Historie a Současnost Základní Školy Buchlovice-Bakalářská Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií ELIŠKA CHARVÁTOVÁ III. ro čník – kombinované studium Obor: pedagogika – ve řejná správa HISTORIE A SOU ČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUCHLOVICE Bakalá řská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc. OLOMOUC 2010 Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Buchlovicích dne 2. 2. 2010 …...…………….................................. Děkuji doc. PhDr. Drahomí ře Holoušové, CSc., za odborné vedení bakalá řské práce. Řediteli Základní školy v Buchlovicích Mgr. Františkovi Klva ňovi d ěkuji za půjčení školních kronik a místostarostovi ú řadu m ěstyse Buchlovice Bo řku Žižlavskému za poskytnutí historických pramen ů. Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti d ěkuji za možnost bádání v archiváliích a pam ětníkovi panu Josefu Škrlovi za poskytnuti rozhovoru o vzpomínkách na školní léta. Obsah Úvod.................................................................................... 5 1 Buchlovice................................................................... 7 1.1 Poloha a historie m ěste čka...............................................7 1.2 Památky v Buchlovicích a okolí.......................................10 1.3 Buchlovice dnes..............................................................12 2 Základní škola Buchlovice ....................................... 14 2.1 Historie školy do roku 1918.............................................14 2.1.1 Školní budovy.......................................................................14 2.1.2 Pedagogická činnost školy....................................................15 2.1.3 Ve řejná činnost školy............................................................22 2.2 Historie školy v letech 1918 – 1945.................................25 2.2.1 Školní budovy .......................................................................25 2.2.2 Pedagogická činnost školy....................................................25 2.2.3 Ve řejná činnost školy............................................................36 2.3 Historie a sou časnost školy 1945 – 2009........................40 2.3.1 Školní budovy .......................................................................40 2.3.2 Pedagogická činnost školy....................................................41 2.3.3 Ve řejná činnost školy............................................................53 Záv ěr ................................................................................. 60 Seznam pramen ů a literatury.......................................... 62 Přílohy - seznam p říloh ................................................... 65 Úvod „Že do škol všecka mládež obrácena býti má. Všechněch lidí, co se jich na sv ětě zrodí, jeden a týž jest cíl, lidmi býti…“ (J. A. Komenský, Velká didaktika) Úvodní citát napovídá, že jsem si za téma své bakalá řské práce zvolila školství. Konkrétn ě jsem se v ěnovala historii a sou časnosti Základní školy Buchlovice. Uvedenou základní školu jsem si vybrala pro sv ůj blízký vztah ke této škole, nebo ť ji navšt ěvovali moji rodi če, já i m ůj syn. Cílem mé práce je popsat historii, vývoj a sou časnost Základní školy v Buchlovicích. Cht ěla bych umožnit sou časným i následujícím generacím seznámit se s historií, vývojem školy a s prom ěnami výchovného p ůsobení školy. Práci jsem rozd ělila do dvou částí. V první části se v ěnuji historii a sou časnosti měste čka Buchlovice. Nejprve jsem popsala polohu a historii, dále jsem se zam ěř ila na památky v Buchlovicích a okolí a v záv ěru jsem popsala sou časnou situaci v Buchlovicích. Ve druhé části práce jsem se v ěnovala historii a sou časnosti základní školy. Tato část je rozd ělena do t ří kapitol, a to první od po čátku školství v Buchlovicích do roku 1918, v druhé kapitole se jedná o časové období 1918–1945, třetí kapitola popisuje školu v období 1945–2009. Každá kapitola popisuje budovy školy, jejich úpravy a rekonstrukce, dále se zam ěř uje na pedagogickou a mimoškolní činnost školy v daném období. V jednotlivých kapitolách jsem u pedagogické a mimoškolní činnosti uvedla krátké shrnutí základních informací. Pro lepší orientaci v textu jsem toto shrnutí psala kurzivou. Při práci jsem bádala v archiváliích ve Státním okresním archivu v Uherském Hradišti, údaje jsem čerpala také ze školních kronik a z knih zam ěř ených na minulost a sou časnost Buchlovic a hradu Buchlova a dále z knih o vývoji po čáte čního školství 5 v českých zemích. Práci jsem obohatila vzpomínkami pamětníka, který navšt ěvoval měšťanskou školu v letech 1945-1948. 6 1 Buchlovice 1.1 Poloha a historie m ěste čka Měste čko Buchlovice se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Uherské Hradišt ě. Leží na jihovýchodním úpatí poho ří Ch řib ů. Lesnaté Ch řiby jsou nejzápadn ějším výb ěžkem Karpat na Morav ě. Dosahují nadmo řské výšky 300 až 500 m n.m. Nejvýznamn ější dominantou p ři pohledu z Dolnomoravského úvalu je ch řibské trojvrší, které je tvo řeno Holým kopcem s přírodní rezervací, Buchlovem se siluetou hradu a vrchem Modly s kaplí sv. Barbory. V blízkosti trojvrší se nachází m ěste čko Buchlovice, jehož historie je úzce svázána s hradem Buchlovem. (P říloha č.1) Dějiny m ěste čka sahají až do období paleolitu a neolitu. Dokládají to archeologické a pozd ější písemné prameny. Údolím, ve kterém se Buchlovice nacházejí, vedla d ůležitá spojnice z Brn ěnska na Slovácko, která m ěla strategický význam nejen v období Velké Moravy. Na území Buchlovic se ve st ředov ěku nacházela nedaleko od sebe t ři samostatná opevn ěná sídla, která se postupn ě spojila zástavbou, a obec se rozr ůstala všemi sm ěry. Zpo čátku byly Buchlovice nezávislým, d ědi čným lenním statkem. První zmínka pochází z listinného falsa, které se hlásí k roku 1202 a uvádí jistého Smila z Buchlovic. V roce 1270 sídlili na tvrzi v Buchlovicích brat ři Jeroným a Ond řej, v roce 1324 Protiva. V roce 1349 jsou uvád ěni brat ři Ruprecht, Jarohn ěv a Stach. Pozd ěji obec vlastnili Vilém z Kokor, Jakoubek ze Sobinova, Jakub Sk řet, Petr Krava ř a Mikuláš z Domamyslic. V roce 1517 v ětšinovým majitelem Buchlovic se stal Jet řich Potštátský z Prusinovic. Jeho potomek Václav, tém ěř jediný držitel Buchlovic, prodal sv ůj majetek v roce 1540 Pavlovi ze Žerotína a ten následn ě Janu 7 ze Zast řizl, majiteli buchlovského hradního panství. Od té doby se stala obec trvalou sou částí buchlovického hradního panství a hospodá řským centrem. 1 Majiteli hradního panství byli v letech 1542-1654 vladykové ze Zást řizl, poslední v rod ě byla Kunhuta ze Zást řizl, která se provdala za Bernarda Diviše z Pet řvaldu. V roce 1654 zdědil panství syn Kunhuty, Hanuš Zikmund z Pet řvaldu a rod Pet řvald ů se stává majitelem buchlovského panství. Baroni Pet řvaldští vybudovali v Buchlovicích po čátkem 18. století zámek, kam se natrvalo p řesídlili. Po výstavb ě zámku význam Buchlovic ješt ě vzrostl, nebo ť se staly rezidencí panského dominia. V roce 1800 umírá Marie Eleonora Pet řvaldská, čímž vym řel celý rod Pet řvaldů po přeslici a buchlovské panství d ědí její synovec Leopold I. Berchtold z větve Berchtold ů z Uher čic. V roce 1893 se hrab ě Leopold II. Berchtold oženil s Ferdinandou Károlyiovou z Nagy Karoly. Ferdinanda vynikala dobrosrde čností a byla činná v několika charitativních organizacích. V buchlovickém zámku každoro čně po řádala slavnosti školák ů u váno čního stromu, kde obdarovávala p řes tři sta chudobných d ětí obuví, šaty, školními pot řebami a hra čkami. Nezapomínala ani na nemajetné d ěti z přilehlých obcí St říbrnic a B řestku. Dárky p ředávala osobn ě. Hrab ěnka často navšt ěvovala školu v Buchlovicích, nahlížela do školních sešit ů a knih. V roce 1908 založila tzv. polévkový ústav, ve kterém se zdarma podávala polévka chudým žák ům. Podílela se též na stavb ě m ěšťanské školy v Buchlovicích. Berchtoldi po celou dobu usilovali o hospodá řský, sociální i kulturní rozvoj celého panství. V roce 1945 p řechází veškerý majetek Berchtold ů na základ ě Benešovských dekret ů na stát. 2 Buchlovicím se nevyhnuly vále čné útrapy. V poslední t řetin ě 15. století v období česko-uherských válek a roku 1605 byly vypáleny Bo čkajovci. Stopy zanechaly též 1 HRDÝ, M., KO ŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B . Moje Buchlovice . Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 2 ŽIŽLAVSKÝ, B. Buchlov-historie a p říb ěhy hradu . Hýsly: Alcor Puzzle, 2006. 8 nájezdy švédských vojsk v letech 1623 a 1645, Tatarů v roce 1663. V roce 1866 procházela obcí pruská vojska. Významným datem pro Buchlovice je 20. kv ěten 1805. Tehdy obdržely od císa ře Františka II. statut m ěstyse s právem konání čty ř výro čních a čty ř dobyt čích trh ů. Do historie celé Evropy se vryla v prvním desetiletí 20. století neblahá událost, která se odehrála v buchlovickém zámku, v rezidenci vysokého politika Leopolda II. Berchtolda. Ve dnech 15. a 16. zá ří 1908 umožnil v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahrani čí Aloise Lexy Aehrenthala a jeho ruského prot ějšku Petrovi če Izvolského, které se týkalo problematických pom ěrů na Balkán ě. Výsledkem jednání byla rakouská anexe území Bosny a Hercegoviny, což byl po čátek událostí, které vyvrcholily vypuknutím první sv ětové války v roce 1914. Hrab ě Berchtold byl v roce 1912 jmenován p ředposledním rakouským ministrem zahrani čí a v jeho buchlovickém sídle se rozhodovalo o osudech Evropy. V zámku v Buchlovicích byla z řízena během I. sv ětové války vojenská nemocnice. Na frontách I. sv ětové války zem řelo 69 buchlovických muž ů. Během ozbrojené intervence stát ů Dohody proti nov ě