I. Úvod 4 II. Ves Hnojice 6 • Topografie Obce 6 • Hnojice V Současnosti 6
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Obsah I. Úvod 4 II. VesHnojice 6 • Topografie obce 6 • Hnojicev současnosti 6 • Hnojice,acoonichříkáCatastral Schatzungs Elaborat derGemeindeGnoitz(vceňovacíoperát Stabilníhokatastru proves Hnojice) 6 • Šternberské panství 10 • Historieobce Hnojice 17 • Statistika–domyaobyvatelé1510–2001 22 • Jmenovitývýčet sedlákůnahnojických gruntech odroku1515 23 III. VesHnojiceatamníhospodářivprůběhu17.století 43 • Hnojičtíhospodářivrozmezí let1590až1695(rekonstrukce) tabulka 43 • Postup přirekonstrukci stavuosedlosti 45 • Hnojické gruntydle pozemkovéknihy 48 IV. Závěr 71 V. Seznampoužitýchpramenůaliteratury 73 VI. Přílohy 77 3 I. Úvod Hlavním cílem bakalářská diplomová práce „Ves Hnojice atamní hospodáři v průběhu17. století “ je pokud možno co nejpřesněji zrekonstruovat stav osedlých vrozmezí let 1590 až 1695.Obec Hnojice se nestala tématem tétodiplomové práce náhodou.Již vroce 2005,když jsem se připravovala na zkouškuzPVH,snažila jsem se získat conejvíce materiálukprocvi- čování.Jedna bývalá starší spolužačka ze základní školymi za tímtoúčelem zapůjčila kopie listin,psanýchkurentem,které měla jejichrodina doma uschovány.Jednalose orodinuGec- zůzHnojic. Později jsem na totojméno opět narazila vpráci Zdeňka Házy Stav astruktura obyvatel napanství Šternberk ve světle soupisudaně z hlavy z ledna1691 vseminářích His- torická demografie a Moravská vesnice . Začala jsem tedy pátrat, kdy se toto jméno vHnojicíchobjevuje poprvé. V urbariálníchpramenechse objevují první Geczové (Götzové) již roku1590vÚjezdě, poté se přesouvají doMladějovice,abyse vroce 1695objevili vsoupisudaně zhlavy zroku 1695 pro vesHnojice, a to vosobě Matěje Gecze. Podle pozemkové knihy prodal rychtář súřadem Hnojickým sdovolením knížecího úřadu grunt, pozůstalý po nebožtíku Pavlu Kaštánkůse 2a půl čtvrtinami lánupolí poMatěji Geczovi zMladějovic,a todne 18.února roku1695za částku800 hřivena posložení závdavkuve výši 100hřiven 1.Dle hnojické mat- riky dne 6. února 1695 byl za přítomnosti 2 svědků, totiž Jakuba Vrany a Tobiáše Wolfa, obou zHnojic, sezdán poctivý mládenec Matěj, nebožtíka Václava Gecze pozůstalý syn zMladějovic s poctivou Marinou, vdovouponebožtíkuPavluKaštánkůzHnojic.Roku1704 sezdeobjevujeGeczdalší,jménem Grygar. Tytozjištěné informace se tedystaly prvním podnětem kbakalářské práci , ve které se po kouším nejenoto,abychvypátralaodkterého data se vHnojicíchobjevují první Geczové,ale hlavně o celkovourekonstrukci stavuusedlosti ve vsi Hnojice vrozmezí let 1590až 1695a širší nástinhistorie nejenHnojic,ale také celéhošternberskéhopanství, podkteré ves na zá- kladě pramenůodroku1397spadala. 1 Zemský archiv Opava, pracoviště Olomouc, Velkostatek Šternberk, Pozemková kniha Hnojická, inv.číslo 278. 4 Obr. 1 Hnojice 5 II. VesHnojice Topografie Hnojicev současnosti Obec Hnojice (Olomoucký kraj) se nachází v severní části Hornomoravského úvalu v podhůří Nízkého Jeseníku na 49° 45´ severní šířky a 17° 20´ východní délky vnadmořské výšce 200– 220m.Nynější rozloha katastru obce je 974ha.Obcí prochází silnice č.447, která jespojnicímeziměstyLitovel aŠternberk. Obr. 2 – mapa Hnojic s okolím v dnešní době Celé území spadá dopovodí potoka Říče a má rozlohuzhruba 49km ².Zlevé stranyse do Říče vlévá potok Kaminka, z pravé strany Rybnický potok. Průměrná roční teplota je asi 8,4°C,průměrné roční srážkyčiní 612mm.Počet obyvatel 570,hustota osídlení 59obyvatel nakm². Hnojice,aconámonichříkáCatastral Schatzungs ElaboratderGemeindeGnoitz (Vceňovací operát Stabilníhokatastru proves Hnojice)zroku1834 překlad Katastr obce Hnojice (německy Gnoitz) leží ve východní části Olomouckéhookresunali- tovelské obchodní cestě 3míle severozápadně odkrálovského městaOlomouc ave vzdálenos- ti ¾míle jihozápadně odměstaŠternberka.Území katastru obce tvoří rovina, jež se snižuje 6 pouzevokolívelkéhorybníkaavnejzazší části, najihuanaseverozápadě senepatrně zvedá. Klimazde panuje mírné adíky vypařování vody zmaléhoavelkéhoHnojickéhorybníkaje vhodné propěstování plodin. Dle katastrálníhoměření zroku1834 činí rozloha obce 1655 jiter 2 a130 čtverečníchsáhů (Quadratklafter)3.Vesnice leží v severozápadní části katastru těsně ujižníhookraje Hnojic- kého rybníka a sestává z nepravidelného seskupení domů, které tvoří nepravé náměstí, na jehož horním adolním konci se vosamocení nachází kostel aobecní dům (radnice). Odtudse všemi směryrozbíhá5uliček. Vesnice je vzdálenahodinucesty odnejodlehlejšíchpozemkůpři hranici skatastrem ves- nice Újezda. Řady oddělenýchornýchpolí orůzné velikosti arozloze, táhnoucí se jižně azá- padně odvesnice, tvoří severozápadní křídlozápadní strany rybníkaaleží nepatrně výše, než zbývající část, což ovšem nijak neovlivňuje celkový charakter roviny.Porůznurozseté louky nechávají tušit nepatrné prohlubně mezi nimi a ornými poli.Zahrady jsoupřipojeny přímo kobytným ahospodářským budovám, rozsáhlé obecní pastviny se rozprostírají ponejvíce na severuaseverozápadě,částleží západněodvesnicenajižním okrajirybníka. Vrchnostenským úřadem je dominium Šternberk, ve vsi se nachází faraaškola, obě pod patronátemcírkevníhofondu.Hnojice byly vminulosti tržním místem apodléhaly kanovníkům klášteraveŠternberku. Katastr obce hraničí na východě s Lužicemi, na jihovýchodě se Stádlem, na jihu s MoravskouHúzovouaLiboší (Libuší), nazápadě s Libuší, naseverozápadě s Žerotínem a Újezdem,naseverus Mladějovicemi. Dle výsledkůkonskripční revize zroku1834tvořil počet obyvatel 788duší, 366pohlaví mužskéhoa422pohlaví ženského, jež obývaly 114domůa vytvářely 188bytovýchjednotek. Ztěchto obyvatel se zabývalo64 rodinzemědělstvím, 30 řemeslem, 1obojím současně (nej- spíš mlynář) a93žádnouztěchtočinností.Doprvní kategorie jsou zařazeni i výměnkáři, do poslední patří honorace, 1farář, 1kaplan, 1učitel, vzdáleně panský porybný, obecní ovčák a takénádeníciapodruhové. Stravazdejšíchobyvatel sestávázuzenéhovepřovéhomasaa čerstvého masahovězího, to prvé se jí neboužívázvláště v zimním období 2až 3krát dotýdne, poslední naopak jenone- 2 1 jitro = 0,5756 ha 3 Čtvereční sáh (Quadratklafter) = 3,5967 m² (dolnorakouská soustava měr a vah) 7 dělícha svátcích, oblíbenájsoutaké rozličnájídlazmouky amléka, připravovanásmákem, tvarohem apovidly, dále jsouvoblibě zdejšíchobyvatel jáhly, brambory, nakládané zelí, ze- leninaažitný chléb, k pití jim slouží nejčastěji voda, méně častopivoadomácí pálenka.Zdej- ší půllánící 4 drží vedle členůsvé rodiny při svých usedlostech obvykle 2čeledíny, 2děvečky a jednohomládence(malýčeledín). Dle konskripce, kterázde bylaprovedenaroku1834, drželi při svýchhospodářstvích zdej- ší obyvatelé 122koní, 32hříbat (Alben= plavýchkoňů), 232 krav.Podle šetření, provedené- houpříležitosti vyhotovení Stabilníhokatastru, bylov tétoobci napočítáno161koní a hříbat, 232krav, k tomu92kusůjalovic, 12koz a104 prasat.Koně jsouprotutozemi obvyklého druhuapocházejí dílem zvlastníhochovu, který je díky jejichpřipouštění v Hejčíně uOlo mouce navíc ještě šlechtěn, však rozhodujícím dílem byly získány koupí.Vlétě jsoukoně pa seni naokolníchpastvinách, jinak jsouve stájích, kde jsoukrmeni pšeničnou, žitnouslámoua hrachovinou a ovesným obrokem.Používáni jsouvýlučně k potahům při zemědělskýchpra cíchnavlastníchpolíchapřirobotách. Krávy jsourovněž takovéhodruhu, který je v zemi oblíben, pocházejí z vlastníhochovua jsouvyháněny přes létonaobecní pastviska, jinak jsou krmeny ještě slámou, zelenoutravou a mimo účelů chovných je drží hospodáři rovněž k získávání mléka a pro výrobu omastku. V pokročilejším stáří jsoudobře živeny anásledně prodávány řezníkům.Také jalovice jsou častopoužívány k potahům nebotaké prodávány řezníkům.Kozy, rovněž tohodruhu, který je v zemiobvyklý,drží při sobě ponejvícemenšídomkářiči chalupníci,aletakérodinybydlícína podruží.Jsoupaseny naobecním pastviskuakrmí se také travou, senem aslámou.Nejčastěji se používá jejich mléko.Jsouprodávány jakomladé nebojsouzchovnýchdůvodůdále drženy při domácnostech.Prasatajsoutupolskéhodruhu(rasy) a rovněž pocházejí z vlastníhocho- vu.Živena jsoutaké napastviskách, akromě tohojsoukrmenabramborami ažitnými otru bami, odpadem z kuchyně, hrachem (vařeným) aječnouslámou.Jsouchovánanejenproudr- žení vlastního chovu, ale jsou také prodávána do Šternberka a překupníkům. Hospodáři je 4 Míry, používané do roku 1875 : 1 lán = 12 kop záhonů polí (pouze půda orná) = 60 – 72 korců (podle kvality půdy a místních zvyklostí), 1 jitro (rakouské) = 2 korce (Strich, míra česká) = 3 měřice (Metzen, míra morav- ská), 1 jitro 0,5756 hektaru, zaokrouhleno na 0,6 hektaru, 1 měřice představuje plochu 1918 metrů čtverečních. 1 jitro (Joch nebo Morgen) = 1584 sáhů čtverečních, zaokrouhleno 1600 sáhů čtverečních, 1 sáh délkový je asi 1,89 metru, 4 000 sáhů představovalo vzdálenost 1 rakouské či poštovní míle, kterou používá tehdejší topografie pro měření vzdáleností až do roku 1875, tato míle již byla svou délkou odvozena od vzdálenosti poledníkové jakožto její díl. Směrem dolů se sáh dělil na 6 stop po 12 palcích, ty zase po 12 čárkách. 1 korec český byl i mírou dutou (tedy nejen to kolik se oselo plochy, ale i kolik se vyselo na tu plochu obilí) = 93,6 litrů dělených na 4 věrtele (přesně takové se používaly při sběru chmelu), které měly po 4 čtvrtkách. Moravská měřice měla 62,4 litry rozdělené na achtly (osminky), každá taková osminka měla čtvrtky (v lánové vizitaci 3 třetinky). 8 drží prosádloahlavně namaso, toposlední je uchovávánoaupotřebenonejčastěji vuzeném stavu.Při zdejšíchhospodářstvíchobvykle drží půlláníci 3až 4koně, 4až 6krav, 2až 3kusy jalovic, 3 až 4 kusy vepřového dobytka.Pěstování drůbeže je zde rovněž dosti rozšířené, a vedle slepic tuhospodáři drží také velký počet husí.Nejčastěji