Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ Soulad s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem Řešené území neleží v rozvojových oblastech (osách), ani koridorech (plochách) dopravy či technické infrastruktury vymezených Politikou územního rozvoje , stejn ě tak nespadá do vymezených specifických oblastí. Z tohoto dokumentu nejsou na řešené území kladeny speciální požadavky vyplývající z navržených koridor ů a ploch dopravy a technické infrastruktury. Řešené území se nachází pouze v širším dosahu rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové, jejíž vliv zde však bude pouze nep římý. Soulad s nad řazenou územn ě plánovací dokumentací Řešené území je sou částí územního plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní a regionální aglomerace, který byl schválen usnesením vlády ČSR č. 151 dne 18.5.1988. Dokument byl aktualizován 1. zm ěnou a dopl ňkem závazné části ÚP VÚC SRA., která byla schválena na řízením vlády č. 64/1997 Sb. ze dne12.2.1997 a 2. zm ěnou a dopl ňkem, který byl schválen 26.2.2001. Územní plán Solnice je v souladu s tímto dokumentem, pro řešené území vyplývá respektování následujících aspekt ů: - přeložka silnice II t řídy, resp. obchvat m ěsta, který je tímto územním plánem up řesn ěn Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje nebyly vydány. Z hlediska širších vztah ů je územním plánem respektováno: - prvky systému ekologické stability regionálního charakteru a návaznost lokálních SES 2. SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ, SPLN ĚNÍ POKYN Ů PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Dne 18. 9. 2006 bylo usnesením č. 20/2006 zastupitelstva m ěsta Nový Bydžov schváleno zadání územního plánu, které je konceptem územního plánu respektováno. Koncept územního plánu se od schváleného zadání odchyluje v bodech (nap ř. body 14, 15,16 schváleného zadání) stanovujících zejména podmínky obsahu textové a grafické části dokumentace. Vzhledem k platnosti nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho provád ěcích vyhlášek je dokument zpracován dle sou časn ě platných právních p ředpis ů. REGIO , projektový ateliér s.r.o. 1 Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova 3. KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ P ŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 3.1. OD ŮVODN ĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE V ČETN Ě VYHODNOCENÍ Ú ČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A POT ŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 3.1.1. Vymezení řešeného území Předm ětem řešení je administrativní území Nového Bydžova. To se v sou časné dob ě skládá z osmi místních částí (Nový Bydžov, Chudonice, Nová Sk řen ěř , Skochovice, Stará Sk řen ěř , Vyso čany, Záb ědov a Žantov), šesti katastrálních území - Nový Bydžov (1363 ha), Chudonice (255,34 ha), Skochovice (906,84 ha), Sk řen ěř (553,92 ha), Vyso čany (160,31 ha) a Záb ědov (284,59 ha). Řešené území se dále člení na celkem 19 základních sídelních jednotek, p řičemž vlastní Nový Bydžov jich má 9, Chudonice 3, Záb ědov 2 a zbylé místní části po jedné. Souhrnná katastrální vým ěra Nového Bydžova dnes činí 3523,95 ha. 3.1.2. Východiska koncepce rozvoje obce Nový Bydžov (resp. vlastní m ěsto - č.o. Nový Bydžov) leží 23 km západn ě od Hradce Králové, coby krajského centra. Další d ůležité centrum a sídlo d řív ějšího okresu - Ji čín - je vzdálen z Nového Bydžova vzdušnou čarou zhruba 24 km severozápadním sm ěrem. Z významn ějších st ředisek mikroregionálního a subregionálního významu je nutné v tomto prostoru zmínit Chlumec nad Cidlinou (ležící 9 km jižn ě od Nového Bydžova), M ěstec Králové (14 km jihozápadn ě) a Nechanice, situované 10 km východním sm ěrem. S Chlumcem nad Cidlinou je Nový Bydžov spojen silnicí II/327, s Městcem Králové a Nechanicemi pak díky komunikaci II/324, která v návaznosti na silnici I/11 p ředstavuje též hlavní silni ční spojnici s Hradcem Králové. Relativní poloha ostatních místních částí vzhledem k č.o. Nový Bydžov je následující: Chudonice jsou dnes již de facto urbanistickou sou částí jižního sektoru vlastního Nového Bydžova, Nová Sk řen ěř se nachází 4 km a Stará Sk řen ěř 3 km západn ě od m ěsta, Skochovice se nacházejí 6 km jihozápadn ě na silnici II/324, Vyso čany 2 km jižn ě, Záb ědov leží 1 km jihozápadn ě na silnici II/327 a Žantov 6 km západn ě. Z hlediska provozního a funk čního je struktura m ěsta ve vztahu k jednotlivým částem obce složitá. Těžišt ěm řešeného území je vlastní Nový Bydžov, který je na jihu srostlý s Chudonicemi, na východ ě s Metli čany. Ne severu pror ůstá Nový Bydžov do zástavby Sloupna, což je administrativn ě samostatná obec. P římé vazby na m ěsto pak mají místní části Záb ědov a Vyso čany, situované na jihu řešeného území. Místní části Nová a Stará Sk řen ěř , Skochovice a sídlo Žantov pojí s Novým Bydžovem vícemén ě pouze administrativní p říslušnost, vazba na m ěsto je p ředstavována pouze nep římým dopravním propojením. Struktura řešeného území je ve zdejší rovinaté krajin ě ovlivn ěna zejména založeným komunika čním systémem (silni ční dopravní struktura a železni ční tra ť) a řekou Cidlinou. Základní urbanistická koncepce vychází ze širších vazeb (vazby dopravní a zapojení v sídelní struktu ře, krajinné zázemí) a především ze stávající funk ční a prostorové struktury aglomerace. Nejd ůležit ějším hlediskem návrhu koncepce rozvoje je zajišt ění optimálního rozvoje administrativního území m ěsta Nového Bydžova a p říznivých podmínek pro život jeho obyvatel za sou časného zachování a rozvoje všech p řírodních, historických, kulturních a civiliza čních hodnot řešeného území. Koncepce rozvoje je zam ěř ena jednak na podporu fungujících stránek organismu m ěsta, jednak na odstran ění funk čních a prostorových disproporcí. Dále je zam ěř ena na návrh vedoucí k uspokojení budoucích p ředpoklad ů rozvoje a pot řeb obyvatel. Koncepce rozvoje p řitom vychází z historického rozvoje řešeného území a navazuje na koncepci, která byla rozvíjena na základ ě p ředchozích územn ě plánovacích dokumentací a podklad ů. Zárove ň jsou respektována a zohledn ěna omezení vyplývající z limit ů využití území stanovených platnými právními p ředpisy a rozhodnutími. REGIO , projektový ateliér s.r.o. 2 Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova Mimo vytipování rezerv stávajícího zastav ěného území jsou územním plánem vytipovány nové, tzv. zastavitelné plochy, které kontinuáln ě prostorov ě a funk čně navazují na plochy tzv. stabilizované. Základní principy rozvoje m ěsta Nového Bydžova: • posílení významu m ěstské aglomerace v rámci regionu a širších vazeb, zejména s ohledem na řešení dopravního systému a napojení m ěsta na nad řazené dopravní systémy • vytvo ření podmínek pro optimální funk ční a prostorový rozvoj m ěsta s ohledem na uspokojení nabídky ploch bydlení a související vybavenosti, zejména v návaznosti na uvažovaný rozvoj pr ůmyslu a podnikatelských aktivit vedoucí k vyšší soběsta čnosti aglomerace (odstran ění funk čních a prostorových disproporcí, využití rezerv a návrh zastavitelných ploch) bez závislosti na jiných st řediscích osídlení). Jde zejména o: - vytvo ření předpoklad ů pro r ůznorodou nabídku ekonomických aktivit (výroba, služby, vybavenost komer čního charakteru) vedoucí ke zvýšení prosperity sídla; - vytvo ření p ředpoklad ů pro rozmanitou nabídku r ůzných forem kvalitního bydlení; - vytvo ření p ředpoklad ů pro uspokojování pot řeb obyvatelstva v oblasti ob čanské vybavenosti a služeb ve řejného i komer čního charakteru a trávení volného času; - vytvo ření bezkonfliktn ě fungujícího dopravního systému a systém ů technické vybavenosti; • zajišt ění optimálního rozvoje ve všech složkách, urbanizované území v maximální možné rovnováze s krajinným zázemím; • ochrana p řírodních, urbanistických a historických a kulturních hodnot a posílení krajinné složky prost ředí, provázanost urbanizovaného území a volný p řechod do krajiny; • posílení vzájemných prostorových a funk čních vazeb m ěsta Nového Bydžova a jeho místních částí; Východiska urbanistické koncepce Novobydžovský p ůdorys je evropským urbanistickým fenoménem, je u nás nejvýrazn ějším p říkladem aplikace římské loka ční praxe, jejíž zásady byly díky neustálému p řepisování známé a užívané po celý st ředov ěk. St řed kompozi ční osnovy, terminus medius, ur čuje v Novém Bydžov ě jednozna čně st řed nám ěstí, kde se protínají ob ě navzájem kolmé osy. Utvá ření terénu rozvinutí pravidelné kompozice nijak neomezovalo. Základním k řížem os proniká i do široké krajiny, pevn ě ji organizuje a sm ěř uje k centru celé osnovy, jíž je čtvercové nám ěstí – ohnisko trhu i spole čenského života, a kompozi čně tak spojuje m ěsto s okolní krajinou. Pravidelnost p ůdorysné osnovy st ředov ěkých m ěst kon čívala obvykle nepravidelným hradebním okruhem. P ředm ěstí se již vyvíjela zcela živeln ě, podél komunikací či vodních tok ů. Nový Bydžov se od všech ostatních našich st ředov ěkých m ěst liší, p řestože práv ě zde by byly pro živelný rozvoj p ředm ěstské zástavby podél osových komunikací velmi p říhodné podmínky. Avšak rovn ěž p ředm ěstí byla v Novém Bydžov ě p řísn ě organizována, k čemuž vytvo řil ideální p ředpoklad tém ěř čtvercový obvod m ěsta. Urbanistická kompozice m ěsta Nového Bydžova d ůsledn ě vychází z dosavadního vývoje m ěsta a jednotlivých místních částí. Ur čujícími činiteli zde byl zejména rovinatý charakter území s výrazným zem ědělským zam ěř ením oblasti. Výrazn ějšími limitami rozvoje území byly na východním okraji m ěsta řeka Cidlina s rozsáhlým záplavovým územím, na západě železni ční tra ť. REGIO , projektový ateliér s.r.o. 3 Odůvodnění územního plánu města Nového Bydžova Historické jádro m ěsta je vymezeno p řibližn ě v rozsahu vyhlášené památkové zóny pravidelným čtvercem ulic okolo nám ěstí vytvo řeným na základ ě výše popsaných princip ů st ředov ěkého plánování. Historické jádro si do sou časnosti zachovalo úm ěrnou hmotovou skladbu objekt ů, v ěž radnice a městských kostel ů tvo ří typické panorama m ěsta. Historické jádro bude i nadále tvo řit hlavní m ěstský prostor, charakteristický vzájemnou integrací městských funkcí (ve funk čním vymezení ozna čeno jako Plochy smíšené obytné – v centrech m ěst – SC) .