MASARYKOVA UNIVERZITA

Pedagogická fakulta

Katedra historie

Historie tenisu na Boskovicku

Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce: Vypracoval: PhDr. Marek Vařeka, Ph.D. Radim Urbánek

Anotace

Bakalářská práce se zabývá historií tenisu na Boskovicku, blíže pak oddílu v Boskovicích, které leží v okresu Blansko 30 km severně od Brna. Úvodní kapitola studuje vývoj tenisu od jeho počátků ve světě a snaží se poukázat na důležité události v jeho počátcích. Následující část mapuje tenis na území Českých zemí, kde se začal hrát, jak pokračoval jeho vývoj v podobě zakládání tenisových klubů a pořádání turnajů, které podporovaly jeho oblíbenost. Poslední kapitola je o vývoji tenisového klubu v Boskovicích, od prvních zmínek a založení klubu, jeho každoročním chodu, úspěšností v mistrovských utkáních družstev a herním vývoji hráčů v soutěžích. Poslední část je o dobudování areálu, jak ho známe v dnešní podobě.

Klíčová slova: Vznik tenisu, vývoj, cizina, České země, Boskovicko, oddíl Boskovice, turnaje, týmové soutěže.

Abstract

The Bachelor thesis deals with tennis history of the region of Boskovice, closer on the club in Boskovice, which belongs to the district of Blansko 30 km north from Brno. The introductory chapter studies the development of tennis from its starts in the world and it tries to point out important events in its beginnings. The next part charts the evolution of tennis in the Czech lands, where it all started, how its development continued in form of the establishment of tennis clubs and organizing tournaments, which were supporting its popularity. The last chapter is about the progress of tennis in the club of Boskovice from its first mentions and the establishment, its every year functioning, the success in the team competitons and playing progress of individual players in competitions. The final part observes the building of the club’s grounds into the nowadays shape.

Key words: origin of tennis, development, foreign lands, Czech lands, region of Boskovice, Boskovice club, tournaments, team competitions.

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne …………………… …………………………

podpis

Poděkování

Děkuji vedoucímu práce PhDr. Marku Vařekovi, Ph.D. za cenné připomínky a podporu při tvorbě bakalářské práce.

Obsah

Úvod ...... 6

Rozbor pramenů ...... 8

Rozbor literatury ...... 12

1. Historie tenisu ve světě ...... 16

2. Historie tenisu v Českých zemích ...... 23

3. Historie tenisu na Boskovicku ...... 33

3.1 Tenis v Boskovicích ...... 33

3.1.1. Dobudování areálu ...... 59

Závěr ...... 67

Prameny a literatura ...... 69

Prameny...... 69

Literatura ...... 70

Časopisy ...... 72

Vzpomínky pamětníků ...... 73

Brožury ...... 73

Elektronické zdroje ...... 73

Resumé ...... 75

Seznam příloh...... 77

Úvod Tenis v dnešní době hraje velké množství lidí po celém světě. Ve své kolébce, Velké Británii, měl ideální podmínky ke svému zrodu. Ekonomicky silná země, zejména Anglie, byla země pokroku. Zelené trávníky skýtaly ideální možnost pro jeho rozvoj. Po vydání patentu 1874 jako oficiálního sportu, se tenis i tak teprve rozvíjel. Ovlivňovaly jej hry z nejrůznějších koutů světa, ale písemné doklady jsou zejména z Anglie, Francie, Itálie a Španělska. Dnes patří k tenisu neodmyslitelně raketa, ale ne vždy k němu byla potřeba, míče byly z nejrůznějších materiálů. Turnaj ve Wimbledonu, který se konal roku 1877, byl prvním větším turnajem v tenisu. Dva roky po něm se konal první tenisový turnaj u nás v Chocni na východě Čech. Nijak významný turnaj to sice nebyl, ale víme, že tenis už se hrál i na našem území. Místa, kde se začal hrát tenis, byly většinou trávníky v zámeckých zahradách šlechty, ale už po roce 1890, konkrétně 1893 vznikl první český klub s názvem I. Č. L. T. K. Praha se sídlem na pražském ostrově Štvanice. Ve stejném roce byly založeny kluby i v Plzni a Olomouci, v Brně to bylo o rok později. A naši hráči dosahovali úspěchů ještě v dobách za Rakousko-Uherska. Tato bakalářská práce se zabývá tenisem na Boskovicku, blíže pak klubem v Boskovicích v letech 1926–1977, ale dochované zprávy jsou již před 1. světovou válkou z roku 1913. Uvedené časové ohraničení jsem zvolil, protože v roce 1926 byl založen tenisový klub a v roce 1977 byl dobudován areál tak, jak v hlavních rysech stojí i dnes. Boskovice se nachází na jižní Moravě, přibližně 30 km severně od Brna. Boskovice byly okresním městem, ale od roku 1960 jsou součástí okresu Blansko. Práci tvoří tři kapitoly. První mapuje, jaké jsou dosud poznatky o vzniku tenisu a jeho následném vývoji. Další kapitola obsahově plynule přechází k tenisu v Českých zemích ještě za Rakousko-Uherska a pokračuje až do dnešní doby. Třetí, nejobsáhlejší kapitola se zabývá tenisem na Boskovicku a poté se zaměřuje na oddíl v Boskovicích na jeho celou historii po dobudování areálu. Téma jsem si zvolil, protože mě zajímá sport obecně. Tenis i sám hraji a k tématu mám z osobního hlediska velice blízko. Zmapuji, jak se tenisový oddíl vyvíjel, kde má kořeny, kdo se zasloužil o vývoj tenisu v Boskovicích, co ovlivňovalo chod klubu, jak si vedla družstva v soutěžích, jak moc se dotýkaly klubu politické změny. Další hlavní složkou bude, co se každý rok v tenisovém klubu odehrálo za turnaje, mistrovské zápasy družstev všech kategorií a jaké starosti byly

6 s fungováním klubu. Poslední etapou, kterou se budu zabývat, je dostavba areálu a to kdo se na ni podílel, kolik času se strávilo jeho stavbou, jaké byly finanční částky a starosti s obstaráním potřebných věcí ke stavbě dvorců. Cílem práce je podat ucelený obraz o vývoji tenisu v Boskovicích a ukázat jak vypadalo budování klubu, snaha o co nejlepší výsledky v soutěžích družstev i turnajů jednotlivců, sportovní činnost a seznámení s každoročním chodem úpravy areálu až do slavnostního otevření nových dvorců roku 1977. Prameny z Národního muzea a kronika tenisu v Boskovicích mi byly při vypracování práce základním stavebním kamenem. V knihovnách Moravské zemské v Brně, Blansku a Boskovicích jsem z literatury dohledal další zajímavé informace.

7

Rozbor pramenů Pro vznik této práce mi sloužily prameny z Národního muzea Archivu sportu a tělesné výchovy a kronika tenisové oddílu TJ Minerva Boskovice, klubu, jenž se dnes nazývá LTC Velen Boskovice. Z materiálů Národního muzea se jedná o inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1889 – 2007+. Sbírka je rozdělena do sedmi kartonů. V této bakalářské práci jsem použil pouze první karton. Na začátku samotné sbírky jsou uvedeny základní informace o vývoji tenisu na našem území a informace o materiálech samotných. Největší část sbírky tvoří písemnosti týkající se Československé lawn-tenisové asociace a novinové výstřižky. Sbírka obsahuje i tisky darované Janem Kodešem.1 Nejstarší archiválie se nachází v kartonu číslo 1 a je zahrnuta i v této práci. Jde o propozici z turnaje, který se konal 4. – 6. října 1895. Pozvánka na turnaj je vyrobena z tenkého papíru a je to dvojlist velký 30 x 20 cm popsaný jednostranně, kdy písmena jsou vytisknuta černou barvou. Je psaná německy a sděluje nám, že se bude konat Mistrovství zemí Koruny české (Meisterschaft der Böhm. Kronländer) a jmenuje členy výboru (auschuss). Oznamuje nám, že se na tomto mistrovství soutěžilo v disciplínách dvouhry mužů, čtyřhry mužů, dvouhry dam, čtyřhry dam a smíšené čtyřhry. Turnaj byl určen pro amatérské hráče. Stanovy Prvního Českého Lawn-Tennis Klubu v Praze (oficiálně založen roku 1893) mají 12 stránek o velikosti 16 x 10 cm, ale tento tisk je z roku 1904, kdy „C. k. místodržitelství v Čechách stvrzuje, že spolek svrchu jmenovaný dle stanov těchto po právu trvá.“ První část (§ 1) informuje o jménu, sídlu klubu a jednací řeči. Zákládající věta pak zní „První Český Lawn-Tennis Klub“ v Praze; jednací řeč česká, sídlo Praha.2 Rozpis X. Mezinárodního lawn-tenisového turnaje se skládá ze čtyř stran tenkého papíru o rozměrech 30 x 20 cm. Je psán česky. První strana obsahuje informace, že se turnaj konal na ostrově Štvanici ve dnech 14. – 17. května 1904 a byl pořádán turnajovým výborem Prvního Českého Lawn Tennis Klubu v Praze. Vrchním rozhodčím byl p. Ing. Jaroslav Jahn. Povrch dvorce byl označen jako „písčitý“ a míče, se kterými se hrálo „Ayres Championship“. Druhý list obsahuje

1 Národní muzeum, inventář č. 84 NAD č. 184, Tenis 1889 – 2007+. (dále jen NM, inventář č. 84, inv. č,) 2 NM, inventář č. 84, inv. č. 1. 8 hrací plán (pavouk)3 je k Mistrovství zemí koruny České, kde kromě jména hráčů je uveden i titul, například u jména Jana barona Ringhoffera, který byl na turnaji nejvýše nasazeným hráčem. V turnaji startovalo 20 hráčů. Další list zobrazuje vyrovnávací dvouhru pánů, soutěž. Čtvrtá strana je vyhrazena pro reklamu nejrůznějších podniků.4 Obzvláště cennou archiválií je ta z Mistrovství zemí koruny České z roku 1909, kde jsou zapsány, ačkoliv obyčejnou tužkou, všechny výsledky. V tu chvíli si člověk uvědomí, že mu prochází rukama kus historie. Materiál je tvořen pěti listy tenkého papíru, popsaných vždy z jedné strany, každý z nich o velikosti 30 x 20 cm. první list tvoří výsledky z Mistrovství zemí koruny České roku 1909. Zajímavostí je, že Ladislav Žemla je v nějakém z kol zapsán pod jménem Rázný, jelikož tehdy studentovi nepříslušelo, aby student hrál tuto hru, hrál tudíž pod tímto pseudonymem. Nad výsledky turnaje jsou uvedeni dosavadní vítězové Mistrovství a to od roku 1896, to nám tedy potvrzuje, že první ročník se musel hrát roku 1895. Součástí Mistrovství bylo doslovně „Mistrovství král hlav města Prahy“, jež vyhrál J. Hainz, nebylo méněcenné, protože v semifinále porazil Zdeňka Žemlu, reprezentanta, který je v některých kolech zapsán pod pseudonymem Jánský. I dvouhra dam je vyplněna výsledky, kdy před jejich příjmeními je uveden i jejich rodinný stav, zkratka „sl.“ znamená slečna a „pi“ paní. Turnaj vyhrála sl. M. Vaňková, která pak hrála ještě jeden zápas s obhájkyní z předešlého roku se slečnou Masarykovou. Čtyřhru mužů jasně ovládli bratři Žemlové.5 Archiválie z roku 1910 je taktéž z Mistrovství koruny České a je tvořena dvěma listy o velikosti 30 x 20 cm z tenkého papíru a na pavouku jsou opět dopsány tužkou jednotlivé výsledky zápasů každého kola. Ve finále se měli utkat bratři Žemlové, ale pod jménem Rázný je napsáno w.o., což znamená, že vítězství dosáhl bez boje. Mistrovství královského hlavního města Prahy je dalším listem této tohoto materiálu, kdy slova „královského“ a „hlavního“ jsou zkráceny na král. a hlav.6 Další část, z prvního kartonu sbírky Tenis 1889–2007+, kterou jsem zařadil do práce je list, jenž se nazývá „I. ČLTK Praha. Od „pravěku“ po dnešek.“ Mapuje celou historii po rok 1991. Je z tvrdého papíru a má jednu stranu.7

3 Pavoukem se myslí vyřazovací část, kdo prohraje, v turnaji končí. 4 NM, inventář č. 84, inv. č. 10. 5 NM, inventář č. 84, inv. č. 11. 6 NM, inventář č. 84, inv. č. 12. 7 NM, inventář č. 84, inv. č. 25. 9

První stanovy Československého lawn-tenisového svazu z roku 1906 mají 12 stránek o velikosti 15 x 8 cm. Kromě titulní strany, která je z pevného papíru a v tmavě zelené barvě, jsou pravidla na 12 stranách. Rozděluje se do šestnácti bodů a jsou schváleny výnosem c. k. místodržitelství v království Českém ze dne 9. března 1906. Společně s těmito stanovami je v Národním muzeu uložen ručně psaný dopis, který svolává na den 15. 5. 1906 „Českým klubům lawn tenis pěstující!“ valnou hromadu na 15 hodin do kavárny „Louvre“ v Praze na Ferdinandově třídě.8 Seznam České lawn-tenisové asociace zvolený na ustavující schůzi dne 15. května 1906 je na jednom listu běžného papíru se jmény výboru asociace.9 Dalším pramenem z Národního muzea je bulletin České lawn-tenisové asociace o šesti stranách tvrdého papíru s rozměry 20 x 16 cm. Je psán dobovou češtinou a obsahuje fotky Ladislava Žemly-Rázného a slečny Masarykové- Gariggové. Kronika boskovického tenisu, je vedle pramenů z Národního muzea mým dalším důležitým pramenem. Kniha, tehdejšího klubu „Lawn – Tennis – Klub Boskovice.“, který byl ustanoven 24. 4. 1926,10 má rozměry 29 x 20 cm, široká je 4 cm. Obal (vazba) je ze dřeva a je obalený látkou, kterou pak dělí černý kožený pruh o šířce 1 cm a nachází se 4 cm od hřbetu archiválie. Hřbet je kožený, zaoblený, začíná 4 cm od levého okraje knihy, pokračuje na zadní stranu vazby, kde je taktéž ohraničen černým koženým páskem o šířce 1 cm. Barvu má hnědo-oranžovou. Listy jsou z tvrdého papíru. Kniha je napsána rukou a v českém jazyce. Má 178 stran včetně prvních čtyř a 17–18 strany, které jsou prázdné. Kronika zahrnovala rámec mého tématu do strany 124., kdy se dobudovaly kurty v takové podobě, v jaké je můžeme vidět i dnes. Kronika je psána od roku 1931 a začíná datem 1926. Podle písma a stylistické úpravy můžeme usuzovat, že kroniku do roku 1977, které je obsaženo v práci, psal jeden člověk. Autorem je Bedřich Coufal, který byl v letech 1963 – 1967 předsedou oddílu.11

8 NM, inventář č. 84, inv. č. 27–28. 9 NM, inventář č. 84, inv. č. 29. Jména jednotlivých členů a jejich funkce jsou již uvedeny na straně 11 této práce 10 Později se klub nazýval TJ Minerva Boskovice a dnes se jmenuje LTC Velen Boskovice. 11 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 16. shoduje se i s JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. s. 6. i s Miroslavem Legnerem, který byl předsedou oddílu. 10

V kronice je z roku 1926 zapsáno ve stručnosti to stejné, co ve stanovách při zakládání oddílu. Na první straně jsou nalepeny i dvě známky Československé republiky, které jsou označeny razítkem okresní politické správy v Boskovicích. Stanovy mají čtyři strany popsané vždy z jedné strany a jsou vloženy do kroniky. Klub má §14 ustanovení a to jméno a sídlo, účel a prostředky, členy spolku, práva členů, povinnosti členů, přijímání členů, kdo přestává být členem, správa spolku, co přísluší valné hromadě, jaké mají členové výboru povinnosti, §11 ustanovení je slovo škrtnuto tak, že nelze přečíst, ale jedná se nejspíše o revizory účtů, §12. jsou zvláštní ustanovení, další je, co bude oddíl dělat, rozejde li se, poslední je smírčí soud. Další datum, které se v kronice nachází, je 1932, kdy následujících 20 stran je věnováno dění v klubu až do roku 1962. Od roku 1963 už je každý rok sepsán zvlášť a do roku 1967 je kronice, co chtěl klub vytvořit, členy výboru oddílu, jak se hrálo na dvorcích, od kdy do kdy se hrálo. V roce 1964 přibylo do informací o uplynulém roce činnost tenisového oddílu, počet hodin jak byly kurty využity a výsledky utkání. Roku 1966 byl pořádán první větší turnaj v rámci elitexiády. Autor se zabývá sportovní výkonnostní stránkou družstva. Rok 1967 byl věnován hlavně zápasům závodního družstva. Od roku 1968 až do roku 1977 je vedena hlavně o mistrovských zápasech a vytíženosti kurtů. Obsah kroniky o každém roce se drží šablony, co v předešlých letech od roku 1963, ale jsou odděleny vždy nadpisem, aby byly zřetelně vidět. Přibyly odstavce „plán s úkoly“ nebo „plán činnosti“ na rok následující, „složení výboru“ pro každý rok. Zajímavostí je, že od roku 1968 se u některých jmen objevuje zkratka „s.“, což znamená „soudruh“. Od roku 1973 se nachází v dokumentu stať o politicko-výchovné práci, budovatelské činnosti a sportovní činnosti. Budovatelská činnost hlavně proto, že se už začaly dobudovat další dva dvorce a sportovní činnost shrnovala, jak družstvo hrálo za uplynulý rok. Část o mistrovských zápasech a zlepšení každého hráče je vždy nejdelší. Část o budovatelské činnosti se stávala delší a delší vzhledem k cílu vybudovat dva nové dvorce, které se roku 1977 slavnostně otevřely. Nahlédl jsem i do kroniky tenisového oddílu Spartak Adamov, abych si ověřil informaci o příchodu Jana Jeřábka z Břeclavi a poté jeho přestupu do Adamova. Kronika Má rozměry 29 x 20 cm široká je 5 cm, ale popsáno je 21 stran. Nejstarší datum v ní je z roku 1880.

11

Rozbor literatury Kniha od Antonína Štěpančíka, jak už napovídá název, mapuje historický vývoj tenisu v Přerově.12 Začíná od úplných počátků tenisu jako takového. Jsou zde obsaženy informace, které v ostatních knihách použité v této bakalářské práci nenajdete. Denisa Linhartová ve své knize „Tenis“ popisuje historický vývoj tenisu, pokračuje v popisu tenisového vybavení od raket, míčů, hřišt až po pravidla hry – to tvoří první pětinu knihy. Zbytek je věnován technice základních tenisových úderů, pohybu po dvorci, dvouhře, čtyřhře, radám trenérům, takže se hodí i pro lidi, kteří se o tenis zajímají i aktivně.13 Skvělá knížka nejen pro začínající tenisty je ta od Svatopluka Stojana a Josefa Brabce a popisuje, jak probíhal trénink dříve.14 Práce Prof. PhDr. Karla Paulíka se zabývá psychologií sportu obecně a tady jsem našel podobnosti s udržením slušného chování na kurtu.15 Důležité je i chování v oddílu i mimo kurt.16 K této práci byly přínosné v tom, že na počátku jsou informace o historii tenisu. Obecný vývoj tenisu ve světě popisuje kniha s názvem „Zlatá kniha tenisu“ od Stanislava Chvátala a Františka Kreuze.17 Popisuje počátky tenisu až přes úspěchy našich tenistů ještě před založením Československé republiky. Dozvídáme se o veškerém vývoji tenisu i na našem území. Kniha mapuje tenis až do prosince roku 1992 z pohledu českých tenisových reprezentantů. Autoři při psaní této knihy kladli důraz na vyzdvižení úspěchů v týmových soutěžích. Kniha je vydaná v roce 1993, tudíž úspěchy, kterých dosahují čeští tenisté v posledních letech, tam být obsaženy nemohou. V kronice letovického tenisu je vložen dokument Deutscher tennisbund,18 ve kterém je popsáno, jaké rozměry má mít tenisový dvorec, jak vysoko má být napnuta síť na krajích a ve prostřed a další cenné informace hodící se při budování tenisového dvorce. Ellis Wasson píše o historii moderní Británie od roku 1714. Zabývá se veškerým děním na ostrovech a knihu píše tak, jak sám říká, „aby ji pochopil každý

12 ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009. 13 LINHARTOVÁ, Denisa: Tenis. Praha 2009. 14 STOJAN, Svatopluk a Josef BRABENEC: Tenis zdravým rozumem. Praha 1999. 15 PAULÍK, Karel: Psychologie sportu. Ostrava 2006. 16 NAVRÁTIL, Stanislav a Jan MATTIOLI: Problémové chování dětí a mládeže. Praha 2011. 17 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993. 18 Deutscher tennisbund. 2000 Hamburg. In: Kronika tenisový oddíl Sokol Letovice. 12

čtenář, co doposud o Velké Británii nic nepřečetl.“19 Zmiňuje se o tom, že lidé si nechali do Anglie posílat nejen pro tenisové míče. Materiály „Historie tenisu na Blanensku“ přináší ucelený pohled na dění v každém klubu na okresu Blansko. Další kluby jsou kromě, Blanska a Boskovic, Letovice, a další.20 Josef Pilnáček píše o historii Blanska a zmiňuje se i o vzniku lawn-tenis klubu. Dále se v knize dočteme o historii hradu Blansek a dalších věcí týkající se historie Blanska.21 V dějinách Adamovských železáren od Miloše Krepse se dozvíme o počátku zpracování železné rudy a jeho vývoji v Adamově. Zmiňuje se o vedoucím Františku Titlovi, který byl vedoucím železáren a zasloužil se o vývoj tenisu v Adamově.22 Antonín Bruno přináší rodokmen rodiny Mensdorf-Pouillyů, který obsahuje jména členů rodiny, kdy nejstarší člověk v rodokmeni se narodil roku 1008.23 Podobné informace rodiny Mensdorf-Pouilly přináší i Radmila Švaříčková- Slabáková, která popisuje detaily života významnějších členů této rodiny s akcentem na boskovickou větev.24 František Emmert se zabývá dějinami 20. století. Zmiňuje se, jak na tom byly i tělovýchovné, potažmo ostatní sportovní oddíly.25 Benčík Antonín se zabývá otázkou pražského jara a čtenář se dozví, podrobný průběh o vývoji „socialismu s lidskou tváří“ v tehdejším Československu. Knihu zmiňuji, jelikož i v ní jsou informace o tenisu.26 „Boskovice v proměnách času“ mapují historický vývoj Boskovic do roku 1990, kdy byla kniha vydána. Je doprovázena i fotografiemi, se kterými si může člověk srovnat vývoj Boskovic.27 Knížka od Miloše Stehlíka popisuje zámek, hrad a okolí Boskovic.28 Vlastivěda Moravská od Jana Kniese skýtá zajímavý pohled na Boskovice, jak vypadaly v roce 1904.29 Kniha „Tak žilo město“ popisuje, podle

19 WASSON, Ellis: Dějiny moderní Británie od roku 1714 po dnešek. Praha 2010. 20 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. 21 PILNÁČEK, Josef: Paměti města Blanska a okolních hradů. Blansko 1927. 22 KREPS, Miloš: Dějiny Adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945. Brno 1976. 23 BRUNO, Antonín: Rodinný archiv Ditrichštejnů: a Dietrichštejn-Mensdorf-Pouillyů. Brno, 1979. 24 ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty: Mensdorffové-Pouilly v 19. století. Praha, 2007. 25 EMMERT, František: Průvodce českými dějinami 20. století. Brno, 2013. 26 BENČÍK, Antonín: Oprace Dunaj: aneb Internacionální vražda Pražského jara. Praha 2013. 27 BRÁNSKÝ, Jaroslav: Boskovice v proměnách času. Boskovice 1990. 28 STEHLÍK, Miloš: Boskovice – státní zámek a hrad, město a okolí. Boskovice 1953. 29 KNIES, Jan: Boskovský okres, In: Vlastivěda Moravská. Brno 1904. 13 autora, vše důležité, co se v Boskovicích nacházelo.30Kniha od Ladislava Hosáka, popisuje počátky dějin Boskovic.31 „České země v evropských dějinách“ podávají celkový pohled na naši zemi od konce první světové války. Kniha je pro zájemce o všeobecný přehled v otázce první poloviny 20. století.32 Ačkoliv název poukazuje na obyčejný zpravodaj, jedná se spíše o menší knížku popisující vývoj klubů v Jihomoravském kraji. Tato knížka byla vydána, jak již název napovídá, k výročí 90 letům založení prvního tenisového klubu u nás.33 Zdeněk Kárník napsal nejen knihu „České země v éře První republiky“. Kniha se zabývá obdobím v letech 1918–1929. I zde jsou důležité informace o tenisu v tehdejším Československu. A to konkrétně na straně 541.34 Další publikace, kterou napsal Jaroslav Bránský a je zahrnuta v této bakalářské práci je o komunitě Židů v Boskovicích a jejich odsunu za nacistického Německa. Kniha mi poskytla informace o tom, jakého původu byli hráči tenisového družstva Boskovic. V této knize se čtenář dozví adresy jejich bydliště, křestní jména a data narození.35 V knize o zámcích okresu Blansko se dozvíme nejen o jejich architektuře a interiéru. Podle vzhledu knihe se zdá, že bude obsahově stejná jako kniha o parcích od Františka Mlatečka, ale obsahuje informace z jiných oblastí.36 Ten v knize píše o zámeckých parcích na okrese Blansko. Dozvíme, mimo jiné, kde byl tenisový kurt v zámecké zahradě a co se s ním pak stalo. Boskovické zámecké zahradě je věnována největší část publikace.37 Jednoty proletářské tělovýchovy na okrese Blansko vyšly po smrti jejich autora Ladislava Toufara. Zabývá se událostmi v dělnickém tělocvičném hnutí a spartakiádami na okrese Blansko.38 Publikace Svaz základní a rekreační tělovýchovy

30 JUREK, Jaroslav: Tak žilo město. Boskovice 1960. 31 HOSÁK, Ladislav: Boskovice v dějinách. Boskovice 1969. 32 CUHRA, J., J. ELINGER, A. GJURIČOVÁ a V. SMETANA: České země v Evropských dějinách. Praha - Litomyšl 2006. 33JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Bulletin Jihomoravského tenisového svazu: k 100. výročí českého tenisu. Brno 1993. 34 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918–1938). Praha 2003. 35 BRÁNSKÝ, Jaroslav: Osud Židů z Boskovic a bývalého okresu Boskovického 1939–1945. Boskovice 1995. 36 HASOŇ, Zdeněk a Přemysl, REIBL: Zámky okresu Blansko. Boskovice 1999. 37 MLATEČEK, František: Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Boskovice 2000. 38 TOUFAR, Ladislav: Jednoty proletářské tělovýchovy na okrese Blansko. Blansko 1977. 14 se zabývá vývojem tělovýchovy u nás v letech 1956–1990.39 O spartakiádě z roku 1955 je dokument „Spartakiáda zvítězila!“.40 Publikace „Druhá světová válka“ od Vladimíra Nálevky popisuje události od počátků II. světové války až po září 1945.41 Dějiny protektorátu jsou shrnuty v díle od Jana Kuklíka, kde se dozvíme i podrobnosti o represích po zřízení protektorátu Böhmen und Mähren na našem území. I jaký měl vliv zřízení protektorátu na normální život občanů.42 Kniha Zrod velkoměsta se zabývá urbanizací, jež je spojená s průmyslovou revolucí. Je v ní vysvětleno, co je to buržoazní společnost.43

39 KOSTKOVÁ, Jarmila: Svaz základní a rekreační tělesné výchovy. Praha 2005. 40 VOŘÍŠEK, Karel: Spartakiáda zvítězila!. Bratislava 1955. 41 NÁLEVKA, Vladimír: Druhá světová válka. Pelhřimov 2014. 42 KUKLÍK, Jan: Dramatické i Všední dny protektorátu. Praha 1996. 43 HORSKÁ P., E. MAUR a J. MUSIL: Zrod velkoměsta. Praha – Litomyšl 2002, s. 259. 15

1. Historie tenisu ve světě Soutěživost byla lidem vlastní od nepaměti a významnou roli v ní hrály i hry míčové. Ty se v průběhu času vyvíjely a prapůvodní hry, podobné tenisu se dostaly do českých zemí s rytířstvím. V 15. a 16. století v našich zemích tak zdomácněly, že se hrály na všech šlechtických dvorech.44 Tenis se rozvíjel v nejrůznějších částech světa, ale kde vznikl, se dá jen odhadovat. S jistotou můžeme tvrdit, že nejvíce se rozvíjel na evropském kontinentu. Historické prameny ukazují, že ve starořeckých gymnáziích se hrála hra „schairistike“, Římané hráli „trigon“, Italové „giuoco del pallone“ nebo „giuoco de la corta“,45 Španělé „jeugo de pelata“ a Francouzi „jeu de paume“. Všechny tyto hry daly základ dnešnímu tenisu. Přibližně stejná byla velikost herní plochy, značné však byly rozdíly v odpalování míče. Zpočátku se odpaloval holou dlaní, pak rukavicí, ale to už se začínaly vyvíjet pálky a rakety.46 Na vývoj hry měla velký vliv francouzská hra „jeu de paume“, znamenající „hru dlaní“. Míčky byly z tvrdého korku, a protože se odpalovaly o stěnu,47 dalo by se říci, že tato hra by mohla být předchůdcem dnešního squashe.48 I v umění se objevily hry, které předcházely dnešnímu tenisu. Seneca napsal: „Dobrému hráči – míč nevrátíš?“ Ovidius: „Lehké míče se stejně odrážejí od velké rakety.“ Horacius: „Když tě začne nudit římská hra, pak hrej míčem, jak to již dříve staří Řekové dělali.“ Avicena se nechal ve svém díle slyšet, že „míčové hry převyšují všechny ostatní hry,“ Petrarca: „Dnes, kdy je již hra povolena, je možno hrát klidněji, ve zcela počestné pohodě.“ Při pohledu do obrazáren uvidíme, jak na rytině ze 14. století, jsou zobrazena dvě hřiště, na nichž se s největší pravděpodobností hraje – „jeu de paume“, rytina je uložena v Louvru.49 V Anglii je dochován obraz z roku 1641, znázorňuje Jakuba II., vévodu z Yorku, pozdějšího krále, jako osmiletého s raketou se zkrácenou rukovětí. Ještě starší je portrét Karla Maxmiliána, vévody Orleánského, dvouletého budoucího francouzského krále Karla IX., z roku

44 ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009, s. 5. 45 LINHARTOVÁ, Denisa: Tenis. Praha 2009, s. 7. 46 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 11. podobně se zmiňuje i KOROMHÁZOVÁ, Vanda a Denisa LINHARTOVÁ: Jak dokonale zvládnout tenis. Praha 2008, s. 7. 47 Hra podobná dnešnímu tenisu. V Anglii a Austrálii se nazývala royal tennis, dnes i real tennis, court tennis ve Spojených státech amerických a courte-paume ve Francii. 48 Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-11-2]. Dostupné z: . 49 Muzeum v Paříži. Patří mezi největší na světě. 16

1552, ale už i on drží v ručce raketu. Vášnivě se věnoval hře s raketou a míčem a patřil k nejlepším hráčům země. Na slavném anglickém zámku Windsor je dochována malba z počátku 17. století, která velice působivě znázorňuje tenisové hřiště. Malíř Goya namaloval obraz „Hra s míčem“ a v popředí je zobrazen mladík s oválnou raketou.50 Dílo „Dívka s raketou“ od Francouze Chardina je též obdivuhodné.51 Ve Florencii v galerii Uffizi je obraz „Smrt Hyacinta“ od Itala Tiepola, kde je v popředí již dokonale propracovaná raketa.52 I na obraze vlámského malíře Brueghela „Pád Ikarův“ je tenisová raketa,53 která už dokonale připomíná její dnešní podobu.54 Nejdůležitější byl míč, raketa zpočátku ani nebyla potřeba. Nevíme bezpečně, jak vypadaly míče v dávné historii, ale prameny nám napovídají, že byly zhotoveny z kůže, byly plněné mechem a dalšími rozmanitými materiály. Ludvík XI. dokonce vydal 24. června 1480 výnos, kterým nařídil všem výrobcům míčů, aby je dělali jen z dobré, kvalitní kůže a zajistili též správnou vycpávku. Nesměla obsahovat písek, křídu, kovové zbytky, vápno, otruby, mech, prach nebo hlínu. Z počátku 14. století je v Itálii dochován míč, který byl již sešitý z několika dílů. S rozvojem zájmu o tuhle hru vzrůstal i zájem výrobců hlavně v Anglii, Americe a Francii. První anglický míč značky Slazenger je z Wimbledonu 1902.55 Tato značka dodnes vyrábí a dodává míče pro grand slam ve Wimbledonu.56 Míč byl v počátcích odpalován většinou holou dlaní, ale častá zranění nutila hráče, aby si dlaně obvazovali kůží nebo látkou. Pak přišly na řadu rukavice a po nich všelijaké pálky, ze kterých se vyvinula raketa.57 Italové tvrdí, že právě oni to byli, kdo přišel na název – raketa. Rakety, které se začaly blížit těm dnešním, se objevily v Itálii ve 14. století, jejich dřevěný rám byl vypleten napjatými zvířecími střívky. O dvě stě let později se už rakety s dlouhým držadlem a oválnou úderovou plochou těšily širšímu zájmu u zámožnějších obyvatel, kteří hráli tenis přes síť v

50 Francisco José de Goya y Lucientes žil 1746–1828. 51 Jean Chardin obraz namaloval roku 1740. Jeho rozměry jsou 82x66. 52 Giambattista Tiepolo žil 1752-1753. 53 Pieter Bruegel starší žil 1525 – 1569. 54 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu, Praha 1993, s. 12. 55 Tamtéž, s. 12. 56 Tzv. turnaje velké čytřky (Australian open, French open, Wimbledon, US open). Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-2-11]. Dostupné z: . 57 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 12. vývojem tenisové rakety se zabývá i Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 17 interiérech.58 I tady nám historie nabízí řadu nádherných raket minulosti. Ta od francouzského krále Karla IX. nese dokonce přesné datum 1552, ve Francii mají dochovanou raketu z roku 1583, to se také prvně setkáváme s oválným tvarem, navíc je již vypletena. V roce 1675 prosazoval italský hráč Mitelli z Bologne jako novinku otvory v rámu rakety a velice si zakládal na umělecky zpracovaném držadle, poprvé obaleném kůží. V roce 1886 byla zkoušena raketa se zkoseným tvarem. V roce 1900 se však výroba znovu jednoznačně vrátila k oválným tvarům. V té době udávaly tón rakety vyráběné v Anglii pod značkou Dowling, ve stejné době dominovaly ve Francii rakety firmy Mass, které si udržely bezkonkurenční postavení až do roku 1910. Kolem roku 1930 byl prvně použit místo dřeva kov, ve stejných letech se v Austrálii na čas vracejí ke zkosené raketě. V roce 1969 přišla firma Spalding s další novinkou – raketa byla vyrobena z aluminia.59 Místa, kde se začal hrát tenis, byla velmi rozdílná. Můžeme prohlásit, že kolébkou tenisu se stala Anglie, kde se tento sport hrál poprvé. V Praze, ale i na českém venkově, bylo vybudováno velké množství míčoven. Dodnes se zachovala renesanční míčovna z dob Rudolfa II.60 na Pražském hradě,61 kterou postavili Bonifác Wohlmut a Ulrico Aostali. Druhou nejstarší míčovnou v republice je míčovna v Horšovském Týně, postavena počátkem 17. století.62 Hra podobná tenisu se hrála v Čechách již v 16. století, dokumentují cestopisy našich prvních cestovatelů Martina Kabátníka a Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, kteří píší o cestě bratří Šternberků do Francie, Belgie a Anglie, podniknuté v roce 1662, takto: „Přijdouce 20. junii do města Calis pan hrabě Norbert s panem Lamboyem (jenž jim dělal průvodce) do polhauzu šli v něm jednu partii za dvě hodiny sehráli, odkad k kapucínům na mši, ji vyslyšíc též i drobet dýl se tu zdržíc a s kvadriánem jejich rozprávějíce k obědu do kvartýru došli.“63 Rozdílné byly rozměry hřišť a míčoven ve Francii, Anglii i Itálii. Nejstarší ověřený údaj je z Londýna, kde rozměry míčoven anglických králů Hampton court z roku 1529 měly délku 29,29 m a šířku 9,77 m. Mnohem větší rozměry měla pak

58 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 59 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 12. 60 Rudolf II. Habsburský v letech 1576–1611 český král. Jako sídelní město si zvolil Prahu. 61 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: . 62 Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 63 ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009, s. 5. 18 míčovna v Louvru, která v roce 1555 omezovala délku hrací plochy na 36,93 m a šířku na 12,24 m. Pak se rozměry hřiště mnohokrát měnily a v roce 1877 se první Wimbledon hraje již na dvorci obdélníkového tvaru 23,77 x 8,23 m, tedy na kurtu s rozměry, které jsou úzkostlivě střeženy až do dnešní doby. I výška sítě se měnila, víme například o nařízení z 16. století, které předepisovalo, že síť nesmí být nikdy zcela napnuta, naopak musí tvořit oblouk a uprostřed má mít výšku prsou obou hráčů, připomínala spíše badminton.64 Teprve v roce 1883 byla snížena na 91 cm uprostřed a 123 cm u postranních sloupků,65 Netrvalo ale dlouho a bylo rozhodnuto, že síť má mít délku 12,8 m, postranní sloupky ji udržují ve výšce 1,07 m a uprostřed je pomocí pět centimetrů širokého plátěného pruhu stažena do předepsané výšky 91 cm.66 Pruh je pevně přichycen k zemi kovovým očkem.67 Ital Antonio Scanio a britský major Walter Clopton Wingfield výrazně ovlivnili vývoj pravidel. Scanio žil v 16. století v malé severoitalské vesnici Salo v Lombardii, byl nadšeným hráčem „pallone“,68 hrané tehdy ještě dlaní. Když se později stal univerzitním studentem v Padově, trávil všechen svůj volný čas v míčovně. Právě on je považován za autora prvních pravidel, od těch dnešních se v mnohém liší, ale základ mají stejný. Tedy za první míč obdržel hráč 15 bodů, za druhý 30 a za třetí 40 bodů. I podle Scania za stavu 40:40 musel hráč získat dva dobré míče za sebou. Antonio Scanio se svými pravidly uspěl, postupně se podle nich hrálo skoro všude a s různými úpravami vydržela až do roku 1873.69 Od roku 1870 je již tenis považován za sport, když se začaly vyrábět míče z gumy.70 Major Walter Clopton Wingfield ovlivnil nejen vývoj tenisových pravidel. V roce 1873 bylo britskému majorovi čtyřicet let. Rod Wingfieldů měl v anglické společnosti dobré postavení. Walter pěstoval jízdu na koni, věnoval se honitbám, fandil mnoha sportům, ale nijak úspěšný nebyl. Přátelé si jednou stěžovali, že leží tolik krásných anglických trávníků ladem. V jednom časopise se dočetl o nové hře podobné dnešnímu tenisu, kterou redaktor viděl hrát na šlechtickém sídle, jen tak,

64Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: . 65 Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-11-2]. Dostupné z: . 66 Síť je veprostřed vysoká 0,914 m – Deutscher tennisbund. 2000 Hamburg. 67 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 13. 68 „Pallone“ je hra podobná tenisu. 69 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 13. 70 Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-11-2]. Dostupné z: . 19 bez pravidel. To inspirovalo Wingfielda natolik, že dostal nápad na vytvoření nové hry, kterou nazval sphairistike (sféristika) nebo lawn tennis.71 Požádal příslušný úřad o vystavení patentu a 23. února 1874 byl majoru Wingfieldovi udělen patent č. 685.72 Ihned po jeho vydání nechal rozmnožit ve velkém nákladu brožuru o této hře, aby se dostala do povědomí nejširší veřejnosti. V 19. století, kdo si to mohl dovolit, posílal si do Británie nejen pro tenisové míčky.73 Během následujícího roku se jeho pravidla prodala do Ruska, Indie, Číny a Kanady.74 Současně uzavřel smlouvu s firmou French and Co. v Londýně, která zajišťovala prodej tenisových potřeb a vydala k tomuto účelu i první tenisový ceník.75 Ale ani patent majora Wingfielda ještě zdaleka neřešil dnešní tenis. Hra se brzy ujala, ale čím získávala více příznivců, tím se rozšiřoval i tlak na změnu pravidel. Některá tehdejší pravidla se blížila pravidlům volejbalu – např. bod mohla získat jen podávající strana.76 O rok později se mění tvar hřiště, pole pro podání a příjem je již na obou stranách dvorce, podává se úhlopříčně. Ujednotila se i základní pravidla počítání, zmizela ztráta podání. Na úpravách má největší zásluhu jednatel England croquet clubu Julian Marshall.77 Od roku 1874 už nedošlo k žádným změnám, které by výrazně ovlivnily hru, dvakrát bylo pouze změněno pravidlo o chybě nohou v roce 1903 a 1958.78 Výraznou změnou ale bylo pravidlo o zkrácené hře tie- breaku,79 které omezilo délku jednotlivých setů. Tento nový systém byl zaveden na zkoušku v roce 1970 a od roku 1980 je používán na všech světových turnajích.80 Kde má kořeny název tennis? První historicky doložený záznam máme z roku 1325 z Florencie, kde italští a francouzští rytíři trávili volné chvíle náruživou hrou –

71Tenisový klub Kruh [online]. 2013, [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: . Lawn v překladu znamená „trávník“. 72 Česká televize [online]. 1991 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/892107-hrajte-s-nami-tenis/490221176140001/. K výsílanému pořadu jde o vysvětlení jeho obsahu. 73 WASSON, Ellis: Dějiny moderní Británie od roku 1714 po dnešek. Praha 2010, s. 177. 74 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 75 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ. Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 13. Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-11-2]. Dostupné z: . 76 Ani ve volejbalu už toto pravidlo neplatí. 77 Dnes tenisový klub nese název All England Lawn Tennis and Croquet Club, na jehož kurtech se hraje Mezinárodní mistrovství Anglie více známé pod názvem Wimbledon. 78 Hráč nesmí při podání překročit čáru. 79 Tie-break přichází na řadu za stavu 6:6, hraje se do sedmi bodů. 80 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ. Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 13. 20 tennez, což v překladu znamená, berte, chytejte.81 V roce 1399 zaznamenal anglický vyslanec John Gower ve své básni Chvála míru: „Vítězství nebo porážka při hře tennez nejsou rozhodnuty, pokud není míč v klidu.“ Na začátku 15. století se pak ještě objevuje název – tynnez, v roce 1482 dokonce tenys. Z roku 1548 pochází archivní sbírka, podle které si následník trůnu Francie objednal tunu – „tennysových míčů“. Hodně odborníků hledá souvislosti mezi výrazy tennez a latinským teneo (držím). Angličtí Historikové prohlašují, že Angličané převzali od Francouzů zdvořilé zahájení hry starofrancouzským slovem – tenis. Ale proč si ve Francii nevytvořili vlastní název pro tuto hru, zůstává otázkou.82 Je velice těžké zjistit, kdy a kde vznikl definitivní název – tenis.83 Historické prameny sice známe, ale rychlé rozšíření tohoto sportu zapříčinilo i to, že nemůžeme přesně vystopovat podíl jednotlivých zemí na definitivním názvu. Jedno je ale jisté, v roce 1874 major Wingfield při svém patentním návrhu použil oficiálně názvu – lawn-tennis.84 Můžeme prohlásit, že kolébkou tenisu se stala Anglie a název lawn- tennis protože se hrálo převážně na trávě.85 Přes nečekaný rozvoj tenisu, nebyly původní hry zcela zapomenuty. V Itálii na venkově dál hrají hru „pallone“,86 v Belgii „balle au tamis“,87 v obou případech se stále hraje míčem a holou dlaní. Stejnou hru pěstují i ve Španělsku. V okolí italského Piemontu, stejně jako v Bergamu se hraje „pallone elastico“,88 míč se odráží dlaní nebo rukavicí. „Tamburin“ se hraje ve Francii a Itálii také až do dnešní doby.89 Tenis sice zvítězil, ale kořeny, ze kterých vzešel, žijí.90 Velké datum zrození světového tenisu – je 9. červenec 1877, kdy byl ve Wimbledonu uspořádán první velký turnaj s názvem I. Mezinárodní mistrovství

81 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: . 82 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 14. 83 JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Květen 1995, č. 5. Příloha: Výlet do let třicátých. s. 4. Zde se dozvídáme, že název tenis s jedním „n“ se vyvinul až na našem území. 84 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 14. V Anglii lawn- tennis s dvěma „nn“. 85Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: . 86 Pallone byla jedna z nejpopulárnějších her v Itálii té doby. První pravidla jsou datována do roku 1555. 87 Hra „balle au tamis“ se vyskytla v 15. a 16. století, kdy na území Flander pobývala španělská vojska. 88 Pallone elastico = pallapugno leggera – hraje se dlaní a připomíná spíše vybíjenou. 89 Tamburin = tamburello – hraje se s malými pálkami dodnes na severu Itálie. 90 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 14. 21

Anglie v lawn-tenisu.91 All England club byl založen v roce 1868 na hřišti ve Worple Road Wimbledon, původně se tam hrál jenom croquet, ale i zde vzrůstal zájem o novou hru – lawn-tenis.92 Z klubové kroniky se dovídáme, že každý účastník turnaje musel mít vlastní odpovídající oblečení, raketu a střevíce bez podpatků. Turnaj měl 22 účastníků, počasí ale turnaji nepřálo, finálové utkání bylo dohráno až 19. července 1877. Závěrečnému zápasu bylo přítomno asi 200 diváků. Ve finále porazil Spencer Gore jednoho ze zakladatelů,93 Williama Cecila Marshalla 6:1, 6:2, 6:2.94 Zápas netrval ani hodinu. Za rok se přihlásil dvojnásobný počet účastníků. Byl to i důležitý rok anglického tenisu – v roce 1878 byla v Londýně svolána ustavující schůze anglické Lawn-tenisové asociace, která převzala v dalších letech kontrolu nad pravidly a všemi rozhodujícími záležitostmi kolem tenisu.95

91 Znám pod jménem Wimbledon. 92 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 15. 93 Spencer Gore je první vítěz Wimbledonu. O rok později prohrál ve finále. Přezdívá se mu „otec volejů“. 94 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 15. kniha Wimbledon Compedium. 2006 uvádí výsledek 6/1, 6/2, 6/4. 95 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 15. 22

2. Historie tenisu v Českých zemích Teprve druhá polovina 19. století vytvořila podmínky pro rozvoj politického a kulturního života ve společnosti. Tím vznikl prostor pro organizování široké palety zájmových aktivit. Velkým impulzem pro další rozvoj tělovýchovy a sportu v českých zemích bylo založení Tělocvičné jednoty pražské v roce 1862, která byla v roce 1864 přejmenována na Sokol pražský. Spojovací podmínka provozování sportovních aktivit v Sokole – společná prostná – však nebyla pro řadu sportovců akceptovatelná, a proto postupně dochází k vytváření samostatných organizačních struktur jednotlivých sportů.96 Dva roky po Wimbledonu se hrál první lawn-tenisový turnaj u nás,97 událo se tak v roce 1879 v Chocni v zámeckém parku knížete Kinského. Byl to první turnaj v Čechách, stejně jako v celém Rakousko-Uhersku. Vlna tenisového zájmu se nemohla vyhnout ani našim zemím, míčovny byly postaveny i v Čechách a dodnes můžeme obdivovat tu na Hradčanech. Tenis na palubové podlaze se hrál i na zámku v Litomyšli, kde byl k těmto účelům upraven jeden ze sálů.98 V roce 1884 se hrál tenis v Čechách na 483 dvorcích. Bylo to všude tam, kde měla tehdejší šlechta své zámky, zahrady a parky. Na konci devadesátých let se tenis na území Čech rozvíjí opravdu rychle, hraje se však jen na soukromých hřištích a jeho příznivci pocházejí ze šlechtických rodin.99 V letech 1890–1893 se podařilo založit, přes odpor rakouských úřadů, první české sportovní, a tedy i tenisové kluby. Mnohdy neměly schváleny klubové stanovy. Ale tenis se už na našem území hrál.100 Historii organizovaného tenisu evidujeme od roku 1893.101 První kluby jsou známy z Prahy. Český lawn-tenisový Cercle se sídlem na pražském Střeleckém ostrově, Český lawn-tenisový kroužek, později klub, který založil a vedl dr. Rössler- Ořovský, Mezinárodní lawn-tenisový Cercle ve Hvězdičkách, Pražský klub společenský, bruslařský-závodní a lawn-tenisový na Letné, Mezinárodní lawn-

96 ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009, s. 5. 97 Choceň se nachází přibližně 40 km východně od Pardubic. 98 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 99 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 15. stejnou situací se zabývá ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009, s. 5. Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 100 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 15. 101 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 23 tenisový kroužek v Malostranské Zbrojnici, ze kterého se později stal Německý lawn-tenisový klub Prague, národnostně smíšený Nosticův a Lobkowitzův kroužek na pražské Štvanici vyvíjel také tenisovou činnost,102 stejně jako spolek Regata na Židovském ostrově. Jako poslední se utvořil německý lawn-tenisový Cercle v pražské Heinovce.103 Tenis se však nehrál pouze v Praze. Kolem roku 1890 dala v Brandýse nad Orlicí postavit paní Rösslerová na vlastní náklady tenisový dvorec. Ve stejné době byl učiněn pokus vybudovat první dvorec v Chrudimi a 21. dubna 1891 byl založen řádný tenisový oddíl při Sportovním klubu Chrudim. V roce 1891 se konal v Plzni mezinárodní turnaj v tenise, který se hrál na hřišti v kasárnách. Německý Prager presse z roku 1925 jej považoval za první tenisový turnaj v celém Rakousko- Uhersku, přitom klání v Chocni v roce 1879 nebere Prager presse vůbec na vědomí.104 Turnaj v Plzni se hrál za velkého zájmu diváků a v roce 1893 se plzeňští tenisoví zájemci sdružují v samostatný tenisový odbor při Českém klubu velocipedistů. Na Obzině, vedle budovy Střelnice byly v krátké době vybudovány dva tenisové dvorce.105 V roce 1893 poručík rakouské armády Josef Cífka uspořádal exhibiční utkání nové hry, které se ve světě říká lawn-tenis. A kdo ji ještě neznal, tak se s ní mohl seznámit. Hra se všem líbila a odbor při Českém klubu velocipedistů rychle vypracoval stanovy, které byly schváleny okresním hejtmanem.106 Skutečně prvním samostatným tenisovým klubem byl I. Český lawn-tenisový klub Praha (I. Č. L. T. K. Praha). Jeho začátky spadají již do roku 1891, kdy byl dr. Rössler-Ořovský přeložen do Prahy.107 V roce 1892 pronajal od německého klubu na Židovském ostrově108 tři tenisová hřiště a současně založil Český lawn-tenisový klub. O rok později se spojuje s Českým lawn-tenisovým Cercle a vzniká tak I. Č. L. T. K. Praha. Má sídlo na Střeleckém ostrově a zpočátku osmdesát členů. V roce 1894 se nový klub stěhuje do Holešovic-Buben na pozemky závodní dráhy cyklistů. Od

102 Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007, č. kartonu 1, inv. č. 25. (dále jen NM, inventář č. 84, inv. č.). 103 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 15. 104 Prager presse byly německé noviny vydávané v Československu v letech 1921–1939. 105 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 16. 106 Tamtéž, s. 16. 107 NM, inventář č. 84, inv. č. 1. V informacích o sbírce je uvedeno, že ve stejném roce 1893, jako pražský klub, byl založen klub i v Olomouci a Plzni, o rok později v Brně. 108 Od 60. let 20. století nese název „Dětský ostrov“. 24 roku 1894 se pořádají mezinárodní lawn-tenisové turnaje.109 Již v roce 1895 uspořádal I. Č. L. T. K. Praha národní klubový turnaj a prvním přeborníkem se stal jeden ze zakládajících členů klubu, poručík Josef Cífka,110 ten co se svou vydařenou exhibicí pomohl rozvoji tenisu v Plzni. Turnaj se vydařil a pak se pravidelně konal na stejném místě až do roku 1900, kdy se klub znovu stěhoval. Roku 1900 se klubu naskytla mimořádná příležitost zakoupit už minimálně využívaný Lobkowitzův dvorec na ostrově Štvanici,111 ke kterému byly brzy přistaveny svépomocí další čtyři dvorce a zároveň i nová klubovna. Příjemné prostředí ostrova, jeho výhodná poloha ve středu města, brzy přilákala velký počet nových členů.112 J. Klenka v roce 1893 přeložil anglická pravidla a dodává, že I. Český lawn-tenisový klub byl jako jediný klub v Čechách i celém Rakousku s řádně uznávanými stanovami. Od té doby u nás vlastně existuje organizovaný tenis. V roce 1895 vznikl LTC Praha, německý klub DLTC113 Prag a organizovaný tenis se rozšiřoval po celém českém venkově.114 Praha a Plzeň mají největší zásluhy na založení české tenisové tradice, v Plzni navíc tenisový spolek změnil v roce 1898 své jméno na Českou lawn-tenisovou společnost v Plzni a o rok později dochází k další změně názvu – Český lawn- tenisový klub Plzeň. Když se ve městě začaly zakládat další tenisové kluby, zrodil se definitivní název I. Č. L. T. K. Plzeň.115 Tenis se rozvíjel i na dalších místech. V Klatovech se hrál tenis kolem roku 1888 v kasárnách, první záznamy jsou z roku 1893, nešlo však o českou tenisovou společnost. V Sušici se hrálo okolo roku 1900 na dvorci sirkařské továrny SOLO. V roce 1903 byl postaven tenisový kurt ve Šťáhlavech u Plzně. Ve stejném roce byl v Rokycanech založen lawn-tenisový odbor klubu velocipedistů a bruslařů. V Táboře se hrálo na prvních soukromých dvorcích Na sladovně už v roce 1899 a ve stejném roce byl založen i první tenisový klub. V Šumperku se hrál tenis už pět let předtím, v té době to ale byl Německý lawn-tenisový club Mohrisch-Schonberg. Pelhřimov měl první dvorec v roce 1900, po třech letech byly na tržišti u Pražské brány

109 NM, inventář č. 84, inv. č. 10. 110 NM, inventář č. 84, inv. č. 5. Program je psán v němčině. 111 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . v CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu, s. 16. je pouze napsáno, že se klub stěhoval. 112 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 16. 113 DLTC – Německý lawn-tennisový klub. 114 ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009, s. 5. jak se tenis rozšiřoval i v Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 115 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 16. 25 vybudovány další dva dvorce. V Pardubicích vybudoval první soukromý dvorec sportovní nadšenec baron Arthur Kraus a uspořádal na něm v roce 1896 první tenisový turnaj o titul královského města Pardubic. V Karlových Varech bylo na hřišti u gejzírparku v roce 1906 otevřeno šest tenisových dvorců. V Mladé Boleslavi byly první dva dvorce postaveny v sadech Na Štěpánce, v roce 1902 tam byl založen i první tenisový klub. V Přerově se o rozvoj tenisu postaral už v roce 1891 profesor místního gymnázia Chlumský, v roce 1899 byl ve městě obnoven klub českých velocipedistů a pilný profesor stál i u výstavby dalšího oploceného dvorce. V Dobřichovicích vznikl 1897 lawn-tenis Cercle.116 Tohle ale zdaleka nejsou všechna místa, která mají právo hlásit se k začátkům českého tenisu. Hrálo se i v Heřmanově Městci, na Hluboké, v Prostějově, Brně, Mariánských i Františkových Lázních, v Litoni u Karlova Týna, Cholticích, Českých Budějicích, tenis se hrál i na Moravě a Slovensku.117 Na Moravě se začalo hrát nejdřív v Brně, první zprávy máme z roku 1894, to bylo ale ještě v německém klubu BLTK v Lužánkách. V roce 1897 se ustavil Český tenisový kroužek, dvorec se nacházel v Pellicově ulici pod Špilberkem.118 V roce 1906 začal vyvíjet svou činnost První český sportovní klub Moravská Slávia v Pisárkách. V Olomouci mají první zmínky o tenisu z roku 1902, kdy na malém cvičišti v Envelopě byly pořádány sportovní studentské hry a v programu nechyběl ani tenis. V Prostějově začali s tenisem v roce 1900, hrál se sice jen na soukromých dvorcích, ale bylo jich nejvíce na celé Moravě. Veřejné tenisové dvorce byly postaveny jako součást klubu S.K. Prostějov až v roce 1911. V Kroměříži je dochována fotografie zájemců o tenis z roku 1900.119 Travnatý dvorec už náš tenis také znal. Hrálo se na něm od roku 1896, byl ve Velkých Popovicích.120 Postavil ho spolumajitel panství a pivovaru baron Ringhofer, jenž byl v té době jedním z nejlepších tenistů v Čechách. Na travnatém dvorci hráli i angličtí tenisté, kteří potvrzovali, že je kurt kvalitní.121

116 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 19. o stejné věci pojednává i ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009, s. 6. 117 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 19. 118 ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009, s. 6. v CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 20. se mluví o stejné věci, ale ulice je nazvána Policova, ale správně je Pellicova. 119 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 20. 120 Velké Popovice leží přibližně 30 km na jihovýchod od Prahy. 121 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 20. 26

Největší I. Č. L. T. K. Praha se snaží rozvíjet činnost. V Praze pak 20. září 1903 vzniká další samostatný český tenisový klub lawn-tenis Cercle Praha. V tomto období byl největším pražským tenisovým klubem německý Deutscher lawn-tenis club, který měl sídlo na Malé Straně. Každoročně tu byl pořádán tradiční turnaj, startovali na něm nejlepší hráči té doby, například pozdější vítěz Wimbledonu Australan Wilding,122 tenisté Anglie Roper-Barett,123 Ritchie,124 Beamish,125 Adams, Němci Kreutzer a bratři Kleinschrottové, stejně jako vynikající rakouský pár Wesselly-Kinzel, který byl považován za nejlepší dvojici Evropy té doby.126 Roku 1905 vyhráli, což bylo velké překvapení, bratři Žemlové, když mladší Ladislav a starší Zdeněk hráli pod pseudonymi Jánský a Rázný, protože jako studenti nesměli na oficiálních soutěžích startovat.127 Čeští tenisté v roce 1906 založili Českou lawn-tenisovou asociaci.128 V Národním muzeu je uložena kopie originálního dopisu, který svolává „zástupce klubů na valnou schůzi delegátů“ na den 15. června,129 první výbor České lawn- tenisové asociace měl složení: Dr. Václav Důras – předseda, Štika – místopředseda, Gruss – jednatel, Fifka – pokladník, Kulich, Gasser, Rössler-Ořovský – členové výboru, Schlecht, Zd. Einstein – revizoři účtů.130 Vznikla především zásluhou iniciativní akce dr. Václava Důrase, předsedy I. Č. L. T. K. Praha. Právě on už rok předem založil přípravný výbor Českých tenisových klubů a připravoval společně se zástupci českého tenisu jednotnou organizaci. 15. května 1906 se pak tento výbor sešel, aby schválil založení a zahájení činnosti České lawn-tenisové asociace.131 Červnový kongres Rakouského fotbalového svazu v roce 1908 vyloučil Český fotbalový svaz z Mezinárodní federace a současně byl vyhlášen bojkot českých tenistů. K vyhlášeným akcím se připojil i tenisový svaz říšsko-německý.132

122 Anthony Frederick Wilding – čtyřnásobný vítěz Wimbledonu. Padl na bojišti během první světové války. 123 Herbert Roper Barrett – trojnásobný vítěz Wimbledonu ve čtyřhře a vítěz olympijských her v Londýně 1908 taktéž ve čtyřhře. 124 Josiah George Ritchie – vítěz letních olympijských her v Londýně v roce 1908. 125 Alfred Beamish – finalista Australian open z roku 1912. 126 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 22. 127 Tamtéž, s. 22. 128 NM, inventář č. 84, inv. č. 27. V materiálu je i podpis Karla Robětína. Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 129 NM, inventář č. 84, inv. č. 28. 130 NM, inventář č. 84, inv. č. 29. 131 NM, inventář č. 84, inv. č. 5. o vzniku České lawn-tenisové asociace se dočteme i v CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 20. 132 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 23. 27

Za rok Dr. Rössler-Ořovský přihlásil Českou lawn-tenisovou asociaci za člena Anglického lawn-tenisového ústředí, tím se podařilo prolomit nesmyslný bojkot našeho tenisu. To umožnilo startovat našim tenistům i na olympijských hrách 1908 v Londýně. Kam odjeli Bohuslav Hybš, Karel Fuchs,133 Josef Gruss,134 Ladislav Žemla,135 Jaroslav Žemla, Zdeněk Žemla,136 Karel Vitouš a Josef Rössler-Ořovský První čtyři startovali v soutěži dvouhry mužů a byli vyřazeni v zahajovacích kolech. Někteří hráli pod pseudonymi.137 Diskriminace českého tenisu trvala až do roku 1910, kdy byla konečně zrušena. Od té doby mohli naši tenisté startovat všude. V tom roce hráli tenisté z Čech na sedmnácti turnajích. „Je dobré si připomenout, že v té době byl tenis ryze amatérským sportem. Každý z tehdejších reprezentantů měl civilní zaměstnání či studoval. Počet sedmnácti turnajů za rok je tedy hodně vysoké číslo.“ Do tenisového života se také zapojovaly další pražské a venkovské kluby, tenis se hrál v každém větším městě, vzrůstal počet turnajů, právě tak jako byly častější meziklubové a meziměstské zápasy.138 Národní mistrovství se hrála ještě za Rakousko-Uherska, byla i tak označována jako Česká. Mistrovství Čech jako oficiální sportovní soutěž nikdy nebyla schválena, a tak byl vypsán již v roce 1894 turnaj, který nesl název „Mistrovství zemí Koruny české“. Tohle uskutečněné mistrovství můžeme prohlásit za první mistrovství Čech v tenise. Ladislav Žemla získal tento nejvyšší titul českého tenisu celkem osmkrát. Ve čtyřhře s dvěma partnery – bratrem Zdeňkem a J. Hainzem pak vybojoval jedenáct titulů. Konala se i mistrovství hlavního města Prahy v mužské i dámské dvouhře.139 V roce 1909 se rovněž konalo Mistrovství zemí koruny České, kdy ve dvouhře mužů zvítězil Zdeněk Žemla, který je v některých kolech zapsaný pod pseudonymem

133 Karel Ardelt Fuchs-Robětín – startoval na olympijských hrách 1912 a 1920. 134 Josef Gruss (lékař) – všestranný sportovec. Na olympiádě reprezentoval pod pseudonymem Josef Mičkovský. Po Guthu-Jarkovském byl druhým českým členem Mezinárodního olympijského výboru. 135 NM, inventář č. 84, inv. č. 30. Lawn-tenis. Orgán České lawn-tenisové asociace, ročník I., č. 1, 4, 6. s. 2. Ladislav Žemla – 1906 získal na olympiádě v Athénách bronzovou medaili v mužské čtyřhře a roku 1920 v Antverpách získal bronzovou medaili ve smíšené čtyřhře s Miladou Skrbkovou. Hrál pod pseudonymem Rázný. 136 Zdeněk Žemla - bratr Ladislava. Nastupoval pod pseudonymem Jánský. 137 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 24. Josef Rössler- Ořovský byl všestranný český sportovec a sportovní organizátor. Roku 1893 založil I. Český lawn tennis klub. 138 Tamtéž, s. 24. 139 Tamtéž, s. 24. 28

„Rázný“. Ve finále zvítězil nad J. Zsigmondym. V Mistrovství hlavního města Prahy zvítězil J. Hainz, který v semifinále vyřadil Zdeňka Žemlu, jenž je zapisován pod pseudonymem Jánský. Ve dvouhře žen vyhrála M. Vaňková, která pak prohrála s vítězkou z předešlého roku Masarykovou. Čtyřhru jasně ovládli bratři Žemlové.140 O rok později 1910, opět zvítězil Ladislav Žemla – Rázný ve finále nad svým sourozencem Zdeňkem Žemlou. V Mistrovství města Prahy zvítězil J. Just, který přehrál bratry Žemlovy, Ladislava Žemlu ve čtvrtfinále 8/6, 6/4 a Zdeňka Žemlu ve finále 6/3, 7/5, 1/0 scr.141 v roce 1920 se na dvorcích I. Č. L. T. K. konalo první mistrovství ČSR, které vyhrál Ing. Ladislav Žemla. Dr. Guth-Jarkovský, který byl od roku 1900 až do roku 1929 předsedou našeho olympijského výboru, vzpomínal, že již od samých začátků měla Česká lawn-tenisová asociace finanční potíže.142 Nejstarším a doslova prvním průkopníkem českého a později československého tenisu byl Ing. Ladislav Žemla. Narodil se v roce 1888 v Kladrubech a zemřel v Praze v roce 1955.143 První světová válka tenisový život ochromila, ale už 13. prosince 1918, krátce po skončení války se sešla mimořádná schůze dřívější České lawn-tenisové asociace, aby byly zahájeny přípravy k vytvoření nového řídícího tenisového orgánu.144 1. března 1913 byla do Paříže svolána jednání o ustavení „Fédération Internationale de Lawn-Tennis“ (FILT), jež existuje dodnes, sdružuje národní svazy v jeden celek.145 V roce 1977 se francouzské pojmenování změnilo v anglický název International Tennis Federation (ITF).146 Na jaře 1919 byla založena Československá lawn-tenisová asociace, která hned poslala přihlášku do Mezinárodní lawn-tenisové federace. Předsedou byl již podruhé zvolen prof. Dr. Jaroslav Just,147 který již byl v čele tenisu v roce 1912 a nyní tuto

140 NM, inventář č. 84, inv. č. 11. 141 NM, inventář č. 84, inv. č. 12. Finálový výsledek 6/3, 7/5, 1/0 scr. znamená, že soupeř utkání za tohoto stavu vzdal. 142 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 27. Najdeme i v Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-2]. Dostupné z: . 143 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 27. 144 Tamtéž, s. 30. 145 Tamtéž, s. 30. 146Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 147 Jaroslav Just se účastnil olympiád roku 1912 a 1920. 29 funkci zastával až do roku 1928. V krátké době byly vypracovány nové stanovy, které po několika doplňcích a změnách platily až do roku 1935.148 Ve stejném roce byla Československá lawn-tenisová asociace přijata za člena Mezinárodní lawn-tenisové asociace a zároveň se přihlásila do Davisova poháru.149 Konec strašlivé války uvítaly národy celého světa, rychle se znovu navazovaly mezinárodní kontakty a sportovní federace se snažily v co nejkratší době obnovit své soutěže.150 První olympijskou medaili získal náš tenis na VII. hrách v Antverpách v roce 1920. Byla z bronzu a zasloužil se o ni pár Milada Skrbková a Ladislav Žemla ve smíšené čtyřhře, ten získal svoji první bronzovou olympijskou medaili na hrách v Londýně roku 1906,151 to však ještě nebylo v Československých barvách.152 Olympijským sportem byl tenis v letech 1896–1924 a po dlouhé přestávce zase až od roku 1988 v Jižní Koreji v Soulu,153 kde Miloslav Mečíř získal zlatou medaili ve dvouhře.154 V roce 1921 jsme vstoupili do Davisova poháru. Los nám určil za soupeře Belgii, které jsme podlehli,155 hrálo se na Štvanici. Roku 1924 jsme poprvé vyhráli nad týmem Nového Zélandu.156 Centrální dvorec I. Č. L. T. K. Praha, v jehož útrobách jsou dnes i kanceláře Českého tenisového svazu, se začal stavět na konci roku 1927. O rok později byl uveden do provozu. Měl kapacitu pět tisíc diváků.157 Pardubická juniorka neodmyslitelně patří k historii našeho tenisu, vedení Č. L. T. A. mělo zájem,158 aby se mladí pravidelně zúčastňovali turnajů. Bylo rozhodnuto, že se každoročně bude bojovat o titul mistrů ČSR chlapců do 21 let a děvčat do 20 let, současně s nimi byla vyhlášena další soutěž pro mladé do 16 let. První dva

148 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 31. o Jaroslavu Justovi je i v Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-11-2]. Dostupné z: . 149 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 31. 150 Tamtéž, s. 31. 151 Intenational Tennis Federation [online]. 2014. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: . Informace o Ladislavu Žemlovi. 152 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 32. 153 Miloslav Mečíř – bývalý profesionální tenista, který v letech 1982–1990 reprezentoval Československo. 154 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 155 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 32. 156 Tamtéž, s. 36. 157 Tamtéž, s. 41. 158 NM, inventář č. 84, inv. č. 27. Č. L. T. A. – Česká lawn tenisová asociace. 30 ročníky byly v letech 1924 a 1925 přiděleny brněnskému německému tenisovému klubu v Lužánkách. Ročníky 1926 a 1927 se již hrály v Pardubicích. V roce 1928 se sice hrálo v Mladé Boleslavi a v roce 1952 v Českých Budějovicích, ale jinak se o tenisových talentech budoucnosti vždy rozhoduje v Pardubicích. „Říká se, že kdo získá na dvorcích Pod Zámkem titul, ten se o svou tenisovou budoucnost bát nemusí.“ Dokazují to některá jména vítězů pardubické juniorky: Roderich Menzel,159 Josef Síba,160 Josef Caska,161 František Cejnar, Jaroslav Drobný,162 Jan Smolínský,163 Jiří Javorský,164 Jan Kodeš,165 Pavel Huťka,166 Jiří Hřebec,167 Tomáš Šmíd,168 Ivan Lendl,169 Tomáš Berdych,170 Miloš Mečíř, Olga Míšková, Jana Dvořáčková, Vlasta Kodešová, Renata Tomanová, Martina Navrátilová,171 Regina Maršíková, Hana Mandlíková, v roce 1984 vyhráli v Pardubicích Petr Korda a Jana Novotná.172 Na začátku třicátých let měla Č. L. T. A. v českých zemích 241 klubů, k tomu ještě musíme připočítat rovnou stovku klubů německých. Průměrný stav členů v jednom klubu byl tehdy odhadován na padesát členů a tak v té době hrálo tenis u nás asi 17 000 nadšenců.173 V roce 1932 došlo k rozhodnutí, v jakém jazyce bude rozhodčí hlásit skóre. Č. L. T. A. se na návrh Západomoravské tenisové župy usnesla, že na dvorcích v ČSR bude rozhodováno zásadně česky a anglicky jen tehdy, pokud u nás budou startovat cizinci. Na schůzi Č. L. T. A. bylo pak schváleno i nové názvosloví českého počítání, které bylo poprvé použito v roce 1933.174 Pro někoho je možná s podivem od jakého data se u nás uvažovalo o kryté tenisové hale. Roku 1932 dr. Novotný informoval novináře o své iniciativě – postavit

159 Roderich Menzel – 1928 se poprvé kvalifikoval do hlavní soutěže Wimbledonu. Roku 1932 se probojoval do semifinále Mezinárodního mistrovství Francie – známé jako French open. 160 Josef Síba se roku 1934 a 1939 probojoval ve Wimbledonu do třetího kola ve dvouhře. 161 Josef Caska – 1936 se probojoval ve Wimbledonu do čtvrtého kola ve dvouhře. 162 Jaroslav Drobný byl v letech 1949–1959 egyptským občanem. Všestranný sportovec, hrál lední hokej a tenis. Roku 1947 pomohl Československu získat první zlato z hokejového mistrovství světa, 1948 se zúčastnil olympiády. Jako tenista roku 1954 vyhrál Wimbledon a 1951 a 1952 French open. 163 Jan Smolínský byl členem Daviscupového týmu roku 1947, který vyhrál evropské pásmo. 164 Jiří Javorský roku 1957 s Věrou Sukovou-Pužejovou vyhrál smíšenou čtyřhru na Roland Garros. 165 Jan Kodeš ve dvouhře jedenkrát zvítězil ve Wimbledonu a dvakrát na Roland Garros. 166 Pavel Huťka pětkrát hrál hlavní soutěž Roland Garros a jedenkrát Wimbledon. 167 Jiří Hřebec byl ve světovém žebříčku nejvýše na 25. místě. 168 Tomáš Šmíd se roku 1984 dostal do čtvrtfinále Wimbledonu a roku 1980 se zasloužil o první vítězství Československa v Davisově poháru. 169 Ivan Lendl – osminásobný vítěz grandslamu. V roce 1992 obdržel americké občanství. 170 Tomáš Berdych – náš nynější nejlepší tenista, který se ve Wimbledonu probojoval do finále. 171 Martina Navrátilová – vyhrála osmnáct grandslamů. 172 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 42. 173 Tamtéž, s. 49. 174 Tamtéž, s. 49. 31 nové kryté dvorce v Praze na Klamovce. „Prohlédl jsem nedávno nejlepší evropské kryté haly v Hamburku, Berlíně, Brémách, Lipsku i v dalších německých městech.“ řekl náš tenista Dr. Novotný na setkání činovníků českého tenisu. Dohodli se, že hala bude mít podobnou konstrukci i rozměry jako hala brémská, večerní osvětlení bude podle haly hamburské a vytápění podle haly berlínské.175 Mnichovský diktát měl samozřejmě vliv i na tenis. Na území Čech ztratila asociace deset klubů, na Moravě a ve Slezsku to bylo také deset klubů. Na Slovensku jich bylo dvacet čtyři.176 Po odtržení našeho pohraničí sice čtrnáct žup zůstalo zachováno, ale počet klubů se snížil na 346. Z vedení Č. L. T. A. musel odejít Karel Robětín a byl nahrazen Vojtěchem Fifkou.177 Válka skončila a i náš tenisový život se začal znovu probouzet. Únorové události 1948 změnily směr vývoje našeho státu, zasáhly tvrdě do všech sfér života, samozřejmě i do sportu a ještě tvrději do tenisu. Doba po druhé světové válce se stala zlatou dobou tenisu a tenis se stal sportem pěstovaným nejširšími vrstvami a těší se dosud velkému zájmu.178 Mládežnický tenis měl v roce 1956 další premiéru, nadšení činovníci TJ Spartak Pelhřimov založili celostátní soutěž žáků a žákyň. Podle pardubického příkladu pomáhali hledat tenisové talenty.179 Toto mistrovství však nemělo takový ohlas jako pardubická juniorka a dnes se již nehraje. Nejvýznamnějším úspěchem v soutěži družstev byl náš postup do finále Davisova poháru v roce 1975, kde jsme podlehli Švédsku, a naše vítězství roku 1980,180 kdy jsme porazili Itálii. Tehdy byli našimi reprezentanty Ivan Lendl a Tomáš Šmíd. V roce 2012 přišlo druhé vítězství v DC po výhře ve finále nad Španělskem v 5. zápase Radka Štěpánka nad Almagrem.181 V roce 2013 jsme se opět radovali z dalšího vítězství v Davisově poháru.

175 Tamtéž, s. 56. 176 Tamtéž, s. 56. 177 Tamtéž, s. 61. 178 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993, s. 32. Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 179 Tamtéž, s. 87. 180 Tamtéž, s. 119. 181 Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: . 32

3. Historie tenisu na Boskovicku Na území okresu Blansko, bývalého okresu Boskovice má tenis velmi dlouhou tradici.182 Podle zjištěných údajů se ukazuje, že počátky tenisu jsou v Blansku, jako jednoho z nejstarších sportů, který byl v českých zemích založen a pěstován.183 V roce 1898 byl v Blansku založen lawn-tenis klub Dr. Hugonem Minaříkem a byl zde ještě roku 1905. Hrálo se na pískovém184 dvorci u právě nově postavené školy,185 dnešního rekonstruovaného gymnázia, v místech dnešní střední ekonomické školy. Jak dlouho se na tomto dvorci hrálo, není známo.186 Další archivně zachovalá zpráva je, že před první světovou válkou 27. prosince 1913 se konala ustavující schůze Sportovního klubu SK Blansko. V roce 1914 byl vybudován jeden nový pískový dvorec na obecní louce v místech dnešních starších dvorců ASK Blansko. Dvorec byl přístupný po zvlášť vybudované lávce pro pěší, přes mlýnský náhon od železniční zastávky Blansko – město.187

3.1 Tenis v Boskovicích Dalším místem, kde se začal hrát tenis již před první světovou válkou, byly Boskovice.188 Přesné datum se nepodařilo zjistit.189 Podle informací Dr. Miroslava Mazala se hrál tenis v Boskovicích nejprve v Červené zahradě,190 přibližně v místech, kde je dnes vchod na koupaliště a dvorec č. 4. Hrál se tenis výhradně rekreační a společenský. Z tehdejších hráčů jsou známi okresní zvěrolékař MVDr. Pekař a jeho manželka. Dvorec během I. světové války zanikl a po válce již nebyl obnoven. Další tenisový dvorec stál v zámeckém parku v místech, kde je dnes

182 BRÁNSKÝ, Jaroslav: Boskovice v proměnách času. Boskovice 1990, s. 58. Dříve byly Boskovice okresním městem okresu Boskovice. V šedesátých letech byl okres Boskovice zrušen a od té doby spadá do okresu Blansko. 183 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 1. 184 Většina venkovních dvorců v České republice je dnes pokryta červeno-oranžovou antukou, ale v tehdejších letech byly kurty pískové. Na dvorec se nějaký zvláštní materiál jako dnes antuka nedával. 185 PILNÁČEK, Josef: Paměti města Blanska a okolních hradů. Blansko 1927, s. 327. 186 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku, Blansko 1983. s. 1. 187 Tamtéž, s. 1. Tehdy se klub jmenoval Spartak Metra Blansko. 188 JUREK, Jaroslav: Tak žilo město. Boskovice 1960, s. 26. 189 CUHRA, J., J. ELINGER, A. GJURIČOVÁ a V. SMETANA: České země v Evropských dějinách. Praha a Litomyšl 2006, s. 31. 190 JARŮŠKOVÁ, Zuzana a Antonín ŠTROF (editoři) a kolektiv: Pravěk Boskovicka. Boskovice 2014, s.5. Podobně i v BRÁNSKÝ, Jaroslav: Osud Židů z Boskovic a bývalého okresu Boskovického 1939–1945. Boskovice 1995, s. 29. 33 vydlážděno prostranství pro tanec v blízkosti zámeckého skleníku.191 Bylo to v době před 1. světovou válkou, tedy před rokem 1914. Za první republiky se hrál tenis za starým hřbitovem.192 Československá tenisová lawn-asociace čítala ve 20. letech 20. století 245 klubů s 15 000 hráči.193 Boskovice leží v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Město leží v Brněnské vrchovině, na severozápadní straně Boskovické brázdy, na straně východní a jižní Drahanské vrchoviny.194 O tom, že má tenis v Boskovicích bohatou historii, svědčí také zápis v kronice místního gymnázia, v níž je zapsáno, že dne 18. června 1914 prováděl v Boskovicích školní inspektor Alois Vlk kolaudaci tenisového dvorce u místního gymnasia.195 Po více jak desetileté přestávce vznikl v roce 1926 lawn-tenisový klub Boskovice. Dne 24. 4. téhož roku předložili: Bohumil Fabiánek, PhMr. Vladimír Ježíšek a Bohumír Fišer okresní politické správě v Boskovicích žádost o schválení předložených stanov. Ty byly schváleny dne 1. 6. 1926.196 „Lawn–tennis–klub Boskovice, jehož účelem je pěstování tenisu, zimních sportů a veškerých cvičení na volném vzduchu konaných, jež systematicky pěstění těla zesilují a zdraví utužují. Dále je účelem udržovati styky s jinými podobnými kluby a pěstovati ducha společenského.“197 Nejprve byl postaven jeden pískový dvorec, později byl postaven druhý dvorec na pozemku zakladatele Bohumila Fabiánka za starým městským hřbitovem.198 Nejlepším hráčem a současně instruktorem ostatních hráčů byl PhMr. Vladimír Ježíšek, který však po pěti letech odešel do Břeclavi, kde rovněž v tenise pracoval a jeho synové byli později velmi dobrými hráči Západomoravské župy.199

191 KNIES, Jan: Boskovský okres. s. 1. In: Vlastivěda Moravská. Brno 1904. O skleníku v zámecké zahradě se dočteme v MLATEČEK, František: Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Boskovice 2000, s. 17. 192 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. 2. s. Pramen se v něčem shoduje, doplňuje, ale nikdy neliší s JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 4. Zpracoval Ing. Svatopluk Jouza, dle zprávy JUDr. Miroslava Mazala. HOSÁK, Ladislav: Boskovice v dějinách. Boskovice 1969, s. 3. Dočteme se o Velenovi (názvu klubu). Rod Paprocký v Diadochu, podle pověstí, odvozoval svůj původ právě od Velena. 193 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918–1938). Praha 2003, s. 541. 194 BRÁNSKÝ, Jaroslav: Boskovice v proměnách času. Boskovice 1990, s. 3. 195 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 2. 196 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. s. 4. V kronice Boskovického tenisu je stejná informace LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 2. Lze porovnat s JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Únor 1995, č. 2., příloha základní svazová legislativa. 197 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 2. 198 Tamtéž, s. 2. 34

V prvních letech existence LTK Boskovice se hrál tenis jen rekreační a společenský, ojediněle se hrála přátelská utkání. Teprve začátkem třicátých let, příchodem mladých hráčů Friše, bratrů Polákových, Mazala, Cupala a Vlasáka se začal hrát, kromě společenského tenisu, také závodní. Z počátku to byla přátelská utkání s kluby SK Blansko, Svitávka, LTK Černá pole a dalšími.200 V roce 1932 se LTK Boskovice přihlásil do soutěže smíšených družstev Západomoravské tenisové župy. Družstvo tvořilo šest mužů a dvě ženy. V jednom utkání družstev se hrálo třináct zápasů a to 6+2 dvouhry,201 tři mužské čtyřhry a 2 mixy.202 V družstvu Boskovic hráli Dr. Trummer, Beisser, Vlasák, Mazal,203 Cupal, bratři Polákové, Janečková, Hloušková, Skoupilová. Ze soupeřů v mistrovských utkáních je možno uvést SK Blansko, AFK Blansko, LTK VŠV, TO SK Moravské Budějovice, SK Adamov, SK Jevíčko a další.204 V roce 1934 bylo boskovické družstvo posíleno B. Brochem, který se přestěhoval z Brna do Boskovic. Výkonnost hráčů stoupla, takže v roce 1935 Boskovice vyhrály svou skupinu III. třídy a utkaly se v kvalifikačních utkáních o postup do II. třídy doma s ČLTK Jihlava a venku s LTC Kyjov. Obě utkání byla vítězná, takže od roku 1936 hrálo družstvo Boskovic mistrovská utkání ve II. třídě. Došlo ještě k dalšímu posílení družstva Janem Jeřábkem z Břeclavi, který byl zaměstnán ve Skalici. Roku 1939 přestoupil do SK Adamov.205 S touto posilou vyhrálo družstvo i II. třídu a postoupilo do I. třídy. Byl to největší úspěch boskovického tenisu před II. světovou válkou.206 Členy družstva, které tehdy vybojovalo postup do I. třídy, byli: Broch, Jeřábek, Mazal, Cupal, Štěpánek, Salava,

199 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 4. Věty i slovosled se naprosto shodují s LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 2. Župa - administrativní nebo územně správní celek. V tenisu se dnes Morava dělí na dva kraje Jihomoravský a Severomoravský. 200 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 3. Kronika Boskovického tenisu obsahuje věcně to samé co JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. s. 4. Kluby můžeme najít i v Český tenisový svaz [online]. 2015 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: . 201JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. s. 6. Rozvržení zápasů 6 zápasů mužské dvouhry a 2 dámské. Dnes už se hrají 4 zápasy mužské dvouhry a 2 dámské. 202 Mix – smíšená čtyřhra, kdy pár tvoří muž a žena. 203 V kronice se nachází fotka 17 letého Miroslava Mazala hrajícího v tehdy moderních „pumpkách“. 204 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. s. 4. Stejná věc je v LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 3. 205 SPARTAK Adamov: Kronika tenisu TJ SPARTAK Adamov. s. 3. Dnes se oddíl jmenuje Spartak Adamov. Jan Jeřábek hrál za Boskovice a roku 1939 hrál v Adamově. To je i v JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. s. 6. I v LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 16. 206 NÁLEVKA, Vladimír: Druhá světová válka. Pelhřimov 2014, s. 11. 35 bratři Königové, Beisser, Vlasák, Skoupilová, Traplová, Hloušková. V I. třídě byli soupeři LTK Boskovice Arsenal Brno, Žabovřesky, Hodonín, a další. V té době byla v Západomoravské župě nejvyšší třída tak zvaná extratřída,207 ve které hrály BLTC Brno, TO SK Moravská Slavia Brno, TO SVK Břeclav a LTC Znojmo.208 V roce 1939 bylo družstvo podstatně oslabeno odchodem hráčů Brocha, Beissera, bratří Königů (židé),209 Jana Jeřábka, který přestoupil do SK Adamov, kde se úroveň tenisu zvedla díky Františku Titlovi, vedoucímu Adamovských železáren.210 Následoval sestup do nižší II. třídy Západomoravské župy.211 Asi v roce 1938 začal hrát SK Boskovice na soukromém dvorci v zámecké zahradě hraběte Mensdorfa.212 Tehdejší hráči Přecechtěl, Moskal, Zouhar, Michálek byli začátečníci. Hráli pouze rekreačně a proto LTK nebral jejich existenci na vědomí. Tenisová hra skončila v SK Boskovice v roce 1942 jako v jiných oddílech z důvodu důsledků atentátu na Reinharda Heydricha.213 Příchodem protektorátu tenisová činnost ochabla,214 mistrovské soutěže v roce 1940 nebyly vypsány, hrálo se jen rekreačně, nové míče již nebyly, hrálo se jen regenerovanými míči.215 Poslední přátelské utkání sehrálo družstvo LTK Boskovice s SK Blansko v Blansku v neděli 30. srpna 1942.216

207 Tenisová extraliga [online]. 2014 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: [online] . Dnes se nejvyšší třída v Jihomoravském kraji nazývá „divize“. Nejvyšší celorepubliková soutěž družstev se nazývá extraliga. 208 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 3. To stejné najdeme i v JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. s. 4–5. 209 BRÁNSKÝ, Jaroslav: Osud Židů z Boskovic a bývalého okresu Boskovického 1939–1945. Boskovice 1995, s. 12. Obecně o odsunu Židů z Boskovic a na s. 55. je mezi odsunutými Bedřich Beis(s)er narozen ze Zboňku. O Bedřichu Beisserovi se zmiňuje i LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice., i JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983. 210 KREPS, Miloš: Dějiny Adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945. Brno 1976, s. 70. 211 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. Není napsán název klubu Spartak Adamov, ale jen Adamov, v LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 3–12. 212 BRUNO, Antonín: Rodinný archiv Ditrichštejnů: příloha rodokmen Ditrichštejnů a Dietrichštejn- Mensdorf-Pouillyů. Brno 1979, s. 1–5. Jednalo se o Alfonse Vladimíra ŠVAŘÍČKOVÁ- SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty: Mensdorffové-Pouilly v 19. století. Praha 2007, s. 305. Potvrzuje to i Zámek Boskovice [online]. 2010 [cit. 2014-12-2]. Dostupné z: . 213 EMMERT, František: Průvodce českými dějinami 20. století. Brno 2013, s. 176. Stejné situace se dotýká i JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. To samé najdeme i v LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 4. Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha se zesílil nacistický teror. Členové tenisových oddílů nebyli výjimkou. 214 KUKLÍK, Jan: Dramatické i Všední dny protektorátu. Praha 1996, s. 241. 215 Tenis klub Pelhřimov [online]. 2013 [cit. 2015-3-14]. Dostupné z: . V letech druhé světové války se přestaly hrát mistrovské soutěže, ale tenis u nás neustal. Jednou z potíží byl nedostatek tenisových míčů, které se přestaly vyrábět. Hrálo se s tzv. "regenerovanými" míči – na původní míč byla nalepena nová plsť. 216 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 12. Informace je stejná, pouze jinými slovy řečená v JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. 36

V roce 1943 pro absolutní nedostatek míčů a s ohledem na celkovou válečnou situaci se již nezačalo hrát. Po druhé světové válce nebyly dvorce LTK Boskovice ani jeho činnost již obnoveny, neboť kádr hráčů se rozpadl jejich odchodem z Boskovic.217 Po válce začali členové Sokola Boskovice hrát tenis v roce 1946 na zámeckém dvorci.218 Začaly se hrát i přátelské zápasy a to s oddíly Sokol Šlapanice, Vyškov, SK Tišnov, LTK Královo Pole. V té době hráli za Sokol Boskovice Cyphelly, Alexa, Vlach, Morávek, Staňková, Přecechtělová, později Trčka, Kotbauer, Volfová a od roku 1950 Dr. Miroslav Mazal.219 Poněvadž jeden dvorec nestačil narůstajícímu zájmu hráčů a nebylo možné sehrávat přátelská a mistrovská utkání, bylo v letech 1949–1950 přikročeno ke stavbě dvou nových antukových dvorců v Červené zahradě vedle koupaliště (dvorce č. 3 a 4).220 Výstavbu financovala TJ Sokol Boskovice a podíleli se na ni hlavně Karel Chlup, Alexa st., Vlach, Morávek, Cyphelly, Kotbauer ml. a další.221 Předsedou nově založeného tenisového oddílu byl až do své smrti v roce 1960 učitel Kotbauer. Začala se opět hrát mistrovská utkání, když se oddíl přihlásil do krajského svazu v rámci sdružených okresů.222 Soupeři byly oddíly Blansko, Tišnov, Šlapanice, Ivančice a některé brněnské oddíly. Družstvo tvořili hráči Kotbauer ml., Tichý, Alexa ml., Trčka, bratři Výborové, Vykoukal, Staňková, Přecechtělová, Volfová a trenérem byl Dr. Mazal.223 Odchodem Kotbauera, Tichého, Trčky bylo družstvo oslabeno. V Boskovicích přestal být o tenis zájem, nedala se hrát mistrovská utkání a to ze dvou důvodů. Prvním byl nedostatek vody pro kropení dvorců. Nové dvorce neměly vlastní zdroj vody na jejich kropení. Voda se odebírala nejdříve ze sousedního lihovaru. Později se čerpala z koupaliště v Červené zahradě. To se však napouštělo až začátkem

217 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 12. kádr hráčů znamená družstvo v JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. 218 HASOŇ, Zdeněk a Přemysl, REIBL: Zámky okresu Blansko. Boskovice 1999, s. 11–13. 219 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 12. Stejná informace je i v JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. 220 Sibera system [online]. 2013 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: . Sibera systém je firma s více jak 60 letou tradicí tvorby sportovních povrchů. 221 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. Kronika upřesňuje, že to bylo na místě dnešních dvorců 3 a 4. LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 12–13. 222 JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Listopad 1995, č. 11, s. 3. Názvy klubů. 223 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 13. Stejná informace je v JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. 37

června, takže do té doby nebylo dvorce čím kropit. Při suchém počasí se nedalo na dvorcích hrát. Za této situace nebylo možné přihlásit družstvo do mistrovských přeborů sdružených okresů. Zadruhé veřejné mínění považovalo tenis stále za buržoazní maloměšťáckou zábavu.224 Nálada proti tenistům byla pěstována i nástěnkami, které ukazovaly na jedné straně tenisty, jak si hrají a na druhé straně brigádníky na žních a jiných akcích. Bylo příznačné, že jiné sportování nebylo „závadné“.225 Nedostatek hráčů koncem padesátých let měl za následek vystoupení tenisového oddílu, tehdejšího již TJ Minerva Boskovice z mistrovských soutěží. Zájem o tenis byl začátkem roku 1960 tak malý, že jeden dvorec byl ponechán pro volejbal,226 což situaci v tenise ještě více zhoršilo. Tenis v Boskovicích prožíval v letech 1960–1962 nejhorší krizi vůbec.227 K renesanci tenisu dochází v květnu 1963, kdy výbor TJ Minervy Boskovice pověřil vedením tenisového oddílu Bedřicha Coufala. Vedoucí NHE Lesního závodu v Boskovicích, bytem v Červené zahradě č. 10. Výbor byl pouze tříčlenný. Měl za úkol: „Vypracovat a předložit ke schválení hrací řád tenisového oddílu. Postarat se, aby všichni hráči tenisu byli řádnými členy TJ Minerva a měli zaplaceny členské příspěvky. A zajistit údržbu dvorců.“ Členy výboru byli: Bedřich Coufal – předseda a jednatel, Antonín Pačínek – pokladník a matrikář, Emil Přecechtěl – hospodář.228 V roce 1965 byl opět uvolněn pro tenis druhý dvorec a činnost oddílu se začala pozvolna rozvíjet.229 Hrálo se převážně na dvorci č. 1, jelikož druhý dvorec silně zarůstal trávou. Mezi nejsilnější hráče patřili: MUDr. Bohuslav Skřepek, MUDr. Jaroslav Špička, Bedřich Coufal, Petr Vykoukal, Dr. Miroslav Mazal aj. Hrálo se v květnu, červnu, červenci, září a říjnu.230

224 HORSKÁ P., E. MAUR a J. MUSIL: Zrod velkoměsta. Praha – Litomyšl 2002, s. 259. 225 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 13. Z důvodu nemožnosti kropení dvorců nešlo družstvo přihlásit do soutěže sdružených okresů. Bylo pouze v JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. 226 Mezinárodní volejbalová federace [online]. 2014 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: . V kronice je místo volejbalu použito slovo odbíjená. Slovo volejbal vymyslel Alfred Halfstead. 227 JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 5. Shoduje se s LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 14. 228 BRÁNSKÝ, Jaroslav: Boskovice v proměnách času. Boskovice 1990, s. 64. 229 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 17. V roce 1968 se chodilo na dvorce z východní strany, tam kde je dnes vchod na koupaliště. 230 Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 6. Detailnější informace jsou v LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 18. 38

Činnost tenisového oddílu roku 1964 nebyla taková, jak by si členové klubu představovali. Důvodů bylo několik. Mezi mládeží v Boskovicích není o tenis patřičný zájem. Dočasné přenechání jednoho dvorce volejbalistům, silně omezilo možnost hraní tenisu. Současné hraní tenisu a volejbalu se naprosto neosvědčilo. Veliké problémy dělal postřik dvorců vodou, bez něhož se tenis nedá hrát. Pumpa byla v takovém stavu, že její obsluha vyžadovala každodenně odbornou péči. Ne každému se ji podařilo dát do chodu. Nesčetněkrát bylo nutno opravovat elektrické pojistky. Postřik vodou z říčky Bělé, zvláště v době nízkého stavu vody, nebyl nikterak příjemnou záležitostí. Postřikem se dvorce spíše hnojily.231 To byly hlavní příčiny omezující činnost tenisového oddílu. Přesto se vystřídalo na tenisovém dvorci celkem 39 tenistů a dvorec byl využit za rok 1964 více než 300 hodin. Bylo sehráno jedno meziměstské utkání s oddílem Metra Blansko s výsledkem 4:2 pro Blansko. Oddíl reprezentovali: Dr. Skřepek, Bedřich Coufal a Alexa František.232 Činnost tenisového oddílu TJ Minerva Boskovice se v roce 1965 značně rozrostla. Umožnilo to uvolnění druhého dvorce, který po velmi pracném upravení a zbavení trávy sloužil ke hře především mládeži.233 První dvorec byl využit ke hře celkem 490 hodin, druhý dvorec 285 hodin. To samo o sobě říká, že se v roce 1965 hrál tenis od května do konce října téměř každý den. Celkem se vystřídalo na dvorcích 45 tenistů, z toho 26 starších 18 let. Mezi nejpilnější patřili: MUDr. Skřepek, MUDr. Špička, MUDr. Sněžný, Dr. Mazal, Pačínek Antonín, Legner Miroslav, Vykoukal Petr, Coufal Bedřich. Z mládeže pak Mazal Zdeněk, Morávek Rudolf a Vychodil Erik.234 Tenisový oddíl organizoval ze svých členů brigádu na pomoc při budování renomovaného koupaliště v Červené zahradě, které se zúčastnilo 8 členů. Betonoval se břeh při ostrůvku.235 Před ukončením sezony se konal na boskovických dvorcích „okresní přebor“. Při neúčasti blanenských hráčů bylo dosaženo dobrých výsledků se Sokolem

231 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 19. 232 Výsledky jednotlivých zápasů: Volf Oto – MUDr. Skřepek 6/0, 6/1, Liška Josef – Coufal Bedřich sen. 6/1. 6/1,Toman Jaroslav – Alexa František 6/0, 6/2, Volf, Liška Dr. Skřepek, Coufal 6/0, 6/1, Toman, Dr. Svoboda – Dr. Skřepek, Alexa 2/6, 7/5, 7/9, Hlaváč Jan – Coufal B. 4/6, 4/6. In: LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 20. 233 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 21. O odtravnění se nezmiňuje JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 6. 234 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 21. 235 Tamtéž, s. 21. 39

Letovice. V tomto oddílu byl nalezen i dobrý soupeř k přátelským utkáním v roce 1966.236 V roce 1966 byla zahájena jarní úprava dvorců dne 20. 3. 1966 a ukončena 16. 4. téhož roku, kdy byly dvorce nalajnovány.237 Odpracováno bylo 101 hodin. Nejvíce hodin měl Pačínek Antonín 18, Coufal Bedřich 16, Legner Miroslav 17, Mazal Zdeněk 8, atd. Největší tenisovou událostí r. 1966 byl tenisový turnaj v rámci elitexiády sportovních her podniků sdružených v Elitexu.238 Turnaj se konal v sobotu a neděli dne 9.–10. července 1966. Organizací byl pověřen tenisový oddíl TJ Minerva Boskovice. Ředitelem turnaje byl Bedřich Coufal st. a pomáhali mu Antonín Pačínek a Miroslav Legner. Na turnaji se sešlo 16 hráčů a hrála se mužská dvouhra i čtyřhra. Hráči byli ze všech koutů republiky a to z Kdyně, Soběslavi, Liberce, Ústí n/Oslavou, Třebíče, Boskovic aj. Na turnaji se daly pozorovat nejrůznější hráčské styly.239 V roce 1966 přišel do Boskovic Jiří Krejčí, dřívější dobrý hráč Bílovic a Tišnova a dále MUDr. Jaroslav Výbora.240 Hráči Letovic, kteří zatím neměli možnost hrát v Letovicích mistrovské zápasy, protože měli pouze jeden dvorec,241 slíbili, že pokud budou Boskovice potřebovat hráče (hlavně ženy), v mistrovských zápasech vypomohou. Proto bylo rozhodnuto na jaře 1967 přihlásit smíšené družstvo k mistrovským utkáním.242 Největším problémem pro soutěže byl, že oddíl neměl právě ženy. Jediná Vlasta Coufalová měla trvalý pobyt v Brně. Do Boskovic přijížděla ale pouze jednou za čas.243 V roce 1967 se začalo s úpravou dvorců 1. 4., hrát se začalo až 25. 4. Nejvíce brigádnických hodin odpracovali: Bedřich Coufal 25, Antonín Pačínek 14, Emil

236 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 21. 237 Lajnování znamená nanést tenkou vrstvu bílého vápna za pomoci lajnovacího stroje. U nás na většině tenisových dvorců jsou již čáry umělohmotné, ale v menších oddílech a na vesnicích se stále lajnuje. 238 Miroslav Legner, bytem Boskovice, Komenského 24, bývalý předseda tenisového oddílu a stále hrající člen v tenisovém oddílu LTC Velen Boskovice, záznam učiněn 11. 3.2015. „Firmy vyrábějící šicí stroje byly sdružené v Elitexu.“ 239 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 22. 240 Bílovice nad Svitavou leží cca 10 km severně od Brna. 241 Ke hraní mistrovské soutěže bylo zapotřebí mít alespoň 2 dvorce. 242 JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Leden 1995, č. 1. s. 7. Názvy klubů. 243 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 25. 40

Přecechtěl 15, Dr. Skřepek 9, Mazal 6, Ing. Čejka 4, Vykoukal 6 atd. Celkem 146 hodin. Dvorce pomohli upravovat i žáci. Hrálo se až do 13. 11. 1967.244 Činnost tenisového oddílu se rozrostla a bylo možno podat dne 3. 2. 1967 přihlášku do mistrovské soutěže. OV ČSTV v Blansku odkázal oddíl na oblastní komisi do Brna.245 Stalo se tak 6. 2. 1967. Přihláška, podána dne 8. 2. 1967, byla přijata a smíšené družstvo246 Boskovic mohlo hrát okresní přebor sdružených okresů Brno-venkov, Vyškov a Blansko.247 Nejprve se vyplnila soupiska družstva, kde stálo 15 jmen hráčů a hráček.248 První historické mistrovské utkání odehrály Boskovice podle rozlosování dne 8. 5. 1967 doma s TJ Baník Tišnov.249 Další utkání za velmi větrného počasí250 sehrálo družstvo v Ivančicích s tamním Slovanem o týden později 13. 5. 1967.251 Třetí utkání opět doma se Sokolem Chrlice.252 27.5. 1967 další domácí utkání se Sokolem Bílovice.253 Poslední duel byl vítězný a to se Sokolem Šlapanice. V mistrovské soutěži roku 1967 obsadily Boskovice předposlední místo.254 Okresního přeboru mužů ve dvouhře, který se konal 8.–9. července v Letovicích, se z boskovických zúčastnili MUDr. Skřepek, MUDr. Výbora a Bedřich Coufal. Mezi posledních 8 hráčů se probojoval MUDr. Skřepek vítězstvím nad Komárkem. Jan Výbora podlehl Brtnickému 4/6, 5/7. Bedřich Coufal byl vyřazen Josefem Novotným po výsledku 2/6, 2/6.255

244 Tamtéž, s. 26. 245 KOSTKOVÁ, Jarmila: Svaz základní a rekreační tělesné výchovy. Praha 2005, s. 8. OV ČSTV zn. oblastní výbor Československé tělovýchovy. 246 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 26. Smíšené družstvo tvořili 4 muži a 2 ženy. 247 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 26. Informaci obsahuje i JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 6. 248 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 26–27. Hráči: 1) Krejčí (narozen 1929), Výbora (1935), Vykoukal (1943), Pačínek (1934), Komárek (1944) z Letovic, Skřepek (1924), Coufal (1918), Alexa (1943), Burkoň (1918) z Letovic, Novotný (1948) z Letovic, Winkler (1946) z Letovic, Burkoňová (1924, Hubáčková (1933), Zvěřinová (1950), Coufalová (1946). 249 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 27. Utkání skončilo výsledkem 7:4 pro TJ Baník Tišnov. TJ BANÍK TIŠNOV: VIII. turnaj dorostu 20.–22. srpna 1976, X. jubilejní turnaj žactva 27.–29. srpna1976 a prezentace TJ Baník Tišnov. 250 Vítr dokáže citelně ovlivnit dráhu letu míče. 251 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 27. Konečný výsledek byl 9:2 pro Ivančice. 252 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 27. Sokol Chrlice vyhrál 11:0 na zápasy. 253 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 28. Výsledek byl 8:3 pro Bílovice. 254Tamtéž, s. 29. 255Tamtéž, s. 29. 41

Tenisového turnaje žáků 2. a 3. 9. 1967 se zúčastnil Miroslav Legner. Měl smůlu, neboť narazil hned v 1. kole na celkového vítěze Seyferta z Tišnova, s nímž po boji prohrál.256 V roce 1967 měl výbor tenisového oddílu složení: předseda – MUDr. Bohuslav Skřepek, jednatel – Bedřich Coufal, pokladník a matrikář – Antonín Pačínek, hospodář – Emil Přecechtěl a Miroslav Legner, kapitán žáků – Petr Vykoukal, trenér – Dr. Mazal, kapitán dospělých – MUDr. Jan Výbora.257 Tenisový oddíl TJ Minerva Boskovice zahájil v roce 1968 činnost 26. 3. 1968 brigádami 21 členů při jarní úpravě dvorců, kteří odpracovali celkem 136 hodin. Začalo se hrát 5. dubna a hrálo se téměř každý den až do 5. 11. 1968, tedy plných 7 měsíců. Během této doby se vystřídalo na tenisových dvorcích 74 hráčů a hráček z Boskovic a 19 hráčů z řad družstev soupeřů v mistrovských utkáních. Velkým přínosem bylo, že díky pochopení lesního závodu v Boskovicích se mohla instalovat s minimálním nákladem pitná voda až do středu mezi tenisové dvorce a to ještě před zahájením činnosti.258 I když smíšené závodní družstvo nebylo oproti předchozímu roku nijak posíleno, přece jen se jeho výkonnost zvedla. Hlavní zásluhu na tom měl první hráč žebříčku Jiří Krejčí, který díky tréninku prokázal zlepšenou formu a dokázal porazit první hráče Bílovic, Šlapanic a Ivančic. Získal set i na nejlepšího hráče celé soutěže Mandelíka z Chrlic. Těmito výsledky se umístil na předním místě žebříčku přeboru okresů Brno-venkov, Vyškov a Blansko. Poměrně úspěšně si vedly i ženy Burkoňová Jaroslava a Coufalová Vlasta, které dosáhly po 2 vítězstvích.259 Největší pokrok udělal Zdeněk Mazal, který se umístil na okresním přeboru dorostu v Chrlicích na 3. místě, když byl v semifinále vyřazen vítězem přeboru.260 Tímto úspěchem se kvalifikoval na krajský přebor, kde se probojoval do 3. kola. V žebříčku sdružených okresů je na 3. místě.261

256Tamtéž, s. 29. 257 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 29. 258 Tamtéž, s. 30. 259 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 30. Závodní družstvo tvořili Krejčí, Dr. Výbora, Vykoukal, Pačínek, Dr. Skřepek, Coufal, Coufalová, Burkoňová, Hubáčková (2 poslední jmenované z Letovic, dodává JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 6. 260 JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Březen 1995, č. 3., s. 14. Kvóty okresních svazů. 261 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 31. 42

Plán činnosti byl splněn až na to, že nebyla postavena tréninková stěna a nemohl být zahájen trénink ve sportovní hale, která byla teprve budována. Pro rok 1969 si dal tenisový oddíl úkoly: obstarání antuky, provedení oplocení dvorců, vybetonování soklu oplocení při silnici a přeložení obrubníků na západní stranu dvorců, jarní důkladnou úpravu dvorců, účast v mistrovské soutěži smíšených družstev, uspořádat tenisový turnaj, rozmnožit členskou základnu, zahájit hraní tenisu ve sportovní hale.262 První mistrovské utkání roku 1968 bylo sehráno 4. května v Tišnově s výsledkem 8:3 pro domácí Baník.263 Boskovičtí byli překvapeni z poměrně rušného prostředí. V sousedství byl dřevařský sklad a v blízkosti vlakové nádraží. Další utkání Boskovice vyhrály doma se Sokolem Šlapanice v poměru 7:4 a některé ze zápasů jsou doplněny nedostatky hráčů a jak je vylepšit.264 Další termín měly Boskovice volno, sehrály tedy přátelské utkání se Sokolem Letovice s výsledkem 3:3. Následující utkání, mistrovské, se hrálo o týden později 25. 5. 1968 v Chrlicích, kde Boskovice prohrály 1:10.265 V Bílovicích Boskovice prohrály 3:8. V domácím prostředí družstvo zvítězilo se Sokolem Ivančice „B“ 7:4.266 Poslední utkání této sezóny se hrálo v Boskovicích se Sokolem Ivančice „A“ a hosté zvítězili 6:5. Rok 1968 probíhal ve znamení politických událostí.267 Činnost v roce 1969 probíhala podle plánu. Při jarní úpravě dvorců bylo odpracováno 154 brigádnických hodin. Na podzim 190 hodin. S hrou bylo započato 3. dubna 1969 a hrálo se téměř denně až do 6. listopadu. Celkem hrálo tenis 61 hráčů. Od 19 základních členů vybral oddíl příspěvky.268

262 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 31. O sportovní hale se dočteme i v BRÁNSKÝ, Jaroslav: Boskovice v proměnách času. Boskovice 1990, s. 46. 263 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 32. Výsledky zápasů: Dr. Seyfert – J. Krejčí 6/1, 6/1, Svoboda – P. Vykoukal 6/3, 6/1, Ing. Muzikant – Ing. Alexa 6/2, 6/0, J. Mejský – Zd. Mazal 6/2, 7/9, 8/6, Svobodová – Burkoňová 3/6, 5/7, Zvěřinová – Coufalová 2/6, 1/6, Drlíková, Svobodová – Burkoňová, Coufalová 6/2, 6/1, Svoboda, Ing. Muzikant – Krejčí, Winkler 6/8, 6/4, 6/0, Seyfert, Mejský – Vykoukal, Alexa 6/1, 6/0, Svoboda, Svobodová – Coufal, Coufalová 6/3, 6/4, Seyfert, Drlíková – Winkler, Burkoňová 3/6, 1/2 scr. (scr. vzdát se zápasu ve prospěch soupeře). 264 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 33. V utkání se ukázalo, že Vykoukal a Mazal Zdeněk nedovedli dovést vyrovnaná utkání do vítězného konce. 265 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 33. Krejčí vyhrál s Mandelíkem 1. set 7/5. 266 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 34. Soupeř přijel pouze se třemi hráči. 267 BENČÍK, Antonín: Oprace Dunaj: aneb Internacionální vražda Pražského jara. Praha 2013, s. 173. v LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 35. V lednu změna ve vedení KSČ, v únoru odstoupil prezident Novotný, v březnu byl zvolen nový prezident Svoboda, v srpnu 21. 8. 1968 bylo ČSSR obsazeno vojsky Varšavské smlouvy. 268 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 36. Základní členové se myslí, že byli členy pouze tenisového oddílu. 43

V květnu a červnu odehrálo závodní smíšené družstvo, v němž bylo registrováno 12 hráčů, okresní přebor sdružených okresů Brno-venkov, Blansko, Vyškov. Skončilo na 4. místě za Tišnovem, Ivančicemi a Bílovicemi, když jeho hráči v 18 zápasech zvítězili a v 26 byli poraženi. Porazili tým Sokola Šlapanice. Největších úspěchů dosáhli 1. hráči žebříčku Jiří Krejčí a Dagmar Coufalová. Dorostenec Zdeněk Mazal prokázal další zlepšení a zařadil se mezi nejlepší dorostence v Jihomoravském kraji, což prokázal na turnajích v Tišnově a Brně. V roce 1969 bylo družstvo oslabeno o MUDr. Jaroslava Výboru, který odjel do Švédska.269 V měsíci září byl členy tenisového oddílu brigádnicky vybudován betonový sokl o délce 36 m na severní straně dvorců. Na této akci odpracovalo 19 brigádníků 190 hodin. Aby se s prací neustalo, pracovalo se i v neděli.270 Výbor tenisového oddílu měl v roce 1969 toto složení: předseda – MUDr. Skřepek Bohuslav, jednatel – Coufal Bedřich st., hospodář – Bednařík Karel, pokladník a matrikář – Pačínek Antonín, vedoucí závodního družstva – Krejčí Jiří, trenér – Dr. Mazal Miroslav, zdravotník – prim. MUDr. Špička Jaroslav.271 Inventář tenisového oddílu k 31. 12. 1969: 2 tenisové antukové dvorce, 1 železný válec, 1 železná soudcovská lavice, jeden 130 cm široký kartáč, 2 dřevěná hrabla, 1 lajnovačka, 3 tenisové rakety, 2 starší tenisové sítě, 4 železné lavice s dřevěnými laťkami, 2 zámky ke dveřím od dvorců.272 Rozpočet oddílu pro rok 1969 tvořil příjem 540 Kčs,- za poplatky, 25 Kčs,- za jednoho člena. Výbor přemýšlel i o vybírání vstupného na mistrovská utkání, ale tato myšlenka byla nereálná.273 Plán činnosti tenisového oddílu na rok 1969: duben – úprava dvorců a zahájení jejich oprav. Obrubníky na západní a východní straně kurtu položeny. Opravit pletivo na severní straně. Provést nábor hráčů z řad mládeže i starších. Hrát tréninkové a žebříčkové zápasy hráčů závodního družstva. Registrovat u oblastního tenisového svazu v Brně 10 hráčů a 4 hráčky.274 Květen – každý týden v sobotu nebo v neděli sehrát mistrovské utkání (6 dvouher a 5 čtyřher). Červen – Pokračování

269 Tamtéž, s. 36. 270 Tamtéž, s. 36. 271 Tamtéž, s. 36. 272 Tamtéž, s. 38. 273 Tamtéž, s. 38. 274 Jihomoravský tenisový svaz [online]. 2015 [cit. 2015-3-27]. Dostupné z: . OTS – oblastní tenisový svaz. 44 v mistrovské soutěži, účast na okresním přeboru, uspořádat tenisový turnaj za účasti hráčů z okolních oddílů. Červenec, srpen – účast na turnajích v rámci Jihomoravského kraje. Dokončení soklů kolem dvorců. Říjen – připravení zařízení vody na zimní měsíce a taktéž inventáře. Listopad, prosinec – zahájení činnosti (tenisu) v nové sportovní hale.275 Plán činnosti byl v celku splněn, až na tenisový turnaj (červen), pro který nebyly podmínky (šatny, rozestavěnost výletní restaurace aj.) „Vybudováním sportovní haly v Boskovicích, o rozměrech 17x33 m, se mimo jiné naskytla i možnost hrát tenis po dobu zimních měsíců. I když hra na palubovce je daleko obtížnější a náročnější než hra na antuce, přece jen slouží k udržení kondice a je tedy dobrou průpravou před jarní sezonou. Tenisový oddíl TJ Minerva Boskovice v zájmu rozšíření tenisu mezi mládeží zavedl každou sobotu od 16 do 18 hodin ve sportovní hale tréninkové hodiny pro mládež, mající zájem a určité předpoklady pro tento pěkný sport, a to pod dohledem trenéra. Další zájemci se mohou přihlásit kteroukoliv sobotu před 16 hod. v šatně sportovní haly, kde se jim dostane dalších informací. (BC)“276 Zásluhou tělovýchovné haly se stal tenis v Boskovicích celoročním sportem. Radost z toho se však zmenšila při prvních trénincích na palubovce. „Žlutá barva podlahy i obložení stěn a poměrně málo intenzivního osvětlení stěn a celé haly ve dne i večer způsobují značné potíže při sledování míčku. Trochu pomohlo jejich načernění, ale i tak si nemohli hráči zvyknout na nízký odskok míčů, které zvláště ze servisu a hraní křížem jsou skoro neviditelné..“277 Z těchto důvodů nebyly pro tenis stanovené hodiny plně využity, z čehož vyplynulo, že pro rok 1970 byla hala k dispozici pro tenis jen jeden den v týdnu a to v sobotu od 16 do 18 hodin.278 Výbor oddílu plánoval zaměřit se při tenisovém využívání haly na mládež, zvláště žáky a žákyně do 10 let a naučit je základním úderům a postojům, dále pravidlům hry, počítání (i anglickému) apod. Zde se naskýtalo velké a velmi potřebné pole působnosti pro trenéra a pomocné trenéry oddílu, zvláště dokud nebyla

275 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 39. 276 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 39. Výstřižek z „Nového života“, okresních novin. Ve výboru tělovýchovné jednoty zastupoval oddíl Bedřich Coufal st. Na palubovce míč vyskakuje nízko. 277 Servis - podání. Údery křížem - hrané diagonálně z jedné strany dvorce na druhou. 278 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 39. 45 k dispozici letní tréninková stěna.279 I ostatní hráči by měli v hale udržovat alespoň tělesnou kondici, pro což jsou tam ideální podmínky.280 „Bez získání většího počtu mládeže pro tenis, bude jeho úroveň v Boskovicích zákonitě klesat, čehož jsme byli svědky již v uplynulém roce 1970.“ Výbor si uvědomoval, že bez široké hráčské základny založené na nejmladších hráčích až po rekreanty, nelze klub na výkonnostní úrovni dále rozvíjet. Tenisový oddíl nehodnotil činnost za rok 1970 příliš kladně. Výbor pracoval ve složení: předseda – MUDr. Bohuslav Skřepek, jednatel – Bedřich Coufal, hospodář – Karel Bednařík, pokladník a matrikář – Antonín Pačínek, vedoucí družstva – Petr Vykoukal, trenér – Dr. Miroslav Mazal a zdravotník MUDr. Jaroslav Špička. Nedostatkem bylo, že se výbor nescházel pravidelně, ale řešil vše potřebné jen operativně, čímž docházelo k různosti názorů a určitým neshodám. Přesto členové výboru plnili své funkce poměrně dobře.281 Zahájení činnosti venku na dvorcích v Červené zahradě bylo v roce 1970 zdrženo nepříznivým počasím (množstvím sněhu) o více než 14 dnů. Hrát se začalo až 2. května a hrálo se téměř každý den až do 15. října 1970. Na jarní úpravě dvorců se podílelo 18 hráčů, kteří odpracovali 136 brigádnických hodin. Na konci sezony bylo odpracováno dalších 40 hodin na výměně stojanů tenisové sítě. Celkem tedy bylo odpracováno 176 hodin zdarma. Nejvíce hodin odpracoval Dr. Mazal a to 30, Karel Bednařík 28, Bedřich Coufal 26, Vladimír Jakubec 18, Zdeněk Mazal 17, Antonín Pačinek 10, Vlach a Hejna po 8, Ing. Čejka 6, MUDr. Čejková a MUDr. Špička po 4 atd.282 V roce 1970 hrálo na dvorcích 66 místních (občanů) hráčů, z nichž bylo 21 základních členů tenisového oddílu, kterým také byly prostřednictvím tenisového oddílu vystaveny nové členské průkazy. Členové dostali tyto průkazy o členství v TJ Minerva Boskovice po předložení své fotografie a zaplacení členského příspěvku pro rok 1971, od nově zvoleného matrikáře oddílu. Autor podotýká, že by bylo správné, aby členské příspěvky byly každým zaplaceny před prvním vstupem na tenisové dvorce.283

279 Tréninková zeď je schopna pomoci ve zlepšení začátečníkovi i závodnímu hráči. V dnešní době, některé hráče ani nenapadne, že by mohli chodit hrát na zeď. 280 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 40. 281 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 40–41. 282 Tamtéž, s. 41. 283 Tamtéž, s. 41–42. 46

Registrováno bylo v roce 1970 deset hráčů a tři hráčky. Mistrovská utkání hrálo osm hráčů a tři hráčky. Ostatní hráči tenisu jsou i členy jiných oddílů, jako plavání, košíková, kopaná, hokej, volejbal aj.284 Příspěvky byly vybrány od 21 základních členů tenisového oddílu. Opět se objevuje poznámka, že by bylo třeba, aby se následující výbor zaměřil na rozšíření členské základny jak z řad dospělých, tak mládeže. Ze závodního smíšeného družstva odešel během sezony 1970 do Prahy Petr Vykoukal, do Brna Dr. Lukešová a za Sokol Bílovice hostoval Jiří Krejčí. Tím bylo družstvo Boskovic silně oslabeno, poněvadž se jednalo o 1. a 2. hráče klubového žebříčku a 2. ženu. To mělo za následek, že se družstvo umístilo na posledním místě soutěže okresů Brno-venkov, Vyškov, Blansko a mělo potíže na každý zápas vůbec poskládat sestavu družstva, do něhož museli zaskakovat hráči starší 50 let. Tíha všech utkání spočívala na 18 letých hráčích, kteří tak alespoň získávali potřebné zkušenosti. Díky tomu učinili za rok 1970 veliký pokrok, především Zdeněk Mazal, ale i Rudolf Morávek, Vladimír Jakubec a Dagmar Coufalová.285 Doma Boskovice prohrály se Slovanem Ivančice 0:11, když jenom ve třech zápasech byly vyrovnaným soupeřem. Ve Šlapanicích prohrály rovněž 0:11 s tamním „A“ družstvem, kde vyrovnaně hrály pouze ženy. Doma prohrály nešťastně s „B“ družstvem Šlapanic 5:6.286 S ČKD Letovice prohrály doma 1:10, ale 7 utkání bylo velmi vyrovnaných. Utkání s Baníkem Tišnov bylo na začátku sezony odloženo a nakonec k němu ani nedošlo. Družstvo sehrálo přátelské utkání se Sokolem Bílovice.287 Co se týče finančního hospodaření, bylo hospodařeno nanejvýš úsporně. Rozpočet na výdaje nebyl vyčerpán a plánované příjmy z příspěvků byly splněny všechny. V polovině roku bylo výborem TJ povoleno zakoupit 4 rakety. Podařilo se je koupit až v říjnu a to jen rámy. Vypleteny byly počátkem roku 1971.288 Měly sloužit především mládeži, než přijde tenisu na chuť a zakoupí si raketu vlastní.289

284 Tamtéž, s. 42. 285 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 42. 286 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 42. Zdeněk Mazal překvapivě porazil Jánošíka, Dagmar Coufalová Olšarovou, Dr. Lukešová Nevrklovou a ještě ženy vyhrály čtyřhru a mix se taktéž povedl vyhrát. Petr Vykoukal těsně prohrál na 3 sety s Vernerem. Chyběl bod k vítězství. 287 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 43. K Utkání s Tišnovem nedošlo kvůli poruchám na autech a potížím se sestavou. 288 Dnes je raketa vyrobena převážně z grafitu, nejprve byla vyráběna ze dřeva. Je vypletena strunami. Dříve byly struny jenom ze střev dobytka. Dnes jsou už struny syntetické, ale se střevy se taktéž hraje. 289 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 43–44. 47

Potíže byly s kabinami, takže se muselo používat sklípku vedle dvorců, což nebylo moc důstojné. Všechny potěšilo, že stavba nových kabin pro hokej, volejbal a tenis pokročila natolik, že je bylo možno využívat na počátku sezony 1970. Kvůli kabinám a celkové rozestavěnosti areálu nebyl uspořádán turnaj. Mladí hráči se zúčastnili několika turnajů v okolních městech bez pronikavějších úspěchů. Nejlepšími hráči v roce 1970 byli Zdeněk Mazal a Dagmar Coufalová.290 Velice byla postrádána tréninková stěna, s jejímž umístěním výbor dlouho váhal. Na zdi může především mládež získávat první zkušenosti, ale pro zkušené hráče je taktéž přínosná, poněvadž hra na dvorcích začátečníky spíše odradí, než přitáhne, ale aspoň mají pocit, že hrají tenis. Při dokončování areálu v roce 1971 se s ní počítalo. V roce 1971 čekalo oddíl mnoho úkolů. Byl to rok 100. výročí značky „Minerva“, 50. výročí organizované kopané v Boskovicích aj. Tenisový oddíl přispěl k oslavám zvýšenou činností.291 Roku 1971 se v Boskovicích poprvé uskutečnil „turnaj mladých tenistů“, kterého se zúčastnilo 24 chlapců ve stáří od 13 do 18 let. Podle předpokladů zvítězil Miroslav Legner. „Turnaj prokázal, že tenisovému oddílu TJ Minerva Boskovice vyrostla celá řada tenisových talentů, jako: Petrželka, Oldřich, Petr Pevný, Vlach, Landa, Zemánek, Jiří Pevný, Hodina, Kožoušek, Dvořáček, Borek a jiní, což je dobrým příslibem pro boskovický tenis,“ který v roku 1971 udělal veliký pokrok. Legner ve finále porazil Dvořáčka.292 Rok 1971 znamenal pro boskovický tenis podstatné vykročení k lepším zítřkům. V roce 1970 se zkušení tenisté obávali o budoucnost boskovického tenisu, ale rok 1971 již v zárodku jejich obavy zažehnal. Hned od počátku roku se scházelo každou sobotu 18 mladých tenistů ve sportovní hale, kde se jim dostalo základních vědomostí o tenise a mohli si také vyzkoušet tenis v praxi pod dohledem trenéra Bedřicha Coufala. Kupodivu zůstali tenisu věrni po celý rok a jejich řady se přes léto ještě rozrostly.293 Nové adepty tenisu získal oddíl i při „dni otevřených dvorců“ u příležitosti MDD,294 kdy nejprve zkusili hrát Oldřich, Báča, Pevný Petr a další, také si ho

290 Tamtéž, s. 44. 291 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 44–45. Obsahuje pozitivně laděný výrok „Kupředu, k lepším zítřkům boskovického tenisu.“ 292 Výstřižek z „Nového světa“, okresních novin (1971). In: LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 48. 293 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 48. 294 MDD – Mezinárodní den dětí. 48 oblíbili a vykazují tak v krátké době poměrně dobrou výkonnost. Tím, že přibylo 30 členů z řad žáků a dorostu, kteří intenzivně hráli, začalo se ukazovat, že i pro Boskovice jsou dva tenisové dvorce málo a že bude nutné vybudovat další. Začátkem roku byla provedena generální oprava dvorců a jejich oplocení. Kromě prací na vlastním oplocení, které provedli pánové Juřina a Cihlář, zařídili si veškeré práce bezplatně členové tenisového oddílu sami. Bylo odpracováno celkem 409 brigádnických hodin zdarma a brigád se zúčastnilo 32 členů.295 V mistrovské soutěži (okresní přebor sdružených okresů Brno-venkov, Vyškov a Blansko) sehrály Boskovice pět zápasů.296 Jelikož všechna utkání Boskovice prohrály, umístily se v soutěži na posledním místě. V soutěži mohlo družstvo setrvat, ale požadovalo se, aby bylo do soutěže vysláno družstvo dorostu. Celkem Boskovice sehrály 55 mistrovských zápasů, z nichž ve 12 případech odešlo vítězně.297 Dne 18.–19. 6. 1971 u příležitosti slavnostního otevření Červené zahrady byl uspořádán první tenisový turnaj na kurtech boskovického oddílu za účasti hráčů ze Šlapanic, Bílovic, Brna, Letovic a Boskovic. Turnaje se zúčastnilo celkem 24 hráčů a 7 hráček. Ve dvouhře mužů zvítězil Josef Štěpánek ve finále nad Josefem Novotným.298 Dámskou dvouhru vyhrála Burkoňová, hájící barvy Boskovic. Turnaj měl dobrou úroveň a pořadatelsky byl dobře zvládnut.299 Další turnaje na sebe nenechaly dlouho čekat. Ve dnech 3.–4. 7. 1971 byl uspořádán další turnaj v rámci elitexiády za účasti 28 hráčů a 4 hráček. 30. 7.–1. 8. uspořádal tenisový oddíl Minervy I. mistrovství Boskovic v pánské čtyřhře. I tato soutěž se osvědčila a měla dobrou úroveň. V sobotu 28. 8. 1971 byly dvorce propůjčeny Státním lesům k uspořádání I. jihomoravské lesiády.300 9. 10.–11. 7. oddíl uspořádal turnaj „memoriál Mirka Legnera“ za účasti 24 domácích hráčů k uctění památky předčasně zesnulého tenisty, člena TJ.301 Tenisová sezona pak vyvrcholila 24.–26. 9. turnajem o pohár věnovaný Bedřichem Coufalem mladším. Účastnilo se ho pouze 16 domácích hráčů. Držitelem přebornického poháru se stal

295 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 48–49. 296 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. Výsledky zápasů – Boskovice – Letovice 3:8, Bílovice – Boskovice 8:3, Boskovice – Ivančice 1:10, Šlapanice – Boskovice 8:3, Boskovice – Tišnov 2:9. 297 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 49. 298 Josef Štěpánek vyhrál 6/2, 6/1. Jedná se o strýce Radka Štěpánka, nynějšího reprezentanta ČR. 299LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 49–51. 300 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 50. Vítězem se stal B. Coufal sen. 301 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 51. Dr. Mazal ve finále zvítězil nad B. Coufalem sen. Na tomto turnaji tenisté Boskovic obsadili I., II. i III. místo a odsunuli zástupce Letovic a Blanska až na další místa. 49 roku 1971 Zdeněk Mazal, který byl v uplynulém roce jasně nejlepším boskovickým tenistou. Dobře zahrál i Rudolf Morávek, který dva zápasy vyhrál po velkém boji na 3 sety.302 Celkem bylo za sezonu 1971 na boskovických kurtech sehráno 164 turnajových zápasů a včetně mistrovských utkání to bylo 219 zápasů. „Je to úctyhodný počet, který hned tak nebude překonán. Všichni, kteří se podíleli na jejich uspořádání, zaslouží uznání a díky.“ Výbor pracoval ve složení: MUDr. Bohuslav Skřepek – předseda, Bedřich Coufal – jednatel, Antonín Pačínek – pokladník a matrikář, Karel Bednařík a Rudolf Morávek – hospodáři, Dr. Miroslav Mazal a Bedřich Coufal – trenéři, MUDr. Jaroslav Špička – zdravotník. Výbor oddílu se sešel celkem pětkrát. Mimo to se scházel při losování všech turnajů.303 Bohatá činnost tenisového oddílu v roce 1971 byla umožněna také tím, že měl k dispozici vlastní kabiny a sprchy se sociálním zařízením. Celkově od půli června bylo celé okolí tenisových dvorců včetně výletní restaurace pěkně upraveno a skoro dobudováno. Při obnově oplocení se členové klubu při budování snažili o to, aby vchod na dvorce byl přímo ze silnice na straně u výletní restaurace. Usilovalo se o rozšíření na této straně o jeden metr, kde by byly umístěny vyvýšené lavičky pro přihlížející. Pro nesouhlas stavitele Ing. Hrocha k tomu nedošlo, neboť tudy by měl procházet hlavní vchod na zimní stadion.304 Z pohledu tenistů bylo chybou, že se areál budoval za pochodu bez předem schváleného a dobře promyšleného projektu. Kvůli tomu se stalo, že příchod na dvorce byl udělán společný s volejbalisty, což se ukázalo jako nevhodné, protože docházelo k neustálým neshodám kvůli maličkostem. I se správcem koupaliště docházelo k častým výměnám názorů, neboť si nepřál, aby se z dvorců chodilo zadním vchodem do kabin, zakazoval se dívat z terasy restaurace na tenis a přistavovat židle k zábradlí, chodit pro občerstvení na terasu. Odčerpával z vodovodu všechnu vodu do brouzdaliště, nebylo tedy čím kropit dvorce apod. Proto tenisté přemýšleli, odkud brát vodu, protože tato situace přinášela samé obtíže.305 Výbor se snažil o to, aby byla postavena velmi potřebná tréninková stěna a jak už bylo řečeno, pro budoucnost chtěl rozšířit počet dvorců, jako tomu bylo

302LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 51–57. 303 Tamtéž, s. 58. 304 Tamtéž, s. 58. 305 Tamtéž, s. 59. 50 v Blansku, Letovicích, Tišnově, Šlapanicích, Chrlicích, Ivančicích.306 Tedy u všech boskovických soupeřů družstev.307 Jednání a rozhodování výboru tělovýchovné jednoty se protahovalo až do konce září (21. 9.), kdy bylo zástupci tenisového oddílu na schůzi TJ řečeno, že se s výstavbou dalšího dvorce nedá zatím počítat a tréninková stěna může být postavena kolem zadního oplocení po dohodě s Ing. Hrochem. Tak se stalo, že k budování stěny roku 1971 nedošlo, neboť již začátkem října přišly ranní mrazíky a tenisová sezona venku skončila.308 Se stavbou tréninkové zdi mělo být započato na jaře 1972 společně s jarní úpravou dvorců. Počítalo se, že jejich úprava bude hotova během dvou dnů, jelikož antuka byla na zimu díky Dr. Mazalovi, Zdeňku Mazalovi, Pavlu Synkovi a Rudolfu Morávkovi dobře zaizolována. Stavba nového oplocení začala 22. 2. 1971, s úpravou hrací plochy 3. 4. a hrát se začalo 11.4. Sezona skončila 6. 10. pro mrazy. Rozpočet zůstal nevyčerpán z 50%, náklady na elitexiádu byly taktéž poloviční, vznikla pro TJ žádoucí úspora. Nepodařilo se opatřit nové sítě a lajnovačku. Do inventáře za rok 1971 přibyly 3 nové laťkové lavice a 1 nový kartáč.309 Plán činnosti tenisového oddílu byl splněn, v některých věcech byl limit dokonce překročen, konkrétně v počtu uspořádaných turnajů. Nesplněno zůstalo vybudování tréninkové stěny.310 Závodní hráči se zúčastnili několika turnajů v okolních městech (Bílovice, Šlapanice, Letovice aj. Dobře si zahráli, ale daleko se neprobojovali. V Letovicích bylo sehráno utkání u příležitosti slavnostního otevření nových dvorců. Tenisově byl rok velmi bohatý a autor také věřil, že sportovní úspěchy vzhledem k mládí boskovických reprezentantů se brzy dostaví.311 Tenisová sezona v roce 1972 byla mimořádně dlouhá. Začalo se hrát 21. března a skončilo 10. listopadu, takže sezona trvala téměř 8 měsíců. S výjimkou posledního měsíce byly dvorce neustále obsazeny od 14 hodin až do tmy, o prázdninách už od brzkého rána. Počet skutečně hrajících členů se blížil maximu obsazení dvorců a opět se přemýšlelo, jestli díky zvětšujícímu se zájmu o tenis nevybudovat další dvorce. Značným odlehčením pro kurty se stala oboustranná tréninková zeď, která „při troše obratnosti zaručí trénink čtyř hráčů.“ V roce 1972 byly tenisové dvorce nejvíce

306 Český tenisový svaz [online]. 2015 [2015-27-3]. Dostupné z: . 307 Boskovice měly v této době 2 dvorce. Těžko lze uspořádat větší soutěž. 308 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 59. 309 Tamtéž, s. 60. 310 Tamtéž, s. 60. 311 Tamtéž, s. 60–61. 51 využívaným sportovním zařízením v Boskovicích. Na tenisových dvorcích hráli hráči ve věku od 11 do 60 let a více, „pak plní tenisový oddíl plně úkol přispívat sportem ku zdraví, neboli srdečně řečeno: Buď fit!“312 V roce 1972 měl oddíl v mistrovské soutěži jedno družstvo dospělých a jedno dorostu. V družstvu dospělých hráli Zdeněk Mazal, Pavel Synek, Rudolf Morávek, Vladimír Jakubec, Bedřich Coufal ml., Dagmar Coufalová a Věra Špičková. Družstvo vyhrálo zápas s Vyškovem 8:3 a prohrálo čtyři zápasy, z toho zápas se Šlapanicemi „B“ těsně 5:6. Nejúspěšnějším hráčem byla Dagmar Coufalová se čtyřmi vyhranými zápasy ve dvouhře, Zdeněk Mazal se třemi výhrami, Věra Špičková se dvěma. Autor podotýká, že ačkoliv nejsou výsledky nějak ohromující, je třeba pozitivně brát, jak se družstvo zlepšilo oproti minulému roku. „Při takovém posuzování zjistíme, že se hráči zlepšili zejména po úderové stránce. Chybí jim ale zápasová zkušenost a s tím spojený potřebný klid.“ Řada prohraných zápasů při větší zkušenosti a klidu mohla dopadnout obráceně. Jednalo se zejména o Synka a Jakubce. Zlepšování výkonnosti hráčů pokračovalo i po skončení mistrovských zápasů a zejména úderově zaznamenali Pavel Synek, Vladimír Jakubec, Bedřich Coufal ml. a Věra Špičková podstatné zlepšení oproti roku 1971. Poznámka, že „zlepšit by se měly vzájemné vztahy hráčů“ poukazuje na to, že vztahy asi nebyly nejlepší.313 Družstvo dorostu hrálo roku 1972 mistrovskou soutěž poprvé a to ve složení: Miroslav Legner, Lubomír Petrželka, Jiří Dvořáček, Jiří Hodina. Petr Pevný, Jaroslav Oldřich, Jaroslav Kožoušek a Alexandra Živná. I když dorost skončil v soutěži na posledním místě, získal i těmito několika zápasy mnoho zkušeností, ukázaly se jim v plném světle ty nedostatky, kterých si při běžném tréninku neuvědomovali. Při posuzování výsledků dorosteneckého družstva je nutno si uvědomit, že soutěž hráli pouze dorostenci, bez dorostenek, takže již při nástupu měli ztrátu 5 bodů.314 Je třeba kladně hodnotit jejich snahu překonat – byť opožděně – tento nedostatek tím, že začali s trénováním Alexandry Živné a Věry Fialové. Problémem bylo obsazení

312 Tamtéž, s. 62. 313 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 62–63. Že se družstvo dorostu, přihlásilo pro rok 1972 do soutěže, zmiňuje i JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 6. 314 Když byl stav na začátku 0:5, stačilo prohrát jediný zápas a tím bylo ztraceno i celé utkání. 52 pozice vedoucího družstva, jednak by jim tehdy pomohla jeho účast na tréninkových hodinách jako sparing partnera315 a během soutěžních zápasů by poradil s taktikou.316 Oddíl uspořádal 2. ročník „Memoriálu Miroslava Legnera“ a turnaj mladých. Vítězem memoriálu, turnaje neregistrovaných hráčů okresu Blansko, se stal Zdeněk Mazal před Dr. Miroslavem Mazalem, o 3. místo se podělil Bedřich Coufal ml. s Vladimírem Jakubcem. Nepřízeň počasí ovlivnila průběh turnaje. Jeho dohrání trvalo tři týdny. Ve druhém ročníku turnaje mladých zvítězil opět Miroslav Legner. Ve finále přesvědčivě zvítězil nad Lubomírem Petrželkou. Na 3. místě se umístil Jaroslav Oldřich. Autor posuzuje, že výkonnost domácích hráčů má vzestupnou tendenci a to hráčů nejen závodních.317 Opět se objevuje záležitost, jak autor sám nazývá, „základního tenisového výcviku“ mladých začátečníků, což je práce velmi obtížná, ovšem nezbytná pro vytváření a doplňování hráčské základny. Základní zásadou při výcviku mladých začátečníků by mělo být povinné absolvování většího počtu hodin hry u odrazové stěny, kde by se naučili základům hry, tj. správnému držení rakety, postavení, sledování míče. Pro tyto začátečníky by bylo ideální zavést 2x týdně oficiální trénink pod vedením zkušeného hráče.318 Je ovšem stejně nutné všímat si jich i mimo oficiální tréninky a za pomoci všech hráčů, kteří ovládají alespoň základní údery. Nejde o žádnou velkou práci, pouze o to všímat si co dělají špatně. Odrazová stěna je prověří i po stránce jejich vytrvalosti a zaujatosti pro tenis. Kdo vytrvá a odbude si povinný výcvik na stěně, u toho je předpoklad, že se bude tenisem vážně zabývat. Je zbytečné ztrácet čas na kurtu s těmi, kteří chtějí hrát a po měsíci či dvou je přestane bavit a začnou s jiným sportem.319 Tenisový oddíl byl kritizován výborem tělovýchovné jednoty, že na dvorcích hraje řada lidí, kteří nejsou členy oddílu, eventuálně ani jednoty a přitom neplatí za hru. Tato kritika byla sice v zásadě správná, ovšem nebrala v úvahu, že na dvorcích nemohl a nebyl zatím stálý správce, který by prováděl kromě jiné práce též neustálou kontrolu. Výbor oddílu proto navrhl a členská schůze schválila předchozího roku podmínky členství v tenisovém oddílu, tj. členství v jednotě se zaplacenými

315 Sparing partner – tréninkový protihráč. 316 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 63. 317 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s 63–64. Autor podotýká, že tenis je nesnadná hra, takže nelze počítat s náhlými výkonnostními skoky. 318 STOJAN, Svatopluk a Josef Brabenec: Tenis zdravým rozumem. Praha 1999, s. 14. 319 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s 66. V dnešní době mnoho lidí považuje hru na zdi za něco podřadného. 53

členskými příspěvky a odpracování 10 brigádnických hodin nebo zaplacení 8 Kčs za každou neodpracovanou hodinu. Pro hosty pak poplatek. Tato zásada byla v rámci daných možností celkem úspěšně dodržována a rozhodně přispěla k zavedení pořádku v tomto směru. I když se vyskytly ojedinělé případy, zejména o prázdninách, kdy se někteří koupající domnívali, že v ceně lístku za koupání je obsaženo i používání tenisových hřišť. Na dvorcích hráli pouze členové oddílu, případně hosté, kteří buď zaplatili nebo hráli zdarma se souhlasem členů výboru tenisového klubu. Jednalo se o bývalé hráče, výborné výkonnosti, kteří zkvalitňovali trénink závodních hráčů.320 Členové výboru se roku 1972 usnesli, že by měli na uvedené zásadě trvat i v roce 1973 a neznámé hráče požádat o předložení oddílové průkazky, nebo alespoň o svolení ke hře. Ještě se jednalo o výši poplatku za hraní pro nečleny oddílu. Druhou organizační změnou bylo zavedení půlhodinového systému hry a vymezení hracích hodin pro dorost a žactvo do 16:30. To znamená, aby hráči zavčas skončili s hrou a kurt řádně upravili pro další. Byl vydán poměrně podrobný hrací řád, který ovšem nemohl pamatovat na všechny eventuality, avšak v podstatě upravil systém hry i běžného ošetřování dvorců.321 Oddíl se zabýval otázkou ohledně přihlášek dalších členů. Stav 50 členů v oddílu, až na výjimky, skutečně hrajících se blížil roku 1972 maximu únosnosti dvou dvorců. Bylo nutno vzít v úvahu, že při úpravách dvorců prováděných hráči při každém hraní se zkracovala doba vlastního použití ke hraní ve srovnání s těmi oddíly, kde úpravu kurtu provádí placený správce. Rozhodování o přihláškách dalších členů oddílu by mělo být vyhrazeno výboru nebo alespoň předsednictvu. Zásadně by měla být při přijímání začátečníků dávána přednost žactvu a dorostu, jako základně pro doplňování závodních hráčů.322 Výbor přemýšlel nad tím, že začátečníci by měli hrát u stěny a teprve po určité době by přešli na dvorec. V těchto případech by používání stěny mohlo být zdarma, bez povinnosti brigád eventuálně i bez povinnosti členství v jednotě, zejména pokud by šlo o žáky a dorostence.323

320 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 67. 321 Tamtéž, s. 67. 322 Tamtéž, s. 68. 323 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 66. Za hraní na zdi se nikde neplatí. 54

V souvislosti s těmito organizačními otázkami se autor kroniky zmínil několika větami o chování hráčů. Každý sport a v tenisu to vždy platilo zvýšenou měrou, má kromě stránky výkonnostní i stránku morální, společenskou. Jednak chování hráčů na hřištích mimo vlastní hru.324 Tenis je sport velmi náročný na nervovou soustavu hráčů a často dochází při chybném míči k výbuchům nespokojenosti a podobně. Je těžké požadovat po hráčích, aby za všech okolností zachovali při hře naprostý klid. Na druhé straně jsou ovšem určité hranice sebeovládání, které je nutno od každého hráče vyžadovat. Když není schopen nebo ochoten se v těchto hranicích udržet, nepatří na tenisové ani jiné hřiště. Výrazy, které je často slyšet od hráčů, bohužel těch mladých, nejsou srovnatelné se slušným sportovním a společenským vystupováním, které je po hráčích nutno vyžadovat. Je třeba, aby se hráči chovali jako dobří sportovci a slušní lidé. Bylo by trapné, aby musely být vyvozovány důsledky ze soustavného porušování základních pravidel sportovní a osobní slušnosti.325 Druhou otázkou je chování v areálu mimo hru, příchod a odchod hráčů, zkrátka chování ve společnosti ostatních a zejména starších hráčů. Patří k základním pravidlům slušnosti, aby mladí hráči při příchodu i odchodu ze hřiště slušně pozdravili starší hráče i svoje kamarády. Nejedná se o žádný zvláštní požadavek platící výlučně pro tenis, jde o základní pravidla slušného chování mezi lidmi, jehož dodržování by mělo být pro každého samozřejmostí.326 Na jarní úpravě dvorců se v roce 1972 se podíleli především dorostenci pod vedením Bedřicha Coufala st. Přes poměrně špatnou kvalitu antuky je možno konstatovat, že stav dvorců byl celkem dobrý i ve srovnání s dvorci jiných oddílů, kde je možno věnovat větší péči denní úpravě. Na adresu téměř všech hráčů je třeba povědět, že se nevěnuje dvorcům taková péče, která by jim měla být věnována.327 V Boskovicích není placený správce, avšak hráči za hru také nic neplatí a sami z vlastního zájmu by si měli udržovat dvorec ve slušném stavu. „Na rok 1973 bude nutno v určitých obdobích provádět důkladněji úpravu, zejména srovnáním povrchu a odstraněním kamínků a škváry.“328

324 PAULÍK, Karel: Psychologie sportu. Ostrava 2006, s. 119. chováním i mimo kurt se zabývá NAVRÁTIL, Stanislav a Jan MATTIOLI: Problémové chování dětí a mládeže. Praha 2011, s. 88. 325 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 68–69. Problém s chováním byl a je stejný. 326 Tamtéž, s. 69. 327 Tamtéž, s. 69. 328 Tamtéž, s. 70. 55

Po řadě let pouhého konstatování účelnosti se v roce 1972 podařilo postavit oboustrannou odrazovou stěnu v železném rámu, na jejíž realizaci se podíleli především Karel Bednařík, Ing. Čejka, Dr. Lukeš, Ing. Zdeněk Mazal, Dr. Miroslav Mazal, Bedřich Coufal a Antonín Pačínek. Uplynulý rok ukázal, že stěnu využívali jak začátečníci, tak pokročilí. Kromě vlastního tréninkového poslání pomáhala i při čekání hráčů na uvolnění dvorců.329 Další větší soustavnou prací byla úprava soudcovské stolice, kterou provedli Karel Bednařík a Ing. Čejka. Zřízení stříšky nad stolicí se ukázalo jako velmi praktické nejen při vlastním soudcování za plného slunce, ale i jako první úkryt při nenadálé dešťové přeháňce. Nepodařilo se natřít celý plot okolo tenisových dvorců, podařila se natřít asi polovina. Na brigádách bylo odpracováno 553 hodin zdarma a účastnilo se jich 62 osob.330 Výbor oddílu upozornil výbor jednoty na dosavadní neudržitelný stav vodovodu v Červené zahradě a je naděje, že se začne budovat nové řádně dimenzované potrubí. Pokud by k tomu došlo, bylo by nutno část brigádnických hodin věnovat této pro tenis důležité práci.331 Výbor tenisového oddílu upozornil výbor tělovýchovné jednoty také na to, že je třeba během zimních měsíců provést rozdělení plochy za volejbalovými hřišti a zásadně rozhodnout, zda má být výhledově tato plocha určena pouze tenisu nebo rozdělena mezi tenis a volejbal. Pokud by byly provedeny na této ploše strojem zemní úpravy, bylo by možno začít s postupným budováním třetího tenisového dvorce.332 V roce 1972 řídil tenisový oddíl výbor ve složení: JUDr. Miroslav Mazal – předseda, MUDr. Bohuslav Skřepek – místopředseda,333 Bedřich Coufal – jednatel, Rudolf Morávek – hospodář, Antonín Pačínek – pokladník a matrikář, Dr. Mazal a Jiří Krejčí – trenér a vedoucí závodního družstva, Bedřich Coufal – vedoucí žáků, MUDr. Jaroslav Špička – zdravotník.334

329 Tamtéž, s. 70. 330 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 70. 331 Tamtéž, s. 71. 332 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 71. Nachází se zde fotka JUDr. Miroslava Mazala, předsedy TO TJ Minerva Boskovice od 14. 1. 1972. 333 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 71. Dosavadní předseda MUDr. Skřepek požádal na výroční schůzi TO dne 14.1.1972 o zproštění z funkce pro přílišné zaneprázdnění. To uvádí i JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983, s. 6. 334 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 71. 56

Na výborové schůzi dne 18. 12. 1972 byl vysloven souhlas s hostováním Zdeňka Mazala v ČKD Letovice, kde má větší možnosti zdárného tenisového rozvoje. V okresním žebříčku za rok 1972 byl na 21.–26. místě, ostatní na 39.–49. místě. Coufalová Dagmar na 10.–12. místě, Špičková Věra na 16.–24. místě. V dorostu Miroslav Legner je na 15.–20. místě. V tabulce družstev se Minerva Boskovice umístily na 5. místě.335 Z dvorců oddílu Minerva Boskovice lze vidět na hrad. Kronika obsahuje fotku, kde Bedřich Coufal junior přijímá podání a vzadu za ním je odrazová stěna, kde již dnes nestojí a na vrcholku kopce za ním se tyčí zřícenina hradu.336 Tenisová sezona v roce 1973 začala 28. března a skončila v polovině října v důsledku předčasného příchodu poměrně značných mrazů. I roku 1973 byly dvorce plně obsazeny, i když poněkud méně než v předešlém roce. Hodně byla využívána odrazová stěna a to nejen začátečníky, ale i zkušenými hráči.337 V mistrovských soutěžích byla 2 smíšená družstva. Dospělých a dorostu. Za dospělé hráli: Synek Pavel, Morávek Rudolf, Jakubec Vladimír, Legner Miroslav, Coufal Bedřich ml., Coufalová-Sušilová Dagmar, Špičková Věra. Družstvo dospělých, i když hrálo bez Zdeňka Mazala, dosáhlo zatím svého největšího úspěchu, když se v soutěži umístilo na 3. místě se stejným počtem bodů jako vítěz Sokol Bílovice. Boskovice vyhrály nad Ivančicemi 7:4, s Vyškovem venku vyhrály 6:5, na domácí půdě zvítězily s druhým družstvem Ivančic 6:5, s družstvem Letovice „B“ opět zvítězily 8:3 a v posledním zápase prohrály se Šlapanicemi 2:9. Nejúspěšnějším hráčem ve dvouhře byla Dagmar Coufalová provdaná Sušilová, která vyhrála všech pět utkání, následoval Miroslav Legner se čtyřmi vítězstvími, Vladimír Jakubec a Věra Špičková po 3, Pavel Synek zvítězil jedenkrát. Podstatné zlepšení bylo vidno u Miroslava Legnera, který se zlepšil zejména na konci sezony, kdy ve vzájemných utkáních byl naprosto rovnocenným soupeřem dosud boskovickému nejlepšímu hráči Zdeňku Mazalovi, který hrál za ČKD Letovice, ale v Boskovicích trénoval. Vladimír Jakubec a Věra Špičková se taktéž zlepšili.338

335 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 71. Konečná tabulka v roce 1972 byla 1. místo Sokol ČKD Letovice, 2. místo Baník Tišnov, 3. místo Sokol Šlapanice „B“, 4. místo Sokol Bílovice, 5. místo Minerva Boskovice, 6. místo Sokol Vyškov „B“. 336 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 72. O boskovickém hradu se podrobněji dočteme v STEHLÍK, Miloš: Boskovice – státní zámek a hrad, město a okolí. Boskovice 1953, s. 3. 337 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 74. 338 Tamtéž, s. 75. 57

Ačkoliv se družstvo zlepšovalo, stále nestačilo na vyšší třídu, i kdyby se do ní probojovalo. Příkladem bylo silné družstvo Letovic, které ač posíleno Zdeňkem Mazalem, se stěží ve skupině udrželo. I tak bylo přáním všech hráčů se probojovat do vyšší třídy, poněvadž v té boskovické hrála většinou „B“ družstva okolních měst, což se zdálo mnohým nedůstojné. Starosti však byly se sestavou družstva. Pavel Synek a Vladimír Jakubec odešli z Boskovic. Z dorostu další rok měl hrát Jiří Dvořáček, který byl nejúspěšnějším hráčem dorostu. Po zvýšení výkonnosti, kromě poctivého tréninku, se autor zmiňuje o odehrání turnajů v okolních městech, aby hráči poznali cizí hráče a získali hráčské zkušenosti a připomíná, že by bylo dobré navázat bližší styky s Letovicemi a Blanskem, případně Jevíčkem kvůli přátelským zápasům nebo k individuálním návštěvám v rámci tréninkových zápasů pro získávání dalších zkušeností.339 Družstvo dorostu tvořili tito hráči: Lubomír Petrželka, Jiří Dvořáček, Jaroslav Oldřich, Jiří Hodina, Jiří Pevný a dívky Alexandra Živná a Věra Fialová. I když se všichni zlepšili, přece to nestačilo na vítězství s některými soupeři. Nejúspěšnějším hráčem byl Jiří Dvořáček se třemi vítězstvími a jednou porážkou. Jiří Hodina, Alexandra Živná a Věra Fialová dosáhli po dvou vítězstvích, Lubomír Petrželka jednoho vítězství a tři porážky.340 Ve sportovní činnosti nebyly splněny plánované turnaje. Důvodem byl jednak určitý pokles zájmu hráčů o prázdninách a jejich neúčast v Boskovicích, jednak nízká organizační schopnost a chuť tyto turnaje uspořádat. Autor podotýká, že je nutno práci v oddílu více rozdělovat a získat vedoucí pro dorost a žactvo, které by mělo nejen soustavně trénovat, ale sehrát i přátelské zápasy s družstvy z okolních měst. Pro tuto činnost nebylo v oddílu dosti pracovníků. Péče o žactvo a dorost by mělo být nejdůležitější starostí oddílu, protože v mládeži je záruka úspěchu budoucnosti boskovického tenisu a každý dospělý hráč by se měl zasadit o to, aby na kurty přivedl nějakého žáka, kterému by poskytl nejzákladnější informace o tenisu a trochu se mu při hře věnoval nebo mu případně pomohl najít spoluhráče.341 Z plánu pracovní činnosti oddílu v roce 1973 byla provedena jarní úprava dvorců, dokončen nátěr oplocení a zhotoveno i instalováno nové zařízení na napínání sítí. Nebyla omítnuta zídka na zadní straně dvorců a vybudována skládka pro antuku.

339 Tamtéž, s. 75. 340 Tamtéž, s. 75. 341 Tamtéž, s. 76. 58

Hlavním důvodem neomítnuté zídky byla ta skutečnost, že kromě Karla Bednaříka nebylo v oddílu nikoho, kdo by s touto prací měl potřebné zkušenosti, ale z osobních důvodů se nemohl této práci věnovat. Pro skládku antuky byla vybudována pouze dřevěná, provizorní, neboť vzhledem k chybějícímu projektu celého areálu, nebylo rozhodnuto o definitivním umístění. V roce 1973 odpracovalo na kurtech 38 členů celkem 307 brigádnických hodin zdarma.342

3.1.1. Dobudování areálu Na výzvu výboru jednoty vypracoval člen oddílu Ing. František Alexa projekt nových 2 tenisových dvorců s potřebnými výpočty, množstvím materiálu a finančního rozpočtu. Tato dokumentace bude sloužit i jako podklad žádosti o zařazení do akce „Z“.343 Výbor jednoty na podzim roku 1972 schválil výstavbu 2 nových tenisových kurtů v prostoru za dvorcem č. 2 a volejbalovými hřišti. I když zatím nedošlo k zařazení do akce „Z“, dal výbor souhlas k obstarání škváry. Jednáním Dr. Miroslava Mazala a Karla Bednaříka u MŠLZ ve Velkých Opatovicích se podařilo sjednat dohodu o dodávce škváry.344 S navážením se začalo v lednu 1974.345 Pracovní činnost pro rok 1974 byla jasná, pracovat na stavbě nových dvorců. Za pomoci zkušenějších pracovníků mohli pracovat všichni členové oddílu kromě těch nejmladších. Základním předpokladem bylo zvýšení práce na každý den a ne pouze v sobotu. Rovněž byla potřeba zvýšit pracovní povinnost alespoň na 20 hodin a to jednak na stavbě tenisových dvorců, jednak na stavbě ubytovny. Jarní úprava stávajících dvorců byla provedena mimo tyto práce a nebyla započítávána do uvedené pracovní povinnosti. Výbor určil, v jaké posloupnosti je potřeba dané práce vykonat.346 V roce 1973 byly uplatňovány zásady zavedené již v roce 1972, tj. požadavek aby směli hrát pouze ti, kteří mají zaplaceny členské příspěvky a odpracován předepsaný počet brigádnických hodin zdarma nebo si zaplatili hostování. Platila také hrací doba pro žactvo a dorost do 16:30 hodin a půlhodinový systém. Autor se kriticky zmiňuje o úpravě hřišť před hrou. „Až na malé výjimky jsou dvorce

342 Tamtéž, s. 77. 343 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 77. Akce „Z“ se nazývala stavba dvou nových dvorců. 344 Škvára tvoří podklad pro antukové dvorce. 345 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 77. 346 Tamtéž, s. 78. 59 nedostatečně stříkány a nedbale připravovány,347 lajnování se provádí od oka, po několika dnech jsou diference348 20–25 cm, což škodí především mladším hráčům, kteří si takto neuvědoměle zvykají na špatné rozměry. Je třeba, aby starší hráči zjednali v této věci nápravu a dohlédli na ty mladší.349 Plán činnosti tenisového oddílu na rok 1974 vychází z koncepce rozvoje tělesné výchovy a sportu tělovýchovné jednoty Minervy zpracované výborem jednoty za spoluúčasti školské a kulturní komise městského národního výboru v Boskovicích. Přihlíží ovšem jednak k určité specifičnosti tenisu, tj. k tomu, že nejde o kolektivní sport, jednak k vývojové fázi, v níž oddíl je.350 Oddíl se v této době hlásil i k politicky-výchovné práci. Měl pověřit jednoho člena výboru funkcí politicky výchovného pracovníka. Na tento post byl navržen Antonín Pačínek. Oddíl měl vést všechny hráče, zejména obě závodní družstva, k ukázněnému sportovnímu vystupování, jak při utkáních tak zejména při tréninku. Za důsledné provádění zodpovídal nejen vedoucí závodního družstva, ale svým vlivem a příkladem měli působit především členové výboru tenisového oddílu a ostatní, zejména starší hráči. Popularizovat se měl tenis zveřejňováním výsledků jak na vývěsní skřínce, tak i v místním tisku, měly se informovat školy o sportovních výsledcích jejich žáků formou vývěsek, fotografií atd. a tím získávat další zájemce o tenis. Archivovat všechny doklady, fotografie a záznamy o sportovní činnosti a předávat je ústřednímu archivu a kroniky, získat vedoucího pro systematické vedení žactva, uspořádat praktickou i teoretickou instruktáž obou závodních družstev a zájemců s výcvikovými filmy za vedení doc. JUDr. Höhma, vedoucího katedry tělesné výchovy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.351 Sportovní činnost pro rok 1974 by v zimě ve sportovní hale měla být zaměřená na udržování fyzické kondice a nácvik některých úderů. Na jaře pak účast v mistrovských soutěžích s jedním družstvem dorostu a jedním družstvem dospělých. Pro závodní družstva zavést povinnou účast v žebříčku tenisového oddílu. Uspořádat 3. ročník „Memoriálu Miroslava Legnera“. Umožnit maximální účast závodních hráčů na turnajích v rámci kraje. Sehrát 2–3 přátelské zápasy s blízkými oddíly.

347 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 78. V kronice je i zmínka, že se po nastříkání dvorce nekartáčují, avšak tahle činnost se dnes nedělá. 348 diference – rozdíly. 349 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 78. 350 Tamtéž, s. 79. 351 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 79. 60

Navázat bližší styk hráčů s hráči Blanska a Letovic. Vytvořit závodní družstvo žactva.352 Pro rok 1974 si oddíl stanovil provést každoroční jarní úpravu dvorců. Další krok, jako ten nejdůležitější, zahájit práce na výstavbě 2 nových dvorců v rozsahu 10 hodin na každého člena. Účastnit se prací na výstavbě ubytovny.353 Tenisová sezona roku 1974 začala 23. 3. 1974 a skončila v polovině října. Během sezóny byly dvorce i odrazová stěna plně využívány, ale neumožňovaly rozšíření činnosti. V mistrovských soutěžích měly Boskovice po jednom družstvu dospělých a dorostu. Družstvo dospělých bylo oslabeno odchodem Ing. Pavla Synka, který konal povinnou vojenskou službu, Vladimíra Jakubce, který odešel do Trutnova a Dagmar Sušilovou-Coufalovou, jež byla na mateřské dovolené. Oslabení o plnou polovinu závodního družstva se muselo nutně projevit na výsledcích v mistrovské soutěži. V družstvu dospělých hráli Miroslav Legner, Rudolf Morávek, Jiří Dvořáček, Lubomír Petrželka, Bedřich Coufal ml., Antonín Pačínek, Miroslav Lauda, Ing. František Alexa a Karel Bednařík. Z žen Věra Špičková a Alexandra Živná.354 Nejúspěšnějším hráčem byl Miroslav Legner. Dosáhl v šesti utkáních čtyř vítězství ve dvouhře, tři ve čtyřhře a čtyři ve smíšené čtyřhře. Prohrál s Ratajem a Jánošíkem. Lubomír Petrželka, ještě jako dorostenec, hrál na 4. místě a získal po třech vítězstvích ve dvouhře, dvou ve čtyřhře a tři v mixu. Jiří Dvořáček zvítězil jedenkrát ve dvouhře a čtyřhře. Rudolf Morávek a Miroslav Lauda zvítězili jedenkrát ve dvouhře. Ženy si vedly nad očekávání dobře. Alexandra Živná zvítězila čtyřikrát ve dvouhře, dvakrát ve čtyřhře a čtyřikrát ve smíšené čtyřhře. Věra Špičková dosáhla třech vítězství ve dvouhře, dvou ve čtyřhře a rovněž dvou ve smíšené čtyřhře. Ačkoliv bylo na soupisce dospělých čtrnáct hráčů, bylo těžké na některé zápasy poskládat sestavu. Boskovice obsadily 5. místo z osmi.355 Z družstva dospělých udělal největší pokrok Miroslav Legner díky soustavnému tréninku se Zdeňkem Mazalem a Alexandra Živná, která by dle autora dosáhla lepších výsledků díky poctivějšímu tréninku. Určitým příslibem byla

352 VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU Jm KV ČSTV: Zpravodaj č. 12. Brno 1983, s.13–14. 353 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 80. 354LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 83. 355 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 84. Výsledky v sezónně 1974 byly následující: Boskovice – Vyškov „B“ 8:3, Ivančice – Boskovice 3:8, Boskovice – Šlapanice 3:8, Boskovice – Blansko 7:4, Letovice – Boskovice 8:3, Boskovice – Bučovice 6:5, Tišnov – Boskovice 11:0 (kontumačně). 61 houževnatost Miloslava Bayera a Miroslava Laudy, s nimiž bude možno počítat v roce 1975 do závodního družstva. Výsledky v zápasech v rámci oddílového žebříčku hovořily jasně. Miloslav Bayer porazil Rudolfa Morávka, Jiřího Dvořáčka, Bedřicha Coufala ml., Ing. Alexu a Miroslava Laudu. Lauda pak porazil Morávka i Dvořáčka.356 Dorostenecké družstvo bylo oslabeno o Lubomíra Petrželku, Jiřího Hodinu a Jaroslava Oldřicha a hrálo v sestavě: Pevný Jiří, Pevný Petr, Pačínek Antonín ml., Šmerda, Fialová Věra, Friedrichová. Nováčci Pačínek, Šmerda a Friedrichová si vedli na poprvé velmi dobře. V soutěži hrála, kromě Boskovic, jen dvě družstva Ivančic, což celou soutěž znehodnotilo. Nejúspěšnějším dorostencem byl Petr Pevný, který ze tří zápasů třikrát zvítězil, Šmerda dvakrát, Pačínek, Jiří Pevný dosáhli po jednom vítězství.357 V roce 1974 byla provedena jarní úprava dvorců. Hlavně byla zahájena výstavba nových dvou dvorců. Dlouho se vlekla jednání s technickou správou koupaliště o úpravě hranic mezi koupalištěm a tenisem. Byly provedeny tyto práce: zaměření a vytýčení nových hřišť, přesunutí plotu mezi koupalištěm a tenisem, vykopání základů, bednění a betonáž soklu pro plot mezi koupalištěm a novými hřišti, přesunutí plotu mezi volejbalovými a novými hřišti, vykopání a betonáž patek pro definitivní plot k volejbalu, zhotovení provizorní skládky antuky na stávajících hřištích a převezení antuky na tuto skládku, strojní výkop vodovodního rozvodu, přeložení vodovodní přípojky, vyzdění a betonáž vodovodní šachty, zahrnutí vodovodního potrubí. Zboření a odklizení odrazové stěny, srovnání terénu buldozerem. Náklady vynaložené na stavbu dvou kurtů činily 26 830,- Kčs. Velké uznání zaslouží Ing. František Alexa a Karel Bednařík za mimořádnou iniciativu, s níž se ujali vedení prací na výstavbě i za jejich příkladnou práci na ni.358 Podle plánu se podařilo uskutečnit besedu hráčů s doc. Dr. Höhmem, vedoucím československého družstva pro Galeův pohár.359 Beseda probíhala ve spojení s promítáním filmů o tenisové technice úderů.360

356 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 85. 357 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 85. přehled výsledků: Boskovice – Ivančice „A“ 1:10, Ivančice „B“ – Boskovice 6:5, Boskovice – Ivančice „B“ 9:2. 358 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 87–88. 359 Tennis Europe [online]. 2015 [2015-3-27]. Dostupné z: http://www.tenniseurope.org/page.aspx?id=16424 360 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 89. 62

V roce 1974 došlo ke zlepšení hráčů. Nábor mladých tenistů nesplnil očekávání, neboť mladé přitahují i další sporty (basketbal, volejbal). Práce na výstavbě nových dvou dvorců se vyvíjely úspěšněji, než se očekávalo.361 Dostavbou dvou nových hřišť se i pro žáky měly rozšířit tréninkové možnosti a pouze na nich záleželo, aby těchto možností plně využívali a získali pro tenis další kamarády a kamarádky. Oddíl si představoval, že výstavbou nových dvorců získá i další mladé hráče a že by mohl sestavit žákovské družstvo.362 Stavba dvorců byla zahájena ke konci srpna 1974. Roku 1975 v zimě bylo i přes nepřízeň počasí obětavě prováděno dorovnání plochy, rozhrnuta škvára a tím se prakticky započalo s úpravami vlastní hrací plochy. Od února 1975 se pracovalo naplno, neboť bylo potřeba dobudovat plochu tak, aby byla připravena k datu okrskové spartakiády pro potřebu nástupiště cvičenců.363 Do spartakiády byla provedena výstavba opěrné zdi strany kurtů, betonáž patek pro plot a montáž čtyřmetrového oplocení, ale byly problémy s dalším přísunem škváry.364 Po spartakiádě byla zahájena další dílčí etapa výstavby,365 která představovala dorovnání povrchu škvárou a položení cca 12 cm koberce jemně prosívané škváry a výstavbu základů pro třístupňovou tribunu. Tato práce byla těžší, než se na první pohled zdálo. Podstatným urychlením byla prázdninová brigáda členů tenisového oddílu, kdy bylo odpracováno 757 hodin. Autor dodává, že pod vedením Miroslava Legnera byly práce opravdu vzorně plněny. Jak do kvality, tak i do kvantity odvedené práce. Výstavba dvorců z finančního hlediska měla vyjít na 135 000,- Kčs, z toho bylo k 31. 10. 1975 vyčerpáno celkem 75 242,- Kčs. Položky za materiál a dodatečné práce činily 56 000,- Kčs, mzdy za odpracované hodiny 19 321,- Kčs. Největší nákladové položky byly: dovoz škváry 120 aut v ceně 23 000,- Kčs, nákup pletiva 7 700,- Kčs, nákup trubek na plot 5 300,- Kčs, vodovodní přípojka 2 900,- Kčs. Na výstavbě bylo ke konci roku 1975 odpracováno celkem 2 792 hodin. Brigádnicky 820 hodin. Z toho nejvíce hodin odpracovali členové například Karel Bednařík 303, Pačínek Antonín ml. 191, Miroslav Legner 164, Rudolf Morávek 149,

361 Tamtéž, s. 89. 362 Tamtéž, s. 100. 363 TOUFAR, Ladislav: Jednoty proletářské tělovýchovy na okrese Blansko. Blansko 1977, s. 19. Srovnání si můžeme udělat i s PEŠA,V., M. LAICHMAN a Z. ŠTĚPÁNEK: Od vzniku KSČ 1921 do osvobození v květnu 1945. Brno 1962. 364 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 100. 365 VOŘÍŠEK, Karel: Spartakiáda zvítězila!. Bratislava 1955, s. 2. 63

Jiří Dvořáček 106, Ing. František Alexa 118, Dr. Mazal 95. Při počtu 44 členů oddílu připadá na každého z člena 13 hodin práce zdarma.366 Pro rok 1976 se plánovalo opatřit antuku počátkem roku. Dvorce dát do pořádku do 30. června, odrazovou stěnu vybudovat do téhož data. Do konce sezony 1976 vybudovat tribunu, oplocení a skládku antuky. Autor zhodnotil, že pokud by se podařilo kurty postavit za dva roky, bylo by to o polovinu méně času než potřebovaly oddílyv Blansku a Letovicích. Základním a hlavním úkolem oddílu kromě dokončení dvou kurtů bylo rozšíření hráčské základny. Rok 1974 a 1975 byly ve znamení velkých úspěchů našich tenistů Kodeše a Hřebce, což se odrazilo i ve velkém zájmu o tenis v celé ČSSR.367 V kronice boskovického tenisu zní první věta pro 1976 takto: „Nové dva tenisové dvorce dobudovány!“ Dne 3. dubna se začalo s jarní úpravou starších dvorců a den na to se začalo hrát. Sezona skončila 5. 11. 1976. Koncem měsíce došel první vagon antuky z Košic a tak byl položen antukový „koberec“ na první dvorec ze dvou třetin, neboť více antuky nebylo. Koncem dubna a začátkem května se pilně stavěla tenisová tribuna u budoucího dvorce č. 1. a 8. května bylo hotovo zdivo a schody se zavážely škvárou. Spravoval se také sokl na nových dvorcích. Přišla zpráva, že další vagon je na cestě. Byl, ale moc malý, takže to nestačilo na pokrytí celého dvorce. Na další vagon se čekalo tři měsíce. V červnu byly dovezeny dvě soudcovské stolice, které již v zimě vyrobil Karel Bednařík s Petrem Pevným. Výstavba dvou dvorců byla dokončena v červnu 1976.368 Koncem června byla také zahájena stavba nové odrazové stěny v místech za tenisovou tribunou. V hrubých rysech byla postavena za jeden den, ale na dokončení musela počkat až do konce prázdnin,369 což je škoda, protože na ni během prázdnin mohla mládež či zkušení hráči pilovat své údery. Na nových dvorcích začali hrát žáci koncem července při organizovaném tréninku. Pro veliké sucho a nedostatek vody nebylo možno dát nové dvorce do

366 Tamtéž, s. 103. 367 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 103. V kronice je informace, že kurty se budují v Olešnici, Rájci-Jestřebí a také v Adamově. 368 JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Bulletin Jihomoravského tenisového svazu: k 100. výročí českého tenisu. Brno 1993, s. 6. Budování dvorců je nejpodrobněji popsáno v LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 106. 369 Tamtéž, s. 106. 64 kvalitního stavu během léta. O prázdninách byla dobudována odrazová stěna a později položeny rošty na tribuně. Pracovní rok skončil 19. listopadu 1976.370 Na výstavbě dvorců pracovalo celkem 47 členů i nečlenů a bylo odpracováno 1 586 hodin. Finanční náklady činily za uplynulý rok 41 124,- Kčs, z čehož náklady na antuku činily včetně dopravy 25 069,- Kčs. Od počátku výstavby do konce roku 1976 bylo odpracováno 4 368 hodin a vynaloženo 116 346,- Kčs.371 Do jara 1977, kdy se chystalo otevření dvorců, zbývalo položit dlažbu na tribuně, provést vrchní nátěry stojanů sítí, roštů na tribuně, stolice pro rozhodčí a dokončení terénních úprav u odrazové stěny. Položení dlažby na tribuně nemohlo být v roce 1976 provedeno, neboť navážka mezi stupni musela přes zimu ztvrdnout.372 Zahájením organizovaného tréninku se zpopularizoval tenis mezi žáky obou základních škol, což se projevilo přihlášením 12 žáků. To ještě nebyly oficiálně otevřeny nové kurty, takže otevření nebylo možno využít k náboru mladých žáků.373 Plán činnosti pro rok 1977 byl zimní trénink v tělocvičně, hraní mistrovských soutěží, povinný žebříček pro závodní družstva s možností vyzývacích utkání během sezony, turnaj domácích hráčů s možností účasti nejbližších oddílů, účast závodních hráčů na turnajích, systematický trénink žáků se závěrečným turnajem. Nezbytná jarní úprava dvorců, Dokončení výstavby nových dvorců (dlažba na tribuně, terénní úpravy a dále pokusná úprava jednoho starého dvorce).374 Sezona v roce 1977 začala poměrně brzo a to 12.3. V tento den se opravovaly staré dvorce a na kurtu č. 1 a 2 se hned začalo hrát. Tak brzo se ještě nikdy nezačalo. 19. 3. 1977 byla položena dlažba na tribuně. Do 8. 5. 1977 byly dokončeny všechny práce na nových dvorcích.375 Dne 9. 5. 1977 byly nové dvorce slavnostně otevřeny. Vzhledem k nepříznivému počasí a také pro nedostavení se předních hráčů (museli hrát mistrovská utkání v odloženém termínu) byla účast velmi malá. Za místní výbor národní fronty se dostavili pánové Kunz a Hubar ml., který ve svém projevu zhodnotil vybudované dílo, ocenil skutečnost, že si tyto dva nové dvorce vybudovali členové oddílu sami vlastními silami za vedení Karla Bednaříka a Ing. Františka Alexy, načež je předal do užívání předsedovi tenisového oddílu Dr. Miroslavu

370 Tamtéž, s. 115. 371 Tamtéž, s. 116. 372 Tamtéž, s. 116. 373 Tamtéž, s. 117. 374 Tamtéž, s. 117–118. 375 Tamtéž, s. 119. 65

Mazalovi. Dvorce byly k slavnostnímu otevření vzorně vyzdobeny vlajkami a upraveny. K exhibičnímu zápasu nastoupili nejlepší domácí hráči MUDr. Zdeněk Mazal a Miroslav Legner.376

376 LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. s. 120. 66

Závěr Vývoj, tenisu ve světě i na našem území již za Rakousko-Uherska, následně Československa a jak se vyvíjel v jednotlivých částech země, je velice zajímavý. V této práci se jedná o Boskovicko. Pohled na jednotlivé události týkajících se nejen tenisu, jak se odehrály, může ovlivnit náš pohled na tenis obecně, než jak nám ho předkládají média. V dnešní době jsme ovlivněni úspěchy našich tenistů, ať už v týmových soutěžích nebo jednotlivců jako například Petr Kvitové, která v roce 2011 a 2014 vyhrála wimbledonskou dvouhru. Cílem této práce bylo dojít k výsledkům, z čeho se vyvinul tenis v Boskovicích, pohled na dění v oddílu a co byla realita všedního života v tenisovém klubu. Ve větším měřítku se začal tenis vyvíjet v Anglii. Další vlivy, jako hry podobné tenisu přicházely zejména z Francie, Anglie, Španělska. To mělo vliv na vývoj pravidel hry i rozměry hřiště. Odkud pochází název tenis, se dá těžko vystopovat.377 Symbolem tenisu je turnaj hraný v části Londýna zvané Wimbledon, který je v tenisu nejvíc, jehož vítězstvím, nemůže tenista dosáhnout většího vítězství v individuální kariéře než je právě tady. Na našem území se tenis začal rovněž rozvíjet v 19. století. Nejvíce to bylo na území Prahy. První zpráva o turnaji pochází z Chocně. Dále to byla města Plzeň, Olomouc, Brno a další. Nejstarší klub u nás je I. Č. L. T. K. Praha. První Mistrovství Čech se hrála již za Rakousko-Uherska. Důležitým mezníkem bylo ustanovení České lawn-tenisové asociace v roce 1906. V roce 1919 byla ustanovena Československá asociace. V Boskovicích se hrál tenis již před první světovou válkou. Po první světové válce se roku 1926 ustanovil lawn-tenis klub Boskovice. Byly postaveny 2 dvorce. Roku 1932 Boskovice hrály soutěž smíšených družstev. Roku 1939 zasáhl klub odchod některých hráčů kvůli jejich židovskému původu. Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha se přestal hrát tenis úplně, roku 1943 ani nebyl dostatek tenisových míčů. Po válce se tenis začal hrát na zámeckém dvorci knížete Mensdorfa. V roce 1950 se postavily dva tenisové dvorce v Červené zahradě, kde se hraje dodnes. Počátkem 60. let dochází v Boskovicích poklesu zájmu hraní o tenis. Opět se lidé vrací k tenisu v roce 1963. Činnost se v dalších letech rozrůstá. V roce 1966 se začínají na kurtech pořádat turnaje nejen v rámci oddílu. Od roku 1963 se

377 V Anglii to byl název lawn-tennis. „Tenis“ je český ekvivalent od anglického „tennis“, které se píše se dvěma „n“. 67 zvelebuje areál, buduje se družstvo dospělých a dorostu. Jak rostl počet členů, stále častěji se mluvilo o rozšíření areálu. V roce 1971 přibylo tenistů i díky tréninkům v zimě, které se konaly na palubovce v nově postavené sportovní hale. V roce 1973 přišel Ing. František Alexa s projektem dvou nových tenisových dvorců. Roku 1974 v srpnu se začalo s výstavbou dvorců. 9. 5. 1977 byly nové dvorce slavnostně otevřeny. Areál je v takové podobě i dnes a přibyly ještě další dva kurty, které přenechali volejbalisté tenistům. Areál má dnes šest venkovních dvorců, klubovnu a závodní družstva má ve všech kategoriích. Po ohlédnutí za zpracováním této práce bylo nejtěžší získání materiálů, při kterém jsem musel využít všechen svůj um a nejednou jsem už myslel, že prameny jsou ztraceny, ale díky ochotě lidí, zejména pana Miroslav Legnera se materiály opět podařilo najít. Po zisku všech materiálů, jsem do pramenů zabředl a vzhledem k tomu, že mi je téma práce blízké, bylo pro mě radostí se prameny probírat a hodnotit.

68

Prameny a literatura

Prameny Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 1. Jde o stanovy Prvního Českého lawn-tenis klubu.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 5. Propozice k turnaji z roku 1895, je napsána německy.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 10. X. mezinárodní lawn-tenisový turnaj z roku 1904, vypsání, plakát, program.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 11. I. Mistrovství zemí koruny České, program z roku 1909.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 12. Mezinárodní lawn-tenisový turnaj z roku 1910.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 25. I. ČLTK Praha. Od „pravěku“ po dnešek.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 27. Stanovy České lawn-tenisové asociace z roku 1906.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 28. Ručně psaná pozvánka delegátům klubů ustavující valné schůzi z data 15. 5. 1906.

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 29. Na stroji psaný seznam členů výboru 1906– 1914.

69

Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184 Tenis 1884–2007+. č. kartonu 1, inv. č. 30. Lawn-tenis. Orgán České lawn-tenisové asociace z roku 1908.

LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. Její součástí jsou i stanovy klubu z roku 1926.

SPARTAK Adamov: Kronika tenisu TJ SPARTAK Adamov, s. 3.

Literatura BENČÍK, Antonín: Oprace Dunaj: aneb Internacionální vražda Pražského jara. Praha 2013.

BRÁNSKÝ, Jaroslav: Boskovice v proměnách času. Boskovice 1990.

BRÁNSKÝ, Jaroslav: Osud Židů z Boskovic a bývalého okresu Boskovického 1939– 1945. Boskovice 1995.

BRUNO, Antonín: Rodinný archiv Ditrichštejnů: a Dietrichštejn-Mensdorf-Pouillyů. Brno 1979.

CUHRA, J., J. ELINGER, A. GJURIČOVÁ a V. SMETANA: České země v Evropských dějinách. Praha – Litomyšl 2006.

EMMERT, František: Průvodce českými dějinami 20. století. Brno 2013.

HASOŇ, Zdeněk a Přemysl, REIBL: Zámky okresu Blansko. Boskovice 1999.

HORSKÁ P., E. MAUR a J. MUSIL: Zrod velkoměsta. Praha – Litomyšl 2002.

HOSÁK, Ladislav: Boskovice v dějinách. Boskovice 1969.

CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ: Zlatá kniha tenisu. Praha 1993.

70

JARŮŠKOVÁ, Zuzana a Antonín ŠTROF (editoři) a kolektiv: Pravěk Boskovicka. Boskovice 2014.

JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Bulletin Jihomoravského tenisového svazu: k 100. výročí českého tenisu. Brno 1993.

JOUZA, Svatopluk: Historie tenisu na Blanensku. Blansko 1983.

JUREK, Jaroslav: Tak žilo město. Boskovice 1960.

KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918–1938). Praha 2003.

KOROMHÁZOVÁ, Vanda a Denisa LINHARTOVÁ: Jak dokonale zvládnout tenis. Praha 2008.

KOSTKOVÁ, Jarmila: Svaz základní a rekreační tělesné výchovy. Praha 2005.

KREPS, Miloš: Dějiny Adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945. Brno 1976.

KUKLÍK, Jan: Dramatické i Všední dny protektorátu. Praha 1996.

LINHARTOVÁ, Denisa: Tenis. Praha 2009.

MLATEČEK, František: Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Boskovice 2000.

NÁLEVKA, Vladimír: Druhá světová válka. Pelhřimov 2014.

NAVRÁTIL, Stanislav a Jan MATTIOLI: Problémové chování dětí a mládeže. Praha 2011.

PAULÍK, Karel: Psychologie sportu. Ostrava 2006.

71

PEŠA,V., M. LAICHMAN a Z. ŠTĚPÁNEK: Od vzniku KSČ 1921 do osvobození v květnu 1945. Brno 1962.

PILNÁČEK, Josef: Paměti města Blanska a okolních hradů. Blansko 1927.

VOŘÍŠEK, Karel: Spartakiáda zvítězila!. Bratislava 1955.

TOUFAR, Ladislav: Jednoty proletářské tělovýchovy na okrese Blansko. Blansko 1977.

STEHLÍK, Miloš: Boskovice – státní zámek a hrad, město a okolí. Boskovice 1953.

STOJAN, Svatopluk a Josef Brabenec: Tenis zdravým rozumem. Praha 1999

ŠTĚPANČÍK, Rudolf: Historie tenisu v Přerově. Přerov 2009.

ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty: Mensdorffové- Pouilly v 19. století. Praha, 2007.

WASSON, Ellis: Dějiny moderní Británie od roku 1714 po dnešek. Praha 2010.

Časopisy Deutscher tennisbund, 2000 Hamburg. In: Kronika - tenisový oddíl Sokol Letovice.

KNIES, Jan: Boskovský okres, In: Vlastivěda Moravská, Brno 1904.

JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Leden 1995, č. 1, s. 5., názvy klubů.

JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Únor 1995, č. 2., příloha základní svazová legislativa

JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Březen 1995, č. 3., kvóty okresních svazů. s. 14.

72

JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Květen 1995, č. 5, příloha Výlet do let třicátých, s. 4.

JIHOMORAVSKÝ TENISOVÝ SVAZ: Zpravodaj. Listopad 1995, č. 11. s. 3, názvy klubů.

VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU Jm KV ČSTV: Zpravodaj č. 12. Brno 1983. Vydáno k výročí 90. let založení prvního Českého klubu.

Vzpomínky pamětníků Miroslav Legner, bytem Boskovice, Komenského 24, bývalý předseda tenisového oddílu a stále hrající člen v tenisovém oddílu LTC Velen Boskovice, záznam učiněn 11. 3.2015.

Brožury TJ BANÍK TIŠNOV: VIII. turnaj dorostu 20.–22. srpna 1976, X. jubilejní turnaj žactva 27.–29. srpna1976 a prezentace TJ Baník Tišnov.

Elektronické zdroje Česká televize [online]. 1991 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z .

Český tenisový svaz [online]. 2015 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: .

Intenational Tennis Federation [online]. 2014. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: .

Jihomoravský tenisový svaz [online]. 2015 [cit. 2015-3-27]. Dostupné z: .

73

Mezinárodní volejbalová federace [online]. 2014 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: .

Sibera system [online]. 2013 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: . Sportovní hry České Kanady [online]. 2011 [cit. 2014-11-2]. Dostupné z: .

Tennis Europe [online]. 2015 [2015-3-27]. Dostupné z: .

Tenis klub Pelhřimov [online]. 2013 [cit. 2015-3-14]. Dostupné z: .

Tenisová extraliga [online]. 2014 [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: [online] .

Tenisový klub Kruh [online]. 2013 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z: .

Zámek Boskovice [online]. 2010 [cit. 2014-12-2]. Dostupné z: .

74

Resumé Bakalářská práce pojednává o historii tenisu na Boskovicku, zejména pak o klubu v Boskovicích. Zde se začal hrát před první světovou válkou. S výjimkou první a druhé světové války, se hraje nepřetržitě až dodnes. Boskovický tenisový lawn-tenis klub byl jeden z prvních založených tenisových klubů v nynějším okrese Blansko. Soutěže družstev hrály Boskovice již v době mezi světovými válkami. Po válce se začal hrát v zámeckém parku, ale krátce na to již byl budován areál v místech, kde stojí dodnes. Na počátku 60. let se tenis v Boskovicích potýkal s poklesem zájmu, ale v druhé polovině desetiletí se navrátil zájem o tenis. Poté pokračuje nábor nových členů, pořádání prvních turnajů, hraní soutěže družstev, celkově rozvoj klubu a výstavba areálu. První a druhá kapitola se zaměřují na počátky tenisu ve světě a v Českých zemích, následně v Československu. Náznaky hraní tenisu se vyskytují po celém světě, ale dosavadní výzkum poukazuje, že počátky tenisu jsou v dnešní Anglii. Vývoj tenisových potřeb byl velice pestrý a pravidel se to rovněž týká. Na naše území se dostává tenis krátce po jeho zrodu v Anglii. Rozvoj tenisu v Československu stoupá a již ke konci 20. století jsou zakládány první kluby v Čechách i na Moravě.

Summary

The Bachelor thesis deals with the tennis history in the region of Boskovice, especially with club of Boskovice. Tennis had started to be played before the World War I, there. With the exception of World War I and II, tennis is played continuously till nowadays. Boskovice lawn-tennis club was one of the first founded tennis clubs in the current district of Blansko. Team competitions were played by the Boskovice club already between the two World Wars. After the World War II tennis was played in the castle’s park, but shortly afterwards the new club’s grounds were started to be built in place where it is placed nowadays. At the beginning of the 60s tennis in Boskovice struggled with decrease of interest, but in the second half of this decade the amount of interest increased again. After that it continues by recruiting of new members, organizing premier tournaments, playing team competitions, overall development of the club and building the tennis grounds. The first and second chapter focus on the beginings of tennis in the world and in the Czech lands, then in the Czechoslovakia. Traces of playing tennis occured all around the world but

75 existing researches indicates that tennis’ origins comes from the current England. The evolution of tennis equipment was very varied and as so as the tennis rules. In our Czech territory tennis appeared not long after its descent in England. The development of tennis in the Czechoslovakia was rising up and at the end of the 20th century the first clubs were founded in Bohemia and Moravia.

76

Seznam příloh Obr. č. 1.: vévoda Orleánský. Obr. č. 2.: hra royal tennis. Obr. č. 3.: Jakub II. Stuart. Obr. č. 4.: program turnaje na pražské „Štvanici“ z roku 1904. Obr. č. 5.: program tenisového turnaje z roku 1895, psán německy. Obr. č. 6.: hrací plán (pavouk) Mistrovství zemí koruny České z roku 1909. Obr. č. 7.: Dopis k valné hromadě ustavující Českou lawn-tenisovou asociaci z roku 1906. Obr. č. 8.: stanovy lawn-tenis klubu v Boskovicích z roku 1926. Obr. č. 9.: prvního jarní den 1932. Obr. č. 10.: Miroslav Mazal v roce 1931. Obr. č. 11.: zápas Svitávka – LTK Boskovice roku 1932. Obr. č. 12.: utkání LTK Boskovice – ČLTK Jihlava z roku 1935. Obr. č. 13.: utkání LTK Boskovice – TK Blansko z roku 1932. Obr. č. 14.: utkání Černá pole Brno – Boskovice z roku 1932.

77

Obr. č. 1.

Vévoda Orleánský ve dvou letech jak drží v ruce malou tenisovou raketu.

Leamington real tennis [online]. 2011 [cit. 2015-3-10]. Dostupné z: . Text přeložen z webových stránek.

Obr. č. 2. Na obrázku je vidět hra royal tennis, která se hraje dodnes. The tennis and racket association limited [online]. 2013 [cit. 2015-3-20]. Dostupné z: .

Obr. č. 3. Na obrázku je 8 letý Jakub II. Stuart, jak drží tenisovou raketu. Leamington real tennis [online]. 2011 [cit. 2015-3-10]. Dostupné z: . Text přeložen z webových stránek.

Obr. č. 4. Propozice k turnaji z roku 1904 konajícího se na pražské Štvanici. NM, inventář č. 84, inv. č. 10.

Obr. č. 5. Propozice turnaje z roku 1895. Psán německy. NM, inventář č. 84, inv. č. 5.

Obr. č. 6. Pavouk z Mistrovství zemí koruny České z roku 1909. Dokonce s uvedenými výsledky. NM, inventář č. 84, inv. č. 11.

Obr. č. 7. Dopis svolávající valnou schůzi klubů k založení České lawn-tenisové asociace. NM, inventář č. 84, inv. č. 28.

Obr. č. 8. Stanovy lawn-tennis klubu v Boskovicích z roku 1926. Stanovy. In: LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice.

Obr. č. 9. – 1. den prázdnin 1932. LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice.

Obr. č. 10. 17letý Miroslav Mazal v tehdy moderních pumpkách. fotka je z roku 1931. V LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice.

Obr. č. 11. Z tenisového utkání Boskovice – Svitávka z roku 1932. V LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice.

Obr. č. 12. Z mistrovského utkání LTK Boskovice – ČLTK Jihlava z roku 1935. V LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice.

Obr. č. 13. Z utkání LTK Boskovice – TK Blansko z roku 1932. V LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice

Obr. č. 14. Z utkání Černá pole Brno – Boskovice 1932. V LTC Velen Boskovice: Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice.