MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Jan WALIK
REGIONÁLNĚ GEOGRAFICKÉ ASPEKTY ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE OPAVA
Diplomová práce
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Antonín VĚŢNÍK, CSc. ______Brno 2011 Jméno a příjmení autora: Jan WALIK Název diplomové práce: Regionálně geografické aspekty zemědělství okresu Opava Název v angličtině: The Regional Geographical Aspects of Agriculture in the Opava District Studijní obor (směr): Regionální geografie a regionální rozvoj Vedoucí diplomové (bakalářské) práce: Doc. RNDr. Antonín VĚŢNÍK, CSc. Rok obhajoby: 2011
Anotace v češtině
Tato diplomová práce se zabývá zemědělstvím v okrese Opava. Úvodní část se zabývá fyzicko-geografickými a socioekonomickými charakteristikami území. Dále je stručně popsán vývoj a situace zemědělství v okrese Opava před rokem 1989 a také po tomto roce. Pomocí dotazníkového šetření u vybraných subjektů je zaznamenána současná situace konvenčního a ekologického zemědělství ve studovaném území. V závěru jsou naznačeny moţnosti dalšího rozvoje v rámci společné zemědělské politiky EU.
Anotace v angličtině
This diploma is about agriculture in Opava district. Introduction is about natural and social-economical features of this area. Than there is briefly described history and situation of agriculture in Opava district before 1989, and after that year too. Through questionnaires at selected subjects is recorded actual situation of conventional and ecological agriculture in study area. At the end there are suggested possible future developments within the frameworks of Common Agriculture policy of European union.
Klíčová slova v češtině: okres Opava, zemědělství, ekologické zemědělství, transformace zemědělství
Klíčová slova v angličtině: Opava district, agriculture, ecological agriculture, transition of agriculture
2
Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Student: Jan Walik
Studijní program: Geografie a kartografie
Studijní obor: Regionální geografie a regionální rozvoj
Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:
Regionálně geografické aspekty zemědělství v okrese Opava
The Regional Geographical Aspects of Agriculture in the Opava District
Zásady pro vypracování:
V úvodní části budou zpracovány všeobecně geografické charakteristiky studovaného území. FG a SEG poměry budou zpracovány především z pohledu a významu k zemědělství. V další části práce bude věnována pozornost problematice zemědělství, bude zpracován i stav zemědělství v okrese před rokem 1990. Dále budou analýzovány transformační procesy v zemědělství po roce 1990 a zachyceny zzákladní trendy tohoto vývoje. Na základě anketního šetření u rozhodujících firem bude zachycen současný stav a výrobní zaměření zemědělství po vstuzpu do EU. V závěru práce budou zpracovány dopady a další moţnosti v rozvoji zemědělství studovaného regionu, zejména v souladu se základními principi SZP EU.
3
Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca 70 - 80 stran
Seznam odborné literatury: Bičík, I., Jančák, V.: Transformační procesy v Českém zemědělství po roce 1990. Praha. UK Praha, 2005. 103 s. ISBN 80-86561-19-4. Spišiak, P.: Agrorurálne štruktury Slovenska po roku 1989. Bratislava: Geografika Bratislava, 2005. 183 s. ISBN 80-969338-4-1. Svobodová, H., Věţník, A. Dopady SZP EU na stav a moţný rozvoj zemědělství v mikroregionu Hrotovicko. Geografické informácie, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 12, 1, s. 151-157, ISSN 1337-9453. 2008. Zpráva o stavu zemědělství v ČR (Zelené zprávy) 2000-2008. Mze ČR.
Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Antonín Věţník, CSc.
Podpis vedoucího práce ………………………………………..
Datum zadání bakalářské práce: září 2009
Datum odevzdání bakalářské práce: do 13. května 2011
RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu
Zadání práce převzal: ...... dne ......
4
Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věţníka, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 9. 5. 2011 ………………….. Jan WALIK
5
Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu mé diplomové práce doc. RNDr. Antonínu Věţníkovi za odborné vedení při psaní tohoto textu a také za časté a informačně přínosné konzultace. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Martinu Odstrčilovi z Krajské agentury pro zemědělství a venkov za poskytnutá data o subjektech působících v zemědělství v okrese Opava, Ing. Taťaně Glozygové z Českého statistického úřadu v Ostravě za poskytnutí informací o zemědělství po roce 1989 v okrese Opava a rovněţ všem pracovníkům okresního archivu v Opavě za vstřícnost při zjišťování skutečností o zemědělství před rokem 1989. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem zemědělcům, kteří byli ochotni vyplnit dotazníkové šetření.
6
Seznam zkratek
AEO Agroenvironmentální opatření a.s. akciová společnost BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka ČD České dráhy ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální EU Evropská unie EZ ekologické zemědělství FG fyzicko-geografický FO fyzická osoby GAEC Good Agricultural and Environmental Conditions – Dobrý zemědělský a environmentální stav HDP hrubý domácí produkt HRDP Horizontal rural development plan (Horizontální plán rozvoje venkova) CHKO chráněná krajinná oblast JHR jednotně hospodařící rolník JZD jednotné zemědělské druţstvo k. ú. katastrální území LFA Less Favoured area (méně příznivé oblasti) LPIS systém evidence zemědělské půdy MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSK Moravskoslezský kraj MZe Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území MŢP Ministerstvo Ţivotního prostředí NH národní hospodářství NP národní park NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace OP orná půda PO právnická osoba PP přírodní park PRV Program Rozvoje Venkova PZ počet zaměstnanců RV rostlinná výroba ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SAPS single area payment scheme- jednotná platba na plochu SEG socioekonomicko-geografický SHE samostatně hospodařící ekozemědělci SHR samostatně hospodařící rolník SLDB 2001 Sčítání lidu, domů a bytu v roce 2001 SO ORP správní obvod obcí s rozšířenou působností SOT Společná organizace trhu s.r.o. společnost s ručením omezeným SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP EU Společná zemědělská politika Evropské unie TK trvalé kultury (vinice, chmelnice, ovocné sady, zahrady,…)
7
TOP-UP doplňková plata ze strany MZe ČR prostřednictvím SZIF TTP trvalé travní porosty ÚŘZ Ústavy řízené státem ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací VD vodní dílo VDJ velká dobytčí jednotka VOD výrobní obchodní druţstvo VPM volná pracovní místa VÚZE Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky ZD zemědělské druţstvo ZOD zemědělské obchodní druţstvo ZP zemědělská půda ZVO zemědělské výrobní oblasti ŢV ţivočišná výroba
8
OBSAH Úvod ...... 12 1.1. Cíle práce ...... 12 1.2. Metody zpracování ...... 13 1.3. Hodnocení dosavadní literatury a ostatních pramenů ...... 15 2. FYZICKO-GEOGRAFICKÉ POMĚRY OKRESU OPAVA ...... 17 2.1. Poloha a geomorfologie ...... 17 2.2. Hydrologické poměry ...... 18 2.3. Půdní pokryv ...... 18 2.4. Klimatické poměry ...... 20 2.5. Vyuţití ploch a zemědělský půdní fond ...... 22 2.6. Cena zemědělské půdy ...... 23 2.7. Zemědělské výrobní oblasti ...... 24 2.8. Méně příznivé oblasti ...... 25 3. ŹIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OKRESU OPAVA ...... 27 3.1. Stav ţivotního prostředí v okrese Opava ...... 27 3.2. Chráněná území okresu Opava ...... 28 4. Socioekonomické charakteristiky OkRESU OPAVA ...... 31 4.1. Sídelní struktura ...... 31 4.2. Obyvatelstvo ...... 32 4.2.1. Vývoj počtu obyvatel ...... 32 4.2.2. Přirozený a umělý pohyb obyvatelstva ...... 33 4.2.3. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 34 4.3. Makroekonomické ukazatele ...... 34 4.4. Průmysl, těţba a stavebnictví ...... 35 4.5. Doprava ...... 36 5. SITUACE V Zemědělství V OKRESE OPAVA po roce 1945 ...... 39 5.1. Vývoj zemědělství v letech 1945 - 1989 ...... 39 5.2. Zemědělská výroba ...... 41 5.2.1. Rostlinná výroba ...... 41 5.2.2. Ţivočišná výroba ...... 42 6. Situace v zemědělství v okrese Opava po roce 1989 ...... 44 6.1. Vývoj zemědělství po roce 1989 ...... 44 6.2. Výměra zemědělské půdy ...... 45 6.3. Počet zaměstnanců ...... 46 6.4. Rostlinná výroba ...... 47
9
6.5. Ţivočišná výroba ...... 48 7. Výsledky dotazníkového šetření PO ...... 49 7.1. Stav zemědělství v okrese Opava v roce 1988 ...... 49 7.2. Transformace zemědělství po roce 1989 ...... 50 7.3. Struktura PO podnikajících v zemědělství k 31. 12. 2010 ...... 52 7.4. Zaměstnanost v zemědělských podnicích ...... 56 7.5. Rostlinná výroba ...... 58 7.5.1. Obiloviny ...... 58 7.5.2. Olejniny ...... 61 7.5.3. Ostatní plodiny ...... 62 7.6. Ţivočišná výroba ...... 63 7.7. Nezemědělská činnost ...... 65 7.8. Hlavní odběratelské podniky ...... 66 7.9. Finanční analýza dotázaných subjektů ...... 68 7.10. Rozvoj zemědělských podniků do budoucna ...... 70 8. Výsledky dotazníkového šetření u SHR ...... 72 8.1. Počátky samostatně hospodařících rolníků ...... 72 8.2. Soubor dotazovaných subjektů ...... 72 8.3. Socioekonomické charakteristiky SHR ...... 73 8.4. Zemědělská výroba ...... 74 8.5. Finanční analýza studovaných subjektů ...... 76 9. Ekologické zemědělství v okrese Opava ...... 79 9.1. Soubor dotazovaných subjektů ...... 79 9.2. Výměra obhospodařované zemědělské půdy ...... 80 9.3. Výsledky dotazníkového šetření ...... 81 9.3.1. Kontrolní organizace ...... 81 9.3.2. Socioekonomické charakteristiky samostatně hospodařících ekozemědělců 81 9.3.3. Základní údaje o hospodaření právnických osob ...... 83 9.3.4. Rostlinná výroba ...... 84 9.3.5. Ţivočišná výroba ...... 85 9.3.6. Hlavní odběratelské podniky ...... 86 9.3.7. Finanční analýza dotázaných subjektů ...... 87 9.3.8. Dotační tituly ...... 88 9.3.9. Rozvoj zemědělských podniků v rámci společné zemědělské politiky ...... 89 10. Závěr ...... 92 Seznam pouţité literatury ...... 94
10
Kniţní publikace ...... 94 Elektronické publikace ...... 96 Statistické prameny ...... 97 Mapy a atlasy ...... 98 Elektronické zdroje ...... 98 Seznam příloh ...... 99 Přílohy ...... 100
11
ÚVOD
Zemědělská činnost byla, je a bude zásadní pro populaci, jelikoţ potrava je nedílnou součástí lidstva a bez produktů rostlinné a ţivočišné výroby by dnes málokdo dokázal přeţít. Suroviny vyprodukované na půdě neslouţí pouze k potravě, ale jsou vyuţívány i pro průmyslové zpracování a dochází k propojení s ostatními sektory ekonomiky. Zemědělství je proto významnou součástí národního hospodářství, ač se na tvorbě HDP a zaměstnanosti podílí v současnosti velmi nízkým podílem. Zemědělství v České republice, potaţmo v okrese Opava, prošlo v posledním století několika změnami. Během první republiky byli sedláci velmi váţenou skupinou obyvatel, zemědělství na území českého státu dosáhlo svého vrcholu. Po druhé světové válce s nově nastolenou vládou došlo k změně vlastnických vztahů k půdě, soukromé hospodaření bylo systematicky likvidováno a půda přecházela pod správu JZD a státních statků. Po roce 1989 sice došlo k obnovení soukromého podnikání, ovšem zemědělství je stále závislé na produkci právnických osob, které se rekrutovaly z bývalých JZD a státních statků
1.1. Cíle práce
V úvodu bude věnována pozornost popisu studovaného území a to z hlediska fyzicko-geografického (FG) a socioekonomicko-geografického (SEG), které budou vztaţeny vzhledem k zemědělství. U FG poměrů se jedná o půdu, klima, vodstvo, u SEG poměrů o strukturu a rozmístění obyvatelstva nebo dopravní napojení. Tato diplomová práce má za hlavní cíl zanalyzovat současný stav zemědělství a výrobní zaměření v okrese Opava, které bylo provedeno anketním šetřením u právnických (PO) a fyzických osob (FO). Rovněţ bude pozornost věnována vývoji zemědělství mezi lety 1945 – 1989, průběhu procesu transformace zemědělství a jeho vliv na zemědělství v devadesátých letech aţ do současnosti. V posledních dvaceti letech se mění činnost zemědělství spíše z produkce potravin na tvorbu a údrţbu krajiny, čemuţ odpovídá i poměr finančních prostředků vyplacených formou dotací v rámci Společné zemědělské politiky EU (SZP EU). V rámci Agroenvironmentálních opatření (AEO) z Programu rozvoje venkova (PRV) je podporováno mimo jiné ekologické zemědělství (EZ). Analýza současného stavu EZ v okrese Opava je taktéţ součástí práce. V závěru práce budou zpracovány další moţnosti rozvoje zemědělské činnosti v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP EU), stejně tak bude pozornost věnována i pozitivní i negativním názorům a připomínkám aktérů působících na území okresu Opava.
12
1.2. Metody zpracování
Údaje o stavu a hospodaření JZD a státních statků v letech 1962 aţ 1984 vychází z ročenek zemědělství okresu Opava, které byly dostupné v okresním archivu v Opavě. Data o zemědělské výrobě od devadesátých let aţ do současnosti byla poskytnuta ČSÚ – krajským pracovištěm Ostrava. Na základě potřeb EUROSTATU je od roku 2001 většina dat poskytovaná ČSÚ vedena za území kraje. Důvodem je, ţe ČSÚ je státní organizace závislá na finančních prostředcích státu a při jejich nedostatku není schopna publikovat podrobnější data. Na financích je závislé i mnoţství dat, které se publikují, a také metodika, u kaţdého výběrového šetření v zemědělství je odlišná Zjišťované skutečnosti tak nejsou vţdy stejné, a proto nelze utvořit souvislou časovou řadu. ČSÚ, který eviduje zemědělské subjekty v okrese Opava, v rámci ochrany osobních údajů, odmítl vydat data o názvu a sídle podnikání u PO a jméno, příjmení a adresu trvalého bydliště u FO. Tyto údaje, navíc i výměry celkové půdy, orné půdy a trvalých porostů byly poskytnuty Krajskou agenturou pro zemědělství a venkov v Opavě. V tomto seznamu byly údaje o subjektech působících v okrese Ostrava – město, metodou výběru jsem určil ty, které působí v okrese Opava1. Na základě těchto údajů proběhlo vlastní dotazníkové šetření u právnických osob a samostatně hospodařících rolníků (SHR). U obou kategorií byla vytvořena umělá spodní hranice výměry, a to 80 ha zemědělské půdy, aby bylo moţno porovnat hospodaření u právnických i fyzických osob. Toto anketní šetření proběhlo u 45 PO hospodařících na zemědělské půdě. Navíc byly do této skupiny zahrnuty i dva subjekty věnující se čistě ţivočišné výrobě – chovu drůbeţe. U SHR rovněţ proběhlo terénní šetření, kterého se zúčastnilo 41 respondentů. Nevyplněná forma dotazníkového formuláře pro PO i SHR je uvedena v příloze. Společné otázky byly zaměřeny na rok vzniku2, respektive rok počátku hospodaření SHR, počet pracovníků, výměry jednotlivých kategorií zemědělské půdy (orná půda - OP, trvalé travní porosty - TTP, trvalé kultury – TK a ostatní), hlavní pěstované plodiny u rostlinné výroby (RV), stavy hospodářských zvířat u ţivočišné výroby (ŢV), hlavní odběratelské podniky RV i ŢV, hospodářské výsledky dotázaných, dotační tituly, záměry podnikání do budoucna a jedna otázka byla zaměřena i na vlastní připomínky a návrhy. U PO bylo zjišťováno i způsob vzniku, a jestli se jednalo o nově vzniklý podnik nebo z jiţ existující organizace, zdali se věnují i nezemědělské činnosti, popřípadě v jakém oboru,
1 Mají zde buď sídlo podnikání anebo sídlo podnikání je v sousedním okrese a jen částečně jejich výměra zasahuje na studované území 2 Jedná se o údaj u právnických osob, kdy v období po roce 1989 jiţ proběhla transformace zemědělství, a došlo ke změně právní formy podnikání 13 rozsah dodavatelské působnosti3 a hlavní bariéry rozvoje podnikání. U SHR byly zjišťovány socioekonomické charakteristiky hospodáře (věk, vzdělání), zdali se jedná o jedinou, hlavní nebo vedlejší činnost a do jaké míry je hospodaření samozásobitelské.4 Základní statistika, ze které jsem vycházel při analýze EZ, je dostupná na stránkách Ministerstva zemědělství (MZe) České republiky, jsou v ní dostupné údaje o všech subjektech působících v EZ, kterými jsou ekologičtí zemědělci, výrobci biopotravin, distributoři, dovozci biopotravin ze třetích zemí, ekologičtí včelaři, výrobci ekologických krmiv a osiv, a faremní zpracovatelé. V seznamu je u samostatně hospodařících ekozemědělců (SHE) uvedeno jméno a příjmení, adresa trvalého bydliště, adresa farmy je- li odlišná od adresy trvalého bydliště, okres popřípadě kraj trvalého bydliště nebo ekofarmy, základní výměra obhospodařované půdy a kontrolní organizace. U PO je místo trvalého bydliště uvedena adresa ekofarmy, ostatní údaje jsou totoţné. Nevýhodou je, ţe podle tohoto seznamu se lze řídit pouze částečně, jelikoţ některé údaje jsou uvedeny chybně, nebo nejsou uvedeny vůbec. Některé subjekty uvedené v seznamu vůbec neexistují, nebo jsou zařazeny v rámci jiného kraje, popřípadě okresu. Z tohoto seznamu jsem metodou výběru určil ty osoby, které jsou spjaty s okresem Opava. Buď zde mají adresu sídla podniku, nebo je zde situována jejich ekofarma. Rovněţ jsem analýzou získal plochu půdy jednotlivých kategorií zemědělské půdy (OP, TTP, TK a ostatní). Seznam osob působících v EZ k 31. 12. 2009, byl uţitečný k získání kontaktních údajů, na jejímţ základě, bylo provedeno dotazníkové šetření, u všech subjektů (7 PO a 13 FO) za účelem zjištění výrobního zaměření a obecných skutečností podnikání v ekologickém zemědělství. Většina otázek je společná jak pro PO, tak i FO, některé otázky jsou vztaţeny pouze pro jednu skupinu osob. Úplné znění dotazníku pro PO a samostatně hospodařící ekozemědělce (SHE) je uvedeno v příloze. Společné otázky byly zaměřeny na rok vzniku ekologické farmy, kontrolní organizaci, počet zaměstnanců, výrobní zaměření RV a ŢV, hospodářské výsledky, dotační tituly od MZe a EU a plány do budoucna. PO byly dotazovány i na způsob vzniku, zaměření činnosti podniku a bariéry rozvoje podnikání, u SHE na socioekonomické údaje majitelů farmy, a jestli je hospodaření jejich jedinou, hlavní nebo vedlejší činností.
3 Místní v obci, okresní, nadokresní a zahraniční 4 Jaký objem produkce hospodář spotřebovává pro vlastní potřebu a jaké mnoţství jde na odbyt. 14
1.3. Hodnocení dosavadní literatury a ostatních pramenů
Problematice zemědělství se věnuje mnoho publikací, ale opravdu jen některé jsou opravdu kvalitní. Informace v nich obsaţené se často duplují, jsou uvedeny jiţ v jiných tištěných či elektronických zdrojích. K této diplomové práci je u tištěných publikací potřeba věnovat pozornost dílům vydaným po roce 1989, které zohledňují trţní podmínky hospodaření, ale i před tímto rokem, které jsou vyuţity ke studiu tehdejší struktury a organizace zemědělství. Informace o hospodařeních JZD a státních statků v okrese Opava se věnují Ročenky zemědělství okresu Opava vydávané Výrobní zemědělskou správnou v Opavě v letech 1962 – 1984. V těchto ročenkách jsou zahrnuty statistická data o RV (výměry, výnosy) a ŢV (stavy hospodářských zvířat). Podobné informace vyšly i v publikaci vydané k 35 rokům socialistického zemědělství v okrese Opava (1984). Vývoj počtu subjektů je uveden v inventáři Jednotná zemědělská druţstva okresu Opava 1949 – 1984 (1985). Po roce 1989 jsou data o zemědělství na Opavsku dostupná v různých publikacích ČSÚ. Konkrétně se jedná o Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1990, Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. 1990, AGROCENZUS 1995 a 2000 a Strukturální výsledky za zemědělství 2005 a 2007. Obecně geografickým skutečnostem v zemědělství se věnuje taktéţ mnoho publikací. Touto problematikou se zabývají vysokoškolská skripta A. Věţníka (1987, 1989), učební texty I. Bičíka (1982, 1991) nebo P. Spišiaka (2000). O vývoji a územní diferenciaci českého zemědělství pojednává monografie autorů V. Jančák, A. Götz (1997). Přírodními a ekonomickými podmínkami, stavem ţivočišné a rostlinné výroby v ČR se zabývají skripta A. Götze, M. Novotné (1995), transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990 popisují I. Bičík, V. Jančák (2005). Analýzou zemědělství za územní celky okresu se zabývaly i diplomové práce absolventů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno. H. Svobodová (2006) se věnuje okresu Jihlava, M. Havlíček (2000) okresu Břeclav a I. Štěpánková (2003) pro změnu analýze zemědělství okresu Hodonín. V diplomové práci je pozornost věnována i EZ. Odborníky v České republice jsou např. B. Šarapatka a J. Urban, kteří vydali mnoho publikací, jako např. učebnice Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I a II (2003, 2005), nebo Ekologické zemědělství v praxi (2006). Základní principy EZ charakterizuje J. Moudrý (2007). Ekologickým zemědělstvím se zabývá i J. Petr a J. Dlouhý (1992). Poznatky z aplikované ekologie o dlouhodobě udrţitelné produkci zemědělství se věnuje K. Pivnička (2002), ještě před ním se podobnými otázky zabýval J. Praţan (1994). Stejný autor pojednává i o vlivu zemědělství na ţivotní prostředí (1997). Směry alternativního zemědělství a přehled hospodaření v některých zemích světa popisuje ve své knize D. Zímová (1990). Ze
15 zahraničních publikací věnující se EZ můţeme zmínit V. Iona (2004). Informace o stavu ekologického (organického) zemědělství ve světě podává publikace autorů Willer – Yussefi (2008). Neméně důleţité jsou i závěrečné práce studentů vysokých škol, které se tohoto tématu nějakým způsobem dotýkají, a to z hlediska geografického, právnického nebo sociálního. Jsou jimi P. Ţufan (2007), M. Duda (2002), M. Hűttlová (2002), J. Podhorská (2002), L. Prudká (2006), P. Koutná (2006), J. Oberreiter (2007), P. Dvořák (2003) či J. Kříţová (2007). Kromě kniţních publikací existuje mnoho elektronických dokumentů na webových stránkách MZe nebo Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Potřebné informace pro mou diplomovou práci jsem získal i na stránkách PRO – BIO Svaz ekologických zemědělců v ČR, kontrolních organizací KEZ, ABCERT a BIOKONT, výzkumného ústavu BIOINSITUT o.p.s. Charakteristiky území jsou dostupné na webu ČSÚ, Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČUZK), na portálu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), Českých drah (ČD) a také na stránkách Moravskoslezského kraje (MSK).
16
2. FYZICKO-GEOGRAFICKÉ POMĚRY OKRESU OPAVA
2.1. Poloha a geomorfologie
Z historického hlediska se okres Opava nachází na hranici dvou zemí a to Moravy a Slezska, z větší části ovšem připadá ke Slezsku. Současná podoba zájmového území vznikla reformou administrativního členění dne 1. 7. 1960, kdy došlo k sjednocení okresů Statutární město Opava, Opava – venkov, Hlučín a Vítkov a části okresů Bílovec a Moravský Beroun. K 1. 1. 2000 se tento okres, spolu s dalšími pěti, stal součástí vyššího územně správního celku Moravskoslezský kraj, při podrobnějším členění můţeme okres Opava rozdělit na 4 správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a to Hlučín, Kravaře, Opava a Vítkov. Dle Statistického lexikonu obcí České republiky (2007) se v okrese nachází 77 obcí. Administrativní členění je uvedeno v obr. č. 1. Na východě sousedí oblast s okresy Ostrava – město a Karviná, severní hranice je hranice státní a to s Polskem, na západě sousedí s okresem Bruntál, na jihu s okresem Nový Jičín. Jihozápadní cíp okresu je ohraničen okresem Olomouc.
Obr. 1. Administrativní členění okresu Opava Pramen: Moravskoslezský kraj
17
Zajímavé je geomorfologické členění okresu, jelikoţ leţí na kontaktu 3 provincií, Česká Vysočina, Středoevropská níţina a Západní Karpaty. Do Středoevropských níţin náleţí celek Opavská pahorkatina, Českou vysočinu tvoří Nízký Jeseník. Okrajově sem spadá i oblast Ostravské pánve při východní části okresu, která náleţí do provincie Západních Karpat. Nejvyšší místo leţí v jihozápadním cípu na hranici s okresem Olomouc s názvem Červená hora (749 m. n. m.), nejniţší místo bychom našli východně od obce Šilheřovice v nadmořské výšce okolo 200 m. n. m. (CZUDEK, 1972)
2.2. Hydrologické poměry
Celá plocha okresu Opava spadá pod úmoří Baltského moře, kam své vody odvádí hlavní tok řeka Opava. Opava má 3 zdrojnice, Bílou Opavu, pramenící na jiţním svahu hory Praděd, Střední Opavu, pramenící na severní straně Pradědu a Černou Opavu vyvěrající na západní straně hory Orlík. Soutok těchto tří zdrojnic je ve Vrbně pod Pradědem, celková délka toku je přibliţně 111,0 km a plocha povodí 2 089, 0 km2. Řeka protéká jiţ zmíněným Vrbnem pod Pradědem, dále přes Krnov, Opavu a vlévá se z levé strany do Odry v Ostravě - Třebovicích. Jejím nejvýznamnějším přítokem je řeka Moravice, pramenící na jihovýchodním svahu Vysoké Hole, která se po 100,0 km vlévá mezi Opavou a Komárovem zprava do řeky Opavy. Plocha povodí je 899,9 km2. Na řece Moravici se nacházejí dvě vodní díla (VD) Slezská Harta a Kruţberk, kdy v okrese Opava je pouze druhá jmenovaná. VD Kruţberk bylo postaveno mezi lety 1948 – 1955 jako první údolní nádrţ v povodí Odry. Výška hráze je 34,5 m a zabírá plochu 567,0 km2. VD Kruţberk úzce spolupracuje s nádrţí Slezská Harta a slouţí pro vodárenské účely a také pro průmysl na Ostravsku. V okolí Dolního Benešova se vyskytují taktéţ umělé vybudované vodní plochy, jedná se o soustavu 6 rybníků, z nichţ největší je Nezmar. V terasách řeky Opavy při těţbě štěrkopísku vznikly tzv. „štěrkovny“ v Dolním Benešově a Hlučíně. Jezero antropogenního původu vzniklo i v Opavě - Kateřinkách v lomu na sádrovec. V katastru obce Děhylov se vyskytuje i rybník Štěpán, který je součástí stejnojmenné přírodní rezervace.
2.3. Půdní pokryv
Jednou z přírodních podmínek, které ovlivňují zemědělskou výrobu, je kvalita půdy. Dalo by se říct, ţe půda je základem zemědělské výroby. Podle půdní mapy České republiky (TOMÁŠEK M., 1: 1 000 000, 2007) se ve studovaném území vyskytuje mnoho typů půd.
18
Nivní půdy neboli fluvizemě se vyskytují zejména podél dolních toků větších řek, kterými jsou Opava od Skrochovic po Děhylov, a také Moravice od Hradce nad Moravicí po Komárov. Půdotvorným substrátem jsou výhradně nivní uloţeniny. Místy jsou nivní půdy nahrazeny gleji, a to na řece Opavě mezi obcemi Holasovice a Opava a na stejné řece od Kravař po soutok s Odrou. U obce Háj ve Slezsku se vyskytuje ostrůvek rašeliništních půd. Všechny tyto typy půd mají vysokou hladinou spodní vody, proto nejsou vhodné pro zemědělství. (Tomášek, 2007, s. 56 - 57) Nejvhodnějším typem půd jsou černozemě nebo černice, ale ty se v okrese Opava nevyskytují. Proto se zemědělství nejvíce daří na hnědozemích, které jsou ale také zastoupeny v malém mnoţství. Nalezneme je podél nivních půd od Skrochovic po Opavu, mezi Opavou a Kravařemi ve Slezsku a severně od Kobeřic. Hnědozemě vznikají na spraších nebo sprašových hlínách a vyskytují se v níţinných oblastech s vlhčím podnebím, na plošinách nebo na mírně ukloněných svazích. (Tomášek, 2007, s. 46 - 47) Procesem illimerizace vznikají illimerizované půdy, které jsou o něco méně vhodné k pěstování zemědělských plodin neţ hnědozemě. Jako horninový substrát slouţí nejčastěji sprašové hlíny. Illimerizované půdy se vyskytují v takových oblastech, kde je větší vlhkost vzduchu, teploty kolem 6 – 8°C a v nadmořských výškách do 500 metrů. Lemují nivní půdy jihozápadně od města Opavy a na Hlučínsku. (Tomášek, 2007, s. 47 - 48) Nejrozšířenějším typem půd nejen v České republice jsou hnědé půdy, které se dělí do několika podkategorií. Konkrétně se v okrese Opava vyskytují hnědé půdy se surovými půdami v oblasti od Budišova nad Budišovkou směrem k jihovýchodu, dále podél dolního toku Moravice (v úseku od VD Kruţberk po Hradec nad Moravicí a poté východním směrem k Ostravě. Taktéţ se tento půdní typ nachází kolem Velkých Heraltic a Stěbořic nebo v pásu od Hradce nad Moravicí po Jakartovice. Hnědé půdy s podzoly na terasových uloţeninách jsou zastoupeny pouze mezi Dolním Benešovem a Hlučínem, v místě kde leţí vodní plocha Hlučínské štěrkovny. Hnědé půdy kyselé jsou v tomto území nejrozšířenějším podtypem a nalezneme je v niţších polohách Nízkého Jeseníku zejména na Vítkovsku, v okolí Kruţberku a kolem Pusté Polomi. Hnědé půdy silně kyselé se nacházejí v nejvyšších polohách Nízkého Jeseníku, tedy na svazích Červené hory, nejvyššího místa okresu Opava. Hnědé půdy jsou vázány na skalních podkladech, sráţky se pohybují mezi 500 aţ 900 mm, teplota mezi 4° - 9°C, nejčastěji je najdeme v nadmořských výškách 450 – 800 m. n. m., v zaţitějších oblastech (svahy, vrcholy, apod.), tudíţ nevhodné k orbě, a často bývají zalesněny nebo zatravněny. (Tomášek, 2007, s. 53 – 54) Půdní zrnitost v okrese je také velmi rozmanitá. Na území, kde se nacházejí nivní půdy, gleje a illimerizované půdy převaţují půdy hlinité s výrazným zastoupením prachu, tedy dolní tok Opavy a Hlučínsko. Půdy převáţně písčitohlinité nalezneme v JV části 19 okresu Opava v nadmořských výškách 400 – 700 m. n. m. na hnědých půdách kyselých. Půdy převáţně hlinité lemují západní hranici okresu. (TOMÁŠEK M., 1: 1 000 000, 2007) Co se týče půdotvorných substrátů, území Českého masívu tvoří zvětraliny hornin mladšího paleozoika (včetně kulmu) a náleţí sem arkózy, pískovce, slepence, droby, prachovce, břidlice, lupky, melafyry a ryolity. Dolní tok řeky Opavy je tvořen zvětralinami starých vyvřelin (bazické, neutrální a kyselé horniny ţulového typu). Při ústí řeky Opavy tvoří půdotvorný substrát mocnější uloţeniny mladšího antropozoika – holocénu (nivní a organogenní sedimenty, naváté písky). Oblast Opavské pahorkatiny mají jako půdotvorný substrát zvětraliny hornin staršího paleozoika (vápence, břidlice, droby, fylity, pískovce, slepence, křemence, diabasy). (TOMÁŠEK M., 1: 1 000 000, 2007)
2.4. Klimatické poměry
Klimatické oblasti České republiky popisují různé klasifikace, např. Köppenova (1990), Quittova (1971) nebo dle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958. Pro účely této diplomové práce byla zvolena klasifikace Quittovu. Ta rozděluje území do 23 klimatických jednotek (7 chladných (CH), 11 mírně teplých (MT) a 5 teplých (T)), definovaných kombinacemi hodnot 14 klimatologických charakteristik. Přehled těchto charakteristik je uveden v tab. příloze 1. Na území okresu Opava je podle mapy klimatických oblastí (QUITT E., 1: 500 000, 1971) zastoupeno celkem 6 klimatických oblastí, z nichţ 5 je MT a 1 je CH. MT 10, tedy nejteplejší a nejsušší z nich se rozkládá v okolí města Opavy, podél dolního toku řeky Opavy na území okresu Opava, podél řeky Moravice (od Hradce nad Moravicí po soutok s Opavou), na Hlučínsku a ve vyšších polohách kolem obce Hrabyně. MT 9 plošně navazuje na předchozí oblast. V pásu širokém přibliţně 15 km se táhne od Brumovic přes Velké Heraltice aţ k Jakartovicím, poté se stáčí východním směrem přes Hradec nad Moravicí aţ k hranicím okresu. Plošně nejrozsáhlejší je oblast MT 7, která se vyskytuje v jiţní části území, kolem obcí Pustá Polom, Skřipov, Březová, Vítkov, Melč. Kolem Budišova nad Budišovkou a údolní nádrţe Kruţberk se vyskytuje druhá nejchladnější oblast ve studovaném území MT 3. Na vrcholu nejvyššího místa okresu Červené hory se vyskytuje CH 7, nejchladnější s nejvíce sráţkami. QUITT E., 1: 500 000, 1971) Klima je také velmi důleţitým faktorem, který ovlivňuje zemědělskou výrobu. Mezi nejdůleţitější charakteristiky patří zejména průměrná roční teplota vzduchu a průměrné roční mnoţství sráţek. V okrese Opava to jsou 4 klimatické stanice a 7 sráţkoměrných stanic. Rozloţení klimatických stanic není rovnoměrné, 3 z nich se nacházejí v těsné blízkosti, měřené teploty jsou velmi podobné. Reprezentativnější by bylo, kdyby měřící stanice byly umístěny ještě v Pusté Polomi, Velkých Heralticích a v Hlučíně. 20
Tab. 1. Průměrné teploty klimatických stanic v okrese Opava za období 1901 - 1950 Průměrná Průměrná Průměrná Nadmořská Název stanice teplota teplota roční výška [m] v lednu [°C] v červenci [°C] teplota [°C] Budišov nad Budišovkou 512 - 4,0 16,5 6,4 Melč 470 - 3,6 16,6 6,8 Opava 272 - 2,2 17,9 8,0 Vítkov 472 - 3,6 16,9 6,8 Pramen: Podnebí ČSSR, Tabulky, HMÚ Praha, 1961 I přesto je zde patrný rozdíl mezi výše poloţenými místy Vítkovska a Opavou, kde se projevuje pokles teploty s nadmořskou výškou o 0,65°C na 100 m. Svou roli sehrává i tepelný ostrov měst. Sráţkoměrné stanice jsou pravidelněji rozloţené na území okresu, ale přesto by bylo vhodnější ještě měření na stanici ve Velkých Heralticích. Západní část okresu je sráţkově chudší neţ východní, horská bariéra Jeseníků ovlivňuje jejich mnoţství (tzv. sráţkový stín). Naopak ve východní části okresu, kde se nachází návětrná strana Beskyd, proto jsou zde sráţky o něco vyšší. Patrné je to při srovnání mnoţství sráţek v Hrabyni a Budišově nad Budišovkou, ač druhá jmenovaná obec leţí ve vyšší nadmořské výšce, tak celkový úhrn sráţek je niţší. Tab. 2. Průměrný úhrn sráţek v okrese Opava za období 1901 – 1950 Prům. úhrn Prům. úhrn Prům. roční Nadmořská Název stanice sráţek v sráţek v úhrn sráţek výška [m] lednu (mm) červenci (mm) (mm) Budišov nad Budišovkou 512 38 95 706 Hrabyně 387 31 113 763 Hradec nad Moravicí 455 32 101 726 Kravaře 237 26 97 659 Melč 470 32 106 718 Opava 261 25 97 640 Vítkov 472 32 102 727 Pramen: Podnebí ČSSR, Tabulky, HMÚ Praha, 1961 V letech 1926 – 1940 byly v okrese Opava 3 fenologické stanice, konkrétně Vítkov (480 m. n. m.), Slavkov (340 m. n. m.), a Skrochovice (275 m. n. m.). Dobu nástupu fenologických fází ovlivňuje zejména nadmořská výška, a také poloha stanic v ose sever jih. Jsou zde zastoupeny místa jak ve vyšších tak i niţších polohách, stejně tak místa leţící v severní, střední a jiţní části, která jsou od sebe přibliţně stejně vzdálena. Podle data nástupu jednotlivých fenologických fází lze taktéţ hodnotit přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu. Nejdříve se začíná s jarními pracemi ve střední části okresu kolem města Opavy, zhruba o 14 dní později v severozápadní části, nejpozději na Vítkovsku, ač datum není uvedeno, lze usoudit, ţe se jedná o datum kolem 10. dubna.
21
Doba senosečí a ţní je ve Skrochovicích a Slavkově ve stejném období, stejně jako setí ozimého ţita. Vítkov je zcela specifický díky své nadmořské výšce. Senoseč a ţně zde probíhají o týden aţ dva později neţ v níţinách, doba setí ozimů zde nastává mnohem dříve. Z toho vyplývá doba vegetačního klidu, která je nejdelší na Vítkovsku, naopak nejkratší je v okolí Opavy. Tab. 3. Průměrné datum nástupu fenologických fází za období 1926 - 1940 Fenologická fáze Skrochovice Slavkov Vítkov Počátek jarních polních prací 29.3. 16.3. - Počátek setí jarního ječmene 2.4. 23.3. 12.4. Počátek sázení pozdních brambor - 13.4. 25.4. Rozkvět ozimého ţita 12.6. 11.6. 16.6. Počátek senoseče 9.6. 8.6. 20.6. Počátek ţní ozimého ţita 18.7. 18.7. 24.7. Počátek ţní jarního ječmene 23.7. 28.7. 31.7. Počátek setí ozimého ţita 24.9. 27.9. 17.9. Pramen: Podnebí ČSSR, Tabulky, HMÚ Praha, 1961
2.5. Vyuţití ploch a zemědělský půdní fond
Vyuţití ploch, neboli land use, je v okrese Opava jiné neţ v MSK nebo v České republice. Oproti vyšším územně správním celkům je zde vyšší zastoupení zemědělské půdy na úkor lesních ploch. Dokazuje to tedy, ţe Opavsko je zemědělská oblast. Tomu nasvědčuje i vyuţití ploch v rámci jednotlivých SO ORP, kde zejména SO ORP Kravaře se vyznačuje vysokým podílem zemědělské plochy na úkor lesů. Stejně tak i západní část SO ORP Hlučín a rovina kolem města Opavy je ryze zemědělská. Tyto oblasti jsou charakteristické i vysokým zastoupením zastavěných ploch a nádvoří. Vodní plochy jsou typické pro Hlučínsko, největší je „Hlučínská štěrkovna“, rybníky se vyskytují i kolem Dolního Benešova. Zcela jiná situace je v SO ORP Vítkov. Členitý terén nevhodný k zemědělství, řidčeji osídlené území a podpora zakládání lesů ovlivnily současný stav land use. Abolutní hodnoty jednotlivých kategorií land use jsou uvedeny v tab. příl. 2. Tab. 4. Relativní zastoupení (%) kategorií vyuţití ploch k 31. 12. 2009 Zemědělská Lesní Vodní Zastavěná plocha a Ostatní území půda plochy plochy nádvoří plocha SO ORP Hlučín 60,6 25,1 3,2 2,7 8,5 SO ORP Kravaře 78,9 10,5 1,1 2,8 6,7 SO ORP Opava 63,7 26,1 1,4 2,2 6,6 SO ORP Vítkov 53,5 38,9 1,4 1,0 5,1 Okres Opava 62,0 27,8 1,7 2,0 6,5 Moravskoslezský kraj 50,8 35,6 2,1 2,2 9,3 Česká republika 53,7 33,7 2,1 1,7 8,9 Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky
22
Při bliţším rozdělení zemědělské půdy na jednotlivé kategorie si potvrdíme tezi, ţe Opavsko je ryze zemědělská oblast s vysokým podílem orné půdy. Procento zornění se v niţších polohách pohybuje mezi 80 aţ 90 %. Vyšší polohy, zejména na Vítkovsku, ale i v JV části okresu jsou typické loukami a pastvinami, coţ je dáno podporou diverzifikace krajiny v rámci PRV. V okrese Opava se vůbec nevyskytují chmelnice a vinice, protoţe zde nejsou vhodné klimatické podmínky k pěstování těchto TK. Absolutní hodnoty kategorií zemědělské půdy jsou uvedeny v tab. příl. 3. Tab. 5. Relativní zastoupení (%) kategorií zemědělské půdy k 31. 12. 2009 Chmel- Ovocný území OP Vinice Zahrada TTP nice sad SO ORP Hlučín 81,9 0,0 0,0 5,7 0,3 12,2 SO ORP Kravaře 87,8 0,0 0,0 3,4 0,0 8,8 SO ORP Opava 84,3 0,0 0,0 3,9 0,3 11,4 SO ORP Vítkov 71,0 0,0 0,0 2,1 0,0 26,9 Okres Opava 81,5 0,0 0,0 3,7 0,2 14,6 Moravskoslezský kraj 62,6 0,0 0,0 6,4 0,3 30,8 Česká republika 71,2 0,3 0,5 3,8 1,1 23,2 Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky
2.6. Cena zemědělské půdy
Úřední cena zemědělské půdy (ZP) je určena vyhláškou č. 412/2008 Sb. o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, aktualizovanou vyhláškou č. 427/2009 Sb. s účinností od 1. 1. 2010 a vyhláškou č. 340/2010 s účinností od 1. 1. 2011. Úřední cena ZP se určuje podle klasifikace soustavy Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), která se pohybuje v rozmezí 0 aţ 100 bodů, kde hodnota 100 znamená půdu s nejvyšším produkčním potenciálem a jedná se o černozem na spraších v teplé oblasti. BPEJ je pětimístný kód, kde první číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí vymezuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (01 - 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaţitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Tab. 6. Úřední cena zemědělské půdy v okrese Opava k 31. 12. 2010 Kategorie ceny Počet obcí Méně neţ 4,50 Kč 16 4,50 Kč – 6,99 Kč 19 7,00 Kč – 9,49 Kč 27 9,50 Kč a více 15 Pramen: Vyhláška č. 412/2008 Sb. V okrese Opava se úřední cena ZP pohybuje od 2,12 Kč/m2 v katastru obce Budišov nad Budišovkou aţ po 10,69 Kč/ m2 v katastru Neplachovic. Za celý okres Opava je
23 průměrná úřední cena ZP 5,71 Kč/ m2, coţ je hodnota vyšší neţ průměr za ČR (5,24 Kč/m2. Platí tedy, ţe čím lepší přírodní podmínky, tím vyšší úřední cena ZP. Trţní cena ZP je řádově vyšší o 80 – 300 %, v některých případech v okrese Opava se přibliţuje hodnotě 50 Kč/m2. Kompletní seznam obcí s úředními cenami ZP je uveden v tab. příl. 4. Grafická podoba rozdělení území podle ceny ZP je uvedeno v obr. příl. 1.
2.7. Zemědělské výrobní oblasti
Zemědělské výrobní oblasti /ZVO) jsou obsaţeny v Statistické ročence půdního fondu. (ČÚZK, 2009). Data jsou sice k 31. 12. 2008, jelikoţ v ročence k roku 2010 tato data nejsou poskytnuta. Oproti roku 2008 ale nedošlo k ţádné změně mezi jednotlivými kategoriemi a podkategoriemi ZVO, tím pádem data lze vztáhnout k současnosti. Data nejsou vázána k jednotlivým SO ORP, ale k celému okresu, pro srovnání jsou uvedena data i za celou Českou republiku. ZP i OP rozdělujeme do 4 kategorií (kukuřičná - K, řepařská - Ř, bramborářská – B a horská - H), které se dále dělí na podkategorie, kterých je celkem 11. V okrese Opava se nevyskytuje oblast kukuřičná, a podoblast H1. Ostatní podoblasti jsou zastoupeny, z nichţ největší podíl má podoblast Ř1, výrazně je zastoupena i podoblast B1, nejméně je rozšířena podoblast H2. Ve srovnání okresu Opava a České republiky, je v okrese významnější podíl všech tří podoblasti řepařských, podoblast B1 je přibliţně stejně zastoupena, naopak méně příznivé oblasti, tedy B2, B3 a H1 jsou méně početné, coţ svědčí o specializaci rostlinné výroby v okrese. Kompletní seznam obcí rozdělených do ZVO je uveden v tab. příl. 4. Grafická podoba rozdělení území podle ZVO je uveden v obr. příl. 2. Tab. 7. Zemědělské výrobní oblasti v okrese Opava Podoblasti Ř1 Ř2 Ř3 B1 B2 B3 H2 Zemědělská půda v kraji (%) 27,11 15,44 12,47 24,11 9,19 9,24 2,45 Orná půda v kraji (%) 29,77 16,95 12,23 24,77 8,02 7,32 0,94 Koeficient zornění (%) 0,89 0,89 0,80 0,84 0,71 0,65 0,31 Zemědělská půda v ČR (%) 14,60 10,87 8,80 24,84 11,75 15,95 4,58 Orná půda v ČR (%) 18,10 12,80 9,84 25,71 11,37 13,29 1,45 Koeficient zornění (%) 0,88 0,84 0,80 0,74 0,69 0,59 0,23 Pramen: Statistická ročenka půdního fondu 2009 Řepařská zemědělská výrobní oblast zahrnuje území se zaměřením na pěstování cukrovky. Jde o teplou aţ mírně teplou, suchou aţ mírně vlhkou oblast s průměrnou roční teplotou 8° - 9°C. Roční suma teplot nad 10°C se pohybuje v rozmezí 2400 – 2800°C. Pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období se pohybuje mezi 10 – 60 %. Patří sem území klimatických regionů T1, T2, T3, MT2, MT3. Nadmořská výška zemědělského území je převáţně v rozmezí 250 – 350 m. n. m. V této oblasti převládá černozemní a hnědozemní půdní typ, většinou na spraších. Zrnitostní sloţení půd je většinou hlinité.
24
Oblast má převáţně rovinný charakter s nízkou lesnatostí. Zastoupení TTP na ZP je maximálně 20 %. ZVO řepařská se dělí na tři podoblasti Ř1 – Ř3 Zemědělská výrobní oblast bramborářská je území s předpoklady pro pěstování konzumních, průmyslových a sadbových brambor a také lnu. Po klimatické stránce jde o území mírně teplé aţ mírně chladné, mírně vlhké aţ vlhké s nízkou pravděpodobností výskytu suchých vegetačních období (5 – 15 %). Nadmořské výšky se pohybují převáţně v rozmezí 400 – 600 m. n. m. Převaţují zde hnědé půdy na krystaliniku, většinou hlinitopísčité aţ písčitohlinité, s niţším podílem mělkých a silně skřetovitých půd. Reliéf je mírně aţ středně zvlněný s niţším zastoupením reliéfu svaţitého. Stupeň zornění je niţší neţ u předchozí ZVO, neklesá však pod 50 %. V rámci bramborářské oblasti se vyčleňují 3 podoblasti B1, B2 a B3. Nejméně příhodné území pro rostlinnou výrobu náleţí do zemědělské výrobní oblasti horské. Většina oblasti patří do chladného a mírně chladného klimatického regionu, geologicky k oblasti krystalinika, částečně k oblasti karpatského flyše. Půdy jsou převáţně písčitohlinité, středně hluboké, štěrkovité aţ kamenité. Z půdních typů převládají hnědé půdy kyselé, hnědé půdy oglejené a glejové půdy. Charakteristické je vysoké zastoupení trvalých travních porostů a nízký stupeň zornění. Rozsah pěstování je limitován vysokou svaţitosti terénu. Ve struktuře plodin pěstovaných na orné půdě jsou výrazně zastoupeny víceleté pícniny. Specializaci oblasti je chov skotu. Horská ZVO se dělí na podoblast H1 a H2.
2.8. Méně příznivé oblasti
Méně příznivé oblasti, neboli LFA (Less Favoured Areas) jsou nařízením vlády č. 75/2007 Sb, nejnověji upravené vyhláškou č.. 372/2010 Sb. rozděleny na oblasti H – horská, O – ostatní, S – specifická. S účinností od 1. 1. 2011 dle vyhlášky č. 372/2010 Sb. dochází ke zrušení specifické oblasti Sx. Za specifické oblasti typu SX byla povaţována ta území, která byla zařazena do LFA v období 2004–2006 a vlivem aktualizace vstupních dat jiţ nesplnila standardní kritéria pro zařazení do LFA pro období 2007–2013. Kompletní seznam obcí rozdělených do oblastí LFA je uveden v tab. příl. 4. Grafická podoba rozdělení území podle LFA je uvedena v obr. příl. 3. horská oblast typu HA (obce nebo k. ú.5 s nadmořskou výškou nad 600 m n. m. nebo s výškou 500 aţ 600 m n. m., a zároveň se svaţitostí vyšší neţ 15 % na 50 % území této obce nebo k. ú.)
5 k. ú. – katastrální území 25
horská oblast typu HB (obce nebo k. ú. nesplňující kritéria pro oblast typu HA, které však byly za účelem zachování celistvosti horské oblasti do této oblasti zařazeny) ostatní méně příznivá oblast typu OA (obce nebo k. ú. s výnosností zemědělské půdy niţší neţ 34 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel niţší neţ 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší neţ 8 %) ostatní méně příznivá oblast typu OB (obce s výnosností zemědělské půdy 34 aţ 38 bodů, které se nachází na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel niţší neţ 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší neţ 8 %. Tyto obce nebo k. ú. byly zařazeny do ostatní méně příznivé oblasti za účelem zachování celistvosti této oblasti) specifická oblast typu S obce a k. ú. s výnosností zemědělské půdy niţší neţ 34 bodů nebo s výnosností 34 aţ 38 bodů a zároveň se sklonitostí vyšší neţ 7o na 50 % zemědělské půdy obce nebo k. ú. nebo zatravněním vyšším nebo rovno 50 % zemědělské půdy obce nebo k. ú. (v rámci takto vymezených území byla do specifických LFA zařazena pouze ta katastrální území, která mají po provedené aproximaci výpočtu výnosnosti půdy na základě reálného zatravnění výnosnost niţší nebo rovnu 34 bodů) – tyto obce nebo k. ú. Nenáleţí do kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria pro ostatní méně příznivou oblast Tyto méně příznivé oblasti jsou platebně podporovány v rámci PRV. Nutnou podmínkou je, ţe musí být vedeny v LPIS6 a vyuţity jako travní porosty. Zároveň je v rámci NATURA 2000 poskytnuta platba na travní porosty evidované v LPIS, které se nacházejí na: území ptačích oblastí (dle § 45e odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.) a zároveň na území 1. zóny národních parků nebo 1. zóny chráněných krajinných oblastí, nebo evropsky významných lokalit zařazených do národního seznamu (dle § 45a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.), a zároveň na území 1. zóny národních parků nebo 1. zóny chráněných krajinných oblastí. V okrese Opava se sice vyskytují ptačí oblasti a evropsky významné lokality, nicméně nejsou v územích 1. zóny národního parku (NP) nebo 1. zóny Chráněné krajinné oblasti (CHKO).
6 Systém evidence zemědělské půdy nutný při vstupu do EU 26
3. ŹIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OKRESU OPAVA
3.1. Stav ţivotního prostředí v okrese Opava
Okres Opava je specifický svým kontrastem stavu ţivotního prostředí, od znečištěných urbanizovaných a průmyslových oblastí Opavy a Hlučínska aţ k relativně čistému stavu lesů, vod, luk a pastvin na Vítkovsku. Ve srovnání se sousedními okresy Ostrava, Frýdek – Místek či Karviná je kvalita ţivotního prostředí výrazně lepší ve většině sloţek přírody, tedy ovzduší, vodstvo a půda. Co se týče měrných emisí základních znečišťujících látek (REZZO 1 - 3), kterými jsou tuhé emise, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý, byly tyto látky v průměru niţší neţ v MSK a v České republice. Toto pravidlo neplatí pro tuhé emise, které jsou v okrese Opava mírně nad průměrem ČR. Tab. 8. Měrné emise základních znečišťujících látek pro okres Opava, MS kraj a ČR Emise (t) Měrné emise (t/km2) Území 7 8 9 Tuhé SO2 NOx CO Tuhé SO2 NOx CO Okres Opava 637,9 619,9 324,9 1 290,5 0,6 0,6 0,3 1,2 MS kraj 6 146,2 23 056,7 20 470,4 122 333,6 1,1 4,2 3,8 22,5 ČR 32 010,5 176 394,3 139 779,3 222 489,8 0,4 2,2 1,8 2,8 Pramen: ČSÚ
7 Oxid siřičitý 8 Oxidy dusíku 9 Oxid uhelnatý 27 průmyslových firem, čističky odpadních vod, to vše ovlivnilo kvalitu vody v regionu. Pitná voda je pro Opavsko z 94 % přiváděna z vodního díla Kruţberk. K čištění této vody dochází v obci Vítkov – Podhradí. Ochrana vod rovněţ způsobuje omezení v zemědělské produkci. Podle směrnice 91/676/EHS (tzv. nitrátová směrnice) je kaţdé povodí povinno vymezit oblast, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Jsou to i takové oblasti, které mají vliv na povrchové, pobřeţní a mořské vody, ve kterých dochází vlivem úniku dusíku ze zemědělství k eutrofizaci s následnými nepříznivými dopady na celý vodní ekosystém. V okrese Opava se jedná o oblast táhnoucí se při jihovýchodní hranici okresu od Děhylova aţ k Březové v pásu širokém asi 10 km a také kolem města Vítkov. Zemědělství ovlivnilo i erozi půdy, kdy v době kolektivizace zemědělství docházelo k rušení stabilizačních prvků krajiny, které zvýšily jak vodní tak i větrnou erozi. I kdyţ se dnes stále více zalesňuje, a dochází v rámci údrţby krajiny k její diverzifikaci, eroze je nadále vysoká. Nástrojem sniţující riziko eroze je GAEC10, tedy opatření jako například neorat plochy, kde je zvýšena eroze půdy. Jedná se o oblast Hlučínska, níţinné úseky poděl řeky Opavy nebo Kyjovicko. Významnou poloţkou lidstva jsou inţenýrské sítě. Dnes uţ téměř v kaţdém sídle okresu je nainstalovaná kanalizace, rozvedeno plynové potrubí a elektrické vedení. Čističky odpadních vod jsou dnes také značně rozšířené. Tuhé odpady jsou tříděny a recyklovány, existují speciální místa odběru, např. Technické sluţby Opava s. r. o. mají ve městě 3 sběrná místa, dále skládku nebezpečného odpadu v Opavě – Vlaštovičkách. Další skládky jsou např. v katastru obcí Chlebičov nebo Dolní Benešov.
3.2. Chráněná území okresu Opava
Zemědělství není moţné provozovat všude, je potřeba brát zřetel na existenci chráněných území, které úplně nebo částečně ovlivňují zemědělskou výrobu. Konkrétně v okrese Opava se nenachází ţádný NP ani CHKO, pouze 19 maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ). Rovněţ se zde vyskytuje 26 památných stromů. Specifickou kategorií je přírodní park (PP), který je v okrese jen jeden, a řadí se mezi obecně chráněné území. Stejně jako MZCHÚ je PP pod správou krajů, kdeţto velkoplošná zvláště chráněná území jsou spravována Ministerstvem ţivotního prostředí (MŢP).
10 Good Agricultural and environmental conditions (Dobrý zemědělský a environmentální stav) 28
Tab. 9. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) v okrese Opava v roce 2009 Kategorie Přírodní Přírodní Národní přírodní Národní přírodní celkem MZCHÚ Památka Rezervace Památka rezervace Počet MZCHÚ 6 11 1 1 19 Rozloha (ha) 55,88 551,39 1,34 57,03 665,65 Pramen: Veřejná databáze ČSÚ
29
Tab. 10. Evropsky významné lokality v okrese Opava Název Katastr Rozloha (ha) Předmět ochrany Čermná – důl potlachový Čermná ve Slezsku 0,02 Netopýr černý Černý důl Svatoňovice 0,03 Netopýr černý Děhylovský potok – Kuňka ohnivá, Děhylov 80,17 Štěpán piskoř pruhovaný Jakartovice Jakartovice 13,75 Modrásek bahenní Jilešovice – Děhylov Děhylov, Dobroslavice 20,77 Modrásek bahenní Ostrava – Šilheřovice Šilheřovice 101,48 Páchník hnědý Staré Oldřůvky Staré Oldřůvky 0,04 Netopýr brvitý Štola Jakartovice Jakartovice 0,04 Netopýr velký Domoradovice, Hradec řástevník Údolí Moravice nad Moravicí, Lesní 129,63 kostivalový, Albrechtice, střevlík hrbolatý, Ţimrovice Záluţná Nové Těchanovice 0,20 Netopýr černý Pramen: Moravskoslezský kraj
30
4. SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY OKRESU OPAVA
4.1. Sídelní struktura
Dle Malého lexikonu obcí České republiky 2010 se v okrese nachází 77 sídel, z nichţ Opava má statut statutárního města. Dále je zde 6 měst a 1 městys. Ostatní sídla mají status obec. Území okresu se administrativně dělí na SO ORP. Plošně i počtem obyvatel je největší SO ORP Opava, naopak plošně nejmenší je SO ORP Kravaře. Nejmenší počtem obyvatel je SO ORP Vítkov, coţ je dáno přírodními podmínkami daného území. SO ORP Vítkov má i nejniţší hustotu zalidnění, naopak nejvyšší má SO ORP Hlučín. Tab. 11. Velikostní kategorie obcí v okrese Opava k 31. 12. 2009 velikostní SO ORP SO ORP SO ORP SO ORP okres kategorie Opava Hlučín Kravaře Vítkov celkem méně neţ 200 obyv. 3 0 0 1 4 200 – 499 obyv. 6 0 1 5 12 500 – 999 obyv. 11 4 3 3 21 1 000 – 1 999 obyv. 18 6 1 1 26 2 000 – 4 999 obyv, 1 4 3 1 9 5 000 – 9 999 obyv. 1 0 1 1 3 10 000 obyv. a více 1 1 0 0 2 Celkem obcí 41 15 9 12 77 Pramen: Malý lexikon obcí 2010 V roce 2009 byly v okrese 4 obce s méně neţ 200 obyvateli. Do kategorie 200 – 499 obyvatel spadalo 12 sídel, mezi 500 – 999 obyvateli mělo 21 obcí. Nejpočetnější byla kategorie 1 000 – 4 999 residentů s 35 zastoupeními. Od 5 000 do 20 000 obyvatel měli 4 obce a nad 50 000 pouze Opava. Největší obce jsou k vidění SO ORP Hlučín, kdy 6 jich leţí v kategorii od 1 000 do 1 999 obyvatel a 4 jsou v rozmezí 2 000 – 4 999 obyvatel. Naopak menší obce se nacházejí zejména v SO ORP Vítkov, čemuţ svědčí méně příznivé přírodní podmínky. Absolutně nejmenší obcí jsou Staré Těchanovice se 144 residenty. Tab. 12. Průměrná hustota zalidnění v jednotlivých ORP okresu Opava Název Rozloha Počet Hustota zalidnění Počet obcí SO ORP (km2) obyvatel (obyv./km2) Hlučín 158 40 245 254,7 15 Kravaře 117 21 586 184,5 9 Opava 564 101 941 180,7 41 Vítkov 293 14 335 48,9 12 Okres Opava 1132 178 107 157,3 77 Pramen: Moravskoslezský kraj
31 industrializovány a urbanizovány. Podobně jako okres Opava je na tom okres Nový Jičín, který lze charakterizovat jako průmyslově – zemědělský. Díky méně příznivým podmínkám má nejméně obyvatel okres Bruntál. Průměrná hustota zalidnění okresu Opava je 157,3 obyv./km2, pro srovnání okres Ostrava – město má průměrnou hustotu zalidnění 1046,9 obyv./km2, o. Bruntál pouhých 62,8 obyv./km2.
4.2. Obyvatelstvo
4.2.1. Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel se v České republice od roku 1869 aţ do roku 1991 postupně zvyšoval, v roce 2001 poklesl v souvislosti s druhým demografickým přechodem. V okrese Opava byl za všechny sledované roky patrný nárůst, druhý demografický přechod zde nastal o něco později neţ v ČR. V České republice došlo k zvýšení počtu obyvatel oproti roku 1869 o 35 %, kdeţto v okrese Opava o téměř 56 %. Za větším nárůstem obyvatel v okrese můţeme sledovat křesťanskou tradici obyvatel a taktéţ vesnický způsob ţivota. Počet obyvatel byl ovlivněn oběma světovými válkami, coţ se negativně projevilo zejména při sčítání v roce 1950, v roce 1940 sčítání neproběhlo kvůli válce. Při sčítání v roce 1921 byl v České republice zaznamenán mírný pokles, kdeţto v okrese nárůst. Za sníţení počtu obyvatel při censu v roce 1950 se projevil taktéţ odsun Němců, který zasáhl území celého okresu kromě Hlučínska. Průběţné údaje naznačují, ţe při sčítání v roce 2011 dojde k úbytku residentů v okrese oproti roku 2001 zhruba o 4 tisíce obyvatel, který bude zapříčiněn druhým demografickým přechodem a klesajícím počtem pracovních příleţitostí, který ovlivní přesun obyvatel do jiných regionů. Tab. 13. Vývoj počtu obyvatel v okrese Opava v letech 1869 - 2001 Počet obyvatel Počet obyvatel index Podíl (%) na Rok ČR okresu Opava Bazický Řetězový obyvatelstvu ČR 1869 7 565 463 116 346 100,00 - 1,54 1880 8 223 227 126 283 108,54 108,54 1,54 1890 8 666 456 133 420 114,68 105,65 1,54 1900 9 374 028 143 366 123,22 107,45 1,53 1910 10 076 727 151 686 130,37 105,80 1,51 1921 10 009 480 154 719 132,98 102,00 1,55 1930 10 674 240 164 241 141,17 106,15 1,54 1950 8 896 086 132 880 114,21 80,91 1,49 1961 9 571 531 156 275 134,32 117,61 1,63 1970 9 807 696 163 774 140,76 104,80 1,67 1980 10 291 927 176 133 151,39 107,55 1,71 1991 10 302 215 180 638 155,26 102,56 1,75 2001 10 230 060 181 405 155,92 100,42 1,77 Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005
32
4.2.2. Přirozený a umělý pohyb obyvatelstva
Charakteristiky týkající se přirozeného pohybu obyvatel se v okrese Opava odlišují od celorepublikového průměru. Hrubá míra porodnosti je o 0,6 ‰ niţší, naopak hrubá míra úmrtnosti je o 0,5 ‰ vyšší. Přirozený přírůstek byl v roce 2009 nulový. Příčinou je odliv obyvatel za prací v mladém věku, kdy ještě nejsou sezdání a nemají ţádné děti. Vyšší míra úmrtnosti je spojena s existencí početně silné meziválečné generace a taktéţ s odchodem mladých lidí z regionu, coţ sniţuje střední stav obyvatelstva. Niţší hrubá míra sňatečnosti je spojena opět s odlivem mladých pracujících, a je – li nízká míra sňatečnosti, zákonitě musí být i nízká míra rozvodovosti. Index potratovosti je na stejné úrovni jako v České republice, naopak velmi nízká je kojenecká úmrtnost, kdy na téměř 1900 ţivě narozených dětí připadlo jen jedno úmrtí do 1 roku, coţ svědčí o kvalitní zdravotní péči. Tab. 14. Přirozený pohyb obyvatel v ČR a v okrese Opava v roce 2009. Hrubá míra porodnosti (‰) Hrubá míra úmrtnosti (‰) Česká republika Okres Opava Česká republika Okres Opava 11,3 10,7 10,2 10,7 Hrubá míra sňatečnosti (‰) Hrubá míra rozvodovosti (‰) Česká republika Okres Opava Česká republika Okres Opava 4,6 4,4 2,8 2,3 Index potratovosti (%) Kojenecká úmrtnost (‰) Česká republika Okres Opava Česká republika Okres Opava 34,2 34,0 2,9 0,5 Pramen: Demografická ročenka ČR 2009 Počet přistěhovalých a vystěhovalých se mění rok od roku, zatímco v letech 2003 a 2007 byl zaznamenán přírůstek stěhováním, tak v letech 2005 a 2009 úbytek. Situaci v roce 2009 lze spojit s ekonomickou krizí, kdy mladí lidé, ale i cizinci opustili území okresu kvůli ztrátě zaměstnání. Ačkoliv bylo migrační saldo v roce 2003 kladné, tak celkově obyvatel v okrese Opava ubylo, a to kvůli odkladu porodnosti u početně silné generace 70. let. Celkový přírůstek byl zaznamenán pouze v roce 2007, kdy jak přirozený, tak i umělý pohyb obyvatel zaznamenal kladnou hodnotu. Tab. 15. Umělý pohyb a celkový přírůstek obyvatel v okrese Opava v letech 2003 - 2009 Počet přistěhovalých Počet vystěhovalých 2003 2005 2007 2009 2003 2005 2007 2009 1 330 1 397 1 532 1 453 1 288 1 532 1 463 1 526 Hrubá míra emigrace ‰ Hrubá míra imigrace ‰ 2003 2005 2007 2009 2003 2005 2007 2009 7,4 7,7 8,7 8,2 7,1 8,5 8,3 8,6 Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek 2003 2005 2007 2009 2003 2005 2007 2009 42 - 135 69 - 73 - 196 - 170 196 - 80 Pramen: Demografická ročenka ČR 2003, 2005, 2007, 2009
33
4.2.3. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku
V České republice k 31. 12. 2009 ţilo 10 506 813 obyvatel, z toho 5 157 197 muţů (49,1 %) a 5 349 616 ţen (50,9 %). V okrese Opava počet obyvatel ke stejnému datu činil 177 133, z toho 86 699 muţů (48,9 %) a 90 434 ţen (51,1 %). Obyvatelstvo podle věku dělíme do tří skupin, 0 – 14 let, 15 – 64 let a 65 a více let. V minulosti byl typický podíl dětské sloţky vyšší neţ osob ve věku 65 let, ale se stárnutím populace se tento trend obrací a přibývá více osob ve starším věku. Stárnutím populace se zvyšuje průměrný věk, vyšší je samozřejmě u ţen, které se doţívají vyššího věku neţ muţi. Poměr předproduktivní a poproduktivní sloţky znázorňuje index stáří. Je-li více neţ 1, pak je více lidí starších 65 let. Tab. 16. Struktura obyvatel podle věku a pohlaví v ČR a v okrese Opava k 31. 12: 2009 Index Průměrný Území 0 – 14 % 15 – 64 % 65 + % stáří věk ČR 1 494 370 14,2 7 413 560 70,6 1 598 883 15,2 1,07 40,6 muţi 767 005 14,9 3 749 568 72,7 640 624 12,4 0,83 39,1 ţeny 727 365 13,6 3 663 992 68,5 958 259 17,9 1,31 42,1 o. Opava 25 828 14,6 124 824 70,5 26 481 14,9 1,03 40,3 muţi 13 283 15,3 62 933 72,6 10 483 12,1 0,78 38,7 ţeny 12 545 13,9 61 891 68,4 15 998 17,7 1,27 41,8 Pramen: Věkové složení obyvatelstva v roce 2009, ČSÚ Z tabulky 16 lze rovněţ rozpoznat rozdílnost počtu muţů a ţen podle věku. Převaţuje vyšší počet rodících se chlapců neţ dívek, coţ je dáno biologicky, v produktivním věku (15 – 64 let) rovněţ převaţuje muţská populace, ovšem v poproduktivním věku (65 a vice let) se projevuje tzv. muţská neúmrtnost, a je tedy větší podíl ţenské sloţky. V okrese Opava ve srovnání s Českou republikou je nepatrně vyšší podíl dětské sloţky obyvatelstva, podíl osob v produktivním věku je přibliţně na stejné úrovni, naopak osoby starší 65 let se na celkové populaci podílejí v menší míře. Obyvatelstvo okresu Opava je oproti ČR mladší, coţ charakterizují i index stáří a průměrný věk, které jsou nepatrně niţší.
4.3. Makroekonomické ukazatele
K výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti dochází od roku 1997, tedy s nastartováním hlubší transformace. Do té doby se pohybovala do 5,0 %. Hodnoty 10,0 % dosáhla v roce 1999, vrcholu v roce 2002. Se vstupem do EU a s přílivem dotací na rozvoj regionů a podnikání, dochází k poklesu míry nezaměstnanosti. Nejniţší hodnoty dosáhl okres Opava v roce 2008, tedy v počáteční fázi ekonomické krize ovlivňující české hospodářství. Od tohoto data neustále roste a k datu 31. 12. 2010 se zastavila na hodnotě 11,4 %.
34
Tab. 17. Vybrané ukazatele trhu práce v okrese Opava v letech 2000 - 2010 Ukazatele trhu práce 2000 2002 2004 2006 2008 2010 pracovní síla 89 394 93 146 91 897 91 011 89 009 93 482 dosaţitelní uchazeči 9 529 10 859 11 064 10 057 6 635 10 624 volná pracovní místa (VPM) 419 320 360 766 782 304 Uchazeči na 1 VPM 22 33 30 13 8 35 míra nezaměstnanosti (%) 10,7 11,7 11,3 10,4 7,5 11,4 Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Okres Opava, díky své poloze blízko početně velkým městům, přírodním podmínkám a kvalitní půdě, je předurčen k zemědělské výrobě. To se odráţí i ve struktuře zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství (NH). Vyšší neţ v ČR je počet zaměstnaných v priméru, jejichţ podíl je 6,1 %. Okres Opava má také vyšší podíl zaměstnaných v sekundéru. Ovšem oproti minulým rokům dochází ke sniţování počtu pracujících v tomto sektoru NH, a k rostoucímu podílu zaměstnanosti v terciéru. Za oblast celé České republiky převaţuje výrazně terciér. Tab. 18. Zaměstnanost v jednotlivých sektorech NH v okrese Opava a v České republice Sektor NH primér sekundér terciér celkem Absolutně Absolutně Absolutně Absolutně % % % území (tis.) (tis.) (tis.) (tis.) Okres Opava 4,9 6,1 36,5 45,5 38,9 48,4 80,3 Česká republika 230,5 4,8 1 980,7 41,6 2 555,2 53,6 4 766,4 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ K 31. 12. 2009 bylo v okrese registrováno celkem 35 831 ekonomických subjektů, z toho 2 491 obchodních společností, 66 druţstev a 2 státní podniky. FO bylo v okrese více, 28 532 osob podnikajících podle ţivnostenského zákona, 560 zemědělských podnikatelů a 1 283 podnikatelů řídících se jiným neţ ţivnostenským zákonem. Podle počtu zaměstnanců převaţují subjekty s niţšími počty. Do 5 osob zaměstnává 2526 podniků, v kategorii 1 – 24 zaměstnaných je zastoupeno celkem 3 440 subjektů, skupina 25 – 49 zaměstnaných čítá 202 případů. Nad 50 zaměstnanců má v okrese 185 firem, z nichţ 12 má více jak 500 pracujících. 11 776 subjektů uvedlo, ţe nemají zaměstnance, jedná se o drobné ţivnostníky, kteří sami sebe nepovaţují za zaměstnané. Zákon neukládá povinnost sdělovat tuto ekonomickou charakteristiku, proto ve více jak 20 tisících případech hodnota nebyla uvedena.
4.4. Průmysl, těţba a stavebnictví
Okres Opava je kromě zemědělské příhodnosti také charakteristický svou průmyslovou výrobou a těţbou. V minulosti byl průmysl více diverzifikovaný ve srovnání s Moravskoslezským krajem a měl tedy při transformací po roce 1989 lepší výchozí podmínky k adaptaci na trţní prostředí. Důleţitou součástí tohoto procesu byla také 35 privatizace bývalých státních podniků. Před rokem 1989 byl průmysl orientován na strojírenství (výroba zařízení pro důlní výrobu), chemický a potravinářský průmysl. Těţily se hlavně různé druhy písku a sádrovec. Nerostné bohatství je na území okresu zastoupeno lignitem, rašelinou, sádrovcem, ţáruvzdornými písky, pokrývačskou břidlicí, slévárenskými písky, drobnými pískovci, ţulou, štěrkopísky i minerálními prameny. Vyuţití těchto zdrojů je poměrně malé. Důleţité místo však okres zaujímá ve vodním hospodářství (oblastní zdroj pitné vody). V okrese je 5 470 firem zabývajících se průmyslovou výrobou (coţ je 17,8 % průmyslových firem v kraji). Stavebnictví v okrese zabezpečuje 5 249 vesměs soukromých firem s menším počtem zaměstnanců. V roce 2008 bylo průmyslových podniků s 20 a více zaměstnanci v okrese 140 a zaměstnávali 17 116 osob. Průměr na 1 podnik činil 122 zaměstnanců a průměrná měsíční mzda činila 19 752 Kč. I v současnosti není průmysl orientován na jedno odvětví a co se počtu zaměstnanců týče převaţují strojírenské firmy (Brano a.s., Ostroj a.s., MSA a.s.). Dále je zastoupen chemický průmysl (TEVA Czech Industries s.r.o.), potravinářský (OPAVIA-LU s.r.o.), polygrafický (MODEL Obaly a.s.) a textilní (LANEX a.s.). Tab. 19. Největší průmyslové firmy v okrese Opava podle počtu zaměstnanců v roce 2010 Počet Název firmy Sídlo firmy průmysl zaměstnanců Brano a.s. Hradec nad Moravicí 2 465 (2008) Strojírenstký OPAVIA – LU s.r.o. Vávrovice 1500 (2007) Potravinářský Teva Czech Industries s.r.o. Opava – Komárov 1400 + Farmaceutický OSTROJ a.s. Opava 970 (2008) Strojírenstký MSA a.s. Dolní Benešov 586 (2009) Strojírenstký Model Obaly a.s. Opava 551 Polygrafický LANEX a.s. Bolatice 500 – 999 textilní Pramen: Online databáze firem www.hbi.cz Český statistický úřad www.czso.cz
4.5. Doprava
Území okresu Opava leţí na historické dopravní spojnici mezi severem a jihem, mezi Baltským a Středozemním mořem. Dopravní síť je nedostatečně rozvinuta, ale podle koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského rozvoje se má do roku 2018 zkvalitnit. Má dojít k modernizaci ţelezničních tratí a k výstavbě nových silničních komunikací. Grafické znázornění současného stavu dopravní sítě je uvedeno v obr. příl. 4. Ţelezniční doprava v době individuální automobilové dopravy ztrácí na významu, tomu je přizpůsobena i politika jediného dopravce na ţeleznici, ČD a.s. S ekonomickými změnami, kdy zesílil proud denně dojíţdějících do Ostravy, došlo ke zvýšení počtu spojů a zkrácení doby jízdy mezi Opavou a Ostravou. Naopak do periferních regionů došlo
36 v posledních letech k zhoršení dopravní konektivity. Jedná se o traťová spojení č. 314 do Jakartovic a č. 315 do Hradce nad Moravicí. Silný dojíţďkový proud existuje i mezi Opavou a Krnovem (trať č. 310), Opavou a Hlučínem (č. 317) s odbočkou do Chuchelné (č. 318). Trať č. 321 spojující Opavu s Ostravou je významná v tom, ţe navazuje na mezinárodní vlakový koridor, jehoţ prostřednictvím se dá dojet do Polska, Rakouska nebo v tuzemsku do Brna či Prahy. Podle ŘSD je na území okresu Opava poměrně hustá silniční síť. Ovšem jedná se většinou o silnice niţších tříd. Na území okresu se nevyskytují ţádné dálnice a rychlostní silnice. Všechny silnice prvních tříd mají počátek i konec v Opavě, páteřní komunikací je silnice I/11 vedoucí z Prahy na česko-slovenskou hranici v Mostech u Jablunkova. Na území okresu se vyskytuje v úseku Malé Heraltice aţ Josefovice, nejvytíţenější je mezi Opavou a Ostravou. Od jihozápadu na severovýchod okres křiţuje silnice I/46 od obce Deštné aţ na polskou hranici u Sudic. Silnice I/57 je taktéţ důleţitým dopravním koridorem, počátek je v katastru obce Jančí a konec v katastru Skrochovic. O určité ulehčení přetíţenosti dopravy mezi Opavou a Ostravou se stará silnice I/56, vedoucí ale hustě zalidněnou oblastí Hlučínska. Tab. 20. Počet km silnic na území okresu Opava Kategorie Dálnice a Hustota sítě I. třída II. třída III. třída celkem silnice rychlostní silnice (km/km2) 31. 12. 2005 0 145 178 483 806 0,71 31. 12. 2007 0 141 174 473 788 0,70 31. 12. 2009 0 142 173 473 788 0,70 Pramen: Veřejná databáze ČSÚ www.vdb.czso.cz V katastru obce Zábřeh u Hlučína se nachází vnitrostátní letiště, které slouţí pouze pro rekreační účely. V případě potřeby, jej lze vyuţit sloţkami integrovaného záchranného systému, nebo armády. Letiště je umístěno 13 km východně od Opavy. Tab. 21. Absolutní a relativní počty registrovaných vozidel v okrese Opava Kategorie K 31. 12. 2005 K 31. 12. 2007 K 31. 12. 2009 vozidel Absolutní relativní absolutní relativní absolutní relativní Vozidla celkem 96 156 100 104 271 100 110 171 100 Osobní auta 56 540 58,8 58 682 56,3 64 299 58,4 Nákladní auta 5 544 5,8 6 963 6,7 7 707 7,0 Speciální auta 600 0,6 549 0,5 430 0,4 autobusy 223 0,2 216 0,2 192 0,2 motocykly 12 826 13,3 15 866 15,2 16 956 15,4 Přívěsy celkem 11 697 12,2 12 455 11,9 13 144 11,9 Osobní 2 715 2,8 3 397 3,3 4 147 3,8 Nákladní 6 235 6,5 6 335 6,1 6 310 5,7 návěsy 566 0,6 960 0,9 1 114 1,0 Pramen: Veřejná databáze ČSÚ www.vdb.czso.cz
37
Kaţdoročně vydává ČSÚ statistiky o počtu registrovaných motorových i nemotorových vozidel. Kaţdoročně je zaznamenán nárůst celkového počtu registrovaných vozidel. Oproti roku 2005 jich v roce 2009 přibylo více neţ 14 000, nejvíce osobních vozidel a dodávek o téměř 8 000, motocyklů o více neţ 4 000. Tato fakta svědčí o zvyšující se ţivotní úrovni obyvatel, respektive rozvoji podnikání firem. Klesající počet autobusů svědčí o niţším zájmu cestování veřejnými dopravními prostředky. S rozvojem podnikání souvisí i počet nákladních automobilů, který za 4 roky stoupl o 2 200. Zvýšený počet osobních i nákladních aut se odrazil v počtu přívěsů a návěsů. Z tabulky lze poznat, jak se projevila ekonomická krize v počtu vozidel, kdy nárůst v roce 2009 oproti roku 2007 je menší neţ nárůst mezi roky 2005 a 2007. Nehodovost na 1 000 obyvatel je ve srovnání s celorepublikovým průměrem (7,1) niţší. Na území okresu činila k 31. 12. 2009 6,2 nehod na tisíc obyvatel. Ve srovnání s rokem 2005 to je pokles dvou a půl násobně, kdy bylo 15,0 nehod na 1 000 obyvatel. Celkem se v roce 2009 stalo 1 095 nehod, z nichţ bylo 81 pod vlivem alkoholu. Zemřelo při nich 15 osob, 48 osob bylo zraněno těţce a 432 osob lehce. Hmotná škoda u všech nehod byla 55 732 000 Kč.
38
5. SITUACE V ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE OPAVA PO ROCE 1945
5.1. Vývoj zemědělství v letech 1945 - 1989
V období 1918 - 1938 dosáhlo zemědělství v Československu svého vrcholu. Tehdejší zemědělství bylo zaloţeno na selském stavu a zahrnovalo široké spektrum soukromovlastnických vztahů s vybudovanou infrastrukturou, zejména ve formě samosprávných hospodářských druţstev. Byl dosaţen vysoký stupeň integrace zemědělské prvovýroby se zpracovatelskými činnostmi. (DUBEC, 1998, str. 6) Po roce 1948, tzn. po převzetí vlády komunisty, byl zpřetrhán předchozí přirozený vývoj zemědělství. Postupně byl nastolen tvrdý centrálně-direktivní systém sovětského typu. Bez zřetele na předchozí vývoj a podle vzoru Sovětského Ruska byla provedena násilná kolektivizace rolníků do formálních, tzv. JZD, jejímţ vzorem byly sovětské kolchozy. Současně byly likvidovány soukromovlastnické vztahy a podnikatelská struktura venkova vůbec. Na zestátněném majetky byly vytvořeny, často velmi neorganicky, velké státní statky po vzoru sovětských sovchozů. Ze zestátněných hospodářských druţstev byly vytvořeny podniky zemědělského zásobování a nákupů. Celkově lze konstatovat, ţe českoslovenští komunisté dosáhli na konci padesátých let úplného zestátnění venkova, byť si JZD zachovala formální samosprávu. (DUBEC, 1998, str. 6) Od roku 1948 docházelo k procesu socializace venkova podle vzoru Sovětského Ruska. V letech 1949 – 1952 byla zakládána JZD I. a II. typu, rozmezí let 1952 – 1955 tyto JZD přecházely v III. a IV. typ. V druhé polovině 50. let docházelo k zakládání JZD III. a IV. typu a v roce 1960 uţ všechna JZD náleţela do IV. typu. Cílem socializace venkova bylo vytvořit JZD v kaţdé obci. Toto období lze označit jako 1. fáze kolektivizace venkova. 2. fáze začala rokem 1960 a trvala aţ do poloviny 70. let. Hlavním cílem bylo sloučit dobře a špatně fungující JZD v nové subjekty s většími výměrami. Došlo tedy k sníţení počtu JZD ze 127 na 76 v roce 1962. Rovněţ se některá JZD slučovala se státními statky a platila zásada 1 JZD nebo státní statek v obci. Kromě toho se hospodařilo na 4 státních statcích a to Deštné, Hlučín, Kravaře a Vítkov. Činnosti spojené se zemědělskou výrobou byly vyučovány na školních statcích, které byly taktéţ 4, konkrétně se jednalo o Dubovou, Hlučín, Opavu a Stěbořice. Další vývoj zestátněného zemědělství byl charakterizován snahou komunistického reţimu o prohloubení direktivních forem řízení a další koncentraci zemědělské výroby cestou násilného slučování JZD do velkých, nepřehledných a těţko řiditelných celků. Cílem zemědělské politiky státu bylo především dosaţení soběstačnosti ve výrobě potravin. Tento cíl však vycházel spíše z politických záměrů v době existence „ţelezné
39 opony“, kdy komunistický blok prováděl konfrontační politiku proti demokratickým západním zemím. Dílčí úspěchy této státní zemědělské politiky, zejména růst hrubé zemědělské produkce ve stálých cenách (v roce 1980 o 21,6 % oproti roku 1970), však byly realizovány pouze za cenu nepřiměřeně vysokých dotací ze státního rozpočtu. Zemědělství tak v centrálně-direktivním systému patřilo k silně preferovaným odvětvím, coţ ve svých důsledcích způsobilo jeho neúměrný rozsah a nízkou efektivitu. (DUBEC, 1998 str. 6) V okrese Opava to mělo za následek razantní sníţení počtu JZD do roku 1975, kdy zde bylo 15 druţstev, od roku 1977 jich bylo jiţ jen 13, tento stav zůstal po celé 80 léta. Z těchto 13 JZD jich 12 bylo v okrese Opava a 1 na Bruntálsku. Jelikoţ v okrese Bruntál hlavní roli hrál státní statek, Úvalenské druţstvo bylo započítáváno do okresu Opava. Průměrná výměra jednoho podniku se výrazně zvýšila a to na hodnotu 3 517,4 ha. Státní statky se rovněţ slučovaly, Deštné se spojilo s Vítkovem a Kravaře se spojily s Hlučínem. Průměrná výměra u státních statků byla 9 135 ha. V zemědělství působily i další subjekty. Na Hlučínsku to byl Plemenářský podnik Tlumačov - odštěpený závod Albertovec, který měl výměru 2 813 ha. Bez výměry ZP působily v zemědělství i MASOSPOL – Společný zemědělský podnik pro výrobu a prodej vepřového masa Opava, ZEMPRO – Společný zemědělský podnik pro výrobu vajec a drůbeţího masa Opava a Školní statek Masarykovy střední zemědělské školy Opava. Přehled slučování JZD a státních statků do větších celků je uveden v tab. příl. 6. Tab. 22. Počty subjektů působících v zemědělství v okrese Opava Počty subjektů 1962 1966 1970 1973 1980 1984 1988 JZD 76 69 69 63 13 13 13 Státní statky 4 4 4 4 2 2 2 Školní statky 4 4 4 4 1 1 1 Pramen: Statistické ročenky zemědělství okresu Opava 1962 – 1984 Výsledky hospodaření JZD a Státních statků v ČSR za rok 1988 Do roku 1989 bylo financování zemědělsko-potravinářského komplexu řešeno prostřednictvím centrálního státního řízení ekonomiky. To se týkalo jak dotační politiky, tak poskytování úvěru do zemědělství, které nebyly poskytovány na komerčním základě, nýbrţ podle hledisek státní zemědělské politiky. Hlavním cílem bylo zajištění soběstačnosti ve výrobě zemědělských produktů mírného pásma a řešení důsledků tzv. diferenciální renty, tzn. přerozdělování důchodu ve prospěch podniků hospodařících v horších podmínkách na úkor podniků hospodařících v lepších podmínkách. V zásadě takto realizovaná zemědělská politika vedla k nedostatku prostředků v celém sektoru, coţ bylo řešeno poskytováním provozních úvěrů od Československé státní banky, jejíţ činnost byla rovněţ nástrojem státní politiky. Zemědělský sektor byl tak dokonale svázán státními zásahy. (DUBEC, 1998, str. 7)
40
5.2. Zemědělská výroba
Celková výměra ZP byla po většinu druhé poloviny 20. století vyšší neţ v současnosti. Důvodem bylo, ţe území okresu Opava zahrnovalo i obce, které se postupně stávaly součástí okresu Ostrava – město nebo Karviná. Výměra ZP se pohybovala v počátku 60. let okolo 75 000 ha, do roku 1984 došlo k jejímu sníţení přibliţně o 1 500 ha. Naopak procento zornění narůstalo. V roce 1962 bylo 80,6 % a dosáhlo svého vrcholu v roce 1984, kdy bylo 82,2 %. Tab. 23. Výměry (ha) zemědělské půdy v letech 1962 – 1984 1962 1966 1970 1973 1980 1984 Zemědělská půda 75 312 75 810 75 313 75 182 74 239 73 782 Orná půda 60 719 61 119 61 036 60 863 60 715 60 669 Procento zornění 80,6 80,7 81,0 81,0 81,8 82,2 Pramen: Statistické ročenky zemědělství okresu Opava 1962 – 1984 Hospodaření na ZP bylo v tomto období pod patronací zejména JZD a státních statků, které obhospodařovaly 85 % zemědělské půdy, v číslech se výměra pohybuje okolo 65 000 ha. Tyto subjekty hospodařily zejména na OP, naopak existující skupina jednotných hospodařících rolníků (JHR) působila spíše na TTP. JHR obhospodařovaly v roce 1962 plochu 7 115 ha, do roku 1984 klesla na 3 827 ha. Tab. 24. Výměra zemědělské půdy v okrese Opava v letech 1962 – 1984 1962 1970 1980 1984 zeměd. orná zeměd. orná zeměd. orná zeměd. orná JZD 49 667 41 406 45 405 38 200 46 585 40 439 45 806 40 530 státní statky 14 853 11 948 20 231 16 510 18 434 14 811 18 243 14 791 školní statky 1 054 916 628 568 824 808 882 806 ÚŘZ 2 623 2 029 3 393 2 262 4 276 3 126 5 074 3 097 JHR 7 115 4 420 5 656 3 496 4 120 1 531 3 827 1 441 Pramen: Statistické ročenky zemědělství okresu Opava 1962 – 1984
5.2.1. Rostlinná výroba
Hlavní pěstovanou skupinou plodin v okrese Opava stejně jako v tehdejším Československu byly obiloviny. Jejich výměra v 60. letech dosahovala podílu 46,8 % OP, do konce 80 let se vyšplhala na téměř 50 % plochy OP. Z obilovin se nejčastěji pěstovaly ozimy pšenice a ječmene, jařiny ječmene, dále oves a ţito, které se uţívaly jako krmivo pro hospodářská zvířata. Jako krmivo pro hospodářská zvířata se uţívaly i pícniny na OP (jednoleté a víceleté), které se v 80. letech s omezováním stavu dobytka pěstovaly na menší výměře oproti 60. letům. V polovině 20. století byly významnou pěstovanou plodinou i brambory, ovšem zde byl patrný pokles v roce 1984 na 48 % stavu z roku 1962. Naopak pěstování olejnin, do kterých můţeme zařadit řepku ozimou a mák setý,
41 zaznamenalo růst osevních ploch z 1 943 ha na 3 785 ha. Opavsko je jedním z mála okresů, kde se pěstuje cukrová řepa, osevní plochy se v roce 1970 sníţily z necelých 3 500 ha na zhruba 3 000 ha, v 80. letech byla výměra více neţ 4 000 ha. Tab. 25. Hlavní pěstované plodiny (ha) na orné půdě v letech 1962 aţ 1984. rok obiloviny cukrovka brambory olejniny pícniny ostatní celkem 1962 28 421 3 461 6 558 1 943 19 916 420 60 719 1966 30 659 3 288 6 262 1 899 18 088 1 003 61 199 1970 31 570 3 085 5 432 1 968 18 296 685 61 036 1973 34 270 3 259 5 188 2 212 15 627 307 60 863 1980 34 423 4 159 3 275 3 000 15 079 779 60 715 1984 32 785 4 007 3 189 3 785 16 140 763 60 669 Pramen: Statistické ročenky zemědělství okresu Opava 1962 – 1984 Hektarové výnosy u hlavních pěstovaných plodin v okrese se od roku 1962 zvyšovaly, coţ bylo způsobeno aplikací enormního mnoţství hnojiv do půdy. U většiny plodin se výnosy zvýšily přibliţně dvojnásobně, u pícnin dokonce trojnásobně. Pouze u technických plodin, tj. cukrová řepa a řepka ozimá se výnosy zvýšily 1,9 respektive 1,7 krát. Tab. 26. Hektarové výnosy (q/ha) hlavních plodin v okrese Opava v letech 1962 aţ 1984 rok pšenice ječmen cukrovka brambory řepka pícniny 1962 26,5 23,9 219,1 75,8 17,0 38,8 1966 23,3 26,5 306,6 147,4 22,3 65,0 1970 30,1 32,3 369,1 156,0 21,8 62,3 1973 38,7 33,1 333,7 162,7 25,3 80,0 1980 42,5 38,9 321,0 146,4 26,5 94,6 1984 55,1 50,7 409,3 180,7 29,6 115,3 Index změny 2,1 2,1 1,9 2,4 1,7 3,0 Pramen: Statistické ročenky zemědělství okresu Opava 1962 – 1984
5.2.2. Ţivočišná výroba
V 60. a 70. letech je patrné zvyšování stavu hospodářských zvířat v okrese Opava a to v kategoriích skot celkem a prasata celkem. Stavy dojnic a prasnic se pohybovaly po celé sledované období na konstantní úrovni. Koně byly dle Statistických ročenek zemědělství okresu Opava evidovány aţ do poloviny 70. let, poté jiţ ne. Koně byli vyuţíváni zejména jako taţná zvířata k orbě, ovšem s nástupem mechanizace jiţ nebyli uţiteční. Od 80. let dochází k mírnému poklesu u skotu a prasat, drůbeţ se drţela na konstantní úrovni, o něco málo se zvýšil stav ovcí a beranů. Přehled hospodářských zvířat je uveden v tabulce 27.
42
Tab. 27. Stavy hospodářských zvířat (ks) v okrese Opava v letech 1962 aţ 1984. rok skot celkem dojnice Prasata celkem prasnice drůbeţ koně skop 1962 53 897 24 982 68 386 6 139 300 126 3 534 - 1970 51 880 24 006 66 775 5 285 323 471 1 905 2 436 1973 56 463 24 648 70 652 5 469 290 621 1 392 2 708 1980 64 578 24 462 80 816 6 502 425 652 - 5 072 1984 63 396 23 698 78 286 5 313 425 667 - 5 383 Pramen: Statistické ročenky zemědělství okresu Opava 1962 – 1984 U hospodářských zvířat, která se pasou, se intenzita zatíţení počítá na 100 ha zemědělské půdy. U těch zvířat, která se pouze krmí, se počítá intenzita na 100 ha orné půdy. Zatíţení zemědělské nebo orné půdy závisí na faktoru počtu hospodářských zvířat a výměře zemědělské půdy, a to nepřímo úměrně. Nejvyšší zatíţení bylo v roce 1980, u drůbeţe bylo maximální zatíţení orné půdy aţ v roce 1984, jelikoţ stavy drůbeţe rostly i v 80. letech. Tab. 28. Intenzitní ukazatele ţivočišné výroby v okrese Opava v letech 1962 - 1984 zatíţení ZP 1962 1966 1970 1973 1980 1984 Skot na 100 ha zem. půdy 71,6 68,2 68,9 75,1 87,0 85,9 Dojnice na 100 ha zem. půdy 33,2 32,4 31,9 32,8 33,0 32,1 prasata na 100 ha orné půdy 112,6 104,1 109,4 116,1 133,1 129,0 prasnice na 100 ha orné půdy 10,1 8,6 8,7 9,0 10,7 8,8 drůbeţ na 100 ha orné půdy 494,3 459,1 530,0 477,5 701,1 701,6 Pramen: Statistické ročenky zemědělství okresu Opava 1962 – 1984
43
6. SITUACE V ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE OPAVA PO ROCE 1989
6.1. Vývoj zemědělství po roce 1989
Po roce 1989, kdy došlo k dalším politickým změnám, byla nastolena nová československá vláda, která v prosinci 1989 deklarovala záměr zahájit proces transformace národního hospodářství k trţní ekonomice. Tento program byl v Československu zahájen 1. ledna 1991. Ekonomická reforma zahrnovala zejména rychlou cenovou liberalizaci a prudké sniţováni dotací státním podnikům, liberalizaci zahraničního obchodu a navazující vnitřní konvertibilitu měny, zvládání inflace, rychlou privatizaci většiny velkých státních podniků, z velké části bez předchozí restrukturalizace. Významným opatřením v této oblasti byla vyhláška Federálního Ministerstva financí č. 108/1991 Sb., o zavedení dovozní přiráţky, která vstoupila v platnost 1. 4. 1991 a byla zrušena k 1. 1. 1993. (DUBEC, 1998, str. 7) Transformační proces v zemědělství byl zaloţen na principech obnovy vlastnických práv k půdě a dalšímu zemědělskému majetku s cílem vytvoření trţně orientovaného, efektivního a mezinárodně konkurenceschopného odvětví. Hlavními transformačními nástroji byly majetkové restituce, transformace zemědělských druţstev a privatizace státního majetku zemědělského sektoru. Transformace po roce 1989 znamenala pro zemědělství i výrazné ekonomické důsledky, zejména v oblasti financování. Po roce 1989 byla státní dotační politika pro zemědělství postupně celá změněna. Její důraz se soustředil na podporu privatizace, transformace a restrukturalizace zemědělství při zdůraznění kritérií efektivnosti uţití dotačních prostředků. Změna účelu poskytování dotací byla doprovázena výrazným poklesem jejich objemu a změnami forem jejich poskytování. Z hlediska úvěrování došlo jednak k restrukturalizaci úvěru poskytnutých v období do roku 1989 a jednak k postupné komercionalizaci nově poskytovaných úvěrů. Tento vývoj vedl ve svém důsledku k trvalému nedostatku kapitálu, zejména provozního, v celém zemědělsko- potravinářském komplexu. (DUBEC, 1998, str. 7) Podstatnou roli v procesu transformace hrála legislativa. Právní rámec vytvořily zákony č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (tzv. zákon o půdě), č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (tzv. zákon o velké privatizaci) a zákon Federálního shromáţdění č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v druţstvech. Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zákonem č. 560 z roku 1991 zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam pro realizaci přeměn zemědělské prvovýroby. (DUBEC, 1998, str. 8 - 10).
44
Po roce 1989 se změnil výrazně počet subjektů v zemědělství, dochází k obnově soukromého podnikání v zemědělství a vzniká nová třída SHR. U PO dochází ke změně právní formy podnikání, nejenom JZD, ale i jiné státní podniky se transformovaly na akciové společnosti (a.s.), společnosti s ručením omezeným (spol. s r.o.) a druţstva. V roce 1989 bylo subjektů působících v zemědělství 16 (13 JZD, 2 státní a 1 školní statek). Drobní rolníci sice existovali, ale jejich počet a výměry byly minimální, proto zde nebudou uváděni. V roce 1995 díky restitucím narůstá počet subjektů na 388, největší počet podnikajících v zemědělství byl v roce 2000 a to 653. Po té se jejich počet sníţil zhruba na hodnotu 500, kolem které se pohybuje i v současnosti. Tab. 29. Počty subjektů působících v zemědělství v okrese Opava v letech 1990 aţ 2010 Právní forma 1990 1995 2000 2005 2007 2010 Celkem subjektů 16 388 653 491 505 498 Právnické osoby celkem 15 - 53 46 46 47 Zemědělská druţstva 13 - 14 12 12 12 Státní statky 2 - 0 0 0 0 Školní statky 1 - 1 1 1 1 Akciové společnosti 0 - 10 10 11 11 Spol. s r.o. 0 - 26 23 22 24 Fyzické osoby celkem - - 600 445 459 451 Z toho SHR - - 382 346 379 372 Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1990 AGROCENZUS 1995 AGROCENZUS 2000 Strukturální šetření v zemědělství 2005 Strukturální šetření v zemědělství 2007 Výpis z databáze LPIS
6.2. Výměra zemědělské půdy
Před rokem 1989 byla nejúrodnější ZP chráněna a slouţila čistě k účelu produkce. V posledních dvaceti letech, ale dochází k úbytku plochy ZP. Půda byla vyjmuta ze zemědělského půdního fondu a její nejčastější vyuţití je jako zastavěna plocha (obytná, komerční). Oproti roku 1988 došlo k úbytku výměry z 63 451 ha ZP na současných 59 469 ha. Od roku 1995 se mění i struktura ZP. Hlavní změnou je úbytek OP a její přeměna na TTP. Změna mezi lety 1995 a 2000 byla přibliţně 4 000 ha. Podle Strukturálních výsledků za zemědělství 2005 a 2007 bylo z celkové výměry ZP 60 188 ha v roce 2005 obhospodařováno 47 082 ha PO. V roce 2007 z 61 234 ha bylo ve správě PO 48 073 ha ZP. Jedná se o důsledek násilné kolektivizace a následné neúplné restituce, kdy ne všichni dotčení zabavením půdy dosáhli nároku na vracení půdy.
45
Tab. 30. Vývoj výměry zemědělské půdy (ha) v letech 1990 aţ 2010 v okrese Opava Kategorie zem. Půdy 1990 1995 2000 2005 2007 2010 celkem 63 451 62 613 62 652 60 188 61 234 59 469 Orná půda 55 369 55 559 51 542 51 208 51 020 49 670 Procento zornění 87,1 88,7 82,3 85,1 83,3 83,5 TTP - 6 995 10 912 8 763 9 984 9 595 ostatní - 59 198 217 230 204 Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1990 AGROCENZUS 1995 AGROCENZUS 2000 Strukturální šetření v zemědělství 2005 Strukturální šetření v zemědělství 2007 Výpis z databáze LPIS
6.3. Počet zaměstnanců
S transformací v zemědělství je spojeno i razantní sniţování počtu zaměstnanců (PZ). Přechod na trţní způsob ekonomiky neumoţňoval drţet si nadbytečný počet pracovníků. PZ ovlivnil i fakt, ţe docházelo k rušení nebo i omezování ŢV, kdy byly propouštěny zejména ţeny. Praxe je ovšem taková, ţe některé podniky nepropouštěly, ale sníţení stavu řešily tím způsobem, ţe čekaly, aţ osoba dosáhne důchodového věku. Oproti roku 1988, kdy byl PZ státních statků a druţstevníků 12 246, klesl v roce 2007 na hodnotu 3 228. V roce 1995 byl 5 230, od roku 2000 počet zaměstnaných osciluje kolem 3 200 osob. Dle šetření v zemědělství v letech 2000, 2005 a 2007 lze zaměstnané rozdělit i do věkových skupin. Z tabulky 31 vyplývá, ţe oproti roku 2000 v roce 2007 dochází k zvýšení PZ v kategoriích 55 – 64 let a 65 a více let. Naopak je zaznamenán pokles v kategoriích 25 – 34 let a 35 – 44 let. Lze také usoudit, ţe zemědělství se věnují stále stejné osoby, které ovšem stárnou. Sice nepatrně, ale zvýšilo se zastoupení v nejmladší kategorii, kdy jednak dotace pro mladé začínající zemědělce a přebírání hospodaření mladšími členy rodiny ovlivnilo nárůst v této kategorii. Tab. 31. PZ v zemědělství v okrese Opava v letech 2000 aţ 2007. Věková kategorie 2000 2005 2007 Do 24 let 144 193 191 25 – 34 let 454 467 422 35 – 44 let 749 616 572 45 – 54 let 988 1 119 1 055 55 – 64 let 375 651 799 Nad 65 let 59 138 188 celkem 3 271 3 184 3 228 Pramen: AGROCENZUS 2000 Strukturální šetření v zemědělství 2005 Strukturální šetření v zemědělství 2007
46
6.4. Rostlinná výroba
Zaměření RV je velmi podobné jako před rokem 1989, ovšem je potřeba přihlédnout k faktu, ţe výměra ZP byla niţší o 2 000 aţ 3 000 ha v různých letech, a došlo k úbytku OP o 4 000 ha, coţ sníţilo osevní plochy. I přes to ale dominují obiloviny, a to zejména pšenice ozimá a ječmen jarní sladovnický. Celková osetá plocha obilovin narostla v letech 2000 a 2005, ale v roce 2007 se opět o něco sníţila. Oproti roku 1995 vzrostla výměra pšenice o téměř 3 000 ha. Obrovský „boom“ zaznamenalo pěstování kukuřice na zrno, kdy v roce 1995 se pěstovala na pouhých 80 ha, dnes je to plocha více neţ 1500 ha. Tab. 32. Osevní plochy obilovin (ha) v okrese Opava v letech 1990 aţ 2007 plodina 1990 1995 2000 2005 2007 Obiloviny celkem 28 437 27 045 29 209 29 443 28 202 Z toho pšenice ozimá 16 324 16 534 18 302 16 982 16 040 Ječmen jarní 6 312 5 873 8 408 8 988 8 628 Kukuřice na zrno - 80 730 1 356 1 537 Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1990 AGROCENZUS 1995 AGROCENZUS 2000 Strukturální šetření v zemědělství 2005 Strukturální šetření v zemědělství 2007 Významné zastoupení mají i olejniny, zejména řepka ozimá a mák setý. Po mírném poklesu v roce 2005 došlo v roce 2007 k zvýšení osevních ploch řepky. Významné je pěstování máku setého, ovšem data jsou pouze za roky 2000 a 2005. Své místo v zemědělství Opavska má i pěstování cukrové řepy, které je velmi omezováno kvótami SZP EU. I přesto dochází k nárůstu plochy od roku 2000. Pokračuje sniţování výměry brambor a luskovin, naopak mírně vzrostla osevní plocha zeleniny. S poklesem stavu ŢV dochází k poklesu osevních ploch krmných plodin, kam můţeme zařadit jednoleté a víceleté pícniny. Tab. 33. Ostatní plodiny (ha) pěstované v okrese Opava v letech 1990 aţ 2007 plodina 1990 1995 2000 2005 2007 Řepka ozimá 6 638 6 978 6 812 6 267 7 442 Mák setý - - 3 176 2 949 - Krmně plodiny 12 887 11 955 6 470 5 297 5 406 Cukrová řepa 3 514 3 654 3 301 4 444 4 666 Brambory 1 914 976 737 322 387 Ostatní zelenina 176 188 207 225 283 luskoviny 467 352 283 205 172 Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1990 AGROCENZUS 1995 AGROCENZUS 2000 Strukturální šetření v zemědělství 2005 Strukturální šetření v zemědělství 2007
47
6.5. Ţivočišná výroba
Od 90. let je patrný pokles u většiny chovaných hospodářských zvířat. Po přechodu na trţní hospodářství a po změně orientace z východních trhů spíše na ty západní, dochází ke stagnaci české ŢV. Nejvíce to bylo pocítěno u chovu prasat, který poklesl na 45 % stavu z roku 1995, dojnic na 53 % stavu z roku 1995 a skotu celkem, který byl na úrovni 55 % stavu roku 1995. Oproti roku 1995 došlo k nárůstu počtu ovcí a beranů, které se chovají zejména na Vítkovsku v reţimu ekologického zemědělství. Zhruba o 200 ks klesl počet koní. Chov drůbeţe zaznamenal v 90. letech a v prvním pětiletí 21. století nárůst, ovšem v roce 2007 došlo k poklesu. Tab. 34. Stavy hospodářských zvířat (ks) v okrese Opava v letech 1990 aţ 2007 ţivočišná 1990 1995 2000 2005 2007 Skot celkem 34 753 34 018 22 989 19 202 18 777 Z toho dojnice 11 823 11 716 7 085 6 365 6 163 Prasata celkem 76 668 72 426 64 645 34 909 32 988 Z toho prasnice 6 375 5 845 7 179 4 285 - Ovce a berani 97 71 222 217 538 Kozy a kozli 84 75 103 50 89 drůbeţ 443 110 469 790 569 625 741 367 528 313 Koně 764 734 743 504 553 Pramen: Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. 1990 AGROCENZUS 1995 AGROCENZUS 2000 Strukturální šetření v zemědělství 2005 Strukturální šetření v zemědělství 2007 Zajímavým ukazatelem je zatíţení hospodářských zvířat na 100 ha ZP. Obdobně se postupuje v EZ, kdy se počítá počet VDJ na 1 ha trvalých porostů. U intenzity zatíţení je patrný pokles, který je ovlivněn sniţováním stavu zvířat při relativně stabilní výměře zemědělské, respektive orné půdy. Tab. 35. Intenzitní ukazatele ţivočišné výroby v okrese Opava v letech 1995 aţ 2007 zatíţení ZP 1990 1995 2000 2005 2007 Skot na 100 ha ZP 54,8 54,3 36,7 31,9 30,7 Dojnice na 100 ha ZP 18,6 18,7 11,3 10,6 10,1 prasata na 100 ha OP 138,5 130,4 125,4 68,2 64,7 prasnice na 100 ha OP 11,5 10,5 13,9 8,4 - ovce a berani na 100 ha ZP 0,2 0,1 0,4 0,4 0,9 kozy a kozli na 100 ha ZP 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 drůbeţ na 100 ha OP 698,3 848,5 1 105,2 1 447,8 1 035,5 Koně na 100 ha ZP 1,2 1,2 1,2 0,8 0,9 Pramen: vlastní výpočty
48
7. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PO
7.1. Stav zemědělství v okrese Opava v roce 1988
K 31. 12. 1988 bylo v okrese Opava registrováno 13 JZD a 2 státní statky. JZD hospodařily na 45 454 ha a státní statky na 17 997 ha. Největším subjektem podle výměry zemědělské půdy byl státní statek Vítkov s 12 445 ha zemědělské půdy, mezi JZD byl největší podnik JZD Druţba Hlavnice se sídlem v Litultovicích, který hospodařil na výměře 6 679 ha. Průměrné procento zornění dosahovalo v okrese hodnoty 87,1 %, pouze Státní statek Vítkov a JZD v Pusté Polomi, Hradci nad Moravicí a Děhylově měly zornění menší neţ okresní průměr. I přes snahu tehdejšího zemědělství hospodařit na co největší ploše orné půdy, přírodní podmínky toto neumoţňovaly. Tab. 36. Struktura zemědělství v roce 1988 v okrese Opava Zemědělský podnik Výměra (ha) OP (ha) Zornění (%) PZ JZD Slezská Hořina Brumovice 4 383 4 021 91,7 783 JZD Vítěz Březová 2 700 2 375 88,0 550 JZD Budovatel Bolatice 3 767 3 319 88,1 605 JZD Jiskra Děhylov 1933 1513 78,3 408 JZD Druţba Hlavnice 6 679 5 864 87,8 1 265 se sídlem v Litultovicích JZD Československo-sovětského 2 651 2 120 80,0 617 přátelství Hradec nad Moravicí JZD 9. Květen Kravaře 3 900 3 474 89,1 780 JZD Hraničář Loděnice 3 408 3 295 96,7 732 JZD Mír Opava-Kateřinky 4 867 4 596 94,4 1 028 JZD Ivana Kubince Opava- 3 486 3 145 90,2 820 Kylešovice JZD Pokrok Otice 3 269 2 983 91,3 1 205 JZD Slezska Vrchovina 3 615 3 054 84,5 918 Pustá Polom JZD Úvalno 796 739 92,8 165 Státní statek Hlučín 5 552 4 940 89,0 948 Státní statek Vítkov 12 445 9 831 79,0 1 422 celkem 63 451 55 269 87,1 12 246 Pramen: Výsledky hospodaření JZD a státních statků v ČSR za rok 1988, kraj Severomoravský PZ v zemědělských podnicích byl v té době vyšší neţ v současnosti. Nejvyšší zaměstnanost vykazoval Státní statek Vítkov a to 1 423 osob, mezi JZD to byla Druţba Hlavnice se sídlem v Litultovicích s 1 265 zaměstnanými. Ke konci roku 1988 v zemědělství pracovalo Celkem 12 246 osob. Přezaměstnanost v zemědělství lze hodnotit i počtem pracovníků na 100 ha zemědělské půdy. Průměr za okres činil 19,3 osob. Nejvyšší hodnoty dosáhlo JZD Pokrok Otice (36,9), nejniţší státní statek Vítkov (11,4).
49
7.2. Transformace zemědělství po roce 1989
Transformace na Opavsku začala jiţ v roce 1990, kdy došlo k oddělení ZD Velké Hoštice z JZD Mír Kateřinky. O rok později, tedy 1991 došlo k transformaci JZD Ivana Kubince Opava – Kylešovice na firmu Zemědělská a.s. Opava – Kylešovice. Ve stejném roce z JZD Pokrok Otice vzniklo ZD Otice, z JZD Československo-Sovětského přátelství Hradec nad Moravicí vzniklo ZD Hradec nad Moravicí, a JZD Budovatel Bolatice se transformovalo na ZD Bolatice. V druhé polovině 90. let u posledně tří jmenovaných došlo k vzniku nové právní formy podnikání. Zemědělská druţstva zaloţila akciové společnosti. Základním jměním se stal hmotný majetek, který ZD do majetku nově vzniklé a.s. vloţilo a stalo se tak jediným akcionářem společnosti. Druţstevníci, kteří vlastnili druţstevní podíly ZD, v průběhu následujících let postupně vkládali svůj podíl do majetku nově vzniklé a.s. Jako protihodnotu obdrţeli cenný papír v podobě zatímních listů, který byl následně po emitování akcií společnosti za tyto vyměněn. Veškeré tyto změny podléhaly dle obchodního zákoníku schválení v případě ZD členské schůze a v případě a.s. valné hromady, jako nejvyšších orgánů. Legislativa tento způsob vzniku akciových společností umoţňovala. Zemědělská druţstva šla v některých případech do likvidace a následně konkurzu, v některých případech existovala dál jako samostatný subjekt. Tento způsob vzniku byl „objeven“ na jiţní Moravě, a hojně zde byl uplatňován. Jako první v okrese tento proces nastal u JZD Ivana Kubince, které se přímo transformovalo na akciovou společnost, 1. Hradecká zemědělská a.s. Hradec nad Moravicí, ZP Otice a.s. a Opavice a.s. Bolatice vznikly z formy zemědělského druţstva. V roce 2009 došlo k vytvoření Farmagro s.r.o. Otice, které se specializuje na ekologické zemědělství. Transformace největšího JZD v okrese nastala během let 1991 a 1992, kdy ke konci roku 1991 se z JZD Druţba Hlavnice se sídlem v Litultovicích oddělilo ZD Kruţberk. K 1. 1. 1992 došlo k vzniku dalších 3 právnických osob a to ZD Hlavnice, ZD Stěbořice a ZD Litultovice. Posléze došlo k upřesnění názvu těchto subjektů, ale forma druţstvo zůstala nezměněna. V roce 1999 došlo v rámci ZD Kruţberk k zaloţení AG druţstva Kruţberk, jedná se o stejný případ jako u Farmagro s.r.o., tedy k účelu ekologického hospodaření. Současně největší subjekt ZD Hraničář Loděnice vznikl ze stejnojmenného JZD v roce 1992, ve stejném roce došlo k změně JZD Slezská Hořina v Brumovicích na ZOD stejného názvu, v roce 1994 došlo k dalšímu dělení na Agrimex Brumovice s.r.o. a HESAKO s.r.o. Velké Heraltice. V roce 1992 došlo k první fázi transformace JZD Vítěz Březová na ZOD Březová, ze kterého v roce 1996 vznikla Březovská zemědělská a.s. a o rok později ZOD Slezská Dubina Větřkovice.
50
Vícero subjektů vzniklo v roce 1994 rozdělením JZD Jiskra Děhylov na současné AGROPRODUKTIVA s.r.o. Děhylov, AGRONET Smolkov s.r.o., Josef Dihel a syn s.r.o. Jilešovice a SHR Antonín Holuša z Plesné. O rok dříve, JZD 9. Května v likvidaci Kravaře se rozdělilo na CETA s.r.o. Kobeřice, Polnost s.r.o. Kravaře a AGROLAND spol. s r.o. Štěpánkovice. Současný subjekt Hřebčín Albertovec s.r.o. se rekrutoval z Plemenářského podniku Tlumačov - odštěpený závod Albertovec. Na výměře tohoto subjektu dnes hospodaří například Empresa s.r.o. Dolní Benešov a SHR Jan Hanzlík. Nejsloţitěji probíhala transformace JZD Mír Opava- Kateřinky na současných 7 subjektů. Průběh tohoto dělení je znázorněn v tabulce 37. Tab. 37. Průběh transformace JZD Mír Opava – Kateřinky Agroprogres Kateřinky s.r.o. Oldřišov (1993) Farma ORYX s.r.o. Sluţovice (1993) OD Kateřinky (1994) Kateřinská a.s. (1999) JZD Mír ZD Kateřinky Obchodní druţstvo vlastníků Oldřišov (1994) Opava – (1993) Kateřinky ZD Hněvošice (1994) OD Velké Hoštice (1995) Hoštická a.s. (1998) ZD Velké Zelenina Malé Hoštická zelenina Hoštice (1990) Hoštice a.s. (1995) a.s. (2009) Pramen: vlastní dotazníkové šetření K transformaci došlo i u státních statků. ZP i s nemovitostmi přešla pod správu Pozemkového fondu ČR, a po uplatnění nároku restituentů byla dále vyuţívána. Na půdě, kterou kdysi spravovaly státní statky, hospodaří dnes fyzické i právnické osoby. Na pozemcích státního statku Hlučín působí v současnosti DRUDAR ZD Darkovice a AGROZEA spol. s.r.o. Darkovičky, které vznikly shodně v roce 1993. V roce 1995 byla zaloţena firma Statek Šilheřovice s.r.o., z fyzických osob působících na ZP bývalého státního statku Hlučín, můţeme zmínit Alfonse Laňku, Konráda Cigána, Ivo Kaspara aj. Na Vítkovsku z bývalého státní statku Vítkov vzniklo více firem, v roce 1992 to byla AGROP spol. s r.o. Jakartovice, která změnila svůj název v roce 1997 na Jakarta s.r.o. Jakartovice. V letech 1996 a 1997 postupně vznikaly OZS-Zempol spol s r.o. Vítkov, Vítkovská zemědělská s.r.o. Klokočov a Frančák s.r.o. Guntramovice. Rok 2002, respektive 2004 je rokem vzniku Obchodně zemědělské společnosti spol. s r.o. Vítkov a Vítkovské CZ a.s. Klokočov, jejichţ účelem bylo oddělit souběţné konvenční a ekologické zemědělství. Mezi SHR můţeme zmínit Ing. Rostislava Kyncla, Davida Grima nebo několik osob hospodařících v Jakartovicích. Takřka celé území okresu Bruntál tvořil státní statek, ale existovalo JZD Úvalno, které bylo jediným druţstvem v okrese Bruntál, a tudíţ bylo řazeno mezi JZD v okrese Opava. Toto JZD se transformovalo na současný název AGROFARMA 2007 Dubnice s.r.o. Ze státního statku Bruntál se rekrutovalo ještě ZESPO Sosnová s.r.o. se sídlem v Lichnově.
51
JZD Vrchovina Pustá Polom se přeměnila v roce 1993 na ZD Pustá Polom, díky hospodaření v méně příznivých oblastech a vlastní nevyhovující ekonomické situaci v roce 1995 přešla pod ZEMSPOL Studénka a.s. Pustějov. V roce 1997 se z tohoto subjektu oddělilo druţstvo ZAGRA Kyjovice. Ze státního podniku Severomoravské státní lesy Krnov vznikla v roce 1991 firma Opavská lesní a.s. se sídlem v Praze, v roce 1993 se přeměnil Společný zemědělský podnik ZEMPRO na současný název ZEMPRO a.s. Grafické znázornění transformace zemědělských podniků po roce 1989 je uvedena v tab. příl. 7.
7.3. Struktura PO podnikajících v zemědělství k 31. 12. 2010
Podle databáze LPIS poskytnuté Agenturou pro zemědělství a venkov v Opavě na území okresu na ZP hospodaří celkem 59 právnických osob. Jedná se o subjekty, které veškerou svou půdu mají na území okresu nebo o subjekty, které na Opavsku působí jen částečně a jejichţ sídlo podnikání je v sousedním okrese (Bruntál, Nový Jičín, Olomouc). Některé PO, které mají sídlo podnikání v obcí leţící blízko okresních hranic, hospodaří na území sousedních okresů. Všech těchto 59 PO hospodaří na 46 377 ha ZP, coţ tvoří téměř 78 % z celkové výměry ZP vedené v LPIS (59 468 ha). Z toho je 38 196 ha (82,3 %) OP a 8073 ha (17,4 %) TTP. V této diplomové práci se dále budu zabývat pouze subjekty, které mají minimální výměru 80 ha. Těch je 45, zahrnuty jsou i dvě firmy, které se specializují čistě na ţivočišnou výrobu – chov drůbeţe a jsou jimi BEST spol. s.r.o. Opava a ZEMPRO a.s. Opava. Subjekty, jejichţ výměra nedosahuje 80 ha, jsou nejčastěji FO, které si zaloţily obchodní společnost (Duda s.r.o. Bolatice, Myrtillus s.r.o. Oldřišov, PROBEKO s.r.o. Opava), obce (Svatoňovice, Budišov nad Budišovkou) nebo PO, jejichţ sídlo firmy je v jiném okrese a jen částečně zasahují na studované území. Těchto případů je nejvíce a jedná se o AGROFARMA 2007 DUBNICE s.r.o. Úvalno (32 ha), Agropodnik Dětřichov, s.r.o. Dětřichov nad Bystřicí (28 ha), ZOD Tísek (18 ha) a AGRARIAN s.r.o. Olomouc (2 ha). Firmy zaměřující se pouze na chov koní pro sportovní nebo chovatelské účely jsou Farma Hlubočec s.r.o. (2,2 ha TTP), Jezdecký klub Agrostyl Otice (2,7 ha TTP), nebo MARTINA TRADE s.r.o. Opava (2,1 ha TTP). Asi nejvýznamnější PO zaměřující se na chov koní je Hřebčín Albertovec s.r.o. v katastru obce Štěpánkovice. Dotazníkovým šetřením bylo osloveno 45 PO hospodařících na ZP s výměrou větší neţ 80 ha, k tomu byly přidány dvě firmy, které se specializují čistě na chov drůbeţe, celkově tedy 47 oslovených subjektů. Těchto 47 respondentů hospodaří na 46 220 ha, z toho je 38 108 ha OP a 7 967 ha luk a pastvin. Pouze jedna firma, a to Farmagro s.r.o. Otice, hospodaří pouze na TTP. Produkci čistě na OP se zabývá taktéţ jeden subjekt – 52
VÍTKOVSKÁ CZ a.s. V ostatních případech se jedná o kombinaci těchto dvou kategorií ZP. Rozloţení PO podnikajících v zemědělství podle obcí v okrese Opava v roce 2010 je uveden v tab. příl. 5, grafické znázornění v obr. příl. 5. Nejčastější formou podnikání je společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a to 24 krát, dále je zde 11 akciových společností (a.s.), 11 druţstev a 1 školní statek. Školní statek Opava příspěvková organizace, spravovaná MSK, je v současnosti jediným svého druhu v celém MSK. Nejvíce podniků spadá do rozmezí 500 – 999 ha, průměrná velikost farmy v okrese je 1 027,1 ha ZP (846,8 ha OP). Koeficient zornění je 0,82, tedy 82 % ZP. Tab. 38. Velikostní struktura zemědělských podniků (ha) v okrese Opava k 31. 12. 2010 podnik 80 – 499 500 – 999 1000 – 1499 1500 - 1999 2000 a více a. s. 1 3 2 0 4 s. r. o. 8 7 3 4 1 Druţstvo 2 5 2 1 1 Školní statek 0 1 0 0 0 Celkem 11 16 7 5 6 Pramen: výpis z databáze LPIS Nejrozšířenějším typem PO v okrese jsou společnosti s. r. o., kterých bylo k 31. 12. 2010 celkem 24. Převaţující výměra u těchto podniků je do 1 000 ha. Nepočítáme-li Best spol. s.r.o., která se zaměřuje výhradně na chov drůbeţe, je celková výměra ZP 19 595,3 ha, z toho je 14 307,79 ha OP, 5 173,02 ha TTP, 71,36 ha TK a 43,13 ha ostatních ploch. Průměrná velikost farmy je 851,96 ha ZP (596,16 ha OP). Koeficient zornění je 0,73. Největší společností s.r.o. podle výměry ZP je AGRIMEX Brumovice s.r.o., který jako jediný má více neţ 2 000 ha (2 167 ha). Nad 1 500 ha mají ještě Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL, spol. s r.o. Vítkov (1 918,56 ha), HESAKO zem. výroba s.r.o. Velké Heraltice (1 833,77 ha), CETA s.r.o. Kobeřice (1 613,69 ha) a Vítkovská zemědělská s.r.o. Klokočov (1 500,87 ha). Naopak nejniţší výměru má VITAMINÁTOR s.r.o. Sosnová, který je zaměřen spíše na pěstování ovoce, zabývá se ale i pěstováním na OP. V součtu má tato společnost 95 ha. Do 200 ha spadají ještě Hoštiká zelenina s.r.o. Malé Hoštice (128,74 ha), zaměřující se výhradně na pěstování zeleniny, Hřebčín Albertovec s.r.o. Štěpánkovice (157,33 ha), který OP pronajímá a hospodaří pouze na TTP a Farmagro s.r.o. Otice (190,94 ha), který jako jediný podnik se zaměřuje čistě na TTP. Společnosti s.r.o. se oproti okresnímu průměru vyznačují niţším koeficientem zornění, který je 0,73. Podílejí se na tom zejména subjekty působící na Vítkovsku, které hospodaří v rámci SZP na TTP. Jak jiţ bylo zmíněno v předchozím odstavci, jedná se o Farmagro s.r.o. Otice, které má farmu ve Vítkově – Podhradí (koeficient zornění 0,00), Frančák s.r.o. Guntramovice (0,00), Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL, spol. s r.o., Vítkov (0,06) nebo Vítkovská zemědělská s. r. o. (0,13). Nízké zornění vykazují ještě VITAMINÁTOR s.r.o. Sosnová (0,24) a Hřebčín Albertovec s.r.o. (0,32). Naopak téměř
53 stoprocentní zornění mají Hoštická zelenina s.r.o. Malé Hoštice, Statek Šilheřovice s.r.o., Farma ORYX s.r.o. Sluţovice, Empresa s.r.o. Dolní Benešov, OZS Zempol s.r.o. Vítkov, Jakarta s.r.o. Jakartovice. AGROLAND spol. s.r.o. Štěpánkovice, AGROPROGRES Kateřinky s.r.o. Oldřišov. 18 z 24 subjektů má procento zornění 80 procent a vyšší, jedná se o PO hospodařící zejména na Hlučínsku. Tab. 39. Společnosti s.r.o. v okrese Opava k 31. 12. 2010 Koeficient Název spol. s. r. o. Celkem OP TTP zornění AGRIMEX Brumovice s. r. o. 2 167,00 1741,97 400,24 0,80 Obchodně zemědělská společnost 1 918,56 121,76 1 796,8 0,06 ZEMPOL, spol. s r.o., Vítkov HESAKO zem. výroba s.r.o., 1 833,77 1 687,08 145,08 0,92 Velké Heraltice CETA s.r.o., Kobeřice 1 613,69 1 566,44 47,25 0,97 Vítkovská zemědělská s.r.o., Klokočov 1 500,87 198,48 1 302,39 0,13 JAKARTA, s.r.o., Jakartovice 1 156,66 1 152,75 3,91 1,00 AGROLAND, spol. s.r.o., Štěpánkovice 1 099,62 1 084,20 15,42 0,99 AGROZEA, spol. s r. o., Darkovičky 1 088,96 1 059,20 29,76 0,97 FRANČÁK s.r.o., Guntramovice 877,17 2,67 874,50 0,00 OZS-ZEMPOL s.r.o., Vítkov 851,31 850,94 0,37 1,00 POLNOST, spol. s r.o., Kravaře 782,04 718,36 63,68 0,92 AGRONET Smolkov, s. r. o., 656,89 560,74 96,15 0,85 Háj ve Slezsku - Smolkov Empresa, s.r.o., Dolní Benešov 631,82 630,94 0,88 1,00 AGROPROGRES Kateřinky s. r. o., 625,45 619,86 5,59 0,99 Oldřišov AGROPRODUKTIVA Děhylov s. r. o. 522,31 483,94 38,37 0,93 ZESPO Sosnová, zemědělská 491,67 463,21 11,73 0,94 společnost, s. r. o., Lichnov FARMA ORYX spol. s r. o., Sluţovice 484,58 484,07 0,51 1,00 Statek Šilheřovice s. r. o., Šilheřovice 372,04 371,35 0,69 1,00 JOSEF DIHEL A SYN, s.r.o., Jilešovice 348,88 307,85 41,03 0,88 Farmagro s.r.o., Otice 190,94 0,00 190,94 0,00 Hřebčín Albertovec s.r.o., Štěpánkovice 157,33 51,05 106,28 0,32 Hoštická zelenina s.r.o., Malé Hoštice 128,74 128,19 0,55 1,00 VITAMINÁTOR s.r.o., Sosnová 95,00 22,74 0,90 0,24 celkem 19 595,30 14 307,79 5 173,02 0,73 Pramen: výpis z databáze LPIS Po 11 zastoupeních mají druţstva. Z dřívějšího jednotného názvu JZD, se dnes druţstva objevují v různých formách (zemědělské, výrobní a obchodní, zemědělské a obchodní, obchodní druţstvo vlastníků). Podle velikosti ZP spadají nejčastěji do kategorie 500 aţ 999 ha. Druţstva hospodaří pouze na OP a TTP, TK a ostatní plochy se
54 nevyskytují. Celková výměra je 11 583,72 ha z toho 10 159,03 ha OP a 1 424,69 ha TTP. Průměrná velikost jednoho podniku je 1 053,07 ha ZP (923,55 ha orné půdy). Koeficient zornění je vyšší neţ u společností s.r.o. a to 0,88. Tab. 40. Druţstva v okrese Opava k 31. 12. 2010 Koeficient Název druţstva Celkem OP TTP zornění ZD Hraničář Loděnice 2 789,25 2 694,76 94,49 0,97 VOD Stěbořice 1 758,83 1 713,70 45,13 0,97 ZOD Hlavnice 1 473,51 1 412,60 60,91 0,96 AG druţstvo Kruţberk, Nové Lublice 1 080,22 320,98 759,24 0,30 ZOD Slezská Dubina, Větřkovice 934,15 702,45 231,70 0,75 ZD Kruţberk, Nové Lublice 866,93 855,71 11,22 0,99 Druţstvo ZAGRA, Kyjovice 682,81 533,14 149,67 0,78 Obchodní druţstvo vlastníků Oldřišov 645,7 644,49 1,21 1,00 ZOD Litultovice 631,01 566,60 64,41 0,90 ZD Hněvošice 398,81 397,55 1,26 1,00 "DRUDAR" ZD Darkovice 322,5 317,05 5,45 0,98 celkem 11 583,72 10 159,03 1 424,69 0,88 Pramen: výpis z databáze LPIS V současnosti je největším subjektem podle výměry ZD Hraničář Loděnice (2 789,25 ha) se sídlem v Holasovicích, který je zároveň největším podnikem v zemědělství v celém okrese. 1 000 ha půdy a více obhospodařují ještě VOD Stěbořice (1 758,83 ha), ZOD Hlavnice (1 473,51) a AG druţstvo Kruţberk (1 080,22 ha) sídlící v Nových Lublicích. Na protějším konci jsou nejmenší “DRUDAR" ZD Darkovice a Zemědělské ZD Hněvošice, obě mají rozlohu menší neţ 400 ha ZP. Jak jiţ bylo zmíněno výše, koeficient zornění u druţstev je vyšší neţ u společností s.r.o. a činí 0,88. Stejně jako u společností s.r.o., subjekty působící na Vítkovsku mají tento koeficient niţší, jako příklad uveďme AG druţstvo Kruţberk, které dosahuje hodnoty 0,3. Podniky hospodařící na úrodnějších plochách mají hodnotu ukazatele zornění vyšší, v některých případech se blíţí k hodnotě 1,0. Téměř stoprocentního zornění dosahuje Obchodní druţstvo vlastníků Oldřišov, ZD Hněvošice nebo ZD Kruţberk. Vysoké mnoţství zornění dokazuje fakt, ţe 8 z 11 druţstev má tento koeficient vyšší neţ 0,9. Akciových společností je stejné mnoţství jako druţstev, a to 11. Podle velikosti podniku jsou tyto společnosti rovnoměrněji rozdělené, ovšem nejvíce jich je v kategorii nad 2 000 ha. Stejně jako u společností s.r.o., tak i zde ne všechny a.s. hospodaří na ZP. Firma ZEMPRO a.s. Opava se analogicky jako BEST s.r.o. specializuje na chov drůbeţe. V součtu a.s. hospodaří na 14 374,15 ha, z toho 12 985,27 ha OP, 1 369,01 TTP. 19,87 ha ostatních ploch je pod správou Opavské lesní a.s. Průměrná velikost jedné farmy je zde 1 437,45 ha (1 298,53 ha OP).
55
Tab. 41. Akciové společnosti v okrese Opava k 31. 12: 2010 Koeficient Název akciové společnosti Celkem OP TTP zornění ZP Otice a.s. 2 743,06 2 498,92 244,14 0,91 ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava 2 511,74 2 282,27 229,47 0,91 Opavice a.s., Bolatice 2 442,69 2 251,86 190,83 0,92 1. Hradecká zemědělská a.s., 2 087,22 1 696,29 390,93 0,81 Hradec nad Moravicí Kateřinská zemědělská a.s., Opava 1 313,84 1 267,93 45,91 0,97 Březovská zemědělská, a.s., Březová 1 199,73 1 064,05 135,68 0,89 Hoštická a.s., Velké Hoštice 799,02 792,97 6,05 0,99 VÍTKOVSKÁ CZ a.s., Klokočov 633,75 633,75 0,00 1,00 ZEMSPOL Studénka a.s., Pustějov 554,47 467,31 87,16 0,84 Opavská lesní a.s. Praha 4 88,63 29,92 38,84 0,34 celkem 14 374,15 12 985,27 1 369,01 0,90 Pramen: výpis z databáze LPIS Průměrná velikost podle výměry akciových společností je nejvyšší mezi všemi PO, hned 4 z nich přesahují hranici 2 000 ha. Největší je ZP Otice a.s. (2 743,06 ha), dále to jsou ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava (2 511, 74 ha), Opavice a.s. Bolatice (2 442,69 ha) a 1. Hradecká a.s. Hradec nad Moravicí (2 087,22 ha). Nejmenší plochou se prezentuje Opavská lesní a.s. Opava, jejíţ hlavní doména není zemědělství, nýbrţ správa lesů nejen na území okresu Opava, myslivecká činnost aj. Opavská lesní a.s. vznikla transformací bývalého státního podniku Severomoravské státní lesy Krnov a dnes úzce spolupracuje s firmou Lesy České republiky. Akciové společnosti mají vůbec nejvyšší procento zornění mezi PO. Průměr dosahuje neuvěřitelných 90 procent. Tuto hodnotu sniţuje pouze Opavská lesní a.s., která má ve svém vlastnictví téměř 39 ha TTP a dalších téměř 20 ha ostatních ploch. Ostatní podniky mají koeficient zornění více neţ 0,8. Stoprocentní zornění má pouze Vítkovská a.s Klokočov, téměř 100 % se blíţí Hoštická a.s., jejíţ sídlo je ve Velkých Hošticích.
7.4. Zaměstnanost v zemědělských podnicích
PZ v zemědělství se od roku 1990, tedy za posledních 20 let, výrazně sníţil. I kdyţ v posledních 5 letech je ve většině podniků PO počet pracovníků stabilní. K největšímu poklesu došlo v období transformace, která proběhla v první polovině 90. let 20. století. Při přechodu na trţní způsob ekonomiky bylo nerentabilní drţet vysoký počet pracujících. Cílem sníţení zaměstnanosti bylo i zefektivnění výroby. Vysokou zaměstnanost v té době navyšovali pracovníci přidruţené výroby (opravy strojů, kuchařský personál aj.), které se dnes řadí do jiných odvětví NH.
56
Tab. 42. Počty zaměstnanců u právnických osob v okrese Opava k 31. 12. 2010 Počet pracovníků Podíl počtu Počet ha ZP (OP) Typ podniku Celkem Ţeny Podíl ţen (%) pracovníků v % na 1 zaměstnance Spol. s.r.o. 567 209 36,9 34,6 34,6 (25,2) a.s. 536 236 44,0 32,7 26,8 (24,2) Druţstva 469 153 32,6 28,6 24,7 (21,7) Školní statek 58 28 48,3 3,5 11,5 (11,5) celkem 1 639 626 38,2 100 28,2 (23,3) Pramen: vlastní dotazníkové šetření Průměrný počet zaměstnanců pracujících v roce 1988 v JZD a Státních statcích byl v roce 1988 12 246, z toho 9 876 osob pracujících v JZD a 2 370 osob zaměstnaných v státních statcích. Stav k 31. 12. 2010 byl dle dotazníkového šetření 1 639 u PO. Nejvíce pracovníků zaměstnávají společnosti s.r.o. a to 536, coţ představuje 34,6 % všech osob zaměstnaných u PO v zemědělství. Akciové společnosti mají podíl o něco menší neţ jedna třetina (32,7 %), druţstva mají podíl na zaměstnanosti 28,6 %. Nejniţším podílem se vyznačuje Školní statek Opava s 3,5 % zaměstnaných. Otázkou je, zda osoby pracující ve Školním statku Opava zařadit do školství, nebo do zemědělství. Jestli se jedná o pracovníky Masarykovy střední zemědělské školy Opava, nebo jsou zaměstnanci pouze Školního statku. Největší intenzitou práce měřenou podle počtu ha ZP na 1 zaměstnance zemědělského podniku se vyznačují společnosti s.r.o. s hodnotou 34,6. Tuto hodnotu navyšují subjekty působící na Vítkovsku, kdy při hospodaření na TTP není potřeba tolika zaměstnanců. U akciových společností a druţstev je podíl okolo 25 ha ZP na 1 zaměstnance. Nejniţší podíl je u školních statků, ovšem zde je skutečnost ovlivněna tím, ţe zaměstnanci se nevěnují pouze zemědělské výrobě, nýbrţ i učitelské činnosti. Lepší vypovídací hodnotu má počet hektarů OP na 1 zaměstnance, zde jsou hodnoty u spol. s.r.o. a a.s. blízké hodnotě 25 ha, u druţstev necelých 22 ha. Zaměstnanost v zemědělství v okrese Opava je specifická tím, ţe některé dotazované subjekty uvedly počet zaměstnanců rovný nule. Jedná se o subjekty, které začaly hospodařit ekologickým způsobem, a aby odlišily konvenční a ekologické zemědělství, došlo k zaloţení nové firmy. ZD Kruţberk (konvence) mělo před zaloţením AG druţstva Kruţberk (ekologie) 50 zaměstnanců, ovšem po zaloţení AG druţstva Kruţberk v roce 1999, došlo k přesunu většiny zaměstnanců do druhého jmenovaného. ZD Kruţberk nemá v současnosti ţádné zaměstnance. Stejná situace je i u OZS Zempol s.r.o. (konvence), která v roce 2002 převedla svých 71 zaměstnanců do nově vzniklé Obchodně zemědělské společnosti Zempol s.r.o. (ekologie). Trošku jiným způsobem postupovali u Vítkovské zemědělské s.r.o., která hospodařila pouze konvenčně. Při přechodu na ekologii v roce 2004 došlo k zaloţení
57
Vítkovské CZ a. s., která přebrala konvenční půdu, tím pádem se Vítkovská zemědělská s.r.o. stala ekologicky hospodařícím podnikem. Počet zaměstnanců Vítkovské CZ a. s. je taktéţ roven nule. Firma Farmagro s.r.o. Otice, která je dceřinou společností ZP Otice a.s., hospodaří v ekologickém reţimu a počet zaměstnanců je nulový. Ty subjekty, které nemají ţádné zaměstnance, zemědělské práce řeší vyuţitím sluţeb od svých dceřiných nebo mateřských společností. Opavská lesní a.s. nevede ţádné zaměstnance pracující v zemědělství, polní práce řeší taktéţ sluţbami. Největším zaměstnavatel je ZP Otice a.s. se 148 pracovníky, z toho 88 ţen. Nad sto pracovníků měli ještě další tři podniky, a to Zemědělské druţstvo Hraničář Loděnice se 142 zaměstnanci (45 ţen) a Zemědělská a.s. Opava-Kylešovice se 129 pracovníky (30 ţen). Firma Best s.r.o. je zaměřena na líheň kuřat, pracuje se zde tříjsměnným provozem, takţe PZ je vyšší a dosahuje počtu 140 osob, z toho 80 ţen. Průměrný PZ je 34,9 osob. 8 podniků má méně neţ 10 zaměstnanců, tyto PO mají nízkou výměru zemědělské půdy, kdy si vystačí se zaměstnanci, nebo jako v případě ZEMSPOL Studénka a.s. se vyskytují ve finanční tísni a jsou nuceni propouštět.
7.5. Rostlinná výroba
RV byla, je a bude vţdy závislá na fyzicko-geografických podmínkách. Území okresu lze rozdělit na oblast severní a jiţní. Sever je charakteristický niţšími nadmořskými výškami, niţší sklonitosti terénu, vyššími teplotami, a dalšími aspekty, které ho činí vhodnějším pro zemědělskou výrobu. Oproti tomu jiţní část je hornatější s většími sklony, niţšími teplotami, větším mnoţstvím sráţek, chudšími půdami. Tomu odpovídá i výrobní zaměření, kdy na severu je větší procento zornění neţ na jihu, kde je dostatečné mnoţství TTP. RV se věnuje 45 ze 47 dotazovaných subjektů, zbylé dva se specializují čistě na ŢV.
7.5.1. Obiloviny
Nejčastěji pěstovanou skupinou jsou obilniny, přehled 10 největších pěstitelů uvádí tab. 43. V okrese Opava se dle dotazníkového šetření obiloviny pěstují na ploše 23 974 ha, coţ představuje podíl 63,1 % z OP. Největším producentem obilovin je Zemědělská a.s. Opava s plochou 1 830 ha, coţ představuje více neţ 80 % podíl z celkové její výměry OP. Nad 1 200 ha obilovin uvedly ještě ZP Otice a.s. (1 591 ha), Opavice a.s. Bolatice (1 400 ha) a ZD Hraničář Loděnice (1 398 ha). Přehled všech pěstitelů obilovin a jejich výměry uvádí tab. příl. 9.
58
Tab. 43. Největší pěstitelé obilovin v okrese Opava za rok 2010 pořadí Název společnosti Plocha (ha) Podíl na OP (%) 1. ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava 1 830 80,2 2. ZP Otice a.s. 1 591 63,7 3. OPAVICE a.s. Bolatice 1 400 62,2 4. ZD Hraničář Loděnice 1 398 51,9 5. Agrimex Brumovice s.r.o. 1 170 67,2 6. VOD Stěbořice 1 100 64,2 7. HESAKO s.r.o. Velké Heraltice 1 100 65,2 1. Hradecká zemědělská a.s. 8. 936 55,2 Hradec nad Moravicí 9. Kateřinská zemědělská a.s. Opava 885 69,8 10. CETA s.r.o. Kobeřice 880 56,2 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Z obilovin je nejběţněji pěstovaná pšenice ozimá, v okrese Opava se podílí z 52,8 % na celkové výměře obilovin. Pšenici ozimou pěstují téměř všichni dotazovaní, kromě firem AG druţstvo Kruţberk, Opavská lesní a.s. Opava, Hřebčín Albertovec s.r.o. Štěpánkovice, a Farmagro s.r.o. Otice. Odrůdou pšenice ozimé je pšenice špalda, která se pěstuje výhradně v ekologickém reţimu hospodaření. Jejími pěstiteli jsou Vítkovská zemědělská s.r.o. Klokočov (55 ha), Frančák s.r.o. Guntramovice (15 ha) a Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL s.r.o. Vítkov (10 ha). Přehled všech pěstitelů pšenice ozimé s jejich výměrami je uveden v tab. příl. 9. Tab. 44. Nejvýznamnější pěstitelé pšenice ozimé v okrese Opava v roce 2010 Podíl (%) pořadí Název společnosti Plocha (ha) na obilninách 1. ZP Otice a.s. 1 000 62,9 2. OPAVICE a.s. Bolatice 800 57,1 3. ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava 800 43,7
4. Agrimex Brumovice s.r.o. 800 68,4 5. ZD Hraničář Loděnice 650 46,5 Celkem za okres 12 670 52,8 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Druhou nejpěstovanější obilninou je ječmen jarní sladovnický, který se na obilovinách se v okrese Opava podílí z 26,8 %. Nejvýznamnějším producentem je ZD Hraničář Loděnice s 640 ha, coţ je téměř 46 % plochy vlastní OP, na které se pěstují obiloviny. Přehled pěstitelů ječmene jarního s výměrou 300 ha a více je uveden v tabulce 45, všichni pěstitelé ječmene jarního jsou uvedeni v tab. příl. 9.
59
Tab. 45. Největší pěstitelé ječmene jarního v okrese Opava v roce 2010 Podíl (%) pořadí Název společnosti Plocha (ha) na obilninách 1. ZD Hraničář Loděnice 640 45,8 2. HESAKO s.r.o. Velké Heraltice 380 34,5 3. CETA s.r.o. Kobeřice 337 38,3 4. Kateřinská zemědělská a.s. Opava 315 35,6 5. OPAVICE a.s. Bolatice 300 21,4 5. VOD Stěbořice 300 27,3 Celkem za okres 6 365 26,5 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Triumvirát nejčastěji pěstovaných obilovin uzavírá kukuřice, a to jak ve formě na zrno, tak i na siláţ, která se pouţívá ke krmení hospodářských zvířat. Příznivé přírodní podmínky umoţňují pěstovat tuto komoditu, ovšem nedosahuje tak velkého rozsahu, jako předchozí dvě obiloviny. V okrese Opava se pěstuje celkem na 3 341 ha, coţ představuje podíl na obilovinách 13,9 %. Přehled 5 největších pěstitelů kukuřice uvádí tabulka 46. Tab. 46. Největší pěstitelé kukuřice v okrese Opava v roce 2010 Podíl (%) pořadí Název společnosti Plocha (ha) na obilninách 1. ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava 470 25,7 2. ZP Otice a.s. 332 20,9 3. OPAVICE a.s. Bolatice 300 21,4 4. ZOD Hlavnice 223 26,1 5. VOD Stěbořice 200 18,2 Celkem za okres 3361 13,9 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Ţito se pěstuje na 563 ha, a to ne pro potravinářské účely nebo jako krmivo pro dobytek, ale z důvodu pěstování námelu. Námel, neboli paličkovice nachová, je vřeckovýtrusná houba, která nejčastěji parazituje na ţitu nebo na travách Námel obsahuje jedovaté alkaloidy, které při smíchání s moukou a následném pozření člověkem způsobí otravu. Ovšem některé alkaloidy z námele jsou pouţity k výrobě léčiv nebo drog, např. LSD. Námel pěstuje pouze Zemědělská a.s. Opava na 300 ha, Kateřinská zemědělská a.s. Opava (120 ha), farma ORYX s.r.o. Sluţovice (50 ha) a ZD Hněvošice (40 ha). Z dalších obilovin je rozšířena produkce ovsa (288 ha), pohanky (70 ha) a triticale (234 ha), které se hojně pěstuje v EZ. V menší míře se vyskytují osevní plochy ozimého ječmene (211 ha), z nichţ 110 ha pěstuje 1. Hradecká zemědělská a.s. Pšenice jarní (142 ha) má jen 3 pěstitele, a to AGRONET Smolkov s.r.o. (67 ha), Vítkovská zemědělská s.r.o. (50 ha) a AGROPRODUKTIVA s.r.o. Děhylov (25 ha). Proso pěstuje pouze AGROPRODUKTIVA s.r.o. Děhylov na výměře 10 ha.
60
7.5.2. Olejniny
Olejniny se v okrese Opava pěstují na ploše 7 522 ha, coţ představuje necelých 20 % OP. Nejvýznamnějším zástupcem olejnin je řepka ozimá, po pšenici ozimé a ječmenu jarním je to třetí nejrozšířenější plodina pěstována v okrese Opava. Řepku ozimou pěstuje 38 ze 45 dotázaných subjektů hospodařících na ZP, a to na výměře 6 142 ha (81,7 % olejnin). Největšími producenty jsou Opavice a.s. Bolatice s 500 ha. Nad 300 ha řepky pěstují ještě CETA s.r.o. Kobeřice, Jakarta s.r.o. Jakartovice a AGROLAND s.r.o. Štěpánkovice. Přehled nejvýznamnějších producentů řepky uvádí tabulka 46. Přehled všech pěstitelů řepky ozimé a jejich výměry uvádí tab. příl. 9. Tab. 47. Nejvýznamnější producenti řepky v okrese Opava v roce 2010 Podíl (%) pořadí Název společnosti Plocha (ha) na olejninách 1. OPAVICE a.s. Bolatice 500 100,0 2. CETA s.r.o. Kobeřice 319 82,2 3. Jakarta s.r.o. Jakartovice 300 76,9 4. AGROLAND s.r.o. Štěpánkovice 300 100,0 5. AGROZEA spol. s.r.o. Darkovičky 270 100,0 Celkem za okres 7 522 19,8 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Z olejnin je dále ve větší míře pěstován mák setý a to na 1 378 ha (18,3 % všech olejnin). Pěstitelů máku setého bylo v roce 2010 dvacet PO. Největší plochu máku, a to 230 ha, obhospodařovala Zemědělská a.s. Opava, nad 100 ha pěstovali ještě Agrimex Brumovice s.r.o., ZD Hraničář Loděnice a Březovská zemědělská a.s. v Březové. Přehled největších pěstitelů máků je uveden v tabulce 47. Tab. 48. Nejvýznamnější producenti máku v okrese Opava v roce 2010 Podíl (%) pořadí Název společnosti Plocha (ha) na olejninách 1. Zemědělská a.s. Opava 230 47,9 2. Agrimex Brumovice s.r.o. 150 37,5 3. ZD Hraničář Loděnice 120 45,3 4. Březovská zemědělská a.s. Březová 120 36,4 5. Jakarta s.r.o. Jakartovice 90 23,1 Celkem za okres 1 378 18,3 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Mezi další olejniny patří i slunečnice, ta se však v roce 2010 na území okresu Opava nepěstovala. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe tuto plodinu se v minulosti pokoušela pěstovat firma Hoštická a.s. Velké Hoštice, v roce 2003 na 17 ha. Opavská lesní a.s. na svých dvou hektarech pěstuje topinambury, které se řadí mezi slunečnice, ač vzhledově připomíná brambory, proto je mnohými lidmi mylně zařazována mezi okopaniny.
61
7.5.3. Ostatní plodiny
V okrese Opava jako v jednom z mála okresů v České republice je výrazněji zastoupeno pěstování cukrové řepy. Cukr je komodita, jejíţ produkce v rámci společné organizace trhu (SOT) v České republice byla nejvíce omezena. Cukrová řepa se pěstuje celkem na 4 133 ha OP (10,9 %). Pěstováním se zabývá 24 subjektů, z nichţ největší plochu zaujímá ZD Hraničář Loděnice s 520 ha. Největší pěstitele jsou uvedeni v tabulce 48, přehled všech pěstitelů cukrové řepy uvádí tab. příl. 9. Tab. 49. Nejvýznamnější producenti cukrové řepy v okrese Opava v roce 2010 pořadí Název společnosti Plocha (ha) Podíl (%) na OP 1. ZD Hraničář Loděnice 520 19,3 2. ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava 420 18,4 3. ZP Otice a.s. 345 13,8 4. HESAKO s.r.o. Velké Heraltice 280 16,6 5. AGROLAND s.r.o. Štěpánkovice 260 24,0 Celkem za okres 4 133 10,9 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Mezi krmné plodiny můţeme zařadit některé obiloviny (oves, proso, kukuřice, aj.) a také víceleté pícniny. Mezi ně řadíme vojtěšku, jetel, bojínek a svazenku. Víceleté pícniny na OP pěstuje 14 dotázaných a to na 762 ha. Hořčice má dvojí vyuţití, můţe se pěstovat na zeleno, potom se řadí mezi víceleté pícniny. Pokud se ovšem pěstuje na semeno, potom se řadí mezi luštěniny. Hořčici pěstovaly 4 podniky na 180 hektarech, z toho na 110 ha ji pěstovala firma ZP Otice a.s. Mezi luštěniny pěstované v okrese Opava bychom zařadili hrách, který pěstují AG druţstvo Kruţberk (16 ha) a AGROPRODUKTIVA s.r.o. Děhylov (3 ha). Stejná firma pěstuje na 11 ha i pelušku jarní. ZP Otice a.s. v roce 2010 pěstoval na 25 ha lupinu, kromě toho pěstuje i sóju na výměře 50 – 100 ha, ovšem v roce 2010 nebyla zasazena. V rámci AEO se na OP pěstují i biopásy (89 ha) a semenné trávy (421 ha), které slouţí pro šlechtitelské účely. V méně příznivých oblastech je rozšířeno pěstování ostropestřce11 (203 ha). Pěstováním zeleniny na OP se věnuje výhradně Hoštická zelenina a.s. Opava-Malé Hoštice a ZP Otice a.s. Nejrozšířenějším druhem zeleniny jsou brambory, počet jejich pěstitelů oproti devadesátým letům klesl, a které se dnes pěstují na stále menší ploše. Razantnější úbytek je patrný při srovnání s výměrami brambor v 60. letech. Tehdy se pěstovaly na ploše více neţ 6 500 ha12. V osevním postupu pro rok 2010 byly brambory u 4 PO na výměře 138 ha.
11 Léčivá bylina, pěstována často v ekologickém zemědělství 12 Údaj z roku 1962 (Ročenka zemědělství okresu Opava, 1962) 62
Tab. 50. Produkce zeleniny na orné půdě v okrese Opava v roce 2010 komodita ZP Orice a.s. Hoštická zelenina a.s. celkem Hlávkové zelí bíle (ha) 84 40 124 Hlávkové zelí červené (ha) 0 6 6 Cibule (ha) 3 40 43 Mrkev (ha) 4 6 10 Petrţel (ha) 3 6 9 Kapusta (ha) 8 6 14 Červená řepa (ha) 0 4 4 Celer (ha) 3 0 3 Pramen: vlastní dotazníkové šetření
7.6. Ţivočišná výroba
ŢV se v okrese Opava věnuje podstatně méně subjektů. Ze souboru 47 PO se chovem hospodářských zvířat zabývá 35, z toho Best s.r.o. a ZEMPRO a.s. se specializují na chov drůbeţe. Chov skotu v oblastech LFA je omezen počtem VDJ na 1 ha TTP, který se pohybuje v rozmezí 0,2 aţ 1,5. Oproti stavům v 90 letech, kdy subjekty přebíraly ŢV z JZD a státních statků, došlo k úbytku ve všech kategoriích. Tab. 51. Stavy hovězího dobytka (ks) v okrese Opava k 31. 12: 2010 Stav skotu Z toho Počet ks skotu na Pořadí Zemědělský podnik v kusech dojnic 100 ha ZP 1. ZP Otice a.s. 1280 630 46,7 2. ZD Hraničář Loděnice 1100 600 39,4 1. Hradecká zemědělská a.s. 3. 1027 560 49,2 Hradec nad Moravicí 4. ZOD Hlavnice 893 425 60,6 5. Agrimex Brumovice s.r.o. 750 450 34,6 6. Frančák s.r.o. Guntramovice 750 0 85,5 Obchodně zemědělská společnost 7. 742 0 38,7 ZEMPOL s.r.o. Vítkov 8. ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava 740 446 29,5 9. HESAKO s.r.o. Velké Heraltice 688 312 37,5 10. VOD Stěbořice 560 400 31,8 Skot celkem 13841 5154 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Chov skotu je dnes nejvýznamnější v rámci ŢV. Chovem skotu se zabývá v současnosti 29 dotázaných subjektů, přitom v roce 2003 jejich počet byl 35. Chov dojnic prošel také změnami, z 21 chovatelů v roce 2003 jich dnes je jen 17. V absolutních hodnotách došlo k poklesu z 15 541 ks dobytka v roce 2003 na současných 13 841 ks. U dojnic došlo k poklesu zhruba o 700 ks na nynějších 5 154 ks. Razantní úbytek lez sledovat oproti stavům v první polovině 90. let, tehdy se chovalo zhruba 34 000 ks skotu, z toho bylo přibliţně 12 000 ks dojnic. Největšími chovateli dobytka jsou ZP Otice a.s. s 1 280 ks,
63 nad 1 000 ks má ještě ZD Hraničář Loděnice a 1. Hradecká zemědělská a.s. Hradec nad Moravicí. Přehled 10 největších chovatelů hovězího dobytka je uveden v tab. 51, přehled všech chovatelů a jejich stavy jsou uvedeny v tab. příl. 10 Chov prasat a prasnic prošel od počátku devadesátých let ještě výraznějšími změnami. V roce 2003 se prasat chovalo celkem 17 678 ks, k 31. 12. 2010 jejich počet klesl zhruba na polovinu na 8 750 ks. Počet prasnic se zredukoval na třetinu stavu z roku 2003, z 1 802 ks na 571 ks. V současnosti největší chovatel prasat ZD Hraničář Loděnice v době, kdy došlo k transformaci, choval 2 200 ks prasat, na přelomu tisíciletí chov ukončil, aby v roce 2007 jej opět obnovil na nynějších 3 800 ks. V současnosti se chovem prasat zabývá jen 8 PO, v roce 2003 to bylo ještě 15 subjektů. Přehled stavu vepřového dobytka pojednává tab. 52 a také tab. příl. 10. Tab. 52. Stavy vepřového dobytka v okrese Opava k 31. 12. 2010 Stav prasat Z toho Počet ks prasat Pořadí Zemědělský podnik v kusech prasnic na 100 ha ZP 1. ZD Hraničář Loděnice 3 800 280 136,2 2. ZOD Slezská Dubna 1 000 0 107,0 3. Polnost s.r.o. Kravaře 1 000 91 117,5 4. ZOD Hlavnice 950 0 64,5 5. farma ORYX s.r.o. Sluţovice 700 40 144,5 6. ZOD Litultovice 600 40 95,1 7. AGROLAND s.r.o. Štěpánkovice 500 80 45,5 8. Drudar ZD Darkovice 200 40 62,0 Celkem za okres 8 750 571 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Chovem drůbeţe se zabývá pouze 6 subjektů, v roce 2003 jich bylo 7. V roce 2003 se v okrese Opava chovalo 890 000 ks drůbeţe, v současnosti to je 783 000 ks. U firem BEST spol s r.o. a Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL s.r.o. došlo k nárůstu stavu, u ostatních k poklesu. ZOD Slezská Dubina chov drůbeţe v roce 2008 ukončila. Největší chovatelé v okrese k 31. 12. 2010 byli Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL s.r.o. Vítkov (405 000 ks), Best spol s r.o. Opava (250 000 ks), ZEMPRO a.s. Opava (85 000 ks), Obchodní druţstvo vlastníků Oldřišov (40 000 ks), ZD Kruţberk se sídlem v Nových Lublicích (2 500 ks) a Polnost s.r.o. Kravaře, kde došlo k razantnímu úbytku z 100 000 na současných 500 ks. Přehled chované drůbeţe u PO v okrese Opava v roce 2010 pojednává tab. příl. 10. Z dalších hospodářských zvířat se chová 11 ovcí a 44 koní, z nichţ nejvíce je v majetku Hřebčína Albertovec s.r.o. V okrese Opava se u PO nechovají kozy.
64
7.7. Nezemědělská činnost
Před rokem 1989 veškeré činnosti prováděné pracovníky JZD a státních statků byly brány jako zemědělská činnost. Tomu odpovídal i počet pracovníků, kteří byli vedeni jako pracující v zemědělství. V současnosti se činnost podniků dělí na zemědělskou a nezemědělskou. V dotazníkovém šetření 16 dotazovaných subjektů uvedlo, ţe se zabývají i nezemědělskou činností. U dvou subjektů je zemědělství jen vedlejší činností. Opavská lesní a.s. Opava se zabývá lesnickou činností a myslivectvím. Hřebčín Albertovec s.r.o. Štěpánkovice se zaměřuje na chov koní pro sportovní účely. U obou podíl zemědělské činnosti představuje jen 20 %. AGROZEA spol. s r.o. Darkovičky, AGROLAND s.r.o. Štěpánkovice a Statek Šilheřovice s.r.o. uvedly, ţe zemědělskou činností se zabývají jen z poloviny. První dvě z nich se shodně z poloviny zabývají zemědělskými sluţbami (orba, výmlat) a dopravou. Statek Šilheřovice s.r.o. se zabývá realitními sluţbami a jezdectvím. U ostatních subjektů se nezemědělské činnosti podílejí do 30 % a je v ní zařazeno mnoho činností, které se zemědělstvím mají pramálo společného. Nejčastěji se jedná o dopravu, pneuservis nebo řemeslné činnosti jako je kovoobrábění, stolařství apod. Přehled všech nezemědělských činností u subjektů, u kterých tvoří 50 % a méně je uveden v tabulce 53. Tab. 53. Přehled nezemědělských činností u PO v okrese Opava v roce 2010 Podíl (%) Název subjektů Činnost z celkové činnosti ZOD Litultovice Doprava 10 VOD Stěbořice autodoprava, montáţ strojů 20 ZOD Hlavnice pneuservis, opravy, pronájem objektů 20 ZD Hraničář Loděnice kovovýroba a ţárové zinkování 20 ZOD Slezská Dubna autodoprava 15 Větřkovice ZESPO s.r.o. Sosnová těţba dřeva, zámečnictví, doprava 20 AGROLAND s.r.o. doprava, sluţby 30 Štěpánkovice Vítkovská zemědělská s.r.o. Energetika 27 Klokočov ZEMSPOL Studénka a. s. doprava, čerpací stanice 20 Hoštická a.s. Velké Hoštice opravy, sluţby, elektrárna 10 1. Hradecká zemědělská a.s. výroba kartonáţe, kartáčů 30 Hradec nad Moravicí výuka zemědělské praxe, sluţby Školní statek Opava 30 zemědělcům-orba Pramen: vlastní dotazníkové šetření
65
7.8. Hlavní odběratelské podniky
SOT ovlivňuje nejen mnoţství produkce potravin, zapříčiňuje taktéţ výši výkupních cen u zemědělských produktů. Tato skutečnost podmínila některé PO k tomu, ţe se uchýlili k dodávkám do Polska, jejichţ odběratelé dokáţou nabídnout vyšší výkupní ceny neţ český odběratel. Rovněţ jsou ochotni si pro komodity sami přijet a na své náklady transportovat. Do budoucna se očekává další nárůst podílů subjektů, které dodávají své výrobky k našim severním sousedům. Dodavatelská působnost se pohybuje od místní aţ po zahraniční. U těch subjektů, které mají zároveň RV i ŢV, je část rostlinné produkce spotřebovávána ke krmení. V rámci dotazníkového šetření bylo u RV zjištěno 30 odběratelů (12 v okrese Opava), u ŢVjich bylo 25, z toho bylo jen 5 v okrese. V rámci ekonomických úspor, zejména u rostlinné produkce je místo produkce a prodeje nepříliš vzdálené. Subjekty působící v polském pohraničí dodávají své komodity do Opavy, Hlučína nebo do Polska. Naopak firmy hospodařící na Vítkovsku více směřují své produkty na Novojíčínsko. Toto pravidlo platí u běţně odebíraných komodit, ne u těch speciálních. Do Polska se dováţí především pšenice, kukuřice a to firmě Ottlik z Ratiboře. V Ratiboři sídli i firma Chempest, která odebírá obiloviny a řepku. V obci Skoroszyce má sídlo firma Agata Gawor PHU Gawor, která odebírá pšenici. V rámci ţivočišné produkce je do města Opole dodáváno mléko a to mezinárodnímu koncernu ZOTT. Zjištěn byl i jeden odběratel na Slovensku a to Heineken a.s. Hurbanovo, který odebírá ječmen. Nejrozšířenější je dodávka obilovin. Existují firmy, které se specializují jen na některou surovinu. nebo odebírají všechny obiloviny a plní funkci překupníka. Veškeré obiloviny odebírají firmy ALLIUM CZ a.s. Nový Jičín a HANAGRAIN J. T. J. s.r.o. Přerov. Pšenici a kukuřici kromě Ottlika z Ratiboře odebírají také Krnovské škrobárny spol. s r.o. Krnov. Firmy specializující se na zpracování pšenice pro potravinářské účely jsou Herber mlýn s.r.o. Opava – Palhanec, OLSEED a.s. Olomouc a výše zmíněná Agata Gawor PHU Gawor. Ječmen jarní sladovnický, jak jiţ z názvu vyplývá je určen pro výrobu sladu a jsou dodávany koncernu Plzeňský Prazdroj a.s., závod Radegast Nošovice, SOUFFLET Agro a.s. Prostějov, Heineken a.s. Hurbanovo a Ječmenná obchodní společnost Zábřeh na Moravě. O odběr obilovin a řepky se stará celkem pět PO. Nejčastěji se jedná o NAVOS a.s. Kroměříţ se sídlem v Opavě, dříve známý pod názvem SILAGRA CZ a.s. Zemědělské podniky na Hlučínsku směřují své dodávky do Hospodářského druţstva Hlučín. Dále jsou obiloviny a řepka prodávány firmám AGROHOW spol. s. r. o. Opava, ANIMO-Moravia spol. s.r.o. Nový Jičín a Chempestu v Ratiboři. O odbyt řepky se starají MAHA Trade a.s. Opava, AGROMARKET H+B spol. s r.o. Opava, S-Profit Opava a Moravia s.r.o. Nový
66
Jičín. Olejniny, tedy řepka a mák se dováţí firmám LUKROM s.r.o. Zlín a VFS Trading s.r.o. Ţdár nad Sázavou. Samotný mák je dodáván firmě J. K. Food Zemědělci pěstující cukrovou řepu mají uzavřenou smlouvu s cukrovarem v Opavě- Vávrovicích. Dle dohody musí aţ do roku 2013 dodávat tuto komoditu v ceně 400 EUR/t. Při stále sílícím kurzu eura a při rostoucích vstupech na produkci cukrovky tato cena neodpovídá poţadavkům zemědělců. Co se stane, aţ tato smlouva vyprší, nikdo neví. Jestli dojde k zrušení opavského cukrovaru a plodina se bude vozit do sousedního Polska nebo se opavský cukrovar udrţí? Jediným zpracovatelem námele je TEVA Pharmaceuticals CR s.r.o. Opava - Komárov. TEVA s.r.o. spolu s Moravol spol. s r.o. Miroslav zpracovává i bylinu ostropestřec. Obchodní druţstvo vlastníků Oldřišov vyrábí postřiky, které vyuţívá OZS Zempol s.r.o. Vítkov. Semenné trávy slouţící k mnoţení odebírá MORSEVA spol. s r.o. Olomouc. Hoštická zelenina a.s., která se zabývá produkci zeleniny, je dodavatelem pro Kaufland v. o. s. v Opavě. Produkty ŢV mají své specifikum v tom, ţe počet jejich odběratelů je menší a převaţuje spíše nadokresní působnost. V okrese Opava existují jen tři zpracovatelé, dva překupníci a jeden plemenářský podnik. Některé subjekty zpracovávají jen hovězí maso, jiné jen vepřové, a některé oba dva druhy. Odbyt mléka má v současnosti jen 4 odběratele. Kdysi existovala mlékárna přímo v Opavě, po jejím zrušení se mléko dováţelo do Bruntálu, kde došlo také k zrušení mlékárny. V současnosti se mléko distribuje firmám OLMA a.s. Olomouc, Mlékarná Kunín a.s. Kunín, ZOTT v polském městě Opole a ORERO a.s. v Litovli, kde se zpracovávají syrové výrobky. Hovězí maso vyprodukované v okrese Opava se vozí na jatka firmám Bivoj a.s. Opava, MP Krásno a, s, Valašské Meziříčí a AGROSTYL CZ s.r.o. Třebíč. Tyto 3 firmy zpracovávají i drůbeţí a vepřové maso. Prostory pouze pro poráţku vepřového masa má Kurka s.r.o. Otice. Hovězí i vepřové maso odbourává JACOM spol. s r.o. Holešov, Těšínské jatky s.r.o. Český Těšín a MK Klemens Dolní Benešov. Koupi dobytka jako zástavový skot se zabývají MAHA trade a.s. Opava, Genoservis a.s. Grygov, AGROSLUŢBY Olomouc s.r.o., ANIMALCO a.s. Praha a AGROS, odbytové centrum spol. s r.o. Frýdek – Místek. V areálu bývalého JZD Otice sídlí firma CRV, která se zabývá plemenářskou činností býků. Jednodenní kuřata odebírají NAVOS a.s. Kroměříţ, AFEED a.s. Hustopeče u Brna, DZ Klatovy a.s. a LUKROM spol. s r.o. Zlín. Vejce vyprodukované firmou ZEMPRO a.s. Opava nacházejí své místo v obchodních řetězcích Hruška spol. s r.o., dále u distributorů PEGG spol. s r.o. Hradec Králové, BIKOS CZ s.r.o. Olomouc a Zlatá vejce a.s. Benešov.
67
7.9. Finanční analýza dotázaných subjektů
Hospodářskému výsledku jednotlivých subjektů byla věnována jedna otázka v dotazníkovém šetření. Jelikoţ se jedná o velmi citlivý údaj, nebyly zjišťovány přesná čísla, nýbrţ byly podniky seřazeny do 5 kategorií a to zisk nad 500 tisíc korun, mírný zisk do 500 tisíc korun, vyrovnaná stránka hospodaření, mírná ztráta do 500 tisíc a ztráta nad 500 tisíc Kč. Výsledky byly zjišťovány za účetní roky 2003, 2006 a nejnověji za rok 2010. Účetnictví za rok 2010 u některých subjektů ještě nebylo uzavřeno, hodnoty jsou proto jen orientační. Tab. 54. Finanční výsledky hospodaření právnických osob v okrese Opava v letech 2003, 2006 a 2010. 2003 2006 2010 Zisk nad 500 tisíc Kč 31 36 25 Mírný zisk do 500 tisíc Kč 3 3 4 Vyrovnané hospodaření 5 4 4 Ztráta do 500 tisíc Kč 0 0 7 Ztráta nad 500 tisíc Kč 5 1 6 Celkem 44 44 46 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Rok 2003 byl pro zemědělce z finanční stránky úspěšný. Naprostá většina uvedla zisk nad 500 tisíc Kč, jen 5 subjektů uvedlo hlubokou ztrátu. Rok 2006 byl mnohem úspěšnější, ztrátu nad 500 tisíc korun uvedla jen jedna PO. Rok 2010 uţ tak výnosný nebyl. Téměř třetina zemědělských podniků se dostala buď do mírné, nebo velké ztráty. Ovšem, jak bylo zmíněno výše, data jsou pouze orientační. Jako příčinu, můţeme zmínit vysokou výnosnost plodin, která způsobila nadbytek, a proto výkupní ceny byly velmi nízké. Naopak je-li nízká úroda, tak výkupní ceny jsou vyšší. V tabulce není uvedeno hospodaření Školního státu Opava. Jelikoţ se jedná o příspěvkovou organizaci, je z větší části závislá na prostředcích z Moravskoslezského kraje. Finanční stránka je v rámci SZP EU závislá na dotacích, proto byly zvoleny roky 2003, 2006 a 2010, kdy byly dotační tituly nastaveny jiným způsobem. V předvstupním období zemědělci čerpali dotace z programu SAPARD, v letech 2004 aţ 2006 běţel Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP), v současnosti je moţnost čerpat dotace z PRV 2007 – 2013. Česká republika jako stát, který vstoupil do EU teprve v roce 2004, dostává z evropských fondů niţší prostředky neţ staré členské země. Ze strany MZe je moţnost dorovnat zbytek částky. Dotace pro zemědělce jsou spravovány platební agenturou SZIF Podle Příručky pro ţadatele dotací (2010), kaţdý zemědělec, který obhospodařuje kultury13, dostává dotace SAPS - jednotná platba na plochu. V roce 2010 byla sazba na 1
13 Orná půda, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, zelinářská zahrada a jiná kultura 68 ha ZP 2 791, 50 Kč. Ovšem jsou zde určité podmínky, které musí splňovat. Velikost obhospodařované půdy je 1 ha a více, a všechna půda musí být vedena v Evidenci LPIS nejméně od data podání ţádosti do 31. 8. kalendářního roku, ve kterém ţádá o podporu. Po celé období, po které je půda vedena v Evidenci, musí být zemědělsky obhospodařována a udrţována v souladu s podmínkami dobrého zemědělského a environmentálního stavu, kterými jsou: nerušeni krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice vyloučeni pěstovaní kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji a slunečnice na půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků s průměrnou sklonitosti převyšující 12 stupňů zapravováni kejdy nebo močůvky do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojovaní porostů hadicovými aplikátory na půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků, s evidovaným druhem zemědělské kultury orná půda a s průměrnou sklonitosti převyšující 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis vyloučeni změny zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda nepáleni bylinných zbytků na půdních blocích popřípadě dílech půdních bloků Národní doplňkové platby (Top-Up) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS) a jsou upraveny nařízením vlády, které stanovuje některé podmínky poskytnutí národních doplňkových plateb k přímým podporám. Platba Top-Up bude poskytovaná Státním zemědělským intervenčním fondem v následujících oblastech: platba na chmel pěstovaný na zemědělské půdě vedené v Evidenci jako druh zemědělské kultury chmelnice platba na přeţvýkavce, které chovala fyzická nebo právnická osoba v minimálním mnoţství 2 VDJ (Velké dobytčí jednotky) platba na chov ovcí, popřípadě koz na hospodářstvích registrovaných v ústřední evidenci podle plemenářského zákona v minimální mnoţství 2 VDJ platba na chov krav bez trţní produkce mléka (KBTPM) na hospodářstvích registrovaných v ústřední evidenci podle plemenářského zákona v minimální mnoţství 2 VDJ platba na zemědělskou půdu o minimální výměře 1 ha a vedenou v LPIS platba na brambory pro výrobu škrobu Ţadatel je shodný s ţadatelem o platbu SAPS. Všeobecně podmínky pro poskytnutí platby Top-Up jsou shodné s podmínkami pro platbu SAPS. Pokud nebude ţadateli přiznána platba SAPS, nemá nárok ani na platbu Top-Up.
69
Další z dotací, o kterou mohou zemědělci poţádat, je platba na hospodaření v LFA oblastech na TTP. Dotace je uváděná v eurech, pro přepočet na české koruny byl pro rok 2010 stanoven kurz 26,285. Podle nařízení vlády č. 75/2007 Sb. sazba na 1 ha TTP v LFA uvádí tabulka 55. Tab. 55. Platby na hospodaření v LFA v roce 2010 Název podoblasti EUR CZK horské oblasti typu HA 157 4 126,75 horské oblasti typu HB 134 3 522,20 ostatní méně příznivé oblasti typu OA 117 3 075,35 ostatní méně příznivé oblasti typu OB 94 2 470,80 oblasti se specifickými omezeními typu S 114 3 075,35 oblasti se specifickými omezeními typu Sx 91 2 391,94 Pramen: Příručka pro žadatele dotací SAPS, TOP-UP, LFA, AEO
7.10. Rozvoj zemědělských podniků do budoucna
Současně nastavena zemědělská politika EU je podle mnoha zemědělců působících v okrese Opava špatně nastavena. Jedná se spíše o podporu spotřebitelů neţ o podporu zemědělců. Výrobní ceny neodpovídají výkupním cenám, např. litr mléka stojí vyrobit 9 Kč a jeho prodejní cena je pouhých 8 Kč. Rozdíl ceny by měly dorovnat dotace, ale pokud kráva vyprodukuje ročně 6 tisíc litrů mléka, pokryjí dotace ztrátu jen částečně. To je hlavní důvod, proč v České republice dochází k poklesu stavu dojnic. Stejná situace je i u prasat. Náklady na produkci jednoho kila vepřového masa jsou výrazně vyšší neţ jeho prodejní cena. Za hlavní bariéry rozvoje zjišťované dotazníkovým šetřením patří následující 1. vlastní nevyhovující ekonomická situace – 7 krát 2. obtíţná dostupnost bankovních úvěru – 1 krát 3. nedokončená transformace, privatizace či nesplněné restituce – 5 krát 4. problémy s odběrateli a jejich platbami – 7 krát 5. nedostatek vhodných zpracovatelských kapacit -2 krát 6. nízká ochrana domácího trhu s agrárními produkty – 30 krát 7. jiná - 10 krát (administrativa, byrokracie, nízké výkupní ceny, nekoncepčnost zemědělské politiky, nestabilita půdní drţby
Dotační politika je taktéţ nastavena z důvodu nerovností dotací mezi jednotlivými členskými státy. Nově přistoupivší státy dostávají v současnosti 85 % dotací starých členských států. I kdyţ existuje moţnost dorovnat dotace z národní strany, vyuţívá tuto
70 moţnost kaţdý členský stát jinak. Polsko dotuje z národních zdrojů své zemědělce víc neţ Česká republika. V Německu jsou zemědělci podporováni ještě více. Jednak dostávají vyšší částku z evropských zdrojů a taktéţ dostávají nejrůznější dotace ze strany Ministerstva zemědělství. Tím pádem si zemědělci z Polska nebo Německa mohou dovolit srazit prodejní cenu na úroveň, na kterou se český zemědělec dostat nemůţe. Proto dochází k zaplavení českého trhu zahraničními výrobky a selhává domácí ochrana trhu. Záměry do budoucna se vesměs shodují. Podle výsledku hospodaření za rok 2010 je potřeba sáhnout k razantním opatřením jak sníţit náklady a ještě více zefektivnit výrobu. Moţnost rozšířit zemědělskou plochu uvedl pouze jeden subjekt, kdeţto obnova či rozšíření ţivočišné výroby byla mnohem častější odpověď. V rámci zemědělských podniků jsme se setkali i s omezením nemovitého majetku, rekonstrukcí stávajících prostor (kravíny, líhně) nebo výstavba nových výrobních prostor (dojička, líhně, bioplynová stanice). V rámci zemědělského podniku uvaţuje několik subjektů o rozšíření činnosti nezemědělského charakteru (výroba paletek, agroturistika). Čtyři dotazováni uvedli, ţe chtějí obnovit současný strojový park.
71
8. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U SHR
8.1. Počátky samostatně hospodařících rolníků
Ještě po druhé světové válce v českých zemích existovalo soukromé hospodaření na ZP. Sedláci, jak byli tehdy nazýváni, byli často váţeni občané. Soukromé zemědělství tvořilo na přelomu poloviny 20. století nezanedbatelnou část NH. Téměř po celou druhou polovinu 20. století bylo zemědělství pod patronací JZD, státních statků nebo školních statků. V té době se SHR vyskytovaly jen v pohraničních dosídlených oblastech, které byly opravdu nehostinné. Obnova soukromého hospodaření na ZP má počátky po roce 1989. Největší nárůst SHR byl zaznamenán v první polovině devadesátých let 20. století, a to třemi moţnými způsoby. Prvním z nich bylo uplatnění restituce u osob, které byly majiteli půdy před znárodněním. Těchto osob bylo vzhledem k pokročilému věku málo, a ač uplatnily nároky na její získání, nebyly schopni obhospodařovat půdu. Tu buď převedly na jiné členy rodiny, nebo prodaly či pronajaly třetí osobě. Dalším způsobem bylo získání půdy v rámci dědického řízení po zesnulých osobách. Pokud dědicové měli vztah k půdě, hospodařili, jinak opět prodali či pronajali třetí osobě. Třetí a nejméně častou moţností bylo, pokud se nenašel restituent, půda propadla Pozemkovému fondu ČR, ze kterého byla moţnost koupit či pronajmout si pozemky. Právním ošetřením těchto restitucí jsou zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahu k půdě a jinému zemědělskému majetku a Transformační zákon č. 42/1992 Sb.
8.2. Soubor dotazovaných subjektů
Seznam fyzických osob stejně jako právnických osob vychází z databáze LPIS poskytnuté Agenturou pro zemědělství a venkov v Opavě. K 31. 12. 2010 bylo v okrese Opava 372 SHR. Převaţují zemědělci s malými výměrami, nejpočetnější kategorie je 0,01 aţ 5 ha. Průměrná velikost farmy je u SHR v okrese Opava 35,2 ha, na 50 % zemědělské půdy hospodaří 28,85 zemědělců. Rozdělení všech SHR podle obcí okresu Opava je uvedeno v tab. příl. 5. Tab. 56. Velikostní kategorie samostatně hospodařících rolníků v okrese Opava Velikostní kategorie Počet zemědělců Velikostní kategorie Počet zemědělců 0,01 – 5,00 ha 94 50,01 – 100,00 ha 34 5,01 – 10,00 ha 60 100,01 – 250,00 ha 18 10,01 – 20,00 ha 89 250,01 – 500,00 ha 7 20,01 – 50,00 ha 68 500,01 a více ha 2 Pramen: regionální pracoviště MZe v Opavě
72
Dotazníkovým šetřením by bylo velmi náročné podchytit všechny aktéry, proto byli vybráni jen ti největší, co se rozlohy týče, spodní hranice výměry byla po dohodě s vedoucím práce stanovena na 80 ha. Dotazníkové šetření proběhlo u 41 SHR, kteří spolu s PO obhospodařují 90,5 % zemědělské půdy vedené v LPIS. Vybraných 41 SHR jen pro ilustraci hospodaří na 58,3 % zemědělské půdy uvedené u fyzických osob. Soubor 41 SHR dle databáze LPIS byl v souladu se skutečností a všichni navštívení zemědělci byli ochotni dotazník vyplnit. Seznam SHR s minimální výměrou 80 ha a s jejich výměrami je uveden v tab. příl. 8., grafické rozloţení ve studovaném území je uvedeno v obr. příl. 6. Tab. 57. Zemědělské půda obhospodařovaná všemi SHR v okrese Opava v roce 2010 Kategorie zem. půdy OP TTP TK Ostatní Celkem Výměra v ha 11 473,23 1 566,72 48,04 3,71 13 091, 70 Pramen: regionální pracoviště MZe v Opavě
8.3. Socioekonomické charakteristiky SHR
Z 372 soukromých rolníků je pouhých 81 ţen. Tento poměr ale o ničem nesvědčí, protoţe v dosti případech v rámci rodinné farmy hospodaří manţel i manţelka, ale jako vlastník půdy je uveden muţ. Patrné to je u SHR s větší výměrou neţ 80 ha, kde hospodář uţ není schopen obdělávat půdu sám, proto je potřeba další pracovní síly, nejčastěji z rodinného kruhu. U SHR, kteří mají více neţ 80 ha půdy, je podíl ţen ještě menší a to 7 z 41. Nejmladšímu zemědělci bylo 29 let. Začínal hospodařit a přebíral činnost po svém otci. Naopak nejstaršímu bylo 75 let. Věkové kategorie byly po desetiletích, do 30 let včetně a nad 70 let je po jednom zastoupení, nejpočetnější skupinou byla kategorie 41 – 50 let a to 12 krát, jedenáct osob bylo ve věku 31 – 40 let, 9 krát byla zastoupena skupina 51 – 60 let a 7 krát skupina 61 – 70 let. Překvapivý je vysoký počet osob v důchodovém věku. Vztah k půdě a neexistence dětí nebo vnoučat, kteří by pokračovali v činnosti, nutí starší občany pokračovat v činnosti, dokud jim fyzické síly stačí. Struktura dotazovaných podle vzdělání dokazuje, ţe práce v zemědělství není dnes otázkou lidí se základním vzděláním nebo pro vyučené. Pouze jeden zemědělec vyplnil jako dosaţené vzdělání základní a 4 odpověděli středoškolské bez maturity. Otázkou je, nakolik jsou tyto informace pravdivé, jestli se lidé za svoje vzdělání nestydí. 20 krát mi bylo sděleno, ţe dosaţené vzdělání je středoškolské s maturitou, 16 lidí věnující se soukromému podnikání uvedlo vysokoškolské vzdělání. Většina vysokoškoláků a lidí s maturitou vystudovali školu zaměřenou na zemědělství, nejčastěji MZLU Brno nebo Masarykovu střední zemědělskou školu v Opavě. V podkapitole věnující se rozvoji SHR bylo zmíněno, ţe k největšímu nárůstu došlo v první polovině 90 let, v té době začalo hospodařit 29 ze 41 dotazovaných. Jeden zemědělec na Hlučínsku uvedl, ţe jeho rodinná farma nebyla nikdy zkonfiskována a
73 hospodaří se na ní nepřetrţitě uţ od roku 1848, ač samotná osoba ji převzala v roce 1992. Kompletní přehled počátku hospodaření jednotlivých osob uvádí tab. 58. Tab. 58. Počátky hospodaření samostatně hospodařících rolníků v okrese Opava Zahájení Počet Zahájení Počet Zahájení Počet činnosti SHR činnosti SHR činnosti SHR 1990 3 1995 5 2002 1 1991 5 1996 2 2003 1 1992 6 1997 2 2006 1 1993 8 1998 1 2007 2 1994 2 2001 1 2008 1 Pramen: vlastní dotazníkové šetření PZ se odvíjí přímo úměrně od velikosti farmy, na které zemědělci hospodaří. U těch SHR, kteří mají větší výměru a mají více zaměstnaných osob, oni sami ani nikdo z rodiny v hospodářství nepracuje. Stejné je to u osob, které se této činnosti nemohou věnovat z důvodu jiného povolání, kdy jim na zemědělství nezbývá čas. Takových případů jsou celkem 3. Ve 13 případech osoba uvedená v databázi pracuje v hospodářství sama bez pomoci rodinných členů nebo ostatních osob. 10 krát se vyskytla moţnost, ţe počet pracujících členů rodiny jsou dva, z toho u dvou případů je zaměstnán jeden člověk mimo rodiny a jednou jsou zaměstnané dvě cizí osoby. Jednou se objevila kombinace 6 členů rodiny a 1 ostatní osoby. Ve zbývajících 14 případech je zaměstnán jeden člen rodiny (vesměs majitel farmy) a má námezdní sílu. 2 krát po 1 osobě, 4 krát jsou zaměstnány 2 osoby, ve 3 případech 3 osoby. Dokonce se objevuje i více zaměstnaných neţ 3, Pavel Richter s 15 osobami, Ing. Jan Hanzlík 8, Konrád Cigán 6, Miloš Zíka st. 5 a Miloš Zíka ml. 4 osoby. Počty pracovníků se během roku mění, zejména v letním období dochází k nárůstu osob, ke koci roku je tento počet minimální. Stejně jako u ekologického, tak i u konvenčního zemědělství se zejména u menších zemědělců, kteří nevlastní potřebnou techniku na výmlat obilí nebo posečení luk vyuţívá sluţeb. Z hlediska priorit je zemědělství jedinou činností u 18 dotazovaných Je to zejména u těch osob, které mají vyšší počet zaměstnaných a vysoké výměry půdy nebo u zemědělců, jejichţ výměry se pohybují mezi 80 – 150 ha a pracují v hospodářství sami nebo s jedním členem rodiny. Jako hlavní činnost zemědělství uvedlo 17 lidí, mají tedy ještě jinou činnost, ovšem rolnictví je jejich prioritou. Jako vedlejší činnost hospodaření povaţuje 6 osob, jde spíše o koníček.
8.4. Zemědělská výroba
V předchozí podkapitole je zmíněn počátek hospodaření většiny SHR, který byl v první polovině 90. let 20. století. Oproti tomuto období došlo u současně působících
74 zemědělců k změnám ve výměře ZP. Před vstupem do EU byla nutnost vzniku soupisu zemědělské půdy (LPIS), na jejímţ základě došlo, zejména u rodinných farem, k rozdělení půdních bloků mezi jednotlivé členy rodiny. V devadesátých letech existoval větší počet SHR neţ v současnosti, po ukončení jejich činnosti zemědělská půda přešla pod správu buď PO, nebo FO. Obdobně SHR získávali půdu od PO. U 25 dotázaných došlo k postupnému nárůstu ZP oproti roku vzniku, nejvíce rozšířil svou výměru Konrád Cigán z 18,5 na 630 ha. Ve 13 případech nedošlo k nárůstu zemědělské plochy, ovšem 4 z nich začali hospodařit před méně neţ 4 lety, tedy neměli příleţitost rozšířit svou výměru. 2 krát došlo k poklesu celkové výměry, jedná se o ţeny, které se blíţí důchodovému věku a předávají hospodaření svým potomkům. U Pavla Richtera došlo v roce 2003 k zisku plochy, ovšem v současnosti část své půdy převedl na svého zetě Jiřího Muchu. Nicméně plocha v roce 2010 je větší neţ v roce vzniku. V dotazníkovém šetření bylo zjišťováno i výrobní zaměření SHR. Ze 41 dotazovaných SHR se naprostá většina zabývala hospodařením na OP, pouze dvě osoby působili čistě na TTP, jedná se o ekologicky obhospodařovanou půdu. Tomu odpovídá i procento zornění, které činí 81,5 %. Čistě RV se zabývá 18 SHR, zbylých 23 zemědělců hospodaří v kombinované formě. Z toho vyplývá, ţe čistě ŢV se na rozdíl od PO nezabývá ţádný SHR. Okres Opava, hlavně jeho niţší polohy mají výborné přírodní předpoklady k RV. Svědčí tomu i rozmístění SHR, kdy největší aktéři, co se plochy týče, se vyskytují hlavně na Hlučínsku. Plodiny pěstované jsou totoţné s plodinami, které pěstují PO. Převládá produkce obilovin (pšenice ozimá, ječmen jarní, kukuřice na zrno i na siláţ), v menší míře se pěstují i ostatní obiloviny jako oves, proso, pšenice jarní a ječmen ozimý. Významnou roli hraji i olejniny, zejména řepka olejná. Čtvrtou nejvíce rozšířenou pěstovanou plodinou je cukrová řepa. Z dalších komodit se zde pěstují pícniny, len, mák, hrách, kmín nebo ostropestřec. Drobní SHR se zaměřují i na pěstování zeleniny, zejména brambor na sadbu nebo na uskladnění, taktéţ mrkve, petrţele aj. Oproti předchozím letům dochází k stabilizaci produkce na 4 hlavní plodiny a to pšenice ozimá, ječmen jarní, řepka olejná, cukrová řepa. V minulosti se zemědělci pokoušeli i o pěstování méně častých plodin, např. vykev nebo peluška panem Miroslavem Vyoralem nebo sója panem Karlem Veverkou. Současně dochází k méně četnému pěstování zeleniny právě na úkor výše zmíněných 4 plodin. Přehled výměr pěstovaných plodin u SHR s více neţ 80 ha ZP je uveden vtab. Příl. 11. ŢV u SHR se redukuje ještě výraznějším způsobem neţ u PO. Důvodem je dlouhodobá nerentabilita, kterou zisky z RV u osob s menší výměrou nepokryjí. Větší SHR mají tedy větší stáda, i přes ztrátu v ţivočišné výrobě je jejich celkový hospodářský výsledek dlouhodobě pozitivní. V současnosti se ŢV zabývá 23 SHR, v roce 2003 byl 75 jejich počet o jednoho vyšší. Oproti roku 2003 došlo k výraznému úbytku prasat a to přibliţně na polovinu stavu, stejně tak u prasnic. Stavy skotu se drţí v průměru na stejné úrovni, o něco nepatrně se sníţil stav dojnic. I přes pokles stavů jsou prasata hlavním tahounem ŢV, podle dotazníkového šetření jich je u daných SHR 3 225 ks, prasnic je 144 ks. Krav s trţní produkcí mléka je 144 ks, celkový počet skotu činí 1 218 ks. Na TTP je prováděn chov ovcí, kterých je 255 ks. Koní je podle výpovědí respondentů pouze 9, v době mechanizace uţ není pro něj vyuţití. Vůbec se nevyskytuje chov drůbeţe, pokud ano, tak se jedná o pár nosnic nebo kohouty, jejichţ produkty slouţí pro vlastní spotřebu. Odběratelské podniky u SHR jsou vesměs podobné těm, kterým dodávají své suroviny PO. U rostlinných produktů se jedná o NAVOS Opava, HD Hlučín, cukrovar v Opavě, Radegast Nošovice a mlýn Herber Opava. U SHR je škála odběratelů mnohem širší, od drobných prodejů ze dvora aţ po zahraniční. Velmi významný dodavatelský proud směřuje k polským odběratelům, kteří podle názorů zemědělců nabízejí vyšší částku neţ čeští a taktéţ jsou ochotni si produkty sami vyzvednout. Konkrétně se jedná o Weglowski (Uciechowice), Ottlik (Pietrowice Wielke), Katolik (Pietrz), ELIKORUM Ratiboř, Modlich a Geblowski, kteří odebírají obiloviny a řepku a Karol Kanya z Piasku (sláma). Největší rozpětí dodavatelské působnosti je u suroviny mák, který odebírá mnoho subjektů, např. pekárna Bolatice, Kysucké pekárny Čadca, SEMIX PLUSO Otice, ALIUM Nový Jíčin nebo Miruma Export v Brně. Obiloviny mají rovněţ dostatek odběratelů, MAHATRADE Opava, AGROHOW Opava, POPAK Brumovice, S-Profit Opava nebo MORSEVA Olomouc, která je zároveň i odběratelem hořčice. Společnost TEVA Komárov odebírá ostropestřec, HP Market v Kravařích řepku, ALIBONA Litovel se specializuje na výkup zelí. Firma AGROKOP z Havlíčkova Brodu odebírá len. U ţivočišné produkce je počet odběratelů menší, taktéţ se jedná o subjekty, kterým dodávají PO činné v zemědělství. Po zavření opavské mlékárny se tato bílá tekutina nejčastěji dováţí do OLMY Olomouc nebo mlékárny v Kuníně. Hovězí maso určené k poráţce odebírají firmy MK Klemens Dolní Benešov - Zábţeh, Bivoj Opava, ZŘUD masokombinát v Poličce, jatka v Holešově a v Českém Těšíně. Pouze vepřové maso zpracovává firma KURKA Otice, jak hovězí, tak i vepřové MORAVAN Petřvald. Kromě masa na poráţku jsou zvířata prodávána jako zástava, tzn. určena k dalšímu chovu. Zprostředkovatelé jsou MAHATRADE Opava a GENOSERVIS Grygov, který dodává skot do Libanonu nebo Řecka.
8.5. Finanční analýza studovaných subjektů
U SHR je finanční stránka hospodaření více důleţitá neţ u PO. Hospodaření pokud je jejich jedinou nebo hlavní činností, musí být výnosové, aby došlo k uspokojení základních potřeb rodinných členů a udrţitelnosti vlastního hospodaření. Data jsou 76 vztaţena k rozhodným okamţikům ke konci kalendářního roku v letech 2003, 2006, 2010, tedy k rokům, kdy byly jinak nastaveny dotační podpory zemědělcům. Nebyla zjišťována přesná čísla, stačilo uvést, zdali se jedná o výnos, nulové hospodaření nebo ztrátu. Ač se jedná o choulostivý údaj, tuto otázku vyplnili všichni dotázání, výsledky jsou uvedeny v tabulce. 61. I přesto, ţe je jinak nastavena dotační politika v roce 2010, dotace pro zemědělce jsou vyšší, tak i přesto se zde objevují záporné výsledky hospodaření. Důvodem je niţší úroda, tedy niţší mnoţství surovin ovlivnilo vyšší výkupní cenu. Naopak v roce 2010 vyšší cena hnojiv a postřiků a při úrodné sezóně niţší výkupní ceny způsobily u třech SHR záporné výsledky hospodaření. Tab. 59. Hospodářské výsledky samostatně hospodařících rolníků v okrese Opava Samostatně hospodařící rolníci Hospodářský výsledek k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2006 k 31. 12. 2010 ziskový 25 26 27 Nulový 11 11 11 Ztrátový 0 1 3 celkem 36 38 41 Pramen: vlastní dotazníkové šetření S finanční stránkou hospodaření souvisí i moţnost dalšího rozvoje v rámci SZP EU. I kdyţ téměř dvě třetiny dotazovaných vykazovalo zisk, nejedná se o výraznou částku, která by umoţňovala významný rozvoj jejich činnosti. Za vše mluví názor jednoho zemědělce, který tvrdí: „v rámci SZP si nelze nic naplánovat, neexistuje dlouhodobý plán v zemědělství, podle kterého by se mohli zemědělci řídit“. Tatáţ osoba si stěţuje na nefungující český trh, upřednostňuje vývoz do Polska. Zejména u menších SHR (do 150 ha výměry) převaţovala odpověď přeţit současně nastavenou zemědělskou politiku a vyčkat co se stane po roce 2013. Nicméně jsou zde i konkrétní činy rozvoje, nejčastěji se jedná o rozšíření výměry ZP, v jednom případě zemědělec plánuje zrušení nerentabilní ŢV. V rámci udrţení vlastního hospodaření je nutná rekonstrukce stávajících či výstavba nových skladovacích prostor, většinou na obiloviny. Modernizace strojového parku je taktéţ nedílnou součástí zemědělského podnikání. Změnit strukturu pěstovaných plodin zmínil jeden SHR, jedná se o pěstování máků, který podle jeho slov „nevynáší“. Zavést na své farmě agroturistiku zmínila jedna FO. Zejména u starších osob se jedná o ukončení činnosti v zemědělství s moţností předání půdy nebo ţivočišstva svým rodinným příslušníkům, nebo ukončení činnosti bez moţnosti dalšího pokračování příbuzných osob. Připomínky a návrhy jsou stejné jako u PO, tedy byrokratická náročnost zemědělství a také znevýhodnění nových členských států EU, které dostávají niţší dotace neţ státy EU 15. Doplňkové platby z národní strany u nových členských států nejsou jednotné, například polští nebo maltští zemědělci jsou více podporovány z národních zdrojů. Podporu od státu
77 dostávají například i němečtí zemědělci, čímţ prodejní cena je niţší a expandují na český trh. Tuto nelogičnost zemědělské politiky lze odstranit zrušením dotací, zavedením minimálních výkupních cen, poté by se ukázala skutečná síla a schopnost prosadit se na evropském trhu.
78
9. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE OPAVA
9.1. Soubor dotazovaných subjektů
EZ rozlišuje u RV plochu obhospodařovanou podle principu EZ a na půdu, která je v přechodném období. To znamená, ţe byla vyjmuta z konvenčního zemědělství a probíhá na ni konverze, aby mohla být zařazena mezi ekologickou půdu. Období konverze je zpravidla dvouleté, ovšem můţe být prodlouţeno. Podobně se postupuje u ŢV, produkty jsou bio po doběhnutí doby konverze, ve které se dobytek chová podle zásad EZ. V této diplomové práci nebudu rozlišovat mezi čistě ekologickými zemědělci a těmi, kteří jsou v přechodném období. Ke konci roku 2009 se v okrese Opava hospodařením na ekologické půdě zabývalo 7 PO a 13 SHE. Rovněţ je zde 5 výrobců biopotravin, 1 ekologický včelař a 1 dovozce biopotravin ze třetích zemí.14 Tyto údaje poskytnuté MZe na svých webových stránkách nejsou zcela pravdivé. PO, SHE a ekologický včelař jsou v souladu s databází, ovšem údaje vztahující se k výrobcům biopotravin a dovozcům biopotravin ze třetích zemí nesouhlasí. Z 5 výrobců biopotravin jich v tomto oboru skutečně podniká pouze 3, a to SEMIX PLUSO spol. s.r.o. Otice, VITAMINÁTOR s.r.o. Sosnová a Jaroslava Klemensová – MASOMA sídlící v Dolním Benešově – Zábřehu. Firma EXTRUDO Bečice s.r.o. – NOWACO Opava s.r.o. v minulosti bioprodukty vyráběla, ale v současnosti ne, proto je firma vedena v seznamu a stále podléhá přísným kontrolám. Soukromá osoba Milan Weisz z Opavy se pokoušel o výrobu masných biovýrobků, ale různá povolení potřebná k výrobě a hlavně finančně náročné investice ho od podnikání odradily. Firma SOLEX AGRO s.r.o. zabývající se dovozem biopotravin ze třetích zemí, jeţ má sídlo uvedené v okrese Opava, uţ před lety změnila adresu sídla firmy do okresu Bruntál. Proto se v této diplomové práci budu věnovat jen PO a FO hospodařících na ekologické půdě. Rovněţ je potřeba zmínit, ţe některé subjekty, zejména PO podnikají v konvečním zemědělství i v ekologii. Jedná se o souběţné hospodaření, které provozují Březovská zemědělská a.s. Březová, VITAMINÁTOR s.r.o. Sosnová, Vítkovská zemědělská s.r.o. Klokočov, Obchodně zemědělská společnost Zemspol spol. s.r.o. Vítkov, Farmagro s.r.o. Otice a AG druţstvo Kruţberk se sídlem v Nových Lublicích. Posledně 4 jmenovaní, aby odlišili konvenční a ekologické zemědělství, zaloţili novou právnickou osobu.
14 Celkový seznam ekologických podnikatelů 2009, MZe, 2010, Praha 79
9.2. Výměra obhospodařované zemědělské půdy
Tab. 60. Seznam PO hospodařících na ekologické půdě a jejich výměry (ha) Název subjektu Obec Celkem OP TTP Ostatní AG druţstvo Kruţberk Nové Lublice 1 074,69 272,57 755,82 46,30 Březovská zemědělská a.s. Březová 341,22 0,00 341,22 0,00 Farmagro s.r.o. Otice 190,94 0,00 190,94 0,00 Frančák s.r.o. Guntramovice 1 062,23 54,98 973,53 33,72 Obchodně zemědělská Vítkov 1 934,08 116,76 1 766,86 50,46 společnost ZEMPOL, spol. s r.o. VITAMINÁTOR s.r.o. Sosnová 75,68 0,00 0,00 75,68 Vítkovská zemědělská s.r.o. Klokočov 1 697,71 198,48 1 422,34 76,89 Celkem za právnické osoby 6 376,55 642,79 5 450,71 283,05 Pramen: Celkový seznam ekologických podnikatelů 2009, MZe. V okrese Opava je ekologickým způsobem obhospodařováno 6 757,96 ha ZP vedené v LPIS, coţ představuje 11,4 % celkové ZP. Ke konci roku 2009 činil průměr za Českou republiku 9,4 %, coţ činí území okresu Opava ekologičtější. Rozdělíme – li ekologickou půdu na jednotlivé podkategorie, tak zjistíme, ţe téměř 86 % (6 222,74 ha) jsou TTP, jedná se zejména o oblast Vítkovska, kde vyšší nadmořské výšky a větší svaţitost terénu neumoţňuje hospodařit na OP, proto je zde četné zastoupení luk a pastvin, které jsou obhospodařovány ekologicky. Oproti předchozím letům je patrný nárůst podílu OP na celkové výměře ekologické půdy, rozhodujícími aktéry jsou rovněţ subjekty, které hospodaří na Vítkovsku, kdy dochází ke konverzi OP z konvenčního hospodaření. Od roku 2009 jsou v ekologii vedeny i TK, konkrétně v Sosnové je 75 ha ovocných sadů. Rozmístění SHE a PO je uvedeno v grafické příloze (Obr. příl. 7) Tab. 61. Seznam FO hospodařících na ekologické půdě a jejich výměry (ha) Jméno a příjmení Obec Celkem OP TTP Ostatní Binar Petr Skřipov 6,13 6,13 0,00 0,00 Dostál Vítězslav Hlubočec 17,96 0,00 17,96 0,00 Grodová Olga Chvalíkovice 4,57 4,57 0,00 0,00 Jarnotová Lenka Nové Lublice 10,11 0,00 9,46 0,65 Jozek Jaroslav Čermná ve Slezsku 20,44 0,00 20,44 0,00 Komárková Dobromila Velké Heraltice – Sádek 3,00 3,00 0,00 0,00 Kyncl Rostislav, Ing. Budišov nad Budišovkou 212,47 0,00 212,47 0,00 Lavičková Růţena Vítkov 21,79 4,30 17,49 0,00 Pospíšilová Iva, Ing. Staré Oldřůvky 5,71 0,00 5,71 0,00 Richtrová Gabriela Klokočov 11,96 0,00 11,96 0,00 Šimková Bronislava Sosnová 46,91 9,82 36,59 0,50 Škrobánek Karel, Ing. Domoradovice 16,21 0,00 16,21 0,00 Thiemel Jiří, Ing. PhD. Hlučín 4,15 0,00 3,15 1,00 Celkem za SHE 381,41 27,82 351,44 2,15 Pramen: Celkový seznam ekologických podnikatelů 2009, Mze.
80
Z výše uvedených tabulek je patrný rozdíl mezi půdou, kterou obhospodařují PO a SHE. Stejně jako u konvečního zemědělství, tak i zde se o ekologickou půdu starají zejména PO. Průměrná velikost farmy u SHE je 29,3 ha, u PO se jedná o výměru 910,9 ha zemědělské půdy. Průměr za PO i FO hospodařící v ekozemědělství je 321,8 ha.
9.3. Výsledky dotazníkového šetření
9.3.1. Kontrolní organizace
V České republice musí kaţdý ekozemědělec být veden u určité kontrolní organizace. V České republice to jsou KEZ o.p.s. Chrudim, BIOKONT CZ s.r.o. Brno a ABCERT AG Brno. KEZ Chrudim byla od roku 1990 jedinou kontrolní organizací. V roce 2006 byly pověřením MZe ČR vytvořeny další dvě organizace BIOKONT a ABCERT. Kontroly, které provádějí na ekofarmách, se nejčastěji konají jednou ročně po předem domluvené schůzce, ale můţe docházet k náhodným kontrolám bez nutnosti ohlášení, a to tehdy jsou-li nějaké pochybnosti při hospodaření.
33%
53% KEZ Abcert Biokont 14%
Obr. 2. Zastoupení kontrolních organizací v okrese Opava Pramen: vlastní dotazníkové šetření
9.3.2. Socioekonomické charakteristiky samostatně hospodařících ekozemědělců
Z celkového počtu 13 SHE je 7 ţen a 6 muţů. U SHE není v ţádném případě vedena souběţná činnost, ale vyskytují se případy, kdy v rámci rodinného hospodaření jeden člen rodiny hospodaří konvenčně a jiný dle zásad ekologických. Jedná se o stejný případ jako u PO, kdy byla zaloţena nová vlastnická forma, aby bylo odlišeno hospodaření ekologické a konvenční
81
Stratifikace SHE podle věkových skupin je odlišná od SHR, u ekozemědělců se nevyskytuje ţádná osoba starší 60 let, můţeme tedy říci, ţe ekologické zemědělství je fenomén mladší a střední generace. Starší zemědělci nedůvěřují tomuto způsobu hospodaření a jsou ovlivněni typem zemědělství, které existovalo před rokem 1989, a ve velké míře i v současnosti. Nejpočetnější skupinou je věková kategorie 31 - 40 let, ostatní věkové kategorie mají nepatrné zastoupení. Tab. 62. Věkové zastoupení samostatně hospodařících ekozemědělců věková kategorie 0 - 20 21- 30 31 - 40 41 -50 51 - 60 61 -70 70 + počet zastoupení 0 1 7 3 2 0 0 Pramen: Vlastní dotazníkové šetření Vzdělanostní kategorie u SHE, do kterých je lze rozdělit, jsou pouze 3, největší zastoupení má SŠ s maturitou a to 7 krát. Kategorie SŠ bez maturity (3 krát) a VŠ vzdělání (4 krát) jsou taktéţ početně zastoupené. Naopak se zde nevyskytuje kategorie základní a bez vzdělání. Stejně jako u SHR, i zde středoškolské a vysokoškolské vzdělání má většinou zemědělské zaměření. Samostatné ekologické hospodaření je u 7 respondentů vedlejší činností, malá výměra ekologicky obhospodařované půdy neumoţňuje být rentabilní. Lidé to spíše berou jako koníček, popřípadě jako nějakou citovou vazbu k půdě, kterou vlastnili jejich předci, která byla poté v duchu kolektivizace zabavena a po roce 1989 v rámci restituce vrácena. Dodrţují zde tradici svých otců, popřípadě dědů. 4 krát byla uvedena hlavní činnost a pouze 2 krát jediná činnost. Počet pracovníků u SHE je přímo úměrný velikosti ZP, na které hospodaří. Jelikoţ se jedná o malé výměry, často vedeny jako louky a pastviny není potřeba zaměstnávat námezdní sílu. Všechny činnosti spojené se zemědělstvím je drobný rolník nucen zvládnout sám s ohledem na finanční náročnost. Při senoseči, popřípadě sklizni, pokud nemá zemědělec patřičné stroje, je nucen tyto činnosti řešit sluţbami. U 13 dotázaných osob se pohybuje počet členů rodiny pracujících v hospodářství mezi 1 – 3 osobami, pouze v 1 případě zaměstnaná osoba není členem rodiny. Nejdéle hospodařící ekozemědělec je Karel Škrobánek, který zaloţil svou farmu jiţ v roce 1991, ovšem v roce 2001 převzal hospodaření jeho syn Ing. Karel Škrobánek. Ing. Rostislav Kyncl a Vítězslav Dostál začali hospodařit ekologicky v druhé polovině 90. let. Před vstupem do EU, tedy v roce 2003 začala v ekologii hospodařit ještě Lenka Jarnotová, bylo to v době, kdy dotační tituly na ekologii byly mizivé oproti současnosti. Největší rozmach počtu ekozemědělců nastal aţ po roce 2007, kdy začalo hospodařit 9 z 13 dotázaných, tedy v době kdy začal běţet PRV a dotace na EZ byly nejvyšší v historii.
82
9.3.3. Základní údaje o hospodaření právnických osob
Nejčastější formou PO v ekozemědělství je společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a to v 5 případech, jednou se vyskytuje akciová společnost (a.s.) a to Březovská zemědělská a.s. a v jednom případě je zastoupeno druţstvo, AG druţstvo Kruţberk. Důvodem rozšíření s.r.o. je niţší počáteční vklad při zaloţení, který nyní činí 200 tisíc Kč. V minulosti to bylo 100 tisíc Kč. Kdeţto u a.s. to jsou 2 milióny Kč. Vyšší počet s.r.o. je dán taktéţ tím, ţe tento druh společnosti vznikal tam, kde kdysi existovaly státní statky. Polovina PO hospodařících ekologicky přešla z konvenčního způsobu hospodaření, druhá polovina vznikla jako nový podnik zabývající se EZ. Nově vzniklé podniky jsou zejména na Vítkovsku, kde před rokem 1989 existoval státní statek Vítkov. Jeho půda poté přešla pod správu Pozemkového fondu ČR a následně byla prodána popřípadě pronajata k ekologickému hospodaření. V obou případech, tj. jak u přechodu z konvenčního zemědělství, tak u nově vzniklých podniků samozřejmě probíhala dvouletá doba konverze. 100 % zemědělskou činnosti se zabývá 6 ze 7 PO, Vítkovská zemědělská s. r. o. se věnuje podnikání v oboru energetika. Činnost ale nepřesahuje více jak 30 % obratu firmy, takţe hlavní činnosti je zemědělství. U PO je doba vzniku ekologického hospodaření podobná jako u soukromých ekozemědělců, první vlaštovky se také objevily v druhé polovině 90. Let. Konkrétně Vítkovská zemědělská s.r.o. Klokočov, Frančák s.r.o. Guntramovice a AG druţstvo Kruţberk Nové Lublice. V roce 2002 se k této trojici přidala Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL spol. s.r.o. Vítkov. Po roce 2007 v návaznosti na Program rozvoje venkova vznikly další tři subjekty – Březovská zemědělská a.s., Farmagro s.r.o. a VITAMINÁTOR s. r. o., všechny v roce 2009. Tab. 63. Počty zaměstnanců PO v ekologickém zemědělství zaměstnanci V roce vzniku 2006 2010 Název subjektu muţi ţeny muţi ţeny muţi ţeny AG druţstvo Kruţberk 48 19 48 19 48 19 VITAMINÁTOR s.r.o. 7 6 - - 7 6 Březovská zemědělská a.s. 130 60 130 60 65 30 Farmagro s.r.o. 0 0 - - 0 0 Frančák s.r.o. 27 16 27 16 11 3 Vítkovská zemědělská s.r.o. 39 7 33 5 30 4 ZEMPOL s.r.o. 71 32 48 20 48 20 Celkem za PO 322 140 286 120 209 82 Pramen: vlastní dotazníkové šetření
83
U PO se předpokládá větší počet činných zaměstnanců, jelikoţ se obhospodařuje větší plocha. U dlouhodobě působících PO je patrný pokles PZ, někde aţ o polovinu, oproti roku vzniku, který byl v druhé polovině 90 let. 20. století. Údaje o PZ u Březovské zemědělské a.s. jsou i za starší data, jelikoţ tento subjekt souběţně hospodaří konvenčně i ekologicky. Nelze oddělit lidi, kteří pracují čistě v ekologii a čistě v konvenčním hospodaření. Stejně jako u soukromých ekozemědělců, tak i zde se řeší zemědělské činnosti formou sluţeb. Konkrétně Farmagro s.r.o. jako firma, která vznikla z ZP Otice a.s., vyuţívá sluţeb ZP Otice a. s.
9.3.4. Rostlinná výroba
Zaměření RV je u EZ odlišné oproti konvenčnímu zemědělství. S moţností čerpání dotací na pěstování plodin, které napomáhají k trvalé udrţitelnosti krajiny, se v tomto druhu hospodaření objevují nejčastěji víceleté pícniny, ale také ne moc často pěstované druhy obilovin, vyskytují se zde taktéţ olejniny, léčivé rostliny, luskoviny, ale i zelenina. Kromě toho je ekologicky obhospodařováno i 75 ha TK – ovocných sadů. Stabilizačním prvkem krajiny, nepočítáme – li TTP, jsou biopásy, uměle vytvořené nejčastěji travnaté pásy, které rozdělují půdní bloky a napomáhají posílení biologické rozmanitosti, zachování systému zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou. Pěstování plodin na OP se rozvinulo zejména v posledních dvou letech, z dotazníkového šetření bylo v roce 2006 OP v ekologii přibliţně 150 ha oproti současným 611 ha, coţ je zanedbatelná hodnota, proto se nebudu o pěstování plodin na OP v daném roce zmiňovat. Tab. 64. Obilniny (ha) pěstované v ekologickém zemědělství v roce 2010 Oves Ječmen Pšenice špalda Pohanka15 Triticale
Bronislava Šimková 10,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Olga Grodová 2,50 0,00 0,00 0,00 0,00 2,00 Dobromila Komárková 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Petr Binar 0,00 0,00 1,13 0,00 0,00 0,00 Růţena Lavičková 5,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 AG druţstvo Kruţberk 82,00 117,00 0,00 0,00 0,00 52,00 VITAMINÁTOR s.r.o. 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 ZEMPOL s.r.o. 23,00 0,00 32,00 10,00 20,00 11,00 Frančák s. r. o. 18,00 0,00 10,00 15,00 0,00 0,00 Vítkovská zemědělská s.r.o. 45,00 0,00 50,00 55,00 50,00 0,00 celkem 185,50 117,00 93,13 80,00 70,00 65,00 Pramen: vlastní dotazníkové šetření
15 Pohanka se často řadí mezi obilniny, ve skutečnosti ale patří do čeledi rdesnovitých. Pro tuto diplomovou práci byla zařazena do čeledi obilnin. 84
Tab. 65. Ostatní plodiny (ha) pěstované v ekologickém zemědělství v roce 2010 Léčivé Bojínek Jetel Hrách Hořčice Hykor zelenina rostliny červený Bronislava Šimková 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Olga Grodová 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Dobromila Komárková 1,50 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,50 Petr Binar 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5,00 0,00 Růţena Lavičková 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 AG druţstvo Kruţberk 19,00 16,00 15,00 0,00 0,00 0,00 0,00 VITAMINÁTOR s.r.o. 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 ZEMPOL s.r.o. 21,00 0,00 0,00 5,00 10 0,00 0,00 Frančák s. r. o. 15,00 0,00 0,00 7,00 0,00 0,00 0,00 Vítkovská zemědělská s.r.o. 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 celkem 56,50 16,00 15,00 12,00 10,00 5,00 1,50 Pramen: vlastní dotazníkové šetření
9.3.5. Ţivočišná výroba
ŢV je zaměřena hlavně na chov skotu bez trţní produkce mléka, který vyuţívá rozsáhlé zatravněné plochy Vítkovska určené k pastvě, nebo k seči jako stelivo či krmivo pro dobytek. Stejně jako trávy, jsou ke krmení určené i plodiny na OP (oves, víceleté pícniny). Co omezuje počty dobytka v ekologii je max. mnoţství VDJ na 1 ha TTP, který se pohybuje v rozmezí 0,2 aţ 1,5 VDJ/ha. Většina SHE i PO se specializuje na chov asného skotu, AG druţstvo Kruţberk produkuje biomléko. Z ostatních kategorií hospodářských zvířat jsou nejvíce zastoupeny ovce, ale jsou zde i kozy a koně. V okrese Opava se vůbec nevyskytují prasata, prasnice a drůbeţ, která se chovají ekologickým způsobem. Údaje o chovu drůbeţe mohou být zkreslené, zejména u SHE, kteří nepovaţují chov drůbeţe za důleţitý a proto ho nezmínily. Díky větší rozloze TTP u PO, je u PO vyšší počet hospodářských zvířat, nejvíce jich chová Frančák s.r.o. a Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL s.r.o. a to kolem 750 ks dobytka. Z dotazníkového šetření taktéţ vyplynuly stavy ţivočišné produkce v roce 2006. V tomto roce bylo v ekozemědělství zainteresovaných méně FO i PO, tudíţ i počty hospodářských zvířat byly niţší. Masného skotu bylo 2 491 ks, kdy největšími stády disponovaly Frančák s.r.o. (750 ks), ZEMPOL s.r.o. (691 ks), AG druţstvo Kruţberk (460 ks), Vítkovská zemědělská s.r.o. (320 ks). U SHE byly stáda méně početná, 80 ks Ing. Kyncl, 25 ks Vítězslav Dostál, 15 ks Karel Škrobánek. 150 ks bylo dojnic ve vlastnictví AG druţstva Kruţberk, 100 ovcí měl Ing. Rostislav Kyncl. 6 ks koní podle zásady welfare chovala i Lenka Jarnotová. V roce vzniku byly počty hospodářských zvířat minimální, proto je nebudu zmiňovat.
85
Tab. 66. Stavy ţivočišné výroby (ks) v ekologii v okrese Opava v roce 2010 skot dojnice koně ovce kozy
Bronislava Šimková 30 0 0 0 0 Vítězslav Dostál 25 0 0 0 0 Rostislav Kyncl 80 0 0 120 0 Jíří Thiemel 0 0 0 20 0 Gabriela Richtrová 5 2 8 13 6 Iva Pospíšilová 0 0 2 0 0 Karel Škrobánek 20 0 0 0 0 Jaroslav Jozek 0 0 4 30 0 Růţena Lavičková 2 1 9 6 11 Lenka Jarnotová 0 0 15 0 0 Frančák s.r.o. 750 0 0 0 0 ZEMPOL s.r.o. 742 0 0 0 0 AG druţstvo Kruţberk 460 150 0 0 0 Vítkovská zemědělská s.r.o. 360 0 0 0 0 Celkem 2724 153 38 189 17 Pramen: vlastní dotazníkové šetření
9.3.6. Hlavní odběratelské podniky
Dodavatelská působnost SHE tak i PO v ekozemědělství je zcela odlišná od dodavatelské působnosti u konvenčního zemědělství. Neexistuje zde hlavní odběratel na straně RV nebo ŢV, rozsah dodavatelské působnosti se pohybuje od okresního aţ po zahraniční. U RV se produkce většinou spotřebovává na krmení zvířat, zejména u obilovin, pícnin a trav pěstovaných na OP. Podobně se postupuje i při hospodaření na TTP, kdy dochází k pastvě skotu, ovcí, koní. Přesto je zde pár odběratelů, například PRO – BIO obchodní spol. s r.o. Staré Město (obiloviny, pícniny, olejniny) nebo mlýny Linz (obiloviny). Zejména u SHE se provozuje prodej ze dvora drobným odběratelům. Rozšířená je i spolupráce s šlechtitelskými stanicemi v Hladkých Ţivoticích (Hykor – hybrid jílku a kostřavy) a v Roţnově pod Radhoštěm, kde se dodávají travní semena za účelem mnoţení jetele. U ŢV je odběratelských subjektů mnohem více, coţ je ovlivněno mnoha poţadavky na zpracování bioproduktů. Masný skot je určen přímo na poráţku jako jatečný dobytek, nebo přes zprostředkovatele je dodáván jako zástavový skot. V okrese Opava je pouze jeden zpracovatel, který splňuje bourání podle zásad welfare, a to MK Klemens Dolní Benešov – Zábřeh, jehoţ provozovna se nachází v Melči, a jeden zprostředkovatel MAHATRADE s. r. o., který dobytek dodává jiným osobám. Odběrateli jatečného dobytka jsou dále: ZŘUD Masokombinát Polička, JACOM spol. s.r.o. Holešov, Těšínské jatky
86 s.r.o. Český Těšín a Moravan s.r.o. Petřvald. Zástavový skot kromě opavského MAHATRADE odebírají AGROSTYL s. r. o. Třebíč, AGRION-CZE s.r.o. Vřesina a OVO s.r.o. Lázně Bohdaneč. Zástavový skot je rovněţ vyváţen do zahraničí, konkrétně do Itálie, Německa, Slovinska a Chorvatska. Biomléko, jehoţ produkce v Česku není příliš rozšířená, se dodává do OLMY Olomouc.
9.3.7. Finanční analýza dotázaných subjektů
Výsledky hospodaření u PO i SHE jsou vztaţeny k roku 2010, i kdyţ v době anketního šetření, které proběhlo na počátku roku 2011, jsou u některých, zejména PO data zevrubná, jelikoţ ještě nebylo uzavřeno účetnictví za daný rok. U subjektů, které působili v EZ i v předchozím období, jsou k dispozici i data za roky 2003 a 2006. Zemědělství je v současné době závislé na dotacích, zejména z fondů EU, proto jsou data vztaţena k okamţikům, kdy byly finanční podpory nastaveny zcela odlišným způsobem. Tab. 67. Finanční hospodaření PO a SHE v EZ v letech 2003, 2006 a 2010 právnické osoby samostatně hospodařící ekozemědělci 2003 2006 2010 2003 2006 2010 ziskové 4 5 6 1 2 9 vyrovnané 0 0 1 2 2 4 ztrátové 0 1 1 1 0 0 celkem 4 6 8 4 4 13 Pramen: vlastní dotazníkové šetření Finanční stránka hospodaření je ovlivněna dotačními tituly. Pokud je oblast působení Vítkovsko, kde jsou rozsáhlé výměry luk a pastvin v méně příznivé oblasti, které jsou spásány přeţvýkavci, pak ekozemědělec dostává obrovské mnoţství dotací a jeho příjmová stránka roste. Náklady na zaměstnance, posečení luk či vyhnání dobytka na pastvu jsou minimální. Výdaje na krmení jsou taktéţ zanedbatelné, jelikoţ trávy, seno nebo pícniny jsou vlastní výroby, občas se koupí krmné směsi z obilovin. Zisky z prodeje na jatka, nebo jako zástavový skot jsou taktéţ výrazným příspěvkem do rozpočtu. Hospodaření je tedy velmi výnosné. Naopak pěstování zeleniny na OP v níţinné oblasti je finančně náročnější. Sice dotační tituly na OP jsou vyšší neţ u TTP, ale práce je časově náročnější, navíc se musí pouţívat ekologická hnojiva, která jsou oproti konvenčním draţší a méně dostupná. Zemědělci nedostávají dotace za hospodaření v LFA. Pokud se jedná o zemědělce s malou výměrou, jeho odbyt je těţší. Finální výsledek se v dlouhodobém úseku pohybuje okolo nuly. V předchozích dvou odstavcích bylo poukázáno, jak hospodaří PO a jak SHE v odlišných přírodních podmínkách a jak se projevuje velikost farmy vzhledem k odbytu. Proto jsou po finanční stránce PO na tom lépe neţ SHE. Z tabulky je také patrné, jak se
87 změnily finanční výsledky v jednotlivých letech v závislosti na dotačních programech. V roce 2003, v předvstupním období, se dotace čerpaly z programu SAPARD. V roce 2006 běţel program HRDP, dotační tituly se oproti SAPARDu zvýšily. Nejvyšší dotace jsou v současnosti, kdy probíhá PRV.
9.3.8. Dotační tituly
Dotace pro ekozemědělce se v České republice, respektive v Československu vyplácely od roku 1990, mezi lety 1993 – 1998 byly velmi razantně sníţeny a k jejich zvýšení došlo aţ v předvstupním období Evropské unie. Od roku 2004 do roku 2006 byly platby na hektar vypláceny v rámci programu HRDP, a to 3520 Kč/ha na OP, 1 100 Kč/ha na TTP, 24 470 Kč/ha na TK a 11 050 Kč/ha na zeleninu a speciální byliny na OP. Od roku 2007 jsou čerpány z programu PRV. Dotace, které jsou poskytovány ekologickým zemědělcům, jsou z větší části totoţné s konvenčními zemědělci. Jedná se o dotace SAPS, TOP – UP a LFA. Kromě těchto tří jsou podporování v rámci pilíře II Společné zemědělské politiky. Program rozvoje venkova PRV (2007 – 2013), vyčleňuje mnoho dotačních titulů. V rámci Osy II PRV Zlepšování ţivotního prostředí a krajiny, podskupiny AEO se vyčleňují tři podopatření, která se dále dělí na tituly. Navrhovaná výše plateb podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., aktualizována pro rok 2011 je 25,088 CZK/EUR. Mezi nejčastější dotační tituly v EZ patří: Orná půda – 155 EUR/ha (3 888,64 Kč) Travní porosty – 89 EUR/ha (14 149,63 Kč) Trvalé kultury – 849 EUR/ha (2 1299,71) Zatravňování orné půdy – 270 EUR/ha (6 773,76 Kč) Pěstování meziplodin – 104 EUR/ha (26 09,15 Kč) Biopásy – 401 EUR/ha (10 060,29 Kč) Kompletní přehled všech dotačních titulů z podskupiny Agroenvironmentálních opatření je uveden v tab. příl. 13. Kromě osy II mají ekozemědělci moţnost čerpat dotace i z osy I a III PRV. V rámci osy I je to opatření Modernizace zemědělských podniků, přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a zahájení činnosti mladých zemědělců. V ose III se jedná se o opatření Podpora cestovního ruchu a Diverzifikace činnosti nezemědělské povahy.
88
9.3.9. Rozvoj zemědělských podniků v rámci společné zemědělské politiky
9.3.9.1. Rozvoj zemědělských podniků a záměry do budoucna
V rámci dotazníkového šetření byly zjišťovány i hlavní problémy rozvoje podnikatelské činnosti v EZ. Mezi respondenty jsem moc negativních ohlasů nezaznamenal, ale i přesto se jich pár vyskytlo. V minulosti bylo a v současnosti je největším problémem byrokracie a administrativní náročnost hospodaření, kaţdoroční nepřeberné mnoţství papírování, které se navíc stává náročnějším tím, ţe otázky o výměrách, pěstovaných plodinách, stavu ţivočišné produkce aj. musí vyplňovat několikrát do roka, pro ČSÚ, kontrolní organizace, popřípadě VÚZE16 nebo MZe. Častá poznámka zněla, proč neexistuje jedna databáze, ze které by tyto instituce čerpaly? Další nejčastější odpovědí byl nedostatečný potenciál na českém trhu, i kdyţ roste počet ekofarmářů a mnoţství biopotravin, není zde potřebná kupní síla, jako příklad uveďme firmu EXTRUDO Bečice – NOWACO Opava, kde sice vyráběli biopotraviny, ale před pár lety došlo k ukončení výroby. Co se týče zpracovatelských kapacit, zejména u ŢV, tak je zde nedostatek vhodných zpracovatelských kapacit, maso se vozí na biojatka do ciziny, nebo ač je chováno jako bio, tak se zpracovává s konvenčně chovaným dobytkem. Dále se objevily názory, ţe je zde nízká ochrana domácího trhu s biovýrobky, coţ má spojitost s celkovou nízkou domácí ochranou trhu. Jedenkrát se objevila moţnost problémy s odběrateli a jejich platbami a také negativní působení reklamy ve sdělovacích prostředcích, kdy jsou spíše protlačovány zahraniční produkty neţ české. Velmi výrazným problémem je vlastnictví pozemků, kdy u PO jsou v nájmu, proto musí platit měsíční rentu vlastníkům půdy nebo Pozemkovému fondu ČR. Proti tomu se brání SHE, kteří tvrdí, ţe vztahy uţivatelské jsou nadřazeny vztahům vlastnickým. Na druhé straně, PO si svou půdu drţí, a pokud má soukromý zemědělec zájem o její odkoupení, cena za m2 je příliš vysoká, coţ si soukromník nemůţe dovolit. Pokud by chtěl půdu stáhnout z nájmu na dobu neurčitou, musí proběhnout pětiletá výpověďní lhůta a poté není jisté, ţe zemědělec dostane půdu, kterou skutečně vlastnil, praxe je taková, ţe dostane jinou parcelu, méně vhodnou k hospodaření. Nespokojenost je taktéţ s dotačními tituly, jedná se o vyplácení v rámci kurzu eura, které mění svou hodnotu. Zemědělci tak při sílícím euru dostávají niţší dotace a naopak. Při nesplnění podmínek v EZ jsou zemědělci kráceni na dotacích, rovněţ jsou-li sníţeny národní dotace, dochází k sníţeni podpor evropských. Záměry do budoucna se v mnoha případech shodují. S příjmem dotací od EU a MZe se naskytují moţnosti dalšího rozvoje. Mezi nejčastější odpovědi patři navýšení kategorie
16 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky 89
TTP buď zatravněním OP nebo nákupem konvečních luk a pastvin. S navýšením plochy luk a pastvin je moţnost rozšířit chov skotu, kdy zatíţení na 1 ha se pohybuje mezi 0,2 aţ 1,5 VDJ. U změn v ŢV se jedná o začátek chovu ovcí, nebo o sníţení výkrmu drůbeţe. V rámci podpory cestovního ruchu se uvaţuje o agroturismu, dva respondenti odpověděli, ţe se chystají nově začít, u dvou se jedná o rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit. Z opatření os I lze čerpat dotace z opatření modernizace zemědělských podniků, kdy by se jednalo o opravy, zkvalitnění nebo výstavba nových prostor pro rozvoj ŢV, nebo pro skladování produktů a tím i lepší obchodovatelnost. Z osy III opatření diverzifikace nezemědělské činnosti lze postavit bioplynovou stanicí, tuto moţnost odpověděl jeden ekozemědělec. Ukončení činnosti se vyskytovalo u farmářů, kteří podnikají jen krátkou chvíli a náročnost podmínek jim přijde jako dost omezující. Předčasné ukončení činnosti s moţností odejít do důchodu a předat hospodářství mladému začínajícímu zemědělci se v záměrech do budoucna taktéţ objevilo.
9.3.9.2. Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015
Programový dokument, který vznikl ve spolupráci odborníků zabývajících se EZ. Konkrétně se jedná o zástupce těchto organizací: (ÚZEI17, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Bioinstitut, Potravinářská komora ČR prostřednictvím BIO sekce, EPOS spolek poradců v ekologickém zemědělství, PRO-BIO Liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, BIOKONT, Compassion in World Farming, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, zástupce nevládní organizace „Tradice Bílých Karpat“, zástupci vysokých škol, zemědělců a výrobců biopotravin.18 Hlavním cílem Akčního plánu je dosáhnout: Vybudování stabilního, dlouhodobě prosperujícího a konkurenceschopného trhu s bioprodukcí, vyráběnou efektivně a zároveň podle principů EZ, s ohledem na pohodu zvířat, ţivotní prostředí a šetrné zpracovatelské metody. Vytvoření takové infrastruktury, která bude umoţňovat kontinuální a dlouhodobě udrţitelný rozvoj a zároveň bude vytvářet podmínky k tomu, aby mohla být bioprodukce významnou poloţkou českého EZ (významné zvýšení produkce českých biopotravin). Dosaţení efektivního propojení prvovýroby a zpracovatelských aktivit zemědělského i nezemědělského charakteru v rámci celého EZ.
17 Ústav zemědělské ekonomiky a informací 18 Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015
90
Dílčí cíle tohoto akčního plánu jsou následující: Dosáhnout podílu ekologického zemědělství 15 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR, dosáhnout podílu minimálně 20% orné půdy z celkové výměry půdy v EZ Dosáhnout 3% podíl biopotravin na celkovém mnoţství zpracovaných potravin, zvýšit podíl českých biopotravin na 60 % na trhu s biopotravinami Dosáhnout nárůst spotřeby biopotravin ročně minimálně o 20 % Zvýšit důvěru spotřebitele Zvýšit podíl příjmů z produkce/zpracování vůči podporám a posílení podnikatelského myšlení a konkurenceschopnosti Zvýšit reálný přínos EZ pro ţivotní prostředí a pro pohodu zvířat a zdravotní stav obyvatelstva
91
10. ZÁVĚR
Opavsko díky svým přírodním podmínkám je předurčeno k zemědělské výrobě, tomu odpovídá podíl zemědělské půdy v okrese 62,0 % z celkové plochy a vysoký podíl zornění, který dosáhl hodnoty 81,5 %, v některých katastrech obcí dosahuje i 100,0 %. Průměr za Českou republiku je 53,7 % zemědělské půdy a procento zornění je 71,2 %. O významu zemědělství hovoří taktéţ umístění na předních příčkách v ţebříčcích, například v roce 1988 byl okres Opava číslo 1 v Severomoravském kraji a číslo 3 v celém ČSSR. Po roce 1989 s přechodem na trţná hospodářství se změnilo i výrobní zaměření rostlinné i ţivočišné výroby. Jednak se změnila výrazně výměra zemědělské půdy ze zhruba 75 tisíc ha na současných necelých 60 tisíc ha, došlo i sníţení procenta zornění z 88 % v šedesátých letech na současných 81,5 %. Kromě sníţení výměry zemědělské půdy se zmenšil i stav hospodářských zvířat, v roce 1995 na polovinu stavu z roku 1984 a v současnosti je jeho počet rovněţ poloviční oproti roku 1995. Tyto změny zejména v druhé polovině devadesátých let aţ po současnost byly způsobeny přizpůsobení se českému zemědělství jednotnému trhu SZP EU, kdy o pěstovaných plodinách se rozhoduje od stolu, tentokrát ne v Praze, nýbrţ v Bruselu. SOT udává kvóty na pěstované plodiny, ač Českou republiku bere na hůl v případech cukrové řepy nebo pěstování vinné révy, tak jiné plodiny jsou podporovány, zejména mák, jehoţ pěstování je v řadě zemí omezeno kvůli opiátovým účinkům. Naproti tomu se v rámci SZP EU vyplácejí dotace na fungování zemědělských podniků, které mají zmírnit ztráty způsobené kvótami pro zemědělce a úředně stanovenými cenami výkupu některých komodit. V posledním programovém období tedy pro roky 2007 – 2013 je finančními prostředky mohutně podporován rozvoj venkova a údrţba krajiny v rámci Agroenvironmentálních opatření, tedy takových opatření a přístupů, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Hlavní pěstovanou skupinou plodin v okrese Opava byly odjakţiva a nyní jsou obiloviny, zejména pšenice ozimá a její formy, jako je například pšenice špalda, ječmen jarní, popřípadě ječmen ozimý. Od devadesátých let se významně pěstuje i kukuřice na zrno, z výměry 80 ha v roce 1995 se dnes pěstuje na více jak 1 500 ha. Kromě obilovin jsou tradičními komoditami i cukrová řepa a pěstování olejnin máku setého a řepky ozimé. Naopak oproti 60 – 80. letům se významně sníţily osevní plochy brambor a to z 6 500 ha v roce 1962 na současných 300 ha. U ţivočišné výroby dochází od devadesátých let k sniţování stavu u většiny kategorií, zejména u skotu, krav bez trţní produkce mléka, prasat a prasnic. Naopak stavy drůbeţe zaznamenaly nárůst, ovšem v roce 2007 byl zaznamenán pokles. V posledních 5
92 letech je významný nárůst chovu ovcí a beranů, koně, kozy a kozli se drţí na stabilní úrovni. V současnosti probíhá Program rozvoje venkova, jehoţ prostřednictvím jsou celoplošně vyplaceny dotační tituly pro konvenční i ekologické zemědělství. Tyto finanční prostředky napomáhají současné tíţivé finanční situaci zemědělských subjektů. Po skončení PRV se očekává od roku 2014 nový programový dokument, jeho přesná podoba je zatím v jednání. Hlavní změnou je ale dorovnání dotací do zemědělství ze strany EU členským států, které přistoupily v roce 2004. V roce 2010 byly na úrovni 85 % stavu starých členských států. Tímto krokem by se měla srovnat konkurence na evropském trhu se zemědělskými komoditami. Ovšem i nadále bude zemědělství závislé na finanční pomoci jednotlivých států. V rámci pilíře II SZP EU, který započal svou činnost v 90. letech, se podporuje mimoprodukční funkce zemědělství, která je hlavně zaměřena na údrţbu a rozvoj krajiny. Dotace na rozvoj krajiny převyšují několikanásobně dotace plynoucí do zemědělské výroby. V současnosti je SZP EU příjemcem 35 % výdajů z rozpočtu EU, v novém programovém dokumentu se poţaduje sníţení na 30 %. Od 1. 1. 2012 vejde v platnost zákon, kterým uţ nebude chráněna domácí zemědělská půda. Od tohoto data dojde zejména v příhraničních oblastech k uţivatelským změnám, kdy českou půdu si budou pronajímat nebo zkupovat zahraniční zemědělci. Tato skutečnost povede k selekci současně působících zemědělců, kdy zůstanou opravdu ti nejsilnější. Dojde k ještě většímu zaplavení domácího trhu zahraničními zemědělskými výrobky a můţe dojít k zrušení tradičních českých produktů.
93
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY
Kniţní publikace
Agroenvironmentální opatření České republiky 2007 – 2013, Ministerstvo Zemědělství ČR, Praha, 2007. 28 s. BIČÍK, I.: Ekonomická geografie I: Geografie zemědělství, Univerzita Karlova v Praze, Praha, 1982, 105 s.,
BICÍK, I. a kol. (1991): Geografie zemedelství II. PrF UK Praha, 187 s.BIČÍK, I., JANČÁK, V.: Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 2005. 103 s. ISBN 80-86561-19-4
CZUDEK, T.: Geomorfologické členění ČSR, ČSAV GÚ Brno, Brno, 1972, 137 s.
DAMOHORSKÝ, M., Smolek M.: Zemědělské právo, učební pomůcka, IFEC, s.r.o., Praha, 2001, ISBN 80-86412-11-3
DEMEK, J.: Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. AOPK ČR, Brno, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9 DUBEC, J.: Zemědělství, MZe České republiky 1998, Praha, 1998, 79 s.
GÖTZ, A., JANČÁK, V.: Územní diferenciace českého zemědělství a její vyvoj. PřF UK, Praha, 1997. 81 s. GÖTZ, A., NOVOTNÁ, M.:Geografie zemědělství ČR. 2. vyd., Západočeská univerzita, Plzeň, 1996, 114 s., ISBN 8070822716
Horizontální plán rozvoje venkova CR pro období 2004–2006, MZe CR, Praha, 185 s.
ION V. et al..: Ecological Agriculture, ALMA MATER, Bucurest, 2004, 127 s. ISBN 973- 632-083-9
MOUDRÝ, J.: Přechod podniku na ekologický způsob hospodaření. Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, Praha, 1997. 48 s. ISBN 80-7105-134-9 NEUERBURG, W., PADEL, S.: Ekologické zemědělství v praxi, Nadace pro organické zemědělství FOA, Ministerstvo zemědělství ČR v AGROSPOJI, Praha, 1994, 476 s.
NĚMEC, J.: Pozemkové právo a trh půdy v České republice, VÚZE, Praha, 2004, 392 s., ISBN 80-86671-12-7
94
PIVNIČKA, K.: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. 1. vyd., Univerzita Karlova, Praha, 2002. 185 s. ISBN 80-246-0599-6 POMYKAL, J.: 35 let socialistického zemědělství v okrese Opava, Okresní výbor Svazu druţstevních rolníků v Opavě, Opava, 1984, 128 s.
QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno, 1971, 73 s.
SPIŠIAK, P.: Základy geografie polnohospodárstva a lesného hospodárstva. Univerzita Komenského, Bratislava, 2000. 147 s. ISBN 80-223-1390-4 ŠARAPATKA, B., NIGGL, I., U.: Zemědělství a krajina: Cesta k vzájemnému souladu, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2008, 272 s., ISBN 978-80-244-1885-8
ŠARAPATKA, B., URBAN, J.: Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi. I. díl, Základy ekologického zemědělství, agroenvironmentální aspekty a pěstování rostlin. 1, vyd., Ministerstvo Ţivotního prostředí, Praha, 2003. 280 s. ISBN 8072122746 ŠARAPATKA, B., URBAN, J.: Ekologické zemědělství v praxi. PRO – BIO, Šumperk, 2006. 502 s. ISBN 80-87080-00-9 TOLASZ, R.: Atlas Podnebí Česka, ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha, Olomouc, 2007, 255s. ISBN 9788086690261 (ČHMÚ), 9788024416267 (UP)
TOMÁŠEK, M.: Půdy České republiky. 4. vyd., Česká geologická sluţba, Praha, 2007. 67 s. ISBN 9788070756881
Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., Nažízení rady ES č. 834/2007, Úplné znění Nařízení komise ES č. 889/2008, Ministerstvo zemědělství, Praha, 2008, 137 s., ISBN 978-80-7084- 745-9
VEŢNÍK, A. (1987): Geografie zemědělství I. SPN Praha, 93 s.
VEŢNÍK, A. (1989): Geografie zemědělství II. SPN Praha, 127 s.
WEISSMANOVÁ, H.: Chráněná území ČR. Svazek X, Ostravsko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 2004, 456 s., ISBN 80-86064-67-0
ZÍMOVÁ, D.: Biologické zemědělství alternativní výroba potravin – rostlinná výroba. Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, Praha, 1990. 56 s.
95
Elektronické publikace
Koncepce agrární politiky ČR po vstupu do EU, MZe, 2003, 57 s.
Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb. MZe, 2011, 74 s.
Program rozvoje venkova ČR 2007 - 2013, MZe, 2007. 323 s.
Příručka pro ţadatele 2010, MZe, 2010, 122 s.
Půda. Situační a výhledová zpráva, MZe, 2009, 63 s.
Ročenka Ekologického zemědělství České republiky, 2010, 44 s.
Vize českého zemědělství po roce 2010, MZe, 2010, 75 s.
Vývoj zemědělství a lesnictví v Moravskoslezském kraji, ČSÚ, 2009, 18 s.
Základní statistické údaje Ekologického zemědělství, MZe, 2010, 5 s.
96
Statistické prameny
AGROCENZUS 1995, 2. Část – Základní ukazatele podle územního členění, ČSÚ, Praha, 1996, 105 s. AGROCENZUS 2000, 2. Část – Základní ukazatele podle územního členění, ČSÚ, Praha, 2001, 226 s. Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1990, ČSÚ, Praha, 1991, 98 s. Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005, ČSÚ, Praha, 2006, 760 s. Malý lexikon obcí ČR 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Nařízení vlády č. 241/2004 Sb. o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem Nařízení vlády č. 75/2007 Sb. o pomoci méně příznivým oblastem Podnebí ČSSR. Tabulky, HMÚ, Praha, 1961, 379 s. Ročenka zemědělství okresu Opava 1962, Výrobní zemědělská správa v Opavě, Opava, 1962, 54 s. Ročenka zemědělství okresu Opava 1966 – Výrobní zemědělská správa v Opavě, Opava, 1966, 62 s. Ročenka zemědělství okresu Opava 1970 – Výrobní zemědělská správa v Opavě, Opava, 1970, 71 s. Ročenka zemědělství okresu Opava 1973 – Výrobní zemědělská správa v Opavě, Opava, 1973, 74 s. Ročenka zemědělství okresu Opava 1980 – Výrobní zemědělská správa v Opavě, Opava, 1980, 40 s. Ročenka zemědělství okresu Opava 1984 – Výrobní zemědělská správa v Opavě, Opava, 1984, 40 s. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ, Praha, 2002. Seznamy ekologického zemědělství k 31. 12. 2009, MZe, 2010 Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, ČUZK, Praha, 2010, 86 s. Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. 1990, ČSÚ, Praha, 1990, 66 s. Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČÚZK, 2009. 46 s. Statistický lexikon obcí ČR. ČSÚ, Praha, 2002. 1352 s.
97
Strukturální výsledky za zemědělství v roce 2005 podle územního členění, ČSÚ, Praha, 2006, 106 s. Strukturální výsledky za zemědělství v roce 2007 podle územního členění, ČSÚ, Praha, 2008, 148 s. Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství
Mapy a atlasy
Quitt E.: Klimatické oblasti ČSSR. 1:500 000, GÚ ČSAV Brno Školní Atlas ČR a Evropa. SHOCART, Vizovice, 2005. 65 s. Tomášek M.: Půdní mapa ČR, 1:1 000 000. Česká geologická sluţba, Praha, 2007.
Elektronické zdroje
ABCERT AG
98
SEZNAM PŘÍLOH
Tabelární přílohy Tab. příl. 1. Charakteristiky klimatických podoblastí v okrese Opava Tab. příl. 2. Absolutní hodnoty kategorií land use k 31. 12. 2009 Tab. příl. 3. Absolutní hodnoty kategorií zemědělské půdy k 31. 12. 2009 Tab. příl. 4. Seznam obcí okresu Opava a jejich charakteristiky Tab. příl. 5. Počty SHR a PO v obcích okresu Opava k 31. 12. 2010 Tab. příl. 6. Vývoj počtu JZD a Státních statků v okrese Opava od roku 1962 do roku 1989 Tab. příl. 7. Transformace zemědělských subjektů v okrese Opava po roce 1989 Tab. příl. 8. Souhrnné informace o hospodaření SHR s 80 ha a více v okrese Opava k 31. 12. 2010 Tab. příl. 9. Hlavní pěstované plodiny u právnických osob v okrese Opava v roce 2010 Tab. příl. 10. Stavy ţivočišné produkce u právnických osob v okrese Opava v roce 2010 Tab. příl. 11. Hlavní pěstované plodiny u SHR s 80 ha a více v okrese Opava v roce 2010 Tab. příl. 12. Stavy ţivočišné produkce u SHR s více neţ 80 ha v okrese Opava v roce 2010 Tab. příl. 13. Dotační tituly vyplacené v rámci Agroenvironmentálních opatření (AEO) Programu rozvoje venkova (PRV) pro rok 2011 Grafové přílohy graf příl. 1. Vyuţití ploch v okrese Opava k 31. 12. 2009 graf příl. 2. Rozdělení zemědělské půdy do kategorií v okrese Opava k 31. 12. 2009 graf příl. 3. Rozdělení zemědělské půdy podle zemědělských výrobních oblastí graf příl. 4. Rozdělení orné půdy podle zemědělských výrobních oblastí graf příl. 5. Osevní plochy obilovin v okrese Opava v letech 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 6. Osevní plochy řepky ozimé v okrese Opava v roce 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 7. osevní plochy brambor v okrese Opava v letech 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 8. Osevní plochy cukrové řepy v okrese Opava v letech 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 9. Stavy skotu a dojnic v okrese Opava v letech 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 10. Stavy prasat a prasnic v okrese Opava v letech 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 11. stavy drůbeţe v okrese Opava v letech 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 12. stavy ostatních zvířat v okrese Opava v letech 1990, 1995, 2000, 2005 a 2007 graf příl. 13. Struktura hospodaření na zemědělské půdě v okrese Opava v roce 1988 graf příl. 14. Struktura hospodaření na zemědělské půdě v okrese Opava v roce 2010 Mapové přílohy Obr. příl. 1. Úřední cena zemědělské půdy pro rok 2010 v okrese Opava Obr. příl. 2. Zemědělské výrobní oblasti okresu Opava Obr. příl. 3. Méně příznivé oblasti (LFA) okresu Opava Obr. příl. 4. Stav dopravní sítě v roce 2010 v okrese Opava Obr. příl. 5. Právnické osoby v zemědělství k 31. 12. 2010 v okrese Opava Obr. příl. 6. Samostatně hospodařící rolníci s 80 ha a více v okrese Opava k 31. 12. 2010 Obr. příl. 7. Právnické osoby v ekozemědělství v okrese Opava k 31. 12. 2009 Obr. příl. 8. Samostatně hospodařící ekozemědělci v okrese Opava k 31. 12. 2009 Dotazníky Dotazníkový formulář pro právnické osoby Dotazníkový formulář pro samostatně hospodařicí rolníky Dotazníkový formulář pro právnické osoby v ekozemědělství Dotazníkový formulář pro samostatně hospodařicí ekozemědělce
99
Přílohy
100