UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

ELIŠKA CHARVÁTOVÁ III. ro čník – kombinované studium

Obor: pedagogika – ve řejná správa

HISTORIE A SOU ČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUCHLOVICE Bakalá řská práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc.

OLOMOUC 2010

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě a použila jen uvedené prameny a literaturu.

V Buchlovicích dne 2. 2. 2010

…...……………......

Děkuji doc. PhDr. Drahomí ře Holoušové, CSc., za odborné vedení bakalá řské práce. Řediteli Základní školy v Buchlovicích Mgr. Františkovi Klva ňovi d ěkuji za půjčení školních kronik a místostarostovi ú řadu m ěstyse Buchlovice Bo řku

Žižlavskému za poskytnutí historických pramen ů. Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti d ěkuji za možnost bádání v archiváliích a pam ětníkovi panu

Josefu Škrlovi za poskytnuti rozhovoru o vzpomínkách na školní léta. Obsah

Úvod...... 5

1 Buchlovice...... 7

1.1 Poloha a historie m ěste čka...... 7

1.2 Památky v Buchlovicích a okolí...... 10

1.3 Buchlovice dnes...... 12

2 Základní škola Buchlovice ...... 14

2.1 Historie školy do roku 1918...... 14

2.1.1 Školní budovy...... 14

2.1.2 Pedagogická činnost školy...... 15

2.1.3 Ve řejná činnost školy...... 22

2.2 Historie školy v letech 1918 – 1945...... 25

2.2.1 Školní budovy ...... 25

2.2.2 Pedagogická činnost školy...... 25

2.2.3 Ve řejná činnost školy...... 36

2.3 Historie a sou časnost školy 1945 – 2009...... 40

2.3.1 Školní budovy ...... 40

2.3.2 Pedagogická činnost školy...... 41

2.3.3 Ve řejná činnost školy...... 53

Záv ěr ...... 60

Seznam pramen ů a literatury...... 62

Přílohy - seznam p říloh ...... 65 Úvod

„Že do škol všecka mládež obrácena býti má. Všechněch lidí, co se jich na sv ětě zrodí, jeden a týž jest cíl, lidmi býti…“

(J. A. Komenský, Velká didaktika)

Úvodní citát napovídá, že jsem si za téma své bakalá řské práce zvolila školství.

Konkrétn ě jsem se v ěnovala historii a sou časnosti Základní školy Buchlovice.

Uvedenou základní školu jsem si vybrala pro sv ůj blízký vztah ke této škole, nebo ť ji navšt ěvovali moji rodi če, já i m ůj syn.

Cílem mé práce je popsat historii, vývoj a sou časnost Základní školy v Buchlovicích. Cht ěla bych umožnit sou časným i následujícím generacím seznámit se s historií, vývojem školy a s prom ěnami výchovného p ůsobení školy.

Práci jsem rozd ělila do dvou částí. V první části se v ěnuji historii a sou časnosti měste čka Buchlovice. Nejprve jsem popsala polohu a historii, dále jsem se zam ěř ila na památky v Buchlovicích a okolí a v záv ěru jsem popsala sou časnou situaci v Buchlovicích.

Ve druhé části práce jsem se v ěnovala historii a sou časnosti základní školy. Tato

část je rozd ělena do t ří kapitol, a to první od po čátku školství v Buchlovicích do roku

1918, v druhé kapitole se jedná o časové období 1918–1945, třetí kapitola popisuje

školu v období 1945–2009. Každá kapitola popisuje budovy školy, jejich úpravy a rekonstrukce, dále se zam ěř uje na pedagogickou a mimoškolní činnost školy v daném období. V jednotlivých kapitolách jsem u pedagogické a mimoškolní

činnosti uvedla krátké shrnutí základních informací. Pro lepší orientaci v textu jsem toto shrnutí psala kurzivou.

Při práci jsem bádala v archiváliích ve Státním okresním archivu v Uherském

Hradišti, údaje jsem čerpala také ze školních kronik a z knih zam ěř ených na minulost a sou časnost Buchlovic a hradu Buchlova a dále z knih o vývoji po čáte čního školství 5 v českých zemích. Práci jsem obohatila vzpomínkami pamětníka, který navšt ěvoval měšťanskou školu v letech 1945-1948.

6 1 Buchlovice

1.1 Poloha a historie m ěste čka

Měste čko Buchlovice se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Uherské Hradišt ě.

Leží na jihovýchodním úpatí poho ří Ch řib ů. Lesnaté Ch řiby jsou nejzápadn ějším výb ěžkem Karpat na Morav ě. Dosahují nadmo řské výšky 300 až 500 m n.m.

Nejvýznamn ější dominantou p ři pohledu z Dolnomoravského úvalu je ch řibské trojvrší, které je tvo řeno Holým kopcem s přírodní rezervací, Buchlovem se siluetou hradu a vrchem Modly s kaplí sv. Barbory. V blízkosti trojvrší se nachází m ěste čko

Buchlovice, jehož historie je úzce svázána s hradem Buchlovem. (P říloha č.1)

Dějiny m ěste čka sahají až do období paleolitu a neolitu. Dokládají to archeologické a pozd ější písemné prameny. Údolím, ve kterém se Buchlovice nacházejí, vedla d ůležitá spojnice z Brn ěnska na Slovácko, která m ěla strategický význam nejen v období Velké Moravy. Na území Buchlovic se ve st ředov ěku nacházela nedaleko od sebe t ři samostatná opevn ěná sídla, která se postupn ě spojila zástavbou, a obec se rozr ůstala všemi sm ěry.

Zpo čátku byly Buchlovice nezávislým, d ědi čným lenním statkem. První zmínka pochází z listinného falsa, které se hlásí k roku 1202 a uvádí jistého Smila z Buchlovic. V roce 1270 sídlili na tvrzi v Buchlovicích brat ři Jeroným a Ond řej, v roce 1324 Protiva. V roce 1349 jsou uvád ěni brat ři Ruprecht, Jarohn ěv a Stach.

Pozd ěji obec vlastnili Vilém z Kokor, Jakoubek ze Sobinova, Jakub Sk řet, Petr

Krava ř a Mikuláš z Domamyslic. V roce 1517 v ětšinovým majitelem Buchlovic se stal Jet řich Potštátský z Prusinovic. Jeho potomek Václav, tém ěř jediný držitel

Buchlovic, prodal sv ůj majetek v roce 1540 Pavlovi ze Žerotína a ten následn ě Janu

7 ze Zast řizl, majiteli buchlovského hradního panství. Od té doby se stala obec trvalou sou částí buchlovického hradního panství a hospodá řským centrem. 1

Majiteli hradního panství byli v letech 1542-1654 vladykové ze Zást řizl, poslední v rod ě byla Kunhuta ze Zást řizl, která se provdala za Bernarda Diviše z Pet řvaldu.

V roce 1654 zdědil panství syn Kunhuty, Hanuš Zikmund z Pet řvaldu a rod

Pet řvald ů se stává majitelem buchlovského panství. Baroni Pet řvaldští vybudovali v Buchlovicích po čátkem 18. století zámek, kam se natrvalo p řesídlili. Po výstavb ě zámku význam Buchlovic ješt ě vzrostl, nebo ť se staly rezidencí panského dominia.

V roce 1800 umírá Marie Eleonora Pet řvaldská, čímž vym řel celý rod Pet řvaldů po přeslici a buchlovské panství d ědí její synovec Leopold I. Berchtold z větve

Berchtold ů z Uher čic. V roce 1893 se hrab ě Leopold II. Berchtold oženil s Ferdinandou Károlyiovou z Nagy Karoly. Ferdinanda vynikala dobrosrde čností a byla činná v několika charitativních organizacích. V buchlovickém zámku každoro čně po řádala slavnosti školák ů u váno čního stromu, kde obdarovávala p řes tři sta chudobných d ětí obuví, šaty, školními pot řebami a hra čkami. Nezapomínala ani na nemajetné d ěti z přilehlých obcí St říbrnic a B řestku. Dárky p ředávala osobn ě.

Hrab ěnka často navšt ěvovala školu v Buchlovicích, nahlížela do školních sešit ů a knih. V roce 1908 založila tzv. polévkový ústav, ve kterém se zdarma podávala polévka chudým žák ům. Podílela se též na stavb ě m ěšťanské školy v Buchlovicích.

Berchtoldi po celou dobu usilovali o hospodá řský, sociální i kulturní rozvoj celého panství. V roce 1945 p řechází veškerý majetek Berchtold ů na základ ě Benešovských dekret ů na stát. 2

Buchlovicím se nevyhnuly vále čné útrapy. V poslední t řetin ě 15. století v období

česko-uherských válek a roku 1605 byly vypáleny Bo čkajovci. Stopy zanechaly též

1 HRDÝ, M., KO ŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B . Moje Buchlovice . Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 2 ŽIŽLAVSKÝ, B. Buchlov-historie a p říb ěhy hradu . Hýsly: Alcor Puzzle, 2006. 8 nájezdy švédských vojsk v letech 1623 a 1645, Tatarů v roce 1663. V roce 1866 procházela obcí pruská vojska.

Významným datem pro Buchlovice je 20. kv ěten 1805. Tehdy obdržely od císa ře

Františka II. statut m ěstyse s právem konání čty ř výro čních a čty ř dobyt čích trh ů.

Do historie celé Evropy se vryla v prvním desetiletí 20. století neblahá událost, která se odehrála v buchlovickém zámku, v rezidenci vysokého politika Leopolda II.

Berchtolda. Ve dnech 15. a 16. zá ří 1908 umožnil v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahrani čí Aloise Lexy Aehrenthala a jeho ruského prot ějšku Petrovi če Izvolského, které se týkalo problematických pom ěrů na Balkán ě.

Výsledkem jednání byla rakouská anexe území Bosny a Hercegoviny, což byl po čátek událostí, které vyvrcholily vypuknutím první sv ětové války v roce 1914.

Hrab ě Berchtold byl v roce 1912 jmenován p ředposledním rakouským ministrem zahrani čí a v jeho buchlovickém sídle se rozhodovalo o osudech Evropy. V zámku v Buchlovicích byla z řízena během I. sv ětové války vojenská nemocnice. Na frontách I. sv ětové války zem řelo 69 buchlovických muž ů. Během ozbrojené intervence stát ů Dohody proti nov ě vyhlášenému subjektu na území Ma ďarska a Slovenska se v roce 1919 usadila v Buchlovicích část 6. československého dělost řeleckého pluku.

I když se m ěste čka Buchlovic bezprost řední vále čné události II. sv ětové války nedotkly, lidským osud ům se ale nevyhnuly. Ve fašistických v ěznicích a vyhlazovacích táborech v období II. sv ětové války zem řelo 11 ob čan ů z Buchlovic.

Dne 29. dubna 1945 byly Buchlovice osvobozeny rumunskou armádou.

K velkému rozší ření Buchlovic došlo v 60.-80. letech minulého století. Výstavba se zárove ň dotkla i chatových oblastí na Smra ďavce a na Trnávkách. Od 90. let se zm ěnil p ředevším st řed m ěstyse doslova k nepoznání. (P říloha č. 2) V roce 1994 byl ud ělen Buchlovicím znak a prapor. Na znaku je symbolika staré obecní pe četi

9 dopln ěná znakovou figurou z erbu pán ů ze Zást řizl, kte ří drželi Buchlovice v 16.-17. století.

Spolkový život v Buchlovicích byl velmi bohatý. Nejstarší spolky vznikly v 70. letech 19. století. Byly to dodnes nep řetržit ě existující Sbor dobrovolných hasi čů , který vznikl v roce 1876, dále ve stejném roce ustavený Spolek vojín ů vysloužilých

Martin, který existoval do roku 1952. Hlavním ú čelem tohoto mužského spolku bylo uspo řádání a zaplacení d ůstojného poh řbu svým člen ům. K rozvoji spolkové činnosti došlo v 20. století. V roce 1904 byl založen Spolek divadelních ochotník ů Bozd ěch, který uvád ěl vlastenecké hry a zabýval se i činností p řednáškovou. V roce 1909 vznikl Okrašlovací spolek, po řádající pou čné a nepolitické okrašlování, zales ňování a estetické zvelebování Buchlovic a jeho okolí. V období 1. republiky došlo k dalšímu rozvoji spolkové činnosti. Vznikly tém ěř dv ě desítky nových spolk ů, nap ř.

Tělocvi čná jednota Sokol Buchlovice, Sdružení p řátel Junáka a další. Po čátkem 50. let 20. století krom ě Svazu požární ochrany a T ělocvi čné jednoty Sokol byly všechny spolky zrušeny nebo je p řetvo řila tehdejší Národní fronta. Po listopadu 1989 se některé spolky obnovily a taky vznikly nové, a to Folklorní studio Buchlovice a Spolek podporovatel ů historie Buchlovic. 3

1.2 Památky v Buchlovicích a okolí

K nejvýznamn ějším památkám v nedalekém okolí Buchlovic pat ří hrad Buchlov, kaple sv. Barbory a bývalý lovecký záme ček s kaplí sv. K říže na Smra ďavce.

Založení hradu Buchlova nebylo dosud up řesn ěno, bývá posouváno n ěkdy p řed polovinu 13. století. P ůvodní stavba byla tvo řena dv ěma hranolovými v ěžemi, jižním jednopodlažním palácem a pozd ější p řístavbou ran ě gotické kaple, která stojí nad

3 HRDÝ, M., KO ŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice . Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 10 pr ůjezdem a je zdobena bohatými kamenickými články s kamenickými zna čkami tehdejších mistr ů. (P říloha č. 3)

Kaple sv. Barbory na Modle vznikla pravd ěpodobn ě v 13. století, v souvislosti s ran ě gotickou stavební činností na sousedním Buchlov ě. Majitel panství Hanuš

Zikmund Pet řvaldský zde postavil novou budovu v roce 1672. Pod stavbou jsou hrobky majitel ů panství Pet řvald ů a Berchtold ů. U kaple se odbývaly poutní bohoslužby. V 19. století byly pouti na Barborce obnoveny. 4

Lovecký záme ček s kaplí sv. K říže na Smra ďavce byl postaven v letech 1670-

1680 Janem D ětřichem Pet řvaldským z Pet řvaldu, tehdejším majitelem buchlovského panství, pozd ěji p řešel do rukou Berchtold ů. Kaple sv. K říže stojí nad sirovodíkovým pramenem. Leopold I. Berchtold vybudoval na po čátku 19. století v blízkosti kaple a záme čku lázn ě. V sou časnosti je objekt bývalého záme čku a sousední restaurace v soukromých rukou a nabízí láze ňské, pohostinské a ubytovací služby. 5

Barokní zámek v Buchlovicích pat ří k nejvýznamn ějším barokním šlechtickým sídl ům na území České republiky. Stavba zámku byla zahájena t ěsn ě p řed rokem

1700 hrab ětem Janem D ětřichem Pet řvaldským. Sou časnou podobu zámek nabyl až v prvních dvou desetiletích 20. století. Spolu se zámkem vznikala i zámecká zahrada, která pat ří k nejvýznamn ějším svého druhu v naší vlasti. K původnímu parku ve francouzském stylu pozd ěji p řibyla jeho anglická část. Buchlovická zahrada a park p ředstavují jedny z našich nejvýznamn ějších památek.6

Buchlovická farnost s kostelem sv. Martina vznikla patrn ě ve 13. století. Nyn ější ran ě barokní kostel byl postaven na míst ě staršího kostela v letech 1640-1643

4 HRDÝ, M., KO ŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice . Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 5 Hrady, zámky, tvrze Čech, Moravy a Slezka. [online]. Dostupné z http://www.castles.cz/zamek- smradavka/historie.html. [cit. 2009-09-19]. 6 Zámek Buchlovice . [online]. Krom ěř íž: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt ě. Dostupné z http://www.zamek-buchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19]. 11 Milotou ze Zást řizl. Hlavní oltá ř kostela je dopln ěn cennou kopií obrazu sv. Martina malí ře Van Dycka.

Kapli sv. Alžb ěty, d říve sbor Jednoty bratrské, najdeme na zdejším h řbitov ě.

Dobu jejího vzniku p řesn ě neznáme, pravd ěpodobn ě do roku 1519. V sou časnosti po rekonstrukci slouží ú čel ům smute ční ob řadní sín ě.

Nám ěstí v Buchlovicích zdobí socha Panny Marie z roku 1892, která stojí na vysokém štíhlém sloupu s čty řhrannou podstavou. Je dílem socha ře Leopolda

Dohnala.

Sochy sv. Cyrila a Metod ěje, které se nacházejí v zámecké zahrad ě v Buchlovicích, pat ří k nejcenn ějším památkám v katastru obce. Autorem byl v roce

1748 socha ř Ond řej Zahner.

V části obce zvané Lú čky najdeme kapli sv. Vendelína. Mezi drobné sakrální památky pat ří k říž na V ětřáku, Mariánský sloup Za Humny, socha Panny Marie na Modle a socha sv. Barbory na Chrastích.

1.3 Buchlovice dnes

Buchlovice se v sou časnosti mohou chlubit zrekonstruovaným nám ěstím s kašnou a p ředevším klidovou zónou, která navazuje na celý zámecký areál. Na okraji měste čka se rozrostla pr ůmyslová zóna s několika firmami. Sou částí zahrady státního zámku Buchlovice je Záchranná stanice volně žijících živo čich ů. Muzeum

Podhradí v Buchlovicích nabízí expozici v ěnovanou mikroregionu Buchlov a výstavy p řibližující d ějiny m ěstyse Buchlovice.

V sou časné dob ě nep řetržit ě funguje od roku 1876 Sbor dobrovolných hasi čů , dále jednota Sokol Buchlovice, která byla založena v roce 1919. Buchlovické ochotnické divadlo v roce 2000 op ět obnovilo svou činnost pod názvem Divadelní spolek J. K. Tyla Buchlovice. V roce 1976 byl založen Ženský p ěvecký sbor 12 Buchlovice, který dodnes zpívá pro radost a pot ěšení sob ě i svým poslucha čů m.

Spolek podporovatel ů historie Buchlovic, založený v roce 1995, se zabývá výzkumem, studiem dokumentace a popularizací poznatk ů o d ějinách m ěste čka a jejího okolí od prav ěku po sou časnost. 7 V roce 1991 bylo založeno v Buchlovicích

Folklorní studio Buchlovice, které obohacuje život v kraji pod hradem Buchlovem lidovým um ěním Moravského Slovácka. 8

7 HRDÝ, M., KO ŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B . Moje Buchlovice . Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 8 Folklórní studio Buchlovice. [online]. Buchlovice: Folklórní studio Buchlovice. Dostupné z http://www.fsbuchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19]. 13 2 Historie a sou časnost Základní školy Buchlovice

2.1 Historie školy do roku 1918

2.1.1 Školní budovy

Školní budova na Lhotce

První zpráva o školní budov ě je datována k roku 1742, budova se nacházela v místní části Lhotka. Domek m ěl doškovou st řechu, jednu u čebnu a byt u čitele. Škola byla zpo čátku jednot řídní, pravd ěpodobn ě se v ní vyu čovalo již od roku 1720. Jedna učebna pro 100 až 120 d ětí nedosta čovala, muselo být zavedeno polodenní vyu čování. V lét ě se u čilo na dvo ře, za deštivého po časí ve d řevníku a v zim ě se všechny d ěti tísnily v malé u čebn ě. Obecnou školu v Buchlovicích navšt ěvovaly d ěti ze sousedních obcí, do roku 1788 ze St říbrnic, Boršic, Tupes a Zlechova, do roku

1874 ze Starých Hutí a do roku 1906 z Břestku. Počet d ětí ve škole přesahoval číslo

200. Vyu čovalo se v provizorních místnostech. Protože stará budova nevyhovovala, v roce 1862 byla zahájena výstavba nové školy. Tato nejstarší budova byla pozd ěji využita jako panský chudobinec.9 (P říloha č. 4)

Školní budova u cihelny

Stavba druhé budovy byla zahájena v roce 1862 u cihelny na pozemku, který byl darován hrab ěnkou Berchtoldovou. Učit se v ní za čalo v roce 1863. Nová školní budova měla dv ě u čebny a byt pro nadu čitele. Pozd ěji tato budova byla využita jako

9 Pam ětní kniha o školství napsána M ěšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na ú řad ě městyse Buchlovice, u místostarosty Bo řka Žižlavského. 14 četnická stanice a byly v ní z řízeny soukromé byty. 10 V letech 1867-1889 byla škola dvout řídní obecnou.11 (P říloha č. 5)

Školní budova obecné školy na Lhotce

V roce 1882 dosáhl po čet žák ů 400, což byl stav pro dosavadní dvout řídní školu naprosto nevyhovující, na jednoho u čitele p řipadalo tehdy 200 d ětí. V roce 1886

Ministerstvo kultu a vyu čování rozhodlo o nutnosti výstavby nové školní budovy.

V roce 1887 schválilo obecní zastupitelstvo návrh místní školní rady na postup výstavby školy. Stavební plány vypracoval Jan Rychman z Bzence. Dne 2. prosince

1888 byl položen základní kámen nové školní budovy na Lhotce. (P říloha č. 6)

Kámen zajistil místní kameník L. Kozák. Výstavba byla p řid ělena ve ve řejném konkurzu staviteli Ji římu Kova říkovi z Vídn ě, rodáku z Břestku, který p ředložil nejnižší rozpo čet na částku 18 975 zl. Koncem roku 1889 byla stavba dokončena.

Budova m ěla p ět u čeben, byt pro nadu čitele a kabinety. Škola byla organizována jako p ětit řídní, s jedním místem nadu čitele, jedním u čitelem, u čitelkou a se dv ěma podu čiteli. V nové budov ě bylo zahájeno vyu čování 18. b řezna 1890, vyu čovalo se pouze ve čty řech t řídách pro nedostatek u čitelských sil. 12

V roce 1901 byly p řistaveny další dv ě u čebny, dva byty pro u čitele a téhož roku byly otev řeny pobo čky p ři čtvrté a páté t říd ě.13

2.1.2 Pedagogická činnost školy

Buchlovice byly sídlem vrchnosti velkostatku Buchlov. Vrchnost vybírala u čitele uvážliv ě, s ohledem na kvalifikaci a m ěla velký finan ční vliv na odm ěňování u čitel ů.

10 Poz ůstalost Leopold Ku čík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond. 11 Národní škola Buchlovice . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 12 Poz ůstalost Leopold Ku čík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond. 13 Pam ětní kniha o školství napsána M ěšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na ú řad ě městyse Buchlovice, u místostarosty Bo řka Žižlavského. 15 Obecná škola - Triviální škola v letech 1774 – 1869

Nejstarší údaje o existenci římskokatolické školy obsahují d ěkanské matriky z let

1672, 1691, 1771. 14

Dne 6. prosince 1774 byl vydán všeobecný školní řád, který zavedl t ři druhy obecních škol, normální, hlavní a triviální. Triviální školy se z řizovaly p ři farách, byly 1-2 t řídní. Obsah vzd ělání tvo řily p ředm ěty: čtení, psaní, po čítání, ve m ěstech základy hospodá řství, d ěvčata se u čila šít a plést. Základním p ředm ětem bylo náboženství. Dozorem nad školou byl pov ěř en fará ř. Hlavní školy byly z řizovány v krajských m ěstech, m ěly 3 t řídy. Obsah vzd ělání v hlavní škole byl tém ěř shodný s triviální školou, navíc m ěl p ředm ěty: základy reálií a latiny, sloh, kreslení a geometrie. Normální škola byla n ěmecká a otev řená v hlavním m ěst ě. Podle jejího vzoru se m ělo řídit vzd ělání u čitel ů a vyu čování. 15

Triviální školu navšt ěvovali žáci ve v ěku 6-12 let. Každý za čátek a konec

školního roku byl spojen s bohoslužbou. První triviální u čitel Tomáš Vejvoda byl uveden v roce 1763. V roce 1769 mu zem řela manželka se synem a pravd ěpodobn ě odešel z Buchlovic. Dalším u čitelem byl Jan Ku čera, který po krátkém p ůsobení v roce 1770 zem řel. Nahradil ho Antonín Hlavá ček a v letech 1778-1790 u čil ve škole František Majer. Pozd ěji v letech 1790-1839 Vav řinec Šrot, po n ěm v letech

1839-1869 zdejší rodák Karel Marek, který byl po vzniku obecné školy jejím správcem do roku 1879.

V roce 1865 bylo zahájeno vyu čování dne 1. zá ří a žáci mohli ukon čit školu kdykoliv b ěhem roku, po dovršení 12 let. Až do roku 1867 byla triviální škola jednot řídní. Od roku 1867 byla škola organizována jako dvout řídní, která trvala až

14 Národní škola Buchlovice . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 15 VÁ ŇOVÁ, R. Vývoj po čáte čního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986. 16 do roku 1889. Ve školním roce 1892-1893 byl po čet žák ů ve škole 460, na jednoho učitele p řipadalo 92 žák ů.16

V tehdejší dob ě byla velmi špatná docházka žák ů do školy. Žáci často p řicházeli z velmi vzdálených obcí po špatných cestách, obzvláš ť v zim ě, a byli nuceni pomáhat rodi čů m s polními pracemi. Navzdory všem na řízením bývali žáci v letních měsících málo přítomni. Pokud nebylo možné donutit rodi če k pravidelné docházce jejich d ětí do školy, museli platit do školního fondu nebo za knihy a školní papír.

Používané trestní donucovací prost ředky se však často míjely ú činkem. 17

Nařízením z roku 1788 byla ustanovena výuka n ěmeckého jazyka na venkov ě.

Učilo se moravskou řečí a taky číst a psát n ěmecky. Vrchnostenský ú řad provád ěl kontrolu výchovného p ůsobení u čitele na žáky a rodi če. U čitel m ěl p ůsobit také na rodi če, aby správn ě vychovávali děti a posílali je do školy.

Podle zápis ů z nejstarší dochované školní matriky „Schulmatrik“ z roku 1814 v německém jazyce vyu čovaly se v triviální škole v Buchlovicích tyto p ředm ěty:

čtení, psaní, po čítání a náboženství. Za 16 let vydala triviální škola, která m ěla celkem 835 žák ů, pouze 27 vysv ědčení, a to jen žák ům, kte ří odcházeli na studia.

Tito žáci byli vždy d ěti lépe spole čensky postavených rodi čů (obyvatelstvo bylo rozvrstveno na venkovskou chudinu, sedláky a po četné panské služebnictvo).

Tehdejší klasifikace m ěla čty ři stupn ě. Zajímavé bylo ohodnocení u jednoho žáka.

Cituji: „Je velmi slabý a n ěco hloupý na pam ěť“. 18

Učitel m ěl n ěkolik p říjm ů. P říjmy od vrchnosti, z kostela, z nadací, za zpívání, od obce za kostelní službu, koledu, a taky školné. P říjmy u čitele od vrchnosti byly závislé na docházce žák ů a na jeho úsp ěchu p ři jejich výchov ě. U čitel, který p ůsobil v roce 1843, bral p říjem od vrchnosti jednak v naturáliích - 1 m ěř ice pšenice, 8 m ěř ic

16 Poz ůstalost Leopold Ku čík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond. 17 Konferen ční protokoly, 1889-1906 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 18 STOCKMANOVÁ, J. Dokumenty ve vývoji školství v Buchlovicích . Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta UJEP, 1968. Fond NŠ Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, s. 21. 17 žita, 1 m ěř ice je čmene, 1 m ěř ice krup, 1 m ěř ice hrachu, 12 sáh ů palivového d řeva, výnos z pole 2 rakouské m ěř ice výsevku, a též v hotovosti. 19

Vydaný říšský zákon z roku 1869 zm ěnil postavení školy k církvi. Řízení, správa a dohled nad školstvím p řešly na stát. Církvi bylo ponecháno pouze řízení a organizace vyu čování náboženství. 20

Obecná škola v letech 1869 - 1918

Školský zákon ze dne 14. kv ětna 1869 zavedl školu obecnou. Obecné školy se dělily na oby čejné školy obecné a na školy m ěšťanské. Úkolem oby čejné školy obecné bylo vychovat žáky v mravnosti a zbožnosti a rozvíjet jejich poznání.

Měšťanské školy m ěly poskytnout žák ům, kte ří nenavšt ěvovali st řední školu, vyšší vzd ělání. Obecné školy byly ve řejné i soukromé. Nové p ředpisy zavedly osmiletou povinnou školní docházku pro žáky od 6 do 14 let. Na oby čejných školách obecních se vyu čovaly p ředm ěty: náboženství, jazyk, po čty, reálie, psaní, nauka o formách geometrických, zp ěv a t ělocvik, ženské ru ční práce a nauka o domácím hospodá řství.

U m ěšťanských škol obsah vzd ělání tvo řily p ředm ěty náboženství, jazyk a písemnosti, zem ěpis, d ějepis, p řírodopis, p řírodozpyt, aritmetika, geometrie, vedení knih, kreslení, krasopis, zp ěv a t ělocvik, ženské ru ční práce a nauka o domácím hospodá řství. Nový školský zákon zavedl pravidelný plat pro u čitele, zvýšilo se tím jeho spole čenské postavení , protože byl zbaven ponižující úlohy vybírat peníze od rodi čů .

Podle po čtu t říd se obecné školy dělily na jednot řídní, dvout řídní, trojt řídní,

čty řtřídní, p ětit řídky až osmit řídky. U čivo obecné školy bylo rozvrženo na osm

školních rok ů, proto ve školách mén ětřídních byla zavedena odd ělení, uspo řádaná

19 Poz ůstalost Leopold Ku čík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond. 20 VÁ ŇOVÁ, R. Vývoj po čáte čního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986. 18 podle v ěku a v ědomostí. Postup z odd ělení do odd ělení se konal na konci školního roku.

V roce 1883 byla novelou školského zákona z roku 1869 zkrácena školní docházka na šest let. Žáci pak navšt ěvovali školu jen část školního roku nebo jen některé dny v týdnu. 21

O pedagogické činnosti ve škole v Buchlovicích v letech 1889-1918 nás informují dochované konferen ční protokoly, což jsou zápisy z pravidelných měsí čních u čitelských konferencí, které byly sepisovány u čiteli. Správce školy v nich hodnotil vyu čovací metody u čitel ů, jejich osobní vystupování a pln ění u čebního plánu.

V roce 1889 m ěla škola se dv ěma t řídami 426 žák ů. Pro velký po čet žák ů m ěla každá t řída dv ě odd ělení. Druhé odd ělení 1. t řídy a ob ě odd ělení 2. t řídy byly ješt ě rozd ěleny na skupiny a) a b). Příčinou rozd ělení bylo používání n ěkolikadílných

čítanek, kdy každá skupina používala jiný díl knihy. Řídící u čitel kladl d ůraz na bedlivou p řípravu u čitele. Ve výuce se používaly písanky, kreslenky a úkolové sešity. Žáci si u čebnice a sešity kupovali sami. U čitel m ěl však seznam chudých

žák ů, kterým se školní pot řeby z školního fondu koupili a následn ě zap ůjčili. Zprávy z učitelských konferencí z roku 1889 uvád ějí, že z důvodu špatného po časí nebyl

často dodržen rozvrh u čební látky. Učitel kladl p ři výuce d ůraz na z řetelné čtení, dotazoval se na obsah textu. Mluvnice nebyla vyu čována mechanicky, ale z příklad ů probraných ústn ě nebo písemn ě žáci odvozovali pravidla. Z obsahu protokol ů z roku

1890 je z řejmé, že již v této dob ě nebyly vzájemné vztahy mezi u čitelským sborem jen dobré, ale že zde existovaly i ostré slovní rozep ře. Správce školy n ěkolikrát ukon čil konferenci z důvodu nevhodného chování u čitele k nadu čiteli. Jednu takovou popsanou neshodu mezi nadu čitelem Kokešem a u čitelem Hajnem pro zajímavost

21 VÁ ŇOVÁ, R. Vývoj po čáte čního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986. 19 cituji: „Když nadu čitel žádal u čitele, aby se sešli ve t říd ě, aby byl p řečten t řídní řád, nazval to u čitel Hajn komediantstvím, za to správce ho nazval spros ťákem, na čež pan Hajn odešel, prav ě, že zde nemusí býti.“22

Z dalších protokol ů je z řejmé, že p ři projevu žáka byl kladen důraz na stru čnost výkladu a individualitu. V jednotlivých t řídách se hodnotil prosp ěch, pilnost a mravní chování. Napovídání a šeptání nebylo tolerováno. Správce školy docházel do výuky a sledoval, zda se u čitelé řídili podle pedagogicko-didaktických zásad. 23

V měsíci dubnu byla často návšt ěvnost školy jen 20%. Žáci pomáhali při polních pracích nebo hlídali menší d ěti. P říčinou nízké návšt ěvnosti školy byla pro mnohé

žáky velká vzdálenost a nesch ůdné cesty p ři špatném po časí. 24 Od roku 1893 bylo zavedeno vyu čování ženským ru čním pracím 16 hod týdn ě, pozd ěji v roce 1910 bylo toto vyu čování sníženo na 6 hod týdn ě. V roce 1899 byly vyu čovány tyto p ředm ěty: mravy, náboženství, čtení, mluvnice, pravopis, sloh, po čty a m ěř ické tvaroznalství, přírodopis, p řírodozpyt, zem ěpis, d ějepis, psaní, kreslení, zp ěv, t ělocvik, ženské práce ru ční a zevn ějšek písemných prací. Stupnice známek byla následující: Mravy:

úpln ě p řim ěř ené, p řim ěř ené, mén ě p řim ěř ené, nep řim ěř ené. Prosp ěch: velmi dobrý, dobrý, dostate čný, sotva dostate čný, nedostate čný.25 (P říloha č. 7)

V roce 1901 byla školní zahrada rozd ělena na části, kde byly kv ětiny, zelenina a lé čivé rostliny. Žáci rozd ělení na skupiny se st řídali p ři práci na zahrad ě. Nejstarší

žáci vysazovali stromky ze školky. V roce 1917 proběhla na školní zahrad ě akce pěstování zeleniny.

22 Konferen ční protokoly, 1889-1906 . Protokol z 1.9.1890. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 23 Konferen ční protokoly, 1912/13-1927/28 . Státní okresní archiv Uherské, fond NŠ Buchlovice. 24 Konferen ční protokoly , 1889-1906. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 25 Třídní výkazy o prosp ěchu a návšt ěvě žák ů. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 20 Během p řestavby školy sloužila t ělocvi čna jako sklad materiálu, žáci místo tělocviku m ěli vycházky zem ěpisné, zeměměř ické, hry v přírod ě a pochodová cvi čení. 26

Nevhodné chování u žák ů u čitelé trestali sníženou známkou z mrav ů a nechávali

žáky po škole. Ve zpráv ě o mravech, pilnosti a prosp ěchu žák ů v konferen čním protokolu ze dne 4. listopadu 1912 se uvádí: „ Zelinka Antonín a Bánovský Václav obdrží známky z mrav ů čtvrtého stupn ě, tento pro zapalování prysky řice v lese a házení kamením, onen pro na cti utrha čné řeči proti n ěkterým člen ům sboru učitelského. Mrkva Alois a B ětík Valentin obdrží známky z mrav ů pátého stupn ě, st řílení z klí čků, opilství, koulení kuželek v hostinci, hraní o peníze, kou ření a zesm ěšňování kn ěží.“ 27 Morálka u žák ů se stále zhoršovala, mládež beztrestn ě a bezohledn ě provokovala u čitele i ob čany. U čitelský sbor si už nev ěděl rady, nebo ť dosavadní káze ňské prost ředky nedosta čovaly. Školní rada požádala proto představenstvo obce o sou činnost.

V období I. sv ětové války u čitelský sbor zajiš ťoval vojenskou pr ůpravu mládeže od 16 let. Aby dosáhla tato pr ůprava svého ú čelu, utužovala se ve škole káze ň, mládež si navykala p řísn ější disciplíně, po řádku a poslušnosti a byla vedena tak, aby v ní byla probuzena láska, oddanost a v ěrnost k mocná ři. Starší žáci se ú častnili pochodového cvi čení. 28

Stru čné shrnutí pedagogické činnosti školy do roku 1918

Škola v Buchlovicích byla vždy na vyšší úrovni, protože vrchnost velkostatku

Buchlov m ěla vliv na výb ěr u čitel ů a jejich odm ěň ování. V letech 1774 – 1869 byla v Buchlovicích obecná škola triviální, vyu čovaly se p ředm ěty náboženství, čtení,

26 Konferen ční protokoly , 1889-1906. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 27 Konferen ční protokoly , 1912/13-1927/28 . Protokol č. 5 ze dne 4.11.1912. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 28 Konferen ční protokoly , 1912/13-1927/28 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 21 psaní a po čítání. Do roku 1867 byla jednot řídní, v letech 1867 – 1889 byla dvout řídní. Na jednoho u čitele p řipadalo 92 žák ů. Obecná škola v letech 1869-1918 se d ělila na obecnou a m ěšťanskou. Ve výuce byl kladen d ůraz na individualitu žáka, neu čilo se mechanicky, ale odvozovala se pravidla. T řídy byly rozd ěleny na odd ělení.

Učitelé byli kontrolováni, zda se řídí pedagogicko-didaktickými zásadami. Vyu čovaly se p ředm ěty: mravy, náboženství, čtení, mluvnice, pravopis. sloh, po čty a m ěř ické tvaroznalství, p řírodopis, p řírodozpyt, zem ěpis, d ějepis, psaní, kreslení, zp ěv, tělocvik, ženské práce ru ční a zevn ějšek písemných prací. V období I. sv ětové války probíhala ve škole vojenská pr ůprava mládeže .

2.1.3 Ve řejná činnost školy

Žáci se spole čně s učiteli podíleli na programech r ůzných oslav po řádaných nejen

školou, ale i obcí. S úsp ěchem vystupovali v divadelních p ředstaveních, zpívali a recitovali básně. V roce 1911 bylo odehráno 1. d ětské divadelní p ředstavení

Sn ěhurka. K dalším p ředstavením pat řila v roce 1908 hra Pasá ček z Lurd, pozd ěji

Krakonoš, která byla hrána na po čest jmenin hrab ěnky z Berchtold ů, a hra Honza a pán. V kv ětnu 1905 se žáci s učitelským sborem zú častnili kostelní slavnosti na oslavu 100letého výro čí povýšení Buchlovic na m ěstys. 29

Žáci dostávali od hrab ěnky Berchtoldové p ři r ůzných oslavách a p říležitostech obuv, šaty, školní pot řeby, cukrovinky, kalendá ře, d ěvčata šátky, pun čochy. V roce

1908 po řádali Berchtoldové v zámeckém parku v Buchlovicích oslavu 60 let panovnického jubilea císa ře a krále Františka Josefa I. Byli pozváni všichni žáci z buchlovické školy a hrab ěnka je s láskou obdarovávala dárky a p řipravenými pokrmy. Hrab ěnka často navšt ěvovala školu. Zajímala se o školní sešity, prohlížela si učebny.

29 Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 22 Od roku 1910 se po řádaly ve škole ke Dni d ětí školní oslavy, na kterých žáci přednášeli básn ě, zpívali, hráli divadelní p ředstavení. Na t ěchto oslavách byly vybírány peníze a zasílány České zemské komisi pro ochranu d ětí a pé či o mládež v markrabství moravském se sídlem v Brn ě. V roce 1914 se vybral nap ř. obnos

2 K 52 h. Rodina Bertchold ů se pravideln ě zú čast ňovala t ěchto oslav. Na po čest jmenování hrab ěte Berchtolda na pozici ministra zahrani čních záležitostí v roce 1912 děti ve všech t řídách zpívaly 1. sloku rakouské národní hymny.

V roce 1914 byla oslava d ětského dne spojena se slavnostní akcí na po čest památky arcivévody Františka Ferdinada a jeho chot ě vévodkyn ě z Hohenberg ů, kte ří se stali ob ětí atentátu v Sarajev ě v červnu 1914. Po bohoslužb ě t řídní u čitelé všt ěpovali školní mládeži sv ětod ějinný význam událostí a u čili je o povinnosti k úplné, ob ětavé oddanosti pro svoji vlast.

Rozhodnutím okresního hejtmanství v Uherském Hradišti byl na řízen sb ěr ostružinového listí a zaslání suchého listí správci pokusné stanice Komitétu pro státní podporu p ěstování léka řských bylin v Rakousku a Čechách. Žáci pod doprovodem učitele nasbírali a zaslali 100 kg sušeného listí. Dalších 6 kg dodali vojenské nemocnici v buchlovickém zámku a nemocnici pro nakažlivé nemoci. 30

I. sv ětová válka se promítla i ve školství. Všichni u čitelé byli po vypuknutí války v roce 1914 povoláni na frontu. Pé či o výchovu vedl pouze ředitel a literní a industriální u čitelky. Okresní školní radou bylo v roce 1914 na řízeno v rámci vyu čování ženským ru čním pracím zhotovení od ěvů pro vojáky. Žáci vyráb ěli papírové podešve a papírové ponožky z Billrothova papíru. Škola též vyráb ěla ochranné kukly, holinky, vln ěné ponožky, šály, b řišní pásy, chránítka na uši, rukavice, celkem 13 783 kus ů. Žáci po vyu čování za dozoru u čitel ů sbírali bukvice,

žaludy, ko ňské kaštany, pro vojenské nemocnice ostružinové listí, jahodové listí,

30 Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 23 dub ěnky a kop řivy. Po p říchodu zran ěných voják ů do vojenské nemocnice v zámku v Buchlovicích škola po řádala sbírku knih ve všech jazycích pro vojáky. Vojínům poskytovala doutníky a učitelský sbor uspo řádal mezi sebou pen ěžní sbírku k vále čným ú čel ům. Školní mládež byla pou čena o riziku p řenosu cholery a o čkována proti neštovicím, v budov ě školy byla zavedena preventivní zdravotní opat ření, žáci byli pou čeni o nutnosti šet ření s potravinami ve vále čném období. Žáci též finan čně p řispívali na sbírky Červeného k říže pro Moravu a učitelský sbor provád ěl n ěkolikrát upisování rakouské vále čné p ůjčky. V roce 1915 se žáci podíleli na vlastenecké sbírce vále čného kovu, bylo odesláno ministerstvu války 5 beden kov ů. Školní mládež musela pomáhat po výuce za vedení učitele p ři sklizni obilí.

Dne 28. října roku 1918 škola oslavila významný den, vznik samostatného

československého státu. 31

Stru čné shrnutí ve řejné činnosti školy do roku 1918

Žáci se podíleli na programech r ůzných oslav po řádaných nejen školou, ale i obcí. Recitovali básn ě, zpívali a hráli divadelní p ředstavení. Byli často zváni

Berchtoldy do zámku na slavnostní dny. V roce 1911 bylo odehráno 1. d ětské divadelní p ředstavení Sn ěhurka. Od roku 1910 se po řádaly kulturní akce ve škole ke Dni d ětí. V období I. sv ětové války žáci vyráb ěli ochranné pom ůcky pro vojíny, sbírali byliny pro vojenskou nemocnici a kovový šrot.

31 Kronika školy , 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 24 2.2 Historie školy v letech 1919 - 1945

2.2.1 Školní budovy

Měšťanská škola v ulici Komenského

Budova měšťanské školy byla postavena v roce 1924 v trati Váhovy za cihelnou, v sou časnosti ulice Komenského, Metod ějem Matuškou z Byst řice pod Hostýnem a Fabiánem Švanicou z Buchlovic nákladem 1 370 000 K č.32 Čelní strana budovy byla vyzdobena sgrafitem akademického malí ře Františka Podešvy z Brna. 33 (P říloha

č. 8)

Obecná škola na Lhotce

Měšťanská škola se p řest ěhovala z obecné školy do nové budovy dne 5. ledna

1925. Následn ě byla provedena v budov ě obecné školy oprava a zabezpe čení oken. 34

V roce 1940 byla v obecné škole z řízena protiletecká ochrana, okna byla opat řena okenicemi, byl zajišt ěn nouzový východ. 35

2.2.2 Pedagogická činnost školy

Obecná škola 1919 - 1945

Radost z pádu rakousko-uherské monarchie a z nabytí národní samostatnosti vrcholila na r ůzných místech naší vlasti vysazováním symbolické „lípy svobody“.

Tuto oslavu, o velikono čním pond ělí roku 1919, zahájil pr ůvod školní mládeže s druži čkami, které byly od ěny do pestrobarevných kroj ů. Ob řad sázení lípy provedli

32 Kronika obce Buchlovice, 1928-1947 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 33 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice 34 Kronika školy, 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 35 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 25 zdatn ější žáci místní školy za zp ěvu národní hymny v podání p ěveckého sboru,

řízeného u čitelem Josefem Šlosarem. U čitel Šlosar, spole čně s místním kn ězem, přivítali ve slavnostním projevu vznik samostatné republiky a vzpomn ěli též na padlé vojáky a legioná ře. 36

Školní výuka byla poznamenána častou absencí žák ů z d ůvodu nedbalosti rodi čů , nedostatku ošacení a obuvi a výpomocí d ětí p ři polních pracích. V roce 1919 byla zavedena nová čítanka. 37

Školní rok 1920-1921 za čal protestem proti nadu čiteli Františku Zelíkovi. Dne 1. zá ří se objevily plakáty vybízející rodi če, aby neposílali děti do školy, pokud zde bude p ůsobit František Zelík. Do školy nep řišel žádný žák. Nadu čiteli bylo vytýkáno jeho ne čestné chování, které nep ůsobilo výchovn ě na žáky. Obecní zastupitelstvo spole čně s místní školní radou vyšet řilo p říčiny této stávky a Okresní

školní rada v Uherském Hradišti na řídila Františku Zelíkovi dovolenou.

Prozatimním správcem školy byl ustanoven Antonín Skála. František Zelík necht ěl dobrovoln ě p ředat správu školy. Teprve po p říjezdu okresního školního inspektora

Václava Sehnala a za p řítomnosti místní školní rady František Zelík správu školy předal.38 Teprve po smrti Františka Zelíka vzpomínal správce školy Josef Šlosar, že

František Zelík zvažoval myšlenku postavit dráhu ze stanice Staré Město-Uherské

Hradišt ě do Nemotic. S tímto návrhem však neobstál u místních činitel ů, a tím zp ůsobil neshody i ve školní rad ě. Správce Josef Šlosar pozd ěji litoval, jakým bezohledným zp ůsobem postupovala tehdy místní školní rada.39

Po z řízení m ěšťanské školy, v roce 1921, byla obecná škola v Buchlovicích organizována jako p ětit řídní se záv ěre čnou t řídou pro žáky 6.,7. a 8. školního roku,

36 HRDÝ, M., KO ŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B . Moje Buchlovice . Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 37 Kronika školy, 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 38 Poz ůstalost Leopold Ku čík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond. 39 STOCKMANOVÁ, J. Dokumenty ve vývoji školství v Buchlovicích . Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta UJEP, 1968. Fond NŠ Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 26 kte ří nešli do m ěšťanské školy. Měšťanská škola byla umíst ěna po dobu, než byla pro ni postavena nová budova, ve škole obecné, v prvním poschodí. V roce 1921 zabrala jednu u čebnu obecné škole, v roce 1922 dv ě u čebny a od roku 1923 t ři učebny. Obecná škola pak m ěla pro 6 t říd pouze 4 u čebny, proto se musela

2. a 4. t řída neustále st ěhovat. To se projevilo zhoršenou kázní u žák ů. Správce obecné školy Antonín Skála, spole čně s některými u čiteli, vyu čoval sou časn ě i na měšťanské škole. P řest ěhování m ěšťanské školy do nové budovy se uskute čnilo dne

5. ledna 1925, tím se uvolnily u čebny v budov ě obecné školy a každá t řída získala op ět svoji u čebnu. 40

Zemská školní rada v Brn ě povolila v prosinci roku 1923, aby dosavadní p ětit řídní obecná škola v Buchlovicích se dv ěma stálými pobo čkami byla organizována jako pětit řídní s postupnými t řídami pro 1.- 5. školní rok a se t řídou záv ěre čnou pro 6.- 8.

školní rok. Následkem tohoto rozhodnutí bylo jedno u čitelské místo zrušeno.

Ministerstvo školství a národní osv ěty v roce 1923 stanovilo po čet týdenních vyu čovacích hodin pro jednotlivé stupn ě obecných a m ěšťanských škol. Zárove ň byly za řazeny nové p ředm ěty: ob čanská nauka a výchova, ru ční práce výchovné a ženská nauka v domácím hospodá řství. D ůsledkem toho se za čala u čit d ěvčata v 8. tříd ě va ření. Obecná škola nem ěla svoji kuchyni, žákyn ě užívaly k va ření kuchyni správce a jeho byt sloužil k vyu čování ženským ru čním pracím. Od roku 1925

žákyn ě obecné školy va řily v rámci výuky v kuchyni nové budovy m ěšťanské školy.

V roce 1928 byla z řízena žákovská knihovna, která m ěla knihy rozd ěleny pro 4., 5. a záv ěre čnou t řídu, o tyto knihy m ěli žáci velký zájem. Po odchodu řídícího u čitele

Antonína Skály, v roce 1928, p řevzal správu školy u čitel Josef Šlosar. (P říloha č. 9)

Nový správce školy doporu čoval, aby se u čitelé písemn ě p řipravovali na hodiny, promysleli si, jak p řehledn ě podat látku a žák ům usnadnit zapamatování. Jen n ěkte ří

40 Kronika obce Buchlovice , 1928-1947 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 27 učitelé se sv ědomit ě p řipravovali. Písemné práce se zadávaly žák ům 1x za 14 dní.

V zimním období žáci dostávali úkoly jen na volné dny, protože v mnohých rodinách se nesvítilo, a žáci tak nemohli splnit školní povinnosti. V roce 1921 k dosud vyu čovanému římskokatolickému náboženství přibylo i náboženství

českobratrskoevangelické.

Koncem roku 1928 zasáhla naši republiku krutá zima. Teploty se pohybovaly pod

-30°C, u čebny se nedaly dostate čně vytopit. Pro množství sn ěhu a velmi chladné po časí žáci nemohli navšt ěvovat školu. V dob ě od 19. února do 1. b řezna 1929 bylo přerušeno vyu čování.

Výnosem ministerstva školství a národní osv ěty ze dne 6. 5. 1930 byly upraveny

školní osnovy pro obecné školy pro školní roky 1930/31, 1931/32, 1932/33. V roce

1930 vyu čování ženským ru čním pracím probíhalo ve t řech skupinách 12 hod týdn ě.

Va ření se u čily žákyn ě 6.-8. školního roku ve školní kuchyni v m ěšťanské škole.

V roce 1931 u čitelé p ředm ětu ženské ru ční práce absolvovali kurz v Brn ě na dopln ění vzd ělání. 41

Pravideln ě v zá ří přicházela na školu vizita ční zpráva za uplynulý školní rok.

Zpráva o vizitaci školy z ledna 1931 uvád ěla, že „ stav školy po stránce pedagogické a didaktické je dobrý a velmi dobrá je jednotná práce celého sboru u čitelského, jeho sv ědomitost a píle, získává škole úctu a vážnost. Mile p ůsobí vzácný po řádek ve

škole, jenž ve smyslu výchovném má velký vliv na utvá ření duše dít ěte. “42

V roce 1931 obdržela národní škola patentní skláp ěcí po čitadlo jako dar pro

1. t řídu od Spo řitelny m ěsta Uherské Hradišt ě a v roce 1933 byla škola obdarována paní Markétou Raichovou modelem parního strojku a dětským kinem. V roce 1931

žáci 3.- 8. školního roku zhlédli na nám ěstí pojízdnou rozhlasovou p řijímací stanici, kde někte ří žáci p řednášeli básn ě do rozhlasu. V školním roce 1931-1932 bylo

41 Kronika školy, 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 42 Kronika školy, 1904-193 4. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice, s. 152. 28 do 2. t řídy na obecní škole zapsáno celkem 60 žák ů, proto místní školní rada podala návrh Zemské školní rad ě v Brn ě na z řízení pobo čky p ři této t říd ě. Návrh byl zamítnut z d ůvodu dostate čně velké u čebny pro 60 žák ů. Výnosem zemské školní rady byla tato pobo čka z řízena až 1. zá ří 1932, p ři t řetí t říd ě. Třídy byly chlapecké a dív čí.

V roce 1932 se zú častnili správce buchlovické školy Josef Šlosar a u čitel Julius

Jelínek exkurze do škol v Ostrožské Lhot ě a Louce, kterou po řádal školní inspektor.

V každé škole byla elementární třída, ve které se u čilo základ ům čtení a po čítání zábavn ějším, pochopiteln ějším a snadn ějším zp ůsobem, než bylo dosud pouhé nudné

čtení ve slabiká ři. V obou školách bylo vid ět, jaký kladný vliv na žáky má tento nový p řístup. Ocenili to ú častníci exkurze i školní inspektor.

V roce 1932 byl ve škole uspo řádán „Týden české knihy“. Žáci vyšších t říd byli upozorn ěni na význam dobré knihy pro vývoj vzd ělanosti v minulosti i p řítomnosti a pou čeni, jak si vybrat dobrou knihu. V roce 1933 prob ěhl „Týden propagace mlé čné výživy“. V „Týdnu čistoty“ před velikono čními svátky si m ěli žáci uv ědomit,

že je d ůležitá nejen čistota t ěla, ale i duše.

Po čátkem školního roku 1933-1934 byly zavedeny sešity jen s jednoduchým linkováním pro nižší stupe ň se širšími a pro vyšší stupe ň s užšími linkami a na nejvyšším stupni bez linek. Toto zavedení se osv ědčilo a písmo d ětí se zlepšovalo.

Výnosem ministerstva školství a osv ěty z 10. 6. 1933 byly vyhlášeny nové učební osnovy pro školy obecné. 43

Od školního roku 1935-1936 p řibylo k vyu čování dosavadních náboženství i náboženství československé. Výnosem ministerstva školství ze dne 13. srpna 1935 došlo ke zm ěně ve vydávání vysv ědčení a v klasifikaci. Vysv ědčení se za čalo vydávat pololetn ě, d říve se vydávalo čtvrtletn ě. Klasifikace se zjednodušila. Známka

43 Kronika školy , 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 29 z mrav ů se p řejmenovala na známku z chování, pilnost se p řestala klasifikovat a známka ze čtení, mluvnice, pravopisu a slohu se sjednotila na známku z jazyka vyu čovacího. V roce 1936 obecní škola po řídila nové lavice, pro 1. a 2. t řídu lavice celod řev ěné a pro 3., 4. a 5. t řídu lavice se železnou konstrukcí.

Výsledky výzkumu, který se konal v roce 1937 s názvem „Výzkum slováckého dít ěte“, nás informují o tehdejších podmínkách žák ů. Zkoumáno bylo 240 žák ů.

Uvádí se nap ř., že 12,5% žák ů spalo samo v posteli, 67,5% žák ů spalo ve dvou v posteli a 2,5% ve t řech, 32% žák ů m ělo pouze jeden pár obuvi, 38% dva páry obuvi, 19,6% m ělo t ři páry obuvi, 40% žák ů se p řezouvalo po p říchodu dom ů, 46%

žák ů muselo denn ě pracovat po vyu čování, 43% žák ů muselo pracovat jen n ěkdy a 11% pracovat nemuselo, 34% žák ů si zuby ne čistilo, 13% si zuby čistilo jen n ěkdy a 12,5% žák ů m ělo často hlad. 44

V dob ě okupace se školní kroniky z doby republiky uložily do školního archivu a místo nich se vedly kroniky nové, které obsahovaly údaje okupanty zkreslené, a proto bezcenné. Z tohoto d ůvodu byly tyto kroniky po II. sv ětové válce uzav řeny vylí čením okolností, za kterých se vedly, a byly uloženy ve školních archivech jako dokumenty doby. V záznamech se pak pokra čovalo v původních kronikách. Období protektorátu se promítlo v našem školství útiskem a germanizací české školy.

Vydané výnosy a vládní na řízení zrušily oslavu vzniku republiky, škola musela odstranit mapy a jiné u čební pom ůcky, zrušit brannou výchovu, zavést n ěmecký jazyk jako povinný vyu čovací p ředm ět na obecných i m ěšťanských školách a u čitelská knihovna se doplnila knihami s nacistickou tendencí. Žáci provád ěli nucené sbírky pro n ěmecký Červený k říž, učitelé museli složit nový služební slib

„v ěrnosti“ v ůdci A. Hitlerovi a prezidentu, závazky plynoucí z dřív ějšího slibu ČSR byly prohlášeny za neplatné. Škola byla opat řena dvojjazy čným nápisem „Schüle-

44 Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 30 Škola“ a m ěla zákaz p řijímat židovské d ěti. Všichni členové u čitelského sboru museli prokázat nežidovský p ůvod až po prarodi če. Obrazy s dějepisným zam ěř ením musely být odstran ěny. U čitelé byli p řinuceni povinn ě navšt ěvovat kurzy n ěmeckého jazyka, neúčast se neomlouvala, ale trestala. Od 3. t řídy se žáci u čili nacistickým hymnám a pozdravu pro p řípad p říchodu nacistického inspektora, kterým byli strašeni. Ve škole v období protektorátu se slavilo každé nové vít ězství n ěmeckých vojsk vyv ěšováním prapor ů. Škola m ěla na řízeno oslavovat z řízení protektorátu a Hitlerovy narozeniny. Žáci se u čili v tomto období bez knih a za ú čelem šet ření sešit ů byly zavedeny pro 1. a 2. t řídu břidlicové tabulky. V prosinci 1941 se zakázalo vyu čování d ějepisu, vyu čování zem ěpisu bylo omezeno pouze na látku o Říši a protektorátu. Ve školním roce 1941-1942 se po čátkem váno čních prázdnin p řestalo vyu čovat až do 4. b řezna 1942, od 10. února si žáci chodili pouze 1x týdn ě pro domácí úkoly. Učitelé byli nuceni navšt ěvovat p řeškolovací kurzy d ějepisu a zem ěpisu. Dne 9. listopadu 1942 byla zabrána budova m ěšťanské školy pro vále čné

účely a její t řídy byly p řemíst ěny do budovy obecné školy. V obecné škole se vyu čovalo dopoledne i odpoledne. Od 21. prosince 1942 byl p řikázán pouze německý jazyk v písemném i ústním styku s okresním ú řadem a okresním školským výborem. 45 Každodenní p řelety leteckých svaz ů s blížící se frontou, ve školním roce

1944-1945, velmi narušovaly vyu čování v obecné škole. V Buchlovicích se neoznamovala letecká nebezpe čí sirénou, proto byla zabezpe čena na poštovním

úřad ě hlídková služba staršími žáky. Ti každé nebezpe čí ihned hlásili škole. Škola neměla letecký kryt, žáci se posílali domů a p řicházeli až druhý den, protože ne všechny rodiny m ěly radiový p řijíma č a byly informovány, kdy pominulo nebezpe čí.

V lednu 1945 se nevyu čovalo, žáci p řicházeli pouze 3x týdn ě pro úkoly

45 Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 31 a od 12. února 1945 bylo vyu čování zastaveno, nebo ť bylo zakázáno shromaždování dětí všude tam, kudy procházela fronta, z důvodu nebezpe čí ší ření nákazy.

Dne 29. dubna 1945 byly Buchlovice osvobozeny. Vyučování bylo zahájeno dne

9. kv ětna 1945. Zpo čátku se vyu čovalo v náhradních místnostech v mate řské škole a v sále Ob čanské záložny. Dne 22. kv ětna 1945 bylo op ět zahájeno vyu čování ve vy čišt ěné a dezinfikované škole. Na po čest německé kapitulace a vít ězství nad okupanty dne 10. června 1945 uspo řádal místní národní výbor na nám ěstí velkou oslavu, žáci m ěli volný školní den. Školní rok 1944-1945 byl ukon čen rozdáním náhradních provizorních školních zpráv, protože státní nakladatelství nové tiskopisy nedodalo. 46

Měšťanská škola 1921 - 1938

Dne 6. července 1921 p řičin ěním místní školní rady a zástupc ů obce byla podána

žádost o z řízení m ěšťanské školy v Buchlovicích. 47 Zemská školní rada v Brn ě dne

21. zá ří 1921 povolila z řízení smíšené školy m ěšťanské a otev ření 1. t řídy po čátkem

školního roku 1921-1922. Školu vedl ředitel a u čili v ní t ři odborní u čitelé.

Měšťanská škola byla umíst ěna v budov ě obecné školy do doby, než byla pro ni byla postavena nová budova. Vyu čování v 1. t říd ě na m ěšťanské škole bylo zahájeno 1. zá ří 1921. Do 1. t řídy bylo p řijato z Buchlovic 38 žák ů, z Břestku 9 žák ů, z Boršic 15 žáků a z Tupes 7 žák ů, celkem 69 žák ů. Zájem byl ale v ětší, n ěkte ří žáci byli odmítnuti. Obecná škola uvolnila m ěšťanské škole jednu u čebnu. Po prázdninách v roce 1922 byla otev řena na m ěšťanské škole 2. t řída, obecná škola ji op ět poskytla další u čebnu. Dne 1. zá ří 1923 byla otev řena 3. t řída m ěšťanské

46 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 47 Kronika obce Buchlovice, 1928-1947 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 32 školy, ta zabrala op ět další u čebnu obecné školy. M ěšťanská škola se p řest ěhovala z obecné školy do nové budovy dne 5. ledna 1925. 48

Na m ěšťanské škole se vyu čovaly p ředm ěty: čeština, zem ěpis, d ějepis, ob čanská nauka, zp ěv, t ělocvik, ru ční práce, krasopis, po čty a m ěř ictví s rýsováním, kreslení, německý jazyk, náboženství římskokatolické a náboženství českobratrské. Školní zákon ze dne 13. července 1922 stanovil nepovinné p ředm ěty: cizí jazyk, t ěsnopis, psaní na stroji, hudba, náboženství a zavedl další povinný p ředm ět: domácí hospodá řství a ru ční práce výchovné pro chlapce. Vyu čovací povinnost byla 24 hod týdn ě. Po čet žák ů byl stanoven zpo čátku až 80 v jedné t říd ě, od roku 1932-1933 jen

60 žáků. Výnosem zemské školní rady byly z řizovány pobo čky.

V budov ě se nacházela učitelská a žákovská knihovna. V roce 1921 byl prvním správcem u čitel Jan Kola řík, ve školním roce 1921-1922 vyu čovali mimo n ěj i učitelé a u čitelky ze školy obecné. V srpnu 1922 ředitelem m ěšťanské školy byl jmenován František Yberman. Náklady žáka na školní pot řeby p ři vstupu do 1. t řídy

činily 300 K č. Spousta žák ů si tuto částku z důvodu povále čné chudoby nemohla dovolit, škola t ěm nejchudobn ějším p říspívala. V roce 1925 bylo zavedeno vyu čování dopolední a odpolední, s jedním volným dnem.

Po I. sv ětové válce se snížil po čet žák ů ve t řídách, třídy se spojovaly a u čitelé se propoušt ěli. Na m ěšťanské škole se toto snížení po čtu žák ů projevilo hlavn ě v školních letech 1927-1928, 1928-1929, 1929-1930.

Výnosem ministerstva školství ze dne 9. července 1932 byly vydány nové u čební osnovy, ve kterých byl kladen v ětší d ůraz na praktickou přípravu žáka do života a na jeho samostatnost. Nové u čební osnovy umožnily v nižších t řídách, kde byly z řízeny pobo čky, rozdělit žáky podle nadání a ve 3. a 4. t říd ě zavést rozší řené vyu čování.

48 Kronika školy , 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 33 Hospodá řská krize v roce 1932 se projevila velkou nezam ěstnaností, obecní rada zmenšila škole rozpo čet o 30%, mnoho ú čtů (nap ř. za uhlí, školní pom ůcky) škola nezaplatila a p řevedla na nový ú čet. D ůvodem snížení rozpo čtu bylo i zaujetí obecní rady proti p řespolním žák ům, kte ří tvo řili víc jak polovinu celkového po čtu žák ů na

škole. Vlivem hospodá řské krize byly snižovány platy státních zam ěstnanc ů, tedy i učitel ů. Školní rada pravideln ě žádala o schválení nedílného vyu čování pro p řespolní

žáky, které spo čívalo v tom, že žáci nem ěli p řestávku na ob ěd mezi dopoledním a odpoledním vyu čováním. Pro p řespolní žáky byla cesta na ob ěd nemyslitelná.

Jednalo se také o úspory pro obec na otop škol v dob ě hospodá řské krize.49

Újezdní škola m ěšťanská 1938 - 1941 a újezdní hlavní škola 1941 - 1945

V roce 1935 byl schválen zákon o újezdních školách m ěšťanských. Financování

újezdní školy se p řevedlo z obcí na okresy, kraje a stát.

Výnosem ministerstva školství a národní osv ěty byl z řízen s platností od 1. zá ří

1938 obvod pro zdejší školu z obcí Buchlovice, Boršice, B řestek, Tupesy, Zlechov.

Tyto obce tvo řily újezd a škola se stala újezdní školou m ěšťanskou . Školu navštěvovaly i d ěti z obcí mimo újezd, a to ze St říbrnic, Starých Hutí a ze Stupavy.

Koncem školního roku 1938-1939 m ěla škola t ři definitivní t řídy postupné, dv ě definitivní pobo čky p ři 1. a 2. t říd ě a jednu zatímní pobo čku p ři 1. t říd ě. Byl též ustanoven vedlejší u čitel n ěmčiny. Pro velký po čet žák ů bylo z řízeno op ět nedílné vyu čování. Na základ ě vládního na řízení ze 14. 8. 1941 se újezdní hlavní škola rozší řila na čty řtřídní (5.- 8. školní rok) a stala se školou výb ěrovou. Výb ěr provád ěla správa obecné školy. (P říloha č.10) V 1. t říd ě vyu čování probíhalo podle osnov pro

5. ro čník obecných škol. U čebny nedosta čovaly velkému po čtu t říd, proto n ěkteré třídy m ěly u čebnu v budov ě obecní školy v Tupesích a Buchlovicích.

49 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 34 Újezdní škola m ěšťanská v roce 1941 zm ěnila název na újezdní hlavní školu.

V roce 1939 nacistické orgány vydaly první vyhlášky a na řízení namí řené proti

českým školám. Zm ěny ve výuce na m ěšťanské škole v období protektorátu byly obdobné s již uvedenými zm ěnami v obecné škole. Výuka v letech 1942-1945 nesmírn ě trp ěla na řízenými sb ěry šat ů, tkanin, kostí, kaštan ů, železa, pecek, a hlavn ě nucenou polní prací žák ů na velkostatku v Buchlovicích a na Velehrad ě. Tyto nucené práce narušovaly chod vyu čování a zkracovaly dobu samostatné výuky.

V zá ří 1944 p řikázal pracovní ú řad šesti člen ům u čitelského sboru nucenou práci.

V listopadu 1944 byla újezdní hlavní škola zabrána pro pot řeby říšských ú řad ů.

Škola dostala náhradní 2 místnosti v budov ě obecné školy v Tupesích, pozd ěji ve Zlechov ě pro dv ě třídy a zbývajících 6 t říd se st řídalo ve spole čném užívání učeben v obecné škole v Buchlovicích. Vyst ěhováním kabinet ů a t říd z budovy

školy byly velmi poškozeny u čební pom ůcky a školní nábytek. Vyu čování bylo znovu zahájeno na újezdní hlavní škole dne 22. kv ětna 1945.

V letech 1939-1945 se ve škole va řila polévka pro žáky obecné a m ěšťanské

školy, a také pro nejchudší dosp ělé. Na úhrad ě stravovací akce se podílela rodi čovská sdružení, státní subvence a Národní pomoc. 50

Stru čné shrnutí pedagogické činnosti školy v letech 1919 - 1945

V roce 1921 byla povolena v Buchlovicích m ěšťanská škola, která zabírala zpo čátku u čebny obecné školy. V roce 1925 se m ěšťanská škola p řest ěhovala do nov ě postavené budovy. Dne 9. 7. 1932 byly vydány nové u čební osnovy, které kladly důraz na praktickou p řípravu žáka do života. V roce 1938 vznikl újezd z obcí

Buchlovice, Boršice, B řestek, Tupesy, Zlechov a m ěšťanská škola se stala újezdní

školou m ěšťanskou. Období protektorátu se promítlo ve škole útiskem a germanizací

50 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 35 české školy. Vydaná na řízení zavedla povinný n ěmecký jazyk, u čitelé museli prokázat nežidovský p ůvod a bylo zakázáno p řijímat do školy d ěti židovského p ůvodu. Výuka trp ěla na řízenými sb ěry, n ěkteré předm ěty se nevyu čovaly. Chyb ěly knihy. Byly vedeny nové kroniky, které neodpovídaly skute čnosti.

2.2.3 Ve řejná činnost školy

Po I. sv ětové válce byli žáci podrobeni léka řskému vyšet ření. Na základ ě zjišt ěného zdravotního stavu léka ř na řídil devadesáti žák ům stravování kakaem a dv ě st ě žák ů se m ělo stravovat polévkou v polévkovém ústav ě pro místní chudé d ěti.

Léka ř shledal 350 d ětí nemocných tuberkulózou.

Obecná i m ěšťanská škola po řádaly každoro ční sbírky ve prosp ěch D ětského dne a sbírky ob ětin duši čkových, jejichž výnosy byly zasílány Okresní pé či o mládež v Uherském Hradišti, nap ř. v roce 1930-1931 byla zaslána částka 117 K č 30 h.

Každý školní rok si žáci sami zorganizovali sbírku potravin a velikono ční sbírku vajec pro D ětský domov v Uherském Hradišti. Vybrané potraviny sami p řepravovali na vozíku do D ětského domova. V školním roce 1930-1931 p řevezli 175 kg brambor, 21,5 kg mouky, 0,5 kg fazolí, 2 kg pšenice, 10 vajec, 27 kg čočky, 5 hlávek zelí a o řechy. Škola dostávala od Okresní pé če o mládež v Uherském Hradišti poukázky na obuv.

Učitelé organizovali školní divadelní p ředstavení, jejichž výt ěžky byly v ěnovány na nákup mléka pro nejchudší d ěti. Žáci odehráli v roce 1923-1925 divadelní představení Zahrada sudi ček, O p ěti obrázcích, Za čarovaná zem ě, v roce 1934 divadelní hru Krakonoš, v roce 1939 hru O zakletém srdí čku od J. Berana. 51

Oslava 10. výro čí vzniku Československé republiky byla zahájena 27. října 1928 lampionovým pr ůvodem. Další den žáci obou škol v sále Ob čanské záložny

51 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 36 v Buchlovicích recitovali básn ě, hráli divadelní hru Fronta a večer se uskute čnily dv ě slavnostní akademie, sokolská a orelská. Sokolská akademie byla p řipravována

školou. Po oslav ě byli žáci obdarováni rohlíky, které upekly u čitelky domácích nauk.

Ve škole se každoro čně slavily narozeniny prezidenta T. G. Masaryka, obraz prezidenta a t řídy byly vyzdobeny chvojím a kv ětinami, na škole byla vyv ěšena státní vlajka. V roce 1930 uspo řádala obecná i m ěšťanská škola slavnostní besídku k 80. narozeninám T. G. Masaryka, dopoledne byl program pro žáky a odpoledne pro rodi če a spoluob čany. Žáci dvojhlasn ě zpívali, hráli národní písn ě na klavír a cvi čili.

Besídka byla ukon čena hymnou. Vybrané dobrovolné vstupné bylo v ěnováno na dobro činné ú čely. Žáci se též zú častnili slohové sout ěže národních škol, kterou uspo řádal k 80. narozeninám T. G. Masaryka Okresní sv ětový sbor v Uherském

Hradišti spole čně s okresním školním výborem. P ět vybraných žák ů z buchlovické

školy obdrželo v této sout ěži knižní odm ěny.

Každoro čně v kv ětnu byla organizována místní Ochranou matek a d ětí za spoluú časti obecné a m ěšťanské školy slavnost k Svátku matek. Slavnostního pr ůvodu se žáci zú častnili v krojích, na kolech, kolob ěžkách a s ko čárky. Cvi čili se srdí čky a p řednášeli básn ě.52

Dne 1. července 1934 byla v budov ě obecné školy odhalena pam ětní deska místnímu rodáku Františku Kova říkovi, četa ři 3. pluku Jana Žižky z Trocnova, který byl v ruských legiích a padl v osvobozovacích bojích na Sibi ři.

V roce 1937 prob ěhla slavnost památky 20. výro čí bitvy u Zborova. Slavnostní ráz akce umoc ňovala vojenská hudba 27. p ěšího pluku, ú čast d ůstojník ů a vojska uhersko-hradiš ťské posádky, které p ředvedlo vlastní cvi čení. Cvi čili i žáci z místního sdružení Orla.

52 Kronika školy, 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 37 V roce 1939 se uskute čnila ve školách akce „Týden národního zdraví“. Žáci byli seznámeni s významem zdraví pro člov ěka a s první pomocí. V témže roce se v měšťanské škole zavedly zem ědělské práce na školní zahrad ě, vytvo řilo se Polí čko národní pomoci tím zp ůsobem, že kus h řišt ě se zoralo a osázelo brambory.

. Z podn ětu krajského vedení Mládeže národního souru čenství byla uspo řádána v roce 1940 na školách sout ěž zdatnosti v prosp ěchu a chování žactva. V obecní

škole v Buchlovicích bylo ocen ěno diplomy 21 žák ů.53 V letech 1942-1944 po řádala spo řitelna m ěsta sout ěž ve slohu a kreslení. První a druhá cena byla ve form ě vkladní knížky s vkladem 20 K č a 10 K č, ostatní ceny byly v ěcné.54

Žáci se ú častnili povinných sb ěrů lé čivých bylin, pecek, kaštan ů a výt ěžek byl použit ve prosp ěch školy. V období protektorátu se sb ěry staly jedinou p říležitostí ke

školním vycházkám, žáci obou škol sbírali druhotné suroviny, lé čivé byliny, plody a

šaty. 55

Ve škole byly po řádány též vlastiv ědné výlety do Ch řib ů, zájezdy do Luha čovic,

Tren čína, Tren čianských Teplic. 56

Ob ě školy organizovaly 28. kv ětna 1945 spole čnou oslavu 61. narozenin prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Program oslavy byl vypln ěn recitacemi, zp ěvem a zakon čen státní hymnou. 57

Stru čné shrnutí ve řejné činnosti školy v letech 1919 – 1945

V mezivále čném období organizovala obecná i m ěšťanská škola dobro činné sbírky a kulturní p ředstavení, jejichž výt ěžky byly v ěnovány na podporu d ětí z nejchudších rodin a z dětského domova. Ve školách se pravideln ě slavil vznik Československé republiky, narozeniny T. G. Masaryka a také hrdinské činy československých

53 Kronika obecné školy , 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 54 Kronika m ěšťanské školy, 1921-19 53. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 55 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 56 Kronika školy, 1904-1934 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice. 57 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 38 legioná řů . Žáci se ú častnili povinných sb ěrů bylin, v období protektorátu sbírali i druhotné suroviny a šaty. Prob ěhla sout ěž ve slohu a kreslení, sout ěž zdatnosti. Škola po řádala různé vlastiv ědné výlety.

39 2.3 Historie a sou časnost školy 1945 - 2009

2.3.1 Školní budovy

Základní škola na Lhotce

V roce 1956 byl požárem poškozen strop budovy školy. Oprava stropu byla provedena nákladem 4 900 Kčs. O dva roky pozd ěji byla zahájena generální oprava

školní budovy na Lhotce, která trvala t ři roky. Byla provedena oprava st řechy a strop ů, byla vym ěněna okna, položena podlaha ve čty řech t řídách a vybudováno nové sociální za řízení. Škola byla opravena nákladem 140 000 Kčs.

V roce 1966 byly p řistaveny šatny pro žáky a nov ě zbudováno hygienické za řízení. Stavbu provád ěly Komunální služby Hluk. Celkový náklad na opravy byl

160 000 Kčs.

V roce 1970 byla upravena jedna místnost ze školního bytu na t řídu nákladem

34 000 Kčs.

V roce 1984 byl schválen projekt na další rekonstrukci budovy základní školy na

Lhotce. V suterénu školy byly z řízeny šatny pro žáky a byl vybudován samostatný vstup do šaten. Na nádvo ří školy byla z řízena nová kotelna na tuhá paliva a byla provedena rekonstrukce elektroinstalace. 58

Od b řezna 2008 probíhá rekonstrukce bývalé školní budovy na Česko-slovenské kulturní centrum. Tento projekt je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje - Program p řeshrani ční spolupráce Slovenská republika - Česká republika

2007-2013. Stavba bude dokon čena v zá ří 2010. (P říloha č. 11)

58 Kronika školy , 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 40 Základní škola v ulici Komenského

V srpnu 1969 byla dokon čena v prostorách základní školy výstavba budovy pro

školní jídelnu a družinu, stravování žák ů bylo zahájeno dne 15. zá ří 1969. V měsíci

říjnu se dodate čně instalovalo etážové topení. V roce 1970 prob ěhla generální oprava elektroinstalace v budov ě školy nákladem 300 000 K č.59 V roce 1974 byla provedena celková oprava venkovních omítek, byly upraveny hospodá řské objekty pro ú čely

školy a dokon čilo se nové sociální za řízení. Dále prob ěhly úpravy školního hřišt ě a byla postavena v jeho blízkosti kamenná zídka a zábradlí. V roce 1979 byla postavena kotelna a p řístavba t ělocvi čny ZDŠ.

V roce 1985 se zahájila p řístavba základní školy na ulici Komenského. Přístavba byla řešena ve dvou stavbách, které byly propojeny. V první stavb ě byla zahrnuta v 1. podlaží kuchyn ě, v 2. podlaží jídelna s výdejnou jídel a v 3. podlaží t ři u čebny, kabinety a dílny. V druhé stavb ě byly vybudovány v 1. podlaží t řídy družiny, klubovna a cvi čná kuchyn ě, v 2. podlaží u čebny a kabinety a v 3. podlaží u čebny, kabinety a pracovna výtvarné výchovy. Tuto p řístavbu provedly Školské stavby, závod Vracov. P řístavba školy byla ukon čena v roce 1988.60 (P říloha č. 12)

2.3.2 Pedagogická činnost školy

Obecná škola 1945 - 1953

V roce 1945 se škola konsolidovala, obnovila se pravidelná školní docházka, výuka navázala na p ředvále čný školský systém.

Školní rok 1945-1946 byl zahájen 3. zá ří 1945. Školu navšt ěvovalo 166 žák ů.

Po čet žák ů ve škole se v pr ůběhu roku snižoval, rodiny odcházely do pohrani čí.

59 Kronika školy , 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 60 Přístavba, další opravy a budovatelské práce. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond. 41 Z tohoto d ůvodu došlo ke zm ěnám i v učitelském sboru. 61 Docházka do školy obecné byla po válce op ět prodloužena ze čty ř na p ět let. Od 4. ro čníku byla na obecné škole zavedena výuka ruského jazyka a od 3. ro čníku politická výchova, pozd ěji byl tento předmět nazván ob čanská výchova. Nov ě zavedený p ředm ět výtvarná výchova zahrnoval kreslení, psaní a chlapecké ru ční práce. 62

Ve škole prob ěhla v školním roce 1945-1946 „ošacovací akce“, p ři které 50 žák ů bylo obdarováno obnošenými od ěvy, které pocházely z dobrovolných sbírek krajan ů

žijících ve Spojených státech amerických. Na podzim roku 1945 absolvovali žáci léka řskou prohlídku. Byl zjišt ěn velký výskyt onemocn ění tuberkulózou. Špatný zdravotní stav žák ů byl zp ůsoben nekvalitní stravou v období války. Pro zlepšení zdravotního stavu žák ů p řid ělil Červený k říž škole 6,87 kg rybího tuku. V zimních měsících se pro všechny žáky ve škole va řila polévka. Na stravování p řispívalo rodi čovské sdružení a MNV Buchlovice. 63

Po roce 1948 se škola stala politickou institucí. Ve výchov ě se orientovala na spojenectví se Sov ětským Svazem, prosazovala se jediná uznaná komunistická ideologie, u čitelé museli být loajální a prov ěř ení.

Zákonem o základní úprav ě jednotného školství z roku 1948 se sjednotily školy druhého stupn ě a vytvořila se jednotná školská soustava, bezplatná státní škola a prodloužila se školní docházka z osmi na dev ět let. 64

Ve školním roce 1950-1951 bylo zavedeno tzv. podpůrné vyu čování z jazyka

českého a matematiky. Žáci se zameškanou docházkou m ěli možnost se dou čovat.

Pomáhali jim nadaní žáci pod vedením u čitel ů. Ve škole se vyu čovaly předm ěty:

61 Kronika školy , 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 62 VÁ ŇOVÁ, R. Vývoj po čáte čního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986. 63 Kronika školy , 1934-73. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 64 SOMR, M. Dějiny školství a pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 42 český jazyk, ruský jazyk, prvouka, po čty a m ěř ictví, vlastiv ěda, náboženství , tělesná, hudební a výtvarná výchova,.65

Dne 1. zá ří 1953 nabyl platnost zákon O školské soustav ě a vzd ělávání u čitel ů z 24. 4. 1953. Školská reforma spojila socialistické školy s politickým, hospodá řskotechnickým a kulturním rozvojem zem ě. Vytvo řily se osmileté a jedenáctileté školy podle vzoru škol v tehdejším Sov ětském svazu. 66

Měšťanská škola 1945 - 1948

Školní rok byl zahájen 3. zá ří 1945, do školy bylo zapsáno 377 žák ů. Ředitel měšťanské školy Jind řich Barcal uvolnil v roce 1945 svou funkci novému řediteli

Jaroslavu Šindlerovi. V roce 1945 m ěla škola, stejn ě jako p řed válkou, 3 postupné ro čníky a byl na řízen povinný jednoletý u čební kurs - JUK pro všechny žáky a tím se

školní docházka rozší řila na devítiletou. Podle po čtu žák ů m ělo být ve škole 10 t říd, ale pro nedostatek u čitel ů bylo vyu čování zahájeno pouze v osmi t řídách. Byly otev řeny t řídy 2.A, 2.B, 2.C, 3.A, 3.B, 4.A, 4.B a kurs. První t řída na m ěšťanské

škole v roce 1945 nebyla, žáci 5. školního roku z ůstali na obecné škole.

Z m ěšťanské školy odešli čty ři u čitelé do pohrani čí. V dalších letech byla první t řída umíst ěna v budov ě obecné školy, v roce 1947-1948 se pro nedostatek místa vyu čovalo i ve sklepní místnosti a v p řírodopisném kabinet ě.

V povále čném školním roku probíhalo vyu čování bez u čebnic, nebyly psací ani kreslící pot řeby, pom ůcky pro výuku byly zni čené a u čitelská a žákovská knihovna zůstala pouze s nacistickým materiálem. Škola odebírala časopisy Klas s p řílohou

Rozséva č, kterými nahradila čítanku, Sv ět sonet ů a Sv ět v obrazech. Časopisy sloužily k dopln ění u čiva z politické výchovy. Byly zavedeny nové p ředm ěty: ruský jazyk a politická výchova.

65 Kronika školy , 1934-73. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 66 SOMR, M. Dějiny školství a pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 43 V roce 1947 byl v obci založen d ětský p ěvecký sbor Buchlovan, který vedl u čitel

František Fic. Sbor dosáhl v pr ůběhu let řady úsp ěch ů, reprezentoval kraj v celostátních sout ěžích i na mezinárodních p řehlídkách. 67

St řední škola 1948 - 1953

Školským zákonem vydaným dne 21. dubna 1948 byla změněna od 1. zá ří 1948 měšťanská škola na střední školu s 6.- 9. postupným ro čníkem.

Do st řední školy nastoupilo 373 žák ů. Žáci byli rozděleni do deseti t říd, ve škole pracoval i nadále záv ěre čný m ěšťanský kurs JUK. Zdravotní stav žák ů byl následkem okupace stále vážný. Mnoho dalších žák ů onemocn ělo tuberkulózou .

Nová doba si žádala „nového u čitele“. Probíhalo školení u čitelů v politické oblasti. U čitelé a žáci se zapojili do pln ění socialistických závazk ů. Ve t řídách se zavedlo skupinové u čení a ve řejné hodnocení žák ů, probíhaly mezit řídní závody.

Nad školou p řevzal patronát textilní závod Buchlovan, Staré Město. Na škole prob ěhl pr ůzkum sociálních pom ěrů rodin. Získané informace byly využity pozd ěji ve výchovném p ůsobení na jednotlivé žáky. U čitelský sbor se pln ě zapojil také do socialistické výchovy ob čan ů. U čitelé aktivn ě pracovali v různých organizacích, nap ř. v Československém červeném k říži, ve Svazu československo-sov ětského přátelství, v Sokole.

Státní nakladatelství dodalo v školním roce 1950-1951 nové u čebnice, ale po roce užívání musely být všechny u čebnice usnesením p ředsednictva Úst ředního výboru

Komunistické strany Československa „O u čebnicích školních“ po obsahové stránce upraveny, nebo ť nevyhovovaly socialistické ideologii. O prázdninách u čitelé povinn ě studovali pedagogická a politická díla. Byly zavedeny záv ěre čné zkoušky na st ředních školách a p řijímací zkoušky do výb ěrových škol.

67 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 44 Osmiletá st řední škola 1953 - 1959

Ve školním roce 1953-1954 byla provedena p řem ěna škol národních, st ředních a gymnázií na všeobecn ě vzd ělávací školy národní 1.-5. školní rok, osmileté střední

školy 1.-8. školní rok a jedenáctileté st řední školy 1.-11. školní rok.

Dne 1. zá ří 1953 byly ob ě dosavadní školy v obci sjednoceny do st řední školy s osmiletou povinnou docházkou od 6 do 14 let. Byl vytvo řen jednotný u čitelský kolektiv pod vedením ředitele Jaroslava Šindlera. V novém školním roce bylo zapsáno 487 žák ů, kte ří byli rozmístn ěni do 14 t říd.

První školní rok osmileté st řední školy byl slavnostn ě zahájen dne 1. zá ří 1953 za p řítomnosti zástupc ů místního národního výboru, jednotného zem ědělského družstva a místní organizace Komunistické strany Československa. Na osmileté st řední škole bylo zapsáno v školním roce 1953/1954 celkem 487 žák ů, škola m ěla

11 t říd, ve staré budov ě byl 1.-5. postupný ro čník, v nové budov ě 6.-8. ro čník.

Všechny t řídy vyššího stupn ě m ěly pobo čky.

Státní propagandou byla českým školám vnucována jako vzor škola sov ětská. Do učitelské knihovny byly zakoupeny odborné knihy sov ětských pedagog ů. Knihy a pom ůcky dostávali žáci zdarma. U čebnice hradil školský odbor okresního národního výboru a pom ůcky místní národní výbor. Činnost u čitelského sboru byla soustavn ě kontrolována školskou a kulturní komisí místního národního výboru a místními organizacemi Komunistické strany Československa. Učebn ě výchovná práce, mimot řídní a mimoškolní práce byla vysoce hodnocena na plenárních sch ůzích výše uvedených organizací. N ěkte ří u čitelé vedli kroužky estetické a t ělesné výchovy, které dosahovaly v rámci okresu nejvyššího ocen ění. 68

68 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 45 Od 1. zá ří 1959 byla osmiletá st řední škola v Buchlovicích rozší řena o jednu t řídu s devátým postupným ro čníkem s dobrovolnou školní docházkou. 69

Základní devítiletá škola 1960 - 1982

Dne 1. zá ří 1960 školský zákon schválil povinnou docházku žáků od 6 do 15 let.

Osmiletá st řední škola zm ěnila název na základní devítiletou školu. Základní devítiletá škola se d ělila na nižší stupe ň 1.-5. postupný ro čník a vyšší stupe ň 6.-9. postupný ro čník. V budov ě na Lhotce bylo 5 t říd v pěti u čebnách pro 1.-5. postupný ro čník a 2 t řídy ve dvou u čebnách pro 6. postupný ro čník. V školní budov ě v Komenské ulici bylo 6 t říd v šesti u čebnách pro 7., 8., 9. postupný ro čník. Pro 1.-5. postupný ro čník byly první dva roky v 1. t říd ě zřízeny pobo čky, jinak byly 1.-5. postupné ro čníky vždy po jedné t říd ě s pr ůměrným po čtem žák ů 38 v každé t říd ě70 .

V školním roce 1963/1964 byly zavedeny nepovinné p ředm ěty: n ěmecký jazyk, francouzský jazyk, fyzikální praktikum, chemické praktikum, šití a sborový zp ěv.

V roce 1968 byla zavedena p ětidenní výuka v týdnu. Učitel ům byl proto snížen pracovní úvazek.

V období normalizace v roce 1969 prob ěhly na Okresním výboru komunistické strany Československa v rámci pohovor ů prov ěrky s řediteli škol a jejich zástupci.

Ředitel František Fic se svým zástupcem vyhov ěli a byli ponecháni ve funkcích.

V listopadu v roce 1970 byli prov ěř eni všichni u čitelé školy v Buchlovicích. Kárná opat ření jim nebyla navržena, žádný svou činností neporušoval základní principy socialismu v ČSSR. V kv ětnu 1971 prob ěhlo další komplexní hodnocení všech výchovných pracovník ů ve škole.Všichni splnili p ředpoklady pro pln ění úkol ů učitele socialistické školy a mohli z ůstat na svých dosavadních pracovištích. V rámci

69 MNV Buchlovice 4 , 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 70 MNV Buchlovice 4 , 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 46 pé če o ideov ě politický r ůst u čitel ů organizovalo vedení školy pravideln ě politická

školení svých u čitel ů.

Výuka náboženství byla pro 2.-7. postupný ro čník nepovinná. Snahou tehdejšího politického vedení státu bylo náboženství ze škol postupn ě odstranit a vychovat žáky k vědeckému sv ětovému názoru v duchu socialistickém a ateistickém. P řevýchovu provád ěla škola nap říklad tím, že v čase tradi čních ned ělních mší organizovala zájmovou činnost žák ů (sout ěže, zájezdy, turnaje). V roce 1958 navšt ěvovalo náboženství 38% žák ů, v roce 1960 15% žák ů a v roce 1964 jen 10% žák ů. V roce

1948 bylo ze 14 u čitel ů 5 člen ů v Komunistické stran ě Československa, v roce 1958 bylo ze 14 u čitel ů 6 člen ů a v roce 1964 bylo ze 17 u čitel ů 9 člen ů v Komunistické stran ě Československa. Všichni u čitelé byli bez náboženského vyznání.

Ideové zam ěř ení výchovné práce se v dalších letech nem ěnilo a zam ěř ovalo se na významná výro čí v daném školním roce, ke kterým škola po řádala t ělovýchovné, branné akce a výtvarné sout ěže. Zvláštní pozornost byla v ěnována absolvent ům.

Bylo nutné umístit dostate čný po čet žák ů do prioritních obor ů, hlavn ě do zem ědělství. Škola i nadále pracovala v ideov ě politické p říprav ě u čitel ů. U čitelé byli zapojeni do kulturn ě ve řejného života v obci. 71

Rodi če si p řáli, aby jejich d ěti co nejd říve pracovaly. V roce 1963 byla totiž zavedena nová platová úprava podle kvalifikace a vzd ělání, která se týká také učitelů. „Bylo to neudržitelné, aby u čitel 1.-5. post. ro č. m ěl čistý m ěsí ční plat 1.340

Kč ve svém 40tém roku u čitelování a jeho žák s prosp ěchem podpr ůměrným vyd ělal si ve svých 17 ti letech jako d ělník u lesostaveb m ěsí čně čistých 1.100 – 1.300 K č, zatím jeho spolužák, záme čnický u čeň má pouze m ěsí čně 40 K č kapesného.“ 72

71 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 72 MNV Buchlovice 4 , 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, s. 54. 47 V roce 1966 14 žák ů dále studovalo, do zem ědělských u čiliš ť p řešlo 10 žák ů, 4

žáci nastoupili do pracovního pom ěru a 32 žák ů, kte ří vyšli z nižších postupných ro čník ů, z ůstalo doma nebo nastoupilo do pracovního pom ěru.

Po čátkem školního roku 1966/1967 byla experimentáln ě ve škole zavedena v devátých t řídách prosp ěchová diference, tzn., že v jedné deváté t říd ě byli žáci s dobrým až výborným prosp ěchem, a v druhé deváté t říd ě ostatní žáci.

Dne 15. zá ří 1969 bylo zahájeno stravování v nov ě z řízené školní jídeln ě.

K stravování se p řihlásilo b ěhem školního roku až 180 žák ů.73 Od 1. zá ří 1975 se stal

ředitelem školy Miloslav Tabarka. 74 V roce 1976 byla ve škole poprvé zahájena výuka v 1. t řídách podle nové koncepce, která dále rozvíjela výchovn ě vzd ělávací soustavu u nás. Vyšší pozornost byla v ěnována branné , t ělesné výchov ě a ateistické výchov ě75 .

Základní škola 1982 - 2009

V roce 1982 byl vydán školský zákon o povinné desetileté školní docházce, tzn. povinných 8 let studia na základní škole a další dva roky dle vlastního výb ěru. Tímto se základní devítiletá škola zm ěnila na základní školu. 76

Ve školním roce 1982/1983 navšt ěvovalo základní školu 386 žák ů z obcí

Buchlovice a Zlechov. Dne 10. zá ří 1988 oslavila škola na Lhotce 100. výro čí svého založení a slavnostní otev ření nového pavilonu školy v ulici Komenského. V letech

1982-1988 byl ředitelem školy Pavel Dudešek. V roce 1988 byla jmenována

ředitelkou školy Filomena Kozumplíková.

V listopadu 1989 došlo k rychlé a dramatické, přesto nenásilné zm ěně spole čenských pom ěrů ve stát ě. Zm ěnilo se rozložení politické moci a za čaly se

73 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 74 MNV Buchlovice 5 , 1973-1978. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 75 Kronika školy , 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 76 MNV Buchlovice 6 , 1979-1984. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. 48 uplat ňovat demokratické principy ve všech sférách života. Důsledky této zm ěny se projevily i ve výuce. V učebních osnovách předm ětů d ějepis a ob čanská nauka došlo k velkým zm ěnám, což kladlo zvýšené nároky na p řípravu u čitel ů. P ředm ěty d ějepis a ob čanská nauka bylo rozhodnuto neklasifikovat. Výuka jazyka ruského byla nahrazena jazykem n ěmeckým. Byla zrušena ideologická výchova nejen žák ů, ale i u čitel ů. Žáci se zapojili do obnovené činnosti oddíl ů Junáka a Zálesáka. Řada učebnic a metodických p říru ček byla vym ěněna. V oblasti výchovy k míru škola vedla dialogy v hodinách ob čanské výchovy a d ějepisu k tehdejším politickým událostem, dále p ěstovala pocit odpov ědnosti za sv ěř ený majetek ve škole, organizovala besedy o spole čenském chování, se zdravotní tematikou a ochranou

životního prost ředí.

V roce 1990 byly dokon čeny odborné u čebny literární a hudební výchovy, cizích jazyk ů a pracovního vyu čování.

K 1. 9. 1991 se realizovala diferenciace žák ů v jednotlivých ro čnících na studijní a nestudijní t řídy. Studijní t řídy m ěly více hodin teoretických p ředm ětů a mén ě hodin pracovního vyu čování, výtvarné výchovy a t ělesné výchovy. Výuka jazyk ů byla rozší řena o anglický a špan ělský jazyk.V oblasti výchovné si dala škola za úkol formovat z žák ů osobnosti s vlastními názory. V morální výchov ě se za čal klást důraz na kodex k řes ťanský. Byly objas ňovány všechny zvykoslovné tradice v návaznosti na k řes ťanské zvyky a tradice. V roce 1991 byla jmenována ředitelkou základní školy Mgr. Ludmila Cile čková.

Základní škola Buchlovice se stala od 1. 1. 1993 školou s právní subjektivitou.

Zřizovatelem je obec Buchlovice. Škola má dev ět ro čník ů a člení se na první a druhý stupe ň. První stupe ň je tvo řen prvním až pátým ro čníkem, druhý stupe ň

šestým až devátým ro čníkem. Žák ům se bezplatn ě poskytují u čebnice, u čební texty a základní školní pot řeby. Škola používá 19 u čeben, z toho 7 odborných. Pro žáky se

49 specifickými poruchami byla z řízena speciální u čebna. Sou částí školy jsou školní družina, školní jídelna a školní klub. Škola má t ělocvi čnu, travnaté h řiště a h řišt ě s um ělým povrchem. Základní škola organizuje pro žáky 3.-5. ro čník ů plavecký výcvik, pro žáky 7. ro čník ů lyža řský kurz. Ve spolupráci s léka řem pov ěř eným preventivní pé čí o žáky napomáhá p ři vytvá ření a realizaci ozdravných program ů podle aktuálních pot řeb.

V roce 1997/1998 bylo na škole 30 integrovaných žáků, kte ří m ěli speciální pé či v rozsahu 1 vyu čovací hodiny týdn ě. Na škole probíhal kurz angli čtiny, kurz vedla lektorka s dvacetiletou praxí v Jihoafrické republice. Špan ělský jazyk jako povinn ě volitelný p ředm ět vyu čovala ředitelka školy Mgr. Ludmila Cile čková. V školním roce1997/1998 ukon čilo docházku 34 žák ů, z toho 32 žák ů z 9. t řídy a 2 žáci z 8. t řídy. Na st řední školu postoupilo 23 žák ů, do st ředních odborných u čiliš ť 3 žáci a do odborných u čiliš ť 8 žák ů. V roce 1995/1996 byla otev řena po číta čová u čebna.

V roce 1999 se p řestalo vyu čovat ve školní budov ě na Lhotce a výuka všech ro čník ů se soust ředila v budov ě na Komenského ulici.

V školním roce 1999/2000 byly organizovány tyto povinn ě volitelné p ředm ěty: německý jazyk konverzace, informatika, sportovní hry, špan ělský jazyk přírodov ědecký seminá ř. K nepovinným p ředm ětům pat řily p ředm ěty: náboženství, logopedická pé če, informatika. 77

V školním roce 2004/2005 došlo k výraznému zhoršení v chování žák ů. Na škole bylo ud ěleno celkem 6 d ůtek t řídního u čitele, 6 d ůtek ředitele školy, v 1. a 2. pololetí dostali dva žáci 2. stupe ň z chování a v 1. pololetí jeden žák 3. stupe ň z chování. Za

školní rok bylo celkem 102 hod neomluveno.

77 Kronika školy , 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 50 U p říležitosti 80. výro čí otev ření budovy školy v ulici Komenského byl uspořádán dne 11. 6.-12. 6. 2005 Den otev řených dve ří78 .

Dne 1. 2. 2006 nahradil stávající ředitelku školy Mgr. Ludmilu Cile čkovou

Mgr. František Klva ňa. Ve školním roce 2006/2007 navšt ěvovalo školu 214 žák ů.

V rámci výuky byly ve školním roce 2006/2007 organizovány povinn ě volitelné předm ěty: špan ělský jazyk, základy administrativy, informatika, sportovní hry, německý jazyk a nepovinné p ředm ěty: náboženství a logopedická pé če. V pr ůběhu

školního roku 2006/2007 odešlo 7 žák ů na školy se speciálním zam ěř ením. Školní docházku ukon čilo 37 žák ů, 30 žák ů si vybralo pro další studium maturitní obory,

7 žák ů si zvolilo u čební obor. Žáci si mohli vybrat pouze jednu st řední školu a jeden studijní obor, v ětšina žák ů byla na zvolenou školu p řijata. V ěkový pr ůměr u čitel ů na

škole byl 37,9 let. (P říloha č. 13) Škola se zú častnila celostátního projektu CERMAT a SCIO. Test ů se zú častnili žáci 5. a 9. t řídy. Obsahem test ů bylo zjišt ění znalostí a dovedností v matematice a v českém jazyce a obecných studijních p ředpoklad ů jednotlivých žák ů.79

Základní škola za čala v roce 2008 vyu čovat podle vlastního školního vzd ělávacího programu.

Ve školním roce 2009/2010 navšt ěvuje školu 191 žák ů. V rámci výuky jsou organizovány povinn ě volitelné p ředm ěty: n ěmecký jazyk, informatika, sportovní hry, základy administrativy, p řírodov ědný seminá ř a nepovinné p ředm ěty: náboženství a logopedická pé če. Škola se zapojila do programu „Ekologická výchova, vzd ělávání a osv ěta“ projektem Recyklohraní, jehož hlavním smyslem je pěstovat v žácích pocit odpov ědnosti za životní prost ředí. Žáci se zapojili též do projektu Indie, jehož cílem je poznání života tamních obyvatel. Tento projekt

78 Kronika školy , 2001-2005. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 79 Výro ční zpráva o činnosti základní školy Buchlovice za školní. rok 2006/2007. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.cz/nase_skola/vyrocni_zprava06_07.pdf. [cit. 2009-11-16]. 51 vyvrcholil adopcí dvou d ětí „na dálku“. V rámci ob čanské výchovy jsou realizovány programy Kou ření a já, Jeden sv ět na školách – P říb ěhy bezpráví. Do osnov základní

školy byl za řazen také program Výchova ke zdravému životnímu stylu. Ve škole byl ustaven žákovský parlament, který se stal d ůležitým článkem pro zlepšení komunikace mezi žáky, u čiteli a vedením školy. 80

Škola poskytuje žák ům kvalitní základy všeobecného vzd ělání a vytvá ří velmi dobré podmínky pro další vzd ělávání žák ů a jejich uplatn ění v život ě.

Stru čné shrnutí pedagogické činnosti školy v letech 1945 - 2009

V roce 1945 se škola konsolidovala, obnovila se pravidelná školní docházka, výuka navázala na p ředvále čný školský systém. Po roce 1948 se škola stala politickou institucí, probíhala p řevýchova žák ů k ateismu a snaha o úplné odstran ění náboženství z výuky na školách. Ve výchov ě se škola orientovala na spojenectví se

Sov ětským svazem, prosazovala se jediná uznaná komunistická ideologie, u čitelé museli být loajální a prov ěř eni, zda spl ňují p ředpoklady u čitele socialistické školy.

Po roce 1948 bylo zavedeno skupinové u čení a ve řejné hodnocení žák ů. V roce 1952 došlo k úprav ě teprve nov ě vydaných u čebnic, aby vyhovovaly komunistické ideologii. Dne 1. zá ří 1953 byla obecná škola a st řední škola sjednoceny do osmileté st řední školy. Dne 1. zá ří 1960 se osmiletá st řední škola zm ěnila na základní devítiletou školu. V roce 1982 byla zavedena desetiletá školní docházka a základní devítiletá škola se p řejmenovala na základní školu. Po dramatické zm ěně politických a spole čenských pom ěrů v listopadu 1989 se škola postupn ě vrátila k demokratickým princip ům výchovy v souladu s obecn ě uznávanými životními a mravními hodnotami.

Od roku 1993 je Základní škola Buchlovice školou s právní subjektivitou.

80 Rozhovor zpracovatelky bakalá řské práce se sou časným ředitelem školy F. Klva ňou

52 2.3.3 Ve řejná činnost školy

Po II. sv ětové válce žáci obecné školy pokra čovali ve sbírkách potravin pro

Dětský domov v Uherském Hradišti. Dne 6. 11. 1945 bylo poprvé ve škole vzpomenuto Velké říjnové revoluce v SSSR a našeho přátelství s Sov ětským

Svazem. V rámci celostátní akce „Týden d ětské radosti“ se žáci zú častnili v roce

1945 celodenního výletu na Buchlov, loutkového divadla a filmového p ředstavení

Věrni z ůstaneme. Divadelní kroužek žák ů hrával od roku 1945 do 1955 pravideln ě ro čně jedno d ětské p ředstavení. Pak se odml čel a další divadelní hry odehrál v roce

1962, 1963 a 1964. Se dv ěma hrami vyhrál 1. místo v okresní sout ěži. Ve škole se každoro čně slavil vznik ČSR, narozeniny prezidenta Dr. Edvarda Beneše, po roce

1948 narozeniny J. V. Stalina, uctívala se památka výro čí smrti V. I. Lenina, Velké

říjnové socialistické revoluce, Svátek práce a 9. květen.

Žáci vyšších t říd obecné školy se ú častnili školních brigád, skládali uhlí, d říví, sbírali byliny, kaštany, žaludy, textilní odpad a papír. Výnos byl použit ve prosp ěch

školy. 81 T řídy m ěšťanské školy navzájem mezi sebou sout ěžily p ři výsadb ě strom ů v lese, žáci sbírali lé čivé byliny, hlemýžd ě a pracovali pro Jednotné zem ědělské družstvo.82

V roce 1952 byly zavedeny skupiny pionýrské organizace p ři 4. a 5. postupném ro čníku obecné školy. Žáci b ěhem oslav Velké říjnové socialistické revoluce skládali pionýrský slib a obdrželi pionýrské šátky. V roce 1952 bylo organizováno v pionýrské organizaci p řes 50% žák ů 4. a 5. postupného ro čníku. 83 Ve škole pracovali pioný ři v kroužcích technicko-modelá řském, literárním, p ěveckém, sportovním a šachovém. P řispívali do program ů školních i ve řejných oslav. V roce

1955 bylo až 96% žák ů v pionýrské organizaci.

81 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 82 Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 83 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 53 K významné spole čenské akci pat řila každých p ět let účast žák ů školy na celostátní spartakiád ě v Praze. (P říloha č. 14) Od roku 1961 na škole fungoval turistický, p řírodov ědný, v čela řský, šachový a zdravotní kroužek, v roce 1972 byl založen motoristický a st řelecký kroužek. V roce 1989 bylo na škole dvacet zájmových kroužk ů a do zájmové činnosti bylo zapojeno 90% žák ů školy. V školním roce 1965/1966 škola navázala družbu se ZDŠ Nová Bošáca. (P říloha č. 15) Cílem družby byla vým ěna zkušeností v pedagogické oblasti, návšt ěva d ětských kolektiv ů a vým ěna d ětských kulturních a sportovních program ů.

Žáci pravideln ě navšt ěvovali divadelní a hudební p ředstavení. Škola se zú čast ňovala závod ů a turnaj ů v nejr ůzn ějších disciplínách, zapojovala do sout ěží a olympiád. Ve školním roce 1967/1968 byly po řádány k 50. výro čí vzniku ČSR sportovní akce a žáci školy vysadili k tomuto výro čí na nám ěstí v Buchlovicích strom republiky. Ve školním roce 1969/1970 prob ěhla sout ěž „Co víte o Estonské sov ětské republice“ a výtvarná sout ěž „U nás v Jednotném zem ědělském družstvu“.

V této sout ěži byla celostátn ě vyhodnocena práce Pavly Jur čové, která byla odm ěněna dvoudenním pobytem v Praze a letem do Karlových Var ů. V témže roce byl uspo řádán „T ělovýchovný den“ , žáci p ředvedli spartakiádní skladby a cvi čení na ná řadí. Na škole probíhaly Pythagoriáda, Archimediáda, Matematická olympiáda a Fyzikální olympiáda, literární sout ěže a recitace v cizím jazyce. Slavnost Slabiká ře byla odm ěnou pro žáky prvních t říd, kte ří p ředvedli, co vše se nau čili. Na záv ěr slavnosti obdrželi žáci knižní odm ěnu od svých rodi čů .84

Ve školním roce 1990/1991 pracovaly kroužky: tane ční, zdravotnický, knihovnický, dopravní, p řírodov ědný a Dív čí klub. Ve školním roce 1995/1996 se

žáci 2. stupn ě zapojili do mezinárodního projektu Globe, který se zabýval celosv ětovým pozorováním životního prost ředí a protidrogovou prevencí. Škola

84 Kronika obecné školy, 1934-1973 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 54 provád ěla m ěř ení v oblasti meteorologie, hydrologie, biometrie a fenologie.

Nam ěř ené údaje žáci posílali do Globecentra ve Washingtonu. V témže roce se uskute čnila výtvarná sout ěž „O erb školy“. Cílem sout ěže bylo seznámit se s heraldikou a prohloubit vztah žák ů k obci a ke škole.

Od školního roku 1998/1999 se výrazn ě zvýšila pozornost v ěnovaná talentovaným žák ům. Rodi čů m t ěchto žák ů je nabízena možnost spole čně s dětmi zú častnit se akcí, které po řádá Spole čnost pro talent a nadání. V školním roce

1998/1999 se žáci 6. a 7. ro čník ů zú častnili letních ekologických a p řírodov ědných tábor ů. Škola navázala spolupráci se základní školou v Rakousku a Špan ělsku. Žáci si dopisovali n ěmecky a špan ělsky s žáky obou škol.

V roce 2000/2001 škola organizovala kurzy keramiky. Kurz byl ukon čen výstavou prací v areálu zámku v Buchlovicích. V rámci mezinárodního projektu

Sokrates navázala škola spolupráci s dalšími školami ve Špan ělsku a Slovinsku. 85

V roce 2003/2004 se žáci 9. ro čníku zú častnili celostátního projektu Kalibro sloužícího k ov ěř ení znalostí. Ve všech p ředm ětech dosáhli žáci nadpr ůměrné

úsp ěšnosti. V témže roce se 12 žák ů zú častnilo okresních kol olympiád, kde se dva

žáci umístili na 1. míst ě, a to v Konverzaci v jazyce n ěmeckém a literární sout ěži

Zelená planeta. V sout ěži v psaní textu na PC škola obsadila 2. a 3. místo.

V Konverzaci v jazyce n ěmeckém se žák z 9. t řídy umístil na 1. míst ě v krajském kole a na 3. míst ě v celostátním kole.

V rámci celostátního programu „Trvalá obnova školy“ navázala škola v roce 2004 spolupráci se školou v Příbo ře a spole čně vypracovaly projekt „Spolupracujeme a u číme se navzájem“. Žáci 5. až 9. ro čník ů si za svoji t řídu p řipravili prezentaci svého kraje, s níž vystoupili dne 16. 11. 2004 na žákovské konferenci v ZŠ P říbor.

85 Kronika školy , 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 55 Podle plánu preventivního programu byly v roce 2004 ve škole pr ůběžn ě realizovány testy a dotazníky s cílem zjistit vztahy ve t říd ě a p řípadné zneužívání návykových látek. Prob ěhl výcvik peer aktivist ů, kte ří pak realizovali peer program ve t řídách vyššího stupn ě školy. V rámci preventivního programu se uskute čnily besedy Fenomén reklamy, Člov ěk v krizi, Problematika sekt, Agresivita a násilí,

Vztahy ve t říd ě, Jak si nenechat ublížit. K program ům pat řil i projekt Zdravý životní styl. 86

V sou časné dob ě se problematika prevence patologických jev ů (zejména

šikanování, vztahy mezi lidmi a drogové závislosti) prolíná tém ěř celým vyu čovacím procesem. Škola úzce spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou a St řediskem výchovné pé če Help v Uherském Hradišti. Probíhají besedy s pracovníky Helpu u a Policie ČR na téma drogy, vzájemné vztahy, šikana a trestná

činnost. Krom ě metodika prevence na škole fungují i nadále peer aktivisté z řad

žák ů.87 V rámci protidrogové prevence škola klade d ůraz také na nep římou prevenci v rámci aktivního využití volného času. Žáci mohou své zájmy rozvíjet ve školním klubu, mají k dispozici školní knihovnu, mohou navšt ěvovat kurzy angli čtiny nebo zájmové kroužky podle vlastního výb ěru. Školní klub má k dispozici t ělocvi čnu, knihovnu a po číta čovou u čebnu. V rámci mimoškolních aktivit jednotlivých t říd si

žáci nenechali ujít Drakiádu, Junácký den, školní výlety do Osv ětiman, na Cimburk,

Dinopark ve Vyškov ě a divadelní p ředstavení. K aktivnímu využití volného času

žák ů přispívá také činnost rodi čovského sdružení a skautského oddílu Junák.

Rodi čovské sdružení organizuje každoro čně váno ční dílny, maškarní bál, slet a pálení čarod ějnic a d ětské sportovní odpoledne.

86 Kronika školy , 2001-2005. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 87 Preventivní program ZŠ Buchlovice. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.uhedu.cz/nase_skola/preventivni_program.pdf. [cit. 2009-10-12].

56 Školní družina je výchovným partnerem rodiny a školy. Ve školním roce

2006/2007 pracovalo ve škole 17 kroužk ů, nejvíce navšt ěvované kroužky byly

Aerobik 20 žák ů, Národopisný kroužek I a II celkem 37 žák ů, N ěmčina – II. 23 žák ů a turistický 25 žák ů. Nejmenší ú čast byla v kroužku Módní návrhá řství, a to 6 žák ů.

Škola po řádala kurzy: keramiky, klavíru, kytary, angli čtiny pro dosp ělé, flétny a kurz webové techniky. Na školní zahrad ě si družina založila družinovou zahrádku, kde si

žáci zasadili kv ětiny.

Ve školním roce 2006/2007 prob ěhla olympiáda v matematice, v českém a anglickém jazyce, v dějepise, fyzice, chemii, zem ěpisu a biologii, dále sout ěže

Pythagoriáda a Matematický klokan. Ve sportovních sout ěžích se žáci zú častnili fotbalového turnaje Buchlovský kopa čák, hokejového turnaje, Coca - cola cup,

Mc Donald cup, florbalového a fotbalového turnaje okrsku školní družiny.

V roce 2007 se žáci 2. stupn ě zú častnili školního vzd ělávacího zájezdu Berlín-

Hamburg-Dánsko a studijního vzd ělávacího zájezdu váno ční Víde ň.

Škola již řadu let spolupracuje s družební školou z Popradu. Vzájemné návšt ěvy

žák ů a u čitel ů obou škol se uskute čň ují každý rok.

Na škole pracuje velmi aktivn ě národopisný soubor D ěcka z Buchlovic, který vystupuje nap ř. na Slavnosti vína v Uherském Hradišti, Slavnosti zelí, mikulášském jarmarku, na váno čním koncertu v zámku v Buchlovicích a Dni matek. Národopisný soubor se stal od 24. 4. 2007 ob čanským sdružením. (P říloha č. 16)

Žáci školy se podílejí na akci „Odpov ědn ě s odpady“, která vznikla spoluprací

MŠ, ZŠ a OÚ v Buchlovicích. Tato akce má rozší řit informace d ětí a dosp ělých ob čan ů o zp ůsobech, možnostech a d ůvodech t říd ění odpadu v naší obci. 88

88 Výro ční zpráva o činnosti ZŠ Buchlovice za školní. rok 2006/2007. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.cz/nase_skola/vyrocni_zprava06_07.pdf. [cit. 2009-10-12].

57 Dne 21. 11. 2008 prob ěhla oslava 120. výro čí Národní školy v Buchlovicích.

Uskute čnilo se setkání u čitel ů, ředitel ů, správních zam ěstnanc ů a zástupc ů m ěstyse v bývalé Národní škole v Buchlovicích na Lhotce.

Ve školním roce 2008/2009 byly organizovány pro žáky zahrani ční zájezdy do

Anglie, Vídn ě, Osv ětimi a Budapešti. Žáci se zú častnili výchovného koncertu

Filharmonie B. Martinů ve Zlín ě. Prob ěhly pravidelné akce pro žáky Barevné dny,

Váno ční trhy, Obrácené vyu čování a Spaní ve škole. 89

Stru čné shrnutí ve řejné činnosti školy v letech 1945 - 2009

V povále čném období i nadále probíhaly sbírky potravin pro Dětský domov v Uherském Hradišti. Žáci obecné i m ěšťanské školy se ú častnili školních brigád, jejichž výnos byl použit ve prosp ěch školy. Na škole pracoval divadelní kroužek.

Učitelský sbor se v ěnoval ve řejné činnosti. V roce 1952 byla založena pionýrská organizace. Pioný ři vedli činnost v různých školních kroužcích. Škola se zú čast ňovala závod ů, turnaj ů, žáci se zapojovali do mnoha sout ěží a olympiád.

Všechny oslavy a sout ěže byly organizovány po roce 1948 s akcentem na p řátelství se Sov ětským svazem. Po roce 1989 se škola zapojila do mezinárodního projektu

Globe a navázala spolupráci se zahrani čními školami. V sou časné dob ě se žáci

účastní celostátních projekt ů zam ěř ených na ov ěř ení jejich znalostí, probíhá velký po čet olympiád a sportovních sout ěží. V rámci prevence patologických jev ů je ve

škole realizován peer program, škola klade d ůraz na aktivní využití volného času, ke kterému p řispívají mimoškolní aktivity t říd, činnost rodi čovského sdružení a skautského oddílu Junák. Žáci mohou své zájmy rozvíjet ve školním klubu , ve škole

89 Rozhovor zpracovatelky bakalá řské práce se sou časným ředitelem školy F. Klva ňou

58 pracuje družina , žáci si mohou vybrat z nabídky sedmnácti kroužk ů a sedmi kurz ů.

Škola po řádá řadu kulturních akcí a exkurzí pro žáky a rodi če.

59 Záv ěr

Ve své práci jsem zpracovala historii, vývoj a současnost Základní školy v Buchlovicích. V první kapitole jsem popsala stru čně historii Buchlovic a vliv majitel ů buchlovického panství na vývoj a úrove ň buchlovické školy. Hrab ěnka

Berchtoldová darovala pozemek na výstavbu školy a pravideln ě obdarovávala školní děti. Majitelé panství si vybírali u čitele a také je finan čně odm ěň ovali. Z tohoto důvodu byla škola vždy na vyšší úrovni než okolní školy. Učitelé byli finan čně motivováni, aby vedli všechny písemnosti a školní kroniky. V kronikách byly dokumentovány události nejen ve škole, ale i v obci a v celém stát ě.

V druhé části práce jsem se v kapitolách o pedagogické činnosti školy zmínila o významných událostech, zejména školských reformách, které m ěnily strukturu a název školy. Zm ěny ve školství probíhaly soub ěžn ě s významnými spole čenskopolitickými zvraty. Školní kroniky m ěly v různých politických režimech různou úrove ň a vypovídací schopnost. Zejména v kronikách z dob totalitních režim ů

(fašistický, komunistický) je patrný vliv cenzury a autocenzury. Období okupace bylo v původních kronikách po válce zp ětn ě dopln ěno a nov ě zavedená kronika ze školních let 1938-1939 až 1944-1945 byla uzav řena a archivována.

Kroniky po roce 1948 jsou psány jiným stylem, pedagogická a mimoškolní

činnost je sm ěř ována k významným událostem naší zem ě, a p ředevším Sov ětského svazu. (P říloha č. 17). I když v ěcn ě zachycují odraz tehdejší doby, nejsou pro čtená ře již tak zajímavé. Po roce 1989 došlo k odbourání socialistické ideologie ve výchov ě a výuce. Škola za čala rozvíjet osobnost každého žáka tak, aby byl schopen samostatn ě myslet, rozhodovat se a projevovat se jako svobodný ob čan v souladu s uznávanými demokratickými a mravními hodnotami. Kroniky již nejsou tak podrobn ě vedeny. Vedení kronik kon čí školním rokem 2004-2005. Od školního roku

60 2005-2006 jsem čerpala údaje z elektronicky vedených výro čních zpráv školy.

Snažila jsem se, aby byla práce historicky pravdivá a čtená řsky poutavá.

Bakalářskou práci v ěnuji Základní škole Buchlovice a Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti.

61 Seznam pramen ů a literatury

A) Prameny

Poz ůstalost Leopold Ku čík (NAD 157) . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond.

Pam ětní kniha o školství napsána M ěšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na ú řade m ěstyse Buchlovice, u místostarosty Bo řka Žižlavského.

Konferenční protokoly , 1889 – 1906. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice.

Třídní výkazy o prosp ěchu a návšt ěvě žák ů. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice.

Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice.

Konferen ční protokoly, 1912/13 – 1927/28 . Státní okresní archiv Uherské, fond NŠ Buchlovice.

Národní škola Buchlovice . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě.

Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953 . Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Kronika obce Buchlovice, 1928-1947 . Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě.

Kronika obecné školy , 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

MNV Buchlovice 4 , 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě.

STOCKMANOVÁ, J. Dokumenty ve vývoji školství v Buchlovicích . Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta UJEP, 1968. Fond NŠ Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě.

MNV Buchlovice 5 , 1973-1978. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě.

Kronika školy , 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

MNV Buchlovice 6 , 1979-1984. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě.

Kronika školy , 2001-2005. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Přístavba, další opravy a budovatelská práce. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, nezpracovaný fond.

Rozhovor zpracovatelky bakalá řské práce s J. Škrlou, žákem m ěšťanské školy v letech 1945 – 1948. 62

Rozhovor zpracovatelky bakalá řské práce se sou časným ředitelem školy F. Klva ňou.

Osobní archiv zpracovatelky bakalá řské práce :

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 11

Příloha č. 12

Příloha č. 16

Příloha č. 19

B) Literatura

HRDÝ, M., KO ŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice . 1. vyd. Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005.

SOMR, M. Dějiny školství a pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987.

VÁ ŇOVÁ, R. Vývoj po čáte čního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986.

ŽIŽLAVSKÝ, B. Buchlov-historie a p říb ěhy hradu . 1. vyd. Hýsly: Alcor Puzzle, 2006. ISBN 80-86923-11-8.

C) Elektronické zdroje

Folklórní studio Buchlovice. [online]. Buchlovice: Folklórní studio Buchlovice. Dostupné z http://www.fsbuchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19].

Hrady, zámky, tvrze Čech, Moravy a Slezka. [online]. Dostupné z http://www.castles.cz/zamek-smradavka/historie.html. [cit. 2009-09-19].

Výro ční zpráva o činnosti základní školy Buchlovice za školní rok 2006/2007. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.cz/nase_skola/vyrocni_zprava06_07.pdf. [cit. 2009-11-16].

63

Zámek Buchlovice. [online]. Krom ěř íž: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt ě. Dostupné z http://www.zamek-buchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19].

Preventivní program ZŠ Buchlovice . [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.uhedu.cz/nase_skola/preventivni_program.pdf.[cit. 2009- 10-12].

64 Seznam p říloh

Příloha 1 Pohled na m ěste čko Buchlovice, ch řibské trojvrší a hrad Buchlov. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalá řské práce.

Příloha 2 Nám ěstí v Buchlovicích v roce 1936 a v roce 2009. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalá řské práce.

Příloha 3 Barokní zámek v Buchlovicích. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalá řské práce.

Příloha 4 Nejstarší školní budova na Lhotce, od roku 1742. Pam ětní kniha o školství napsána M ěšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřad ě m ěstyse Buchlovice, u místostarosty Bo řka Žižlavského.

Příloha 5 Druhá školní budova u cihelny, postavena v roce 1862. Pam ětní kniha o školství napsána M ěšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na ú řad ě m ěstyse Buchlovice, u místostarosty Bo řka Žižlavského.

Příloha 6 Školní budova obecné školy na Lhotce, v roce 1888. Pam ětní kniha o školství napsána M ěšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřad ě m ěstyse Buchlovice, u místostarosty Bo řka Žižlavského.

P říloha 7 Třídní kniha v školním roce 1899/1900. Třídní výkazy o prosp ěchu a návšt ěvě žák ů. Státní okresní archivu Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice.

Příloha 8 Měšťanská škola v roce 1925. Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Příloha 9 Učitel Jelínek, Šlosar, 3. ro čník 1929/1930. Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě, fond NŠ Buchlovice.

Příloha 10 Učitelský sbor v roce 1939, Jaroslav Šindler ředitelem. Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice

Příloha 11 Základní škola na Lhotce v roce 2009. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalá řské práce.

Příloha 12 Základní škola v ulici Komenského v roce 2009. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalá řské práce.

Příloha 13 Učitelský sbor na ZŠ Buchlovice v roce 2009. Uloženo v ZŠ Buchlovice.

Příloha 14 Spartakiáda v roce 1980, u čitel František Klva ňa. Kronika školy 1973- 2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

65 Příloha 15 Pionýrský den v Nové Bošáci. Kronika školy, 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Příloha 16 Národopisný kroužek Děcka z Buchlovic. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalá řské práce.

Příloha 17 Ukázka kroniky vedené v letech 1948 – 1989. Kronika školy, 1973- 2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Příloha 18 Přehled správc ů, ředitel ů školy. Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradišt ě. Kronika m ěšťanské školy, 1921-1953. Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika školy, 1973-2001. Kronika školy, 2001-2005. Kroniky uloženy v ZŠ Buchlovice.

Příloha 19 Vzpomínka J. Škrly na školní léta 1945-1948. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalá řské práce.

66 Příloha 1 – Pohled na m ěste čko Buchlovice, ch řibské trojvrší a hrad Buchlov

Příloha 2 - Nám ěstí v Buchlovicích v roce 1936

- Nám ěstí v Buchlovicích v roce 2009

Příloha 3 – Barokní zámek v Buchlovicích

Příloha 4 – Nejstarší školní budova na Lhotce, od roku 1742

Příloha 5 – Druhá školní budova u cihelny, postavena v roce 1862

Příloha 6 - Školní budova obecné školy na Lhotce, postavena v roce 1888

Příloha 7 - Třídní kniha v školním roce 1899/1900

P říloha 7 - T řídní kniha v školním roce 1899/1900

Příloha 8 – M ěšťanská škola v roce 1925

Příloha 9 – U čitel Jelínek, Šlosar, 3. ro čník 1929/1930

Příloha 10 - Učitelský sbor v roce 1939, Jaroslav Šindler ředitelem

Příloha 11 – Základní škola na Lhotce v roce 2009

Příloha 12 – Základní škola v ulici Komenského v roce 2009

Příloha 13 – U čitelský sbor na ZŠ Buchlovice v roce 2009

Příloha 14 – Spartakiáda v roce 1980, u čitel František Klva ňa

Příloha 15 – Pionýrský den v Nové Bošáci

Příloha 16 – Národopisný kroužek D ěcka z Buchlovic

Příloha 17 – Ukázka kroniky vedené v letech 1948 - 1989

Příloha 18 – p řehled správc ů, ředitel ů školy

Přehled správc ů farní a triviální školy

Tomáš Vejvoda 1763 – 1769 Jan Ku čera 1769 – 1770 Antonín Hlavá ček 1770 – 1778 František Majer 1778 – 1790 Vav řinec Schrott 1790 – 1839 Karel Marek 1839 – 1869

Přehled ředitel ů ( správc ů) obecné školy

Karel Marek 1869 – 1879 Josef Marek 1879 – 1884 Karel Kokeš 1884 – 1904 František Zelík 1904 – 1920 Antonín Skála 1920 – 1928 Josef Šlosar 1928 – 1942 Julius Jelínek 1942 – 1953

Přehled ředitel ů m ěšťanské, újezdní, újezdní hlavní školy a st řední školy

Jan Kola řík 1921 – 1922 František Herman 1922 – 1938 Zden ěk Čermák 1938 – 1939 Jaroslav Šindler 1939 – 1940 Vladimír Soják 1940 – 1941 Jind řich Barcal 1941 – 1945 Jaroslav Šindler 1945 – 1953

Přehled ředitel ů osmileté st řední, základní devítileté a základní školy

Jaroslav Šindler 1953 – 1959 Antonín Berka 1959 – 1969 František Fic 1969 – 1972 Antonín Kašpárek 1972 – 1975 Miloslav Tabarka 1975 – 1982 Pavel Dudešek 1982 – 1988 Filomena Kozumplíková 1988 – 1991 Ludmila Cile čková 1991 – 2006 František Klva ňa 2006- dosud

Příloha 19 – Vzpomínka J. Škrly na školní léta 1945 - 1948

Vzpomínka na školní léta v Buchlovicích

Pan Josef Škrla ze Zlechova, narozen v roce 1933, ve svých 76 letech vzpomíná na školní léta 1945 – 1948, kdy navšt ěvoval M ěšťanskou školu v Buchlovicích.

„ Bydlel jsem v obci B řestek, osada Chaban ě v Ch řibech, kde jsem navšt ěvoval obecnou školu.. Byla to jednot řídka, všech osm ro čník ů se soust ředilo v jedné t říd ě.

Do m ěšťanské školy v Buchlovicích jsme chodili p ěšky po p ěšinách , loukách a polních cestách za každého po časí. Cesta do školy trvala jednu hodinu. Silnice nebyla, autobus tedy žádný nejezdil, nebyla elekt řina. My, vzdálení p řespolní, jsme přišli do školy vždy, i ve sn ěhové kalamit ě, i když ostatní žáci se nedostavili.

Sedávali jsme ve škole často promo čení a unavení. Do m ěšťanské školy v Buchlovicích jsme všichni za čali chodit o jeden rok pozd ěji oproti místním žák ům, ale za řazeni jsme s nimi byli do stejného ro čníku. Bylo to z kapacitních d ůvod ů.

Navšt ěvovali jsme náhradní t řídu, která byla umíst ěna v obecné škole na Lhotce, protože budova m ěšťanské školy byla za II. sv ětové války obsazena n ěmeckými mladíky, kte ří se tam p řipravovali na nasazení na frontu. P ři výuce bylo znát, že jsme pozadu o jeden rok oproti ostatním žák ům. Tenkrát nás u čili jenom u čitelé, a ne učitelky. N ěkte ří u čitelé si získali pozornost žák ů ve t říd ě tím, že je zaujali výkladem, jiní používali fyzické tresty. Vzpomínám si nap ř. na u čitele Ryšku, který m ě p řistihl,

že nedávám pozor. Chytil m ě v lavici za vlasy a tloukl m ě hlavou o lavici, až mi tekla z nosu krev. Další vzpomínku mám na u čitele Suchánka, který vytáhl nepozorného

žáka z lavice k tabuli, vyzkoušel ho z probírané látky, když neum ěl, tak mu dal pohlavky a ohodnotil ho p ětkou s pr ůpovídkou, že bude jektat zuby. Nebo u čitel

Čermák p řib ěhl k lavici nepozorného žáka, který byl synem hajného, vytáhl ho k tabuli a dal mu úkol a dodal poznámku – te ď n ěco tvo řte, fo řte. U čitel Fic si sjednal po řádek ve t říd ě tím, že zrudl a na krku mu nabíhaly žíly, bylo strach se na něj podívat. P ři sborovém zp ěvu odhalil ihned žáky s falešným zp ěvem, poslal je za dve ře na chodbu nebo do lavice s poznámkou za p ět. U čitel Hladký nás m ěl z matematiky a dával nám domácí tresty. Zneužívali jsme toho, že je nikdy nekontroloval. Často jsme mu podstr čili starý úkol. Nejlepší u čitel byl ředitel školy

Šindler. Pozornost žák ů si udržel ob časným zajímavým vypráv ěním z legií v Rusku.

V dalších letech jsme již chodili do m ěšťanské školy v ulici Komenského. Byla vy čišt ěná po n ěmeckých mladících, kte ří se mrza čili usekáváním prst ů, aby nemuseli jít na frontu. Prsty byly nacházeny p ři pálení odpadk ů, které byly na hromad ě na

školním h řišti.

Zájemci mohli navšt ěvovat po ukon čení 8. ro čníku jednoletý u čební kurz (JUK).

Ten, kdo se nechal zapsat do kurzu, navšt ěvoval kurz psaní na stroji v Obchodní

škole v Uherském Hradišti. V poledních p řestávkách se ve škole vydávaly zeleninové polévky, které mn ě nechutnaly.

Vedle školy bylo zdravotní st ředisko, kterého jsme využívali p ři záškoláctví. Na konci školního roku p řijeli do školy náboroví pracovníci z Dol ů a hutí Ostrava a

Ba ťa (Svit) Gottwaldov. Žáci se tam mohli p řihlásit do u čení. Já jsem se p řihlásil do n.p. Svit do u čení na strojního záme čníka. Po válce bylo vše na potravinové lístky.

Vzpomínám si, jak jsme se složili se spolužáky a nechali jsme si u cukrá ře v

Buchlovicích upéct dort, který jsme sn ědli p ři cest ě ze školy v chýši poustevny na

Barborce u Buchlova. Velkou pochoutkou byly také konzervy, žvýka čky a čokoláda, kterou dodávala humanitární organizace Unra. 90

90 Rozhovor zpracovatelky bakalá řské práce s žákem m ěšťanské školy J. Škrlou v letech 1945 – 1948.

ANOTACE

Jméno a p říjmení: Eliška Charvátová Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií Vedoucí práce: doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc. Rok obhajoby: 2010

Název práce: Historie a sou časnost Základní školy Buchlovice

Název v angli čtin ě: History and present of the Primary school in Buchlovice

Anotace práce: Bakalá řská práce se zabývá historií a sou časností Základní školy Buchlovice. Popisuje stru čnou historii obce v četn ě významných památek a sou časnou situaci v Buchlovicích. Hlavní část je v ěnována vývoji základní školy, a to od první zprávy o škole z roku 1742 až po dnešní základní školu v roce 2009. Popisuje výstavbu školních budov, jejich opravy a rekonstrukce, dále pedagogickou a mimoškolní činnost školy v jednotlivých obdobích.

Klí čová slova: Obecná škola, m ěšťanská škola, základní škola, školní docházka, školský zákon Anotace v angli čtin ě: The Bachelor´s thesis deals with the history and present of basic school in Buchlovice. It briefly describes the history of Buchlovice, including its major sights, and the present situation in the town. The main part is devoted to the development of the local basic school from the first records about it in 1742 to the present. It describes the development of the school buildings, their repairs and renovations and the pedagogical and extra-curricular activities in the particular periods.

Klí čová slova general school, town school, basic school, school v angli čtin ě: attendance, school law. Přílohy vázané v práci: Ilustrace Seznam ředitel ů Rozhovor

Rozsah práce: 66 stran, 15 stran p říloh Jazyk práce: Český jazyk