Nový Bydžov Schváleno Zadání Územního Plánu, Které Je Konceptem Územního Plánu Respektováno

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ

Soulad s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem Řešené území neleží v rozvojových oblastech (osách), ani koridorech (plochách) dopravy či technické infrastruktury vymezených Politikou územního rozvoje , stejn ě tak nespadá do vymezených specifických oblastí. Z tohoto dokumentu nejsou na řešené území kladeny speciální požadavky vyplývající z navržených koridor ů a ploch dopravy a technické infrastruktury. Řešené území se nachází pouze v širším dosahu rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové, jejíž vliv zde však bude pouze nep římý.

Soulad s nad řazenou územn ě plánovací dokumentací Řešené území je sou částí územního plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní a regionální aglomerace, který byl schválen usnesením vlády ČSR č. 151 dne 18.5.1988. Dokument byl aktualizován 1. zm ěnou a dopl ňkem závazné části ÚP VÚC SRA., která byla schválena na řízením vlády č. 64/1997 Sb. ze dne12.2.1997 a 2. zm ěnou a dopl ňkem, který byl schválen 26.2.2001. Územní plán Solnice je v souladu s tímto dokumentem, pro řešené území vyplývá respektování následujících aspekt ů: - přeložka silnice II t řídy, resp. obchvat m ěsta, který je tímto územním plánem up řesn ěn

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje nebyly vydány.

Z hlediska širších vztah ů je územním plánem respektováno: - prvky systému ekologické stability regionálního charakteru a návaznost lokálních SES

2. SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ, SPLN ĚNÍ POKYN Ů PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Dne 18. 9. 2006 bylo usnesením č. 20/2006 zastupitelstva m ěsta Nový Bydžov schváleno zadání územního plánu, které je konceptem územního plánu respektováno. Koncept územního plánu se od schváleného zadání odchyluje v bodech (nap ř. body 14, 15,16 schváleného zadání) stanovujících zejména podmínky obsahu textové a grafické části dokumentace. Vzhledem k platnosti nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho provád ěcích vyhlášek je dokument zpracován dle sou časn ě platných právních p ředpis ů.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 1

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

3. KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ P ŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

3.1. OD ŮVODN ĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE V ČETN Ě VYHODNOCENÍ Ú ČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A POT ŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

3.1.1. Vymezení řešeného území Předm ětem řešení je administrativní území Nového Bydžova. To se v sou časné dob ě skládá z osmi místních částí (Nový Bydžov, Chudonice, Nová Sk řen ěř , Skochovice, Stará Sk řen ěř , Vyso čany, Záb ědov a Žantov), šesti katastrálních území - Nový Bydžov (1363 ha), Chudonice (255,34 ha), Skochovice (906,84 ha), Sk řen ěř (553,92 ha), Vyso čany (160,31 ha) a Záb ědov (284,59 ha). Řešené území se dále člení na celkem 19 základních sídelních jednotek, p řičemž vlastní Nový Bydžov jich má 9, Chudonice 3, Záb ědov 2 a zbylé místní části po jedné. Souhrnná katastrální vým ěra Nového Bydžova dnes činí 3523,95 ha.

3.1.2. Východiska koncepce rozvoje obce Nový Bydžov (resp. vlastní m ěsto - č.o. Nový Bydžov) leží 23 km západn ě od Hradce Králové, coby krajského centra. Další d ůležité centrum a sídlo d řív ějšího okresu - Ji čín - je vzdálen z Nového Bydžova vzdušnou čarou zhruba 24 km severozápadním sm ěrem. Z významn ějších st ředisek mikroregionálního a subregionálního významu je nutné v tomto prostoru zmínit Chlumec nad Cidlinou (ležící 9 km jižn ě od Nového Bydžova), M ěstec Králové (14 km jihozápadn ě) a Nechanice, situované 10 km východním sm ěrem. S Chlumcem nad Cidlinou je Nový Bydžov spojen silnicí II/327, s Městcem Králové a Nechanicemi pak díky komunikaci II/324, která v návaznosti na silnici I/11 p ředstavuje též hlavní silni ční spojnici s Hradcem Králové. Relativní poloha ostatních místních částí vzhledem k č.o. Nový Bydžov je následující: Chudonice jsou dnes již de facto urbanistickou sou částí jižního sektoru vlastního Nového Bydžova, Nová Sk řen ěř se nachází 4 km a Stará Sk řen ěř 3 km západn ě od m ěsta, Skochovice se nacházejí 6 km jihozápadn ě na silnici II/324, Vyso čany 2 km jižn ě, Záb ědov leží 1 km jihozápadn ě na silnici II/327 a Žantov 6 km západn ě. Z hlediska provozního a funk čního je struktura m ěsta ve vztahu k jednotlivým částem obce složitá. Těžišt ěm řešeného území je vlastní Nový Bydžov, který je na jihu srostlý s Chudonicemi, na východ ě s Metli čany. Ne severu pror ůstá Nový Bydžov do zástavby Sloupna, což je administrativn ě samostatná obec. P římé vazby na m ěsto pak mají místní části Záb ědov a Vyso čany, situované na jihu řešeného území. Místní části Nová a Stará Sk řen ěř , Skochovice a sídlo Žantov pojí s Novým Bydžovem vícemén ě pouze administrativní p říslušnost, vazba na m ěsto je p ředstavována pouze nep římým dopravním propojením. Struktura řešeného území je ve zdejší rovinaté krajin ě ovlivn ěna zejména založeným komunika čním systémem (silni ční dopravní struktura a železni ční tra ť) a řekou Cidlinou. Základní urbanistická koncepce vychází ze širších vazeb (vazby dopravní a zapojení v sídelní struktu ře, krajinné zázemí) a především ze stávající funk ční a prostorové struktury aglomerace. Nejd ůležit ějším hlediskem návrhu koncepce rozvoje je zajišt ění optimálního rozvoje administrativního území m ěsta Nového Bydžova a p říznivých podmínek pro život jeho obyvatel za sou časného zachování a rozvoje všech p řírodních, historických, kulturních a civiliza čních hodnot řešeného území. Koncepce rozvoje je zam ěř ena jednak na podporu fungujících stránek organismu m ěsta, jednak na odstran ění funk čních a prostorových disproporcí. Dále je zam ěř ena na návrh vedoucí k uspokojení budoucích p ředpoklad ů rozvoje a pot řeb obyvatel. Koncepce rozvoje p řitom vychází z historického rozvoje řešeného území a navazuje na koncepci, která byla rozvíjena na základ ě p ředchozích územn ě plánovacích dokumentací a podklad ů. Zárove ň jsou respektována a zohledn ěna omezení vyplývající z limit ů využití území stanovených platnými právními p ředpisy a rozhodnutími.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 2

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Mimo vytipování rezerv stávajícího zastav ěného území jsou územním plánem vytipovány nové, tzv. zastavitelné plochy, které kontinuáln ě prostorov ě a funk čně navazují na plochy tzv. stabilizované.

Základní principy rozvoje m ěsta Nového Bydžova: • posílení významu m ěstské aglomerace v rámci regionu a širších vazeb, zejména s ohledem na řešení dopravního systému a napojení m ěsta na nad řazené dopravní systémy • vytvo ření podmínek pro optimální funk ční a prostorový rozvoj m ěsta s ohledem na uspokojení nabídky ploch bydlení a související vybavenosti, zejména v návaznosti na uvažovaný rozvoj pr ůmyslu a podnikatelských aktivit vedoucí k vyšší soběsta čnosti aglomerace (odstran ění funk čních a prostorových disproporcí, využití rezerv a návrh zastavitelných ploch) bez závislosti na jiných st řediscích osídlení). Jde zejména o: - vytvo ření předpoklad ů pro r ůznorodou nabídku ekonomických aktivit (výroba, služby, vybavenost komer čního charakteru) vedoucí ke zvýšení prosperity sídla; - vytvo ření p ředpoklad ů pro rozmanitou nabídku r ůzných forem kvalitního bydlení; - vytvo ření p ředpoklad ů pro uspokojování pot řeb obyvatelstva v oblasti ob čanské vybavenosti a služeb ve řejného i komer čního charakteru a trávení volného času; - vytvo ření bezkonfliktn ě fungujícího dopravního systému a systém ů technické vybavenosti; • zajišt ění optimálního rozvoje ve všech složkách, urbanizované území v maximální možné rovnováze s krajinným zázemím; • ochrana p řírodních, urbanistických a historických a kulturních hodnot a posílení krajinné složky prost ředí, provázanost urbanizovaného území a volný p řechod do krajiny; • posílení vzájemných prostorových a funk čních vazeb m ěsta Nového Bydžova a jeho místních částí;

Východiska urbanistické koncepce Novobydžovský p ůdorys je evropským urbanistickým fenoménem, je u nás nejvýrazn ějším p říkladem aplikace římské loka ční praxe, jejíž zásady byly díky neustálému p řepisování známé a užívané po celý st ředov ěk. St řed kompozi ční osnovy, terminus medius, ur čuje v Novém Bydžov ě jednozna čně st řed nám ěstí, kde se protínají ob ě navzájem kolmé osy. Utvá ření terénu rozvinutí pravidelné kompozice nijak neomezovalo. Základním k řížem os proniká i do široké krajiny, pevn ě ji organizuje a sm ěř uje k centru celé osnovy, jíž je čtvercové nám ěstí – ohnisko trhu i spole čenského života, a kompozi čně tak spojuje m ěsto s okolní krajinou. Pravidelnost p ůdorysné osnovy st ředov ěkých m ěst kon čívala obvykle nepravidelným hradebním okruhem. P ředm ěstí se již vyvíjela zcela živeln ě, podél komunikací či vodních tok ů. Nový Bydžov se od všech ostatních našich st ředov ěkých m ěst liší, p řestože práv ě zde by byly pro živelný rozvoj p ředm ěstské zástavby podél osových komunikací velmi p říhodné podmínky. Avšak rovn ěž p ředm ěstí byla v Novém Bydžov ě p řísn ě organizována, k čemuž vytvo řil ideální p ředpoklad tém ěř čtvercový obvod m ěsta. Urbanistická kompozice m ěsta Nového Bydžova d ůsledn ě vychází z dosavadního vývoje m ěsta a jednotlivých místních částí. Ur čujícími činiteli zde byl zejména rovinatý charakter území s výrazným zem ědělským zam ěř ením oblasti. Výrazn ějšími limitami rozvoje území byly na východním okraji m ěsta řeka Cidlina s rozsáhlým záplavovým územím, na západě železni ční tra ť.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 3

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Historické jádro m ěsta je vymezeno p řibližn ě v rozsahu vyhlášené památkové zóny pravidelným čtvercem ulic okolo nám ěstí vytvo řeným na základ ě výše popsaných princip ů st ředov ěkého plánování. Historické jádro si do sou časnosti zachovalo úm ěrnou hmotovou skladbu objekt ů, v ěž radnice a městských kostel ů tvo ří typické panorama m ěsta.

Historické jádro bude i nadále tvo řit hlavní m ěstský prostor, charakteristický vzájemnou integrací městských funkcí (ve funk čním vymezení ozna čeno jako Plochy smíšené obytné – v centrech m ěst – SC) . Veškeré zásahy do tohoto prostoru musí respektovat stávající prostorovou strukturu, tj. hmotovou skladbu objekt ů, uli ční sí ť. Velmi exponovaná je p řestavbová plocha v západní front ě nám ěstí, k jejímuž řešení je nutno p řistupovat citliv ě. Návrh územního plánu pln ě respektuje historické panorama jádra a to jak zásahy uvnit ř tohoto prostoru, tak i návrhy nové výstavby mimo něj (plochy přestaveb v těsné návaznosti na centrum, preference kombinace bydlení s ob čanskou vybaveností ve řejného i komer čního charakteru, potla čení výrobních aktivit v jádru m ěsta a v jeho t ěsné blízkosti).

Nový Bydžov - město - novodobý rozvoj m ěsta od konce 19. století na p ůvodní osnovu zcela organicky navázal a aplikoval ortogonální (resp. žeb říčkovou) uli ční sí ť v půdorysném řešení všech nových blok ů, které do druhé sv ětové války plochu m ěsta zdvojnásobily. Sou časn ě však potla čily centrálnost p ůvodní kompozice, nebo ť se mohly rozvíjet jen v severojižním sm ěru, protože na východ ě bránila rozvoji řeka Cidlina a na západ ě železnice (1871). V závislosti na vybudování železnice roku 1870 se ze čty ř rovnocenných hlavních osových ulic stala nejd ůležit ější západní, vedoucí nyní k nádraží, a postupn ě získala charakter hlavní obchodní ulice m ěsta. Tento podélný sm ěr plošného vývoje, kterým m ěsto pohltilo i p ůvodn ě samostatné Chudonice, ostatn ě dob ře vyjad řoval vy řazení města z dálkových silni čních spoj ů a jeho orientaci na místní spojnici Chlumec nad Cidlinou – Ji čín v rámci vlastního Pocidliní, jehož z ůstal Nový Bydžov spolu s Chlumcem nad Cidlinou hlavním st řediskem dodnes. Ve v ětší či menší vazb ě na tok řeky Cidliny se rozložily i n ěkteré nové pr ůmyslové závody, jiné, zvlášt ě cihelny, vznikly severn ě od m ěsta. Severojižní sm ěr m ěl však výhodu i v tom, že umožnil výhodn ě spojit zástavbu zabrány a kompaktní plochy zem ědělské p ůdy, které se táhly od železnice na západ. A posledním faktem byla nová územn ěsprávní organizace, tedy vznik novobydžovského politického okresu, který m ěl výrazn ě protáhlý severojižní tvar. Teprve nyní se totiž hlavním komunika čním sm ěrem Pocidliní stala práv ě tato vnit řní severovýchodní osa, která spojuje Nový Bydžov s Chlumcem nad Cidlinou na jihu a se Smidary a Vysokým Veselím (a Ji čínem) na severu. Tento sm ěr podpo řila i železnice. Přínosem 19. století byla dislokace nového h řbitova mimo m ěsto, západn ě za nádraží, kde navázal na vojenský h řbitov z války roku 1866 v blízkosti nemocnice. Ve 20. století byl postupn ě dobudován a rozší řen areál nemocnice. K rozší ření obytné zástavby došlo v 60.-80. letech minulého století. Na území historického jádra navazuje zástavba zejména ve výrazn ějším severojižním sm ěru. Jedná se p řevážn ě o plochy bydlení, které dopl ňují monofunk ční areály ob čanské vybavenosti a sportu (plochy ob čanské vybavenosti p řevažujícího ve řejného charakteru jsou situovány ve vhodné poloze v centru či v jeho t ěsné návaznosti), dále od centra jsou to pak i plochy výrobní bez výrazného vlivu na okolní obytné prost ředí. Na umíst ění stávajících ploch ob čanské vybavenosti reaguje územní plán zejména návrhem ploch p řestaveb, které mají p řisp ět ke zlepšení nabídky ob čanské vybavenosti v souvislosti s plánovaným nár ůstem ploch bydlení. Jedná se zejména o plochy nefungujících výrobních areál ů, které jsou v přímé prostorové návaznosti na stávající areály ob čanské vybavenosti (viz. návrh ÚP, kap. 4.1.). Pro rozvoj sportovních aktivit jsou navrženy rozvojové plochy Z4-2 – možné rozší ření areálu koupališt ě (nutné uzp ůsobit poloze v záplavovém území charakterem budoucího využití), Z4-1 – rozší ření stávajícího sportovišt ě v Chudonicích. Zám ěr m ěsta na vybudování tzv. babylandu je vhodné situovat do n ěkteré z rozvojových lokalit ob čanské vybavenosti, ev. do lokalit ZZ- 1 a Z1-2 (v rámci vnit řního člen ění plochy pro bydlení či ve řejné zelen ě).

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 4

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Plochy bydlení – ve stávající struktu ře m ěsta nejsou volné plochy pro možný rozvoj obytných funkcí. Stabilizované plochy ur čené zejména pro bydlení jsou ve vlastním Novém Bydžov ě zahnuty do dvou typ ů funk čních ploch - BI bydlení – v rodinných domech – městské a p řím ěstské a BH bydlení – v bytových domech . Územním plánem byly vytipovány pouze 3 plochy p řestaveb pro funkci obytnou, z nichž lokality P1-1 (mezi ulicemi J.E.Purkyn ě a 28. října) a P1-2 (ulice U Plovárny) jsou ur čeny pro bydlení individuálního charakteru a lokalita P2-1 je ur čena pro bydlení v bytových domech (návaznost na stávající sídlišt ě jižn ě centra m ěsta). T ěžišt ěm rozvojových ploch pro bydlení se stává západní okraj Nového Bydžova, za železni ční tratí, kde jsou vymezeny rozsáhlejší rozvojové lokality. Na lokalitu nových rodinných dom ů v ulici Dr. Vojt ěcha navazuje plocha Z1-2 vymezena jako BI bydlení – v rodinných domech – městské a p řím ěstské, stejn ě jako lokalita Z1-1, která je situovaná severn ě nemocnice rovn ěž v přímé návaznosti na stávající plochy bydlení. Další rozvojové lokality menšího rozsahu jsou vymezeny na východním okraji Nového Bydžova v návaznosti na ulice Humburská a U Pazderny. Pro možnou realizaci bytových dom ů byly vytipovány plochy Z2-1 a Z2-3. Tyto lokality sousedí s areálem nemocnice, s kterým budou korespondovat i m ěř ítkem budov. Pro rozsáhlé plochy nové zástavby je nutno zpracovat územní studie, které zajistí ov ěř ení základní komunika ční kostry, vymezení ve řejných prostranství a ploch ob čanské vybavenosti a stanoví základní prostorové parametry budoucí zástavby (viz. návrh kap. č. 9).

Pr ůmyslová zóna a areály výroby v řešeném území - v severní části zastav ěného území Nového Bydžova jsou situovány stabilizované plochy výrobního charakteru, dle funk čního za řazení VL výroba a skladování – lehký pr ůmysl, dopln ěné dv ěma návrhovými plochami. P řednostn ě je nutno řešit využití nefunk čních areál ů, na severním okraji Nového Bydžova se jedná zejména o areál bývalé cihelny. Lokalita Z5-1 vypl ňuje prostor mezi stávající zástavbou, železnicí a silnicí na Sloupno, lokalita Z5-2 rozši řuje stávající areál výroby a služeb za železni ční tratí. Další rozvojové lokality téže funkce jsou vymezeny v jižní části Nového Bydžova – místní část Chudonice – op ět v návaznosti na stávající podnikatelské areály. Jižn ě Záb ědova je navržena pr ůmyslová zóna s p řevažujícím funk čním za řazením VT výroba a skladování – těžký pr ůmysl a energetika . Pr ůmyslová zóna je v sou časnosti napojitelná na stávající silnici II. t řídy, v budoucnu ji bude možno obsloužit z navrženého komunika čního obchvatu Nového Bydžova, možné je i zásobení prost řednictvím p řípadné železni ční vle čky. Lze konstatovat, že v ětšina stávajících obtížných provoz ů je situována p řevážn ě mimo obytná území a tento trend je rozvíjen návrhem územního plánu i v situování rozvojových lokalit výroby. Rozvoj Nového Bydžova bude p řízniv ě ovlivn ěn navrženým obchvatem m ěsta . Jeho cílem je vy řešení velmi problematického tranzitu centrem m ěsta a bezkonfliktní napojení m ěsta na nad řazené dopravní systémy. S tím souvisí rovn ěž vytvo ření vhodných podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit ve měst ě (viz. pr ůmyslová zóna). Komunika ční obchvat je řešen v několika etapách – podrobný popis řešení je obsažen v části Doprava. Nejjižn ější bod komunika čního obchvatu prochází pr ůmyslovou zónou jižn ě Záb ědova, což umožní bezproblémové dopravní napojení průmyslové zóny a nedojde k odd ělení Záb ědova od m ěsta, resp. Chudonic. K tomu by došlo v případ ě, kdy by byl obchvat navržen v niv ě Záb ědovického potoka, kde jsou vedeny prky sytému ekologické stability. Obchvat je vymezen jako ve řejn ě prosp ěšná stavba. Komplexní vy řešení dopravní situace Nového Bydžova je nutno řešit ve spolupráci s okolními obcemi Sloupno a Humburky, do jejichž administrativního území obchvat okrajov ě zasahuje. Celom ěstský význam má lokalita P9-1 s funk čním za řazením DS dopravní infrastruktura – silni ční , která je ur čena k realizaci autobusového terminálu. Návrhem územního plánu je respektován krajinný rámec Nového Bydžova. Východní okraj Nového Bydžova je k rozši řování zastav ěného území nevhodný vzhledem k existenci záplavového území řeky Cidliny. Naopak je navrženo tento prostor využít jako přechodovou zónu z městského prost ředí do volné krajiny a podpo řit její funkci rekrea ční (plochy za řazené ve funk čním typu Plochy smíšené nezastav ěného území – NS s funkcemi zem ědělskou, p řírodní a rekrea ční nepobytovou) . Tento zám ěr je v návrhu územního plánu podpo řen navrženou cyklostezkou, která je vedena z ulice Jana Maláta podél západního okraje zástavby m ěsta jižním sm ěrem, prochází pod Chudonicemi a podél východního okraje m ěsta se vrací do m ěsta ulicí Na Lávce. Cyklostezka v maximální mí ře využívá stávající místní komunikace a cyklostezky navržené k propojení m ěsta s jednotlivými místními částmi i okolními obcemi. Samostatn ě bude nutno cyklostezku vybudovat zejména v jihovýchodním kvadrantu, kde je vedena nivou Cidliny, v četn ě nutného p řekonání vodních tok ů. Cyklostezky mají v ozna čení Z9-2 a mohou být vedeny po jedné či druhé stran ě komunikací, p řípadn ě po stávajících místcích komunikacích dle konkrétních místních podmínek.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 5

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Rozvoj jednotlivých místních částí: Chudonice – vzhledem k přímé prostorové a funk ční provázanosti s městem ztratily sv ůj venkovský charakter a staly se sou částí Nového Bydžova. S tímto trendem rozvoje se po čítá i do budoucna, zejména co se týká charakteru obytné zástavby.

V ostatních místních částech je v ětšina urbanizovaného území zahrnuta pod funk ční typ SV plochy smíšené obytné venkovské , který odpovídá p řevažujícímu venkovskému charakteru zástavby. Metli čany se postupn ě rozr ůstaly jako ulicovka s jednostrannou zástavbou (na ob ě strany od kostela). Prostorovému propojení s Novým Bydžovem zabránila patrn ě řeka Cidlina se záplavovým územím. Návrh po čítá s dopln ěním obytné zástavby podél místních komunikací na východním okraji zástavby. S ohledem na výraznou dominantu kostela je nutno zachovat m ěř ítko okolní obytné zástavby. Záb ědov je vsí s klasickou oboustrannou uli ční zástavbou. Osu tvo řila cesta vedená od severozápadu k jihovýchodu. Zástavba se rozr ůstala spíše do ší řky podél kolmých místních komunikací, nejvýrazn ějším zásahem do struktury obce je rozsáhlý výrobní a zem ědělský areál, který se rozvinul na jihovýchodním okraji sídla. Návrh p ředpokládá dopln ění ploch bydlení v klidných částech sídla v návaznosti na stávající plochy bydlení. Vyso čany lze z urbanistického hlediska za řadit mezi tzv. vsi s vřetenovou návsí a geometricky neorganizovanou zástavbou. Lze je rovn ěž nazývat jako návesní ulicovku. Zástavba se postupn ě rozr ůstala pouze v ulicové form ě. Urbanistická kompozice Vyso čan nedoznala výrazn ějších zm ěn krom ě výstavby zem ědělského areálu na jižním okraji zástavby. Vzhledem ke skute čnosti, že jsou, je nutno d ůsledn ě respektovat charakter stávající zástavby. Budoucí rozvoj Vyso čan je vázán na respektování stávajícího charakteru zástavby (Vyso čany jsou vyhlášeny vesnickou památkovou zónou). Návrh p ředpokládá dopln ění ploch bydlení menšího rozsahu, mezi zem ědělským areálem a stávající a navrhovanou obytnou zástavbou je navržena plocha zelen ě s funkcí izola ční a ve řejnou. Skochovice rovn ěž náležejí mezi tzv. vsi s vřetenovou návsí a geometricky neorganizovanou zástavbou. U Skochovic si centrální část v řetenové návsi zachovala p ůvodní charakter, ves se však tém ěř zdvojnásobila co do plošného nár ůstu rozvojem zástavby podél všech komunikací, které ze Skochovic vycházely – severozápadním a jihovýchodním sm ěrem. P ři jižním okraji zástavby vznikl rozsáhlý zem ědělský areál. Rozvojové lokality pro bydlení p řirozen ě dopl ňují proluky stávající zástavby a dotvá řejí urbanistickou strukturu na jejích okrajích. Za ú čelem zachování p ůvodní urbanistické struktury centra byly rozsáhlé plochy zahrad u severní fronty návesního prostoru za řazeny do funkce ZS Zele ň - soukromá a vyhrazená. V jihovýchodní části návsi jsou návrhem územního plánu vytvo řeny podmínky pro vznik funk čního centra. Územním plánem je navržena přeložka silice II. t řídy, vedená severn ě Skochovic. Nová Sk řen ěř a Stará Sk řen ěř byly plánovit ě založeny, čemuž odpovídá p řehledný ulicový charakter zástavby. Rozvojové plochy pro bydlení malého rozsahu jsou navrženy v pokra čování komunika ční sít ě, návrhem je posílen centrální prostor Staré Sk řen ěř e plochami ve řejné zelen ě. Ty je však nutno řešit s ohledem na procházející biokoridor. Žantov - zástavba je soust řed ěna po obou stranách cesty, která se rozši řuje v malou a úzkou obdélnou náves. Do dnešních dob nezaznamenala její urbanistická struktura výrazn ějších zm ěn, návrh nepo čítá s výrazn ějším rozvojem.

Řešení územního plánu pravd ěpodobn ě p řesahuje možnosti rozvoje m ěsta a jeho místních částí v návrhovém období. Rozvoj řešeného území je odvislý od strategie rozvoje m ěsta po řadu neovlivnitelných faktor ů (intenzita r ůstu m ěsta spojená s rozvojem ekonomiky, dopravního systému, možnostmi získávání pozemk ů pro bydlení a výrobu, rozvojem cestovního ruchu atd.). Územním plánem je však vytvo řen zásadní p ředpoklad pro další rozvoj m ěsta ve všech jeho složkách.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 6

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

3.1.3. Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území Při návrhu územního plánu bylo zhodnoceno ú čelné využití zastav ěného území, na jehož základ ě byly v rámci zastav ěného území vymezeny rozvojové lokality, tzv. plochy p řestaveb v jednotlivých částech obce. Ty jsou uvedeny a charakterizovány v kap. 3.3. návrhu územního plánu.

3.2. OD ŮVODN ĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH S JINÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ DLE § 3, ODST. 4 VYHL. 501/2006 Sb.

Územním plánem jsou v zastav ěném území a zastavitelných plochách vymezeny následující funk ční plochy: Zele ň ochranná a izola ční , Zele ň na ve řejných prostranstvích, Zele ň soukromá a vyhrazená a Zele ň p řírodního charakteru . Tyto plochy jsou v územním plánu obsaženy proto, aby bylo možno vymezit systém sídelní zelen ě a podmínky pro jejich využití, zejména z důvodu jejich ochrany p řed nežádoucím zastav ěním (podle p řílohy č.7, části I., odst.1, písm. c vyhlášky 500/2006 Sb.).

3.3. OCHRANA KULTURNÍCH, HISTORICKÝCH A PŘÍRODNÍCH HODNOT Centrální část Nového Bydžova je vyhlášena pro svoji historickou hodnotu a ojedin ělou urbanistickou kompozici jako městská památková zóna . Ve Vyso čanech byla v roce 2004 vyhlášena vesnická památková zóna . Z hlediska ochrany památek jsou v řešeném území m ěsta Nový Bydžov následující objekty registrované v Seznamu kulturních památek České republiky, které územní plán pln ě respektuje: k.ú. Nový Bydžov

Číslo Název Sídelní Část kód čp. Památka Ulice,nám./umíst ění rejst říku okresu útvar obce 37858 / 6- Hradec Nový Nový S kostel sv. Jakuba 665 Králové Bydžov Bydžov 10518 / 6- Hradec Nový Nový kostel sv. Vav řince se sousoším R 670 Králové Bydžov Bydžov Kalvárie a sochy P. Marie 14882 / 6- Hradec Nový Nový vojenský h řbitov - z války r. S 672 Králové Bydžov Bydžov 1866 12887 / 6- Hradec Nový Nový na nádvo ří P socha Salvatora Mundi 5792 Králové Bydžov Bydžov nemocnice 17861 / 6- Hradec Nový Nový S socha sv. Anny Malátova 676 Králové Bydžov Bydžov 22967 / 6- Hradec Nový Nový Hradební S socha sv. Jana Nepomuckého 675 Králové Bydžov Bydžov 33269 / 6- Hradec Nový Nový S sloup se sochou P. Marie Masarykovo nám. 674 Králové Bydžov Bydžov 15366 / 6- Hradec Nový Nový S čp.1 Radnice Masarykovo nám. 666 Králové Bydžov Bydžov 49772 / 6- Hradec Nový Nový P čp.78 základní škola um ělecká Na Valech 6073 Králové Bydžov Bydžov 46264 / 6- Hradec Nový Nový měšťanský d ům Doležal ův S čp.103 Českoslov. armády 668 Králové Bydžov Bydžov Dvorec 38971 / 6- Hradec Nový Nový S čp.507 Spo řitelna Masarykovo nám. 4699 Králové Bydžov Bydžov 49771 / 6- Hradec Nový Nový Jiráskova P čp.562 divadlo Jiráskovo 6074 Králové Bydžov Bydžov 15464 / 6- Hradec Nový Nový S čp.593 měšťanský d ům B. N ěmcové 669 Králové Bydžov Bydžov 12888 / 6- Hradec Nový Nový jiná správní stavba - Okresní P čp.1544 Jungmannova 5721 Králové Bydžov Bydžov dům 27258 / 6- Hradec Nový Nový S židovský h řbitov 671 Králové Bydžov Bydžov

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 7

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

k.ú. Vyso čany Číslo Název Sídelní Část kód čp. Památka Ulice,nám./umíst ění rejst říku okresu útvar obce Hradec kostel sv. Markéty + 35755 / 6-725 S Vyso čany Vyso čany Králové zvonice

Vysv ětlivky: P - prohlášeno kulturní památkou Ministerstvem kultury R - zapsáno do státního seznamu p řed 1988 a část nebo celek prohlášen památkou S - zapsáno do státního seznamu p řed r.1988

V území se však nacházejí další objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se p ředevším o drobné sakrální stavby (sochy uk řižování, pomníky, sochy sv ětc ů apod.). Dokládají zp ůsob života, náboženské cít ění a řemeslnou i um ěleckou vysp ělost mnoha minulých generací. N ěkteré jsou též připomínkou d ějinných událostí. Tyto objekty jsou územním plánem respektovány.

Archeologické památky Ve správním území Nového Bydžova je dnes prokázána antropogenní aktivita minimáln ě již od dob vrcholného st ředov ěku. Zárove ň jsou všechny místní části doloženy historickými prameny. Z tohoto důvodu lze celý ur čit prostor v četn ě intravilán ů sídel mimo prostory prokazateln ě zni čené plošnou těžbou hornin a nerost ů jako „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., v platném zn ění. V koordina čním výkrese jsou zakresleny lokality archeologických nález ů dle podkladu zpracovaného Muzeem Východních Čech v Hradci Králové (PhDr. Ji ří Kalferst). Jakákoliv stavební či jiná obdobná činnost, která bu ď pozm ěňuje stávající vn ější úrove ň terénu (tj. mimo objekty) nebo je obdobným zp ůsobem realizována uvnit ř objekt ů (nap ř. ve sklepích, ale i v zásypech podlah či kleneb), je spojena s faktickou likvidací archeologických terénních situací v míst ě zásahu, což ve svém dopadu znamená též likvidaci vzájemných vztah ů mezi t ěmito terénními situacemi a zde se nacházejícími archeologickými nálezy movité povahy.

Ochrana p řírody a krajiny V řešeném území se nenachází žádná z kategorií zvlášt ě chrán ěných území p řírody (dle zákona č. 114/92Sb. ČNR, o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění). Jsou zde registrovány následující 4 významné krajinné prvky (VKP), které jsou návrhem respektovány: VKP č.1 - Lipová alej , Metli čany, Nový Bydžov - alej podél komunikace ve sm ěru na Hradec Králové, která významn ě dotvá ří krajinný ráz východní části m ěsta VKP č.2 – Lipovo-jírovcová alej , Nový Bydžov - alej podél komunikace ve sm ěru Nový Bydžov – Praha, která plynule navazuje na park u h řbitova a spolu s ním vytvá ří jednu z nejv ětších lokalit zelen ě ve m ěst ě VKP č.3 - Park Sv.Trojice , Nový Bydžov - park o rozloze 1,3432 ha s rovnom ěrn ě zastoupenou vzrostlou zelení, významná plocha sídelní zelen ě v centru m ěsta VKP č.4 - Park u Domu d ětí , Nový Bydžov - sou časný park je torzem historické klášterní zahrady s porostem p řevážn ě listnatých strom ů Významnými krajinnými prvky ze zákona (§ 3, písm. b zákona č.114/1992 Sb.) jsou všechny lesy, rašeliništ ě, vodní toky, údolní nivy, rybníky, které jsou návrhem respektovány.

Návrhy VKP: Bývalý dobývací prostor Metli čany – výskyt cenných rostlinných a živo čišných spole čenstev v prostoru bývalého hliništ ě, z části rekultivovaného, z části zatopeného. Významné zejména dva druhy z Červeného seznamu – zem ěžlu č spanilá (C2) a štírovník tenkolistý (C3), z živo čišných druh ů zde

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 8

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

byly pozorovány nap ř. otakárek fenyklový, svižník polní, z obojživelníků čolek obecný, ropucha obecná a zelená, rosni čka zelená a skokan sk řehotavý, z plaz ů ješt ěrka obecná a užovka obojková, z pták ů moták pochop, ch řástal vodní, ťuhýk obecná aj. Na základ ě biologického hodnocení (Mgr.J.Rejl, 2002) bylo rozhodnuto, že lokalita bude ponechána p řirozenému vývoji, plocha cca 2ha. Fleka čka – ladem ležící plocha bývalého hliništ ě sukcesn ě zarostlá st ředn ěvěkou zelení pestrého druhového složení v četn ě ke řového patra (vrba, olše, jasan, b říza, topol, ..) díky terénním nerovnostem zastoupena pestrá škála spole čenstev. Plocha cca 3ha, západní část vymezena za lokální biocentrum. Jižní strán ě – vysoké strán ě na severozápadní hranici řešeného území sukcesn ě zarostlé náletovou zelení v četn ě ke řového patra. Úto čišt ě drobné zv ěř e a ptactva, funkce lokálního biokoridoru. Do řešeného území zasahuje okrajov ě, celková plocha cca 2ha.

Návrh PS: Lípa a jírovec (pr ůměr kmene 90, 100cm) u plastiky na okraji obce Stará Sk řen ěř Buk lesní červenolistý (5ks 80-110cm) na h řbitov ě v Novém Bydžov ě

Výrazným elementem je v území vodní prvek – ať již v podob ě široké nivy Cidliny, tak drobn ějších vodote čí a n ěkolika rybník ů – poz ůstatku staré a rozsáhlé rybni ční soustavy. Tato sí ť tvo ří v okolí Nového Bydžova významný vzájemn ě propojený a tém ěř bezbariérový systém, za člen ěný do systému ÚSES, podpo řený postupnou revitalizací Králického a Záb ědovského potoka. Zajišt ění prostorových parametr ů zatravn ěním niv je výborným předpokladem jejich postupného zkvalitn ění dopln ěním ozelen ění a obnovou malých vodních nádrží či poldr ů, sledující optimalizaci vodního režimu v krajin ě a rovn ěž funkci krajinotvornou. Tyto zatravn ěné plochy, navazující zejména východn ě na zastav ěné území Nového Bydžova, tvo ří potenciáln ě hodnotné rekrea ční zázemí m ěsta, s možností pro umíst ění různých sportovních aktivit či založení p řírodních park ů (plochy biocenter). Snahou je propojit tyto plochy tak, aby tvo řily souvislý pás v návaznosti stávající i navrhované zástavby m ěsta. Jsou rovn ěž výchozím prvkem pro vycházkové trasy do okolní krajiny - nap ř. nau čná stezka Les Chlum a okolí sm ěrem na Prasek, či západním sm ěrem z města, kde jsou tyto trasy p ředm ětem řešení v souvislosti s rozvojem zástavby a návrhem obchvatu. Ochrana ploch, které jsou vymezeny jako smíšené plochy nezastav ěného území s funkcí zem ědělskou a p řírodní či rekrea ční je rozší řena o následující hodnoty: - systém ekologické stability krajiny (viz kap.3.3) - navržené významné krajinné prvky a památné stromy - ochrana krajinného rázu prost řednictvím návrhu izola ční zelen ě podél zem ědělských a pr ůmyslových areál ů - prostupnost krajiny – podmínky pro zlepšení se odrážejí v návrhu částe čné obnovy historické cestní sít ě a zohledn ění cest - interakčních prvk ů v souvislosti s trasou obchvatu města

Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č.114/1992 Sb., v platném zn ění, zajiš ťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci p řírodního bohatství, p říznivého p ůsobení na okolní mén ě stabilní části krajiny a na vytvo ření základ ů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastník ů a uživatel ů pozemk ů tvo řících jeho základ. Jeho vytvá ření je ve řejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemk ů, obce i stát. V řešeném území jsou zastoupeny prvky ÚSES regionálního významu (ÚTP R-NR ÚSES, 1996) - regBK 1250 Cidlina s vloženým RBC 1774 (niva Cidliny v míst ě zaúst ění Králického potoka) a RBK 1247 vymezený na západní hranici řešeného území v lesním komplexu Skochovický les. Na lokální úrovni byla vymezena hustá sí ť prvk ů ÚSES p ředevším podél vodote čí (Králický, Záb ědovský potok a další bezejmenné vodote če), dále lesní biokoridory v komplexu Velký Borek a Skochovický les.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 9

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

ÚSES byl dopln ěn sítí interak čních prvk ů v podob ě cest, mezí a drobných tok ů, které je nutné výhledov ě zkvalitnit formou ozelen ění či technických opat ření (PEO). Jejich realizace souvisí s vy řešením majetkoprávních vztah ů a bude sou částí komplexních pozemkových úprav. Vymezený ÚSES, p řevzatý z P+R, byl v návrhové části up řesn ěn. Zm ěny se týkají: • vzhledem k požadavku na minimalizaci prostorových parametr ů prvk ů ÚSES byla vypušt ěna některá lokální biocentra na trasách lokálních biokoridor ů (Záb ědovský a Kralický potok) z důvod ů jejich velké hustoty • bylo up řesn ěno schematické vymezení prvk ů ÚSES (BC) • vzhledem k trase obchvatu m ěsta, který je v kolizi s prvky ÚSES, byla provedena zm ěna lokalizace t ěchto prvk ů p ři dodržení metodických pokyn ů (viz kap.kolize trasy obchvatu m ěsta s prvky ÚSES)

Kolize obchvatu m ěsta s prvky ÚSES • jihovýchodn ě m ěsta prochází trasa obchvatu p řes širokou nivu Cidliny v míst ě vymezeného regionálního biocentra č. 1774 (regulovaný tok v prostoru zaúst ění Králického potoka v široké zatravn ěné niv ě - inunda ční území). Kolize je řešena up řesn ěním hranice biocentra tak, že obchvat tvo ří jeho jihovýchodní hranici, minimální požadované prostorové parametry byly dodrženy • severozápadn ě m ěsta protíná trasa obchvatu lokální biokoridor č.6 Záb ědovský potok (upravený tok s mladým b řehovým porostem, oboustrann ě vlhké louky, soliterní rozptýlená zele ň). Nutné zajistit pr ůchodnost biokoridoru, prostor ohrani čený obchvatem a silnicí na Skochovice je navrženo využít k založení biocentra (obnova louky s rozptýlenou zelení, izola ční zalesn ěný pás podél obchvatu) • jižn ě m ěsta, mezi Záb ědovem a Vyso čany, protíná trasa obchvatu op ět BK č. 6 Záb ědovský potok (upravený tok s mladým b řehovým porostem, niva zatravn ěna v ší řce cca 100 m). Zajistit pr ůchodnost biokoridoru • interak ční prvek – polní cesta z Bydžova západním sm ěrem na Starou Sk řen ěž • interak ční prvek - polní cesta a svodnice ze Záb ědova západním sm ěrem k lesu – vycházková trasa • interak ční prvek – VKP č. 1 lipová alej Metli čany, trasa nau čné stezky Nový Bydžov – les Chlum a okolí. Minimalizovat zásahy do aleje, provést náhradní dosadby

Funk čnost prvk ů ÚSES: • většina prvk ů ÚSES má zajišt ěny prostorové parametry. Zajišt ění jejich funk čnosti spo čívá ve správném zp ůsobu hospoda ření (na LPF obnova p řirozené d řevinné skladby dle stanovišt ě, na ZPF obnova kv ětnatých luk v nivách vodote čí, dopln ění b řehových porost ů vodote čí a rozptýlené zelen ě, obnova malých vodních nádrží či poldr ů) • část prvk ů je prostorov ě vymezena (podél vodote čí či polních cest) bez zajišt ění požadovaných prostorových parametr ů, které je nutné doplnit – většinou formou dopln ění ochranného zatravn ění s liniovým ozelen ěním (pop ř. zalesn ění) • prvky, které je nutno zcela nov ě založit na orné – jedná se o biokoridor navržený podél severozápadního úseku obchvatu m ěsta v četn ě napojení vymezených lokálních biocenter, který bude zárove ň plnit funkci izola ční zelen ě a dále úsek biokoridoru západn ě Skochovic, trasy t ěchto BK budou up řesn ěny Celková plocha prvk ů ÚSES v řešeném území je 211ha, z toho 197ha je částe čně či p řevážn ě funk čních a 13,7ha je nutné založit. Stávající i navrhované prvky ÚSES jsou vymezeny jako Plochy p řírodní – NP. Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpo řeno vymezením Smíšených ploch nezastav ěného území – NS zejména na vodou ovlivn ěných plochách (záplavové území Cidliny

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 10

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

a p řítok ů), kde je mimo zem ědělské produkce vhodné podpo řit funkci krajinotvornou a s tím související i funkci rekrea ční.

PŘEHLED PRVK Ů ÚSES V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

TABULKA PRVK Ů ÚSES (BC, BK) ÚPD NOVÝ BYDŽOV rozloha (ha) prvek rozloha (ha) rozlišení název k.ú. popis nutné ÚSES stávajícící založit Niva Cidliny s charakterov ě odlišnými úseky toku (p řirozené i regulované koryto) RBK částe čně Nový Bydžov a b řehovými porosty, délka v ř.ú. cca Cidlina 6,7 1250 funk ční Vyso čany 1300m N: dopln ění a údržba b řehových porost ů, obnova kv ětnatých luk Zatravn ěná niva Cidliny nad zaúst ěním Králického potoka, p řesah na k.ú. Humburky, BC up řesn ěno v souvislosti s trasou obchvatu, který tvo ří jeho jv.hranici RBC N: založení p řírodního parku - obnova funk ční Soutok Nový Bydžov 28 1774 kv ětnatých luk, dopln ění rozptýlené zelen ě a b řehového porost ů Cidliny a kanálu,ohrani čujícího B severn ě a západn ě, izola ční zalesn ěný pás podél obchvatu BK veden lesním komplexem na náhorní plošin ě p ři katastrální hranici ,porost 419, RBK Skochovický funk ční Skochovice délka cca 1100m k obci St řihov 4,4 1247 les N: podpora kvalitního dubnu Úsek nivy Cidliny v míst ě zaúst ění Kn ěžovky, louky a lada s rozptýlenou převážn ě LBC 1 Metli čany Nový Bydžov zelení 6 funk ční N. vhodné založení p řírodního parku v návaznosti na sportovn ě - rekrea ční areál

Louky v niv ě upravené Cidliny na hranici s

k.ú. Humburky, v míst ě zaúst ění kanálu LBC 2 převážn ě Nový Bydžov 1,5 funk ční Humburky N: p řevedení luk na kv ětné, dopln ění zelen ě Soutok Záb ědovského potoka a Cidliny, převážn ě Nový Bydžov zatravn ěné, mladé výsadby javoru a jasanu LBC 3 funk ční Soutok Vyso čany 3 N: p řevedení luk na kv ětné, dopln ění

zelen ě Upravený tok v široké zatravn ěné niv ě bez Nový Bydžov břehových porost ů, délka cca 3300m, ší řka částe čně Králický LBK 4 cca 20-150m 35 funk ční potok N: revitalizace toku s dopln ěním b řehových porost ů, návrh poldru Upravený Králický potok, kulturní louka a

částe čně smíšený remíz , soliterní zelen ě LBC 5 Za mlýnkem Nový Bydžov 5 funk ční N: dopln ění ozelen ění, revitalizace toku Upravený Záb ědovský potok v zatravn ěné Nový Bydžov niv ě, p řed cca 10lety provedena Záb ědovský Chudonice revitalizace, mladý skupinový b řehový LBK 6 funk ční 33 potok Záb ědov porost, délka cca 3400m v prom ěnlivé ší ři 20-150m, N: ochrana sou časného stavu Soukromý rybní ček v niv ě Záb ědovského potoka s břehovými porosty hybridních Záb ědov topol ů v polokulturní louce mezi silnicí a LBC 7 částe čně tratí 3 funk ční N: ochrana lokality p řed ohrožujícími faktory, náhrada topol ů d řevinami přirozeného charakteru

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 11

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Louky oboustrann ě Záb ědovského potoka mezi silnicí do Skochovic a plánovaným částe čně Nový Bydžov obchvatem , liniová zele ň podél potoka i LBC 8 U obchvatu 1 3 funk ční silnice N: obnova luk s dopln ěním rozptýlené zelen ě a izola čního pásu podél obchvatu Kulturní louka u Záb ědovského potoka s porostem starých vrb v proluce převážn ě Stará Stará zastav ěného území obce LBC 9 Sk řen ěř 3 0,5 funk ční Sk řen ěř N: p řem ěna luk na kv ětnaté, dopln ění ochranného pásu jižn ě potoka a rozptýlené zelen ě Kulturní louka a lesík u Záb ědovského potoka s mladým b řehovým porostem na částe čně LBC 10 Stará hranici ř.ú. 4 funk ční Sk řen ěř N: údržba Zem ědělské pozemky západn ě m ěsta, BK navržen podél obchvatu mezi BC 7 a 11 s izola ční funkcí (sm ěrem k městu), délka nefunk ční Podél Nový Bydžov cca 1500m, potom se odklání sz.sm ěrem LBK 11 2,3 obchvatu na „Jižní strán ě „ a dále mimo ř.ú. N: zalesn ění pásu v ší řce min. 15m s ke řovým okrajem, možné dopln ění vycházkové trasy (cyklostezky) Neudržovaná plocha s pestrou náletovou zelení, stanovišt ě drobné zv ěř e a ptactva a zem ědělské pozemky v prostoru sm ěrem 3 částe čně Nový Bydžov k plánovanému obchvatu LBC 12 Fleka čka 1 funk ční N: plochu s náletem ponechat sukcesi, příp. redukovat invazivní nálety či ruderály, plochu orné zalesnit d řevinami p řirozeného charakteru Drobná vodote č z lesního komplexu Velký Borek k BC 7 (silnici na Skochovice), převážn ě Nový Bydžov v horním úseku souvislý b řehový porost, LBC 13 1,3 funk ční jinak bez zelen ě, délka cca 900m 0,5 N: doplnit ochranné zatravn ění v ší řce min. 15m a b řehový porost V jižní části prochází BK lesním komplexem Velký Borek (cca 1800m), v severní zem ědělskými pozemky podél Stará silnice a svodnice (cca 1350m-nefunk ční) částe čně LBK 14 Velký Borek Sk řen ěř N: v úseku na orné doplnit u svodnice 4 funk ční břehové porosty a ochranné zatravn ění, podél silnice nahradit dožívající ovocné stromo řadí kvalitní oboustrannou alejí dopln ěnou ke řovým lemem Rybník na jižním okraji obce a navazující převážn ě topolina s vtroušenou vrbou a Rybník Stará LBC 15 funk ční dubem, lem z hloh ů Rohlík Sk řen ěř 4 N: náhrada topol ů p řirozenou d řevinnou skladbou

Sou část lesního komplexu Velký Borek – Stará dubový porost LBC 16 funk ční Sk řen ěř 3 N: podpora kvalitního dubu

Jižní okrajová část lesního komplexu Velký

Borek – dubový porost LBC 17 funk ční Stará 3 Sk řen ěř N: podpora kvalitního dubu BK veden z LBC Říha severním sm ěrem podél vodote če k Žantovskému rybníku (LBC 18 - cca 1000m) a dále podél polní převážn ě cesty k severní hranici katastru (800m), LBK 18 Nad Říhou Skochovice 3 nefunk ční navazují zem ědělské pozemky N: v úseku vodote če doplnit ochranné zatravn ění a b řehové porosty, podél cesty oboustranné stromo řadí s ke řovým patrem

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 12

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Rybník tém ěř bez b řehových porost ů, okolo zatravn ěné pásy, stanovišt ě vodního ptactva částe čně LBC 19 Rybník Říha Skochovice funk ční N: dopln ění b řehových porost ů p řirozeného 27 charakteru, podpora vytvo ření mok řad ů v litorálu rybníka Pokleslina s rybníkem v zem ědělských pozemcích, smíšený porost (vrba, smrk, převážn ě Žantovský LBC 20 Skochovice borovice) 3 funk ční rybník N: redukce smrku, doplnit dub, ke ře

BK veden od rybníka Říha podél drobné vodote če do Skochovic (1200m, částe čně funk ční), dále zem ědělskými pozemky k BC

částe čně 21 (700m,nutné založit--trasu lze up řesnit), LBK 21 Pod Říhou 2,6 funk ční Skochovice potom se napojuje p řes lesní pozemky na 2,4 RBK 1247 (800m,funk ční) N: úsek na orné založit zatravn ěním s dopln ěním ozelen ění Rybník a navazující porost (420E5 -

převážn ě převažující topolina), rekultivovaná skládka LBC 22 V k řovátkách Skochovice 3 funk ční N: náhrada topol ů p řirozenou d řevinnou skladbou Lesní BC- okrajová část lesního komplexu Nad ,porost 419D11,7, D11Z/5 – dub LBC 23 funk ční Pražskou Skochovice s podrostem dubu a habru 3 silnicí N: funk ční BC, podpora kvalitního dubu

Část lesního komplexu. Porost 419B13/5 – dub s vtroušenou b řízou LBC 24 funk ční U borovice Skochovice 3 N: funk ční BC, podpora kvalitního dubu

Porost 419A9, dubový porost s vtroušenou

U t řech lípou, habrem, osikou LBC 25 funk ční Skochovice 3 bratr ů N: funk ční BC, podpora kvalitního dubu

Biokoridor vedený lesním komplexem od RBC 24 východním sm ěrem k údolnici drobného toku a rybníku za severní hranicí LBK 26 funk ční Skochovické Skochovice ř.ú., délka cca 1200m 1,8

N: funk ční BC, podpora kvalitního dubu

Plocha prvk ů ÚSES 197,3 13,7

Celkem (ha): 211

Pozn.: ší řka lokálního biokoridoru lesních spole čenstev 15 m, lu čních a mok řadních spole čenstev 20 m ší řka regionálního biokoridoru lesních spole čenstev 40 m, lu čních spole čenstev 50 m minimální plocha lokálního biocentra 3 ha minimální plocha regionálního biocentra lu čních spole čenstev 30ha

Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa Viz. kap. 5 od ůvodn ění.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 13

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Vodní plochy a toky Ochrana p řed povodn ěmi Záplavové území vodního toku Cidlina bylo vydáno rozhodnutím vodohospodá řského orgánu Okresního ú řadu Ji čín – referátem životního prost ředí ze dne 31.1.2001 pod č.j. ŽP 03/67/2000/231.2/Vo/A/20-16.

Hydrologická data vodních tok ů Studie vycházela z hydrologických údaj ů HMÚ v profilu Nový Bydžov – limnigraf celková plocha povodí………….456,77 km 2 velké vody 1 2 5 10 20 50 100 rok ů 26,6 38,9 58,1 74,6 92,7 119 141 m 3/s

Hydrologické po řadí vodních tok ů • Cidlina s Mlýnskou Cidlinou 1 – 04 – 02 – 049, plocha povodí 11,447 km 2, celková 457,287 km 2 • Kralický potok 1 – 04 – 02 – 056, -„- -„- 9,638 –„- , -„- 65,113 –„- • Cidlina pod Králickým p. 1 – 04 – 02 – 057, -„- -„- 10,380 –„-, -„- 532,780 –„- • Záb ědovský potok 1 – 04 – 02 – 058, -„- -„- 52,988 –„-, • Lužecký potok 1 – 04 – 02 – 060, -„- -„- 37,274 –„-

Vodní plochy • Rohlík – plocha 3 ha, objem vody 21 tis.m 3, hl.vody u hráze 1,2 m, odtok se vlévá do Záb ědovského p. • Říha - plocha 20 ha, objem vody 180 tis.m 3, hloubka vody u hráze 2 m, na Lužeckém potoce. • Žantovský rybník – velikost neuvedena, na Lužeckém potoce • Na Kroužku – plocha cca 0,4 ha, odtok do rybníka Říha

Od severu k jihu protéká mezi Novým Bydžovem a Metli čany řeka Cidlina. Východn ě Sloupna odbo čuje z Cidliny pravostrann ě Mlýnská Cidlina (Bydžovský náhon), u ČOV se op ět vlévá do Cidliny. Úprava koryta Cidliny byla vyprojektována na pr ůtoky 9 – 21 m 3/s, Mlýnská Cidlina na 5 m 3/s. Východn ě vodních zdroj ů prameništ ě III. Protéká Kn ěžovka a do Cidliny se vlévá jako levostranný přítok. Dalším levostranným p řítokem Cidliny je Kralický potok, vlévá se do ní mezi Metli čany a Humburky. Katastrálním územím jižn ě Staré Sk řen ěř e k Záb ědovu protéká Záb ědovský potok, který se jako pravostranný p řítok vlévá východn ě Vyso čan do Cidliny. Severovýchodn ě Skochovic ze Žantovského rybníka odtéká Lužecký potok, protéká rybníkem Říha a odtud podél obcí Lužec nad Cidlinou, Nepolisy se v Chlumci nad Cidlinou vlévá do Cidliny. Cidlina je ve správ ě Povodí Labe s.p. Hradec Králové, ostatní toky jsou ve správ ě Zem ědělské vodohospodá řské spole čnosti (ZVHS). Tyto vodní toky pokud jsou upraveny, mají kapacitu koryta obvykle ve výši pr ůtok ů Q 2 až Q 5. Záb ědovský potok byl v roce 1999 pro čišt ěn a upraven, v zastav ěné části je na p ětiletou vodu, mimo zastav ěnou část na jednoletou vodu. Na řeku Cidlinu byla zpracována „Studie odtokových pom ěrů na Cidlin ě“, úsek Nový Bydžov – Vysoké Veselí. Zpracovatelem byla firma Revital, Praha – Stod ůlky, z listopadu 1999 (Ing. Aleš Havlík CSc). V k.ú. Nový Bydžov se nacházejí pozorovací vrty Českého hydrometeorologického ústavu za ú čelem měř ení hladin podzemní vody a dalších m ěř ení. Vrty mají ochranné pásmo stanovené kruhem o polom ěru r = 500 m, ve kterém bez souhlasu majitele a provozovatele vrtu nelze provád ět činnost, která ovliv ňuje povrchové a podzemní vody.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 14

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Pozorovací vrty: VP – 412 Skochovice VP – 414 Zachraš ťany (Vyso čany) VP – 417 Metli čany

Návrh Vodní toky a plochy budou pravideln ě řádn ě udržovány, v sou časné dob ě nejsou p řipravovány investi ční akce na jejich rekonstrukce, regulace, nebo jiné úpravy. V obci Stará Sk řen ěř bude t řeba řešit podchycení deš ťových vod a zvážit možnost obnovy malé vodní plochy, která zde byla pro bývalý mlýn. Vodní plocha by mohla sloužit jako požární nádrž, nebo p ři ur čitých úpravách jako koupališt ě. Jižn ě Nového Bydžova – západn ě navržené pr ůmyslové zóny je navržena vodní nádrž s reten ční rezervou za ú čelem zlepšení odtokových pom ěrů v této oblasti, zárove ň bude mít nádrž krajinotvorný charakter – lokalita W1. Na západním okraji řešeného území je v souladu s PD „Studie obnovy optimálních vodohospodá řských pom ěrů v povodí Králického potoka“ (Agroprojekce Litomyšl 1997) na Králickém potoce navržen poldr „Dubina – lokalita W2.

3.4. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

3.4.1. Doprava Území je situováno mezi nadregionálními dopravními spojnicemi – dálnicí D11, silnicí I/11 Praha – Hradec Králové a silnicí I/35 Hradec Králové – Liberec (ve výhledu R 35). Zájmovým územím prochází díl čí propojení t ěchto nad řazených silnic: II/327 (Chlumec nad Cidlinou – Podhorní Újezd) a silnice II/324 (Hradec Králové – Městec Králové). Zájmovou oblastí prochází regionální železni ční tra ť č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Ostrom ěř - Stará Paka - Kun čice – Trutnov.

Silnice I.-III. t řídy II/324 Městec Králové - St řihov - Nový Bydžov - Nechanice - Hradec Králové II/326 Metli čany - Myšt ěves - křižovatka se sil. I/35 II/327 Chlumec n.C. - Nový Bydžov - Smidary - křižovatka se sil. I/35 v Podhorním Újezd ě Silnice mají regionální význam, propojují jednotlivá sídla v oblasti, silnice II/324 je využívanou alternativou k silnici I/11 Praha – Hradec Králové. Z hlediska ovliv ňování okolního životního prost ředí i z hlediska bezpe čnosti je nevýhodný stávající radiální komunika ční systém m ěsta Nového Bydžova, kdy je veškerá doprava vedena p řes centrum m ěsta p řes Masarykovo nám ěstí (nedostate čné ší řkové parametry a rozhledové pom ěry u všech vjezd ů na nám ěstí). Dopravn ě kolizní je křižovatka sil. II/326 a II/324 v Metli čanech (Dukelská t ř. - Metli čanská) z důvodu umíst ění k řižovatky na výškovém oblouku - na horizontu. Dopravn ě závadná (rozhledové pom ěry, úhel napojení, blízkost železni čního p řejezdu) je k řižovatka silnic II/324 a III/32419. Vzhledem k výše uvedenému a z důvodu zkvalitn ění životního prost ředí je navržen obchvat Nového Bydžova v kategorii S 9,5/80 (III. etapa S 7,5/70) mimo zastav ěné území m ěsta. Návrh obchvatu je rozd ělen na t ři etapy: I. etapa V rámci I. etapy je řešen jihovýchodní obchvat Nového Bydžova v trase napojení na II/326 před obcí Metli čany – křížení se silnicí II/324 – volné území mezi Novým Bydžovem a Humburky - napojení na silnici II/327 jižn ě od Záb ědova. Délka tohoto úseku je cca 4,5 km, v rámci trasy bude t řeba vybudovat n ěkolik p řemost ění p řes vodote če a mimoúrov ňové k řížení s železni ční tratí.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 15

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

II. etapa II. etapa navazuje na úsek I. etapy severozápadním sm ěrem, řešeno je propojení mezi silnicemi II/327 a II/324 volnou tratí v délce cca 2,2 km. III. etapa V rámci III. etapy je navržen východní obchvat Nového Bydžova a sousedních obcí Sloupna a Sk řivan volným terénem v trase napojení na silnici II/324 – křížení se silnicí III/32419 – napojení na silnici II/327 severozápadn ě od Sk řivan. Tato p řeložka silnice II/327 je trasována v soub ěhu se železni ční tratí č. 040 (bez jejího k řížení) v délce cca 4,9 km. Trasování obchvatu je navrženo i s ohledem na vznikající pr ůmyslovou zónu v Záb ědov ě, kdy se očekává po realizaci jednotlivých aktivit zvýšení po čtů vozidel osobních i nákladních v oblasti, v četn ě pr ůjezdu p řes Nový Bydžov, s napojením p ředevším na silnici II/327, která slouží po dobudování dálnice D11 i jako dálni ční p řivad ěč z dané oblasti. Stávající pr ůtahy silnic II. t řídy je navrženo rekonstruovat v souladu s Technickými podmínkami ministerstva dopravy TP145 „Zásady pro navrhování úprav pr ůtah ů silnic obcemi“ se zam ěř ením na zvýšení kvality uli čního prostoru pro chodce a cyklisty (rozší ření chodník ů, vložení st ředních d ělících ostr ůvk ů, vysazené chodníkové plochy, pruhy pro cyklisty apod.) p ři zachování pr ůjezdnosti úseku pro nákladní soupravy. Navrhovaná opat ření dopravního zklidn ění povedou ke snížení rychlosti projížd ějících vozidel, vyšší bezpe čnosti silni čního provozu i ke zmírn ění negativních vliv ů z dopravy na okolní prost ředí. Dopravní závady (sm ěrové parametry, rozhledové pom ěry) a vliv na okolní životní prost ředí vykazuje pr ůtah zatížené silnice II/324 Skochovicemi, navržen je severní obchvat Skochovic volným terénem v délce cca 2,2 km v kategorii S 9,5/70. Stávající pr ůjezdní úsek silnice II/324 Skochovicemi je t řeba řešit v souladu s TP145 „Zásady pro navrhování úprav pr ůtah ů silnic obcemi“ a ČSN 736110 s důrazem na dopravní zklidn ění. III/32412 Skochovice - Lužec n.C . III/32414 Lišice - Lužec n.C. - Nová Sk řen ěř - křiž. se sil. III/32419 III/32416 Nová Sk řen ěř - Stará Sk řen ěř III/32417 sil. II/324 – Stará Sk řen ěř - Starý Bydžov III/32419 Nový Bydžov - Starý Bydžov - Hlušice - Kn ěžnice III/32421 Metli čany - Humburky - Měník III/32740 Nový Bydžov - Vyso čany - Zachraš ťany III/28038 Žlunice - Hlušice - Žantov - Skochovice Silnice III. t řídy zahuš ťují silni ční sí ť, zprost ředkovávají p římou dopravní obsluhu jednotlivých sídel a mají velmi malou dopravní zát ěž. Významu t ěchto komunikací odpovídají návrhové prvky.

Místní komunikace Pro místní dopravu jsou využívány v zájmovém území p řevážn ě pr ůtahy silnic II. a III. t řídy. Na tyto silnice navazují místní komunikace r ůzné délky a prom ěnlivých parametr ů. Pom ěrn ě hustá sí ť místních komunikací v Novém Bydžov ě je tvo řena výrazn ě pravoúhle vedenými ulicemi a souvisí s radiáln ě vedenými hlavními silni čními komunikacemi p řes Masarykovo nám ěstí. Vlastní m ěstská zástavba je rozvinuta ve sm ěru sever-jih východn ě železni ční trat ě, která má výrazný bariérový ú činek. Ve v ětšin ě ulic jsou vybudovány oboustranné chodníky. V okrajových částech jednotlivých místních částí mají komunikace charakter cest se zpevn ěným nebo nezpevn ěným povrchem bez chodník ů v ší řce kolem 2,5 - 3 m, vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita kryt ů vozovek je rozdílná, od živi čných, pop ř. dlážd ěných, po nezpevn ěné cesty. Sí ť místních komunikací dopl ňuje n ěkolik bývalých i sou časných polních cest, které umož ňují obsluhu jednotlivých objekt ů mimo souvislou zástavbu obcí. Dopravn ě závadné jsou ší řkové parametry n ěkterých místních komunikací, nevyhovující jsou rovněž rozhledové pom ěry na n ěkterých k řižovatkách, p ředevším p ři napojení místních komunikací na silnice II. t řídy. Rozhledové závady jsou řešeny návrhem silni čních bezpe čnostních zrcadel, p řípadn ě

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 16

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

fyzickými úpravami k řižovatek. Nevyhovující je k řížení místních komunikací s napojením na silnici II/327 v bezprost řední blízkosti úrov ňového železni čního p řejezdu v Chudonicích, navržena je sm ěrová úprava místních komunikací v prostoru napojení, i v návaznosti na úpravu parametr ů komunikace podél železni ční trati (obousm ěrná místní obslužná komunikace s úpravami pro zamezení tranzitní dopravy). Další návrh místních komunikací sestává z dopln ění stávající sít ě místních komunikací o obslužné komunikace, zp řístup ňující rozvojové plochy v obci, a to v navazujících dokumentacích, kde budou řešeny místní komunikace v rámci rozsáhlejších rozvojových lokalit. Místní komunikace po obvodu Masarykova nám ěstí (tzv. „velký čtverec“) je navrženo zjednosm ěrnit a využít ve v ětší mí ře pro parkování osobních vozidel. Ke každé stavb ě rodinného domu nebo stavb ě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupin ě t ěchto staveb musí vést zpevn ěná pozemní komunikace ší řky nejmén ě 2,5 m a kon čící nejdále 50 m od stavby. Dopravní p řipojení staveb musí spl ňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a p řístup požární techniky. Úpravy dopravní sít ě je nutno realizovat s ohledem na zajišt ění řádného p říjezdu a pr ůjezdu mobilní techniky hasi čských záchranných sbor ů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení p říslušných platných ČSN a souvisejících p ředpis ů. Nejmenší ší řka ve řejného prostranství, jehož sou částí je pozemní komunikace zp řístup ňující pozemek bytového domu, je 12 m. P ři jednosm ěrném provozu lze tuto ší řku snížit až na 10,5 m. Nejmenší ší řka ve řejného prostranství, jehož sou částí je pozemní komunikace zp řístup ňující pozemek rodinného domu, je 8 m. P ři jednosm ěrném provozu lze tuto ší řku snížit až na 6,5 m.

Intenzity dopravy Sčítání dopravy je cyklicky provád ěno Ředitelstvím silnic ČR pravideln ě jednou za p ět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. t řídy a vybrané silnice III. t řídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí r ůstových koeficient ů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uvád ěny ve skute čných vozidlech za 24 hodin v obou sm ěrech a p ředstavují celoro ční pr ůměr. Pro řešené území jsou využitelné následující s čítací úseky: rok 2005 Číslo silnice Úsek Umíst ění T O M S

II/324 5-1380 Prasek 685 3580 27 4292

II/324 5-2571 ul. V Aleji 636 2813 10 3459

II/324 5-2572 Masarykovo nám. 1404 7781 81 9266

II/324 5-2573 Dukelská t řída 2126 7793 50 9969

II/326 5-1368 Metli čany 306 2014 25 2345

II/327 5-1370 Zachraš ťany 788 2819 39 3646

II/327 5-2550 Sk řivany 593 2219 25 2837

II/327 5-2551 tř. B. Smetany 593 2219 25 2837

II/327 5-2552 Revolu ční t ř. 788 2819 39 3646

III/32419 5-2561 ul. Jana Maláta 447 2422 22 2891

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 17

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

rok 2020 Číslo silnice Úsek Umíst ění T O M S

II/324 5-1380 Prasek 726 4618 27 5371

II/324 5-2571 ul. V Aleji 674 3629 10 4313

II/324 5-2572 Masarykovo nám. 1488 10038 81 11607

II/324 5-2573 Dukelská t řída 2554 10053 50 12657

II/326 5-1368 Metli čany 325 2598 25 2948

II/327 5-1370 Zachraš ťany 835 3637 39 4511

II/327 5-2550 Sk řivany 629 2863 25 3517

II/327 5-2551 tř. B. Smetany 629 2863 25 3517

II/327 5-2552 Revolu ční t ř. 835 3637 39 4511

III/32419 5-2561 ul. Jana Maláta 474 3124 22 3620

Legenda: T – těžká motorová vozidla a p řív ěsy O – osobní a dodávkové automobily M – jednostopá motorová vozidla S – sou čet všech motorových vozidel a p řív ěsů

Z uvedených hodnot je patrné nadpr ůměrné dopravní zatížení silnice II/324 p ři pr ůtahu m ěstem. Pr ůměrná hodnota na silnicích II. t říd je – dle s čítání z roku 2005 - cca 2600 vozidel celkem za 24 hodin v obou sm ěrech. Této pr ůměrné hodnot ě odpovídají intenzity na silnicích II/326 a II/327. Po realizaci jednotlivých závod ů v pr ůmyslové zón ě v Záb ědov ě se p ředpokládá zvýšení po čtů vozidel osobních i nákladních v oblasti, v četn ě vlastního pr ůjezdu p řes Nový Bydžov. K výše uvedeným hodnotám pro výhledové období je nutno konstatovat (viz výše uvedený postup), že jsou výpo čtov ě konstruovány na základ ě stávající silni ční sít ě bez uvažování zm ěn širších dopravních vztah ů. Lze p ředpokládat, že ke zm ěně intenzit na okolní silni ční síti dojde po plnohodnotném (v četn ě nákladních vozidel) zprovozn ění dálnice D 11 Praha – Hradec Králové, p řípadn ě i rychlostní silnice R 35. Vliv na silni ční sí ť, který nelze v tuto chvíli specifikovat, bude mít i rozsah a zprovozn ění systému mýtného nejenom na dálnici D 11, ale i na ostatní silni ční síti. V souvislosti s plným zprovozn ěním dálnice D 11 se p ředpokládá snížení dopravní zát ěže na ose Hradec Králové – Nový Bydžov – Městec Králové (silnice II/324 slouží jako alternativa k přetížené silnici I/11), v souvislosti s vybudováním dálnice však vzroste význam silnice II/327 (severojižní sm ěr), která bude sloužit jako dálni ční p řivad ěč z oblasti.

Kategorizace silnic a funk ční t řídy Dle "Kategorizace silni ční a dálni ční sít ě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) jsou pro silnice v řešeném území stanoveny následující kategorie: II/324 sm ěr Hradec Králové ... S 9,5/80 sm ěr M ěstec Králové ... S 9,5/70 II/327 sm ěr Chlumec n.C. ... S 9,5/80 sm ěr Smidary ... S 7,5/70 II/326 ... S 9,5/80

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 18

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Silni ční kategorie vyjad řuje číslicí volnou ší řku vozovky lomenou návrhovou rychlostí v kilometrech za hodinu. Do kategorizace nejsou zahrnuty silnice III. t říd. U nich však lze s ohledem na jejich dopravní zatížení a jejich význam uvažovat s nejmenší silni ční kategorií dle ČSN 73 6101 – S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funk ční t říd ě ur čeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší ší řka mezi obrubami u dvoupruhové obousm ěrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funk ční t řídy C2, C3), chodník p ři vozovce má mít minimální ší řku 2,0 m, v od ůvodn ěných p řípadech lze ší řku snížit na 1,5 m. Ší řkové uspo řádání dle ČSN je u n ěkterých místních komunikací nedosta čující, je však dosta čující provozu po nich uskute čň ovanému. Tento rozpor je nutno řešit v od ůvodn ěných p řípadech zm ěnou zp ůsobu provozu motorových vozidel a jejich soub ěhu s p ěšími ve spole čném prostoru místní komunikace. P ředpokládá se ší řka zpevn ění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Funk ční skupina stávajících pr ůtah ů silnic II. t říd je dle ČSN 736110 ve skupin ě B, pr ůtahy silnic III. tříd mají skupinu B až C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nep řístupné provozu silni čních motorových vozidel (Stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funk ční skupinu D2.

Pěší doprava Chodníky jsou realizovány p ři části pr ůtah ů silnic II. – III. t říd a u v ětšiny místních komunikací v Novém Bydžov ě. Chyb ějící úseky je t řeba doplnit. Chodníky, v četn ě p řechod ů p řes vozovky a p řístup ů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky, zabezpe čující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Z d ůvod ů terénních a kompaktní zástavby dále existuje v obcích n ěkolik p ěších spojení v samostatných trasách. Zájmovým územím neprochází žádná ze zna čených turistických tras.

Cyklistická doprava Území je vhodné pro cykloturistiku, optimální je spojení s p ěší turistikou. V oblasti je množství silnic a zpevn ěných cest s minimální intenzitou automobilové dopravy, které lze pro ú čely cykloturistiky využít. Garantem cyklistického zna čení na území ČR je Klub českých turist ů. Metodika K ČT rozd ěluje cyklistické trasy na dv ě základní skupiny - cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklotrasou se rozumí cesta vedená po silnici, která je z hlediska bezpe čnosti silni čního provozu vhodná pro cyklistický provoz, nebo která využívá místní komunikaci s povrchem, umož ňujícím bezpe čné projetím b ěžným kolem. Zna čení t ěchto cyklotras je provád ěno jednotn ě cyklozna čkami, schválenými vyhláškou Ministerstva dopravy a spoj ů č. 30/2001 Sb. Cykloturistickou trasou se rozumí cesta vedená v terénu p řevážn ě po místních komunikacích, polních a lesních cestách, p říp. stezkách a to zpevn ěných i nezpevn ěných, které jsou z hlediska ochrany přírody a krajiny vhodné pro cyklistický provoz. Silnice jsou používány jen v případech, kdy není v požadovaném sm ěru možno použít jinou vhodnou cestu. Zna čení cykloturistických tras je provád ěno cykloturistickými zna čkami, kterými jsou: sm ěrovka, pásová zna čka a sm ěrová tabulka. Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky. Ty jsou tvo řeny samostatnou komunikací, ur čenou pro cyklistický provoz. Často jsou vedeny v soub ěhu se silni ční komunikací, zatíženou nadm ěrným automobilovým provozem a proto nevhodnou až nebezpe čnou pro použití cyklistou. Po takto vybudované cyklostezce pak m ůže být a obvykle je vedena cyklotrasa, zna čená cyklozna čkami. V období let 2006 – 2007 byl realizován projekt značení cyklotras v mikroregionu Novobydžovsko po stávajících mén ě zatížených komunikacích a cestách. Tyto cyklotrasy jsou p římo napojeny na hlavní trasy Královéhradeckého kraje se zám ěrem významného rozvoje cestovního ruchu, regionální turistiky, zvýšení kvality stávajících služeb a tedy zlepšení kvality života obyvatel regionu.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 19

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Řešeným územím procházejí následující cyklotrasy: 144 – Hrádek, Kun čice, Prasek, Humburky, Nový Bydžov, Starý Bydžov, Hlušice 4284 – Chot ělice, Smidary, K řičov, Starý Bydžov, Stará Sk řen ěř , Lužec nad Cidlinou, Lišice, Chlumec nad Cidlinou, Olešnice, Pam ětník, Bílé Vchynice 4285 – Starý Bydžov, Záb ědov, Nepolisy, Chlumec nad Cidlinou 4286 – Všestary, Suchá, Lodín, Janatov, Chmelovice, Podoliby, Sk řivany, Sloupno, Nový Bydžov, Záb ědov, Lužec nad Cidlinou, Vlkov nad Lesy. 4287 – Lískovice, Smidary, Janovice, Hlušice, Skochovice, Lužec nad Cidlinou. 4288 – Kopidlno, Vršce, Žlunice, Kozojídky, Vinary, Starý Bydžov, Nový Bydžov, Humburky, Měník, Barchov, Babice, Puchlovice, Roudnice. 4290 – Ohnišťany, Lou čná Hora, Smidary, Sk řivany, Sloupno, Nový Bydžov, Vyso čany, Zachraš ťany, Ostrov, Chlumec n.C., Chárovna, Kolesa, Kladruby nad Labem

V zájmovém území jsou navrženy samostatné cyklostezky umož ňující bezkolizní spojení okolních místních částí a obcí s centrem Nového Bydžova. Navržené řešení vychází ze snahy o maximální odd ělení cyklistické dopravy od motorového, p řípadn ě i p ěšího provozu. V n ěkterých částech řešeného území však realizace samostatných komunikací pro cyklisty nebude možná (nap ř. z důvodu nedosta čující ší ře stávajícího uli čního prostoru). V těchto p řípadech je navrženo vedení cyklistické dopravy bu ď v pruzích pro cyklisty umíst ěných v hlavním dopravním prostoru, nebo v jízdních pruzích spolu s motorovou dopravou po stávajících místních komunikacích. Navrženy jsou samostatné cyklostezky v následujících trasách: • Nový Bydžov – Metli čany - Králíky • Nový Bydžov - Prasek • Metli čany – Humburky • Nový Bydžov (Hradecké p ředm ěstí) - Humburky • Nový Bydžov - Zachraš ťany • Nový Bydžov – Velký Borek, Nový Bydžov – Stará Sk řen ěř • Nový Bydžov – Starý Bydžov

Samostatná rekrea ční stezka pro cyklisty, p ěší a inline bruslení je navržena ve volném terénu jižn ě Nového Bydžova, v trase cyklostezka p ři silnici II/324 ve sm ěru na Skochovice – soub ěh s vodote čí mezi Záb ědovem a Chodonicemi s podjezdem pod železni ční tratí – křížení se silnicí III/32740 - cyklostezka v trase Nový Bydžov – Humburky. Stezka propojuje navržené cyklostezky a stávající zna čené cyklotrasy. Návrh cyklostezek je t řeba řešit v souladu s ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ a TP 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“. V rámci zavád ění integrovaného dopravního systému je nutná podpora dovybavení železni čních stanic a zastávek za řízeními pro bezpe čné parkování jízdních kol cestujících.

Doprava v klidu Problémy se statickou dopravou se koncentrují ve v ětších sídlech a rekrea čních lokalitách, což souvisí se vzr ůstem stupn ě automobilizace. V individuální automobilové dopravě byl zaznamenán podstatný nár ůst po čtu osobních automobil ů a jejich výkon ů, a to na úkor využívání ve řejné dopravy. Vlastnictví osobního automobilu nemusí být m ěř ítkem jeho využití, ale je ukazatelem nutnosti prostoru pro odstavení a parkování. Deficit parkovacích stání se prohlubuje p ředevším v centrální části m ěsta a odstavných stání zvlášt ě p ři vícepodlažní zástavb ě. Parkování vozidel je uskute čň ováno na soukromých pozemcích, v profilu místních komunikací a na ve řejných parkovištích. Větší mimouli ční parkovišt ě jsou na Masarykov ě nám ěstí, v Jiráskov ě ulici, p ři silnici III/32419 u nemocnice a p ři areálech v ětších podnik ů a prodejen. Parkování v ostatních lokalitách je realizováno většinou v profilu vozovky. Dostate čné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 20

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

potenciálních cíl ů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních za řízení, škol a za řízení ob čanské vybavenosti. Pot řeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpo čtem dle ČSN 736110. Místní komunikace po obvodu Masarykova nám ěstí (tzv. „velký čtverec“) je navrženo zjednosm ěrnit a využít ve v ětší mí ře pro parkování osobních vozidel. Parkovací plochu je navrženo zachovat v Jiráskov ě ulici, s výhledem na realizaci parkovacího domu, Novou parkovací plochu je navrženo vybudovat v návaznosti na navržený autobusový terminál p ři nádraží ČD a p řed smute ční síní. Garážovací stání jsou reprezentována řadovými garážemi nebo garážemi na vlastním pozemku. Tento stav je t řeba preferovat i v budoucnosti.

Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území provád ěna prost ředky autobusové dopravy a železni ční dopravy. Pravidelnou linkovou autobusovou dopravu zajiš ťuje n ěkolik dopravc ů, p řičemž nejv ětší podíl má firma CONNEX Východní Čechy a.s. Chrudim. Na řešeném území je z řízeno 12 autobusových zastávek p římo v Novém Bydžov ě, dalších 10 v jednotlivých částech obce. Autobusové nádraží je v Novém Bydžov ě řešeno v rámci profilu jednosm ěrné ulice J. E. Purkyn ě, kde jsou umíst ěna volná a polot ěsná stání rozd ělená dle jednotlivých dopravc ů a sm ěrů. Stávající autobusové nádraží (10 stanoviš ť) však neodpovídá sou časným požadavk ům, nástupišt ě nejsou krytá, chybí informa ční systém i sociální zázemí pro ve řejnost i pro řidi če. Navrženo je vybudování nového p řestupního terminálu v prostoru manipula čních ploch u nádraží ČD v Novém Bydžov ě, v četn ě pot řebného zázemí jak pro ve řejnost, tak pro řidi če. Terminál by m ěl sloužit jak autobusové, tak i železni ční doprav ě ve vzájemné koordinaci a návaznosti v rámci integrovaného dopravního systému. Vzhledem k vysoké intenzit ě automobilového provozu ve m ěst ě je snahou kvalitní nabídkou ve řejné hromadné dopravy s dostate čnou kapacitou vytvo řit podmínky pro její maximální využívání, cílem je omezení individuální automobilové cílové i zdrojové dopravy v centru m ěsta v návaznosti na zlepšení životního prost ředí. Individuální automobilovou dopravu bude t řeba regulovat omezením, vytvá řením nepr ůjezdných oblastí, zpoplatn ěním parkování, regulací a řízením dopravy, avšak za podmínky dostate čně kvalitní ve řejné dopravy (provázanost autobusových a vlakových linek, zpravideln ění, dostate čná nabídka spoj ů i ve ve černích hodinách a o víkendu, navážení cestujících do uzlových p řestupních bod ů, nízkopodlažní vstup autobus ů u řidi če, jednoduchý, p řehledný a atraktivní tarifní systém).

Železni ční doprava Městem prochází jednokolejná regionální železni ční tra ť č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Ostrom ěř - Stará Paka - Kun čice - Trutnov. Trakce na této trati je motorová a dle dostupných údaj ů se neuvažuje s elektrifikací. Na trati je provozována osobní doprava v po čtu 34 spoj ů za den v obou sm ěrech a nákladní doprava v po čtu cca 6 souprav za den v obou sm ěrech. Železni ční stanice Nový Bydžov je i koncovou (výchozí) stanicí pro n ěkteré spoje. P řevažuje osobní doprava. Železni ční stanice má t ři dopravní koleje (z toho jednu tra ťovou), dv ě manipula ční a dv ě kusé. P ředpokládá se úprava části prostoru stanice Nový Bydžov v souvislosti s přestupním terminálem. Za pomocí vle ček jsou obsluhovány cukrovar, mlékárna, silo, cihelna a pila Dufek. V budoucnu se předpokládá napojení vle čkou navržené pr ůmyslové zóny jižn ě Bydžova. Úpravy trat ě, mající územní nároky, se nep ředpokládají, je možná její rekonstrukce pro zachování

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 21

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

normového stavu.

Letecká doprava Na řešeném území se nachází plocha pro vzlety a p řistání letadel a leteckých sportovních za řízení (LSZ), které se užívají p řevážn ě pro letecké práce v zem ědělství, lesním hospodá řství nebo pro provoz LSZ. Plocha je situována v Novém Bydžov ě – Záb ědov ě.

Ochranná pásma Silnice Problematiku silni čního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997 o pozemních komunikacích. Silni ční ochranná pásma slouží k ochran ě silnice a provozu na ní mimo souvisle zastav ěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky ud ěluje v od ůvodn ěných p řípadech p říslušný silni ční správní orgán. Silni čním ochranným pásmem se rozumí prostor ohrani čený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II.(II/324, II/326, II/327) a III. t říd ...... 15 m od osy vozovky

Železnice Železni ční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/94 Sb. a tvo ří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejmén ě však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. U vle čky je ochranné pásmo 30 m od osy krajní koleje. V ochranném pásmu je dovoleno stav ět pouze drážní stavby, výjimky lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních d ěl, za řízení vedení, měř ičských znak ů a signál ů a jen v od ůvodn ěných p řípadech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje Drážní správní orgán, který p řitom stanoví podmínky.

Vlivy na životní prost ředí Hluková zát ěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Na řízení vlády č. 148/2006 o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací. Dle uvedeného na řízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chrán ěného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladin ě akustického tlaku A je stanoven sou čtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí p řihlížejících ke druhu chrán ěného prostoru a denní a no ční dob ě podle p řílohy č. 3 k Na řízení vlády č. 148/2006. Dle uvedeného p ředpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikací ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou no ční dobu (LAeq,8h). V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvyšší p řípustné hodnoty hluku v chrán ěném venkovním prostoru u pozemních komunikací a železnice (dopln ěná tabulka z p řílohy č. 3 k na řízení vlády č. 148/2006 Sb.) pro denní a no ční dobu.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 22

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace : Limitní hladiny hluku v dB Zp ůsob využití území Den/noc 1 2 3 4 Chrán ěný venkovní prostor staveb l ůžkových zdravotnických za řízení v četn ě lázní Den 45 50 55 65 Noc 35 40 45 55 Chrán ěný venkovní prostor l ůžkových zdravotnických za řízení v četn ě lázní Den 50 50 55 65 Noc 40 40 45 55 Chrán ěný venkovní prostor ostatních staveb a chrán ěný ostatní venkovní prostor Den 50 55 60 70 Noc 40 45 50 60

Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro železnici : Limitní hladiny hluku v dB Zp ůsob využití území Den/noc 1 2 3 4 Chrán ěný venkovní prostor staveb l ůžkových zdravotnických za řízení v četn ě lázní Den 45 50 55 65 Noc 40 45 50 60 Chrán ěný venkovní prostor l ůžkových zdravotnických za řízení v četn ě lázní Den 50 50 55 65 Noc 45 45 50 60 Chrán ěné venkovní prostory ostatních staveb a chrán ěné ostatní venkovní prostory Den 50 55 60 70 Noc 45 50 55 65

1) Použije se pro hluk z ve řejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdroj ů hluku, s výjimkou letiš ť, pozemních komunikací, nejde-li o ú čelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železni ční stanice zajiš ťující vlakotvorné práce, zejména roz řaďování a sestavu nákladních vlak ů, prohlídku vlak ů a opravy voz ů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou ú čelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikací, v území, kde hluk z dopravy na t ěchto komunikacích je p řevažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu drah. Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. t řídy a místní komunikace I. a II. t řídy. 4) Použije se v případ ě staré hlukové zát ěže z dopravy na pozemních komunikací a drahách, kdy starou hlukovou zát ěží se rozumí stav hlu čnosti p ůsobený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách, který v chrán ěných venkovních prostorech staveb a chrán ěném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce z ůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, vým ěně kolejového svršku, pop řípad ě rozší ření vozovek p ři zachování sm ěrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, p ři které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlu čnosti v chrán ěném venkovním prostoru staveb a v chrán ěném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Výpo čtem jsou ur čeny ekvivalentní hladiny hluku ve vn ějším prost ředí. Hluk ze železnice je možno po čítat pouze v blízkosti širé trat ě, kdy se tra ť chová jako liniový zdroj. V blízkosti nádraží je možno zjiš ťovat hlukové zatížení pouze p římým m ěř ením. Orienta ční vzdálenosti izofon pro návrhové období (od osy komunikace na ob ě strany) jsou následující:

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 23

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

silnice II/324 (Dukelská) - cca 35 m pro izofonu 55 dB (denní doba) - cca 25 m pro 45 dB (no ční doba) silnice II/324 (V Aleji) - cca 17 m pro izofonu 55 dB (denní doba) - cca 12 m pro 45 dB (no ční doba) silnice II/326 - cca 16 m pro izofonu 55 dB (denní doba) - cca 14 m pro 45 dB (no ční doba) silnice II/327 - cca 20 m pro izofonu 55 dB (denní doba) - cca 14 m pro 45 dB (no ční doba) železnice 040 - cca 26 m pro izofonu 55 dB (denní doba) - cca 18 m pro 50 dB (no ční doba)

3.4.2. Zásobování pitnou a užitkovou vodou

Sou časnou koncepci zásobování m ěsta Nový Bydžov v četn ě místních částí považujeme z hlediska zdroj ů, akumulace i trasování vodovodních řad ů za vyhovující. M ěsto je sou částí Vodárenské soustavy Východní Čechy (VSV Č), což umož ňuje dotovat místní zdroje kvalitní pitnou vodou v dostate čném množství a tlaku jak v návrhovém období, tak i do výhledu.

Dle zpracovaného Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK Kk) je z původních zdroj ů využíváno pouze prameništ ě I. a III. s celkovou vydatností 16,5 l/s. V prostoru prameništ ě se nachází úpravna vody o výkonu 20 l/s a posilovací čerpací stanice 14 l/s. Místní zdroje jsou využívány cca ve výši 50 %.

Na zdroje vody jsou stanovena ochranná pásma I. stupn ě a II. stupn ě rozhodnutím Okresního ú řadu Hradec Králové- referát životního prost ředí.

• OP I. stupn ě – vyhlášeno 26.3.2001 pod č. ZP2/802-4/2354-99-41/00-Vz s povoleným odb ěrem:

U prameništ ě I. – max. 6 l/s, 18 000 m 3/m ěs., 155 000 m 3/rok (šachtová studna pr ůměr 5 m, hl. 9,7 m. Prameništ ě III. . max. 11 l/s, 30 000 m 3/m ěs., 200 000 m 3/rok, NB-1 pr ůměr 150, hl. 4,5 m, studna NB-2 pr ůměru 4 m, hl. 6 m, NB-4 pr ůměr 150, hl. 4 m).

• OP II. stupn ě – vyhlášeno 4.3.2002 pod č.j. ZP2/802-5/2354-99-41/00-02-Vz.

Z VSV Č je pro Novobydžovsko dodáváno množství vody ve výši cca 1 mil. m 3/rok ( cca 30 l/s).

Tlakové pom ěry jsou ovliv ňovány zemním vodojemem „Prasek“ objemu 1 000 m 3 s kótami 281,84/286,84 m n.m. Severozápadn ě řešeného k.ú. se nachází zemní vodojemem Starý Bydžov objemu 2 x 250 m 3 s kótami 281,00/284,00 m n.m., vedle je v ěžový vodojem objemu 70 m 3 299,40/302,60 m n.m. Tento vodojem tlakov ě ovliv ňuje obec K řičov a dále Smidary s obcemi Smidarská Lhota, Chot ělice, Lou čná Hora a Červen ěves.

Pod tlakem vodojemu Prasek je Nový Bydžov, Chudonice, Záb ědov, Vyso čany (p řes Humburky a Měník), severn ě Sloupno a Sk řivany. V prostoru Metli čan z hlavního řadu DN 400 mm odbo čuje řad DN 200 mm do v ěžového vodojemu Králíky 200 m 3 s kótami 275/280 m n.m. pro obec Králíky a další obce.

Z vodojemu Starý Bydžov je veden řad do Starého Bydžova a dále do místních částí řadem DN 110 mm do Staré Sk řene ře a DN 90 mm do Nové Sk řene ře. Žantov je zásobován vodou p řes obec Hlušice řadem DN 100 mm dále vedený do obce Skochovice. Tento řad je propojen s obcí Lužec nad Cidlinou, Nepolisy a je propojen s řadem vedoucí z Nového Bydžova do Chlumce nad Cidlinou.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 24

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Bilance pot řeby vody

Demografický vývoj: k roku 2006 má Nový Bydžov v četn ě místních částí ………….7 300 obyvatel

Z toho r.2006 nár ůst dle návrhu celkem

Nový Bydžov 5 999 480 6 479 Chudonice 480 320 810 Nová Sk řene ř 55 30 85 Skochovice 215 30 245 Stará Sk řene ř 97 45 142 Vyso čany 100 30 130 Žantov 19 6 25

Celkem 7 300 981 8 281

Dle PRVK Kk je uvažováno k r. 2015 pro Nový Bydžov s 7 227obyvateli. V dob ě zpracování nebyl znám skute čný a možný nár ůst po čtu obyvatel. K bilanci pot řeby vody bylo použito vyšších specifických pot řeb.

Bilance pot řeby vody Specifické pot řeby dle vyhlášky Mze č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu a o zm ěně n ěkterých zákon ů pro:

Nový Bydžov a Chudonice, p říloha č.12, bod 7 56 m 3/rok.obyvatel = 153,42 l/ob.den Technická a ob čanská vybavenost 30,00 -„- Celkem 183,42 -„- , zaokr. 180 l/ob.d

Místní části p říloha č.12, bod 6 46 m 3/rok.obyvatel = 126,02 l/ob.den Technická a ob čanská vybavenost 20,00 -„- Celkem 146,00 -„-

Sou činitelé pro Nový Bydžov a Chudonice k d = 1,35 k h = 1,8 pro místní části k d = 1,5 k h = 2,0

celková bilance Qp Qd Qh m3/d l/s m 3/d l/s l/s

Nov.Bydž.,Chud. 1 312,02 15,18 1 771,23 20,50 36,90 Místní části 144,83 1,70 217,25 2,50 5,00

Celkem 1 456,85 16,88 1 988,48 23,00 41,90

Dle provozovatele vodovodu se sou časné skute čné hodnoty specifických pot řeb pohybují kolem 100 l/ob.den. P ři možném navýšení zejména u m ěstských částí lze uvažovat o snížení nárok ů pot řeb u m ěstských částí až o 35 %, u místních až o 20 %.

Vzhledem k tomu, že Nový Bydžov s místními částmi je sou částí VSV Č, lze bezpe čně se 100 % zabezpečeností dodat pot řebná množství vody.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 25

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Dle PRVK Kk je uvažováno s těmito pot řebami:

r.2007 r.2015 m3/d m3/d Qp Qd Qp Qd

Nový Bydžov 1 997 1 479 2 057 1 524 Chudonice 179 120 184 123 Nová Sk řene ř 14 9 14 9 Skochovice 56 17 56 37 Stará Sk řene ř 25 17 25 16 Vyso čany 5 3 9 6 Žantov 5 3 4 3

Požární ochrana Dle ČSN 73 0873 Požární bezpe čnost staveb Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odb ěru vody a obsahu nádrže

Objekt potrubí odb ěr Q l/s odb ěr Q l/s obsah nádrže DN mm pro v= 0,8 m/s pro v= 1,5 m/s m 3 1.Rod.domy a nevýrobní objekty do 120 m 2 80 4 7,5 14 2.Nevýrobní.objekty 120 – 1500 m 2 výr.objekty a sklady do 500 m 2 100 6 12 22 3.Nevýrobní objekty větší 1500 m 2 Výr.objekty a sklady 500 – 1500 m 2 otev ř.tech.za ř. do 1500 m 2 125 9,5 18 35 4. Výr.objekty ,sklady a otev ř.tech.za ř. do 1500 m 2 150 14 25 45 5. Výr.objekty a sklady s vys.pož.zatížením větší 2500 m 2 200 25 40 72

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku ( u vícepodlažních požárních úsek ů je dána sou čtem ploch užitných podlaží ).

Pokud není z řízena vodovodní sí ť, požární ochrana je zajišt ěna z řízením odb ěrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odb ěr musí být zajišt ěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s.

Nejv ětší vzdálenosti vn ějších odb ěrných míst ( v metrech ) - od objektu / mezi sebou

Číslo hydrant výtokový stojan plnící místo vodní tok položky nebo nádrž 1 200/400 600/1200 3000 / 5000 600 2 150/300 400/800 2500 / 5000 400 3 120/240 300/600 2000 / 4000 300 4 100/200 200/400 1500 / 3000 200 5 80/160 120/240 1000 / 2000 150

U položek se nemusí k požárnímu zatížení p řihlížet

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 26

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Pot řebné množství pro zásobování obyvatel lze dodat z vodovodu v pot řebném množství a vyhovujícím tlaku. Požární voda je zajišt ěna pomocí požárních hydrant ů osazených na vodovodní síti a dále lze využít jako zdroj požární vody místní vodní plochy. Dle krizového plánu Královéhradeckého kraje lze z řeky Cidliny odebírat 10 l/s pro pot řeby požárního zabezpe čení. Stávající i navrhovaná zástavba bude postupn ě napojována na stávající a nov ě realizovaný vodovod.

Nouzové zásobování pitnou vodou Město s místními částmi bude zásobováno pitnou vodou z cisteren pln ěných ze zdroje VSV Č a ostatních obcí. Množství vody bude dopl ňováno dovozem balené vody. Užitkovou vodou bude m ěsto zásobováno z ve řejných i soukromých studní.

3.4.3. Kanalizace a čišt ění odpadních vod Zneškod ňování odpadních vod Nový Bydžov má realizovánu pom ěrn ě hustou jednotnou kanaliza ční sí ť zakon čenou centrální čistírnou odpadních vod ( ČOV). Na kanalizaci jsou napojeny Chudonice, Záb ědov, Metli čany, Sloupno a Sk řivany. Ostatní místní části – Stará a Nová Sk řen ěř , Žantov, Skochovice a Vyso čany mají vybudovány pouze úseky kanalizace deš ťové. Odpadní vody jsou zneškod ňovány v většinou v jímkách na vyvážení (žumpách), septiky v těchto obcích nebyly povolovány.

Čistírna odpadních vod Mechanicko-biologická čistírna odpadních vod je umíst ěna v jižní části m ěsta na pravém b řehu Cidliny. Je ur čena pro spole čné čišt ění splaškových vod z města a p řipojených obcí, odpadních vod ze závodu NOBYKO s.r.o. , odpadních vod ze závodu Promil a.s. a nemocnice. Z každého jednotlivého závodu jsou odpadní vody p řivád ěny na ČOV samostatn ě, z podniku NOBYKO jsou samostatn ě před čišt ěny.

Základní údaje ČOV: Pr ůměrný denní p řítok odpadních vod……4 900 m 3/den = 204,17 m 3/hod = 56,71 l/s BSK 5………………………………………….2 696 kg/den, ro ční 984 t/rok

Dle PRVK p řebytek kapacity ČOV v r. 2007 3. 117,82 m 3/den, v roce 2015 2. 884,00 m 3/den Kapacita ČOV vzhledem k látkovému zne čišt ění …………….53 517 EO (ekvivalentních obyvatel)

V návrhu je uvažováno s opat řeními:

Na ČOV realizovat deš ťovou zdrž s čerpací stanicí deš ťových vod (500 – 800 l/s). Množství deš ťových vod p řitékajících k ČOV je až 5 m 3/s. Sou časný deš ťový odd ělova č zajistí maximální p řítok řed ěných vod za dešt ě na ČOV ve výši 160 l/s. P ři vyšších stavech pr ůtok ů v řece Cidlin ě, odleh čovací potrubí vzhledem ke svému výškovému uložení nem ůže plnit svou funkci odvád ění deš ťových vod do řeky.

Dokon čit rekonstrukci kanaliza čního sb ěra če B na profil DN 800 mm v délce 573 m .

Jediné navrhované sídlišt ě v jižní části Nového Bydžova (Pražské p ředm ěstí, za tratí mezi stávající zástavbou a Záb ědovským potokem), bude mít oddílný kanaliza ční systém. Splašková kanalizace bude napojena na stávající kanalizaci v Chudonicích. Deš ťové vody budou samostatnou kanalizací odvád ěny do Záb ědovského potoka. P řed zaúst ěním bude nutné realizovat deš ťovou zdrž s kapacitním potrubím pro vypoušt ění takového množství vod do potoka, aby nedocházelo ke zvyšování pr ůtoku v potoce. Zachování množství vody po realizaci sídlišt ě, jako p řed realizací.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 27

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Po roce 2015 napojit na kanalizaci m ěsta výtlakem Starý Bydžov a místní část Vyso čany.

Skochovice – v návrhu je uvažováno s realizací oddílné splaškové kanalizace, pod obcí s čerpací stanicí a výtlakem čerpat odpadní vody do kanalizace obce Lužec nad Cidlinou a její ČOV (750 EO).

Ostatní místní časti budou odpadní vody zneškod ňovat i nadále individuáln ě v jímkách na vyvážení, kde bude možné vyúst ění do místní vodote če mechanicko-biologické domovní ČOV ( Stará Sk řene ř, Nová Sk řene ř, Žantov).

Ochranná pásma K bezprost řední ochran ě vodovodních řad ů a kanaliza čních stok p řed poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném zn ění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu) vymezují ochranná pásma vodovodních řad ů a kanaliza čních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn ějšího líce st ěny potrubí nebo kanaliza ční stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řad ů a kanaliza čních stok do pr ůměru 500 mm v četn ě - 1.5 m - u vodovodních řad ů a kanaliza čních stok nad pr ůměr 500 mm - 2.5 m

Výjimku z ochranného pásma m ůže povolit v od ůvodn ěných p řípadech vodoprávní ú řad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanaliza ční stoky lze provád ět n ěkteré činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, pop řípad ě provozovatele ( pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti:

a) provád ět zemní práce, stavby, umís ťovat konstrukce nebo jiná podobná za řízení či provád ět činnosti, které omezují p řístup k vodovodnímu řadu nebo kanaliza ční stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. b) vysazovat trvalé porosty. c) provád ět skládky jakéhokoliv odpadu. d) provád ět terénní úpravy.

3.4.4. Elektrorozvody Provozovatel elektrické sít ě: ČEZ Distribuce, a.s., Východo česká energetika a.s., Provozní správa Česká T řebová

Zp ůsob napájení Řešené území je napájeno elektrickou energií vrchním primérním rozvodným systémem 35 kV.

Primérní rozvod Území je napájeno z rozvodny 110/35kV primerními vrchními linkami 35kV VN 300, VN 302, VN 303, VN 304, VN 306, VN 307. Z t ěchto kmenových linek jsou vrchními odbo čkami p řipojeny trafostanice. Na východním okraji m ěsta Nový Bydžov je umíst ěná rozvodna 35/10kV napájená vrchním primerním vedením 35kV z rozvodny 110/35kV. Vnit řní část m ěsta je napájena kabelovým rozvodem 10kV napojeným na rozvodnu 35/10kV. Na tento primerní rozvod jsou napojeny kabelové trafostanice 10/0,4kV. Na jihu m ěsta v místní části Záb ědov byla vzhledem k plánované pr ůmyslové zón ě provedena přeložka vrchního primerního vedení 35kV. Vrchní vedení bylo nahrazeno dvojitým kabelovým vedením 35kV uloženým v zemi.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 28

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou m ěř ena maxima zatížení v jednotlivých transforma čních stanicích, je maximální p říkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Pr ůměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice V ČE : 0,75 p ři cos fí = 0,9

Nový Bydžov a Záb ědov: Pp = 29 305 x 0,75 x 0,9 = 19 781 kW Vyso čany: Pp = 160 x 0,75 x 0,9 = 108 kW Stará Sk řen ěř : Pp = 160 x 0,75 x 0,9 = 108 kW Nová Sk řen ěř : Pp = 160 x 0,75 x 0,9 = 108 kW Žantov: Pp = 250 x 0,75 x 0,9 = 169 kW Skochovice: P p = 410 x 0,75 x 0,9 = 277 kW

Sekunderní rozvod Sekunderní rozvod je proveden normalizovanou nap ěť ovou soustavou 3+PEN, 400/230V, AC, TN-C, převážn ě vrchním vedením. V transformaci VN/NN je menší rezerva výkonu (po vým ěně transformátoru za v ětší jednotku), využitelná vzhledem k nízké p řenosové schopnosti vrchního vedení pouze v blízkosti TS.

Návrh řešení Nová výstavba Návrh řeší v návrhovém období výstavbu rodinných dom ů + plochy pro výrobu (Nový Bydžov a Záb ědov cca 280 RD a byt ů), Vyso čany cca 10 RD, Stará Sk řene ř cca 15 RD, Nová Sk řen ěř cca 10 RD, Žantov cca 2RD, Skochovice ca 10 RD) Řešené území je plynofikováno.

Požadovaný p říkon a jeho zajišt ění Rozhodujícím faktorem pro výpo čet pot řeby elektrické energie je zp ůsob vytáp ění. Proto je po čítáno u místních částí, kde plynofikace prob ěhla s plynovým vytáp ěním u 90 % nových rodinných dom ů a u neplynofikovaných s elektrickým vytáp ěním u 90 % nových rodinných dom ů.

Distribuce Výpo čet požadovaného p říkonu je proveden samostatn ě pro stávající a samostatn ě pro navrhovanou zástavbu.

Stávající zástavba: Ro ční trend r ůstu p říkonu je vzhledem k plynofikaci uvažován cca 2 % ročně (k = 1,35 pro návrhové období 15 let).

Nový Bydžov a Záb ědov: stávající p říkon : P 1= 19 781 kW příkon v r. 2023 : P 2= k x P 1= 1,35 x 19 781 = 26 704 kW

Vyso čany: stávající p říkon : P 1= 108 kW příkon v r. 2023 : P 2= k x P 1= 1,35 x 108 = 146 kW

Stará Sk řen ěř : stávající p říkon : P 1= 108 kW příkon v r. 2023 : P 2= k x P 1= 1,35 x 108 = 146 kW

Nová Sk řen ěř : stávající p říkon : P 1= 108kW příkon v r. 2023 : P 2= k x P 1= 1,35 x 108 = 146 kW

Žantov: stávající p říkon : P 1= 169 kW příkon v r. 2023 : P 2= k x P 1= 1,35 x 169 = 228 kW

Skochovice: stávající p říkon : P 1= 277 kW příkon v r. 2023 : P 2= k x P 1= 1,35 x 277 = 374 kW

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 29

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Navrhovaná zástavba: Nový Bydžov 1/2 a Záb ědov: 28 RD el.vytáp ěné : P 3= 28 x (6 + 4/28 ) = 189 kW 1/2 252 RD plyn.vytáp. : P 4= 252 x (1,6 + 6,4/252 ) =505 kW Celkem navržené RD : P 5= P 3+ P 4= 189 + 505 = 694 kW Ob čanská vybavenost : P 6= 0,3 xP 5 = 0,3 x 694 = 208 kW Celkem navržená zástavba : P7= P 5+P 6= 694 + 208 = 902 kW Celkem distribuce v r.2023: P 8= P 2+P 7= 26 704 + 902 = 27 606 kW 1/2 Vyso čany: 1 RD el.vytáp ěné : P 3= 1 x (6 + 4/1 ) = 10 kW 1/2 9 RD plyn.vytáp. : P 4= 9 x (1,6 + 6,4/9 ) =34 kW Celkem navržené RD : P 5= P 3+ P 4= 10 + 34 = 44 kW Ob čanská vybavenost : P 6= 0,3 xP 5 = 0,3 x 44 = 13 kW Celkem navržená zástavba : P7= P 5+P 6= 44 + 13 = 57 kW Celkem distribuce v r.2023: P 8= P 2+P 7= 146 + 57 = 203 kW 1/2 Stará Sk řen ěř : 2 RD el.vytáp ěné : P 3= 2 x (6 + 4/2 ) = 18 kW 1/2 13 RD plyn.vytáp. : P 4= 13 x (1,6 + 6,4/13 ) =44 kW Celkem navržené RD : P 5= P 3+ P 4= 18 + 44 = 62 kW Ob čanská vybavenost : P 6= 0,3 xP 5 = 0,3 x 62 = 19 kW Celkem navržená zástavba : P7= P 5+P 6= 62 + 19 = 81 kW Celkem distribuce v r.2023: P 8= P 2+P 7= 146 + 81 = 227 kW 1/2 Nová Sk řen ěř : 1 RD el.vytáp ěné : P 3= 1 x (6 + 4/1 ) = 10 kW 1/2 9 RD plyn.vytáp. : P 4= 9 x (1,6 + 6,4/9 ) =34 kW Celkem navržené RD : P 5= P 3+ P 4= 10 + 34 = 44 kW Ob čanská vybavenost : P 6= 0,3 xP 5 = 0,3 x 44 = 13 kW Celkem navržená zástavba : P7= P 5+P 6= 44 + 13 = 57 kW Celkem distribuce v r.2023: P 8= P 2+P 7= 146 + 57 = 203 kW 1/2 Žantov: 1 RD el.vytáp ěné : P 3= 1 x (6 + 4/1 ) = 10 kW 1/2 1 RD plyn.vytáp. : P 4= 1 x (1,6 + 6,4/1 ) =8 kW Celkem navržené RD : P 5= P 3+ P 4= 10 + 8 = 18 kW Ob čanská vybavenost : P 6= 0,3 xP 5 = 0,3 x 18 = 5 kW Celkem navržená zástavba : P7= P 5+P 6= 18 + 5 = 23 kW Celkem distribuce v r.2023: P 8= P 2+P 7= 228 + 23 = 251 kW 1/2 Skochovice: 1 RD el.vytáp ěné : P 3= 1 x (6 + 4/1 ) = 10 kW 1/2 9 RD plyn.vytáp. : P 4= 9 x (1,6 + 6,4/9 ) =34 kW Celkem navržené RD : P 5= P 3+ P 4= 10 + 34 = 44 kW Ob čanská vybavenost : P 6= 0,3 xP 5 = 0,3 x 44 = 13 kW Celkem navržená zástavba : P7= P 5+P 6= 44 + 13 = 57 kW Celkem distribuce v r.2023: P 8= P 2+P 7= 374 + 57 = 431 kW

Pr ůmysl: Mimo Nového Bydžova v řešeném území v ětší pr ůmyslový odb ěr neexistuje a pravd ěpodobn ě ani nevznikne. V p řípad ě vzniku v ětšího pr ůmyslového odb ěru bude situace řešená p řezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primerní p řípojkou.

Zajišt ění výhledového výkonu: Zp ůsob napájení jednotlivých místních částí mimo Nového Bydžova z ůstane i nadále nezm ěněn, t.j. nap ětím 35 kV, stávajícím vrchním systémem 35 kV. V Novém Bydžov ě je plánovaná zm ěna vnit řních kabelových rozvod ů ze systému 10kV na systém 35kV. To znamená vým ěna všech zemních primerních kabel ů a p řezbrojení a stavební úpravy kabelových trafostanic. Potom odpadne p řetransformace 35/10kV. V sou časné době je rozpracovaná dokumentace pro stavební povolení. V plánované pr ůmyslové zón ě Záb ědov budou nové trafostanice napojeny na p řeložené kabelové vedení 35kV.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 30

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Transformace VN/NN Nový Bydžov a Záb ědov : Výhledový požadovaný výkon 27 606 kW pro distribuci bude zajišt ěn ze stávajících a nových trafostanic. Stávající trafostanice se p řezbrojí a osadí v ětším transformátorem. Pro novou zástavbu v místní části Metli čany (východní část) bude osazena nová trafostanice ozn. T1 napojená vrchní primerní p řípojkou na stávající kmenové vrchní vedení 35kV. Pro novou zástavbu za nemocnicí budou osazeny dv ě nové kabelové trafostanice ozn. T2 a T3 napojeny smy čkov ě na stávající primerní kabelový rozvod. Pro novou zástavbu jižn ě od ulice „Vojt ěchova“ budou osazeny dv ě nové kabelové trafostanice ozn. T4 a T5 napojeny smy čkov ě na stávající primerní kabelový rozvod. Vzhledem k plánovanému p řechodu kabelového systému na primerní nap ětí 35kV budou nové trafostanice i nové kabelové rozvody na tento systém p řipraveny. Vyso čany : Výhledový požadovaný výkon 203 kW pro distribuci bude zajišt ěn ze stávající trafostanice, která se přezbrojí a osadí v ětším transformátorem. Stará Sk řene ř : Výhledový požadovaný výkon 227 kW pro distribuci bude zajišt ěn ze stávající trafostanice, která se přezbrojí a osadí v ětším transformátorem. Nová zástavba v jižní části obce je p říliš vzdálená od stávající trafostanice TS 384, a proto bude v této části osazena nová trafostanice ozn. T6 napojená vrchní primerní p řípojkou 35kV ze stávající primerní p řípojky pro trafostanici TS 384. Nová Sk řene ř : Výhledový požadovaný výkon 203 kW pro distribuci bude zajišt ěn ze stávající trafostanice, která se přezbrojí a osadí v ětším transformátorem. Žantov : Výhledový požadovaný výkon 251 kW pro distribuci bude zajišt ěn ze stávající trafostanice, která se přezbrojí a osadí v ětším transformátorem. Skochovice : Výhledový požadovaný výkon 431 kW pro distribuci bude zajišt ěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí v ětším transformátorem.

Primérní rozvod Primerní rozvodný systém 35 kV z ůstane zachován.

Sekunderní rozvod Nová zástavba bude p řipojována vrchním nebo kabelovým sekundérním vedením (dle místních podmínek ur čených Rozvodným závodem V ČE). Stávající vrchní rozvodná sí ť bude podle možnosti a požadavk ů na výkon postupn ě kabelizována. Navržený typ kabelu: AYKY 3x240+120 mm 2.

Ochranná pásma Dle Sbírky zákon ů č. 458/2000.

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení, která činí od krajního vodi če vedení na ob ě jeho strany:

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 31

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Pro za řízení vybudovaná p řed 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 7 m od krajních vodi čů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 12 m od krajních vodi čů . Vrchní primerní vedení do 220 kV - 15 m od krajních vodi čů . Vrchní primerní vedení do 400 kV - 20 m od krajních vodi čů . Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zd ěná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druh ů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro za řízení vybudovaná p řed 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 10 m od krajních vodi čů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 15 m od krajních vodi čů . Vrchní primerní vedení do 220 kV - 20 m od krajních vodi čů . Vrchní primerní vedení do 400 kV - 25 m od krajních vodi čů . Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zd ěná - 30 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druh ů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu.

3.4.5. Telekomunikace Provozovatel telefonní sít ě: Telefónica O2 Czech Republic, a.s., telekomunikační obvod Hradec Králové V řešeném území byla provedena kabelizace telefonní sít ě. Sí ťové rozvad ěč e SR jsou napojeny z TO Hradec Králové. K ochran ě stávajících telekomunika čních vedení a za řízení je nutno p řed jakoukoliv stavební činností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefónica O 2, a.s., technická dokumentace. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspo řádání sítí technického vybavení“. Je nutné respektovat ochranné pásmo telekomunika čních rozvod ů 1,5 m po obou stranách.

3.4.6. Radiokomunikace

Správním územím m ěsta Nového Bydžova procházejí následující provozované RR trasy v úseku:

RS Píska – Nový Bydžov, Agropol, Jungmanova 1730 RS Píska – Nový Bydžov, Jánská 1460 RS Píska – Nový Bydžov, ČSOB Masarykovo nám.508 RS Píska – RS Hod ěšovice RS Píska – Nový Bydžov, Masarykovo nám. 508 Nový Bydžov, ČSOB Masarykovo nám. 17 – Nový Bydžov, Jánská 1460 RR trasy jsou územním plánem respektovány.

3.4.7. Zásobování plynem Řešené území je plynofikováno, krom ě místní části Žantov, s jejíž plynofikací se ani do budoucna nepo čítá. Východní částí řešeného území prochází v sevorojižním sm ěru VTL plynovod DN 500. Z něho je odbo čkou DN 150 vedenou západním sm ěrem prost řednictvím VTL/STL regula ční stanice zásobován Nový Bydžov, Chudonice a Záb ědov. Z VTL plynovodu je západním sm ěrem vedena další odbo čka DN 150 ve směru Starý Bydžov¨a východním sm ěrem odbo čka k VTL/STL regula ční stanici, z níž je napojena st ředotlaká plynovodní sí ť v obci Králíky. Regula ční stanice se nachází v k.ú. Nového Bydžova.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 32

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Ze st ředotlaké plynovodní sít ě Starého Bydžova jsou napojeny Stará a Nová Sk řen ěř , Skochovice jsou napojeny z obce Lužec nad Cidlinou. Návrh po čítá s plynofikací rozvojových lokalit prost řednictvím prodloužených plynovodních řad ů. Objekty, které nejsou napojeny na zemní plyn, je t řeba za čít vytáp ět jiným druhem ekologicky šetrn ějšího paliva jako je na p ř. propan - butan, d řevo, d řevní odpad, biomasa, slune ční energie a pod. Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování zne čis ťují p řízemní vrstvu atmosféry. Souběžn ě s hlavní energií pro vytáp ění je vhodné, nap ř. pro p ředeh řev teplé vody užitkové, využívat i energie slune ční získávané pomocí slune čních kolektor ů. Plynárenská za řízení jsou chrán ěna ochrannými pásmy k zajišt ění jejich bezpe čného a spolehlivého prov ozu. Ochranným pásmem se pro ú čely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprost řední blízkosti plynárenského za řízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho p ůdorysu. Ochranná pásma činí : a) u nízkotlakých a st ředotlakých plynovod ů a plynovodních p řípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastav ěném území obce, 1 m na ob ě strany od p ůdorysu, b) u ostatních plynovod ů a plynovodních p řípojek 4 m na ob ě strany od p ůdorysu, c) u technologických objekt ů 4 m na všechny strany od p ůdorysu. Bezpe čnostní pásma činí : - odpa řovací stanice zkapaln ěných plyn ů ...... … 100 m, - regula ční stanice vysokotlaké ...... …...10 m, - regula ční stanice velmi vysokotlaké ...... …... 20 m, - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm ...... ….. 15 m, do DN 250 mm ...... 20 m, nad DN 250 mm ...... 40 m, - velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm ...... … 100 m, do DN 500 mm ...... 150 m, nad DN 500 mm ...... 200 m.

3.4.8. Odpady V sou časné dob ě je v řešeném území sb ěr komunálního odpadu smluvn ě zajišt ěn specializovanou firmou. Sb ěr je provád ěn do sb ěrných nádob v pravidelných intervalech.. Sb ěrný dv ůr se nachází v Novém Bydžov ě p ři silnici II. t řídy p ři výjezdu na Sloupno. Jeho poloha je optimální z hlediska dostupnosti pro obyvatele i s ohledem na okolní funkce. V současné dob ě se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka Svoz nebezpe čného odpadu je zajišt ěn 2x ro čně mobilním sb ěrem. Pro t říd ěný odpad jsou v území rovnom ěrn ě rozmíst ěna stanovišt ě s kontejnery pro separaci odpad ů, jedná se o sklo, papír, plasty. Pro návrhové období se p ředpokládá odstra ňování komunálního odpadu dosavadním zp ůsobem. Svoz nebezpe čného odpadu bude rovn ěž zajišt ěn dle platných p ředpis ů. Územním plánem nejsou navrženy nové plochy pro skládky. Je d ůležité též sledovat všechny producenty pr ůmyslových odpad ů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb. (zejména §16), v platném zn ění a s jeho provád ěcími vyhláškami.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 33

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

3.4.9. Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko V řešeném území se nacházejí následující chrán ěná ložisková území: Sloupno I (ev. č. 05370003), Sloupno II (ev. č. 05370001 pouze zasahuje k severní hranici řešeného území) a Nový Bydžov (ev. č. 05370002 ). Pro ložisko Nový Bydžov byl stanoven dobývací prostor Nový Bydžov I. (ev. č. 71076 – se zastav ěnou t ěžbou) Všechny výše uvedené lokality jsou územním plánem respektovány, nejsou do nich navrhovány rozvojové lokality, mimo koridoru silni čního obchvatu m ěsta Nového Bydžova, který se okrajov ě dotýká CHLÚ Sloupno I. Vyt ěženou část ložiskového území Nový Bydžov je v územním plánu navrženo vyhlásit významným krajinným prvkem.

V řešeném území se nenacházejí poddolovaná ani sesuvná území.

3.4.10. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

Zóny havarijního plánování Město Nový Bydžov nezasahuje do žádné vn ější zóny havarijního plánování. V řešeném území se však nachází n ěkolik objekt ů, v jejichž areálech hrozí riziko vzniku mimo řádné události. Ohrožující objekty:

název lokalita ohrožující faktor riziko ohrožení polom ěr oblast spole čnosti osob – oblasti ohrožení mortalita ohrožení (ha) (m)

PLM Protein. Nový Bydžov sklad chemikálií JINÉ - - - Mléko. Laktóza (chlornan sodný – 2t, NEBEZPE ČÍ a.s. kyselina peroctová 0,4 t, peroxid vodíku 1t) Smetanova chladící za řízení pro VÝRON 18 100 0,3 1332 zpracování mléka TOXICKÉHO PLYNU amoniak – čpavek 0,85 t

sklad chemikálií Prokeš &co s.r.o. Polní, dusík na odstra ňování POŽÁR nepo čítá se Chudonice 224 zbytk ů kau čuku ze za řízení , výrobky z pryže dusík 16,2 t PRONEA – Záb ědov čerpací stanice – benzin POŽÁR 94 100 1,57 Božena 37 t, nafta 25 t Mina říková Sklárny Bydžov U Mlýna 1430 nádrž s mazutem, sklad POŽÁR nepo čítá se a.s. chemikálií (Nový Bydžov) Nový Bydžov mazut 100t, rozpoušt ědla 1,4 t NOBYKO Dukelská 971 nádrž s mazutem POŽÁR nepo čítá se Nový Bydžov mazut 150 t ZEM a.s. Záb ědov 1nádrž s naftou, POŽÁR 24 50 0,393 nadzemní jímkou nafta 37,5 t ČS LPG Václav Dukelská 990 LPG stanice se 2 POŽÁR, 12 25 0,2 Novák nadzemními nádržemi VÝBUCH Nový Bydžov – 4,85 m 3 PB Bláhova Flaga-plyn s.r.o. Turkova 1328, stá čení PB ze dvou POŽÁR, 754 200 12,56 areál Natura železni čních cisteren do VÝBUCH autocisteren PB 120 t

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 34

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

CEREA a.s. Jungmanova silo s obilím, krmné POŽÁR nepo čítá se 1730 sm ěsi, obilí 21 000 t, krmné sm ěsi 3600 t Nový Bydžov Benzina a.s. Dukelská čerpací stanice, benzín POŽÁR 94 100 1,57 43,4 t, nafta 20 t Nový Bydžov VAK provozovna Tovární 1355 dezinfekce vody chlórem VÝRON 75 200 1,25 Nový Bydžov z tlakových lahví, sklad TOXICKÉHO chemikálií PLYNU chlór 1,5 t, chloran sodný 2z Zimní stadion. U Plovárny chladící za řízení pro VÝRON 5 50 0,08 technické služby venkovní ledovou plochu. amoniak – čpavek 0,85 t NATURA DK Turkova 1338 LPG stanice s jednou POŽÁR 24 50 0,393 A.S., nádrží 4,85 m 3 PB, nádrž BENCALOR na naftu 16 t VÝBUCH 12 25 0,2

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimo řádné události V měst ě nebyl vybudován žádný stálý úkryt, pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, v ětšinou sklepní prostory stávající zástavby, nejvhodn ější jsou vícepatrové objekty ob čanské vybavenosti. Návrhem územního plánu není vymezena plocha pro z řízení stálého úkrytu.

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování K informování a varování obyvatelstva v řešeném území slouží místní rozhlas (pokryto celé území) a rota ční sirény v Novém Bydžov ě v ulicích M. Horákové, U Plovárny, Fu číkova a v části obce Záb ědov. K monitoringu slouží v Novém Bydžov ě Radiometr DC – 3E-98 a chemický pr ůzkumník CHP –71, na HZS Královéhradeckého kraje , požární stanici Nový Bydžov je umíst ěn radia ční hlási č DC – 4D – 82.

Jako shromaždišt ě obyvatel v případ ě mimo řádné události budou sloužit místa ur čená krizovým štábem. K nouzovému ubytování obyvatel budou sloužit objekty a za řízení v Novém Bydžov ě dle zpracovaného havarijního plánu m ěsta (ubytovací za řízení, t ělocvi čny školských za řízení, za řízení TJ).

Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad humanitární pomoci. V případ ě nutnosti budou ur čena místa pro jejich skladování a výdej.

Vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek V případ ě úniku nebezpe čných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území, kde se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladn ění nenacházejí. V Záb ědov ě je dle havarijního plánu m ěsta Nového Bydžova vymezeno zahrabovišt ě (jižní okraj lesa Borek).

Záchranné, likvida ční a obnovovací práce V případ ě vzniku mimo řádné události se na záchranných, likvida čních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimo řádné události (dle výpisu z havarijního plánu Královéhradeckého kraje).

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 35

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Obec s místními částmi bude zásobována pitnou vodou z cisteren pln ěných ze zdroje VSV Č a ostatních obcí. Množství vody bude dopl ňováno dovozem balené vody. Užitkovou vodou bude m ěsto zásobováno z ve řejných i soukromých studní. Pro zásobování elektrickou energií bude na ur čené objekty p řipojen mobilní náhradní zdroj energie.

Požární ochrana Pot řebné množství pro zásobování obyvatel lze dodat z vodovodu v pot řebném množství a vyhovujícím tlaku. Požární voda je zajišt ěna pomocí požárních hydrant ů osazených na vodovodní síti a dále lze využít jako zdroj požární vody místní vodní plochy. Dle krizového plánu Královéhradeckého kraje lze z řeky Cidliny odebírat 10 l/s pro pot řeby požárního zabezpe čení. Nutno respektovat ČSN 73 0873 Požární bezpe čnost staveb - zásobování vodou a ČSN 73 6639 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

4. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND

Hranice zastav ěného území Předm ětem řešení územního plánu je administrativní rámec m ěsta Nový Bydžov. Zastav ěné území je v územním plánu vymezeno k datu 22. 11. 2007. Hranice zastav ěného území je patrna z grafické části dokumentace (hlavní výkres, koordina ční výkres, výkres základního člen ění).

Struktura využití zem ědělských pozemk ů

VÝM ĚRA v ha DRUH POZEMKU Nový Vyso čany Chudonice Skochovice Sk řen ěř Záb ědov Celkem Bydžov u N.B. orná p ůda 178,71 769,16 557,87 354,40 98,20 198,62 2156,96 Zahrada 8,19 49,70 12,33 9,20 8,05 7,81 95,28 ovocný sad 4,64 5,06 4,69 - - - 14,39 trvalý travní porost 27,20 227,71 38,68 12,70 34,94 39,31 380,54 zem ědělská p ůda 218,74 10 51,62 613,56 376,30 141,16 247,01 2648,39 ostatní plochy 21,78 190,14 31,13 23,07 13,58 25,91 305,61

Pedologie, bonitované p ůdn ě ekologické jednotky Území je za řazeno do p řírodní oblasti nížinné, kterou charakterizují stanovišt ě s p řevahou černozemí a hnědozemí na spraších s hlinitými, hlubokými bezšt ěrkovitými p ůdami. V niv ě Cidliny jsou zastoupeny lužní p ůdy se zhoršeným vodním režimem a fyzikálními vlastnostmi. Podle intenzity glejového procesu a podle obsahu mén ě kvalitního humusu jsou řazeny k lužním nebo drnoglejovým p ůdám. Vylišením BPEJ byly up řesn ěny hranice jednotlivých p ůdních p ředstavitel ů, v grafické části dokumentace jsou zakresleny bloky zem ědělské p ůdy za řazené dle kvality p ůdy vyjád řené t řídami I.-V.

Zd ůvodn ění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami Územní plán up řednost ňuje lokalizaci návrhových ploch v rámci zastav ěného území, kde na volných, resp. nevyužívaných plochách byly vytipovány plochy pro možnost zástavby v návaznosti na stávající stabilizované funk ční plochy. Jedná se o tzv. p řestavbové plochy P charakterizované v sou časnosti

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 36

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

nevyužívanými p řípadn ě nedostate čně využívanými plochami a plochami se zm ěnou využití stávajících areál ů, zejména tzv. brownfields.

Přehled odn ětí p ůdního fondu - přestavbové plochy (v zastav ěném území)

Vým ěra zem ědělské p ůdy Vým ěra Návrh celková nezem ěděl- díl čí funk čního vým ěra Třída ských BPEJ vým ěra

íslo využití lokality (ha) ochrany pozemk ů

Č lokality (ha) lokality (ha) P1-1 Bydlení indiv. Nový Bydžov 0,47 0,47 P1-2 Bydlení indiv. Nový Bydžov 0,42 0,42 P2-1 Bydlení hrom. Nový Bydžov 0,19 0,19 Bydlení Záb ědov P3-1 0,25 III. 0,06 venk.s. IV. 0,19 Bydlení Vyso čany P3-2 0,63 III. 0,63 venk.s. Bydlení Nový Bydžov P3-3 0,68 III. 0,68 venk.s. Bydlení Nový Bydžov P3-4 0,38 III. 0,38 venk.s. Bydlení Nový Bydžov P3-5 0,44 III. 0,40 venk.s. IV. 0,04 Bydlení Skochovice P3-6 0,40 III. 0,40 venk.s. Bydlení Skochovice P3-7 0,31 III. 0,31 venk.s. P4-1 Ob č vyb.ve ř. Nový Bydžov 0,46 0,46 P4-2 Ob č vyb.ve ř. Nový Bydžov 0,74 I. 0,74 P4-3 Ob č vyb.ve ř. Nový Bydžov 0,55 0,55 P4-4 Ob č vyb.ve ř. Nový Bydžov 2,93 2,93 P4-5 Ob č vyb.ve ř. Nový Bydžov 0,14 0,14 P4-6 Ob č vyb.ve ř. Nový Bydžov 0,90 I. 0,60 0,30 P7-1 Zele ň ve řejná Vyso čany 1,51 III. 1,51 P8-1 Zele ň ochran. Nový Bydžov 0,58 0,58 P8-2 Zele ň ochran. Chudonice 0,25 0,25 P8-3 Zele ň ochran. Chudonice 0,31 0,31 P8-4 Zele ň ochran. Záb ědov 0,16 0,16 P8-5 Zeleň ochran. Skochovice 0,67 0,67 P9-1 Doprava siln. Nový Bydžov 0,70 I. 0,70 Nový bydžov, P9-2 Doprava siln. Chudonice, 0,08 IV. 0,06 Záb ědov I. 0,02 P9-3 Doprava siln. Vyso čany 0,08 III. 0,08

∑ 14,23 6,10 8,13

Mimo zastav ěné území jsou územním plánem vymezeny plochy zastavitelné - Z. Ty p římo navazují na zastav ěné území m ěsta a jeho místních částí v návaznosti na funkce okolní zástavby. V řešeném území se v převážné v ětšin ě vyskytují p ůdy kvalitní I. a II. t řídy ochrany a to zejména v návaznosti na zastav ěné území vlastního Nového Bydžova. P ři návrhu rozvojových lokalit Nového Bydžova se t ěmto p ůdám nebylo možno vyhnout. Vzhledem k tomu, že rozvoj na východním okraji Nového Bydžova je limitován záplavovým územím Cidliny, jsou rozvojové lokality (zejména pro funkci bydlení) situovány na západním okraji m ěsta, kde se kvalitní p ůdy vyskytují. P řitom návrh rozvojových lokalit vychází ze sou časn ě platného územního plánu. Z platného územního plánu a jeho zm ěn vychází i návrh ploch pro pr ůmyslovou výrobu. Ty jsou situovány jednak na severním okraji řešeného území, jednak na jihu v části Chudonice a Záb ědov,

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 37

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

kde je v návaznosti na plánovaný komunika ční obchvat m ěsta navržena pr ůmyslová zóna (zde jsou dot čeny zejména p ůdy III. t řídy ochrany). Jak již bylo uvedeno, t ěžišt ě rozvojových lokalit je soust řed ěno do oblasti vlastního Nového Bydžova, a částí Chudonice a Záb ědov, které mají na m ěsto p římé prostorové a funk ční vazby. Rozvojové lokality v jednotlivých místních částech se soustřeďují p ředevším na návrh ploch pro bydlení smíšeného venkovského charakteru, p řednostn ě vypl ňují proluky v zastav ěném území obce a navazují na stávající zástavbu na jejích okrajích podél založené komunika ční sít ě. Metli čany, Vyso čany, Záb ědov - vlastní sídlo, Nová Sk řen ěř , Žantov – rozvojové lokality malého rozsahu jsou situovány na p ůdách III.a IV. t řídy ochrany. Ve Staré Sk řen ěř i se kvalitní p ůdy vyskytují v severní části, kde jsou však zabírány pouze proluky ve stávající zástavb ě. Ostatní lokality jsou situovány na p ůdách III. t řídy ochrany. Ve Skochovicích jsou rozvojové lokality umíst ěny na p ůdách I. a III. t řídy ochrany, jedná se o plochy malého rozsahu p řevážn ě vypl ňující proluky a dopl ňující oboustranné obestav ění místních komunikací.

Přehled odn ětí p ůdního fondu - zastavitelné plochy (mimo zastav ěné území)

Vým ěra zem ědělské p ůdy Vým ěra Návrh Katastrální celková nezem ěděl- díl čí funk čního území vým ěra Třída ských BPEJ vým ěra

íslo využití lokality (ha) ochrany pozemk ů Č lokality lokality (ha) (ha) Z1-1 Bydlení indiv. Nový Bydžov 6,08 I. 6,08 Z1-2 Bydlení indiv. Nový Bydžov 20,25 I. 20,25 Z1-3 Bydlení indiv. Nový Bydžov 0,94 I. 0,94 Z1-4 Bydlení indiv. Nový Bydžov 0,86 I. 0,86 Z1-5 Bydlení indiv. Nový Bydžov 2,17 I. 2,17 Z2-1 Bydlení hrom. Nový Bydžov 1,92 I. 1,92 Z2-2 Bydlení hrom. Nový Bydžov 3,49 I. 3,49 Bydlení Záb ědov Z3-1 0,28 III. 0,28 venk.s. Bydlení Záb ědov Z3-2 0,31 IV. 0,31 venk.s. Bydlení Záb ědov Z3-3 0,32 III. 0,32 venk.s. Bydlení Záb ědov Z3-4 0,32 III. 0,32 venk.s. Bydlení Záb ědov Z3-5 0,60 III. 0,60 venk.s. Bydlení Vyso čany Z3-6 0,51 IV. 0,51 venk.s. Bydlení Vyso čany Z3-7 0,72 III. 0,72 venk.s. Bydlení Vyso čany Z3-8 0,38 III. 0,38 venk.s. Bydlení Vyso čany Z3-9 0,23 III. 0,23 venk.s. Bydlení Nový Bydžov Z3-10 0,61 IV. 0,61 venk.s. Bydlení Nový Bydžov Z3-11 0,26 IV. 0,26 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-12 0,30 I. 0,30 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-13 0,54 I. 0,54 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-14 0,14 I. 0,14 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-15 0,14 III. 0,14 venk.s.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 38

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-16 0,36 II. 0,36 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-17 0,96 III. 0,96 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-18 0,43 III. 0,43 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-19 0,22 III. 0,22 venk.s. Bydlení Nová Sk řen ěř Z3-20 1,60 III. 1,60 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-21 0,69 I. 0,69 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-22 0,33 I. 0,33 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-23 0,35 I. 0,35 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-24 0,51 III. 0,51 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-25 0,75 III. 0,45 venk.s. I. 0,30 Bydlení Skochovice Z3-26 0,20 III. 0,13 venk.s. I. 0,07 Bydlení Skochovice Z3-27 0,40 I. 0,40 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-28 0,43 I. 0,43 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-29 0,14 III. 0,14 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-30 0,16 III. 0,16 venk.s. Bydlení Skochovice Z3-31 0,39 III. 0,39 venk.s. Z4-1 Ob č vyb.sport Chudonice 1,03 I. 1,03 Z4-2 Ob č vyb.sport Chudonice 2,43 II. 2,43 Z5-1 Výroba lehká Nový Bydžov 3,38 I. 2,25 1,13 Z5-2 Výroba lehká Nový Bydžov 2,45 I. 1,77 0,68 Z5-3 Výroba lehká Chudonice 0,70 IV. 0,70 Z5-4 Výroba lehká Chudonice 1,63 I. 1,63 Z5-5 Výroba lehká Chudonice 6,72 I. 6,72 Z5-6 Výroba lehká Záb ědov 2,64 I. 2,64 Z6-1 Výroba t ěžká Záb ědov 20,06 I. 7,16 III. 12,90 Z6-2 Výroba t ěžká Záb ědov 14,48 III. 14,48 Z6-3 Výroba t ěžká Záb ědov 7,13 I. 7,13 Z7-1 Zele ň ve řejná Nový Bydžov 2,75 I. 2,75 Z7-2 Zele ň ve řejná Nová Sk řen ěř 0,05 II. 0,05 Z7-3 Zele ň ve řejná Nová Sk řen ěř 0,76 II. 0,76 Z7-4 Zele ň ve řejná Nová Sk řen ěř 0,21 II. 0,21 Z7-5 Zele ň ve řejná Nový Bydžov 0,96 III. 0,96 Z8-1 Zele ň ochran. Nový Bydžov 0,43 I. 0,43 Z8-2 Zele ň ochran. Nový Bydžov 0,44 I. 0,04 0,40 Z8-3 Zele ň ochran. Záb ědov 0,14 I. 0,14 Z8-4 Zele ň ochran. Nová Sk řen ěř 0,50 I. 0,50 Z8-5 Zele ň ochran. Nová Sk řen ěř 0,11 0,11 Z8-6 Zele ň ochran. Skochovice 0,18 III. 0,18 Nový Bydžov, Z9-1 Cyklostezka* Chudonice, 3,42 I. 0,85 Záb ědov II. 1,12

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 39

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

III. 0,91 IV. 0,54 Přeložka - Nový Bydžov, Z9-2 Nový Chudonice, 40,33 I. 13,15 Bydžov** Záb ědov II. 14,21 III. 8,93 IV. 4,04 Přeložka - Skochovice Z9-3 7,35 I. 6,17 Skochovice III. 0,83 IV. 0,35 Z9-4 Doprava siln. Nový Bydžov 0,12 I. 0,12 Z9-5 Doprava siln. Nový Bydžov 0,21 I. 0,21 Z9-6 Doprava siln. Nový Bydžov 0,06 I. 0,06 Z9-7 Doprava siln. Vyso čany 0,10 III. 0,10 Z10-1 Výroba drobná Skochovice 0,52 III. 0,52

∑ 170,58 168,26 2,32

Pozn. * Cyklostezky budou většinou vedeny jako samostatná t ělesa podél silnic II. a III. t říd, (vymezeny jako ve řejn ě prosp ěšná stavba). Cyklostezky je možno vybudovat po jedné či druhé stran ě komunikace, podél které je vedena na základ ě konkrétních terénních podmínek ** Komunika ční obchvat města Novéý Bydžov - jedná se o liniovou stavbu technického charakteru (vymezena jako ve řejn ě prosp ěšná stavba). Počítá se se 3 etapami výstavby (viz výkres po řadí změn v území)

Urbanistický návrh je dopln ěn v krajinné části návrhem poldru – lokalita W2 na východním okraji řešeného území p řevzatého ze studie odtokových pom ěrů na Kralickém potoce. P ředm ětem návrhu je dále vodní plocha východn ě navržené pr ůmyslové zóny v Záb ědov ě – jedná se o vodní nádrž s reten ční rezervou za ú čelem zlepšení odtokových pom ěrů v této oblasti. Zárove ň bude mít nádrž krajinotvorný charakter – lokalita W1.

Přehled odn ětí p ůdního fondu - plochy v krajin ě

Vým ěra zem ědělské p ůdy Vým ěra Návrh Katastrální celková nezem ěděl- díl čí funk čního území vým ěra Třída ských BPEJ vým ěra

íslo využití lokality (ha) ochrany pozemk ů

Č lokality (ha) lokality (ha) Vyso čany, W1 Rybník 6,09 III. 6,09 Záb ědov W2 Hráz poldru Nový Bydžov 0,13 II. 0,13 ∑ 6,22 6,22

Zem ědělská prvovýroba Zem ědělská p ůda v řešeném území je obd ělávána n ěkolika zem ědělskými subjekty v četn ě soukrom ě hospoda řících zem ědělc ů. Stávající areály zem ědělské výroby jsou územním plánem respektovány. Oblast typicky řepa řská, v niv ě rekultivované louky.

Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly komplexní pozemkové úpravy realizovány ani zapo čaty.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 40

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

Opat ření k zajišt ění ekologické stability Územním plánem jsou p řevzaty prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území regionálního a lokálního charakteru.

Zem ědělské ú čelové komunikace Systém zem ědělských ú čelových komunikací není návrhem ÚP dot čen. V rámci realizace komunika čního obchvatu m ěsta Nového Bydžova bude řešena úprava dot čených zem ědělských komunikací a napojení p řilehlých zem ědělských pozemk ů. Řešení se p ředpokládá v souvislosti s komplexními pozemkovými úpravami.

5. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA

V územním plánu nejsou vymezeny rozvojové lokality na pozemcích ur čených k pln ění funkcí lesa. Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb., v platném zn ění, v plochách, které zasahují k hranici lesa nesm ějí být stavby umís ťovány do pásma 50 metr ů od hranice lesa. P řípadná zástavba v tomto pásmu musí být projednána s dot čeným orgánem státní správy. Zalesn ění je v územním plánu navrženo pouze v souvislosti s navrženými prvky systému ekologické stability krajiny.

6. VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Tato kapitola bude dopracována na základ ě výsledk ů Vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, zpracovaného RNDr. Milanem Machá čkem, EKOEX Jihlava.

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 41

Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova

7. OBSAH OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Obsah textové části od ůvodn ění ÚP: 1.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území str. 1 2. Spln ění zadání, spln ění pokyn ů pro zpracování návrhu str. 1 3. Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení str. 2 3.1. Od ůvodn ění koncepce rozvoje v četn ě vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a pot řeby vymezení zastavitelných ploch 3.1.1. Vymezení řešeného území 3.1.2. Východiska koncepce rozvoje obce 3.1.3. Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území 3.2. Od ůvodn ění vymezení ploch s jiným zp ůsobem využití dle §3, odst.4 vyhl. 501/2006 Sb. 3.3. Ochrana kulturních, historických a p řírodních hodnot 3.4. Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury 3.4.1. Doprava 3.4.2. Zásobování pitnou a užitkovou vodou 3.4.3. Kanalizace a čišt ění odpadních vod 3.4.4. Elektrorozvody 3.4.5. Telekomunikace 3.4.6. Radiokomunikace 3.4.7. Zásobování plynem 3.4.8. Odpady 3.4.9. Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko 3.4.10. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

4. Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond str. 36 5. Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na pozemky ur čené k pln ění funkce lesa str. 41 6. Vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území str. 41 7. Obsah od ůvodn ění územního plánu str. 42

Obsah grafické části od ůvodn ění ÚP: 1. koordina ční výkres 2. výkres širších vztah ů 3. výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu

REGIO , projektový ateliér s.r.o. 42