JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH

Ekonomická fakulta

Katedra obchodu a cestovního ruchu

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Formy regionální kooperace z pohledu podpory produkce

Vedoucí bakalá řské práce Autor Ing. Kamil Pícha, Ph.D. Kate řina Bajerová

České Bud ějovice 2011

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Formy regionální kooperace z pohledu podpory produkce“ vypracovala samostatn ě s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v plném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ční práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb., zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů práce i záznam o pr ůběhu a výsledku obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů.

V Českých Bud ějovicích dne 20. 4. 2011

………………………………. Kate řina Bajerová

Pod ěkování

Chtěla bych pod ěkovat mému vedoucímu práce Ing. Kamilu Píchovi, Ph.D., který mi vždy ochotn ě pomohl p ři zpracování mé bakalá řské práce. Dále pat ří mé pod ěkování manažerce MAS Sv ětovina o.p.s. Bc. Michale Bore čkové, DiS., která mi ochotn ě poskytla veškeré informace týkající se Místní ak ční skupiny Sv ětovina o.p.s.

OBSAH 1 ÚVOD ...... 8 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE...... 10 2.1 Kooperace ...... 10 2.1.1 Cíle kooperace ...... 10 2.2 Partnerství ...... 10 2.3 Regionální politika ...... 11 2.3.1 Cíle regionální politiky ...... 11 2.3.2 Regionální politika EU ...... 11 2.4 Program rozvoje venkova ČR ...... 12 2.4.1 Programové dokumenty ...... 12 2.4.2 Program rozvoje venkova je realizován prost řednictvím čty ř os a jejich priorit…...... 13 2.5 Program LEADER ...... 14 2.5.1 Stru čná historie iniciativy LEADER v České republice ...... 14 2.5.2 Finan ční prost ředky ...... 16 2.5.3 Základní principy metody LEADER ...... 16 2.5.4 LEADER I ...... 16 2.5.5 LEADER II ...... 17 2.5.6 LEADER+ ...... 17 2.6 Místní ak ční skupina (MAS) ...... 18 2.6.1 Místní partnerství ...... 18 2.6.2 Podstatné charakteristiky místních ak čních skupin ...... 19 2.6.3 Právní formy místní ak ční skupiny ...... 20 2.6.4 Finan ční zdroje MAS ...... 20 2.6.5 Finan ční role MAS ...... 21 2.6.6 Lidské zdroje v MAS ...... 21 2.6.7 Podmínky a výb ěrová kritéria pro poskytnutí podpory místní ak ční skupin ě… ...... 22 2.7 Marketingový výzkum ...... 23 2.7.1 Definice ...... 23

5

2.7.2 Proces marketingového výzkumu ...... 23 2.7.3 Zdroje dat ...... 24 2.7.4 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum ...... 24 2.7.5 Techniky marketingového výzkumu ...... 25 2.7.6 Výzkumné metody ...... 25 3 CÍLE A METODIKA ...... 27 3.1 Cíl práce ...... 27 3.2 Metodika práce ...... 27 3.3 Stanovení hypotéz ...... 28 4 ANALÝZA A SYNTÉZA POZNATK Ů Z VLASTNÍHO ZKOUMÁNÍ ...... 29 4.1 Charakteristika místní ak ční skupiny Sv ětovina, o.p.s...... 29 4.1.1 Sídlo, základní údaje a vznik MAS Sv ětovina, o.p.s...... 29 4.1.2 Organiza ční struktura a orgány MAS ...... 32 4.1.3 Území, obyvatelstvo a otev řenost MAS Sv ětovina, o.p.s...... 36 4.1.3.1 Území ...... 36 4.1.3.2 Obyvatelstvo ...... 38 4.1.3.3 Ote řenost MAS Sv ětovina ...... 38 4.1.4 Členové MAS Sv ětovina ...... 39 4.1.5 SWOT analýza území v působnosti MAS Svtovina, o.p.s...... 40 4.1.6 Strategický plán MAS Sv ětovina, o.p.s...... 43 4.1.6.1 Hlavní cíle pro období 2007 – 2013 jsou: ...... 43 4.1.6.2 Zp ůsob napl ňování cíl ů ...... 44 4.1.6.3 MAS Sv ětovina, o.p.s. má vytvo řeno celkem 6 Fichí: ...... 44 4.1.6.4 Financování projekt ů ...... 46 4.2 Projektová činnost ...... 46 4.2.1 Administrativní postupy ...... 46 4.2.2 Schválené a realizované projekty ...... 47 4.2.2.1 Program DROBOTINA ...... 48 4.2.3 Spolufinancování projekt ů ...... 48 4.3 Další zajímavé informace z rozhovoru v MAS Sv ětovina o.p.s...... 49 4.4 Vyhodnocování dotazníkového šet ření ...... 51

6

4.4.1 Dotazníkové šet ření s podnikateli - členy místních ak čních skupin ...... 51 4.4.2 Dotazníkové šet ření s podnikateli – ne členy ...... 57 5 ZÁV ĚR ...... 65 6 SUMMARY ...... 68 7 SEZNAM LITERATURY ...... 69 8 SEZNAM TABULEK, OBRÁZK Ů A GRAF Ů ...... 71 8.1 Seznam tabulek ...... 71 8.2 Seznam obrázk ů ...... 71 8.3 Seznam graf ů ...... 71 9 SEZNAM P ŘÍLOH ...... 73 10 PŘÍLOHY ...... 74

7

1 ÚVOD

Pro svou bakalá řskou práci jsem si vybrala téma „Formy regionální kooperace z pohledu podpory produkce“. Zam ěř ila jsem se na Místní ak ční skupinu Sv ětovina, o.p.s., která se nachází v Plze ňském kraji, na rozhraní okresu Rokycany a Plze ň – sever. Místní ak ční skupiny vznikají kv ůli společnému prosazování zájm ů obcí a místních komunit s cílem dosáhnout zm ěn. Vznik, velikost i charakteristiku území místních ak čních skupin – tzv. MAS jasn ě determinuje program LEADER. V sou časné dob ě existuje na území ČR více než 150 MAS. Přehled MAS registrovaných v ČR je možné zjistit v aplikaci Databáze MAS. Nej čast ějším zdrojem financí MAS je čerpání z fond ů EU p ředevším z Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova je samostatn ě financován v rámci spole čné zem ědělské politiky EU z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo zem ědělství. Program se vztahuje na území ČR a ur čuje politiku rozvoje venkova ČR v období 2007 – 2013. Hlavním cílem této práce je analýza vybrané formy regionální kooperace a vymezení jejího potenciálu v oblasti podpory místní produkce. Práci jsem rozd ělila do dvou hlavních částí, a to na část teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je definovat místní ak ční skupiny, program LEADER a Program rozvoje venkova, což jsou nejd ůležit ější pojmy mé bakalá řské práce. V praktické části jsem se zabývala spoluprácí vybrané MAS Sv ětovina s místními podnikateli, kte ří jsou členové této MAS a zjiš ťovala jsem pov ědomí o MAS u ostatních podnikatel ů. Věnuji se zde této místní ak ční skupin ě z hlediska organiza ční struktury, strategického plánu a jejích projektových činností. Popisuji tuto MAS z hlediska území a obyvatelstva. Nejv ětší prostor zde dávám spolupráci této MAS s podnikateli a především pomoci p ři vytvá ření projekt ů a následného čerpání finan čních prost ředk ů z fond ů EU. Informace pro tuto práci jsem čerpala z odborné literatury, z osobního kontaktu s manažerkou MAS Sv ětovina, o.p.s., z podkladů MAS, které mi byly poskytnuty a dále z vlastního dotazníkového šet ření. Dotazníkové šet ření je zam ěř eno na spokojenost

8 spolupráce členů MAS a samotné MAS. Druhý dotazník je zam ěř en na ostatní podnikatele, kte ří nejsou členy MAS, p ředevším pak zem ědělské subjekty a jejich pov ědomost o MAS pop řípad ě možnost vstupu do MAS Sv ětovina, o.p.s.

9

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Kooperace Pro kooperace je charakteristická dobrovolná spolupráce, podniky z ůstávají zpravidla právn ě a hospodá řsky samostatné, a to v těch oblastech, které nejsou smluvn ě dohodnuty. Kooperace má za cíl zvýšit výkon a konkurenceschopnost participujících podnik ů. Kooperaci lze chápat jako speciální formu mezipodnikové spolupráce, která spo čívá p ředevším v propojení jednotlivých organiza čních forem se stoupající intenzitou. (Hesková, M. a kol., 2005) Kooperace vymezuje spolupráci mezi dv ěma nebo více hospodá řsky samostatnými podniky prost řednictvím smluv. Podniky z ůstávají právn ě a hospodá řsky samostatné. Kooperace je dobrovolná. (Synek, M. a kol., 2003)

2.1.1 Cíle kooperace Cíle kooperace jsou r ůzné v závislosti na vymezených oblastech. Mohou být spojeny nap říklad s národními či regionálními trhy nebo strategiemi s mezinárodní a globální orientací. (Hesková, M. a kol., 2005)

2.2 Partnerství Partnerství má hodnotu, kterou se odlišuje od ostatních forem spolupráce. Znaky, které jsou charakteristické pro partnerství: • vzájemná výhodnost spolupráce, • spole čné cíle partner ů ( často se vyjad řují ve spole čném programu nebo plánu aktivit), • dlouhodobost vztah ů, • plné akceptování obsahu a forem spolupráce se všemi partnery, • pot řebnost a vyváženost (každý partner p řispívá n ěč ím, co by jinak chyb ělo, bez čeho by se výsledek nedosáhl),

10

• synergický efekt čili hodnota p řidaná spoluprácí: celkové pozitivní dopady pro dané území jsou v ětší než sou čet efekt ů, které svou aktivitou dokážou vyvolat jednotliví ú častníci. ( Čepelka, O., 2004)

2.3 Regionální politika Základním nástrojem regionální politiky, za niž ze zákona odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, je nyní Strategie regionálního rozvoje České republiky platná pro období 2007-2013. Zabezpe čuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odv ětvovými politikami ovliv ňujícími rozvoj území, vycházejí z regionáln ě zam ěř ených rozvojových program ů, které jsou financované výhradn ě z národních zdroj ů nebo spolufinancované ze zdroj ů Evropské unie. (www.mmr.cz)

2.3.1 Cíle regionální politiky Mezi základní cíle regionální politiky pat ří rozvoj region ů zam ěř ený na jejich soudržnost a zvyšování konkurenceschopnosti: každý region by m ěl mít p říležitosti ke svému vyváženému rozvoji odpovídajícímu jeho potenciálu a specifickým stránkám. (www.mmr.cz)

2.3.2 Regionální politika EU Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodá řské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnit ř Evropské unie, kdy bohatší státy p řispívají na rozvoj chudších stát ů a region ů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie. (www.strukturalni-fondy.cz) Dle evropských na řízení má politika HSS za úkol podporovat harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úrove ň zam ěstnanosti, ochranu a zlepšování životního prost ředí na území EU. Prosazují se p ředevším inovace podporující udržitelný r ůst, konkurenceschopnost a zam ěstnanost p ři napl ňování ambicí zm ěnit Evropu v ješt ě p řitažliv ější místo pro investice a práci. (www.strukturalni-fondy.cz)

11

2.4 Program rozvoje venkova ČR Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Řídícím orgánem PRV je Ministerstvo zem ědělství ČR. (www.eagri.cz) Opat ření Programu rozvoje venkova p řisp ějí k napl ňování cíl ů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: • Spole čnost založená na znalostech • Vnit řní trh a podnikatelské prost ředí • Trh práce • Udržitelný rozvoj (www.eagri.cz)

2.4.1 Programové dokumenty Základními programovými dokumenty jsou Národní strategický plán a Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit EU pro období 2007 – 2013 s důrazem na zvyšování ekonomického r ůstu, vytvá ření nových pracovních p říležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. NSPRV zajiš ťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým sm ěrům“, t řem strategickým rozvojovým osám (ochrana životního prost ředí a krajiny, diverzifikace venkovského života, konkurenceschopnost). (www.eagri.cz) Program rozvoje venkova (PRV) úsp ěšn ě navazuje na p ředcházející programové dokumenty: Opera ční program (OP) Rozvoj venkova a multifunk ční zem ědělství v ČR, Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006, SAPRD a LEADER ČR. PRV se d ělí na 4 prioritní osy, které konkrétn ěji vymezují opat ření pro alokaci finan čních prost ředk ů z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova. (www.eagri.cz)

12

2.4.2 Program rozvoje venkova je realizován prost řednictvím čty ř os a jejich priorit: Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví • Modernizace, inovace a kvalita • Přenos znalostí

Osa II: Zlepšování životního prost ředí a krajiny • Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zem ědělských a lesnických systém ů • Ochrana vody a p ůdy • Zmír ňování klimatických zm ěn

Osa III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova • Tvorba pracovních p říležitostí a podpora využívání obnovitelných zdroj ů energie • Podmínky r ůstu a kvalita života na venkov ě • Vzd ělávání

Osa IV: LEADER Osa IV LEADER je osou metodickou a je uskute čň ována prost řednictvím realizace cíl ů jednotlivých opat ření os I – III. Hlavním p řínosem osy IV LEADER je zp ůsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemn ě propojeny. Ú čelem osy IV LEADER je p ředevším zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení p řírodního a kulturního d ědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkov ě. Principy LEADERu jsou pro rozvoj venkova zvláš ť dobrou metodou, nebo ť vedou k pozitivním efekt ům, plynoucích ze spojení r ůzných subjekt ů, které ve venkovském prostoru p ůsobí. Místní ak ční skupiny využívají tohoto principu, nejsou protikladem k místní samospráv ě, ale vhodn ěji dopl ňují úsilí o obnovu a rozvoj obcí a p řispívají k rozvoji zem ědělství a pé či o p řírodu a krajinu. (www.eagri.cz)

13

2.5 Program LEADER Zkratka LEADER znamená „Liaison Entre Actions de Développement de l´Economie Rurale“ – Propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova. ( Čepelka, 2001) Program LEADER je jednou z iniciativ Evropské unie financovaných ze strukturálních fond ů (EQUAL, LEADER, URBAN, INTERREG). Jeho cílem je motivovat a podporovat místní subjekty tak, aby uvažovaly o dlouhodobých perspektivách svého regionu. K nejd ůležit ějším prvk ům programu pat ří integrované strategie rozvoje a d ůraz na spolupráci. P říprava a realizace je založena na partnerství místních subjekt ů ze všech sektor ů. ( Čepelka, O., 2004) Program LEADER ČR je zam ěř en p ředevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost ředí a zhodnocení přírodního a kulturního d ědictví. Celkovým cílem programu je zlepšení organiza čních schopností subjekt ů působících ve venkovských územích. (www.eagri.cz) Program LEADER je sou částí nového Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. LEADER ČR je zam ěř en na podporu rozvoje venkova prost řednictvím realizace akcí ve dvou aktivitách – „Realizace strategie rozvoje územní p ůsobnosti místní ak ční skupiny“, „Projekty spolupráce“ a ve t řech dota čních titulech „Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech“, „Posílení místního ekonomického prost ředí a zhodnocení místní produkce“ a „Zhodnocení p řírodních a kulturních zdroj ů“. (www.businessinfo.cz)

2.5.1 Stru čná historie iniciativy LEADER v České republice 1999 - první setkání českých zástupc ů s partnery z jiných zemí na téma Leader - účast na založení mezinárodní sítě PREPARE 2001 - publikace o Leadru 2002 - vznik prvních MAS

14

2003 - setkání v regionech a celostátní konference v Praze - evropská konference k SAPARDu v Pardubicích 2004 - zahájen národní program LEADR ČR - za čátek sch ůzek MZe se zástupci MAS 2005 - LEADER+ jako sou část OP „Rozvoj venkova a multifunk ční zem ědělství“ - mimovládní projekt „Hlas venkova“ - první krok k profesionalizaci manažer ů pro venkov – 1. Celostátní kurs - založení názorové platformy a výzva Duha pro venkov - založení Národní observato ře venkova (o.p.s.) - založení webových stránek www.leaderpus.cz - vznik národní sít ě pro venkov s MAS jako hlavními činiteli - vyjednávání o budoucí podob ě NSP a PRV pro období 2007 – 2013 - v prosinci je evidováno 79 MAS 2006 - v březnu je evidováno 123 MAS - pokra čuje rozvoj NOC (kurzy pro manažery a členy MAS) - rozvoj Národní sít ě MAS 2007 - „inventura“ aktivních MAS - v dubnu je evidováno 150 MAS, které jsou nebo byly aktivní anebo jejich zakladatelé práv ě dokon čovali jejich právní vznik – z toho od 119 získány aktuální informace - aktivní ú čast NOV v příprav ě pravidel pro IV. Osu PRV - Národní sí ť MAS má 83 člen ů a zvolila své orgány - dokon čují se p řípravy programových dokument ů pro PRV (www.leaderplus.cz)

15

2.5.2 Finan ční prost ředky Program LEADER ČR využívá investi ční prost ředky ze státního rozpo čtu na základ ě zákona o státním rozpo čtu České republiky na p říslušný rok. Je ur čen na jedné stran ě místním partnerstvím venkovských území (místním ak čním skupinám), která vytvá řejí a realizují spole čné rozvojové strategie a zám ěry, a na druhé stran ě místním subjekt ům, které realizují konkrétní projekty. (www.eagri.cz)

2.5.3 Základní principy metody LEADER • přístup zdola nahoru – o budoucnosti regionu rozhodují lidé žijící a pracující v území, znající jeho tradice a pot řeby • partnerství ve řejných a soukromých subjekt ů • místní rozvojová strategie • integrované a vícesektorové akce • inovativnost – nalézání nových řešení problém ů venkovských region ů • sí ťování – vým ěna zkušeností mezi skupinami LEADER • spolupráce – spole čné projekty MAS v rámci státu, EU a dalších zemí (www.eagri.cz)

2.5.4 LEADER I Iniciativa LEADER I zd ůraz ňovala vytvá ření sítí schopností regionálního rozvojového nástroje. Sí ť programu LEADER byla považována za zdroj cenných vědomostí a informací pro místní ak ční skupiny a pomohla celé řadě venkovských oblastí prorazit z izolace. Koordina ční jednotka LEADER I byla ustanovena, aby optimalizovala pohyb t ěchto informa čních tok ů a aby zajistila dostupnost informací o nejd ůležit ějších akcích místních ak čních skupin programu LEADER I co nejv ětšímu po čtu lidí. Ale stejn ě jako ostatní Iniciativy Unie (INTERREG, NOWW atd.) LEADER I nepomohl žádnou formální cestou mezinárodní spolupráci. Byl to program, který byl nad lokálními rozvojovými programy, ale nem ěl být komplikován explicitním nadnárodním rozm ěrem. Brzy bylo z řejmé, že celá řada místních ak čních skupin v různých zemích spontánn ě navazuje kontakty s partnery v dalších zemích. Pr ůzkum

16 v roce 1994 ukázal, že se minimáln ě jedna ze čty ř místních ak čních skupin programu LEADER I zapojuje do n ěkteré z forem spolupráce: vým ěny zkušeností, p řenosu inovací, spole čných marketingových akcí, ú časti na tematických sítích atd. (Čepelka O., 2001)

2.5.5 LEADER II Mezinárodní spolupráce v rámci LEADER II byla zhodnocena pozitivn ě. Evropská komise v rámci programu LEADER II zavedla mechanismus, který umož ňuje místním ak čním skupinám, aby program p řed jeho zavedením do praxe řádn ě p řipravily. Tento mechanismus zabezpe čuje tzv. Evropská observato ř, která p ředevším celý pr ůběh koordinuje a informuje všechny zú častn ěné o krocích, které je t řeba vykonat. Iniciativa Leader II podporovala hlavn ě tzv. p řenositelné inova ční projekty, které demonstrovaly nové p řístupy k rozvoji venkova, vým ěnu zkušeností a know-how a projekty mezinárodní spolupráce. ( Čepelka, O., 2001)

2.5.6 LEADER+ LEADER+ je program Evropské unie realizovaný v členských zemích. Cílem LEADERu+ je podporovat obyvatele venkovských oblastí v tom, aby se vzájemnou spoluprácí realizovanou na bázi partnerství vypo řádali s novými problémy, kterým venkovské oblasti v souvislosti se zm ěnami v zem ědělství v důsledku reforem Spole čné zem ědělské politiky (CAP – Common Agriculture Policy), s rostoucími nároky spot řebitel ů na kvalitu zboží, s rostoucím pov ědomím o problematice životního prost ředí, se stále t ěsn ější integrací sv ětové ekonomicky a v souvislosti s rychlým ší řením a využíváním nových technologií čelí. Hlavním cílem programu LEADER+ je, aby se p ředstavitelé venkovských oblastí zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí a sou časn ě podporovat zavád ění nových integrovaných, vysoce kvalitních a originálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj venkova. (www.leaderplus.cz) LEADER+ je program, který navazuje na úsp ěšné programy LEADER I a LEADER II. Poskytuje podporu pilotním, integrovaným strategiím pro rozvoj venkovských oblastí, podporuje spolupráci mezi venkovskými oblastmi v jedné zemi

17 nebo mezi více zem ěmi a tvorbu sítí na celoevropské úrovni. LEADER+ poskytuje podporu projekt ům rozvoje venkova. Finan ční prost ředky jsou však p řid ělovány prost řednictvím partnerství, které se nazývají místní ak ční skupiny a na základ ě rozvojových strategií, které řeší široké spektrum prioritních témat, jako jsou nové informa ční technologie, kvalita života, zhodnocování místních produkt ů, lepší využití přírodních a kulturních zdroj ů a rovné p říležitosti pro ženy a mladé lidi. Místní ak ční skupiny jsou ustaveni členskými zem ěmi na základ ě výb ěrového řízení. (Čepelka, O., 2001)

2.6 Místní ak ční skupina (MAS) Místní ak ční skupiny jsou spole čenství ob čan ů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a ve řejné správy (obcí, svazk ů obcí a institucí ve řejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zem ědělství a získávání finan ční podpory z EU a z národních program ů pro sv ůj region, metodou LEADER. V sou časné dob ě existuje na území ČR více než 150 MAS. (www.eagri.cz) Místní ak ční skupina je základním nástrojem metody LEADER. Ta je tvo řena místními aktéry na principu partnerství soukromé a ve řejné sféry. Místní ak ční supiny sdružují zástupce samospráv a dalších ve řejných institucí, podnikatele a nestátní neziskové organizace. Tato mezisektorová a mezioborová partnerství mohou mít velký potenciál úsp ěšn ě se podílet na strategickém plánování rozvoje venkova p ři zachování respektu k rozmanitostem jednotlivých region ů. (Pelcl, P. a kol., 2008)

2.6.1 Místní partnerství Místní, a zvlášt ě mezisektorová partnerství ve řejného zájmu jsou výrazem dlouhodobé, vzájemn ě výhodné spolupráce místních subjekt ů (organizací i ob čan ů) se spole čným a ve řejn ě prosp ěšným cílem. Samoz řejm ě nejsou objevem posledních let ani vynálezem Evropské unie. V ČR však vznikají velmi pomalu a s obtížemi, které jsou dány: • tradi čně velmi silným postavením ve řejné správy (v četn ě poz ůstatk ů vlivu socialistického státu),

18

• nízkou sebed ůvěrou místních elit (že má smysl se spojovat a spolupracovat), • nevyvinutostí st ředních t říd a zejména drobného podnikání (živnostníci, malé podniky), • mediáln ě živenou podez řívavostí obyvatel k iniciativám akceschopných lidí (z nichž n ěkte ří skute čně p ůsobí nezákonn ě, dopoušt ějí se podvod ů nebo mají prost ě špatné výsledky) a • ješt ě ne pln ě zvládnutou filantropií naší spole čnosti. (Čepelka, O., 2004)

2.6.2 Podstatné charakteristiky místních ak čních skupin • místní partnerství a z něj vytvo řená skupina pro místní akce (MAS) • spole čná strategie rozvoje (územn ě integrovaná, mezisektorová a tematicky spíše soust řed ěná, vycházející ze specifických pot řeb a p říležitostí regionu) • přístup „zdola nahoru“, v němž iniciativa vychází p římo z regionu, s pr ůkazným zapojením partner ů a ve řejnosti • účast r ůzných sektor ů a jejich integrovaný postup (plánování a využívání ve řejných a soukromých zdroj ů, spole čné projekty) • inovativnost v řešení, tj. d ůraz na aktivity a akce, které jsou v daném území nové a mají rozvojový efekt (nikoliv b ěžné činnosti, opakované z minulosti) • spolupráce, a to a) uvnit ř MAS, b) mezi MAS v rámci jedné zem ě a mezi MAS z různých zemí Evropy (nejen EU) • účast a práce v sítích, tj. volné sdružování MAS do asociací a sítí, v nichž si MAS pln ě ponechávají svoji samostatnost, avšak mají užitek ze spole čného postupu a ze sdílení zkušeností, informací a kontakt ů • decentralizované rozhodování o financování projekt ů jednotlivých místních žadatel ů a jejich řízení „vlastními silami“ ( Čepelka, O., 2008)

19

2.6.3 Právní formy místní ak ční skupiny Místní ak ční skupina musí mít právní subjektivitu. Další podmínkou je, aby členská základna MAS byla tvo řena minimáln ě z 50 % soukromým sektorem, tedy podnikateli, neziskovými organizacemi nebo fyzickými osobami. M ůže být založena jako: • Ob čanské sdružení (o.s.) – jejími členy se nemohou stát obce. Obec ale m ůže do MAS nominovat svého zástupce (nap ř. starostu), který zde m ůže hájit zájmy obce. • Obecn ě prosp ěšná spole čnost (o.p.s.) – nemá možnost se po založení rozši řovat na principu členství. MAS je tedy t řeba z řídit jako orgán o.p.s. a jednotlivé subjekty zapojené v MAS evidovat jako partnery obecn ě prosp ěšné spole čnosti. • Zájmové sdružení právnických osob (z.s.p.o.) – může být omezující p ři čerpání dotací mimo programy LEADER. V řad ě program ů podpory nem ůže být zájmové sdružení právnických osob žadatelem. Členem tohoto sdružení se mohou stát pouze právnické osoby a členství v MAS je tak uzav řeno fyzickým osobám podnikajícím i nepodnikajícím. (Pelcl, P. a kol., 2008)

2.6.4 Finan ční zdroje MAS Finan ční prost ředky na činnost MAS a napl ňování její strategie lze získat z dotací (i mimo programy LEADER) a realizací komer ční činnosti. N ěkteré aktivity mohou být také financovány prost řednictvím sponzor ů. (Pelcl, P. a kol., 2008) MAS jako právnická osoba m ůže podávat žádosti o dotace do libovolných program ů podpory, kde je zp ůsobilým (tj. oprávn ěným) žadatelem, ale nemusí být žadatelem o podporu vždy. M ůže se do projekt ů zapojit jako partner, pop ř. m ůže informaci o možnosti čerpat dotace zprost ředkovat dalším subjekt ům na území. Druhou variantou, jak získat prost ředky na činnosti je provozování komer čních aktivit. M ůže jít nap ř. o zpracovávání odborných studií, nakladatelskou činnost, organizaci školení, pronájem prostor pro vzd ělávací akce, zajiš ťování služeb cestovního ruchu apod. Komer ční činnost MAS by vždy m ěla být v souladu se strategií rozvoje území a být schválena výkonným orgánem MAS. (Pelcl, P. a kol., 2008)

20

2.6.5 Finan ční role MAS Role zprost ředkovatele dotací pro místní žadatele – je sice hlavní a zpo čátku převažující, ale nikoliv jediná. MAS mohou, m ěly by a v některých p řípadech v ČR již také p ůsobí jako regionální rozvojové agentury: pro místní subjekty vyhledávají finan ční zdroje, školí je, pomáhají jim s přípravou projektových žádostí, propojují jejich zám ěry do integrovaných celk ů a koordinují tak úsilí obcí, podnikatel ů a neziskových organizací na svém území. ( Čepelka, O., 2008)

2.6.6 Lidské zdroje v MAS Efektivita činnosti MAS je ur čována profesionalitou personálu a rozd ělením kompetencí v rámci managementu MAS.

Manažer MAS • Řídí a koordinuje činnosti MAS a managementu MAS • Stará se o personální agendu • Zajiš ťuje publicitu MAS a styk s ve řejností • Připravuje obsahovou stránku podklad ů pro jednání orgán ů MAS • Podílí se na vlastních projektech a komer čních aktivitách MAS

Administrativní pracovník • Zajiš ťuje administrativní agendu a chod kancelá ře MAS • Asistuje ostatním pracovník ům • Stará se o evidenci a archivaci dokumentace a korespondence • Zpracovává zápisy z porad managementu MAS a z jednání orgán ů

Projektový manažer • Zajiš ťuje administraci program ů LEADER • Poskytuje individuální poradenství s žádostmi do program ů LEADER • Podílí se na vlastních projektech a komer čních aktivitách MAS

21

Účetní/Finan ční manažer • Zajiš ťuje administraci program ů LEADER • Poskytuje individuální poradenství s žádostmi do program ů LEADER • Podílí se na vlastních projektech a komer čních aktivitách MAS

Grantový poradce/Koordinátor komer čních aktivit: • Stanovuje databázi projektových zám ěrů na území • Vyhledává dota ční zdroje • Poskytuje poradenství a asistuje p ři psaní žádostí • Připravuje vlastní projekty MAS • Vyhledává zakázky a p říležitosti pro komer ční aktivity MAS • Koordinuje komer ční aktivity MAS • Podílí se na komer čních aktivitách MAS (Pelcl, P. a kol., 2008)

2.6.7 Podmínky a výb ěrová kritéria pro poskytnutí podpory místní ak ční skupin ě • místní ak ční skupinu tvo ří vhodné partnerství mezi ve řejným a soukromým sektorem na místní úrovni, ve které se na rozhodovací úrovni ú častní minimáln ě 50 % zástupc ů soukromé sféry • místní ak ční skupina má povinné orgány, schopné spravovat ve řejné prost ředky a zajiš ťovat činnost partnerství pro realizaci Strategického plánu LEADER: manažer místní ak ční skupiny, výb ěrová komise (funk ční období člen ů výb ěrové komise je maximáln ě t říleté), orgán pro p řípravu Strategického plánu a dozor nad jeho realizací (nap ř. programový výbor), ú četní • oblast, na niž se vztahuje Strategický plán LEADER, musí být ucelená a nabízet dostate čné kritické množství lidských, finan čních a hospodá řských zdroj ů na podporu udržitelné strategie rozvoje • členové místní ak ční skupiny musí mít na území p ůsobnosti MAS trvalé bydlišt ě, sídlo nebo provozovnu, nebo být pro toto území místn ě p říslušní

22

• místní ak ční skupina p ředloží kvalitní Strategický plán LEADER na období 2007 – 2013 podle závazné osnovy • místní ak ční skupina m ůže pro své zp ůsobilé (p řijatelné) výdaje použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie (www.strukturalnifondy.info)

2.7 Marketingový výzkum 2.7.1 Definice Marketingový výzkum je systematické plánování, shromaž ďování, analyzování a hlášení údaj ů a jišt ění jejich d ůležitosti pro specifickou marketingovou situaci, p řed níž se ocitla firma. (Kotler, P., Keller, K. L., 2007) Marketingový výzkum je dlouhodob ější prací, kombinující hned n ěkolik výzkumných postup ů, uplat ňující náro čnější postupy statistického zpracování, porovnávající a vyhodnocující výsledky získané z různých zdroj ů a docházející k hlubším poznatk ům a souvislostem. (Foret, M., Stávková, J., 2003) Charakteristikami marketingového výzkumu jsou na jedné stran ě jedine čnost, vysoká vypovídající schopnost a aktuálnost takto získaných informací, na stran ě druhé vysoká finan ční náro čnost získání t ěchto informací, dále vysoká náro čnost na kvalifikaci pracovník ů, čas a použité metody. (Kozel, R. a kol., 2006)

2.7.2 Proces marketingového výzkumu Efektivní marketingový výzkum se skládá ze šesti krok ů. První krok: Definování problému, alternativ rozhodnutí a cíl ů výzkumu Problém nesmí být definován p říliš široce ani p říliš úzce. Druhý krok: Tvorba výzkumného plánu Druhým stádiem marketingového výzkumu je vytvo ření co možná nejúčinnějšího plánu na shromážd ění pot řebných informací. Třetí krok: Shromaž ďování informací Fáze sb ěru informací marketingového výzkumu je obecn ě nejnákladn ější a nejvíce náchylná k chybám. D ůležité je získat správné respondenty. Čtvrtý krok: Analýza informací

23

Předposledním krokem procesu je u činit záv ěry ze shromážd ěných informací. Pátý krok: Prezentace záv ěrů V tomto posledním kroku p ředloží výzkumník záv ěry. M ěl by p ředat záv ěry relativní k důležitým marketingovým rozhodnutím, p řed nimiž stojí vedení. (Kotler, P., Keller, K. L., 2007)

2.7.3 Zdroje dat Výzkumník m ůže sbírat sekundární data, primární data nebo oboje. Sekundární data jsou data shromážd ěná k jinému ú čelu a již n ěkde existují. Primární data jsou nov ě shromážd ěná data ke specifickému ú čelu nebo pro specifický výzkumný projekt. (Kotler P., Keller K. L., 2007)

2.7.4 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum Obecn ě nelze jeden z přístup ů up řednost ňovat p řed druhým, nebo ť oba nabízejí různý pohled na zkoumanou problematiku. V praxi se často kombinují. (Foret, M., Stávková, J. 2003)

Kvantitativní výzkum zkoumá rozsáhlejší soubor stovek a tisíc ů respondent ů, chce postihnout dostate čně velký a reprezentativní vzorek. Snaží se zachytit názory a chování lidí co nejvíce standardizovan ě a pomocí statistických postup ů. Mezi techniky kvantitativního výzkumu pat ří osobní rozhovory, pozorování, experiment a písemné dotazování, ale také obsahová analýza text ů a jiných symbolických vyjád ření. Kvantitativní výzkumy jsou časov ě i finan čně náro čnější, p řinášejí ale obvykle reprezentativní výsledky v přehledn ější, číselné podob ě za celý soubor, p řípadn ě populaci. (Foret M., Stávková J., 2003) Kvalitativní výzkum je oproti kvantitativnímu rychlejší a mén ě nákladný. Má ale významná omezení, protože soubor respondent ů je velmi malý a jeho výsledky není možné zobecnit na celou populaci, reprezentuje základní soubor jen p řibližn ě. Tento výzkum je velice vhodný pro první seznámení se s problematikou. (Foret, M., Stávková, J., 2003)

24

2.7.5 Techniky marketingového výzkumu Základní t ři techniky marketingového výzkumu p ředstavují dotazování, pozorování a experiment. 1. Dotazování pat ří k nejrozší řen ějším postup ům marketingového výzkumu. Uskute čň uje se pomocí nástroj ů (dotazník ů, záznamových arch ů) a vhodn ě zvoleného kontaktu s nositelem informací – dotazovaným (respondentem). • Písemný kontakt – je zprost ředkován pomocí dotazník ů nebo ankety • Osobní rozhovor – interview nebo skupinový rozhovor • Telefonické dotazování 2. Pozorování je zp ůsob získávání primárních informací a provádí je vyškolení pracovníci – pozorovatelé. Pozorovatel pouze registruje sledované reakce a zp ůsoby chování. P ředpokládá se p ři tom objektivita pozorovatele, tj. nezávislost pozorovatele a objektu tak, že se vzájemn ě neovliv ňují, nep ůsobí na sebe. 3. Experiment – experimentální metody sledují vliv jednoho jevu na druhý, a to v nov ě vytvo řené situaci. Usilujeme o zachycení reakcí na novou situaci a hledáme vysv ětlení tohoto chování. • Laboratorní experiment – uskute čň uje se ve zvláš ť organizovaném prost ředí, v prost ředí um ělém, laboratorním • Terénní experiment - uskute čň uje se v přirozeném prost ředí. (Foret, M., Stávková, J., 2003)

2.7.6 Výzkumné metody Primární data lze získat p ěti hlavními zp ůsoby: Výzkum pozorováním – spot řebitele lze pozorovat p ři nákupech nebo p ři používání výrobk ů Výzkum prost řednictvím focus groups – focus groups je shromážd ění šesti až deseti lidí, kte ří jsou pe čliv ě vybíráni na základ ě konkrétních demografických, psychografických nebo jiných z řetel ů, aby spole čně podrobn ě diskutovali o r ůzných tématech spole čného zájmu. Profesionální moderátor pak pokládá otázky

25 a up řes ňující dotazy na základ ě návodu p řipraveného p říslušnými marketingovými manažery, čímž je zajišt ěno, že skupina stihle prodiskutovat požadovanou problematiku. Výzkum dotazováním – spole čnosti provád ějí výzkumy, aby se dozv ěděly, co lidé v ědí, v co v ěř í, jaké mají preference a jak jsou spokojení, aby následn ě mohly odhadovat tyto veli činy v celkové populaci. Data o chování zákazník ů – zákazníci po sob ě zanechávají stopy svým nákupním chováním. Tyto údaje se snímají z obchod ů, p ři nákupech z katalog ů a registrací v databázích zákazník ů. Nákupy zákazník ů odrážejí jejich preference a často jsou spolehliv ější než výroky, které poskytují výzkumníkům trhu. Experimentální výzkum – experimenty vyžadují podobné skupiny subjekt ů, které jsou podrobeny rozdílným postup ům. Je t řeba kontrolovat prom ěnné přicházející zven čí a zjiš ťovat, zda pozorované rozdíly v reakcích jsou statisticky významné. (Kotler, P., Keller, K. L., 2007)

26

3 CÍLE A METODIKA

3.1 Cíl práce Hlavním cílem mé bakalá řské práce je analýza vybrané formy regionální kooperace a vymezení jejího potenciálu v oblasti podpory místní produkce. Vedlejším cílem je zjistit, zda podnikatelé na území MAS Sv ětovina, o.p.s. ví o možné spolupráci s touto místní ak ční skupinou, pop řípad ě zda by m ěli zájem o členství. Zam ěř ila jsem se na Místní ak ční skupinu Sv ětovina, o.p.s. Cílem bylo provést dotazníkové šet ření jak se členy Místní ak ční skupiny Sv ětovina, o.p.s., tak s ne členy, kte ří na tomto území podnikají, provést rozhovor s představiteli MAS Sv ětovina a zjistit s jakými problémy se potýká samotná místní ak ční skupina a místní podnikatelé.

3.2 Metodika práce Mezi první kroky v mé bakalá řské práci, pat řilo studium odborné literatury, které bylo nutné pro zpracování teoretické části. Pomocí odborné literatury jsem zjistila hlubší informace o Programu LEADER, Místních ak čních skupinách, marketingovém výzkumu a další teoretické informace k tématu mé bakalá řské práce. Použila jsem jak literaturu, tak i internetové zdroje. V praktické části práce jsem využívala primárních dat a to prostřednictvím strukturovaného rozhovoru s představiteli MAS Sv ětovina, o.p.s. a dotazníkového šet ření. Strukturovaný rozhovor se skládal s předem p řipravených otázek, na které mi odpovídala manažerka MAS Sv ětovina, o.p.s. Z tohoto rozhovoru jsem se dozv ěděla pot řebné informace o MAS Sv ětovina a získala jsem i pot řebné materiály, ze kterých jsem pozd ěji čerpala. Druhá část výzkumu se skládala z dotazníkového šet ření. M ěla jsem dva typy dotazník ů: Dotazníky pro podnikatele – členy a pro ne členy MAS Sv ětovina. Od manažerky MAS Sv ětovina jsem získala e-mailové adresy na členy MAS Sv ětovina, kterých jsem využila a kontaktovala podnikatele touto cestou, ale pro nízkou návratnost jsem p řešla i k dotazování prost řednictvím telefonu. Telefonní čísla jsem si zjiš ťovala na internetu. Druhý typ dotazníku jsem rozesílala nejprve p řes e-mailové

27 adresy zjišt ěné na internetu a poté jsem p řešla také k telefonickému dotazování z důvodu malého po čtu e-mailových adres. V agentu ře pro zem ědělství a venkov jsem obdržela telefonní čísla na zem ědělce, kte ří podnikají na území MAS Sv ětovina, o.p.s.

3.3 Stanovení hypotéz V záv ěru této práce budu ov ěř ovat tyto hypotézy: 1. Podnikatelé, kte ří nejsou členy MAS Sv ětovina, o.p.s. mají pov ědomí o existenci této MAS. 2. MAS Sv ětovina, o.p.s. naplnila o čekávání svých člen ů. 3. Členové MAS Sv ětovina, o.p.s. vstoupili do MAS z důvodu získávání informací o programech podpory podnikání.

28

4 ANALÝZA A SYNTÉZA POZNATK Ů Z VLASTNÍHO ZKOUMÁNÍ

4.1 Charakteristika místní ak ční skupiny Sv ětovina, o.p.s.

4.1.1 Sídlo, základní údaje a vznik MAS Sv ětovina, o.p.s. Sídlo MAS Sv ětovina, o.p.s. Obecn ě prosp ěšná spole čnost Masarykovo nám. 112, 338 08 Zbiroh

Základní údaje o MAS Rozloha: 807,95km² Po čet obcí: 77 Po čet obyvatel: 29 897 Hustota obyvatel: 37 os/km²

Vznik Místní ak ční skupina (MAS) Sv ětovina, o.p.s. byla založena 1. 8. 2006 jako nezisková organizace, kdy se zástupci 2 mikroregionů z okresu Rokycany (Mikroregion Zbirožsko a Mikroregion Radnicko) rozhodli provázat vzájemnou spolupráci p ři rozvoji svého regionu. Tato spolupráce byla založena na principu LEADER. V rámci této spolupráce došlo i k oslovení podnikatelských subjekt ů, zem ědělc ů a neziskových organizací z okresu Rokycany, aby se zapojili do partnerství a aktivn ě se ú častnili rozvoje regionu. Tímto partnerstvím vznikla obecn ě prosp ěšná činnost MAS Sv ětovina. 26.6.2008 došlo ke spojení dvou územních celk ů MAS Sv ětovna, o.p.s. a MAS Barokní perla, o.p.s. MAS Sv ětovina byla rozší řena o mikroregiony, podnikatelské subjekty a neziskové organizace z okresu Plze ň-sever. K tomuto rozší ření došlo za účelem rozší ření území a možnosti zapojení v ětšího množství subjekt ů do rozvoje regionu. Došlo k propojení území se spole čnou historií, podobnou charakteristikou,

29 identickými pot řebami obyvatel a shodnou povahou p řírody i kulturního d ědictví. Nyní je MAS Sv ětovina o.p.s. tvo řena ze 4 mikroregion ů sdružujících 77 obcí, 8 neziskových organizací, 5 zem ědělských podnikatelských subjekt ů a 5 podnikatelských subjekt ů z ostatních obor ů. V roce 2007 se MAS Sv ětovina p řipojila k partnerské smlouv ě mezi Místními ak čními skupinami MAS Sdružení R ůže, MAS Pobeskydí a MAS Vlada ř.

Tabulka 1 Zakladatelé spole čnosti

Sektor Název zakladatele Sídlo Masarykovo nám. 112, 338 08 Veřejný Mikroregion Zbirožsko Zbiroh Nám ěstí K. Šternberka 363, 338 Veřejný Mikroregion Radnicko 28 Radnice Český svaz ochránc ů p řírody NNO - základní organizace Na Potocích 221, 338 28 Radnice Radnice Městská knihovna, Masarykovo NNO Sdružení Va čká řů v Zbiroh nám. 41, 338 08 Zbiroh Podnikatel ZÁMEK ZBIROH, s.r.o. Zbiroh 1, 338 08 Zbiroh Ing. Jerome Colloredo- Podnikatel Mannsfeld Lesní a rybni ční Švabínská 279, 338 08 Zbiroh správa Zbiroh Podnikatel Václav Opatrný Sirá 53, 337 01 Rokycany Podnikatel Petr Mertl Nejedlého 523, 338 08 Zbiroh Podnikatel Václav Vonásek Radnice 552, 338 8 Radnice Zdroj: SPL Sv ětovina, o.p.s.

30

Tabulka 2 Členské obce

Okres Plze ň - sever Okres Rokycany

Obec/M ěsto Po čet obyv. Obec/M ěsto Po čet obyv.

Dolní Hradišt ě 40 Čilá 22 Studená 44 Hradišt ě 25 Holovousy 54 Ka řízek 47 Všehrdy 60 Kamenec 48 Vele čín 67 Chlum 51 Hlince 70 Bujesily 61 Černíkovice 71 Sebe čice 69 Slatina 71 Chomle 70 Pastuchovice 73 Lhotka u Radnic 80 Brodeslavy 75 Ostovec - Lhotka 96 Bílov 82 Bezd ěkov 108 Sedlec 85 Plískov 118 Bohy 92 Cekov 119 Tis u Blatna 87 Sirá 119 Kace řov 117 Terešov 121 Ko čín 120 Němčovice 124 Kopidlo 121 Draho ňů v Újezd 134 Koryta 128 Kladruby 154 Jarov 137 Skomelno 157 Draže ň 147 Zvíkovec 172 Potvorov 153 Líšná 173 Ch říč 175 Tý ček 200 Líté 179 Přív ětice 203 Hvozd 245 Vejvanov 223 Plán ě 257 Újezd u sv. K říže 239 Vysoká Libyn ě 257 Všenice 243

31

Tabulka 2 - pokra čování

Okres Plze ň - sever Okres Rokycany

Obec/M ěsto Po čet obyv. Obec/M ěsto Po čet obyv.

Mrtník 308 Podmokly 268 Dob říč 391 Mle čice 292 Obora 438 Liblín 293 Dolní B ělá 447 Lhota pod Rad čem 297 Výrov 447 Březina 316 Rybnice 477 Hlohovice 341 Česká B říza 484 Ka řez 614 Mladotice 553 Radnice 1 758 Horní B ělá 580 Břasy 2 104 Kozojedy 638 Zbiroh 2 601 Hromnice 1 076 Kožlany 1 370 Žihle 1 452 Plasy 2 619 Kralovice 3 550 Po čet obcí na území MAS 77 Po čet obyvatel obcích na území 29 897 Zdroj: SPL Sv ětovina, o.p.s.

4.1.2 Organiza ční struktura a orgány MAS Valná hromada – je nejvyšší orgán sdružení. Tvo ří ji všichni členové sdružení, kte ří mají s MAS Sv ětovina, o.p.s. podepsanou partnerskou smlouvu. Valná hromada je svolávána jako ve řejné zasedání valné hromady MAS Sv ětovina, o.p.s. Mezi základní pravomoci valné hromady pat ří: • rozhoduje o členství ve sdružení, • volí členy správní rady,

32

• schvaluje SPL (strategický plán LEADER), • dopl ňuje a m ění stanovy spole čnosti, stanovuje členské p řísp ěvky.

Správní rada – je statutárním orgánem spole čnosti, která p ředevším dbá na zachování ú čelu, pro který byla spole čnost založena, schvaluje rozpo čet spole čnosti a jeho zm ěny, schvaluje ú četní záv ěrku a výro ční zprávu. Správní rada p řevedla veškeré pravomoci týkající se řízení SPL na programový výbor. Řídí spole čnost mezi jednáním valné hromady. Rozhoduje o všech náležitostech sdružení, pokud nejsou v kompetenci valné hromady a p řipravuje podklady pro jednání valné hromady.

Dozor čí rada – je kontrolním orgánem spole čnosti. Mezi její hlavní povinnosti pat ří: • prozkoumávání ro ční ú četní záv ěrky a výroční zprávy spole čnosti, • dohled nad tím, aby spole čnost vyvíjela činnost v souladu se zákony, zakladatelskou listinou či statutem, • přezkoumávání odvolání člen ů MAS oproti rozhodnutí MAS o finan ční podpo ře.

Programový výbor – tvo ří valnou hromadou jmenovaní zástupci z řad člen ů místní ak ční skupiny. Seznam člen ů programového výboru vede p ředseda spole čnosti. Programový výbor se schází nejmén ě 4x za kalendá řní rok. Programový výbor je odborným orgánem místní ak ční skupiny, který: • připravuje aktualizace strategie rozvoje regionu, • schvaluje zn ění jednotlivých opat ření vedoucích k napl ňování SPL, • navrhuje zám ěry místní ak ční skupiny, • schvaluje výb ěrová kritéria pro výb ěr projekt ů, • schvaluje výsledky výb ěrů jednotlivých realiza čních projekt ů podle doporu čení výb ěrové komise, • potvrzuje projekty ur čené k realizaci.

33

Programový výbor je povinen dávat na v ědomí veškeré aktivity v rámci SPL tak, aby správní rada mohla odborn ě a v ěcn ě řídit činnost o.p.s., nebo ť MAS Sv ětovina realizuje ISPÚ a v rámci integrované strategie pak všechny ostatní činnosti, tedy i SPL.

Výb ěrová komise – je výkonným orgánem programového výboru. Jednání výb ěrové komise se mohou zú častnit odborníci s hlasem poradním. Výb ěrová komise: • provádí hodnocení formálních náležitostí žádostí a vy řazení nekompletních žádostí, • provádí výb ěr projekt ů podle výb ěrových kritérií, • sestavuje seznam projekt ů v po řadí podle bodové hodnoty, • vyzna čuje projekty navržené ke schválení v rámci limitu a projekty náhradní. Členové výb ěrové komise jsou jmenování ze zástupc ů člen ů místní ak ční skupiny valnou hromadou s tím, že členové musí být složeni jak ze zástupc ů ve řejné sféry, tak ze zástupc ů podnikatel ů, neziskových organizací či ostatních nevládních neziskových organizací. Členové výb ěrové komise si ke svému rozhodování mohou vyžádat přizvání externích hodnotitel ů z řad odborník ů zam ěř ených na činnosti v rámci daného opat ření. Funk ční období člen ů výb ěrové komise je t říleté.

Monitorovací výbor – je hlavním pracovním orgánem místní ak ční skupiny. Činnost monitorovacího výboru řídí manažer místní ak ční skupiny jako p ředseda tohoto výboru. Dalšími členy monitorovacího výboru jsou členové pracovních skupin MAS Sv ětovina jmenovaní valnou hromadou. Monitorovací výbor zejména: • aktivn ě monitoruje realizované projekty, • kontroluje pln ění podmínek provád ěných projekt ů, • navrhuje a realizuje schválené zm ěny v činnosti místní ak ční skupiny, • zpracovává podklady pro jednání projektového výboru, • zpracovává zn ění zám ěrů místní ak ční skupiny, • zpracovává zn ění opatrní vedoucích k napln ění obecn ě prosp ěšných činností spole čnosti,

34

• aktivn ě monitoruje vlastní činnost spole čnosti podle pokyn ů správní rady a projektového výboru.

Finan ční komise – je složena z odborník ů a ú četní MAS Sv ětovina. Členové jsou jmenování správní radou.

Pracovní skupiny – jsou orgánem spole čnosti, jejichž náplní je zejména zjiš ťování pot řeb a p řání jednotlivých skupin člen ů MAS, podnikatel ů, neziskových organizací, obyvatel apod., spadajících do území místní ak ční skupiny. Dále poskytují všem organizacím, obcím a obyvatel ům zp ětnou vazbu ve vztahu k informovanosti o činnosti místní ak ční skupiny a pln ění jejich priorit a cíl ů. Jednání pracovních skupin je ve řejné. Místní ak ční skupina má stanoveny 6 pracovních skupin: 1. Pracovní skupina pro zem ědělce 2. Pracovní skupina pro obce a ob čany 3. Pracovní skupina pro podnikatelské subjekty 4. Pracovní skupina pro památky, školství a volný čas 5. Pracovní skupina pro ženy z MAS Sv ětovina 6. Pracovní skupina pro mládež „Mladí z MAS Sv ětovina“

35

Obrázek 1 Organiza ční struktura MAS Sv ětovina o.p.s.

Zdroj: SPL MAS Sv ětovina, o.p.s.

4.1.3 Území, obyvatelstvo a otev řenost MAS Sv ětovina, o.p.s. 4.1.3.1 Území MAS Sv ětovina zabírá severní část Plze ňského kraje a to více než 45% území bývalých okres ů Plze ň-sever a Rokycany a je v ůč i krajskému m ěstu Plze ňského kraje periferním územím mimo aktivní oblast Plze ňské aglomerace.

36

Jakousi pomyslnou jižní hranici tvo ří m ěsto Plze ň a západn ě od n ěj položená uhelná pánev Ný řanska. Na východ ě je ohrani čena hranicí Plze ňského a St ředo českého kraje. Na západ ě region p řirozen ě ohrani čuje Úterský potok a severní hranice probíhá přibližn ě v pásu mezi Bezv ěrovem, Man ětínem, Rabštejnem, Kralovicemi a Kožlany, přičemž charakter sídel i historické vazby plynule navazují na sousední Žluticko a Podbo řansko.

Obrázek 2 Mapa území MAS Sv ětovina o.p.s.

Zdroj: SPL MAS Sv ětovina, o.p.s.

37

Výhodou tohoto území je množství vyhlášených přírodních park ů, jakými jsou nap ř. Horní Berounka, Horní St řela, dále pak p řírodní rezervace T římanské skály, Lípa nebo přírodní rezervace Krašov a další p řírodní památky. Na území této MAS se také rozprostírá CHKO K řivoklátsko (rozloha 650 km²), která byla pro mimo řádný p řírodovědecký a ochraná řský význam za člen ěna do sv ětové sít ě biosférických rezervací UNESCO. Vysoký p řírodní potenciál pomáhá ke zvyšování atraktivity celého území a rozvoji cestovního ruchu, ale zárove ň velký po čet vyhlášených chrán ěných krajinných prvk ů znesnad ňuje činnost p ředevším v zem ědělských oblastech.

4.1.3.2 Obyvatelstvo Na území MAS Sv ětovina p řevažují malé obce s po čtem obyvatel do 200. Z celkového po čtu 77 obcí (s územní p ůsobností MAS Sv ětovina) má 45 obcí po čet obyvatel do 200 osob, což tvo ří podíl 59 % ze všech obcí nacházející se na území MAS Sv ětovina. Nejv ětšími obcemi s po čtem obyvatel nad 2000 jsou centra jednotlivých region ů, což jsou Kralovice, Plasy, Radnice a Zbiroh.

V zájmu MAS Sv ětovina je co nejvýrazn ější participace obyvatel na jejích aktivitách. O aktivitách MAS jsou informovány všechny obecní ú řady obcí, které náleží do MAS Sv ětovina. Všichni starostové byli požádáni o zve řejn ění skute čnosti (vhodnou formou a dle vlastního uvážení), že MAS existuje, jaké jsou její cíle a jaký má smysl. Podobným zp ůsobem jsou o činnosti informováni podnikatelé a neziskové organizace .

4.1.3.3 Ote řenost MAS Sv ětovina MAS Sv ětovina je obecn ě prosp ěšnou spole čností, která je zcela otev řená všem ob čan ům, kte ří zde žijí nebo mají na tomto území své registrované aktivity. Do MAS Sv ětovina mohou vstoupit prostí ob čané, podnikatelé se zem ědělskými i nezem ědělskými aktivitami, ale také neziskové organizace. Protože je MAS Sv ětovina obecn ě prosp ěšnou spole čností, je zde uzav řen po čet zakladatel ů. Další p řistupující subjekty jsou tak p řijímány na základn ě Rámcových partnerských smluv.

38

Práce v MAS Sv ětovina je založena na metod ě LEADER, tedy na spolupráci ve řejného, soukromého a neziskového sektoru s cílem ekonomického, sociálního a spole čenského pozvednutí dané oblasti. P ři p řijímání nových člen ů je dbáno na to, aby podíl soukromého sektoru činil minimáln ě 50%.

4.1.4 Členové MAS Sv ětovina Mikroregiony • Mikroregion Zbirožsko • Mikroregion Kralovicko • Mikroregion Radnicko • Mikroregion Dolní St řela

Podnikatelské subjekty • Zámek Zbiroh s.r.o. • Kralovická zem ědělská, a.s. • PM Král s.r.o. – Stavební firma • Bílovská zem ědělská, a.s. • Václav Opatrný • Petr Mertl • Bike Club Kralovice • Václav Vonásek • Becker Bohemia, s.r.o.

Neziskový sektor • Český svaz ochránc ů přírody ZO Radnice • St řela, ob čanské sdružení • Sdružení Va čká řů v Zbiroh • Asociace soukromých zem ědělc ů Plze ň-Sever • Ob čanské Sdružení Gryspek • Muzeum Mariánská Týnice

39

• Sdružení pro obnovu románského kostela v Potvorov ě • SOŠ Plasy • Propolys, ob čanské sdružení

4.1.5 SWOT analýza území v působnosti MAS Sv ětovina, o.p.s. SWOT analýza byla vytvo řena pro pot řeby strategického plánu LEADER MAS Sv ětovina o.p.s. Tvorba SWOT analýzy probíhala ve dvou fázích. V první fázi pracovní skupina formulovala jednotlivé body SWOT analýzy. V rámci druhé fáze jednotliví členové pracovní skupiny samostatn ě ur čili d ůležitosti jednotlivých bod ů definovaných ve SWOT analýze ve vztahu k rozvojovým pot řebám území. V uvedeném p řehledu SWOT analýzy jsou uvedeny pouze charakteristiky, které se na základ ě hodnocení d ůležitosti umístily na nejvyšších místech.

Silné stránky • Spolupráce mikroregion ů • Dostate čná sí ť mate řských, základních a st ředních škol. • Široká nabídka st ředoškolských vzd ělávacích obor ů. • V oblasti je řada cenných a vyhledávaných kulturních a historických památek. • Existence nabídky sociálních služeb a sít ě jejich poskytovatel ů. • Pom ěrn ě hustá sí ť turistických tras a cyklotras. • Venkovský charakter regionu vytvá řející vhodné zázemí nap ř. pro rozvoj agroturistiky. • Schopnost realizovat rozvojové projekty. • Zachovalá krajina s velice zajímavým reliéfem řeky Berounky a sousedstvím velkých lesních komplex ů – Křivoklátsko, Rade č, Rumpál, Bechlov. • Velmi dobrá kvalita životního prost ředí. • Geografická poloha na dopravní trase Praha – Plze ň (dálnice D5, železnice č. 170). • Kulturní tradice p řirozených sídel regionu (Zbiroh, Plasy, Kralovice).

40

• Dobré p řírodní p ředpoklady pro cestovní ruch. • Dostatek vhodných objekt ů k rekrea čnímu využívání a k rozvoji cestovního ruchu. • Nep říliš velká vzdálenost od nejvýrazn ějších českých center osídlení (Prahy a Plzn ě).

Slabé stránky • Nízká perspektiva pro uplatn ění osob s vyšším odborným a vysokoškolským vzd ěláním. • Chyb ějící technická infrastruktura v některých oblastech a problémy v jejím budování. • Periferní poloha v rámci státu i jeho nižších územních jednotek. • Dlouhodob ě klesající zájem firem o ekonomické p ůsobení a obyvatel o trvalé bydlení na území MAS. • Nedostate čné využití území kolem dálnice pro podnikání. • Nedostate čná úrove ň služeb. • Nedostatek pracovních míst. • Nízká úrove ň dopravní obslužnosti osídlení venkovského typu. • Rozt říšt ěná struktura osídlení tvo řená p řevážn ě malými obcemi do 500 obyvatel. • Nízká nabídka dalšího vzd ělávání v jednotlivých obcích. • Nedostate čná propagace regionu v rámci cestovního ruchu. • Nízká úrove ň za řízení poskytujících služby v cestovním ruchu. • Nedostate čné množství a stav d ětských h řiš ť a sportovních areál ů. • Chátrající cenné historické objekty a kulturní památky. • Nízká podpora zachování kulturních tradic regionu a nevyužití místních tradic. • Oblast s velkým množstvím chrán ěných krajinných prvk ů, které jsou zna čně limitující pro hospodá řské využití území. • Nízký stupe ň pé če o vzhled obcí a krajiny. • Absence územn ě plánovací dokumentace. • Využívání zastaralých technologií v zem ědělství a zpracovatelském pr ůmyslu.

41

Příležitosti • Prostor pro zkvalitn ění služeb v cestovním ruchu (ubytování, stravování, turistické trasy, informa ční centrum, služby). • Spojení omezených vlastních prost ředk ů a jejich investování do rozvojových program ů v přirozených centrech, kde mohou p řinášet nejvyšší efekt pro region jako celek. • Možnost využití areál ů zaniklých p řípadn ě omezen ě fungujících závod ů i nov ě vytypovaných pr ůmyslových ploch pro oživení ekonomiky. • Využití kulturních atraktivit sídel pro cestovní ruch. • Zlepšení dopravní obslužnosti. • Rozvoj služeb v regionu. • Realizace komplexních pozemkových úprav. • Nové podnikatelské aktivity zem ědělských subjekt ů. • Lepší využití místních podmínek pro specializaci zem ědělské výroby a jejího dalšího následného zpracování. • Využití kulturn ě historického d ědictví venkova a sídel. • Možnost podílet se na obnov ě a záchran ě historicky cenných objekt ů. • Využití místního potenciálu zem ědělství k nabídce agroturistiky a s tím související rozvoj cestovního ruchu. • Tvorba kvalitních územních plán ů a strategií rozvoje v malých obcích. • Rozvoj nabídky sportoviš ť a h řiš ť pro volno časové aktivity. • Využití tradic a zajímavostí regionu.

Ohrožení • Výrazný nedostatek vlastních finan čních prost ředk ů obcí na financování i spolufinancování dalšího rozvoje. • Odbytové problémy zem ědělských subjekt ů. • Velká vyjíž ďka obyvatel za prací. • Malá podpora podnikatel ů.

42

• Rozlehlost regionu a rozt říšt ěnost zájm ů jednotlivých subjekt ů m ůže být problematická p ři prosazování spole čných zájm ů. • Stárnutí populace kladoucí vyšší nároky na sociální služby. • Odchod kvalifikovaných zam ěstnanc ů. • Nedostatek finan čních prost ředk ů na infrastrukturální projekty. • Omezená nabídka v oblasti turistických produkt ů. • Nedostate čné pokrytí území MAS Sv ětovina informa čními centry. • Omezování autobusových a vlakových spoj ů. • Velká závislost malých obcí na autobusové doprav ě. • Nedostatek finan čních prost ředk ů na rekonstrukce a údržbu památek. Zdroj: SPL MAS Sv ětovina o.p.s.

4.1.6 Strategický plán MAS Sv ětovina, o.p.s. Strategický plán MAS Sv ětovina vychází z provedené SWOT analýzy. Tento strategický plán je zam ěř en na vícero odv ětví a vzájemné propojení mezi nimi. Je zde velmi d ůležitá sou činnost mezi ve řejnou správou, podnikateli a neziskovými organizacemi. Sou částí strategie mikroregion ů je i intenzivní snaha o zapojení co nejv ětšího po čtu podnikatel ů nezem ědělské povahy, zem ědělc ů, nestátních neziskových organizací a dobrovolník ů žijících na území MAS Sv ětovina do aktivit realizovaných metodou LEADER. Ú čelem t ěchto partnerství je spole čná realizace projekt ů a vytvá ření p řidané hodnoty.

4.1.6.1 Hlavní cíle pro období 2007 – 2013 jsou: • zlepšení turistické infrastruktury, p ředevším pak rozší ření ubytovacích kapacit • zlepšení kvality života na venkov ě, obnova venkovského vzhledu obcí • zlepšení dopravní, technické a vodohospodá řské infrastruktury na území MAS • zachování p řírodního a kulturního d ědictví venkova • podpora podnikání a investic do regionu • rozvoj sít ě školství v regionu

43

• zlepšení dostupnosti zdravotní pé če i v periferních oblastech regionu • zlepšení kvality života ve venkovských oblastech (obnova kulturních památek) • rozvoj cestovního ruchu • životní prost ředí (pé če o krajinu a p řírodní bohatství regionu) • rozvoj zem ědělství • ob čanská vybavenost

4.1.6.2 Zp ůsob napl ňování cíl ů Vytyčených cíl ů a priorit je dosahováno na základ ě metody LEADER, tedy spoluprací ve řejného soukromého a neziskového sektoru s cílem ekonomického, sociálního a spole čenského pozvednutí dané oblasti. Cíle a priority jsou dosahovány prost řednictvím jednotlivých projekt ů, které jsou podávány do Fichí opat ření. „Fiche opat ření“ je stru čný popis opat ření stanovených místní ak ční skupinou v souladu se strategickým plánem.

4.1.6.3 MAS Světovina, o.p.s. má vytvo řeno celkem 6 Fichí: Fiche 1 – Obnova a rozvoj vesnic Základním cílem je zlepšit stav dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí na území MAS Sv ětovina, zvyšovat konkurenceschopnost venkova a snižovat rozdíly mezi venkovem a m ěsty. Zastavit pokles trvale žijících obyvatel venkova a vytvá řet kvalitn ější podmínky pro podporu zájmu soukromých investor ů. Hlavní opat ření by mělo vést k podpo ře obcí, které mají omezenou možnost financování pro vytvá ření lepších podmínek života venkovských obyvatel.

Fiche 2 – Ob čanské vybavení a služby Tato Fiche je zam ěř ena na zajišt ění ob čanského vybavení a služeb v oblasti ve řejné správy, školství, zdravotnictví, kultury a sociálních služeb, spolkových činností, předškolní a mimoškolní pé če o d ěti, základní obchodní infrastruktury, t ělovýchovy a sportu.

44

Dále je zam ěř ena na z řizování integrovaných informa čních a školicích center. Zajišt ění zázemí pro aktivity místních spole čenských, kulturních, zájmových a sportovních organizací, spolk ů, církví a jejich organizací, které p řispívají k zachování tradic a upev ňují lokální identitu i mezilidské vztahy.

Fiche 3 – Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova Fiche 3 je zam ěř ena na udržování, obnovu a zhodnocování nebo využití kulturního dědictví venkova na základ ě vypracovaných studií, program ů a investic. Dále je zam ěř ena na rozvíjení pov ědomí o tradi ční lidové kultu ře, místní historii, zajímavostech, kulturních a um ěleckých aktivitách a na rozvíjení tradi čních řemesel.

Fiche 4 – Podpora cestovního ruchu Fiche je zam ěř ena na rozvoj aktivit v rámci rozvoje venkovské ekonomiky sm ěrem k činnostem v cestovním ruchu založený na rozvoji p ěších tras a hippostezek. Realizace tohoto opat ření by m ěla vést ke zkvalitn ění infrastruktury cestovního ruchu a informovanosti na území MAS Sv ětovina.

Fiche 5 – Modernizace zem ědělských podnik ů Tato Fiche je zam ěř ena na zlepšení ekonomické výkonnosti zem ědělských podnik ů na území MAS Sv ětovina za ú čelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti prost řednictvím jejich modernizace, rozši řování a zkvalitn ění jejich technické infrastruktury.

Fiche 6 – Diverzifikace činností nezem ědělské povahy Tato Fiche se zam ěř uje na realizaci aktivit ve venkovských oblastech vedoucí k diverzifikaci činností zem ědělských subjekt ů sm ěrem k nezem ědělským činnostem. Zahájení a rozvoj aktivit zejména v oblasti výroby a zpracování v četn ě podpory tradi čních řemesel.

45

4.1.6.4 Financování projekt ů Na financování projekt ů a rozvoj regionu MAS Sv ětovina se nejvíce podílí Program rozvoje venkova. Objem přid ělených financí na jednotlivé Fiche jsou obsaženy v příloze č. 1. Ve stejné p říloze je také uveden objem skute čně čerpaných finan čních prost ředk ů na jednotlivé projekty v rámci Fichí. V následující p říloze č. 2 je zobrazeno skute čné čerpání finan čních prost ředk ů dle jednotlivých okres ů. Jedná se o okresy Rokycany a Plze ň-sever. Mimo Program rozvoje venkova se na financování rozvoje regionu MAS Sv ětovina podílí také nap ř. Regionální opera ční program, OPŽP (Opera ční program Životní prost ředí), národní dotace a krajské dotace. Vlastní grant „Živý venkov“ se podílí na m ěkkých projektech venkovského partnerství ve výši cca. 1 mil. K č v letech 2008 – 2013.

4.2 Projektová činnost

4.2.1 Administrativní postupy V tabulce č. 3 je znázorn ěno trvání jednotlivých administrativních postup ů, které jsou nutné k tomu, aby mohly být jednotlivé projekty realizovány. Trvání administrativních postup ů je znázorn ěno ve dnech. Celý proces, b ěhem kterého jsou projekty schválené k realizaci, trvá celkem 86 dní.

46

Tabulka 3 Administrativní postupy

Schéma nastavení administrativních postup ů

Trvaní administrativních postup ů ve dnech Administrativní postupy 1- 31- 34- 38- 47- 54- 30 45 46 4 33 38 44 53 58 Schválení výzvy, příprava a vyhlášení x výzvy Příjem žádostí a x kontrola úplnosti Administrativní kontrola (vyrozum ění žadatel ů o x výsledku) Příjem opravných či x dopl ňujících žádostí Ukon čení 38 administrativní kontroly Kontrola p řijatelnosti x x x Vyrozum ění nep řijatých x x žadatel ů Příjem stížností na x x chybný proces Přezkoumání postupu MAS v rámci x administrativní kontroly Hodnocení projekt ů, ve řejné obhajoby a 27 dní schválení projekt ů k realizaci Zdroj: Vlastní tvorba

4.2.2 Schválené a realizované projekty MAS Sv ětovina o.p.s. nemá dop ředu ur čeno, jaké projekty bude do roku 2013 realizovat z Programu rozvoje venkova, ale pr ůběžn ě jedná s žadateli o jejich zám ěrech a projektech a snaží se tyto projekty p řipravovat do dalších výzev. Výzvou v MAS Sv ětovina se rozumí vyhlašování p říjm ů žádostí.

47

Schválené a realizované projekty pro financování v rámci 1., 2. a 3. výzvy MAS Sv ětovina o.p.s. v rámci Programu rozvoje venkova jsou uvedeny v příloze č. 3.

4.2.2.1 Program DROBOTINA První ro čník grantového programu DROBOTINA byl vyhlášen v roce 2010. Tento program není financován z Programu rozvoje venkova, ale z dalších zdroj ů, které se MAS Sv ětovina o.p.s. poda řilo získat. Cílem programu je podporovat projekty na území MAS Sv ětovina o.p.s., které po řádají akce zam ěř ené na prezentaci d ětí a jejich tvorby a to zejména pro d ěti mate řských a základních škol. Všechny projekty by m ěly mít pozitivní vliv na okolí, zapojují d ěti, prezentují jejich práce (výtvarné, hudební či jiná vystoupení), rozvíjejí kulturní či volno časové aktivity, mohou ostatním ukázat, jak si užívat smyslupln ě života, budou mít kladný vliv k životnímu prost ředí. Žadateli mohli v rámci programu DROBOTINA být p řísp ěvkové organizace, obce či kraje a nestátní neziskové organizace, které mohli žádat maximáln ě 10 000 K č. V rámci programu bylo celkem rozd ěleno 19 grant ů v celkové výši 160 000 K č (viz příloha č. 4).

4.2.3 Spolufinancování projekt ů Spolufinancováním projekt ů se rozumí podílení se žadatel ů na financování svého projektu. Výše spolufinancování je dána v rámci jednotlivých Fichí. Je zde uveden procentuální podíl zp ůsobilých výdaj ů, který je možný získat z dotací EU a zárove ň maximální výše uznatelných náklad ů, tzn., pokud je max. výše uznatelných náklad ů 1 mil. K č, procentuální podíl 90 % a celkové náklady projektu 1,5 mil. K č, žadatel si musí uhradit 0,5 mil. K č. V příloze č. 5 jsou zobrazeny konkrétní podmínky spolufinancování žadatel ů v rámci jednotlivých Fichí.

48

4.3 Další zajímavé informace z rozhovoru v MAS Sv ětovina o.p.s. 1. Jaký má dopad činnost MAS na rozvoj regionu? Má velice pozitivní dopad, jsou to peníze navíc pro obce i pro podnikatele. Pro lepší rozvoj regionu zvýšení návšt ěvnosti regionu, zlepšení kulturních akcí i ob čanské vybavenosti. Pro obec Fiche 1,2,3 je limit uznatelných náklad ů 1 000 000 K č bez DPH, pro Fiche 4,5,6 je limit 500 000 K č.

2. Jaký význam má činnost MAS pro své území? Pro členy MAS nebo podnikatele a neziskové organizace (NNO) z území MAS poskytuje poradenství, zpracování žádostí, podávání informací, zajiš ťování školení, které jsou hrazené MAS. Ostatní si tyto služby mohou zaplatit.

3. Máte zájem o další členské obce? Ano a nejen o obce, ale i o podnikatele a neziskové organizace. Jedná se i o možnost čerpání finan čních prost ředk ů z Evropské unie v závislosti na po čtu obyvatel. Tím, že rozší říme naši členskou základnu, m ůžeme také pomáhat více subjekt ům.

4. Propagujete svoji činnost na ve řejnosti? Ano, každoro čně se ú častníme Zem ě živitelky, která je v Českých Bud ějovicích a Region Tour v Brn ě. Na letošní rok se p řipravuje Regionální den – zde budou moci podnikatelé prezentovat své výrobky a služby. Také bude sloužit jako prezentace destinace. Zú častnit se budou moci i podnikatelé, kte ří nejsou členy MAS Sv ětovina, ale na území MAS vyrábí výrobky či poskytují služby. Propagace je zam ěř ena více na cestovní ruch. Po zavedení regionální zna čky – regionální výrobek či služba se budeme více zam ěř ovat i na prezentaci podnikatel ů vyráb ějících výrobky a poskytujících služby na území MAS.

49

5. Podporujete místní producenty? ANO, snažíme se o jejich podporu. V budoucnosti zamýšlíme podporovat zvyšování kvality výrobk ů v našem regionu, tím, že budeme moci ud ělovat zna čku kvality pro výrobky našich člen ů.

6. Podporujete jiné místní podnikatelské subjekty (poskytovatele služeb apod.)? Podporujeme i ne členy MAS, kte ří nějaké své výrobky či služby realizují na území MAS Sv ětovina. Ti všichni mohou žádat o dotace u MAS.

7. Jak jste spokojeni s dosavadní činností MAS a napl ňováním stanovených cíl ů? Tato MAS funguje pouze krátce a teprve lo ňský rok se prvn ě podávaly žádosti o dotace z Programu rozvoje venkova p římo u MAS, tudíž ješt ě nedošlo k vyhodnocení cíl ů. Jiné dotace mohli žádat žadatelé i d říve, ale pouze dotace p řes MAS mají vliv na napl ňování cíl ů MAS. Plánujeme je vyhodnotit v letošním roce do října, bude se hodnotit nejen to, jak žadatelé žádají a v kterých prioritách, ale bude zjiš ťován i další zájem v jiných opat řeních Programu rozvoje venkova, na které zatím Fiche nejsou. V sou časnosti již víme, že priorita 1,2,3 se zatím plní.

8. S jakými problémy se setkáváte p ři snaze o napln ění stanovených cíl ů MAS? Není dost žadatel ů, členové si nezažádali o to, co mohli, i když m ěli dostatek informací v podob ě školení, na co mohou žádat. Překvapilo m ě, že v rámci cestovního ruchu a v rámci diverzifikačních činností není zájem o dotace.

9. Co plánuje MAS Sv ětovina do budoucnosti? Jelikož vidíme nejistotu v čerpání dalších financí z Evropské unie v období po skon čení programu ČR 2007 – 2013, plánujeme také získávání finan čních prost ředk ů svépomocí. Budeme se snažit o zprost ředkovávání akreditovaných školení i pro ve řejnost. V sou časné dob ě zprost ředkováváme zpracování národních i nadnárodních žádostí za úplatu, strategické dokumenty pro obce a podnikatele a jsme schopni zpracovat i marketingové dokumenty.

50

4.4 Vyhodnocování dotazníkového šet ření 4.4.1 Dotazníkové šet ření s podnikateli - členy místních ak čních skupin Dotazníky jsem rozesílala devíti podnikatel ům – člen ům MAS Sv ětovina, prost řednictvím e-mailových adres, které mi poskytla manažerka MAS Bc. Michala Bore čková. Návratnost jsem čekala mnohem v ětší. Od devíti člen ů se mi vrátily pouhé dva dotazníky, a proto jsem se rozhodla podnikatele kontaktovat telefonicky. Telefonickými rozhovory jsem získala dalších pět dotazník ů. V kone čném sou čtu jsem obdržela celkem sedm vypln ěných dotazník ů s úsp ěšností 78 %. Dotazník se skládá ze sedmi otázek, otev řených i uzav řených a otázek identifika čních - o podnikatelském subjektu viz p říloha č. 6.

Otázka č. 1: Kdy jste do MAS vstoupili? Na tuto otázku odpov ědělo všech sedm člen ů MAS Sv ětovina (viz graf 1). Dva členové z dotazovaných jsou zakládajícími členy a p ět člen ů vstoupilo pozd ěji. Dva uvedli, že vstoupili v roce 2008, dva v roce 2009 a jeden člen p řistoupil v roce 2011.

Graf 1 (n=7)

Zdroj: vlastní tvorba

51

Otázka č. 2: Jak jste se o MAS dozv ěděli? Podnikatelé se dozv ěděli o MAS Sv ětovina r ůznými zp ůsoby. Zde m ěli respondenti možnost výb ěru z více odpov ědí. Jeden podnikatel se o zám ěru založení MAS dozv ěděl z místního zpravodaje a jeden podnikatel byl pozván do zakládajícího týmu. Pět podnikatel ů se o MAS dozv ědělo jiným zp ůsobem: čty ři podnikatelé se o MAS dozv ěděli od člen ů MAS Sv ětovina a jeden podnikatel se dozv ěděl o MAS z důvodu převodu z Barokní perly (viz graf 2). Nikdo z dotazovaných se o MAS nedozv ěděl z informací v tisku ani z výv ěsky místního ú řadu.

Graf 2 (n=7)

Zdroj: vlastní tvorba

Otázka č. 3: M ěli jste pov ědomí o místních ak čních skupinách p řed vznikem té vaší? Na tuto otázku odpov ědělo p ět dotazovaných, že m ělo pov ědomí o místních ak čních skupinách p řed vznikem MAS Sv ětovina a pouze dva dotazovaní pov ědomí o místních ak čních skupinách p řed vznikem té jejich nem ěli.

52

Graf 3 (n=7)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 4: Z jakého d ůvodu jste vstoupili do MAS? U této otázky m ěli respondenti na výb ěr více možností a také m ěli možnost ozna čit více odpov ědí. Čty ři podnikatelé ozna čili možnost informace o programech podpory podnikání, dva podnikatelé vstoupili do MAS z důvodu pomoci p ři zpracování žádosti o finan ční podporu, jeden podnikatel cht ěl rozší řit kontakty na dodavatele a odb ěratele a jeden podnikatel cht ěl využít vzd ělávací kurzy a programy. Odpov ěď jiné byla ozna čena jednou a dotazovaný zde uvedl, že vstoupil z důvodu získání finan čních prost ředk ů.

53

Graf 4 (n=7)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 5: Jakou konkrétní podporu jste ve svém podnikání obdrželi? U této otázky m ěli dotazovaní na výb ěr ze šesti možností a mohli ozna čit více odpov ědí. Někte ří tuto možnost využili. T ři podnikatelé obdrželi informace o programech podpory podnikání, dv ěma podnikatel ům byla poskytnuta pomoc p ři zpracování žádostí o finan ční podporu a jeden podnikatel využil rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele. Tři podnikatelé ze sedmi tvrdí, že neobdrželi podporu ve svém podnikání žádnou. Nikdo z respondent ů nezvolil odpov ěď vzd ělávací kurzy a programy a nikdo nevyužil možnost jiné.

54

Graf 5 (n=7)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 6: Naplnilo členství v MAS vaše o čekávání? Z odpov ědí na tuto otázku vyplývá, že členové jsou v MAS Sv ětovina spokojeni a MAS napl ňuje očekávání p řevážné v ětšin ě dotazovaných (viz graf 6). Pro šest dotazovaných spl ňuje členství v MAS jejich o čekávání, ale jeden dotazovaný odpov ěděl na tuto otázku záporn ě z důvodu, že na projekty pro jeho obor je v rozpo čtu cca 5 %.

55

Graf 6 (n=7)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 7: Zastáváte v MAS n ějakou konkrétní funkci? V MAS Sv ětovina zastávají čty ři z dotazovaných n ějakou konkrétní funkci. Jde o funkce: p ředseda revizní komise, člen dozor čí rady, člen správní rady a člen výb ěrové komice. Ostatní tři dotazovaní nezastávají v MAS Sv ětovina žádnou konkrétní funkci.

Graf 7 (n=7)

Zdroj: Vlastní tvorba

56

4.4.2 Dotazníkové šet ření s podnikateli – ne členy Po konzultaci s manažerkou MAS Sv ětovina, jsem se rozhodla oslovovat p ředevším zem ědělské subjekty na území MAS Sv ětovina, a to z toho d ůvodu, že z podnikatel ů, kte ří nejsou členy MAS Sv ětovina, žádali o dotace pouze zem ědělské subjekty, tudíž dle mého názoru, i názoru manažerky MAS Sv ětovina mají dotazníky poslané t ěmto subjekt ům nejv ětší p řínos pro MAS Sv ětovina. Nejd říve jsem oslovila podnikatele prost řednictvím e-mailových adres, které jsem si vyhledala na internetu. Z dvaceti rozeslaných dotazník ů se mi vrátily pouhé t ři. Přešla jsem tedy na telefonické dotazování, v rámci kterého jsem oslovila zbývajících devadesát sedm subjekt ů. V agentu ře pro zem ědělství a venkov mi poskytli seznam zem ědělc ů a telefonní čísla na n ě. P řešla jsem tedy na telefonické dotazování. Zde jsem byla úsp ěšn ější, protože jsem získala touto formou dotazování dvacet osm vypln ěných dotazník ů. Dosáhla jsem tedy jedenatřiceti vypln ěných dotazník ů ze sta. Návratnost tedy činila 31 %. Dotazník obsahuje dev ět otázek, které jsou otev řené, i uzav řené (viz příloha č. 7).

Otázka č. 1: Spolupracujete s jinými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími při napl ňování vašeho podnikatelského zám ěru? Touto otázkou, jsem zjistila, že dvacet osm dotazovaných spolupracuje s jinými podnikatelskými subjekty a t ři dotazovaní s nikým nespolupracují.

57

Graf 8 (n=31)

Zdraj: Vlastní tvorba

Otázka č. 2: Jakou formu má tato spolupráce? Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kte ří na první otázku odpov ěděli ANO, tedy dvacet osm dotazovaných. Pokud odpov ěď byla NE, tuto otázku nezodpovídali. Nej čast ější forma spolupráce je obchodní styk a výpomoc p ři práci.

58

Graf 9 (n=28)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 3: M ěli byste zájem o takovou spolupráci? Na t řetí otázku odpovídali respondenti v případ ě, že v první otázce odpov ěděli, že s nikým nespolupracují. Tato otázka se tedy týkala pouze t ří dotazovaných. Dva dotazovaní o takovou spolupráci zájem nemají, z toho d ůvodu, že ji nepot řebují. Jeden dotazovaný by o spolupráci zájem m ěl, ale na dotaz o jakou spolupráci by m ěl zájem konkrétn ě, neodpov ěděl.

59

Graf 10 (n=3)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 4: Víte o existenci místních ak čních skupin (MAS)? Otázka je zam ěř ena na pov ědomí respondent ů o místních ak čních skupinách. Sedmnáct podnikatel ů, tedy 55 % o existenci místních ak čních skupin neví, zbývajících čtrnáct podnikatel ů, tedy 45 % o jejich existenci ví.

Graf 11 (n=31)

Zdroj: Vlastní tvorba

60

Otázka č. 5: Znáte místní ak ční skupinu p ůsobící v míst ě vašeho podnikání? Na p ředchozí otázku navazuje otázka pátá. Ze čtrnácti podnikatel ů, kte ří v ědí o existenci místních ak čních skupin, osm podnikatel ů zná místní ak ční skupinu p ůsobící v míst ě jejich podnikání. Z toho pět podnikatel ů zná jejich název: Místní ak ční skupina Sv ětovina a t ři podnikatelé nevyplnili název místní ak ční skupiny. Zbývajících šest podnikatel ů místní ak ční skupinu p ůsobící v míst ě jejich podnikaní neznají.

Graf 12 (n=14)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 6: Pokud ne, cht ěl byste o ní získat n ějaké informace? Pokud respondenti odpov ěděli v předchozích dvou otázkách, že neví o existenci místních ak čních skupin a že neznají místní ak ční skupinu působící v míst ě jejich podnikání, zeptala jsem se jich, zda by o místní akční skupin ě cht ěli získat n ějaké informace. Z dvaceti tří dotazovaných by m ělo zájem získat informace o MAS Sv ětovina sedmnáct dotazovaných a šest dotazovaných zájem o informace nemá.

61

Graf 13 (n=23)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 7: P řemýšlíte o členství v místní ak ční skupin ě? O členství v místní ak ční skupin ě nep řemýšlí dvacet pět podnikatel ů, což je p řevážná většina. Zbývajících šest podnikatel ů o členství uvažují.

Graf 14 (n=31)

Zdroj: Vlastní tvorba

62

Otázka č. 8: Co o čekáváte od p řípadného členství? Na tuto otázku jsem se zeptala podnikatel ů, kte ří p řemýšlí o členství v místní ak ční skupin ě. Dotazovaní m ěli na výb ěr ze šesti možností a mohli ozna čit více možností. Nej čast ěji podnikatelé ozna čili možnost pomoc p ři zpracování žádosti o finan ční podporu a informace o programech podpory podnikání, dále by m ěli podnikatelé zájem o vzd ělávací kurzy a programy. Možnost rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele nezvolil nikdo.

Graf 15 (n=6)

Zdroj: Vlastní tvorba

Otázka č. 9: Pro č nemáte zájem o členství v MAS? Otázku číslo dev ět jsem položila podnikatel ům, kte ří nep řemýšlí o členství v místní ak ční skupin ě tedy dvaceti p ěti podnikatel ům. Zajímalo mě, z jakého d ůvodu takto odpov ěděli. Nejvíce podnikatel ů nemají zájem o členství v MAS, protože neznají její činnost. Jde o devatenáct podnikatel ů. Ostatních p ět podnikatel ů si myslí, že pro n ě nemá členství p řínos. Jeden dotazovaný na tuto otázku neodpov ěděl.

63

Graf 16 (n=25)

Zdroj: Vlastní tvorba

64

5 ZÁV ĚR

Hlavním cílem mé práce, byla analýza vybrané formy regionální kooperace a vymezení jejího potenciálu v oblasti podpory místní produkce. Pracovala jsem s Místní ak ční skupinou Sv ětovina o.p.s., která se nachází na území okresu Rokycany a Plze ň-sever a v sou časné dob ě má 22 člen ů. Z mé práce vyplývá, že místní ak ční skupina je nezisková organizace, která zahrnuje obce, podnikatele a celkov ě aktivní lidi z daného území, kte ří cht ějí n ěco ud ělat pro sv ůj region či pro svou obec, kde bydlí nebo pracují. MAS existují ve form ě ob čanského sdružení (o.s.) nebo obecn ě prosp ěšné spole čnosti (o.p.s.). Kdo nejlépe by m ěl v ědět, co pot řebuje ve své obci, než ten kdo tam bydlí? Každá MAS motivuje své ob čany k aktivit ě, p ři které si lidé vytvá ří spole čně strategii svého rozvoje. Metoda LEADER, kterou MAS pro svoji práci využívají, podn ěcuje k aktivit ě a spoluodpov ědnosti ve řejnosti za d ění v obcích a regionech. Ve své strategii si podnikatelé navrhnou, kam budou investovat své úsilí a peníze. Je nutné sd ělit, že malé obce mají o mnoho složit ější přístup k financování svých aktivit než velká m ěsta. Proto bychom se m ěli všichni zajímat o v ěci ve řejné a o místní ak ční skupinu ve svém regionu. Mnou vybraná Místní ak ční skupina je pom ěrn ě mladá, založena roku 2006. Lo ňský rok byl prvním rokem podávání žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova, proto ješt ě nemohlo být vyhodnoceno napln ění cíl ů, ne všechny projekty byly ješt ě realizované. MAS Sv ětovina podporuje nejenom své členy, ale i podnikatele, kte ří vyráb ějí výrobky či poskytují služby na území této MAS, nap ř. připravuje MAS Regionální den, kde budou moci podnikatelé prezentovat své výrobky a služby. MAS Sv ětovina získává finan ční prost ředky z Programu rozvoje venkova a zárove ň do budoucna plánuje získávat finan ční prost ředky také svépomocí, a to snahou o zprost ředkování akreditovaných školení i pro ve řejnost. V sou časné dob ě zprost ředkovává zpracovávání národních i nadnárodních žádostí za úplatu a strategické dokumenty pro obce a podnikatele. I p řesto, že se tato MAS snaží podporovat informovanost na svém území, stále se setkává s ned ůvěrou ze stran podnikatel ů a s neznalostí možností čerpání dotací v rámci EU. MAS se tedy snaží pomocí školení, leták ů a prost řednictvím svých internetových

65 stránek informovat ve řejnost o možnostech čerpání dotací. Školení jsou p řístupná všem zájemc ům, pro členy zdarma, pro ostatní za poplatek. MAS Sv ětovina vyhlásila v roce 2011 grantový program DROBOTINA, který není financovaný z Programu rozvoje venkova, ale z dalších zdroj ů, které se MAS Sv ětovina poda řilo získat. V rámci programu bylo celkem rozd ěleno 19 grant ů v celkové výši 160 000 K č. Sou částí této práce je dotazníkové šet ření, které vycházelo zejména ze t ří hypotéz stanovených v kapitole 3. Jako první hypotézu jsem si stanovila, že podnikatelé, kte ří nejsou členy MAS Sv ětovina mají pov ědomí o existenci této MAS. Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, že bohužel tuto hypotézu nemohu potvrdit, a to z toho důvodu, že z 31 respondent ů má sice pov ědomí 45 % o místních ak čních skupinách. Ze čtrnácti dotazovaných, kte ří vědí o místních ak čních skupinách, však pouze osm podnikatel ů zná MAS p ůsobící v míst ě jejich podnikání. Z těchto osmi podnikatel ů pak pouze pět podnikatel ů zná její název. Myslím si, že tento výsledek není moc p říznivý pro MAS Sv ětovina a proto bych jí navrhla dát v ětší d ůraz na informovanost podnikatel ů a potenciálních člen ů o činnosti MAS ve spolupráci nap říklad členských obcí nebo mikroregion ů, prost řednictvím kterých by mohla MAS po řádat informa ční sch ůzky pro potencionální zájemce o možnosti členství v této MAS a seznámit je s jejich činností. Jako druhou hypotézu jsem uvedla, že MAS Sv ětovina naplnila o čekávání svých člen ů. Tuto hypotézu mohu potvrdit. Opravdu u 86 % respondent ů se naplnilo očekávání. Je vid ět, že se tato MAS snaží naplnit pot řeby svých člen ů a podporovat je v jejich činnosti. Poslední stanovenou hypotézou bylo, že členové MAS Sv ětovina vstoupili do MAS z důvodu získávání informací o programech podpory podnikání. Ze sedmi dotazovaných člen ů MAS čty ři členové opravdu vstoupili s cílem získat informace o programech podpory podnikání. Tuto hypotézu proto nemohu ani potvrdit ani vyvrátit, protože jde p řibližn ě o polovinu dotazovaných. Dle dotazníkového šet ření je to ale nej čast ěji uvedený d ůvod pro vstup člen ů do MAS.

66

Jelikož MAS Sv ětovina nemá dostatek žádostí o dotace, bylo by dobré zlepšit informovanost žadatel ů, p ředevším zam ěř it se na zvýšení ú časti na po řádaných školeních či seminá řích. V tomto p řípad ě nap ř. p řispívat do internetových portál ů členských obcí či vytvá ření leták ů se stru čnými informacemi o daných školeních či seminá řích. Dle mého názoru, čím více lidí se bude ú častnit t ěchto seminá řů , tím více potencionálních žadatel ů bude MAS mít.

67

6 SUMMARY

I chose „Forms of the regional cooperation of the view support of production“ as a theme for my bachelor thesis. I Works with Local Action Group „Sv ětovina o.p.s“, which is situated in Pilsen-North and Rokycany district and now owns about 22 members. My major target for my bachelor thesis is analysis of chosen forms regional coorperation and define its potentiality in the sphere support of the local production. Secondary target is determaned, if entrepreneurs in sphere of LAG Sv ětovina o.p.s, if they might know about co-operation with this Local Action Group, alternatively if they want be able to interest in member of this group. LAG Sv ětovina o.p.s supports not only its members but also entrepreneurs, who produce or offer services in the sphere of LAG. LAG Sv ětovina o.p.s acquires finance means from the Program of the developement for countries and have been planning to acquire finance means as well. Althought, that this LAG try to support information on its sphere, still encounters distrust from the sides of entrepreneurs and with unknowladge possibilities gain from subsidy within of EU. LAG tries to inform the public about possibilities of the gain finance means assist with the schooling, prospectus and its websites. Schooling is accessible for all the interested persons, for members is free and for the others is paid. Since LAG Sv ětovina o.p.s hasn’t request for means enough, would be better to improve the information of the applicant, primarily direct at improve of presence organized schooling or courses. In this case, for example, contribute to the web portals of member municipalities, or create handouts with brief information on relevant schooling and seminars. In my opinion, the more people attend these seminars, the more potential applicants will have LAG.

68

7 SEZNAM LITERATURY

ČEPELKA O. a kol. , Místní partnerství a rozvoj venkova (p říprava na iniciativu LEADER). 1. vydání. Liberec: Ob č. sdružení Omega, 2004. ISBN 80-902376-5-7 ČEPELKA O. , Místní ak ční skupiny ČR v roce p ět: Zpráva ze sociologického pr ůzkumu s komentá ři a dopl ňky. 1. vydání. Liberec: Tima, s. r. o., 2008. 94 s. [online] [cit.2010-11-15]Dostupné na WWW: ČEPELKA O. , Iniciativa Evropské unie LEADER pro rozvoj venkova. 1. Vydání. Praha: MMR ČR, 2001. [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW: FORET M., STÁVKOVÁ J. , Marketingový výzkum (Jak poznat své zákazníky). Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8 HEZKOVÁ M. a kol. , Kooperace. 1. vydání. Praha: Profess Consulting s.r.o., 2005. ISBN 80-7259-048-0 KOTLER P., KELLER K. L. , Marketing management. 12. vydání. Praha: Grada Publisching, a.s., 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-13595 KOZEL R. a kol. , Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X LEADER+ , [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW: Místní ak ční skupina , [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW: PELCL P., HAVRÁNEK T., LEHMANNOVÁ A., MARTÍNEK J. , Metodika dobré praxe místních ak čních skupin v České republice (Zpráva z výzkumného projektu 2007 – 2008). Plze ň: Dragon Press s.r.o., 2008. ISBN 978-80-86902-74-6 Podmínky a výb ěrová kritéria pro poskytnutí podpory místní ak ční skupin ě, [online] [cit. 20101115] Dostupné na WWW: Program LEADER , [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW:

69

< http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/leader-cr> Program LEADER , [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW: Program rozvoje venkova ČR, [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW: Regionální politika , [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW: Regionální politika EU , [online] [cit. 2011-02-01] Dostupné na WWW: Strategický plán LEADER MAS Sv ětovina o.p.s. pro období 2007 – 2013 , [online] [cit. 2011-03-13] Dostupné na WWW: Stru čná historie iniciativy LEADER V ČR, [online] [cit. 2010-11-15] Dostupné na WWW: SYNEK M. a kol., Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X

70

8 SEZNAM TABULEK, OBRÁZK Ů A GRAF Ů 8.1 Seznam tabulek Tabulka 1 Zakladatelé spole čnosti str. 31 Tabulka 2 Členské obce str. 32 Tabulka 3 Administrativní postupy str. 48

8.2 Seznam obrázk ů Obrázek 1 Organiza ční struktura Mas Sv ětovina op.s. str. 37 Obrázek 2 Mapa území MAS Sv ětovina o.p.s. str. 38

8.3 Seznam graf ů Graf 1 Kdy jste do MAS vstoupili? str.52 Graf 2 Jak jste se o MAS dozv ěděli? str. 53 Graf 3 Měli jste pov ědomí o místních ak čních skupinách před vznikem té vaší? str. 54 Graf 4 Z jakého d ůvodu jste vstoupili do MAS? str.55 Graf 5 Jakou konkrétní podporu jste ve svém podnikání obdrželi? str.56 Graf 6 Naplnilo členství v MAS vaše o čekávání? str.57 Graf 7 Zastáváte v MAS n ějakou konkrétní funkci? str.57 Graf 8 Spolupracujete s jinými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími p ři napl ňování vašeho podnikatelského zám ěru? str.59 Graf 9 Jakou formu má tato spolupráce? str.60 Graf 10 Měli byste zájem o takovou spolupráci? str.60 Graf 11 Víte o existenci místních ak čních skupin (MAS)? str.61

71

Graf 12 Znáte místní ak ční skupinu p ůsobící v míst ě vašeho podnikání? str.62 Graf 13 Pokud ne, cht ěl byste o ní získat n ějaké informace? str.63 Graf 14 Přemýšlíte o členství v místní ak ční skupin ě? str.63 Graf 15 Co o čekáváte od p řípadného členství? str.64 Graf 16 Pro č nemáte zájem o členství v MAS? str.65

72

9 SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha 1: Alokace finan čních prost ředk ů na jednotlivé Fiche Příloha 2: Čerpání Fichí a výzev dle okres ů MAS Příloha 3: Projekty schválené a realizované v rámci výzvy č. 1, 2, 3 Příloha 4: Přehled p řid ělených grant ů DROBOTINA Příloha 5: Dota ční p říležitosti MAS Sv ětovina o.p.s. Příloha 6: Dotazník pro podnikatele – členy místních ak čních skupin Příloha 7: Dotazník pro podnikatele

73

10 PŘÍLOHY

Příloha 1 Alokace finan čních prost ředk ů na jednotlivé Fiche Ro ční alokace na projekty - SPL MAS Sv ětovina o.p.s.

% 2010 2011 2012 2013 alokace Fiche č. 1 - Obnova a rozvoj vesnic 2 640 440 K č 1 353 477 K č 31,44 Fiche č. 2 - Ob čanské vybavení a služby 1 764 493 K č 904 471 K č 21,01 Fiche č. 3 - Obnova kulturního d ědictví venkova 1 184 167 K č 606 998 K č 14,1 Fiche č. 4 - Cestovní ruch 395 562 K č 202 763 K č 4,71 Fiche č. 5 - Zem ědělci 398 082 K č 204 055 K č 4,74 Fiche č. 6 - Diverzifikace 335 934 K č 172 198 K č 4 CELKEM ro ční alokace na projekty 6 718 677 K č 3 443 962 K č 0 K č 0 K č 80

Ro ční čerpání alokace na projekty - SPL MAS Sv ětovina o.p.s.

% 2010 2011 2012 2013 čerpání Fiche č. 1 - Obnova a rozvoj 1 714 401 K č 20,41% vesnic Fiche č. 2 - Ob čanské 2 550 292 K č 30,37% vybavení a služby Fiche č. 3 - Obnova 901 544 K č 10,73% kulturního d ědictví venkova Fiche č. 4 - Cestovní ruch 0 K č 0,00% Fiche č. 5 - Zem ědělci 1 400 000 K č 16,67% Fiche č. 6 - Diverzifikace 0 K č 0,00% CELKEM ro ční čerpaná 6 566 237 K č 0 K č 0 K č 0 K č 78,18% alokace na projekty Zdroj: MAS Sv ětovina o.p.s.

Příloha 2 Čerpání Fichí a výzev dle okres ů MAS

Čerpání Fichí a výzev dle okres ů MAS

2010 1. Výzva (2009) 2. Výzva 3. Výzva Celkem 2010 Rokycany Plze ň-sever Rokycany Plze ň-sever Rokycany Plze ň-sever Rokycany Plze ň-sever Fiche č. 1 - Obnova a 0 K č 728 558 K č 219 173 K č 766 670 K č 219 173 K č 1 495 228 K č rozvoj vesnic Fiche č. 2 - Ob čanské 331 694 K č 1 838 679 K č 264 706 K č 115 213 K č 596 400 K č 1 953 892 K č vybavení a služby Fiche č. 3 - Obnova kulturního d ědictví 0 K č 0 K č 901 544 K č 0 K č 901 544 K č venkova Fiche č. 4 - Cestovní 0 K č 0 K č 0 K č 0 K č ruch Fiche č. 5 - Zem ědělci 850 000 K č 550 000 K č 850 000 K č 550 000 K č Fiche č. 6 - Diverzifikace 0 K č 0 K č 0 K č 0 K č zem ědělských činností č CELKEM ro ní 331 694 K č 2 567 237 K č 483 879 K č 1 783 427 K č 850 000 K č 550 000 K č 1 665 573 K č 4 900 664 K č alokace na projekty Skute čnost Žádosti Žádosti

Zdroj: MAS Sv ětovina o.p.s.

Příloha 3 Projekty schválené a realizované v rámci výzvy č. 1, 2, 3 Projekty schválené a realizované v rámci Výzvy č. 1, 2, 3

Celkové Název žadatele Název projektu Dotace (K č) náklady (K č) Ob čanské Mate řské centrum Zbirožský sdružení rodi čů 179 661 K č 161 694 K č Kvítek Zbiroh „Spolu“ Modernizace a zkvalitn ění Obec Mle čice podmínek na výuku pro žáky 204 000 K č 153 000 K č základního vzd ělávání Vým ěna oken na budov ě Obec Bílov 80 273 K č 60 740 K č obecního ú řadu Bílov, čp. 39

Dětské h řišt ě - Hvozd u č.p. Obec Hvozd 369 135 K č 282 515 K č 65 Dětské h řišt ě Plasy - TJ Sokol Plasy dovybavení d ětského h řišt ě 523 679 K č 471 311 K č herními prvky Vým ěna oken ZŠ Kozojedy - Obec Kozojedy 732 915 K č 554 305 K č nižší stupe ň

Město Kralovice Hasi čská zbrojnice Kralovice 649 078 K č 486 808 K č

Renovace okolí budovy Obec Hvozd obecního ú řadu, pošty a 963 316 K č 728 558 K č prodejny v obci Hvozd Obnova místních komunikací Obec Plískov 287 361 K č a ve řejných prostranství 219 173 K č

obce Plískov Římskokatolická Obnova zelen ě na h řbitov ě farnost Kralovice románského kostela v 163 806 K č 144 184 K č Potvorov ě Římskokatolická Zp řístupn ění hrobky rodu farnost Kralovice Gryspek ů v kostele sv.Petra a 311 953 K č 280 757 K č Pavla v Kralovicích Vladislav Straka Obnova pastevního areálu 850 485 K č 250 000 K č st. - zem ědělec Obnova st řechy pro Ilona Straková - uskladn ění objemných krmiv zem ědělec 899 169 K č 300 000 K č a pro budoucí ustájení koní -

1. etapa

Dřevec - dětské h řišt ě na p. č. Město Kožlany 153 618 K č 115 213 K č 1449/2 Technologické za řízení na Kralovická hodnocení kvalitativních zem ědělská a.s. 600 000 K č 250 000 K č parametr ů obilovin, luskovin

a olejnin Stavební obnova kaple Město Kožlany sv.Jana K řtitele v obci 351 619 K č 264 914 K č Dřevec Oprava místní komunikace v Obec Draže ň 630 180 K č 475 785 K č obci Draže ň

Obec Dob říč Územní plán obce Dob říč 237 600 K č 146 700 K č

Silvie Zpevn ění plochy v rámci Šlajfer číková - pastevního areálu – zimovišt ě 573 641 K č 300 000 K č zem ědělec pro skot Výstavba nových Vladislav Straka ustajovacích míst pro kon ě - 960 071 K č 300 000 K č ml. - zem ědělec 1. etapa Oprava objektu bývalé Město Kralovice 472 498 K č 355 873 K č márnice

Výstavba sportovního h řišt ě Obec Skomelno 352 942 K č 264 706 K č v Obci Skomelno

CELKEM X 10 547 000 Kč 6 566 236 K č

Zdroj: MAS Sv ětovina o.p.s.

Příloha 4 Přehled p řid ělených grant ů DROBOTINA

Přehled p řid ělených grant ů DROBOTINA

Žadatel Název projektu Přid ělená částka

Český svaz žen, o.s., Základní organizace Mikulášská diskotéka s nadílkou pro d ěti a vystoupením Plán ě profesionálního kouzelníka 7 500,00 K č

Masarykova ZŠ a MŠ v Žihli Čertí škola 10 000,00 K č

ZŠ a MŠ dr. E. Beneše Kožlany Váno ční radovánky 10 000,00 K č "Rozdávejme radost a úsm ěv" aneb "Komu se nelení, tomu ZŠ a MŠ Kozojedy, p.o. se zelení" 10 000,00 K č TJ Sokol Horní B ělá Mikulášská besídka 2010 4 500,00 K č

DDM Radovánek Kazn ějov Mikulášské diskohraní, aneb Mikuláš naruby 9 350,00 K č Podzimní koncert základních um ěleckých škol Zbiroh a ZUŠ Václava Va čká ře Zbiroh, p.o. Třemošná 8 000,00 K č ZŠ Zbiroh, p.o. Otvírání studánek 2011 10 000,00 K č

MŠ Zbiroh, p.o. Besídky pro d ěti Mate řské školy Zbiroh 10 000,00 K č

MŠ Plasy Zví řátka kaštany mají rádi, mámo, táto, sbírejte je s námi 9 945,00 K č ZŠ a MŠ Stupno Váno ční zpívání 6 000,00 K č Zdroj: MAS Sv ětovina o.p.s.

Příloha 5 Dota ční p říležitosti MAS Sv ětovina o.p.s.

Dotace v rámci realizace Strategického plánu LEADER MAS Sv ětovina o.p.s. v letech 2007 – 2013 lze žádat v rámci t ěchto Fichí (opat ření):

Č. Fiche Název Fiche Žadatel Podporované aktivity Výše dotace - opravy komunikací - opravy, obnova a budování autobusových zastávek, úpravy jejich okolí v četn ě zelen ě - zachování a obnova tradi čního vzhledu - obce a venkovského charakteru sídel, - svazky obcí rekonstrukce, obnova a vytvá ření 90% zp ůsobilých - nestátní neziskové um ěleckých, výtvarných a výdaj ů organizace architektonicky cenných prvk ů v Obnova a rozvoj ř max. výše 1 - zájmová sdružení intravilánu obcí (nap . kašny, fontány, investic uznatelných náklad ů, právnických osob, sochy, sloupy) - obnova a vytvá ření ve řejných ze kterých je svazky obcí prostranství v četn ě oprav a osazování stanovena dotace - církve a jejich mobiliá ře (lavi čky, altány apod.) činní 1 mil. K č organizace - obnova zelen ě v intravilánu obcí - opravy, rekonstrukce a výstavba ve řejných budov (ú řady, multifunk ční prostory, nouzové byty apod.) - územní plány -

- rekonstrukce, modernizace objekt ů a prostor pro školství, zdravotnictví, kulturní a sociální služby, objekty pé če o d ěti v četn ě technické infrastruktury - rekonstrukce, modernizace objekt ů a

prostor ob čanské vybavenosti pro

ve řejnou správu a budov hasi čských

zbrojnic v četn ě technické

infrastruktury 90% zp ůsobilých - obce - nákup technologií, za řízení, vybavení, výdaj ů - svazky obcí hardwaru a softwaru - nestátní neziskové - Rekonstrukce, nová výstavba, max. výše organizace 2 Zlepšení ob čanské budování a vybavení vzd ělávacích a uznatelných náklad ů, - zájmová sdružení vybavenosti, volno časových za řízení (školky, školy, ze kterých je pránických osob, rozvoj vesnic a domy d ětí a mládeže, klubovny, h řišt ě, stanovena dotace jsou-li členy obce, měst sportovišt ě, mate řské kluby) činní 1 mil. K č svazky obcí - stavební obnova sítí technické - církve a jejich infrastruktury nezbytných pro realizaci organizace projektu investice na po řízení materiáln ě – technického zázemí a vybavení pro spole čenské, spolkové, sportovní, environmentální, kulturní a církevní aktivity

- obce - svazky obcí 90% - obnova nemovitého d ědictví regionu - nestátní neziskové zp ůsobilých výdaj ů, (kulturn ě, historicky, architektonicky a režim „de minimis“ organizace technicky hodnotných objekt ů) v četn ě Ochrana a rozvoj - zájmová sdružení studií obnovy, plán ů apod. 3 kulturního d ědictví max. výše právnických osob, - budování stálých výstavních expozic a venkova uznatelných náklad ů, č muzeí jsou-li leny obce, ze kterých je - pé če o venkovskou krajinu svazky obcí stanovena dotace

- církve a jejich činní 1 mil. K č organizace

- nestátní neziskové organizace - zájmová sdružení právnických osob §20f 90 % zákona č. 40/1964 Sb., zp ůsobilých ob čanský zákoník výdaj ů v platném zn ění Podpora - pěší trasy, vina řské stezky a 4 - nezem ědělské max. výše cestovního ruchu hippostezky podnikatelské subjekty, uznatelných náklad ů, pouze pokud mají kratší, ze kterých je než dvouletou historii stanovena dotace podnikání v oblasti činní 500 tis. K č cestovního ruchu ke dni podání Žádosti o dotaci zem ědělský podnikatel

- zem ědělský podnikatel podnikatelský subjekt, který je z p řevážné většiny vlastn ěn 40 – 60% zem ědělskými zp ůsobilých výdaj ů prvovýrobci a p ředm ětem

Modernizace jeho činnosti je a) stavby a technologie pro živo čišnou výrobu max. výše 5 zem ědělských poskytovat práce, výkony b) stavby a technologie pro rostlinnou výrobu uznatelných náklad ů, podnik ů nebo služby, které ze kterých je souvisejí výhradn ě se stanovena dotace zem ědělskou výrobou a činní 500 tis. K č při kterých se využijí prost ředky nebo za řízení sloužící zem ědělské výrob ě - fyzické a právnické 30 – 50% osoby, které podnikají v zp ůsobilých výdaj ů, zem ědělské výrob ě v dle mapy podpory Diverzifikace souladu se zákonem č. pro opat ření III. 1.1. činností 252/1997 Sb., o 6 a) diverzifikace činností nezem ědělské povahy nezem ědělské zem ědělství, ve zn ění max. výše povahy pozd ějších p ředpis ů v uznatelných náklad ů, rámci b), nesmí žadatel ze kterých je spadat do kategorie stanovena dotace mikropodnik ů činní 500 tis. K č Zdroj: MAS Sv ětovina o.p.s.

Příloha 6 Dotazník pro podnikatele – členy místních ak čních skupin

DOTAZNÍK pro podnikatele – členy místních ak čních skupin Toto dotazníkové šet ření probíhá v rámci výzkumu Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích. Je zam ěř eno na analýzu potenciálu místních ak čních skupin v oblasti podpory místního podnikání a místní produkce. Všechny Vámi uvedené informace budou zpracovány anonymn ě a nebudou jednotliv ě uve řejn ěny.

1. Kdy jste do MAS vstoupili? a) jsem zakládajícím členem b) vstoupil(a) jsem pozd ěji - datum vstupu: ……………………………….

2. Jak jste se o MAS dozv ěděli? a) pozvání do zakládajícího týmu b) informace v tisku c) místní zpravodaj d) výv ěska místního ú řadu e) jiné, uve ďte………………………………………………………………

3. M ěli jste pov ědomí o místních ak čních skupinách před vznikem té vaší? a) ano b) ne

4. Z jakého d ůvodu jste vstoupili do MAS? a) pomoc p ři zpracování žádosti o finan ční podporu b) informace o programech podpory podnikání c) rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele d) vzd ělávací kurzy a programy e) jiné, uve ďte………………………………………………………………

5. Jakou konkrétní podporu jste ve svém podnikání obdrželi? a) pomoc p ři zpracování žádosti o finan ční podporu b) informace o programech podpory podnikání

c) rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele d) vzd ělávací kurzy a programy e) jiné ……………………………………………………………… f) žádnou

6. Naplnilo členství v MAS vaše očekávání? a) ano b) ne – pro č? ……………………………………………..………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………….….………………………………………………………………… ……………………………

7. Zastáváte v MAS n ějakou konkrétní funkci? a) ano – jakou? …………………………………. b) ne

Informace o podnikatelském subjektu: Název:………………………………………………………………………………… Sídlo:………………………………………………………………………………… Předm ět podnikání:…………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… Forma podnikání:…………………………… Po čet zam ěstnanc ů:…………………………

Příloha 7 Dotazník pro podnikatele DOTAZNÍK pro podnikatele Toto dotazníkové šet ření probíhá v rámci výzkumu Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích. Je zam ěř eno na analýzu potenciálu místních ak čních skupin v oblasti podpory místního podnikání a místní produkce. Všechny Vámi uvedené informace budou zpracovány anonymn ě a nebudou jednotliv ě uve řejn ěny.

1. Spolupracujete s jinými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími p ři napl ňování vašeho podnikatelského zám ěru? a) ano – pokra čujte otázkou 2 b) ne – pokra čujte otázkou 3

2. Jakou formu má tato spolupráce? (pokra čujte otázkou 4) ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

3. M ěli byste zájem o takovou spolupráci? a) ano – o jakou konkrétn ě? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… b) ne – z jakého d ůvodu? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

4. Víte o existenci místních ak čních skupin (MAS)? a) ano b) ne

5. Znáte místní ak ční skupinu p ůsobící v míst ě vašeho podnikání? a) ano - jak se jmenuje?………………………………….. (pokra čujte otázkou 7) b) ne

6. Pokud ne, cht ěl byste o ní získat n ějaké informace? a) ano b) ne

7. P řemýšlíte o členství v místní ak ční skupin ě? a) ano b) ne (pokra čujte otázkou 9)

8. Co o čekáváte od p řípadného členství? a) pomoc p ři zpracování žádosti o finan ční podporu b) informace o programech podpory podnikání c) rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele d) vzd ělávací kurzy a programy e) jiné ………………………………………………………….

9. Pro č nemáte zájem o členství v MAS? a) neznám její činnost b) nemá pro mne p řínos c) jiné………………………………………………….

Informace o podnikatelském subjektu: Název:………………………………………………………………………………… Sídlo:………………………………………………………………………………… Předm ět podnikání:…………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Forma podnikání:…………………………… Po čet zam ěstnanc ů:…………………………