Spádovost Za Službami Na Boskovicku

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI NA BOSKOVICKU

Travel to services in Boskovice region

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor:

RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Tereza SVÍTILOVÁ

Brno, 2017

Jméno a příjmení autora: Tereza Svítilová

Název diplomové práce: Spádovost za službami na Boskovicku

Název práce v angličtině: Travel to services in Boskovice region

Katedra: Regionální ekonomie a správy

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Rok obhajoby: 2017

Anotace

Předmětem závěrečné práce „Spádovost za službami na Boskovicku“ je vyhodnocení parciálních mikroregionů. Každý parciální mikroregion je rozdělen na nadlokální a mikroregionální úrovni dle jednotlivých obslužných procesů v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice. Zahrnuje včetně Boskovic 73 obcí. K získání potřebných dat byla použita metoda dotazníkového šetření.

Annotation

The subject of the bachelor thesis “Travel to services in Boskovice region” is analyzing partial micro-regions in their supralevel and micro-regional level, according to service processes in the field of education, health care, and retail and services. This survey is placed in the administrative district of municipality with extended powers of Boskovice, which includes 73 municipalities. The sending questionnaires method was used for obtaining relevant data.

Klíčová slova

Region, dotazníkové šetření, obslužné regiony, školství, zdravotnictví, maloobchod a služby, ORP Boskovice

Keywords

Region, questionnaire survey, service processes, education, health care, retail and services, ORP Boskovice

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Spádovost za službami na Boskovicku vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 21. dubna 2017

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryáši, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji zastupitelům za vyplnění dotazníků a přátelům a rodině za podporu.

OBSAH

ÚVOD ...... 7

1 TEORETICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ ...... 8

1.1 TEORETICKÉ KONCEPCE REGIONU ...... 8 1.1.1 Homogenní a nodální regiony ...... 9 1.1.2 Administrativní a účelové regiony ...... 9 1.2 SOCIÁLNĚGEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ REGIONŮ ...... 10 1.3 OBSLUŽNÉ REGIONY A METODY VÝBĚRU ...... 11 1.3.1 Výběr středisek na základě statických ukazatelů ...... 12 1.3.2 Výběr středisek na základě dynamických ukazatelů ...... 13 1.3.3 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárního šetření ...... 13 1.3.4 Vymezení sfér vlivu středisek na základě prostorových interakčních modelů ...... 15

2 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉ OBLASTI ...... 16

3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...... 19

4 VYMEZENÍ PARCIÁLNÍCH MIKROREGIONŮ ...... 20

4.1 MIKROREGION MALOOBCHODU A SLUŽEB ...... 20 4.1.1 Nadlokální úroveň ...... 22 4.1.2 Mikroregionální úroveň ...... 24 4.2 MIKROREGION ZDRAVOTNICTVÍ ...... 26 4.2.1 Nadlokální úroveň ...... 26 4.2.2 Mikroregionální úroveň ...... 28 4.3 MIKROREGION ŠKOLSTVÍ ...... 30 4.3.1 Nadlokální úroveň ...... 30 4.3.2 Mikroregionální úroveň ...... 32 4.4 KOMPLEXNÍ MIKROREGION ...... 34 4.4.1 Nadlokální úroveň ...... 34 4.4.2 Mikroregionální úroveň ...... 36 4.5 SROVNÁNÍ ...... 38

ZÁVĚR ...... 40

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 41

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A KARTOGRAMŮ ...... 43

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 43

SEZNAM PŘÍLOH ...... 44

ÚVOD Tato práce se zabývá výzkumem spádovosti zkoumaného území správního obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice, který se skládá ze 73 obcí včetně dvou obcí s pověřeným obecním úřadem. Dojížďky za službami, do škol či za doktorem do vyšších hierarchických jednotek jsou nejpřirozenější procesy mobility obyvatelstva, protože se těžce uspokojují potřeby v místě trvalého bydliště. V současnosti se navyšuje nabídka služeb a lidé mají větší možnosti výběru, čímž dochází k formování regionu.

Hlavním cílem, který se snažím v této práci naplnit, je analýza dojížďky za různými formami obslužných procesů ve zkoumaném území vycházející z výsledků dotazníkového šetření mezi starosty obecních úřadů. Dále bude region rozdělen na parciální mikroregiony maloobchodu a služeb, školství a zdravotnictví, které zkoumám na úrovni nadlokální a mikroregionální.

Dalším cílem je vytvoření komplexního obslužného regionu, který bude vycházet z jednotlivých parciálních mikroregionů, též na úrovni nadlokální a mikroregionální. Poslední cíl se týká porovnání těchto výsledků s výsledky šetření spádovosti z 80. let minulého století.

Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je uveden teoretický koncept práce, kde jsou vysvětleny pojmy jako region, mikroregion, obslužné regiony a metody jejich výběru, které jsou použity v praktické části. Druhá a třetí kapitola představí zkoumané území, a jakým způsobem jsou sesbíraná data z dotazníků.

Čtvrtá kapitola obsahuje celou praktickou část. Ta je potom rozdělena do čtyř sekcí zabývajících se mikroregionem maloobchodu a služeb, mikroregionem zdravotnictví, mikroregionem školství a komplexním mikroregionem, všechny na nadlokální a mikroregionální úrovni s přiloženými mapami. V poslední podkapitole srovnávám data s šetřením spádovosti z 80. let minulého století.

1 TEORETICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ Tato kapitola se zabývá vysvětlením teoretických pojmů obsažených v této práci, jako je například vymezení pojmu region, jeho hierarchizace a výběr obslužných středisek.

1.1 Teoretické koncepce regionu Pro potřeby této práce je důležité vymezit pojem „region“. Tento pojem se může zdát někomu až abstraktní, protože jej různé vědní disciplíny chápou velmi odlišně (z hlediska geografického, ekonomického, historického i politického) a obecně se na něj nahlíží ze dvou pohledů, fyzickogeografického (poloha a velikost pohoří, toky řek, klimatické podmínky apod.) a sociálněgeografického (hospodářská struktura, rozmístění obyvatelstva, rozmístění výroby a spotřeby apod.). (Hampl, 1978, s. 18)

V současné době je v regionálních vědách region chápán jako územní celek menší než stát. Tyto regiony jsou poté charakterizovány jako právní, politické, ekonomické a kulturní jednotky, jejichž forma se ve státech Evropské unie navzájem liší. Wokoun (2011, s. 85) se například zabývá regionem z geografického pohledu, kdy region vzniká diferenciací krajinné sféry. Další vysvětlení pojmu region můžeme nalézt v zákoně č. 248/2000 Sb., zákon o podpoře regionálního rozvoje, kde se pro jeho účely regionem rozumí územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona.

V této práci se však zabývám sociálněgeografickým regionem. Hampl (1978, s. 18) zdůrazňuje hlavní charakteristiku tohoto regionu, a to jeho relativní heterogenitu. Velký význam se přikládá heterogenitě v prostorovém uspořádání sociálněgeografických jevů v rámci regionu, v tomto kontextu se mluví i o komplexním sociálněgeografickém regionu, který je složen ze systému vnitřně relativně homogenních prostorů sjednocených do jednoho komplexního celku. Hampl (1978) zmiňuje důležitost vypracování teorie systému sociálněgeografických regionů, čímž se zabývalo mnoho autorů, avšak především W. Christaller (1933) a A. Losche (1940) měli velký přínos v tzv. teorii centrálních míst. Tato teorie systematicky definuje celý soubor charakteristik regionů a jejich systémů (počet řádů, tvar regionu, vymezení regionu atd.). (Hampl, 1978, s. 18-26)

1.1.1 Homogenní a nodální regiony Nejdůležitější je rozdělení regionů dle jeho formy. Odlišují se tedy homogenní a nodální regiony. V případě homogenních regionů se mluví o jejich stejnorodosti, pozornost je tedy mířena na hledání stejného kritéria, např. nadmořská výška, úhrn srážek, atd. Pro praxi to tedy znamená, že toto zvolené kritérium by mělo platit rovnoměrně v celém území. Avšak jen málo homogenních regionů je stoprocentně stejnorodých, proto říkáme, že jsou relativně homogenní. Nejčastěji jsou uváděny ve fyzické geografii (klimatické, biogeografické regiony), ale vymezují se i prostřednictvím humánněgeografických kritérií (administrativní celky, regiony se stejným náboženstvím či stejné národnosti a zemědělské regiony). (Toušek, Kunc a kol., 2008, s. 377)

Nodální region sestává ze zázemí a jeho nodálního centra (též jádra, ohniska), většinou jsou dynamické, tudíž se mohou měnit. Nodální region je založen na vazbách právě mezi těmito složkami a vymezuje se na základě síly vazby mezi centrem a prvky v zázemí. (Anděl, 1996, s. 21) Hranice nodálního regionu jsou určovány slábnoucími vazbami s vlastním nodálním centrem vůči jinému vnějšímu centru. (Wokoun, 2011, s. 87) Například Anděl (1996, s. 21) jako nodální region považuje region dojížďky do práce, do škol nebo za službami. Wokoun (2011, s. 87) uvádí jako příklad tzv. spádové regiony. Vymezuje oblasti, z kterých lidé jezdí nakupovat do určitého obchodního domu.

1.1.2 Administrativní a účelové regiony Dále se regiony mohou členit dle jejich účelu na administrativní a účelové. Administrativní regiony jsou vymezovány pro potřeby státní správy a územní samosprávy. Tyto regiony jsou vždy zastupovány příslušnými orgány a musí pokrýt celé území daného státu. Administrativní regiony na stejné úrovni by měly být srovnatelné z hlediska rozlohy a počtu obyvatel. (Matoušková, 2000, s. 66)

Účelové regiony se vymezují pro řešení konkrétních problémů, které se týkají např.: ekonomické zaostalosti, kvality životního prostředí nebo ochrany přírodních krás. Obvykle bývá zastoupen zvláštním orgánem. Mívají omezenou časovou platnost, tudíž jejich délka fungování souvisí s povahou daného problému neboli potřebou na jeho vyřešení. Poté dochází k ukončení provozu jak účelového regionu, tak i daného orgánu. Při jeho vymezování se nemusí respektovat hranice administrativních regionů. (Matoušková, 2000, s. 66) V České republice

jsou považovány za účelové regiony národní parky, chráněné krajinné oblasti či vědeckotechnické parky. (Matoušková, 2000, s. 71-72)

1.2 Sociálněgeografické vymezení regionů V České republice můžeme rozlišit čtyřstupňovou hierarchickou soustavu (subregiony, mikroregiony, mezoregiony a makroregiony). (Anděl, 1996, s. 77) Pro sociálněgeografickou diferenciaci jsou významné regionální procesy. Makroregionální procesy jsou uzavřeny v rámci celé ČR, mezoregionální procesy, jejichž vztahy jsou relativně uzavřeny na nižším řádu, než je celá ČR, jsou to například migrace obyvatelstva, návštěva divadel, dojíždění studentů vysokých škol či dálkové cesty za nákupy průmyslového zboží. (Hampl, 1978, s. 64)

Subregiony jsou nekomplexní územní celky, kde nejsou soustředěny nejdůležitější potřeby individuálních obyvatel. V rámci subregionu jsou tedy uzavřeny čistě jen vztahy mezi bydlištěm a základními službami. (Hampl, 2007, s. 131) Avšak Hampl (1978) v socioekonomické diferenciaci jako nejnižší stupeň považoval mikroregion 1. řádu.

V Mikroregionech jsou na rozdíl od subregionů častěji využívány regionální procesy jako je dojížďka do zaměstnání a za základními druhy služeb. V České republice se vytvořila dvoustupňová mikroregionální diferenciace – mikroregiony 1. řádu a 2. řádu. Mikroregiony 1. řádu jsou podobné spádovým územím středisek osídlení obvodního významu (soustava obvodů obcí III. stupně) a mikroregiony 2. řádu okresům. (Hampl, 2007, s.131) Hampl (1978, s. 61) kvalifikoval základní mikroregionální procesy, které mají rozhodující význam pro integraci sociálněgeografických mikroregionů 1. řádu. Tyto procesy obsahují nejfrekventovanější potřeby individuálních obyvatel, tj. dojížďka na nákup potravin, průmyslového zboží, do škol, zdravotnických zařízení, kina apod. Tabulka 1 Hierarchie sociogeografických a administrativních regionů Sociogeografické (přirozené) Počet Administrativní regiony Počet regiony Mezoregiony 12 Kraje 13 +Praha Mikroregiony 2. řádu 70 Okresy 76 Mikroregiony 1. řádu 144 Obvody obcí III. stupně 205 + Praha Mikroregiony + významné 165 subregiony Zdroj: Hampl (2005, s. 98)

Hranice těchto mikroregionů se postupem času mění. Před rokem 1960 fungovalo v Brněnském kraji (dnes Jihomoravský kraj) 18 okresů. Toto správní členění se změnilo v roce 1960, kdy vzniklo 7 nových krajů a konkrétně v Jihomoravském kraji 14 okresů1, ve kterých fungovaly okresní úřady. Okresní úřady byly nakonec zrušeny v roce 20022, kompetence těchto úřadů převzaly v základním rozsahu obce s pověřeným obecním úřadem a kompletně obce s rozšířenou působností, které vznikly současně se zrušením okresních úřadů.3

1.3 Obslužné regiony a metody výběru Vyjížďky za službami slouží k vymezování obslužných středisek. Anděl (1996, s. 43) uvádí i hierarchii dle množství poskytovaných služeb: - Základní regiony jsou nejmenší a vyznačují se hlavně dojížďkou do obslužných zařízení jako je prodejna potravin, textilu, obuvi nebo drogerie - Vyšší obslužné regiony mají vyšší vybavenost jako jsou například prodejny průmyslového zboží, knih, hudebniny, aj. - V regionech nejvyššího řádu jsou navíc i prodejny elektroniky a výpočetní techniky, divadla, muzea nebo koncertní síně

Používáme dva základní metodické přístupy při výběru středisek obslužné sféry a hodnocení jejich hierarchie (Maryáš, 1983, cit. z Szczyrba 2006): - Výběr středisek na základě statických ukazatelů - Výběr středisek na základě dynamických ukazatelů

Maryáš (1988, s. 8) komentuje, že nejvhodnější pro výběr obslužných středisek jsou metody používající dynamické ukazatele či kombinace obou metod, jak statických, tak i dynamických. Může totiž docházet při anketárním šetření k určité subjektivitě respondentů, a to při hodnocení obslužného významu jejich místa bydliště. Je vhodné do hodnocení použít i charakteristiky o úrovni vybavenosti obce.

1 Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu 2 Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů 3 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností 11

1.3.1 Výběr středisek na základě statických ukazatelů Využívají dat, které lze běžně získat ze statistických úřadů. Střediska vymezujeme dle druhů funkcí sídla a dle přebytku významnosti sídla. Přebytek významnosti určující střediskovost sídel je poté definován jako rozdíl mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatel sídla: (Maryáš 1983 cit. z Szczyrba 2006)

퐶 = 퐵 − 퐵푍 Kde C je střediskovost sídla B jsou služby poskytované v sídle

BZ jsou služby poskytované v sídle a spotřebované obyvateli sídla

Určení střediskovosti sídla dle druhů funkcí sídla Většinou se určuje na základě koncentrace druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech nebo podle výskytu specializovaných druhů zařízení. Tato metoda využívá jen možnost sídla být střediskem, ale nelze přesně zjistit, jestli sídlo skutečně funguje jako středisko i pro své zázemí, obslužná vybavenost sídla odpovídá pouze populační velikosti a v druhé řadě velikosti obsluhovaného zázemí. Metodu lze využít v případě, že nejsou dostupná další data, která by lépe vyznačovala střediskovost sídla. (Maryáš 1983 cit. z Szczyrba 2006)

Určení střediskovosti sídla dle přebytku významu Je založen na kvantifikaci přebytku významu sídla, zjišťujeme, zda sídlo dosahuje vyšších ukazatelů, než by dle průměrných ukazatelů na jednoho obyvatele na určitém území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat. Opírá se především o počet, kapacitu a využití obslužných zařízení. Tato metoda však přináší důležitý problém a tím je stanovení průměru. Používá se průměr zkoumaného území, tedy buď celostátní průměr při hodnocení středisek na území celého státu nebo regionální průměr při hodnocení středisek menšího území. Je také vhodnější nezahrnovat do ukazatele o maloobchodním obratu údaje o obratu za potraviny, které zkresluje vliv regionálních diferencí v samozásobení obyvatelstva či vliv cestovního ruchu, tím tedy dochází k větší územní diferenciaci než u maloobchodního obratu za průmyslové zboží. (Maryáš 1983 cit. z Szczyrba 2006)

1.3.2 Výběr středisek na základě dynamických ukazatelů Vymezujeme na základě velikosti obsluhovaného území neboli na základě obslužných procesů mezi sídly. Jsou to metody založené hlavně na údajích o spádovosti obyvatel za občanským vybavením. Používají se pro výběr a hierarchické členění středisek, a hlavně pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu mezi střediskem a zázemím. K vymezení sfér vlivu používáme dvě základní metody a zmiňuji se o nich v následující kapitole: (Maryáš 1983 cit. z Szczyrba 2006) - Anketární šetření, - Interakční metody.

1.3.3 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárního šetření Spádovost za nákupy při anketárním šetření zjišťujeme buď ve vybraných zařízeních obslužné sféry nebo ve všech sídlech zkoumané oblasti. Při prvním je problematické stanovit kritéria, kterými se určuje rozsah spádového území a intenzita vztahu mezi střediskem a zázemím. Vhodnější je proto druhé anketární šetření, avšak je nutné zajistit reprezentativní vzorek respondentů, z technických důvodů to nelze dostatečně splnit, proto se využívá náhradního šetření, např. šetření přes soustavu obecních úřadů. (Maryáš 1983 cit. z Szczyrba 2006)

Maryáš (1988, s. 33) ve své studii odpovědi z anketárního šetření, jejichž vykazované směry kategorizoval dle intenzity spádu do tří typů – převážný spád 10 bodů, částečný spád 5 bodů a výjimečný spád 1 bod. Dále byla pro jednotlivé obce každému cíli 푖, vykazován obcí v daném obslužném procesu 푗, přiřazena hodnota 푣푖푗, určující relativní význam cíle 푖 pro vykazující obec v tomto procesu:

푇푖푗 푣푖푗 = ∙ 100 푃퐶푖푗 ∙ 푃푇푗

Kde Tij je bodová hodnota typu spádu do cíle 푖 v procesu 푗

PCij je počet cílů v tomto typu

PTj je součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v procesu 푗

Pro každý proces 푗 byl součet hodnot 푣푖푗 roven 100 % v každé obci. Obslužným procesům byl přiřazen koeficient 푘푗 podle frekvence využívání. Celkový relativní význam 푐푣푖 cíle 푖 pro danou obec za všechny hodnocené procesy je roven:

∑푗 푣푖푗 ∙ 푘푗 푐푣푖 = ∑푖 ∑푗 푣푖푗 ∙ 푘푗

Platí ∑푖 푐푣푖 = 100%

Během šetření se Maryáš (1988, s. 34) setkal s problémem ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a vyjádření důležitosti procesu pro uspokojení potřeb obyvatelstva. Vycházel především z počtu cílů v ČSSR, za předpokladu, že nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti a současně i nejfrekventovanějších obslužných procesů. Pro ČSSR lze rozlišit čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení Maryáš (1988) přiřadil rozdílný koeficient, který byl stanoven podle poměrů počtu hlavních cílů uvedených v daných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde je právě nejmenší počet hlavních cílů.

Poměry byly stanoveny následující: Speciální služby: nákupy nábytku: nákupy knih: nákupy léků: nákupy běžného průmyslového zboží: běžné služby: nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0

Koeficienty dále stanovil následovně: Koeficient 1 nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží (s nejnižším koeficientem) Koeficient 2 nákupy léků Koeficient 3 nákupy běžného průmyslového zboží Koeficient 4 nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby

Ostatní obce byly k vybraným střediskům přiřazeny na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Další obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, považuje za oscilační. (Maryáš, 1988, s. 34-36)

1.3.4 Vymezení sfér vlivu středisek na základě prostorových interakčních modelů V analogii Newtonova gravitačního zákona funguje tzv. gravitační model, jako interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatelstva měnící se přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. Později se změnily některé proměnné, místo počtu obyvatel sídla se používá tzv. produkční proměnná, což znamená úroveň poptávky v sídle, a tzv. proměnná atraktivity, což je úroveň nabídky v jiném sídle.

Příkladem gravitačního modelu může být Reillyho zákon maloobchodní gravitace, který říká, že dvě střediska maloobchodu přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně vzdálenosti každého z těchto středisek k okolním sídlům. Tento model má však nevýhodu v tom, že nezahrnuje všechna hlediska působící na rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi střediska, například dopravní spojení, hustotu zalidnění, kvalitu komunikační sítě či obchodní a společenskou aktivitu střediskových sídel. Vypočítá se též bod rovnováhy mezi středisky, skrze který můžeme vymezit spádové oblasti středisek. Spočívá v rovnosti pravděpodobností cestování za nákupy mezi dvěma konkurenčními středisky.

2 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉ OBLASTI V této práci se zabývám správním obvodem obce s rozšířenou působností Boskovice (dále jen ORP). Pod tento správní obvod patří 6 mikroregionů (Kunštátsko-Lysicko, Letovicko, Olešnicko, Malá Haná, Svitava a Boskovicko) s celkem 73 obcemi a 116 katastrálními územími. ORP Boskovice se nachází na severu Jihomoravského kraje a sousedí s dalšími třemi kraji: Olomouckým, Pardubickým a krajem Vysočina. Celková výměra správního obvodu je 51 107 ha, z čehož je 1,51 % zastavěné plochy, 52,63 % zemědělské půdy a 37,3 % zalesněného území4, a rozlohou je tak třetí největší správní obvod v Jihomoravském kraji. Obrázek 1 Administrativní mapa SO ORP Boskovice

Zdroj: Český statistický úřad (Administrativní mapa ORP Boskovice. In: Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2017-02-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11280/44646545/ORP6202.png/84844d18-2d89-494d-9999- 3d349566dfb0?version=1.1&t=1466670022815)

4 Vybrané ukazatele za správní obvod Boskovice v letech 2001–2015. In: Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11280/27328901/646202.pdf/6a8739d0-4fbe- 4e45-86fb-354ff35377fc?version=1.8 16

V obvodu se nachází 3 obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ): Boskovice, Letovice a Velké Opatovice. Do POÚ Letovice spadá 16 obcí a do POÚ Velké Opatovice 6 obcí, zbylých 51 obcí spadá do POÚ Boskovice.5 Je součástí okresu Blansko, pod který patří také ORP Blansko. Na území ORP Boskovice se nachází 5 obcí se statutem města, jmenovitě to jsou Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice a Velké Opatovice. Z nichž největší jsou Boskovice s počtem obyvatel 11 566.6 Statut městyse získaly 3 obce a jsou to Knínice u Boskovic, Lysice a Svitávka. Výše je administrativní mapa všech 73 obcí a jejich katastrálních hranic. Celkový počet obyvatel v obvodu je 51 603 a průměrný věk je 41,7. Tabulka 1 Věkové složení obyvatel podle pohlaví Věk Muži Ženy Celkem 0-14 let 4 094 3 896 7 990 15-64 let 17 436 16 677 34 113 65 a více 3 920 5 580 9 500 25 450 26 153 51 603 Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ (2016)

Doprava7 Přes území vede úsek I. železničního koridoru Brno – Česká Třebová (trať č. 260), který vede přes Skalici nad Svitavou, Svitávku a Letovice, na ten navazuje trať č. 262 vedoucí do Boskovic a Velkých Opatovic. Obvod s okolními regiony spojují hlavně silnice 1. třídy č. 18 a č. 43. Nejhorší dopravní dostupnost vyznačuje západní část ORP u hranic s Vysočinou. Na celém území je zaveden integrovaný dopravní systém JMK a hlavními přestupními uzly jsou Boskovice, Skalice nad Svitavou, Letovice, Lysice a Kunštát.

Služby Pro počet školských zařízení, které se nachází v jednotlivých obcích SO ORP Boskovice, jsem vytvořila tabulku, kterou můžeme naleznout v příloze 2.

5 Územně analytické podklady SO ORP Boskovice. 2016. Dostupné také z: http://www.boskovice.cz/assets/File.ashx?id_org=832&id_dokumenty=29984 6 Demografické údaje za vybraná města Jihomoravského kraje: Boskovice [online]. 2015 [cit. 2017-04-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11280/17801583/boskovice.pdf/2faa89de-a028-4109-bc16- a9bf3205f084?version=1.7 7 Územně analytické podklady SO ORP Boskovice. 2016. Dostupné také z: http://www.boskovice.cz/assets/File.ashx?id_org=832&id_dokumenty=29984 17

V ORP Boskovice se nachází 35 mateřských, 11 základních škol I. a II. stupně a 7 středních škol. V Boskovicích se nachází Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Střední škola André Citroëna, Střední pedagogická škola a Gymnázium Boskovice. V Letovicích se nachází Masarykova střední škola, v Olešnici Výchovný ústav a střední škola a Velkých Opatovicích Střední škola uměleckoprůmyslová. V ORP Boskovice, ani v okrese Blansko, se nenachází žádná vysoká škola a je jen jedna Vyšší odborná škola v Boskovicích. Lze tedy očekávat, že do vysokých škol budou vyjížďky mimo sledované území.

V celém obvodu ORP Boskovice se nachází pouze jedna nemocnice, a to v Boskovicích. V mnoha obcích funguje praktický či dětský lékař, výpis lékařských zařízení v jednotlivých obcích je v příloze 2.

Obrázek 2 Správní obvod ORP Boskovice

Zdroj: Správní obvod Boskovice: obecně-geografická mapa. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-04- 19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11280/44647371/ORP_6202.jpg/7c30aafc-1d9b-45d8-92c9- 2b28d21fb3c6?version=1.0&t=1466670941760

3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Pro analýzu dojížďky za službami jsem vytvořila dotazník, který se poslal elektronickou poštou z důvodu úspory času na obecní úřady.8 Dále se dle výsledků šetření udělala analýza oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb v lokální a nadlokální úrovni. Dotazník byl kategorizován dle intenzity spádu do tří typů – převážně, částečně a výjimečně. Do prvního typu spádu doplňovali nejčastěji navštěvované obce v daném obslužném procesu. Pokud za daným obslužným procesem dojíždějí do více obcí, vyplnili poté typy částečně a případně výjimečně a políčko převážně vynechali.

Dotazníkovému šetření předcházela konzultace s vedoucím práce RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc., s kterým jsem se dohodla, co všechno bude dotazník obsahovat. Dotazník je tedy strukturován do tří oblastí. První oblast maloobchodu a služeb obsahuje nákupy běžného zboží (potraviny, drogerie), textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika), knih a hudebních nosičů, nábytku a výběrového zboží (auta, šperky, aj.). Dále návštěvu běžných služeb (kadeřnictví, kosmetička, holičství, čistírna), speciálních služeb (fotograf, opravy elektroniky a hodinek, aj.), lékárny, pohostinských zařízení, finančních institucí (banky, pojišťovny, aj.), divadla, dalších kulturních zařízení (muzea, galerie, koncert, aj.), kin a zařízení pro rekreaci a zábavu (bazén, fitness centra, bowling, aj.).

Další dvě oblasti, které se týkají zdravotnictví a školství, jsou strukturovány následovně: dojížďkou do nemocnice a dalšími druhy zdravotnických zařízení jako je praktický, dětský, zubní, ženský a odborný (ušní, krční, nosní, aj.) lékař. Oblast školství obsahuje dojížďku do mateřské školky, základní školy, gymnázia, středního odborného učiliště a vyšší odborné a vysoké školy.

8 Vzor dotazníku v příloze 1 19

4 VYMEZENÍ PARCIÁLNÍCH MIKROREGIONŮ Parciální mikroregiony jsou vymezeny dle tří oblastí na mikroregion maloobchodu a služeb, mikroregion zdravotnictví a mikroregion školství. Každý typ je rozdělen na mikroregionální úroveň a nadlokální úroveň.

4.1 Mikroregion maloobchodu a služeb Dojížďka za službami a nákupy byla hodnocena na úrovni nadlokální a mikroregionální. Na nadlokální úrovni byly zkoumány procesy nákupu běžného průmyslového zboží, nákup knih a hudebních nosičů, návštěva běžných služeb (kadeřnictví, kosmetička, holičství, čistírna), návštěva lékárny a návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny, aj.). Na mikroregionální úrovni byly zkoumány procesy nákupu běžného textilu a obuvi, nákup nábytku, nákup výběrového zboží (auta, šperky, aj.) a návštěva speciálních služeb (fotograf, opravy elektroniky a hodinek, aj.).

Aby mohla být obec zařazena do nadlokální úrovně, musela splňovat alespoň tři z pěti uvedených procesů. Pro obce zařazené do mikroregionální úrovně platí, že musí splnit podmínku za nadlokální úroveň a zároveň splnit tři ze čtyř obslužných procesů z mikroregionálních procesů.

Pro vymezení sféru vlivu byla použita metoda Maryáše z kapitoly 1.3.3. Nejdříve se obce rozdělily dle intenzity spádu a přidělila se jim bodová hodnota, pro převážný spád 10 bodů, pro částečný 5 bodů a pro výjimečný 1 bod. Dále jsem vypočítala hodnotu, která určovala relativní význam cíle, a také celkový relativní význam cíle, který obsahoval i koeficienty vypočtené v následující tabulce. Pro základ výpočtu jednotlivých koeficientů jsem použila proces s nejméně hlavními cíli, tedy návštěvu speciálních služeb (fotograf, opravy elektroniky a hodinek, aj.). Pokud obec spádovala jen do jednoho hlavního cíle, automaticky jsem jej přiřadila k tomuto cíli. Pokud neměla žádný převážný spád, byla obec označena za oscilační. Dále platila podmínka, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než 60 % hodnoty prvního. Obslužný proces nákupu běžného zboží (potraviny, drogerie) se dle šetření ukázalo být na lokální úrovni, protože obce většinou disponují vlastními prodejnami, proto v této práci nebudu tento proces hodnotit.

Tabulka 2 Počet hlavních cílů u jednotlivých obslužných procesů a jejich koeficienty

Počet hlavních Koeficienty cílů speciální služby 2 1 Nákup textilu a obuvi 3 1,5 Nákup nábytku 3 1,5 Nákup knih a hudebních nosičů 4 2 nákup výběrového zboží 4 2 Nákup běžného průmyslového 5 2,5 zboží návštěva finančních institucí 5 2,5 návštěva lékárny 6 3

návštěva běžných služeb 9 4,5

Zdroj: Vlastní zpracování z anketárního šetřenís

Koeficienty jsem stanovila následující: Koeficient 1 návštěva speciálních služeb, nákup textilu a obuvi, nákup nábytku Koeficient 2 nákup knih a hudebních nosičů, nákup výběrového zboží, nákup běžného průmyslového zboží, návštěva finančních institucí Koeficient 3 návštěva lékárny Koeficient 4 návštěva běžných služeb

Poměry jsou stanoveny takto: speciální služby: nákup textilu a obuvi: nákup nábytku: nákup knih: nákup výběrového zboží: nákup běžného průmyslového zboží: návštěva finančních institucí: návštěva lékárny: návštěva běžných služeb = 1: 1,5: 1,5: 2: 2: 2,5: 2,5: 3: 4,5

V mnoha dotaznících zastupitelé doplnili i připomínku, že některé obslužné procesy (nákup knih, elektroniky, domácích potřeb či obuvi a textilu) lze řešit nákupy přes internet. V této práci se tím bohužel nezabývám, ale pro další šetření na podobné téma by byla potřeba zohlednit tuto připomínku.

4.1.1 Nadlokální úroveň Obce vyhovující podmínce nadlokální úrovně jsou Boskovice, Kunštát, Letovice, Lysice, Velké Opatovice a Olešnice. Vysokou spádovost v nadlokální úrovni vykazují také obce mimo sledované území, jako je Jevíčko, Brno a Lomnice.

Díky dobré dostupnosti měst a blízkosti mezi nimi většina obcí osciluje mezí více spádovými středisky, za oscilační je tedy označeno 22 obcí, většinou mezi Boskovicemi a další obcí. Crhov, Makov, Sebranice a Voděrady oscilují mezi Boskovicemi a Kunštátem. Mezi Boskovicemi a Lysicemi oscilují obce Bedřichov, Kunčina Ves, Žerůtky, Lhota u Lysic a Kunice. Brno je spádovým střediskem pro Krhov a Jabloňany.

Jevíčko je střediskem hlavně pro severovýchod (Úsobrno, Malá Roudka, Uhřice a Borotín) a oscilující obec mezi Jevíčkem a Boskovicemi jsou Velké Opatovice a dále Cetkovice oscilují mezi Jevíčkem a Velkými Opatovicemi.

dotazníkového šetření

Střediskaspádovost jejich a maloobchodu úrovně nadlokální služeb a

Kartogram Kartogram

Zdroj: Vlastnízpracování z

4.1.2 Mikroregionální úroveň Významná spádová střediska vyhovující podmínce mikroregionální úrovně jsou obce Boskovice a Letovice. Mimo toto území vykazuje velkou spádovost i Brno, Blansko a Jevíčko, kam nejvíce lidé jezdí za nákupem nábytku, elektroniky, výběrového zboží či kulturním vyžití. Největší středisko maloobchodu a služeb jsou Boskovice, kam dojíždí lidé z 37 obcí.

Za oscilační je označeno 14 obcí. Křetín, Skrchov, Míchov, Pamětice a Vísky oscilují mezi Letovicemi a Boskovicemi. Uhřice, Cetkovice a Velké Opatovice oscilují mezi Boskovicemi a Jevíčkem, obec Nýrov, Petrov a Ústup mezi Letovicemi a Brnem a obce Crhov, Kunčina Ves a Obora mezi Boskovicemi a Brnem.

Do Brna dojíždí lidé z obcí Krhov, Rozsíčka, Hodonín, Louka, Sulíkov, Olešnice, Štěchov a Kozárov. Do Jevíčka z obcí Borotín, Malá Roudka a Úsobrno. Blansko je spádovým střediskem hlavně pro Němčice.

o šetření

dotazníkovéh

Střediska mikroregionální úrovně maloobchodu a služeb a jejich spádovost Střediskajejich a maloobchodu úrovně mikroregionální služeb a

Zdroj: Vlastnízpracování z

Kartogram Kartogram

4.2 Mikroregion zdravotnictví Obslužný proces zdravotnictví se skládá z dojížďky za praktickým, dětským, ženským a zubním lékařem, do nemocnice, pohotovosti a za odbornými lékaři. Protože se v regionu nachází nemocnice a pohotovost pouze v Boskovicích, a právě zde byla zjištěna nejvyšší spádovost z dotazníků, nebylo nutné se jím dále zabývat. Výčet všech zdravotnických zařízení v jednotlivých obcích je v příloze 2.

Pro výpočet sféry vlivu jsem vycházela z metodiky uvedené v kapitole 1.3.3. V této části jsem počítala s jedním koeficientem s hodnotou 1, tedy všechna zdravotnická zařízení mají stejnou frekvenci využívání. Pro výpočet byl také použit stejný postup jako u předešlé kapitoly. Stále platí podmínka, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než 60 % hodnoty prvního. Pokud tuto podmínku obec nesplňuje, je označena za oscilační.

Procesy v nadlokální úrovni jsem stanovila praktického lékaře, lékaře pro děti a dorost, stomatologii a ženského lékaře. Aby byly obce zařazeny do této úrovně, musely splnit alespoň tři z výše uvedených. Procesy na mikroregionální úrovni jsem navíc stanovila odborného lékaře, kdy obec musí mít alespoň tři ordinace odborného lékaře.

4.2.1 Nadlokální úroveň Obyvatelé ORP Boskovice mají na výběr z 12 obcí s ordinací praktického lékaře, z 10 obcí s ordinací dětského lékaře, 10 obcí s ordinací zubaře a 4 obce s ženským lékařem. Podmínky nadlokální úrovně splňuje však jen 8 obcí (Benešov, Boskovice, Kunštát, Letovice, Lysice, Olešnice, Šebetov a Velké Opatovice). Obce, které mají více hlavních cílů, jsou označeny jako oscilační a v nadlokální úrovni jsou takové čtyři obce (Vanovice, Jabloňany, Nýrov a Rozseč nad Kunštátem). Uhřice spadají pod Jevíčko, které leží mimo správní obvod ORP Boskovice, a Jabloňany oscilují mezi Boskovicemi a Brnem.

ví a jejich spádovost jejich a ví

dotazníkového šetření

Střediskazdravotnict úrovně nadlokální

Zdroj: Vlastnízpracování z

Kartogram Kartogram

4.2.2 Mikroregionální úroveň Na této úrovni splňují podmínku obce Boskovice, Letovice a Velké Opatovice. Další významné mikroregionální středisko je hlavně pro severovýchod správní obvod Jevíčko, které leží v SO ORP Moravská Třebová.

Obce Tasovice, Krhov, Jabloňany a Obora oscilují mezi Boskovicemi a Brnem. Obce Vísky, Svitávka a Světlá oscilují mezi Letovicemi a Boskovicemi a obce Cetkovice a Velké Opatovice mezi Velkými Opatovicemi a Boskovicemi. Největší mikroregionální spádovou oblastí je díky své vybavenosti město Boskovice, pod které spadá celkem 43 obcí. Brno je spádovým střediskem pro obec Louku.

dotazníkového šetření

Střediskaspádovost jejich a zdravotnictví úrovně mikroregionální

Zdroj: Vlastnízpracování z

Kartogram Kartogram

4.3 Mikroregion školství V této části jsem zkoumala školská zařízení na území ORP Boskovice jako je mateřská a základní škola, gymnázium, střední odborné učiliště, vyšší odborná škola a vysoká škola. Vzhledem k tomu, že odpovědi dojížďky do vysoké školy byly vždy mimo zkoumané území, tento obslužný proces nebyl nadále zkoumán. Výčet všech školských zařízení (kromě vysokých škol) ve zkoumaném území je v příloze 2. Pro výpočet je stále použita stejná metoda z kapitoly 1.3.3. s téže výjimkou jako u mikroregionu zdravotnictví, tedy frekvence využívání má koeficient s hodnotou 1.

V nadlokální úrovni jsem stanovila proces dojížďky do mateřské školy a základní školy. Aby obec vyhověla této úrovni, musela obsahovat dojížďku do obou zařízení a zároveň musí mít základní školu I. i II. stupně. Dojížďku do gymnázia, středního odborného učiliště a vyšší odborné školy jsem stanovila jako procesy na mikroregionální úrovni. Obce pro zařazení do této úrovně musely splnit alespoň jednu dojížďku z výše uvedených a zároveň splnit podmínku za nadlokální úroveň. Dále platila podmínka jako u předešlých částí, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než 60 % hodnoty prvního, pokud tuto podmínku nesplní, jsou označeny za oscilační.

4.3.1 Nadlokální úroveň V obvodu ORP Boskovice se nachází 22 obcí s mateřskou školou, avšak jen 10 obcí s kompletní základní školou a zároveň i mateřskou školou, a právě tyto splňují podmínku nadlokální úrovně (Benešov, Boskovice, Knínice, Kunštát, Letovice, Lysice, Olešnice, Svitávka, Velké Opatovice a Žďárná). Bedřichov, Nýrov, Rozseč nad Kunštátem, Sulíkov, Petrov, Němčice a Velenov jsou obce oscilační.

Největší spádové středisko nadlokální úrovně je město Boskovice, pod které spadá 10 obcí. Benešov, Boskovice, Knínice, Letovice, Lysice, Olešnice, Velké Opatovice a Žďárná jsou spádovými středisky samy sobě.

dotazníkového šetření

Střediska nadlokální úrovně školství a jejich spádovost Střediskajejich a školství úrovně nadlokální

Zdroj: Vlastnízpracování z

Kartogram Kartogram

4.3.2 Mikroregionální úroveň Nejvyšší spádovost dle dotazníkového šetření vykázaly Boskovice, kde se nachází nejvíce školských zařízení v celém správním obvodu, pod tuto obec spadá 52 obcí. Mimo tento obvod dojíždějí i do Brna, Jevíčka či Blanska. Obce Obora, Petrov, Krhov a Štěchov spadají pod Brno a obec Malá Roudka pod Velké Opatovice.

Prostřední Poříčí osciluje mezi třemi obcemi, jsou to Boskovice, Letovice a Polička. Celkem 16 obcí je oscilující mezi Boskovicemi a Brnem, Blanskem, Letovicemi či Jevíčkem. Nejvíce obcí osciluje mezi Boskovicemi a Brnem (Velké Opatovice, Cetkovice, Vísky, Borotín, Jabloňany, Kozárov, Sudice, Lysice a Hodonín). Valchov a Sebranice oscilují mezi Boskovicemi a Blanskem, Vážany mezi Boskovicemi a Jevíčkem a obce Horní Poříčí, Letovice a Deštná mezi Boskovicemi a Letovicemi.

dotazníkového šetření

Střediskaspádovost školství úrovně mikroregionální jejich a

Kartogram Kartogram

Zdroj: Vlastnízpracování z

4.4 Komplexní mikroregion V předešlé kapitole jsou vymezeny parciální mikroregiony dle dojížďky do školských a zdravotnických zařízení a za službami. Dle tohoto vymezení bylo možné vytvořit komplexní obslužný mikroregion v území správního obvodu ORP Boskovice, také na nadlokální a mikroregionální úrovni.

Základem výpočtu komplexního mikroregionu byly parciální mikroregiony v obou úrovních. Aby byla obec označena za středisko komplexního mikroregionu, musela být označena za středisko v obou úrovních jednotlivých parciálních mikroregionů alespoň dvakrát. Sféru vlivu jsem poté spočítala dle celkového relativního významu cíle v jednotlivých obcích a parciálních mikroregionech, kde koeficienty byly určeny stejné pro zdravotnictví a maloobchod a služby s hodnotou 1 a pro školství určen rozdílný koeficient z důvodu dojížďky jen části obyvatel do školských zařízeních (děti a dorost) s hodnotou 0,5.

Pokud měla obec ve všech oblastech ve stejné úrovni stejný cíl, automaticky jsem ji k tomuto cíli přiřadila. Naopak pokud měla více cílů, vypočítala jsem celkový relativní význam a dle podmínky, zda celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska dosahoval či nedosahoval 60 % hodnoty prvního, jsem označila za oscilační nebo přiřadila k převažujícímu cíli.

4.4.1 Nadlokální úroveň Do nadlokální úrovně patří obce, které byly v alespoň dvou parciálních mikroregionech označeny za nadlokální středisko. Tuto podmínku splňují obce Benešov, Boskovice, Kunštát, Letovice, Lysice, Olešnice, Svitávka, Velké Opatovice a mimo sledované území i Brno a Jevíčko.

Celkem 8 obcí je označeno za oscilační. Malá Roudka a Borotín oscilují mezi Velkými Opatovicemi a Jevíčkem, obec Vísky mezi Letovicemi a Boskovicemi, obec Rozseč nad Kunštátem mezi Olešnicí a Kunštátem, Bedřichov mezi Lysicemi a Boskovicemi a Benešov mezi Boskovicemi a Benešovem, Petrov mezi Kunštátem a Letovicemi a Krhov mezi Lysicemi a Brnem.

dotazníkového šetření

Střediska komplexního regionu nadlokální úrovně a jejich spádovost Střediskajejich a úrovně nadlokální komplexního regionu

7 Kartogram Kartogram

Zdroj: Vlastnízpracování z 35

4.4.2 Mikroregionální úroveň Obce splňující stejnou podmínku jako v nadlokální úrovni jsou v mikroregionální úrovni komplexního regionu Boskovice a Letovice a mimo sledované území i Jevíčko a Brno.

Mezi Letovicemi a Boskovicemi osciluje 9 obcí (Křtěnov, Vísky, Pamětice, Křetín, Horní Smržov, Kněževes, Skrchov, Míchov a Deštná). Mezi Jevíčkem a Boskovicemi oscilují Borotín a Uhřice a mezi Letovicemi a Brnem dojíždí z Petrova, Sulíkova a Rozsíčky. Pod Boskovice spadá 38 obcí a je tedy největší spádovým střediskem. Krhov, Louka a Lysice spadají pod Brno a Malá Roudka a Úsobrno pod Jevíčko.

ikroregionální úrovně a jejich spádovost jejich ikroregionálnía úrovně

dotazníkového šetření

Střediskakomplexního m regionu

Zdroj: Vlastnízpracování z

Kartogram Kartogram

4.5 Srovnání V této kapitole se zabývám srovnáním dat ze šetření spádovosti za službami na Boskovicku s šetřením, které probíhalo v 80. letech 20. století pod záštitou Geografického ústavu Československé akademie věd. Zabývám se tedy oblastí maloobchodu a služeb na mikroregionální úrovni, které odpovídá kartogramu č. 2.

Obrázek 3 Dojížďka za službami z roku 1987

Zdroj: MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno – Praha, 1987

V předešlém šetření z roku 1987 byly za mikroregionální střediska Boskovice a Letovice, které jsou hlavními středisky i z výsledků mého šetření. Mimo zkoumané území bylo také významné spádové středisko Jevíčko, do kterého z Boskovic oscilovaly Borotín, Úsobrno a Uhřice. Boskovice byly největším spádovým střediskem, do kterého dojížděli z 42 obcí včetně Velkých Opatovic, Olešnice a přilehlých obcí a obce Benešov, která dříve patřila pod okres Prostějov. Dále obec Žďárná měla velkou spádovost do Blanska, ta v současnosti dojíždí spíše do Boskovic, a naopak obec Němčice má středisko v Blansku.

V současnosti mnoho obcí dojíždí za službami do Brna díky vylepšené infrastruktuře (Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov, Louka, Hodonín, Kozárov, Štěchov a Krhov) nebo oscilují mezi

Boskovicemi a Brnem (Crhov, Kunčina Ves a Obora) a Letovicemi a Brnem (Ústup, Petrov a Nýrov). Obec Jevíčko je stále významné středisko a také hlavní cíl pro Malou Roudku, Borotín a Úsobrno. Velké Opatovice, Uhřice a Cetkovice oscilují mezi Jevíčkem a Boskovicemi. Další oscilační obce jsou Křetín, Skrchov, Míchov, Vísky a Pamětice, které dojíždějí do Boskovic a Letovic. Boskovice jsou stále hlavní spádovou oblastí a zaujímá území o 37 obcích.

ZÁVĚR

Předmětem této práce bylo vyhodnocení parciálních mikroregionů na nadlokální a mikroregionální úrovni v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb ve správním obvodu ORP Boskovice, který zahrnuje včetně Boskovic 73 obcí. Bylo použito dotazníkové šetření mezi starosty dotčených obcí.

První cíl bylo analyzovat dojížďku za různými formami obslužných procesů, kdy jsem vycházela z výsledků dotazníkového šetření. Dále jsem regiony rozdělila do jednotlivých parciálních mikroregionů v oblasti maloobchodu a služeb, zdravotnictví a školství na nadlokální a mikroregionální úrovni a jsou zobrazeny na kartogramech. Zde bylo potřeba spočítat převažující spády pro vymezení sféry vlivu.

Hlavní spádová střediska ve všech třech oblastech na mikroregionální úrovni jsou Boskovice a Letovice. Mnoho obcí je označeno za oscilační díky blízkosti krajského města Brna, okresního města Blanska a ORP Jevíčka. V nadlokální úrovni byly označeny obce Boskovice, Kunštát, Letovice, Lysice, Olešnice, Velké Opatovice, ve školství navíc Benešov, Knínice, Svitávka a Žďárná a ve zdravotnictví i Šebetov. Další obce vykazující velkou spádovost bylo mimo sledované území Jevíčko, Blansko a Brno.

Druhým cílem bylo vytvoření komplexního obslužného regionu, který vychází z jednotlivých parciálních mikroregionů na nadlokální a mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni jsou spádovými středisky obce Benešov, Boskovice, Kunštát, Letovice, Lysice, Olešnice, Svitávka a Velké Opatovice a na mikroregionální úrovni obce Letovice a Boskovice. Navíc mimo území bylo zařazeno do komplexního regionu i Jevíčko a Brno.

Poslední cíl se týkal porovnání mých výsledků s výsledky šetření spádovosti Geografického ústavu ČSAV z 80. let minulého století. Po tomto porovnání jsem zjistila spoustu rozdílů hlavně u oscilačních obcí. V předešlém šetření většina obcí spádovala do Boskovic a Letovic a jen tři oscilovaly mezi Jevíčkem a Boskovicemi. V současnosti roste význam krajského města Brna na úkor Boskovic, mnoho obcí tedy osciluje mezi Brnem a Boskovicemi či Letovicemi. Celkem osciluje 14 obcí.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 1996. ISBN 8070441127. HAMPL, Martin, Josef JEŽEK a Karel KÜHNL. Sociálněgeografická rajonizace ČSR. Praha: Čs. demografická společnost při ČSAV, 1978. Acta demographica. HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt pro Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu, 2005. ISBN 80-86746-02-X. HAMPL, Martin, Karel KÜHNL a Václav GARDAVSKÝ. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Univerzita Karlova, 1989. KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Pavel MATES. Úvod do regionálních věd a veřejné správy: [vybrané kapitoly]. 2. rozš. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 8085963698. MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno – Praha, 1987 MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.]. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1989 MATOUŠKOVÁ, Zdena, Jaroslav MACHÁČEK, Josef POSTRÁNECKÝ a Petr TOTH. Regionální a municipální ekonomika. Praha: Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, 2000. ISBN 8024500612. SZCZYRBA, Zdeněk. Geografie obchodu - se zaměřením na současné trendy v maloobchodě. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. Skripta. ISBN 80-244-1453-8. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 9788073801144. WOKOUN, René, Pavel MATES a Jaroslava KADEŘÁBKOVÁ. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 9788073803049.

Seznam online zdrojů: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb [online]. [cit. 2017-04-05]. Dostupné z: https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/NRPZS/o-aplikaci Rejstřík škol a školských zařízení: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2016 [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: https://profa.uiv.cz/rejskol/https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ 41

Krajská správa ČSÚ v Brně: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2017-04-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A KARTOGRAMŮ

Tabulky Tabulka 1 Věkové složení obyvatel podle pohlaví ...... 17

Obrázky Obrázek 1 Administrativní mapa SO ORP Boskovice ...... 16 Obrázek 2 Správní obvod ORP Boskovice ...... 18 Obrázek 3 Dojížďka za službami z roku 1987...... 38

Kartogramy Kartogram 1 Střediska nadlokální úrovně maloobchodu a služeb a jejich spádovost ...... 23 Kartogram 2 Střediska mikroregionální úrovně maloobchodu a služeb a jejich spádovost ..... 25 Kartogram 3 Střediska nadlokální úrovně zdravotnictví a jejich spádovost ...... 27 Kartogram 4 Střediska mikroregionální úrovně zdravotnictví a jejich spádovost ...... 29 Kartogram 5 Střediska nadlokální úrovně školství a jejich spádovost ...... 31 Kartogram 6 Střediska mikroregionální úrovně školství a jejich spádovost ...... 33 Kartogram 7 Střediska komplexního regionu nadlokální úrovně a jejich spádovost ...... 35 Kartogram 8 Střediska komplexního regionu mikroregionální úrovně a jejich spádovost ...... 37

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČR Česká republika ČSAV Československá akademie věd ČSSR Československá socialistická republika JMK Jihomoravský kraj ORP obec s rozšířenou působností POÚ obec s pověřeným obecním úřadem SO správní obvod

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Vzor dotazníku ...... 45 Příloha 2 Počet zdravotnických a školských zařízení v jednotlivých obcích ...... 48

Příloha 1 Vzor dotazníku Dotazník (vedoucí orgány obcí) Spádovost za službami na Boskovicku

Vážení zastupitelé, Píši Vám jako studentka Masarykovy university prosbu o vyplnění krátkého dotazníku, který Vám zabere maximálně 5 minut. Vaší pomoci si budu velice vážit, protože tím přispějete k dokončení mé bakalářské práce. Práce má název „Spádovost za službami na Boskovicku“ a Vaše obec spadá právě pod tento správní obvod ORP. Děkuji mnohokrát za ochotu a spolupráci. Tereza Svítilová Pokyny pro vyplnění: Dotazník je strukturován tak, aby se do prázdných polí napsaly názvy obcí, do kterých obyvatelé ve Vaši obci dojíždějí, a to dle intenzity. 1) Ve sloupci „převážně“ bude uvedena jedna obec, kam lidé směřují za danou službou nejvíce. Zbývající sloupce „částečně“ a „výjimečně“ můžete také vyplnit. 2) Pokud za danou službou lidé nejezdí výhradně do jedné obce, ale spíše do více, vyplňte až políčko „částečně“, kde můžete uvést více obcí. Do políčka „výjimečně“ poté případně další obce. Vzor: 1) Obyvatelé nejčastěji dojíždí nakupovat do Boskovic, částečně poté do Svitávky (např. vaše obec) a výjimečně do Letovic. Druh zařízení, Obec, ve které je daná služba navštěvována služby Převážně Částečně Výjimečně Nákupy běžného Boskovice Svitávka Letovice zboží (potraviny, drogerie) 2) Obyvatelé nejčastěji jezdí do Boskovic a Letovic a výjimečně ve své vlastní obci – Svitávce. Druh zařízení, Obec, ve které je daná služba navštěvována služby Převážně Částečně Výjimečně Nákupy běžného Boskovice Svitávka zboží (potraviny, - Letovice drogerie)

Dotazník vyplnil: Název obce: Maloobchod a služby Druh zařízení, Obec, ve které je daná služba navštěvována služby Převážně Částečně Výjimečně Nákupy běžného zboží (potraviny, drogerie) Nákupy textilu a obuvi

Nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika) Nákupy knih a hudebních nosičů Nákupy nábytku Nákupy výběrového zboží (auta, šperky, aj.) Návštěva běžných služeb (kadeřnictví, kosmetička, holičství, čistírna) Návštěva speciálních služeb (fotograf, opravy elektroniky a hodinek, aj.) Návštěva lékárny

Návštěva restaurací, kaváren a vináren

Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny, aj.)

Návštěva divadla

Návštěva dalších kulturních zařízení (muzea, galerie, koncert, aj.) Návštěva kin Návštěva zařízení pro rekreaci a zábavu (bazén, fitness centra, bowling, aj.) Zdravotnictví Zdravotnické Obec, ve které je daná služba navštěvována zařízení Převážně Částečně Výjimečně Praktický lékař Dětský lékař

Zubní lékař Gynekologie Nemocnice Speciální lékař (ušní, krční, nosní, aj.)

Školství Školní zařízení Obec, ve které je daná služba navštěvována Převážně Částečně Výjimečně Mateřská škola Základní škola (I. A II. Stupeň)

Gymnázium

Střední škola, odborné učiliště Vyšší odborná škola Vysoká škola

Příloha 2 Počet zdravotnických a školských zařízení v jednotlivých obcích

odborné

Dětský lékař Stomatologie Gynekologie Nemocnice Odborný lékař(ušní, krční, nosní, aj.) lékárna Mateřská škola Základníškola A (I. II. Stupeň) Gymnázium Středníškola, učiliště odborná Vyšší škola Praktický lékař Bedřichov Benešov 1 1 1 1 1 1

Borotín 1 Boskovice 10 7 11 7 1 28 7 2 2 1 4 1

Cetkovice 1

Crhov

Černovice 1

Deštná 1

Drnovice 1 1 Hodonín 1

Horní Poříčí

Horní Smržov

Chrudichromy

Jabloňany 1

Kněževes

Knínice 1 1 1

Kořenec 1

Kozárov

Krhov

Křetín 1 2

Křtěnov

Kunčina Ves

Kunice Kunštát 2 1 1 1 1 1 1 1

Lazinov Letovice 4 2 5 2 6 3 1 1

Lhota Rapotina

Lhota u Lysic

Lhota u Olešnice Louka 1

Ludíkov Lysice 2 1 2 1 2 1 1 1

odborné odborné

Dětský lékař Zubnílékař Gynekologie Nemocnice Odborný lékař (ušní, krční, nosní, aj.) lékárna Mateřská škola Základní škola (I. Stupeň) A II. Gymnázium Střední učiliště škola, odborná Vyšší škola Praktický lékař Makov Malá Roudka Míchov Němčice 1 Nýrov Obora 1 Okrouhlá 1

Olešnice 2 1 1 2 1 1 1 1 Pamětice Petrov Prostřední Poříčí 1 Roubanina Rozseč nad 1 Kunštátem Rozsíčka Sebranice 1 Skalice nad 1 Svitavou Skrchov Stvolová Sudice Suchý 1 Sulíkov Světlá

Svitávka 1 1 2 1 1 1 1 Šebetov 1 1 1 1 1 Štěchov Tasovice

odborné odborné

Dětský lékař Zubnílékař Gynekologie Nemocnice Odborný lékař krční, nosní, aj.) (ušní, lékárna Mateřská škola Základní škola (I. A II. Stupeň) Gymnáziu Střední škola, učiliště odborná Vyšší škola Praktický lékař Uhřice Újezd u Boskovic Úsobrno 1 Ústup Valchov 1 Vanovice 1 Vážany Velenov Velké Opatovice 2 1 1 4 1 2 1 Vísky 1 Voděrady Vranová Zbraslavec Žďárná 1 1 Žerůtky Zdroj: Vlastní zpracování z dat registru zdravotnických zařízení NRPZS a registru školských zařízení MŠMT