MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta Sportovních Studií Katedra

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu

Ekonomické aspekty pořádání vrcholových sportovních událostí Diplomová práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval: prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc. Ing. Petr Nechuta Management sportu

Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…...…………………. V Brně, dne: 13. 4. 2015 Petr Nechuta

Poděkování

Rád bych poděkoval panu prof. PhDr. Aleši Sekotovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady, trpělivý přístup a čas, který mi při realizaci této práci věnoval.

OBSAH

ÚVOD ...... 6

1 LITERÁRNÍ PŘEHLED ...... 8 1.1 Tělesná kultura...... 8 1.2 Historie sportu ...... 9 1.3 Sportovní událost ...... 10 1.3.1 Typologie sportovní události ...... 11 1.3.2 Fáze konání sportovní události ...... 12 1.4 Tělesná kultura a sport ve veřejném sektoru ...... 13 1.4.1 Financování sportu tělesné kultury – sportu ...... 14 1.4.2 Význam aktivního sportu u dětí a mládeže ...... 15 1.4.3 Charakter statků tělesné kultury a sportu ...... 16 1.4.4 Dopady sportovní události ...... 17 1.5 Historie GP ...... 19 1.6 Nástroje ekonomické analýzy ...... 20 1.6.1 SWOT...... 20 1.6.2 PESTLE ...... 22 1.6.3 Porterova analýza 5P ...... 24 1.6.4 BCG matice ...... 25 1.6.5 SPACE analýza ...... 27 1.6.6 Ostatní nástroje ...... 29

2 cíl práce a úkoly ...... 31 2.1 Cíl práce ...... 31 2.2 Úkoly práce ...... 31

3 Metodika ...... 32

4 Vlastní práce ...... 33 4.1 Historie ...... 33 4.1.1 1930-1938...... 33 4.1.2 1949 -1964...... 36 4.1.3 1964 – 1986 ...... 37 4.1.4 1986 – současnost...... 39

4.1.5 Tradice ...... 40 4.2 Současnost ...... 43 4.2.1 Automotodrom Brno a.s...... 43 4.3 Hlavní sportovní akce pořádané na Masarykově okruhu ...... 44 4.3.1 Akce s mezinárodním významem ...... 44 4.3.2 Akce s lokálním významem ...... 47 4.4 Světové dění a organizace motocyklových závodů ...... 51 4.4.1 Pořadatelské orgány Moto GP...... 51 4.5 Analýza...... 53 4.5.1 SWOT analýza ...... 53 4.5.2 PESTLE analýza ...... 54 4.5.3 BCG matice ...... 54 4.5.4 Odhad výdajů ...... 54 4.5.5 Porterova analýza tržních sil - 5P ...... 55 4.5.6 Analýza marketingového mixu - 5P ...... 55 4.5.7 Space analýza ...... 56 4.5.8 EFE Matice ...... 56 4.5.9 Bottleneck...... 57 4.5.10 Winterlingova krizová matice ...... 57 4.5.11 Technika scénářů ...... 58 4.5.12 Paretovo pravidlo ...... 58 4.5.13 Doporučení ...... 59

5 Závěr...... 60

6 Seznam použité literatury...... 62

7 Seznam tabulek ...... 66

8 Seznam obrázku ...... 66

ÚVOD

Velká cena Brna, pojem, který zná snad každý občan Brna, většina občanů ČR, ale i značná část cizinců. Pojem, který představuje významné motocyklové závody. Pojem, který je v poslední době dosti probírán a dosti skloňován i např. s případným příspěvkem od Jihomoravského kraje na uskutečnění daného závodu.

Diplomová práce se zabývá závody Velké ceny Brna, zohledňuje i její aktuální problémy, zaměřuje se i na ekonomické aspekty pořádání Velké ceny Brna, tedy události, která je „ vlajkovou lodí“ brněnského okruhu a částečně i města Brna samotného. Diplomová práce nemá za cíl poskytnout jen ryzí pohled ekonomický, neboť tento lze jen stěží oddělit od aspektů společenských, aspektů sociálních a jiných, které s Velkou cenou Brna souvisí a jsou její neoddělitelnou částí, ať již ve formě jejích důsledků či ve formě jejích předpokladů. Je zřejmé, že existují a budou existovat hodnoty, které nelze toliko pojmout pod jedno konkrétní číslo, pod jednu numerickou hodnotu a přitom utvářejí daný pojem či jsou jeho součástí, jako například hodnota tradice Velké ceny Brna, hodnota vazeb, které město Brno v rámci předmětné akce získalo, navázalo a může navazovat nebo hodnota, spočívající v samotném zážitku občanů z této akce. Také hodnota možnosti pracovních byť i krátkodobých míst a výdělků, hodnota proslavení a zviditelnění města Brna apod.

Diplomová práce tedy přináší i pohled na různorodost specifik dané problematiky i různorodost úhlu pohledu. Je zřejmé, že různě odlišně zainteresovaní osoby budou nahlížet také různě pozitivně či negativně na dopady Velké ceny Brna. Její okolnosti budou popisovat ze svého úhlu zájmu. Práce ukazuje provázanost ostatních výhod či nevýhod oproti náčrtu ryze ekonomického „zúčtování“ věci Velké ceny Brna. Přináší ale i zamyšlení nad dotacemi pro danou akci v režii soukromé osoby, poskytující však uskutečněnými závody i jisté celospolečenské profity. Je tedy zřejmá neoddělitelnost jisté spočitatelné části od části, která spočítat lze jen stěží nebo i vůbec, což ve svém důsledku přináší rozdílný pohled na uskutečnění či neuskutečnění daných závodů a také možnost

6 hodnotit věc z těch úhlů pohledu, který kdo preferuje. Jako např. se může lišit pohled osoby, která v daném sportu vidí hlavně riziko, ohrožování zdraví závodníků a jistou nadbytečnost, neboť na akci nahlíží jako na produkt nepřinášející nic hmotného a prospěšného, na rozdíl od jiné osoby, která spatřuje Velkou cenu Brna jako plnohodnotnou součást sportovního vyžití a téměř nutnou prestižní záležitost. Cílem, práce tedy není dospět k jednomu výsledku, tento „podtrhnout“ a zdůvodnit, ale s ohledem i na součást jiných občanských hodnot přinést jisté zamyšlení a hodnocení i v rámci sociálních vazeb a společenských důsledků, která nepochybně Velká cena Brna má.

1 LITERÁRNÍ PŘEHLED

1.1 Tělesná kultura

Tělesná kultura nemá pevně stanovenou definici. Je zde mnoho pohledů, jak lze tento pojem popsat. Tělesná kultura je odvislá například od vyspělosti dané společnosti, kulturních hodnot a také místu a době, ve kterém se společnosti nachází. Koncem devadesátých let byl tento pojem dáván do souvislostí s dánským, skandinávským či švédských systému tělovýchovných aktivit. V současné době je tento pojem chápán jako součást kultury člověka, která zahrnuje veškeré podmínky, činnosti a prostředky ovlivňující zdokonalování člověka. Tělesná kultura dále přispívá k všestranné výchově a upevňování psychického i fyzického zdraví. Tělesnou kulturu můžeme brát také jako prostředek zábavy, regenerace a využívání volného času jedince. Ve značné míře ovlivňuje úroveň a délku aktivního lidského života. (Hodaň, 2007)

Obr. 1: Tělocvičná aktivita

Zdroj: (Hodaň, 1997) 8

Obrázek názorně představuje tři hlavní prvky tělesné kultury, za které považujeme následující:

 Tělesná výchova Jedná se o součást tělesné kultury, systému výchovy a vzdělávání, zaměřenou na všestranný a harmonický rozvoj osobnosti prostřednictvím tělesných cvičení se snahou o vytvoření trvalého zájmu o tělesnou kulturu.

 Sport Tento prvek se zaměřuje na dosahování vysoké výkonnosti ve zvolené specializaci a uplatnění v soutěžích. Můžeme jej chápat jako aktivitu, provozovanou dle určitých pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky můžeme měřit či porovnávat s jinými provozovateli shodného sportovního odvětví. Je však potřeba odlišit různé úrovně sportu od volnočasově kondičně rekreačního až po výkonnostně vrcholový (Sekot, 2004).

 Pohybová rekreace Zaměřuje se především na obnovu fyzických i psychických sil člověka, na udržování tělesné a duševní kondice, zábavu a aktivní odpočinek prostřednictvím pohybové činnosti (Hladil, 1997).

1.2 Historie sportu

Samotný počátek sportu jak jej známe v dnešní době, můžeme spatřit již v době pravěku. V této době šlo především sport ve formě demonstraci síly, vytrvalosti či jízdě na zvířeti. Šlo především o zdokonalování činností nutných k přežití. Důležitým předpokladem byl přirozený pohyb (chůze, běh) a následné rozšiřování těchto přirozených pohybů především mimo pracovní prostředí, na základě něhož vznikali tance, hry nebo rituály. Také vznikali primitivní specifické nástroje jako míče, koule, hole či kopí. Doba starověku je specifická především vojenskými výjezdy, občanskými válkami, z čeho jde odvodit existence nutné systémové tělesné přípravy

9 jezdeckého i námořního vojska. Zápas můžeme považovat za nejstarší sport formující se právě v tomto období. Z dob starověkého Řecka je dodnes znám pojem kalokagathie, což je soulad jak tělesné, tak duševní krásy jedince. Veškerá tělesná kultura, hry, soutěže a jiné se odvíjely od vojenské výchovy a přípravy, která byla povinností pro každého svobodného řeka. Následoval přechod od sportu spíše jako vojenské povinností k uměleckým soutěžím a hrám spojeným s náboženským kultem. Na základě toho se v roce 776 před n. l. odehrály první olympijské hry. Po úpadku sportu jako takového v době středověku následovaly rytířské turnaje, znovu objevení kultury antického Řecka a Říma. V období humanismu se začínali objevovat první sportovní profesionálové, kteří sloužili svým mecenášům. V nedávné historii sport ovlivnily tělovýchovné systémy, zavedení sportovní přípravy ve školních systémech a návrat k olympijským hrám, ke kterým přispěl Pierre de Coubertin. Je třeba zmínit, že první olympijské hry zneužité pro ideologické a politické účely byli hry konané v roce 1936 v Berlíně. Dnes je sport znám a realizován ve všech kulturách, je významným hybatelem ekonomiky a ovlivňuje kulturní prostředí člověka (Grexa & Strachová, 2011).

1.3 Sportovní událost

Za sportovní událost můžeme považovat menší sportovní akce organizované sportovním klubem v podobě jednodenního turnaje ale také olympijské hry. Z pohledu lokálního může jít o akce regionální nebo např. také celosvětové. Velikost sportovní akce určuje počet aktivní i pasivních účastníků ale také způsob a možnosti financování takovéto události. Dopad takovýchto událostí muže být de facto nulový nebo v případě olympijských her nadnárodní. Je proto důležité si toto uvědomovat a při realizaci sportovní události dbát na mnoho faktorů ovlivňující koneční dopad na aktivní, pasivní účastníky i na populaci přímo se neúčastnící takovéto události (Masterman, 2009).

1.3.1 Typologie sportovní události

Jak je patrné z obrázku 2, sportovní události můžeme rozdělit z hlediska působnosti do dvou kategorií. Do první kategorie „mezinárodní úroveň“ řadíme světové akce například v podobě mistrovství světa, olympijské hry nebo cyklistický závod Tour de France. Za Evropskou událost můžeme zmínit mistrovství Evropy. Do událostí „nadnárodní úrovně“ řadíme akce národního i regionálního charakteru. Za tyto můžeme zmínit republikové mistrovství a turnaj středních škol Jihomoravského kraje. (Novotný, 2010)

Obr. 2: Typologie sportovní události - působnost

Zdroj: (Novotný, 2010) Obrázek číslo 3 znázorňuje, jak lze rozčlenit sportovní událost z hlediska otevřenosti. Za událost volně přístupnou můžeme zmínit sportovní dny, Pražský maraton nebo běh „Vokolo príglu“. Do ostatních dvou lze zařadit klasické sportovní akce konané sportovními svazy. Obr. 3: Typologie sportovní události – otevřenost

Zdroj: (Novotný, 2010)

Další možné rozdělení sportovní události je dle množství pasivních nebo aktivních účastníku sportovní dané akce. V případě, že je převaha pasivních účastníku, je počet diváků větší než počet sportujících. Za takové akce můžeme považovat veškeré události, zaměřující se na komerční stránku akce. Zmínit můžeme fotbalové utkání, konající se ve Velké Británii, hokejové zápasy v zámořské NHL nebo závody v alpském lyžování. Naopak akce s převahou aktivních účastníku nad pasivními jsou zaměřený spíše na klubové turnaje nebo utkání na úrovni mládeže. Je zřejmé, že v dnešní době komercionalizace a rozvoje profesionálního sportu je snaha organizovat spíše akce s převahou pasivních účastníků přinášející i finanční prospěch. Na závěr můžeme zmínit rozdělení na základě opakování určité akce. Některé akce mohou mít pouze jednorázovou podobu, jiné se pravidelně opakují. Je zřejmé, že pořadatelé akci se snaží vybudovat tradici a akci pravidelně opakovat. (Kotíková & Schwartzhoffová, 2008).

1.3.2 Fáze konání sportovní události

Realizaci samotného projektu můžeme rozdělit do 4 hlavních částí, kterými je třeba k jeho zdárnému ukončení projít. Rozsah jednotlivých kroků je ovlivněn velikostí daného projektu. Finální projekt dále ovlivňuje, kdo dané kroky provádí a s jakým předstihem, je třeba danou událost započít. Je zřejmé, že tyto 4 fáze lze rozdělit do více menších fázi, avšak většina literatury uvádí fáze následující, které si v následujícím textu jednotlivě okomentujeme. (Novotný, 2010)

Vymezení a definování určitého zadání požadovaného projektu. V tomto bodě je důležité stanovit si, o jaký projekt se jedná a jaké jsou potřebné vstupy pro jeho realizaci. Je třeba zodpovědět si otázku, zda se na daný projekt vyplatí vynaložit nejen určitý čas, ale především finanční prostředky. Vykonavatel musí pojmenovat a zhodnotit rizika, jaká jsou s daným projektem spojena. Velmi důležitým bodem je určení celkového managementu, který daný projekt bude realizovat včetně jeho kompetencí.

Plánování projektu. Jestliže je v předchozí fázi daný projekt odsouhlasen a posunut k další fázi je třeba projekt naplánovat, aby jeho realizátor měl jasnou představu o celkovém průběhu. Nejdůležitější vstupem do této fáze je zadání projektu a nedílnou součástí jsou smluvní vztahy mezi všemi organy. Je třeba definovat všechny činnosti a vazby spojených s projektem. Dále vymezení času, jak dlouho bude projekt trvat. Asi nejdůležitějším bodem u všech projektů je určení celkového rozpočtu události. (www.podnikator.cz),

Realizace daného projektu. V této fázi je důraz kladen na činnost projektového manažera, který vykonává 3 fáze činnosti projektu. V první řadě je důležitá koordinace, komplementace a řešení rozporů. Dále projektový manažer dohlíží na realizaci a podává zprávy o dodržování stanovených termínů a rozpočtů.

Následné předání a vyhodnocení požadovaného projektu Záměrem každého projektu je jeho úspěšné dokončení. Musí být doloženo, že požadavky na daný projekt byly splněny a měla by být také zajištěna záruka zachování výsledků do budoucna. Vyhodnocení projektu by mělo být z hlediska nejen daných cílů ale i schváleného rozpočtu. (Novotný, 2010)

1.4 Tělesná kultura a sport ve veřejném sektoru

V České republice je tělesná kultura a sport (jako subsystémy tělesné kultury) významným způsobem finančně podporovány z veřejných rozpočtů v rámci veřejného sektoru. Ten je specifikován v šesti odvětvích, v rámci kterých jsou zabezpečovány následující skupiny činností.  Společenské potřeby (veřejná správa, policie)  Rozvoj člověka (školství, kultura, tělesná kultura)  Poznání a informace (věda a výzkum)  Technické infrastruktury (doprava, spoje, energetika)

 Privátní statky, podporované z veřejných rozpočtů (bydleni, lesnictví)  Existenční jistoty (sociální zabezpečení, zaměstnanost) (Hobza & Rektořík, 2006)

V souladu s obecným tvrzením lze konstatovat, že i tělesná kultura a v ní sport, může svým charakterem diferencovaně plnit poslání veřejného sektoru s využitím následujících funkcí:  Funkce ekonomická  funkce sociální  funkce politická  funkce etická

Charakter některých činností v tělesné kultuře způsobuje, že finanční prostředky z veřejných rozpočtů směřují k institucím, které je využívají proto, že jde o statky a služby, které bud nejsou produkovány trhem nebo jsou produkovány v omezené míře (Hobza & Rektořík, 2006).

1.4.1 Financování sportu tělesné kultury – sportu

Pro účelové zkoumání tělesné kultury se jeví jako nejvhodnější rozložení národního hospodářství podle kriteria vlastnictví, případně podle kriteria financování, protože kriteria podle odvětví nevedou k systematickému utřídění tělesné kultury. Podle kriteria vlastnictví se člení národní hospodářství na sektor soukromý a veřejný, který se dále dělí na sektor státní a samosprávný územní a zájmový. V případě, že bychom brali v úvahu kriterium financování, bylo by nutné brát v úvahu domácnosti, které se významně podílejí na koloběhu finančních prostředků v podobě nákupu a vlastnictví produktů systému tělesné kultury (Hobza & Rektořík, 2006).

Obr. 4: Členění národního hospodářství podle kritéria vlastnictví.

Zdroj: (Hobza & Rektořík, 2006)

Koexistence soukromého i veřejného sektoru je ve smíšených ekonomikách běžná záležitost. Oba sektory spolu úzce spolupracují a navzájem se tak doplňují. Obrázek č. 4. je zmíněn z toho důvodu, že tělesná kultura a sport vykazuje z třídícího hlediska, vzhledem ke své mnohotvárnosti stejné členění, vyskytuje se jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru a má taktéž ziskový i neziskový charakter (Hobza & Rektořík, 2006).

1.4.2 Význam aktivního sportu u dětí a mládeže

Vliv sportu na děti a mládež vyčerpává širokou paletu osobních i společenských přínosů, které primárně vycházejí z všestrannosti osobnostního vývoje jedince v harmonickém souznění s potřebami dané společnosti. Zejména u dětí je zdůrazňovaná prospěšnost rozvíjení všech typů pohybových schopností - síly, obratnosti, vytrvalosti. Největší vliv na první seznámení jedince se sportem má postavení rodiny, z toho důvodu, že dítě získává první sportovní návyky a zkušenosti ještě před nástupem školní docházky. Rodina také nese na bedrech

15 materiální i organizační sportovní podpory dítěte. U dětí a mládeže můžeme vyzdvihnout následující. (Sekot 2003)

 Dobře fungující rodina stojí v popředí při vytváření sportovních aspirací dítěte.  Prioritní postavení při utváření vztahu dítěte ke sportu má zpravidla otec.  Raný věk by měl být obdobím pěstováním všestrannosti, nikoli zaměření na jednostrannou specializaci. (Sekot, 2003)

1.4.3 Charakter statků tělesné kultury a sportu

Pojem statek patří k základním ekonomický pojmům. Statek známe nejvíce fyzické podobě, může se však vyskytovat i jako služba. Je určen ke spotřebě. Má specifickou schopnost přinášet užitek a uspokojovat potřeby. Pokud se týká tělesné kultury a sportu, můžeme tyto rozlišit, do následujících typů statků. (Hobza & Rektořík, 2006)

Tab. 1: Dělení statků

Zdroj: (Hobza & Rektořík, 2006)

 Tělesná kultura a sport jako čistý veřejný statek V tomto případě tělesná kultura a sport splňuje jak nevylučitelnost ze spotřeby, nerivalitu, tak nulové mezní náklady na spotřebu dalšího spotřebitele. Do této kategorie spadají sporty jako pěší turistika, cykloturistika, lyžování ve volné přírodě a jiné sporty, kde jsou zapotřebí prvotní náklady, ale na dalšího spotřebitele již tyto náklady potřebné nejsou.

 Tělesná kultura a sport jako smíšený statek a statek pod ochranou 16

Do této skupiny spadají statky, kde se jedná o nevylučitelnost ze spotřeby, avšak s rostoucím počtem provozovatelů snižuje kvalitu poskytovaného statku. Jsou tím myšleny například veřejné zimní stadiony, veřejná koupaliště či veřejné stadiony.  Tělesná kultura a sport jako soukromý statek Tato oblast je determinována ziskovými příležitostmi trhu a také schopností uspokojit vymezený okruh spotřebitelů a jejich mimořádné či nadstandardní podobě. Jedná se o statky, jejichž produkci není schopen uspokojit veřejný sektor, jehož provozování je ve společnosti bráno neutrálně, případně diskutabilně, nebo statky jejichž spotřeba je zcela závislá na individuálních požadavcích každého spotřebitele (Hobza & Rektořík, 2006).

1.4.4 Dopady sportovní události

Události ať již menšího rozsahu či většího mohou mít pro určité okolí jisté dopady. Od velikosti akce je závislé, jak velké tyto dopady mohou být. Musíme zohledňovat jak účastníky (a to jak z řad sportovců a diváků), tak především lidi, kterých se daná akce určitým způsobem dotýká. Dopady sportovní události, jsou závislé tedy na velikosti příslušné akce. U velkých akcí typu olympijských her či mistrovství světa jsou dopady před realizací, během konání akce a po jejím skončení. V případě konání olympijských her mohou být dopady v časovém horizontu desetiletí. V následujících bodech si dopady, v pozitivní i negativních směru detailněji popíšeme.

 Ekonomické V dnešní době jsou ekonomické dopady při rozhodování o realizaci řešeny pravděpodobně nejvíce. Výsledek takovéto akce může mít vliv nejen na oblast, ve které se koná, ale prakticky na celý stát a v některých případech i na státy okolní. Důležitým faktorem je způsob financování akce. V případě, že se jedná o soukromý subjekt, může špatné rozhodnutí znamenat likvidaci. V případě, že je akce financována z veřejných rozpočtů, kdy stát zbankrotovat ve své podstatě nemůže, ovlivní negativní výsledek obyvatele daného státu. Naopak v případě, že

17 je událost po této stránce vydařená, bývá často podporován především sektor stavebnictví. Dopad je doprovázen novými pracovními místy na dobu několika let a v případě zachování dané výstavby může sloužit i po další roky. /úspěšné z toho pohledu můžeme zmínit olympijské hry v Pekingu v roce 2008, naopak za neúspěšné z tohoto pohledu musíme zmínit olympijské hry v Aténách v roce 2004.

 Sociální V oblasti sociální lze zmínit dvě skupiny dopadů. První skupinou mohou být přínosy s následného využívání sportovišť nebo olympijských vesniček. Druhou skupinou mohou tvořit faktory morální, kdy daná akce např. zvyšuje hrdost obyvatel ke své zemi, k tomu, že právě jejich zem byla nebo je pořadatelem dané akce. (Masterman, 2009)

 Ekologické Ekologický dopad můžeme spatřit především při výstavbě areálu, ve kterém se bude sportovní událost odehrávat. Máme na mysli narušení určitého ekosystému nebo ráz dané krajiny. V určitých případech mohou být odkloněny koryta řek, vykáceny obrovské lesní plochy. Je třeba při výběru místa konání akce nebo výstavby dlouhodobějšího komplexu dbát, aby dopad po ekologické stránce byl v co nejmenší míře. S pořádáním velkých sportovních akci, respektive s výstavbou s ní spojenou, jsou spíše spojovány negativní dopady. (Masterman, 2009)

 Infrastruktura V případě konání velké sportovní události, například v podobě olympijských her je třeba vybudovat veškerou infrastrukturu právě pro tuto událost. Většina měst pořádající takovouto akci se v celkovém pohledu změní. Je zde vystavěno zázemí pro sportovce, olympijské vesničky, ubytovávající sportovce a trenéry, ale také prostory sloužící jako zázemí pro rozhodčí, dobrovolníky, podílející se na průběhu her. Je třeba myslet i na televizní štáby, diváky, komentátory a všechny osoby, starající se např. o návštěvníky akce.

Celkový počet těchto osob se pohybuje minimálně v řádu desetitisíců. Co se týče infrastruktury, je třeba zajistit pohyb všech těchto osob, tedy jak pohyb v blízkosti olympijského stadionu, tak také dopravu do samotného města či státu. Jsou proto budovaný či rekonstruovány letiště, trasy metra, silnice v centru města nebo dálnice. (Masterman, 2009)

 Cestovní ruch Jedním z důvodu, proč města usilují o pořádání velký sportovních události je právě vliv na cestovní ruch. Právě velké akce tohoto typu přilákají mnoho turistů tuzemských i zahraničních. Akce tohoto typu jednak přilákají lidi na danou akci, ale současně i danou oblast propagují v dobrém slova smyslu do budoucna. Vyvolávají tak o daný region zájem i v dlouhodobějším měřítku. (Masterman, 2009)

1.5 Historie GP

Jedná se o vůbec nejstarší motoristické mistrovství světa. První ročních těchto závodu se konal již v roce 1949. Jen pro zajímavost, první mistrovství světa formule 1 se konalo o rok později. Od první sezony až do roku 2002 byly všechny kategorií včetně sajdkár otevřeny dvoutaktním i čtyřtaktním motocyklům. Postupem doby se začaly dvoutaktní motory používat spíše u nižších kubatur, u čtyřtaktních to bylo naopak. Společnost Honda se v roce 1979 pokusila o prosazení pouze čtyřtaktních motorů, avšak neúspěšně. V roce 2002 přišla revoluce, kdy se vytvořila třída pouze čtyřtaktních motorů s názvem MotoGP. V současné době jsou třídy Moto2, Moto3 a MotoGP. Oficiálním názvem používaný Mezinárodní motocyklovou federací zni „FIM Road Racing World Champions Grand prix“. Vlastníkem komerčních práv k této soutěži je společnost Dona Sports. (www.vojtastanis.unas.cz)

1.6 Nástroje ekonomické analýzy

Vnější i vnitřní prostředí společnosti lze analyzovat několika způsoby, v následujících kapitolách si jednotlivé metody detailněji popíšeme a zhodnotíme jejich přínos.

1.6.1 SWOT

První zmíněnou analýzou je metoda SWOT. Jedná se o univerzální analytickou metodu zaměřenou na vyhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňující úspěšnost dané organizace, jakéhokoliv produktu či služby. Považujme ji za situační analýzu popisující daný stav, nikoli však budoucí vývoj společnosti nebo produktu. Tato metoda se používá již od šedesátých let 20. století. Název této analýzy vychází ze čtyř anglických slov, jejichž českými překlady jsou:  Silné stránky – (Strenghts)  Slabé stránky –(Weaknesses)  Příležitosti – (Opportunities)  Hrozby – (Threats) (Blažková, 2007)

Obr. 5: SWOT matice

Zdroj: (Janečková & Vaštíková, 2001) 20

V případě vnitřního prostředí firmy se jedná o prvky, které může sama společnost ovlivnit. Jako například: vedení organizace, finanční zdroje, zaměstnanci nebo samotný produkt. Na rozdíl od vnějšího prostředí, které může ovlivnit jen složitě. Do prvků vnějšího prostředí se nejčastěji uvádí: politická situace, legislativní prostředí, ekonomická situace ale také konkurenční prostředí, odběratelé daného produktu či služby nebo prostředí kulturní či sociální (Foret, M., a kol., 2004).

Na základě vyhodnocení vnějšího i vnitřního prostředí může subjekt zvolit následující strategie:

 Strategie maxi – max Tato strategie se snaží využít silných stránek ve prospěch veškerých příležitostí. Jedná se pro podnik o vhodnou příležitost např. k realizaci nového produktu.  Strategie max – min Strategie maxi – mini má za cíl využít silných stránek k maximální eliminaci hrozeb, které vychází z analýzy.  Strategie min – max Při této strategii by měla být priorita v překonání slabých stránek tak, aby bylo možné využít potencionálních příležitostí.  Strategie min – min Tato strategie představuje pro subjekt největší problém. Jde o kombinaci slabých stránek a hrozeb, přičemž slabé stránky mohou přispět k realizaci hrozeb (www.businesslady.cz) (Tomek, 1998).

1.6.2 PESTLE

Metoda PESTLE slouží ke strategické analýze vnějšího prostředí společnosti. Zabývá se oblastí politickou, ekonomickou, sociální, technologickou, legislativní a ekologickou. PESTLE je akronym počátečních písmen zmiňovaných oblastní, kterými se analýza zabývá. Můžeme se také setkat s modifikací o oblasti životního prostředí vzdělání nebo o faktory demografické. K vytvoření této analýzy je třeba získat mnoho podkladů a dat. Tyto data poskytují statistické úřady, centrální banky a organizace mezinárodního charakteru. Postup, kterým získáme relevantní podklady, obsahuje 4 kroky: 1) Určení oblastí, které je třeba analyzovat. 2) Zvolení požadované hloubky analýzy oblastí 3) Realizace samotné analýzy 4) Zhodnocení výstupu (www.managementmania.com) (Kotler & Keller, 2013)

 Politické prostředí V tomto bodě se analyzují potencionální či existující působení politických vlivů. Politické prostředí ovlivňuje jednak možný způsob financování, ale co je pro subjekty důležitější, je stabilita politického systému. V případě, že se často mění globální politické názory, dochází k nejistotě subjektů a omezení vynakládání finančních prostředků na investice s nejistou návratností.

 ekonomické prostředí Zde jde o analýzy dopadů vlivů regionální, státní a celosvětové ekonomiky. Oblast zjišťuje, jakým způsobem jsou ovlivňovány ceny pracovní síly, produktů a služeb, ale také zohledňuje rozložení daní. Důležitým bodem je také analýza stability měny. Dále do tohoto prostředí spadá HDP, fáze ekonomiky, podpora zaměstnanosti či podpora exportu.(www.edolo.cz)

 sociální prostředí Výhodou této oblasti je jednoduchost ve smyslu obstarání potřebných dat pro vyhodnocení. Důvod je ten, že potřebná data zpracovává národní statistický úřad. Je třeba brát v úvahu demografický vývoj s věkovým složením a vzděláním dané populace. Výsledkem této části analýzy je přehled o pracovních návycích obyvatelstva. Dále můžeme zahrnout etnické nebo náboženské otázky či trendy v životním stylu. (www.edolo.cz)

 technologické prostředí Zde jsou zkoumány technologické podmínky k fungování na trhu. Nejčastěji zmiňovanými jsou dostupnost internetu či mobilního připojení. Dále je vhodné se zabývat náklady na výzkum, vybaveností konkurence či možností získání nových technologií.

 legislativní Tuto oblast ovlivňují nejenom zákony dané země ale také zákony evropské a mezinárodní. Je třeba zohledňovat především legislativu, týkající se pracovního prostředí, prostředí daňových zákonů a obchodního práva.

 ekologické V současné době je na tuto oblast kladen větší a větší důraz. Řeší se nejenom místní, ale také národní i nadnárodní problematika životního prostředí. Z pohledu subjektu tvořící analýzu jde o zjišťování, jaký dopad bude mít jejich činnost na ekologii, případně, jaké budou náklady na likvidaci či eliminaci znečištění. Tato oblast bývá také často popularizována tiskem či jinými médii, což snadno utvoří buď negativní, nebo pozitivní společenský náhled na danou akci. Tedy ani toto zkoumání není vhodné podceňovat, neboť může dosti „ pošramotit dobré jméno“. (www.edolo.cz)

1.6.3 Porterova analýza 5P

Porterův model pěti sil můžeme považovat za základní a zároveň jeden z nejvýznamnějších nástrojů k analýze konkurenčního prostředí. Jejím autorem je Michael Eugene Porter z Harvardské University. Model se zabývá pěti základními faktory, které ovlivňují právě konkurenční prostředí daného subjektu. Analyzovanými oblastmi jsou konkurenti (současní), odběratelé, dodavatelé, substituty a nově vstupující firmy. V následujících bodech si jednotlivé oblasti detailněji probereme.

 Konkurence Jedná se o prvotní a zároveň o základní způsob mapování daného odvětví. Sledují se strategie podniku, silné a slabé stránky. V praxi to funguje tak, že podniky mezi sebou soupeří o konkurenční výhodu, kterou mohou podle Portera získat dvěma způsoby. První je výhoda nákladová, kdy je podnik schopen vytvořit výrobek o stejné kvalitě za nižší náklady než konkurence. Druhý je diferenciační, kdy kvalita výrobku přesahuje nad kvalitou výrobku konkurenčního subjektu za použití shodných nákladů. Firmy tyto výhody mohou získat použitím mnoha nástrojů, například technologickou inovací, reklamní kampaní nebo poskytováním lepšího zákaznického servisu. Dané faktory však ovlivňuje množství firem, působící na trhu, vstupní náklady do odvětví či dynamika trhu. (Keřkovský & Vykypěl, 2006)

 Odběratelé Za odběratele můžeme považovat zákazníky určitého subjektu. Podnik by se měl snažit nemít příliš koncentrovanou skupinu zákazníků, či ještě v nejhorším případě mít odběratele pouze jednoho. Jednak se subjekt dostává do nevýhody s ohledem na vyjednávání, například o ceně daného výrobku nebo služby. V případě, že jediný zákazník změní dodavatele, je subjekt bez odběratele. Snahou podniku by mělo být, mít spíše diferencované odběratele. Množství odběratelů a jejich odlišnost záleží na samotném výrobku či službě a na trhu, na kterém se daný výrobek směnuje. (Keřkovský & Vykypěl, 2006)

 Dodavatelé Pohled na strukturu dodavatelů a faktory, které je ovlivňují, jsou velmi totožné s odběrateli. I zde je snahou mít spíše více dodavatelů s možností ovlivnění vstupních nákladů či kvality dodávaných statků. V případě, že má subjekt více dodavatelů je schopen jak náklady, tak kvalitu lépe ovlivnit než v případě jednoho dodavatele. Do skupiny dodavatelů spadají také zaměstnanci podniku, kteří dodávají pracovní sílu. Sílu dodavatelů ovlivňují například jejich množství na trhu nebo hrozba jejich spojení.

 Substituty Substituty jsou v Porterově analýze myšleny statky z jiného průmyslového odvětví, které mohou daný výrobek substituovat. I když můžou být postaveny na jiné technologii, pro danou skupinu zákazníku mohou přinášet shodný užitek. Podnik by měl brát především v potaz ty substituty, které se pohybují na shodné cenové hladině. Jedním z možných způsobů eliminace substitutů je zařazení je do vlastního sortimentu (Berndt, R. a kol., 2007).

 Nově vstupující firmy Při analýze konkurenčních subjektů musíme brát ohled na firmy, které v současné době neexistují, ale mohou nově vstoupit na trh. Mohou to být firmy z jiných odvětví či firmy úplně nové. Je zřejmé, že odvětví či jeho oblast, která skýtá možný snadný zisk, bude ke vstupu nové konkurence vybízet více. Po teoretické stránce může na trh vstoupit jakýkoliv subjekt. V praktické rovině však ke vstupu na trh brání mnoho barier. Za bariery můžeme považovat regulace ze strany státu, patenty či vysoké vstupní náklady.(www.webdev.cz)

1.6.4 BCG matice

Tento způsob analýzy zavedla firma Boston Consulting Group, z čehož vychází i název této matice. Využívá se pro hodnocení produktu, respektive

25 portfolia produktů. Podstatou je posouzení výrobků ve dvou dimenzích. První je míra růstu trhů a druhou je podíl na trhu. Kombinací těchto dvou dimenzí vzniká matice, do nichž se produkty umísťují. V praxi se do BCG matice kreslí ve formě kruhu, přičemž čím větší kruh, tím pro firmu důležitější výrobek. Prioritou společností je udržet produkty v pozici hvězd a dojných krav. (Blažková, 2007)

Obr. 6: BCG matice

Zdroj: (www.byznysslovicka.com)

 Otazníky Produkty v tomto segmentu jsou považovány za nadějné. Nacházejí se na rychle se rozvíjejícím trhu, přičemž na něm mají nízký podíl. Snahou podniku je tržní podíl zvyšovat. Tyto výrobky mohou, v lepším případě směřovat do sekce hvězd, v opačném případě se z nich stávají, hladoví psy (Blažková, 2007).

 Hvězdy Tyto produkty mají velký podíl na rychle rostoucím trhu. Tyto produkty nejsou pro firmu extra náročné. Pouze se snaží udržet je v pozici hvězd v co nejdelším časovém horizontu.

 Dojné krávy Dojné krávy mají na jedné straně velký tržní podíl, ale na druhé se nachází na méně perspektivním trhu. Na první pohled může vypadat, že jsou produkty zastaralé a z určitého pohledu neatraktivní. Často se stává, že firmám přináší tyto produkty dlouhodobé zisky. Zmínit můžeme například Škodu Octavii první generace, která se prodávala i současně s druhou generací.

 Psi Tento subjekt, který pro firmu nepřináší žádný potenciál, se nenachází ani na perspektivním trhu. Snahou podniků je se těchto produktů zbavovat, aby ztráty či náklady byly v co nejmenší podobě. (www.chovani.eu) (www.managementmania.com) (Blažková, 2007)

1.6.5 SPACE analýza

Tato analýza je využívána ve strategickém řízení a plánování. Jedná se o akronym z Strategic Position and ACtion Evaluation. Analýza posuzuje vnější i vnitřní prostředí podniku a napomáhá k vytvoření vhodné strategie. Umožňuje vytvořit si představy o optimální podnikatelské strategii pro konkrétní společnost. Do analýzy vnějšího prostředí spadají dvě kritéria, stabilita daného prostředí a přitažlivost odvětví. Do vnitřního spadá konkurenční výhoda a finanční síla. Jednotlivé body jsou ovlivňovány několika faktory, které rovněž ovlivňují výsledek analýzy, respektive vhodnou strategii ke zvolení. Vyhodnocení spočívá v tom, že se pro každý faktor určí hodnot 0 až 6 a 0 až -6. Pro každé kriterium je hodnota celkového faktoru vyjádřena průměrnou hodnotou všech dílčích faktorů. Tyto hodnoty jsou naneseny na graf. V kvadrantu,

27 kde se nachází největší část plochy je také vhodná strategie podniku. (www.vseomarketingu.estranky.cz)

Obr. 7: Graf SPACE analýzy

Zdroj: www.managementmania.com

 Agresivní strategie Jedná se o atraktivní a do určité míry stabilní odvětví. Podnik má výhodu oproti konkurenci a může ji chránit. Je třeba brát v úvahu možný vstup nových konkurentů. Dále je možné uvažovat o nových akvizicích, navyšovat podíl na trhu a soustředit se na nové výrobky.  Konkurenční strategie Podnik se vyskytuje na atraktivním, ale poněkud nestabilním prostředí. Má jistou konkurenční výhodu, avšak po finanční stránce podnik v pozitivním smyslu nevyniká. Podnik by měl najít způsob, jak svoji pozici upevnit. Způsob k upevnění je například spojení se s jiným podnikem.  Konzervativní strategie Odvětví je stabilní, ale s nízkou mírou růstu, avšak podnik můžeme po finanční stránce považovat za stabilní. Kritickým faktorem je konkurence

28 schopnost výrobku. Podnik by měl své úspěšné výrobky chránit, vyvíjet nové a přemýšlet nad vstupem do nových trhů.  Defenzivní strategie Jde o neatraktivní odvětví, kdy podniku chybí konkurence schopný výrobek. Kritickým faktorem je právě konkurenceschopnost. Podnik by se měl zasazovat o snižování nákladů a omezování investic (www.managementmania.com)

1.6.6 Ostatní nástroje

 VRIO Analýza Smyslem této analýzy je hodnocení zdrojů organizace. Pro každý typ zdroje se posuzuje dimenze hodnocení pro konkurenci i pro vlastní podnik. Dělení zdrojů je následující: finanční zdroje, lidské zdroje, materiální zdroje a nemateriální jako například Know- how. (www.managemntmania.com)

 EFE matice Tato analýza navazuje na swot analýzu. Hodnotí se externí pozice společnosti nebo jejího strategického záměru. Na základě vyhodnocení této matice lze zhodnotit strategie nebo porovnávat různé strategické záměry. Postup při realizaci je následující: 1) Zpracovat tabulky s externími faktory. 2) Přiřadit každému váhu v rozsahu 0,00 – 1,00 dle důležitosti. 3) Ohodnotit faktory body 1 – 4. 4) Vynásobit váhu a body – výsledkem je vážený průměr. 5) Sečíst vážené poměry jednotlivých faktorů. 6) Vyhodnotit a porovnat vážené průměry. (www.managementmania.com)

 IFE matice Na rozdíl od matice EFE se tato analýza zabývá interními faktory. Rozdíl je v tom, že se hodnotí interní postavení organizace nebo jejího strategického záměru. Postup vytvoření a vyhodnocení této matice je shodný s maticí EFE.

2 CÍL PRÁCE A ÚKOLY

2.1 Cíl práce

Cílem této diplomové práce je analyzovat ekonomické dopady velké sportovní události. V našem případě se budeme zabývat konáním motocyklových závodu Grand Prix v Brně. Smyslem bude popsat současný stav brněnského okruhu a představit veškeré akce, které se zde konají. Dále analyzovat finanční situaci, náklady na pořádání závodu a snahu získat finanční podporu od Jihomoravského kraje. Část práce bude věnována pozitivním i negativním externalitám, které tento závod může generovat. Veškerá tato činnost bude podložena zdroji a publikacemi tomuto tématu věnované.

2.2 Úkoly práce

 Zpracovat teoretické podklady k tématu z odborných zdrojů.  Popsat současný stav motocyklového okruhu v Brně včetně historických souvislostí.  Analyzovat finanční situaci.  Predikovat možný vývoj.

3 METODIKA

Při tvorbě této diplomové práce byly využity podklady z odborné literatury tomuto tématu věnované. Praktická část zkoumala historické souvislosti a důvody, které vedly k realizaci brněnského Masarykova okruhu. Dále v praktické části byly aplikované metody na analýzu současného stavu podniku, konkurenčního prostředí a silných i slabých stránek podniku. Následně byly vytvořený scénáře, které mohou nastat při využití možných variant, které se v současné době nabízejí. Práce je zakončena závěrem a doporučeními

4 VLASTNÍ PRÁCE

4.1 Historie

4.1.1 1930-1938

Historie motosportu a automobilových závodů na Masarykově okruhu v Brně sahá až do dvacátých a třicátých let minulého století. Již v roce 1929 souhlasil prezident Tomáš Garrigue Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Další významnou osobností, podporující vznik okruhu, byla česká automobilová závodnice Eliška Junková, ve dvacátých letech držitelka titulu nejrychlejší žena světa. Eliška Junková byla v té době jediná automobilová závodnice, která dokázala držet tempo s pouze mužskými závodníky velkých cen, a její jméno bylo spjato se závodními vozy Bugatti.1 Dokázala díky svému mezinárodnímu ohlasu získat pro myšlenku Grand Prix v Brně velká jména tehdejšího automobilového světa (Louis Chiron a další). Prvním vítězem Grand Prix Brno (automobilů) se stal Heinrich-Joachim von Morgen (1930), poté třikrát Louis Chiron (1931-1933) oba s vozem Bugatti, Louis Chiron později s vozem Alfa Romeo (1933) (www.auto.idnes.cz/kdeselaudabal). Role prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka se však neomezovala pouze na propůjčení jména, dnes již slavnému okruhu. Ještě významnějším krokem ze strany prezidentské kanceláře bylo převzetí finanční záštity nad výstavbou tohoto okruhu. Celkové náklady se přitom vyšplhaly na necelých 6 000 000 Kčs v cenové hladině roku 1930. Při uvážení průměrné hladiny inflace by částka odpovídala cirka 400 milionům korun v cenové hladině roku 2015.2 (www.auto.idnes.cz/kdeselaudabal).

1 Mezi mnoha úspěchy lze uvést například 1. místo na GP Německa na Nürburgringu z roku 1927. 2 Autorův vlastní výpočet (5% depreciace po 85 let). Náklady na výstavbu by však dnes dosahovaly vyšších sum. 33

Dalším významným podporovatelem, tentokrát ze strany soukromého sektoru, stojícím za uskutečňováním GP v Brně byla obuvnická firma Baťa. Portfolio firmy se v průběhu třicátých let rozšířilo o další rostoucí a profitabilní odvětví – výrobu pneumatik. Sponzoring GP Brno společností Baťa tak byl logickým důsledkem této nové činnosti a moudrým marketingovým tahem.3 Pro objektivní srovnání nákladů na výstavbu původního Masarykova okruhu je však zapotřebí uvést několik faktů. Původní Masarykův okruh se značně lišil od dnešního specializovaného a uzavřeného auto-motodromu. Původní okruh tvořily svoji podstatou běžné silnice západní části města Brna a jeho přilehlého okolí. Závody na starém Masarykově okruhu se jezdily od roku 1930 na trase Bosonohy-Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Veselka– Bosonohy a jedno kolo měřilo 29,142 km. Okruh, který byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, byl dělníky zbudován za necelého půl roku. Co se týče ostatní infrastruktury a zázemí jak pro závodní teamy i diváky, nelze původní okruh s tím dnešním srovnávat. Výhradně se zde také v tomto období, mimo normální využití silnic, jezdily závody automobilové. (www.auto.idnes.cz/ kdeselaudabal).

Obr. 8: Původní trať Masarykova okruhu.

3 Dnes je pokračovatelem této tradice výroby pneumatik společnost Barum Continetal se sídlem v Otrokovicích. 34

Zdroj: (www.Ostrovacice.cz/historie)

Obr. 9: Eliška Junková

Zdroj: (www.g.cz/6-cechoslovaku-kteri-by-si-zaslouzili-zivotopisny-film)

Obr. 10: Masarykův okruh 30. léta 20. století.

Zdroj: (www.wikipedia.org/masarykuv/okruh)

Zdroj: Zdroj: (www.wikipedia.org/masarykuv/okruh)

4.1.2 1949 -1964

Po přerušení pořádání závodů z důvodu okupace a válečných událostí se jezdci vrátili na trať až po dlouhých jedenácti letech. Období mezi léty 1949 a 1964 pro Masarykův okruh znamenalo dvě významné změny. První změnou bylo, že se v tomto období změnila trať a došlo tak na její zkrácení až na výsledných 17,8 km. Mimo jiné se změnil i směr závodu. Do této doby se jezdilo proti směru hodinových ručiček, od tohoto období až po období současnosti pak vždy po směru hodinových ručiček. Hned první ročník obnovených závodů 1949 dal vzniknout legendárnímu pojmenování "Farinova zatáčka". Diváci ji tak pojmenovali po tragické nehodě, kdy Maserati Itala Guiseppeho Fariny vyletělo z trati a zabilo dva diváky. Samotný jezdec přežil, byť jej dezorientovaného museli pořadatelé honit po dráze. Za účasti 400 tisíc diváků do cíle na prvním místě dorazilo Ferrari pilotované Angličanem Whiteheadem, publikum ale opět okouzlil předválečný hrdina Louis Chiron, který zajel nejrychlejší kolo. (www.bs-mx.cz/historie/brněnského/okruhu)

Druhou změnu přinášelo politické podnebí tohoto období. Koncem čtyřicátých let rozdělila nejen Evropu železná opona. A tak byl rok 1949 rokem poslední velké mezinárodní soutěže – Grand Prix automobilů – v Brně.

Masarykův okruh ovšem dostal velmi rychle důstojnou náhradu. V roce 1950 se pořádají závody silničních motocyklů. Přestože Brno nebylo zezačátku zapsáno v kalendáři světového mistrovství, bojovaly na dráze o vavřínové věnce nejzvučnější světová jména. Tradice tohoto tehdy smělého počinu se nese až do současnosti. (www.automotodrombrno.cz)

4.1.3 1964 – 1986

Poslední období původního Masarykova okruhu, dáli se takto nazvat, bylo provázeno dvěma hlavními trendy. Motocyklové závody pořádané na Masarykově okruhu se v roce 1965 stávají oficiálním podnikem zapsaným do nově vzniklého Mistrovství světa silničních motocyklů. Grand Prix České republiky silničních motocyklů je tak, až na výjimky, pořádáno každoročně až do současnosti. S tím samozřejmě souvisí znovuobnovená prestiž okruhu samotného. Druhým faktorem, mající velký vliv na okruh i závodění, je poté zvyšování požadavků na úpravu a především bezpečnost trati. Zejména koncem 70. let roste ze strany pořadatelských organizací i odborné veřejnosti tlak na zvýšení bezpečnosti jak automobilových, tak motocyklových závodů. Je to přímý důsledek mnoha tragických nehod, jež motosport provázejí. Celosvětově se zvyšují nároky na bezpečnost okruhů i jejich vybavení a zázemí pro stále početnější jezdecké teamy. Konec 70. a začátek 80. let znamená celosvětově období, kdy dochází k přechodu od takzvaných „přírodních“ či spíše příměstských závodních okruhů (jakým je i ten původní Masarykův) ke specializovaným, uzavřeným auto-motodromům. V Brně se na stupních vítězů v průběhu let střídali druhý nejúspěšnější motocyklový závodník v dějinách Giacomo Agostini (v počtu výher jej překonal až Valentino Rossi) s dalšími legendami Hailwoodem, Readem, Ivym, Saarinenem či Cecottem. A mezi nimi se občas blýsklo české jméno, naposledy Bohumil Staša druhým místem z roku 1971. (www.bs-mx.cz/historie/brn ěnského/okruhu) Od druhé poloviny 70. let již Masarykův okruh nesplňuje veškeré zpřísněné bezpečností normy. Masarykův okruh na tyto požadavky reaguje hned

37 dvojí úpravou a zkracováním trati. V roce 1964 pořadatelé okruh dále zkracují o necelé čtyři kilometry, vedoucí přes obec Žebětín. Výsledná trasa má 13,9 kilometru. Další zkrácení trati v roce 1975 pak znamená výslednou délku trati 10,9 kilometru. Odstraněny jsou pasáže trati vedoucí přes brněnské městské části Bohunice a Nový Lískovec. Ani tyto dva zásahy, namířené ke zvýšení bezpečnosti okruhu a vedoucí k odstranění jeho nejrizikovějších částí v bezprostřední blízkosti městské zástavby, však nemohly zvrátit další osud Masarykova okruhu. Masarykův okruh se vydal stejným směrem, jako v tomto období mnoho slavných okruhů ve světě. Směrem, který byl vzhledem ke zvyšujícím se výkonům strojů a nárokům na bezpečnost závodníků i diváků nevyhnutelný. A i když byla fáze přechodu na specializovaný a plně profesionální okruh zdařilá, ani tak neměla řada ze světových okruhů vyhráno. Jmenovat můžeme například rakouský Österreichring (A1 ring). Do tohoto stadionu musela roku 2008 vstoupit soukromá společnost Red Bull (dnes Red Bull ring) a zrekonstruovat ho nákladem 70 milionů euro. Bez této investice by okruh čekal zánik, před investicí již byly strženy a odstraněny tribuny atd. (www.bs-mx.cz/historie/brn ěnského/okruhu)

Obr. 11: Historický vývoj trati Masarykova okruhu.

Zdroj: wikipedia.org/masarykuv/okruh

4.1.4 1986 – současnost

Globální trend ústupu od přírodních či lépe řečeno (pří)městských4 tratí směrem k novým uzavřeným a plně specializovaným tratím lze nejlépe ilustrovat následujícími příklady: Tab. 2: Seznam uzavřených okruhů Adelaide Street Circuit Adelaide, Austrálie 1995 Detroit Street Circuit Detroit, USA 1988 Hedemora Circuit Hedemora, Švédsko 1958 Karlskoga Karlskoga, Švédsko 1979 Motorstadion Kristianstad Kristianstad, Švédsko 1961 Montjuic Circuit Barcelona, Španělsko 1976 San Carlos San Carlos, Cojede, Venezuela 1979 Zdroj: Vlastní rešerše na základě: www.wikipedia/list of Grand prix

V prvním sloupci tabulky je vždy uvedeno jméno (pří)městského okruhu, ve druhém pak lokalita a v posledním sloupci poslední ročník závodu Moto GP. Výčet okruhů, jejichž provoz byl z důvodu nevyhovujících parametrů (ať již bezpečnostních či jiných) ukončen, rozhodně není konečný a je spíše ilustrativní. Stejný osud zastihl také spoustu tratí, na nichž se jezdila druhá ikonická disciplína motorového sportu, Formule 1. Některé již zaniklé okruhy měly stejně jako ten původní Masarykův okruh5 čest hostit obě tyto královské disciplíny (Adelaide a další).

Jak je vidět, zejména druhá polovina sedmdesátých let a následující dekáda, byly obdobím konání posledních velkých cen na mnoha původních okruzích. V roce 1982 se světové mistrovství jelo na původním Masarykově okruhu naposled. Mezi roky 1983 až 1986 se zde konalo pouze evropské

4 v angličtině doslova city street circuits, volně přeloženo jako městský či pouliční okruh 5 Masarykův okruh jako takový, ani ve své původní podobě, nehostil oficiální závody Formule 1. Ačkoliv to byly právě předválečné automobilové Grand Prix, ze kterých v padesátých letech vzešel tento oficiální podnik. Světová jména Formule 1 ale nesmazatelně patří k Masarykovu okruhu. Jochen Rindt, Niki Lauda či Michael Schumacher vzpomínali na specifičnost původního městského okruhu, když jím projížděli, ještě coby jezdi jiných či nižších automobilových kategorií (monoposty Formule junior, Formule 3). Sám Nicky Lauda vzpomínal na nebezpečná úskalí původního okruhu: “Mezi útesy z rodinných domků jsem se děsil, že skončím u nějaké hospodyně v kuchyni. Bylo to nebezpečné a přitom krásné“. Když se v roce 2004 v Brně objevil, neodolal a původní trať si v soukromém voze projel. Více v článku: “Kde se Lauda bál a Schumacher žadonil o článek” na auto.idnes.cz 39 mistrovství motocyklů a automobilové závody. V letech 1968 – 1986 doplňovaly právě automobilové závody – mistrovství Evropy cestovních vozů - dění na Masarykově okruhu, a to jako velice sledovaná událost.

Novodobá historie brněnského Masarykova okruhu se začala psát v roce 1987. Projekční vývoj Masarykova okruhu je pevně spjat se jménem inženýra Jaroslava Suchého. Po dvou letech od začátku stavby zahájila provoz moderní uzavřená závodní dráha, která vznikla v netradičním prostředí lesů na okraji brněnské čtvrti Žebětín. V sobotu 18. července 1987 se uskutečnil první závod, kterým byl motocyklový přebor Moravy. Na tuto akci navázalo společné mistrovství republiky motocyklů a automobilů. Na Masarykův okruh se také vrátily závody mistrovství světa silničních motocyklů, které zde od roku 1987 vynechaly pouze jeden ročník (1992). V roce 1996 byl okruh lehce upraven, přičemž jeho délka se zvýšila na 5,403 km. Masarykův okruh si dokázal udržet svoje postavení i v tržní ekonomice a stále patří mezi jedny z nejvýznamnějších světových závodních tratí. V roce 1998 došlo k rozšíření boxů, dostavbě VIP salonků a zázemí pro závodníky. V zimě 2007 / 2008 prošla závodní dráha kompletní výměnou povrchu trati. Společné má však s původním Masarykovým okruhem jedno, u obou se vždy jednalo o jednu z nejnáročnějších tratí a to i v rámci mezinárodních soutěží. Masarykův okruh patří v rámci seriálu Moto GP s délkou 5,4 kilometru k nejdelším tratím. Zaujímá třetí místo za malajským Sepangem a britským Silverstone. 18. srpna 1996 získal, Valentino Rossi na Masarykově okruhu své první vítězství kariéry v závodech mistrovství světa v kubatuře 125cc. Při oficiálních závodech na novém Masarykově okruhu nedošlo nikdy ke smrtelné nehodě.

4.1.5 Tradice

Grand Prix České (dříve Československé) republiky, je v současnosti šestým nejtradičnějším podnikem v rámci motocyklových závodů na světě. Rok 2015 je rokem 50 výročí pořádání Grand Prix motocyklů v České republice.

Tab. 3: Seznam historicky úspěšných okruhů

1. Itálie 62 ročníků

2. Nizozemska 62 ročníků 3. Německa 59 ročníků 4. Španělska 55 ročníků 5. Francie 53 ročníků

6. Česká republika 41 ročníků

Zdroj: Vlastní rešerše na základě: www.wikipedia/list of Grand prix

Pokud bychom se na tradici pořádání motocyklové Grand Prix dívali z pohledu nikoliv pořadatelské země, ale přímo konkrétněji – z hlediska pořadatelského okruhu – pak Masarykův okruh zaujímá ještě mnohem významnější postavení. Toto pořadí vzniká i vzhledem ke skutečnosti, že Grand Prix Itálie, Německa, Španělska i Francie se historicky odehrávaly postupně na několika různých okruzích v dané zemi. Kdežto Masarykův okruh, ať již ve své původní nebo novodobé podobě, je ve statistikách stále veden jako jeden okruh.

Tab. 4: Kompletní seznam okruhů GP Okruh Typ Lokalita Velká cena státu # Assen silniční / uzavřený okruh Assen Nizozemí 66 Masaryk Circuit silniční / uzavřený okruh Brno Československo / ČR 44 Spa-Francorchamps uzavřený okruh Spa Belgie 41 Monza uzavřený okruh Monza Itálie 29 Mugello Circuit uzavřený okruh Muggelo region Itálie / San Marino 29 Sachsenring silniční / uzavřený okruh Hohenstein-Ernstthal NDR / Německo 29 Jerez uzavřený okruh Jerez de la Frontera Španělsko / Portugalsko 28 Snaefell Mountain C. silniční okruh Isle of Man Isle of Man 28 Bugatti Circuit uzavřený okruh Le Mans Francie 27 Circuit de Catalunya uzavřený okruh Barcelona Katalánsko 23 Zdroj: www.wikipedia.org/ List/of/Grand/Prix/motorcycle/circuits

Obr. 12: Závod velké ceny (Bohumil Staša)

Zdroj: (www.moto-svet.cz/bohumil/stasa) 6

Obr. 13: Závod v roce 1969

Zdroj: (www.brnensky.denik.cz ) 7

6 český jezdec Bohumil Staša v třídě 250 ccm v roce 1968 (#46). 7 start závodu F3 v roce 1969, startovacím praporem mává legenda a trojnásobný vítěz předválečné Velké ceny Brna Louis Chiron.

4.2 Současnost

4.2.1 Automotodrom Brno a.s.

Akciová společnost Automotodrom Brno byla založena v roce 1994 a je provozovatelem závodního okruhu. Nejvýznamnějším podnikem, který společnost každoročně zajišťuje, je závod mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky. Ředitelkou společnosti je od roku 2005 Ivana Ulmanová. V letech 1999, 2004 a 2007 byla společnost odměněna za nejlépe organizačně zvládnutou Velkou cenu Trofejí IRTA (mezinárodní organizace jezdců a týmů), přičemž se pravidelně umísťuje mezi prvními. Ve vlastnické struktuře se postupně vystřídali město a soukromé společnosti, v současnosti se diskutuje zapojení Jihomoravského kraje. Ten však nebude s největší pravděpodobností participovat na vlastnictví automotodromu, ale ve vlastnictví nově zřízené společnosti. Cílem nově zřízené společnosti bude organizace a financování závodu Grand Prix Brno, a to pravděpodobně od roku 2016. V současnosti probíhá diskuze a jednání na úrovni vedení Jihomoravského kraje, zástupci Automotodromu a.s. a Dornou (Dorna je společnost organizující celosvětově závody Moto GP a držitel práv k těmto závodům, viz níže).(www.automotodrombrno.cz)

Tab. 5: Současné parametry okruhu

Zdroj: (www.automotodrombrno.cz)

Masarykův okruh hostil rovněž několik nemotoristických událostí - závod na kolečkových běžkách a koloběžkách, běžecký maratón či závod tělesně postižených. Po závodní trati se proběhla i psí spřežení.

4.3 Hlavní sportovní akce pořádané na Masarykově okruhu

Tabulka 6 obsahuje akce pořádané v současnosti nebo v nedávné minulosti na Masarykově okruhu.

Tab. 6: Hlavní akce konané na Masarykově okruhu Akce s mezinárodním významem Akce lokálního charakteru DTM MOTO Brna - Jarní cena A1GP Czech Drift Series WTCC ETCC + AutoGP + BOSS GP FIA GT Dny otevřené dráhy FIA WEC Histo CUP Austria WSBK Masaryk Racing Days – Podzimní cena Moto GP Hankook 12H Epilog Brno Akce mimo auto-motosport: Masaryk run Zdroj: (www.automotodrombrno.cz)

4.3.1 Akce s mezinárodním významem

 DTM "Celým názvem Deutsche Tourenwagen-Meisterschaft, neboli Německé mistrovství cestovních vozů, bylo založeno v roce 1984 a koná se výhradně na uzavřených okruzích, zejména v Německu, kde je nejvíce populární. Organizačně závod patří pod německý klub ADAC motorsport. Možnost zhlédnout závody měli i příznivci z tehdejšího Československa. V roce 1988 se mistrovství cestovních vozů konalo v Brně. DTM se do Brna a na Masarykův okruh vrátilo v roce 1991 a 1992.  A1GP Celým názvem A1 Grand Prix (A1GP) byla série automobilových závodů pro monoposty na okruhu založená v roce 2005, je často označována jako neoficiální mistrovství světa národů. Projekt byl založen a byl financován šejkem

Maktoum Hasher Maktoum Al Maktoum z královské rodiny z Dubaje. Po úspěšné první sezóně šejk sérii prodal. Převod jeho podílu v A1 Grand Prix na RAB Capital byl dokončen v prosinci 2006. Tony Teixeira převzal kontrolu série v roce 2006 až do roku 2009, kdy série zkrachovala. Účelem založení bylo vyplnění zimní přestávky Formule 1. Šampionát se odehrával od září do dubna nebo května.  WTCC Neboli World Touring Car Championship („Mistrovství světa cestovních vozů“) je mistrovství automobilů vycházející ze sériové produkce. Šampionát je pod patronátem FIA a první ročník se konal v roce 1987, znovu byl poté šampionát obnoven v roce 2005. Závodů WTCC se účastní nebo účastnili i piloti, kteří jsou známí z jiných motoristických disciplín jako je například Formule 1 nebo Champ Car.  FIA GT FIA GT Championship byla závodní série pořádané Organizací Stéphane Ratel ( SRO) se souhlasem Mezinárodní automobilové federace ( FIA ). Šampionát byl většinou soustředěn v Evropě, ale v průběhu let navštívil jiné kontinenty, včetně Asie a Jižní Ameriky. Na konci roku 2009 byl šampionát nahrazen FIA GT1 World Championship, která se následně přeměnilo na FIA GT Series v roce 2013.  FIA WEC The FIA World Endurance Championship, Mistrovství světa vytrvalostních (sportovních) prototypů pořádá, Automobile Club de l' Ouest (ACO) a je schváleno Fédération Internationale de l' Automobile (FIA). Série si také drží bývalý ACO Intercontinental Le Mans Cup, který začal v roce 2010, a je první vytrvalostní sérií mistrovství světa od zániku World Sportscar Championship na konci roku 1992. Název World Endurance Championship používala FIA od roku 1981 do roku 1985. Jednotlivé závody mají několik tříd vozů soutěžících ve vytrvalostních závodech, se sportovními prototypy soutěžících v kategoriích Le Mans prototyp, a v kategoriích cestovních vozů na základě sériově produkovaných automobilů (kategorie LM GTE). Mistrovské

45 tituly jsou udělovány nejlépe bodujícím výrobcům a řidičům, zatímco ostatní poháry a trofeje jsou udělovány soukromým teamům.  WSBK World Superbike Championship, Mistrovství světa superbiků je světový šampionát produkčních sportovních motocyklů. Byl založen v roce 1988. Každá sezona se skládá ze série závodů na permanentních uzavřených závodních okruzích. V rámci jednoho podniku se jedou vždy dvě rovnocenné závodní jízdy, na základě jejichž výsledků se udělí body, které po sečtení určí celkové pořadí jednotlivých jezdců i značek. Motocykly, které v tomto šampionátu závodí, jsou upravenými verzemi běžných sériových strojů - na rozdíl od šampionátu Moto GP, kde jezdí prototypy od základů projektované pro účely závodění. Moto GP může být chápáno jako ekvivalent automobilové formule 1, kdežto MS superbiků by se dalo přirovnat k šampionátu upravených sériových automobilů (WTCC, GT1 či jiné).  Moto GP Moto Grand Prix, Mistrovství světa silničních motocyklů je nejprestižnější seriál motocyklových závodů. Již tradičně je rozdělen do několika kategorií, dnes jsou to třídy Moto3, Moto2 a Moto GP. Poslední jmenovaná třída je pokládána za vrchol motocyklového sportu, motocyklový ekvivalent Formule 1. Dnes je podle ní pojmenován i celý šampionát, ačkoli se jedná spíše o marketingové označení vlastníka komerčních práv Dorna Sports. Oficiální název, který používá Mezinárodní motocyklová federace (FIM), zní "FIM Road Racing World Championship Grand Prix". Jednotlivé závody jsou označovány jako "Grand Prix" (velká cena). Motocykly, na kterých zde jezdci závodí, se nevyrábí sériově, ačkoli dnes již mají některé součásti, které ze sériových motocyklů vycházejí – např. motory. Jedná se o nejstarší motoristické mistrovství světa, první ročník se konal již v roce 1949 (mistrovství světa formule 1 bylo založeno o rok později). Žádný z českých jezdců toto mistrovství nikdy nevyhrál, ale za nejúspěšnější jezdce mohou být považováni František Šťastný, Gustav Havel, Bohumil Staša a Stanislav Malina (50.–70. léta). Současnými českými účastníky jsou Karel

Abraham (třída Moto GP), Jakub Kornfeil a Karel Hanika (oba Moto3).“ (www.motorpresse.cz), (www.automotodrombrno.cz)

4.3.2 Akce s lokálním významem

 MOTO Brna - Jarní cena „jarní cenou Brna se zahajuje na Masarykově okruhu závodní sezona Českomoravské asociace motocyklového sportu. Na dráze se představuje nejen současná česká špička z přírodních i uzavřených okruhů, ale diváky vítá i závod klasiků nebo čestné kolo motocyklových legend.  Czech Drift Series Je čtyřdílná závodní série a disciplína založená na jízdě řízeným smykem. Závod probíhá pouze v části automotodromu Brno, nikoliv celé dráze (úseku tzv. Stadionu s výhledem z tribuny C). Jezdci mají za úkol projet daný úsek co nejefektněji v takzvaném powerslidu, tedy řízeném smyku zadních kol. Jezdci z České republiky a ze Slovenska každoročně závodí ve dvou kategoriích – PRO a STREET. Měří se rychlost průjezdu, úhel driftu a průjezd kolem takzvaných Apexů – bodů těsného průjezdu. Při tandemové jízdě rozhodčí posuzují i vytváření tlaku na soupeře, schopnost adaptace na jeho jízdu a celkový dojem z ovládání vozidla v driftu.  ETCC Evropský pohár cestovních vozů ETCC se po roční přestávce vrací na Masarykův okruh. Mezi piloty opět nebudou chybět čeští jezdci včetně dvojnásobného šampiona ETCC Petra Fulína, který svůj premiérový titul v sezoně 2013 dobyl právě na domácí trati v Brně. O titul se bude rvát i Michal Matějovský, kterému v roce 2013 uniklo třetí místo v celkovém pořadí jen o vlásek.  Formule AutoGP Se závodem cestovních vozů se na Masarykův okruh vrátí i formule AutoGP – jedny z nejrychlejších vozů, které lze na světových okruzích s výjimkou F1 spatřit. V šampionátu startují vozy Lola B02/52, které dřív jezdily světový šampionát „národů“ Formule A1. Jde o opravdu nekompromisní závodní

47 stroje, které svým projevem včetně nádherného zvuku připomínají F1. V roce 2010 padl při závodu AutoGP i oficiální rekord Masarykova okruhu. S časem 1:43,260 jej drží Ital Luca Filippi.  Formule BOSS GP Je závodní série, jež má svůj původ a jezdila se od roku 1995 ve Velké Británii. Později se závodění rozšířilo i do kontinentální Evropy. Jedná se o závod monopostů, jež mají blízko k formuli 1, v průběhu let byly jednotlivé třídy aktualizovány. Někteří piloti8se rozhodli rozdělit závody a organizovat svoji vlastní závodní sérii. Pro rok 2010 existovaly vedle sebe zároveň EUROBOSS a BOSS GP. EUROBOSS však měl nízký počet závodníků a byl v závěru sezóny zrušen. BOSS GP se oproti tomu rozrostl a mnozí závodníci přesedlali do jeho nových řad. V roce 2013 tvořila dvě kola řady BOSS GP oficiální německý šampionát sankcionován DMSB. V současné době jsou povoleny relativně nové vozy9. Závodů se také účastnily bývalé vozy F1 a vozy, vycházející ze závodní série INDYCAR (USA).  Hankook 12H Epilog Brno Je podnik tradičně uzavírající sezónu na Masarykově okruhu. Již více jak deset let je posledním podnikem vytrvalostního okruhového kalendáře nejen pro Českou republiku, ale i okolní země. V sezoně 2015 přichází nově ve dvanáctihodinovém formátu, který ještě víc přiblíží atmosféru nejproslulejších čtyřiadvacetihodinových vytrvalostních závodů. Epilog se totiž stává součástí prestižních 24H Series. O vítězi Epilogu se tak bude rozhodovat doslova od svítání až do soumraku. Cílem vozy projdou až v osm hodin večer, kdy je nad Masarykovým okruhem už dávno tma a lidé si mohou na tribuně C vychutnávat pohled na zářící rozžhavené brzdové kotouče závodních vozů. A v boxech zase mohou sledovat čilý ruch spojený se střídáním jezdců, tankováním a výměnou pneumatik. Na dráze se při Epilogu schází celá plejáda vozů počínaje „cesťáky“ až po nadupané vozy Grand Turismo. Epilog svým pojetím odkazuje k tradici vytrvalostních automobilových závodů v Brně zahájenou v roce 1950 na starém Masarykově

8 Marijn van Kalmthout , Klaas Zwart , Henk de Boer a Frits van Eerd 9 jako je Dallarou GP2 / 08 (P2) , Dallara T08 (WSbR) a Lola B05 / 52 (A1GP / Auto GP/FA1) 48 okruhu. Vytrvalostní závody se na brněnskou trať vrátily v roce 1962 a po volných mezinárodních šestihodinových závodech v letech 1966 – 67 povýšil starý Masarykův okruh do kalendáře Evropského FIA poháru cestovních vozů. Seriál brzy dostal statut mistrovství Evropy, nicméně vytrvalostní charakter mu zůstal i nadále.  Histo CUP Austria Jedná se původem o rakouský klubový šampionát historických vozů, a to především sportovních aut z druhé poloviny 20. století. Účastní se jej jak značky (Ford Mustang nebo Chevrolet Camaro) ale i vozy evropské produkce (Alfa Romeo, BMW, Opel a další). Do tohoto podniku je také vložen závod s výhradní účastí ceněných youngtimerů BMW E30 s objemem motoru 2,5 litru.  Motoshow REKORD Tato akce vznikla původně jako spontánní a vzpomínková akce týden poté, co oblíbený jezdec Moto GP Marco Simoncelli tragicky zahynul při závodu v Sepangu v roce 2011. Po třech ročnících se z akce stal největší motocyklový sraz v České republice. V roce 2014 se na dráhu společně vydalo 3795 motorkářů. V sezoně 2015 je možné počítat se snahou jak pořadatelů, tak fanoušků motocyklů, tento rekord překonat.  Masaryk Racing Days – Podzimní cena Jedná se o zábavní víkend s komplexním programem pro rodiny spojený se závody Mezinárodního mistrovství České republiky automobilů. Atraktivní doprovodný program tvoří například závody v motokárách a řada dalších atrakcí. Masaryk Racing Days patří k tradičním podnikům Masarykova okruhu a jejich cílem je přiblížit motoristický sport širší veřejnosti. Na dráze se návštěvníkům představuje kompletní česká okruhová elita ve vozech jako je Ferrari 458, Lamborghini Gallardo nebo Mercedes SLS. V šampionátu Divize 4 bojují nejlepší automobiloví jezdci z celé střední Evropy, v Divizi 3 se pak představí elita ve formulových vozech. Pravidelnou součástí Masaryk Racing Days je prezentace historických českých formulí z Klubu F3.  Dny otevřené dráhy Jde o tradiční a asi i nejotevřenější podnik Masarykova okruhu určený široké veřejnosti. Mezi program tohoto podniku patří jízdy pro veřejnost,

49 probíhají po většinu dne, které jsou určeny všem řidičům s civilními vozy.10 Dále pak svezení v závodních vozech, a to na sedadle spolujezdce s piloty týmů Mičánek Motorsport a Šenkýř Motorsport. Další součástí je nově i simulátor F1, nabízí možnost „projet si“ Masarykův okruh díky profesionálnímu simulátoru.11 Jedinečnou možností nahlédnout do míst, odkud se řídí provoz na závodní dráze, nabízejí exkurze po areálu Masarykova okruhu. Jejich účastníci se podívají do tiskového střediska, do místnosti časomíry v řídící věži, dozvědí se detaily o historii okruhu a především nahlédnou na dispečink, který je „mozkem“ závodní dráhy. Zajímavá je možnost, zajezdit si na motokárách na minbikové trati Masarykova okruhu.12 Dalšími aktivitami bude jízda na kluzné dráze s radou instruktorů, jak ji projet co nejbezpečněji, RC modely či možnost svezení se cestářským vozem v rámci cestářského rodea“. (www.motorpresse.cz), (www.automotodrombrno.cz)  Masaryk run Je jedinečný běžecký závod na trati Masarykova okruhu rovněž otevřený široké veřejnosti. V roce 2015 se uskuteční již druhý ročník tohoto běhu. Mimo hlavní běžeckou náplň se také závodí na in-line bruslích a koloběžkách a to na různých délkách tratí od 200 metrů po 10 kilometrů. Klasický běh se poté běží na tratích 200, 400, 1500 metrů a 10 kilometrů, u nejdelší trati se závodí také v kategorii štafet. Akce je také doprovázena bohatým doprovodným programem.

Závěrem je dobré k akcím na Masarykově okruhu poznamenat, že jsou organizovány v rámci sezóny, která trvá zhruba od poloviny dubna do konce října.

10 Jedna jízda trvá 25 minut a její cena je 550 Kč. 11 Exkurze i svezení na simulátoru F1 jsou zdarma 12 Cena motokárové dráhy je 150 Kč / 10 min. 50

4.4 Světové dění a organizace motocyklových závodů

V roce 2015 se pojede Moto GP v celkem 18 závodech ve 13 zemích. Nevíce závodů, čtyři, bude letos hostit Španělsko (Jerez, Katalánsko, Aragon, Valencie), 2 závody se pojedou ve Spojených státech (Austin, Indianapolis) a dva závody se pojedou v Itálii (Mugello, San Marino). Ostatní pořadatelské země pak mají vždy po jednom závodě. Celkem se za 65-ti letou historii Moto GP vystřídalo na 50 pořadatelských zemí. Z hlediska pohledu této práce však nejsou natolik podstatné jednotlivé pořadatelské země a jejich profily, ale spíše organizace a struktura orgánů a práv Moto GP.

Obr. 14: Mapa pořádajících zemí Moto GP

Zdroj: (www.wikipedia.org/ MotoGP_world_map)

Na obrázku č. 14 můžeme vidět červeně vybarvené mapy států, ve kterých závody probíhaly, ale v současné době již neprobíhají. Zeleně jsou znázorněny státy, které v současné době závody pořádají.

4.4.1 Pořadatelské orgány Moto GP

následující organizace hrají hlavní roli nebo jsou přímo zahrnuty do organizace a produkce světového šampionátu Moto GP:

 FIM The FIM (Fédération Internationale de Motorcyclisme) je hlavním schvalovacím orgánem světového šampionátu Moto GP a je hlavní a zastřešující

51 motocyklového sportu na světové úrovni. Sdružuje dohromady 93 národních federací a šest kontinentálních svazů.

 IRTA IRTA (International Road-Racing Teams Association) byla založena v roce 1986 a je asociací všech Grand Prix teamů, reprezentuje jejich kolektivní hlas v rozhodovacím procesu. Organizace úzce spolupracuje s FIM a Dorna, aby udržela vysoký standard v Moto GP a celkově vylepšila tento sport.

 Dorna Dorna Sports je organizace, která je přímo centrem Moto GP, spravuje a organizuje všechny závody Grand Prix. Společnost spravuje a dohlíží na všechny komerční aspekty a organizuje každý závod, má široké pravomoci a odpovědnost, které sahají od marketingu, mediálních služeb, bezpečnosti, časomíry, koordinace sponzorů, TV produkce, propagace a vysílacích práv. Z hlediska celkového šampionátu i organizace jednotlivých podniků se jedná o klíčového hráče.

 MSMA The MSMA (Motorcycle Sports Manufacturers’ Association) prosazuje zájmy všech motocyklových výrobců, kteří se účastní motocyklových závodů.

 Vedení závodu Zástupci tří organizací zmíněných výše tvoří team Vedení závodu na každé Grand Prix, tito lidé mají zodpovědnost například za vyhlašování podmínek závodu (sucho / déšť). Vedení závodu jmenovitě obsahuje následující osoby:  zástupce FIM  zástupce Dorna  zástupce IRTA  zástupce jezdců IRTA  Grand Prix Komise

Grand Prix Komise, složená z pánů: Carmelo Ezpeleta (Dorna, předseda), Ignacio Verneda (FIM výkonného ředitele, Sport), Hervé Poncharal (IRTA) a

Takanao Tsubouchi (MSMA), má právo provádět změny v Road Racing World Championship Grand Prix Regulations (pravidla Moto GP)“ (www.motogp.com).

4.5 Analýza

4.5.1 SWOT analýza

Tab. 7: SWOT matice Moto GP Brno

Zdroj: Vlastní, autor práce

4.5.2 PESTLE analýza

Obr. 15: PESTE analýza Moto GP Brno

Zdroj: Vlastní, autor práce

4.5.3 BCG matice

Obr. 16: BCG matice Automotodromu Brno

Zdroj: Vlastní, autor práce

4.5.4 Odhad výdajů

Metoda výdajů: 250 000 návštěvníku x 5000 útrata = 750 000 000 kč

S dvojnásobným nárůstem cen v cestovním ruchu a množství turistů v období konání GP můžeme zvolit i druhou metodu orientačního výpočtu: 1419 mil. x 4 : 52= 110 000 000 Kč I Zde vidíme, že se přínos v tomto orientačním výpočtu pohybuje v řádech stovek milionů korun. Proto můžeme říci, že příspěvek v řádech deseti milionů je oprávněný.

4.5.5 Porterova analýza tržních sil - 5P

Obr. 17: Porterova analýza Moto GP Brno

Zdroj: Vlastní, autor práce

4.5.6 Analýza marketingového mixu - 5P

Tab. 8: Marketingový mix

Zdroj: Vlastní, autor práce Marketingový mix zobrazený v tabulce č. 8 se zdá být vyvážený.

4.5.7 Space analýza

Obr. 18: Space analýza Moto GP Brno

Zdroj: Vlastní, autor práce

Space analýza na obrázku č. 18 naznačuje, že se podnik nachází v konkurenčním prostředí a že je spíše v defenzivní pozici.

4.5.8 EFE Matice

EFE matice (EFE Matrix) je analytická technika navazující na SWOT analýzu. Hodnotí se externí pozice organizace nebo jejího strategického záměru.

Tab. 9: EFE matice

Zdroj: Vlastní, autor práce 56

Tabulka č. 9 vyjadřuje hodnotu 2, 39. Za skvělou hodnotu považujeme 4, za špatnou považujeme hodnotu 1. Hodnota 2,5 je vyvážená prostřední hodnota.

4.5.9 Bottleneck

Úzké hrdlo (Bottleneck) je v určitém ohledu limitujícím a rizikovým prvkem systému. v tomto případě označuje situace, které jsou ohrožující a jimž je potřeba se vyhnout nebo se proti nim zabezpečit.  výpadek financování o kraje o státu o sponzora  pokles z výnosů za vstupné či TV přenosy  zvýšení zalistovacího poplatku ze strany Dorna  okruh nebo zázemí přestanou vyhovovat např. bezpečnostním parametrům  pokles zájmu motoristické veřejnosti  odkoupení pořádání finančně silnějším pořádajícím státem  veřejností negativně vnímaná událost o vážná nehoda při závodech o korupce

4.5.10 Winterlingova krizová matice

Tab. 10: Winterlingova krizová matice pro Moto GP Brno

Zdroj: Vlastní, autor práce

Z tabulky jsou vidět situace, které by byl podnik schopen zvládnout a které naopak nebyl.

4.5.11 Technika scénářů

 Scénář 0 – Automotodrom bez Moto GP Pokles výnosu během celého roku, neúčast světových týmu během roku v rámci tréninku, nulová propagace města a státu.  Scénář 1 – Automotodrom s Moto GP financovanou převážně ze soukromých zdrojů Krátkodobě udržitelný, ale finančně náročný model, do 5 ti let by pravděpodobně přestal fungovat z důvodu vyčerpání zdrojů lokálních sponzorů, nemožnost účasti tabákových firem.

 Scénář 2 – Automotodrom s Moto GP financovanou částečně z veřejných zdrojů Dlouhodobě udržitelný a optimální model, nesnadná úloha přesvědčit stát či veřejné zdroje k participaci a financování.

4.5.12 Paretovo pravidlo

Paretovo pravidlo tvrdí, že 20 % výrobků (nebo zákazníků) produkuje 80% příjmů. Následně Paretovo pravidlo doporučuje zaměřit se právě na těchto 20% výrobků (zákazníků). V případě Automotodromu Brno lze toto pravidlo s jistým úspěchem aplikovat a tvrdit, že právě Moto GP je tím výrobkem, který generuje 80% příjmů. Nejde jen o tržby za vstupné či televizní práva nebo jakékoliv jiné příjmy během Moto GP. Událost Moto GP, zvedá celkovou prestiž a vytíženost Masarykova okruhu. Pouze pořádání závodu ze série Moto GP způsobuje, že na okruhu pravidelně trénují světové teamy. Toto zvyšuje cenu za pronájem trati, během celé sezóny, na až třínásobnou cenu oproti ceně, která by byla nájemci placena, pokud by se na okruhu nekonalo Moto GP. Některé odhady hovoří až o ceně ve výši 20% té současné, v případě, že by se přestalo pořádat Grand Prix Brno.

4.5.13 Doporučení

Doporučení pro veřejnou správu:  lze odhadnout řád, tedy rozmezí, ve kterém se tento přínos bude nacházet, a na základě tohoto odhadu lze doporučit finanční participaci státu (kraje) na spolupořádání Moto GP Doporučení pro okruh  vyhnout se, zabezpečit nebo se pojistit proti úzkým místům z krizového scénáře (Winterlingova krizová matice)  komunikace, zahrnout širší, nemotoristickou veřejnost, více a lépe komunikovat - přínos pro region a jeho hospodářství obecně  brát stát či kraj ne pouze jako sponzora, ale plnohodnotného partnera spolupořadatele o vznik společného podniku (právnické osoby) pro pořádání Moto GP  diverzifikovat “portfolio zákazníků“ o akce typu Masaryk Run o dny otevřené dráhy o inspirovat se v sousedních zemích (hudebními) festivaly Rock am Ring  Bez Moto GP by byl okruh vzhledem k poklesu příjmu během celé sezóny pravděpodobně jen dráhou pro víkendové jezdění nadšenců, bez nějakého většího věhlasu a přínosu pro region

5 ZÁVĚR

Velká cena Brna, pojem, který zná snad každý občan Brna, většina občanů ČR, ale i značná část cizinců, pro které představuje významné motoristické závody. Pojem, který byl předmětem diplomové práce. Lze shrnout, že tradice a historická hodnota závodu je značná, byť v penězích těžko ocenitelná. Vždyť i můj děda chodil na Velkou cenu Brna a pamatuji si fotografie, které odsud následně doma v zatemněné místnosti vyvolával. Byla to událost, kterou žili sportovně a motoristicky naladění lidé. Jedná se o dlouhodobě budovanou záležitost, která má významnou historii, spojenou s významnými osobnostmi. Vždyť osobnosti, které v rámci diplomové jmenovány právě v souvislosti se závody na brněnském okruhu zná snad naprostá většina. Jde také o tradici, která k městu Brnu patří a v případě jejího skončení, by bylo možné očekávat, že se příležitosti chopí někdo jiný. Pak by se zřejmě velmi těžce do města Brna závod navracel. Faktem je, že televizní přenos ze závodů a značná výše ceny vstupenky pro hodně občanů a fanoušku udělají z Velké ceny Brna závod toliko „televizní“ a tím tedy neosobní a svým způsobem pak ničím nevybočující z dalších televizních sportovních přenosů. Tito sledovatelé zřejmě nebudou těmi největšími podporovateli brněnského závodu, ale je nutno vidět že závody Grand Prix svůj plný počet návštěvníků mají. Výhodou brněnského okruhu je i vhodná poloha a dostupnost od centra města. Okruh je v podstatě v přírodě a nenarušuje podstatněji klid obyvatel města. Poloha závodiště je výhodná i s ohledem na kempy, ubytování v okolí, dostupnost dálnice. Neopomenutelnou a zásadní výhodou je ekonomický přínos pro Českou Republiku, o čemž svědčí vyhodnocení v rámci této diplomové práce. Vždyť i jen při hrubém výpočtu návštěvníků, ceny vstupenky a průměrné útraty je zřejmý daňový příjem pro stát. Nevýhodou závodu jsou náklady spojené například se zajištěním závodu složkami Policie ČR, zdravotníků, dopravců apod., ekologické dopady. Nevýhodou se prvotně může jevit tolik diskutovaný příspěvek od Jihomoravského kraje. Argumentem, který často stojí oproti „morálnějšímu“ využití peněz 60

Jihomoravského kraje je skutečnost, kdy územní celky jako kraje či města i obce přispívají na sportovní vyžití a na sportovní zázemí svých občanů. Zde však výše příspěvku vybočuje z běžného rámce a rozhodně je tudíž důvodně diskutovaným problémem. Zcela oprávněně se nelze Jihomoravskému kraji divit, že nabízí příspěvek, ale s tím, že bude celkově podílet na Grand Prix v rámci nově ustanovené právnické osoby s transparentním hospodařením ohledně tohoto závodu. Takové, i svým způsobem částečně konkurenční uspořádání, by přispělo rozhodně k větší transparentnosti akce. Doposud v rámci sporných postojů si každý subjekt, participující na dané akci „ načechrává“ své výsledky k „ obrazu svému“, na což je nutné myslet a co je nutné zohlednit. Proto by ani nemohla být závěrem diplomové práce např. přesná částka zisku, neboť není možné získat ani skutečné objektivní vstupní hodnoty, pomineme-li, že jisté aspekty ani porovnávat nelze, či mají jinou hodnotu než finanční (například tradice). Lze však uzavřít, že při dobré vůli, lze najít cestu, kdy bude akce Grand Prix v Brně nadále pravidelně pokračovat a naplňovat tradici a smysl jejího vzniku. Věřím, že někdy na Grand Prix Brna na shledanou.

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Berndt, R., Fantapié Altobelli, C., & Sander, M. (2007). Mezinárodní marketingový management: [globalizace a světové trhy, marketingové plánování a controlling, potenciál a lidské zdroje]. (Vyd. 1., viii, 360 s.) Brno: Computer Press. Blažková, M. (2007). Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. (1. vyd., 278 s.) Praha: Grada.

Foret, M., & kol (2004). Marketing. (1. vyd., 166s) Brno: Masarykova Univerzita.

Grexa, J., & Strachová, M. (2011). Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. (1. vyd., 235 s.) Brno: Masarykova univerzita.

HLADIL, Jiří. Teorie tělesné kultury: vybrané kapitoly : učební text pro studium učitelství 1.-4. ročníku základní školy. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977, 155 s.

Hobza, V., & Rektořík, J. (c2006). Základy ekonomie sportu. (191 s.) Praha: Ekopress.

Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. (2. opr. vyd., 108 s.) Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.

Hodaň, B. (2007). Sociokulturní kinantropologie. (1. vyd., 190 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Janečková, L., & Vaštíková, M. (2001). Marketing služeb. (1. vyd., 180s) Praha: Grada.

Keřkovský, M., & Vykypěl, O. (2006). Strategické řízení: teorie pro praxi. (2. vyd., xiv, 206 s.) Praha: C.H. Beck. Kotler, P., & Keller, K. (2013) Marketing management (14. vyd., 814s) Praha: Grada.

Kotíková, H. & Schwartzhoffová, E. (2008). Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj.

Masterman, G. (2009). Strategic sports event management. London: Butterworth – Heinemann

Novotný, J. (2010). Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. (Vyd. 1., 194 s.) Praha: Oeconomica.

Sekot, A. (2004). Kapitoly ze sportu. (1. vyd., 200 s.) Brno: Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií.

Sekot, A. (2003). Sport a společnost. (191 s., [8] s. obr. příloh). Brno: Paido.

Tomek, J. (2001). Základy strategického marketingu. (2. vyd., 307 s.) Plzeň: Vydavatelství ZČU.

Internetové zdroje ANALÝZA KONKURENCE [online]. webdev, nedatováno. [cit. 2015-04-02] Dostupné z .

AUTOMOTODROM BRNO: Obecné [online]. © 2013 Automot odrombrno [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:. AUTOMOTODROM BRNO: Parametry dráhy [online]. © 2013 Automot odrombrno [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:. AUTOMOTODROM BRNO: O okruhu [online]. © 2013 Automotodrombrno [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:. AUTOMOTODROMBRNO: Prolog [online]. © 2013 Automotodrombrno [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:. BOSTONSKÁ MATICE [online]. byznysslovicka, nedatováno. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: .

G: 6 Čechoslovák, kteří by si zasloužili životopisný film [online]. © 2015 G.cz [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: . HISTORIE MISTROVSTVÍ SVĚTA SILNIČNÍCH MOTOCYKLŮ [online]. Vojta stanis, nedatováno.[cit. 2015-03-12] Dostupné z: http://vojtastanis.unas.cz/grand-prix-historie.

MOTO SVĚT: Bohumil staša [online]. © 2015 Moto-svět [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:. MOTOR PRESSE: Publikace [online]. © nedatováni. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:. OSTROVAČICE: Historie [online]. web & design, nedatováno. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: .

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ [online]. FormSoft, nedatováno. [cit. 2015-04- 04] Dostupné z .

SWOT ANALÝZA [online]. businesslady, nedatováno. [cit. 2015-03-15] Dostupné z .

WIKIPEDIA: Masarykův okruh [online]. nedatováno [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http:. WIKIPEDIA: List of Ggand Prix motorcycle circuits [online]. © nedatováno [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http:.

7 SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Dělení statků ...... 16 Tab. 2: Seznam uzavřených okruhů ...... 39 Tab. 3: Seznam historicky úspěšných okruhů ...... 41 Tab. 4: Kompletní seznam okruhů GP ...... 41 Tab. 5: Současné parametry okruhu ...... 43 Tab. 6: Hlavní akce konané na Masarykově okruhu ...... 44 Tab. 7: SWOT matice Moto GP Brno ...... 53 Tab. 8: Marketingový mix ...... 55 Tab. 9: EFE matice ...... 56 Tab. 10: Winterlingova krizová matice pro Moto GP Brno ...... 57

8 SEZNAM OBRÁZKU

Obr. 1: Tělocvičná aktivita ...... 8 Obr. 2: Typologie sportovní události - působnost ...... 11 Obr. 3: Typologie sportovní události – otevřenost ...... 11 Obr. 4: Členění národního hospodářství podle kritéria vlastnictví...... 15 Obr. 5: SWOT matice ...... 20 Obr. 6: BCG matice ...... 26 Obr. 7: Graf SPACE analýzy ...... 28 Obr. 8: Původní trať Masarykova okruhu...... 34 Obr. 9: Eliška Junková ...... 35 Obr. 10: Masarykův okruh 30. léta 20. století...... 35 Obr. 11: Historický vývoj trati Masarykova okruhu...... 38 Obr. 12: Závod velké ceny (Bohumil Staša) ...... 42 Obr. 13: Závod v roce 1969 ...... 42 Obr. 14: Mapa pořádajících zemí Moto GP ...... 51

Obr. 15: PESTE analýza Moto GP Brno ...... 54 Obr. 16: BCG matice Automotodromu Brno ...... 54 Obr. 17: Porterova analýza Moto GP Brno ...... 55 Obr. 18: Space analýza Moto GP Brno ...... 56

RESUMÉ

Diplomová práce na téma ekonomické aspekty pořádání vrcholových sportovních události se zabývá situací kolem motocyklového okruhu v Brně a pořádáním závodu Grand Prix. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první z nich jsou řešeny teoretické podklady z odborné literatury tomuto tématu věnované. Druhá část obsahuje analýzy současné situace motocyklového okruhu v Brně, finančními aspekty a v závěru této kapitoly jsou možné vývoje do budoucna doplněny o doporučení pro pořadatele závodu.

SUMMARY This Master’s thesis, which is based on the topic of economical aspects of organizing top sport events, deals with all the issues concerning the motorcycle circuit in Brno all together with holding the Grand Prix race. The thesis is divided into two main parts. In the first one all theoretical groundwork from specified literature sources are being discussed. The second part consists of the present conditions of the motorcycle circuit in Brno, followed by its financial aspects and ending with all possible developments which are being discussed as well as suggestions of the author to the organizers of the event.