PŘELOŽKASILNICE I/36

VÚSEKU LÁZNĚ BOHDANEČ –D11 ------

Dokumentace hodnocení vliv ů na životní prost ředí

dle p řílohy č. 4 zák. 100/2001 Sb.

------

Praha, b řezen 2008

PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Řešitelský tým:

Vyhlas Zbyn ěk, Ing. Athos-co, s.r.o. Praha Osv ědčení odborné zp ůsobilosti č.j. 13943/1638/OPVŽP/94 vydané dne 7.2.1995

Bezijazicinii Diana, Ing. Athos-co, s.r.o. Čížková Stanislava, Mgr. příroda Honc ů Miroslav, RNDr. Pardubice příroda a krajina Karel Jan, Mgr. Atelier ekologických model ů Praha Osv ědčení odborné zp ůsobilosti č.j. HEM-300-15.4/13326 Píša Václav, Ing. CSc. Atelier ekologických model ů Praha Osv ědčení odborné zp ůsobilosti ke zpracování rozptylových studií č.j. 2079/740/03 Rejl Ji ří, Mgr. Pardubice Va ňková Helena, Ing. Envisystem s.r.o. Praha Veselý Ji ří, RNDr. Vyhlasová Hana Athos-co, s.r.o.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 2 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

OBSAHOBSAH

OBSAH ………………………………………………………………………………….3

SEZNAM P ŘÍLOH...... 7

ÚVOD ………………………………………………………………………………….8

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...... 12

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU...... 13

B.I. Základní údaje...... 13 B.I.1. Název zám ěru ...... 13 B.I.2. Rozsah zám ěru ...... 13 B.I.3. Umíst ění zám ěru...... 14 B.I.4. CHarakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry...... 15 B.I.5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění ...... 15 B.I.5.1. Situování stavby ve vztahu k územn ě plánovací dokumentaci...... 16 B.I.6. Popis technického a technologického řešení zám ěru, p řehled variant...... 16 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení ...... 22 B.I.8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů...... 22 B.I.9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odstavce 4 a správních ú řad ů... 22

B.II. Údaje o vstupech...... 24 B.II.1. Půda...... 24 B.II.2. Voda...... 25 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ...... 25 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...... 26

B.III. Údaje o výstupech...... 28 B.III.1. Ovzduší ...... 28 B.III.1.1. Zdroje zne čišt ění ovzduší...... 28 B.III.2. Odpadní vody...... 29 B.III.3. Odpady...... 33 B.III.4. Hluk 38 B.III.5. Vibrace...... 39 B.III.6. Zá ření radioaktivní a elektromagnetické...... 39 B.III.7. Významné terénní úpravy, zásahy do krajiny...... 39 ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 3 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ. 41

C.I. Nejzávažn ější environmentální charakteristiky dot čeného území ...... 41 C.I.1. Územní systém ekologické stability krajiny ...... 41 C.I.1.1. Nadregionální územní systémy ekologické stability...... 41 C.I.1.2. Regionální územní systémy ekologické stability...... 41 C.I.1.3. Lokální územní systémy ekologické stability ...... 41 C.I.2. chrán ěná území, p řírodní parky, významné krajinné prvky ...... 42 C.I.2.1. Evropská soustava Natura 2000...... 42 C.I.2.2. Zvlášt ě chrán ěná území p řírody ...... 42 C.I.2.3. Přírodní parky ...... 42 C.I.2.4. Významné krajinné prvky...... 42 C.I.2.5. Přechodn ě chrán ěné plochy, památné stromy a ostatní významné stromy...... 43 C.I.3. Ochranná pásma...... 43 C.I.3.1. Vodní zdroje pitné vody ...... 43 C.I.3.2. Přírodní lé čivé zdroje...... 44 C.I.3.3. Lesy 44 C.I.3.4. Inženýrské stavby...... 45 C.I.3.5. Ochranné pásmo vojenské st řelnice Neratov ...... 45 C.I.3.6. Ložisková ochrana...... 45 C.I.4. Historický, kulturní a archeologický význam území ...... 45 C.I.5. jiné charakteristiky životního prost ředí ...... 47

C.II. Charakteristika sou časného stavu životního prost ředí v dot čeném území ...... 48 C.II.1. Ovzduší a klima...... 48 C.II.2. Voda...... 49 C.II.3. Půda...... 57 C.II.4. Geologické, hydrogeologické a geotechnické pom ěry ...... 63 C.II.5. Přírodní zdroje...... 64 C.II.6. Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa...... 65 C.II.7. Ekosystémy...... 68 C.II.8. Krajina a krajinný ráz...... 68 C.II.8.1. Charakter sou časné krajiny ...... 68 C.II.8.2. Krajinný ráz...... 69 C.II.9. Flora a fauna ...... 71 C.II.9.1. Flóra ...... 71 C.II.9.2. Fauna ...... 73 C.II.10. Obyvatelstvo ...... 74 C.II.11. Kulturní památky, hmotný majetek ...... 75

C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prost ředí v dot čeném území z hlediska jeho únosného zatížení ...... 76

ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 77 ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 4 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------D.I. Charakteristika p ředpokládaných vliv ů zám ěru na obyvatelstvo a životní prost ředí a hodnocení jejich velikosti významnosti...... 77 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů ...... 77 D.I.1.1. Odhad zdravotních rizik...... 77 D.I.1.2. Sociální a ekonomické d ůsledky...... 82 D.I.1.3. Narušení faktor ů ovlivn ěných ú činky stavby, činnosti nebo technologie...... 82 D.I.1.4. Narušení faktor ů pohody ...... 83 D.I.1.5. Vliv na dopravu...... 83 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima...... 84 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky ...... 85 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...... 93 D.I.4.1. Povrchové vody ...... 93 D.I.4.2. Podzemní vody...... 96 D.I.5. Vlivy na p ůdu a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa...... 97 D.I.6. Vlivy na horninové prost ředí...... 100 D.I.6.1. Horninové prost ředí ...... 100 D.I.6.2. Vlivy na p řírodní zdroje...... 101 D.I.7. Vlivy v důsledku ukládání odpad ů ...... 101 D.I.8. Vlivy na ekosystémy...... 101 D.I.9. Vlivy na flóru a faunu...... 102 D.I.9.1. Vlivy na faunu ...... 102 D.I.9.2. Vlivy na flóru...... 104 D.I.10. Vlivy na krajinu a krajinný ráz...... 104 D.I.11. Vlivy na kulturní a historické hodnoty řešeného území...... 106 D.I.11.1. Vliv na kulturn ěhistorické objekty a archeologické lokality:...... 106 D.I.11.2. Vliv na hmotný majetek...... 107

D.II. Komplexní charakteristika vliv ů zám ěru na životní prost ředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshrani čních vliv ů...... 109

D.III. Charakteristika environmentálních rizik p ři možných haváriích a nestandardních stavech...... 110

D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí ...... 113 D.IV.1. Územn ě plánovací opat ření ...... 113 D.IV.2. Technická a projektová opat ření ...... 113 D.IV.2.1.Obecná opat ření pro ochranu životního prost ředí ...... 113 D.IV.2.2.Minimalizace vliv ů na obyvatelstvo...... 115 D.IV.2.3.Minimalizace vliv ů na p ůdu a na zdroje nerostných surovin ...... 117 D.IV.2.4.Minimalizace vliv ů na povrchovou a podzemní vodu...... 118 D.IV.2.5.Minimalizace vliv ů na faunu, flóru, ekosystémy a ÚSES ...... 120 D.IV.3. Jiná opat ření ...... 123 D.IV.3.1.Minimalizace vliv ů na archeologické památky ...... 123 D.IV.3.2.Výkup pozemk ů ...... 124 D.IV.3.3.Odpady...... 124

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 5 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------D.IV.4. Kompenza ční opat ření ...... 125

D.V. Charakteristika použitých metod prognÓzování a výchozích předpoklad ů p ři hodnocení vliv ů ...... 125

D.VI. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitostí, které se vyskytly p ři zpracování dokumentace ...... 128

ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU...... 130

ČÁST F. ZÁV ĚR...... 135

ČÁST G. VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...... 136

ČÁST H. PŘÍLOHY ...... 140

OSTATNÍ PODKLADY A LITERATURA ...... 141

FOTODOKUMENTACE ...... 143

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 6 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

SEZNAMPŘÍLOHSEZNAMPŘÍLOH

A. Celkové hodnocení B. Modelové hodnocení kvality ovzduší C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem z dopravy D. Vyhodnocení vliv ů na ve řejné zdraví E. Biologické posouzení zám ěru F. Hodnocení vliv ů zám ěru na lokality soustavy Natura 2000 G. Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz H. Mapové p řílohy: 1. Situace širších vztah ů 1:75000 2. Ortofotomapa, územní vztahy 1:10000 3. Environmentální charakteristiky dot čeného území 1:20000 4. Mapa bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek 1:10000 5. Mapa lesních porost ů 1:10000 6. Mapa vodohospodá řských prvk ů 1:15000 7. Mapa inženýrských sítí a ochranná pásma 1:20000 8. Geologické mapa 1:50000 9. Archeologické zóny 1:25000

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 7 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

ÚVODÚVOD

Předložená dokumentace dle §8, zák. 100/2001 Sb. o posuzování vliv ů na životní prost ředí v rozsahu p řílohy 4 zákona (dále jen Dokumentace EIA) je zpracována pro zám ěr „P řeložka silnice I/36 v úseku Lázn ě Bohdane č – D11“ ve stupni technické vyhledávací studie zpracované firmou Transconsult s.r.o. v roce 1997 (dále jen Studie). V listopadu 2006 bylo pro varianty silni ční p řeložky Studie zpracováno oznámení dle §6 zák. 100/2001 Sb. v rozsahu p řílohy 3 zákona (dále jen Oznámení EIA), které bylo p ředloženo příslušnému orgánu ( KÚ odbor životního prost ředí a zem ědělství, Pardubický kraj ). Dne 26.03.2007 bylo zahájeno zjiš ťovací řízení dle §7 zákona. Záv ěr zjiš ťovacího řízení byl zve řejn ěn 24.04.2007 s požadavkem vypracovat Dokumentaci EIA dle p řílohy 4 zákona a doplnit ji o posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu Bohdane čský rybník a rybník Matka a Pta čí oblast Bohdane čský rybník zpracované autorizovanou osobou. V Dokumentaci EIA jsou zohledn ěny všechny p řipomínky evidované v rámci zjiš ťovacího řízení a požadavky KÚ Pardubického kraje uvedené v záv ěru zjiš ťovacího řízení.

Zjiš ťovací řízení Podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně některých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Identifika ční údaje: Název: „P řeložka silnice I/36 v úseku Lázn ě Bohdane č – D11“ Kapacita zám ěru: Délka silnice – varianta A 6898 m Délka silnice – varianta B 5980 m Charakter zám ěru: Nová liniová stavba dopravního charakteru Umíst ění: kraj: Pardubický kraj Obec: Rohovládova B ělá, Bukovka, K řičeň, , Lázn ě Bohdane č, Vole č, Zahájení stavby: přesný termín není znám (p řibližn ě 2018) Ukon čení stavby: přesný termín není znám (p řibližn ě 2020) Oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4

Souhrnné vypo řádání p řipomínek: Krajský ú řad Pardubického kraje, jako správní ú řad p říslušný podle § 22 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „správní ú řad“ a „zákon“), obdržel v zákonné lh ůtě v rámci zjiš ťovacího řízení zám ěru „P řeložka silnice I/36 v úseku Lázn ě Bohdane č – D11“ , které bylo zajiš ťováno podle § 6 a 7 zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí, 6 vyjád ření, resp. stanoviska dot čených správních ú řad ů:

Krajský ú řad Pardubického kraje (Krajský ú řad), odbor životního prost ředí a zem ědělství (OŽPZ) dne 13.4.2007 č.j. KrÚ 211-15/2007/OŽPZ/CH:

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 8 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Odd ělení odpadového hospodá řství má p řipomínky ke zpracování dokumentace z hlediska nakládání s odpady. Upozor ňuje, že problematiku p řebyte čné výkopové zeminy v případ ě „uložení na skládce odpad ů“ řeší vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., nikoliv vyhláška č. 381/2001 Sb. Toto požaduje opravit. Dále požaduje opravit či doplnit slovní názvy odpad ů a katalogová čísla odpad ů a systematicky se řadit jednotlivé odpady v tabulkách; odd ělení zem ědělského p ůdního fondu konstatuje, že z důvodu záboru zem ědělské p ůdy v rozsahu 10 - 20 ha je posouzení dané v ěci pln ě v kompetenci MŽP, Odboru výkonu státní správy VI. Vypo řádání: Vypo řádání p řipomínek je provedeno v kapitole B.III.2. Odpady.

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích, územní pracovišt ě Pardubice ve vyjád ření ze dne 10.4.2007 zn. 1696/07/HRA-Pce/213 považuje obsah oznámení za nedostate čný a požaduje dopracování hlukové studie, rozptylové studie a hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví ve 2 variantách. Posouzen musí být stávající a výhledový stav pro posuzované varianty A a B. Dále KHS požaduje vyhodnocení hlukové zát ěže pro denní a no ční dobu pro nejbližší obytnou zástavbu v četn ě nov ě plánované zástavby dle platných územních plán ů dot čených obcí. Vypo řádání: Vypo řádání p řipomínek bylo provedeno v Modelovém hodnocení ovzduší a Studii vlivu přeložky na zatížení obyvatel hlukem z dopravy. V akustické studii nelze technicky řešit vliv na plánovanou zástavbu, nicmén ě poloha izofon vymezuje území, které je pro ni vhodné.

Ministerstvo životního prost ředí se sídlem v Praze ve vyjád ření ze dne 4.4.2007 č.j. 21177/ENV/07, 834/640/07 požaduje provést posouzení zám ěru z hlediska dopad ů na p ůdu a z důvodu omezení záboru zem ědělské p ůdy na minimum doporu čuje výstavbu dle varianty „B“. Vypo řádání: Vypo řádání p řipomínek bylo provedeno v kapitole C.III.3. P ůda a kapitole D.I.5. Vlivy na p ůdu a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa.

Obec Bukovka se ve vyjád ření ze dne 13.4.2007 zn. Frie/8-2007 domnívá, že p ředkládaný zám ěr je nutné posoudit zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí. Zvýšený d ůraz p ři posouzení by m ěl být kladen na ochranná pásma vodních zdroj ů, nebo ť v případ ě varianty A zám ěr zasahuje do pásma hygienické ochrany II. stupn ě v katastrálním území Bukovka; m ěl by být kladen d ůraz na co nejmenší zábor zem ědělské p ůdy; z hlediska vlivu hluku na obyvatelstvo by v případ ě varianty A m ěla být zvážena nutnost posunutí této trasy na minimální vzdálenost 150 m od nejbližší obytné budovy. P ři budování varianty A bude obec Bukovka požadovat p řemost ění nad plánovanou p řeložkou silnice I/36 z důvod ů zabrán ění narušení klidové zóny obce nacházející se jižn ě od obce. Obec Bukovka bude v případ ě nutnosti podporovat variantu B. Vypo řádání: Dokumentace je provedena podle p řílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb., ve zn ění pozd ějších předpis ů. Vliv na ochranná pásma vodních zdroj ů je popsán v kapitole D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody. Vliv hluku na obyvatelstvo obce Bukovka je řešen v příloze C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem z dopravy ( v míst ě míjení obce Bukovka je navržena protihluková st ěna ). S přemost ěním p řeložky není uvažováno.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 9 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Ministerstvo zdravotnictví, odbor Český inspektorát lázní a z řídel ve vyjád ření ze dne 16.4.2007 zn. ČIL-23.3.2007/11301/Ho považuje za nutné posoudit p ředkládaný zám ěr dle zákona č. 100/2001 Sb. A upozor ňuje, že ob ě varianty zám ěru stavby zasahují na území láze ňského místa Lázn ě Bohdane č. P ři posuzování zám ěru je považováno za nutné se věnovat p řípadnému zhoršení životního prost ředí na území láze ňského místa zkapacitn ěním dopravy vlivem této stavby a nebezpe čí ohrožení p řírodních lé čivých zdroj ů nejen v cca 200 m úseku varianty B nacházejícím se v ochranném pásmu p řírodních lé čivých zdroj ů, ale i vlivem zkapacitn ění dopravy u obou variant. Vypo řádání: Vliv na ochranná pásma vodních zdroj ů je popsán v kapitole D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody. Vzhledem k tomu, že p řed tím, než bude otev řena posuzovaná p řeložka, bude již v provozu napojení Pardubic z křižovatky D11 Sedlice, lze p ředpokládat, že význam silnice I/36 jako p řístupové trasy do Pardubic výrazn ě poklesne.

Česká inspekce životního prost ředí, oblastní inspektorát Hradec Králové ve stanovisku ze dne 17.4.2007: odd ělení ochrany p řírody požaduje další posuzování zám ěru podle zákona č. 100/2001 Sb., dokumentaci požaduje doplnit o výsledky biologického pr ůzkumu varianty A a B alespo ň v jarním a letním období, dále je pot řeba zhodnotit výsledky pr ůzkumu a navrhnout kompenza ční hodnocení. Dokumentaci je nutno doplnit p ředevším o posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu Bohdane čský rybník a rybník Matka a pta čí oblast Bohdane čský rybník zpracované autorizovanou osobou. Odd ělení ochrany lesa se p řiklání k variant ě A z důvod ů menšího záboru PUPFL, odd ělení ochrany ovzduší, odd ělení ochrany vod a odd ělení odpadového hospodá řství nemá k zám ěru významn ějších p řipomínek. Vypo řádání: Dokumentace byla mimo jiné dopln ěna o biologický pr ůzkum v jarním a letním období- zpracováno v Biologickém posouzení zám ěru. Dále bylo provedno Hodnocení vliv ů zám ěru na lokality soustavy Natura 2000 autorizovanou osobou.

Po zhodnocení vyjád ření dot čených správních ú řad ů k zahájenému zjiš ťovacímu z řízení správní ú řad konstatuje, že byly vzneseny p řipomínky takového charakteru, které vedou k pokra čování procesu podle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí a posuzování bude dokon čeno v režimu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Záv ěr: Zám ěr „P řeložka silnice I/36 v úseku Lázn ě Bohdane č – D11“ napl ňuje dikci bodu 9.1 „Novostavby, rozši řování a p řeložky silnic všech t říd a místních komunikací I. a II. t řídy (zám ěry neuvedené v kategorii I)“. Proto bylo podle ust. § 7 odst. 1 zákona provedeno zjiš ťovací řízení, jehož cílem bylo zjišt ění, zda zám ěr bude posuzován podle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí. Na základ ě zjiš ťovacího řízení vedeného podle § 6 a 7 zákona dosp ěl správní ú řad k záv ěru, že zám ěr „P řeložka silnice I/36 v úseku Lázn ě Bohdane č – D11“ bude posuzován podle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí.

Pokud oznamovatel bude pokra čovat v příprav ě zám ěru v rozsahu oznámení, p ředloží správnímu ú řadu ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona dokumentaci vliv ů zám ěru na životní prost ředí zpracovanou v rozsahu uvedeném v příloze č. 4 k zákonu.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 10 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Část dokumentace, která se týká posuzování vliv ů na ve řejné zdraví, musí být zpracována osobou, která je držitelem osv ědčení odborné zp ůsobilosti pro oblast posuzování vliv ů na ve řejné zdraví. Dále je t řeba do dokumentace zapracovat požadavky na dopln ění, p řipomínky a podmínky uvedené ve vyjád řeních dot čených správních ú řad ů, které jsou k tomuto záv ěru p řipojeny v kopii. Správní ú řad s ohledem na po čet dot čených správních ú řad ů a dot čených územních samosprávných celk ů stanovuje po čet p ředané dokumentace na 16 vyhotovení v písemné podob ě a v elektronické podob ě.

Záv ěr zjiš ťovacího řízení nenahrazuje v navazujících správních řízeních vyjád ření dot čených orgán ů, ani p říslušná povolení podle zvláštních p ředpis ů. V navazujícím správním nebo jiném řízení nebo postupu podle zvláštních právních p ředpis ů platí ust. § 10 odst. 4 a 5 zákona.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 11 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ČÁSTA.ČÁSTA.ÚDAJEOOZNÚDAJEOOZNAMOVATEL AMOVATELAMOVATELIIII

1. Obchodní firma: Ředitelství silnic a dálnic ČR

2. I Č: 65993390

3. Sídlo: Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 pracovišt ě: Čer čanská 2023/12, 140 00 Praha 4

4. Oprávn ěný zástupce oznamovatele: Bc. Lucie Novotná, Ředitelství silnice a dálnice ČR, odd ělení koncepce a životního prost ředí Čer čanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – Ka čerov tel. 241084280, [email protected]

Projektant studie : PRAGOPROJEKT a s. K Ryšánci 1668/16, 147 54 Praha 4 Ateliér Karlovy Vary, Vít ězná 26, 360 01 Karlovy Vary Ing. Jan Fron ěk, Ing. Miriam Brxová

Uživatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR pracovišt ě Čimická 809/53, 181 04 Praha

Termín zahájení, dokon čení: Termín plánovaného zahájení a dokon čení stavba není znám

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 12 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ČÁSTB.ČÁSTB.ÚDAJEOZÁMÚDAJEOZÁMĚRU ĚRUĚRU

B.I. ZÁKLADNÍÚDAJE

B.I.1. NÁZEV ZÁM ĚRU

PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č – D11

B.I.2. ROZSAH ZÁM ĚRU Navržené trasy p řeložky silnice I/36 navazují na dálnici D11 a spojují tuto dálnici s městem Lázn ě Bohdane č. Propojení Lázní Bohdane č – Pardubice není p ředm ětem tohoto řešení. Varianta A navazuje na d říve zrekonstruovanou silnici I/36 severozápadn ě od obce Vole č, pokra čuje kolem obce Rohovládová B ělá a kon čí napojením na stávající I/36 v lese p řed Jílovskými rybníky jihovýchodn ě od obce Bukovka a severozápadn ě od Lázní Bohdane č. Z dopravního hlediska za číná varianta v MÚK Chýš ť ( k řížení D11 a I/36 ) a kon čí na křižovatce I/36 a III/3238 severozápadn ě od Lázní Bohdane č. Celková délka varianty je 6,899 km. Varianta B za číná v míst ě k řižovatky I/36 a III/3238 severozápadn ě od Lázní Bohdane č a kon čí cca 400 m p řed MÚK Dob řenice. Celková délka varianty je 5,980 km. Sm ěrové a výškové vedení je ve vyhledávací studii navrženo tak, aby respektovalo konfiguraci terénu. Stávající silnice I/36 z ůstane po úpravách v místech k řížení s navrženou trasou zachována pro místní dopravu a bude p řeřazena do nižší kategorie. Stavba bude zahrnovat také p řeložky inženýrských sítí v dot čeném území a napojení stávajícího místního dopravního systému. Komunikace je navržena jako silnice kategorie S 11,5/80. Žádná z variant nevyžaduje stavbu vysokých násypů nebo hlubokých zá řez ů. Na trase obou variant se nevyskytují v ětší mostní objekty.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 13 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------B.I.3. UMÍST ĚNÍ ZÁM ĚRU NUTS2 oblast CZ05 Severovýchod NUTS3 kraj CZ053 Pardubický NUTS4 okres CZ0532 Pardubice

Katastrální území : Vole č Rohovládova B ělá Bukovka Lázn ě Bohdane č Křičeň Pravy Kasali čky

D11

Var. B

Var. A

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 14 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------B.I.4. CH ARAKTER ZÁM ĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁM ĚRY Jedná se o novou stavbu dopravního charakteru. Zpracovateli Dokumentace nebylo v dob ě zpracování známo, že by stavba silni ční p řeložky m ěla být kumulována s jinými zám ěry.

B.I.5. ZDŮVODN ĚNÍ POT ŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍST ĚNÍ Hlavním d ůvodem zm ěny trasy silnice I/36 je vylou čení pr ůtah ů stávající obytnou zástavbou a zvýšení bezpe čnosti provozu oproti sou časnému stavu. Stávající trasa je vedena v přímém kontaktu s kompaktní obytnou zástavbou dot čených obcí. Silnice I/36 Nové M ěsto – Pardubice byla v minulosti v úseku Nové M ěsto – Chýš ť – Vole č modernizována na silnici kategorie S 11,5/80 a v návaznosti byly obdobn ě modernizovány i pr ůjezdní úseky Vol čí, Rohovládovou B ělou a Bukovkou. Cílem modernizace byla homogenizace p říčného uspo řádání a zkapacitn ění stávající silnice. Zájmové území je p řevážn ě rovinaté a žádná z navržených variant nevyžaduje stavbu vysokých násyp ů nebo hlubokých zá řez ů. Na trase obou variant se nevyskytují v ětší mostní objekty. Varianta A za číná i kon čí na stávající silnici I/36 a v celém navrhovaném úseku je vedena v nové trase. Délka navržené trasy je 6,898 km. Varianta B využívá v cca 50% trasy stávající silnice III/3238 a III/3236 kategorie S 7,5/60. Tyto silnice budou rozebrány a nová silnice kategorie S 11,5/80 bude vybudována v jejich trase s rozší řením vpravo po sm ěru stani čení. Délka navržené trasy je 5,980 km. Studie firmy Transconsult s.r.o. byla ŘSD a.s. (tj. oznamovatel ve smyslu zák. 100/2001 Sb.) poskytnuta jako podklad pro vypracování Oznámení a následn ě i Dokumentace vlivu této stavby na životní prost ředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Navržený zám ěr spadá dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí do kategorie I, tj. zám ěry, které vždy podléhají posouzení. Zám ěr tedy podléhá povinnému posouzení z hlediska vliv ů na životní prost ředí v režimu zákona č. 100/2001 Sb. a p říslušným orgánem ve smyslu tohoto zákona je Krajský ú řad, odbor životního prost ředí a zem ědělství. Oznámení p řipravovaného zám ěru bylo zpracováno v listopadu 2006 v souladu s paragrafem 6, odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. s obsahem a rozsahem dle p řílohy č.3 k výše uvedenému zákonu. P říslušný orgán, tj. Krajský ú řad, odbor životního prost ředí a zem ědělství, Pardubický kraj, následn ě provedl zjiš ťovací řízení. Záv ěr zjiš ťovacího řízení byl vydán dne 24.4.2007 pod č.j. KrÚ 211-16/2007/OŽPZ/CH ( viz kapitola Úvod ). Všechny p řipomínky vzešlé ze zjiš ťovacího řízení jsou v této dokumentaci akceptovány.

Žadatel / oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR pracovišt ě Čer čanská 2023/12, 140 00 Praha 4

Projektant studie : Transconsult s.r.o. Nerudova 37, 500 02 Hradec Králové Ing. Shejbal

Uživatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR pracovišt ě Čer čanská 2023/12, 140 00 Praha 4

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 15 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------B.I.5.1. Situování stavby ve vztahu k územn ě plánovací dokumentaci Stav zpracované územn ě plánovací dokumentace v zájmovém území trasy p řeložky silnice I/36 ukazuje následující tabulka.

Přehled zpracované územn ě plánovací dokumentace v zájmovém území stavby Tabulka č. B.I.5.-1.: Obec Druh ÚPD Zpracovatel Termín zpracování Atelier AURUM, s.r.o, Územní plán Jiráskova 21, Pardubice Nabytí ú činnosti Vole č Ing.arch. Ivana Petr ů, 11/1998 Hradec Králové Rohovládova B ělá, Ing.arch. Milan Vojt ěch, Nabytí ú činnosti Územní plán Kasanice, Pravy Jana Zajíce 956, Pardubice 05/2004 Atelier AURUM, s.r.o, Jiráskova 21, Pardubice Ing.arch. Ivana Petr ů, Schválení 01/2004 Bukovka Územní plán Hradec Králové Ing.arch. Ivana Petr ů, Obvodní 176/9 Zahájení projednání Hradec Králové 02/2008 SURPMO Hradec Králové Lázn ě Bohdane č Územní plán Ing.arch. Alena Koutová Zahájení prací 11/2005 Hradec Králové

Variantní vedení p řeložky silnice I/36 je zapracováno do platné územn ě plánovací dokumentace všech dot čených obcí s výjimkou Lázní Bohdane č. V územním plánu Lázní Bohdane č je silnice I/36 v úseku od k řižovatky se silnicí III/3238 sm ěrem na obec Bukovku vedena ve stávající trase stejn ě jako silnice III/3238 od k řižovatky s I/36 sm ěrem na K řičeň. Ob ě navržené varianty jsou v souladu s dopl ňkem ÚPN VÚC Hradecko – pardubické sídelní regionální aglomerace.

B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU , PŘEHLED VARIANT Studie sloužící jako podklad pro hodnocení řeší dv ě základní varianty p řeložky silnice I/36. Navržené varianty plní stejnou dopravní funkci, nemají žádný spole čný úsek a jejich umíst ění a technické řešení je dáno polohou mimoúrov ňových k řižovatek dálnice D11 - MÚK Chýš ť ( varianta A ) v míst ě k řížení se silnicí I/36 je v km 67,650, MÚK Dob řenice ( varianta B ) v míst ě k řížení se silnicí II/323 je v km 76,300. Vzdálenost k řižovatek obou variant je tedy 8,650 km.

Varianta A Za čátek varianty A navazuje na modernizovanou silnici I/36 Mové M ěsto – Chýš ť – Vole č, ze které se odklání levostranným obloukem a dlouhým pravostranným obloukem obchází po severní stran ě Vole č. Spolu s obcí Vole č obchází také rybníky Beránek a B řezinský. Komunikace obcházející obec Vole č je navržena v zá řezu hlubokém 4 – 5,5 m.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 16 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Stávající silnici I/36 k říží mezi Vol čí a Rohovládovou B ělou a pokra čuje jižním obchvatem Rohovládovy B ělé sm ěrem na Bukovku. Rohovládovu B ělou obchází navržená komunikace v zá řezu hloubky 2 – 8 m. Obec Bukovku míjí navrhovaná p řeložka po jižní stran ě. Nová komunikace se napojuje na stávající silnici v lese východn ě od Bukovky. Navržená p řeložka bude vedena částe čně v násypu ( k řížení potoka Bukovka, zachování p řístupu k čistírn ě odpadních vod ) výšky 6 – 7 m a částe čně v úrovni terénu ( úsek podél nejbližší zástavby ). Celý úsek nové trasy je dlouhý 6,898 km. Mimoúrov ňové k řižovatky nejsou na trase navrhovány – MÚK Chýš ť je sou částí stavby dálnice D11. Pro variantu A je navrženo 6 úrov ňových k řižovatek v místech napojení na stávající silnice a v místech k řížení. Všechny k řižovatky jsou navrženy v místech s dobrými rozhledovými podmínkami. Výjimku tvo ří pouze k řižovatka se silnicí II/323 jihozápadn ě od Rohovládovy B ělé. V míst ě šikmého k řížení se silnicí I/36 v prostoru mezi Vol čí a Rohovládovou B ělou bude část komunikace zrušena a nahrazena pr ůse čnou, p řípadn ě odsazenou, úrov ňovou k řižovatkou. Lokální úpravy stávající silnice I/36 jsou navrženy i v míst ě napojení nové trasy na tuto silnici při výstavb ě k řižovatky východn ě od Bukovky. Stavba nevyžaduje p řeložky inženýrských sítí v ětšího rozsahu ani demolici objekt ů. Ob ě varianty procházejí ochrannými pásmy IIb vodních zdroj ů.

Geometrie trasy vychází z návrhové kategorie S 11,5/80. Návrhová rychlost 80 km/hod Nejmenší polom ěr sm ěrového oblouku 550 m Nejv ětší podélný sklon 2,4 % Nejmenší polom ěr vypuklého výškového oblouku 20 000 m Nejmenší polom ěr vydutého výškového oblouku 15 000 m Po čet navržených sm ěrových oblouk ů 6

Mosty: V trase varianty A je navržen jeden most v km 5,670 p ři p řekra čování potoka Bukovka. Rozp ětí mostu bude navrženo tak, aby zde byla zachována funkce lokálního biokoridoru – předpoklad rozp ětí 24 m. V km 0,670 severn ě od Vol če je v míst ě zá řezu hloubky cca 3,0 m navržen nadjezd polní cesty zajiš ťující p řístup do lesního komplexu. Tunely: 0 ks Dot čené inženýrské sít ě: Vedení 2 x VN 35 kV Vodovod 2 x DN 150 mm Vodovod 1 x DN 90 mm Plynovod STL 1 x DN 160 mm Telekomunika ční kabely Kanalizace 1 x DN 400 mm Kanalizace 1 x DN 200 mm Ropovod 1 x

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 17 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Varianta B Za čátek varianty B je dle studie v míst ě k řižovatky I/36 a III/3238 západn ě od Lázní Bohdane č. Konec varianty je cca 400 m p řed MÚK Dob řenice v km 5,980. Pro novou komunikaci bude v maximální možné mí ře využíváno t ěleso silnice III/3238 do K řičen ě a silnice III/3236 K řičeň – Pravy. První úsek o délce asi 1,450 km je veden v trase stávající silnice III/3238 s rozší řením vpravo. V km 1,450 se stá čí levým obloukem a pokra čuje v nové trase západn ě od K řičen ě. Na stávající silnici se napojuje po 1,75 km severn ě od K řičen ě a pokra čuje v její trase pr ůchodem lesa ( Branžov ) v délce 1,550 km. Jihovýchodn ě od Prav ů se op ět odklání pravým obloukem do nové trasy a kon čí v km 5,980 p řibližn ě 400 m p řed MÚK Dob řenice ( MÚK v četn ě napojení na silnici II/323 ve sm ěru na Dob řenice i Pravy je sou částí dálnice D11 ). Z celkové délky 5,980 km jsou cca 3,000 km vedeny v trase stávajících silnic ( úprava rozší řením ) a 2,980 km je vedeno v nové trase. Mimoúrov ňové k řižovatky nejsou na trase navrhovány – MÚK Chýš ť je sou částí dálnice D11. Pro variantu B je navrženo 5 úrov ňových k řižovatek v místech napojení na stávající silnice a v místech k řížení. Všechny k řižovatky jsou navrženy v místech s dobrými rozhledovými podmínkami. Na za čátku úseku, v míst ě odpojení nové trasy od I/36, bude vybudována k řižovatka v četn ě lokální úpravy silnice III/3238. Silnice III/3238 bude v délce cca 1 600 m zcela rozebrána. Pro výstavbu nové silnice bude využito 1 450 m staré silnice, zbývajících 150 m bude nahrazeno křižovatkou. P ři výstavb ě p řivad ěč e se t ěleso komunikace rozší ří vpravo ve sm ěru stani čení. Severozápadn ě od K řičeně bude zrušeno cca 700 m stávající silnice III/3236, možno ji částe čně využít pro p řístup na zem ědělské pozemky. Úsek silnice III/3236 v lese mezi Pravy a K řičení délky cca 1550 m bude v plném rozsahu využit pro novou komunikaci. Stávající silnici opouští p řivad ěč v km 4,760. Jihovýchodn ě od Prav ů je navržena k řižovatka zajiš ťující napojení Prav ů a silnice II/323. V tomto prostoru bude zrušeno cca 350 m stávající silnice. Navržený p řivad ěč obchází K řičeň z jižní strany v zá řezu hloubky 1,5 – 2,5 m ( p řivad ěč je navíc od obce odd ělen kopcem ). Obec Pravy obchází p řivad ěč z východní strany v násypu výšky 2 – 3,3 m. Stavba nevyžaduje p řeložky inženýrských sítí v ětšího rozsahu ani demolici objekt ů. Ob ě varianty procházejí ochrannými pásmy IIb vodních zdroj ů a varianta B zasahuje cca 200 m do ochranného pásma p řírodních lé čivých zdroj ů.

Geometrie trasy vychází z návrhové kategorie S 11,5/80. Nejmenší polom ěr sm ěrového oblouku 700 m Nejv ětší podélný sklon 2,0 % Nejmenší polom ěr vypuklého výškového oblouku 25 000 m Nejmenší polom ěr vydutého výškového oblouku 20 000 m Po čet navržených sm ěrových oblouk ů 5

Mosty: V trase varianty B jsou navrženy dva mosty pro k řížení vodote če v blízkosti K řičen ě. Rozp ětí most ů bude cca 10 m. Vodote č je též funk ční jako biokoridor.

Tunely: 0 ks

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 18 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Dot čené inženýrské sít ě: Vedení 1 x VN 110 kV Kanalizace 1 x Ropovod 1 x

Ší řkové uspo řádání pro ob ě varianty A a B: - jízdní pruhy 2 x 3,50 m = 7,00 m - vodící proužky 2 x 0,25 m = 0,50 m - zpevn ěná krajnice 2 x 1,50 m = 3,00 m - nezpevn ěná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m Volná ší řka celkem 11,50 m

Sou částí stavby obou variant bude též systém odvodn ění komunikace v četn ě navazujících technických opat ření (deš ťové usazovací nádrže - DUN, vsakovací a vyrovnávací nádrže, odpadní kanály, úpravy koryt tok ů apod.). Studie [1] návrh odvodn ění komunikace ne řeší, toto bude p ředm ětem navazující projektové dokumentace, Provozování navrhované stavby nevyžaduje trvalé nasazení pracovních sil. Komunikace a její související objekty budou provozovatelem / správcem udržovány periodicky spole čně s jinými úseky komunikací podle harmonogramu činností vytvo řeného pro r ůzné druhy konstrukcí a r ůzná ro ční období v jednosm ěnném pracovním cyklu. Mimo řádné a havarijní situace budou řešeny na základ ě havarijních plán ů specializovanými složkami správce komunikace nebo odbornou firmou pracující v požadovaném oboru, a to bez ohledu na sm ěnnost pracovního cyklu. Uvedení daného úseku do provozu se p ředpokládá v roce 2020. Na tento rok se navrhovaná stavba kapacitn ě posuzuje.

Intenzity dopravy: Předpokládaný termín zprovozn ění p řeložky silnice I/36 je p řibližn ě rok 2020. V této dob ě bude již fungovat prodloužení dálnice D11 sm ěrem na Hradec Králové a dále minimáln ě sm ěrem na Jarom ěř . Dominantní napojení Pardubic na Prahu bude probíhat z křižovatky D11 Sedlice a dále nyní stav ěnou komunikací R35 na MÚK k řižovatkou se silnicí I/37 Opatovice sm ěrem na jih po silnici I/37 na Pardubice a Chrudim. Význam silnice I/36 jako p řístupové trasy do Pardubic významn ě poklesne. Ta bude sloužit spíše jako dopl ňkové spojení sm ěrem na Bohdane č, Semtín a Rybitví. Tomu budou odpovídat i relativně nižší dopravní zát ěže. Dopravní zatížení obou variant je z řejmé z obou uvedených pentlogram ů (zdroj ŘSD ČR):

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 19 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Zatížení dopravní související sít ě k roku 2020 – varianta A (vozidel/24 hodin)

Zatížení dopravní související sít ě k roku 2020 – varianta B (vozidel/24 hodin)

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 20 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Z přiložených pentlogram ů jsou z řejmé tyto skute čnosti: − Zatížení obou variant p řeložky I/36 je v míst ě napojení na D11 srovnatelné, nicmén ě p řed východním napojením je již vyšší intenzita u varianty A vzhledem k zohledn ění místní dopravy z významn ější zástavby kolem stávající silnice I/36. − Při realizaci varianty A je výrazný pokles průjezdné dopravy obcí Vole č na cca 340 vozidel/24 hodin oproti variant ě B – cca 2050 vozidel/24 hodin. Toto je zp ůsobeno existencí místní dopravy na I/36 p ři realizaci var. B. Totéž platí v menší mí ře i pro Rohovládovu B ělou a Bukovku (cca 1/3 intenzity p ři variant ě A oproti B). − Opa čný trend je v případ ě realizace varianty B u obcí Pravy, Kasalice a K řičeň, kde dochází oproti realizaci varianty A cca k dvojnásobnému poklesu dopravy.

Přesnost stanovení výhledové intenzity nemá v tomto případ ě vliv na stanovení kategorie nové komunikace. Ve vazb ě na sou časný stav je navržena kategorie S 11,5/80.

Kategorie a parametry stávajících dot čených komunikací: Silnice I/36, úsek Nové M ěsto – Vole č (p řed) S 11,5/80 Ší řkové uspo řádání: - jízdní pruhy 2 x 3,50 m = 7,00 m - vodící proužky 2 x 0,25 m = 0,50 m - zpevn ěná krajnice 2 x 1,50 m = 3,00 m - nezpevn ěná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m Volná ší řka celkem 11,50 m

Silnice I/36, úsek Vole č – Rohovládova B ělá S 7,5/60 Ší řkové uspo řádání: - jízdní pruhy 2 x 3,00 m = 6,00 m - nezpevn ěná krajnice 2 x 0,75 m = 1,50 m Volná ší řka celkem 7,50 m

Silnice I/36, úsek Bukovka – Lázn ě Bohdane č S11,5/70* Ší řkové uspo řádání: - jízdní pruhy 2 x 3,50 m = 7,00 m - vodící proužky 2 x 0,25 m = 0,50 m - nezpevn ěná krajnice 2 x 2,00 m = 4,00 m Volná ší řka celkem 11,50 m

*)ší řkové uspo řádání nespl ňuje ustanovení čl. 6 ČSN 73 61 01, chybí zpevn ěná krajnice. Ší řka koruny komunikace 11,80 – 12,30 m však umož ňuje dopln ění zpevn ěné krajnice a úpravu ší řkového uspo řádání do normového tvaru bez záboru nových ploch.

Silnice II/323 Silnice III/3234, III 3236, III/3237, III/3238 S 7,5/60

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 21 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Ší řkové uspo řádání: - jízdní pruhy 2 x 3,00 m = 6,00 m - nezpevn ěná krajnice 2 x 0,75 m = 1,50 m Volná ší řka celkem 7,50 m

Úrove ň navrženého technického řešení: Úrove ň zpracování Studie odpovídá stávajícímu standardu pro daný stupe ň projektové přípravy. Zpracovatel Studie garantuje vypracování návrhu koncepce a technického řešení stavby v souladu s platnými technickými p ředpisy a normami.

Celkové náklady: Celkové náklady stavby jsou p řejaty ze studie vypracované v r. 1997, a proto je jejich vypovídací schopnost omezená. Za pom ěrn ě sm ěrodatný údaj lze pokládat pouze procentuáln ě vyjád řený rozdíl investi čních náklad ů mezi ob ěma variantami. Varianta A 160.573.000,- K č Varianta B 140.740.000,- K č Rozdíl celkových náklad ů činí 14,1% ve prosp ěch varianty B. Náklady byly uvedeny bez DPH.

B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁM ĚRU A JEHO DOKON ČENÍ Realizace zám ěru je p ředpokládána p řibližn ě v roce 2020. P řesný termín plánovaného zahájení a dokon čení stavby není znám.

B.I.8. VÝČET DOT ČENÝCH ÚZEMN Ě SAMOSPRÁVNÝCH CELK Ů Z hlediska p římých vliv ů realizace, provozu stavby na nové komunikaci, navazujících silni čních úsek ů a stavebních objekt ů realizovaných na jejich správním území je možné hodnotit, že v územním koridoru stavby budou rozdílnou mírou zasaženy tyto obce ( katastrální území ): Vole č Rohovládova B ělá Bukovka Lázn ě Bohdane č Křičeň Pravy Kasalice

B.I.9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODSTAVCE 4 A SPRÁVNÍCH Ú ŘAD Ů Krajský ú řad Pardubického kraje – odbor stavební • Územní řízení a další, Stavební zákon

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 22 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• Stavební řízení a stavební povolení pro úsek komunikace Krajský ú řad Pardubického kraje – odbor životního prost ředí a zem ědělství • Souhlas s odlesn ěním (§ 4, Zákon č. 114/1992 Sb. v platném zn ění, o ochran ě přírody a krajiny) • Souhlas s ší řením nep ůvodních rostlin a živo čich ů (§ 5, Zákon č. 114/1992 Sb. v platném zn ění, o ochran ě p řírody a krajiny), p řípadn ě pro výsadbu d řevin p ři terénních úpravách podél komunikace • Souhlas pro zásah do krajinného rázu ( §12, Zákon č. 114/1992 Sb. v platném zn ění, o ochran ě p řírody a krajiny ) • Výjimky ochrany památných strom ů a zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin, živo čich ů a nerost ů ( § 56, Zákon č. 114/1992 Sb. v platném zn ění, o ochran ě p řírody a krajiny) • Povolení ke kácení d řevin rostoucích mimo les v trase komunikace ( § 8, Zákon č. 114/1992 Sb. v platném zn ění, o ochran ě p řírody a krajiny ), Vydává orgán ochrany přírody – KÚ Pardubického kraje • Vodoprávní a stavební povolení a souhlasy • Souhlas s odn ětím ze ZPF podle § 9 zák. 334/1992 Sb. o ochran ě zem ědělského půdního fondu • Souhlas s odn ětím pozemk ů z PUPFL podle § 17 zákona 289/1995 o lesích

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 23 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------B.II.ÚDAJEOVSTUPECH

B.II.1. PŮDA ZPF - trasování silnice I/36 se nachází p řevážn ě na ploše ZPF. Zem ědělská p ůda navrhovaná k záboru je hodnocena na základ ě bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek (BPEJ) p ři rovnosti všech hodnocených složek prost ředí (klima, pedologie, úhel terénu, hydrologické pom ěry a fyzikáln ě-chemické vlastnosti p ůd). Zem ědělská p ůda je na základ ě bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek za řazena do p říslušných t říd ochrany vyplývající ze zákona č. 334/1992 Sb. a vyhlášky č. 13/1994. V případ ě t řídy ochrany I. a II. se jedná se o ornou p ůdu, kterou lze odejmout ze ZPF pouze výjime čně, a to pouze pro liniové stavby zásadního významu, kterou je nap ř. tato p řeložka silnice I/36 nebo pro zám ěry související s obnovou ekologické stability krajiny. LPF – lesní p ůda je navrhovanou stavbou dot čena v malé mí ře. V případ ě záboru ploch „ostatní“ se v ětšinou jedná o plochy stávajících komunikací.

Hodnoty zábor ů jsou uvedeny v člen ění podle hodnocených variant. V případ ě trvalého záboru se jedná o zábor p ůdy uvažovaný v souvislosti s výstavbou navrhované komunikace v trase obou variant. V tabulce zábor ů jsou zahrnuty i hodnoty navazujících a k řižujících komunikací, které musí být v souvislosti se stavbou p řeložky I/36 řešeny. Nejsou zde však trvalé zábory spojené s výstavbou n ěkterých souvisejících stavebních objekt ů, nap ř. p řeložek inženýrských sítí apod. Tyto hodnoty budou up řesn ěny v dokumentaci pro územní rozhodnutí dané stavby (DUR). Trvalý zábor Tabulka č. B.II.1.-1: Trvalý zábor p ůdy Vým ěra záboru Katastrální území (ha) Zem ědělská PUPFL Ostatní Celkem půda (stáv. silnice) Varianta A 19,68 0,37 0,66 20,71 Varianta B 11,60 1,23 2,49 15,32

Poznámka: Uvedené hodnoty trvalého záboru je nutné považovat za hodnoty orienta ční, odpovídající úrovni znalostí problematiky v dob ě zpracování této dokumentace. Ostatní plochy nezahrnují vodní plochy.

Z hlediska trvalého záboru lze tedy uvažovat s větší plochou záboru v případ ě varianty A. Zásah do pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa ( PUPFL ) je v ětší v případ ě varianty B. Nejvíce zem ědělské p ůdy bude zabráno p ři realizaci varianty A .

V p řípad ě do časného záboru se jedná o plochy za řízení staveništ ě v podob ě ploch deponií, mezideponií a skladových ploch stavebního materiálu. Požadavky stavebního dodavatele na nutnou plochu do časného záboru v souvislosti s výstavbou silnice I/36, všech ostatních stavebních objekt ů a p řístupových cest, budou kvantifikovány až v projektové dokumentaci DUR.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 24 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ZPF - trasování silnice I/36 se nachází jak na ploše zem ědělského p ůdního fondu, tak na půdě lesního p ůdního fondu. Zem ědělská p ůda navrhovaná k záboru je hodnocena na základ ě bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek (BPEJ) p ři rovnosti všech hodnocených složek prost ředí (klima, pedologie, úhel terénu, hydrologické pom ěry a fyzikáln ě-chemické vlastnosti p ůd). Zem ědělská p ůda je na základ ě bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek za řazena do p říslušných t říd ochrany vyplývající ze zákona č. 334/1992 Sb. a vyhlášky č. 13/1994. V případ ě t řídy ochrany I. a II. se jedná se o ornou p ůdu, kterou lze odejmout ze ZPF pouze výjime čně, a to pouze pro liniové stavby zásadního významu, kterou je nap ř. tato p řeložka silnice I/36 nebo pro zám ěry související s obnovou ekologické stability krajiny.

PUPFL – pozemky ur čené k pln ěnění funkce lesa jsou navrhovanou stavbou dot čeny v relativn ě malé mí ře. Většina lesních porost ů na daném území jsou za řazeny do kategorie les ů hospodá řských. V k.ú. Lázn ě Bohdane č, revír Pardubice, byly vyhlášeny lesy zvl. ur čení 3.6. – ochranné pásmo lé čivých zdroj ů, lesy láze ňské.

B.II.2. VODA V období výstavby budou ur čité nároky na pot řebu vody spojené zejména s vybudováním betonových konstrukcí mostů a ostatních betonových prvk ů stavby. Je požadována tzv. zám ěsová voda do betonu a voda pro ošet řování tuhnoucí betonové sm ěsi. Beton bude dodáván z centrální betonárky, která bude pravd ěpodobn ě napojena p řípojkou na vodovodní sí ť v území. Rovn ěž pro lokální pot řeby stavby a pro sociální ú čely za řízení staveništ ě bude pot řebná voda získávána z ve řejného vodovodu eventuáln ě dopl ňována z místních povrchových nebo podzemních zdroj ů. Její kvalita pro požadované technologické ú čely musí být potvrzena fyzikálním a chemickým rozborem a její čerpání p ředm ětem povolení vodohospodá řského orgánu. V období provozu komunikace nevyžaduje žádnou trvalou pot řebu vody a tudíž ani odb ěr vody pro provozní ú čely. Nárazová pot řeba vody pro p řípadné kropení povrchu komunikace bude zajiš ťována dovozem vody prost řednictvím mobilních autocisteren správce komunikace. Nebude vyvolána pot řeba z řízení nových zdroj ů vody.

B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Z hlediska vliv ů na životní prost ředí je informace o pot řeb ě materiál ů d ůležitá ze tří hledisek: a) používání surovin nebo materiál ů, které mohou zp ůsobit negativní ovlivn ění životního prost ředí nebo zdraví obyvatel; b) zřizování nových lom ů pro t ěžbu surovin nebo nových provoz ů pro výrobu stavebních materiál ů; c) nároky na dopravu. ad a .: P ři výstavb ě a provozu p řeložky silnice I/36 se neuvažuje s používáním surovin nebo materiál ů, které mohou negativn ě ovlivnit životní prost ředí nebo zdraví obyvatel. Jedinou výjimkou jsou pohonné hmoty a mazadla v dopravních prost ředcích jedoucích po silnici. Pohonné hmoty pro stavební mechanismy budou na staveništ ě p řiváženy v cisternách, oleje v barelech. Nákladní automobily budou zásobovány PH mimo staveništ ě u čerpacích stanic. Celkové množství nelze v sou časné fázi p řípravy zám ěru stanovit.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 25 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ad b.: Konstrukce vozovky bude ve svrchní vrstv ě kryta asfaltovou vrstvou – (pot řeba materiálu dl x ší řka x tl vrstvy), pot řeba asfaltu bude navýšena o materiál nezbytný pro napojení dalších komunikací, k řižovatky apod. Dalším materiálem bude beton, kovové díly apod. ad c.: viz kap. B.II.4. Období výstavby Mezi surovinovými zdroji použitými na stavbu, tj. stavebním materiálem, tvo ří vedle stavební konstrukce vlastní vozovky a jejího p říslušenství nejv ětší položku zemní t ěleso komunikace a betonové konstrukce most ů. Kubatury jednotlivých položek stavebního materiálu budou vy čísleny ve výkazu vým ěr dokumentace DÚR stavby. Jedná se o materiál, který z hlediska vlivu provozované stavby na životní prost ředí nemá negativní ú činky. Zeminy násyp ů, stejn ě jako stavební materiál v podob ě stavebního písku a št ěrkopísku, budou t ěženy p řevážn ě z místních zdroj ů. V p řípad ě zemních prací bude pro násyp maximáln ě využit materiál získaný odt ěžením v partiích terénních zá řez ů trasy nové komunikace. Vhodnost tohoto materiálu posoudí podrobný geologický pr ůzkum provedený v trase navrhované silnice. Případný p řebytek výkopu zeminy by mohl být uložen na skládce odpad ů se zabezpe čením skupiny 01 podle vyhlášky č. 381/2001 Sb. Katalog odpad ů. V případ ě, že by se prokázala lokální kontaminace vyt ěžené zeminy (nap ř. v trase bývalé komunikace) nebo byla stavbou dot čena stará skládka nebo jiná ekologická zát ěž v území, je nutné provést uložení na zabezpe čenou skládku v souladu s výsledky výluhové zkoušky vzorku odpadu. Pro variantu A je odhadnut p řebytek zeminy v množství 11980 m 3, pro variantu B deficit 27160 m 3. Při výstavb ě komunikace bude pot řeba ur čité množství pohonných hmot a mazadel. Pohonné hmoty pro stavební mechanismy budou na staveništ ě p řiváženy v cisternách, oleje v barelech. Nákladní automobily budou z řejm ě zásobovány pohonnými hmotami mimo staveništ ě u čerpacích stanic. Celkové množství nelze v sou časné fázi p řípravy zám ěru stanovit. Za řízení staveništ ě bude z řejm ě p řipojeno na rozvod elektrické energie (sociální za řízení, stavební bu ňky). Obvyklý p říkon spot řebi čů v takovém za řízení je cca 30 kW. Lokalizace za řízení staveništ ě a napojení na elektrickou sí ť bude řešeno v dalších fázích p řípravy zám ěru. Období provozu Spot řeba elektrické energie spojená po dokon čení stavby s provozem komunikace ve form ě provozn ě-technických objekt ů, nap ř. uli čního osv ětlení komunikace, dopravního zna čení nebo dopravní signalizace není v této fázi p řípravy stavby vy číslitelná. Provoz komunikace vyžaduje v zimním období posypový materiál. Pro chemický posyp komunikace dané t řídy a významu se používají rozmrazovací látky (s hlavním podílem NaCl a CaCl 2) v množství pro naše klimatické pásmo odpovídající hodnot ě 1 - 2 kg/m 2 za rok, v daném p řípad ě se pro zimní období p ředpokládá cca 1,3 kg/m 2. Provoz a údržba nové komunikace nebude vyžadovat žádné další významné surovinové a energetické zdroje.

B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Stavba bude provád ěna jako nová komunikace po úsecích a bude zachovávat v maximální mí ře po celou dobu své výstavby provoz na stávající komunikaci I/36. Vzhledem k tomu, že se jedná o hodnocení dopravní liniové stavby, jsou její nároky na dopravu a infrastrukturu považovány z hlediska vstup ů za významné. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 26 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Stavbou budou dot čeny: Silnice • silnice I. t ř. • silnice II.t ř. • silnice III. t ř. další hospodá řské a nezpevn ěné polní cesty.

Silni ční sí ť v řešeném území tvo ří mimo I/36 tyto komunikace: II/323 Dob řenice – Rohovládova B ělá – B řehy u P řelou če, Silnice propojuje I/35 Ho řice – Hradec Králové se silnicí I/11 Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové, I/36 Nové M ěsto – Pardubice a kon čí na I/33 P řelou č – Lázn ě Bohdane č, silnice II/323 vytvá ří p říčnou vazbu sever – jih na stávající I/11 i výhledovou D11

III/327 28 Chude řice – Chýš ť – Žáravice, Silnice propojuje I/11 s I/36 a kon čí na I/33 III/3234 Rohovládova B ělá – Žáravice III/3236 Pravy – K řičeň III/3237 Bukovka – K řičeň – Dolany III/3238 Rohoznice – K řičeň – I/36 (Lázn ě Bohdane č) Podél východní hranice řešeného území prochází silnice I/33 Hradec Králové – Lázn ě Bohdane č – P řelou č. Stavba si vyžádá napojení nebo k řižování všech dot čených existujících silni čních komunikací. V zájmovém území stavby se po čítá rovn ěž s křížením stávajících inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, plynovod, ropovod, silové a sdělovací vedení). Stavba silnice I/36 vyvolá p řeložky n ěkterých inženýrských sítí. Ty budou konkrétn ě řešeny v technickém projektu stavby. D ůvodem je jednak prostorová koordinace všech existujících sítí s novým objektem komunikace a jednak zajišt ění provozu komunikace ve všech složkách její funkce. Stavba si vyžádá úpravu díl čích úsek ů koryt k řižovaných nebo jinak dot čených potok ů.

Inženýrské sít ě V zájmovém území stavby se po čítá rovn ěž s křížením stávajících inženýrských sítí. Podrobn ě popsáno v kapitole 1.6.. Stavba silnice I/36 vyvolá p řeložky n ěkterých inženýrských sítí. Ty budou konkrétn ě řešeny v technickém projektu stavby. D ůvodem je jednak prostorová koordinace všech existujících sítí s novým objektem komunikace a jednak zajišt ění provozu komunikace ve všech složkách její funkce. Stavba si vyžádá úpravu díl čích úsek ů koryt k řižovaných nebo jinak dot čených potok ů. Stávající vodote če k řížené jednotlivými variantami budou upraveny a p řeloženy v nejnutn ějších délkách tak, jak to vyžaduje řešení u mostních objekt ů, tj. pouze v takovém rozsahu, aby je bylo možno na tyto objekty napojit. U t ěchto dot čených vodote čí bude zachován stávající zp ůsob opevn ění koryt i jejich stávající dimenze.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 27 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------B.III. ÚDAJEOVÝSTUPECH

B.III.1. OVZDUŠÍ

B.III.1.1. Zdroje zne čišt ění ovzduší Stacionární zdroje zne čiš ťování ovzduší se mohou vyskytovat v omezené mí ře pouze v období výstavby komunikace. Z dlouhodobého hlediska se jedná o zdroj málo významný, krátkodob ě však m ůže významn ěji ovlivnit kvalitu ovzduší v bezprost ředním okolí. Bude zde docházet zejména ke znovuzví ření již usazených prachových částic (sekundární prašnost). Při pokládce živi čného povrchu lze rovn ěž o čekávat zvýšené uvol ňování aromatických uhlovodík ů. Ze stavebních stroj ů a z nákladních voz ů budou emitovány b ěžné polutanty, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a v malém množství také uhlovodíky. Případné deponie výkopového materiálu bude t řeba umístit v dostate čné vzdálenosti od obytné zástavby, aby byl minimalizován jejich negativní vliv na obyvatelstvo (zejména prašnost). Výstavbou p řeložky silnice I/36 dojde v části zájmového území k p řesunu automobilové dopravy ze stávající do nové trasy. Tím se zm ění umíst ění liniového zdroje zne čiš ťování ovzduší. Pro ú čely této studie bylo zpracováno modelové hodnocení vlivu provozu silnice na kvalitu ovzduší v zájmové oblasti (rozptylová studie). V tabulkách č. B.III.1.1-1 a B.III.1.1-1 je uvedeno porovnání celkové produkce emisí v roce 2020 pro ob ě hodnocené varianty. Z porovnání je patrné, že z hlediska množství emisí zne čiš ťujících látek je mírn ě p řízniv ější varianta B, ve které bude p řeložka vedena po kratší trase. Produkce emisí z automobilové dopravy – varianta A Tabulka č. B.III.1.1-1 -1 Délka Emise (kg.rok ) Komunikace – sm ěr (m) * PM 10 Benzen Oxidy dusíku Bukovka – východ 562 777 3,4 295 Bukovka – Rohovládova B ělá 1 992 2 861 16,1 1 137 Rohovládova B ělá – Vole č 2 746 912 3,9 305 Vole č – západ 847 320 1,3 111 Rohovládova B ělá – Kasalice 1 313 1 543 6,7 525 Kasalice – Pravy 1 951 2 293 9,3 843 Křičeň 2 340 1 460 6,0 511 Křičeň – Pravy (soub ěh) 1 525 950 3,5 343 přeložka A (Bukovka – Rohovládova B ělá) 2 216 25 105 92,0 10 855 přeložka A (Rohovládova B ělá – Vole č) 4 281 28 606 144,0 14 416 přeložka B (K řičeň) 2 064 0 0,0 0 dálnice D11 8 231 555 896 2 181 299 753 Celkem 30 068 620 723 2 467,2 329 094 * v četn ě sekundární prašnosti z dopravy

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 28 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Produkce emisí z automobilové dopravy – varianta B Tabulka č. B.III.1.1-2 -1 Délka Emise (kg.rok ) Komunikace – sm ěr (m) * PM 10 Benzen Oxidy dusíku Bukovka – východ 562 2 745 9,9 1 016 Bukovka – Rohovládova B ělá 1 992 6 965 37,8 2 908 Rohovládova B ělá – Vole č 2 746 5 469 26,7 2 188 Vole č – západ 847 1 685 7,6 695 Rohovládova B ělá – Kasalice 1 313 925 2,8 251 Kasalice – Pravy 1 951 1 375 3,9 401 Křičeň 2 340 573 2,2 179 Křičeň – Pravy (soub ěh) 1 525 10 090 45,3 4 763 přeložka A (Bukovka – Rohovládova B ělá) 2 216 0 0,0 0 přeložka A (Rohovládova B ělá – Vole č) 4 281 0 0,0 0 přeložka B (K řičeň) 2 064 13 392 61,4 6 321 dálnice D11 8 231 555 896 2 181 299 753 Celkem 30 068 599 115 2 378,6 318 475 * v četn ě sekundární prašnosti z dopravy

B.III.2. ODPADNÍ VODY Odpadními vodami (OV) ve vztahu k silni čním komunikacím jsou dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách odtékající vody z „jiných staveb a za řízení“, které mohou ohrozit jakost povrchových a podzemních vod. Při výstavb ě a provozu silnice budou vznikat odpadní vody: • splaškové a • deš ťové.

Splaškové OV budou v pr ůběhu realizace stavby vznikat v sociálním za řízení staveništ ě - zhotovitel stavby zabezpe čí likvidaci (odvoz fekálními vozy nebo chemické WC) dle požadavku stavebního povolení. Při b ěžném provozu komunikace budou splaškové odpadní vody vznikat v objektech p říp. čerpacích stanic, restaura čních za řízení, sociálních za řízení v prostorách parkoviš ť a odpo čívadel. Nakládání se splaškovými vodami bude probíhat v souladu s na ř. vl. č. 229/2007 Sb., kterým se m ění na ř. vl. č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách p řípustného zne čišt ění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a v souladu s povolením vodohospodá řského ú řadu.

Deš ťové vody po styku s povrchem mohou být (ve smyslu ČSN 75 6101): • nezne čišt ěné v případ ě, že odtékají z nezne čišt ěných povrch ů silni čních komunikací (tj. s nízkou intenzitou provozu nebo po skon čení oplachu zne čišt ěných povrch ů); • zne čišt ěné, odtékají-li se zne čišt ěných povrch ů a silni čních komunikací, a to po dobu oplachu zne čišt ěných povrch ů.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 29 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Nezne čišt ěné deš ťové vody nejsou odpadními vodami a doporu čuje se je povrchov ě vsakovat nebo odvést p římo do vodního recipientu. Deš ťové vody se po kontaktu s vozovkou obohacují o kontaminanty širokého spektra r ůzných látek anorganického a organického p ůvodu v nerozpušt ěné a rozpušt ěné form ě. K látkám anorganického p ůvodu pat ří zejména t ěžké kovy, anionty silných minerálních kyselin (Cl -, 2- SO 4 aj.). Organické látky jsou zastoupeny p ředevším ropnými látkami, chlorovanými uhlovodíky aj. Původ látek zne čis ťujících deš ťové vody po kontaktu s vozovkou je uveden v tab.1: Tabulka B.III.2.-1. Zdroj zne čist ění Zne čis ťující látky výfukové plyny Ni, slou čeniny N, fenoly, uhlovodíky, PCDD, PCDF ot ěr brzdových obložení Cr, Ni, Cu, Pb, Zn ot ěr pneumatik Cd, Zn, organické slou čeniny, pryž, S, Pb, Cr, Cu, Ni ot ěr povrchu komunikací Si, Ca, Mg, asfalt, dehet, Pb, Cr, Cu, Zn, Ni ot ěr zna čení komunikací TiO 2, rozpoušt ědla úkapy z motor ů Pb, Ni, Zn, organické látky, oleje, tuky, uhlovodíky, Cu, V, Cr

Nákladní a osobní doprava zat ěžuje deš ťové vody dv ěma dalšími skupinami závadných látek – PAU a nitrofenoly. Slou čeniny t ěchto dvou skupin jsou toxické, karcinogenní a stabilní jak ve vod ě tak v půdě.

Dalším zdrojem zne čist ění deš ťových vod odtékajících z komunikací jsou posypové látky aplikované v zimním období. V tabulce B.III.2.–2. je uvedeno pr ůměrné zne čišt ění deš ťových vod ze silnic s různým dopravním zatížením a s různým množstvím aplikovaných posypových solí 2:

Tabulka B.III.2.-2.

3 - - Zne čiš ťující látka BSK 5 NEL NO 3 Cl Cu Zn Ni

Koncentrace p ři zatížení A 1 - 12 0 – 0,4 0 - 70 70 - 4500 0 – 0,035 0,01 – 0,3 0 – 0,03 (mg/l) Koncentrace p ři zatížení B 15 0,8 105 10000 0,05 10,2 0,045 (mg/l)

Výzkumem bylo zjišt ěno, že z celkového množství aplikovaných solí se do vodote čí dostává cca 30%, zbytek je rozptýlen rozst řikem do nejbližšího okolí komunikace. Posypové soli neohrožují zdraví, ale negativn ě ovliv ňují asimila ční orgány rostlin v okolí komunikace a dot čených vodních tok ů. Koncentrace zne čiš ťujících látek v deš ťových OV odtékajících s povrchu silnice bude ovlivn ěna intenzitou provozu, technickým stavem vozidel, množstvím a druhem použitých posypových materiál ů. Ur čení doby trvání oplachu je problematické a návrh vybudování

1 Golwer A: Erfahrungen mit der versickerung von Regenwasser von befestigen Flächen, ATV – landesgruppentagung, Berichte der ATV, Nr. 38, 1997, str. 390 - 392 2 Znečišt ění srážkových vod z pozemních komunikací, VÚD Žilina, 1990 3 zatížení A: 700 – 7000 vozidel / den, 1 – 2 kg/m 2 posypových solí za zimní období zatížení B: v ětší než 7000 vozidel / den, 2 – 3 kg/m 2 posypových solí za zimní období ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 30 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------čistících za řízení na odvod ňovacích výustích bude nutné řešit individuáln ě dle konkrétních podmínek a v souladu s požadavky vodoprávního orgánu. Vzhledem k povaze území je možné navrhnout v ur čitém úseku (nap ř. ochranná pásma vodních zdroj ů Bukovka, Pravy) zkvalitn ění využití solení aplikací vodného roztoku soli (solanky) nebo vylou čením používání solí v citlivém míst ě na minimum p řípad ů (dny s akutní námrazou, apod.) Návrh odvodn ění není v podkladové dokumentaci řešen a bude p ředm ětem navazujících stup ňů PD.

Přirozenými recipienty odtékajících deš ťových vod ze zpevn ěných ploch komunikace řešeného zám ěru v zájmovém území jsou: • var. A: stani čení (km) č.h.p. recipient 0,00 ~ 3,90 1-03-04-060 Sop řečský potok 3,90 ~ 6,90 1-03-04-045/2 Bukovka • var. B: stani čení (km) č.h.p. recipient 0,00 ~ 3,30 1-03-04-035 Černská strouha 3,30 ~ 5,98 1-03-04-045/2 Bukovka

Sop řečský potok je pravostranným p řítokem Labe v řkm cca 111,8 (v profilu ústí potoka plocha povodí 31,733 km 2) . Bukovka (od Opatovického kanálu Živanický pototk) je pravostranným p řítokem Labe v řkm cca 121,7 (v profilu k Opatovickému kanálu plocha povodí Bukovky 24,21 km 2). Černská strouha je po soutoku s Rajskou strouhou (J od Lázní Bohdane č) pravostranným přítokem Labe v řkm cca 123,5 (v profilu k Opatovickému kanálu plocha povodí stouhy 27,244 km 2).

Srážkové úhrny 4 pro zájmovou oblast (mm): ro ční zimní (XI - III) • Černská strouha 580 230

4 dle údaj ů pro díl čí povodí dot čených tok ů - Hydrologické pom ěry ČSSR, ČHMÚ ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 31 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Bilance rozd ělení srážkových vod odtékajících s plochy vozovky (š. 11,5 m) je uvedena v tabulce B.III.2.-3. za p ředpokladu odvodn ění do výše uvedených recipient ů. Tabulka č. B.III.2.-3.

Odvod ňovaná Odvod ňovaná Množství odteklé srážkové vody 5 Recipient zaúst ění délka úseku plocha úseku za období srážkových vod silnice silnice ro ční zimní km m2 10 3 m 3 var. A Sop řečský potok 3,90 44850 6,24 2,48 Bukovka 3,00 34500 4,80 1,90 celkem 6,90 79350 11,05 4,38 var. B Černská strouha 3,30 37950 5,28 2,09 Bukovka 2,68 30820 4,29 1,70 celkem 5,98 68770 9,57 3,80 Obvyklá dávka posypových solí na silnice I. t ř. se v daných podmínkách pohybuje pr ůměrn ě kolem 6 t/km za zimní období, tj. cca 0,52 kg/m 2 jízdního pruhu vozovky, z toho vy číslené celkové ro ční (resp. zimní) množství posypové látky pro délku posuzované komunikace činí pro var. A cca 41 tun, pro var. B cca 35,8 tun; obsah chloridových iont ů v posypové soli je cca 60% (hmotnostních) – odpovídá pro NaCl i CaCl 2. Pr ůměrná koncentrace Cl - srážkových vod dosahuje cca 1 mg.l -1, pr ůměrná p ředpokl. koncentrace deš ťových vod odtékajících z posuzované p řeložky silnice v zimním období je cca 1,7 g.l -1.

V tabulce B.III.2.-4. je orienta ční bilance množství chlorid ů z úsek ů vozovky dle výše uvedených p ředpoklad ů a zaúst ění do recipient ů s vy číslením v uvažovaných profilech. Tabulka č. B.III.2.-4.

Posypová Množství Cl - odteklého v deš ťové odvod ňovaná ě vod ě do recipientu Recipient zaúst ní plocha úseku deš ťových vod silnice ro ční zimní ha t g.l -1

Var. A

Sop řečský potok 4,49 4,21 1,7 Bukovka 3,45 3,24 1,7 celkem 7,94 7,45 1,7

5 koeficient odtoku p ředpokl. 0,8; 70% rozst řik do okolí ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 32 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Posypová Množství Cl - odteklého v deš ťové odvod ňovaná ě vod ě do recipientu Recipient zaúst ní plocha úseku deš ťových vod silnice ro ční zimní ha t g.l -1

Var. B Černská strouha 3,8 3,56 1,7 Bukovka 3,08 2,89 1,7 celkem 6,88 6,46 1,7

Základním p ředpokladem výpo čtu je, že veškeré chemické rozmrazovací látky aplikované na vozovku se rozpustí ve splachové vod ě a odte čou. Za nejvhodn ější z hlediska možných únik ů rozmrazovacích látek mimo komunikaci je považováno tzv. skráp ěné solení (zvlh čená s ůl). V minulosti dosahovaly koncentrace chlorid ů až 10 g.l -1 6. V posledních letech se však da ří tyto hodnoty snižovat používáním této speciální posypové techniky. Důležitým ukazatelem zne čišt ění splachových deš ťových vod jsou nerozpušt ěné látky. Odborná literatura uvádí st řední hodnotu NL 190 mg.l -1 s rozp ětím 21 až 2580 mg.l -1, b ěžné rozbory potvrzují v nárazových koncentracích hodnoty 1500 mg.l -1, pr ůměrné hodnoty 120 až 200 mg.l -1. Obsah nerozpušt ěných látek významn ě ovliv ňuje návrh odlu čova čů NEL instalovaných na odtoku ze zpevn ěných ploch komunikací.

B.III.3. ODPADY Nakládání s odpady bude řešeno p ůvodcem odpadu v souladu se zákonem č.185/2001 Sb. o odpadech. P ůvodce odpadu podle §5 odst. 1 zákona je povinen odpady za řazovat podle Katalogu odpad ů. Nelze-li odpady využít, potom zajistí jejich odstran ění. Dále je p ůvodce odpadu povinen vést evidenci o množství a zp ůsobu nakládání s odpady a zabezpe čit odpady p řed nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prost ředí. V souladu se zákonem č.185/2001 Sb. o odpadech je p ůvodcem odpadu : • v období výstavby silnice stavební dodavatel akce 8; • v období provozu silnice správce komunikace. Charakter činnosti, p ři kterém vznikají odpady : a) Stavba uvažovaného úseku silnice a s ní spjatých stavebních objekt ů a provozních soubor ů b) Údržba a provoz úseku silnice, s ním spjatých objekt ů, v četn ě p řidružených provozních objekt ů silnice c) Havarijní situace

6 Zne čišt ění srážkových vod z pozemních komunikací, VÚD Žilina, 1990) 7 Zne čišt ění srážkových vod z pozemních komunikací, VÚD Žilina, 1990) 8 Stavební dodavatel bude ur čen na základ ě výb ěrového řízení vypsaného na dodavatele stavby . ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 33 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ad a) Období výstavby Za odpad je dle platné legislativy považován odpad vznikající p ři demolici stávajících stavebních objekt ů (komunikace), zemních pracích na tvarování terénních zá řez ů a násyp ů (zemina), mýcení stávajících ke řů a strom ů (v ětve a pa řezy), provád ění p řeložek inženýrských sítí, napojování existujících komunikací, stavb ě komunikace, stavb ě mostních objekt ů a jejich sou částí, provozu betonárky, eventuáln ě základní údržby stavebních mechanism ů. Při stavb ě doporu čujeme použít eventuáln ě i recyklovaný materiál. Jedná se o drcený a zrnitostn ě p řet říd ěný inertní materiál z demolic vhodný do zemních násyp ů nebo do podkladních vrstev komunikací. Přehled druh ů odpadu vznikajících p ři stavb ě (dle vyhl. MŽP č.381/2001 Sb., Katalog odpad ů) je uveden v tabulce č. B.III.3.-1. Množství odpadu vzniklého p ři stavb ě bude vy čísleno v projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí v rámci celkové bilance stavby z hlediska stavebních prací a pot řeby stavebního materiálu. Uložení p řebyte čné výkopové zeminy na skládce bude řešen podle vyhlášky MŽP č.294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpad ů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zm ěně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. ad b) Údržba a provoz silnice Z hlediska vzniku odpad ů silnice zahrnuje vlastní vozovku, krajnice, záchytné p říkopy srážkové vody a p řilehlé plochy t ělesa silnice. Odpady vznikají v d ůsledku následujících činností : • provozu dopravy a úklidu plochy vozovky a parkoviš ť (nap ř. úklid zbytk ů pneumatik, uli čních smetk ů, polyetylénových patník ů, kov ů z havarovaných vozidel, sb ěr uhynulých zví řat apod.); • údržby jakou je se řezávání krajnic a st ředního pásu (nap ř. zemina, klest z pro řezávání ke řů , a strom ů, odpad ze sekání trávy, apod.); • stavebn ě-údržbá řské činnosti p ři oprav ě vozovky, svah ů silnice a objekt ů (nap ř. stavební su ť, výkopová zemina, materiál z demolice vozovek, apod.); • vodohospodá řské činnosti (nap ř. r ůzné druhy kal ů a shrabky z čišt ění stok, deš ťových vpustí, trubních propustk ů a čišt ění deš ťových usazovacích nádrží a lapol ů); • provád ěných oprav dopl ňkových konstrukcí jakými jsou silni ční svodidla a zábradlí (nap ř. nádoby železné i plastové se zbytky barev a jiných škodlivin, ředidla, textilní materiál zne čišt ěný r ůznými škodlivinami, d řev ěné od řezky a piliny apod.). Odpady vzniklé údržbou a provozem komunikace jsou pracovníky správy silnic podle povahy odpadu a jeho množství shromaž ďovány nebo okamžit ě odváženy na místo zneškodn ění. Na parkovištích jsou soust řeďovány do kontejner ů a periodicky sváženy speciálními vozy ke zneškodn ění. Množství produkovaného odpadu závisí na provozních podmínkách v daném úseku silnice. O produkci a zp ůsobu zneškodn ění musí být vedena provozovatelem evidence v souladu se zákonem č.185/2001 Sb. o odpadech. Přehled druh ů a množství odpadu (dle vyhlášky MŽP č.381/2001 Sb. Katalog odpad ů) je uveden v tabulkách č. B.III.3.-2. a č. B.III.3.-3.. Zp ůsob využívání a odstra ňování odpad ů : Odpady p ůvodcem dále nevyužitelné a nerecyklovatelné budou odstran ěny v souladu s odpovídajícím zabezpe čením pro daný druh odpadu. Jako druhotné suroviny se dá využít šrot železných a neželezných kov ů. Jejich výkup provádí specializované firmy v daném oboru.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 34 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Odpad organického p ůvodu (pose čená tráva, št ěpova čkou zpracované v ětve) je možné zpracovat kompostováním. ad c) Havarijní situace Samostatným problémem jsou havarijní situace. Místem havárie m ůže být kterékoliv z míst na trase. Nej čast ějším d ůvodem havárie je únik kontaminujících kapalin z poškozených vozidel do prost ředí. Odpadem vzniklým v souvislosti s takovou havárií jsou použité materiály pro zachycování olej ů, zemina zne čišt ěná ropnými látkami, sm ěsi olej ů s vodou apod. Odpad vzniklý p ři havárii musí být vždy odstran ěn odbornou firmou mající oprávn ění k činnosti v tomto oboru. Přehled druh ů odpadu ze stavby silnice Tabulka č. B.III.3.-1 Kód Kód Po řad. Kategorie zp ůsobu Název druhu odpadu druhu číslo odpadu využití nebo odpadu zneškodn ění 1 Odpad rostlinných pletiv 020103 O 2 Odpadní barvy a laky obsahující 2 organická rozpoušt ědla nebo jiné 080111 O,N 3,4 nebezpe čné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené 3 080112 O,N 3,4 pod číslem 080111 Nechlorované minerální motorové, 4 130205 N 5 převodové a mazací oleje Adsorp ční činidla, filtra ční materiály (v četn ě olejových filtr ů jinak blíže 5 150202 N 3 neur čených), čistící tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné nebezpe čnými látkami 6 Brzdové kapaliny 160113 N 1 7 Dřevo 170201 O 3,4 8 Asfaltové sm ěsi obsahující dehet 170301 N 4 Asfaltové sm ěsi neuvedené pod číslem 9 170302 O 4,5 17 03 01 10 Železo a ocel 170405 O 5 Zemina a kamení neuvedené pod 11 170504 O 4 číslem 17 05 03 Jiné stavební a demoli ční odpady 4 12 170903 N obsahující nebezpe čné látky 13 Kal ze septik ů a žump 200304 O 1,2 Poznámka: Kódy zp ůsobu využití nebo zneškodn ění : 1 - fyzikální a chemické metody 5 - recyklace a regenerace 2 - biologické metody 6 - jiný zp ůsob využití nebo zneškodn ění 3 – spalování 7 - skladování 4 - skládkování V této fázi p řípravy stavby, tj. na základ ě existujících podklad ů o p řipravované stavb ě, není možné vy číslit objemy jednotlivých druh ů odpadu vznikajících v pr ůběhu stavby. Tyto hodnoty

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 35 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------budou kvantifikovány až v DÚR. Z časového hlediska se jedná o krátkodobé nárazov ě vzniklé a ve v ětšin ě položek objemov ě nevýznamné hodnoty.

Přehled druh ů odpadu z údržby a provozu silnice Tabulka č. B.III.3.-2 Kód Kód Po řad. Kategorie zp ůsobu Název druhu odpadu druhu číslo odpadu využití nebo odpadu zneškodn ění 1 Odpad z lesnictví 020107 O 2,3,4 Piliny, hobliny, od řezky, d řevo, 2 dřevot řískové desky a dýhy neuvedené 030105 O 3 pod číslem 030104 3 Uniklé (rozlité) ropné látky 050105 N 1-4 Odpadní barvy a laky obsahující 4 organická rozpoušt ědla nebo jiné 080111 0,N 3,4 nebezpe čné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené 5 080112 O,N 3,4 pod číslem 080111 Pevný podíl z lapák ů písku a odlu čova čů 6 130501 N 3,4 oleje 7 Kaly z odlu čova čů oleje 130502 N 3 8 Plastové obaly 150102 O 4,5 Adsorp ční činidla, filtra ční materiály (v četn ě olejových filtr ů jinak blíže 9 150202 N 1 neur čených), čistící tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné nebezpe čnými látkami 10 Pneumatiky 160103 O 1,3 Asfaltové sm ěsi neuvedené pod číslem 11 170302 O 4 170301 12 Hliník 170402 O 5 13 Železo a ocel 170405 O 5 Zemina a kamení neuvedené pod 14 170504 O 4 číslem 170503 Jiné stavební a demoli ční odpady (v četn ě sm ěsných stavebních a 15 170903 O,N 4 demoli čních odpad ů) obsahující nebe zpe čné látky Sm ěsné stavební a demoli ční odpady 16 neuvedené pod čísly 170901, 170902 a 170904 O,N 4 170903 17 Papír a lepenka 200101 O 5 18 Sklo 200102 O 5 19 Plasty 200139 O 1 20 Biologicky rozložitelný odpad 200201 O 2 21 Sm ěsný komunální odpad 200301 O 3-4 22 Uli ční smetky 200303 O 4

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 36 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Kódy zp ůsobu využití nebo zneškodn ění : 1 - fyzikální a chemické metody; 2 - biologické metody; 3 - spalování; 4 - skládkování 5 - recyklace a regenerace; 6 - jiný zp ůsob využití nebo zneškodn ění; 7 - skladování Z hlediska časové platnosti produkce a procesu odstra ňování odpadu považujeme za rozhodující odpady vznikající v souvislosti s provozem a údržbou nové komunikace, které jsou uvedeny v tabulkách č. B.III.3.-2. a č. B.III.3.-3..

Přehled množství odpad ů z údržby a provozu silnice pro trasu varianta A Tabulka č. B.III.3.-3.:

Kód Množství Po řad. Kategorie Název druhu odpadu druhu odpadu číslo odpadu odpadu (t/rok) 1 2 3 4 5 3 Uniklé (rozlité) ropné látky 050105 N 2,3 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt ědla nebo jiné 4,5 nebezpe čné látky 080111,2 N 0,02 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 080111 7 Kal z odlu čova čů oleje 130502 N 5,1 8 Plastové obaly, 150102 O 0,01 19 Plasty 200139 Adsorp ční činidla, filtra ční materiály (v četn ě olejových filtr ů jinak blíže 9 150202 N 0,35 (m 3/rok) neur čených), čistící tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné nebezpe čnými látkami 10 Pneumatiky 160103 O 0,6 Asfaltové sm ěsi neuvedené pod číslem 11 170302 O 25,0 170301 13 Železo a ocel 170405 O 1,5 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 14 170504 O 56,8 170503 Jiné stavební a demoli ční odpady (v četn ě sm ěsných stavebních a demoli čních odpad ů) obsahující 15,16 nebezpe čné látky 170903,4 O,N 3,6 Sm ěsné stavební a demoli ční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902 a 170903 20 Biologicky rozložitelný odpad 200201 O 0,58 22 Uli ční smetky 200303 O 33,9 Poznámka: Uvedené hodnoty v tabulce jsou hodnoty získané na základ ě p řepo čtu z obdobných, v sou časné dob ě již provozovaných úsek ů silnic vycházející z evidence odpad ů Ředitelství silnic a dálnic ČR. Uvedené hodnoty jsou pouze orienta čními hodnotami p ředpokládané produkce odpad ů sloužícími jako řádový p ředpoklad produkce odpad ů a z něho vyplývajících kapacitních pot řeb za řízení na jejich odstran ění.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 37 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Svou roli zde hraje i časový faktor údržby, který v případ ě n ěkterých položek druh ů odpadu zp ůsobuje nár ůst, nebo periodické, nikoliv však každoro ční opakování vznikajících odpad ů. Konkrétn ě se jedná nap ř. o vznik vegeta čního druhu odpadů klestu z pro řezávání, který cca do 10 let od výsadby doprovodné vegetace komunikace nep řipadá v úvahu. Jiným p řípadem je zemní materiál z údržby krajnic (se řezávání krajnic po 7 až 8 letech) nebo stavební materiál demoli čního charakteru z úprav nebo oprav. To znamená, že množství odpadu roste s časem od zahájení provozu komunikace. Dalším d ůležitým faktorem je nahodilost havarijních stav ů na komunikaci spojená nap ř. s nutností sanace ropného, nebo jiného druhu chemického zne čišt ění zasažené lokality.

B.III.4. HLUK Silni ční doprava je významným zdrojem hluku. Zdrojem hluku jsou vždy motorová vozidla pohybující se na komunikaci. Hluk z dopravy vzniká nejprve p ři výstavb ě komunikace ( časov ě omezené p ůsobení) a posléze po jejím otev ření jako d ůsledek b ěžného provozu vozidel (trvalé p ůsobení). Stanovení p řesné úrovn ě hladiny hluku vznikající v období vlastní výstavby p řeložky není v této fázi zpracování Dokumentace možné. Závisí na mnoha faktorech z nichž nejd ůležitějším je maximáln ě vyrovnaná hmotnice, tj. bilance mezi množstvím výkop ů a násypů p ři stavb ě silni čního t ělesa. Na hlukových emisích se dále podílí nap říklad doba výstavby ur čitého úseku trasy a tím kumulace stavebních mechanizm ů a vozidel v míst ě a čase, umíst ění stavebních dvor ů, technologie výstavby a akustické parametry použitých stroj ů a automobil ů. V p říslušné fázi projektové p řípravy je p řed vydáním stavebního povolení nutné zpracovat podrobné hodnocení t ěchto faktor ů k minimalizaci vliv ů stavební činnosti na okolní obytnou zástavbu. Úrove ň hladiny hluku emitované v období vlastní výstavby komunikace je jevem přechodným. Klí čový význam má hluk emitovaný vlastní automobilovou dopravou po uvedení silnice I/36 do provozu. Jako zdroj hluku zde p ůsobí jednotlivá vozidla vytvá řející dopravní proud a komunikace tak p ůsobí jako liniový zdroj hluku. Je z řejmé, že výslednou hladinu hluku ovliv ňují tyto faktory: • motorová vozidla (intenzita a skladba vozového parku, jejich kategorie, technický stav a rychlost jízdy) • technické parametry komunikace (ší řkové uspo řádání, podélný sklon, vedení v násypu či zá řezu) • okolí komunikace (pohltivý nebo odrazivý terén, vzdálenost zástavby, vliv odraz ů zvukových vln) • technická opat ření (protihlukové bariéry nebo valy) Některé z následujících faktor ů lze vhodným návrhem trasy optimalizovat tak, aby zasažení okolní obytné zástavby bylo minimální. Je to p ředevším: • vedení trasy v dostate čné vzdálenosti od zástavby • minimální podélné sklony • využívání zá řez ů v terénu • stavba protihlukových bariér a val ů Úrove ň hladiny hluku emitované automobilem je závislá zejména na jeho rychlosti. Zatímco u nižších rychlostí je rozhodujícím zdrojem hluku pohonná jednotka automobilu, se stoupající rychlostí se zvyšuje význam hluku emitovaného z p řevodové soustavy. Ve vyšších rychlostech za číná p řevažovat hluk ze styku pneumatika – vozovka a u velmi vysokých rychlostí je rozhodující aerodynamický hluk.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 38 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Investor a správce komunikace nem ůže pln ě ovlivnit n ěkteré faktory, které ovliv ňují hluk z komunikací, zejména technický stav vozidel pohybujících se na komunikacích. Nicmén ě lze konstatovat, že v posledních 10 letech p řispívá obm ěna vozového parku ke snižování hladin hluku vlivem rostoucího podílu vozidel majících lepší akustické emisní parametry. Tyto poznatky jsou integrovány p ři postupných novelizacích do platné metodiky pro výpo čet hluku z automobilové dopravy.

B.III.5. VIBRACE Automobilová doprava, zejména t ěžká nákladní, je výrazným zdrojem vibrací. Takto generované vibrace nedosahují hodnot, které by mohly poškozovat lidské zdraví, nicmén ě mají velmi negativní vliv na konstrukci zasažených staveb. T ěmito vibracemi je zasažena zástavba nacházející se v t ěsné blízkosti od okraje komunikace (vzdálenost v řádu metr ů). Krom ě po čtu pr ůjezd ů t ěžkých nákladních vozidel je pro jejich hodnocení d ůležitý i typ geologického podloží a p ředevším konstrukce a statika dot čené budovy. Zejména staré budovy nebo sakrální stavby bez železobetonového v ěnce jsou p ůsobením vibrací výrazn ě poškozovány.

B.III.6. ZÁŘENÍ RADIOAKTIVNÍ A ELEKTROMAGNETICKÉ Nep ředpokládá se ve zvýšené mí ře výskyt radioaktivního a elektromagnetického zá ření vyplývající z provozu dané komunikace.

B.III.7. VÝZNAMNÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY , ZÁSAHY DO KRAJINY Vlivy na území - zm ěna místní topografie Nulová varianta ve stávajících prostorových nárocích je z hlediska krajiná řského hodnocení variantou bez výrazných vliv ů na kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu. Důvodem je historická souvislost mezi trasou této cesty a vznikem obcí, které odedávna spojuje. Prostorov ě je tato stávající komunikace vnímána jako organická sou část celé krajiny, která esteticky vyvolává neutrální pocity. V případ ě posuzované stavby p řeložky silnice I/36 v obou jejích variantách, stejně jako v obecném p řípad ě dopravních staveb tohoto charakteru platí, že liniová stavba bývá z prostorového a estetického hlediska cizorodým a tudíž negativn ě vnímaným prvkem v krajin ě s menší hustotou osídlení jako je tato. Je otázkou správn ě navrženého trasování (sm ěrového a výškového) a využití vhodné kombinace a dimenze konstruk čních prvk ů stavby (terénní násypy a zá řezy, materiál most ů a dalších objekt ů – beton, ocel, kámen), jak snížit míru tohoto vlivu na krajinný ráz. Významným prvkem za člen ění stavby do krajiny a minimalizace jejího negativního vnímání je návrh vegeta čních úprav terénních partií t ělesa nové silnice v podob ě výsadby doprovodné vegetace. Vliv uložení trasy se projeví v aspektech životního prost ředí spojených s dělícím efektem stavby (vliv na ekosystémy, antropogenní systémy), hloubkou zá řezu a s ní spojeným rozsah záboru zem ědělské p ůdy stavbou (viz vliv na p ůdu a rozsah jejího využívání).

Vliv na chrán ěné části p řírody Trasy posuzované komunikace probíhají v blízkosti několika cenných území. Jedná se o pta čí oblasti soustavy Natura 2000 ( Bohdane čský rybník ) a dále o evropsky významné lokality CZ 0533308 Bohdane čský rybník a CZ 0533315 Truhli čky.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 39 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Nadregionální ÚSES Trasa B k říží nadregionální biokoridor v lesním úseku v blízkosti sou časného sjezdu z dálnice D11. Z jižní části biocentra Bohdane čský rybník vystupuje osa funk čního nadregionálního biokoridoru. Tato osa p řechází stávající komunikaci v míst ě k řižovatky na K řičeň. Osa je vedena lesními i lu čními ekosystémy a v některých částech využívá ekotonu t ěchto ekosystém ů. Nov ě navržená p řeložka trasa B je ukon čena na hranici tohoto biokoridoru. Regionální prvky ÚSES Navrhovaná trasa A u obce Vole č k říží biokoridor AK 1276. Tento biokoridor je v míst ě křížení navrhovaný (k založení) – tedy nefunk ční a leží na orné p ůdě. Jeho trasa vede do lokality Vole čské rybníky a odtud dále jižním sm ěrem kolem obce Vole č, kde leží regionální biocentrum funk ční RK 1276 . V sou časné dob ě část biokoridoru AK 1276 v míst ě k řížení není funk ční. Lokální prvky ÚSES Navrhovaná trasa p řeložky A k říží u obce Bukovka lokální funk ční biokoridor vedený nivou a vodním tokem Bukovky. Niva je zaklesnuta oproti okolní krajin ě a p ři vedení trasy komunikace v úrovni okolní krajiny (mostní konstrukce), by nem ělo dojít ke konfliktu s trasou lokálního biokoridoru. Stávající trasa komunikace a navržená p řeložka B k říží lokální biokoridor vedoucí lesním komplexem mezi obcemi Pravy a K řičeň. Biokoridor k říží sou časnou komunikaci spojující ob ě obce bez dalších pomocných prvk ů. Lokální biokoridor jižn ě od obce K řičeň - z hlediska biologického není území nijak významné, ale vzhledem k okolí je kvalitn ější než polní kultury.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 40 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ČÁSTC.ČÁSTC.ÚDAJEOSTAVÚDAJEOSTAVUŽIVOTNÍHO UŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍVPROSTŘEDÍVDOTČENÉMDOTČENÉMDOTČENÉMÚZEMÍÚZEMÍ

C.I. NEJZÁVAŽNĚJŠÍENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKYDOTČENÉHOÚZEMÍ

C.I.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

C.I.1.1. Nadregionální územní systémy ekologické stability

Zájmovým územím prochází osa biokoridoru nadregionálního prvku územního systému ekologické stability. V uvedeném úseku se jedná o navrhovaný prvek z větší části nefunk ční, který komunikuje s lokáln ě významnými lokalitami a to p ředevším lokálním biocentrem Vole čské rybníky a dále pokra čuje kolem obce Vole č částe čně funk čním úsekem do oblasti lokality Vyšehn ěvice, kde v oblasti PR „Na Hradech“ tvo ří pln ě funk ční část zahrnující jak vodní prost ředí, tak kvalitní lesní prvky. Na jih od posuzovaných variant ( za čátek úpravy varianty B ) prochází osa funk čního nadregionálního biokoridoru vycházejícího z jižní části biocentra Bohdane čský rybník a přibližn ě sledujícího Opatovický kanál sm ěrem k rybníku Černý Nadýma č. Osa biokoridoru je vedena lesními i lu čními ekosystémy a v některých částech využívá ekotonu t ěchto ekosystém ů.

C.I.1.2. Regionální územní systémy ekologické stability

Varianta A Navrhovaná trasa u obce Vole č k říží biokoridor AK 1276. Tento biokoridor je v míst ě k řížení navrhovaný (k založení) – tedy nefunk ční a leží na orné p ůdě. Jeho trasa vede do lokality Vole čské rybníky a odtud dále jižním sm ěrem kolem obce Vole č, kde leží regionální biocentrum funk ční RK 1276 . Varianta B Navrhovaná trasa není v kontaktu s žádným prvkem regionálního územního systému.

C.I.1.3. Lokální územní systémy ekologické stability

Skladebné části tohoto systému dopl ňují v řešeném území vymezené skladebné části nadregionálních systém ů. Ve variant ě A dochází ke kontaktu se dv ěma prvky územního systému ekologické stability této úrovn ě. Je to jednak t ěsný kontakt v oblasti Vole čských rybník ů, kde leží lokální biocetrum a biologicky cenná lokalita soustavy t ří rybník ů (viz nadregionální ÚSES) a dále pak je to niva vodního toku u obce Bukovka. Biokoridor je veden v soub ěhu s trasou vodního toku spojujícího soustavu rybník ů v dolní části toku a lu čních až lesních biotop ů v oblasti Kasalic. Niva je v uvedené části zcela funk čním biokoridorem. Ve variant ě B dochází ke k řížení s lokálním biokoridorem spojujícím lesní prvky v oblasti Kasalic ( les Branžov ) a další lesní prvky severn ě od obce K řičeň. Jedná se o h řeben ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 41 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------zdvihající se nad sníženinu u obce Bukovka a Kasalice. Podstatná část h řbetu je tvo řena lesními porosty zastoupenými v ětšinou dubem a p řím ěsí dalších d řevin. Jedná o shodný typ lesa jako u obce Pravy. Tento lesní celek je dále k severu ohrani čen dálnicí D11, která je z hlediska ÚSES řešena zcela samostatn ě. Další lokální biokoridor k říží varianta trasy B západn ě od obce K řičeň. Jedná se o nivu drobného vodního toku upraveného a s druhov ě pozm ěněnou druhovou strukturou. Z biologického hlediska není území nijak významné, ale je kvalitn ější než okolní polní kultury. Proto se považuje za d ůležité udržení nivní kontinuity.

C.I.2. CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ , PŘÍRODNÍ PARKY , VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

C.I.2.1. Evropská soustava Natura 2000 Pta čí oblasti Nejbližší pta čí oblastí soustavy Natura 2000 je Bohdane čský rybník. Hlavním d ůvodem ochrany v pta čí oblasti Bohdane čský rybník je ch řástal kropenatý ( Porzana porzana ) a buka č velký ( Botaurus stellaris ).

Evropsky významné lokality Nejbližší evropsky významné lokality jsou CZ 0533308 Bohdane čský rybník. Zde jsou hlavním p ředm ětem ochrany ku ňka ohnivá, modrásek bahenní, modrásek o čkovaný a vážka jasnoskvrnná. Dalším územím EVL je lokalita CZ0533315 Truhli čky. Hlavním p ředm ětem ochrany je zde vážka jasnoskvrnná. Vzhledem k tomu, že zám ěr je v blízkosti lokalit Natura 2000 veden po stávajících komunikacích a vzhledem k hlavním p ředm ětům ochrany uvedených lokalit Natura 2000, nelze p ředpokládat významný vliv na tato území.

C.I.2.2. Zvlášt ě chrán ěná území p řírody V zájmovém území hodnocených variant je v blízkosti jediné zvlášt ě chrán ěné území a to Národní p řírodní rezervace Bohdane čský rybník a rybník Matka. Rezervace zahrnuje komplex vodních a mok řadních biotop ů vytvo řených kolem jednoho z nejv ětších zachovalých rybník ů bývalé pernštejnské soustavy napájené Opatovickým kanálem. Rezervace byla vyhlášena v roce 1951 jako ornitologická lokalita. V sou časné dob ě představuje ukázku soub ěhu ochrany v kategorii NPR, EVL a PO. Vzhledem k rozdílnosti zp ůsobu ochrany a hlavních p ředm ětů ochrany se hranice t ěchto území neshodují zcela, ale jádro tvořené ob ěma rybníky – Bohane čský a Matka, spolu s mok řadními biotopy, je shodné pro všechny t ři typy zp ůsobu ochrany lokality. Řešené území není v kontaktu s žádným velkoplošným chrán ěným územím.

C.I.2.3. Přírodní parky Řešené území není v kontaktu s žádným stávajícím p řírodním parkem.

C.I.2.4. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (dále VKP), jako ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotná část krajiny, utvá řejí její typický vzhled a p řispívají k udržení stability. V zájmovém území se z VKP in legó (zák. 114/1992 Sb.) nachází vodote č Bukovka její údolní niva a dále také všechny lesy (PUPFL).

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 42 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Krom ě výše uvedených VKP ze zákona byla v minulosti v zájmovém území navrhována k vyhlášení lokalita soustavy t ří rybník ů u obce Vole č.

C.I.2.5. Přechodn ě chrán ěné plochy, památné stromy a ostatní významné stromy V zájmovém území se nenachází žádná p řechodn ě chrán ěná plocha. V blízkosti trasy zám ěru nejsou registrovány památné stromy nebo stromo řadí.

C.I.3. OCHRANNÁ PÁSMA V zájmovém území stavby se nacházejí stávající objekty r ůzného ú čelu jejichž činnost je podmín ěna vyhlášením ochranných a bezpe čnostních pásem (dle p říslušných norem a předpis ů), eventuáln ě ochranných zón v případ ě n ěkterých územních partií. Trasa navrhované stavby silnice bude ve st řetu nebo kontaktu s následujícími pásmy a zónami:

C.I.3.1. Vodní zdroje pitné vody V zájmovém území se nacházejí tato ochranná pásma vodních zdroj ů (OPVZ), které jsou užívány jako zdroje pitné vody pro ve řejné zásobování obyvatelstva: • Vodní zdroje Pravy: t ři vodní zdroje v lese východn ě od obce a jeden vodní zdroj v obci. Vydatnost zdroj ů 1,3 l.s -1. K ochran ě vodních zdroj ů Pravy byla vyhlášena pásma hygienické ochrany I. a II. stupn ě (s rozlišením na IIa , IIb). Ochranným pásmem II. stupn ě VZ prochází trasa var. B (východn ě od obce Pravy), a to v délce cca 750m. • Vodní zdroj Bukovka: zdoj se nachází jižn ě od obce, v lese u rybníka Trho ňka. Vydatnost zdroje je cca 2 l.s -1. K ochran ě vodního zdroje byla vyhlášena pásma hygienické ochrany I. a II. stupn ě (s rozlišením na IIa , IIb); jižní hranici vn ějšího ochranného pásma II. stupn ě ur čuje rybník Trho ňka, severní hranici tvo ří linie extravilánu obce Bukovka. Ochranným pásmem II. stupn ě VZ prochází trasa var. A (jižn ě od obce Bukovka), a to v délce cca 950m. • Vodní zdroj Žárovice – Sop řeč: V zájmovém území se nachází t ři vodní zdroje u Žárovic. Vydatnost 10 l.s -1. Vn ější ochranné pásmo II. stupn ě zahrnuje obec Žárovice, p řírodní rezervaci Na Hradech, oblast Amerika (severn ě od Žárovic) a část lesního komplexu severozápadn ě od Žárovic. Ochranným pásmem VZ neprochází žádná z posuzovaných variant p řeložky I/36, nejblíže k hranici OP II. stupn ě je trasa var. A severn ě od obce Vole č ve vzdálenosti cca 1,3 m.

Z obecných požadavk ů na OPVZ lze uvést: • U OPVZ I. stupn ě je vylou čeno, aby v nich byla umíst ěna jakákoliv silnice I., II. a III. t řídy nebo dálnice a aby byla do n ěj odvád ěna voda od odvodn ění komunikací nacházejících se i mimo toto ochranné pásmo. • Pokud je nezbytn ě nutné umístit silnici I. t řídy (nebo dálnici) na území OPVZ II. stupn ě, pak je nutno p řijmout ochranná opat ření, která zabrání zne čišt ění p ři stavb ě a dále během provozu komunikace, tj. provést kontinuální čišt ění vypoušt ěné vody. • Do násyp ů komunikací a do konstrukce vozovek smí být použity pouze materiály neobsahující žádné odplavitelné sou části; zvlášt ě je nutno vylou čit materiály ze skládek, strusek z chemické výroby, zbytky ze spalování odpad ů a látky s obsahem dehtu.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 43 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• Zpevn ěné plochy musí být nepropustné (tj. betonové kryty, zpevn ění krycími vrstvami s asfaltovými pojivy za tepla, p říp. dlažba z kostek). • Shodn ě se zabezpe čí i volné otev řené p říkopy s tím, že ut ěsn ění se provede alespo ň do vzdálenosti 2 m do p řilehlého terénu. V tomto prostoru je t řeba terén vysvahovat sm ěrem k příkopu. • Za řízení staveništ ě, skladování a p řečerpávání PH a olej ů, oprava a údržba stroj ů je na území OPVZ II. stupn ě nep řípustné. Limity kvality vypoušt ěné vody p ředepisuje vodoprávní orgán.

Dále se nacházejí v území zdroje vody (studny, vrty) pro individuální zásobování obyvatel, které nemají zvláš ť stanovená ochranná pásma.

C.I.3.2. Přírodní lé čivé zdroje Lázn ě Bohdane č leží 14 až 15 km jihovýchodn ě od osy české k řídové pánve, v oblasti slínitého labského vývoje k řídových souvrství. Ochrana se vztahuje na zdroj p řírodní lé čivé vody. Jedná se o artézkou vodu ze zvodn ělého horizontu v hloubkce cca 330 m. Artézský vrt hluboký 347,5 m pochází z let 1913 - 1914. Vrt, kterým p řitékala mineralizovaná voda teplá 21°C, byl pojmenován „Panenka". V 70. le tech 20. století bylo p řistoupeno k vyhloubení nového vrtu nazvaného „Nová Panenka", který by pokryl spot řebu v lázních. Tento vrt dosahuje hloubky 388 metr ů. Charakter minerální vody je ryzí alkalická kyselka. Krom ě zvýšeného obsahu mineralizace vyniká tento p řírodní lé čivý zdroj vyšším obsahem fluoridových prvk ů;.tento prvek se ve vodách vyskytuje pom ěrn ě vzácn ě. Lé čebné Lázn ě Bohdane č slouží k lé čbě pohybového aparátu s orientací na zán ětlivá revmatologická onemocn ění, artrózu, vertebrogenní syndromy, Becht ěrevovu nemoc. Zajiš ťují lé čbu dlouhodobých potíží, p ředopera čních i poopera čních stav ů a poúrazovou rehabilitaci. Velmi dobrého jména dosáhly lázn ě v oblasti rehabilitace totálních endoprotéz.

Ve správním území Lázní Bohdane č jsou stanovena ochranná pásma p řírodních lé čivých zdroj ů vým ěrem ministra zdravotnictví čj. LZ/3-2884-1.4.60 ze dne 21. 4. 1960 dle v té době platné právní úpravy, jejíž ozna čování je upraveno § 44 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních lé čivých zdrojích, zdrojích p řírodních minerálních vod, p řírodních lé čebných lázních a láze ňských místech a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (láze ňský zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Stanovena jsou dv ě ochranná pásma PLZ – užší a širší (pr ůběh hranice širšího OP je patrný na obr. C.II.2.-1. a je rovn ěž zakreslen pro zájmové území v situaci 1:20000, p říl. H.6). Posuzovaný zám ěr se ve var. B (jižní konec trasy, tj. stani čení 0,0 až cca 0,25 km) nachází v širším OP PLZ – dle §37 zákona č. 164/2001 bez souhlasu MZ ČILZ nelze vydat územní rozhodnutí k realizaci p ředkládaného zám ěru.

C.I.3.3. Lesy Ob ě varianty p řeložky silnice I/36 budou procházet ochraným pásmem lesa, které je obecn ě vymezeno pásem ší řky 50 m od okraje lesa, resp. lesního pozemku.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 44 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------C.I.3.4. Inženýrské stavby a) (dle zákona č.458/2000 Sb. ) pro vybrané druhy inženýrských sítí : • vedení nadzemní elektro 1 – 35 kV bez izolace, 7 m od krajního vodi če vedení na každou stranu; • vedení nadzemní elektro 1 – 35 kV, se zákl. izolací, 2 m od krajního vodi če vedení na každou stranu; • vedení nadzemní elektro 1 – 35 kV, záv ěs. kabel, 1 m od krajního vodi če vedení na každou stranu; • nadzemní elektro 35 – 110 kV, 12 m od krajního vodiče vedení na každou stranu; • podzemní elektro do 110 kV, 1 m od krajního kabelu na každou stranu; • kabel Český telecom, 1,5 m od krajního vodi če vedení na každou stranu; • plynovody p řípojky, 4 m vzdálenosti od p ůdorysu plynárenského za řízení; bezpe čnostní pásmo 150 m od p ůdorysu plynárenského za řízení • vodovodní p řivad ěč , nejmén ě 2 m od paty násypu silnice nebo 0,6 m od vn ější hrany příkopu. b) dle zákona č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a zákona č.266/1994 o drahách: • silnice I. t řídy - 50 m od osy vozovky; • silnice II. a III. t řídy - 15 m od osy vozovky;

C.I.3.5. Ochranné pásmo vojenské st řelnice Neratov Trasa varianty A prochází v blízkosti hranice ochranného pásma a v prostoru mezi Bukovkou a Rohovládovou B ělou do n ěj zasahuje v délce cca 300 do hloubky max. 60 m. S ohledem na specifický provoz st řelnice je nutná dohoda s p říslušnými orgány vojenské správy.

C.I.3.6. Ložisková ochrana Severn ě od obce Vole č, v místní části „Na obci“ se nachází chráněné ložiskové území č. 09315300 – Vole č, držitel pr ůzkumných a t ěžebních práv MŽP ČR, surovinový druh jílovce s vápnitou p řím ěsí, zásoby cca 473 000 m 3, dosud net ěženo, chrán ěná plocha 5,7 ha. Net ěžené výhradní ložisko št ěrkopísk ů Lázn ě Bohdane č, č.lož. 3209700. Žádná z posuzovaných variant nezasahuje do ochranných pásem uvedených ložisek.

C.I.4. HISTORICKÝ , KULTURNÍ A ARCHEOLOGICKÝ VÝZNAM ÚZEMÍ V řešeném území není vyhlášena žádná památková rezervace ani památková zóna. V řešeném území se nacházejí tyto kulturní památky : Kulturní památky V širším okolí tras navrhované p řípojky i v obcích, kterých se trasa p římo dotýká, se nachází tyto kulturní památky:

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 45 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Lázn ě Bohdane č První písemná zmínka o vsi Bohdan či pochází z roku 1264. Jádrem vesnice byla vyvýšenina na jižním okraji dnešního m ěsta, na které dnes stojí barokn ě p řestav ěná, p ůvodn ě gotická, kaple sv. Ji ří. Ve 14. století náležela ves k tvrzi Blatník stávající poblíž Rybitví. Majitel tvrze Albrech z Cimburka prodal Bohdane č roku 1377 Opatovickému klášteru. V jeho majetku zůstává až do zániku kláštera na po čátku husitských válek, tj. do roku 1431. V dob ě, kdy Bohdane č vlastnili opatovi čtí Benediktini, jsou v okolí Bohdan če zakládány první rybníky a význam Bohdan če také díky jeho poloze na k řížení cest z Hradce Králové do P řelou če a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou, roste. Od roku 1372 se Bohdane č stává m ěstem. Roku 1491 kupuje Bohdane č Vilém z Pernštejna a spojuje ho se svým pardubickým panstvím. Pernštejnská doba znamená období rozkv ětu m ěsta. Na p řelomu 14.a 15. století byl postaven Opatovický kanál. Kanál o délce 32,2 km napájel v té dob ě nejvýznamn ější rybni ční soustavu Čech. Koncem pernštejnské vlády m ěla pardubicko-bohdane čská pánev 322 rybník ů, z nichž 8 p řesahovalo 100 ha. V dob ě prosperity došlo zásluhou pernštejnské stavební huti k přem ěněně do té doby m ěsta s dřev ěnou zástavbou v kamenné renesan ční město. Třicetiletou válku m ěsto p řečkalo bez výrazné újmy. Tragicky zasáhl do života m ěsta požár v roce 1772. Požár set řel renesan čně barokní ráz m ěstského jádra, a proto je dnes na jeho území málo stavebních památek dokládajících jeho starší etapy vývoje. Mezi nejvýznamn ější pat ří renesan ční radnice a farní kostel sv. Má ří Magdaleny. Obnova m ěsta po požáru probíhala pomalu také díky jeho zmenšujícímu se významu. Roku 1896 byly ve m ěst ě založeny rašelinné lázn ě , které v roce 1906 p řebírá m ěsto ze soukromých rukou do svého vlastnictví. V té dob ě dochází k výraznému rozší ření láze ňského areálu a op ětovnému vzr ůstu významu m ěsta. Architektonický ráz p řestavby a dostavby lázní má na starosti architekt Josef Go čár, podle jehož návrhu je vystav ěn nový kubistický láze ňský pavilon. V této dob ě zde byl navrtán také první teplý artéský pramen. Radnice – renesan ční jednopatrová budova postavena r. 1540 – 1550. Na její stavb ě se podílela pernštejnská stavební hu ť. Dnešní podoba pochází z rekonstrukce po požáru r. 1772, kdy bylo pr ůč elí pozdn ě barokn ě upraveno a dopln ěno o atiku. Kostel sv. Má ří Magdaleny – p ůvodn ě gotický kostel v r. 1728 – 1737 barokn ě p řestav ěný podle návrhu Tomáše Hafeneckera. Západní stranu kostela uzavírá hranolová 26,5 m vysoká věž, do sou časné podoby upravená r. 1860. Hlavní oltá ř je iluzivní, provedený Josefem Kramolínem. Hřbitovní kaple sv. Ji ří – kruhová barokní stavba z 18. století. Plastika sv. Jana Nepom ůckého – barokní plastika r. 1733, nejhodnotn ější na ve řejném prostranství m ěsta Rohovládova B ělá První písemný doklad o obci je z roku 1282. V obci se nachází kulturní památka a to novorenesan ční kostel sv. Petra a Pavla. V řízení na vyhlášení kulturní památky je socha And ěla strážce z roku 1736 nacházející se p ři hlavní silnici a socha sv. Jana Nepomuckého před domem č.p. 97. Pravy V centru obce je umíst ěna socha p. Marie s Ježíškem z roku 1859. Bukovka První zpráva o obci pochází z roku 1365, kdy zde byla založena tvrz. Na míst ě tvrze Bukovská byl postaven roku 1859 – 1861 novorenesan ční evangelický kostel. V obci se dále nacházejí novogotická boží muka z roku 1872, d řev ěná zvoni čka a kamenný k říž se zvoni čkou v místní části Hab řinka. Chýš ť V obci se nachází pomník padlým v první sv ětové válce a boží muka.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 46 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Křičeň Pomník sv. Jana Nepomuckého s kovovým k řížem z r. 1854 a pomník padlým v 1. sv. válce. Vole č V centru obce boží muka z roku 1859 se zvoni čkou, Dašk ův k řížek z roku 1897. V zájmovém území se vyskytují dv ě lokality zapsané v Seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o tvrzišt ě u Kasali ček ( v Seznamu pod čís. 2095 ) a tvrzišt ě Hrada u Žáravic ( v Seznamu pod čís. 5191 ).

Archeologické památky Zájmové území lze považovat za území s archeologickými nálezy. Vymezení zón podle pravd ěpodobnosti výskytu archeologických památek je uvedeno na výkresu č. 8. Území s předpokládaným výskytem archeologických nález ů ( zóna I ) je vyzna čena na výkrese šrafováním a jedná se p ředevším o lokality kolem jednotlivých obcí. V zón ě I je nutné respektovat paragraf 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či v platném zn ění, tj. stavebníci jsou již od p řípravy stavby povinni tento zám ěr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávn ěné organizaci provést na dot čeném území záchranný archeologický výzkum ( dále jen ZAV ). Zóna II je zbývající část území mezi zónou I a III ( není-li vymezena zóna III, jde o část území vn ě zóny I ). Jde o území archeologických nález ů, které mohlo být osídleno či jinak využito člov ěkem a je v něm doporu čeno zajistit v předstihu záchranný archeologický výzkum za účelem rozpoznání a pozitivního prokázání výskytu archeologických nález ů. P ři stavebních pracích je nutné respektovat paragraf 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či v platném zn ění ( viz výše ). Zóna III p ředstavuje území, na n ěmž není reálná pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů. Jedná se o vyt ěžená území – doly, lomy, cihelny, pískovny apod., kde byly odt ěženy vrstvy a uloženiny nad geologickým podložím. V tomto území není požadován archeologický výzkum, území lze využít ke stavebním a jiným zám ěrům.

C.I.5. JINÉ CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ

Staré ekologické zát ěže V zájmovém území posuzované stavby se nenacházejí staré ekologické zát ěže. Navrhované varianty trasy nové silnice nejsou v územním st řetu s územím bývalých skládek. Klimatické podmínky Klimaticky náleží zájmové území do teplé oblasti, charakterizované jako teplé, mírn ě suché s mírnou zimou. Pr ůměrná ro ční teplota je 8,4 °C, pr ůměrný ro ční úhrn srážek činí 599 mm. Klimatické charakteristiky: Po čet letních dn ů 50 – 60 Po čet dn ů s pr ůměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170 Po čet mrazových dn ů 100 - 110 Po čet ledových dn ů 30 - 40 Pr ůměrná teplota v lednu -2 °C až -3 °C Pr ůměrná teplota v červenci 18 °C až 19 °C Pr ůměrný po čet dn ů se srážkami + 1 mm 90 - 100 Srážkový úhrn ze vegeta ční období 350 – 400 mm ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 47 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 40 - 50 Po čet dn ů zamra čených 120 - 140 Po čet dn ů jasných 40 - 50

Větrné pom ěry jsou charakterizovány v ětrnou r ůžicí obsaženou v rozptylové studii. Z v ětrné růžice vyplývá, že p řevládajícím sm ěrem v ětru je ve sledované lokalit ě Z a SZ. Rovinný terén bez terénních p řekážek má vliv na vyšší pr ůměrné rychlosti v ětru a nižší četnost bezv ětří. Tyto skute čnosti stejn ě jako relativn ě nižší výskyt inverzních situací vytvá řejí p říznivé podmínky pro rozptyl zne čiš ťujících látek v ovzduší.

C.II.CHARAKTERISTIKASOUČASNÉHOSTAVU ŽIVOTNÍHOPROSTŘEDÍVDOTČENÉMÚZEMÍ

C.II.1. OVZDUŠÍ A KLIMA Základním meteorologickým podkladem pro modelový výpo čet je v ětrná r ůžice charakteristická pro danou oblast, která popisuje proud ění ve vybrané lokalit ě za r ůzných rozptylových podmínek. Použité v ětrné r ůžice, zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem, jsou rozd ěleny na šestnáct základních sm ěrů proud ění (S, SSV, SV, ...), t ři t řídy rychlosti v ětru (1,7; 5,0 a 11,0 m.s -1) a p ět t říd stability. Celkovou podobu v ětrné r ůžice platné pro zájmové území uvádí tabulka č. C.II.1-1. Odborný odhad celkových v ětrných r ůžic pro zájmovou oblast - 10 m nad zemí Tabulka č. C.II.1-1 četnost (% z ro ční doby) TR * Ji čínská pahorkatina Calm * Sou čet m.s -1 S SSV SV VSV V VVJ JV JJV J JZJ JZ ZZJ Z ZSZ SZ SSZ 1,7 3,00 3,44 3,88 3,26 2,63 2,57 2,52 2,42 2,33 2,53 2,73 3,06 3,39 2,81 2,24 2,62 9,10 54,51 5,0 1,73 2,19 2,65 2,05 1,45 2,11 2,78 2,74 2,70 2,96 3,22 3,82 4,42 3,18 1,94 1,83 0,00 41,73 11,0 0,02 0,02 0,03 0,02 0,02 0,14 0,26 0,32 0,38 0,39 0,41 0,50 0,60 0,39 0,19 0,10 0,00 3,76 ΣΣΣ 4,75 5,65 6,56 5,33 4,10 4,82 5,55 5,48 5,41 5,88 6,35 7,38 8,41 6,38 4,36 4,55 9,10 100,00 * TR Hradec Králové Calm * Sou čet m.s -1 S SSV SV VSV V VVJ JV JJV J JZJ JZ ZZJ Z ZSZ SZ SSZ 1,7 1,57 1,79 2,01 1,75 1,49 2,18 2,87 2,40 1,93 1,84 1,76 1,98 2,21 2,13 2,06 1,81 6,46 38,21 5,0 2,39 2,64 2,89 2,33 1,76 2,33 2,90 2,53 2,16 2,37 2,58 4,38 6,18 5,62 5,06 3,73 0,00 51,82 11,0 0,37 0,51 0,66 0,44 0,21 0,37 0,54 0,41 0,28 0,23 0,19 0,84 1,50 1,38 1,26 0,81 0,00 9,97 ΣΣΣ 4,33 4,94 5,56 4,51 3,46 4,88 6,30 5,33 4,36 4,44 4,52 7,20 9,89 9,13 8,38 6,35 6,46 100,00 * TR Zábo ří nad Labem Calm * Sou čet m.s -1 S SSV SV VSV V VVJ JV JJV J JZJ JZ ZZJ Z ZSZ SZ SSZ 1,7 1,88 1,56 1,25 1,99 2,73 2,68 2,64 2,67 2,70 3,77 4,84 4,97 5,11 5,42 5,73 3,81 16,79 70,51 5,0 0,66 0,46 0,26 1,05 1,84 1,37 0,91 1,01 1,11 1,88 2,66 3,05 3,44 3,39 3,34 2,00 0,00 28,39 11,0 0,03 0,02 0,01 0,15 0,30 0,16 0,02 0,03 0,05 0,05 0,05 0,06 0,08 0,06 0,04 0,03 0,00 1,10 ΣΣΣ 2,56 2,03 1,51 3,18 4,86 4,21 3,56 3,70 3,85 5,69 7,54 8,08 8,63 8,87 9,11 5,84 16,79 100,00

TR - T řídní rychlost v ětru, Calm – četnost bezv ětří Celkovou úrove ň imisní zát ěže v zájmovém území (tzv. imisní pozadí) v roce 2020 není možné na základ ě dostupných dat p řesn ě stanovit. Z výsledk ů porovnání m ěř ených hodnot na stanicích imisního monitoringu v širším okolí hodnoceného zám ěru je však možné u činit odborný odhad, že ve výhledovém období 2020 je možné v zájmovém území o čekávat přibližn ě následující hodnoty imisní zát ěže: ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 48 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------3 NO 2 – pr ůměrné ro ční koncentrace – cca 25 mg.m -3 NO 2 – maximální hodinové koncentrace – cca 100 mg.m -3 suspendované částice PM 10 – pr ůměrné ro ční koncentrace – cca 30 mg.m benzen – pr ůměrné ro ční koncentrace – cca 1 – 1,5 mg.m -3 Na základ ě t ěchto údaj ů je patrné, že v roce 2020 je možné o čekávat spln ění imisních limit ů u všech sledovaných charakteristik.

C.II.2. VODA

Povrchová voda Zájmové území náleží dle hydrologického člen ění do povodí řeky Labe – Horní a st řední Labe - čís. hydrolog. po řadí 1-03-04 Labe od Chrudimky po Doubravu. Posuzovaným zám ěrem jsou dot čena tato díl čí povodí • var. A: stani čení (km) č.h.p. 0,00 ~ 3,90 1-03-04-060 Sop řečský potok 3,90 ~ 6,90 1-03-04-045/2 Bukovka • var. B: stani čení (km) č.h.p. recipient 0,00 ~ 3,30 1-03-04-035 Černská strouha 3,30 ~ 5,98 1-03-04-045/2 Bukovka

Sop řečský potok je pravostranným p řítokem Labe v řkm cca 111,8 (v profilu ústí potoka plocha povodí 31,7 km 2) . Bukovka (od Opatovického kanálu Živanický pototk) je pravostranným p řítokem Labe v řkm cca 121,7 (v profilu k Opatovickému kanálu plocha povodí Bukovky 24,2 km 2). Černská strouha je po soutoku s Rajskou strouhou (J od Lázní Bohdane č) pravostranným přítokem Labe v řkm cca 123,5 (v profilu k Opatovickému kanálu plocha povodí stouhy 27,25 km 2).

V zájmovém území, resp. v dot čených díl čích povodích se nachází vodní nádrže: • č.h.p. 1-03-04-060 Sop řečský potok Březinský rybník poloha 10,2 řkm plocha povodí cca 0,9 km 2 zatopená plocha 3,2 ha objem nádrže 32 tis. m 3 hloubka vody u hráze 1,1 m

Beránek poloha 10,2 řkm pravostr. p řítok plocha povodí cca 3,1 km 2 zatopená plocha 4,0 ha objem nádrže 40 tis. m 3 hloubka vody u hráze 1,3 m

Švihov poloha 8,2 řkm

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 49 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------severn ě nad Žárovicemi zatopená plocha 1,8 ha objem nádrže 22 tis. m 3 hloubka vody u hráze 1,1 m

Sop řečský ryb. poloha 4,0 řkm jižn ě pod obcí Sop řeč zatopená plocha 62,0 ha objem nádrže 766 tis. m 3 hloubka vody u hráze 2,4 m

• 1-03-04-045/2 Bukovka Podhájský ryb. poloha západn ě od obce Pravy zatopená plocha 2,0 ha objem nádrže 20 tis. m 3

Trho ňka poloha jižna od obce Bukovka v OP II. stupn ě VZ Bukovka zatopená plocha 4,6 ha objem nádrže 45 tis. m 3 hloubka vody u hráze 1,9 m

Rozhrna poloha severn ě nad obcí Neratov zatopená plocha 23,0 ha objem nádrže 180 tis. m 3 hloubka vody u hráze 2,5 m

Sk říň poloha severn ě nad obcí Neratov zatopená plocha 26,0 ha objem nádrže 220 tis. m 3 hloubka vody u hráze 2,0 m

Tichý ryb. poloha severn ě nad obcí Neratov zatopená plocha 2,9 ha objem nádrže 29 tis. m 3 hloubka vody u hráze 1,3 m

Horní Jílovský poloha JV pod obcí Bukovka zatopená plocha 3,6 ha objem nádrže 36 tis. m 3 hloubka vody u hráze 1,0 m

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 50 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Dolní Jílovský poloha JV pod obcí Bukovka zatopená plocha 2,7 ha objem nádrže 27 tis. m 3 hloubka vody u hráze 1,0 m

• 1-03-04-035 Černská strouha ( Čert ůvka) V zájmovém území není z tohoto povodí napájena žádná vodní nádrž – Černská strouha ústí po soutoku s Brožovkou a Rajskou strouhou do Labe. Blízké vodní nádrže, nap ř. Bohdane čský rybník, rybník Matka jsou napájeny z Černské strouhy z povodí mimo zájmové území; soustava sádek Nadýma če je napájena vodou z Opatovického kanálu.

Dle Plánu hlavních povodí ČR [3] není v zájmové lokalit ě plánována žádná lokalita vhodná pro akumulaci povrchvých vod k územnímu hájení.

Umíst ění variant posuzovaného zám ěru p řeložky silnice I/36 na podklad ě základní vodohospodá řské mapy je patrné z obr. C.II.2.-1.

Obr. C.II.2.-1. Varianty p řeložky I/36 na podklad ě základní vodohospodá řské mapy

D11

VAR.B VAR.A

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 51 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Jakost vody v dot čených tocích zájmové oblasti není známa / měř ena. O vývoji jakosti vody z širšího hledika vypovídá zat říd ění jakosti vody v Labi (v letech 1991 – 92 a 2003 – 04) – viz obr. C.II.2.-4. Obr. C.II.2.-.4a: Jakost vody v tocích ČR

Obr. C.II.2.-.4b.

Poznámka: Za řazení do tříd čistoty podle novelizované ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod: I. t řída – Nezne čišt ěná voda: Stav povrchové vody, který nebyl významn ě ovlivn ěn lidskou činností a při kterém ukazatele jakosti vody nep řesahují hodnoty odpovídající b ěžnému p řirozenému pozadí v toku. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 52 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------II. t řída – Mírn ě zne čišt ěná voda: Stav povrchové vody, který byl ovlivn ěn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umož ňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. III. t řída – Zne čišt ěná voda: Stav povrchové vody, který byl ovlivn ěn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvo řit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. IV. t řída – Siln ě zne čišt ěná voda: Stav povrchové vody, který byl ovlivn ěn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umož ňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. V. t řída – Velmi siln ě zne čišt ěná voda: Stav povrchové vody, který byl ovlivn ěn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umož ňující existenci pouze siln ě nevyváženého ekosystému.

Podzemní voda Zájmová lokalita se nachází na území hydrogeologického rajónu 436 – Labská k řída, v blízkém sousedství se nachází od severu hydrogeologický rajon 116 – Kvartérní sedimenty Urbanické brány a od jihovýchodu hydrogeologický rajon 114 – Kvartérní sedimenty Labe po Pod ěbrady. Obr. C.II.2.-.2a.: Hydrogeologické rajóny ČR

Hydrogeologický rajón 436 - Labská k řída zahrnuje centrální část k řídové pánve, která se z hydrologického hlediska odlišuje od ostatních částí zanedbatelnou velikostí infiltra čních ploch, malou mocností bazálního cenomanského kolektoru A v klastikách perucko- korycanského souvrství, a tím i nepatrnou intenzitou ob ěhu podzemní vody. V plochém povrchu rajónu dominuje teplické a březenské souvrství v nepropustné jílovité labské facii. Hranice na S a SV rajónu tvo ří poklesové dislokace rovenského zlomu a jílovické poruchy. Na Z vymezují rajón faciální zm ěny v souvrství jizerském a b řezenském, které zp ůsobují vyklín ění kolektor ů C a D v sousedních rajónech 441, 442 a 443. Hranice zde sleduje zhruba linii Jinolice-Brandýs n. Labem. Jižní hranice je schematizována do toku Labe a Lou čné a ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 53 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------dále k V na zámrský zlom. Drenážní ú činek Labe vytvá ří rozhraní mezi mineralizovanými vodami rajónu 436 a prostými vodami rajónu 431. Propustnost kolektoru A je pr ůlinovo-puklinová. Mocnost a litologický charakter kolektoru podléhají rychlým zm ěnám v závislosti na morfologii p ředk řídového reliéfu. V Z části p řevládá mocnost 20-60 m, ve V části je nižší 0-50 m. Souvislost kolektoru je p řerušena p ředk řídovými elevacemi v okolí Chlumce n. Cidlinou a rozsáhlou východo českou elevací mezi Chrudimí, Holicemi a Opo čnem. Kolektor je uložen v mírném sklonu od J k S do hradecké synklinály, k J je protiklonný k uložení kolektoru.

Ob ěh podzemní vody je vázán p ředevším na lépe propustné komplexy - kolektory. Vzhledem ke zna čné variabilit ě p řírodního prost ředí, plynoucí z faciální a litologické prom ěnlivosti, p říp. různé tektonické predisponovanosti hornin, nelze p ředpokládat naprostou samostatnost vymezených zvodní. S ohledem na relativní a prom ěnlivou propustnost horninových komplex ů je nutno po čítat se vzájemnými vztahy mezi jednotlivými zvodn ěmi. Kvartérní sedimenty Urbanické brány mají nejvýznamnější zvodn ění vázáno na p ředhloubené koryto Labe. Hladina podzemní vody je v ětšinou volná, v malé hloubce pod terénem. Ob ěh podzemních vod rajónu Labská k řída je rozd ělen p říčnou dislokací - sob čickým zlomem - na V úsek a samostatný Z úsek s pod ěbradskou z řídelní soustavou. K dotaci kolektoru dochází p řetokem ze S přes rovenský zlom a jílovickou poruchu. P řírodní drenáž je skrytými přírony do Labe. V nejzápadn ějším cípu v okolí Zboží čka dochází k přítoku prosté podzemní vody z rajónu 441.

Obr. C.II.2.-.2b.: Hydrogeologické rajóny zájmového území

D11

VAR.B

VAR.A

K hlavnímu obohacování vody rozpušt ěnými látkami dochází p ři infiltraci p ůdou a horninami. Um ělým zdrojem anorganických a organických látek v podzemních vodách jsou odpadní vody pr ůmyslové a m ěstské. Vlivem srážek na kvalitu podzemních a povrchových vod se podrobn ě zabýval Beneš (1994). Uplat ňuje se i závislost celkového chemismu podzemní

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 54 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------vody na čistot ě ovzduší a kontaminace p ůdy v d ůsledku intenzifikace lesního a polního hospodá řství. Chemické složení prostých podzemních vod z. cípu rajónu labské k řídy je typu Na-Ca-HCO 3- Cl s celkovou mineralizací 300-500 mg.l -1. P řevládající složení minerálních vod je typu Na- HCO 3, částe čně i Na-Ca-HCO 3- Cl s celkovou mineralizací 2-8 g.l -1. V oblasti labsko-cidlinské akumulace kyselek jsou vody kolektoru A proplyn ěné CO 2. Minerální vody jsou zcela nevhodné k úprav ě na pitnou vodu. Zranitelnost kolektoru je vzhledem k mocnému artéskému stropu nízká. Nebezpe čím je pouze p řet ěžování struktury nadm ěrnými odb ěry.

Z hlediska zásob podzemní vody lze rajón Labská k řída charakterizovat údaji z Protokolu KKZ 104-16/29-91  FZ 6234 schválila Subkomise KKZ p řírodní zdroje kolektoru A stanovených metodou proudu a zásoby podzemních vod kolektoru A na základ ě odhadu: • přírodní zdroje kolektoru A 109 l.s -1 , z toho o prosté vody v kategorii C2 57 l.s -1 a o minerální vody 52 l.s -1, • využitelné zásoby kolektoru A 44 l.s -1, o z toho využitelné zásoby v kategorii C2 29 l.s -1, o a minerální vody 15 l.s -1. Celková odb ěr podle SVHB 1987 je 366 l.s -1. V rajónu jsou registrovány v kolektoru A odb ěry pro balneologické ú čely v Pod ěbradech a Bohdan či ve výši 4 l.s -1. V zájmové oblasti se nacházejí pozorovací vrty pro monitoring podzemní vody – trasa var. A je vedena v blízkosti t ěchto vrt ů (stani čení cca 5,0 km). Podrobn ějí údaje zájmového území p řinese podrobný hydrogeologický pr ůzkum, který bude proveden v rámci zpracování navazující projektové dokumentace.

Přehled zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadnímí vodami v zájmovém území Vole č Obec je vybavena vodovodem pro ve řejnou pot řebu, který je napojen na skupinový vodovod Pardubice VSV Č p řivad ěč em DN160 sm ěrem od Kasalic – křížení s přeložkou trasy var. A ve stani čení cca 2,2 km. Vodojem VSV Č (250 m3) je v Kasali čkách, pitná voda je do vodojemu čerpána z ČS Vl čí Hab řina. Pitná voda dodávána skupinovým vodovodem spl ňuje požadavky ČSN 757111 Pitná voda. V obci není vybudována řádná splašková kanalizace ani ČOV, odpadní vody jsou akumulovány v jímkách a septicích. K odvád ění deš ťových vod z komunikace slouží díl čí deš ťová kanalizace.

Rohovládova B ělá Obec je vybavena vodovodem pro ve řejnou pot řebu, který je napojen na skupinový vodovod Pardubice VSV Č (v ětev Pardubice – ČS Vl čí Hab řina – Rohovládova B ělá – Kasali čky – Vápno). Trasa var. A silni ční p řeložky k říží vodovod. p řivad ěč (sm ěr Rohovládova B ělá – Všehn ěvice) ve stani čení cca 3,85 km a (sm ěr Vl čí Hab řina – Rohovládova B ělá) ve stani čení cca 4,6 km. Vodojem VSV Č (250 m 3) je v Kasali čkách, pitná voda je do vodojemu čerpána

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 55 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------z ČS Vl čí Hab řina. Pitná voda dodávána skupinovým vodovodem spl ňuje požadavky ČSN 757111 Pitná voda. Obec má vybudovanou jednotnou kanaliza ční sí ť, která je po odleh čení zakon čena čistírnou odpadních vod umístěnou JZ od obce Bukovka. Trasa var. A silni ční p řeložky k říží kanaliza ční p řivad ěč (sm ěr Bukovka – ČOV) ve stani čení cca 5,5 km. Recipientem odtoku z ČOV je potok Bukovka, v č. odleh čení z jednotné kanalizace.

Bukovka V celé obci je vybudován vodovod pro ve řejnou pot řebu. Vodovod má vlastní zdroj (studna) J od obce v lesní oblasti mezi rabníkem Tichý a Sk říň. Vydatnost zdroje je cca 2l.s -1. Přívodní řad (LT, DN150, sm ěr vodní zdroj – obec Bukovka) k říží trasa var. A silni ční p řeložky ve stani čení cca 6,4 km. Obec má vybudovanou jednotnou kanaliza ční sí ť, která je po odleh čení zakon čena čistírnou odpadních vod umíst ěnou JZ od obce Bukovka. Trasa var. A silni ční p řeložky k říží kanaliza ční p řivad ěč (sm ěr Bukovka – ČOV) ve stani čení cca 5,5 km. Recipientem odtoku z ČOV je potok Bukovka, v č. odleh čení z jednotné kanalizace.

Pravy Obec je vybavena vodovodem pro ve řejnou pot řebu – pitná voda je p řivád ěna z vodjemu mezi Michovkou a Pravy (Dob řenice, 200 m 3), který je sou částí skupinového vodovodu Hradec Králové (VSV Č). Pitná voda dodávána skupinovým vodovodem spl ňuje požadavky ČSN 757111 Pitná voda. V obci není vybudována řádná splašková kanalizace ani ČOV, odpadní vody jsou akumulovány v jímkách a septicích.

Křičeň Obec je vybavena vodovodem pro ve řejnou pot řebu, který je napojen na skupinový vodovod Pardubice VSV Č p řivad ěč em DN100 sm ěrem od Dolan. Vodojem VSV Č Křičeň – Oškohrot (80 m 3) je pln ěn gravita čně ze skupin. vodovodu. Pitná voda dodávána skupinovým vodovodem spl ňuje požadavky ČSN 757111 Pitná voda. Obec má vybudovanou jednotnou kanaliza ční sí ť (z r. 1938), která odvádí deš ťové a odpadní vody (přečišt ěné v domov. biolog. septicích) do povodí Černské strouhy; ve východní části obce je čistící emšerská nádrž s přeřazeným mechanickým p řečišt ěním. V západní části obce je také jednotná kanalizace, která je bez dalšího p řed čišt ěni zaúst ěna do K řičeňského potoka. Kanaliza ční systém je ve šaptném technickém stavu. Výhledové řešení odkanalizování p ředpokládá odvád ění OV pečerpáváním do kanaliza čního systému obce Bukovka a čišt ění v ČOV Bukovka. Výhledový výtla čný kanal. řad bude k řížit trasu var. B silni č. přeložky ve stani čení cca 2,4 km.

Podrobn ější údaje pro podzemní vodní zdroje pro ve řejnou pot řebu nacházející se v zájmové oblasti jsou uvedeny v kap. C.I.3.1. V zájmové oblasti se nacházejí rovn ěž podzemní zdroje pro individuální pot řebu, které jsou umíst ěny na soukr. pozemcích a oplocených zahradách; k těmto zdroj ům nejsou podrobn ější údaje, lze p ředpokládat, že se jedná pov ětšinou o relat. m ělké kopané studny.

Přírodní lé čivé zdroje Přírodní lé čivé zdroje Lázní Bohlade č lze charakterizovat jako rákosovo-ost řicová slatina a minerální alkalická kyselka. Krom ě zvýšeného obsahu mineralizace vyniká tento p řírodní ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 56 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------lé čivý zdroj vyšším obsahem fluoridových prvk ů;.tento prvek se ve vodách vyskytuje pom ěrn ě vzácn ě. Indikace PLZ: p ředevším lé čba nemocí pohybového ústrojí V Lázních Bohdane č se provádí lé čbě pohybového aparátu s orientací na zán ětlivá revmatologická onemocn ění, artróza, vertebrogenní syndromy, Becht ěrevova nemoc, rehabilitace. Mezi hlavní lé čebné procedury lze uvést: antistresové kúry, aqua gymnastika, bahenní zábal, cvi čení v bazénu, dechová cvi čení, diadynamické proudy, dietoterapie, koupele (aromatická, bylinná, minerální, peloidová), masáže (aromatická, čínská, horkými lávovými kameny, klasická. obli čeje, podvodní, reflexní, sportovní, thajská), schia tsu, skotský st řik, slatinná procedura, solárium, solná jeskyn ě, Nordic walking, rašelinové zábaly, plynové lázn ě a další.

Obr. C.II.2.-.3: Zdroje p řírodní minerální vody v ČR

Pozn. V zájmové lokalit ě jsou ozna čeny šipkou Lázn ě Bohdane č

C.II.3. PŮDA Vývoj p ůd v zájmovém území probíhal v závislosti na vlastnostech p ůdotvorného substrátu, hydrologických pom ěrech, reliéfu terénu a klimatických podmínkách. Půdy zájmového území tvo ří kambizem ě modální, p řípadn ě kambizem ě stenické, složené z písk ů a št ěrkopísk ů. V zájmovém území se vyskytují dv ě odlišné kategorie p ůd lišící se především fyzikálními vlastnostmi danými r ůzným geologickým podložím. Na vápnitém podloží k řídových slín ů se vytvá řejí p ůdy fyzikáln ě nep říznivé, jílovitohlinité, těžké, velmi málo propustné a provzdušné, nicmén ě bohaté na živiny. Tyto p ůdy se vyzna čují velkou sorp ční schopností, akumulací atmosferických srážek a oglejením. Na pleistocenních št ěrkopíscích dochází naopak k tvorb ě p ůd dosti hlubokých, pís čitých či hlinitopís čitých, chudých na živiny. Vzlínání spodní vody v propustném profilu však nedostatek živin do zna čné míry nahrazuje. Bonitace zem ědělského p ůdního fondu je provedena dle Vyhlášky Ministerstva zem ědělství č. 327/1998 Sb., ze dne 15.12.1998, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, Zm ěna 546/2002 Sb.. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 57 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Podkladem pro stanovení bonity p ůdy byly mapy BPEJ (bonitovaných p ůdně-ekologických jednotek) 1:5 000. Bonita ční klasifikace je zpracována pro zem ědělskou p ůdu jako celek, a to bez zřetele na její využívání podle kultur. Bonitace obsahuje základní agroekologické informace rozhodné pro hodnocení orné p ůdy, trvalých travních porost ů, sad ů a speciálních kultur. BPEJ byly vy člen ěny na základ ě podrobného vyhodnocení vlastnosti klimatu, genetických vlastností půd, p ůdotvorných substrát ů, zrnitosti p ůdy, obsahu skeletu (kamenitost, št ěrkovitost), hloubky p ůdy, sklonitosti a expozice. Konkrétní p ůdní vlastnosti v trase navrženého úseku okruhu lze interpretovat podle pětimístného kódu BPEJ : 1. číslo kódu uvádí p říslušnost ke klimatickému regionu. Číslice 5: p řísluší klimatickému regionu MT2 – mírn ě teplý, mírn ě vlhký s pr ůměrnou ro ční teplotou 7 – 8°C; pr ůměrným ro čním úhrnem srážek 550 - 650 mm; pravd ěpodobností suchých vegeta čních období 15 - 30 % a vláhovou jistotou 4 - 10. 2. a 3. číslo kódu ozna čuje HPJ (hlavní p ůdní jednotku). Podle Kle čky M. a kol. (1984) je HPJ ú čelové seskupení p ůdních forem p říbuzných ekonomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým p ůdním typem, subtypem, p ůdotvorným substrátem, zrnitostí, výraznou sklonitostí, hloubkou p ůdního profilu, skeletovitostí a stupn ěm hydromorfizmu.

V obou variantách navržené trasy se nacházejí následující HPJ : HPJ 04 - Černozem ě nebo drnové p ůdy černozemní na píscích, m ělké (do 30 cm) překryvy spraše na píscích, lehké, velmi výsušné p ůdy HPJ 06 – Černozem ě typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech, těžké p ůdy, avšak s leh čí a t ěžkou spodinou, ob časn ě p řevlh čené HPJ 08 - Černozem ě, hn ědozem ě i slab ě oglejené, vždy však erodované, p řevážn ě na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, st ředn ě t ěžké HPJ 10 - Hn ědozem ě (tapické, černozemní), v četn ě slab ě oglejených forem na spraši, st ředn ě t ěžké, s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem p ůd HPJ 13 - Hn ědozem ě a illimerizované p ůdy maximáln ě se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 40 - 50 cm, uložených na velmi lehké spodin ě, závislé na deš ťových srážkách HPJ 14 - Illimerizované p ůdy a hn ědozem ě illimerizované v četn ě slab ě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách, st ředn ě t ěžké s těžkou spodinou, vodní pom ěry jsou p říznivé HPJ 16 - Illimerizované p ůdy na zahlin ěných št ěrkopíscích, leh čí až st ředn ě t ěžké s příznivými vodními pom ěry HPJ 19 - Rendziny až rendziny hn ědé na opukách, slínovcích a vápnitých svahových hlínách, st ředn ě t ěžké, se št ěrkem, s dobrými vláhovými pom ěry, avšak n ěkdy krátkodob ě p řevlh čené HPJ 20 - Rendziny, rendziny hn ědé a hn ědé p ůdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše, t ěžké až velmi t ěžké, málo propustné HPJ 21 - Hn ědé p ůdy a drnové p ůdy (rogosoly), rendziny a ojedin ěle i nivní p ůdy na píscích, velmi lehké a siln ě vysušené HPJ 22 - Hn ědé p ůdy a rendziny na zahlin ěných pís čitých substrátech, v ětšinou leh čí, st ředn ě t ěžké s vodním režimem pon ěkud p řízniv ějším než p ředchozí HPJ 23 - Hn ědé p ůdy a drnové p ůdy v ětšinou slab ě oglejené na píscích, uložené na slínech a jílech, lehké v ornici a velmi t ěžké ve spodin ě, vodní režim je kolísavý – od výsušného až po p řevlh čení podle výšek srážek

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 58 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------HPJ 30 - Hn ědé p ůdy a hn ědé p ůdy kyselé a jejich slab ě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích, leh čí až st ředn ě t ěžké, v ětšinou s dobrými vláhovými pom ěry HPJ 42 - Hn ědozem ě oglejené na sprašových hlínách, st ředn ě t ěžké, bez št ěrku, náchylné k do časnému zamok ření HPJ 51 - Hn ědé p ůdy oglejené a oglejené p ůdy na zahlin ěných št ěrkopískách a morénách, lehké až st ředn ě t ěžké, bez št ěrku nebo slab ě št ěrkovité, náchylné k do časnému zamok ření HPJ 52 - Oglejené p ůdy a hn ědé p ůdy na usazeninách limnického terciéru, st ředn ě těžké, s těžkou spodinou, obvykle bez št ěrku nebo slab ě št ěrkovité, náchylné k do časnému zamok ření HPJ 53 - Oglejené p ůdy a hn ědé p ůdy oglejené na usazeninách limnického terciéru, st ředn ě t ěžké, s těžkou spodinou, obvykle bez št ěrku, málo propustné, do časn ě zamok řené HPJ 62 - Lužní p ůdy glejové na nivních uloženinách a spraši, st ředn ě t ěžké, obvykle do časn ě zamok řené podzemní vodou v hloubce 0,5 – 1,0 m HPJ 63 - Lužní p ůdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech, t ěžké až velmi těžké, vodní pom ěry nep říznivé, vysoká hladina podzemní vody, p ři odvodn ění přízniv ější

4. číslo kódu obsahuje údaje o sklonitosti a expozici pozemku. • Číslice 0 je vyhrazena rovinám s maximální sklonitostí do 1 o, expozice všesm ěrná • Číslice 1 je rovina se sklonem 0 – 1 o, všech sm ěrů expozice • Číslice 3 je mírný sklon 3 – 7 o, expozice sever ( severozáp. až severovýchod ) • Číslice 4 je st řední sklon 7 – 12 o, expozice jih (jihozáp. až jihovýchod) • Číslice 5 je st řední sklon 7 – 12 o, expozice sever (severozáp. až severovýchod) • Číslice 6 je výrazný sklon 12 – 17 o, expozice jih (jihozáp. až jihovýchod) • Číslice 7 je výrazný sklon 12 – 17 o, expozice sever (severozáp. až severovýchod) • Číslice 8 je p říkrý sklon 17 – 25 o, expozice jih (jihozáp. až jihovýchod) • Číslice 9 je sráz 25 o, expozice sever (severozáp. až severovýchod) V daném klimatickém regionu č. 5 se uvažuje expozice jižní jako negativní, ostatní expozice jako sob ě rovné.

5. číslo kódu obsahuje údaje o skeletovitosti a hloubce p ůdy • Číslice 0 odpovídá p ůdám bezskeletovitým a hlubokým ( 0,60 – 1,20 m). • Číslice 1 odpovídá p ůdám bezskeletovitým až slab ě skeletovitým, hlubokým, p řípadn ě st ředn ě hlubokým (0,3 - 0,6 m) • Číslice 2 odpovídá p ůdám slab ě skeletovitým, hlubokým • Číslice 3 odpovídá p ůdám st ředně skeletovitým, hlubokým • Číslice 4 odpovídá p ůdám st ředn ě skeletovitým, hlubokým a st ředn ě hlubokým • Číslice 6 odpovídá p ůdám st ředn ě skeletovitým, m ělkým • Číslice 7 odpovídá p ůdám bezskeletovitým s p řím ěsí, hluboká, st ředn ě hluboká • Číslice 8 odpovídá p ůdám st ředn ě a siln ě skeletovitým, hluboká, st ředn ě hluboká • Číslice 9 odpovídá p ůdám bezskeletovitým, s přím ěsí, hluboká, st ředn ě hluboká

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 59 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Obsah skeletu je vyjád řen celkovým objemovým obsahem št ěrku ( pevné částice hornin od 4 do 30 mm ) a kamene ( pevné částice hornin nad 30 mm ).

Přehled ploch trvalého odn ětí p ůdy ze ZPF podle BPEJ a t říd ochrany zem ědělské půdy: Varianta A. Tabulka č. C.II.2.-1 ě ě ů ř BPEJ Vým ra trvalého odn tí p dy ze ZPF podle t íd ochrany I (m 2) II (m 2) III (m 2) IV (m 2) V (m 2) 3.06.00 1 675 3.13.00 64 860 3.16.02 2 445 3.19.01 27 675 3.20.01 23 425 3.21.10 17 010 3.22.10 3 225 3.23.10 27 015 3.42.00 720 3.42.10 2 185 3.51.11 16 070 3.52.01 6 045 3.53.01 2 780 3.62.00 1 735 ∑ 0 1 735 97 115 98 015 0 CELKEM 196 865

Varianta B. Tabulka č. C.II.2.-2 ě ě ů ř BPEJ Vým ra trvalého odn tí p dy ze ZPF podle t íd ochrany I (m 2) II (m 2) III (m 2) IV (m 2) V (m 2) 3.30.00 50 3.04.01 10 3.08.50 220 3.10.10 13 825 3.13.00 2 135 3.14.00 10 635 3.16.02 1 325 3.19.01 5 795 3.19.04 1 950 3.20.11 10 975 3.20.44 11 105 3.21.10 8 790 3.21.12 6 945 3.22.10 16 020 3.22.12 5 045 3.23.10 2 150 3.42.00 10 420 3.51.11 880 3.63.00 7 720 ∑ 50 24 460 18 350 73 175 0 CELKEM 115 995

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 60 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Tříd ochrany je celkem p ět a jsou odstup ňovány od nejhodnotn ějších p ůd s nejvyšším stupn ěm ochrany – I. až po p ůdy nejmén ě kvalitní s nejnižším stupn ěm ochrany V. Erozní ohroženost p ůdy V p řípad ě dot čených pozemk ů p řipadají v úvahu následující formy eroze : • Větrná eroze • Vodní eroze. Větrná eroze V závislosti na rychlosti v ětru a velikosti p ůdních částic dochází podle Holého M. (1994) k trojímu druhu pohybu částic : o pohyb p ůdních částic ve form ě suspenze; o pohyb p ůdních částic skokem (saltací); o pohyb p ůdních částic sunutím po povrchu. Ve form ě suspenze se mohou (v závislosti na rychlosti v ětru) pohybovat jemné p ůdní částice < 0,1 mm. Skokem se mohou pohybovat částice 0,05 - 0,5 mm, nejvíce ohrožené částice jsou o pr ůměru 0,1 - 0,15 mm. Sunutím po p ůdním povrchu se pohybují částice v rozmezí 0,5 až 2,0 mm. V ětrnou erozí jsou zem ědělské pozemky nejvíce ohroženy na ja ře za suchého větrného po časí p řed zapojením porost ů a dále koncem léta po sklizni a podmítce strništ ě. V p řípad ě dot čených p ůd je dominantním p ůdním typem hn ědozem. Z hlediska p ůdního druhu se p řevážn ě jedná o p ůdy s hlinitou ornicí. P ůdy obsahují vysoké podíly elementárních půdních částic I. kategorie menších než 0,01 mm. Omezen ě zde p ři odkrytém povrchu p ůdy bez porostu dochází k větrné erozi. K vznosu p ůdních částic dochází pouze za v ětrného po časí, p ři zpracování p ůdy za sucha. Nejedná se však o ekologicky významný erozní účinek, ale o „prášení“, které m ůže obt ěžovat okolí. Vodní eroze Vodní eroze ovliv ňují p ředevším následující činitelé : o srážky o morfologie území (sklon, nep řerušená délka svahu, tvar svahu) o půdní pom ěry o vegeta ční kryt p ůdy o zp ůsobu využívání p ůdy • Srážky Z hlediska rozvoje erozních proces ů jsou nejnebezpe čnější p řívalové dešt ě. Nebezpe čí spo čívá ve vysoké intenzit ě srážek, které se uplat ňují jednak kinetickou energií deš ťových kapek a rozrušováním p ůdního povrchu a jednak rychlým formováním povrchového odtoku. Povrchový odtok má nejen erozní ú činky na p ůdu, ale zárove ň zp ůsobuje extrémní pr ůtoky ve vodotečích zájmového území. • Morfologie území Vodní eroze je podmín ěna odtokem vody po sklon ěném území. Stékající voda za trvajícího dešt ě nabývá se zv ětšující se délkou svahu a zvyšující se sklonitostí na rychlosti. Se zvyšující se rychlostí odtoku srážkových vod roste tangenciální nap ětí na povrchu p ůdy a destruktivní ú činek povrchového odtoku. Při povrchovém odtoku zpo čátku dochází k plošné erozi, kdy odtok srážkové vody probíhá plošn ě v nízké vrstv ě. Erozní ú činek plošného odtoku nebývá kritický. K progresivnímu zvýšení erozního ú činku dochází, když se plošný odtok zm ění v d ůsledku terénních ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 61 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------nerovností v soust řed ěný odtok. D ůsledkem je rýhová eroze, která p řechází ve výmolovou erozi až ke vzniku erozních strží. Navržený úsek nové silnice prochází velmi členitým územím. Jedná se o mírn ě svažité až prudce svažité pozemky, které vytvá řejí podmínky pro rozvoj proces ů vodní eroze dopln ěné nivními partiemi s nebezpe čím rozliv ů povod ňových pr ůtok ů a s tím spojené eroze. • Půdní pom ěry Půdní pom ěry ovliv ňují náchylnost pozemk ů k vodní erozi infiltra ční schopností p ůdy a odolností p ůdních částic proti odplavování. V p řípad ě dešt ě deš ťová voda postupn ě zapl ňuje p ůdní póry. Pokud nejsou p ůdní póry zcela zapln ěny vodou, infiltrace probíhá v podmínkách nenasycené vodivosti. Po zapln ění p ůdních pór ů vodou je srážková voda do spodních vrstev odvád ěna pomaleji za podmínek nasycené vodivosti. Jakmile intenzita srážek p řevýší rychlost vsakování vody, dochází k povrchovému odtoku, který je podmínkou rozvoje vodní eroze. V ůč i vodní erozi jsou odolné pís čité p ůdy, které jednak zaru čují rychlé vsakování srážkové vody, jednak písková zrna jsou proti odplavování odoln ější, než jemné p ůdní částice. Podobn ě, je-li p ůda v dobrém strukturním stavu, p ůdní agregáty zlepšují podmínky pro vsak a stmelené p ůdní částice jsou odolné proti unášení. Proti odplavování p ůdních částic jsou rovn ěž odolné jílovité p ůdy, kde vyplavování půdních částic brání jejich vzájemná soudržnost. Proti vodní erozi jsou nejmén ě odolné p ůdy st ředn ě t ěžké s porušenou strukturou. V trase navržené komunikace se nacházejí p řevážn ě černozem ě, hn ědozem ě, hn ědé p ůdy a p ůdy nivních poloh. V případ ě p ůd hn ědozemního typu se jedná o st ředn ě t ěžké p ůdy se strukturou porušenou v důsledku zem ědělské výroby. To znamená, že z hlediska p ůdních pom ěrů se jedná o půdy náchylné k erozi. Rozvoji erozních proces ů ve v ětším m ěř ítku je brán ěno um ělými hospodá řskými zásahy do morfologie obd ělávaného území. • Vegeta ční kryt p ůdy Vegeta ční kryt chrání povrch p ůdy p řed destruktivním p ůsobením deš ťových kapek, zlepšuje podmínky pro zasakování vody, zadržuje vodu na vegetativních orgánech a zpomaluje povrchový odtok. Vegeta ční kryt p ůdy v zájmovém území podléhá sezónní dynamice v závislosti na p ěstované plodin ě a úzce souvisí se zp ůsobem využívání p ůdy. • Zp ůsob využívání p ůdy Zájmové území spadá p řevážn ě do výrobní oblasti obilná řské. Vlivem scelování pozemk ů a jejich nesprávného agrotechnického využívání docházelo k mechanické degradaci p ůdy, odnosu nejjemn ějších částic a snížení úrodnosti p ůdy. Chemická degradace p ůdy byla ovlivn ěna p řísunem t ěžkých kov ů z používaných pesticid ů, či nekvalitních fosfore čných hnojiv. Orná p ůda zbavená p řirozeného vegeta čního pokryvu, kdy v pr ůběhu je povrch p ůdy kryt pouze n ěkolik m ěsíc ů zapojeným vegeta čním krytem, je náchylná k erozi. Riziko eroze závisí na osevních postupech. Zastoupení víceletých pícnin v osevním postupu snižuje riziko eroze. Dalšími faktory, které p ři zp ůsobu využívání p ůdy mohou ovliv ňovat erozní procesy, je orientace sm ěru orby vzhledem k vrstevnicím, pásové st řídání polních kultur, p řípadn ě speciální protierozní opat ření mimo rámec b ěžné agrotechniky. Je z řejmé, že erozní procesy probíhají vždy, proto je d ůležité stanovit p řijatelnou míru eroze. Z hlediska ochrany p ůdy je p řijatelná taková míra eroze, kdy v d ůsledku probíhajících půdotvorných proces ů bude úbytek p ůdy nahrazen nov ě vytvo řenou p ůdou z p ůdotvorného substrátu. V p řípad ě hn ědozem ě (v místních podmínkách p řevažující p ůdní typ) se jedná o úbytek cca 10 t/ha/rok. Nejedná se o jediné hledisko, d ůležitý je požadavek ochrany ostatních složek životního prost ředí, zejména ochrana vod p řed smyvem ornic - eutrofizace tok ů, zanášení a eutrofizace malých vodních nádrží atd. Toto kritérium vytvá ří podstatn ě přísn ější podmínky pro posuzování ekologických dopad ů eroze.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 62 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------C.II.4. GEOLOGICKÉ , HYDROGEOLOGICKÉ A GEOTECHNICKÉ POM ĚRY Podle regionálního člen ění náleží území do subprovincie Česká tabule, oblasti Východo česká tabule, celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina, okrsku Bohdane čská brána. Bohdane čská brána vypl ňuje st řední část Pardubické kotliny. Jedná se o erozní sníženinu na slínovcích a jílovcích svrchního tumoru až koniaku, s pleistocenními říčními št ěrky a písky. Mocnost t ěchto št ěrk ů nep řesahuje obvykle 10 m. Reliéf je rovinný, vypln ěný mladopleistocenními terasovými náplavami Labe, místy s pokryvy a p řesypy navátých písk ů a ojedin ělými ložisky subrecentní, recentní a zemité slatiny. V celém zájmovém území se vyskytují útvary druhohor a čtvrtohor. Druhohorní útvary jsou zastoupeny k řídovými turonskými slíny, v Dob řenické tabuli se vyskytují též slínovce a jílovce. Čtvrtohorní útvary jsou zastoupeny sprašemi, št ěrkopískovými p řekryvy a nevápnitými uloženinami. Severn ě od obce Žáravice se nachází lokalita ohrožená potenciálním sesuvem p ůdy. Lokality s aktivním sesuvem v daném území nejsou. Popis inženýrsko-geologických pom ěrů vychází z archivních materiál ů Geofondu, ČGÚ a geologické mapy m ěř . 1:25000. Geologické pom ěry

V území je zastoupen tém ěř úplný statigrafický sled od bazálních pískovc ů cenomanu až po nejmladší uloženiny svrchnoturonsko-coniackého sedimenta čního cyklu charakteru slínovc ů a vápnitých jílovc ů. Zachovaná mocnost svchnok řídových sediment ů se pohybuje okolo 400 m, stoupá od jihu k severu. Geologické a hydrogeologické pom ěry k řídového útvaru nejlépe charakterizují artéské vrty Lázní Bohdane č. Uvedený k řídový útvar je v zájmové oblasti tém ěř zcela p řekryt kvartérními fluviálními št ěrkopískovými sedimenty labských teras – Bohdane čské brány. Ta p ředstavuje pruh labských št ěrkopískových akumulací sm ěru SV – JZ délky cca 15 km, prom ěnliv ě široký 3 – 6 km. Osa tohoto pruhu probíhá p řibližn ě od Opatovic p řes Bohdane č a Černou u Bohdan če, kde se spojuje s pruhem uloženin na pravém b řehu nyn ějšího toku Labe. Na jihovýchodním okraji Bohdane čské brány je terasa ost ře ohrani čena k řídovým svahem Stébelské strán ě. Hranice št ěrkopísk ů na severozápadním okraji prstovit ě vybíhá z plochého úvalu. Fluviální sedimenty tvo ří výpln ě dolních částí m ělkých údolí a depresí, geneticky spjatých s původními p řítoky Labe. Mocnost kvartérních uloženin (tj. v četn ě místn ě vyvinutých vátých písk ů a prom ěnliv ě mocného pokryvu holocenních hlinitých naplavenin) v širokém st ředovém pruhu brány dosahuje 10 - 13 m. Sm ěrem k jihozápadu vzr ůstá podíl pís čité a jemn ě pís čité frakce v št ěrkových akumulacích, ve v ětší mí ře ve svrchní části vertikálního profilu. Z ložiskového pr ůzkumu „Hradecko“ je patrné, že ložisko Bohdane č má ve srovnání s ložisky Libišany a Pla čice p řibližn ě polovi ční obsah št ěrku a dvojnásobný obsah frakce jemného písku.

Z hlediska morfologického člen ění ČR pat ří území do soustavy České tabule, podsoustavy Polabská tabule, celku Východolabská tabule a podcelku Pardubická kotlina. Pardubická kotlina je siu částí rozsáhlých terénních sníženin rozprostírajících se podél toku Labe mezi Jarom ěř í a Týncem nad Labem. Geomorfologický ráz je dán rozsáhlými st ředno a mladopleistocénními terasovými plošinami a širokou nivou Labe. Terasové plošiny jsou místn ě p řekryty mocnými sprašovými akumulacemi a vátými písky. Jedná se o geomorfologickou oblast s reliéfem niv a nejnižších teras.

Strukturn ě-tektonická stavba zájmové oblasti je p řim ěř en ě prozkoumána a z pr ůběhu izolinií výšky turonské báze je z řejmé, že zájmová lokalita a její blízké okolí leží v prostoru, do n ěhož nezasahují ov ěř ené významné zlomové struktury.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 63 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Podle výsledk ů regionálního výzkumu radonového rizika v České republice (Matolín, M. in Barnet, I. et al., 1991, MS) leží lokalita v oblasti s nízkým rizikem z geologického podloží, tzn. v nejmén ě rizikové oblasti v rámci ČR.

Z hlediska ložiskové geologie je pro zájmovou oblast typický výskyt št ěrkopísk ů p ředevším pro stavební ú čely. V širším zájmovém území se nacházejí ložiska št ěrkopísk ů v chrán ěném ložiskovém území (CHLÚ) Malá Čeperka a severn ě od Opatovic nad Labem. Lokáln ě jsou těženy také váté (stejnozrnné) písky. V širším zájmovém území jsou rovn ěž p říležitostn ě těženy pro ú čely láze ňství mineralizované slatiny (SV od Libišan). Hydrogeologické pom ěry Dle hydrogeologické rajonizace náleží lokalita k hydrogeologickému rajónu 4360 – Labská křída, skupina rajón ů K řída St ředního Labe po Jizeru, geologická jednotka Sedimenty svrchní křídy. Přípovrchová vrstva: Litologie - jílovce a slínovce. Mocnost souvislého zvodn ění je 15 až 50 m. Typ propustnosti je pr ůlino-puklinový, transmisivita je nízká ( pod 1 . 10-4 m 2/s ), mineralizace je 0,3 – 1 g/l, chemický typ Ca-Mg-HCO 3-SO 4. 1. vrstevní kolektor: Litologie – pískovce a slepence. K řídové souvrství je perucko-korycanské, stratigrafická jednotka je cenoman. Mocnost souvislého zvodn ění je 5 až 15 m. Typ propustnosti je pr ůlino- puklinový, transmisivita je nízká ( pod 1 . 10 -4 m 2/s ), mineralizace je do 1 g/l, chemický typ Na-Ca-HCO 3-Cl. Z hydrogeologického pohledu je patrné, že podzemní vody se zde bude vyskytovat v infiltra ční podob ě s volnou a nep říliš kolísající úrovní hladiny ve vrstvách kvarterních fluviálních náplav ů nesoudržného typu.

C.II.5. PŘÍRODNÍ ZDROJE Přírodní lé čivé zdroje Lázní Bohlade č lze charakterizovat jako rákosovo-ost řicová slatina a minerální alkalická kyselka. Krom ě zvýšeného obsahu mineralizace vyniká tento p řírodní lé čivý zdroj vyšším obsahem fluoridových prvk ů;.tento prvek se ve vodách vyskytuje pom ěrn ě vzácn ě. Indikace PLZ: p ředevším lé čba nemocí pohybového ústrojí V Lázních Bohdane č se provádí lé čbě pohybového aparátu s orientací na zán ětlivá revmatologická onemocn ění, artróza, vertebrogenní syndromy, Becht ěrevova nemoc, rehabilitace. Mezi hlavní lé čebné procedury lze uvést: antistresové kúry, aqua gymnastika, bahenní zábal, cvi čení v bazénu, dechová cvi čení, diadynamické proudy, dietoterapie, koupele, masáže, schia tsu, skotský st řik, slatinná procedura, solárium, solná jeskyn ě, Nordic walking, rašelinové zábaly, plynové lázn ě a další.

Z hlediska ložiskové geologie je pro zájmovou oblast typický výskyt št ěrkopísk ů p ředevším pro stavební ú čely. V širším zájmovém území se nacházejí ložiska št ěrkopísk ů v chrán ěném ložiskovém území (CHLÚ) Malá Čeperka a severn ě od Opatovic nad Labem. Lokáln ě jsou těženy také váté (stejnozrnné) písky. V širším zájmovém území jsou rovn ěž p říležitostn ě těženy pro ú čely láze ňství mineralizované slatiny (SV od Libišan). Severn ě od obce Vole č, v místní části „Na obci“ se nachází chrán ěné ložiskové území č. 09315300 – Vole č, držitel pr ůzkumných a t ěžebních práv MŽP ČR, surovinový druh jílovce s vápnitou p řím ěsí, zásoby cca 473 000 m 3, dosud net ěženo, chrán ěná plocha 5,7 ha. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 64 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Net ěžené výhradní ložisko št ěrkopísk ů Lázn ě Bohdane č, č.lož. 3209700. Žádná z posuzovaných variant nezasahuje do ochranných pásem uvedených ložisek.

C.II.6. POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA

Ob ě navrhované varianty p řivad ěč e I/36 prochází pozemky ur čenými k pln ění funkce lesa (PUPFL) dle zákona č. 289/1995 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Lesní porosty v zájmovém území spadají p řevážn ě organiza čně pod LS Lázn ě Bohdane č a LS Nasavrky. Dle p řírodních podmínek jsou řazeny do přírodní lesní oblasti (PLO) 17.b Polabí . Pro PLO 17b Polabí je typická v dřevinné skladb ě p řevaha borovice nad smrkem. Z listnatých strom ů se nej čast ěji vyskytuje dub. Porosty nacházející se v zájmovém území nejsou p říliš reprezentativní. P řevažují listnaté lesy. Území leží v teplé oblasti T2. Podle potenciální p řirozené vegetace České republiky spadá lokalita do vegeta ční jednotky podmá čené lužní lesy s přechodem k acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubrav ě.

Rozložení v ěkových t říd v PLO 17.b Tab. čís. C.II.5-1 Rozložení v ěkových t říd Věkové t řídy Hol I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. Sou čet Plochy v ěk. t říd 1 113 14 863 15 028 14 990 22 911 18 067 11 000 3 452 648 262 102 334 v ha Normální rozloha 18 033 17 876 17 697 17 111 15 294 9 249 3 610 2 000 551 101 423 věk. t řídy v ha Odchylka od normál. -18 -16 -15 34 18 19 -4 -68 -52 v %

St řední věk porostu v PLO 17.b Tab. čís. C.II.5-2 St řední v ěk: jehli čnaté 60 let listnaté 67 let celkem 67 let

Zásoby m 3 a zakmen ění d řevin v PLO 17.b Tab. čís. C.II.5-3 Věkové 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Pr ůměr stupn ě

Pr ůměrné zásoby v 0 14 84 151 185 216 242 262 278 293 301 301 311 303 323 352 341 203 m3 na ha

Pr ůměrné 92 95 95 91 88 86 85 84 84 84 83 81 80 79 80 84 78 87 zakmen ění

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 65 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Plochy a zásoba m 3 jednotlivých d řevin v PLO 17b - Polabí Tab. čís. C.II.5-4 Podrobné zastoupení d řevin Dřevina (druh) Plocha Zásoba [ha] [%] [ha] [%] smrk ztepilý 13537,28 13,4 3490734 17,0 smrk pichlavý 5,86 + 262 + smrk sivý 0,09 + 0 + smrk omorika 0,19 + 2 + jedle b ělokorá 40,71 + 10002 + jedle obrovská 9,97 + 584 + jedle ostatní 0,12 + 4 + douglaska tisolistá 77,56 0,1 11711 0,1 borovice lesní 37529,88 37,0 7512605 36,6 borovice černá 567,31 0,6 110806 0,5 banksovka 62,58 0,1 12680 0,1 vejmutovka 724,48 0,7 165132 0,8 borovice pokroucená 0,17 + 42 + borovice ostatní 0,35 + 64 + kosod řevina 0,17 + 0 0 mod řín evropský 2552,23 2,5 503808 2,4 mod říny ostatní 0,42 + 170 + tis červený 0,11 + 6 + ostatní jehli čnaté 0,83 + 117 + jehli čnaté celkem 55112,31 54,4 11818729 57,5 dub letní 17931,53 17,7 4010621 19,5 dub letní slavonský 71,65 0,1 18608 0,1 dub červený 1436,90 1,4 198351 1,0 dub pý řitý 2,11 + 335 + buk lesní 584,65 0,6 110874 0,5 habr obecný 2399,69 2,4 357392 1,7 javor mlé č 291,91 0,3 50035 0,2 javor klen 251,33 0,3 45658 0,2 javor babyka 28,59 + 4134 + javor jasanolistý 9,23 + 1038 + javory ostatní 0,14 + 22 + jasan ztepilý 2592,38 2,6 496842 2,4 jilm habrolistý 39,06 0,1 5969 + jilm horský 1,35 + 399 + vaz 1,08 + 229 + akát 1699,32 1,7 222825 1,1 bříza bradavi čnatá 4777,84 4,7 711499 3,5 je řáb pta čí 9,90 + 175 + ořešák královský 12,51 + 489 + ořešák černý 4,08 + 760 + třeše ň pta čí 37,51 0,1 2203 + st řemcha pozdní 0,63 + 57 + hruše ň 3,10 + 115 + jablo ň 6,07 + 117 + ostatní listnaté tvrdé 1,77 + 240 + lípa srd čitá 1937,10 1,9 338536 1,7 olše lepkavá 2029,15 2,0 298429 1,5 olše šedá 31,40 + 4072 + osika 375,82 0,4 50922 0,3 topol bílý 622,56 0,6 138486 0,7 topol černý 419,74 0,4 103294 0,5 ostatní topoly nešlecht ěné 24,91 + 5979 + ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 66 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------topoly šlecht ěné 356,86 0,3 88850 0,4 jíva 12,86 + 127 + vrba bílá, v. k řehká 148,88 0,1 12070 0,1 jírovec ma ďal 17,30 + 3601 + Kaštanovník jedlý 0,20 + 38 + pajasan žláznatý 0,06 + 5 + ostatní listnaté m ěkké 3,32 + 406 + ke ře 61,53 + 10 + listnaté celkem 46236,03 45,6 8723812 42,5 dřeviny celkem 101348,34 100,0 20542541 100,0

V k.ú. Lázn ě Bohdane č, revír Pardubice, byly vyhlášeny lesy zvl. ur čení 3.6. – ochranné pásmo lé čivých zdroj ů, lesy láze ňské. Poštálkovský les nacházející se mezi Bukovkou a Lázn ěmi Bohdane č je za řazen do 2. t řídy ochrany, nebo ť se jedná o les zvláštního ur čení. Les Branžov je les hospodá řský, 1. a 2. t řída ochrany daná druhovou skladbou a kvalitou porostu. Lesní porosty v zájmovém území spadají do les ů dubového (lvs1) a bukodubového (lvs2) lesního vegeta čního stupn ě. Území pat ří do pásma C (1Cb) ohrožení imisemi (nízká zát ěž). Plošné poškození v ětrnými polomy, sn ěhem ani zv ěř í není v této lokalit ě evidováno. P řevládající sm ěr bo řivých v ětr ů je jihojihovýchod. Lesní porosty jsou podmá čené.

Varianty A a B p řivad ěč e I/36 zasahují do následujících lesních porost ů: Tab. čís. C.II.5-5 Lokalita Varianta km Lesní typ SLT Míra zásahu Mezi A 5,287 sv ěží b řezová 1P2 Prochází Rohovládovou doubrava v těsné Bělou a Bukovkou blízkosti KÚ – u rybník ů A 6,65-6,89 (habrová) doubrava 1S1 Dotyk Horní a Dolní na píscích (rozší ření Jílovky jedlo(buková) doubrava 204 stáv. komunikace) ZÚ B 0,00- obohacená habrová 1D1 Dotyk 0,245 doubrava (rozší ření stáv. komunikace) Jižn ě od K řičně B 1,38-1,47 hlinitá (sprašová) 2H6 Dotyk buková doubrava vlhká habrová 1V2 doubrava Mezi obcemi B 3,60-4,27 lipová doubrava 106 Dotyk Křičeň a Pravy (rozší ření sv ěží b řezová 1P4 stáv. doubrava komunikace) KÚ B 5,98 kyselá buková 2K4 křížení doubrava

Podle mapy cílového hospoda ření spadají dot čené lesy do t ří skupin: kyselá stanovišt ě nižších poloh, živná stanovišt ě nižších poloh a oglejená chudá stanovišt ě nižších a st ředních poloh

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 67 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------V dot čených lesních porostech jsou zastoupeny následující d řeviny: Var. A , konec p řeložky p řivad ěč e I/36: Převážn ě dub letní, jírovec ma ďal, t řeše ň pta čí. V ěk stromů 60-80 let. Var. B , za čátek p řeložky p řivad ěč e I/36 Olše lepkavá, dub letní, b říza bradavi čnatá, borovice lesní, lípa srd čitá, jírovec ma ďal, smrk pichlavý, t řeše ň pta čí. Ke řové pásmo – hloh jednosemenný, líska. V úseku 0,000 – 1,47 km je po levé stran ě silnice lesní porost. V ěk 40-60let. Var. B, v úseku mezi obcemi K řičeň a Pravy- les Branžov (km 3,60 – 4,27): Dub letní, t řeše ň pta čí, jasan ztepilý, mod řín opadavý, borovice lesní, b říza bradavi čnatá, buk lesní, je řáb pta čí. P řevládají duby a buky. Stá ří cca 80 let. Část dot čeného lesa čerstv ě vyt ěžena.

C.II.7. EKOSYSTÉMY Z biogeografického hlediska je řešené území sou částí bioregionu 1.8 Pardubický bioregion (CULEK et al. 1996). Biota leží v termofitiku a zabírá zna čnou část fytogeografického okresu 15. Východní Polabí – fytogeografický podokres 15c. Pardubické Polabí. Vegeta ční stupn ě: planární Potenciální vegetací bioregionu jsou p ředevším luhy náležející k asociaci Ficario-Ulmetum campestris podél menších vodních tok ů snad i Pruno-Fraxinetum . Na vyšších št ěrkopískových terasách jsou to acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quiercion , pravd ěpodobn ě s autochtonní borovicí. Exklávní výskyt mají dubohab řiny ( Melampyro nemorosi-Carpinetum ), p ředpokládané pouze na terciérních efúzích. Přirozenou náhradní vegetaci bioregionu reprezentuje lu ční vegetace svazu Caltion i Molinion , které na ložiscích humolit ů p řechází až do vegetace svazu Caricion davallianae . Flóru bioregionu tvo ří ochuzená druhová skladba vegetace aluvia Labe, dopln ěná o n ěkteré druhy Armeria vulgaris a Hydrocotyle vulgaris. Bioregion zabírá siln ě pozm ěněnou oblast polabského luhu s pouhými zbytky v ětších lesních komplex ů a s typickou ochuzenou faunou nížinných poloh hercynského p ůvodu nebo širokého rozší ření (havran polní, cvr čilka říční).

C.II.8. KRAJINA A KRAJINNÝ RÁZ

C.II.8.1. Charakter sou časné krajiny Zájmová oblast leží v rovinaté až mírn ě svažité části východního Polabí v nadmo řské výšce pohybující se mezi 218 – 292 m n.m. Terénní dominanty se v posuzovaném území nevyskytují, pouze ze severu je území orámováno mírnou terénní vlnou jižního okraje Urbanické brázdy dosahující ve vrchu Velká Dorota výšky 292 m n.m.. Jižní okraj uzavírá tok Labe s jeho četnými slepými rameny. Převážnou část území p ředstavují zem ědělsky intenzivn ě využívané pozemky tvo řené ornou půdou. Za cenn ější části území lze považovat lesy všech t říd ochrany. Ekologickou kostru zájmového území tvo ří EVL Bohdane čský rybník, rybník Matka a EVL Truhli čky a registrované významné krajinné prvky.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 68 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Krajina je zde p řevážn ě intenzivní zem ědělská, s vysokým stupn ěm antropogenního narušování krajiny a tudíž i s narušenými vazbami v krajin ě a sníženou biodiverzitou. I p řesto jsou zde v malé části na řešeném území registrovány n ěkteré významné krajinné prvky. Jinak je řešené území charakteristické rozsáhlými plochami orné p ůdy se všemi negativními dopady do krajiny (odvodn ění, regulace tok ů, odstran ění rozptýlené zelen ě, odnos p ůdy a eroze atd.). Vyskytují se zde také rozsáhlé zem ědělské areály bez vegeta čních clon, které narušují harmonické m ěř ítko krajiny a vytvá řejí nep říliš estetické technické dominanty.

C.II.8.2. Krajinný ráz Krajinný ráz je charakterizován p řírodní, kulturní a historickou charakteristikou ur čitého místa či oblasti. Zásahy do krajinného rázu, zejména umis ťování a povolování staveb, mohou být v tomto území provád ěny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk ů, zvlášt ě chrán ěných území, kulturních dominant krajiny, harmonického m ěř ítka a vztah ů v krajin ě. Pro detailní posouzení vliv ů hodnocených variant na krajinný ráz byly proto využity ortofotomapy zájmového území v měř ítku 1:5000 (charakter strukturovanosti krajiny, intenzita využívání krajiny člov ěkem, stupn ě ekologické stability), dále soubor geologických a účelových map ČR v měř ítku 1:50000 (tzv. mapy životního prost ředí), všechny dosud zpracované dokumentace ÚSES v měř ítkách 1:50000 až 1:5000 (vyšší hierarchie i lokální systém ES).

Geomorgologické uspo řádání Řešené území se nachází podél komunikace I/36 mezi obcemi Lázn ě Bohdane č – Vole č v Pardubickém kraji. Stavba je liniového charakteru. Je pro ni charakteristická pot řeba ur čité ší ře, místy vybudování násp ů, p říp. zá řezy do terénu, technické prvky – p řemost ění. Geomorfologické za člen ění území je podle Zem ěpisného lexikonu ČSR následující: Provincie : Česká vyso čina Soustava : Česká tabule Podsoustava : Východo česká tabule Celek : Východolabská tabule Podcelek : Chlumecká tabule, Pardubická kotlina Okrsek : 6c-1b-d Dob řenická tabule, 6c-1c-c Bohdane čská brána Území leží na rozhraní Pardubického a Cidlinsko – Chrudimského bioregionu. Reliéf území má charakter roviny s výškovou členitostí do 40 m (A varianta – Bukovka až Vole č) a ploché pahorkatiny s výškovou členitostí do 50 m ( varianta B ). Podloží je tvo řeno svrchnoturonskými slíny a slínovci, ty jsou však tém ěř v celé ploše překryty kvartérními sedimenty – št ěrkopísky a nivními hlínami. Reliéf ve slínech tvo ří mírn ě zvln ěnou pahorkatinu s širokými, často kotlinovitými údolími, v oblasti teras jsou typické plošiny, na spraších slab ě skoln ěné roviny. Podle Culka ( člen ění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES České republiky, Spole čnost pro životní prost ředí, Brno 1995) pat ří do skupiny typ ů geobiocén ů (STG) 2AB3 a místn ě p řechází do 3AB4. Vegeta ční stupn ě jsou planární a kolinní. Trofická řada oligotrofní. Hydrická řada normální.

Vegeta ční kryt Hodnocené území je z převážné části tvo řeno intenzivn ě obhospoda řovanými zem ědělskými pozemky. Lesním porostem prochází pouze varianta - B (mezi K řičení a Pravy a nad Pravy). Varianta B je navíc vedena tém ěř po stávající komunikaci. V míst ě k řížení s jinými komunikacemi trasy procházejí silni čními alejemi. Var. A se dotýká lesa p řed koncem přeložky p řivad ěč e.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 69 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Přítomnost zvlášt ě chrán ěných území, ÚSES Řešené území neleží v žádném velkoplošn ě chrán ěném území. Nejbližší zvláště chrán ěné území je národní p řírodní rezervace Bohdane čský rybník a rybník Matka, toto území je sou časn ě pta čí oblastí a evropsky významnou lokalitou. Území rezervace p ředstavuje komplex vodních a mok řadních biotop ů vytvo řených kolem jednoho z nejv ětších zachovalých rybník ů bývalé Pernšt ějnské soustavy napájené Opatovickým kanálem. P ředm ětem ochrany jsou rybníky Bohdane čský a Matka propojené rákosinami, vlhkými loukami a vrbovými porosty, které poskytují pták ům možnosti hnízd ění a odpo činku na tahu. P ředm ětem ochrany v pta čí oblasti je ch řástal kropenatý ( Porzana porzana ). P ředm ětem ochrany v evropsky významné lokalit ě je ku ňka ohnivá ( Bombina bombina ), modrásek bahenní ( Maculinea nausithous ), modrásek o čkovaný ( Maculinea teleius ) a vážka jasnoskvrnná ( Leucorrhinia pectoralis ). Vzdálenost od posuzovaného území činí zhruba 0.8 km. Dalším blízkým chrán ěným územím je p řírodní rezervace Na Hradech. Toto území je tvo řeno dv ěma odlišnými biotopy. P ůvodním d ůvodem ochrany byla populace kotvice plovoucí ( Trapa natans ) v rybníce Švihov, která již vyhynula. Lesní porost na opukovém podloží v prudkém svahu nad rybníkem s vysokým podílem buku lesního a s bohatým bylinným podrostem je důležitým biocentrem v tém ěř bezlesé krajin ě. Vzdálenost od posuzovaného území činí zhruba 1,5 km. V rámci územního systému ekologické stability varianta A protíná u Vol če regionální biokoridor 1275 a u Bukovky lokální biokoridor. Varianta B protíná lesní lokální biokoridor a to severozápadn ě od K řičen ě. Na za čátku případné úpravy se varianta B dotýká nadregionálního biokoridoru vycházejícího z Bohdane čského rybníka a sledujícího Opatovický kanál sm ěrem k rybníku Černý Nadýma č. Varianta trasy B díle k říží nadregionální biokoridor v lesním úseku v blízkosti sou časného sjezdu z dálnice D11.

Charakter zástavby V zájmovém území se vyskytuje p ředevším typická venkovská zástavba. Posuzované území leží mimo zastav ěné území obce. Varianta B bude jihozápadn ě obcházet obec K řičeň a východn ě obec Pravy. Varianta A se bude severn ě vyhýbat obci Vole č, západn ě až jižn ě Rohovládovu B ělou a jižn ě Bukovku. V obci K řičeň charakterizují zástavbu ze všech stran viditelné zem ědělské objekty, severovýchodn ě od Prav se nacházejí budovy dálni ční policie a údržby dálnic. Na okraji obce Vyšehn ěvice je dominantním prvkem krajiny technický prvek - tovární komín (trasa A prochází mezi Vyšehn ěvicemi a Rohovládovou B ělou).

Technická infrastruktura Za nejdominantn ější prvky technické infrastruktury ve sledovaném území lze považovat zem ědělské objekty na severním okraji obce K řičeň, které jsou viditelné ze všech stran a dále pak nov ě otev řenou dálnici D11. Prvky technické infrastruktury jsou také sloupy elektrického vedení. Vzhledem k jejich umíst ění a velikosti však nemají prakticky žádný význam na stav krajiny.

Krajinné dominanty p řírodního a kulturního charakteru. Významnými krajinnými dominantami jsou NPR Bohdane čský rybník a rybník Matka a také soustava vole čských rybník ů. Za dominantní lze také ozna čit lesní porost severozápadn ě od Křičně, lesní porost severn ě od Vol če a lesní porosty jižn ě od Rohovládovy B ělé a Bukovky. Dominanty kulturního charakteru jsou p ředevším stavby církevního charakteru. Jedná se o evangelický kostel v Bukovce, který byl postaven v letech 1859-61 a kostel Sv. Petra a Pavla

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 70 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------v Rohovládov ě B ělé, první zmínky již v roce 1361 (p ůvodn ě gotický presbytá ř a sakristie). V blízkosti posuzované lokality není p řítomen žádný další biologicky či krajiná řsky významný prvek (nap ř. památný strom atp.).

Negativní prvky v krajin ě. Nejvýznamn ějšími negativními prvky jsou zem ědělské objekty na severním okraji obce Křičeň, viditelné ze všech stran. Dalším negativním prvkem je objekt dálni ční policie a správy dálnic severovýchodn ě od obce Pravy, tovární komín na východním okraji obce Vyšehn ěvice. Negativním prvkem je také t ěleso dálnice D11 Praha – Hradec Králové.

Historické charakteristiky Přítomnost památkových zón - do území nebo jeho bezprost řední blízkosti nezasahují žádné známé památkové zóny ani krajinné kompozice.

C.II.9. FLORA A FAUNA Bioregion leží ve staré sídelní oblasti. K odlesn ění došlo p ředevším na sušších místech, na zaplavovaných nebo bažinných stanovištích se z části zachovala p řirozená lesní vegetace. Lesy dnes zabírají menší část území, p řevažují borové, mén ě smrkové monokultury, na vodou ovlivn ěných stanovištích jsou hojné i výsadby topol ů. Na odlesn ěných plochách převažují agrocenózy, louky se dodnes zachovaly jen ve fragmentech.

C.II.9.1. Flóra Regionáln ě fytogeografické člen ění ČSR (Skalický 1988) za řazuje vymezenou oblast do fytogeografické oblasti termofytika (Thermophyticum), obvodu Českého termofytika (Thermobohemica), fytogeografického okresu Východní polabí, fytogeografického podokresu Pardubické Polabí (15c) . Na základ ě geobotanické rekonstruk ční mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) náleží zájmové území asociaci 7. Melampyro nemorosi-Carpinetum (černýšová dubohab řina).

Provedeným terénním mapováním bylo zjišt ěno, že v úseku varianty A a B se stavba dotýká především polních monokultur, zpravidla v rozsáhlých lánech nebo v menších polích pravideln ě ošet řovaných herbicidy. Stávající polní monokultury mají vlivem komplexních intenzifika čních faktor ů velmi redukovanou druhovou skladbu plevelové vegetace. Víceletá každoro ční dynamika spole čenstva je dána blokováním sukcese pravidelnou orbou, přípravou p ůdy, p ěstitelskými metodami kulturních rostlin, pravidelným hnojením a ošet řováním herbicidy r ůzného chemického složení. Podstatn ější rozdíly v druhovém zastoupení polních plevel ů lze pozorovat mezi ozimy a ja řinami. Z významných plevel ů zde zaznamenáme Brasica napus subsp. napus , Erigeron annuus, Fumaria oficinalis, Geranium pusillum, Lamium, amplexicaule, Lamium purpureum, Medicago lupulina , Raphanus raphanistrum, Sinapis arvensis, Stellaria media, Thlaspi arvense , Trifolium campestre , druhy rodu Veronica ; z charakteristických ozimých plevel ů Capsella bursa-pastoris, Papaver rhoeas, Apera spica-venti, Elytrigia repens, Viola arvensis, Arctium tomentosum a z obtížných plevel ů Avena fatua , Galium aparine , Fallopia convonvulus , u kterých díky jednostrannému používání heribicid ů dochází ke vzniku rezistentních genotyp ů. Tam, kde jsou agrocenózy v kontaktu s liniemi komunikací v plevelové vegetaci dominují ruderální druhy (Artemisia vulgaris, Dactylis glomerata , Echinochloa crus-gali, Rumex obtusifolius, Urtica dioica ) a synantropní taxony ( Cerastium holosteoides subsp . triviale, Cichorium intybus , Cirsium arvense , Convonvulus arvensis , Elytrigia repens, Heracleum sphondylium,

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 71 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Ranunculus repens, Taraxacum sect. Ruderalia , Tripleurospermum inodorum, Trifolium repens ).

Druhov ě bohatší jsou p říkopy a okraje komunikací, ve kterých zaznamenáme vyšší zastoupení druh ů řádu Arrhenatheretalia (Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Cerastium holosteoides subsp. trivialis , Geranium pratense , Leucanthemum vulgare agg. , Pastinaca sativa s. lat.) všeobecn ě s vysokým podílem ruderálních, synantropních a invazních druh ů z t řídy Agropyretalia repentis ( Achillea millefolium, Plantago lanceolata, Plantago major subsp. major, Potentilla anserina, Ranunculus repens ) a z t řídy Galio- Urticetea ( Artemisia vulgaris, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Dactylis glomerata, Glechoma hederacea, Heracleum sphondylium, Veronica chamaedrys, Urtica dioica ). Bylinné patro je pomístn ě dopln ěné výsadbami v ětšinou p řestárlých ovocných d řevin ( Malus domestica, Prunus avium, Prunus domestica, Pyrus communis ). Z dalších d řevin, které tvo ří stromo řadí podél silnic a cest m ůžeme jmenovat nap ř. Acer saccharinum , kultivary Populus x canadensis , Sorbus aucuparia subsp. aucuparia . Vegetaci nezpevn ěných travnatých cest zájmového území, pomístn ě s vyjetými kolejemi tvo ří především druhy snášející disturbanci ze svazu Polygonion avicularis 9 ( Achillea millefolium , Lolium perenne, Plantago major subsp. major, Poa annua subsp. annua, Polygonum aviculare agg ., Sagina procumbens ).

Vyskytující se louky vlhkého charakteru v úsecích obou variant jsou v ětšinou druhov ě chudé s vysokým podílem N v půdě. Bylinné patro je tvo řeno 3 vrstvami. Nejvyšší z nich dosahuje výšky 80-100 cm a její charakter udává stálá dominanta Alopecurus pratensis , k níž se druží všechny ostatní kvalitní trávy, z bylin druhy rodu Cirsium , Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum aromaticum , Symphytum officinale . St řední vrstva bylinného patra o výšce 50-60 cm je mén ě výrazná. Tvo ří ji Achillea millefolium , Lychnis flos-cuculi , Geranium pratense , Rumex acetosa, Sanguisorba officinalis. Přízemní vrstva do 20 cm je jen málo vyvinutá (trpí nedostatkem sv ětla). Nejd ůležit ější složkou této nejnižší bylinné vrstvy je Ranunculus repens , k němuž p řistupují Taraxacum sect . Ruderalia, Glechoma hederacea, Lysimachia nummularia, Cerastium holosteoides subsp. triviale . Mechové patro zcela chybí.

Mezofilní lu ční porosty zkoumaných úsek ů m ůžeme za řadit do řádu Arrhenatheretalia s charakteristickou vysokou dominancí trav ( Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Avenula pubescens , Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Trisetum flavescens ). Z bylin dosahují výrazn ějšího zastoupení Achillea millefolium, Campanula patula, Heracleum sphondylium, Leucanthemum vulgare agg., Leontodon autumnalis , Ranunculus acris subsp. acris , R. auricomus agg., Plantago lanceolata , Trifolium pratense , Veronica chamaedrys. Mechové patro nedosahuje významn ějšího zastoupení. V lesních porostech, které jsou dot čeny stavbou varianty A i varianty B zaznamenáme především druhotn ě vysázené d řevinné patro ( Larix decidua, Picea abies, Pinus sylvestris, Quercus rubra ) a nálet pionýrských d řevin ( Betula pendula, Populus tremula ) s přím ěsí Quercus robur, Quercus petraea, Carpinus betulus , Tilia cordata , na vlh čích stanovištích s Tilia patyphyllos a stanovištn ě náro čnějších listná čů Acer pseudoplatanus, Frangula alnus, Fraxinus excelsior, Prunus avium . Charakter druhov ě ochuzeného bylinného patra ur čují mezofilní druhy Galium sylvaticum, Geranium robertianum, Campanula persicifolia, Viola hirta, Poa nemoralis, Rubus idaeaus, Rubus spp. a acidofilní druhy Calamagrostis epigeios, Pteridium aquilinum, Vaccinium myrtillus . Z hlediska vyskytu flóry nejsou mezi variantami výrazn ější rozdíly.

Přehled zvlášt ě chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin zjišt ěných v trasách navržených variant:

9 T řída Plantaginetea majoris, řád Plantaginetalia majoris ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 72 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Rostliny zvlášt ě chrán ěné podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., P říloha č. II a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR: V zájmovém území posuzovaných variant nebyl zjišt ěn výskyt rostlin za řazených v příloze č.II vyhlášky 395/92 Sb. ani výskyt tzv. Červeného seznamu cévnatých rostlin. Celý seznam zjišt ěných druh ů je uveden v příloze E. Biologické posouzení zám ěru.

C.II.9.2. Fauna Pardubický bioregion je tvo řen siln ě pozm ěněnou krajinou polabského luhu. Obohacujícím prvkem jsou velké rybníky, zejména pro vodní a mok řadní ptactvo. Významnými druhy oblasti jsou moudivlá ček lužní ( Remiz pendulinus ) a sýko řice vousatá ( Panurus biarmicus ).

Bezobratlí Orienta čním zoologickým pr ůzkumem zam ěř eným na vytipované bioindika ční skupiny bezobratlých byl ve zkoumaném území prokázán výskyt celkem 3 druh ů plž ů a 6 druh ů st řevlíkovitých brouk ů. Seznamy všech zjišt ěných druh ů živo čich ů uvedené v p říloze nemohou být vzhledem k časové omezenosti pr ůzkumu a rozlehlosti zájmového území zcela kompletní. Pr ůzkum byl však zam ěř en p ředevším na ov ěř ení výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů a uvedené soupisy druh ů spíše nazna čují míru dochovalosti p řírodních podmínek této lokality. Odchytem do zemních pastí bylo zjišt ěno 15 druh ů bezobratlých. P řevládají b ěžné lesní druhy hmyzu, eurytopní a adaptibilní, zastižen nebyl žádný reliktní druh, (viz čel.Carabidae). Z běžného pr ůměru se vymyká zástupce rovnok řídlých - cvr ček lesní ( Nemobius sylvestris ) nalezený v lokalit ě Pravy ( varianta B ) a zástupce brouk ů - tesa řík piluna ( Prionus coriaceus ) nalezený též v lokalit ě Pravy, kte ří signalizují relativní zachovalost zdejší p řírody (dubového lesa). Zjišt ěn byl pouze 1 ex. zvlášt ě chrán ěného druhu z kategorie ohrožených. Je to mravenec r. Formica , který byl nalezen v zemní pasti v lokalit ě Pravy a následn ě determinován. Jeho hnízdo (kupa) nebyla zjišt ěna.

Obratlovci Na základ ě literárních údaj ů a pozorování autora byl v zájmovém území zjišt ěn výskyt celkem 53 druh ů obratlovc ů). Seznam všech zjišt ěných taxon ů uvádí p říloha. V zájmovém území byl zjišt ěn výskyt celkem 5 zvlášt ě chrán ěných druh ů obratlovc ů ve smyslu P řílohy č. III vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb..

Přehled druh ů zvlášt ě chrán ěných obratlovc ů zjišt ěných pr ůzkumem:

Ropucha zelená (Bufo viridis ) (SO)–lokalita u obce Bukovka, varianta A Ješt ěrka obecná ( Lacerta agilis ) (SO)–lokalita u obcí Bukovka a Pravy, varianta A+B

Slepýš k řehký ( Anguis fragilis ) (SO)-lesní komplex K řičeň, varianta B Krahujec obecný (Accipiter nissus ) (SO)-lokalita Rohovládova B ělá, varianta A Jest řáb lesní ( Accipiter gentilis ) (O)-okraj obce Vole č a les Pravy, varianta A+B

Migrace zví řat Celé území je charakteristické významným odlesn ěním a siln ě zatíženými agrocenózami. Především se jedná o monokultury s jednoro čním obhospoda řováním. Kultury víceleté (pícniny, jetelotravní, travní sm ěsi) jsou spíše výjimkou. Dalším charakteristickým rysem území je prakticky dokonalé sm ěrování vodního toku Labe ve sm ěru východ-západ. Tyto charakteristiky ur čují migra ční možnosti velkých živo čich ů a pták ů. Obvyklé sledování v ětších ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 73 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------tok ů, jako prost ředku navigace u pták ů má v případ ě Labe jen druho řadou roli, nebo ť po překonání Orlických hor a Krkonoš na vhodných místech pokra čují v migraci spíše jiho- severním sm ěrem. Trasa toku Labe východ-západ je mén ě atraktivní a má menší význam. Naopak pro migraci velkých zví řat je vodní tok Labe již p řekážkou a vlivem jeho regulace, resp. vytvo ření plavební hladiny až pod P řelou č, nedává možnost slabším suchozemským savc ům dobré komunikace ve sm ěru sever-jih. Další migra ční omezení bylo vytvo řeno dálnicí D11, která sm ěř uje prakticky rovnob ěžn ě s tokem Labe a dotvá ří tak území mezi Labem a dálnicí D11, odkud je migrace bezkonfliktn ě možná prakticky pouze ve sm ěru na východ. Morfologie terénu nenapomáhá k usm ěrn ění migrace v jiném sm ěru než je uvedeno. Proto se v území migrace obvykle omezuje na migraci mezi drobnými lesními komplexy.

C.II.10. OBYVATELSTVO Osídlení krajiny má v sou časné dob ě p řevážn ě vesnický charakter. V blízkosti p řevažují sídla vesnického typu, výjimkou jsou Lázn ě Bohdane č, p řed nimiž posuzované p řeložky kon čí. Přeložka silnice I/36 je v obou variantách navržena tak, aby se sídl ům vyhnula a znamená tedy pro n ě pozitivní opat ření pro radikální zlepšení jejich environmentální charakteristiky, a to p ředevším snížení hlukové a emisní zát ěže, prašnosti a také v neposlední řad ě snížení rizika dopravních nehod. Stávající pr ůtah silnice I/36 s sebou p řináší s nár ůstem intenzity tranzitní dopravy rostoucí negativní vlivy hluku, emisí a dopravní nehodovost p ůsobící na obyvatele obcí.

Po čet obyvatel dot čených obcí ( obce, na jejichž katastrální území p říslušná varianta zasahuje ) Tabulka č. C.II.10.-1 po čet obyvatel Obec varianta A varianta B Vole č 303 Bukovka 456 Lázn ě Bohdane č 3280 3280 Křičeň 234 Pravy 89 Kasanice a Kasali čky 192

Výroba a rekreace Krom ě zem ědělských subjekt ů zde p ředstavují výrobní potenciál menší podniky zam ěř ené na lehkou výrobu ( služby výrobní povahy ) a potravinářství. P ěstují se p ředevším obiloviny, kuku řice a řepka olejka. Území nepat ří mezi význa čné rekrea ční oblasti. Výjimkou je m ěsto Lázn ě Bohdane č, jehož turistická atraktivita vychází z jeho p řírodního prost ředí, památkových hodnot, p řítomnosti turistické a rekrea ční vybavenosti a jeho dopravní dostupnosti. Lázn ě Bohdane č leží ve výhodné poloze poblíž krajského m ěsta Pardubic a v nevelké vzdálenosti je i další krajské město Hradec Králové. Na západ od m ěsta leží Kladruby, sv ětov ě proslulé st ředisko chovu koní. Celý areál chovné stanice tvo ří komplex pastvin, luk i historických budov stájí, který je ve svém celku vysoce cen ěným krajinným prvkem Polabí. Bohdane čskem prochází t ři zna čené turistické stezky, žádná z nich však nesm ěř uje do posuzované oblasti. Na severu Bohdan če je vyzna čena nau čná p ěší stezka vedoucí podél národní p řírodní rezervace.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 74 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Územím Bohdane čska procházejí také t ři cyklostezky. Ani ty však nezasahují do posuzované oblasti.

C.II.11. KULTURNÍ PAMÁTKY , HMOTNÝ MAJETEK V širším okolí tras navrhované p řípojky i v obcích, kterých se trasa p římo dotýká, se nachází tyto kulturní památky: Lázn ě Bohdane č Radnice – renesan ční jednopatrová budova postavena r. 1540 – 1550. Na její stavb ě se podílela pernštejnská stavební hu ť. Dnešní podoba pochází z rekonstrukce po požáru r. 1772, kdy bylo pr ůč elí pozdn ě barokn ě upraveno a dopln ěno o atiku. Kostel sv. Má ří Magdaleny – p ůvodn ě gotický kostel v r. 1728 – 1737 barokn ě p řestav ěný podle návrhu Tomáše Hafeneckera. Západní stranu kostela uzavírá hranolová 26,5 m vysoká věž, do sou časné podoby upravená r. 1860. Hlavní oltá ř je iluzivní, provedený Josefem Kramolínem. Hřbitovní kaple sv. Ji ří – kruhová barokní stavba z 18. století. Plastika sv. Jana Nepom ůckého – barokní plastika r. 1733, nejhodnotn ější na ve řejném prostranství m ěsta Kubistický láze ňský pavilón – dílo architekta Josega Go čára, sou část láze ňského areálu Rohovládova B ělá V obci se nachází kulturní památka a to novorenesanční kostel sv. Petra a Pavla . V řízení na vyhlášení kulturní památky je socha And ěla strážce z roku 1736 nacházející se p ři hlavní silnici a socha sv. Jana Nepomuckého před domem č.p. 97. Pravy V centru obce je umíst ěna socha p. Marie s Ježíškem z roku 1859. Bukovka Na míst ě bývalé tvrze byl postaven roku 1859 – 1861 novorenesan ční evangelický kostel . V obci se dále nacházejí novogotická boží muka z roku 1872, d řev ěná zvoni čka a kamenný kříž se zvoni čkou v místní části Hab řinka. Chýš ť V obci se nachází pomník padlým v první sv ětové válce a boží muka. Křičeň Pomník sv. Jana Nepomuckého s kovovým k řížem z r. 1854 a pomník padlým v 1. sv. válce. Vole č V centru obce boží muka z roku 1859 se zvoni čkou, Dašk ův k řížek z roku 1897.

V zájmovém území se vyskytují dv ě lokality zapsané v Seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o tvrzišt ě u Kasali ček ( v Seznamu pod čís. 2095 ) a tvrzišt ě Hrada u Žáravic ( v Seznamu pod čís. 5191 ).

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 75 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------C.III.CELKOVÉZHODNOCENÍKVALITYŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍVDOTČENÉMÚZEMÍZHLEDISKA JEHOÚNOSNÉHOZATÍŽENÍ

Ob ě varianty trasy jsou vedeny v převážné mí ře charakteristickou agrární krajinou. Cenn ější úseky této krajiny jsou jak drobné lesní úseky, tak nivy drobných vodních tok ů. Celkov ě je území v širší niv ě Labe, která je natolik zasažena lidskou činností, že tato skute čnost je pozorovatelná pouze na dochovalých lokalitách, které jsou v ětšinou vyhlášeny jako maloplošná ZCHÚ. Z této skute čnosti také vyplývá relativn ě řídká sí ť prvk ů územního systému ekologické stability, řídká sí ť lokalit soustavy Natura 2000, maloplošných chrán ěných území, vyhlášených VKP (i VKP ztv. vyplývajících ze zákona). V blízkosti zám ěru se jedná prakticky pouze o jediné území, které je velmi cenné a vytvá ří tak pouze ostr ůvek v polabské krajin ě. Jde o Národní p řírodní rezervaci Bohdane čský rybník a rybník Matka. Tato lokalita, která je v širokém území velmi cenným mok řadem a je charakteristickým prvkem neupraveného polabí je současn ě Evropsky významnou lokalitou a pta čí oblastí. Lokality nejsou p římo svázany s vodním tokem Labe jako v ětšina zvlášt ě chrán ěných území mok řadního charakteru a nejsou sou částí povodí ani sou částí hydrogeologického rajónu dot čených posuzovaným zám ěrem. Významné krajinné prvky jsou op ět v ětšinou mok řadního charakteru nebo geomorfologické zajímavosti. Navržených je celá řada, ale vyhlášených podle pravidel zákona 114/92 je velmi malý podíl. Významných krajinných prvk ů ze „zákona“ jakými jsou nap ř les, niva vodního toku, atp., je v území omezený po čet. Tato skute čnost je dána p ředevším historickým využíváním kajiny a postupnou internzifikací zem ědělské výroby. Podstatná část území má charakter intenzivn ě využívané kulturní stepi s využitím moderních technologií jako chemizace, moderního strojového vybavení, atp. Z tohoto d ůvodu je velmi cenné každé roz člen ění (fragmentace jednotných zem ědělských hon ů) zp ůsobené nap ř. polními cestami a jejich ke řovým doprovodem, udržení diverzifikovaných lesních pláš ťů a samoz řejm ě udržení alespo ň stávající kvality vodních tok ů (bez vodohospodá řských úprav) a udržení stavu a kvality niv (bez zavedení meliora čních prvk ů). V celém řešeném území je relativn ě malá hustota prvk ů územního systému ekologické stability. Z nejd ůležit ějších prvk ů lze jmenovat nadregionální biokoridor v oblasti Vole čských rybník ů a nadregionální boikoridor vycházející z Bohdane čského rybníka a sm ěř ující podél Opatovické stoky k rybníku Černý Nadýma č. Vzhledem k omezenosti cenných území v oblasti je také lokalita NPR Bohdane čský rybník nadregionálním biocentrem. Tyto prvky ÚSES však nejsou uvažovaným zám ěrem nijak omezeny. Prvky nižších řád ů ÚSES jsou omezeny na t ři lokální biokoridory, které jsou vedeny nivou vodního toku u obce Bukovka, lesním úsekem mezi obcemi Pravy a K řičeň a jižn ě od obce Křičeň. Po vybrání varianty a up řesn ění informací o zám ěru, bude nutné citliv ě realizovat st řet komunikace a skladebných prvk ů ÚSES, a to p ředevším proto, že krajina je v celém území velmi citlivá na další zásahy vyvolávající fragmentaci území tvrdými a nep řekro čitelnými liniemi. Území populace živo čich ů jsou náchylné k možnosti vzniku ostr ůvkových populací bez možnosti genové vým ěny.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 76 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ČÁSTD.ČÁSTD.KOMPLEXNÍCHKOMPLEXNÍCHARAKTERISTIKAA ARAKTERISTIKAA HODNOCENÍVLIVŮZÁMĚHODNOCENÍVLIVŮZÁMĚRUNARUNA VEŘEJNÉZDRAVÍAŽIVVEŘEJNÉZDRAVÍAŽIVOTNÍOTNÍ

PROSTŘEDÍ

D.I. CHARAKTERISTIKAPŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮZÁMĚRUNAOBYVATELSTVOA ŽIVOTNÍPROSTŘEDÍAHODNOCENÍJEJICH VELIKOSTIVÝZNAMNOSTI

D.I.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO , VČETN Ě SOCIÁLN Ě EKONOMICKÝCH VLIV Ů Hlavní vlivy stavby silni čního okruhu na obyvatelstvo jsou následující : • zdravotní rizika (emise výfukových plyn ů, hluk) • sociální a ekonomické d ůsledky • narušení jiných faktor ů (znehodnocení životního prost ředí, d ělící ú činky) • narušení pohody Uvedené vlivy se projevují r ůznou m ěrou v pr ůběhu výstavby a po uvedení komunikace do provozu. Vlivy související s výstavbou jsou obecn ě intenzivn ější, zato však časov ě omezené na relativn ě krátký časový úsek. Ostatní vlivy mají mírn ější, ale trvalý ú činek. Všechny p římé negativní vlivy na obyvatelstvo jsou závislé na vzdálenosti sídla zde žijících obyvatel od trasy silnice. Trasa nové silnice je navržena tak, aby dopad na obyvatele byl snížen na minimum vzhledem k podmínkám realizovatelnosti stavby. Trasa se z t ěchto důvod ů vyhýbá soust řed ěné zástavb ě. Nep říznivé dopady výstavby silnice a provozu na ní mohou být dále tlumeny realizací protihlukových opat ření v místech, kde si to p řípadn ě situace nadnormativn ě zvýšené úrovn ě hluku vyžádá.

D.I.1.1. Odhad zdravotních rizik Hlavními vlivy budou zm ěny v akustické a imisní zát ěži obyvatel. Imise Z výsledk ů hodnocení vyplývá, že u obytné zástavby v okolí posuzovaného zám ěru je možné očekávat zvýšené riziko z chronické expozice suspendovaných částic, pocházejících zejména z automobilové dopravy. Nejvýznamn ější vliv na možné zvýšené riziko výskytu bronchitidy má dálnice D11, samotný vliv silnice I/36 s doprovodnými komunikacemi je mén ě významný. Pouze malý podíl obyvatel se bude nacházet v nejvyšším pásmu imisní zát ěže (35 – 40 µg.m -3). V obou variantách se jedná o cca 76 obyvatel. V p řípad ě ostatních zne čiš ťujících látek nevznikne pro obyvatele v zájmovém území zvýšené zdravotní riziko.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 77 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Výstavbou p řeložky silnice I/36 dojde v části zájmového území k p řesunu automobilové dopravy ze stávající do nové trasy. Tím se zm ění umíst ění liniového zdroje zne čiš ťování ovzduší. Pro ú čely této studie bylo zpracováno modelové hodnocení vlivu provozu silnice na kvalitu ovzduší v zájmové oblasti (rozptylová studie). V tabulkách B.III.1.1-1 a B.III.1.1-2, kapitola B.III.1.1. Zdroje zne čišt ění ovzduší je uvedeno porovnání celkové produkce emisí v roce 2020 pro ob ě hodnocené varianty. Z porovnání je patrné, že z hlediska množství emisí zne čiš ťujících látek je mírn ě p řízniv ější varianta B, ve které bude p řeložka vedena po kratší trase. Oxid uhli čitý

Pro vyhodnocení akutní expozice NO 2 je možné za bezpe čnou mez, pod níž nedochází k vzniku zdravotního rizika, použít sm ěrnou hodnotu stanovenou WHO pro hodinové koncentrace ve výši 200 mg.m -3. P řísp ěvek silnice I/36 a doprovodných komunikací činí v zastav ěných oblastech nejvýše 13 µg.m -3 ve variant ě A, respektive 8 µg.m -3 ve variant ě B. Se zahrnutím vlivu dálnice D11 budou p řísp ěvky automobilové dopravy v zastav ěných oblastech nejvýše 58 µg.m -3, úrove ň imisního pozadí je odhadována na 100 µg.m -3. Ani p ři sou čtu nejvyšších hodnot tedy není o čekáváno zvýšené zdravotní riziko z akutní expozice NO 2.

Z chronických ú čink ů NO 2 jsou nej čast ěji popisovány strukturální plicní zm ěny a zvýšení vnímavosti v ůč i bakteriím a virovým infekcím. Sm ěrná hodnota WHO na úrovni 40 mg.m -3 zohled ňuje i nejistoty z d ůvodu rozptylu výsledk ů epidemiologických studií, pod touto hranicí by již nem ělo docházet k výskytu zdravotních potíží ani u citliv ější části obyvatelstva. Přísp ěvek hodnocených komunikací se bude v oblastech s obytnou zástavbou pohybovat nejvýše na úrovni do 1,5 µg.m -3 ve variant ě A, respektive 0,9 ve variant ě B. Celkové imisní přísp ěvky z automobilové dopravy v řešeném území i se zapo čtením vlivu dominantního zdroje v území (dálnice D11) činí v obytné zástavb ě nejvýše 5 µg.m -3, úrove ň imisního pozadí je odhadována ve výši 25 µg.m -3. Ani p ři sou čtu nejvyšších hodnot, tj. p ři koncentracích na úrovni do 30 µg.m -3, není o čekáváno zvýšené zdravotní riziko v případ ě chronické expozice NO 2. Benzen Benzen je prokázaný humánní karcinogen. V rámci tohoto vyhodnocení byla použita hodnota jednotkového rizika stanovená WHO ve výši 6 × 10 -6 ( µg.m -3)-1. Tato hodnota znamená, že koncentrace benzenu 1 mg.m -3 zvyšuje (p ři celoživotní expozici – po dobu 70 let) riziko incidence leukémie o 6 p řípad ů na 1 milion osob. Neexistuje tedy bezpe čná mez. Pro ú čely ochrany zdraví je proto nutné uvažovat „ješt ě p řijatelnou“ (referen ční) mez karcinogenního rizika. Dle dostupných podklad ů a v souladu s informacemi Státního zdravotního ústavu je doporu čeno uvažovat nejvyšší p řijatelné riziko v řádu 10 -6. Přísp ěvek samotné p řeložky I/36 a doprovodných komunikací lze podle výsledk ů rozptylové studie v oblastech s obytnou zástavbou o čekávat ve výši 0,022 µg.m -3 pro variantu A, respektive 0,012 µg.m -3 ve variant ě B. Celkové imisní p řísp ěvky hodnocených komunikací (v četn ě dálnice D1) lze v zástavb ě o čekávat na úrovni 0,030 µg.m -3. I s odhadovanou hodnotou imisního pozadí na úrovni 1 až 1,5 µg.m -3 lze tedy o čekávat míru karcinogenního rizika p ři celoživotní expozici ve výši 9,2 ×10 -6, což je na hranici p řijatelného rizika.

Suspendované částice frakce PM 10 Výskyt zvýšených koncentrací suspendovaných částic v ovzduší je obecn ě spojován s výskytem respira čních chorob (kašel, bronchitida), snížením funkce plic, kardiovaskulárními nemocemi a v n ěkterých p řípadech i astmatem. Pro vyhodnocení vliv ů akutní expozice byly z modelových výpo čtů kvality ovzduší odvozeny hodnoty maximálních denních koncentrací PM 10 na základ ě metodiky ČHMÚ [8]. Z výsledk ů hodnocení vyplývá, že v nejvíce zasažené zástavb ě je nutno p ři nejmén ě p říznivých podmínkách o čekávat nejvyšší denní koncentrace na úrovni až 150 – 175 µg.m -3. V tomto případ ě se jedná o hodnoty na úrovni 3 až 3,5-násobku sm ěrné hodnoty WHO (50 µg.m -3). Jedná se však o modelovou hodnotu maximální koncentrace, která je vypo čtena za předpokladu nejhorších emisních a rozptylových podmínek. Tato modelová situace však ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 78 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------nemusí v dané lokalit ě nastat i po dobu n ěkolika let, což potvrzují i vyhodnocení ve vztahu k reáln ě m ěř eným koncentracím. Z tohoto hlediska je tedy vhodn ější používat pro vyhodnocení dlouhodobé ukazatele, tj. pr ůměrné ro ční koncentrace.

Pro chronickou expozici uvádí WHO sm ěrnou hodnotu pr ůměrné ro ční koncentrace PM 10 ve výši 20 µg.m -3. Z výsledk ů hodnocení vyplývá, že již vzhledem k úrovni imisního pozadí (která je v rozptylové studii odhadnuta na 30 µg.m -3) je nutno o čekávat výskyt zvýšeného zdravotního rizika v celé řešené oblasti. Obdobná situace je však prakticky v celé ČR, nebo ť koncentrace nižší než 20 µg.m -3 se vyskytují jen zcela výjime čně. P řísp ěvek silnice I/36 a doprovodných komunikací se v zástavb ě pohybuje ve variant ě A nejvýše na úrovni 5 µg.m -3 (Bukovka) a ve variant ě B na úrovni 2,4 µg.m -3 (K řičeň). Se zahrnutím vlivu dálnice D11 lze očekávat p řísp ěvek automobilové dopravy do 8 µg.m -3. V sou čtu s imisním pozadím je tedy nutno v této zástavb ě o čekávat hodnoty na úrovni až cca 2-násobku sm ěrné hodnoty, riziko v této nejvíce ovlivn ěné části zástavby lze ozna čit jako výrazn ě zvýšené. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty indexu rizika HI vyjád řené jako pom ěr vypo čtené a sm ěrné koncentrace. K vypo čteným hodnotám p řísp ěvku hodnocených komunikací (v četn ě D11) je p řipo čtena hodnota imisního pozadí ve výši 30 µg.m -3, což p ředstavuje horní hranici odhadu uvedeného v rozptylové studii, jedná se tedy i o horní hranici rizika. Pro vyhodnocení byly použity údaje o po čtu obyvatel v jednotlivých sídlech a mapový zákres hranic t ěchto sídel. Z tohoto hlediska je nutno považovat vyhodnocení pouze za orienta ční, nebo ť je uvažováno s rovnom ěrným rozložením zástavby a s rovnom ěrným zastoupením obyvatelstva v celé ploše sídla. Z tohoto hlediska se tedy jedná pouze o orienta ční vyhodnocení za ú čelem p řiblížení rozsahu expozice obyvatel.

Po čet obyvatel v jednotlivých pásmech indexu rizika HI pro IH r PM 10 : Tabulka č. D.I.1.1-1 č * Odhad po tu obyvatel Pásmo IH r PM 10 Pásmo indexu rizika Variant A varianta B 30 - 32 1,50 - 1,60 1 244 1 542 32 - 35 1,60 - 1,75 409 111 35 - 40 1,75 - 2,00 76 76 *) p řísp ěvek automobilové dopravy zvýšený o 30 µg.m -3 vzhledem k odhadu imisního pozadí Z porovnání je patrné, že nejv ětší po čet obyvatel žije v pásmu 30 – 32 µg.m -3, resp. v pásmu přísp ěvku hodnocených silnic 0 – 2 µg.m -3. V nejvíce exponovaném pásmu, odpovídajícímu indexu HI > 1,75 (nad 35 µg.m -3) žije dle provedeného vyhodnocení jen cca 4,4 % obyvatel. Celkov ě je nutno v blízkém okolí dálnice D11 o čekávat zvýšené zdravotní riziko spojené s výskytem částic PM 10 v ovzduší. Obdobná situace však platí pro podstatnou část ČR, zejména pro území velkých m ěst a sídel podél významných komunikací.

Přesto, že v celém zájmovém území lze o čekávat zvýšené riziko z expozice PM 10 , lze konstatovat, že p řísp ěvek samotné komunikace I/36 i s doprovodnými komunikacemi je relativn ě nízký. Z výsledk ů rozptylové studie vyplývá, že nejvyšší imisní p řísp ěvky v obytné zástavb ě lze o čekávat na úrovni 5 µg.m -3, a to v okrajové části obce Bukovka ve variant ě A. Tomu odpovídá relativní riziko ve výši 1,030 pro úmrtnost a 1,145 pro bronchitidu. Je možné konstatovat, že vzhledem k dot čené populaci (v tomto p řípad ě jde o nejvíce zasaženou zástavbu na okraji obce, tedy jednotky nejvýše n ěkolik desítek obyvatel) se jedná o malé zm ěny. Uvedené zm ěny jsou hluboko pod úrovní b ěžných výkyv ů a jsou mnohonásobn ě p řevýšeny jinými faktory (životní styl, kou ření apod.). Pro p řiblížení lze uvést následující zjednodušenou interpretaci. Pr ůměrná míra úmrtnosti v ČR je cca 10,6 na 1000 obyvatel. Pokud je vliv dopravy vyjád řen hodnotou relativního rizika ve výši 1,030, zvýší se

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 79 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------úmrtnost o 0,32 p řípadu na 1000 obyvatel. Tj. skute čný po čet p řípad ů se vzhledem k po čtu ovlivn ěných dom ů (jedná se řádov ě nejvýše o n ěkolik desítek obyvatel) nezm ění.

Hluk Celková úrove ň hlukové zát ěže se v dot čené oblasti jeví z hlediska možného vzniku zdravotních rizik jako st řední. V žádném výpo čtovém bod ě nebylo indikováno poškození zdraví vlivem hluku, v části zástavby je však nutno p ředpokládat hodnoty zna čící r ůzné formy obt ěžování hlukem, a to jak v denní, tak no ční dob ě. Tabulka č. D.I.1.1-2 uvádí p řehled výsledk ů akustické studie [7]. Hodnocena byla hluková situace samostatn ě v denní a no ční dob ě. V tabulce jsou uvedeny vypo čtené hodnoty hlukové zát ěže po jednotlivých sídlech. Hodnoty vypo čtené v obcích Vole č, Rohovládova B ělá a Bukovka hodnotí variantu A, hodnoty v obcích K řičeň a Pravy pak variantu B. Ve dvou obcích je uvažováno s alternativním využitím protihlukové st ěny o výšce 3,5 m (Rohovládova B ělá-jih) a 3 m (Bukovka). Výsledky výpo čtů hlukové zát ěže pro denní a no ční dobu (dB): Tabulka č. D.I.1.1-2 č Výška Denní doba No ní doba Lokalita Varianta Bod (m) bez se Bez se st ěny st ěnou st ěny st ěnou 1 3 36,8 31,4 1 6 34,6 29,3 Vole č - západ (Na obci) 2 3 40,8 35,4 2 6 38,5 33,2 3 3 35,5 30,0 3 6 34,3 28,9 1 3 36,5 30,1 Vole č - východ (Ve st řídmí) 1 6 35,1 28,6 2 1,5 * 34,6 - 1 3 44,8 39,3 Rohovládova B ělá - západ A 1 6 43,2 37,7 2 3 42,8 - 1 3 54,7 50,6 49,2 44,9 1 6 52,7 48,0 47,3 42,6 Rohovládova B ělá – jih 3 3 47,9 48,0 42,4 42,6 3 6 46,2 46,5 40,8 41,1 1 3 55,7 45,5 50,2 44,8 2 3 50,2 49,6 44,7 44,1 Bukovka 2 6 48,9 42,6 43,4 42,7 3 3 49,7 49,8 44,1 43,8 3 6 48,1 42,7 42,1 42,4 1 3 50,7 44,2 1 6 49,2 43,3 Křičeň 2 3 40,6 34,4 2 6 38,6 32,4 3 1,5 * 40,9 - 1 3 41,4 34,5 B 1 6 40,0 32,8 3 3 56,3 48,2 3 6 56,0 47,7 Pravy 4 3 47,3 41,1 4 6 46,1 39,6 5 3 48,8 42,6 5 6 47,2 41,0 *) body reprezentující chrán ěný venkovní prostor v blízkosti staveb, které nebyly samostatn ě hodnoceny ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 80 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Porovnání vypo čtených hodnot ve vztahu k o čekávaným ú čink ům hluku ve dne a v noci umož ňují tabulky D.I.1.1-3 a D.I.1.1-4.

Po čet vypo čtených hodnot odpovídajících jednotlivým pásmům dle ú čink ů hlukové zát ěže ve dne: Tabulka č. D.I.1.1-3 Po čet bod ů Pásma ú čink ů (den) varianta A varianta B Sluchové postižení 0 0 Zhoršené osvojení řeči a čtení u d ětí 0 0 Ischemická choroba srde ční 0 0 Zhoršená komunikace řečí 1 2 Silné obt ěžování 1 2 Mírné obt ěžování 4 3

Po čet vypo čtených hodnot odpovídajících jednotlivým pásm ům dle ú čink ů hlukové zát ěže ve dne: Tabulka č. D.I.1.1-4 Po čet bod ů Pásma ú čink ů (den) varianta A varianta A Zhoršená nálada a výkonnost následující den 0 0 Subjektivn ě vnímaná horší kvalita spánku 9 7 Zvýšené užívání sedativ 9 7 Obt ěžování hlukem 9 7

Na základ ě vyhodnocení akustické studie je pak možné konstatovat následující skute čnosti:

 celková úrove ň o čekávané hlukové zát ěže v dot čené oblasti v roce 2020 se jeví z hlediska možného vzniku zdravotních rizik jako st řední.  v žádném z výpo čtových bod ů nebyly vypo čteny hodnoty v pásmu výskytu kardiovaskulárních onemocn ění, z tohoto d ůvodu nebylo kvantitativn ě hodnoceno riziko výskytu ICHS a IM.  ve 3 bodech ( viz p říloha C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem ) byly vypo čteny hodnoty v pásmu silného obt ěžování. Ve variant ě A se jedná o bod č. 1 v Bukovce (v tomto p řípad ě by využití st ěny znamenalo snížení hodnot do pásma mírného obt ěžování) a ve variant ě B se jedná o bod č. 3 v Pravech (ve výšce 3 a 6 metr ů). Dle výsledk ů hlukové studie však není dominantní zdroj hluku v tomto bod ě přeložka silnice I/36, ale provoz na silnici III/3228. V 7 bodech byly pro vypo čteny hodnoty hladiny hluku ve dne indikující mírné obt ěžování.  v žádném výpo čtovém bod ě nebyly vypo čteny hodnoty indikující zhoršenou náladu a výkonnost následující den, celkem v 16 bodech (z toho 9 ve variant ě A a 7 ve variant ě B) byly vypo čteny hodnoty spadající do kategorie obt ěžování no čním hlukem.

 pro výpo čet obt ěžování obyvatel byly odvozeny hodnoty L day-night , na jejichž základ ě byl ur čen podíl obt ěžovaných osob. Nejvyšší podíl siln ě obt ěžovaných osob byl vypo čten v bod ě č. 1 v Bukovce (9 %), nejvyšší podíl obt ěžovaných byl vypo čten krom ě téhož bodu také v bod ě č. 1 v Rohovládov ě B ělé-jih a v bod ě č. 3 v Pravech (13 %). Nejvyšší podíl mírn ě obt ěžovaných obyvatel (22 %) byl vypo čten op ět v bod ě ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 81 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------č. 1 v Bukovce. V p řípad ě aplikací protihlukových st ěn lze o čekávat nejvyšší podíl siln ě obt ěžovaných, obt ěžovaných a mírn ě obt ěžovaných na úrovni 8 %, 13 % a 21 %.  nejvyšší podíl obyvatel rušených v no ční dob ě byl vypo čten ve všech kategoriích (silné rušení, rušení a mírné rušení) v bod ě č. 1 v Bukovce a to na úrovni 6 %, 13 % a 11 %. V případ ě aplikace protihlukových st ěn budou nejvyšší podíly rušených obyvatel v bod ě č. 3 v Pravech. Tyto hodnoty jsou na úrovni 5 %, 12 % a 9 %.  na základ ě výsledk ů hodnocení lze konstatovat, že automobilový provoz na hodnocené p řeložce nezp ůsobí poškození zdraví u obyvatel žijících v nejbližším okolí, nelze však vylou čit obt ěžování obyvatel.

D.I.1.2. Sociální a ekonomické d ůsledky Nová trasa silnice sociální a ekonomickou situaci oblasti významným zp ůsobem nezm ění. Po dobu výstavby m ůže poskytnout pracovní p říležitosti pro místní obyvatelstvo. V souvislosti se zprovozn ěním komunikace lze o čekávat lehce pozitivní efekt vzniku nových pracovních míst související se zlepšenou dopravní prostupností celého tohoto území a s využitím pozemk ů ur čených územn ě plánovací dokumentací k různému účelu zástavby. Dalším, tentokrát negativním dopadem na sociáln ě ekonomickou situaci území, lze ozna čit fakt, že stavba nové silnice se p ři odklon ění hlavního dopravního tahu mimo zástavbu stávajících obcí odrazí ve sfé ře místního obchodu a služeb. P řenesením nákladní, ale hlavn ě osobní tranzitní dopravy mimo obce, se v nich pravděpodobn ě projeví pokles obchodního života. Zklidn ěné obce však pravd ěpodobn ě neztratí sv ůj p ůvodní ekonomický význam, který bude rozvíjen v souladu s jejich navrženými územními plány. Po čet obyvatel ovlivn ěných ú činky stavby, činnosti nebo technologie: Stavba nové silnice bude ve svém pr ůběhu p ředstavovat ur čitou negativní zát ěž spojenou s dopravními uzáv ěrami a jinými stavebními opat řeními do časného charakteru. Míra vlivu závisí na jeho druhu a expozici obydleného území s ním spojeným. Vliv hotové stavby a provozu silnice I/36 bude jednozna čně pozitivní , nebo ť nov ě vytvo řená dopravní situace se pozitivn ě odrazí na životním prost ředí této oblasti. Skute čný po čet obyvatel negativn ě ovlivn ěných výstavbou tvo ří pouze zlomek po čtu obyvatel pozitivn ě ovlivn ěných. Nejvíce budou ovlivn ěny části zastav ěných území obcí orientovaných ve sm ěru k nové silnici. V případech, kde není kontakt se zastav ěným územím prakticky žádný, tj. v polních a lesních úsecích trasy, které v celkov ě hodnoceném úseku p řevládají, je míra vlivu stavby a její činnosti na obyvatele zanedbatelná. Pozitivní efekt, který trasa nové silnice p řinese, se p římo i nep římo dotkne všech obyvatel žijících v regionu.

D.I.1.3. Narušení faktor ů ovlivn ěných ú činky stavby, činnosti nebo technologie Jedná se o znehodnocení prost ředí. Tento vliv se týká hlavn ě období výstavby . P ři stavebních pracích bude nutné zajiš ťovat dopravu stavebního materiálu pro vybudování konstrukce silnice, silni čních most ů a souvisejících stavebních objekt ů. Tyto materiály budou podle možností dopravovány po již vybudovaných úsecích trasy a po stávajících komunikacích. Sou časn ě budou vznikat objekty mezideponií výkopku a upravené plochy za řízení staveništ ě pro skladování materiálu. U některých silnic m ůže dojít k do časným uzavírkám v d ůsledku provád ění jejich p řekop ů nebo propojování s novými úseky dokon čené silnice. Tato činnost se týká i p řepojování spojeného s p řeložkami inženýrských sítí. Rozsah a harmonogram t ěchto činností bude náplní plánu organizace výstavby, který bude zpracován jako sou část projektové dokumentace pro stavební povolení.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 82 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Každá povrchová liniová stavba, kterou je i stavba úseku hodnocené komunikace, vytvá ří komunika ční bariéru jak pro lidi, tak pro zví řata. Dopad tohoto k řížení je dán trasováním a technickým řešením silnice (násypy t ělesa silnice, terénní zá řezy, p řemost ění), pop řípad ě hustotou provozu na ní.

D.I.1.4. Narušení faktor ů pohody Stavba silnice a provoz na ni mohou vyvolávat u místních obyvatel i návšt ěvník ů narušení psychické pohody nejen hlukem, ale i optickou zm ěnou v krajin ě zp ůsobenou objekty zá řez ů nebo mostními objekty a objekty MÚK, které mohou být vnímány rušiv ě. Závažnost t ěchto psychických vliv ů je dána p ředevším : • vzdáleností osídlení od trasy • za člen ěním trasy do krajiny Vliv varianty nulové - zachování sou časného stavu se projeví v podob ě dopravních problém ů v celém úseku stávající silnice I/36 p řinášejících veškerá p římá negativa v podob ě zne čišt ění ovzduší a hluku a s tím spojených sekundárních vliv ů na životní prost ředí. V případ ě aktivní nulové varianty je prognóza vývoje zájmového území z hlediska životního prost ředí pro obyvatele zde sídlící nep říznivá. K za člen ění do krajiny v p řípad ě stávající komunikace došlo samovoln ě v pr ůběhu fungování územního komunika čního systému.Událo se tak v souladu s požadavky doby na trasování, konstrukci silnice a její vybavení, v četn ě hospodá řských nárok ů na využití pozemk ů v sousedství. Stávající komunikace byla historicky vedena tak, že propojovala jednotlivé samostatné obce existujícího osídlení krajiny. Výstavba sídel byla soust řed ěna kolem komunikace do její bezprost řední blízkosti a v sou časnosti zde neexistuje žádná prostorová rezerva pro další kapacitní rozvoj dopravy.

Vliv variant A a B je z hlediska narušení faktor ů pohody p řibližn ě vyrovnaný.

D.I.1.5. Vliv na dopravu Od navrhované nové trasy silnice I/36 v celé své délce se o čekává, že bude z hlediska dopravního pozitivním p řínosem pro místní dopravu. Zlepší se dopravní plynulost bez nutnosti pr ůjezdu centrem dot čených obcí. Varianta trasy A je na za čátku i na konci úpravy napojena na stávající silnici I/36. Stávající silnice by v úseku Vole č – Bukovka zajiš ťovala pouze místní dopravu jako spojnice obcí a její funkci silnice I. t řídy by p řevzala posuzovaná komunikace. Komunikace se navzájem k říží severozápadn ě od obce Rohovládova B ělá. V prostoru k řížení je navrženo zrušení dot čeného úseku stávající silnice I/36 a nové napojení p řerušené silnice na posuzovanou komunikaci. U obce Rohovládova B ělá k říží navrhovaná komunikace stávající silnici III/3234 a silnici II/323. K řížení je navrženo jako úrov ňové. Varianta A p řekonává výškový rozdíl 38 m.

Pro spln ění platných hlukových limit ů pro ochranu nejbližší obytné zástavby Rohovládova Bělá – jih (RB1 – viz P říloha C Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem z dopravy) v noci bylo t řeba navrhnout v blízkosti k řižovatky se silnicí II/323 oboustrannou bariéru o výšce 3,5 m a délkách 200 + 140 m. Negativním faktorem této bariéry je její umíst ění v prostoru k řižovatky v oblouku, nebo ť výrazn ě omezuje rozhledové pom ěry a snižuje tak významn ě její bezpe čnost zejména v ůč i vozidl ům p řijížd ějícím sm ěrem od MÚK Chýš ť.

Varianta trasy B se na konci úpravy napojuje na MÚK Dob řenice a na stávající silnici II/323 ve sm ěru na Dob řenice. Pro tuto variantu jsou pro vedení posuzované komunikace využity ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 83 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------úseky stávajících silnic III/3236 Pravy – K řičeň a III/3238 K řičeň - Lázn ě Bohdane č. Jihozápadn ě od obce K řičeň posuzovaná komunikace k říží stávající komunikaci III/3237 Křičeň – Bukovka. K řížení je navrženo jako úrov ňové. Varianta B p řekonává výškový rozdíl 52 m.

Záv ěr Z dopravního hlediska je návrh p řeložky silnice I/36 v posuzovaném úseku hodnocen jako jednozna čně pozitivní řešení, které s sebou p řináší veškeré výhody moderní komunikace charakterizované zejména plynulostí a bezpe čností dopravy. Návrh stavby rovn ěž řeší napojení stávajících komunikací v zájmovém území, eventuáln ě jejich k řížení novou komunikací, čímž zaru čuje kontinuitu tranzitní i lokální dopravy. Aktivní nulová varianta nemá z dopravního hlediska ve srovnání s variantami nové trasy trvalejší perspektivu. Ob ě varianty jsou napojeny na stávající silni ční sí ť zájmového území, ob ě umož ňují napojení celého zájmového území na dálnici D11 a nezhoršují obsluhu území. Z hlediska vliv ů na dopravu je varianta B mírn ě vhodn ější, nebo ť protihluková bariéra na trase var. A v blízkosti k řížení se silnicí II/323 omezuje rozhledové pom ěry a snižuje tak bezpe čnost této trasy.

D.I.2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

Provoz na silnici I/36 bude zdrojem emisí zne čiš ťujících látek do ovzduší. Vlivy uvol ňování emisí na imisní koncentrace v okolí silnice jsou kvantitativn ě vyhodnoceny v rozptylové studii (zpracovatel ing. Václav Píša, ATEM Praha, b řezen 2008), která je sou částí p ředkládané dokumentace EIA jako p říloha B. Pro výpo čet byl použit model ATEM. Jedná se o gaussovský disperzní model rozptylu zne čišt ění, který imisní situaci hodnotí na základ ě podrobných klimatologických a meteorologických údaj ů. Je založen na stacionárním řešení rovnice difúze pasivní p řím ěsi v atmosfé ře. Model zohled ňuje odstra ňování látek z atmosféry a transformaci oxidu dusnatého na oxid dusi čitý. Model ATEM je v na řízení vlády č. 597/2006 Sb. uveden jako jedna z referen čních metod pro stanovení rozptylu zne čiš ťujících látek v ovzduší. Model umož ňuje komplexn ě hodnotit imisní zatížení v zájmovém území. Výsledky modelových výpo čtů poskytují následující imisní hodnoty: Pr ůměrné ro ční koncentrace sledovaných zne čiš ťujících látek (model umož ňuje stanovit koncentrace cca 60 organických a anorganických látek) Maximální krátkodobé koncentrace , resp. maximální hodinové hodnoty Dobu p řekro čení imisních limit ů pro jednotlivé zne čiš ťující p řím ěsi Podíly jednotlivých skupin zdroj ů Přísp ěvky k celkové koncentraci z jednotlivých sm ěrů proud ění Sm ěry proud ění , kritické pro výskyt zvýšených hodinových koncentrací

Přísp ěvek samotné p řeložky silnice I/36 s doprovodnými komunikacemi se pro jednotlivé obce liší dle varianty vedení trasy. V p řípad ě varianty A budou vyšší p řísp ěvky u všech sledovaných látek v obcích Bukovka, Rohovládova B ělá, Vole č a Kasalice. V p řípad ě varianty B to bude v obcích K řičeň a Pravy.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 84 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Nejvyšší p řísp ěvky lze o čekávat ve variant ě A v obcích Bukovka a Rohovládova B ělá, kde -3 byly vypo čteny u průměrných ro čních koncentrací NO 2 hodnoty nejvýše 1,5 µg.m , u -3 maximálních hodinových koncentrací NO 2 hodnoty nejvýše 13 µg.m , dále pak u pr ůměrných -3 ro čních koncentrací benzenu hodnoty do 0,022 a u částic PM 10 do 5 µg.m . Pro imisní zát ěž v jednotlivých variantách je charakteristické, že v p řípad ě varianty A je více soust řed ěna podél trasy p řeložky, ve variant ě B dojde k výrazn ějšímu rozd ělení mezi navrhovanou p řeložkou a stávající trasou silnice I/36.

D.I.3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Míra, od které hluk již zp ůsobuje zdravotní komplikace a výrazn ě snižuje kvalitu prost ředí je vyjád řena v příslušných Hygienických limitech. Hluk ve venkovním chrán ěném prostoru a venkovním chrán ěném prostoru staveb je zde definován §12 Na řízení vlády o ochran ě zdraví p řed nadm ěrným hlukem a vibracemi ( částka 146 č. 502) a p řílohou číslo 6 k tomuto na řízení.

Nejvyšší p řípustné hladiny pro venkovní prostor mají následující hodnoty pro denní a no ční dobu: Tabulka č. D.I.3.-1.: zp ůsob využití území korekce /denní limit dB /no ční limit dB 1) 2) 3) 4) Chrán ěné venkovní prostory staveb -5/45/35 0/50/40 +5/55/45 +15/65/55 nemocnic a lázní Chrán ěný venkovní prostor nemocnic a 0/50/40 0/50/40 +5/55/45 +15/65/55 lázní Chrán ěné venkovní prostory ostatních 0/50/40 +5/55/45 +10/60/50 +20/70/50 staveb a chrán ěné ostatní venkovní prostory 1) použije se pro hluk z provozoven a stacionárních zdroj ů 2) použije se pro hluk z pozemní dopravy na ve řejných komunikacích 3) použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikacích, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je p řevažující a v ochranném pásmu drah 4) použije se pro starou hlukovou zát ěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy Pro celou řešenou oblast lze podle našeho názoru požít jako směrodatnou hladinu hluku LAeq,T = 55 dB (A) ve dne a L Aeq,T = 45 dB (A) v noci. Tuto hodnotu doporu čujeme v souladu s Na řízením vlády č. 148/2006 Sb., i když platná legislativa umož ňuje i použití vyššího limitu (60/50 dB). V případ ě ojedin ělé okrajové zástavby doporu čujeme v některých p řípadech použít i limit 60/50 dB. V roce 2003 došlo k novelizaci zákona č. 258/2000 Sb. o ochran ě ve řejného zdraví zákonem č. 274/2003 Sb. z 27.srpna 2003, který v § 30 definuje pojem tzv. chrán ěného venkovního prostoru. V návaznosti na dikci tohoto zákona byla stanovena podmínka chránit i nezastav ěné pozemky, užívané k rekreaci, sportu, lé čení a výuce. Chrán ěným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových dom ů, rodinných dom ů, staveb pro školní a p ředškolní výchovu a pro zdravotní a sociální ú čely, jakož i funk čně obdobných staveb. Rekreace zde zahrnuje i užívání pozemku na základ ě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem v nich. Z tohoto d ůvodu byla referen ční sí ť dopln ěna o body, které představují nejbližší okraje pozemk ů sm ěrem ke zdroji hluku. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 85 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Hluk Vystavení obyvatel nadm ěrnému hluku má prokazateln ě negativní vliv na jejich zdravotní stav. Prokázán byl zejména vyšší výskyt kardiovaskulárních poruch a poruch spánku. Z hlediska negativního p ůsobení hluku na lidský organismus existují následující pochody, které zp ůsobují jeho negativní p ůsobení : • Působení hluku na regula ční a metabolický systém organismu, kdy se jedná o zp ůsobení orienta ční nebo poplachové reakce, kdy negativní p ůsobení nevzniká z fyzikální podstaty hluku, ale z jeho emocionálního doprovodu (úlek, strach, rozmrzelost nebo podrážd ění). D ůvodem je reakce, kdy se člov ěk domnívá, že m ůže být působením hluku p římo, či nep římo ohrožen, nebo že poškozuje jeho chování. V tomto p řípad ě si člov ěk m ůže na tento podn ět postupn ě zvykat a poplachová funkce se zde snižuje. M ůže ale dojít i k opa čné reakci, kdy se člov ěk stane na hluk, který jej velmi obt ěžuje i výrazn ě citliv ější. Následující reakce jsou p ředevším zm ěny ob ěhových pom ěrů, krevního tlaku, tepové frekvence, mobility žaludku a st řev, vnit řní sekrece a zm ěny v imunitním systému. • Reakce, které závisí pouze na exposici hluku bez emocionálního zprost ředkování, kdy působící hluk je v ětšinou setrvalý. Hlavními d ůsledky je op ět stoupající krevní tlak, prokrvení k ůže, tepová amplituda srde ční frekvence. Tyto zm ěny jsou zaznamenávány p ři hlukové exposici 70 – 90 dB. Tyto zm ěny jsou zaznamenávány i u osob, které prohlašují, že jim hluk subjektivn ě nevadí. Výsledky jednotlivých výzkum ů, od jaké prahové hladiny je tato hluková exposice nebezpe čná pro lidský organismus se výrazn ě liší podle výsledk ů jednotlivých výzkumných prací. • Hluková exposice p ři vyšších hodnotách ( nad 80 dB) zp ůsobuje i zm ěnu metabolismu. P ředevším se jedná o vyplavování intracelulárního ho řč íku do krevního séra s částe čnou náhradou za p řijímaný vápník. Jedná se p ředevším o vyplavování ze sval ů v č. myokardu. Zde je nedostatek ho řč íku krom ě stresu považován za vážný rizikový faktor pro infarkt myokardu. Jako významný rizikový faktor je považován vliv hluku na kvalitu a délku spánku. Zde se setkávají negativní vlivy fyziologické a psychologické. Jako zvlášt ě rizikové pro kvalitní spánek je t řeba považovat omezení tzv. REM fáze spánku, kdy frekvence alfa a delta vln je totožná s frekvencí dopravního hluku, p ředevším z nákladní dopravy. Citlivost na zvukové podn ěty, které zp ůsobí probuzení a pohybují se kolem intenzity zvukového podn ětu 15 dB. Zde se však jedná o jednotlivý impuls tj. L max . Statisticky je prokázáno, že u osob kte ří p řesídlili do prost ředí s výrazn ě vyšší hlu čností dojde k výraznému poklesu kvality spánku. Tato kvalita se nezlepší ani po velmi dlouhé dob ě několika let. Z uvedených šet ření docházíme k záv ěrům, že pro kvalitní spánek by hluk uvnit ř místnosti nem ěl p řekra čovat hodnotu LAeq,T = 35 – 37 dB. Většina výzkumných prací v oblasti hodnocení vlivu nadm ěrného hluku se týká vyšších exposicí oproti hladinám hluku, které jsou p ředm ětem sledování v případ ě dopravního hluku. Jedná se p ředevším o exposice hluku v pracovním prost ředí, pro který jsou typické exposice 80 dB a vyšší. Pro posouzení možného rizika, které by vyplývalo z akustických exposic, které jsou předm ětem této akustické studie, není dostatek relevantních dat. Nicmén ě lze p ředpokládat, že akustická exposice v podlimitních hodnotách hladin hluku pro vn ější hluk nezp ůsobuje statisticky významná zdravotní rizika. Obecn ě tradovaná p ředstava, že na hluk se dá zvyknout, je mylná. Jedná se spíše o otupení organismu na vn ější podn ěty p ři zachování všech výše uvedených negativních d ůsledk ů. Negativní d ůsledky p ůsobení hluku na obyvatelstvo nevykazují lineární závislost na jeho hodnotách. Lze konstatovat, že p ři vyšších hladinách hluku jsou negativní d ůsledky výrazn ější. Stanovení p řesné hranice, kdy se hluk stává obt ěžujícím je však závislé na citlivosti každého jedince.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 86 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Schopnost odlišit r ůzné hladiny akustického tlaku se u v ětšiny obyvatel pohybuje kolem 2 – 3 dB, u vysoce citlivých osob i 1 dB. Tyto hodnoty jsou vztaženy k událostem následujícím v krátkém časovém intervalu. Posouzení akustických událostí, které se liší nap říklad o m ěsíce a roky (stavba a uvedení nové komunikace do provozu) je již velmi subjektivní a ovlivn ěné dalšími faktory. Cílem akustické studie je posouzení vlivu hluku ze silnice I/36 ve sledovaném úseku na okolní obytnou zástavbu. P ři výpo čtech hlukové situace jsme se zam ěř ili na vyhodnocení míry zasažení zástavby v t ěch obcích, které by mohly být zasaženy hlukem z nově vedených variant trasy komunikace. Cílem akustické studie bylo zárove ň i vytipování lokalit, které by mohly být pravd ěpodobn ě zasaženy hlukem z dopravy, p řevyšujícím hygienické limity. P ředm ětem výpo čtů je posouzení t ěchto lokalit a v p řípad ě zasažení zástavby orienta ční návrh pasivních protihlukových opat ření (bariér nebo vým ěny oken). Jako rozhodující faktor je uvažováno zasažení obytné zástavby hlukem z dopravy ve dne, s ohledem na spln ění limitu LAeq,T = 55 dB ve dne a LAeq,T = 45 dB v noci. V ojedin ělých případech ochrany ojedin ělé zástavby byl v některých p řípadech použit i vyšší limit LAeq,T = 60 dB ve dne a LAeq,T = 50 dB v noci. Eventuální p řesné dimenzování navržených bariér bude provedeno v dalších stupních projektové dokumentace podle platných limit ů s využití aktuálních vstupních dat pro zatížení komunikace ve dne a v noci.

Posouzení jednotlivých lokalit Pr ůkazným podkladem pro prezentování jednotlivých modelovaných oblastí jsou obsáhlé grafické p řílohy programu Hluk+ s p říslušnou legendou, které znázor ňují polohu vypo čtených izofon v obcích a jejich okolí. Dopl ňující informací je poloha charakteristických referen čních bod ů pro podrobný tabulkový výpo čet hlukové exposice. Poloha veškeré zástavby byla do programu Hluk+ p řenesena z aktuálních ortofotomap, tj. leteckých snímk ů v příslušném m ěř ítku. Grafické p řílohy programu Hluk Plus jsou prezentovány v m ěř ítku 1 : 6500 v příloze C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem.

Vole č (grafika D.1. a D.2. - p říloha C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem) Přeložka I/36 obchází obec Vole č ve variant ě A severn ě a p řibližuje se tak stávající obytné zástavb ě v nejsevern ějším výb ěžku obce (Na obci). Jako zvláštní lokalita je ur čena východní část obce Vole č (Ve st řídmí) v blízkosti rybníku Beránek, kterému se obchvat silnice I/36 přibližuje ve svém km 2,0.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 87 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Míra zasažení charakteristické obytné zástavby: Ekvivalentní hladiny hluku pro den a noc ve vybraných RB obce Vole č - západ (Na obci) [dB]: Tabulka č. D.I.3-2

Číslo RB Varianta A

L Aeq - den L Aeq – noc 1 36,8 / 34,6 31,4 / 29,3

2 40,8 / 38,5 35,4 /33,2

3 35,5 / 34,3 30,0 / 28,9

4 + 36,4 -

5 + 33,3 -

Ekvivalentní hladiny hluku pro den a noc ve vybraných RB obce Vole č - východ (Ve st řídmí) [dB]: Tabulka č. D.I.3-3

Číslo RB Varianta A

L Aeq - den L Aeq – noc 1 36,5 / 35,1 30,1 / 28,6 2 + 34,6 -

Uvedené hodnoty jsou ve výšce 3 m / 6 m, tj. p řízemí / I. patro pro chrán ěný venkovní prostor staveb, tj. 2 m p řed fasádou. U bod ů ozna čených + je výpo čet proveden pro chrán ěný venkovní prostor ve výšce 1,5 m nad terénem. Tu čně jsou zvýrazn ěny hodnoty p řesahující platné limity (55 / 45 dB).

Z této tabulky jsou z řejmé tyto skute čnosti: 1. V obci Vole č nedochází p ři variant ě A k překra čování platných hygienických limit ů s rezervou asi 10 dB. 2. Pozitivní vliv na akustickou situaci má i niveleta trasy p řeložky, vedená v kontaktu se zástavbou v zá řezu. 3. Pro spln ění platných hlukových limit ů není t řeba navrhnout protihluková opat ření, tj. protihlukové bariéry. 4. Pokles intenzit dopravy na pr ůtahu obcí zajistí pln ění limit ů pro starou hlukovou zát ěž pro varianta A i B.

Rohovládova B ělá (grafika D.3., D.4. a D.5. - p říloha C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem) Přeložka I/36 obchází obec Rohovládova B ělá ve variant ě A západn ě a jižn ě a p řibližuje se tak stávající obytné zástavb ě p ředevším u její nejjižn ější obytné zástavby. Jižní p řiblížení

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 88 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------k obytné zástavb ě je zp ůsobeno snaho vyhnout se zásahu do kompaktního lesního porostu a dále terénním zlomem, kde jihozápadn ě od obce již terén výrazn ě klesá. Zárove ň s posouzením jižního okraje obce je posouzen i vliv na osam ělou obytn ě – hospodá řskou zástavbu jižn ě od km 4,9 p řeložky.

Míra zasažení charakteristické obytné zástavby: Ekvivalentní hladiny hluku pro den a noc ve vybraných RB obce Rohovládova B ělá - západ [dB]: Tabulka č. D.I.3-4

Číslo RB Varianta A

L Aeq - den L Aeq - noc 1 44,8 / 43,2 39,3 / 37,7 2 42,8 -

Ekvivalentní hladiny hluku pro den a noc ve vybraných RB obce Rohovládova B ělá - jih [dB]: Tabulka č.D.I.3-5

Číslo RB Varianta A Varianta A s bariérou výšky 3,5 m délky 240 m

L Aeq - den L Aeq - noc L Aeq - den L Aeq - noc 1 54,7 / 52,7 49,2 / 47,3 50,6 / 48,0 44,9 / 42,6 2 + 50,0 - 44,5 - 3 47,9 / 46,2 42,4 / 40,8 48,0 / 46,5 42,6 / 41,1

Pro spln ění platných limit ů pro ochranu nejbližší obytné zástavby (RB1) v noci bylo třeba navrhnout v blízkosti k řižovatky se silnicí II/323 oboustrannou bariéru o výšce 3,5 m a délkách 200 + 140 m. Tato bariéra již t ěsn ě zaru čí spln ění limitu 45 dB v I. pat ře nejbližšího rodinného domu. Negativním faktorem této bariéry je její umíst ění v prostoru křižovatky umíst ěné v oblouku, která výrazn ě omezuje rozhledové pom ěry a snižuje tak významn ě její bezpe čnost zejména v ůč i vozidl ům p řijížd ějícím sm ěrem od MÚK Chýš ť.

Z uvedených tabulek jsou z řejmé tyto skute čnosti: 1. V obci Rohovládova B ělá dochází p ři variant ě A k překra čování platných hygienických limit ů asi o 5 dB v noci u nejjižn ější obytné zástavby obce. 2. Pro spln ění platných hlukových limit ů bylo t řeba navrhnout protihluková opat ření, tj. protihlukové bariéry v prostoru k řižovatky se silnicí II/323 v délce 340 m a o výšce 3,5 m nad terénem. 3. Poloha t ěchto bariér není optimální z hlediska rozhledových pom ěrů v k řižovatce 4. Pokles intenzit dopravy na pr ůtahu obcí zajistí pln ění limit ů pro starou hlukovou zát ěž pro variantu A i B.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 89 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Bukovka (grafika D.6. a D.7. - p říloha C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem) Přeložka I/36 obchází obec Bukovka ve variant ě A jižn ě a p řibližuje se tak stávající obytné zástavb ě p ředevším u její nejjižn ější obytné zástavby v km 5,7. Jižní p řiblížení k obytné zástavb ě je zp ůsobeno nutností napojení na stávající trasu I/36 p řed vjezdem do lesa.

Míra zasažení charakteristické obytné zástavby: Ekvivalentní hladiny hluku pro den a noc ve vybraných RB obce Bukovka [dB]: Tabulka č. D.I.3-6 Číslo RB Varianta A Varianta A s bariérou výšky 3 m délky 220 m

L Aeq - den L Aeq - noc L Aeq - den L Aeq - noc 1 55,7 50,2 45,5 44,8 2 50,2 / 48,9 44, 7 / 43,4 49,6 / 42,6 44,1 / 42,7 3 49,7 / 48,1 44,1 / 42,1 49,8 / 42,7 43,8 / 42,4 4 + 56,0 - 45,7 -

Uvedené hodnoty jsou ve výšce 3 m / 6 m, tj. p řízemí / I. patro pro chrán ěný venkovní prostor staveb, tj. 2 m p řed fasádou. U bod ů ozna čených + je výpo čet proveden pro chrán ěný venkovní prostor ve výšce 1,5 m nad terénem. Tu čně jsou zvýrazn ěny hodnoty p řesahující platné limity (55 / 45 dB). Z této tabulky jsou z řejmé tyto skute čnosti: 1. U jižní části obytné zástavby obce Bukovka západn ě od k řížení s místní komunikací dochází k překra čování platných limit ů až o 5 dB. Stavbou protihlukové bariéry o délce 220 m a výšce 3 m lze tuto exposici snížit pod úrove ň platných limit ů. 2. Pokles intenzit dopravy na pr ůtahu obcí zajistí pln ění limit ů pro starou hlukovou zát ěž pro varianta A i B.

Křičeň (grafika D.8. - p říloha C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem) Přeložka I/36 obchází obec K řičeň ve variant ě B západn ě a jihozápadn ě a p řibližuje se tak stávající obytné zástavb ě p ředevším v blízkosti k řižovatky se silnicí III/3237. P řevážná část jižní zástavby obce sm ěrem ke km 2,0 – 2,4 jsou hospodá řské budovy.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 90 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Míra zasažení charakteristické obytné zástavby: Ekvivalentní hladiny hluku pro den a noc ve vybraných RB obce K řičeň [dB]: Tabulka č. D.I.3-7 Číslo RB Varianta B

L Aeq - den L Aeq - noc 1 50,7 / 49,2 44,2 / 43,3

2 40,6 / 38,6 34,4 / 32,4 3 + 40,9 - 4 + 46,8 -

Uvedené hodnoty jsou ve výšce 3 m / 6 m, tj. p řízemí / I. patro pro chrán ěný venkovní prostor staveb, tj. 2 m p řed fasádou. U bod ů ozna čených + je výpo čet proveden pro chrán ěný venkovní prostor ve výšce 1,5 m nad terénem. Tu čně jsou zvýrazn ěny hodnoty p řesahující platné limity (55 / 45 dB). Z této tabulky jsou z řejmé tyto skute čnosti: 1. V obci K řičeň nedochází p ři variant ě B k překra čování platných hygienických limit ů s minimální rezervou u domu RB 1 ( viz p říloha C – grafické p řílohy ) a s rezervou asi 10 dB u jižní zástavby obce. 2. Pro spln ění platných hlukových limit ů není t řeba navrhnout protihluková opat ření, tj. protihlukové bariéry.

Pravy (grafika D.9. - p říloha C. Studie vlivu p řeložky na zatížení obyvatel hlukem) Přeložka I/36 míjí obec Pravy ve variant ě B východn ě a sm ěř uje p římo k MÚK Dob řenice. Míra zasažení charakteristické obytné zástavby. Ekvivalentní hladiny hluku pro den a noc ve vybraných RB obce Pravy [dB]: Tabulka č. D.I.3-8 Číslo RB Varianta B

L Aeq - den L Aeq - noc 1 41,4 / 40,0 34,5 / 32,8

2 + 39,8 - 3 56,3 / 56,0 48,2 / 47,7 4 47,3 / 46,1 41,1 / 39,6 5 48,8 / 47,2 42,6 / 41,0

6 + 45,4 -

Uvedené hodnoty jsou ve výšce 3 m / 6 m, tj. p řízemí / I. patro pro chrán ěný venkovní prostor staveb, tj. 2 m p řed fasádou. U bod ů ozna čených + je výpo čet proveden pro chrán ěný venkovní prostor ve výšce 1,5 m nad terénem. Tu čně jsou zvýrazn ěny hodnoty p řesahující platné limity (55 / 45 dB). U bodu RB 3 ( viz p říloha C – grafické p řílohy ) je z polohy izofon z řejmé, že se nejedná o hluk z přeložky I/36, ale o hluk ze silnice III/3238.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 91 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Z této tabulky jsou z řejmé tyto skute čnosti: 1. V obci Pravy nedochází p ři variant ě B k překra čování platných hygienických limit ů s minimální rezervou asi 10 dB u jihovýchodní zástavby obce. 2. Pro spln ění platných hlukových limit ů není t řeba navrhnout protihluková opat ření, tj. protihlukové bariéry.

Všeobecné zhodnocení Z hlediska ochrany obyvatel p řed nadm ěrným hlukem bude mít stavba p řeložky silnice I/36 výrazn ě pozitivní vliv p ředevším na snížení intenzity dopravy na stávajících pr ůtazích silnice I/36 obcemi Vole č, Rohovládova B ělá a Bukovka. Ur čitou daní za tento významný pokles akustické exposice bude zvýšená akustická exposice okrajové obytné zástavby, p ředevším v místech nejv ětšího p řiblížení trasy p řeložky I/36 ke stávající zástavb ě. Tento negativní vliv je markantní zejména v případ ě varianty A u jižních obchvat ů Rohovládovy B ělé a Bukovky. Zde je nutné pro zajišt ění spln ění platných hygienických limit ů budovat protihlukové bariéry o výšce 3 – 3,5 m. Naopak varianta A má oproti variant ě B výrazn ě pozitivní vliv na snížení intenzity dopravy a tím i akustické exposice na pr ůtahu obcí Vole č, dále i pr ůtahu Rohovládovou B ělou a Bukovkou. Podobn ě pozitivní vliv má varianta B oproti variant ě A na snížení intenzit dopravy na pr ůtahu obcí Pravy, Kasalice a K řičeň. Toto snížení však není tak významné, jako rozdíl mezi variantami A a B na stávající trase I/36.

Vibrace V p řípad ě posuzované p řeložky silnice I/36 je vliv vibrací zanedbatelný – p řeložka je vedena v dostate čné vzdálenosti od zástavby, naopak snížení intenzity dopravy na pr ůjezdu nyní dot čenými obcemi bude mít výrazný pozitivní vliv na stav budov v jejím t ěsném okolí.

Vliv hluku a zá ření Vystavení obyvatel nadm ěrnému hluku má prokazateln ě negativní vliv na jejich zdravotní stav. Zvýšený výskyt poruch kardiovaskulárních, poruchy spánku jsou prokazateln ě spojeny s vystavením obyvatel vyšším hladinám hluku v míst ě bydlišt ě nebo pracovišt ě. Rostoucí ekvivalentní hladiny hluku všeobecn ě p řispívají k vyšší nemocnosti obyvatelstva. Obecná p ředstava, že na hluk se dá zvyknout je výrazem spíše otupení organismu na některé vn ější podn ěty, p ři zachování všech uvedených negativních p ůsobení.

Negativní vlivy na zdraví obyvatel samoz řejm ě nestoupají lineárn ě s hodnotami LAeq,T, ale jsou výrazn ější p ři vyšších hladinách. Na individuální negativní vnímání hluku mají samozřejm ě vliv i n ěkteré další faktory. Nap říklad hluk ze železni ční dopravy je obecn ě vnímán jako mén ě obt ěžující než hluk z automobilové dopravy, naopak hluk z leteckého provozu je obyvateli vnímán jako nejvíce rušící. Skute čný negativní vliv hlukové zát ěže je obyvateli nadhodnocován zejména tehdy, vznikne-li u nich pocit, že tato problematika je ze strany kompetentních orgán ů p řehlížena a není řešena. Naopak snaha spole čnosti o řešení t ěchto p řípad ů má zp ětný pozitivní dopad na vnímání obt ěžujícího hluku. Snaha o omezení negativních vliv ů z dopravy je dána p říslušnou legislativou, zejména hygienickými limity pro stanovení p řípustné ekvivalentní hladiny hluku pro vn ější a vnit řní hluk. Podrobné vyhodnocení vlivu hluku na obyvatelstvo je uvedeno v p říloze C-Studie vlivu přeložky na zatížení obyvatel hlukem z dopravy. Výstavba ani provoz na silnici I/36 nebude zdrojem zá ření. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 92 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------D.I.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Vlivy na vodu jsou obecn ě rázu kvantitativního a kvalitativního. Kvantitativní vliv je odvozen ze zm ěny vodopropustnosti povrchu dot čeného terénu, p říp. zm ěny jeho svahování. Kvalita povrchové a podzemní vody bude ovliv ňována jednak stavební činností v dob ě realizace stavby, jednak provozem a údržbou komunikace a p řípadn ě havarijními p řípady úniku přepravovaných látek.

D.I.4.1. Povrchové vody Vliv stavby na povrchové vody se m ůže projevit jednak zrychlením povrchového odtoku ze zpevn ěné plochy silnice, jednak zhoršením kvality vody v povrchových vodote čích v míst ě vypoušt ění srážkových vod z povrchu komunikace. U projektované komunikace se předpokládá odvád ění srážkových (odpadních) vod otev řenými silni čními p říkopy. Odpadní vody p ředstavují splachy ze zpevn ěného povrchu komunikace ovlivn ěné provozem a její údržbou. Obsahují p ředevším nerozpušt ěné látky, tvo řené prachem ze silnice, sazemi z výfukových plyn ů, ot ěry pneumatik, úlomky ochranných nát ěrů a pod., ropné látky tvo řené úkapy pohonných hmot a olej ů z provozu motorových vozidel, a v zimním období chloridy, případn ě sodík a zinek z chemického posypu p ři údržb ě komunikace. Recipienty povrchových vod jsou pro ob ě varianty p řeložky uvedeny v tab. B.III.2.-3. Pouze v případ ě Bukovky se však může jednat o p římé zaúst ění odpadních deš ťových vod z komunikace do toku – trasa p řeložky p římo k říží tok Bukovky; v ostatních p řípadech, tj. povodí Sopřečského potoka a Černské strouhy bude odtok z komunikací vyúst ěn do um ělého recipientu (nádrž, vodote č). V období výstavby plánované p řeložky I/36 dojde k částe čnému obnažení p ůdního profilu a tím k erozi p ůdních částic do recipientu. Lze p ředpokládat ovlivn ění kvality vody v recipientu, v ětší nebezpe čí hrozí v případ ě p řívalových srážek. K únik ům stavebních komponent, hmot a jiných látek používaných p ři stavb ě by v relevantním množství docházet nem ělo – je povinností zhotovitele stavby t ěmto únik ům zamezit. K přímému ohrožení povrchových vod recipientu může dojít p ři p římém zaúst ění odtoku z komunikace do toku recipientu - toto nebezpe čí se týká pouze Bukovky u var. A silni ční p řeložky. V období provozu se vliv stavby projevuje na povrchové vody zejména dv ěma zp ůsoby: • zrychlením odtoku a zvýšením odtokového množství vody; • zhoršením jakosti povrchových vod. Kvalita povrchových vod vlivem provozu komunikace bude ovliv ňována: • sezónním zne čišt ěním v důsledku používání chemických prost ředk ů zimní údržby (solení a posypy) • havarií vozidla spojenou s únikem ropných nebo jiných nebezpe čných látek. Výstavbou p řeložky silnice dojde k navýšení podílu zpevn ěných ploch v zájmovém povodí a tím k přerozd ělení pom ěru podpovrchového a povrchového odtoku a k jeho zrychlení (jedná se o rozdíl ploch charakterizující stávající stav a navrhované řešení). Ze zpevn ěné plochy vozovky voda odtéká systémem odvodn ění komunikace do místa, kde voda odtéká mimo objekt komunikace do recipientu (vodote č nebo vodní nádrž). Orienta ční bilance rozd ělení srážkových vod odtékajících se zpevn ěné plochy vozovky je uvedena v kap. B.III.2. Hydrologické údaje dot čených vodot ěč í / recipient ů zájmového území nejsou k dispozici – je však z řejmé, že se zájmová oblast nachází ve vrcholové části dot čených povodí recipient ů. Pom ěr mezi odtokem srážkových vod ze silni ční p řeložky (um ělý odtok) a p řirozeným povrch. odtokem v daném míst ě díl čího povodí bude tedy ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 93 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------relevantní a soust řed ěný povrchový odtok může působit negativn ě na hydraulické charakteristiky p řirozeného nebo um ělého recipientu nebo na zýšení koncentrací jakosti vody v recipientu v ukazatelích charakterizujících odpadní srážkové vody komunikací (zejm. koncentrace Cl -). Místa profil ů vyúst ění odtékajících srážkových vod z jednotl. úsek ů p řeložky nejsou v technickém řešení studie [1] navrženy. Jako opat ření ke zmírn ění pom ěru mezi um ělým a p řirozeným odtokem v daném míst ě vyúst ění odtoku ze silni ční p řeložky doporu čujeme: • vybudování ochranných nádrží na odtoku z tělesa komunikace – deštové usazovací nádrže (DUS), toto opat ření je nutné zejm. v prostorech ochranných pásem vodních zdroj ů a p řírodních lé čivých vod (Lázn ě Bohdane č) nebo • rozptýlení odtoku z tělesa komunikace do více profil ů, tj. omezení koncentrace vlivu odtékajících odpadních vod z hlediska množství a jakosti. Pro omezení vlivu na vody a biotopy v okolí komunikace je nutné zvolit vhodný režim využití posypových solí (využití minimálního post řiku solankou, p ři nižších teplotách už pouze posypový materiál – vápenec, písek). Odvod zasolených vod a režim solení, stejn ě jako monitoring musí býti řešen v dalším stupni projektové dokumentace.

Zm ěny odtokového množství se zpevn ěné plochy se projevují na pr ůtokových pom ěrech jen v malých povodích s plochou v řádu jednotek km 2. Pro tyto recipienty je vhodné provést v rámci navazující projektové p řípravy podrobn ější hydrotechnické posouzení s příp. návrhem vhodného (místního) zpevn ění koryta; p ři technickém návrhu je t řeba respektovat ČSN 752101 Ekologizace úprav vodních tok ů – nap ř. tok Bukovka.

Vliv na jakost vody Deš ťové vody odtékající z komunikace jsou v důsledku dopravního provozu zne čiš ťovány různými látkami (viz kap. B.III.2). P ři b ěžném provozu se nejvýznamn ěji uplat ňuje vliv posypových látek v zimním období (zejm. soli) a úniky pohonných látek a mazadel z projížd ějících vozidel (NEL). Chloridy Nejrozší řen ější formou výskytu chloru ve vodách jsou chloridy. Jsou p řítomné p řevážn ě ve form ě jednoduchého iontu Cl -, protože mají jen slab ě komplexa ční vlastnosti; až p ři v ětších koncentracích chlorid ů vytvá řejí n ěkteré kovy (nap ř. Hg, Ag) chlorokomplexy. Chloridy jsou hlavními anionty v přírodních vodách (spolu s hydrogenuhli čitany a sírany). Vzhledem k velmi dobré rozpustnosti chlorid ů vzr ůstá jejich koncentrace se vzr ůstající celkovou mineralizací a mohou se stát dominujícím aniontem (chloridové vody). V povrchových a prostých podzemních vodách dosahuje koncentrace chlorid ů obvykle až desítek mg.l -1. P řípustná - koncentrace Cl v povrchových vodách stanovuje na ř. vl. 61/2003 Sb. (pro Q 355 ) hodnotou 100 mg.l -1 pro vodárenské toky a 250 mg.l -1 pro ostatní povrchové vody. V prostoru OP VZ a OP PLZ Lázní Bohdane č bude použití DUN nezbytné, odkanalizování silnice bude v tomto území provedeno jako vodot ěsné. Ropné látky Lehké kapaliny (u nás se omezuje na ozna čení ropné látky) jsou definovány v EN 858-1 Odlu čova če lehkých kapalin jako kapaliny s hustotou do 0,95 g.cm 3, nerozpustné a nezmýdelnitelné (motorový benzin, motorová nafta, topný olej a jiné oleje minerálního původu), avšak s vylou čením (mazacího) tuku a olej ů rostlinného a živo čišného p ůvodu. Rozpustnost lehkých kapalin ve vod ě nelze p řesn ě stanovit, protože se jedná o sm ěs látek

10 Odvodn ění pozemních komunikací, TP 83, MDaS ČR, 1997 ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 94 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------s nestejnom ěrnou rozpustností (rozmezí setin až desítek mg.l -1). Lehké kapaliny se v odpadních vodách vyskytují v podob ě volné ( částice ≥ 0,1 mm), hrubé emulze (5 – 100 mm), jemné emulze (50 – 5000 nm) a rozpuštěné. Na množství a kvalit ě splachových vod závisí návrh odlu čova če (typu a velikosti) – gravita ční (odlou čí částice ≥ 0,2 mm, koncentrace na odtoku ≥ 10 mg.l -1), koalescen ční (odlou čí částice ≥ 0,1 mm, koncentrace na odtoku 1 - 5 mg.l -1), sorp ční filtry (odlou čí rozpušt ěné, p říp. jemn ě emulgované nepolární látky, koncentrace na odtoku 0,2 – 0,5 mg.l -1). Sorp ční filtry jsou pln ěny materiály (aktivní uhlí, silikáty, bentonity aj.), které se snadno zanášejí nerozpušt ěnými látkami. Proto je t řeba tyto filtry osazovat až za za řízení, která dostate čně odlou čí NL ze vstupních vod! Tento problém je n ěkdy podce ňován, první splach zakolmatuje filtr a zp ůsobí nefunk čnost celého za řízení. Na velikost úkap ů mazacích prost ředk ů má vliv p ředevším technický stav vozidel. Došlo ke snížení kontaminace vod odtékajících z vozovky v důsledku použití centrálního mazacího systému nákladních automobil ů, který je zaveden ve vysp ělých státech. M ěř ení kvality vod v odlu čova čích dálni čních a silni čních úsek ů provád ěná ČIŽP prokázala relativn ě nízké koncentrace ropných látek – tém ěř ve všech p řípadech do 1 mg.l -1. Požadavek na ř. vl. ČR č. 61/2003 Sb. pro ostatní povrchové vody na max. koncentraci imise 0,1 mg.l -1 je tedy za uvedených p ředpoklad ů a p ři pravidelné údržb ě splnitelný.

Olovo Evropské státy se zavázaly zrušit olovnaté benzíny nejpozd ěji v roce 2005. V ČR jsou v sou časné dob ě již všechny používané benzíny bez obsahu olova. Zne čišt ění olovem tak zůstává problémem reziduí v půdě, p říp. v ostatních složkách životního prost ředí. Zp ůsob vypoušt ění odvád ěných deš ťových vod do recipientu závisí na požadovaném stupni ochrany prost ředí, který je dán zejména požadavky na speciální ochranu vod v daném míst ě (OP vodního zdroje). Vztah mezi navrženou trasou p řeložky silnice a OP VZ je patrný v map ě vodohospodá řských prvk ů. Doporu čená opat ření pro ochranu povrchových a podzemních vod p ři nakládání se splachovými deš ťovými vodami v úsecích pr ůchodu p řes OP vodního zdroje a OP p řírodních lé čivých vod Lázní Bohdane č: • systém odvád ění deš ťových vod bude proveden jako nepropustný – opat ření krajnic vozovky nepropustnými žlaby se svedením splachových vod do kanalizace; • odtok bude chrán ěn bezpe čnostními prvky – deš ťová usazovací nádrž, lapák ropných látek, stabilní norná st ěna; • vyúst ění odpadní deš ťové kanalizace v OP II. st. VZ bude provedeno do nov ě vybudované DUN; • ochrana vypoušt ění bude dimenzována pro trvalý silni ční provoz, ale i pro havarijní situace na komunikaci. DUN jsou deš ťové usazovací nádrže pro zachycení plovoucích (NEL) a usaditelných (NL) látek odtékajících vod z vozovek. DUN jsou navrhovány tak, aby v případ ě havárie zachytily objem cisternového vozu. DUN jsou typové usazovací nádrže s reten čním a kalovým prostorem, v případ ě pot řeby s možností osazení sorp čních filtr ů (pot řeba zajistit vyhovující separaci NL). Objekty DUN budou oploceny (mj. z důvodu ochrany migrujících živo čich ů) a budou vybaveny únikovou cestou pro obojživelníky. Stabilní norné st ěny jsou za řízení s nižšími po řizovacími náklady, vyžadují však kvalifikovanou a v časnou obsluhu. Jde o jednoduché za řízení p řehrazující tok vody dvojitou st ěnou z dřev ěných dluží, které slouží k zachycení plovoucích látek a kapalin (nutno v čas od čerpat), p říp. k zachycení sedimentujících látek (druhá st ěna dluží). Dlužová st ěna není trvale osazena, ale osazuje se v případ ě pot řeby.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 95 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Umíst ění DUN je navrženo v blízkosti lokálních depresí nivelety komunikace a vhodného přístupu obsluhy - návrh možného situa čního umíst ění je patrný z mapy vodohospodá řských prvk ů. Z DUN bude voda odtékat do nejbližšího recipientu – v některých p řípadech se profil zaúst ění do reciientu nenachází p římo v míst ě DUN a toto propojení (otev řený trativod) bude třeba navrhnout a vybudovat v rámci stavby p řeložky. P ři technickém návrhu tohoto odvodn ění je nutné respektovat ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních tok ů.

D.I.4.2. Podzemní vody

V období výstavby Při výstavb ě komunikace m ůže dojít k negativnímu ovlivn ění podzemní vody jednak v místech hlubších zá řez ů (snížení hladiny, zmenšení povodí), jednak m ůže dojít ke zhoršení kvality podzemní vody v d ůsledku havarijních únik ů látek nebezpe čných vodám. Vznik takového havarijního úniku p ři stavební činnosti nelze zcela vylou čit, je však málo pravd ěpodobný; povinností zhotovitele stavby je zabránit negativnímu ovlivn ění podzemní vody v důsledku stavební činnosti. Jako sou část projektové dokumentace stavby bude zpracován havarijní plán. V období provozu V období provozu na komunikaci m ůže dojít ke zhoršení kvality podzemní vody jednak v důsledku havárie, jednak vlivem odtoku splach ů z povrchu komunikace, a to p ředevším v souvislosti se zimní údržbou a používáním chemických rozmrazovacích prost ředk ů. P ři provád ění chemického posypu dochází k pronikání chloridu sodného do zemin, povrchových i podzemních vod. Posypová s ůl poškozuje vegetaci, jednak p římým post řikem solankou, jednak prost řednictvím kontaminované půdy. Dosah poškození vegetace v blízkosti komunikace je ovlivn ěn p ředevším konfigurací terénu. Uvádí se, že bezprost ředn ě je ohrožena vzdálenost 10 - 15 m od okraje vozovky, kritická m ůže být vzdálenost 30 m (dosah aerosol ů), za zvlášt ě nep říznivých podmínek i 70 m. U podzemních vod m ělkého ob ěhu se zvýšený obsah chlorid ů projevuje do vzdálenosti n ěkolika desítek metr ů od komunikace, p ři existenci preferen čních cest i stovek metr ů, v závislosti na propustnosti horninového prost ředí, úrovni hladiny podzemní vody a konfiguraci terénu. Možný vliv na podzemní vody u jednotlivých variant trasy lze stru čně charakterizovat takto: • území se zvl. ochranou – ochranná pásma vodních zdroj ů pro ve řejnou pot řebu (Bukovka – var. A, Pravy – var. B), ochranné pásmo p řírodního lé čivého zdroje (Lázn ě Bohdane č – var. B) • území bez zvláštní ochrany Relevantní vliv zám ěru na podzemní vody lze spat řovat v možnosti ovlivn ění jakosti podzemmích vod, z hlediska vlivu na množství podzemních vod nebude zám ěr mít pozorovatelné zm ěny oproti stávajícímu stavu. Z hlediska vlivu zám ěru na jakost podzemních vod jsou principy obdobné jako v případ ě vod povrchových; prioritní je ochrana územní se zvl. ochranou, p řičemž zásady ochrany a navržená opat ření jsou rovn ěž uvedena v problematice povrchových vod.

Záv ěr Z uvedeného vyplývá, že zm ěna p řerozd ělení zpevn ěných a nezpevn ěných ploch vlivem realizace posuzované silni ční p řeložky v ůč i stávajícímu stavu pro posouzení vlivu na zm ěnu odtokových pom ěrů nemusí být zanedbatelná z hlediska vlivu na povrchové vody, je však řešitelná b ěžnými technickými opat řeními, viz výše. Z hlediska vlivu zám ěru na jakost podzemních vod je prioritní ochrana území se zvl. ochranou, tj. ochranná pásma vodních zdroj ů pro ve řejnou pot řebu (Bukovka – var. A, Pravy – var. B), ochranné pásmo p řírodního lé čivého zdroje (Lázn ě Bohdane č – var. B)

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 96 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Ob ě varianty nemají z hlediska vlivu na povrchové a podzemní vody relevantní rozdíly; u var B jsou hodnoty zne čišt ění nižší z důvodu menší délky a zpevn ěné plochy silni ční p řeložky. Srovnání obou variant z hlediska vlivu na OP PLZ Lázní Bohdane č je nevýznamné – ob ě varianty vedou dopravu do prakticky stejného místa OP PLZ – vedení navazujících variant tras obchvatu Lázní Bohdane č bude p ředm ětem samostatné studie a posuzování procesem EIA. Vliv na vodní biocenózu v povrchových vodách, dot čených srážkovými vodami z odvodn ění z přeložky komunikace, je možno p ředpokládat p ři b ěžném provozu pouze omezený s potenciálním chronickým ú činkem. V případ ě havarijních situací úniku chemikálií m ůže být však ú činek akutní a letální, proto dokumentace EIA doporu čuje alternativn ě ochranu vod s využitím DUN. Pro všechny hodnocené varianty stavby p řeložky silnice I/13 je p ři aplikaci uvedených technických opat ření pro p řečišt ění srážkových vod z jejího povrchu p ředpoklad spln ění emisn ě – imisních limit ů v povrchových i podzemních vodách dle platných p ředpis ů. Tato opat ření mohou p ředstavovat i stálou aktivní ochranu proti p řípadným haváriím.

D.I.5. VLIVY NA P ŮDU A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA Vlivy na p ůdu, území a geologické podmínky Realizace navržené p řeložky bude mít následující vlivy na p ůdu : • Vlivy v důsledku záboru p ůdy a zm ěny ve využití pozemk ů; • Vlivy na zne čišt ění p ůdy; • Vlivy v důsledku vyvolaného rizika eroze p ůdy; • Mikroklimatické zm ěny v okolí komunikace. Vlivy v důsledku záboru p ůdy a zm ěny ve využití pozemk ů Pozemky v trase navržené komunikace náleží v ětšinou své plochy do zem ědělského p ůdního fondu. Z agronomického hlediska nastalou újmu kvantitativn ě hodnotíme podle vým ěry záboru, který dále kvalifikujeme podle vým ěry záboru lokalit BPEJ a p říslušných t říd ochrany. Další možná újma spo čívá v omezení využití dot čených pozemk ů po dobu výstavby a za provozu komunikace. Zábor zem ědělské p ůdy je kvantitativn ě posouzen podle vým ěry záboru a kvalitativn ě podle BPEJ a t říd ochrany a je uveden v tabulkách č.C.II.2.-1 a C.II.2.-2. (viz kapitola C.II.2 P ůda). Umíst ění liniové stavby mezi zem ědělsky obhospoda řovanými pozemky bude mít za následek zm ěnu velikosti a tvaru polních hon ů. V souvislosti s tím dojde ke zm ěně drah pojezd ů zem ědělské mechanizace a vytvo ření jiných souvratí. Stavba nebude mít za následek rozt říšt ění stávajících polních hon ů do té míry, aby bylo znesnadn ěno obd ělávání pozemk ů. Bude zajišt ěna plná dostupnost všech pozemk ů.

Varianty se řazeny vzestupn ě dle celkové vým ěry trvalého odn ětí p ůdy ze ZPF Tabulka D.I.5.-1.: Po ř.č. Varianta Celková vým ěra (m 2) 1 Varianta trasy A 196 865 2 Varianta trasy B 115 995

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 97 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Varianty se řazeny vzestupn ě dle vým ěry trvalého odn ětí p ůdy II.t řídy ochrany ze ZPF Tabulka D.I.5.-2.: Po ř.č. Varianta Vým ěra II.t řídy (m 2) 1 Varianta trasy A 1 735 2 Varianta trasy B 24 460

Z tabulky D.I.5.-1. vyplývá, že z hlediska velikosti celkového záboru p ůdy je výhodn ější trasa varianty B. Z tabulky D.I.5.-2. vyplývá, že z hlediska velikosti záboru p ůdy podle její kvality je výhodn ější trasa varianty A.

Vlivy na Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) Varianty se řazeny vzestupn ě dle míry zásahu do lesních porost ů Tabulka D.I.5.-3. Po ř.č. Varianta Vým ěra PUPFL (m 2) 1 Varianta trasy A 3 700 2 Varianta trasy B 12 300

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že negativn ější vliv na zábor pozemk ů PUPFL dle velikosti vým ěry má varianta B.

Ovlivn ění podle typu lesních porost ů: Habrová, jedlobuková a buková doubrava ( u obou variant ) V případ ě realizace varianty A bude zábor doubravy cca 0,37 ha. V případ ě realizace varianty B bude zábor cca 1,23 ha. Z výše uvedeného vyplývá, že negativní vliv na zábor pozemk ů PUPFL dle kvality d řevin je v obou variantách srovnatelný . Vzhledem k záboru v ětší plochy v případ ě var. B znamená tato varianta i negativn ější vliv. Vlivy na zne čišt ění p ůdy Provoz po komunikacích je liniovým zdrojem zne čiš ťování p ůdy. Komunikace je vedena v otev řené krajin ě s pom ěrn ě p říznivými rozptylovými podmínkami. Proto o čekáváme rozptyl kontaminant ů. Jedná se o následující polutanty, které kontaminují p ůdu : • Aromatické uhlovodíky z nedokonalého spálení bezolovnatých benzín ů; • Alifatické uhlovodíky; • Posypové soli. Aromatické uhlovodíky jsou složkou bezolovnatých benzín ů. N ěkteré polyaromatické uhlovodíky jsou zna čně tepeln ě odolné a nedochází k jejich dokonalému spálení v motoru, ani k následné oxidaci v katalyzátoru. Jedná se o perzistentní látky schopné dlouhou dobu setrvávat v prost ředí. N ěkteré tyto látky mohou být karcinogenní. Alifatické uhlovodíky jsou produktem nedokonalého spalování pohonných hmot. V případ ě benzinových motor ů je emise alifatických uhlovodík ů minimalizována jejich oxidací v katalyzátoru. Dalším zdrojem kontaminace alifatickými uhlovodíky jsou úkapy paliv a maziv. Tyto látky jednak odtékají spolu s deš ťovými vodami a jednak se rozpráší do ovzduší a ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 98 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------sedimentují v blízkosti komunikace. Koncentrace alifatických uhlovodík ů v půdě v okolí komunikací v důsledku b ěžné dopravy (s vylou čením havarijních únik ů) dosahuje řádov ě stovky mg/kg p ůdy. Vyšších hodnot není dosaženo, protože v půdě dochází k biologické degradaci alifatických uhlovodík ů. Posypové soli jsou zdrojem kontaminace p ůdy. Exaktn ě bylo stanoveno, že na dálnicích přibližn ě 30 % posypových solí v zimním období odtéká s vodou z roztátého sn ěhu a ledu. Přibližn ě 70 % soli se rozpráší do okolí a ovliv ňuje p ůdu a biotu do vzdálenosti cca 50 m od krajnice komunikace. Účinek na p ůdu a biotu závisí na složení posypového materiálu. K posypu se používají soli NaCl, KCl, MgCl 2, CaCl 2 a jejich sm ěsi. Solení obecn ě vede k zasolování p ůd a nežádoucímu zvyšování osmotického tlaku p ůdního roztoku. Dále se specificky uplat ňuje kationtová složka solí i chlór. Na + má jako jednomocný kationt peptizující ú činky na p ůdní koloidy, zp ůsobuje destrukci p ůdní struktury, zvýšené bobtnání a smrš ťování p ůdy. D ůsledkem je zejména malá odolnost svah ů (silni ční náspy, svahy silni čního zá řezu) proti erozi a p ůdotoku. K + ve vysokých koncentracích má podobné ú činky jako Na +, rozdíl je však v tom, že K + je rostlinnou živinou a m ůže být využit rostlinami. Vysoké obsahy Na a K v půdě (nad 500 mg/kg) se rovněž uplat ňují fytotoxicky. Naproti tomu Mg ++ a Ca ++ mají p říznivý vliv na p ůdní strukturu a ani ve vysokých koncentracích se neprojevují fytotoxicky. Cl - je v půdě velmi pohyblivý a snadno se z půdního prost ředí vyplavuje. Proto obsah Cl - b ěhem roku v okolí komunikací velmi kolísá. S Cl - se z půdy sou časn ě vyplavují i kationty Na +, K +, Ca ++ , Mg ++ . Cl - není rostlinnou živinou, ale v případ ě jeho nadbytku v půdě je rostlinami p řijímán a dochází k jeho akumulaci v rostlinných pletivech. V případ ě citlivých rostlin dochází k oslabení jejich životaschopnosti až odumírání. Jinou možností chemického posypu je aplikace mo čoviny. Mo čovina se v zem ědělské praxi používá jako dusíkaté hnojivo a v případ ě aplikace mo čoviny dochází k „p řehnojování“ přilehlých porost ů. Mo čovina, která není z půdy vyplavena v jarním období, podléhá v důsledku p ůsobení nitrifika čních bakterií nitrifikaci. Nitráty jsou v půdě podstatn ě pohybliv ější než p ůvodní mo čovina a v případ ě jejich nadbytku, který nejsou rostliny schopny asimilovat, dochází k migraci nitrát ů do podzemních vod. Kontaminaci p ůdy pozemk ů v okolí komunikace lze ú činn ě omezovat vhodn ě zvolenými sadbami d řevin, které plní funkci biofiltr ů. Tyto biofiltry zabra ňují pronikání kontaminant ů do širšího okolí komunikace a vytvá řejí podmínky pro biodegradaci organických polutant ů. Biodegradace organických polutant ů probíhá v půdní vrstv ě oživené p ůdní mikroflórou. Činnost p ůdní mikroflóry je podporována dotací organické hmoty - odum řelé části rostlin, spad listí apod. Zele ň je schopna účinn ě biologicky sorbovat dusík z chemického posypu na bázi mo čoviny. Tyto d řeviny samy musí být dostate čně odolné v ůč i emisím z automobilové dopravy (zejména NO x) a sou časn ě tolerantní v ůč i solnému aerosolu a zasolení p ůdy. T ěmto požadavk ům vyhovují nap říklad následující d řeviny: javor babyka, javor mlé čný, olše, čimišník, d řezovec, kustovnice. Vlivy v důsledku vyvolaného rizika eroze p ůdy Riziko eroze m ůžeme rozd ělit na: • Riziko v pr ůběhu výstavby • Riziko za provozu Riziko v pr ůběhu výstavby Riziko v pr ůběhu výstavby spo čívá v odstran ění vegeta čního krytu a necht ěném vytvo ření drah soust řed ěného odtoku deš ťových vod. Toto riziko je reálné v prostoru velkých terénních zá řez ů nebo násyp ů. V sou časné dob ě rozvoji erozních proces ů brání mnoho p řekážek, které jsou schopny zadržovat vodu z přívalových deš ťů . Riziko eroze bude hrozit po p řechodné období, kdy bude nutné toto riziko identifikovat a terénní práce provád ět tak, aby nedocházelo k tvorb ě potenciálních drah soust řed ěného odtoku deš ťových vod. Rovn ěž do

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 99 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------dokon čení terénních prací bude t řeba riziko eroze zohlednit a terén zpevnit vhodným vegeta čním krytem. Riziko vodní eroze po dobu výstavby na ostatních úsecích komunikace bude podstatn ě nižší a může se jednat nanejvýš o lokální splavení zeminy do vyhloubeného silni čního zá řezu. Riziko za provozu Riziko za provozu navržených tras komunikace spo čívá p ředevším v erozi svah ů silni čního zá řezu. Jak již bylo výše řečeno, solení vozovky a následné rozprášení soli snižuje protierozní odolnost p ůdy. K erozi svah ů m ůže dojít zejména, je-li na svahy svedena deš ťová voda z přilehlých pozemk ů, nebo p ři rozb řednutí povrchu p ůdy p ři p řívalových deštích. Návrh nové silnice bude čelit riziku eroze v důsledku stékání vody z okolních pozemk ů terénními úpravami, které zabraní stékání srážkových vod na svahy terénního zá řezu. Svahy terénního zá řezu budou osazeny vhodným vegeta čním krytem. Výsadby d řevin za ú čelem protierozní ochrany svah ů je t řeba provést tak, aby porost pokrýval cca 1 m široký pruh terénu vn ě terénního zá řezu. Tento pruh bude chránit svahy v případ ě polních pozemk ů proti najížd ění zem ědělské mechanizace p ři orb ě na samý okraj zlomové hrany. Siln ě exponované úseky svah ů lze opevnit vegeta čními tvárnicemi nebo pohozem makadamu. Stejným zp ůsobem lze opravit již erozí poškozené úseky.

D.I.6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ Realizace stavby kvalitní dopravní komunikace se obecn ě neobejde bez zásah ů do horninového prost ředí. I když jsou takové zásahy do horninového prostředí na části stavby nevratné (silni ční zá řezy), jedná se na druhé stran ě o vesm ěs pozitivní opat ření pro řešení eliminace vliv ů zám ěru na krajinný ráz (utlumení vliv ů na estetické hodnoty krajiny a možnost kompenzace zvýšením ploch krajinné zelen ě).

D.I.6.1. Horninové prost ředí Reliéf je rovinný, vypln ěný mladopleistocenními terasovými náplavami Labe, místy s pokryvy a p řesypy navátých písk ů a ojedin ělými ložisky subrecentní, recentní a zemité slatiny. V celém zájmovém území se vyskytují útvary druhohor a čtvrtohor. Druhohorní útvary jsou zastoupeny k řídovými turonskými slíny, v Dob řenické tabuli se vyskytují též slínovce a jílovce. Čtvrtohorní útvary jsou zastoupeny sprašemi, št ěrkopískovými p řekryvy a nevápnitými uloženinami. Severn ě od obce Žáravice se nachází lokalita ohrožená potenciálním sesuvem půdy. Lokality s aktivním sesuvem v daném území nejsou.

V území je zastoupen tém ěř úplný statigrafický sled od bazálních pískovc ů cenomanu až po nejmladší uloženiny svrchnoturonsko-coniackého sedimenta čního cyklu charakteru slínovc ů a vápnitých jílovc ů. Zachovaná mocnost svchnok řídových sediment ů se pohybuje okolo 400 m, stoupá od jihu k severu. Geologické a hydrogeologické pom ěry k řídového útvaru nejlépe charakterizují artéské vrty Lázní Bohdane č. Uvedený k řídový útvar je v zájmové oblasti tém ěř zcela p řekryt kvartérními fluviálními št ěrkopískovými sedimenty labských teras – Bohdane čské brány. Fluviální sedimenty tvo ří výpln ě dolních částí m ělkých údolí a depresí, geneticky spjatých s původními p řítoky Labe. Mocnost kvartérních uloženin (tj. v četn ě místn ě vyvinutých vátých písk ů a prom ěnliv ě mocného pokryvu holocenních hlinitých naplavenin) v širokém st ředovém pruhu brány dosahuje 10 - 13 m. Sm ěrem k jihozápadu vzr ůstá podíl pís čité a jemn ě pís čité frakce v št ěrkových akumulacích, ve v ětší mí ře ve svrchní části vertikálního profilu.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 100 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Strukturn ě-tektonická stavba zájmové oblasti je p řim ěř en ě prozkoumána a z pr ůběhu izolinií výšky turonské báze je z řejmé, že zájmová lokalita a její blízké okolí leží v prostoru, do n ěhož nezasahují ov ěř ené významné zlomové struktury. Podle výsledk ů regionálního výzkumu radonového rizika v České republice (Matolín, M. in Barnet, I. et al., 1991, MS) leží lokalita v oblasti s nízkým rizikem z geologického podloží, tzn. v nejmén ě rizikové oblasti v rámci ČR. Shrnutí Ob ě posuzované varianty jsou vedeny v pom ěrn ě p říznivých inženýrskogeologických pom ěrech. Z hlediska vlivu na horninové prost ředí jsou ob ě varianty srovnatelné.

D.I.6.2. Vlivy na p řírodní zdroje Zá řezy silnice do horninového prost ředí nebo obecn ě i celá stavba, m ůže negativn ě ovlivnit hladiny m ělce uložených kolektor ů podzemních vod. Zásahy do prameniš ť, resp. p řírodních zdroj ů vody, je nutné považovat za negativní vlivy. Zvýšené potenciální poškození t ěchto přírodních zdroj ů odvodn ěním je možné v t ěchto úsecích: • varianta A – severní obchvat Vol če vedený v zá řezu hlubokém 4 – 5,5 m • varianta A – jižní obchvat Rohovládovy B ělé vedený v zá řezu hlubokém 2 – 8 m • varianta B – jižní obchvat K řičen ě vedený v zá řezu hloubky 1,5 – 2,5 m

Vlivy na nerostné suroviny Z hlediska ložiskové geologie je pro zájmovou oblast typický výskyt št ěrkopísk ů p ředevším pro stavební ú čely. V širším zájmovém území se nacházejí ložiska št ěrkopísk ů v chrán ěném ložiskovém území (CHLÚ) Malá Čeperka a severn ě od Opatovic nad Labem. Lokáln ě jsou těženy také váté (stejnozrnné) písky. V širším zájmovém území jsou rovn ěž p říležitostn ě těženy pro ú čely láze ňství mineralizované slatiny (SV od Libišan). Severn ě od obce Vole č, v místní části „Na obci“ se nachází chrán ěné ložiskové území č. 09315300 – Vole č, držitel pr ůzkumných a t ěžebních práv MŽP ČR, surovinový druh jílovce s vápnitou p řím ěsí, zásoby cca 473 000 m 3, dosud net ěženo, chrán ěná plocha 5,7 ha. K tomuto ložisku se p řibližuje varianta trasy A. Net ěžené výhradní ložisko št ěrkopísk ů Lázn ě Bohdane č, č.lož. 3209700. Žádná z posuzovaných variant nezasahuje do ochranných pásem uvedených ložisek.

D.I.7. VLIVY V DŮSLEDKU UKLÁDÁNÍ ODPAD Ů Hodnocená stavba ani její provoz nebudou mít negativní vliv zp ůsobený ukládáním odpad ů. Odpady podle svého charakteru budou zneškod ňovány mimo posuzované zájmové území. Podrobn ě viz kapitola B.III.2.

D.I.8. VLIVY NA EKOSYSTÉMY Z detailního mapování probíhajícího po dobu celé vegeta ční sezóny vyplývají území, která jsou cenn ějšími a budou v konfliktu s navrhovanou trasou. Dále jsou ur čena místa st řet ů potenciáln ě cenných lokalit (navrhované biokoridory). Z výsledk ů bilogických pr ůzkum ů vyplývá, že podstatná část trasy obou variant je vedena po agrokulturách s jednoletým hospoda řením. V každ ě z obou variant dojde k zásahu do pom ěrn ě cenných biotop ů. Tady je na míst ě připomenout, že n ěkteré cenné části p řírody nemají takouvou hodnotu, aby se staly zvlášt ě chrán ěnými podle zákona 114/92 Sb., ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 101 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------0nicmén ě p řesto je nutné k zájmové lokalit ě p řistupovat s vědomím relativní cennosti dochovaných prvk ů v této agrární krajin ě.

Zásahy do lesních celk ů Pr ůchod posuzované komunikace lesem mezi Pravy a K řičení ( les Branžov ). Posuzovaná trasa B vede po staré silnici, takže zábor lesa lze o čekávat minimální. V tomto úseku dojde ke k řížení s lokálním biokoridorem. Vstup stávající silnice I/36 do lesa jižn ě od obce Bukovka. Varianta A neprochází v žádném úseku lesními porosty s výjimkou napojení na stávající silnici za obcí Bukovka p řed vstupem stávající silnice do lesa. Zábor o čekáváme minimální. Oblast severovýchodn ě od obce Pravy V oblasti obce Pravy bude zásah varianty B pravd ěpodobn ě nulový, nebo ť až k budovám správy silnic je prostor silnice již upraven p ři budování sjezdu z D11. P řípadné pot řeby záboru LPF ur čí detailní řešení projektu, ale lze p ředpokládat zcela minimální zábor lesa.

Zásahy do mok řadních biotop ů Mok řadní biotopy jsou redukovány na následující lokality: Vole čské rybníky – trasa varianty A je míjí. Z hlediska zachování hydrologických pom ěrů je nutné udržet spádové pom ěry v území tak, aby nedošlo k odvedení vody napájející tyto vodní plochy. Dále bude nutné vodu z povrchu komunikace odd ělit od b ěžných srážek v území tak, aby lokalita nebyla kontaminována p ředevším látkami zimní údržby. Tyto látky by mohly významn ě negativn ě ovlivnit mok řadní biotopy p ředevším p řítomností chloridových anión ů.

Vodní tok u obce Bukovka a niva toku Niva spolu s tokem Bukovky jsou zaklesnuty oproti okolní krajin ě a trasa varianty A ji bude překonávat mostním objektem. P ři vhodném technickém řešení bude vliv p řeložky na tuto část území zcela zanedbatelný.

Nulová varianta , tj. stávající komunikace I/36 p řekonává v sou časnosti stejné prvky USES, které by m ěly p řekonat i posuzované trasy.

Poznámka: Vlivy zám ěru na p řírodní biotopy, jež jsou p ředm ětem ochrany evropské soustavy Natura 2000, v četn ě prioritních, podléhají zvláštnímu hodnocení dle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Proto jsou vlivy na tyto p ředm ěty ochrany diskutovány v samostatné příloze F. .

D.I.9. VLIVY NA FLÓRU A FAUNU

D.I.9.1. Vlivy na faunu Zám ěr stavby nové silnice ovlivní poměrn ě malé množství druh ů živo čich ů, které se v území rozmnožují nebo zde mají potravní areály. V ětšinu vliv ů na jejich populace je tak možné považovat za slabé. Zám ěr výstavby nové silnice prakticky neovlivní žádné z přítomných zvlášt ě chrán ěných populací bezobratlých živo čich ů.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 102 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Přehled siln ě ohrožených a ohrožených druh ů obratlovc ů zjišt ěných v zájmovém území a jejich p ředpokládaný stupe ň ohrožení realizací zám ěru: Tabulka č. D.I.9.1-1 Charakteristika Stupe ň ohrožení Druh výskytu v území Poznámka druhu realizací zám ěru Varianta trasy

Druhy siln ě ohrožené a ohrožené Ropucha zelená lokáln ě (Bufo viridis ) (SO) nehojn ě 0 var. A Ješt ěrka obecná lokáln ě (Lacerta agilis ) (SO) nehojn ě 0 var. A, B Slepýš k řehký lokáln ě (Anguis fragilis ) (SO) řídce 0 var. B Krahujec obecný lokáln ě (Accipiter nissus ) (SO) nehojn ě 0 var. A Jest řáb lesní lokáln ě (Accipiter gentilis ) (O) nehojn ě 1 var. A, B

Bezobratlí, ohrožené druhy, druhy stojící za pozornost

Formica sp. lokáln ě nehojn ě 1 var. B Cvr ček lesní lokáln ě, Stojí za pozornost, není ( Nemobius sylvestris ) nehojn ě 1 uveden ve vyhl.395/92 var. B Tesa řík piluna Lokáln ě Stojí za pozornost, není (Prionus coriaceus ) nehojn ě 1 uveden ve vyhl.395/92 var. B Poznámky: Sloupec „ Stupe ň ohrožení druhu realizací zám ěru “ vyjad řuje odhad míry ohrožení lokální populace druhu realizací a provozem nové komunikace: 0 – populace nebude ohrožena, 1 – populace bude málo ohrožena, 2 - populace bude významn ě ohrožena, 3 – populace bude siln ě ohrožena. Z výše uvedených tabulek vyplývá, že u n ěkterých druh ů, p ředevším bezobratlých, bude nutné p řed zahájením činnosti provést kontrolu p římo zasažených lokalit ( nap ř. p řípadn ě přemístit zasažené mraveništ ě r. Formica na trase varianty B ). Pro ptáky lze t ěžko hledat ú činné řešení vzhledem k jejich vysoké mobilit ě. Pro ostatní obratlovce bude vhodné vy řešit konfliktní místa navád ěcími pásy nebo navedením do míst vhodných i pro p řekonání p řekážky. Tato místa bude technicky nutno vy řešit až ve chvíli, kdy bude vybrána varianta a kdy dojde k případnému dop řesn ění dalších podklad ů. Nulová varianta má na chrán ěnou faunu území obecn ě menší negativní vliv než jiné navržené varianty stavby. Hlavním d ůvodem je p ředevším skute čnost, že nedojde k záboru nových pozemk ů, ani k fragmentaci dosud zachovalých stanoviš ť. Míra tohoto snížení je ovšem druhov ě velmi variabilní:

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 103 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------D.I.9.2. Vlivy na flóru Hodnocené varianty nové silnice zasahují do četných biotop ů. Tato skute čnost je popsána v samostatné p říloze E. Biologické posouzení zám ěru. V celé délce obou variant trasy nebyl zjišt ěn žádný druh chrán ěný zákonem 114/92 Sb. nebo uvedený v červené knize ohrožených druh ů. Nulová varianta se podílí na zvýšeném zne čišt ění flóry prachem a splachy vod kontaminovaných solemi ze zimní údržby (silná ruderalizace v kontaktech biotop ů) ve srovnatelné mí ře jako se bude podílet n ěkterá z navrhovaných variant.

D.I.10. VLIVY NA KRAJINU A KRAJINNÝ RÁZ

Uvažovaná stavba p řeložky I/36 bude mít v obou hodnocených variantách vždy ur čitý negativní vliv na stávající p řírodní hodnoty a ráz krajiny.

Vegeta ční kryt Hodnocené území je z převážné části tvo řeno intenzivn ě obhospoda řovanými zem ědělskými pozemky. Lesním porostem prochází pouze varianta - B (mezi K řičení a Pravy a nad Pravy). Varianta B je navíc vedena tém ěř v celé délce po stávající komunikaci. V míst ě k řížení s jinými komunikacemi trasy procházejí silni čními alejemi. Var. A se dotýká lesa p řed koncem p řeložky p řivad ěč e a je vedena v ětší částí mimo stávající komunikaci.

Přítomnost zvlášt ě chrán ěných území, ÚSES Řešené území neleží v žádném velkoplošn ě chrán ěném území. Nejbližší zvlášt ě chrán ěné území je národní p řírodní rezervace Bohdane čský rybník a rybník Matka. Vzdálenost NPR od posuzovaného území činí zhruba 0.8 km. Dalším blízkým chrán ěným územím je p řírodní rezervace Na Hradech. Vzdálenost od posuzovaného území činí zhruba 1,5 km. Ani jedna z obou variant trasy nep ředstavuje pro uvedenou NPR negativní vliv.

Varianta A. Regionální prvky ÚSES Navrhovaná trasa u obce Vole č k říží biokoridor AK 1276. Tento biokoridor je v míst ě k řížení navrhovaný (k založení) – tedy nefunk ční a leží na orné p ůdě. Jeho trasa vede do lokality Vole čské rybníky a odtud dále jižním sm ěrem kolem obce Vole č, kde leží regionální biocentrum funk ční RK 1276 . V sou časné dob ě část biokoridoru AK 1276 v míst ě k řížení není funk ční. Vybudováním silnice křížící tento biokoridor by bylo znemožn ěno dobudování prvku ÚSES. Proto se doporu čujie v dalších stupních projektové dokumentace zvážit řešení k řížení s prvkem ÚSES.

Lokální prvky ÚSES Navrhovaná trasa p řeložky A k říží u obce Bukovka lokální funk ční biokoridor vedený nivou a vodním tokem Bukovky. Niva je zaklesnuta oproti okolní krajin ě a p ři vedení trasy komunikace v úrovni okolní krajiny (mostní konstrukce), by nem ělo dojít ke konfliktu s trasou lokálního biokoridoru.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 104 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Varianta B Nadregionální ÚSES Trasa k říží nadregionální biokoridor v lesním úseku v blízkosti sou časného sjezdu z dálnice D11. Migrace (velkých savc ů) podél D11 není v uvedeném úseku nijak ohrožena nebo ť provoz bude odpovídat sou časnému stavu. Jako nutnost je potom udržení kontinua lesních řad. Z jižní části biocentra Bohdane čský rybník vystupuje osa funk čního nadregionálního biokoridoru. Tato osa p řechází stávající komunikaci v míst ě k řižovatky na K řičeň. Osa je vedena lesními i lu čními ekosystémy a v některých částech využívá ekotonu t ěchto ekosystém ů. Nov ě budovaný zám ěr je ukon čen na hranici tohoto biokoridoru a lze předpokládat, že se nezm ění funk čnost biokoridoru v míst ě p řechodu p řes stávající komunikaci.

Regionální ÚSES Trasa není v kontaktu s žádným prvkem regionálního územního systému ekologické stability.

Lokální ÚSES Lokalita biokoridor v lesním celku mezi obcemi Pravy a K řičeň: Stávající trasa komunikace k říží lokální biokoridor vedoucí lesním komplexem mezi obcemi Pravy a K řičeň. Biokoridor k říží sou časnou komunikaci spojující ob ě obce bez dalších pomocných prvk ů. Vzhledem k sou časnému provozu jej lze považovat za funk ční. V případ ě zkapacitn ění této silnice je d ůležitým faktorem množství projížd ějících aut po silnici. V případ ě významného zesílení dopravy a významného rozší ření této silnice by bylo nutné provést samostatnou analýzu migrujících živo čich ů a na jejím základ ě navrhnout p řípadné technické podmínky zachování funk čnosti tohoto biokoridoru. Lokální biokoridor jižn ě od obce K řičeň: Z hlediska biologického není území nijak významné, ale je kvalitn ější než okolní polní kultury. Mírn ě negativn ější vliv na USES má varianta trasy A.

Charakter zástavby Posuzované území leží mimo zastav ěné území obce. Varianta B bude jihozápadn ě obcházet obec K řičeň a východn ě obec Pravy. Varianta A se bude severn ě vyhýbat obci Vole č, západn ě až jižn ě Rohovládovu B ělou a jižn ě Bukovku. V obci K řičeň charakterizují zástavbu ze všech stran viditelné zem ědělské objekty, severovýchodn ě od Prav se nacházejí budovy dálni ční policie a údržby dálnic. Na okraji obce Vyšehn ěvice je dominantním prvkem krajiny technický prvek - tovární komín.

Vlivy na estetické kvality území a na krajinný ráz Vedení nové komunikace typickou intenzivní zem ědělskou krajinou neovlivní žádné hodnotné elementy krajinného rázu. Zásadní ovlivn ění krajinného rázu k výrazn ě lepšímu estetickému vnímání zde nelze o čekávat. Nová komunikace m ůže jakožto významná liniová stavba ovlivnit na mnoha místech také harmonické vztahy v krajin ě tím, že naruší harmonický soulad jednotlivých krajinných prvk ů, tj. zasáhne do p řírodních nebo p řírod ě blízkých biotop ů, v nichž p řeruší biologické vztahy. Na mnoha místech se tyto zásahy dají vhodn ě upravit a doplnit nové krajinné prvky tak, aby op ět vytvo řily harmonické vztahy v krajin ě a zárove ň utlumily vlivy dopravní stavby (maximáln ě ji za členily do krajiny). ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 105 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Harmonické m ěř ítko krajiny vyjad řuje soulad krajinného m ěř ítka (celku) s měř ítkem jednotlivých krajinných prvk ů. M ěř ítko liniové stavby by nem ělo zásadn ě ovlivnit m ěř ítko celku, protože její rozm ěry nep řesahují m ěř ítka soum ěř itelných krajinných prvk ů. Pro zachování trvale udržitelného využívání krajiny bude tudíž nezbytné vybrat takovou variantu, která by eliminovala všechny významné rušivé vlivy, jež by mohly snižovat estetickou hodnotu krajiny Polabí. Taková varianta musí splnit následující požadavky: • musí zachovat všechny p řírodní hodnoty krajiny (vylou čit nebo co nejvíce minimalizovat zásahy do významných p řírodních biotop ů), • omezit na minimum negativní estetické p ůsobení most ů a násyp ů jako nových kulturních dominant; • vylou čit vlivy na významné historické a p řírodní dominanty krajinného rázu.

Nulová varianta málo ovliv ňuje krajinu i krajinný ráz, protože je vesm ěs vedena st ředem stávajících obcí a p řitom kopíruje stávající terén ( chybí zá řezy a násypy ). Stávající stav je ovšem obyvateli dot čených obcí vnímán velmi negativn ě.

D.I.11. VLIVY NA KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Významná kulturní hodnota krajinného rázu je geneticky sekundární a je p ředevším dána dochovaným extenzivním zp ůsobem využívání p řírodních zdroj ů člov ěkem a stopami, které v Polabské nížin ě zanechal. V této části řešeného území se totiž zachoval typický vesnický typ zástavby menších sídel se zahradami i vzrostlou sídelní zelení. Stávající sídelní struktura i cestní sí ť, která sídla propojuje, jsou dosud v souladu s přírodním charakterem krajiny, tj. harmonizují s krajinou. Drobná kultovní architektura je ve volné krajin ě vzácná, soust řeďuje se spíše do sídel. Voln ě rozptýlená zástavba do krajiny se tém ěř nevyskytuje.

Historická charakteristika krajinného rázu je specifickou sou částí kulturní charakteristiky a projevuje se p řítomností historických a památkových hodnot. V širším území posuzovaných variant silnice I/36 k ní náleží evangelický kostel v Bukovce a kostel Sv. Petra a Pavla v Rohovládov ě B ělé. Krajina na posuzovaném území je p řevážn ě intenzivn ě zem ědělsky využívaná, s vysokým stupn ěm antropogenního narušování krajiny a tudíž i s narušenými vazbami v krajin ě a sníženou biodiverzitou. I p řesto jsou zde v malé části řešeného území registrovány n ěkteré významné krajinné prvky. Jinak je tato část řešeného území charakteristická rozsáhlými plochami orné p ůdy se všemi negativními dopady do krajiny (odvodn ění, regulace tok ů, odstran ění rozptýlené zelen ě, odnos p ůdy a eroze atd.). Vyskytují se zde také zem ědělské areály bez vegeta čních clon, které narušují harmonické m ěř ítko krajiny a vytvá řejí nep říliš estetické technické dominanty. Estetické hodnoty krajiny jsou výsledkem psychických (p řevážn ě vizuálních) ú čink ů vnímání p řírodních, kulturních i historických hodnot krajiny a mohou být proto subjektivn ě vnímány zcela rozdíln ě, a to jak kladn ě, tak i záporn ě. Lze o čekávat, že p řevážná část řešeného území bude v ětšinou pozorovatel ů vnímána neutráln ě.

D.I.11.1. Vliv na kulturn ěhistorické objekty a archeologické lokality: Žádné evidované kulturn ěhistorické objekty nejsou p římo ohroženy.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 106 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Před za čátkem vlastní výstavby je vhodné v dostate čném p ředstihu (min. 2 roky) p řed plánovaným zahájením výstavby provést záchranný archeologický výzkum . Moderní archeologické metody nabízejí standardní řešení této situace formou tzv. p ředstihového výzkumu. Cílem tohoto výzkumu je objevit a prozkoumat ješt ě p řed zahájením vlastní výstavby ohrožené archeologické lokality.Tento postup zahrnuje t ři základní etapy: povrchová terénní prospekce, ov ěř ení výsledk ů prospekce a archeologický výzkum lokalit. Záchranný archeologický pr ůzkum bude podrobn ěji stanoven v projektu pro územní řízení pro vybranou variantu řešení.

D.I.11.2. Vliv na hmotný majetek Za vliv na hmotný majetek lze vedle dopravních staveb považovat p řeložky stávajících inženýrských sítí (plynovody, ropovody, vodovody, silové a sd ělovací kabely) a nov ě požadované inženýrské sít ě nutné pro provoz komunikace (objekty odvodn ění komunikace, příp. silové a sd ělovací kabely). Jedná se o liniové, v ětšinou podzemní stavební objekty, které p ři řádném a bezporuchovém provozování nevyvolají žádné negativní vlivy na životní prost ředí. Pat ří sem též p řípadná výstavba stabilních norných st ěn a malých vodních nádrží (vsakovací, reten ční). Vliv t ěchto nádrží v kombinaci s objekty DUN pro zachycení lehkých kapalin smývaných s povrchu komunikací budou mít pozitivní vliv na životní prost ředí. Existence malých vodních nádrží, p říp. suchých poldr ů s doprovodnou výsadbou v krajin ě, je možné využít pro založení nových prvk ů posilujících kostry ekologické stability území. Negativn ě nelze hodnotit ani požadovanou úpravu koryt vodních tok ů, a to za p ředpokladu, že stavební úpravy a nové realizace budou provedeny ohledupln ě, citliv ě a budou respektovat zásady ekologického řešení. Realizace stavby bude mít vliv na rušení a p řeložky stávajících inženýrských sítí – vodovody, plynovody, elektrická vedení a komunikace.

Nároky na p řeložky a úpravy souvisejících pozemních komunikací: Varianta A V míst ě odpojení nové trasy od stávající silnice I/36 severozápadn ě od Vol če, dojde k úprav ě sm ěrového oblouku, který se zruší a bude nahrazen úrovňovou k řižovatkou. V míst ě šikmého k řížení se silnicí I/36 v prostoru mezi Vol čí a Rohovládovou B ělou bude část komunikace zrušena a nahrazena pr ůse čnou. Lokální úpravy stávající silnice I/36 jsou navrženy v míst ě napojení nové trasy na tuto silnici při výstavb ě k řižovatky východn ě od Bukovky. Varianta B Využití úsek ů stávajících silnic III/3238 a III/3236 nebude mít vliv na funk ční využití navazujících silnic. Na za čátku úseku, v míst ě odpojení nové trasy od stávající I/36, bude vybudována k řižovatka včetn ě lokální úpravy silnice III/3238. Silnice III/3238 bude v délce 1600 m zcela rozebrána. Pro výstavbu silnice kategorie S11,5/80 bude využito 1450 m staré silnice, zbývajících cca 150 m bude nahrazeno k řižovatkou. P ři výstavb ě p řeložky se t ěleso komunikace rozší ří vpravo ve sm ěru stani čení. Na severozápad od K řičen ě bude zrušeno cca 700 m stávající silnice III/3236, možným řešením je i její částe čné využití pro p řístup na zem ědělské pozemky. Úsek silnice III/3236 v lese mezi obcemi Pravy a K řičeň v délce cca 1550 m je v plném rozsahu využit pro trasu nové komunikace. Stávající silnici opouští p řivad ěč v km 4,760. Jihovýchodn ě od Prav ů je navržena k řižovatka zajiš ťující napojení Prav ů a silnice II/323. Z dispozi čních d ůvod ů bude v tomto úseku zrušeno cca 350 m stávající silnice. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 107 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Přeložky inženýrských sítí: Varianta A Vedení 2 x VN 35 kV Vodovod 2 x DN 150 mm Vodovod 1 x DN 90 mm Plynovod STL 1 x DN 160 mm Telekomunika ční kabely Kanalizace 1 x DN 400 mm Kanalizace 1 x DN 200 mm Ropovod 1 x

Varianta B : Vedení 1 x VN 110 kV Kanalizace 1 x Ropovod 1 x

Délky p řeložek budou up řesn ěny v dalších projektových stupních. Z hlediska vliv ů nejsou příliš významné. Vlivy uvedených staveb se projeví jen okrajov ě, a to v dob ě výstavby, resp. jako sou část stavební činnosti výstavby silni ční p řeložky. Po ukon čení stavby a uvedení do b ěžného provozu negativní projevy stavební činnosti pominou. Záv ěr Vliv navazujících a souvisejících staveb není hodnocen negativn ě. Vliv na hmotný majetek obou variant je srovnatelný. Schválením územního rozhodnutí na navrhovanou trasu silni ční p řeložky bude zp řesn ěn požadavek záboru vyvolaného stavbou a tím se uvolní blokace n ěkterých sousedních pozemk ů pro jejich plánované využití ve smyslu návrhu územního plánu. Rozvoj navazující infrastruktury Se stavbou nové silnice není v dosud zpracované studii bezprost ředn ě spojována stavba žádné navazující infrastruktury, nap ř. v podob ě odpo čívek vybavených čerpadly pohonných hmot, eventuáln ě restaura čních nebo ubytovacích za řízení. Do budoucna je však možné s tímto druhem navazující infrastruktury po čítat. Záv ěr Stavba nové komunikace p řinese pozitivum pro rozvoj území a jeho možný ekonomický rozvoj spojený s dopravní dosažitelností.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 108 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------D.II.KOMPLEXNÍCHARAKTERISTIKAVLIVŮ ZÁMĚRUNAŽIVOTNÍPROSTŘEDÍZHLEDISKA JEJICHVELIKOSTIAVÝZNAMNOSTIA MOŽNOSTIPŘESHRANIČNÍCHVLIVŮ

Sou časný stav ekologické zát ěže území – varianta nulová Aktivní nulová varianta v sob ě zahrnuje všechny nevýhody stávající nekapacitní komunikace, která reprezentuje dnes již nevyhovující trasování centrální části obce Vole č, Rohovládova B ělá, Bukovka, resp.Pravy a K řičeň a zastaralé zp ůsoby k řížení s navazujícími komunikacemi. Trasa v hodnoceném úseku k řižuje propojení biokoridor ů s dopadem na jejich funk čnost a migraci živo čich ů. Neexistuje zabezpe čení negativního ovlivn ění kvality povrchových a podzemních vod území proti kontaminaci ze splach ů z povrchu vozovky nebo z možných únik ů p ři havarijních situacích p řepravovaného toxického materiálu. Nulová varianta však hlavn ě negativn ě ovliv ňuje zdraví a pohodu obyvatel v kontaktu se stále intenzivn ější dopravou. D ůvodem je nár ůst hluku z dopravy a zne čišt ění ovzduší. Dalším d ůležitým faktorem je míra bezpe čnosti provozu na této komunikaci, a to nejen pro motoristy, ale i pro p ěší provoz v dotčených obcích. Výhodou nulové varianty je skute čnost, že nevyžaduje další zábor p ůdy a jen minimáln ě ovliv ňuje krajinný ráz území v důsledku svého za člen ění do systému historicky urbanizovaného území. Potenciální výsledný stav ekologické zát ěže území Varianty navrhovaného p řeložení silnice s sebou nesou všechna negativa spojená s realizací stavby takového m ěř ítka. To znamená do časn ě zvýšený ruch v území, zvýšená prašnost, dopravní p řeložky, p řeložky inženýrských sítí apod.. Z hlediska ochrany p řírody a krajiny se jedná o zásah do fragment ů cenných částí krajiny, a to p ředevším z hlediska k řížení prvk ů ÚSES a dále pak k řížení niv vodních tok ů. Trvalým negativním ovlivn ěním je zábor p ůdy (ZPF a PUPFL) odpovídající požadavk ům na technické a prostorové řešení staveb tohoto významu. Stavbou dojde i p řes navrhovaná opat ření k nep říznivému ovlivn ění krajinného rázu v důsledku zasazení této rozsáhlé stavby do krajiny a obecn ě k bariérovému p ůsobení této liniové stavby. Do volné krajiny nová trasa p řeložky I/36 obecn ě p řinese zvýšenou ekologickou zát ěž – hluk, exhalace a potenciální zne čišt ění p ůdy a vody. Z hlediska vliv ů na estetické hodnoty krajinného rázu je h ůř e hodnocena varianta A především z důvodu výrazn ějšího zásahu do volné krajiny. Varianta B je z hlediska zásahu do volné krajiny vhodn ější, nebo ť v ětší část trasy je vedena po stávajících komunikacích. Provozování p řeložky silnice p řinese nesporná trvalá pozitiva dotýkající se zejména rozhodující v ětšiny obyvatel zde trvale sídlících. Jedná se o snížení ovlivn ění obydleného území hlukem, zne čišt ěným ovzduším a nebezpe čím plynoucím ze st řet ů chodc ů s automobilovou dopravou. Dalším p řínosem je zlepšení dopravní bezpe čnosti a plynulosti a s ní spojené zvýšení efektivity dopravy.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 109 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Přeshrani ční vlivy Přeložka nevyvolá žádné p řeshrani ční vlivy. Záv ěr Potenciální výsledný stav ekologické zát ěže zájmového území jako souhrn p ůsobení všech prostorových jev ů a faktor ů bude pozm ěněn oproti stávajícímu stavu zejména v následujících položkách ekologické zát ěže – jedná se o nár ůst relativních negativních zm ěn v důsledku zvýšení kapacity p řeložky oproti stávající komunikaci: • výstavbou p řeložky silnice I/36 dojde ke zm ěně krajinného rázu a k narušení biotopu ve většin ě nov ě dot čené plochy. • zne čišt ění p ůdy v lokálním pásu cca 10 – 15 m (do výšky terénu cca 2,5 m) aerosoly na bázi chlorid ů; • zne čišt ění povrchové vody v zájmové oblasti koncentrací chlorid ů odtékajících s povrchovým odtokem srážkové vody z ploch komunikace; • zábor zem ědělské a lesní p ůdy a vytvo ření nepropustných ploch se zm ěnou povrchového odtoku a infiltrace srážkové vody; • bariérový efekt navrhované liniové stavby pro faunu ve v ětšin ě trasy v území.

Pozitivní p řínos p řeložky silnice lze chápat v následujících aspektech: • snížení pravd ěpodobnosti dopravních a souvisejících ekologických havárií v řešené trase přeložky v důsledku zlepšení parametr ů silnice, zvýšení kvality jízdy a bezpe čnosti provozu; • snížení pravd ěpodobnosti dopadu ekologických havárií z přepravovaného materiálu silni ční dopravou na kontaminaci p ůdy a povrchových a podzemních vod v důsledku zabezpe čovacích za řízení podél trasy nové komunikace. • z akustického hlediska lze navrženou p řeložku považovat za výrazný p řínos ke zlepšení životního prost ředí pro obyvatele zástavby, kterou v sou časné době probíhá nulová varianta • významné je snížení imisní zát ěže v dosud dot čených obcích • bude-li realizována výsadba vhodné zelen ě podél plánované komunikace, dojde k vytvo ření vhodných stanoviš ť pro mnohé druhy živo čich ů. Z provedeného hodnocení, stru čně shrnutého v této kapitole, vyplývá nezbytnost nov ě navrhované stavby pro územní rozvoj oblasti spojený s výrazným zlepšením situace silni ční dopravy.

D.III.CHARAKTERISTIKAENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIKPŘIMOŽNÝCHHAVÁRIÍCHA NESTANDARDNÍCHSTAVECH

Možnost vzniku havárií Rizika bezpe čnosti provozu spo čívají u hodnocené stavby zejména ve dvou faktorech: • havárie vozidla spojená s únikem nebezpe čných látek; • porušení stability t ělesa komunikace.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 110 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Základním rizikem bezpe čnosti provozu na silnicích jsou dopravní nehody. P říčiny dopravních nehod p řipadajících v úvahu na trase navrhované komunikace jsou stejné jako na ostatních komunikacích: • nepozornost a nekáze ň řidi čů ; • špatný technický stav vozidel; • nep říznivé pov ětrnostní podmínky a jejich náhlá zm ěna; • kolize se zv ěř í. Vzhledem k technickým parametr ům navržené p řeložky silnice I/36 se p ředpokládá nižší frekvence dopravních nehod v p řepo čtu na p řepravní výkon než na stávající silnici p ři obdobné intenzit ě dopravy. V nulové variant ě je vyšší riziko kolize s chodci a to zvlášt ě v zastav ěném území obce. Snížení intenzity dopravy na stávající komunikaci po výstavb ě přeložky by se m ělo v nyní dot čených obcích projevit ve snížení nehodovosti. Vyšší rychlost vozidel je n ěkdy p říčinou řet ězových nehod, zvlášt ě na kluzké vozovce nebo za snížené viditelnosti. P ři p řeprav ě nebezpe čných látek je t řeba dodržovat Evropskou dohodu o mezinárodní silni ční p řeprav ě nebezpe čných v ěcí ( ADR ). Na sou časné úrovni znalostí není možné p řesn ě specifikovat konkrétní rizika vyplývající z úniku nebezpe čných látek, ale pouze vymezit možnosti, na jejichž základ ě bude v dalším stupni projektové dokumentace problematika řešena. Nejv ětší potenciální nebezpe čí vyplývá z úniku látek nebezpe čných vodám v kapalné form ě, příp. ve form ě tuhé, které jsou ve vod ě dob ře rozpustné. Je nutné zajistit p řim ěř enou ochranu povrchových vod vodních tok ů a podzemních vod. Bezpe čnostními prvky pro havarijní ochranu jsou deš ťové usazovací nádrže (DUN) a stabilní norné st ěny. Dopady na okolí Okolí silnice je ohroženo hlukem a exhalacemi, které se ovšem významn ě projevují pouze v malé vzdálenosti od okraje vozovky. Chronické poškození ekosystém ů, pop ř. zdravotního stavu obyvatel p řichází v úvahu jen ve velmi úzkém pásu sledujícím trasu silnice. U hluku se jedná o pás v ší řce 50 – 100 m, u exhalací 5 – 20 m, u p ůdy 2 – 10m. V p řípad ě havárie vozidla p řevážejícího z hlediska životního prost ředí nebezpe čné látky může dojít ke kontaminaci p ůdy a vodních recipient ů v bezprost ředním okolí vozovky. Odtud se m ůže kontaminace zprost ředkovan ě ší řit vodou do v ětších vzdáleností po toku. K tomuto ovlivn ění by došlo jen v p řípad ě, že by vozovka nebyla zabezpe čena proti možnému úniku kontaminant ů do prost ředí. V p řípad ě úniku p řepravovaných toxických látek, ropy a pohonných hmot z vozidel m ůže dojít ke kontaminaci p ůdy v bezprost ředním okolí komunikace (zasažení zemních živo čich ů) a ke kontaminaci vodote čí a následn ě vodních ploch s výskytem mnoha druh ů živo čich ů (rozmnožování, potravní nabídka). Existuje také riziko rozší ření požáru z místa autonehody na okolní vegetaci a za ur čitých podmínek také v kombinaci s únikem ho řlavých látek. Důsledky takové havárie jsou možnost p římého zasažení málo pohyblivých zemních živo čich ů (brouci, plazi) a zni čení nebo negativní ovlivn ění životního prost ředí p říslušných druh ů obývajících blízké okolí komunikace. Skute čná nebezpe čnost havarijních situací závisí na místu havárie a na jejím rozsahu. Ochrana stávajících vodote čí p řed kontaminacemi z havárií je řešena dv ěma zp ůsoby. Srážkové vody a havarijní povrchov ě odtékající kapaliny jsou zachycovány v deš ťových sedimenta čních nádržích. Ty jsou vybaveny st ěnami umož ňujícími zachycování lehkých kapalin z hladiny. Sou časn ě zajiš ťují akumula ční prostor pro zachycení kontaminant ů nebo alespo ň zajiš ťují časové zdržení, které umožní provést sana ční zásah. Druhým zp ůsobem je vytipování místa pro instalaci norných st ěn v p řípad ě havárie p římo v koryt ě vodote če.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 111 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------U potenciálních havárií lze p ředpokládat úniky ropných látek související s provozem na komunikaci mimo tuto dopravní stavbu. Nejvíce budou ohroženy vodní ekosystémy v bezprost řední blízkosti stavby, kam budou z komunikace svád ěny srážkové vody, a pochopiteln ě také p ůda. Ropné uhlovodíky, p řípadn ě i jiné chemické látky po ní přepravované, mohou velmi zásadn ě ohrozit ekologickou stabilitu n ěkterých typ ů biotop ů i četných druh ů chrán ěných organism ů, které jsou v území p ředm ětem ochrany. Zmi ňované látky mohou existen čně siln ě ovlivnit nebo i zcela ohrozit celá spole čenstva rostlin i živo čich ů (destrukce biotop ů, teratogenní zm ěny na vegetaci, otravy živo čich ů apod.). Za nestandardní stav lze považovat rovn ěž odtok srážkových vod kontaminovaných disociovanými látkami ze zimní údržby dopravní komunikace p ři používání solí alkalických kov ů, tj. chlorid ů Na a K. Zcela ur čit ě dojde k silnému zasolení až 1 m širokého pruhu p ůdy podél komunikace (kumulativní vliv), kde vegeta ční kryt pak tvo ří pouze nejodoln ější druhy subhalofyt ů a obligátních halofyt ů. St řední a slabé zasolení biotop ů dosahuje do vzdálenosti až 20 m od komunikace, místy i více, a zp ůsobuje jejich degradaci a ruderalizaci (rozptyl v aerosolu i v prachu). N ěkteré druhy d řevin v takovém prost ředí odumírají (p ředevším javory, lípy, je řáby, b říza, osika, vrby aj.). Na n ěkterých místech mohou vyvolávat potenciální rizika bezpe čnosti provozu také kolize některých živo čich ů (ptactvo, velcí savci) s účastníky provozu na budoucí nové pozemní komunikaci I/36. Uvedená charakteristika environmentálních rizik p ři možných havariách a nestandardních stavech je p ři srovnání variant relativn ě podobná. Preventivní opat ření Pro minimalizaci rizika dopravních nehod a jejich následk ů jsou nezbytná p ředevším následující preventivní opat ření : • řádná údržba vozovky zvlášt ě v zimních m ěsících (posyp vozovky, odklízení sn ěhu) • zpracování havarijního řádu pro celou trasu vozovky se specifikací rizik pro všechna potenciální místa, tj. : o přístupové trasy k místu havárie; o dostupnost léka řské záchranné služby; o dostupnost útvaru hasi čů ; o dostupnost dalších technických prost ředk ů (odtahová služba); o zp ůsob řízení a koordinace zásahu; o zp ůsob informování obyvatelstva v p řípad ě úniku jedovatých látek p ři havárii; o zp ůsob a postup sanace p ři odstra ňování kontaminant ů. S havarijním řádem musí být seznámeny všechny dot čené strany protihavarijního zásahu. Sou časn ě musí být jednotlivé složky vybaveny odpovídajícími technickými prost ředky pro odstran ění d ůsledk ů havárie.

Následná opat ření Následným opat řením v p řípad ě havárie jsou vlastní sana ční práce chránící životní prost ředí. Ty navazují na zajišt ění zdraví p římých i nep římých ú častník ů havárie a zajišt ění bezpe čnosti provozu. Sana ční práce podle druhu a p ůvodce zne čišt ění musí vykonat v daném oboru specializovaná firma.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 112 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------D.IV.CHARAKTERISTIKAOPATŘENÍKPREVENCI, VYLOUČENÍ,SNÍŽENÍ,POPŘÍPADĚ KOMPENZACINEPŘÍZNIVÝCHVLIVŮNA ŽIVOTNÍPROSTŘEDÍ

D.IV.1. ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ OPAT ŘENÍ Variantní vedení p řeložky silnice I/36 je zapracována do platné územn ě plánovací dokumentace všech dot čených obcí s výjimkou Lázní Bohdane č. V územním plánu Lázní Bohdane č je silnice I/36 v úseku od k řižovatky se silnicí III/3238 sm ěrem na obec Bukovku vedena ve stávající trase stejn ě jako silnice III/3238 od k řižovatky s I/36 sm ěrem na K řičeň. Ob ě navržené varianty jsou v souladu s dopl ňkem ÚPN VÚC Hradecko – pardubické sídelní regionální aglomerace. Zohledn ění řešeného zám ěru do územn ě plánovacích dokumentací jednotlivých obcí, p říp. zpracování jejich zm ěn bude provedeno na základ ě výsledku hodnocení a posouzení procesem EIA. V rámci realizace p řeložky bude nutné provést pozemkové úpravy na částech katastr ů, jichž se stavba dotkne trvalými zábory p ůdního fondu. Tyto úpravy by m ěly sledovat maximální omezení vzniku ploch nevhodných k dalšímu zem ědělskému nebo jinému vhodnému využití podle stávajícího typu plochy a zp ůsobu sou časného využívání.

D.IV.2. TECHNICKÁ A PROJEKTOVÁ OPAT ŘENÍ Jedná se o opat ření technického a organiza čního rázu, kterými je možné minimalizovat negativní vlivy navržené komunikace a jejího následného užívání v zájmovém území na jednotlivé složky životního prost ředí. Podle hodnocených vliv ů je možné rozd ělit opat ření na jejich minimalizaci do kategorií: • obecná opat ření pro ochranu životního prost ředí • obyvatelstvo • povrchová a podzemní voda • půda a zdroje nerostných surovin • flóra, fauna, ekosystémy a ÚSES. Vzhledem k předpokládané velmi dlouhé životnosti stavby se nenavrhují opat ření pro období likvidace stavby, nebo ť nelze objektivn ě posoudit technické možnosti ani související náklady v dob ě její p řípadné likvidace.

D.IV.2.1. Obecná opat ření pro ochranu životního prost ředí

Období p řípravy a realizace stavby Stavba bude provád ěna tak, aby bylo minimalizováno možné narušení životního prost ředí stavbou a činnostmi se stavbou souvisejícími.Tomuto cíli bude pod řízen výb ěr stavební organizace, která bude provád ět stavbu. Navrhujeme proto tato opat ření: • Zhotovitel či zhotovitelé stavby musí na základ ě referencí prokázaných též ve výb ěrovém řízení poskytovat záruky řádného provád ění stavby vzhledem k ochran ě životního prost ředí a musí být p řipraveni plnit požadavky investora v této oblasti.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 113 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• Stavební firmy musí být vybaveny vhodnou stavební a dopravní technikou. Veškerá technika musí být udržována v odpovídajícím technickém stavu, aby nedocházelo k zat ěžování okolí stavby nadm ěrným hlukem ani emisemi a aby nebyla p říčinou ekologické havárie (úniky lehkých kapalin apod.). • Odpov ědní pracovníci musí v pr ůběhu p řípravy a realizace stavby dbát na pln ění všech opat ření k ochran ě životního prost ředí. • Musí být zajišt ěna řádná koordinace a soub ěh prací, aby nedocházelo ke zbyte čnému poškozování životního prost ředí (minimalizace časových prodlev, minimalizace b ěhu mechanism ů naprázdno, provád ění hlu čných prací pouze ve vymezené dob ě, minimalizace období se zvýšenou prašností atd.). • Všichni pracovníci na stavb ě musí být p řed zahájením prací obecn ě i konkrétn ě pou čeni jakým zp ůsobem postupovat, aby nedocházelo k poškozování ŽP.

Dále navrhujeme tato opat ření: • Stávající ve řejné komunikace ovlivn ěné stavbou budou po jejím dokon čení opraveny a uvedeny do p ůvodního stavu. • Přeložky stávajících ve řejných i neve řejných komunikací a výluky dopravy budou časov ě i rozsahov ě koordinovány a minimalizovány. • Po dobu výstavby bude zajišt ěn bezproblémový provoz ve řejné dopravy a dostupnost všech území dot čených stavbou pro vozy léka řské záchranné služby, hasi čů a policie. • V rámci stavby i ve styku s ve řejností budou dodržována všechna technická bezpe čnostní opat ření (dopravní zna čení, výstražná zna čení, osv ětlení objekt ů, mechanické zábrany atd.). • Pro p řípadné trhací práce bude zpracován plán trhacích prací a práce budou provád ěny v souladu s příslušnými bezpe čnostními p ředpisy. Období trvalého provozu Pro fázi provozu komunikace navrhujeme následující opat ření na ochranu životního prost ředí: • Komunikace bude provozována v souladu s provozním řádem a obecn ě závaznými předpisy. • Komunikace a veškerá její za řízení (DUN, vsakovací a rozd ělovací nádrže, propustky, parkovišt ě, zele ň atd.) budou udržovány v řádném technickém stavu. • Veškeré závady na komunikaci a jejím za řízení budou v čas opraveny a bude zajišt ěna soustavná celoro ční údržba. • V pr ůběhu zimní údržby bude dbáno o minimalizaci negativních vliv ů chemických látek používaných k posypu vozovky. V dalších stupních projektové dokumentace navrhujeme řešit zám ěr s důrazem na následující opat ření: • kácení krajinné zelen ě musí být vyhodnoceno detailním dendrologickým pr ůzkumem a provedeno v mimovegeta čním období; dokumentace by m ěla specifikovat rovn ěž rozsah náhradních výsadeb; • zp ůsob ozelen ění stavby musí maximáln ě respektovat dochovaný krajinný ráz a charakter p ředm ětů ochrany p řírody a krajiny (k výsadbám použít autochtonní d řeviny, doplnit co nejvíce biologických vazeb mezi zna čně strukturovanými biotopy) – doporu čujeme řešit nad ortofotomapou; d řeviny nevysazovat blízko komunikace (v bezprost řední blízkosti komunikace v pásu ší řky cca 5m dochází k negativnímu vlivu chemické údržby komunikace v zimním období) a zcela vylou čit bobuloviny (ochrana živo čich ů);

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 114 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• pevné protihlukové st ěny navrhujeme ozelenit vhodnými popínavými druhy rostlin dopln ěnými o souvislé d řevinné prvky (vegeta ční clony); • plochy pastvin a luk narušených b ěhem stavby na plochách do časného záboru musí být rekultivovány do p ůvodní kultury a s použitím vhodné travní sm ěsi podle narušených stanoviš ť ; • zvážit možnost vhodného umíst ění záchytných vodních nádrží osazených vodními makrofyty pro nařed ění a p řed čišt ění splach ů rozpušt ěných solí ze zimní údržby komunikace a také pro eliminaci vliv ů potenciálních ropných havárií (p řírodní biofiltry); • na p řeložkách vzdušných vedení VN instalovat pouze bezpečnou konstrukci sloup ů a vodi čů (ochrana ptactva); Celkov ě je nutné zcela vylou čit zásahy do prioritních biotop ů soustavy Natura 2000 a co nejvíce minimalizovat zásahy do ostatních p řírodních biotop ů, dále do maloplošných chrán ěných území, všech registrovaných významných krajinných prvk ů, do všech regionálních biocenter a rovn ěž pokud možno omezit zásahy do všech biocenter ÚSES na všech hierarchických úrovních.

D.IV.2.2. Minimalizace vliv ů na obyvatelstvo

Období p řípravy a realizace stavby Cílem navržených opat ření je omezit možné negativní vlivy stavby na životní prost ředí, které vznikají v důsledku stavební činnosti a pohybu stavebních mechanism ů, stroj ů a automobil ů v zastav ěných územích a minimalizovat jejich dopad na okolí a obyvatelstvo zejména v osídlených územích okolí stavby. Opat ření jsou navržena následovn ě: Obecn ě: • Navrhnout a projednat optimální harmonogram prací a nasazení stavebních a dopravních mechanism ů. Stavba bude provád ěna po úsecích podle schváleného harmonogramu stavby, který bude sou částí dokumentace plánu organizace výstavby POV). • Časov ě minimalizovat stavební práce v jednotlivých úsecích a tím i celkové trvání výstavby. • V rámci POV, který je sou částí projektové dokumentace stavby, je t řeba řádn ě zvolit a v rámci stavební p řípravy projednat p řepravní trasy, umíst ění do časných objekt ů stavby (betonárka, obalovna apod.), ploch stavebního dvora a manipula čních a skladových ploch. • Přeprava zeminy a stavebních materiál ů musí být realizována pouze po stanovených přepravních trasách. Aby se minimalizovala dopravní zát ěž stávajících komunikací v dot čeném území a negativní vlivy na obyvatelstvo budou p řepravní trasy v maximální mí ře využívat trasu budované komunikace. Ochrana proti hluku: • V maximální možné mí ře budou využity stavební mechanismy se sníženou hlučností (nap ř. odhlu čněné kompresory atd.) • Používaná dopravní technika musí být udržována v řádném technickém stavu. • Hlu čné mechanismy nebo technologie budou využívány pouze ve stanovené denní dob ě. • Vzhledem k umíst ění stavby není uvažována výstavba do časných protihlukových barier. Ochrana proti emisím do ovzduší: • Používaná dopravní technika musí být udržována v řádném technickém stavu. • Musí být minimalizovány prostoje mechanism ů a b ěh naprázdno.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 115 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Ochrana proti prašnosti: • Bude omezeno skladování a deponování prašných materiál ů na technologické minimum. • Bude snížena povolená rychlost v areálu výstavby a mimo zpevn ěné vozovky. • V p řípad ě zvýšené prašnosti p ři suchém po časí bude provád ěno kropení komunikací v areálu stavby a p řípadn ě také míst provád ění zemních prací. • S ohledem na po časí bude pravidelně provád ěna kontrola zpevn ěných p říjezdových komunikací v nejbližším okolí stavby. V p řípad ě pot řeby bude provedeno jejich zvlh čení nebo mytí kropícím vozem. Ochrana proti zne čišt ění vozovek: • V p řípad ě nebezpe čí zne čišt ění vozovek blátem ze staveništ ě budou zne čišt ěná vozidla před vjezdem na ve řejné komunikace zbavena ne čistot. • Bude provád ěno manuální čišt ění dopravních prost ředk ů a mechanism ů, které budou opoušt ět areál stavby. Bude-li to pot řebné a ú čelné, bude provád ěno mytí vozidel a mechanism ů na vybudovaných mycích plochách. • S ohledem na situaci v areálu stavby bude provád ěna pravidelná kontrola ve řejných komunikací v blízkosti stavby. V p řípad ě pot řeby bude provád ěno manuální čišt ění komunikací zne čišt ěných činností stavby a p řípadn ě jejich mytí kropícím vozem. Období provozu Protihluková opat ření V n ěkterých p řípadech je nutné chránit obyvatele p řed nadm ěrnými hladinami hluku dodate čnými technickými opat řeními. Použití t ěchto opat ření je dáno akustickými a architektonickými faktory a má opodstatn ění v n ěkterých konkrétních p řípadech. Jako velmi ú činný zp ůsob akustické ochrany lze doporu čit v p řípad ě dostate čné vzdálenosti zástavby od komunikace stavbu protihlukových st ěn na bázi d řeva, betonu, skla atd. nebo zemních val ů v p řípad ě p řebytk ů výkopové zeminy. Zde je ú činnost t ěchto opat ření podmín ěna co nejmenší vzdálenost bariery od komunikace a její výškou. Ú činnost bariéry je dána p ředevším její vzduchovou nepr ůzvu čností, která je závislá jednak na její plošné hmotnosti, jednak na omezení všech otvor ů a net ěsností. Další faktorem je její geometrická poloha v ůč i zdroji hluku a chrán ěnému místu. Snahou je, aby bariéra geometricky co nejefektivn ěji p řetínala spojnici mezi t ěmito dv ěma body. Toho nejsnáze dosáhneme, jestliže umístíme bariéru co nejblíže ke zdroji hluku (ke komunikaci). Dalším d ůležitým parametrem bariéry je i její stupe ň pohltivosti. Zejména v p řípad ě, kdy se snažíme omezit odraz od bariéry sm ěrem k zástavb ě na opa čné stran ě, je vhodné použít bariéry pohltivé, v ětšinou na bázi vložených prvků ze skelných rohoží. Pokud jsou bariéry navrženy jako pr ůhledné, je t řeba zajistit zamezení st řet ů s ptáky pomocí optického člen ění p ři zajišt ění pr ůhlednosti. Při návrhu rozm ěrů a umíst ění protihlukových bariér je nutné dbát na jejich optimální pom ěr mezi délkou a výškou bariéry, tak aby její plocha byla p ři spln ění požadovaného útlumu co nejmenší. Zárove ň je t řeba dbát na architektonické zásady, kdy zm ěna výšky bariéry se má dít pozvolna od nejnižší po vyšší uprost řed. Z konstruk čního hlediska je nutné vyvarovat se jakýchkoliv mezer nebo št ěrbin (sesýchání d řeva, mezera mezi podezdívkou a konstrukcí), které dramaticky snižují ú činnost bariéry. Podmínky pro technické navržení funk čních protihlukových bariér je obsažen v příslušných technických podmínkách (TP 104). V případ ě stavby p řeložky silnice I/36 v jednotlivých variantách byly jako kompenza ční opat ření navrženy protihlukové bariéry v těchto lokalitách o stanovených parametrech:

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 116 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Protihlukové bariéry Tab. D.IV.2.2-1 Lokalita Varianta Rozm ěry bariéry (délka/výška m) Obec Vole č A Není t řeba Obec Rohovládova B ělá – jižní část, prostor k řižovatky A 340 / 3,5 se silnicí II/323 Obec Bukovka – jižní část, západn ě od k řížení s místní A 220 / 3 komunikací Obec K řičeň B Není t řeba Obec Pravy B Není t řeba

Ochrana proti emisím do ovzduší • Hlavním opat řením zajiš ťujícím za b ěžného provozu minimalizaci emisí z dopravy do ovzduší je zajišt ění plynulosti provozu. • Dalším významným opat řením umož ňujícím snižování emisí ze spalovacích motor ů do ovzduší je všeobecné používání bezolovnatých benzín ů a katalyzátor ů výfukových plyn ů. • V důsledku p ředpokládané modernizace vozového parku a lepšího technického stavu provozovaných vozidel dojde vzhledem k vyšší technické vysp ělosti použitých motor ů a jejich vyšší ú činnosti ke snížení jednotkové spot řeb ě paliva a k nižším jednotkovým emisím výfukových plyn ů.

D.IV.2.3. Minimalizace vliv ů na p ůdu a na zdroje nerostných surovin

Minimalizace vliv ů na p ůdu

Období p řípravy a realizace stavby • Je nutno minimalizovat do časné i trvalé zábory zem ědělského a lesního p ůdního fondu. • Navrhujeme provést bilanci skrývky kulturních vrstev p ůdy a v blízkosti navržené komunikace vytipovat lokality, kde mohou tyto p ůdy být využity k rekultivaci apod. • Navrhujeme zpracovat projekt hospodárného využití skrytých kulturních vrstev p ůdy tak, aby byla vylou čena jejich degradace. Ornice bude využita podle pokyn ů p říslušných orgán ů ochrany zem ědělského p ůdního fondu. • Na ploše staveništ ě bude p řed zahájením stavebních prací provedena skrývka ornice, která bude do časně uložena na mezideponiích. Ornice ur čená pro kone čné úpravy dálni čního t ěles a jeho okolí bude deponována v ur čené části staveništ ě. • Terénní práce musí být provád ěny tak, aby nedošlo k vytvo ření drah soust řed ěného odtoku deš ťových vod. • Bude zpracován projekt ozelení svah ů silni čního t ělesa a po ukon čení stavebních prací v území bude provedena technická a biologická rekultivace území. • Výsadba zelen ě na svazích silni čního t ělesa a silni čních zá řez ů musí být provedena odborn ě, kvalitn ě a ve vhodném ro čním období. Tomu je t řeba v rámci možností přizp ůsobit harmonogram prací.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 117 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• Za vykácenou zele ň a lesní stromy je nutno provést náhradní výsadbu po dohod ě s příslušnými orgány ochrany p řírody.

Období provozu • Je nezbytné provád ět pravideln ě řádnou údržbu ozelen ěných svah ů silni čního t ělesa a zá řez ů. • Vylou čit zásahy do prameniš ť (možné potenciální zdroje vody, ochrana p řed jejich zne čišt ěním). Rovn ěž zá řezy komunikace do horninového podloží řešit s ohledem na ochranu podzemních vod p řed zne čišt ěním a na omezení zásadních zm ěn stávajícího hydrického režimu v navazujících p řírodních biotopech. Minimalizace na zdroje nerostných surovin: Posuzovaná p řeložka neprochází žádným evidovaným ložiskem nerostných surovin.

D.IV.2.4. Minimalizace vliv ů na povrchovou a podzemní vodu Technická opat ření pro snížení negativních vliv ů na vody je nutné řešit komplexn ě jak pro vody povrchové, tak pro vody podzemní. Kde je to možné, je vhodné řešit opat ření sou časn ě pro období výstavby i pro období vlastního provozu komunikace. Období p řípravy a realizace stavby • Při pracích v blízkosti vodote čí nebo p ři jejich úpravách je t řeba dbát zvýšené opatrnosti a omezit časový a plošný rozsah prací na nezbytn ě nutnou míru, aby ovlivn ění toku t ěmito zásahy a potenciální riziko zne čišt ění bylo minimalizováno. Projekt úprav koryt i b řeh ů vodote čí doporu čujeme zpracovat ve spolupráci s hydrobiologem tak, aby z ůstala zachována nejen kapacita koryta, ale také p řirozený charakter toku, což umožní rychlejší obnovu biologické funkce toku a zachování kvality vody v toku. • V rámci projektové p řípravy stavby je nutné maximáln ě omezit negativní vlivy z běžného provozu komunikace a eliminovat potenciální rizika havarijních situací. • Na staveništi nebudou provád ěny žádné opravy stavebních stroj ů nebo dopravní techniky. • Na staveništi nebude provád ěna údržba mechanism ů (vým ěny mazacích náplní apod.) s výjimkou b ěžné denní údržby. • Pln ění paliv v areálu stavby bude provád ěno pouze v nezbytných p řípadech, kdy by pln ění mimo areál bylo organiza čně nesch ůdné nebo technicky nerealizovatelné. Podmínkou je dodržování bezpe čnostních opat ření a p ředb ěžné vybavení preventivními prost ředky, pro okamžité zajišt ění nápravy p ři p řípadných drobných úkapech i havárijních únicích. • Pokud budou zásobní paliva a maziva uskladn ěna na stavb ě, musí být objekty odpovídajícím zp ůsobem zabezpe čeny proti potenciálním drobným úkap ům i havárijním únik ům (uzam čený sklad, záchytná bezodtoká jímka atd.) a vybaveny preventivními prost ředky. P ředpokladem bezpe čné manipulace s rizikovými látkami je p ředb ěžná bezpe čnostní instruktáž pracovník ů a dodržování bezpe čnostních opat ření. • Po dobu výstavby je nutno zamezit odtoku splach ů ze staveništ ě instalací do časných zemních záchytných jímek. • Před realizací stavby doporu čujeme provést hydrogeologický pr ůzkum, jehož cílem bude výb ěr a p říp. dopln ění indika čních vrt ů a zjišt ění kvality podzemních vod v okolí vybrané trasy p řeložky • Doporu čujeme provést pasportizaci stávajících podzemních vrt ů a studní ve vzdálenosti cca 200 m od trasy stavby pro vyhodnocení možných vliv ů stavby na tyto objekty, a to jak z hlediska možného snížení hladiny podzemní vody (v místech zá řez ů stavby do ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 118 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------původního terénu), tak z hlediska možného ovlivn ění její kvality. Rozsah pr ůzkum ů doporu čujeme operativn ě up řes ňovat v pr ůběhu p řípravných prací. • Před zahájením zemních prací na stavb ě komunikace je nutno vyhloubit záchytné příkopy. B ěhem zemních pracích je nutno zamezit možnosti vzniku do časné eroze, která by mohla nastat v důsledku nevhodného ukládání vyt ěžené zeminy, p řípadn ě nevhodným vyrovnáváním nerovností terénu. K tomu je t řeba vytvo řit taková technická opat ření, jejichž cílem je neškodné odvedení soust řed ěného povrchového odtoku srážkových vod. Tato opat ření jsou nezbytná na všech místech stavby v četn ě za řízení staveništ ě, přeložek komunikací atd. • Je nutno eliminovat nebezpe čí eroze na zá řezech a násypech trasy. Jako prost ředek protierozní ochrany je nutné okamžit ě po provedení zá řezu a násypu vysadit a odpovídajícím zp ůsobem zajistit travní a další ochranné porosty na vrstvu ornice. • Ohumusování se zatravn ěním svah ů zá řez ů t ělesa komunikace je vhodné i pro ochranu podzemních a povrchových vod v důsledku dopravního provozu. • V celém úseku pr ůchodu OP II. st vodního zdroje (varianty s pr ůchodem OP I. st. jsou hodnoceny jako nep řijatelné) bude nezbytné realizovat odvedení deš ťových vod s povrchu vozovky nepropustným odvodn ěním (nepropustné žlaby, vodot ěsné kanalizace) se zabudovanými záchytnými a usazovacími nádržemi, lapa či ropných a ostatních škodlivých látek. • Pro celou posuzovanou trasu p řeložky bude zpracován havarijní plán (havarijní plány úsek ů) za ú čelem okamžitého ochranného a nápravného zásahu. Bude nutno zpracovat havarijní plán pro opat ření p ři dopravních nehodách, p ři nichž je nebezpe čí úniku zne čiš ťujících látek. • Zajišt ění stavby a areál ů stavebních dvor ů, skladiš ť a mezideponií je t řeba zabezpe čit též pro p řípad povod ňových situací (Bukovka) – sou částí POV. • Nové trativody pro odvedení vod do recipientu budou navrženy a realizovány v souladu s požadavky na ekologickou úpravu vodních tok ů a jejich za člen ění do krajiny. • Plán organizace výstavby bude zohled ňovat inunda ční území a možnost vzniku povod ňových situací. Období provozu • Minimalizaci dopad ů p ři b ěžném silni čním provozu i p ři p řípadných havariích je možno dosáhnout odvodn ěním vozovky p řes deš ťové usazovací nádrže (DUN) s technickým zabezpe čením (odd ělení s nornými st ěnami, p říp. sorp ční filtry) pro záchyt plovoucích látek (zejm. ropné látky - NEL) a usaditelných látek (nerozpušt ěné látky) smývaných s povrch ů vozovek, p ři p řípadných drobných úkapech ropných látek v důsledku b ěžného provozu i p řipadných haváriích. • Nádrže by m ěly být dimenzovány tak, aby v případ ě havárie byly schopné zachytit a pojmout min. objem cisternového vozu p ři maximálních pr ůtocích. Sedimenta ční nádrže je možno v případ ě pot řeby (stanoví vodoprávní orgán) doplnit o filtra ční stupe ň (nap ř. sorp ční filtry). • V dlouhých úsecích podélných odvod ňovacích p říkop ů komunikací se doporu čuje instalovat stabilní norné st ěny (separace lehkých kapalin a usaditelných látek), které umožní rozd ělit odvod ňované úseky na kratší části a tak operativn ěji řešit p řpadné havarijní situace úniku zne čis ťujících látek p řepravovaných dopravními prost ředky. Instalaci norných st ěn a DUN doporu čujeme zejména v úsecích p řeložky dotýkajících se zájmových území ochranných pásem vodních zdroj ů (obecný požadavek) a úsek ů ÚSES. • Na území ochranného pásma II. st. vodního zdroje budou provedena ochranná opat ření, která zabrání zne čišt ění povrchové a podzemní vody p ři stavb ě a b ěhem provozu komunikace. Zpevn ěné plochy musí být nepropustné (tj. betonové kryty, zpevn ění krycími ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 119 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------vrstvami s asfaltovými pojivy za tepla, p říp. dlažba z kostek). Obdobn ě se zabezpe čí za řízení k odvádění vody, tj. kanalizace a volné otev řené p říkopy s tím, že ut ěsn ění se provede alespo ň do vzdálenosti 2 m do p řilehlého terénu. V tomto prostoru je t řeba terén vysvahovat sm ěrem k příkopu. Do násyp ů komunikací a do konstrukce vozovek smí být použity pouze materiály neobsahující žádné odplavitelné sou části; zvlášt ě je nutno vylou čit materiály ze skládek, strusek z chemické výroby, zbytky ze spalování odpad ů a látky s obsahem dehtu. Za řízení staveništ ě, skladování a p řečerpávání PH a olej ů, oprava a údržba stroj ů je na území OP VZ II. stupn ě nep řípustné. Limity kvality vypoušt ěné vody p ředepisuje vodoprávní orgán. • Vyúst ění odvád ěných deš ťových vod z komunikace do recipientu bude provedeno v souladu s ekologickou úpravou vodních tok ů. • Je nezbytné provád ět pravidelnou odbornou údržbu celého odvod ňovacího systému komunikace, aby byl zabezpe čen vyhovující technický a provozní stav. Zvláštní pozornost je z provozního hlediska t řeba v ěnovat funkci DUN s osazenými filtry – v případ ě nesprávné funkce separace usaditelných látek se rychle zkracuje životnost t ěchto filtr ů a stávají se tak zcela nefunk ční. Kontroly jsou nutné zvlášt ě po období zvýšených odtok ů (tání sn ěhu, p řívalové srážky apod.). • Vzhledem k celkové nar ůstajícím koncentracím chlorid ů v povrchových i podzemních vodách doporu čujeme p ři odklízení sn ěhu nebo ledové námrazy minimalizovat posypy chloridy a chemickými p řípravky na jejich bázi – doporu čujeme používat biodegradovatelné rozmrazovací látky. • Doporu čujeme zvážit možnost monitoringu kvality vybraných profil ů - hladin i kvality podzemní vody ve vybraných vrtech nebo studnách (zejména s ohledem na zabezpe čení ochranných pásem). Kombinací uvedených technických opat ření lze dosáhnout maximálního efektu v ochran ě vod před b ěžným a havarijním zne čišt ěním. Systém ochrany povrchových a podzemních vod bude navržen v rámci dalšího stupn ě projektové dokumentace ve spolupráci s orgány státní správy ve vodním hospodá řství. ------

D.IV.2.5. Minimalizace vliv ů na faunu, flóru, ekosystémy a ÚSES Pokud mají být negativní vlivy stavby skute čně minimalizovány, je nutné vypracovat logické za člen ění realizace jednotlivých opat ření do harmonogramu celé stavby. N ěkterá opat ření musí být realizována v předstihu, p řípadn ě jako první kroky stavby, nebo ť jejich opožd ěné za řazení by znamenalo zmenšení jejich ú činnosti. Opat ření je možné rozd ělit na: • Zajišt ění migra ční prostupnosti • Výsadba d řevin • Zamezení st řetu s vozidly • Časov ě, technické a prostorové omezení stavebních prací Obecná opat ření a doporu čení Výsadba zelen ě Není vhodné, když vegetace zasahuje až k samému okraji vozovky, p řípadn ě spolu se špatn ě svedenou strouhou sloužící k odvodu vody z příkop ů tvo ří v bezprost řední blízkosti komunikace mok řiny bohaté na vegetaci nebo louže. Tyto lokality jsou pak ptactvem pom ěrn ě hojn ě navšt ěvovány (krmení, koupání, hnízd ění) a zvyšuje se riziko jejich úhynu. Totéž platí i pro osázení okraj ů komunikace d řevinami, které poskytují ptactvu potravu (je řáby, pámelník, pta čí zob). ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 120 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Um ělé zábrany, zást ěny, protihlukové bariéry a st ěny Všude tam, kde nelze vytvo řit násyp či zá řez a komunikace k řižuje, resp. p řerušuje souvislý pás zelen ě, doporu čujeme vhodným zp ůsobem založit soustavu k řovin a zelen ě, dále vybudovat tahové cesty a biokoridory. Významné biokoridory v systému ekologické stability krajiny by nem ěly mít ší řku nikdy menší než 20 m, optimální je každá v ětší ší řka. Zábrany je vhodné instalovat v dostate čné délce a výšce. Mnoho druh ů ptactva (budní čci, p ěnice, ťuhýci, rákosníci, atd.) totiž využívá t ěchto leckdy i tenkých a botanicky nezajímavých pás ů zelen ě (koridor ů), či vodote čí a trav ke svému tahu. Migrují bu ď p římo vnit řkem vegetace, anebo v těsné blízkosti t ěchto p řírodních prvk ů. V místech, kde se terén pomocí násypu či zá řezu samovoln ě zvyšuje anebo je sveden do dostate čně velkého podchodu s vegetací pod komunikaci (mosty atd.), ptáci komunikaci v ětšinou bezpe čně p řelétnou či podlétnou. Mosty, k řížení údolních niv U most ů platí obecné pravidlo: čím vyšší, tím lepší. Je velmi d ůležité, pokud je to možné, ponechat pod mostem prostor pro b řehový porost a vegetaci. Zejména na obou b řezích řeky ponechat nap ř. pob řežní vrbové porosty apod. Ptactvo protahující podél řeky (jedná se o pom ěrn ě zna čné množství druh ů) pak nemá d ůvod most p řeletovat vrchem a s důvěrou ho podlétne. Toto platí jak pro druhy ptactva drobného, tak pro ptactvo vodní. Dále je d ůležité, aby mezi povrchem terénu resp. hladinou vody a t ělesem mostu (vozovkou), či pilí ři nebyla zbyte čně natažená vzdušná vedení (kabely, lana, potrubí a předm ěty, které by ptactvu komplikovaly pr ůlet, pohyb a p řistání). Tyto prvky jsou velice nebezpe čné zejména pro neobratné, t ěžké letce (kachny, labut ě, volavky) a letce rychlé (led ňáček, rorýs, mor čák severní). Totéž platí o vedeních nad mostem (kotvící lana, kabely pro osv ětlení atd.). Osv ětlení vozovky, či samotného mostu často v krajin ě mate ptactvo protahující v noci a za špatné viditelnosti p ři řece. Mnohdy zejména potápky, potáplice, sluky, labut ě, kormoráni atd. táhnoucí v zim ě p ři řece se spletou a p ři malé frekvenci aut a špatném osv ětlení p řistanou na vozovce v domn ění, že se jedná o nezamrzlou řeku. P řípadn ě zm ění svou trasu a pokra čují po trase komunikace, což se pro n ě stává nebezpe čné. Potáplice, potápky a kormoráni jsou tímto velice známí a leckdy i na silnici p řistanou. Proto je nutné konstruovat p řípadné osv ětlení vozovky tak, aby zbyte čně nesvítilo do krajiny a p řes hrany mostu, p řípadn ě pod něj. Rovn ěž pozor na dráty, vedení a konstrukci. Elektrická vzdušná vedení. Trasu komunikace I/36 k říží elektrická vedení. P ři p řípadném zvyšování, p řeložkách a dalších úpravách takového vedení je t řeba myslet na bezpe čnost ptactva (zejména dravc ů a sov), využívajících toto vedení jako odpo čívadla a stanovišt ě k lovu. Proto je nutno volit vhodnou a bezpe čnou konstrukci sloup ů a vodi čů . Rozhodn ě nepoužívat prvky s odkrytými živými částmi a s izolátory oto čenými nahoru (T sloupy, Systém delta atd.). Obecn ě je velmi žádoucí podporovat realizaci zabezpe čení celých tras tohoto nevhodného typu (montáž ochranných prvk ů, h řebeny, lamely). Zásahy do stávající zelen ě, nové výsadby. Při realizaci stavby je nutno provád ět kácení d řevin nebo mýcení porost ů a k řovin v dob ě mimo hnízd ění, tj. maximáln ě od 1. zá ří do 30. února následujícího roku. Zásahy do břehových porost ů v biokoridorech podél vodote čí je nezbytné omezit zcela nebo pouze na hlubší řez koruny. Návrh ozelen ění nové komunikace ve volné krajin ě je nezbytné provést tak, aby druhová skladba odpovídala p řírodním biotop ům, p řípadn ě na n ě navazovala, tj. musí vycházet z lokálních stanovištních podmínek. Tím budou v krajin ě vytvo řeny pro živo čichy nejvhodn ější prvky zelen ě a nové hnízdní i potravní biotopy. Ur čitou část zelen ě by bylo vhodné řešit také jako opat ření proti v ětrné erozi, p ředevším proti sn ěhovým náv ějím v zimních m ěsících, protože krajina v zájmovém území je velmi málo strukturovaná.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 121 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Opat ření proti ší ření zne čišt ění v krajin ě. Podél komunikace doporu čujeme vybudovat na vhodných místech malé vodní nádrže přírodního typu , tj. vodní biotopy s biologickým odbouráváním zne čišt ění. Konkrétní opat ření a doporu čení Minimalizace vliv ů na flóru, faunu a na jejich biotopy (resp. na výskyty zvlášt ě chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin i živo čich ů) spo čívá v následujících kritériích výb ěru nejvhodn ější varianty: • maximální odklon ění trasy vybrané varianty od biotop ů s výskyty výše uvedených druh ů; • v bezzásahovém p řechodu technického díla p řes tyto významné a vesm ěs p řírodní biotopy (nap ř. p řemost ěním ); • ve výb ěru varianty s předpokládanými a reálnými minimálními zásahy

Varianta trasy A Vole čské rybníky ( lokální biocentrum ) – trasa A je míjí. Z hlediska zachování hydrologických pom ěrů je nutné udržet spádové pom ěry v daném území tak, aby nedošlo k odvedení vody napájející tyto vodní plochy. Dále bude nutné odd ělit vodu z povrchu komunikace tak, aby lokalita nebyla kontaminována a to p ředevším látkami zimní údržby. Navrhovaná trasa u obce Vole č k říží biokoridor AK 1276 . Tento biokoridor je v míst ě k řížení navrhovaný (k založení) – tedy nefunk ční a leží na orné p ůdě. Jeho trasa vede do lokality Vole čské rybníky a odtud dále jižním sm ěrem kolem obce Vole č, kde leží regionální biocentrum funk ční RK 1276 . V sou časné dob ě část biokoridoru AK 1276 v míst ě k řížení není funk ční. Vybudováním silnice křížící tento biokoridor by bylo znemožn ěno dobudování prvku ÚSES. Proto doporu čuji v dalších stupních projektové dokumentace zvážit řešení k řížení s prvkem ÚSES. Vodní tok u obce Bukovka a jeho niva ( lokální biokoridor ) – niva spolu s tokem jsou zaklesnuty oproti okolní krajin ě a bude nutné ji p řekonat mostním objektem. Min. délka mostního objektu bude cca 24 m.

Varianta trasy B Trasa k říží nadregionální biokoridor v lesním úseku v blízkosti sou časného sjezdu z dálnice D11 . Migrace (velkých savc ů) podél D11 není v uvedeném úseku nijak ohrožena nebo ť provoz bude odpovídat sou časnému stavu. Jako nutnost je potom udržení kontinua lesních řad a to je technicky řešitelné spolu s p řevedením ob časného vodního toku podél dálnice D11 v míst ě osy biokoridoru p řevedením komunikace nad terénem . Dále je nutné hájit zájmy zvlášt ě chrán ěných druh ů nalezených v okolí. Podmínky pro ochranu t ěchto druh ů bude možné stanovit až po p řesném zam ěř ení polohy a výškových parametr ů nov ě navrhované komunikace . Z jižní části biocentra Bohdane čský rybník vystupuje osa funk čního nadregionálního biokoridoru . Tato osa p řechází stávající komunikaci v míst ě k řižovatky na K řičeň. Nov ě budovaný zám ěr je ukon čen na hranici tohoto biokoridoru a lze p ředpokládat, že se nezm ění funk čnost biokoridoru v míst ě p řechodu p řes stávající komunikaci. Les Branžov mezi K řičení a Pravy ( lokální biokoridor ) – doporu čuje se ud ělat jednoletou nebo lépe dvouletou studii reálného pohybu zv ěř e v míst ě celého lesa a dále řešit migra ční prostupnost, nebo ť lesní kontinuita je zabezpe čena existencí lesního celku ve shodných geomorfologických, klimatických a vícemén ě trofických podmínkách. Na základ ě geomorfologie detailu terénu a frekvence migrací potom navrhnout řešení. P ředpoklad je, že dopravní intenzita nebude taková, aby došlo k úplné izolaci obou částí lesního celku. Doporu čuje se neup řednost ňovat usm ěrn ěnou migraci do jediného místa lesního komplexu. V případ ě významného zesílení dopravy bude nutné provést samostatnou analýzu ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 122 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------migrujících živo čich ů a na jejím základ ě navrhnout p řípadné technické podmínky zachování funk čnosti tohoto biokoridoru. Drobný vodní tok západn ě od K řičen ě ( lokální biokoridor ) – z biologického území nep říliš významné území ale d ůležité pro udržení nivní kontinuity. Migra ční prostupnost m ůže být zabezpe čena pro drobné živo čichy spole čným prostupem pod silnicí. Období p řípravy a realizace stavby Pro omezení negativních vliv ů navrhujeme: • věnovat zvýšenou pozornost cenným úsek ům (zalesn ěná území, místa k řížení s vodními toky a jejich inundacemi, VKP). • chránit veškerou vzrostlou zele ň v území dot čeném stavbou. • manipula ční plochy, deponie, mezideponie a skladové plochy zřizovat na plochách bez stromového nebo ke řového patra. • provést vegeta ční úpravy na dokon čených zemních objektech v nejkratší možné dob ě, aby nedošlo k rozší ření ruderálních druh ů rostlin. • kácení a pro řezávání d řevin provád ět pouze v období vegeta čního klidu ( říjen až únor). • provád ět kontroly dodržování ochranných opat ření v pr ůběhu stavby. Období provozu • V lesních úsecích bude nutno vytvo řit a udržovat vhodné bariéry, které zamezí vnikání zv ěř e na komunikaci a zabrání tak st řet ům vozidel se zv ěř í. • Zabezpe čit údržbu a funk čnost migra čních cest p řes komunikaci (mosty, mostky, propustky). Další konkrétní opat ření je možné navrhnout po zvolení varianty, která bude realizována a opat ření bude možné konkretizovat na jednotlivé stavební objekty. Nutná je spolupráce biolog ů s projektanty.

D.IV.3. JINÁ OPAT ŘENÍ

D.IV.3.1. Minimalizace vliv ů na archeologické památky Z hlediska archeologické pé če je nutno p ři výstavb ě postupovat v intencích zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové pé či (zejména § 22) a jeho novely č.242/1992 Sb. Pro ochranu případných archeologických památek proto doporu čujeme následující opat ření: • V místech zemních prací bude v ěnována pozornost potenciálnímu výskytu archeologických nález ů. Veškeré skrývky orni čních a podorni čních vrstev po celé trase provád ět pouze pod dozorem a podle dispozic pracovník ů pov ěř ené organizace. Po celou dobu trvání zemních prací se p ředpokládá úzká součinnost archeolog ů s investorem i dodavatelem stavby. • V případ ě zjišt ění nových skute čností, nap ř. odkrytí neo čekávaných archeologických nález ů, postupovat podle platných zákonných norem, informovat neprodlen ě pov ěř enou organizaci a konzultovat s ní další postupy. • Tam, kde by mohlo dojít ke st řetu s archeologickými zájmy, tzn. k narušení, ohrožení nebo dokonce zni čení archeologických nález ů a naleziš ť bude nutno eliminovat negativní dopady terénních prací provád ěním p ředstihových a záchranných archeologických výzkum ů ve smyslu platných právních p ředpis ů. Jim bude v od ůvodn ěných p řípadech předcházet výzkum nedestruktivními metodami, jako např. archeogeofyzikální prospekce s půdními sondami, vymezující rozsah a charakter osídlení p římo v terénu.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 123 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• Je t řeba vytvořit dostate čný časový prostor pro provád ění p řípadných archeologických výzkum ů v rámci správního řízení, tj. vykoupení ploch, vyn ětí ze zem ědělského p ůdního fondu, apod., p řed zahájením vlastních stavebních prací. • V případ ě pot řeby je nutné umožnit provád ění záchrany archeologických památek v terénu p ředevším formou p ředstihových výzkum ů na lokalitách pozitivních nález ů, a to zejména ú činnou kooperací a p říp. materiáln ě-technickým zajišt ěním v předstihu nejmén ě 3 a více m ěsíc ů v klimaticky p říznivém období (duben - říjen). • Pracovník ům organizace provád ějící výzkum bude umožn ěn vstup a prohlídky terénu po celou dobu trvání stavby. • Veškeré v ětší dopl ňky a zm ěny projektu budou neprodlen ě konzultovány s pov ěř enou organizací. • Termíny zahájení zemních prací na jednotlivých stavebních úsecích budou nahlašovány minimáln ě se t řítýdenním p ředstihem. • V pr ůběhu stavby bude t řeba prokazateln ě proškolit pracovníky jak postupovat v případ ě výskytu archeologických nález ů v areálu stavby a o povinnosti hlásit veškeré nálezy archeologického charakteru. Investor bude ve všech fázích stavebního řízení upozor ňován na povinnost zajistit záchranný archeologický výzkum t ěchto lokalit v rozsahu podmínek daných zákonem o státní památkové pé či č. 20/1987 Sb.

D.IV.3.2. Výkup pozemk ů Výkup pozemk ů v rámci dokumentací DÚR navrženého trvalého záboru navrhovanou stavbou bude vy číslen ve výkupovém elaborátu stavby.

D.IV.3.3. Odpady Období p řípravy a realizace stavby: • V rámci provozu bude řešeno nakládání s odpady s cílem minimalizovat množství odpad ů ukládaných na skládky a maximáln ě využít separované odpady jako druhotné suroviny. V rámci odpadového hospodá řství bude rovn ěž řešeno nakládání s nebezpe čným odpadem v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a vyhláškou MŽP č. 294/2005 o ukládání odpad ů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. • Veškeré odpady vznikající p ři stavb ě komunikace budou řádn ě zneškod ňovány organizací (organizacemi) oprávn ěnou k nakládání s odpady. • Během výstavby je nutno zabránit zneškod ňování nebezpe čných odpad ů spole čně s odpady charakteru ostatní. Toho bude dosaženo zejména tím, že se vytvo ří podmínky pro jejich odd ělené shromaž ďování a odvoz. Staveništ ě proto musí být vybaveno dostate čným po čtem sb ěrných nádob a kontejner ů, které musí být pravideln ě vyprazd ňovány. • V pr ůběhu stavby není uvažována separace odpad ů v plném slova smyslu. Odd ělen ě bude ukládán komunální odpad, nebezpe čný odpad, odpad ze stavebního d řeva, kovový odpad, a stavební su ť. • Nebezpe čné odpady (hadry z b ěžného čišt ění mechanismů nasycené olejem nebo mazadly, plechovky se zbytky maziv nebo barev atd.) budou shromaž ďovány do zvlášt ě ozna čených nádob zabezpe čených proti neoprávn ěné manipulaci s odpady. • Odpady kategorie ostatní budou zneškod ňovány na skládkách odpovídajících jejich za řazení dle katalogu odpad ů. Nebezpe čné odpady budou zneškodn ěny odbornou firmou nebo uložením na odpovídající zabezpe čenou skládku.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 124 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• Využitelné odpady (kovy, d řevo) a vratné obaly budou recyklovány nebo zužitkovány. Tyto odpady ze stavby budou ukládány do p řipravených kontejner ů. • Vznik odpadní zeminy bude minimalizován jejím dalším využitím. V této souvislosti je nutno v čas vyjasnit místa skládkování nepoužitelné zeminy. Období trvalého provozu • Veškeré odpady vznikající za provozu komunikace (komunální odpad z parkoviš ť, odpady z údržby a oprav atd.) budou řádn ě zneškod ňovány organizací oprávn ěnou k nakládání s odpady. • Sedimenty v kanálech podél komunikace budou pravd ěpodobn ě obsahovat ropné látky a chloridy. Obdobn ě travní porosty z části svah ů bezprost ředn ě p řilehlých k odvod ňovacím kanál ům budou rovn ěž obsahovat ropné látky. Proto bude nutno sedimenty z kanál ů i posekané travní porosty odvézt na odpovídající skládky.

D.IV.4. KOMPENZA ČNÍ OPAT ŘENÍ Formulace návrhu kompenza čních opat ření vychází ze skute čnosti, že stavba svou realizací vyvolá řadu negativních projev ů, které nelze ú činn ě omezit nebo zcela vylou čit. Kompenza ční opat ření slouží k všeobecnému zlepšení stavu prost ředí a životních podmínek v dot čené oblasti. Kompenza ční opat ření musí být jednozna čně definována jako sou část stavby, a to i na základ ě projednání se všemi zú častn ěnými stranami – finan ční prost ředky budou zahrnuty do investi čních náklad ů stavby. Kompenza ční opat ření vyvolaná výstavbou je možné hodnotit následovn ě: • Výstavba p řeložky I/36 v hodnoceném úseku neovlivní negativním zp ůsobem vegeta ční kryt území natolik, aby bylo nutné uvažovat o kompenza čních opat řeních. • Opat ření, která jsou uvedena v souvislosti s minimalizací vliv ů stavby na živo čichy lze v některých p řípadech hodnotit i jako kompenza ční. • V případech, kdy realizací stavby dojde ke zhoršení nebo zrušení zdroje vody nebo zp ůsobu zásobování pitnou nebo užitkovou vodou bude nezbytné v předstihu zabezpe čit plnohodnotnou náhradu. • Kompenza ční opat ření z hlediska p ůdního fondu se budou týkat konkrétních vlastník ů pozemk ů dot čených stavbou p řeložky – p římo (umíst ění komunikace na pozemku, rozd ělení pozemku apod.) a nep římo (ztížený p řístup a obhospoda řování, zm ěna zp ůsobu užívání pozemku apod.). • Kompenzovat lze p řípadné prokázané škody zp ůsobené stavební činností, nap ř. poškození budov, pokles hladiny podzemní vody v soukromých studních apod. • Jako částe čné kompenza ční opat ření za odn ětí p ůdy zem ědělskému p ůdnímu fondu pro výstavbu p řeložky I/36 doporu čujeme zvážit možnost rekultivace pozemk ů rušených komunikací, p říp. jiných dot čených ploch.

D.V.CHARAKTERISTIKAPOUŽITÝCHMETOD PROGNÓZOVÁNÍAVÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮPŘIHODNOCENÍVLIVŮ

Při hodnocení bylo použito standardních metod a dostupných vstupních informací. Jednotlivé vlivy na životní prost ředí byly hodnoceny porovnáním s normovými limity, které jsou stanoveny platnými p ředpisy v oboru jednotlivých složek životního prost ředí. Vybraná ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 125 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------problematika je podrobn ě metodicky popsána p římo v příslušných kapitolách p ředkládané zprávy a samostatných p řílohách Dokumentace. Doporu čujeme v termínu jednoho roku p řed výstavbou silnice zahájit monitorování parametr ů životního prost ředí. Další m ěř ení je nutné uskute čnit po zprovozn ění silnice, které doporu čujeme po 2 a p řípadn ě ješt ě 5 letech provozu. V p řípad ě prokázaných problém ů spojených s provozem komunikace nebo podle pot řeby i čast ěji. Návrh monitorování životního prost ředí bude v dalších stupních projektové dokumentace podrobn ě rozpracován. Ovzduší a klima Vliv dopravního provozu nové komunikace na mezoklima nejbližšího okolí by bylo vhodné sledovat v lokalitách, kde jsou p ředpokládány zm ěny v procesech p řízemní vrstvy ovzduší. Jedná se p ředevším o území se zvýšeným rizikem stagnace vzduchových hmot, které m ůže mít vliv na kvalitu ovzduší. Toto sledování je vhodné zahájit p řed zapo četím stavebn ě technických prací v terénu a lze je provád ět nárazov ě v předem vytipovaných synoptických situacích. Pro vyhodnocení kvality ovzduší byl použit model ATEM. Jedná se o gaussovský disperzní model rozptylu zne čišt ění, který imisní situaci hodnotí na základ ě podrobných klimatologických a meteorologických údaj ů. Je založen na stacionárním řešení rovnice difúze pasivní p řím ěsi v atmosfé ře. Model zohled ňuje odstra ňování látek z atmosféry a transformaci oxidu dusnatého na oxid dusi čitý. Model ATEM je v na řízení vlády č. 350/2002 Sb. uveden jako jedna z referen čních metod pro stanovení rozptylu zne čiš ťujících látek v ovzduší. Model umož ňuje komplexn ě hodnotit imisní zatížení v zájmovém území. Výsledky modelových výpo čtů poskytují následující imisní hodnoty: • Pr ůměrné ro ční koncentrace sledovaných zne čiš ťujících látek (model umož ňuje stanovit koncentrace cca 60 organických a anorganických látek) • Maximální krátkodobé koncentrace, resp. maximální hodinové hodnoty • Dobu p řekro čení imisních limit ů pro jednotlivé zne čiš ťující p řím ěsi • Podíly jednotlivých skupin zdroj ů • Přísp ěvky k celkové koncentraci z jednotlivých sm ěrů proud ění • Sm ěry proud ění, kritické pro výskyt zvýšených krátkodobých koncentrací Hluk Pro posouzení výhledového hlukového zatížení ve vybraných lokalitách jsme zvolili po číta čový model pro výpo čet hluku z dopravy Hluk + ver. 7,16 Win, který v sob ě integruje metodiku pro výpo čet hluku z dopravy 2004 publikovaného v roce 2005 v časopise Planeta 2/2005 (MŽP ČR). Na základ ě grafického zadání konkrétní situace, v četn ě dat nutných pro charakteristiku komunikace a dopravního proudu, umož ňuje tento model: • simulaci podélného profilu trasy, v četn ě uvažování zá řez ů, násyp ů a estakád a jejich vliv na ší ření zvukových vln,

• výpo čet polohy charakteristických izofon L Aeq • výpo čet hlukové zát ěže v jednotlivých vybraných bodech nebo bodech v pevné vzdálenosti p řed fasádou. Komunikace byla rozd ělena do homogenních úsek ů, které mají spole čnou intenzitu a skladbu dopravy, podélný sklon a výšku násypu nebo hloubku zá řezu. Sou částí výpo čtu je i zohledn ění hluku z železni ční dopravy, která má v dané oblasti zásadní význam. Prost ředí, ve kterém dochází v extravilánu k ší ření zvukových vln, bylo hodnoceno jako pohltivé.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 126 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Voda Monitorování podzemních a povrchových vod v okolí nové silnice lze rozd ělit do t ří fází: • Cílem první fáze bude získat základní obraz o kvalit ě podzemních a povrchových vod v okolí nové silnice p řed zahájením stavebních prací. Tyto informace budou významné pro budoucí srovnání ovlivn ěného stavu se stavem výchozím. P ředevším bude t řeba zjistit aktuální kvalitu existujících vodních zdrojů v četn ě vývoje podle starších údaj ů (provozovatelé vodních zdroj ů). Kvalitu vody ve vodních tocích bude nutné zjiš ťovat v profilech ve sm ěru toku pod silnicí. • V druhé fázi bude možné sledování omezit na elektrochemická m ěř ení (konduktivita, pH, teplota), která by m ěla být provád ěna v jarním období (b řezen, duben) a v podzimním období ( říjen, listopad). M ěř ení je t řeba rozvrhnout tak, aby postihla rozdílné hydrologické situace a vliv zimní chemické údržby silnice. Podrobn ější analýzy bude nutné provád ět v případ ě, kdy budou zjišt ěny výrazné rozdíly v konduktivit ě. Analýzy na obsah NEL doporu čujeme provád ět pouze v blízkosti vodních zdroj ů. Pokud se b ěhem t ří let provozu silnice prokáže, že nedochází jejím vlivem ke zm ěnám kvality podzemních a povrchových vod bude možné p řistoupit ke snížení četnosti vzorkování. • Třetí fáze monitorování zachycuje havarijní zne čišt ění podzemních a povrchových vod. V tomto p řípad ě musí být sledována jejich kvalita velmi podrobn ě a p říp. dopln ěna sí ť sledovaných profil ů a indika čních vrt ů. Povinností správce komunikace je sledovat jakost vody odtékající z jednotlivých sedimenta čních nádrží (DUN) za ú čelem ov ěř ování jejich ú činnosti. Odb ěr vzork ů bude provád ěn v souvislosti se zimním provozem a v období nízkých pr ůtok ů v recipientech. Před zahájením stavebních prací doporu čujeme provést dopl ňkový hydrogeologický pr ůzkum se zam ěř ením na výb ěr indika čních vrt ů Smyslem t ěchto vrt ů je umožnit sledování hladin podzemní vody v místech, kde bude silnice v zá řezu, a p řípadných zm ěn kvality podzemní vody zp ůsobené provozem na silnici. Flóra, fauna a ekosystémy V trasách obou navržených variant p řeložky byly provedeny detailní pr ůzkumy fauny a flóry zam ěř ené na výskyty chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin i živo čich ů. Z těchto podklad ů pak byly prognózovány p římé i nep římé vlivy. Zvláštní pozornost byla v ěnována územím zvláštní ochrany p řírody i obecné ochrany p řírody a krajiny. Zcela samostatn ě byly posuzovány vlivy na evropsky významná území soustavy Natura 2000. Při výb ěru nejvhodn ější varianty p řeložky I/36 byly za objektivní kritéria zachování estetické hodnoty tohoto území a krajinného rázu primárn ě považovány pouze kladné znaky trvalé využitelnosti krajiny : • uvážlivé respektování dlouhodobých zájm ů lidských aktivit (výstavbou nové silnice nejsou preferovány žádné krátkodobé zájmy); • orientace lidských aktivit na obnovitelné zdroje; • ohleduplnost p ři zásazích do životního prost ředí (výb ěr varianty s minimálními vlivy nevratných zásah ů a s možností eliminace či minimalizace poškození složek p řírodního a životního prost ředí); • zachování kulturního d ědictví (harmonický vztah stavby k osídlení a p řírodnímu prost ředí, respektování m ěř ítka historických objekt ů); • využití území a ekosystém ů v rámci jejich únosnosti (vylou čení nebo minimalizace zásah ů do p řírodních biotop ů); • snižování odpad ů, recyklace (vylou čení zjevné kontaminace krajiny odpady všeho druhu); • prostorové uspo řádání vizuáln ě vnímaných scenérií (maximální zachování jedine čnosti a neopakovatelnosti p ůsobení p řírodních scén).

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 127 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Nejistoty a neúplnost dat je diskutována v následující kapitole D.VI.. N ěkteré p ředpoklady uvedené v této dokumentaci nelze zcela p ředpov ědět a musí být řešeny b ěhem dalších etap prací (zpracování podrobné technické dokumentace, geodetické zam ěř ení trasy v terénu, detailní inženýrsko-geologický, hydrologický a biologický pr ůzkum atd.).

D.VI.CHARAKTERISTIKANEDOSTATKŮVE ZNALOSTECHANEURČITOSTÍ,KTERÉSE VYSKYTLYPŘIZPRACOVÁNÍDOKUMENTACE

Při zpracování Dokumentace hodnocení vlivu stavby p řeložky silnice I/36 se vyskytly následující nedostatky ve znalostech a neur čitosti: • Množství odpadu vznikajícího b ěhem stavby – bude up řesn ěno v rámci technického projektu stavby (DUR, DSP). • Investi ční náklady stavby – budou up řesn ěny v rámci další projektové p řípravy. • Velikost zábor ů pozemk ů (trvalých a do časných) – bude up řesn ěno v rámci technického projektu stavby (DUR). Uvedené hodnoty záboru je nutno chápat orienta čně, protože jsou vy čísleny na základ ě dostupných technických podklad ů v dob ě zpracování Dokumentace ve stupni studie. • V dokumentaci EIA je hodnocení ovlivn ění povrchových a podzemních vod založeno na dostupných podkladech hydrogeologických pom ěrů zájmového území a na předpokladech obecn ě použitelného variantního technického řešení odvodn ění p řeložky komunikace. Další stupn ě projektové dokumentace pro vybranou variantu p řeložky p ředpokládáme zpracovat na základ ě podrobn ějšího hydrogeologického pr ůzkumu a zhodnocení hydrogeologických pom ěrů v četn ě sledování a vyhodnocování ukazatel ů kvality povrchové i podzemní vody v zájmovém území. Mezi nejistoty ve znalostech p ři zpracování Dokumentace EIA pat ří nedostate čné údaje o hydrogeologických pom ěrech v trase zá řezu navrhované silnice. Jedná se o tyto údaje: geometrie zvodn ěných kolektor ů, vymezení p řípadných odd ělených zvodn ěných kolektor ů, hydraulická spojitost mezi nimi, údaje o hladinách podzemní vody v trase komunikace a jejím blízkém okolí a hydraulické parametry zvodn ěných kolektor ů. Pro odstran ění t ěchto nedostatk ů p ředpokládáme, že bude realizován hydrogeologický pr ůzkum v četn ě p řípadného zpracování hydraulického modelu, který bude simulovat ovlivn ění podzemních vod v citlivých lokalitách výstavbou a provozem komunikace. Monitorovací a hydrogeologické vrty, které budou vyhloubeny p ři hydrogeologickém pr ůzkumu, bude možno použít pro kvalitativní a kvantitativní monitoring p řed výstavbou, během výstavby a během provozu silnice. • Nebyly známy geologické podmínky v míst ě navržených reten čních nádrží pro posouzení možnosti infiltrace a základových pom ěrů pro provozní objekty nádrží. • Při zpracování studie byla známa všechna fakta, pot řebná k posouzení vliv ů zám ěru na kvalitu ovzduší. Vypo čtené emisní a imisní hodnoty jsou ovšem platné v rámci zadaných vstupních údaj ů. • Vzhledem k tomu, že podkladem k akustickým výpo čtům byly ortofotomapy v měř ítku 1:5000, nedochází prakticky ke stavu, kdy ve výpo čtu není zohledn ěn aktuální stav výstavby. N ěkteré zjišt ěné ojedin ělé stavby však byly do mapových podklad ů a ortofotomap dopln ěny na základ ě místního šet ření. • Zjednodušení tvaru terénu použitím rovinného modelu ší ření zvukových vln

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 128 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------• Neur čitosti plynou i z omezené míry p řesnosti použitých metodik a softwarového vybavení. • Není p řesn ě stanoven termín realizace a zprovozn ění p řeložky, odhaduje se k roku 2020. Všechny tyto nejasnosti budou v budoucnu vykazovat stále menší míru nep řesnosti. Nap říklad s blížícím se termínem budou stále p řesn ější odhady intenzity a skladby vozidel. Lze o čekávat, že s rostoucím po čtem automatických s číta čů dopravy budou p řesn ější informace o podílu no ční dopravy na nejd ůležit ějších komunikacích ČR. Postupným vývojem metodiky a modelu Hluk+, nebo použitím obdobných zahrani čních model ů pro modelování ší ření hluku bude možné dosahovat i p řesn ějších výsledk ů a lepší shody s m ěř ením i v komplikovaných situacích. Při interpretaci záv ěrů p ři posuzování vlivu stavby na ovzduší, tj. charakteristiky kvalitativních i kvantitativních rizik, si musíme být v ědomi i nejistot, které byly použity v konkrétním systému odhadu zdravotních rizik. Tyto nejistoty vyplývají z: • vstupních dat, tj. dat o složení dopravního proudu v četn ě intenzit na jednotlivých komunikacích ve výhledovém roce 2020; • použití model ů výpo čtu emisí a výpo čtu rozptylu zne čiš ťujících látek v atmosfé ře; • použití dat o konfiguraci terénu; • expozi ční scená ř pro obyvatelstvo žijící v okolí, pohyb obyvatel mimo bydlišt ě a jejich výskyt ve vn ějším prost ředí • ovlivn ění individuálního rizika zejména rozdílným stupn ěm vnímavosti a citlivosti exponovaných osob • použití epidemiologických dat charakterizujících vztah dávky a ú činku ze zahrani čních studií publikovaných WHO a EC. Biologické podklady byly pro hodnocení vliv ů na flóru, faunu, ekosystémy i krajinu zpracovány velmi podrobn ě a za týmové spolupráce četných odborník ů, kte ří se v zájmovém území pohybují již delší dobu. P řesto však nebylo možné vystihnout celou dynamiku vývoje ekosystém ů v četn ě n ěkterých dlouhodobých vliv ů (nap ř. klimatických zm ěn, d ůsledk ů odvodn ění krajiny, p řehnojování p ůd, eroze atd.). Ur čité nedostatky p ři hodnocení byly zjišt ěny p ředevším v dokumentacích ÚSES. V území se zám ěrem výstavby p řeložky I/36 chybí d ůležité podklady k migra čním trasám mezi lesními masivy v severojižním sm ěru. Proto by bylo vhodné po vybrání jedné z variant dop řesnit frekvenci využívání významných částí krajiny (p ředevším prvk ů ÚSES) velkými savci a navrhnout p řípadná opat ření k udržení t ěchto migra čních tras.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 129 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

ČÁSTE.ČÁSTE.POROVNÁNÍVAPOROVNÁNÍVARIANTŘEŠENÍ RIANTŘEŠENÍ

ZÁMĚRU

Varianta A

Flóra: Přiblížení se lokalitám s cennými mok řadními stanovišti. První je v lokalit ě Vole čských rybník ů a druhá v míst ě k řížení nivy Bukovky. Vzhledem k tomu, že tato varianta prochází cennou lokalitou v oblasti Bukovka ( VKP, biokoridor ÚSES ), považujeme ji za pon ěkud mén ě vhodnou než var.B.

Fauna: Zásahy do biotop ů nebo p řiblížení se lokalitám s výskytem populací ropuchy zelené, ješt ěrky obecné, krahujce obecného a jest řába lesního. Vzhledem k tomu, že tato varianta prochází cennou lokalitou v oblasti Bukovka ( VKP, biokoridor ÚSES ), považujeme ji za pon ěkud mén ě vhodnou než var.B.

Ovzduší: Z vypo čtené celkové produkce emisí zne čis ťujících látek je vzhledem k delší trase mírn ě nevýhodn ější varianta trasy A. V ětší produkce zne čiš ťujících látek na variant ě trasy A je dána také vyšším významem místní dopravy a tím i její vyšší intenzitou. Z výsledk ů rozptylové studie vyplývá, že nejvyšší imisní p řísp ěvky ro ční koncentrace -3 suspendovaných částic frakce PM 10 v obytné zástavb ě lze o čekávat na úrovni 5 µg.m , a to v okrajové části obce Bukovka. V této části budou dosahovány vyšší koncentrace i ostatních látek jako je NO 2 a benzen. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší lze tuto variantu hodnotit jako mírn ě mén ě vhodnou. Ob ě varianty jsou akceptovatelné a nem ěly by být v daném území klí čovým kritériem výb ěru.

Hluk: Pro dodržení hygienických limit ů vyvolá varianta A požadavek na protihlukovou bariéru v lokalitách obcí Rohovládova B ělá a Bukovka. Z akustického hlediska je tato varianta mén ě výhodná než var. B. Ob ě varianty jsou p ři sou časném vybudování kompenza čních opat ření akceptovatelné a nem ěly by být v daném území klí čovým kritériem výb ěru.

Vlivy na povrchové a podzemní vody: Varianta A je delší oproti var. B o cca 14%, tj. cca 10,5 tis. m 2 v ploše komunikace – z toho plyne vyšší vnos zne čiš ťujících látek do odpadních deš ťových vod, které odtékají z komunikace. Z hlediska zvl. chrán ěných území var. A prochází OP VZ II. stupn ě (Bukovka) v délce o cca 200 m v ětší než var. B (OP VZ Pravy), var. A p římo k říží vodní tok Bukovka. Zásah variantou B do širšího OP PLZ Lázní Bohdane č v délce cca 250 m je pro hodnocení relevantní pouze pro období výstavby, v období provozu není mezi ob ěma variantami

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 130 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------relevantní rozdíl, nebo ť dopravní zatížení vstupuje do širšího OP PLZ Lázní Bohdane č u obou variant prakticky ve shodném míst ě. Ob ě varianty jsou p ři vybudování doporu čených opat ření akceptovatelné, var. A je oproti var.B mirn ě nevýhodn ější.

Vlivy na p ůdu: Pozemky v trase navržené komunikace náleží v ětšinou své plochy do zem ědělského p ůdního fondu. Z agronomického hlediska nastalou újmu kvantitativn ě hodnotíme podle vým ěry záboru a p říslušných t říd ochrany. Velikost celkové vým ěry záboru zem ědělské p ůdy je 196 865 m 2. Velikost vým ěry záboru II. t řídy ochrany je 1 735 m 2. Velikost záboru celkové vým ěry zem ědělské p ůdy této varianty je v ětší než u var.B. Z hlediska záboru podle kvality p ůdy ( II. t řída ochrany ) je velikost záboru menší. Vzhledem k velikosti rozdílu celkového záboru mezi ob ěma variantami, lze považovat variantu A za mén ě výhodnou.

Vlivy na Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) Celková plocha PUPFL zasažena trasou varianty A bude 3 700 m 2, což je mén ě než u varianty B. Varianta A je tedy z tohoto hlediska výhodn ější.

Vlivy na krajinu: Trasa varianty A je navrhována v otev řené krajin ě a p ři její realizaci dojde k narušení krajinného rázu více než v případ ě varianty B vedené z větší části po stávající komunikaci.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky: Mezi vlivy na hmotný majetek lze po čítat p řeložky stávajících inženýrských sítí. V případ ě varianty A dojde k 9-ti p řeložkám, což je více než v případ ě var. B. Vliv na kulturní památky nebude žádný v obou variantách.

Vlivy na dopravu: Z hlediska vliv ů na dopravu je varianta B mírn ě vhodn ější, nebo ť protihluková bariéra na trase var. A v blízkosti k řížení se silnicí II/323 omezuje rozhledové pom ěry a snižuje tak výrazn ě bezpe čnost této trasy. Z dopravního hlediska je návrh obou variant hodnocen jako jednozna čně pozitivní řešení, které s sebou p řináší veškeré výhody moderní komunikace charakterizované zejména plynulostí a bezpe čností dopravy.

Vlivy na horninové prost ředí: Z hlediska vlivu na horninové prost ředí jsou ob ě varianty srovnatelné.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 131 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

Varianta B

Flora: Vliv na flóru území je zaznamenán p ředevším v zásahu do lesních ekosystém ů. Možný zásah je do komplexu u Prav ů (p řípadný rozsah zásahu bude znám po up řesn ění trasy) a zásah do lesního koplexu mezi Pravy a K řiční. V tomto úseku dochází ke k řížení prvku ÚSES (lokálního biokoridoru ). Dalším cenným prvkem je přechod lu čního komplexu p ři obchvatu Křičně, kde je t řeba dodržet stávající hydrologický režim území. Botanicky cenné lokality soustavy Natura 2000 v EVL Bohdane čský rybník budou nedot čeny a nehrozí ani jejich ovlivn ění realizací zám ěru (v kterékoliv variant ě). Tato skute čnost je dána p ředevším vzdáleností zám ěru od t ěchto lokalit a sou časným stavem a úpravami vodního režimu území. Vzhledem k tomu, že varianta B prochází ve velké části své trasy po stávající komunikaci, považujeme ji za mírn ě vhodn ější.

Fauna: Zásahy do biotop ů mravenc ů rodu Formica , slepýše k řehkého, ješt ěrky obecné a jest řába lesního. Vzhledem k tomu, že varianta B prochází ve velké části své trasy po stávající komunikaci, považujeme ji za mírn ě vhodn ější.

Ovzduší: Z vypo čtené celkové produkce emisí zne čis ťujících látek je vzhledem ke kratší trase mírn ě výhodn ější varianta trasy B. V ětší produkce zne čiš ťujících látek na variant ě trasy A je dána také vyšším významem místní dopravy a tím i její vyšší intenzitou. Z výsledk ů rozptylové studie vyplývá, že nejvyšší imisní p řísp ěvky ro ční koncentrace -3 suspendovaných částic frakce PM 10 v obytné zástavb ě lze o čekávat na úrovni 5 µg.m , a to v okrajové části obce Bukovka ( trasa var. A ). Ve var. B jsou nejvyšší imisní p řísp ěvky ro ční -3 koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 v obytné zástavb ě na úrovni 2,4 µg.m , a to na obchvatu obce K řičeň. V této části budou dosahovány vyšší koncentrace i ostatních látek jako je NO 2 a benzen. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší lze tuto variantu hodnotit jako mírn ě vhodn ější. Ob ě varianty jsou akceptovatelné a nem ěly by být v daném území klí čovým kritériem výb ěru.

Hluk: Pro dodržení hygienických limit ů nevyvolá varianta B požadavek na protihlukovou bariéru. Z akustického hlediska je tato varianta vhodn ější. Ob ě varianty jsou p ři sou časném vybudování kompenza čních opat ření akceptovatelné a nem ěly by být v daném území klí čovým kritériem výb ěru.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 132 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Vlivy na povrchové a podzemní vody: Varianta B je kratší oproti var. A o cca 14% a vnos zne čiš ťujících látek do odpadních deš ťových vod tedy menší. Z hlediska zvl. chrán ěných území var. B prochází OP VZ II. stupn ě (Pravy) v délce o cca 200 m menší než var. A. Zásah variantou B do širšího OP PLZ Lázní Bohdane č v délce cca 250 m je pro hodnocení relevantní pouze pro období výstavby, povinností zhotovitele stavby bude zabezpe čit pr ůběh stavby proti zne čiš ťování životního prost ředí, v období provozu není mezi ob ěma variantami relevantní rozdíl, nebo ť dopravní zatížení vstupuje do širšího OP PLZ Lázní Bohdane č u obou variant prakticky ve shodném míst ě. Ob ě varianty jsou p ři vybudování doporu čených opat ření akceptovatelné, mirn ě výhodn ější je var. B.

Vlivy na p ůdu: Pozemky v trase navržené komunikace náleží v ětšinou své plochy do zem ědělského p ůdního fondu. Z agronomického hlediska nastalou újmu kvantitativn ě hodnotíme podle vým ěry záboru a p říslušných t říd ochrany. Velikost celkové vým ěry záboru zem ědělské p ůdy je 115 995 m 2. Velikost vým ěry záboru II. t řídy ochrany je 24 460 m 2. Velikost záboru celkové vým ěry zem ědělské p ůdy této varianty je menší než u var.A. Z hlediska záboru podle kvality p ůdy ( II. t řída ochrany ) je velikost záboru v ětší. Vzhledem k velikosti rozdílu celkového záboru mezi ob ěma variantami, lze považovat variantu B za výhodn ější.

Vlivy na Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) Celková plocha PUPFL zasažena trasou varianty B bude cca 12 300 m 2, což je více než u varianty A. Varianta B je tedy z tohoto hlediska mén ě vhodná.

Vlivy na krajinu: Trasa varianty B je vedena z větší části po stávající komunikaci. Negativní vliv na krajinu považujeme tedy za v ětší u var. A.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky: Mezi vlivy na hmotný majetek lze po čítat p řeložky stávajících inženýrských sítí. V případ ě varianty B dojde ke 3 p řeložkám, což je mén ě než v případ ě var. A. Vliv na kulturní památky nebude žádný v obou variantách.

Vlivy na dopravu: Z hlediska vliv ů na dopravu je varianta B mírn ě vhodn ější, nebo ť protihluková bariéra na trase var. A v blízkosti k řížení se silnicí II/323 omezuje rozhledové pom ěry a snižuje tak výrazn ě bezpe čnost této trasy. Z dopravního hlediska je návrh obou variant hodnocen jako jednozna čně pozitivní řešení, které s sebou p řináší veškeré výhody moderní komunikace charakterizované zejména plynulostí a bezpe čností dopravy.

Vlivy na horninové prost ředí: Z hlediska vlivu na horninové prost ředí jsou ob ě varianty srovnatelné.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 133 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------K jednotlivým variantám byly formulovány díl čí záv ěry a provedeno podrobné hodnocení. Souhrnný p řehled hodnocení všech posuzovaných variant poskytuje následující tabulka – hodnocení je vyjád řeno čísly po řadí variant (rozmezí 1 až 5: 1 – nejlepší, 5 – nejhorší, 0 – hodnocení není relevantní, X – nep řijatelná varianta):

Záv ěre čný p řehled hodnocení variant Tabulka E.-1. Hodnocená oblast vlivu A B Zdravotní rizika 4 2 Ovzduší a klima 4 2 Hluk 4 2 Flóra 4 3 Fauna 4 3 Voda 3 2 Les 2 3 Půda 4 3 Horninové prost ředí a p řírod.zdroje 2 2 Krajinný ráz 3 2 Hmotný majetek a kultur. Památky 2 2 Doprava 3 1 Celkem 39 27

Pr ůměr 3,25 2,25

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 134 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

ČÁSTF.ČÁSTF.ZÁVĚR

Na základ ě provedeného hodnocení je možné konstatovat, že na území Pardubické kotliny mezi m ěstem Lázn ě Bohdane č na jedné stran ě a obcemi Vole č nebo Pravy na stran ě druhé je možné zám ěr realizovat. Proveditelné za ur čitých okolností by byly ob ě varianty, ale z obou navržených a hodnocených variant této možnosti lépe vyhovuje varianta trasy B. Podle výše uvedených díl čích hodnocení bylo provedeno souhrnné hodnocení, na základ ě kterého lze konstatovat, že návrh stavby silnice ve své trasové variant ě B přináší řešení, které nejlépe respektuje požadavky na ochranu životního prost ředí a sou časn ě p ředpokládá, že negativní vlivy spojené s výstavbou a provozem budou minimalizovány.

Na základ ě celkového posouzení řešených variant hodnotíme jako nejvýhodn ější variantu trasy B. Za nejmén ě vhodnou považujeme variantu nulovou tj. zachování stávajícího stavu. Doporu čený návrh považujeme, s vědomím vstupních nedostatk ů, nep řesností a neur čitostí, za dostate čně objektivní. Záv ěry dokumentace platí za p ředpokladu správnosti uvedených vstupních dat a informací. Pokud by v dalších fázích poznávání řešené problematiky došlo k up řesn ění nebo zm ěně uvedených p ředpoklad ů nebo se objevily objektivní odchylky oproti poznatk ům uvedeným v dokumentaci, bylo by nutné záv ěry dokumentace aktualizovat.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 135 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------ČÁSTG.ČÁSTG.VŠEOBECNĚSRVŠEOBECNĚSROZUMITELNÉ OZUMITELNÉ SHRNUTÍNETECHNICKÉHSHRNUTÍNETECHNICKÉHOOOO CHARAKTERUCHARAKTERU

Předložená dokumentace se zabývá vlivem stavby p řeložky silnice I/36 v úseku Lázn ě Bohdane č – dálnice D11 na životní prost ředí. Dokumentace je vypracována v souladu se zákonem č.100/2001 Sb. o posuzování vliv ů na životní prost ředí (Dokumentace) a jejím smyslem je zhodnocení p ředpokládaných vliv ů obou navržených variant investiční akce na obyvatele a jednotlivé složky životního prost ředí. P ředložená dokumentace hodnotí tyto vlivy a sou časn ě se snaží nalézt ze svého pohledu řešení, která by m ěla být respektována a zahrnuta do technického projektu stavby. Technickým podkladem navrhované stavby pro zpracování Dokumentace byla vyhledávací studie zpracovaná firmou Transconsult s.r.o., Hradec Králové v 06. 1997. V Dokumentaci jsou zpracované tyto varianty: • Varianta A • Varianta B

Základní popis a technické údaje o variantách p řeložky

Varianta A Za čátek varianty A navazuje na modernizovanou silnici I/36 Mové M ěsto – Chýš ť – Vole č a po severní stran ě obec Vole č obchází. Komunikace obcházející obec Vole č je navržena v zá řezu hlubokém 4 – 5,5 m. Stávající silnici I/36 k říží mezi Vol čí a Rohovládovou B ělou a pokra čuje jižním obchvatem Rohovládovy B ělé sm ěrem na Bukovku. Rohovládovu B ělou obchází navržená komunikace v zá řezu hloubky 2 – 8 m. Obec Bukovku míjí navrhovaný p řivad ěč po jižní stran ě. Nová komunikace se napojuje na stávající silnici v lese východn ě od Bukovky. Navržená komunikace bude vedena částe čně v násypu výšky 6 – 7 m a částe čně v úrovni terénu. Stavba nevyžaduje p řeložky inženýrských sítí v ětšího rozsahu ani demolici objekt ů. Celý úsek nové trasy je dlouhý 6,898 km. Geometrie trasy vychází z návrhové kategorie S 11,5/80. Návrhová rychlost je 80 km/hod. Mosty: V trase varianty A je navržen jeden most v km 5,670 p ři p řekra čování potoka Bukovka. Rozp ětí mostu bude navrženo tak, aby zde byla zachována funkce lokálního biokoridoru – předpoklad rozp ětí 24 m. V km 0,670 severn ě od Vol če je v míst ě zá řezu hloubky cca 3,0 m navržen nadjezd polní cesty zajiš ťující p řístup do lesního komplexu.

Varianta B Za čátek varianty B je dle studie v míst ě k řižovatky I/36 a III/3238 západn ě od Lázní Bohdane č. Konec varianty je cca 400 m p řed MÚK Dob řenice v km 5,980. Pro novou komunikaci bude v maximální možné mí ře využíváno t ěleso silnice III/3238 do K řičen ě a silnice III/3236 K řičeň – Pravy.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 136 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------První úsek je veden v trase stávající silnice III/3238 s rozší řením vpravo. V km 1,450 se stá čí levým obloukem a pokra čuje v nové trase západn ě od K řičen ě. Na jih od K řičen ě probíhá obchvat v zá řezu hloubky 1,5 – 2,5 m. Na stávající silnici se napojuje severn ě od K řičen ě a pokra čuje v její trase průchodem lesa ( Branžov ). Jihovýchodn ě od Prav ů se op ět odklání pravým obloukem do nové trasy a kon čí v km 5,980 p řibližn ě 400 m p řed MÚK Dob řenice. Obec Pravy obchází p řivad ěč z východní strany v násypu výšky 2 – 3,3 m. Stavba nevyžaduje p řeložky inženýrských sítí v ětšího rozsahu ani demolici objekt ů. Z celkové délky 5,980 km jsou cca 3,000 km vedeny v trase stávajících silnic ( úprava rozší řením ) a 2,980 km je vedeno v nové trase. Geometrie trasy vychází z návrhové kategorie S 11,5/80. Návrhová rychlost je 80 km/hod. Mosty: V trase varianty B jsou navrženy dva mosty pro k řížení vodote če v blízkosti K řičen ě. Rozp ětí most ů bude cca 10 m. Vodote č je též funk ční jako biokoridor. Uvedení daného úseku do provozu se p ředpokládá v roce 2020. Na tento rok se navrhovaná stavba kapacitn ě posuzuje.

Vlivy p řeložky Stavba a provoz p řeložky silnice s sebou p řinesou komplex vliv ů, které lze pro p řehlednost rozd ělit do dvou základních skupin, jakými jsou vlivy na obyvatelstvo a vlivy na ekosystémy. Mezi nejvýznamn ější vlivy na obyvatelstvo, které jsou spojeny s výstavbou a provozem silnic pat ří emise z dopravy, hluk a dopravní nehody. Uvedenými negativními vlivy bude nejvíce zasaženo obyvatelstvo bydlící či pracující v bezprost řední blízkosti komunikace. Vzhledem k trasování hodnocených variant mimo obytnou zástavbu m ůžeme o čekávat zlepšení všech negativních vliv ů z dopravy. Na stávající I/36, která má nevhodné technické parametry, kapacitn ě nedosahuje v návrhovém období parametr ů pro p řevedení pot řebného množství dopravy a je vedena hust ě obydlenými částmi obcí, z ůstane po zprovozn ění nové p řeložky pouze tzv. zbytková doprava, jejíž negativní vliv bude oproti stávajícímu stavu podstatn ě nižší. Z dalších vliv ů na obyvatelstvo lze zd ůraznit p ředevším d ělící ú činek p řeložky a narušení krajinného rázu, což má za následek porušení faktoru pohody.

Vlivy na obyvatelstvo Hluk Navrženou trasu komunikace lze z hlediska akustického považovat za výrazný p řínos ke zlepšení životního prost ředí a to zejména pro zástavbu, kterou dnes silnice I/36 prochází. Nová trasa je p řevážn ě vedena v dostate čné vzdálenosti od obytné zástavby. Na základ ě výše uvedených skute čností lze považovat navrženou trasu p řeložky silnice I/36 z akustického hlediska za akceptovatelnou a to zejména pro obce v těsném okolí sou časné silnice I/36. Pro dodržení hygienických limit ů vyvolá varianta A požadavek na protihlukovou bariéru v lokalitách obcí Rohovládova B ělá a Bukovka. Jako vhodn ější je možné ozna čit variantu B. Podotýkáme, že pro kone čný výb ěr optimální varianty nepovažujeme akustické hledisko za rozhodující.

Ovzduší Modelové výpo čty prokázaly, že výstavba p řeložky silnice I/36 je celkov ě p řínosem pro kvalitu ovzduší v obytné zástavb ě dot čených obcí. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 137 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------Významná je o čekávaná zm ěna imisní zát ěže v obcích Vole č, Rohovládova B ělá a Bukovka, kde stávající komunikace tvo ří pr ůtah. Po výstavb ě nové trasy I/36 bude imisní zatížení obyvatel ve výše uvedených obcích výrazn ě nižší. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší jsou všechny varianty p řijatelné. Jako mírn ě vhodn ější je možné ozna čit variantu B. V zájmovém území nebude vlivem provozu na obou hodnocených p řeložkách docházet k překro čení p říslušných imisních limit ů.

Krajinný ráz Trasa varianty A je navrhována v otev řené krajin ě a p ři její realizaci dojde k narušení krajinného rázu více než v případ ě varianty B vedené z větší části po stávající komunikaci.

Vlivy na ekosystémy (voda, p ůda, flóra, fauna, systém ekologické stability). Voda V dokumentaci byl posuzován vliv stavby na povrchové vody a na vody podzemní. Zm ěna zatížení povrchových vod uvažovanou stavbou p řeložky oproti stávajícímu stavu není významná. Povrchovými recipienty odvád ěných deš ťových vod s povrchu silnice jsou u var A. Sop řečský potok a Bukovka; u var. B Černská strouha a Bukovka,. Podzemní vody dot čené stavbou lze rozd ělit na podzemní vody užívané jako zdroj pitné nebo užitkové vody a podzemní vody p řírodního lé čivého zdroje (PLZ) Lázní Bohdane č. Rozhodující pro výb ěr variant bylo posouzení vliv ů na stávající zdroje pitné vody sloužící pro ve řejnou pot řebu a vliv ů na lokalitu p řírodního lé čivého zdroje Lázn ě Bohdane č. Varianta A je delší oproti var. B o cca 14%, tj. cca 10,5 tis. m 2 v ploše komunikace – z toho plyne vyšší vnos zne čiš ťujících látek do odpadních deš ťových vod, které odtékají z komunikace. Z hlediska zvl. chrán ěných území var. A prochází OP VZ II. stupn ě (Bukovka) v délce o cca 200 m v ětší než var. B (OP VZ Pravy), var. A p římo k říží vodní tok Bukovka. Zásah variantou B do širšího OP PLZ Lázní Bohdane č v délce cca 250 m je pro hodnocení relevantní pouze pro období výstavby, v období provozu není mezi ob ěma variantami relevantní rozdíl, nebo ť dopravní zatížení vstupuje do širšího OP PLZ Lázní Bohdane č u obou variant prakticky ve shodném míst ě. Ob ě varianty jsou p ři vybudování doporu čených opat ření akceptovatelné, var. A je oproti var.B mirn ě nevýhodn ější. Zem ědělská p ůda a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa Realizací posuzovaného zám ěru dojde k trvalému záboru zem ědělské i ostatní p ůdy, mírn ě dot čeny budou i pozemky ur čené k pln ění funkce lesa. Z hlediska trvalého záboru zem ědělské p ůdy lze tedy uvažovat s nejv ětší plochou v případ ě varianty A. Zásah do pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa (PUPFL) je nejv ětší u varianty B. V p řípad ě do časného záboru se jedná o plochy za řízení staveništ ě v podob ě ploch deponií, mezideponií a skladových ploch stavebního materiálu. Flóra, fauna, systém ekologické stability Ob ě varianty trasy jsou vedeny v převážné mí ře charakteristickou agrární krajinou. Cenn ější úseky této krajiny jsou jak drobné lesní úseky, tak nivy drobných vodních tok ů. Celkov ě je území siln ě zasaženo lidskou činností. Z této skute čnosti také vyplývá relativn ě řídká sí ť prvk ů územního systému ekologické stability, řídká sí ť lokalit soustavy Natura 2000, maloplošných chrán ěných území a vyhlášených VKP.

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 138 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------V blízkosti zám ěru se jedná prakticky pouze o jediné velmi cenné území, a to Národní přírodní rezervace Bohdane čský rybník a rybník Matka. Tato lokalita, která je v širokém území cenným mok řadem a je charakteristickým prvkem neupraveného Polabí, je sou časn ě Evropsky významnou lokalitou a pta čí oblastí. V celém řešeném území je relativn ě malá hustota prvk ů územního systému ekologické stability. Z nejd ůležit ějších prvk ů lze jmenovat nadregionální biokoridor v oblasti Vole čských rybník ů. Vzhledem k omezenosti cenných území v oblasti je také lokalita NPR Bohdane čský rybník nadregionálním biocentrem. Tento prvek ÚSES však není uvažovaným zám ěrem nijak omezen. Z jižní části biocentra Bohdane český rybník vystupuje osa funk čního nadregionálního biokoridoru. Tato osa k říží stávající komunikaci i posuzovanou p řeložku var.B v míst ě k řižovatky K řičeň – Lázn ě Bohdane č. Také prvky nižších řád ů ÚSES jsou v posuzovaném území významn ě omezeny a to pouze na t ři lokální biokoridory, které jsou vedeny nivou vodního toku u obce Bukovka, lesním úsekem mezi obcemi Pravy a K řičeň a nivou drobného toku jihozápadn ě od obce K řičeň. Lokální biokoridor a VKP vodního toku bude tedy k řížen variantou A. Lokální biokoridor vedený lesním úsekem mezi obcemi Pravy a K řičeň a nivou drobného toku bude k řížen variantou B. Zásah do stanovišt ě chrán ěných druh ů: V zájmovém území nebyl zjišt ěn výskyt chrán ěných rostlin v žádné z obou posuzovaných tras. Na základ ě provedeného pr ůzkumu byl na území obou tras zjišt ěn výskyt celkem p ěti zvlášt ě chrán ěných druh ů obratlovc ů.

Dále byly posuzovány další vlivy (nap ř. horninové prost ředí, p řírodní zdroje, hodnoty vytvo řené lidskou činností, infrastruktura, architektura, archeologické památky aj.), které jsou popsány v Dokumentaci. Na základ ě komplexního hodnocení vliv ů a variant doporu čujeme ke schválení a následné realizaci variantu B. Doporu čený návrh považujeme, s vědomím n ěkterých vstupních nedostatk ů, nep řesností a neur čitostí, za dostate čně objektivní. Záv ěry dokumentace platí za p ředpokladu správnosti uvedených vstupních dat a informací.

V Praze, b řezen 2008 …………………………………………… Ing. Zbyn ěk Vyhlas

Osv ědčení odborné zp ůsobilosti č.j. 13943/1638/OPVŽP/94 vydané dne 7.2.1995 (viz p říloha).

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 139 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------

ČÁSTH.ČÁSTH.PŘÍLOHY

1. Vyjád ření M ěÚ Lázn ě Bohdane č z hlediska územn ě plánovací dokumentace

2. Vyjád ření OÚ Vole č z hlediska územn ě plánovací dokumentace

3. Vyjád ření OÚ Rohovládova B ělá z hlediska územn ě plánovací dokumentace

4. Vyjád ření OÚ Bukovka z hlediska územn ě plánovací dokumentace

5. Vyjád ření OÚ Pravy z hlediska územn ě plánovací dokumentace

6. Vyjád ření OÚ Kasalice z hlediska územn ě plánovací dokumentace

7. Vyjád ření OÚ K řičeň z hlediska územn ě plánovací dokumentace

8. Osv ědčení o odborné zp ůsobilosti, Ing. Z. Vyhlas

9. Osv ědčení o autorizaci, Ing. V. Píša

10. Osv ědčení o odborné zp ůsobilosti, Mgr. Jan Karel

11. Osv ědčení o odborné zp ůsobilosti, RNDr. Ji ří Veselý

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 140 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------OSTATNÍPODKLADYALOSTATNÍPODKLADYALITERATURAITERATURAITERATURA

ATEM: Program MEFA – 06.http://www.atem.cz/mefa.htm AUNAN, K.: Exposure-response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings, Report 1995:8, University of Oslo, Center for International Climate and Enviromental Research BOHÁ Č P. & KOLÁ Ř J. (eds) (1996): Vyšší geomorfologické jednotky ČR. – ČÚZaK, Praha BUCHAR J., DUCHÁ Č V., HURKA K., LELLÁK J. (1995): Klí č k ur čování bezobratlých. – Scientia, Praha. CULEK M. (ed.) (1996) : Biogeografické člen ění České republiky. – Enigma, Praha. CZUDEK T. (ed) et al. (1972): Geomorfologické člen ění ČSR. – Studia Geographika 23, ČSAV – GÚ, Brno. ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA – http://geology.cz/extranet/geodata/mapserver ČESKÝ Ú ŘAD ZEM ĚMĚŘ IČSKÝ A KATASTRÁLNÍ, Základní vodohospodá řská mapa ČR, 1:50000 ČHMÚ: SYMOS´97, verze 02, Metodická p říru čka – dopln ěk, Praha, 2003 ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší – Tabelární ro čenky. http//www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html DEMEK J., (ed.) et. Al. (1983): Hory a nížiny. Zem ěpisný lexikon ČSR. – Academia, Praha. DRKAL, NOVÝ – V ětrání a snižování hluku kotelen 1989. ENVISYSTEM s.r.o.: Podkladové materiály, Praha 2008. ENVISYSTEM s.r.o.: Podkladové údaje pro modelové výpo čty, Praha 2008. ENVISYSTEM s.r.o.: Studie vlivu p řeložky silnice I/36 v úseku MÚK Chýš ť – Bohdane č na zatížení obyvatel hlikem z dopravy. Praha 2008. GIS Pardubického kraje - http://195.113.178.19/html/ HANEL L., ZELENÝ J., 2000: Vážky (Odonata): výzkum a ochrana. Český svaz ochránc ů přírody, Vlašim. 240 pp. HAVRÁNEK J. – Hluk a zdraví 1990 HORA J., MARHOUL P. & URBAN T. (2002): Natura 2000 v České republice. Návrh pta čích oblastí. – ČSO Praha. Hluk Plus ver. 4.2 + pásma HRADECKÝ P. et al. (1996): Geologická mapa ČR 1 : 50 000, Praha CHYTRÝ M., KU ČERA T., KO ČÍ M. (eds) et al. (2001): Katalog biotop ů ČR. – AOPK ČR, Praha, 263 p. KUBINA J., HAVEL B.: Autoriza ční návod AN 15/04, verze 2: Autoriza ční návod k hodnocení zdravotního rizika hluku v mimopracovním prost ředí, Centrum pro kvalitu ve zdravotnictví SZÚ, Praha, 2000 KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J., ŠT ĚPÁNEK J. (eds.) (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky. – 928 p., Academia, Praha. KULT K. (1947) : Klí č k ur čování brouk ů čeledi Carabidae Československé republiky. – Academia, Praha. LÖW et al. (1995): Rukov ěť projektanta místního územního systému ekologické stability. – Dopln ěk, Brno. MAD ĚRA P., ZIMOVÁ E. (eds.) et al. (2005): Metodické postupy a projektování lokálního ÚSES. – MZLU, Brno. ------

ENVISYSTEM s.r.o. - 141 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------MACDONALD D., BARRETT P. (1993 first ed): Collins Field Guide Mammals of Britain & Europe. (5th edition). HarperCollins. London. MOCEK B., 1999: Sou časný stav výzkumu vážek (Odonata) v regionu východních ČECH. Sborník z mezinárodního seminá ře „Vážky 1999“, ČSOP Vlašim: 17 – 46. Na řízení vlády č. 502 z 30.12.2000 o ochran ě zdraví p řed nadm ěrným hlukem a vibracemi NELSON P.: Transportation Noise Reference Book – Thames 1988 NEUHÄUSLOVÁ Z. et J. MORAVEC (eds.) et al. (2001): Mapa p řirozené potencionální vegetace ČR. – BÚ ČSAV, Pr ůhonice. Textová část + mapa 1 : 500 000. Academia Praha NOVÝ: Hluk a ot řesy 1980 PETERSON R.T., MOUNTFORT G., HOLLOM P.A.D., (1954 first ed.): Collins field Guide Burda of Britain & Europe. (5th edition). HarperCollins. London. PÍŠA V. A KOL.: P řeložka silnice I/36 v úseku MÚK Chýš ť – Bohdane č, modelové hodnocení kvality ovzduší. Praha 2008. PÍŠA V. A KOL.: Zjišt ění aktuální dynamické skladby vozového parku a jeho emisních parametr ů v roce 2005, ŘSD ČR, Praha 2005 Portál územního plánování – http://portal.uur.cz/ Portál ve řejné správy ČR - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Pardubického kraje, (2005) Plán hlavních povodí ČR, MZe ČR, (2006 ) PROCHÁZKA F. (ed.) et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (stav v roce 2000). – AOPK ČR, Praha. PROVAZNÍK K., CIKRT M., KOMÁREK L. A KOL: Manuál prevence v léka řské praxi VIII., Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ, Praha, 2000 ROTH P. (ed) (2003) Legislativa Evropských spole čenství v oblasti územní a druhové ochrany p řírody (sm ěrnice 79/409/EHS, rozhodnutí 97/266/ES). Ministerstvo životního prost ředí, Praha. SKALICKÝ V., SLAVÍK B. (1988): Regionáln ě fytogeografické člen ění ČSR. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Kv ětena České socialistické republiky 1. – Academia, Praha ST ĚNI ČKA, MELLER: Podklady pro navrhování a posuzování pr ůmyslových staveb 1987 ST ĚNI ČKA: Ší ření a vyza řování hluku konstrukcemi – ČSVTS 1990 TRANSCONSULT s.r.o. Hradec Králové (1997) Silni ční p řivad ěč I/36 k dálnici D11 U.S. EPA: AP-42-Compilation of Air Pollutant Emission Factors. www.epa.gov/ttn/chief/ap42/ U. S. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY: User's Guide for the Industrial Source Complex (ISC2) Dispersion Models. Volume II – Description of Model Algorithms. Research Triangel Park, North Carolina 1992. ÚSTAV PRO HOSPODÁ ŘSKOU ÚPRAVU LES Ů – http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php VÚMOP, Mapy bonitovaných p ůdn ě-ekologických jednotek WHO (2000): Air Quality Guidelines - Second Edition, WHO – Regional Office for Europe, Copenhagen, Denmark, 2000 WHO: Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulphur dioxide – Global update 2005 – Summary of risk assessment, WHO, 2006

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 142 / 143 - PŘELOŽKA SILNICE I/36 V ÚSEKU LÁZN Ě BOHDANE Č - D11 DOKUMENTACE E.I.A DLE ZÁK . 100/2001 S B.

------FOTODOKUMENTACEFOTODOKUMENTACE

------

ENVISYSTEM s.r.o. - 143 / 143 -