Část 1: Úvod, Popis území a zdůvodnění výběru

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

Místní akční skupiny Mezilesí

pro období 2014 – 2020

(SCLLD MAS Mezilesí)

© MAS Mezilesí, z.s., Kněžice, 2014 - 2016

0

Obsah A. Úvod a představení místního partnerství ...... 1

Identifikace MAS ...... 2

1.1 Popis území a zdůvodnění výběru…………………………………………………………………………………………… ...... 4

1.2 Historie a zkušenosti s rozvojem území ...... 12

0

A. Úvod a představení místního partnerství Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (dále také pouze „SCLLD“ nebo pouze „Strategie“)1 Místní akční skupiny Mezilesí2 (také „MAS Mezilesí“ nebo pouze „MAS“) je celkovou integrovanou střednědobou strategií území vymezeného správními obvody obcí v územní působnosti MAS Mezilesí pro období let 2014 - 2020, která vychází z principů komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), ze základních principů metody LEADER a dále z myšlenky dlouhodobého udržitelného rozvoje území. Pro MAS jako nositele Strategie je jejím smyslem propojit subjekty v území, jejich záměry a obecně zdroje financování těchto záměrů. SCLLD je členěna do šestii základních částí3: A. Úvod a představení místního partnerství 1. Popis území a zdůvodnění výběru 2. Analytická část 3. Strategická část 4. Implementační část 5. Přílohy SCLLD navazuje na předchozí strategické dokumenty zpracované v MAS Mezilesí, a to na Strategii rozvoje obcí sdružených do MAS Mezilesí – léta 2007 – 2013, (EuroPartners Consulting, s.r.o., 2007), Studii pro analýzu současného stavu území v působnosti MAS Mezilesí včetně metodiky získávání dat z území s ohledem na komunitně vedený místní rozvoj (AF-CITYPLAN s.r.o., 2014). Tyto studie, které vznikly ve spolupráci MAS s externími odbornými firmami, jsou expertním příspěvkem a východiskem do mozaiky SCLLD Místní akční skupiny Mezilesí na období 2014 – 2020. Materiál „MAS Mezilesí pro kvalitu života - Strategický plán LEADER („SPL“), (nejen) pro období 2007 - 2013 (MAS Mezilesí, 2007)“ byl zpracováván vlastními silami MAS a návaznost obou strategií je proto logická. Při zpracování SCLLD byl a je akcentován komunitní přístup, odrážející se v mapování názorů místních aktérů nejen na problematiku celkového rozvoje území MAS, ale také logicky na problematiku rozvoje a odstraňování překážek rozvoje v oblastech jejich činnosti a působení.

Tvorba naší SCLLD vychází ze zásad i) rovnocenného postavení názorů všech subjektů, ii) informační otevřenosti a projednávání v MAS navenek i dovnitř, iii) primárního výzkumu v terénu, a iv) principů metody LEADER, to vše v dikci koncepce udržitelného rozvoje a jeho třech dimenzí: sociální, environmentální a ekonomické. SCLLD jako strategický dokument je výsledkem práce, názorů, námětů a připomínek širokého pléna partnerů MAS a různorodých aktérů na území MAS. Jeho věcná náplň vychází z terénního výzkumu a nespočtu setkání a konzultací. Informování členů MAS a v první vlně starostek a starostů obcí o přípravě SCLLD bylo prvním krokem přípravy SCLLD, datovaným do roku 2012. Prvotní informace ve skupině starostů neporušuje princip rovného postavení názorů. Tento přístup byl dán tím, že MAS jako tzv. nepodpořená MAS (terminus technicus – tzv. nepodpořené MAS nebyly podpořeny z Osy IV. Leader PRV v období 2007 - 2013) musela nejprve získat souhlasy obcí s územní působností MAS v jejich správním obvodu. S dalšími dostupnými informacemi a metodickým zpřesňováním během roku 2013 a 2014 došlo postupně k informování dalších subjektů o připravované Strategii a zejména bylo koncem roku 2013 zahájeno plošné dotazníkové šetření a řízené rozhovory v území MAS. Veškerá činnost zesílila v roce 2014, zejména s účastí MAS v dvou stěžejních programech podpory, a to OP TP a PRV (Opatření III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění).

Koncem roku 2013 a zejména na jaře 2014 proběhlo 5 informačních akcí MAS o Strategii, dále byla činnost MAS propagována a Strategie diskutována na tzv. měkkých akcích (4 na jaře 2014). Na všech docházelo ke sběru dotazníků, který ostatně probíhal po celé období jara a léta 2014. Pracovníci MAS vedli také řízené rozhovory se zástupci různých cílových skupin. Aktivní členové MAS a také ti, kteří byli a jsou ochotni se zapojit do přípravy Strategie, jsou vesměs informováni elektronicky. Tato cesta se ukazuje jako výhodná z hlediska času. Nevýhodou je samozřejmě absence osobní interakce. Informace ke Strategii jsou také průběžně zveřejňovány na webových stránkách MAS4. Konečně

1 Ve smyslu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 a ve smyslu Metodického pokynu pro využití integrovaných nástrojů (MMR ČR) („MPIN“) 2 Místní akční skupina Mezilesí, z.s. 3 Pět částí závazně označeno podle číslování kapitol v platné verzi MPIN 4 www.masmezilesi.cz 1 v létě 2014 došlo k veřejnému připomínkování MAS v pracovní verzi a tezích. Další konzultace názorů aktérů v území probíhaly zejména dotazníkovým šetřením a řízenými rozhovory i v průběhu roku 2015 a 2016.

Protože ne vše je zdaleka ideální, je také potřeba zmínit překážky a námi vnímané problémy, které tvorba Startegie konkrétně v našem území MAS provází. Tou je zejména účast aktérů území na veřejných akcích. Již první týdny průzkumu názorů v terénu, v porovnání s realitou poměru zúčastněných a obeslaných na informačních akcích MAS ukázaly, že panuje zjevný rozpor mezi tím, jak komunitní rozvoj vnímají zástupci místní samosprávy a jak ho vnímají obyvatelé.

Proto je férové říci, že ve Strategii jsou tak zhmotněny buď názory aktivních subjektů (obce, spolky, podnikatelé, občané…) nebo aspoň subjektů ochotných spolupracovat (např. v rámci dotazníkového šetření). Názory a preference pasivních subjektů jaksi ani není na bázi činnosti MAS možné zachytit. To ale je zjevný fakt (nejen) českého venkova v současné době. Ostatně zajímavý rozpor v úhlu pohledu na angažovanost občanů vyplývající z dotazníkového šetření je popsán v následujícím odstavci.

V rámci našeho průzkumu se objevily náznaky a stesky představitelů obecní samosprávy na nízkou aktivitu obyvatel v rámci komunitního života týkajícího se rozvoje obcí. Z toho důvodu jsme uvažovali, že by bylo efektivní zapojení co nejširšího spektra obyvatel do rozhodovacích procesů a tedy do procesů komunitního plánování založeného na širokém konsensu. U starostů obcí, dle průzkumu5 , vládne velmi silná náklonnost k jednotlivým prvkům komunitního plánování. Starostové jsou otevřeni víceméně všem nabídnutým metodám, přičemž dominují především sousedská – komunitní setkání. Rozhodně by obce zapojily do dotazníkových šetření, společných debat s aktéry rozvoje regionu, obce by byly také pro veřejná setkání. Prvky komunitního plánování se zdají být inovativními prvky, které by mohly stimulovat a vyvolat zpětnou vazbu od obyvatel území. S výše zmíněnou ochotou občanů účastnit se komunitního plánování v obci však kontrastuje skutečnost, že až ¾ starostů jako hlavní riziko a překážku rozvoje vnímá celkový nezájem občanů. S tím souvisí i fakt, který by podle nich zajistil rozvoj a lepší fungování obcí, a to je větší zapojení občanů a zastupitelů obcí. Nelze nezmínit také relativně často zmiňovanou překážku rozvoje obcí v lidské závisti. Přesto respondenti ze strany veřejnosti se nejvíce přiklánějí k sousedským setkáním – slavnostem, dále by se veřejnost zapojila do společných debat s jednotlivými představiteli vedení obcí, naopak nezúčastnila by se diskusí na webu a workshopů. Velký průnik je spatřován v oblasti sousedských setkání, kde se k této metodě velmi pozitivně staví i starostové. Diskuse na webu a workshopy jsou spíše méně oblíbenou metodou u obou těchto aktérů.

Pokud shrneme naše postřehy z průběhu zpracování SCLLD, můžeme tvrdit, že komunitně vedený rozvoj s LEADERovským přístupem má oporu zejména u aktivních aktérů v území, ovšem reálně, u většiny obyvatel a subjektů pasivita převládá. Lidem se také lépe hodnotí to, co by očekávali, ovšem nabídnuté pozvánky účastnit se veřejných akcí zhusta nevyužívají. Proto se v našem území osvědčila a lépe jeví metoda řízených rozhovorů a dotazníkového šetření, které jsou časově náročnější, ale více vystihují názory aktérů. Přes výše zmíněné problémy, které jsme považovali za poctivé zmínit, věříme, že je naše Strategie odrazem reálných potřeb obyvatel na území MAS Mezilesí.

Identifikace MAS Název: Místní akční skupina Mezilesí, z.s. Sídlo: Kněžice 167, 289 02 Korespondenční adresa: Kněžice 37, 289 02 Identifikační číslo: 26998882 Datum vzniku: 15. 12. 2005 Právní forma: spolek (do 31. 12. 2013 občanské sdružení) Číslo bankovního účtu: 2400625826/2010

ID Datové schránky: fsn37b6 Webové stránky: www.masmezilesi.cz Místní akční skupina Mezilesí, z.s., je zapsána ve spolkovém rejstříku pod sp. Zn. L 15766 vedenou u Městského soudu v Praze.

5 mj. výsledky za dílčí období shrnuty ve Studii pro analýzu současného stavu území v působnosti MAS Mezilesí včetně metodiky získávání dat z území s ohledem na komunitně vedený místní rozvoj 2

Pracovník odpovědný za Ing. Pavel Černý realizaci CLLD: Telefon: 00420 608 643 869 E -mail: [email protected]

Orgány sdružení: členská schůze jako nejvyšší orgán výbor spolku (též výbor) jako statutární orgán, z jehož členů je volen předseda výběrováMAS komise kontrolní komise Charakteristika obecně prospěšné činnosti MAS Mezilesí:6

Cíle činnosti — Zvýšení kvality života v regionu; — Komunitně vedený místní rozvoj; — Zvýšení informovanosti občanů, spolků, korporací a dalších forem podnikání v oblasti získávání fondů z národních i evropských zdrojů; —Využití know-how a nových technologií pro zajištění konkurence schopnosti místních výrobků a služeb; —Ochrana a rozvoj přírodních zdrojů a kulturního dědictví; — Podpora a rozšíření nabídky venkovské turistiky.

Náplň a formy činnosti Hlavní formou dosahování cílů sdružení je poskytování obecně prospěšných činností, zejména: — kooperace s místními samosprávami, podnikatelskými i nepodnikatelskými subjekty — vytvoření a realizace Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) — poskytování servisních služeb, pomoci a poradenství; — soustřeďování a poskytování informací; — organizování kampaní v souladu s cíli sdružení; — účast při jednáních a řízeních s volenými i správními orgány; — osvětová činnost.

Cílem činnosti MAS Mezilesí (dále jen „MAS“) je rozvoj území její působnosti s ohledem na potřeby místních obyvatel se šetrným přístupem k životnímu prostředí, spolupráce podnikatelského, veřejného, neziskového sektoru a aktivních občanů, získávání a rozdělování finančních prostředků přímo v regionu. MAS mapuje území a potřeby jednotlivých aktérů promítá do komunitně připravované strategie. Na základě znalosti regionu chce pomáhat distribuovat peněžní prostředky z dotačních programů pro připravené subjekty, sdílet znalosti a přenášet inovativní poznatky do praxe. MAS je založena na principu rovnosti hlasů každého člena. Toto je pro nás podstatná myšlenka, která v minulosti a i následně byla přetavena do právní formy občanského sdružení, nyní spolku. Máme za to, že tak i institucionálně je tato rovnost ukotvena na právním základě dle našeho přesvědčení nejvhodnější formy MAS s právní subjektivitou.

MAS Mezilesí sdružuje k prosinci 20157 49 členů, toho 21 z veřejného sektoru, a 28 ze sektoru soukromého, který je tvořen jak angažovanými občany – fyzickými osobami (14), tak podnikateli (8), a to průřezově zemědělci i ostatními obory (výroba, obchod, služby rovnoměrně) a dále neziskovými organizacemi – spolky (6). Takto jsou explicitně definovány i zájmové skupiny (veřejný sektor, podnikatel, fyzická osoba – aktivista, neziskový sektor). MAS je otevřeným společenstvím, které v zásadě každému, kdo projeví ochotu podílet se na činnosti MAS, vyhoví s jeho požadavkem na členství. MAS se profiluje jako spolek otevřený, transparentní a propojující různé aktéry, někdy s rozdílnými dílčími zájmy, ovšem jednotícím prvkem pozvednutí socioekonomické a ekologické úrovně regionu MAS.

6 Výtah ze stanov MAS Mezilesí, z.s., kde je upraven statut a činnost MAS, dostupné na www.masmezilesi.cz 7 Údaje platné v rámci procesu „Standardizace MAS“ 3

1.1 Popis území a zdůvodnění výběru Území působnosti MAS Mezilesí se rozkládá na rozloze 304,82 km2, v městech a obcích na území MAS Mezilesí žije 32 5508 obyvatel. Průměrná hustota obyvatel číní 106,8 obyvatel na 1 km2, což je ve srovnání s celorepublikovým průměrem 133, 8 obyvatel9 na 1 km2 podprůměrný údaj10. Územní působnost MAS Mezilesí je vymezena správními obvody následujících obcí a měst: Běrunice, Cerhenice, Činěves, , Hradčany, Choťánky, Chotěšice, , Kněžice, Kněžičky, , Křečkov, , Městec Králové, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, , Poděbrady, , Sloveč, Sokoleč, Velenice, Velim, Velký Osek, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Záhornice. Území MAS je celistvé, s jedinou výjimkou, „světlé místo“ tvoří obec Podmoky, která nikdy v historii nevyslovila souhlas s územní působností MAS.

Až na správní obvody obcí Cerhenice, Velký Osek a Velim (ORP Kolín) spadají všechny správní území obcí a měst do územní působnosti ORP Poděbrady. MAS Mezilesí patří do regionu NUTS II Střední Čechy, Středočeského kraje. Území MAS je východní hraniční periferní oblastí středních Čech, sousedí s Královéhradeckým krajem. Vymezené území převážně kopíruje region Poděbradska nacházející se v Polabské nížině ve Středočeském kraji. Nepravidelný tvar území MAS Mezilesí, s protažením v sv-jz ose, který je vymezený katastry 28 obcí, je možné přibližně vymezit Sokolčí, Cerhenicemi a Velkým Osekem, na jihu, Poděbrady na západě, Kopidlno na severu a Městcem Králové na východě. Sídla jsou celkem pravidelně rozmístěna v krajině.

Podle regionálního geomorfologického členění náleží celé území MAS Mezilesí Středolabské tabuli, která se dělí na tabule Mrlinskou a Českobrodskou a na Nymburskou kotlinu. Pro toto území je charakteristický rovinatý terén s nízkým převýšením a intenzivně zemědělsky využívaná krajina s nízkým zastoupením lesů.11 Toto území vykazuje také převážně vesnický charakter, kterému se vymyká pouze centrum regionu Poděbrady a další město Městec Králové. Území MAS Mezilesí reprezentuje z velké části zemědělsky intenzivně využívanou oblast s převahou menších obcí venkovského charakteru.12 Výjimku tvoří dvě větší sídla, a to je správní, hospodářské i kulturní centrum oblasti Poděbrady a centrum severní (severovýchodní) části MAS, Městec Králové.

Přirozeným centrem je město Poděbrady. Jeho funkce jako vůdčího sídla vyplývá z minulosti – spolu s Městcem Králové byly Poděbrady jediným historickým městem, ale také zároveň centrem obrovského panství, které zahrnovalo více než polovinu obcí sledovaného regionu. V polovině 19. století se Poděbrady staly sídlem politického okresu, který zahrnoval téměř všechny obce MAS Mezilesí. Tento stav trval víceméně následujících 100 let. Správním centrem regionu jsou jako obec s rozšířenou pravomocí i v současnosti. Jsou ve skutečnosti jediným opravdovým sídlem regionu MAS, které splňuje podmínky pro sídlo městského typu a tím se naprosto vymyká ostatním obcím sledovaného regionu. K tomu přispívá i jejich statut lázeňského města a cíle turistických návštěv s vysokou mírou dočasně ubytovaného obyvatelstva. Další přirozené centrum, ale menšího významu než Poděbrady, představuje Městec Králové. V současnosti je přirozeným centrem severovýchodní části sledovaného území, kam se sbíhají všechny linky veřejné dopravy, je zde spádová školská oblast a je zde zaměstnána řada obyvatel z okolních obcí.

8 k 31.12.2015 9 Zdroj: ČSŮ, k 31.12.2015 10 Ostatně i v rámci Středočeského kraje, vzhledem k jeho specifické geografické poloze lze zaznamenat výraznou heterogenitu hustoty obyvatel na 1 km2. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Praha-západ, Kladno a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2. (Zdroj: Středočeský kraj, dostupné online: http://www.kr-stredocesky.cz/web/kraj) 11 Viz zejména Tab. 2, Obr. 2 a shrnutí pod nimi 12 Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel Středočeského kraje je 53 % a je nejnižší v celé České republice (zdroj: Středočeský kraj, dostupné online: http://www.kr-stredocesky.cz/web/kraj). Pokud posuzujeme vztah počtu obyvatel na území MAS Mezilesí a počtu obyvatel v jediných dvou městech, Poděbradech a Městci Králové, vyšel by nám vysoký poměr městského obyvatelstva, ale vzhledem k rozloze území a počtu obcí jednoznačně tvrdíme, že má oblast venkovský charakter 4

Obr. 1: Geografické vymezení územní působnosti MAS Mezilesí

Zdroj:www.masmezilesi.cz Tab. 1: Počet obyvatel a základní charakteristika obcí MAS Mezilesí13 Průměrná Počet Počet Katastrální Obec nadm. výška částí Částí obce jmenovitě obyvatel výměra (ha) (m. n. m) obce Běrunice 902 216 2 663 5 Běrunice, Běruničky, Slibovice, Velké Výkleky, Vlkov nad Lesy Cerhenice 1 062 1 Cerhenice Činěves 477 201 1 443 1 Činěves Dlouhopolsko 238 232 218 1 Dlouhopolsko Hradčany 240 223 381 1 Hradčany Choťánky 409 189 403 1 Choťánky Chotěšice 317 213 2 251 5 Chotěšice, Nouzov, Nová Ves, Malá Strana, Břístev Chroustov 220 248 745 2 Chroustov, Dvořiště Kněžice 512 223 1 964 3 Kněžice, Osek, Dubečno Kněžičky 173 227 1 187 1 Kněžičky Kolaje 86 159 Křečkov 333 184 513 1 Křečkov Libice nad Cidlinou 1332 997 1 Libice nad Cidlinou Městec Králové 2920 212 1 987 3 Městec Králové, Vinice, Nový Odřepsy 331 613 1 Odřepsy Okřínek 161 559 1 Okřínek Opočnice 416 224 1 093 1 Opočnice Pátek 527 189 692 1 Pátek Poděbrady část I, II, III, IV a V, Poděbrady VI – k.ú. Polabec, Poděbrady VII – k.ú. Velké Zboží, Poděbrady VIII – k. ú. Kluk, Poděbrady IX – k.ú. Poděbrady 13194 185 3 369 5 Přední Lhota Senice 176 195 447 1 Senice Sloveč 548 218 1 249 3 Sloveč, Kamilov, Střihov Sokoleč 792 192 626 1 Sokoleč Velenice 200 198 802 1 Velenice Velim 1 570 Velký Osek 142 1 056 Vlkov pod Oškobrhem 98 188 142 1 Vlkov nad Oškobrhem Vrbice 176 207 584 1 Vrbice Záhornice 350 211 1 707 2 Záhornice, Poušť CELKEM 32 550 30 482 42

13 Zdroj:ČSÚ, data k 31.12.2015, vlastní zpracování 5

Dominance zemědělské půdy v katastrálních územích obcí MAS Mezilesí je patrná z Tabulky 2 (viz níže). Tab.2: Druhy pozemků na území MAS Mezilesí

Celková výměra (ha) pozemku (ha)půda Orná Chmelnice (ha) Vinice (ha) (ha) Zahrady Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) (ha) půda Lesní plochy (ha) Vodní Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Nezemědělská (ha) plocha

celkem 30 482 19 744 0 2 579 212 772 21 309 5 569 752 673 2 179 9 173 Běrunice 2 663 2 001 0 0 27 69 16 2 113 359 36 38 117 550 Cerhenice 1 062 834 0 0 34 41 29 938 8 12 29 75 124 Činěves 1 443 1 056 0 0 13 7 8 1 084 254 20 21 65 360 Dlouhopolsko 218 143 0 0 15 3 1 162 7 25 10 14 56 Hradčany 381 261 0 2 16 10 6 295 40 2 10 34 86 Choťánky 403 268 0 0 8 1 22 299 3 11 10 78 102 Chotěšice 2 251 1 145 0 0 20 6 123 1 294 703 109 30 113 955 Chroustov 745 607 0 0 12 3 63 685 11 7 18 25 61 Kněžice 1 964 1 340 0 0 21 1 27 1 389 420 24 28 103 575 Kněžičky 1 187 312 0 0 8 4 7 331 742 39 8 67 856 Kolaje 159 133 0 0 3 1 1 138 0 1 5 14 20 Křečkov 513 374 0 0 7 1 4 386 76 13 12 26 127 Libice nad Cidlinou 997 354 0 0 18 0 54 426 378 60 21 113 572 Městec Králové 1 987 1 190 0 0 45 4 40 1 279 451 38 60 160 709 Odřepsy 613 438 0 0 9 8 1 456 108 10 11 28 157 Okřínek 559 502 0 0 7 3 1 513 3 12 10 22 47 Opočnice 1 093 883 0 0 14 6 2 905 118 4 19 47 188 Pátek 692 592 0 0 17 0 3 612 16 16 15 32 79 Poděbrady 3 369 1 424 0 0 138 10 255 1 827 685 154 137 567 1 543 Senice 447 400 0 0 4 3 0 407 0 5 9 25 39 Sloveč 1 249 985 0 0 17 3 8 1 013 134 14 25 62 235 Sokoleč 626 381 0 0 12 0 11 404 136 14 19 53 222 Velenice 802 731 0 0 13 3 8 755 0 5 12 30 47 Velim 1 570 1 287 0 0 36 13 23 1 359 22 22 51 117 212 Velký Osek 1 056 466 0 0 36 3 20 525 364 39 30 98 531 Vlkov pod Oškobrhem 142 121 0 0 8 1 0 130 0 0 4 9 13 Vrbice 584 510 0 0 8 7 4 529 11 4 11 29 55 Záhornice 1 707 1 006 0 0 13 1 35 1 055 520 56 20 56 652

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2015, vlastní zpracování

Zemědělská půda v MAS Mezilesí představuje 69,9 % celkové rozlohy, ve srovnání údajů za celý Středočeský kraj je v MAS Mezilesí podíl zemědělské půdy vyšší. Výměra zemědělské půdy v Středočeském kraji představuje 660 383 ha, zastupuje tedy 59,9 % celkového krajského půdního fondu. Vzhledem k celostátním měřítku, kdy podíl zemědělské půdy tvoří 53,4 % na celkové výměře, je tedy patrná dominance zemědělské půdy jak v Středočeském kraji, tak zejména i v MAS Mezilesí.14

14 Zdroj: ČSÚ 6

Obr.2: Celková výměra území obcí MAS Mezilesí vzestupně

Celková výměra (ha)

Vlkov pod… 142 Kolaje 159 Dlouhopolsko 218 Hradčany 381 Choťánky 403 Senice 447 Křečkov 513 Okřínek 559 Vrbice 584 Odřepsy 613 Sokoleč 626 Pátek 692 Chroustov 745 Velenice 802 Libice nad Cidlinou 997 Velký Osek 1 056 Cerhenice 1 062 průměr 1 089 Opočnice 1 093 Kněžičky 1 187 Sloveč 1 249 Činěves 1 443 Velim 1 570 Záhornice 1 707 Kněžice 1 964 Městec Králové 1 987 Chotěšice 2 251 Běrunice 2 663 Poděbrady 3 369

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2015, vlastní zpracování

Celkové výměra obcí MAS Mezilesí v průměru představuje 1 089 ha, což je nadprůměrná veličina ve srovnání s okresy (977 ha) a Kolín (836 ha). Průměrná výměra obcí v rámci Středočeského kraje tvoří 962 ha, podle čehož také můžeme tvrdit, že celková průměrná výměra obcí MAS Mezilesí je větší než ve Středočeském kraji.

7

Obr.3: Celková výměra území obce na 1 obyvatele v hektarech, řazeno sestupně

Výměra území obce v ha na 1 obyvatele

Chotěšice 7,0 Kněžičky 7,0 Záhornice 4,0 Kněžice 3,8 Velenice 3,7 Chroustov 3,6 Okřínek 3,4 Vrbice 3,3 Běrunice 3,1 Činěves 2,8 Opočnice 2,4 Sloveč 2,3 Senice 2,2 Odřepsy 1,9 Kolaje 1,9 Vlkov pod Oškobrhem 1,6 Hradčany 1,5 Křečkov 1,4 Pátek 1,1 Velký Osek 1,0 průměr 1,0 Dlouhopolsko 1,0 Choťánky 1,0 Libice nad Cidlinou 0,8 Velim 0,7 Sokoleč 0,7 Městec Králové 0,7 Cerhenice 0,6 Poděbrady 0,2

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2015, vlastní zpracování

Průměrná výměra území obcí MAS Mezilesí, kdy na 1 obyvatele připadá 1 ha, je ve srovnání se Středočeským krajem, kde celková výměra krajského území na 1 obyvatele je 0,84 ha, větší o 16 %.

8

Obr.4: Počet obyvatel obcí MAS Mezilesí sestupně

Počet obyvatel celkem

Poděbrady 13986 Městec Králové 2926 Velký Osek 2181 Velim 2100 Cerhenice 1649 Libice nad Cidlinou 1309 průměr 1149 Sokoleč 906 Běrunice 846 Pátek 623 Sloveč 542 Kněžice 511 Činěves 507 Opočnice 458 Záhornice 423 Choťánky 418 Křečkov 359 Odřepsy 321 Chotěšice 320 Hradčany 249 Dlouhopolsko 224 Velenice 215 Chroustov 209 Senice 199 Vrbice 179 Kněžičky 169 Okřínek 165 Vlkov pod Oškobrhem 91 Kolaje 84

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2015, vlastní zpracování

Celkový počet obyvatel ve Středočeském kraji k 31. 12. 2015 představoval počet ve výši 1 326 876. Tento počet tvoří 12,6 % z celostátního počtu obyvatel. K 31. 12. 2015 v MAS Mezilesí žilo 32 550 obyvatel, což je 2,45 % z celokrajského počtu a 0,03 % z počtu obyvatel v České Republice.

9

Obr.5: Intervalové rozložení obcí MAS Mezilesí podle počtu obyvatel

Chroustov; 0,70%

Kněžice; 1,70% Činěves; 1,70% Sloveč; 1,80% Pátek; 2,20%

Běrunice; 2,80% Poděbrady; 46,30% Sokoleč; 3,10% Libice nad Cidlinou; 4,30%

Cerhenice; 5,50% Městec Králové; Velký Osek; 7,30% 9,70%

Tab.3: Intervalové rozložení obcí MAS Mezilesí podle počtu obyvatel Poděbrady 46,3% Městec Králové 9,7% Velký Osek 7,3% 3 nejlidnatější 63,4% Cerhenice 5,5% Libice nad Cidlinou 4,3% Sokoleč 3,1% Běrunice 2,8% Pátek 2,2% Sloveč 1,8% Činěves 1,7% 10 nejlidnatějších 84,8% Kněžice 1,7% Opočnice 1,5% Choťánky 1,4% Záhornice 1,4% Křečkov 1,2% Odřepsy 1,1% Chotěšice 1,0% Hradčany 0,8% Dlouhopolsko 0,8% Velenice 0,7% 20 nejlidnatějších 96,4% Chroustov 0,7% Senice 0,7% Kněžičky 0,6% Vrbice 0,6% Okřínek 0,5% Vlkov pod Oškobrhem 0,3% Kolaje 0,3% Celkem 100,0%

Zdroj: Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2015, vlastní zpracování

10

Výchozí popis území MAS Mezilesí ve výše uvedeném textu, kvantifikovaný ukazateli v tabulkách a grafech15 ukazuje specifické rysy v jeho vnitřní dimenzi. Tento popis predikuje ovšem také příležitosti a problémy rozvoje regionu MAS Mezilesí. Tyto obecné charakteristiky, které můžeme chápat jako společný jmenovatel platný v celém území MAS Mezilesí dává předpoklad rozvoje regionu a odstranění slabých stránek (problémů) pomocí synergických efektů, které by šly řešit na platformě MAS Mezilesí. Příležitosti a rozvojový potenciál, souhrnně pro 28 obcí území lze charakterizovat následovně: i) Území MAS Mezilesí je převážně tvořeno menšími obcemi venkovského charakteru. Pokud odečteme tři největší sídla, charakteristickou obcí je obec s necelými 500 obyvateli16. Specifický charakter území s vysokým podílem zemědělské půdy také udává absence velkých sídel. Výjimkou jsou dvě větší sídla, a to města Poděbrady a Městěc Králové. Největší město na území MAS Mezilesí, Poděbrady, jsou lázeňským městem, které svým charakterem poskytuje obyvatelům vysoký komfort kvality bydlení. Průmyslová výroba, která obecně kvalitu života obyvatel snižuje, se soustředí spíše do dalších větších měst ve středním Polabí, jako je Nymburk nebo Kolín. V silných vazbách území na jeho centrum město Poděbrady spočívá základní rozvojový potenciál (tj. geografické, socioekonomické, demografické a ekonomicko-hospodářské parametry) území MAS Mezilesí, ovšem zároveň se ukazuje jako jisté slabé místo rozvojového potenciálu ostatních obcí, které nedisponují obdobnými hisotricky danými socioekonomickými a hospodářskými parametry. Právě proto využití platformy MAS pro řešení rozvojového potenciálu subjektů v okolních obcích kolem Poděbrad přinese možnost kvalitní integrace prstence kolem Poděbrad ve smyslu posílení spolupráce obcí, přenosu znalostí a dobré praxe, a to nejen ve sféře veřejné, ale i ve sféře podnikatelské a v neziskovém sektoru. Spolupráce subjektů MAS je příležitostí pro posilování vnitřního rozvoje území, zejména v souvislosti s rozšiřováním nabídky pracovních míst a služeb v území MAS.

ii) MAS Mezilesí je ohrožena standardními socioekonomickými jevy pozorovanými obecně na venkově, zejména v tom, že dochází k vylidňování venkovských sídel z důvodu nedostatečné občanské infrastruktury17 a především z hospodářských důvodů, tj. omezenosti místních trhů práce. Území se potýká s emigrací vzdělanostní skupiny mladých obyvatel, jelikož vyšší regionální celky jim dokáží nabídnout více možností, jak na trhu práce, tak v oblasti volného času a vybavenosti. Dostupnost pracovní síly v regionu je znevýhodněna nepříznivou vzdělanostní strukturou a nedostatečnou kvalifikaci obyvatelstva. Jedná se o stav, kdy pracovní síla neodpovídá potřebám zaměstnavatelů, dochází tak k nesouladu poptávky a nabídky na trhu práce. Podnikatelská činnost však také není výrazně intenzivní. Podpora malého a středního podnikání, která by zároveň pozitivně ovlivnila úroveň zamětnanosti v regionu, je další příležitostí pro spolupráci obcí a rozvoj MAS Mezilesí.

iii) Území MAS Mezilesí se také, ostatně jako celého území ČR, potýká s trendem stárnutí obyvatelstva, který je ještě podpořen migračními vlivy. Dalším problémem je nízká vybavenost v oblasti technické infrastruktury, nedostačující kvalita silnic II. a III. tříd, stejně jako obslužnost některých obcí, což je způsobeno nedostatečnou integrovaností veřejné dopravy a snižujícím se počtem spojů. Vybavenost území MAS Mezilesí jako venkovského prostoru základními službami obecného zájmu (např. služby sociální péče) také není uspokojivá. Aktuální je otázka kvalitního rozmíštění zdravotnických služeb. V rámci průzkumu subjekty v MAS kladně hodnotily dostupnost školství, zejména SŠ, však i další spolupráce obcí v uvedených oblastech v sobě skrývá příležitosti efektivního řešení daných rozvojových problémů.

iv) Oblast okresu Nymburk, kde se MAS Mezilesí nachází, díky nízkému ekologickému zatížení průmyslem, nabízí potenciálně kvalitní prvky životního prostředí. Tato skutečnost je předpokladem pro ekologické zemědelství, proto spolupráce subjektů MAS je vhodná i v oblasti ochrany kvality zemědělského půdního fondu (např. ochrana proti znečíštění, ochrana před povodněmi a další). Dalším faktem souvísejícím s životním prostředím je potenciál území v oblasti turismu. Turistika je však dosti nevyvážená (poměr centra Poděbrad vůči celému mikroregionu). Nízká je také doprovodná infrastruktura pro místní obyvatele

15 Tab. 1 – 3, Obr. 1 - 5 16 konkrétně 461 obyvatel 17 viz Studie pro analýzu současného stavu území v působnosti MAS Mezilesí včetně metodiky získávání dat z území s ohledem na komunitně vedený místní rozvoj, str. 52, 72,76, 82,88 11

– chybějící turistické zázemí. Společné postupy subjektů v daných oblastech jsou příležitostí pro další rozvoj území.

v) V souvislosti se zemědělským charakterem území a potenciálem rozvoje nejen v této oblasti je problematika způsobu zemědělského hospodaření a vztahu (nejen) zemědělství k utváření krajiny. V druhé polovině 20. století došlo na území MAS k výraznému rozšíření intenzivně využívaných zemědělských ploch. Výrazná orientace na zemědělskou produkci a výši jejího výnosu vedla ke scelování polí do velkých, lépe obhospodařovatelných ploch. Tento způsob zemědělské produkce vedl k výraznému poklesu biodiverzity a degradaci kvality půd. Nicméně, přes dílčí zlepšení, stále přetrvává hrozba upřednostnění intenzivního zemědělského využití krajiny vlastníky pozemků18 před zachováním nescelených zelených ploch a tím zachování možnosti rozvoje biodiverzity. V současnosti bylo na území MAS Mezilesí zahájeno a již ukončeno několik projektů komplexních pozemkových úprav. To je základní předpoklad k navazování těchto úprav v sousedících katastrech. Pozemkové úpravy nově utváří krajinný ráz s alternativně využitelnou cestní sítí, zpřístupňují se a upravují pozemkové parcely vlastníků pro další možné osobní, podnikatelsko zemědělské využití. Jsou obnovovány územní systémy ekologické stability, včetně staveb k zadržování vody v krajině. Taková situace již nastala v katastrálních územích obcí Kněžice, Dubečno a navazujících Osek, Chroustov a Záhornice a konstatujme, že to je bohužel malá výměra k celkové ploše MAS Mezilesí. Takto nově vyprojektované katastry jsou důležitým faktorem pro plánování jak v samotném extravilánu, tak intravilánech obcí, ale také pro realizaci projektů restrukturalizace zemědělství směřující k větší zaměstnanosti venkovského obyvatelstva. Souběžným cílem je vyšší míra potravinové a energetické soběstačnosti se zvýšenou nabídkou kvalitních regionálních zemědělských produktů.

Rozvoj území MAS Mezilesí v jeho socioekonomické, demografické a ekonomicko-hospodářské dimenzi je nutné přizpůsobovat s vědomím výše uvedeného výčtu problémů s vizí uplatnění příležitostí. Zdůrazněme rovněž, že podstata rozvojových problémů a příležitostí území MAS Mezilesí v sobě obsahuje ekonomickou, sociální i environmentální dimenzi územního rozvoje, a takto je plně v souladu s principy udržitelného rozvoje.

1.2 Historie a zkušenosti s rozvojem území Vznik MAS Mezilesí je vyústěním několikaletého vývoje činnosti aktivních jedinců v oblasti tzv. regionu Mezilesí. Jedná se o integraci zpočátku částečně izolovaných snah o zlepšení života v regionu. Při konstituci MAS prvotní aktivita vycházela od občanů obce Kněžice, kde pan starosta Milan Kazda dokázal realizovat ambiciózní projekty (projekt Energeticky soběstačná obec Kněžice – zde se jedná spíše o komplexní strategii rozvoje obce prizmatem energetické soběstačnosti, v jejímž rámci byla vybudována za pomoci prostředků ze strukturálních fondů EU bioplynová stanice, centrálně teplofikována obec, začalo být řešeno odpadové hospodářství apod.). Svým entuziasmem dokázal Milan Kazda přesvědčit další obyvatele reprezentující různé profese a díky svým kontaktům mezi ostatními starosty regionu i obecní samosprávy ke společnému pohledu na oblast a společnému řešení problémů. I když zpočátku možná převažovala v MAS aktivita ze strany samospráv, záhy se tento poměr vyrovnal ve vztahu k podnikatelům a neziskovému sektoru.

Výsledkem bylo zaregistrování MAS Mezilesí dne 24. května 2005 v právní formě občanského sdružení Ministerstvem vnitra ČR. Místní akční skupina byla založena podle pravidel programu LEADER a záhy byla získána dotace na osvojení činností s fungováním MAS spojených a zejména na zmapování regionu z pohledu jeho možností a potřeb. S postupným rozšiřováním působnosti MAS Mezilesí v regionu Poděbradska a připojováním nových členů vzrostla potřeba zvýšit povědomí obyvatel o činnosti a možnostech MAS, která vedla k realizaci projektu „Šance pro venkov“ v rámci Operačního programu rozvoj venkova a multifunkční zemědělství – cíl 1 – 2004/2006. V rámci tohoto projektu byla provedena prvotní analýza potřeb místních subjektů a obcí, které byly podrobeny důsledným dotazníkovým šetřením. Na základě tohoto šetření vznikla prvotní strategie MAS Mezilesí, která nasměrovala hlavní trend činnosti. Z těchto údajů vzešla první strategie sdružení, která určila, jakými prioritami se MAS ve svém úsilí o

18 Problematika orientace na vyšší výnosy, případně orientace na vyšších inkasované dotace na jednotku plochy 12 rozvoj oblasti bude řídit. Jako priority rozvoje vykrystalizovala témata podpory místních obyvatel a podnikatelského sektoru se silným akcentem na ekologický charakter regionu.

Projekt také umožnil realizovat cyklus seminářů pro různé subjekty působící na území MAS, během něhož se MAS představila a mohla oslovit potenciální zájemce o užší spolupráci. Efektnější prezentaci napomohla projekční technika a notebook, pořízené z dotačního titulu.

Další projektový záměr podávaný v roce 2006 „Investice do naší budoucnosti“ nezískal podporu v programu Rozvoj komunitního a regionálního života, kdy předmětem projektu byla rekonstrukce a modernizace zastaralého a moderním normám neodpovídajícího dětského hřiště u kněžické mateřské školky, spojená s revitalizací přilehlé zahrady. Projekt vznikl za aktivity rodičů ve snaze zajistit dětem ve vesnici možnost aktivnějšího a bezpečnějšího trávení volného času.

Pro další vývoj MAS bylo podstatné, že neuspěla se žádostí o realizaci SPL a stala se tak tzv. nepodpořenou MAS. Jako tzv. nepodpořená MAS (terminus technicus – tzv. nepodpořené MAS nebyly podpořeny z Osy IV. Leader PRV v období 2007 -2013) fungovala de facto na několik let na dobrovolnické bázi, přesto se dařilo pravidelně realizovat tu menší, tu větší akce, zejména tzv. měkkého, neinvestičního charakteru: - 2009 - výsadba stromů při silnicích do Kněžic - 2011 - školení první pomoci pro školáky na ZŠ Kněžice - 2012 - Josefská slavnost - 2013 - školení první pomoci pro předškoláky - 2014 - Velikonoční zábava

Od roku 2009 každoročně v listopadu až prosinci pořádáme koncerty - festival pro amatérské kapely z regionu s názvem “MEZI LESY”.

Podílíme se od roku 2009 materiálně i organizačně na dětských dnech v Kněžicích pokaždé v červnu, pořádáme lampionový průvod před dušičkami od roku 2011, od roku 2012 pořádáme Haloweenský večer, což je procházka strašidelným hradem začátkem listopadu. Pálení čarodějnic provozujeme každý 30. duben od roku 2009 a relativně nové „Páteční tvoření s dětmi“ provozujeme dva roky od roku 2013. Podporujeme úspěšný a oblíbený tábor pro dospělé “PÁRTY CAMP”, letos již sedmý rok v řadě a poprvé i pro rodiče s dětmi.

Dalším milníkem směrem k oživení činnosti MAS bylo úspěšné zvládnutí žádosti o dotaci z PRV (Opatření III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění). Zde bylo prubířským kamenem, když MAS musela nejprve získat souhlasy obcí s územní působností MAS v jejich správním obvodu. Podařilo se a MAS se mohla vydat na cestu směrem k tvorbě strategie komunitně vedeného rozvoje. S dalšími dostupnými informacemi a metodickým zpřesňováním během roku 2013 a 2014 došlo postupně k informování dalších subjektů o připravované strategii a zejména bylo koncem roku 2013 zahájeno plošné dotazníkové šetření. Veškerá činnost zesílila v roce 2014, zejména s účastí MAS v dvou stěžejních programech podpory, a to OP TP a PRV (Opatření III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění). Také nelze nezmínit přínos koučující MAS Podlipansko pro rozvoj zkušeností naší MAS, s kterou bez problémů spolupracujeme.

V roce 2013 se MAS stala členem NS MAS ČR a také SMS ČR. Dílčí úspěchy se podařilo dosáhnout aktivizované MAS i na poli nominace zástupce MAS Ing. Pavla Černého do pracovní skupiny NS MAS ČR pro přípravu OP PIK 2014 – 2020 a významným úspěchem byla účast zástupců MAS na Parlamentním slyšení pod názvem „Budování politické vůle ke stoprocentně obnovitelné energii“ na půdě Evropského parlamentu v Bruselu, které uspořádaly Světová rada budoucnosti a Centrum klimatických služeb. Dvoudenního setkání se zúčastnilo přes 40 lídrů z celého světa. Setkání se zúčastnili například Maciej Nowicki (bývalý ministr životního prostředí Polska), Rainer Hinrichs - Rahlwes (EREC), Torsten Wöllert (ES), Stefan Schurig (WFC) a mnoho dalších. Zde byla také navázána zatím neoficiální spolupráce s místní akční skupinou LAG Steinfurter Land e.V. ze SRN.

Předchozím odstavcem chceme dokumentovat, že se přes výhradně dobrovolnickou činnost (i přesto, že jí i nadále budeme považovat za přirozenou součást práce v MAS) podařilo s využitím dotačních podpor z evropských strukturálních fondů aktivizovat MAS směrem k profesionální úrovni, které je zapotřebí zejména v následném procesu realizace Strategie. Potvrzením této skutečnosti je i úspěšné absolvování tzv. procesu standardizace MAS.

13

Z dalších projektů se MAS Mezilesí účastnila nebo sama realizovala např.:

Polabí - regionální produkt® - jako členská MAS značky, která byla vytvořena v rámci systému regionálních značek,

MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00043. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Nositelem projektu je Sdružení místních samospráv v ČR (SMS ČR), které obdrželo finanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Cílem projektu je získat představu o dosavadní úrovni spolupráce obcí na platformě MAS a hledat nová řešení v oblasti veřejné správy s návazností na budoucí spolupráci obcí.

MAS úspěšně jako účastník realizovala projekt EVAM, v rámci 22. Kola PRV 2007 – 2013, Cílem projektu spolupráce bylo vypracovat metodiku pro hodnocení strategií MAS. Tato metodika slouží MAS nejen pro hodnocení strategií realizovaných v programovém období 2007-2013, ale i v nadcházejícím období 2014-2020.

MAS realizovala ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem v rámci aktivit Celostátní sítě pro venkov setkání odborné veřejnosti a partnerů Sítě ve Středočeském kraji týkající se pozemkových úprav.

Dále proběhlo setkání s francouzskou delegací z města La Monnerie-le-Montel ohledně navázání spolupráce. Toto setkání navázalo na akci Škodovy Velenice, kterou MAS Mezilesí spoluorganizovala.

V neposlední řadě proběhla za spolupráce MAS Mezilesí návštěva účastníků zemí Východního partnerství v Kněžicích.

14