Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
Turistická oblast Podyjí a okolí – hodnocení její turistické nabídky Tourist area Podyjí – assesment its tourist supply
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Autor: Ing. Martin ŠAUER Kateřina LACINOVÁ
Brno, červen 2008
Jméno a příjmení autora: Kateřina Lacinová Název bakalářské práce: Turistická oblast Podyjí a okolí hodnocení její turistické nabídky Název práce v angličtině: Tourist area Podyjí – assesment its tourist supply Katedra: regionálního rozvoje a správy Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer Rok obhajoby: 2008
Anotace
Předmětem bakalářské práce „Turistická oblast Podyjí a okolí – hodnocení její turistické nabídky“ je zhodnotit význam cestovního ruchu v oblasti a analyzovat jeho nabídku. V teoretické části je věnována pozornost postavení příhraničních regionů, formám cestovního ruchu a vlivu na hospodářství regionu. V druhé části je nejdříve popsán profil turistické oblasti a poté je zkoumána zaměstnanost, podnikatelská aktivita, kulturní a přírodní zajímavosti, hromadná ubytovací zařízení a sportovně rekreační infrastruktura. Závěrečná část je shrnutím výsledků práce a navrhuje možné změny nabídky cestovního ruchu. Annotation
The goal of thesis „Tourist area Podyjí – assessment its tourist supply“ is to evaluate the importance of travel movement in the tourist district Podyjí and to analyze its supply. In theoretic part is given attention to the position of frontier regions, the forms of travel movement and to its influence on region economy. In the second part is firstly descried the profile of tourist district Podyjí and then the analysis of employment, business activity, cultural and natural heritage, mass accommodation facilities and sports recreational infrastructure is described. The last part of this work is a summary of work’s results and suggests possible changes in the travel movement supply.
Klíčová slova
Národní park, Podyjí, turistická oblast, cestovní ruch, periferní a příhraniční oblasti. Keywords
National park, Podyjí, tourist district, travel movement, peripheral and frontier areas.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Turistická oblast Podyjí – hodnocení její turistické nabídky, vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko správní fakulty MU. V Brně dne 30. června 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Správě Národního parku Podyjí za poskytnutí informací a za konzultaci.
Obsah
ÚVOD ...... 6 2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY ...... 8 3 Profil turistické destinace ...... 15 4 Význam cestovního ruchu v hospodářské struktuře ...... 19 3.1 Analýza a hodnocení zaměstnanosti v cestovním ruchu ...... 20 3.2 Analýza a hodnocení podnikatelské aktivity ...... 23 5 PRIMÁRNÍ NABÍDKA CESTONÍHO RUCHU V OBLASTI ...... 26 4.1 KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY ...... 26 4.2 PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI ...... 27 5 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ...... 30 6 SPORTOVNĚ REKREAČNÍ INFRASTRUKTURA ...... 35 6.1 Koupání ...... 35 6.2 Cykloturistika ...... 37 6.2.1 Greenways Praha Vídeň ...... 37 6.2.2 Znojemská vinařská stezka ...... 38 6.3 Jezdectví ...... 40 ZÁVĚR ...... 42 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 46 OSTATNÍ ZDROJE ...... 47 SEZNAM TABULEK ...... 48 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 49 SEZNAM PŘÍLOH ...... 50
ÚVOD Cestovní ruch představuje neustále a dynamicky se rozvíjející odvětví hospodářství, jehož význam roste nejenom na úrovni národní, ale i regionální a místní ekonomiky. Území České republiky bylo rozděleno na marketingové turistické oblasti, jež jsou součástí vyšších marketingových celků, turistických regionů. Jednotlivé oblasti jsou svým charakterem specifické a od ostatních oblastí je odlišuje atraktivita, která je podmíněna zejména přírodními a kulturně historickými předpoklady pro cestovní ruch a jeho rozvoj. Oblastem, které mají významné přírodní a kulturně historické památky, je většinou společné, že mají méně poškozené životního prostředí průmyslovou výrobou. Stanovisko platí zejména u oblastí s významnými přírodními památkami, mezi něž patří zejména národní parky a chráněné krajinné oblasti, což je příkladem i zkoumané oblasti. Cestovní ruch je odvětvím, které se stále více prosazuje do struktury hospodářství oblastí a zejména v atraktivních oblastech roste jeho podíl nejen na zaměstnanosti, ale i na podílu tvorby hrubé přidané hodnoty. V České republice se cestovní ruch podílel v roce 2005 celkem 3,1% na tvorbě HDP a 4,77% na zaměstnanosti. 1 Jeden z důvodů, proč je cestovnímu ruchu v posledních letech věnována zvýšená pozornost vyplývá právě z hodnot podílu na významných makroekonomických ukazatelích a jejich předpokládané rostoucí tendenci. S rozvojem cestovního ruchu v ekonomikách jsou spojeny zejména pozitivní dopady na dané území, jež budou blíže specifikovány v samotném textu práce. Rozvoji cestovního ruchu v území napomáhají marketingové prezentace, které přibližují území potenciálním návštěvníkům a snaží se je přesvědčit o výběru právě jejich oblasti k pobytu. Hlavní podíl na rozvoji cestovního ruchu však nemá zvýšená nabídka, ale poptávka, která vychází zejména z růstu ekonomických a společenských hodnot obyvatel. Díky rostoucím příjmům roste životní úroveň obyvatel, díky čemuž roste jejich zájem o možnosti rekreace a příjemného strávení volného času v kontrastu s uspěchanou dobou, ve které žijeme. Jako jednu z příčin rostoucího zájmu o cestovní ruch nemůžeme opomenout ani rostoucí trend zdravého životního stylu, který je spojen s pobyty aktivnějšího charakteru, ale také s rostoucím zájmem dozvědět se něco nového a poznávat nová a zajímavá místa.
1 Zdroj: Modul zaměstnanosti: Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovního ruchu v České republice v letech 2003 2005, ČSÚ
Cílem práce je popsat význam a postavení cestovního ruchu ve vybrané oblasti, pro kterou je specifická její příhraniční poloha. Dále analyzovat a hodnotit nabídku cestovního ruchu a vybrané socioekonomické charakteristiky. Součástí výstupu bude vyhodnocení nabídky oblasti a případně vlastní návrhy změny nabídky cestovního ruchu. Hlavním problémem při tvorbě této práce se stala dostupnost dat. Pro analýzu významu cestovního ruchu na hospodářské situaci oblasti jsou dostupná data ze Sčítání lidí, domů a bytů provedeného v roce 2001, z čehož vyplývá jejich neaktuálnost, nicméně pro vytyčení hlavních poznatků se stala dostačujícími. Zdrojem dat pro hlavní část se tedy stala data ze Sčítání lidí, domů a bytů 2001, doplněná o informace dostupné zejména z internetových serverů turistických portálů cestovního ruchu České republiky. Jednotlivé analýzy vybraných charakteristik byly porovnány jak s územními celky stejného řádu v rámci regionu Jižní Morava či v rámci Jihomoravského kraje, tak i s hodnotami za celou Českou republiku.
1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY Turistická oblast Podyjí je jednou ze 43 turistických oblastí vymezených na území České republiky (ČR) 2, jež byly na našem území vyčleněny již v 60.letech 20.století v rámci Rajonizace cestovního ruchu. Turistické oblasti člení turistický potenciál republiky na území, která mají sobě něco společného, jedinečného a odlišného od jiných území svými specifickými podmínkami. Oblast Podyjí je specifická svou polohou, díky níž je řazena mezi příhraniční regiony, se kterými jsou spojena spíše negativní specifika, s nimiž se musí tamní obyvatelé vyrovnat a kterým čelí. Příhraniční regiony byly víceméně vždy v nevýhodném postavení oproti vnitrostátním regionům, se kterými se snažily lépe či hůře vyrovnat. Jedná se o oblasti periferní, hůře dostupné, s rozptýlenou sídlení strukturou, zpravidla horší ekonomickou výkonností a vyšší úrovní nezaměstnanosti. K zhoršení už tak nepříznivé situace dochází v naší zemi za dob tzv. „želené opony“, kdy se periferní charakter regionů ještě více prohloubil, vedl k přetrhání sociálních a ekonomických vazeb a výraznému oslabení rozvojového potenciálu. S pádem režimu a uvolňováním bariér, volného pohybu osob, lidí, služeb a kapitálu dochází k impulsům pro rozvoj těchto regionů. Dle Jetmara 3 jsou periferní oblasti typické dále vysokými dopravními náklady, což se dá zlepšit dopravní dostupností území a propojení příhraničních komunikačních sítí. Příhraniční poloha některých regionů se pomalu vytrácí díky novým pracovním příležitostem a podmínkám pro efektivní alokaci kapitálu, která se odráží ve větší atraktivitě území nejen pro návštěvníky, ale i podnikatele, obyvatele současné i potenciální. Většina problémů se projevuje stejně na obou stranách hranice, čemuž se snaží zabránit sousedící regiony příhraniční spoluprácí, která se má snažit tyto problémy eliminovat. Spolupráce neprobíhá pouze v odvětví cestovního ruchu, ale i dopravě, komunikace, podnikání, trh práce apod. Tuto skutečnost si uvědomují i v turistické oblasti Podyjí, kde prvním důkazem spolupráce NP Podyjí s jeho rakouskou stranou, NP Thayatal, o spolupráci v oblasti péče o krajinu. Cílem však oproti výše zmíněným předpokladům nebyla ekonomická spolupráce, nýbrž zachování přírodního dědictví celého území Národního parku.
2 Zdroj: Atlas cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, strana 90
3 Cestovní ruch v příhraničních oblastech, Ing. Marek Jetmar, Ph.D., Vysoká hotelová škola Praha 2007, strana 5
Turistická oblast spadá do Česko rakouského příhraničního regionu , jehož vznik se datuje do dob po II. světové válce a pro niž byl za dob železné opony typický odchod obyvatel do metropolitních oblastí, čímž docházelo ke zhoršení socioekonomického stavu regiony kvůli stárnutí populace, nízkému počtu přírůstků a příchodu imigrantů. I díky těmto vlivům je region zatížen vysokou úrovní nezaměstnanosti zejména osob nad 50 let a nebo osob méně kvalifikovaných, zejména pracujících v zemědělství. Velký podíl pracovních míst se koncentruje v okolí měst a nedostatkem trpí venkovské oblasti. Struktura hospodářství neodpovídá národním průměrům a je charakteristická větší orientací na zemědělství, vysoce zastoupeným sekundárním sektorem včetně tradičních průmyslových odvětví s malým podílem terciárního sektoru, který je nedostatečně rozvinutý zejména mimo území měst. Hlavním zdrojem potenciálu pro další rozvoj je tedy sektor služeb, který však musí vycházet ze sezónnosti, která je pro celý Česko rakouský pohraniční region typická. Příhraniční regiony dále rozvíjí svůj potenciál díky finančním podporám programů rozvoje cestovního ruchu, díky čemuž se rozvíjí i jiná odvětví. Díky těmto prostředkům vzniká řada nových pracovních míst, což napomáhá k snižování většinou vysoké úrovně nezaměstnanosti, roste disponibilní důchod obyvatelstva a životní úroveň. V každé z těchto oblastí/ regionů nebo krajů najdeme spoustu historických, technických a architektonických památek, které lákají turisty a také dobře značené sítě turistických stezek a tras. V periferních oblastech , ačkoli ne najednou, mohou být rozvinuty vesměs všechny druhy cestovního ruchu, přičemž jejich konečná podoba vychází vždy z nabídky poskytovaných služeb, přírodních podmínek, kulturních památek, celkových předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu včetně úrovně vzdělání obyvatelstva a ochoty podnikat. Odvětví cestovního ruchu můžeme charakterizovat dle několika dílčích kritérií. Podle typologie cestovního ruchu převzaté z publikace Jetmara 4 mezi převažující motivace účasti na cestovním ruchu převládají: I. Rekreační cestovní ruch Nejčastější motiv na účasti cestovního ruchu v příhraničních oblastech, slouží především ke znovuobnovení tělesných a duševních sil jedince. Je chápán jako pasivní odpočinek, ale také jeho aktivní forma spojená především s různými sportovními aktivitami či koníčky. České
4 Cestovní ruch v příhraničních oblastech, Ing. Marek Jetmar, Ph.D., Vysoká hotelová škola Praha 2007, str. 7 a dále
příhraničí vytvářelo přirozené rekreační zázemí pro většinou vnitrostátních regionů a ve zkoumané oblasti Podyjí představuje tato forma hlavní motiv k návštěvě. II. Kulturně poznávací cestovní ruch Zaměřený především na poznávání historie, kultury, tradic, a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu návštěvníků. Řadíme sem především návštěvy kulturněhistorických památek (hradů, zámků, skanzenů, pevností), kulturních zařízení (muzeí, galerií, knihoven), kulturních událostí (festivalů, divadelních představení, folklórních slavností), parků a zahrad. III. Cestovní ruch se vzdělávacími pohnutkami Může se jednat o samostatný typ, jestliže je hlavním motivem cesty a je tomu i přizpůsoben program pobytu. Do této kategorie můžeme zařadit výuku jízdy na koni, jazyků a další programy s odborným programem. IV. Náboženský cestovní ruch Hlavním motivem cesty je návštěva posvátných a poutních míst, církevních památek, pamětihodností a oslav připomínajících významné církevně náboženské události. V. Cestovní ruch se společenskými pohnutkami VI. Pracovní cestovní ruch Jedná se o pracovní pobyt zaměstnanců mimo místo svého trvalého bydliště. Povětšinou se však jedná o krátké služební cesty se zájmem o ubytování a stravování. VII. Zdravotně zaměřený cestovní ruch VIII. Sportovně zaměřený cestovní ruch IX. Cestovní ruch zaměřený na poznání přírodních krás X. Pracovní cestovní ruch Dále se definuje samostatná skupina tzv. „quasi forem“ cestovního ruchu v příhraničních oblastech se sociopatologickými jevy, mezi něž patří nákupní, hráčský, azylový a sexuální. Tyto formy podniků jsou charakteristické pro česko rakouské příhraničí, jehož součástí je i oblast Podyjí. Dalším možným kritériem je typologie cestovní ruchu dle převažujícího prostředí pobytu. Převažující prostředí pobytu
a) Městský cestovní ruch
Motivem je návštěva turisticky zajímavého města, památek, dalších atraktivita života. Včesko rakouském příhraničí je typickým příkladem návštěva Vídně.
b) Venkovský cestovní ruch Dle publikace Rozvoj venkova od Svatavy Nunvářové, Brno 2007 dále dělíme venkovský cestovní ruch na venkovskou turistiku, agroturistiku, ekoturistiku, chalupaření, cykloturistiku, vinařskou turistiku, hippoturitsiku, pozorování zvěře, myslnost, rybaření či vodáctví. Vzhledem k tomu, že tato forma cestovního ruchu je dominantní ve zkoumané oblasti, budu jí věnovat zvýšenou pozornost. Je pro ni typické, že je provozována ohleduplně vzhledem k přírodě a krajině, snaží se o trvale udržitelný rozvoj venkova, vytváří nová pracovní místa, větší možnost uplatnění žen, umožňuje nové možnosti podnikání na venkově, ubytovací zařízení jsou decentralizována a mají omezenou kapacitu, podporují opravy stávajících kulturních památek, rozvoj malého a středního podnikání, které přináší do obcí potřebný rozvoj kapitálu. Jednou z výše jmenovaných forem venkovské turistiky byla i turistika zaměřená na zemědělství, která je jednou z možností, jak zlepšit stav zaostávajících příhraničních regionů, navíc ekologické zemědělství odpovídá principům udržitelného rozvoje cestovního ruchu. V teorii se také začíná objevovat pojem „trvale udržitelný cestovní ruch“, který se definuje jako zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který napomáhá rozvoji území,s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti,aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací. 5 Součástí koncepcí rozvoje územních celků se musí stát postupně i plány rozvoje cestovního ruchu, které budou napomáhat k eliminaci negativních vlivů cestovního ruchu na životní prostředí a naopak budou podporovat rozvoj území při maximálním zapojení místního obyvatelstva. V posledních letech definoval i pojem trvale udržitelný cestovní ruch, který je vymezen jako „cestovní ruch, který zajišťuje potřeby účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který napomáhá rozvoji území s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací“. 6 Provozovatelé mají kromě příjmů za zemědělské produkty další možnost příjmů, zachovávají i nemovitosti a návštěvníkovi je nabídnuto ubytování v soukromí a klidu včetně možnosti účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat. Další 5 Rozvoj venkova, Ing. Svatava Nunvářová, MU ESF 2007,
6 Venkovský cestovní ruch jeho specifika a podmínky pro rozvoj, Kolektiv autorů, VŠE Praha 2007, str.14
formou je ekoturistika, která je zaměřena na poznávání přírodních krás zejména pěšky nabídkou několikadenních pochodů. Jendou z forem je také cykloturistika, při které poznává turista krásy přírody na kole. Tato aktivní forma cestovního ruchu se stává stále vyhledávanějším druhem cestovního ruchu, pro které jsou v našich přírodních poměrech dobré podmínky. Jelikož toto odvětví dynamicky roste, musí tomu být uzpůsobeny i služby pro cyklisty v oblastech, jako jsou cyklopenziony, cyklistická informační centra či cyklistické opravny. Je v zájmu každé oblasti, aby vyhodnocovala jaké je zastoupení tohoto druhu cestovní ruchu na svém území a podle toho se snažila rozvíjet druhy a služby pro cyklisty. O možnostech cykloturistiky v oblasti Podyjí pojednává samostatná kapitola analyzující sportovně rekreační infrastrukturu. Doposud byly jmenovány samé pozitivní stránky pro rozvoj cestovního ruchu a venkovské turistiky, v následujícím textu se budu zabývat i možnými negativními dopady rozvoje tohoto odvětví v území. Jak již bylo řečeno, odvětví cestovního ruchu slouží mimo jiné k rozvoji periferních oblastí, pro které se může stát jedním z hlavních zdrojů příjmů. Problémem není, že dochází k růstu počtu zařízení cestovního ruchu, ale zejména k přecenění jeho únosné kapacity o což se mohou zasloužit jednak samotní podnikatelé, ale i zastupitelstva obcí, které v odvětví vidí spásu z nepříznivé hospodářské situace a neberou již do úvahy dopady podnikatelské činnosti na životní prostředí. Jmenovitě pak s neuváženým a neregulovaným rozvojem cestovního ruchu dochází k zvýšenému znečištění vod, vzduchu, či k destrukci vegetace, nenávratnému narušení krajiny neuváženou výstavbou, přetěžování území v důsledku velkého počtu turistů a větší finanční zátěží, která vznikne z důvodu potřeby čištění znečištěné krajiny. 7 Situace ve zkoumané oblasti je o to složitější, že se zde nachází jedna z nejvýznamnějších přírodních památek, národní park, který podléhá zvláště přísné kontrole a v zákoně č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů je přesně upraveno, jaká činnost smí být provozována na jeho území a které jsou výslovně zakázány. V národním parku pak jeho správa vydává na tabulích seznam zakázaných činností a kontroluje jejich dodržování. Pokud chce být zachován ráz krajiny a zejména některých velmi významných dochovaných prvků, musí být skutečně ochrana co nejpřísnější a nedovolat přístup do celého parku. U ochrany národního parku včetně jeho okrajových zón se můžeme setkat i s neochotou obyvatel
7 Problematika dopadů cestovního ruchu byla čerpána z publikací Venkovský cestovní ruch – jeho specifika a podmínky pro rozvoj, MMR 2007, str. 63 a dále, a z Území a cestovní ruch, VŠE 1995, str.12 a dále
akceptovat tento fakt. Tuto zákonitost nalézáme i ve zkoumané oblasti, kdy obyvatelé neschvalují zábor tak rozsáhlého území, které dle jejich představ bylo vhodnější využít například k zemědělským účelům, čímž by vznikla nová pracovní místa a došlo by ke snížení míry nezaměstnanosti. Z tohoto rozporu vidíme, že je nutné, aby byly zájmy obyvatel obce v souladu se správami přírodních památek, jelikož jenom tento stav povede k vyváženému rozvoji území, nebude docházet ke konfliktům a nebude tudíž i s neochotou vnímán rozvoj služeb cestovního ruchu v obcích, naopak vzájemná spolupráce a osvěta obyvatel obcí povede k jejich většímu zájmu o tento druh podnikatelské činnosti. Pokud jsou dopady cestovního ruchu sledovány a nějakým způsobem regulovány, pak zájem o kulturní památky způsobuje pouze pozitivní dopady, jelikož zvyšuje atraktivitu území, památky získávají prostředky na údržby a rekonstrukci a odvozeně se přelévají poziční dopady i do jiných sektorů, mezi něž patří například ubytovací a stravovací služby. Dosud jsem se zabývala víceméně jen atraktivitou přírodních a kulturních zařízení, která jsou hlavním motivem návštěvníka k výběru určitě turistické destinace na základě nabízených služeb a její úrovni. S rostoucí životní úrovní a vyššími příjmy, rostou také požadavky domácností na doprovodné služby a program stejně tak jako na jejich kvalitu, k čemuž přispívají i trendy v dovolených, které se zaměřují čím dál tím více na aktivnější formu dovolené. Z tohoto důvodu je v zájmu podnikatelů, ale také obci monitorovat změnu poptávky po službách cestovního ruchu a těmto požadavkům uzpůsobovat nabídku a skladbu služeb. Záleží čistě na daných subjektech, jak se s danými změnami preferencí svých zákazníků vyrovnají. Nemělo by docházet k absolutnímu vyhovění přání turistů, jejichž požadavky a jimi změněná struktura regionu by mohla vést ke ztrátě jeho původní atraktivity a ojedinělosti. Pozornost návštěvníků poutají tedy více oblasti, které mají co nabídnout. Nabídka služeb musí být také segmentována, což se projevuje zejména u úrovně ubytovacích a stravovacích zařízení, kdy náročnější zákazníci budou požadovat luxusnější ubytování s nabízenými jídly místní kuchyně, oproti tomu nižší příjmové skupiny budou vyhledávat chaty, kempy a pensiony. Ani toto tvrzení nemusí být pravdivé, neboť například lidé z měst vyhledávají pro své pobyty ubytování v klidných oblastech, od nichž však také očekávají určitou kvalitu poskytovaných služeb, nebo hledají netradiční formy ubytování, mezi něž patří například ranče, ubytování v zemědělské usedlosti v rámci agroturistiky, kdy jsou ochotni slevit od svých nároků na kvalitu poskytovaných služeb. Neméně důležitá je kvalitní, rozvinutá, různorodá a bohatá nabídka sítě sportovně rekreačních služeb, na kterou jsou vynakládány větší a větší požadavky. Hlavním motivem
k pobytu zůstávají povětšinou vodní plochy v letních sezónách a v zimních horská střediska, nicméně návštěvníci vyžadují možnost dalšího vyžití, roste zájem o netradiční a adrenalinové sporty, naučný cestovní ruch například v podobě jezdecké turistiky či rybářství. Jedině prostředí, které má co nabídnout bude pro turisty lákavé, podnikatelům v oblasti bude zajišťovat další zisk a tudíž bude mít i nadále vliv na územní rozvoj. Turistické oblasti musí mít na paměti, že roste zájem nejen o aktivnější, ale také kratší pobyty. Vzhledem ke kratší pracovní době a většímu podílu volného času se rozvíjí i víkendové či jednodenní cesty. Oblasti by měly ve svých prezentacích na internetu a v turistických průvodcích upozorňovat na tuto možnost a mít navrženy trasy pro cyklisty či pěší. Trend kratších dovolených je pozitivní zejména v sezónních oblastech, které díky nim mají možnost prodloužit svou sezónu a návštěvníky lákat příznivějšími cenami mimo období hlavní sezóny.
2 Profil turistické destinace
Zdrojem k vypracování této kapitoly byly informace z Oficiálních stránek Národní parku (NP) Podyjí, Turistických oblastí České republiky (ČR) a z charakteristiky okresu Znojmo dostupné na stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ) Brno. Turistická oblast Podyjí je marketingovou turistickou oblastí, která vznikla ze strategických dokumentů cestovního ruchu Jihomoravského kraje, a je součástí marketingového turistického regionu Jižní Morava. Oblast je známá zejména jako vinařská lokalita, oblast bohatá na kulturu, historii a také přírodní krásy. Nachází se ve východní části regionu při hranicích s Rakouskem a svou rozlohou je totožná s administrativním okresu Znojmo, proto bylo možné použít v ojedinělých případech i data za okres Znojmo, která jsou dále v textu použita. Celková rozloha oblasti je 1 590,50 km² a pod oblast spadá celkem 148 obcí, mezi nimiž je pět měst a osm městysů. V oblasti převládají malé vesnice, které jsou v kombinaci s krásnou přírodou velkým lákadlem pro venkovskou turistiku. Hlavním centrem této oblasti je královské město Znojmo, které bylo založeno roku 1212 a nalézá se u rakouských hranic, nedaleko hraničního přechodu Hatě. K dalším významným městským památkovým rezervacím patří Moravský Krumlov a Jevišovice. Povrch není v rámci celé oblasti jednotný. Východní část je součástí Karpatské soustavy a západní polovina k Českému masivu. Tuto skutečnost odráží i morfologické členění krajiny, kdy západní část je typická výběžky a pahorky předhůří Českomoravské vrchoviny, oproti tomu východní část je specifická slunnými nížinami vhodnými pro pěstování vinné révy. Jelikož oblast patří k nejteplejším oblastem ČR, jsou klimatické podmínky vhodné pro letní rekreaci. Oblast je v krytu Českomoravské vrchoviny, díky čemuž srážkové úhrny zde nejsou vysoké a pro oblast je typický velký počet letních dní. Pro oblast je typické jasné až polojasné počasí s mírnou až střední rychlostí větru a výjimečným výskytem mlh. Oblastí protéká několik řek, tou nejdůležitější je však řeka Dyje, do jejíhož povodí náleží celá oblast. Dalšími řekami oblasti jsou Jevišovka a Rokytná. Na horním toku Dyje byla roku 1934 vybudována Vranovská přehrada, která byla zejména v dobách minulého režimu největším lákadlem k rekreaci, přičemž toto prvenství jí zůstalo zachováno až do současnosti. Přehradní nádrže se dále vyskytují ve Znojmě, kde však nádrž neslouží
k rekreaci, nýbrž pro potřeby pitné vody oblasti, a nejstarší nádrž celé Moravy se nalézá v Jevišovicích, které nádrž zřídily původně pro zásobu vody cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. Na území se nachází i další vodní nádrže v obcích Výrovice, Těšetice a Plaveč, které mají pouze místní význam. Významný je však tok řeky Dyje od Bítova k Vranovu nad Dyjí, který nabízí dobré podmínky ke koupání a v jehož okolí se koncentruje vysoké procento ubytovacích zařízení oblasti. Rybníky jsou v oblasti na území obcí Šafov, přes které vede cyklistická stezka mezinárodního významu, Greenways Praha Vídeň, dále pak v obci Oleksovice, zámecký rybník u Jaroslavic, Týnský rybník nedaleko Moravského Krumlova. Kolem příhraniční části oblasti se rozkládá nejmenší národní park České republiky, NP Podyjí, jehož popis je uveden dále v textu. Kromě NP Podyjí se v oblasti nenachází žádné velkoplošné ani maloplodé území takového významu. K přírodním zajímavostem patří ještě Přírodní parky Jevišovka, Rokytná a Gránice. Na území oblasti se vyskytují ohrožené druhy živočichů, ale i rostlinstva, jako nejvýznamnější můžeme dochovat Havranické vřesoviště. Vzhledem k nížinatému charakteru oblasti se na jeho území nenachází ani jedno středisko horské rekreace, přičemž zde nejsou ani dobré podmínky pro běžky. Svým povrchem a celkovým rázem je oblast vhodná pro rekreační cestovní ruch doprovázen kulturně poznávacím cestovním ruchem, dále vzdělávacím cestovním ruchem či náboženským, neboť v oblasti se koncentruje nejen velký počet církevních staveb, ale na území se nachází také několik poutních cest a míst.
Národní park Podyjí Tab. č.1 Základní údaje o NP Podyjí
Rozloha NP 63 km² Ochranné pásmo 63 km² Délka toku řeky Dyje v NP 40 km Nevyšší bod 536 m. n. m. Nejnižší bod 207 m. n. m. Lesnatost 84 % Zemědělská plocha 9 % Ostatní plochy 7 % Pramen: www.nppodyji.cz
Ochrana středního toku Dyje probíhala již od roku 1978, kdy byla na ploše 108 km 2 vyhlášená Chráněná krajinná oblast Podyjí. Vzhledem k tomu, že její větší část byla součástí hraničního pásma, byla veřejnosti nepřístupná, díky čemuž paradoxně došlo k zachování jeho přírodního rázu. Po politickém převratu se začaly připravovat kroky ke změně na Národní park, čehož bylo také k 1. Červenci 1991 nařízením vlády č. 164/1991 Sb. dosaženo. Celková rozloha parku činí 63 km 2 a s plochou ochranného pásma 29 km 2. V roce 2000 byl vyhlášen na rakouské straně hranic Národní park Thayatal, čímž došlo ke vzniku unikátního mezinárodního území s evropským významem. Díky svému uzavření v době minulého režimu, došlo k zachování výjimečné krajiny říčního údolí v pahorkatiném stupni střední Evropy. Osou území je řeka Dyje, jejíž celková délka mezi začátkem Národního parku ve Vranově a jeho koncem ve Znojmě má délku 40 km. Řeka Dyje dala vzniknout kaňonovitému údolí v horninách jihovýchodního kraje Českomoravské vysočiny, který dosahuje hloubky až 220 m. Kaňon je jedinečný říční fenomén s přírodními scenériemi, hluboce zabřeznutými meandry, nejrůznějšími skalními tvary, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, kamennými moři a skalními stěnami. Národní park se člení na tři zóny ochranných pásem. Zóna (přísná přírodní) Obsahuje jádrové území Národního parku Podyjí, které tvoří zářez řeky Dyje a přítoky. Příroda je v této části nenarušená či jen málo ovlivněná a je zanechána samovolnému vývoji, v rámci jehož zachování jsou veškeré lidské činnosti vyloučeny. Pohyb je zde umožněn pouze po vyznačených turistických cestách. 1. Zóna / řízená přírodní)
Do této části spadají nejvíce hodnotné plochy bezlesí jako jsou vřesoviště či louky a velká část lesního komplexu. Péče v této zóně má za cíl dosažení přírodě blízkého stavu lesních společenstev. Odborně podložený management je zodpovědný za udržování žádoucího stavu bezlesých stanovišť pomocí pastev, kosení a jiných biochemických zásahů. Návštěvníci se mohou i v této zóně pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách. 2. Zóna (okrajová)
Jedná se o nejvíce zasaženou část činností člověka, která lemuje druhou zónu vnější části Národního parku. Zóna zahrnuje člověkem obdělávané plochy, zejména v okolí Čížova a Lukova, a okrajové partie lesního komplexu. Je zde povoleno užívání ploch pro zemědělství, turistiku a lesnictví, které nejsou v rozporu s ochranou přírody.
Obrázek 1: Národní park Podyjí
Pramen: www.nppodyji.cz
3 Význam cestovního ruchu v hospodářské struktuře Z Malého lexikonu obcí České republiky (ČR) bylo zjištěno, že v oblasti žilo k roku 2001 114 048 obyvatel a k roku 2007 došlo k mírnému poklesu na 112 590 obyvatel. Vzhledem k tomu, že oblast je zastoupena zejména malými obcemi a městy, vyjímaje město Znojmo, které má v oblasti největší počet obyvatel – k sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001 to bylo 35 758 a v současnosti se uvádí 34 902, se na počtu obyvatel nejvíce podílí další města oblasti. Městem s druhým největším počtem obyvatel je Moravský Krumlov (5 964 obyvatel), následován Hrušovany nad Jevišovkou (3 217 obyvatel), Miroslav (2 986 obyvatel) a Jevišovice (787 obyvatel). Průměrný počet obyvatel připadajících na jednu vesnici činil k SLDB v roce 2001 771 obyvatel. Nejmenší obcí oblasti jsou Zblovice s 37 obyvateli. Oblast je typická vysokou nezaměstnaností, která je zachycena v následující tabulce. Tab. č. 2: Míra nezaměstnanosti
1991 2001 2003 2005 Znojmo * 11,57 12,34 11,63 Okres Znojmo * 13,53 13,70 14,07 Pramen: Sociodemografická charakteristika regionu Znojmo, Městský úřad ve Znojmě Jak vidíme, vysoká míra nezaměstnanosti je jedním z hlavních problémů okresu. V roce 2001 dosahovala 13,53 % a k roku 2005 vzrostla dokonce na 14,07 %. Vysoká míra nezaměstnanosti snižuje celkovou nabídku pracovních sil v regionu a díky ní dochází k odchodu mladé a kvalifikované pracovní síly. Počet nezaměstnaných k datu sčítání činil 7 595 osob. Nejvyšší podíl z nezaměstnaných je dosahován ve věkové skupině 20 24 let (18,5 %), dále ve skupině 25 29 let (15,2 %) a ve věkové skupině 45 49 let (12,7 %). Odlišné hodnoty nezaměstnanosti poskytují úřady práce, které vychází z registrované míry nezaměstnanosti, jejíž výše byla ke SLDB rovna 13,0. 8 Vidíme, že je nezaměstnáno velké procento mladých lidí, kterým sektor cestovního ruchu nabízí možnost pracovní uplatnění. Nicméně tato skupina nemá potřebnou kvalifikaci v oboru cestovního ruchu, jelikož v tomto oboru se v oblasti nenachází žádná
8 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví, ČSÚ Brno
střední ani vysoká škola, takže mladí lidé mohou najít uplatnění více méně pouze jako zaměstnanci v pohostinství a ubytování. Do budoucna by bylo vhodné, kdyby se místní samospráva snažila podporovat podnikatelskou aktivitu v odvětví cestovního ruchu, šířila informace či nabízela kurzy.
3.1 Analýza a hodnocení zaměstnanosti v cestovním ruchu
Analýzu zaměstnanosti budeme hodnotit podle počtu ekonomicky aktivních, kteří pracují v odvětví cestovního ruchu. Jelikož jsou data dostupná pouze za sektor pohostinství a ubytování, budu se zabývat hodnocením pouze těchto odvětví, dále tedy jen zaměstnanost v cestovním ruchu. Zdrojem dat k vypracování stěžejní části se stala data ze SLDB 2001. Nejprve se podívejme, jaká mají v okresech Jihomoravského kraje (JMK) procentní zastoupení jednotlivá odvětví ekonomiky, podle nichž můžeme posuzovat význam a podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti. Tab. č.3: Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %)
Podíl ekonomicky Brno Brno aktivních JmK Blansko Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo město venkov v odvětvích (v %)
Zemědělství, 5,0 5,6 1,0 4,8 8,7 6,2 6,1 11,4 lesnictví, rybolov
Průmysl 27,6 42,2 18,9 31,9 27,3 35,1 29,9 26,1
Stavebnictví 10,1 8,1 9,6 11,4 9,8 10,5 10,5 11,5
Obchod a opravy 11,0 7,6 13,0 11,3 9,8 10,4 8,3 10,9
Pohostinství a 3,6 2,5 4,1 3,0 4,2 3,0 2,5 4,9 ubytování
Pramen: Obyvatelstvo podle okresu, ekonomické aktivity a věkových skupin, ČSÚ 2001
Jak z výše uvedené tabulky vyplývá, nejvyššího podílu ekonomicky aktivních dle odvětví činnosti dosahuje v okrese Znojmo, stejně tak i celém JMK, průmysl s 26,1 %, následovaný stavebnictvím 11,5 % a zemědělstvím s 11,4 %, následuje obchod a opravy (10,9 %) a až poté pohostinství a ubytování. Podíl ekonomicky aktivních v odvětví pohostinství a ubytování byl v rámci JMK nejvyšší v okrese Znojmo (4,9 %), převyšoval průměr kraje, který činí o 1,3 %. Okresem s druhým největším podílem je Břeclav (4,2 %),
následován okresem Brno město (4,1 %). Nejnižší podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti dosahovaly se shodným podílem okresy Blansko a Vyškov. V samotné analýze se nejprve se zaměřím na celkový počet ekonomicky aktivních, který činil v roce 2001 (114 048) 57 165, z nichž bylo 49 570 zaměstnaných a 7 595 nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo činilo 56 437, přičemž jeho největší skupinu tvořili nepracující důchodci 24 994, následováni žáky, studenty a učni (20 858), ostatními s vlastním zdrojem obživy (2 360) a osoby v domácnosti (974). V roce 2003 mírně klesl počet obyvatel na 113 691, z nichž bylo ekonomicky aktivních celkem 49 395. Průměrně připadalo 333 EAO na jednu obec.9 V celé ČR bylo v roce 2001 4 734 070 EAO, z čehož připadalo 669 766 EAO na turistický region Jižní Morava. V rámci regionu Jižní Moravy, dosahovalo Podyjí v roce 2001 čtvrté nejvyšší hodnoty počtu EAO po oblastech Brno a okolí (289 895 ), Slovácko (142 633) a Zlínsko (91 637). Nejmenší počet EAO dosahovala oblast Lednicko Valtického areálu, o čemž vypovídá i následující tabulka.
Tab. č. 4 : Podíl EAO v pohostinství a ubytování regionu Jižní Morava
Počet podnikatelů Počet Podíl ekonomicky v pohostinství a zaměstnanců aktivních osob Oblast EAO ubytování v pohostinství a v pohostinství a ubytování ubytování (%)
Brno a okolí 289 985 5 434 9 882 4,4
Lednicko Valtický 47 114 1 121 2 004 8,3 areál
Moravský kras a 49 092 963 1 163 3,8 okolí
Podyjí 49 395 1 324 2 285 6,9
Slovácko 142 633 2 277 4 132 4,4
Zlínsko 91 637 1 956 3 747 5,5
Jižní Morava 669 856 13 075 23 213 5,6
Pramen: vlastní zpracování
9 Zdroj: Obyvatelstvo podle okresu, ekonomické aktivity a věkových skupin, ČSÚ 2001
Jak vidíme z tabulky, průměrná zaměstnanost osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování na celkovém počtu ekonomicky aktivních činila v Podyjí v roce 2001 6,9 % a dosahovala po Lednicko Valtickém areálu druhé nejvyšší hodnoty oblasti. Ve stejném roce byl celorepublikový průměr 3,8 %, z čehož vyplývá, že turistický region Jižní Morava dosahuje jako celek nadprůměrných hodnot a Podyjí je oblastí s téměř jednonásobkem republikového průměru.
Obrázek 2 Průměrná zaměstnanost v cestovním ruchu dle obcí (v%)
Pramen: Data za zaměstnanost v pohostinství a ubytování dle obcí, SLDB 2001, ČSÚ, vlastní zpracování
Kartogram ukazuje prostorové rozložení průměrných hodnot zaměstnanosti v cestovním ruchu v obcích oblasti. Obce s největším procentem zaměstnaných v odvětvích cestovního ruchu se koncentrují převážně v jižní a jihozápadní části oblasti, zejména kolem NP Podyjí a v okolí řeky Dyje. Oproti tomu obce, které se podílí nejméně na zaměstnanosti v cestovním ruchu leží u hranic s krajem Vysočina a v severní část oblasti. Nejvíce jsou zastoupeny obce, které spadají do páté skupiny, tedy ty, ve kterých je průměrná zaměstnanost v cestovním ruchu větší než 8,5 %. Těchto obcí bylo v roce 2001 celkem 38 a nejméně početnou skupinu tvoří obce, kde je průměrná zaměstnanost v pohostinství ubytování menší 2,4 %, celkem na 22 obcí.
3.2 Analýza a hodnocení podnikatelské aktivity Jako v předešlé subkapitole se budu zabývat pouze odvětvím pohostinství a ubytování, neboť za jiná odvětví cestovního ruchu nejsou data k dispozici. Zdrojem dat k subkapitole se stala opět data ze SLDB 2001, zejména pak data za Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování, doplněná o Charakteristiku obyvatelstva podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví dostupné z ČSÚ Brno 2001. Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování činil v roce v oblasti Podyjí 2001 1 324. Průměrně připadalo na každou obec oblasti devět podnikatelů v tomto odvětví. Mezi obce, kde bylo více podnikatelů, než činí průměr, patřily Blížkovice, Božice, Dobšice, Hodonice, Hrabětice, Hrušovany nad Jevišovkou, Jaroslavice, Jevišovice, Lechovice, Miroslav, Moravský Krumlov, Nový Šardolf Sedlešovice, Suchohrdly, Šanov, Štítary, Šumná, Tasovice, Vranov nad Dyjí, Vrbovec a Znojmo. Většině z vyjmenovaných obcí je společné, že mají více jak 1 000 obyvatel, čímž se dá vysvětlit větší počet zařízení tohoto druhu v obci, která připadají na více obyvatel. Nicméně ne všechny tuto hranici počtu obyvatel splňují. Výjimky tvoří obce v bezprostřední blízkosti měst nebo letní destinace, jako je tomu například u Vranova nad Dyjí, který má v odvětví pohostinství a ubytování druhý největší počet podnikatelů. Dalším možným vysvětlením hojnosti tohoto typu podniků je výhodná poloha obce, což je příklad obce Lechovice, která se nachází na spojnici mezi Znojmem a Brnem, kudy vede silnice číslo 53. Z výše jmenovaných vesnic se nachází v blízkosti Národního parku Podyjí pouze obce Nový Šardolf – Sedlešovice, Šumná, Vranov nad Dyjí a Znojmo. Obec Blížkovice se nalézá u silnice číslo 38 (E 59), která je spojnicí mezi Znojmem a Jihlavou. V malých příhraničních obcích, jako je například Vrbovec, se vyskytuje větší počet těchto zařízení díky druhu cestovního ruchu, který zde panuje a utváří neblahý dojem z okolí, jedné z tzv. quasi forem cestovního ruchu, sexuálnímu cestovnímu ruchu. V témže roce bylo v ČR 109 338 podnikatelů v pohostinství a ubytování. Počty podnikatelů dle jednotlivých oblastí regionu Jižní Morava ukazuje následující tabulka.
Tab. č.5 : Počet podnikatelů v turistických oblastech regionu Jižní Morava
Oblast Počet podnikatelů v cestovním ruchu
Brno a okolí 5 434
Lednicko Valtický areál 1 121
Moravský kras a okolí 963
Podyjí 1 324
Slovácko 2 277
Zlínsko 1 956
Pramen: vlastní zpracování
Pro charakteristiku podnikatelské aktivity pohostinství a ubytování je použit ukazatel počtu podnikatelů na 1 000 EAO, který je znázorněn i pro region Jižní Morava v Příloze č.1. Níže uvedený kartogram znázorňuje vnitřní diferenciaci podnikatelské aktivity v rámci turistické oblasti Podyjí, oproti tomu Příloha č.1 zobrazuje vnitřní diferenciaci podnikatelské aktivity v celém turistickém regionu Jižní Morava. Obrázek 3 Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování na 1000 EAO
Pramen: Data o počet podnikatelů v pohostinství a ubytování, SLDB 2001, ČSÚ, vlastní zpracování
Z mapky vidíme, že v oblasti počty podnikatelů v pohostinství a ubytování více méně korespondují počtu zaměstnanců v cestovním ruchu, viz. Obrázek 2. Jak počet podnikatelů, tak největší počty osob zaměstnaných v cestovním ruchu se koncentrují v okolí míst, kde jsou nejpříznivější podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a která jsou dobře obslužná, tedy v okolí toku řeky Dyje, Vranovské přehrady, NP Podyjí, okolí města Znojma a částečně i v okolí Přírodního parku Jevišovka u obce Černín. Z kartogramu v Příloze č.1 vidíme, že v rámci celého turistického regionu Jižní Morava není nikde dosahováno tak vysoké koncentrace podnikatelské aktivity v odvětví cestovního ruchu, jako v turistické oblasti Podyjí. Místa, která dosahují 50 a více podnikatelů na 1 000 EAO se vyskytují pouze v okolí Pálavy, Moravského krasu, významných hradů a zámků, archeologických a významných technických památek. Nejpočetněji jsou v regionu Jižní Morava zastoupeny první dvě skupiny, které nepřesahují hranici 37,4 podnikatelů na 1 000 EAO, a jež jsou typické zejména pro turistickou oblast Slovácko.
4 PRIMÁRNÍ NABÍDKA CESTONÍHO RUCHU V OBLASTI Primární nabídku cestovního ruchu chápeme kulturní a přírodní zajímavosti, které se v dané oblasti nachází a které mohou návštěvníci navštívit a obdivovat. Podle studie o Udržitelném rozvoji turismu 10 jsou za hlavní kritéria požadována: - krajina 50 %
- klima 45 %
- náklady na cestu 35 %
- typ ubytování 33 %
- kulturní památky 32 %
Vidíme tedy, jak důležité je aby měla turistická oblast co nabídnout, přičemž jako hlavní kritérium si návštěvník volí přírodu a krajinu a až odvozeně kulturní památky.
4.1 KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY Hlavním kulturním centrem oblasti, které typologicky spadá do městského cestovního ruchu, je středověké královské město Znojmo, jehož centrum je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V následujícím textu jsou stručně popsány nejvýznamnější památky města Znojma a celé oblasti. Jelikož se jedná o příhraniční oblast s vinařskou tradicí, mezi památkami jsou vyjmenovány i jiné památky, než li pouze hrady, zámky a církevní památky. Zdrojem k vypracování následující kapitoly se staly dostupné informace o památkách z internetových serverů. 11 Pokud bychom chtěli členit jednotlivé památky dle jejich významu a atraktivity návštěvnosti, mohli bychom zvolit následující stupnici. Inspirací pro níže uvedenou kategorizaci mi byl Program rozvoje Libereckého kraje. I. Památky mezinárodního významu
10 Využití přírodního a kulturního dědictví pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v netradičních turistických destinacích, Evropská Komise, Ředitelství Podnikání a průmysl, 2002
11 Zdroj: Turistický portál Jižní Moravy www.jizni porava.info, Oficiální stránky města Znojma, www.znojmocity.cz, Server Jihomoravského muzea ve Znojmě a Oficiální protál cestovního ruchu pro Jihomoravský kraj www. jizni morava.cz.
Tvoří je památky, které jsou velmi významné nejen pro domácí, ale i zahraniční hosty při výběru turistické oblasti. Mezi takové památky v oblasti bych zařadila Rotundu sv. Kateřiny a zvěstování Panny Marie, hrad Bítov a zámek ve Vranově nad Dyjí. Jmenované památky jsou také nejnavštěvovanějšími v oblasti, jejichž návštěvnost dle Agentruy NIPOS dosahovala v roce 2005 přes 100 000 návštěvníků u hradu Bítov a v rozmezí od 50 000 do 99 999 návštěvníků u zámku ve Vranově nad Dyjí. Přestože Roturnda sv. Kateřiny je pokládána za nejvýznamnější tak vysokých hodnot návštěvnosti dosahovat nemůže, jelikož vstup do ní je přísně regulován. II. Památky národního významu Jedná se o takový druh památek, který k návštěvě nemotivuje pouze obyvatele oblasti, ale obyvatele celé republiky. Do skupiny bych zařadila Vodní mlýn ve Slupi, zříceninu Nový hrádek, Znojemské podzemí, Památník Prokopa Diviše, Areál Československého opevnění v Šatově, Městskou památkovou rezervaci Znojmo a Městské památkové zóny Jevišovice a Moravský Krumlov. III. Památky místního významu Vybízejí k návštěvě obyvatele dané oblasti a do skupiny spadají památky, které jsou uvedeny v následujícím přehledu památek oblasti a nespadají do předchozích kategorií včetně Vesnické památkové zóny Šatov a Vratěnín. Přehled nejvýznamnějších památek olasti včetně jejich stručného přehledu je uveden v Příloze č.2.
4.2 PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI Přírodní dominantou oblasti je zajisté NP Podyjí, jak již bylo zmíněno výše. Jeho význam a zejména přitažlivost pro turisty spočívá v tom, že ačkoli je to nejmenší národní park, jako jediný má téměř neporušenou přírodu a na svém území má ojedinělé přírodní úkazy celé Evropy. Zdrojem informací k vypracování této subkapitoly se staly zejména Oficiální stránky Národního parku Podyjí, Oficiální stránky města Znojma Turistický portál Jižní Moravy. Přírodní zajímavosti můžeme rozčlenit do několika kategorií. 12 I. Velkoplošná zvláště chráněná území 12 Pro kategorizaci přírodních zajímavostí jako předloha posloužilo členění z Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu ČR, ESF MU, 2007
Do kategorie obecně spadají národní parky a chráněné krajinné oblasti. Chráněné krajinné oblasti se však v oblasti nenachází, tudíž nejvýznamnější přírodní zajímavostí je Národní park Podyjí, jehož popisu byla věnována pozornost již v kapitole 2 a který má z hlediska významu návštěvnosti mezinárodní význam. II. Maloplošná zvláště chráněná území Do kategorie spadají národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, a přírodní památky, které nelákají již takový počet návštěvníků a zejména ne těch zahraničních, mají tedy v porovnání s předešlou kategorií menší význam z hlediska návštěvnosti. V oblasti Podyjí se nenachází žádný druh takovýchto území. III. Obecně chráněná území Do této kategorie patří přírodní parky, významné krajinné prvky a památné stromy. Oblast Podyjí má na svém území tři přírodní parky. PŘÍRODNÍ PARK GRÁNICE Rozkládá se mezi Znojmem a Hradištěm v údolí pod Znojemským hradem kolem potoku Gránice. Součástí je i „křížová cesta“ s kapličkami na Hradiště. PŘÍRODNÍ PARK JEVIŠOVKA Jedná se o oblast kolem řeky Jevišovky bohatou na lesy. Nachází se zde zřícenina hrádku Lapikus, který zpustl již v 15. Století. Na stráních pod zříceninou je přírodní rezervace s bohatou teplomilnou vegetací. PŘÍRODNÍ PARK ROKYTNÁ Oblast kolem řeky Rokytná (obec Tavíkovice a okolí), kde se nalézají slepencové skály, výskyt mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. Vzhledem k velkému počtu přírodních scenérií a zajímavostí, byla sestavena následující tabulka s přehledem nejvýznamnějších z nich.
Tab. č.6 : Přírodní zajímavosti oblasti
Název Popis
Braitava Rozsáhlý pralesový lesní komplex hlubokého údolního zářezu řeky Dyje. Výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů, geologických lokalit typických výskytem skalních měst s osamocenými sloupy a řadou pseudokrasových. Veřejnosti nepřístupné. Býčí skála Kolmá žulová stěna nacházející se na začátku vzdutí Znojemské přehrady pod vyhlídkou Sealsfieldův kámen.
Hamerské vrásy Skupina několika mohutných skalních stěn s pozoruhodným vrásněním nejspíše předprvohorního stáří. Velikost vrás od několika centimetrů do 30 ti metrů. Lokalita je z geologického hlediska významná v evropském měřítku. Havranická vřesoviště Přes 100 ha stepních lad s vzácnou teplomilnou stepní flórou a faunou. Dominantou jsou traviny a keříčky. V Evropě unikátní typ vřesovišť rostoucích na suchém a teplém stanovišti. Kraví hora Pahorek nad Znojmem se vzácnou vřesovištní flórou a faunou (viz Havranické vřesoviště).. Ledové sluje Suťový svah s množstvím podzemních prostor vzniklých skalním řícením. Veřejnosti nepřístupný. Sealsfieldův kámen Na skalní ostrožně pod vyhlídkou je vyvinut porost teplomilné doubravy s výskytem vzácných druhů živočichů. Suťová pole Pole, jež jsou nazývaná také kamenná moře, vytváří rozsáhlé plochy balvanů různé velikosti. Především na pravém břehu Dyje. Šobes Lokalita osídlena již od starší době kamenné. Vinařská lokalita v NP Podyjí nad meandrující řekou Dyjí, která je řazena mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Hardeggská vyhlídka Vyhlídka nad cyklistickým hraničním přechodem Čížov, skýtá výhled do údolí řeky Dyje a na město Hardegg.
Králův stolec Vyhlídka v NP Podyjí s výhledem na vzdutou hladinu Znojemské přehrady.
Vyhlídka Nový Hrádek Jedno z nejnavštěvovanějších míst NP Podyjí, které skýtá pohled na meandrující řeku Dyji.
Pramen: vlastní zpracování
5 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ 13 K zpracování první části této kapitoly jsem čerpala informace zejména z Atlasu cestovního ruchu České republiky, který získal data z ČSÚ a doplnil je o zjištěné informace vlastním šetřením. Pro vypracování druhé části kapitoly, ve které se zabývám porovnáním hodnot z roku 2003 s hodnotami současnými, jsem provedla vlastní šetření na základě dostupných zdrojů z dostupných zdrojů poskytovaných zejména na Oficiálních stránkách Města Znojma, jehož evidenci můžeme považovat za nejvíce přesnou, jelikož vychází z vlastního šetření a znalosti oblasti, a dále pak z internetových serverů.14 Podařilo se mi tak zjistit i údaje za některé soukromé poskytovatele ubytovacích zařízení, kteří nesplňují hranice hromadných ubytovacích zařízení a které ČSÚ neeviduje. Nelze se však domnívat, že zjištěný počet soukromých poskytovatelů je konečný, neboť internetové zdroje nejsou zcela úplné. Z dostupných informací nebylo u všech ubytovacích zařízení možné zjistit jejich lůžkové kapacity. Hlavním problémem analýzy je zjištění skutečného počtu hromadných ubytovacích zařízení. Vyplývá to mimo jiné z toho, že odvětví je typické malými a drobnými podnikateli, kteří nejsou dobře staticky zjistitelní. Ve zkoumané oblasti nicméně představují nemalé procento na celkovém počtu hromadných ubytovacích zařízení. Ačkoli by bylo třeba brát v potaz veškerá zařízení, včetně těch individuálně poskytovaných, těmto typům nevěnuje hlavní zdroj dat, ČSÚ, pozornost a počítá pouze ubytovací zařízení obcí, ve kterých se vyskytují čtyři a více zařízení tohoto typu. Statistiky mluví o tom, že touto neúplnou evidencí je zachyceno přibližně 80% všech hromadných ubytovacích zařízení. 15 Dle dat z Atlasu cestovního ruchu České republiky bylo v roce 2003 na území České republice 9 207 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 492 338 lůžek. Naproti tomu ČSÚ udává, že ve stejném roce bylo na našem území 7 926 hromadných 13 Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům. Za hromadné ubytovací zařízení je považováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, pensiony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. Od roku 2002 nejsou šetřena individuální ubytovací zařízení (ubytování v soukromí). Zdroj: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, MU ESF, Brno 2007, str. 19.
14 Jako další zdroje posloužili informace z Oficiálního portálu cestovního ruchu pro Jihomoravský kraj, Turistického portálu Jižní Moravy, Turistického informačního serveru Znojma a z Turistického průvodce Znojemskem pro rok 2008, který je vydáván každoročně a je dostupný i na www.znojemsko.info.
15 Zdroj:Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, Brno, ESF MU, 2007, str. 19.
ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 446 096. Zjištění ČSÚ tedy zachytilo 86 % všech hromadných ubytovacích zařízení registrovaných na našem území. Ani data z bližšího šetření nemusí být úplná, nicméně poskytují více informací o úrovni, rozložení a kvalitě hromadných ubytovacích zařízení. Pokud se zaměříme na vývoj tohoto ukazatele v delším časovém období zjistíme, že roste počet ubytovacích zařízení, nicméně ani tento růst není stálý, neměnný a rovnoměrný v čase. Pokud bychom sledovali vývoj počtu zařízení včetně jejich lůžkové kapacity za celou ČR, pak jejich počet kulminoval v letech 2000 až 2006 následovně: Tab. č. 7 : Počet hromadných ubytovacích zařízení v ČR 2000 2006
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Počet HÚZ 7 469 7 703 7 869 7 926 7 640 7 605 7 616
Počet lůžek 437 440 440 341 445 661 446 096 433 214 433 211 441 968 v HÚZ
Zdroj: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v České republice, Časová řada ČSÚ
Pokles, ke kterému došlo mezi lety 2003 až 2005 mohl být způsoben jednak vyššími požadavky turistů na kvalitu poskytovaných služeb, jednak normami na hromadná ubytovací zařízení, kterým se musely podnikatelé postupně přizpůsobit, ale také klesajícím zájmem o domácí cestovní ruch oproti přímořským letoviskům. V posledních letech tento trend však ustává a roste také podíl zahraničních turistů v ČR. V roce 2003 se v regionu Jižní Morava nacházelo 885 hromadných ubytovacích zařízení s celkovým počtem 49 144 lůžek, region se podílel na kapacitě lůžek ČR z 10 %. V oblasti Podyjí se nacházelo 152 hromadných ubytovacích zařízení s kapacitou 6 793 lůžek, které se lokalizovaly do 30 % obcí. Největší počet lůžek dosahoval Vranov nad Dyjí, následovaný Znojmem, Štítarami, Bítovem a Lančovem. O tom, jaký je současný počet a kapacita HUZ v deseti nejvytíženějších obcích vypovídá následující tabulka.
Tab. č. 8: Vývoj počtu HUZ v obcích s největší lůžkovou kapacitou
2003 2008
Počet HÚZ Počet lůžek Počet HÚZ Počet lůžek Rozdíl mezi lety (v %)
1) Štítary 13 813 20 1 797 +121 2) Vranov 26 1 500 50 1 501 0 nad Dyjí 3) Znojmo 18 850 53 1 443 +70 4) Moravský 5 142 5 1 019 +618 Krumlov 5) Bítov 10 500 10 384 23 6) Lančov 10 387 2 218 44 7) Chvalovice 3 69 4 270 +291 8) Lechovice 3 115 4 260 +126 9) Jevišovice 3 178 8 210 + 18 10) Oslnovice 8 201 3 156 32,4 Pramen: vlastní zpracování
Z tabulky vidíme, k jak mimořádnému růstu u některých obcí došlo. K nejdramatičtějšímu nárůstu došlo v Moravském Krumlově, kde se počet lůžek zvedl téměř šestkrát, v Podhradí nad Dyjí téměř o 500 % či v Novém Šaldorfě o 115 % Mezi obcemi, ve kterých došlo k razantnímu snížení jmenujme například Bítov, kde počet lůžek klesl o 23 %, v Hlubokých Mašůvkách o 40%, Lesné o 80 % či v Křepicích poklesl na 6% hodnoty roku 2003. Z dostupných dat můžeme vypozorovat ještě jeden významný trend a to, že vzrostlo procento obcí, ve kterých se vyskytují hromadná ubytovací zařízení, o 4,1 %. Vidíme, že i toto odvětví cestovního ruchu zažívá v oblasti rozvoj. V oblasti se v současnosti nachází celkem 248 zařízení, nicméně aby nedošlo ke zkreslení, budeme dále uvažovat pouze 215 zařízení, neboť pouze u tohoto počtu HUZ se podařilo zjistit i lůžkové kapacity.
Obrázek 4 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních
Pramen: Data z dostupných serverů, vlastní zpracování
Nejvíce středisek s největšími kapacitami se soustřeďuje zejména v okolí NP Podyjí, v jehož blízkosti se nachází tři ze čtyř obcí s největším počet lůžek oblasti. Jedná se o Znojmo, Vranov nad Dyjí, Štítary a město Moravský Krumlov, které leží u severní hranice oblasti. Druhou skupinu tvoří obce, jejichž celková kapacita hromadných ubytovacích zařízení leží v intervalu 100 až 999 lůžek. Skupinu tvoří obce Nový Šardolf, Lukov, Lechovice, Oslnovice, Bítov, Hnanice, Podhradí nad Dyjí, Chvalovice, Olbramkostel, Lančov a Jevišovice. Pouze tři ze jmenovaných obcí se nenachází v okolí NP Podyjí a Vranovské přehrady. Jedná se o obec Lechovice, Olbramkostel, který se nachází na spojnici mezi Znojmem a Jihlavou a ve kterém se soustřeďují rybníky, které jsou využívány k rybolovu a koupání a Jevišovice, které leží v Přírodním parku Jevišovka, jež láká návštěvníky nejen svým krásným prostředím, ale i zdejším zámkem a přehradou, která se řadí mezi historické památky. Nejpočetnější skupinu tvoří ze 70% obce, v nichž celková kapacita nepřesahuje 99 lůžek. V předchozím odstavci byl uveden počet ubytovacích zařízení celkem, včetně těch, které jsou poskytovány v soukromí a jejichž kapacity nesplňují podmínky hromadných ubytovacích zařízení. Pokud data tohoto faktu oprostíme a budeme uvažovat pouze HUZ kapacitou alespoň 10 lůžek, zjistíme, že rozdíl v počtu ubytovacích zařízení tvoří 19%, a na lůžkové kapacitě se toto omezení projeví snížením o 3,7% ubytovacích kapacit. Vidíme, že
počet zařízení v oblasti tato redukce ovlivňuje významně, téměř o 20%, nikoli však již lůžkové kapacity. Pokud bychom však braly do úvahy pouze hromadná ubytovací zařízení, došlo k dalšímu zkreslení, neboť u dvou obcí, Slup a Dobřínsko, by nebyly zjištěny žádná ubytovací zařízení.
6 SPORTOVNĚ REKREAČNÍ INFRASTRUKTURA Pro analýzu byly zvoleny jednotlivé druhy sportovního a rekreačního vyžití, které se v oblasti nachází. Jako hlavní zdroj posloužily opět informace z internetových serverů ze sekcí sportovních zařízení 16 a dále pak informace za jednotlivá ubytovací zařízení o jejich možnostech sportovního vyžití.
6.1 Koupání Vzhledem k tomu, že hlavním motivem turistů k výběru dané oblasti je rekreace u vody, jako první bych se zaměřila na popis možností koupání, které jsou uvedeny v následující tabulce včetně dalších služeb, které poskytují. Mezi zařízeními jsou zařazena pouze ta, která poskytují i další služby návštěvníkům, čímž byly vyřazeny přírodní vodní plochy, na kterých není koupání placené a které není vybaveno žádnými službami. Z analýzy byly také vyřazeny bazény hotelů a ubytovacích zařízení, jelikož ovlivňují možnosti rekreace pouze omezeného počtu návštěvníků. Pokud bychom tato zařízení vzali do úvahy, zvedl by se počet o deset bazénů.
16 Zdroj: Oficiální stránky Města Znojma www.znojmocity.cz, Turistický informační server Znojemska www.znojmo.biz, Turistický portál Jížní Moravy www.jizni morava.info/podyji ,
Tab. č. 9 : Koupání
Obec Typ Popis
1. Vémyslice Přírodní koupání Dětský a plavecký bazén. 2. Vrbovec Koupaliště Dětský a plavecký bazén, občerstvení, hřiště na beach volejbal. 3. Trstěnice Koupaliště Dětský a plavecký bazén, hřiště. 4. Prosiměřice Koupaliště Dětský a plavecký bazén, občerstvení, hřiště na beach volejbal. 5. Těšetice Koupaliště Plavecký bazén, volejbal, tenis, občerstvení. 6. Mramotice Koupaliště Plavecký bazén, volejbal, občerstveníí,. 7. Hluboké Koupaliště Dětský a plavecký bazén, občerstvení, volejbal. Mašůvky 8. Želetice Koupaliště Plavecký bazén, občerstvení, volejbal dětské hřiště, dva tenisov kurty, možnost ubytování. 9. Miroslav Přírodní Plavecký a dětský bazén, minigolf, beach volejbal, volejbal, koupaliště nohejbal, ruské kuželky, stolní tenis, očerstvení. 10. Únanov Koupaliště Dětský, plavecký a zábavný bazén, vodní atrakce, dva tobogány, dva tenisové kurty, dvě hřiště na beach volejbal, víceúčelové hřiště, stolní tenis, ruské kuželky, petanque , půjčení sportovního vybavení, občerstvení, možnost ubytování. 11. Louka Koupaliště Plavecký, dětský a bazén s atrakcemi, tobogán, skluzavka, beach volejbal, víceúčelové hřiště, stolní tenis, dětské hřiště, občerstvení, kuželková dráha.
12. Městské Lázně Krytý plavecký bazén, sauna, pára, vířivka. lázně Znojmo 13. Božice Krytý bazén Bazén, sauna, solárium, fitcentrum, masáže, kadeřnictví, manikúra, pedikúra. 14. Sportclub Krytý bazén Plavecký bazén, fitcentrum, posilovna, squash, hala, tenis. HC Znojemští Orli 15. Jevišovice Krytý bazén Plavecký bazén, posilovna, sauna, vířivé koupele, kuželna, bowling. 16. Lesonice Venkovní bazén Plavecký bazén, občerstvení. 17. Olbramovice Venkovní bazén Plavecký bazén, občerstvení. 18. Vranovská Přírodní koupání Přehrada, plavecký bazén, tobogán, tenisové kurty, stolní tenis, přehrada možnost zapůjčení loďky a šlapadel, windsurfing. 19. Výrovice Přírodní koupání Vodní nádrž, sociální vybavení, občerstvení, ubytování. Pramen:vlastní zpracování
V oblasti se nachází celkem sedmnáct bazénů a dvě možnosti přírodního koupání. Strukturou se jedná povětšinou o malá koupaliště malého významu, jejichž sortiment služeb je rozšířen o víceúčelové hřiště, sociální vybavení a občerstvení. Největší kapacitu z výše jmenovaných středisek má koupaliště ve Znojmě a Únanově, u kterých dosahuje motivace k návštěvě místního významu a vybaveností doprovodnými službami včetně jejich úrovně přesahuje jiné možnosti koupání. Možnosti přírodního koupání mají v oblasti největší význam a jsou zastoupeny nejen přehradami a přírodními toky, ale i střediskem ve Vémyslicích, kde je možnost přírodního venkovního koupaliště. Regionální význam má Vranovská přehrada, jež je jedním z hlavních důvodů k rekreaci v oblasti a v jejímž okolí se koncentruje většina ubytovacích zařízení.
Návštěvníci mají možnost přírodního koupání v ubytovacích zařízeních, které se nachází v blízkosti zejména řeky Dyje popřípadě Jevišovky, na které je přehrada s možností koupání také vytvořená a ke koupání vhodná. Další možnosti přírodního koupání nabízí Výrovická přehrada, vodní nádrž Oleksovice, Zámecký rybník u Jaroslavic, rybníky u Šafova či vodní nádrž Těšetice, která však mají pouze místní význam. Z výše uvedených zařízení vyplývá, že mimo hlavní sezónu mají obyvatelé oblasti a případní turisté pouze čtyři možnosti krytého koupání, z čehož vyplývá zcela nedostatečná vybavenost oblasti tímto druhem zařízení, který pocíťují i návštěvníci za nepřízně počasí.
6.2 Cykloturistika Zdrojem informací k vypracování této subkapitoly se staly informace z internetových serverů 17 a Turistického průvodce Znojemskem pro rok 2008. informace z Oficiálního cyklistického portálu Jihomoravského kraje. Cykloturistika je velmi dynamickým odvětvím, které v posledních letech zažívá na celém území ČR rozmach. Jinak tomu není ani u zkoumané oblasti, která nabízí zájemcům širokou nabídku cyklotras včetně dalších služeb pro cyklisty. Jízda na kole je nejvhodnější formou, jak poznat krásy oblasti, k čemuž se při vymezování tras přihlíželo. Území oblasti můžeme podle náročnosti tras rozdělit do dvou skupin. První skupina je tvořena náročným povrchem v NP Podyjí a severně od města Znojma. Cyklotrasy zde vedou převážně lesní krajinou s četným prudkým klesáním a stoupáním u většiny turisticky vyhledávaných míst a vyhlídek. Ostatní území by se dalo charakterizovat jako mírné díky nížinatému rázu povrchu. V oblasti se nachází dvě významné cyklostezky, první z nich je Greenways Praha Vídeň a druhou jsou Znojemské vinařské stezky.
6.2.1 Greenways Praha Vídeň Projekt vznikl roku 1990 z iniciativy amerických a českých nadšenců s hlavním cílem, rozvinout šetrným způsobem turistiku v příhraniční oblasti. V současnosti sdružuje více než 30 aktivních spolků měst, podnikatelů a fyzických osob, kteří spolupracují na pořádání kulturních akcí a festivalů, péči o přírodní a kulturní dědictví, poskytování informačních služeb pro turisty, rozvoji sítě naučných stezek a dalších projektech. Trasa v oblasti Podyjí vede převážně po místních komunikacích a bylo na ní vytvořeno několik tematických okruhů,
17 Oficiální portál cestovního ruchu Jihomoravského kraje www.jizni morava.cz , Greenways Praha Vídeň www.prahawien.greenways.info , Moravské vinařské stezky www.stezky.cz
mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, kde jsou zřízena Informační centra. Stezka prochází celou oblasti podél hranic od západu od obce Vratěnín až na východ k obci Hrabětice.
6.2.2 Znojemská vinařská stezka Znojemská vinařská stezka tvoří společně s Mikulovskou, Slováckou, a Velkopavovskou vinařskou síť Moravských vinařských stezek, přičemž Znojemská vinařská stezka je z nich o celkové délce tras 165km nejdelší. Projekt se snaží poskytovat vinařské, ubytovací, cyklistické a jiné služby. Pokud bychom oblast rozdělily na dvě poloviny, pak je vinařská turistika zastoupena v celé východní části, ale v její západní pouze výjimečně. Celkový počet obcí zařazených do této turistiky činí více než 60 %, což vypovídá o jejím velkém významu pro oblast. Vinařské obce jsou stanoveny prováděcí vyhláškou č. 324/2004 k zákonu č.321/2004 Sb., a můžeme je rozdělit dle významu na velmi významné, mezi něž patří 24 % obcí 18 a obce méně významné, které tvoří zbylých 76%. Cesta vede v severní části oblasti převážně polními cestami a vinicemi, v jižní části střídavě polními a lesními cestami a po místních komunikacích. Turisty vyhledávána atmosféra sklepních uliček je k vidění v obcích Šardolf – Sedlešovice, Hnanice, Šatov, Chvalovice, Vrbovec a Jaroslavice. V oblasti je vyvíjena snaha neustále rozvíjet portfolio nabízených služeb cykloturistům. Turisté mají možnost naplánovat si například víkendový pobyt a trasu z nabídek, které jsou dostupné i na internetu podle zadané náročnosti, délky trasy nebo podle zajímavostí, které hodlá navštívit. V následující tabulce je uveden přehled cyklistických stezek oblasti včetně jejich významu dle Oficiálního cykloturistického portálu JMK.
18 Velmi významn vinařské obce Znojemské vinařské oblasti: Jezeřany Maršovice, Rybníky, Višňové, Horní Dunajovice, Olbramovice, Kuchařovice, Suchohdrly u Znojma, Lechovice, Dobšice, Tasovice, Hodnocie, Znojmo, Nový Šardolf Sedlešovice, Šatov, Hnanice, Chvalovice, Dyjákovičky Vrbovec, Jaroslavice a Hrabětice, Ivančice a Dolní Kounice
Tab. č. 10: Význam cyklistických stezek oblasti
Délka Význam Název Trasa (km)
Mezinárodní Brno >hraniční přechod Hevlín >Wien Jantarová stezka 68 Národní Uherčice – podél hranic přes NP Hevlín Greenways Praha Vídeň 93 Moravský Krumlov – Horní Dubňany ( > Trasa 401 10 Dukovany) Nadregionální Trasa 404 (A) 2,5 Moravský Krumlov > (Rajhradice) Trasa 481 34,5 Znojmo >Jevišovice > (Lipník) Znojmo >Králův stolec >Podmolí >Šobes Trasa 5 000 28,5 >Znojmo Havranické vřesoviště >Sealsfieldův Trasa 5 001 4,5 kýmen >Popice Znojmo >Hostěradice >Miroslav Trasa 5 006 85 >Vémyslice >Jevišovice Místní Jaroslavice >Znojmo >Šumná >Bítov Trasa 5 007 77,5 >Uherčice Hrušovany nad Jevišovkou > Čejkovice Trasa 5 008 32 >Žerotice Břežany >Miroslav >Moravský Krumlov Trasa 5 009 29 >Rokytná Trasa 5 010 14,5 Jevišovice >Šumná Trasa 5 122 5 Vranov nad Dyjí >Pod větrníkem Znojmo >Slup >Hevlín >Nový Šardolf Moravská vinná 84 080 264 >Havraníky >(Moravský Písek) Hrušovany nad Jevišovkou >Božice Znojemská hlavní vinařská stezka 88 >Znojmo >Podmolí >Šobes >Šatov Miroslav >Damnice Znojemská spojovací vinařská 5,5 stezka
Břežany >Vlasatice >Šumná >Moravský Vinařská stezka Moravskoslezsko 80,5 Ostatní Krumlov > Vinařská znojemská stezka Miroslav >Horní Dunajovice >Prosiměřice 37,5 Dunajovická Trasa šest měst 7 Horní Břečkov >Čížov Hnanice >Znojmo >Lukov >Lesná Trasa šest měst 44,5 >Vranov nad Dyjí Hnanice >Havraníky >Konice >Nový Trasa vinařským krajem 29,5 Šardolf >Vrbovec >Šatov >Hnanice Trasa NP Podyjí 83 Hnanice >Šobes >Lukov >Lesná Hnanice >Konice >Znojmo >Kravsko Trasa Ságy a Mýty 40,5 >Horní Břečkov >Čížov Pramen: Oficiální cykloportál Jihomoravského kraje, vlastní zpracování
Výčet cyklotras není konečný zejména u místních a ostatních cyklotras, které jsou v oblasti zastoupeny ještě více.
6.3 Jezdectví Jako další forma sportovního vyžití je zvoleno jezdectví, které typologicky spadá do skupiny naučného cestovního ruchu a které je v oblasti hojně zastoupeno. Jedná se o velmi dynamicky rozvíjený druh sportovního vyžití a možnosti naučit se něčemu novému, pro který jsou v Podyjí díky jejímu nížinatému povrchu a četnosti luk vhodné podmínky. Nejdříve se jezdectví začalo rozvíjet u jižní hranice NP Podyjí, v obcích Hnanice a Havraníky. V současnosti činí počet jezdeckých klubů 23 a nachází se v devatenácti obcích včetně dvou chovných klubů, které neposkytují jezdecké služby pro širokou veřejnost. Kluby neposkytují homogenní skupinu služeb. Menší část zařízení, která se soustřeďuje v okolí NP Podyjí, se zaměřuje pouze na projížďky, výuku a zapůjčení koňů. Větší část zařízení poskytuje širší sortiment služeb, který oproti předchozím obsahuje například i cvičitele, veterináře, kováře a další služby pro koně včetně možnosti ustájení nebo letních táborů na koni. Poskytovatelé jsou územně více rovnoměrně rozprostřeni a nekoncentrují se tedy pouze v blízkosti nejvyhledávanějších míst oblasti. Svým charakterem spadá jezdectví spíše mezi atraktivity místního významu. Pokud se zaměříme na výčet tenisových kurtů a možností squashe a jestliže zároveň nebereme do úvahy tenisové kurty hotelů a koupališť, které jsou přístupné pouze pro jejich hosty, je v oblasti šest tenisových klubů. Tři z šesti zmíněných zařízení se nachází ve Znojmě, přičemž dvě z nich jsou krytá a jedno je otevřené. Pokud bychom tato zařízení do úvahy brali, navýšil by se počet klubů na 25, přičemž větší podíl na zvýšení počtu mají HUZ oproti koupalištím. Lidé mají možnost zahrát si squash ve třech obcích oblasti, jedním z nich je Sportovní klub ve Znojmě a další dvě se nachází v ubytovacích zařízeních ve Vranově nad Dyjí. Výčet zařízení však není konečný, neboť nepostihuje kurty v menších obcích, tudíž snižuje vypovídací schopnost a nemůžeme s určitostí zhodnotit, zda je rozložení tohoto druhu sportovního vyžití v oblasti více rovnoměrně zastoupeno či nikoli. Stejný problém je i u analýzy fitcenter a posiloven , kdy se podle dostupných informací nachází v oblasti jedenáct zařízení, deset z nich se sídlem ve Znojmě. Výčet zařízení nemůže být konečný, neboť neuvádí ani jedno zařízení například v městech oblasti. K dalším možnostem sportovního vyžití můžeme přiřadit kuželky a bowling , které jsou lépe zjistitelné, a zájemcům je nabídnuto sedm takových středisek. Provozovny se opět koncentrují zejména v blízkosti města Znojma, s výjimkami obcí Ctidružice u západní hranice oblasti a Šanova u Hrušovan nad Jevišovkou.
Oblast nabízí turistům hojné možnosti rybolovu především na řekách Dyji a Jevišovce. Některá ubytovací zařízení, která mají v těsné blízkosti vodní plochy tuto možnost hostům za poplatek poskytují včetně zapůjčení zařízení. Největší počet ubytovacích zařízení s tímto druhem služeb se nachází po proudu řeky Dyje mezi Bítovem a Vranovem nad Dyjí. Dalším druhem sportu, který je většího významu a je vyhledáván nemalým procentem návštěvníků, je vodáctví. Příznivci vodních sportů mohou sjet řeky Dyji, Jevišovku a Rokytnou. Na řece Dyji je možnost omezena zákazem sjezdu řeky na území NP Podyjí, tudíž je povolen pouze úsek od Vranovské přehrady výše a poté od Znojma dále. Možnost sjezdu řeky Jevišovky začíná v Grešlově Mýtě a přes Plaveč pokračuje až k ústí řeky Jevišovky do Dyje. Na území oblasti je sjízdná i část řeky Rokytné, jejíž trasa vede přes obce Tulešice a Vémyslice. Hosté ubytovaní u toků řek mají u převážné části těchto zařízení k dispozici zapůjčení lodí.
ZÁVĚR Oblast Podyjí je velmi atraktivní jednak díky svému historickému a kulturnímu dědictví, tak díky svým přírodním krásám, mezi něž patří zejména dominanta oblasti NP Podyjí. Cílem práce bylo popsat význam a postavení cestovního ruchu ve vybrané oblasti a dále analyzovat nabídku cestovního ruchu. Pro hodnocení významu cestovního ruchu byly vybrány charakteristiky zaměstnanosti a podnikatelské aktivity. Analýza nabídky cestovního ruchu byla provedena dle hodnocení kulturně historických a přírodních zajímavostí, hromadných ubytovacích zařízení a sportovně rekreační infrastruktury. Při hodnocení odvětví cestovního ruchu jsem narazila na základní problém nedostatku či špatné dostupnosti statistických dat, jež nejsou tak dostupné jako je tomu u vyšších územních celků. Problémem také zůstává, že informace jsou poskytovány pouze za pohostinství a ubytování, což vytváří neúplný obrázek o odvětví cestovního ruchu. Bylo zjištěno, že oblast dosahuje nadprůměrných hodnot podílu EAO v odvětví pohostinství a ubytování, jejichž počet je podmíněn vysokou atraktivitou území, která podporuje nadprůměrnou koncentraci těchto druhů zařízení. Velký význam cestovního ruchu pro oblast tak spočívá právě v hojnosti těchto zařízení. Vysoká úroveň zaměstnanosti, ale i podnikatelské aktivity se koncentruje zejména v jižní části oblasti, v okolí Znojma, NP Podyjí, Vranovské přehrady a toku řeky Dyje. Jedním z dalších problémů je sezónnost, která ovlivňuje také vysokou úroveň nezaměstnanosti mimo letní sezónu. Pozitivně můžeme hodnotit rozvoj počtu malých a středních podniků ve vesnicích v okolí hlavních středisek cestovního ruchu, jež snižují nezaměstnanost i v obcích vzdálených hlavnímu centru, městu Znojmu, ale také zvýšení podílu zaměstnanosti žen. Cestovní ruch je jednou z možností, která by vedla nejen ke snížení nezaměstnanosti, ale opět by přilákala mladé a vzdělané obyvatele, kteří by byli inovativní a ochotní podnikat, čímž by zvyšovali úroveň oblasti. Jako problém tedy můžeme vidět velkou přetíženost jihu oblasti oproti minimálnímu zájmu o zbylé území. Tato skutečnost však vyplývá z realizačních předpokladů cestovního ruchu, pro které nejsou na zbytku území vytvořeny předpoklady kulturně historických a přírodních zajímavostí,ale také se zde nenachází potenciální rekreační plochy, což možnost rozvoje prakticky znemožňuje. Rekreační plochy většího významu (nad 60 %) se v území vyskytují v okolí Přírodního parku Jevišovka a města Moravský Krumlov, kam by mohl být
teoreticky směřován další rozvoj cestovního ruchu, aby nedocházelo k přetížení jižní části oblasti a došlo k rozvrstvení počtu návštěvníků. Ačkoli se v okolí Přírodního parku Jevišovka nachází přírodní i kulturně historické zajímavosti, svým počtem ani významem nedosahují atraktivit jižní části oblasti, tudíž se nedá předpokládat, že by k takovému rozvoji mohlo dojít.
Pozitivně můžeme hodnotit vybudovanou dlouhodobou tradici cestovního ruchu v oblasti z dob bývalého režimu, kdy oblast nabízela jednu z mála možností rekreace a vzkvétala. S pádem režimu a otevření hranic sice zpočátku došlo k mírnému poklesu zájmu turistů o tuto oblast, což se projevilo snížení počtu podnikatelů, ale i zaměstnanců v cestovním ruchu. Postupem času se však zájem obnovil, k čemuž přispělo i otevření NP Podyjí. Zpočátku panovaly obavy, aby otevření parku nezpůsobilo devastaci jeho přírodních krás, nicméně díky přísné ochraně turistiky v NP, ale také vzhledem k tomu, že není tolik navštěvován v porovnání s ostatními parky ČR, obavy pominuly. Hodnocení musíme doplnit o jeden z prvků základní infrastruktury cestovního ruchu, o hromadná ubytovací zařízení. S jejich existencí je v oblasti spojena nedostatečná úroveň a neadekvátní nabídka dalších služeb poskytovaných turistům. Tento stav se snaží podnikatelé změnit a rozšiřují kvalitu i sortiment poskytovaných služeb nejen hotely, ale i zbylými druhy hromadných ubytovacích zařízení. Jako pozitivní se jeví rozvoj HUZ, která se začínají stále více segmentovat podle platebních a jiných požadavků hostů. Na jednu stranu roste počet tří a více hvězdičkových hotelů, zejména ve městě Znojmě,viz. rapidní nárůst počtu lůžek ve městě mezi lety 2003 a 2008. Dalším pozitivem je rozmach ubytování v soukromí, které je turisty stále více vyhledáváno a k rozvoji také dochází u počtu cyklopenzionů, nejen díky rozvoji vinařské turistiky, ale i díky trendu aktivní dovolené. Problémem oblasti je převaha méně kapacitních a hůře vybavených ubytovací zařízení, která povětšinou fungují pouze v letní sezóně a nezajišťují si tedy takový zisk, což jim neumožňuje být tak inovativními jak by bylo potřeba. Jedním z dalších problémů oblasti je nedostatečná vybavenost sportovně rekreační infrastrukturou, která je povětšinou sezónní a celoročně se vyskytuje ve větším rozsahu pouze v okolí města Znojma a Moravského Krumlova. V oblasti také chybí vybavenost golfovým hřištěm, pro které by se jistě našly vhodné prostory. V této problematice však naráží město na zákaz NP Podyjí, který zakazuje jakékoli zásahy do území parku i v jeho okrajové části, kde by pro takové zařízení byly vhodné podmínky. Nejlepším předpokladem pro další rozvoj turistiky v oblasti, je jistě venkovský cestovní ruch, pro jehož rozvoj má oblast velmi dobré předpoklady. Oblast se začíná
zaměřovat více na cykloturisty, čímž dochází ke vzniku nových služeb v podobě cyklopenzionů, ubytování v soukromí, které je návštěvníky oblasti stále více vyhledáváno zejména díky většímu klidu jako kontrastu k hektickému způsobu života, a dalších služeb, například v podobě opraven jízdních kol. Jako další možnost rozvoje bych viděla agroturistiku, která je stále více vyhledávanou formou cestovního ruchu a pro kterou se v zemědělské oblasti, kterou Podyjí bezpochyby je, nalézají velmi dobré podmínky. Rozvoj agroturistiky by mohl přispět ke zvýšení příjmů domácností, také ke snížení zaměstnanosti a k zachování nemovitostí. Myslím si, že oblast má dobré výchozí podmínky pro další rozvoj cestovního ruchu a zlepšení ekonomické situace. Ačkoli nemůžeme v odvětví cestovního ruchu vidět jedinou spásu oblasti, je to jistě jedna z hlavních forem, která rozvoji přispívá a navazuje na sebe vznik dalších služeb. Vzhledem k tomu, že oblast má velmi dobré přírodní a kulturně historické předpoklady, a úroveň HUZ se zlepšuje, jako hlavní doporučení k zlepšení bych navrhovala nejen rozvoj sportovně rekreační infrastruktury, ale také více společenských a kulturních akcí.
Použité zkratky: ČR Česká republika
EAO Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
SLDB Sčítání lidí, domů a bytů
JMK Jihomoravský kraj
ČSÚ Český statistický úřad
HUZ Hromadná ubytovací zařízení
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. 157 s. ISBN 80 239 7256 1. KOLEKTIV AUTORŮ. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: MU, Ekonomicko správní fakulta, 2006. 132 s. ISBN 80 210 4167 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko správní fakulta, 2007. 97 s. ISBN 978 80 210 4263 6. VAŠKO Martin. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 95 s. ISBN 80 245 0445 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko správní fakulta, 2007.113 s. ISBN 978 80 210 4290 2. HESKOVÁ Marie. Základní problémy cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 142 s. ISBN 80 7079 047 4. VITURKA Milan & kolektiv. Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko správní fakulta, 2003. 141 s. ISBN 80 210 3304 5. MAIER Karel –ŘEZÁČ VÍT. Ekonomika v území: urbanistická ekonomika a územní rozvoj. 3.vyd. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2006. 91 s. ISBN 80 01 03447 X. KOLEKTIV AUTORŮ. Území a cestovní ruch. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 95 s. ISBN 80 7079 123 3. NUNVÁŘOVÁ Svatava. Rozvoj venkova. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko správní fakulta, 2007. 211 s. ISBN 978 80 210 4314 5. JETMAR Marek. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. 1.vyd. Praha:Vysoká škola hotelová v Praze, 2007. 122 s. ISBN 978 80 86578 65 1. KOLEKTIV AUTORŮ. Venkovský cestovní ruch – jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 123 s. ISBN 80 245 1159 2. DOHNAL Václav. Rajonizace cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Merkur, 1985. 167 s. MASON Peter. Tourism impacts, planning and management.1.vyd. Amsterdam: Elsevier, 2003. 195 s. ISBN 075065970X.
OSTATNÍ ZDROJE Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství Vyhláška č. 324/2004 Sb. Program rozvoje Libereckého kraje Turistický průvodce Znojemska 2008, vydalo Turistické informační centrum Znojmo Evropské komise –Ředitelství Podnikání a průmyslu. Využití přírodního a kulturního dědictví pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v netradičních turistických destinacích, 2002. www.nppodyji.cz www.znojmocity.cz www.znojemsko.info www.znojmuz.cz www.jizni morava.cz www.jizni morava.info www.prahawien.greenways.info www.stezky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.cykloserver.cz www.venkovskaturistika.cz www.czechtourism.cz
SEZNAM TABULEK Tab. č.1 Základní údaje o NP Podyjí ...... 16
Tabulka č. 2: Míra nezaměstnanosti ...... 19
Tabulka č.3: Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %) ...... 20
Tabulka č. 4 : Podíl EAO v pohostinství a ubytování regionu Jižní Morava ...... 21
Tabulka č.5 : Počet podnikatelů v turistických oblastech regionu Jižní Morava ...... 24
Tabulka č.6 : Přírodní zajímavosti oblasti ...... 29
Tabulka č. 7 : Počet hromadných ubytovacích zařízení v ČR 2000 2006 ...... 31
Tabulka č. 8: Vývoj počtu HUZ v obcích s největší lůžkovou kapacitou ...... 32
Tabulka č. 9 : Koupání ...... 36
Tabulka č. 10: Význam cyklistických stezek oblasti ...... 39
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Národní park Podyjí ...... 18
Obrázek 2 Průměrná zaměstnanost v cestovním ruchu dle obcí (v%) ...... 22
Obrázek 3 Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování na 1000 EAO ...... 24
Obrázek 4 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních ...... 33
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 Kartogram podnikatelské aktivity regionu Jižní Morava Příloha č.2 Přehled kulturních památek oblasti Podyjí
Příloha č.2 Přehled kulturních památek oblasti Podyjí Název památky Popis Rotunda sv. Kateřiny a Národní kulturní památka, jež byla vystavena v 11.století. Její význam spočívá zvěstování Panny v dochování románských malířských fresek znázorňujících přemyslovskou dynastii. Marie Zámek Vranov nad Barokní zámek vznikl na místě románského hradu a v současnosti patří Dyjí k nejpozoruhodnějším stavbám evropského baroka. Zámku imponuje Sál předků a kaple Nejsvětější Trojice. Národní kulturní památka. Hrad Bítov Jeden z nejstarších hradů ČR, založený v letech 1061 67 jako pevnost na ochranu jižní hranice přemyslovského státu. Početná sbírka zoopreparátů. Nejvyhledávanější je kolekce vycpaných psů různých plemen, jež je největší svého druhu ve světě. Národní kulturní památka. Zámek Uherčice Rozsáhlý komplex budov se zámkem na místě původní gotické tvrze z 15. – 16. století. Národní kulturní památka a součást Vesnické památkové rezervace Vratěnín. Zřícenina Nový Hrádek Hrad ze 14. století se nachází přímo v NP Podyjí nad meandrem řeky Dyje. Národní kulturní památka. Vodní mlýn Slup Národní kulturní památka renesančního typu z 16.století, jejíž součástí je mlýnice s funkčními stroji, pohonem čtyř vodních kol a exponáty mlecí techniky. Zřícenina hradu Zřícenina gotického hradu z 14.století se nachází v nedaleké blízkosti hradu Bítov. Cornštejn Kostel sv. Mikuláše Významná církevní gotická památka ze 14. století, Znojmo. Loucký klášter Mohutný komplex původně premonstrátského kláštera z 12. století. Basilika Panny Marie a Církevní památka v areálu Louckého kláštera obsahující románskou kryptu. sv. Václava Kaple sv.Martina a sv. Dvoupatrová kaple v bezprostřední blízkosti kostela sv. Mikuláše Anny Minoritský klášter Budova z 13.století, která dnes slouží jako Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Znojemský hrad Světská památka z 11.st. ve vlastnictví Jihomoravského muzea Znojmo, otevřený veřejnosti Radniční věž Světská památka z 15.století z jejíhož ochozu je překrásný výhled na město a okolí Znojemské podzemí Největší umělý labyrint na našem území s délkou chodeb 27 km. Zpřístupněn 1km. Dům umění Nejkrásnější renesanční palác města Znojma, využíván pro galerijní účely Jihomoravského muzea. Městské hradby Dochovaný systém středověkého obranného systému obklopuje historické centrum města Znojma.
Vlkova věž Součást městských hradeb, ochoz slouží k výhledu na město a okolí. Znojmo. Vodní nádrž Historická památka Znojmo. Železniční viadukt Vyhlášená technická památka přes řeku Dyji z druhé poloviny 19.století vysoká 48 a dlouhá 220m, Znojmo. Památník Prokopa Stálá expozice vynálezce bleskosvodu včetně jeho exempláře před budovou památníku, Diviše Přímětice u Znojma. Zámek Jevišovice Původně gotický hrad přestavěny na renesanční zámek sloužící zejména k muzejním účelům. Přehrada Jevišovice Nejstarší přehrada na Moravě z let 1894 1897 vystaveny proti záplavám. Zámek Moravský Středověký hrad z poloviny 16.století, ve kterém je instalován cyklus monumentálních Krumlov pláten Alfonse Muchy Slovanská epopej. Miroslav Rozsáhlý komplex barokního zámku není veřejnosti přístupný Židovský hřbitov Zachovalá památka s významnými jmény židovské obce, Miroslav. Ruční papírna Želetice Návštěvnicí mohou sledovat výrobu nebo se jí i sami zúčastnit. 1.České muzeum Expozice 130 historických motocyklů, sidecarů, automobilů a bicyklů, Lesná. motocyklů Větrný mlýn Kuželovitá stavba s atrapou křídel, Lesná. Křížový sklep Jeden z největších sklepů ČR z poloviny 18.století, Přímětice u Znojma. Malovaný sklep Sklep je vymalován naivním uměním, Šatov. Ženijně technické Zbytky „železné opony“, Čížov zátarasy Muzeum Zachovalé objekty lehkého opevnění byly součástí systému opevnění hranic československého Českolsovenska před II. světovou válkou, vystavených v letech 1937 1938, Vranov lehkého opevnění nad Dyjí Objekt lehkého Slup opevnění Areál Skládá se ze zrekonstruovaných srubů Zahrada, Úvoz a Zatáčka, veřejnosti je Československého zpřístupněn pouze srub Zahrada který je plně vybaven a turisté mají možnost se od něj opevnění v Šatově vydat po naučné stezce, která prochází kolem dalších dvou srubů a dalších objektů československého opevnění. Pramen: vlastní zpracování