UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Služby Ve Venkovském

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Služby Ve Venkovském UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Marcela ŠESTÁKOVÁ Služby ve venkovském prostoru Šternberska Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Szczyrba Zdeněk Ph.D. Olomouc 2020 Bibliografický záznam Autor (osobní číslo): Marcela Šestáková (17931) Studijní obor: Geografie (kombinace MV-Z) Název práce: Služby ve venkovském prostoru Šternberska Title of thesis: Services in the countryside of Šternberk region Vedoucí práce: Szczyrba Zdeněk, doc. RNDr. Ph.D. Rozsah práce: 35 stran, 10 stran vázaných příloh Abstrakt: Za posledních 30 letech prošly služby velkou změnou. Tato práce se zabývá vybaveností obcí službami v prostoru Šternberska a zkoumá rozdíly mezi lety 1989 a 2019. Zabývá se školstvím, zdravotnictvím, sociální péčí, stravováním a pohostinstvím, maloobchodem, kulturním zařízením, sportem a dalšími službami. Klíčová slova: venkov, služby, Šternberk Abstract: Services in municipalities have undergone a major change over the last 30 years. This work deals with the amenities of municipalities services in the area of Šternberk and examines the differences between 1989 and 2019. It deals with education, health, social care, catering and hospitality, retail, cultural facilities, sports and other services. Keywords: countryside, services, Šternberk Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. RNDr. Zdeňka Szczyrby Ph.D. a uvedla jsem v ní veškerou použitou literaturu a další odborné zdroje informací. V Jívové, dne 20. 2. 2020 ………………………… Podpis Chtěla bych poděkovat Doc. RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi Ph.D. za jeho rady a připomínky při vedení mé práce. Také bych ráda poděkovala své rodině, která mě vždy podržela a byla mi oporou. Obsah 1. ÚVOD ................................................................................................................................................. 8 2. CÍLE PRÁCE A METODY ................................................................................................................ 9 3. REŠERŠE LITERATURY ................................................................................................................ 11 4. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ŠTERNBERSKA ........................................................... 14 5. SLUŽBY V SO ORP ŠTERNBERK ................................................................................................ 18 5.1 Školství ........................................................................................................................................ 18 5.2 Zdravotnictví ............................................................................................................................... 20 5.3 Sociální péče................................................................................................................................ 22 5.4 Ubytování a stravování ................................................................................................................ 24 5.5 Maloobchod ................................................................................................................................. 25 5.6 Ostatní služby .............................................................................................................................. 27 6. DISKUZE .......................................................................................................................................... 31 7. ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 32 8. SUMMARY ...................................................................................................................................... 33 9. SEZNAM LITERATURY ................................................................................................................ 34 10. PŘÍLOHY ........................................................................................................................................ 36 1. ÚVOD Za posledních 30 let služby prošly velkými změnami. Za příčinu těchto změn může tržní ekonomika, která se výrazně změnila. Česká republika zažila prudký rozmach služeb po roce 1989, kdy začal rozvíjet soukromý sektor, jehož základem rozsáhlá privatizace, která se výrazněji projevila jako rozšiřování sítě obchodů a služeb a také se zvyšovala jejich kvalita. Ve službách bylo zaměstnáno čím dál více lidí. Po „Sametové revoluci“ začala nová etapa rozvoje služeb, která znamenala mimo jiné delokalizaci směrem z venkova do měst. Jedním z hlavních problémů na venkově bývá zánik obchodů s potravinami. Dalším problémem v obcích, který se řeší je zdravotnictví, kde je velký nedostatek obvodních lékařů. Občané obcí pak musí dojíždět do měst, kde jim poskytnou zdravotní péči. Sociální služby prošly rovněž velkou proměnou. Postupem času se i na venkově daleko více rozvíjela zařízení sociálních služeb než před rokem 1989. (Szczyrba, 2005) Pokles v obcích zaznamenalo po roce 1989 i školství, kdy docházelo ke zrušení některých základních škol, kvůli změně zřizovatele. Teoretická část bakalářské práce se zabývá objasněním pojmů venkov a služby. Rozebírá domovskou a zahraniční literaturu, která se zabývá službami na venkově. Jsou zde uvedeny metody, které vedly k rozebrání služeb na venkově. V části empirické se bakalářská práce zabývá vybaveností obcí službami v prostoru Šternberka. V úvodní části je popsána charakteristika území SO ORP Šternberk, jak geograficky, tak socioekonomicky. Hlavní část se zabývá srovnáním vybaveností služeb v letech 1989 a 2019 v obcích. Zabývá se vybaveností školstvím, zdravotnictvím, sociální péčí, maloobchodem, kulturním zařízením, sportem, stravováním, pohostinstvím a dalším. 8 2. CÍLE PRÁCE A METODY Cílem bakalářské práce bylo uskutečnit analýzu služeb ve venkovském prostoru SO ORP Šternberk, která porovnává, jak moc se služby změnily ve venkovských obcích před rokem 1989 a současností, tedy rokem 2019. Podle tohoto výzkumu a rešerše literatury bude provedeno vyhodnocení této problematiky na daném území. Vybavenost obcí byla zkoumána k 1.1. 2019. Základní metodou bylo dotazníkové šetření, které mělo zjistit informace o vybavenosti služeb na venkově před rokem 1989. Dotazníky byly rozdány starostům daných obcí k vyplnění. V jejich nepřítomnosti dotazníky byly vyplněny jinou pověřenou osobou nebo výjimečně byli o pomoc požádáni starší obyvatelé. Informace z roku 2019 byly získány z terénního výzkumu, který byl uskutečněn v měsíci únor. Vybavenost služeb se týkala 21 venkovských obcí v SO ORP Šternberk. Město Šternberk nebylo do výzkumu zařazeno, protože se zde vyskytují všechny druhy služeb. Do výzkumu bylo zahrnuto město Moravský Beroun nemá totiž vyvinuté všechny městotvorné funkce. Od 1.1.2005 se z důvodu změny krajských hranic staly SO ORP Šternberk obce Huzová, Moravský Beroun a Norberčany. V minulosti byly součástí města Šternberka některé okolní venkovské obce. V 60. a 70. letech 20. století probíhalo na území České republiky slučování obcí a to v tzv. střediskové soustavě osídlení. Podle této soustavy vznikaly hlavní střediskové obce, které byly centrem v poskytování služeb obyvatelům a cílem investic. Cílem této soustavy bylo ušetřit ekonomické prostředky sloučením obcí. (Kalecký, 2012) Po roce 1989 obce, které byly připojeny ke střediskovým, se opět osamostatnily. Shromážděná data z dotazníkového šetření byla doplněna a zkontrolována z webových stránek obcí. Některé informace (počet obyvatel, rozloha) byly zjištěny na Českém statistickém úřadě. V práci je použita odvětvová klasifikace CZ-NACE, které využívá dané téma: • sekce G – Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel • sekce I – Ubytování, stravování a pohostinství • sekce P – Vzdělávání • sekce Q – Zdravotní a sociální péče • sekce R – kulturní, zábavní a rekreační činnosti 9 Venkovský prostor dělíme podle velikostních kategorií: do 199, 200–499, 500–999, 1000–1999, 2000–2999. (Binek a kol., 2007) Bakalářská práce v části analýzy pracovala s velikostními kategoriemi ke konci daného roku. Tab. 1 – Velikostní kategorie obcí v SO ORP Šternberk v letech 1980, 1991 a 2018 1980 1991 2019 Kategorie počet obyv. počet počet obyv. počet počet obyv. počet obcí (%) obyvatel obcí (%) obyvatel obcí (%) obyvatel do 199 5 5,81 608 7 8,43 911 5 6,60 708 200-499 8 24,80 2 597 7 23,71 2 564 9 29,57 3 172 500-999 7 42,40 4 441 6 35,28 3 815 6 36,26 3 889 2000-5000 1 26,99 2 827 1 32,58 3 523 1 27,57 2 957 Celkem 21 100,00 10 473 21 100,00 10 813 21 100,00 10 726 Zdroj: ČSÚ, historický lexikon obcí, SO ORP Šternberk; vlastní zpracování Bakalářská práce byla napsána v aplikaci Microsoft Word. Data byla přepsána do aplikace Microsoft Excel, kde probíhaly výpočty a tvorba tabulek, které se nacházejí v této práci. Mapy byly vytvořeny v aplikaci QGIS 3.2.2, které byly udělány pro lepší představu zkoumaného problému. Podkladové vrstvy byly použity z digitální vektorové geografické databáze České republiky ArcČR® 500. Byla použita vrstva Obce.shp, se kterou se nadále pracovalo. 10 3. REŠERŠE LITERATURY Venkovský prostor (venkov), je oblast složená z různých sídel a krajiny mezi nimi. Jeho prostorovou stavbou, typickým hospodářstvím a společností je specifickou částí socioekonomické sféry. Rozvoj je soustředěn do dílčích venkovských sídel, i když jeho záměrem je i venkovská krajina. Pro vymezování venkova je dobrá orientace v sídelních strukturách a vlastností a vlivů, které mají vliv na vývoj osídlení. Část trvale obydlené Země tvoří města, venkov a divočina, která od konce předmoderní doby v
Recommended publications
  • P\370\355Loha 20
    Příloha č. 20 - Přehled plánovaných cyklostezek ve stupni DUR a vyšším P.č. Obec Stavba Délka v Náklady v Stupeň připravenosti Vydáno stavební Financování Projektant Poznámka m mil. Kč vč. povolení / společné DPH povolení 1 Babice Stezka pro chodce a cyklisty Šternberk-Uničov, k.ú Babice u Šternberka 1020 8,4 DSP z 11/2018 Probíhá řízení SFDI Atelis 2 Bělotín Cyklostezka Bělotín - Hranice 2385 6,7 DSP, bez vydání SP Ing. Kuchař Nerealizováno, problémy se SP, odřeknutá dotace z MAS a Ol. Kraje 3 Bílovice-Lutotín Cyklostezka Kostelec na Hané - Lutotín 1350 12,2 DUSP z 1/2019 zřejmě SFDI Staving 4 Červenka Cyklistická stezka podél II/449, k.ú. Červenka 594 5,9 DUR z 12/2016 SFDI Atelis Řeší se pozemek, DSP bude následovat 5 Červenka Červenka – Cyklostezka, žel. přejezd ul. Třebízského – Nový Dvůr 1310 11,8 zpracovává se DUR Atelis Řeší se pozemky 6 Dubicko Cyklostezka do Hrabové 1000 9,0 zpracovává se DUR Slezák Termín odevzdání PD 2019 7 Grygov Cyklostezka Grygov - Blatec 1332 10,0 DUSP z 5/2016 Ing. Římský 8 Hnojice Cyklostezka Hnojice – Stádlo 1129 4,8 zpracovává se DUSP Ing. Klásek 9 Horka nad Moravou Stezka pro chodce a cyklisty Horka nad Moravou – Skrbeň 547 3,2 DUR z 9/2015 Atelis Řeší se pozemky 10 Horka nad Moravou + SSOK Náměstí Osvobození po vodní tok 445 3,3 DUR z 6/2019 Atelis V rámci projektu rekonstrukce silnice se navrhuje ochranný pruh pro cyklisty a návazný cyklistický koridor 11 Horka nad Moravou + SSOK Silnice III/4465 – ul. Olomoucká 540 4,1 DUR z 6/2019 Atelis V rámci projektu rekonstrukce silnice se navrhuje ochranný pruh pro cyklisty 12 Hrabová Cyklostezka do Dubicka 770 6,9 zpracovává se DUR Slezák Termín odevzdání PD 2019 13 Hranice Cyklostezka Slavíč – Drahotuše II.
    [Show full text]
  • Zpravodaj Jaro 2013
    Moravskou esta (Litovelsko-Po ská c mora cestou orav se rozkévale… ví), M náci vče o. piny „Ha l ovi s. sku dit Z ční e“ pravod ístní ak aj k real u Leader M izaci Strategického plán Jaro 2013 Bílá Lhota • Bouzov • Červenka • Dubčany • Haňovice • Horka nad Moravou • Cholina • Křelov-Břuchotín • Liboš •Litovel • Luká • Měrotín • Mladeč • Náklo • Pňovice • Příkazy • Skrbeň • Slavětín • Strukov • Střeň • Štěpánov • Vilémov • Žerotín ještě dvakrát, v obou případech budou spoje- Vážení příznivci naší místní akční skupiny, né s řemeslným jarmarkem. První termín je rádi bychom vás informovali o aktivitách, kte- ruchu a modernizaci zemědělských podniků. stanoven na sobotu 14. září, kdy se v parku ré se v regionu MAS Moravská cesta uskuteč- Z toho máme obzvláště velkou radost, neboť před Muzeem konají trhy u příležitosti Lito- nily v první polovině roku 2013. podnikatelé vytvářejí pracovní místa v regio- velských slavností, druhý termín připadá na Hlavní sdělení se týká konkrétní pomoci. nu. pátek 13. prosince, na náměstí Př. Otakara se A ta je ze strany MAS směřovaná především Region MAS Moravská cesta se od červ- uskuteční v rámci Vánočních trhů. k žadatelům o dotace. V jarní výzvě hodnoti- na rozrostl o nového člena. Je jím obec Vi- Od příštího roku bude MAS, coby koordi- la MAS vůbec nejvíce projektů ve své historii. lémov na Olomoucku, známá jako ovocnář- nátor značky Haná, certifikovat služby jaký- A to je pozitivní, neboť to svědčí o širším po- ská oblast. mi jsou hotely či restaurace se zaměřením na vědomí lidí o působení místní akční skupiny, Od začátku roku 2013 získalo značku region a jeho kvalitní výrobky.
    [Show full text]
  • (AD MEP Litovel, Olomouc, Šternberk, Uničov) Olomoucký Region
    Tab. 84. District Olomouc (AD MEP Litovel, Olomouc, Šternberk, Uničov) Olomoucký Region r Population e b Health Health School m Post office u Type establishment n ha Register office l Code a of municipality i Number Number r e S of municipality of yes=1, no=0, Aged of municipality parts municipality of districts cadastral of Name of municipality of Name either first Cadastral district area, district Cadastral total Aged 65+ 0 - 14 or second stage=* a b c123456 7 891011 Administrative district of municipality with extended powers LITOVEL 1 Bílá Lhota 500623 7 7 1 822 1 130 160 225 Litovel 1 1 1 municipality 2 Bílsko 552062 1 1 373 226 44 36 Cholina 0 0 0 municipality 3 Bouzov 500861 13 13 4 231 1 538 213 286 Bouzov 1 1 1 municipality 4 Červenka 552186 1 1 1 130 1 428 231 259 Litovel 0 * 1 municipality 5 Dubčany 552071 1 1 344 232 45 27 Cholina 0 0 0 municipality 6Haňovice 552178 2 1 280 445 54 86 Litovel 0 * 0 municipality 7 Cholina 502839 1 1 899 732 119 149 Cholina 1 * 1 municipality 8 Litovel 503444 11 11 4 640 9 879 1 456 1 892 Litovel 1 1 1 town 9 Loučka 552038 1 1 620 208 21 47 Cholina 0 0 0 municipality 10 Luká 503622 6 6 1 484 844 123 173 Bouzov 0 1 1 municipality 11 Měrotín 568911 1 1 214 270 43 49 Litovel 0 0 1 municipality 12 Mladeč 504246 3 2 1 207 751 103 130 Litovel 0 0 1 municipality 13 Náklo 504441 3 3 1 146 1 538 284 266 Náklo 1 1 1 municipality 14 Olbramice 552259 1 1 305 221 26 38 Cholina 0 0 0 municipality 15 Pňovice 552160 1 1 1 636 921 162 121 Litovel 1 1 0 municipality 16 Senice na Hané 505081 3 3 1 926 1 808 257
    [Show full text]
  • Regionalizace Olomouckého Kraje: Teorie a Praxe
    UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Bc. Pavel ROUBÍNEK REGIONALIZACE OLOMOUCKÉHO KRAJE: TEORIE A PRAXE Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Petr KLADIVO Olomouc 2010 Prohlašuji, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracoval sám, pod vedením Mgr. Petra KLADIVA, a také, ţe jsem veškerou pouţitou literaturu a zdroje uvedl v příslušném seznamu. V Olomouci dne 2. dubna 2010 podpis autora Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petru KLADIVOVI, za jeho cenné rady a připomínky a ochotu pomoci během vzniku této práce. Dále bych rád poděkoval doc. RNDr. Mariánu HALÁSOVI, Ph.D., za cenné rady a připomínky, a také všem, kteří mi pomohli radou i výměnou názorů na dané téma. OBSAH 1. ÚVOD 8 2. TEORETICKÉ ASPEKTY A VÝCHODISKA PRÁCE 9 2.1 Výzkumný záměr 9 2.2 Rešerše literatury 9 2.3 Cíle a metodika práce 11 2.3.1 Nodální regiony 11 2.3.2 Regionalizace aplikací Reillyho modelu 12 2.4 Použitý software 14 3. SPRÁVNÍ VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ OD ROKU 1848 DO SOUČASNOSTI 15 3.1 Vývoj v letech 1848-1918 15 3.2 Vývoj v letech 1918-1948 17 3.3 Vývoj v letech 1949-1989 17 3.4 Vývoj po roce 1989 18 4. ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE OD ROKU 1848 19 4.1 Stav 1848-1850 19 4.2 Stav 1850-1868 19 4.3 Stav 1868-1938 20 4.4 Stav 1938-1945 20 4.5 Stav 1945-1960 21 4.6 Stav 1960-2009 21 5. SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE: KONTINUITA ČI DISKONTINUITA? 22 5.1 Historické politické a soudní okresy jako předloha SO ORP a SO POÚ 23 5.1.1 Okres Jeseník 25 5.1.2 Okres Šumperk 25 5.1.3 Okres Olomouc 25 5.1.4 Okres Přerov 26 5.1.5 Okres Prostějov 26 5.2 Hlavní změny v uspořádání a počtu center 27 6.
    [Show full text]
  • Strategický Rámec Map Pro Orp Šternberk Do Roku 2023
    STRATEGICKÝ RÁMEC MAP PRO ORP ŠTERNBERK DO ROKU 2023 MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V SO ORP ŠTERNBERK Schváleno: 14. 9. 2016 Aktualizace: k 5. 12. 2019 Obsah 1.1 Investiční priority ............................................................................................................. 5 MORAVSKÝ BEROUN (ORP ŠTERNBERK) ..................................................................................... 5 ŠTERNBERK (ORP ŠTERNBERK) .................................................................................................... 8 BABICE (ORP ŠTERNBERK) ......................................................................................................... 21 DOMAŠOV U ŠTERNBERKA (ORP ŠTERNBERK) .......................................................................... 22 HNOJICE (ORP ŠTERNBERK) ...................................................................................................... 23 HUZOVÁ (ORP ŠTERNBERK) ...................................................................................................... 24 JÍVOVÁ (ORP ŠTERNBERK) ......................................................................................................... 25 LUŽICE (ORP ŠTERNBERK) ......................................................................................................... 26 MĚSTO LIBAVÁ (ORP ŠTERNBERK) ............................................................................................ 28 MLADĚJOVICE (ORP ŠTERNBERK) ............................................................................................
    [Show full text]
  • Autobusové Zast-Okres OL
    Parametry autobusových zastávek v okrese Olomouc zpevněná zvýšená bezbariérový manipulační akustické název zastávky nástupní nástupní přístup prostor zařízení plocha plocha Babice, čekárna ano ano ano ano ne Babice, spín. st. ano ne ne ne ne Bělkovice-Lašťany, Bělk. údolí rozc. ne ne ne ne ne Bělkovice-Lašťany, Bělkovice ano ano ano ano ne Bělkovice-Lašťany, Lašťany, garáž ano ne ano ano ne Bělkovice-Lašťany, Lašťany, Hostinec ano ano ano ano ne Bělkovice-Lašťany, Lašťany, pod lipami ano ano ano ano ne Bílá Lhota, Červená Lhota, rest. ano ano ne ano ne Bílá Lhota, Hrabí, střed ano 1xano,1xne 1xne 1xano,1xne ne Bílá Lhota, Hradečná, náves ano ano ano ano ne Bílá Lhota, Hradečná, rozc. ne ne ne ne ne Bílá Lhota, Měník ano 1xano,1xne ne 1xano,1xne ne Bílá Lhota, nám. ne ne ne ne ne Bílá Lhota, Nové Mlýny rozc. ne ne ne ne ne Bílá Lhota, Pateřín, rozc. ne ne ne ne ne Bílá Lhota, Řimice, náves ano ano 1xano,1xne ano ne Bílá Lhota, Řimice, rozc. Červ. Lhota ano ano ne ano ne Bílá Lhota, škola ano ne ano ano ne Bílsko, náves ano ne ano ano ne Blatec, náves ano ano ano ano ne Blatec, rozc. 1xano,1xne 1xano,1xne ano ano ne Bouzov, Bezděkov, rozc. ano ne ano ano ne Bouzov, Blažov, náves ano ano ano ano ne Bouzov, Doly, rozc. ano ano ano ano ne Bouzov, hřbitov ano ne ano ano ne Bouzov, Hvozdečko, čekárna ano ano ano ano ne Bouzov, Jeřmaň, most ano ano ano ano ne Bouzov, Jeřmaň, náves ano ano ano ano ne Bouzov, Kadeřín, náves ano ne ano ano ne Bouzov, Kovářov, náves ano ano ano ano ne Bouzov, Kozov, čekárna ano ano ne ano ne Bouzov, nám.
    [Show full text]
  • A: 30 Km VÝSLEDKOVÁ LISTINA Poř
    A: 30 km VÝSLEDKOVÁ LISTINA poř. stč jméno nar. kat. oddíl brutto ztráta 1. 610 KAŇKOVSKÝ Pepa 1980 1. M Bělkovice 0:54:48 2. 521 SPURNÝ Jiří 1991 1. J Kola Kaňkovský 0:54:48 0:00:00 3. 520 HROMÁDKA Ivo 1979 2. M Kola Kaňkovský 0:54:48 0:00:00 4. 524 MARTINOVSKÝ Lukáš 1982 3. M Kola Kaňkovský 0:54:49 0:00:01 5. 151 VAŠÍČEK Pavel 1978 4. M Štěpánov u Olomouce 0:54:50 0:00:02 6. 598 FOJT Robert 1976 5. M Olomouc 0:55:35 0:00:48 7. 546 ŠTAINER Petr 1985 6. M Choryně 0:55:36 0:00:48 8. 152 PRCHAL Václav 1979 7. M Olomouc 0:55:37 0:00:49 9. 116 GRÉZL Martin 1991 2. J 0:55:37 0:00:50 10. 174 SEKERKA Karel 1988 8. M Olomouc 0:55:38 0:00:51 11. 522 JORDA Radek 1983 9. M Kola Kaňkovský 0:55:39 0:00:52 12. 16 JAVŮREK Milan 1971 10. M 0:55:44 0:00:56 13. 556 REC Vlastislav 1978 11. M Olomouc 0:55:45 0:00:57 14. 162 KRÁČMAR Roman 1967 12. M Liboš 0:55:46 0:00:58 15. 554 SEDLÁČEK Dan 1975 13. M Olomouc 0:55:56 0:01:08 16. 526 ZLÁMAL Tomáš 1979 14. M 17 0:56:40 0:01:53 17. 501 NÁDVORNÍK Zdeněk 1962 15. M MAPEI-Kaňkovský 0:56:44 0:01:57 18. 186 DREXLER Pavel 1968 16. M Silný team Uničov 0:56:48 0:02:01 19.
    [Show full text]
  • Inventáře a Katalogy Okresního Archivu V Olomouci NAD: 3 Číslo Pomůcky: 9 M 1-29 Okresní Úřad Olomouc
    Inventáře a katalogy Okresního archivu v Olomouci NAD: 3 Číslo pomůcky: 9 M 1-29 Okresní úřad Olomouc - venkov Presidiální spisy 1938-1945 Katalog Dr. Vladimír Spáčil -Marie Miklošová Olomouc 1968 Úvod Olomoucký okres se rozkládá přibližně uprostřed Moravy. Řeka Morava, odděluje zde od sebe poslední výběžky dvou horských pásem - Jeseníků na východě a Drahanské vysočiny na západě. Protéká okresem od severu k jihu a kolem ní se táhne nížina položená průměrně 215 m n.m. Hlinitá, středně těžká černozemní a hnědozemní půda je velmi úrodná a daří se zde cukrovka a obilniny. Okres Olomouc je převážně zemědělský a patří k nejprodukčnějším oblastem ve státě. Na této charakteristice závisí i složení průmyslu, který je zaměřen především na zpracování zemědělských produktů a teprve v daleko menší míře jsou zastoupena i některá další průmyslová odvětví. Kolem Moravy se rozložila řada mlýnů, později i vodní elektrárny, hanácký sladovnický ječmen zpracovávalo několik sladoven. V souvislosti s nimi vznikaly i pivovary. Cukrovka se zpracovávala v četných cukrovarech. V Mariánském Údolí byly železárny a Hlubočkách továrna na hřebíky. V Lutíně továrna na pumpy a čerpadla bratří Sigmundů. Národnostně byl okres Olomouc převážně český, pouze město Olomouc mělo německou menšinu a několik obcí, ležících jihozápadně od Olomouce, ale v těsné blízkosti, bylo německých. Německé obyvatelstvo měly také obce v severovýchodním cípu okresu, kde sousedil okres Olomouc s německým okresem Šternberk. Na politický vývoj okresu mělo vliv to, že okres Olomouc je převážně zemědělský, až na malé výjimky bez větší koncentrace dělnictva. Převážná část rolnictva byla pod vlivem agrární (republikánské) strany a později strany lidové. Dělnictvo bylo převážně organizováno v sociálně demokratické straně.
    [Show full text]
  • Regiony Olomouckého Kraje
    Obálka Publikace MK OK_FIN_CS4.eps 1 09.12.11 10:03 1 Regiony Olomouckého kraje Program rozvoje venkova – 5 let realizace 3–6 (Příklady Unčovice, Kobylá nad Vidnávkou) Oranžová stuha v Olomouckém kraji 7–12 (Těšetice, Partutovice, Tištín, Skalička, Pěnčín) Regiony Olomouckého kraje – mapa 13 Základní informace a přehled projektů o mikroregionech Bystřička 14 Dolek 15 Hranicko 16–17 Javornicko 18 Jesenicko 19 Konicko 20 Kosířsko 21 Kostelecko 22 Království 23 Lipensko 24 Litovelsko 25 Mohelnicko 26 Moravskoberounsko 27 Moštěnka 28–29 Němčicko 30 Plumlovsko 31 Pobečví 32–33 Podlesí 34 Prostějov – venkov 35 Protivanovsko 36 Předina 37 Rozvodí 38 Střední Haná 39 Šternbersko 40 Uničovsko 41 Zábřežsko 42 Záhoran 43 Záhoří-Helfštýn 44 Zlatohorsko 45 Žulovsko 46–47 Ruda 48 Svazek obcí Třeština, Stavenice a Police 49 Údolí Desné 50 Seznam partnerů Celostátní sítě pro venkov Olomouckého kraje 51–55 2 1 Vážení starostové, vážení přátelé venkovského prostoru, Program rozvoje venkova – 5 let realizace – 5 let realizace venkova Program rozvoje dostává se vám do rukou výtisk publikace s názvem „Regiony Olomouckého kraje“, který je financován z prostředků Celo- Úvod státní sítě pro venkov. Co to je Program rozvoje venkova? Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 (PRV) je programový dokument připravený Ministerstvem zemědělství Co je to Celostátní síť pro venkov a jak Vám, aktérům působícím ve venkovském prostoru, může být nápomocna? pro poskytování dotací do zemědělství a venkova v letech 2007–2013. Dotace z PRV jsou spolufinancovány z Evropského ze- mědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a ze státního rozpočtu. PRV je rozdělen do čtyř hlavních os (skupin opatření se Celostátní síť pro venkov byla zřízena Ministerstvem zemědělství jako nástroj Programu rozvoje venkova, jehož prostřed- stejným cílem).
    [Show full text]
  • Vývoj Religiozity Populace Okresu Olomouc V Období Po Roce 1989
    UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Jana MATULÍKOVÁ VÝVOJ RELIGIOZITY POPULACE OKRESU OLOMOUC V OBDOBÍ PO ROCE 1989 Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Miloslav Šerý Olomouc 2011 Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením pana Mgr. Miloslava Šerého a uvedla jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpala. V Olomouci dne …....................................... podpis Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Mgr. Miloslavu Šerému za odborné vedení, poskytování rad a uţitečných připomínek během zpracovávání práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Akademický rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU) Jméno a příjmení: Jana MATULÍKOVÁ Osobní číslo: R07077 Studijní program: B1301 Geografie Studijní obor: Regionální geografie Název tématu: Vývoj religiozity populace okresu Olomouc v období po roce 1989. Zadávající katedra: Katedra geografie Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je provést analýzu vývoje vybraných náboţenských vyznání v okrese Olomouc se zaměřením na prostorové diference procesu. Časově bude práce vymezena obdobím mezi léty 1991 a 2001. Vyuţita bude rešerše relevantní literatury a analýza agregovaných dat Českého statistického úřadu. Rozsah grafických prací: Podle potřeb zadání Rozsah pracovní zprávy: 5 000 - 8 000 slov Forma zpracování bakalářské práce: tištěná/elektronická Seznam odborné literatury: Boháč, Z. (1999): Atlas církevních zemí českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. Daněk, P.? Štěpánek, V. (1992): Územní diferenciace náboženského vyznání obyvatel českých zemí 1930-1991. In Sborník ČGS. Sv. 97. Praha: Nakladatelství ČGS. Matlovič, R. (2001): Geografia religií. Přešov: FHPV PU váPrešove. Pavlincová, H. a kol. (1994): Slovník. Judaismus, křesťanství, islám. Praha: Mladá fronta. Statistická data a publikace Českého statistického úřadu.
    [Show full text]
  • Studie Sídelní Struktury Olomouckého Kraje Návrhová Část
    GEOCENTRUM, spol. s r.o. zeměměřická a projekční kancelář tř. Kosmonautů 1143/8B, 772 00 Olomouc zapsána u KS v Ostravě, oddíl C, vl. č. 5555 tel. 585 205 211, 602 335 483 fax. 585 205 295 [email protected] Studie sídelní struktury Olomouckého kraje Návrhová část Zpracoval: Mgr. Jakub Barteska Kontroloval: Mgr. Petr Závodník V Olomouci, dne 21. 12. 2012 GEOCENTRUM, spol. s r. o., 2012 - Studie sídelní struktury Olomouckého kraje 1 Obsah 1. Porovnání rozdělení Olomouckého kraje dle ORP a střediskovosti z 80. let .................................................. 5 2. Vyhodnocení slabých obcí .............................................................................................................................. 8 2.1 SO POÚ Javorník ........................................................................................................................................... 8 2.2 SO POÚ Zlaté Hory ........................................................................................................................................ 9 2.3 SO POÚ Jeseník ........................................................................................................................................... 10 2.4 SO POÚ Hanušovice .................................................................................................................................... 11 2.5 SO POÚ Šumperk ........................................................................................................................................ 12 2.6 SO POÚ Zábřeh ..........................................................................................................................................
    [Show full text]
  • Travelling to Services in the Daily Urban System of Olomouc
    Bulletin of Geography. Socio–economic Series No. 20 (2013): 23–41 Bulletin of GeoGraphy. Socio–economic SerieS journal homepages: http://www.bulletinofgeography.umk.pl http://versita.com/bgss ISSN 1732–4254 quarterly travelling to services in the daily urban system of olomouc marián halás1, CDFMR, Veronika Zuskáčová2, CDFMR 1Palacký University Olomouc, Faculty of Science, Department of Geography, 17 listopadu 12, 771–46 Olomouc, Czech Republic; e-mail: [email protected] (corresponding author), 2Masaryk University, Faculty of Science, Department of Geography, Kotlářská 2, 611–37 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected] Halás, M. and Zuskáčová, V., 2013: Travelling to services in the daily urban system of Olomouc. In: Szymańska, D. and Chod- kowska-Miszczuk, J. editors, Bulletin of Geography. Socio-economic Series, No. 20, Toruń: Nicolaus Copernicus University Press, pp. 23–41, DOI: 102478/bog-2013-0009 abstract. The service sector is quite broad: it includes basic services for the pop- article details: ulation as well as highly sophisticated services, public as well as commercial serv- Received: 08 November 2012 ices, etc. Commuting to services is one of the fundamental regional processes and Revised: 25 December 2012 together with work commuting it creates an entry basis for the construction of so- Accepted: 23 January 2013 called catchment, or nodal regions which should be crucial in the construction of an administrative division of a country. The main objective of this paper is to identify a selected group of spatial interac- tion in the daily urban system of Olomouc, i.e. in a region dominated by work commuting to the city of Olomouc.
    [Show full text]