Vysoká Škola Karla Engliše, As Strategie Rozvoje Mikroregionu

Vysoká škola Karla Engliše, a. s.

Strategie rozvoje mikroregionu Hlučínsko

(Bakalářská práce)

Vypracoval: Iveta Káňová, DiS.

Vedoucí práce: Ing. Alena Votoupalová

Brno, duben 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně, dne 30. dubna 2013 ......

podpis

Poděkování

Děkuji Ing. Aleně Votoupalové za metodickou pomoc a rady, které přispěly ke zdárnému vytvoření této práce.

Anotace Autor práce: Iveta Káňová, DiS Škola: Vysoká škola Karla Engliše, a. s. Název práce: Strategie rozvoje Typ práce: Bakalářská práce mikroregionu Hlučínsko Vedoucí práce: Ing. Alena Votoupalová Rok: 2013 Počet stran: 73 Přílohy: 2/5

Bakalářská práce se zabývá analýzou mikroregionu Hlučínsko v oblasti ekonomika, cestovní ruch, doprava, technická infrastruktura, obyvatelstvo a životní prostředí. Na základě dotazníkového šetření a provedené analýzy jsem zpracovala návrhy a doporučení pro zlepšení a rozšíření služeb v mikroregionu Hlučínsko.

Klíčová slova: mikroregion, Hlučínsko, SWOT analýza, dotazník, strategie, rozvoj

Annotation Thesis author: Iveta Káňová, DiS. School: Karel Englis College Title: The strategy of the Type Bachelor thesis development of the of thesis: microregion “Hlučínsko” Head teacher: Ing. Alena Votupalová Year: 2013 Number 73 Annex: 2/5 of pages:

The Bachelor thesis analyzes microregion “Hlučínsko” in the areas of economy, tourism, transport and technical infrastructure, population and the environment. Based on the analysis results of survey were elaborated proposals and recommendations to the improvement and expansion of services in the microregion “Hlučínsko”.

Key words: microregion, Hlučínsko, SWOT analysis, questionnaire, strategy, development

Obsah

Úvod ...... 8 1 Regionální politika ...... 9 1.1 Mikroregion ...... 10 1.1.1 LEADER ...... 11 1.1.2 Typy mikroregionů ...... 12 1.1.3 Činnosti mikroregionu ...... 13 1.2 Strategické plánování rozvoje mikroregionu ...... 14 1.2.1 Strategický plán rozvoje mikroregionu ...... 15 2 Marketingový výzkum ...... 20 2.1 Tvorba dotazníku ...... 22 3 Charakteristika mikroregionu Hlučínsko...... 24 3.1 Obce na území mikroregionu ...... 25 3.2 Formy sdružení na území mikroregionu ...... 32 4 Analýza mikroregionu Hlučínsko ...... 35 4.1 Ekonomika ...... 35 4.2 Cestovní ruch ...... 36 4.2.1 Památky a kulturní akce ...... 37 4.2.2 Ubytovací možnosti ...... 37 4.2.3 Stravovací možnosti ...... 38 4.2.4 Sportovní zařízení ...... 39 4.3 Doprava ...... 40 4.4 Technická infrastruktura ...... 41 4.5 Obyvatelstvo ...... 42 4.6 Životní prostředí ...... 45 5 Dotazníkové šetření ...... 47 6 Návrhy a doporučení pro obce mikroregionu Hlučínsko ...... 56 7 SWOT analýza ...... 60 Závěr ...... 61 Seznam citací ...... 62 Seznam zkratek ...... 66 Seznam tabulek ...... 67 Seznam obrázků ...... 67 Seznam grafů ...... 67 Seznam příloh ...... 67

Úvod

Česká republika jako celek zaznamenala v minulých letech značný rozvoj v oblasti služeb pro obyvatelstvo, na což měl vliv rozvoj jednotlivých částí republiky. Obce se po roce 2000 začaly hojně seskupovat do tzv. mikroregionů, kde došlo k navazování spolupráce jednotlivých obcí. Obce si uvědomily, že v určitých oblastech jako je například propagace území nebo budování infrastruktury je výhodnější a finančně méně náročné spolupracovat s okolními obcemi. Hlavním důvodem spolupráce obcí je možnost získat finanční prostředky z rozpočtů České republiky nebo Evropské unie. Aby bylo možné dosáhnout na tyto prostředky, zpracovávají mikroregiony strategické plány rozvoje území. Téma Strategie rozvoje mikroregionu Hlučínsko jsem zvolila, protože v jedné z obcí tohoto mikroregionu bydlím a dobře ho znám. Cílem bakalářské práce je charakterizovat a analyzovat současný stav mikroregionu Hlučínsko pomocí dotazníkového šetření, na základě kterého pak vytvořím návrhy a doporučení, které by podpořily rozvoj tohoto území. Bakalářská práce je rozdělena na 2 části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje regionální politice a jejím nástrojům, pojmu mikroregion, jeho činnostem a typům. Podstatnou částí této kapitoly je strategické plánování rozvoje mikroregionu a strategický plán mikroregionu, který se skládá z 3 částí – analytické, strategické a implementační. Další kapitola se zaměřuje na proces marketingového výzkumu a tvorbu dotazníků. V praktické části bakalářské práce provedu charakteristiku mikroregionu Hlučínsko, popíšu jednotlivé obce a formy sdružení, které působí v této oblasti a vzájemně spolupracují. Následně se budu zabývat analýzou mikroregionu Hlučínsko, která bude rozčleněna do oblastí ekonomika, cestovní ruch s dílčími částmi památky a kulturní akce, ubytovací a stravovací možnosti a sportovní zázemí, doprava, technická infrastruktura, obyvatelstvo a životní prostředí. Další kapitola bude věnována vyhodnocení dotazníkového šetření, na základě kterého budou vytvořeny návrhy a doporučení pro obce mikroregionu Hlučínsko. V závěru praktické části bakalářské práce vytvořím na základě získaných informací SWOT analýzu mikroregionu Hlučínsko.

1 Regionální politika

V současné době existuje mnoho definic vysvětlujících pojem regionální politiky, na kterou má vliv nejen samotný stát, ale také kraje a menší územní celky. Wokoun (1, s. 208-209) komentuje českou regionální politiku jako „koncepční činnost státu regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů v České republice, ke snižování neodůvodněných rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a ke zlepšení regionální hospodářské struktury“. Regionální politika podle uvedené definice představuje koncepční a výkonnou činnost státu a územních samosprávných orgánů, určuje hlavní směry a strategické cíle regionálního rozvoje na regionální a národní úrovni, vytváří metody a postupy k zajištění realizace stanovených cílů a priorit a uskutečňuje se prostřednictvím systémových opatření na podporu regionálního rozvoje. (1, s. 209) Regionální politika v první polovině devadesátých let neměla v České republice tak důležitou roli jako v zemích Evropské unie. Za jeden z důvodů lze považovat především to, že vláda řešila transformační problémy, které plošně zasáhly celé území státu. Dalším důvodem je, že rozdíl mezi jednotlivými regiony v ekonomické a sociální oblasti nebyly tak velké jako v jiných zemích Evropské unie. (1, s. 207)

Regionální politiku a regionální rozvoj upravují v české legislativě následující zákony: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (1, s. 209)

Pro pojem regionální rozvoj neexistuje žádná obecně přijímaná definice, avšak Maier a kol. (2, s. 172) jej popisuje jako „rozvoj území samotného i jako činnost, kterou vykonávají v území představitelé veřejné správy, případně neziskového a soukromého sektoru, aby rozvoj území podpořili“. Regionální rozvoj se skládá z mnoha složek, do kterých lze zařadit hospodářský rozvoj, sociální rozvoj, rozvoj cestovního ruchu, rozvoj dopravy, rozvoj podnikání, rozvoj

9 bydlení atd. Smyslem rozvoje regionu je zlepšování podmínek k udržení nebo růstu blahobytu občanů. (2, s. 172)

K dosažení cílů regionálního rozvoje slouží nástroje regionální politiky. Jedna z mnoha klasifikací člení nástroje: administrativní nástroje – česká legislativa, legislativa Evropské unie, normy v oblasti zemědělského podnikání a životního prostředí, závazné procedury a postupy koncepční nástroje – dlouhodobé strategie, střednědobé programy, krátkodobé plány, politické deklarace, územní plány, pozemkové úpravy institucionální nástroje – instituce zabývající se rozvojem určité oblasti, struktura spolupráce, struktura managementu věcné nástroje – dopravní a technická infrastruktura, poskytnutí hmotných statků, služeb, poradenství sociálně-psychologické nástroje – postoje, znalosti, dovednosti, kvalifikace, motivace a komunikace lidí v daném území finanční nástroje – dotace z veřejných rozpočtů, dotace z evropských fondů, granty (3, s. 59-84)

1.1 Mikroregion

Ryglová, Burian a Vajčnerová (4, s. 40) definují mikroregion jako „území tvořené správními obvody několika obcí, které se sdružují za účelem dosažení společného cíle.“ Za charakteristický znak se pak považuje vznik z vlastní iniciativy, nikoli příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Mikroregiony mohou být vymezeny přírodním reliéfem krajiny nebo historicky danou oblastí jako jsou chráněné krajinné oblasti, turisticky zajímavá místa či historicky existující různá seskupení obcí. (4, s. 40) Současným podmínkám nejvíce odpovídá definice Škrabala a kol. (5, s. 21), která popisuje mikroregion jako „sdružení obcí s různou právní formou subjektivity, jejich cílem je společný rozvoj území vymezený společným katastrálním územím jednotlivých členských obcí. Mikroregiony mají formálně ustanoveny volené orgány podílející se na strategickém plánování a realizaci jednotlivých aktivit a projektů. Charakter spolupráce je dán funkčními vazbami a specifikami regionu. Jejím smyslem je usilování o realizaci politických a ekonomických výhod, iniciace pozitivních růstových trendů či minimalizace dopadů negativních jevů ve vývoji venkovských regionů“.

Mezi důvody, které podpořily v hojné míře zakládání mikroregionů v období kolem roku 2000, patří možnost získání finančních prostředků poskytovaných státem nebo Evropskou unií a především prosazování společných zájmů v oblasti školství, infrastruktury, dopravní obslužnosti, cestovního ruchu nebo ochrany životního prostředí.

Jednotlivé obce sdružené v mikroregion dle zákona č. 218/2000 Sb., o obcích (obecní žřízení) mezi sebou spolupracují na základě smlouvy, která je uzavřená ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí nebo zakládáním právnických osob podle obchodního zákoníku dvěma nebo více obcemi. (6, §46)

Ke správnému fungování mikroregionu je potřebné hned na začátku vhodně zvolit strategii rozvoje, sepsat smlouvu o sdružení, určit povinnosti a práva členských obcí a vybrat odpovídající název sdružení, který by měl být typický pro území daného mikroregionu. Mikroregion má zvoleného předsedu, kterým ve většině případů je starosta členské obce, který má přirozenou autoritu. Úlohy spojené s chodem sdružení jsou časově velmi náročné, proto si mikroregiony najímají poradce nebo poradenské firmy, které připravují podklady k jednání. Samotných jednání se účastní zástupci jednotlivých obcí. Členové mikroregionu platí příspěvek, jehož výše je určena podle finančních možností jednotlivých obcí. Příspěvek však musí pokrývat základní funkci mikroregionu. (7, s. 25-26)

1.1.1 LEADER

Počátkem roku 2004 začaly vznikat nové typy mikroregionu - místní akční skupiny (MAS), které umožňují čerpat finanční prostředky určené venkovským obcím z programu LEADER. Zkratka LEADER znamená Liaison Entre Actions de Developpement de l´Economie Rurale – Propojování akcí hospodářského rozvoje venkova. Místní akční skupiny mají formu obecně prospěšné společnosti nebo občanského sdružení a jsou zakládány metodou „zdola nahoru“. Členy skupiny jsou místní obyvatelé, podnikatelé, zemědělská družstva, neziskové organizace, zájmová sdružení a veřejná správa. (5, s. 21, 25) „Leaderovský“ mikroregion je definován jako území s počtem obyvatel v rozmezí 10 000-100 000 obyvatel, hustotou obyvatel do 120 obyvatel/km2. Má zpracovanou společnou strategii rozvoje, která používá pilotní a inovativní přístupy k řešení problému mikroregionu. (5, s. 21) LEADER se odlišuje od jiných programů svými přístupy. Je založen na místním partnerství. Zástupci místních organizací zpracovávají rozvojovou strategii, která má mít

11 inovační a průkopnický charakter. Program LEADER má decentralizované řízení a financování, zástupci si vybírají aktivity, na které se zaměří. Centrální orgán zvolí mezi všemi rozvojovými strategiemi ty, které podpoří. (5, s. 26)

1.1.2 Typy mikroregionů

Mikroregiony lze členit podle těchto hledisek: Poměr velikosti první největší a druhé největší obce mikroregionu Sdružení menších obcí obklopuje spádové centrum - větší nebo významnější místo, jehož velikostní převaha je jednoznačná. Mikroregiony zahrnují více obcí se srovnatelnou velikostí nebo významem.

Důvod dobrovolné spolupráce Mikroregiony, které vznikly a fungují za účelem konkrétní investiční akce (příkladem může být budování kanalizace, vodovodu, čistírna odpadních vod). Mikroregiony, které mají za cíl obecný rozvoj území určeného ve strategickém plánu rozvoje daného území.

Právní subjektivity/formy Dobrovolný svazek obcí dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) - spolupráce vymezena tímto zákonem je upravena v §46, 48, 49 a 50. Jednotlivé paragrafy upravují založení svazku na základě smlouvy nebo založením právnických osob, jak již bylo zmíněno dříve, dobu, na kterou je smlouva uzavřena, obsah smlouvy, předmět činnosti svazku a povinnou přílohu smlouvy, kterou jsou stanovy s určenými náležitostmi. (6) Mikroregion s jinou právní subjektivitou na základě zákonů České republiky podle následujících způsobů: o dle občanského zákoníku o obec jako společník akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným o dle zvláštních zákonů (zákon č. 227/1997 Sb., nadační zákon) o dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů o dle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech o mikroregion bez právní subjektivity, jehož spolupráce je dobrovolná. (5, s. 23-24)

1.1.3 Činnosti mikroregionu

Mikroregiony se zabývají aktivitami, které lze rozčlenit podle následujících činností:

1. Podávání integrovaných projektů pro řešení infrastruktury obcí – nejčastější možnost založení mikroregionu. Malé obce se mohou účastnit projektů s vysokými finančními nároky.

2. Řešení nahromaděných problémů, které rozsahem a významem přesahují hranice jedné obce – mikroregion založený za tímto účelem, hledá finanční zdroje k realizaci promyšlené záležitosti (kanalizace, čistírna odpadních vod). Z finančních důvodů se upřednostňují společné investice.

3. Provádění záměrů a naplňování zájmů ovlivňujících kvalitu života obyvatel členských obcí – v minulosti se o sport, dopravu, kulturu starala zemědělská družstva, využívající k jejich pořádání vlastní budov a zařízení. V současné době aktivní život na vesnicích podporují spolky chovatelů, myslivců, hasičů, sportovní oddíly a dalších sdružení. Místní památky se využívají k pořádání společenských kulturních akcí, příkladem mohou být kostely sloužící k pořádání koncertů. Překážkou k pořádání akcí je nedostatek peněz na činnost jednotlivých spolků. Východiskem je společné organizování a podpora budování infrastruktury, podpora podnikatelům, kteří sponzorují různé aktivity. Realizace záměrů a naplňování zájmů je zapotřebí provádět v celém mikroregionu.

4. Společná ochranu práv a zájmů při jednání s orgány státní správy, podnikateli, neziskovými organizacemi, správci infrastruktury, občanskými iniciativami a podobně – obce a podnikatelské subjekty by měly navazovat společný vztah, vytvářet nová pracovní místa pro obyvatele obce a tím podporovat rozmach mikroregionu.

5. Společný postup všech vyjmenovaných v lobování za region – úspěch projektu je přímo závislý na spolupráci v regionech mezi místní státní správou, místní samosprávou, podnikatelskými jednotkami a občany.

6. Společný postup při územním a investičním plánování a při rehabilitaci venkovského rázu obcí – prvotním projektem mikroregionu je studie dlouhodobějších záměrů jednotlivých obcí. Cílem je koordinace územních a investičních záměrů jednotlivých obcí.

7. Společné získávání informací potřebných pro další rozvoj území a podávání projektů – získávání aktuálních informací, jejich analýza a reakce na ně je základem úspěchu. Zástupci mikroregionu se účastní různých společenských akcí nebo seminářů, vytváří si mnoho kontaktů na odlišných místech, kde mohou mnoho aktuálních informací získat. Vhodné je i navazovat kontakty se zahraničními obcemi, spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti.

8. Výměna zkušeností mezi představiteli obcí a mezi mikroregiony – předpokladem úspěšného fungování mikroregionu je komunikace mezi členy a výměna cenných informací, právě proto se zástupci scházejí na pravidelných schůzích. Tyto schůze mají předem sestavený program s jedním či dvěma body, poté následuje neformální diskuze o aktuálním dění, námětu nebo problému. (7, s. 26-29)

1.2 Strategické plánování rozvoje mikroregionu

Cílem strategického plánování je sestavit plán rozvoje mikroregionu, který bude reagovat na nynější předpoklady a potřeby rozvoje území v souladu s uplatňovanými politikami. Plán rozvoje mikroregionu navazuje na plány regionální, národní a evropské.

Strategie mikroregionu musí být cílená, jako je tomu u jiných subjektů veřejné správy. Je jednou ze základních podmínek reálného řízení a koordinace rozvoje území mikroregionu. Strategie – program rozvoje mikroregionu je navrhovaná jako dokument střednědobé až dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit ekonomického, kulturního a ekologického charakteru na území mikroregionu. Dokument je výsledkem jednání mezi všemi zástupci mikroregionu a měl by vyjadřovat jednotný názor všech členů na možnosti a předpoklady rozvoje území mikroregionu a obcí. Existence programu rozvoje je zdrojem informací pro podnikatele formující podnikatelskou strategii nebo podkladem pro zájemce o investice na území mikroregionu. (7, s. 29)

Mezi základní funkce programu se řadí: vymezení společných zájmů mikroregionu, jednotlivých obcí, měst, obyvatel a podnikatelských subjektů konkretizace základních předpokladů realizace společných zájmů optimalizace územně-technických, sociálně-ekonomických podmínek pro rozvoj bydlení a podnikání

koordinace vynakládání veřejných investic z územního a funkčního hlediska vzhledem k plánům a potřebám rozvoje soukromého sektoru koordinace rozdělování veřejných výdajů v zájmu vytváření stabilních podmínek v oblasti bydlení a podnikání definice dlouhodobých záměrů hospodářské a sociální politiky posílení vědomí sounáležitosti a odpovědnosti za rozvoj mikroregionu u místních obyvatel a podnikatelů (7, s. 30)

1.2.1 Strategický plán rozvoje mikroregionu

Strategický plán rozvoje mikroregionu popisuje Škrabal a kol. (5, s. 69) jako „koncepční dokument, který popisuje klíčové jevy v mikroregionu, hodnotí je a navrhuje k nim dlouhodobé cíle a opatření, jejichž realizace by měla vést k pozitivnímu rozvoji území, k růstu místní ekonomiky, k rozvoji sociálně-společenských a kulturních aktivit, ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje tak, aby bylo zamezováno zvyšování diverzifikace venkovských oblastí“.

Rozeznávají se dva přístupy ke zpracování strategického plánu lišící se mírou zapojení místních představitelů a expertů. Expertní postup je typický vysokou mírou odborného přístupu zpracovatele a malou účastí místních odborníků a zadavatele. Oproti tomu komunitní postup práce je založen na diskuzích s místními odborníky, kteří sami zpracovávají nebo se podílejí na zpracování strategického plánu. V praxi se používá kombinace obou přístupů. (8, s. 25)

Strategický plán se skládá ze tří částí: 1) analytické, 2) strategické (návrhová) 3) implementační.

1) Analytická část Situační analýza Pro správné stanovení strategických směrů a cílů je důležité správně a komplexně zmapovat dané území, což je cílem situační analýzy.

Struktura situační analýzy Poloha a přírodní podmínky (vymezení mikroregionu, poloha, geologické, hydrologické, klimatické podmínky atd.) Obyvatelstvo a osídlení (demografický vývoj, struktura obyvatelstva, socioekonomická úroveň atd.) Občanská vybavenost (úřad, pošta, obchod, škola, školka, zdravotnické, kulturní, sportovní služby atd.) Doprava a technická infrastruktura (charakteristika dopravní sítě, dopravní obslužnost, elektrická energie, plyn, voda, teplo atd.) Ekonomika (ekonomická výkonnost, struktura ekonomické základny, zaměstnanost, odvětvová struktura – průmysl, zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch, nezaměstnanost, rozpočet obce atd.) Životní prostředí (voda, vzduch, půda, hluk, znečišťovatelé prostředí, chráněné oblasti…) (5, s. 71-72)

SWOT analýza SWOT analýza neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb je jednou z nejčastěji užívaných metod pro získání přehledu o situaci v mikroregionu. Zkratka SWOT je vytvořena 4 anglickými slovy: S – strengths – přednosti = silné stránky W – weaknesses – nedostatky = slabé stránky O – oppurtunities – příležitosti T – threats - hrozby (9, s. 35)

Silné a slabé stránky jsou vnitřní faktory území mikroregionu. Příležitosti a hrozby jsou vnější faktory. Problémy vymezené ve slabých stránkách řeší strategie rozvoje, která využije silné stránky a přihlédne na příležitosti a hrozby (ohrožení) rozvoje mikroregionu. Cílem SWOT analýzy je celkově popsat a zhodnotit území. K formulaci silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb se využívá metoda brainstormingu. Takto získané informace jsou upraveny a v pracovních týmech pomocí bodování prioritizovány.

Způsoby zpracování SWOT analýzy: Rozdělení SWOT analýzy do několika oblastí – např. oblast hospodářského rozvoje, infrastruktury, lidské zdroje, rozvoj území. Pro každou jednotlivou oblast jsou určeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, čili pro každou oblast je zpracována samostatná SWOT analýza. Silné stránky tvoří hlavní pozitiva regionu v určité oblasti, slabé stránky jsou zápory v dané oblasti. Příležitosti tvoří možné způsoby odstranění slabých stránek a rozvoj silných stránek. Hrozby jsou tvořeny možnými bariérami realizace příležitostí nebo ohrožení silných stránek. Zpracování jediné společné SWOT analýzy pro všechny tematické oblasti dohromady. Aby byl strategický plán uskutečnitelný, bývá v praxi vybráno do pěti sfér, na které se mikroregion soustředí. Pro tyto sféry je zpracovaná celková SWOT analýza. (5, s. 72-73)

2) Strategická část Strategická neboli návrhová část určí hlavní projektové záměry mikroregionu. Skládá se z těchto prvků: Vize – ukazují směr, kterým se mikroregion vydává. Oblasti rozvoje – jsou oblasti použité ve SWOT analýze. Mohou být přidány i další oblasti, na které se chce mikroregion zaměřit. Priority – stanoví pouze několik nejdůležitějších směrů rozvoje, které jsou společné obcím mikroregionu. S prioritami souvisí i formulace strategických cílů, které určují konečný stav, kterého chce u dílčích priorit mikroregion dosáhnout. Opatření – jde o dílčí projekty pro každou prioritu. Realizují se z důvodu řešení mikroregionálních problémů nebo posilovaní pozice mikroregionu za pomocí kladných faktorů daného území. Opatření je složeno z jednotlivých aktivit. Aktivity – uskutečnění aktivit vede k realizaci opatření. Pro použitelnost strategie je nutné co nejkonkrétnější stanovení aktivit. (5, s. 73-77)

3) Implementační část Implementační část je tvořena akčním plánem vymezujícím konkrétní aktivity a projekty k realizaci v daném období.

Akční plán Akční plán podle Škrabala a kol. (5, s. 78) „plní funkci databáze aktivit, jejichž uskutečnění je v silách mikroregionu v prvním roce od zahájení realizace strategie. Akční plán aktivity konkretizuje předpoklady a finanční náročnost jejich uskutečnění. Nezbytnou součástí je i vymezení osobní zodpovědnosti za uskutečnění aktivity“. Akční plán je každoročním dodatkem ke strategii a pravidelně se aktualizuje. Obsah akčního plánu: Název priority/opatření Popis aktivit na období 1 roku Určení odpovědnosti realizátorů jednotlivých aktivit Spolupracující subjekty Vymezení finanční náročnosti na jednotlivé aktivity Vyjasnění potencionálních zdrojů na realizaci aktivit Další specifikace/předpoklady pro realizaci aktivit (5, s. 78)

Projednávání strategického plánu Projednávání strategického plánu není právně upraveno, je vhodné pokud zpracovatel dává podnět k veřejnému projednání jednotlivých etap zpracování. Veřejné projednání probíhá dvěma různými způsoby: 1. Dialog se zadavatelem, experty a aktivisty Celkový úspěch realizace návrhů ve strategickém plánu závisí na komunikaci mezi zpracovatelem, zadavatelem a experty, proto je projednávání postupu přípravy, zpracování i schválení plánu velice časté. Komunikace mezi zpracovatelem a zadavatelem může probíhat dvěma typy. Prvním typem komunikace je výměna informací mezi svazkem obcí a zpracovatelem na základě položených dotazů. U venkovského mikroregionu může mít tento způsob nepříjemné následky, zapříčiněné přenesením maximální odpovědnosti na zpracovatele. Svazek obcí často nemá představu o postupu zpracování, dílčích problémech a aspektech řešení a nemůže se podílet na návrzích postupu. Zpracovatel si tedy může sám zvolit metodiku zpracování, což může mít za následek omezení použitelnosti strategického plánu. U druhého typu komunikace probíhá výměna informací, poznatků a zkušeností formou dialogu dvou partnerů. Každý z nich může vstoupit do přípravné fáze, ovlivnit rozhodnutí a má možnost se s celým plánem pravidelně seznamovat.

2. Projednávání s širokou veřejností Veřejnosti je vhodné vysvětlit, co lze od zpracování strategického plánu očekávat, jaké jsou jeho cíle. Seznámení s postupem prácí na strategickém plánu může být jedním z bodů veřejných schůzí zastupitelstva, veřejných jednání mikroregionu nebo písemnou formou v místních zpravodajích. Zprávy o etapách strategického plánu mohou být průběžně zveřejňovány na internetových stránkách jednotlivých obcí nebo mikroregionu.

Strategický plán mikroregionu prochází schvalováním na jednání mikroregionu nebo zastupitelstvy všech obcí mikroregionu. Důležitou součástí procesu strategického plánování je monitoring a hodnocení realizace z hlediska stanovených cílů. Strategický plán je nutno v pravidelných intervalech aktualizovat a upravovat podle předpokládaných změn. (8, s. 44- 50)

2 Marketingový výzkum

Marketingový výzkum definuje Kotler a kolektiv (10, s. 406) jako „funkci, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingovému procesu. Pracovníci výzkumu určí, jaké informace potřebují, navrhnou metodu jejich získání, řídí a provádějí sběr dat, analyzují výsledky a sdělují zjištění a jejich důsledky“.

Proces marketingového výzkumu se skládá z pěti na sebe navazujících kroků: 1. definice problémů a cílů výzkumu 2. sestavení plánu výzkumu 3. sběr informací 4. analýza získaných informací 5. interpretace a prezentace výsledků

Definování problému a cíle výzkumu Nejdůležitějším krokem marketingového výzkumu je přesné stanovení problému, tedy vymezení oblasti, na kterou se zaměří další kroky výzkumu. Nepřesně definovaným problémem se celý proces výzkumu stane bezcenným, neboť výsledky budou poskytovat jiné informace, než zadavatel potřebuje. Na základě problému se stanoví cíle výzkumu. Výsledkem výzkumu by mělo být efektivní získání nových, relevantních a pravdivých informací, jejichž hodnota bude vyšší než náklady vynaložené na jejich šetření.

Plán marketingového výzkumu Sestavení plánu je další částí procesu výzkumu. Plán upřesní postup získávání potřebných informací a postup výzkumu, zároveň dává možnost kontrolovat průběh výzkumu. Obsah plánu marketingového výzkumu: Formulace zkoumaného problému, hypotézy řešení a určení cíle výzkumu Představy o tom, co se od výzkumu očekává Stanovení informačních potřeb, jejich struktura a zdroje Návrh výběrového souboru, určení jeho velikosti a složení, návrh místa a času uskutečnění výzkumu 20

Stanovení techniky a nástrojů výzkumu Určení způsobu kontaktování respondentů Vlastní výzkum Zpracování výsledků Interpretace a prezentace výsledků Časový rozvrh dílčích etap s uvedením odpovědného pracovníka Rozpočet nákladů výzkumu

Sběr informací Sběr informací umožňuje zjistit chování, názory, postoje a motivy lidí. Rozlišují se tři základní techniky sběru informací, a to dotazování, pozorování a experiment. Dotazování – je nejčastěji používaným postupem marketingového výzkumu. Dotazování probíhá za pomocí dotazníků, záznamových archů a kontaktu s dotazovaným (respondentem). Pozorování – provádí vyškolený pracovník, který by měl být objektivní. Rozlišuje se pozorování standardizované (jevy, které pozorovatel sleduje, jsou přesně definovány) a nestandardizované (je určen pouze cíl pozorování, o jeho průběhu a hlediscích rozhoduje pozorovatel). Dále může být pozorování zúčastněné (pozorovatel je součástí pozorovaného jevu, ale svou úlohu tají) a nezúčastněné (pozorovatel sleduje situaci z povzdálí). Důležité je systematické zaznamenávání skutečného chování a jednání, a to osobně nebo pomocí přístrojů. (11, s. 20-48) Experiment – poslední metoda marketingového výzkumu, při které se testuje určitý faktor (nezávisle proměnná) a měří se jeho dopady na jiný faktor (závisle proměnnou). Experiment může probíhat v terénním prostředí nebo v laboratoři. (12, s. 96)

Informace získané marketingovým výzkumem je nutné dále zpracovat. Úkolem zpracování je smysluplně uspořádat hodnoty a zjistit, kolik dotazovaných má určitý znak nebo více znaků, zda je nositelem té či oné varianty znaku, zda nabývá určité konkrétní hodnoty znaku. Tento proces lze označit jako třídění. Třídění se provádí ve třech stupních, tříděním 1. stupně je výčet absolutních nebo relativních četností. Tříděním 2. stupně se hledají osoby se dvěma tříděnými vlastnostmi zároveň. (11, s. 64)

Analýza získaných informací K získání kvalitních závěrů je zapotřebí analyzovat informace, a to za použití různých statistických metod. Nejprve se analyzují výsledky každé otázky. Poté se přistoupí k hlubším analýzám, které zkoumají odpovědi několika otázek dohromady nebo jednotlivých skupin respondentů. (13, s. 95-96)

Interpretace a prezentace výsledků Interpretace představuje převedení výsledků analýzy do závěrů a doporučení řešení problému výzkumu. Prezentace výsledků se provádí ústní nebo písemnou formou za použití tabulek a grafů. Prezentace výsledků je zhmotnělým výsledkem provedeného marketingového výzkumu. (13, s. 103-105)

2.1 Tvorba dotazníku

Dotazník je nejčastěji používaný nástroj marketingového výzkumu. Představuje formulář s otázkami, na které respondent odpovídá, případně obsahuje varianty odpovědí. Význam dotazníku spočívá v získání informací od respondentů, poskytuje strukturu rozhovoru, zajišťuje standardní jednotnou předlohu pro zapisování údajů a ulehčuje zpracování údajů. (13, s. 161)

Při tvorbě dotazníků je třeba věnovat pozornost jeho složení. Nesprávně sestavené otázky nepřinesou výsledky odpovídající potřebám a cílům marketingového výzkumu. Dotazník by měl podle Foreta, Stávkové (11, s. 33) vyhovovat dvěma požadavkům: „účelově technickým, tj. takové sestavení a formulování otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá, psychologickým, tj. vytvoření podmínek, prostředí, okolností, které by co nejvíce pomáhaly tomu. Aby se mu tento úkol zdál snadný, příjemný a žádoucí, chtěný. Jde o to, aby respondent odpovídal stručně a pravdivě“.

Předešlé požadavky lze rozdělit do čtyř oblastí: 1. Celkový dojem Dotazník musí na první pohled upoutat respondenta a přesvědčit ho, aby dotazník vyplnil. Za nejvhodnější formát dotazníku se doporučuje A4, důležitá je i úprava první strany s úvodním textem. Optimální délka dotazníku by neměla překročit 50 otázek a doba vyplňování 20 minut. Na začátek by měly být řazeny zajímavé otázky, prostřední část by měly tvořit

22 otázky, které vyžadují soustředění, a nakonec by se měly zařadit otázky méně závažné. Nejvhodnějším systémem vyplňování dotazníku je kroužkování nebo křížkování zvolených odpovědí. (11, s. 33-34)

2. Formulace otázek Pro správné formování otázek je zapotřebí dodržovat určitá pravidla: ptát se jednoduše a konkrétně nepoužívat cizí slova a odborné výrazy užívat jednovýznamová slova nabízet srovnatelné odpovědi užívat krátké otázky vyloučit zdvojené otázky, nepříjemné otázky, otázky s jednoznačnou odpovědí, sugestivní a zavádějící otázky snižovat citlivost otázek (13, s. 161-162)

3. Typologie otázek V dotazníku se používají otázky otevřené (volné, nestandardizované) a uzavřené (řízené, standardizované). U otevřených otázek nejsou respondentovi nabízeny odpovědi, vyjadřuje se tedy svobodně, svými slovy. Uzavřené otázky se vyznačují nabízenými variantami odpovědí, ze kterých si respondent vybírá. V dotaznících se vyskytují i tzv. polouzavřené otázky, které nabízí několik variant odpovědí, ale je zde i prostor pro vlastní vyjádření. (11, s. 35-37)

4. Manipulace s dotazníkem Distribuce dotazníků je zajišťována prostřednictvím rozeslání poštou nebo osobním předáním. Návratnost probíhá stejným způsobem. S rozšiřováním služeb internetu je pro vyplnění dotazníků používáno různých webových portálů, případně jsou dotazníky šířeny e-mailovou korespondencí. (11, s. 42)

3 Charakteristika mikroregionu Hlučínsko

Mikroregion Hlučínsko se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje v okrese Opava. Přirozenou hranici tvoří řeka Odra na jihovýchodě a řeka Opava na jihu území, podél které se rozprostírá Hlučínská pahorkatina. Celková rozloha území činí 316 km2 a počet obyvatel překračuje 68 000. Největším městem mikroregionu je Hlučín, odtud tedy odvozen název Hlučínsko.

Obr. 1: Oblast Hlučínsko Zdroj: MAS Hlučínsko. [online]. [cit. 02.06.2013]. Dostupné z WWW: .

Mikroregion Hlučínska je charakteristický specifickým historickým i národnostním vývojem. Až do roku 1742 bylo území součásti zemí koruny české. Po rakousko-pruských válkách a podepsání vratislavského míru se stalo Hlučínsko součástí Pruska, což významně ovlivnilo historický, národnostní i lingvistický vývoj. Po I. světové válce bylo území navráceno Československu. Poté v roce 1938 bylo Hlučínsko přičleněno německé říši. Součástí českých zemí se stalo roku 1945. (14)

3.1 Obce na území mikroregionu

Bělá První písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1349. Obec leží 25 km od Opavy a 30 km od Ostravy. V současné době žije v obci 662 obyvatel. Na území obce byla objevena paleolitická stanice, která byla osídlená před více než 12 000 lety. Turisty oblíbené je chovné zařízení pro chov pstruhů, které zavedla rodina Rothschildů v 19. století. Nachází se zde léčebné bazénky založené na Priessnitzově metodě, léčivý pramen Židlo, kostel sv. Jana Křtitele s uměle vystavěnou Lurdskou jeskyňkou se sochou Panny Marie Lurdské. O kulturní a sportovní akce se stará sdružení Prajzská ambasáda. V obci se nachází základní i mateřská škola. (15, 16)

Bohuslavice Vznik obce se datuje od roku 1288, vypovídá o tom písemná zpráva. Obec byla majetkem pánů z Kravař. Bohuslavice se rozkládají po obou stranách Bohuslavického potoka. Momentálně zde žije 1668 obyvatel. Katastr obce měří 1536 ha a patří k největším na Hlučínsku. Dominantou vesnice je barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1747 s freskami Josefa Matyáše Lasslera. Ve východní části vesnice v lokalitě polesí Bor se nachází pískový lom, kde se již 50 let těží velmi kvalitní písek. V katastru obce se nachází 8 rybníků sloužících pro chov ryb. Okolí rybníků poskytuje vhodné podmínky pro výskyt chráněného ptactva. Obec disponuje poštou, mateřskou a základní školou, kterou navštěvují i děti ze Závady. (15, 17)

Bolatice Obec byla kolem roku 1250 majetkem cisterciáckého kláštera. Na území žije 4437 obyvatel. Nachází se zde barokní zámek s kamenným portálem, kostel sv. Stanislava, kaple sv. Mikuláše z počátku 18. století, skanzen lidových tradic a řemesel. K rekreaci především v letní sezóně slouží koupaliště s posilovnou, soláriem, saunou, hřiště pro nohejbal, basketbal, volejbal nebo tenisový kurt. Pro děti je k dispozici 6 hřišť. K rozvoji podnikání napomáhá průmyslová zóna, v obci sídlí společnost Lanex, a. s. vyrábějící průmyslová lana, jachtařská lana a další druhy lan. V průběhu roku se koná celá řada kulturních akcí – Stavění máje, Kácení máje, HLUKFEST – přehlídka rockových skupin, dožinky, Koledy ve skanzenu, Živý Betlém a další. Pro obyvatele je zde lékařská ordinace, mateřská i základní škola. (15, 18)

Darkovice Obec s 1340 obyvateli leží v nadmořské výšce 250 m n. m. a je 5 km vzdálená od Hlučína. První zmínka o existenci obce pochází z roku 1250, obec byla majetkem velehradského cisterciáckého kláštera. Významnými stavbami je kaple sv. Floriána z roku 1823, škola z roku 1867. V blízkosti obce se nachází vojenské pevnosti z 30. let 20. století s naučnou vlastivědnou stezkou. K sportovnímu vyžití slouží rekreační areál s přírodním koupaliště a volejbalovým hřištěm. Obcí vede mezinárodní cyklistická stezka Moravská brána do Polska. K pořádání kulturních a společenských akcí slouží Kulturní dům – plesy, diskotéky, výstavy a areál hřiště – sportovní zápolení Východ x Západ. V obci je pošta, mateřská a základní škola do 5. třídy, poté děti přestupují do Hati nebo Hlučína. (15,19)

Dolní Benešov První písemná zmínka je z roku 1213, kdy bylo město majetkem rodu Benešoviců. Město leží na jižním okraji Hlučínské pahorkatiny 14 km od Opavy a žije zde 4167 obyvatel. V Dolním Benešově sídlí průmyslový podnik MSA, a. s. zabývající se výrobou armatur, v části Zábřeh je letiště. V centru města se nachází klasicistní zámek s anglickým parkem, kostel sv. Martina, barokní socha Immaculata, kaple sv. Urbana. K pořádání akcí slouží kulturní dům, kde se každoročně odehrávají plesy, Hudební jaro na Hlučínsku nebo Vítání jara na Hlučínsku. Dolní Benešov je obklopen 7 rybníky, které jsou známé největší produkcí ryb v okrese Opava. V blízkosti rybníka Přehyně leží přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky. Ve městě funguje fotbalový, volejbalový a lyžařský oddíl. Pro obyvatele je k dispozici pošta, lékařská ordinace, mateřská a základní škola. (15, 20)

Hať Obec Hať leží v severovýchodní části okresu Opava, 7 km od Hlučína a 17 km od Ostravy. V historických pramenech je prvně zmíněna v roce 1250 jako majetek veleslavínského kláštera. V obci žije 2571 obyvatel. Dominantou Hati je kostel sv. Matouše, v jeho blízkosti se nachází Pomníky obětem I. a II. světové války. Na území obce jsou 2 hraniční přechody s Polskem Hať – Tworkov a Hať – Rudyszwald. Obcí prochází mezinárodní cyklotrasa Moravská brána, k sportovnímu vyžití slouží fotbalové, tenisové hřiště. V místním kulturním domě se pořádají folklorní festivaly nebo plesy. U retenční nádrže se koná hudební festival HAFEST. Koncem roku 2012 byla postavena větrná elektrárna. Z občanské vybavenosti obec disponuje MŠ, ZŠ, poštou a lékařskou ordinací. (15, 21)

Hlučín Největší město Hlučínska s 14 040 obyvateli bylo založeno roku 1526 Přemyslem Otakarem II. Součásti Hlučína jsou i městské části Darkovičky a Bobrovníky. Z pamětihodností lze vyzdvihnout barokní zámek sloužící jako Muzeum Hlučínska, klasicistní budova radnice, kostel sv. Jana Křtitele, zbytky městského opevnění, hrobku rodiny Wettekampovy nebo funkcionalistickou Krömerovu vilu. V části Darkovičky stojí vojenská opevnění z období II. světové války. V blízkosti města se nachází vodní nádrž se sportovně-rekreačním areálem, kde se koná hudební festival Štěrkovna Open Music. Hlučín disponuje sportovními halami, galerií, muzeem, ZŠ, MŠ, gymnáziem, poštou, kulturním domem, pečovatelským domem, charitou. Hlučín nabízí velké množství akcí (Festival kultury Hlučínska, Roztančené náměstí atd.), které se zde pořádají. Hlučín je vhodným startovním místem pro cyklisty, kteří chtějí poznat nejen město samotné ale i okolí. (15, 22)

Hněvošice Obec, jejíž historie se datuje od roku 1288, se rozkládá 10 km od Opavy při státní hranici s Polskem (Hněvošice – Sciborzyce Wielkie). V obci žije 1035 obyvatel. Významnou stavbou je dřevěný kostel sv. Petra a Pavla z roku 1730, nový kostel Krista – Dobrého Pastýře, kříž a památník padlým v I. a II. světové válce. Západně od Hněvošic leží nejvyšší vrch Hlučínské pahorkatiny Almin kopec s nadmořskou výškou 315 m n. m. Obec obklopuje přírodní rezervace Hněvošický háj s karpatskou florou. K pořádání akcí je využíván obecní sál nebo místní fotbalové hřiště. Občané využívají poštu, lékařskou ordinaci, MŠ a ZŠ (1. – 5. třída). (15, 23)

Chlebičov Obec byla v roce 1250 majetkem cisterciáckého kláštera na Velehradě. Chlebičov leží 6 km od Opavy a v současnosti zde žije 1103 obyvatel. Ve vesnici stojí kaple Marie Růžencové, v její blízkosti je k vidění bludný balvan – pozůstatek severského ledovce z doby ledové. Ke sportovním činnostem slouží 2 fotbalová hřiště, dětské hřiště, koupaliště a cyklotrasa „Prajzská cesta“ vedoucí z Chlebičova do Bělé. Obec disponuje poštou, lékařskou ordinací, MŠ a ZŠ (1. – 5. třída). (15)

Chuchelná První zmínka o obci je z roku 1349, na počátku 17. století se stala majetkem rodiny Lichnovských z Veštic. Žije zde 1273 obyvatel, město Hlučín je vzdálené 12 km, Opava

16 km. Vzpomínkou na působení rodu Lichnovských je barokní zámek, v němž byl v roce 1952 zřízen první rehabilitační ústav v Československu. Ústav obklopuje zámecký park, v blízkosti se nachází kaple sv. Kříže s hrobkou rodiny Lichnovských, kostel Povýšení sv. Kříže. K procházkám lze využít Chuchelenský les, k projížďkám cyklotrasy. Pro obyvatele je zde MŠ a ZŠ, pošta i lékař.(15, 24)

Kobeřice Obec patří k nejstarším v okresu Opava, písemná zmínka je z roku 1236. Kobeřice s 3271 obyvateli jsou vzdálené 15 km od Opavy a leží v blízkosti polských hranic. V obci se nachází sádrovcový důl, který zaměstnává místní obyvatele, MŠ a ZŠ, pošta. Dominantou obce je novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1896. Zajímavé jsou také roubené stavby z 18. a 19. století, stará požární zbrojnice, Čujkův mlýn nebo bažantnice s umělým chovem bažantů. Sportovní vyžití zabezpečuje víceúčelový sportovní areál, kde se konají závody v atletice. (15, 25)

Kozmice Existence obce se datuje od roku 1349. Kozmice jsou vzdálené 11 km od Ostravy a 21 km od Opavy. V současné době zde bydlí 1868 obyvatel. V obci se nachází kostel sv. Floriána z roku 1936, památkové chráněná stodola s ohradní zdí, Kolečkův mlýn. V blízkosti leží areál Hlučínského jezera k provozování vodních sportů, víceúčelové hřiště, společenské akce se konají v sále Obecní restaurace. Kozmice pro své občany pořádají turnaje ve stolním tenise, šachu, Pálení čarodějnic nebo dětský den. V obci je pošta, MŠ a ZŠ (1. – 5. třída), dětí poté přestupují na základní školy do Hlučína. (15, 26)

Kravaře První zmínka o městě, které leží 9 km od Opavy, je z roku 1224. V současnosti zde žije 6762 obyvatel, mezi které patří i Miss České republiky a Miss Europe 1995 Monika Žídková nebo trenér hokejové reprezentace Alois Hadamczik. Kravaře jsou proslulé barokním zámkem s anglickým parkem sloužícím dnes jako golfové hřiště. Dalšími významnými památkami jsou novogotický kostel sv. Bartoloměje, kostel sv. Mikuláše, kaple sv. Floriána nebo kaple sv. Michala. Na území zasahuje přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky. Ve městě se nachází sportovně-rekreační komplex BULY ARÉNA s aquaparkem, hokejovou halou, bowlingem, dětským hřištěm, hotelem, MŠ a ZŠ, pošta a lékař. Každoročně se koná běh zámeckým parkem, Slezský maratón, turnaj v golfu a tradiční kravařský Odpust. (15, 27) 28

Ludgeřovice Obec vznikla pravděpodobně v roce 1330 a leží v bezprostřední blízkosti Ostravy. Jde o čtvrtou největší obec v České republice s 4753 obyvateli, která nemá status města. Dominantou obce je chrám sv. Mikuláše s farními objekty v novogotickém slohu z červených cihel a Kaplička na Vrablovci. V kostele se konají adventní koncerty. K pořádání akci slouží Obecní dům nebo areál místního fotbalového hřiště. Území obce je ideální pro procházky, rekreační běh a jízdu na kole po cyklotrasách. V obci je lékařská ordinace, MŠ a ZŠ, pošta. (15, 28)

Markvartovice Existence obce je poprvé zmíněna v roce 1377. Obec leží v kopcovitém terénu 11 km od Ostravy. V současnosti zde žije 1918 obyvatel, kteří využívají lékařskou ordinaci, MŠ a ZŠ (1. – 5. třída). Dominantou obce je barokní kostel Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 17. století. Pozůstatkem lidové architektury je Dřevěný srub. Nedaleko vesnice je označená Naučná vlastivědná stezka vedoucí přes areál opevnění a vojenský skanzen. Markvartovicemi prochází cyklotrasa Slezská magistrála. Každý rok se koná Markvartovický odpust. (15, 29)

Oldřišov Obec Oldřišov náležela v roce 1234 premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce. Leží ve výšce 283 m n. m. 7 km od Opavy, 20 km od Hlučína a bydlí zde 1371 obyvatel. Nacházel se zde barokní zámek, který byl upraven na hospodářskou budovu. Farní kostel Narození Panny Marie je z roku 1670, v jeho blízkosti je Památník obětem války. Obcí prochází cyklostezka, která se napojuje na dálkovou cyklotrasu Slezská magistrála. Je zde pošta, lékařská ordinace, MŠ a ZŠ. (15, 30)

Píšť Historie obce se datuje od roku 1228, nachází se 9 km od Hlučína, 18 km od Ostravy, v blízkosti hranice s Polskem (Píšť-Owsiszcze). Píšť má 2098 obyvatel. Historickou dominantou obce je kostel sv. Vavřince z roku 1743, dochovaly se zde sochy sv. Petra a Pavla v barokním slohu. Ojedinělou kulturní památkou je osmihranná kaple Jana Nepomuckého. Obec se může pochlubit největšími slunečními parkovými hodinami v Evropě. Ke sportu a rekreaci je určeno místní koupaliště s minigolfem, stometrová střelnice, fotbalové hřiště a hřiště s umělým povrchem pro různé míčové hry. Koncem srpna se koná Odpust

29 s velkolepým ohňostrojem. Obec obyvatelům nabízí poštu, pečovatelský dům MŠ a ZŠ, kterou navštěvují i děti z Vřesiny. (15, 31)

Rohov Obec s 619 obyvateli se nachází v severním výběžku Moravskoslezského kraje 20 km od Opavy. Poprvé je Rohov v dějinách zmíněn roku 1349. Dominantou obce je kaple sv. Petra a Pavla z roku 1932. Kulturními památkami jsou i Památník obětem 2. světové války, Boží muka a areál historického statku z roku 1861. Dochovaly se i roubené špýchary. Každoročně v červnu se koná mezinárodní běžecký Půlmaratón Kietrz – Rohov. Pro děti je zde mateřská škola, základní školu navštěvují v Sudicích. (15, 32)

Služovice Podobně jako Oldřišov náležely v roce 1349 Služovice klášteru Hradisko u Olomouce. Obec leží 9 km od Opavy a má 822 obyvatel. Dominantou je kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1997. Za zmínku stojí kaple Navštívení Panny Marie ve Vrbce, kaple Jana Křtitele z roku 1957 a budova školy z roku 1867. O kulturní a sportovní akce se stará občanské sdružení Služovice a Vrbka a místní spolky hasičů, myslivců a maminek. V obci je MŠ a ZŠ (1. – 5. třída). (15)

Strahovice Obec leží 15 km od Opavy a vznikla v roce 1349. V současnosti zde bydlí 919 obyvatel. Ve Strahovicích se nachází roubené lidové hospodářské stavby z poloviny 19. století, kaple Panny Marie Schonstattské, kostel sv. Augustina z roku 1924, pošta, lékařská ordinace, pošta, MŠ a ZŠ. Každoročně se koná běh a pochod Hlučínskem, Strahovický jarmark, Živý Betlém, Adventní koncerty, sportovní a hasičské slavnosti, slavnost ulice – tzv. Straßenfest. (15, 33)

Sudice Pohraniční obec s písemnou zmínkou z roku 1327 leží 15 km od Opavy. Žije zde 653 obyvatel. Obec je významná hraničním přechodem s Polskou republikou Sudice – Pietraszyn. Dominantu obce tvoří farní kostel s ohradní zdí a bránou, který je kulturní památkou. Nachází se zde jiné památky jako je Evangelický kostel z roku 1909 a mnoho památníků. Ke sportovnímu vyžití slouží tenisový kurt, fotbalové hřiště, dětské hřiště a cyklotrasa Sudický okruh. Nachází se zde pošta, MŠ a ZŠ. (15)

Šilheřovice První písemná zmínka je z roku 1377. Obec s 1596 obyvateli leží 17 km od Ostravy a je zde hraniční přechod Šilheřovice - Chalupki. Vesnice je známá zámkem z roku 1815, který je obklopen anglickým parkem s vzácnými dřevinami. Park slouží jako golfové hřiště s 18 jamkami. V parku u jezírka stojí Lovecký zámeček. Nachází se zde barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, bažantnice založena roku 1852, pošta, MŠ, ZŠ a střední škola hotelnictví, gastronomie a služeb. Obec pořádá dětský folklorní festival Vítání jara, Šilheřovický odpust a tradiční pivní slavnosti. (15, 37)

Štěpánkovice Historie obce se datuje od roku 1265, kdy vesnice patřila Herbertu z Fulštejna. Vzdálenost obce od Opavy je 13 km, bydlí zde 3172 obyvatel. Součástí obce je hřebčín Albertovec, který se může pyšnit úspěchy v chovu koní i několika vítězstvími ve Velké pardubické. Z pamětihodnosti lze zmínit kostel sv. Kateřiny, vesnické špýchary nebo kapli sv. Josefa. Pro sport je určeno hřiště s umělým povrchem. Z občanské vybavenosti je zde pošta, MŠ, ZŠ a lékařská ordinace. (15, 38)

Třebom Nejsevernější obec okresu Opava Třebom leží v nadmořské výšce 226 m n. m. nedaleko hranice s Polskem. První dochovaná zmínka je z roku 1349. Třebom náležela Oldřichovi z Pelhřimova. Po připojení k Československé republice v roce 1920 byla Třebom jedinou čistě německou vesnicí na Hlučínsku. V obci žije 218 obyvatel. Kostel sv. Jiří vystavěný v letech 1781-1785 řádem německých rytířů je dominantou obce. V kostele se nachází křtitelnice. Obcí prochází cyklostezky vedoucí do Polska. (15, 39)

Velké Hoštice Obec s 1765 obyvateli leží 5 km od Opavy a vznikla roku 1228. Mezi dominanty obce patří barokní zámek, kostel sv. Jana Křtitele s freskami, kaple Panny Marie z druhé poloviny 18. století a socha sv. Jana Nepomuckého. Zámek je obklopen parkem, kde je dětské hřiště nebo tenisové kurty. V obci je MŠ a ZŠ, pošta i lékařská ordinace. (15, 40)

Vřesina Obec Vřesina se rozkládá podél potoku Bečva v Hlučínské pahorkatině v nadmořské výšce 240 – 276 metrů. První zmínkou o obci je darovací listina Přemysla Otakara II. z roku 1270. 31

Vřesina, jejíž název je odvozen od vřesu, který se v oblasti hojně vyskytuje, je od Hlučína vzdálena 6 km, 13 km od Ostravy-Poruby a 17 km od centra Ostravy. Žije zde 1537 obyvatel, pro které je v obci MŠ a ZŠ (1. – 5. třída) a pošta. Dominantou obce je kostel sv. Vilém Aquilánského z roku 1930. Na hranici katastru se nachází betonové pevnosti z doby první republiky. Statut Státní přírodní rezervace má místní část Dařanec, kde se vyskytuje vzácná flóra. V okolí obce se nalézají Bludné balvany s různou velikostí z hrubozrnné červené žuly. Obec je významnou křižovatkou cyklostezek. Pro děti je v centru obce dětské hřiště. V sále obecního úřadu se pořádají plesy, kulturní akce pro seniory. Sportovní areál s fotbalovým a volejbalovým hřištěm slouží k pořádání sportovních akcí – nohejbalový, volejbalový turnaj, Turnaj 3 konců – fotbalový turnaj místních částí Mexiko, Korea, Hajduk. V centru obce se pořádají tradiční Dožinky, Vítání prázdnin, Ukončení prázdnin. Ve spolupráci s městem Hlučín je organizována procházka Hlučínsko – Vřesinská šlápota. (41)

Závada Obec s 582 obyvateli leží v nadmořské výšce 278 m n. m. a je vzdálená 30 km od Ostravy i Opavy. První zmínka o obci je z roku 1349, kdy Závada byla součástí panství Dolní Benešov, které patřilo pánům z Drahotuše. Z míst, která stojí za zmínku, lze vyzdvihnout středověký hrádek – Švédská šance, kaple sv. Urbana. Pro sportovní nadšence je k dispozici fotbalové hřiště, antukový a asfaltový kurt vhodný pro volejbal i nohejbal. Z občanské vybavenosti je zde pouze mateřská školka. Raritou je Psí hotel poskytující výcvik psů a jejich ubytování po dobu nepřítomnosti majitelů. (42)

3.2 Formy sdružení na území mikroregionu

Na území mikroregionu působí Sdružení obcí Hlučínska, Sdružení obcí mikroregionu Hlučínsko – východ, Sdružení obcí mikroregionu Hlučínsko – západ a Místní akční skupina Hlučínsko.

Sdružení obcí Hlučínska (SOH) Důvodem založení Sdružení obcí Hlučínska byla reforma veřejné správy v roce 1989, která zapříčinila odliv finančních prostředků z oblasti Hlučínska. Ke sdružení, které by hájilo zájmy Hlučínska, se přihlásilo 35 obcí. První zasedání Sněmu starostů SOH se konalo dne 18. září 1991, kdy byla zvolena Rada SOH a předseda. K podepsání nové zakladatelské smlouvy došlo mezi 24 členy dne 27. října 1998. Členy jsou následující obce: Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov, Bohuslavice, Bolatice,

Darkovice, Hať, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Oldřišov, Rohov, Služovice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina, Závada. Později se členy staly obce Bělá, Píšť a Strahovice. V současnosti jsou členy všechny samostatné města a obce na území Hlučínska, SOH úzce spolupracuje s městskými částmi Ostrava – Petřkovice, Ostrava - Hošťákovice, Ostrava - Lhotka a Opava – Malé Hoštice. Sdružení sídlí na Městském úřadě v Hlučíně. Předmětem činnosti je vzájemná spolupráce v hospodářské, kulturní a jiné oblasti a koordinace mezi členy při všech regionálních projektech. Členové platí jedenkrát ročně členský příspěvek, který je vypočten jako násobek 1,50 Kč a počtu obyvatel jednotlivé obce. V důsledku legislativních změn muselo SOH vstoupit v roce 2003 do likvidace, ve stejném roce podle platné právní normy bylo založeno sdružení nové s totožnou členskou základnou. (43)

Svazek obcí mikroregionu Hlučínsko – západ Svazek byl vytvořen starosty v západní části regionu Hlučínska na konci roku 2001 v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a následně v roce 2002 zapsán do registru právnických osob. Sídlo svazku je na Městském úřadě v Kravařích. Členy svazku jsou obce ve východní části okresu Opava: Hněvošice, Chlebičov, Kobeřice, Kravaře, Oldřišov, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Štěpánkovice, Třebom a Velké Hoštice. Od prosince 2006 jsou členy Bolatice a Chuchelná. Předmětem činnosti je spolupráce mezi obcemi v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování čistoty obcí, správy veřejné zeleně, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systému veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, podpora výstavby cyklostezek, úkoly v oblasti ochrany ovzduší a správa majetku obcí. (44)

Svazek obcí mikroregionu Hlučínska – východ Svazek vznikl dne 22. ledna 2002 registrací u Okresního úřadu Opava referátu vnitřních věcí. Svazek sdružuje obce, které spadají pod úřad s rozšířenou působností v Hlučíně: Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina a Závada. Od července 2007 přestali

33 být členy obce Chuchelná a Bolatice, které přistoupily k Svazku obcí mikroregionu Hlučínska – západ. Sídlem svazku je Městský úřad v Hlučíně. Předmětem činnosti je rozšíření, zlepšení a prohloubení hospodářské, kulturní a jiné spolupráce mezi členy svazku obcí v zájmu mikroregionu Hlučínska a také koordinace mezi členy při všech regionálních projektech v obecní a podnikatelské oblasti v rámci regionálním, celostátním a mezinárodním. Jde o úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování čistoty obcí, správy veřejné zeleně, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systému veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, úkoly v oblasti ochrany ovzduší, správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních a dalších zařízení. Každoroční členský příspěvek je vypočten jako násobek 0,50 Kč a počtu obyvatel. (45)

Místní akční skupina Hlučínsko (MAS Hlučínsko) Sdružení místní akční skupina Hlučínsko, o. s. vzniklo 27. listopadu 2006 registrací u Ministerstva vnitra České republiky. Sdružení je dobrovolnou a nepolitickou organizací složené ze Svazku obcí mikroregionu Hlučínsko východ i západ, Sdružení obcí Hlučínska, podnikatelských zemědělských subjektů a neziskové organizace. MAS Hlučínsko je právnickou osobou založenou na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Sdružení sídlí na Městském úřadě v Hlučíně. Předmět činnosti: vytvářet a aktualizovat strategii rozvoje a uskutečňovat opatření, která jsou navrhnuta ve strategii podporovat a napomáhat zlepšení životního prostředí, sociálního a hospodářského rozvoje podporovat vytváření nových pracovních míst hájit zájmy členů plnit všechny funkce a povinnosti místní akční skupiny podle programů LEADER+, LEADER ČR a další programů používajících metodu LEADER. (46)

4 Analýza mikroregionu Hlučínsko

4.1 Ekonomika

Zemědělství Příznivé podmínky pro zemědělství jsou dány kvalitní půdou Hlučínské pahorkatiny, z čehož vyplývá orientace na pěstitelskou oblast. Půda se intenzivně využívá pro pěstování především technických plodin. Z celkové výměry zemědělské půdy tvoří orná půda 86 %. Vysoká míra zornění má vliv na ekologickou stabilitu území mikroregionu a erozní poškození. Výrazným mínusem je nedostatek polních cest, které by ulehčily přístup k orné půdě. Zemědělstvím se v mikroregionu Hlučínsko zabývají Agroland, s. r. o. Štěpánkovice, AGROZEA, s. r. o. Hlučín-Darkovičky, Hoštická, a. s. Velké Hoštice, Zemědělské družstvo Hněvošice a jednotlivci.

Zalesnění mikroregionu je velice nízké, lesy pokrývají 17 % území a nacházejí se především v severní a severovýchodní části regionu. Toto území je vymezeno okolí obcí Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Hlučín-Bobrovníky, Chuchelná, Ludgeřovice, Píšť, Šilheřovice a Závada. I toto malé území nabízí přírodní rezervace, mezi které patří (47, s. 13-16): Koutské a Zábřežské louky – komplex mokřadních luk, luhů a zeleně v údolí řeky Opavy zaujímá plochu 375,7 ha. Oblast se nachází mezi Kravařemi a Zábřehem, což je část Dolního Benešova. (14) Hněvošický háj – přírodní rezervace s dubohabrovým porostem a karpatskou květenou leží, jak už samotný název napovídá, u obce Hněvošice. (14) Černý les I. a II. – obě přírodní rezervace v území Šilheřovice mají celkovou výměru 15,75 ha. V lese rostou buky staré až 150 let, lípy, habr, dup a další vzácné rostliny a živočichové. Rezervace jsou zařazeny do seznamu NATURA 2000 s ochranou pachníka hnědého. (48) Přírodní památka Hranečník – rozloha území, nacházejícího se v obci Píšť, činí 4,93 ha. Hranečník s borovicovým a dubovým porostem je hnízdištěm volavky popelavé. (49) Přírodní rezervace Dařanec – státní přírodní rezervace leží podél silnice vedoucí z Vřesiny do Píště. V rezervaci s rozlohou 33 ha roste habr, dub, buk a vzácná flóra, nachází se zde i bludný balvan. (50) Odkryv – národní přírodní památka v Kravařích s ledovcovými usazeninami z období sálského zalednění (51)

Na území mikroregionu se nachází řada rybníků, především v blízkosti Dolního Benešova, Bohuslavic a Chuchelné. Celková výměra rybníků činí 186 ha. Rybníky slouží k chovu sladkovodních ryb, hlavně kaprů, sumců, amurů a candátů. (47, s. 13-17)

Průmysl Mikroregion se zaměřuje i na průmysl, sídlí zde zpracovatelské podniky, které podnikají v oborech kovové konstrukce a kovodělných výrobků, dřevařského průmyslu a výroby nábytku, výroby elektrických strojů a zařízení, oděvní a textilní výroby. Mikroregion zastupují i obory vydavatelství a tisk, výroba chemických výrobků a výroba strojů a zařízení. Firmy, které se průmyslovou činností zabývají, zaměstnávají velké množství místních obyvatel. Mezi takové firmy patří např. MSA, a. s. Dolní Benešov, Lanex, a. s. Bolatice, Armatury Group, a. s. Kravaře, PF PLASTY CZ, s. r. o. Chuchelná. Tradičním odvětvím na Hlučínsku je stavebnictví, kterým se zabývají hlavně osoby samostatně výdělečně činné nebo malé firmy. (47, s. 11-12) Obce mikroregionu Hlučínsko podporují vznik nových průmyslových zón, které by přinesly i vznik nových pracovních míst. Průmyslová zóna vybavena nezbytnou infrastrukturou již vznikla v obci Bolatice. Sídlí zde asi 22 firem, které se zabývají zámečnictvím, kovoobráběčstvím, výrobou betonových prvků, farmaceutickou výrobou, truhlářskou výrobou, výrobou průmyslového textilu a dalšími oblastmi. (52) Průmyslové zóny plánují i další obce (Vřesina, Závada), které tím chtějí omezit dojíždění obyvatel do zaměstnání ve větších městech, především v Ostravě a Opavě.

4.2 Cestovní ruch

Mikroregion je vhodný především ke krátkodobé rekreaci, k venkovské turistice, cykloturistice a agroturistice. Ideální možnosti pro kongresovou a golfovou turistiku nabízí Šilheřovice, které mohou oslovit i turisty zajímající se o lov bažantů. O zvýšení turistické atraktivity se snaží pomocí různých projektů samostatně i v rámci spolupráce všechny obce mikroregionu. Informace o mikroregionu poskytují Informační centra v Hlučíně a Kravařích. (47, s. 17-18) Mikroregionem prochází řada cyklotras umožňujících poznat tuto oblast. Velkým plusem je perfektní značení a nenáročnost terénu. Součástí evropské sítě Euro-velo je cyklostezka Moravská brána (Jantarová stezka), na kterou jsou napojeny trasy Prajzská cesta, Slezská magistrála a místní cyklotrasy (viz Příloha č. 1). (15)

4.2.1 Památky a kulturní akce

Skoro každá obec mikroregionu nabízí nějakou památku. Jedná se především o velké množství kostelů, kapliček, soch a památníků. Všechny památky byly zmíněny v kapitole 3.1 Obce na území mikroregionu. Zámky se nachází v Hlučíně, Kravařích, Šilheřovicích, Velkých Hošticích, Bolaticích, Dolním Benešově, Chuchelné. Veřejnosti je zpřístupněn barokní zámek s muzeem v Kravařích a pro konání komerčních a soukromých akci zámek Šilheřovice. Všechny zámky obklopují volně přístupné parky. Středověkou architekturu připomíná Švédská šance v Závadě, z lidové architektury se dochovaly roubené špýchary v Rohově, Chuchelné, Kobeřicích nebo Strahovicích. Expozice vojenské techniky a vybavení se nachází v areálu československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách. Dobové kroje lze shlédnout v muzeu Hlučínska v Hlučíně. Ukázku života na vesnici nastiňuje Skanzen lidových tradic a řemesel v Bolaticích. V mikroregionu se nachází i řada přírodních rezervací s vzácnou faunou a flórou. Rezervace byly uvedeny v podkapitole 4.1 Ekonomika v části zemědělství. Na Hlučínsku se pořádá řada kulturních akcí, které jsou známy i za územím mikroregionu. Tradiční odpusty se konají v Kravařích nebo Píšti, dožinky v Bolaticích, Vřesině a Dolním Benešově. Mezinárodní účastníky má festival Hudební jaro na Hlučínsku v Dolním Benešově. Oblíbeným festivalem je Štěrkovna Open Music v Hlučíně, obnovený festival HAFEST v Hati, který organizují a pořádají mladí lidé. (14)

4.2.2 Ubytovací možnosti

Ubytovací možnosti mikroregionu zaznamenaly v posledních letech mírný nárůst, avšak i nadále je zapotřebí rozvíjet tuto oblast. V současnosti se v mikroregionu nachází 29 ubytovacích zařízení (Tab 1), jedná se především o malé penziony s nízkou ubytovací kapacitou. Hotely jsou v Šilheřovicích a Kravařích, kde se nacházejí golfová hřiště. Mezi obce, kde se neexistuje žádné ubytovací zařízení, patří Darkovice, Hněvošice, Chlebičov, Kobeřice, Markvartovice, Oldřišov, Píšť, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Třebom, Vřesina a Závada. (47, s. 12,18)

Tab. 1. Ubytovací možnosti v mikroregionu Obec Ubytovací zařízení Bělá Penzion a Hřebčín Bělá Bohuslavice Penzion U kostela Penzion U Fontány Bolatice Penzion Bolatice Turistická ubytovna Dolní Benešov Penzion Herta Hať Hostinec a penzion U sv. Mikuláše Autokemp Jezero SRA Penzion a restaurant Stará celnice Penzion Azalka Hlučín Penzion Rodos Penzion Sv. Florian Penzion Hevil Chuchelná Café Lukas Hostinec a penzion U Krokodýla Kozmice Ranč U Kubinů Hotel Buly Aréna Kravaře Penzion Buly Centrum Penzion Slanina AM Café Ludgeřovice Motel Taxi Golf hotel U sv. Jana Hotel Golf Šilheřovice Šilheřovice Restaurace a penzion Stará Pekárna Restaurace a penzion Na náměstí Štěpánkovice Penzion Albertovec Penzion Darja Velké Hoštice Penzion u Bouchače Ubytování Na Statku Zdroj: vlastní

4.2.3 Stravovací možnosti

V obcích mikroregionu se nachází pohostinství, hostince, restaurace, kavárny, vinárny a bary. Celkový počet těchto zařízení je 109, největší koncentrace je v Hlučíně a naopak žádné zařízení se nenachází v Třebomi. Specifická možnost stravování – Pstruží farma je v Bělé.

Tab. 2. Typy a počet stravovacích zařízení Typ stravovacího zařízení Obec Pohostinství, Kavárna, Restaurace Ostatní* Celkem hostinec cukrárna Bělá 1 - - 1 2 Bohuslavice 1 1 - 1 3 Bolatice 1 3 1 - 5 Darkovice 1 1 - - 2 Dolní Benešov 3 4 - 1 8 Hať 3 - 1 1 5 Hlučín 4 14 5 4 27 Hněvošice 1 - - - 1 Chlebičov - 1 - - 1 Chuchelná 1 3 1 - 5 Kobeřice - 1 - 2 3 Kozmice 2 - - - 2 Kravaře - 7 1 1 9 Ludgeřovice 2 - 1 - 3 Markvartovice - 2 - - 2 Oldřišov 1 - - - 1 Píšť 1 2 - 1 4 Rohov 2 - - - 2 Služovice 1 1 - 1 3 Strahovice 1 - - - 1 Sudice - 2 - - 2 Šilheřovice 2 3 1 2 8 Štěpánkovice 1 1 - - 2 Třebom - - - - 0 Velké Hoštice - 2 - 2 4 Vřesina 2 1 - - 3 Celkem 32 49 11 11 109 *Ostatní – bary, vinárny, hotel Zdroj: vlastní

4.2.4 Sportovní zařízení

Mikroregion Hlučínsko nabízí kromě početných cyklotras i vhodné podmínky pro jiné sporty. Golfová hřiště jsou v Kravařích a Šilheřovicích, minigolf si lze zahrát v Hlučíně a Píšti. Projížďky na koních nabízí jízdárna Albertovec, dětský ranč Hlučín, Penzion Bělá, jezdecký klub Červánek v Hati, jezdecký klub v Šilheřovicích. Rozsáhlý areál vodních sportu u

Hlučínského jezera nabízí možnost koupání v letních měsících, koupaliště je v Darkovicích, Píšti, Chlebičově a Bolaticích. V zimních měsících lze využít aquapark Kravaře, Buly Arénu Kravaře a sportovní halu v Hlučíně. V jednotlivých obcích se nachází fotbalová hřiště místních sportovních týmů. (15)

4.3 Doprava

Dopravní obslužnost mikroregionu je zajišťována autobusovou a osobní vlakovou přepravou. Frekvence dopravních spojů v jednotlivých obcích se značně liší. Nejvíce trpí okrajové obce, kde autobusy z Opavy nebo Ostravy zajíždějí jen párkrát denně. Dopravní služby poskytují společnosti Veolia Transport, a. s., TQM - holding, s. r. o., Dopravní podnik Ostrava, a. s., CK Maxner, s. r. o. a České dráhy, a. s.

Silniční doprava Páteřní komunikací Hlučínska je silnice první třídy č. I/56, která vede z Opavy přes Kravaře, Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín, Ludgeřovice do Ostravy. Jedná se o nejvyužívanější úsek s vysokým dopravním zatížením a častými dopravními nehodami. Tato skutečnost vedla v minulých letech k diskuzím a následným studiím výstavby obchvatu této oblasti, avšak doposud nedošlo k realizaci. Hlavním silničním tahem do Polska je silnice první třídy č. I/46 vedoucí z Opavy přes Kobeřice a Sudice. I zde již došlo ke zpracování studie výstavby obchvatu. Silnice druhé třídy vedou v úseku Třebom – Sudice – Rohov – Chuchelná – Píšt (silnice II/466) a úsekem Hlučín – Hať (silnice č. II/469). Intenzita dopravy negativně působí na kvalitu silnic, životní prostředí a bezpečnost občanů a cyklistů. Ke zvýšení bezpečnosti občanů přispívají jednotlivé obce budováním chodníků, ochranu cyklistů by v určité míře mohly zajistit cyklostezky vedené přes nevyužívané polní cesty. Velkým plusem v silniční dopravě je dálnice D1, která umožňuje lepší dopravní spojení Moravskoslezského kraje s jinými kraji České republiky.

Železniční doprava Mikroregionem procházejí dvě železniční tratě. Trať č. 317 vede v úseku Hlučín – Kozmice – Dolní Benešov – Kravaře – Opava, trať č. 318 vede v úseku Kravaře – Štěpánkovice – Bolatice – Chuchelná. Pro další vývoj mikroregionu je důležité zachovat tyto tratě z důvodu napojení na dopravní uzel v Opavě.

Letecká doprava Letiště v Dolním Benešově - Zábřehu má statut veřejného vnitrostátního letiště, slouží především k vyhlídkovým letům a pro zemědělské účely. (47, s. 19)

4.4 Technická infrastruktura

Zásobování vodou Provozovatelem vodovodní sítě, prostřednictvím které je dodávána pitná voda, jsou Severomoravské vodárny a kanalizace, a. s. Zdrojem pitné vody je vodní nádrž Kružberk. V obcích Darkovice, Hať, Chlebičov, Kobeřice, Píšť, Třebom, Velké Hoštice a v úsecích Bolatice – Bohuslavice, Chuchelná – Bělá, Strahovice – Závada a Rohov – Sudice je voda dodávána pomocí obecních vodovodů. Zdrojem jsou místní podzemní vody. V posledních 5 letech byly v některých obcích vybudovány čistírny odpadních vod. I nadále však chybí v Bělé, Bohuslavicích, Darkovicích, Hněvošicích, Rohově, Slušovicích, Třebomi a částečně ve Vřesině, která má ČOV vybudovanou pouze pro část obce, kde se jsou postaveny novostavby. V obcích Hať a Chlebičov byla v letošním roce započata výstavba ČOV. Výstavba kanalizací a ČOV představuje pro rozpočty obcí výrazné finanční zatížení, proto je výstavba zahájena teprve se získáním dotace.

Zásobování elektrickou energií O zásobování elektrickou energií se starají dvě transformovny, jejichž kapacita je dostačující a nevyskytují se vážnější problémy. Jedna transformovna je ve Velkých Hošticích, druhá v Dolním Benešově. Některé obce plánují rekonstrukci sítě nízkého napětí.

Zásobování plynem K plošné plynofikaci došlo v letech 1996-1997 v 8 obcích Hlučínska, v současnosti jsou napojeny všechny obce kromě Třebomi. Technický stav plynovodů je dobrý a zajišťuje stabilní dodávky plynu.

Zásobování teplem V obcích mikroregionu je používán systém lokálních topidel nebo domovních kotelen. Zdrojem energie je zemní plyn, avšak někteří obyvatelé přešli k topení pevnými palivy z důvodu rostoucí ceny energie, což má negativní dopad na kvalitu ovzduší. Pouze v Hlučíně se využívá centrální zásobování teplem. (47, s. 20)

4.5 Obyvatelstvo

V obcích mikroregionu Hlučínska žije 68 823 obyvatel. Počet obyvatel má stoupající tendenci, ke které přispěl počet přistěhovaných občanů do jednotlivých obcí. Mikroregion nabízí bydlení v klidném prostředí nedaleko krajského města Ostrava nebo okresního města Opava. Nárůst obyvatel v posledních letech je patrný např. v obci Vřesina, kde došlo k vybudování zhruba 30 nových rodinných domů.

Tab. 3 Počet obyvatel Hlučínska v jednotlivých letech k 1. 1. Rok Obec 2010 2011 2012 2013 Bělá 681 669 670 662 Bohuslavice 1 634 1 635 1 649 1 668 Bolatice 4 372 4 382 4 430 4 437 Darkovice 1 279 1 284 1 298 1 340 Dolní Benešov 4 196 4 217 4 203 4 167 Hať 2 571 2 559 2 575 2 571 Hlučín 14 236 14 144 14 122 14 040 Hněvošice 1 028 1 018 1 019 1 035 Chlebičov 1 094 1 097 1 100 1 103 Chuchelná 1 303 1 274 1 277 1 273 Kobeřice 3 274 3 277 3 280 3 271 Kozmice 1 804 1 813 1 826 1 868 Kravaře 6 821 6 733 6 736 6 762 Ludgeřovice 4 704 4 689 4 722 4 753 Markvartovice 1 874 1 866 1 886 1 918 Oldřišov 1 338 1 333 1 351 1 371 Píšť 2 107 2 113 2 108 2 098 Rohov 629 619 619 619 Služovice 809 819 815 822 Strahovice 916 926 916 919 Sudice 670 670 671 653 Šilheřovice 1 605 1 598 1 596 1 596 Štěpánkovice 3 111 3 159 3 145 3 172 Třebom 224 219 219 218 Velké Hoštice 1 786 1 779 1 781 1 765 Vřesina 1 420 1 481 1 502 1 537 Závada 586 586 581 582 Celkem 68 082 67 970 68 109 68 233 Zdroj: zpracováno dle Českého statistického úřadu

Co se věkového složení obyvatel mikroregionu týče, převážnou většinu tvoří obyvatelé produktivního věku 15-65 let (69,79 %). Počet obyvatel ve věku 0-14 let (14,98 %) je o něco málo nižší než u věkové skupiny 65 let a více (15,36 %). (53)

Mikroregion Hlučínsko je tvořen převážně vesnicemi, a proto je zde i vysoký podíl bytů v rodinných domech. Bytové domy se ve větší míře vyskytují ve městech Hlučín, Kravaře a Dolní Benešov. Tabulka 4 znázorňuje počet bytů, které se nacházejí v obcích mikroregionu Hlučínsko. Nejvyšší počet bytů 2 537 je v největším městě dané oblasti v Hlučíně. Naopak nejméně jich je v Třebomi, pouze 81.

Tab. 4 Počet bytů v jednotlivých obcích Obce Počet bytů Bělá 186 Bohuslavice 441 Bolatice 1 070 Darkovice 339 Dolní Benešov 740 Hať 716 Hlučín 2 537 Hněvošice 244 Chlebičov 249 Chuchelná 283 Kobeřice 754 Kozmice 490 Kravaře 1 749 Ludgeřovice 1 351 Markvartovice 522 Oldřišov 522 Píšť 575 Rohov 163 Služovice 203 Strahovice 223 Sudice 174 Šilheřovice 400 Štěpánkovice 720 Třebom 81 Velké Hoštice 440 Vřesina 381 Závada 151 Celkem 15 704 Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, SLDB 2011 43

Jak již bylo uvedeno, mnoho obyvatel dojíždí do zaměstnání do velkých měst jako Ostrava nebo Opava, avšak někteří lidé našli pracovní místo ve velkých podnicích mikroregionu. Podniky jako např. Lanex, a. s., MSA, a. s nebo Armatury Group a. s. zaměstnávají každý přes 400 zaměstnanců. Podstatná část obyvatel se věnuje samostatně výdělečné činnosti. Vznik nových pracovních míst v oblasti Hlučínska podporují i jednotlivé obce, které v rámci svých strategických plánů chystají pozemky pro nové průmyslové zóny s potřebnou infrastrukturou.

I přesto jednotlivé obce trápí nezaměstnanost. Podle posledních dostupných informací Ministerstva práce a sociálních věcí z prosince roku 2011 činila průměrná nezaměstnanost v mikroregionu Hlučínsko 11,4 %. Pro porovnání nezaměstnanost okresu Opava byla v té době 10,5 %, pro celou Českou republiku 8,6 %. Nejvyšší nezaměstnanost v mikroregionu je v Třebomi, z důvodu špatného dopravního spojení do měst (viz Tab. 5). (54)

Od 1.1.2013 se používá nová metodika výpočtu nezaměstnanosti tzv. podíl nezaměstnaných osob. Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve stejném věku.

V současnosti jsou k dispozici pouze údaje týkající se okresů. Pro Hlučínsko lze použít údaje okresu Opava. Podíl nezaměstnaných osob opavského okresu dosahoval v květnu 2013 7,7 %, čímž převyšoval republikový průměr o 0,2 %. (55)

Tab. 5 Míra nezaměstnanosti v prosinci v období 2009-2011 Míra nezaměstnanosti Obce 12/2009 12/2010 12/2011 Bělá 11,1% 14,9% 14,2% Bohuslavice 9,3% 8,4% 9,2% Bolatice 10,7% 12,5% 10,3% Darkovice 8,8% 9,0% 8,3% Dolní Benešov 10,5% 10,3% 9,7% Hať 8,0% 10,8% 8,2% Hlučín 10,3% 11,1% 9,5% Hněvošice 8,7% 10,2% 10,0% Chlebičov 8,6% 13,2% 12,5% Chuchelná 10,8% 12,8% 7,0% Kobeřice 13,4% 15,6% 12,4% Kozmice 9,8% 10,2% 10,2% Kravaře 13,8% 15,3% 13,2% Ludgeřovice 8,6% 9,2% 7,5% Markvartovice 8,8% 9,9% 8,9% Oldřišov 10,9% 11,1% 12,0% Píšť 8,3% 8,1% 7,9% Rohov 11,4% 16,8% 15,5% Služovice 14,6% 12,2% 12,4% Strahovice 11,8% 12,0% 13,3% Sudice 20,8% 20,2% 15,7% Šilheřovice 10,5% 10,2% 9,1% Štěpánkovice 12,7% 13,5% 12,7% Třebom 31,6% 31,6% 25,3% Velké Hoštice 8,9% 11,2% 9,9% Vřesina 8,7% 8,7% 9,1% Závada 12,5% 13,2% 12,5% Průměrná hodnota 11,6% 12,7% 11,4% celkem Zdroj: zpracováno dle Integrovaného portálu MPSV

4.6 Životní prostředí

Kvalita ovzduší je negativně ovlivňována průmyslovou výrobou na Ostravsku a v Polsku a také dopravním provozem podél silnic, zejména I/56, I/46. Především v zimních měsících má na kvalitu vzduchu vliv topení tuhými palivy, způsobené rostoucími náklady na vytápění plynem.

O svoz odpadů se starají dvě společnosti, a to OZO Ostrava, s. r. o. a Marius Pedersen, a. s. Ve všech obcích jsou umístěny kontejnery na papír, sklo, plasty a konzervy. Počátkem roku je nově u firmy OZO Ostrava zabezpečena služba svozu biologicky rozložitelného odpadu ze zahrad (tráva, listí, spadané ovoce), který bude využit k výrobě zeminových substrátů. Nerecyklovatelný odpad je odvážen na skládky splňující zákonem předepsané podmínky.

Nejvýznamnějším tokem je řeka Opava, potoky protékající jednotlivými obcemi se většinou vlévají na území Polské republiky do řeky Odry. Zdrojem znečištění povrchových vod jsou nečištěné odpadní vody. Tento problém jednotlivé obce postupně řeší výstavbou čistíren odpadních vod. Riziko záplav je dalším faktorem, se kterým mikroregion bojuje. Následky záplav by mohlo zmírnit nebo úplně omezit budování hrází, suchých poldrů, retenčních nádrží a čištění vodních toků. Překážkou k budování je však rozpor mezi obcemi a Povodí Odry, a. s.

Zdrojem hluku je především doprava a podniky zabývající se těžbou sádrovce, písku nebo štěrkopísku. Půdu zatěžuje intenzivní zemědělství, hnojiva, nízká míra zalesnění snižuje stabilitu území. V oblasti Kravař a Dolního Benešova se projevují erozní poškození. (47, s. 26-27)

5 Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření bylo prováděno písemnou formou v červnu 2013. Dotazníky byly rozdány občanům mikroregionu a některým zaměstnancům firmy MSA, a. s. Celkem bylo rozdáno 125 dotazníků, navráceno jich bylo 107, návratnost je tedy 85 %. Dotazník obsahoval 9 otázek a byl zcela anonymní. Všichni respondenti byli seznámeni s účelem dotazníkového šetření a ujištěni, že výsledky poslouží pouze pro bakalářskou práci. V dotazníku byly položeny otázky zjišťující délku pobytu obyvatel v mikroregionu, atraktivnost a propagaci Hlučínska, informovanost o dění v oblasti. Následovaly otázky ohledně spokojenosti se službami a faktory života. Jedna otázka byla otevřená, jejím cílem bylo zjistit, co obyvatelům schází. Na závěr byly položeny otázky týkající se pohlaví a věku obyvatel. Dotazník je k nahlédnutí v příloze č. 2.

Vyhodnocení dotazníků Otázka č. 1 Jak dlouho bydlíte v mikroregionu Hlučínsko?

Jak dlouho bydlíte v mikroregionu Hlučínsko?

79% 3 roky a méně 4-9 let 10 let a více 13%

Graf č. 1 Jak dlouho bydlíte v mikroregionu Hlučínsko? Zdroj: vlastní

Nejpočetnější skupinou dotazovaných byli obyvatelé, kteří na Hlučínsku bydlí více než 10 let (84 respondentů – 79 %). Do obyvatelstva bydlící v mikroregionu 4 – 9 let se řadí 14 respondentů – 13 %. Nejméně početnou skupinou jsou obyvatelé, kteří se přistěhovali před 3 lety a méně – 9 respondentů (8 %).

Otázka č. 2 Myslíte, že je mikroregion Hlučínsko atraktivní pro turisty?

Atraktivnost mikroregionu Hlučínsko

24%

Ano Ne

76%

Graf č. 2 Atraktivnost mikroregionu Hlučínsko Zdroj: vlastní

Z celkového počtu 107 respondentů označilo mikroregion Hlučínsko za atraktivní 76 % obyvatel (81 dotazovaných). Neatraktivní je toto území pro 24 % respondentů (26 dotazovaných).

Otázka č. 3 Myslíte, že je propagace mikroregionu Hlučínsko dostatečná?

Myslíte, že je propagace mikroregionu Hlučínsko dostatečná?

41% Ano Ne

59%

Graf č. 3 Myslíte, že je propagace mikroregionu Hlučínsko dostatečná? Zdroj: vlastní

Propagaci mikroregionu Hlučínsko označilo 59 % dotazovaných (63 respondentů) za dostačující. 41 % dotazovaných (44 respondentů) by přivítalo zlepšení propagace mikroregionu.

Otázka č. 4 Z jakého zdroje získáváte informace o dění v mikroregionu?

Informační zdroj o dění v mikroregionu

internet 46% tisk 38% známí ostatní

Graf č. 4 Informační zdroj o dění v mikroregionu Zdroj: vlastní

Informace o sportovních, kulturních a jiných akcích získá 46 % dotazovaných prostřednictvím internetových stránek (82 respondentů), 68 dotazovaných (38 %) uvedlo za zdroj informací své známé. Informace o mikroregionu získané z tisku uvedlo jako svou odpověď 17 respondentů (9 %). Do kategorie ostatní zařadilo 12 respondentů (7 %) místní rozhlas a regionální televizi. Otázka umožňovala volbu více odpovědí

Otázka č. 5 Jak jste spokojení s následujícími službami? Otázka se skládala z 3 hledisek – dopravní obslužnosti, kulturní vyžití a sportovní vyžití a nabízela k výběru 4 možnosti – velmi spokojen, spokojen, spíše nespokojen, nespokojen.

Dopravní obslužnost

27%

velmi spokojen 41% spokojen spíše nespokojen nespokojen

25% 7%

Graf č. 5 Dopravní obslužnost Zdroj: Vlastní

Se současnou dopravní obslužnosti je v mikroregionu spokojeno 51 respondentů, což představuje 48 % dotazovaných. Větší část dotazovaných je s dopravní obslužností nespokojena – 56 respondentů (52 %).

Kulturní vyžití

16%

velmi spokojen 7% spokojen spíše nespokojen

64% 13% nespokojen

Graf č. 6 Kulturní vyžití Zdroj: vlastní

Více než ¾ dotazovaných (83 respondentů, 77 %) je spokojeno s kulturním vyžitím. Nespokojených respondentů, kteří by uvítali více kulturních akcí, je 24, což představuje 23 %.

Sportovní vyžití

13%

velmi spokojen 7% spokojen spíše nespokojen 64% nespokojen 16%

Graf č. 7 Sportovní vyžití Zdroj: vlastní

Se sportovním vyžitím v mikroregionu je spokojeno 86 dotazovaných (80 %), nespokojeno je 21 dotazovaných (20 %).

Otázka č. 6 Jak jste spokojeni s následujícími faktory života v mikroregionu? Otázka se skládá ze 4 faktorů – životní prostředí, bezpečnost v obci, upravenost obce a informovanost. Na výběr byly stejné možnosti jako u předešlé otázky.

Životní prostředí 5% 3%

velmi spokojen spokojen 33% spíše nespokojen 60% nespokojen

Graf č. 8 Životní prostředí Zdroj: vlastní

Se životním prostředím v mikroregionu je 93 % dotazovaných spokojeno – 99 respondentů. Respondentů, kteří se životním prostředím spokojeni nejsou, je 8 (7 %).

Bezpečnost v obci

12%

4% velmi spokojen spokojen spíše nespokojen 22% 62% nespokojen

Graf č. 9 Bezpečnost v obci Zdroj: vlastní

S dalším faktorem – bezpečnost v obci je spokojeno 90 dotazovaných (84 %), nespokojeno je 17 respondentů (16 %).

Upravenost obce

32% velmi spokojen spokojen spíše nespokojen nespokojen 58% 3% 7%

Graf č. 10 Upravenost obce Zdroj: vlastní

S upravenosti obce je spokojeno 70 dotazovaných (65 %). Nespokojených respondentů je 37, což představuje 35 %, nelíbí se jim zejména neupravené centrum obce.

Informovanost

76% velmi spokojen 7% spokojen spíše nespokojen 7% nespokojen

10%

Graf č. 11 Informovanost Zdroj: vlastní

Poslední částí této otázky byla informovanost, kterou většina obyvatel považuje za dostačující. Spokojeno je 92 respondentů (86 %), nespokojených je 15 respondentů (14 %).

Otázka č. 7 Co Vám v obci chybí? Jedná se o otevřenou otázku, která měla zjistit, co obyvatelům v obci schází. Respondenti nebyli omezeni počtem odpovědí. Celkem bylo získáno 213 odpovědí. Pro přehlednost byly některé oblasti sloučeny dohromady.

Co Vám v obci chybí?

obchod s potravinami 2% 1% 1% 2% 12% 2% bazén, aquapark 3% lékař

3% sportovní hala, posilovna klidová zóna, park 3% 10% kavárna, cukrárna, vinárna wellness, sauna 3% lékárna pečovatelské služby 4% restaurace, pizzerie kulturní dům 4% 10% bowling, club pro mladé policie parkoviště 5% zázemí pro děti inline dráha 7% vzdělávací kurzy, besedy 5% nic

5% koše 7% dopravní obslužnost 5% 6% zverimex

Graf č. 12 Co Vám v obci chybí? Zdroj: vlastní

Největší část dotazovaných (12 %) postrádá ve své obci obchod s potravinami, ovocem a zeleninou, další část respondentů (10 %) by uvítala bazén nebo aquapark. Respondentům (10 %) schází lékařská ordinace. Sportovní halu a klidovou zónu by si přálo po 7 % dotazovaných obyvatel mikroregionu. V obcích podle respondentů chybí restaurace, pizzerie, pečovatelské služby, lékárna a bowling. 3 % respondentů by uvítali častější policejní kontroly, stejné množství dotazovaných by ve své obci chtělo mít zázemí pro děti, parkoviště a inline dráhu pro bruslaře. Zlepšení dopravní obslužnost by přivítalo 1 % dotazovaných a stejné procento je spokojeno se současným stavem.

Otázka č. 8 Pohlaví:

Pohlaví

žena 50% 50% muž

Graf č. 13 Pohlaví Zdroj: vlastní Složení respondentů z hlediska pohlaví bylo stejné, na otázky odpovědělo 54 žen a 53 mužů.

Otázka č. 9 Věková skupina:

Věková skupina

29% 31% 15-30 let 31-50 let 51 let a více

40%

Graf č. 9 Věková skupina Zdroj: vlastní

Respondenti byli dle věku rozděleni do 3 kategorií, a to do skupiny 15-30 let, 31-50 let a 51 let a více. Největší kategorii tvoří skupina ve věku 31-50 let (43 respondentů), což v procentuálním vyjádření představuje 40 %. Následuje skupina 15-30 let (33 respondentů) s 31 %. Do poslední skupiny 51 let a více se zařadilo 29 % dotazovaných (31 respondentů).

6 Návrhy a doporučení pro obce mikroregionu Hlučínsko

Z vlastního pozorování, analýzy území a dotazníkového šetření vyplynuly oblasti, které občanům v mikroregionu Hlučínsko chybí, oblasti se kterými jsou spokojeni a oblasti, které by se měly ještě vylepšovat.

Výstavba aquaparku Obyvatelé v dotazníkovém šetření často uváděli, že by na území mikroregionu přivítali více možností ke koupání. Mikroregion nabízí dostatečné kapacity pro letní období, ale v zimě je zde otevřen pouze aquapark v Kravařích, který je součástí komplexu Buly Arény. Proto by byla vhodná výstavba dalšího krytého aquaparku, který by byl umístěn v největším městě mikroregionu v Hlučíně. Hlavním důvodem, proč jsem zvolila tuto lokalitu, je dobrá dopravní obslužnost ze všech obcí mikroregionu i nedaleké Ostravy. Aquapark by měl nabídnout možnost relaxace, dostatečně velké parkoviště a možnost občerstvení. Vysoké finanční nároky na tento projekt bohužel v současné době neumožňují jeho realizaci.

Rozšíření služeb Ve všech obcích Hlučínska kromě měst Dolní Benešov, Hlučín a Kravaře se nachází málo obchodů se základními potravinami, ovocem a zeleninou. Jednotlivé obce by mohli nabídnout případným zájemcům k pronájmu vhodné budovy, které mají ve svém vlastnictví a v současné době je nevyužívají.

Z výsledků dotazníku vyplývá i další návrh, kterým je zřízení lékařské ordinace a lékárny v obcích, kde tato služba dosud chybí. Ve větších obcích (Bohuslavice, Vřesina, Darkovice) by lékařská ordinace byla otevřena alespoň 3 dny, zbylé 2 dny by lékaři mohli dojíždět do menších obcí (Závada, Bělá, Třebom). Služba praktického lékaře v obcích by přinesla užitek zejména občanům v seniorském věku, kteří by nebyli nuceni dojíždět na pravidelné kontroly do měst a rovněž by si mohli své léky vyzvednout v lékárně v obci. Ideální možnosti by bylo jako v předešlém případě pronajmout soukromým lékařům prostory, které by si lékaři sami vybavili. Je ale nutné konstatovat, že vybavení lékařské ordinace stojí nemalé peníze a také ne všechny obce disponují vhodnými prostory k pronájmu.

V posledních 5 letech vznikla na Hlučínsku řada stravovacích zařízení, přesto by bylo vhodné vybudovat v obcích Hať, Hněvošice nebo Vřesina restauraci, která by poskytovala

56 kvalitní stravování po celý den a disponovala by vhodnými prostory k pořádání oslav, svateb, večírků nebo firemních akcí. Hosty v restauraci by mohli být místní občané, ale i cykloturisté, neboť se jedná o oblasti, které jsou křižovatkami několika cyklistických tras.

Mikroregion nenabízí dostatečné ubytovací kapacity, z tohoto důvodu by měl navýšit počet penzionů a menších hotelů. Hlučínsko disponuje 2 golfovými hřišti v Kravařích a Šilheřovicích, kde se také nacházejí 3 hotely. Potenciál těchto obcí je v golfové a kongresové turistice pro ostravské nebo opavské firmy, k tomu je nutné přizpůsobit hotely, případně vybudovat nové kapacity. Další možností navýšení ubytovacích kapacit je v zaměření mikroregionu na venkovskou turistiku (viz v následující části).

Hlučínsko působí na obyvatele bezpečným dojmem, avšak občané by uvítali častější policejní kontroly, obchůzky. Policejní kontroly by se měly týkat kontroly rychlosti automobilů a kontroly řidičů na přítomnost alkoholu a omamných látek. V blízkosti základních a mateřských škol bych doporučila instalovat zpomalovací retardéry, v některých obcích Hlučínska již instalace proběhla a zvýšila bezpečnost dětí. Na frekventovaných silnicích v obcích mikroregionu by rychlost projíždějících automobilů mohla snížit instalace radarů pro měření rychlosti. Jako účinné preventivní opatření bych doporučila plánování nárazových policejních akcí, po vzájemné komunikaci mezi mikroregionem Hlučínsko a Policii ČR.

Zaměřit mikroregion na venkovskou turistiku Hlučínsko, které se orientuje na zemědělskou činnost, nabízí ideální podmínky pro rozvoj venkovské turistiky. Problémem v současnosti je nabídka ubytovacích možnosti pro tento typ cestovního ruchu. Navrhovala bych výstavbu penzionu s kapacitou 20 lůžek v areálu zemědělského podniku AGROZEA, s. r. o. v Hlučíně-Darkovičkách. Hosté by měli možnost poznat a vyzkoušet si péči o zvířata, práci na poli, dozvědět se různé informace o zemědělské činnosti nebo poznávat mikroregion. V okolí této lokality se nachází dětský ranč v Hlučíně, jezdecký klub v Hati nebo sportovní areál u Hlučínského jezera, které jsou dostupné i pro méně zdatné cyklisty po cyklotrasách. Ubytovací možnosti s podobným zaměřením bych doporučila zřídit i v Hněvošicích nebo Štěpánkovicích. Pro úspěch tohoto návrhu je důležitá spolupráce mezi zemědělskými subjekty, jezdeckými kluby a dalšími subjekty. Tato možnost by do mikroregionu mohla přivést turistický ruch.

Zlepšení vzhledu obcí Upravený vzhled obcí působí kladně na místní obyvatele, projíždějící i turisty. V mikroregionu Hlučínsko se nachází oblasti, které celkový vzhled kazí. V obci Vřesina působí neupraveným dojmem louka podél hlavní silnice vedoucí z Hlučína přes Vřesinu do Píště. V této oblasti bych doporučovala vytvoření menšího parku s posezením, pískovištěm a houpačkami pro děti. K realizaci tohoto návrhu by bylo zapotřebí odkoupit pozemek od soukromého vlastníka. Celkový vzhled vesnic mohou obce Hlučínska podpořit soutěžemi o nejhezčí okno, zahradu a podobně.

Vznik průmyslové zóny Mikroregion Hlučínsko se jako všechny oblasti České republiky potýká s nezaměstnaností. Budování nových průmyslových zón by částečně tuto nezaměstnanost mohlo snížit. Doporučovala bych vznik společné průmyslové zóny v blízkosti obcí Sudice, Rohov a Třebom, které trápí problém nezaměstnanosti nejvíce v celém mikroregionu. Jak již bylo konstatováno dříve, je tento problém způsoben zejména špatnou dopravní obslužností oblasti. Výhoda tohoto území je v blízkosti hranice s Polskou republikou. Průmyslová zóna s kvalitním silničním napojením na chystané obchvaty a hraniční přechod Sudice - Pietraszyn by mohla přilákat podnikatele, kteří obchodují s Polskem, a zároveň by vznik nových pracovních míst umožnil zaměstnat místní obyvatele. Vznik průmyslové zóny je finančně velmi náročný, řešením by mohlo být získání dotací pro tento účel.

Aktualizace webových stránek, zapojení obyvatelstva Obyvatelé v dnešní době získávají důležité informace především z internetových stránek mikroregionu a jednotlivých obcí, které ne vždy poskytují aktuální zprávy. Doporučuji, aby mikroregion i obce kladli důraz na aktuálnost uváděných informací, které se týkají pořádaných kulturních a sportovních akcí, tvorby strategických plánu, realizaci projektů a další. Včasné informace umožní větší zapojení místních obyvatel do rozvoje mikroregionu. Pro tvorbu strategického plánu na další období navrhuji vyzvat prostřednictvím webových stránek místní obyvatelé především mladé lidi a studenty k zapojení se do tvorby plánu. Studenti by se mohli podílet na dotazníkovém šetření, případně předkládat vlastní nové návrhy, na které by se mělo Hlučínsko soustředit. Tento proces by umožnil získat studentům praxi a uplatnit znalostí získané ze střední či vysoké školy pod odborným dohledem.

Rozvoj Hlučínska je vázán na získání finančních prostředků z rozpočtu České republiky nebo Evropské unie. Realizace některých projektů brzdí právě nedostatek peněz. Je tomu tak např. u budování obchvatu silnic I/46 a I/56, které jsou důležitými dopravními tahy, nebo výstavby čistíren odpadních vod v jednotlivých obcích. Při zpracování žádostí o dotace k získání chybějících finančních prostředků by si obce i mikroregionu v Moravskoslezském kraji měly navzájem předávat zkušenosti, spolupracovat a dopomáhat tak rozvoji celé oblasti.

7 SWOT analýza

Na základě dotazníkového šetření, rozhovorů s místními občany a vlastního pozorování byla zpracována SWOT analýza mikroregionu Hlučínsko. Tab. 6 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky - poloha v blízkosti Ostravy a Opavy - špatná dopravní obslužnost některých částí - vysoká míra původního obyvatelstva mikroregionu (Sudice, Rohov, Třebom) - růst počtu obyvatel - chybějící obchvaty a čistírny odpadních vod - atraktivní region (zámky, vojenské - špatná kvalita silnic opevnění, sportovní a kulturní vyžití) - vyšší míra nezaměstnanosti než je - kvalitní životní prostředí, klidné prostředí republikový průměr - kvalitní technická infrastruktura (zásobování - nízký počet pracovních míst v mikroregionu vodou, plynem) - nedostatečné ubytovací kapacity - množství kvalitních cyklistických tras - nedostatek lékařských ordinací, domů - kvalitní propagace mikroregionu s pečovatelskou službou - bezpečnost v obcích - chybějící protipovodňová opatření - propagace - nedostatek polních cest - nízká kriminalita - nedostatek parkovacích ploch - zemědělské zaměření mikroregionu - rostoucí podíl recyklovaného odpadu Příležitosti Hrozby - zaměření se na venkovskou turistiku - nedostatek financí - golfové hřiště v Kravařích a Šilheřovicích - stárnutí obyvatelstva - využití letiště v Dolním Benešově – Zábřehu - odchod vzdělaných obyvatel - spolupráce s obcemi v Polsku - riziko záplav - budování průmyslových zón - vandalismus - zapojení obyvatelstva do činností - zrušení železniční přepravy, omezení mikroregionu autobusové dopravy - možnost získání dotací z fondů EU - vznik černých skládek - rozšíření služeb pro obyvatelstvo - vliv průmyslu z Ostravska a Polska na - mezinárodní festivaly životní prostředí - budování sportovního zázemí - chátrání kulturních památek - zkušenost s tvorbou projektů Zdroj: vlastní zpracování

Závěr

Mikroregion Hlučínsko leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje, jeho součástí resp. součástí Sdružení obcí Hlučínska je 27 obcí, z nichž převážnou většinu tvoří vesnice. Status města mají Kravaře, Dolní Benešov a největší město celé oblasti Hlučín. Důvodem vzniku Sdružení obcí Hlučínska byla možnost získání finančních prostředků z rozpočtů České republiky a posléze i Evropské unie. Za dobu působení sdružení se podařilo získat několik dotací na projekty budování cyklostezek, zvýšení atraktivnosti mikroregionu nebo vznik propagačních materiálů, které jsou volně dostupné v informačních centrech a obecních úřadech jednotlivých obcí. Svazky obcí tzv. mikroregiony spolupracují v oblastech hospodářského rozvoje, cestovního ruchu, rozvoje dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, vytvářejí strategické plány daného mikroregionu, a tím se podílejí na rozvoji území. Cílem bakalářské práce byla charakteristika a analýza současného stavu mikroregionu Hlučínska za použití dotazníkového šetření a následný návrh podporující zkvalitnění služeb. Bakalářskou práci jsem rozdělila na 2 části – teoretickou a praktickou. Teoretická část vysvětluje pojmy regionální politika, regionální rozvoj a mikroregion. Součástí kapitoly je strategické plánování mikroregionu. Poté následovala kapitola věnující se procesu marketingového výzkumu a tvorbě dotazníku. V praktické části jsem charakterizovala mikroregion Hlučínsko a všechny obce a posléze provedla analýzu území, při které jsem využila metodu pozorování a uplatnila tak informace, které o této části České republiky mám. Z provedeného dotazníkového šetření, do kterého byli zapojení obyvatelé Hlučínska, vyplynuly oblasti, které občané postrádají. Na základě analýzy území a výsledků dotazníkového šetření jsem vypracovala návrhy a doporučení, které by měly rozšířit služby mikroregionu Hlučínsko a přispět k rozvoji tohoto území. Na závěr jsem vytvořila SWOT analýzu, při které jsem použila informace zjištěné dotazováním, pozorováním a rozhovory s místními obyvateli.

Seznam citací

[1] WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. 1.vyd. Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0517-7. [2] MAIER, K. aj. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2012. ISBN 978-80-247-4198-7. [3] BINEK, J. aj. Synergie ve venkovském prostoru – Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. ISBN 978-80-904308-0-8. [4] RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, ISBN 978- 80-247-4039-3. [5] ŠKRABAL, I. aj. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionu. 1. vyd. Přerov: CpKP, 2006. ISBN 80-86902-39-0. [6a] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ze dne 12. dubna 2000 [online]. ©1999-2013 [cit. 2013-06-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka- zakonu/zakon-ze-dne-12-dubna-2000-o-obcich-obecni-zrizeni-1199.html. [7] REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. aj. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 148 s. ISBN 80-210-2126-8. [8] PERLÍN, R., BIČÍK, I. Strategický plán mikroregionu – metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. 1. vyd. Praha: Karlova Univerzita, 2006. [9] CHARVÁT, J. Firemní strategie pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2006. ISBN 80-247-1389-6. [10] KOTLER, P. aj. Moderní marketing. 4. evropské vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. [11] FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum. Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2003. ISBN 80- 247-0385- 8 [12] KARLÍČEK, M. aj. Základy marketingu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2013. ISBN 978-80-247-4208-3 [13] KOZEL R. aj. Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2006. ISBN 80 - 247 - 0966 – X [14] Vítejte na Hlučínsku. Propagační materiál Sdružení obcí Hlučínska. Dostupné na Obecním úřadě ve Vřesině

[15] Krásy a zajímavosti Hlučínska. Propagační materiál Sdružení obcí Hlučínska. Dostupné na Obecním úřadě ve Vřesině [16] Obec Bělá. Historie. [online]. ©2009. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.obecbela.cz/web/?page=texty&id=22 [17] Obec Bohuslavice. Základní informace. [online]. ©2007. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.bohuslaviceuhlucina.cz/ [18] Obec Bolatice. Současnost Bolatic. [online]. ©2013. Poslední aktualizace: 07.06.2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.bolatice.cz/informace-o- obci/soucasnost-obce// [19] Obec Darkovice. [online]. ©2013. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.darkovice.cz/. [20] Město Dolní Benešov. Lokalizace a mapy. [online]. ©2004 – 2012. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.dolnibenesov.cz/?akce=mesto_lokalizace-a-mapy. [21] Obec Hať. Ze současnosti. [online]. ©1998-2009. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.obechat.cz/article.php?lID=6. [22] Město Hlučín. Rekreační a turistické možnosti Hlučína. [online]. ©2008. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.hlucin.cz/pro-turisty/rekreacni-a-turisticke- moznosti-hlucina.html. [23] Obec Hněvošice. Popis obce. [online]. ©2013. Poslední aktualizace 07.06.2013. [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.hnevosice.cz/informace-o-obci/popis-obce/ [24] Obec Chuchelná. Současnost obce. [online]. ©2013. Poslední aktualizace 07.06.2013. [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.chuchelna.com/informace-o- obci/soucasnost/ [25] Obec Kobeřice. Současnost. [online]. ©2009. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.koberice.cz/texty/3/ [26] Obec Kozmice. Základní údaje o Kozmicích. [online]. ©2009. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.kozmice.cz/index.php?stranka=info-pro-turisty&zobraz=o- kozmicich. [27] Město Kravaře. Památky a zajímavá místa. [online]. ©2008. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.kravare.cz/turista/pamatky-a-zajimava-mista/ [28] Obec Ludgeřovice. O naší obci. [online] ©2005. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.ludgerovice.cz/oobci/index.asp.

[29] Obec Markvartovice. O naší obci. [online]. ©2009. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.markvartovice.cz/oobci/index.asp. [30] Obec Oldřišov. [online]. ©2013. Poslední aktualizace: 07.06.2013. [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.oldrisov.cz/. [31] Obec Píšť. [online]. ©2013. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.pist.cz/obec- pist. [32] Obec Rohov. Historie obce Rohov. [online]. ©2008. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.rohov.cz/web/?page=texty&id=3. [33] Obec Strahovice. [online]. ©2005-2013. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.strahovice.cz/. [34] Sdružení obcí Hlučínska. Šilheřovice. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.com/?page=obce&id=23. [35] Sdružení obcí Hlučínska. Štěpánkovice. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.com/?page=obce&id=24. [36] Obec Třebom. Historie obce. [online]. ©2013. Poslední aktualizace 04.06.2013. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.trebom.cz/informace-o-obci/historie/. [37] Sdružení obcí Hlučínska. Šilheřovice. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.com/?page=obce&id=23. [38] Sdružení obcí Hlučínska. Štěpánkovice. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.com/?page=obce&id=24. [39] Obec Třebom. Historie obce. [online]. ©2013. Poslední aktualizace 07.06.2013. [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.trebom.cz/informace-o-obci/historie/. [40] Sdružení obcí Hlučínska. Velké Hoštice. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.com/?page=obce&id=26. [41] Obec Vřesina. Informace o obci Vřesina. [online]. ©2007. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.vresina-u-hlucina.cz/. [42] Obec Závada. Propagační leták. [online]. ©2003-2010. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.zavada.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=20&Itemid= 30. [43] Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí „Sdružení obcí Hlučínska“. Dostupné na Obecním úřadě ve Vřesině. [44] Sdružení obcí Hlučínska. Svazek obcí mikroregionu Hlučínsko - západ. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://hlucinsko.com/foto/volne_texty/ soubory/0-4-2.PDF.

[45] Smlouva o vytvoření Svazku obcí mikroregionu Hlučínska - východ. Dostupné na Obecním úřadě ve Vřesině. [46] Sdružení obcí Hlučínska. MAS Hlučínsko. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.com/?page=texty&id=4. [47] Sdružení obcí Hlučínska. Strategie rozvoje Leader 2007 – 2013 MAS Hlučínsko. [online] ©2007 [cit. 2013-06-09] Dostupné z: http://hlucinsko.com/foto/volne_texty/soubory/ 4-4.PDF. [48] Sdružení obcí Hlučínska. Přírodní rezervace Černý les I. a II. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.eu/?page=info_obce&sekce =15&id=265. [49] Sdružení obcí Hlučínska. Přírodní rezervace Hranečník. [online]. ©2004 – 2013. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.eu/?page=info_obce&sekce =15&id=266. [50] Obec Vřesina. Zajímavosti. [online]. © 2007. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.vresina-u-hlucina.cz/. [51] Sdružení obcí Hlučínska. Národní přírodní památka Odkryvy. [online]. © 2004 – 2013.[cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.com/?page=info_obce& sekce=15&id=270. [52] Obec Bolatice. Průmyslová zóna. [online]. © 2013. Poslední aktualizace: 07.06.2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.bolatice.cz/firmy-sluzby- organizace/prumyslova-zona/?ftresult_menu=pr%C5%AFmyslov%C3%A1+z%C3 %B3na. [53] Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online]. © 2009-2013. Aktualizováno 4.6.2013. [cit. 2013-06-06]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/ 2012edicniplan.nsf/t/CD0048E3E2/$File/CZ080_ZVKR004.pdf. [54] MPSV. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. [online]. ©2002-2012. [cit. 2013-06-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_37 _240428_240428.next_page=%2Findex.do&_piref37_240429_37_240428_240428.sta tse=2000000000011&_piref37_240429_37_240428_240428.statsk=2000000000013& _piref37_240429_37_240428_240428.send=&_piref37_240429_37_240428_240428.s tat=2000000000053&_piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=E&_piref37_240 429_37_240428_240428.rok=2013. [55] Integrovaný portál MPSV. Situace v okrese Opava. [online]. ©2002-2012. [cit. 2013- 06-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/opava/statistiky/ koment_2013_05.pdf

Seznam zkratek atd. a tak dále a. s. akciová společnost č. číslo ČSÚ Český statistický úřad ha hektar km kilometr LEADER Liaison Entre Actions de Developpement de l´Economie Rurale (Propojování akcí hospodářského rozvoje venkova) MAS Místní akční skupina m n. m. metrů nad mořem MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠ mateřská škola např. například resp. respektive SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SOH Sdružení obcí Hlučínska tzv. takzvaný s. r. o. společnost s ručením omezeným ZŠ základní škola

Seznam tabulek

Tab. 1. Ubytovací možnosti v mikroregionu Tab. 2. Typy a počet stravovacích zařízení Tab. 3 Počet obyvatel Hlučínska v jednotlivých letech k 1. 1. Tab. 4 Počet bytů v jednotlivých obcích Tab. 5 Míra nezaměstnanosti v prosinci v období 2009-2011 Tab. 6 SWOT analýza

Seznam obrázků

Obr. 1 Oblast Hlučínsko

Seznam grafů

Graf č. 1 Jak dlouho bydlíte v mikroregionu Hlučínsko? Graf č. 2 Myslíte, že je mikroregion Hlučínsko atraktivní pro turisty? Graf č. 3 Myslíte, že je propagace mikroregionu Hlučínsko dostatečná? Graf č. 4 Informační zdroj o dění v mikroregionu Graf č. 5 Dopravní obslužnost Graf č. 6 Kulturní vyžití Graf č. 7 Sportovní vyžití Graf č. 8 Životní prostředí Graf č. 9 Bezpečnost v obci Graf č. 10 Upravenost obce Graf č. 11 Informovanost Graf č. 12 Co Vám v obci chybí? Graf č. 13 Pohlaví Graf č. 14 Věková skupina

Seznam příloh

Příloha č. 1 Seznam cyklotras na Hlučínsku Příloha č. 2 Dotazník

Příloha č. 1 Seznam cyklotras na Hlučínsku

Cyklotrasa č. 5 Jantarová stezka Celková délka: 332,50 km (úsek Hať – Ostrava 18 km) Trasa: Hať – Darkovice – Darkovičky – Hlučín – Ostrava – Přerov – Olomouc – Prostějov – Blansko - Hevlín

Cyklotrasa č. 55 Slezská magistrála Celková délka: 140 km Trasa: Kravaře – Opava – Úvalno – Krnov - Město Albrechtice - Jeseník (+ 13 km úsek Kravaře - Dolní Benešov - Kozmice)

Cyklotrasa č. 552 Opava – Ratibórz Délka: 14 km (pouze české území) Trasa: Opava – Chlebičov – Štěpánkovice (Svoboda) – Kobeřice - Strahovice/Krzanowice.

Cyklotrasa č. 554 Prajzská cesta Celková délka: 37 km. Délka: Oldřišov/Pilscz – Služovice – Vrbka – Štěpánkovice – Albertovec – Bolatice – Bohuslavice – Vřesina – Hať – Šilheřovice – Ostrava-Koblov

Cyklotrasa č. 6054 Celková délka: 24 km Trasa: Hněvošice/Sciborzyce Wielkie – Služovice – Oldřišov – Chlebičov – Velké Hoštice (napojení na Slezskou magistrálu) nebo Hněvošice/Sciborzyce Wielkie – Kobeřice (lze se napojit na trasu č. 522) – Albertovec (napojení na Prajzskou cestu a trasu č. 6055)

Cyklotrasa č. 6055 Celková délka: 26 km Trasa: Třebom – Sudice – Rohov – Strahovice – Chuchelná – Albertovec – Štěpánkovice – Kravaře - Raduň

Cyklotrasa č. 6092 Celková délka: 13 km Trasa: Píšť – Bělá - Bolatice

Cyklotrasa č. 6093 Celková délka: 14 km Trasa: Ostrava-Petřkovice – Šilheřovice – Darkovice (lze se napojit na Jantarovou stezku) – Vřesina (napojení na Prajzskou cestu)

Cyklotrasa č. 6095 Celková délka: 8 km Trasa: Kozmice – Závada (napojení na Prajzskou cestu) - Bělá

Cyklotrasa č. 6096 Celková délka: 12,5 km Trasa: Chuchelná – Bohuslavice – Kozmice (navazuje na trasu č. 55)

Cyklotrasa č. 6185 Celková délka: 12,5 km Trasa: Hlučín-Bobrovníky – Ostrava-Petřkovice

Cyklotrasa "A" Celková délka: 4,5 km Trasa: Ostrava-Petřkovice – Ludgeřovice - Markvartovice

Cyklotrasa "B" Celková délka: 6 km Trasa: Dolní Benešov – Bolatice (Borová)

Cyklotrasa "C" Celková délka: 10 km Trasa: Darkovičky - Šilheřovice

Cyklotrasa "D" Celková délka: 7 km Trasa: Darkovičky - Kozmice

Cyklotrasa "L" Celková délka: 10 km Trasa: Závada – Bělá – Vřesina - Hať

Cyklotrasa "M" Celková délka: 2,6 km. Trasa: propojuje Slezskou magistrálu a trasu č. 552

Cyklotrasa "N" Celková délka: 4 km Trasa: Chuchelná – Bělá - Píšť

Cyklotrasa "O" Celková délka: 7,5 km Trasa: Ostrava-Přívoz – Petřkovice – Ludgeřovice - Markvartovicemi

Cyklotrasa "P" Celková délka: 6 km Trasa: Ostrava-Lhotka - Ludgeřovice

Cyklotrasa "Q" Celková délka: 3,5 km Trasa: Ostrava-Martinov – Hlučín-Bobrovníky

Cyklotrasa "R" Celková délka: 2,7 km Trasa: vede kolem Hlučínského jezera

Cyklotrasa "S" Celková délka: 3 km Trasa: spojení Jantarové stezsky s trasou P

Cyklotrasa "W" Celková délka: 3 km Trasa: Rohov - Kietrz

Příloha č. 1 DOTAZNÍK

Vážení respondenti, jmenuji se Iveta Káňová a jsem studentkou bakalářského studijního oboru Management v podnikání se zaměřením na cestovní ruch na Vysoké škole Karla Engliše, s. r. o. v Brně. Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který poslouží pouze pro účely bakalářské práce na téma Strategie rozvoje mikroregionu Hlučínsko. Dotazník je zcela anonymní. Jednotlivé odpovědi prosím zakřížkujte.

Děkuji za Váš čas strávený nad dotazníkem.

1. Jak dlouho bydlíte v mikroregionu Hlučínsko?

⎕ 3 roky a méně ⎕ 4 – 9 let ⎕ 10 let a více

2. Myslíte, že je mikroregion atraktivní pro turisty?

⎕ ano ⎕ ne

3. Myslíte, že propagace mikroregionu dostatečná?

⎕ ano ⎕ ne

4. Z jakého zdroje získáváte informace o dění v mikroregionu?

⎕ internet ⎕ tisk ⎕ známí ⎕ jiné, uveďte jaké ………………………

5. Jak jste spokojeni s následujícími službami?

velmi spokojen spokojen spíše nespokojen nespokojen

Dopravní obslužnost ⎕ ⎕ ⎕ ⎕

Kulturní vyžití ⎕ ⎕ ⎕ ⎕

Sportovní vyžití ⎕ ⎕ ⎕ ⎕

6. Jak jste spokojeni s následujícími faktory života v mikroregionu?

velmi spokojen spokojen spíše nespokojen nespokojen

Životní prostředí ⎕ ⎕ ⎕ ⎕ Bezpečnost v obci ⎕ ⎕ ⎕ ⎕ Upravenost obce ⎕ ⎕ ⎕ ⎕ Informovanost ⎕ ⎕ ⎕ ⎕

7. Jaké služby Vám v obci chybí? …………………………………………………………………………………………………

8. Pohlaví:

⎕ žena ⎕ muž

9. Věková skupina:

⎕ 15 – 30 let ⎕ 31 – 50 let ⎕ 50 let a více