Odůvodnění Územního Plánu Města Duchcov Návrh

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, 170 00

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DUCHCOV NÁVRH

zpracováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analy- tických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění

listopad 2008

Atelier T-plan, s.r.o. Na Šachtě 7, 170 00 Praha 7

RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel společnosti

Ing. Petra Halounová hlavní projektant

Ing. arch. Karel Beránek hlavní projektant

KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. Petra Halounová Ing. arch. Karel Beránek, CSc. Ing. Miloslav Gloser Ing. Milan Šobr Ing. Marie Wichsová, Ph.D. RNDr. Renata Eisenhammerová Mgr. Bohdan Baron

Zakázka č. 2007 006 listopad 2008

Kresba na obálce pochází z dokumentace „Duchcov – regulační plán historického jádra – koncept z r. 1991.

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ... 1 A.1 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem...... 1 A.2. Širší vztahy ...... 1 B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ...... 2 C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ...... 6 C.1. Komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení ...... 6 C.1.1. Bydlení a smíšené využití území ...... 6 C.1.2. Rekreace...... 7 C.1.3. Občanské vybavení ...... 8 C.1.4. Veřejná prostranství...... 11 C.1.5. Výroba...... 12 C.1.6. Dopravní infrastruktura ...... 16 C.1.6.1. Silniční doprava...... 16 C.1.6.2. Železniční doprava ...... 18 C.1.6.3. Letecká doprava...... 19 C.1.6.4. Veřejná autobusová doprava ...... 19 C.1.6.5. Doprava v klidu...... 20 C.1.6.6. Nemotorová rekreační doprava...... 20 C.1.7. Energetika a spoje ...... 21 C.1.7.1. Energetika ...... 21 C.1.7.2. Spoje ...... 23 C.1.7.3. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou ...... 24 C.1.8. Vodní hospodářství...... 25 C.1.8.1. Hydrologické předpoklady vodohospodářského řešení...... 25 C.1.8.2. Vodohospodářská bilance ...... 26 C.1.8.3. Přehled vodohospodářských opatření v síti vodních toků a vodních ploch... 27 C.1.8.4. Vodní toky a vodní plochy ...... 34 C.1.8.5. Kanalizace...... 39 C.1.8.6. Vodovod pitné vody...... 44 C.1.8.7. Zdroje technologické vody pro průmysl...... 48 C.1.8.8. Ohrožení města Duchcova povodněmi ...... 49 C.1.9. Odpadové hospodářství...... 52 C.1.10. Dobývání nerostů...... 53 C.1.11. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES...... 55 C.1.11.1. Přírodní prostředí ...... 55 C.1.11.2. Ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability (ÚSES)...... 57 C.1.12. Asanační zásahy v území ...... 60 C.1.12.1. Staré zátěže ...... 60 C.1.12.2. Asanace v rozvojových lokalitách...... 60 C.1.13. Rekultivace ...... 61 C.1.13.1. Terénní uspořádání krajiny v zájmovém území města...... 61 C.1.13.2. Rekreační vodní nádrž v prostoru odkaliště Fučík ...... 61 C.1.13.3. Odkalovací nádrž ...... 62 C.1.13.4. Řešení dna rekreační vodní nádrže ...... 63 C.1.13.5. Řešení Duchcovského koridoru ...... 63 C.1.13.6. Terénní uspořádání řešeného území včetně zakládaných výsypek...... 64 C.1.13.7. Rekultivační záměry v širším zázemí řešeného území ...... 64 C.2. Návrh řešení požadavků civilní ochrany...... 65 C.3. Vyhodnocení důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území...... 65

C.3.1. Kvalita a ochrana ovzduší...... 66 C.3.2. Radonové riziko ...... 68 C.3.3. Hluk...... 68 C.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ...... 69 D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ...... 70 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ...... 72 E.1. Zemědělský půdní fond ...... 72 E.2. Plochy lesů ...... 72 E.3. Využití půdního fondu...... 73 E.4. Tabulka záborů ZPF a PUPFL...... 73 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 75

Příloha č. 1: Zpráva o projednání návrhu územního plánu města Duchcov Příloha č. 2: Vyhodnocení stanovisek a připomínek k návrhu územního plánu města Duchcov projednaného na společném jednání s dotčenými orgány dne 26.9.2007 Příloha č. 3: Vyhodnocení stanovisek a připomínek k vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný rozvoj území projednaného písemnou formou doplněného jednání s dotčenými orgány

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI:

1. Koordinační výkres 1 : 5 000 2. Koncepce dopravní infrastruktury 1 : 5 000 3.A Koncepce vodního hospodářství – Kanalizace 1 : 5 000 3.B Koncepce vodního hospodářství – Zásobování vodou 1 : 5 000 4.A Koncepce energetiky a spojů 1 : 5 000 4.B Koncepce zásobování plynem a teplem 1 : 5 000 5. Koncepce ÚSES 1 : 5 000 6. Stanovená záplavová území 1 : 5 000 7. Výkres širších vztahů 1 : 50 000 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000

Grafická dokumentace s výjimkou výkresu širších vztahů je zpracována na podkladě katast- rální mapy 1 : 2880 poskytnuté katastrálním úřadem Teplice a aktualizované na základě po- žadavků pořizovatele ÚPD. Výkres širších vztahů je zpracován na podkladě RZM 1 : 50 000.

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

Návrh územního plánu města Duchcov navazuje na Urbanistickou studii města Duchcov prohlášenou za Koncept ÚP, která zajistila první krok v procesu pořizování platné územně plánovací dokumentace. US vychází z neschváleného Návrhu ÚP města Duchcov (z roku 1998), který slouží jako územně plánovací podklad (ÚPP), přehodnocuje a aktualizuje jeho obsah, v souladu se změnami, ke kterým došlo po jeho zpracování, a to jak na vlastním území města, tak i v širším okolí. Návrh ÚP má za úkol tuto US (koncept ÚP) zaktualizovat a upravit dle nového stavebního zákona.

A.1 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ÚP je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky. Konkrétní záměry PÚR, které se dotýkají území Duchcova jsou OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem, OS8 Rozvojová osa Ústí nad Labem-Most-Chomutov-Karlovy Vary-Cheb-hranice ČR a SOB 6 Specifická oblast Mostecko. Všechny záměry jsou ÚP respektovány. ÚP je zpracován v souladu s rozpracovaným Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje, je- hož projednávání bylo zahájeno v lednu 2006, a zohledňuje další zpracovanou ÚPD a ÚPP, včetně územních plánů okolních obcí. Z těchto podkladových materiálů vyplynula řada poža- davků na řešení nadmístní problematiky dopravní a technické infrastruktury, rozvojových ploch pro ekonomický rozvoj, ochrany krajiny a přírody a další požadavky, které ÚP zohled- ňuje a v odůvodněných případech zahrnuje do koncepce řešení. Na úseku dopravního řešení se jedná konkrétně o přeložku komunikace II/254 (severní obchvat Duchcova) v trase Litvínov – Teplice s jejím převedením do sítě silnic I. třídy (I/27) a využití trasy stávající železniční vlečky pro realizaci prodloužení železniční trati přes Duch- cov a Ledvice ve směru na Bílinu v systému TRAM-TRAIN. V souladu s Konceptem ÚP VÚC byla dále upravena návaznost prvků ÚSES. Zásadní význam má využití dnešního odkaliště Fučík, umístěného na rozhraní správní- ho území obcí Duchcov a Ledvice, v jehož prostoru se uvažuje zřízení rekreační nádrže Ledvického rybníka s možnou vazbou na budoucí jezera Maxim a Most, a stejně tak i řešení navazující výsypky Pokrok, kde dochází k postupné rekultivaci pro další využití území. V dalších etapách územně plánovací dokumentace ÚK je velmi žádoucí zásadním způ- sobem zdůraznit budoucí vazbu Ledvického rybníka na jezera Maxim a Most. Krajinné řešení navazující na tuto rozsáhlou vodní plochu (až 13 km2) a na to navazující nové ekonomické aktivity mohou nepochybně výrazně pozměnit tvářnost centrálního prostoru Ústeckého kraje. S těmito záměry souvisí i návaznost na ÚP obce Lahošť (řešení přeložky silnice II/254 – obchvat Lahoště) a ÚP obce Ledvice (železniční trať Duchcov – Ledvice – Bílina; realizace rekreační vodní nádrže v prostoru odkaliště Fučík; silnice propojující jižní část Duchcova a Ledvice, po západní hraně navržené nádrže).

A.2. Širší vztahy Území Duchova vytváří přechodové pásmo mezi střední částí pánve, silně postiženou těžbou uhlí i průmyslovou činností, a relativně stabilizovanější a hospodářsky silnější vý- chodní teplicko – ústeckou částí pánve. Sídelní útvar Duchcov se proto významně orientuje na východ, zejména k nedalekému městu Teplice. Méně intenzivní vztahy spojují Duchcov s mosteckým prostorem, nejen kvůli prostorovým překážkám vytvořeným těžbou uhlí, ale i vzhledem k hospodářsky slabší povaze území, s charakteristickou monofunkčností pracov-

1 ních příležitostí. Kromě toho má mostecká oblast méně výhodné komunikační vazby k vnitrozemí republiky i k SRN. Ty budou ještě podpořeny dokončením výstavby dálnice D8, dostavbou úseků na rychlostní silnici I/13, uvažovaným zvýšením významu vodní dopravy po Labi a ve vzdálenějším časovém horizontu možná i výstavbou vysokorychlostní tratě VRT. Těžební činnost ve střední části pánve se blíží k útlumové fázi vývoje. Řešenému území relativně blízký důl Most ukončil svou činnost a připravuje se jeho rekultivace formou zatope- ní. Časový horizont činnosti dolu Bílina, který odpovídá usnesení vlády ČR č. 444/1991 o územně ekologických limitech povrchové těžby (ÚEL), je podle docilovaných těžeb odhado- ván na období let 2035 – 2040. Provoz na vnější výsypce Pokrok bude ukončen již cca v roce 2015 a veškeré skrývkové hmoty pak budou ukládány do vnitřní výsypky lomu. Následující zamýšlená náročná a dlouhodobá rekultivace tohoto prostoru směřuje k obnovení krajiny s výraznou rekreační funkcí regionálního významu, která by se opírala o cca 1000 ha rozsáhlou vodní plochu ve zbytkové jámě dolu Bílina – jezero Maxim. Ta by mohla být propojena zálivem či kanálem s vodní nádrží, navrhovanou v ÚP, ve stávajícím odkališti Fučík Elektrárny Ledvice. Budou-li záměry jednou takto uskutečněny, vznikne zcela nová kvalita krajiny se soustavou rozsáhlých vodních ploch, ke kterým by město Duchcov mělo vynikající přístup. V okolí jezera Maxim, na vnitřní výsypce i vnější výsypce Pokrok vznikne prostor, který by mohl být využit též pro založení rozsáhlých rekreačně – sportovních ploch. Výstavba komunikační sítě bude perspektivně směřovat ke zdůraznění i obnově vzta- hů Duchcova ke střední části pánevního prostoru, zejména k městu Most. K významnému zlepšení krajinného rámce řešeného území dojde po realizaci rekultivace značné části výsypky Pokrok a postupně po rekultivaci odkaliště Fučík. Dá se přepokládat vznik relativně konsolidovaného pásu Ledvice – Duchcov – Osek na pomezí prostoru, ve kterém budou ještě dlouhodobě působit vlivy těžby. V souvislosti s navrhovaným dopravním řešením, obnovením železniční trati z Duchcova přes Ledvice do Bíliny a s paralelním vedením nové silniční komunikace, dojde též k lepšímu zpřístupnění již rekultivovaných částí výsypky Pokrok v jihozápadním zázemí města. Nové dopravní řešení umožní obrátit pozornost k intenzivnějšímu využití přilehlých částí výsypky Pokrok, kde by mohl být realizován sportovní areál s těsnou vazbou k navrho- vané rekreační vodní nádrži (Ledvický rybník). Jednou z možností, vzhledem k rozloze, mor- fologickým a geologickým podmínkám dotčené plochy, by mohlo být například zřízení roz- sáhlého golfového hřiště, vytvoření plochy pro vzlet a přistání ultralehkých letadel, či mož- nost vzniku dalších zařízení netradičních sportovišť s vysokými prostorovými nároky.

B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Dne 5. prosince 2006 schválilo zastupitelstvo města Duchcov návrh Zadání „Územního plánu města Duchcov“ plnící funkci souborného stanoviska, které stanovuje následující po- žadavky na obsah dokumentace:

Posouzení obou variant Obě varianty přeložky II/254 (severní obchvat) byly posouzeny v rámci severního obchvatu města ÚPP (Návrhu ÚP města Duchcov). ÚP vymezuje v souladu a uvedení v soulad s ÚP s nadřazenou ÚPD a Studií přesměrování silnice I/27 do trasy Litví- obce Lahošť a Konceptem nov-Duchcov-Teplice (Valbek spol s.r.o., 2006) invariantní trasu kori- ÚP VÚC Ústeckého kraje doru přeložky II/254 s napojením na stávající II/254 severozápadně od obce Lahošť v parametrech silnice I. třídy (koridor přesměrované silnice I/27).

2 Upřesnění a stabilizace ÚP zpřesňuje trasu „jižního propojení“ v parametrech silnice III. třídy trasy komunikace podél (III/25612), vedenou částečně ve stopě původně sledované tzv. „prů- jižního okraje zastavěného myslové komunikace“, od ulice Želénské podél navrhované rekreační území města, pro obsluhu nádrže, dále po patě výsypky Pokrok a po okraji lokality „V Domcích“, průmyslových areálů a se zaústěním do Osecké ulice. navrhovaného rekreačního areálu v prostoru odkaliště Fučík

Prověření možnosti rekon- V souvislosti se záměrem prodloužení železniční trati v trase Duchcov strukce a rehabilitace – Ledvice – Bílina se uvažuje o obnovení funkce starého železničního funkčního využití objektu nádraží v historickém centru města Duchcov, v kombinaci s dalším původního železničního funkčním využitím. Tento záměr je však podmíněn kompletní rekon- nádraží v centru města strukcí objektu. Duchcov

Posouzení záměru využití a V trase stávající železniční vlečky je navržena výstavba železniční trati prodloužení železniční trati s prodloužením přes Ledvice a napojením na stávající železniční trať č. Duchcov – Ledvice – Bílina 130 směr Bílina. Uvažovaná trasa respektuje záměr jak realizace re- v systému TRAM-TRAIN kreační nádrže Ledvického rybníka, tak postupné rekultivace výsypky Pokrok.

Posouzení trasy východní- ÚP respektuje ložisko oxyhumolitu v lokalitě Křinec. Nejsou známy ho silničního obchvatu záměry na rozšíření ložiska v budoucnu. Trasa navrhovaného východ- (přeložka II/258) v souladu ního obchvatu v souběhu s železniční tratí č. 130 je respektována se záměry těžby oxyhumo- v původní trase s napojením na navrhovanou přeložku silnice II/254 – litu v lokalitě Křinec přesměrovanou I/27.

Prověření možnosti komu- ÚP vymezuje silniční propojení v kategorii silnice II. třídy, navazující na nikačního propojení navrhované komunikační spojení Duchcov – Ledvice, jako územní v kategorii silnice II. třídy rezervu. Jeho realizace je podmíněna postupnou rekultivací výsypky v trase Duchcov – Braňany Pokrok, po jejímž jižním okraji je nová komunikace navrhována. – Most, navazující na „jižní propojení“ města

Prověření podmínek pro- ÚP respektuje napojení a zpřístupnění nových rekultivovaných ploch storového propojení a zpří- dle Souhrnného plánu sanace a rekultivace území dotčeného těžbou stupnění nových rekultivo- dolu Bílina (R-PRINCIP Most, s.r.o., 2006) s návazností na „jižní pro- vaných ploch v prostoru pojení“ a výhledově na silniční spojení Duchcov – Most. Zároveň dopo- výsypky Pokrok ručuje zpřesnění v rámci navrhované územní studie výsypky Pokrok.

Prověření podmínek a ná- Možnost zavlečkování průmyslových areálů v jižní části Duchcova a roků zavlečkování průmys- jeho efektivnost úzce souvisí s perspektivností využití těchto prostorů, lových areálů v jižní okra- vzhledem k postupné degradaci a opouštění stávajících areálů a prefe- jové části města renci silniční dopravy.

Posouzení a návrh cyklis- ÚP vymezuje nové cyklistické a pěší trasy regionálního a lokálního tických a pěších tras, charakteru rozvíjející stávající síť tras a stezek s návrhem napojení v návaznosti na stávající Duchcova na nadregionální dálkovou cyklistickou stezku č. 25 „MO- síť , napojení na „MO-DO“ DO“ (Most – Doksy). a propojení v ose Osek – Duchcov – Ledvice – Bílina

Posouzení záměru na reali- Od původního záměru výhledové realizace areálu občanského vyba- zaci areálu občanského vení severně od stávající vlečky v lokalitě Agroterm se upustilo vzhle-

3 vybavení v lokalitě Agro- dem ke konfliktům s limity využití území (ochranné pásmo železniční term vlečky, nadzemního elektrického vedení a VTL plynovodu). S plochami pro občanské vybavení se uvažuje v přilehlé lokalitě (plocha P1), která je navržena jako smíšená obytná.

Respektování dokončené- ÚP respektuje realizovaný objekt domu s pečovatelskou službou nava- ho rozšíření areálu domu zující na původní areál jako stabilizovaný. s pečovatelskou službou

Ověření stavu a perspekti- Byl prověřen současný stav areálů v rámci jižní průmyslové zóny Du- vy využití průmyslových chcova a byla navržena vhodná opatření k optimalizaci jejich využití, areálů v jižní části města především v průmyslových areálech Puroklima a Glavunion, které ztra- (KOVOSREAL, tily svoji původní funkci a význam a dnes mají rysy brownfields. VITRABLOK, PUROKLIMA, GLAVUNION)

Posouzení záměru na pře- ÚP upouští od původního návrhu ÚPP přemístit dnes již bývalý areál místění bývalého areálu ČSAD (areál firmy Woodcity, s.r.o.) do lokality U Cihelny, kde je znám ČSAD a zahrádkářské ko- záměr na situování jiného závodu a navrhuje přemístění provozovny lonie z centra města a Woodcity do některého z brownfields v jižní průmyslové části města. uvolnění pro parkovou Zároveň se uvažuje s přemístěním zahrádkářské kolonie a realizací plochu souvislého propojení parkových ploch podél západního břehu rybníka Barbora. ÚP vymezuje nové plochy, uvažované pro přemístění kolonie.

Respektování záměru na ÚP respektuje realizovaný sběrný dvůr v areálu Technických služeb rozšíření areálu Technic- jako stabilizovaný. kých služeb a zřízení sběr- ného dvora

Aktualizace záměru zřízení V otázce řešení prostoru odkaliště Fučík byl respektován záměr města rekreační nádrže Ledvický Duchcova a obce Ledvice na zřízení rekreační nádrže a postupným rybník v prostoru odkaliště navážením stabilizátu na dno a svahy budoucího rybníka pro vytvoření Fučík s odpovídajícím zá- podmínek k výstavbě silniční komunikace, tras technické infrastruktury zemím občanské vybave- a umístění areálu občanského vybavení jako rekreačnímu zázemí nosti v přilehlém prostoru nádrže. (Duchcovský koridor), Lokalizace areálu občanského vybavení na severním břehu budoucího včetně realizace pietního rybníka (Duchcovský koridor) byla přehodnocena a byl navržen alter- parku při Duchcovském nativní prostor pro jeho umístění v průmyslovém areálu bývalého Gla- viaduktu vunionu. Záměr revitalizace pietního parku u Duchcovského viaduktu souvisí s celkovou regenerací jižní části města, přilehlé k centru Duchcova (MPZ) a jeho propojením s budoucí rekreační nádrží, které se bude uskutečňovat právě přes navrhovaný park.

Aktualizace hranice měst- Současný stav velké části objektů v rámci MPZ je alarmující a je nutná ské památkové zóny rekonstrukce objektů. ÚPP počítal s rozšířením hranice MPZ jižním, v centrální části města Du- západním a severním směrem. Tento námět je dosud zvažován Stát- chcov a posouzení záměru ním památkovým ústavem. na její rozšíření

Aktualizace tras vedení Trasy technické infrastruktury byly aktualizovány dle uskutečněných elektrické sítě, systému přeložek či nových realizací a byly navrženy trasy nové, vyplývající CZT, plynovodní sítě, tele- z nových záměrů. komunikačních kabelů a radioreléových tras

4 Aktualizace vodohospo- Podmínky a nároky vodního hospodářství a sítí technické infrastruktury dářských poměrů v území a byly aktualizovány v souladu se změnami, ke kterým v řešeném území tras vedení kanalizační a došlo od dokončení ÚPP a aktualizovány o nové záměry. vodovodní sítě s návrhem nezbytných úprav

Zpřesnění technických ÚP respektuje původní záměr realizace vodní nádrže Ledvický rybník podmínek stavby Ledvic- v prostoru odkaliště Fučík a aktualizuje podmínky stavby v souladu se kého rybníka z hlediska změnami v řešeném území a z nich vyplývajícími novými územními vodního hospodářství nároky.

Prověření stavu odvedení Areál firmy Kovosreal je zatížen přítomností nyní zavezené zbytkové podzemních důlních vod jámy bývalého důlního díla, v němž musí být pravidelně odčerpávána v areálu firmy KOVOSREAL voda, aby nedocházelo k zatápění stávajících objektů. ÚP navrhuje řešení odvodnění areálu.

Prověření a zpřesnění vo- V rámci ÚP byly posouzeny možnosti odčerpávání vody, které bude dohospodářského řešení nutno řešit po ukončení těžby v tomto prostoru. v prostoru ložiska Křinec

Zhodnocení lokalit nově U všech lokalit, kde je evidován nový záměr zástavby, je řešeno napo- navržené zástavby jení na dopravní a technickou infrastrukturu, v souladu s funkčním z hlediska napojení na do- využitím a potřebami dotčeného území. pravní a technickou infrastrukturu

Aktualizace Návrhu ÚP ÚP vychází z Návrhu ÚP města Duchcov z roku 1998 jako z územně města Duchcov z roku 1998 plánovacího podkladu (ÚPP), prověřuje, aktualizuje a zpřesňuje zámě- (ÚPP) ry vymezené v ÚPP a předkládá nové záměry v souladu se změnami, ke kterým od zpracování ÚPP došlo. Aktualizace záměrů V průběhu zpracování ÚP byl plně respektován rozpracovaný Koncept v souladu s Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje, na jehož základě byly aktualizovány zámě- ÚP VÚC Ústeckého kraje ry, uvedené v ÚPP, zejména v otázce vedení trasy severního obchvatu města, železničního propojení v trase Duchcov – Ledvice – Bílina v trase, navazující na stávající vlečku, a vymezení ÚSES na regionální úrovni.

Respektování aktualizova- Limity využití území stanovené příslušnými zákony jsou vymezeny ných limitů využití území v grafické části Odůvodnění územního plánu města Duchcov – v koordinačním výkrese.

Respektování požadavků, ÚP respektuje veškeré stávající plochy zeleně v rámci města a vyme- vyplývajících z Návrhu ÚP zuje nové, především v prostoru bývalého areálu garáží ČSAD a při- města Duchcova, požadav- lehlé zahrádkářské kolonie, pro propojení parkových ploch podél ná- ků na ochranu krajiny, pří- břeží rybníka Barbora. ÚSES byl aktualizován, v souladu s Konceptem rody a na územní systémy ÚP VÚC Ústeckého kraje. Stávající chráněná území a nemovité kul- ekologické stability, na turní památky jsou respektovány. ochranu kulturních pamá- tek a požadavků, vyplývají- cích z dalších právních předpisů

Vypracování vyhodnocení Bylo vypracováno vyhodnocení odnětí ze ZPF pro všechny nově navr-

5 odnětí ze ZPF pro nově hované plochy. Vyhodnocení odnětí z PUPFL se týká pouze navrho- navrhované plochy vané přeložky II/258 a přesměrované I/27.

Vymezení veřejně pro- ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a spěšných staveb plochy pro asanaci.

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY

C.1. Komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení

Základní koncepcí územního plánu města Duchcov je zkvalitnění narušeného životního prostředí sídla a okolní krajiny, což je podmínkou pro další rozvoj území, jakož i posílení a stabilizace funkce sídla v širších vztazích. ÚP vytváří předpoklady pro dlouhodobý hospodářský, obchodní a turistický rozvoj území sídla koncepcí dopravní a technické infrastruktury. Dopravní řešení (realizace přeložky II/254 – přesměrovaná I/27, zamezení průjezdu nákladní dopravy historickým centrem města pro zlepšení životních podmínek ve městě, obnovení historické vazby mezi Duchcovem a Ledvi- cemi, narušené těžbou uhlí) posiluje polohu sídla v rámci celého kraje a umísťuje jej do stra- tegické polohy při jedné z nejvýznamnějších dopravních tras tohoto regionu. Duchcov tvoří jedinečný útvar, charakteristický různorodou skladbou zástavby a funkč- ního využití jednotlivých ploch. ÚP vytváří koncepční předpoklady pro využití kulturně- historického potenciálu města rozsáhlou kultivací a zhodnocením památkově chráněného území, které by se postupně mělo opět stát těžištěm Duchcova. Koncepce ÚP klade velký důraz na zachování kompaktnosti města koncentrací a intenzifikací stávajících ploch v zastavěném území. Počítá s průběžnou modernizací, přestavbou i dostavbou proluk v zá- stavbě, s respektováním stávajících významných prostorotvorných prvků města, zejména zámku se zámeckou zahradou, vodní plochy Barbora a dalších prvků. Pro zajištění rozvojových potřeb města ÚP vymezuje zastavitelné plochy především pro výstavbu rodinných domů, kterými bude doplněna tato deficitní kategorie bydlení a současně se projeví příznivý vliv na sociální skladbu obyvatelstva města. Potřeba nových lokalit pro bydlení souvisí i s uvažovaným mírným nárůstem počtu obyvatel, vzhledem ke zvyšování atraktivity Duchcova zlepšením dopravního napojení a posílením rekreačního zázemí města perspektivní rekultivací výsypky Pokrok, zbytkové jámy lomu Bílina na jezero Maxim a zříze- ním rekreačního areálu Ledvického rybníka s vazbou na budoucí jezera Maxim a Most. ÚP vymezuje nové plochy s rozdílným způsobem využití, které nejsou stanoveny ve vy- hlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Jedná se o plochy zeleně (dále podrobněji členěné), které byly vymezeny proto, aby mohl být v ÚP řešen sys- tém sídelní a krajinné zeleně s podmínkami, které zaručují jejich ochranu zejména před za- stavěním.

C.1.1. Bydlení a smíšené využití území Stávající obytná zástavba má v centrální části města historický charakter, západně od ulice Teplické převažují rodinné domy z počátku 20. století a sídliště s panelovými domy. Současný stav objektů, zejména v historickém jádru města, je v mnoha případech velmi špatný a je nutná jejich rekonstrukce či asanace pro odvrácení rizika degradace, která by

6 měla značné negativní důsledky pro celý Duchcov, především pro charakter vlastní MPZ. V rámci rekonstrukce je nutno řešit i nevyhovující sítě technické infrastruktury. Historické jádro Duchcova bylo v minulých letech devastováno především v důsledku vyhlášené stavební uzávěry (z roku 1979). Postupně se vylidňovalo, jak chátral stavební a zejména bytový fond a jak postupně bytovou funkci přebírala nová sídliště v severní části města. Jednotlivé plochy a domy jsou postupně privatizovány, což by mohlo být jednou z možností řešení tohoto stavu. MPZ byla na území historického jádra vymezena v roce 1992 a její rozsah zůstal beze změn až do dnešní doby. V ÚPP se uvažuje o rozšíření MPZ jižním směrem, k areálu Tech- nických služeb a do prostoru Duchcovského viaduktu a severním směrem podél Teplické ulice. Tento záměr je dosud zvažován Státním památkovým ústavem. Po realizaci navrhova- né vodní nádrže se tato část města stane významným propojovacím článkem mezi Duchco- vem a novou rekreační zónou, čímž se posílí i šance na její oživení, kultivaci a udržení vyš- šího standardu bydlení. Vymezení nových ploch obytné zástavby v ÚP vychází z předpokladu mírného nárůstu počtu obyvatel, mj. též v souvislosti s realizací vodní nádrže Ledvický rybník. Ze současného zájmu ze strany občanů a již realizovaných stavebních záměrů je evidentní, že nová výstav- ba nyní směřuje k lokalizaci v severní části města. Nejvýznamnější plochou jsou lokality V Domcích, (při ul. Osecké) a Zahradnictví - Agroterm (při ul. Teplické). ÚP respektuje lokalitu V Domcích II, která je ve výstavbě, jako stabilizovanou. Výstavba na severním okraji Du- chcova je v podstatě jen dostavbou již zahájených nebo připravovaných realizací, v souladu s evidovanými zájmy města, přičemž ÚP se snaží spíše posilovat jižní část města (zejména zóna od současné hranice MPZ až k Duchcovskému viaduktu), formou intenzifikace a ožive- ní stávající, vesměs historické zástavby, která disponuje velkým potenciálem. ÚP tedy smě- řuje k preferenci rekonstrukce těchto opuštěných a zanedbaných objektů či bytů před zá- stavbou nových volných ploch v okrajových částech Duchcova, s cílem zamezit nadměrnému rozvolňování města a oslabování pozice historického jádra a naopak posílit vnitroměstské vazby a jeho kompaktnost. ÚP vypouští původní záměr ÚPP na výstavbu RD v lokalitě Plemple – Na Náplavce, z důvodu nevyhovujících geologických podmínek. Terén, složený z jílů, spraší, písků a čás- tečně závalové uhelné hmoty, je nasypán bez hutnících prací, jeho únosnost je velmi nízká a nevhodná pro zakládání. Rekultivovaný, dnes zemědělsky obhospodařovaný prostor pod Václavskou výsypkou není dopravně dostupný a vyžadoval by značné investice do sítí do- pravní i technické infrastruktury.

C.1.2. Rekreace Současné rekreační zázemí Duchcova je soustředěno především v severní části města, kde téměř na městskou zástavbu navazuje lesnaté území ve směru na Osek, v prostoru ryb- níka Leontýny a Kravského rybníka, krajinářsky řešená Bažantnice a Václavská výsypka s bezprostřední pěší dostupností ze všech částí obytné zástavby města. Tyto rekultivované lesy se budou postupně upravovat na lesoparky. Uvnitř zástavby slouží pro každodenní rekreaci zámecká zahrada a upravené parkové plochy v centru města, které jsou navrženy k rozšíření po přemístění bývalého areálu ČSAD (dnes firma Woodcity, s.r.o.) a zahrádkářské kolonie. Velmi vyhledávanou formou rekreace obyvatel města jsou zahrádkářské kolonie. V řešeném území, převážně na okraji zástavby, se nachází pět soustředěných zahrádkových osad a několik drobnějších ploch s tímto využitím. ÚP jejich umístění respektuje. Výjimkou je již dříve zmíněná zahrádkářská kolonie mezi Smetanovými sady a rybníkem Barborou. Jejím uvažovaným přemístěním by bylo možné rozšířit pás veřejně přístupné parkové zeleně na

7 nábřeží rybníka Barbory. Pro přemístění osady se jako vhodné uvažují plochy na severním okraji města, v prostoru mezi rybníkem Leontýna a Kravským rybníkem. Oproti severní stabilizované rekreačně využívané části území představuje jižní část území zdevastovanou krajinu postiženou těžbou uhlí, která prochází postupnou rekultivací. Proto zde ÚP vymezuje rozsáhlý rekreační areál v prostoru odkaliště Fučík, jehož jádrem bude vodní nádrž Ledvický rybník o rozloze cca 73 ha. Ze západní strany bude na tento are- ál navazovat rekultivovaná výsypka Pokrok s návrhem krajinářských úprav, se sítí pěších a cyklistických stezek, naučných stezek, vyhlídek s atraktivními pohledy na město a okolí, pří- padně zřízení sportovních ploch s vysokými prostorovými nároky (golfové hřiště, plochy pro vzlet a přistání ultralehkých letadel). Obě tyto lokality jsou navrženy k posouzení územní stu- dií, která by zpřesnila tyto záměry. Rekultivace krajiny, postižené těžební a průmyslovou činností je významným krokem k vytvoření nového atraktivního příměstského prostředí a vzhledem k rozsahu takto poško- zené krajiny je nezbytná pro zajištění perspektivního rozvoje města a zajištění jeho pozice v rámci sídelní struktury.

C.1.3. Občanské vybavení

Kultura

Město Duchcov disponuje značným množstvím významných kulturně historických pamá- tek i provozovaných kulturních zařízení. Existující kulturní hodnoty města jsou významným opěrným bodem pro udržení a posílení pozice Duchcova v rámci širší sídelní soustavy. K tomu přispívají tradiční kulturní aktivity, jako např. Casanovské slavnosti nebo akce ke Dnům evropského dědictví. Díky cenným kulturně-historickým památkám byla v Duchcově vyhlášená městská památková zóna a později i národní kulturní památka zámek Duchcov. Trvalým úkolem je udržování těchto hodnot a rozvíjení kulturních tradic Duchcova, mimo jiné zkvalitňováním provozu existujících zařízení, jako například obnova a zpřístupnění poni- čeného zámeckého kostela Zvěstování P. Marie, zpřístupnění pavilonu v zámecké zahradě s Reinerovou freskou či Heymannovy kaple v Havířské ulici. Námětem pro budoucnost je připomenutí památek, dokumentujících historii těžby uhlí na Duchcovsku (např. ztvárnění míst katastrofických událostí, uplatnění historických technických zařízení, vybudování muzea těžby uhlí, aj.). Přehled nemovitých kulturních památek na území města Duchcov:

Číslo rejstříku Památka čp. Ulice,nám./umístění 42484 / 5-4817 kostel evangelický 43440 / 5-2571 kostel sv. Vavřince 43989 / 5-5273 kaple Heymannova kaple Havířská 43990 / 5-5274 kaple P. Marie Pomocné na hřbitově 43220 / 5-2590 kaple sv. Jana Nepomuckého u rybníka 85726 / 5-4811 socha sv. Jana Nepomuckého zámecký park, pův. Bílinská ul. 47721 / 5-4810 socha sv. Václava Osecká 43097 / 5-2585 sloup se sochou sv. Vavřince nám. Jiřího z Poděbrad 43158 / 5-2583 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice nám. 47667 / 5-2592 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice u hřbitova 43479 / 5-2589 sloup - trojboký sloup s reliéfy u hřiště pomník - památník duchcovského via- 43988 / 5-5272 Masarykova duktu

8 Číslo rejstříku Památka čp. Ulice,nám./umístění pomník a pohřebiště katastrofy na dole 50999 / 5-5902 Rybniční Svěží Štěstí 54634 / 5-3561 pomník důlní katastrofy - 2 obelisky připraveno k restaurování 42297 / 5-2588 pomník katastrofy na dole Dölinger v parku 54537 / 5-2591 socha u rybníka, za tratí 50994 / 5-5901 socha - busta Bedřicha Smetany sady Bedřicha Smetany sady Bedřicha Smetany, pův. v 50993 / 5-5901 socha - busta Ludwiga van Beethovena zámeckém parku 51000 / 5-5903 socha Walthera von der Vogelweide Tyršova, park Obránců míru 42378 / 5-2584 kašna se sochou sv. Floriána nám. 43423 / 5-3 železniční most - viadukt u nádraží 43992 / 5-5276 jiná obytná stavba čp.7 Masarykova 43993 / 5-5277 fara čp.8 nám. Republiky 43991 / 5-5275 jiná obytná stavba čp.13 Husova 51199 / 5-5912 měšťanský dům s dvorním objektem čp.17 G. Casanovy 42647 / 5-2582 zámek čp.116 102261 škola čp.793 Horská cesta, Osecká Masarykova, Městské příkopy, 42857 / 5-2587 střední škola - gymnasium čp.909 Osecká?

Školství

Ve městě fungují čtyři mateřské školy a tři základní školy. Vzhledem ke specifice skladby obyvatel města je věnována zvláštní pozornost školství pro děti a mládež, vyžadující spe- ciální péči. Současný stav existujících zařízení je přiměřený potřebám. Územní a urbanistic- ké požadavky v tomto ohledu nebyly vyjádřeny. Duchcov je charakteristický značným počtem studijních míst ve středních školách a od- borných učilištích. K dispozici je střední odborné učiliště (SOU stavební), střední průmyslová škola (zaměření geodézie a TZB) a gymnázium (kulturní památka). O zřízení další střední školy zaměřené na obnovu památek (předpoklad cca 120 studentů) se uvažuje v budově starého železničního nádraží na Nám. Legií. Po její rekonstrukci, v souvislosti se záměrem na znovuobnovení provozu na železniční trati přes město Duchcov v původní trase, se počítá s prostory pro školní zařízení v cca 70% celkové plochy objektu, přičemž navrhovaný rozsah je 4NP. Součástí objektu by měly být i komerční služby a restaurace, která by zároveň pokrývala potřeby školního stravovacího zařízení. V sousedním objektu je navržena výstavba ubytovacího zařízení pro studenty (internát, cca 60 lůžek) a několika služebních bytů.

Zdravotnictví a sociální zařízení

Jediným zdravotnickým zařízením v Duchcově, které je v současné době v provozu, je městská nemocnice. Budova polikliniky v Bílinském předměstí je v havarijním stavebně technickém stavu, její rekonstrukce je neodkladná. Dřívější záměr na výstavbu nové polikliniky není reálný a není dále sledován. Ve stávajícím objektu se uvažuje o náhradním funkčním využití, konkrétně o realizaci startovních bytů pro mladé rodiny a zřízení městského úřadu (odbor sociální péče a zdravotnictví, městská policie).

9 Na úseku sociální péče je v provozu tzv. azylový dům v rekonstruovaném objektu v Nádražní ulici, otevřený v roce 2005 a rekonstruovaný dům se sociálními malometrážními byty ve Skladištní ulici. ÚP respektuje jako stabilizované rozšíření areálu domu s pečovatelskou službou u sadů B. Němcové o nový objekt, který byl dokončen v roce 2005. Starší objekt DPS v Teplické ul. 84 je v současné době bez využití. Kapacity DPS jsou napl- něny a město neuvažuje o realizaci dalšího zařízení.

Sport a rekreace

Na území města funguje několik organizací, nabízejících sportovní aktivity na lokální i mezinárodní úrovni. Sportovní zařízení celoměstského typu jsou dostatečně dimenzovaná. Žádoucí je však doplnit nenáročné sportovně rekreační vybavení pro každodenní sportovní aktivitu v bezprostřední blízkosti místa bydliště. ÚP doporučuje dovybavit v tomto ohledu historickou a starší část města (zřízení parkových ploch se sportovně-rekreačním využitím na nábřeží rybníka Barbory). Doplnění takovéto vybavenosti je zapotřebí také v oblasti se- verního panelového sídliště (doplnění a zkvalitnění sportovních a dětských hřišť ve vnitroblo- cích). Tyto záměry je nutno zpřesnit a doplnit v rámci podrobnějších stupňů územně pláno- vací dokumentace. Urbanistický počin zásadního významu bude znamenat rekultivace odka- liště Fučík a výsypky Pokrok, která poskytne rozsáhlé plochy pro sport a rekreaci. Po přemístění bývalého areálu ČSAD (dnes areál firmy Woodcity), do jižní průmyslové části města a následně přemístění zahrádkářské kolonie do prostoru mezi rybník Leontýna a Kravský rybník, vznikne při rybníku Barbora plocha, navržená v ÚP pro parkovou úpravu, s objektem občanského vybavení a přilehlými drobnými sportovně-rekreačními plochami (půjčovna kol / kolečkových bruslí, dětská hřiště, minigolf, doplňkově restaurační zařízení). Blízkost vodní plochy vytváří předpoklady pro vznik zařízení pro vodní sporty, např. malé přístaviště lodí. Po realizaci rekreační nádrže Ledvického rybníka v prostoru odkaliště Fučík a sanaci východní části bývalého průmyslového areálu Glavunion, zde vznikne plocha pro občanské vybavení a sportovně-rekreační zázemí přilehlé nádrže. Toto umístění je optimálnější oproti původní lokalizaci na severním břehu rybníka, v prostoru tzv. Duchcovského koridoru, vytvo- řeném z navrstveného stabilizátu, a to jak z prostorového, tak i technického hlediska.

Ostatní služby a komerční vybavenost

V posledních letech se změnila situace v územním rozložení a rozsahu obchodů a po- skytovaných služeb. Zlepšil se stav v jižní části města, kde se nově vzniklá zařízení soustře- ďují kolem ulice Husovy, rozšířil se počet zařízení také na Teplické ulici. Problémem je naopak situace severního, počtem velmi kapacitního sídliště, které je po stránce obchodů a slu- žeb slabě vybaveno a navíc některá z existujících zařízení nefungují dostatečně. V průběhu prací na Návrhu ÚP města Duchcov se objevily záměry na realizaci dvou ob- chodních zařízení marketového typu při Osecké ulici, na místě bývalé školní jídelny a na čás- ti pozemku porcelánky Royal Dux Bohemia, a.s. Vzhledem ke kontroverznosti návrhů přede- vším z hlediska jejich situování v bezprostřední blízkosti městské památkové zóny ÚP navrhuje prověřit tyto záměry územní studií. ÚPP vymezoval rezervní plochu občanského vybavení mezi ulicí Teplickou a trasou že- lezniční vlečky, při vstupu do Duchcova ve směru od Teplic po II/254 jako posílení této radiá- ly ve směru na Teplice. Plocha se však dostává do konfliktu s limity využití území, konkrétně s ochranným pásmem železniční vlečky (návrhově železniční trati), ochranným pásmem nadzemního elektrického vedení a VTL plynovodu. Z tohoto důvodu ÚP od záměru upouští a uvažuje o částečném využití pro občanské vybavení v rámci přilehlé plochy, vymezené pro smíšené obytné využití (plocha P1 „Agroterm – zahradnictví“).

10 Stejně tak již ÚP neuvažuje o výstavbě objektu občanského vybavení při ul. Osecké, vedle areálu nemocnice, vzhledem ke skutečnosti, že tato plocha je využívána jako vzletová a přistávací dráha pro helikoptéry záchranné letecké služby. V prostoru bývalé kotelny v ul. Bydžovského (plocha P4) je respektován záměr na smí- šené obytné využití (bydlení v kombinaci s občanským vybavením) a při Osecké ulici (plocha P3) záměr na výstavbu polyfunkčního domu. Z obecnějšího hlediska ÚP doporučuje podporovat rozvoj vybavenosti, obchodu a slu- žeb v urbanisticky významných prostorách. Zejména se jedná o historické centrum Duchco- va, rozšířené až k náměstí Legií, dále ulici Teplickou a Oseckou. Další rozvoj rozsahu a úrovně služeb a komerční vybavenosti je však závislý na vývoji životní úrovně a koupě- schopnosti obyvatel města.

C.1.4. Veřejná prostranství

Vzhledem k tomu, že má Duchcov zhoršené životní prostředí v důsledku těžby uhlí, ze- jména povrchové, která probíhala v jeho bezprostředním sousedství, má velký význam pro jeho obyvatele parková a uliční zeleň veřejných prostranství, která zvyšuje atraktivitu sídla a nabízí rekreační vyžití a odpočinek. Proto ÚP navrhuje sídelní zeleň k rozšíření a uvažuje s obnovou a dosadbou stávající zeleně. Je třeba také věnovat zvýšenou pozornost uplatnění vody uvnitř města.

Zámecká zahrada Jedná se o největší a nejhodnotnější plochu veřejně přístupné zeleně. V barokním ob- dobí jedna z nejhodnotnějších českých barokních zahrad s vynikajícím gravitačním uplatně- ním tekoucí (stříkající) vody byla v 60. letech 20. století částečně odtěžena povrchovým uhelným lomem a následně v 70. letech rekonstruována v původní rozloze. I když výsadby z tohoto období jsou již značně vzrostlé a nezřídka i hodnotné, je rozdíl mezi původní a novou částí zahrady dosud značně patrný. Z toho důvodu je průběžně řešeno prostorové sjed- nocení celé zahrady včetně žádoucích dosadeb, přesadeb i probírek, účinnějšího uplatnění vody a dalších žádoucích zásahů.

Smetanovy sady a sady Boženy Němcové ÚP oba parky v plném rozsahu respektuje, předpokládá jejich další účelné zhodnocová- ní včetně potřebných dosadeb a přesadeb, obměny dožilých či dožívajících stromů a keřů, úpravy travnatých ploch, cest a doplnění vybavenosti (odpočívadel). Předpokládá rovněž jejich propojení s nevelkým parkem Obránců míru mezi evangelickým kostelem a Lípovou ulicí. Pěší propojení obou parků je nutno plně respektovat i přes již realizovanou výstavbu dalšího objektu domu s pečovatelskou službou. Doporučuje se vybudování pěší cesty ze sadů Boženy Němcové přes sportovní areál do Bažantnice.

Park Obránců míru Park Obránců míru se doporučuje upravit jak v dosadbě stromů a keřů, tak i v řešení cest a vybavenosti. Spolu s upravenou plochou se stromy u evangelického kostela a uvede- nými pobytovými travnatými plochami po přemístění bývalého areálu ČSAD (dnes firma Wo- odcity, s.r.o.) by měl vytvořit souvislý rekreační pás podél rybníka Barbora ke Smetanovým sadům. Další rozšíření tohoto zeleného pásu lze realizovat po vymístění zahrádkářské kolonie u Smetanových sadů.

11 Ve svém dosavadním rozsahu jsou rovněž respektovány i sady při Máchově promenádě s kaplí sv. Barbory při Lípové ulici s tím, že obdobně jako parky předchozí vyžadují místní odborné zásahy do porostů včetně potřebných dosadeb i dílčích úprav pěších cest, travna- tých ploch a vybavenosti (odpočívadel). Obdobné zásady platí i pro parčíkovou úpravu podél Lípové ulice v úseku mezi ulicí Ma- sarykovou a parkovištěm aut. Dokončení si vyžaduje i drobná parčíková úprava na náměstí Jiřího z Poděbrad. V prostoru Duchcovského viaduktu se uvažuje o obnově pietního parku západně od trasy dnešní železniční vlečky, kterým výhledově povede jedna z hlavních pří- stupových cest k rekreačnímu areálu Ledvického rybníka. Rovněž obdobně, zpravidla však ještě ve značně výraznějším a naléhavějším rozsahu platí tyto zásady i pro další drobné parkové úpravy v zastavěné části města, ať již jde o drobný parčík na Náměstí Legií, zanedbanou parčíkovou plochu západně, přilehlou k bývalé nádražní budově na témže náměstí (kde by bylo vhodné obnovit i dětské hřiště) či o neupra- venou nevelkou plochu zeleně na souběhu ulic Bezručovy a Mostecké. Zároveň se předpokládá postupné zhodnocování tzv. sídlištní zeleně v severozápadní části města mezi zámeckou zahradou a Bažantnicí, včetně lokalizace dětských hřišť. Nejrozsáhlejší zelenou plochou, kterou ÚP vymezuje nově, je prostor podél západního břehu rybníka Barbora, kde se v současné době nachází bývalý areál ČSAD (dnes firmy Woodcity, s.r.o.) a zahrádkářská kolonie. ÚP uvažuje s přemístěním bývalého areálu ČSAD do jižní průmyslové části města, na území některého již nevyužívaného výrobního areálu, tzv. brownfields. Přilehlá v současné době využívána zahrádkářská kolonie, jejíž umístění v blízkosti historického jádra města není optimální, se přesune na severní okraj města, do prostoru mezi rybník Leontýna a Kravský rybník, kde je k dispozici větší plocha pro potencio- nální rozvoj a lokalizace v klidové zóně je navíc adekvátnější funkci zahrádkářské kolonie. Záměr přemístění je v souladu se zájmy města a umožní žádoucí propojení Sadů B. Němco- vé a Sadů Obránců Míru s realizací menšího objektu občanského vybavení a přilehlými drobnými sportovně-rekreačními plochami.

C.1.5. Výroba Stávající výrobní plochy jsou převážně soustředěny na jižním okraji Duchcova ve vazbě na historické jádro města. Jen malá část výrobních zařízení je rozptýlena v městské zástav- bě, výjimečně se nacházejí i v přilehlé krajině. Původní přímá návaznost hlavní průmyslové zóny na železniční trať Teplice – Duchcov – Bílina, byla přerušena těžbou a dřívější trať dnes slouží pouze pro zavlečkování průmyslových areálů. Současné silniční napojení výrobních areálů Kovosreal, Puroklima a Vitrablok je nevyhovující, má rušivý vliv na obytné prostředí historického jádra. Jedním ze základních návrhů dopravního řešení ÚP je proto potvrzení a zpřesnění již tradičního záměru na výstavbu tzv. „jižního propojení“. Tato komunikace zajistí obsluhu uvedených průmyslových podniků těžkou silniční dopravou ze strany odvrácené od města. Stávající vstupy do podniků budou sloužit pouze pro lehkou dopravu a osoby. Jednotlivé výrobní podniky v Duchcově procházejí v současných ekonomických pod- mínkách složitým vývojem. Menší část z nich byla modernizována a prosperuje (Kovosreal, Vitrablok), ve větší míře se naopak projevuje útlum, rušení některých výrob, probíhá proces hledání nových vlastníků a programů výroby nebo jiného využití areálů, z nichž některé mají povahu brownfields (Puroklima, Glavunion, bývalé skladiště cihel na východním okraji měs- ta). Pro všechny změny je nutné zajistit dodržení zásady, že nové využití nesmí negativně ovlivňovat svojí technologií a vnějšími důsledky prostředí města. I když stávající zintenzifikované výrobní plochy by poskytly pro budoucí potřeby rozvoje dostatek prostoru, ÚP vymezuje novou plochu (plocha Z7), na východním okraji Duchcova v přímé návaznosti na bývalý průmyslový areál, pro záměry, které by měly větší územní po- žadavky a plochu menšího rozsahu pro nerušící výrobu (plocha Z8). Pro obě rozvojové plo-

12 chy jsou již známy záměry na jejich využití. Dopravní obsluha tohoto území by byla zajištěna napojením na silniční komunikaci Želénská. Také napojení těchto návrhových ploch na technickou infrastrukturu bylo posouzeno jako technicky dobře řešitelné. ÚP počítá se zachováním soustředění výrobních a skladovacích zařízení v jižní průmys- lové zóně města, kde vhodnou regulací a intenzifikací stávajících podniků lze získat vnitřní územní rozvojové rezervy. ÚP věnuje pozornost problematice nefunkčních či opuštěných areálů (Glavunion, Puroklima) a navrhuje možnosti jejich využití v budoucnu. Respektována je poloha bývalého areálu Intes Union, nyní podniku For G. ÚP doporu- čuje nerozšiřovat toto průmyslové území s ohledem na rekreační význam severovýchodního okraje města. Problematika nejvýznamnějších průmyslových areálů na území města je specifikována v následujícím textu:

Kovosreal Výrobní program závodu je zaměřen na kovové obaly, kovový nábytek, zpracování a povrchovou úpravu plechů. Závod Duchcov má v současné době cca 60 zaměstnanců. Území závodu má plochu 4,7 ha, přimyká se k historickému centru města. Zvláštností území je cca 1 ha velká zbytková jáma po povrchové těžbě uhlí, původně zatopená vodou, dnes zasypaná, kolem které vyrostly nekoordinovaně výrobní i doprovodné objekty. Zastavěná plocha závodu činí pouze 19% z celkové rozlohy pozemku. V rámci areálu jsou situovány objekty několika dalších firem: Václav Mazáč – servis pneu prvků; Vitra Č.V.L.F., s.r.o.; An- tonín Šíp – palety; Elektron plus, s.r.o.; Kovos kotle, s.r.o.; Konfekce Duchov, s.r.o.; LBL CZ, s.r.o. – rekultivace; Martin Břečka Barvex; TP – technik, s.r.o.; Kovos družstvo Teplice – la- kovna. ÚP navrhuje gravitační odvádění vod z oprámu do Ledvického rybníka, jako jediné možné trvalé řešení problému zatápění podzemních prostor objektů, a doporučuje zpracová- ní generelu závodu, který by vedl k postupné intenzifikaci zástavby tohoto území, zlepšil vazby k historickému jádru Duchcova a vyřešil dopravní napojení na plánovanou jižní ob- služnou komunikaci.

Puroklima, s.r.o. Původní závod býval monopolním výrobcem kovových dětských vozítek, v posledních letech se výrobní program orientoval na klimatizační zařízení, vzduchotechniku, výrobu čisti- ček vzduchu, výrobu kovodílů a různých dřevěných součástí. V současné době areál není využíván. Území závodu má celkovou plochu 3,6 ha, z toho je zastavěná plocha 33%. Závod přiléhá těsně k historické části města nekvalitní zástavbou. Po dlouhou dobu byl kolizním bodem provoz galvanovny a na ní navazující neutralizační stanice odpadních vod. Do budoucna může areál Puroklimy poskytnout prostor pro rozšíření provozu firmy Vitrablok, jejíž stávající areál, umístěný v těsné blízkosti, se v horizontu několika let, v souvislosti s potenciální územní expanzí, jeví jako kapacitně nedostačující.

Vitrablok, a.s. Duchcov Nosným dlouhodobým programem je výroba stavebních skleněných tvárnic, skla a skle- něných prvků pro osvětlení, přičemž cca 96% výrobků je určeno pro export. Vitrablok a.s. byl původně majetkově spojen s akciovou společností Glavunion se sídlem v Teplicích a jejím prostřednictvím s belgickou firmou Glaverbel, od roku 1999 patří italské firmě SEVES. Závod byl v minulosti dílčím způsobem modernizován a v posledních několika letech zaznamenal výrazné zvýšení objemu výroby. V současné době má Vitrablok cca 250 zaměstnanců. Po- zemek provozu má rozsah 5,68 ha, z čehož zastavěná plocha tvoří cca 30%. Vitrablok přilé- há k Bílinské ulici v historické části města, z jihu je závod zavlečkován. Napojení na budoucí „jižní propojení“ nebude činit technické obtíže a pro další provoz firmy je jeho realizace velmi

13 žádoucí, vzhledem k nevyhovujícímu stavu železniční vlečky a neadekvátními parametry pro nákladní automobilovou obsluhu ze stávající komunikace. Firma připouští do budoucna možnost dalšího rozšíření výroby, s čímž je spojené rozší- ření vlastního areálu, případně jeho opuštění a vyhledání jiné lokality s vhodnějšími územní- mi podmínkami. ÚP navrhuje využít přilehlý areál firmy Puroklima, který je v současné době v likvidaci a neexistuje pro něj žádný konkrétní záměr využití. Jeho ideální poloha v přímé návaznosti na stávající areál firmy Vitrablok a rozsah využitelné plochy by představovaly ide- ální řešení a poskytly by dostatečnou rezervu pro expanzi.

Porcelánová manufaktura – Royal Dux Bohemia, a.s. Závod je tradičním výrobcem figurálního ozdobného a okrasného porcelánu, již od roku 1853. Výroba je prakticky řemeslného charakteru a je určena z 50% na export. Území závo- du, které má rozsah 1,75 ha a zastavěnost 85%, leží v centrální části města. Závod je vybaven komorovými pecemi, vytápěnými zemním plynem. V posledních letech došlo k útlumu výroby a tím i ke snížení počtu zaměstnanců z 320 (v roce 2002) na současných 100, s výrazným podílem externí spolupráce. Charakteristickým rysem je vysoce kvalifikovaný personál, zahrnující malířky, retušérky a návrhářky designu. Vzhledem k poklesu výroby má firma v úmyslu redukovat plochu areálu a hodlá větší část pozemku prodat. Objevil se záměr na využití budoucí rozvojové plochy pro výstavbu velkoprodejního zařízení marketového typu. ÚP navrhuje tento záměr prověřit územní studií.

Garáže ČSAD Prostor bývalých garáží ČSAD o rozloze 1,05 ha je situován nevhodně uvnitř MPZ, na nábřeží rybníka Barbora. Až do roku 1999 byl v majetku ČSAD, následně byl navrácen měs- tu. Provoz byl nejdříve redukován, později zcela zrušen. Dnes se zde nachází provozovna firmy Woodcity, s.r.o., která se zabývá výrobou a prodejem dřevěných palet. Vzhledem k záměru na uvolnění tohoto prostoru pro parkové plochy, se navrhuje přemístění areálu do jižní průmyslové části města, do některého z brownfieldů.

Technické služby města Duchcov Předmětem činnosti Technických služeb je zajišťování údržby a úklidu města. Podnik má pozemek o výměře 1,5 ha, jeho poloha je stabilizována na jižním okraji centrální části Duchcova, také počet pracovníků (cca 70) odpovídá i budoucím potřebám města. V roce 2006 došlo k rozšíření areálu jihozápadním směrem k patě výsypky Pokrok a zří- zení sběrného dvora, který dosud městu chyběl. ÚP respektuje tuto plochu jako stabilizovanou.

Kovovýroba ForG, s.r.o. Bývalý areál firmy Intesunion, a.s. v izolované poloze na severním okraji města při silnici na Nové Sady. Na pozemku o rozloze 1,8 ha jsou situovány provozy několika firem: Kovový- roba ForGero (výroba stojanů pro sklárny, cca 40 zaměstnanců), barvírna firmy Glavunion a Sklárny.

Unient Duchcov Areál městského zahradnictví při Teplické ulici o rozloze 2,8 ha je v současné době v provozu, nicméně do budoucna se uvažuje o demolici stávajících objektů skleníků a nové bytové výstavbě v kombinaci s občanským vybavením (plocha P1).

Jatky Duchcov, s.r.o. Plocha zařízení 0,6 ha, s objekty administrativy, výrobní halou, hospodářským a techno- logickým zázemím. Počet zaměstnanců je v současnosti cca 25, provoz obsluhuje území až

14 do vzdálenosti 100 km (Žatec, Praha, Plzeň, Liberec). Areál je obsluhován po silnici z ulice Želénské. Poloha zařízení i kapacitní charakteristiky se pokládají za stabilizované.

Glavunion V minulosti byl Glavunion nejrozsáhlejší průmyslový podnik v Duchcově, ale nyní je již několik let mimo provoz. Nový majitel podniku zrušil tradiční sklářskou výrobu. Areál je roz- prodán a využíván jako skladové a výrobní zařízení. V rámci areálu se nachází objekty firmy LIMBA – truhlářství, čítající administrativní a výrobní budovu na výrobu nábytku (celkem cca 40 zaměstnanců), uvažuje se o jejím rozšíření, dále firma Požární uzávěry Zrůbecký, s.r.o. (2 budovy, 5 zaměstnanců) a skladovací prostory firmy Vitrablok, a.s. Vzhledem k neperspektivnosti areálu a k potřebě posílení vazby města na novou rekre- ační nádrž na místě původního odkaliště Fučík, navrhuje ÚP redukci výrobní funkce a po nezbytné sanaci území využití východní části pro novou zástavbu, kombinující občanské vybavení a bydlení. Narozdíl od ÚPP, který vymezuje plochu sportovně-rekreačního zázemí na severním svahu nádrže, na tzv. Duchcovském koridoru, který je postupně formován vrst- vením stabilizátu, řešení dle ÚP představuje vhodnější podmínky jak pro zakládání staveb, tak i pro následné zapojení nových objektů do městské struktury.

Svařovna kolejí ČD Zařízení je částečně umístěno na území bývalého nádraží ČD, jeho další vývoj je závislý na potřebách ČD. Problémem jsou ne zcela vyhovující prostorové parametry závodu vzhledem ke značným nárokům na délky svařovaných kolejí (300 m). Ráz průmyslového území má také prostor bývalého nádraží ČD, který je dnes využíván jako nádraží pro provoz vleček. Zavlečkování výrobních areálů se však nejeví jako efektivní, naopak stále nabývá na intenzitě silniční nákladní přeprava. Do budoucna se uvažuje s prodloužením železniční trasy v trase stávající vlečky přes Ledvice do Bíliny, s využitím pro osobní dopravu. Budova bývalého nádraží bude-li rekonstruována může být využita částečně ke své pů- vodní funkci, v kombinaci se školským zařízením a doplňkovými službami (restaurace, ko- merční zařízení) apod. Negativním rysem této železniční stavby je, že tvoří výraznou bariéru vztahu mezi Bílinským předměstím a budoucí rekreační nádrží, která vznikne na místě rekul- tivovaného odkaliště Fučík. Problém zamezení bariérového efektu kolejiště je jen těžko řeši- telný, posílení vazby města na rekreační nádrž bude možné přes upravený prostor Duchcov- ského viaduktu a nově též přes původní areál firmy Glavunion, navržený k redukci a novému funkčnímu využití.

Wienerberger, Cihlářský průmysl, a.s., sklad Duchcov Bývalý mezisklad firmy byl situován na pozemku ve východní části města, severně od ulice Želénská (silnice II/258), v současné době je provoz ukončen, pozemek je určen k prodeji. Pozemek má charakter brownfield. Pro případnou lokalizaci průmyslových aktivit poskytuje poměrně rozsáhlou plochu, s možností rozšíření východním směrem, kde je vymezena nová plocha pro výrobu. Původní vlečka, obsluhující tento areál, dnes není využívána, nicméně v případě potře- by, vyplývající z nové průmyslové činnosti, by mohla být znovu uvedena do provozu.

Dřevovýroba Vlk Areál navazuje na bývalý skladištní prostor firmy Wienerberger, oproti minulosti je jeho rozsah redukován o cca 50% do severní části původního pozemku.

15 Elektroprim Koutník, s.r.o. a Dřevozpracující průmysl Oba areály se nachází na východním okraji města, na hranici řešeného území. Poloha je stabilizovaná, provoz v současné době funguje.

C.1.6. Dopravní infrastruktura

C.1.6.1. Silniční doprava

Návrh přestavby silnic II. a III. třídy vychází z konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje, u silnic II. třídy z projednaného oborového krajského dokumentu „Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy v Ústeckém kraji“ (dále pouze „Studie rozvoje silnic“), u silnice I/27 ze zpracované studie „Přesměrování silnice I/27 do trasy Litvínov – Duchcov – Teplice“ (Valbek, spol. s r.o., 11/2006)

Silnice II/254 Lom – Duchcov – Teplice

V regionálních souvislostech představuje hlavní spojení Litvínova s Teplicemi. Pro prostor Duchcova je hlavní komunikační osou pro každodenní přepravní vztahy především k jádrovému prostoru Teplice – Ústí nad Labem. Průchod silnice centrální částí Duchcova s přimknutou obytnou zástavbou je kolizní, výhledově nepřijatelný a vyžaduje zásadní kon- cepční přestavbu. Návrh přestavby silnice II/254 Lom – Teplice a budoucího dopravního uspořádání nad- řazené silniční struktury řešeného území Duchcova je koordinován se záměry přestavby silnice I/27, která byla prověřena v rámci zpracované studie „Přesměrování silnice I/27 do trasy Litvínov – Duchcov – Teplice“ a v rámci návrhu ÚP města částečně s ohledem na místní podmínky směrově korigována. Silnice I/27 je v úseku Litvínov – Dubí navržena k přesměrování do stopy silnice II/254 Litvínov – Lom - Duchcov – Teplice (- MÚK Úžín) s částečným využitím stávající trasy a koridoru navrhované přeložky silnice II/254 severozápadně od Duchcova. Stávající úsek silnice I/27 Lom – Dubí, který je již v současné době svými přepravními výkony na úrovni silnice II. třídy, je navržen k přeřazení do sítě silnic II. třídy (č. 254). Trasa v úseku severovýchodně od Lomu – Duchcov využívá v minulosti realizovanou silnici jako náhradu za silnici zrušenou postupující těžbou beze změny. V prostoru Duchcova je silnice vedena od křižovatky se silnicí III/25612 a stávající II/254 v nové trase severního obchvatu, mimoúrovňově přechází nad stávající celostátní tratí č. 130 a obnoveným spoje- ním pro lehkou kolejovou dopravu, dále mimo řešené území západně obchází zástavbu obce Lahošť a severně od ní se napojuje do stopy stávající silnice II/254. Mimo řešené území, severně od železniční tratě, je navrhována křižovatka nové trasy silnice I/27 s přeložkou silnice II/258. Návaznost komunikační sítě Duchcova na přeložku silnice I/27 (II/254), procházející po severozápadním okraji města, bude zajištěna v křižovatkovém uzlu Duchcov, západ - okružní křižovatka se stávající silnicí III/25612 Duchcov – Osek a Duchcov, sever – okružní křižovatka s přeložkou silnice II/258. V širších souvislostech navazující úsek ve směru na Teplice umožní přímou návaznost na přeložku silnice I/13 s vazbou na dálnici D8 – MÚK Úžín.

16 Silnice II/258 Duchcov – Hostomice – Žalany – Řehlovice – Trmice

Umožňuje napojení Duchcova na silnici I/13 E442 ve směru na Bílinu, v opačném směru na Teplice a Ústí nad Labem. Stávající průtah centrální částí města je značně kolizní a vyža- duje zásadní přehodnocení s cílem odvedení dopravy mimo centrum města. V této souvislosti je v nadřazené územně plánovací dokumentaci a ve schválené „Studii rozvoje silnic“ dlouhodobě sledován záměr přeložky silnice se severním obchvatem města. Silnice je v průjezdném úseku centrální částí Duchcova navrhována k přeložení do nové severovýchodní obchvatové trasy, vedené vně v souběhu s železniční tratí č. 130, s napojením na navrhovanou přeložku přesměrované silnice I/27 jihozápadně od Lahoště. Silnice je navrhována jako dvoupruhová v kategorii S 9,5.

Silnice III/25612 Duchcov – Osek

Zajišťuje každodenní obsluhu a mezisídelní přepravní vztahy. Z hlediska dispozičního uspořádání je trasa stabilizovaná, z hlediska přepravní funkce částečně přehodnocena v souvislosti s navrhovanou přestavbou silnic II/254 a II/258 a odvedením obou silnic do no- vých tras mimo centrální část města. V koncepci uspořádání sítě je navrženo prodloužení silnice III/25612 ve stopě silnice II/254 v úseku křižovatka se silnicí I/27 (II/254) - lokalita V Domcích (ul. Osecká) s navazující novou trasou silnice III. třídy, tzv. „jižní propojení“, vedenou jižním okrajem zastavěné části Duchcova mezi zámeckou zahradou a patou výsypky Pokrok. Trasa dále pokračuje mezi okrajem zástavby a budoucí rekreační nádrží Ledvický rybník a napojuje se na stávající silnici II/258 na východním okraji Duchcova (ul. Želénská), návazně do trasy přeložky silnice II/258. Silnice III. třídy, částečně ve stopě tzv. „průmyslové komunikace“, umožní odvedení prů- jezdné dopravy mimo centrum města s možnými návaznostmi na komunikační síť zpřístup- ňující vnitřní prostor města ( ul. P. Bezruče, ul. Mostecká, Sv. Čecha a další) a novými vstupy do průmyslových areálů lokalizovaných v jižní a jihovýchodní okrajové části města. Silni- ce současně zajišťuje přímou návaznost na nové aktivity v prostorech bývalé výsypky Po- krok, přímé zpřístupnění rekreačních ploch nádrže Ledvický rybník a přímou návaznost na nové komunikační propojení Duchcov – Ledvice, případně výhledově Duchcov - Most.

Silnice III. třídy Duchcov – Ledvice

V koordinaci s postupnou rekultivací výsypky Pokrok a odkaliště Fučík je navrženo ob- novení komunikačního propojení Duchcov – Ledvice, v minulosti zrušené velkoplošnou těž- bou hnědého uhlí. Nové komunikační propojení v úrovni silnice III. třídy je vedeno v nové trase, navazující na ul. Sv. Čecha a „jižní propojení“ (silnici III/25312) v malé okružní křižovatce. Silnice je dále vedena v souběhu s navrhovaným lehkým kolejovým propojením Duchcov – Ledvice po jiho- západním okraji rekreační nádrže Ledvický rybník s napojením do koncové silnice III/25319 v Ledvicích. Silnice vhodně obsluhuje oblast rekreační nádrže Ledvický rybník, využívá koridor navr- hované tratě a prostorově logicky obnovuje spojení obou sousedících sídel.

Silnice II. (případně III.) třídy Duchcov – Braňany – Most / Lom

Sledovaná jako územní rezerva, výhledově navazuje na silniční spojení Duchcov – Led- vice, vede v dílčím úseku podél vodního kanálu mezi rekreační nádrží Ledvický rybník a bu-

17 doucím jezerem. Po ukončení těžby v lomu Bílina zajišťuje regionální spojení v ose Duchcov – Most a současně umožňuje zpřístupnit budoucí rozvojové prostory s návaznostmi. Výhledové silniční spojení bude ve fázi projektové přípravy navrhováno v souladu s ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic v parametrech, vyhovující mimo jiné i požadavkům a potřebám jednotek požární ochrany.

Místní komunikace

S diferencovaným přepravním významem a dopravním režimem zajišťují obsluhu a zpřístupnění jednotlivých místních částí, lokalit, objektů a pozemků. Přehodnocením a kon- cepčními změnami silnic II. a III. třídy současně dochází k zásadním změnám přepravní funkce vnitřních páteřních silnic a místních komunikací města. Stávající úseky silnic II/254 a II/258, procházející centrální částí Duchcova, jsou po realizaci přeložek a odvedení tranzitní dopravy mimo město navrženy k převedení do sítě míst- ních komunikací obslužných funkční třídy C (MO-C) s doporučenou dílčí přestavbou uličních profilů, s upřednostněním městské funkce ulic a se zrovnoprávněním podmínek pro bezpeč- ný nemotorový pohyb. Ostatní komunikace jsou podle místních podmínek a přepravní funkce doporučeny k dispoziční úpravě jako obslužné komunikace funkční třídy C a zklidněné funkční třídy D1 (obytná ulice). Navrhovaná přestavba a dispoziční úpravy místních komunikací budou ve fázi projekto- vé přípravy řešeny v souladu s ČSN 736110 Projektování místních komunikací a s TP 103 Navrhování obytných zón. Technické parametry a provozní podmínky budou navrženy tak, aby mimo jiné splňovaly potřeby a požadavky jednotek požární ochrany. Pro zajištění provázanosti sítě místních komunikací s vnějším systémem, pro zkvalitnění prostorových podmínek v síti a zajištění přístupnosti nových rozvojových aktivit jsou navrho- vány dílčí přeložky a dostavba sítě místních komunikací. Pro napojení ulice Sv. Čecha na navrhované jižní propojení – silnici III. třídy je sledován nový propojovací úsek v úrovní místní komunikace obslužné – prodloužení ulice Sv. Čecha s napojením do navrhované ma- lé okružní křižovatky silnice III. třídy.

C.1.6.2. Železniční doprava

Celostátní železniční trať č. 130 Chomutov – Teplice – Ústí nad Labem

S železniční zastávkou Duchcov je výhledově stabilizovaná. Pro svoji excentrickou polohu s omezenou pěší dostupností z centrální části města je využitelná především pro dálko- vá spojení. V každodenním přepravním systému se nemůže výrazněji uplatnit.

Regionální trať Oldřichov – Duchcov, staré nádraží

Je v celém úseku dosud funkční s odpovídajícím právním režimem. Stavebně technický stav tratě je však zanedbaný a umožňuje provoz pouze omezeně pro nákladní dopravu. Železniční stanice Duchcov, staré nádraží je v dezolátním stavu a mimo provoz. Osobní doprava je na této trati v současné době zcela vyloučena. Trať má s ohledem na příznivý průchod centrální částí Duchcova optimální předpoklady pro její obnovu, prodloužení a zprovoznění pro každodenní osobní dopravu v přepravním rameni (Teplice -) Oldřichov u Duchcova – Duchcov – Ledvice - Bílina. Železnice by se tak stala součástí integrovaného dopravního systému osobní přepravy Ústeckého kraje.

18 Zprovoznění tratě je podmíněno zásadní rekonstrukcí tratě v úseku Oldřichov u Duch- cova - Duchcov, staré nádraží včetně zásadní přestavby a rekonstrukce železniční stanice a nádražní budovy Duchcov, staré nádraží. Historická nádražní budova s polyfunkčním využi- tím pro rozvoj školství by představovala zásadní impuls pro celkovou obnovu a zkultivování této části města. Pro maximální obsluhu přilehlého území je v řešeném území navrhována nová zastávka Husova Výšina. Pro regionální kolejové propojení Duchcov – Ledvice, návazně Bílina je navrhována no- vá navazující trať pro lehkou kolejovou dopravu, vedená částečně v souběhu s navrhovanou silnicí III. třídy kolem rekreační nádrže Ledvického rybníku, s napojením do koncové tratě v Ledvicích (v současné době vlečková kolej), dále s návazností na železniční trať č. 130 směr Bílina. Je doporučeno prověřit toto řešení samostatnou územní studií, která však pře- sahuje rámec vymezený pro ÚP Duchcova. Projekt na obnovu a dostavbu Duchcovské tratě má zásadní podporu sdružení pro obnovu tratě a zástupců města Duchcova. Projekt se vhodně zařazuje do celkové strategie Ústeckého kraje na rozvoj lehké kolejové dopravy pro osobní přepravu v systému TRAM- TRAIN. Rozsah rekonstrukce stávající tratě včetně přestavby starého nádraží Duchcov a stabilizace trasy nového kolejového propojení jsou podmíněny zpracováním podrobnější technic- ké dokumentace.

Vlečka z žst. Duchcov, staré nádraží do areálu bývalého skladiště cihel Vlečka z žst. Duchcov, staré nádraží do areálu Glavunion Vlečka z žst. Duchcov, staré nádraží do areálu Vitrablok

Stávající vlečky jsou v současné době téměř nevyužívané nebo zcela mimo provoz. V souvislosti s rozvojovými aktivitami a navrhovanou přestavbou tratě v úseku Oldřichov – Duchcov mají výhledové předpoklady pro znovu zapojení do provozního režimu a využití pro nákladní dopravu obsluhující jižní rozvojové a průmyslové lokality města.

C.1.6.3. Letecká doprava

Plocha pro vzlet a přistání helikoptér ZLS, umístěná v prostoru nemocnice Duchcov, je v současné době neoficiálním heliportem užívaným pro účely nemocnice Duchcov a zá- chranné letecké služby. Pro zajištění plnohodnotných potřeb letecké záchranné služby je výhledově nezbytná územní ochrana této plochy. Pro zkvalitnění podmínek a zařazení do oficiální sítě heliportů je nezbytné získání statutu heliportu. Podmínkou pro zařazení plochy do sítě heliportů je splně- ní všech podmínek předpisu MD ČR - L14. Posouzení a návrh úprav musí být zpracován v úrovni projektové dokumentace a projednán dle stavebního zákona v rámci územního a sta- vebního řízení.

C.1.6.4. Veřejná autobusová doprava

Autobusová doprava na území města Duchcova je z hlediska plošného rozprostření li- nek a zastávek stabilizovaná, umožňující relativně příznivou pěší dostupnost do 8 – 10 minut z převážné části obytných území. V souvislosti s celkovou přestavbou centrálního prostoru Duchcova a provozní organi- zací dopravce ČSAD jsou zrušeny již neužívané autobusové garáže ČSAD.

19 C.1.6.5. Doprava v klidu

Výhledově je nutné očekávat zvyšující se nároky na parkování a stání vozidel, jež vyplý- vá z rostoucího stupně automobilizace, celkového rozvoje města a nových ekonomických a rekreačních aktivit. Parkování a garážování osobních automobilů trvale žijících obyvatel by mělo být u indi- viduální zástavby i výhledově zajišťováno na vlastních pozemcích, mimo veřejné plochy a komunikace, u bytových domů na dispozičně a architektonicky vymezených a upravených maloplošných parkovacích stáních. V místech výrazné koncentrace nároků na parkování vozidel trvale žijících obyvatel, tj., především sídliště - lokalita V bažantnici je nezbytné řešit dispoziční vymezení a architekto- nickou úpravu stání a maloplošných parkovacích ploch pro osobní automobily, které je vhod- né situovat dle místních podmínek mimo průjezdné profily komunikací tak, aby vhodně do- tvářely veřejný prostor. Zvláštní detailní pozornost je nezbytné věnovat podmínkám pro parkování a krátkodobé stání na ostatních veřejných prostranstvích a komunikacích se soustředěnějšími nároky. To se týká především centrálního prostoru města, kde jsou s ohledem na vyšší koncentraci vozidel potřebné dílčí dispoziční, stavebně technické a architektonické úpravy s citlivostí pro detail a zachování tradičního charakteru a prvků daných prostorů. Nároky na parkování a stání osobních vozidel v blízkosti nových rekreačních aktivit v prostoru navrhované rekreační nádrže Ledvický rybník je nezbytné řešit v detailu a koordinaci s celkovým návrhem a uspořádáním nástupních a pobytových prostorů. Lze předpoklá- dat, že hlavní objemy parkovacích stání budou soustředěny při příjezdové komunikaci vede- né nově v jižní okrajové části Duchcova; jižní propojení – silnice III. třídy. Přestavbou a obnovením provozu Duchcovské tratě s obnovením funkce starého nádra- ží Duchcov bude žádoucí vymezení vhodných parkovacích ploch a stání v prostoru nám. Legií s přímou návazností na železnici – jedna z podmínek pro uplatňování systému P+R. Problematiku dopravy v klidu v jednotlivých specifických oblastech bude vhodné řešit podrobněji samostatnou dokumentací s cílem částečného rozšíření kapacit na volných plo- chách, u stávajících stání ploch a prostranství s návrhem stavebních, architektonických úprav, případně regulačních opatření.

C.1.6.6. Nemotorová rekreační doprava

Řešené území Duchcova má s ohledem na atraktivitu krajiny a přírody Podkrušnohoří i nové rekreační aktivity po ukončení těžby hnědého uhlí příznivé předpoklady pro rozvoj pěší a cykloturistiky s návaznostmi na značené trasy a stezky širšího prostoru. V této souvislosti jsou navrhovány lokální a regionální cyklistické a pěší trasy a stezky. V regionálních souvislostech je navrhováno nové jižní propojení Duchcova a jeho rekre- ačních prostorů s nadregionální dálkovou cyklistickou stezkou č. 25 „MO-DO“ Most – Doksy. Podmínkou je zpracování podrobné studie a vymezení napojovací stezky. V koordinaci s projektem „Cykloturistické trasy okolím Duchcova“ (Klub českých turistů, 2004) je navrženo propojení sídel Osek - Duchcov korigovanou cyklistickou trasou CT 231, nově vedenou přes Osek a Duchcov do prostoru Všechlap, kde se napojuje na stávající trasu. Ve směru na Teplice je v návaznosti na trasu č. 231 v Duchcově navržena cyklistická trasa č. 3083, která zpřístupňuje rekreační centrum Oldřichov – Barbora a dále Teplice. V lokálních souvislostech jsou dále navrhovány a postupně připravovány následující pěší a cyklistické trasy a stezky: − Pěší a cyklistická stezka od západního okraje Duchcova s návazností na historickou cestu do Oseka (korigovaná cyklistická trasa č. 231).

20 − Pěší a cyklistická stezka od severního okraje Duchcova (sídliště) k železniční za- stávce Háj u Duchcova. − Pěší a cyklistická stezka od severního okraje Duchcova, navazující na stávající stezku kolem Klášterského potoka, k nádraží ČD. − Okružní pěší a cyklistická stezka kolem navrhované rekreační nádrže Ledvický rybník s návaznostmi na prostor a turistické značené trasy Ledvic a Duchcova. − Pěší a cyklistická stezka Duchcov – Ledvice. − Pěší a cyklistická stezka vedená ze západního okraje Duchcova (korigovaná trasa č. 231) po jižním okraji města v souběhu s jižním propojením – silnice III. třídy a s návazností na okružní stezky kolem rekreační nádrže a spojení Duchcov – Ledvice.

Územní vymezení a stabilizace vybraných navrhovaných cyklistických a pěších tras a stezek je podmíněna detailním prověřením v úrovni územní studie. Hlavním cílem navrhovaných nemotoristických tras a stezek je jejich vymezení v samostatné trase s maximální segregací od motorové dopravy, návazností na atraktivní cíle a zastávky hromadné dopravy a doplnění potřebnou vybaveností, mobiliářem a služba- mi.

C.1.7. Energetika a spoje

C.1.7.1. Energetika

Energetická koncepce města je založena na dodávkách elektřiny a zemního plynu z centrálních zdrojů, přičemž elektřina je vyráběna z domácích primárních zdrojů a zemní plyn je dovážen ze zahraničí. Zemní plyn se používá pro vytápění a to jak individuálně tak pro výrobu dodávkového tepla. Rostoucí ceny energií způsobují návrat k využívání hnědého uhlí v lokálním vytápění. Tento jev v době teplotních inverzí značně ovlivňuje kvalitu přízemní vrstvy atmosféry. Řada stávajících panelových objektů je zásobována trojcestně (elektřina, plyn, CZT). Jedná se o chybný přístup k energetickým koncepcím před rokem 1989. Výhle- dově bude nutné nahradit vaření na plynu elektřinou a částečně vymístit uliční plynovody. Změna na dvojcestné zásobování energiemi nebude představovat územní nároky, nicméně se jedná o složitou problematiku, kterou je třeba řešit zpracováním technicko-ekonomické studie. Elektřina je do území přiváděna vysokým napětím z hladin 10 a 35 kV. Dokončuje se unifikace na hladinu 22 kV bez nároků na zábor území. Vedení velmi vysokého napětí 110 kV má z hlediska řešeného území tranzitní charakter. Rozvody vysokého napětí jsou v intravilánu města realizovány jako kabelové, mimo intravilán pak venkovním vedením. Zemní plyn je dodáván z vysokotlakého plynovodu Teplice – Duchcov s propojením na Podkrušnohorský plynovod. Místní středotlaká a nízkotlaká síť je napájena ze dvou vysoko- tlakých distribučních regulačních stanic. Nízkotlakou síť posilují dvě středotlaké regulační stanice. Podstatná část bytových domů je zásobována dodávkovým teplem z výtopny Osecká, která spaluje zemní plyn. Celý systém byl modernizován, do jednotlivých domů jsou zavedeny primární rozvody a umístěny kompaktní výměníkové stanice. Na úrovni územního plánu je třeba upozornit na možnost využití odpadního tepla z elektrárny Ledvice pro uvedenou výtopnu v době případné energetické krize. Konverze plynu za teplo z ELE se investičně nedotkne konečných odběratelů tepla. Tuto problematiku je třeba řešit komplexně na úrovni zpracování územního energetického konceptu.

21 Koncepční změny energetické síťové infrastruktury nejsou navrhovány. Požadavky na výhledový zábor území ze strany provozovatelů sítí nebyly vzneseny.

Energetická koncepce rozvojových ploch

Energetická koncepce rozvojových ploch je založena zásadně na dvojcestném zásobo- vání energiemi a na dostupnosti jednotlivých energetických médií. Jednotlivé rozvojové plochy mají navrženu jednu z níže uvedených energetických koncepcí: • elektřina v elektrizačním stupni A + zemní plyn • elektřina v elektrizačním stupni B + dodávkové teplo • elektřina v elektrizačním stupni B + ekologická paliva nezávislá na sítích Výjimečně jednocestné zásobování (pouze elektřina, elektrizační stupeň C) je možné pouze tam, kde to umožní kapacita elektrorozvodných sítí, druh vytápění určí dodavatel elek- třiny.

Poznámka : elektrizační stupeň A – elektřiny je využíváno pro svícení a běžné spotřebiče připojitelné na zásuvku elektrizační stupeň B – využití elektřiny jako u stupně A a dále pro akumulační ohřev vody a vaření elektrizační stupeň C – využití elektřiny jako u stupně B a dále pro vytápění

Použití uhlí je podmíněno instalací ekologických kotlů. Snižující se cena slunečních kolektorů a tím i jejich rychlá ekonomická návratnost, umožňuje v rozptýlené zástavbě využívání sluneční energie pro ohřev vody a vytápění na začátku a konci topné sezóny (nízkoteplotní topné systémy).

Dostupnost energetických médií a energetická koncepce rozvojových ploch:

Označ. Výstavba Zásobování elektřinou Zásobování plynem Zásobování teplem plochy Z1 47 RD z nové TS č.41 rozšíření stl sítě na bázi plynu ze stávající sekundární Z2 1 RD ze stávající ntl sítě na bázi plynu sítě ze stávající sekundární Z3 2 RD ze stávající ntl sítě na bázi plynu sítě Z4 1 - 2 RD sekundární přípojkou přípojka z ntl sítě na bázi plynu bez energetických náro- Z5 zahrádky x x ků ze stávající sekunderní ekologická paliva nezá- Z6 4 - 8 RD x sítě vislá na sítích výrobní, skladovací Z7 z nové TS č.43 rozšíření stl sítě na bázi plynu plochy výrobní, skladovací ze stávající sekundární Z8 ze stávající stl sítě na bázi plynu plochy sítě Z9 rekreační nádrž x x x P1 40 RD ze stávající TS č.27 rozšíření stl sítě na bázi plynu P2 sídelní zeleň x x x napojení na stávající P3 polyfunkční dům ze stávající TS č.9 x rozvody tepla občanské vybavení, napojení na stávající P4 ze stávající TS č.9 x bydlení rozvody tepla

22 Označ. Výstavba Zásobování elektřinou Zásobování plynem Zásobování teplem plochy občanské vybavení, P6, P7 ze stávající TS č.18 rozšíření stl sítě na bázi plynu sport občanské vybavení ze stávající sekundární (nádraží, škola, in- sítě, případně samo- P8 ze stávající ntl sítě na bázi plynu ternát, restaurace, statný vývod z trafosta- služby) nice č. 21 občanské vybavení, P9 z nové TS č.42 ze stávající stl sítě na bázi plynu bydlení výrobní, skladovací P10 ze stávající TS č.26 ze stávající stl sítě na bázi plynu plochy

C.1.7.2. Spoje

Telefonizace je zajištěna ze stávající rekonstruované místní telekomunikační sítě nebo z dynamicky se rozvíjejících bezdrátových sítí mobilních operátorů. Televizní a rozhlasový signál veřejně-právních stanic je přijímán ze stávajících vzduš- ných sítí a kabelových sítí. Další možnosti nabízí NET a satelitní příjem.

Telekomunikace

V Nerudově ulici byla postavena a zprovozněna v červenci 1997 nová digitální ústředna RSU o kapacitě 2480 přípojek, která svojí kapacitou plně postačí pokrýt požadavky na zave- dení telefonu. Rovněž byla modernizována místní telekomunikační síť. Další telekomunikační možnosti nabízí i rozvíjející se síť GSM (provoz bezdrátových te- lefonů). Řešeným územím prochází následující dálkový telekomunikační kabel, který je zakres- len v grafické příloze. Telefonizace rozvojových ploch bude s ohledem na místní telekomunikační síť řešena v dalších stupních projektové dokumentace. V ústředně je třeba vytvořit kapacitní rezervu pro 374 telefonních přípojek. V tabulce je uvedena rezerva počtu telefonních přípojek pro jednot- livé rozvojové plochy.

Rozvoj. Funkce, výstavba Počet telefonních přípojek plocha Z1 47 RD 75 Z2 1 RD 2 Z3 2 RD 3 Z4 1- 2 RD 3 Z5 zahrádky 0 Z6 4 - 8 RD 8 Z7 výrobní, skladovací plochy 10 Z8 výrobní, skladovací plochy 4 Z9 rekreační nádrž 0 P1 40 RD 64 P2 sídelní zeleň 0 P3 polyfunkční dům 38 P4 občanské vybavení, bydlení 48 P6, P7 vybavenost, restaurace, sport 10

23 Rozvoj. Funkce, výstavba Počet telefonních přípojek plocha P8 vybavenost, soc. bydlení 25 b.j., služby, administrativa 45 P9 občanská vybavenost, bydlení 30 P10 výrobní, skladovací plochy 10 celkem 374

Televize a rozhlas

Televizní signál je přijímán z vysílačů Buková hora (Ústí n.L.), Jedlová hora (Chomutov), Praha a Klínovec v dostatečné kvalitě.

Vysílač (převaděč), okres Program Číslo kanálu Výkon (kW)

RKS Mahlerovy sady, Praha ČT 1 51 10 RKS Mahlerovy sady, Praha Premiéra 24 10 RKS Mahlerovy sady, Praha ČT 2 41 10 RKS Mahlerovy sady, Praha Nova 37 10 RKS Cukrák, Praha Nova 1 30 RKS Cukrák, Praha ČT 1 26 50 RS Klínovec, Karlovy Vary ČT 1 38 5 RS Klínovec, Karlovy Vary Nova 7 0,5 RKS Buková hora, Děčín ČT 1 33 20 RKS Buková hora, Děčín ČT 2 50 0,1 RKS Buková hora, Děčín Nova 12 10 RKS Jedlová hora, Chomutov ČT 1 52 6 RKS Jedlová hora, Chomutov ČT 2 35 5

Ve městě je provozována síť kabelové televize. Její rozšiřování bude věcí poptávky po této službě. Další možnosti příjmu signálu televizních stanic je přes satelitní vysílání a NET. Rozhlasový signál veřejně právního rozhlasu je v řešeném území přijímán v pásmech VKV a SV v dostatečné kvalitě.

Radioreléové trasy

Řešeným územím prochází tři radioreléové trasy. Trasy Buková hora - Jedlová hora a Bukov - Jedlová hora provozuje a.s. České radiokomunikace Praha. Provozovatelem trasy Bouřňák - Červený vrch - Policie Louny je MV ČR.

C.1.7.3. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou

Rozvojová plocha Z3 určená pro výstavbu 2 RD je diagonálně protnuta ochranným pásmem o celkové šířce 21 m. Umístění 2 RD při dodržení ochranného pásma je velmi pro- blematické.

24 Č. rozvojové Omezující stávající Rozvojová plocha Omezení plochy stavba bezpečnostní pásmo 20 m na obě Z1 47 RD vysokotlaký plynovod strany bezpečnostní pásmo 20 m na obě Z4 1 - 2 RD vysokotlaký plynovod strany P9 občanská vybavenost, bydlení středotlaký plynovod ochranné pásmo 1 m na obě strany ochranné pásmo 1 m od krajního P9 občanská vybavenost, bydlení kabel vysokého napětí vodiče P9 občanská vybavenost, bydlení VTL regulační stanice bezpečnostní pásmo 10 m dvojité venkovní vede- ochranné pásmo 7 m od krajního Z3 2 RD ní vysokého napětí vodiče, šířka vedení 7 m

C.1.8. Vodní hospodářství

C.1.8.1. Hydrologické předpoklady vodohospodářského řešení

Posuzované území je zčásti jednoznačně určeno, avšak více než polovina plochy je ve stavu prvotního přetváření důlní a průmyslovou činností. Doly Bílina zde rekultivačně uzaví- rají rozsáhlou výsypku Pokrok. ČEZ - Elektrárna Ledvice postupně vyplňuje zbytkovou jámu Fučík plavením popílku a od r. 1996 i ukládáním produktu z odsiřování kouřových plynů - stabilizátu. Stanovení hranic povodí, příslušného recipientu není proto zcela přesné zejména v prostoru budované výsypky. Recipientem posuzovaného území je dnešní zbytkové koryto Ledvického potoka. Přesto byly na základě dosavadních výsledků stavby a rekultivací výsyp- ky Pokrok a předpokladů o vývoji v prostoru odkaliště Fučík i v okolí Ledvic odhadnuty plochy odpovídajících povodí. Byl vzat v úvahu i další možný vývoj báňských postupů severního křídla dolu Bílina. Takto pojaté plochy již odpovídají budoucímu přetvoření krajiny, jejíž do- minantou bude z vodohospodářského i krajinného pohledu v relativně blízké budoucnosti vodní nádrž Ledvický rybník, nově vytvořená v prostoru dnešního odkaliště Fučík. Proto zcela podstatná část posuzovaného prostoru přísluší povodí, ukončenému profilem hráze této nádrže. Jeho plocha je 1 050 ha, zatímco plocha druhého povodí, jehož závěrný profil je na Ledvickém potoce před jeho vstupem do propustku pod tratí ČD Teplice – Bílina, je pouze 70 ha. Toto druhé povodí je také z hlediska vodohospodářského posuzování na úrovni územní- ho plánu nejen co do velikosti, ale zejména vzhledem k jeho poloze a působení, nepodstatné a v dalších úvahách ho pouštíme se zřetele. Posuzované povodí je ohraničeno od severovýchodu a severu přeložkou Klášterského potoka, jejímž účelem bylo a dosud je praktické vyloučení přítoku povrchových vod ve směru od Krušných hor do dobývacího prostoru Dolu Bílina. Zde jsou zásadní prvotní širší vodo- hospodářské vztahy mezi pojednávaným územím a jeho blízkým i vzdálenějším okolím. Ten- to na počátku Loučenský potok vstupuje na pojednávané území od jihozápadu na úrovni města Osek a z území vystupuje na úrovni obce Lahošť. Bude ve funkci po dobu životnosti dolu. S těžbou hnědého uhlí se až donedávna ve vazbě na vládou stanovené limity těžby počítalo až do roku 2030. V současné době však nelze vyloučit pokračování těžby i výrazně přes tuto časovou hranici. Existence přeložky Klášterského potoka celé pojednávané území výrazně ovlivňuje především tím, že sem přivádí ze dříve nepříslušných povodí povrchové vody. V případě, že na těchto povodích dojde ke kritické srážce, převádí přeložka nad pojed- návané území vodní příval. Nabude-li tento příval extrémní hodnoty, může být část tohoto území zatopena. Ani po ukončení těžby však k likvidaci přeložky Klášterského potoka pravděpodobně nedojde. Má již dnes v podkrušnohorské krajině svoje pevné místo a bude asi trvale funkční pro lepší zvládání dešťových přívalů. Avšak posouzení daného území z hlediska povodňo- vých stavů, zpracované pro město Duchcov Vodohospodářskými projekty Teplice v srpnu

25 1998 (z.č.40.06/98) prokazuje, že ochrana poskytovaná městu Duchcovu přeložkou Klášter- ského potoka je poměrně omezená na průtoky nižších hodnot. Při přívalech blížících se již dvacetiletým průtokům nelze vyloučit zátopu zejména v jižní části Duchcova. V této souvislosti je třeba se vší vážností poukázat na často až katastrofální vývoj srážkové činnosti v Evropě v posledním desetiletí, zejména od roku 2000. Pokud jde o severočeský region, nelze nepřipomenout stoletou povodeň na Liboucheckém potoce v roce 1987 a více než stoletou povodeň na blízké Dubské Bystřici v roce 2002. Rozhodně se nedá spoléhat na to, že se přeložce Klášterského potoka musí i v budoucnu obdobná krizová situace vyhnout.

C.1.8.2. Vodohospodářská bilance a) Vstupy

plocha vlastního podpovodí ...... 1 050 ha z toho plocha s jednotnou kanalizací, převádějící dešťové vody na ČOV Želénky ...... 180 ha z toho plocha stávajících rybníků a navržené vodní nádrže ...... 91 ha odhadovaný průměrný dlouhodobý koeficient ročního odtoku ...... 0,20 průměrná roční srážka ...... 590 mm průměrný roční odpar z volné hladiny ...... 730 mm plocha provozní hladiny navržené nádrže Ledvice ...... …………...... 70 ha odhadovaný max. vsak do podloží a boků navržené vodní nádrže ...... 3 l/s přítok z toků příslušných původnímu Ledvickému potoku Qa, Osecký potok a Hájský potok ...... 150 l/s přeložka Klášterského potoka nad soutokem s Oseckým potokem Qa ...... 241 l/s průměrný průtok nádrží Všechlapy Qa ...... 649 l/s b) Bilance

Dlouhodobý průměrný přítok z vlastního podpovodí: vodní plochy……91. 0,59.104 .0,35...... 536 900 m3 /r resp ...... 17 l/s ostatní plochy ...... (1050 - 180 - 91) . 0,59 . 0,20 . 104………919 200 m3 /r resp…………………..29 l/s přítoky z původního podpovodí (Osecký potok a Hájský potok)… 4 730 400 m3 /r resp.…………….……150 l/s dotace z přeložky Klášterského potoka Bažantnici, Barboru a Plemple ..... 946 000 m3 /r resp.…………...... 30 l/s přítoky do navržené vodní nádrže celkem…………………………...6 902 700 m3 /r resp.………...... 219 l/s roční odpar ze všech rybníků 91 . 0,73 . 104…………………… 664 300 m3 /r resp.………...... … 21 l/s vsak do podloží a boků…………………………………………… - 94 700 m3 /r resp.………… ..... 3 l/s dlouhodobý průměrný průtok v profilu hráze nádrže………… 6 086 400 m3 /r resp ...... 193 l/s

Z bilance tedy vyplývá, že z hlediska dlouhodobých průměrných hydrologických hodnot bude při obnovení původní sítě toků nádrž dostatečně dotovaná a průtočná. Pro extrémní suchá období a období přechodná se uvažuje případná možnost zlepšení průtoků nádrží dotací z vodního díla Všechlapy:

průměrný průtok v profilu hráze……………………………………….. 649 l/s hygienické minimum pod hrází……………………………………………… 65 l/s trvalé odběry pro ČEZ Elektrárnu v Ledvicích a jiné odběratele……… 20 l/s mimořádné odběry pro ČEZ Elektrárnu v Ledvicích až………………… 500 l/s možnost minimálních odběrů pro navrženou nádrž…………………… 30 - 50 l/s možnost maximálních odběrů pro navrženou nádrž (v době mimo mimořádné odběry ČEZ - ELE) až………………………………… 500 l/s (maxima možná a vhodná zejména v době vyšších a přívalových průtoků)

Poznámka: Ve stanovisku ČEZ, a.s. Elektrárna Ledvice ke konceptu ÚP Duchcov-Ledvice (1998) se konstatuje, že napájení nádrže Ledvice z doplňkového zdroje - přivaděče průmyslové vody Všechlapy -ELE bude možné až po ukončení životnosti ELE. Předpokládáme možnost změny tohoto stanoviska v období uvažované realizace nádrže, tj. na úrovni roku 2025. Podstatnější pro řešení však budou technické a kvalitativní poměry na nádrži Všechlapy v této době. Pokud se zde nepodaří vytvořit podmínky pro kvalitu vody vyhovující dotaci do Ledvického rybníka,nelze s odběrem vody z nádrže Všechlapy počítat.

C.1.8.3. Přehled vodohospodářských opatření v síti vodních toků a vodních ploch

Navržená vodní nádrž Ledvický rybník

Pro zahájení prací na zřízení vodní nádrže je rozhodující postup ukládání popelovin a stabilizátu v prostoru zbytkové jámy Fučík. V současné době jsou popeloviny převážně na úrovni 185 m n.m. Dno rybníka se odvíjí ode dna koryta Ledvického potoka pod hrází bu- doucí nádrže, určeného měřením na úrovni 196,203 m n.m. Uvažuje se s vytvořením oddě- lovací a současně těsnící vrstvy na popílkovém dnu v tloušťce 0,6 m - 1 m. Potom konečná úroveň popílkové (stabilizátové) výplně zbytkové jámy bude na úrovni 195,20 až 195,50. Postup plnění zbytkové jámy (odkaliště) Fučík je závislý na mnoha provozních faktorech, z nichž patrně nejdůležitější je požadovaný výkon, resp. výroba elektrické energie. Neméně důležitá je použitá technologie odsiřování a její podíl na celkovém výkonu ELE. Nezanedba- telné je i využívání produktu odsiřování - stabilizátu jako druhotné suroviny. Proto dle sdělení ČEZ,a.s. ELE není v současné době dost dobře možné zodpovědně sestavit harmonogram plnění zbytkové jámy a ukončení plnění.

Tvar a parametry navržené vodní nádrže

Řešení vyplývá z potřeby vytváření nové krajiny po ukončení průmyslové činnosti v prostoru zbytkové jámy Fučík a v jejím okolí a z výškových vazeb mezi městem Duchco- vem a obcí Ledvice. Dále vyplývá z vodohospodářské bilance a z požadavků na vytvoření ekologicky optimálně funkční a tudíž i rekreačně cenné nádrže. Na základě podrobného předběžného průzkumu území se dospělo ke stanovení jednoznačné úrovně provozní hladiny, a to na kótě

200,00 m n.m.

Tato kóta vyplývá především ze vzájemného výškového vztahu mezi budoucí vodní ná- drží a dnes již zasypaným oprámem na nádvoří podniku Kovosreal. Oprám jakožto pozůsta- tek bývalého povrchového důlního díla je hydraulicky propojen s důlními chodbami, směřují- cími v uhelné sloji pod město Duchcov. Sloj a chodby jsou silně zvodnělé a dotují prostor oprámu vodou v množství řádově 10 l/s. V současné době, po zřejmě nevhodně provedeném zaplnění oprámu zeminou, došlo k zatápění suterénních prostor v objektech podniku Kovos- real. Důsledkem je trvalé intenzivní, nákladné čerpání vody ze sklepa hlavní budovy Kovos- realu. Na dolním okraji nádvoří firmy je terén na kótě 205 m n.m. Doporučená kóta bezpeč- ného gravitačního odvedení vod dle hydrogeologických posouzení je 202,00 m n.m. Vzdále-

27 nost mezi oprámem a budoucím rybníkem Ledvice je 1 100 m. Dosažitelný sklon nivelety budoucího otevřeného koryta Ledvického potoka je tudíž pouze 1,8 ‰. Lze ho akceptovat, ale jen z nouze. S umístěním hladiny navržené vodní nádrže Ledvice na vyšší úrovni proto nelze uvažovat. Na stejné kótě 200,00 m n.m. by ve vzdálené budoucnosti (2050 až 2080) měla být umístěna hladina jezera Maxim, které vznikne zatopením zbytkové jámy dolu Bílina. Propo- jení jezera s navrženou vodní nádrží Ledvický rybník by zajistilo přímý přístup města Duch- cova i obce Ledvice k rekreační vodní ploše o rozloze 10 km2. V té době již bude navazující krajina nepochybně v plném rozsahu rekultivována. V blízkosti Duchcova a Ledvic bude tato rekultivace na tak vysokém stupni, že již nebude od běžné krajiny laicky rozeznatelná. Lze snadno domyslet atraktivitu Ledvického rybníka jako významného nástupního prostoru k jezeru Maxim. Tato krajinná představa by se měla trvale udržovat i přesto, že je vytvoření jezera Ma- xim ještě mnoho desetiletí vzdálené. Pro město Duchcov i obec Ledvice je více než význam- ná pro dobu, kdy se těžby uhlí a patrně i těžkého průmyslu (chemie) a energetiky zbavené Podkrušnohoří stane turisticky mimořádně zajímavou oblastí střední Evropy. Jde o to, aby ve vzdálené budoucnosti byl Duchcov se svým historicky atraktivním jádrem (atraktivita v rozsahu celé staré zástavby!) přístavem v těsné blízkosti velkého vnitrozemského jezera, které by optimálně mělo sahat až po město Most. To v případě, že se zdaří dosáhnout pro- vázanosti jezera Maxim ve zbytkové jámě dolů Bílina s jezerem Most ve zbytkové jámě lomu Most – Kopisty. Město Duchcov by v kterékoliv časové etapě mělo aktivně spolupracovat s bílinskými doly, s mosteckými doly a s ledvickou elektrárnou (v jakékoliv budoucí struktuře těchto pod- niků) na postupném vytváření předpokladů pro budoucí propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim - Most. Lépe řečeno, vzájemnou spoluprací by mělo být zajištěno, aby v žádném případě nedošlo při těžbě uhlí a jeho energetickém či jiném využití ke vzniku prakticky nevratných negativních řešení. Podrobnosti jsou v odstavci „Možnosti navázání vodní nádrže Ledvice na budoucí jezero Maxim.“ Kóta dna v místě napojení Ledvického rybníka na původní koryto Ledvického potoka, která bude současně nejnižší kótou výpustného kbelu nádrže, je

196,20 m n.m.

Odtud vyplývá maximální hloubka nádrže u hráze 3,8 m. Při zcela minimálním sklonu dna rybníka 3 ‰ potřebném pro jeho plynulé odvodnění při občasném vypouštění, lze počítat v nejvzdálenějších místech s hloubkou nejméně 1,7 m (rozdíl výšek dna 3,8 - 1,7 = 2,1 m). To se přirozeně netýká hloubky u rekreačních pláží, kde pozvolný sklon dna umožní bezpeč- ný přístup dětem a neplavcům. Vzhledem k potřebě zachytit splaveniny a vytvořit vhodné podmínky pro předčištění vody je navrženo při omezených možnostech výškového rozvinutí rozdělení nádrže na dvě čás- ti. První část, jejíž plocha bude cca 3 ha, bude sloužit k předčištění vody Oseckého potoka a nového Liptického potoka, resp. vody přitékající z odvodňovací soustavy od západní paty výsypky Pokrok. Předčištěním se rozumí především sedimentace nerozpuštěných látek a případně částečné biologické a biochemické odbourání znečištění, neseného dotačními toky. Druhá část, jejíž plocha bude cca 70 ha je vlastní víceúčelová nádrž s převažující rekre- ační funkcí. Vhodné bude vytvoření dělící a převodní hráze v délce cca 350 m, která odřízne západní záliv od hlavní vodní plochy. V koruně hráze bude vyhlouben převodní kanál, který nasměruje předčištěnou vodu přímo k duchcovské pláži. Hráz bude současně možno využít jako atraktivní procházkovou cestu vzhledem k nezbytnosti zajistit trvalou možnost údržby

28 hráze i příkopu. V rámci rekultivací je možné vytvořit na hrázi alej z vodomilných stromů a tím dosáhnout zvláštní krajinné atraktivity nádrže. Délka břehů po obvodu je cca 3,25 km. Délka duchcovské rekreační pláže se předpo- kládá cca 550 m a délka ledvické rekreační pláže cca 350 m. Celková délka pláží cca 900 m, představuje tedy méně než třetinu z celkové délky břehů. To je optimální poměr, kdy zatížení nádrže rekreačními aktivitami běžného typu bude z vodohospodářského hlediska i z hlediska ekologického únosné. Je třeba dbát na to, aby úseky břehů, které nebudou věnovány rekre- ačním účelům byly vysloveně klidové což je důležité jak pro účastníky rekreace, tak zejména pro faunu a floru rybníka a jeho břehových částí. Uvedené řešení je poněkud komplikováno. Odbor výstavby městského úřadu v Duchco- vě územním rozhodnutím ze dne 17.11.1998 povolil uzavření dna odkaliště Fučík na kótě +196,30 m n.m. včetně jílového těsnění. Vydal však později změnu tohoto rozhodnutí, kde se povoluje plavení na kótu + 196,30 m n.m., přičemž těsnění a úprava dna nádrže o mocnosti až 1 m se v tomto rozhodnutí již neuvádějí. Z toho, co je naznačeno výše pokud jde o sklon dna nádrže však vyplývá, že bude-li chápána kóta 196,3 m n.m. jako střední hodnota uprostřed plochy budoucího dna, lze při stejných, resp. vyšších uložených kubaturách materiálů přistoupit v místě odtoku na ukonče- ní ukládání popelovin na úroveň + 195,20 m n.m., což dovolí vytvořit požadovanou tloušťku těsnění a pískového pokryvu po celé ploše dna rybníka. Proto uvádíme nadále střední kótu dna ukládání materiálů z ELE ve středu plochy, při generelním sklonu ve směru od přítoku Oseckého potoka do odkaliště ČEZ a.s. ELE FUČÍK, ke zbytkovému korytu Ledvického potoka

196, 30 m n.m.

Je však nutno poznamenat, že ELE trvá na posledním rozhodnutí MÚ – SÚ Duchcov, a počítá tedy se zaplavením odkaliště Fučík na úroveň 196,30 v celé jeho ploše. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu i možnost využít pro formování dna nádrže popíl- kový stabilizát. Ten je již dlouhodobě a úspěšně využíván pro realizaci jižního duchcovského komunikačního koridoru. V cit. stanovisku ČEZ,a.s.ELE z května 1998, str. 4, je konstatová- no, že výsledky sledování a vyhodnocování režimu vod v okolí ze stabilizátu budovaného koridoru nezaznamenávají negativní ovlivnění chemického obrazu vod. To je velmi důležité, pozitivní zjištění ve vztahu k podzemním vodám. Pokud by se obdobné výsledky prokázaly při sledování ovlivnění vody nad vrstvou stabilizátu, bylo by možné uvažovat s budováním dna nádrže přímo ze stabilizátu. Tedy i v potřebném sklonu dna. Na základě zkušeností z jiných obdobných nádrží lze navíc oprávněně předpokládat, že po poměrně rychlém usa- zení jemné vrstvičky kalu na dně nádrže vyluhovací účinek na vrstvu stabilizátu stejně velmi významně poklesne. Jinou otázkou je ovšem dlouhodobý vliv vody na pevnostní charakteristiky stabilizátu. Pokud se tedy ukáže vytvoření konečného dna Ledvického rybníka ze stabili- zátu jako účelné a žádoucí, bude nezbytné dlouhodobě experimentálně všestranně ověřit působení vody z dotačních toků na stabilizát. Úpravy břehové části však v každém případě budou vyžadovat použití překryvných zemin a alespoň v plážové (plavecké) oblasti překryv písky nebo štěrkopísky.

Zdroje vody pro nádrž Ledvice

Jak vyplývá již z vodohospodářské bilance, jde o následující zdroje vody: Osecký potok a Hájský potok jsou potoky, které před zřízením přeložky Klášterského potoka směřovaly do pojednávaného prostoru, byly zdrojem vody pro rybníky v údolní nivě

29 Liptického potoka. Tyto vody posléze převzal Ledvický potok, do jehož zbytkového koryta bude napojen výtok z navrhované nádrže. Má-li být zajištěna dostatečná dotace Ledvické nádrže, je nezbytné v odpovídajícím předstihu provést vodohospodářské, správní a po nich i technické kroky k obnově jejich toku v plném rozsahu přes soustavu stávajících rybníků situovaných severně od Duchcova ve směru k Duchcovu, tj. jednak k upravené patě rekultivované výsypky Pokrok a přes Zámec- kou zahradu a po spojení obou toků do Ledvického rybníka. Nový Liptický potok, resp. odvodňovací soustava která se postupně vytváří u západní paty rekultivované výsypky Pokrok. Zaústění rovněž do předřazené nádrže dílčího předčiš- tění. Převod z rybníků východně od Duchcova, resp. regulovaně z přeložky Klášterského potoka. Tyto vody procházejí Vinduškovým rybníkem, Bažantnicí, trubním převodem pod Teplickou a dalšími ulicemi a ústí do rybníka Barbora v Duchcově. Přelivem ve hrázi rybníka (silnice Duchcov - Želénky) vtékají do Valdštejnské stoky a ústí v prostoru u Duchcovského viaduktu do Oseckého potoka. V tomto návrhu je zahrnuto obnovení převodu z Barbory přes Plemple a odtud trubním převodem k levému okraji duchcovské pláže, zatímco k pravému okraji pláže přitéká voda předčištěná ve vstupním rybníku. Vzhledem k potřebě zavedení čerstvé a v letním období povrchově předehřáté vody právě k pláži bude zřejmě v budoucnu žádoucí převádět vodu z Barbory výhradně přes Plemple. Průtok Novou Valdštejnskou stokou by se omezil převážně na dešťové vody z jižní části města Duchcova. Prvotní předčiště- ní vody je v tomto případě zajištěno v rybnících Barbora a Plemple. Zásadním předpokladem funkčnosti tohoto systému je však kvalitní a včasná údržba těchto rybníků, zejména jejich pravidelné odbahňování. Přívod z nádrže Všechlapy. Úvaha využití tohoto zdroje vyplynula při zpracování územní dokumentace v roce 1998 ze značné rozlohy a objemu navrhovaného Ledvického rybníka a potřeby zajistit jeho funkci i v obdobích dlouhodobě nízkých srážek v příslušných přímých povodích. Po získání předběžných informací z Povodí Ohře, s.p. Chomutov se tehdy jevilo toto řešení jako v zásadě možné. Optimální pak bylo nerealizovat zcela nový přívod, ale využít dosavadní plně funkční vodovod, zřízený z VD Všechlapy pro ČEZ, a.s. ELE. Jde o trubní vedení DN 1000 mm, v prostoru mezi VD Všechlapy a Želénkami zčásti nově pře- vložkované plastovým potrubím na DN 900. Statický přetlak v tomto trubním řadu je dán okamžitou hladinou vody ve VD Všechlapy (dále VD). Zde jsou uvedeny tyto rozhodující úrovně:

Minimální hladina stálého nadržení ...... 208,10 m n.m.

Maximální hladina stálého nadržení...... 211,60 m n.m.

Úroveň bezpečnostního přelivu ...... 213,20 m n.m.

Hladina v nádrži Ledvice ……………………………………………………… 200,00 m n.m.

Je tedy zřejmé, že i při nejnižší provozní úrovni lze zajistit tlakovým trubním přívodem převod vody z VD do navrhované nádrže při minimálním statickém přetlaku 0,81 MPa. Pře- váděné množství by záviselo především na dohodách mezi zúčastněnými partnery, tedy městem Duchcovem a obcí Ledvice na jedné straně a dále PO Chomutov jako provozovatelem VD a ČEZ-ELE jako provozovatelem průmyslového vodovodu. Dále bude přirozeně zá- viset na technickém řešení. Volba trasy je vcelku jednoznačná. Napojení přípojky je optimál- ní v šachtě přívodu ČEZ a.s. ELE v revizní šachtě průmyslového vodovodu Š 19 v Želénkách. Délka úseku st. vodovodu DN 1000 částečně vyvložkovaného na DN 900 je 1340 m. Délka nové části přípojky vody z nádrže Všechlapy pro nádrž Ledvice, vedená pokud možno v souběhu resp. ve společné rýze s novou duchcovskou jižní kmenovou stokou je

30 1130 m. Z hydrotechnického posouzení vyplývá, že při minimálním stavu hladiny ve VD Všechlapy a přípojce DN 600 lze zajistit průtok 200 l/s. Přípojka DN 700 je schopna za stej- ných podmínek převést průtok až 500 l/s. Vzhledem k nutnosti zajistit stálé odběry ČEZ,a.s. ELE a hygienické minimum pod VD je vyšší přítok do nádrže Ledvice již zcela mimo diskusi. Předběžně se uvažuje o potřebě trvalého přítoku v rozmezí 30 - 50 l/s s tím, že tyto i vyšší intervence by připadaly v úvahu výslovně jen za příznivých podmínek na VD. Přívod by byl zcela uzavřen, pokud by na ČEZ,a.s. ELE došlo k havarijnímu stavu v dodávce průmyslové vody z Labského vodovodu. Je však třeba konstatovat, že ve “Stanovisku ČEZ, a.s. ELE ke konceptu ÚP z května 1998“ je v rozporu s předběžným projednáním záměru uvedeno, že “napájení rekreační ná- drže z doplňkového zdroje - přivaděče průmyslové vody Všechlapy - ELE bude možné až po ukončení životnosti ELE“. Toto stanovisko se s ohledem na nové záměry rozvoje ELE (nový zdroj 660 MW) výrazně potvrzuje. Vzhledem k tomu, co je uvedeno výše se toto stanovisko jeví jako neúměrné. V provozu ELE převažují jednoznačně období, kdy je užívána voda pouze z Labského vodovodu. Zřejmě by tedy bylo možné v této záležitosti v příhodném čase s ELE jednat a patrně i dosáhnout podstatné změny citovaného stanoviska ELE. V této souvislosti je třeba se zmínit o stavu, který nastane po úplném ukončení činnosti ČEZ, a.s. ELE. Potom by mohl být trubní převod v úseku mezi VD Všechlapy a navrhovanou nádrží využíván podstatně intenzivněji. Popřípadě by mohlo dojít k převzetí v té době prav- děpodobně nevyužívaného průmyslového vodovodu nebo jeho části pro účely dotace navr- hované nádrže. Výše uvedené úvahy však budou mít smysl pouze při splnění dvou základních předpokladů : • V celém povodí nádrže Všechlapy budou splaškové i průmyslové odpadní vody řádně předčištěny tak, aby voda vtékající do nádrže splňovala zákonné normy kvality povr- chových vod. Tento stav dosud (06/2007) zdaleka nenastal. Z informací získaných na ODŽP magistrátu v Teplicích vyplývá, že je pro dosažení výrazného zlepšení kvality vody v nádrži zcela nezbytné zajistit úplné odvedení veškerých splaškových vod z obcí Oldřichov/Jeníkov, Lahošť a Všechlapy/Zabrušany páteřní stokou na ČOV Že- lénky. Tato čistírna by se ve vazbě na zvýšení množství splaškových vod intenzifiko- vala. SVS a.s. s tímto řešením ve výhledu počítá. V současné době však nelze upřesnit dobu realizace. Není však vyloučené, že by se tento rozpracovaný záměr mohl uskutečnit před rokem 2025, tedy případně dříve, než dojde k realizaci a zpro- voznění nádrže Ledvice. Pokud jde o obce na horním toku Bouřlivce (Mikulov, Hrob, Mlýny, Verneřice), je dle ODŽP oprávněný předpoklad, že zbytkové znečištění vy- pouštěných předčištěných odpadních vod zvládne samočistící schopnost Bouřlivce. • Z nádrže Všechlapy budou odstraněny veškeré sedimenty, které nyní vyplňují znač- nou část užitného objemu nádrže. Dle informací správce nádrže – PO Chomutov se jedná o nebezpečné kaly. Půjde tedy nejen o technicky i finančně náročné odtěžení, ale také o finančně značně náročné uložení tohoto odpadu na odpovídající řízenou skládku. V současnosti (2005) je toto řešení velmi nepravděpodobné. Pokračování neúnosného stavu by však mohlo vést eventuelně až k úplnému zaplnění nádrže, až do přeměny nádrže Všechlapy na pouhý mokřad. Bude tedy zřejmě velmi záležet na potřebách rezervní vody pro ČEZ – ELE ve vazbě na uvažovanou stavbu velkokapa- citního bloku 660 MW, zda v zájmu obnovy užitného objemu nádrže jako rezervy pro- vozní vody pro ELE dojde k odtěžení kalu a k jisté modernizaci nádrže (sedimentační přednádrž …).

31 Technické podmínky stavby vodní nádrže v prostoru odkaliště Fučík

Základní podmínkou úspěšné realizace nádrže je vytvoření kvalitního dna a boků nádr- že s maximálním omezením možných úniků vody do podloží. To plně váže na konečný výběr vhodné varianty těsnění dna, s potřebou ověření dlouhodobého ovlivnění vody v nádrži při případném použití stabilizátu, jak je uvedeno výše. Neméně důležité je řešení vlastního hrá- zového objektu. Je nezbytné vzít na vědomí, že hráz bude v každém případě realizována v dlouhodobě konsolidovaných výsypkách, situovaných po obou stranách konce původního koryta Ledvického potoka, nebo nad ním. Bude proto zcela nezbytné provést před zahájením projekčních prací velmi podrobný geotechnický průzkum a jeho vyhodnocení, aby byl vybrán optimální profil hráze. Předběžně se jeví jako optimální využít pro vytvoření hráze v zásadě již stabilizované části výsypky, tvořící okraj odkaliště Fučík minimálně na úrovni 201,00 m n.m. Výsledky posouzení sítě toků v prostoru Duchcova z hlediska průtoku stoleté povodně, provedené pro město Duchcov ve Vodohospodářských projektech Teplice spol. s r.o. v roce 1998 vedou k návrhu zvýšení hráze a břehů Ledvické nádrže případně až na úroveň 202,00 m n.m. Vždy s bezpečnostním přelivem dimenzovaným pro průtok 25 m3/s. Provozní hladina se prozatím uvažuje v úrovni 200,00 m n.m. i pro vyšší úrovně koruny hráze. Bude-li na zá- kladě geotechnického (ale i ekonomického) posouzení vytvoření takové protipovodňové ochrany přípustné resp. možné, byl by objem zadržené povodňové vlny cca 1,1 až 1,5 mil. m3. Výrazně by se tak zvýšila protipovodňová ochrana Hostomic na Bouřlivci a dále na středním a dolním toku Bíliny. Současně je nutno zdůraznit, že zjištění o možných důsledcích případného protržení hráze přeložky Klášterského potoka při průtoku přívalových vod vyšších hodnot (Q50 a výše) vyžaduje přijmout některá neodkladná technická ověření. Na jejich základě případně i inves- tiční opatření na straně PO Chomutov, Severočeských dolů - DB, eventuelně i ČEZ, a.s. ELE. Konkrétně jde zejména o úpravu údolní nivy Oseckého potoka tam, kde došlo stavbou výsypky Pokrok k nadměrnému navýšení terénu pod jižním okrajem Duchcova (úsek od podniku Kovosreal až po odkaliště Fučík). Tato opatření musí plynule navázat na nádrž Ledvice, včetně výše popsaných úprav této nádrže.

Možnosti navázání vodní nádrže Ledvice na budoucí jezera Maxim / Most

Zatopení objemné zbytkové jámy o ploše cca 10 km2 a takto vytvoření jezera (Maxim) je možno očekávat někdy mezi léty 2060 až 2080. Naproti tomu je již příprava a realizace zato- pení lomu Most-Kopisty o ploše 3,1 km2 úkolem současnosti. Případné propojení obou jezer ve vzdálené budoucnosti by nebylo jednoduché, je však technicky možné. Proto je třeba mít výhledově na zřeteli i toto krajinné řešení, které by mělo mimořádný nadregionální význam z hlediska turismu a s ním svázané ekonomiky. Vzhledem k reálné možnosti propojení Led- vického rybníka na jezero Maxim a přes něj tedy případně i na jezero Most je na místě zahrnout tento výhledový scénář do širších vztahů ÚP města Duchcova. Jde o to, aby v dalším vývoji nebylo opomenuto nic, co by tuto významnou vizi mohlo podepřít. Naopak je třeba, aby město Duchcov svými zástupci ve zmíněném dlouhodobém horizontu a ve spolupráci s dalšími zainteresovanými městy (Bílina, Most, Litvínov, Mariánské račice, Lom, Osek), představiteli Ústeckého kraje a zejména kompetentními představiteli Severočeských dolů a.s., dolů Bílina, MUS a.s. Most a ČEZ a.s. – Elektrárny Ledvice zabrá- nilo všemu, co by mohlo budoucímu propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim zne- možnit. Do ukončení těžby DB může dojít k mnoha změnám, které se budou týkat postupu lomu, užité technologie těžby skrývky a uhlí a zakládání skrývkových zemin. Některé z těchto změn mohou budoucí propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim komplikovat. Komuni- kační propojení provozů DB s montážním místem Jana lze považovat za jednu z prvních

32 takových změn. Daleko nejvýznamnější z hlediska zájmů města Duchcova pokud jde o pro- pojení nádrže Ledvice s budoucím jezerem Maxim/Most je však způsob stavby (zakládání) vnitřní výsypky dolu Bílina. Aby bylo v budoucnu reálné nízkonákladové propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim, je třeba splnit tyto základní podmínky: • Zajistit stejnou úroveň hladin Ledvického rybníka a jezera Most a posléze pokud možno společné hladiny jezer Maxim a Most, tedy úroveň 200,00 m n.m. Propojení těchto jezer přes zdymadlo lze však rovněž akceptovat. • Při dalším postupu DB (severního křídla) zachovat koridor mezi výsypkou Pokrok a vnitřní výsypkou DB pro vytvoření obousměrného plavebního kanálu mezi jezerem Maxim a Ledvickým rybníkem o šířce dna alespoň 12 m (2 x 6 m). • K údržbě tohoto kanálu a navazujících svahů výsypek včetně odvodnění pat svahů je třeba počítat dalších minimálně 2 x 8 m odstupu od břehu kanálu. Je tedy minimální potřebná šířka koridoru pro záliv v úrovni dna plavebního kanálu 28 m. Pro případné další budoucí prostorové potřeby je žádoucí uvažovat s šířkou koridoru ve dně 40 m. • Konečná niveleta hrubého dna takto vytvořeného zářezu by neměla převýšit úroveň 201,00 m n.m. Přitom naopak postupné přechodné vytváření zatěžovacích zásypů o výšce alespoň 5 m nad touto úrovní by výrazně přispělo k dlouhodobé konsolidaci podloží koridoru a je tedy žádoucí. • Podmínkou úspěšného krajinného řešení i spolehlivé funkce propojovacího zálivu (plavebního kanálu) je spolehlivá stabilita svahů výsypek po obou stranách koridoru, včetně jejich řádného odvodnění až po patu svahů.

Závěrným profilem jezera Maxim / (Most) by pak byla hráz navrhované nádrže Ledvice s korunou v úrovni 201,00 až 202,00 m n.m. Recipientem přetoku z jezera by se stal Ledvický potok. Ten by pak převáděl dlouhodobý průměrný průtok v hodnotě asi 500 až 700 l/s do Bouřlivce. Zaústění Bouřlivce do řeky Bíliny v říčním km 30,639 Bíliny je na kótě 187,67 m n. m. Jezero Maxim by za uvedených předpokladů svojí retenční schopností (více než 10 mil. m3 ) vytvářelo zcela bezpečnou protipovodňovou ochranu celé oblasti. Při propo- jení s jezerem Most, jehož plocha na provozní úrovni bude 3,11 km2 by retenční schopnost spojených nádrží mohla být v optimálním případě (hladiny na stejné úrovni) ještě asi o 3 mil. m3 vyšší.

Je však nutno konstatovat, že této vizi již v současnosti neodpovídají rozvojové plány stavby vnitřní výsypky severního křídla dolu Bílina. Zářez pod západní patou výsypky Po- krok, ve kterém byly původně situovány uhelné dopravníkové výtahy, má být na základě těchto plánů již v roce 2010 zasypán až na úroveň 206,00 m n.m. Ovšem s tím, že na tuto úroveň plynule navazují svahy převýšené vnitřní výsypky. Pokud se městu Duchcovu jednáním s vedením DB nepodaří dosáhnout změny této koncepce, bude cesta pro budoucí propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim a Most v budoucnu ekonomicky výrazně zkomplikována, případně již natrvalo uzavřena.

Kvalita vody v tocích

Dosavadní posouzení kvality vody v pojednávaných tocích a vodních plochách zařazuje tyto vody do kvality druhé až třetí třídy, přičemž kvalita třetí třídy převažuje. Pro rekreační využití navrhované nádrže je nezbytné dosažení alespoň druhé třídy kvality. Tohoto cíle lze dosáhnout v zásadě především vyloučením jakéhokoliv znečišťování vody a půdy v povodí toků, tedy v povodí Oseckého a Hájského potoka, přeložky Klášterského potoka i v celém vlastním povodí Ledvického rybníka. Při využití vody z nádrže Všechlapy

33 půjde i o povodí Bouřlivce. Jak je uvedeno výše, rozhodující je úplné odvedení veškerých splaškových vod z obcí Oldřichov/Jeníkov, Lahošť a Všechlapy/Zabrušany páteřní stokou na ČOV Želénky.

C.1.8.4. Vodní toky a vodní plochy

Síť vodních toků a vodní plochy v Duchcově jsou ve své historické i novější podobě v zásadě na úrovni, kterou je zbytečné zásadním způsobem měnit, nebo jsou tyto změny buď urbanisticky nebo ekonomicky těžko možné, případně vůbec nereálné. Pouze v případě odvodnění jižní části Duchcova považujeme takovou změnu za zcela nezbytnou. Pro úplnost však uvedeme všechny případy, kde by mohla vzniknout dříve či později diskuse o potřebě případných změn.

Vodohospodářské řešení Zámecké zahrady

V zásadě by měl být zachován a pečlivě udržován dnešní systém až do doby, než bude možno zajistit vyšší průtoky plným převedením Oseckého a Hájského potoka do navrhované nádrže v prostoru odkaliště Fučík. Tehdy bude také možné zvýšit průtok přes Zámeckou zahradu. Potom by patrně bylo vhodné navrhnout některé úpravy, případně rozšíření vodních kanálů parkem. Vytváření dalších vodních ploch považujeme zejména z ekonomického hlediska za problematické. Mělo by se omezit nejvýše na oživení drobné zahradní architektury. Pokud by se přece jen uvažovalo s doplněním vodních ploch, neměly by být v žádném pří- padě příliš rozsáhlé. Z vodohospodářského hlediska je důvodem nesnadná údržba větších vodních ploch, potřeba zamezit dalším ztrátám vody odparem v povodí navrhované nádrže a zejména blízkost nově navrhované atraktivní vodní plochy, kterou bude Ledvický rybník.

Odvedení podzemních (důlních) vod v prostoru u podniku Kovosreal

Vytvořením výsypky Pokrok došlo k přehrazení toku podzemní vody, ať to byla zcela původní cesta kvartérními vrstvami do údolní nivy Ledvického potoka, tedy sestup z úrovně 205,00 m n.m. na úroveň 195,00 m n.m., nebo později po hlubinných důlních rozrážkách cesta přes kvartérní vrstvy do narušené uhelné sloje a k čerpacím stanicím hlubinných dolů. V poměrně nedávné době pak tok těchto vod k důlní čerpací stanici na dně povrchového dolu Pokrok a posléze do odkaliště Fučík. Od prakticky hermetického uzavření těchto cest výsypkou Pokrok a po ukončení čerpání z vrtů, situovaných u paty této výsypky došlo velmi rychle k zatopení oprámu, který byl jako pozůstatek povrchové těžby uhlí situován v areálu nynějšího závodu Kovosreal (v roce 1998 Kovos) v jižní části Duchcova, ve vzdálenosti ne- celých 200 m od centra Duchcova. Jeho dno na úrovni 192,00 m bylo původně suché. Voda v oprámu postupně vystoupala natolik, že přímo ohrozila provoz kotelny umístěné v suterénu budovy podniku Kovos. Bylo nezbytné zahájit čerpání vody do Oseckého potoka, jehož kory- to probíhá bezprostředně za oplocením továrního dvora. Toto čerpání trvá i nadále. Uvádí se, že se do Oseckého potoka denně čerpá až 1000 m3, resp. 11,6 l/s vody. Z řady posouzení a také z kvality vody typické pro vody prošlé slojí vyplývá jednoznačně vazba na důlní díla, která jsou situována pod městem Duchcovem. Je zřejmé, že další zvý- šení úrovně hladiny těchto vod, popřípadě přehrazení jejich cesty vodotěsným uzavřením oprámu by mělo za následek nastoupání hladiny vody v kvartérních vrstvách, v nichž jsou založeny objekty v jižní, event. i centrální části Duchcova. Důsledkem by bylo zatopení skle- pů a zamokření základových konstrukcí a zdí zastižených budov. Posléze výrony nejspíše do původního koryta Oseckého potoka v Mostecké ulici.

34 Takové situaci bylo žádoucí zabránit. Z dostupných posudků se jeví jako optimální do- poručení odvést tyto podzemní vody z prostoru podniku Kovosreal na úrovni 202,00 m, nej- výše však na úrovni 203,00 m. Podnik Kovos provedl v roce 1999 stoupací zkoušku, aby jistil možnosti pokud jde o omezení čerpání vody. Časový průběh zkoušky (T-H křivka) není sice přesně popsán, ale tendence byla stále stoupající a po cca dvou měsících byl dán opět pokyn k čerpání, z obavy o stav suterénních konstrukcí budov závodu, které se počaly zatápět. Pozitivním zjištěním bylo vymizení okrového kalu, který se zřejmě mohl v nepatrně proudící vodě usadit, nebo v prostředí pouze vodním vůbec nevznikal. Vzorek vody č. V-1037, provedený laboratoří DOS - VGP v Oseku vykazuje tyto hodnoty: pH ...... 6,7 CHSK CR ...... 34,00 mg O2/l BSK5 ...... 5,40 mg O2/l Fe ...... 1,95 mg/l 2- SO4 ...... 725,00 mg/l rozp. látky ...... 1500,00 mg/l NEL ...... 45,00 pg/l Vzhledem k tomu, že voda prochází slojí, je tento výsledek přes částečnost rozboru od- povídající. Je zřejmé, že trvalý stav, kdy nynější podnik Kovosreal je nucen bez vlastního zavinění čerpat tak značné množství vody je zcela nevhodný. V návrhu ÚP zpracovaném v roce 1998 byly doporučeny následující postupy (citace): • založení kapacitního drénu na dně oprámu, ve vazbě na uhelnou sloj. Poté vyplnění oprámu jílovitými výsypkovými zeminami až na úroveň 202,00 m n.m. a vytvoření další plošné dvouetážové drenáže na této úrovni. Spodní i vrchní drenáž se napojí na Osecký potok, jehož niveleta bude v nově vytvořené údolní nivě úměrně snížena. Následně se vyplní zeminou i zbytek oprámu a terén se urovná. Sanace musí mít charakter stavebních prací (hutnění), aby i horní drenážní etáž byla trvale funkční. Potom lze ovšem počítat též s odpovídajícím využitím obnoveného pozemku • propojení oprámu s Oseckým potokem, jehož niveleta bude v nově vytvořené údolní nivě úměrně snížena jako v předchozím případě. Dno napojení kanálu na oprám bude na úrovni 202,00 m. n. m. Na tuto kótu by se natrvalo vystavila hladina vody v oprámu. Břehy takto vytvořené nádrže by se vhodným způsobem upravily a rekulti- vovaly, a na nádvoří podniku KOVOS by tak vznikla zajímavá vodní plocha, ke které by bylo možno vhodným způsobem přiřadit nové tovární objekty. Toto řešení by bylo investičně nepoměrně méně náročné než předchozí návrh a představitelé podniku KOVOS s ním souhlasí. V dalším vývoji bude proto vhodné sledovat právě tuto vari- antu. (konec citace) Bohužel je nutno konstatovat, že v období od roku 1998 do současnosti (06/2007) k úpravě údolní nivy u paty výsypky Pokrok nedošlo a doporučené varianty tedy nebylo mož- no realizovat. Oprám na nádvoří podniku Kovosreal byl mezitím na základě stavebního povo- lení MÚ–SÚ Duchcov č.j. VŽP – 216/328/00/Pú zasypán. Jak bylo zasypání skutečně provedeno jsme nezjistili, ale z hydrogeologického posouzení firmy Jiří Svoboda-P.M.V.P. Praha- Radotín vyplývá, že při zavážení nebyla vedena dokumentace o použitých materiálech. Patr- ně ani nebyly realizovány drény, doporučené v návrhu ÚP z r. 1998. Jednoznačně však narůstají potíže podniku Kovosreal. V jižním okraji oprámu bylo nutno vytvořit čerpací studnu a k ní vést odvodňovací příkop. V automatickém provozu se čerpá v průměru 8-10 l/s do Oseckého potoka. Kromě toho se po uzavření oprámu vzdula voda do sklepa hlavní budovy. Hladina zde stoupá až 0,2 m nad úroveň podlahy. Firma zde byla nu- cena zavést odčerpávání vody v množství cca do 2 l/s. Zmokřením zdí je zde do značné míry ohrožena statika budovy, kromě dalších negativ, které voda a vlhkost v budově obecně způ- sobuje.

35 Naplnily se také obavy, vyjádřené v návrhu ÚP z roku 1998. Podzemní voda vzdutá po nevhodném zasypání oprámu již pronikla do sklepů asi patnácti domů v Bezručově ulici a tyto domy výrazně znehodnocuje. Přitom bohužel neexistuje jiné okamžité řešení, než zvýšit intenzitu čerpání na dvoře Kovosrealu (prohloubení čerpací studny), případně i v suterénu hlavní budovy Kovosrealu. Zde však je při zvýšeném čerpání nejistá otázka stability hlavní budovy. I tak zřejmě nezbude, než zavést čerpání ve sklepích postižených domů. Báňské projekty Teplice zpracovaly v září 2006 studii s názvem „ Úprava režimu spod- ních vod lokality Duchcov-jihozápadní okraj (KOVOS)“ (zak.č. 1898/ST, arch.č. ZR-9-07006, vodohospodářská část Ing. Kubizňák, hydrogeologie Jiří Růžička). Na základě podrobného hydrogeologického posouzení je tu navržena sanace ve dvou etapách. První etapa zahrnuje vytvoření hloubkového drénu po polovině obvodu dřívějšího hně- douhelného malolomu v prostoru podniku. Drén je ukončen v čerpací jímce s plně automati- zovaným provozem tří ponorných čerpadel. Drenážní voda by se čerpala do Oseckého potoka v Mostecké ulici. Hladina v jímce se předpokládá v úrovni 202,50 až 203,80 m n.m. Je oprávněný předpoklad, že by toto relativně snadné a ekonomicky přístupné (4 mil. Kč) mělo problémy se zatápěním sklepů vyřešit. Ve druhé etapě je navrženo gravitační odvedení vod z jímky do Ledvického potoka. Ná- vrh respektuje existenci uložiště popelovin ve zbytkové jámě Fučík. Podrobnosti viz kapitola Převod Oseckého potoka do Ledvického rybníka. Je ovšem třeba poznamenat, že kvalita vody čerpané nyní z tohoto prostoru neodpovídá zejména pokud jde o sírany a železo zákonným předpisům vázaným na vypouštění vody do toků. Dosud čerpaná voda odtéká do odkaliště Fučík. Mísí se zde s vodami z elektrárny a není vyloučeno, že se znečišťující látky vážou též na uložené popeloviny. Na konci zpětného průtoku v ELE projdou veškeré odpadní vody čistírnou, jejíž výsledky jsou příznivé. Zřízení Ledvické nádrže v prostoru odkaliště Fučík může tedy přinést v tomto směru problémy. Je nejisté, že pouhé zařazení předrybníka o ploše 3 ha postačí zajistit naředění a částečné předčištění tak značného množství (10 l/s) znečištěné vody. Nelze tedy do budoucna vyloučit nutnost úpravy této vody. Na druhé straně vyrovnaný gravitační odtok vod může dle obecných zkušeností nezanedbatelně přispět ke zlepšení kvality vody vypouštěné z drenážního systému bývalého oprámu.

Převod Oseckého potoka do Ledvického rybníka

Dolní rameno Oseckého potoka, procházející u paty rekultivované výsypky Pokrok, je vedeno v prostoru u podniku Kovosreal v nově vytvořeném terénu, který zde má úroveň cca 205,00 m n.m. V dalším pokračování však terén stoupá až na cca 209,00 m n.m. Proto v úseku dlouhém cca 880 m, tj. až k odkališti Fučík je Osecký potok převáděn kanalizací. Má-li se realizovat opatření, popsané ve výše uvedeném odstavci, potom je nezbytné pro- vést zásadní terénní úpravy pro gravitační povrchové odvodnění. Když vezmeme v úvahu zjištění, plynoucí z povodňového rizika přívalových vod do hodnoty Q100, je možné pouze jediné řešení. Mezi jižním okrajem Duchcova a patou výsypky Pokrok je třeba vytvořit v délce cca 880 m novou údolní nivu v šíři dna cca 15-20 m, s mírnými sklony svahů, zejména na straně výsypky pro udržení její stability. V její ose bude vedeno nové kapacitní koryto Osec- kého potoka s niveletou dna na úrovni, umožňující převzetí drenážních (důlních) vod z jižní části Duchcova. Přebytky zeminy při vytváření údolní nivy a hloubení nového koryta (případ- ně z prostoru oprámu na nádvoří Kovosrealu) se deponují a následně využijí při rekultivač- ních a stavebních úpravách spojených s realizací navrhované nádrže v prostoru odkaliště Fučík, případně jiným způsobem. Dle výše uvedené studie BPT je ve druhé etapě navrženo gravitační odvedení vod z jímky do Ledvického potoka. Návrh plně respektuje existenci uložiště popelovin ve zbytko- vé jámě Fučík, které obchází. Toto řešení kombinuje otevřené příkopy na počátku a konci

36 trasy a kanalizační převod ve středu trasy, kde je nutno podejít deponii ornice Jana. Celková délka trasy je 2 600 m, z toho kanalizace (štola) 520 m. Investiční náklady tohoto řešení jsou odhadnuty na 77 mil. Kč. Je zřejmé, že toto řešení nezohledňuje nebezpečí, které vytváří nekapacitní přeložka Klášterského potoka v prostoru pod Oseckým nádražím. Tedy v současné době možnost 3 protržení koryta a průtok v úrovni Q100 = 40 m /s, resp. po úpravě koryta průtok v úrovni Q100 = 25 m3/s údolím Oseckého potoka pod patou výsypky Pokrok, se zaplavením části jižního Duchcova. Pro převod takového množství by musela mít převodní štola při velmi malém sklonu nivelety dna masivní profil. Náklady by pak byly úměrně vyšší a realizace štoly v daném horninovém prostředí by patrně byla značně náročná. Zůstáváme proto u výše uvedeného původního doporučení, vytvořit u paty výsypky Po- krok údolní nivu s otevřeným korytem obnoveného Oseckého potoka. Převaha nákladů zde půjde na vrub odtěžení, přemístění a uložení přibližně 30 000 m3 zeminy. Celkové náklady by tedy měly být přibližně stejné, jako v návrhu BPT. Poměrně vysoké náklady na řešení ve variantě námi doporučované i ve variantě BPT zřejmě odsunou realizaci až do doby, kdy by mohlo dojít na realizaci Ledvického rybníka (2025). Potom by mělo být jednoznačně přijato řešení bližší přírodě, tedy vytvoření údolní nivy s novým korytem Oseckého potoka, které současně spolehlivě zabezpečí část jižního Duchcova proti povodním a bude natrvalo provozně podstatně jednodušší. V námi doporu- čené variantě by pak došlo k výraznému poklesu nákladů vzhledem k tomu, že by zemina odtěžovaná z prostoru údolní nivy byla bezprostředně velmi účelně užita při stavbě Ledvic- kého rybníka. Pokud jde o stav koryta Oseckého potoka od podniku Kovosreal výše proti toku, je třeba odstranit zatrubnění úseku u Technických služeb. Je totiž nutno předpokládat, že v případě přívalového průtoku může dojít k částečnému či úplnému ucpání potrubí a k vybřežení vody. Ve zbývajících částech toku však jde o nově upravené kapacitní koryto, které postupně splývá s krajinou. Bylo by ovšem možné v účelné míře doplnit stromy jako doprovodnou bře- hovou zeleň. Tím by se přirozené začlenění koryta do krajiny ještě dále urychlilo a zvýrazni- lo. Samozřejmostí je trvalá péče o stav dna a břehů toku.

Převod Oseckého potoka do rybníka Barbora

Jde o historické řešení, kdy je jedna větev Oseckého potoka, procházející pod východní zdí Zámecké zahrady za výstupem z parku zaústěna do podzemního kanálu. Tím prochází v délce cca 430 m pod hlavní komunikační osou města Duchcova a ústí do rybníka Barbora. V předchozích letech bylo provedeno vyčištění a nejnutnější úpravy tohoto kanálu. V sou- časné době tedy údajně nebezpečí havárie nehrozí a kanál je až do nádrže Barbora funkční.

Převod vody z rybníků východně od přeložky Klášterského potoka a z této přeložky do rybníků Barbora a Plemple

Běžnou údržbu a péči vyžaduje první úsek, od regulačního objektu na přeložce Klášter- ského potoka až po vyústění z Bažantnice do podzemního kanálu. Stav zatrubněné části kanálu je dobrý, bylo by však i zde zapotřebí provést důkladnou revizi, a to především v úseku Teplické ulice, kde je silný dopravní provoz. V každém případě je třeba provést vy- čištění resp. obnovu přívodního kanálu do rybníka Barbora a dále kolem Barbory do rybníka Plemple.

37 Vyčištění a úpravy rybníků Barbora a Plemple

Na rekonstrukci převodu dle předchozího odstavce by měly bezprostředně vázat úpravy obou rybníků v centru města. Do značné míry jde o práce na úrovni běžné údržby (čištění a odstranění bahna), což je v současné době zapotřebí především u rybníka Plemple. Velmi důležité bude provedení těchto standardních prací před zahájením napouštění nádrže v prostoru odkaliště Fučík. Vycházíme z předpokladu, že voda z Barbory a Plemple bude v optimálním případě převáděna k duchcovské pláži Ledvického rybníka. Potom musí oba rybníky fungovat jako předstupeň pro předčištění vody. Pravidelná péče o ně musí být proto při provozu navrhované rekreační nádrže Ledvice samozřejmostí.

Převod z rybníka Plemple do navrhované Ledvické nádrže

Pro dobrou funkci navržené nádrže, jejíž plocha přesahuje 70 ha, je žádoucí zajištění přítoku čerstvé vody z více stran. Jednou ze tří praktických možností je převod vody z Plemple. Šlo by o optimální řešení. Při řádném provozování rybníků Barbora a Plemple by se k duchcovské pláži přiváděla dobře předčištěná a přitom v letní sezóně povrchově ohřátá voda. Realizace převodu se významně usnadní, pokud se změní východní část areálu Glavu- nionu na účelové zázemí Ledvické nádrže, jak je to pojato v tomto návrhu ÚP. Trubní převod by pak bylo možno bez problémů zčásti uložit do komunikace, která má předělit dnešní areál Glavunionu v pokračování ulice mezi hřbitovem a rybníkem Plemple. Ve stejné trase by se položil též přívod pitné vody pro objekty služeb návštěvníkům, umístěné v blízkosti pláže. Po nově vytvořeném svahu nad Ledvickou nádrží bude pak převod veden k duchcovské pláži a zaústěn do nádrže. Počítá se s převodem 30 až 50 l/s, čemuž odpovídá při daném sklonu území profil DN 300 - 400. Tento převod včetně nového odběrného objektu na Plemple na- hradí dosavadní převod, který však je zatím používán též k částečnému odkanalizování prostoru sklárny i odkanalizování městských jatek. To bude nutno v detailu dořešit.

Vodohospodářské řešení prostoru Křinec

Vodní plocha v prostoru Křinec má svůj původ v dávné povrchové důlní činnosti, při níž vznikla terénní proláklina. V ní je v současné době vystavena hladina na úrovni cca 213 m n.m. Nelze vyloučit dotaci tohoto prostoru z přeložky Klášterského potoka. Setrvalé systematické snižování hladiny zajišťují nyní Doly Bílina. Ty pokračují v blízkosti tohoto prostoru v těžbě oxyhumolitů, která dle sdělení kompetentního pracovníka DB nepochybně pře- kročí časovou úroveň r. 2025. Udržováním hladiny vody v Křinci se zajišťuje i blízké dobývá- ní. Poloha stavebních objektů, které v průběhu důlní činnosti a po ní vznikly v těsné blízkosti ložiska by vedla v případě přerušení čerpání vody k zatápění sklepů eventuelně i výše polo- žených částí budov a k narušení stavebních konstrukcí (Dům soustředěné pečovatelské služby, Tyršova ulice, zamokření sadů B.Němcové). Po ukončení těžby oxyhumolitů bude otázka odvodnění prostoru Křince velmi aktuální. V rámci zpracování územní studie byla posouzena možnost gravitačního odvedení vody z tohoto prostoru při udržování hladiny vody na úrovni 213,00 m n.m. Jediným možným recipientem pro ten případ je Ledvický rybník na úrovni 200,00 m n.m. Délka převodu DN 300 pro převádění vody v množství do 5 l/s je 1900 m. Při minimálním sklonu dna potrubí 3 %o je maximální hloubka uložení potrubí až 12 m a hloubka mezi 8 - 10 m převažuje po celé délce trasy. Je zřejmé, že realizace gravitačního převodu je ekonomicky neúnosná.

38 Pro vzdálenější výhled po ukončení těžby oxyhumolitů, tedy patrně dále než do roku 2025 je možné realizovat v zásadě dvojí řešení: • Prvním je trvalé čerpání vody, což je v každém případě za současných podmínek ne- poměrně ekonomičtější, než investičně zajistit gravitační odvodňování. • Druhou možností je zabezpečit speciálním způsobem objekty proti podzemní vodě, nebo v případě nízké finanční hodnoty některých objektů tyto likvidovat. Zabezpečení podzemních prostor proti podzemní vodě lze moderními a v zásadě jednoduchými metodami provést po odpovídajícím předchozím průzkumu bez problémů a natrvalo. Půjde tedy o to, porovnat na základě výsledků průzkumu ekonomickou vhodnost obou řešení. Toto řešení doplnit po řádném přezkoumání vstupních podmínek a vý- sledných dopadů o částečné vyplňování terénní deprese Křince inertními materiály (zeminy, stavební sutě). Je ovšem třeba poznamenat, že kvalitou tyto vody nevyhovují zákonným předpisům. Z toho hlediska by bylo nepochybně výhodnější druhé řešení, kdy lze po vyrovnání terénu a hladiny podzemní vody ve vazbě: přeložka Klášterského potoka - Křinec - Barbora očekávat výrazné snížení odváděného množství vody z prostoru Křinec. Potom nelze zcela vyloučit ani jisté zlepšení kvality této vody. Ideální, ale málo pravděpodobné by bylo ukončení stou- pání hladiny vody v sanovaném prostoru Křince, případně gravitační převod vody, patrně v podstatně omezeném množství a v lepší kvalitě do nádrže Barbora.

C.1.8.5. Kanalizace

Stávající technický stav a nová řešení

Kanalizace města Duchcova je jednotná. Kanalizace v prostoru nad kanalizačním sběračem jdoucím na ČOV v Želénkách je v zásadě v dobrém stavu. V devadesátých letech byla realizována rozsáhlejší rekonstrukce v Teplické ulici. V jižní části Duchcova, pod kanalizačním sběračem, tedy pod komunikací Duchcov - Želénky je situace nepoměrně horší. Převažují zde ještě původní zděné stoky, které jsou vesměs ve velmi špatném stavu. Proto bude nezbytná jejich postupná kompletní rekonstrukce. Po obvodu jižního okraje Duchcova však byly již dříve zřízeny nové kanalizační sběrače. Ty podchycují převážnou většinu stok a převádějí odpadní vody na čerpací stanici v prostoru u Duchcovského viaduktu. Odsud jsou odpadní vody přečerpávány do kanalizačního sběra- če a převáděny na ČOV v Želénkách. Čerpání z jižní části Duchcova nelze ukončit, pokud nebude vytvořen nový terén mezi jižním okrajem Duchcova a navrhovanou nádrží. Z toho důvodu byla již dříve uvažována pro jižní část města (pod kmenovou stokou) koncepce oddílné kanalizace, vedoucí k výraznému omezení čerpání splaškových vod a nárazového zatěžování ČOV balastními vodami. V této souvislosti je nutno připomenout potřebu využití dokončené nové Valdštejnské stoky pro podchycení převažujícího množství dešťových vod. Praktická realizace tohoto zá- měru vyžaduje zpracování souhrnného řešení kanalizace jižní části a postupné realizační projekty ucelených úseků vždy současně obou kanalizací – dešťové a splaškové, včetně přípojek. Konečným řešením odkanalizování jižní části Duchcova by však měl být jižní kmenový sběrač. Potom by nebylo nutno v jižní části Duchcova realizovat nákladnou oddílnou kanali- zační síť. Šlo by o kanalizační stoku (DN 600) v délce 2200 m jednotné kanalizace, s odlehčením dešťových vod o vysokém stupni naředění do Ledvického potoka, případně i před ČOV Že-

39 lénky do Bouřlivce. Sklon dna stoky je však na samém okraji únosnosti - 1,79 %o. Je to dáno těmito vstupními podmínkami:

dno kanalizace v prostoru Mostecké ulice ...... 202,44 m n.m. dno na vstupu kanalizace do ČOV Želénkách ...... 198,50 m n.m. rozdíl ...... 3,94 m

Je tedy zřejmé, že představa tohoto gravitačního propojení za těchto krajních podmínek vyžaduje zajistit odpovídající automatiku proplachování. Realizace jižního kmenového sběrače měla být dle ÚPP významně usnadněna stavbou druhé části duchcovského dopravního koridoru a současně koridoru inženýrských sítí meto- dou ukládání stabilizátu v režii ELE. Cílem bylo vytvoření spolehlivého stabilního podloží kanalizace v navržené trase jižní kmenové stoky. Pro tento účel měla být pro stoku vytvořena etáž, kde měla niveleta stabilizátu probíhat v rovnoměrném sklonu od úrovně +199,5 m n.m. před patou náspu dráhy ČD do úrovně 201,50 před Duchcovským viaduktem. Šířka této etá- že by z pracovních důvodů měla být alespoň 8 m. Technickým a ekonomickým přínosem tohoto řešení by kromě vyloučení trvalého čer- pání odpadních vod z jižní části Duchcova bylo kanalizační podchycení horní části Želének (mimo pojednávané území) a podchycení odpadních vod, které budou později vznikat při rozvoji rekreačních aktivit v prostoru kolem navrhované Ledvické nádrže (šatny, WC, restau- rační podniky všeho druhu). Neřešení těchto náležitostí bývá obvykle nakonec nejvážnějším problémem každé rozvinuté rekreace. Realizace kanalizace jako takové se neočekávala dříve, než po roce 2010. Celá záleži- tost však byla zcela aktuální již v období, kdy se ELE rozhodovala, jak bude naloženo s produktem odsíření – stabilizátem. Trasu etáže pro převedení jižní kmenové stoky bylo třeba projekčně zahrnout do projektu stavby svahů mezi jižním okrajem Duchcova a odkališ- těm Fučík. To se bohužel nestalo. V průběhu přípravy stavby svahů ze stabilizátu ELE údaj- ně kontaktovala SČVK a.s. s žádostí o technické upřesnění resp. projekt vedení kmenové stoky po nově zřizovaných svazích ze stabilizátu. SČVK resp. SVS však údajně neprojevily o toto řešení zájem. Tím se stalo, že vedení etáže pro jižní kmenovou stoku s kótami dna po- trubí 199,5 až 201,50 po svazích, které byly až dosud ze stabilizátu vytvořeny, není dle ná- zoru pracovníků ELE reálné. Pokud by byl přece jen zájem vrátit se k této myšlence, bylo by nezbytné bez jakéhokoliv odkladu zpracovat koncept resp. projekt stoky a předložit ho ELE k zapracování do další stavby svahů ze stabilizátu - „koridor 3“. S jeho realizací se však počí- tá již od roku 2006 (!) do r. 2013. Pokud by se záměr jižní kmenové stoky do stavby „koridoru 3“ nezapracoval, byla by realizace jižní kmenové stoky značně ztížena, ne-li znemožněna.

Ovlivnění ČOV v Želénkách

ČOV v Želénkách byla uvedena do provozu v r. 1973. Je řešena jako mechanicko- biologická bez primárního usazování, bez lapáku štěrku a s lapákem písku s nízkou účinnos- tí. V současné době jsou na ni přiváděny odpadní vody z měst Duchcova a Oseka a obcí Háj (výkrmna selat) a Zabrušany . ČOV byla v roce 1984 intenzifikována tak, že usazovací nádrž byla využita jako aerační nádrž, takže vznikly dvě čistící jednotky bez primárního usazování. Přebytečný kal se od- pouští do zahušťovací kalové jímky. Ze zahušťovací jímky se čerpá do uskladňovací nádrže. Surový kal se stabilizuje na ČOV v Bystřanech. ČOV v Želénkách byla dle údajů SČVK projektována na kapacitu 15 000 EO při průměr- ném průtoku 75 l/s. Skutečný průtok v letech 1990 - 1996 byl 45-67 l/s, s klesající tendencí,

40 takže v roce 1996 byl průměrný průtok 45,9 l/s. Průměrný čistící efekt v tomto období byl 74- 96 %. Při prověrce ČOV, kterou provedla ČIŽP v Ústí nad Labem dne 2.7.1998 je uváděna skutečná (využitá) kapacita dle EO při specifickém zatížení 60 g/EO/den 12 500 EO. Dále se tu uvádějí tyto hodnoty (údaje poskytly SČVK, a.s. Teplice):

Množství odpadních vod : rok 1996 rok 1997 • průměrný přítok (l/s) ...... 45,9 46,6 • maximální přítok (l/s) ...... 90,0 90,0 • prům.denní množství (m3/d) ...... 3 868 3 968 • roční množství vyp. odp. vod (m3/r) ...... 1 411 853 1 433 879

Údaje o kvalitě odpadních vod: průměrné koncentrace přítoku (mg/l)

• BSK5 ...... …………. 183 243 • CHSK ...... …………. 539 812 • NL ...... ………… 262 466

• N - NH4 ...... ……….. 26 30

• Pcelk ...... ……….. 6,6 9 průměrná koncentrace vypouštěného znečištění (mg/l)

• BSK5 ...... ………… 22,0 19,5 • CHSK ...... ……….. 101,0 122,0 • NL ...... ……….. 34,0 34,4

• N - NH4 ...... ………... 22,7 25,7

• Pcelk ...... ………... 4,0 3,9 maximální koncentrace vypouštěného znečištění (mg/l)

• BSK5 ...... ………. 29,0 30,7 • CHSK ...... ………. 133,8 145,0 • NL ...... ………. 33,0 32,0

• N - NH4 ...... ………. 39,3 37,0

• Pcelk ...... …….… 5,3 4,8

Limity množství vypouštěných odpadních vod

• průměrný průtok ...... 75 l/s • maximální průtok ...... 90 l/s • prům. denní množství ...... 7 397,3 m3/d • max. denní množství ...... 7 500,0 m3/d • množství vypouštěných odp. vod za rok ...... 2,7 mil. m3/r Pro porovnání je průměrné denní množství odpadních vod z Duchcova odpovídající do- dané pitné vodě v r. 1997 2 320 m3. Tato hodnota zahrnuje i ztráty ve vodovodní síti, kropení

41 zahrad ap. Skutečný přítok z dodané pitné vody by tedy mohl být až o 30 % nižší. Uvedené číslo ovšem nepostihuje objem vod dešťových a drenážních.

Limity vypouštěného znečištění: průměrná koncentrace (mg/l)

• BSK5 ...... 30 • CHSK ...... ---- • NL ...... 30

• N-NH4 ...... ----

• Pcelk ...... ---- maximální koncentrace (mg/l)

• BSK5 ...... 35 • CHSK ...... 150 • NL ...... 35

• N-NH4 ...... 25

• Pcelk ...... 5

Souhrnně lze na základě posouzených informací (r. 2005) konstatovat, že pokud jde o kapacitu, má ČOV v Želénkách ještě určité rezervy. Pokud jde o kvalitu předčištění, plní v řadě ukazatelů jen těsně stanovené limity, případně je nepatrně překračuje. Vzhledem ke kladnému zhodnocení provozu při prověrce ČIŽP bude zřejmě zlepšení výsledku ČOV závis- lé na případné její další modernizaci, ale nepochybně též na úpravách oblastní kanalizační sítě (omezení přítoku balastních vod zejména na kanalizačním přivaděči mezi Osekem a Duchcovem ap.). S odvoláním na základní koncepci tohoto návrhu ÚP je nutno konstatovat, že počet obyvatel města Duchcova zůstává přibližně na úrovni dnešního stavu. Průmyslová výroba doznala v poslední době značný útlum a bude patrně problematické dosáhnout obnovení produkce na dřívější úrovni. V návrhu ÚP z r. 1998 byly určené plochy pro rozvoj průmyslu na jižním okraji města. Předpokládáme však, že pokud se vůbec nová průmyslová výroba rozvine, půjde buď opět např. o sklářství, nebo lehké strojírenství. Těžko lze předpokládat větší rozvoj průmyslu, který by produkoval vysoce zatížené odpadní vody. Počítáme též s tím, že všechny nově vznikající podniky budou při vysoké ceně vody vzhledem k potřebě snížení výrobních nákladů technologické vody důsledně recirkulovat. Závěrem lze tedy jednoznačně konstatovat, že v období uvažované v ÚP k negativnímu ovlivnění ČOV v Želénkách se strany města Duchcova nedojde. Kromě toho se v rozvojových plánech počítá s výraznou intenzifikací ČOV ve vazbě na odkanalizování obcí Oldřichov-Jeníkov, Lahošť, Všechlapy a Zabrušany. Přitom by se nepochybně zvažovala i rezervní kapacita pro rozvoj města Duchcova.

Kanalizační připojení rozvojové výstavby

Rodinné domky v prostoru severního předměstí

Lokalita Pokrok („V Domcích“), lokalita bytové výstavby V Bažantnici Splaškové vody budou ve smyslu zpracované „Dokumentace k územnímu rozhodnutí pro výstavbu rodinných domků v lokalitě Duchcov-Pokrok“ zaústěny do splaškové kanalizace ve správě SČVK DN 300 v prostoru nové zástavby nad Zámeckou zahradou, případně kde

42 to umožní výškové poměry přímo do hlavního sběrače DN 400 přivádějícího vody ve směru od Oseka. V obou lokalitách budou dešťové a splaškové vody odděleny. Je žádoucí, aby dešťové vody byly do maxima využity v prostorách zástavby těchto rodinných domků. Snaha majitelů rodinných domků v tomto směru se dá vzhledem k vývoji cen vody předpokládat. Pro odvod- nění místních komunikací se počítá se zřízením samostatné dešťové kanalizace, vyústěné do Oseckého potoka v severní části Zámeckého parku. Do této kanalizace je také možné v případě potřeby připojit dešťovou kanalizaci rodinných domků. Pokud jde o lokalitu V Bažantnici, jedná se o jediný rodinný domek na okraji Bažantnice, v blízkosti stávající zástavby. Zde lze dešťové vody svést do koryta procházejícího Bažantni- cí a převádějícího vodu z Vinduškova rybníka do rybníka Barbora. Splaškové vody lze napo- jit do kanalizace ve správě SČVK DN 300, vzdálené od okraje stavební parcely 30 m.

Rodinné domky v lokalitě Vinduška Splaškové vody se převedou do hlavního sběrače DN 400 Osek – ČOV Želénky. Deš- ťové vody do přeložky a Kláštěrského potoka a do Vinduškova rybníka.

Rodinné domky v lokalitě Nové Sady V předchozích letech byla realizována splašková kanalizace, který převádí splaškové vody nejprve gravitačně a potom přečerpáním do kanalizačního systému města. Trasa je vedena od Nových Sadů ve směru ke Kravskému rybníku a kolem něho dále až k okraji zá- stavby města Duchcova u křížení silnice Duchcov – Háj s přeložkou Klášterského potoka. Tím je odkanalizování Nových sadů vyřešeno. To platí dle vyjádření SČVK i pro nově navr- žené rozšíření zástavby rodinnými domky v tomto prostoru. SČVK však jednoznačně poža- duje oddělení dešťových vod, které v žádném případě nesmějí být do nové splaškové kanalizace vypouštěny.

Rodinné domky v lokalitě Agroterm Jednotnou kanalizaci z tohoto okrsku lze bezproblémově připojit na relativně novou ka- nalizační stoku v Teplické ulici. I zde však bude žádoucí dešťové vody oddělit a do maxima využít přímo u domků. Nejvhodnější bude zřízení oddílné kanalizace a převedení a zaústění dešťových vod do kanálu, protékajícího Bažantnicí ve směru k rybníku Barbora.

Odkanalizování průmyslového areálu na jižním okraji Duchcova Z hlediska odkanalizování je žádoucí přednostně řešit rekonstrukce a novou průmyslo- vou výstavbu v prostorách podél komunikace Duchcov - Želénky, kde je možné napojení na hluboko založený kanalizační sběrač. Sem by měly být převáděny především vody splaško- vé. Dešťové vody budou zaváděny přechodně do dnešního jižního obvodového sběrače tak, aby mohly být případně později bezproblémově zavedeny do převodu Plemple-Ledvický ryb- ník. Vypouštění průmyslových odpadních vod vyžaduje vždy zvláštní dohodu s provozovatelem kanalizace. Vzhledem k vysoké ceně vody se předpokládá recirkulace vod a dle jejich povahy případně jejich speciální předčištění před vypouštěním do sběrače, ve smyslu zásad pro vypouštění odpadních vod do kanalizace, stanovených SČVK. Odkanali- zování současných průmyslových objektů, situovaných mimo vazbu na hlavní kanalizační sběrač je již dnes v zásadě zajištěno do vybudovaných jižních obvodových sběračů, zaústě- ných do centrální čerpací stanice odpadních vod u Duchcovského viaduktu.

Napojení jednotlivých nových staveb

Napojení jednotlivých staveb v severní části města na kanalizaci bude prakticky vždy bez zásadních potíží. V jižní části vzhledem ke špatnému stavu kanalizace by mohlo dojít

43 k potřebě rekonstruovat příslušný úsek kanalizace dříve, než dojde k vlastnímu napojení re- konstruovaného objektu.

C.1.8.6. Vodovod pitné vody

Současná a návrhová potřeba vody

Počet obyvatel Současný stav 9 000 obyvatel se v období uvažovaném v ÚP do roku 2 025 pravděpo- dobně nezmění, jako s rezervou lze uvažovat velmi mírné navýšení počtu obyvatel na cca 9 200.

Současná potřeba vody Trend výrazného snižování potřeby vody ve vazbě na růst její ceny se v roce 1997 pro- jevil ve skutečných fakturovaných odběrech takto: domácnosti ...... 446 040 m3/r ostatní odběry ...... 161 024 m3/r celkem ...... 607 064 m3/r

Skutečně dodané množství, měřené na výstupu z vodojemů zahrnuje též ztráty v síti a v r. 1997 vykazovalo tyto hodnoty: odběr z vodojemu “ Chmelnice” v Oseku ...... 260 568 m3/r odběr z vodojemu “ Hudcovská výšina” ...... 647 111 m3/r odečet - odběr ze sítě Duchcova pro Želénky ...... 30 490 m3/r celkem ...... …… 877 189 m3/r

resp...... 27,82 l/s

Poznámka : údaje poskytly SČVK, a.s. Teplice

Celkové ztráty v systému činily tedy zřejmě 270 125 m3/r (30,8 %), což svědčí přede- vším o dožitém fondu sítě v jižní části města. V tomto se situace v roce 2005 prakticky ne- změnila.

Poměr odběru z vodojemů “Chmelnice” a “Hudcovská výšina” ...... 27 : 73 % vyjádřeno v průměrných průtocích ...... … 7,51 : 20,22 l/s

Potřeba vody na obyvatele a den: fakturovaná ...... 131,4 l/ob/d včetně ztrát ...... 1,308 x 131,4 ...... 171,9 l/ob/d

Toto skutečné množství je o více než třetinu nižší než množství, uvažované v územních průzkumech. Naproti tomu ostatní odběry (průmysl) množství uvažované v průzkumech o třetinu překračují. Dle vyjádření SČVK je možno vycházet při výpočtu potřeby vody z hodnoty 130 l/obyvatele a den.

Při jejím odhadu vycházíme ze základního předpokladu stagnace počtu obyvatel města, resp. zvýšení počtu obyvatel bude z hlediska vodohospodářské bilance zanedbatelné. Dojde však ke zkvalitňování bytového fondu, veřejných provozoven, institucí i závodů. Přesto, pokud se uskuteční další zdražení vody, lze dle dosavadních výsledků těchto inflačních postu- pů čekat stále ještě spíše velmi mírný pokles spotřeby vody. Po roce 2010 předpokládáme s ohledem na zvyšující se kvalitu bydlení opět velmi mírné zvýšení odběrů vody. Neočeká- váme však s ohledem na další růst cen, že bude v průměru vyšší než přibližně 5 % dnešní- ho stavu u obyvatelstva a přibližně 10 % v průmyslu. Na druhé straně předpokládáme, že budou postupně provedeny významné části rekonstrukcí vodovodní sítě v jižní části Duch- cova a ztráty se sníží alespoň na polovinu dnešní hodnoty. Z těchto odhadů vyplývá předpokládaná budoucí potřeba vody takto: domácnosti ...... … 470 000 m3/r ostatní odběry ...... 180 000 m3/r celkové ztráty ...... 100 000 m3/r potřeba vody celkem ...... 750 000 m3/r resp...... 24 l/s

Poměr odběru z vodojemů “Chmelnice” a “Hudcovská výšina” ...... 27 : 73 % vyjádřeno v průměrných průtocích ...... 6,48 : 17,52 l/s

Potřeba vody fakturovaná na obyvatele (9 200 obyvatel) a den: ...... …. 140 l/ob/d fakturované odběry průmyslu ……………………………………………. 493 m3/d odběr na obyvatele včetně ztrát 1,15 x 140 ...... … 161 l/ob/d fakturované odběry průmyslu včetně ztrát 1,15 x 493 ………………. 567 m3/d

Z bilance vyplývá, že při vcelku reálném naplnění trendu růstu i inovace rozvodné sítě lze po roce 2010 očekávat stav buď stejný jako v roce 2005, nebo stav, při kterém bude v Duchcově dosaženo určitého zvýšení kapacitní rezervy rozvodné sítě.

Průměrná potřeba vody ve vybraných návrhových lokalitách m3/d l/s • V Domcích, 47 RD, byt.dům + OV ...………...... …… 26,0 0,30 • Vinduška, 3 RD …………………………………………………… 0,4 0,005 • Agroterm, cca 40 RD + OV …...... …. 32,5 0,38 • Nové Sady, cca 7 RD ……...... ………. 0,9 0,01 Nové odběry celkem .…….………………………………………. 0,695

Uvedená čísla však ve skutečnosti představují jen částečné navýšení celkové potřeby pitné vody. V podstatě se neočekává zvýšení počtu obyvatel a proto podstatná část vypočte- ného navýšení odběrů je pouze přesunem míst odběrů vody při zkvalitňování bytového fondu města Duchcova. V následujícím výpočtu se prokazuje, že toto navýšení vyvolané rozvojo- vou výstavbou rodinných domků zásobování Duchcova pitnou vodou prakticky neovlivní.

45 Krytí potřeb města Duchcova ze zdrojů

Způsob zásobování, přívody Město Duchcov je zásobováno:

• Z vodojemu “Chmelnice” v Oseku 2x 1500 m3, 294,11 / 289,11 m n.m. řadem DN 300. Tento vodojem je zásoben kromě místních zdrojů ze severoflájské větve dálkového zásobního rozvodu. • Z vodojemu “Hudcovská výšina” 2x 125 m3, 270,99 / 267,59 m n.m. řadem DN 250 Tento vodojem je zásoben přes vodojem Hudcov z dálkového vodovodu Přísečnice a přes vodojem Střelná ze severoflájské větve dálkového zásobního rozvodu.

Město Duchcov je tedy pokud jde o zdroje bezpečně zajištěno ze dvou hlavních zdrojů krušnohorské oblasti.

Tlakové poměry • Min. stat. přetlak pásma od VDJ “Chmelnice” 289,11 - 230,00 = 59,11 m vsl. • Max. stat. přetlak pásma od VDJ “Chmelnice” 294,11 - 230,00 = 64,11 m vsl. • Min. stat.přetlak pásma od VDJ “Hudcovská výšina” 267,59 - 225,00 = 42,59 m vsl. • Max.stat.přetlak pásma od VDJ “Hudcovská výšina” 270,99 - 225,00 = 45,99 m vsl. Výjimku tvoří osada Nové Sady s nejvyšší kótou terénu 243,00 m n.m., zásobená z VDJ “Chmelnice”. Zde je minimální statický přetlak 46,11 m vsl., maximální statický přetlak 51,11 m vsl.

Kapacita přivaděčů při návrhové průtočné rychlosti 1,5 m/s

DN 250 ...... 70 l/s DN 300 ...... 110 l/s

Denní průtokové maximum

Denní průměrná potřeba, obyvatelé a ostatní odběry (3.1.2.) 607 064 m3/r tj. 19,25 l/s Hodinové maximum: Qh = Qp . kd . kh = 19,25 . 1,35 . 2,1 = 54,57 l/s

Lze konstatovat, že pokud jde o zásobování vodou, potom oba dosavadní přívody i kaž- dý přívod samostatně pro období platnosti ÚP při prakticky nezměněném stavu obyvatel a spíše utlumeném průmyslu kapacitně plně vyhoví. Z výpočtu je patrné, že lze i v hodinové špičce zajistit zásobování celého města i pokud bude k dispozici pouze jediný přivaděč DN 250 z vodojemu “Hudcovská výšina”. Naopak, úsporné odběry, vyvolané vysokou cenou vody vytvořily v přívodech i v rozvodné síti jednoznačně dostatečné rezervy i pro případný budoucí, tímto ÚP neuvažo- vaný úměrný rozvoj města.

46 Stav rozvodné sítě ve stávající zástavbě města

Stav rozvodné sítě ve městě je analogický stavu kanalizace. Znamená to, že značně lepší poměry jsou v severní části města s novější a novou zástavbou než v zastaralé jižní části, kde jsou často provozovány rovněž ještě původní trubní řady. Provozovatel SČVK po- čítá s tím, že dle svých ekonomických možností bude provádět výměny těchto trubních řadů. Bylo by vždy optimální spojení rekonstrukce vodovodních řadů s rekonstrukcí kanalizace v ucelených systematicky připravených úsecích. Jako akci zásadního významu má provozovatel v dlouhodobém programu vybudování hlavního propojovacího řadu od Teplické ulice paralelně s bývalou tratí ČD Teplice - Duch- cov až ke sklárně u rybníka Plemple. Tento řad DN 150 vytvoří kapacitní propojení hlavního vodovodního okruhu městem a bude schopen zcela bezpečně zásobit pitnou vodou i prů- myslovou zónu, vzhledem k jejím dle zatímního předpokladu patrně značně omezeným po- žadavkům.

Vodovodní připojení nové výstavby

• Rodinné domky v lokalitě „V Domcích“ se připojí na hlavní přivaděč DN 300, probíha- jící podél komunikace Duchcov-Háj ve směru od Oseka. Rodinný domek na okraji Bažantnice se napojí na stávající řad DN 80 ve správě SČVK, vzdálený 50 m od okraje parcely. • Rodinné domky v lokalitě Vinduška se napojí na hlavní řad DN 300 v komunikaci Du- chcov - Osek • Rodinné domy v lokalitě Agroterm se připojí na hlavní přivaděč DN 250 v Teplické ulici. • Rodinné domky v lokalitě Nové Sady jsou připojeny na nový přívodní řad DN 110 – DN 90, napojený na hlavní přivaděč DN 300 jdoucí podél komunikace Duchcov-Háj ve směru od Oseka. Toto připojení plně postačí krýt potřebu i rozšířené zástavby dle tohoto návrhu ÚP. • Případné další rekonstruované domy ve stávající zástavbě se připojí na dosavadní městskou vodovodní síť

Požární zabezpečení nové výstavby

Nové výstavbové lokality budou prvotně požárně zabezpečeny zřízením uličních řadů o minimálních profilech DN 80 s požárními hydranty osazenými ve vzdálenostech nejvýše 200 m. Jak vyplývá ze situace a z výše uvedeného odstavce, jsou všechny rozvojové lokality vhodně umístěny v blízkosti hlavních přivaděčů. Nejnižší statický přetlak v potrubí u posledního hydrantu v nejvýše položené lokalitě No- vé sady je 0,46 MPa. Uvedené hodnoty plně vyhovují požadavkům ČSN 73 0873 - Požární bezpečnost staveb, zásobování požární vodou.

Zásobování průmyslového areálu na jižním okraji Duchcova pitnou vodou

Ani před útlumem průmyslové činnosti, ke kterému v Duchcově v období po r. 1989 do- šlo, nebyly se zásobováním průmyslového areálu pitnou vodou problémy. Situace se ještě dále zlepší, pokud bude vybudován řad DN 150 z Teplické ulice až k průmyslovému areálu. Napojení jednotlivých nových závodů bude jen rutinní stavební záležitostí.

47 C.1.8.7. Zdroje technologické vody pro průmysl

Dosavadní stav a výhled zásobování užitkovou vodou

V předchozím období byl průmysl ve městě Duchcově zásobován vodou z rybníků Bar- bora a Plemple. V současné době jsou tyto odběry vzhledem k útlumu průmyslové výroby značně omezeny, resp. přerušeny. Rovněž současné zabahnění těchto nádrží využití vody omezuje. V budoucnu se však opět počítá s odběrem vody z těchto zdrojů pro průmyslové účely. I zde však bude vždy požadováno zavedení recirkulačního užívání vody, zejména proto, že bude vysoce žádoucí převádět co možná největší množství vody z těchto rybníků do navrže- ného Ledvického rybníka.

Obří pramen

Zvláštním zdrojem vody, který je městu Duchcov částečně k dispozici i když je na katas- tru obce Lahošť, je Obří pramen v Lahošti. Za jistých okolností by mohl být tento zdroj využit pro město podstatně intenzivněji. Obří pramen v době před historickými průvaly do dolů duchcovské části uhelné pánve (Döllinger 1879, Viktorin1887, 1892, Gizela 1897) vytékal v Lahošti jako mohutný zdroj s teplotou vody kolísající údajně mezi 11 a 27 oC. Jeho vydatnost kolísala v závislosti na vodních srážkách mezi 27 až 42 l/s. To postačovalo k pohonu mlýna, teprve potom vtékal do Bouřliv- ce. Prudký rozvoj těžby uhlí v prostoru mezi Duchcovem a Osekem počínající v 19. století si vynutil čerpání velikých objemů vody na každé hloubené šachtě. Vlivem takto narušené hyd- raulické rovnováhy se již před rokem 1876 postupně snižovala vydatnost a přelivná výška Obřího pramene. Koncem června 1878, tedy o málo dříve než sedm měsíců před döllinger- skou katastrofou, zapadl pramen úplně. Průvaly se projevily katastrofálně nejen na dolech, ale i na teplických termách. Snaha po nápravě resp. zmírnění škod na obou stranách vedla k vytvoření tzv. systému reparativní ochrany, který byl dohodnut v roce 1895. Tento systém s určitou úpravou funguje dodnes a prozatím nelze očekávat, že by se měl měnit. Hladina termálních vod v Teplicích a ryolito- vých vod v duchcovské oblasti pánve se udržuje čerpáním na vzájemně dohodnutých úrov- ních. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let tohoto století byla úspěšně provedena sanace průvalových míst Döllinger, Viktorin a Gizela a jediným nezastupitelným kontrolním a čerpacím místem je od té doby Obří pramen. Jako náhrada za původní čerpání vody z Dölllingeru do koupaliště města Duchcova, do- hodnutého mezi městem a doly v rámci částečného narovnávání důlních škod bylo zřízeno výtlačné potrubí z Obřího pramene na koupaliště města Duchcova, situované poblíž místa, kde býval důl Döllinger. Vodoprávním rozhodnutím OkÚ-RŽP v Teplicích č.j. ŽP 448/231/ /K- 01/94/Ně ze dne 15.3.1994, které je dosud v platnosti je stanoveno (dílčí citace): − důlní voda bude vypouštěna jednak samostatným výtlačným řadem do Bouřlivé- ho potoka … − provozovatel čerpací stanice umožní užívání důlních vod : ...provozovateli koupaliště v Duchcově v maximálním množství 25 000 m3 za rok z množství uvedeného v bodě 2) tak, že voda bude využívána ve 2. a 3. čtvrtletí roku… Toto rozhodnutí zakládá trvalou povinnost majitele Obřího pramene, kterým je v současné době MUS, a.s. Most. a jejích případných právních nástupců vůči městu Duch- covu. V roce 2004 byla provedena zásadní modernizace této čerpací stanice. Došlo ke zruše- ní a úplné likvidaci podzemní čerpací stanice. Do šachty, jejíž dno bylo mírně prohloubeno

48 byla osazena tři ponorná čerpadla Grundfos o výkonu 3 x 85 l/s. Tato čerpadla čerpají ryoli- tové vody přímo do Bouřlivce. Pro čerpání vody na duchcovské koupaliště je osazeno čerpa- dlo Grundfos o výkonu 27 l/s. Výtlak od tohoto čerpadla byl v rámci rekonstrukce upraven tak, že toto čerpadlo pracuje zcela nezávisle na uvedených hlavních čerpadlech do samo- statného výtlačného potrubí. Výkon čerpadla je také výrazně vyšší než v původním řešení. Obě tyto skutečnosti nyní zásobování duchcovského koupaliště značně zlepšují. Čerpací stanice je plně automatizována. Řízena a kontrolována je dálkově radiem z dis- pečinku dolu Centrum v Dolním Jiřetíně. Kromě toho je tu ve smyslu příslušných bezpeč- nostních předpisů zajištěna denní kontrola kvalifikovaným pracovníkem. Čerpání na duchcovské koupaliště se provádí na základě telefonického požadavku kompetentního pracovníka provozovatele koupaliště, v rámci limitu stanoveného citovaným vodohospodářským rozhodnutím. Čerpání nad limit podléhá úměrné úhradě provozních ná- kladů. Rekonstrukce čerpací stanice Obří pramen umožnila též postupný vzestup hladiny ryoli- tových vod v rámci limitů, stanovených MZ ČR – Českým inspektorátem Lázní v Praze. Od krokového zvyšování hladiny, které reflektuje nové poměry na zdroji Pravřídlo v Teplicích se očekává příznivé ovlivnění režimu tohoto přírodního léčivého zdroje. V současné době je hladina na Obřím prameni udržována na dohodnuté střední úrovni 199,00 m n.m. Pro udržování této hladiny se v závislosti na srážkách čerpá měsíčně 135 až 170 tis. m3 vody přibližně 16o C teplé. Dlouhodobý denní průměr čerpaného množství za ob- dobí 1998 až 2003 v přepočtu na rovnoměrný odběr v průběhu 24 hod je 69,5 l/s. V roce 2005 byl denní průměr v přepočtu na rovnoměrný odběr v průběhu 24 hod 55,6 l/s. Přes zvý- šený minerální obsah (660 mg/l) by voda byla vhodná k použití jako kvalitní užitková voda, zejména pokud by se jednoduchou úpravou obsah solí snížil. Jiné využití než pro duchcov- ské koupaliště se prozatím nenašlo. Je však zřejmé, že voda z Obřího pramene, vypouštěná do Bouřlivce výrazně a setrvale napomáhá i v současné době zlepšit kvalitu vody v nádrži Všechlapy. Při případném převodu vody z nádrže Všechlapy do Ledvického rybníka význam tohoto zlepšování kvality ještě podstatně vzroste. Blízkost tohoto vydatného, kvalitního a spolehlivého vodního zdroje s relativně nízkými náklady na čerpání může být významným momentem pro zavedení výrobní technologie, kte- rá se bez značného množství vody neobejde. To by mohlo motivovat případného nového investora v duchcovské průmyslové zóně. Je tedy žádoucí při jednáních s případnými zá- jemci o podnikatelský prostor v Duchcově tuto možnost uvádět a zdůrazňovat.

Výtlačné potrubí z Obřího pramene pro duchcovské koupaliště

Výtlačné potrubí mezi Obřím pramenem a Duchcovským koupalištěm bylo po kolaudaci převzato městem Duchcovem od tehdejších SHD k provozování a je v majetku města. Jeho celková délka je 2 350 m, profil DN 150 PVC. Současná minimální hladina v šachtě Obřího pramene je v úrovni 198,50 m n.m. Úroveň výtoku do koupaliště je 223,00 m n.m. Geodetic- ká výtlačná výška je tedy 24,5 m, celková výtlačná výška čerpadla při optimálním průtoku 25 l/s je při tlakové ztrátě 64,5 m = 99 m. Trasa je vedena ve veřejné komunikaci pouze v počátku trasy v Lahošti a v Jeníkově, dále jde při polních cestách v lukách až ke koupališti.

C.1.8.8. Ohrožení města Duchcova povodněmi

Vstupní údaje

Návrh ÚP zpracovaný v roce 1998 byl doplněn o aktuální materiál týkající se rozsahu zátopy, která by mohla v řešeném prostoru vzniknout při povodni na úrovni stoletého přívalu (povodeň s pravděpodobností opakování 1 x za 100 let).

49 Pro zjištění pravděpodobného průběhu povodně a rozsahu zatopení zadal MÚ Duchcov vypracování samostatné dokumentace Vodohospodářským projektům Teplice, spol. s r.o., ze které byla do tohoto návrhu ÚP převzata přehledná pravděpodobnostní mapa zatopení zpra- covaná v měřítku 1 : 5 000 a základní zjištění, obsažená v průvodním posouzení.

Podklady pro zpracování pravděpodobného průběhu povodně

Podkladem pro zpracování byla hydrologická data ČHMÚ v Ústí n/L - Kočkově, zaměře- ní charakteristických resp. kritických profilů a zaměření podélných profilů na tocích v pojednávaném prostoru.

Metoda zpracování

Na základě uvedených podkladů byly vypracovány konzumční křivky zaměřených profilů a zjištěna výsledná hladina při průtoku Q100. Byly zjištěny kritické úseky, kde nastane vybře- žení a vypracována pravděpodobnostní mapa zatopení.

Výsledky posouzení

• Od doby vyprojektování a realizace přeložky Klášterského potoka se výrazně změnily oficiální hodnoty průtoku Q100. Dnešní hodnoty zahrnují negativní vliv totálního odles- nění horní části Krušných hor. Jde o tyto rozdíly:

Q100 -hodnota r. 56 Q100 -hodnota r. 98 km 1,8 Bažantnice 40 m3/s 56 m3/s km 5,0 žel. zast. Osek 26,7 m3/s 40 m3/s

• Poznamenáváme, že jde o hodnoty IV tř. přesnosti, kdy se odchylky od průměru mohou pohybovat v mezích až ± 60%. Pro zpracování posouzení byla užita průměrná hodnota. • Některé úseky koryta přeložky Klášterského potoka mají dle zaměření podélného profilu velmi malý, dokonce i nulový sklon. V těchto úsecích koryto neprovede nebo jen ztěží provede i původní úředně stanovené průtoky. • Kritický úsek přeložky Klášterského potoka je pod železniční zastávkou Osek. Zde se přes okraj koryta přelije 25 m3/s z protékajících 40 m3/s. Je však otázka, zda by ne- zpevněná část pravobřežní hráze náporu přelévající se vody odolala. Spíše se dá očekávat než vyloučit její protržení. Potom by směřoval původní údolnicí Oseckého potoka v krajním případě i celý přítok 40 m3/s z přeložky Klášterského potoka. • Předpokládaný průběh rozlití je zřejmý z mapy 1 : 5 000. Jsou tu vyznačeny čtyři možné oblasti rozlití: • Oblast 1: V první fázi se část přívalu rozlije do prostoru rybníků pod přeložkou (Háj- ský 1, Hájský 2, U dubu). Hlavní proud však půjde korytem a údolnicí Oseckého potoka. Až po komunikaci k výsypce Pokrok je údolnice zalesněná a v počáteční fázi umožní jistou terénní retenci. Vzduje se u propustku DN 800 v komunikaci jdoucí k výsypce Pokrok. Lze očekávat poměrně rychlé ucpání propustku plaveninami z lesa, propustek DN 800 by však i bez ucpání nepřevzal více než nejvýše 1,8 m3/s. Po vyplnění terénní deprese za hrází komunikace dojde k přelévání přes asfaltovou vo- zovku. Nelze vyloučit protržení komunikace, jejíž násep zřejmě není na zatížení dy- namickým vodním tlakem stavěn. V dalším průběhu kolem zahrádkářské kolonie by mělo nově vybudované koryto Oseckého potoka příval do 25 m3/s zvládnout, případ-

50 ně dojde i zde k rozlití do terénu. Kolize nastává opět u objektu Technických služeb. Vážnou překážkou zde tvoří zatrubněný úsek koryta v délce cca. 100 m. Voda vybře- ží v každém případě, lze však předpokládat také rychlé ucpání trub. Příčina dalšího rozsáhlého rozlití před terénním převýšením až na úroveň 209,00 souvisí s vytvoře- ním tělesa výsypky Pokrok. Výsypka zde dosahuje zmíněné výškové úrovně a převe- dení Oseckého potoka do odkaliště Fučík bylo realizováno kanalizací DN 600. Tato kanalizace může samozřejmě převést jen nepatrnou část z průtoku 25 m3/s a lze opět předpokládat její ucpání. Potom se bude voda vzdouvat do té doby, než překoná v některém místě terénní zlom. Pak může dojít k zaříznutí vodního proudu a postup- nému nebo i velmi rychlému uvolnění zatopeného prostoru, s následným zatopením odkaliště. Největší rozsah škod očekáváme v prostoru od objektu Technických služeb po Mosteckou ulici, zejména v okrsku garáží. Dojde i k zatopení ČS splaškových vod. Pokud dojde k vytvoření hlubokého podélné rýhy u paty výsypky Pokrok, lze předpo- kládat vznik nestability svahu této výsypky. Tedy i poměrně rozsáhlé sesuvy svahu, vyžadující velmi nákladnou sanaci. • Oblast 2: Navazuje na oblast 1. Zde vzhledem ke konfiguraci terénu předpokládáme rozlití ve vazbě na zvýšení hladiny rybníka U dubu při zvýšeném toku od Hájských rybníků. Pro ten případ jsme hypoteticky stanovili max. průtok 1,5 m3/s. Je naznačeno rozlití nejdříve do prostoru nad převodní kanál do zámecké zahrady a Barbory. Na konci volného kanálu, resp. na začátku trubního kanálu ve směru na Barboru by voda kterou kanál nepřevede přecházela do parku a zde už vcelku neškodně by směřovala k původnímu korytu Oseckého potoka v Mostecké ulici, kde se napojí na zátopovou oblast 1. Vzniklé škody by měly být poměrně malé - usazeniny splavenin a ronové rý- hy menšího rozsahu, zejména tam kde není terén chráněn travním porostem. • Oblast 3: Koryto jdoucí Bažantnicí převádí příval 1,6 m3/s. Na tuto kapacitu nestačí zatrubněná část tohoto převodu vody do Barbory a navíc nelze vyloučit částečné nebo úplné ucpání trubního kanálu. V první fázi nastane vzdutí v Bažantnici. Pokud bude objem přívalové vody vyšší, dojde k přetoku přes oplocení do ulice Družby a odtud do Teplické ulice. Proud se pravděpodobně zeširoka rozlije a bude generelně směřo- vat Teplickou ulicí a dále ulicí Masarykovou na náměstí. Odtud bude již soustředěněji směřovat k původnímu korytu Oseckého potoka v Mostecké ulici, kde se napojí na zátopovou oblast 1. Nepředpokládáme zde výraznější škody, splaveniny jen v rozsahu usazenin v ulicích. Může dojít k zatopení suterénních prostor domů situo- vaných v těsné blízkosti vodního proudu. • Oblast 4 : V případě, že rybníky Barbora a Plemple nepojmou v době přívalu vodu přicházející ve zvýšené míře oběma přívody a dojde k zahlcení nové Valdštejnské stoky, dimenzované pouze na dvouletý příval, přelije se voda v blízkosti odběrného objektu přes hráz, kterou tvoří vozovka. Voda poteče pravděpodobně v ose Vald- štejnské stoky a bude se spojovat s dešťovou vodou z bočních ulic. V prostoru u ČS splaškových vod naváže na oblast 1. Nepředpokládáme zde výraznější škody, splaveniny jen v rozsahu usazenin v ulicích, případně i zatopení suterénních prostor do- mů situovaných v těsné blízkosti vodního proudu.

Opatření pro zajištění protipovodňové ochrany

• V ÚPP bylo doporučeno realizovat přechodné převedení části přívalových vod kolem odkaliště Fučík. Tento převod dosud realizován nebyl. Doporučená úprava nivelety údolní nivy s kapacitním korytem Oseckého potoka rovněž nebyla dosud realizována. Je velmi žádoucí provést tuto úpravu co nejdříve. Úpravou údolnice budou zajištěny podmínky i pro odvodnění oprámu v prostoru Kovosrealu. • Je velmi žádoucí nahrazení trubního převodu v prostoru u Technických služeb kapa- citním otevřeným korytem.

51 • Je nezbytné posoudit těleso komunikace, směřující na horní část výsypky Pokrok s propustkem v ní vloženým a případně tuto komunikaci upravit jako hráz, aby při je- jím přelití nedošlo k jejímu protržení. Tím by se vytvořil nad komunikací poldr, schop- ný částečného snížení objemu průtoku níže po toku. • Je nezbytné posoudit stav koryta přeložky Klášterského potoka nad posuzovaným územím z hlediska případných usazenin a překážek v toku a přijmout případná opat- ření. V úseku pod nádražím Osek, v blízkosti odběrního objektu pro Osecký potok upravit pravobřežní hráz tak, aby zde vznikl zpevněný bezpečnostní přeliv na kapacitu až 25 m3/s. Tím vyloučit protržení hráze. Pro zátopovou oblast 3 považujeme za účelné prověřit stav převodního kanálu do Bar- bory a zabezpečit ho proti vnitřnímu ucpání (vtokové česle).

C.1.9. Odpadové hospodářství Koncepce odpadového hospodářství města vychází z Plánu odpadového hospodářství (dále POH) Ústeckého kraje (Krajský úřad v Ústí n.L., 2004) a z Plánu odpadového hospo- dářství obce (CREDUS s.r.o., 2005). Duchcov donedávna disponovalo zařízením k nakládání s odpady - skládkou Nelson II na inertní odpad (S-IO), která je již v současné době sanována a rekultivována. Žádné jiné zařízení k nakládání s odpady na území k.ú. Duchcov, Hrdlovka a Liptice není. Nově byl v roce 2006 realizován sběrný dvůr v areálu Technických služeb města Duch- cov, čímž došlo ke zvýšení úrovně nakládání s odpady ve městě. Ve městě Duchcov je dle Hlášení o produkci odpadů - výkazu za rok 2006 - produková- no téměř 2000 tun směsného komunálního odpadu a téměř 1700 tun objemného odpadu. Odděleným sběrem jsou sbírány složky: papír, plastové PET lahve, sklo (bílé i barevné do- hromady), avšak zatím v relativně malém množství (sklo a papír do 20 tun, papír jen 10 tun za rok). Pro separovaný odpad je ve městě zřízeno celkem 37 hnízd (stanovišť pro kontejne- ry), pro PET lahve, pro papír a pro sklo. Celkem je rozmístěno 100 ks kontejnerů. Každá ze složek je odvážena odděleně k její následné recyklaci. Papír a plasty jsou v současné době předávány Severočeským sběrným surovinám a.s. (donedávna částečně firmě Loukota, Tep- lice), sklo je sváženo firmou PBO Litvínov. Svoz objemného odpadu je organizován ze 4 sta- novišť ve městě (z toho 3 stanoviště jsou stálá: v ulici Bílinské, ulici Osecké a Horské cestě). Tříděný sběr i svoz zbytkového komunálního odpadu provádějí Technické služby města Du- chcova, s.r.o. Sběr a svoz nebezpečného odpadu zprostředkovávají Technické služby města Duchco- va, s.r.o. u firmy Celio a.s. Litvínov, a to vždy 2x do roka (v dubnu a v říjnu). Zbytkový komunální odpad odvážejí Technické služby města Duchcov, s.r.o. na skládku Celio a.s. (skládka má velkou životnost, cca 30 let). Cíl postupného snižování BRKO (biologicky rozložitelných komunálních odpadů) v odpadech ukládaných na skládky (stanovený POH celorepublikovým, krajským i města Duchcova) je možno docílit pouze za předpokladu třídění kompostovatelné frakce a za před- pokladu využití kompostárny PITTERLING Chudeřice (vzdálené cca 7,5 km). Výhledově se uvažuje o zřízení zařízení na zneškodnění a zpracování odpadu (dřevního odpadu, dře- voštěpky, kompostování odpadu apod.) v prostoru bývalé inertní skládky Nelson II. Do dalšího období je třeba zefektivnit separovaný sběr využitelných komodit – přede- vším obalů - ve městě. Toho se docílí optimalizací počtu stanovišť a lokalit i zvýšením výtěž- nosti. Posílením separovaného sběru a správnou evidencí je možno zvýšit též výnosy od EKO-KOMu. Doporučuje se zpracovat studie optimalizace rozvoje separovaného sběru (zó- nace města podle potenciálu produkce odpadů), včetně volby strategie nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

C.1.10. Dobývání nerostů Řešené území je součástí duchcovsko-bílinské oblasti. Od centrální části severočeské pánve je tato oblast oddělena vnitřními výsypkami lomů Bílina a Pokrok. Ložisko hnědého uhlí prakticky po celém obvodě Duchcova se stalo předmětem hornické činnosti v území, již od počátku 19. století. Mělké uložení uhelné sloje na východní straně města umožnilo povr- chové dobývání od prvopočátku. Na západní a jižní straně částečná hlubinná těžba byla v 50. letech minulého století nahrazena lomovou. V současné době provádějí těžbu uhlí Doly Bílina, ve vymezeném prostoru mezi Duch- covem, Bílinou, Braňany a Libkovicemi. Těžební fronta postupuje západním směrem o šířce 6 kilometrů na Libkovice. Roční postupy jsou cca 100 m, dno jámy je v současné době cca 200 m hluboko od okolního terénu a stále se zahlubuje. Nadložní zeminy se ukládají na vnější výsypku Pokrok a do vlastní těžební jámy. Hranice těžby i ukládání skrývkových hmot na vnější výsypku Pokrok, je vymezena územně ekologickými limity těžby - ÚEL (Vládní usnesení č. 444/1991). Výsypka dolu Pokrok bezprostředně na západní straně města je dosypána a vysvaho- vána do konečné podoby, včetně zahájení rekultivačních prací. Další rozšiřování výsypky je směrem severním a západním. Znamená to, že na dohodnuté linii se spojí s vnější Oseckou výsypkou v prostoru osady Pokrok a dále bude sypána k bývalému hlubinnému dolu Alexan- der. Rozsah a výška je stanovena ve smyslu Vyhlášky 104/1988 Sb. Českého báňského úřadu ze dne 20. května 1988, podle které se povoluje hornická činnost, tedy i sypání tělesa výsypky za podmínek stanovených příslušným Krajským úřadem. Doly Bílina dávají v současné době najevo snahu získat souhlas kompetentních orgánů s prodloužením těžby, což by si vyžádalo překročení stanovených ÚEL v prostoru těžby i při ukládání skrývkových hmot na vnější výsypku Pokrok. V prostoru mezi Duchcovem a Ledvicemi se nachází zbytková jáma lomu J. Fučík, která je využívána pro plavení popílku a ukládání produktu odsíření z elektrárny Ledvice, tzv. sta- bilizátu. ÚP navrhuje tuto lokalitu k rekultivaci a zřízení rekreačního areálu, jehož jádrem by byla vodní plocha Ledvický rybník na místě dnešního odkaliště. Hydrogeologie oblasti byla ovlivněna vnitřními výsypkami, nevýrazněji v západní části města, kde výsypka Pokrok zamezila přirozenému odvodnění spodních vod směrem jihozá- padním a způsobila zvýšení její hladiny v areálu průmyslových podniků v jižní části Duchco- va. Vzniklý problém, který se projevoval nejvýrazněji zatopením oprámu na pozemku závodu Kovosreal, byl nevhodně řešen zasypáním vodní plochy, neboť nadále trvá problém stálého zvyšování hladiny podzemních vod, která musí být pravidelně odčerpávána. Celé území Duchcova se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů (II. stupně IIC) lázeňského místa Teplice. V prostoru koupaliště na bývalém dole Döllinger byl tzv. první průval termálních vod do dolů Duchcovska. Z hlediska obecného zájmu tato oblast vyžaduje zvláštní pozornost a při řešení výstavby je třeba respektovat podmínky a omezení vyplývající z této skutečnosti. Z hlediska zakládání staveb v sídelním útvaru Duchcov je nutné, kromě obecně platné ČSN 73 1001, respektovat minulou hornickou činnost, provozovanou hlubinným i lomovým způsobem. Plochy, pod kterými byla v minulosti provozována hlubinná hornická činnost, mu- sí být prioritně řešeny ve smyslu Horního zákona a z něho vyplývajících nařízení, tedy zaklá- dání staveb na poddolovaném území. Prostory se zvýšeným rizikem vlivů minulé hornické činnosti na zástavbu jsou zobrazeny v grafické dokumentaci ÚP a podrobně komentovány v etapě koncept ÚP. Z důvodů existence složitých základových poměrů na území města se v rozvojových i ve vybraných stabilizovaných plochách doporučuje provedení inženýrsko-geologického prů-

53 zkumu. Tento podklad by se stal výchozím materiálem pro stanovení limitů ovlivňujících rozvoj a pro návrh stavebně-technických opatření v území.

Dobývací prostory a ochranné pilíře

ÚP eviduje na území Duchcova vyhlášená výhradní ložiska hnědého uhlí, jejich přísluš- ná chráněná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory.

Výhradní ložiska nerostných surovin:

Plocha Č. ložiska Název Nerost Organizace v km2 3075600 Duchcov – Pokrok 2 hnědé uhlí 4,60353 Severočeské doly,a.s., Chomutov 3078600 Háj u Duchcova – 1. máj hnědé uhlí 6,87279 Mostecká uhelná společnost, a.s., Most 3078300 Hrdlovka – Alexander hnědé uhlí 14,6236 Mostecká uhelná společnost, a.s., Most 3075700 Bílina – Velkolom M. Gorkij hnědé uhlí 26,83 Severočeské doly,a.s., Chomutov B 3 318980 Duchcov – Václav oxyhumolit 0,316122 SD – Humatex, a.s.

Výhradní ložiska Duchcov – Pokrok 2 (č. l. 3075600) a Háj u Duchcova – 1. máj (č. 3078600) byla navržena na odpis zásob a vyřazení z evidence zásob.

Chráněná ložisková území:

Číslo CHLÚ Název CHLÚ Č.j. návrhu Č.j. rozhodnutí Číslo ložiska 07560000 Duchcov 13/07/1998 830/1843/98 3075600 07570000 Bílina 29/04/1997 830/364/97 3075700 07860000 Háj - - 3078600

CHLÚ Háj (č. 07860000) a Duchcov (č. 07560000) byla dle Konceptu ÚP VÚC Ústecké- ho kraje navržena ke zrušení.

Na území sídelního útvaru Duchcov jsou evidovány celkem čtyři dobývací prostory, kte- ré byly stanoveny pro těžbu hnědého uhlí hlubinným i povrchovým způsobem. Jedná se o tyto dobývací prostory:

Číslo DP Název DP Nerost Č.j. rozhodnutí Č.j. OBÚ Plocha v km2 30049 Bílina hnědé uhlí FMPE-31/1938/76 7853/76-10.1.77 26,83 30098 Duchcov I oxyhumolit 1145/02 1896/02 0,316122 30040 Hrdlovka hnědé uhlí MP32.1./252/64 4371/64-2.7.64 14,6236 30057 Duchcov hnědé uhlí MHPR ČR-25-5-92 OBÚ-1909/92/Zch 2,82801

Dobývací prostor Hrdlovka Byl stanoven pro těžbu hnědého uhlí výnosem. Těžbu provozoval důl Alexander. V plochách majících vztah k městu Duchcovu jsou pouze zastavené doly Prokop I a II, jejichž těžba byla ukončena na začátku minulého století. Hlubinná těžba je tedy vyloučena.

54 Dobývací prostor Duchcov Byl stanoven pro těžbu hnědého uhlí. Těžbu provozoval lom Pokrok, prakticky po celé západní straně města včetně zásahu do zámecké zahrady. Svojí plochou obsáhl téměř celou západní stranu města. Dobývání lomu Pokrok však bylo v roce 1963 omezeno stanoveným ochranným pilířem, který v podstatě respektoval východní stranu lomu. Po ukončení těžby byl celý prostor zasypán vnitřní převýšenou výsypkou, která se bude rozšiřovat severozá- padním směrem. Po změně palivoenergetické koncepce a na žádost Městského úřadu v Duchcově došlo ke změně dobývacího prostoru, zmenšeného o plochu města Duchcova. V základních ry- sech je respektován ochranný pilíř, stanovený v roce 1963. Dobývací prostor byl změněn rozhodnutím státní báňské správy č. j. 2778/93 ze dne 6. srpna 1993 a je evidován pod čís- lem dobývacího prostoru 30057. Zrušením dobývacího prostoru je statut ochranného pilíře bezpředmětný. Lomová těžba i v tomto zbylém dobývacím prostoru je vyloučena.

Dobývací prostor Duchcov I Byl stanoven pro těžbu oxyhumolitu. Těžbu provozuje malý povrchový důl u stávajícího nádraží ČD. Těžba je prováděna sezónně. Podle současného odhadu životnost dolu může být až do roku 2030 – 2040. DP Duchcov I byl součástí dobývacího prostoru Želénky, jehož těžbu provozoval povr- chový důl Václav a Julius Fučík. Povrchový důl Václav je zasypán výsypkou, která prošla procesem rekultivace. Povrchový důl Julius Fučík je částečně zasypán, plocha rekultivována, severní část zůstala nezasypána a blokována pro ukládání stabilizátu z elektrárny Ledvice (v předchozí době deponován elektrárenský popílek). 30.5. 2002 byl DP Želénky transformován na dva dobývací prostory výhradního ložiska oxyhumolitů Duchcov – Václav se stanoveným DP Duchcov I a výhradní ložisko oxyhumolitu Želénky – Červený vrch se stanoveným DP Zabrušany (č. 30099).

C.1.11. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES

C.1.11.1. Přírodní prostředí

Město Duchcov disponuje v současné době poměrně rozsáhlými plochami zeleně, re- kreačními a vodními plochami. Uvnitř městské zástavby jsou vymezeny dva významné kra- jinné prvky, zámecká zahrada a rybník Barbora. Největší plochy zeleně jsou soustředěny do severní a východní části města, jejichž význam je potvrzen i zařazením do ÚSES. Jedná se o lesní porosty v severozápadní části území směrem na Osek, v prostoru Václavské výsypky a soustava rybníků podél Klášterského potoka (Kravský rybník, Leontýna, Vinduškův rybník), které poskytují možnost bezprostřední pěší dostupnosti ze všech částí obytné zástavby Du- chcova. Současný stav přírodního prostředí města Duchcov lze charakterizovat následujícím způsobem: • Duchcov má výrazně zhoršené životní prostředí v důsledku těžby uhlí, zejména povrchové, která probíhala v jeho bezprostředním sousedství a která přispěla k vysokému znečištění ovzduší, vod a půdy, postihující celé rozsáhlé území Seve- ročeské hnědouhelné pánve. • Rozsah veřejně přístupné zeleně je větší než je běžně požadováno. To však ne- znamená, že by tento rozsah měl být plánovitě snižován, neboť v tak narušeném prostředí je vyšší rozsah rozhodně přínosem. Jde tedy především o to, aby další případné rozšiřování ploch zeleně bylo zvažováno s ohledem na možnosti kva- litní údržby.

55 • V bezprostředním zázemí sídla je dostatek lesnicky rekultivovaných ploch se vzrostlejšími porosty, které lze upravovat do formy přitažlivých bezprostředně dostupných příměstských lesoparků. • Jak Duchcovu, tak i nedalekým Ledvicím, všestranně prospěje vybudování na- vržené rekreační vodní nádrže mezi Duchcovem a Ledvicemi. • Mimořádnou pozornost je nutno věnovat jak současnému, tak i navrhovanému uspořádání terénu, vzhledem k převažujícímu rozvrácení jeho původního stavu, včetně narušení jeho základních krajinných vztahů (přirozený tok vod, provětrá- vání území, uspořádání krajinného obrazu). Již zmíněnou velmi cennou devizou pro zvýšení a zkvalitnění příležitosti hodnotného využívání volného času obyvatel jsou k městu přilehlé rekultivované, značně již vzrostlé lesy. Podle potřeby je lze relativně snadno postupně upravovat v parkové lesy. Tyto úpravy spočí- vají zejména v: • Jejich zpřístupňování záměrně utvářenými a navzájem propojovanými pěšími cestami s cílem vytváření různě dlouhých, namáhavých i zájmově utvářených okruhů, • Rozvolnění souvislých lesních porostů v místech plánovaného rekreačního po- bytu (louky pro slunění, louky pro volné hry, plochy s tělovýchovným posláním, plochy pro zimní sporty, apod.), • Postupná přeměna jednotvárné a nevhodné skladby lesních porostů ve skladbu přirozenější a danému využití lépe odpovídající, • Záměrné řešení tvarové a barevné působivosti okrajů lesa, lesních palouků, okrajů cest, solitérních stromů, stromových a keřových skupin v zájmu zvýšení estetické a psychické působivosti úpravy a její pokud možno celoroční přitažli- vosti, • Řešení úprav příměstské (lesoparkové) zeleně v nedílné souvislosti s uplatněním vody, neboť ta je v teplých a suchých údobích rekreačně ještě při- tažlivější než zeleň. Hodnotné, rekreačně využitelné vodní plochy a toky jsou právem chápány jako krystalizační jádrová území současné i budoucí rekreace v krajině. V rámci navrhovaného žádoucího využívání příměstské krajiny mají zatím nedoceňova- ný význam pěší propojovací cesty, zejména historická pěší cesta mezi Duchcovem a Ose- kem, navržená pěší cesta mezi sídlištěm, Leontýnou a nádražím ČD i hlavní propojovací cesty v uvedených lesoparkových úpravách. ÚP respektuje prostor Bažantnice s tím, že bude vhodně udržován a upravován. Jedná se o krajinářsky upravené území s plochami neorganizované tělovýchovy. Ve spojení s rekultivovanou rekreačně využívanou vodní plochou Leontýna je vyhledávaným místem klidové i aktivní rekreace obyvatel z přilehlé obytné zástavby včetně kapacitního sídliště. Du- bový lesík na severním okraji Bažantnice je cennou ekologicky stabilizující plochou. V jižní části města se uvažuje o realizaci zeleného pásu, oddělujícího průmyslovou zónu města od nové vodní nádrže, na upraveném svahu z postupně naváženého stabilizátu. Ke zkvalitnění přírodního prostředí Duchcova přispěje postupná rekultivace okolní krajiny (výsypky Pokrok a odkaliště Fučík) narušené povrchovou těžbou. ÚP uvažuje o krajinář- ských úpravách se sportovně-rekreačním využitím, především v části bezprostředně navazu- jící na zastavěné území a zřízení rekreačního areálu Ledvického rybníka.

56 C.1.11.2. Ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability (ÚSES)

Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 460/2004, tj. úplného znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není v řešeném území registro- váno žádné zvláště chráněné území, pouze dva registrované významné krajinné prvky (VKP): • rybník Barbora (poměrně mělký rybník, zhruba 11 ha, v zastavěné části města, v cenném litorálním pásmu zastoupen orobinec úzkolistý, hnízdí zde celoročně vodní ptactvo, při jarním a podzimním tahu ptactva též vzácnější druhy) • zámecká zahrada, která byla před cca 30 lety téměř z poloviny odtěžena, později re- kultivována (ve starší části – porosty dubu letního, lip, javorů (mléč i klen), jasanů ztepilých, habrů, jírovců maďalů, bříz, vrb)

Podél lesní cesty, která propojuje pěší cestu a silnici na Osek, severně od rybářského areálu, se nachází státem chráněná jilmová alej (památné stromy chráněné ze zákona). U tohoto prvku lze předpokládat komplexnější ochranu, mj. též z důvodu, že leží při okraji plochy určené pro přesnější vymezení regionálního biocentra. Generel lokálního územního systému ekologické stability pánevní oblasti okresu Teplice zpracoval Doc. Horký v roce 1994. Tento generel byl promítnut v roce 1998 do zpracováva- ného ÚPP. Plán ÚSES zpracovaný na OŽP v Teplicích je v současné době závazným podkladem pro zpracování systému ÚSES v předkládaném ÚP. Odchylky od původního generelu jsou nepodstatné. Podstatné je kromě převzetí ÚSES na lokální úrovni též zapracování vyšší – nadregionálně-regionální úrovně, tj. ÚTP a nadřazené ÚPD, tj. ÚP VÚC Ústeckého kraje. Vzhledem k tomu, že je třeba uvést daný plán lokálního ÚSES s nadřazeným regionál- ním ÚSES, bylo vymezení, kategorizace a číslování prvků uvedeno v soulad s Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje a ÚTP. V grafické dokumentaci je v místech vedení prvků regio- nálních území s vymezenými lokálními centry ponecháno dvojí značení těchto prvků ÚSES, které jsou vymezeny v rámci systému lokálního, ale které jsou zároveň součástí systému regionálního ÚSES. Podle dosavadního plánu ÚSES na lokální úrovni prochází územím severně od Duch- cova podél Klášterského potoka regionální biokoridor (RBK). Další prvky na regionální úrovni – regionální biocentra (RBC) území Duchcova obklopují ze severu (V od Háje u Duchcova) a severozápadu (Dubina). Lokální biocentra a doplňková centra jsou ponechána v dosavadním vymezení dle plánu lokálního ÚSES z roku 1994. Pouze regionální biokoridor vedený z LBC 2 (stávajícího RBC Duchcovské rybníky) na východ podél Loučenského potoka považujeme za lokální biokoridor (LBK). Vzhledem k potřebě převzít ÚSES na nadřazené nadregionálně – regionální úrovni, jsme provedli návrh změn již v rámci tohoto ÚP. Na místo lokálního biocentra (LBC 2) plánu lokálního ÚSES jsme vymezili (na podkladě ÚP VÚC Ústeckého kraje) v části této plochy (hranice plochy je vedena mírně odlišně od LBC 2) regionální biocentrum Duchcovské rybní- ky (č. 1348 – dle ÚTP). Dosavadním vymezením v rámci tohoto ÚP vznikla plocha pro toto regionální biocentrum o velikosti cca 57 ha, tedy plocha více než dvojnásobná, než by byla minimální rozloha biocentra v tomto území. Propojení regionálními biokoridory je vedeno jednak podél Klášterského potoka ve směru na východ až jihovýchod - regionálním biokoridorem (RBK) č. 563, spojujícím regionální biocentra: Duchcovské rybníky (č. 1348) – Husův vrch (č. 1698), jednak na sever – regionálním biokoridorem (RBK) č. 562 lesnatým územím s četnými vodními plochami východně od Háje u Duchcova, který spojuje RBC Duchcovské rybníky (č. 1348) – a RBC Domaslavické údolí (č. 1346). Přesnější vymezení prvků ÚSES (aktualizovaného plánu lokálních ÚSES se zapracová- ním vyšší nadregionálně-regionální úrovně) bude provedeno v rámci územních plánů Duch- cova i okolních obcí. Bude třeba podrobněji zohlednit průchodnosti biokoridorů ve vazbě na

57 vedení liniových staveb, stávajících silnic II. třídy i železničních tratí, ale též v závislosti na dopravních stavbách nových. Lokální biocentrum LBC 2 je z převážné části součástí RBC 1348 Duchcovské rybníky. Lokální biocentra LBC3 a LB4 jsou ponechány (na východě území je veden regionální biokoridor lokálním biocentrem LB4). V území jsou rovněž doplňková centra DBC2 (na severový- chodní hranici řešeného území) a uvnitř zastavěného území, resp. na jihozápadním okraji zastavěného území jsou dva doplňkové prvky – DBC3 a DBC4. Stručné charakteristiky a návrhy vyplývající z generelu ÚSES jsou obsaženy v připojené tabulce prvků ÚSES. Prvky ÚSES v dotčeném území budou následující (číslování dle dosa- vadních podkladů – ÚTP nadregionálního a regionálního ÚSES a dle zapracovaného generelu ÚSES, 1994):

Tabulka prvků ÚSES:

Číslo prvku Název prvku Návrhy Číslo prvku Název prvku Stručný popis prvku dle plánu dle plánu prvků ÚSES dle regio- dle regio- lokálního lokálního nálního nálního ÚSES ÚSES ÚSES ÚSES LBC 2 součástí vzrostlý lesní porost vlhkomilnější- RBC č. 1348 ho charakteru, součástí je státem chráněné stromořadí – jilmová alej LBC 3a cenné ekologicky stabilní plochy dochovaných dubových lesíků, cenné vodní plochy přírodního charakteru s vegetačními doprovody (Leontýna) LBC 3b Vinduškův a Kravský rybník – ekologicky relat. stabilní plochy s vegetačními doprovody DBC 2 doplňující místní biocentrum zahr- nující rekultivované lesíky s travnatými plochami DBC 3 Zámecká doplňující místní biocentrum Zá- zahrada – mecká zahrada, z poloviny docho- registrovaný vané, z poloviny nově rekonstruo- VKP vaná parkově upravená zahrada s hodnotnými starými porosty DBC 4 Rybník Bar- doplňující místní biocentrum rybník bora – regis- Barbora s cenným litorálním pás- trovaný VKP mem a hnízdištěm ptactva LBC 4 součástí RBK č. 563 rozsáhlé biocentrum s rozdílně RBK č, 563 hodnotnými lesními porosty (cen- vedeného nější je SZ cíp – dubový lesík J od východním želez.stanice) směrem RBK 2 Propojuje LC RBK č. 563 část. RBK č. RBK je veden Z – V směrem (pro- 2, LC 3 a LC 563 Duch- pojení Krušných hor s Českým 4, covské ryb- středohořím) – v řešeném území níky – Husův především podél Klášterského vrch (Loučenského) potoka LBK 1 založení LBK podél Oseckého potoka

Pozn.: LBK 1 je navrhován v UP města Duchcov, není obsažen v generelu ÚSES

58 Na pozemcích s požadavky na ochranu přírody a na pozemcích zahrnutých do ÚSES nebudou umisťovány stavby pro bydlení, rekreaci, výrobu či skládky. Při upřesnění vymezení RBC Duchcovské rybníky (č. 1348) je třeba minimalizovat stře- ty, vyplývající z průchodu přesměrované silnice I. třídy regionálním biocentrem.

59 C.1.12. Asanační zásahy v území

C.1.12.1. Staré zátěže

Řešené území je zatíženo několika starými zátěžemi. Jde zejména o: • bývalý areál ČSAD (dnes firma Woodcity,s.r.o.), Tyršova ulice (ropné látky) – jde o nejvýznamnější starou zátěž způsobenou mnoho desítek let provozovanou čerpací stanicí pohonných hmot bez dostatečného technického zabezpečení proti úniku rop- ných látek, v důsledku jejíhož provozu došlo ke kontaminaci půd a podzemních vod. Území je již částečně sanováno. • areál Severočeské plynárenské a.s. – sanuje se • areál Limba – dřevařská výroba, původně sklárny, pravděpodobné kontaminace • areál býv. společnosti TDV (v jižní části Duchcova). V území také v minulosti existovalo několik bývalých divokých skládek odpadů. Nebez- pečnost těchto lokalit spočívá v možném obsahu závadných látek ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám. V roce 1994 zpracovala firma Intel Ústí n.L. pasportizaci skládek okresu Teplice. V pasportizaci z roku 1994 bylo uvedeno celkem 7 lokalit na k.ú. Duchcov (z nichž pouze 1 – bývalá skládka průmyslového odpadu se jevila jako potencionálně nebezpečná, její plocha činila cca 15 000 m2, kubatura 3000 m3). Na k.ú. Hrdlovka byly evidovány 2 lokality, z nichž obě byly klasifikovány jako potencionálně nebezpečné – jedna z důvodu velikosti (30 000 m2 a kubatury 45 000 m3 a z důvodu uložených obalů od olejů, druhá z důvodu blíz- kosti Oseckého potoka a vnějšího OP teplických termálních vod). V pasportizaci INGEO z r. 2000 (projekt: pro MŽP ČR „Zhodnocení rizikovosti uzavře- ných skládek na životní prostředí“), která byla zpracována pro celou ČR, se objevují v rámci okresu Teplice z řešeného území 2 lokality (obě klasifikoval jako bývalé skládky o nízkém riziku ve vztahu k životnímu prostředí): • Hrdlovka – Nelson II, na výsypce, kterou TS překryly skládkou, • Duchcov – družstvo Kovos – projekt konstatoval nutnost dořešit otázku přítoku olejo- vých vod a provést sanaci a rekultivaci skládky i bývalé těžebny.

C.1.12.2. Asanace v rozvojových lokalitách

V rámci ÚP jsou v zastavěném území navrženy asanační a sanační zásahy, zejména v souvislosti s uvažovanou změnou funkčního využití v rozsahu stávajících průmyslových a výrobních areálů. Nejvýraznější zásahy se týkají jižního sektoru města, kde je soustředěna průmyslová činnost. Pro další rozvoj města je nezbytným předpokladem realizace vodní nádrže Ledvic- kého rybníka v prostoru dnešního odkaliště Fučík. Vzhledem k neperspektivnosti využití některých průmyslových a výrobních areálů jsou navrženy následující úpravy: • Areál Puroklima: rozšíření firmy Vitrablok do stávajícího nevyužívaného areálu původní firmy Puroklima, včetně asanace opuštěných objektů • Areál bývalého skladiště cihel (plocha P10): území má v současné době charakter brownfield, po opuštění firmou Wienerberger, Cihlářský průmysl, a.s. Do budoucna se počítá i nadále s průmyslovým využitím, nicméně pro zvýšení atraktivity pro případného investora je nutné plochu dovybavit chybějícími sítěmi tech- nické a dopravní infrastruktury, případně prověřit nutnost sanace dotčeného po-

60 zemku. Na tuto plochu navazuje návrhová výrobní plocha „ul. Želénská – sever (plocha Z7). • Zahradnictví – Agroterm (plocha P1, P2): v současné době je plocha, navržená v ÚP pro smíšenou obytnou zástavbu s doplňující izolační zelení, zastavěna objekty skleníků. Do budoucna se předpokládá vymístění této funkce a sanace plochy pro nové funkční využití. • Bývalý areál ČSAD (plocha P7): dnešní areál je ke své původní funkci nevyuží- ván, nachází se zde provozovna firmy Woodcity, s.r.o. ÚP navrhuje jeho přemís- tění a uvolnění prostoru pro parkové úpravy. Vzhledem k charakteru původního funkčního využití pozemku a s tím související evidované kontaminaci bude nut- ná jeho celková asanace. K dotčené lokalitě přiléhá areál zahrádkářské kolonie, kde se předpokládá přemístění a rovněž realizace parkových úprav, pravděpo- dobně již bez nutnosti výraznějších sanačních zásahů. • Areál Glavunion: v souvislosti s útlumem výroby navrhuje ÚP redukci areálu a využití východní části území pro novou zástavbu, s funkčním využitím občanská vybavenost, případně doplňkově bydlení. Vzhledem k dlouhodobému průmyslo- vému využívání se předpokládá kontaminace pozemku a z toho vyplývající nut- ná sanace.

C.1.13. Rekultivace

C.1.13.1. Terénní uspořádání krajiny v zájmovém území města

Převažující část krajiny v zájmovém území města byla a dosud je mimořádně narušová- na těžbou uhlí a na ni navazující výsypkovou činností, energetickými provozy apod. Stále se měnící terénní uspořádání musí být regulováno tak aby nedocházelo k závažným a trvalým narušením důležitých krajinných vztahů, zejména gravitačního přítoku a odtoku vod, žádou- cího provětrávání území apod. Provoz vnější výsypky lomu Bílina – Pokrok, který v minulosti dlouhodobě nepříznivě ovlivňoval životní prostředí Duchcova, se již od města značně vzdálil západním směrem a na stabilizovaných částech výsypky se postupně provádí základní rekultivace. Rozsah a výška výsypky na západním okraji administrativního území města je stanovena Vyhláškou 104/1988 Sb. Českého báňského úřadu ze dne 20. května 1988. Vymezení výsypky odpovídá usnesení vlády ČR č. 444/1991 o územně ekologických limitech povrcho- vé těžby (ÚEL). Provoz na vnější výsypce Pokrok bude ukončen cca v roce 2015. V zájmovém území města dosud přetrvává závažný problém terénního utváření a ná- sledného využití zbytkové jámy povrchového lomu Fučík mezi Duchcovem a zbylou částí obce Ledvice. Do jeho zbytkové jámy byl po léta plaven popílek z elektrárny Ledvice a byly ukládány odpady z úpravny uhlí Ledvice. Na jižním okraji Duchcova v současnosti probíhá realizace tzv. koridoru utvářeného ze stabilizátu – technologicky upravené tuhnoucí směsi z odsířených bloků elektrárny Ledvice. Východní část zbytkové jámy zaplnila lesnicky rekulti- vovaná vnitřní výsypka.

C.1.13.2. Rekreační vodní nádrž v prostoru odkaliště Fučík

Výška hladiny rekreační vodní nádrže Ledvického rybníka je navržena na kótě 200,00 m n.m. s tím, že současná hráz musí být navýšena na 201,00 až 202,00 m n.m. (po- vodňová rezerva) a přitom je nutno počítat s možností vytváření vln až do výše 0,8 – 1 m. Hlavním argumentem pro stanovení kóty 200,00 m n.m. je nezbytnost přirozeného (gravitač- ního) odvodnění jihozápadní části Duchcova. V důsledku přerušeného přirozeného odtoku podzemních vod zde došlo k trvalému výraznému zvýšení jejich hladiny, zatápění sklepních

61 prostorů, znehodnocování ploch zamokřením, podmáčením základů, atd.. Jejich zvýšená hladina je i příčinou trvalého přítoku těchto vod do malé zbytkové jámy po povrchové těžbě uhlí v areálu firmy Kovosreal, která byla v nedávné době zasypána. Odtud musí být podzem- ní vody trvale čerpány. Přesto postupně dochází ke znehodnocování rozsáhlých ploch, včet- ně staveb a zařízení, na nich umístěných. Průměrný denní objem čerpaných vod dosahuje 1 000 m3. Předpokládaná kóta čerpání vody ze zbytkové jámy Kovosreal je příslušnými od- borníky stanovena na 202 m n.m. s maximálním přípustným zvýšením max. na 203 m. Má-li navržená rekreační nádrž optimálně plnit svoje poslání a být všestranně přínosnou součástí budoucí hodnotně rekultivované a přirozeně fungující krajiny, měla by tedy v maximální možné míře vyhovovat následujícím požadavkům, ze kterých vyplývají konkrétní charakteristiky a parametry nádrže: • zajistit přirozený (gravitační) přítok a odtok vody, včetně přirozeného odtoku veškeré vody při vypouštění nádrže. • zajistit dostatečný přítok čisté vody, protože jak nedostatečný přítok, tak i zhor- šená čistota přitékající vody, podporují či vyvolávají ve vodních nádržích eutrofi- zační procesy spojené se zarůstáním vod řasami a vodními rostlinami, jejich ná- sledným odumíráním a rozkladem. • dno rybníka tvarovat se záměrem dosažení hloubky vody větší než 3 m na pře- vážné části rybníka. Současně jde i o dosažení přiměřeně velkých ploch s hloubkou vody od 0,1 do 1,5 m pro děti a neplavce v místech budoucích pláží a mělkých vodních okrajů mimo pláže pro vytvoření podmínek pro vznik ekologicky i stabilizačně hodnotného litorálního pásma. • v místech navržených pláží uplatňovat mírné vysvahování terénu (cca do 4 %) • zajistit možnost nerušeného a pohodlného pěšího a cyklistického spojení kolem celé rekreační vodní plochy • zmírněním svažitosti břehů dosáhnout zvýšení jejich stability proti abrazi a zajiš- tění jejich opravitelnosti v případě narušení. • směrovat přítok čisté vody do oblastí pláže

C.1.13.3. Odkalovací nádrž

Navržená odkalovací přednádrž o rozloze cca 3 ha má zachytit zeminu splavovanou zejména při zvýšených průtocích (při přívalových deštích) potoky, které budou svádět vodu z povodí výsypky Pokrok. Z odkalovací nádrže je voda vedena v navrženém korytě podél oddělující hrázky k duchcovské pláži, kde má výrazně napomáhat ke zvýšení místní čistoty vody. Ze stejného důvodu je k této pláži sváděna i přepadová voda z rybníka Plemple. Pokud to bude alespoň částečně možné, bude využito přívodu vody z Všechlapské zdrže. Veškerá voda z rekreační vodní nádrže bude odváděna Ledvickým potokem. Předností navržené odkalovací přednádrže je zachytávání vody z obou potoků, do nichž bude sváděna všechna voda z výsypky Pokrok. Navíc je nádrž přístupná z komunikace, což umožňuje uplatnění mechanizace při jejím čištění od splavenin. Vybudování trasy svedení Oseckého potoka do odkalovací přednádrže si vyžádá ne- zbytný zásah do terénu. Předpokládá se přívod otevřeným záměrně prohloubeným korytem v zájmu gravitačního odtoku vod z jihozápadní části Duchcova. Trasa probíhá v místech de- ponovaných spraší, které budou odtěženy a využity při rekultivaci okolí nádrže. To významně přispěje i ke zlepšenému provětrávání města Duchcova a odtoku studeného znečištěného ovzduší města ve směru k rybníku v době teplotních inverzí ovzduší.

62 C.1.13.4. Řešení dna rekreační vodní nádrže

Od prvotního návrhu na vybudování rekreační vodní plochy ve zbytkové jámě Fučík byla vždy nádrž řešena jako přirozeně (gravitačně) vypustitelná, přičemž kótu vypustitelnosti sta- novilo měření na úrovni 196,20 m n.m. tak, aby voda z nádrže mohla přirozeně odtéci Led- vickým potokem. Vyplnění prostoru odkaliště na tuto kótu předpokládá též současná technologie ukládání stabilizátu. Řešení nádrže jako plně přirozeně vypustitelné jednoznačně preferují závěry „Studie pa- rametrů rekreační nádrže Fučík“, vypracované Hydrologickým ústavem Čs. akademie věd České Budějovice v dubnu 1992, přičemž se předpokládá nutnosti jejího relativně častého vypouštění. Řešení nádrže jako přirozeně nevypustitelné v sobě skrývá závažné riziko, spočívající ve velice obtížném odstranění škodlivých látek, pokud budou zaneseny do nádrže a usadí se ve spodní vrstvě vody. Při splavení a usazení živných látek by byla podporována i eutrofiza- ce vody v nádrži. V rámci realizace vodní nádrže doporučujeme: • řešit výšku dna v nejhlubší části u hráze na kótě 196,20 m n.m. To zaručuje jak přirozenou vypustitelnost, tak i dostatečnou hloubku nádrže – 3,8 m vody při normální hladině u hráze a více než 3 m hloubku vody v převážné části nádrže. • zmírnit klesání dna od okrajů nádrže Pokud se dosud předpokládalo, že zbytková jáma Fučík bude v povoleném rozsahu za- plněna plaveným popílkem, bylo nezbytně nutno počítat s pokrytím popílku oddělovací izo- lační vrstvou, aby po napuštění nádrže nedocházelo k vyluhování škodlivin do vody. Uvažo- valo se s 0,75 – 1,0 m vrstvou jílovitých zemin, překrytých štěrkopískem a pískem o mocnosti 0,1 m. S vrstvou pokrytí 0,6 – 1,0 m je počítáno i nyní při uplatnění stabilizátu. Prokáže-li se však, že ze stabilizátu nebudou škodliviny do vody vyluhovány, bylo by možné izolační vrstvu vynechat. Pokrytí dna štěrkopískem a pískem je však potřebné ve vrstvě 0,1 m realizovat. V tom případě by byl u hráze stabilizát ukládán na kótu 196,10 m n.m. a dále s odečtením 0,1 m na štěrkopísek a písek.

C.1.13.5. Řešení Duchcovského koridoru

Takzvaný „duchcovský koridor“ je považován za jednu z nejdůležitějších potřeb dalšího fungování a rozvoje města. Jde o rovinatý pás, navazující na dochované terénní uspořádání těžbou uhlí nenarušeného území jižního okraje města. Má šířku cca 70 – 80 m a svažitost kolem 2 – 3 %. Od něj je terén vysvahován k okraji rekreační vodní plochy v různě sklonitém svahu. Tato sklonitost je ovlivněna zejména rozdílným výškovým uspořádáním okraje Duch- cova – nadmořská výška u Duchcovského viaduktu je udávána 208,5 m n.m., výška v areálu Vitrablok dosahuje až 223 m n.m. Řešení terénu ovlivňuje i výškové řešení trasy „jižního propojení“ a komunikace propojující Duchcov s Ledvicemi. Poměrně prudší svahy do 10 % bylo nutno uplatnit mezi severovýchodním břehem vý- běžku rybníka a přilehlými okraji Duchcova, kde je největší výškový rozdíl mezi hladinou ná- drže a okrajem duchcovské zástavby (dosahuje až 23 m).

Duchcovský koridor je nezbytný: • pro vybudování silnice, tzv. „jižní propojení“, která umožňuje zlepšit dopravní obsluž- nost průmyslové zóny města v jeho jižní části (zásobování přes město je po zdejších úzkých ulicích mimořádně obtížné a obtěžující).

63 • pro obnovu historického komunikačního propojení Duchcova a Ledvic • pro dopravní dostupnost budoucích rekreačních areálů • pro inženýrská podzemní i nadzemní vedení, jejichž průchod městem by byl velmi nesnadný, nákladný a obtěžující. Jde např. o výhledově možný přívod tepla z elektrárny Ledvice, o trasy plynovodu, VVN, o vedení gravitační kanalizace z Duchcova na ČOV v Želénkách, a další v současnosti ještě nenárokovaná vedení. • jako obecně krajinářsky a urbanisticky potřebné zázemí jižního okraje Duchcova. V současnosti je realizována první etapa koridoru, nezbytná pro výstavbu silniční komunikace. Další etapa zmírňuje velmi příkré a nedostatečně stabilní svahy s největším výško- vým rozdílem ve východní části budoucí nádrže. Realizace této projekčně připravené etapy je nezbytná z důvodu zajištění stability břehů nádrže i vybudování hodnotného komunikační- ho propojení mezi Ledvicemi a Duchcovem, sloužícího zároveň dopravní dostupnosti budou- cích rekreačních ploch. Bez jejího vybudování nelze realizovat výhledový gravitační odtok splaškových vod z Duchcova na ČOV v Želénkách, ani další již zmíněné inženýrské sítě. Bez této etapy nelze v této části rovněž zajistit stabilitu břehů rekreační vodní nádrže, jejich odol- nost vůči vodní abrazi a jejich opravitelnost při poškození.

C.1.13.6. Terénní uspořádání řešeného území včetně zakládaných výsypek

Základním záměrem ÚP v řešení terénního uspořádání území je sladění různých, často protichůdných požadavků na utváření, rekultivaci a využití území do pokud možno všestran- ně přijatelného uspořádání. Kromě uvedeného navrženého utváření a využití zbytkové jámy Fučík jde zejména o utváření a následné využití zdejších výsypek, tj. vnitřní výsypky v lomu Bílina (mimo řešené území) a vnější výsypky Pokrok. ÚP vychází z předpokladu, že již založené části obou výsypek, jejich rozsah a výškové uspořádání jsou v souladu se schválenými POPD a že je s nimi v souladu i jejich současné pokračující zakládání a tvarování. V průběhu další etapy bude věnována pozornost rekultivaci těchto výsypek, tvarování svahů, způsobu zúrodnění povrchových vrstev a výslednému využití. Vzniklé plochy budou využity pro lesnickou a zemědělskou rekultivaci, v určitých čás- tech území však ÚP navrhuje přehodnocení tohoto řešení a zvažuje lokalizaci sportovně – rekreačních aktivit, v návaznosti na novou vodní nádrž na místě dnešního odkaliště Fučík. Tento záměr by vytvořil předpoklady pro realizaci rozsáhlého areálu pro volný čas, nejen pro vlastní město Duchcov, ale i jako zázemí širšího okolí. Podkladem pro ÚP Duchcova byl Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou dolu Bílina (R-PRINCIP Most, s.r.o., 2006), který zpracovateli poskytly Severočeské doly, a.s. – Doly Bílina.

C.1.13.7. Rekultivační záměry v širším zázemí řešeného území

Stejně jako vlastní řešení území je i širší zázemí mimořádně narušeno důsledky těžby uhlí a výsypkového hospodářství. V zázemí města bude po několik desetiletí probíhat těžba uhlí v jednom z největších severočeských povrchových lomů Bílina a bude zde zakládána vnitřní výsypka ve zbytkové jámě tohoto lomu a vnější výsypka Pokrok na severně přilehlých plochách. I když toto zázemí se již nachází mimo území, řešené v ÚP, a bude rekultivováno až v dlouhodobém horizontu, nelze v rámci komplexního přístupu k řešení zadaného úkolu jeho budoucí problematiku pominout. Proto byly sledovány i ty důležité širší vztahy a souvislosti, pro jejichž uplatnění je v řešeném území nutno vytvořit odpovídající předpoklady.

64 Jde především o odtok vod z více než 1 000 ha jezera Maxim, které by mělo vyplnit gi- gantickou zbytkovou jámu lomu Bílina o rozloze cca 12 km2 a hloubce cca 200 m. Jde rovněž o využití plánovaného cca 300 m širokého koridoru mezi lomem Bílina a výsypkou Pokrok, jak pro vedení komunikace propojující Duchcov a Ledvice s územím a osídlením ve směru k Mostu a s rekreačním zařízením na uvažovaném jezeru Maxim, tak i pro vedení vodního kanálu spojujícího plánovanou rekreační nádrž v prostoru odkaliště Fučík s budoucím jezerem Maxim. Cenný je i přírodní gravitační charakter uvažovaného vodního toku, který by rovněž gravitačně sváděl vodu z výsypky Pokrok. Koridor může mít samozřejmě obdobný význam i pro další potřebná propojení a vedení.

C.2. Návrh řešení požadavků civilní ochrany

Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce vychází ze zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a specifikovány jsou § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. Město Duchcov má zpracovaný Havarijní plán, který je každoročně aktualizován ve spo- lupráci s Integrovaným záchranným systémem. a) Řešené území není ohroženo průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. b) Město Duchcov neleží v zóně havarijního plánování. c) Stálý úkryt město nemá k dispozici. V případě mimořádné události s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami a nebo účinky pronikavé radiace může obyvatelstvo využít přiro- zené ochranné vlastnosti staveb s doporučením úprav zamezujících jejich proniknutí. d) V případě evakuace bude obyvatelstvo ubytováno ve školských, restauračních a uby- tovacích zařízeních. e) V případě nutnosti skladování materiálu lze zřídit provizorní skladovací prostory a vý- dejní střediska ve školských a obchodních zařízeních. f) Na území Duchcova se nebezpečné látky vyskytují v prostoru dvou čerpacích stanic a areálu jatek – vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné a zastavitelné území obce zajišťují vlastní subjekty. g) Veškeré záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škod- livých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události řídí a provádí IZS. Pro varování obyvatelstva město používá varovný signál poplachové sirény, která je umístěna v Duchcově u nemocnice. Systém varování obyvatelstva částí obce, které nejsou pokryty dosahem po- plachové sirény, bude zajištěn prostřednictvím rozhlasových zařízení vozidel Policie ČR, případně prostřednictvím místního rozhlasu. h) Ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území zajišťují přednostně jednotlivé subjekty, v jejichž areálu jsou takové látky skladovány. i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou zajišťují SčVK Teplice. Případně jsou k dispozici rovněž cisterny, jejichž provoz zajišťují Technické služby města Duchcov,s.r.o. Nouzové zásobování elektrickou energií by mělo být zajištěno v rozsahu významných objektů občanského vybavení, vybavených vlastními zdroji el. energie v souladu s platnými normami ČSN a předpisy v oboru.

C.3. Vyhodnocení důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Celé území Teplicka patří mezi ekologicky nejvíce postižené oblasti nejen České republiky, ale i střední Evropy. Je součástí oblasti s vysokou koncentrací průmyslu, těžby hnědého

65 uhlí, energetické výroby a s tím spojenými problémy kvality životního prostředí. Vliv na zne- čištění ovzduší mají jak zdroje místní, v oblasti SHP, tak zdroje na území Německa a Polska.

C.3.1. Kvalita a ochrana ovzduší Na území města Duchcov se ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO1 – eviduje KÚ Ústí nad Labem) vyskytují dva zdroje: Vitrablok a.s. (výroba skleně- ných tvárnic) a Kotelna United Energy a.s. (výtopna pro sídliště při ulici Osecká).

Významně je stav znečištění ovzduší ovlivňován polohou v severočeské hnědouhelné pánvi a dálkovým přenosem škodlivin (zejména větry západního kvadrantu: vliv dolů – prach, vliv tepelných elektráren (zejména SO2, NOx) chemických závodů (zejména SO2, NOx, CO) – Chemopetrol Litvínov, Česká rafinérská a.s.).

Tabulka zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší – REZZO 1 – na území města Duchcov a v jeho okolí skutečnost roku 2006 (v tunách):

Znečišťovatel REZZO 1 Druh paliva TZL SO2 NOx CO org. látky

ČEZ a.s., Ledvice 1 hnědé uhlí prachové 168 7484 3717 59 145 hnědé uhlí prachové, těžký topný olej, Chemopetrol a.s., Litví- zemní plyn, jiné nov plynné palivo 202 8409 6346 1164 416 Česká rafinérská a.s., zemní plyn a jiná Litvínov plynná paliva 5 1138 347 157 5

United Energy a.s. - kotelna Duchcov – dříve United Energy zemní plyn 0 0 3 0 0

Vitrablok a.s., Duchcov zemní plyn 22 58 117 0 2

KAUČUK, a.s. Litvínov Zemní plyn 0 0 14 1 0

U Elektrárny Ledvice (největšího producenta emisí v nejbližším okolí Duchcova) pokles- ly od roku 1993 roční emise SO2 z 35000 tun na cca 7500 tun, emise NOx 7000 tun na cca 3700 a emise tuhých částic z více než 11000 tun na méně než 200 tun. Ze středních zdrojů znečišťování ovzduší – REZZO 2 (eviduje Magistrát Teplice) se na území města Duchcova vyskytuje 14 zdrojů (jejich přehled obsahuje US města Duchcov, 2004). Vzhledem k tomu, že v případě energetických zdrojů kategorie REZZO 2 převažuje topné médium zemní plyn, nejde o zdroje významné (emise NOx, ostatní zanedbatelné). Největším ze středních zdrojů je Porcelánová manufaktura Royal Dux Bohemia, a.s., dále firma UNIENT, s.r.o. – zahradnictví, vytápění dřevem. Dále existují některé malé zdroje znečišťování ovzduší evidované (některé zpoplatněné) Městským úřadem v Duchcově. Město Duchcov je napojeno na plyn, podíl plynofikovaných objektů je velký. Relativně velké množství objektů (domů i bytů) je na bázi zemního plynu (cca 91 % - dle statistických údajů Sčítání lidů, domů, bytů, 2001). Problémem však je, že řada plynofikovaných domác- ností nadále disponuje kotli na pevná paliva a z důvodu zdražování plynu tyto kotle využívá (a topí převážně na málo kvalitní hnědé uhlí).

66 Z uvedených důvodů jsou některé plochy města (zejména v zimních měsících a v in- verzních polohách – v údolích s přítomností vodotečí a vodních ploch) postihovány lokálním znečištěním – zvýšenou imisní zátěží. Mezi emitenty škodlivin do ovzduší patří též silniční doprava, emitující oxidy dusíku, prach aj. škodliviny (územím prochází silnice II. třídy: II/254, II/258).

K lokálnímu zvyšování imisních zátěží (zejména škodlivinami CO, NOx, těžkými kovy, prachem aj.) dochází především v důsledku emisí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší - dopravy, zejména při výše uvedených silnicích II. třídy, které probíhají centrem města. Územní plán předpokládá přeložku silnice II/254 – přesměrovaná I/27 (severního obchvat) a přeložku II/258 (východní obchvat), tím dojde k odlehčení v centrální části města. Na imisní stanici hygienické služby v Teplicích je překračována limitní roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu ze skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAH), které mají kar- cinogenní účinky na lidský organismus. Nedokonalé spalování fosilních paliv (z mobilních zdrojů zejména vznětové motory spalující naftu) je hlavní příčinou. Je pravděpodobná rovněž vysoká koncentrace BaP, NOx aj. v Duchcově (při ulici Teplické), kde měření těchto škodli- vin dosud není prováděno. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z imisních limitů pro znečišťující látky (Na- řízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění). Objektivní stanovení míry znečištění ovzduší by mohlo dát konkrétní měření koncentrací jednotlivých škodlivin, žádná měřící lokalita se však v řešeném území nevyskytuje. Nejbližší stanice ČHMÚ jsou v Teplicích, Krupce, Všechlapech, Komáří Vížce nebo v Oseku (v někte- rých však s neúplnými řadami měření nebo pouze s měřením některých škodlivin). Proble- matická (a v regionu nadlimitní) škodlivina – polétavý prach - suspendované částice frakce PM10 – na stanici ČHMÚ v Teplicích je překračována v denních i průměrných ročních průmě- rech. Z imisních ročenek ČHMÚ: „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2005“ a „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech“ (ČHMÚ, 2006) dle vymezení oblas- tí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyplývá, že na území města Duchcov dochází k překračování některého z limitů pro ochranu zdraví (a to zejména prašného aerosolu – suspendovaných částic frakce PM10 - dochází nejen k překračování limitní hodnoty, ale též meze tolerance) a v některých částech území též k překračování cílového limitu benzo(a)pyrenu. K překračování limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v řešeném území nedochází. Koncentrace oxidů síry a oxidů dusíku a CO nejsou v současné době na území města měřeny. V minulosti (do roku 2002) probíhalo měření, které bylo z důvodu zastaralosti a po- ruchovosti ukončeno. V současné době je prováděno na základě zadání Severočeských dolů a.s., Dolů Bílina měření Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí, a.s. Most, Laboratoří imisních a emisních měření. Za každý měsíc jsou vystavovány protokoly o autorizovaném měření, (denní průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 ve volném ovzduší). Jen v ojedinělých případech (několika dnech do měsíce, zejména v zimním období) dochází k překračování hodnoty 50 µg/m3, která je limitním denním průměrem. (Průměrnou měsíční hodnotou je cca 30 µg/m3 -průměr za 2. polovinu 2004, průměr 1. poloviny roku 2005 je cca 34 µg/m3). Protokoly jsou zasílány a k dispozici na Městském úřadě v Duchcově. V budoucnosti se předpokládá další zlepšování kvality ovzduší v řešeném území. Vý- znamnou měrou přispěje ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území především regulace zdrojů znečišťování ovzduší (zvláště velkých a velkých zdrojů, které leží mimo území města Duchcov), která je prováděna na podkladě Programu snižování emisí znečišťujících látek v Ústeckém kraji (zpracovala firma Tebodin Praha) a Plánů snížení emisí tuhých znečišťují- cích látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacio- nárních zdrojů znečišťování ovzduší.

67 S problematikou širších vztahů na úseku hygieny životního prostředí souvisí záměr vy- plývající z obnovy zdrojů ČEZ, a.s.. V roce 2006 byl schválen Záměr stavby pro Nový zdroj 660 MW v Elektrárně Ledvice. Zpracováván je Koncepční projekt, po něm bude následovat zpracování dokumentace pro územní řízení včetně zpracování Posouzení vlivů na životní prostředí. Projekt obnovy uhelných zdrojů skupiny ČEZ byl zahájen v roce 2005 analýzou procesu změn. První opatření ke snížení CO2 se začala realizovat v roce 2006. Konkrétní výsledky těchto opatření se projeví v průběhu období 2008–2012. V současné době má ELE instalovaný výkon 330 MW, do roku 2012 se předpokládá po výstavbě nového bloku 660 MW a odstavení 2 starších bloků celkových 770 MW. Realizací nového bloku v Elektrárně Ledvice vstoupí ČEZ,a. s., do skupiny provozovatelů nejmoder- nějších bloků s nejvyšší účinností a s velmi nízkými emisemi škodlivin. Odsiřovací zařízení bude pracovat na principu standardní mokré vápencové vypírky. Kromě snižování emisí u zvláště velkých a velkých zdrojů (a to i mimo řešené území města) bude docházet ke snižování imisní zátěže též v důsledku převedení části dopravních zátěží (silniční dopravy) mimo město Duchcov.

C.3.2. Radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Kritérium radonového rizika je uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. K prvotnímu stanovení pravděpodobné rizikovosti ploch slouží prognózní mapy ra- donového rizika 1 : 200 000 (ÚÚG, 1990). Stupeň rizika je zde odhadován na základě typu a propustnosti geologického podloží a některých dalších faktorů. Řešené území je charakterizováno v odvozené mapě radonového rizika ČR první kate- gorií, tj. nízkým rizikem (v sedimentech neogénu), s tektonickou poruchou severozápadně od Duchcova, na které je možno předpokládat rizikovost vyšší). Mapy radonového rizika nelze užít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (např. různá propustnost půd, lokální anomálie uranu v horninách, antropogenní uranová kontaminace). V konkrétních lokalitách bývají zjišťovány skutečné objemové aktivity radonu v ovzduší měřením. Preventivní měření radonu je prováděno před novou výstavbou, dodateč- ná měření by se měla provádět u starších objektů (zejména ve školských a zdravotnických zařízeních a vytipovaných objektů obytných). Povinností stavebníků je dokládat ke stavebnímu řízení měření radonu (na stavebním úřadu). Z měření radonu před novými výstavbami, event. přestavbami objektů vychází pře- vážně nízké až střední riziko. U objektů se středním rizikem bývá měřením při kolaudaci kon- trolována účinnost protiradonových opatření. Měření radonu ve stávající zástavbě provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

C.3.3. Hluk

Hluk ze silniční dopravy

Hluk ze silniční dopravy je dán intenzitou dopravy, podílem těžké nákladní dopravy, vy- chází z druhu zástavby, povrchu vozovky, příčného a podélného uspořádání silnice. Podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. v platném znění, o ochraně zdraví před nepřízni- vými účinky hluku a vibrací se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou

68 hluku z leteckého provozu) stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo dle přílohy č. 3 uvedeného nařízení. V území neexistuje žádné měření hlukové zátěže z dopravy. Nejzatíženější jsou v Duchcově silnice č. II/254 (Lom – Duchcov – Teplice) a II/258 (Osek – Duchcov – Bílina). Pro centrální zastavěnou část Duchcova (ulici Teplickou a Oseckou) jsme v nejužších místech průtahu silnice II/254 zpracovali orientační výpočet hluku. Výpočet vychází z průměrných denních intenzit dopravy (dle ŘSD ČR, 2005) v dotčených úsecích silnic. Ve směru na Teplice i na Osek dochází na fasádě nejtěsněji přimknutých domů u silnice II/254 v Duchcově k překračování limitů. (Např.v lokalitě Speciální školy v ulici Osecké nebo řadová zástavba podél ulice Teplické ukazují orientační výpočty nadlimitní hluk přes 70 dB - jde o hodnoty nadlimitní i při uvažování limitu pro starou zátěž.). Urbanistická studie (2006) ukazovala na problém nadlimitní zátěže lokality „V domcích“ při ulici Osecké (II/256) a ukazovala průběh limitní izofony. Řešení problémů této lokality, která již není předmětem návrhu, se již netýká návrhové části územního plánu. Vzhledem k tomu, že díky severnímu obchvatu Duchcova bude převedeno část doprav- ní zátěže mimo zastavěné části Duchcova, bude možno předpokládat, že nadlimitní hluková zátěž v uváděných lokalitách bude v tomto horizontu pravděpodobně již menším problémem. Určitou výjimkou bude ovlivnění jižního cípu osady „Nové Sady“. Hluková studie by měla prověřit případnou potřebu protihlukových opatření.

Hluk z železniční dopravy

ÚP navrhuje obnovení bývalé trati na Ledvice v systému lehké kolejové dopravy, přede- vším pro osobní dopravu. Vzhledem k předpokládanému charakteru dopravy nelze po zpro- voznění – obnovení trati předpokládat nadlimitní hluk. Dle zkušeností z obdobných hlukových studií doporučujeme u novostaveb s obytnou funkcí odstup minimálně 30 m od osy železnič- ní trati.

Hluk z výroby

Problémem hluku z blízkého těžebního prostoru hnědého uhlí je předmětem, kterému je věnována pozornost, hluk je v území měřen. Měření akustického tlaku ve venkovním prostoru je prováděno na základě dohody Města Duchcova a Severočeských dolů a.s. Měření pro- vádí akreditovaná laboratoř VÚHU, a.s. Most v noční době na 3 lokalitách ve městě (ul. Mlýnská, Horská cesta, V. Soboty). Naměřené hodnoty jsou (s výjimkou okamžitých hodnot, které měly většinou jiné příčiny než hluk zakladače) v rámci norem. Do budoucna je předpo- klad dalšího snižování hlučnosti, neboť zakladač se od města Duchcova bude postupně vzdalovat směrem na Bílinu, kde je těžitelné ložisko. V současné době je pouze upravován terén pro následně prováděnou rekultivaci. Hluk z dalších výrobních provozů umístěných uvnitř zástavby města by neměl překračo- vat hranice pozemků. V území se vyskytují některé hlučné výrobní činnosti (např. dřevovýro- ba), které jsou umístěny v zastavěném území města a vyžadovaly by vymezení ochranných pásem z titulu nadměrné hlučnosti.

C.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Obecně lze konstatovat, že cíle územního plánování vycházejí z reálného posouzení možností při usměrňování a ovlivňování vývoje urbanizace sídel, rozvoje ekonomických čin-

69 ností a funkčního využití venkovské a přírodě blízké krajiny. Územní plán musí jednak chránit nesporné přírodní, krajinářské a rekreační hodnoty prostředí a současně umožnit ekonomicky přijatelný a sociálně pozitivní územní rozvoj. Konkrétně to znamená uměřeně využívat potenciál území, domýšlet důsledky tohoto využití a navrhovat omezující opatření pro dosa- žení udržitelnosti budoucího rozvoje. Výše uvedené cíle dosahuje ÚP konkrétním navrhovaným řešením a v jeho rámci pří- padnými preferovanými variantami na úseku řešení rozvojových ploch, dopravní a technické infrastruktury. Na území města Duchcov je jednou z hlavních náplní celkového řešení posílení jeho funkce a potenciálu, spočívajícím především ve využití sídelních, kulturních, historických a navrhovaných sportovně – rekreačních hodnot. Speciální pozornost je věnována prostoru odkaliště Fučík a postupně rekultivované výsypky Pokrok. Realizace předloženého záměru, spolu s řešením dopravní infrastruktury v širším měřítku by sídlu přinesla možnost perspek- tivního rozvoje, spolu s postupným zlepšováním všech složek životního prostředí, jež bylo vlivem intenzivní těžby uhlí dlouhodobě poškozováno. V souvislosti s potřebami, předpokládaným rozvojem a zvyšujícím se významem města jsou navrženy nové plochy a objekty, doplňující stávající zástavbu a respektující její charakter a měřítko. S maximální citlivostí se ÚP snaží řešit problematiku rozvoje technické infrastruktury, která zasahuje do tohoto území, zejména na úseku vodního hospodářství a energetiky. Nejvýraznějším faktorem, který může ovlivnit energetickou koncepci města, je pláno- vané rozšíření Elektrárny Ledvice. Ochrana přírodního a krajinného prostředí je považována za prvořadý veřejný zájem, jehož případné převážení jiným veřejným zájmem je přípustné pouze ve výjimečných, náležitě odůvodněných případech.

D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje uplatnil dne 14.9.2007 požadavek na posouzení územního plánu města Duchcov z hlediska vlivů na ži- votní prostředí se zaměřením na vlivy záměrů, které by mohly představovat negativní ovliv- nění složek životního prostředí: • vybudování severního obchvatu města (přesměrovaná silnice č. I/27 v trase pře- ložky II/254) • vybudování východního obchvatu města (přeložka silnice II/258) • vybudování jižního silničního propojení • rozvojová výrobní plocha – průmyslová výroba (zastavitelná plocha Z7) • obnovení původní železniční trati Duchcov – Ledvice pro osobní dopravu • převod Oseckého potoka do Ledvického rybníka, převod z rybníka Plemple do Ledvického rybníka • rekultivace prostoru výsypky Pokrok • rekultivace odkaliště Fučík – realizace rekreačního areálu s využitím odkaliště Fučík jako rekreační vodní nádrže (Ledvický rybník) Na základě tohoto požadavku bylo v únoru 2008 zpracováno Vyhodnocení vlivů územ- ního plánu města Duchcov na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., které bylo s dotčenými orgány projednáno písemnou formou.

70 Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje vydal dne 21.4.2008 souhlasné stanovisko k Vyhodnocení vlivů územního plánu města Duchcov na životní prostředí při respektování podmínek prostorových a funkčních regulativů uvedených ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí v navazujících územních řízeních. Podmínky souhlasného stanoviska: 1. Veškeré nově navržené plochy nesmí zhoršit kvalitu životního prostředí a veřejného zdraví v obci i v okolí. 2. Při konkretizaci záměrů na jednotlivých dílčích plochách postupovat v souladu se záko- nem č. 100/2001 Sb., v platném znění. 3. Pro podrobné zhodnocení dopadů jednotlivých záměrů v navrhovaných dílčích plochách zpracovat pro každý určitý záměr akustickou a rozptylovou studii, které posoudí únosnost jednotlivých aktivit pro dané území, stanoví jejich limity a případně navrhnou konkrétní opatření pro eliminaci, minimalizaci, případně kompenzaci pro jejich výstavbu a provoz. 4. Pro odkanalizování území je nutné respektovat opatření ve způsobu odvádění dešťových vod s přednostním využitím zasakování či retence. 5. Při realizaci záměrů uvedených v územním plánu je nutno postupovat v souladu se zá- konem o ochraně zemědělského půdního fondu, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně ovzduší. 6. Minimalizovat střety vyplývající z průchodu nových silničních staveb prvky ÚSES (jedná se o přeložku silnice II/254 – severní obchvat Duchcova protínající regionální biocentrum RBC Duchcovské rybníky a o přeložku silnice II/258 – východní obchvat Duchcova křížící regionální biokoridor, resp. lokální biocentrum). 7. V rámci projektové přípravy a následné realizace obchvatu Duchcova, silničního a želez- ničního propojení mezi Duchcovem a Ledvicemi zajistit veškerá potřebná technická opat- ření vylučující kontaminaci vody a půdy, pokud by došlo k havárii motorových vozidel, ze- jména vozidel přepravujících nebezpečné látky. 8. V rámci projektové přípravy protipovodňového opatření na úpravu údolní nivy a koryta Oseckého potoka zpracovat podrobné geotechnické posouzení počátečního úseku toku v délce cca 880 m a u zatrubněného úseku u podniku Technických služeb. Respektování geotechnických doporučení by mělo vyloučit nebezpečí vzniku sesuvů svahů výsypky. 9. Po dosažení shody týkající se realizace propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim bude nezbytné provést geotechnickou prognózu stability zářezu v trase plavebního kaná- lu a komunikace v něm vedené. Na základě tohoto posouzení je třeba důsledně postupovat při stavbě vnitřní výsypky lomu Bílina a výsypky Pokrok v doteku s trasou budoucího napojení mezi Ledvickým rybníkem a jezerem Maxim. 10. Pro zajištění realizace jižního kmenového sběrače, který umožní gravitační převedení odpadních vod z jižní části Duchcova na ČOV v Želénkách, je nutné sladění zájmů se záměry elektrárny Ledvice (ukládání stabilizátu). 11. Pro rozvoj výrobních a komerčních funkcí preferovat regeneraci stávajících, nevyužíva- ných ploch, tzv. brownfields.

71 12. Zpracovat speciální studie zaměřené na návrh vhodné druhové skladby zeleně z hlediska biologického, ale též z hlediska nároků na její kvalitní údržbu týkající se sídelní zeleně veřejných prostranství a rekultivovaných ploch.

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Řešené území je zařazeno do obilnářské výrobní oblasti, podoblasti 3, která zahrnuje území s výraznou klimatickou heterogenitou, v nadmořské výšce 450 – 550 m n.m., s průměrnými až slabě podprůměrnými podmínkami pro pěstování obilovin, krmných plodin, řepky a ve vyšších polohách lnu. Terénní podmínky jsou komplikovanější, jedná se o členi- tější terén s vyšším podílem produkčně horších půd. Z klimatického hlediska je území charakterizováno dvěma klimatickými regiony. Klima- tický region T1 je charakterizován jako teplý a suchý, s průměrnou teplotou 8 – 9°C, průměr- ným úhrnem srážek < 500 mm. Pravděpodobnost suchých vegetačních období je 40 – 60%, vláhová jistota 0 – 2. Zahrnuje nejsušší oblast Čech. Klimatický region T2 je oblast teplá, mírně suchá, pravděpodobnost suchých vegetačních období 20- 30%, vláhová jistota 2 – 4, průměrná roční teplota 8 – 9°C, průměrný roční úhrn srážek 500 – 600 mm.

E.1. Zemědělský půdní fond V zájmovém území – k.ú. Duchcov, Hrdlovka a Liptice je zastoupena převážně jen IV. třída přednosti v ochraně ZPF, popř. nehodnocené plochy mimo ZPF – území dolů a vý- sypek, resp. pozemky určené pro plnění funkcí lesa (PUPFL). Nejvíce ploch vlastního města a ploch obklopujících zastavěná území města spadá do IV. třídy přednosti v ochraně ZPF (nejvíce jsou zde zastoupeny hnědé půdy oglejené a ogle- jené půdy na různých horninách, zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až ka- menité, dočasně zamokřené). Plochy pro bydlení, které jsou navrhovány v rámci předkládaného územního plánu, leží ve IV. třídě přednosti v ochraně.

E.2. Plochy lesů V lesních porostech převládají z 90 % listnáče (buk, dub), v 10 % jehličnany. Věková skladba je převážně z mladých porostů použitých při rekultivacích vytěžených ploch. Lesy jsou zde pouze v kategorii lesů zvláštního určení. Celé území spadá do imisního pásma C, tzn. s životností smrkových porostů 41 – 60 let. Navržené urbanistické záměry představují zábor lesní půdy hospodářského lesa v rozsahu cca 1,48 ha, který vzniká vymezením východního obchvatu města na silnici II/258 a přesměrované I/27 v k.ú. Duchcov. K žádnému dalšímu dotčení lesních porostů nebo lesních pozemků nedojde.

72 E.3. Využití půdního fondu Po rozpadu Státního statku Bílina patří zemědělská půda Pozemkovému fondu ČR. Rozsáhlé pozemky se nedaří pronajímat a leží proto ladem. Státní lesy se transformovaly na Lesy ČR. V řešeném území vykonává odbornou lesní správu Lesní správa Litvínov se sídlem v Oseku. Značně perspektivní nárůsty zemědělské i lesní půdy spojené s projekty rekultivací si vyžádají změny v organizaci péče o zemědělskou a lesní půdu. Plošně nejrozšířenější kulturou jsou ostatní plochy (61,5% celkové výměry k.ú. Duch- cov, Hrdlovka a Liptice), což je dáno polohou výsypek a odkalovacích nádrží. Zemědělská půda zaujímá 17,5 % celkové výměry, zornění činí 51,97 %. Lesní půda zaujímá 7,5 % půd- ního fondu, což je hluboko pod celorepublikovým průměrem (33 %). Převážná část urbanistických záměrů se odehrává v rámci zastavěných ploch Duchco- va, nebylo zde shledáno jako nutné expandovat sídelní plochy do okolní volné krajiny. Zámě- rem je intenzifikace a kultivování stávajícího sídelního prostředí (využití proluk, sanace de- vastovaných ploch aj.) Celkem představují navržené urbanistické záměry v prostoru k.ú. Duchcov, Hrdlovka a Liptice vynětí 65,69 ha půdy (z toho 16,03 ha zemědělské - orné půdy). Všechny plochy na- vržené pro vynětí leží v k.ú. Duchcov. Nárůst zemědělské i lesní půdy představují rekultivace výsypek a odkališť. Předpokládá se, že realizací rekultivačních programů se v budoucnosti získá několik set hektarů zeměděl- ských a lesnických ploch.

E.4. Tabulka záborů ZPF a PUPFL

ZPF – kultura Ochrana ZPF Výměra PUPFL Ozn. Lokalita (ha) ZPF Orná Zahrada Sad TTP Třída Výměra (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) ochrany (ha) BYDLENÍ, SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY B1 Pokrok - V Domcích 7,55 0 0 0 0 0 IV 7,4 0 B2 Vinduška 0,15 0 0 0 0 0 IV 0,15 0 B3 Ul. Jabloňová 0,28 0,28 0 0,28 0 0 IV 0,28 0 B4 Bažantnice 0,37 0 0 0 0 0 IV 0,37 0 B5 Nové Sady 0,88 0,88 0,39 0 0,49 0 IV 0,88 0 B6 Agroterm 2,86 2,86 0 2,86 0 0 IV 2,65 0 Celkem 12,09 4,02 0,39 3,14 0,49 0 IV 11,73 0 VÝROBA P1 Ul. Želénská – sever 5,09 0 0 0 0 0 - 0 0 P2 Ul. Želénská - jih 0,4 0 0 0 0 0 - 0 0 Celkem 5,49 0 0 0 0 0 - 0 0 ZELEŇ, REKREACE Z1 Zahrádkářská kolo- 3,65 3,65 3,65 0 0 0 IV 3,57 0 nie Z2 Izolační zeleň Agro- 0,53 0,53 0 0,53 0 0 IV 0,46 0 tem Z3 Park (ZK) 2,27 0 0 2,27 0 0 IV 2,27 0 Celkem 6,45 4,18 3,65 2,8 0 0 IV 6,3 0 REKULTIVACE V1 Ledvický rybník 9,22 0 0 0 0 0 - 0 0 DOPRVNÍ INFRASTRUKTURA D1 Severní obchvat 9,77 7,21 7,1 0 0 0,11 IV 7,41 0,43 D2 Východní obchvat 1,79 0,62 0,02 0 0 0,6 IV 0,65 1,05 V 0,03 D3 Jižní obchvat 19,47 0 0 0 0 0 IV 0,84 0

73 ZPF – kultura Ochrana ZPF Výměra PUPFL Ozn. Lokalita (ha) ZPF Orná Zahrada Sad TTP Třída Výměra (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) ochrany (ha) D4 Místní komunikace 0,18 0 0 0 0 0 IV 0,18 0 obslužná D5 Silnice III. třídy 0,86 0 0 0 0 0 - 0 0 D6 Regionální dráha - 0,37 0 0 0 0 0 IV 0,07 0 dostavba Celkem 32,44 7,83 7,12 0 0 0,71 IV 9,15 1,48 V 0,03 ZÁBORY CELKEM 65,69 16,03 11,16 5,94 0,49 0,71 IV 27,18 1,48 V 0,03

74 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK aj. a jiné BN byty nájemní c.k. císařsko-královský CD cenzová domácnost CO oxid uhelnatý CO civilní ochrana ČBÚ Český báňský úřad ČD České dráhy ČEZ České energetické závody, a.s. Praha ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIZP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČS čerpací stanice ČSAD Česká autobusová doprava ČSN česká/československá státní norma DB Doly Bílina (Severočeské doly, a.s. Chomutov) DBC doplňkové biocentrum DN jmenovitá světlost potrubí DOS – VGP Duchcovská obchodní společnost – vrtný průzkum Osek DOSS dotčené orgány státní správy DPD dálková pasová doprava (v důlním provozu) DPS dům s pečovatelskou službou ELE Elektrárna Ledvice EO ekvivalentní obyvatel FMPE Federální Ministerstvo paliv a energetiky HZS Hasičský záchranný sbor KO komunální odpad KÚ Krajský úřad LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor MěÚ Městský úřad mj. mimo jiné MP Ministerstvo průmyslu MPZ městská památková zóna MŠ mateřská škola MÚ Městský úřad MUS Mostecká uhelná společnost, a.s. MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky MŽP Ministerstvo životního prostředí NOx oxidy dusíku NP nadzemní podlaží ODŽP Odbor dopravy a životního prostředí OkÚ Okresní úřad OP ochranné pásmo OV občanská vybavenost OŽP Odbor životního prostředí PO Povodní Ohře s.p. Chomutov POH plán odpadového hospodářství POPD plán otvírky a přípravy dobývání PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor

75 RD rodinné domy REZZO registr zdrojů znečišťování ovzduší (1, 2, 3 – velké, střední, malé zdroje) ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SČVK Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice SHP Severočeská hnědouhelná pánev SO2 oxid siřičitý SOU střední odborné učiliště SÚ sídelní útvar SÚ stavební úřad SVS Severočeská vodárenská společnost, a.s. TS Technické služby TZB technické zařízení budov TZL tuhé znečišťující látky ÚP VÚC územní plán velkého územního celku ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚPN územní plán ÚPP územně plánovací podklad US urbanistická studie ÚSES územní systém ekologické stability ÚTP územně technický podklad VD vodohospodářské dílo VKP významný krajinný prvek VN vysoké napětí VOC těkavé organické látky VPS veřejně prospěšné stavby ZPF zemědělský půdní fond ZŠ základní škola ZÚR zásady územního rozvoje ŽP životní prostředí

76 PŘÍLOHA Č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA DUCHCOV

ZPRÁVA O PROJEDNÁNÍ NÁVRHU

ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K POSOUZENÍ NÁVRHU: Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

POŘIZOVATEL ÚPD: Městský úřad v Duchcově Nám. Republiky č. 5, 419 01 Duchcov

POVĚŘENÁ ÚŘEDNÍ OSOBA POŘIZOVATELE: jméno : Kvasničková Květuše funkce : vedoucí odboru výstavby a ŽP

DATUM ZPRACOVÁNÍ: 2006-2008

Příloha: Návrh územního plánu – www.duchcov.cz Vyhodnocení vlivů ÚpmDuchcov na udržitelný rozvoj území vč. posouzení KÚ, odbor ŽP Odůvodnění ÚpmDuchcov Kopie dokladů k Návrhu ÚP města Duchcov

OBSAH: (dle § 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb.)

1. ÚVOD

2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

3. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ PŘIPOMÍNEK SOUSEDNÍCH OBCÍ

4. SDĚLENÍ, JAK BYLY ZOHLEDNĚNY VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, POKUD BYLO POŽADOVÁNO V ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

5. SDĚLENÍ, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO STANOVISKO KOMISE V PŘÍPADĚ NEGATIVNÍCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA LOKALITU S PRIORITNÍMI TYPY STANOVIŠŤ NEBO S PRIORITNÍMI DRUHY

6. VYJÁDŘENÍ RADY OBCÍ, POKUD BYLO VYDÁNO, A STANOVISKO POŘIZOVATELE, JAK BYLO TOTO VYJÁDŘENÍ ZOHLEDNĚNO

7. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ

8. ZÁVĚR

1. ÚVOD

Zastupitelstvo města Duchcov rozhodlo o pořízení územního plánu města Duchcov na zá- kladě schválené Urbanistické studie plnící funkci souborného stanoviska dle § 20, zák. č. 50/1976 Sb. v platném znění a dne 5. prosince 2006 schválilo návrh Zadání ÚP města Du- chcov. V období od tohoto usnesení až do 31.12.2006 byl územní plán pořizován podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Po nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (sta- vební zákon) od 1.1. 2007 pořizování pokračovalo v souladu s tímto zákonem. V souladu s přechodnými ustanoveními nového stavebního zákona bylo postupováno již podle jednotl.ustanovení spolu s vyhl. č. 500/2006 Sb. příloha č. 7. Pořizovatelem územního plánu je Městský úřad Duchcov, jehož 2 úředníci splňují kvalifikační požadavky stanovené v § 24 stavebního zákona., zpracovatelem T-plan. s.r.o., se sídlem Praha, jež byl zpracovatelem původního ÚP města Duchcov a Ledvice z r. 1998, kde zada- vatelem byl Okresní úřad Teplice. Zastupitelstvo určilo svým usnesením č. V/2 dne 12.4.2007 Určeného zastupitele, kterým je pan Mgr. Zbyněk Šimbera ( místostarosta města).

Návrh byl zpracován v souladu s přechodnými ustanoveními nového stavebního zákona, byl projednán dle ust. § 50 SZ,upraven v souladu se stanovisky dotčených orgánů. Dle stanoviska Krajského úřad, odbor ŽP a Z byla dle § 19 odst. 2 SZ zpracována dokumentace Vhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a byla předmětem řízení dle zák. č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a po té opět projedná- na s dotčenými orgány a sousedními obcemi. Původní dokumentace (grafika + text beze změn).

Poté byl projednán s krajským úřadem, dotčenými orgány a sousedními obcemi v souladu s § 50 stavebního zákona a upraven dle výsledku projednání.

Nyní je krajskému úřadu předkládán k posouzení podle §51 stavebního zákona.

Územní plán je zpracován pro správní území města Duchcov.tj. katastrální území Duchcov,

2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

1. Soulad s politikou územního rozvoje: Podle Politiky územního rozvoje schválené usnesením vlády č. 561 ze dne 17.5. 2006 se řešené území nachází v rozvojové oblasti OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem. Pro tuto oblast jsou v PÚR stanovena kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí, b) chránit lázeňské funkce Teplic, c) podporovat využívání „brownfields“. Tato kritéria územní plán splňuje( viz Odůvodnění…).

Územní plán je v souladu s politikou územního rozvoje.

2. Soulad s ÚPD vydanou krajem: Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou 2. změny a doplňky ÚP VÚC SHP, schválené Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 12.12. 2001, upravené ve smyslu ust. § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V této dokumentaci jsou vymezené plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury a ÚSES.

Územní plán je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací Ústeckého kraje.

3. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ PŘIPOMÍNEK SOUSEDNÍCH OBCÍ

Se správním územím města Duchcov sousedí města a obce Zabrušany, Ledvice, Háj u Du- chcova, Jeníkov, Lahošť. Územní plán není v rozporu se záměry sousedních obcí vyplývajících z jejich platných, popř. rozpracovaných územně plánovacích dokumentací.

V souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo sousedním obcím 15 dnů předem oznáme- no místo a doba konání společného jednání o návrhu změny. Zároveň byly vyzvány k uplatnění svých připomínek ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání. Žádná ze sousedních obcí neuplatnila k návrhu změny své připomínky.

4. SDĚLENÍ, JAK BYLY ZOHLEDNĚNY VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, POKUD BYLO POŽADOVÁNO V ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoje území bylo zpracováno- viz. dokument Odůvodně- ní… a Vyhodnocení vlivů…se závěrečným stanoviskem Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ze dne 21.4.2008 č.j. 1413/06/ZPZ-stanSEA č.ev.68934/2008.

5. SDĚLENÍ, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO STANOVISKO KOMISE V PŘÍPADĚ NEGATIVNÍCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA LOKALITU S PRIORITNÍMI TYPY STANOVIŠŤ NEBO S PRIORITNÍMI DRUHY

ÚP nemá negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť ani na lokalitu s prioritními druhy.

6. VYJÁDŘENÍ RADY OBCÍ, POKUD BYLO VYDÁNO, A STANOVISKO POŘIZOVATELE, JAK BYLO TOTO VYJÁDŘENÍ ZOHLEDNĚNO

Pro správní území obce s rozšířenou působností Teplice, ve kterém se město Duchcov na- chází není zřízena Rada obcí pro udržitelný rozvoj území.

7. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ

V souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo dotčeným orgánům 15 dnů předem ozná- meno místo a doba konání společného jednání o návrhu změny. Zároveň byly vyzvány k uplatnění svých stanovisek ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání.

Viz Odůvodnění ÚP.

ZÁVĚR

Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky a s územně pláno- vací dokumentací vydanou Ústeckým krajem.

Vzhledem k tomu, že stanoviska dotčených orgánů k projednávanému návrhu byla kladná, s připomínkami, které byly do návrhu zapracovány a žádná ze sousedních obcí k němu neuplatnila své připomínky, nejsou nutné jeho podstatné úpravy či přepracování.

V Duchcově, dne 2.7.2008

Vypracoval: Kvasničková K, vedoucí odboru výstavby a ŽP.

PŘÍLOHA Č. 2

NÁVRH K VYHODNOCENÍ STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DUCHCOV projednaného na společném jednání s dotčenými orgány dne 26.9.2007

Název dotčeného orgánu Tématický úsek Obsah stanoviska Vyhodnocení státní správy Ministerstvo životního - Bez připomínek. - prostředí Ministerstvo obrany, obrana státu Nemá k návrhu ÚP města Duchcov námitky, za předpokladu, Stanovisko bude respektováno. Vojenská ubytovací a že případná výstavba staveb uvedených ve stanovisku bude stavební správa Litoměři- předem projednána s VUSS Litoměřice. ce Ministerstvo zdravotnic- vodní hospodář- Do textové části Odůvodnění ÚP doplnit informaci o ochran- Textová část Odůvodnění ÚP bude doplněna dle stanoviska. tví, ství ném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Označení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů ve Český inspektorát lázní a Teplice. výkresu širších vztahů bude upraveno dle stanoviska zřídel Označení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů v souladu s platnými předpisy. v legendě výkresu širších vztahů uvést do souladu s označením dle zákona č. 164/2001 Sb. Z hlediska ochrany přírodních léčebných lázní lázeňského místa Teplice v Čechách a jeho přírodních léčivých zdrojů nejsou k návrhu ÚP další připomínky. Ministerstvo zemědělství, ZPF Nemá k návrhu ÚP města Duchcov připomínky. Souhlasné stanovisko. Pozemkový úřad Teplice V daném území se v současné době neprovádí pozemkové úpravy. Ministerstvo průmyslu a těžba Souhlasné stanovisko. Přehled výhradních ložisek nerostných surovin bude doplněn obchodu Doplnit výčet výhradních ložisek v textové části Odůvodnění dle připomínky. ÚP o výhradní ložisko oxyhumolitu B 3 318980 Duchcov – Václav. Ministerstva dopravy, doprava Nemá k návrhu ÚP města Duchcov z hlediska sledované Souhlasné stanovisko. Centrum dopravního vý- dopravní sítě připomínek. zkumu Sekce koncepce rozvoje dopravního sektoru – Praha

Název dotčeného orgánu Tématický úsek Obsah stanoviska Vyhodnocení státní správy Krajský úřad Ústeckého životní prostředí ÚP je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí se Stanovisko bude respektováno. kraje zaměřením na vlivy záměrů uvedených ve stanovisku, které Odbor životního prostředí by mohly představovat negativní ovlivnění složek životního a zemědělství prostředí. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude nedílnou součás- tí návrhu ÚP. Krajský úřad Ústeckého - Bez připomínek. - kraje Odbor dopravy a silniční- ho hospodářství Krajský úřad Ústeckého památková péče Návrh ÚP se negativně nedotýká zájmů státní památkové Stanovisko bude respektováno. kraje péče. Koordinační výkres bude doplněn dle stanoviska. Odbor kultury a památko- Do koordinačního výkresu doplnit vyznačení nemovitých vé péče kulturních památek uvedených ve stanovisku a vyznačení areálu národní kulturní památky Zámek Duchcov. Z hlediska ochrany archeologického území považovat celé území obce za území s archeologickými nálezy a při realizaci veškerých záměrů dodržovat ustanovení zákona č. 20/87 Sb. Magistrát města Teplice, - Bez připomínek. - Odbor ŽP a dopravy Magistrát města Teplice, - Bez připomínek. - Odbor územního pláno- vání Magistrát města Teplice, -- Bez připomínek. - Odbor školství a kultury, sportu Český geologický úřad - Bez připomínek. - Český báňský úřad - Bez připomínek. - Drážní úřad, - Bez připomínek. - sekce stavební Český telekomunikační - Bez připomínek. - úřad Hasičský záchranný sbor civilní a požární Souhlasí, za předpokladu zapracování požadavků HZS: • Posouzení vodovodní síť z hlediska požárního zabez- Ústeckého kraje, ochrana • posoudit vodovodní síť z hlediska požárního zabezpe- pečení nové výstavby je obsaženo v Odůvodnění ÚP, v kapitole C.1.8.6. Vodovod pitné vody, podkapitole Po-

Název dotčeného orgánu Tématický úsek Obsah stanoviska Vyhodnocení státní správy územní odbor Teplice čení nové výstavby žární zabezpečení nové výstavby. • posoudit možnost použití navrhovaných komunikací pro • Nově vymezené komunikace jsou navrženy v souladu s potřebu jednotek PO ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic, ČSN 736110 • zpracovat návrh řešení požadavků civilní ochrany ve Projektování místních komunikací a s TP 103 Navrho- smyslu vyhl. č. 380/2002 Sb. vání obytných zón vyhovující potřebám jednotek PO – bude doplněno do textové části Odůvodnění ÚP. • Kapitola C.2. Návrh řešení požadavků civilní ochrany v Odůvodnění ÚP bude upravena ve smyslu vyhl. č. 380/2002 Sb. a požadavků HZS. Krajská hygienická stani- - Bez připomínek. - ce Ústeckého kraje Obvodní báňský úřad v těžba Nemá k návrhu ÚP připomínky. Souhlasné stanovisko. Mostě Úřad pro civilní letectví doprava Nemá k návrhu ÚP připomínky vzhledem k tomu, že nepřed- Souhlasné stanovisko. České republiky pokládá střet se zájmy civilního letectví. odbor řízení letového provozu a letišť oddělení letišť Česká geologická služba - Bez připomínek. -

PŘÍLOHA Č. 3

NÁVRH K VYHODNOCENÍ STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP MĚSTA DUCHCOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ projednaného písemnou formou doplněného jednání s dotčenými orgány

Název dotčeného orgánu Tématický úsek Obsah stanoviska Vyhodnocení státní správy Ministerstvo životního ochrana přírody a Vymezení NR ÚSES musí být plně převzato z nadřízené Nadregionální ÚSES do řešeného území nezasahuje. Regio- prostředí, krajiny územně plánovací dokumentace, tj. územně plánovací do- nální ÚSES byl směrně převzat z nadřazené územně pláno- odbor péče o krajinu kumentace velkého územního celku. vací dokumentace Ústeckého kraje a zpřesněn v rámci zpra- cování Urbanistické studie města Duchcov, prohlášené za koncept ÚP. Ministerstvo obrany, - Bez připomínek. - Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměři- ce Ministerstvo zdravotnictví - Bez připomínek. - Český inspektorát lázní a zřídel Ministerstvo zemědělství ZPF Nemá k návrhu ÚP města Duchcov připomínky. Souhlasné stanovisko. Pozemkový úřad Teplice V daném území se v současné době neprovádí pozemkové úpravy. Ministerstvo průmyslu a - Bez připomínek. - obchodu Ministerstva dopravy, doprava Nemá k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný Souhlasné stanovisko. Centrum dopravního vý- rozvoj území z hlediska sledované dopravní sítě připomínek. zkumu Divize rozvoje dopravy – pracoviště Praha Krajský úřad Ústeckého životní prostředí Souhlasné stanovisko k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duch- Stanovisko bude respektováno. kraje cov na životní prostředí při respektování podmínek prostoro- Podmínky stanoviska budou zapracovány do návrhu ÚP. odbor životního prostředí vých a funkčních regulativů uvedených ve vyhodnocení vlivů a zemědělství koncepce ÚP na životní prostředí v navazujících územních řízeních. Požadavek na zapracování podmínek souhlasného stanovis-

Název dotčeného orgánu Tématický úsek Obsah stanoviska Vyhodnocení státní správy ka do návrhu ÚP. Krajský úřad Ústeckého - Bez připomínek. - kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství Krajský úřad Ústeckého památková péče Souhlasí bez zásadních připomínek k vyhodnocení vlivů ÚP Textová část bude upravena dle požadavků stanoviska. kraje města Duchcov na udržitelný rozvoj území. odbor kultury a památko- V textové části opravit faktické nesrovnalosti v kapitole A.2. vé péče Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplat- něna územně plánovací dokumentace, podkapitole Kulturní a historické hodnoty a kapitole C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území (jev č. 8). Magistrát města Teplice, - Bez připomínek. - odbor ŽP a dopravy Magistrát města Teplice, - Bez připomínek. - odbor územního plánová- ní Magistrát města Teplice, - Bez připomínek. - odbor školství a kultury, sportu Český geologický úřad - Bez připomínek. - Český báňský úřad - Bez připomínek. - Drážní úřad, doprava Nemá k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný Stanovisko bude respektováno. sekce stavební rozvoj území námitek. Povolení stavby dráhy nebo stavby na dráze (definovaných dle zákona č. 266/1994 Sb.) podléhá Drážnímu úřadu dle §7 a § 15 zákona č. 183/2006 Sb. Případná výstavba v ochranném pásmu dráhy je dle §9 zá- kona č. 266/1994 Sb.možná jen se souhlasem Drážního úřadu. Český telekomunikační - Bez připomínek. - úřad Hasičský záchranný sbor civilní ochrana Souhlasí s předloženým Vyhodnocení vlivů ÚP města Duch- Souhlasné stanovisko. Ústeckého kraje cov na udržitelný rozvoj území. územní odbor Teplice

Název dotčeného orgánu Tématický úsek Obsah stanoviska Vyhodnocení státní správy Krajská hygienická stani- - Bez připomínek. - ce Ústeckého kraje Obvodní báňský úřad v - Bez připomínek. - Mostě Úřad pro civilní letectví - Bez připomínek. - České republiky odbor řízení letového provozu a letišť oddělení letišť Česká geologická služba těžba Nemá k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný Souhlasné stanovisko. rozvoj území připomínky.