Hana Krajícová Studijní Obor: Historie Ro Čník: 3 2009
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE K ÚLOZE BAVOR Ů ZE STRAKONIC A RYTÍ ŘSKÉHO ŘÁDU JOHANIT Ů VE VÝTVARNÉM UM ĚNÍ STRAKONICKA VRCHOLNÉHO ST ŘEDOV ĚKU Vedoucí práce: PhDr. Petr Hlavá ček, Ph.D. Autorka: Hana Krajícová Studijní obor: Historie Ro čník: 3 2009 - 1 - Prohlašuji, že svoji bakalá řskou práci jsem vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném zn ění, souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách. České Bud ějovice, 30. 7. 2009 - 2 - Anotace Předm ětem zájmu p ředkládané bakalá řské práce na téma K úloze Bavor ů ze Strakonic a rytí řského řádu johanit ů ve výtvarném um ění Strakonicka vrcholného st ředov ěku je zkoumání vzájemných vztah ů šlechtického rodu Bavor ů ze Strakonic a johanitského řádu ve Strakonicích a jejich významu pro výtvarné um ění st ředního Pootaví ve 13. a v první polovin ě 14. století. Na základ ě písemných pramen ů a jednotlivých um ěleckých a architektonických d ěl, p ředevším nást ěnných maleb, křtitelnic a staveb církevních i panských, je poukázáno na iniciátory t ěchto d ěl. - 3 - Annotation Subject of interest submitted bachelor works under the headline The influence of Bavarians from Strakonice and a knight order of johanit on visual atrs in Strakonice region during the peak of The Middle Ages is to examine a mutual relationship of the noble family of Bavar from Strakonice and johanit order from Strakonice and their relevance in visual arts of the middle Pootaví from the 13. to the first half of the 14. century. Written records, individual art works and architecture, above all wall paintings, baptisteries and ecclesiastical and lord buildings point out to initiators of those works. - 4 - OBSAH Obsah .......................................................................................................................... 5 I. Úvod ........................................................................................................................ 6 II. Ve znamení st řely a dvorské kultury ..................................................................... 12 II. 1. Bavorové ze Strakonic ................................................................................. 12 II. 2. Bavorové ze Strakonic v dvorské kultu ře .................................................... 20 III. Ve znamení johanitského k říže ............................................................................ 28 III. 1. Johanitský řád v českých zemích a vývoj strakonické komendy................. 28 III. 2. Role johanit ů v duchovní správ ě, školství a špitálnictví ............................. 34 IV. Architektura a socha řství ...................................................................................... 40 IV. 1. Johanitská strakonická hu ť a sféra její vlivu ............................................... 40 IV. 2. Zakladatelská činnost člen ů bavorovského rodu ......................................... 44 IV. 3. Křtitelnice a socha Madony Strakonické ..................................................... 49 V. Strakonická malí řská dílna v 1. polovin ě 14. století .............................................. 52 V. 1. Uspo řádání maleb ve strakonické komend ě .................................................. 52 V. 2. Rozbor jednotlivých aspekt ů strakonických maleb ....................................... 58 V. 3. Nást ěnné malby v Pi čín ě a Čkyni .................................................................. 68 VI. Záv ěr .................................................................................................................. 73 VII. Seznam použitých pramen ů a literatury ............................................................ 76 VIII. Obrazová p říloha ................................................................................................ 82 IX. Seznam vyobrazení ............................................................................................ 99 - 5 - I. ÚVOD Předm ětem zájmu p ředkládané bakalá řské práce na téma K úloze Bavor ů ze Strakonic a rytí řského řádu johanit ů ve výtvarném um ění Strakonicka vrcholného st ředov ěku je zkoumání vzájemných vztah ů šlechtického rodu Bavor ů ze Strakonic a johanitského řádu ve Strakonicích a jejich významu pro výtvarné um ění Strakonicka ve 13. a v první polovin ě 14. století. Cílem práce je objasnit okolnosti vzniku vybraných um ěleckých a architektonických d ěl, nacházející se p ředevším na území Strakonicka, ale i v jiných oblastech, kde vlastnili své majetky bu ď Bavorové ze Strakonic nebo johanité ze strakonické komendy. Dále zjistit, kdo z nich mohl být jejich donátorem. Bavorové ze Strakonic pat řili k nejd ůležit ějším st ředov ěkým rod ům na našem území. P ůsobili v jiho českém regionu od 13. století až do po čátku století patnáctého a byli to práv ě oni, kdo p řivedl johanitský řád ve 13. století do oblasti jižních Čech. Darovali johanit ům polovinu svého hradu ve Strakonicích, ve které Bavorové založili komendu. Tak nevzniklo jen neobvyklé spojení sv ětského a církevního sídla, ale především dlouhodobý vztah t ěchto p ředstavitel ů, kte ří vyznávali spole čné hodnoty. Z vybraných um ěleckých d ěl svým rozsahem i významem vystupuje do pop ředí christologický cyklus nást ěnných maleb z první poloviny 14. století, nacházející se v johanitské komend ě ve Strakonicích. Další nást ěnné malby ze strakonické malí řské dílny se nalézají v Pi čín ě a Čkyni. Důležitý hmotný pramen p ředstavují kamenné křtitelnice v Radomyšli a Horaž ďovicích. Jsou zajímavé obzvlášt ě svými heraldickými a ikonografickými vyobrazeními. Tomu všemu p ředcházela socha Madony Strakonické přibližn ě z konce 13. století. Jedná se o ojedin ělý výtvor na pom ěry tehdejší domácí socha řské tvorby. Nejen písemné prameny, ale i díla um ělecká a architektonická, stejn ě tak heraldické, ikonografické či epigrafické prvky, které tyto hmotné prameny zdobí, tvo ří d ůležitou složku p ři objas ňování vzniku jednotlivých d ěl. Pod pojmem Strakonicko jsem zahrnula oblast, odpovídající dnes svým rozsahem strakonickému okresu. K tomu jsem navíc p řipojila pouze Horaž ďovice, náležící sice nyní ke klatovskému okresu, ale dříve byly osudy tohoto m ěsta zna čně spojené s osudy Strakonic. Strakonicko a Horaž ďovicko vytvá ří p řibližn ě oblast st ředního Pootaví. Majetky výše uvedeného rodu a komendy existovaly i mimo tuto oblast, ale většinou, až na n ěkolik výjimek, se objevovaly jejich majetky sou časn ě na stejných místech. Tato skute čnost je zp ůsobena tím, že Bavorové jim mnohokrát v ěnovali své statky, n ěkdy úpln ě celé. Proto spat řujeme johanity i na místech daleko od Strakonic, a to až v Pi čín ě - 6 - na P říbramsku či Zdíkovci na Prachaticku. Jinak si mimo t ěchto dvou lokalit strakonická komenda budovala svou majetkovou základnu hlavn ě na Strakonicku. O vztahu johanit ů a Bavor ů ze Strakonic a jejich významu pro výtvarné um ění Strakonicka zatím nebylo souvisle pojednáno. Doposud se objevily pouze práce, které zkoumaly n ěkteré části tohoto tématu. Ve druhé kapitole své práce pojednávám nejprve o genealogii a historii rodu Bavor ů ze Strakonic v kontextu politického vývoje v Českém království ve 13. až 14. století. V druhé části tohoto oddílu jsem se zam ěř ila na vztah tohoto rodu k dvorské kultu ře a na její projevy v život ě t ěchto velmož ů. Historii Bavor ů ze Strakonic nebyla pom ěrn ě dlouhou dobu v ěnována pozornost. Ve starší i v nov ější literatu ře se o nich objevily jen nepatrné zmínky většinou v souvislosti s jednotlivými českými panovníky nebo v pracích zabývající se českými či regionálními d ějinami.1 Důležitým krokem v tomto ohledu byla práce B. Lifky. Věnoval se d ějinám m ěste čka Radomyšl, které bylo nejd říve v majetku tohoto šlechtického rodu a poté pat řilo strakonickým johanit ům. P ři své práci vyhledal v ětšinu písemných pramen ů vztahujících se k tomuto rodu a na jejich základ ě pojednal o historii Bavor ů ze Strakonic. 2 Názory k problematické genealogii a sporné otázce sp řízn ěnosti strakonických Bavor ů s moravskými se částe čně v ěnoval A. Sedlá ček, A. Birnbaumová, J. Kuthan a okrajov ě V. Mencl a D. Meclová. Monografii o osudech Bavor ů ze Strakonic nazvanou Bavorové erbu st řely napsala až S. Kotlárová. Shrnula také poznatky o architektu ře a pe četích Bavor ů. Pe čet ěmi se již zabýval K. Maráz 3 1 August SEDLÁ ČEK, Hrady, zámky a tvrze království českého XI, Praha 1997 2; TÝŽ, Dějiny královského krajského m ěsta Písku nad Otavou III, Písek 1913; Václav NOVOTNÝ, České d ějiny I, III – IV, Praha 1928; Ji ří KUTHAN, Přemysl Otakar II. Král železný a zlatý. Král zakladatel a mecenáš , Vimperk 1993; Kateřina CHARVÁTOVÁ, Václav II. Král český a polský , Praha 2007; Ji ří SP ĚVÁ ČEK, Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346 , Praha 1995; Josef ŽEMLI ČKA, Čechy v dob ě knížecí , Praha 2007, TÝŽ, Po čátky Čech královských 1198 – 1253. Prom ěna státu a spole čnosti , Praha 2002; TÝŽ, Století posledních P řemyslovc ů, Praha 1998; Josef ŠUSTA, Dv ě knihy českých d ějin. Poslední Přemyslovci a jejich d ědictví , Praha 1917; TÝŽ, České d ějiny II, část I, Soumrak P řemyslovc ů a jejich dědictví , Praha 1935; TÝŽ, České d ějiny II, část IV, Karel IV. Za císa řskou korunou , Praha 1948; Vratislav VANÍ ČEK, Velké d ějiny zemí koruny české II – III, Praha