Bakalářská Práce

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU

Travel to services in selected region

Bakalá řská práce

Vedoucí bakalá řské práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Lenka Holoubková

Brno, Duben 2014

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy

Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE

Pro: H O L O U B K O V Á L e n k a

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název tématu: Spádovost za službami ve vybraném regionu

Travel to services in selected region

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb

Cíl práce: Cílem práce je analýza proces ů obslužné spádovosti ve vybraném obvodu ORP, v četn ě vymezení parciálních mikroregion ů. Základem bude analýza mikroregionálních obslužných proces ů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby). Zde je nezbytné vlastní anketární šet ření.

Postup práce a použité metody: 1. Vymezení p ředm ětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sb ěr informací a anketární šet ření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatk ů. 4. Zhodnocení a záv ěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací: nespecifikováno

Rozsah práce bez p říloh: 35 – 40 stran

Seznam odborné literatury:

Hampl, M.: Geografická organizace spole čnosti v České republice: transforma ční procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, P řírodov ědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005. Maryáš, J.: Nadmístní st řediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989. Maryáš, J.: Dojíž ďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV - Federální statistický ú řad, Brno - Praha 1987. Další literatura bude up řesn ěna v pr ůběhu zpracování bakalá řské práce.

Vedoucí bakalá řské práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Datum zadání bakalá řské práce: 28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalá řské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

...... vedoucí katedry děkan

V Brn ě dne 28. 11. 2012

Jméno a p říjmení autora: Lenka Holoubková Název bakalá řské práce: Spádovost za službami ve vybraném regionu Název práce v angli čtin ě: Travel to services in selected region Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalá řské práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Rok obhajoby: 2014

Anotace

Cílem této bakalá řské práce je analýza proces ů obslužné spádovosti v regionu m ěsta Tel č. Zkoumané území zahrnuje 45 obcí, které spadají do tohoto správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností. Práce se zabývá analýzou mikroregionálních obslužných proces ů ve školství, zdravotnictví, maloobchodu a službách. Podkladem pro tuto práci bylo vlastní anketární šet ření v obcích vybrané oblasti. Na základ ě zjišt ěné spádovosti byly vymezeny parciální regiony a byl vymezen komplexní obslužný region.

Annotation

The aim of this thesis “Travel to services in the selected microregion” is to analyse travel to services in the Tel č region. The investigated area covers the administration district with 45 municipalities. The thesis analyse the microregion processes like commuting to schools, health centres, shops and in the services. Based on questionnaire survey findings the partial and complex regions were defined.

Klí čová slova

Region, Tel č, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, dotazníkové šet ření,

Keywords

Region, Tel č, travel to services, medical care, education, retail, services, questionnaire survey

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci „Spádovost za službami ve vybraném regionu“ vypracovala samostatn ě pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními p ředpisy, vnit řními p ředpisy Masarykovy univerzity a vnit řními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brn ě dne 15. dubna 2014

vlastnoru č ní podpis autora

Pod ěkování

Na tomto míst ě bych cht ěla pod ěkovat RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za v ěcné připomínky a odborné rady, kterými mi pomohl k vypracování bakalá řské práce. Dále chci pod ěkovat všem starost ům šet řených obcí za zodpov ězené dotazníky.

OBSAH

OBSAH ...... 7 ÚVOD ...... 8 1. REGIONY A OBSLUŽNÁ STŘEDISKA ...... 9

1.1. REGION ...... 9 1.2. HIERARCHIE REGION Ů ...... 10 1.3. METODY UR ČENÍ OBSLUŽNÝCH ST ŘEDISEK ...... 12 1.3.1. Ur čení obslužných st ředisek na základ ě statistických charakteristik ...... 12 1.3.2. Ur čení obslužných st ředisek na základ ě dynamických charakteristik ...... 13 1.4. VYMEZENÍ SFÉR VLIVU OBSLUŽNÝCH ST ŘEDISEK ...... 14 1.4.1. Vymezení sfér vlivu st ředisek na základ ě interak čních model ů ...... 14 1.4.2. Vymezení sfér vlivu st ředisek na základ ě anketárních šet ření ...... 15 2. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ A ANKETÁRNÍ ŠET ŘENÍ ...... 18

2.1. POPIS SLEDOVANÉHO REGIONU ...... 18 2.1.1. Geografická poloha ...... 19 2.1.2. Po čet obyvatel ...... 20 2.1.3. Administrativní člen ění ...... 21 2.2. ANKETÁRNÍ ŠET ŘENÍ ...... 21 3. PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 23

3.1. MIKROREGION ŠKOLSTVÍ ...... 23 3.1.1. Nadlokální školský mikroregion ...... 23 3.1.2. Mikroregionální školský mikroregion ...... 25 3.2. MIKROREGION ZDRAVOTNICTVÍ ...... 26 3.2.1. Nadlokální zdravotnický mikroregion ...... 26 3.2.2. Mikroregionální zdravotnický mikroregion ...... 28 3.3. MIKROREGION OBCHODU A SLUŽEB ...... 29 3.3.1. Nadlokální mikroregion obchodu a služeb ...... 30 3.3.2. Mikroregionální mikroregion obchodu a služeb ...... 33 4. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY ...... 35

4.1. NADLOKÁLNÍ KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION ...... 35 4.2. MIKROREGIONÁLNÍ KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION ...... 36 5. SROVNÁNÍ S 80. LÉTY 20. STOLETÍ ...... 38 ZÁV ĚR ...... 40 SEZNAMU POUŽITÝCH ZDROJ Ů ...... 42 SEZNAM TABULEK A OBRÁZK Ů ...... 43 SEZNAM P ŘÍLOH ...... 43

ÚVOD

Problematikou, kterou se budu v této své práci zabývat, je analýza proces ů obslužné spádovosti ve vybrané obci s rozší řenou p ůsobností. Touto obcí je v mém p řípad ě m ěsto Tel č v kraji Vyso čina. Na tomto území se nachází celkem 45 obcí. Cílem práce je analýza proces ů obslužné spádovosti v obvodu ORP Tel č, v četn ě vymezení parciálních mikroregion ů. Dále na základ ě parciálních mikroregion ů školství, zdravotnictví a obchodu a služeb vymezit komplexn ě obslužný mikroregion. Jako poslední cíl, kterým se budu ve své práci zabývat je srovnání obslužné spádovosti v obvodu ORP Tel č v sou časnosti a obslužné spádovosti v ORP Tel č v 80. letech minulého století. Tato práce navazuje na sérii bakalá řských a diplomových prací na podobné téma, kterými RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc., monitoruje spádovost za službami ve všech regionech České republiky od 80. let minulého století do sou časnosti. Na základ ě výsledk ů anketárního šet ření, které jsem provedla mezi starosty a vedoucími pracovníky obcí, budou vymezeny nadlokální a mikroregionální st řediska a sféry jejich vlivu v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Dále pak na základ ě těchto parciálních mikroregion ů vymezím komplexní obslužná st řediska na nadlokální a mikroregionální úrovni. V záv ěru své práce se pokusím porovnat mé výsledky s výzkumy z 80 let minulého století. Tato práce je rozd ělena do pěti kapitol, z nichž první je v ěnována teoretickému vymezení pojm ů. V této kapitole jsou vysv ětleny základní termíny, použité v této práci a základní metody ur čování obslužných st ředisek. Následující druhá kapitola se zabývá podrobn ějším popisem vlastního zkoumaného území. Vlastní praktická část mé práce je obsažena ve třetí až páté kapitole. Zde jsou vymezeny jednotlivé parciální mikroregiony, tedy zdravotnictví, školství, maloobchod a služby a komplexní region. Každá část je rozd ělena podle hierarchického člen ění na nadlokální a mikroregionální spádovost. V záv ěru práce jsou zhodnoceny výsledky analýzy zkoumaného území a je provedeno srovnání výsledk ů s 80. léty minulého století.

1. REGIONY A OBSLUŽNÁ STŘEDISKA

Tato první kapitola je zam ěř ená na vymezení základních teoretických pojm ů, použitých v této práci, nezbytných pro pochopení zkoumané problematiky. Především pak pojmu region, několika základních typ ů region ů a jejich hierarchie. Následn ě budou popsány metody ur čení obslužných st ředisek.

1.1. Region

Přesné vymezení pojmu region je v literatu ře dosti obtížné. Region je jedním ze základních koncept ů v geografii, který vychází z charakteru nejobecn ějšího objektu studia geografie, kterým je planeta Zem ě.1 Region má v literatu ře r ůzná vymezení. Mezi p ůvodní pat ří geografie, pozd ěji jej zahrnují v ědní obory, jako jsou nap říklad regionální v ěda, sociologie a ekonomie. „Region tedy m ůže být definován jako více či mén ě omezený složitý dynamický prostorový systém, který vznikl na základě interakce p řírodních a sociáln ě- ekonomických jev ů a proces ů, a který vykazuje ur čitý typ organiza ční jednotky, která jej odlišuje od ostatních region ů.“2

Regiony jsou zpravidla vymezovány dle spole čných znak ů, dle vnit řní podobnosti jev ů a taktéž dle intenzity vazeb, které propojují region s jeho různými částmi.3

Jedno z nejd ůležit ějších rozd ělení region ů v geografii je člen ění podle formy, dle které se regiony d ělí na dva základní typy:

• homogenní (formální) regiony,

• nodální (funk ční) regiony 4.

Homogenní regiony „Homogenní regiony jsou vymezovány na základ ě podobných vlastností jev ů vlastních danému regionu. Jsou vnit řně stejnorodé a jejich znakem je tedy vnit řní homogenita.“5 Musíme zde však poznamenat, že o absolutní homogenitu se zde v žádném p řípad ě nem ůže

1 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Ji ří. Ekonomická a sociální geografie. P říbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, s.r.o., 2008. 371 s. ISBN 978-80-7380-114-4 2 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Ji ří. Ekonomická a sociální geografie. P říbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, s.r.o., 2008. 373 s. ISBN 978-80-7380-114-4 3 AND ĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem, 1996. 6 s. ISBN 80-7044-112-7 4 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Ji ří. Ekonomická a sociální geografie. P říbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, s.r.o., 2008. 375 s. ISBN 978-80-7380-114-4 5 AND ĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem, 1996. 21 s. ISBN 80-7044-112-7 9

jednat nebo ť charakter geografické sféry je velmi rozmanitý. Proto tento typ regionu nazýváme relativn ě homogenní. „Homogenní regiony se nej čast ěji vyskytují ve fyzické geografii: geologické, geomorfologické, klimatické či biogeografické prostorové jednotky. Mohou být ale vymezeny i na základ ě kritérií humánn ě geografických, nap říklad r ůzné politické či administrativní celky, regiony založené na stejném náboženství či stejné národnosti obyvatelstva, produk ční zem ědělské regiony apod.“ 6 Obdobnou povahu mají i demografické regiony, které jsou typické jejich vnit řní stejnorodostí a zárove ň velkou odlišností od ostatních region ů.

Nodální regiony Základ vymezování nodálních region ů tvo ří funk ční vztahy v území typicky se uskute čň ující ve sm ěru horizontálním. Nodální regiony koncep čně vycházejí z polarizace prostoru, kdy je heterogenita geografické sféry vyjád řena r ůznými typy tok ů (nej čast ěji lidí, informací, energie) a p řitažlivých sil. Důležitou roli hraje jádro či také ohnisko, st ředisko, nodus, kolem kterého je nodální region organizován. Nodální regiony se nej čast ěji vyskytují v humánní geografii: nap říklad regiony dojíž ďky do zam ěstnání, regiony obslužnosti, spádové regiony nemocnic. Typickým p říkladem nodálního regionu ve fyzické geografii je povodí. Na rozdíl od homogenních jsou nodální regiony vnit řně heterogenní. Nodální regiony jsou založeny na vazbách a interakcích práv ě mezi jádrem regionu a jeho zázemím. 7 Regiony nodální jsou dynamické. N ěkdy jsou tyto regiony nazývány regiony spádové či funk ční. Je pro n ě charakteristické nerovnom ěrné uspo řádání jev ů8.

1.2. Hierarchie region ů

Hierarchií region ů se ve své práci zabývá Hampl. Hodnotí sou časné zm ěny v systému osídlení v geografické organizaci vztah ů. Regiony definuje jako „komplexní celky, v jejichž rámci je rozvíjena nejpodstatn ější forma územní d ělby práce, respektive funkce spojená

6 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Ji ří. Ekonomická a sociální geografie. P říbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, s.r.o., 2008. 378-9 s. ISBN 978-80-7380-114-4 7 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Ji ří. Ekonomická a sociální geografie. P říbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, s.r.o., 2008. 379 s. ISBN 978-80-7380-114-4 8 AND ĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem, 1996. 21 s. ISBN 80-7044-112-7 10

primárn ě s polaritou jádra a zázemí s hierarchickým uspo řádáním soustav polarit tohoto druhu.“9 Hampl zpracoval sociogeografickou regionalizaci České republiky na základ ě dojíž ďky za prací a do škol. Dále si stanovil tyto zásady: • Pro vymezení mikroregion ů 1. stupn ě je rozhodující sm ěr vyjíž ďky za prací z jednotlivých obcí do vybraných st ředisek • Seskupování základních funk čních region ů do vyšších celků bude na základ ě převládajícího sm ěru celkové vyjíž ďky, jak pracovní tak i školské. • Nutná územní celistvost vymezovaných region ů a vylou čení enkláv a dostate čná velikost celého regionu i samotného zázemí st řediska. 10

„Na základ ě t ěchto zásad pak Hampl vymezuje čty ři základní hierarchické úrovn ě, které se liší velikostí a uplat ňovanými procesy. Jedná se o mikroregiony 1. stupn ě, mikroregiony 2. stupn ě, mezoregiony a makroregion.“11

Mikroregion 1. stupn ě Tyto regiony byly primárn ě vymezeny jako regiony pracovní dojíž ďky a v n ěkterých případech sekundárn ě upraveny podle pravd ěpodobné obslužné spádovosti obcí a dojíž ďky do škol. P ři kone čném výb ěru použil Hampl velikostní kritéria, kdy požadovaná minimální velikost celého regionu čítá 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel.12

Mikroregion 2. stupn ě Střediska mikroregion ů 2. stupn ě byla vybrána dle kritéria popula ční velikosti. Hampl ve své práci stanovuje orienta ční po čet obyvatelstva maximálního regionu na 40 tisíc (jako nejširší p ůsobnosti st řediska). Primárn ě byla vybrána st řediska, která si pod řizovala některý mikroregion 1. stupn ě. Orienta čně lze mikroregiony 2. stupn ě přirovnat ke spádovým územím okres ů.13,14

9 HAMPL, M. Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 77 s. ISBN 80-86746-02-X 10 HAMPL, M. Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 79-80 s. ISBN 80-86746-02-X 11 JIRÁSKOVÁ, V. Spádovost za službami v okresu Žďár nad Sázavou (diplomová práce) Brno: Masarykova Univerzita, 2012. 12 s. 12 BARTÁKOVÁ, I. Spádovost za službami na Vyškovsku (DP) Brno: Masarykova Univerzita, 2010. 14 s. 13 HAMPL, M. Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 81 s. ISBN 80-86746-02-X 14 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 131 s. ISBN 60-047-87 11

Mezoregion Mezoregion pat ří mezi regiony vyššího řádu. Jejich integrita na prostorové vztahy obyvatelstva je vázána jen částe čně. Jedná se o p řechodnou migraci obyvatelstva jako je nap říklad dojíž ďka do zam ěstnání, dojíž ďka student ů na st řední a vysoké školy a v neposlední řad ě dojíž ďka do ur čitých druh ů ob čanské vybavenosti. Význam zde také hrají vztahy mezi podniky a jednotlivými institucemi. 15

Makroregion Makroregion na území České republiky p ředstavuje nejvyšší úrove ň. Hampl s ním ztotož ňuje celou Českou republiku. Naprosto jednozna čná je i makroregionální pozice Prahy, coby makroregionálního st řediska. 16

1.3. Metody ur čení obslužných st ředisek

Použitím metodických p řístup ů Dickinsona a Smailese lze ur čit obslužná st řediska a jejich hierarchické úrovn ě. T ěmito p řístupy jsou: o „vymezení st ředisek na základ ě údaj ů o funkci, kapacit ě a využití za řízení maloobchodu a služeb v sídlech“17 (jedná se o statické ukazatele) o „vymezení st ředisek na základ ě velikosti obsluhovaného území, tedy na základ ě obslužných proces ů mezi sídly“17 (jedná se o dynamické ukazatele)

1.3.1. Ur čení obslužných st ředisek na základ ě statistických charakteristik

Metodické postupy, které jsou sestavené na základ ě statistických charakteristik, vymezují st řediska dle druh ů funkcí sídla, dle p řebytku významnosti a v neposlední řad ě dle komplexn ějších ukazatel ů. Podle druh ů funkcí sídla ur čujeme st řediskovost sídel na základ ě koncentrace druh ů za řízení maloobchodu a služeb v sídlech, nebo podle toho, vyskytují-li se zde n ějaké

15 HAMPL, M. Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 77-99 s. ISBN 80-86746-02-X 16 HAMPL, M. Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 82 s. ISBN 80-86746-02-X 17 MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický stav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 61. ISSN 0375- 6122 12

specializované druhy za řízení. Tuto metodu nepovažujeme za p říliš vhodnou, protože dle tohoto ukazatele nezjistíme, zda sídlo skute čně funguje jako st ředisko i pro své zázemí.18 St řediskovost sídla se m ůže ur čit i podle tzv. p řebytku významu, tedy dosahuje-li sídlo vyššího ukazatele na 1 obyvatele než by podle pr ůměrných ukazatel ů ve zkoumaném území a vzhledem k po čtu obyvatel m ělo dosahovat. Opírá se o ukazatele: po čet obslužných za řízení, kapacita obslužných za řízení a využití obslužných za řízení. „St řediskovost sídla ur čujeme i podle tzv. p řebytku významu, tedy „pom ěru mezi poskytovanými službami v sídle a pot řebami obyvatel sídla ve tvaru:

C = B – Bz Kde C = st řediskovost sídla B = poskytované služby v sídle Bz= poskytované služby v sídle spot řebované obyvateli sídla“19

1.3.2. Ur čení obslužných st ředisek na základ ě dynamických charakteristik

„Metodické postupy založené na dynamických charakteristikách, hlavn ě na údajích o spádovosti obyvatel za ob čanským vybavením, se používají nejen pro výb ěr a hierarchické člen ění st ředisek, ale p ředevším pro ur čení rozsahu spádových území jednotlivých st ředisek a zjišt ění intenzity vztahu st ředisko – zázemí. Údaje o pohybu obyvatelstva za nákupy nejsou běžn ě statisticky zjiš ťovány, ale získávají se pomocí anketárních šet ření.“ 20 Z metodického hlediska je nejp řijateln ější anketární šet ření p římo prost řednictvím domácností, jak zmi ňuje RNDr. Maryáš. Anketární šet ření se provádí formou dotazník ů rozesílaných poštou, osobního interview, nebo na školách, kde odpovídají rodi če žák ů. V případ ě zpracovávání rozsáhlejšího území je tento postup technicky nemožný, v takovém případ ě je nutné použít náhradní šet ření prost řednictvím obecních ú řad ů či u čitel ů na školách.

18 MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický stav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 62. ISSN 0375- 6122 19 MARYÁŠ, J. K metodám výběru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický ústav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 62. ISSN 0375- 6122. 20 MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický ústav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 68. ISSN 0375- 6122. 13

Ačkoliv výsledky zjišt ěné náhradním šet řením nemusejí být úpln ě p řesné, jsou reáln ější než v případ ě výsledk ů zjišt ěných p ři použití charakteristik statických. 21

1.4. Vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek

„Důležitým problémem geografie maloobchodu a služeb je vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek, nebo ť dojíž ďka za ob čanským vybavením je vedle dojíž ďky do zam ěstnání jedním z důležitých regionotvorných proces ů. P ři vymezování zázemí st ředisek maloobchodu, resp. celé obslužné sféry, jsou používány p ředevším metodické p řístupy založené jednak na využití interak čních model ů, jednak na využití údaj ů z anketárního šet ření.“22

1.4.1. Vymezení sfér vlivu st ředisek na základ ě interak čních model ů

Za nejpoužívan ější interak ční modely pro vymezení sfér vlivu st ředisek maloobchodu, resp. obslužné sféry, jsou považovány tyto dva modely:

- Gravita ční modely – tyto modely vycházejí z Newtonova gravita čního modelu, jehož používání bylo z po čátku pouze pro demografické výzkumy. Ve 30. letech 20. století se tento zákon za čal používat i pro vymezení spádových území nákupních, resp. obslužných st ředisek. „Původní vyjád ření gravita čního zákona, „interakce mezi dv ěma st ředisky koncentrace obyvatelstva se m ění p římo úm ěrn ě s velikostí po čtu obyvatel t ěchto st ředisek a nep římo úm ěrn ě se vzdáleností mezi nimi“ (Carrothers, 1956). Pozd ěji došlo k zobecn ění t ěchto prom ěnných. Gravita ční modely se d ělí podle prom ěnných, které jsou k dispozici na gravita ční modely bez omezení (prom ěnné jsou k dispozici) a gravita ční modely s omezením (nejsou dány všechny prom ěnné, proto musíme n ěkterou zástupnou prom ěnou nahradit).

21 MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický ústav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 68. ISSN 0375- 6122. 22 MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu . In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 68. ISSN 0375- 6122. 14

- Modely intervenujících p říležitostí – odlišnost t ěchto model ů od model ů gravita čních spo čívá v tom, že nem ěř í rozd ělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale v pojmech intervenujících (možných) p říležitostí. 23

1.4.2. Vymezení sfér vlivu st ředisek na základ ě anketárních šet ření

Při zjiš ťování spádovosti za nákupy anketárním šet řením se v podstat ě používají dva zp ůsoby. Anketou ve vybraných za řízeních obslužné sféry ur čitého st řediska nebo anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti. V ětšina výzkum ů založených na anketárním šet ření uvádí, že v podstat ě v každé hierarchické úrovni existuje zóna intenzivní dojíž ďky, zóna slabší dojíž ďky a p řechodná zóna. 24 Ve své bakalá řské práci jsem použila metodu anketárních šet ření provedenou p řes vedoucí obecních ú řad ů, kterou Maryáš 25 popisuje následovn ě. Pro vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek byly odpov ědi z anketárního šet ření vyhodnoceny tak, že vykazované sm ěry spádu byly kategorizovány podle intenzity spádu do tří typ ů: • převážný spád: 10 bod ů, • částe čný spád: 5 bod ů, • výjime čný spád: 1 bod.

Pro jednotlivé obce byla každému cíli „i“, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu „j“, p řiřazena hodnota „Vij“. Tato hodnota ur čuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu: 26

T = ij Vij *100 PC ij PT* j

23 MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu . In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický ústav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 68 - 75. ISSN 0375-6122. 24 MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu . In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický ústav, 1983, ro č. 20, č. 3, s. 61-80. ISSN 0375- 6122. 25 MARYÁŠ, J. Nadmístní st řediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [Výzkumná zpráva.], Brno 1988, Geografický ústav ČSAV, 96 s. 26 MARYÁŠ, J. Nadmístní st řediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 33 s 15

Kde: Tij - bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j PCij - po čet cíl ů v tomto typu PTj - sou čet bodových hodnot všech typ ů intenzity spádu uvád ěných obcí v obslužném procesu j.

V každé obci je sou čet t ěchto hodnot Vij roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále p řiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence využívání. Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy byl pak roven:

∑ vij *k j cv = j *100 i v *k ∑∑i j ij j

Op ět zde platí, že v každé obci je sou čet hodnot cv i roven 100 %.

Podle Maryáše bylo hlavním problémem p ři vymezování sfér vlivu obslužných st ředisek ohodnocení jednotlivých obslužných proces ů nadmístní úrovn ě z hlediska frekvence využívání a tím i ur čité vyjád ření d ůležitosti procesu pro uspokojování pot řeb obyvatelstva. Maryáš vycházel p ředevším z po čtu uvád ěných cíl ů v ČSSR, p ři p ředpokladu, že nejvíce „cílových obcí“ je vykazováno u nej čast ěji využívaných za řízení ob čanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamn ějších, resp. sou časn ě nejfrekventovan ějších obslužných proces ů. Na základ ě analýzy hlavních cíl ů (tj. cíl ů uvád ěných jako cíle p řevážných nákup ů) rozlišil Maryáš pro tehdejší ČSSR čty ři podskupiny základních obslužných proces ů nadlokální úrovn ě a pro pot řeby dalšího hodnocení t ěmto podskupinám p řiřadil rozdílný koeficient. Tento koeficient byl stanoven na základ ě pom ěrů po čtů hlavních cíl ů uvedených v daných obslužných procesech, a po čtu hlavních cíl ů v dojíž ďce za speciálními službami, která vykazovala nejmenší po čet hlavních cíl ů ze zjiš ťovaných základních obslužných proces ů nadlokální úrovn ě.

Pom ěry byly následující: speciální služby: nákupy nábytku: nákupy knih: nákupy lék ů: nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží: b ěžné služby: nákupy b ěžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0.

Koeficienty byly potom stanoveny následujícím zp ůsobem: koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výb ěrového zboží, koeficient 2 – nákupy lék ů, koeficient 3 – nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží, koeficient 4 – nákupy b ěžného textilu a obuvi, b ěžné služby.

Maryáš k vybraným st ředisk ům p řiřadil ostatní obce na základ ě p řevažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsiln ějšího st řediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvního nejsiln ějšího st řediska. Zbývající obce byly považovány za oscila ční, protože nevykazovaly dostate čně významnou spádovost k ur čitému st ředisku.

2. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ A ANKETÁRNÍ ŠET ŘENÍ

2.1. Popis sledovaného regionu

Do p ředm ětu zkoumání mé bakalá řské práce bylo zahrnuto území z kraje Vyso čina. Jedná se o 45 obcí z ORP Tel č. Do tohoto ORP spadají následující obce: Bohuslavice, Borová, Černí č, Dolní Vilíme č, Doup ě, Dyjice, Horní Myslová, Host ětice, Jind řichovice, Knínice, Kostelní Myslová, Krahul čí, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mrákotín, Mysletice, Myslibo ř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, O řechov, Radkov, Rozse č, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Stracho ňovice, Svojkovice, Tel č, Urbanov, Vanov. Van ůvek, Vápovice, Volev čice, Vystr čenovice, Zadní Vyd ří, Zde ňkov, Zvolenovice, Žatec, Panské Dubenky, Klatovec

Obrázek 1: Vymezení zkoumaného území

Zdroj: Český statistický ú řad: Administrativní mapa správního obvodu ORP Tel č. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_spravniho_obvodu_orp_telc/ $File/ ORP6112.jpg

2.1.1. Geografická poloha 27

Správní obvod Tel č se rozprostírá na 291,37 km 2, z toho 172,16 km 2 zabírá zem ědělská půda, 91,23 km 2 lesní pozemky a 3,15 km 2 připadá na zastav ěné plochy. Hustota zalidn ění je zde 45,5 obyvatel/km 2. Správní obvod Tel č se nachází v jihozápadní části kraje Vyso čina. Jižn ě a západn ě hrani čí s Jiho českým krajem, na severu sousedí s obcemi správních obvod ů Jihlava a Pelh řimov a na východ ě se nachází správní obvody Moravské Bud ějovice a T řebí č. Správní území zahrnuje celkem 45 obcí, což je p řibližn ě pr ůměr v rámci kraje. Na celkovém po čtu obyvatel se podílí tém ěř t řemi procenty, na území kraje p řibližn ě čty řmi procenty. Jediným městem je Tel č, ve které žije více než čty řicet procent obyvatel správního obvodu. Necelou třetinu území pokrývají lesní porosty a t ři p ětiny tvo ří zem ědělská p ůda. V severozápadní části správního obvodu se rozkládají Jihlavské vrchy, kde se nachází i nejvyšší body, tím úplně nejvyšším je Javo řice (837 m), a sou časn ě je to i nevyšší místo celého kraje. Jihovýchod území pat ří do K řižanovské vyso činy. Povrch je zvln ěný až kopcovitý. Nejníže položené místo je na jihu, kde řeka Moravská Dyje protíná hranice správního obvodu. Tato řeka je i nejvýznamn ějším vodním tokem celého regionu. K ní se řadí ješt ě Mysl ůvka, Vápovka a Otvr ňský potok. Ve sledované oblasti se nachází řada rybník ů, z nichž k nejv ětším pat ří Černí čský, Olešský, Rošt ějnský, Smíchov, Velký pa řezitý a Žib řid. P římo v Tel či se nachází t ři rybníky Starom ěstský, Št ěpnický a Ulický, které obklopují historické jádro a zámecký areál. Z p řírodních zajímavostí se zde nachází chrán ěné přírodní výtvory, jako jsou Údolí Prokopky, Údolí Vápovky a Olšanský potok. Vyskytují se zde ohrožené druhy rostlin jako je bledule jarní, dřípatka horská a pérovník pštrosí, sou časn ě mají rašeliništ ě sloužit jako biokoridor a genetická plocha pro záchranu mizejících rostlin. Kulturní památky se nacházejí p ředevším v Tel či. Zdejší m ěstská památková rezervace s převážn ě renesan ční architekturou je tvo řena protáhlým nám ěstím se zámeckým komplexem a kostelem. V roce 1992 byla Tel č zapsána na Seznam sv ětového d ědictví UNESCO, protože se zde prolínají stavební skvosty z prost ředí církevního, m ěšťanského a šlechtického a památky r ůzných stavebních sloh ů, od gotického až po klasicistní. Nám ěstí je charakteristické p ředevším podloubím, které je tvo řené p ůlkruhovými arkádami na pilí řích. Renesan ční zámek je vybaven dobovým nábytkem a sou částí areálu je muzeum a galerie Jana

27 Kapitola založená na informacích z: Český statistický ú řad, časové řady ORP Tel č. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/ redakce.nsf/i/casove_rady_vybrane_ukazatele_za_so_orp_telc 19

Zrzavého. V ěž sv. Ducha je vybudována z pom ěrn ě velkých kvádr ů a je nejstarší stavební památkou ve m ěst ě.

2.1.2. Po čet obyvatel

Na území správního obvodu Tel č k 31. 12. 2012 žilo 13 259 obyvatel. Pr ůměrný v ěk muž ů zde činil 40 let a pr ůměrný v ěk žen 43,3 let. Podíl obyvatel ve v ěku 65 a více let je zde 18,2 %. Nezam ěstnanost ke konci roku 2011 byla v tomto správním obvodu 11,27 %.

Tabulka 1: Vybrané údaje o obcích

Hustota Hustota Vým ěra obyvatel Vým ěra obyvatel Po čet Po čet km2 na km 2 obyvatel km2 na km 2 obyvatel Bohuslavice 3,75 32,80 123 Ořechov 2,89 24,57 71

Borovná 5,19 17,73 92 Panské Dubenky 3,41 36,66 125

Černíč 7,61 20,50 156 Radkov 6,28 32,01 201

Dolní Vilímeč 5,47 19,20 105 Rozseč 8,27 25,51 211

Doupě 5,12 15,04 77 Řásná 13,52 14,79 200

Dyjice 14,91 8,12 121 Řídelov 6,52 15,18 99

Horní Myslová 3,64 25,55 93 Sedlatice 3,41 22,29 76

Hostětice 4,5 32,22 145 Sedlejov 7,52 37,23 280

Jindřichovice 3,76 25,80 97 Stará Říše 17,79 37,04 659

Klatovec 6,59 10,77 71 Strachoňovice 4,34 19,82 86 Knínice 10,66 19,70 210 Svojkovice 3,09 21,36 66 Kostelní Myslová 5,12 15,63 80 Telč 20,49 298,24 6111 Krahulčí 3,64 147,53 537 Urbanov 3,37 36,80 124 Krasonice 11,81 18,04 213 Vanov 4,27 22,48 96 Lhotka 2,24 39,73 89 Vanůvek 2,56 13,28 34 Markvartice 6,39 32,39 207 Vápovice 1,99 23,12 46 Mrákotín 18,27 48,11 879 Volevčice 3,31 16,62 55 Mysletice 2,91 45,70 133 Vystrčenovice 3,26 32,52 106 Mysliboř 7,37 30,39 224 Zadní Vydří 3,84 14,06 54 Nevcehle 7,84 29,85 234 Zdeňkov 4 18,25 73 Nová Říše 7,85 108,92 855 Zvolenovice 4,06 18,97 77 Olšany 7,3 10,27 75 Žatec 3,15 36,51 115 Olší 3,61 18,01 65

Zdroj: Vytvo řeno autorkou na základ ě získaných informací dostupných z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf /i/casove_rady_vybrane_ukazatele_za_so_orp_telc

2.1.3. Administrativní člen ění

Území, na kterém bylo provedeno anketární šet ření se nalézá v kraji Vyso čina. Tento kraj se skládá z 5 okres ů a to okres Jihlava, okres T řebí č, okres Pelh řimov, okres Ž ďár na Sázavou a okres Havlí čkův Brod. Kraj vznikl dle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. k 1. 1. 2000. Podle usnesení vlády České republiky č. 707/1998 se jedná o statistickou jednotku NUTS III. Krajským m ěstem je m ěsto Jihlava. Zkoumané území se nachází na jihovýchod ě okresu Jihlava.

Obrázek 2: Administrativní člen ění kraje k 1. 1. 2005

Zdroj: Kraj Vyso čina: Administrativní člen ění kraje Vyso čina. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/administrativni-cleneni/g-2834/id_obrazky=6702&typ_sady=1&p1=30560

2.2. Anketární šet ření

Pro ur čování spádovosti obyvatel za službami v ORP Tel č bylo použito anketární šet ření p řes internet. Vytvo řený dotazník, který obsahoval p řevzaté otázky z dřív ějších šet ření, byl odeslán starost ům všech obcí ve zkoumaném území.

Dotazník obsahoval 28 otázek, které byly rozd ěleny do t ří subkapitol a to oblast obchodu a služeb, oblast zdravotnictví a oblast školství. V subkapitole obchodu a služeb byly uvedeny následující dotazy: denní nákupy běžného zboží, nákupy textilu a obuvi, nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží, nákup speciálního, výb ěrového zboží, nákupy nábytku, nákupy knih, hudebních a filmových nosi čů , běžné služby, speciální služby, lékárna, pošta, návštěva kulturních akcí, návšt ěva kina, finan ční instituce, návšt ěva restaurací, kaváren, cukráren, vináren a návšt ěva sportovních za řízení. V subkapitole zdravotnictví se jednalo o dotazy: praktický léka ř, d ětský léka ř, gynekolog, odborný léka ř, zuba ř, nemocnice a pohotovost. V poslední subkapitole školství byly uvedeny pak tyto dotazy: mate řská škola, základní škola (I. stupe ň), základní škola (II. stupe ň), st řední škola, gymnázium, u čilišt ě, vyšší odborná škola a vysoká škola. Starostové obcí mohli uvád ět své odpov ědi do t ří možných odpov ědí a to bu ď převážn ě, částe čně nebo výjime čně. Dotazník jsem starost ům obcí zkoumaného území odeslala v elektronické podob ě, prost řednictvím emailu, spole čně se žádostí o vypln ění dotazníku. B ěhem prvního týdne bylo procento vypln ěných dotazník ů dosti nízké, proto jsem po čtrnácti dnech poslala dotazník znovu. Ani po druhé výzv ě jsem stále neobdržela všechny dotazníky vypln ěné. Po dalších čtrnácti dnech následovala t řetí prosba o vypln ění dotazník ů. Ze 45 dotazovaných obcí, dotazník prost řednictvím emailu vyplnilo 38 obcí. U zbývajících 7 obcí prob ěhlo vypln ění dotazník ů p řes telefon. Nakonec se tedy poda řilo získat odpov ědi ze všech dotazovaných obcí ve zkoumaném území.

3. PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ

Cílem práce je vymezení parciálních obslužných mikroregion ů v oblastech školství, zdravotnictví a v oblasti maloobchodu a služeb. Dále tato práce zahrnuje vymezení st ředisek nadlokální a mikroregionální úrovn ě a sféry jejich vlivu. Pro nadlokální a mikroregionální úrove ň byly stanoveny parciální obslužné mikroregiony: • mikroregion školství • mikroregion zdravotnictví • mikroregion maloobchodu a služeb

Vypln ěné dotazníky od starost ů dotazovaných obcí, slouží jako podklady k vypracování této kapitoly.

3.1. Mikroregion školství

Školský mikroregion byl vymezen podle dojíž ďky do škol, kde jsem provedla hodnocení na nadlokální a mikroregionální úrovni. Pro úrove ň nadlokální byla hodnocena dojíž ďka do základních škol. Pro úrove ň mikroregionální byla zkoumána dojíž ďka do st ředních škol, gymnázií a u čiliš ť. Za nadlokální st řediska byly považovány obce, v nichž se nachází základní škola, která má jak nižší tak i vyšší stupe ň (1. – 9. ro čník). Jestliže se v obci nacházela základní škola pouze s nižším stupn ěm (1. – 5. ro čník), tato obec nebyla za řazena do nadlokálních st ředisek.

3.1.1. Nadlokální školský mikroregion

Za nadlokální st řediska jsou ur čeny obce, v nichž se nachází základní škola s vyšším stupn ěm (1. – 9. ro čník). Na základ ě anketárního šet ření bylo ozna čeno 5 obcí za nadlokální st řediska avšak pouze 2 obce spadají do zkoumaného území. T ěmito obcemi jsou Tel č a Nová Říše. Nadlokálními st ředisky mimo zkoumané území jsou Stona řov, Želetava a Po čátky. Odpov ědi z anketárního šet ření pro vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek byly hodnoceny tímto zp ůsobem: Ke každé obci byla vypo čtena hodnota relativního významu jednotlivých cíl ů, které byly uvedeny v dotazníku pro oblast školství. Tato hodnota relativního významu závisí na po čtu cíl ů, kolik jich bylo uvedeno obcí pro daný obslužný

proces. Na základ ě t ěchto hodnot jsem provedla p řiřazení ke st ředisk ům. Jestliže byl vedoucím obecního ú řadu uveden pouze jeden cíl pro danou obec ve sledovaném nadlokálním procesu, byla k němu obec automaticky p řiřazena. Jestliže bylo uvedeno cíl ů více, byla obec p řiřazena na základ ě p řevažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsiln ějšího st řediska nedosahoval více než dvou t řetin celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly tyto obce ozna čeny jako oscila ční.

Obrázek 3: Nadlokální st řediska školství a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

3.1.2. Mikroregionální školský mikroregion

Na úrovni mikroregionální jsem zkoumala dojíž ďku do st ředních škol, gymnázií a učiliš ť. Obce byly za mikroregionální st řediska ozna čeny, pokud se v obci nacházela st řední škola a byla alespo ň jednou obcí ozna čena za hlavní cíl dojíž ďky. Pokud je obec ozna čena jako mikroregionální st ředisko, musí být zárove ň i st řediskem nadlokálním. Dle dotazníkového šet ření jsem za mikroregionální st řediska ur čila tyto obce: Tel č, Jihlava, Da čice, T řeš ť a T řebí č. P řičemž ve zkoumaném území se nachází pouze obec Tel č, která byla ur čena jako obec s nejv ětší spádovostí. Tuto obec uvedlo jako hlavní cíl dojíž ďky na st řední školy 23 obcí. Dále se v ORP Tel č nachází pom ěrn ě hodn ě obcí u kterých nelze přesn ě ur čit jejich spádovost. Tyto obce byly ozna čeny jako oscila ční. Jedná se o 17 obcí.

Obrázek 4: Mikroregionální st řediska školství a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

Pro vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek na mikroregionální úrovni jsem odpov ědi z dotazníkového šet ření hodnotila stejným zp ůsobem jako na úrovni nadlokální. A to, že ke každé obci byla op ět vypo čtena hodnota relativního významu jednotlivých cíl ů, které byly uvedeny v dotazníku v oblasti st ředních škol. Dle výsledných hodnot bylo provedeno přiřazení k jednotlivým st ředisk ům. Jestliže byl vedoucím obecního ú řadu uveden pouze jeden cíl pro danou obec ve sledovaném mikroregionálním procesu, byla k němu obec automaticky p řiřazena. Jestliže bylo uvedeno cíl ů více, byla obec p řiřazena na základ ě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsiln ějšího st řediska nedosahoval více než dv ě t řetiny celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly tyto obce ozna čeny jako oscila ční.

3.2. Mikroregion zdravotnictví

V případ ě vymezení mikroregionu zdravotnictví jsem hodnotila vymezenou oblast podle dojížd ění do zdravotnických za řízení, kde jsem zkoumala dojíž ďku na nadlokální a mikroregionální úrovni. Pro úrove ň nadlokální byla hodnocena návšt ěva praktického dětského léka ře, praktického léka ře pro dosp ělé, gynekologa a návšt ěva zuba ře. Pro úrove ň mikroregionální pak návšt ěva odborného léka ře – specialisty. Spádovostí obcí do nemocnic a na pohotovosti jsem se v této mé práci nezabývala. Aby bylo st ředisko ur čeno za st ředisko nadlokální úrovn ě, musely se ve st ředisku nacházet alespo ň t ři ze čty ř požadovaných typ ů služeb. Pro st řediska úrovn ě mikroregionální to byla pak přítomnost odborných léka řů a zárove ň muselo být st ředisko st řediskem nadlokální úrovn ě.

3.2.1. Nadlokální zdravotnický mikroregion

Za st řediska nadlokální úrovn ě byla ur čena ta, ve kterých se nacházejí alespo ň t ři z výše jmenovaných léka řů pro nadlokální úrove ň. Na základ ě anketárního šet ření jsem za st řediska nadlokální úrovn ě ozna čila následující obce: Tel č, Nová říše. Dále pak obce Želetava, Da čice a Jihlava, které jsou však mimo zkoumané území.

Pro vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek jsem hodnotila odpov ědi z anketárního šet ření tak, že pro každou obec jsem vypo čítala hodnoty relativního významu jednotlivých cíl ů, které byly v dotazníku pro oblast zdravotnictví vypln ěny. Pokud byly v dotazníku uvedeny cíle, které nespl ňovali výše zmín ěnou podmínku, nebyly dále brány v potaz. Poté dle výsledných významových hodnot všech cíl ů jsem provedla p řiřazení ke st ředisk ům. Jestliže byl vedoucím obecního ú řadu uveden pouze jeden cíl, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cíl ů více, p řiřazení jsem provedla dle p řevažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsiln ějšího st řediska nedosahoval více než dv ě třetiny celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly tyto obce ozna čeny jako oscila ční.

Obrázek 5: Nadlokální st řediska zdravotnictví a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

3.2.2. Mikroregionální zdravotnický mikroregion

Na úrovni mikroregionální byla hodnocena dojíž ďka k odborným léka řů m – specialist ům. Za mikroregionální st ředisko byla ozna čena ta obec, v níž se nacházejí odborní léka ři, a zárove ň je tato obec st řediskem nadlokálním. Dle anketárního šet ření byla ur čena pouze jedna obec jako středisko mikroregionální úrovn ě ve zkoumaném území. Touto obcí je obec Tel č. Mimo zkoumané území byly mikroregionálními st ředisky ur čeny další dv ě obce. Jsou jimi Jihlava a Da čice. Pro p ět obcí nebylo možné p řesn ě ur čit jejich spádovost dojíž ďky k odborným léka řů m. Tyto obce, jimiž jsou Mrákotín, Mysletice, Nová Říše, Urbanov a Zde ňkov byly ozna čeny jako oscila ční. Pro vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek na mikroregionální úrovni jsem odpov ědi z dotazníkového šet ření hodnotila stejným zp ůsobem jako na úrovni nadlokální. A to, že ke každé obci byla op ět vypo čtena hodnota relativního významu jednotlivých cíl ů, které byly uvedeny v dotazníku v oblasti zdravotnictví. Dle výsledných hodnot bylo provedeno přiřazení k jednotlivým st ředisk ům. Jestliže byl v dotazníku uveden pouze jeden cíl pro danou obec ve sledovaném mikroregionálním procesu, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cíl ů více, byla obec p řiřazena na základ ě p řevažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího st řediska nedosahoval více než dv ě t řetiny celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly tyto obce ozna čeny jako oscila ční.

Obrázek 6: Mikroregionální st řediska zdravotnictví a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

3.3. Mikroregion obchodu a služeb

Mikroregion obchodu a služeb jsem vyhodnocovala na základ ě dojíž ďky za nákupy a službami. Dojíž ďka byla op ět vyhodnocena na nadlokální a mikroregionální úrovni. Mezi hodnocené procesy pro nadlokální úrove ň jsem zahrnula dojíž ďku za nákupy textilu a obuvi, běžnými službami a návšt ěvu lékárny. Pro mikroregionální úrove ň to je pak dojíž ďka za speciálními službami, nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží, nákupy knih, hudebních a filmových nosi čů , nákupy nábytku a bytových dopl ňků a nákupy speciálního a výb ěrového zboží.

Dojíž ďka za denními nákupy potravin zde nebyla vyhodnocena z důvodu, že dle Maryáše je tento obslužný proces hodnocen na nejnižší hierarchické úrovni a tou je úrove ň lokální.

Tabulka 2: Po čet hlavních cíl ů dojíž ďky za nákupy a službami

Obslužný proces Hlavní cíle kj

Nákupy nábytku 5 1

Nákupy knih, hudebních a filmových nosi čů 5 1

Speciální služby (nap ř. fotograf, oprava hodinek, šití 5 1 od ěvů, apod.)

Lékárna 6 1,2

Nákup speciálního, výb ěrového zboží (automobily, 6 1,2 šperky)

Nákupy textilu a obuvi 7 1,4

Nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží (domácí pot řeby, 7 1,4 elektronika)

Běžné služby (kade řnictví, čistírna, opravna obuvi) 8 1,6

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

Váha koeficient ů byla vypo čtena na základ ě četnosti st ředisek u jednotlivých obslužných proces ů. Jako základ pro stanovení koeficient ů jsem vzala obslužný proces nákup nábytku tedy obslužný proces s nejmenší četností výskytu hlavního cíle. Podle nákupu nábytku jsem poté dopo čítala koeficienty pro zbývající obslužné procesy. Pom ěry jednotlivých proces ů jsou následující: nákupy nábytku : nákupy knih, hudebních a filmových nosi čů : speciální služby : lékárna : nákup speciálního, výb ěrového zboží : nákupy textilu a obuvi : nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží : běžné služby = 1 : 1 : 1 : 1,2 : 1,2 : 1,4 : 1,4 : 1,6.

3.3.1. Nadlokální mikroregion obchodu a služeb

Na nadlokální úrovni pro mikroregion obchodu a služeb jsem hodnotila následující procesy: dojíž ďku za nákupy textilu a obuvi, b ěžnými službami a návšt ěvu lékárny.

Jako st řediska nadlokální úrovn ě jsem ur čila ty obce, jež spl ňovala kritérium v poskytování alespo ň dvou služeb z výše zmín ěných t ří, které jsou pot řebné pro nadlokální úrove ň. Pom ěry jednotlivých proces ů u nadlokální úrovn ě jsou následující: návšt ěva lékárny : nákupy textilu a obuvi : b ěžné služby = 1,2 : 1,4 : 1,6. Ve zkoumaném území a jeho okolí podmínky pro nadlokální st řediska spl ňují tato st řediska: Tel č, Nová Říše, Da čice, Jihlava, T řeš ť, Želetava, T řebí č, p řičemž do zkoumaného území pat ří jen obce Tel č a Nová Říše. Pro vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek jsem hodnotila odpov ědi z anketárního šet ření tak, že pro každou obec jsem vypo čítala hodnoty relativního významu jednotlivých cíl ů, které byly v dotazníku pro oblast obchodu a služeb vypln ěny. Tyto hodnoty relativního významu jsem poté vynásobila p říslušným koeficientem. Poté dle výsledných významových hodnot všech cíl ů jsem provedla p řiřazení ke st ředisk ům. Jestliže byl vedoucím obecního úřadu uveden pouze jeden cíl, byla k němu obec automaticky p řiřazena. Jestliže bylo uvedeno cíl ů více, p řiřazení jsem provedla dle p řevažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsiln ějšího st řediska nedosahoval více než dv ě t řetiny celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly tyto obce ozna čeny jako oscila ční.

Obrázek 7: Nadlokální střediska obchodu a služeb, a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

3.3.2. Mikroregionální mikroregion obchodu a služeb

Na mikroregionální úrovni pro mikroregion obchodu a služeb byly hodnoceny následující procesy: nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží, nákup speciálního, výb ěrového zboží, nákupy nábytku, nákupy knih, hudebních a filmových nosi čů a speciální služby. Jako st řediska mikroregionální úrovn ě byla ozna čena ta st řediska, jež spl ňovala alespo ň čty ři z pěti z výše zmíněných obslužných proces ů a zárove ň byla st ředisky nadlokálními.

Pom ěry jednotlivých proces ů u mikroregionální úrovn ě jsou následující: nákupy nábytku : nákupy knih, hudebních a filmových nosi čů : speciální služby : nákup speciálního, výb ěrového zboží : nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží = 1 : 1 : 1 : 1,2 : 1,4. Ve zkoumaném území a jeho okolí podmínky pro mikroregionální st řediska spl ňují tato st řediska: Tel č, Jihlava, Brno, Da čice, T řebí č, p řičemž do zkoumaného území pat ří jen obec Tel č. Pro vymezení sfér vlivu obslužných st ředisek jsem hodnotila odpov ědi z anketárního šet ření stejn ě jako pro úrove ň nadlokální. Pro každou obec jsem vypo čítala hodnoty relativního významu jednotlivých cíl ů, které byly v dotazníku pro oblast obchodu a služeb vypln ěny. Tyto hodnoty relativního významu jsem poté vynásobila p říslušným koeficientem. Poté dle výsledných významových hodnot všech cíl ů jsem provedla p řiřazení ke st ředisk ům. Jestliže byl vedoucím obecního ú řadu uveden pouze jeden cíl, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cíl ů více, p řiřazení jsem provedla dle p řevažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsiln ějšího st řediska nedosahoval více než dv ě třetiny celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly ozna čeny jako oscila ční.

Obrázek 8: Mikroregionální st řediska obchodu a služeb, a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

4. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY

V předchozích subkapitolách na základ ě dotazníkového šet ření byl vyhodnocen tzv. mikroregion školství, mikroregion zdravotnictví a mikroregion obchodu a služeb. Pro každý mikroregion byly ur čeny nadlokální a mikroregionální st řediska a sféry jejich vlivu. Komplexní obslužný mikroregion byl zde, dle t ěchto mikroregion ů vymezen také na nadlokální a mikroregionální úrovni. Komplexními obslužnými st ředisky byly ur čeny ty obce, jež byly ur čeny st ředisky alespo ň dvakrát ze t ří možných typ ů parciálních mikroregion ů. Jestliže byl hlavní cíl v jednom typu ozna čen jednozna čně jako hlavní a ve zbývajících dvou typech jako oscila ční, tento cíl jsem považovala za hlavní a danou obec k němu p řiřadila. Pokud nebylo přiřazení ke st ředisku jednozna čné, použila jsem výpo čtu s koeficienty, které jsem stanovila následovn ě. Pro mikroregion školství jsem p řiřadila koeficient 0,5, protože mikroregion školství zahrnuje pouze dojíž ďku žák ů a student ů. Naproti tomu ve zbývajících mikroregionech dojíž ďka zahrnuje všechny obyvatele, proto pro mikroregion zdravotnictví a mikroregion obchodu a služeb jsem p řiřadila koeficient 1.

4.1. Nadlokální komplexní obslužný mikroregion

Jako komplexní obslužné st ředisko na nadlokální úrovni, jsem ur čila ty obce, jež byly ur čeny za nadlokální st řediska alespo ň dvakrát ze t ří parciálních mikroregion ů. Tyto podmínky spl ňují, a tudíž za komplexní nadlokální st řediska byly ozna čeny následující obce: Tel č, Nová Říše, Želetava, Da čice a Jihlava. P řičemž do zkoumaného území pat ří jen obce Tel č a Nová Říše. Pro vymezení sfér vlivu komplexních obslužných st ředisek jsem hodnotila následovn ě. Jestliže obec pat řila pod stejné st ředisko u všech t ří region ů, byla p řiřazena automaticky k tomuto st ředisku. Jestliže však obec nevykazovala p řevažující spád k jednomu st ředisku, pro každou obec byla po čítána spádovost, a následn ě bylo provedeno p řiřazení dle p řevažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího st řediska nedosahoval více než dv ě t řetiny celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly ozna čeny jako oscila ční. .

Obrázek 9: Komplexní nadlokální st řediska, a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

4.2. Mikroregionální komplexní obslužný mikroregion

Pro mikroregionální úrove ň byla komplexní obslužná st řediska vymezena stejným zp ůsobem jako komplexní obslužná st řediska nadlokální úrovn ě. Jako komplexní obslužné st ředisko na mikroregionální úrovni, jsem ur čila ty obce, jež byly ur čeny alespo ň dvakrát za mikroregionální st ředisko u p ředchozích tří parciálních mikroregion ů. Ve zkoumaném území a jeho okolí podmínky pro komplexní obslužná mikroregionální st řediska spl ňují tato st řediska: Tel č, Jihlava, Da čice, T řebí č a Brno, p řičemž do zkoumaného území pat ří jen obec Tel č. Při vymezování sféry vlivu jednotlivých komplexních obslužných st ředisek na mikroregionální úrovni jsem postupovala obdobným postupem jak při vymezování sféry

vlivu komplexních nadlokálních st ředisek. Pro všechny obce bylo ur čeno, k jakému mikroregionálnímu st ředisku mají převažující spád v jednotlivých parciálních mikroregionech, jestliže obec pat řila pod stejné st ředisko u všech t ří region ů, byla p řiřazena automaticky k tomuto st ředisku. Jestliže však obec nevykazovala p řevažující spád k jednomu st ředisku, pro každou obec byla po čítána spádovost, a následn ě bylo provedeno p řiřazení dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsiln ějšího st řediska nedosahoval více než dv ě t řetiny celkového relativního významu nejsiln ějšího st řediska. Pokud obce nevykazovaly dostate čně p řevažující spád k žádnému st ředisku, byly ozna čeny jako oscila ční.

Obrázek 10: Komplexní mikroregionální st řediska, a jejich spádovost

Zdroj: Vytvo řeno autorkou dle výsledk ů anketárního šet ření

5. SROVNÁNÍ S 80. LÉTY 20. STOLETÍ

Cílem této kapitoly je porovnání výsledk ů mé práce s výsledky d řív ějších šet ření. Protože se mi nepoda řilo získat dostate čné množství historických dat pro oblast zdravotnictví a školství, zam ěř ím se zejména na srovnání výsledk ů z oblasti maloobchodu a služeb. Porovnávána byla st řediska na mikroregionální úrovni a sféry jejich vlivu s prací s mapou dojíž ďky za službami. 28 Na základ ě výsledk ů z 80. let, které jsou zazna čeny v map ě dojíž ďky za službami, je patrné, že tém ěř všechny obce vykazovaly svoji spádovost do obce Tel č. Výjimku tvo řily pouze obce Panské Dubenky a Klatovec, které v 80. letech vykazovaly spádovost k obci Po čátky, dále pak obce Mysletice a Dolní Vilíme č, které m ěly spádovost k obci Da čice a obce Jind řichovice a Markvartice se svojí spádovostí k obci Jihlava. Spádovost obcí Svojkovice a Rozse č není na map ě z 80. let vyhodnocena. Naproti tomu, dle výsledk ů mého šet ření je zjevné, že obec Tel č již v dnešní dob ě není tak silným st řediskem a ve své spádovosti zahrnuje pouze 12 obcí, kterými jsou: Černí č, Borovná, Horní Myslová, Vanov, Van ůvek, Volev čice, Olšany, O řechov, Dyjice, Zvolenovice, Vystr čenovice a pochopiteln ě Tel č. Patrná část obcí ze zkoumaného území p řesunula svoji spádovost do obce Jihlava. Těmito obcemi jsou: Řídelov, Sedlejov, Myslibo ř, Olší, Zadní Vyd ří, Radkov, Stracho ňovice, Dolní Vilíme č, Vápovice, Sedlatice, Markvartice, Svojkovice, Rozse č, Zde ňkov a Krasonice. Také v ětší množství obcí bylo ozna čeno jako oscila ční oproti výsledk ům šet ření z 80. let. U t ěchto obcí nebylo možné jednozna čně ur čit st ředisko spádovosti. V ětšina t ěchto obcí byla oscila ční mezi Jihlavou a Tel čí. T ěmito obcemi jsou: Panské Dubenky, Klatovec, Lhotka, Mrákotín, Řásná, Host ětice, Krahul čí, Kostelní Myslová, Doup ě, Žatec, Urbanov, Nevcehle a Stará Říše. Dále pak obce Mysletice, Nová Říše a Bohuslavice jsou oscila ční mezi Tel čí a Da čicemi a obec Jind řichovice, které v 80. letech m ěly spádovost k Jihlav ě je nyní oscila ční mezi Tel čí a T řebí čí. Poslední obec ve zkoumaném území na mikroregionální úrovni z oblasti maloobchodu a služeb je obec Knínice, které je nyní oscila ční dokonce mezi m ěsty Jihlava a Brno. Z tohoto porovnání lze usuzovat, že vlivem rozvoje automobilové dopravy od 90. let minulého století, jsou dnes lidé schopni a ochotni dojížd ět za službami i v ětší vzdálenosti do odlehlejších měst.

28 MARYÁŠ, J. Dojíž ďka do škol a za službami . In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický ú řad, Brno - Praha 1987 38

Přesto však toto srovnání, které zde popisuji, nemusí být úpln ě přesné, z důvodu porovnávání rozdílného po čtu proces ů. Spádovost na mikroregionální úrovni hodnocena mnou v sou časnosti zahrnuje jen 5 proces ů. Naopak Maryáš do svého hodnocení z 80. let zahrnul procesy všechny, p řičemž ty nadlokální měly nejv ětší váhu.

Obrázek 11: Dojíž ďka za službami v 80. letech 20. století

Zdroj: MARYÁŠ, J. Dojíž ďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický ú řad, Brno - Praha 1987

ZÁV ĚR

Cílem mé práce byla analýza proces ů obslužné spádovosti v obvodu ORP Tel č, v četn ě vymezení parciálních mikroregion ů a vymezení komplexn ě obslužného mikroregionu. Toto vymezení bylo provedeno na nadlokální a mikroregionální úrovni na základ ě dojíž ďky do školských za řízení, zdravotnických za řízení a na základ ě dojíž ďky za obchodem a službami. Vymezené území ORP Tel č je sou částí kraje Vyso čina a zahrnuje 45 obcí, ve kterých bylo provedeno anketární šet ření. Na základ ě analýzy dat z dotazníkového šet ření byla ur čena dojíž ďka v oblasti školství, zdravotnictví a obchodu a služeb a ur čení sféry jejich vlivu. V oblasti školství bylo na nadlokální úrovni vymezeno 5 st ředisek, z toho pouze 2 st řediska, kterými jsou Tel č a Nová Říše, pat ří do vymezeného území. Zbývající 3 nadlokální st řediska mimo vymezené území jsou Po čátky, Želetava a Stona řov. Na mikroregionální úrovni bylo také ur čeno 5 st ředisek, z toho pouze Tel č pat ří do vymezeného území. Zbývající 4 st řediska Da čice, Jihlava, T řebí č a T řeš ť jsou mimo ORP Tel č. V oblasti zdravotnictví bylo vymezeno celkem 5 nadlokálních st ředisek avšak z toho op ět pouze Tel č a Nová Říše pat ří do ORP Tel č. Mimo vymezené území byla na nadlokální úrovni ur čena st řediska Da čice, Želetava a Jihlava. Pro mikroregionální úrove ň spl ňovala požadavky ve vymezeném území pouze Tel č, dále pak mimo vymezené území st řediska Da čice a Jihlava. V mikroregionu obchodu a služeb bylo na nadlokální úrovni ur čeno 7 st ředisek, ve vymezeném území se jednalo o Tel č a Novou Říši, mimo ORP Tel č pak o Da čice, Jihlavu, Želetavu, T řebí č a T řeš ť. Na úrovni mikroregionální podmínky spl ňovalo 5 obcí. Ve zkoumaném území se jednalo pouze o Tel č, mimo zkoumané území podmínky spl ňovala st řediska Jihlava, Da čice, T řebí č a Brno. Jako druhý cíl bylo na základ ě parciálních mikroregion ů školství, zdravotnictví a obchodu a služeb vymezit komplexn ě obslužný mikroregion a to jak na úrovni nadlokální tak mikroregionální. Úrove ň nadlokální zahrnuje v ORP Tel č st řediska Nová Říše a Tel č, mimo zkoumané území se pak jedná o obce Da čice, Jihlava a Želetava. Na úrovni mikroregionální vymezené území zahrnuje op ět pouze obec Tel č, mimo vymezené území jsou to st řediska Da čice, Jihlava, T řebí č a Brno. Posledním cílem mé práce bylo srovnání obslužné spádovosti v obvodu ORP Tel č sou časnosti a obslužné spádovosti v ORP Tel č v 80. letech. Výsledky mé práce byly porovnávány s výsledky práce RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc., v níž zkoumal dojíž ďku za 40

službami v tehdejší ČSSR. Na základ ě analýzy dat bylo provedeno srovnání výsledk ů z oblasti maloobchodu a služeb. Z tohoto porovnání lze usoudit, že vlivem rozvoje automobilové dopravy od 90. let minulého století, došlo k přesunu spádovosti n ěkterých obcí z obce Tel č ke spádovosti do st ředisek vzdálen ějších, jako je Jihlava.

SEZNAMU POUŽITÝCH ZDROJ Ů

1. AND ĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem, 1996. 6, 21 s. ISBN 80-7044-112-7.

2. BARTÁKOVÁ, I. Spádovost za službami na Vyškovsku (diplomová práce) Brno: Masarykova Univerzita, 2010. 14 s.

3. HAMPL, M. Geografická organizace spole čnosti v České republice : Transforma ční procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 77 - 99 s. ISBN 80-86746-02- X

4. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 131 s. ISBN 60-047-87.

5. JIRÁSKOVÁ, V . Spádovost za službami v okresu Ž ďár nad Sázavou (diplomová práce) Brno: Masarykova Univerzita, 2012. 12 s.

6. MARYÁŠ, J. Dojíž ďka do škol a za službami . In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický ú řad, Brno - Praha 1987

7. MARYÁŠ, J. K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu . In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd Geografický stav, 1983, ro č. 20, č. 3, 61-80 s. ISSN 0375-6122

8. MARYÁŠ, J. Nadmístní st řediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 33, 96 s.

9. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Ji ří. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, s.r.o., 2008. 371 - 379 s. ISBN 978- 80-7380-114-4.

10. Český statistický ú řad [online]. c2010, [cit. 2010-05-20]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz

11. Kraj Vyso čina [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z WWW: http://www.kr-vysocina.cz

SEZNAM TABULEK A OBRÁZK Ů

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Vybrané údaje o obcích …………………………………………………..….. 20 Tabulka č. 2: Po čet hlavních cíl ů dojíž ďky za nákupy a službami ...... …….... 30

Seznam obrázk ů

Obrázek 1: Vymezení zkoumaného území ………………………………………………….. 18

Obrázek 2: Administrativní člen ění kraje k 1. 1. 2005 ……………………………….…….. 21

Obrázek 3: Nadlokální st řediska školství a jejich spádovost ………………………………. 24

Obrázek 4: Mikroregionální st řediska školství a jejich spádovost ………………….……… 25

Obrázek 5: Nadlokální st řediska zdravotnictví a jejich spádovost ……………….………… 27

Obrázek 6: Mikroregionální st řediska zdravotnictví a jejich spádovost ….……………….... 29

Obrázek 7: Nadlokální st řediska obchodu a služeb, a jejich spádovost ………………...….. 32

Obrázek 8: Mikroregionální st řediska obchodu a služeb, a jejich spádovost …...…….……. 34

Obrázek 9: Komplexní nadlokální st řediska, a jejich spádovost ………………..……..…… 36

Obrázek 10: Komplexní mikroregionální st řediska, a jejich spádovost ……………………. 37

Obrázek 11: Dojíž ďka za službami v 80. letech 20. Století ……………………….………. 39

SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha č. 1: Vzor dotazníku pro starosty obcí

Příloha č. 1: Vzor dotazníku pro starosty obcí Obec, kam lidé sm ěř ují za danou službou Druhy potřeb, služby Převážn ě Částe čně Výjime čně (pravideln ě) (mén ě často) (velmi z řídka) Denní nákupy b ěžného zboží (potraviny, drogerie) Nákupy textilu a obuvi Nákupy b ěžného pr ůmyslového zboží (domácí pot řeby, elektronika) Nákup speciálního, výb ěrového zboží (automobily, šperky) Nákupy nábytku Nákupy knih, hudebních a filmových nosi čů Běžné služby (kade řnictví, čistírna, opravna obuvi) Speciální služby (nap ř. fotograf, oprava hodinek, šití od ěvů, apod.) Lékárna Pošta Návšt ěva kulturních akcí (nap ř. divadla, koncerty, apod.) Návšt ěva kina Finan ční instituce (banka, pojiš ťovna, pobo čky finan čních ústav ů) Návšt ěva restaurací, kaváren, cukráren, vináren Návšt ěva sportovních za řízení (bazén, fitness)

Obec, kam lidé sm ěř ují za danou službou Zdravotnická zařízení Převážn ě Částe čně Výjime čně (pravideln ě) (mén ě často) (velmi z řídka) Praktický léka ř Dětský léka ř Gynekolog Odborný léka ř Zuba ř Nemocnice Pohotovost

Obec, kam lidé sm ěř ují za danou službou Školství Převážn ě Částe čně Výjime čně (pravideln ě) (mén ě často) (velmi z řídka) Mate řská škola Základní škola (I. stupe ň) Základní škola (II. stupe ň) St řední škola, gymnázium, u čilišt ě Vyšší odborná škola Vysoká škola