ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ŠUMPERK

AKTUALIZACE 2012

A. TEXTOVÁ ČÁST

Olomouc, listopad 2012

RNDr. Jaroslav Kotík Hněvotínská 520/42 779 00 Olomouc www.kotik.eu

Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

OBSAH

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...... 6 1.1 ZADAVATEL...... 6 1.2 ZPRACOVATEL ...... 6 1.3 OBSAH DOKUMENTACE ...... 6 1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA ...... 7 1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA...... 7 1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ...... 8 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY ...... 8 1.7.1 Mapové podklady...... 8 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady...... 8 1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí...... 8 1.7.4 Údaje o území...... 8 2. ČLENĚNÍ ÚAP...... 9 3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...... 10 3.1 GRAFICKÁ ČÁST ...... 10 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území ...... 10 3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území ...... 12 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území...... 14 3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ...... 15 3.2.1 Základní charakteristika území ...... 15 3.2.2 Přírodní zdroje...... 15 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt ...... 15 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny...... 16 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry ...... 18 3.2.2.3.1 Využití horninového prostředí ...... 20 3.2.2.4 Hydrologické poměry...... 27 3.2.2.5 Zemědělská půda...... 29 3.2.2.6 Pozemky určené k plnění funkce lesa ...... 32 3.2.2.7 Ochrana přírody a krajiny ...... 34 3.2.2.7.1 Zvláště chráněná území...... 34 3.2.2.7.2 Územní systém ekologické stability...... 36 3.2.2.7.3 Významné krajinné prvky ...... 37 3.2.2.7.4 Ochrana a využití krasu a pseudokrasu...... 38 3.2.2.7.5 Ochrana krajinného rázu ...... 39 3.2.2.7.6 Přechodně chráněné plochy...... 39 3.2.2.7.7 Památné stromy...... 39 3.2.4 Antropogenní jevy...... 41 3.2.4.1 Dopravní infrastruktura...... 41 3.2.4.1.1 Silniční doprava...... 41 3.2.4.1.2 Železniční doprava ...... 45 3.2.4.1.3 Hromadná doprava osob...... 46 3.2.4.1.4 Letecká doprava ...... 46 3.2.4.1.5 Pěší a cyklistická doprava ...... 46 3.2.4.2 Technická infrastruktura ...... 47 3.2.4.2.1 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování...... 47 3.2.4.2.2 Zásobování plynem ...... 47 3.2.4.2.3 Zásobování elektrickou energií ...... 48 3.2.4.2.4 Zásobování teplem ...... 49

- 2 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.2.4.2.5 Telekomunikace ...... 49 3.2.4.3 Obyvatelstvo...... 50 3.2.4.4 Kulturní hodnoty území ...... 51 3.2.4.5 Trh práce ...... 54 4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...... 56 4.1 VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 56 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT)...... 56 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie...... 56 4.1.1.2 Vodní režim...... 57 4.1.1.3 Hygiena životního prostředí...... 58 4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny ...... 59 4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...... 60 4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...... 61 4.1.1.7 Sociodemografické podmínky...... 62 4.1.1.8 Bydlení ...... 63 4.1.1.9 Rekreace...... 64 4.1.1.10 Hospodářské podmínky...... 65 4.1.2 Souhrnná analýza ...... 66 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie...... 66 4.1.2.2 Vodní režim...... 66 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí...... 66 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny ...... 66 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...... 66 4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...... 67 4.1.2.7 Sociodemografické podmínky...... 67 4.1.2.8 Bydlení ...... 68 4.1.2.9 Rekreace...... 68 4.1.2.10 Hospodářské podmínky...... 68 4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ...... 69 5. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD ...... 78 5.1 OBSAH PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU...... 78 5.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD ...... 79

- 3 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

SEZNAM TABULEK V TEXTU

Tabulka č. 01 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území ...... 10 Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území...... 13 Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 3 – Záměry na provedení změn v území...... 14 Tabulka č. 04 Stabilita krajinotvorných prvků...... 16 Tabulka č. 05 Hodnocení ekologické stability...... 17 Tabulka č. 06 Dobývací prostory (DP) ...... 21 Tabulka č. 07 Chráněná ložisková území (CHLÚ)...... 21 Tabulka č. 08 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin (PZ) ...... 22 Tabulka č. 09 Prognózní zdroje nerostných surovin (PZ)...... 23 Tabulka č. 10 Poddolovaná území ...... 23 Tabulka č. 11 Sesuvná území...... 26 Tabulka č. 12 Stará důlní díla...... 27 Tabulka č. 13 Objekty státní pozorovací sítě podzemních vod...... 28 Tabulka č. 14 Změny rozlohy orné půdy ...... 29 Tabulka č. 15 Rozloha zemědělské půdy v r. 2012...... 30 Tabulka č. 16 Změny rozlohy PUPFL ...... 32 Tabulka č. 17 Kategorie lesů...... 33 Tabulka č. 18 Území soustavy NATURA...... 34 Tabulka č. 19 Maloplošná zvláště chráněná území...... 35 Tabulka č. 20 Památné stromy ...... 39 Tabulka č. 21 Železniční stanice a zastávky ...... 46 Tabulka č. 22 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou ...... 48 Tabulka č. 23 Nemovité kulturní památky...... 51 Tabulka č. 24 Nemovité národní kulturní památky...... 53 Tabulka č. 25 Počet uchazečů o práci 2006-2011...... 54 Tabulka č. 26 Uchazeči o práci v obcích ORP Šumperk ...... 54 Tabulka č. 27 Kategorizace území z hlediska územních podmínek ...... 70 Tabulka č. 28 Vztah území obcí ORP Šumperk podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ...... 70 Tabulka č. 29 Přehled sledovaných indikátorů ...... 77 Tabulka č. 30 Obsah problémového výkresu – přehled vybraných záměrů ZÚR OLK ...... 78 Tabulka č. 31 Obsah problémového výkresu – přehled ostatních záměrů...... 78

- 4 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Tabulka č. 32 Obsah problémového výkresu – kategorie problémů k řešení v ÚPD ...... 79 Tabulka č. 33 Urbanistické závady ...... 79 Tabulka č. 34 Dopravní závady (ZD)...... 81 Tabulka č. 35 Hygienické závady (ZH) ...... 82 Tabulka č. 36 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území (SZ)...... 83 Tabulka č. 37 Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území (SL) ...... 84

- 5 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1 ZADAVATEL

Zadavatel: Město Šumperk nám. Míru 1, 787 93 Šumperk Ing. Petr Suchomel, II. místostarosta

1.2 ZPRACOVATEL

Zpracovatel: RNDr. Jaroslav Kotík Hněvotínská 520/42, 779 00 Olomouc IČ : 47163089 DIČ : CZ 6202230265

Autorský tým: RNDr. Jaroslav Kotík Vojtěch Kotík Zdeněk Kotík Ing. Tomáš Linart Bc. Romana Matalíková Ing. arch Petr Vencelides Ing. arch Marie Vencelidesová

1.3 OBSAH DOKUMENTACE

A. TEXTOVÁ ČÁST

B. GRAFICKÁ ČÁST Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres

C. DIGITÁLNÍ DATA Tématická databáze Textová část Grafická část

- 6 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA

Územně analytické podklady jsou poměrně novým fenoménem v oblasti územního plánování. Oproti dřívější praxi - kdy zodpovědnost za shromáždění a vyhodnocení informací o území spočívala výhradně na zpracovateli územně plánovací dokumentace či podkladů – se přenáší tato zodpovědnost také na úřad územního plánování.

Cílem pořizování územně analytických podkladů je 1) vytvořit a udržovat efektivní systém sběru průběžně aktualizovaných informací o území 2) vytvořit a udržovat metodiku zpracování informací, jejich ukládání a využívání

1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA Obec s rozšířenou působností Šumperk poprvé pořídila územně analytické podklady (dále jen ÚAP) v roce 2008 (zpracovatel Ekotoxa s.r.o., Brno).

V r. 2010, v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (dále jen stavební zákon) byla provedena první aktualizace ÚAP (zpracovatel PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Ostrava).

V letech 2011 a 2012 pracovníci Městského úřadu Šumperk průběžně shromažďovali údaje o území, poskytnuté jednotlivými poskytovateli. Údaje byly předány ke zpracování 2. aktualizace ÚAP (zpracovatel RNDr. Jaroslav Kotík, název zakázky „Technická pomoc při zpracování aktualizace územně analytických podkladů a vypracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Šumperk“).

Aktualizaci ÚAP objednatel rozdělil na dvě etapy:

Průzkumy a rozbory (podklady pro rozbor udržitelného rozvoje) • provedení doplňkových odborných průzkumů a rozborů s vyhodnocením stavu a vývoje území jako součást podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RÚRU) dle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., vč. aktualizace tématické databáze ÚAP a výkresu hodnot území, výkresu limitů využití území a výkresu záměrů na provedení změn v území, Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) • zpracování RURÚ vč. návrhu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci a problémového výkresu,

Práce byly provedeny v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován společný datový model obce s rozšířenou působností a Krajského úřadu Olomouckého kraje (KÚOK).

Jedná se o druhou aktualizaci územně analytických podkladů na území ORP Šumperk. Aktualizace ÚAP ORP Šumperk 2012 navazuje na projekt „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Šumperk“ z r. 2008, který byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

- 7 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Šumperk. Řešené území zahrnuje obce Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Bratrušov, Bušín, Chromeč, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Hrabišín, Hraběšice, Jakubovice, Janoušov, Jindřichov, Kopřivná, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Olšany, Oskava, Petrov nad Desnou, Písařov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Sudkov, Šléglov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice a Vikýřovice.

1.7 VSTUPNÍ PODKLADY

1.7.1 Mapové podklady Použité digitální mapové podklady pro aktualizaci územně analytických podkladů byly dodány objednatelem dokumentace • vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM), • ortofoto.

1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady • Politika územního rozvoje České republiky • Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (Ing. arch. Jaroslav Haluza, Hynaisova 3, Ostrava – Mariánské Hory, 10/2007), vydány 22. 2.2008, v právním znění po 1. aktualizaci ZÚR OLK vydané 22.4.2011 • Územně analytické podklady Olomouckého kraje (Institut regionálních informací, Beethovenova 4, Brno, 04/2007), Aktualizace č.2.

1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Ty zpracovatel získal převážně z archivu Odboru strategického rozvoje, územního plánování a investic Městského úřadu Šumperk. Pouze malá část územních plánů (8) byla získána v digitální vektorové podobě, umožňující aktualizaci jevů ÚAP (především zastavěné území, zastavitelné plochy a ÚSES).

1.7.4 Údaje o území Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. § 27, odst. 3), stavebního zákona.

Údaje o území poskytl objednatel, v různých datových formátech (DGN, DWG, SHP), případně v analogové podobě (např. podklady Odboru životního prostředí MěÚ Šumperk). Údaje o území jsou vesměs aktuální ke květnu 2012, pouze některé údaje (např. ochranná pásma vodních zdrojů) byly aktualizovány podle podkladů poskytnutých KÚOK v říjnu 2012.

- 8 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

2. ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb. a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny • textovou částí (A. Textová část, kapitola 3.), • grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území

Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen • textovou částí (A. Textová část, kapitola 4.), • grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres

Nedílnou součástí dokumentace ÚAP je digitální Tématická databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ.

- 9 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny textovou částí obsahující vyhodnocení stavu a vývoje území a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území.

3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové). Grafické značky byly v případě potřeby přizpůsobeny měřítku výkresů, event. doplněny vlastními. Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa, doplněná správními hranicemi (hranice ORP, obcí a katastrálních území).

V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres obsahuje • limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura apod.), • další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla).

Výkres je zpracován v měřítku 1:10 000. Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem.

Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci (Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje). Tyto limity jsou zakresleny ve Výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy (s výjimkou skladebných prvků nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability) z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů.

Tabulka č. 01 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území Skupina jevů Jev ÚAP vodovodní řad (OP max. 2,5 m) podzemní vodní zdroj automatická tlaková stanice TECHNICKÁ čerpací stanice vodárenská INFRASTRUKTURA - vodovod úpravna vody vodojem ostatní zařízení k zařízení k zásobování vodou

- 10 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Skupina jevů Jev ÚAP bezpečnostní pásmo plynovodu VTL TECHNICKÁ plynovod STL (OP max. 4 m) INFRASTRUKTURA - plynovod plynovod VTL (OP max. 4 m) regulační stanice plynu (OP 4 m od půdorysu) stanice katodové ochrany(OP 4 m od půdorysu) kanalizační stoka (OP max. 2,5 m) TECHNICKÁ čistírna odpadních vod INFRASTRUKTURA - přečerpávací stanice odpadních vod kanalizace ostatní zařízení k odvádění odpadních vod ochranné pásmo vedení ZVN, resp. VVN venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kV venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 22 kV (OP max. 10m) TECHNICKÁ kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV (OP 1 m) INFRASTRUKTURA - elektřina distribuční trafostanice (OP max. 10 m) rozvodna (OP max. 30 m od zdi nebo oplocení) elektrárna větrná elektrárna vodní TECHNICKÁ kotelna INFRASTRUKTURA - teplo teplovod ochranné pásmo radioreléové trasy ochranné pásmo vysílače radioreléová trasa TECHNICKÁ komunikační vedení (OP 1,5 m) INFRASTRUKTURA - telefonní ústředna telekomunikace základnová stanice retranslační stanice - převaděč radiová stanice na RR trase ochranné pásmo silnice I. třídy silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy silniční křižovatka DOPRAVNÍ úrovňové křížení železniční trati (vlečky) a pozemní komunikace INFRASTRUKTURA ochranné pásmo železniční tratě celostátní a regionální železniční trať celostátní a regionální železniční vlečka (ochranné pásmo 30 m od osy krajní koleje) lanová dráha vnější ochranné pásmo letiště letiště vnitrostátní - sportovní ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně ochranné pásmo vodního zdroje (bez rozlišení stupně) lázeňské místo - vnitřní lázeňské území VODNÍ A LÉČIVÉ ZDROJE lázeňské místo - vnější lázeňské území ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I. stupně ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II. stupně CHOPAV OP monitorovacího vrtu ČHMÚ monitorovací vrt ČHMÚ (SV) monitorovací vrt ČHMÚ (ISPA/FS) PŘÍRODA A KRAJINA Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - ptačí oblast I. zóna CHKO II. zóna CHKO

- 11 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Skupina jevů Jev ÚAP III. zóna CHKO IV. zóna CHKO zvláště chráněné území (maloplošné) ochranné pásmo zvláště chráněného území přírodní park přechodně chráněná plocha památný strom les hospodářský les zvláštního určení les ochranný ochranné pásmo lesa (50 m) vodní tok, rybník, jezero významný krajinný prvek registrovaný nadregionální biocentrum (ZÚR OK) Územní systém ekologické biokoridor nadregionální (ZÚR OK) stability biocentrum regionální (ZÚR OK) biokoridor regionální (ZÚR OK) I. třída ochrany II. třída ochrany Zemědělský půdní fond podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení chráněné ložiskové území výhradní bilancované ložisko nerostných surovin prognózní zdroj nerostných surovin dobývací prostor GEOLOGIE sesuvné území plošné sesuvné území bodové poddolované území - plošné poddolované území - bodové staré důlní dílo záplavové území (Q100) ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ A území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně – horní PROTIPOVODŇOVÉ území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně – dolní OPATŘENÍ protipovodňová hráz nemovitá národní kulturní památka nemovitá kulturní památka

objekt a soubor v památkovém zájmu

OP národní kulturní památky

městská památková zóna

vesnická památková zóna archeologické naleziště ochranné pásmo hřbitova území ekologických rizik skládka objekt Policie ČR objekt požární ochrany - stanice HZS objekt civilní ochrany zajištění obrany a bezpečnosti státu PHO - pásmo hygienické ochrany - vyhlášené hranice zastavěného území

3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území Zobrazeny jsou hodnoty území – areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod.

- 12 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Výkres je zpracován v měřítku 1:20 000.

Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území Skupina jevů Jev ÚAP PŘÍRODNÍ HODNOTY Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - ptačí oblast I. zóna CHKO II. zóna CHKO III. zóna CHKO IV. zóna CHKO zvláště chráněné území (maloplošné) přírodní park přechodně chráněná plocha památný strom výskyt zvláště chráněných druhů biocentrum nadregionální (ZÚR OK) biokoridor nadregionální (ZÚR OK) ÚZEMNÍ SYSTÉM biocentrum regionální (ZÚR OK) EKOLOGICKÉ STABILITY biokoridor regionální (ZÚR OK) biocentrum místní biokoridor místní registrovaný významný krajinný prvek vodní tok VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ les hospodářský PRVEK les zvláštního určení les ochranný I. třída ochrany ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND II. třída ochrany CHOPAV VODNÍ ZDROJE podzemní vodní zdroj URBANISTICKÉ HODNOTY nemovitá národní kulturní památka nemovitá kulturní památka objekt a soubor v památkovém zájmu městská památková zóna vesnická památková zóna KULTURNĚ - HISTORICKÉ archeologické naleziště HODNOTY architektonicky významný objekt kulturně historická dominanta technická dominanta historicky významná stavba nebo soubor místo významné události vyhlídkový bod silnice I,II a III. třídy silniční křižovatka železniční trať celostátní a regionální železniční vlečka DOPRAVA železniční stanice letiště vnitrostátní - sportovní cyklostezka pěší turistická trasa podrobné odvodňovací zařízení ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA hlavní odvodňovací zařízení

- 13 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (ZÚR OK) a také další vybrané záměry - např. rozšíření vodovodní a kanalizační sítě, plynovodů apod. Výkres je zpracován v měřítku 1:20 000.

Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 3 – Záměry na provedení změn v území Skupina jevů Jev ÚAP VYBRANÉ ZÁMĚRY ZÚR OLK dálkový vodovodní přivaděč TECHNICKÁ plynovod VTL INFRASTRUKTURA vedení VVN 400 kV vedení VVN 110 kV rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace DOPRAVNÍ silnice I. a II. třídy dvoupruhové INFRASTRUKTURA silniční tunel lanová dráha nadregionální biocentrum (ZÚR OK) biokoridor nadregionální (ZÚR OK) biocentrum regionální (ZÚR OK) biokoridor regionální (ZÚR OK) PŘÍRODA A KRAJINA lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod území významné pro protipovodňová opatření suchá nádrž hráz suché nádrže rozvojová osa OR2 ROZVOJOVÉ A rozvojová oblast RO2 SPECIFICKÉ OBLASTI Celé území ORP Šumperk je součástí specifické oblasti ST1 OSTATNÍ ZÁMĚRY dálkový vodovodní přivaděč (ÚS VP1 a VP4) vodovodní řad podzemní vodní zdroj automatická tlaková stanice úpravna vody vodojem ostatní zařízení k zařízení k zásobování vodou plynovod STL regulační stanice plynu TECHNICKÁ kanalizační stoka INFRASTRUKTURA čistírna odpadních vod ostatní zařízení k odvádění odpadních vod dešťová retenční zdrž venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kV kabelové vedení elektrické sítě VN distribuční trafostanice rozvodna farma větrných elektráren elektrárna větrná lanová dráha DOPRAVNÍ hipostezka INFRASTRUKTURA cyklostezka PŘÍRODA A KRAJINA suchá nádrž (ÚS VP5) zastavitelné plochy ÚZEMNÍ ROZVOJ rozvojová plocha (ÚS RO 2-5.7)

- 14 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

3.2.1 Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Šumperk. Řešené území zahrnuje obce Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Bratrušov, Bušín, Chromeč, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Hrabišín, Hraběšice, Jakubovice, Janoušov, Jindřichov, Kopřivná, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Olšany, Oskava, Petrov nad Desnou, Písařov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Sudkov, Šléglov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice a Vikýřovice.

Uvedených 36 obcí je tvořeno celkem 96 katastrálními územími, výměra řešeného území je 857,35 km2.

Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí tvář krajiny – reliéf. Ten, v kombinaci s dalšími složkami – vegetací a vodstvem – určuje základní charakter krajiny. Tato základní přírodní matrice determinuje a zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem.

Největší sídla území a nejhustší komunikační síť jsou situovány v intenzívně osídlené nížinné části ORP, v ose Bludov – Šumperk – Loučná nad Desnou, velikost a četnost sídel (stejně jako hustota komunikační sítě) razantně klesá směrem do hornaté části území. Tato základní dispozice je v podstatě nezměnitelná.

Dnešní krajina je tak výslednicí původní – přírodní matrice a antropogenní složky - činnosti člověka - přičemž rozhodující vliv přírodní matrice je možné změnit jen za vynaložení značných investic. Příkladem může být výstavba kvalitnějšího silničního propojení Šumperka a Jesenicka přes Červenohorské sedlo.

3.2.2 Přírodní zdroje V následující kapitole se zabýváme popisem vybraných aspektů přírodní matrice.

3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Reliéf řešeného území je tvořen nejvyššími moravskými a slezskými pohořími Hrubým Jeseníkem a Králickým Sněžníkem. Typické jsou široce zaoblené hřbety se zbytky holoroviny a hluboce zařezaná údolí. Podhůří obou pohoří tvoří Hanušovická vrchovina, do části území zasahuje Nízký Jeseník.. Hornatější část území (především severní a východní) má charakter relativně přírodní krajiny. Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémy hřbetů, oddělených od sebe zaklesnutými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnými lesíky. Dominantní jsou rozsáhlé lesní porosty. Střední část území v ose Bludov – Šumperk – Velké Losiny má charakter intenzivně využívané kulturní krajiny. s poměrně pestrou strukturou využití danou především relativně členitým reliéfem (západní a východní část). Plochá střední část území má vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch. V území jsou zastoupeny jak biocenózy relativně přirozené, tak i umělé – vytvořené a udržované člověkem.

- 15 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny Stav krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se vyjadřuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci.

Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce :

LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = ------= ------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy

Tabulka č. 04 Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky nestabilní prvky LP – lesní půda OP – orná půda VP – vodní plochy a toky AP – antropogenizované plochy TTP – trvalý travní porost Ch – chmelnice Pa – pastviny Mo– mokřady Sa – sady Vi – vinice

Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.

Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala):

Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 – 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků.

Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků.

Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní.

- 16 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Tabulka č. 05 Hodnocení ekologické stability Obec KES (2007) KES (2011) Bludov 0,66 0,66 Bohdíkov 5,38 5,38 Bohutín 2,83 2,83 Branná 4,59 4,58 Bratrušov 5,64 5,83 Bušín 2,76 2,76 Dlouhomilov 2,52 2,52 Dolní Studénky 1,32 1,32 Hanušovice 3,05 3,05 Hraběšice 7,38 7,40 Hrabišín 0,93 0,93 Chromeč 0,19 0,19 Jakubovice 2,36 2,37 Janoušov 1,55 1,55 Jindřichov 5,79 5,83 Kopřivná 5,24 5,25 Libina 0,62 0,62 Loučná nad Desnou 20,15 19,26 Malá Morava 7,05 7,05 Nový Malín 1,25 1,25 Olšany 4,23 4,27 Oskava 8,32 8,61 Petrov nad Desnou - 3,17 Písařov 1,51 1,48 Rapotín 0,96 0,96 Rejchartice 4,30 4,30 Ruda nad Moravou 2,67 2,72 Sobotín 5,79 7,95 Staré Město 13,21 13,59 Sudkov 0,92 0,92 Šléglov 12,05 12,06 Šumperk 0,82 0,84 Velké Losiny 2,71 2,79 Vernířovice 39,48 39,46 Vikantice 13,37 13,39 Vikýřovice 1,23 1,23 SO ORP Šumperk 3,62 3,64 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31. 12. 2007 a 31.12.2011

- 17 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Ze srovnání údajů z r. 2007 a 2011 vyplývá, že KES se mírně zvyšuje a to jak v jednotlivých obcích, tak v ORP jako celku ( s výjimkou obcí Loučná nad Desnou, Písařov, Vernířovice, kde došlo k mírnému poklesu KES).

Většina obcí SO ORP spadá do území ekologicky stabilního. Vypočtený KES pro SO ORP Šumperk jako celek má vysokou hodnotu 3,64. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem pod hodnotu 0,9 patří pouze 4 obce. Jsou jimi Bludov, Chromeč, Libina a Šumperk. Z nich nejmenší ekologickou stabilitu má obec Chromeč (KES 0,19). Obec má vysoký podíl zemědělské půdy a velmi málo lesů z celkové rozlohy obce. Území mírně stabilní je v obcích Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Hrabišín, Jakubovice, Janoušov, Nový Malín, Písařov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sudkov, Velké Losiny, Vikýřovice. Území stabilní je v obcích Branná, Bratrušov, Jindřichov, Kopřivná, Olšany, Petrov nad Desnou a Rejchartice. Mimořádně vysoký je počet obcí s velmi vysokou ekologickou stabilitou a tím pádem i územím relativně přírodním. Těchto obcí je celkem 8 – Vernířovice, Loučná nad Desnou, Hraběšice, Malá Morava, Oskava, Sobotín, Staré Město a Šléglov. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Vernířovice (KES 39,48) a obec Loučná nad Desnou (KES 20,15). Obě obce mají vysoký podíl lesů a nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy obce.

Pro stanovení koeficientu ekologické stability je zcela zásadní zdroj použitých dat. Nejdostupnějším zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz.

Máme výhrady vůči nekritickému používání dat z katastru nemovitostí pro výpočet KES. Katastr nemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve „druhoplánově“ skutečný stav využití pozemku. Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě při změně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let.

Nejmarkantněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně – kategorie využití krajiny kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlou zelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány do kategorie „ostatní plochy“ nebo „orná půda“ a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilní ekosystémy. Dalším výrazným zdrojem chyb je skutečný poměr ploch orné půdy / trvalých travních porostů. Obecně lze říci, že ve většině případů je skutečná hodnota KES vyšší než jsou hodnoty vypočtené z údajů katastru nemovitostí.

3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry Z geomorfologického pohledu tvoří plošně nejrozsáhlejší část území Hanušovická vrchovina, která se rozkládá ve střední části SO ORP. Tvoří ji podcelky Branenská vrchovina, Šumperská kotlina, Úsovská vrchovina a Hraběšická hornatina. Do severní části území okrajově zasahují svým jižním výběžkem Rychlebské hory (podcelek Hornolipovská hornatina), na který navazuje geomorfologický celek Králický Sněžník. Ze západní a jihozápadní části sem zasahuje okrajově Zábřežská vrchovina (Drozdovská vrchovina) a Mohelnická brázda, do jižní části Hornomoravský úval (Uničovská plošina). Východní

- 18 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část nejvýše položenou část území správního obvodu tvoří Hrubý Jeseník (Pradědská a Keprnická hornatina. Hanušovická vrchovina je členitá vrchovina na severní Moravě v Jesenické oblasti, která se člení na 4 podcelky: Úsovskou vrchovinu (Bradlo, 600 m n.m.), Hraběšickou hornatinu (Černé kameny, 956 m n.m.), Šumperskou kotlinu a Branenskou vrchovinu. Vyplňuje prostor mezi Orlickými horami, Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Na jihu přechází v Hornomoravský úval a Nízký Jeseník. Nachází se při západním úpatí Hrubého Jeseníku, převážně v Olomouckém kraji, menší částí v kraji Pardubickém. Její rozloha je 793 km2, střední nadmořská výška 527,2 m a střední sklon 8˚03´. Reliéf je hluboko rozčleněn zaříznutými údolími vodních toků. Většina celku spadá do povodí Moravy, která tvoří i osu celé vrchoviny. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Na vrcholech a na hřbetech jsou časté skalní útvary. Převážně to jsou izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby. Nejvyšším bodem je Jeřáb (1 003 m n.m.) nacházející se v Jeřábské vrchovině. Velká část Hanušovické vrchoviny nedosahuje 800 m n.m., pouze v Branenské vrchovině je více vyšších vrcholů (kromě Jeřábu vrcholy Bouda 956 m n.m., Kamenec 914 m n.m. a Čečel 839 m n.m.). Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Patří ke krkonošsko-jesenickou subprovincii, respektive k Sudetům, jako jejich nejvýchodnější část. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako střecha Moravy. V hlavních rysech se dnešní terén zformoval v mladších třetihorách, jeho vývoj však i poté pokračoval ve čtvrtohorách. Největší úlohy zde sehrály tektonické pohyby - zdvihy a poklesy jednotlivých ker a s nimi spjatá erozní činnost tekoucí vody i činnost ledovců. Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. Od ostatních celků je oddělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná apod. Vodní toky, které se zařezávaly do vyzdviženého horstva, neměly v mnoha případech čas na vytvoření rovnovážného profilu, a tak některé překážky překonávají vodopády. Pradědská hornatina s výškovou členitostí až 800 metrů a střední výškou 953 m n.m. má nejvyšší vrcholy v pohoří na celé Moravě: Praděd (1 492 m n.m.), Vysokou holi (1 464 m n.m.) a Petrovy kameny (1 438 m n.m.) Keprnická hornatina je již poněkud nižší (střední výška 895,5 m n.m.), zato má ještě příkřejší svahy. Její páteří je hřbet, táhnoucí se od Červenohorského sedla po Šerák, s nejvyšším Keprníkem (1 423 m n.m.). Podstatně nižších nadmořských výšek dosahuje Medvědská hornatina. Je nejnižším podcelkem Hrubého Jeseníku a nejvyšším bodem je zde Medvědí vrch (1216,2 m n.m.). Střední nadmořská výška činí 815 m n.m a výšková členitost se pohybuje v rozmezí 300 - 600 m. Výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje Jeseníků jsou táhlé a zaoblené hřbety se širokými sedly (Červenohorské, Ramzovské, Videlské). Známé skály - Petrovy kameny, Vozka, Obří skály či vrchol Keprníku tvořící již z dálky viditelné dominanty jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových. Extrémně mrazivé klima se podílelo nejen na těchto tzv. mrazových srubech, ale docházelo také k tvorbě zajímavých terénních půdních tvarů, jako jsou například kamenná moře. V souvislosti s geomorfologickým vývojem území a jeho tvářností nelze opomenout existenci krasových jevů, které se zde vyskytují v drobných čočkovitých polohách krystalických vápenců různého stáří a stupně metamorfózy. V uvedených horninách jsou vytvořeny hojné podzemní dutiny s krápníky. Povrchové krasové jevy jsou méně časté a mnohdy bývají překryty vrstvou zvětralin. Nejčetnější dobře zkrasovatělé vápencové horniny se vyskytují v zóně Branné, zejména v její severní části, kde je vyvinut i kras povrchový, související s

- 19 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část intenzívním podzemním odvodňováním. Ve vápencovém lomu západně od Branné je těžbou otevřeno 5 krasových jeskyní se stalaktity a zóna krasových vývěrů. Krasové ponory byly nalezeny také u potoka na jihovýchodním svahu Ramzovského sedla. Rychlebské hory zasahují do území pouze okrajově ze severu v rámci svého podcelku Hornolipovská hornatina. Tvoří přirozenou historickou hranici mezi Slezskem, Kladskem a Moravou - a tyto tři země se stýkají téměř přesně na nejvyšším bodě území, hoře Smrku (1125 m). Rychlebské hory mají střední nadmořskou výšku 644,7 m n.m. a tvoří je soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sněžníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchodě. Od Smrku k jihozápadu vybíhá horské pásmo ke Kladskému sedlu, kde hraničí s masívem Králického Sněžníku. Nejvyšším podcelkem je Hornolipovská hornatina, která pokračuje na polském území jako Góry Bialskie. Nejvýš položená je plošina kolem státní hranice s výškou přes 1100 m n.m. Vybíhá z ní několik rozsoch a hřbet, který tvoří státní hranici s Polskem. Rychlebské hory sousedí na jihozápadě s Králickým Sněžníkem, od kterého jej odděluje Kladské sedlo, na jihu s Hanušovickou vrchovinou, jež oddělují níže položené plošiny táhnoucí se od Starého Města pod Sněžníkem směrem na východ k Ramzové, na východě pak od Hrubého Jeseníku Ramzovské sedlo s údolím vedoucí přes Lipovou a Jeseník. Zábřežská vrchovina svým podcelkem Drozdovská vrchovina zasahuje do jihozápadní části regionu. Drozdovská vrchovina představuje nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n.m.) je daná budínskou poruchou a na severu navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a jih Hanušovické vrchoviny. Králický Sněžník z geologického hlediska náleží ke krystaliniku tvořeném rulami, ortorulami a jinými vrstevnatými metamorfity. Kolem toku Moravy převažuje svor. Území bylo v minulosti modelováno periglaciálními procesy (nivační deprese, karoid, mrazové sruby, hradby, moře, úpady, kryogenní tvary půdního pokryvu apod.). V krystalických vápencích a dolomitech (mramorech) v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras. Dále je na území vytvořeno několik jeskyň, závrtů, ponorů a vyvěraček, hluboké škrapy a geologické varhany. Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů dělených na dílčí rozsochy. Dva z nich v S - J směru jsou odděleny údolím Moravy. Převládá velmi členitý reliéf se svahy exponovanými na západ, jihozápad a jih, na moravské straně pak na východ, jihovýchod. Nadmořská výška území se pohybuje od 700-1423,7 m n.m. (Králický Sněžník).

3.2.2.3.1 Využití horninového prostředí Na území SO ORP se nachází řada ložisek nerostných surovin. Jedná se převážně o ložiska stavebního kamene (amfibolit, rula, pararula), vápence, wollastonitu, grafitu, cihlářské suroviny a dalších. U části ložisek v současnosti těžba již probíhá (Bludov - wollastonit, Hanušovice, Dolní Libina a Krásné – stavební kámen, Velké Vrbno – grafit), u ostatních ložisek těžba probíhala v minulosti, případně ještě nezačala. Pro ochranu většiny ložisek je vymezeno chráněné ložiskové území.

Dobývací prostory V řešeném území je vymezeno devět dobývacích prostorů (DP). Jedná se o dobývací prostory pro těžbu stavebního kamene, vápence a grafitu. Těžba probíhá v obcích Bludov, Hanušovice, Hraběšice, Libina a Staré Město.

- 20 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Tabulka č. 06 Dobývací prostory (DP) Číslo Název Nerost Organizace Těžba Obec Geofondu Grafitové doly Staré Město, Šléglov I grafit Šléglov Ostrava KAMENOLOMY ČR s.r.o., Nový 870603 Mladoňov rula Ostrava - Svinov Malín vápenec k Dolní Vápenka Čertovy schody 8600820 techn. Bohdíkov Bohdíkov a.s. 267 21 Tmáň č.p. 200 zpracování V. Vrbno I - Grafitové doly Staré Město, Staré 8602960 grafit těžené Konstantin s.r.o. Město 8603470 Bludov wollastonit Bludovit s.r.o., Brno těžené Bludov VH Prospekt s.r.o, 8705980 Dolní Libina kámen - rula Wellnerova 1215/3, těžené Libina Olomouc amfibolit, KAMENOLOMY ČR s.r.o., 8706060 Hanušovice těžené Hanušovice rula Ostrava - Svinov Českomoravské štěrkovny 8708780 Hanušovice I ortorula Hanušovice a.s., Brno amfibolická 8709900 Krásné EKOZIS spol. s r. o., Zábřeh těžené Hraběšice rula Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2012 Dobývací prostory jsou zakresleny ve výkresu limitů a jsou označeny kódem „DP“ a číslem Geofondu z výše uvedené tabulky (příklad: „DP 8600820“ = dobývací prostor č. 8600820 Dolní Bohdíkov).

Chráněná ložisková území V řešeném území jsou stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích.

Tabulka č. 07 Chráněná ložisková území (CHLÚ) Číslo Název Surovina Obec Geofondu 7023800000 Hanušovice - Žleb Stavební kámen Hanušovice 7049001000 Krásné Stavební kámen Hraběšice 7063600010 Dolní Bohdíkov Vápenec Bohdíkov 7063600020 Dolní Bohdíkov I. Vápenec Bohdíkov 7067100000 Hanušovice Stavební kámen Hanušovice 7084400000 Štědrákova Lhota Stavební kámen Janoušov 7130100000 Rapotín Cihlářská surovina Rapotín 7130200000 Nový Malín Cihlářská surovina Dolní Studénky 7145100000 Velké Vrbno-Konstantin Grafit Staré Město 7170300000 Šumperk Stavební kámen Šumperk 7212400000 Branná I. Vápenec Branná 7231200000 Oskava Polymetalické rudy Oskava 7238400000 Bludov Wollastonit Bludov 7246900000 Vikýřovice Křemenné suroviny Vikýřovice 7251000000 Velké Vrbno II. Grafit Staré Město Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2012 Chráněná ložisková území jsou zakreslena ve výkresu limitů a jsou označena kódem „CHLÚ“ a číslem Geofondu z výše uvedené tabulky (příklad: „CHLÚ 7063600020“ = chráněné ložiskové území č. 7063600020 Dolní Bohdíkov I.).

- 21 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Výhradní ložiska nerostných surovin (VL) V řešeném území se nachází 16 vymezených výhradní bilancovaných ložisek nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon).

Tabulka č. 08 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin Číslo Název Nerost Surovina Těžba Obec Geofondu Hanušovice- stavební současná 3023800 amfibolit, rula Hanušovice Žleb kámen povrchová Krásné- stavební dosud Hraběšice, 3031200 pararula, rula Hraběšice kámen netěženo Vikýřovice stavební dřívější 3031300 Mladoňov Pararula Nový Malín kámen povrchová stavební současná 3049001 Krásné amfibolit, rula Hraběšice kámen povrchová Dolní krystalický dřívější 3063600 vápenec Bohdíkov Bohdíkov vápenec povrchová krystalický dřívější Ruda nad 3063601 Hostice vápenec vápenec povrchová Moravou stavební dřívější 3067100 Hanušovice Ortorula Hanušovice kámen povrchová granodiorit, křemenný Štědrákova stavební dosud Ruda nad 3084400 diorit, Lhota kámen netěženo Moravou amfibolit, migmatit, rula stavební současná 3085700 Dolní Libina migmatit, rula Libina kámen povrchová cihlářská dosud 3130100 Rapotín Hlína Rapotín surovina netěženo hlína, Dolní cihlářská dřívější 3130200 Nový Malín sprašová Studénky, N. surovina povrchová hlína, spraš Malín Velké Vrbno- břidlice, současná 3145100 amorfní grafit Staré Město Konstantin grafit, rula povrchová Velké Vrbno- břidlice, současná 3145100 amorfní grafit Staré Město Konstantin grafit, rula povrchová Šumperk- stavební dřívější 3170200 rula Šumperk Kokeš kámen povrchová stavební 3170300 Šumperk rula povrchová Šumperk kámen Vikantice- krystalický dřívější 3212400 vápenec Branná Ramzová vápenec povrchová břidlice, polymetalické galenit, rudy - stříbro - dosud 3231200 Oskava pyrit,Ag-ruda, Oskava kov, stavební netěženo sfalerit, kámen sirníky skarn, současná 3238400 Bludov wollastonit Bludov wollastonit povrchová křemenec, křemenné dřívější 3246900 Vikýřovice Vikýřovice kvarcit suroviny povrchová Velké Vrbno- břidlice, dosud 3251600 amorfní grafit Staré Město Luční hora 2 grafit, rula netěženo Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2012 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin jsou zakreslena ve výkresu limitů a jsou označena kódem „VL“ a číslem Geofondu z výše uvedené tabulky (příklad: „VL 3063600“ = výhradní ložisko č. 3063600 Dolní Bohdíkov.).

- 22 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází dva prognózní zdroje nerostných surovin.

Tabulka č. 09 Prognózní zdroje nerostných surovin (PZ) Číslo Geofondu Název Nerost Těžba Obec Ruda nad Ruda nad 9090500 hadec dosud netěženo Moravou Moravou dřívější 9322600 Vikýřovice kvarcit Vikýřovice povrchová Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2012 Prognózní zdroje nerostných surovin jsou zakresleny ve výkresu limitů a jsou označeny kódem „PZ“ a číslem Geofondu z výše uvedené tabulky (příklad: „PZ 9090500“ = prognózní zdroj č. 9090500 Ruda nad Moravou.).

Poddolovaná území V území je Geofondem evidována řada plošně či pouze bodově vyznačených poddolovaných území. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Nejvíce se jich nachází na území obcí Vernířovice, Branná, Šléglov a Staré Město. Většinou se nacházejí mimo zastavěné území či zastavitelné plochy, pouze okrajově do nich občas zasahují (Branná, Šléglov, Staré Město a Šumperk).

Tabulka č. 10 Poddolovaná území Lokalita Surovina Projevy Stáří Typ Obec Bludov 2 kaolin haldy+propadliny před i po 1945 Plocha Bludov Bludov 1 rudy Bod Bludov Raškov dvůr rudy Bod Bohdíkov fluorit- barytová haldy+propadliny+ Bohutín n.Moravou před i po 1945 Plocha Bohutín surovina - otevřená ústí měděná ruda Branná u Šumperka grafit haldy neznámé Plocha Branná haldy+propadliny+ Šleglov 2-Branná grafit před i po 1945 Plocha Branná otevřená ústí haldy+propadliny+ Velké Vrbno 4-Šleglov grafit před r. 1945 Plocha Branná otevřená ústí haldy+propadliny+ Vikantice-Branná grafit do 19. století Plocha Branná otevřená ústí

Bušín železné rudy drobné před r. 1945 Bušín Plocha Dlouhomilov rudy Bod Dlouhomilov Dolní Dol.Studénky-Třemešek rudy Bod Studénky Mladoňov u Oskavy měděná ruda před i po 1945 Plocha Hrabišín antimonová ruda - Jakubovice u Šumperka drobné před i po 1945 Plocha Jakubovice polymetalické rudy železné rudy - Habartice u Jindřichova drobné do 19. století Plocha Jindřichov grafit Nové Losiny-Františkov měděná ruda haldy+propadliny do 19. století Plocha Jindřichov 2 železné rudy - Pleče haldy do 19. století Plocha Jindřichov grafit Nové Losiny-Františkov rudy Bod Jindřichov

- 23 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Lokalita Surovina Projevy Stáří Typ Obec 1 Horní Libina nerudy Bod Libina Loučná nad Rejhotice 1 železné rudy haldy+propadliny před i po 1945 Plocha Desnou Rejhotice 2-Mnišské haldy+propadliny+ Loučná nad železné rudy před i po 1945 Plocha Jámy otevřená ústí Desnou Loučná nad Kociánov rudy Bod Desnou Mladoňov u Oskavy měděná ruda před i po 1945 Plocha Nový Malín Nový Malín-Kopka rudy Bod Nový Malín Bedřichov u Oskavy 1 železné rudy drobné do 19. století Plocha Oskava polymetalické rudy - Bedřichov u Oskavy 2 haldy+propadliny do 19. století Plocha Oskava zlatonosná ruda zlatonosná Bedřichov u Oskavy 3 drobné do 18. století Plocha Oskava ruda Bedřichov u Oskavy 4- rudy Bod Oskava Rabštejn Nový Malín-Volyň rudy Bod Oskava Třemešek rudy Bod Oskava Rapotín rudy Bod Rapotín Šumperk 2 - nové domky rudy Bod Rapotín měděná ruda - Ruda nad Moravou 1- Ruda nad polymetalické drobné před i po 1945 Plocha Žďárská hora Moravou rudy Ruda nad Ruda nad Moravou 2 železné rudy haldy+propadliny před i po 1945 Plocha Moravou Bedřichov u Oskavy 1 železné rudy drobné do 19. století Plocha Sobotín Rudoltice u Sobotína- haldy+propadliny+ železné rudy do 19. století Plocha Sobotín Sklenný vrch otevřená ústí mastek - Sobotín 1-Čapí vrch drobné do 19. století Plocha Sobotín měděná ruda Sobotín 2-Smrčina železné rudy haldy+propadliny do 19. století Plocha Sobotín polymetalické Sobotín 3-Havraní vrch drobné do 19. století Plocha Sobotín rudy antimonová Chrastice po r. 1945 Plocha Staré Město ruda polymetalické Chrastice drobné do 18. století Plocha Staré Město rudy haldy+propadliny+ Malé Vrbno 1-Barbora grafit před i po 1945 Plocha Staré Město otevřená ústí Malé Vrbno 2-Medvědí grafit haldy+propadliny před r. 1945 Plocha Staré Město Rokle Petříkov u Branné 1 grafit drobné před r. 1945 Plocha Staré Město antimonová St.Město p.Kr.Sněž.1- ruda - haldy+propadliny před i po 1945 Plocha Staré Město Hynčice p.Suš. polymetalické rudy Staré Město p.Kral.Sněž. haldy+propadliny+ grafit před i po 1945 Plocha Staré Město 4-Branná otevřená ústí Staré Město haldy+propadliny+ p.Kral.Sněž.3-Malé železné rudy před i po 1945 Plocha Staré Město otevřená ústí Vrbno

- 24 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Lokalita Surovina Projevy Stáří Typ Obec měděná ruda - Staré Město polymetalické do 18. století Plocha Staré Město p.Kral.Sněž.5 rudy Velké Vrbno 1 grafit haldy+propadliny před r. 1945 Plocha Staré Město Velké Vrbno 1-Paprsek grafit haldy+propadliny před i po 1945 Plocha Staré Město Velké Vrbno 2 grafit haldy+propadliny před i po 1945 Plocha Staré Město Velké Vrbno 3-Petříkov grafit haldy+propadliny do 19. století Plocha Staré Město haldy+propadliny+ Velké Vrbno 4-Šleglov grafit před r. 1945 Plocha Staré Město otevřená ústí Velké Vrbno 5-Petříkov haldy+propadliny+ grafit před r. 1945 Plocha Staré Město u Branné otevřená ústí Velké Vrbno 6 grafit haldy+propadliny do 19. století Plocha Staré Město Staré Město p.Král.Sněž.2- rudy Bod Staré Město Pingenwald Stříbrnice rudy Bod Staré Město Staré Město p.Kral.Sněž. haldy+propadliny+ grafit před i po 1945 Plocha Šléglov 4-Branná otevřená ústí Šleglov 1 grafit haldy do 19. století Plocha Šléglov Šleglov 1 grafit haldy před r. 1945 Plocha Šléglov haldy+propadliny+ Šleglov 2 grafit před r. 1945 Plocha Šléglov otevřená ústí haldy+propadliny+ Šleglov 2-Branná grafit před i po 1945 Plocha Šléglov otevřená ústí haldy+propadliny+ Velké Vrbno 4-Šleglov grafit před r. 1945 Plocha Šléglov otevřená ústí Šumperk 1 železné rudy žádné do 19. století Plocha Šumperk živcové Maršíkov 1 drobné před i po 1945 Plocha Velké Losiny suroviny živcové Maršíkov 2 haldy před i po 1945 Plocha Velké Losiny suroviny Vernířovice u Sobotína 1 železné rudy drobné před i po 1945 Plocha Velké Losiny Maršíkov 3 nerudy Bod Velké Losiny Žárová nerudy Bod Velké Losiny polymetalické Sobotín 3-Havraní vrch drobné do 19. století Plocha Vernířovice rudy haldy+propadliny+ Vernířovice u Sobotína železné rudy neznámé Plocha Vernířovice otevřená ústí Vernířovice u Sobotína- haldy+propadliny+ železné rudy do 19. století Plocha Vernířovice Sedm Dvorů otevřená ústí Vernířovice u Sobotína 1 železné rudy drobné před i po 1945 Plocha Vernířovice Vernířovice u Sobotína železné rudy haldy+propadliny před i po 1945 Plocha Vernířovice 1-Švagrov haldy+propadliny+ Vernířovice u Sobotína 2 železné rudy před i po 1945 Plocha Vernířovice otevřená ústí Vernířovice u Sobotína měděná ruda drobné před i po 1945 Plocha Vernířovice 2-Merta Vernířovice u Sobotína železné rudy drobné do 19. století Plocha Vernířovice 3-Homole Vernířovice u Sobotína 4 železné rudy haldy+propadliny do 19. století Plocha Vernířovice haldy+propadliny+ Vernířovice u Sobotína 4 železné rudy do 19. století Plocha Vernířovice otevřená ústí Vernířovice u Sobotína železné rudy haldy+propadliny do 19. století Plocha Vernířovice 5-Kosaře 1

- 25 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Lokalita Surovina Projevy Stáří Typ Obec Vernířovice u Sobotína haldy+propadliny+ železné rudy před i po 1945 Plocha Vernířovice 6-Kosaře 2 otevřená ústí Vernířovice u Sobotína železné rudy haldy+propadliny do 19. století Plocha Vernířovice 7-Špičák Vernířovice u Sobotína rudy Bod Vernířovice 4-Frant.mysl haldy+propadliny+ Šleglov 2-Branná grafit před i po 1945 Plocha Vikantice otevřená ústí haldy+propadliny+ Vikantice-Branná grafit do 19. století Plocha Vikantice otevřená ústí Vikantice-Peklo nerudy Bod Vikantice

Sesuvná území V území je Geofondem evidována řada plošně či pouze bodově vyznačených sesuvných území. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Většinou se nacházejí mimo zastavěné území či zastavitelné plochy, pouze okrajově do nich občas zasahují (Branná, Hanušovice, Písařov).

Tabulka č. 11 Sesuvná území Aktivita K.ú. Klasifikace Typ P Bohutín sesuv bodové A Branná u Šumperka odval bodové A Branná u Šumperka sesuv plošné A Hynčice n.Moravou sesuv bodové P Hynčice n.Moravou sesuv bodové A Hynčice nad Moravou sesuv plošné A Hynčice nad Moravou sesuv plošné A Kociánov sesuv plošné A Kouty nad Desnou sesuv plošné P Kouty nad Desnou proud plošné P Maršíkov sesuv bodové P Maršíkov sesuv plošné P Písařov sesuv plošné P Pusté Žibřidovice sesuv bodové A Rapotín sesuv bodové P Velké Losiny sesuv bodové A Vernířovice sesuv bodové A Vernířovice sesuv bodové P Vernířovice proud bodové P Vernířovice proud plošné A Vernířovice u Sobotína sesuv bodové A Vikantice sesuv bodové Zdroj: ÚAP, 2012 Aktivita : P=pasivní, A=aktivní

- 26 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Stará důlní díla V území jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. Stará důlní díla mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Poloha díla je vesměs vyznačena místem vchodu do díla (u starších děl může být poloha poměrně nepřesná).

Tabulka č. 12 Stará důlní díla Lokalita Surovina Obec Branná Grafit Branná jáma Barbora Grafit Branná Vikantice Grafit Branná Jáma Hresenberg Grafit Staré Město Šléglov Grafit Šléglov Šléglov b Grafit Šléglov Homole - komín dobývky železné rudy Vernířovice Homole - štola 2 železné rudy Vernířovice Homole - štola 6 železné rudy Vernířovice Homole - úpadnice 1 železné rudy Vernířovice Homole - úpadnice 10 železné rudy Vernířovice Homole - úpadnice 11 železné rudy Vernířovice Homole - úpadnice 7 železné rudy Vernířovice Homole - úpadnice 8 železné rudy Vernířovice Homole - úpadnice 9 železné rudy Vernířovice Kosaře - jáma 3 železné rudy Vernířovice Kosaře - jáma 5 železné rudy Vernířovice Kosaře - štola 6 železné rudy Vernířovice pokles terénu nad štolou Franz Grafit Vikantice propad na štole Franz Grafit Vikantice

3.2.2.4 Hydrologické poměry

Území SO ORP Šumperk spadá do povodí řeky Moravy. Mezi hlavní vodní toky tohoto území patří řeky Morava, Oskava, Desná, Branná a Krupá. Územím protéká také řada dalších drobných toků a nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů. K těm větším a významnějším patří horní a dolní vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Rovněž se zde vyskytuje řada zdrojů podzemních vod.

Vzhledem k bohatosti území na vodní zdroje je značná část území ORP Šumperk zařazena mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Jeseníky, Kvartér Moravy, Žamberk-Králíky). Pro takto vymezené území je prioritní podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje. Celková rozloha chráněných oblastí přirozené akumulace vod činí 50 970,71 ha, což představuje 59,45 % území.

- 27 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

V řešeném území se nacházejí vydatné zdroje pitné vody, v území je evidováno cca 160 podzemních zdrojů pitné vody.

Sledování úrovně a kvality podzemních vod zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava – Poruba v síti pozorovacích vrtů. Novější vrty (ISPA/FS) jsou chráněny vkladem do katastru nemovitostí. Starší vrty mají vyhlášené ochranné pásmo o poloměru 250 m, ve kterém je zapotřebí sledovat zjm. provádění jakýchkoliv činností, které by mohly mít vliv na režim spodních vod nebo by ovlivňovaly jejich množství, jakost a zdravotní nezávadnost, to znamená např. • výkopové a zemní práce, • čerpání a jímání podzemní vody, • těžba štěrku, písku a hlíny, • zemědělské meliorace (zavlažování, odvodňování), • úpravy toků, • zřizování studní, vrtů, budování rybníků, nádrží a odkališť, • výstavba komunikací a terénní úpravy a zavážky, • zřizování skládek, kompostů, silážních jam, • svádění vod přes ochranné pásmo, • výstavba podzemních a nadzemních objektů.

Tabulka č. 13 Objekty státní pozorovací sítě podzemních vod DTB Název - Obec (Katastr) X_JTSK Y_JTSK Vrty VB0002 Bohdíkov (Dolní Bohdíkov) 1073340.5 567651.5 VB0003 Ruda nad Moravou (Ruda nad Moravou) 1076995.0 570436.4 VB0007 Velké Losiny (Velké Losiny) 1070239.4 554941.6 VB0010 Rapotín (Rapotín) 1077467.5 560639.0 VB0011 Nový Malín (Nový Malín) 1079700.6 561183.2 VB0012 Šumperk (Šumperk) 1079096.6 563457.5 VB0013 Dolní Studénky (Dolní Studénky) 1081783.0 563701.0 VB0051 Libina (Dolní Libina) 1091614.8 554300.4 VB0502 Velké Losiny (Velké Losiny) 1071646.1 557231.0 Nové vrty - ISPA/FS VB0506 Bohdíkov (Dolní Bohdíkov) 1073822.0 567874.0 VB0508 Rapotín (Rapotín) 1074807.0 559193.0 VB0511 Velké Losiny (Velké Losiny) 1071651.0 557231.0 VB9519 Chromeč (Chromeč) 1080833.0 568552.0 VB9520 Sudkov (Sudkov) 1083019.0 565486.0

Záplavová území Vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých době, dochází opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limit pro využití řady lokalit.

Na území ORP jsou vymezena záplavová území vodních toků Branná, Desná, Hučivá Desná, Merta a Morava. Dále jsou vymezena území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně (pro horní a dolní nádrž).

K zachycení přívalových vod navrhuje ZÚR OK vybudování suchých nádrží (poldrů) v lokalitách Červený Potok (Malá Morava), Dolní Libina (Libina), Sobotín, Staré Město,

- 28 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část významnou úlohu při ovlivnění režimu povrchových vod bude mít i navrhovaná vodní nádrž Hanušovice.

3.2.2.5 Zemědělská půda Zemědělství výrazně ovlivňuje charakter krajiny, má vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Celková výměra orné půdy za ORP činí 12203 ha, což představuje 14,23 % plochy území. Pro srovnání průměr Olomouckého kraje činí 39,6 % plochy území. V letech 2000 až 2010 došlo k úbytku orné půdy o 404,8 ha.. Úbytek mezi roky 2008 a 2010 činil 8,9 ha, úbytek mezi roky 2010 a 2012 je 71 ha. Lze tedy konstatovat, že za poslední období došlo oproti dřívějšku k výraznému úbytku zemědělské půdy.

Tabulka č. 14 Změny rozlohy orné půdy Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2010 2012 2010 2012 Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov 776.8 776.7 46.6 46.6 -0.1 -0.01 Bohdíkov 239.9 240.1 9.1 9.2 0.2 0.01 Bohutín 17.4 17.4 7.7 7.7 0.0 0.00 Branná 115.7 115.7 7.9 7.9 0.0 0.00 Bratrušov 99.3 95.0 8.6 8.2 -4.3 -0.37 Bušín 161 161.0 18.7 18.7 0.0 0.00 Dlouhomilov 238.5 238.3 22.9 22.8 -0.2 -0.02 Dolní Studénky 306.2 306.5 36 36.0 0.3 0.04 Hanušovice 568.3 568.3 15.4 15.4 0.0 0.00 Hraběšice 53.6 53.5 6.5 6.5 -0.1 -0.01 Hrabišín 602.6 602.5 43.5 43.5 -0.1 -0.01 Chromeč 424.3 424.3 77.4 77.4 0.0 0.00 Jakubovice 160.3 160.2 20.2 20.2 -0.1 -0.01 Janoušov 92.2 91.9 30.1 30.0 -0.3 -0.10 Jindřichov 486.5 486.4 9.4 9.4 -0.1 0.00 Kopřivná 117.3 117.1 9.9 9.9 -0.2 -0.02 Libina 1388.6 1388.6 50.9 50.9 0.0 0.00 Loučná nad Desnou 150.6 150.3 1.6 1.6 -0.3 0.00 Malá Morava 522.8 522.8 7.7 7.7 0.0 0.00 Nový Malín 954.8 951.3 34.9 34.8 -3.5 -0.13 Olšany 42.8 42.6 6.6 6.6 -0.2 -0.03 Oskava 410.3 410.3 6.9 6.9 0.0 0.00 Petrov nad Desnou 191.3 15.8 Písařov 647.9 647.2 34.4 34.4 -0.7 -0.04 Rapotín 506.3 506.1 36.1 36.0 -0.2 -0.01 Rejchartice 96 96.0 14.1 14.1 0.0 0.00 Ruda nad Moravou 440.2 428.8 17.6 17.1 -11.4 -0.46 Sobotín 324.2 132.9 7.4 4.2 Staré Město 12.3 12.5 0.1 0.1 0.2 0.00 Sudkov 205.4 204.5 42 41.8 -0.9 -0.18 Šléglov 1.7 1.7 0.2 0.2 0.0 0.00

- 29 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2010 2012 2010 2012 Absolutní [ha] Relativní [%] Šumperk 836.7 811.8 30 29.1 -24.9 -0.89 Velké Losiny 835.8 811.6 18 17.5 -24.2 -0.52 Vernířovice 17.9 17.9 0.5 0.5 0.0 0.00 Vikantice 1.9 1.9 0.2 0.2 0.0 0.00 Vikýřovice 418.2 418.3 35.6 35.6 0.1 0.01 SO ORP Šumperk 12274 12203.2 14.3 14.2 -70.8 -0.58 Zdroj dat: ČSÚ, ÚAP ORP Šumperk 2010 Pozn.: relativní změna = (stav2012 – stav2010) / stav2010 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou. a Sobotín v tabulce vyčísleny změny.

Tabulka č. 15 Rozloha zemědělské půdy v r. 2012 Podíl Trvalé zemědělské Ovocné Orná půda - Zahrady - travní Celková půdy z sady - Obec rozloha rozloha porosty - výměra (ha) celkové rozloha (ha) (ha) rozloha výměry (ha) (ha) (%) Bludov 1 668 60,8 777 72 19 147 Bohdíkov 2 622 25,8 240 48 0 389 Bohutín 225 53,5 17 15 - 88 Branná 1 456 42,3 116 5 - 495 Bratrušov 1 154 44,3 95 29 - 387 Bušín 859 43,4 161 19 - 193 Dlouhomilov 1 043 52,9 238 23 - 291 Dolní Studénky 853 53,0 306 34 2 109 Hanušovice 3 682 47,0 568 39 - 1 124 Hraběšice 823 22,5 53 9 - 122 Hrabišín 1 384 68,1 603 39 - 301 Chromeč 548 87,7 424 18 - 39 Jakubovice 792 42,9 160 20 - 159 Janoušov 307 56,7 92 10 - 72 Jindřichov 5 171 33,1 486 17 1 1 207 Kopřivná 1 186 49,4 117 9 - 459 Libina 2 726 70,3 1 389 130 107 290 Loučná nad Desnou 9 429 6,8 150 61 - 429 Malá Morava 6 830 36,5 523 7 - 1 965 Nový Malín 2 732 54,2 951 77 - 453 Olšany 648 42,1 43 26 1 203 Oskava 5 947 18,3 410 76 - 600 Petrov nad Desnou 1 209 42,7 191 55 - 270 Písařov 1 884 54,1 647 18 0 354 Rapotín 1 404 49,6 506 81 0 109 Rejchartice 681 50,9 96 11 - 240 Ruda nad Moravou 2 501 49,7 429 102 1 711 Sobotín 3 191 26,9 133 48 - 678 Staré Město 8 627 33,0 12 15 - 2 818 Sudkov 490 59,1 205 24 1 61 Šléglov 717 61,8 2 0 - 441 Šumperk 2 788 47,5 812 152 4 356

- 30 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Podíl Trvalé zemědělské Ovocné Orná půda - Zahrady - travní Celková půdy z sady - Obec rozloha rozloha porosty - výměra (ha) celkové rozloha (ha) (ha) rozloha výměry (ha) (ha) (%) Velké Losiny 4 650 45,1 812 104 174 1 006 Vernířovice 3 330 8,9 18 15 - 262 Vikantice 1 005 59,5 2 0 - 596 Vikýřovice 1 175 49,2 418 53 0 107 SO ORP Šumperk 85 735 36,7 12 203 1 461 311 17 531 Zdroj dat: ČSÚ

Kvalita zemědělské půdy Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Vymezení bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále BPEJ) bylo provedeno v letech 1973-1980 jako logické vyústění dokončeného Komplexního průzkumu půd ČR. Od roku 1998 je aktualizace vymezení a mapování BPEJ pojata jako trvalá činnost řízená Ústředním pozemkovým úřadem MZe ČR. V roce 2011 vešla v platnost vyhláška č. 48/2011, která novelizuje zařazení půd do BPEJ a stanovuje třídy ochrany.

BPEJ jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem. První číslice kódu vyjadřuje klimatický region – území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní půdní jednotku (HPJ) – účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. Čtvrtou číslicí kódu je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku – sklonitost a expozice ke světovým stranám. Pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm a hloubka půdy.

Pomocí pětimístného kódu charakterizujícího jednotlivé BPEJ se stanovuje se jejich rozřazení do 5 tříd ochrany zemědělské půdy.

• Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. • Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. • Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. • Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. • Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití.

Nejcennější půdy řazené do I. a II. třídy ochrany leží v nížinném pásu v ose Bludov – Šumperk – Velké Losiny. Díky této dopravně dobře dostupné poloze v blízkosti velkých sídel jsou vystaveny permanentnímu ohrožení spočívající v likvidaci zástavbou.

- 31 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. Orné půdy v I. třídě ochrany je 1654 ha (13,5 % celkové rozlohy zemědělské půdy), orné půdy v II. třídě ochrany je 3180 ha (26,1 % celkové rozlohy zemědělské půdy). Celkem orné půdy v I. a II. třídě ochrany tvoří 39,6 % rozlohy zemědělské půdy.

Poznámka: Vstupním podkladem pro zpracování byly data BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) poskytnutá Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ve vstupních datech byly do BPEJ zahrnuty mj. i hustě zastavěné plochy obcí. Plochy, na kterých se nacházejí stavby, ulice, náměstí apod. a kde tedy žádná zemědělská půda ve skutečnosti není. Rozsah BPEJ byl korigován průnikem s pozemky druhu využití „orná půda“ z účelové katastrální mapy, z výsledného průniku byla vypočteny výše uvedené hodnoty.

Investice do půdy K vyjádření kvality půdy lze použít také rozsah realizovaných investic do půdy (resp. rozsah podrobných odvodňovacích zařízení). Potřebné údaje byly získány z Výzkumného ústavu meliorací a půd. Rozsah podrobných odvodňovacích zařízení v SO ORP Šumperk činí 4760 ha (15% z celkové výměry zemědělské půdy).

3.2.2.6 Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesní porosty na území SO ORP Šumperk jsou významný přírodním zdrojem. Lesy na území SO ORP Šumperk jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa do čtyř přírodních lesních oblastí: PLO27 Hrubý Jeseník, PLO28 Předhoří Hrubého Jeseníku, PLO29 Nízký Jeseník a PLO34 Hornomoravský úval. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí Olomouckého kraje (34,8 %), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (55,1 % území). Lesnatost v rámci území kolísá od 4,1 % v obci Chromeč po 89,2 % v obci Loučná nad Desnou. Mezi lety 2010 až 2012 došlo k mírnému přírůstku lesnatosti v třetině obcí (celkem přibylo 23,5 ha lesa, což činí 0,05 % nárůst plochy lesů), pouze v obci Staré Město byl přírůstek výraznější (14,4 ha lesa, což činí 0,17 % nárůst plochy lesů). K nejvýraznějšímu snížení lesnatosti došlo v Oskavě (0,10 %). Rozdíl mezi lety 2010 a 2012 je minimální, celkově přibylo v ORP 23,5 ha lesa, což je obdobný nárůst jako v letech 2008 až 2010 (25,6 %).

Tabulka č. 16 Změny rozlohy PUPFL Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2010 2012 2010 2012 Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov 393.7 393.7 23.6 23.6 0.0 0.00 Bohdíkov 1749.6 1749.3 66.7 66.7 -0.3 -0.01 Bohutín 57.9 58.0 25.7 25.8 0.1 0.04 Branná 686.9 686.8 47.2 47.2 -0.1 -0.01 Bratrušov 566.5 566.7 49.1 49.1 0.2 0.02 Bušín 417.3 417.1 48.6 48.6 -0.2 -0.02 Dlouhomilov 429.7 429.5 41.2 41.2 -0.2 -0.02 Dolní Studénky 325.5 325.3 38.2 38.2 -0.2 -0.02 Hanušovice 1576.8 1578.9 42.8 42.9 2.1 0.06 Hraběšice 593.4 593.4 72.1 72.1 0.0 0.00 Hrabišín 316.1 316.0 22.8 22.8 -0.1 -0.01 Chromeč 22.6 22.6 4.1 4.1 0.0 0.00

- 32 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2010 2012 2010 2012 Absolutní [ha] Relativní [%] Jakubovice 374.6 374.7 47.3 47.3 0.1 0.01 Janoušov 102.4 102.9 33.4 33.6 0.5 0.16 Jindřichov 3157.8 3157.8 61.1 61.1 0.0 0.00 Kopřivná 526.2 526.2 44.4 44.4 0.0 0.00 Libina 484.6 485.3 17.8 17.8 0.7 0.03 Loučná nad Desnou 8407.4 8407.3 89.2 89.2 -0.1 0.00 Malá Morava 3958.2 3958.2 58 58.0 0.0 0.00 Nový Malín 967 967.2 35.4 35.4 0.2 0.01 Olšany 287.2 287.0 44.3 44.3 -0.2 -0.03 Oskava 4627.4 4633.1 77.8 77.9 5.7 0.10 Petrov nad Desnou 579.2 47.9 Písařov 746 746.4 39.6 39.6 0.4 0.02 Rapotín 481.5 480.1 34.3 34.2 -1.4 -0.10 Rejchartice 295.9 295.8 43.5 43.4 -0.1 -0.01 Ruda nad Moravou 1001.7 1001.7 40 40.0 0.0 0.00 Sobotín 2675.5 2097.6 60.8 65.7 Staré Město 5082.9 5097.3 58.9 59.1 14.4 0.17 Sudkov 135.9 135.9 27.8 27.8 0.0 0.00 Šléglov 220 220.3 30.7 30.7 0.3 0.04 Šumperk 730.7 729.8 26.2 26.2 -0.9 -0.03 Velké Losiny 2099 2099.8 45.1 45.2 0.8 0.02 Vernířovice 2951.8 2951.8 88.7 88.6 0.0 0.00 Vikantice 333.3 333.3 33.2 33.2 0.0 0.00 Vikýřovice 475.3 475.3 40.4 40.5 0.0 0.00 SO ORP Šumperk 47257.9 47281.4 55.1 55.1 23.5 0.05 Zdroj dat: ČSÚ, ÚAP ORP Šumperk 2010 Pozn.: relativní změna = (stav2012 – stav2010) / stav2010 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou a Sobotín v tabulce vyčísleny změny.

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, §6 se lesy rozdělují do tří kategorií: lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Ačkoliv lesní porosty na území ORP Šumperk převážně spadají do kategorie lesů hospodářských, významná je i jejich funkce ochranná a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení.

Tabulka č. 17 Kategorie lesů Kategorie Plocha (ha) Podíl z výměry ORP (%) hospodářský 36992.80 43.15 ochranný 3796.99 4.43 zvláštní určení 6409.59 7.48

Lesy celkem 47199.39 55.05 Zdroj: ÚAP, 2012

- 33 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.2.2.7 Ochrana přírody a krajiny V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území – jevy a územími chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

3.2.2.7.1 Zvláště chráněná území Ve správním obvodu ORP Šumperk se vyskytují téměř všechny druhy chráněných území, s výjimkou národního parku a národní přírodní památky. Na západě zasahuje ptačí oblast Králický Sněžník, jejíž část je vyhlášena zároveň i jako EVL a NPR. Kolem východní hranice se rozkládá chráněná krajinná oblast Jeseníky, v ní leží EVL Jeseníky a PO Jeseníky. Do ORP zasahují 2 přírodní parky – na jihozápadě přírodní park Březná, na jihovýchodě přírodní park Sovinecko - které slouží především k ochraně krajinného rázu.

Velkoplošná zvláště chráněná území

CHKO Jeseníky – velkoplošné zvláště chráněné území, chráněná krajina. Rozloha celkem 74 000 ha, rozkládá se na územích kraje Moravskoslezského a Olomouckého. V SO ORP Šumperk na ploše 23077 ha v obcích Branná, Hraběšice, Jindřichov, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Oskava, Sobotín, Velké Losiny, Vernířovice a Vikantice.

Území soustavy NATURA Na území ORP Šumperk se nachází dvě ptačí oblasti (PO) a 20 evropsky významných lokalit (EVL) soustavy NATURA.

Tabulka č. 18 Území soustavy NATURA Název Charakteristika Obec v podstatě odpovídá CHKO Jeseníky, rozlohou je ale menší. Předmětem ochrany je populace Jindřichov, Loučná nad PO Jeseníky jeřábka lesního, chřástala polního a jejich biotopy. Desnou, Sobotín Rozloha 52 204,56 ha celkem. V SO ORP Šumperk na ploše 8722 haVernířovice. Písařov, Jakubovice, Malá Morava, Hanušovice, předmětem ochrany je populace chřástala polního Vikantice, Staré Město, a jeho biotop. Rozloha celkem 30179,7 ha, v SO PO Králický Sněžník Šléglov, Branná, Loučná ORP Šumperk, Zábřeh, Králíky, Lanškroun a nad Desnou, Kopřivná, Žamberk. Bohdíkov, Bratrušov a Velké Losiny EVL Branná-hrad lokalita vrápence malého. Rozloha 0,6755 ha Branná extenzivní sečené louky nížin až podhůří, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých EVL Hadce a bučiny u Bohdíkov, Hanušovice a svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Raškova Ruda nad Moravou Asperulo-Fagetum, lokalita sleziníku nepravého. Rozloha 816,1 ha EVL Hanušovice – kostel lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,0262 ha Hanušovice Bludov, Chromeč, EVL Horní Morava lokalita mihule potoční. Rozloha 9,37 ha Postřelmov EVL Chrastický hadec lokalita sleziníku nepravého. Rozloha 2,9631 ha Staré Město aktivní vrchoviště, acidofilní smrčiny, alpínská a boreální vřesoviště, silikátové alpínské a boreální Jindřichov a Loučná nad EVL Keprník trávníky, lokalita střevlíka hrbolatého. Rozloha Desnou celkem 2543 ha v ORP Jeseník a Šumperk. EVL Králický Sněžník aktivní vrchoviště, rašelinný les, alpínská a Malá Morava, Staré Město

- 34 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Název Charakteristika Obec boreální vřesoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, silikátové alpínské a boreální trávníky, silikátové sutě horského až niválního stupně. Rozloha 1726,3 ha v SO ORP Šumperk a Králíky. V řešeném SO ORP Šumperk je rozloha 555 ha EVL Libina - U Černušků lokalita netopýra brvitého. Rozloha 0,055 ha Libina lokalita střevíčníku pantoflíčku. Rozloha 16,8532 EVL Pod Rudným vrchem Jindřichov ha EVL Poláchovy stráně lokalita střevíčníku pantoflíčku. Rozloha 10,02 ha Hanušovice aktivní vrchoviště, rašelinný les, přechodová rašeliniště a třasoviště, alpínská a boreální vřesoviště, subarktické vrbové křoviny, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita chráněných Loučná nad Desnou, EVL Praděd druhů rostlin a živočichů. Rozloha celkem 6070,7 Sobotín, Vernířovice ha v SO ORP Bruntál, Rýmařov, Jeseník a Šumperk. V řešeném území SO ORP Šumperk má rozlohu 3056,2 ha Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a EVL Rabštejn Oskava Asperulo-Fagetum, lokalita šikoušku zeleného. Rozloha 702 ha lokalita netopýra černého a netopýra velkého. EVL Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Rozloha 0,2382 ha lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy EVL Rychlebské hory - temperátní a boreální Evropy, aktivní vrchoviště, Staré Město Sokolský hřbet jeskyně nepřístupné veřejnosti, lokalita netopýra velkého a vrápence malého. Rozloha celkem 8045,77 ha v SO ORP Jeseník a Šumperk EVL Sobotín - domov lokalita vrápence malého. Rozloha 0,0178 ha Sobotín důchodců lokalita netopýra černého a netopýra velkého. EVL Štola Mařka Bohdíkov Rozloha 0,3242 ha EVL Údolí Malínského lokalita šikoušku zeleného. Rozloha 22,07 ha Nový Malín potoka EVL Velké Losiny - lokalita netopýra brvitého. Rozloha 0,0871 ha Velké Losiny lázeňský dům Eliška EVL Výří skály lokalita střevíčníku pantoflíčku. Rozloha 3,3 ha Hanušovice EVL Žďár lokalita sleziníku nepravého. Rozloha 16,02 ha Ruda nad Moravou

Maloplošná zvláště chráněná území

V řešeném území se nachází téměř všechny kategorie maloplošných zvláště chráněných území - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP).

Tabulka č. 19 Maloplošná zvláště chráněná území Název Charakteristika Obec centrální a vrcholová část masivu s přirozenými porosty, vysokohorské hole a rašeliniště. Rozloha Malá Morava, Staré NPR Králický Sněžník celkem 1694,67 ha, v SO ORP Králíky Město (Pardubický kraj) a SO ORP Šumperk komplex přirozených společenstev lesů, pastvin a NPR Praděd holí nejvyšších partií Jeseníků. Rozloha celkem Loučná nad Desnou 2031,4 ha v kraji Moravskoslezském ( SO ORP

- 35 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Bruntál, Rýmařov) a Olomouckém (SO ORP Jeseník a Šumperk) prameništní rašeliniště obklopené podmáčenými NPR Rašeliniště Skřítek smrčinami. Rozloha celkem 166,65 ha, větší část Sobotín na Šumpersku – 154,6 ha vrcholová partie Jeseníků - smilkové hole, pralesovité horské smrčiny a horské bučiny. NPR Šerák-Keprník Jindřichov Rozloha celkem 800,1 ha, větší část v SO ORP Jeseník, 81 ha v ORP Šumperk kryogenní geomorfologické útvary (skály, kamenné proudy, kamenná moře, polygonální půdy), subalpínské a lesní biotopy klimaxových Loučná nad Desnou, PR Břidličná smrčin a (smrkových) bučin s prameništi a s Vernířovice výskytem vzácných a silně a kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Rozloha 651,9 ha , větší část 385,75 ha v SO ORP Šumperk PR Bučina pod zbytek původního bukového pralesa s javorem na Loučná nad Desnou Františkovou myslivnou suťovém terénu. Rozloha 25,4856 ha PR Františkov přestárlý bukový porost. Rozloha 10,5 ha Jindřichov hadcové území s reliktním borem a typickými PR Na hadci Bohdíkov společenstvy. Rozloha 56,23 ha ochrana zachovalé dynamiky korytotvorných procesů toku, zvláště chráněné druhy rostlin a PR Niva Branné Branná živočichů vázané na tento typ nivního stanoviště. Rozloha 8,96 ha přirozená bučina, hnízdiště holuba doupňáka a PR Pod Slunečnou strání Jindřichov čápa černého. Rozloha 15 ha, ochrana společenstev rašelinných a mokrých luk s vysokou druhovou diverzitou a výskytem zvláště PR Přemyslovské sedlo chráněných druhů rostlin. Tato společenstva jsou v Loučná nad Desnou dané n.m. v předmětné části Hrubého Jeseníku zcela ojedinělá. Rozloha 5,3288 ha smíšený převážně bukový porost na skalnatém PR Rabštejn Oskava vrcholu. Rozloha 20 ha hadcový skalní výchoz s významnou květenou. PP Chrastický hadec Staré Město Rozloha 2,77 ha mohutné skalisko budované kalcitickými PP Pasák Branná paraamfibolity. Rozloha 2,5 ha lokalita střevíčníku pantoflíčku. Rozloha 16,8532 PP Pod Rudným vrchem Jindřichov ha PP Poláchovy stráně – lokalita střevíčníku pantoflíčku. Rozloha 10,02 ha Hanušovice Výří skály PP Smrčina největší krupníkové těleso v ČR. Rozloha 1,0 ha Sobotín lokalita netopýra černého a netopýra velkého. PP Štola Mařka Bohdíkov Rozloha 0,3242 ha druhé největší krupníkové těleso v ČR. Rozloha PP Zadní Hutisko Vernířovice 0,9 ha PP Žďár lokalita sleziníku nepravého. Rozloha 16,02 ha Ruda nad Moravou

3.2.2.7.2 Územní systém ekologické stability Základní návrh skladebných prvků ÚSES nadregionální a regionální úrovně je vymezen v ZÚR OK. Území SO ORP Šumperk je významně pokryto prvky ÚSES. Je zde hustá síť regionálních a nadregionálních biokoridorů a biocenter. Řešeným územím prochází tři nadregionální biokoridory. První z nich se táhne podél západní hranice a leží na něm tři regionální biocentra RBC 479, RBC 358 a RBC 489. Druhý nadregionální biokoridor vstupuje na území v obci Písařov, vine se jihovýchodním směrem a

- 36 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část v obci Oskava pokračuje v sousedním SO ORP Rýmařov. Na něm leží nadregionální biocentrum NRBC 64 Raškov (v návrhu) a postupně po trase RBC 443, RBC 1931, RBC 436, RBC 433, RBC 434 a RBC 491. Třetí nadregionální biokoridor protíná území od jihu (z obce Sudkov) směrem k severovýchodu. Na něm leží RBC 1930, dále prochází přes již zmiňované RBC 436, kde se větví. Jedna větev pokračuje do nadregionálního biocentra NRBC 88 Praděd, druhá prochází obcí Loučná nad Desnou. Na síť nadregionálních biokoridorů navazují biokoridory regionální úrovně. Na nich leží další regionální biocentra – na jihu RBC 440 a RBC 432, v severní polovině území RBC 1921, RBC 477, RBC 478, RBC 476.

Při zpracování ÚSES v rámci 2. aktualizace ÚAP byly k dispozici tři vstupní datové sady vektorových dat : - data ZÚR OK - data odboru ŽP MěÚ Šumperk - data ÚAP ORP Šumperk 2010

Ve výkresech limitů a záměrů byla použita data ZÚR OK. Pro výkres hodnot jsme jako výchozí data použili ÚSES z ÚAP ORP Šumperk 2010. V obcích, kde byla k dispozici vektorová data územních plánů (ÚP Bludov, Branná, Bušín, Hraběšice, Nový Malín, Olšany, Rapotín, Šumperk), tato původní data byla nahrazena aktuálními daty z územních plánů. V místech, kde v ÚP bylo provedeno zpřesnění vymezení RBC, jsme převzali i tato RBC. Od RBC vymezených v ZÚR se v datech ÚAP 2012 odlišují hodnotou položky ZDROJ (ÚP…/ZÚR…). Pro tisk výkresu hodnot byla použita data ZÚR OK (NRBC, NRBK, RBC, RBK) doplněná skladebnými prvky místního ÚSES (MBC, MBK) z dat ÚAP 2012. RBC převzatá z územních plánů nebyla použita neboť data RBC z ÚP jsou k dispozici jen na menší části ORP.

Data odboru ŽP MěÚ Šumperk (místní biocentra a biokoridory) nebyla pro aktualizaci ÚAP použita, jedná se o odvětvový generel ochrany přírody (pro část území ORP mimo CHKO), který slouží především jako „ideový“ podklad pro koordinaci vymezování ÚSES (návaznost na hranicích obcí apod.).

3.2.2.7.3 Významné krajinné prvky V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Údajů o území vymezující výše uvedené VKP nebyly poskytovatelem předány. Pro účely této práce jsme přistoupili k náhradnímu způsobu vymezení VKP. Lesy Pro vymezení VKP - lesy jsou k dispozici dva informační zdroje : • data ÚAP (ZFP_les_p.shp) s vymezením lesů hospodářských, lesů ochranných a lesů zvláštního určení (poskytovatel Ústav pro hospodářskou úpravu lesů), • účelová katastrální mapa (ÚKM). Ani jeden ze zdrojů nebyl zcela vyhovující. Základní funkční plochy (ZFP_les_p.shp) nejsou soumístné s ÚKM. ÚKM obsahuje taktéž chyby, vzniklé pravděpodobně při spojení grafického podkladu se Souborem popisných informací (SPI). Pro vymezení lesů – VKP – byl využit soubor základních funkčních ploch.

Rybníky, vodní toky Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data VÚV TGM.

- 37 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Údolní nivy Nejsou v ÚAP zakresleny, není k dispozici jejich vymezení.

Registrované významné krajiné prvky V řešeném území je registrován jeden VKP podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. – Bludovská stráň, obec Bludov.

3.2.2.7.4 Ochrana a využití krasu a pseudokrasu Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní (§ 10, zákon č. 114/1992 Sb.)

V řešeném území se nachází řada krasových a pseudokrasových jevů (především jednotka č. 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, oblast Kras pásma Branné). Orientační poloha jevů je označena na následují mapce červenými (krasové jevy) a zelenými ( pseudokrasové jevy) čtverečky.

Poznámka : Poskytování informací o krasu, resp. pseudokrasu coby „údajů o území“ ve smyslu stavebního zákona, není dosud dořešeno. Obecně lze konstatovat, že jako poskytovatelé připadají do úvahy Správa jeskyní ČR (14 veřejně přístupných jeskyní), pro ostatní oblasti krasu a pseudokrasu (mimo zpřístupněné jeskyně) Agentura ochrany přírody a krajiny, která provozuje informační systém o krasových a pseudokrasových jevech JESO (Jednotná Evidence Speleologických objektů) - http://jeso.nature.cz/

Zdroj: JESO AOPK

- 38 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.2.2.7.5 Ochrana krajinného rázu Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č. 114/1992Sb., může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

V jihozápadní části SO ORP Šumperk je vyhlášen přírodní park Březná, v jihovýchodní přírodní park Sovinecko.

3.2.2.7.6 Přechodně chráněné plochy Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu (PCHP). Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany § 13 zákona č. 114/1992 Sb.).

Na území Velkých Losin je vyhlášena přechodně chráněná plocha „Račinka“ druhá PCHP „Letní stráň“ je vyhlášena na pomezí katastrálních území Přemyslov a Nové Losiny.

3.2.2.7.7 Památné stromy V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb.

Tabulka č. 20 Památné stromy Kód USOP Název památného stromu Obec 100072 Liliovník u staré školy Libina 100073 Verebelyho dub Nový Malín 100076 Valíčkova lípa Vikantice 100077 Duby v Gryngleti Bludov 100078 Buk u buku Velké Losiny 100079 Zámecká lípa Loučná nad Desnou 100080 Památné stromy v zámeckém parku Bludov 100082 Lípa v Rudolticích Sobotín 100083 Památná alej k hrobce Loučenské větve rodiny Klein Loučná nad Desnou 100084 Liliovník u Barborky Šumperk 100085 Lípa u Ztraceného potoka Vernířovice 100086 Mladoňovská lípa Nový Malín 100087 Jilm u lávky Rapotín

- 39 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Kód USOP Název památného stromu Obec 100088 Babyka u kostela Bludov 100089 Lípy ve Vysokém Potoce Malá Morava 100090 Lípy u křížku v Hajmrlově Staré Město 100091 Lípy na Cibulce Hanušovice 100093 Lípy u kapličky Šléglov 100095 Lípy v Křivé Vodě Malá Morava 100097 Lípy v Kronfelzově Šléglov 100098 Lípa u zboru Malá Morava 100099 Lípa u Balcárků Olšany 100103 Smrk na Josefově Jindřichov 100104 Lípa v Nových Losinách Jindřichov 100105 Lípa v Předním Alojsově Branná 100106 Lípa v Potůčníku Hanušovice 100109 Habartická lípa Jindřichov 100110 Nevoralova lípa Staré Město 100111 Buk v Branné Branná 100112 Fetkova lípa Bohdíkov 100114 Bludovská lípa (zámecká) Bludov 100115 Lípa ve Žlebu Hanušovice 100118 Štefkova lípa ve Vysokých Žibřidovicích Hanušovice 100119 Lípa ve statku Hanušovice 100120 Lípa u polesí u Mizerů Malá Morava 100121 Slimáčkova lípa Vikantice 100122 Lípa u Olšanky Staré Město 100123 Popravčí dub Velké Losiny 100127 Lípa u Kuběnků Staré Město 100128 Lípa v Pustých Žibřidovicích Jindřichov 100132 Lípa u kostela Malá Morava 100133 Lípa v Podlesí Malá Morava 105122 Lípa u Vaňatků - Rudoltice Sobotín 105174 Alej u hřbitova Branná 105175 Lípa malolistá Jindřichov 105179 Lípa u staré školy Staré Město 105594 Lípa v Labi Jindřichov 105632 Dub u Malínských mezí Nový Malín 105713 Lípa Johanna II. z Lichtenštejna "Johanka" Šumperk 105770 Polnerova hrušeň Bratrušov Zdroj: AOPK, 2012 Památné stromy jsou zakresleny ve výkresu limitů a jsou označeny kódem „PS“ a kódem USOP z výše uvedené tabulky (příklad: „PS 105594“ = památný strom č. 105594).

- 40 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.2.4 Antropogenní jevy

3.2.4.1 Dopravní infrastruktura Z hlediska silničních dopravních vztahů je řešené území přímo napojeno na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí 1. třídy I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. hranice. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Železniční spojení je umožněno především přes železniční stanici Zábřeh na Moravě, ležící na železniční trati č.270 Bohumín - Přerov – Česká Třebová.

3.2.4.1.1 Silniční doprava Územím SO ORP Šumperk neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy, kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Z hlediska celostátní silniční sítě leží město Šumperk na významné silnici I/44 spojující město Mohelnici se Šumperkem a Jeseníkem a Polskem. Další významnou komunikací je silnice I/11, jež probíhá územím ve směru východ-západ a propojuje řešené území ORP Šumperk s významnými sídly sousedních krajů.

Silnice I. třídy Páteřní komunikace silniční sítě na území SO ORP Šumperk tvoří výše uvedené silnice I. třídy. Jejich průběh je následující: • I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice ČR/Polsko, • I/11 Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Mosty u Jablunkova – státní hranice ČR/Slovensko

Silnice II. třídy Základem komunikačního systému v území SO ORP Šumperk jsou silnice II. třídy, jež zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Šumperk. V území se nacházejí následující silnice II. třídy: • II/312 (hranice kraje) – Hanušovice, • II/369 Hanušovice – Olšany – I/11 – Chromeč – (II/315) – I/57, • II/370 (II/315) – Dlouhomilov – Hrabišín – II/446, • II/446 (st. hranice) – Staré Město – Hanušovice – Bartušov – Šumperk – Hrabišín – Libina – (hranice SO ORP). Tento základní systém je dále doplněn sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Šumperk jsou relativně dobré. Problémem je její technický stav, jenž zdaleka neodpovídá současným nárokům. Značná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci.

Silniční síť zachycuje následující obrázek.

- 41 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Silniční síť ORP Šumperk

Zdroj : ŘSD

Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Šumperk dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Šumperk v roce 2010 podává následující obrázek.

- 42 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Zatížení silniční sítě

Zdroj : ŘSD

Jak vyplývá z obrázku, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjištěny na silnici I/11 na příjezdu do města Šumperk (kde se silnice I/44 napojuje na I/11). Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativně nízké, i zde již existovaly úseky s nadměrnou intenzitou provozu vzhledem ke stavu komunikací. Nepříznivá situace byla rovněž zjištěna na průjezdu městem Šumperk, což vyplývá i z následujícího obrázku.

Intenzita dopravy na vybraných komunikacích města Šumperk

- 43 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Negativní vlivy silniční dopravy Intenzivní doprava na silničních komunikacích působí negativně na své okolí (hluk, emise, vibrace). V následujícím textu uvádíme informace o hluku ze silniční dopravy na silnicích II. a III. třídy převzaté z Hlukové mapy Olomouckého kraje (Ecological Consulting), Informace byly doplněny odborným odhadem hlukových poměrů na silnici I. třídy, zastavěné území postižené negativními vlivy dopravy na silnicích I. – III. třídy je symbolicky znázorněno v problémovém výkresu.

Informace o hlukových poměrech v okolí silnic II. a III. třídy

Bratrušov Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 446 . Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je střední. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Zasaženy jsou v noci 4 objekty. Během dne jsou limity dodrženy.

Hanušovice Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 369 a z ní odbočuje 2x komunikace II. třídy číslo 446. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích ve městě je střední. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnic II. třídy. U komunikace II/446 je nadlimitně zatíženo 15 objektů během dne a 17 objektů v noci. U komunikace II/369 je nadlimitně zatíženo 0 objektů během dne a 2 objekty v noci.

Nový Malín Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 446 a z ní odbočuje komunikace III. třídy číslo 44631. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích v obci je nízká a střední. Nadlimitně je zasažena jen první a částečně druhá řada domů okolo silnice III. třídy. U komunikace II/446 jsou nadlimitně zasaženy 3 objekty během denní doby a 11 objektů v noční době. U komunikace III/44631 je nadlimitně zasaženo 109 objektů během denní doby a 134 objektů v noční době.

Olšany Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 369 a končí na komunikaci I. třídy číslo 11. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích v obci je střední. Nadlimitně jsou zatíženy 4 objety v noční dobu. Během dne jsou limity dodrženy.

Ruda nad Moravou Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 369 a z ní odbočuje úsek komunikace III. třídy číslo 36916. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích v obci je střední. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. U komunikace II/369 je nadlimitně zatíženo 8 objektů a to v noci. Během dne jsou limity dodrženy. U komunikace III/36916 jsou limitní hodnoty dodrženy jak pro den, tak i pro noc.

Sudkov Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 3703.

- 44 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je střední. Nadlimitně je zasaženo širší pásmo domů okolo silnice III. třídy. Nadlimitně je zasaženo 17 objektů během noci. Ve dne je limit dodržen.

Velké Losiny Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 3697 . Hodnocení: Komunikace prochází jen malou částí obce. Intenzita dopravy na ní je nízká. Nadlimitně je zasažena jen jeden objekt v noci. Během dne jsou limitní hodnoty dodrženy.

Rozvoj silniční sítě na území ORP Šumperk V ZÚR OK jsou navrženy nové silniční komunikace, jejichž realizace významně zlepší jak dopravní dostupnost SO ORP Šumperk, tak i dostupnost sousedících ORP (zejména Jesenicka). Dalším pozitivním vlivem bude snížení negativních vlivů ze silniční dopravy na zastavěné území.

Jedná se o přeložky silnic I. třídy a II. třídy: I/11 – úsek Olšany I/11 – úsek Bukovice - Postřelmov I/11 – úsek Bukovice u Písařova I/44 – úsek Mohelnice – Petrov nad Desnou (čtyřpruh) I/44 – úsek Petrov nad Desnou – Kouty nad Desnou II/369 – úsek Hanušovice - Jindřichov II/369 – úsek Branná - Ostružná

Ochranné pásmo silnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je ochranné pásmo 50 m oboustranně od osy silnice, pro silnice II. a III. třídy 15 m.

3.2.4.1.2 Železniční doprava Územím SO ORP Šumperk neprochází žádný z vymezených tranzitních železničních koridorů. Prostřednictvím trati č. 290 Olomouc – Šumperk je železniční síť na území ORP napojena v Zábřehu na dvoukolejnou železniční trať č. 270 Bohumín – Přerov - Česká Třebová, která je součástí 3. tranzitního koridoru, v úseku Česká Třebová - Přerov zajišťuje spojení 1. a 2. koridoru.

Základní železniční síť na území ORP Šumperk je tvořena úseky následujících celostátních drah, na něž navazují dráhy regionální.

Územím ORP Šumperk jsou vedeny následující celostátní dráhy: • trať č. 290 - Olomouc – Šumperk • trať č. 291 - Zábřeh na Moravě – Šumperk, • trať č. 292 - Šumperk – Jeseník – Krnov. Na zajištění obslužnosti území se dále podílejí regionální dráhy: • trať č. 025 - Dolní Lipka – Hanušovice, • trať č. 293 - Šumperk – Kouty na Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín, • trať č. 294 – Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem.

- 45 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Výše popsaný systém je doplněn sítí železničních vleček.

Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy), ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje.

3.2.4.1.3 Hromadná doprava osob Hromadná osob je zajišťována pravidelnými osobními vlaky Českých drah a Veolia Transport na výše uvedených tratích. Z hlediska dostupnosti ORP Šumperk plní obslužnou funkci území všechny železniční tratě, s výjimkou železniční trati trať č. 025 - Dolní Lipka – Hanušovice, na které je osobní přeprava v současnosti zastavena. Z celkového počtu 36 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Šumperk pro 17 obcí, což znamená cca pro polovinu obcí. Zhruba polovina území není na železniční síť přímo napojena, z hlediska obslužnosti území plní železnice ve srovnání s autobusovou dopravou omezenou úlohu. Řadě obcí a ORP Šumperk umožňuje železniční doprava dostupnost významných center v regionu i krajského města.

Tabulka č. 21 Železniční stanice a zastávky Trať číslo Stanice/ zastávky 290 Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Libina 291 Šumperk, Bludov Šumperk, Bludov, Bludov lázně, Bohutín, Bartoňov, Ruda nad Moravou, Komňátka, Bohdíkov, 292 Raškov, Hanušovice - Holba, Hanušovice, Potůčník, Jindřichov na Moravě, Nové Losiny, Branná Šumperk, Vikýřovice u penzionu, Vikýřovice, Vikýřovice-Lesní, Rapotín zastávka, Rapotín, Velké 293 Losiny zastávka, Velké Losiny, Loučná nad Desnou-Filipová, Loučná nad Desnou, Loučná nad Desnou-Rejhotice, Kouty nad Desnou, Petrov na Desnou, Petrov nad Desnou zastávka, Sobotín 294 Hanušovice, Vysoké Žibřidovice, Chrastina, Staré Město p.S. 025 Hanušovice, Vlaské, Podlesí

Na páteř tvořenou propojenou sítí železničních tratí navazuje rozsáhlá síť pravidelných autobusových linek.

3.2.4.1.4 Letecká doprava Na území SO ORP Šumperk se nachází veřejné letiště pro vnitrostátní přepravu a neveřejné vrtulníkové letiště pro Leteckou záchrannou službu v Šumperku.

Ochranné pásmo letecké dopravy Letiště v Novém Malíně má vymezena ochranná pásma vzletové a přistávací dráhy, ochranné pásmo pro vzdušné vedení VN a VVN a ochranné pásmo proti klamavým světlům.

3.2.4.1.5 Pěší a cyklistická doprava Řešené území, zejména jeho hornatější části, je protkáno poměrně hustou sítí pěších stezek Klubu českých turistů a cyklotras.

- 46 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

3.2.4.2 Technická infrastruktura Mezi technickou infrastrukturu řešeného území zahrnujeme především rozvody elektrického vedení, vodovodní sítě, kanalizaci, plynovody, rozvody tepla a telekomunikace.

3.2.4.2.1 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Zásobování vodou je ve městě Šumperku zajištěno skupinovým vodovodem Kouty – Šumperk a skupinovým vodovodem Olšany – Zábřeh – Šumperk. V obcích Vernířovice, Vikantice, Šléglov, Rejchartice, Bušín veřejný vodovod chybí. V obcích Kopřivná, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Ruda nad Moravou a Staré Město je třeba v budoucnu postavit nové vodojemy.

ZÚR OK navrhují vybudování dálkového vodovodní přivaděče z Hanušovic jihovýchodním směrem do ORP Zábřeh, jeho trasa směrem byla upřesněna územní studií VP-4 (KÚOK).

Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Kanalizaci má 21 obcí, v SO ORP Šumperk, mají napojení na ČOV obce Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Hanušovice, Jindřichov, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Olšany, Petrov nad Desnou, Staré Město, Šléglov, Šumperk, Velké Losiny. Některé obce mají svou kanalizaci napojenu na ČOV sousední obce (Dolní Studénky, Nový Malín, Oskava, Petrov nad Desnou, Rapotín, Sobotín, Vikýřovice).

Základní informace o poloze stávajících zařízení zásobování pitnou vodou a odkanalizování území jsou zakresleny ve výkrese limitů, navrhovaná zařízení jsou zakreslena ve výkresu záměrů na provedení změn v území.

3.2.4.2.2 Zásobování plynem Náhrada méně hodnotných paliv zemním plynem je jedním z největších přínosů k ochraně životního prostředí, a to nejen v oblasti ochrany ovzduší (snížení emisí) a minimalizace tvorby odpadních produktů, ale i tím, že zemní plyn lze za přijatelných ekologických podmínek dodávat přímo spotřebitelům. VTL plynovod je v řešeném území tvořen zaokruhovanou smyčkou, jež zajišťuje vysokou spolehlivost systému. Stávající systém VTL plynovodů je schopen plně zajistit s případnou drobnou úpravou potřebu území. Zemní plyn je do města Šumperka a do SO ORP Šumperk přiveden prostřednictvím vysokotlakého plynovodu směru Olomouc – Mohelnice – Šumperk – Jeseník. Na tuto VTL síť jsou mimo některé velkoodběratele přímo připojeny odběry VTL regulačních stanic, páteřní sítě středotlakých plynovodů, které slouží pro přímé zásobování odběratelů kategorie maloodběru, středních odběrů a zbývajících velkoodběratelů.

V rámci SO ORP Šumperk je plynem zásobováno 19 obcí z 36 obcí. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 17. Konkrétně se jedná o obec Bratrušov, Braná, Dlouhomilov, Hraběšice, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Malá Morava, Staré Město, Sudkov, Šléglov, Vikantice a Vernířovice. Obce Hrabišín, Kopřivná, Písařov a Rejchartice také plyn zaveden nemají, i když přes jejich území plynovod vede. Od roku 2008 nedošlo v obcích SO ORP Šumperk k žádným změnám co se rozšíření či úbytku plynofikace týče.

- 47 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Tabulka č. 22 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Plynofi Název obce Kanalizace Vodovod ČOV kace Bludov 1 1 1 1 Bohdíkov 0 1 1 1 Bohutín 1 1 1 1 Branná 1 1 0 1 Bratrušov 0 1 0 0 Bušín 0 0 1 0 Dlouhomilov 0 1 0 0 Dolní Studénky 1 1 1 (1) Hanušovice 1 1 1 1 Hraběšice 0 1 0 0 Hrabišín 0 1 0 0 Chromeč 0 1 0 0 Jakubovice 0 1 0 0 Janoušov 0 1 0 0 Jindřichov 1 1 1 1 Kopřivná 0 1 0 0 Libina 1 1 1 1 Loučná nad Desnou 1 1 1 1 Malá Morava 1 1 0 1 Nový Malín 1 1 1 1 Olšany 1 1 1 1 Oskava 1 1 1 (1) Petrov nad Desnou 1 1 1 1 Písařov 0 1 0 0 Rapotín 1 1 1 (1) Rejchartice 0 0 0 0 Ruda nad Moravou 0 1 1 0 Sobotín 1 1 1 (1) Staré Město 1 1 0 1 Sudkov 1 1 0 0 Šléglov 0 0 0 1 Šumperk 1 1 1 1 Velké Losiny 1 1 1 1 Vernířovice 1 0 0 0 Vikantice 0 0 0 0 Vikýřovice 1 1 1 (1) 0 – obec není napojena na kanalizaci/vodovod/plynofikaci/ČOV 1 – obec je napojena na kanalizaci/vodovod/plynofikaci/ČOV (1) - obec je napojena na ČOV v jiné obci

3.2.4.2.3 Zásobování elektrickou energií Území ORP Šumperk nemá dostatečné energetické zdroje, je až na malé výjimky odkázáno na dodávky elektřiny zvnějšku. Poznámka : přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně není energetickým zdrojem, plní funkci akumulátoru nadbytečné noční elektrické energie (především z jaderných elektráren nacházejících se mimo řešené území).

- 48 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Základním výchozím podkladem byly podklady ČEZ Distribuce a ČEPS.

Sítě velmi vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV Řešeným územím prochází vedení velmi vysokého napětí ZVN 400 kV. Vedení propojuje rozvodnu Krasíkov s Vodní elektrárnou Dlouhé stráně. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče AlFe. Vedení je součástí přenosové soustavy ČR. ZÚR OK navrhuje propojení tohoto vedení s rozvodnou v Horních Životicích. Trasa navrženého vedení 400 kV byla v 1. aktualizaci ZÚR OK změněna tak, aby se v Oskavě vyhnula zastavěnému území. ČEPS návrh trasy přizpůsobil ZÚR OK, zatímco ČEZ v poskytnutých podkladech má stále původní trasu přes zastavěné území (viz výkres záměrů).

Páteř distribuční sítě tvoří • sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV • sítě vysokého napětí VN 22 kV Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice.

Ve většině obcí v rámci SO ORP Šumperk se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie. Stávající vedení a zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území.

3.2.4.2.4 Zásobování teplem V ORP Šumperk zajišťuje společnost SATEZA a. s. zásobování teplem v Šumperku, Loučné nad Desnou, Hanušovicích a Velkých Losinách. Centrální zásobování tepla (CZT) tvoří v Šumperku 14 blokových kotelen a 13,6 km primární teplovodní sítě. Vedle uvedených blokových kotelen zajišťuje SATEZA a.s. výrobu a provoz domovních kotelen v objektech průmyslu, služeb, úřadů a škol různého typu. V obci Velké Losiny se jedná o provoz dvou zdrojů CZT pro bytovou zástavbu.

3.2.4.2.5 Telekomunikace Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie - ochranné pásmo radioreléové trasy - ochranné pásmo vysílače - radioreléová trasa - komunikační vedení - telefonní ústředna - základnová stanice - retranslační stanice - převaděč - radiová stanice na RR trase

Komunikační vedení firmy Telefonica O2 není ve výkresu limitů zobrazeno, je zpracováno pouze v elektronické podobě, v tématické databázi (TEL_sdel_sitl_l.shp). Data předaná O2

- 49 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část zahrnují všechna vedení, od páteřních až po přípojky k jednotlivým objektům, přičemž není možné odlišit význam vedení (funkci v síti). Vedení O2 nebyla ve výkresu zobrazena vzhledem k velké plošné hustotě vedení, která je srovnatelná s hustotou sítě NTL plynovodů.

Ministerstvo obrany ČR vymezilo zájmová území k zajištění obrany a bezpečnosti státu. Účelem vymezených území je chránit komunikační zařízení MO ČR. Vymezená území jsou výškově diferencována. Hranice zájmových území jsou vymezeny ve výkresu limitů („zajištění obrany a bezpečnosti státu“), výšková diferenciace pásem je uvedena v následujícím schématu.

Zájmová území Ministerstva obrany ČR pro nadzemní výstavbu

3.2.4.3 Obyvatelstvo

Až do roku 1981 docházelo na území SO ORP Šumperk k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let a na počátku 80. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé České republice. V letech 1981 až 1998 počet obyvatel spíše stagnoval, poté má již klesající tendenci, zejména z důvodu migrace. Pokles obyvatel mezi léty 1991 a 2011 činil 3 %

- 50 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Nejnepříznivější demografický vývoj vykazuje obec Vikantice – pokles obyvatel mezi léty 2001 a 2011 zde činí 25 %, následována obcemi Oskava a Branná. Naopak největší přírůstky jsou u obcí Hraběšice (43 %) a Šléglov (42 %).

Obcí s nejvyšším počtem obyvatel je obec s rozšířenou působností Šumperk s téměř 30 000 obyvateli k 31. 12. 2011. Nejméně obyvatel s trvalým pobytem, celkem 37, je v obci Šléglov.

Podrobná analýza je uvedena v příloze.

3.2.4.4 Kulturní hodnoty území Národní památkový ústav (NPÚ) eviduje v ORP Šumperk 212 nemovitých kulturních památek a dvě nemovité národní kulturní památky. NPÚ dosud neukončil aktualizaci územně identifikačních údajů o kulturních památkách a pro účely zpracování ÚAP poskytl rozpracovaná digitální geografická data, která obsahují identifikační údaje pouze části kulturních památek. V následující tabulce č. 23 je uveden přehled nemovitých kulturních památek, ke kterým NPÚ poskytl digitální data a která jsou zobrazena ve výkresu limitů. Pro úplnost je v příloze č. 2 obsažen tabelární seznam všech památek, tedy i těch, ke kterým dosud nejsou digitální geografická data.

Tabulka č. 23 Nemovité kulturní památky Rejstřík K.ú. Památka Číslo 31613 / 8-824 Bartoňov venkovská usedlost 68 14734 / 8-1067 Bedřichov hrad Rabštejn, zřícenina a archeologické stopy 22 28584 / 8-871 Benkov kaplička 5 21176 / 8-833 Bludov zámek 23 11835 / 9-37 Bludov venkovská usedlost 25 35647 / 8-837 Bludov venkovský dům 26 11862 / 9-44 Bludov venkovská usedlost 27 40040 / 8-836 Bludov venkovská usedlost 28 102894 Bludov zemědělský dvůr zv. Horní (Bludovský) dvůr, z toho 29 jen: sýpka 23097 / 8-841 Bohdíkov kostel sv. Petra a Pavla 82 50705 / 9-75 Bohdíkov tvrz 83 29269 / 8-843 Branná zámek se zříceninou hradu Kolštejn 109 11845 / 9-39 Branná vodní mlýn a část zaklenutého potoka 110 41610 / 8-844 Branná fojtství 111 15949 / 8-845 Branná kostel Archanděla Michaela s farou 112 16019 / 8-850 Branná venkovská usedlost 113 23306 / 8-852 Bratrušov kostel Všech svatých 84 27599 / 8-859 Bušín rychta, z toho jen: výměnek 74 33784 / 8-870 Dlouhomilov venkovská usedlost 6 19977 / 8-869 Dlouhomilov venkovská usedlost 7 27339 / 8-866 Dlouhomilov venkovská usedlost 8 26886 / 8-865 Dlouhomilov kostel Všech svatých 9 51795 / 9-103 Dlouhomilov rychta 10 35007 / 8-867 Dlouhomilov venkovská usedlost 12 22688 / 8-868 Dlouhomilov venkovská usedlost 13 45800 / 8-872 Dolní Studénky kostel sv. Linharta, z toho jen: dva náhrobníky - Estery 19 Syrakovské z Pierkova, provd. Bukůvkové a jejích dětí 102094 Filipová poštovní hospoda, z toho jen: podjezdová vozovna 94 21658 / 8-884 Hanušovice kaple Obětování P. Marie 96 28136 / 8-2120 Hanušovice rychta 101 45392 / 8-882 Hanušovice fara 102 28426 / 8-882 Hanušovice kostel sv. Mikuláše 103

- 51 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Rejstřík K.ú. Památka Číslo 25798 / 8-991 Horní Libina vila 1 15094 / 8-985 Horní Libina kostel sv. Jiří, se sochami sv. J. Nep., Panny Marie a 2 sousoším Kalvárie 39151 / 8-990 Horní Libina městský dům 3 23953 / 8-893 Hrabenov kaple sv. Josefa/sv. Anny 69 53282 / 8-897 Hrabišín venkovská usedlost, z toho jen: stodola 11 14723 / 8-883 Hynčice nad Moravou kaple Navštívení P. Marie 122 100911 Jakubovice venkovský dům 79 18405 / 8-901 Jakubovice kostel Nanebevzetí P. Marie 80 30882 / 8-902 Jakubovice venkovská usedlost 81 16868 / 8-952 Klášterec kostel Zvěstování P. Marie 30 20002 / 8-1125 Klepáčov kostel 77 33737 / 8-961 Kopřivná kostel Nejsvětější Trojice 91 23157 / 8-973 Kunčice kaple Bolestné P. Marie 123 102789 Loučná nad Desnou hřbitov s hrobkou rodiny Kleinů 93 35818 / 8-1013 Loučná nad Desnou zámek 95 16456 / 8-1017 Malá Morava kostel Nanebevzetí P. Marie 104 46059 / 8-1027 Maršíkov kostel sv. Archanděla Michaela 87 28162 / 8-1032 Mladoňov kostel sv. Mikuláše/sv. Maří Magdalény? 14 39302 / 8-1140 Nová Seninka kostel sv. Jana Křtitele 124 21210 / 8-1063 Nové Losiny kostel sv. Isidora 105 11863 / 9-43 Nový Malín venkovská usedlost, z toho jen: brána 20 35973 / 8-1065 Nový Malín kostel Nanebevzetí P. Marie/Narození P. Marie 21 22956 / 8-992 Obědné venkovská usedlost 4 14707 / 8-1066 Olšany venkovská usedlost 67 50057 / 9-55 Písařov venkovská usedlost 85 29497 / 8-1086 Podlesí kostel sv Maří Magdaleny 97 100201 Podlesí fara 98 21341 / 8-951 Pusté Žibřidovice kostel sv. Maří Magdalény 100 16680 / 8-1103 Rapotín kaple sv. Michala 75 101991 Rapotín kostel Nanebevzetí Panny Marie 76 29628 / 8-842 Raškov kostel sv. Jana Křtitele 90 37747 / 8-1105 Rejchartice kostel sv. Michala 86 24821 / 8-1112 Ruda nad Moravou zámek 70 27682 / 8-1114 Ruda nad Moravou lihovar 71 32229 / 8-1115 Ruda nad Moravou venkovská usedlost 72 28707 / 8-1113 Ruda nad Moravou venkovská usedlost 73 34950 / 8-1122 Sobotín kostel sv. Vavřince 78 33320 / 8-1128 Staré Město kostel sv. Anny 115 26770 / 8-1137 Staré Město měšťanský dům 116 20678 / 8-1133 Staré Město měšťanský dům 117 40329 / 8-1132 Staré Město radnice 118 101340 Staré Město měšťanský dům 119 14695 / 8-1135 Staré Město měšťanský dům 120 15488 / 8-1134 Staré Město měšťanský dům 121 52399 / 8-1143 Sudkov textilní továrna Moravolen 15 24527 / 8-1144 Sudkov venkovská usedlost 16 35166 / 8-1145 Sudkov venkovský dům 17 53334 / 8-1146 Sudkov venkovská usedlost, z toho jen: výměnek 18 100947 Šléglov kaple tzv. Řeznická 114 12520 / 8-3797 Šumperk fara bývalá 31 46151 / 8-1272 Šumperk zámek 32 26786 / 8-1278 Šumperk muzeum s areálem parku, tzv. Pavlinin dvůr 33 12521 / 8-3798 Šumperk měšťanský dům 34 11371 / 9-33 Šumperk měšťanský dům 35 23687 / 8-1261 Šumperk měšťanský dům 36 12537 / 8-3810 Šumperk měšťanský dům 37

- 52 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Rejstřík K.ú. Památka Číslo 23277 / 8-1277 Šumperk měšťanský dům Geschaderův 38 12538 / 8-3809 Šumperk měšťanský dům 39 24484 / 8-1260 Šumperk měšťanský dům 40 12539 / 8-3808 Šumperk měšťanský dům 41 12510 / 8-3799 Šumperk činžovní dům 42 12540 / 8-3807 Šumperk měšťanský dům 43 12506 / 8-3806 Šumperk měšťanský dům 44 12511 / 8-3794 Šumperk činžovní dům 45 50841 / 9-83 Šumperk činžovní dům 46 16833 / 8-1259 Šumperk měšťanský dům 47 35129 / 8-1257 Šumperk činžovní dům 48 102540 Šumperk obchodní dům Ottokara Katzera 49 45332 / 8-1256 Šumperk činžovní dům 50 12512 / 8-3802 Šumperk činžovní dům 51 12518 / 8-3800 Šumperk měšťanský dům 52 12509 / 8-3804 Šumperk měšťanský dům 53 46739 / 8-1263 Šumperk činžovní dům 54 12513 / 8-3801 Šumperk měšťanský dům 55 12507 / 8-3805 Šumperk činžovní dům 56 12515 / 8-3848 Šumperk činžovní dům 57 12508 / 8-3812 Šumperk měšťanský dům 58 12517 / 8-3795 Šumperk činžovní dům 59 26779 / 8-1258 Šumperk měšťanský dům 60 12519 / 8-3803 Šumperk měšťanský dům 61 51741 / 9-101 Šumperk měšťanský dům 62 12514 / 8-3850 Šumperk činžovní dům 63 30263 / 8-1265 Šumperk vila 64 12516 / 8-3849 Šumperk měšťanský dům 65 36113 / 8-3185 Šumperk společenský dům - dělnický dům 66 30576 / 8-1069 Třemešek zámek Třemešek, s renesančním portálem a torzem 24 parku 12397 / 8-3319 Velké Losiny fara 88 28829 / 8-1186 Velké Losiny kostel sv. Jana Křtitele 89 45552/8-1191 Velké Losiny zámek Velké Losiny 125 18347 / 8-1228 Vikantice kostel sv. Wolfganga 108 14045 / 8-2134 Vysoká kaple Nejsvětější Trojice 107 34141 / 8-1232 Vysoké Žibřidovice kostel sv. Linharta 106 29979 / 8-2135 Vysoký Potok kaple Nejsvětější Trojice 99 26702 / 8-1253 Žárová kostel sv. Martina 92 Nemovité kulturní památky jsou zakresleny ve výkresu limitů a jsou označeny kódem „NKP“ a Číslem z výše uvedené tabulky (příklad: „NKP 118“ = nemovitá kulturní památka rejstříkové číslo č. 40329 / 8-1132 – radnice ve Starém Městě).

Tabulka č. 24 Nemovité národní kulturní památky Číslo Rejstřík Památka K.ú. 126 45552 / 8-1191 Velké Losiny, areál zámku Velké Losiny 127 33427 / 8-1187 Velké Losiny, papírna Velké Losiny Velké Losiny Nemovité národní kulturní památky jsou zakresleny ve výkresu limitů a jsou označeny kódem „NNKP“ a Číslem z výše uvedené tabulky (příklad: „NNKP 127“ = nemovitá národní kulturní památka rejstříkové číslo č. 45552 / 8-1191 – areál zámku ve Velkých Losinách).

Na území ORP Šumperk se dále nachází městská památková zóna (Branná, Šumperk) a vesnická památková zóna (Dlouhomilov, Jakubovice). Dále jsou vyhlášena památková ochranná pásma v Bludově (OP souboru památek lidové architektury), Branné (OP farního kostela archanděla Michaela), Maršíkově (OP filiálního kostela sv. Michala), Velkých

- 53 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Losinách (OP zámku s areálem parku, OP farního kostela sv. Jana Křtitele, OP papírny) a Žárové (OP filiálního kostela sv. Jakuba). Celé řešené území je považováno za potencionální území s archeologickými nálezy. Ve výkresu limitů je vymezeno šestnáct menších území se zvýšenou pravděpodobností nálezů.

3.2.4.5 Trh práce Míra nezaměstnanosti v období posledních tří let jeví mírnou poklesovou tendenci. Ve stejném období ale současně výrazně narostl počet dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o práci. Největší míra nezaměstnanosti je v obcích Jakubovice, Hraběšice, Malá Morava, nejnižší v obcích Bušín, Chromeč, a Bohutín.

Tabulka č. 25 Počet uchazečů o práci 2006-2011 Sledovaný jev 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 9.7 8.0 7.9 13.8 13.6 12.6 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 3 603 2 949 2 915 5 102 5 027 4 750 Počet uchazečů o zaměstnání 3 970 3 221 3 167 5 238 5 207 4 934 Počet uchazečů - absolventů 206 153 149 299 286 268 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 1 763 1 409 1 091 1 374 2 043 2 056

Tabulka č. 26 Uchazeči o práci v obcích ORP Šumperk - 2011

) - ) - ) . .12. s. . ě 2 2. 1 .12 . .1 1 31 12 m ní k 31 k (k 3 nanosti k

(k 31 t ná í s st ě ní ( ě enti m ce nad nán ) v m a n st stná 2. ě za ě sol

.1

Obec žitelní i o evide č - ab sa

celkem - (k 31 o zam o zam do čů aze čů h čů čů -uc gistrované nez ) % et uchaze ( et uchaze č et uchaze č et uchaze 2. č č Míra re Po .1 Po Po Po 31 Bludov 9.8 163 167 8 70 Bohdíkov 12.0 82 92 9 42 Bohutín 8.5 41 41 4 13 Branná 18.0 35 36 2 19 Bratrušov 11.7 32 34 3 18 Bušín 5.8 12 13 1 4 Dlouhomilov 15.6 34 37 2 14 Dolní Studénky 12.9 80 87 3 37 Hanušovice 17.3 316 323 14 181 Hraběšice 26.1 12 13 0 5 Hrabišín 16.6 70 72 6 30 Chromeč 8.2 24 24 2 7 Jakubovice 29.7 22 22 1 7 Janoušov 17.4 4412

- 54 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

) - ) - ) . .12. s. . ě 2 2. 1 .12 . .1 1 31 12 m ní k 31 k (k 3 nanosti k

(k 31 t ná í s st ě ní ( ě enti m ce nad nán ) v m a n st stná 2. ě za ě sol

.1

Obec žitelní i o evide č - ab sa

celkem - (k 31 o zam o zam do čů aze čů h čů čů -uc gistrované nez ) % et uchaze ( et uchaze č et uchaze č et uchaze 2. č č Míra re Po .1 Po Po Po 31 Jindřichov 29.5 193 197 3 95 Kopřivná 25.5 37 37 0 18 Libina 15.4 262 269 18 101 Loučná nad Desnou 10.8 106 109 4 33 Malá Morava 23.7 70 71 0 32 Nový Malín 14.4 186 201 6 77 Olšany 10.1 51 54 4 21 Oskava 17.1 125 128 3 58 Petrov nad Desnou 15.2 99 102 5 40 Písařov 9.2 30 30 4 8 Rapotín 14.9 229 231 10 78 Rejchartice 13.6 12 13 0 4 Ruda nad Moravou 10.6 125 133 9 56 Sobotín 14.6 90 93 6 33 Staré Město 20.4 215 217 8 112 Sudkov 13.8 83 85 6 29 Šléglov 13.3 2200 Šumperk 10.3 1 550 1 626 98 690 Velké Losiny 13.2 195 203 18 64 Vernířovice 27.8 22 23 3 7 Vikantice 42.9 18 18 0 7 Vikýřovice 12.0 123 127 7 44

- 55 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje byl proveden v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných deseti kategoriích. V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza, završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.

4.1 VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT)

4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie

Silné stránky : • ložiska nerostných surovin: - amfibolit, rula (Hanušovice) - břidlice (Oskava) - granodiorit (Štědrákova Lhota) - cihlářská surovina (Rapotín, Nový Malín) - vápenec (Bohdíkov, Vikantice) - křemenné suroviny (Vikýřovice) - stavební kámen (Libina, Hanušovice, Hraběšice) • malý podíl nestabilních území (poddolovaných a sesuvných)

Slabé stránky : • sesuvná území omezují využití zastavěného území či zastavitelných ploch (Branná, Hanušovice, Písařov) • možná nestabilita dříve vytěžených prostor • omezené možnosti využití chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů v blízkosti zastavěného území (Bludov, Bohdíkov, Hanušovice, Hraběšice, Nový Malín, Oskava, Rapotín, Ruda nad Moravou, Staré Město, Šléglov) • dopravní zátěž spojená s těžbou surovin (zvýšená prašnost, hluk, emise) • vzhledem k nedostatku ložisek energetických surovin je území v podstatě zcela závislé na vnějších zdrojích energie

Příležitosti : • využití vytěžených prostor po rekultivaci pro rekreační účely či přírodní plochy • rozvoj těžby surovin může přinést ekonomické výhody • prognózní zdroj křemenné suroviny (Vikýřovice) a stavebního kamene (Ruda nad Moravou)

Hrozby : • střety ložisek surovin se záměry využití území omezují možnosti těžby • zábory ZPF a PUPFL, narušení vodního režimu v krajině

- 56 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

• otevírání nových těžebních prostorů štěrkopísků, koncentrace dopravních a hygienických problémů, lokální ohrožení kvality podzemních vod, možné ovlivnění záplav • zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou s rozvojem těžby surovin v území

4.1.1.2 Vodní režim

Silné stránky : • zachovaná původní koryta potoků na horních tocích • rozsáhlé lesní masivy přirozeně zadržují vodu v území • CHOPAV Kvartér řeky Moravy, Žamberk-Králíky, Jeseníky – velké zásoby podzemních vod • síť monitorovací vrtů podzemních vod (ČHMÚ) • významné zdroje pitné vody v území • soběstačnost v zásobování pitnou vodou, řada obcí má vlastní zdroj pitné vody

Slabé stránky : • vyhlášená záplavová území (Q100) zasahují části zastavěných území přilehlých obcí • rychlý odtok povrchových vod ze zemědělsky využívaných území • splavování hnojiv ze zemědělských půd do vodních toků • přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území • CHOPAV omezuje možnosti využití území • podprůměrný rozsah vodních ploch

Příležitosti : • dobudování protipovodňových opatření, se současným využitím jako krajinotvorných prvků • revitalizace vodních toků a rybníků • budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině • možnost využití dalších zdrojů pitné vody v rámci CHOPAV • citlivé využití prostorů podél vodních toků a ploch pro rekreaci • navrhovaná vodní nádrž Hanušovice může zlepšit situaci v zásobování vodou i zvýšit rekreační potenciál

Hrozby : • omezení rozvoje některých obcí při nerealizaci protipovodňových opatření • zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta, údržba hrází (Povodí Moravy, obce) • možné narušení vodního režimu těžbou štěrkopísků v CHOPAV • nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi • vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech, ohrožení investičního rozvoje v těchto územích

- 57 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.1.3 Hygiena životního prostředí

Silné stránky : • absence velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší ve větší části území • část obcí je napojena na ČOV • napojení části Šumperka, Olšan, Hanušovic a Loučné nad Desnou na CZT • kapacitní skládka v Rapotíně • klidné a čisté prostředí, relativní ticho – zjm. v hornatějších částech území

Slabé stránky : • využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována • znečištění prostředí ze zemědělské výroby – rozlehlé plochy polí, velkokapacitní areály živočišné výroby (zjm. zápach) • některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV • větrná eroze na rozlehlých zemědělských plochách • zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy • v území se nachází staré ekologické zátěže (např. skládky) • část území je v oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu (Bludov, Olšany, Šumperk /Horní a Dolní Temenice, Nové Domky/, Bohdíkov, Hanušovice, Staré Město, Loučná nad Desnou a Vernířovice) • staré ekologické zátěže

Příležitosti : • snížení dopravního zatížení zastavěného území obcí realizací přeložek a obchvatů silnic I. a II. třídy • výstavba protihlukových bariér • výsadba ochranné zeleně podél komunikací • dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích • rozvoj plynofikace • výhledové rozšiřování využití CZT

Hrozby : • další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší • vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší • zvýšení intenzity dopravy na silnicích I/11, I/44 a II/446 a s ním spojené zvýšení emisní a hlukové zátěže zastavěného území

- 58 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny

Silné stránky : • CHKO Jeseníky • Velký počet maloplošných zvláště chráněných území (NPR – 7, PR – 21, PP – 7) • přechodně chráněná plocha Račinka a Letní stráň • přírodní parky Březná a Sovinecko • NATURA 2000 EVL – 21 evropsky významných lokalit • NATURA 2000 PO – 2 ptačí oblasti • hustá síť nadregionálních a regionálních prvků ÚSES • velký podíl lesů (zjm. v hornatější části ORP) ve srovnání s celorepublikovým průměrem • plochy a linie rozptýlené krajinné zeleně • koeficient ekologické stability (KES) území je poměrně vysoký (celá ORP 3,64), nejvyšší koeficient mají obce v hornatější části území (např. Vernířovice, Loučná nad Desnou, Hraběšice, Malá Morava)

Slabé stránky : • intenzívně osídlená nížinná část ORP v ose Bludov – Šumperk – Loučná nad Desnou je téměř odlesněná, tvořená rozlehlými plochami intenzivně využívané zemědělské půdy, s nízkým stupněm KES (nejnižší KES – Chromeč) • chybějící interakční prvky ÚSES • nedostatečná koordinace vymezení ÚSES na hranicích obcí • na území ORP se nachází pouze 1 registrovaný VKP

Příležitosti : • doplnit ÚSES o interakční prvky v zemědělsky využívané krajině, snížení větrné eroze • registrovat další VKP • velký podíl lesů vytváří dobré předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu

Hrozby : • problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES na kvalitních zemědělských půdách • ovlivnění krajinného rázu v územích s jeho zvýšenou ochranou výstavbou např. větrných elektráren, průmyslových a skladovacích objektů s neúměrným měřítkem ve vztahu k okolní krajině • existence velkého množství chráněných území, přírodních parků a území soustavy NATURA ptačí oblasti může omezit ekonomický rozvoj části ORP • nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření • urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

- 59 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Silné stránky : • vysoký podíl lesních pozemků (55, 1 % z celkové výměry ORP) • vysoký podíl lesů zvláštního určení a lesů ochranných • kvalitní zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany v rovinné části ORP v ose Bludov – Šumperk – Velké Losiny • na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány zavlažovací a odvodňovací systémy

Slabé stránky : • zemědělská půda tvoří 36,7 % rozlohy ORP (z toho orná půda 38,7%, trvalé travní porosty 55,6 %) • lesy se vyskytují převážně v hornatějších částech území, velmi nízký podíl v rovinné části ORP, nejnižší v obci Chromeč (4,1 %) • zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je náchylnější k větrné a vodní erozi

Příležitosti : • dokončit komplexní pozemkové úpravy v území vč. vymezení místních skladebných prvků ÚSES vč. interakčních prvků na rozsáhlých plochách zemědělské půdy • obnova lužních lesů v záplavových oblastech • využití zemědělské půdy k produkci biopaliv • podpora ekologického zemědělství zejména v méně příznivých oblastech, rozvoj agroturistiky

Hrozby : • zábor ZPF, rozvojové plochy a obchvaty komunikací leží na půdách nejvyšší kvality, nebezpečí nevratné likvidace půd I. a II. třídy ochrany • odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa • zánik trvalých travních porostů, postupné zarůstání a přeměna na lesní půdní fond • neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací • budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály, ubytování apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi

- 60 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Silné stránky : • jižní část území je dobře napojena na hlavní republikový dopravní železniční systém (3. tranzitní železniční koridor) • existence celostátních a regionálních železničních tratí • silniční síť umožňuje relativně dobrou dostupnost správní centra ORP - města Šumperk. • většina území je obsloužena hromadnou dopravou – integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK) • ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území ORP Šumperk na úrovni kraje • hustá síť pěších stezek KČT a cyklotras • v území se nachází letiště • velká část obcí je zásobována vodou z veřejného vodovodu

Slabé stránky : • přetížená silnice I/44, špatné dopravní napojení na dálniční síť • nejsou dobudovány trasy a další zázemí pro cyklistickou dopravu • absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě • chybějící rychlostní silnice • dopravní závady (úrovňové křížení silnic I. a II. třídy s železničními tratěmi) • omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, nedostatečná o víkendech • omezené možnosti využití železniční dopravy v polovině obcí • některé obce nemají veřejný vodovod • téměř polovina obcí dosud nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci ukončenou na ČOV • většina odpadů končí na skládkách, jen malá část se spaluje nebo využívá jinak • pouze část území je plynofikována

Příležitosti : • dobudování nové trasy silnice I/44 • budování systému cyklistických stezek pro místní i dálkové trasy • zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě • zkvalitnění železniční přepravy elektrizací celostátních tratí č. 290, 291, 292 a regionální tratě č. 293 • dobudovat systémy odvádění a čištění odpadních vod v obcích

Hrozby : • zpožďování výstavby nové trasy silnice I/44 a I/11 • nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III.třídy • růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně i technicky nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod

- 61 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

• omezená dopravní obslužnost území SO ORP veřejnou linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí

4.1.1.7 Sociodemografické podmínky

Silné stránky : • rostoucí počet živě narozených v posledních letech (s výjimkou r. 2011) • výrazný nárůst počtu obyvatel v obcích Hraběšice a Šléglov mezi léty 2001 až 2011 • klesá potratový index • nižší rozvodovost oproti celorepublikovému průměru

Slabé stránky : • setrvalý pokles celkového počtu obyvatel v území, zjm. z důvodu migrace • výrazný pokles počtu obyvatel v obcích Vikantice, Oskava a Branná mezi léty 2001 až 2011 • velký počet malých obcí co do počtu obyvatel • záporná hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatel v posledních letech ( s výjimkou roků 2008 a 2009) • neustále se zvyšuje index stáří, v r. 2011 byl vyšší oproti průměru ČR • rostoucí počet vystěhovalých • méně vysokoškolsky vzdělaných lidí ve srovnání s ČR • nízká hustota osídlení ve většině obcí oproti průměru ČR (s výjimkou obcí Bludov, Bohutín, Dolní Studénky, Rapotín, Sudkov a Vikýřovice)

Příležitosti : • další přistěhovalí • nízký věk přistěhovalých a tudíž příležitost pro vyšší porodnost • zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí

Hrozby : • stárnutí obyvatelstva a s ním spojené důsledky

- 62 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.1.8 Bydlení

Silné stránky : • napojení domácností na veřejný vodovod na velmi dobré úrovni (nad celorepublikovým průměrem • nárůst počtu trvale obydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu • u některých obcí vyšší podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci

Slabé stránky : • podprůměrná intenzita nové bytové výstavby v posledních letech • nárůst počtu neobydlených bytů • podprůměrné napojení domácností na veřejnou kanalizaci a plynovod • starý domovní i bytový fond, průměrné stáří domů je v regionu vyšší než je průměr ČR

Příležitosti : • posilování výstavby rodinných domů vede ke stabilizaci středních majetkových tříd obyvatelstva • využití neobydlených bytů jako druhého bydlení a pro rozvoj turistického ruchu a rekreace • snazší dosažitelnost nájemného bydlení ve starších bytech zlepšuje možnost migrace a stěhování za prací • pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu • zvýšení dostupnosti veřejné technické infrastruktury

Hrozby : • nízká výstavba nových bytů zvyšuje jejich ceny i ceny starších bytů a podílí se takto na migraci obyvatel ven z území • posilování výstavby rodinných domu vede k extenzivnímu využívání území a k větší suburbanizaci • ve spojení s odlivem obyvatelstva hrozí zánik trvalého bydlení v menších obcích, především mimo rekreační oblasti • nadměrná koncentrace nové bytové výstavby v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití a která tak mnohdy ohrožuje i vlastní rekreační potenciál • stárnutí bytového fondu • růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů

- 63 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.1.9 Rekreace

Silné stránky : • rozmanité přírodní prostředí, rekreační potenciál mají především zalesněná území • vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, jezdectví • zajímavé atraktivity cestovního ruchu v regionu (hrady, lázně, hory, skály) • oblasti s celoročním rekreačním využitím

Slabé stránky : • nedostatečný počet ubytovacích zařízení vyšších kategorií • nevhodné přírodní podmínky obcí v pro cestovní ruch a rekreaci v obci Chromeč • území s intenzivně využívanou zemědělské půdou nenazí možnosti k rekreaci (Chromeč) • absence kulturně-historických a jiných památek nadregionálního významu

Příležitosti : • doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci • doplnit zařízení pro nové druhy sportů (in–line brusle, atd.) • rozvoj stávajících sportovních areálů • vytvoření komplexních balíčků cestovního ruchu ve spolupráci s okolními destinacemi • růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov • významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska • rozšíření aktivit na letišti v Novém Malíně

Hrozby : • silná konkurence okolních regionů • neschopnost dohodnout se na spolupráci v oblasti cestovního ruchu s okolními destinacemi • neschopnost vytvořit atraktivní nabídku pro návštěvníky • sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu • nízká kvalita služeb • klesající návštěvnost • poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu • rozvoj rekreace se střetává se zájmy ochrany přírody

- 64 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.1.10 Hospodářské podmínky

Silné stránky : • tradiční zemědělská oblast s úrodnými půdami, ekonomika tradičně postavena na zemědělské výrobě, průmyslu a stavebnictví • nízká cena práce • velké firmy sídlící v obcích Šumperk, Hanušovice a Velké Losiny

Slabé stránky : • velká různorodost správního území ORP, centrem rozvoje je město Šumperk a jeho okolí • nezaměstnanost je především strukturálního charakteru, je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci. Chybí zejména profese z oblasti strojírenské výroby • většina průmyslových podniků je umístěna v Šumperku či blízkém okolí • staré výrobní podniky jsou často v útlumu, některé areály jsou opuštěny, jejich nové využití je často problematické – ekologická rizika, typ objektů , atd. • chybějící kvalifikovaná síla v technických oborech, nízká mobilita pracovní síly

Příležitosti : • najít nové rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu a přilákat investory, podpořit podnikatele působící v regionu • najít nové využití pro vysloužilé průmyslové areály (konverze brownfieldů) tak, aby byly plnohodnotně zapojeny do organismu města a obcí • nové developerské projekty – administrativní objekty (call centra, strategické služby) • intenzivnější využití potenciálu cestovního ruchu

Hrozby : • nové větší rozvojové plochy pro výrobu a technologie je možné nalézt téměř pouze na půdách nejvyšší kvality – střet se zájmy ochrany ZPF • nedostatek pracovních příležitostí pro absolventy může způsobovat odchod mladých lidí mimo region

- 65 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.1.2 Souhrnná analýza

4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie V území se nachází ložiska nerostných surovin místního a regionálního, rozvoj těžby umožňují i chráněná ložisková území. Výskyt poddolovaných i sesuvných území je z hlediska celkové plochy ORP velmi nízký. Slabou stránkou je do jisté míry neexistence dobývacích prostorů energetických surovin, což mimo jiné znamená i to, že území je závislé na vnějších zdrojích energie (plyn a elektřina). Rozvoj těžby nerostných surovin muže mít pozitivní dopad z hlediska ekonomiky území a zvýšení počtu pracovních příležitostí, bude však mít negativní dopad na životní prostředí i krajinu.

4.1.2.2 Vodní režim Velká plocha řešeného území je součástí chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), což signalizuje velké zásoby podzemních vod, které jsou podmínkou soběstačnosti v zásobování pitnou vodou. Této situaci také odpovídá rozsah ochranných pásem vodních zdrojů. Většina obyvatel je napojena na veřejný vodovod. Zemědělsky obhospodařované půdy mají často sníženou retenční schopnost. Opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na protipovodňovou ochranu a k lepšímu zásobení pitnou vodou přispět i vybudováním dálkových vodovodů.

4.1.2.3 Hygiena životního prostředí Většina obyvatel žije mimo dosah emisí z významných liniových a stacionárních zdrojů. Pouze část obcí je plynofikována, tento potenciál však navíc není v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť. Řada obcí nedisponuje čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. Na území téměř všech obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže.

4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Šumperk se řadí k harmonickým a ekologicky stabilním oblastem. Téměř polovina území (48,5%) patří mezi chráněná území. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především v severní hornatější části území. Střední část území, v ose Bludov – Šumperk – Velké Losiny) je charakteristická malým zastoupením lesů a trvalých travních porostů, takže její koeficient ekologické stability je velmi nízký. Toto intenzívně využívané území a jeho bezprostřední okolí je v silném kontrastu k relativně harmonické krajině ve vyšších partiích území.

4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Šumperk plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 14,2%, což je hluboko pod průměrem Olomouckého kraje (39,6%). V průběhu uplynulých dvou let došlo k poklesu její rozlohy o 0,58%. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a lesních ploch. Rozšiřuje se i zastavěné území.

- 66 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Zemědělská půda zaujímá cca 51% území, (orná půda 34%, trvalé travní porosty asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 36% území, což odpovídá průměru kraje. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostu a lesních ploch. Rozšiřuje se i zastavěné území. Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, celkem orné půdy v I. a II. třídě ochrany tvoří 39,6 % rozlohy zemědělské půdy. Nejkvalitnější půdy jsou situovány v nížinném pásu. Mezi Bludovem a Velkými Losinami. Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva vede k jejímu vyššímu využití pro pěstování technických plodin, v blízké budoucnosti muže jít také o nárůst ploch, na kterých se budou pěstovat plodiny vhodné pro výrobu biopaliv. Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce (CHKO, CHOPAV). Podíl lesní půdy na celkové výměře území je nadprůměrný (55,1 %), průměr Olomouckého kraje činí 34,8 %. Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla.

4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Většina obyvatel území má špatnou dostupnost dálnice, resp. rychlostní silnice. Dostupnost silnic I. třídy je alespoň ve střední části území dobrá, ovšem komfort cestování po těchto komunikacích je nízký, vzhledem k stavebně technickému provedení komunikací a jejich současné zátěži. Připravovaná výstavba silnice R35 jihozápadně řešeného území neuspokojivou situaci výrazně zlepší, byť jen pro část řešeného území. V ZÚR OK jsou navrženy nové silniční komunikace, jejichž realizace významně zlepší dopravní dostupnost SO ORP Šumperk, tak i dostupnost sousedících ORP (především Jesenicka). Dalším pozitivním vlivem bude snížení negativních vlivů ze silniční dopravy na zastavěné území. Zhruba polovina území není na železniční síť přímo napojena, z hlediska obslužnosti území plní železnice ve srovnání s autobusovou dopravou omezenou úlohu. Řadě obcí umožňuje železniční doprava dostupnost významných center v regionu i krajského města. V Novém Malíně se nachází veřejné letiště pro vnitrostátní přepravu

Z veřejné technické infrastruktury jsou z hlediska rozvoje území limitujícími prvky zásobení elektrickou energií, plynem, teplem, pitnou vodou a odkanalizování území včetně systému nakládání s tuhými komunálními odpady. Celé území je dostatečně pokryto rozvody elektrické energie. Napojení na rozvod plynu je nedostatečné, řada obcí není dosud připojena. Nedostatečně je rovněž i vybavení obcí veřejným vodovodem, kanalizací a čistírnami odpadních vod. Další rezervy jsou v oblasti obnovitelných zdrojů energie, připravuje se výstavba dalších větrných elektráren.

4.1.2.7 Sociodemografické podmínky Až do roku 1981 docházelo na území SO ORP Šumperk k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let a na počátku 80. let. V letech 1981 až 1998 počet obyvatel spíše stagnoval, poté má již klesající tendenci, zejména z důvodu migrace. Pokles obyvatel mezi léty 1991 a 2011 činil 3 %. Většina obcí je počtem obyvatel řazena mezi malé obce. Méně než 1000 obyvatel má celkem 17 obcí.

- 67 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Obcí s nejvyšším počtem obyvatel je obec s rozšířenou působností Šumperk s téměř 30 000. Nejméně obyvatel s trvalým pobytem, celkem 37, je v obci Šléglov. Jak počet přistěhovalých, tak počet vystěhovalých má v posledním desetiletí kolísavý charakter. Vždy však převažuje počet vystěhovalých, což není pro region pozitivním rysem. Hustota osídlení v České republice k 31.12. 2011 činila 133 obyv./km2. Okres Šumperk má hustotu osídlení nižší – 94,1 obyv./km2. Ve SO ORP Šumperk je tato hodnota pod celorepublikovým průměrem – 82,9 obyv./km2. Mezi obcemi správního obvodu jsou však výrazné rozdíly.

4.1.2.8 Bydlení Území má poměrně stabilní sídelní strukturu. Jinak ale v území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury s vysokým podílem malých obcí. Pro území je typický obecně podprůměrný podíl bytů v panelových domech. Významným ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a různých specifických obytných oblastí, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a s růstem etnizace problému bydlení. Dále může ve spojení s odlivem obyvatelstva hrozit zánik trvalého bydlení v menších obcích, především mimo rekreační oblasti. Pozitivní obrat pak vyžaduje posílení nové bytové výstavby zejména v místech s nízkou intenzitou nové bytové výstavby, zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť. Naopak nelze připustit nadměrnou koncentraci nové bytové výstavby v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití a která tak mnohdy ohrožuje i vlastní rekreační potenciál území (např. apartmánové bydlení).

4.1.2.9 Rekreace Území má dobré přírodní předpoklady rekreace, především v severní, hornatější části. Tomuto potenciálu však neodpovídá současný stav infrastruktury pro cestovní ruch, který začíná u obtížné dopravní dostupnosti rekreačních lokalit a končí jejich nedostatečnou vybaveností. Malý podíl vodních ploch rovněž neumožňuje rozvoj těchto specifických druhů rekreace. Slabou stránkou zůstává ne zcela využitý rekreační potenciál ubytovacích kapacit druhého bydlení (rekreační chalupy). Rozvoj rekreace je jednou ze základních možností posílení hospodářského rozvoje území zejména v obcích s vyššími přírodními předpoklady rozvoje rekreace. Zvyšováním kapacit však nesmí dojít ke snížení rekreačního potenciálu území nadměrným zatížením, zejména koncentrací nové výstavby rekreačního bydlení ve vybraných lokalitách.

4.1.2.10 Hospodářské podmínky Hospodářské zázemí území je soustředěno tradičně především v nížině mezi Bludovem a Velkými Losinami. Pozitivem je trvalá tendence snižování nezaměstnanosti v posledních letech, výrazným kladem je stále nízká cena práce. Přesto však je míra nezaměstnanosti vyšší ve srovnání jak s krajem tak s Českou republikou. Nejvýraznější slabou stránkou je úroveň tvorby HDP (Olomoucký kraj ve srovnání s jinými kraji pohybuje na poslední příčce). Obecně vysoká je i míra nezaměstnanosti, která omezuje rozvoj území, velmi nízká je i úroveň hrubých mezd. Dlouhodobě nízká mzdová úroveň a vysoká míra nezaměstnanosti může v případe zvýšeného tlaku na pohyb obyvatel za prací vést k vylidňování hospodářsky slabých oblastí. Proto je nutné větší využití potenciálu rozvojových oblastí na území ORP.

- 68 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) Příznivé životní prostředí najdeme především v severní, hornatější, části území, v oblastech, ve kterých převažují lesní plochy. Zhoršené životní prostředí je především v intenzivně využívané oblasti na ose Bludov – Šumperk – Velké Losiny. Jde o oblast s nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se přidává horší kvalita ovzduší a emise včetně hlukové zátěže z liniové dopravy. Obecně je nejhorší kvalita životního prostředí v zastavěném území sídel, zjm. v menších obcích jsou patrné sezónní výkyvy kvality (vytápění tuhými palivy).

Hospodářský rozvoj (hospodářský pilíř) Hospodářský rozvoj území je závislý především na velikosti sídla a na dopravní dostupnosti. V tomto směru je území rozděleno do dvou výrazně odlišných oblastí. Hustě osídlený a relativně dobře dostupný pás mezi Bludovem a Velkými Losinami a zbývající část území. Sídla napojená na silnice I. třídy (resp. železnici) vykazují poměrně dobrou ekonomickou úroveň. To se však netýká odlehlejších menších obcí, kde se synergicky projevuje útlum zemědělství spojený s útlumem průmyslu a výroby.

Soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) Na značné části území se nacházejí poměrně malá sídla, která nemají úplnou základní vybavenost. Tyto oblasti se částečně překrývají s hospodářsky slabšími regiony s vysokou úrovní nezaměstnanosti a s nízkou úrovní mezd. Nelze vyloučit, že nemalou roli hrají i historické faktory vyplývající zejména z transformace značné části osídlení po II. světové válce. Významným faktorem u části území je i jeho nízká dopravní dostupnost, do značné míry vylučující obyvatele z možnosti využití specifické vybavenosti koncentrované zejména ve velkých městech.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Při provádění souhrnného hodnocení je nezbytné přiřadit váhy jednotlivým oblastem, což spadá mnohdy do sféry politických a osobních preferencí. Věcně vzato není možné všem třem oblastem přiřknout stejný význam už proto, že by sociodemografická a hospodářská kritéria příliš v souhrnu převažovala nad kvalitou životního prostředí.

Při vyhodnocení vyváženosti byly využity metody navržené v Metodickém sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů.

Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný kvalitativní stav územních podmínek označí znaménkem "+". Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek se označí znaménkem "-". Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území.

Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zapíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území.

- 69 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 27 Kategorizace území z hlediska územních podmínek Územní podmínky Vyváženost vztahu Pro příznivé Pro Pro soudržnost územních podmínek pro Kategorie Vyjádření v životní hospodářský společenství udržitelný rozvoj území zařazení obce prostředí rozvoj obyvatel území kartogramu

dobrý Z H S špatný stav stav 1 + + + Z, H, S žádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Tabulka č. 28 Vztah území obcí ORP Šumperk podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Územní podmínky

í Pro sociální

n Pro příznivé životní Pro hospodářský Vyjádření v OBEC soudržnost obyvatel prostředí rozvoj kartogramu aze

ř území

Kategorie za obce Z H S 2c Bludov - + + Z 3a Bohdíkov + - - HS 3a Bohutín + - - HS 3a Branná + - - HS 2b Bratrušov + - + H 2a Bušín + + - S 3c Dlouhomilov - - + ZH 2c Dolní Studénky - + + Z 2b Hanušovice + - + H 2b Hraběšice + - + H 2c Hrabišín - + + Z 3b Chromeč - + - ZS 4 Jakubovice - - - 3b Janoušov - + - ZS 3a Jindřichov + - - HS 3a Kopřivná + - - HS 3b Libina - + - ZS Loučná nad + + - S 2a Desnou 2b Malá Morava + - + H

- 70 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Územní podmínky

í Pro sociální

n Pro příznivé životní Pro hospodářský Vyjádření v OBEC soudržnost obyvatel prostředí rozvoj kartogramu aze

ř území

Kategorie za obce Z H S 2c Nový Malín - + + Z 2a Olšany + + - S 2a Oskava + + - S Petrov nad - - + ZH 3c Desnou 2a Písařov + + - S 3c Rapotín - - + ZH 2c Rejchartice - + + Z Ruda nad + + - S 2a Moravou 2a Sobotín + + - S 3a Staré Město + - - HS 3b Sudkov - + - ZS 2b Šléglov + - + H 2c Šumperk - + + Z 2a Velké Losiny + + - S 2b Vernířovice + - + H 3a Vikantice + - - HS 3c Vikýřovice - - + ZH

Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu.

- 71 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

VZTAH ÚZEMÍ OBCÍ ORP ŠUMPERK PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

- 72 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Ke zpracování kartogramu bylo využito dílo „Hodnocení rozboru udržitelného rozvoje území obcí Olomouckého kraje – stanovení vztahu indikátorů k hodnocení pilířů udržitelného rozvoje území“ (Urbanistické středisko Brno, listopad 2010). Cílem projektu byl návrh indikátorů udržitelného rozvoje za území Olomouckého kraje ve vazbě na Metodické pokyny MMR k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ÚSTAV územního rozvoje, 2009).

Základní vstupní podmínkou navrhovaných indikátorů bylo posuzovat data z veřejných zdrojů. Tedy taková, jejichž pořízení a sběr by neindikoval nutnost dalšího zatížení s pořizováním a zajišťováním dat formou dotazníků, průzkumů nebo jiných finančních zátěží na pořízení dat pro další aktualizace. Preferovány jsou tedy pravidelně zveřejňované datové výstupy Českého statistického úřadu. Podmínka zajištění dat takto přístupných datových zdrojů zúžila v některých případech škálu zvolených indikátorů, popřípadě byly nastaveny hodnotící kritéria indikátorů, které je možné posuzovat z různých aspektů, dle zvoleného pilíře. Posouzeny byly interakce mezi sociální, environmentální a ekonomickou sférou a jejími dopady s prioritou dopadu do územního rozvoje.

Sledované indikátory:

Sociální pilíř • Index stáří • Index salda migrace • Počet dokončených bytů na 100 obyvatel Hospodářský pilíř • Míra registrované nezaměstnanosti • Podíl zastavěného území obce ohroženého záplavou Enviromentální pilíř • Podíl pásem ochrany • Koeficient ekologické stability • Podíl ploch ochrany přírody

Index stáří Vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Je součástí informací o procesu demografického stárnutí obyvatelstva a podle tohoto indikátoru lze sledovat rozdíly mezi oblastmi, indikuje proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva. V rámci České republiky se v posledních dvaceti letech zvyšuje podíl osob starších 60 let a naopak snižuje podíl osob mladších 15 let. Vyšší podíl dětí ve skladbě obyvatel obce dává předběžný předpoklad životaschopnosti obce, jejího rozvoje. Indikátor s významným přesahem do sociálního pilíře.

Syntaxe výpočtu Podíl obyvatel poproduktivního (nad 65 let) věku a předproduktivního (0 až 14 let), vztaženo na 100 obyvatel.

- 73 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Hodnotící rozpětí: 0 až 45 hodnota 5 45,01 až 95,00 hodnota 4 95,01 až 105,00 hodnota 3 105,01 až 140,00 hodnota 2 140,01 a více hodnota 1

Index salda migrace Saldo migrace je absolutní rozdíl mezi počtem emigrantů a imigrantů (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých). Vzhledem k území obce je buďto pozitivní a znamená zisk obyvatel, nebo negativní a znamená úbytek obyvatel stěhováním. Jako indikátor je hodnocen podíl salda migrace a počtu obyvatel. Kladné saldo migrace dává předpoklad dynamiky rozvoje obce. Indikátor s významným přesahem do sociálního pilíře. Syntaxe výpočtu Indikátor je vyčíslen jako podíl salda migrace a počtu obyvatel dané obce, vztaženo na 100 obyvatel.

Hodnotící rozpětí: méně než -5 hodnota 1 -5,01 až -1,01 hodnota 2 -1,00 až +1,00 hodnota 3 1,01 až 5,00 hodnota 4 5,01 a více hodnota 5

Počet dokončených bytů na 100 obyvatel Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Vztaženo na 100 obyvatel. Index vypovídá o potenciálu dalšího rozvoje obce, udržení mladých rodin, zájmu o výstavbě nových bytů v obci. Syntaxe výpočtu Podíl počtu dokončených bytů za časové období (rok) a počtu obyvatel v obci, vztaženo na 100 obyvatel.

Hodnotící rozpětí: 0 hodnota 1 0,01 až 0,15 hodnota 2 0,16 až 0,35 hodnota 3 0,36 až 0,65 hodnota 4 0,66 a více hodnota 5

- 74 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech). Indikátor je srovnatelný v rámci celé České republiky, vztažen je na administrativní území obce. Syntaxe výpočtu Indikátor je sledovaným jevem ČSÚ.

Hodnotící rozpětí: 0 až 7,00 hodnota 5 7,01 až 11,00 hodnota 4 11,01 až 15,00 hodnota 3 15,01 až 20,00 hodnota 2 20,01 a více hodnota 1

Podíl zastavěného území obce ohroženého záplavou Indikátor vyjadřuje procentní podíl zastavěného území obce, které je dotčeno plochou záplavy Q100. Indikátor s dlouhodobějším významem vyjadřujícím „bezpečnost“ zastavěného území před rizikem záplav. Syntaxe výpočtu Procentní podíl Q100 na výměře zastavěného území obce, zdroj datové vrstvy ÚAP.

Hodnotící rozpětí: 0 hodnota 5 0,01 až 10 hodnota 4 10,01 až 25,00 hodnota 3 25,01 až 50,00 hodnota 2 50,01 až 100,00 hodnota 1

Podíl pásem ochrany Procento území obce jež se nachází v OPVZ, OP léčivého zdroje a CHOPAV. Vyjadřuje podíl území s ochranou vodních zdrojů na rozloze obce. Syntaxe výpočtu Procentní podíl sjednoceného územního průmětu OPVZ, OP léčivého zdroje a CHOPAV na výměře území obce, zdroj datové vrstvy ÚAP.

Hodnotící rozpětí: 0 hodnota 1 0,01 až 5,00 hodnota 2 5,01 až 25,00 hodnota 3 25,01 až 75,00 hodnota 4

- 75 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

75,01 a více hodnota 5

Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability vyjadřuje podíl ekologicky příznivých ploch (ekologicky stabilních) a ploch ekologicky nestabilních, které „zatěžují“ životní prostředí. Podle koeficientu ekologické stability se dá území hodnotit s ohledem na narušenost území a tím např. vyšší nutnosti investic do protierozních opatření atp. Počítá se jako poměr druhů pozemků s vyšší ekologickou stabilitou a pozemků s nízkou ekologickou stabilitou Syntaxe výpočtu Koeficient ekologické stability je sledovaným jevem ČSÚ

Hodnotící rozpětí: méně než 0,10 hodnota 1 0,11 až 0,30 hodnota 2 0,31 až 1,00 hodnota 3 1,01 až 3,00 hodnota 4 3,01 a více hodnota 5

Podíl ploch ochrany přírody Procento výměry území obce jež je součástí CHKO, přírodního parku, zvláště chráněného území přírody vč. lokalit Natura 2000 (přírodní památky, přírodní rezervace nebo národní přírodní památky nebo národní přírodní rezervace), registrovaného VKP. Indikátor vyjadřuje podíl chráněného území na rozloze obce. Syntaxe výpočtu Procentní podíl sjednoceného územního průmětu ploch ochrany přírody (Natura 2000, CHKO, přírodní parky, zvláště chráněná území, registrované významné krajinné prvky) na výměře území obce, zdroj datové vrstvy ÚAP:

Hodnotící rozpětí: 0 hodnota 1 0,01 až 5,00 hodnota 2 5,01 až 25,00 hodnota 3 25,01 až 75,00 hodnota 4 75,01 a více hodnota 5

- 76 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Tabulka č. 29 Přehled sledovaných indikátorů o éh ) % rožen h o e c írody ( stnanosti (%) ř ě í na 100 obyvatel ř ů hrany (%) c ezam any p x stá r OBEC zemí ob n KES h byt é ú n o ýc och Inde h n é záplavou (%) e HODNOCENÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ n č rova ě t Index salda migrace gis Podíl pásem o e r dokon t Podíl ploch e č Míra Po Podíl zastav

Bludov 0.00 1 0.66 3 2.52 2 3.21 4 9.8 4 107.7 2 -0.8 3 0.06 2 Bohdíkov 1.47 2 5.38 5 35.85 4 55.38 1 12.0 3 100.0 3 -0.8 3 0.07 2 Bohutín 67.32 4 2.83 4 0.63 2 44.51 2 8.5 4 104.7 3 -1.5 2 0.00 1 Branná 100.00 5 4.58 5 67.86 4 8.38 4 18.0 2 102.5 3 1.7 4 0.00 1 Bratrušov 0.00 1 5.83 5 10.9 3 0.00 5 11.7 3 89.3 4 1.3 4 0.00 1 Bušín 0.16 2 2.76 4 42.5 4 0.00 5 5.8 5 144.8 1 -0.5 3 0.24 3 Dlouhomilov 0.00 1 2.52 4 0 1 2.39 4 15.6 2 147.0 1 1.3 4 0.21 3 Dolní Studénky 20.94 3 1.32 4 0 1 0.00 5 12.9 3 117.6 2 1.2 4 0.39 4 Hanušovice 64.05 4 3.05 5 86.79 5 4.28 4 17.3 2 99.2 3 -0.6 3 0.06 2 Hraběšice 70.69 4 7.4 5 70.79 4 9.99 4 26.1 1 48.4 4 7.0 5 0.70 5 Hrabišín 0.00 1 0.93 3 0 1 0.00 5 16.6 2 83.6 4 2.1 4 0.12 2 Chromeč 95.81 5 0.19 2 4.65 2 0.00 5 8.2 4 102.2 3 -2.3 2 0.00 1 Jakubovice 0.00 1 2.37 4 3.64 2 0.00 5 29.7 1 100.0 3 0.5 3 0.00 1 Janoušov 0.25 2 1.55 4 0 1 0.00 5 17.4 2 110.0 2 3.9 4 0.00 1 Jindřichov 67.43 4 5.83 5 65.04 4 24.02 3 29.5 1 104.6 3 -0.8 3 0.00 1 Kopřivná 0.99 2 5.25 5 80.32 5 0.00 5 25.5 1 62.5 4 0.0 3 0.00 1 Libina 2.66 2 0.62 3 0 1 0.00 5 15.4 2 102.2 3 0.1 3 0.00 1 Loučná nad Desnou 89.53 5 19.26 5 89.75 5 25.00 3 10.8 4 140.6 1 -0.9 3 0.17 3 Malá Morava 67.25 4 7.05 5 79.1 5 2.55 4 23.7 1 86.6 4 -1.3 2 0.18 3 Nový Malín 57.06 4 1.25 4 40.45 4 0.02 4 14.4 3 44.7 5 3.2 4 0.58 4 Olšany 0.87 2 4.27 5 66.19 4 6.79 4 10.1 4 101.9 3 -0.2 3 0.00 1 Oskava 75.21 5 8.61 5 77.8 5 0.00 5 17.1 2 109.2 2 -0.9 3 0.07 2 Petrov nad Desnou 0.00 1 3.17 5 0 1 38.25 2 15.2 2 105.1 2 0.3 3 0.00 1 Písařov 5.15 3 1.48 4 68.17 4 0.00 5 9.2 4 113.3 2 0.6 3 0.00 1 Rapotín 0.45 2 0.96 3 0 1 63.23 1 14.9 3 80.3 4 1.1 4 0.03 2 Rejchartice 0.00 1 4.3 5 0 1 0.00 5 13.6 3 42.9 5 -0.5 3 0.53 4 Ruda nad Moravou 5.06 3 2.72 4 0.9 2 19.97 3 10.6 4 94.2 4 -1.6 2 0.08 2 Sobotín 80.41 5 7.95 5 80.54 5 2.37 4 14.6 3 105.5 2 -0.8 3 0.08 2 Staré Město 100.00 5 13.59 5 39.61 4 0.00 5 20.4 1 105.8 2 -3.2 2 0.00 1 Sudkov 27.83 4 0.92 3 0 1 0.00 5 13.8 3 97.6 3 -1.2 2 0.00 1 Šléglov 100.00 5 12.06 5 73.24 4 0.00 5 13.3 3 42.9 5 2.7 4 0.00 1 Šumperk 10.92 3 0.84 3 0 1 36.55 2 10.3 4 140.0 1 -0.4 3 0.01 2 Velké Losiny 52.29 4 2.79 4 16.38 3 0.34 4 13.2 3 136.3 2 -0.3 3 0.07 2 Vernířovice 100.00 5 39.46 5 100 5 23.98 3 27.8 1 144.0 1 4.1 4 1.03 5 Vikantice 0.00 1 13.39 5 100 5 0.00 5 42.9 1 240.0 1 0.0 3 0.00 1 Vikýřovice 16.48 3 1.23 4 0 1 57.40 1 12.0 3 90.5 4 0.3 3 0.04 2

- 77 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

5. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD

5.1 OBSAH PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU

V pozadí jsou (zeslabeně) zobrazeny limity a hodnoty území, v popředí jsou výrazněji zakresleny záměry a problémy k řešení v ÚPD. Graficky jsou odlišeny záměry vyplývající ze ZÚR OK a ostatní záměry. Srovnáním pozadí (limitů a hodnot) a popředí (záměrů) výkresu lze pro kteroukoliv lokalitu přehledně ověřit případné kolize jevů. Vybrané problémy k řešení v ÚPD jsou označeny symboly, označenými popisem.

Seznam limitů a hodnot v pozadí problémového výkresu je uveden v tabulce č. 1.

Seznam záměrů zobrazených v popředí problémového výkresu je uveden v následujících tabulkách.

Tabulka č. 30 Obsah problémového výkresu – přehled vybraných záměrů ZÚR OLK Skupina jevů Jev ÚAP dálkový vodovodní přivaděč TECHNICKÁ plynovod VTL INFRASTRUKTURA vedení VVN 400 kV vedení VVN 110 kV rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace DOPRAVNÍ silnice I. a II. třídy dvoupruhové INFRASTRUKTURA silniční tunel lanová dráha nadregionální biocentrum (ZÚR OK) biokoridor nadregionální (ZÚR OK) biocentrum regionální (ZÚR OK) PŘÍRODA A biokoridor regionální (ZÚR OK) KRAJINA lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod území významné pro protipovodňová opatření suchá nádrž hráz suché nádrže ROZVOJOVÉ A rozvojová osa OR2 SPECIFICKÉ rozvojová oblast RO2 OBLASTI Celé území ORP Šumperk je součástí specifické oblasti ST1

Tabulka č. 31 Obsah problémového výkresu – přehled ostatních záměrů Skupina jevů Jev ÚAP TECHNICKÁ dálkový vodovodní přivaděč (ÚS VP1 a VP4) INFRASTRUKTURA vodovodní řad podzemní vodní zdroj automatická tlaková stanice úpravna vody vodojem ostatní zařízení k zařízení k zásobování vodou plynovod STL regulační stanice plynu

- 78 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Skupina jevů Jev ÚAP kanalizační stoka čistírna odpadních vod ostatní zařízení k odvádění odpadních vod dešťová retenční zdrž venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kV kabelové vedení elektrické sítě VN distribuční trafostanice rozvodna farma větrných elektráren elektrárna větrná lanová dráha DOPRAVNÍ hipostezka INFRASTRUKTURA cyklostezka PŘÍRODA suchá nádrž (ÚS VP5) A KRAJINA zastavitelné plochy ÚZEMNÍ ROZVOJ rozvojová plocha (ÚS RO 2-5.7)

Problémy k řešení v ÚPD, označené barevně odlišenými symboly, jsou rozděleny do pěti kategorií.

Tabulka č. 32 Obsah problémového výkresu – kategorie problémů k řešení v ÚPD Kategorie problému Popis kategorie ZU Urbanistická závada ZD Dopravní závada ZH Hygienická závada SZ Vzájemný střet záměrů na provedení změn v území SL Střet záměrů na provedení změn v území s limity využití území

Seznam problémů k řešení v ÚPD je uveden v následující kapitole.

5.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD

Problémy k řešení v ÚPD jsou schematicky zobrazeny v problémovém výkresu. V následujících tabulkách jsou uvedeny jejich seznamy, které jsou výčtem zobrazených závad (urbanistických, dopravních a hygienických), vzájemných střetů záměrů a střetů záměrů a limitů využití území. Problémy, které mají být předmětem řešení ÚPD z podstaty věci (např. nespojitost biokoridorů, chybějící kanalizace apod.) nejsou graficky vyznačeny.

Závady a střety uvedené v této kapitole jsou určeny k řešení v ÚPD obcí, resp. ZÚR OK (především vzájemné střety záměrů na provedení změn v území).

Tabulka č. 33 Urbanistické závady (ZU) (ZU)

Označení Popis závady Obec

ZU - 01 sesuvné území je v konfliktu se zastavěným územím Hanušovice chráněné ložiskové území (cihlářská surovina) je ve střetu se ZU - 02 Nový Malín zastavěným územím ZU - 03 chráněné ložiskové území (cihlářská surovina) v blízkosti Rapotín

- 79 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Označení Popis závady Obec

zastavěného území chráněné ložiskové území (polymetalické rudy) v blízkosti ZU - 04 Oskava zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (vápenec) ZU - 05 Ruda nad Moravou v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (amfibolická ZU - 06 Staré Město rula) v konfliktu se zastavěným územím chráněné ložiskové území (polymetalické rudy) v blízkosti ZU - 07 Oskava zastavěného území ZU - 08 možný konflikt poddolovaného území se zastavěným územím Staré Město ZU - 09 možný konflikt poddolovaného území se zastavěným územím Staré Město zastavěné území zasahuje do ochranného pásma Olšany, Ruda nad ZU - 10 monitorovacího vrtu ČHMÚ Moravou zastavěné území zasahuje do ochranného pásma ZU - 11 Šumperk monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma ZU - 12 Dolní Studénky monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma ZU - 13 Libina monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma ZU - 14 Velké Losiny monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 15 Chromeč zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 16 Chromeč zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 17 Bludov zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 18 Bludov zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 19 Bludov zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 20 Staré Město zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 21 Šumperk zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 22 Šumperk zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 23 Oskava zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 24 Oskava zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 25 Jindřichov zdroje zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního ZU - 26 Jindřichov zdroje ZU - 27 ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází Ruda nad Moravou ZU - 28 ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází Bohutín, Chromeč ZU - 29 ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází Chromeč ZU - 30 ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází Sudkov ZU - 31 ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází Šumperk, Vikýřovice ZU - 32 ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází Vikýřovice ZU - 33 ÚSES ve střetu s protipovodňovou hrází Bohdíkov ZU - 34 silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) Bludov, Chromeč ZU - 35 silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) Rapotín ZU - 36 silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) Bludov, Chromeč ZU - 37 silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) Loučná nad Desnou

- 80 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Označení Popis závady Obec

ZU - 38 silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) Rapotín ZU - 39 silnice I. třídy prochází záplavovým území (Q100) Rapotín, Šumperk ZU - 40 silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) Bohdíkov silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100), silnice II. ZU - 41 Bohdíkov třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje ZU - 42 silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) Bohdíkov ZU - 43 silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) Hanušovice ZU - 44 silnice II. třídy prochází záplavovým území (Q100) Jindřichov, Vikantice chráněné ložiskové území a dobývací prostor (wollastonit) ZU - 45 Bludov v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (vápenec) ZU - 46 Bohdíkov v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (ortorula) ZU - 47 Hanušovice v blízkosti zastavěného území chráněné ložiskové území a dobývací prostor (amfibolická ZU - 48 Hraběšice rula) v blízkosti zastavěného území dobývací prostor (grafit) v blízkosti zastavěného území, střet ZU - 49 Staré Město, Šléglov poddolovaného území se zastavěným územím chráněné ložiskové území a dobývací prostor (amfibolická ZU - 50 Staré Město rula) v konfliktu se zastavěným územím Záplavové území (Q100) zasahuje do zastavěného území obcí Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Dolní Studénky, Hanušovice, Chromeč, Jindřichov, Kopřivná, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Olšany, Petrov nad Desnou, Postřelmov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice Poznámka k ZU-27 až ZU-33: Střet skladebných prvků ÚSES s protipovodňovou hrází – riziko nedodržení minimálních

prostorových parametrů ÚSES potřebných pro funkčnost skladebných prvků

Tabulka č. 34 Dopravní závady (ZD)

Označení Popis závady Obec

ZD - 01 úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati Bludov ZD - 02 úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati Bludov ZD - 03 úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati Petrov nad Desnou ZD - 04 úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati Rapotín ZD - 05 úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati Rapotín ZD - 06 úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati Velké Losiny ZD - 07 úrovňové křížení silnice I. třídy a železniční trati Loučná nad Desnou ZD - 08 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hrabišín ZD - 09 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Šumperk ZD - 10 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice ZD - 11 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice ZD - 12 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice ZD - 13 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice ZD - 14 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice ZD - 15 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Jindřichov ZD - 16 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Branná ZD - 17 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Branná ZD - 18 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice ZD - 19 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice ZD - 20 úrovňové křížení silnice II. třídy a železniční trati Hanušovice

- 81 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Tabulka č. 35 Hygienické závady (ZH)

Označení Popis závady Obec

ZH - 01 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Bludov, Chromeč ZH - 02 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Bohutín, Olšany ZH - 03 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Šumperk, Bludov ZH - 04 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Bušín, Olšany Šumperk, Rapotín, ZH - 05 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Vikýřovice ZH - 06 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Sobotín ZH - 07 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Sobotín ZH - 08 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Bušín Rapotín, Petrov nad ZH - 09 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 a I/44 Desnou ZH - 10 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 a I/43 Písařov ZH - 11 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Jakubovice, Písařov Sobotín, Petrov nad ZH - 12 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/11 Desnou ZH - 13 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/43 Písařov ZH - 14 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 Bludov, Chromeč ZH - 15 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 Bludov ZH - 16 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 Bludov ZH - 17 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 Rapotín, Velké Losiny ZH - 18 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 Velké Losiny ZH - 19 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice I/44 Loučná nad Desnou Olšany, Ruda ZH - 20 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/369 nad Moravou negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/369 a Bohdíkov, Ruda ZH - 21 III/36916 nad Moravou ZH - 22 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/369 Hanušovice, Kopřivná negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/36916 a Dolní Studénky, ZH - 23 III/3703 Šumperk ZH - 24 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/3697 Jindřichov ZH - 25 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/370 Dlouhomilov, Hrabišín Bludov, Postřelmov, ZH - 26 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/3703 Sudkov ZH - 27 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice III/3703 Dolní Studénky, Sudkov negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446 a Dolní Studénky, Nový ZH - 28 III/44631 Malín Dolní Studénky, ZH - 29 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446 Šumperk ZH - 30 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446 Bratrušov, Šumperk ZH - 31 negativní vlivy dopravy (hluk, emise) ze silnice II/446 Hanušovice prověřit území ekologických rizik (Rapotín skládka po SA), ZH - 32 Rapotín příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bludov), příp. ZH - 33 Bludov navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bohdíkov), příp. ZH - 34 Bohdíkov navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bohutín), příp. ZH - 35 Bohutín navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bohutín), příp. ZH - 36 Chromeč navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Branná), příp. ZH - 37 Branná u Šumperka navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Bratrušov), příp. ZH - 38 Bratrušov navrhnout potřebná opatření k asanaci ZH - 39 prověřit území ekologických rizik (skládka Bratrušov), příp. Bratrušov

- 82 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Označení Popis závady Obec

navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Doubravice), příp. ZH - 40 Olšany nad Moravou navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Dvůr Raškov), ZH - 41 Bohdíkov příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Hanušovice), příp. ZH - 42 Jindřichov navrhnout potřebná opatření k asanaci ZH - 43 skládka Hrabenov, proběhla asanace Šumperk prověřit území ekologických rizik (skládka Hrabišín), příp. ZH - 44 Hrabišín navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Kopřivná), příp. ZH - 45 Kopřivná navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Libina), příp. ZH - 46 Libina navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Libina), příp. ZH - 47 Libina navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Mladoňov), příp. ZH - 48 Nový Malín navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Nove Losiny), ZH - 49 Jindřichov příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Oskava), příp. ZH - 50 Oskava navrhnout potřebná opatření k asanaci ZH - 51 skládka Rapotin Rapotín ZH - 52 skládka Rejchartice, proběhla asanace Rejchartice prověřit území ekologických rizik (skládka TKO), příp. ZH - 53 Dlouhomilov navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka TKO), příp. ZH - 54 Sobotín navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Václavov), příp. ZH - 55 Oskava navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (Dolní Libina skládka u ZH - 56 Libina vepřína), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (Horní Libina bývalá ZH - 57 Libina skládka), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (Jakubovice u Šumperka ZH - 58 Jakubovice skládka), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (Janoušov skládka u ZH - 59 Janoušov potoka), příp. navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka na rozcestí), příp. ZH - 60 Rapotín navrhnout potřebná opatření k asanaci prověřit území ekologických rizik (skládka Třemešek), příp. ZH - 61 Oskava navrhnout potřebná opatření k asanaci

Tabulka č. 36 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území (SZ)

Označení Popis střetu Obec

návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace protíná Dolní Studénky, SZ - 01 regionální biocentra na trase nadregionálního biokoridoru Šumperk návrh silnice I. a II. třídy protíná regionální biocentra na trase Petrov nad Desnou, SZ - 02 nadregionálního biokoridoru Velké Losiny návrh silnice I. a II. třídy protíná regionální biocentra na trase SZ - 03 Velké Losiny nadregionálního biokoridoru návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým SZ - 04 Vikýřovice území Q100, návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové

- 83 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Označení Popis střetu Obec

komunikace (ZÚR OK) je v konfliktu se zastavitelnými plochami návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) je v konfliktu se SZ - 05 Libina zastavitelnými plochami

Tabulka č. 37 Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území (SL)

Označení Popis střetu Obec

SL - 01 sesuvné území je ve střetu se zastavitelnými plochami Branná chráněné ložiskové území (vápenec) je ve střetu se SL - 02 Branná zastavitelnými plochami střet poddolovaného území se zastavěným územím a SL - 03 Branná zastavitelnými plochami střet poddolovaného území se zastavěným územím a SL - 04 Šumperk zastavitelnými plochami zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného Dolní Studénky, Nový SL - 05 pásma monitorovacího vrtu ČHMÚ Malín, Šumperk zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného SL - 06 Rapotín, Vikýřovice pásma monitorovacího vrtu ČHMÚ zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného SL - 07 Vikýřovice pásma vodního zdroje zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného SL - 08 Nový Malín pásma vodního zdroje zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného SL - 09 Vikýřovice pásma vodního zdroje zastavitelné plochy bezprostředně sousedí s ochranným SL - 10 Branná pásmem vodního zdroje návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace prochází Dolní Studénky, SL - 11 ochranným pásmem vodního zdroje Šumperk, Vikýřovice vodní nádrž Hanušovice (rezerva v ZÚR OK) – v případě realizace významné riziko pro udržitelný rozvoj území (likvidace stávajícího osídlení, možné přerušení železničního spojení do Pardubického kraje, vysoké náklady na přestavbu SL - 12 silničního spojení Hanušovice – Jeseník, Hanušovice – Králíky, zhoršení dostupnosti Staroměstska, snížení atraktivnosti sídel v území zvláštní povodně nádrže – především Hanušovice, apod.) SL - 13 návrh silnice I. a II. třídy protíná místní biocentrum Bohutín SL - 14 návrh silnice I. a II. třídy protíná místní biocentrum Hanušovice SL - 15 návrh silnice I. a II. třídy protíná místní biocentrum Branná SL - 16 Zastavitelné plochy zasahují do přírodního parku Březná Bušín návrh rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace (ZÚR Bludov, Dolní Studénky, SL - 17 OK) prochází záplavovým území Q100 Sudkov, Šumperk návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým SL - 18 Petrov nad Desnou území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým SL - 19 Velké Losiny území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým SL - 20 Velké Losiny území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým Loučná nad Desnou, SL - 21 území Q100 Velké Losiny návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým SL - 22 Bohutín území Q100 SL - 23 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým Hanušovice, Jindřichov

- 84 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část

Označení Popis střetu Obec

území Q100 návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází záplavovým Dolní Studénky, SL - 24 území Q100 Šumperk návrh silnice I. a II. třídy (ZÚR OK) prochází přírodním SL - 25 Olšany parkem SL - 26 sesuvné území je ve střetu se zastavitelnými plochami Písařov Záplavové území (Q100) zasahuje do zastavitelných ploch obcí Bludov, Branná, Dolní Studénky, Hanušovice, Jindřichov, - Loučná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Šumperk, Vernířovice, Vikýřovice Značná část obcí Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Písařov, Sobotín, Staré Město, Šléglov, Vernířovice, Vikantice se nachází v územích soustavy NATURA. Je

nezbytné prověřit opodstatněnost navrženého rozsahu zastavitelných ploch vzhledem k reálné poptávce (přiměřený převis nabídky)

- 85 - Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Sociodemografická analýza SO ORP Šumperk

1 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Obsah

1 Stav a pohyb obyvatelstva ...... 3 1.1 Přírůstky obyvatel ...... 5 1.1.1 Přirozená měna...... 5 1.1.2 Migrace ...... 6 1.1.3 Celkový přírůstek...... 7 2 Hustota osídlení ...... 8 3 Věková struktura obyvatel ...... 10 4 Další demografické ukazatele...... 11 4.1 Potratovost ...... 12 4.2 Sňatečnost ...... 12 4.3 Rozvodovost ...... 13 5 Vzdělanostní struktura ...... 13 6 Školství, zdravotnictví a sociální služby...... 14 Seznam map, grafů, tabulek, příloh ...... 19

2 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

1 Stav a pohyb obyvatelstva

Až do roku 1981 docházelo na území SO ORP Šumperk k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let a na počátku 80. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé České republice. V letech 1981 až 1998 počet obyvatel spíše stagnoval, poté má již klesající tendenci, zejména z důvodu migrace. Pokles obyvatel mezi léty 1991 a 2011 činil 3 %.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Šumperk (1990 – 2011)

75 000 74 500 .

2 74 000 1

73 500 k 31.

l 73 000 e t

a 72 500 v y

b 72 000 o

et 71 500 č 71 000 po 70 500 70 000 1990 1995 2000 2005 2010 rok

Zdroj: ČSÚ, 1990 - 2011

Většina obcí je počtem obyvatel řazena mezi malé obce, viz tabulka 1. Méně než 1000 obyvatel má celkem 17 obcí.

Tabulka 1: Obce SO ORP Šumperk podle velikostních kategorií k 31. 12. 2011 Počet obyvatel v obci Počet obcí (kategorie obce) do 199 6 200 - 499 5 500 - 999 6 1000 - 1999 10 2000 - 4999 8 20 000 – 49 000 1 Zdroj: ČSÚ, 2011

Obcí s nejvyšším počtem obyvatel je obec s rozšířenou působností Šumperk s téměř 30 000 obyvateli k 31. 12. 2011. Nejméně obyvatel s trvalým pobytem, celkem 37, je v obci Šléglov.

3 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Graf 2: Obce SO ORP Šumperk podle počtu obyvatel (31. 12. 2011)

Libina 3 475

Hanušovice 3 352

Nový Malín 3 293

Rapotín 3 236

Bludov 3 127

Velké Losiny 2 724

Ruda nad Moravou 2 578

Vikýřovice 2 296

Staré Město 1 803

Loučná nad Desnou 1 729

Oskava 1 376

Bohdíkov 1 366

Jindřichov 1 310

Dolní Studénky 1 296

Sobotín 1 225

Petrov nad Desnou 1 186

Sudkov 1 127 c Olšany 1 123 obe Hrabišín 861

Bohutín 791

Písařov 705

Bratrušov 632

Chromeč 573

Malá Morava 545

Dlouhomilov 477

Bušín 413

Branná 295

Kopřivná 268

Jakubovice 202

Vernířovice 194

Rejchartice 188

Hraběšice 143

Vikantice 72

Janoušov 51

Šléglov 37

0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 počet obyvatel k 31.12.2011

Zdroj: ČSÚ, 2011 Pozn:: Graf pro lepší obraznost nezahrnuje obec Šumperk s 27 040 obyvateli.

4 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

1.1 Přírůstky obyvatel

Celkový přírůstek obyvatel je dán součtem přirozeného přírůstku obyvatel (rozdíl živě narozených a zemřelých) a migračního přírůstku obyvatel rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých).

1.1.1 Přirozená měna

Počet živě narozených obyvatel v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 až 2011 není stabilní a v průměru se pohybuje kolem hodnoty 715 živě narozených. V roce 2011 počet narozených dosáhl hodnoty pouhých 617 dětí a na 1000 obyvatel tak připadlo 8,6 živě narozených dětí (průměrná hodnota za celou ČR byla 10,4 dětí na 1000 obyvatel).

Tabulka 2: Ukazatele přirozené měny v SO ORP Šumperk (2001 až 2011) Živě Počet Zemřelí Hrubá míra Živě narození Přirozený Rok obyv. Zemřelí na 1000 přirozeného narození na 1000 přírůstek celkem obyvatel přírůstku obyvatel 2001 73 390 682 9,29 700 9,54 -18 -0,25 2002 73 131 662 9,05 744 10,17 -82 -1,12 2003 72 967 649 8,89 784 10,74 -135 -1,85 2004 72 652 707 9,73 717 9,87 -10 -0,14 2005 72 403 703 9,71 739 10,21 -36 -0,50 2006 72 266 722 9,99 740 10,24 -18 -0,25 2007 72 182 799 11,07 804 11,14 -5 -0,07 2008 72 189 765 10,60 707 9,79 58 0,80 2009 72 078 794 11,02 736 10,21 58 0,80 2010 71 857 763 10,62 801 11,15 -38 -0,53 2011 71 612 617 8,62 741 10,35 -124 -1,73 Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2011

Počet zemřelých v SO ORP Šumperk mezi lety 2001 a 2011 byl relativně stabilní. Pohyboval se mezi hodnotami 700 (v r. 2001) a 804 (v r. 2007). V průměru zemřelo ročně v daném období 10,3 obyvatel na 1000 obyvatel. Graf 3 ukazuje vývoj počtu zemřelých (červená linie) a živě narozených (zelená linie).

Graf 3: Vývoj počtu zemřelých a živě narozených v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)

900 850 804 794 784 801 800 707 l 744 739 740 741 e t 717 799 a 750

v 700 763 700 736 oby 722 t 707 765

e 703

č 650 682 662 po 600 649 617 550 500 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Živě narození Zemřelí

Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2011

5 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Hrubá míra přirozeného přírůstku vyjadřuje, jaký je přirozený přírůstek na 1000 obyvatel daného území v daném časovém úseku. Čím je tato hodnota vyšší, tím je stav pozitivnější, protože to znamená, že je v daném území větší počet narozených než zemřelých. Tento ukazatel se ve sledovaném období pohybuje v kladných hodnotách pouze v letech 2008 a 2009.

Aby docházelo ke stabilnímu zachování počtu obyvatel v regionu, je třeba, aby dosahovala hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku kladných hodnot. Průměrná hodnota pro Českou republiku se v posledních letech pohybuje kolem hodnoty 1 ‰. V letech 1994 až 2005 nabývala tato hodnota záporných hodnot, což bylo dáno změnami v chování a postojích obyvatel – vliv má zjm. starší věk prvorodiček, nižší sňatečnost, prodlužující se délka života a další faktory. Od r. 2006 dosahuje hrubá míra přirozeného přírůstku v České republice kladných hodnot, což lze vysvětlit tím, že rodiny si zakládají především jedinci silných populačních ročníků sedmdesátých let.

1.1.2 Migrace

Jak počet přistěhovalých, tak počet vystěhovalých má v posledním desetiletí kolísavý charakter. Vždy však převažuje počet vystěhovalých, což není pro region pozitivním rysem.

Tabulka 3: Ukazatele migrace v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)

Přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Hrubá míra stěhováním Rok Přistěhovalí na 1000 Vystěhovalí na 1000 migračního (migrační obyvatel obyvatel salda saldo) 2001 530 7,22 727 9,91 -197 -2,68 2002 604 8,26 781 10,68 -177 -2,42 2003 735 10,07 764 10,47 -29 -0,40 2004 628 8,64 933 12,84 -305 -4,20 2005 646 8,92 859 11,86 -213 -2,94 2006 719 9,95 838 11,60 -119 -1,65 2007 772 10,70 851 11,79 -79 -1,09 2008 730 10,11 781 10,82 -51 -0,71 2009 591 8,20 760 10,54 -169 -2,34 2010 690 9,60 873 12,15 -183 -2,55 2011 675 9,43 796 11,12 -121 -1,69 Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2011

Hrubá míra migračního salda, která ukazuje, kolik nových obyvatel se přistěhovalo na 1000 stávajících obyvatel, dosahuje v posledním desetiletí průměrné hodnoty 2.

6 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Graf 4: Vývoj počtu vystěhovalých a přistěhovalých v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)

1 000 933 859 851 873 900 838 796 781 764 781 760 800 727

k 700 772 ro 735 719 730 600 690 675 646 604 628 500 591 530 400 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 počet obyvatel Vys těhovalí Přistěhovalí

Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2011

1.1.3 Celkový přírůstek

Celkový přírůstek obyvatel, daný součtem přírůstku přirozeného a migračního, je od poloviny 90. let záporný s výjimkou roku 2008, viz grafické zobrazení níže.

Graf 5: Vývoj celkového přírůstku obyvatel (2001 – 2011)

50 7 0 -50 -84 l

e -111 t -100 -137

yva -164

b -150 o -215 -221 et

č -200 -245 -259 -249 po -250 -315 -300 -350 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Celkový přírůstek

Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2011

Nejnepříznivější demografický vývoj vykazuje obec Vikantice – pokles obyvatel mezi léty 2001 a 2011 zde činí 25 %, následována obcemi Oskava a Branná. Naopak největší přírůstky jsou u obcí Hraběšice (43 %) a Šléglov (42 %). Vývoj u dalších obcí ukazuje tabulka níže.

7 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Tabulka 4: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP v letech 2001 a 2011 Rozdíl mezi lety 2001 Rok a 2011 2001 2011 absolutně relativně SO ORP celkem 73 390 71 612 -1 778 -3,11% Bludov 3 186 3 127 -59 -1,85% Bohdíkov 1 422 1 366 -56 -3,94% Bohutín 888 791 -97 -10,92% Branná 357 295 -62 -17,37% Bratrušov 577 632 55 9,53% Bušín 425 413 -12 -2,82% Dlouhomilov 465 477 12 2,58% Dolní Studénky 1 271 1 296 25 1,97% Hanušovice 3 595 3 352 -243 -6,76% Hraběšice 100 143 43 43,00% Hrabišín 851 861 10 1,18% Chromeč 581 573 -8 -1,38% Jakubovice 185 202 17 9,19% Janoušov 47 51 4 8,51% Jindřichov 1 405 1 310 -95 -6,76% Kopřivná 284 268 -16 -5,63% Libina 3 457 3 475 18 0,52% Loučná nad Desnou 1 916 1 729 -187 -9,76% Malá Morava 596 545 -51 -8,56% Nový Malín 2 363 3 293 930 39,36% Olšany 1 139 1 123 -16 -1,40% Oskava 1 678 1 376 -302 -18,00% Petrov nad Desnou, Sobotín 2 493 2 411 -82 -3,29% Písařov 712 705 -7 -0,98% Rapotín 2 904 3 236 332 11,43% Rejchartice 163 188 25 15,34% Ruda nad Moravou 2 474 2 578 104 4,20% Staré Město 2 122 1 803 -319 -15,03% Sudkov 1 203 1 127 -76 -6,32% Šléglov 26 37 11 42,31% Šumperk 29 318 27 040 -2 278 -7,77% Velké Losiny 2 872 2 724 -148 -5,15% Vernířovice 177 194 17 9,60% Vikantice 96 72 -24 -25,00% Vikýřovice 2 042 2 296 254 12,44% Zdroj: ČSÚ, 2001 a 2011 Pozn.: Obec Petrov nad Desnou je samostatnou obcí od 1.1.2010. Do té doby byla součástí obce Sobotín.

2 Hustota osídlení

Hustota osídlení v České republice k 31.12. 2011 činila 133 obyv./km2. Okres Šumperk, ve kterém se analyzovaný SO ORP nachází, má hustotu osídlení nižší – 94,1 obyv./km2. Ve SO ORP Šumperk je tato hodnota pod celorepublikovým průměrem – 82,9 obyv./km2. Mezi obcemi správního obvodu jsou však výrazné rozdíly, což je patrné z mapy 1 a z tabulky 5.

8 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Tabulka 5: Hustota obyvatel v obcích SO ORP Šumperk (2011)

Hustota Hustota Hustota Obec Obec Obec obyvatel* obyvatel* obyvatel*

Bludov 187,4 Jakubovice 25,5 Rapotín 230,5 Bohdíkov 52,1 Janoušov 16,6 Rejchartice 27,6 Bohutín 351,1 Jindřichov 25,3 Ruda nad Moravou 103,1 Branná 20,3 Kopřivná 22,6 Sobotín 38,4 Bratrušov 54,8 Libina 127,5 Staré Město 20,9 Bušín 48,1 Loučná nad Desnou 18,3 Sudkov 230,1 Dlouhomilov 45,7 Malá Morava 8,0 Šléglov 5,2 Dolní Studénky 152,0 Nový Malín 120,5 Šumperk 970,0 Hanušovice 91,0 Olšany 173,4 Velké Losiny 58,6 Hraběšice 17,4 Oskava 23,1 Vernířovice 5,8 Hrabišín 62,2 Petrov nad Desnou 98,1 Vikantice 7,2 Chromeč 104,5 Písařov 37,4 Vikýřovice 195,3 * Počet obyvatel na km2 Zdroj: ČSÚ, 2011

Největší obcí co do rozlohy je obec Loučná nad Desnou (9 429 h. Nejmenší je obec Bohutín (225 ha), avšak hustota obyvatel je zde po Šumperku nejvyšší.

Mapa 1: Hustota osídlení v obcích SO ORP Šumperk (2011)

Zdroj: ČSÚ, 2011

9 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

3 Věková struktura obyvatel

Dlouhodobý vývoj migrace, porodnosti a úmrtnosti se odráží na věkové struktuře obyvatelstva. Současný trend poukazuje na stárnutí obyvatelstva. Od r. 1995 značně narůstá počet starších lidí a klesá podíl tzv. dětské složky. Tento trend je aktuální v celé Evropě a je to dáno poklesem intenzity úmrtnosti a nižší porodnosti.

Tabulka 6: Věková struktura obyvatel a index stáří v SO ORP Šumperk (1995 – 2011) Počet v tom ve věku Index Rok obyvatel 0 až 14 let 15 až 64 65 a více stáří k 31.12. let let 1995 74 129 13 904 51 036 9 189 66,1 1996 74 102 13 558 51 207 9 337 68,9 1997 74 102 13 235 51 365 9 502 71,8 1998 74 071 13 027 51 455 9 589 73,6 1999 73 876 12 679 51 513 9 684 76,4 2000 73 714 12 347 51 641 9 726 78,8 2001 73 390 12 021 51 664 9 705 80,7 2002 73 131 11 780 51 620 9 731 82,6 2003 72 967 11 418 51 783 9 766 85,5 2004 72 652 11 165 51 570 9 917 88,8 2005 72 403 10 857 51 444 10 102 93,0 2006 72 266 10 601 51 345 10 320 97,3 2007 72 182 10 534 51 160 10 488 99,6 2008 72 189 10 419 51 004 10 766 103,3 2009 72 078 10 385 50 640 11 053 106,4 2010 71 857 10 443 50 182 11 232 107,6 2011 71 109 10 383 49 062 11 664 112,3 Zdroj: ČSÚ, 1995 – 2011

Jedním z nejvhodnějších ukazatelů stárnutí obyvatel je index stáří1. Index stáří se neustále zvyšuje - v r. 1995 připadlo na 100 dětí 66 obyvatel starších 65 let, oproti hodnotě 112 v r. 2011 – viz tabulka 6. V České republice byla v r. 2011 hodnota indexu stáří 110,4.

Od r. 2008 žije na území SO ORP Šumperk více obyvatel starších 65 let než dětí do 15 let – vývoj v čase je dobře viditelný na grafu 6.

1 Index stáří vyjadřuje poměr obyvatel ve věku 65 let a starších na 100 dětí ve věku 0 až 14 let. Čím je tato hodnota nižší, tím je to pro populaci pozitivnější.

10 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Graf 6: Srovnání počtu dětí do 14 let s obyvateli ve věku 65 let a více v SO ORP Šumperk (1995 – 2011)

16 000 14 000

12 000 el 10 000 yvat

b 8 000 o

et 6 000 č

po 4 000 2 000 0

5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 rok

0 až 14 let 65 a více let

Zdroj: ČSÚ, 1995 - 2011

4 Další demografické ukazatele

Zde se zaměříme na ukazatele potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti. Pro lepší představu srovnáváme v relativních hodnotách SO ORP Šumperk s Českou republikou. Počet potratů, sňatků a rozvodů ukazuje v relativních i v absolutních hodnotách tabulka 7.

Tabulka 7: Potraty, sňatky a rozvody v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)

Potratový Hrubá míra Hrubá míra Rok Potraty Sňatky Rozvody index sňatečnosti rozvodovo-sti

2001 340 49,9 313 4,3 204 2,8 2002 317 47,9 340 4,6 199 2,7 2003 299 46,1 309 4,2 208 2,9 2004 246 34,8 304 4,2 223 3,1 2005 284 40,4 313 4,3 214 3,0 2006 269 37,3 365 5,1 208 2,9 2007 288 36,0 331 4,6 193 2,7 2008 276 36,1 355 4,9 182 2,5 2009 299 37,7 320 4,4 167 2,3 2010 256 33,6 276 3,8 205 2,9 2011 279 45,2 292 4,1 198 2,8 Zdroj: ČSÚ, 2001 - 2011

Potratový index (neboli hrubá míra potratovosti) vyjadřuje počet potratů na 100 živě narozených dětí v daném území během daného roku. Hrubá míra sňatečnosti ukazuje počet sňatků uzavřených v daném roce na 1000 obyvatel v daném území. Hrubá míra rozvodovosti představuje počet rozvodů v daném roce na 1000 obyvatel v daném území.

11 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

4.1 Potratovost

Nejvíce potratů mezi ženami s trvalým bydlištěm ve SO ORP Šumperk bylo v letech 2001 až 2011 provedeno v r. 2001, kdy jich bylo zaznamenáno celkem 340. Počet potratů pak klesá, což pravděpodobně souvisí s celospolečenskou změnou postojů – vliv má např. plánované rodičovství a jiné faktory.

Graf 7 srovnává potratovost SO ORP Šumperk s Českou republikou v letech 2001 až 2011. Vývojová linie potratového indexu ČR má klesající trend, v SO ORP Šumperk existují mezi některými léty výkyvy.

Graf 7: Vývoj potratového indexu v SO ORP Šumperk a v České republice (2001 - 2011)

60,0 h c ý

n 50,0 e z o r 40,0 na ě v tí i

ě 30,0 ž d 0 0

1 20,0 a n

y 10,0 at r t o

p 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok

ČR SO ORP Šumperk

Zdroj: ČSÚ, 2001 - 2011

4.2 Sňatečnost

Nelze jednoznačně konstatovat, že by počet sňatků uzavřených v daném roce (v období 2001 až 2011) klesal nebo naopak rostl. Charakter vývoje počtu sňatků ve sledovaných letech je spíše kolísavý, počet sňatků ročně se pohybuje mezi hodnotami 276 (r. 2010) a 365 (r. 2006).

Graf 8: Vývoj počtu sňatků na 1000 obyvatel v SO ORP Šumperk a v České republice (2001 - 2011)

6,0 l

te 5,0 a v y

b 4,0 o

00 3,0 10 a 2,0 ky n t a

ň 1,0 s 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok

ČR SO ORP Šumperk

Zdroj: ČSÚ, 2001 - 2011

12 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Graf 8 srovnává sňatečnost v SO ORP Šumperk se sňatečností v České republice. Porovnává počty sňatků na 1000 obyvatel. V našem analyzovaném území je sňatečnost každoročně nižší než je republikový průměr, pohybuje se mezi 4 až 5 sňatky na 1000 obyvatel ročně. V r. 2006 připadalo v SO ORP Šumperk na 1000 obyvatel 5,1 sňatků.

4.3 Rozvodovost

Ve sledovaném období bylo nejvíce rozvodů v letech 2004 a 2005, nejméně pak v r. 2009. V přepočtu na 1000 obyvatel se rozvodovost pohybuje opět většinou v nižších hodnotách, než je republikový průměr – blíže tuto skutečnost naznačuje graf 11, popisující hrubou míru rozvodovosti. V průměru připadne na 1000 obyvatel v SO ORP Šumperk za celé analyzované období 2,8 rozvodů.

Graf 9: Vývoj počtu rozvodů na 1000 obyvatel v SO ORP Šumperk a v České republice (2001 - 2011)

3,5 l e

t 3,0 a v y 2,5 ob 0

0 2,0 0

1 1,5 na 1,0 ody v

z 0,5 o r 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok

ČR SO ORP Šumperk

Zdroj: ČSÚ, 2001 - 2011

5 Vzdělanostní struktura

Ve srovnání s Českou republikou jako celkem je v SO ORP Šumperk méně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Graf č. 10 srovnává, jak se změnily podíly obyvatel starších 15 let žijících na území SO ORP Šumperk podle nejvyššího ukončeného vzdělání v r. 2001 a v r. 2011 (zvýšil se počet obyvatel s maturitou a s vysokoškolským vzděláním).

Nárůst vysokoškolsky vzdělaných v r. 2011 byl oproti r. 2001 o 3 procentní body. Nárůst obyvatel s nejvyšším dosaženým vzděláním úplné střední s maturitou a vyšší odborné zde byl během sledovaného období o 4 procentní body. Poklesl naopak počet obyvatel s nejvyšším dosaženým vzděláním základní (včetně neukončeného) a střední bez maturity.

13 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Graf 10: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v SO ORP Šumperk (2001 a 2011)

45,0% 39,1% 40,0% 35,7% 35,0% 29,5% 30,0% 26,5% 25,3%

yvatel 25,0% b 20,1%

o 20,0% l í

d 15,0% o 10,3% p 10,0% 7,2% 5,0% 0,5% 0,6% 0,0% základní vč. střední vč. úplné střední (s vysokoškolské bez vzdělání neukončeného vyučení (bez maturitou) a vyšší maturity) odborné [1]

SLDB 2001 SLDB 2011

Zdroj: SLDB, 2001 a 2011 Pozn.: SLDB 2011 – předběžné výsledky (1.1.2012)

6 Školství, zdravotnictví a sociální služby

Na území SO ORP Šumperk je v provozu celkem 30 mateřských škol, 32 základních škol a 13 středních škol. Nemocnice je zde pouze 1, a to v Šumperku. Pro dospělé je k dispozici celkem 51 ordinací praktického lékaře, pro děti 23. Nachází se zde 3 domovy pro seniory, 1 domov pro osoby se zdravotním postižením a 10 domovů s pečovatelskou službou.2

2 Stav k 31. 10. 2010 – ČSÚ.

14 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Příloha 1: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Šumperk (1995 – 2011)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Bludov 3 195 3 206 3 212 3 218 3 207 3 210 3 186 3 168 3 155 3 152 3 131 3 114 3 139 3 155 3 181 3 150 3 127 Bohdíkov 1 373 1 394 1 401 1 409 1 411 1 403 1 422 1 413 1 427 1 423 1 410 1 418 1 431 1 433 1 415 1 403 1 366 Bohutín 919 914 905 900 882 874 888 870 859 846 844 821 809 811 809 809 791 Branná 403 404 409 397 399 389 357 344 341 324 322 312 296 292 290 282 295 Bratrušov 551 556 557 559 562 567 577 573 571 576 575 582 574 573 573 586 632 Bušín 429 430 435 428 426 427 425 417 425 440 428 436 421 429 431 420 413 Dlouhomilov 459 457 468 470 465 452 465 468 466 468 472 478 476 487 489 483 477 Dolní Studénky 1 289 1 286 1 282 1 283 1 282 1 280 1 271 1 276 1 278 1 273 1 279 1 299 1 313 1 320 1 307 1 310 1 296 Hanušovice 3 701 3 696 3 656 3 631 3 594 3 566 3 595 3 589 3 556 3 556 3 519 3 451 3 438 3 446 3 448 3 472 3 352 Hraběšice 63 60 68 81 95 98 100 100 106 112 119 118 124 122 126 128 143 Hrabišín 824 817 807 816 838 833 851 843 842 842 856 858 862 865 865 865 861 Chromeč 572 571 569 589 582 575 581 587 584 573 565 586 586 583 583 588 573 Jakubovice 184 186 185 184 184 185 185 185 184 183 196 192 192 189 195 195 202 Janoušov 52 54 54 53 58 56 47 48 49 49 46 45 49 49 51 50 51 Jindřichov 1 431 1 428 1 403 1 398 1 401 1 387 1 405 1 390 1 409 1 400 1 414 1 418 1 411 1 402 1 372 1 360 1 310 Kopřivná 302 301 305 324 322 317 284 288 288 300 294 296 290 288 290 284 268 Libina 3 435 3 481 3 506 3 507 3 487 3 460 3 457 3 448 3 495 3 504 3 484 3 484 3 489 3 490 3 506 3 545 3 475 Loučná nad Desnou 1 888 1 904 1 929 1 952 1 965 1 949 1 916 1 930 1 949 1 907 1 894 1 885 1 842 1 833 1 809 1 779 1 729 Malá Morava 599 600 588 590 588 582 596 595 589 584 585 574 568 565 580 575 545 Nový Malín 2 049 2 035 2 054 2 080 2 132 2 248 2 363 2 434 2 713 2 773 2 871 2 919 3 008 3 114 3 172 3 203 3 293 Olšany 1 156 1 168 1 160 1 160 1 156 1 155 1 139 1 138 1 108 1 099 1 094 1 100 1 086 1 107 1 111 1 104 1 123 Oskava 1 713 1 706 1 700 1 707 1 686 1 675 1 678 1 672 1 471 1 456 1 449 1 437 1 420 1 419 1 410 1 390 1 376 Petrov nad Desnou x x x x x x x x x x x x x x x 1 183 1186 Písařov 726 732 721 721 722 713 712 708 703 700 700 703 704 696 711 701 705 Rapotín 2 770 2 793 2 775 2 772 2 791 2 855 2 904 2 934 3 009 3 101 3 141 3 150 3 196 3 259 3 252 3 222 3 236 Rejchartice 154 149 150 147 149 148 163 167 185 188 190 191 190 189 192 192 188 Ruda nad Moravou 2 477 2 479 2 488 2 497 2 491 2 488 2 474 2 478 2 490 2 518 2 529 2 573 2 569 2 598 2 651 2 663 2 578 Sobotín 2 481 2 498 2 526 2 530 2 535 2 580 2 493 2 487 2 468 2 439 2 420 2 405 2 386 2 357 2 416 1 260 1225 Staré Město 2 067 2 078 2 150 2 168 2 153 2 152 2 122 2 058 2 054 2 016 2 009 1 970 1 955 1 911 1 879 1 853 1 803 Sudkov 1 223 1 207 1 234 1 239 1 229 1 198 1 203 1 218 1 185 1 161 1 162 1 162 1 174 1 159 1 156 1 145 1 127 Šléglov 30 28 31 30 25 26 26 29 33 33 32 33 34 31 32 34 37 15 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Šumperk 30 442 30 326 30 223 30 035 29 838 29 632 29 318 29 073 28 768 28 475 28 196 28 069 27 946 27 754 27 492 27 337 27 040 Velké Losiny 2 931 2 926 2 919 2 919 2 915 2 926 2 872 2 871 2 862 2 852 2 820 2 791 2 783 2 803 2 765 2 748 2 724 Vernířovice 178 179 169 173 174 178 177 183 184 181 190 193 199 199 194 192 194 Vikantice 106 108 105 108 104 105 96 101 97 91 91 90 93 93 89 85 72 Vikýřovice 1 957 1 945 1 958 1 996 2 028 2 025 2 042 2 048 2 064 2 057 2 076 2 113 2 129 2 168 2 236 2 261 2 296 Správní obvod celkem 74 129 74 102 74 102 74 071 73 876 73 714 73 390 73 131 72 967 72 652 72 403 72 266 72 182 72 189 72 087 71 857 71 612 Zdroj: ČSÚ Pozn.: Obec Petrov nad Desnou je samostatnou obcí od 1.1.2010. Do té doby byla součástí obce Sobotín.

16 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Příloha 2: Použité demografické ukazatele

Ukazatele přírůstku obyvatel

V 1) Přirozený přírůstek t PP=t N −t D

t PP 2) Hrubá míra přirozeného přírůstku t hmpp = •1000 t P

3) Migrační saldo t MS=t I −t E

t MS 4) Hrubá míra migračního salda t hmms = •1000 t P

5) Celkový přírůstek populace t CPP=t PP+t MS

t CPP 6) Hrubá míra celkového přírůstku populace t hmcpp = •1000 t P

t PP … přirozený přírůstek obyvatel v daném roce (narození minus zemřelí)

t P … střední stav obyvatel v daném roce

t MS … migrační saldo obyvatel v daném roce (přistěhovalí minus vystěhovalí) V t N … živě narození v daném roce

t D … zemřelí v daném roce

t hmpp … hrubá míra přirozeného přírůstku v daném roce

t hmms … hrubá míra migračního salda v daném roce

t hmcpp … hrubá míra celkového přírůstku populace

t CPP … celkový přírůstek populace

t I … počet přistěhovalých (imigranti) v daném roce

t E … počet vystěhovalých (emigranti) v daném roce

Ukazatel věkové struktury

P 7) Index stáří is = 65+ •100 P0−14 is … index stáří

P65+ … počet obyvatel starších 65 let

P0-14 … počet obyvatel ve věku 0 – 14 let (tzv. dětská složka)

17 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Další demografické ukazatele

t A 8) index potratovosti t ipo = •100 t N

t S 9) hrubá míra sňatečnosti t hms = •1000 t P

t R 10) hrubá míra rozvodovosti t hmro = •1000 t P

t A … počet potratů v daném roce v t N … živě narození v daném roce

tS … počet uzavřených sňatků v daném roce

tR … počet rozvedených manželství v daném roce

t P … střední stav obyvatel v daném roce

t S … počet uzavřených sňatků v daném roce

t P … střední stav obyvatel v daném roce

18 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.1

Seznam map, grafů, tabulek, příloh

Seznam map

Mapa 1: Hustota osídlení v obcích SO ORP Šumperk (2011) ...... 9

Seznam grafů

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Šumperk (1990 – 2011) ...... 3 Graf 2: Obce SO ORP Šumperk podle počtu obyvatel (31. 12. 2011) ...... 4 Graf 3: Vývoj počtu zemřelých a živě narozených v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)...... 5 Graf 4: Vývoj počtu vystěhovalých a přistěhovalých v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)...... 7 Graf 5: Vývoj celkového přírůstku obyvatel (2001 – 2011)...... 7 Graf 6: Srovnání počtu dětí do 14 let s obyvateli ve věku 65 let a více v SO ORP Šumperk (1995 – 2011) ...... 11 Graf 7: Vývoj potratového indexu v SO ORP Šumperk a v České republice (2001 - 2011) ...... 12 Graf 8: Vývoj počtu sňatků na 1000 obyvatel v SO ORP Šumperk a v České republice (2001 - 2011) ... 12 Graf 9: Vývoj počtu rozvodů na 1000 obyvatel v SO ORP Šumperk a v České republice (2001 - 2011). 13 Graf 10: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v SO ORP Šumperk (2001 a 2011)...... 14

Seznam tabulek

Tabulka 1: Obce SO ORP Šumperk podle velikostních kategorií k 31. 12. 2011...... 3 Tabulka 2: Ukazatele přirozené měny v SO ORP Šumperk (2001 až 2011)...... 5 Tabulka 3: Ukazatele migrace v SO ORP Šumperk (2001 – 2011) ...... 6 Tabulka 4: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP v letech 2001 a 2011 ...... 8 Tabulka 5: Hustota obyvatel v obcích SO ORP Šumperk (2011) ...... 9 Tabulka 6: Věková struktura obyvatel a index stáří v SO ORP Šumperk (1995 – 2011) ...... 10 Tabulka 7: Potraty, sňatky a rozvody v SO ORP Šumperk (2001 – 2011) ...... 11

Seznam příloh

Příloha 1: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Šumperk (1995 – 2011) ...... 15 Příloha 2: Použité demografické ukazatele...... 17

19 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.2

Seznam nemovitých kulturních památek (zdroj : Národní památkový ústav, http://monumnet.npu.cz)

Rejstřík K.ú. Památka 31613 / 8-824 Bartoňov venkovská usedlost 14734 / 8-1067 Bedřichov hrad Rabštejn, zřícenina a archeologické stopy 28584 / 8-871 Benkov kaplička 19636 / 8-834 Bludov hrad, archeologické stopy 30701 / 8-839 Bludov kostel Božího Těla 24326 / 8-840 Bludov kaple Nejsvětější Trojice 14552 / 8-838 Bludov socha sv. Jana Nepomuckého 104867 Bludov sloup se sochou sv. Floriána 11672 / 9-35 Bludov sloup se sochou sv. Rocha 39149 / 8-835 Bludov sloup se sousoším Nejsvětější Trojice 21176 / 8-833 Bludov zámek 11835 / 9-37 Bludov venkovská usedlost 35647 / 8-837 Bludov venkovský dům 11862 / 9-44 Bludov venkovská usedlost 40040 / 8-836 Bludov venkovská usedlost 103086 Bludov venkovská usedlost 102894 Bludov zemědělský dvůr zv. Horní (Bludovský) dvůr, z toho jen: sýpka 23097 / 8-841 Bohdíkov kostel sv. Petra a Pavla 103567 Bohdíkov krucifix 50705 / 9-75 Bohdíkov tvrz 15949 / 8-845 Branná kostel archanděla Michaela s farou 41182 / 8-846 Branná pohřební kaple se zvonicí 38658 / 8-851 Branná boží muka 34470 / 8-847 Branná kašna s plastikou Hygie 29269 / 8-843 Branná zámek se zříceninou hradu Kolštejn 41610 / 8-844 Branná fojtství 25927 / 8-848 Branná venkovský dům 16019 / 8-850 Branná venkovská usedlost 11845 / 9-39 Branná vodní mlýn - areál mlýnů a část zaklenutého potoka 23306 / 8-852 Bratrušov kostel Všech svatých 33781 / 8-853 Bratrušov boží muka 30075 / 8-1081 Bukovice zvonice 26882 / 8-858 Bušín sousoší Kalvárie 29045 / 8-857 Bušín sousoší Nejsvětější Trojice 27599 / 8-859 Bušín rychta, z toho jen: výměnek čp. 124 26886 / 8-865 Dlouhomilov kostel Všech svatých 27339 / 8-866 Dlouhomilov venkovská usedlost 51795 / 9-103 Dlouhomilov rychta 35007 / 8-867 Dlouhomilov venkovská usedlost 22688 / 8-868 Dlouhomilov venkovská usedlost 19977 / 8-869 Dlouhomilov venkovská usedlost 33784 / 8-870 Dlouhomilov venkovská usedlost 100116 Dolní Libina socha sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Linharta, z toho jen: dva náhrobníky - Estery Syrakovské z Pierkova, 45800 / 8-872 Dolní Studénky provd. Bukůvkové a jejích dětí 30576 / 8-1069 Dolní Studénky zámek Třemešek, s renesančním portálem a torzem parku 102094 Filipová poštovní hospoda, z toho jen: podjezdová vozovna 28426 / 8-882 Hanušovice kostel sv. Mikuláše 21658 / 8-884 Hanušovice kaple Obětování P. Marie 45392 / 8-882 Hanušovice fara 28136 / 8-2120 Hanušovice rychta 15094 / 8-985 Horní Libina kostel sv. Jiří

1 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.2

Rejstřík K.ú. Památka 24012 / 8-987 Horní Libina kaplička Loučení 19427 / 8-989 Horní Libina mauzoleum s alejí 18674 / 8-988 Horní Libina sousoší Kalvárie 33641 / 8-986 Horní Libina sousoší Kalvárie 41234 / 8-2131 Horní Libina sloup se sousoším Nejsvětější Trojice 39151 / 8-990 Horní Libina městský dům 25798 / 8-991 Horní Libina vila - tzv. Langerova 23953 / 8-893 Hrabenov kaple sv. Josefa/sv. Anny 14168 / 8-895 Hraběšice socha sv. Jana Nepomuckého 18987 / 8-896 Hrabišín boží muka 14723 / 8-883 Hynčice nad Moravou kaple Navštívení P. Marie 18405 / 8-901 Jakubovice kostel Nanebevzetí P. Marie 100911 Jakubovice venkovský dům 104699 Janoušov socha sv. Jana Nepomuckého 16868 / 8-952 Klášterec kostel Zvěstování P. Marie 20002 / 8-1125 Klepáčov kostel sv. Jana Nepomuckého 33737 / 8-961 Kopřivná kostel Nejsvětější Trojice 26590 / 8-962 Kopřivná kaplička Nanebevstoupení Páně, zv. Matzekova 26245 / 8-1011 Kouty nad Desnou boží muka - tzv. čarodějnický sloup 23157 / 8-973 Kunčice kaple Bolestné P. Marie 20944 / 8-972 Kunčice zvonice 102789 Loučná nad Desnou hřbitov starý s areálem hrobky rodiny Kleinů a empírovou kaplí 35818 / 8-1013 Loučná nad Desnou zámek 21067 / 8-963 Lužná Nový hrad, zřícenina 16456 / 8-1017 Malá Morava kostel Nanebevzetí P. Marie 20580 / 8-1018 Malá Morava socha P. Marie Immaculaty 46059 / 8-1027 Maršíkov kostel sv. Archanděla Michaela 28162 / 8-1032 Mladoňov kostel sv. Mikuláše/sv. Maří Magdalény 39302 / 8-1140 Nová Seninka kostel sv. Jana Křtitele 33653 / 8-1141 Nová Seninka boží muka 27139 / 8-1142 Nová Seninka stodola 25463 / 8-1064 Nové Losiny krucifix 21210 / 8-1063 Nové Losiny kostel sv. Isidora 11863 / 9-43 Nový Malín venkovská usedlost čp. 102, z toho jen: brána 35973 / 8-1065 Nový Malín kostel Narození P. Marie s křížem 100126 Nový Malín socha sv. Jana Nepomuckého 102173 Nový Malín sousoší Kalvárie 102443 Nový Malín sloup se sochou P. Marie Immaculaty 23086 / 8-3186 Nový Malín pomník občanům Českého Malína 30135 / 8-2205 Nový Malín jiné archeologické naleziště - hradiště, archeologické stopy 22956 / 8-992 Obědné venkovská usedlost 14707 / 8-1066 Olšany venkovská usedlost 102281 Písařov sousoší Nejsvětější Trojice 50057 / 9-55 Písařov venkovská usedlost 29497 / 8-1086 Podlesí kostel sv. Maří Magdalény 33413 / 8-1087 Podlesí sloup se sousoším - Mariánský sloup 100201 Podlesí fara 21341 / 8-951 Pusté Žibřidovice kostel sv. Maří Magdalény 101991 Rapotín kostel Nanebevzetí Panny Marie 16680 / 8-1103 Rapotín kaple sv. Michala 102279 Rapotín boží muka 29487 / 8-1104 Rapotín sklárna 29628 / 8-842 Raškov kostel sv. Jana Křtitele 21055 / 8-1012 Rejhotice krucifix 37747 / 8-1105 Rejchartice kostel sv. Michala 33337 / 8-1116 Ruda nad Moravou socha P. Marie

2 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.2

Rejstřík K.ú. Památka 29807 / 8-1117 Ruda nad Moravou sousoší Kalvárie 34516 / 8-1118 Ruda nad Moravou sousoší sv. Josefa s andílky 24821 / 8-1112 Ruda nad Moravou zámek 28707 / 8-1113 Ruda nad Moravou městský dům 32229 / 8-1115 Ruda nad Moravou venkovská usedlost 27682 / 8-1114 Ruda nad Moravou lihovar, s omezením: bez budovy čp. 74 34950 / 8-1122 Sobotín kostel sv. Vavřince 21911 / 8-1124 Sobotín mauzoleum rodiny Kleinů s ohradní zdí s bránou a parkem 25201 / 8-1123 Sobotín sousoší Kalvárie 33320 / 8-1128 Staré Město kostel sv. Anny 14150 / 8-1130 Staré Město sousoší Nejsvětější Trojice 41765 / 8-1129 Staré Město sousoší P. Marie s Ježíškem a sv. Janem Křtitelem 16847 / 8-1131 Staré Město kašna se sochou Neptuna 20678 / 8-1133 Staré Město měšťanský dům 15488 / 8-1134 Staré Město měšťanský dům 14695 / 8-1135 Staré Město měšťanský dům 101340 Staré Město měšťanský dům 26770 / 8-1137 Staré Město měšťanský dům 40329 / 8-1132 Staré Město radnice 35166 / 8-1145 Sudkov venkovský dům 24527 / 8-1144 Sudkov venkovská usedlost 100947 Šléglov kaple tzv. Řeznická 100915 Šléglov sousoší Kalvárie 102280 Šumperk kostel starokatolický sv. Jana Evangelisty 35875 / 8-1276 Šumperk kostel sv. Barbory 19332 / 8-1273 Šumperk kostel sv. Jana Křtitele 32471 / 8-2197 Šumperk hrob Antonína Barcala 37665 / 8-1275 Šumperk altán - zahradní pavilón 24807 / 8-1274 Šumperk městské opevnění 11265 / 9-32 Šumperk park - Jiráskovy sady 51963 / 9-96 Šumperk boží muka zv. Švédská 30529 / 8-1268 Šumperk socha evangelisty Lukáše 20813 / 8-1269 Šumperk socha evangelisty Marka 18776 / 8-1267 Šumperk socha evangelisty Matouše 28573 / 8-1266 Šumperk socha sv. Jana Evangelisty 12522 / 8-3793 Šumperk socha sv. Jana Nepomuckého 16759 / 8-1270 Šumperk sousoší Nejsvětější Trojice 28123 / 8-2190 Šumperk pomník obětí fašismu, u Střelnice 37298 / 8-1262 Šumperk sloup se sousoším - Morový sloup 12516 / 8-3849 Šumperk měšťanský dům 12514 / 8-3850 Šumperk činžovní dům 45984 / 8-1264 Šumperk textilní továrna - bývalá manšestrová manufaktura Klappenrothova 104643 Šumperk městský dům 26779 / 8-1258 Šumperk měšťanský dům 12508 / 8-3812 Šumperk měšťanský dům 103920 Šumperk pošta 36113 / 8-3185 Šumperk společenský dům - dělnický dům 12507 / 8-3805 Šumperk činžovní dům 12506 / 8-3806 Šumperk městský dům 51741 / 9-101 Šumperk měšťanský dům 12519 / 8-3803 Šumperk měšťanský dům 45332 / 8-1256 Šumperk činžovní dům 35129 / 8-1257 Šumperk činžovní dům 16833 / 8-1259 Šumperk měšťanský dům 12540 / 8-3807 Šumperk měšťanský dům 12539 / 8-3808 Šumperk měšťanský dům

3 Územně analytické podklady obcí - ORP Šumperk – AKTUALIZACE 2012 A. Textová část PŘÍLOHA č.2

Rejstřík K.ú. Památka 24484 / 8-1260 Šumperk měšťanský dům 12538 / 8-3809 Šumperk měšťanský dům 12537 / 8-3810 Šumperk měšťanský dům 12520 / 8-3797 Šumperk fara bývalá 12521 / 8-3798 Šumperk měšťanský dům 23687 / 8-1261 Šumperk měšťanský dům 11371 / 9-33 Šumperk měšťanský dům 23277 / 8-1277 Šumperk měšťanský dům Geschaderův 14424 / 8-1271 Šumperk klášter dominikánský s kostelem Zvěstování P. Marie 50841 / 9-83 Šumperk činžovní dům 46739 / 8-1263 Šumperk činžovní dům 12511 / 8-3794 Šumperk činžovní dům 20861 / 8-2486 Šumperk městský dům - rodiny Primavesi 12510 / 8-3799 Šumperk činžovní dům 12509 / 8-3804 Šumperk městský dům 12512 / 8-3802 Šumperk činžovní dům 12513 / 8-3801 Šumperk měšťanský dům 12515 / 8-3848 Šumperk činžovní dům 26786 / 8-1278 Šumperk muzeum s areálem parku, tzv. Pavlínin dvůr 46151 / 8-1272 Šumperk zámek 12518 / 8-3800 Šumperk měšťanský dům 12517 / 8-3795 Šumperk činžovní dům 102540 Šumperk obchodní dům Otokara Katzera 30263 / 8-1265 Šumperk vila 11035 / 9-31 Šumperk židovský hřbitov 28829 / 8-1186 Velké Losiny kostel sv. Jana Křtitele 26688 / 8-1188 Velké Losiny kaple sv. Kříže 26689 / 8-1194 Velké Losiny boží muka 25593 / 8-1189 Velké Losiny boží muka sv. Rocha 31518 / 8-1190 Velké Losiny boží muka zv. Švédská 22530 / 8-1193 Velké Losiny socha sv. Jana Nepomuckého 21921 / 8-2153 Velké Losiny sousoší Kalvárie 25417 / 8-2152 Velké Losiny sloup se sousoším Nejsvětější Trojice 47179 / 8-1192 Velké Losiny sýpka žerotínská se sochou sv. Floriána 33427 / 8-1187 Velké Losiny papírna 12397 / 8-3319 Velké Losiny fara 45552 / 8-1191 Velké Losiny zámek Velké Losiny 100121 Vernířovice socha sv. Jana Nepomuckého 18347 / 8-1228 Vikantice kostel sv. Wolfganga 102264 Vikýřovice sousoší Kalvárie 102316 Vlaské socha Panny Marie Immaculaty 101943 Vlaské socha sv. Jana Nepomuckého 14045 / 8-2134 Vysoká kaple Nejsvětější Trojice 34141 / 8-1232 Vysoké Žibřidovice kostel sv. Linharta 27601 / 8-2154 Vysoké Žibřidovice boží muka 38526 / 8-1233 Vysoké Žibřidovice socha Krista na hoře Olivetské 29979 / 8-2135 Vysoký Potok kaple 26702 / 8-1253 Žárová kostel sv. Martina 28723 / 8-2133 Žleb boží muka

4