Zpracováno ve smyslu § 8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů

Znojmo, prosinec 2009 Paré čís.: Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 2/119

OBSAH

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...... 4 A.1. Obchodní firma ...... 4 A.2. I ČO...... 4 A.3. Sídlo firmy...... 4 A.4. Oprávn ěný zástupce oznamovatele...... 4 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU...... 5 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 5 B.I.1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č.1 ...... 6 B.I.2. Kapacita a rozsah zám ěru...... 6 B.I.3. Umíst ění zám ěru ...... 8 B.I.4. Charakter zám ěru a možnosti kumulace s jinými zám ěry...... 9 B.I.5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí...10 B.I.6. Popis technického a technologického řešení zám ěru...... 12 B.I.7. P ředpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení ...... 16 B.I.8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů ...... 16 B.I.9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat...... 17 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH...... 17 B.II.1. P ůda...... 17 B.II.2. Voda...... 18 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ...... 19 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...... 20 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...... 22 B.III.1. Ovzduší ...... 22 B.III.2. Odpadní vody ...... 23 B.III.3. Odpady...... 23 B.III.4. Ostatní...... 27 B.III.5. Dopl ňující údaje ...... 30 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ...... 32 C.I. VÝ ČET NEJZÁVAŽN ĚJŠÍCH ENVIROMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ČENÉHO ÚZEMÍ...... 32 C.I.1. Dosavadní využívání území...... 32 C.I.2. Územní systém ekologické stability krajiny...... 32 C.I.3. Zvlášt ě chrán ěná území...... 35 C.I.4 Území p řírodních park ů ...... 35 C.I.5. Významné krajinné prvky ...... 36 C.I.6. Soustava Natura 2000...... 37 C.I.7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ...... 39 C.I.8. Území hust ě zalidn ěná ...... 39 C.I.9. Území zat ěžovaná nad míru únosného zatížení...... 39 C.I.10. Staré ekologické zát ěže ...... 39 C.I.11. Extrémní pom ěry v dot čeném území ...... 40 C.II. CHARAKTERISTIKA SOU ČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ ...... 41 C.II.1. Obyvatelstvo a ve řejné zdraví ...... 41 C.II.2. Ovzduší a klima...... 41 C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky ...... 46 C.II.4. Voda...... 47

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 3/119

C.II.5. P ůda...... 48 C.II.6. Horninové prost ředí, p řírodní zdroje ...... 50 C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy...... 52 C.II.7. Krajina...... 60 C.II.8. Hmotný majetek ...... 62 C.II.9. Kulturní památky...... 62 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ...... 63 ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 65 D.I. CHARAKTERISTIKA P ŘEDPOKLÁDANÝCH VLIV Ů ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMU ...... 65 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů ...... 65 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima...... 68 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelní další fyzikální a biologické charakteristiky ...... 70 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ...... 77 D.I.5. Vlivy na p ůdu ...... 77 D.I.6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje ...... 79 D.I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy...... 79 D.I.8. Vlivy na krajinu...... 85 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ...... 94 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIV Ů ZÁM ĚRU NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI P ŘESHRANI ČNÍCH VLIV Ů ...... 94 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK P ŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH ...... 95 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPAT ŘENÍ K PREVENCI, VYLOU ČENÍ, SNÍŽENÍ, POP ŘÍPAD Ě KOMPENZACI NEP ŘÍZNIVÝCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 96 D.IV.1. Opat ření realizovaná v pr ůběhu zpracování projektové dokumentace VE ...... 96 D.IV.2. Opat ření realizovaná v dob ě výstavby VE ...... 97 D.IV.3. Opat ření realizovaná p ři provozu VE ...... 99 D.IV.4. Opat ření realizovaná p ři ukon čení provozu VE ...... 101 D.V. CHARAKTERISTIKA POŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH P ŘEDPOKLAD Ů P ŘI HODNOCENÍ VLIV Ů ...... 101 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK Ů VE ZNALOSTECH A NEUR ČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY P ŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ...... 102 ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU (POKUD BYLY P ŘEDLOŽENY) ...... 104 ČÁST F. ZÁV ĚR...... 105 ČÁST G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...... 108 G.I.1. Souhrn posouzení vliv ů zám ěru ...... 108 ČÁST H. P ŘÍLOHY...... 110 H.I.1. P řílohy vázané k textu Dokumentace ...... 110 H.I.2. P řílohy p řiložené k textu Dokumentace...... 110

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 4/119

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1. Obchodní firma obchodní firma : Ráj d řeva s.r.o. vedená v obchodním rejst říku u Krajského soudu v Brn ě – oddíl C, vložka 45656 právní forma : spole čnost s ru čením omezením

A.2. I ČO identifika ční číslo : 269 21 260

A.3. Sídlo firmy sídlo : Pavlice 34, Grešlové Mýto, PS Č 671 56, okr. Znojmo

A.4. Oprávn ěný zástupce oznamovatele jednatel: Jaromír Ková řík, Pavlice 60, Grešlové Mýto, PS Č 671 56

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 5/119

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Dokumentace zám ěru je zpracována na základ ě investi čního zám ěru „V ětrný park Vranovská Ves“. P ředm ětem zám ěru, který je posuzován z hlediska možných vliv ů na životní prost ředí, je výstavba 4 v ětrných elektráren typového ozna čení ENERCON E-82 - 2,0 MW v k.ú. Vranovská Ves. Investorem zám ěru byla postupn ě p ředložena dokumentace se zám ěrem výstavby „V ětrného parku Pavlice – Vranovská Ves“, která zahrnovala výstavbu 8 v ětrných elektráren, 4 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves, každá o výšce 138 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 179 m, tato byla navržena v dob ě, kdy nebyly ješt ě známy n ěkteré související skute čnosti, které pozd ěji definitivn ě eliminovaly výstavbu v ětrných elektráren v této podob ě, a to jmenovit ě VE čísel 1, 3, 5, 6 a 8. Proto byla zpracována dokumentace zám ěru „3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves“, která zahrnuje výstavbu taktéž 8 v ětrných elektráren, z toho 3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves, každá o výšce 108 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 149 m. Dne 3. 2. 2009 obdržel Krajský ú řad Jihomoravského kraje dokumentaci zám ěru „3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves“, zpracovanou ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, ve zn ění pozd ějších předpis ů. Krajský ú řad Jihomoravského kraje smluvn ě zajistil zpracování posudku ve smyslu § 9 zákona autorizovanou osobou - Ing. Vladimír Rimmel (Regionální centrum EIA, s.r.o., Chel čického 4, 702 00 Ostrava 1, I Č: 471 50 661). Dne 22. 6. 2009 obdržel Krajský ú řad Jihomoravského kraje posudek k zám ěru „3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves“ okr. Znojmo. Ve řejné projednání se uskute čnilo dne 21.7.2009 od 16.00 hod. v obci Pavlice, v místní sokolovn ě. Dne 10.12.2009 Krajský ú řad Jihomoravského kraje jako v ěcn ě a místn ě p říslušný správní ú řad ve smyslu ustanovení § 20 a § 22 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, vydal na základ ě oznámení, dokumentace, posudku, ve řejného projednání, vyjád ření k nim uplatn ěných a dopl ňujících informací v souladu s ustanovením § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí ve zn ění pozd ějších p ředpis ů SOUHLASNÉ STANOVISKO k realizaci v ětrných elektráren s ozna čením VE 01, VE 02, VE 04 v k.ú. Pavlice a dále NESOUHLASNÉ STANOVISKO k realizaci v ětrných elektráren s ozna čením VE 03, VE 05, VE 06, VE 07, VE 08 v k.ú. Vranovská Ves v rámci zám ěru „3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves“.

Citace zd ůvodn ění nesouhlasného stanoviska : D ůvodem pro vydání nesouhlasného stanoviska k v ětrným elektrárnám s ozna čením VE 03, VE 05, VE 06, VE 07, VE 08 umíst ěných v k.ú. Vranovská Ves je skute čnost, že během procesu posuzování vliv ů předm ětného zám ěru na životní prost ředí dosud nedošlo k dohod ě mezi investorem a zastupitelstvem obce Vranovská Ves v souvislosti s po čtem a rozmíst ěním v ětrných elektráren na k.ú. Vranovská Ves.

Proto byla zpracována tato p ředkládaná dokumentace zám ěru, která zahrnuje výstavbu 4 větrných elektráren situovaných v k.ú. Vranovská Ves, každá o výšce 108 m po osu

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 6/119

náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 149 m. S tímto po čtem VE a jejich rozmíst ěním obec souhlasila již v rámci zám ěru výstavby „V ětrného parku Pavlice – Vranovská Ves“, která zahrnovala výstavbu 8 v ětrných elektráren, 4 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves Vzhledem k tomu byly subdodavatelské studie – Studie hodnotící vlivy v ětrných elektráren v lokalitách Pavlice a Vranovská Ves na krajinný ráz, (RNDr. Ji ří Procházka, leden 2009), Hluková studie – chrán ěný venkovní prostor - Větrný park Pavlice a Vranovská Ves, (Ing. Miroslav Lepka, leden 2009), Stroboskopický efekt – větrný park Pavlice a Vranovská Ves, (RNDr. Ji ří Procházka, červen 2007), Hodnocení potenciálních vliv ů v ětrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy pat ření pro zmírn ění uvažovaných negativních vliv ů - V ĚTRNÝ PARK PAVLICE-VRANOVSKÁ VES, (Mgr. Radim Ko čvara), Větrné podmínky – v ětrný park Pavlice a Vranovská Ves, (RNDr. Miloslav Hradil, ČHMÚ pobo čka Brno), Hodnocení vlivu stavby „Větrný park Pavlice – Vranovská Ves na ve řejné zdraví, (Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc.) ponechány v platnosti. Předkládaná Dokumentace vychází z oznámení, dokumentace, posudku, ve řejného projednání, které dopl ňují a vypo řádávají se s připomínkami, které byly v rámci zjiš ťovacího řízení Krajskému ú řadu doru čeny a z následného stanoviska p říslušného úřadu z hlediska p řijatelnosti vliv ů zám ěru na životní prost ředí.

B.I.1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č.1

B.I.1.a. Název zám ěru „V ětrný park Vranovská Ves“. B.I.1.b. Za řazení zám ěru Tato dokumentace je zpracována ve smyslu § 8 a p řílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, ve zn ění zákon ů č. 93/2004 Sb. a č. 163/2006 Sb. Zám ěr je oznamován podle p řílohy č. 1 k citovanému zákonu následovn ě :

• kategorie II • bod 3.2 • název Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kW nebo s výškou stojanu p řesahující 35 m • sloupec B (zám ěry vyžadující zjiš ťovací řízení) Podle § 4 uvedeného zákona pat ří zám ěr pod odst. 1 písm. b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjiš ťovacím řízení podle § 7. Dle sloupce B spadá tento zám ěr pod p ůsobnost orgánu p říslušného kraje, tj. Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

B.I.2. Kapacita a rozsah zám ěru

B.I.2.a. Rozsah zám ěru S ohledem na výsledek zjiš ťovacího řízení k zám ěru a stanovisko p říslušného ú řadu z hlediska p řijatelnosti vliv ů zám ěru na životní prost ředí, došlo k následující zm ěně :

• VE 03 p ůvodn ě navržená v k.ú. Vranovská Ves nebude realizována

Předm ětem sou časného zám ěru, který je posuzován z hlediska možných vliv ů na životní prost ředí, je výstavba 4 v ětrných elektráren (dále jen VE), jejichž výrobcem a

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 7/119

distributorem je spole čnost ENERCON GmbH, Dreekamp 5, Aurich – 26605, N ěmecko. Větrné elektrárny mají maximální výkon 2,0 MW, typové ozna čení je ENERCON E-82 - 2,0 MW. Celkový výkon v ětrného parku Vranovská Ves bude činit 8,0 MW. Lokalita výstavby 4 v ětrných elektráren leží na katastrálním území Vranovská Ves a nesou ozna čení VE 05, VE 06, VE 07 a VE 08. V ětrné elektrárny jsou umíst ěny mimo zastav ěné území na vyvýšené poloze u Kraví hory, s minimální vzdáleností mezi jednotlivými v ěžemi 300 m. Svým provedením se jedná o kuželovou v ěž z betonových segment ů vysokou 108 m po osu náboje, na ní je umíst ěna oto čná gondola s p římo pohán ěným bezp řevodovkovým prstencovým generátorem s aktivním řízením sklonu list ů. Pr ůměr trojlistého rotoru je 82 m, celková maximální výška v četn ě rotoru je 149 m. V ětrné elektrárny jsou ukotveny v železobetonovém základu o pr ůměru 19 m a tlouš ťce 2 m, který je ješt ě p řekryt cca jednometrovou vrstvou zeminy pro zarovnání s okolním terénem. Se zám ěrem stavby v ětrného parku (dále také VP) je spojena i úprava stávajících polních cest a výstavba nových ke každé VE, úprava obslužných ploch kolem VE. Větrné elektrárny oznamovaného v ětrného parku budou p řipojeny k distribu ční soustav ě, provozovanou spole čností E.ON Distribuce, a.s.. Vyrobená elektrická energie bude interní kabelovou p řípojkou p řivedena do transformovny, která bude umíst ěna v k.ú. Pavlice a odtud m ůže být ve variant ě č.1 vyvedena podzemní kabelovou p řípojkou 22kV k distribu ční soustav ě VN 22 kV, vedenou z Vranovské Vsi, p řes Pavlice, Grešlové Mýto, Blanné, Blížkovice, Vesce, Lažínky do rozvodny 110/22 kV v Moravských Budějovicích a ve variant ě č.2 pak k distribu ční soustav ě VVN 110 kV, vedené z Vranova nad Dyjí, p řes Lesnou, Vracovice, Žer ůtky, Mramotice, P řím ětice, Kucha řovice do rozvodny 110 kV v Suchohrdlích. Sou částí dodávky technologie je i transport jednotlivých segment ů v ětrných elektráren na lokalitu a jejich montáž na míst ě. Stavba v ětrných elektráren je stavbou do časnou, po ukon čení výroby elektrické energie cca. po 25 letech budou v ětrné elektrárny demontovány. B.I.2.b. Nároky na zastav ěné území Pozemky, na kterých prob ěhne výstavba 4 v ětrných elektráren v četn ě příjezdových komunikací a manipula čních, se nacházejí na katastrálním území obce Vranovská Ves. Z hlediska zakládání staveb se jedná o území, které je zem ědělsky využíváno.

Tab. 1 – Nároky na zastav ěné území. VE a manipula ční plocha Příjezdová komunikace m2 m 2 VE 05 1177 2127 VE 06 1177 535 VE 07 1177 994 VE 08 1177 2544 Celkem 9416 14268

Ze ZPF a PUPFL bude trvale vy ňata manipula ční ploch a plocha pro nové p říjezdové komunikace, které budou sloužit pro obsluhu a údržbu VE. Po ukon čení výroby el. energie budou komunikace nadále sloužit k příjezdu k okolním polnostem.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 8/119

B.I.3. Umíst ění zám ěru

B.I.3.a. Umíst ění zám ěru Zájmová lokalita výstavby v ětrných elektráren v k.ú. Vranovská Ves je situována v jihozápadní části okresu Znojmo v Jihomoravském kraji a lze ji vymezit jako území mezi obcemi Pavlice, Vranovská Ves, Šumná, Štítary, Ctidružice a Grešlové Mýto. VE 05, 06, 07 a 08 se nachází v k.ú. Vranovská Ves. Celková oblast je ohrani čena západn ě a jižn ě rozsáhlými lesními celky, od severozápadu pr ůběhem mezinárodní silnice I/38. Jedná se p řevážn ě o krajinu zem ědělskou, na členitém reliéfu. Okolní obce jsou umíst ěny v ětšinou v za říznutých údolích a od lokality výstavby v ětrného parku jsou odd ěleny výraznými lesními celky.

Tab. 2 – Sou řadnice v ětrných elektráren. č. v ěže WGS 84 S - JTSK katastrální sev. ší řka vých. délka Y X m n/m území VE 05 48°57´18,0“ 15°53´59,1“ 652570.6049 1181483.3616 448,90 Vranovská Ves VE 06 48°57´11,7“ 15°54´10,8“ 652357.4389 1181703.5638 456,60 Vranovská Ves VE 07 48°57´22,9“ 15°54´20,9“ 652114.7422 1181383.5371 433,69 Vranovská Ves VE 08 48°56´59,4“ 15°54´18,1“ 652254.9190 1182100.0715 447,20 Vranovská Ves

Nejbližší obytná zástavba v obci Vranovská Ves je od VE 07 vzdálena jihovýchodn ě cca. 609 m ( č.p. 39), ostatní obytné budovy jsou pak od v ětrných elektráren vzdáleny více než 700 m. Objekt hájenky na pozemku p. č. 797 v k.ú. Štítary na Morav ě, je od VE 06 vzdálen jihozápadn ě cca. 483 m, vlastníkem je oznamovatel zám ěru a ješt ě p řed realizací stavby dojde ke zm ěně ú čelu využití stavby č.p. 206, která nebude chrán ěným venkovním prostorem. Území dot čené zám ěrem spadá do katastrálního území Vranovská Ves, okres Znojmo. Vyšším celkem je Jihomoravský kraj.

• kraj : Jihomoravský (CZ 0620) • okres : Znojmo (CZ 0627) • obec : Vranovská Ves (595101) • katastrální území : Vranovská Ves (785555) B.I.3.b. Pozemky dot čené zám ěrem Seznam dot čených pozemk ů vedených v katastru nemovitostí v k.ú. Vranovská Ves :

Tab. 3 – Pozemky dot čené zám ěrem v k.ú. Vranovská Ves VE parc. č. vlastník druh pozemku zp ůsob využití ochrana BPEJ 05 93/3 soukromý - - - - 05 430 Obec Vranovská Ves ostatní plocha ostatní komunikace - - 05 PK 220/1 ŘK farnost Pavlice - - - - 05 PK 220/2 ŘK farnost Pavlice - - - - 05 PK 222 soukromý - - - - 05 231 není zapsána na LV orná p ůda - ZPF - 05 PK 99 soukromý - - - - 05 429/1 SÚS JmK ostatní plocha silnice - - 05 GP 686 Obec Vranovská Ves - - - - 06 PK 235 soukromý - - - - 06 231 není zapsána na LV orná p ůda - ZPF -

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 9/119

07 164/1 není zapsána na LV orná p ůda - ZPF - 07 PK 99 soukromý - - - - 07 GP 686 Obec Vranovská Ves - - - - 08 429/1 SÚS JmK ostatní plocha silnice - - 08 467/1 není zapsána na LV orná p ůda - ZPF - 08 GP 461 soukromý - - - - 08 GP439/3 soukromý - - - -

Dot čené pozemky nutné pro výstavbu a následný provoz v ětrných elektráren, které nejsou ve vlastnictví oznamovatele, budou odkoupeny nebo pronajaty. V této fázi zpracování oznámení zám ěru jsou majetkoprávní vztahy řešeny kupními smlouvami a smlouvami o pronájmu. B.I.3.c. Soulad s územním plánem Zám ěr není v sou časné dob ě v souladu se schváleným územním plánem obce Vranovská Ves. Stavba v ětrného parku se 4 v ětrnými elektrárnami je umíst ěna na území, které je ur čené schváleným a platným Územním plánem obce Vranovská Ves pro plochy s ornou p ůdou (pole). Dle § 18 odst. 5 zák.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) lze v nezastav ěném území v souladu s jeho charakterem umis ťovat stavby, za řízení a jiná opat ření pouze pro zem ědělství, lesnictví, vodní hospodá řství, t ěžbu nerost ů, pro ochranu p řírody a krajiny, pro ve řejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpe čí ekologických a p řírodních katastrof a pro odstra ňování jejich důsledk ů, a dále taková technická opat ření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely cestovního ruchu, nap říklad cyklistické stezky, hygienická za řízení, ekologická a informa ční centra. Umíst ění za řízení v ětrných elektráren vyžaduje zm ěnu charakteru nezastav ěného území a vymezení ploch k zastav ění v tomto území územním plánem nebo zásadami územního rozvoje (tedy vymezením zastavitelných ploch pro využití v ětrné energie). Proces projednávání změny tohoto územního plánu obce práv ě probíhá, což je doloženo oznámením o projednání návrhu zadání zm ěny č.3 územního plánu obce Vranovská Ves (viz p říloha č. 6).

B.I.4. Charakter zám ěru a možnosti kumulace s jinými zám ěry Zám ěrem je mín ěna výstavba 4 v ětrných elektráren typu Enercon E82 - 2,0 MW, obslužných ploch, upravených p říjezdových komunikací a p řipojení podzemního kabelového vedení 22 kV z jednotlivých elektráren podél p říjezdových cest do transformátoru a odtud do distribu ční sít ě v transformovn ě za pilou v obci Pavlice. Zvažována je i varianta výstavby kabelového vedení do rozvodné stanice v Ctidružicích. Další investi ční zám ěry přímo v míst ě výstavby plánovány nejsou, v sousední obci Pavlice je však p řipravován investi ční zám ěr výstavby 3 VE. U v ětrných park ů dochází ke kumulaci vliv ů na životní prost ředí v případě nevhodného rozmíst ění shodných investi čních zám ěrů – nap říklad p ři nedostate čném rozestupu. Od zamýšleného zám ěru se bude nejblíže nacházet v ětrný park Pavlice se 3 VE stejného typu, výkonu a výšky, vzdálenost nejblíže situovaných VE obou park ů činí 550 m. Nejbližší stávající v ětrná elektrárna je u obce Bantice, jedná se o VE typu VESTAS V90 – 2MW, vzdálená od v ětrného parku ve Vranovské Vsi 21 km jihovýchodním sm ěrem, nejbližší stávající v ětrný park je u obce B řežany, ve vzdálenosti 34 km jihovýchodním sm ěrem, tvo ří jej 5 VE typu VESTAS V52 – 850W. Stejným sm ěrem, ve vzdálenosti 27 km u obce Mackovice, je plánovaná výstavba 26 v ětrných elektráren typu VESTAS V90 – 3MW,

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 10/119

další plánovanou výstavbou je 1 v ětrná elektrárna v obci Chvalovice, vzdálená od Vranovské Vsi 22 km jihovýchodním sm ěrem, jedná se o VE typu Fuhrländer FL 2500- 100 R 100 o výkonu 2,5 MW. Ze vzdáleností realizovaných i navrhovaných investi čních zám ěrů v ětrných park ů (vzhledem k předkládanému zám ěru) lze říci, že realizací v ětrného parku Vranovská Ves dojde ke kumulaci vliv ů na životní prost ředí a to s větrným parkem Pavlice. Vzhledem k tomu, že zám ěr výstavby v ětrných elektráren v k.ú. Pavlice i v k.ú. Vranovská Ves byl v minulosti oznamován jako jeden v ětrný park, zpracovávané studie, studie hodnotící vlivy větrných elektráren v lokalitách Pavlice a Vranovská Ves na krajinný ráz (viz p říloha č. 1), hluková studie – chrán ěný venkovní prostor - Větrný park Pavlice a Vranovská Ves (viz příloha č. 2), stroboskopický efekt – v ětrný park Pavlice a Vranovská Ves (viz p říloha č. 3), hodnocení potenciálních vliv ů v ětrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy pat ření pro zmírn ění uvažovaných negativních vliv ů - větrný park Pavlice – Vranovská Ves (viz příloha č. 4), v ětrné podmínky – v ětrný park Pavlice a Vranovská Ves (viz p říloha č. 5), hodnocení vlivu stavby „V ětrný park Pavlice - Vranovská Ves na ve řejné zdraví (viz příloha č. 6), s touto kumulací uvažují a jsou ponechány v původním zn ění, pouze fotovizualizace byla aktualizována a upravena. Další kumulace ani st řety s jinými zám ěry se nep ředpokládají.

B.I.5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí

B.I.5.a. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění Zákon č. 180/2005 Sb. o podpo ře výroby elekt řiny z obnovitelných zdroj ů vychází ze schválené Státní energetické koncepce ČR, která konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce dosáhnout, p ři ovliv ňování vývoje energetického hospodá řství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržn ě orientované ekonomiky. Do této koncepce byly implementovány cíle a záv ěry Sm ěrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES o podpo ře elekt řiny z obnovitelných zdroj ů. Tím vznikl požadavek na podporu výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdroj ů (OZE) a byl za řazen mezi cíle s velmi vysokou prioritou. Mezi tyto cíle pat ří :

• Zvýšit podíl elekt řiny vyrobené z obnovitelných energetických zdroj ů na hrubé spot řeb ě elekt řiny v takovém rozsahu, aby ČR splnila národní indikativní cíl ve výši 8 % v roce 2010 • Přisp ět snížením emisí skleníkových plyn ů k ochran ě klimatu • Přisp ět snížením emisí ostatních škodlivin do ovzduší k ochran ě životního prost ředí • Přisp ět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin • Přisp ět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdroj ů energie a tím ke zvýšení bezpe čnosti dodávek energie • Podpo řit vytvo ření institucionálních podmínek pro zavád ění nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku tak i v zahrani čí • Podporou využívání obnovitelných zdroj ů energie p řisp ět k vyšší zam ěstnanosti v regionech

Výstavba park ů v ětrných elektráren tyto cíle napl ňuje.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 11/119

Jedním z hlavních d ůvod ů pot řebnosti a vhodnosti zám ěru stavby je hledisko v ětrných pom ěrů v zájmovém území. Pro zhodnocení investice si oznamovatel nechal vypracovat modelový výpo čet v ětrných podmínek v lokalit ě výstavby VP a také celoro ční m ěř ení rychlosti a sm ěru v ětru, jehož shrnutí je uvedeno v příloze č. 7. Projekt farmy 4 v ětrných elektráren (ENERCON E-82 2 MW) v oblasti obce Vranovská Ves byl z hlediska v ětrných podmínek analyzován modelem WAsP 8.3. (8.03.0020). Vstupními daty byla meteorologická m ěř ení stanice ČHMÚ v Kucha řovicích, 334 m n.m., ve výšce 10 m nad terénem, provád ěná v l. 1997 až 2006. Celková pr ůměrná rychlost v ětru ve výšce 10 m nad terénem je v míst ě m ěř ení 3,9 m/s. Standardním postupem byly vstupní údaje extrapolovány modelem WAsP pro podmínky 108 m nad terénem a pro technické parametry elektrárny ENERCON E-82 2 MW. Výsledné hodnoty pr ůměrné intenzity v ětru v této výšce se pohybují okolo 6,7 m/s, což je dosta čující pro stavbu velkých v ětrných elektráren v tomto území (v České republice je doporu čená minimální hranice 5 m/s) a pro ekonomickou návratnost vložených investic p ři sou časných výkupních cenách do 10 let. Z tohoto pohledu spl ňuje výb ěr místa podmínky dané Územní energetickou koncepcí Jihomoravského kraje. V ětrný park 4 turbín ve Vranovská Vsi uvedeného typu má o čekávanou ro ční produkci cca 23,8 GWh. Výpo čet p ředpokládaného ro čního výkonu pro daný v ětrný park je zhodnocen pro standardní podmínky - p ředpokládanou 12-ti procentní turbulenci, hustotu vzduchu 1,225 kg/m 3, p ředpokládanou 34 % využitelnost elektrárny v četn ě cca 2 % ztráty v důsledku vzájemného zákrytu turbin p ři n ěkterých sm ěrech v ětru :

• Po čet provozních hodin: 365 dní x 24 h = 8 760 hod • Maximální ro ční výkon: 8760 h x 8 MW = 70 080 MWh • Předpokládaný skute čný výkon: 140 160 x 0,34 = 23 830 MWh B.I.5.b. P řehled zvažovaných variant Dokumentace zám ěru je zpracována pro jednu variantu umíst ění v ětrných elektráren. Investorem zám ěru bylo postupn ě p ředloženo oznámení a následn ě dokumentace výstavby v ětrného parku, která zahrnovala výstavbu 8 v ětrných elektráren, 4 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves (viz mapa – p říloha č.4), každá o výšce 138 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 179 m, dále dokumentace zahrnující také výstavbu celkem 8 v ětrných elektráren, ale s uspo řádáním 3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves (viz mapa – příloha č.3), každá o výšce 108 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 149 m.. Tato p ředkládaná dokumentace zahrnuje výstavbu celkem 4 v ětrných elektráren k.ú. Vranovská Ves (viz mapa – p říloha č.2), každá o výšce 108 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 149 m. Předkládaná dokumentace vychází z postupn ě shromaž ďovaných informací o daném území (nutnosti zachování veškerých ochranných pásem - inženýrské sítě, telekomunika ční kanály, lesní pozemky; zachování legislativn ě maximálních hladin hluku u nejbližší obytné zástavby; v ětrných pom ěrů, atd.) a také z dostupnosti pozemk ů jak z hlediska dopravního tak z hlediska možnosti odkoupení nebo nájemních smluv. Vzhledem k výše uvedeným skute čnostem byla jako optimální vybrána p ředkládaná varianta s uvedeným po čtem a umíst ěním v ětrných elektráren. Investor zám ěru neuvažuje z hlediska politiky firmy s využitím jiných typ ů v ětrných elektráren a to ani v rozdílné výšce stožáru. Možnost výstavby v ětrného parku na území katastru obce Vranovská Ves je podpo řena:

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 12/119

• dostate čnými v ětrnými pom ěry pro ekonomické využití VE • možností p řipojení do energetické sít ě • možností relativn ě dobrého dojezdu p řepravních, stavebních a jiných mechanism ů • dostate čnou vzdáleností od obytné zástavby • umíst ěním mimo p řírodn ě chrán ěná území • minimalizací námrazových jev ů v klimaticky teplé oblasti a úm ěrn ě s tím i zvýšení produkce elektrické energie a zvýšení ekonomického využití

Vzhledem k výše uvedenému zd ůvodn ění, není umíst ění zám ěru navrženo ve více variantách.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení zám ěru Zám ěr po čítá s výstavbou 4 v ětrných elektráren s ozna čením VE 05 až VE 08. Sou částí zám ěru je zpevn ění stávajících komunikací, výstavba nových zpevn ěných manipula čních ploch a komunikací. Se stavbou v ětrného parku souvisí jeho p řipojení k distribu ční soustav ě. Stavba „V ětrný park Vranovská Ves“ je vzhledem ke svému rozsahu roz člen ěn do následujících stavebních objekt ů a provozních soubor ů :

Stavební objekty • SO 01 – V ětrná elektrárna – stavební část • SO 02 – Komunikace a zpevn ěné plochy • SO 03 – Napojení VE na distribu ční sí ť – stavební část Provozní soubory • PS 01 - V ětrná elektrárna - technologická část • PS 02 - Napojení VE na distribu ční sí ť – technologická část B.I.6.a. Stavebn ě technické řešení SO 01 – V ětrná elektrárna – stavební část • Základy: Základ tvo ří železobetonová deska o pr ůměru 19 m a tlouš ťce 2 m, který je ješt ě p řekryt cca jednometrovou vrstvou zeminy pro zarovnání s okolním terénem

SO 02 – Komunikace a zpevn ěné plochy • Zpevn ěné plochy: Sou částí stavby v ětrných elektráren jsou i zpevn ěné plochy, ur čené pro montáž je řábu a následnou montáž v ětrné elektrárny. Rozm ěry každé zpevn ěné montážní plochy jsou 22,0 x 40,0 m. • Komunikace: Jsou ur čeny pro dopravu stavebních a technologických částí a pro celoro ční p řístup k větrným elektrárnám. Hlavní p říjezdová trasa do prostoru výstavby v ětrného parku ve Vranovské Vsi je pro v ětrné elektrárny VE 05 – 08 silnice II/398 z Vranovské Vsi do Šumné. P říjezd k jednotlivým v ětrným elektrárnám bude realizován po stávajících polních cestách, které budou zpevn ěny pro pojezd t ěžkou technikou. Zatížení na jednu nápravu p ři přeprav ě nejt ěžší části VE je 12 t. Ší řka komunikací bude 4,0 m, sv ětlá pr ůjezdná ší řka soupravy je 5,5 m, sv ětlá pr ůjezdná výška pak 4,65 m. Vnit řní polom ěr v zatá čce je 22,0 m. Povrch cest bude ze zhutn ěného št ěrku. Komunikace zajiš ťující p říjezd do prostoru jednotlivých VE a ostatní zpevn ěné plochy budou budovány jako trvalé.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 13/119

Obr. 1 – V ětrná elektrárna ENERCON E-82

SO 03 – Napojení VE na distribu ční sí ť – stavební část • Napojení: Sou částí zám ěru je i realizace p řípojky 22 kV, výstavba a vybavení trafostanice. Všechny 4 VE budou napojeny na distribu ční sí ť E.ON Distribuce, a.s. Od jednotlivých elektráren bude p řípojkový kabel uložen v zemi. Místo napojení bude ur čeno na základ ě probíhajícího jednání s E.ON. Trasa podzemního kabelu bude sledovat trasy stávajících komunikací. Po čítá se s bezvýkopovou metodou pokládky kabelu. Tato technologie umož ňuje pokládku až 2 km kabelu za den. Tím bude zajišt ěno minimální dot čení pozemk ů a minimální časové omezení. V místech, kde nebude možné použít bezvýkopovou technologii pokládky z důvod ů prostorových, terénních, či bezpe čnostních (kolize s jinými inženýrskými sít ěmi, drenážní sít k odvodn ění polí atd..), bude výkop pro uložení kabelu kopán standardn ě.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 14/119

Obr. 2 – Schéma manipula ční plochy

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 15/119

B.I.6.b. Technologické řešení PS 01 – V ětrná elektrárna – technologická část

Tab. 4 – Technické údaje Rotor Typ ENERCON E-82-1 Pr ůměr rotoru 82 m Plocha záb ěru vrtule 5.281 m 2 Systém řízení výkonu Pitch Po čet otá ček prom ěnlivý , 6 – 19,5 ot./min Startovací rychlost v ětru 2,5 m/s Vypínací rychlost v ětru 28 - 34 m/s Maximální rychlost v ětru 60 m/s (za klidu VE) Převodovka odpadá bezp řevodovková Listy Po čet list ů rotoru 3 Délka list ů 38,8 m Materiál listu vrtule epoxidová prysky řice Ochrana proti blesku integrovaná Generátor Jmenovitý výkon 2000 kW Typ přímo pohán ěný prstencový generátor Druh ochrany IP 23 Řízení Typ mikroprocesor Připojení k síti st řídavý m ěni č Systém dálkové kontroly Repote Monitoring System Brzdící systémy - 3 sob ěsta čné systémy nastavování list ů s nouzovým zdrojem Aerodynamická brzda - brzda rotoru, - aretace rotoru Věž Výška 108 m Hmotnost Gondola, bez rotoru a náboje cca. 17 t Rotor s nábojem a čepelí cca. 49,5 t hřídele nápravy Generátor cca. 54 t Celková váha cca. 120,5 t

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 16/119

PS 02 - Napojení VE na distribu ční sí ť – technologická část

• Napojení: Elektrorozvád ěč silnoproudého a řídícího obvodu bude umíst ěn ve v ěží VE. Bude osazen ve sk říňovém provedení s dálkov ě ovládaným odpína čem a s polem pro obchodní měř ení. Osazení soupravy obchodního m ěř ení a p řípadná další výbava bude up řesn ěna v dalších stupních projektové dokumentace.

Tab.5 – Výkonová k řivka

B.I.7. P ředpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení

• Předpokládaný termín zahájení výstavby : 8/2011 • Předpokládaný termín ukon čení výstavby : 12/2011 • Předpokládané stavební náklady : 30 mil. K č (bez DPH) • Předpokládané náklady na technologii : 380 mil. K č (bez DPH)

B.I.8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů Předpokládané vlivy provozu v ětrného parku budou omezeny na nejbližší okolí. Vlivy přesahující hranice obcí, kraje, resp. mezistátní p řeshrani ční vlivy jsou vylou čeny. Dot čeny jsou následující územn ě samosprávné celky:

• kraj: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno tel: 541 651 111

Stavby v ětrných elektráren VE 05, VE 06, VE 07 a VE 08 se budou nacházet na pozemcích náležejících k těmto územn ě samosprávným celk ům :

• obec: Vranovská Ves Obecní ú řad Vranovská Ves Vranovská Ves 111 671 51 Kravsko

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 17/119

B.I.9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat V souvislosti s p řípravou posuzovaného zám ěru bude dokumentace sloužit jako podklad pro vydání navazujících správní rozhodnutí v dále uvedené posloupnosti dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) :

• Souhlas s do časným odn ětím p ůdy ze ZPF - M ěÚ Znojmo, OŽP • Závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku - M ěÚ Znojmo, OŽP • Souhlas k umíst ění zám ěru podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. – zásah do krajinného rázu - M ěÚ Znojmo, OŽP • Ud ělení výjimek z ochranných podmínek zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů - Krajský úřad Jihomoravského kraje, OŽP, AOPK Správa CHKO Pálava • Souhlas vodoprávního ú řadu podle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (k řížení • vodních tok ů) - M ěÚ Znojmo, OŽP • Povolení z řízení sjezdu na pozemní komunikaci, povolení provád ění stavby (terénních úprav) v silni čním ochranném pásmu - M ěÚ Znojmo, odbor dopravy • Územní rozhodnutí o umíst ění stavby – vydává Obecní ú řad Šumná, Stavební ú řad I. stupn ě • Povolení stavby – vydává Obecní ú řad Šumná, Stavební ú řad I. stupn ě • Kolauda ční souhlas – vydává Obecní ú řad Šumná, Stavební ú řad I. stupn ě B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. P ůda

B.II.1.a. Odn ětí p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) Zám ěr bude realizován v k.ú. Vranovská Ves z části na pozemcích vedených v kategorii orná p ůda. Realizace oznamované stavby si vyžádá trvalý zábor ze zem ědělského p ůdního fondu cca. 9.062 m 2 p ůdy v k.ú Vranovská Ves, ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu v platném zn ění. Kompletní informace o pozemcích (záznamy z katastrálních map - parcelní čísla, vým ěra pozemku i vým ěra zastav ěné plochy nutné k vyjmutí ze ZPF, za řazení pozemku do katastrálního území, typu parcely, číslo listu vlastníka a údaje o vlastníkovi, seznam BPEJ) na kterých budou situovány p řístupové komunikace jsou zpracovávány investorem zám ěru a byly poskytnuty zpracovateli Dokumentace. Při realizaci výstavby v ětrných elektráren bude nejen trvale vyjmuta plocha zem ědělské půdy ur čená pro výstavbu základ ů VE, obslužných ploch, nájezd ů a p říjezdových cest, ale bude požádáno o do časné vyjmutí z hlediska pojezd ů stavebních mechanism ů a z řízení deponií orné p ůdy v blízkosti stavebních míst. Vyn ětí ze ZPF se týká pozemk ů uvedených v tabulce č. 7: Tab. 6 – Pozemky k trvalému vyn ětí ze ZPF v k.ú. Vranovská Ves VE parc. č. vým ěra m 2 vyn ětí m 2 druh pozemku ochrana BPEJ 05 231 119695 1542 orná p ůda ZPF - 06 231 119695 1682 orná p ůda ZPF - 07 164/1 449844 2171 orná p ůda ZPF - 08 467/1 357053 3667 orná p ůda ZPF - celkem 9062

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 18/119

Stanovení mocnosti ornice, bilance skrývky Podrobný pedologický pr ůzkum nebyl v této fázi p řípravy projektové dokumentace proveden. V předcházejících tabulkách jsou proto ur čeny veškeré BPEJ klasifikované pro ur čitý pozemek. Z této tabulky vyplývá: • pozemky ur čené k vyjmutí ze ZPF jsou za řazeny do 3 t říd (I, II, V) ochrany zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) • nejvíce do V. t řídy ochrany ZPF, nejmén ě do I. a II. t řídy

Lze odhadovat, že povrch odnímaných pozemk ů ze ZPF bude tvo řit ornice v mocnosti 0,3 m. Pro p ředpokládanou hloubku skrývky a celkovou vým ěru vyn ětí 9.062 m 2 lze odvodit objem skryté ornice na cca. 2.719 m 3. Uvedené množství kulturní vrstvy p ůdy je stanoveno výpo čtem na základ ě pr ůměrné předpokládané mocnosti p ůdy. P ři realizaci skrývky bude odstran ěna veškerá kulturní vrstva p ůdy v souladu se zákonem. Veškerá ornice, která bude shrnuta z pozemk ů vyjmutých ze ZPF bude deponována v blízkosti staveb a po ukon čení prací rozprost řena na okolní pozemky. Up řesn ění všech pozemk ů dot čených kompletní výstavbou v ětrného parku i s přilehlými komunikacemi a kabelovými p řípojkami s nutností trvalého i do časného vyjmutí p ůdy ze ZPF pro každý dot čený pozemek, bude popsáno ve stavební dokumentaci pro územní řízení. B.II.1.b. Odn ětí pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL) Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném zn ění zákona, nedojde v k.ú. Vranovská Ves k žádnému odn ětí či omezení využívání pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL).

B.II.2. Voda

B.II.2.a. Pot řeba vody b ěhem výstavby Během výstavby v ětrných elektráren (terénní práce, montáž, atd. ..) cca. 4 m ěsíce se předpokládá prom ěnný po čet pracovník ů 10 – 15 osob. Pro jejich pot řebu bude na stavbě instalováno suché WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu. Pro pitné účely bude používána pouze hygienicky balená pitná voda. Většina materiál ů náro čnějších na spot řebu vody (betonové sm ěsi) bude dovážena dle pot řeby hotová. Voda bude používána pouze v omezené mí ře p ři realizaci zám ěru pro díl čí stavební práce (kropení beton ů, o čista komunikací, post řiky proti prašnosti, apod. ..). Předpokládá se dovoz užitkové vody v cistern ě z místních zdroj ů. B.II.2.b. Pot řeba vody b ěhem provozu Při provozu v ětrné elektrárny nebude zásobování vodou pot řebné. Provoz je automatický bezobslužný. Budou provád ěny pravidelné kontroly cca. jednou za 14 dní a periodické údržby jednou za 6 m ěsíc ů. Obsluha elektráren nebude vyžadovat pitnou ani užitkovou vodu v míst ě stavby vzhledem k umíst ění sídla obsluhy mimo tuto lokalitu. B.II.2.c. Pot řeba vody b ěhem ukon čení provozu Předpokládá se spot řeba vody b ěhem demontážních prací a pro rekultiva ční práce. Voda bude obdobn ě jako b ěhem výstavby dovážena v cisternách.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 19/119

B.II.2.d. Voda pro požární ú čely Pro v ětrný park nejsou kladeny požadavky na zajišt ění zásobování požární vodou. Požární zabezpe čení bude řešeno instalací vhodného ru čního hasícího p řístroje.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

B.II.3.a. Surovinové zdroje Období p řípravy a výstavby Pro stavbu v ětrné elektrárny jsou používány atestované stavebnicové díly. P ři výstavb ě větrných elektráren budou pot řebné následující surovinové zdroje p ři terénních a stavebních pracích:

• Zhotovení betonového základu a betonového dílu tubusu VE bude realizováno dle klasických stavebních metod a to výhradn ě formou dodávek p řipravené betonové hmoty a specifické armovací betoná řské oceli. • Montáž v ětrné elektrárny bude probíhat z importovaných modul ů, které jsou od výrobce kompletn ě zhotoveny a na ur čené místo budou dopraveny pomocí taha čů s náv ěsy. Hlavním technickým prost ředkem pro montážní práce bude samohybný vysokozdvižný je řáb.

Obr. 3 – Detail základu VE a montážní plošina p ři výstavb ě betonového tubusu VE

Obr. 4 – Základový díl betonového tubusu VE a nosná konstrukce pojezdu montážní plošiny

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 20/119

• Pro hlavní p říjezd k VE budou využity trasy stávajících polních cest, které budou zpevn ěny bu ď nosným št ěrkovým podkladem a krytem z vibrovaného št ěrku, nebo zpevn ěny adekvátním množstvím drceného št ěrku promíchaného s hlínou a hutn ěného speciální technikou. Období provozu Během provozu nemají v ětrné elektrárny žádné požadavky na surovinové zdroje. Činnost je automatická bez nutnosti zásahu lidské síly za standardního provozu, pouze zde probíhají kontroly mechanismu, p řípadn ě nahodilé odstra ňování poruch. To bude zajišt ěno příjezdem osobního, či dodávkového automobilu. B.II.3.b. Elektrická energie Základním zdrojem energie pro provoz v ětrných elektráren je vítr. Jedná se o obnovitelný zdroj energie, který není závislý na lidské činnosti, ani na p řísunu jakéhokoliv jiného materiálu.

Období výstavby Během stavby bude nutné zabezpe čit p řívod elektrické energie pro osv ětlení a za řízení staveništ ě (bu ňky pracovník ů – vytáp ění, osv ětlení, spot řebi če). Toto bude zajištěno do časnou staveništní p řípojkou na rozvodnou sí ť v lokalit ě řešeného zám ěru nebo řešeno firmou zabezpe čující stavební práce formou p řenosných elektrických zdroj ů.. Období provozu Vlastní v ětrný park bude pot řebovat elektrickou energii na signální osv ětlení, vyh řívání, spoušt ění v ětracích systém ů, či monitorovací jednotky. Jako zdroj elektrické energie pro tyto činnosti budou sloužit elektrárny samy. Jiné energetické zdroje nebudou b ěhem výstavby ani provozu VE pot řebné.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

B.II.4.a. Řešení dopravy Období výstavby Pro p říjezd do lokality výstavby bude využita silnice II/398 a stávající polní cesty upravené na minimální ší řku 4,0 m. Nájezd z komunikace II/398 na polní cestu bude vybaven propustkem. Zpevn ění povrchu polní cesty bude provedeno bu ď nosným št ěrkovým podkladem a krytem z vibrovaného št ěrku, nebo francouzskou technikou - drcený št ěrk promíchaný s hlínou a hutn ěný speciálními za řízeními. V obou p řípadech se předpokládá zachování p řírodního charakteru polní cesty. Jednotlivé p říjezdové komunikace k VE a montážní zpevn ěné plochy budou opat řeny stejným povrchem jako upravená polní cesta. Během výstavby bude lokalita umíst ění v ětrných elektráren i její okolí ve v ětší mí ře než dosud zatížena nákladní dopravou. Jedná se o činnosti jako skrývka ornice, výkopové práce, transport materiálu (odvoz hlíny, p řísun betonu, št ěrku, armovací výztuže i jiných stavebních materiál ů), p řeprava jednotlivých modul ů elektráren, která je velmi specifická a je za řazena do kategorie p řeprava nadm ěrného nákladu (podléhá p ředpis ům ADR). Veškerý p řísun surovin pot řebných pro výrobu a odvoz hotových výrobk ů bude realizován nákladní automobilovou dopravou. Celkov ě výstavba v tak krátkém časovém období zp ůsobí mírn ě zvýšenou četnost pr ůjezdu nákladních automobil ů po p říjezdových komunikacích (polních cestách) a navazující silnici I. t řídy. Vzhledem k četnosti pojezd ů po místních polních cestách to bude nár ůst zna čný, ale vzhledem k četnosti pr ůjezd ů automobil ů po silnici I/38 a II/398 to bude nár ůst zanedbatelný.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 21/119

Údaje o sou časném stavu dopravy na komunikaci II/398 vychází z podklad ů Celostátního s čítání dopravy na silnicích I., II a III. t řídy v roce 2005 zpracované Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky.

Obr. 5 – Vý řez mapy s výsledky s čítání dopravy

V tabulce jsou uvedeny intenzity dopravy dle druhu vozidel na výše uvedených komunikací - celoro ční pr ůměr za 24 hodin v po čtech vozidel :

Tab. 7 – Celoro ční pr ůměr intenzity dopravy na silnici I/38 a II/398 za 24 hod Č. silnice S čítací úsek T O M S Za čátek úseku Konec úseku

398 6-3590 161 567 7 735 vyús. Ze 38 ve Vranovské Vsi zaús. 408 od obce Štítary

Č. silnice - číslo silnice nebo dálnice, MK – místní komunikace Sčítací úsek - ozna čení s čítacího úseku T - t ěžká vozidla O - osobní vozidla M - jednostopá motorová vozidla S - sou čet všech motorových vozidel Za čátek úseku - popis za čátku sledovaného úseku Konec úseku - popis konce sledovaného úseku

Dle zvyklostí se stavbou v ětrných elektráren v jiných lokalitách se p ředpokládá, že na kompletní výstavbu jedné elektrárny je zapot řebí cca 200 automobil ů (zapo čítány jsou jednotlivé pojezdy s horninovým materiálem ze stavby; s technickým a stavebním materiálem na stavbu; obslužné mechanismy – bagr, buldozer, je řáb; transport jednotlivých modul ů elektrárny). Po čítáme-li s osminásobkem pro celý park a délkou výstavby 4 m ěsíce dojdeme k číslu cca 18 automobil ů a stavebních stroj ů na 1 den. Toto číslo se ješt ě zvýší o cca 7 nákladních automobil ů denn ě p ři zapo čítání výstavby zpevn ěných cest a kabelové přípojky. Dohromady se tedy jedná o práci zhruba 25 nákladních automobil ů a stavebních mechanism ů denn ě (nejedná se o pohyb 25 vozidel, ale o opakované p řejezdy n ěkolika

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 22/119

voz ů b ěhem dne) po cestách a komunikacích v blízkosti zájmové lokality. Je pot řebné konstatovat, že toto číslo je vypo čítáno jako pr ůměrné pro dobu celé výstavby v ětrného parku. V praxi p ůjde o vyšší četnost pojezd ů v prvních m ěsících, p ři úprav ě polních cest a při výkopových pracích, než v záv ěru, kdy budou jednotlivé moduly v ětných elektráren postupn ě p řiváženy a na míst ě montovány.

Období provozu V dob ě provozu se p ředpokládá tém ěř bezobslužnost v ětrných elektráren. P ři provozu nebudou vznikat nároky na dopravní obslužnost, mimo pravidelných kontrol jednou za 14 dní, p řípadn ě odstra ňování nahodilých poruch a periodické údržby provád ěné jednou za 6 měsíc ů. B.II.4.b. Nároky na jinou infrastrukturu K infrastruktu ře je nutné za řadit vybudování kabelových p řípojek podél p říjezdových komunikací v minimální hloubce 1 m a jejich p řipojení do energetické sít ě. Elektrické kabelové vedení bude kladeno bezvýkopov ě v trasách p řístupových cest tak, aby bylo dosaženo co nejmenšího záboru p ůdy. Dle studie p řipojitelnosti bude v Pavlicích v blízkosti VE 01 vystav ěna nová p ředávací stanice s transformací na VN/22 kV nebo VN/110 kV, podle toho, která z variant p řipojení bude realizovaná. V sou časnosti probíhá jednání na úrovni distributora ohledn ě posílení distribu ční sít ě v řešeném území tak, aby bylo možno napojit i výhledov ě další uvažované zám ěry. Délka interní kabelové trasy je cca. 2,1 km. Délka externí kabelové p řípojky do distribu ční sít ě, stejn ě jako dot čené pozemky a dot čená katastrální území, budou moci být up řesn ěny až po definitivním ur čení místa p řipojení na distribu ční soustavu. B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší

B.III.1.a. Období výstavby V souvislosti s realizací zám ěru výstavby parku v ětrných elektráren v k.ú. Vranovská Ves se problematika zne čiš ťování ovzduší váže pouze na období výstavby. V tomto časovém horizontu lze p ředpokládat následující zdroje zne čišt ění ovzduší:

Bodové zdroje zne čišt ění ovzduší V prostoru staveništ ě VE nebudou provozovány žádné bodové zdroje zne čišt ění ovzduší (spalovací za řízení, atd. )

Liniové zdroje zne čišt ění ovzduší Budou mít rozhodující vliv na celkové množství emisí produkovaných p ři výstavb ě parku v ětrných elektráren. Jedná se o : • exhalace motorových vozidel (stavební technika, nákladní automobily, transporty) • zví řený prach z příjezdových cest po projezdu nákladního automobilu (tzv. sekundární prašnost)

Jak budou tyto emise velké záleží na druhu spalovacího motoru, druhu používaného paliva, konstrukci a se řízení motoru, stá ří vozidla, provozních podmínkách, zp ůsobu jízdy atd.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 23/119

Sekundární prašnost bude eliminována pracovním postupem výstavby a to prvotní výstavbou komunikací a následnou výstavbou základ ů v ětrné elektrárny. P ředpokládá se výstavba v pr ůběhu podzimních a zimních m ěsíc ů, kdy bývá prašnost snížena meteorologickými podmínkami (deštivými dny).

Plošné zdroje zne čišt ění ovzduší V pr ůběhu výstavby budou jako plošné zdroje zne čišt ění ovzduší hodnoceny samotné terénní a stavební práce. Na základ ě klimatických, morfologických a jiných charakteristik zájmového území a na základ ě organizace pr ůběhu stavebních prací, se lze domnívat, že žádné z výše uvedených kritérií vzniku emisí nebude mít dlouhodobý nebo dokonce trvalý negativní vliv na zne čiš ťování ovzduší v blízkosti zájmové lokality. B.III.1.a. Období provozu Větrné elektrárny jsou obecn ě absolutn ě „ekologicky čisté“ – nevytvá ří žádné emise plyn ů, prachu, popílku ani jiných zne čiš ťujících látek. Jako liniový zdroj bude p ůsobit automobilová doprava vyvolaná b ěžnými provozními pot řebami instalovaných za řízení. Intenzita dopravy se o čekává řádov ě jednotky vozidel za den, produkce škodlivin bude tedy velmi nízká.

B.III.2. Odpadní vody

B.III.2.a. Splaškové vody Při výstavb ě v ětrných elektráren a p ři jejich provozu nebudou vznikat žádné odpadní splaškové vody. Hygienické pot řeby pracovník ů v pr ůběhu výstavby budou řešeny dodávkou ekologicky mobilních WC a jednoduchých mobilních hygienických box ů p římo na pracovišt ě dodavatelem stavby v četn ě servisu. V dob ě provozu VE nebudou splaškové vody produkovány. B.III.2.b. Technologické vody Očista strojních mechanism ů (p řevážn ě nákladních automobil ů) bude provád ěna mechanicky bez užití oplachové vody. P řípadná o čista komunikace bude provád ěna ost řikem vodou z cisterny do silni čního p říkopu. Zne čišt ění komunikace hlínou nespadá mezi nakládání s nebezpe čnými odpady a nejsou nutná speciální řešení situace. B.III.2.c. Deš ťové vody S ohledem na charakter a umíst ění v ětrných elektráren v otev řené krajin ě není problematika odpadních deš ťových vod uvažována. Deš ťové vody budou tak jako doposud přirozen ě vsakovány do podloží, bude se jednat o p řirozený kolob ěh vody v přírod ě. Základová deska VE je p řevrstvena ješt ě cca 1 m mocnou vrstvou hlíny a i zde bude fungovat princip pr ůsaku deš ťové a migrace podzemní vody do okolního horninového prost ředí. V pr ůběhu výstavby bude v případ ě pot řeby provedeno vy čerpání srážkových vod ze stavebních jam. Vzhledem k tomu, že tyto stavební jámy nebudou znečišt ěny, čerpané vody budou vypoušt ěny na okolní pozemky.

B.III.3. Odpady Veškeré nakládání s odpady produkovanými p ři výstavb ě, v rámci provozu, demolici i případné sanaci jednotlivých v ětrných elektráren, p řípadn ě p ři havarijních situacích musí

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 24/119

být v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v platném zn ění. Pln ě zodpov ědný za nakládání s odpady b ěhem výstavby (t říd ění, správné ukládání a následné využití nebo odstran ění ) je hlavní dodavatel stavby. Tato skute čnost bude uvedena ve smlouv ě o provedení prací. Bude p ůvodcem odpad ů a budou se na n ěho vztahovat všechny povinnosti vyplývající z výše uvedeného zákona č. 185/2001 Sb. Odpady jsou zhodnoceny v rozd ělení podle časového období jejich vzniku a klasifikovány podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad ů. Odpady, které mohou vznikat v souvislosti s realizací zám ěru je možno rozd ělit do 3 skupin :

• odpady vznikající z p řípravy a realizace výstavby • odpady vznikající p ři provozu • odpady vznikající p ři ukon čení činnosti a odstran ění stavby B.III.3.a. Odpady z přípravy a realizace stavby Dle zákona č. 188/2004 Sb., kterým se m ění zákon o odpadech, nejsou vyt ěžené zeminy a hlušiny ode dne jeho vyhlášení, tj. od 26.3.2004 odpadem, pokud vyhovují limit ům zne čišt ění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu. Hlavní dodavatel stavby je zodpov ědný za správné nakládání s odpady vznikajícími v pr ůběhu výstavby (v četn ě odpad ů vznikajících činností subdodavatel ů na stavb ě), v četn ě jejich následného využití nebo odstran ění, a investor vytvo ří na staveništi pot řebné podmínky pro tříd ění a shromaž ďování jednotlivých druh ů odpad ů. Odpady, které budou vznikat v pr ůběhu stavby, budou p řechodn ě shromaž ďovány v odpovídajících shromaž ďovacích prost ředcích nebo na ur čených místech (zabezpe čených plochách), odd ělen ě podle kategorií a druhů. Shromaž ďovací prost ředky resp. místa shromaž ďování odpad ů budou řádn ě ozna čeny názvy, číselnými kódy druhu odpadu a kategorií dle Katalogu odpad ů. Odpady budou p ředávány ke zneškodn ění nebo k dalšímu využití pouze oprávn ěným osobám ve smyslu § 12, odst. 2, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jejich p ředávání bude ošet řeno ve smlouvách o dílo. Na stavb ě bude provád ěna evidence odpad ů dle vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a dle jeho provád ěcích p ředpis ů musí p ůvodce odpad ů p ředat odpad do vlastnictví pouze právnické nebo fyzické osob ě oprávn ěné k podnikání, která je provozovatelem za řízení k využití nebo odstran ění nebo ke sb ěru nebo výkupu ur čeného druhu odpadu, nebo osob ě, která je provozovatelem za řízení podle § 14, odst. 2, zákona nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. V tomto p řípad ě zajistí odstran ění odpad ů prost řednictvím oprávn ěné osoby dodavatel stavby. Shromážd ěné odpady budou pr ůběžn ě, po dosažení technicky a ekonomicky optimálního množství, odváženy oprávn ěnou osobou mimo areál staveništ ě k dalšímu využití resp. ke zneškodn ění. Tento postup bude zajišt ěn smluvn ě se všemi souvisejícími náležitostmi (zp ůsob a frekvence odvozu odpad ů). Vlastní manipulace s odpady vznikajícími p ři výstavb ě bude zajišt ěna technicky tak, aby byly minimalizovány p řípadné negativní dopady na životní prost ředí (zamezení prášení, technické zabezpe čení vozidel přepravujících odpady atd.). Povinností p ůvodce odpad ů je krom ě správního nakládání s odpady dle požadavk ů zákona o odpadech a jeho provád ěcích p ředpis ů p ředevším jejich minimalizace. Podrobná specifikace druh ů a množství vznikajících odpad ů bude možná b ěhem realizace stavby. Ke kolaudaci stavby je nutno doložit doklady o způsobu zneškod ňování jednotlivých druh ů odpad ů vznikajících b ěhem realizace stavby.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 25/119

Předpokládaná struktura jednotlivých druh ů odpad ů v období výstavby je uvedena v následující tabulce :

Tab. č. 8 – Odpady z přípravy a realizace stavby

Kód Název podskupiny nebo druhu odpadu Kat. Příklad zdroje odpad ů 02 ODPADY ZE ZEM ĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁ ŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN 02 01 03 Odpad rostlinných pletiv O Příprava staveništ ě 08 ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁT ĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAK Ů A SMALT Ů), LEPIDEL, T ĚSNICÍCH MATERIÁL Ů A TISKA ŘSKÝCH BAREV 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt ědla N Nat ěra čské práce v rámci výstavby 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem O Nat ěra čské práce v rámci 080111 (odpad z nát ěru ocelových konstrukcí) výstavby 13 ODPADY Z TVÁ ŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOV Ů A PLASTŮ 13 02 05 Nechlorované minerální, motorové, p řevodové a mazací N Stavební práce oleje 13 02 08 Jiné motorové, p řevodové a mazací oleje N Stavební práce 15 ODPADNÍ OBALY, ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTÍCÍ TKANINY, FILTRA ČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ OD ĚVY JINAK NEUR ČENÉ 15 01 01 Papírové a lepenkové odpady O Stavební práce 15 01 02 Plastové obaly O Stavební práce 15 01 03 Dřev ěné obaly O Stavební práce 15 01 06 Sm ěsné obaly O Stavební práce 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpe čných látek nebo obaly N Stavební práce těmito látkami zne čišt ěné 15 02 02 Absorp ční činidla, filtra ční materiály (v četn ě olejových N Stavební práce filtr ů jinak blíže neur čených), čistící tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné nebezpe čnými látkami 17 STAVEBNÍ A DEMOLI ČNÍ ODPADY (V ČETN Ě VYT ĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) 17 01 01 Beton (odpady p ři betonáži) O Materiály z výstavby 17 02 01 Dřevo (odpady p ři betonáži) O Materiály z výstavby 17 02 03 Plast O Materiály z výstavby 17 03 02 Asfaltové sm ěsi neuvedené pod číslem 170301 (odpady O Materiály z výstavby při realizaci vozovek) 17 04 05 železo a ocel O Materiály z výstavby 17 04 10 Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné N Materiály z výstavby nebezpe čné látky 17 04 11 Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10 (montáž O Materiály z výstavby kabelových rozvod ů) 17 05 01 Výkopová zemina a/nebo kameny O Příprava staveništ ě, výkopy 17 05 04 Zemina a kameny neuvedené pod číslem 17 05 03 O Příprava staveništ ě, výkopy 17 05 06 Vyt ěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 O Příprava staveništ ě, výkopy 17 09 04 Sm ěsné stavební a demoli ční odpady neuvedené pod č. O Materiály z výstavby 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PR ŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z Ú ŘAD Ů), V ČETN Ě SLOŽEK Z ODD ĚLENÉHO SB ĚRU 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O Materiály z výstavby

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 26/119

Kód Název podskupiny nebo druhu odpadu Kat. Příklad zdroje odpad ů 20 03 01 Sm ěsný komunální odpad (z provozu za řízení O Materiály z výstavby staveništ ě)

B.III.3.b. Odpady z provozu Během provozu (po dobu životnosti VE) dojde jen k minimální tvorb ě odpad ů, vázané na údržbu objekt ů a za řízení v rámci b ěžného provozu (drobné opravy, údržba a vým ěny spot řebních sou částek, olej ů apod.). P ůvodcem odpad ů bude provozovatel zám ěru. V pr ůběhu provozu lze p ředpokládat vznik druh ů odpad ů, jež jsou uvedeny v následující tabulce :

Tab. č. 9 – Odpady z provozu Kód Název podskupiny nebo druhu odpadu Kat. Příklad zdroje odpad ů 08 ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁT ĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAK Ů A SMALT Ů), LEPIDEL, T ĚSNICÍCH MATERIÁL Ů A TISKA ŘSKÝCH BAREV 08 01 11 Od padní barvy a laky obsahující organická rozpoušt ědla N Údržba za řízení 13 ODPADY Z TVÁ ŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOV Ů A PLASTŮ 13 02 05 Nechlorované minerální, motorové, p řevodové a mazací N Údržba za řízení oleje 13 02 08 Jiné motorové, p řevodové a mazací oleje N Údržba za řízení 15 ODPADNÍ OBALY, ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTÍCÍ TKANINY, FILTRA ČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ OD ĚVY JINAK NEUR ČENÉ 15 01 01 Papírové a lepenkové odpady O Údržba za řízení 15 01 02 Plastové obaly O Údržba za řízení 15 01 03 Dřev ěné obaly O Údržba za řízení 15 01 06 Sm ěsné obaly O Údržba za řízení 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpe čných látek nebo obaly N Údržba za řízení těmito látkami zne čišt ěné 15 02 02 Absorp ční činidla, filtra ční materiály (v četn ě olejových N Údržba za řízení filtr ů jinak blíže neur čených), čistící tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné nebezpe čnými látkami 17 STAVEBNÍ A DEMOLI ČNÍ ODPADY (V ČETN Ě VYT ĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) 17 04 05 železo a ocel O Údržba za řízení 17 04 10 Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné N Údržba za řízení nebezpe čné látky 17 04 11 Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10 (montáž O Údržba za řízení kabelových rozvod ů) 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PR ŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z Ú ŘAD Ů), V ČETN Ě SLOŽEK Z ODD ĚLENÉHO SB ĚRU 20 03 01 Sm ěsný komunální odpad (z provozu za řízení O Provoz za řízení staveništ ě)

Pro nakládaní s těmito odpady se vztahují stejné povinnosti jaké jsou uvedeny výše.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 27/119

B.III.3.c. Odpady, které by mohly vzniknou p ři havárii V rámci parku v ětrných elektráren by mohlo v dané situaci vzniku odpad ů p ři havárii dojít prakticky pouze p ři požáru (blesk, závady p řístroj ů, el. instalací apod.), dále p ři zřícení v ěže nebo p ři teroristickém útoku. S ohledem na technické řešení objektu, použité techniky a el. instalace je eventualita požáru uspokojiv ě řešena = technika je dokonalá, pravd ěpodobnost havárií je odvislá pouze od lidského faktoru či zavin ění, nicmén ě teoretická možnost havárie vylou čit nejde. Technická za řízení v ětrné elektrárny, která budou instalována v jednotlivých částech elektrárny mají vlastní bezpe čnostní automatické systémy jišt ění. Zabezpe čení proti požáru budou řešena ve smyslu platných zákon ů a na řízení a bude jim v projektové dokumentaci věnována pat řičná pozornost. V případ ě havárie nebo p ři velmi závažné poruše je také teoretická možnost úniku oleje z převodové sk řín ě a soustrojí v ětrné elektrárny. V tomto případ ě je olej bezpe čně zachycen v gondole soustrojí, která je konstruk čně upravena tak, aby nedošlo k úniku oleje do okolního terénu. Z vn ějších vliv ů p řichází v úvahu poškození stroje úderem blesku, kde m ůže dojít k narušení sou částí elektrárny (v ětšinou jen rotoru), které musí být vym ěněny. B.III.3.d. Odpady, které by mohly vzniknou p ři ukon čení provozu Nakládání s odpady v rámci ukon čení provozu bude v souladu s legislativou platnou v dob ě zahájení této fáze. Za nakládání a likvidaci odpad ů budou zodpov ědné subjekty, které budou řešit fázi ukon čení provozu v ětrné elektrárny.

B.III.4. Ostatní

B.III.4.a. Hluk V období výstavby V období výstavby budou zdrojem hluku strojní a stavební mechanismy, p řevážn ě nákladní automobily, bagry a buldozery, které budou zajiš ťovat kompletní výstavbu v ětrné elektrárny a souvisejících staveb (příjezdové a obslužné komunikace, energetického připojení). Jak bylo v kap. B.II.4 propo čítáno p ředpokládá se pohyb 25 strojních mechanism ů denn ě po dobu cca 4 m ěsíc ů. Jedná se jak o zdroje liniové – zp ůsobené automobilovým provozem po ve řejných komunikacích, tak o zdroje stacionární – zp ůsobené pracemi na ploše staveništ ě. Hluk na staveništi musí být v souladu s požadavky na řízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací, v platném zn ění. Dle tohoto na řízení jsou nejvyšší p řípustné hygienické hodnoty hluku v chrán ěném venkovním prostoru a v chrán ěných venkovních prostorech staveb stanoveny takto: • při provád ění nových staveb, v dob ě od 7 do 21 hod., se připo čítává nejvyšší p řípustná korekce +10 dB k nejvyšší p řípustné ekvivalentní hladin ě akustického tlaku A = 50 dB. Z toho vyplývá, že nejvyšší p řípustná hodnota hluku ze stavební činnosti je pro dobu 14 hodin 60 dB (7 až 21 hod.). Pro dobu kratší než 14 hod. se vypo čte ze vztahu:

L Aeq,s = L Aeq,T + 10.log [(126 + t1)/t 1],

kde t 1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období od 7.00 - 21.00 hod. a L Aeq,T je nejvyšší p řípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 28/119

Plochou, která je podle funk čního využití a ve smyslu platných p ředpis ů (zákon o ochran ě ve řejného zdraví č. 258/2000 Sb., § 30, odst .3) nejbližším chrán ěným venkovním prostorem, vyžadujícím ochranu p řed vlivy hluku, je obytná zástavba - rodinný d ům. Ovlivn ění míry hlu čnosti vzniklé p ři stavebních pracích je pouze v kompetenci stavebních firem a jejich efektivnosti a koordinaci práce.

Při provozu Při provozu v ětrné elektrárny bude hluk produkován vlastní činností tohoto za řízení. Jedná se o hluk ze stacionárních zdroj ů a je možné jej rozd ělit na dva druhy. Prvním je hluk strojního mechanismu elektrárny, který je uložen uvnit ř tzv. gondoly (strojovny). Tento je umíst ěn na v ěži elektrárny ve výšce 108 m. Další druh hluku je zp ůsoben obtékáním v ětru okolo otá čejících se list ů rotoru p ři pr ůletu kolem t ělesa v ěže. Ten je možný charakterizovat spíše jako svist, nebo šum. Ze studií publikovaných v českých i v zahrani čních médiích zabývajících se hlukem v ětrných elektráren lze konstatovat, že tento svist na vzdálenost 200 m zaniká v přirozeném okolním prost ředí (nap ř. hluku v ětru již p ři rychlosti 5 m/s, v šum ění lesa, hluku provozu silnice atd.). P ři ur čitých specifických meteorologických podmínkách je tento hluk slyšitelný i na v ětší vzdálenosti. Hlukem samotných v ětrných elektráren a soub ěhem hluk ů v ětrných elektráren s blízkými komunikacemi a jeho intenzitou ve vztahu ke vzdálenostem od VE se zabývá akustická studie, zpracovaná v rámci této p ředkládané dokumentace a pro tuto lokalitu odborným pracovníkem na problematiku hluku Ing. Miroslavem Lepkou, spole čnost Enving. Tato studie je v úplném zn ění uvedena jako p říloha č. 2 této Dokumentace. Záv ěry studie jsou podrobn ěji interpretovány v kapitole D.I.3. Odstupové vzdálenosti k jednotlivým chrán ěným venkovním prostor ům staveb pro obec Pavlice a Vranovská Ves jsou uvedeny v následující tabulce :

Tab. č. 10 – Tabulka odstupových vzdáleností k chrán ěným venkovním prostor ům staveb VB Obec čp. m VE 10 Vranovská Ves 39 997,0 VE 05 Vranovská Ves 39 609,0 VE 07 11 Vranovská Ves 40 738,0 VE 06 Vranovská Ves 40 745,0 VE 08 8 Vranovská Ves 34 747,0 VE 07 12 Vranovská Ves 103 768,0 VE 08 13* Vranovská Ves 206 523,0 VE 05 13* Vranovská Ves 206 483,0 VE 06 13* Vranovská Ves 206 516,0 VE 08

VB - výpo čtový bod (zna čení shodné se zna čením v hlukové studii) Č.p. - číslo popisné m - odstupová vzdálenost k nejbližší VE VE - ozna čení nejbližší VE k příslušnému výpo čtovému bodu

* Poznámka : Výpo čtový bod č. 13 je hájenka situovaná v k.ú. Štítary, vlastníkem je oznamovatel zám ěru a ješt ě p řed realizací stavby dojde ke zm ěně ú čelu využití stavby č.p. 206, která nebude chrán ěným venkovním prostorem..

Hygienický limit v noci je 40 dB, ale od 1.1.2007 se dle MZ ČR od n ěj ode čítá nejistota výpo čtu, tzn. 40 - 2 = 38 dB, stejná metoda platí i pro m ěř ení. Výpo čty jsou aplikovány na

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 29/119

odrazivém terénu, který simuluje zimní podmínky. Další výpo čet bude zp řesn ěn m ěř ením hluku pozadí vyvolaného v ětrem. Bodovými zdroji hluku budou jednotlivé v ětrné elektrárny v dob ě provozu. Dle údaj ů výrobce, je typ ENERCON E820-2,0 MW za řízení s regulovatelným výkonem. Tím lze ovlivnit, v závislosti na režimu provozu i akustický výkon. Podle provedených m ěř ení nemá emitovaný hluk tónovou složku a zdroj hluku není výrazn ě sm ěrový. Výše uvedený typ VE bude vybaven za řízením SRS (Sound Reduction System), které umožňuje do předem definovaných sektor ů a v definovaném čase snížit hlukové emise. Výrobce v ětrných elektráren - firma ENERCON - vlastní certifikáty DIN-ISO 9613-2 zemí ve spole čenství Evropské Unie. Pro stejný typ v ětrných elektráren byla zpracována zpráva o m ěř ení hluku, která je k dispozici u oznamovatele zám ěru. Tab. č. 11 – Garantované ukazatele akustického výkonu VE Enercon E-82 - 2000 kW

S ohledem na odstupové vzdálenosti od souvislé obytné zástavby obce Vranovská Ves, úrove ň technologického vybavení VE a regula čního a řídícího softwaru, lze p ředpokládat, že řešený zám ěr nebude mít zhoršující vliv na stávající hlukovou zát ěž venkovního prostoru v okolí. Mezi lokalitou umíst ění zám ěru a nejbližšími venkovním chrán ěnými prostory resp. venkovním chrán ěnými prostory staveb se navíc nachází mezinárodní komunikace I/38 a silnice II/398. Navýšení dopravy v důsledku realizace oznamovaného zám ěru v porovnání se stávajícím dopravním zatížením je nevýznamné a je z řejmé, že eventuelní hlukové projevy související s provozem zám ěru budou spolehliv ě maskovány hlukem z dopravy po okolních komunikacích a nebudou subjektivn ě zaznamenatelné. Požadované hodnoty budou potvrzeny m ěř ením pot řebným ke kolaudaci za řízení. B.III.4.b. Vibrace Vibrace jsou mechanické pohyby o ur čitém kmito čtu p řenášené pevnými t ělesy na lidské t ělo, které mohou být zdraví škodlivé a jejichž hygienický limit stanoví provád ěcí právní p ředpis k Na řízení vlády č. 502/2000 Sb.

V období výstavby Při stavebních pracích mohou vznikat vibrace p ůsobením stavebních a strojních mechanism ů. P ředpokládá se p řenos nižších vibrací horninovým prost ředím, ale pouze v areálu staveništ ě, nikoliv na v ětší vzdálenosti až do blízkosti obytné zástavby.

Při provozu

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 30/119

Provozem v ětrné elektrárny se nep ředpokládá vznik a p ůsobení velkého množství vibrací, které by m ěly významný vliv na okolní p řírodu nebo obyvatelstvo. P ředpokládají se pouze malé vibrace p řenesené p řes horninové prost ředí. Jejich intenzitu ( číselnou hodnotu) však výrobce neudává. B.III.4.c. Zá ření Za řízení v ětrných elektráren a souvisejících objekt ů nejsou zdrojem elektromagnetického zá ření o hygienicky významných intenzitách ve smyslu na řízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochran ě zdraví p řed neionizujícím zá řením. Činnosti provozované ve zmín ěných objektech nejsou zdrojem radioaktivního zá ření, rovn ěž tak není manipulováno s radioaktivními materiály. Zdrojem p řírodního radioaktivního zá ření je radon 222Rn. Území leží dle mapy radonového indexu České republiky (dostupné na portálu Českého geologického ústavu : http://nts5.cgu.cz) v p řevažující kategorii 3 st ředního radonového indexu. B.III.4.d. Stroboskopický efekt Jde o optický jev, vznikající p ři pr ůniku viditelného zá ření ze silného sv ětelného zdroje (v tomto p řípad ě se jedná o slune ční zá ření) mezi otáčejícími se listy rotoru sm ěrem k pozorovateli. Tohoto optického efektu m ůže být dosaženo pouze p ři ur čitých meteorologických podmínkách. Vliv tohoto efektu je vztažen pouze k faktoru pohody obyvatelstva. Je závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otá čivého pohybu, úhlu nasvícení rotor ů, vzdáleností nejbližších obytných sídel a frekventovaných komunikací. Stroboskopickým efektem v ětrných elektráren se zabývá samostatná studie „Stroboskopický efekt“, zpracovaná pro tuto lokalitu odborným pracovníkem na tuto problematiku RNDr. Ji řím Procházkou, a to pro p ředchozí oznámení a dokumentaci. Vypracování nové studie hodnotící stroboskopický efekt nebyla pro p ředkládanou dokumentaci nov ě zpracovávána nebo ť došlo ke snížení stožár ů v ětrných elektráren z původních 138 m na 108 m a zv ětšily se zárove ň i odstupové vzdálenosti od obytné zástavby. Z toho d ůvodu byly pro názornost ponechány v platnosti výsledky vyplývající z předchozího hodnocení, které nep ředpokládají významné ovlivn ění okolní sídelní zástavby stroboskopickým efektem. Vzhledem ke snížení výšky VE a zv ětšení jejich vzdáleností od obytné zástavby bude ovlivn ění stroboskopickým efektem stejné, ne-li menší než vyplývá z výše uvedené studie. Tato studie je v úplném zn ění uvedena na datovém nosi či CD jako příloha č. 4. Záv ěry studie jsou podrobn ěji interpretovány v kapitole D.I.1. B.III.4.e. Diskoefekt Jedná se o jev, který vytvá ří odlesky lesklých ploch p ři sv ětelném nasvícení. Tento jev je podstatn ě snížen až eliminován povrchovou úpravou list ů rotoru, která bude provedena v matovém barevném provedení. Vylou čení tohoto jevu zaru čuje výrobce v technické specifikaci pro tento typ v ětrných elektráren.

B.III.5. Dopl ňující údaje

B.III.5.a. Významné terénní úpravy Výstavbou zám ěru nedojde k výrazným terénním úpravám. Úpravy budou pouze do časné. V míst ě výstavby VE bude sejmuta ornice z prostoru manipula čních ploch a základu v ěže, která však bude po dokon čení výstavby využita k uvedení dot čených ploch do p ůvodního stavu.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 31/119

B.III.5.b. Zásahy do krajiny Výstavba v ětrného parku o po čtu elektráren 4 sloup ů, celkové výšce 149 m bude působit jako nový, technicky dominantní, antropogenní prvek v krajin ě. Na podmínky výstavby i na kone čnou p řítomnost t ěchto celk ů by si místní obyvatelstvo i náhodní projížd ějící museli ur čitý čas zvykat. Pocit vnímání t ěchto objekt ů je subjektivní a pro každého jedince velmi specifický. Zkušenosti s vnímáním již existujících park ů v ětrných elektráren místními obyvateli, respektive i náhodnými posuzovateli však nejsou zásadn ě negativní. Základní podmínkou je dosažení jisté vzdálenosti sídelních útvar ů od předm ětných objekt ů. B.III.5.c. Vliv na krajinný ráz Vlivem zám ěru na krajinný ráz se zabývá „Studie hodnotící vlivy v ětrných elektráren v lokalitách Pavlice a Vranovská Ves na krajinný ráz“, (RNDr. Ji ří Procházka, Mgr. Pavlína Linhartová, EKOAUDIT, s.r.o.), která je sou částí této Dokumentace jako p říloha č. 1. a k této p ředkládané Dokumentaci je taktéž p řiložena ve form ě souboru na datovém nosi či jako p říloha č. 2. Záv ěry studie jsou podrobn ěji interpretovány v kapitole D.I.8. Z hlediska vlivu na krajinu (hodnocení krajinného rázu) bude výstavbou VE do krajiny vnesen nový architektonický prvek, který bude mít na krajinu (z ekologického hlediska) výrazný vliv. Zám ěr je realizován ve volné krajin ě mimo zastav ěné území. Z hlediska zásahu do krajiny lze konstatovat, že p ředm ětná stavba a zejména její technologie, která je charakteristická vysokou, štíhlou stavbou stožáru VE, umíst ěním v otev řené krajin ě ur čitým zp ůsobem ráz krajiny ovlivní. Na podstatné ovlivn ění krajinného rázu výstavbou VE upozor ňují ve svém stanovisku orgán ochrany p řírody M ěÚ Znojmo i M ěsto Znojmo.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 32/119

ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝ ČET NEJZÁVAŽN ĚJŠÍCH ENVIROMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ČENÉHO ÚZEMÍ Hodnocená část okresu Znojmo má pahorkatinný charakter. Jedná se o členitý reliéf, s četnými zalesn ěnými kopci a otev řenými údolími vodních tok ů v rovinat ějším terénu a s hlubokými zalesn ěnými údolími podél řeky Jevišovky a Rokytné.

C.I.1. Dosavadní využívání území

C.I.1.a. Charakter území a jeho využití Vranovská Ves je malá obec s 260 obyvateli a najdeme ji 16 km severozápadním sm ěrem od Znojma a 7 km jihozápadním sm ěrem od m ěste čka Jevišovice. Obec se rozkládá podél silnice vedoucí ze Znojma p řes Moravské Bud ějovice na Jihlavu. Sou částí obce je nedaleká malá osada Hošt ěrádky. Obec leží v údolí říčky Stan ůvky a pod vrcholky Kraví hory (478 m.n.m.), zvedající se západn ě od obce a Svatý kope ček (423 m.n.m.) zvedající se severním sm ěrem. Obec je obklopena malebnými lesy p řírodního parku Jevišovky. U západního okraje Vranovské Vsi je vybudován malý rybník, rybní ček najdeme i ve st ředu osady Hošt ěrádky. Jižním sm ěrem od obce je v oblasti lesa vybudován rybník Vlkov a na ostrohu nad ním je z řícenina hradu Šimperk. Zájmové území se nachází na k.ú. Vranovská Ves v lokalitách „Na štítarské“, „Kraví hora“ a „Nad h řbitovem“. Řešené území je v ětšinou je využíváno k zem ědělské činnosti. C.I.1.b. Dobývací prostory Území v ětrného parku není ve st řetu s žádnými dobývacími prostory (DP) t ěžby nerostných surovin. V katastru obce Pavlice je t ěžený dobývací prostor na stavební kámen, identifika ční č. 71006, t ěženou surovinou je kámen – rula, spravující podnik Agrostav Znojmo, a.s.,. V katastru Vranovské Vsi se žádné dobývací prostory nevyskytují.

C.I.2. Územní systém ekologické stability krajiny V zákon ě č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemn ě propojený soubor p řirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor, interak ční prvek.

• Biocentrum je definováno ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. jako biotop nebo soubor biotop ů v krajin ě, který svým stavem a velikostí umož ňuje trvalou existenci p řirozeného či pozm ěněného, avšak p řírod ě blízkého ekosystému. • Biokoridor je definován jako území, které neumož ňuje rozhodující části organismu trvalou dlouhodobou existenci, avšak umož ňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytvá ří z odd ělených biocenter sí ť. • Interak ční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprost ředkovává p říznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridor ů) na

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 33/119

okolní mén ě stabilní krajinu do v ětší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpe čující díl čí, avšak základní funkce organismu. Často plní v krajin ě i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou).

Pro vyhodnocení možného st řetu VE s prvky územního systému ekologické stability byl použit vý řez z mapového podkladu, který na mapových aplikacích svých webových stránkách zobrazuje Portál ve řejné správy ČR.

Obr. 6 – Mapa s vyzna čením hranic nadregionálních a regionálních prvk ů ÚSES

Pro k.ú. Vranovská Ves byl zpracován Návrh plánu místního územního systému ekologické stability (PaeDr. Pavel Hartl, CSc., 1996 - 1998), který bezprost ředn ě navazuje na již zpracované generely MÚSES P řírodního parku Jevišovka a na vymezené prvky regionální a vyšší úrovn ě. V řešeném území je velmi málo ploch vhodných k za řazení do kostry ekologické stability a jejich význam je velmi relativní k celkové monotónnosti řešeného území. V zájmovém území k.ú. Pavlice a Vranovská Ves jsou registrovány následující nadregionální a regionální prvky ÚSES :

• ve vzdálenosti cca 1,7 km jihovýchodn ě od VE 07 nadregionální biocentrum NRBC Jankovec , kód 29, s typy ekosystém ů L1-DB, BK, MH, N, • z něj vychází jihovýchodn ě od VE, p řes nefunk ční lokální biocentra (LBC U Cihelny až LBC Za Jalov čím kopcem) osa nadregionálního biokoridoru NRBK Údolí Dyje– Jankovec , s typem ekosystém ů MH,

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 34/119

• ve vzdálenosti cca. 1,8 km jihozápadn ě od VE 08 regionální biocentrum RBC Šumenský hvozd , kód 540, s typy ekosystém ů L2-DB, BO • východn ě od VE 07 ve vzdálenosti cca. 3,3 km ležící stávající regionální biokoridor RBK Jankovec-Černý les , kód 99, s typy ekosystém ů L3-BO, SM, DB

VE 6 a VE 8 se dostávají do ochranné zóny NRBK Údolí Dyje-Jankovec. Elektrárny jsou lokalizovány minimáln ě 0,7 km od osy NRBK. V ětrné elektrárny nejsou situovány uvnit ř jiného prvku ÚSES. V blízkém okolí se nachází také n ěkolik lokáln ě významných prvk ů systému ekologické stability, které jsou navrhovány v generelu lokálního ÚSES pro katastrální území obce a Vranovská Ves. Jedná se o následující lokální prvky ÚSES :

• biocentrum č. 301601/0004, U Olšiny, lokální, nefunk ční • biocentrum č. 314001/0001, BC1 Vranovská Ves, lokální, funk ční • biocentrum bez ozna čení, bezejmenné, lokální, funkční • biocentrum č. 314001/0002, U Cihelny, lokální , nefunk ční • biocentrum č. 301101/0006, Kopaniny, lokální , nefunk ční • biocentrum č. 301601/0031, Kn ěžík, lokální, nefunk ční • biocentrum č. 309001/0001, Za Jalov čím kopcem, lokální, nefunk ční

Poznámka: Zástupci fauny a flóry vyskytující se na jmenovaných stanovištích jsou uvedeny v kapitole C.II.3. Nep ředpokládá se p římé ovlivn ění žádného z prvk ů ÚSES navrhovanou výstavbou parku v ětrných elektráren.

Obr. 7 – Mapa s vyzna čením hranic lokálních prvk ů ÚSES

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 35/119

C.I.3. Zvlášt ě chrán ěná území V bezprost řední blízkosti oznamovaného zám ěru nejsou vymezena žádná zvlášt ě chrán ěná území dle zákona 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění pozd ějších p ředpis ů, ani jeho ochranná pásma, §14 (maloplošná a velkoplošná ZCHÚ), §39 (smluvn ě chrán ěná území), § 46 (památné stromy). K nejbližším velkoplošným ZCHÚ pat ří : • národní park NP Podyjí , kód 78, rozloha 6 259 000 ha, je vzdálen cca. 6,0 km jihozápadním sm ěrem (k.ú. Onšov na Morav ě). • chrán ěná krajinná oblast CHKO Pálava , kód 73, rozloha 7 000 000 ha, je vzdálena cca. 32,0 km jihovýchodním sm ěrem.

Maloplošné ZCHÚ jsou : • přírodní památka PP Rudlické kopce , kód 2160, rozloha 17 565 ha, vzdálená od areálu větrného parku cca 10,5 km východním sm ěrem. P ředm ětem ochrany jsou travinobylinná spole čenstva se stepními prvky, ze zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin nap ř. koniklec velkokv ětý, smil píse čný, divizna brunátná, chrán ěné druhy živo čich ů nap ř. ješt ěrka obecná, k řepelka polní, ťuhýk obecný. • přírodní památka PP Losolosy , kód 2150, rozloha 6 527 ha, ve vzdálenosti cca 10,0 km jihovýchodním sm ěrem. P ředm ětem ochrany jsou svažité pozemky s r ůznou expozicí na pestrém geologickém podkladu, teplomilná rostlinná spole čenstva s výskytem chrán ěných druh ů rostlin, úto čišt ě četných druh ů živo čich ů. • přírodní památka PP Žleby , kód 2170, rozloha 1 549 ha, ve vzdálenosti cca. 7,6 km západním sm ěrem. P ředm ětem ochrany jsou mok řadní vegetace s vysokými ost řicemi, bohatý výskyt upolínu evropského. • přírodní rezervace PR Tisová strá ň, kód 1833, rozloha 7 100 ha, ve vzdálenosti cca. 8,8 km západním sm ěrem. P ředm ětem ochrany jsou skalnaté svahy nad Vranovskou nádrží se smíšeným porostem s výskytem tisu.

Zvlášt ě chrán ěná území nebo území k ochran ě navržená, která se v okolí nacházejí, jsou v takové vzdálenosti od sledovaného území, že lze jejich p římé ovlivn ění vylou čit.

C.I.4 Území p řírodních park ů Na území katastru obce Vranovské Vsi je vymezeno rozsáhlé území „P řírodní park Jevišovka“, který byl vyhlášen ONV ve Znojm ě v roce 1977 k ochran ě p řírodních a kulturních hodnot této oblasti. Tato vyhláška ONV Znojmo jednak vymezuje hranice přírodního parku, jednak podrobn ě stanoví ú čel ochrany a povolení a zakázané činnosti na území p řírodního parku. Zákonem č. 114/1992 Sb. p řešla p ůvodní „oblast klidu“ do kategorie „p řírodní park“ s rovn ěž ze zákona danými podmínkami ochrany. Toto vymezené území PP Jevišovka je lokalizováno východn ě od elektráren v nebližší vzdálenosti 650 m od VE 07 na katastrálním územím Vranovská Ves. Východní hranici tvo ří pr ůběh mezinárodní komunikace I/38.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 36/119

Obr. 8 – Mapa s vyzna čením hranic P řírodního parku Jevišovka

Říčka Jevišovka, která je páte ří p řírodního parku Jevišovka, se slévá s Plenkovickým potokem a vytvá ří romantický koutek, jemuž dominuje nedaleká z řícenina hrádku Lapikus, zpustlého již v 15. století. Na stráních pod z říceninou je p řírodní rezervace s bohatou teplomilnou vegetací. Území spadá do Jevišovické nivy. Jedná se o akumula ční rovinu v okolí toku Jevišovky. Lokalita je cenná p ředevším pro sv ůj rozsah zaru čující dlouhodobou existenci hybridního komplexu sekavc ů v této části panonské oblasti, jedná se o výjime čnou populaci vysokého regionálního významu, v panonské oblasti je jednou ze t ří známých. Větrné elektrárny parku Vranovská Ves nejsou p římo situovány do území P řírodního parku Jevišovka.

C.I.5. Významné krajinné prvky Žádná v ětrná elektrárna není situována uvnit ř ani v těsné blízkosti území VKP dle definice v zákon ě 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, § 3, odstavec 1, písmeno b, ani v žádném dalším registrovaném VKP (lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy). Ochranná pásma lesních porost ů (§ 14 odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb. - 50 m) nejsou zám ěrem dot čena.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 37/119

C.I.6. Soustava Natura 2000 Na území České republiky je Natura 2000 tvo řena pta čími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39 zákona č. 114/92 S. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů) nebo jsou chrán ěny jako zvlášt ě chrán ěné území (§ 14 zákona č. 114/92 Sb. ve zn ění pozdějších p ředpis ů). V katastrálním území obce Pavlice a Vranovské Vsi nejsou lokalizovány žádné Evropsky významné lokality a chrán ěné pta čí oblasti soustavy Natura 2000, tak jak je definuje § 45a zákona 114/1992 Sb., v platném zn ění.

Evropsky významné lokality Nejbližší EVL jsou: • cca. 3,4 km východním sm ěrem od VE 08, leží lokalita Jankovec , kód CZ0623348, rozloha 15,06 ha, navrhovaná kategorie ochrany – p řírodní památka. Jedná se o soustavu rybník ů na horní části toku Hlubokého potoka ve východní části Jevišovické pahorkatiny. Stanovišt ěm pro ku ňku ohnivou (Bombina bombina) jsou extenzivn ě využívané rybníky s p řirozeným charakterem b řeh ů a kaluže na lesních cestách, které se nachází uprost řed rozsáhlého lesního komplexu s velkým podílem listnatých d řevin. • cca. 3,3 km jihovýchodním sm ěrem od VE 08, leží lokalita Čekal , kód CZ0623359, rozloha 3,33 ha, navrhovaná kategorie ochrany – p řírodní památka. Jedná se o rybník Čekal ležící 1,3 km severn ě od obce Olbramkostel. Rybník s litorálem zarostlým vegetací a olšinou u vtoku. Významná populace ku ňky ohnivé (Bombina bombina). • cca. 6,0 km jihozápadním sm ěrem od VE 05, leží lokalita Údolí Dyje , kód CZ0624095, rozloha 1 821,31 ha, navrhovaná kategorie ochrany – p řírodní rezervace, p řírodní památka. Území se nachází v Bítovské pahorkatin ě na svazích údolí Dyje, v úseku od místa, kde tato řeka vtéká na naše území, k hrázi Vranovské p řehrady. Jedná se o rozsáhlé p řevážn ě zalesn ěné území s pestrou mozaikou nejr ůzn ějších biotop ů. Vegetace v území je velice pestrá, vzhledem k velké škále stanoviš ť s odlišnými abiotickými podmínkami. P řevažujícím typem vegetace jsou hercynské dubohab řiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), které se vyskytují na plošinách a mírných svazích. Druhým plošn ě nejrozší řen ějším biotopem jsou su ťové lesy asociace Aceri-Carpinetum, místy i Lunario-Aceretum. Další typy lesní vegetace se vyskytují jen ostr ůvkovit ě. Z hmyzu byli v území zjišt ěni nap ř. krasec Corebus undatus či tesa řík broskvo ňový (Pourpuricenus koehleri), kova řík Limoniscus violaceus, a rohá č obecný, z plaz ů ješt ěrka zelená (Lacerta viridis), ryb hrouzek b ěloploutvý a ho řavka duhová a z letoun ů netopýr velký. Vyskytují se zde četné druhy pták ů vázané na les - datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), lejsek b ělokrký (Ficedula albicollis), budní ček lesní (Phylloscopus sibilatrix) apod. Prudké skalní srázy jsou tradi čním hnízdišt ěm výra velkého (Bubo bubo). Ze vzácných druh ů rostlin se zde vyskytuje hvozdík moravský. V území se vyskytuje velké množství ohrožených a vzácných druh rostlin a živo čich ů nap ř. Aconitum anthora, Cyclamen purpurascens, Daphne mezereum, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Dictamnus albus, Epipactis helleborine a dalších. Významná lokalita Dianthus moravicus na západním okraji areálu druhu. Pro hrouzka b ěloploutvého i ho řavku duhovou p ředstavuje tok Dyje od jezu v Podhradí ke státní hranici unikátní vhodný biotop. Výskyt netopýra velkého, rohá če obecného a kova říka druhu Limoniscus violaceus.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 38/119

Obr. 9 – Mapa s vyzna čením lokalit soustavy Natura 2000

Pta čí oblasti Nejbližšími navrhovanými pta čími oblastmi jsou :

• cca. 6,0 km jihozápadn ě ležící pta čí oblast Podyjí , kód CZ0621032, rozloha 7665,7 ha. Území se nachází na jihu Moravy p ři hranicích s Rakouskem a je ohrani čeno obcemi Vranov nad Dyjí, Lukov, Znojmo a Hnanice. Navrhovaná pta čí oblast zahrnuje Národní park Podyjí a p řilehlé okolí mimo národní park. Území má rozlohu 19 km na délku a 2- 9 km na ší řku. P ředm ětem ochrany je populace strakapouda jižního a p ěnice vlašské a jejich biotopy.

Jak je z řejmé z odstupových vzdáleností areálu v ětrného parku Vranovská Ves, do řešeného území nezasahuje žádná vyhlášená ani navržená pta čí oblast ani žádná lokalita z národního seznamu evropsky významných lokalit, schváleného na řízením vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004. Stanovisko Krajského ú řadu Jihomoravského kraje, odboru životního prost ředí, jako orgánu ochrany p řírody k možnosti existence významného vlivu zám ěru na lokality soustavy Natura 2000, je uvedeno v příloze vázané k textu dokumentace pod číslem 4. V lokalit ě stavby ani v blízkém okolí se taktéž nenacházejí biosférické rezervace UNESCO.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 39/119

C.I.7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu V možném dosahu vliv ů posuzovaného zám ěru se nenachází žádné významné architektonické či historické památky ani archeologická nalezišt ě, které by mohly být zám ěrem a jeho vlivy dot čeny. V seznamu nemovitých kulturních památek jsou v k.ú. Vranovská Ves zapsány následující památky :

• stavení č. 24 - zájezdní hostinec • hotel Club - bývalá keramická manufaktura • objekt restaurace Ran č I/38 - bývalá keramická manufaktura • milník s erbem • kaple sv. Stanislava

Tyto památky se nacházejí v intravilánu obce, proto výstavba VP nebude významn ě narušovat ráz žádného památkov ě chrán ěného areálu nebo objektu. Zatím p ři žádné stavební činnosti, která byla v území provád ěna, nedošlo k neo čekávanému archeologickému nálezu. Pokud by k n ěmu p řípadn ě došlo, bude postupováno v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či v platném zn ění.

C.I.8. Území hust ě zalidn ěná Areál v ětrného parku se nachází cca. 550 m severozápadn ě od obce Vranovská Ves. Jde o území p řevážn ě s charakteristickou venkovskou zástavbou, bez výrazné koncentrace obyvatelstva (nejsou zde soubory bytových dom ů, sídlišt ě atp.). V sou časné dob ě žije v obci Vranovská Ves 266 obyvatel, hustota zalidn ění je 62,4 obyvatel/km 2.

C.I.9. Území zat ěžovaná nad míru únosného zatížení Území není v sou časné dob ě, vzhledem k limit ům platných právních p ředpis ů, zat ěžované nad míru únosného zatížení.

C.I.10. Staré ekologické zát ěže Zpracovateli dokumentace nejsou známy okolnosti, které by dokládaly p řítomnost území s existencí starých zát ěží v areálu v ětrného parku či v jejím nejbližším okolí; a to včetn ě sklad ů nebezpe čných odpad ů, sklad ů agrochemických látek, jed ů, p řípadn ě území po vážných haváriích, spojených s únikem látek nebezpe čných vodám, lidskému zdraví atp. Na území se dle databáze starých ekologických zát ěží (SEZ) nejblíže nachází :

• skládka Jevišovice, ID 5935001, kvalitativní riziko 3 – st řední, kvantitativní riziko 4 – bodové, vzdálena cca. 7,7 km východn ě od VP Vranovská Ves. Jedná se o skládku odpad ů na jižním okraji intravilánu obce Jevišovice v lokalit ě zvané „Za kostelem“. • skládka Blížkovice, ID 568001, kvalitativní riziko 3 – st řední, kvantitativní riziko 4 – bodové, vzdálena cca. 4,3 km severozápadn ě od VP Vranovská Ves. Jedná se o skládku odpad ů v blízkosti Blížkovického rybníka.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 40/119

• skládka Lesná, ID 8017001, kvalitativní riziko 4 – nízké, kvantitativní riziko 4 – bodové, vzdálena cca. 6,0 km jihozápadn ě od VP Vranovská Ves. Jedná se o skládku odpad ů na jižním okraji intravilánu obce Lesná v lokalit ě areálu zem ědělské výroby“.

C.I.11. Extrémní pom ěry v dot čeném území V míst ě návrhu výstavby v ětrného parku nebyla evidována území, která by bylo možné ozna čit jako území s extrémními pom ěry.

• Území není ohrožené sesuvy a nevyskytují se zde žádné extrémní pom ěry, vodní ani větrná eroze p ůdy zde není významná. • Území leží mimo seizmickou oblast dle ČSN 73 0036 - Seizmické zatížení staveb • Ochranná pásma vodních zdroj ů ve smyslu zákona ř. 254/2001 Sb., o vodách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů nejsou zám ěrem dot čena. V ětrné elektrárny neleží v žádné CHOPAV – chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod ani vodních zdroj ů. Ve vzdálenosti cca. 450 m západn ě od VE 05 se nachází v k.ú. Štítary na Morav ě podzemní vodojem provozovaný Zájmovým sdružením obcí – vodovody a kanalizace Znojemsko, který je v katastru nemovitostí veden jako stavba technického vybavení. • Ochranná pásma lesních porost ů (§ 14 odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb. - 50 m) nejsou zám ěrem dot čena. • Ochranná pásma zvlášt ě chrán ěných území p řírody (§ 37 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.) nejsou polohou posuzovaného zám ěru dot čena. • V blízkosti silnice II/398 se nachází telekomunika ční stožár, který je vzdálen cca 250 m k nejbližší VE 6. Ochranné pásmo 200 m kolem vysíla če O2 Telefonica nebude zám ěrem dot čeno. • Ochranná pásma radioreléových a datových spoj ů spole čností O2 Telefonica, Vodafone a T-Mobil nebudou dot čena • Ochranná pásma nadzemních sítí (VN) nejsou zám ěrem dot čena. Elektrické vedení 22 kV je vedeno na odvrácené stran ě silnice I/38, vedené v obhospoda řovaných polích. Nejbližší vzdálenost k tomuto elektrickému vedení je od VE 8 na k.ú. Vranovská Ves ve vzdálenosti 650 m JV sm ěrem. Silnici I/38 od Pavlic do Vranovské Vsi lemuje plynové potrubí vedené pod povrchem. Žádné z těchto nadzemních sítí elektrického vedení ani plynového podzemního potrubí neprocházejí místem výstavby VE. • Ochranné pásmo státní silnice t řídy I/38 ze Znojma do Moravských Bud ějovic nebude zám ěrem dot čeno. Silnice t řídy II/398, protínající osu mezi VE6 a VE8 (k.ú. Vranovské Vsi) se nachází v dostate čné vzdálenosti mimo ochranné pásmo. Nebude dot čeno ani ochranné pásmo plánovaného obchvatu obou obcí, tak jak je zachycen v územně plánovací dokumentaci. Jiné významné silnice se okolo VP nenacházejí. Nacházejí se zde pouze polní cesty s ruderální vegetací. • Při k řížení a soub ěhu inženýrských sítí budou dodrženy vzdálenosti dle ČSN 73 6005 (prostorová úprava vedení technického vybavení) a ČSN souvisejících. • Ministerstvo obrany zastoupené VUSS Brno, s umíst ěním zám ěru výstavby 3 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves souhlasí

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 41/119

C.II. CHARAKTERISTIKA SOU ČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo a ve řejné zdraví Zám ěr je umíst ěn mimo zastav ěné území v otev řené, zem ědělsky využívané krajin ě. Od trvale odbytné zástavby jsou VE situovány ve vzdálenosti více než 550 m. Bližší prostorový kontakt s objekty VE budou mít pouze projížd ějící řidi či, cyklisté, turisté, zem ědělci p ři polních pracích, p říp. ojedin ělí kolemjdoucí. Zdravotní stav obyvatel ani další sociodemografické údaje nebyly pro ú čely zpracování této dokumentace zjiš ťovány. Obec Vranovská Ves se rozprostírá na katastrálním území o vým ěř e 430 ha, v nadmo řské výšce 385 m.n.m. V sou časné dob ě v obci žije 266 obyvatel, z toho je 179 v produktivním v ěku, podíl žen je 50,0 %. Pr ůměrný v ěk je 36,6 rok ů. V obci je základní ob čanská vybavenost, je evidováno 48 podnikatelských subjekt ů. V obci je vybudován vodovod a plynofikace.

Obec Vranovská Ves • status : obec • NUTS 5 (obec): CZ 0627 595101 • NUTS 4 (okres): Znojmo CZ 0627 • NUTS 3 (kraj): Jihomoravský CZ 062 • katastrální území : Vranovská Ves (785555) • obec s rozší řenou p ůsobností : Znojmo • obec s pov ěř eným obecním ú řadem : Znojmo • historická zem ě: Morava • katastrální vým ěra: 430 ha • po čet obyvatel : 266 • pr ůměrný v ěk obyvatel : 36,6 rok ů • zem ěpisná ší řka : 48° 57’ 5’’ • zem ěpisná délka : 15° 55’ 6’’ • nadmo řská výška : 385 m.n.m • adresa obecního ú řadu: OÚ Vranovská Ves, Vranovská Ves 111 671 51 Kravsko • starosta: Ji ří Pe řinka • telefon : +420 515 258 526 • email : [email protected]

C.II.2. Ovzduší a klima

C.II.2.a. Kvalita ovzduší Zne čišt ění ovzduší je dnes obecn ě pokládáno za jeden z nejzávažn ějších faktor ů devastace životního prost ředí, nebo ť výrazn ě ovliv ňuje zdravotní stav obyvatel. Z hlediska hodnoceného zám ěru není otázka kvality ovzduší zásadní, nebo ť zám ěr není zdrojem zne čiš ťování ovzduší a jeho realizace nevyvolá zm ěnu stávající imisní situace v lokalit ě výstavby VP. P řesto jsou pro úplnost uvedeny informace o imisní zát ěži základními škodlivými látkami v širším zájmovém území.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 42/119

Při hodnocení kvality ovzduší jsou pak p ředevším porovnávány zjišt ěné imisní úrovn ě s příslušnými imisními limity, p řípadn ě s p řípustnými četnostmi p řekro čení t ěchto limit ů, jakožto úrovn ěmi, které by dle legislativy v ochran ě ovzduší nem ěly být od zákonem stanoveného data nadále p řekra čovány. 1. června 2002 nabyl ú činnosti zákon č. 86/2002 Sb. (úplné zn ění č. 472/2005Sb.), o ochran ě ovzduší a 14. srpna 2002 bylo p řijato na řízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp ůsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Nová legislativa pln ě reflektuje požadavky Evropské unie stanovené sm ěrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší. Dle sd ělení č. 38 vydaném odborem ochrany ovzduší MŽP (V ěstník č. 12/2005) nepat ří katastrální území obcí Pavlice a Vranovská Ves mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zne čišt ění ovzduší je v okrese Znojmo systematicky m ěř eno v oficiální monitorovací stanici čistoty ovzduší ČHMÚ Kucha řovice, ID číslo 1132 a Znojmo, ID číslo 1478 . V řešeném území nedochází dlouhodob ě k p řekra čování ro čních aritmetických pr ůměrů u základních zne čiš ťujících látek v ovzduší, nap ř. oxid si řičitý se hodnota pohybuje v 3 intervalu od 3 - 10 mikrogram ů na m (s max. 36) a u NO X se pohybuje v intervalu od 9 - 24 mikrogram ů na m 3 (max. 52). V zájmovém území se neprovádí soustavné sledování kvality ovzduší, pro popis stávající úrovn ě imisní zát ěže byly využity údaje z výše uvedených stanic imisního monitoringu. Uvád ěné údaje respektují výsledky m ěř ení za rok 2005.

Tab. č.12 – Hodinové, denní, čtvrtletní a ro ční imisní charakteristiky pro oxid dusi čitý NO 2

Tab. č.13 – Hodinové, denní, čtvrtletní a ro ční imisní charakteristiky pro suspendované částice frakce PM 10

Tab. č.14 – Hodinové, denní, čtvrtletní a ro ční imisní charakteristiky pro oxid si řičitý SO 2

Z výsledk ů m ěř ení sledovaných zne čiš ťujících látek na citovaných stanicích vyplývá, že v případ ě NO 2 a SO 2 nejsou dosahovány ani p řekra čovány hodnoty imisních limit ů. V případ ě PM 10 jsou p řekra čovány hodnoty denního imisního limitu.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 43/119

Limitní hodnoty z na řízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp ůsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s příslušnými mezemi tolerance v následujících p řehledných tabulkách, zvlášt ě pro ochranu zdraví a dále pak pro ochranu vegetace a ekosystém ů :

Tab. č.15 – Limitní hodnoty pro ochranu zdraví Limitní hodnoty pro ochranu zdraví Zne čiš ťující Doby Limitní Mez tolerance 1) Max. přím ěs pr ůměrování hodnota [µg·m -3] tolerovaný pro pro r. pro pro po čet r. 2001 2002 r. r. překro čení 2003 2004 za kalend rok -3 SO 2 kalendá řní rok 50 µg·m bez meze tolerance 0 24 hodin 125 µg·m -3 bez meze tolerance 3 1 hodina 350 µg·m -3 120 90 60 30 24 -3 NO 2 kalendá řní rok 40 µg·m 18 16 14 12 0 1 hodina 200 µg·m -3 90 80 70 60 18 -3 PM 10 kalendá řní rok 40 µg·m 6,4 4,8 3,2 1,6 0 24 hodin 50 µg·m -3 20 15 10 5 35 1/ Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které m ůže být imisní limit p řekro čen, tato hodnota se pravideln ě v po sob ě následujících rocích snižuje až k nulové hodnot ě.

Tab. č.16 – Limitní hodnoty pro ochranu ekosystém ů Limitní hodnoty pro ochranu ekosystém ů Zne čiš ťující Časový interval Limitní hodnota Mez tolerance 1) Maximální tolerovaný přím ěs po čet p řekro čení za kalendá řní rok -3 SO 2 kalendá řní rok 20 µg·m bez meze tolerance 0 a zimní období (1.10.-31.3.) 1/ Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které m ůže být imisní limit p řekro čen, tato hodnota se pravideln ě v po sob ě následujících rocích snižuje až k nulové hodnot ě.

Imisní zát ěž v okolí hodnocené stavby bude p řibližn ě na stejné nebo nižší úrovni jako imisní zát ěž v okolí výše uvedených stanic imisního monitoringu. C.II.2.b. Klimatické pom ěry Zem ěpisnou polohou, reliéfem krajiny a klimatickými faktory jsou ur čeny makroklimatické podmínky na řešeném území. Podle rajonizace klimatických oblastí (E. Quitt – Klimatické oblasti Československa 1971) je území za řazeno na rozhraní oblastí MT9 a MT11. Tato oblast je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým p řechodným obdobím s teplým jarem a podzimem, krátkou, mírn ě teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sn ěhové pokrývky.

Tab. č. 17 – Charakteristika klimatické oblasti MT 9 a MT 11 Charakteristika oblasti MT 9 MT11 Po čet letních dn ů 40 – 50 40 – 50 Po čet dn ů s pr ům. t 10 st.C° a více 140 – 160 140 – 160 Po čet mrazových dn ů 110 – 130 110 – 130 Po čet ledových dn ů 30 – 40 30 – 40 Pr ůměrná teplota v lednu (°C) - 3 až – 4 - 2 až – 3 Pr ůměrná teplota v červenci (°C) 17 – 18 17 – 18

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 44/119

Srážkový úhrn ve vegeta čním období (mm) 400 – 450 350 – 400 Srážkový úhrn v zimním období (mm) 250 – 300 200 –250 Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 60 – 80 50 – 60

Krom ě této obecné charakteristiky jsou pro klimatické posouzení dané oblasti rozhodující údaje o pr ůměrných dlouhodobých teplotách vzduchu, dlouhodobých úhrnech srážek a výparu z povrchu p ůdy. Pro hodnocené zájmové území bylo použito z klimatické stanice Znojmo, která je tomuto území nejblíže a má srovnatelné geografické podmínky. Tyto údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Tab. č.18 - Pr ůměrné dlouhodobé m ěsí ční teploty vzduchu (°C) ze stanice Znojmo za období 1961 - 1990 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. ROK -2,4 -0,5 3,6 8,6 13,5 16,7 18,5 18,0 14,3 9,0 3,3 -0,6 8,5

Tab. č.19 - Pr ůměrné m ěsí ční úhrny srážek (mm) ze stanice Znojmo za období 1961 – 1990 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. IV.-IX. ROK 20,8 23,9 25,1 32,9 59,8 74,9 60,3 53,4 36,7 28,2 33,7 21,0 318 470,5

Tab. č.20 - Pr ůměrné hodnoty sumárního výparu z povrchu p ůdy (mm) ze stanice Znojmo za období 1931 – 1960 (Tomlein, 1965) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. IV.-IX. ROK 2 7 22 51 82 81 73 62 42 22 7 2 391 453

C.II.2.b. V ětrné podmínky Podmínky využitelnosti v ětrných elektráren v posuzované lokalit ě jsou dány jejím větrným potenciálem. Pro pot řeby výstavby jednotlivých v ětrných elektráren, ale i v ětrných park ů, se berou jako základní informace hodnoty vypo čítané v modelovém programu nap ř. WAsP a následn ě se doporu čuje ro ční m ěř ení intenzity v ětru v dané lokalit ě. Pro výpo čet byla použita jako vstupní modelová data desetiletá m ěř ení (1997-2006) rychlosti a sm ěru v ětru ve standardní výšce 10 m nad terénem z nejbližší meteorologické stanice ČHMÚ v Kucha řovicích, vzdálené od oblasti projektu cca 16 km. Celková pr ůměrná rychlost v ětru ve výšce 10 m nad terénem je v míst ě m ěř ení 3,9 m/s. Standardním postupem byly vstupní údaje extrapolovány modelem WAsP pro podmínky 108 m nad terénem a pro technické parametry elektrárny ENERCON E-82 2 MW. Výsledné hodnoty pr ůměrné intenzity v ětru v této výšce se pohybují okolo 6,7 m/s, což je dosta čující pro stavbu velkých v ětrných elektráren v tomto území (v České republice je doporu čená minimální hranice 5 m/s) a pro ekonomickou návratnost vložených investic při sou časných výkupních cenách do 10 let. Z tohoto pohledu spl ňuje výb ěr místa podmínky dané Územní energetickou koncepcí Jihomoravského kraje. V ětrná farma 4 turbín uvedeného typu má o čekávanou ro ční produkci cca 23,8 GWh. Větrné pom ěry lokality jsou vyhodnoceny ve studii RNDr. Hradila, vedoucího odd ělení meteorologie a klimatologie pobo čky ČHMÚ Brno, a p řiloženy na datovém nosi či. Ze záv ěrů vyhodnocení vyplývají následující údaje :

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 45/119

• pr ůměrná rychlost v ětru v 10 m nad terénem = 3,89 m/s • extrapolovaná modelová rychlost ve 108 m nad terénem = 6,7 m/s

Obr. 10 – Schéma polohy v ětrných elektráren s větrnými r ůžicemi

I p řes p říznivé dlouhodobé údaje m ěř ení intenzity v ětru získané od ČHMÚ rozhodl se investor zám ěru provést ro ční m ěř ení rychlosti a sm ěru v ětru na lokalit ě Pavlice, které bylo vypracováno spole čností Resec s.r.o., Jind řichovice pod Smrkem, a to v časovém rozp ětí od 2.11.2007 do 26.11.2008. Ro ční shrnutí je uveden v příloze č. 7. Nam ěř ené pr ůměrné ro ční rychlosti v ětru :

• ve výšce 50 m nad zemí ….. 5,21 m/s • ve výšce 40 m nad zemí ….. 4,64 m/s • ve výšce 30 m nad zemí ….. 4,40 m/s

Přepo čtem na výškovou hladinu odpovídající zvolenému typu elektrárny byla získána hodnota rychlosti v ětru :

• ve výšce 108 m nad zemí ….. 6,72 m/s

Z této hodnoty byl proveden výpo čet p ředpokládané pr ůměrné ro ční produkce 1 VE, která činí 5499,0 MWh. Nam ěř ené hodnoty korespondují s hodnotami vypo čtenými. Toto ro ční m ěř ení rychlosti a sm ěru v ětru je k dispozici u oznamovatele.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 46/119

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Dot čené území návrhu stavby leží v otev řené krajin ě, mimo zastav ěné území obce, v blízkosti silnice II/398 z Vranovské Vsi do Šumné. Stávající hladiny hluku v prostoru zám ěru se pohybují v úrovni p řírodního pozadí. V blízkosti uvedených komunikací budou ovlivn ěny zdejším dopravním provozem. Dominantním zdrojem hluku v širším území je především dopravní provoz na silnici I/38, která prochází obcí. Hygienické limity hluku v chrán ěném venkovním prostoru staveb a v chrán ěném venkovním prostoru jsou dány na řízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací, v platném zn ění, takto: Hodnoty hluku, s vyjímkou vysokoenergetického impulsního hluku tvo řeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími p ři st řelb ě z těžkých zbraní, p ři explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a p ři sonickém t řesku, se vyjad řují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T . V denní dob ě se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlu čnějších hodin (L Aeq,8h ), v no ční dob ě pro nejhlu čnější 1 hodinu ( L Aeq,1h ). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s vyjímkou ú čelových komunikací, a drahách, a pro hluk z leteckého provozu, se ekvivalentní hladina akustického tlaku A L Aeq,T stanoví pro celou denní (L Aeq,16h ) a celou no ční dobu (L Aeq,8h ). Hygienický limit v ekvivalentní hladin ě akustického tlaku A, s vyjímkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví sou čtem základní hladiny akustického tlaku A L Aeq,T se rovná 50 dB a korekcí p řihlížející ke druhu chrán ěného prostoru a denní a no ční dob ě podle p řílohy č. 3 k na řízení vlády. Korekce jsou uvedeny v následující tabulce :

Tab. č.21 – Tabulka korekcí hluku

Korekce uvedené v tabulce se nes čítají. Pro no ční dobu se pro chrán ěný venkovní prostor staveb p řičítává další korekce -10dB, s vyjímkou hluku z dopravy na železni čních drahách, kde se použije korekce -5dB. 1) Použije se pro hluk z ve řejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdroj ů hluku, s vyjímkou letiš ť, pozemních komunikací, nejde-li o ú čelové komunikace, a dále s vyjímkou drah, nejde- li o železni ční stanice zajiš ťující vlakotvorné práce, zejména roz řaďování a sestavu nákladních vlak ů, prohlídku vlak ů a opravy voz ů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s vyjímkou ú čelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je p řevažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případ ě staré hlukové zát ěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zát ěží se rozumí stav hlu čnosti p ůsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chrán ěných venkovních prostorech staveb a v chrán ěném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000.

Korekce pro stanovení hygienických limit ů hluku v chrán ěném venkovním prostoru staveb a chrán ěném venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti jsou uvedeny v následující tabulce :

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 47/119

Tab. č.22 – Tabulka korekcí hluku pro hluk ze stavební činnosti

S ohledem na uvedené požadavky lze stanovit nejvyšší p řípustné hodnoty hygienických limit ů hluku ve venkovním prostoru následovn ě:

Pro hluk v ětrných elektráren L Aeq,T = 50 dB pro denní dobu (6 00 až 22 00 hodin) L Aeq,T = 40 dB pro no ční dobu (22 00 až 6 00 hodin)

Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích L Aeq,T = 60 dB pro denní dobu (6 00 až 22 00 hodin) L Aeq,T = 50 dB pro no ční dobu (22 00 až 6 00 hodin)

Závazné stanovení limit ů je v kompetenci Krajské hygienické stanice.

C.II.4. Voda

C.II.4.a. Povrchová a p ůdní voda Dle hydrologického člen ění je z vodopisného hlediska hlavním povodím řeka Dunaj 4- 00-00. Zájmové území pat ří k povodí řeky Jevišovky, která je levostranným p řítokem řeky Dyje. Hydrologické číslo tohoto povodí je 4 – 14 – 03. Vlastní zájmové území je odvod ňováno ve sm ěru spádu terénu k severu a severozápadu do místní vodote če Stan ůvky, která se po p řibrání dalších vodote čí vlévá do Jevišovky jako její pravostranný přítok. Hydrologické číslo tohoto díl čího povodí je 4 – 14 – 03 – 008, plocha povodí 10,931 km 2 (viz. Základní vodohospodá řská mapa ČR v měř ítku 1:50000, mapový list 33- 22 Vranov nad Dyjí) Správcem vodního toku je Povodí Moravy, s.p. Vlastní území výstavby je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani ob časný povrchový tok a nenachází se na n ěm ani žádná vodní plocha, prameništ ě či mok řad a rovn ěž zde není žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Posuzované území není sou částí chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV). Území je situováno mimo zátopovou oblast Jevišovky. Co se týká čistoty tok ů, vykazují vodote če v tomto úseku pom ěrn ě dobrou kvalitu, řadící se do III. t řídy čistoty. Rozložení pr ůtok ů ve vodních tocích je v pr ůběhu roku nevyrovnané. Nejvíce vody odte če v jarních m ěsících, nejmén ě koncem léta a na podzim. Vodní toky jsou v ětšinou upraveny a nivy odvodn ěny. V širším okolí se nacházejí následující vodní nádrže a rybníky:

• rybník Jankovec, ID 424 030 200 003, východn ě cca. 3,5 km • Senný rybník, ID 414 030 050 001, západn ě cca. 3 km • rybník Vlkov, ID 414 030 240 007, jižn ě cca. 2,5 km • Boskovštejnský rybník, ID 414 030 070 014, severovýchodn ě cca. 2,5 km • rybník Mírovec, ID 414 030 070 013, severn ě cca. 2,5 km

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 48/119

• rybník Čekál, ID 414 030 240 005, jihovýchodn ě cca. 2,5 km • Nový rybník, ID 414 030 240 002, jihovýchodn ě cca. 2,5 km • bezejmený rybník v obci Pavlice, ID 414 030 050 003, severozápadn ě cca. 0,5 km

Srážková voda sytí pouze nejsvrchn ější zv ětralinový pláš ť. Množstvím srážek b ěhem roku a intenzitou výparu vody z p ůdy je dáno povrchové ovlh čování p ůdního pokryvu. Náhlá jarní tání sn ěhu a letní p řívalové dešt ě nejsou vydatnými zásobiteli podzemních vod, pon ěvadž jen malé množství vody se vsakuje. Zbývající voda jednak zp ůsobuje erozi půdního povrchu, jednak je tém ěř bez užitku odvád ěna potoky do řek. Vlastní území výstavby v ětrných elektráren je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani ob časný povrchový tok a nenachází se v něm ani žádná vodní plocha, prameništ ě či mok řad a rovn ěž zde není žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona ř. 254/2001 Sb., o vodách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Posuzované území není sou částí chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV). C.II.4.b. Podzemní vody Podle hydrogeologické rajonizace se nachází území VP Vranovská Ves v rajonu 654 - Krystalinikum v povodí Dyje, geologickou jednotkou jsou horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika. Z hydrogeologického hlediska je území mikroregionu celkem jednotvárné. Ob ěh podzemní vody ve spodní zvodni, charakterizované puklinovou propustností, je vázán na tektonické poruchy, pukliny a zóny. Hlavní roli pro vedení vody po t ěchto poruchách hraje jejich propustnost, daná jejich mocností a charakterem výpln ě. Významné jsou i tlakové pom ěry na puklinách. Po otev řených puklinách m ůže podzemní voda proudit i velmi rychle na zna čné vzdálenosti, naopak i mohutná poruchová pásma mohou být pro podzemní vodu prakticky nepropustná z důvodu zajílování. Hladina podzemní vody m ůže být volná i mírn ě napjatá, dopl ňování zásob se d ěje, jak již bylo uvedeno, pr ůsaky ze zóny zv ětrávání a podpovrchového rozpojení hornin. Tyto faktory, spolu s množstvím atmosférických srážek, ovliv ňují režim, vydatnost a úrove ň hladiny podzemní vody v puklinovém systému. Obecn ě jsou hydrogeologické rajony krystalinika hodnoceny jako vodohospodá řsky deficitní oblasti. Zdroje podzemní vody jsou zajiš ťovány p ředevším kopanými studnami a mělkými vrty, vázanými na kvartérní pokryv a zv ětralinový pláš ť. Vydatnost t ěchto objekt ů je obecn ě velmi malá, posta čující pouze pro individuální zásobování. V příznivých p řípadech lze zajistit v ětší, i n ěkolikalitrové vydatnosti z hlubších vrt ů, exploatujících vodu z puklinových systém ů. Takovýchto objekt ů je však v oblasti krystalinika velmi málo vzhledem ke zna čné náro čnosti na pr ůzkum území i náro čnosti finan ční. Celý katastr obce Vranovská Ves je hydrogeologicky charakterizován převážn ě prom ěnlivou vydatností podzemních vod i pramen ů. Vodohospodá řský potenciál povrchové vody i podzemní vody je nízký, možnost narušení provozem v ětrných elektráren lze vylou čit s ohledem na jejich charakter.

C.II.5. P ůda Půdotvorný proces je jedním z nejd ůležit ějších p řírodních proces ů probíhajících na zemském povrchu. Jako hlavní p ůdotvorné procesy se uplat ňují mate čná hornina, biocenóza, reliéf terénu, klima, výška hladiny podzemní vody a také čas a v poslední dob ě i zásahy člov ěka. Výsledkem p ůdotvorného procesu jsou p ůdní typy, které mají své specifické vlastnosti. P ůdní typy jsou v přírodních podmínkách, které u nás p ředstavují lesní oblasti, primární, orné p ůdy zem ědělské, vytvo řené z lesních p ůd.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 49/119

Zájmové území, jako sou část Českomoravské vrchoviny, pat ří z hlediska rozší ření typ ů půd do skupiny st ředoevropských hn ědozemí lesního p ůvodu. Sm ěrem do vyšších poloh přecházejí hn ědozem ě do p ůd podzolových a podzol ů, sm ěrem do nižších poloh pak přecházejí do degradovaných černozemí. P ůdní profil je vlivem vrchovinného a pahorkatiného reliéfu často neklidný. Z hlediska p ůdních druh ů se jedná o p ůdy r ůzn ě pís čité s různou hrubostí zrna a s různou p řím ěsí skeletových úlomk ů. Místy se vyskytuje i sprašová p řím ěs ve form ě hrubé spraše.V nivách podél tok ů jsou zastoupeny oglejené nivní půdy a vlhké nivní p ůdy. Dle p řílohy 1, vyhlášky ministerstva zem ědělství č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s p řiřazenými pr ůměrnými základními cenami zem ědělských pozemk ů, má obec Vranovská Ves p řiřazeny následující hodnoty :

Tab. č.23 – Pr ůměrná základní cena zem ědělských pozemk ů Kat. území Ø zákl. cena v K č/m 2 Kód ČSÚ Kód NUTS 4 Vranovská Ves 2,91 785555 CZ 0627 Znojmo

Půdy, vyskytující se na území dot čeném výstavbou VP, byly za řazeny do t říd ochrany dle metodického pokynu čá 4/1996, Odboru ochrany lesa a p ůdy ministerstva životního prost ředí České republiky ze dne 1.10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského půdního fondu ve zn ění zákona ČNR č.10/1993 Sb. (dále jen "zákon"). Výchozím podkladem p ři ochran ě zem ědělského p ůdního fondu p ři územn ě plánovací činnosti jsou bonitované p ůdn ě ekologické jednotky. P ětimístný kód p ůdn ě ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou MZe č. 327/1998 Sb., ve zn ění pozd ějších právních p ředpis ů, vyjad řuje: • l. místo - Klimatický region • 2. a 3. místo - Hlavní p ůdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná p ůdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí v četn ě charakteru skeletovitosti, hloubky p ůdního profilu a vláhového režimu v p ůdě • 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice ke sv ětovým stranám • 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti (obsah št ěrku v ornici a št ěrku a kamene ve spodin ě) a hloubky p ůdy

Pozemky, na n ěmž bude realizována výstavba v ětrných elektráren, jsou vedeny jako orná p ůda a jsou bonitovány kódem BPEJ. P ůda v okolí zamýšleného zám ěru je bonitována kódem BPEJ 41200 (I.t řída ochrany), 41210 a 46401 (II. t řída ochrany), 43715 a 43756 (V. t řída ochrany) a pat ří podle vyhlášky č.327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, do skupin :

Klimatický region • číselný kód 4 – klimatický region MT 1, mírn ě teplý, suchý

Hlavní p ůdní jednotka • HPJ 12 - hn ědozem ě modální, kambizem ě modální a kambizem ě luvické, všechny včetn ě slab ě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, st ředn ě t ěžké s těžkou spodinou, až st ředn ě skeletovité, vododržné, ve spodin ě s místním p řevlh čením • HPJ 32 - Kambizem ě modální eubazické až mezobazické na hrubých zv ětralinách, propustných, mineráln ě chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, mén ě

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 50/119

ortorulách, st ředn ě t ěžké leh čí s vyšším obsahem grusu, vláhov ě p řízniv ější ve vlh čím klimatu • HPJ 37 – Kambizemn ě litické, kambizemn ě modální, kambizemn ě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni čí od 30 cm siln ě skeletovité nebo s pevnou horninou, slab ě až st ředn ě skeletovité, v ornici st ředn ě t ěžké leh čí až lehké, p řevážn ě výsušné, závislé na srážkách • HPJ 64 - gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké, bez skeletu nebo slab ě skeletovité

Sklonitost a expozice • kód 0 – sklon 0 – 1°, úplná rovina, všesm ěrná expozice • kód 1 – sklon 1 – 3°, rovina, expozice k jihu (jihozápad až jihovýchod) • kód 5 – sklon 17 – 25°, p říkrý sklon, expozice k severu (severozápad až severovýchod)

Skeletovitost a hloubka p ůdy • kód 0 – bezskeletovitá, s p řím ěsí, hluboká > 60 cm • kód 1 – slab ě skeletovitá, st ředn ě hluboká 30 - 60 cm • kód 4 - st ředn ě skeletovitá, hluboká, st ředn ě hluboká 30 - 60 cm • kód 5 - slab ě skeletovitá, m ělká <30 cm • kód 6 – st ředn ě skeletovitá, m ělká <30 cm

V rámci výstavby dojde k přesun ům a manipulaci s ornicí v rámci skrývek v souvislosti s budováním základ ů a zpevn ěných ploch. Takto dot čena bude orná p ůda na ploše cca. 9.062 m2. Území proponovaného zám ěrem je v sou časnosti intenzivn ě zem ědělsky využíváno. Zemní práce pro výstavbu VP budou spo čívat v sejmutí ornice do hloubky 0,3 m, provedení výkop ů pro základy v ěží a zarovnání terénu pro zpevn ěné plochy a komunikace. Část ornice bude zp ětn ě použita na terénní úpravy po výstavb ě. P ůda bude po ukon čení výstavby postupn ě rekultivována a vrácena k původnímu ú čelu využívání.

Zne čišt ění p ůd V dot čeném území nebyla kontaminace p ůdy ov ěř ována. Vzhledem k převážn ě zem ědělskému využití území je možné p ředpokládat zne čišt ění p ůd zp ůsobené používanými pr ůmyslovými hnojivy a rezidui pesticid ů. V blízkosti komunikací se p ředpokládá b ěžná úrove ň zne čišt ění odpovídající okolí podobných vozovek, tj. mírn ě zvýšené hodnoty oproti pozadí, u nichž se však nep ředpokládá, že by dosahovaly nadlimitních hodnot.

C.II.6. Horninové prost ředí, p řírodní zdroje

C.II.6.a. Geomorfologie území Zájmové území a jeho okolí se nachází na jihovýchodním okraji staré horské soustavy České vyso činy. P ři podrobn ějším orografickém člen ění na základ ě morfometrie, morfostruktury a geneze reliéfu (Czudek, 1972), je zájmové území v provincii České vrchoviny dále za řazeno v soustav ě Českomoravské, podsoustav ě Českomoravské vrchoviny, celku Jevišovické pahorkatiny a podcelku Znojemské plošiny. Podle Czudka (1972) je v ůdčí orografický celek Jevišovická pahorkatina ozna čen symbolem II C – 7, podcelek Znojemská plošina symbolem II C – 7d. Jevišovická pahorkatina je

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 51/119

charakterizována plochou 2 610 km 2, maximální nadmo řskou výškou 633 m, minimální nadmo řskou výškou 198 m, výškovou členitostí 75 – 150 m, st řední výškou 414 m, sklonem 3° 02´ a charakterem členité pahorkatiny. Z geomorfologického hlediska se Jevišovická pahorkatina vyzna čuje erozn ě-denuda čním typem reliéfu, mírn ě zvln ěným, s hluboce za říznutými vodními toky a plochými rozvodími. Údolí jsou ve spodních částech tok ů a v soutokových oblastech doprovázena údolními nivami. Hodnocená část okresu Znojmo má pahorkatinný charakter. Jedná se o členitý reliéf, s četnými zalesn ěnými kopci a otev řenými údolími vodních tok ů v rovinat ějším terénu a s hlubokými zalesn ěnými údolími podél Jevišovky a Rokytné. C.II.6.b. Geologická charakteristika S geografickou pozicí zájmového území koresponduje i jeho geologická pozice. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji regionáln ě-geologické jednotky Českého masivu. V rámci p ředplatformního vývoje podkladu Českého masivu se na stavb ě území podílejí dv ě geologické jednotky budované p ředpaleozoickými a staropalezoickými, r ůzn ě metamorfovanými sedimenty, proniknutými migmatity. Jedná se o moldanubickou a moravskoslezskou jednotku. Hranice mezi t ěmito jednotkami probíhá j. v. od zájmového území a tvo ří ji tzv. moravsko-slezské zlomové pásmo, sm ěru p řevážn ě j. z. – s. v.. Hodnocené území se nachází na s. z. okraji tohoto pásma, lze je tedy již p řiřadit k moravskému moldanubiku. Moravské moldanubikum je v této oblasti budováno především leukokratními migmatity migmatitické biotitické ortoruly, tzv. gföhlské ruly, s polohami a t ělesy amfibolit ů, hodc ů, místy i granulit ů a krystalických vápenc ů. Terciérní sedimenty se v zájmovém území a jeho okolí prakticky nevyskytují. Ojedin ěle se lze setkat s jílovitými, pís čitými a št ěrko-pís čitými sedimenty, vyskytujícími se jako denuda ční zbytky na vhodn ě utvá řeném krystalinickém podloží. Nejmladší, kvartérní sedimenty, jsou v oblasti zastoupeny fluviálními, eolickými a deluviálními uloženinami. Na úpatích svah ů se nacházejí deluviální svahové hlíny, sut ě a zahlín ěné sut ě. Z eolických sediment ů se dochovaly zbytky spraší a sprašových hlín o mocnosti zhruba do 2 m. Fluviální sedimenty – údolní niva, je v této oblasti vyvinuta zhruba od st ředního toku Jevišovky a jejích v ětších p řítok ů p ři soutokových územích. Na vlastní lokalit ě se nivní sedimenty nevyskytují, nelze je jp ředpokládat ani podél blízké místní vodote če. C.II.6.c. Hydrogeologická charakteristika Podle hydrogeologické rajonizace ČR (Michlí ček a kol., 1986), je zájmové území za řazeno do hydrogeologického rajonu č. 6540 s názvem „Krystalinikum v povodí Dyje“. Tento rajon je sou částí skupiny hydrogeologických rajon ů krystalinika Českomoravské vrchoviny, které zahrnují západní část tohoto geomorfologického útvaru. Tyto rajony se vyzna čují prakticky stejnou hydrogeologickou charakteristikou, co se tý če prost ředí a charakteru ob ěhu podzemní vody a tvorbou a dopl ňováním jejích zásob. Vzhledem k pot řebám vodohospodá řské bilance bylo toto rozsáhlé území roz člen ěno na jednotlivé hydrogeologické rajony vymezené po povodích hlavních tok ů. Hydrogeologický význam kvartérních sediment ů, které je možno zastihnout v okolí hodnocené lokality , t. j. sprašové hlíny, svahové a eluviální sedimenty, spo čívá p ředevším v jejich umožn ění pr ůsaku atmosférických srážek do partií krystalinika. Na území t ěchto rajon ů, tedy i v hodnocené oblasti, se vymezuje svrchní zvode ň, vázaná na kvartérní pokryv, zónu zv ětrávání a podpovrchového rozpojení hornin a spodní zvode ň, vázanou na propustné tektonické poruchy a zóny v hlubších částech krystalinika. Svrchní zvode ň se vyzna čuje kombinovaným, pr ůlinov ě-puklinovým ob ěhem podzemní vody, který je omezen dosahem zv ětrávacích proces ů. Hloubka ob ěhu jde dána úrovní

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 52/119

místní erozní báze. Hladina podzemní vody je p řevážn ě volná a sleduje konformn ě terén. K infiltraci dochází prakticky na celé ploše výskytu krystalinika, v závislosti na propustnosti kvartérního pokryvu a zv ětralin. Odvodn ění vod mělkého ob ěhu probíhá formou skrytého p říronu do sediment ů údolních niv nebo p římo do vodote čí. Mén ě časté jsou su ťové nebo puklinové prameny v úrovní místní erozní báze. V místech, kde do zóny zv ětrávání a podpovrchového rozpojení hornin vystupují otev řené tektonické poruchy, dochází k dotaci podzemích vod spodní zvodn ě. Pr ůlinov ě – puklinový ob ěh podzemních vod je zna čně rozkolísaný a nepravidelný, s lokální závislostí na petrografickém složení, stupni a form ě zv ětrávání, tektonické predispozici, charakteru kvartérního pokryvu a srážkách. Pr ůměrná hodnota sou činitele transmisivity je vysoká T > 1 . 10 -3 m 2/s. C.II.6.d. Chemizmus podzemních vod Chemické složení podzemních vod kvartérních fluviálních sediment ů je variabiln ější, dané mísením vod r ůzného chemismu, p ůvodu a r ůzné mineralizace. Genetické podmínky formování podzemních vod údolní nivy zap říčiňují prostorovou variabilitu chemismu. Základní typ chemismu je kalcium hydrogenuhli čitanový, častý je i typ kalcium síranový a řada typ ů smíšených. Celková mineralizace je obecn ě vyšší, v pr ůměru kolísá mezi hodnotami 0,6 – 0,8 g . l -1. Časté jsou i zvýšené obsahy ho řč íku. C.II.6.e. Prozkoumanost území Geologické a hydrogeologické pom ěry této oblasti krystalinika jsou obecn ě hodnoceny v základní geologické a základní hydrogeologické map ě v měř ítku 1 : 200 000 list 34 Znojmo a jejich textových vysv ětlivkách. Ostatní údaje o území pocházejí v ětšinou z výsledk ů ú čelov ě zam ěř ených hydrogeologických a inženýrsko-geologických pr ůzkum ů. Zprávy o t ěchto pr ůzkumech jsou uloženy v archivech jednotlivých pr ůzkumných podnik ů a v Geofondu Praha. Inženýrsko-geologický pr ůzkum se zam ěř uje na zhodnocení pom ěrů jednotlivých lokalit pro zakládání staveb, hydrogeologické pr ůzkumy a posudky se zam ěř ují p ředevším na zajišt ění lokálních zdroj ů podzemní vody. V ětšina pr ůzkumných prací se soust řeďuje na exploataci první zvodn ě krystalinika, p řípadn ě na kvartérní fluviální uloženiny. Hlubších objekt ů, které by se zam ěř ily na získání vody z puklinového systému, je v dané oblasti dosud velmi málo.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy

C.II.7.a. Fauna Zví řena posuzované oblasti je charakterizována kontaktem st ředoevropské lesní fauny a stepní fauny panonské. Faunu nejbližšího okolí lze v daném území dnes o čekávat p ředevším synantropní druhy, vázané na blízkost sídel či objekt ů zem ědělské výroby, dále byly zastiženy n ěkteré druhy, vázané na intenzivní agrocenózy, p řípadn ě bylinné ruderální a lesní porosty. Na lokalit ě lze p ředpokládat z entomologického hlediska výskyt b ěžných fytofágních ev. oligofágních a polyfágních druh ů, vázaných na p ěstované plodiny a zem ědělsky využívanou p ůdu (jedná se p ředevším o mšice, t řásn ěnky, ploštice). Na ruderálních biotopech je druhová diverzita pest řejší, ale i zde se jedná o druhy b ěžn ě rozší řené. Pta čí fauna je v lokalit ě zastoupena b ěžnými druhy. Z pohledu výskytu obratlovc ů je možno předpokládat b ěžnou druhovou diverzitu: • savci - hraboš polní, zajíc evropský, krtek evropský, myš domácí, potkan obecný, netopýr pob řežní , netopýr severní, ježek západní,

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 53/119

• ptáci - vrabec domácí, konipas bílý, rehek domácí, strnad obecný, stehlík obecný, kos černý, sýkora ko ňadra, p ěnkava obecná, straka, špa ček, bažant obecný • plazi: ješt ěrka živorodá, zmije obecná • měkkýši: vrásenka pomezní, slimá čník horský, slimá čnice lesní, řasnatka tmavá • hmyz: šídlo rašelinné C.II.7.b. Zoologický pr ůzkum Pro pot řeby zpracování dokumentace bylo provedeno ro ční „Hodnocení potenciálních vliv ů v ětrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy opat ření pro zmírn ění uvažovaných negativních vliv ů – V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves“ - Mgr. Radim Ko čvara. Smyslem této zprávy je podat výsledky dopracování celoro čního hodnocení lokality a potenciálních vlivech uvažovaného zám ěru výstavby osmi v ětrných elektráren. Tato práce navazuje na p ředchozí studii, která m ěla za cíl objektivn ě posoudit možný dopad uvažovaného zám ěru na základ ě analýzy populací ptáků na území Jihomoravského kraje (Ko čvara 2007a) a zahájeném pr ůzkumu v období kv ětna a června 2007. Zde jsou pak aktuáln ě prezentovány dále zjišt ěné poznatky a up řesn ěny možné dopady na ptáky a netopýry na základ ě celoro čního pr ůzkumu lokality. Nejsou zde opakovány d říve zjišt ěné poznatky, charakteristika území, metodika a provedené vy čerpávající analýzy, které lze získat z p ředchozí, úvodní studie. Posouzení vychází z návšt ěv území a jeho okolí v roce 2007 a 2008. Krom ě d říve provedených p ěti návšt ěv (1. 5., 17. 5., 24. 5., 9. 6. až 10. 6. a 30. 6. 2007) bylo území dále prozkoumáno 23. 7., 7. 8., 13. 9., 25. 9., 17. 10., 4. 11., 4. 12. 2007 a 16. 1., 15. 2., 14. 3., 18. 3. a 2. 4. 2008. Výsledky jsou dále dopln ěny o poznatky publikovaných údaj ů z širšího okolí (Š ŤASTNÝ, BEJ ČEK & HUDEC 2006, MIKÁTOVÁ et al. 2001, MORAVEC 1994, AND ĚRA & HANZAL 1995, 1996, AND ĚRA 2000, AND ĚRA & BENEŠ 2001, 2002, AND ĚRA & ČERVENÝ 2004, HANÁK & AND ĚRA 2005). Řada dalších poznatk ů je pak uvedena na portálech http://stanoviste.natura2000.cz a http://www.biolib.cz. Tzv. celoro ční hodnocení je v sou časné dob ě považováno za podmínku, bez níž nelze výstavbu VTE doporu čit. K tomuto tématu zaujímá stanovisko Česká spole čnost ornitologická ( ČSO), schválené výborem ČSO 27. ledna 2005 a obsahující d ůležitá upozorn ění pro každého zpracovatele studií týkajících se vliv ů na ptáky (www.birdlife.cz).

V p ředkládaném výstupu je uveden popis aktuálního stavu fauny jak ve sledovaném území, tak v jeho širším okolí. Ze zjišt ěného stavu je následn ě vycházeno p ři posouzení vliv ů uvažovaného zám ěru na obratlovce, a p ři navržení opat ření na minimalizaci negativních vlivů. Všechny druhy zjišt ěné na vymezeném území byly uspo řádány do následujícího p řehledu. Názvosloví uvád ěných taxon ů vychází z aktuáln ě používané systematiky (www.biolib.cz). Kompletní p řehled d říve pozorovaných druh ů a jejich vyhodnocení je uvedeno v úvodní studii. Zde jsou uvedeny up řes ňující komentá ře k druh ům zvlášt ě chrán ěným, nebo nov ě zjišt ěným, p řípadn ě n ěkterá zajímavá pozorování. V případ ě každého druhu je uveden stupe ň ohrožení, a to podle p řílohy č. III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ( I), podle Červených seznam ů ČR (ZAVADIL & MORAVEC 2003, ŠŤASTNÝ & BEJ ČEK 2003, AND ĚRA & ČERVENÝ 2003) ( II ) a skute čnost, zda je druh uveden v P říloze I Sm ěrnice 79/409/EHS o ochran ě voln ě žijících pták ů nebo P říloze II a IV Sm ěrnice 92/43/EHS o ochran ě p řírodních stanoviš ť, voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin (Hora 1998) ( III ). I – stupe ň ohrožení podle VYHLÁŠKY MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: O – Ohrožený druh, SO – Siln ě ohrožený druh, KO – Kriticky ohrožený druh; II – stupe ň ohrožení podle Červených seznam ů

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 54/119

(ZAVADIL & MORAVEC 2003, ŠŤASTNÝ & BEJ ČEK 2003, AND ĚRA & ČERVENÝ 2003): EX – Vyhynulý, RE – Druh vymizelý na území ČR, EW – Vyhynulý nebo vyhubený ve volné p řírod ě, CR – Kriticky ohrožený druh, EN – Ohrožený druh, VU – Zranitelný druh, NT – Tém ěř ohrožený druh, LC – Málo dot čený druh, NE – nevyhodnocené druhy, DD – taxon, o n ěmž jsou nedostate čné údaje; III – stupe ň ohrožení podle p řílohy I Sm ěrnice 79/409/EHS ( I – druh je uveden v příloze) nebo p říloze II nebo IV Sm ěrnice 92/43/EHS ( II , IV – druh je uveden v příloze).

Ve srovnání s úvodní studií byly nov ě zaznamenány n ěkteré druhy, které jsou ze sledované oblasti známy a které již byly hodnoceny a dále druhy, které z lokality a okolí uvád ěny nejsou. Jedná se o následující druhy, které byly zaznamenány především v širším okolí, tj. mimo oblast potenciáln ě dot čenou ze strany VTE: volavka bílá Egretta alba , čírka modrá Anas querquedula , orel mo řský Haliaeetus albicilla , moták pilich Circus cyaneus , kán ě rousná Buteo lagopus , ost říž lesní Falco subbuteo , čejka chocholatá Vanellus vanellus , sluka lesní Scolopax rusticola , sova pálená Tyto alba , led ňáček říční Alcedo atthis , dudek chocholatý Upupa epops , sk řivan lesní Lullula arborea , linduška lu ční Anthus pratensis , konipas horský Motacilla cinerea , bramborní ček hn ědý Saxicola rubetra , b ělo řit šedý Oenanthe oenanthe , ťuhýk šedý Lanius excubitor , kavka obecná Corvus monedula a krkavec velký Corvus corax . Z netopýr ů je nov ě znám (www.biolib.cz) z mapovacího čtverce 7061 výskyt netopýra severního Eptesicus nilssonii , netopýra stromového Nyctalus leisleri a netopýra pestrého Vespertilio murinus .

Herpetofauna V okolí 500 m od uvažovaných VTE nebyli obojživelníci zjišt ěni, zaznamenána zde byla pouze ješt ěrka obecná ( Lacerta agilis ), a to v okolí lomu a zde vedoucí polní cesty k obci Pavlice. Zám ěrem nebude dot čena.

Ornitofauna Přehled populací potenciáln ě dot čených druh ů je vyhodnocen v úvodní studii p řiložené k Oznámení zám ěru. Použitá metodika umož ňuje nejen zhodnocení populací jako takových, ale i řešení p řípadných kumulativních vliv ů v případ ě jakéhokoliv zám ěru v rámci Jihomoravského kraje, p řípadn ě území celé ČR. Níže jsou uvedeny druhy, které jsou s ohledem na osm uvažovaných VTE na lokalit ě v rámci mapovacího čtverce 7061 potenciáln ě ohroženy. Dot čení ostatních druh ů v četn ě druh ů zvlášt ě chrán ěných je vylou čeno, a to pro a) nízké anebo neprokazatelné riziko kolize; b) nízké anebo vylou čené riziko rušení; c) málo po četný anebo neprokázaný výskyt. I v p řípad ě uvád ěného nezjišt ění anebo neprokázání nějakého druhu, jehož výskyt je dalším osobám znám, p řípadn ě je znám z doby d řív ější anebo bude na lokalit ě zjišt ěn pozd ěji lze říci, že s ohledem na po čet kontrol provedených na lokalit ě lze takový výskyt ozna čit za náhodný a jako takový nemá aktuální význam pro hodnocení zám ěru. volavka bílá Egretta alba SO, I (B1) Přímo na lokalit ě nebyla pozorována. Nejblíže byla zjišt ěna 30. 6. 2007, 2 ex. na poli západn ě od Ctidružic. Tamtéž 23. 7. 2007, 1ex. Rovn ěž pozorována 4. 11., 2 ex. na poli severn ě od obce Olbramkostel. Dot čení druhu se nep ředpokládá, výskyt p římo na lokalit ě je málo pravd ěpodobný. Kolize druhu není celosv ětov ě známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). čáp černý Ciconia nigra SO, VU, I (D) Byl pozorován p ři všech návšt ěvách. V okolí 1,5 km od VTE nehnízdí, byl však zastižen p ři přeletech. Lze vymezit dv ě oblasti výskytu. 9. 6. a 10. 6. byl pozorován p ři kroužení 2,5 km východn ě od obce Pavlice. Pravd ěpodobn ě hnízdí v PP Jevišovka. V ostatních p řípadech byl zastižen v rámci lesního komplexu jihozápadn ě od uvažovaných VTE. Nejblíže byl pozorován 1 km západn ě u lesního rybní čku, a to 9. 6. a 10. 6., 24. 5. pak 1,4 km jižn ě p ři p řeletu nad lesem, vždy 1 ex. Potravní stanovišt ě (rybní ček) by nem ěla být ovlivn ěna, 1 km lze považovat za

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 55/119

bezpe čnou vzdálenost (MÜLLER et al. 2003). Zde je zásadní, že se p římo na lokalit ě nevyskytuje pravideln ě, a že ani není d ůvod (potravní stanovišt ě apod.) aby do prostoru VTE zalétal. Dle pozorovaných jedinc ů lze p ředpokládat, že v širším okolí hnízdí min. dva páry. Ovlivn ění jejich hnízdiš ť je možné považovat za zanedbatelné. P řípadný dopad na populaci druhu byl vyhodnocen jako nízký, a teoretické riziko nep řekra čuje 1% ovlivn ění populace (v okolí jsou pouze dva páry). Druh sice nehnízdí blíže jak 1,5 km, nezalétává do prostoru VTE, hnízdil však d říve na okraji lesního celku, což je blíže jak 1,5 km. Protože je možno tento les považovat za stále vhodný, a nelze zde vylou čit výskyt druhu v následujícím období, je doporu čeno požádat o výjimku z ochranných podmínek druhu. Tento druh je možno považovat v rámci širšího okolí za Zájmový a je třeba mu v ěnovat pozornost v souvislosti s p řípadnou realizací dalších zám ěrů. Výjimku je možné ud ělit, sou časná hnízdišt ě nebudou dot čena. čáp bílý Ciconia ciconia O, NT, I (D16) U tohoto druhu platí stejné p ředpoklady jako u čápa černého. V okolí VTE byl zastižen pouze jednou, a to v kv ětnu v obci Pavlice investorem, kdy byl zastižen pravd ěpodobn ě mladý pár p ři usednutí na st řechu domu. Vyhýbání se VTE lze o čekávat p ři migraci p ředevším do vzdálenosti 500 m (MÜLLER et al. 2003), vzácn ě více. Proto zhotovitel vyvozuje, že není nezbytné žádat o výjimku z ochranných podmínek druhu, nebo ť nebude rušen (nehnízdí blíže jak 1,5 km, nezalétává do prostoru VTE) a teoretické riziko kolize nep řekra čuje 1% ovlivn ění populace. Nejblíže hnízdí na statku na jižním okraji Ctidružic, cca 2,5 km daleko. Pozorován pak byl opakovan ě nejblíže zejména jižn ě od Ctidružic. Zám ěrem nebude ovlivn ěn. čírka modrá Anas querquedula SO, CR (C3) Pozorována pouze jednou, 14. 3. 2008, 1 pár na rybní čku jihovýchodn ě od Pavlice. 18. 3. 2008 na lokalit ě již nebyla pozorována. Jedná se o náhodný výskyt na tahu, hnízd ění je vylou čeno. Dot čení se proto nep ředpokládá. Celosv ětov ě je známa jedna kolize z N ěmecka u čírky obecné A. crecca (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). včelojed lesní Pernis apivorus SO, EN, I (C3) Hnízd ění na lokalit ě nebylo zjišt ěno, v okolí byl pozorován dvakrát. 24. 5. 2007, 2 ex. patrn ě na tahu jižn ě od Vranovské Vsi a 13. 9. 2007, 1 ex. p ři p řeletu lesa severovýchodn ě od obce Šumná. Zám ěrem nebude negativn ě ovlivn ěn, negativní vlivy v četn ě kolizí jsou zanedbatelné. Kolize tohoto druhu nejsou ve sv ětovém m ěř ítku známy (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006, LEUKONA & URSÚA 2006), teoretický odhad pak nep řekra čuje stanovenou mez. orel mo řský Haliaeetus albicilla KO, CR, I Přímo na lokalit ě nebyl zastižen. V okolí byl pozorován pouze jednou, a to 15. 2., 1 ad. ex. p ři přeletu jižn ě od Blížkovic. Kolize druhu jsou s ohledem na jeho po četnost časté, k 16. 10. 2006 bylo v N ěmecku celkov ě zjišt ěno 24 kolizí (HÖTKER 2006), další kolize jsou známy p ředevším ze severní Evropy. Protože však v míst ě uvažované výstavby VTE ani v blízkém okolí nebyl pozorován ani zde nehnízdí, dot čení je považováno za zanedbatelné. moták pochop Circus aeruginosus O, VU, I (D) Pozorován v období 1. 5. až 25. 9. 2007 v po čtu do 3 ex. a 2. 4. 2008, 1M p řelet. Na tahu byl na lokalit ě pozorován pouze jednotliv ě a ojedin ěle, v období hnízd ění se vyskytoval pravideln ě p ři východním okraji zájmového území, kde lovil potravu. Lze tak p ředpokládat hnízd ění jednoho páru na okraji zájmového území. Po četn ěji se pak vyskytuje v širším okolí lokality, zejména v okolí Blížkovic, kde byl i čast ěji zaznamenán na tahu. Riziko kolize bylo vyhodnoceno z hlediska populace druhu jako zanedbatelné. Druh není významn ě rušen činností VTE, a z hlediska možného ovlivn ění je toto možno považovat za nízké. Tento druh využívá bezprost řední okolí VTE, ke zm ěnám chování (nikoli však opušt ění území) dochází pouze okolo 100 m, max. 300 m od VTE (MADDERS & WHITFIELD 2006). Vzhledem k tomu, že p římo v místech výstavby VTE nehnízdí a pouze na okraj lokality zalétává za potravou, není považováno za opodstatn ěné žádat o výjimku z ochranných podmínek druhu. K roku 2005 je zhotoviteli známa pouze jedna kolize z Německa (DÜRR 2005, in litt.), KINGSLEY & WHITTAM (2005) p řekvapiv ě žádnou kolizi neuvád ějí. LEKUONA & URSÚA (2006) pak uvád ějí jednu kolizi (p ři celkem 109 pozorovaných jedincích) z Navarry ze Špan ělska. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, skutečné riziko tak lze odhadnout na 0,001 ex. na VTE/rok.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 56/119

moták lužní Circus pygargus SO, EN, I (D12) Po četnost tohoto druhu na území JM kraje i celé ČR v posledních letech výrazn ě stoupá. V zájmovém území byl zastižen p ři jarním tahu, 24. 5., 1M p římo v prostoru VTE a 25. 9., 1 imm. ex. p ři p řeletu východn ě od Pavlice. Na lokalit ě nehnízdí. Lze o čekávat čast ější výskyt v budoucích letech, nebo ť trend nár ůstu populace stále pokra čuje. Nap ř. v oblasti zám ěru VTE u Hrani čných Petrovic (Olomoucký kraj), kde nebyl v roce 2004 v ůbec pozorován, se v pr ůběhu celé hnízdní sezony 2006 zdržovalo až osm jedinc ů tohoto druhu, kte ří lovili potravu a p řelétávali p římo v bezprost ředním okolí VTE (hnízd ění však nebylo zjišt ěno). Tato pozorování podporují dosavadní zjišt ění, že tento druh není činností VTE významn ě rušen, max. m ůže dojít k ovlivn ění chování do cca 100 m od VTE (MADDERS & WHITFIELD 2006). Pouze v souvislosti s výstavbou (a s tím spojeným pohybem lidí na lokalit ě) je doporu čeno vylou čit aktivity v okolí min. 1 km od míst hnízd ění ( IRSCH 2005). Zhotoviteli jsou známa významná hnízdišt ě v okolí Moravských Bud ějovic, kde byl p ři návšt ěvách okolí moták lužní pravideln ě pozorován. Nejblíže p ři lovu potravy východně od Ctidružic, v četn ě ochranných ploch kolem hnízd. Tato hnízdišt ě nebudou zám ěrem ovlivn ěna. Je t řeba upozornit, že druh na lokalit ě nehnízdí a p řípadné rušení je zanedbatelné. Navíc byl pozorován pouze dvakrát jeden jedinec, což p ři výsledné bilanci rizika kolize p ředstavuje vliv na 1% populace druhu. Dle aktuálních poznatk ů však lze ovlivn ění považovat prakticky za vylou čené. Předchozí úvaha o dot čení druhu dle pom ěrné části populace je tak neopodstatn ěná. Riziko kolize je dle výskytu a po četnosti druhu prakticky vylou čeno. Dob ře tuto skute čnost popisují p řípadné modely, které hovo ří o kolizním riziku pro dravce na úrovni 2% a mén ě (BAND et al. 2007, PERCIVAL 2007). P ři zanedbatelném riziku kolize (v sou časné dob ě známa pouze jedna kolize z Německa, DÜRR 2005, in litt.) tak není dle zhotovitele d ůvod žádat o výjimku z ochranných podmínek druh ů. moták pilich Circus cyaneus SO, CR, I Přímo na lokalit ě nebyl zastižen. V okolí byl pozorován 15. 2. a 18. 3. 2008, vždy 1 ex. (mladý pták nebo samice) jihozápadn ě od Ctidružic. Rušení druhu p řítomností a činností VTE je zanedbatelné, rušení lze o čekávat na vzdálenost do 100 m od VTE (MADDERS & WHITFIELD 2006, WHITFIELD & MADDERS 2006). Kolize druhu jsou vzácné, celosv ětov ě je známo šest kolizí z USA a jedna ze Špan ělska (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006, LUCAS et al. 2007). Není tak nezbytné žádat o výjimku z ochranných podmínek druhu. jest řáb lesní Accipiter gentilis O, VU (C) Pozorován vícekrát, hnízd ění v širším okolí lokality je pravd ěpodobné, nebylo však zjišt ěno. Pozorován nap ř. 17. 10. 2007, 1 ex. u Ctidružic a 14. 3. 2008, 1 ex. u Štítar. Riziko kolize bylo vyhodnoceno z hlediska populace druhu jako zanedbatelné.. Zhotoviteli jsou známy t ři kolize z Německa (HÖTKER 2006). LEKUONA & URSÚA (2006) pak neuvád ějí žádnou kolizi (p ři celkem 8 pozorovaných jedincích) z Navarry ze Špan ělska. krahujec obecný Accipiter nisus SO, VU (D) Pozorován vícekrát, hnízd ění v okolí lokality je pravd ěpodobné, nebylo však zjišt ěno. Pozorován nap ř. 1. 5., 1 ex. u Pavlice, 30. 6., 1 ex. u Šumné, 17. 10., 2 ex. u Šumné, 14. 3., celkem 3 ex. v okolí lokality. Riziko kolize bylo vyhodnoceno z hlediska populace druhu jako zanedbatelné. Zhotoviteli jsou známy dv ě kolize z Německa (HÖTKER 2006), jedna z Belgie (KINGSLEY & WHITTAM 2005) a dv ě ze Špan ělska (LEKUONA & URSÚA 2006). Tito auto ři uvád ějí dv ě kolize z 31 pozorovaných jedinc ů z Navarry. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, riziko tak lze odhadnout na 0,002 ex. na VTE/rok. kán ě rousná Buteo lagopus Zastižena pouze jednou, 15. 2. 2008, 1 ex. mezi Štítary a Šumnou. Dot čení druhu je bezp ředm ětné. ost říž lesní Falco subbuteo SO, EN (B) Byl zastižen pouze jednou p ři p řeletu okrajem zkoumaného území, 7. 8. 2007, 1 ex. západn ě od Pavlice. Hnízd ění na lokalit ě nebylo zjišt ěno, jedná se patrn ě pouze o migraci. Jsou známy dvě kolize z N ěmecka (HÖTKER 2006). S ohledem na po čet a místo pozorování je p řípadné ovlivn ění zanedbatelné.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 57/119

křepelka polní Coturnix coturnix SO, NT (D12) Byla pozorována 24. 5., 9. 6. a 10. 6. 2007, v okruhu 500 m od uvažovaných VTE celkem t ři ozývající se samci. 23. 7. 2007 byla pozorována skupinka, patrn ě samice s mlá ďaty. Dot čení druhu je možné pouze z hlediska akustického rušení. Toto rušení je vyhodnoceno zhotovitelem do vzdálenosti 200 m od VTE (BERGEN 2001, 2002, MÜLLER & ILLNER 2001, DOOLING 2002, REICHENBACH 2003,), vylou čit lze nad 500 m od VTE z hlediska ovlivn ění teritorií druhu. Otázka rizika kolize je zanedbatelná, kolize tohoto druhu z VTE není celosv ětov ě známa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006), s ohledem na výšku VTE je velmi nepravd ěpodobná. Vliv na populaci druhu je zanedbatelný. Je doporu čeno požádat o výjimku z ochranných podmínek druhu, nebo ť pravd ěpodobn ě bude akusticky rušena činností VTE ve svém hnízdišti. Lze o čekávat opuštění okolí VTE, kde tento druh nebude hnízdit, toto rušení ovlivní maximáln ě t ři hnízdící páry. Zde je vhodné upozornit, že s ohledem na výšku VTE lze rušení považovat za mén ě významné až zanedbatelné. Tento p ředpoklad však zatím nebyl uspokojiv ě potvrzen. čejka chocholatá Vanellus vanellus VU (D) Byl zastižena na jarním tahu v po čtech do 20 ex. 14. 3. a 18. 3. 2008 bylo pozorováno celkem 8 ex. jižn ě od Pavlice u silnice na Vranovskou Ves, kde ptáci sed ěli na poli a tokali. Vzhledem k absenci výskytu 2. 4. 2008 a v kv ětnu 2007 se hnízd ění na okraji lokality nep ředpokládá, hnízdí pak v širším okolí. Dot čení druhu z hlediska rušení je možné považovat za nízké až zanedbatelné (REICHENBACH 2003, LANGSTON & PULLAN 2003). Celosv ětov ě jsou pak známy 3 kolize z N ěmecka (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). sluka lesní Scolopax rusticola O, VU (B) Pozorována p ři p řeletu 2. 4. 2008, 2 ex. na okraji lesa jihovýchodn ě od Ctidružic. Dot čení druhu je možno považovat za zanedbatelné. Nejsou známy kolize druhu (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). výr velký Bubo bubo O, EN, I (C4) Byl zastižen 17. 5., 1 ex. severozápadn ě od lomu, kde také dle slov investora hnízdí (byly zde i zhotovitelem pozorovány zbytky potravy). V okolí VTE pravd ěpodobn ě hnízdí min. jeden pár. ŠŤASTNÝ , BEJ ČEK & HUDEC (2006) tento druh z dot čené oblasti uvád ějí jako pravd ěpodobn ě hnízdící. Aktuáln ě byl pozorován také 14. 3. 2008, 1 ex. u rybní čku západn ě od Pavlice. S ohledem na výšku a hluk z VTE lze dot čení výra velkého a sov obecn ě považovat za zanedbatelné až vylou čené (DOOLING 2002). Negativní vlivy se týkají výhradn ě nízkých typ ů VTE. Aktuáln ě je známo šest kolizí z Německa a p ět ze Špan ělska (DÜRR 2003, 2005 in litt., KINGSLEY & WHITTAM 2005), jedna kolize byla zaznamenána v Protivanov ě (KOČVARA & POLÁŠEK in litt.). Pro všechny kolize existuje spole čný jmenovatel, a to zvýšené riziko kolize p ři nižších VTE. Typy s výškou rotoru cca 90 m nad zemí a více (uvažovaný Enercone E-82) lze považovat za výrazn ě bezpe čnější a p řípadnou kolizi za velmi nepravd ěpodobnou. Otázka výjimky z ochranných podmínek je tak dle zhotovitele bezp ředm ětná. sova pálená Tyto alba SO, EN (D) Hnízd ění v okolí je pravd ěpodobné, ŠŤASTNÝ , BEJ ČEK & HUDEC (2006) uvád ějí z mapovacího čtverce 7061 prokázané hnízd ění. Na lokalit ě však nebyla zjišt ěna. Pozorována byla jen jednou, a to 13. 9., 1 ex. severovýchodn ě od Pavlice. Platí zde stejné úvahy jako u výra velkého, dot čení druhu lze vylou čit. lelek lesní Caprimulgus europaeus SO, EN, I (C4) Tento druh není z lokality uvád ěn (ŠŤASTNÝ , BEJ ČEK & HUDEC 2006). Na lokalit ě však hnízdí, má zde velmi vhodné podmínky s ohledem na borovicové porosty a množství pasek a otev řených prostor. Byl pozorován 24. 5., 9. 6., 10. 6. a 30. 6. 2007 v po čtu 1–2 ex. V okruhu 1,5 km byly zaznamenány celkem čty ři hnízdící páry, a to ve vzdálenostech 250, 700, 1100 a 1500 m od VTE. Interakce tohoto druhu s VTE nejsou známy, DÜRR (2003, 2005 in litt.), KINGSLEY & WHITTAM (2005) a HÖTKER (2006) kolize neuvád ějí. Tento druh je citlivý p ředevším ke kolizi s automobily (ERRITZOE 2002, ERRITZOE et al. 2003), která m ůže být zna čná, a je rušen stavebními zám ěry, respektive se p ředpokládá rušení hlukem a lidskou aktivitou (LILEY & CLARKE 2002, 2003, MURISON 2002). Rušení lze op ět odhadovat na vzdálenost do 200 m, riziko kolize pak ozna čit za

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 58/119

velmi nízké s ohledem na typ VTE. Otázka výjimky z ochranných podmínek druhu je nejednozna čná, protože však riziko kolize p řekra čuje stanovené 1%, je doporu čeno o výjimku požádat. Protože pak skute čné dopady lze o čekávat spíše nižší, je možné výjimku ud ělit, i když je překro čena stanovená teoretická mez. Skute čnost, že kolize tohoto druhu z VTE není celosv ětov ě známa, podporuje tento p ředpoklad. Rušení je pak hypotetické, ale nelze je vylou čit, p ředpokládá se možné dot čení jednoho páru. led ňáček říční Alcedo atthis SO, VU, I (D) Na lokalit ě ani v okolí nehnízdí. Byl pozorován pouze jednou na rybní čku západn ě od Pavlice, 7. 8. 2007, 2 ex. Kolize druhu není celosv ětov ě známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006), negativní vliv lze vylou čit. dudek chocholatý Upupa epops SO, EN (C) Hnízd ění na lokalit ě nebylo zjišt ěno. Byl pozorován pouze jednou, 7. 8. 2007, 1 ex. jižn ě od Ctidružic. Také 2. 4. 2008, 1 ex. u Štítar op ět na tahu. Dot čení druhu je vylou čeno, kolize nejsou známy (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). sk řivan lesní Lullula arborea SO, EN, I (B2) Dle názoru zhotovitele je lokalita pro hnízd ění druhu vhodná, hnízd ění však v okolí uvažovaných VTE nebylo zjištěno. Aktuáln ě byl pozorován pouze jednou, 2. 4. 2008, 1 ex. zp ěv východn ě od Štítar, patrn ě pouze na tahu. A čkoli zde platí podobný p ředpoklad možného rušení jako u lelka lesního, pro absenci výskytu není dot čení uvažováno. Kolize jsou vzácné, je známa pouze jedna kolize z N ěmecka (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). bělo řit šedý Oenanthe oenanthe SO, EN (D) Na lokalit ě nehnízdí, výskyt je možno ozna čit za ojedin ělý. Byl pozorovaný p římo na lokalit ě, jedná se o zajímavý pozdní výskyt, kdy byl 4. 11. 2007 pozorován p ři p řeletu západn ě od Vranovské Vsi. V okolí byl pozorován na tahu mezi Ctidružicemi a Štítary, 23. 8. a 7. 8. 2007, 1 ex. Kolize druhu není celosv ětov ě známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Dot čení druhu se tak neuvažuje. ťuhýk šedý Lanius excubitor O, VU (C3) V bezprost ředním okolí uvažovaných VTE se nevyskytuje. Hnízdí v širším okolí lokality, zastižen byl zejména mimo hnízdní období, 18. 3., 1 ex. východn ě od Pavlice. 23. 7., 7. 8., 13. 9. a 17. 10. 2007 byl pozorován 1–2 ex. mezi Ctidružicemi a Štítary. Stejn ě tak 18. 3. a 2. 4., 1 a 2 ex. Dot čení druhu se tak neuvažuje, kolize není celosv ětov ě známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). kavka obecná Corvus monedula SO, NT (B) Na lokalit ě ani v blízkém okolí nebyla pozorována, dot čení se tak neuvažuje. Nejblíže byla zjišt ěna mezi Ctidružicemi a Štítary, nap ř. 14. 3., 4 ex. Kolize druhu není celosv ětov ě známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). krkavec velký Corvus corax O, VU (C3) V bezprost ředním okolí VTE nehnízdí, pravd ěpodobn ě hnízdí v širším okolí. Byl pravideln ě pozorován p ři p řeletech okolí lokality v po čtu 1–6 ex., p ředevším v mimohnízdním období. Nej čast ěji pozorován jižn ě a západn ě od Ctidružic, 14. 3., 3 ex., 18. 3. 2008, 6 ex. Rušení druhu ze strany VTE je zanedbatelné. A čkoli je známo 10 kolizí z Německa (HÖTKER 2006) a další z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005), je možno považovat dot čení druhu za zanedbatelné. Nebyl pozorován p ři využívaní bezprost ředního okolí VTE, maximální riziko kolize pak p ředstavuje nižší než stanovenou mez, není tak p řekro čen stanovaný limit a p řípadné dot čení populace druhu je považováno za zanedbatelné. křivka obecná Loxia curvirostra (D12) Dot čení druhu se neuvažuje, a čkoli je známa jedna kolize ze Špan ělska (KINGSLEY & WHITTAM 2005). Lze považovat za velmi zajímavé prokázané hnízd ění, kdy byla 1. 5. 2007 pozorována rodina s čerstv ě vyvedenými mlá ďaty na okraji lesa u Vranovská vsi u silnice na Šumnou. Celkem bylo pozorováno 4 ad. ex. a 7 juv., lze tak uvažovat hnízd ění dvou pár ů.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 59/119

Mamaliofauna Z hlediska savc ů byly v rámci okolí pozorovány p ředevším b ěžné druhy, na které nebude mít výstavba a provoz VTE negativní vliv. V případ ě zv ěř e (zde p ředevším zajíc polní Lepus europaeus a srnec Capreolus capreolus ) lze o čekávat odlišné reakce. Zatímco v případ ě zajíce polního nejsou známy výrazné negativní vlivy (podobn ě prase divoké Sus scrofa ) a tento druh bez problému využívá bezprost řední okolí VTE, v případ ě srnce nelze vylou čit částe čné vyhýbání se okolí VTE do vzdálenosti řádov ě stovek metr ů (max. předpoklad 500 m), které by m ělo mít sestupnou tendenci (díl čí poznatky v rámci citovaných studií). V tomto ohledu nejsou k dispozici uspokojivé práce. Je nutné upozornit, že tyto vlivy se týkají zejména nižších VTE. Řada zde citovaných studií vyslovuje p ředpoklad, že se zv ětšující se výškou VTE nad zemí klesají negativní vlivy na místní populace. Uvažovaný typ VTE tak lze považovat za nejvhodn ější možný. Netopý ři byli pozorováni (podrobn ě viz úvodní studie). Nejpo četn ěji se vyskytují v rámci okolí lesních cest a pasek, vesm ěs dále od VTE, a v okolí silnice Vranovská Ves- Šumná a v okolí porost ů lomu a lesním rybníčku. Z pozorovaných druh ů byl nejpo četn ější netopýr rezavý ( Nyctalus noctula ), jako jediný zjišt ěný i na okraji obce Pavlice. Dále netopýr hvízdavý ( Pipistrellus pipistrellus ) a netopýr ve černí ( Eptesicus serotinus ). Pom ěrn ě po četn ě (celkem min. 10 jedinc ů) byl zastižen i netopýr velký ( Myotis myotis ), nejblíže 700 m jihozápadn ě od VTE. V tomto ohledu nebyly zjišt ěny zásadní rozdílné poznatky oproti období kv ětna a června. Z netopýr ů je pouze nov ě znám (www.biolib.cz) z mapovacího čtverce 7061 výskyt netopýra severního Eptesicus nilssonii , netopýra stromového Nyctalus leisleri a netopýra pestrého Vespertilio murinus . K nejvíce dot čeným druh ům netopýr ů pat ří práv ě ty druhy, které využívají volný prostor, respektive otev řenou zem ědělskou krajinu s převažujícím bezlesím, anebo tímto prostorem migrují. K těmto pat ří práv ě netopýr rezavý, netopýr ve černí, netopýr pestrý (Vespertilio murinus ) a netopýr stromový ( Nyctalus leisleri ). Z dalších v menší mí ře také netopýr hvízdavý a netopýr severní ( Eptesicus nilssonii ). Pro velmi obtížné sledování potenciálního výskytu a migrací netopýr ů ve v ětších výškách je vhodné p ředevším uplatnit omezení výstavby s ohledem na vzdálenost známých kolonií a zimoviš ť. Za oblast zákazu výstavby VTE je považován 1 km (RATZBOR 2005, WAGNER 2006, HÖTKER , HEIKE & THOMSEN 2006) od zimoviš ť a letních kolonií. Za oblast omezení je pak možno nap ř. považovat 3 km od kolonií a zimoviš ť za p ředpokladu možného ovlivn ění, nap ř. v souvislosti s po četným výskytem v oblasti uvažované výstavby VTE nebo velkého množství druh ů, p řípadn ě záboru plochy nad 100 ha. Tyto podmínky jsou spln ěny, žádná významná kolonie netopýr ů v okolí není zhotoviteli známa, p římo v prostoru VTE byli netopý ři pozorováni minimáln ě (n. rezavý), a jsou vázáni p ředevším na vnit řní plochy lesního celku. Kolize druh ů prozatím nebyly zjišt ěny a jejich dot čení se neuvažuje (RODRIGUES et al. 2006) u vrápence malého Rhinolophus hipposideros , netopýra černého Barbastella barbastellus , netopýra velkouchého Myotis bechsteinii , netopýra brvitého Myotis emarginatus a netopýra řasnatého Myotis nattereri . Za zcela zásadní je t řeba z hlediska kolizí netopýr ů považovat uvažovaný typ VTE, s výškou rotoru nad zemí 90 m (tubus 108 m) a nižšími otá čkami vrtule. Lze totiž předpokládat, že kolize netopýr ů budou nižší, než u starších typ ů VTE. Lze považovat za nejpravd ěpodobn ější kolize netopýra rezavého, netopýra hvízdavého a netopýra ve černího, kte ří pat ří k nejb ěžn ějším druh ům (RATZBOR 2003). Proto je doporu čeno v případ ě t ěchto druh ů požádat o výjimku z ochranných podmínek druh ů. Výjimku je možné ud ělit, v prostoru VTE nebyl zjišt ěn po četný výskyt t ěchto obratlovc ů.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 60/119

C.II.7.b. Flóra Krajina zájmové oblasti je charakterizována jako zem ědělsko-lesní, konkrétn ě lesn ělu ční, s historickým vývojem kultivace krajiny s porosty typu bukových doubrav, habrových doubrav .Vyskytuje se zde vegeta ční stupe ň dubový, bukodubový, dubobukový a bukový. Zákonitosti složení rostlinstva jižní Moravy jsou podmín ěny p ředevším kontaktem dvou kv ětenných oblastí. Ze západu a severu sem zasahuje pom ěrn ě jednotvárná hercynská kv ětena st ředoevropských podhorských kraj ů, zato jihovýchod již pln ě pat ří panonské oblasti. Tyto dva celky ovšem nejsou od sebe ost ře odd ěleny, ale vzájemn ě se prolínají na široké front ě okrajových partií Českomoravské vrchoviny. Biogeograficky lze dané území za řadit do provincie st ředoevropských listnatých les ů, podprovincie Hercynské, provincie Českomoravská vrchovina, fytogeografická oblast mezofytikum až termofykum, bioregion 1.23– Jevišovický. Potenciáln ě část území pokrývají hercynské dubohab řiny (Melampyro nemorosi- Carpinetum) v minulosti s podstatným zastoupením jedle, mén ě a lokáln ě i s p řím ěsí buku. Na konvexních tvarech s p říznivou expozicí, zejména v pr ůlomech, jsou typické teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Sorbo torminalis - Quercetum, na exponovan ějších místech i Genisto pilosae-Quercetum petraeae), na bazických substrátech i fragmenty Corno-Quercetum. V mén ě p říznivých expozicích se objevují acidofilní doubravy (Luzulo albidae Quercetum) na hranách skal reliktní bory. Na svazích k Dyji su ťové lesy Tilio-Acerion (nej čast ěji Aceri-Carpinetum), místy s ú častí buku. Podél vodních tok ů jsou nivy, nej čast ěji Stellario-Alnetum glutinosae, kolem malých pot ůč ků význa čně Carici remotae-Fraxinetum. Vzácné jsou fragmenty olšin (Carici acutiformis- Alnetum). Primární bezlesí se v nexerotermních polohách nalézá především na sutích. Na skalách je komplex vegetace skalní, xerotermní a lemové (Alysso-Festucion palletis, Festucion valesiacae, Geranion sanguinei). Přirozená náhradní vegetace má p ři východním okraji bioregionu charakter xerotermních trávík ů (Festucion valesiaceae, Koelerio-Phleion), jinde p řevažují louky ze svazu Arrhenatherion. Na vlhkých stanovištích je typická vegetace podsvazu Calthenion, kterou charakterizuje více asociací s dominantní ost řicí trstnatou (Carex cespitosa), místy s podhorskými až perialpidskými druhy, jako je nap ř. sta řinec poto ční (Tephroseris crispa), hadí ko řen v ětší (Bistorta major), upolín evropský (Trollius altissimus). Vegetace svazu Molinion je velmi ojedin ělá. Lokáln ě byly vybudovány rybníky, v jejich pob řeží vegetace svazu Magnocaricion elatae, na obnažených dnech (typi čtěji v minulosti) je zastoupena vegetace svazu Elatini-Eleocharition ovati. Lemy v pr ůlomech náležejí p řevážn ě vegetaci svazu Geranion, na plošinách, zejména v západní části, svazu Trifolion medii. Vegetace křovin náleží p řevážn ě svazu Prunion spinosae, velmi řídce se objevují i fragmenty vegetace svazu Prunion fruticosae.

C.II.7. Krajina

C.II.7.a. Charakteristika krajiny Širší území, v n ěmž se nachází staveništ ě, lze hodnotit z hlediska narušení ekologických vazeb a celého systému ekologické stability jako krajinu st ředn ě, místy až siln ě postiženou intenzifika čními faktory, p ředevším zem ědělskou činností. Na druhé stran ě je nutno konstatovat, že ur čité partie a v oblasti hydrografické sít ě, si zachovaly p řirozené prvky. Základní kostra ekologické stability z ůstala p ři porovnání s historickým stavem v podstat ě zachována. Systém velkovýrobního hospoda ření se projevil p ředevším ve scelení pozemk ů do velkých blok ů a maximální mírou zorn ění.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 61/119

Stupe ň zem ědělského hospoda ření v zájmovém území je obvyklý v tomto klimatickém regionu. Jedná o kuku řičnou zem ědělskou výrobní oblast, podoblast K 2, s vysokým stupn ěm zorn ění. Zem ědělská výroba byla orientována p ředevším na rostlinnou výrobu s důrazem na p ěstování obilovin, technických plodin, okopanin, zeleniny a pícnin na orné půdě v četn ě trvalých travních porost ů v ětšinou pod závlahou. V živo čišné výrob ě p ůvodn ě na chov hov ězího dobytka s výrobou mléka. Katastr obce p ředstavuje kulturní zem ědělskou krajinu s výrazným podílem orné p ůdy a částe čně i les ů. Z hlediska typu p řírodní krajiny se jedná o p řechod krajiny k typické krajin ě nížin. Zem ědělská výroba se zásadn ě podepisuje na stylu krajiny p řevážn ě rozoráváním mezí, degradací p ůdy chemickými hnojivy, pesticidy a herbicidy, výsadbou polních monokultur na rozsáhlá území, hutn ěním t ěžkou mechanizací. P římo v těsné blízkosti obytné zástavby v Pavlicích se t ěží stavební kámen, stejn ě tak v okolní obci Boskovštejn. I technický pokrok zaznamenává zm ěnu rázu krajiny a to p řevážn ě elektrifikací území, výstavbou rozsáhlých dopravních tras (silnice I. a II. t řídy), telekomunika čních vysíla čů , výstavbou vodojem ů. V sou časné dob ě lesy zaujímají p řevážnou v ětšinu plochy širší oblasti, projevuje se však u nich výrazné poškození v ětrem a sn ěhem (polomy), podmá čení i okusem zv ěř e.. V ětší bezlesé plochy jsou okolo silnice I/38 spojující obce Pavlice a Vranovskou Ves. Zde celkov ě p řevažuje orná p ůda nad loukami a pastvinami. Vým ěra orné p ůdy po roce 1995 mírn ě poklesla, p řesto je stále velmi vysoká. Dlouhodob ě je její rozloha stabilní. Vým ěra trvalých travních porost ů se v témže období mírn ě zvyšuje. V posledním desetiletí dochází postupn ě k celkovému snižování emisní zát ěže a tím ke zlepšování kvality ovzduší a to z pohledu všech sledovaných ukazatel ů. Morfologie terénu není tak výrazná a proto i zem ědělská p ůda je více zastoupena rovinnými až st ředn ě svažitými polemi než loukami. Ojedin ěle se vyskytují i málopo četná seskupení d řevin jako drobné remízky. Ty jsou tvo řeny nejvíce náletovými d řevinami a křovinami a hojným bylinným a travním podrostem. Podél komunikací se nachází nejvíce náletová ruderální vegetace, starší ovocná stromo řadí, ojedin ěle lesní d řeviny dle místní geobotanické typizace. Celá zájmová oblast je charakterizována jako pahorkatinná a jako taková je v sou časné dob ě významn ě zalesn ěna. V potenciální p řirozené vegetaci zájmové oblasti převládají porosty typu bukových doubrav, habrových doubrav. Rozsáhlé lesní celky jsou situovány na svahy i vrcholy kopc ů i do okolí říčních tok ů v ětších řek (Jevišovka). Ze stromového a ke řového patra jsou ve zastoupeny p ředevším smrk ztepilý, jasan, borovice, třeše ň, vrba jíva, o řešák vlašský a bez černý. Vodní plochy v otev řené krajin ě jsou doprovázeny hojnou vegetací podél b řeh ů. Typová skladba je obdobná jako u lesních porost ů a k tomu navazující i bylinné patro s ruderalizovanými bylinotravními porosty, místy s charakterem ruderál ů na eutrofních stanovištích, s dominancí b ěžných druh ů (srha řízna čka, jetel plazivý, kost řava červená, pýr plazivý, atd …). Pouze se zde ob časn ě p řidává d řevitá vegetace luh ů a to jasany a javory. Pro tato místa je charakteristická otev řená krajina podél vodních tok ů, která jsou zalesn ěna a navazují tak na místa zem ědělské p ůdy, sídelní zástavbu obcí a rozsáhlé lesní celky. Tyto vodní plochy se nachází uvnit ř lesních celk ů k nim p řilehlých, nebo v extravilánu obcí v otev řené krajin ě jako um ělé nádrže, rybníky. C.II.7.b. Charakter m ěstské části, funk ční charakteristika p řím ěstské zóny Jedná se o sídelní obytnou zástavbu obcí bez chatové rekrea ční zástavby. Umíst ění sídelní zástavby obcí je p ředevším podél hlavních komunikací a vychází z historického osídlení podél císa řské silnice Víde ň - Praha. Stává se, že zástavba jedné obce je napojena

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 62/119

na zástavbu obce druhé (nap ř. Pavlice na Grešlové Mýto). Místa sídelní zástavby tak mívají protáhlý charakter a délku i n ěkolika km. Vlastní obce mají charakteristickou prostornou p řízemní vesnickou zástavbu drobného zem ědělství s ojedin ělými domy patrových objekt ů v prostorné obytné zón ě s tradi ční vybaveností vesnice. Pr ůmyslová zástavba a zem ědělské stavby jsou lokalizovány p řevážn ě do t ěsné blízkosti sídelní zástavby. V okrajových částech obcí jsou situovány jak zem ědělské stavby, tak pr ůmyslové areály (nap ř. kamenolom a pila v Pavlicích). Mezi roztroušenou pr ůmyslovou zástavbu v extravilánu pat ří časté vysíla če a p řevad ěč e TV a mobilních operátor ů, nebo velké objekty zem ědělské výroby. Nejbližší chatová zástavba U Olbramkostelu je umíst ěna mimo p řibližné hranice dot čeného území a zasti ňuje ji výb ěžek velkého lesního celku. Dále je okolo t ěchto chatových oblastí drobná vegetace, která je umíst ěna mezi chatami (chalupami). Pro velkou rekrea ční oblast okolo Vranovské p řehrady platí, že tato je zcela zastín ěna terénem okolních kopc ů a lesními celky, takže v ětrné elektrárny nebudou z těchto míst viditelné vůbec. Další chatové oblasti jsou umíst ěny v lesních celcích. V obcích v okolí v ětrných elektráren se nachází významné historické památky, které jsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu. Jedná se p ředevším o církevní stavby (kostely, kaple, sochy svatých, k říže a Boží muka), ale i o historické budovy, které se zachovaly z dob st ředov ěku. Rozsahem v ětší památky jsou obecn ě situovány do intravilánu obcí. Mezi doprovodné znaky ur čující charakter krajinného rázu pat ří významné liniové industriální stavby. Mezi n ě pat ří frekventované silnice I/38, II/398. Hojn ě jsou zastoupená energetická vedení VN jdoucí podél východní strany silnice I/38. Železni ční tra ť spojuje větší m ěsta Znojmo – Moravské Bud ějovice. Krajinu je možné definovat jako kulturní člov ěkem využívanou se zachovalými p řírodními hodnotami.

C.II.8. Hmotný majetek

C.II.8.a. Hmotný majetek V dot čeném území nebyly zjišt ěny žádné budovy ani hmotný nemovitý majetek, který by byl zám ěrem dot čen.

C.II.9. Kulturní památky

C.II.9.a. Historický vývoj oblasti Mladá vesnice Vranovská Ves (p řed rokem 1945 též Freinersdorf) byla založena kolem roku 1786 a pat řila k panství vranovskému a jevišovskému. Místní část Host ěrádky je ješt ě starší a spadala pod panství vršavské (Fryšava). Mnoho písemností, p ředevším z první republiky bylo zni čeno po záboru obce v roce 1938, a písemnosti z doby okupace pak byly přest ěhovány do místní školy a tam dány do školního sb ěru. C.II.9.b. Architektonické památky a historické památky Řešený areál výstavby v ětrného parku neobsahuje žádné architektonické ani historické památky. V prostoru výstavby zám ěru a v jeho bezprost ředním okolí se nenacházejí nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a evidované v Úst ředním seznamu kulturních památek ČR.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 63/119

C.II.9.c. Archeologická nalezišt ě V řešené lokalit ě areálu nebyla dosud zjišt ěna archeologická nalezišt ě, pokud by v případ ě zemních prací na stavb ě byly zjištěny jakékoliv archeologické památky, bude situace ohlášena p říslušnému odbornému pracovišti archeologické památkové pé če, v četn ě objednávky na odpovídající pr ůzkum, která musí zahájení t ěchto prací vždy p ředcházet. C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Katastrální území obce Vranovská Ves jsou do zna čné míry intenzivn ě člov ěkem přem ěněna a využívána. Z následující tabulky je možné vy číst, že p řevážná část obou území je využívána jako zem ědělská p ůda a nejvíce orná p ůda.

Tab. č. 24 – Druhy pozemk ů v k.ú. Vranovská Ves

Významným p řírodním zdrojem oblasti je zem ědělská p ůda. Ta na katastru obce Vranovská Ves tvo ří podíl více než 50 % z celkové vým ěry pozemk ů, z toho 95 % činí orná p ůda. Hodnota koeficientu ekologické stability Kes je dle „Klasifikace koeficient ů Kes“ (Lipský, 1999) pro celý Jihomoravský kraj 0,42, p řičemž :

• 0,30 < Kes < 1,00 - území intenzivn ě využívané, zejména zem ědělskou velkovýrobou, oslabení autoregula čních pochod ů v agroekosystémech zp ůsobuje jejich zna čnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

Celkov ě lze shrnout, že je míra ekologické stability území nízká vzhledem k charakteru využití p řevážné plochy pozemk ů jako orné p ůdy. Generely ÚSES s návrhy na úpravu a zvýšení ekologické stability v této oblasti byly již zpracovány v devadesátých letech minulého století, ale jejich realizace je pouze na obcích, které v mnoha p řípadech investují finan ční prost ředky na jiné ú čely, než na výsadbu a údržbu t ěchto ploch. Lesní porosty jsou ve dvou blocích, na východním a západním okraji území. Druhová skladba je výrazn ě pozm ěněna ve prosp ěch jehli čnan ů – smrku a borovice.

Zájmovým územím a jeho širším okolím prochází množství inženýrských sítí, r ůzných distributor ů. Lokalitou vybranou pro umíst ění v ětrného parku však prochází pouze:

• zásobovací vodovod DN 100 mm pro obec Pavlice a zásobovací vodovod DN 100 mm pro obec Vranovská Ves - podél polních cest ve VP

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 64/119

• energetická rozvodná sí ť 22 kV E-ON, a.s. se stožáry vysokého nap ětí - mimo VP • vysokotlaké vedení plynovodu - mimo VP • v blízkosti vrchu Kraví hora je umíst ěn telekomunika ční stožár firmy O2 Telefónica, Vodafone a T-Mobile. Radiorelerová telekomunika ční a datová trasa vycházející z tohoto stožáru sm ěř uje na sever v přímém sm ěru na obec Pavlice. Se všemi výše jmenovanými operátory byla poloha v ěží v ětrných elektráren konzultována a dle jejich vyjád ření nebude telekomunika ční koridor zám ěrem dot čen.

V míst ě návrhu výstavby v ětrného parku nebyla evidována místa, která by bylo možné ozna čit jako „stará ekologická zát ěž“. Zájmové území není sou částí žádné chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod – CHOPAV. Posuzovaný zám ěr výstavby v ětrného parku bude zásahem do krajiny pouze z hlediska krajinného rázu, event. dle provedených ornitologických studií i vlivem na avifaunu. Jakékoliv jiné zásahy v ůč i geologickému, p ůdnímu, hydrogeologickému prost ředí a k flo ře nejsou významné a jsou relativn ě šetrné. Ve vztahu ke klimatu a ovzduší má povahu ekologicky bezkonfliktní a environmentáln ě pot řebné stavby.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 65/119

ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA P ŘEDPOKLÁDANÝCH VLIV Ů ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMU

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů Plánem investora je vybudování v ětrného parku, který bude sloužit jako st ředn ě velký zdroj elektrické energie vyrobené z alternativních, tedy obnovujících se zdroj ů. Pro ú čely oznámení bylo vyhotoveno „Hodnocení vlivu stavby V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves na ve řejné zdraví“, zpracované Prof. MUDr. Jaroslavem Kotulánem, CSc. Toto hodnocení je k této p ředkládané Dokumentaci je p řiloženo ve form ě souboru na datovém nosi či jako p říloha č. 7. Ze zkušeností s jinými v ětrnými parky a p řijímání t ěchto staveb místními ob čany jako novou dominantu jejich kraje, m ůžeme konstatovat, že rozhodujícím vlivem na obyvatelstvo je p řevážn ě mín ěn hluk produkovaný v ětrnými elektrárnami a krajinný pohled. Všechny ostatní činitele je možné za řadit pouze do kategorie vliv ů málo významných specifikovaných spíše jen jako obt ěžování event. narušení faktoru pohody. Vliv hluku z provozu stavby na ŽP a vliv stavby na krajinný ráz jsou popsány v samostatných kapitolách D.I.3 a D.I. 8. V sou časné dob ě není v České republice postaven a uveden v činnost v ětrný park, který by kapacitou i instalovaným výkonem odpovídal parametr ům v ětrného parku Vranovská Ves. Proto je nutné čerpat informace ze zahrani čních zdroj ů, které jsou pro oblast jižní Moravy nejvíce podobné v ětrným park ům situovaným v Dolnorakouských oblastech. I zde probíhaly p řed výstavbou v ětrných park ů četné debaty o vlivu na obyvatelstvo a i zde m ěli obyvatelé nejv ětší strach z hluku. P ři vyhodnocení zkušebních provoz ů v ětrných elektráren a vypracování následných studií, p řipustila v ětšina obyvatel, že zvykovost na novou doménu kraje byla velmi vysoká. Co se týká hluku, pokud byly v ětrné elektrárny situovány ve vzdálenosti alespo ň 0,5 km od nejbližší obytné zástavby nebyl hluk t ěchto stroj ů nikterak výrazn ě patrný. Stávalo se sice, že p ři ur čitých specifických meteorologických podmínkách byl hluk slyšitelný i na v ětší vzdálenosti než je 0,5 km, ale tato situace probíhala pouze vyjíme čně b ěhem roku a nikterak se pravideln ě neopakovala. Rozhodujícími činiteli ovliv ňujícími zdraví obyvatel jsou mín ěny hluk produkovaný činností elektráren, eventueln ě estetická zm ěna krajinného rázu. D.I.1.a. Zdravotní rizika Výstavba parku v ětrných elektráren s sebou nenese žádnou významn ější zát ěž na lidské zdraví. V ětrné elektrárny se dají pokládat za „ekologicky čistý“ zdroj energie. Z objekt ů VE nejsou emitovány žádné výpusti do ovzduší. Provoz není zdrojem ani dalších faktor ů ovliv ňujících životní prost ředí nebo zdraví. Rovn ěž tak ob časný pohyb revizních pracovník ů a jejich vozidel územím není jakkoli významným zdrojem negativních zdravotních vliv ů. Po ukon čení provozu budou VE demontovány a stav území a tím i vlivy na zdraví obyvatel bude odpovídat prakticky stávajícímu stavu.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 66/119

Období p řípravy a provád ění Výstavba parku v ětrných elektráren bude sestávat ze stavby p řívodních komunikací a zpevn ěných ploch, stavby vlastních v ětrných elektráren a z vybudování p řívodního kabelu k síti VN. Zna čná část t ěchto prací bude realizována v pom ěrn ě zna čné vzdálenosti od obytného území, takže hluk a prašnost z místa výstavby se z řejm ě obytného území nikterak nedotkne. Odpady, obdobné jako p ři jiných stavebních pracích, budou ukládány ve sb ěrných nádobách a na sb ěrných místech. Bude zajišt ěn jejich odvoz a zabezpe čena likvidace firmou vlastnící p říslušné oprávn ění. Krom ě vlastních prací je t řeba po čítat i s pot řebnou frekvencí automobilové dopravy materiálu v souvislosti se skrývkou ornice, výkopovými pracemi, odvozem hlíny, p řísunem betonu, št ěrku, armovací výztuže i jiných stavebních materiál ů a p řepravou jednotlivých modul ů elektráren jakožto nadm ěrných náklad ů. Orienta ční výpo čty ukazují na pot řebu 25 automobil ů a stavebních stroj ů denn ě v pr ůběhu 4m ěsí čního období výstavby. Tato doprava m ůže p ředstavovat ur čitou nevelkou zát ěž na pr ůjezdu obcí Vranovská Ves. Vzhledem k relativn ě nízké frekvenci a velmi krátké dob ě výstavby ji m ůžeme považovat za zdravotn ě p řijatelnou. S ur čitou mírou obt ěžování, omezeného ovšem rovn ěž na krátkou dobu, bude spojeno i pokládání podzemní kabelové p řípojky, vedené podél stávajících komunikací. Po čítá se s bezvýkopovou metodou pokládky kabelu, která umož ňuje pokládku až 2 km kabelu za den. Tím bude zajišt ěna minimalizace doby obt ěžování obyvatelstva. Jen v místech, kde nebude možné bezvýkopovou technologii použít, bude výkop pro uložení kabelu kopán standardn ě. Souhrnn ě lze tedy konstatovat, že výstavba VE nebude mít pro obyvatelstvo podstatné nep říznivé d ůsledky. Nízkou míru zát ěží je možno po dobu výstavby o čekávat v důsledku navazující nákladní automobilové dopravy a budování spojovacího kabelu.

Období provozu Park VE nebude mít nep říznivý vliv na kvalitu ovzduší. Významné nebude ani zne čiš ťování p ůdy a vody, ani tvorba a odstra ňování odpad ů. VE nebudou emitovat ionizující zá ření. Produkce elektromagnetického (elm) zá ření a elm polí bude minimální, obdobná jako u generátor ů stejné velikosti. Nem ůže se nikterak dotknout okolního obyvatelstva. Vyvolaná doprava bude minimální a zanedbatelná. Zahrnuje p říjezd kontrolních pracovník ů 1x za 14 dní, p řípadné odstra ňování nahodilých poruch a periodickou údržbu provád ěnou jednou za 6 m ěsíc ů. Z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva p řicházejí v úvahu pouze dva hlavní faktory: hluk a nep říznivé ú činky na psychickou pohodu. Mezi další se řadí dle významnosti od nejzávazn ějších k mén ě závažným: námrazy, stroboskopický efekt, diskoefekt.

• Hodnocení vlivu hluku z provozu v ětrných elektráren je popsáno v samostatné kapitole D.I.3. • Vícemén ě jen teoretické je riziko úraz ů z odpadající námrazy v zimním období. P ři ojedin ělém zvýšeném nár ůstu objemu námrazy na listech rotoru dojde k přetížení za řízení a samovolnému zastavení rotoru. Námraza se uvol ňuje p ři pomalých vibracích list ů a k jejímu sesunutí dochází pod úhlem do 40° od kolmice k povrchu zem ě. V žádném p řípad ě nedochází k odmrš ťování námrazy odst ředivou silou do v ětších vzdáleností. Pozemky pod VE jsou v zimním období navšt ěvovány minimáln ě. O potenciálním nebezpe čí tohoto druhu by m ělo být obyvatelstvo blízkých obcí informováno.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 67/119

• Stroboskopický efekt je vyvolán pohyblivým stínem vrhaným to čícími se listy rotoru větrných elektráren p ři slune čném po časí v omezeném prostoru a čase. P ůsobení stroboskopického efektu je ovšem specifické pro každého jedince. U velké části populace se p ři krátkodobém p ůsobení neprojeví v ůbec. Vliv stroboskopického efektu je vázán na blízká místa exponovaná pohybem slunce ze sm ěru V-J-Z. Vzhledem k lokalizaci v ětrných elektráren do vzdálených míst od obytné zástavby se nep ředpokládá ovlivn ění sídelní zástavby v blízkosti v ětrného parku ani frekventovaných komunikací. Problematika stroboskopického efektu není naší legislativou řešena. • Diskoefekt je jev, který je vytvá řen odlesky lesklých ploch p ři sv ětelném nasvícení. Tento jev je pro v ětrné elektrárny podstatn ě snížen až eliminován povrchovou úpravou list ů rotoru, která bude provedena v matovém barevném provedení. Vylou čení tohoto jevu zaru čuje výrobce v technické specifikaci pro tento typ v ětrných elektráren. D.I.1.b. Narušení faktoru pohody Jedná se o psychické stavy obyvatel trvale žijících v blízkosti v ětrného parku a reagující na zm ěny zp ůsobené realizací zám ěru. V ětšina obyvatel vnímá tyto zm ěny indiferentn ě. Celkový dojem je závislý nejen na estetickém vjemu, ale i na stupni informovanosti o významu v ětrných elektráren.

Období p řípravy a provád ění K mírnému narušení tohoto faktoru m ůže u obyvatel docházet v dob ě výstavby, kdy se mírn ě zvýší frekvence pojezd ů nákladních automobil ů po místních komunikacích a s ním spojený nár ůst hluku a prašnosti. Vzhledem ke krátkodobé výstavb ě, p ředpoklad 4 m ěsíce, a propo čtu v pr ůměru 25 pojezd ů automobil ů se jedná o minimální zát ěž na psychiku obyvatel.

Období provozu Pro dobu provozu elektráren se bude jednat o narušení faktoru pohody ve vztahu k vzniklému hluku u senzibiln ějších osob a event. k možnosti citlivého vnímání zm ěny krajinného rázu. Pohledová zm ěna krajinného rázu a její vnímání je subjektivn ě hodnotitelným faktorem, jehož velikost a orientaci nelze jednozna čně ur čit. Větrné elektrárny nemají, dle zkušeností ze zemí, kde jsou již tato za řízení delší dobu instalována, vliv na kvalitu p říjmu televizního vysílání. Pokud jsou v ěže v ětrných elektráren instalovány mimo p říjmový signál mobilního telekomunika čního operátora a jeho ochranné pásmo, nebyl prokázán vliv na kvalitu tohoto signálu. Vzhledem k výšce oznamovaného typu v ětrné elektrárny, pr ůměru rotoru a výškovému člen ění zájmového území, bude otá čející se rotor v ětrné elektrárny k zemi nejblíže ve výšce 97,0 m, čímž pr ůběh list ů rotoru nebude zasahovat do hladin vedení radioreléových a datových signál ů jednotlivých operátor ů a nedojde k ovlivn ění jejich kvality. Mobilní operáto ři provozující telekomunika ční sít ě v lokalit ě Vranovská Ves souhlasili s výstavbou v ětrných elektráren, tak jak jej p ředkládá tato Dokumentace. Proto nem ůže docházet k ovlivn ění faktoru pohody vlivem provozování v ětrných elektráren na telekomunikace. D.I.1.c. Sociální a ekonomické d ůsledky Výstavba v ětrných elektráren obecn ě p řináší pro obyvatelstvo obcí, na jejímž katastru jsou elektrárny stav ěny, nemalý finan ční p řínos. Jedná se bu ď o pravidelný ro ční p říjem pro obec za pronájem pozemk ů, což znamená p řísun investic do obecního rozpo čtu, nebo jde o jednorázové finan ční vyrovnání pro soukromé vlastníky p ři odkupu jejich pozemk ů.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 68/119

Z hodnocení vlivu již činných v ětrných park ů na obyvatelstvo je patrná souvislost mezi ur čitým zvýšením turistiky v kraji a výstavbou v ětrných elektráren na daném území. V České republice jde totiž o pom ěrn ě novodobý antropogenní prvek, který je pro českou krajinu netypický a který vzbuzuje pozornost obyvatel, čímž má pozitivní vliv na zviditeln ění obce. V kombinaci s cykloturismem vina řských stezek na jižní Morav ě se dá předpokládat ur čitý nár ůst zájmu o tyto lokality a s tím související zvýšené nároky na infrastrukturu a služby. Obavy z negativního vlivu elektráren na obyvatelstvo vzhledem k estetickým hodnotám je řazeno mezi subjektivn ě hodnocené faktory, které jsou závislé na jednotlivém hodnotiteli. Při realizaci výstavby 4 VE o instalovaném výkonu 8 MW a p ředpokládané využitelnosti 34% by se jednalo o výrobu cca 23,8 GWh elektrické energie ro čně. P ři porovnání s výkony tepelných nebo jaderných elektráren, které se pohybují v řádech tisíc ů GWh za rok, se jedná o zanedbatelnou část z celkové produkce elektrické energie vyrobené v ČR. Avšak v rámci porovnávání výkonnosti obnovitelný zdroj ů elektrické energie jako jsou kombinované palivové kotle na biomasu a zemní plyn nebo uhlí, slune ční kolektory či vodní elektrárny na klasických tocích (nikoliv na p řečerpávacích nádržích), lze konstatovat, že je v ětrná energie v instalovaných výkonech suverénn ě nejvýkonn ější. Realizací zám ěru by byl také p řízniv ě ovlivn ěn stav pracovních p říležitostí v dané oblasti, a to jak v do časném tak i dlouhodob ějším m ěř ítku. K sociálním ani p římým ekonomickým vliv ům na obyvatelstvo nedochází D.I.1.d. Po čet dot čených obyvatel Citace z přílohy č.6 - „Hodnocení vlivu stavby V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves na ve řejné zdraví“, zpracované Prof. MUDr. Jaroslavem Kotulánem, CSc.: „V dob ě provozu by bez dodate čných protihlukových opat ření mohli být nadm ěrným no čním hlukem obt ěžování obyvatelé cca 25 domk ů p ři jihozápadním okraji Pavlic. Tuto okolnost bude po realizaci zám ěru t řeba ov ěř it m ěř ením. V dob ě výstavby mohou být po krátkou dobu obt ěžováni obyvatelé Pavlic a Vranovské Vsi automobilovou nákladní dopravou a případn ě budováním spojovacího podzemního kabelu“. Další okolní obce jako Olbramkostel, Šumná, Štítary, Ctidružice, Grešlové Mýto, Boskovštejn a Bojanovice již nebudou ovlivn ěny v ůbec pro zásadn ě v ětší vzdálenosti.

Záv ěr Vlivy VP na obyvatelstvo jsou jen malé. Hlukové hladiny v obytném území Vranovské Vsi a jižní části Pavlic budou pln ě zdravotn ě p řijatelné. Dopad pon ěkud zvýšených p řísp ěvk ů VP k no čnímu hluku v exponovaném jihozápadním okraji Pavlic je t řeba po realizaci zám ěru ov ěř it m ěř ením p ři maximálním výkonu VP a v případ ě pot řeby řešit protihlukovými opat řeními. K jinému nep říznivému ovlivn ění okolního obyvatelstva provozem VP nedojde. Věže VE mohou u části obyvatelstva rušit psychickou pohodu postižením estetické tvá řnosti krajiny a n ěkterými dalšími vlivy (škody na ptactvu aj.) V dob ě výstavby m ůže na krátkou dobu mírn ě rušiv ě p ůsobit na obyvatelstvo blízkých obcí vyvolaná nákladní automobilová doprava a budování spojovacího kabelu.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Výroba elektrické energie s využitím v ětrného potenciálu krajiny je v sou časné dob ě jednou z nej čistších technologických metod. V ětrné elektrárny nejsou zdrojem žádných ovzduší zne čiš ťujících látek jako je popílek, tuhé zne čiš ťující látky a nebezpe čné plyny.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 69/119

Jediným zdrojem zne čišt ění mohou být dopravní prost ředky a mechanismy sloužící k ob časné údržb ě VE. Tento vliv lze však v celkovém m ěř ítku zanedbat. Česká republika je stále významným producentem emisí nebezpe čných plyn ů i tuhých zne čiš ťujících látek (TZL). Realizací výstavby parku v ětrných elektráren Vranovská Ves dojde ke snížení množství produkovaných plynných a tuhých zne čiš ťujících látek vypoušt ěných do ovzduší p ři výrob ě elektrické energie v konven čních tepelných elektrárnách. D.I.2.a. Vlivy na kvalitu ovzduší Období výstavby Během výstavby budou provád ěny terénní práce, p ři nichž m ůže docházet k emisi prachu. Významn ější dopady na okolí budou však omezeny pouze na suché a větrné dny, celkový dopad bude srovnatelný s dopady zem ědělského obd ělávání ploch stávajícím zp ůsobem. Imisní dopad spalin produkovaných spalovacími motory mechanizm ů a vozidel pohybujících se po staveništi prakticky neovlivní stávající imisní zát ěž. Vzhledem ke vzdálenosti staveništ ě od obytné zástavby a rozsahu prací nep ředpokládáme obt ěžování obyvatelstva imisemi nebo zápachem.

Období provozu Ovlivn ění imisní zát ěže v pr ůběhu provozu bude prakticky nulová, jediným zdrojem emisí bude p říležitostný pr ůjezd osobního či lehkého nákladního vozidla p ři provád ění kontrolní či servisní činnosti provozovatelem. D.I.2.b. Klimatické vlivy S ohledem na konfiguraci terénu a druhu zám ěru nep ředpokládáme významn ější ovlivn ění klimatických charakteristik v lokalit ě. V teoretické rovin ě lze hovo řit o pozitivním klimatickém dopadu vyplývajícím ze snížení produkce skleníkových plyn ů p ři tomto zp ůsobu výroby elektrické energie, v sou časnosti tak aktuáln ě diskutovaném.

Záv ěr Během provozu v ětrných elektráren nedochází k ovlivn ění kvality ovzduší ani vnášením pachových látek. V globálním m ěř ítku je využití v ětrných elektráren jako zdroje energie p řínosem pro klimatické podmínky na planet ě, nebo ť výstavbou větrných elektráren lze nahradit další zdroje energie, p ři kterých dochází k uvol ňování emisí škodlivých látek do atmosféry. Samotná v ětrná farma nem ůže nahradit produkci elektrické energie jedné tepelné elektrárny. Úm ěrn ě s výstavbou dalších v ětrných elektráren se bude zv ětšovat možnost odstavení dalších tepelných elektráren. V rámci t ěchto skute čností je nutné pohlížet na využití energie získané z větrných elektráren tedy globáln ě nikoliv v měř ítku jedné v ětrné farmy nebo VE. Vzhledem k výše uvedeným fakt ům lze s ur čitostí konstatovat, že vlivem provozu parku v ětrných elektráren nedojde v zájmové lokalit ě ani jejím okolí ke snížení kvality ovzduší. Předm ětem hodnocení vlivu stavby na ovzduší a klima se tedy stává pouze doba výstavby v ětrných elektráren. Již v kapitole B.III.1 jsou podrobn ě popsány předpokládané zdroje a druhy emisí, které budou produkovány b ěhem výstavby. Jedná se o prašnost p ři výstavb ě komunikací a základ ů, vzniklá pojezdem nákladních automobil ů a jejich činností (tzv. sekundární prašnost) a emise výfukových plyn ů obslužných mechanism ů (nákladních automobil ů, bagr ů, je řábu atd.)

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 70/119

Vzhledem ke krátkodobému zatížení zájmové lokality a jeho okolí b ěhem výstavby se nep ředpokládá trvalé poškození ovzduší a klimatu v širším okolí.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelní další fyzikální a biologické charakteristiky Hlukem samotných v ětrných elektráren a soub ěhem hluk ů v ětrných elektráren s blízkými komunikacemi, jeho intenzitou ve vztahu ke vzdálenostem od VE se zabývá akustická studie, zpracovaná pro tuto lokalitu odborným pracovníkem na problematiku hluku Ing. Miroslavem Lepkou, spole čnost Enving. Tato studie je v úplném zn ění uvedena v příloze č. 2 k této p ředkládané Dokumentaci a je taktéž p řiložena ve form ě souboru na datovém nosi či jako p říloha č. 3. Vysv ětlení základních pojm ů, podrobn ější charakteristika souvisejících paragraf ů, odstavc ů a p říloh z legislativních p ředpis ů a popis zp ůsobu výpo čtu limitních hlukových hodnot je podrobn ě prezentován ve výše uvedené akustické studii. Hlukem se rozumí zvuk, který m ůže být zdraví škodlivý a jehož hygienický limit stanoví provád ěcí právní p ředpis (na řízení vlády č. 502/2000 Sb.). Vibracemi se rozumí vibrace p řenášené pevnými t ělesy na lidské t ělo, které mohou být zdraví škodlivé a jejichž hygienický limit stanoví provád ěcí právní p ředpis (na řízení vlády č. 502/2000 Sb.). Hodnoty hluku se vyjad řují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T . V denní dob ě se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlu čnějších hodin, v no ční dob ě pro nejhlu čnější hodinu, pro hluk z dopravy na ve řejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a no ční dobu. Nejvyšší p řípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví sou čtem základní hladiny hluku L Aeq,T = 50 dB a p říslušné korekce pro denní nebo no ční dobu a místo podle p řílohy č. 6 k tomuto na řízení. Limity ve venkovním prostoru je t řeba dodržet v místech, které jsou stanoveny § 30 zákona č. 258/2000 Sb. Pro hluk z větrných elektráren (stacionárních zdroj ů) je d ůležitý výpo čet hladiny akustického tlaku A pro chrán ěný venkovní prostor. Tím se rozumí nezastav ěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, lé čení a výuce, s výjimkou prostor ur čených pro zem ědělské ú čely, les ů a venkovních pracoviš ť. Chrán ěným venkovním prostorem staveb je prostor do 2 m okolo bytových dom ů, rodinných dom ů, staveb pro školní a p ředškolní výchovu a pro zdravotní a sociální ú čely, jakož i funk čně obdobných staveb.

Větrné elektrárny jsou zdrojem dvou druh ů hluku. První druh hluku o kmito čtu 50 Hz (nízkofrekven ční) vydává strojn ě technické za řízení elektráren (generátor, atd.), jde o tzv. mechanický hluk . Mechanický hluk je závislý na výkonu elektrárny, tzn. že jeho intenzita je ovlivnitelná nastavením ur čitého výkonu generátoru, který je regulovatelný. Generátor je ovládaný mikroprocesorem, takže lze využít možnosti prom ěnlivého nastavení výkonu (nap ř. nižší výkon v no čních hodinách). Tím mohou být spln ěny dané hygienické parametry, aniž by muselo být uvažováno o úplném zastavení elektrárny, nebo instalaci elektrárny s celkovým nižším výkonem. Typ ENERCON E82-2 MW je novodobý strojní mechanismus s hlukovým výkonem (101,3 – 104,6 dB), jehož produkce hluku je nižší než u n ěkterých jiných stávajících i mén ě výkonných typ ů elektráren. Druhým produkovaným hlukem je tzv. aerodynamický hluk . Jde rovn ěž o nízkofrekven ční zvuk o kmito čtu 16 – 100 Hz. Tento zvuk je ovlivn ěn nastavením maximálního výkonu elektrárny, resp. po čtem otá ček rotoru, a je ozna čovaný jako svist, nebo šum. Vzniká obtékáním proudu vzduchu kolem pohybujících se list ů rotoru a p ři pr ůletu listu kolem v ěže elektrárny. Jeho intenzita je závislá na konstruk čních parametrech

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 71/119

list ů rotoru, rychlosti otá čení rotoru a na specifických meteorologických podmínkách, které mohou p ůsobit na hluk pohltiv ě – nižší intenzita (nap ř. nízká obla čnost, déš ť, sníh) nebo odraziv ě – vyšší intenzita (nap ř. mráz, inverze). Vliv na intenzitu hluku má i celkový vzhled krajiny (možnost tvorby ozv ěny od p řírodních nebo um ělých p řekážek). Tento svištivý zvuk je v ětšinou více slyšitelný ve v ětší vzdálenosti (nad 100 m) od elektrárny než přímo pod ní. Nejv ětší d ůraz je kladen na hluk elektrárny p ři rychlosti v ětru v rozsahu 6 – 10 m/s, ty jsou nejvíce slyšitelné. P ři vyšších rychlostech p řevažuje sekundární emise, tedy hluk pozadí – šum lesa, hluk z okolní dopravy atd. Intenzita mechanického hluku je p řevážn ě odstín ěna konstrukcí strojovny a hlavní podíl na hluku z větrné elektrárny tedy má hluk aerodynamický, který lze ovlivnit um ělým snížením otá ček rotoru. Tohoto technického efektu (snížení výkonu elektrárny a z toho vyplývající snížení produkovaného hluku) je využíváno p řevážn ě u v ětrných park ů, kdy se hluk z jednotlivých elektráren kumuluje a pro no ční dobu (22 – 6 h) by p ři maximálním výkonu všech elektráren nebyly dodrženy stanovené hygienické limity pro chrán ěný venkovní prostor, který je 40 dB. Úpravy výkonu elektráren se vždy provádí b ěhem zkušebního provozu elektráren. Pro získání podkladových hodnot se provádí p římé m ěř ení při provozu v denních i no čních hodinách. D.I.3.a. Vliv hluku a vibrací Výpo čtové modelování p ředpokládané hlukové zát ěže venkovního prostoru na ploše předm ětného území ve všech 3 ov ěř ovaných variantách vychází z doporu čených teoretických akustických vztah ů pro ší ření zvuku ze stacionárních zdroj ů hluku a hluku z dopravy, na jejichž principech pracuje použitý výpo čtový program LimA verze 4.3. Výpo čtový algoritmus programu LimA zahrnuje doporu čené metodiky norem ISO 9613-1 a 9613-2 pro stacionární zdroje a NMPB-Routes-96 pro dopravní zdroje (Sm ěrnice EP 2002/49/ES), zohled ňuje základní klimatické podmínky, konfiguraci i vlastnosti povrchu terénu a další ovliv ňující podmínky. Odhad nejistoty pro výpo čet ší ření hluku ze zadaných zdroj ů hluku je stanoven zpracovatelem: U AB = ± 2,0 dB Vypo čtené konkrétní hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve venkovním prostoru na ploše p ředm ětného území (zadané referen ční výpo čtové body u staveb obou obcí) ve výšce +4,0 m nad terénem, jsou pak srovnávány s hygienickými limity hluku, které jsou doporu čeny zpracovatelem pro chrán ěný venkovní prostor staveb a ov ěř ovaný druh zdroje hluku podle na řízení vlády č. 148/2006 Sb. Bodovými zdroji hluku budou jednotlivé v ětrné elektrárny v dob ě provozu. Dle údaj ů výrobce, je typ ENERCON E820-2,0 MW za řízení s regulovatelným výkonem. Tím lze ovlivnit, v závislosti na režimu provozu i akustický výkon. Podle provedených m ěř ení tohoto typu elektrárny nemá emitovaný hluk tónovou složku a zdroj hluku není výrazn ě sm ěrový. Výše uvedený typ VE bude vybaven za řízením SRS (Sound Reduction System), které umož ňuje do p ředem definovaných sektor ů a v definovaném čase snížit hlukové emise.

Varianta 1 Výpo čet p ředpokládaného hlukového zatížení venkovního prostoru plochy p ředm ětného území ze sou časného provozu 8 elektráren v ětrného parku je zpracován pro rychlost v ětru -1 v10 = 8 m.s ve výšce +10 m nad terénem, p ři které jsou uvád ěny nejvyšší provozní hlukové emisní parametry: L wA = 103,4 dB. Hygienický limit hluku je v souladu s provád ěcím p ředpisem pro chrán ěný venkovní prostor ostatních staveb dle p říl. č.3, část A, na řízení vlády č. 148/2006 Sb., doporu čen následovn ě:

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 72/119

Chrán ěné venkovní prostory ostatních staveb a chrán ěné ostatní venkovní prostory (korekce 1) ) • 6.00 až 22.00 h LAeq 8h = 50 dB • 22.00 až 6.00 h LAeq 1h = 40 dB Pro ov ěř ovaný druh nových zdroj ů hluku bude rozhodující no ční doba. Odhadovaná nejistota výpo čtu hladin akustického tlaku ε = 2 dB.

Tab. č. 25 – Vypo čtené hodnoty v zadaných referen čních výpo čtových bodech

Hodnocení varianty 1 Hygienický limit hluku platný pro no ční dobu a chrán ěný venkovní prostor ostatních staveb je p řekro čen v referen čním výpo čtovém bod ě č.13 – Vranovská Ves č.p. 206. Při zohledn ění nejistoty pro výpo čet ší ření hluku je p řekro čení spodní hranice ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se rovná 38 dB zjišt ěno v referen čních výpo čtových bodech: • č. 13 – Vranovská Ves č.p. 206

Varianta 2 Výpo čtov ě je ov ěř ována stávající hluková zát ěž venkovního prostoru. Vzhledem k charakteru p ředm ětného území je za definovatelný a rozhodující zdroj hluku považován hluk z dopravy na pozemních komunikacích I. a II. t řídy, které prochází p ředm ětným územím. Pro výpo čtov ě ov ěř ovanou hlukovou zát ěž venkovního prostoru z p ůsobení stávajících dopravních zdroj ů hluku b ěžné silni ční dopravy je p ředpokládáno p ůsobení hluku ustáleného nebo prom ěnného charakteru. Z hlediska citovaných ustanovení platných právních p ředpis ů jsou ov ěř ovanými zdroji dopravní proudy vozidel na silnicích I. a II. třídy, které jsou hlavními pozemními komunikacemi (dálnice, silnice I. a II. t řídy a místní komunikace I. a II. t řídy). Hygienický limit hluku je v souladu s provád ěcím p ředpisem pro chrán ěný venkovní prostor ostatních staveb dle p říl. č.3, část A, na ř.vlády č. 148/2006 Sb., doporu čen následovn ě: Chrán ěný venkovní prostor ostatních staveb a chrán ěné ostatní venkovní prostory (korekce 3) )

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 73/119

• 6.00 až 22.00 h LAeq 16h = 60 dB • 22.00 až 6.00 h LAeq 8h = 50 dB Korekce3) – Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na t ěchto komunikacích je p řevažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Vzhledem k tomu, že pro ov ěř ovaný druh nových zdroj ů hluku je rozhodující no ční doba je výpo čet pro hluk z dopravy proveden rovn ěž pro no ční dobu.

Tab. č. 26 – Vypo čtené hodnoty v zadaných referen čních výpo čtových bodech

Hodnocení varianty 2 Hygienický limit hluku stanovený p říslušným provád ěcím p ředpisem pro ov ěř ovaný druh zdroj ů hluku a platný pro no ční dobu a chrán ěný venkovní prostor staveb L Aeq 8h = 50 dB je p řekro čen v referen čních výpo čtových bodech: • č 5 – Pavlice č.p. 116 • č 6 – Pavlice č.p. 96 • č 7 – Vranovská Ves č.p. 32 • č 8 – Vranovská Ves č.p. 34 • č 9 – Vranovská Ves č.p. 38 • č 10 – Vranovská Ves č.p. 39 • č 13 – Vranovská Ves č.p. 206

Při požadovaném zohledn ění odhadu nejistoty pro výpo čet ší ření hluku je p řekro čení spodní hranice ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq 8h = 48 dB zjišt ěno ve stejných referen čních výpo čtových bodech: • č 5 – Pavlice č.p. 116 • č 6 – Pavlice č.p. 96 • č 7 – Vranovská Ves č.p. 32 • č 8 – Vranovská Ves č.p. 34 • č 9 – Vranovská Ves č.p. 38 • č 10 – Vranovská Ves č.p. 39 • č 13 – Vranovská Ves č.p. 206

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 74/119

Varianta 3 Výpo čtov ě je ov ěř ována p ředpokládaná výsledná hluková zát ěž venkovního prostoru na ploše p ředm ětného území, tvo řená sou čtovým p ůsobením nových stacionárních zdroj ů a stávajícího hluku z dopravy. Výpo čtov ě ov ěř ované druhy zdroj ů hluku, v četn ě hygienických limit ů hluku pro tyto druhy zdroj ů hluku, jsou uvedeny v popisech p ředcházejících variant 1 a 2. Ve variant ě 3 je proveden pouze výpo čet pro sou časné p ůsobení zdroj ů v no ční dob ě a jsou uvedeny výsledky p ředpokládané výsledné sou čtové hlukové zát ěže venkovního prostoru.

Tab. č. 27 – Vypo čtené hodnoty v zadaných referen čních výpo čtových bodech

Hodnocení varianty 3 Varianta 3 výpo čtov ě ov ěř uje p ředpokládanou sou čtovou hlukovou zát ěž chrán ěného venkovního prostoru staveb na ploše p ředm ětného území v no ční dob ě, po realizaci a zprovozn ění stavby 3 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves. Je nutné dodat, takto výpo čtov ě stanovenou hlukovou zát ěž zp ůsobují dva r ůzné druhy zdroj ů hluku (bodové stacionární technické zdroje hluku v ětrného parku a hluk z provozu silni ční dopravy na úsecích hlavních pozemních komunikací procházejících p ředm ětným územím). Každý z těchto výpo čtov ě ov ěř ovaných druh ů zdroj ů hluku má stanovenou jinou hodnotu hygienického limitu hluku, která je také vázána na r ůzný časový interval (stacionární technické zdroje hluku L Aeq 1h = 40 dB, hluk z provozu silni ční dopravy L Aeq 8h = 50 dB). Platné p ředpisy nestanovují žádný hygienický limit hluku pro sou čtové p ůsobení různých druh ů zdroj ů hluku v chrán ěném venkovním prostoru. Proto není u této varianty provedeno srovnání a vyhodnocení ve vztahu k hygienickému limitu hluku a pro referen ční výpo čtové body jsou uvedeny pouze p ředpokládané hodnoty výsledné sou čtové hlukové zát ěže (L Aeq Th ) v chrán ěném venkovním prostoru vybraných staveb, po realizaci a zprovozn ění stavby 3 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves ve sledované no ční dob ě. D.I.3.b. Ostatní fyzikální charakteristiky Z dalších fyzikálních charakteristik spojených s provozem v ětrných elektráren je t řeba zmínit, vibrace, zá ření, stroboskopický efekt, diskoefekt, námraza , rušení rozhlasového, televizního a radioreléového signálu.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 75/119

Vibrace jsou mechanické pohyby o ur čitém kmito čtu p řenášené pevnými t ělesy na lidské t ělo. P ři stavebních pracích mohou vznikat vibrace p ůsobením stavebních a strojních mechanism ů. Za řízení v ětrných elektráren a souvisejících objekt ů nejsou zdrojem elektromagnetického zá ření o hygienicky významných intenzitách. Stroboskopický efekt je vyvolaný sluncem svítícím skrze otá čející se rotor elektrárny, čímž vznikají stíny míhající se v pravidelných intervalech krajinou. Vzhledem k pom ěrn ě velké vzdálenosti navrhovaných staveb elektráren od obydleného území lze p ředpokládat, že nebude docházet k obt ěžování obyvatelstva tímto jevem. Diskoefekt je jev, který vytvá ří odlesky lesklých ploch p ři sv ětelném nasvícení. Vylou čení tohoto jevu zaru čuje výrobce v technické specifikaci pro tento typ v ětrných elektráren. Další nep říznivé jevy mohou vznikat v zim ě, kdy se m ůže tvo řit námraza na lopatkách rotoru elektráren. P ři jejím zjišt ění se VE automaticky zastavuje a je spoušt ěna ru čně s ohledem na minimalizaci škod na VE samotné i pro p řípadný spad námrazy. Rušení rozhlasového, televizního a radioreléového signálu vzniká, pokud se v ětrná elektrárna nachází na spojové linii mezi vysíla čem a p říjemcem signálu. Menší rušení vzniká odrazem p římého signálu od v ětrné elektrárny.

Záv ěr Provedeným výpo čtovým modelováním byly ov ěř eny p ředpokládané vlivy provozního hluku nových bodových stacionárních zdroj ů hluku stavby 3 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves na chrán ěný venkovní prostor vybraných staveb na ploše p ředm ětného území ve sledované no ční dob ě. Pro ú čely hlukové studie je za představitele stávající hlukové zát ěže (hlukové pozadí) venkovního prostoru předm ětného území považován hluk z p ůsobení silni ční dopravy na úsecích hlavních pozemních komunikacích, které prochází p ředm ětným územím. Představitelem chrán ěného venkovního prostoru staveb je pro ú čely hlukové studie soubor 13 referen čních výpo čtových bod ů zadaných u vybraných staveb na okraji zástavby obcí Pavlice (6 bod ů) a Vranovská Ves (7 bod ů), ve kterých byly konkrétní hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A výpočtov ě stanoveny. Vypo čtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro ov ěř ované druhy zdroj ů hluku v četn ě srovnání výsledk ů se stanovenými hygienickými limity hluku jsou uvedeny ve variantách 1 a 2 této hlukové studie. Z výsledk ů výpo čtů je z řejmé, že ve všech výpo čtových bodech je a po zprovozn ění stavby v ětrného parku Pavlice – Vranovská Ves také z ůstane rozhodujícím zdrojem hluk z působení silni ční dopravy. Nadlimitní hlukové p ůsobení z nových zdroj ů hluku větrného parku Pavlice – Vranovská Ves je zjišt ěnou pouze u stavby Vranovská Ves č.p. 206 (v. b. č. 13). Tato stavba, hájenka, je však již ve vlastnictví oznamovatele a bude následn ě vyjmuta z bytového fondu. Předpokládaný výsledný vliv realizace stavby 3 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves na hlukovou zát ěž chrán ěného venkovního prostoru vybraných staveb ve sledované no ční dob ě na ploše p ředm ětného území (vyjád řený v dB L Aeq Th ) je vyhodnocen v následující souhrnné tabulce výsledk ů výpo čtů všech variant:

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 76/119

Tab. č. 28 – Souhrnná tabulka výsledk ů výpo čtů všech variant

Poznámka: Vzhledem k tomu, že se jedná o výpo čtové hodnocení p ředpokládaných hlukových vliv ů nových bodových stacionárních zdroj ů hluku, doporu čujeme po zprovozn ění stavby v ětrného parku Pavlice – Vranovská Ves tyto výpo čty ov ěř it kontrolním m ěř ením hluku. Pokud nam ěř ené hodnoty budou p řesahovat povolené ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T , bude provedena korekce nastavení maximálního přípustného výkonu v ětrných elektráren pro denní a no ční dobu. Provozem v ětrné elektrárny se nep ředpokládá vznik a p ůsobení takového množství vibrací, které by m ěly významný vliv na okolní p řírodu nebo obyvatelstvo. Předpokládá se p řenos nižších vibrací horninovým prostředím, ale pouze v dob ě výstavby a v areálu staveništ ě, nikoliv na v ětší vzdálenosti až do blízkosti obytné zástavby. VE nejsou významným zdrojem elektromagnetického zá ření ani jiných fyzikálních nebo biologických faktor ů, které by mohly ovliv ňovat okolí. Ze studie hodnotící stroboskopický efekt vyplývá, že nedojde k významnému ovlivn ění okolní sídelní zástavby tímto jevem. Diskoefekt je podstatn ě snížen až eliminován povrchovou úpravou list ů rotoru, která bude provedena v matovém barevném provedení. Vícemén ě jen teoretické je riziko úraz ů z odpadající námrazy v zimním období. Při ojedin ělém zvýšeném nár ůstu objemu námrazy na listech rotoru dojde k přetížení za řízení a samovolnému zastavení rotoru. Námraza se uvol ňuje p ři pomalých vibracích list ů a k jejímu sesunutí dochází pod úhlem do 40° od kolmice k povrchu zem ě. V žádném p řípad ě nedochází k odmrš ťování námrazy odst ředivou silou do větších vzdáleností. Významný vliv na rušení rozhlasového a televizního signálu má materiál, z něhož jsou vyrobeny listy rotoru. Kovové listy zp ůsobují nejv ětší rušení p říjmu televize a rozhlasu, zatím co rotorové listy ze skelných vláken zp ůsobují jen velmi malé rušení. Lze p ředpokládat, že k rušení televizního a rozhlasového p říjmu vlivem v ětrných elektráren vcelku nebude docházet. Radioreléové telekomunika ční a datové trasa a koridory, vycházející ze stožáru v blízkosti vrchu Kraví hora, nebudou dle vyjád ření p říslušných operátor ů zám ěrem dot čeny.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 77/119

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody

D.I.4.a. Vlivy na povrchové vody Období p řípravy a provád ění Realizací zám ěru nedojde ke zm ěně stávajících odtokových pom ěrů v území. Deš ťové vody budou i nadále zasakovány v míst ě spadu. Možným rizikem je únik technických kapalin z používaných vozidel a stavebních mechanism ů. Omezení vzniku havárie bude minimalizováno souborem opat ření, jejichž vý čet je uveden v kapitole D.IV. Opat ření k prevenci, vylou čení, snížení pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů. Za p ředpokladu dodržení technologické kázn ě výstavba celého zám ěru neovlivní v oblasti kvalitu povrchových vod.

Období provozu Při provozu nebudou produkovány odpadní vody, do povrchových vod nebudou tedy žádné vody vypoušt ěny. V pr ůběhu provozu existuje teoretická možnost úniku oleje z převodové sk řín ě VE. V takovém p řípad ě je olej bezpe čně zachycen v gondole soustrojí, která je konstruk čně upravena tak, aby nedošlo k úniku oleje do okolního terénu. V období provozu nebude jakost povrchových vod ovlivn ěna. D.I.4.b. Vlivy na podzemní vody Období p řípravy a provád ění K ovlivn ění hydrogeologických charakteristik by mohlo dojít v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody, dále omezením dotace srážkovými vodami či jejich od čerpáváním. nebo vypoušt ěním zne čišt ění, které by mohlo ovlivnit kvalitu podzemních vod. Ani jeden z t ěchto scéná řů p ři realizaci zám ěru není relevantní. V případ ě, že v pr ůběhu výstavby, p ři výkopových pracích, bude na n ěkterých místech obnažena hladina podzemní vody, bude pro p řípadné úniky ropných a jiných látek do prostoru stanoven odpovídající postup prací.

Období provozu V období provozu nebude jakost podzemní vody žádným zp ůsobem ovlivn ěna. D.I.4.c. Vlivy na zdroje vody Hydrologické zm ěny v d ůsledku realizace řešeného zám ěru se rovn ěž nep ředpokládají a lze konstatovat, že posuzovaná stavba nebude mít žádný negativní vliv na hladiny podzemních vod, pr ůtoky či vydatnosti vodních zdroj ů.

Záv ěr Výstavba VE a souvisejících staveb nebude mít za p ředpokladu dodržení technologické kázn ě, p ři dodržování bezpe čnostních podmínek proti únik ům ropných a jiných nebezpe čných látek, žádný vliv na podzemní a povrchovou vodu a zdroje vody.

D.I.5. Vlivy na p ůdu

D.I.5.a. Vlivy na rozsah a zp ůsob užívání p ůdy Na lokalit ě výstavby parku v ětrných elektráren nebyl proveden inženýrsko-geologický pr ůzkum pro zakládání stavby, ten bude objednán ke zpracování projektové dokumentace stavby oznamovaného zám ěru k dalšímu stupni..

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 78/119

Situace p ůdních pom ěrů (složení a druh zem ědělské p ůdy) na zájmové lokalit ě je prost řednictvím BPEJ a HPJ podrobn ě popsána v kapitolách B.II.1 a C.II.5. Zám ěr výstavby parku v ětrných elektráren nezahrnuje pouze výstavbu samotných větrných elektráren, ale jeho realizace je spojena také s vybudováním p říjezdových komunikací, manipula čních ploch, kabelových p řípojek apod. Pro hlavní p říjezd k elektrárnám bude využito stávajících polních cest. Tyto cesty budou zpevn ěny nosným št ěrkovým podkladem a krytem z vibrovaného št ěrku, čímž bude zaru čen jejich p řírodní charakter. Samotné p říjezdy k jednotlivým elektrárnám budou nov ě vytvo řeny a v prostoru p řed VE budou vybudovány rozší řené manipula ční plochy. Veškeré pozemky pot řebné k realizaci zám ěru budou odkoupeny od jednotlivých majitel ů nebo pronajaty (seznam pozemk ů je uveden v tabulce v kapitole B.I.3). Na základě § 9 zákona č. 334/1992 Sb. o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu bude třeba požádat orgán ochrany ZPF o odn ětí p ůdy z ploch ur čených pro výstavbu v ětrné elektrárny ze ZPF. Následn ě bude investorovi vypo čítán, p ři spln ění ur čitých podmínek, pen ěžitý odvod za odn ětí p ůdy ze ZPF podle §11 zákona o ochran ě ZPF. Vyn ětí ze ZPF se týká prostoru pro základy VE, vlastní manipula ční plochy pro je řáb a p říjezdových cest. Celková plocha záboru bude činit minimáln ě 9.062 m 2. Vrstva ornice odstran ěná b ěhem stavebních prací z pozemk ů, které budou vy ňaty ze ZPF, bude uložena na deponie a bude s ní nakládáno v kontextu s doporu čením místn ě příslušného odboru životního prost ředí a zem ědělství. P řesné údaje o ploše nutné pro vyjmutí ze ZPF a objemech orné p ůdy budou vy čísleny ve fázi stavební dokumentace pro územní řízení jako samostatná studie. Část takto získaného materiálu (p ředpokládá se podorni ční p ůda a horninové podloží) bude možné použít k rekultivaci lokality. Využití zbylého materiálu bude řešit investor v rámci projektové dokumentace po dohod ě se zástupci obce (p ředpokládá se využití na terénní úpravy a technické využití v rámci katastrálního území, p řípadn ě okolních katastrech). Z hlediska Zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, nedojde k dot čení pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa PUPFL. D.I.5.b. Vlivy na zne čišt ění p ůdy, stabilitu a erozivitu p ůd Vzhledem k povaze zám ěru a krátkému období výstavby se nep ředpokládá výrazn ější riziko zne čišt ění p ůd. P řípadnou možnost zne čišt ění p ůdy zp ůsobené havárií stavebních stroj ů a dopravní techniky, je t řeba omezit nasazením vhodných stavebních stroj ů, zvolením vhodné stavební technologie a zajišt ěním p ředepsané údržby. Při častých pojezdech t ěžkých mechanism ů po orné p ůdě hrozí nebezpe čí technogenního (sekundárního) zhutn ění p ůd. Z hlediska nevyhnutelnosti tohoto jevu v případ ě budování VE a souvisejících staveb je možné pro zmírn ění poškození p ůdního a horninového pokryvu doporu čit n ěkterá opat ření vedoucí k jeho eliminaci:

• Nejprve vybudovat obslužné komunikace a teprve potom realizovat výkopové práce pro základy staveb. • Při dalších stavebních pracích p řednostn ě využívat pouze p říjezdové komunikace. • Po ukon čení veškerých stavebních prací správným agrotechnickým postupem obnovit dřív ější strukturu p ůdy, která bude nadále zem ědělsky využívána.

Záv ěr Při výstavb ě parku v ětrných elektráren bude provedena skrývka orné a podorni ční vrstvy p ůd a vybagrování prostoru o minimálním objemu 2.719 m 3. S ornou p ůdou se bude nakládat dle doporu čení místn ě p říslušného odboru ŽP,

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 79/119

předpokládá se rozprost ření na okolní plochy pozemku. Část podorni ční p ůdy bude po ukon čení stavebních prací na základech VE rozprost řena zp ět nad základovou desku. Zbylá část podorni čních p ůd a horninového materiálu bude transportována mimo lokalitu a využita pro terénní úpravy a technické využití v rámci místního nebo okolních katastr ů. Vhledem k výše popsanému nakládání s půdami nebude mít výstavba v ětrných elektráren významný vliv na jmenované činitele. Zájmová lokalita není využívána k těžb ě nerostných surovin a proto se nep ředpokládá vliv na tyto ani jiné p řírodní zdroje.

D.I.6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje Zakládáním v ětrných elektráren do hloubky 3 m dojde ke zm ěně horninového prost ředí v prostoru v ětrných elektráren. Pr ůměr základ ů je 19 m a tlouš ťka 2 m plus jedem metr půdy p řekrývající tyto základy a vyrovnávající okolní terén. Jedná se železobetonové základy. Betonová hmota se chová v ůč i svému okolí inertn ě a proto nehrozí z této strany žádné ovlivn ění horninového prost ředí. Území vybrané pro výstavbu parku v ětrných elektráren není využíváno pro t ěžbu nerostných surovin. Navrhovaný zám ěr nebude mít na horninové prost ředí a p řírodní zdroje žádný významný negativní vliv a nezp ůsobí ani zm ěny hydrogeologických charakteristik území jak již bylo uvedeno v kapitole D.I.4.

Záv ěr Vliv na horninové prost ředí lze zásadn ě eliminovat provedením inženýrsko – geologického pr ůzkumu a následným navržením zakládání staveb. Vlastní provoz v ětrných elektráren nebude p ůsobit na horninové prost ředí. Vzhledem k tomu, že lokalita není využívána k těžb ě nerostných surovin nep ředpokládá se vliv na tyto ani jiné p řírodní zdroje.

D.I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy

D.I.7.a. Vlivy na flóru Zám ěr výstavby v ětrných elektráren a obslužných ploch je situován do zem ědělsky obd ělávané krajiny, na orné plochy – pole. Vzhledem k této lokalizaci a k technologickým parametr ům za řízení nedojde výstavbou ani provozem samotných VE a obslužných ploch k ovlivn ění žádných populací zvlášt ě chrán ěných nebo významných druh ů rostlin ani významných ekosystém ů. Po dobu výstavby budou provád ěny pouze výkopové práce, p řesuny zemin a utužení orni ční vrstvy pojezdem mechanizace p ři výstavb ě. Po ukon čení výstavby budou bezprost ředn ě p řiléhající pozemky, v případ ě, že budou dot čeny terénními pracemi, uvedeny do p ůvodního stavu. Lesy a d řeviny rostoucí mimo les výstavbou VE nebudou dot čeny. Ochrana lesních pozemk ů, v č. zachování jejich komplexních funkcí, p ři výstavb ě a provozu v ětrných elektráren bude provád ěna v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích v platném zn ění a navazujícími provád ěcími p ředpisy. D.I.7.b. Vlivy na faunu Sou částí této dokumentace je dopracované posouzení vlivu na faunu, vycházející z celoro čního výsledku pozorování zapracovaném do „Dopracování hodnocení potenciálních vliv ů v ětrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy opat ření pro zmírn ění

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 80/119

uvažovaných negativních vliv ů – V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves“, jehož autorem je Mgr. Radim Ko čvara a které navazuje na p ředb ěžné výsledky pozorování zapracovaném do „Hodnocení potenciálních vliv ů v ětrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy opat ření pro zmírn ění uvažovaných negativních vliv ů – V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves“. Celé zn ění studie je uvedeno v příloze CD nosi če této Dokumentace jako p říloha č. 5, vybrané stat ě pak v kapitole C.II.7.b, Zoologický pr ůzkum. Hodnocení spo čívá v pr ůzkumu území a posouzení potenciálního vlivu v ětrných elektráren (VTE) na obratlovce (p ředevším na ptáky a netopýry) v četn ě návrh ů opat ření zmír ňujících negativní vlivy a p řípadné kompenzace. Z hlediska stávající legislativy platné v ochran ě p řírody je vhodné upozornit na výskyt těch druh ů, které jsou zvlášt ě chrán ěny zákonem v platném zn ění, a to v následujících kategoriích. Nejsou zde již uvád ěny druhy, které na lokalit ě nebyly pozorovány a jejichž výskyt je možné považovat za vylou čený anebo nepravd ěpodobný.

Druhy siln ě ohrožené (29 druh ů v kategorii SO) • ješt ěrka obecná Lacerta agilis • volavka bílá Egretta alba • čáp černý Ciconia nigra • čírka modrá Anas querquedula • včelojed lesní Pernis apivorus • moták lužní Circus pygargus • moták pilich Circus cyaneus • krahujec obecný Accipiter nisus • ost říž lesní Falco subbuteo • křepelka polní Coturnix coturnix • sova pálená Tyto alba • lelek lesní Caprimulgus europaeus • led ňáček říční Alcedo atthis • dudek chocholatý Upupa epops • sk řivan lesní Lullula arborea • bělo řit šedý Oenanthe oenanthe • kavka obecná Corvus monedula • holub doup ňák Columba oenas • krutihlav obecný Jynx torquilla • ** konipas lu ční Motacilla flava • žluva hajní Oriolus oriolus • netopýr vodní Myotis daubentoni • netopýr ve černí Eptesicus serotinus • **netopýr rezavý Nyctalus noctula • ** netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus • netopýr ušatý Plecotus auritus • netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus • netopýr velkouchý Myotis bechsteini • ** netopýr řasnatý Myotis nattereri

Druhy ohrožené (15 druh ů v kategorii O) • čáp bílý Ciconia ciconia • moták pochop Circus aeruginosus

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 81/119

• jest řáb lesní Accipiter gentilis • sluka lesní Scolopax rusticola • výr velký Bubo bubo • ťuhýk šedý Lanius excubitor • krkavec velký Corvus corax • koroptev polní Perdix perdix • výr velký Bubo bubo • rorýs obecný Apus apus • strakapoud prost řední Dendrocopos medius • vlaštovka obecná Hirundo rustica • bramborní ček černohlavý Saxicola torquata • lejsek šedý Muscicapa striata • ťuhýk obecný Lanius collurio

V České republice jsou v ětrné elektrárny novým krajinným segmentem a výstavba velkých v ětrných elektráren a v ětrných park ů je teprve v po čátcích. Proto je nutné pro zpracování této kapitoly využít zkušenosti z jiných stát ů. Existuje jen velmi málo komplexních studií, a ť českých nebo zahrani čních, a ješt ě mén ě publikovaných kriticky recenzovaných v ědeckých článk ů. Z těchto studií všeobecn ě vyplývá, že vliv na ptáky a další obratlovce je druhov ě, sezónn ě a místn ě specifický. Negativní vlivy jsou pak v literatu ře rozd ěleny do 4 skupin: • Rušení v ětrnými elektrárnami (hlukem, samotnou p řítomností) vedoucí k přemíst ění případn ě vymizení n ěkterých druh ů, v četn ě bariérového efektu na tažné druhy. • Mortalita zp ůsobená kolizí s t ěmito stavbami (jak s rotujícími vrtulemi tak samotnými stožáry i v klidovém stavu). • Ztráta nebo zni čení prost ředí a biotop ů v důsledku výstavby a p řítomnosti staveb a s nimi spojenou infrastrukturou. • Další potenciální faktory (zejména pobyt a p řípadná stavba hnízd na za řízení VE).

Rušení Vlivy, které lze p řipisovat v ětrným farmám, jsou variabilní a jsou specifické pokud jde o druh pták ů, ro ční období a konkrétní lokalitu. Rušení m ůže vést k vypuzení pták ů z oblastí vhodných stanoviš ť a k zabrán ění jejich p řístupu do t ěchto oblastí, v kone čném důsledku ke ztrát ě stanovišt ě pták ů. Rušení m ůže být potenciálním d ůsledkem zvýšené lidské činnosti v blízkosti v ětrných farem, nap říklad b ěhem výstavby a údržby či usnadn ěním p řístupu prost řednictvím přístupových cest. P řitom jde často o oblasti, kde byla p řed výstavbou v ětrné farmy lidská činnost nízká. Od užívání oblasti blízko turbín m ůže ptáky odrazovat rovn ěž p řítomnost turbín/hluk turbínami zp ůsobovaný. V tomto sm ěru poskytuje p řesv ědčivé záv ěry jen málo studií, často proto, že postrádají dob ře naplánované studie stavu jak p řed výstavbou v ětrné farmy tak po ní. Navíc velmi málo studií bere v úvahu rozdíly v denním a no čním chování. Existují ur čité známky toho, že větrné turbíny mohou být pro ptáky p řekážkou pohybu. Místo toho, aby ptáci létali mezi turbínami, mohou létat z vnější strany kolem skupiny turbín. To, zda tato skute čnost bude p ředstavovat problém, závisí na velikosti v ětrné farmy, vzdálenosti turbín od sebe, rozsahu vypuzení pták ů a jejich schopnosti kompenzovat zvýšený výdej energie. Riziko kolize a usmrcení v jejím d ůsledku Většina studií uvádí nízkou mortalitu na jednu turbínu, ale v mnoha p řípadech je udávaná mortalita stanovena pouze na základ ě po čtu nalezených mrtvých pták ů, což vede

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 82/119

k podhodnocení skute čného po čtu kolizí. I relativn ě malé zvýšení mortality m ůže být pro populace n ěkterých pták ů významné, zejména v p řípad ě velkých dlouhov ěkých druh ů s obecn ě nízkou ro ční produktivitou a pomalým dosahováním pohlavní zralosti, zvlášt ě pokud jsou již nyní tyto druhy vzácné. Výb ěr lokality je klí čový pro minimalizaci po čtu usmrcení v d ůsledku kolizí. Tam, kde se soust ředí druhy významné z ochraná řského hlediska, je pot řeba uplat ňovat princip předb ěžné opatrnosti. Rychlost a sm ěr v ětru, teplota a vlhkost vzduchu, typ, vzdálenost a výška letu, denní doba a topografie, to vše ovliv ňuje riziko kolize, stejn ě jako druh, v ěk, chování a stádium ro čního cyklu pták ů. Všechny tyto faktory je nutné vzít v úvahu p ři hodnocení rizika kolize. Nejvyšší riziko kolize je v p řípad ě špatných podmínek pro létání, jako p ři silném větru, který ovliv ňuje schopnost pták ů kontrolovat letové manévry, nebo p ři dešti, mlze a za temných nocí, kdy je snížená viditelnost. Za t ěchto podmínek mají migrující ptáci sklon velmi snížit výšku letu. Ptáky m ůže lákat též osv ětlení turbín, zejména v noci a p ři špatném po časí, což potenciáln ě zvyšuje riziko kolize. K usmrcení v d ůsledku kolizí všeobecn ě dochází následkem kolizí s turbínami, meteorologickými stožáry a elektrickým vedením. Prost ředek k p ředpovídání rozsahu kolizí, které lze v dané lokalit ě p řipisovat v ětrným turbínám, p ředstavují modely hodnocení rizika kolizí. Popula ční modely p ředstavují prost ředek pro p ředpovídání, zda usmrcení v d ůsledku kolizí bude mít pravd ěpodobn ě vliv na úrovni populace či nikoli. Pro otestování platnosti t ěchto p ředpov ědí a model ů je vhodné ov ěř ení na v ětrných farmách, kde k tomu bude dán souhlas, po jejich výstavb ě.

Ztráta nebo poškození stanovišt ě Ztráta nebo poškození stanovišt ě v d ůsledku infrastruktury v ětrné farmy se obecn ě nepovažuje v p řípad ě pták ů za významnou otázku mimo vyhlášené nebo navržené lokality národního nebo mezinárodního významu pro biodiverzitu, v závislosti na místních podmínkách a rozsahu záboru p ůdy nutného pro v ětrnou farmu a související infrastrukturu. Krom ě toho se m ůže p římá ztráta stanovišt ě dopl ňovat s vypuzením pták ů v d ůsledku rušení. Suchozemská infrastruktura, v četn ě základ ů turbín, pomocných budov a p řístupových cest atd., bude znamenat p římou ztrátu stanovišt ě. Ta je obecn ě dost malého rozsahu, vlivy zde budou op ět záviset na velikosti v ětrné farmy a zejména na pot řebném rozsahu sít ě cest.

Je rozlišováno mezi t řemi oblastmi v okruhu VTE, a to 500 m (riziko kolize pro ptáky a netopýry s t ělesem VTE, riziko rušení hlukem v p řípad ě n ěkterých druh ů pták ů, riziko vizuálního rušení n ěkterých druh ů pták ů, vznik lokální migra ční bariéry); 1,5 km (riziko kolize pro ptáky a netopýry s t ělesem VTE, riziko vizuálního rušení n ěkterých druh ů pták ů, vznik lokální migra ční bariéry); a 3 km (riziko vizuálního rušení n ěkterých specifických druh ů pták ů). Zhodnocení vlivu na takto pojaté území p ředstavuje plnohodnotné posouzení všech možných dopad ů na avifaunu a další obratlovce v okolí VE. D.I.7.c. Opat ření k omezení negativních vliv ů na faunu Veškeré zásahy týkající se zájm ů ochrany p řírody a krajiny musí být v souvislosti s výskytem pták ů provedeny v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jedná se v rámci zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. o §5 odst. 1 a 3 – obecná ochrana rostlin a živo čich ů; §5a odst. 1, 6 a 7 – ochrana voln ě žijících pták ů; §50 – základní podmínky ochrany zvlášt ě chrán ěných druh ů živočich ů; §56 a §77a – povolení

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 83/119

výjimky z ochranných podmínek živo čich ů v kategorii druhy ohrožené (KÚ); §56 a §78 odst. 2 – ud ělení výjimky z ochranných podmínek zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů v kategorii druhy kriticky a siln ě ohrožené (Správy CHKO); §57 – souhlas k n ěkterým činnostem týkajícím se zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů; §65 – dot čení zájm ů ochrany přírody; §66 – omezení a zákaz činnosti; §67 – povinnosti investor ů, zajišt ění p řim ěř ených náhradních opat ření k ochran ě p řírody (mj. vybudování technických zábran, p řemíst ění živo čich ů a rostlin) na základ ě rozhodnutí orgánu ochrany p řírody. V případ ě vyhlášky č. 395/1992 Sb. pak §16 odst. 1 – ochrana zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů. Při provád ění stavebních prací je obvykle žádoucí, aby byly provád ěny p ředevším mimo hnízdní období, tj. p řed za čátkem dubna nebo až po polovin ě srpna, aby dosp ělí ptáci a jejich mlá ďata nebyli nijak zásadn ě rušeni. Toto se týká zásah ů do d řevinných porost ů a p ůdního krytu. Samotná výstavba VE a doprava po komunikacích nep ředstavuje významné riziko. Doporu čení se tak týká zásah ů do p ůdního krytu a vegetace, které by měly být realizovány mimo hnízdní období. Podle zkušeností a doporu čení by VE nem ěla být zbyte čně osv ětlena, kv ůli bezpe čnosti nap ř. letecké dopravy je však minimální osv ětlení nutné. V p řípad ě nutnosti osv ětlení je však vhodné použití p řerušovaného sv ětla, které je pak pro ptáky mén ě lákavé. Vhodné je stín ění sv ětel ze strany a jejich p řípadná viditelnost pouze seshora (toto obecn ě platí pro všechny sv ětelné zdroje a jejich eventuální negativní vliv na obratlovce i bezobratlé). Z hlediska orientace pták ů protahujících za snížené viditelnosti (Kingsley & Whittam 2001) je t řeba preferovat p řerušované bílé nebo červené sv ětlo, a to v minimálním po čtu, minimální intenzity a p ředevším v minimálním po čtu záblesků za minutu. Je t řeba se vyvarovat použití stálého nebo rychle pulzujícího červeného sv ětla, nebo ť bylo zjišt ěno, že tato sv ětla p ůsobí na ptáky rušiv ě a vedou ke zm ěnám jejich chování až ke kroužení kolem a nárazu do struktury s osv ětlením (Gauthreaux & Belser 1999 in Kingsley & Whittam 2001). Za vhodné je možno považovat vy řešení odvodu energie podzemním kabelem. Nedojde tak ke zbyte čnému riziku zvýšené mortality pták ů zp ůsobené o další za řízení související s nadzemním odvodem energie (dráty a stožáry). Mortalita zp ůsobená kolizemi s těmito nadzemními strukturami m ůže být op ět zna čná (Ferrer et al. 1991, Bevanger 1998), především pokud je použit nevhodný typ stožáru. V p řípad ě, že z n ějakého d ůvodu není možné vést energii podzemním kabelem, je nezbytné, aby byly použity bezpe čné typy stožáru (tzv. pa řát, respektive soudek), kterými je negativní vliv minimalizován, jak to ukládá §5a zákona č. 114/92 Sb. v platném zn ění. D.I.7.d. Kompenza ční opat ření Vzhledem k umíst ění VE na plochu využívané zem ědělské p ůdy nedojde k narušení významných biotop ů obývaných n ěkterými ze zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů a rostlin. P řesto se jedná o zásah do krajiny a prost ředí, u kterého lze o čekávat negativní vlivy na organismy a jejich prost ředí. Z tohoto pohledu je možné navrhnout n ěkterá přim ěř ená kompenza ční opat ření, která živo čich ům umožní jeho další kvalitní využití. Pro kompenzaci možného negativního vlivu VTE na k řepelku polní, i další druhy, je možné navrhnout, aby byly vhodným zp ůsobem koseny n ěkteré neudržované travnaté plochy v okolí zájmového území, kde je tato pé če vyžadována (až po 15. srpnu). Vhodným opat řením je i nová ke řová výsadba zabra ňující erozi a vytvá řející vhodný biotop pro živo čichy. Jako optimální se jeví uložení realizace nap ř. n ěkterého z chyb ějících prvků ÚSES v regionu. Za prosp ěšné by bylo možné považovat i udržení sou časného stavu pasek v lesních porostech, jako zásadní podpora lelka lesního a rekultivovat lom po ukon čení těžby zp ůsobem, aby byl vhodný pro hnízd ění výra velkého. Rovn ěž lze navrhnout vymezení zem ědělské p ůdy a ponechání takového území zatravn ěné pro k řepelku polní a

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 84/119

další druhy. P řípadné kosení pak realizovat až po 15. srpnu. Veškerá p řípadná opat ření je doporu čeno realizovat ve v ětší vzdálenosti od VE (min. 200 m). Dalším d ůležitým bodem je sledování dopad ů realizovaných VE na ptáky a netopýry, min. po dobu jednoho roku po uvedení VE do chodu. Jak ukazují výsledky v Břežanech (Ko čvara 2007b), bude nezbytné sledovat p ředevším dopady na netopýry, zda-li se potvrdí zjišt ěné poznatky. S ohledem na nový uvažovaný typ VE bude tento bod naprosto zásadní práv ě s ohledem na potvrzení p ředpokladu, zdali je možné o čekávat nižší míru kolizí s rostoucí výškou VE. D.I.7.e. Vlivy na významná území v krajin ě a ekosystémy V rámci takto definovaného území je kladen zvýšený d ůraz na oblasti s r ůzným statutem chrán ěného území (HORA 2000, HORA et al. 2002, PET ŘÍČEK & MACHÁ ČKOVÁ 2000). Jedná se o Pta čí oblasti (PO) a Evropsky významné lokality (EVL), a další zvlášt ě chrán ěná území (NP, CHKO, NPR, PR, NPP, PP), dále biotopy s výskytem zvlášt ě chrán ěných a vzácných obratlovc ů, zejména druh ů p řílohy II a IV Sm ěrnice 92/43/EHS a prvky ÚSES na regionální a vyšší úrovni (NBC, NBK, RBC, RBK). Přímo v zájmovém území (okruh do 3 km) se nenacházejí zvlášt ě chrán ěná území, nejbližší významná území jsou p řírodní park Jevišovka (nejblíže 700 m od VTE), v okruhu 3 km se nenachází žádné chrán ěné maloplošné území. NP Podyjí leží 5,8 km jihozápadn ě. Nejbližší lokalitou soustavy Natura 2000 je Evropsky významná lokalita CZ0623348 Jankovec a CZ0623359 Čekal, 3,8 km jihovýchodn ě a Pta čí oblast CZ0621032 Podyjí. Nejbližší prvky ÚSES na úrovní regionální a vyšší jsou NBK Údolí Dyje-Jankovec, 1,9 km jižn ě k ose NBK, RBC Šumenský hvozd, 1,8 km jihozápadn ě a NBC Jankovec, 1,8 km jihovýchodn ě. V tomto ohledu je vhodné doporu čit jednak zákaz výstavby VE na ploše významných území, rovn ěž ale i v ur čitém okolí od t ěchto území. Je možné doporu čit následující pravidla (REICHENBACH 2003, RATZBOR 2005, WAGNER 2006, HÖTKER , HEIKE & THOMSEN 2006) ochranných pásem, kde je zákaz výstavby: Les a VKP a lokální ÚSES – 50 m, regionální ÚSES, ZCHÚ, SCI a SPA, vodní plochy nad 0,5 ha – 200 m, nadregionální ÚSES (osa), vodní plochy nad 50 ha – 500 m, NP, CHKO a další významná území s ohledem na vyskytující se druhy a jejich citlivost pak 0,5 až 3 km. Všechny tyto podmínky jsou spln ěny a zám ěr není v žádném konfliktu s významnými lokalitami anebo druhy vyskytujícími se na t ěchto lokalitách.

Záv ěr Mgr. R. Ko čvara: Na základ ě celoro čního pr ůzkumu území a jeho okolí v roce 2007 a 2008, a analýzy populace pták ů na území Jihomoravského kraje lze předpokládat, že zám ěr výstavby osmi VE u obce Pavlice a Vranovská Ves nep ředstavuje takové ohrožení zájm ů ochrany p řírody, které by nebylo možné akceptovat. Problematika výskytu a hnízd ění zvlášt ě chrán ěných a citlivých druh ů přímo na ploše plánované VE, i v dot čeném okolí, je na základ ě sou časných znalostí dostate čně řešena. V okolí uvažovaného VP byly zjišt ěny n ěkteré zvlášt ě chrán ěné druhy obratlovc ů, u nichž v sou časné dob ě nelze na základ ě sou časného stavu znalostí vylou čit riziko kolize. P řes nejp řísn ější hledisko predikce kolizí je však možné říci, že míra dot čení se pohybuje u všech druh ů v rozsahu, jenž je zcela bezproblémov ě srovnatelný s mírou jejich ohrožení p ři nebezpe čích, kterým jsou tyto druhy b ěžn ě vystaveny p ři sou časném stavu území. Vlivy v ětrných elektráren VP Pavlice a Vranovská Ves lze ozna čit za významné pro n ěkteré druhy pták ů jako je čáp černý (hnízdí v okolí), k řepelka polní (hnízdí na

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 85/119

lokalit ě), lelek lesní (hnízdí na lokalit ě), netopýr rezavý (pozorován na p řeletu), netopýr hvízdavý (pozorován na p řeletu) a netopýr ve černí (pozorován na p řeletu). Lze konstatovat, že v případ ě t ěchto uvedených druh ů jako bude nezbytné požádat o výjimku z ochranných podmínek druh ů v kategorii druhy siln ě ohrožené (Správa CHKO Pálava). Výsledný seznam druh ů, v případ ě kterých je nezbytné požádat o výjimku, vychází z objektivního metodického p řístupu, kdy tyto druhy již nespl ňují definici Zbytkového rizika. Sou časn ě se však p ředpokládá podmínka, kdy nebudou dle stejného p řístupu významným zp ůsobem ovlivn ěny populace t ěchto druh ů. Přesný vý čet druh ů, v případ ě kterých je nezbytné žádat o výjimku z ochranných podmínek t ěchto druh ů, je doporu čeno konzultovat s dot čenou Správou CHKO Pálava, p řípadn ě KÚ Jihomoravského kraje. A čkoli lze p ředpokládat (respektive nelze vylou čit) mírné ovlivn ění chování n ěkterých zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů, p řípadn ě p římo vzácnou kolizi n ěkterého druhu, nedomnívá se zhotovitel, že je napln ěna podmínka ustanovení § 56 z. č. 114/1992, tj. že je škodliv ě zasahováno do p řirozeného vývoje druh ů. Vliv na floru a ekosystémy se dle výše popsaných skute čností p ředpokládá nulový nebo malý negativní do časný.

Auto ři dokumentace EIA: Nepochybujeme že výstavbou v ětrného parku v oblasti blízko hnízdiš ť a zimoviš ť pták ů by došlo k ovlivn ění života t ěchto živo čich ů. Nedovolujeme si však odhadnout jak velké riziko by stavba p ředstavovala ve vztahu k mortalit ě. V České republice nejsou instalovány velké v ětrné parky a nejsou zde zpracovávány dlouholeté studie vliv ů elektráren na ptáky a zahrani ční studie jsou v mnoha p řípadech protich ůdné. P řizp ůsobivost zv ěř e k antropogenním stavbám je vysoká, p řesto za nep říznivých podmínek pro ptactvo (tma, mlha) by ke kolizím mohlo docházet vyjíme čně k vyššímu po čtu takto zran ěných nebo usmrcených kus ů.

D.I.8. Vlivy na krajinu Vlivem zám ěru na krajinný ráz se zabývá „Studie hodnotící vlivy v ětrných elektráren v lokalitách Pavlice a Vranovská Ves na krajinný ráz“, (RNDr. Ji ří Procházka, Mgr. Pavlína Linhartová, EKOAUDIT, s.r.o.), která je sou částí této Dokumentace jako p říloha č. 1. a k této p ředkládané Dokumentaci je taktéž p řiložena ve form ě souboru na datovém nosi či. Krajinná studie pro VP Pavlice - Vranovská Ves byla už ve variant ě č. 1 zpracována v červnu roku 2007. Vzhledem k původn ě zvoleným parametr ům VTE typu Enercon E-82 (138/41/179) by došlo k v ětšímu narušení krajinného rázu, a proto byl návrh VP přehodnocen a výsledkem je nižší výška VTE ze 138 na 108 m a nové postavení některých VTE vzhledem k obytné zástavb ě a p řítomným les ům. Tato studie se snaží rovn ěž ukázat podrobn ější pohled na umíst ění VTE v této části okresu Znojmo než jaký ukazuje studie zpracovaná Ing. Ludmilou Bínovou, CSc. pro Městský ú řad Znojmo, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje s názvem Znojemsko – preventivní hodnocení krajinného rázu správního území podle § 12 zákona 114/92 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, která s umíst ěním VTE v posuzované oblasti nesouhlasí a to zejména z důvodu p řítomnosti PP Jevišovka. V této studii je vzhledem k blízkosti hranic kraje Vyso čina zohledn ěna také studie Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vyso čina, kterou si nechal zpracovat kraj Vyso čina od spole čností Studio B&M. Důvodem je blízkost okresu T řebí č, který svou částí Moravskobud ějovicko na oblast VP přiléhá. Základním významným specifikem p ři hodnocení vlivu na krajinný ráz je p řístup místních ob čan ů a pracovník ů státní správy k realizaci výstavby v ětrných elektráren nebo

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 86/119

větrných park ů. Tyto p řístupy jsou zásadn ě odlišné v českých oblastech a v cizích zemích. V Rakousku, ale i v dalších státech Evropské Unie (N ěmecko, Itálie, Polsko, atd.) neodmítají výstavbu v ětrných elektráren z popudu zm ěny krajiny, ale berou tento alternativní zdroj energie jako nejmén ě zat ěžující životní prost ředí, výkonný moderní technický prvek neustále se rozvíjející spole čnosti, která hledá nové výkonn ější zdroje energie a kombinuje je s jinými alternativními zdroji, tak aby postupn ě dopl ňovaly nebo částe čně nahrazovaly neobnovitelné energetické zdroje jakými jsou uhlí, ropa a zemní plyn. Energetická sob ěsta čnost bez závislosti na dovozu energetických surovin je významným hospodá řským cílem t ěchto oblastí a v posledních letech je preferována i v České republice na úrovni energetické politiky ČR. V kterémkoliv kraji České republiky je možné vystav ět za řízení pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdroj ů. Pouze je nutné blíže specifikovat, které zdroje a kde je umístit. Každá z výrobních technologií má své kladné i záporné vlastnosti, Svá pozitiva i negativa mají i jiné druhy alternativních zdrojů, které se projeví ve vlivu na životní prost ředí a tedy i více či mén ě na zm ěně krajinného rázu ale ty nejsou v tomto dokumentu p ředm ětem hodnocení. Pouze pro dopln ění jsou uvedeny negativa alternativních zdroj ů a jejich vlivu na krajinný ráz :

• Větrná energie – vysoké stavby jsou viditelné z míst blízkých i dalekých pohledů • Spalování biomasy – samotné místo okolo spalovny se zm ění na rozsáhlý pr ůmyslový areál s nutností skladování velkého množství zásob biomasy; vy řezávání pěstovaných d řevin zp ůsobuje tvorbu pasek a ovliv ňuje tak velkou oblast výroby biomasy • Bioplyn – nutnost vybudování rozsáhlých komplex ů nádrží a jímek, které ovlivní krajinný ráz zem ědělské oblasti • Fotovoltaika – systém článk ů je možné umístit na st řechy dom ů, pro významné pr ůmyslové využití by však musely být zastav ěny rozsáhlé zem ědělské (nebo jiné rovinaté) plochy a i zde by tím byla zm ěna krajinného rázu významná. • Malé a velké vodní elektrárny - nejsou v podmínkách České republiky předpokládatelné a není možné je ve v ětším m ěř ítku instalovat

Je d ůležité uv ědomit si jak závažná bude zm ěna krajiny po instalaci VE. Pokud se jedná o území, která podléhají zákonné ochran ě, není v sou časné dob ě nutné hovo řit o výstavb ě jakýchkoliv technologií v těchto oblastech. Tato území jsou chrán ěna zákonem č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny a tak by m ěla být v sou časné dob ě pro výstavbu za řízení nedotknutelná. Chrán ěným územím nazýváme ale vnit řní prostor omezený hranicemi a případn ě ochranným pásmem a nikoliv prostory, které se nachází v jeho okolí. Ovlivn ění chrán ěných území nep ředpokládáme, pokud jsou zdroje výroby elektrické energie umíst ěny mimo chrán ěná území, zvlášt ě pak pokud jejich výstavbou a provozem nebude ovlivn ěna podstata ochrany tohoto území. Z toho vyplývá – výstavba alternativních zdroj ů energie by m ěla být povolena pro jednotlivé druhy zdroj ů v oblastech, které jsou pro dané technické parametry vyhovující. S tím, že budou uvedeny, pokud existují, i opat ření, která budou vlivy na krajinný ráz minimalizovat. Investor se nap říklad m ůže zavázat, že pokud mu bude povolena výstavba investi čního zám ěru, bude se úm ěrn ě tomu spolupodílet na zvýšení hodnoty ekosystému v daném území.

Všeobecn ě je krajinný ráz chápán zejména jako p řírodní, kulturní a historická charakteristika ur čitého místa či oblasti. Krajinný ráz je chrán ěn p řed činností snižující jeho estetickou a p řírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umis ťování a povolování staveb, mohou být provád ěny pouze s ohledem na zachování významných

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 87/119

krajinných prvk ů, zvlášt ě chrán ěných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měř ítka a vztah ů v krajin ě. Místo krajinného rázu, dot čené posuzovaným zám ěrem jsou všechna místa, ze kterých potenciáln ě mohou být tyto stavby vid ět. V p řípad ě výškových staveb v četn ě v ětrných elektráren se jedná o rozsáhlé území. Dot čenou oblast je území, ze kterého budou v ětrné elektrárny dob ře viditelné, což představuje vzdálenost cca 6 - 8 km od elektráren. Vzhledem k rozsáhlým lesním celk ům, které místo výstavby elektráren obklopují má dot čená oblast nepravidelný spíše oválný charakter s osou protaženou ve sm ěru SZ - JV. Jedná se zhruba o vnit řní území mezi obcemi Blížkovice, Pavlice, Vranovská Ves, Boskovštejn, Prokopov. Další okolní obce se nacházejí ve v ětší vzdálenosti od v ětrných elektráren, p řípadn ě jsou umíst ěny v zákrytu za jinou jmenovanou obcí a lesním celkem. Hodnocená část okresu Znojmo má pahorkatinný charakter. Jedná se o členitý reliéf, s četnými zalesn ěnými kopci a otev řenými údolími vodních tok ů v rovinat ějším terénu a s hlubokými zalesn ěnými údolími podél Jevišovky a Rokytné. Výhody umíst ění rotoru do výšky 108 m v dané lokalit ě jsou: snížení po čtu kolizí s místní ornitofaunou, zabrán ění st řetu se signály mobilních operátor ů, vyšší využitelnost a účinnost elektráren. Nevýhodou je práv ě velká viditelnost, která p ři dobrých meteorologických podmínkách bude p řesahovat i 15 km. Viditelnost v ětrných elektráren z území cca 20x20 km se pohybuje mezi 30 – 35%.

Z hlediska Zákona o ochran ě přírody a krajiny (§12) jsou p ředm ětem ochrany zejména přírodní, kulturní a historické charakteristiky ur čitého místa či oblasti, přírodní a estetická hodnota krajiny a dále významné krajinné prvky, zvlášt ě chrán ěná území, kulturní dominanty, harmonické m ěř ítko a vztahy v krajin ě. D.I.8.a. Vliv zám ěru na p řírodní charakteristiky krajiny Vyhodnocení míst krajinného rázu bylo provedeno na základ ě znalosti místního terénu a mapového podkladu. Výsledná podoba mapy míst KR byla sestavena na základ ě konzultací hodnotících zpracovatel ů, tak jak to doporu čuje metodika (Vorel, Buká ček, Mat ějka, Culek, Skleni čka, 2003). Mapa zpracovává data pro plochu území cca 14 x 10,7 km. • 1) Reliéf krajiny - Vybrané území má pom ěrn ě plochý reliéf, dominují plošiny a sníženiny využívané v místech budoucího zám ěru jako zem ědělská p ůda. Okolí, které lokalitu VP obklopuje, je však bohaté na lesní celky spadající pod PP Jevišovka. Jednotlivé VTE jsou umíst ěny v rovin ě až mírném svahu, zejména pak VTE 5, 6 a 8, které jsou plánovány na svažující se stran ě nápadn ějšího zalesn ěného pahorku Kraví hory (478 m n. m.). Od Pavlic na SZ se krajina otevírá až k Moravským Bud ějovicím a celkový terén p ůsobí ve v ětší vzdálenosti rovinn ě bez výrazného zvln ění. Místo výstavby VP se nachází na vizuálním p řed ělu a dot čené obce jsou od lokality částe čně clon ěny díky svému umíst ění za horizontem zvln ěných terénních vyvýšenin. K narušení krajinného rázu p řírodních hodnot, zejména les ů PP Jevišovka, m ůže dojít především p ři pohledovém posuzování skrze VTE, které pak mohou lesní horizonty překrývat. Vzhledem k výšce stožáru VTE 108 m, okolní krajin ě se široce zaoblenými hřbety a plošinami, lze usuzovat na umocn ění negativního projevu VTE na krajinný ráz. Tato skute čnost je ale zmírn ěna p řítomností antropogenních prvk ů, kterými jsou silnice I/38, vysíla č a energetické vedení sít ě VN 22 kV, zem ědělské a pr ůmyslové areály, nejedná se tedy o zásah do čist ě p řírodní krajiny, ale do krajiny kulturní. • 2) Lesní a lu ční porosty - Celá zájmová oblast je charakterizována jako pahorkatinná a jako taková je v sou časné dob ě mimo místo výstavby VP významn ě zalesn ěna.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 88/119

Rozsáhlé lesní celky jsou situovány na plošiny, svahy i vrcholy kopc ů a rovn ěž do okolí říčních tok ů v ětších řek jakou je Jevišovka. Okolí dot čených obcí, do n ěhož spadá i lokalita VP Pavlice – Vranovská Ves si však zachovává zem ědělský ráz. Nejbližší lesní komplex se rozkládá od S k JZ od VP. Nejv ětší plocha lesa PP Jevišovka je soust řed ěna na území za Vranovskou Vsí a mimo ni ji lze ohrani čit městem Jevišovice, obcemi Rudlice, Hluboké Maš ůvky a Olbramkostel. Vzdálenost k nov ě uvád ěné hranici parku činí podle mapového portálu Geodata územního plánování - odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského ú řadu Jihomoravského kraje cca 450 m od VTE 4, k hranici lesa (p ůvodní hranici PP Jevišovka) je vzdálenost vyšší a to cca 1,5 km. Lesy centrální části PP Jevišovka si tak zachovávají dostate čnou vzdálenost od VP a mimo viditelnost na VP z okrajových částí porost ů by nem ěly být ovlivn ěny. Navrhovaný VP spl ňuje ochranné pásmo 50 m od hranice lesních porost ů a jiné než pohledové ovlivn ění se nep ředpokládá. Vzhledem k tomu, že se plochy luk a pastvin v zájmové lokalit ě nevyskytují, nemohou být zám ěrem ovlivn ěny. • 3) Zem ědělské plochy - Hlavní obživou obyvatel dot čených obcí bylo zem ědělství. Vznik jednotných zem ědělských družstev a socialistický zp ůsob hospoda ření zachoval až do sou časnosti zem ědělský ráz krajiny. V ětrné elektrárny nebudou mít p římý vliv na tyto obhospoda řované plochy. Výstavbou VTE bude ovlivn ěn ZPF a to pouze přímo v míst ě výstavby za řízení v ětrných elektráren, kdy bude část pozemk ů ze ZPF trvale vyjmuta. Po ukon čení stavebních prací se p ředpokládá, že veškeré okolní pozemky budou až na základovou plochu a p řístupovou komunikaci uvedeny do stavu využitelnosti pro další zem ědělskou činnost. Vliv výstavby v ětrného parku na zem ědělské plochy v míst ě krajinného rázu (tj. v míst ě výstavby v ětrných elektráren, v katastru obcí Pavlice a Vranovská Ves) lze tedy hodnotit jako slabý. Pro ostatní komplexy zem ědělské p ůdy platí, že na jejich ráz nebude mít p ředkládaný zám ěr žádný p římý vliv, p řestože budou v ětrné elektrárny viditelné z mnoha t ěchto míst v okruhu silné i z řetelné viditelnosti. • 4) Vodní plochy - Vodní plochy, řeky a drobné potoky nebudou výstavbou ani provozem VP p římo ovlivn ěny. Tento typ místa KR se v místech zám ěru krom ě pramene místní vodote če Stan ůvky nevyskytuje. Stan ůvka pramení v dostate čné vzdálenosti mezi VTE 4 a 7 v míst ě zvaném V rovném. Voda do této vodote če ale stéká už z místa U cihelny Z od VTE 7. Definovaná místa vodních ploch nejsou zachycena na žádném pohledu v rámci provedené fotovizualizace. • 5) Významné krajinné prvky - Lze konstatovat, že navrhovaná stavba VP Pavlice – Vranovská Ves nep ředstavuje žádný zásah do významných krajinných prvk ů, které jsou definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvá řející její typický vzhled nebo p řispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochran ě p řírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném zn ění). Za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Vliv na tyto prvky je nulový, nebo ť doporu čené ochranné pásmo 50 m od VKP je v tomto p řípad ě spln ěno. P římý vliv na vodote če a vodní plochy se pro dobu provozu i výstavby elektráren nep ředpokládá. Co se týká vizuálního vlivu (pohledové hledisko), je významný tok Jevišovky. Řeka je ale lemována b řehovými porosty a lesy, které pohled ům na VTE zabra ňují. Stejn ě tak budou lesy bránit výhledu na rybníky nacházející se p řevážn ě v okolních lesích. Lze jmenovat nap ř. Jankovec (cca 3,6 km V sm ěrem od nejbližší VTE 7), Peleš (cca 4,6 km V sm ěrem od nejbližší VTE 7), Veský rybník (cca 5,4 km V sm ěrem od nejbližší VTE 7), či Vlkov (cca 2,5 km J sm ěrem od nejbližší VTE 8).

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 89/119

• 6) Zvlášt ě chrán ěná území - Projektovaný VP Pavlice - Vranovská Ves stejn ě jako širší oblast není v územní kolizi s žádným velkoplošným zvlášt ě chrán ěným územím a tudíž je žádným zp ůsobem neovlivní. NP Podyjí ležící JZ cca 5,9 km od VP představuje zachovalou krajinu říčního údolí Dyje. Díky zahloubenému údolí a vzdálenosti, v níž se projev VTE v krajinném obrazu výrazn ě snižuje, nebudou VTE toto chrán ěné území žádným zp ůsobem narušovat. Všechna maloplošná chrán ěná území jsou od místa výstavby VP Pavlice – Vranovská Ves vzdálena nejmén ě 8,2 km. Nachází se tedy na hranici okruhu z řetelné až slabé viditelnosti. Projev VTE se tak v krajinném obrazu výrazn ě snižuje, ve vzdálenostech nad 10 km se VTE v krajinné scén ě již p říliš neuplat ňují a rozlišitelnost pouhým okem závisí na meteorologických podmínkách. Viditelnosti jednotlivých stožár ů VTE navíc brání v dálkovém pohledu často horizont lesa nebo je pohledová viditelnost snížena skrytím památek v lesích. Lze tedy p ředpokládat, že žádné maloplošné zvlášt ě chrán ěné území nebude výstavbou VP ovlivn ěno. PP Rokytná se nachází od plánovaného VP více jak 6 km a proto se nepředpokládá žádné negativní ovlivn ění. Ve vzdálenosti cca 1,5 km od paty nejbližší elektrárny VTE 4 V sm ěrem se rozkládá PP Jevišovka, který bude pohledov ě ovlivn ěn pouze z okrajových částí. V této vzdálenosti se totiž v ětrné elektrárny uplat ňují jako dominanty a výrazn ě dokreslují krajinnou scénu. Lze tedy konstatovat, že z ur čitého sm ěru pohledu dojde k negativnímu pohledovému narušení lesního horizontu PP Jevišovka, nikoliv však k přímému ovlivn ění tedy fyzickým zásahem do p řírodního parku. Významné pr ůhledy p řes PP Jevišovka nebudou ovlivn ěny, protože tok řeky a tedy i esteticky významné pr ůhledy jsou orientována ve sm ěru Z – V, kdežto VP Pavlice-Vranovská Ves je umíst ěn jižn ě od toku Jevišovky. Potenciáln ě bude okrajová část lesa PP Jevišovka zastín ěna z pohledu od Z až JZ a to v p řípad ě, že člov ěk nacházející se v míst ě lokality VP stane p řed v ětrnými elektrárnami ve sm ěru pohledu na PP Jevišovka. Vzhledem k tomu, že lokalitou výstavby v ětrného parku je orná p ůda, lze p ředpokládat, že se nejedná o místo vyhledávané obyvateli okolních sídel za ú čelem vycházek či rekreace a že k těmto situacím dojde z řídka. Ovlivn ění je tedy akceptovatelné. • 7) NATURA 2000 - Na řízením vlády č. 132/2005 Sb. v rámci systému NATURA 2000 vyhlášené evropsky významné lokality Čekal, Jankovec, Podyjí, Údolí Dyje, Hostim – zámek, Lom u Žer ůtek, U Huberta, Nový zámek Jevišovice, Starý zámek Jevišovice nebudou vzhledem k umíst ění v lesích, za horizontem PP Jevišovka či v obci výstavbou VP Pavlice – Vranovská Ves narušeny. Podstata ochrany t ěchto území stejn ě jako Pta čí oblasti Podyjí nebude výstavbou a provozem v ětrného parku ovlivn ěna. • 8) Prvky ÚSES (územní systémy ekologické stability) - Na k.ú. obce Vranovská Ves se mezi VTE 4 a 7 rozprostírá nefunk ční LBC U Cihelny. P římé negativní ovlivn ění migra ční propustnosti ÚSES se vzhledem k umíst ění elektráren a souvisejících staveb m ůže vylou čit, toto LBC je umíst ěno v malém remízku a ostatní definované prvky ÚSES se nachází v lesích. Žádná z elektráren není umíst ěna do biocentra jakékoliv úrovn ě ani do biokoridoru lokálního či regionálního významu. Ovlivn ění ÚSES lze vyhodnotit jako slabé a to pouze z hlediska viditelnosti elektráren od okolních biocenter nebo biokoridor ů. D.I.8.b. Vliv zám ěru na historické a kulturní charakteristiky a hodnoty krajiny • 1) Sídelní obytná zástavba blízkých obcí - Sídelní zástavba dotvá ří výraz a charakter krajiny. Dot čené obce od sebe nejsou p říliš vzdáleny. Pavlice i Vranovská Ves jsou zasazeny do údolí, n ěkteré části obce na mírná návrší. Viditelnost na plánovaný VP je

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 90/119

snížena zna čným množstvím vzrostlých strom ů a zákrytem za ostatní sídelní zástavbu. Vzdálen ější obce jsou bu ď skryty za lesními porosty, nebo zvln ěný reliéf. Vizuální vliv VTE na dot čené obce se tedy bude významn ě snižovat. Dot čené obce by nem ěly být výstavbou ani provozem VP ovlivn ěny nad únosnou míru. Zásah lze u blízkých obcí hodnotit jako st ředn ě silný, u vzdálen ějších jako slabý. • 2) Pr ůmyslové a zem ědělské stavby umíst ěné na okrajích obytné zástavby - V posuzovaném území jsou tyto stavby lokalizovány p řevážn ě do t ěsné blízkosti sídelní zástavby. V okrajových částech obcí lze nalézt zem ědělské stavby i pr ůmyslové areály (nap ř. kamenolom a pila v Pavlicích). Mezi roztroušenou pr ůmyslovou zástavbu v extravilánu obcí pat ří vysíla če a p řevad ěč e TV a mobilních operátor ů, nebo velké objekty zem ědělské výroby (nap ř. Pavlický Dv ůr). Ráz venkova je t ěmito objekty poznamenán. P římý vliv zám ěru VP na tyto složky krajiny lze popsat jako nulový. Lze konstatovat, že se budoucí výstavbou VP zvýší technická zastav ěnost oblasti. • 3) Prostory t ěžby nerostných surovin (lomy) - V míst ě výstavby VP se nenachází. Nejblíže leží na k.ú. obce Pavlice kamenolom (SSZ cca 600 m od VTE 1). T ěženou surovinou je kámen – rula, spravující podnik Agrostav Znojmo, a.s. Vzhledem ke vzdálenosti kamenolomu od VP m ůžou být n ěkteré VTE částe čně viditelné. Kolem lomu se ale rozkládá lesní porost, který bude výhledu na VTE clonit. Stejn ě tak jsou VTE ze strany pohledu od lomu na VP obklopeny lesním celkem, který vytváří přirozenou bariéru. Vliv na tyto t ěžebné prostory je nulový. • 4) Vertikální stavby (stožáry elektrického vedení, telekomunika ční stožáry) - Stožáry elektrického vedení jsou v posuzované oblasti umíst ěny na polích. Vedení VN 22 kV prochází podél východní strany silnice I/38. Nejbližší vysíla č místu výstavby VP se nachází v blízkosti VTE 8 na svažující se stran ě Kraví hory (478 m n. m.). Většinou jsou tyto industriální stavby, mezi které pat ří také telekomunika ční stožáry umíst ěny na vrcholcích nejvyšších kopc ů v okolí. Ochranná pásma od vedení elektrického proudu jsou dodržena. Tyto antropogenní prvky budou ovlivn ěny z ur čitých sm ěrů pohledu pouze vizuáln ě. • 5) Dopravní trasy - Nejbližší dopravní trasou místu výstavby VP Pavlice - Vranovská Ves je silnice II/398 vedoucí z Vranovské Vsi do obce Šumná. Tato komunikace prochází místem výstavby VP a odd ěluje VTE 8 od ostatních VTE. Ze SV až JV lemuje lokalitu VP silnice I/38 vedoucí od Moravských Bud ějovic ke Znojmu. Západn ě od VP za rozsáhlým lesním komplexem vede také železni ční tra ť spojující stejn ě jako silnice I/38 m ěsta Moravské Bud ějovice a Znojmo. Dopravní trasy budou ovlivn ěny z ur čitých sm ěrů pohledu pouze vizuáln ě, nep ředpokládá se jejich úprava. • 6) Archeologické památky, významné kulturn ě-historické stavby (kostely, kaple, památkov ě hodnotné budovy) - V bezprost řední blízkosti místa výstavby parku nejsou zjišt ěna žádná archeologická nalezišt ě a památky. Nejbližší památky mohou být výstavbou VP ovlivn ěny pouze vizuáln ě. St ředov ěké a novov ěké jádro obce Pavlice za řazené do státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR) informa čního systému NPÚ o archeologických datech, m ůže být vzhledem k blízkosti VP pohledov ě ovlivn ěno. Omezenou p řípadn ě nulovou viditelnost na VTE lze p ředpokládat na základ ě hodnocení mapy viditelnosti také u kostel ů, kaplí a zámeckých objektů v okolních obcích. P řevážn ě se jedná o stavby v intravilánu obcí, kde okolní zástavba a vegetace tvo ří pohledovou bariéru na VTE. Nebude omezena ani narušena jejich stavební podstata, ani jejich návšt ěvnost místními obyvateli a turisty. P ři dalekých pohledech na v ětrné elektrárny jsou historické stavby jen omezen ě rozeznatelné, protože jsou obklopené okolní sídelní zástavbou, která je cloní. Z říceniny hrad ů

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 91/119

Šenkenberk (Šimberk) a Bukovina jsou kryty horizonty les ů a zvln ěného reliéfu. Ovlivn ění je akceptovatelné. • 7) M ěstská památková zóna Jevišovice – Památková zóna je vyhlášena od r. 1990. Jevišovice nacházející se od VP Pavlice – Vranovská Ves SV sm ěrem cca 7 km, se rozprostírají v zahloubeném údolí v nadmo řské výšce 352 m n. m.. Od zám ěru VP jsou chrán ěny rozsáhlým komplexem les ů PP Jevišovka, který m ěsto ve sm ěru pohledu na VTE obklopuje. Bariéru dotvá ří rovn ěž terénní p řevýšení, čímž je zabrán ěno vizuálnímu vlivu v ětrného parku na toto sídlo. Vliv v ětrných elektráren na památky i na obytnou zástavbu m ěsta Jevišovice je z t ěchto d ůvod ů nulový. • 8) M ěstská památková rezervace Znojmo – Památková rezervace je vyhlášena od r. 1971. M ěsto Znojmo leží od VP Pavlice – Vranovská Ves JV sm ěrem cca 16 km v nadmo řské výšce 290 m n. m.. Od zám ěru je tedy chrán ěno výrazným terénním převýšením a JV částí PP Jevišovka. Vliv v ětrných elektráren na památky i na obytnou zástavbu m ěsta Znojma je z t ěchto d ůvod ů nulový. D.I.8.c. Vliv zám ěru na historické a kulturní charakteristiky a hodnoty krajiny • Výstavbou sedmi v ětrných elektráren na orné p ůdě v katastru obcí Pavlice (3 VE) a Vranovská Ves (4 VE) dojde k narušení estetického obrazu místní krajiny a k zásahu do jejího harmonického m ěř ítka. V ětrné elektrárny zde p řevezmou roli nové dominanty, vertikáln ě výrazn ě p řevyšující ostatní p řítomné prvky. V důsledku výstavby v ětrného parku dojde k zásahu do estetické hodnoty a do harmonického měř ítka krajiny v bezprost ředním okolí místa výstavby, zhruba v okruhu do 4 km. Ve větších vzdálenostech budou v ětrné elektrárny pouze dokreslovat krajinnou scénu a projev v ětrného parku se bude v krajinném obrazu výrazn ě snižovat. Za touto hranicí (cca 10 km) nebudou harmonické vztahy v krajin ě, jakož i její estetická hodnota nijak výrazn ě narušeny. D.I.8.d. Hodnocení na základ ě fotovizualizace Fotovizualizace je zasazení model ů v ětrných elektráren do krajinné scény na fotografickém snímku, za ú čelem získání p řibližné p ředstavy o vzhledu krajiny po realizaci zám ěru, jedná se o pom ěrové souvislosti v krajin ě. Vzhledem k upušt ění od realizace VE 03 byla tato z fotografických snímk ů odstran ěna. Barevné zvýrazn ění elektráren se p ředpokládá dle obvyklých vyjád ření VUSS a ÚCL ČR sv ětle šedé s červeným zabarvením konc ů list ů rotoru v délce 1/7 a červeným pruhem na stožáru ve výšce 40 – 43 m. Stejn ě tak p ředpokládáme zelené ozna čení sloup ů elektráren, které je typické pro výrobky typ ů Enercon. Jsou to zelen ě odstup ňované pruhy do výšky 10 – 15 m. Překážkové bílé a červené sv ětelné zna čení se p ředpokládá, ale pro ú čely vizualizace je není možné zakreslit. Tyto speciální požadavky na barevnost elektráren jsou dány p ředpisy pro bezpe čnost leteckého provozu nad územím České republiky a není relevantní o nich diskutovat, nebo je jakkoliv hodnotit. Je nutno podotknout, že v sou časné dob ě jsou v rámci VUSS a ÚCL ČR projednávány návrhy zm ěn barevného a sv ětelného zna čení v ětrných elektráren, které vycházejí vst říc požadavk ům orgán ů ochrany p řírody. Dle t ěchto p řipravovaných návrh ů by u VE vysokých do 180 m m ěl být barevn ě ozna čen je rotor, u VE s výškou nad 180 m pak rotor a prstenec. Z hlediska sv ětelného zna čení z ůstává denní sv ětelné zna čení 20.000 cd (kandela), no ční zna čení by se m ělo z nyn ějších 2.000 cd snížit na navrhovaných 170 cd. Pro hodnocení vizuální zm ěny krajinného rázu byly vybrány pohledy p řevážn ě z exponovaných míst blízké až st ředn ě vzdálené viditelnosti. Byly zhotoveny čty ři

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 92/119

vizualizované fotografie, p řičemž v jednom p řípad ě bylo vytvo řeno panorama ze t ří klasických snímk ů, tak aby byl pro pohled od Pavlic zachycen celý v ětrný park. Změna krajinného rázu se úm ěrn ě snižuje se vzdáleností od v ětrných elektráren. Pro blízké okolí je zm ěna krajiny významná, zatímco pro vzdálen ější oblasti se dominantnost VTE snižuje. Je to dáno pom ěrovým m ěř ítkem objekt ů v krajin ě. Výraznými technickými stavbami v okolí v ětrného parku je silnice I/38, vedení VN 22 kV a vysíla č u vrcholu Kraví hory (478 m n. m.).

Záv ěr RNDr. J. Procházka: P ři celkovém zhodnocení vhodnosti realizace výstavby a provozu V ětrného parku Pavlice - Vranovská Ves z hlediska zásahu do krajinného rázu, se vychází z následujících fakt ů: • Funk ční podstata v ětrné elektrárny pln ě napl ňuje principy trvalé udržitelnosti krajiny. • Zájmové území spadá do geomorfologického celku Jevišovická pahorkatina a leží v jeho J části. Pro oblast jsou typické mírn ě zvln ěné plošiny bez nápadných pahork ů roz člen ěné malými údolími a zalesn ěnými nevýraznými pahorkatinami. Lesy tvo ří krajinný rámec mnoha prostor ů, vytvá ří horizonty a vymezují prostory v zarovnaných částech. Krajina má v daném území lesn ě – zem ědělský charakter. Dot čená oblast se vyzna čuje omezenou pestrostí prostoru, protože vedle vyskytujích se rozsáhlých lesních porost ů i menších porost ů kolem vodních tok ů, se jedná o krajinu významn ě zorn ěnou, s nízkým podílem luk a pastvin. Zbývající území směrem na SZ k Moravským Bud ějovicím a na JV ke Znojmu tvo ří rovinatá polní krajina plošin a sníženin s malým p řevýšením, rozd ělená komunikacemi a upravenými vodními toky. Řešené místo výstavby VTE se vyzna čuje zarovnaným povrchem, který je rozorán a p řem ěněn na zem ědělskou půdu. Jednotlivé v ětrné elektrárny jsou projektovány mezi Pavlicemi a Vranovskou Vsí obklopené od Z k JZ rozsáhlým lesním celkem s vrcholem Kraví hory (478 m n. m.) a z opa čné strany jsou lemovány silnicí I/38 a Svatým kope čkem, za nímž se rozkládají lesy PP Jevišovka. Krajinu je tedy možné definovat jako kulturní člov ěkem využívanou se zachovanými p řírodními hodnotami. • Přes zásah do estetické hodnoty a harmonického m ěř ítka krajiny lze konstatovat, že vyvolané zm ěny budou vzhledem k uvedeným skute čnostem v míst ě výstavby celkov ě p řijatelné, v dot čené oblasti akceptovatelné. Podrobným zkoumáním jednotlivých míst krajinného rázu v posuzované oblasti, vyhodnocením fotovizualizace a mapy viditelnosti nebyl prokázán p římý vliv VTE na sledované ukazatele. Ovlivn ění se p ředpokládá pouze pohledové a to z ur čitých míst expozice. Co se týká PP Jevišovka, u n ěhož je p ředm ětem ochrany práv ě krajinný ráz u VTE nejvíce diskutovaný, nebude stejn ě jako ostatní složky krajiny p římo zasažen. Z jeho útrob bude viditelnost na VTE nulová. Výjimkou mohou být místa bez vzrostlých strom ů a jeho okrajové části tvo řené rozsáhlými polními celky. • Sídla jsou uspo řádána zejména v údolích a v jejich záv ěrech, až na výjimky respektují terénní konfiguraci. Údolní prostory p ůsobí jako drobné uzav řené krajiny. Dochované památky v podob ě drobných prvk ů v krajin ě (boží muka, zd ěné kapli čky), sakrálních staveb, tvrzí, zámk ů a zahrad, m ěstských center, ale také dochované prvky p ůvodního člen ění historické krajiny budou vzhledem k umíst ění do intravilánu sídel a p řítomnosti velkého množství vzrostlých strom ů a les ů, od VTE chrán ěny. Pohledová kolize s VTE se snižuje a lze konstatovat, že obytná zástavba obcí a sídel i kulturní a historické charakteristiky budou

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 93/119

negativn ě ovlivn ěny minimáln ě. Pokud nastane p řípad pohledové kolize, budou nejsiln ěji ovlivn ěny nejblíže ležící obce Pavlice a Vranovská Ves. Vzdálen ější obce a sídla budou dot čeny minimáln ě. I zde mohou být ale výjimky, p ředevším u památek situovaných mimo jádro obce nap ř. na návrší, či okolním výše položeném vrchu, odkud se otevírá pohled do krajiny. V blízkém okolí (do 2 km) tato místa definovaná nebyla. • Danou oblast lemuje silnice I/38 a stejn ě jako vedení vysokého nap ětí 22 kV a jiné technické, pr ůmyslové a zem ědělsko-hospodá řské objekty zasahuje do krajinného rázu. Vzhledem k tomu, že p ředstavují výrazné prvky technického charakteru v dané krajin ě, lze míru zásahu výstavby v ětrného parku do krajinného rázu hodnotit jako mén ě závažnou. • Z mapy viditelnosti v měř ítku 1: 50 000 je zhodnoceno celkov ě 66,6 % území, odkud VTE nebudou v ůbec viditelné, zbylou část 33,4 % tvo ří území, odkud bude viditelná alespo ň horní úvra ť rotoru. Výstavba VP Pavlice – Vranovská Ves z pohledu viditelnosti nejvíce ovlivní území do 4 km. V tomto okruhu budou vizuáln ě nejvíce ovlivn ěny zem ědělské p ůdy, na nichž je VP plánován, p řípadn ě vzdálen ěji situované zem ědělské či pr ůmyslové areály na okrajích nejblíže dot čených obcí. Celkovou viditelnost VTE plánovaných p řevážn ě na rovinném terénu plochého h řbetu v rozmezí nadmo řských výšek 412 – 456 m n. m. v místech s názvem Žlíbek, V rovin ě a U cihelny mezi rozsáhlým lesním celkem s vrchem Kraví hory a silnicí I/38 a za ní Svatým kope čkem, lze z dot čených obcí a nejbližšího okolí charakterizovat jako významnou se silným zásahem do KR. Vzhledem k tomu, že VTE nejsou nad řazeny v ůč i chrán ěným objekt ům p řírodního nebo kulturn ě-historického charakteru, p řítomnosti antropogenních prvk ů, kterými jsou silnice I/38, nadzemní sí ť vysokého nap ětí 22 kV a vysíla č, lze i přes silný zásah do krajinného rázu, usuzovat na vhodný výb ěr lokality. • Na základ ě fotovizualizace lze celkov ě vyhodnotit pohledovou zm ěnu krajiny jako významnou, ve všech p řípadech ale p řijatelnou, protože instalované v ětrné elektrárny nep řebírají dominantní postavení v krajin ě chrán ěným objekt ům přírodního nebo kulturn ě-historického charakteru. Zm ěna je závislá na míst ě odkud bude hodnotitel krajinu pozorovat. • Upravený zám ěr z ledna 2009 vykazuje nižší negativní vliv na krajinný ráz okolní oblasti než zám ěr p ředložený v červnu 2007 a to z důvodu snížení výšky stožár ů a z toho vyplývající menší viditelnosti p řevážn ě v oblasti z řetelné viditelnosti. Druhým d ůvodem je oddálení od sídelní zástavby Pavlic a v ětší seskupení celého větrného parku a z toho vyplývající menší zábor pohledového horizontu p řevážn ě ze sm ěrů pohled ů od západu a východu. • Zám ěr není nevratným zásahem do harmonického m ěř ítka krajiny. Po uplynutí doby životnosti elektráren (cca 20 - 30 let) lze technologii v ětrných elektráren snadno demontovat a lokalitu uvést do stavu obdobného s p ůvodním, p řípadn ě na míst ě realizace elektráren vysadit vhodnou vegetaci a tak zvýšit ekologickou stabilitu krajiny.

Na základ ě zjišt ěných skute čností, provedených vizualizací v ětrných elektráren do krajinných fotografií a terénního šet ření lze prohlásit, že zám ěr „V ětrný park Pavlice – Vranovská Ves“ i p řes zásah do estetické hodnoty a harmonického m ěř ítka, bude akceptovatelnou sou částí dot čené krajiny. P ři dodržení ur čitých podmínek k minimalizaci vliv ů na krajinný ráz, uvedených v kapitole D.IV.3. Opat ření realizovaná p ři provozu VE, jej lze doporu čit k realizaci.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 94/119

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

D.I.9.a. Vliv na hmotný majetek Větrný park Vranovská Ves je situován do extravilánu obce Vranovská Ves na zem ědělskou p ůdu (stavby VE i p říjezdové komunikace). Hlavní p říjezdová cesta je vedena po stávajících polních cestách. P říjezd pro transport elektráren bude proveden po silnici II/398. Při výstavb ě v ětrných elektráren se nep ředpokládají žádné demoli ční práce, významné kácení d řevin a jiné práce, které by jakýmkoliv zp ůsobem m ěli vliv na hmotný majetek jakékoliv právnické či fyzické osoby. Větrné elektrárny svou výstavbou, tak jak jsou navrženy a popisovány, neleží v územní kolizi s žádným technickým limitem území, a ť jsou to mobilní operáto ři telekomunika čních sítí; Zájmové sdružení obcí – Vodovody a kanalizace Znojemsko; Jihomoravská plynárenská, a.s.; E-ON, a.s.; Vojenská a ubytovací správa atd. N ěkterá vyjád ření k výstavb ě v ětrných elektráren v okolí hmotného majetku výše uvedených organizací jsou k dispozici u oznamovatele. Kompletní vyjád ření bude investor zám ěru shromaž ďovat pro dokumentaci k územnímu řízení. D.I.9.b. Vliv na kulturní památky V kapitole C.I.7 byly podrobn ě popsány kulturní památky nacházející se v okolí zájmové lokality. Výstavbou ani provozem v ětrných elektráren nebudou tyto památky nikterak ovlivn ěny, nebo ť se v zájmovém území nenacházejí. Možnost archeologického nálezu v pr ůběhu zemních prací není jednozna čně vylou čena. Ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších předpis ů bude nutný archeologický dohled. V p řípad ě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury bude nutno provést záchranný archeologický výzkum.

Záv ěr Při výstavb ě v ětrných elektráren ani p ři jejich provozu se za podmínek správného technologického postupu a bezpe čnosti práce p ři výstavb ě nep ředpokládá žádný vliv na hmotný majetek. V případ ě, že se potvrdí neexistence archeologických nález ů b ěhem výstavby a vzhledem k umíst ění kulturních památek mimo zájmovou oblast, bude vliv výstavby a provozu na kulturní a historické památky nulový. D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIV Ů ZÁM ĚRU NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI P ŘESHRANI ČNÍCH VLIV Ů V předešlé kapitole jsou popsány p ředpokládané vlivy stavby a provozu v ětrného parku na v ětšinu složek životního prost ředí. Vliv ům, které jsou v daném p řípad ě málo významné, je v ěnována jen stru čná charakteristika (voda, p ůda, horninové prost ředí, klimatické pom ěry a další). Co se tý če v ětrných elektráren, všeobecn ě pat ří mezi nejvýznamn ější negativní vlivy provozovaný hluk zp ůsobený otá čením rotoru a celkov ě vliv v ětrných elektráren na pohodu a zdraví obyvatel, dále vizuální narušení krajinného rázu a vliv větrných elektráren na faunu – p ředevším ptáky a netopýry. Hlubší pozornost je v ěnována t ěm složkám životního prost ředí a možnostem jejich ovlivn ění stavbou v ětrného parku, u kterých je vysoká pravd ěpodobnost jejich negativního

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 95/119

ovlivn ění. Vzhledem k důležitosti t ěchto vliv ů byly k této problematice zpracovávány pro všechny tyto oblasti odborné studie uvedené v p řílohách. Na základ ě získaných informací z těchto odborných studií, nebyly v žádné z těchto oblastí zjišt ěny takové závažné skute čnosti, které by realizaci a provozu VE bránily.

Pro větrný park Vranovská Ves jsou projektovány v ětrné elektrárny typu ENERCON E- 82 o maximálním výkonu každého generátoru 2,0 MW. Jedná se o b ěžný již sériov ě vyráb ěný typ t ěchto elektráren o výšce v ěže 108 m a délkou listu rotoru 41 m. V sou časné dob ě je ve st řední Evrop ě i v nejblíže situovaném Rakousku postaveno n ěkolik v ětrných park ů, kde jsou tyto typy elektráren instalovány. Předpokládáme, že stavba „Větrného parku Vranovská Ves“ bude mít na životní prost ředí asi takovýto vliv: • nulový nebo minimální vliv na - p ůdu, horninové prost ředí, p řírodní zdroje, podzemní a povrchovou vodu, klima, ovzduší, hmotný majetek, floru, historické památky, zdraví obyvatelstva, ekosystémy • st řední, event. sporný vliv na – obecn ě obyvatelstvo, hlukovou situaci, krajinu (p řevážn ě krajinný ráz), faunu (p řevážn ě avifaunu – ptactvo)

Přeshrani ční vlivy Citace z „Hodnocení vlivu stavby V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves na ve řejné zdraví“, zpracované Prof. MUDr. Jaroslavem Kotulánem, CSc.: „Stavba je umíst ěna v relativní blízkosti (cca 10 km) hranice s Rakouskem. Hluk ani jiné materiální nep říznivé vlivy hranici nep řekro čí, v ěže však mohou být z rakouského území viditelné, což m ůže být spojeno s rušivými vlivy estetickými. Z řejm ě to však nebude problém, který by bylo t řeba mezistátn ě projednávat. Také z našeho území je jižn ě od Valtic dob ře viditelný rozsáhlý rakouský v ětrný park, k němuž z české strany nejsou žádné kritické p řipomínky“. D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK P ŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Při výstavb ě v ětrného parku (komunikace, kabelových p řípojek, základy staveb, montáž elektráren) bude nutné dodržovat efektivní pracovní postupy (použití vhodných nákladních automobil ů jak z hlediska objem ů nákladu tak z hlediska spot řeby paliv) a správnou organizaci práce, aby nedocházelo ke nadbyte čným emisím výfukových plyn ů od stavebních mechanism ů a nákladních automobil ů. P ři téže činnosti aby nedocházelo k nadm ěrnému zvýšení hlu čnosti v okolí zájmových obcí, event. k haváriím stavebních mechanism ů. Tato omezení budou v kompetenci stavebních firem realizujících záměr a jako taková budou zapracována do POV stavby v četn ě p říslušných řád ů pro stavbu (požární, bezpečnostní…). Investor zajistí po celou dobu výstavby v ětrného parku dodržování environmentálních zásad. Dle informací od zástupce výrobce elektráren ENERCON GmbH, Dreekamp 5, Aurich – 26605, N ěmecko, který staví a provozuje v ětrné elektrárny již desítky let, nedošlo zatím nikdy v pr ůběhu provozu veškerých t ěchto za řízení k jejich havárii a následnému pádu na zem. Úder blesku do pohybujících se list ů rotoru byl sice zaznamenán, ale vzhledem k uzemn ění za řízení pomocí železných pásk ů implantovaných do list ů rotoru nedošlo k požáru a strojní za řízení nebylo poškozeno. Vzhledem k typu materiálu, ze kterých jsou elektrárny vyrobeny není pravd ěpodobné, že by došlo k požáru na tomto za řízení, který by se mohl rozší řit do jejího okolí. Ho řlavé kabelové izolace jsou vedeny vnit řkem v ěže elektrárny a nemají žádný kontakt s okolní p řírodou.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 96/119

Výstavba ani provoz zám ěru nep ředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stav ů s nep říznivými enviromentálními d ůsledky. Zám ěr bude řešen v souladu s platnými p ředpisy v oblasti požární ochrany. Zám ěr nespadá do režimu zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. Riziko dopravních nehod nep řevýší b ěžn ě akceptované riziko. D.IV. CHARAKTERISTIKA OPAT ŘENÍ K PREVENCI, VYLOU ČENÍ, SNÍŽENÍ, POP ŘÍPAD Ě KOMPENZACI NEP ŘÍZNIVÝCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Opat ření sm ěř ující ke kompenzaci nebo vylou čení rizik a nep říznivých vliv ů na životní prost ředí m ůžeme v ěcn ě i časov ě rozd ělit do t ří kategorií: • opat ření realizovaná v pr ůběhu zpracování projektové dokumentace VE • opat ření realizovaná v dob ě výstavby VE • opat ření realizovaná v pr ůběhu provozu VE

Je t řeba zd ůraznit, že všechna opat ření vycházejí ze sou časného stavu situace a dostupných technik a technologií. Opat ření realizovaná zejména v pr ůběhu provozu budou rozvíjena tak, jak se budou korigovat poznatky o vlivu VE na prost ředí. Principem pro stanovení konkrétních opat ření je zásada p ředb ěžné opatrnosti.

D.IV.1. Opat ření realizovaná v pr ůběhu zpracování projektové dokumentace VE Jedná se zejména o v ěcné usm ěrn ění zpracovatele projektové dokumentace na základ ě výsledk ů provedených pr ůzkum ů a studií. • Před zahájením výstavby VE a po zahájení provozu (pro doložení p řípustnosti zm ěny hlukového klimatu lokality) bude vhodné provést v referen čních bodech m ěř ení aktuální hladiny hluku. • Uzav řít kupní smlouvy, smlouvy o budoucích smlouvách a smlouvy o pronájmu na pozemky jež jsou ve vlastnictví soukromých osob • Na základ ě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších předpis ů, bude podána žádost o vydání územního rozhodnutí, dále stavebního povolení a následn ě i kolauda čního povolení.. • Na základ ě § 9 zákona č. 334/1992 Sb. o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu bude třeba požádat orgán ochrany ZPF o odn ětí p ůdy z ploch ur čených pro výstavbu v ětrné elektrárny ze ZPF. • Zajistit souhlas orgánu ochrany p řírody ve smyslu § 12 zák. č. 114/1992 Sb. v platném zn ění, dle odst. (2) je uvedeno „k umís ťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo zm ěnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany p řírody“. • Požádat o výjimku z ochranných podmínek rostlin a živo čich ů podle zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. o §5 odst. 1 a 3 – obecná ochrana rostlin a živo čich ů; §5a odst. 1, 6 a 7 – ochrana voln ě žijících pták ů; §50 – základní podmínky ochrany zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů; §56 a §77a – povolení výjimky z ochranných podmínek živo čich ů v kategorii druhy ohrožené (KÚ Jihomoravského kraje); §56 a §78 odst. 2 – ud ělení výjimky z ochranných podmínek zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů v kategorii druhy kriticky a siln ě ohrožené (Správy CHKO Pálava).

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 97/119

• do projektové dokumentace pro stavební povolení bude provedeno vyhodnocení objektu z hlediska zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. • v dalších stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromaž ďování nebezpe čných odpad ů, p řípadn ě látek škodlivých vodám; zneškodn ění nebezpe čných odpad ů realizovat pouze na smluvním základ ě s odbornou firmou. • zajistit řádné t říd ění přebyte čných stavebních odpad ů ze stavebních prací a nakládat s nimi v souladu s platnou legislativou a to bu ď recyklaci do stavebních konstrukcí nebo odvozem na schválenou skládku odpadu. • smlouvu s oprávn ěnou osobou o zajišt ění zneškodn ění odpad ů kategorie „N“, doporu čujeme zajistit v předstihu p řed zahájením provozu areálu.

D.IV.2. Opat ření realizovaná v dob ě výstavby VE Technická a p řípravná opat ření Technická opat ření by m ěla být koncipována jako elimina ční, minimaliza ční a preventivní. Za snad nejd ůležit ější opat ření v tomto slova smyslu v dob ě výstavby a v dob ě po uvedení stavby do provozu je možno považovat: • precizní provedení všech stavebních a montážních prací • dokonalá technologická a pracovní káze ň na všech úsecích zvolené technologie • pravidelné d ůkladné kontroly a precizní provád ění údržby a p řípadných oprav celého technologického celku.

Při výstavb ě je nutno dodržovat následující podmínky: • Stavební činnost bude omezena pouze na denní období, nep řípustné je provozovat dovoz materiálu v no čním období. • hlu čnost použitých stroj ů a mechanizm ů nep řekro čí stanovenou hodnotu hladiny ekvivalentního hluku (60 dB) dle vládního na řízení č. 502/2000 Sb. • Investor po dohod ě s dodavatelem technologie, ÚCL a Vojenskou správou pro civilní letectví zajistí vhodný barevný nát ěr za řízení, pokud bude realizováno denní a no ční překážkové zna čení (osv ětlení) elektráren bude sm ěř ováno pouze vzh ůru a sm ěrem k zemi dostate čně odstín ěno. • Pro snížení rizika špatného založení staveb a následnému znemožn ění provozu elektráren p ři pohybech horninového podloží, doporu čujeme provedení inženýrskogeologického pr ůzkumu a vyhodnocení záv ěrů tak, aby k takovému p řípadu nedošlo. • při výkopových pracích bude dbáno na minimální zábor kolem výkopku, vykopaný materiál bude použit zp ět na zásyp, p ůdní horizont bude skryt a uložen zvláš ť a využit na povrchovou úpravu p ři sanaci staveništních ploch • v okolních porostech, zvlášt ě pak v lokalitách s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin nebude vjížd ěno žádnou technikou a nebudou zde z řizována za řízení staveništ ě ani deponie výkopk ů. • Doporu čuje se vybudovat v ětšinu zpevn ěných ploch z materiál ů s nižším odtokovým koeficientem (nap ř. zámková dlažba místo živi čného povrchu) tak, aby se odvodn ění území blížilo více stávajícímu do ur čité míry p řirozenému stavu. • Důsledn ě rekultivovat všechny plochy zasažené stavebními pracemi z d ůvodu prevence ruderalizace území a ší ření plevel ů,

Opat ření na úseku odpad ů • Neprovád ět na staveništi spalování stavebních i jiných odpad ů

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 98/119

• Do časné shromaž ďování odpad ů kategorie „N“ po dobu výstavby omezit na nezbytnou dobu a shromaž ďovat je ve speciálních nádobách, kontejnerech a obalech. Veškeré nakládání s odpady, zejména s odpady kategorie „N“, bude probíhat v souladu s požadavky zák. č.185/2001 Sb., o odpadech a s požadavky vyhlášky č.383/2001 Sb., o podrobnostech s nakládání s odpady. Toto opat ření platí i pro etapu provozu. • Bude zabezpe čena recyklace využitelných složek odpad ů z výstavby, pro t ěženou zeminu bude zajišt ěno vhodné využití, zemina nebude ukládána na skládkách odpad ů.

Opat ření na úseku vody V zájmu minimalizace negativních vliv ů stavby na povrchové a podzemní vody je třeba: • učinit veškerá dostupná opat ření cílená k tomu, aby v žádném p řípad ě nemohlo dojít ke kontaminaci vody p ředevším látkami ropného charakteru • běžnou údržbu, drobné opravy a dopl ňování pohonných hmot a olejových náplní sk říní provád ět zásadn ě v předem p řipraveném prostoru na manipula ční ploše k tomuto ú čelu ur čené a konstruované dle platných p ředpis ů. V prostoru stavby nebudou skladovány látky škodlivé vodám v četn ě zásob PHM pro stavební mechanismy. • Během výkopových prací, kdy m ůže být odkryta hladina podzemní vody, doporu čujeme provád ět zp řísn ěné kontroly technického stavu stavebních stroj ů, zam ěř ené na riziko únik ů ropných látek z palivové, mazací a hydraulické soustavy. • Žádné mechanismy (stavební stroje či vozidla) nesm ějí být v prostoru stavby opravovány nebo čišt ěny. • staveništ ě vybavit pot řebným množstvím sorbent ů ropných látek (CHEZACARB, VAPEX, atd.) • veškeré odpady, p ředevším pak ropného p ůvodu a jim podobné, likvidovat smluvn ě, u subjekt ů k tomu oprávn ěných a vybavených p říslušnými prost ředky a za řízením v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ění

Opat ření na úseku ovzduší Prašnost bude negativn ě p ůsobícím faktorem p ředevším v dob ě výstavby. V tomto období bude nutné zam ěř it pozornost p ředevším na: • V pr ůběhu výstavby zajistit dle pot řeby kropení prašných ploch a skládek sypkých substrát ů, výjezdové komunikace ze staveništ ě pravideln ě čistit a minimalizovat tak sekundární prašnost. • řádné zakrytí (zaplachtování) p řepravovaných stavebních materiál ů a surovin, jež vykazují sklony k prášení • úzkostliv ě udržovat p říjezdové komunikace v naprosté čistot ě • v případ ě pot řeby zvlh čovat povrch staveništ ě a p říjezdové komunikace a zamezit tak prášení p ři p řejezdech stroj ů, za řízení a dopravních prost ředk ů. • udržování dokonalého technického stavu motor ů všech vozidel, stavebních stroj ů, za řízení a dalších mechanizm ů • dokonalou organizaci práce vylu čující zbyte čné p řejezdy dopravních prost ředk ů, stavebních stroj ů a za řízení, b ěh jejich motor ů naprázdno.

Opat ření na úseku horninového prost ředí a p ůdy • Bude realizována skrývka ornice a vytvo ření její deponie pro pozd ější rekultivaci stavebních zám ěrů či jiné využití v rámci rekultivací území. • Případné kontaminované stavební materiály nebo p ůdy budou likvidovány v souladu se zák. č. 185/2001 Sb. Je rovn ěž nutné zajistit dodržování zásad p ři p řesunu stroj ů a

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 99/119

za řízení, tj. eliminovat zbyte čné p řejezdy techniky po nezpevn ěných cestách a četnost přejezd ů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmá čení p ři silných deštích apod.).

Opat ření na úseku flóry a fauny • Při provád ění stavebních prací je žádoucí, aby byly provád ěny p ředevším mimo hnízdní období pták ů (tj. mimo 1. 4. – 31. 7.). Toto se týká zásah ů do d řevinných porost ů a půdního krytu. • Minimalizovat kácení d řevin p ři pokládání kabel ů a budování cest, up řesnit v dokumentaci ke stavebnímu povolení • Doporu čuje se, aby p ři kone čných úpravách staveniš ť za ú čelem zvýšení ekologické stability byla zvážena možnost jejich ozelen ění.

Opat ření z hlediska archeologického výzkumu • Archeologickému ústavu je nutné sd ělit termín výstavby a ohlásit všechny zemní práce 3 týdny p řed jejich realizací. • Při nálezu archeologických památek je nutno postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. , ve zn ění zákona č. 242/1992 Sb. P řípadný vyvolaný archeologický výzkum je hrazen investorem a je nutné na n ěj uzav řít smlouvy.

D.IV.3. Opat ření realizovaná p ři provozu VE Pravidelnými kontrolami technického stavu za řízení, bezodkladnou realizací oprav a technickou údržbou bude provozovatel parku zajiš ťovat bezchybnost provozu parku, zvlášt ě pak po stránce hlukové a vizuální.

Opat ření k minimalizaci vliv ů na krajinný ráz • Na za čátku stavebních prací bude orná p ůda z míst výstavby shrnuta a deponována. • Během výstavby VP budou dodržována veškerá bezpe čnostní opat ření pro manipulaci s nebezpe čnými látkami a odpady, tak aby byly minimalizovány možné negativní vlivy na podzemní vodu, p ůdu a horninové prost ředí. • Po ukon čení doby výstavby bude p ůdní pokryv v blízkosti v ětrných elektráren a podél přístupových cest uveden vhodnými zem ědělskými pracemi do p ůvodního zem ědělsky obd ělávatelného stavu. • Deponie orné p ůdy budou co nejd říve po ukon čení výstavby zrušeny a ornice rozhrnuta na zem ědělsky obd ělávané pozemky. • Výstavba nových komunikací bude zajišt ěna z přírodních materiál ů s propustností deš ťové vody. • Výstavbou nebudou dot čeny významné plochy d řevin nebo samostatn ě stojící stromy, v opa čném p řípad ě budou na náklady investora tyto obnoveny. • Pravidelnými kontrolami technického stavu za řízení, bezodkladnou realizací oprav a technickou údržbou bude provozovatel elektráren zajiš ťovat bezchybnost provozu, zvlášt ě pak po stránce hlukové a vizuální. • Na stožáry v ětrných elektráren nebudou umis ťovány žádné reklamy ani reklamní pouta če. • Barevné provedení VTE a sv ětelné zna čení bude p řed zpracováním dokumentace pro územní řízení podrobn ěji konzultováno s institucemi ÚCL ČR a VUSS a bude realizováno podle v té dob ě platných požadavk ů. Tato p řekážková zna čení se mohou částe čně lišit od zna čení uvedených ve vizualizacích této studie a to z důvodu prozatím nejednotného požadavku výše uvedených institucí.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 100/119

• Realizace dalších minimaliza čních opat ření, nap ř. výsadba strom ů podél p říjezdových komunikací k jednotlivým VTE, p řípadn ě jiných clonících prvk ů v intravilánech dot čených obcí, či na jejich okrajích, bude investor zám ěru konzultovat se zastupitelstvy dot čených obcí. • Investor zajistí dostate čnou informovanost o v ětrném parku pro místní obyvatele i pro turisty a to vytvo řením informa čního centra (p řípadn ě informa čních tabulí v blízkosti parku), po dohod ě s okolními obcemi i z jiných významných pohledových bod ů.

Opat ření na úseku flóry a fauny • Za vhodné je možno považovat vy řešení odvodu energie podzemním kabelem. Nedojde tak ke zbyte čnému riziku zvýšené mortality pták ů zp ůsobené o další za řízení související s nadzemním odvodem energie (dráty a stožáry). Minimalizovat kácení d řevin p ři pokládání kabel ů a budování cest, up řesnit v dokumentaci ke stavebnímu povolení • Pro kompenzaci možného negativního vlivu VTE na k řepelku polní, i další druhy, je možné navrhnout, aby byly vhodným zp ůsobem koseny n ěkteré neudržované travnaté plochy v okolí zájmového území, kde je tato pé če vyžadována (až po 15. srpnu). • Vhodným opat řením je i nová ke řová výsadba zabra ňující erozi a vytvá řející vhodný biotop pro živo čichy. Jako optimální se jeví uložení realizace nap ř. n ěkterého z chyb ějících prvků ÚSES v regionu. • Za prosp ěšné by bylo možné považovat i udržení sou časného stavu pasek v lesních porostech, jako zásadní podpora lelka lesního a rekultivovat lom po ukon čení t ěžby zp ůsobem, aby byl vhodný pro hnízd ění výra velkého. • Rovn ěž lze navrhnout vymezení zem ědělské p ůdy a ponechání takového území zatravn ěné pro k řepelku polní a další druhy. P řípadné kosení pak realizovat až po 15. srpnu.

Ochrana zdraví obyvatelstva, ekologická výchova • Pro p řízniv ější p řizp ůsobení objektu do podv ědomý lidí je d ůležitá informovanost o účincích výstavby a provozu v ětrných elektráren na místní obyvatele i podnikatelské subjekty a to vytvo řením informa čního centra (i informa čních tabulí) v blízkosti větrného parku, p řípadn ě v obci. V opa čném p řípad ě m ůže docházet k závažným st řet ům názor ů i podnikatelských zám ěrů. • Je nutné zabezpe čit informovanost obyvatelstva p řed možným opadem námrazy pod VE.

Vliv na hlukovou situaci • vypracovat návrh opat ření k minimalizaci zatížení hlukem z provozu v ětrných elektráren v chrán ěných prostorách staveb v no ční dob ě (zam ěř it se na referen ční bod č. 12 Vranovská Ves č.p. 103), • Před uvedením stavby do trvalého provozu za ú čelem objektivizace potenciální hlukové zát ěže zajistit m ěř ení hlu čnosti v chrán ěných prostorech charakterizovaných § 30 odst. zákona č. 258/2000 Sb., které mohou být potenciální hlukovou zát ěží dot čeny. • Doporu čuje provést m ěř ení stávajícího stavu v no ční dob ě a m ěř ení provozu ve zkušební dob ě k posouzení nár ůstu zatížení chrán ěných prostor provozem. • Je nutno udržovat technologická za řízení v perfektním technickém stavu tak, aby nemohlo docházet ke zvýšení hlu čnosti provozu VE. Podmínkou je, aby elektrárny byly nastaveny do režimu s akustickým výkonem 104 dB a na všech byl aplikován SRS systém.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 101/119

• Vzhledem k tomu, že typ v ětrné elektrárny ENERCON E-82 je ovládán mikroprocesorem a je možné časové nastavení maximálního výkonu elektráren a tím i hlu čnosti, je možné b ěhem zkušebního provozu p řem ěř it hlu čnost u kritických bod ů (jednotlivých vytypovaných objekt ů v obcích) a navrhnout pro no ční provoz elektráren snížení jejich maximálního výkonu. Potom by nemusely být jednotlivé kritické elektrárny pro no ční dobu odstaveny a jejich celková využitelnost by tím vzrostla.

D.IV.4. Opat ření realizovaná p ři ukon čení provozu VE

• Po ukon čení provozu v ětrných elektráren budou tato za řízení demontována a bude zajišt ěno uvedení terénu do p řijatelného stavu na náklady provozovatele, tak jak bude ujednáno ve smlouv ě se zájmovými obcemi, pokud nebude místo využito pro obdobný zám ěr výstavby nového za řízení. O realizaci terénních úprav rozhodne v dob ě likvidace stavby p říslušný stavební odbor v souladu s rozhodnutím orgánu ochrany p řírody. D.V. CHARAKTERISTIKA POŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH P ŘEDPOKLAD Ů P ŘI HODNOCENÍ VLIV Ů Předložená dokumentace zásadn ě vychází ze zákona č. 100/2002 Sb., p řílohy č. 4, v platném zn ění. Posuzování a hodnocení jednotlivých vliv ů a činností z provozu v ětrných elektráren bylo pod řízeno sou časn ě platné environmentální legislativ ě, p říslušným technickým normám, p říslušným a ť již více nebo mén ě platným metodikám hodnocení atd. Je z řejmým nedostatkem, že jeden ze základních parametr ů hodnocení v ětrných elektráren (k tomu viz. zákon 100/2002 Sb. p říloha č. 4, článek 2.2, dle kterého podléhá hodnocení vliv ů za řízení s elektrickým výkonem v ětším než 500 kW a výškou sloupu nad 35 m), sv ědčí o neadekvátnosti zákona a sou časn ě používaných nebo navrhovaných technologií. S tím úzce souvisí i doposud užívané zp ůsoby m ěř ení (a následné extrapolace) rychlosti v ětru, které je provád ěno pé čí ČHMÚ plošn ě v celé ČR pouze do výšek 10 m. Na to navazuje i sou časn ě schválená energetická politika kraj ů, opírající se práv ě o výše uvedená m ěř ení a jejich dopo čty. Souhrnn ě lze poznamenat, že p řístup k větrné energetice (legislativa, m ěř ení intenzity větru, energetické politiky) neodpovídá sou časným b ěžným evropským standard ům, tj. výkonným v ětrným elektrárnám (nad 1,5 MW) s výškou stožár ů okolo 100 m. Větrné elektrárny nelze permanentním záporným postojem natrvalo vylou čit ze seznamu obnovitelných zdroj ů. Vylou čením jedné z možnosti získávání elektrické energie z OZE m ůže dojít až ke kone čnému nenapln ění závazku podílu výroby elekt řiny z obnovitelných zdroj ů na hrubé spot řeb ě elekt řiny ve výši 8% do roku 2010. Z metod prognózování respektive použitých hodnocení mají pro v ětrné elektrárny nejv ětší vliv tyto oblasti: • posouzení vlivu zám ěru na krajinu. V sou časné dob ě chybí adekvátní metodika, která by posuzovala vhodnost zasazení velkých v ětrných elektráren do krajiny. Je možno použít obecné hodnocení vlivu staveb na krajinu a odhadnout možné vlivy větrných elektráren. Nejblíže platnou metodikou je (Pet říček V., Machá čková K. 2000). Tato metodika ovšem nehodnotí velké v ětrné elektrárny o celkové výšce 120 – 150 m. V návrhu metodického doporu čení, které je v sou časné dob ě p řipravováno MŽP byly vytipovány lokality s dostate čnou intenzitou v ětrného potenciálu a zárove ň chrán ěných oblastí, kde by p ři realizaci v ětrného parku docházelo k jasnému st řetu zájm ů. Toto metodické doporu čení však ješt ě nevyšlo v platnost. • posouzení vliv ů v ětrných elektráren z hlediska hlukových frekvencí. Na základ ě Na řízením vlády ČR č. 502/2001 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 102/119

a vibrací, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, byly podle platných metodik pro m ěř ení a výpo čty v programu LimA provedeny modelové výpo čty pro stanovení hlukové zát ěže ze stacionárních zdroj ů v blízkosti obytných budov. • ur čení vliv ů na biotu. Zde byl hodnocen p řevážn ě vliv v ětrných elektráren na avifaunu a botaniku. Studie vychází z metody p římé poch ůzky po okolí zájmové lokality a nutná pozorování pro avifaunu v denních i no čních hodinách. Studie vychází ze zákona č.114/1992 Sb., v platném zn ění. • zhodnocení vliv ů na zdraví obyvatelstva. Studie byla hodnocena na základ ě na řízení vlády 178/2001 Sb. a na řízení vlády 532/2002 Sb., v platném zn ění, kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví zam ěstnanc ů p ři práci, vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro za řazování prací do kategorií a na řízením vlády ČR č. 502/2001 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací, ve zn ění pozd ějších předpis ů • ov ěř ení reálných vliv ů již sou časn ě existujících v ětrných park ů v zahrani čí a jiných větrných elektráren v ČR • Připravovaný návrh Metodického pokynu MŽP k vybraným aspekt ům postupu orgán ů ochrany p řírody p ři vydávání souhlasu podle §12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. ke stavbám velkých v ětrných elektráren

Pro které oblasti vyhovují použité metodiky a dostate čné informace: • dostate čně - pro hluk, pro vlivy na zdraví obyvatelstva, pro floru • nedostate čně pro - hodnocení krajinného rázu; poslední metodika ne řeší reálné stavy, nezohled ňuje nové konstrukce v ětrných elektráren - avifauny – pro oblast České republiky není dostate čná znalost chování zejména pták ů. Jsou sice posta čující zkušenosti ze zahrani čí, nap říklad o mortalit ě pták ů z d ůvodu případných st řet ů s listy rotoru, výškách tah ů (hejn) pták ů a jejich vid ění a vnímání jednotlivých sloup ů elektráren a podobn ě, ale tyto záv ěry jsou málo známy a nebo nejsou z jakéhokoliv d ůvodu akceptovány - klimatických pom ěrů – nejsou známy pr ůměrné rychlosti v ětru ve vyšších výškách nad zemí a v dostate čném plošném rozložení po celém území ČR a tudíž není možné přesn ě ur čit ú činek a využitelnost v ětrných elektráren, veškeré údaje se získávají modelováním do softwarového programu D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK Ů VE ZNALOSTECH A NEUR ČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY P ŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Výstavba velkých výkonných v ětrných elektráren je známa pouze z posledního desetiletí a to ze zahrani čí. V nedávné minulosti se teprve dopracovala první metodika posuzování vliv ů v ětrných farem na životní prost ředí. Dostupnost informa čních materiál ů nutných k dostate čnému zhodnocení vliv ů je prozatím malá. Tento trend je spojen s pomalým vytvá řením informa čních server ů jednotlivých institucí a z toho plynoucích komplikací. V České republice se díky neinformovanosti vyskytuje v ětší množství odp ůrc ů větrné energetiky než jejích p říznivc ů. Tito čerpají informace v ětšinou pouze od stávajících, dnes již zastaralých nízkovýkonných v ětrných elektráren, které jsou pro hodnocení novodobých v ětrných elektráren zcela neadekvátní.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 103/119

Vzhledem k tomu, že České republice nemáme zatím žádný činný v ětrný park, který by byl srovnatelný s projektovaným V ětrným parkem Vranovská Ves byla práce pro v ětšinu odborných pracovník ů novým poznatkem. Také výška objektu a rychlost otá ček rotoru elektrárny a jejich vliv na ptactvo jsou v České republice novým fenoménem. Je možné se op řít pouze o poznatky ze zahrani čí, nikoliv o vlastní zkušenosti. Záv ěre čné informace o vlivu velkých v ětrných elektráren na ptactvo bude možné interpretovat až za n ěkolika let provozu elektráren, po jejich pozorném sledování odborníky. Co se týká hluku, i zde jsou možné nep řesnosti, vzhledem k tomu, že se jedná o modelové situace vycházející z hlukových parametr ů daných výrobcem, nikoliv o p řesná měř ení již stávajících za řízení v ur čitém terénu. Výsledné hodnoty m ěř ení u již stojících za řízení je možné interpretovat jako vyhovující hygienickým požadavk ům, zvlášt ě poku ď je reálná možnost automatického nastavení maximálního výkonu. Práv ě vzhledem k významnosti hlukové zát ěže u obytných staveb jsou v ětrné elektrárny projektovány v dostate čné vzdálenosti od sídel. Výstavba VE a jejich posuzování ve vztahu k životnímu prost ředí je komplikovaná z hlediska nedostatku domácích zkušeností s podobnými projekty. V mnoha p řípadech i legislativní rámec dané problematiky neobsahoval jasn ě definované požadavky na danou stavbu, jako nap říklad u posouzení krajinného rázu a to z důvodu neexistence konkrétních měř itelných veli čin a velice subjektivnímu pohledu na krajinu, její vývoj a únosnost. Ve vztahu ke stroboskopickému efektu a diskoefektu česká legislativa nestanovuje požadavky, které jsou b ěžn ě uplat ňovány v Evropské unii. Pro hodnocení podstatných vliv ů navrhované stavby na životní prost ředí m ěli zpracovatelé dokumentace dostatek objektivních údaj ů a informací. Použité odhady, resp. neur čitosti ve znalostech neovlivnily kvalitu hodnocení. P řes výše uvedené považujeme shromážd ěné a posouzené informace za dostate čné pro posouzení o čekávaných vliv ů zám ěru na životní prost ředí. Dopl ňující informace o území byly čerpány z mapových podklad ů, z odborné literatury a neposlední řad ě také z webových stránek. Dokumentace zám ěru respektuje platné legislativní p ředpisy v oblasti životního prost ředí.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 104/119

ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU (POKUD BYLY P ŘEDLOŽENY)

Oznámení zám ěru je zpracováno pro jednu variantu umíst ění v ětrných elektráren. Investorem zám ěru bylo postupn ě p ředloženo oznámení a následn ě dokumentace výstavby v ětrného parku, která zahrnovala výstavbu 8 v ětrných elektráren, 4 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v k.ú. Vranovská Ves (viz mapa – p říloha č.4), každá o výšce 138 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 179 m. Dále byla předložena dokumentace zahrnující také výstavbu celkem 8 v ětrných elektráren, ale s uspo řádáním 3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves (viz mapa – p říloha č.3), každá o výšce 108 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 149 m. Tato p ředkládaná dokumentace zahrnuje výstavbu celkem 4 v ětrných elektráren v k.ú. Vranovská Ves (viz mapa – p říloha č.2), každá o výšce 108 m po osu náboje, s rotorem o pr ůměru 82 m a o celkové maximální výšce v četn ě rotoru 149 m. Předkládaná dokumentace vychází z postupn ě shromaž ďovaných informací o daném území (nutnosti zachování veškerých ochranných pásem - inženýrské sítě, telekomunika ční kanály, lesní pozemky; zachování legislativn ě maximálních hladin hluku u nejbližší obytné zástavby; v ětrných pom ěrů, atd.) a také z dostupnosti pozemk ů jak z hlediska dopravního tak z hlediska možnosti odkoupení nebo nájemních smluv. Vzhledem k výše uvedeným skute čnostem byla jako optimální vybrána p ředkládaná varianta s uvedeným po čtem a umíst ěním v ětrných elektráren. Vzhledem k výše uvedenému zd ůvodn ění, není umíst ění zám ěru navrženo ve více variantách. Pouze pro porovnání jsou uvedeny následující hypotetické varianty :

• Pasivní nulová varianta – tato varianta zna čí nerealizování zám ěru. • Aktivní nulová varianta – P ři této variant ě by se p ředpokládalo, že na plochu dot čenou zám ěrem by byla umíst ěna jiná činnost v souladu s platným územním plánem. • Varianta ekologicky optimální – Ekologicky optimální varianta obnáší takové řešení, kdy by nedocházelo vlivem provozu VP k negativnímu vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel. • Varianta p ředkládaná oznamovatelem – Varianta p ředkládaná oznamovatelem je navržena na standardní úrovni a v mnoha aspektech se blíží k ekologicky optimální variant ě.

Navrženou variantu je možno navrhnout jako vhodnou. Pokud budou realizována doporu čení a navržená opat ření uvedená v kapitole D.IV., dojde k maximálnímu p řiblížení varianty p ředkládané k variant ě ekologicky optimální.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 105/119

ČÁST F. ZÁV ĚR

Na základ ě § 8 zákona č. 100/2001 Sb., O posuzování vlivu na životní prost ředí, v rozsahu p řílohy č. 4 byla zpracována dokumentace o vlivu stavby „Větrný park Vranovská Ves“ na životní prost ředí. Na zpracování dokumentace se dále podíleli jako externí spolupracovníci specialisté pro jednotlivé problematiky – hluk, faunu, floru, krajinu, zdraví obyvatel. Výstavba v ětrných park ů, sestavených z vysokovýkonných v ětrných elektráren jako obnovitelného zdroje elektrické energie je vhodným p řísp ěvkem k řešení problematiky úspor zdroj ů neobnovitelných, jakými jsou uhlí, ropa, nebo zemní plyn, které ve výhledu několika desetiletí (ropa) až n ěkolika staletí (uhlí) budou vy čerpány. Rozhodnutí podporovat výrobu elekt řiny z obnovitelných energetických zdroj ů jako prioritní v Evropském Spole čenství je již uvedeno v Bílé knize o obnovitelných energetických zdrojích - z d ůvodu podpory diverzifikace energetických zdroj ů, ochrany životního prost ředí a sociálních a ekonomických vztah ů. Toto již bylo p řijato Radou Evropského Spole čenství v Rezoluci z 8. června 1998 o obnovitelných zdrojích energie a Evropským parlamentem v rezoluci k Bílé knize. Intenzivn ější využití elekt řiny vyrobené z obnovitelných energetických zdroj ů tvo ří významnou část souboru opat ření ke spln ění požadavk ů Protokolu z Kyota k Rámcové úmluv ě OSN o klimatické zm ěně a rozhodnutí o snížení skleníkových plyn ů. Česká republika se zavázala snížit emise skleníkových plyn ů, ve srovnání s rokem 1990, v období 2008 – 2012 o 8%. Vláda ČR schválila usnesením č.211 Státní energetickou koncepci České republiky, která konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce dosáhnout, p ři ovliv ňování vývoje energetického hospodá řství ve výhledu p říštích 30 let, v podmínkách tržn ě orientované ekonomiky. Do této koncepce byly implementovány cíle a závěry Sm ěrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES ze dne 27.zá ří 2001 o podpo ře elekt řiny z obnovitelných zdroj ů. Tím vznikl pro Českou republiku požadavek na podporu výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdroj ů (OZE) a byl za řazen mezi cíle s velmi vysokou prioritou. Výstavba v ětrných park ů tomuto cíly velmi významn ě pomáhá, protože oproti výrob ě z jiných obnovitelných zdroj ů mají velké v ětrné elektrárny vyšší výkon. Pokud budeme hodnotit v ětrné elektrárny oproti jiným zdroj ům elektrické energie a vůč i životnímu prost ředí m ůžeme konstatovat:

Kladné vlastnosti: • Větrné elektrárny neprodukují plynné ani tuhé emise. • Malý zábor pozemk ů, p řestože komplexy v ětrných park ů se rozkládají na desítkách i stovkách hektar ů p ůd. • Nevyžadují velké množství obslužného personálu. • Nevyžadují p řísun dalšího zpracovatelného materiálu. • Při zm ěně jakýchkoliv (ekonomických, technických) podmínek je lze pom ěrn ě rychle demontovat a odvézt • Větrné parky vykazují velké produkce elektrické energie v porovnání s jinými obnovitelnými zdroji elektrické energie. • Pom ěrn ě krátká doba výstavby, po kterou bude na obyvatele blízkých obcí p ůsobit stavba nep řízniv ě.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 106/119

Záporné vlastnosti: • Relativní hlu čnost, která se ovšem dá eliminovat lokalizací elektráren do bezpe čné vzdálenosti od obytné zástavby nebo snížením jejich výkonu v no čních hodinách, tak aby byly spln ěny hygienické p ředpisy. I tento druh hluku bývá časem u v ětšiny obyvatel akceptován jako nevýznamný, protože se nejedná o hluk s výraznou tónovou složkou, ale o hluk nízkofrekven ční, který se podobá lesnímu šumu a nebo hluku samotného větru. • Zm ěnu krajinného rázu, který je negativní p ři nevhodném zasazení do p řírodn ě a kulturn ě hodnotné krajiny. • Relativn ě nízkou využitelnost, u velkých v ětrných elektráren s výškou stožáru okolo 100m pr ůměrn ě cca 25%, u nižších stožár ů okolo 17 – 22 %. Využitelnost je závislá na umíst ění elektráren v terénu s ur čitou pr ůměrnou ro ční intenzitou v ětru. • Nutnost zálohování energetického zdroje pro dobu, kdy bude intenzita v ětru velmi nízká a elektrárna bude mimo provoz.

Co se týká p římo investi čního zám ěru „Větrný park Vranovská Ves“ není dle našeho názoru a po doložení odborných posudk ů vybraná lokalita pro stavbu v ětrného parku sporná, a to z pohledu posuzovatele vzhledem k následujícím skute čnostem:

Kladné hodnocení: • Pro ov ěř ení vhodných klimatických a v ětrných pom ěrů bylo v období od 2.11.2007 do 26.11.2008 provedeno p římé ro ční m ěř ení rychlosti a sm ěru v ětru. M ěř ení bylo provedeno ve výšce 50, 40 a 30 m nad terénem a po p řepo čtu na výškovou hladinu 108 m nad terénem činí pr ůměrná intenzita v ětru 6,72 m/s. Vzhledem k republikovému doporu čení stavby v ětrných elektráren v oblastech, kde je pr ůměrná hodnota intenzity větru vyšší než 5,0 m/s tato lokalita vyhovuje. • Technické parametry elektráren typu ENERCON jsou vybaveny mikroprocesorem pro časové nastavení max. výkonu elektrárny a proto m ůže být pro no ční dobu snížen výkon na minimum, aniž by musela být elektrárna odstavena. Tím se také zvyšuje využitelnost tohoto typu elektrárny a využitelnost celého parku. • Nep ředpokládají se významné vlivy na zdraví obyvatelstva. Obecn ě na obyvatelstvo jde o st řední vliv vzhledem k novodobé dominant ě krajiny a k případné pot řeb ě si na tuto stavbu zvyknout. • Výstavba parku 8 v ětrných elektráren je stavbou podporující státní energetickou koncepci výroby elektrické energie z obnovitelných zdroj ů a zvýšení podílu výroby elektrické energie z OZE na hrubé spot řeb ě elektrické energie, p řispívá ke spln ění závazku snížení emisí skleníkových plyn ů • Nepředpokládají se negativní vlivy stavby na floru a ekosystémy • Při dostate čném zajišt ění bezpe čné a environmentální výstavby v ětrného parku se nep ředpokládá žádný vliv na hmotný majetek a kulturn ě historické památky. • Nep ředpokládá se žádný vliv na p ůdu a horninové prost ředí. • Výstavba v ětrného parku nebude mít žádný vliv na povrchovou a podzemní vodu. Zájmové území nezasahuje do žádné CHOPAV, nejsou zde umíst ěny žádné objekty pro jímání podzemní vody. • Zájmové území vytypované pro stavbu v ětrného parku nepatří mezi území p řírodn ě a technicky kolizní ve vztahu k limit ům územního plánu. Majitelé inženýrských sítí, které se nachází v lokalit ě v ětrného parku nebo v jeho blízkosti nemají výhradní námitky k výstavb ě v blízkosti svých za řízení a technologií.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 107/119

• Doba výstavby je relativn ě krátké 4 m ěsí ční období, kdy bude na obyvatele blízkých obcí p ůsobit zvýšené zatížení hlukem, prachem a možným pocitem obt ěžování. Tento vliv je však krátkodobý a nep ředpokládají se trvalé následky.

Sporné hodnocení: • Větrné elektrárny jsou projektovány v lokalitách, které nezasahují do chrán ěných oblastí podle zákona č.114/1992 Sb. o ochran ě krajiny a p řírody. Pouze s takovouto lokalitou sousedí a to s Přírodním parkem Jevišovka , který je vzdálen od nejblíže situované větrné elektrárny VE 04 cca 0,5 km východním sm ěrem. Do vzdálenosti 6 - 10 km od zájmového území se nachází ješt ě další zvlášt ě chrán ěné území a to Národní park Podyjí , p řírodní památka Rudlické kopce, p řírodní památka Losolosy, přírodní památka PP Žleby, p řírodní rezervace Tisová strá ň. • Ornitologická studie nevylu čuje výstavbu až 8 velkých v ětrných elektráren v řešeném území. • Zám ěr je umíst ěn do zem ědělsko-lesní urbanizované krajiny, a i přes nesporný zásah do krajinného rázu, bude akceptovatelnou sou částí dot čené krajiny. V ětrné elektrárny budou viditelné p řevážn ě z komunikací zem ědělských ploch a vyvýšených míst, z trvale obydlených míst sídelní zástavby budou viditelné od okrajových míst obcí, nebo z částí obcí, které jsou umíst ěny na p řivrácených svazích k místu výstavby elektráren. • Zájmová lokalita je ve vztahu k ÚPD v sou časné dob ě charakterizována jako zem ědělská p ůda. Výstavba v ětrného parku a s tím související zm ěna územního plánu je v sou časné dob ě v katastrech obou obcí pouze v zadání, ješt ě neprob ěhla.

Zpracovatel Dokumentace zám ěru

„Větrný park Vranovská Ves“

s ohledem na charakter a umíst ění zám ěru a na stav složek životního prost ředí v řešeném území, došel k záv ěru, že realizace posuzovaného zám ěru je z hlediska předpokládaného vlivu na obyvatelstvo a životní prost ředí únosná a za p ředpokladu realizace podmínek a opat ření, uvedených v kapitole D.IV. tohoto oznámení a p ři dodržení všech platných zákon ů, vyhlášek, na řízení, právních p ředpis ů, souvisejících sm ěrnic a norem a rovn ěž podmínek zakotvených ve vydaných či vyplývajících rozhodnutích příslušných orgán ů státní správy, nezp ůsobí žádné závažné ovlivn ění životního prost ředí a jeho složek. Žádná z podmínek nep řesahuje rámec b ěžných povinností, vyplývajících z platné právní úpravy pro jednotlivé oblasti životního prost ředí.

Výsledky hodnocení vliv ů navrhovaného zám ěru na obyvatele a na životní prost ředí umož ňují doporu čit zám ěr oznamovatele k realizaci.

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 108/119

ČÁST G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Poznatky pro zpracování Dokumentace zám ěru stavby „V ětrný park Vranovská Ves“ byly získány terénním šet řením, konzultacemi s investorem a oznamovatelem, orgány státní správy, samosprávy a dalších. Předkládaná Dokumentace vychází z Oznámení, Dokumentace, Posudku, Ve řejného projednání a Stanoviska k zám ěru „V ětrný park Pavlice – Vranovská Ves“ a zám ěru „3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves“., které dopl ňuje a vypo řádává se s připomínkami, které byly v rámci celého procesu zjiš ťování vliv ů zám ěru na životní prost ředí konstatovány. Byly posouzeny všechny známé vlivy a možná rizika z hlediska negativního ovlivn ění složek životního prost ředí a zdraví obyvatelstva. Výstavba a budoucí provoz je p řipravován uvážen ě a zodpov ědn ě, s vědomím možných rizik a st řet ů, zp ůsobuje výhledov ě n ěkteré nevratné negativní vlivy - zábor zem ědělské p ůdy, p řesto není v rozporu s možným funk čním využitím území. Je p ředpoklad, že stavba nebude negativn ě p ůsobit na životní prost ředí v dané lokalit ě. Větrný park Vranovská Ves je navržen v rozsahu 4 v ětrných elektráren umíst ěných západn ě od obce Vranovská Ves. Navrhované umíst ění jednotlivých elektráren zasahuje do k.ú. Vranovská Ves (VE 05, VE 06, VE 07 a VE 08). Uvažovaným typem v ětrné elektrárny je za řízení ENERCON E-82 – 2,0 MW, který má rotor o pr ůměru 82 m, gondolu nese v ěž o výšce 108 m zakotvená v betonové armované desce o pr ůměru 19 m a tlouš ťce 2 m, která je uložena 3 m pod terén a p řekryta zeminou. Sou částí zám ěru je také pot řeba výstavby zpevn ěných obslužných komunikací a elektrického kabelového vedení, které bude kladeno podél obslužných komunikací. Jmenovitý výkon tohoto typu VE je 2,0 MW, celkem bude vyvedeno do sít ě 8 MW. Veškeré pozemky, pot řebné pro výstavbu v ětrného parku budou od soukromých majitel ů vykoupeny, nebo pronajaty na dobu nejmén ě 25 let. Ob ě zájmové obce souhlasí s výstavbou v ětrných elektráren na území katastru. Předpokládaný termín zahájení prací je srpen roku 2011, po ukon čení vegeta čního období v zájmových lokalitách. Doba výstavby se po čítá bez zahrnutí abnormálních výkyv ů po časí 4 m ěsíce a ukon čení výstavby koncem roku 2011. Při výstavb ě bude nutný trvalý i do časný zábor zem ědělské p ůdy a pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa. Trvalý zábor se vztahuje na pozemky ur čené pro výstavbu v ětrných elektráren, p říjezdových komunikací a obslužných ploch. Do časný zábor bude nutný pro vytvo ření deponií orné a podorni ční vrstvy p ůdy. Základy elektráren budou uloženy v hloubce 3 m pod povrchem a p řevrstveny 1 m podorni ční a orné p ůdy pro zarovnání s terénem a posléze zatravn ěny. P říjezdové komunikace i manipula ční plocha budou zpevn ěny nosným št ěrkovým podkladem a krytem z vibrovaného št ěrku, čímž bude zaru čen jejich p řírodní charakter.

G.I.1. Souhrn posouzení vliv ů zám ěru Výstavbou v ětrného parku budou dot čeny tyto oblasti: • pozemky • půdní pokryv • horninový pokryv

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 109/119

Vliv výstavby a provozu v ětrného parku byl hodnocen z hlediska: • vlivu na zdraví obyvatelstva, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů • vlivu na ovzduší a klima • vlivu na hlukovou situaci • vlivu na podzemní a povrchové vody • vlivu na p ůdu • vlivu na horninové prost ředí a p řírodní zdroje • vlivu na faunu (avifaunu) • vlivu na krajinu a floru • vlivu na hmotný majetek

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 110/119

ČÁST H. P ŘÍLOHY

H.I.1. P řílohy vázané k textu Dokumentace

H.I.1.a. Grafické a obrazové p řílohy • (1) Osv ědčení o odborné zp ůsobilosti zpracovatele oznámení • (2) Mapa se sou časným umíst ěním 4 větrných elektráren v k.ú Vranovská Ves • (3) Mapa s umíst ěním 3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v .ú. Vranovská Ves • (4) Mapa s umíst ěním 8 v ětrných elektráren (4 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v .ú. Vranovská Ves) • (5) Stanovisko orgánu ochrany p řírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb. • (6) Oznámení M ěÚ Znojmo, odboru rozvoje o oznámení projednání návrhu zadání zm ěny č.3 územního plánu obce Vranovská Ves • (7) Usnesení obecního zastupitelstva obce Vranovská Ves • (8) Shrnutí ro čního m ěř ení rychlosti a sm ěru v ětru v lokalit ě Pavlice

H.I.2. P řílohy p řiložené k textu Dokumentace

H.I.2.a. P řílohy p řiložené • (1) P říloha 1 – Studie hodnotící vlivy v ětrných elektráren v lokalitách Pavlice a Vranovská Ves na krajinný ráz, (RNDr. Ji ří Procházka, leden 2009) • (2) P říloha 2 – Hluková studie – chrán ěný venkovní prostor - V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves, (Ing. Miroslav Lepka, leden 2009)

H.I.2.b. Datový disk CD • (1) Text Dokumentace • (2) P říloha 1 – Studie hodnotící vlivy v ětrných elektráren v lokalitách Pavlice a Vranovská Ves na krajinný ráz, (RNDr. Ji ří Procházka, leden 2009) • (3) P říloha 2 – Hluková studie – chrán ěný venkovní prostor - V ětrný park Pavlice a Vranovská Ves, (Ing. Miroslav Lepka, leden 2009) • (4) P říloha 3 – Stroboskopický efekt – v ětrný park Pavlice a Vranovská Ves, (RNDr. Ji ří Procházka, červen 2007) • (5) P říloha 4 – Dopracování - Hodnocení potenciálních vliv ů v ětrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy pat ření pro zmírn ění uvažovaných negativních vliv ů - VĚTRNÝ PARK PAVLICE-VRANOVSKÁ VES, (Mgr. Radim Ko čvara) • (6) P říloha 5 – V ětrné podmínky – v ětrný park Pavlice a Vranovská Ves, (RNDr. Miloslav Hradil, ČHMÚ pobo čka Brno) • (7) P říloha 6 – Hodnocení vlivu stavby „3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v k.ú. Vranovská Ves na ve řejné zdraví, (Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc.)

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 111/119

Datum zpracování dokumentace : 14. 12. 2009

Zpracovatel dokumentace : Ing. Jaroslav K a l o u s 641 00 Brno, Ostrova čická 13 Tel.: +420 777 344 443

osv ědčení odb. zp ůsob. MŽP ČR č.j. 14812/3777/OEP/92 ze dne 6.3.1993 (autorizace byla prodloužena MŽP ČR dne 25.1.2007, č.j. 8154/ENV/07 na dobu 5 let)

Odborná spolupráce osob, které se podílely na zpracování oznámení:

Ing. Lud ěk Chromík Aquaprojekt CZ, s.r.o. Tel.: +420 515 244 192, +420 724 332 356 E-mail: [email protected]

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 112/119

Příloha 1 – Grafické a obrázkové p řílohy

(1) - Osv ědčení o odborné zp ůsobilosti zpracovatele oznámení

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 113/119

(2) – Mapa se sou časným umíst ěním 4 v ětrných elektráren v k.ú Vranovská Ves - (hodnocená v této Dokumentaci)

VE 01 VE 03

VE 02 VE 04

VE 07

VE 05

VE 06

VE 08

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 114/119

(3) – Mapa s umíst ěním 3 VE v k.ú. Pavlice a 5 VE v .ú. Vranovská Ves

VE 01

VE 02 VE 04

VE 03 VE 07

VE 05

VE 06

VE 08

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 115/119

(4) – Mapa s umíst ěním 8 v ětrných elektráren (4 VE v k.ú. Pavlice a 4 VE v .ú. Vranovská Ves)

VE 01

VE 03

VE 04 VE 02

VE 07

VE 05

VE 06

VE 08

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 116/119

(5) - Stanovisko orgánu ochrany p řírody k možnosti existence významného vlivu zám ěru na lokality soustavy Natura 2000

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 117/119

(6) – Oznámení M ěÚ Znojmo, odboru rozvoje o oznámení projednání návrhu zadání zm ěny č.3 územního plánu obce Vranovská Ves

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 118/119

(7) – Usnesení obecního zastupitelstva obce Vranovská Ves

* AQUA PROJEKT CZ * Větrný park Vranovská Ves /Dokumentace/ Str.: 119/119

(8) - Shrnutí ro čního m ěř ení rychlosti a sm ěru v ětru v lokalit ě Pavlic

* AQUA PROJEKT CZ *