VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Michaela Kelemenová

Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko

Diplomová práce

2014 Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko

Diplomová práce

Bc. Michaela Kelemenová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2014-11-13 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014 Master’s Dissertation

Suggestion of the Products of Sustainable Tourism of the Cross-Border Tachov Region

Bc. Michaela Kelemenová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-11-13 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014 Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma „Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

...... Bc. Michaela Kelemenová

V Praze dne 13. 11. 2014 Poděkování

Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své diplomové práce Ing. Petru Studničkovi za jeho cenné rady a konzultace při zpracování práce. Dále bych zejména chtěla poděkovat Pavlu Voltrovi za jeho velice vstřícný přístup, nápomoc a sdělení užitečných kontaktů. Děkuji také Mgr. Alexandře Hruškové, PaedDr. Vladislavu Krumerovi, Ing. Radmile Žákové a všem ostatním, kteří se určitým způsobem přičinili k napsání této diplomové práce, za poskytnutí informací o regionu. V neposlední řadě můj dík patří Dr. Benjaminu Zeitlerovi za komplexní informace o cykloturistice v oblasti Hornofalckého lesa. Abstrakt

KELEMENOVÁ, Michaela. Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko. Diplomová práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 91 s.

Diplomová práce s názvem „Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“ pojednává o možnostech dalšího rozvoje cestovního ruchu v území. Práce je zaměřena na produkty cykloturistiky. V první části je zpracována teorie udržitelného cestovního ruchu, uvedeny jsou poznatky o produktech cestovního ruchu (vymezení, fáze vývoje produktu, životní cyklus produktu atp.), v závěru části jsou shrnuty poznatky o teorii přeshraničního regionu a přeshraniční spolupráce. Analytická část uvádí komplexní informace o cestovním ruchu, jeho organizaci a výdajích v regionu. Dále je zpracován přehled podpory cykloturistiky na národní, krajské, lokální a místní úrovni. Následující kapitoly jsou analýzou cykloturistiky v regionu, v rámci které je analyzována nabídka služeb a doprovodné cyklistické infrastruktury v regionu. Také byl proveden kvalitativní výzkum cykloturistiky a součástí této části je analýza cykloturistiky německého okresu Tirschenreuth. Poznatky analytické části se staly podkladem pro analýzu SWOT. Poslední (návrhová) část práce uvádí návrhy nových produktů udržitelného cestovního ruchu a požadavky na organizační změny v regionu.

Klíčová slova: udržitelnost, cestovní ruch, produkt cestovního ruchu, příhraniční region, cykloturistika, Tachovsko Abstract KELEMENOVÁ, Michaela. Suggestion of the Products of Sustainable Tourism of the Cross-Border Tachov Region. [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014. 91 p.

The master’s dissertation titled “Suggestion of the Products of Sustainable Tourism of the Cross-Border Tachov region” informs about the possibilities for further tourism development in the Tachov area. The thesis is focused on cycling tourism products. In its first part the theory of sustainable tourism is elaborated and the knowledge of tourism products is given (definition, stages of product development, product life cycle, etc.). At the end of the theoretical part the knowledge of cross-border region and cross-border cooperation are summarized. The analytical part provides the complete and comprehensive information about tourism, its organization and tourism expenses of the region. There is also elaborated the overview of cycling support on the national, regional and local level. The following chapters are focused on cycling tourism analysis of the region, within which the supply of tourism services and supporting cycling infrastructure is analyzed. The qualitative research of cycling tourism of Tachov region was processed and also the analysis of cycling tourism in German cross-border region Tirschenreuth is part of the analytical section. The final SWOT analysis is based on the findings of the all processed researches. The last part of master’s dissertation gives the suggestions of a new local sustainable cycling tourism products and also introduces the organizational change requirements on the local level.

Key words: Sustainability, Tourism, Tourism Product, Cross-Border Region, Cycling Tourism, Tachov Region Obsah

Seznam tabulek

Tab. č. 1 – Základní informace o Plzeňském kraji...... 30 Tab. č. 2 – Základní informace o regionu Tachov...... 31 Tab. č. 3 - Seznam opatření k naplnění cílů priority č. 4...... 37 Tab. č. 4 - Hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013...... 38 Tab. č. 5 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013...... 39 Tab. č. 6 - Příjmy konkurenčních měst Tachova v letech 2009 – 2013 (v Kč)...... 40 Tab. č. 7 - Vývoj a srovnání výdajů na cestovní ruch z rozpočtů konkurenčních měst Tachova v letech 2009 – 2013 (v Kč)...... 42 Tab. č. 8 - Cíle Národní strategie cyklistické dopravy ČR...... 48 Tab. č. 9 - Cíle v oblasti cykloturistiky a dopravy Plzeňského kraje...... 49 Tab. č. 10 - Poskytnuté dotace za roky 2011, 2012, 2014...... 50 Tab. č. 11 - Přehled ubytovacích zařízení dle jejich kategorizace a tříd v regionu Tachovsko...... 55 Tab. č. 12 - Subjekty poskytující služby cyklistům...... 68 Tab. č. 13 - Počet přenocování v okresu Tirschenreuth a Bärnau 1997 – 2012...... 71 Seznam obrázků

Obr. č. 1 - Postup vytváření produktu...... 23 Obr. č. 2 - Životní cyklus destinace cestovního ruchu...... 25 Obr. č. 3 - Okres Tachov...... 31 Obr. č. 4 - Příjmy a výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013...... 38 Obr. č. 5 - Výsledky hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013...... 39 Obr. č. 6 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013...... 40 Obr. č. 7 - Srovnání příjmů konkurenčních měst...... 41 Obr. č. 8 - Dotační příjmy města Tachov...... 41 Obr. č. 9 - Porovnání dotačních příjmů konkurenčních měst...... 42 Obr. č. 10 - Výdaje města Tachova na cestovní ruch v letech 2009 – 20...... 43 Obr. č. 11 - Porovnání výdajů konkurenčních měst na cestovní ruch v letech 2009 – 2013...... 43 Obr. č. 12 - Celková výše výdajů konkurenčních měst na cestovní ruch v letech 2009 - 2013...... 44 Obr. č. 13 - Označení EuroVelo 13 – Stezka železné opony ...... 54 Obr. č. 14 - Sezónní provoz ubytovacích zařízení v regionu Tachovsko...... 56 Obr. č. 15 - Procentuální zastoupení ubytovacích zařízení v regionu Tachovsko dle jejich velikosti...... 56 Obr. č. 16 - Čisté využití lůžek v Plzeňském kraji v letech 2004 – 2013 (%)..57 Obr. č. 17 - Čisté využití lůžek v Plzeňském kraji 10-letý vývoj (%)...... 58 Obr. č. 18 - MTB značení tras...... 64 Obr. č. 19 a 20 - Příjezdy a vývoj přenocování turistů v regionu Bavorsko....70 Obr. č. 21 - Národnostní složení turistů v regionu Bavorsko za rok 2012...... 70 Obr. č. 22 - Počet přenocování v okresu Tirschenreuth a regionu Bärnau 1997 – 2012...... 71 Seznam použitých zkratek

A.T.I.C. ČR Asociace turistických informačních center ČR CR Cestovní ruch ČEMBA Česká mountainbiková asociace ČR Česká republika ECEAT European Centre for Ecology and Tourism EK Evropská komise ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ESF Evropský sociální fond ESUS Evropské seskupení pro územní spolupráci EU Evropská unie FS Fond soudržnosti CHKO Chráněná krajinná oblast KČT Klub českých turistů MAS Místní akční skupina NCHKO Národní chráněná krajinná oblast NNO Nestátní nezisková organizace OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OP Operační program ORP Obec s rozšířenou působností OSN Organizace spojených národů OÚ Obecní úřad PRoMT Program rozvoje města Tachova REVIS Regionální vzdělávací a informační středisko SRN Spolková republika Německo UNWTO Světová organizace cestovního ruchu Úvod

Udržitelnost, respektování a ochrana žádoucího rozvoje území, jeho podpora. Důležitost, kterou tato slova významově ukrývají nelze popřít ani opomenout. Právě tato skutečnost, aktuální vývojové tendence, postoj společnosti, a také pozornost, jaká je věnována tomuto tématu v rámci evropského společenství a jeho politiky, není chybou označit tuto tendenci za celosvětovou záležitost, byly základním námětem pro zpracování diplomové práce s názvem „Návrh produktů udržitelného cestovního ruchu pro příhraniční region Tachovsko“. Cestovní ruch se za poslední roky stal významným a posilujícím prvkem v odvětví ekonomiky České republiky, který svým rozvojem, a s ním spojenými činnostmi, má možnost, a v určitých regionech již přispívá, k jejich stabilizaci i dalším pozitivním změnám nejen na ekonomické a sociokulturní úrovni. Uvážené portfolio aktivit, založené na hlubokém porozumění vztahů a procesů v regionu, může přispět k udržitelnému rozvoji území. Zpracování této diplomové práce dává příležitost být zdrojem tohoto porozumění, které může sloužit jako dobrý návod pro budoucí rozvojové aktivity.

Cílem diplomové práce je navržení nových produktů cykloturistiky pro region Tachovsko, aby poznatky bylo možno plně využít v praxi. Navržené produkty přitom musí naplňovat charakteristiky udržitelného přístupu k rozvoji cestovního ruchu. Kromě hlavního cíle byly stanoveny tyto dílčí cíle:

získat aktuální přehled o cestovním ruchu a jeho organizaci v regionu analyzovat předpoklady cykloturistiky v regionu zmapovat aktuálně poskytované služby a existující doprovodnou infrastrukturu cykloturistiky v regionu

Pro naplnění cíle práce byly stanoveny následující hypotézy:

Cestovní ruch je v regionu vnímán jako dynamický nástroj regionálního rozvoje Cykloturistika je v České republice podporována na všech úrovních (národní, krajské, lokální a místní)

11 Region Tachovsko je vybaven dostatečnou základní infrastrukturou cestovního ruchu a doplňkovou infrastrukturou cyklistiky

Diplomová práce je členěna na tři části. První, teoreticko-metodologická část, je rešerší dostupné české i zahraniční literatury a dostupných zdrojů problematiky týkající se produktů cestovního ruchu, udržitelného cestovního ruchu a regionů. V praktické části, rozsahem nejobsáhlejší, je za aplikace vybraných analytických metod a přístupů (kvalitativní analýza, SWOT analýza, příklad dobré praxe), zhodnocena aktuální situace a organizace cestovního ruchu v regionu, analyzována podpora cykloturistiky v České republice, předpoklady cykloturistiky, rozsah aktuálně nabízených služeb a existence doprovodné infrastruktury cyklistiky. Závěrečná část je věnována návrhům nových produktů udržitelného cestovního ruchu. Vybrané konkrétní projekty jsou podrobněji rozpracovány v jednotlivých podkapitolách.

Při zpracování diplomové práce bylo čerpáno z důvěryhodných zdrojů. V první části jimi byly publikace odborníků nebo organizací z oblasti cestovního ruchu. V analytické části bylo čerpáno z dostupných strategických dokumentů, dále byly informace získány převážně ze zdrojů Krajského úřadu Plzeňského kraje, Správy CHKO Český les, KČT, REVIS Tachov, odborníků cyklistiky i cykloturistiky v Plzeňském kraji a vlastním výzkumem.

Zpracování diplomové práce může přispět k dalšímu rozvoji udržitelného cestovního ruchu v území. Práce je proto určena subjektům veřejné správy v regionu, tak i soukromým subjektům (místním podnikatelům, investorům apod.) a NNO, kterým výsledky analýzy poskytují ucelený přehled nejen o aktuální situaci cykloturistiky v území. Uvedené návrhy se tak mohou stát předlohou pro nově realizované projekty.

12 1 Teoreticko-metodologická část

První část diplomové práce uvádí teoretické poznatky vybrané problematiky cestovního ruchu. Zpracována je problematika udržitelnosti, produktů cestovního ruchu a příhraničních regionů.

1.1 Cestovní ruch

Cestovní ruch je označován za specifický výraz lidské mobility, jež má cyklický charakter. Jedná se o sociální jev, jehož motivace vychází z vyššího řádu Maslowovi pyramidy, a tedy se váže k uspokojování zbytných lidských potřeb.1 Orieška představuje cestovní ruch jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb, které je možno uspokojit i mimo rámec cestovního ruchu, avšak právě účast na cestovním ruchu představuje vyšší stupeň jejich uspokojení.2

Postavením cestovního ruchu v socioekonomickém systému se zabývají autoři Attl s Nejdlem, kteří zmiňují, že „Systém cestovní ruch neexistuje osamoceně, nýbrž je součástí globálního sociálně-ekonomického systému, který je tvořen množinou trvale se vyvíjejících dílčích systémů, které stejně tak jako cestovní ruch jsou ve vztahu k tomuto makrosystému jeho subsystémy (prvky) a ve vztahu mezi sebou jsou jednotlivými systémy.“ Mezi nadřazené systémy cestovního ruchu řadíme zejména následující systémy: Ekonomické prostředí, sociální prostředí, technické prostředí, informační prostředí, politické prostředí či ekologické prostředí.3

K vymezení cestovního ruchu je běžně používána statistická definice UNWTO, která definuje cestovní ruch jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než 1 rok u mezinárodního cestovního ruchu, 6 měsíců u domácího cestovního ruchu,

1 PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 13 2 ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 1999. s. 5 3 ATTL, P; NEJDL, K. Turismus I. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. s. 27 - 30

13 přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.4

1.2 Cestovní ruch ve vztahu působení k jeho okolí

Cestovní ruch se stal běžně dostupnou záležitostí zvyšující kvalitu života široké veřejnosti a světovým fenoménem, jehož význam lze chápat ve třech rovinách, a to světové ekonomiky, spotřeby a vzájemného porozumění mezi národy. 5 Svou realizací cestovní ruch vždy ovlivňuje okolní prostředí v každém ohledu. Palatková dodává, že „jde o působení na fyzické, sociokulturní i ekonomické prostředí, které se projevuje ve dvou časově vymezených fázích -ve fázi přípravy a budování infrastruktury pro turismus a ve fázi samotné realizace turismu.“6

Velmi často bývá běžnou praxí analýza ekonomických vlivů na národní hospodářství. Vedle toho je zřejmé dlouhodobé a komplexní působení cestovního ruchu na složky přírodního, sociokulturního i geografického prostředí. 7 Dopady cestovního ruchu na okolí mohou být pozitivní i negativní. „Zcela jedinečné postavení má cestovní ruch v tom smyslu, že je schopen stát se ekonomickým i sociálním přínosem pro místní komunity a má zároveň prostředky udržovat a chránit životní prostředí. Za udržitelnost jsou ovšem odpovědni všichni zúčastnění aktéři.“ 8 Cestovní ruch působí na prostředí destinace, tranzitní i zdrojové oblasti. K negativním dopadům přispívá většinou neregulovaný cestovní ruch, jenž se vyznačuje nešetrností realizace k životnímu prostředí, jeho nadměrnou intenzitou i nadměrným tempem růstu. Takový cestovní ruch spotřebovává neobnovitelné a často jedinečné zdroje. Takové působení, tedy neregulovaného rozvoje, je označováno za „efekt turistické pasti“, situace, za které díky existenci tržních externalit nepracují autoregulační mechanismy tržního systému.9

4 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada, 2011. s. 11 5 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada, 2011. s. 11 6 PALATKOVÁ, M. tamtéž. s. 142 7 PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 16 8 ZÁVODNÁ, L. Hodnocení udržitelnosti v podnicích cestovního ruchu. Disertační práce. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2012. s. 18 9 ZELENKA, J. a kol. Aplikace umělé inteligence a kognitivní vědy v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2014. s. 27 - 51

14 1.3 Udržitelný cestovní ruch

Stále větší počet zemí se stává závislými na příjmech z turismu, je proto varující, že mnoho organizací turismu dosud nevnímá environmentální, sociální ani ekonomické výzvy, které nás obklopují. 10 Reakcí na tyto výzvy může být vnímána snaha o komplexní řešení problémů dopadů cestovního ruchu. Palatková vysvětluje, ž e „(...) smysluplné řešení problémů musí být komplexní. Komplexní přístup k řešení negativních vlivů turismu představuje koncept udržitelnosti, resp. udržitelného turismu.“ 11

1.3.1 Vývoj konceptu udržitelného cestovního ruchu

O udržitelnosti, zejména trvalé udržitelnosti, se více hovoří od 70. let 20. století. Na samotném počátku stálo uvědomění o racionalizaci využívání zdrojů a zlepšení životního prostředí. To bylo deklarováno v rámci Stockholmské konference OSN (1972). Zájem o aktivity udržitelnosti dokazuje i publikace s názvem Meze růstu, zabývající se environmentálními problémy. Pojem „trvalá udržitelnost“ se poprvé objevil ve zprávě „Our Common Future“, tedy „Naše společná budoucnost“, z roku 1987. Tato zpráva uvádí pohled na spojení ekonomického rozvoje a přitom ochranu životního prostředí, právě konceptem udržitelného rozvoje. 90. léta charakterizuje intenzivní zaměření na udržitelný rozvoj. Za významnou událost se z pohledu udržitelnosti považuje Světová konference OSN o životním prostředí a rozvoji - Summit Země, který se konal v roce 1992 v Rio de Janeiro. Výsledkem konference byla Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji – Charta Země a ustanovení Agendy 21, jež bývá označována za základní programový dokument udržitelného rozvoje. 12 Důležitost dokumentu pro realizaci udržitelného rozvoje i více než dvacet let po jeho vytvoření vystihuje ve své publikaci Zelenka, který zmiňuje: „(...) sílí snaha většího spektra aktérů cestovního ruchu rozvíjet cestovní ruch udržitelně, což souvisí s oficiální deklarací udržitelného rozvoje (...) na konferenci v Rio de Janeiro o životním prostředí a rozvoji a v zásadním

10 The Guide to Sustainable Tourism [online]. 2013 [cit. 2014-07-08], s. 41. Dostupné z: http://blueandgreentomorrow.com/wp-content/uploads/2013/02/BGT-Guide-to-Sustainable- Tourism-10MB1.pdf 11 PALATKOVÁ, M. tamtéž. s. 146 12 ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 7

15 dokumentu Agenda 21.“13 Aktivity let následujících spočívaly převážně v publikaci dokumentů a strategií týkajících se udržitelnosti (například EK, 1994, „Evropa 2000+“; OECD, 2001 – „Trvale udržitelný rozvoj – kritické otázky“; Evropská hospodářská komise OSN, 1996, „Směřnice pro udržitelné plánování a řízení lidských sídel“ aj.) a jednotlivých přístupů, a také ustavování výborů a expertních skupin, například Výbor OSN pro trvale udržitelný rozvoj (1993) či Tourism Sustainability Group (2004).

1.3.2 Vymezení udržitelného cestovního ruchu

Udržitelný cestovní ruch je považován za aplikaci principů trvalé udržitelnosti do oblasti cestovního ruchu, proto jej lze definovat jako takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom napomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti. Udržitelný cestovní ruch je „cestovní ruch, který díky koncepčnímu rozvoji a plánování dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí, neboť jeho cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování životního stylu místních obyvatel.“14 Za udržitelný rozvoj je označován „cílený proces změn v chování lidské společnosti k sobě samé i ke svému okolí (krajině a jejím zdrojům), směřující ke zvýšení současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeba a aspirací s ohledem na možnosti (limity) krajiny a jejích zdrojů.“ O udržitelném životě se mluví jako o zodpovědném, nikoliv plýtvavém, ve kterém udržitelný rozvoj představuje směr myšlení.15

1.3.3 Principy udržitelného cestovního ruchu

Udržitelný cestovní ruch se vyznačuje specifickými znaky, ke kterým řadíme informační a výchovný charakter, podporu integrity místa, zvýhodnění rezidentů, zachování zdrojů, respektování místních kultur a tradic či preference kvality

13 ZELENKA, J. a kol. Aplikace umělé inteligence a kognitivní vědy v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2014. s. 9 14 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Linde Praha, 2012. s. 590 - 591 15 Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha : MMR, 2007 [cit. 2014-07-08], s. 11. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b973337b-cccc-42a3-9d19- 2b23356dcff2/GetFile15_1.pdf

16 před kvantitou. Zároveň hovoříme o jeho třech základních rysech, které tvoří kvalita, kontinuita a vyváženost.16

Přestože základní principy lze obecně shrnout do tří oblastí, a to sice zachování zdrojů, budoucnost a spravedlnost, je vhodné o těchto principech pojednat obsáhleji. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své publikaci označilo za hlavní principy propojení základních oblastí života, dlouhodobou prosperitu, omezenost kapacity životního prostředí, předběžnou opatrnost, prevenci, kvalitu života, sociální spravedlnost, zohlednění vztahu „lokální – globální“, vnitro-generační a mezi-generační odpovědnost (či rovnosti práv), demokratické procesy.17

1.3.4 Základní pilíře udržitelného cestovního ruchu

Udržitelný cestovní ruch je postaven na 3 pilířích, a sice na ekonomickém, environmentálním a sociálním, které se vzájemně ovlivňují. Základní snahou je zajistit rovnováhu mezi všemi.18

Někteří autoři považují koncept udržitelnosti postavený na třech pilířích za překonaný a apelují na jejich rozšíření. Je tomu tak i v případě Šilhánkové, která zastává názor nutnosti přidání čtvrtého tématu. Za tento pilíř považuje územní neboli prostorovou dimenzi. 19 Dalším možným příkladem je postoj světové organizace cestovního ruchu, jež v roce 2013 zveřejnila celkem pět klíčových témat udržitelnosti (politika a řízení cestovního ruchu; ekonomická výkonnost, investice a konkurenceschopnost; zaměstnanost, důstojnost práce a lidského kapitálu; redukce chudoby a sociální inkluze; udržitelnost přírodního a kulturního prostředí.20

16 PALATKOVÁ, M. tamtéž. s. 147 17 Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha : MMR, 2007 [cit. 2014-07-08], s. 19. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b973337b-cccc-42a3-9d19- 2b23356dcff2/GetFile15_1.pdf 18 Základy udržitelného rozvoje. 2005 [cit. 2014-07-09]. Dostupné z internetu: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/regulace/udrzitelny-rozvoj http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni- sektor/regulace/udrzitelny-rozvoj 19 ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 7 20 Sustainable Tourism for Development. Madrid : UNWTO, 2013 [cit. 2014-07-08], s. 21. Dostupné z internetu: http://www.unwto.org/ebook/sustainable-tourism-for- development/files/inc/b171eb94c1.pdf

17 1.3.5 Cíle udržitelného cestovního ruchu

Tak jak byly vymezeny hlavní pilíře udržitelného cestovního ruchu, uvedla UNWTO 12 hlavních cílů, o které má být aktivitami cestovního ruchu usilováno. Jsou jimi ekonomická životaschopnost, lokální prosperita, kvalita zaměstnanosti, sociální spravedlnost, spokojenost účastníků cestovního ruchu, lokální kontrola, prosperita komunit, kulturní bohatství, fyzická integrita, biologická diverzita, efektivní využívání zdrojů, čistota životního prostředí. 21

1.3.6 Globální etický kodex cestovního ruchu

„Dokument, který nastolil základní rámec pro odpovědný a udržitelný cestovní ruch“ takto je možno charakterizovat dokument UNWTO s názvem „The Global Code of Ethics for Tourism“. Představen byl roku 1999 a pojednává o základních principech pro hlavní aktéry v rozvoji cestovního ruchu. Určen je zejména pro vlády, turisty, podniky cestovního ruchu jako nástroj k maximalizaci přínosů sektoru cestovního ruchu a zároveň minimalizaci jeho negativních dopadů. Dokument pojednává o 10 základních tématech, kterými jsou přispívání cestovního ruchu k vzájemnému porozumění a respektu národů a společností; cestovní ruch jako nástroj pro individuální a kolektivní uspokojení; cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje; cestovní ruch jako uživatel kulturního dědictví přispívající k jeho rozšíření; cestovní ruch jako prospěšná aktivita pro cílové destinace a komunity; povinnosti aktérů cestovního ruchu na rozvoji cestovního ruchu; právo na cestovní ruch; svoboda pohybu; práva pracovníků a podnikatelů v oblasti cestovního ruchu; implementace principů Globálního etického kodexu cestovního ruchu.22

1.3.7 Udržitelný cestovní ruch v České republice

Za oficiální přihlášení se k myšlenkám udržitelného cestovního ruchu je považována akceptace Agendy 21.23

21 Tourism and Biodiversity – Achieving Common Goals Towards Sustainability. Madrid : UNWTO, 2010. s. 18 22 Global Code of Ethics for Tourism. In Ethics and Social Responsibility. [cit. 2014-07-09]. Dostupné z internetu: http://ethics.unwto.org/en/content/global-code-ethics-tourism 23 ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 11

18 V České republice jsou v současnosti základními dokumenty týkající se udržitelného rozvoje tyto: Životní prostředí České republiky, Duhový program ozdravení životního prostředí České republiky, Program obnovy venkova, Státní politika životního prostředí, Národní strategie udržitelného rozvoje Č R, Česká brána 21, Strategie regionálního rozvoje ČR, Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR, Koncepce rozvoje dopravy a spojů v ČR, Národní politika výzkumu a vývoje ČR.24

1.3.8 Monitorování udržitelného cestovního ruchu

Jen vhodně zvolené metody monitorování mohou zajistit kontrolu udržitelného rozvoje. Naplnění podmínek udržitelnosti je sledováno v cestovním ruchu za použití indikátorů. Existuje mnoho kritérií na jejichž základě lze efekty cestovního ruchu a jejich indikátory členit. Mezi významný indikátor je ř azen i multiplikátor cestovního ruchu, který je vyjádřen podílem přímých dopadů cestovního ruchu na celkové efekty cestovního ruchu.25

Pro transformaci k udržitelnému rozvoji je třeba informace. Za nevhodnější informační nástroj jsou považovány právě indikátory, které jako nástroj mohou zajistit jednoduchou a srozumitelnou formou prezentaci i složitých komplexních jevů bez užití statistických metod, popisu vazeb a vzájemných souvislostí. Indikátory rozumíme výsledek zpracování a interpretace primárních dat, jež samostatně nemají smysl, pouze v širších souvislostech. Indikátory je možno členit na klíčové (titulkové, „headline“), které jasně informují o hlavních faktorech a agregovanými jsou ty, jež do jednoho údaje integrují řadu skutečností a vytvářejí tím ucelený obraz. Hlavním významem indikátorů je jejich použitelnost, proto jsou dána kritéria, která by měly splňovat. Těmito kritérii jsou významnost, správnost, nezatíženost významnými chybami, reprezentativnost, jedinečnost, měřitelnost, náklady a užitek, minimalizace negativních účinků

24 Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha : MMR, 2007 [cit. 2014-07-08], s. 18. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b973337b-cccc-42a3-9d19- 2b23356dcff2/GetFile15_1.pdf 25 PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 151

19 na prostředí, spolehlivost, srovnatelnost, průhlednost, pochopitelnost, výpovědní schopnost, načasování, také využitelnost.26

Indikátory cestovního ruchu jsou členěny na: 1. klíčové indikátory, které je možno využít ve všech destinacích 2. specifické, použitelné pro vybrané typy destinací27

Udržitelné hodnocení založené na využití indikátorů je možno rozčlenit na 3 fáze: 1. konstrukce souboru indikátorů (dochází k identifikaci prvků a návrhu vhodných indikátorů), 2. hodnocení souboru indikátorů (indikátory jsou interpretovány s ohledem na udržitelnost, probíhá jejich standardizace, valuace udržitelnosti a agregace), 3. rozvoj strategie (dochází k rozvinutí a monitorování strategie pro budoucí zlepšování).28

1.4 Produkt cestovního ruchu

Produktem jsou označovány statky i služby, jež uspokojují potřeby, přání i touhy zákazníků.29 Produkt cestovního ruchu tvoří souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Pásková dále svoji definici prohlubuje a produkt specifikuje tím, že o produktu hovoří jako o součásti marketingového mixu, který je tvořen zbožím (suvenýry, mapy, aj.) nebo službami (ubytovací, stravovací, dopravní, aj.). Častá je platba předem, bez možnosti produkt předem vyzkoušet. Produkt a jeho spotřebu ovlivňují faktory, které jednotlivě nebo v jejich kombinaci nelze nebo pouze omezeně lze ovlivnit (počasí, politická situace, atp.). Produkt cestovního ruchu může dosahovat různé úrovně komplexnosti a jeho součástí je také místní komunita s jejím životním stylem. Za produkt může být považována i určitá destinace cestovního ruchu. V případě produktu na úrovni destinace je jeho tvůrcem destinační management a pro zajištění kvality musí mít zpětnou

26 ŠILHÁNKOVÁ,V. a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové : Civitas per Populi o. s., 2011. s. 15 - 18 27 Za různé typy destinací považujeme destinace horské, pobřežní oblasti, destinace kulturního typu, osídlená místa, destinace pro ekoturismus, CHKO aj. 28 STUDNIČKA, P., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., TINKOVÁ, V. Efekty cestovního ruchu na lokální úrovni – případová studie Lipno nad Vltavou. Praha : Press21 s. r. o., 2013. s. 28 - 29 29 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s. 53

20 vazbu od místních obyvatel. Z pohledu návštěvníka je produkt cestovního ruchu komplexní zážitek od doby, kdy opustil domov, do jeho návratu.30

Na produkt cestovního ruchu lze také nahlížet jako na „komplex dílčích služeb prodávaných jako komplexní produkt pod společným názvem. Spotřebou vzniká zážitek z pobytu či návštěvy destinace. Charakteristickým rysem produktu je prolínání hmatatelných (hotely, restaurace lázně atp.) a nehmatatelných (atmosféra) složek. (...) Klient musí být k produktu doveden, vytváření produktu je tedy marketingovým procesem ze strany nabídky.“31

Hovoříme-li o regionálním produktu, je to takový produkt, jež vychází z hlavních konkurenčních výhod daného regionu cestovního ruchu. Regionální produkt se odvíjí přirozených předpokladů nebo je výsledkem dodatečných aktivit. Z hlediska komunikace produktu na národní úrovni je důležitý nadregionální produkt. Je jím označován soubor konkrétních regionálních produktů se společným tématem. Jejich propojením vzniká celek vyšší úrovně s vysokým potenciálem pro cestovní ruch. Produkt cestovního ruchu může rozsahem aktivit přesáhnout administrativní hranice států, tyto produkty jsou označovány jako přeshraniční. Jak již bylo dříve zmíněno, za produkt cestovního ruchu může být označena i destinace cestovního ruchu. Na destinaci je pak možno pohlížet jako na kombinaci 2 rovin – fyzické (původní či odvozené předpoklady destinace) a symbolické (očekávání, fantazie, představy).32

1.4.1 Vytváření produktů cestovního ruchu

Úspěšný produkt cestovního ruchu je konkurenceschopný. Předpokladem k jeho úspěchu je dodržování některých zásad, které zmiňují, že produkt by měl být autentický, respektovat jedinečné a odlišné atributy destinace, být vytvářen zdola, je založen na principu spolupráce a partnerství, má měřitelný ekonomický přínos pro danou destinaci, respektuje principy udržitelnosti, je finálním výstupem

30 ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Linde Praha, 2012. s. 442 - 443 31 Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 9. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9- e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx 32 Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 9 - 15. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9- e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx

21 destinace cestovního ruchu a představuje komplexní zážitek návštěvníka destinace. Důležité je, aby produkt vznikal na základě průzkumu trhu, přičemž budou respektovány trendy a inovace, také však preference a očekávání potenciálních návštěvníků. Produkt cestovního ruchu je třeba brát jako logický, dostupný, zároveň variabilní celek, který spojuje společné téma či geografická lokalita. Podstatné je neopomínat roli organizace destinačního managementu, jež by měla mít v marketingu produktu zřetelně vymezenou roli. Další klíčový aspekt při vytváření produktu je koordinace a spolupráce všech „stakeholderů“, tedy všech subjektů cestovního ruchu, podílejících se na vývoji. Je zřejmé, že obstojný produkt také vyžaduje vizi, plán, krátkodobý akční plán a stanovení měřitelných indikátorů, včetně vymezení odpovědnosti účastníků za plnění plánů a cílů. 33 Snažíme-li se o vytvoření kvalitního produktu cestovního ruchu, který bude šetrný a udržitelný, měl by takový produkt uspokojovat potřeby cílového trhu, avšak zároveň přispět k ochraně životního prostředí, zahrnovat a také přispívat místní komunitě, umožnit turistům autentickou zkušenost a dbát na vzdělání místních i turistů.34

1.4.1.1 Úrovně produktu

Často užívaným náhledem na produkt je marketingové pojetí, které vychází z předpokladu, že produkt má pro zákazníka představovat určitou hodnotu, kterou jeho pořízením nebo spotřebou získá. Jsou vymezeny 3 základní úrovně produktu, a to jádro užitku, vlastní produkt (značka, vyhotovení, styl, kvalita, balení aj.) a rozšířený produkt (instalace, podmínky dodání, záruky aj.).35 Dle Kotlera je však nutné uvažovat až o 5-ti úrovních produktu. Tento poznatek rozpracovává Šimková a pro oblast venkovské turistiky, jehož produkt strukturuje následovně: 1. základní produkt (pobyt na venkově, domácí strava aj.) 2. použitý produkt (farma, venkovské stavení, hřiště, bazén, sauna aj.) 3. očekávaný produkt (čistota prostředí, atraktivita venkova, klid aj.) 4. rozšířený produkt (programy pro děti, slevy, stáje pro koně aj.) 5. potenciální produkt (environmentální chování, konzumace biopotravin aj.)36

33 Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 4. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9- e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx 34 Practical Guide for the Development of Biodiversity-based Tourism Products. UNWTO : Madrid, 2011. s. 19 35 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s. 194 36 ŠIMKOVÁ, E. tamtéž. s. 48 - 49

22 Jakubíková v publikaci Marketing cestovního ruchu uvažuje i o jiném pohledu na produkt a člení jej z pohledu zdrojů. Produkt cestovního ruchu tvoří již existující zdroje, které nemohou být dodatečně vytvořeny (přírodní, kulturní nebo historické) a ty, které mohou být vybudovány, přidány či zlepšeny.37

1.4.1.2 Fáze vývoje produktu

Kotler ve své publikaci přistupuje k vytváření produktů cestovního ruchu jako k procesu, skládajícího se z 8 kroků. Postup vytváření produktů je zachycen na obrázku č. 1.

Obr. č. 1 Postup vytváření produktu

Zdroj: KOTLER, P. BOWEN, J. T. MAKENS, J. C. Marketing for Hospitality and Tourism. New Jersey : Pearson Education Ltd., 2006. s. 323. Upraveno.

S podrobnějším a ucelenějším členěním postupu tvorby produktu cestovního ruchu se je možno setkat v Manuálu produktů cestovního ruchu agentury CzechTourism. Postup tvorby se skládá ze 4 hlavních fází. Jsou jimi:

Přípravná fáze. Fáze zahrnuje nápad a nadšení pro věc, provádí se analýza nabídky. Nápad je v této fázi zpracován do podoby projektového záměru, jsou identifikovány unikátní předpoklady destinace, zmapován sekundární potenciál destinace, také je prováděna analýza existujících strategických dokumentů destinace.

Prověřování projektového záměru. Přistupuje se k analýze poptávky, kdy je prováděn průzkum očekávané návštěvnosti destinace. Při následné analýze konkurence jsou porovnávány vlastnosti, kvalita, ceny a koncepce na trhu.

37 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s. 205

23 Při následné SWOT analýze dochází k objektivnímu zhodnocení silných a slabých stránek projektového záměru. V rámci analýzy zainteresovaných skupin jsou stanoveny cíle a kritéria pro zapojení partnerů do projektu, angažují se odborníci na relevantní témata, definují se role a kompetence v projektovém týmu. Také jsou angažováni partneři a nastaven systém interní komunikace mezi nimi. Dochází k určení cílových skupin produktů a vymezení cílů. Je-li to nutné, je na základě výstupů předcházejících částí upraven projektový záměr. Nakonec je zpracována finanční analýza a zajištěny zdroje financování.

Realizační fáze. Produkt je nutno uvést na trh a motivovat poptávku ke spotřebě, k tomu je využíváno marketingového mixu. V této fázi se stanovuje harmonogram realizace, jsou nastaveny finanční toky, určeni nositelé projektu, a také marketingové aktivity pro produkt (včetně distribučních cest a komunikace produktu).

Kontrola a inovace. Jednou vytvořené produkty je nutno neustále inovovat v souladu s trendy a měnícími se požadavky klientů.38

1.4.1.3 Produktové strategie

Nejen při vývoji nového produktu je vhodné použití nástrojů marketingu. Jelikož nutná koncepčnost s sebou přináší potřebu plánování, a tím i vytyčování cílů, je důležité při procesu vytváření nového produktu (výrobku nebo služby) vytvořit jeho určitou strategii. Tuto možnost představují tzv. produktové strategie, které jsou definovány jako způsob dosažení produktového cíle.39

Produktové strategie je možné aplikovat nejen při vývoji produktu, ale i po jeho uvedení na trh. Jedná se tak o strategie pro produkty nacházející se v jakékoliv fázi svého životního cyklu.40

38 Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha : Czech Tourism [cit. 2014-07-15], s. 27. Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9- e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx 39 JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha : Grada, 2008. s. 161 - 162 40 JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha : Grada, 2008. s. 174

24 1.4.1.4 Životní cyklus produktu

Na trhu prochází výrobek v životním cyklu čtyřmi etapami. Jsou jimi zavedení, růst, zralost a úpadek. Jednotlivé fáze mohou být různě dlouhé, to má vliv na tvar křivky, která je ovlivněna i výkyvy v poptávce a obratech. Životní cyklus produktů v cestovním ruchu je značně ovlivněn vlivem módnosti a trendy. Na obrázku č. 2 je zachycen životní cyklus destinace cestovního ruchu, která prochází stejnými etapami, jako jiné produkty.41

Obr. č. 2 Životní cyklus destinace cestovního ruchu

Zdroj: Pásková, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. s. 73 – kompilace z Butler (1980), Noronha (1976), Plog (1973).

1.5 Příhraniční region

Příhraniční regiony znamenají pro regionální rozvoj, označovaný jako nástroj zlepšování socioekonomické úrovně regionů a obcí, určité specifikum. Tyto regiony jsou vystaveny často odlišným problémům a rozvíjí se jinak, než regiony geograficky centrálněji situované.

41 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2012. s.210 - 212

25 Za příhraniční oblasti, někdy také nazývané jako marginální či periferní, jsou označovány regiony hůře dostupné, s rozptýlenou sídelní strukturou a zpravidla horší ekonomickou výkonností. Tuto charakteristiku Jetmar upravuje tvrzením: „Ve srůstající Evropě se mění prostorové a polohové hledisko, tím řada příhraničních regionů ztrácí dřívější okrajovou polohu.“ 42 Jsou to regiony, jež se nacházejí v těsné blízkosti hranic43, kde hraniční linie vyznačuje příslušnost území k jednotlivým státům. Příhraničí slouží jako označení pro oblast ležící při hranici se sousedním státem, ale které zároveň zahrnuje i pohraniční území státu sousedního. Z toho vyplývá významový rozdíl pro termín pohraničí, které označuje území, nacházející se pouze podél státní hranice daného státu.44

1.5.1 Přeshraniční spolupráce

„Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí regionu převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.“ 45 V příhraničních regionech čelí komunity obou pohraničních oblastí podobnými problémy a právě přeshraniční spolupráce, za podpory speciálními finančními nástroji, přispívá k jejich snadnějšímu řešení. „Spolupráce regionů probíhá v mnoha odvětvích – dopravní dostupnost a obslužnost, ochrana životního prostředí, podpora podnikání, aktivity na trhu práce, rozvoj kultury a vzájemných vztahů, vzdělání, školství a sociální péče. Jednou z nejvýznamnějších a nejvíce preferovaných oblastí je rozvoj potenciálu cestovního ruchu.“ 46 Význam cestovního ruchu v regionálním rozvoji upřesňuje Franke: „Cestovní ruch je často uváděn jako selektivní motor ekonomického rozvoje, zejména v regionálním měřítku, a často nepřesně jako lék na řešení nezaměstnanosti.“ Právě pro tuto vlastnost je v mnoha zemích považován za řešení problémů periferních oblastí.47

42 JETMAR, M. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2007. s. 6 43 Hranicí se rozumí linie, které oddělují dva kvalitativně odlišné celky. Mohou být přírodní, umělé, etické či například politické. 44 SCHMIEDTOVÁ, V. Příhraničí. In: Český rozhlas. 2006 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici 45 JIROUŠEK, J. Euroregiony. In: BusinessInfo.cz. 2003 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/euroregiony-1836.html 46 JETMAR, M. tamtéž. s. 6 47 FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. s. 12

26 Na přeshraniční spolupráci lze nahlížet v širším pojetí jako na jakoukoliv kooperační interakci mezi subjekty z území rozkládajících se na obrácených stranách hranice. V užším pojetí přeshraniční spolupráce označuje aktivity podpořené prostředky politické a sociální soudržnosti Evropské unie, jež směřují k rozvoji přeshraničních, především ekonomických a sociálních vazeb.48

Hlavním cílem přeshraniční spolupráce je snížení dopadu hranic jako správních, právních a fyzických překážek, řešení společných problémů a využití jejich doposud nevyužitého potenciálu. Zlepšení je dosaženo prostřednictvím společného řízení programů a projektů, vzájemné důvěry a porozumění. Přeshraniční spoluprací jsou řešeny otázky, k nimž patří podpora podnikání (především malých a středních podniků, které v marginálních oblastech zabezpečují možnost zaměstnání, a tím brání vylidňování území 49 ), společný management přírodních zdrojů, podpora vazeb mezi městskými

1.5.1.1 Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESUS)

ESUS umožňuje uskutečnění spolupráce vytvářením přeshraničních seskupení s právní subjektivitou, však bez nutnosti podpisu mezinárodních dohod a jejich ratifikace národními parlamenty. „Smyslem evropského seskupení pro územní spolupráci je usnadnit a podpořit přeshraniční nebo mezinárodní spolupráci mezi jeho členy za výhradním účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti.“ Spolupráce musí probíhat mezi 2 a více členskými státy Evropské unie. V české legislativě je o ESUS pojednáváno v zákoně 154/2009 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.50

1.5.1.2 Euroregiony

Funkčními celky v příhraničních oblastech státu jsou euroregiony. V České republice se euroregiony začaly vytvářet počátkem 90. let 20. st.. Cílem spolupráce mezi 2 a více státy Evropské unie je podpora zájmů oblasti, zasazení

48 JETMAR, M. tamtéž. s. 7 49 LEDNICKÝ, V. Úloha malých a středních podniků v příhraničí Č eské republiky. In Sborník referátů z mezinárodního kolokvia Strategie rozvoje MSP v marginálních příhraničních oblastech. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, 2006. s. 83 50 ESUS. MMR. [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.mmr.cz/cs/Evropska- unie/Kohezni-politika-EU/ESUS

27 o uzavření mezivládních dohod směřujících k závazné přeshraniční spolupráci, předávání zkušeností a znalostí atd.51

1.5.2 Financování evropské přeshraniční spolupráce

Hlavní nástroj realizace kohezní politiky 52 představují fondy Evropské unie, které jsou odrazem principu solidarity členských států. Regionální politika Evropské unie je naplňována strukturálními fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj – ERDF a Evropský sociální fond – ESF), určenými pro znevýhodněné a chudší regiony a fondem soudržnosti (FS), který je určen pro chudší státy. Stanovené cíle regionální politiky, kterými jsou konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce umožňují dotační podporu projektů a programů. Přeshraniční spolupráce na úrovni NUTS 3 – kraje, je podporována v rámci cíle 3 – evropská území spolupráce, usilujícího o přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů.53

1.5.2.1 OP Přeshraniční spolupráce ČR – Svobodný stát Bavorsko

Dotačním územím pro tento operační program jsou české kraje (Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský) a německé zemské okresy a statutární města.

Operační program vymezuje dvě hlavní prioritní oblasti: 1. Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě 2. Rozvoj území a životního prostředí

První prioritní oblast je dále členěna do sektorů: hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru; cestovní ruch, volný čas a rekreace; profesní vzdělání a trh práce; výchova a všeobecné vzdělání, věda, výzkum, kultura, zdravotnictví, sociální péče, civilní ochrana a ochrana před katastrofami; sítě. Druhá sledovaná oblast „Rozvoj území a životního prostředí“ je rozdělena na: životní prostředí a ochrana přírody; územní plánování a rozvoj venkovského prostoru; doprava; informace a komunikace.

51 Základní údaje. Euroregion Nisa. 2012 [cit. 2014-07-21]. Dostupné z internetu: http://www.ern.cz/index.php?D=245 52 Kohezní politika označuje evropskou politiku hospodářské a sociální soudržnosti 53 Informace o fondech EU. Strukturální fondy. [cit. 2014-07-22]. Dostupné z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU

28 Strategickým cílem pro rok 2007 – 2013 byl stanoven „další rozvoj česko- bavorského příhraničí jako společného a perspektivního životního, přírodního a hospodářského prostoru, posílení konkurenceschopnosti česko-bavorské příhraniční oblasti a zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele.“ Byly dále vymezeny 2 specifické cíle, a to „Zajištění trvale udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje“, který měl být naplněn první prioritní osou, a „Vytváření základních předpokladů trvale udržitelného rozvoje“ , plnění zajištěno prioritní osou č. 2.

Řídícím, certifikačním i auditorním orgánem operačního programu je Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie.

29 2 Analytická část

Předmětem této části diplomové práce je zpracování analýzy regionu Tachovsko. Její první kapitoly jsou věnovány vymezení regionu a analýze cestovního ruchu v oblasti, dále je analyzována podpora cykloturistiky v České republice, cykloturistika v regionu, uvedeny jsou výsledky kvalitativního výzkumu a v závěru je zpracována SWOT analýza.

2.1 Vymezení analyzovaného regionu

Region Tachovsko patří mezi příhraniční regiony České republiky a společně s regionem Stříbro zabírá území bývalého správního okresu Tachov. Region se nachází v západní části Plzeňského kraje. Sousedními okresy Tachova jsou, na území kraje, okres Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice. V severní části hraničí region Tachov s okresem Karlovarského kraje – Chebem. Západní hranici tvoří státní hranice s SRN. V příloze č. 1 jsou uvedeny okresy Plzeňského kraje. Území okresu Tachov zachycuje obr. č. 3. Základní informace o kraji a okresu jsou uvedeny v tabulce č. 1 a 2.

Tab. č. 1 – Základní informace o Plzeňském kraji Celková rozloha 7 561 km2 Počet obyvatel k 01.01.2012 573 634 Počet obyvatel na km2 76 Počet obcí s rozšířenou působností 15 Počet obcí s pověřeným obecným úřadem 35 Počet obcí celkem 501 Míra registrované nezaměstnanosti 7,31% Podíl kraje na HDP ČR 5,5% Přirozené centrum kraje Plzeň - 30% obyvatel kraje Statistická jednotka území NUTS II Jihozápad Zdroj: Základní informace o kraji. Plzeňský kraj [online]. [cit. 2014-08-30]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/kategorie/plzensky-kraj, Plzeňský kraj. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-08-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajenejnovejsi/xp, zpracování vlastní

30 Obr. č. 3 - Okres Tachov

Zdroj: Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_ tachov_k_1_1_2008_/$File/Tachov.giv

Tab. č. 2 – Základní informace o regionu Tachov Celková rozloha 1 379 km2 - 18,2% rozlohy kraje Počet obyvatel 53 125 Počet obyvatel na km2 38,5 Počet obcí s rozšířenou působností 2 Počet obcí s pověřeným obecným 5 úřadem Počet obcí 51 Míra registrované nezaměstnanosti 10,68% Přirozené centrum regionu Tachov Zdroj: Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2012. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-08-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8E001797D6/$File/4032130101.pdf, zpracování vlastní

31 2.2 Tachovsko z pohledu regionálního rozvoje a cestovního ruchu

Příhraniční region Tachovsko se dlouhodobě potýká s četnými problémy, jež mají dopad na jeho rozvoj. V letech 2010 – 2013 byl region označen za hospodářsky slabý, od roku 2014 již mezi problémové ř azen není. Slabiny regionu spočívají mimo jiné v jeho nízkém osídlení, nízké vzdělanosti, absenci institucí vyššího vzdělání v regionu, nízkým počtem pracovních míst i vysokou nezaměstnaností.

Region Tachovsko z pohledu cestovního ruchu tvoří součást turistické oblasti Tachovsko – Stříbrsko, která je součástí turistického regionu Západočeské lázně, avšak spadá do Plzeňského kraje. 54 Území regionu disponuje podprůměrnou hustotou památek, ale jedná se o území s vysokým rozvojovým potenciálem cestovního ruchu. Cestovní ruch je dlouhodobě označován za jednu z rozvojových priorit oblasti, jemuž je přiřazen aktuálně pouze 15% význam. Významná a pro region charakterizující je možnost přeshraniční spolupráce s přilehlým příhraničním regionem SRN v oblasti Hornofalckého lesa – okresem Tirschenreuch. Návštěvnost regionu je zatím nízká. Důvod této skutečnosti je přisuzován nízkému povědomí turistů o zajímavostech a možnostech, které region nabízí.55

V regionu existující rada cestovního ruchu přizývá k jednání o cestovním ruchu a rozvojových aktivitách i oblasti, jež ze správního, tak i geografického hlediska, přesahují vyznačené hranice regionu. Území Tachovska je vymezeno na severu městem Broumov – hranice Plzeňského/Karlovarského kraje, nejvýchodněji začleněnou oblastí je oblast Planá, ovšem do jednání již nebývá přizýváno město Kočov, které leží téměř v jedné ose na jih od Plané. Oblast města Bor, tvoří pomyslnou jihovýchodní hranici, na jihu je hraničním městem Přimda. Západní hranice regionu je totožná s linií státní hranice. Důležitou roli v dění cestovního ruchu má CHKO Český les, území rozprostírající se na podstatné části regionu

54 Tachovsko - Stříbrsko - Turistická oblast. RIS [online]. [cit. 2014-08-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/zapadoceske- lazne/tachovsko-stribrsko/ 55 Analýza příhraničního regionu Český Les - sever a Český Les - jih z pohledu potřeb rozvoje cestovního ruchu, Tachov : REVIS, 2006. s. 32 – 80.

32 Tachovsko. Pro akt spolupráce je nutná koordinace činností místních akčních skupin, ty fungují na principu spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na místní úrovni. MAS disponují možností čerpání dotací, a to díky programu LEADER. V oblasti území Českého lesa působí MAS Český les a MAS Zlatá cesta. Mapa všech akčních skupin na území Plzeňského kraje je zobrazena v příloze č. 2. Cestovní ruch v regionu Tachovsko je koordinován a rozvíjen především díky aktivitám MAS Zlatá cesta a zřízenou příspěvkovou organizací města Tachova – REVIS.

2.2.1 REVIS56

Vzdělávací středisko REVIS je příspěvkovou organizací města Tachova. Jeho založení bylo iniciováno zejména potřebou zvýšení vzdělání a kvalifikace místních obyvatel a může být označen za splněný záměr vytýčený v rámci programu rozvoje z roku 2003. Instituce byla založena v roce 2004.57 Středisko se sídlem nedaleko centra města směřuje své aktivity převážně na vzdělávací kurzy 58 , profesní školení apod., k nabídce služeb však patří i nabídka sportovních kurzů, prostory posilovny či aktivity pro seniory. V budově střediska je poskytováno ubytování – k dispozici je 10 vybavených dvoulůžkových pokojů.

2.2.2 MAS Zlatá cesta

Mas Zlatá cesta působí v regionu od roku 2006. Vznikla za účelem rozvoje aktivit pro zkvalitňování života obyvatel i návštěvníků Tachovska. Mezi nejvýznamnější projekty MAS Zlatá cesta patří dokončená cyklotrasa č. 2171 z Tachova na Silbehütte a projekt REVIS. MAS Zlatá cesta docílila uzavření rámcové smlouvy o spolupráci MAS Český Západ, MAS Vladař a partnerské smlouvy se zástupci regionu Bärnau. Spolupráce MAS Zlatá cesta a Český Západ zahrnuje spolupráci v oblasti rozvoje venkovského cestovního ruchu, vytváření a rozvoj produktů v oblasti cestovního ruchu a kultury, rozvoj geoturistiky a péče o přírodní a kulturní památky v rámci

56 REVIS [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.revis-tachov.cz 57 Historie. REVIS [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.revis-tachov.cz/historie-o- nas.html 58 ve školním roce 2014/2015 jsou v nabídce večerní kurzy Anglického, Německého, Francouzského jazyka, anglické konverzace, počítačové kurzy – tvorba webových stránek pro začátečníky, práce s PC individuální kurz; sportovní kurzy Aby záda nebolela, Jóga

33 Česko - Bavorského geoparku. S MAS Vladař došlo k ustanovení destinačního managementu venkovského cestovního ruchu. 59 Velká pozornost je věnována aktivitám přeshraniční spolupráce. MAS Zlatá cesta spolupracuje na německé straně s regionem Bärnau. Spolupráce je zaměřena zejména na sportovně- rekreační a kulturní aktivity. K úspěšně realizovaným projektům patří realizace cyklotrasy č. 2171 z Tachova do Silberhütte, v oblasti kultury se jedná o Tachovské slavnosti nebo objevování historické Zlaté cesty (oblast Pelnolec/Bärnau). Aktuálně MAS Zlatá cesta pracuje na projektu regionálního destinačního managementu venkovského cestovního ruchu Zlatá cesta

2.2.2.1 Program LEADER

MAS Zlatá cesta je od roku 2007 zapojena a využívá možností programu LEADER ČR, který je financován ze státního rozpočtu. Jedná se o investiční program, který je určen pro MAS působící v území s hustotou osídlení maximálně 120 obyvatel/km2 a 10 000 - 100 000 obyvateli. MAS jsou místními iniciačními a řídícími orgány, provádějí administrativní činnosti spojené s příjmem, výběrem a kontrolou projektů ve svém mikroregionu. Aktuálně je v rámci programu možno žádat o dotace k programům „Cesty k modernizaci zemědělských podniků“, „Cesta k rozvoji a obnově vesnic“ či „Cesta ke zlepšení občanské vybavenosti“.60

Pro roky 2013 a 2014 vyhlásilo MAS grantový program na podporu spolkové, volnočasové a sportovní č innosti NNO. Celkové množství rozdělovaných prostředků bylo 40 000 Kč/rok (5 000 Kč/projekt). 61 Seznam projektů realizovaných v rámci programu LEADER 2007 a Grantového programu jsou k nalezení na www.zlatacesta.cz/realizovane-projekty.html.

MAS Zlatá cesta je partnerem projektů „Průvodci krajinou Plzeňského kraje“, „Rozhledna Tachov Vysoká“ (otevření je plánováno na podzim roku 2014), „Úprava hlásky Havran na veřejnou rozhlednu“ (rozhledna byla slavnostně otevřena 14. 6. 2014).

59 MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-11]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz 60 Výzva č. 7 - aktuální. MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/vyzva-c-7-aktualni.html 61 Grantový program MAS Zlatá cesta, o. p. s. MAS Zlatá cesta [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://www.zlatacesta.cz/grantovy-program.html

34 2.2.2.2 Destinační management venkovského cestovního ruchu Zlatá cesta

Dobou realizace projektu je leden 2014 až červen 2015. Německým partnerem se stala Via Carolina, e.V. Projekt má koordinací subjektů cestovního ruchu vést k zefektivnění, zlepšení kvality a rozšíření nabídky turistických služeb, zatraktivnění lokality pro návštěvníky a vytvoření nových pracovních míst. Cílem projektu je naplňování strategie lokálního cestovního ruchu v návaznosti na vyšší strategie, spolupráce a koordinace zapojených subjektů cestovního ruchu, společný marketing, zvýšení atraktivity regionu, včetně jeho ekonomické situace a upevnění přeshraniční spolupráce s vlivem na vytvoření nových pracovních příležitostí. Celkový rozpočet projektu činí 152 650 EUR, z toho dotační sazba činí celkem 77,9%. Finanční plán je uveden v příloze č. 3.

V ČR budou realizovány v rámci projektu tyto aktivity: webová prezentace regionu, regionálních produktů CR, koordinace a aktualizace webu (vč. rezervačního systému), zmapování primární nabídky CR, doplnění páteřní cyklostezky č. 2171. Plánované je označení, odbočky pro bikery, označení QR kódy, vyznačení historické Zlaté cesty v terénu, dvojjazyčný česko-německý bedekr, 2 informační skládačky o regionu, marketingové a informační materiály, proškolení aktérů CR o úkolech destinačního managementu, Česko – bavorský lyžařský běh, cyklistická jízda „Král Českého lesa“, zajišťování a koordinace činností prostřednictvím projektových manažerů. 2.2.3 Strategický rozvoj regionu Tachovsko

Region Tachovsko se dlouhodobě zaměřil na koordinaci rozvojových aktivit. Výsledkem jsou základní střednědobé a dlouhodobé strategické dokumenty, jež byly zpracovány. Důležitými dokumenty pojednávající o rozvoji území regionu Tachovsko nebo do jeho rozvoje zasahující, jsou (zohledněn je především cestovní ruch): PRoMT – Program rozvoje města Tachova (2003), PRoMT – Program rozvoje města Tachova II (2014 – 2020), Strategický marketing města Tachova (2006), Analýza příhraničního regionu Český Les – sever a Český Les – jih (2006), Plán péče o NCHKO ČESKÝ LES – turistika a rekreace (2003).

35 2.2.4 Interní členění regionu62

Ze správního hlediska tvoří region 1 obvod ORP Tachov, obce obvodu se dále člení podle příslušnosti k OÚ na Tachov, Planá, Bor. V rámci rozvojových aktivit jsou obce Tachovského regionu účelově členěny do 3 zón. První z nich tvoří město Tachov a osady s 12 825 obyvateli, druhá zóna čítá 11 obcí (4 012 obyvatel), ve třetí zóně v 15 obcích žije celkem 17 713 obyvatel. Rozčlenění regionu zachycuje mapa v příloze č. 4.

2.2.5 Město Tachov

Přirozené centrum regionu tvoří město Tachov, jež pro účely rozvoje města, potažmo regionu, zpracovalo strategický dokument s názvem PRoMT II – Program rozvoje města Tachova 2014 – 2020, navazující na PRoMT I z roku 2003.

2.2.5.1 Priority pro rok 2014 – 2020

Globálním cílem města Tachova je jeho budování pro spokojený život jeho obyvatel a přívětivé město pro návštěvníky. Město má pro současné období vymezeno celkem pět priorit: 1. Rozvoj a péče o občanskou společnost a lidské zdroje (váha 35%) 2. Péče o životní prostředí, majetek města a jeho udržitelnost (25%) 3. Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií (15%) 4. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu a marketing města (15%) 5. Rozvoj a stabilita místních podnikatelských aktivit (10%)63

Priorita č. 4 přináší cíl zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě města. Město plánuje výrazně se podílet na ustanovení Destinačního managementu cestovního ruchu „Zlatá cesta“. Město bude usilovat o zvýšení vhodných ubytovacích kapacit pro cestovní ruch, vytvoření nových pracovních míst ve službách cestovního ruchu i úzkou spolupráci s partnery v destinačním managementu.64 Tyto cíle jsou stručně charakterizovány v tabulce č. 3.

62 PRoMT - Program rozvoje města Tachova, Tachov : Město Tachov, 2003. s. 17. 63 PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 12. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db 64 PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 140 – 141. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db

36 Tab. č. 3 - Seznam opatření k naplnění cílů priority č. 4 Číslo Činnosti opatření opatření 1 Kompletace, rozvoj a zkvalitňování areálu pro sport a rekreaci v souladu s územním plánem a zpracovanými rozvojovými dokumenty. 2 Podpora obnovy, údržby a využití kulturně – historických a technických památek a přírodních atraktivit nadregionálního charakteru 3 Podpora budování a zkvalitňování služeb pro cestovní ruch, rozvoj informačních systémů 4 Podpora tvorby nových produktů a podpora investic do ucelených produktů CR 5 Budování a trvalá obnova cyklistických, pěších a lyžařských tras a stezek s propojením na stávající i budovanou síť v SRN 6 Budování a trvalá obnova veřejných ploch pro odpočinek a rekreaci v režimu denního využití 7 Rozšíření a zintenzivnění přeshraniční spolupráce, vč. výrazného podílení se na ustavení a provozu Destinačního managementu cestovního ruchu „Zlatá cesta“ Zdroj: PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 140 – 141. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_ get.php?id=13078&type=db, zpracování vlastní

2.2.5.2 Hospodaření města Tachov

Rozpočet města je provázán se státním rozpočtem. 50 – 60% příjmů tvoří daňové příjmy. O nedaňových a kapitálových příjmech rozhoduje rada města a zastupitelstvo. Nástroj, který může obec ovlivnit, jsou místní poplatky. Město dále disponuje příjmy ze tří skupin dotací (příspěvky na činnost, průtokové dotace, dotace na investiční akce). Výdaje města tvoří výdaje provozní a kapitálové. 65 Přehled o hospodaření města, jeho meziroční srovnání, výdaje na cestovní ruch a porovnání rozpočtů s vybranými konkurenčními městy jsou uvedeny níže.

65 PRoMT II - Program rozvoje města Tachova 2014 - 2020. Město Tachov [online]. 2013. s. 24. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.tachov-mesto.cz/file_get.php?id=13078&type=db

37 Tab. č. 4 Hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013 Rok Příjmy (Kč) Výdaje (Kč) Přebytek/schodek 2000 130 633 200 153 391 900 -22 758 700 2001 159 020 190 161 976 840 -2 956 650 2002 148 096 120 162 790 770 -14 694 650 2003 230 971 260 226 722 120 4 249 140 2004 252 796 570 279 120 220 -26 323 650 2005 239 206 630 224 071 200 15 135 430 2006 257 886 560 261 911 530 -4 024 970 2007 279 938 690 260 567 950 19 370 740 2008 293 558 140 276 616 610 16 941 530 2009 320 189 800 341 453 840 -21 264 040 2010 354 518 520 333 291 920 21 226 600 2011 320 299 410 367 890 840 -47 591 430 2012 273 198 480 266 841 250 6 357 230 2013 298 562 034 248 107 786 50 454 248 Zdroj: Tachov. Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

Obr. č. 4 - Příjmy a výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013

Zdroj: Tachov. Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

38 Obr. č. 5 - Výsledky hospodaření města Tachova v letech 2000 – 2013

Zdroj: Tachov. Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

Tab. č. 5 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013 Investiční výdaje Investiční výdaje Rok Rok města celkem (Kč) města celkem (Kč) 2000 55 582 620 2007 40 836 650 2001 43 079 030 2008 36 342 790 2002 44 489 570 2009 66 624 840 2003 29 241 340 2010 51 980 540 2004 72 773 190 2011 88 408 950 2005 54 269 960 2012 56 423 580 2006 92 092 300 2013 30 517 255 Zdroj: Tachov. Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

39 Obr. č. 6 - Investiční výdaje města Tachova v letech 2000 – 2013

Zdroj: Tachov. Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/560715-tachov, zpracování vlastní

Tab. č. 6 - Příjmy konkurenčních měst Tachova v letech 2009 – 2013 (v Kč) Město Roční Rok příjem 2009 2010 2011 2012 2013 Domažlice Celkem 321189390 459011770 610065480 393520910 270665432 Dotační 139184490 208499750 152082720 81034410 52429331 Jindřichův Celkem 543790920 700638010 627562440 423662560 474255289 Hradec Dotační 187854600 332941530 264294310 55158610 69274165 Klatovy Celkem 550080130 541891870 577223860 429766560 457155177 Dotační 251287310 232855540 272423430 95042450 79313528 Sokolov Celkem 655256750 713157940 608498570 505289140 559515555 Dotační 238553810 318595770 220949830 98201840 114211960 Tachov Celkem 320189800 354518520 320299410 273198480 298562034 Dotační 123300460 156772670 113220380 69579570 76513409 Zdroj: Rozpočet obcí [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní

40 Obr. č. 7 - Srovnání příjmů konkurenčních měst