UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Služby Ve Venkovském

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

Marcela ŠESTÁKOVÁ

Služby ve venkovském prostoru Šternberska

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Szczyrba Zdeněk Ph.D. Olomouc 2020

Bibliografický záznam Autor (osobní číslo): Marcela Šestáková (17931) Studijní obor: Geografie (kombinace MV-Z) Název práce: Služby ve venkovském prostoru Šternberska Title of thesis: Services in the countryside of Šternberk region Vedoucí práce: Szczyrba Zdeněk, doc. RNDr. Ph.D. Rozsah práce: 35 stran, 10 stran vázaných příloh Abstrakt: Za posledních 30 letech prošly služby velkou změnou. Tato práce se zabývá vybaveností obcí službami v prostoru Šternberska a zkoumá rozdíly mezi lety 1989 a 2019. Zabývá se školstvím, zdravotnictvím, sociální péčí, stravováním a pohostinstvím, maloobchodem, kulturním zařízením, sportem a dalšími službami.

Klíčová slova: venkov, služby, Šternberk

Abstract: Services in municipalities have undergone a major change over the last 30 years. This work deals with the amenities of municipalities services in the area of Šternberk and examines the differences between 1989 and 2019. It deals with education, health, social care, catering and hospitality, retail, cultural facilities, sports and other services.

Keywords: countryside, services, Šternberk

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. RNDr. Zdeňka Szczyrby Ph.D. a uvedla jsem v ní veškerou použitou literaturu a další odborné zdroje informací.

V Jívové, dne 20. 2. 2020 ………………………… Podpis

Chtěla bych poděkovat Doc. RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi Ph.D. za jeho rady a připomínky při vedení mé práce. Také bych ráda poděkovala své rodině, která mě vždy podržela a byla mi oporou.

Obsah

1. ÚVOD ...... 8 2. CÍLE PRÁCE A METODY ...... 9 3. REŠERŠE LITERATURY ...... 11 4. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ŠTERNBERSKA ...... 14 5. SLUŽBY V SO ORP ŠTERNBERK ...... 18 5.1 Školství ...... 18 5.2 Zdravotnictví ...... 20 5.3 Sociální péče...... 22 5.4 Ubytování a stravování ...... 24 5.5 Maloobchod ...... 25 5.6 Ostatní služby ...... 27 6. DISKUZE ...... 31 7. ZÁVĚR ...... 32 8. SUMMARY ...... 33 9. SEZNAM LITERATURY ...... 34 10. PŘÍLOHY ...... 36

1. ÚVOD

Za posledních 30 let služby prošly velkými změnami. Za příčinu těchto změn může tržní ekonomika, která se výrazně změnila. Česká republika zažila prudký rozmach služeb po roce 1989, kdy začal rozvíjet soukromý sektor, jehož základem rozsáhlá privatizace, která se výrazněji projevila jako rozšiřování sítě obchodů a služeb a také se zvyšovala jejich kvalita. Ve službách bylo zaměstnáno čím dál více lidí. Po „Sametové revoluci“ začala nová etapa rozvoje služeb, která znamenala mimo jiné delokalizaci směrem z venkova do měst. Jedním z hlavních problémů na venkově bývá zánik obchodů s potravinami. Dalším problémem v obcích, který se řeší je zdravotnictví, kde je velký nedostatek obvodních lékařů. Občané obcí pak musí dojíždět do měst, kde jim poskytnou zdravotní péči. Sociální služby prošly rovněž velkou proměnou. Postupem času se i na venkově daleko více rozvíjela zařízení sociálních služeb než před rokem 1989. (Szczyrba, 2005) Pokles v obcích zaznamenalo po roce 1989 i školství, kdy docházelo ke zrušení některých základních škol, kvůli změně zřizovatele.

Teoretická část bakalářské práce se zabývá objasněním pojmů venkov a služby. Rozebírá domovskou a zahraniční literaturu, která se zabývá službami na venkově. Jsou zde uvedeny metody, které vedly k rozebrání služeb na venkově.

V části empirické se bakalářská práce zabývá vybaveností obcí službami v prostoru Šternberka. V úvodní části je popsána charakteristika území SO ORP Šternberk, jak geograficky, tak socioekonomicky. Hlavní část se zabývá srovnáním vybaveností služeb v letech 1989 a 2019 v obcích. Zabývá se vybaveností školstvím, zdravotnictvím, sociální péčí, maloobchodem, kulturním zařízením, sportem, stravováním, pohostinstvím a dalším.

2. CÍLE PRÁCE A METODY

Cílem bakalářské práce bylo uskutečnit analýzu služeb ve venkovském prostoru SO ORP Šternberk, která porovnává, jak moc se služby změnily ve venkovských obcích před rokem 1989 a současností, tedy rokem 2019. Podle tohoto výzkumu a rešerše literatury bude provedeno vyhodnocení této problematiky na daném území. Vybavenost obcí byla zkoumána k 1.1. 2019.

Základní metodou bylo dotazníkové šetření, které mělo zjistit informace o vybavenosti služeb na venkově před rokem 1989. Dotazníky byly rozdány starostům daných obcí k vyplnění. V jejich nepřítomnosti dotazníky byly vyplněny jinou pověřenou osobou nebo výjimečně byli o pomoc požádáni starší obyvatelé. Informace z roku 2019 byly získány z terénního výzkumu, který byl uskutečněn v měsíci únor. Vybavenost služeb se týkala 21 venkovských obcí v SO ORP Šternberk. Město Šternberk nebylo do výzkumu zařazeno, protože se zde vyskytují všechny druhy služeb. Do výzkumu bylo zahrnuto město Moravský Beroun nemá totiž vyvinuté všechny městotvorné funkce. Od 1.1.2005 se z důvodu změny krajských hranic staly SO ORP Šternberk obce Huzová, Moravský Beroun a Norberčany. V minulosti byly součástí města Šternberka některé okolní venkovské obce.

V 60. a 70. letech 20. století probíhalo na území České republiky slučování obcí a to v tzv. střediskové soustavě osídlení. Podle této soustavy vznikaly hlavní střediskové obce, které byly centrem v poskytování služeb obyvatelům a cílem investic. Cílem této soustavy bylo ušetřit ekonomické prostředky sloučením obcí. (Kalecký, 2012) Po roce 1989 obce, které byly připojeny ke střediskovým, se opět osamostatnily.

Shromážděná data z dotazníkového šetření byla doplněna a zkontrolována z webových stránek obcí. Některé informace (počet obyvatel, rozloha) byly zjištěny na Českém statistickém úřadě.

V práci je použita odvětvová klasifikace CZ-NACE, které využívá dané téma: • sekce G – Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel • sekce I – Ubytování, stravování a pohostinství • sekce P – Vzdělávání • sekce Q – Zdravotní a sociální péče • sekce R – kulturní, zábavní a rekreační činnosti

Venkovský prostor dělíme podle velikostních kategorií: do 199, 200–499, 500–999, 1000–1999, 2000–2999. (Binek a kol., 2007) Bakalářská práce v části analýzy pracovala s velikostními kategoriemi ke konci daného roku.

Tab. 1 – Velikostní kategorie obcí v SO ORP Šternberk v letech 1980, 1991 a 2018

1980 1991 2019 Kategorie počet obyv. počet počet obyv. počet počet obyv. počet obcí (%) obyvatel obcí (%) obyvatel obcí (%) obyvatel do 199 5 5,81 608 7 8,43 911 5 6,60 708 200-499 8 24,80 2 597 7 23,71 2 564 9 29,57 3 172 500-999 7 42,40 4 441 6 35,28 3 815 6 36,26 3 889 2000-5000 1 26,99 2 827 1 32,58 3 523 1 27,57 2 957 Celkem 21 100,00 10 473 21 100,00 10 813 21 100,00 10 726 Zdroj: ČSÚ, historický lexikon obcí, SO ORP Šternberk; vlastní zpracování

Bakalářská práce byla napsána v aplikaci Microsoft Word. Data byla přepsána do aplikace Microsoft Excel, kde probíhaly výpočty a tvorba tabulek, které se nacházejí v této práci. Mapy byly vytvořeny v aplikaci QGIS 3.2.2, které byly udělány pro lepší představu zkoumaného problému. Podkladové vrstvy byly použity z digitální vektorové geografické databáze České republiky ArcČR® 500. Byla použita vrstva Obce.shp, se kterou se nadále pracovalo.

3. REŠERŠE LITERATURY

Venkovský prostor (venkov), je oblast složená z různých sídel a krajiny mezi nimi. Jeho prostorovou stavbou, typickým hospodářstvím a společností je specifickou částí socioekonomické sféry. Rozvoj je soustředěn do dílčích venkovských sídel, i když jeho záměrem je i venkovská krajina. Pro vymezování venkova je dobrá orientace v sídelních strukturách a vlastností a vlivů, které mají vliv na vývoj osídlení. Část trvale obydlené Země tvoří města, venkov a divočina, která od konce předmoderní doby v České republice neexistuje. V širším pojetí se za venkov považuje vše, co není městem. V ČR se za venkovské označují obce, které mají počet obyvatel menší než 2000. Podle zákona jako dolní limit získat statut města je hranice 3000 obyvatel v dané obci. (Binek a kol., 2007)

Klíčovým faktorem pro typologii venkovského prostoru je podle Perlína, Kučerové a Kučery (2010) velikost a geografická poloha pro rozlišení venkovských obcí v Česku. Do většího počtu malých sídel jsou rozdělené malé obce, které vytvářejí charakteristický typ českého venkova mimo známá rekreační a industrializovaná území. Moravský venkov je definován faktorem velikosti. Za základní faktor rozlišení se považuje faktor velikosti obcí a také faktor růstu. Ve faktoru růstu se projevují změny v počtu obyvatel a domů.

Obce dělíme podle občanské vybavenosti na: (Binek a kol., 2007)

• bohatou – obec by měla mít základní i mateřskou školu, lékaře, více obchodů, knihovnu a další • základní – tj. obec, která má základní školu, lékaře a alespoň jeden obchod • malá – je tam pouze obchod, škola s prvním stupněm nebo lékař, který dojíždí pouze některé dny v týdnu • žádná – nemá žádnou základní vybavenost (škola, lékař, obchod)

Jak uvádí Maříková (2005), tak v druhé polovině 20. století bylo zvýšené vylidňování venkovských obcí, ale v polovině 90. let venkov začal získávat nové obyvatelstvo kvůli migraci. Proces je regionálně diferencován a soustřeďuje se do okolí velkých měst.

Podle Svobodové a Věžníka (2014) má venkov 3 funkce: produkční, rezidenční a rekreační (též spotřební). Tvrdí, že pro kvalitní život na venkově se všechny funkce musí rozvíjet rovnoměrně, ale bere se ohled na specifika regionu (např. poloha, předpoklady pro

11 cestovní ruch, tradice apod.) Funkce se postupem času proměňují. Produkční funkce slábne k funkci rekreační a rezidenční. Snižuje se počet pracovních míst, který je významným problémem současného venkova. Do funkce reprodukční patří technická infrastruktura a podnikání, do funkce rezidenční pak doprava a bydlení, do funkce rekreační pak služby a cestovní ruch.

Vaishar ed. (2011) je přesvědčen o tom, že venkov přestává být protikladem města a stává se více spíše jeho partnerem. Urbanizační procesy jsou orientovány na stěhování obyvatelstva na venkov v souvislosti suburbanizace a naturbanizace. Venkov reprezentuje většinou zemědělskou a lesní krajinu, která je důležitá pro udržitelný rozvoj státu. Část krajiny je proto předmětem různorodých forem ochrany. Výzkumem v prostoru venkova se zabývá řada vědních disciplín, např. sociologie, ekonomie nebo také geografie. Z pohledu prostorového se službami zabývá geografie služeb.

Geografie služeb spadá mezi mladší vědecké disciplíny v geografii. Ve 20. století byla poprvé definována známá teorie od Christallera, tzv. teorie centrálních míst. Fischer první definoval první základní principy teorie tří sektorů. Naprostý rozvoj sektoru služeb národního hospodářství proběhl ve 20. století označovaný jako terciarizace. Postupem času dochází k rozrůstání služeb, které byly rozčleněny na sektory. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008)

Rozdělení služeb do sektorů: (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008) • terciární sektor – maloobchod, pohostinství, doprava • kvartérní sektor – administrativa, finance, pojišťovnictví • kvintérní sektor – výzkum a vývoj, management

Podle Touška, Kunce, Vystoupila a kol. (2008) jsou služby definovány jako vše ostatní, co nemůžeme zařadit do sektoru zemědělství a průmyslu a nemá nic společného s materiální produkcí. Podle definice jsou „výstupy sektoru služeb nehmotné výrobky, které nemohou být skladovány, transportovány nebo vlastněny.“ Služby můžeme koupit, prodat, ale nemůžeme je fyzicky uchopit (Toušek, 2008). Zvyšující se význam znalostí a inovací jako zdroj konkurenceschopnosti ve vyvinutých zemích se stále více promítá důraz do regionálních politik na podporu rozvoje náročných služeb a kreativních odvětví. (Ženka, 2016)

Služby se dělí podle dvou ekonomických kritérií: vlastnictví a poptávky. Vlastnickou kategorii dělíme na veřejné a soukromé služby a podle kritéria poptávky, jsou to spotřebitelské a obchodní služby. Služby dle poptávky vychází z toho, kdo služby nakupuje a užívá. (Ženka, Slach a kol., 2018) • veřejné služby (vzdělávání, zdravotní a sociální péče) poskytuje stát, obec • soukromé služby (doprava, maloobchod, reklama, finančnictví) poskytuje firma, podnikatel • spotřebitelské služby (ubytování, stravování a pohostinství, maloobchod) jsou poskytnuty domácnostem • obchodní služby (reklama, poradenské služby, informační a komunikační činnosti) jsou poskytnuty podnikatelskému nebo veřejnému sektoru

Významná služba pro venkovské obce je hlavně maloobchod, který zajišťuje pohodlí obyvatelům venkovských obcí.

Križan, Tolmáči a Lauko (2009) ukazuje, že maloobchod se koncentroval jak provozně, tak prostorově. Služby za posledních několik let dosáhly rychlého rozvoje. Důsledkem je změna míst podnikání, jelikož pro podniky není venkov příliš dobrý. Další možný důsledek jsou tzv. potravinové pouště (Križan a kol., 2014) „což jsou oblasti, kde jsou potraviny drahé a nedostupné.“ Podle (Gregory et al.: 2009,) „je to špatný přístup k poskytování zdravých cenově dostupných potravin.“ Na venkově jsou maloobchody znevýhodněny tím, že jsou mimo koncentrované oblasti a ty nemají takové možnosti jako obchodní centra ve městě. Na základě toho vznikají na vesnicích tzv. zemědělské obchody, které přišly s novými inovacemi (farmářské obchody). (Paddison and Calderwood, 2007)

4. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ŠTERNBERSKA

SO ORP Šternberk leží v severovýchodní části Olomouckého kraje a patří pod okres Olomouc. Rozloha je 336 푘푚2. V severní části hraničí s Moravskoslezským krajem (SO ORP Rýmařov), v severozápadní části pak s ORP Uničov, v západní části kousek hraničí s SO ORP Litovel a na jižní části pak s obvodem krajského města Olomouc. Některé obce patří do mikroregionu Šternberska, Svazku obcí mikroregionu Moravskoberounsko a Svazek obcí mikroregionu Uničovsko.

V SO ORP Šternberk se vyskytuje těchto 20 obcí a 2 města (Šternberk, Moravský Beroun): Huzová, Mutkov, Řídeč, Komárov, Mladějovice, Hnojice, Žerotín, Strukov, Babice, Lužice, Hlásnice, Štarnov, Lipina, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Jívová, Domašov u Šternberka, Domašov nad Bystřicí, Norberčany a Město Libavá. Některé obce byly před rokem 1989 sloučeny a po čase zase rozděleny. Jedná se o Řídeč, Komárov, které od roku 1964 byly součástí Mladějovic, naopak od roku 1979 do roku 1991 byly součástí Šternberka. Součástí Šternberka byly i obec Babice, Hlásnice, Lipina, Lužice a Domašov u Šternberka. Mutkov se stal od roku 1960 součástí obce Paseky do roku 1993. V období 1960-1990 byl Strukov sloučen se Žerotínem. Součástí Šternberka jsou Dálov, Chabičov, Krákořice, Lhota u Šternberka a Těšíkov. (Olomoucký kraj: města a obce Olomouckého kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost, 2009)

Obr. 1.: Členění území SO ORP Šternberk Zdroj: Vlastní výzkum

SO ORP Šternberk se vyskytuje v povodí řeky Moravy. Řeka Sitka protéká městem Šternberk, také nazývána jako Huzovka. Pramení severně od obce Huzová. Sitka protéká územím, kde se za správním územím vlévá do řeky Oskavy, která ústí do Moravy. Většina vodních toků jako Sitka teče od severu k jihu, protože leží na úpatí Nízkého Jeseníku. (SO ORP Šternberk, 2020)

Z geomorfologického hlediska se území SO ORP Šternberk nachází na území dvou celků: Nízký Jeseník a Hornomoravský úval. Jedním z nejstarších geologických celků je Nízký Jeseník se zbytky sopečné činnosti. Je utvořen prvohorními, kulmskými sedimentovými horninami, zakládající na předešlých sedimentech a vulkanitech, vytvořených silnou sopečnou činností na dně devonského moře. Nízký Jeseník byl pověstný těžbou barevných a drahých kovů. Na území se také tyčí Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina a Slunečná vrchovina. Hornomoravský úval je utvořen sníženinou, tvořenou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. V ose úvalu je řeka Morava jejíž největšími přítoky jsou řeka Bečva a Haná. (SO ORP Šternberk, 2020)

Obr. 2.: Obecná geografická mapa SO ORP Šternberk Zdroj: Český statický úřad, SO ORP Šternberk

SO ORP Šternberk je 6. nejmenší region v Olomouckém kraji v počtu obyvatel. Před ním se vyskytují regiony Konice, Lipník nad Bečvou, Mohelnice, Uničov a Litovel. Počet obyvatel v období 1980-1991 vzrostl o 1143 osob. Od roku 1995-1996 se počet obyvatel v SO ORP Šternberk zvyšoval. V dalších obdobích to bylo podobné, kdy nastal delší menší pokles obyvatel a poté velký vzrůst. V roce 2018 vzrostl počet obyvatel na 24 221, což je zatím nejvyšší počet obyvatel za poslední 3 roky. Za vyšší růst obyvatel v SO ORP Šternberk můžou nové pracovní příležitosti, výstavba nových sídlišť i rodinných domů.

Region Šternberska utrpěl v letech 1995 až 2018 ztrátu 1352 obyvatel. Největší ztráty zaznamenalo město Šternberk v letech 1995–2002 a to o 474 obyvatel. Lidé se stěhovali z velkých měst na venkov. Moravský Beroun utrpěl největší ztrátu v letech 2011-2018 a to o 304 obyvatel. V letech 1995-2018 zaznamenali ztrátu tyto obce: Město Libavá (dříve Libavá) o 720 obyvatel, Hraničné Petrovice o 14 obyvatel, Strukov o 12 obyvatel. Naopak velký přírůstek zaznamenaly obce: Domašov u Šternberka o 58 obyvatel, Hlásnice o 89 obyvatel, Hnojice o 81 obyvatel, Lipina o 72 obyvatel, Lužice o 59 obyvatel, Mladějovice o 60 obyvatel a Štarnov o 197 obyvatel. Obce Moravský Beroun, Norberčany a Huzová nebyly v letech 1995– 2004 součástí SO ORP Šternberk. (Tab. 2)

Specifikem sídelní struktury Šternberska je vojenský újezd Libavá, v rámci kterého je Město Libavá. Roku 1946 bylo Město Libavá začleněno do vojenského výcvikového tábora a bylo naplánováno vysídlení obce. K roku 1950 byla obec úředně zrušena a byla začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá. Později přejmenováno na vojenský újezd Libavá. Město Libavá jako sídlo nezaniklo, ale o všem rozhodovali vojáci. V roce 2011 se přišlo s plánem optimalizace vojenských újezdů, to mělo za následek zmenšení vojenského újezdu. Z odloučených území měly vzniknout nové obce nebo se území mělo připojit k sousedním obcím. V roce 2012 se odsouhlasilo vznik nové obce Město Libavá. V roce 2016 nakonec vznikla nová obec Město Libavá. (Tab. 2) Počty obyvatel v obcích v letech 1995–2018 naleznete v příloze č. 2. (Město Libavá, 2020)

Tab. 2 – Ztráta/ přírůstek obyvatel v jednotlivých obcích v letech 1995-2018

Ztráta/ přírůstek obyvatel Obec Celkem 1995−2002 2003−2010 2011−2018 Babice 16 20 16 52 Domašov nad Bystřicí 32 24 -28 28 Domašov u Šternberka 7 22 29 58 Hlásnice -4 74 19 89 Hnojice 23 16 42 81 Horní Loděnice 32 20 -15 37 Hraničné Petrovice -8 -7 1 -14 Huzová 0 8 -51 -43 Jívová -8 24 26 42 Komárov -13 13 43 43 Lipina 19 21 32 72 Lužice 13 -9 55 59 Město Libavá (Libavá) -117 -93 -510 -720 Mladějovice -14 24 50 60 Moravský Beroun 0 -64 -304 -368 Mutkov 12 9 -5 16 Norberčany 0 -7 -84 -91 Řídeč 6 22 2 30 Strukov -4 -4 -4 -12 Štarnov 16 68 113 197 Šternberk -474 -347 -173 -994 Žerotín 6 -12 32 26 Celkem -460 -178 -714 -1352 Zdroj: Český statistický úřad, SO ORP Šternberk, demografické údaje; vlastní zpracování

Nejznámější firmy v SO ORP Šternberk podle počtu obyvatel jsou: Nemocnice Šternberk, Zevyr, Vincentinum, Psychiatrická léčebna, Granitol a Invensys. V Tab. 3 jsou uvedeny další důležité firmy v regionu. V tabulce se nachází sídlo dané firmy, počet zaměstnanců firmy a odvětví, kterým se zabývá a vystupuje na trhu práce. Také je známá firma EXCALIBUR ARMY, která navrhuje, vyvíjí, vyrábí vojenská vozidla a techniku. Město Šternberk se proslavilo známými automobilovými závody do vrchu ECCE HOMO, které se konají vždy první víkend v červnu. Pak se také koná ECCE HOMO Historic, jsou to závody starších automobilů a motocyklů, které se odehrávají začátkem podzimu.

Tab. 3 – Největší firmy v SO ORP Šternberk podle počtu obyvatel k 1.1.2019 (nad 100 pracovníků) název sídlo odvětví počet zaměstnanců VOP CZ, s.p. Šternberk průmysl 882 Psychiatrická léčebna Šternberk Šternberk zdravotnictví 508 Odborný léčebný ústav Paseka, Moravský Beroun zdravotnictví 500 příspěvková organizace

KEESTRACK - CZ, s. r. o. Šternberk průmysl 457 Nemocnice Šternberk Šternberk zdravotnictví 408 Invensys Appliance Controls s.r.o. Šternberk průmysl 407 Granitol, a.s. Moravský Beroun průmysl 301 Vincentinum - poskytovatel sociálních služeb Šternberk, Šternberk sociální služby 226 příspěvková organizace Zdroj: ARES, Výroční zprávy firem (2018); vlastní výzkum

5. SLUŽBY V SO ORP ŠTERNBERK

Po roce 1989 služby byly významným sektorem v ČR. V roce 1990 byl podíl sektoru služeb 44 % na celkovém HDP České republiky, zatímco v roce 2018 to bylo 62 %. V sektoru služeb se zvyšuje počet zaměstnanců každým rokem, je to způsobeno tím, že o služby je čím dál větší zájem a také stoupají pracovní nabídky.

V analytickém průzkumu se bakalářská práce zabývá vybaveností služeb v SO ORP Šternberk podle klasifikace CZ-NACE. Srovnává strukturu služeb v letech 1989 a 2019 ve zmiňovaných obcích.

5.1 Školství

Do školství se řadí mateřské školy, základní školy, střední školy a vysoké školy (univerzity). V SO ORP Šternberk se nachází všechny druhy škol kromě vysokých škol. Základní školy rozlišujeme na 1. stupeň a 2. stupeň. Střední školy jsou tu dvě, a to ve městě Šternberk, je to gymnázium a střední škola lesnická. V Tab. 4 je uvedená vybavenost obcí školami.

Tab. 4 – Vybavenost regionu SO ORP Šternberk školami v letech 1989 a 2019

Základní škola Mateřská škola Kategorie obce Počet obcí 1989 2019 1989 2019 0-199 5 3 0 3 1 200-499 9 5 2 7 6 500-999 6 6 5 6 6 2000-5000 1 1 1 1 1 Celkem 21 15 8 17 14 Zdroj: Vlastní výzkum

V roce 1989 se v regionu nacházelo 17 mateřských škol. Do roku 1989 byl zřizovatel mateřských škol stát, proto jich bylo více. Po roce 1989 už byli zřizovatelé samotné obce, které neměli peněžní prostředky na vedení mateřských škol. V současné době můžeme zaznamenat menší pokles mateřských škol. V roce 2019 jich je 14. Mateřské školy se v roce 1989 nacházely ve všech obcích kromě Mutkov, Komárov, Hlásnice a Hraničné Petrovice. Děti musely dojíždět do sousedních vesnic nebo do města Šternberka nebo Moravského Berouna. V obci Jívová se nacházely první jesle v regionu. V roce 2019 se nenacházely mateřské školy ve stejných zmiňovaných obcích a k nim přibyli obce Strukov, Lipina a Norberčany.

Oproti dřívějším rokům poklesl počet základních škol, v roce 1989 bylo 15 základních škol a v roce 2019 jich bylo pouze 8. V dnešní době je velkým problémem nízký počet základních škol v obcích. Žáci pak musí dojíždět do školy do měst nebo do sousedních vesnic. Základní školy se v roce 1989 nevyskytovaly v obcích Mutkov, Komárov, Lužice, Hlásnice, Horní Loděnice a Hraničné Petrovice, zatímco v roce 2019 se nenacházejí ve stejných obcích a k nim se přidaly obce Řídeč, Hnojice, Strukov, Domašov u Šternberka, Lipina, Domašov nad Bystřicí a Norberčany. Před revolucí 1989 se nacházela ve městě Moravský Beroun zvláštní škola. Obec Lipina přišla v roce 2019 jak o mateřskou školu, tak i o základní školu. Děti musí dojíždět do Šternberka. Další vesnicí, která přišla o stejné školy, jsou Norberčany, kde děti dojíždějí do sousedního města Moravského Berouna nebo do Města Libavé. Obec Strukov přišla o své služby kvůli osamostatnění se od obce Žerotín. Data jsou zaznamenána na Obr. 3 a v příloze č. 3.

Obr. 3 - Vybavenost regionu SO ORP Šternberk školami v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.2 Zdravotnictví

Největší problémem ve zdravotnictví je nedostatek lékařů ať už praktických nebo těch v nemocnici. Lékaři se do obcí moc nehrnou, proto je pro ně jistota otevřít si ordinaci ve městě, kde žije více lidí. Občané v obcích pak mají velký problém dostat se k lékaři, protože v některých vesnicích nemají dobré dopravní spoje. Proto se někteří lidé v obci snaží léčit bylinkami nebo podle „babských rad“, aby nemuseli dojíždět. Nejbližší zdravotnická péče je ve městě Šternberku, kde se nachází nemocnice a také praktičtí lékaři. Obce blízko Moravského Berouna, kteří nemají doktora, navštěvují lékaře tam. Obce se proto snaží nabídnout lékařům optimální podmínky, aby šli pracovat na vesnici. V Tab. 5 je zaznamenána vybavenost obcí lékaři a specializovaných zdravotnických zařízení.

V dnešní době je velký problém ve zdravotních pojišťovnách, které neplatí celou zdravotní péči a pacienti si ji musí částečně hradit. Podobné to je i v lékárnách, kde občas chtějí velký doplatek za léky a pojišťovna jim nic nepřispívá. Proto se občas stane, že pacienti nemají peněžní prostředky na své zdraví.

Tab. 5 – Vybavenost venkovských obcí zdravotnictvím v SO ORP Šternberk v letech 1989 a 2019

Specializovaná Praktický lékař Praktický lékař Kategorie Zubní lékař zdravotnická Počet obcí pro děti a dorost pro dospělé obce zařízení 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 5 1 0 2 0 0 0 0 0 200-499 9 3 0 2 2 1 0 1 0 500-999 6 5 0 4 2 1 0 1 0 2000-5000 1 1 1 2 2 2 2 2 2 Celkem 21 10 1 10 6 4 2 4 2 Zdroj: Vlastní výzkum

Před revolucí 1989 byl počet praktických lékařů pro děti a dorost 10. V této době byl jejich počet vyšší než v roce 2019. Lékaři pro děti se nacházeli v obcích Huzová, Mladějovice, Hnojice, Žerotín, Strukov, Jívová, Horní Loděnice, Domašov nad Bystřicí, Město Libavá a ve městě Moravský Beroun. V roce 2019 už je pouze 1 praktický lékař pro děti. Nachází se ve městě Moravský Beroun. Děti, které jsou nemocné, proto musí dojíždět do města Šternberka nebo do Moravského Berouna, co jistě není moc příjemné pro ně i pro rodiče. Proto vidíme velký úbytek lékařů pro děti v daných letech.

U praktických lékařů pro dospělé v roce 1989 je to podobné jako pro děti. Nacházelo se zde 10 lékařů, zatímco v roce 2019 není tak výrazný rozdíl jako u předešlých lékařů pro děti. Lékaři pro dospělé se nacházeli ve vesnicích Huzová, Hnojice, Žerotín, Strukov, Hraničné Petrovice, Jívová, Domašov nad Bystřicí, Město Libavá a město Moravský Beroun. Roku 2019 se nachází 6 praktických lékařů v SO ORP Šternberk, a to v obcích Hnojice, Žerotín, Domašov nad Bystřicí, Město Libavá a město Moravský Beroun.

Před rokem 1989 se v Moravském Berouně nacházela nemocnice, kde z ní v roce 2019 vznikla léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Také se zde nacházela lékárna, která je tu dodnes. Občané obcí si musí dojíždět pro léky do Moravského Berouna nebo do Šternberka. V obci Huzové a Domašově nad Bystřicí se nacházelo zdravotní středisko, kde byli doktoři. Ve zdravotním středisku byli i zubní ordinace. V roce 2019 toto středisko již neexistovalo. V roce 2019 se zubní ordinace nachází ve městě Šternberku a Moravském Berouně. Data jsou zaznamenána graficky v Obr. 4 a početně v příloze č. 4.

Obr. 4 – Vybavenost venkovských obcí v SO ORP Šternberk zdravotnictvím v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.3 Sociální péče

Pod pojmem senior a důchodce si můžete představit starší obyvatelé obcí a měst. V SO ORP Šternberk není rozšířená sociální péče, to je způsobeno tím, že je více mladších občanů než těch starších. Proto zde není moc služeb orientovaných pro starší lidi. V budoucnu se to všechno změní, protože zřizovatelé a podnikatelé se začínají orientovat podle potřeb starších. Za několik let bude totiž více starších občanů než těch mladších. Podniky se budou také snažit přiblížit se starším obyvatelům, než to je v dnešní době. Bude vystavěno více domů pro seniory a také více pečovatelek. Nejbližší sociální služby jsou ve městě Šternberku, kde se nachází domov důchodců. Obce budou muset zařídit svým občanům sociální péči. Ať už v podobě domovů důchodců, nebo dojížďkou pečovatelek z jiných obcí nebo měst. Také bude velká nouze o ošetřovatelky v domovech důchodců, které by se staraly o starší obyvatelé. Vybavenost obcí sociálními službami je zaznamenána v Tab. 6.

Tab. 6 – Vybavenost obcí v SO ORP Šternberk sociálními službami v letech 1989 a 2019 Ostatní sociální Kategorie Domov důchodců Počet obcí služby obce 1989 2019 1989 2019 0-199 5 0 0 0 0 200-499 9 0 1 0 1 500-999 6 0 0 0 0 2000-5000 1 0 0 1 1 Celkem 21 0 1 1 2 Zdroj: Vlastní výzkum

V roce 1989 se nacházel v SO ORP Šternberk jen jeden domov soustředěné péče, a to ve městě Moravský Beroun, který byl součástí nemocnice. Domov důchodců se nenacházel v daném roce v žádné obci. V roce 2019 byl domov soustředěné péče přestavěn na dům pečovatelské péče. V SO ORP Šternberk byl v obci Komárov vystavěn domov důchodců. V Domašově nad Bystřicí v roce 2019 byly pečovatelky, které se staraly o starší občany. Data jsou zaznamenána graficky v Obr. 5 a číselně v příloze č. 5.

Obr. 5 – Vybavenost obcí v SO ORP Šternberk sociálními službami v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.4 Ubytování a stravování

SO ORP Šternberk není moc vyhledávanou turistickou destinací. V této oblasti je jen malé množství památek lákajících k navštívení. Nejvíce navštěvovaná památka je hrad Šternberk, kde se pro turisty pořádají zajímavé prohlídky hradu. Hrad navštívilo 34 224 turistů za rok. (Návštěvnost památek v krajích ČR, 2019) Významná sportovní a turistická akce je tzv. Bílý kámen, která se uskutečňuje v jarních měsících blízko obce Města Libavá. Také sportovní akce ECCE HOMO o kterém už byla zmínka v minulé kapitole. Ubytování se nachází především ve městě Šternberku a Moravském Berouně, ale i v některých obcích ho můžeme najít. Hospody se nachází ve venkovských obcích a ve městech to jsou restaurace. Restaurací v roce 1989 byly 4, zatímco v roce 2019 jich bylo 5. Hospod bylo v roce 1989 i v roce 2019 stejně tzn. 19. V roce 1989 se vyskytovaly tři ubytovací zařízení a v roce 2019 jich byly 4.

Tab. 7 – Vybavenost obcí SO ORP Šternberk stravováním a ubytováním v letech 1989 a 2019

Kategorie Restaurace Hospoda Ubytovací zařízení Počet obcí obce 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 5 0 0 4 4 1 2 200-499 9 1 1 8 7 0 1 500-999 6 2 3 5 5 0 1 2000-5000 1 1 1 2 3 2 0 Celkem 21 4 5 19 19 3 4 Zdroj: Vlastní výzkum

Restaurace s v roce 1989 nacházela v obcích Huzová, Mladějovice, Horní Loděnice a ve městě Moravský Beroun. V roce 2019 se vyskytovala restaurace ve stejných venkovských obcích a přibyla k nim obec Hnojice. Před revolucí 1989 hospoda byla skoro ve všech obcích kromě Komárov, Mladějovice, Hlásnice a Horní Loděnice, zatímco v roce 2019 hospody nebyly v obcích Mladějovice, Hnojice, Hlásnice, Strukov, Lužice a Horních Loděnicích. Ubytovací zařízení bylo v roce 1989 v obci Hraničné Petrovice a ve městě Moravský Beroun, zatímco v roce 2019 v obci Huzová, Domašov u Šternberka a Hraničné Petrovice. V roce 1989 se vyskytovala ve městě Moravském Berouně a v obci Štarnov cukrárna. V roce 2019 je cukrárna už jen v obci Babice. Data jsou graficky zaznamenána v Obr. 6 a číselně v příloze č. 6.

Obr. 6 – Vybavenost obcí SO ORP Šternberk ubytovacím a stravovacím zařízení v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.5 Maloobchod

Maloobchod se v této práci dělí na potravinářské a nepotravinářské prodejny. Potravinářská prodejna se dělí na obchod s potravinami a na obchod se smíšeným zbožím. Obchod se smíšeným zbožím prodává potraviny a nápoje doplněné o drogistické, papírenské a kosmetické zboží. V každé obci by se měla nacházet prodejna s potravinami, jako základní složka v obci. Jsou i takové venkovské obce, kde se obchod s potravinami nenachází. Obce pak musí mít dobré dopravní spoje, které lidem chybí, aby si mohli zajet na nákup. V dnešní době vlastní obchody ve vesnicích vietnamští obchodníci, kteří aspoň daný obchod zachrání před zavřením. Vietnamští obchodníci neprodávají jen základní potraviny, ale rozšíří svůj obchod třeba o oděv. Občanům nevadí, kdo daný obchod provozuje, ale jsou rádi, že nemusí dojíždět nakupovat do měst. V některých obcích se nachází obchody se známou značkou např. Hruška, Můj obchod a další. S nepotravinářskými prodejnami je to v obcích horší. Obchodníkům se nevyplácí otevírat obchod s nepotravinářským zbožím ve vesnici, neměli by velké peněžní

25 prostředky na udržení a provoz prodejny. Proto si je budují spíše ve městech. V Tab. 8 se nachází vybavenost obcí maloobchodem v SO ORP Šternberk.

Tab. 8 – Vybavenost obcí SO ORP Šternberk maloobchodem v letech 1989 a 2019 Ostatní obchody s Nepotravinářské Počet Smíšené zboží Kategorie obce potravinami prodejny obcí 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 5 1 2 2 1 0 0 200-499 9 4 3 9 4 2 1 500-999 6 4 1 3 6 4 1 2000-5000 1 5 1 0 6 6 8 Celkem 21 14 7 14 17 12 10 Zdroj: Vlastní výzkum

Obchodů s potravinami se v roce 1989 nacházelo na území SO ORP Šternberk 14, zatímco v roce 2019 už jen pouze 7. Před revolucí 1989 se obchod s potravinami nacházel v obcích Řídeč, Hlásnice, Hnojice, Štarnov, Domašov u Šternberka, Jívová, Domašov nad Bystřicí, Horní Loděnice a ve městě Moravský Beroun, zatímco v roce 2019 v obcích Řídeč, Lužice, Štarnov, Domašov u Šternberka, Lipina, Domašov nad Bystřicí a ve městě Moravský Beroun.

Obchodů se smíšeným zbožím bylo v roce 1989 stejný počet jako u obchodů s potravinami a to 14, zatímco v roce 2019 jich bylo 17. V roce 1989 se obchody nenacházely v obcích Mutkov, Řídeč, Hnojice, Štarnov, Lipina, Jívová, Horní Loděnice a ve městě Moravský Beroun. A v roce 2019 se nenalézaly v obcích Mutkov, Řídeč, Babice, Hlásnice, Lužice, Lipina, Horní Loděnice a Norberčany.

V SO ORP Šternberk se v roce 1989 nacházelo 12 nepotravinářských prodejen, ve srovnání s rokem 2019 jich bylo pouhých 10. Před revolucí 1989 byly obchody v těchto obcích: Mladějovice, Hnojice, Jívová, Domašov nad Bystřicí a ve městě Moravský Beroun. V roce 2019 byly v obcích Babice, Jívová a ve městě Moravský Beroun. Vybavenost obcí maloobchodem je graficky zaznamenáno v Obr. 7 a početně v příloze č. 7.

Nejvíce se v roce 2019 vyskytují obchody se smíšeným zbožím, což je zapříčiněno tím, že většinu obchodů vlastní Vietnamci, kteří rozšiřují své obchody o nové zboží.

Obr. 7 – Vybavenost obcí SO ORP Šternberk maloobchody v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.6 Ostatní služby

Mezi ostatní služby řadíme v této práci kulturní zařízení, do kterého jsou zařazeny kulturní dům a knihovna. Pak se tu vyskytuje sportovní zařízení, které je děleno v této práci na víceúčelové hřiště a kryté hřiště. V této kategorii je také zařazena pošta. Dané služby provozují obce. V obcích se nachází i soukromé služby, které provozují podnikatelé a je to kosmetika, masáže, kadeřnictví, autoopravna. V Tab. 9 se vyskytuje vybavenost obcí kulturním zařízením a poštou. Tab. 9 – Vybavenost obcí v SO ORP Šternberk kulturním zařízením a poštou v letech 1989 a 2019

Kategorie kulturní dům knihovna pošta Počet obcí obce 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 5 3 3 2 2 1 0

200-499 9 6 8 6 6 2 2 500-999 6 5 4 6 5 5 5

2000-5000 1 1 1 1 1 1 1 Celkem 21 15 16 15 14 9 8 Zdroj: Vlastní výzkum

Pod pojmem kulturní dům se řadí i sokolovna. Před revolucí 1989 bylo 15 kulturních domů v SO ORP Šternberk, v roce 2019 jich bylo 16. Kulturní dům se nachází v současné době skoro v každé obci. Pořádají se zde akce obcí. Kulturní dům se v roce 1989 nenachází v obcích Mutkov, Řídeč, Komárov, Hnojice, Lužice, Domašov nad Bystřicí. V roce 2019 nebyly v obcích Huzová, Mutkov, Řídeč, Hnojice, Lužice.

Knihoven v obcích bylo v roce 1989 patnáct, v roce 2019 jich bylo o jednu méně. Knihovna se nenacházela v roce 1989 v obcích SO ORP Šternberk Mutkov, Řídeč, Komárov, Hlásnice, Lipina a Norberčany a v roce 2019 v obcích Mutkov, Strukov, Hlásnice, Lipina, Domašov u Šternberka, Město Libavá a Norberčany.

V roce 1989 bylo 9 pošt v obcích SO ORP Šternberk, ale v roce 2019 jich bylo už jen 8. Pošta se vyskytovala v roce 1989 v obcích Mladějovice, Hnojice, Jívová, Hraničné Petrovice, Horní Loděnice, Domašov nad Bystřicí, Město Libavá a ve městě Moravský Beroun. V roce 2019 to bylo v obcích Huzová, Mladějovice, Hnojice, Jívová, Hraničné Petrovice, Horní Loděnice, Domašov nad Bystřicí, Město Libavá a ve městě Moravský Beroun. Vybavenost je vyobrazená graficky v Obr. 8 a početně v příloze č. 8.

Obr. 8 – Vybavenost obcí SO ORP Šternberk kulturním zařízením a poštou v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

Vybavenost obcí ostatními službami v obcích SO ORP Šternberk jsou zaznamenána v Tab. 10 a graficky na Obr. 9, početně v příloze č. 9. Tab. 10 – Vybavenost obcí ostatními službami v SO ORP Šternberk v letech 1989 a 2019 Kadeřnictví, Víceúčelové kosmetika, Autoopravna Kryté hřiště Kategorie Počet hřiště obce obcí masáže 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 5 1 0 0 0 2 4 0 0 200-499 9 3 4 0 1 4 7 0 0 500-999 6 4 2 0 1 1 4 2 2 2000-5000 1 1 5 0 1 2 2 0 0 Celkem 21 9 11 0 3 9 17 2 2 Zdroj: Vlastní výzkum

Služeb nabízející kadeřnictví, kosmetiku a masáže se v roce 1989 vyskytovalo v počtu 9, v roce 2019 se jejich počet zvedl na 11. Před revolucí 1989 se nacházely v obcích Huzová, Strukov, Žerotín, Hnojice, Štarnov, Jívová, Domašov nad Bystřicí, Horní Loděnice a ve městě Moravský Beroun, zatímco v roce 2019 se vyskytovaly v obcích Komárov, Žerotín, Lužice, Štarnov, Horní Loděnice, Město Libavá a ve městě Moravský Beroun. Autoopravna v roce 1989 nebyla žádná, ale v roce 2019 již byly 3. Vyskytovaly se v obcích Lužice, Jívová a ve městě Moravský Beroun.

Obr. 9 – Vybavenost obcí SO ORP Šternberk ostatními službami v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

Vybavenost obcí hřišti v obcích SO ORP Šternberk zaznamenána v Tab. 10 a graficky v Obr.10, početně v příloze č. 9.

Obr. 10 – Vybavenost obcí SO ORP Šternberk hřišti v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

V roce 1989 se nacházelo víceúčelových hřišť na území SO ORP Šternberk 9, oproti roku 2019 jejich počet stoupl téměř na dvojnásobek, a to v počtu 17. Před revolucí 1989 se nacházela v obcích Štarnov, Žerotín, Hnojice, Lužice, Hraničné Petrovice, Horní Loděnice a ve městě Moravském Berouně. V roce 2019 se víceúčelové hřiště nenacházelo v obcích Mutkov, Komárov, Strukov, Jívová, Norberčany, Město Libavá.

Krytých hřišť se v roce 1989 vyskytovalo pouze 2 a v roce 2019 také 2. V obou letech se nacházela v obcích Hnojice a Štarnov. V roce 1989 se v obci Huzová nacházela čistírna oděvů. Cukrárny v roce 1989 byly 2 v obcích Moravský Beroun a Štarnov. V roce 2019 jich je stejný počet a nachází se v obcích Štarnov a Babice.

6. DISKUZE

Vybavenost obcí školstvím v SO ORP Šternberk byl za posledních třicet let rozdílný, bylo o 7 základních škol v roce 2019 méně než v roce 1989. Mateřských škol v roce 2019 bylo pouze o 3 méně než v roce 1989 bylo to způsobeno tím, že dětí velice ubylo. Se zdravotnictvím je to mnohem horší. Počet praktických lékařů pro děti za posledních třicet let výrazně klesl, z pouhých deseti je pouze jeden v roce 2019, to bylo způsobeno tím, že lékaři zůstávali ve městech a nechtěli jezdit na vesnice. Podobné je to i s praktickými lékaři pro dospělé, kde v roce 1989 jich bylo 10, zatímco v roce 2019 už jen 6. Jak zubní lékaři, tak i specializovaná zdravotnická zařízení se moc ve venkovských obcích nevyskytovaly. V obcích se nenachází moc sociálních služeb. Domov důchodců se v roce 1989 nevyskytoval nikde, zatímco v roce 2019 vznikl domov důchodců v obci Komárov. Počet ostatních sociálních služeb je v letech 1989 a 2019 stabilizovaný. Ve venkovských obcích se restaurace spíše už nenacházejí, ale můžeme je častěji vidět ve městech. Počet hospod se za posledních třicet let nezměnil. Hospoda se většinou nachází v každé obci. Horší je to s ubytováním v obcích. Na vesnicích se ubytovací zařízení nevyplatí, protože turisté jezdí do měst za památkami, proto si raději vyhledají ubytování ve městě. V roce 2019 je největší počet obchodů se smíšeným zbožím v obcích, kterých je 17. Hodně se snížil počet obchodů s potravinami v roce 2019, je to způsobeno tím, že obchodníkům se vyplatí mít smíšený obchod na vesnici s veškerým zbožím než jen s potravinami. Počet nepotravinářských obchodů se za rok 1989 a 2019 o moc nezměnil. Součástí každé obce by měl být kulturní dům, kde se konají různé obecní akce, ale v SO ORP Šternberk se bohužel v každé obci nenachází. V roce 1989 jich bylo 15, zatímco v roce 2019 jich bylo 16. U počtu knihoven je to velmi podobné, kdy v roce 1989 jich bylo 15 a v roce 2019 už jen 14. Pošt se nachází v daných obcích velmi málo. Zvýšil se počet kadeřnictví, masáží a autoopraven za posledních třicet let.

Některé obce v SO ORP Šternberk jsou dobře vybavené službami. Hodně obcím neschází základní služby pro jejich vývoj. Vybavenost není tak dramatická.

7. ZÁVĚR

Tato bakalářská práce se zabývala problémem vybavenosti službami v obcích v SO ORP Šternberk. Problematika byla šetřena pomocí dotazníků, které vyplňovali starostové nebo starší občané daných obcí. Data z dotazníku byla prozkoumána jak z roku 1989, tak i z roku 2019 a porovnána s webovými stránkami obcí a pozměněna. Bylo potřeba nastudovat si zahraniční a domácí knihy, články na zadané téma. Některá data v práci byla použita z Českého statistického úřadu.

SO ORP Šternberk byla prozkoumána a vložena geografická data území. Práce popisuje fyzickogeografické a sociekonomické faktory na území Šternberska. V práci jsou uvedeny nejznámější firmy, které se nacházely v regionu, také se zde nachází úbytky a přírůstky obyvatel v obcích za uvedené období.

Bakalářská práce se v empirické části zabývala vybaveností konkrétních služeb v SO ORP Šternberk. Týkalo se to těchto odvětví a to školství, zdravotnictví, maloobchodu, sociální péče, kulturního zařízení, sportovního zařízení, ubytování, stravování a ostatních služeb. Získaná data byla zpracována graficky, a to formou map v letech 1989 a 2019. Podle počtu obyvatel byly obce rozděleny do 5 kategorií dle Českého statistického úřadu, které jsou zaznamenány početně v tabulkách.

8. SUMMARY

This bachelor’s project dealt with the problem of equipment services in municipalities in SO ORP Šternberk. The issue was investigated by questionnaires completed by mayors or older citizens of the municipalities. The information from 1989 and 2019 were compared. Furthermore, the data were researched both in 1989 and 2019 and compared with the websites of the municipalities and changed. It was necessary to study foreign and local books and articles on the given topic. Some data, in this project, were used from the Czech Statistical Office.

SO ORP Šternberk has been researched and the geographical data of the territory were inserted. The project describes physico-geographical and socio-economic factors in the territory of Šternberk. The work lists the most famous companies, which were located in the region. Moreover, there are decreases and increases in population in the municipalities during that period.

In the empirical part, the bachelor project dealt with the equipment of specific services in SO ORP Šternberk. It covered education, health, retail, social care, cultural facilities, sports facilities, accommodation and catering, and other services. The data obtained were processed graphically in the form of maps of 1989 and 2019. The municipalities were, by population, divided into 5 categories, according to the Czech Statistical Office, and numerically recorded in tables.

9. SEZNAM LITERATURY

BINEK, Jan a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. ISBN 80-251- 19-5.

GREGORY, Derek, Ron JOHNSTON, Geraldine PRATT, Michael WATTS and Sarah WHATMORE eds., 2011. The dictionary of human geography. John Wiley & Sons.

KALECKÝ, Lukáš. Středisková soustava osídlení – moderní utopie, nebo tradiční nástroj uspořádání prostoru? Deník veřejné správy [online]. Praha: Triada, 2012 [cit. 2020-06-13]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6544450

KRIŽAN, František, Kristína BILKOVÁ, Gabriel ZUBRICZKÝ, Martin RIŠKA a Peter BARLÍK. (2014): Identification and mapping of food deserts in rural areas: a case study from Slovakia. Geographia Technica, 9, 54-59.

KRIŽAN, František, Ladislav TOLMÁČI a Viliam LAUKO. (2009): Potravinársky maloobchod v rurálnom prostredí: kvalita nakupovania. Acta geographica Universitatis Comenianae, č, 53, pp.35-45.

MAŘÍKOVÁ, Pavlína. (2005): Vylidňování českého venkova – minulost a současnost. In: Svatoš, M., Boháčková, I., Sborník prací z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy XIV. 1.vyd., pp. 554-559.

Město Libavá [online]. Město Libavá: Galileo Corporation, 2020 [cit. 2020-05-15]. Dostupné z: http://www.mesto-libava.eu/

Návštěvnost památek v krajích ČR. In: Nipos: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2020 [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné z: https://statistikakultury.cz/wp- content/uploads/2020/06/PAMATKY_navstevnost_2019.pdf

Olomoucký kraj: města a obce Olomouckého kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2009. ISBN: 978-80-254-8949-9.

PADDISON, Andrew and Eric CALDERWOOD. (2007): Rural retailing: a sector in decline?. International Journal of Retail & Distribution Management, 35(2), pp.136-155.

PERLÍN, Radim, Silvie KUČEROVÁ a Zdeněk KUČERA. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, č. 2, s. 161–187.

SO ORP Šternberk: Povodňový plán SO ORP. Elektronický digitální povodňový portál (EDPP) [online]. Brno: EDPP.CZ, 2020 [cit. 2020-05-15]. Dostupné z: https://www.edpp.cz/orpstrn_charakteristika-zajmoveho-uzemi/

SVOBODOVÁ, Hana a kol. Synergie ve venkovském prostoru. 1. vyd. Brno: GaREP, spol. s r.o., 2011. ISBN: 978-80-904308-8-4

SZCZYRBA, Zdeněk. Maloobchod v České republice po roce 1989 – vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN: 80-244- 1274-8.

TOUŠEK, Václav, Josef KUNC, Jiří VYSTOUPIL a kolektiv. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN: 978-80-7380-114-4.

VAISHAR, Antonín ed. Současný stav a vývojové tendence jihomoravského venkova. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2011. ISBN: 978-80-7375-537-9.

ŽENKA, Jan, Ondřej SLACH a kolektiv autorů. Rozmístění služeb v Česku. 1. vyd. Ostrava: En Face, 2018. ISBN: 978-80-87264-74-4.

ŽENKA, Jan, Ondřej SLACH a Vendula REICHOVÁ. (2016): Rozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny. XIX. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách – sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, p. 522–528.

10. PŘÍLOHY

Příloha 1: Demografické údaje obcí SO ORP Šternberk Hustota Obec 1980 1991 2000 2010 2018 Rozloha zalidnění Babice 373 394 396 433 449 6,0 75,5 Domašov nad Bystřicí 500 461 470 516 488 16,0 30,6 Domašov u Šternberka 269 277 297 308 337 11,8 28,6 Hlásnice 127 136 149 210 229 2,8 83,0 Hnojice 573 558 576 595 637 9,7 65,4 Horní Loděnice 309 302 338 358 343 18,2 18,9 Hraničné Petrovice 205 164 151 145 146 12,2 12,0 Huzová 639 637 645 630 579 34,4 16,8 Jívová 609 532 551 565 591 15,3 38,7 Komárov 160 164 170 164 207 1,5 138,9 Lipina 129 105 102 143 175 9,9 17,6 Lužice 366 330 386 341 396 5,2 76,9 Město Libavá (Libavá) 895 912 1262 1108 598 29,3 20,4 Mladějovice 622 620 665 668 718 10,4 68,8 Moravský Beroun 2827 3 523 3 487 3 261 2 957 51,2 57,7 Mutkov 13 22 39 54 49 5,6 8,7 Norberčany 430 385 367 343 259 22,4 11,6 Řídeč 179 141 169 190 192 7,3 26,4 Strukov 202 179 158 150 146 0,5 275,5 Štarnov 603 556 577 653 766 9,9 77,5 Šternberk 13808 14 611 14 371 13 668 13 495 48,8 276,6 Žerotín 443 415 445 432 464 7,9 59,0 Celkem SO ORP Šternberk 24281 25424 25771 24935 24221 336,1 1485,0 Zdroj: ČSÚ, historický lexikon obcí, SO ORP Šternberk, vlastní zpracování

Příloha 2: Počet obyvatel v SO ORP Šternberk v letech 1995–2018

Počet obyvatel Obec 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Babice 397 393 390 401 403 396 408 413 405 405 411 410 418 424 430 433 452 463 460 452 455 463 466 449 Domašov nad Bystřicí 460 459 454 458 469 470 485 492 482 486 481 480 484 485 518 516 502 501 503 497 512 499 501 488 Domašov u Šternberka 279 288 298 301 300 297 283 286 285 287 293 294 304 300 299 308 310 314 326 325 319 326 332 337 Hlásnice 140 144 145 148 148 149 142 136 138 140 152 156 178 182 188 210 213 216 209 207 212 221 218 229 Hnojice 556 567 570 577 589 576 566 579 579 571 570 576 574 583 601 595 605 619 623 620 638 629 637 637 Horní Loděnice 306 322 322 326 348 338 340 338 348 349 348 344 356 359 362 358 349 350 340 332 344 333 326 343 Hraničné Petrovice 160 157 157 155 154 151 147 152 145 144 143 137 139 142 145 145 145 142 136 132 129 131 136 146 Huzová 629 636 641 653 653 645 653 652 638 622 621 633 632 624 620 630 611 607 595 578 579 581 579 579 Jívová 549 555 565 561 554 551 541 541 544 559 555 545 547 566 556 565 565 583 577 582 575 580 586 591 Komárov 164 169 167 171 172 170 166 151 150 152 149 149 150 156 158 164 167 176 178 172 167 169 199 207 Lipina 103 100 99 98 105 102 117 122 120 120 127 128 134 140 150 143 152 147 154 171 171 174 172 175 Lužice 337 345 350 366 374 386 354 350 351 357 361 366 360 339 337 341 346 360 358 373 369 384 388 396 Město Libavá (Libavá) 1318 1320 1319 1308 1301 1262 1230 1201 1213 1186 1182 1157 1155 1149 1130 1108 1068 1046 1004 972 929 587 603 598 Mladějovice 658 663 663 666 667 665 645 644 637 641 635 618 652 655 672 668 684 683 683 700 702 714 712 718 Moravský Beroun 3 527 3 527 3 505 3 489 3 464 3 487 3 401 3 407 3 369 3 325 3 309 3 332 3 312 3 311 3 298 3 261 3 189 3 134 3 118 3 087 3 048 3 043 2 985 2 957 Mutkov 33 24 23 23 25 39 43 45 45 44 41 46 46 44 52 54 54 51 49 49 51 52 51 49 Norberčany 364 367 370 359 364 367 355 350 360 350 345 346 345 347 340 343 325 319 298 294 279 260 267 259 Řídeč 162 169 173 171 171 169 164 168 168 166 171 173 173 191 194 190 194 199 196 203 204 203 199 192 Strukov 158 159 162 162 160 158 157 154 153 157 161 162 158 157 152 150 139 142 145 143 142 141 142 146 Štarnov 569 576 575 579 576 577 579 585 576 583 599 602 610 631 632 653 668 670 682 703 729 734 755 766 Šternberk 14 489 14 508 14 436 14 401 14 365 14 371 14 095 14 015 13 967 14 005 13 872 13 878 13 864 13 834 13 745 13 668 13 605 13 548 13 507 13 545 13 551 13 476 13 481 13 495 Žerotín 438 442 447 448 454 445 444 444 454 457 459 459 460 451 440 432 433 433 439 456 463 464 464 464 Celkem 25 796 25 890 25 831 25 821 25 816 25 771 25 315 25 225 25 127 25 106 24 985 24 991 25 051 25 070 25 019 24 935 24 776 24 703 24 580 24 593 24 568 24 164 24 199 24 221 Zdroj: ČSÚ, historický lexikon obcí, SO ORP Šternberk; vlastní zpracování

Příloha 3: Vybavenost obcí SO ORP Šternberk školami v letech 1989 a 2019

Základní škola Mateřská škola Obec 1989 2019 Ročníky 1989 2019 Babice 1 1 5 1 1 Domašov nad Bystřicí 1 0 0 1 1 Domašov u Šternberka 1 0 0 1 1 Hlásnice 0 0 0 0 0 Hnojice 1 0 4 1 1 Horní Loděnice 0 0 0 1 1 Hraničné Petrovice 0 0 0 0 0 Huzová 1 1 2 1 1 Jívová 1 1 5 1 1 Komárov 0 0 0 0 0 Lipina 1 0 0 1 0 Lužice 0 0 0 1 1 Město Libavá 1 1 9 1 1 Mladějovice 1 1 4 1 1 Moravský Beroun 1 1 9 1 1 Mutkov 0 0 0 0 0 Norberčany 1 0 0 1 0 Řídeč 1 0 5 1 1 Strukov 1 0 4 1 0 Štarnov 1 1 4 1 1 Žerotín 1 1 5 1 1 Celkem 15 8 - 17 14 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 4: Vybavenost obcí SO ORP Šternberk zdravotnictvím v letech 1989 a 2019

Specializovaná Praktický lékař Praktický lékař pro Zubní lékař zdravotnická pro děti a dorost dospělé Obec zařízení 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Babice 0 0 0 0 0 0 0 0 Domašov nad Bystřicí 1 0 1 1 1 0 1 0 Domašov u Šternberka 0 0 0 0 0 0 0 0 Hlásnice 0 0 0 0 0 0 0 0 Hnojice 1 0 1 1 0 0 0 0 Horní Loděnice 1 0 0 0 0 0 0 0 Hraničné Petrovice 0 0 1 0 0 0 0 0 Huzová 1 0 1 0 1 0 1 0 Jívová 1 0 1 0 0 0 0 0 Komárov 0 0 0 0 0 0 0 0 Lipina 0 0 0 0 0 0 0 0 Lužice 0 0 0 0 0 0 0 0 Město Libavá 1 0 1 1 0 0 0 0 Mladějovice 1 0 0 0 0 0 0 0 Moravský Beroun 1 1 2 2 2 2 2 2 Mutkov 0 0 0 0 0 0 0 0 Norberčany 0 0 0 0 0 0 0 0 Řídeč 0 0 0 0 0 0 0 0 Strukov 1 0 1 0 0 0 0 0 Štarnov 0 0 0 0 0 0 0 0 Žerotín 1 0 1 1 0 0 0 0 Celkem 10 1 10 6 4 2 4 2 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 5: Vybavenost obcí SO ORP Šternberk sociálními službami v letech 1989 a 2019

Ostatní sociální Domov důchodců Obec služby 1989 2019 1989 2019 Babice 0 0 0 0 Domašov nad Bystřicí 0 0 0 1 Domašov u Šternberka 0 0 0 0 Hlásnice 0 0 0 0 Hnojice 0 0 0 0 Horní Loděnice 0 0 0 0 Hraničné Petrovice 0 0 0 0 Huzová 0 0 0 0 Jívová 0 0 0 0 Komárov 0 1 0 0 Lipina 0 0 0 0 Lužice 0 0 0 0 Město Libavá 0 0 0 0 Mladějovice 0 0 0 0 Moravský Beroun 0 0 1 1 Mutkov 0 0 0 0 Norberčany 0 0 0 0 Řídeč 0 0 0 0 Strukov 0 0 0 0 Štarnov 0 0 0 0 Žerotín 0 0 0 0 Celkem 0 1 1 2 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 6: Vybavenost obcí SO ORP Šternberk stravováním a ubytováním v letech 1989 a 2019

Restaurace Hospoda Ubytovací zařízení Obec 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Babice 0 0 1 2 0 0 Domašov nad Bystřicí 0 0 1 1 0 0 Domašov u Šternberka 0 0 1 1 0 1 Hlásnice 0 0 0 0 0 0 Hnojice 0 1 1 0 0 0 Horní Loděnice 1 1 0 0 0 0 Hraničné Petrovice 0 0 1 1 1 2 Huzová 1 1 1 1 0 1 Jívová 0 0 1 1 0 0 Komárov 0 0 0 1 0 0 Lipina 0 0 0 1 0 0 Lužice 0 0 2 0 0 0 Město Libavá 0 0 1 1 0 0 Mladějovice 1 1 0 0 0 0 Moravský Beroun 1 1 2 3 2 0 Mutkov 0 0 1 1 0 0 Norberčany 0 0 2 1 0 0 Řídeč 0 0 1 1 0 0 Strukov 0 0 1 0 0 0 Štarnov 0 0 1 2 0 0 Žerotín 0 0 1 1 0 0 Celkem 4 5 19 19 3 4 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 7: Vybavenost obcí SO ORP Šternberk maloobchodem v letech 1989 a 2019

Ostatní obchody s Nepotravinářské Smíšené zboží Obec potravinami prodejny 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Babice 0 0 1 0 0 1 Domašov nad Bystřicí 1 1 1 1 2 0 Domašov u Šternberka 1 1 1 1 0 0 Hlásnice 1 0 1 0 0 0 Hnojice 1 0 0 1 2 0 Horní Loděnice 1 0 0 0 0 0 Hraničné Petrovice 0 0 1 1 0 0 Huzová 0 0 1 1 0 0 Jívová 2 0 0 1 1 1 Komárov 0 0 1 1 0 0 Lipina 0 1 0 0 0 0 Lužice 0 1 1 0 0 0 Město Libavá 0 0 1 1 0 0 Mladějovice 0 0 1 1 1 0 Moravský Beroun 5 1 0 6 6 8 Mutkov 0 0 0 0 0 0 Norberčany 0 0 2 0 0 0 Řídeč 1 1 0 0 0 0 Strukov 0 0 1 0 0 0 Štarnov 1 1 0 1 0 0 Žerotín 0 0 1 1 0 0 Celkem 14 7 14 17 12 10 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 8: Vybavenost obcí SO ORP Šternberk kulturním zařízením a poštou v letech 1989 a 2019

kulturní dům knihovna pošta Obec 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Babice 1 1 1 1 0 0 Domašov nad Bystřicí 0 1 1 1 1 1 Domašov u Šternberka 1 1 1 0 0 0 Hlásnice 1 1 0 0 0 0 Hnojice 0 0 1 1 1 1 Horní Loděnice 1 1 1 1 1 1 Hraničné Petrovice 1 1 1 1 1 0 Huzová 1 0 1 1 1 1 Jívová 1 1 1 1 1 1 Komárov 0 1 0 1 0 0 Lipina 1 1 0 0 0 0 Lužice 0 0 1 1 0 0 Město Libavá 1 1 1 0 1 1 Mladějovice 1 1 1 1 1 1 Moravský Beroun 1 1 1 1 1 1 Mutkov 0 0 0 0 0 0 Norberčany 1 1 0 0 0 0 Řídeč 0 0 0 1 0 0 Strukov 1 1 1 0 0 0 Štarnov 1 1 1 1 0 0 Žerotín 1 1 1 1 0 0 Celkem 15 16 15 14 9 8 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 9: Vybavenost obcí SO ORP Šternberk ostatními službami v letech 1989 a 2019

Víceúčelové Kadeřnictví, Autoopravna Kryté hřiště Obec masáže hřiště 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Babice 0 0 0 0 0 1 0 0 Domašov nad Bystřicí 1 0 0 0 0 1 0 0 Domašov u Šternberka 0 0 0 0 0 1 0 0 Hlásnice 0 0 0 0 0 1 0 0 Hnojice 1 0 0 0 1 1 1 1 Horní Loděnice 1 1 0 0 1 1 0 0 Hraničné Petrovice 0 0 0 0 1 2 0 0 Huzová 1 0 0 0 0 1 0 0 Jívová 1 0 0 1 0 0 0 0 Komárov 0 1 0 0 0 0 0 0 Lipina 0 0 0 0 0 1 0 0 Lužice 0 1 0 1 2 1 0 0 Město Libavá 0 1 0 0 0 0 0 0 Mladějovice 0 0 0 0 0 1 0 0 Moravský Beroun 1 5 0 1 2 2 0 0 Mutkov 0 0 0 0 0 0 0 0 Norberčany 0 0 0 0 0 0 0 0 Řídeč 0 0 0 0 0 1 0 0 Strukov 1 0 0 0 1 0 0 0 Štarnov 1 1 0 0 0 1 1 1 Žerotín 1 1 0 0 1 1 0 0 Celkem 9 11 0 3 9 17 2 2 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 10: Dotazník Vybavenost obcí službami

Bakalářská práce – Služby ve venkovském prostoru Šternberska Marcela Šestáková – Matematika se zaměřením na vzdělávání a Geografie, Univerzita Palackého v Olomouci Obec: Datum:

Před revolucí Kategorie Základní charakteristiky Současnost - 2019 - 1989 Mateřská škola / počet tříd Školství Základní škola / počet tříd Kulturní dům Kulturní zařízení Knihovna Sportovní zařízení Víceúčelové hřiště / kryté hřiště Praktický lékař pro děti Praktický lékař pro dospělé Zdravotnictví Zubní lékař Specializovaná zdravotnická zařízení Domov důchodců Sociální péče Sociální služby jiného druhu Ubytovací zařízení Hotel / Penzion Restaurace Stravovací zařízení Hospoda Kavárny / Cukrárny Prodejny potravin Maloobchodní zařízení Prodejny smíšené Prodejny nepotravinářské Kadeřnictví Ostatní služby Pošta Služby jiného druhu