Dějiny Města Litovle (Od Nejstarších Dob K Současnosti/2010)

Dějiny města Litovle (od nejstarších dob k současnosti/2010)

Autorský kolektiv pod vedením

Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie

Předpokládaný rozsah: max. 700 normostran textu (včetně seznamu pramenů a literatury, cizojazyčného resumé) + 50 stran obrazových příloh vložených do textu

Nástin obsahové struktury:

1. kapitola PdF UP Olomouc 2. kapitola FF UP Olomouc

3. kapitola FF UP Olomouc

4. kapitola Státní okresní archiv Olomouc

5. kapitola Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc

6. kapitola Státní okresní archiv Olomouc

7. kapitola FF UP Olomouc,

8. kapitola FF UP Olomouc

Státní okresní archiv Olomouc

9. kapitola FF UP Olomouc

c., FF UP Olomouc

FF UP Olomouc

10. kapitola FF UP Olomouc

11. kapitola

1. exkurz: Literární tvorba v Litovli (od 19. století do současnosti)

FF UP Olomouc

2. exkurz: Sportovní život v Litovli (od 19. století do současnosti)

Olomouc

3. exkurz: Přidružené obce k Litovli (stručný nástin)

Ikonografie, výběrový seznam pramenů a literatury:

Litovel

Resumé ve třech jazycích (angličtina, němčina, ruština)

(zajistí odborní překladatelé z Katedry aplikované lingvistiky

FF UP Olomouc)

Přehled kapitol, jejich obsah, seznam odborné literatury a pramenných materiálů ke studiu a zpracování – pracovní verze

(jednotlivé kapitoly mají velmi různorodý pramenný materiál ke zpracování - podle povahy tématu, časového období, dochovalosti a přístupnosti zdrojů, stavu archivního zpracování apod.)

1. kapitola

Krajina Litovelského Pomoraví jako kulisa historického vývoje města Litovle

Celkový počet stran: 10

Návrh struktury textu

Biogeografická charakteristika krajiny v okolí Litovle

Geologický vývoj širšího okolí Litovle

Pedologické poměry

Sonda do historického vývoje anastomózní říční sítě na Litovelsku

Selské hráze a povodně

Stručná historie vývoje lužních lesů Litovelska na příkladu Národní přírodní rezervace Vrapač a Přírodní rezervace Bahna

Stručná historie a environmentální důvody vzniku CHKO Litovelské Pomoraví v r. 1990

Současnost CHKO Litovelské Pomoraví – mezinárodní význam oblasti a diskuse o potenciálním národním parku

Poznámka: poslední dva oddíly textu (vznik a současnost CHKO) mohou býtve struktuře plánované knihy umístěny i separátně.

Zdroje a analýzy dat

Pro získání podkladů o zpracování textů budou kromě citované literatury využity tyto zdroje : Historické mapy a fondy ze Zemského archivu v Opavě, pobočka Janovice; kolmé letecké snímky studovaného území z let 1938, 1953, 1990 a 2006; data z lesních hospodářských

4 plánů z archivu Ústavu hospodářské úpravy lesů (ÚHÚL) Brandýs nad Labem, pobočka Olomouc, nepublikované materiály z archivu Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví a nepublikovaná data z vlastního archivu autora.

Literatura

ANONYMUS 1992 : Vyhláška MŽP ČR č.395/1992 Sb. o zřízení CHKO Litovelské Pomoraví.

BUČEK A., LACINA J., 1999 : Geobiocenologie II. (Skriptum). Brno, MZLU, LDF : 240.

Bureš S., Machar I., 1999: Litovelské Pomoraví. Invence, Litomyšl, 135 stran. ISBN 80-86143- 14-7

CULEK M., 1996 : Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma : 347.

DISTER E. et al.,1990 : Water Management and Ecological Perspectives of the Upper Rhines Floodplains. In: Regulated revers : Research and management, vol.5 :1-15.

GUTZWEILER A., WENGER E.L., ZINKE A., 1990 : Present situation of the European floodplain forest. In: Forest Ecology and Management, Amsterodam, 33/34 (1990): s. 5 – 12.

HAVLÍČEK P., PEŠKA J., 1992 : K osídlení dun soutokové oblasti Moravy s Dyjí. Jižní Morava, 28 : 239-245.

HORÁK J., 1992 : Vývoj geobiocenóz lužních lesů v době poledové a vliv hospodářské činnosti na lužní lesy. In : ANONYMUS, Projekt trvale udržitelného vývoje Dolního Pomoraví. Brno, Ústav pro živ. prostř. : 36 – 41.

HOŠEK E., 1981 : Průzkum dlouhodobého vývoje lesních porostů v prostoru navrhované SPR Malá voda a Vrapač. Olomouc, Okresní středisko pam. péče a ochr. přírody : 29.

HOŠEK E., 1985 : Dlouhodobý vývoj lesů v prostoru chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Olomouc, Okresní středisko pam. péče a ochr. přírody : 92.

JANKOVSKÁ V., 2001 : Řeka a niva v minulosti – komunikační a životní prostředí fauny a člověka. In : KVĚT R., ŘEHOŘEK V. eds. Niva z multidisciplinárního pohledu. Brno, Sborník abstrakt ke 4. semináři 10.10.2001 v Geotestu v Brně : 41 – 42.

JINDROVÁ M., 1991 : Změny toku Moravy a využití země v 19. a 20. stol. mezi Mladčí a Olomoucí. Diplomová práce, Universita Palackého, Olomouc : 62.

KILIÁNOVÁ H., 2001 : Hodnocení změn lesních geobiocenóz v nivě řeky Moravy v průběhu 19. a 20. století. Disertační práce, FLD MZLU Brno : 116 + příl.

KIRCHNER K. et al. 1999 : Studium a modelování antropogenního ovlivnění říční sítě v Národní přírodní rezervaci Vrapač. Brno, Ústav geoniky ČAV : 60 + příl.

KLIMO E., HAGER H., eds. 2001 : The Floodplain Forests in Europe: Current Situation and Perspectives. European Forest Institute, Research Report 10. Brill, Leiden, Boston, Koln, 2001 : 267.

KREJČÍŘ M., 1959 : K historii lužních lesů v okolí Kroměříže. In: Věstník muzea v Kroměříži, 3 (1959) : 29-35.

KVĚT R., ŘEHOŘEK V. eds., 2001 : Niva z multidisciplinárního pohledu. Brno, Sborník abstrakt ke 4. semináři 10.10.2001 v Geotestu v Brně : 137.

LACINA J., 1999 : Geobiocenologická studie zájmového území. In : KIRCHNER K. et al. 1999 : Studium a modelování antropogenního ovlivnění říční sítě v Národní přírodní rezervaci Vrapač. Brno, Ústav geoniky ČAV : 40 – 43.

Machar I., 1996 : Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Invence, Litomyšl, 23. ISBN 80-902052-4-0

MACHAR I., 2001 : Krajinně-ekologická studie lužních lesů Litovelského Pomoraví. Disertační práce. Brno, Ústav ekologie lesa LDF MZLU : 155 + příl.

Machar I., 2008: Historical development of floodplain forests in the Upper Moravian Vale (Vrapač National Nature Reserve, Czech Republic). Journal of Forest Science, 54 (9): 426-437.

Machar I., 2008 : Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area. In: Klimo E., Hager H., Matić S., Kulhavý J. (eds.), Floodplain forests of the temperate zone of Europe. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy: 396-404. ISBN 978-80-87154-16-8

Machar I., 2009: The history of the floodplain forests and the benefits of understanding this one for conservation nature in the floodplain. Příroda, 28:123-140. ISSN 1211-3603

MEZERA A., 1958 : Středoevropské nížinné luhy II. Praha, ČSAZV v SZN.

MONTÁGOVÁ E., 1998 : Návrh plánu péče o NPR Vrapač. Diplomová práce, Brno, Ústav les. bot., dendrol. a geobioc. LDF MZLU : 74 + příl.

NOVOTNÝ G., 2000 : Pastva hospodářských zvířat v lesích českých zemí v minulosti. In: Brno, Veronika, XIV, 14.zvláštní číslo : 7.

NOŽIČKA J., 1957: Přehled vývoje našich lesů. Praha, SZN : 459.

OPRAVIL E., 1983 : Údolní niva v době hradištní (ČSSR – povodí Moravy a Poodří). Brno, Studie AÚ ČSAV, XI/2 : 46.

OPRAVIL E., 1999 : Vývoj životního prostředí v údolní nivě řeky Moravy v Hornomoravském úvalu v holocénu. Mscr.: 20 + příl.

OTRUBA J., 1928 : Příspěvek ku poznání kvartérní květeny v okolí Olomouce. In: Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní 25: 237 – 250.

PENKA M. et al., 1985 : Floodplain forest ecosystems I. Efore Water Management Measures. Praha/Amsterdam, Academia/Elsevier : 466.

PENKA M. et al., 1991 : Floodplain forest ecosystems II. After Water Management Measures. Praha/Amsterdam, Academia/Elsevier : 629.

PIŠÚT P., ČEJKA J., 2000: Mäkkýše ukazujú, jako vznikal lužný les. In: Živa, časopis pro biologickou práci, XLVIII, 2000, 2: 80-83.

POLÁČEK L., 1999 : Prehistory and history of floodplain. In : Šeffer J., Stanová V., eds. Morava River Floodplain Meadows. Importace, Restoration and Management. Bratislava, Daphne : 25 – 36.

POPRACH K., 2000 : Plán péče o NPR Vrapač na období 2002 – 2011. Litovel, Správa CHKO Litovelské Pomoraví, nestr.

PRUDIČ Z., 1982 : K dávné minulosti lužních lesů jižní Moravy. In : Lesnická práce, 61 : 272 – 274.

PUTÍK A., 1984 : Historický průzkum vegetace SPR Jiřina. In : Bohemia centralis, 13 : 201 – 214.

RYBNÍČEK K., 2001 : Současný stav poznatků o přírodní historii říčních niv ČR v nejmladším kvartéru. In : KVĚT R., ŘEHOŘEK V. eds. Niva z multidisciplinárního pohledu. Brno, Sborník abstrakt ke 4. semináři 10.10.2001 v Geotestu v Brně : 45 – 46.

ŘEHOŘEK V., 2001 : Jak je to s původností společenstev tvrdého luhu (nejen na soutoku Moravy a Dyje) ? In : KVĚT R., ŘEHOŘEK V. eds. Niva z multidisciplinárního pohledu. Brno, Sborník abstrakt ke 4. semináři 10.10.2001 v Geotestu v Brně : 71 – 72.

SIMON J. et al., 2007 : Přírodní modely bohatě strukturovaných lesů. In : VACEK S., SIMON J., REMEŠ J. et al. Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů. (Monografie). Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce :147 – 188.

SIMON J., 2008 : Strategie lesnického managementu v CHKO Litovelské Pomoraví. In : KULHAVÝ J. – MENŠÍK L. eds. Lužní lesy – obhospodařování z pohledu udržitelného rozvoje. Sborník příspěvků z výzk. zám., Brno, MZLU : 16 – 17.

ŠINDLAR M. et al. 2003 : Problematika plavené dřevní hmoty v CHKO Litovelské Pomoraví. Býšť : nestr.

RULF J., 1994 : Pravěké osídlení střední Evropy a niva. In: BENEŠ J., BRUNA V. eds. Archeologie a krajinná ekologie. Most, Nadace Projekt sever : 55-64.

TICHÝ R., 1977 : Některé poznatky z neolitického sídliště u Mohelnice na Šumpersku. Severní Morava 33 : 30 – 34.

VACEK S., 2003 : Minimum area of forest left to spontaneous development in protected areas. Journal of Forest Science, 49, 2003 (8) : 349-358.

VAŠÍČEK F., PRAX A., 1983 : Přímá analýza gradientů prostředí a vegetace v jihomoravském lužním lese. In: Lesnictví, 29, LVI : 467 – 480.

VERA F.W.M., 2000 : Grazing Ecology and Forest History. Cambridge, CABI Publishing : 506.

VRŠKA T., HORT L., 2003 : Zásady názvosloví při hodnocení „přirozenosti“ lesních porostů. Agentura ochr. přír. a kraj. ČR, pracov. Brno, nestr.

VRŠKA T. et al., 2006 : Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v ČR. Svazek II : Lužní lesy – Cahnov - Soutok, Ranšpurk, Jiřina. Praha, Academia : 214 + příl.

ZLATNÍK A., 1968 : Teoretická kritéria pro výběr a rozlohu chráněných území. Českoslov. Ochr. Prír., Bratislava : 31 – 42.

2.kapitola

Archeologie na Litovelsku

Celkový počet stran: 70

Anotace:

Litovelsko patří mezi regiony s intenzivním archeologickým výzkumem. Vhodné přírodní podmínky lákaly již od počátku naše předky k usazení. Nejstarší stopy pobytu lidí zde evidujeme tak již ve starší době kamenné (paleolitu). Kromě několika loveckých stanic zde byla objevena i jedna z nejvýznamnějších paleolitických evropských památek - Mladečské jeskyně. Velmi intenzivní osídlení sledujeme i v období mladší a pozdní doby kamenné (neolitu a eneolitu). Sídliště nejstarších zemědělců byla dokumentována například v Chořelicích, Cholině či Dubčanech. Samotná Litovel byla osídlena zřejmě až v době bronzové. Z období mladší doby bronzové máme na území města dnes evidováno například pohřebiště se žárovými hroby. Litovelsku se nevyhnuli ani Keltové, Germáni či nejstarší Slované. Mezi unikátní nálezy z tohoto protohistorického období, přesněji z 5. století n.l., patří nález hrobu se zlatými šperky z Nasobůrek. Archeologické výzkumy dokládají, že zdejší region byl osídlen slovanským obyvatelstvem ještě před prvními historickými zprávami o jednotlivých obcích a městu v písemných pramenech. Archeologické výzkumy také napomáhají interpretovat některé jevy ze středověké či novověké historie města Litovle a jejího blízkého okolí.

Struktura kapitoly:

1. Vymezení sledovaného území a popis jeho přírodních podmínek

2. Dějiny archeologických výzkumů na Litovelsku

3. Starší a střední doba kamenná

4. Mladší a pozdní doba kamenná

5. Doba bronzová

6. Starší doba železná

7. Protohistorické období

8. Raný středověk

9. Archeologie středověkého a novověkého města a jeho zázemí

Harmonogram archeologické práce:

1. Inventarizace a konzervace movitého nálezového materiálu

– výběr a převezení materiálu z depozitářů VMO a NPÚ do archeologické laboratoře UP, postupná inventarizace a konzervace materiálu, vytvoření inventáře a jeho přepis do databáze

2. Heuristika – analýza archivu nálezových zpráv, studium sekundární literatury

Archivy nálezových zpráv a místa zdrojů dalších informací: Archeologický ústav ČAV Praha a Brno, Moravské zemské muzeum Brno – Ústav Anthropos, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Archeologické centrum Olomouc, Národní památkový ústav, ú.o.p. Olomouc; Naturhistorisches Museum Wien x Národní muzeum v Praze (?); Městské muzeum v Litovli; Okresní archiv a Zemský archiv - pobočka Olomouc; Vědecká knihovna Olomouc

3. Tvorba textu

4. Tvorba obrazových příloh – výběr materiálu a jeho kresebná a fotografická dokumentace

5. Kompletace textu

3. kapitola

Město Litovel ve středověku (od poloviny 13. století – 1411)

Celkový počet stran: 60

Obsah kapitoly: rozbor vývoje města a okolí od nejstarších písemných zpráv v polovině 13. století do konce středověku, tj. do konce jagellonské dynastie na našem trůnu (do r. 1526)

Stručný nástin:

- problematika založení města

- nejstarší městská privilegia

- hospodářský rozvoj města

- vztah města s okolními městy – hlavně Uničov, Olomouc

- vztah města a okolní šlechty (spory, konfliktní situace)

- město a panovník, panovnická politika směrem k městu

- nejstarší městské stavby (kostely, rychta)

- přepadení města zbytky radikálních husitů v roce 1437

- zástava města pánům z Vlašimi od roku 1465 (město pod úsovské panství)

- město Litovel a úsovská vrchnost

Prameny:

Netištěné prameny:

Moravský zemský archiv v Brně

- A 1, Stavovské listiny (1212-1847)

- A 3, Stavovské rukopisy (1348-1884)

- G 1, Bočkova sbírka (1229-1846)

- G 2, Nová sbírka (1229-1846)

- G 7, Listiny zemského soudu (1402-1840)

- G 10, Sbírka rukopisů zemského archivu (14.-19. století)

- G 11, Františkovo museum - rukopisy (14.-19. století)

- G 12, Sbírka Cerroniho (13.-18. století)

- G 124, Sbírka fotografií (1173-1613)

Zemský archiv v Opavě

- Arcibiskupství Olomouc

- Metropolitní kapitula Olomouc

- Velkostatek Úsov – Nové Zámky

Státní okresní archiv v Olomouci

- Archiv města Litovle

- Archiv města Olomouce

- Archiv města Uničova

- Farní úřad Litovel

Tištěné prameny

Archiv český čili staré písemné památky české i morawské (AČ), (ed. František Palacký,

Josef Kalousek, František Dvorský, Josef Teige, Václav Schulz, Gustav Friedrich, Jaromír Čelakovský, František Hoffmann). I.-XXXVIII. Praha 1840-2000.

von Beck, J. – Loserth, J. (ed.): Urkundliche Beiträge zur Geschichte der hussitischen

Bewegung und der Hussitenkriege mit besonderer Berücksichtigung Mährens und der mährisch-hussitischen Söldner. Notizenblatt, 1896, s. 115-120; ZDVGS, 1, 1897, sešit 2, s. 56-73.

Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (CDB), (ed. Gustav Friedrich, Zdeněk

Kristen, Jindřich Šebánek, Sáša Dušková, Vladimír Vašků, Jan Bistřický). I.-V. Praha, Olomouc 1904-2002.

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (CDM), (ed. Antonín Boček, Josef Chytil, Petr

rytíř Chlumecký, Vincenc Brandl, Berthold Bretholz). I.-XV. Olomuch, Brünn 1836-1903.

Codex diplomaticus Silesiae (ed. W. Wattenbach und C. Grünhagen), VI. Band. Breslau

1865.

Černý, František: Ukazatel jmen k latinským zemským deskám brněnským a olomouckým.

Brno 1914.

Dílo Františka Palackého II. Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527. Praha 1941.

Fontes rerum Austriacarum (ed. Franz Palacky). XX. Band. Wien 1860.

Haas, Antonín (ed.): Archiv Koruny české, sv. 5 (Katalog listin z let 1378-1437), sv. 6

(Katalog listin z let 1438-1526), sv. 7 (Katalog listin z let 1526-1576). Praha 1947- 1968.

Kniha Tovačovská aneb pana Ctibora z Cimburka a z Tovačova Paměť obyčejů, řádů,

zvyklostí starodávných a řízení práva zemského v Markrabství Moravském (ed. Vincenc Brandl). Brno 1868.

Knihy počtů města Brna z let 1343-1365 (ed. Bedřich Mendl). Brno 1935.

Lechner, Karl (ed.): Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des

Bisthums Olmütz. 1. a 2. díl. Brünn 1902.

Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové (ed. Vincenc Brandl,

Berthold Bretholz). I.-VII. Brunae 1872-1911.

Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka (ed. Blažena Rynešová, Josef Pelikán). I.-IV. Praha

1929-1954.

Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia. I.-IV. (ed. Ladislav Klicman, Kamil

Krofta, Bedřich Jenšovský, Karel Stloukal). Pragae 1903-1954.

Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). Řada olomoucká

(Olmützer Cuda) (ZDO). I. (1348-1466) (ed. Petr Ritter von Chlumecky, Joseph Chytil, Carl Demuth, A. R. von Wolfskron). Brünn 1856; II. (1480-1566), (ed. František Matějek). Brno 1948; Řada brněnská (Brünner Cuda) (ZDB). I. (1348- 1466) (ed. Petr Ritter von Chlumecky, Joseph Chytil, Carl Demuth, A. R. von Wolfskron). Brünn 1856; II. (1480-1566) (ed. Tomáš Kalina). Brno 1950.

Moravské zemské desky 1348/1642. Národní kulturní památka (ed. Ivan Štarha a kol.).

Břeclav 1999.

Nejstarší městská kniha olomoucká (Liber actuum notabilum) z let 1343-1420 (ed.

Vladimír

Spáčil). Olomouc 1982.

Neumann, Augustin (ed.): Nové prameny k dějinám husitství na Moravě. Olomouc 1930.

Palacký, Franz (ed.): Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges. I.-II.

Band. Prag 1873.

Památná kniha olomoucká z let 1430-1492, 1528 (kodex Václava z Jihlavy), (ed. Libuše

Spáčilová a Vladimír Spáčil). Olomouc 2004.

Pozůstatky knih zemského práva knížectví Opavského (ed. Jan Kapras). 1. díl. Knihy přední.

Část první (1413-1484). Praha 1906; 2. díl. Desky zemské. Část první (1431-1536). Praha 1908.

Radimský, Jiří (ed.): Berňová registra moravská z první poloviny 16. století. ČMM, 72,

1953, s. 269-359; 73, 1954, s. 251-293; 76, 1957, s. 288-383.

Radimský, Jiří: Rejstříky ke knihám o udělování lén 1516-1596 a ke knihám naučení

1515-1618. Brno 1960 (inventář).

Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.-1419 aug. 16). I.-IV. (ed.

Věra Jenšovská, Vladimír Vavřínek, Božena Kopičková). Praha 1967-1989.

Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. I.-VII. (ed. Karel Jaromír

Erben, Josef Emler, Blažena Rynešová, Jiří Spěváček, Bedřich Mendl, Milena Linhartová). Pragae 1855-1963.

Scriptores rerum Silesiacarum (ed. Hermann Markgraf). VII. Band. Breslau 1872.

Sedláček, August (ed.): Zbytky register králův římských a českých z let 1361-1480. Praha

1914.

Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526 (ed. František Beneš, Karel Beránek, Jaromír Charous). Praha 1974-1994.

Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527 čili pokračování v kronikách Přibíka Pulkavy a

Beneše z Hořovic z rukopisů vydané. Scriptorum rerum Bohemicarum. Tomus III.

(ed. František Palacký). Praha 1829.

Šebánek, Jindřich (ed.): Archivy zrušených klášterů moravských a slezských. Brno 1932.

Šigut, František (ed.): Opavský listinář. 3. sv. Opava 1967.

Švábenský, Mojmír: Augustiniánské kláštery. 1. Brno 1959 (inventář).

Švábenský, Mojmír: Cerroniho sbírka 13. stol.-1845. 1.-3. Brno 1973 (inventář).

Švábenský, Mojmír (ed.): Nové moravské landfrýdy. In: Brno v minulosti a dnes, 7,

1965, s. 224-232.

Švábenský, Mojmír: Stavovské listiny 1212-1847. Katalog. Brno 1965 (inventář).

Ueber das Olmützer Stadtbuch des Wenzel von Iglau (ed. Wilhelm Saliger). Brünn 1882.

Ze Starých letopisů českých (ed. Jaroslav Porák a Jaroslav Kašpar). Praha 1980.

Zemek, Metoděj (ed.): Regesta lichtenštejnských listin z let 1173-1411. JM, sv. 16, 1980, s. 127-157.

Zemek, Metoděj – Turek, Adolf (ed.): Regesta listin z lichtenštejnského archivu ve

Vaduzu z let 1173-1526. SAP, 33, 1983, s. 149-296, 483-527.

Literatura:

- její podrobný soupis nepodávám, je ji možno nalézt v práci:

Dohnalová, Emilie – Musilová, Eva: Bibliografie okresu Olomouc. 2. Brno 1996, s. 165- 191.

4. kapitola

Litovel v době husitské, poděbradské, korvínské a jagellonské

1411–1513 (1527)

Celkový počet stran: 55

Návrh obsahu kapitoly

Kapitola popisuje vybrané období v dějinách města Litovle, vymezené zhruba roky 1411 – 1513 (1527). Tato stoletá perioda patřila v dějinách města k nejneklidnějším. V našem

14 výkladu se námi popisované období člení na tři větší úseky. V rámci každého z úseků si vždy všímáme nejprve zasazení známých fakt z dějin Litovle do širšího historického kontextu. Poté se snažíme na vybraných detailech zachytit některé aspekty každodenního života města.

První úsek pokrývá období zhruba 2. čtvrtiny 15. století. V tomto časovém segmentu prožíváme spolu s Litovlí dobu předhusitskou, husitskou revoluci a restauraci královské vlády i katolické víry. V době husitských válek stála Litovel na katolické straně a úspěšně vzdorovala husitským vpádům. Teprve r. 1437 dobyl město husitský hejtman Pardus z Horky, Litovel však byla záhy osvobozena olomouckými a uničovskými žoldnéři. Město, jehož postoj k husitství byl determinován převahou německého patriciátu, vyšlo z husitských válek hospodářsky oslabeno, což předurčilo do značné míry jeho další osudy. Roku 1437 dal král Albrecht Habsburský Litovel do zástavy Janovi z Lomnice. Roku 1440 ji získal jako zástavu Karel z Vlašimi. V témže roce byla Litovel naposledy zastoupena jako královské město na zemském sněmu.

Další úsek dějin města začal ve 40. letech 15. století, kdy na Moravě sílil vliv utrakvismu paralelně s působením moravských utrakvistů, následujících stranu poděbradskou v Čechách. Podle nejnovějších výzkumů byli páni z Vlašimi konfesně vyhraněnými katolickými šlechtici, za jejichž vlády se v Litovli nevyskytovala výraznější utrakvistická komunita. Klíčové události doby vlády krále Jiřího z Poděbrad, k nimž patřil jeho zápas s papežstvím a s uherským králem Matyášem Korvínem, vedly proto Litovel na stranu Matyáše.

Vítězství jagellonské aspirace na český trůn i mírové řešení konfliktu uherského panovníka s králem Vladislavem Jagellonským o vládu v zemích České koruny roku 1479 předznamenalo poslední námi sledovaný úsek této kapitoly, přesahující do 16. století. V roce 1513 pak sice král Vladislav II. předal Litovel spolu s úsovským panstvím Ladislavovi z Boskovic, avšak převedení královských práv na Litovel a úsovské panství byl spojeno i s převedením závazků vůči pánům z Vlašimi.

Stojí proto za úvahu, zdali neposunout hranici této kapitoly až k roku 1527, protože Vlašimové v Litovli de facto vládli až do tohoto roku. Ladislav z Boskovic a jeho syn Krištof se totiž ještě ve 20. letech 16. století pokoušeli s dcerami Jiřího z Vlašimi, držícími v zástavě Litovel i Úsov, dohodnout vyplacení jejich dědických podílů. Vladislavovo předání Litovle Boskovicům bylo potvrzeno vkladem do zemských desk až roku 1527. Na straně druhé však otázka mezníků je především otázkou konstrukce odborného textu, a posunutí výkladu až k roku 1527 by zase příliš zkrátilo a oslabilo následující kapitolu, která pojednává o Litovli 16. a počátku 17. století. Převod Litovle Boskovicům v roce 1513 může být tedy bez problémů ponechán jako vhodný mezník z hlediska celkové koncepce knihy a zachování rozumných proporcí jejích kapitol.

Litovel se převodem královských práv na pány z Boskovic stala poddanským městem, byť si udržela rozsáhlé výsady spolu se správní a soudní autonomií a vlastním velkostatkem, k němuž od konce 15. stol. náležely vsi Chořelice, Nasobůrky, Červenka,

Tři Dvory, Víska a část Mezic, několik dvorů a rozsáhlé lesy. Součástí městského velkostatku byly rovněž čtyři mlýny, pila, dvě valchy, cihelna a papírna.

Prameny archivní

Archivy: ZAO – SOkA Olomouc = Státní okresní archiv Olomouc,

MZA = Moravský zemský archiv v Brně,

AM Brna = Archiv města Brna.

Listiny:

1411, únor 17., Praha. Václav IV., český král, potvrzuje městu Litovli veškerá jeho dosavadní privilegia. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 14, orig.

1419, březen 8., Praha. Václav IV., český král, znovu vydává a potvrzuje litovelským měšťanům privilegium moravského markraběte Jošta z r. 1389, kterým byli osvobozeni od placení cla a mýta na Moravě. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 15, orig.

1421, duben 23., Olomouc. Zikmund Lucemburský, český král, potvrzuje městu Litovli veškeré dosavadní výsady, výslovně pak privilegium českého krále Václava II. z roku 1291. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 16, orig.

1421, duben 23., Olomouc. Zikmund Lucemburský, český král, potvrzuje litovelskému rychtáři Janu Husvicovi právo rychtářské a dědičné užívání majetku náležejícího k rychtě. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 17, orig.

1421, duben 23., Olomouc. Zikmund Lucemburský, český král, nařizuje městským radám a obyvatelům měst a městeček na Moravě, aby podle privilegia moravského markraběte Jošta z r. 1389 nepožadovali od litovelských měšťanů placení cla a mýta. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 18, orig.

1425, listopad 13., –. Jan Manner z Velkého Hlohova vyznává, že přijal od konšelů města Litovle 2 a půl kopy peněz činže zasedělé a kvituje ji. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 18a, orig.

1429, listopad 28., Vídeň. Albrecht, vévoda rakouský, žádá litovelskou městskou radu o podání zprávy v případě, že by město něco zvědělo. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 19, orig.

1434, únor 8., Litovel. Schonnikl, měšťan litovelský, zakládá v kostele sv. Marka v Litovli fundaci pro kněze při oltáři sv. Marie matky boží, sv. Barbory a sv. Kateřiny o 11 ½ hřivnách roční činže. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 20, orig.

1434, září 9., Brno, Albrecht, vévoda rakouský a markrabě moravský, a moravští stavové uzavírají landfrýd na pět let. MZA, A 1 SL, inv. č. 326, orig.

1436, září 7., Brno. Albrecht, vévoda rakouský, potvrzuje městu Litovli veškerá jeho dosavadní privilegia. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 21, orig.

1437, červen 2., Vídeň. Albrecht, vévoda rakouský, oznamuje litovelské městské radě, že dal Litovel do zástavy Janovi z Lomnice a měšťany jemu doporučil k dobrotivému nakládání. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 22, orig.

1437, srpen 30., Vídeň. Pavel, generální vikář Řádu rytířů sv. Ducha a představený kláštera a špitálu u Vídně, oznamuje litovelské městské radě, že správcem kláštera a špitálu sv. Ducha v Litovli byl jmenován bratr Dominik; zároveň žádá radu, aby byla novému správci nápomocna a aby litovelskému klášteru byly vyplaceny dlužné dávky. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 23, orig.

1438, leden 9., Budín. Albrecht, vévoda rakouský, dává na základě jemu městy Litovlí a Uničovem složených 1500 zlatých svolení k výkupu města Litovle ze zástavy Jana z Lomnice, pokud město bude odvádět roční plat až do umoření celého dluhu do markraběcí pokladny. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Deperditní listiny, poř. č. 9.

1439, březen 12., Olomouc. Hanušek z Litovle prodává Katruši, dříve Václavové z Újezda, svůj dědičný dvůr v Senici i se vším příslušenstvím za 95 hřiven grošů stříbra. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 24, orig.

1439, září 13., Velký Hlohov. Městská rada ve Velkém Hlohově vydává vysvědčení o životě Mikuláše Olemuce, člena Řádu rytířů sv. Ducha v Litovli. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 25, orig.

1446, květen 18., Litovel. Ješek s manželkou Annou a sestrou Margrétou ze Lhoty prodává Prokopovi a jeho ženě Maruši mlýn v Mladči se vším příslušenstvím za 26 hřiven. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 26, orig.

1448, srpen 6., Brno. Helena, abatyše kláštera cisterciaček na Starém Brně, žádí olomouckého biskupa Pavla, aby kostel sv. Marka v Litovli byl odloučen od fary v Medlově a zřízena při něm samostatná fara s prezentačním právem, vyhrazeným starobrněnskému klášteru. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 27, orig.

1448, srpen 17., Uničov. Albert, farář v Medlově, sděluje olomouckému biskupovi Pavlovi svůj souhlas s odloučením kostela sv. Marka v Litovli do fary v Medlově. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 28, orig.

1450, březen 18., Litovel. Petr z Račic, děkan olomoucký, zakládá v Litovli fundaci 10 hřiven, jejichž úrok má být každoročně věnován ke sloužení zpívané mše svaté. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 29, orig.

1450, prosinec 11., Řím. Papež Mikuláš V. potvrzuje Řádu rytířů sv. Ducha v Litovli všechna jeho dosavadní privilegia, odpustky, almužny a sbírky. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 30, orig.

1454, září 12., Praha. Ladislav Pohrobek, český král, uděluje městu Litovli na žádost šlechtice Procka z Kunštátu svatojakubský výroční trh trvající sedm dní před svátkem a sedm dní po něm. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 31, orig.

1455, únor 27., Vídeň. Ladislav Pohrobek, český král, potvrzuje litovelskému rychtáři Zikmundovi a jeho dědicům rychtářské výsady a práva za roční plat 10 hřiven stříbra do královské komory. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 32, orig.

1455, červenec 17., Vídeň. Král Ladislav odevzdává od sv. Jakuba na dvě léta za jistých výjimek moc na Moravě a výplatu komorních statků z dobrovolné daně moravských stavů svým radům. MZA, A 1 SL, inv. č. 352, orig.

1458, červenec 16., Olomouc. Jiří z Poděbrad, český král, daruje Petrovi, královskému lovčímu v Litovli, jisté dědiny mezi Nečízem a Moravou, založené na nově vyklučených pozemcích, jako odměnu za jeho práci a námahu při mýcení lesa Doubravy. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 33, orig.

1459, srpen 13., Brno. Jiří z Poděbrad, český král, potvrzuje litovelskému rychtáři Zikmundovi a jeho dědicům veškeré rychtářské výsady a práva za roční plat 10 hřiven stříbra do královské komory. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 34, orig.

1461, leden 13., Olomouc. Jiří z Poděbrad, český král, potvrzuje městu Litovli veškerá jeho dosavadní privilegia a uděluje mu právo pečetit zeleným voskem. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 35, orig.

1461, červen 22., Praha. Jiří z Poděbrad, český král, daruje litovelským měšťanům na přímluvu moravského podkomořího Karla z Vlašimě do dědičného vlastnictví všechny louky a dědiny vyklučené v královském lese Doubravě za obvyklý roční plat, stanovený Karlem z Vlašimě, do královské komory. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 36, orig.

1464, leden 13., Olomouc. Král Jiří spojuje na žádost moravských stavů Markrabství moravské s českou korunou, od níž bylo na určitý čas odděleno, a určuje, že markrabství nemá být od ní nikdy odcizeno. MZA, A 1 SL, inv. č. 369, orig.

1475, duben 25., Olomouc. Jan, děkan kapituly olomoucké, potvrzuje nadaci Jana Richtra z Bílska k oltáři sv. Jana a Bartoloměje v kostele sv. Marka v Litovli. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 37, orig.

1477, březen 9., Budín. Král Matyáš dovoluje v odměnu za povolenou mimořádnou daň uzavření příměří s Čechami, Rakousy a Polskem za tak dlouho, dokud se on sám neshodne se svými protivníky. MZA, A 1 SL, inv. č. 386, orig.

1479, říjen 5., –. Karel starší z Vlašimě dává svolení Vaškovi, mlynáři ve Vísce, aby vykopal strouhu, kterou by vodu nazývanou „Pastvištné jezero“ mohl přivést na svůj mlýn ve Vísce. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 38, orig.

1492, duben 13., Olomouc. Olomoucká městská rada dosvědčuje městu Litovli, že se vybíralo mýtné před branou města a též i v Nasobůrkách a ve městě se platilo mostné. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 39, orig.

1494, květen 9., Brno. Brněnská městská rada sděluje městu Litovli svědectví v Brně usedlých litovelských tkalců o tom, že se v Litovli od starodávna platilo od dvojspřežného vozu 8 grošů mýta a 4 groše mostného a při odjezdu rovněž tolik; z vozu prázdného, naloženého dřívím nebo malým počtem měřic obilí se platilo jen tři haléře mostného. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 40, orig.

1494, duben 12., Olomouc. Olomoucká městská rada sděluje městu Litovli svědectví mnohých hodnověrných pamětníků o tom, kterak rychtář a měšťané v Litovli vybírali různé poplatky jak ze zboží na trzích, tak i jiné dávky. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 41, orig.

1495, září 10., Olomouc. Olomoucká městská rada sděluje městu Litovli výpovědi hodnověrných starců, kteří před časem sami v Litovli vybírali mýto a mostné, o výši těchto poplatků. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 42, orig.

1496, květen 6., Šternberk. Šternberská městská rada sděluje městu Litovli výpovědi hodnověrných svědků o vybírání mýta a mostného v Litovli. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 43, orig.

1496, červen 1., Mohelnice. Mohelnická městská rada sděluje městu Litovli svědectví mnohých svých spoluobyvatelů o tom, že v Litovli platívali mýto a mostné. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 44, orig.

1496, květen 12., Bruntál. Bruntálská městská rada sděluje městu Litovli svědectví svých hodnověrných spoluobyvatelů o tom, že v Litovli se platilo mýto a mostné. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 45, orig.

1497, leden 1., Litovel. Karel z Vlašimi a na Úsově, městská rada a konšelé města Litovle schvalují na žádost pana Wolfganga řečeného Hollandera, faráře a správce farního kostela sv. Marka Evangelisty, oltářníků pana Materny Jana Alexia a pana Longina s ostatními oltářníky a některými ostatními obyvateli a poddanými založení Bratrstva Blahoslavené Panny Marie a sv. Marka Evangelisty při kostele sv. Marka v Litovli a zároveň schvalují jeho statuta. ZAO – SOkA Olomouc, Farní úřad Litovel, Listiny, inv. č. 1, orig.

1498, červen 15., Olomouc. Olomoucký biskup Stanislav Thurzo potvrzuje zakládací listinu Bratrstva Blahoslavené Panny Marie a sv. Marka Evangelisty při kostele sv. Marka v Litovli z 1. Ledna 1497. ZAO – SOkA Olomouc, Farní úřad Litovel, Listiny, inv. č. 2, orig.

1500, srpen 30., Litovel. Litovelská městská rada potvrzuje, že Tomáš z Chudobína založil fundaci jedné hřivny roční činže k oltáři Navštívení Panny Marie a sv. Barbory v kostele sv. Marka v Litovli. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 46, orig.

1502, leden 19., Olomouc. Vladislav Jagellonský, český král, uděluje městu Litovli na přímluvu Karla z Vlašimě na den sv. Mikuláše druhý výroční trh o osmi dnech a právo pečetit červeným voskem. Současně městu potvrzuje zakoupení litovelské rychty se všemi výsadami a právy. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 47, orig.

1503, prosinec 8., Olomouc. Gregor z Levenberku, vikář olomoucký, potvrzuje nadaci 60 hřiven počtu moravského k oltářům kostela sv. Marka v Litovli, kterou založil měšťan a soukeník litovelský Tomáš Valhar. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 48, orig.

1505, červenec 23., Budín. Vladislav Jagellonský, český král, uděluje Jiříkovi z Vlašimě právo vysadit a položit pod plat louky a role, které dovolil litovelským měšťanům nadělat v lese Doubravě. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 49, orig.

1506, duben 21., Úsov. Jiřík z Vlašimě a na Úsově zadává jednotlivým litovelským měšťanům za roční plat louky a role nazývané Kluč, jež vznikly kácením v lese Doubravě. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 50, orig.

1513, červen 11., Litovel. Litovelská městská rada potvrzuje nadaci půl hřivny rázu moravského k oltáři v kostele sv. Marka v Litovli, kterou založil Jan Schellig z Červenky. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 51, orig.

1527, leden 9., Olomouc. Sestry Barbora, Markéta, Johanka, Kateřina a Anna z Vlašimě prodávají městu Litovli ves Nasobůrky za osmdesát červených zlatých českých. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Listiny, inv. č. 69, orig.

Městské knihy a rukopisy:

Kniha soudní a památná 1359–1577. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Knihy, inv. č. 108.

Opisy městských privilegií a listin z let 1287–1633. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Knihy, inv. č. 113.

Tarco, Řehoř: Popis města litovle, (rukopis obsahuje pasáž o dobývání Litovle husity v roce 1437), cca 1592–1596. AM Brna, Sbírka rukopisů knihovny Mitrovského (sign. U 21), krabice 2 – Litovel, č. 60, orig.

Spisy:

Testament Valentina Lischingera z roku 1501. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Spisy, inv. č. 1089, k. 1.

Jan Štos z Trusic a z deštného žádá litovelskou městskou radu o vrácení koně, 1505. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Spisy, inv. č. 1090, k. 1.

Jiří z Vlašimi a na Úsově oznamuje litovelské městské radě, že se dohodl s knězem Janem o obsazení litovelské fary, 1508. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Spisy, inv. č. 1091, k. 1.

Jiří z Vlašimi a na Úsově žádá litovelskou městskou radu o sdělení stanoviska ve věci vydání jistého Spohlara městu Olomouci, 1509. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Spisy, inv. č. 1092, k. 1.

Jiří z Vlašimi a na Úsově žádá litovelskou městskou radu, aby donutila jistého Kalaše k bezodkladnému zaplacení pohledávek, 1509. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Spisy, inv. č. 1093, k. 1.

Burian Kobylka z Kobylího, úředník na hradě Sovinci, žádá litovelskou městskou radu o pomoc při vymáhání dluhů od poddaných sovineckého panství. ZAO – SOkA Olomouc, AM Litovel, Spisy, inv. č. 1094, k. 1.

Prameny vydané:

AČ III. (1844): Archiv český, sv. III. Vyd. PALACKÝ, František. Praha 1844.

AČ IV. (1846): Archiv český, sv. IV. Vyd. PALACKÝ, František. Praha 1846.

AČ VI. (1872): Archiv český, sv. IV. Vyd. PALACKÝ, František. Praha 1872.

AČ X. (1890): Archiv český, sv. X. Red. KALOUSEK, Josef. Praha 1890.

DOCUMENTA (1869): Documenta Magistri Joannis Hus vitam, doctrinam, causam in Constantiensi concilio acta … illustrantia. Ed. PALACKÝ, František. Praha 1869.

LIBER ACTUUM NOTABILIUM (1982): Nejstarší městská kniha olomoucká z let 1343 – 1420. K vyd. připravil: SPÁČIL, Vladimír. Olomouc 1982.

LISTÁŘ I. (1929): Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, I. 1418–1437. Vyd. RYNEŠOVÁ, Blažena. Praha 1929.

MORAVSKÉ ZEMSKÉ DESKY (1856): Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. I. Text der Olmützer Cuda 1348–1466. Ed: von CHLUMECKY, Petr, CHYTIL, Joseph, DEMUTH, Karl Joseph, von WOLFSKRON, Adolf. Brno 1856.

RI XI/1 (1896–1897): Die Urkunden Kaiser Sigmunds 1 (1410–1424). Hrsg. ALTMANN, Wilhelm. Innsbruck 1896–1897.

RI XI/2 (1897–1900): Die Urkunden Kaiser Sigmunds 2 (1424 – 1437). Hrsg. ALTMANN, Wilhelm. Innsbruck 1897 – 1900.

SLČ (1959): Staré letopisy české z rukopisu Křížovnického. Vyd. ŠIMEK, František, KAŇÁK, Miloslav. Praha 1959.

SPÁČIL, Vladimír – SPÁČILOVÁ, Libuše (2010): Míšeňská právní kniha. Historický kontext, jazykový rozbor, edice. Olomouc 2010.

UB I, II (1873): Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges in den Jahren 1419 – 1436. (Bd. I, 1419 – 1428, Bd. II. 1429 – 1436). Hrsg. PALACKÝ, František. Praha 1873.

VÁCLAV Z JIHLAVY (2004): Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 1430 – 1492, 1528. Ed. SPÁČILOVÁ, Libuše a SPÁČIL, Vladimír. Olomouc 2004.

5. kapitola

Litovel v období let 1514-1618

Celkový počet stran: 60

Obsah:

V dějinách Litovle jde o období, kdy město v zástavě vlastnily dva významné rody Boskovicové a Lichtenštejnové. Litovel se tak z královského města stala městem poddanským. Město v této době bylo centrem menšího patrimonia, kdy vlastnilo buď celé, nebo část šesti vesnic, s vlastním polesím a panskými dvory. Součástí patrimonia byly také hospodářství v podobě mlýnů, valchy a cihelny. Podnikem, který reprezentoval Litovel daleko za hranicemi město, a to i když to v dané době asi málokdo tušil, byla litovelská papírna.

Již v této době zde též žili právováreční měšťané, kteří šenkovali vlastní pivo.

Ve městě máme v tomto období doloženu školu, v polovině století byla postavena nová reprezentativní radnice a město se postupně stalo převážně protestantským. Pyšní se také nejstarší dochovanou protestantskou matrikou na severní Moravě, která byla vedena od roku 1592. Město ještě za držení rodu Boskoviců obdrželo řadu privilegií potvrzujících jeho svobody (zřejmě nejdůležitější městská statuta z roku 1593) a k potvrzení přišly také litovelské cechy (nejvýznamnější soukeníci a tkalci). Je to také období, z kterého se nám dochovala řada pramenů jak ke správě, tak k běžnému chodu města, ale také k běžnému životu jeho obyvatel.

Prameny:

Zemský archiv v Opavě pobočka Olomouc

Fond Velkostatek Úsov-Nové Zámky

22 kopiář privilegií lichtenštejnského panství Úsov a města Litovle 1611

Státní okresní archiv v Olomouci

Fond Archiv města Litovle

Fond cech kovářů Litovel 1523

Fond cech řezníků Litovel 1569-1859

Fond cech stolařů Litovel 1545-1861

Fond cech tkalců Litovel 1497-1898

Fond farní úřad Litovel 1497-1951

Literatura:

Kux, Johann: Geschichte der Stadt Littau. Brno 1900

Kauerová, Vlasta – Koudela, Miroslav: Památky staré Litovle. Olomouc 1998

Pinkava, Viktor: Unčovský a rýmařovský okres, Vlastivěda moravská, Brno 1922

Šembera, Alois Vojtěch: Historie pánů z Bozkowic hradu Bozkowa w Morawě: s popsánjm panstwj města, 1836.

Šilhan, Jindřich: Městské papírny v Litovli, Olomouc 1965.

6. kapitola

Litovel v době třicetileté války (1618-1650)

Celkový počet stran: 55

Obsahem kapitoly je podrobné vylíčení osudů města Litovle v pohnutém období prvního velkého celoevropského válečného konfliktu, který představuje i zcela zásadní zlom v historii tohoto města a v mnoha směrech předurčil jeho další vývoj. V úvodu je třeba popsat hospodářské, společenské a náboženské poměry ve městě na prahu války, s důrazem na podřízené postavení kdysi královského města se širokou autonomií a poměrně rozsáhlým dominiem vůči lichtenštejnské vrchnosti, která jej převzala od Boskoviců před necelými dvaceti lety. Města, které představovalo ekonomicky rozvinutou a relativně bohatou, z velké většiny jazykově německou komunitu, v níž zapustilo hluboké kořeny učení německé reformace Lutherova směru. Stavovské povstání na Moravě v květnu 1619 přineslo přechodný „útlum“ lichtenštejnských

23 nároků a přivedlo město a jeho obyvatele do řad jeho více či méně aktivních účastníků. Krátce po Bílé hoře však i vystrašení litovelští měšťané hledali rychle cestu ke kapitulaci a smíření s císařem i svou lichtenštejnskou vrchností. Následovala poměrně rychlá restaurace knížecí vlády a potrestání účastníků vzpoury, spojená s následným upevněním lichtenštejnské autority a definitivní přeměnou Litovle na pouhé poddanské město s oficiálním titulem „knížecího municipálního města“, výrazným omezením autonomie městské komunity, jejíž samospráva byla podřízena dohledu nově jmenovaného knížecího rychtáře. Ve třicátých letech 17. století byla rovněž dovršena nucená rekatolizace města, spojená s odchodem řady luteránských měšťanských rodin. Litovel byla ovšem v prvních desetiletích třicetileté války především obětí války, nesčetných průtahů vojsk, spojených s násilím na obyvatelstvu, rabováním jeho majetku, vymáháním výpalného a v důsledku toho s dlouhodobým hlubokým hospodářským úpadkem města, jeho panství i jeho obyvatel. Dopad válečných událostí ještě znásobil katastrofální požár Litovle roku 1623. Skutečným dovršením zkázy města však byla poslední léta války, spojená s trvalou přítomností švédských vojsk v letech 1642-1650. Nejtragičtější událostí se stalo především znovudobytí Litovle oddíly generála Wrangela v roce 1643, jež mělo za následek téměř úplnou devastaci a vylidnění města. Tuto událost podrobně popisuje tehdejší purkmistr a pozdější knížecí rychtář Štěpán Minnich ve svém „protokolu“, který patří k nejdůležitějším pramenům litovelské provenience k tomuto období dějin města. Odchod Švédů v roce 1650 stál na počátku mimořádně obtížné a dlouhé poválečné obnovy města.

Osnova kapitoly:

1. Litovel na prahu třicetileté války (květen 1618 – květen 1619)

– hospodářské, společenské a náboženské poměry ve městě před propuknutím stavovského protihabsburského povstání na Moravě

2. Litovel v době protihabsburského povstání moravských stavů (květen 1619 – leden 1621)

– situace ve městě v době převratu, postoj města a jeho obyvatel k politickým a náboženským opatřením stavovské vlády (mj. přijetí konfederace, sesazení Ferdinanda II. a volba Fridricha Falckého českým králem), k jejich vojenským akcím a podíl města a jeho obyvatel na nich

- vývoj vnitřních poměrů ve městě

- porážka povstání na Bílé hoře a cesta ke kapitulaci

3. Potlačení povstání a znovupodřízení Litovle knížeti Karlu z Lichtenštejna

- obnovení lichtenštejnské vlády nad městem

- potrestání účastníků povstání

- restaurace politických a náboženských poměrů ve městě

4. Hospodářský, politický a náboženský vývoj Litovle v letech 1621-1642

- dopad válečných událostí, vojenských tažení a přítomnosti vojska ve městě a na jeho panství

- katastrofální požár roku 1623 a jeho důsledky

- zničení kláštera a špitálu rytířského řádu sv. Ducha a převzetí jeho majetku městem

- úpadek městského hospodářství a financí úzce spojený s růstem zadlužení města

- výrazné omezení městské autonomie a opatření k utužení lichtenštejnské kontroly nad městem a jeho panstvím (podřízené postavení knížecího municipálního města a zavedení úřadu knížecího rychtáře v roce 1625, postavení města v rámci úsovského panství)

- rekatolizace města dokončená ve 30. letech 17. století a její následky (mj. emigrace mnoha luteránských rodin a demografické změny ve městě)

5. Litovel v letech trvalé švédské vojenské přítomnosti na Moravě (1642-1650)

– první vojenské ovládnutí Litovle Torstensonovou armádou v červnu 1642

– likvidace švédské posádky v Litovli a znovuobsazení města císařskými oddíly plukovníka La Coronny

– nový švédský vpád a dobytí Litovle oddíly generála Wrangela v roce 1643 a jeho tragické důsledky (totální devastace, vypálení a zpustošení města)

– Litovel pod přímou nadvládou Švédů (1643-1650)

– Vestfálský mír roku 1648 a odchod švédských oddílů roku 1650

6. Následky třicetileté války

- zničení velké části města a jeho vylidnění, spojené s katastrofálním zadlužením a úpadkem městského hospodářství, jakož i ekonomických aktivit zbytku jeho obyvatel, a z toho vyplývající mimořádně obtížné podmínky jeho pomalé poválečné obnovy

Prameny a literatura

Archivní prameny

Archivní prameny uložené ve Státním okresním archivu Olomouc:

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Listiny, inv. č. 98:

1633, říjen 22. Valtice – Karel Eusebius kniže z Lichtenštejna potvrzuje městu Litovli jeho dosavadní privilegia bez poškození svých práv. Zároveň však ruší starší privilegium Jana Šembery Černohorského z Boskovic o patronátním právu litovelské městské rady nad kostely ve městě a nařizuje, aby město ves vých zdech a na svém panství netrpělo osoby nekatolické víry. Originál, pergamen, německy, s pečetí vydavatele.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 109, Kniha památná Štěpána Minnicha (Stephan Minnichisches Prothocollum) 1636-1659.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 111, Inventáře a seznamy privilegií a listin uložených v městském archivu 1630-1899.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 113, Kniha opisů městských privilegií a listin z let 1287-1633.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 449, Kniha obnov městské rady (Raths Verneyerung) 1623-1747.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 454, Kniha smluv a narovnání (Gerichtsbuch) 1616-1623.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 455, Kniha smluv a narovnání (Gerichtsbuch) 1623-1639.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 456, Kniha smluv a narovnání (Gerichtsbuch) 1637-1672.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 511, Protokol soudní (Gerichts Buch) 1639- 1668.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 599, Urbář městského velkostatku (Auffgerichtetes Urbarium) 1607-1675.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 611, Sirotčí registra poddanských vsí Červenky, Tří Dvorů, Mezic, Chořelice, Nasobůrek a Vísky (Waysen Register) 1644.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 613, Gruntovní kniha poddanských vsí 1637-1722.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 632, Kopiář městské korespondence 1619- 1643.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 633, Kopiář městské korespondence (Kopiarz) 1628-1629.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 634, Kopiář městské korespondence (Copey Buch) 1630-1631.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 635, Kopiář městské korespondence (Copey Buch) 1632.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 636, Kopiář městské korespondence (Copey Buch) 1634-1635.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 637, Kopiář městské korespondence (Kopeybuch) 1635.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 638, Kopiář městské korespondence (Copeybuch) 1635-1636.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 639, Kopiář městské korespondence (Copeybuch) 1636-1637.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 640, Kopiář městské korespondence (Copeibuch) 1637.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 641, Kopiář městské korespondence 1637.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 642, Kopiář městské korespondence (Copeibuch) 1640-1641.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 643, Kopiář městské korespondence 1641.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 644, Kopiář městské korespondence (Copeybuch) 1641-1642.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 645, Kopiář městské korespondence 1642.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 646, Kopiář městské korespondence 1642- 1643.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 647, Kopiář městské korespondence 1643- 1646.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 648, Kopiář městské korespondence 1647- 1648.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 649, Kopiář městské korespondence (Copey Buch) 1648-1649.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 650, Kopiář městské korespondence 1649- 1650.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Knihy, inv. č. 651, Kopiář městské korespondence 1650- 1658.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Registraturní pomůcky, inv. č. 670, Repertář k registratuře civilně-právních soudních spisů 1644-1752.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1359, kart. 5, Bartoloměj Rebeneker, hejtman úsovský, intervenuje ve věci nevyplaceného platu Janu Osvaldovi, protestantskému kaplanu, 1618.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1360, kart. 5, Uliana kantorka, vdova po Matouši Pařízkovi, žádá městskou radu o vyslání litovelských trubačů na svou svatbu, 1619.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1362, kart. 5, Purkmistr a rada města prostějova sdělují zprávy o vypálení Rousínova, vyrabování Letovic a dvora v Křtinách a odražení útoku na Bučovice, 1620.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1363, kart. 5, Purkmistr a rada města Šternberka sdělují zprávy o bitvě na Bílé hoře u Prahy, 1620.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1364, kart. 5, Rukojemství výpůjčky peněz pro sirotky po zemřelém protestantském faráři Danielu Krannichovi, 1620.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1365, kart. 5, testament Šalamouna Nikavia, soukeníka a litovelského měšťana, 1620.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1366, kart. 5, Karel Kryštof Sedlnický z Choltic dává právní naučení ve věci dědického sporu Samuela Hlužovského, 1620.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1367, kart. 5, Ladislav Velen z Žerotína, hejtman Markrabství moravského, nařizuje okamžité propuštění Pavla Marckhardta, nezákonně drženého v městském vězení, 1620.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1368, kart. 5, Spor Anny Sýkorové z Dubčan s Jiřím Hubáčkem ohledně právně obstavených peněz, 1620.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1370, kart. 5, Bernard ze Zástřizl na Haňovicích sděluje, že nemůže svého sirotka propustit z jurisdikce panství, neboť ho v nebezpečných časech potřebuje ke službě, 1621.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1371, kart. 5, Conti, velitel olomoucké posádky, žádá litovelskou městskou radu o vyslání 100 poddaných s lopatami k opevňovacím pracím, 1621.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1373, kart. 5, Purkmistr a rada města Litovle upomínají pana Bedřicha z Oppersdorfu, pána na Bouzově, o zaplacení dlužné kontribuce, kterou město muselo zaplatit za bouzovské poddané, 1621.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1374, kart. 5, Valentin Kyselo, měšťan v Moravské Třebové, intervenuje ve věci pozůstalosti po svém tchánu, litovelském protestantském knězi Matouši Semeliusovi, 1622.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1378, kart. 5, Václav Sak z Bohuňovic, vrchní hejtman knížete Karla z Lichtenštejna v Moravské Třebové, sděluje pokyny k placení kontribuce a oznamuje, že k obnovení úřadu vyšle úsovského hejtmana, 1623.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1379, kart. 5, Jan Jindřich Vlachovský z Vlachovic, úředník panství úsovského, intimuje naučení v právním sporu, 1623.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1380, kart. 5, Jan Feuerabend Hoffer, úředník šternberského panství, potvrzuje přijetí 20 korců ovsa, 1623.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1382, kart. 5, Karel Jindřich z Neukirchu, regent šternberského panství, zasílá stížnost proti vojenskému rekvírování koní poddaným v Brníčku, 1623.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1383, kart. 5, Správa lichtenštejnského panství v Plumlově sděluje, že Jiří Plachý, komorník kněžny z Lichtenštejna, byl na cestě obrán rejtarky o koně a kněžnino šatstvo a žádá o podání zprávy, kdyby se kradené věci objevily v prodeji u židovských obchodníků, 1624.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1384, kart. 5, Žádost k Jindřichu Václavu, knížeti Minsterberskému, pánu na Šternberku, o odhad kontribuce, z důvodů velké zadluženosti, 1625.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1385, kart. 5, Karel Mikuláš Kreutzer z Kreutzbachu žádá o vyslání posla do Krnova k nejvyššímu hejtmanovi, 1625.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1386, kart. 5, Josef Rentz, úsovský hejtman, přikazuje litovelským bednářům, aby se dostavili na hrad Úsov kvůli opevňovacím pracím, 1625.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1387, kart. 5, Soudní obeslání zástupců města před oficiála olomoucké kapituly k projednání sporu mezi městem a kapitulou, 1625.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1388, kart. 5, Josef Rentz, hejtman úsovský, žádá o zaslání dvou fůr chleba, 1625.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1389, kart. 5, Vyšetřování ve věci přepadení a oloupení Filipa Österreichera v lese Doubravě, 1625.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1390, kart. 5, Žádost ke Karlu z Lichtenštejna o poskytnutí deputátu pro litovelského faráře, 1625.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1391, kart. 6, Alfréd Želfrýd Malovec z Malovic, lichtenštejnský hejtman na hradě Kolštýně sděluje, že má být zřízeno poštovní spojení z Nisy přes Kolštýn, Šumperk a Litovel do Prostějova, 1626.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1392, kart. 6, Karel Sittendorf, císařský komisař v Olomouci, žádá o podání zprávy o situaci, ve které se nachází město Uničov, 1626.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1394, kart. 6, Jiří z Machovic, hejtman plumlovského panství, oznamuje vyslání 33 mušketýrů s ručnicemi a municí na obranu města Litovle, 1626.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1396, kart. 6, Plukovník markrabě Ludvík Gonzaga potvrzuje půjčku 200 tolarů od města, 1626.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1397, kart. 6, Purkmistr a rada města Olomouce oznamují, že kníže Karel z Lichtenštejna má vrchní soudní moc pouze nad Krnovem, nikoliv nad Litovlí, která je v právních otázkách podřízena Olomouci, 1626.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1401, kart. 6, Karel Sittendorf, císařský komisař v Olomouci, intervenuje u městské rady o zmírnění přílišné kontribuce uložené litovelskému měšťanu Danielu Tuličkovi, 1627.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1406, kart. 6, Martin Iheml z Kunešova, úředník na Doubravicích, informuje městskou radu o nálezu zbraní při mýcení lesa, 1628.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1407, kart. 6, Purkmistr a rada města Moravské Třebové informují litovelskou městskou radu o opatřeních proti zemským škůdcům, přijatých na zemském sněmu v Brně, 1628.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1413, kart. 6, Albrecht Kotulínský z Kotulína žádá městskou radu o dodávku vepřového sádla pro město Uničov, 1629.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1419, kart. 6, Tomáš Bundelshamler, litovelský radní, informuje kaprála Hanse Kämpa ze Sonnenbergu, že ačkoliv provedl verbování dle instrukcí, žádný voják se mu nepřihlásil, 1631.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1421, kart. 6, Šenkýři vína v Litovli žádají, aby jim byly odpuštěny jejich dluhy, neboť utrpěli těžké škody od ubytovaného vojska a od požárů, 1631.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1422, kart. 6, Prosba k jezuitovi Jiřímu Dinglmauerovi o přímluvu u Karla Eusebia z Lichtenštejna, aby posečkal s vymáháním městských dluhů, neboť město těžce utrpělo válečnými událostmi a požáry, a aby potvrdil městská privilegia, 1631.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1424, kart. 6, Maxmilián kníže z Lichtenštejna dává pokyny pro výdej a přepravu munice do Litovle, 1632.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1425, kart. 6, Kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna přislibuje konfirmaci městských privilegií, pokud nejsou v rozporu s katolickou vírou, za což požaduje půjčku 800 zlatých od města, 1633.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1426, kart. 6, Městská rada stvrzuje, že kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna potvrdil městu jeho privilegia, 1633.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1429, kart. 6, Vyhláška, že dlužná kontribuce bude vymáhána vojenskou exekucí, 1635.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1433, kart. 6, Litovelská městská rada informuje knížete Karla E. z Lichtenštejna o vojenských přípravách na obranu města, 1637.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1435, kart. 6, Protest obyvatel městečka Úsova proti neúměrně vysoké kontribuci, kterou na ně převedlo město Litovel, 1637.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1441, kart. 6, Městská rada půjčuje knížeti Lichtenštejnovi 4000 zlatých, 1641.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1448, kart. 6, Karel Eusebius z Lichtenštejna prezentuje M. Eliáše Reimanna na faru v Litovli, 1642.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1449, kart. 6, Opatření černého sukna pro smuteční výzdobu města, 1643.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1451, kart. 7, Karel Eusebius z Lichtenštejna urguje neodvedené dávky, 1649.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1833, kart. 24, Korespondence městské rady ve finančních záležitostech, 1641-1656.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1839, kart. 27, Žádosti o snížení kontribuce, 1644-1646.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1840, kart. 27, Vojenské záležitosti – ubytování vojska a důstojníků a úhrada za ně, 1629-1699.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1841, kart. 27, Církevní záležitosti, 1625-1699.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1842, kart. 27, církevní záležitosti – smluvní zajištění obročí litovelské fary a příjmů faráře, 1630-1669.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, Zlomky nejstarších registratur 1501-1786, inv. č. 1847, kart. 28, Zlomky kopiářů (mj. kopiáře militarií z let 1642-1643), 1621-1688.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 1951, kart. 120, Instrukce knížecí lichtenštejnské vrchnosti pro purkmistra a radu města Litovle-katolická protireformace ve městě, postavení knížecího rychtáře vůči městské radě, stanovení povinností purkmistra a městské radě, stanovení povinností purkmistra a městské rady vůči vrchnosti, nařízení o vyučování v městské škole, šenkování piva a vína a pálení kořalky, dozor nad provozováním obchodu a řemesel, nařízení o obnově městské rady, nařízení o městském hospodářství a financích, stanovení platů purkmistra a městské rady, 1631- 1747.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 1961, kart. 124, Vodoprávní záležitosti řimického jezu-jednání městské rady s knížetem Lichtenštejnem o znovuzřízení pusté

32 papírny ve Vísce, opisy privilegií týkajících se řimického jezu, opravy a rekonstrukce vodních děl na teritoriu města, koupě o prodeje městských mlýnů, smluvní jednání interesantů řimického jezu, zřízení prádelny na vodní pohon baronem de Brea u Nových Zámků, 1641-1842.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 1982, kart. 153, Vyšetřovací protokoly a soudní spisy zločinů vraždy, čarodějnictví (r. 1732), ublížení na zdraví, svatokrádeže, krádeží, vyhnání plodu, dožádání právní součinnosti soudů a úhradů při vyšetřování, 1599-1739.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 1990, kart. 164, Obnovování městské rady a jmenování lichtenštejnských knížecích rychtářů, obnovování městských úřadů, obnovování rychtářů v městských poddanských vsích, urovnávání sporů při obnovování městské rady, 1638-1774.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 2000, kart. 172, Protireformace v Litovli - dekrety lichtenštejnské vrchnosti o povinném dodržování půstů, o obrácení na katolickou víru, pronásledování nekatolíků ve městě, 1630-1669.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 2000, kart. 172, Zápis o stavbě kostela sv. Filipa a Jakuba na Uničovském předměstí, stanovení příjmů faráře a kaplana, personální záležitosti duchovních, přifaření poddanských vsí k litovelské farnosti, soupis majetku, fundací a platů litovelských kostelů, vklad církevního majetku ve městě do pozemkové knihy okresního soudu, nadace bratří Engelmannových pro kaplana kostela sv. Jiří, odkaz majetku zrušeného církevního bratrstva ve prospěch městského špitálu, Trávníčkova nadace pro kostel sv. Filipa a Jakuba a pro chudé, opis potvrzení statutů církevního bratrstva, 1611-1883.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 2029, kart. 198, Robota na městském panství - žádosti poddaných o zmírnění robotních povinností, protokol o stanovení robotních povinností podle nového katastru (r. 1776), reluiční tabela roboty městských poddanských vsí, přehled robotních pohledávek, 1648-1792.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 2172, kart. 828, Spor o provoz jirchářské a soukenické valchy, 1600-1811.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Spisy, inv. č. 2180, kart. 841, Záležitosti cechů mlynářů - mlýnský pořádek, stanovení taxy za mlýnské výrobky, výuční listy, spory, 1628-1860.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Účetní materiál, inv. č. 3774, kart. 1087, Obecní roční účetní bilance, 1643-1737.

ZAO – SOkA Olomouc, AML, Účetní materiál, inv. č. 3778, kart. 1114, Zlomky účetních dokladů městského důchodu, 1629.

ZAO-SOkA Olomouc, Farní úřad Litovel, Knihy, inv. č. 4-13, Knihy kostelních účtů farního kostela sv. Marka 1624-1650.

ZAO-SOkA Olomouc, Farní úřad Litovel, Knihy, inv. č. 50, Kniha kostelních účtů filiálního kostela sv. Jakuba 1624.

ZAO-SOkA Olomouc, Farní úřad Litovel, Knihy, inv. č. 51, Kniha kostelních účtů filiálního kostela sv. Jakuba 1644-1648.

ZAO-SOkA Olomouc, Cech ševců Litovel 1635-1873.

ZAO SOkA Olomouc, Cech tkalců Litovel 1497-1898.

ZAO – SOkA Olomouc, AMO, Knihy, inv. č. 5706, sign. 937, Kronika švédské okupace Olomouce (1642-1650), německý překlad kroniky P. Zaczkovice, 18. století.

ZAO – SOkA Olomouc, AMO, Zlomky registratur, inv. č. 64, kart. 2, Švédská okupace Olomouce, 1642-1650.

ZAO – SOkA Olomouc, AMO, Zlomky registratur, inv. č. 70, kart. 3, České povstání a třicetiletá válka, 1619-1624.

ZAO – SOkA Olomouc, AMO, Zlomky registratur, inv. č. 291, kart. 10, Opis memoriálu moravských královských měst, 1619.

ZAO – SOkA Olomouc, AMO, Zlomky registratur, inv. č. 4634, kart. 162,

František z Dietrichštejna nařizuje, aby vyhnaní luteráni a novokřtěnci nebyli nikdy přijímáni zpět do země, 1622.

Archivní prameny uložené v Zemském archivu v Opavě, pobočka Olomouc:

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Knihy, inv. č. 129, Registra odeslané korespondence a rozhodnutí biskupských úředníků 1639-1642.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Knihy, inv. č. 130, Registra odeslané korespondence a rozhodnutí biskupských úředníků šlechtě, městům, administraci biskupství a biskupovi 1643-1650.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Knihy, inv. č. 131, Kopiář korespondence odeslané olomoucké kapitule, biskupovi a jiným adresátům

1625, 1651-1656.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 488, kart. 6,

Došlá korespondence olomouckého biskupa, kardinála Františka z Dietrichštejna, 1618-1622.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 489, kart. 16-

25, Koncepty odeslané korespondence olomouckého biskupa, kardinála

Františka z Dietrichštejna, 1618-1636.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 490, kart. 27,

Došlá a odeslaná korespondence administrátorů olomouckého biskupství, 1616-

1636.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 491, kart. 27,

Zlomky korespondence olomouckého biskupa Jana Arnošta Platejse z Platenštejna, 1636-1637.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 492, kart. 28-

29, Došlá korespondence olomouckého biskup Leopolda Viléma, arcivévody rakouského, 1637-1656.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 493, kart. 31,

Koncepty odeslané korespondence olomouckého biskupa Leopolda Viléma, arcivévody rakouského, 1637-1655.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 494, kart. 33-

35, Došlá korespondence a koncepty odeslané korespondence administrátorů olomouckého biskupství, 1637-1652.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 649, kart.

213, Generální vizitace far olomoucké diecéze, 1643-1644, 1652-1817.

ZAO, pobočka Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, Spisy, inv. č. 1467, kart.

333, Litovel (děkanství Cholina), 1614-1813.

ZAO, pobočka Olomouc, Velkostatek Úsov – Nové Zámky, Mapy a plány, inv. č.

2329, Přehledná mapa úsovského panství včetně města Litovle a jeho dominia,

(cca 1630).

Archivní prameny (fondy) uložené v Moravském zemském archivu v Brně:

MZA, A 5, Zbytky stavovské registratury 1520-1766.

MZA, A 7, Přiznávací berní listy 1528-1623.

MZA, A 8, Zemská registratura 1628-1874.

MZA, B 1, Gubernium (1613) 1636-1785 (1799).

MZA, B 3, Gubernium – listiny 1324-1880.

MZA B 14, Moravské místodržitelství (1628) 1786-1918.

MZA, B 17, Moravské místodržitelství – patenty 1628-1866.

MZA, C 1, Tribunál – criminalia, publica, civilia (1590) 1636-1783 (1790).

MZA, C 3, Tribunál – radní protokoly 1639-1783.

MZA, C 4, Tribunál – normalia (1628) 1636-1782.

MZA, C 8, Moravské zemské právo 1636-1783.

MZA, G 1, Bočkova sbírka 1229-1846.

MZA, G 2, Nová sbírka (1222) 1243-1930.

MZA, G 5, Sbírka cizích listin 1238-1896.

MZA, G 10, Sbírka rukopisů MZA 1200-1999.

MZA, G 11, Sbírka rukopisů Františkova muzea Brno 1300-1899.

MZA, G 12, Cerroniho sbírka 1200-1845.

Archivní prameny uložené v Národním archivu v Praze: