MASARYKOVA UNIVERZITA
Přírodovědecká fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Jan ŠŤÁSEK Brno, 2008 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Jan Šťásek
Studijní program: Geografie a kartografie
Studijní obor: Geografie Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem: Hradec Králové a Pardubice – populační centra východních Čech Hradec Králové and Pardubice – population centres of eastern Bohemia Zásady pro vypracování: Hradec Králové a Pardubice představují v rámci sídelního systému ČR netypickou dvojici populačně velkých měst nacházejících se v nevelké vzdálenosti od sebe. To má celou řadu zajímavých geografických souvislostí, tato bakalářská práce se soustředí především na následující témata: (1) stručný teoretický rozbor aktuálních sídelních a populačních tendencí a trendů v ČR; (2) populační vývoj obou měst v dlouhodobém srovnání s důrazem na vývoj po roce 1989, a to včetně identifikace podmiňujících faktorů; (3) změny v prostorovém rozložení obyvatelstva v zázemí obou měst po roce 1989 (význam jednotlivých sektorů zázemí obou měst při procesu suburbanizace s důrazem na analýzu prostoru ležících mezi nimi, nejsilnější migrační proudy, …); (4) stručný nástin budoucího populačního vývoje zkoumaného území. Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca 30 40 stran Seznam odborné literatury: Hampl, Martin. Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. 1. vyd. Praha : DemoArt, 1996. 395 s. + 1. ISBN 80 902154 2 4. Hampl, Martin Gardavský, Václav Kühl, Karel. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha : Universita Karlova, 1987. 255 s. Populační vývoj České republiky 1990 2002. Edited by Zdeněk Pavlík Milan Kučera. 1. vyd. Praha : Demoart, 2002. 98 s. ISBN 80 902686 8 4. Hampl, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice :transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha : Univerzita Karlova, 2005. 147 s. +. ISBN 808674602X. Vedoucí bakalářské práce : Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce : září 2007
Datum odevzdání bakalářské práce : do 16. května 2008 RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Jan Šťásek Název disertační práce: Hradec Králové a Pardubice – populační centra východních Čech Název disertační práce anglicky: Hradec Králové and Pardubice – population centres of eastern Bohemia Studijní program: Geografie, bakalářský studijní program Studijní obor: Humánní geografie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova v češtině: Suburbanizace, město, Hradec Králové, Pardubice, migrace Klíčová slova v angličtině: Suburbanization, city, Hradec Králové, Pardubice, migration Anotace v češtině Prioritou této předkládané bakalářské práce je postihnutí populačního a sídelního vývoje v městech Hradec Králové, Pardubice a jejich okolí. Zajímám se o největší proudy pohybu obyvatel v těchto městech i v jejich zázemí. Tato bakalářská práce obsahuje především současný vývoj procesu suburbanizace, který je pro území České republiky typický. Anotace v angličtině Priority these submited barchelor work is description population and residental development in towns Hradec Králové, Pardubice and theirs upcountry. Then I‘m interesting about biggest currents movements of inhabitants in these towns and in theirs upcountry. This barchelor work includes above all contemporary development of the process suburbanization, that is for territory of the Czech republic typical. Poděkování patří všem lidem, kteří za mnou stáli a podporovali mou práci. Hlavní dík patří vedoucímu mojí práce a konzultantovi v jedné osobě, panu Mgr. Danielu Seidenglanzovi Ph.D. z katedry Geografie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který mi věnoval svůj čas a rady. A rovněž bych poděkoval pobočkám Českého statistického úřadu v Hradci Králové a Pardubicích za poskytnutá data. Tímto prohlašuji, že jsem práci vytvořil samostatně, s použitím uvedené literatury a pramenů. ______ Brno, 13. května 2008 vlastnoruční podpis autora OBSAH 1 ÚVOD ………………………………………………………………………………….10 1.1 Datové zdroje a použitá metodika zpracování ………………………...10 2 ROZBOR AKTUÁLNÍCH SÍDELNÍCH A POPULAČNÍCH
TENDENCÍ A TRENDŮ V ČESKÉ REPUBLICE …………………………... 11 2.1 Sídelní vývoj v České republice …………………………………………...11 2.1.1 Chápání procesu urbanizace ………………………………………………. 11 2.1.2 Autoři zabývající se procesem urbanizace ………………………………..12 2.2 Fáze procesu urbanizace ……………………………………………………..12 2.2.1 Klasická urbanizace………………………………………………………... 13 2.2.2 Suburbanizace ………………………………………………………………13 2.2.3 Deurbanizace ……………………………………………………………….. 14 2.2.4 Reurbanizace ……………………………………………………………….. 14 2.3 Sídelní vývoj v ČR ……………………………………………………………14 2.3.1 Metropolitní areály …………………………………………………………14 2.4 Populační vývoj ………………………………………………………………... 15 2.4.1 Demografický přechod …………………………………………………….. 16 2.4.2 Faktory ovlivňující demografický přechod ………………………………. 16 2.4.3 Sňatečnost ……………………………………………………………………17 2.4.4 Rozvodovost …………………………………………………………………. 18 2.4.5 Přirozený pohyb obyvatel …………………………………………………... 18 2.4.6 Demografické stárnutí ………………………………………………………18 2.4.7 Celkový přírůstek obyvatel ………………………………………………..19 2.5 Mezinárodní srovnání ……………………………………………………….. 20 2.5.1 Zahraniční a vnitřní migrace ……………………………………………...21 3 POPULAČNÍ VÝVOJ OBOU MĚST V DLOUHODOBÉM SROVNÁNÍ S DŮRAZEM NA VÝVOJ PO ROCE 1989, A TO VČETNĚ IDENTIFIKACE PODMIŇUJÍCÍCH FAKTORŮ …………………………..22 3.1 Vývoj počtu obyvatel Hradce Králové a Pardubic …………………..22 3.1.1 Indexy vývoje počtu obyvatel Hradce Králové a Pardubic ……………….. 23 3.1.2 Srovnání vývoj počtu obyvatel obou měst, příslušných okresů a krajů.. 24 3.2 Migrační atraktivita …………………………………………………………. 25 3.2.1 Atraktivita Hradce Králové ……………………………………………….25 3.2.2 Atraktivita Pardubic ……………………………………………………….. 26 3.2.3 Nezaměstnanost …………………………………………………………… 26 3.2.4 Největší zaměstnavatelé ……………………………………………………26 3.3 Demografické ukazatele …………………………………………………….27 3.3.1 Srovnání měst a okresů …………………………………………………….28 3.4 Srovnávání migrací u největších měst ČR …………………………….. 29 4 ZMĚNY V PROSTOROVÉM ROZLOŽENÍ OBYVATELSTVA V ZÁZEMÍ HRADCE KRÁLOVÉ A PARDUBIC PO ROCE 1989 ………..31 4.1 Metodika vymezení skupin „město“ a „venkov“ ……………………..31 4.1.1 Hradce Králové „město“ …………………………………………………... 31 4.1.2 Hradec Králové „venkov“ …………………………………………………32 4.1.3 Migračně nejaktivnější části Hradce Králové ………………………...….32 4.1.4 Porovnání vývoje Hradce Králové a Pardubic ……………………………33 4.1.5 Pardubice „město“ …………………………………………………………33 4.1.6 Pardubice „venkov“ ………………………………………………………..34 4.1.7 Migračně nejaktivnější části Pardubic ……………………………………. 34 4.2 Vývoj obcí v okolí obou měst ……………………………………………...35 4.2.1 Vymezení zázemí Hradce Králové a Pardubic …………………………...35 4.2.2 Obce v okolí Hradce Králové ……………………………………………...35 4.2.3 Obce v okolí Pardubic ……………………………………………………...35 4.2.4 „Hradec Králové skupina 1“ ………………………………………………36 4.2.5 „Hradec Králové zázemí“ ………………………………………………….36 4.2.6 „Pardubice skupina 1“ ……………………………………………………..37 4.2.7 „Pardubice zázemí“ ………………………………………………………...37 4.2.8 „Zázemí Pardubic i Hradce Králové“ …………………………………….38 4.3 Migrační saldo a přirozený přírůstek ……………………………………. 39 4.3.1 Přirozený přírůstek u vybraných vesnic ………………………………….39 4.3.2 Migrační saldo u vybraných vesnic ……………………………………….40 4.4 Míra suburbanizace směřující do vybraných obcí …………………... 41 4.4.1 Vystěhovalí z obou měst do vybraných vesnic ……………………………41 4.4.2 Podíl suburbanizace na celkovém počtu přistěhovalých do vybraných obcí ………………………………………………………………………………...42 5 BUDOUCÍ VÝVOJ HRADCE KRÁLOVÉ A PARDUBIC……………...44 5.1 Vývoj obou měst ve vztahu k okolním obcím a jejich strategie …...44 5.1.1 Největší koncentrace rozvojových tendencí obcí …………………………..44 5.1.2 Připojování a odpojování obcí od obou měst a budoucí snahy …………..45 5.2 Posilování „migračního trhu“ Hradce Králové a Pardubic ………..46 5.2.1 Snahy do budoucnosti ………………………………………………………. 46 5.3 Prognóza vývoje počtu obyvatel obou měst ……………………………47 6. ZÁVĚR ……………………………………………………………………………….48
Seznam použitých zdrojů ……………………………………………………………. 49 Seznam použitých zkratek ………………………………………………………….50 Seznam příloh ………………………………………………………………………….51 Tímto prohlašuji, že jsem práci vytvořil samostatně, s použitím uvedené literatury a pramenů. Brno, 13. května 2008 1 ÚVOD
Hradec Králové a Pardubice jsou méně častým zdrojem publikací ve vědeckých pracích na území naší republiky, vzhledem k jejich postavení v našem sídelním systému. Způsobuje to důraz autorů na vývoj Prahy a Brna, přitom měst jako je Hradec Králové najdeme v Evropě o hodně více než těch podobných Praze, tudíž bych předpokládal větší zájem o tyto menší města.
Jasným faktem zůstává, že většina měst všech velikostních kategorií nyní ztrácejí své obyvatele. Důvodem je proces suburbanizace, který je ovšem specifický v každém regionu, či městě. Je tedy velmi důležité snažit se správně vymezit tento proces na různých územních úrovních. Právě Hradec Králové a Pardubice tvoří specifickou dvojici měst, která bude mít rovněž odlišný vývoj. Rozdíly budou jednak v množství migrantů , ale také v jejich zdrojových oblastech.Velký důraz se musí také přikládat rozvojovým politikám na úrovni krajů, okresů, ale především jednotlivých měst a obcí. Tyto subjekty velkou měrou rozhodují o budoucím vývoji našich měst, na druhou stranu ani ony nezabrání určitým sídelním tendencím, které se projevují na lokální i regionální úrovni.
Cílem této práce je tedy zhodnotit zmiňovaný populační a sídelní vývoj Hradce Králové spolu s Pardubicemi a nalézt v něm určitá specifika a důvody, proč tomu tak je.
DATOVÉ ZDROJE A POUŽITÁ METODIKA ZPRACOVÁNÍ
Problematika populačního a sídelního vývoje je charakteristická velkou časovou proměnlivostí. Proudy obyvatel neustále mění směr i intenzitu pohybu. Proto bylo pro moji bakalářskou práci nutné zkoumat vývoj již od vzniku prvních sčítání lidu na našem území. Zároveň bylo nutné se zaměřit na nejnovější vývoj. K těmto účelům mi sloužila jak data poskytnutá přímo pobočkami Českého statistického úřadu, tak zdroje na jeho internetových stránkách a také ročenky vydané českým statistickým úřadem. Z těchto dat jsem pak vymezoval skupiny v samotných městech, ale i skupiny obcí v jejich zázemí. Jako ostatní zdroje jsem vhodně doplnil vhodnou literaturu.
10 2 ROZBOR AKTUÁLNÍCH SÍDELNÍCH A POPULAČNÍCH TENDENCÍ A TRENDŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Proces vývoje utváření populace a osídlení je rozdílný ve všech částech světa, i když mnoho z nich má alespoň částečně společné rysy, přesto je unikátní právě v každém regionu. Na každý z těchto regionů působí vždy různé faktory nestejnou silou. Mezi hlavní z nich patří historický, politický, ekonomický, populační a sídelní vývoj, na něž působí mnoho dalších demografických i jiných trendů a to přímo, či nepřímo. Tato kapitola se snaží právě tyto procesy komplexně postihnout a zároveň zdůvodnit jejich vývoj.
2.1 Sídelní vývoj v České republice
Na konci 19. století směřoval sídelní vývoj ke koncentraci obyvatel do měst, docházelo tedy k urbanizaci. Sídelní vývoj v 19. století byl nejen v ČR spojen s industrializací a proto se této části říká industriální urbanizace, kdy se do měst s nabídkou průmyslových odvětví a pracovních míst stěhovalo mnoho lidí. Poté následovala postindustriální fáze v které se především do větších a později i do menších měst stěhovali lidé hledající uplatnění hlavně ve sféře služeb . Terciarizace, spojená s dekoncentrací obyvatelstva a změny ve společnosti pak vedly na začátku 90. let 20. století k nástupu suburbanizace, což je dnes nejzásadnější fáze ve vývoji osídlení.
2.1.1 Chápání procesu urbanizace
Celý proces urbanizace je úzce spjatý s populačními tendencemi a je chápán mnoha autory odlišně. Například V. Matoušek (1990) chápe urbanizaci jako „mnohostranný sociálně ekonomický proces, vyznačující se stěhováním obyvatelstva do měst, růstem těchto měst, změnami funkčního využití území sídel i samotných měst, intenzifikací, koncentrací a diferenciací městských druhů činností, či vznikem nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšířením městského způsobu života, spolu s opuštěním venkova“, s čímž se ve většině bodů shodují i ostatní autoři.
11 2.1.2 Autoři zabývající se procesem urbanizace
Z českých autorů popisujících tento proces, lze dále uvést J. Purše (1982) hovořícího o komplexní revoluci moderní doby, když k sobě připojuje jako organické součásti celku postupně demografickou revoluci, urbanizaci a industrializaci, i když s tím řada autorů nesouhlasí, díky složitému vývoji samotného procesu, který byl v různé době a v různých místech odlišný. M. Hampl (2005) pak tvrdí, že je nutné na jedné straně zdůrazňovat všestrannou podmíněnost urbanizace, jako dílčí složky vývoje a na straně druhé je nutné podtrhovat specifičnost a zároveň autonomii procesu urbanizace jako takové. Teorii urbanizace se dříve věnovali také J. L. Pivovarov, J. Musil, J. Kára, či v novějších pracích V. Gardavský spolu s K. Kühnlem. Ze zahraničních autorů jsou to například H.S. Geyer a T. Kontuly, K. Schmeidler, P. Halla a D. Hay, P. Cheshire, či R. Fishman, kteří mají více zkušností s procesem urbanizace a hlavně suburbanizace, jenž v zahraničí začal dříve.
A. Anderle a kol. (1990) zmiňuje, že evropská a tedy i česká urbanizace se liší od světové hlavně ve dvou bodech. Je to pomalejším tempem koncentrace obyvatelstva do městských sídel a také neobyčejně velkým počtem středně velkých měst kolem 20 000 100 000 obyvatel. Mezi tato města, kde je kvalita života spojená s vysokým stupněm urbanity s příjemným městským prostředím patří právě Hradec Králové, rakouský Klagenfurt, či dánský Aarhus. A právě Hradcem Králové se zabývá tato bakalářská práce, či již dříve V. Šilhánková (2007) ve své publikaci „Suburbanizace – hrozba fungování malých měst“.
2.2 Fáze procesu urbanizace
Celá teorie urbanizace má několik odlišných částí. Začíná klasickou urbanizací, následuje suburbanizace, poté deurbanizace a konečná fáze se jmenuje reurbanizace. Všechny tyto etapy jsou znázorněny v Tab. 1., kdy je každý proces spojen s procesem centralizace a decentralizace a je posuzován přísun a odsun obyvatel v jádru, zázemí a celém regionu. Primární urbanizace a suburbanizace jsou přiřazeny k celkovému růstu a to hlavně celého regionu, zatímco zbývající dvě fáze jsou charakteristické celkovým poklesem obyvatel.
12 Tab. 1. Fáze urbanizace
Fáze vývoje Klasifikační typ Jádro Zázemí Celý region Stádium abs. centralizace ++ + Urbanizace relat. centralizace ++ + +++ celkový růst relat. decentralizace + ++ +++ Suburbanizace abs. decentralizace ++ + abs. decentralizace + Desurbanizace relat. decentralizace celkový pokles relat. centralizace Reurbanizace abs. centralizace +
Pramen : Leo Van den Berg, A Study of Growth and Decline. Urban Europe. Vol. 1. Pergamon Press,1982.
2.2.1 Klasická urbanizace
Ke klasické urbanizaci dochází spolu s příchodem průmyslové revoluce, kdy se koncentrují pracovní příležitosti i obyvatelstvo ve městech, a podle mého názoru jde o nejsnáze rozpoznatelnou část urbanizace jako celkového procesu.
2.2.2 Suburbanizace
Druhá fáze přináší zásadní zvrat v celém vývoji osídlení, proto je tedy nejdůležitější a srovnat v jejím vlivu na osídlení lze pouze s první fází urbanizace, kdy se města teprve začínají formovat. Suburbanizací se zabývá mnoho autorů mezi nimi například L. Sýkora (2002) v publikaci „Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky“, či Z. Ryšavý, J. Link a L. Velíšková, nebo O. Mulíček. Tato fáze přišla do většiny vyspělých zemí začátkem sedmdesátých let 20. století, kdy se zastavil populační růst. V ČR nastupuje zhruba o deset let později. Důvodem byl nedostatek lidí pro další růst metropolí, neboť zároveň začala klesat migrace obyvatel z venkova a klesala porodnost. Velká města přestala růst a rostla pouze města menší. Průmysl se stěhoval z vnitřních center do periferií a později do malých měst. Na obrat k dekoncentraci městského osídlení působila také již zmiňovaná rostoucí role služeb. Autoři jako I.Germushy a W.Siebel hovoří v této souvislosti o tercierarizaci, nebo tzv. „společnosti služeb“. Jako logický důsledek všech těchto procesů se začíná snižovat počet obyvatel v centrálních zónách těchto měst a zvyšuje se v okolních oblastech. Mezi neblahé vlivy suburbanizace pak patří zvyšování
13 nákladů, zmenšování nezastavěných prostorů, environmentální problémy jako jsou například úbytek zemědělské půdy a snižování její úrodnosti, či sociální a jiné problémy.
2.2.3 Deurbanizace
Další fází je deurbanizace, která bývá typická pro větší městské regiony, protože okrajové části měst a satelitní městečka nemají pevnou hranici. Výrazně a rychle se při ní zmenšuje počet obyvatel, už nejenom v centrálních zónách města, nýbrž ve větší části celého města, nastává celková dekoncentrace, zvětšují se celkové prostory a formují se velké městské regiony.
2.2.4 Reurbanizace
Poslední fáze urbanizace se projevuje pouze v největších, mnohamilionových městských aglomeracích, či regionech. Proces dekoncentrace v této etapě pokročil u obyvatelstva spolu s pracovními příležitostmi tak daleko, že v celém regionu začíná klesat počet obyvatel. Tehdy pokud u měst nastane obrat a jakýsi návrat do vnitřních měst, lze hovořit o reurbanizaci.
2.3 Sídelní vývoj v ČR
Sídelní vývoj v ČR lze také rozdělit na tři období Pavla Horská (2002). 1. Období mezi lety 1869 1910, kdy rychle rostla města středně velká, tj. 20 000 – 50 000 obyvatel, byla to doba intenzivních industrializačních procesů. 2. Mezi lety 1910 1950, kdy nejrychleji rostoucí kategorií měst byla města s více než 50 000 a 100 000 obyvateli, jde o velkoměstskou urbanizaci spojenou s rozvojem služeb. 3. Období mezi roky 1950 1980, v kterém nejrychleji rostla města malá a středně velká, protože byl výrazně zpomalen růst velkoměst díky vzniku střediskové soustavy osídlení.
2.3.1 Metropolitní areály
Zásadní změny v podílu obyvatelstva žijících ve městech a metropolitních areálech jsou zachyceny v Tab. 2., která nám urbanizaci dobře přibližuje. Je zde patrný vzrůst podílu obyvatelstva žijících ve městech až do 90 let. Poté se podíl měst i metropolitních areálů nepatrně snižuje, díky suburbanizaci a částečně díky návratu na venkov. Je to spojeno se
14 vzrůstem rozdílu mezi minimy a maximy po roce 1989 a také posilováním Čech na úkor Moravy a Slezska (P. Horská 2002). Tab. 2. Vývoj koncentrace obyvatelstva do měst a metropolitních areálů v České republice 1869 2001
Vývoj koncentrace obyvatelstva do měst a metropolitních areálů Podíl na obyvatelstvu ČR Změny podílů za 20 let Rok Města Metropolitní areály Města Metropolitní areály 1869 15,9 29 1890 20,9 32,7 4,8 3,5 1910 27,1 37,9 6,2 5,2 1930 31,6 41,8 4,5 3,9 1950 37,5 44,9 5,9 3,1 1970 42 47,2 4,5 2,3 1991 46,3 48,1 4,1 0,9 2001 45,4 47,6 1,8 1
Pramen : Geografická organizace společnosti v České republice, 2005, Martin Hampl Poznámka : Byl hodnocen soubor 65 měst s počtem obyvatel 20 000 a více v roce 1991. Města jsou sledována v administrativním vymezení 1992. Ke stejnému datu se vztahuje i vymezení okresů, které byly použity pro vymezení metropolitních areálů .
2.4 Populační vývoj
Na konci 19. století urbanizace přeměnila většinu demografických faktorů. Naše republika procházela změnami pojmenovanými souhrnně jako demografický přechod. Tento proces je charakteristický kolísáním, a poté poklesem porodnosti, poklesem úmrtnosti. V následujících desetiletích tento trend pokračoval, ale už nebyl tak intenzivní, naopak se spíše jeho vývoj ustálil. Následoval druhý demografický přechod, jenž byl charakteristický dalšími základními změnami v demografickém chování, když začala klesat porodnost, zvýšila se rozvodovost a častěji se objevovaly kohabitace na úkor klasického manželství. K celkové proměně přispěly rovněž touha po nezávislosti s neochotou brát na sebe zodpovědnost za rodinu. Ve všeobecném populačním vývoji totiž hraje velkou roli právě rodina. Podle I. Možného (2006) se už dnes nedá říci, že rodina chrání společenský systém od kolapsu, tak jako dříve, spíše směřuje od statusu ke smlouvě. Lidé po rozvodu a mladé páry si tímto způsobem chtějí partnera opravdu vyzkoušet, než s ním uzavřou sňatek.
15 Kohabitaci, neboli nesezdané soužití vidí jako zkoušku budoucího fungování manželství. Vliv na preferenci kohabitací mají také finance.
2.4.1 Demografický přechod
Demografický přechod lze zčásti sledovat v Obr. 1., kde vidíme růst počtu obyvatel díky rostoucímu přirozenému přírůstku, až do 50. let 20. století, kdy je viditelný vliv druhé světové války a následný odsun obyvatel německé národnosti. Poté následuje opětovný vzrůst počtu obyvatel skoro až k předválečným hodnotám, díky střediskové soustavě osídlení a kladně se vyvíjejícím demografickým faktorům. Od 90. let následuje stagnace vývoje počtu obyvatel, kterou způsobil vývoj populačních faktorů v rámci druhého demografického přechodu. Počet obyvatel v ČR mezi roky 1869 2006
11000000 10500000
10000000 9500000
9000000 8500000 počet obyvatel 8000000
7500000 7000000 1869 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 rok
počet obyvatel
Obr. 1. Vývoj počtu obyvatel ČR mezi roky 1869 – 2006, Pramen : www.czso.cz
2.4.2 Faktory ovlivňující demografický přechod
Podrobněji jsou faktory ovlivňující demografický přechod ukázány v Tab. 3. Ve sledovaném období, sňatečnost nejdříve kolísala, ale od roku 1970 převažuje její pokles. Charakteristickým byl také rychlý pokles tempa počtu zemřelých, který kolísal v 70. letech zejména díky vlivu demografického stárnutí. Hrubá míra porodnosti viditelně klesá po roce 1991 a to zejména v důsledku druhého demografického přechodu. Přirozený i celkový
16 přírůstek se dostaly již do záporných hodnot, ale nyní jsou opět mírně kladné díky kladnému migračnímu saldu a nárůstu počtu matek, které zvyšují počet narozených. Tab. 3. Vývoj vybraných populačních ukazatelů v ČR za období 1869 2006
Rok Hms Hmr Hmpo Hmp m PP CP 1869 10,4 38,2 27,8 10,4 1880 7,7 37,1 27,8 9,3 1890 7,3 35,3 29,3 6,0 1900 8,2 35,4 24,4 11,0 1910 7,6 29,5 19,6 9,9 1921 12,5 0,5 25,7 16,1 9,6 1930 9,5 0,5 19,5 13,4 6,1 5,6 1950 10,7 1,3 21,1 11,6 9,5 11,4 1961 7,7 1,5 13,7 9,1 9,9 3,8 4,3 1970 9,2 2,2 15,1 9,1 12,6 2,5 2,1 1980 7,6 2,6 14,9 8,4 13,1 1,8 1,9 1991 7,0 2,8 12,5 11,6 12,1 0,5 0,8 2001 5,1 3,1 8,9 4,4 10,5 1,7 2,5 2006 5,1 3,1 10,3 3,9 10,2 0,1 3,5
Poznámka : Hms – hrubá míra sňatečnosti, Hmr – hrubá míra rozvodovosti, Hmpo – hrubá míra potratovosti, Hmp – hrubá míra porodnosti, m – hrubá míra úmrtnosti, PP – přirozený přírůstek, CP – celkový přírůstek, údaje jsou v ‰, Pramen : www.czso.cz (vlastní úprava)
2.4.3 Sňatečnost
Politický převrat otevřel po roce 1989 cestu k individuálním možnostem a cílům, jak to známe z mnoha jiných vyspělých států. Následoval samozřejmě již zmiňovaný velký pokles sňatečnosti. Tato tendence až na nepatrné výjimky pokračovala zhruba do roku 2000, kdy měl jednu z nejnižších hodnot kolem 52000 sňatků. Poté stále jejich počet kolísá, ale má spíše stále se snižující tendenci. Sňatky dosahují nejvyšší intenzity u osob s nižším stupněm vzdělaní a menším platovým ohodnocením. Stále větší důraz je ale přikládán vznikům kohabitací, nebo trvalému životu bez partnera. Mladí lidé prostě více tolerují a preferují jiné formy vztahů, než jen manželství, čímž se zabývají I.Možný (2006), či D. Hamplová (2006).
17 2.4.4 Rozvodovost
V naší republice se rozvádí přibližně 30 000 párů ročně již od 80. let, viz. Tab. 3 . Na rozdíl od ostatních demografických procesů v 90. letech klesajících, si rozvodovost vytvořila spíše opačný trend. Tento vývoj je zapříčiněn změnami v rozvodové politice, nízkou religiozitou obyvatel a také postoji veřejnosti spolu s dalšími faktory. Jedním z nejzákladnějších rysů v průběhu proměny naší společnosti je pak díky výše zmíněným procesům zvyšující se počet dětí narozených mimo manželství.
2.4.5 Přirozený pohyb obyvatel
V posledním desetiletí 20. století i nyní se v ČR dal zaznamenat celkový pokles počtu narozených dětí. Je to dáno sociální a ekonomickou podmíněnosti spojenou se změnou režimu. Zatímco v devadesátých letech docházelo k důležitým reprodukčním změnám v chování v důsledku druhého demografické procesu, tak od roku 1996 jsou již méně intenzivní, i když stále probíhají. Vliv na to všechno měly zejména moderní formy antikoncepce, či zlepšená hygiena a lékařská péče, která snižovala i kojeneckou úmrtnost, zvyšovala naději dožití a zároveň zvyšovala i porodnost. Důležité je tedy zmínit, že v 90. letech se od sebe navzájem osamostatnily trendy potratovosti a plodnosti. Nízkou hodnotu má pak čistá reprodukce, která se nyní pohybuje kolem 2,1‰. V posledních letech se ale počet živě narozených nepatrně zvýšil a naopak se snížila hrubá míra potratovosti na 0,4 ‰ viz Tab. 4.
2.4.6 Demografické stárnutí
Nejnovější vývoj věkové struktury v České republice byl poznamenán hlavně ustálením ve vyšších vrstvách věkové struktury, vytvořením hlubokého zářezu v její základně a zvyšováním zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nyní se největší růst v rámci staršího obyvatelstva týká osob nejvyšších věkových skupin, které představují významnou skupinu z hlediska zvýšených nároků na rodinnou, sociální a zdravotní péči, což je zařazeno do konceptu tzv. „demografického stárnutí“.
18 Tab. 4. Základní populační ukazatele pro ČR mezi roky 2000 2006
Ukazatele/rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 muži 71,7 72,1 72,1 72 72,6 72,9 72,9 Naděje dožití ženy 78,4 78,4 78,5 78,5 79,0 79,1 79,1 Hrubá míra sňatečnosti 5,4 5,1 5,2 4,8 5,0 5,1 5,1 Hrubá míra rozvodovosti 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 3,1 3,1 Hrubá míra porodnosti 8,8 8,9 9,1 9,2 9,6 10,0 10,2 Hrubá míra potratovosti 4,6 4,4 4,3 4,1 4,0 3,9 3,9 Hrubá míra úmrtnosti 10,6 10,5 10,6 10,9 10,5 10,5 10,2 Přirozený přírůstek (na 1000 obyv.) 1,8 1,7 1,5 1,7 0,9 0,6 0,1 Celkový přírůstek (na 1000 obyv.) 1,1 2,5 0,3 0,8 0,9 3,0 3,9 Kojenecká úmrtnost 4,1 4,0 4,1 3,9 3,7 3,4 3,5
Pramen : www.czso.cz (vlastní zpracování), Poznámka : všechny údaje jsou v ‰, pouze naděje dožití je v letech
2.4.7 Celkový přírůstek obyvatel
V současnosti v ČR umírá ročně kolem 104 000 lidí ročně a naproti tomu se narodí přes 105 000 dětí, jde tedy o kladný přirozený přírůstek. Z Obr. 2. je však patrné, že od roku 1993 u nás byl přirozený přírůstek záporný, nyní se ovšem dostal opět mírně do kladných hodnot. Můžeme v něm také vidět, že vývoj přirozeného přírůstku má do jisté míry podobný průběh jako vývoj celkového přírůstku, ale najdeme zde i určité výkyvy související s přírůstkem stěhováním a proto lze říci, že mají přibližně stejný vliv na celkový přírůstek.
19 Přírůstek obyvatelstva v ČR 5 4 3 2 ‰ 1 0 1 2 3 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 rok Přirozený přírůstek (na 1000 ob.) Celkový přírůstek (na 1000 ob.)
Obr. 2. : Celkový a přirozený přírůstek v ČR za období 1990 2006 , Pramen : www.czso.cz (vlastní zpracování)
2.5 Mezinárodní srovnání
Při mezinárodním srovnání je populační vývoj České republiky svými hodnotami někde mezi západní a východní Evropou. Pouze v rámci porodnosti je postavení České republiky odlišné. Hrubá míra porodnosti totiž na přelomu století patří v České republice mezi absolutně nejnižší na celém světě a úhrnná plodnost je na hodnotě 1,33 živě narozeného dítěte na ženu v reprodukčním věku. Naopak příznivý se v ČR zdá vývoj úmrtnosti, kdy se hrubá míra úmrtnosti přibližuje západoevropskému standardu. Přesto musím podotknout, že záporný přirozený přírůstek typický spíše pro Evropu východní byl velmi negativní ukazatel a zahraniční migrace pouze tento fakt zčásti zmírňovala. Úrovní umělé potratovosti náleží ČR rovněž mezi státy s nejmenšími hodnotami. V roce 2000 byla nižší než ve Velké Británii, Norsku, či Švédsku. Nutno však poznamenat, že rychlý pokles potratovosti je za námi a očekává se spíše pokles pomalý, či stagnace s tím, že většina interrupcí se přesune do nižšího věku. Díky současnému prudkému poklesu úrovně porodnosti a očekávanému dalšímu pozitivnímu vývoji úmrtnosti se postupně Česká republika zařadí z hlediska úrovně stárnutí na jedno z předních míst v Evropě a masově se u nás projeví demografické stárnutí. Česká republika také bohužel už od 70. let figuruje mezi zeměmi s nejvyšší rozvodovostí spolu s Dánskem, Velkou Británií, či Německem.
20 2.5.1 Zahraniční a vnitřní migrace
Význam migrací v populačním vývoji stále roste. Již od 70 let docházelo ke snižování významnosti vnější migrace a vznikalo tzv. „uzavírání územních jednotek“, tedy růstu důležitosti vnitřního stěhování. Vývoj navazoval na dlouhodobý trend poklesu migrační mobility. Tento jeden z nejzákladnějších pohybů obyvatelstva měnil svou strukturu během 90. let hlavně v důsledku ekonomických a sociálních proměn, či prudkého poklesu bytové výstavby. Rozdíly v regionech nebyly důvodem pro stěhování. V rámci suburbanizace docházelo ke stěhování z velkoměst na jejich okraj, či do blízkých vesnic. Migračně atraktivní byly po válce hlavně uhelné regiony, ale nyní jsou to okolí velkých měst, které jsou atraktivní díky nové výstavbě, modernizaci, stylu bydlení, nárokům na energii, blízkosti města, či řešení dopravy. Saldo zahraniční migrace bylo kladné a zejména v posledních letech se ještě více zvyšuje. Poslední vývoj byl spojen s přísnějšími imigračními zákony, i proto se v průběhu let měnily jak velikosti, tak účastníci těchto migrací. Po pádu totality to byli zejména imigranti z Kanady, Švýcarska a Německa, nyní jsou převážně z Ukrajiny,Vietnamu, Rumunska a Bulharska, přicházející nejčastěji jako levná pracovní síla, či podnikatelé a obchodníci.
21 3 POPULAČNÍ VÝVOJ HRADCE KRÁLOVÉ A PARDUBIC V DLOUHODOBÉM SROVNÁNÍ S DŮRAZEM NA VÝVOJ PO ROCE 1989, A TO VČETNĚ IDENTIFIKACE PODMIŇUJÍCÍCH FAKTORŮ
Hradec Králové a Pardubice jsou si velice blízká města a to nejen polohou, navzájem proto často spolupracují. Jejich sídelní a populační vývoj se navzájem významně odlišuje pouze v některých oblastech, a tak lze najít společné rysy a odlišnosti jak vzájemné, tak od všeobecného trendu. Díky těmto faktům tvoří dohromady unikátní dvojici měst. Vlivů, které to způsobují je mnoho, od historického vývoje, přes populační politiku, až po hospodářský vývoj, či mnoho dalších indikátorů. V této kapitole se věnuji právě tomu jak se měnil populační vývoj Hradce Králové a Pardubice společně i navzájem, ale rovněž ve srovnání s jinými městy, příslušnými okresy a kraji, či celou Českou republikou.
3.1 Vývoj počtu obyvatel Hradce Králové a Pardubic
Základem pro srovnání byl Obr. 3., který ukazuje vývoj počtu obyvatel. Vidíme zde podobný průběh vývoje obou měst s tím, že Hradec Králové měl vždy vyšší počet obyvatel než Pardubice, což měl už od počátku existence obou měst. Zejména díky tomuto faktu, či velkému počtu administrativních funkcí byl vždy Hradec Králové považován za centrum východních Čech, tedy je mu přisuzován větší význam než Pardubice. Křivky obou měst nám dále jasně ukazují, že růst počtu obyvatel je plynulý a nemá větší výkyvy, které jsou charakteristické pro vývoj ČR v Obr. 1. Mnou sledovaná i jiná města se snažily dosáhnout co nejvyššího počtu obyvatel. Jejich snaha spočívala hlavně v připojování okolních vesnic s příslibem výhodnosti pro tyto obce. Na druhou stranu se některé obce od těchto mnou sledovaných měst osamostatnily, jako například v roce 1991 Spojil, či v roce 1993 Srnojedy od Pardubic, či Předměřice nad Labem od Hradce Králové .
22 Vývoj počtu obyvatel mezi roky 1869 2006
120000 100000
80000 60000
Obyvatel 40000 20000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 Rok
Hradec Králové Pardubice
Obr. 3. Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové a Pardubicích mezi roky 1869 2006 , Pramen : Historický lexikon obcí ČR 1869 2005, 2006, www.czso.cz (vlastní zpracování)
3.1.1 Indexy vývoje počtu obyvatel Hradce Králové a Pardubic
Vývojem počtu obyvatel se zabývá především Tab. 5., která je pro lepší viditelnost vzestupu počtu obyvatel obohacena o indexy. I díky nim vidíme, že obě města dosáhla největšího populačního růstu již před přelomem tisíciletí a poté následuje mírný pokles. Největší růst počtu obyvatel Hradce byl na začátku sledovaného období a poté ve třicátých letech. Naopak Pardubice populačně rostly na začátku 20. století a v 60. a 70. letech díky příchodu průmyslových investorů.
23 Tab. 5. Počet obyvatel, bazický a řetězový index pro Hradec Králové a Pardubice
Hradec Králové Pardubice Počet Bazický Řetězový Počet Bazický Řetězový Rok obyvatel index index obyvatel index index 1869 18884 12925 1880 24320 1,29 1,29 15917 1,23 1,23 1890 25326 1,34 1,04 18341 1,42 1,15 1900 29310 1,55 1,16 24831 1,92 1,35 1910 35675 1,89 1,22 31642 2,45 1,27 1921 39151 2,07 1,10 36261 2,81 1,15 1930 50137 2,65 1,28 41860 3,24 1,15 1950 57118 3,02 1,14 49928 3,86 1,19 1961 66608 3,53 1,17 64968 5,03 1,30 1970 80463 4,26 1,21 78947 6,11 1,22 1980 96145 5,09 1,19 92262 7,14 1,17 1991 99917 5,29 1,04 94407 7,30 1,02 2001 97155 5,14 0,97 90668 7,01 0,96 2006 94255 4,99 0,97 88316 6,83 0,97
Pramen : www.czso.cz (vlastní zpracování)
3.1.2 Srovnání vývoj počtu obyvatel obou měst, příslušných okresů a krajů
Díky Obr. 4. lze srovnat vývoj počtu obyvatel v obou sledovaných městech zároveň s jejich okresy a kraji. Na začátku 90. let 19 století měl okres Hradec Králové o 20 000 obyvatel více než okres Pardubice. Vzájemný rozdíl obou okresů se stejně jako u měst začal zmenšovat na přelomu 70. a 80. let 20.století a poté se okres Pardubice dostal v počtu obyvatel mírně před okres Hradec Králové. Od té doby měl okres Pardubice vždy více obyvatel, zejména díky kladnému celkovému přírůstku obyvatel. V posledních letech je však rozdíl v počtu obyvatel minimální. Podobný průběh jako u sledovaných měst je také u vývoje počtu obyvatel v obou krajích. V roce 1890 měl Královéhradecký kraj přibližně 630 000 a Pardubický kraj 520 000 obyvatel. Jejich počet stoupal až do druhé světové války. Následoval tedy pokles, který se zastavil v 60. letech a opět obyvatel přibývalo s tím, že mezi oběma okresy se diference zmenšovaly. Nyní je mezi nimi rozdíl už jen zhruba 40 000 obyvatel.
24 Vývoj počtu obyvatel ve vybraných okresech a krajích 1890 2006 800000 700000 600000
500000 400000
obyvatel 300000 200000 100000 0 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 rok Okres Hradec Králové Okres Pardubice Královéhradecký kraj Pardubický kraj Obr. 4. Vývoj počtu obyvatel v okresech Hradec Králové, Pardubice a královéhradeckém a pardubickém kraji mezi roky 1890 2001, Pramen : Historický lexikon obcí ČR 1869 2005, (2006) a www.czso.cz (vlastní zpracování)
3.2Migrační atraktivita
Každé město má svou určitou atraktivitu a schopnost ovlivňovat přírůstek stěhováním. Je zde mnoho faktorů, které ovlivňují obyvatele při výběru migračních cílů.
3.2.1 Atraktivita Hradce Králové
Hradec Králové jako „Salón republiky“, či univerzitní a věnné královské město se vždy chlubil svou propracovanou urbanistickou koncepcí a zdravým prostředím. Zatímco dříve byl Hradec Králové více atraktivní svou obytnou funkcí, dnes je hlavně atraktivní ve smyslu pracovních příležitostí. Charakteristický je stejně jako v Pardubicích přesun do širšího zázemí této východočeské metropole viz Tab. 6. s tím, že velká část těchto obyvatel nadále má práci v jednom z těchto dvou měst. Je to důsledek suburbanizace, která zapříčinila, že dnes jsou v Hradci Králové nejvíce migračně atraktivní okrajové části jako Roudnička, či Březhrad a populačně ztrátové jsou nejvíce centrální části, Moravské a Slezské předměstí. V Pardubicích nejvíce obyvatel získala Cihelna a nejvíce ztratily části v centru města, Zelené a Bílé předměstí. Více se však zabývám jednotlivými částmi měst v kapitole 4.
25 3.2.2 Atraktivita Pardubic
Pardubice jsou více průmyslověji zaměřené, ale důsledky urbanizace i suburbanizace jsou zde identické. Počet obyvatel v Pardubicích prudce stoupal již se začátkem 19. století a to z důvodů růstu průmyslové výroby spolu s napojením města na hlavní železniční trať Praha – Česká Třebová. Od roku 1993 se však počet trvale žijících obyvatel stále snižuje stejně jako ve většině měst podobné velikosti. Stejně jako v celé ČR, tak i v celé hradecko – pardubické aglomeraci dochází rovněž k významnému stárnutí populace.
3.2.3 Nezaměstnanost
Důležitá je také nezaměstnanost, která může být pokud je nízká, dobrým „pull faktorem“ pro větší počet přistěhovalých, i když obyvatelstvo ČR je celkově známo svou neochotou stěhovat se za prací. V tomto směru je při srovnávání krajů horší ten Královéhradecký, když v roce 2007 byla míra nezaměstnanosti až na hodnotě 6,3%, což je o zhruba 2% více než Pardubický kraj. Dříve však nebyly rozdíly tak markantní a je to dáno zřejmě počtem průmyslových podniků, kterých je v Pardubicích více. Při srovnání okresů je opět menší míra nezaměstnanosti v pardubickém okrese, porovnáním míry nezaměstnanosti ve městech však zjistíme, že v posledních letech došlo ke stabilizaci na 5 až 6%. Z toho plyne, že město Hradec Králové snižuje míru nezaměstnanosti o velkou část ve svém kraji i okrese, zatímco vliv města Pardubice je méně výrazný a ve srovnání s ČR je tento ukazatel o 2 až 3% nižší. Pozitivní pro Hradec je také fakt, že jeho okres patří mezi 6 okresů s nejvyšším podílem žáků gymnázií, SOŠ a SOU na populaci ve věku 15 19 let, což dává dobrý výhled do budoucnosti ve sféře uplatnění se.
3.2.4 Největší zaměstnavatelé
Největšími zaměstnavateli v Hradci Králové jsou Fakultní nemocnice HK, Arrow International ČR a.s. , Rubena a.s. , Petrof s.r.o. , Univerzita Hradec Králové, či Východočeská Energetika a.s. V Pardubicích jsou to Aliachem a.s. , Foxconn CZ s.r.o. , Nemocnice Pardubice, Univerzita Pardubice a dále Panasonic Automotive Systems Czech s.r.o., Paramo a.s. ,či Explosia a.s. Nejen z tohoto výčtu největších zaměstnavatelů řazeného sestupně podle počtu pracovníků můžeme vyvodit, že Pardubice podporují příchod průmyslových podniků, které znamenají další pracovní místa, kdežto v Hradci Králové bylo odmítnuto několik návrhů na výstavbu větších podniků a ty se následně
26 realizovaly na území Pardubic, či jiných měst. Dokladem je průmyslová zóna v katastru obce Staré Čívice viz Obr. 1. V Pardubicích, jakožto významném celorepublikovém železničním uzlu se tedy spojuje hlavně chemický a elektrotechnický průmysl s potenciálem zdejší elektrotechnické univerzity a proto lze počítat do budoucna s dobrými vyhlídkami ohledně zaměstnanosti a tedy kladné migrační aktivitě. Hradec Králové tak sice zůstává s přívětivější tváří města méně zaplněného průmyslem, nová pracovní místa se zde však možná hledají o to hůře.
Obr. 5. Průmyslová zóna – Pardubice (Staré Čivíce) Pramen : http://www.mmp.cz/foto.html?obrazek=prum_zona.jpg
3.3 Demografické ukazatele
Mimo počtu obyvatel si musíme všímat dalších populačních ukazatelů. Jejich základním výčtem se zabývá Tab. 6. Patří k nim sňatečnost, která se v Hradci Králové snížila rapidně na začátku devadesátých let a po dlouhou dobu si uchovává přibližně stejnou hodnotu. V Pardubicích byl větší pokles intenzity sňatečnosti pozorovatelný až do přelomu tisíciletí, poté se ale postupně navrátil k hodnotám z let předešlých a v obou městech je každoročně hodnota Hms nad 5 ‰. Stejně jako u sňatků, tak i u rozvodů a počtu zemřelých je vývoj obou měst velice podobný v absolutních i relativních číslech, když po velkém vzestupu se Hmro v posledních letech snížila k hodnotě okolo 3 ‰. Hrubá míra úmrtnosti se sice
27 v Hradci stále snižuje a v Pardubicích došlo k menším výkyvům v průběhu celkového poklesu, hodnoty m se však nyní pohybují konstantně kolem 9 ‰. Hmro však byla v obou městech o hodně vyšší, než v ČR a až nyní se hodnoty přiblížily ke 3,1 ‰, což je skoro republikový průměr, rozvodovost tedy není už vysoká pouze ve městech, ale stává se všudypřítomnou. Hrubá míra úmrtnosti naopak byla vždy ve městech nižší a je tomu tak i v případě Hradce a Pardubic. Dále jsem hodnotil vývoj porodnosti, která byla dříve v obou městech vyšší, později se však snížila na hodnoty podobné těm co má celá ČR a nyní jsou o něco málo nižší. Hodnoty efektivní natality tak dosahují v posledních letech hodnot 7 až 9 ‰. Velmi odlišné hodnoty má celkový přírůstek obyvatel. Zatímco Hradec ztratil kladné hodnoty po roce 1991 a záporné hodnoty má i nyní, na druhou stranu Pardubice i celá ČR jsou charakteristické kladným přirozeným přírůstkem, což je v případě Pardubic způsobeno zejména kladným přírůstkem stěhováním, který Hradec Králové nemá. Hradec Králové je ovšem charakteristický větším počet přistěhovalých i vystěhovalých, je tedy migračně o hodně aktivnější oproti Pardubicím. Všechny tyto ukazatele měly v konečném důsledku vliv na vývoj počtu obyvatel a byli pro něj rozhodující.
3.3.1 Srovnání měst a okresů
Hms se v okrese Pardubice držela nad hodnotu 10 ‰ od konce 2. světové války až po změnu režimu a stejně tomu bylo i v okrese Hradec Králové a poté se ustálily na hodnotě kolem 8 ‰, tedy o polovinu vyšší, než v obou městech, což jasně ukazuje, že v těchto městech byla vždy malá sňatečnost než v jejich okolí. Jinou tendenci má rozvodovost, když Hmr byla vždy vyšší v obou okresech než ve městech a tím poukazuje na známý jev, že rozvodovost je vyšší v Čechách, než na Moravě. Rovněž hodnoty úmrtnosti jsou o více, než polovinu větší v okresech, než v Hradci a Pardubicích, kde svou roli sehrála věková struktura, dostupnost lékařské péče a jiné faktory. Celkový přírůstek obyvatel okresů je pak identický s městy, kdy v Pardubicích byl záporný od roku 1983 do 2004 a v Hradci od roku 1993 a je zde stále záporný.
28 Tab. 6. Vývoj vybraných populačních ukazatelů v Hradci Králové a Pardubicích
Hradec Králové 1991 1996 2001 2006 Počet obyvatel 100206 100280 96408 94255 Hrubá míra sňatečnosti 7,5 5,4 5,2 5,2 Hrubá míra rozvodovosti 3,2 3,3 3,7 3,5 Hrubá míra potratovosti 12,0 8,1 8,3 9,4 Hrubá míra úmrtnosti 9,4 9,3 9,3 9,0 Přistěhovalí 1610 1005 1067 2230 Vystěhovalí 1564 1137 1838 2546 Celkový přírůstek v % 0,5 1,3 7,9 2,3 Pardubice 1991 1996 2001 2006 Počet obyvatel 95189 93253 90171 88316 Hrubá míra sňatečnosti 6,9 5,5 4,9 5,3 Hrubá míra rozvodovosti 3,7 4,0 3,7 3,1 Hrubá míra potratovosti 11,2 7,3 7,1 8,3 Hrubá míra úmrtnosti 9,6 8,9 8,4 9,0 Přistěhovalí 1864 1002 1074 1928 Vystěhovalí 1584 1194 1454 1800 Celkový přírůstek v % 2,1 4,2 5,7 0,6
Pramen : www.czso.cz (vlastní zpracování)
3.4 Srovnávání migrací u největších měst ČR
Posuzování Hradce a Pardubic navzájem je v mé práci nezbytné, důraz ale kladu také na porovnání s jinými velkými městy a proto jsem vybral Tab. 7. Z. Čermák (2005), která sleduje hlavně průběh stěhování v letech 1992 až 2002 u 8 českých velkoměst. Počet vystěhovalých do zázemí vede ke snižování počtu obyvatel v centru města a tabulka jasně dokazuje, že počet vystěhovalých do zázemí je většinou větší, když je i počet obyvatel větší. Při porovnání prvního a druhého období dochází u většiny měst ke vzestupu počtu obyvatel stěhujících se do zázemí, maximálně o 70%. Saldo jádra se zázemím bylo u všech měst záporné a mezi jednotlivými obdobími se až několikanásobně zvětšovalo, výjimku ale tvoří opět Pardubice kde se mezi druhým a třetím obdobím saldo dokonce snížilo, přestože bylo i v předchozím období velice nízké. Lze tedy říci, že v Pardubicích je stěhování do jádra města stále atraktivní a časté, zatímco v ostatních městech jádro hlavně ztrácí. Třetí z ukazatelů v Tab. 6. má největší vypovídací hodnotu, protože se jedná o podíl, který nám udává kolik % obyvatel se vystěhovalo do zázemí. Nejmenší hodnoty má Hradec Králové a
29 dále jsou to velikostně podobná města, Liberec a Pardubice. Neplatí už zde však pravidlo, že více obyvatel znamená větší podíl vystěhovaných do zázemí. Tab. 7. Migrační bilance jádra vybraných aglomerací ČR ve tříletých a čtyřletých intervalech
1992 1995 1996 1999 2000 2002 1992 1995 1996 1999 2000 2002 Vystěhovalí Praha Brno vystěhovalí do zázemí (abs.) 3536 4692 6105 1697 2027 2376 saldo jádra se zázemím (abs.) 946 3059 4247 196 872 1332 podíl vystěhovalých do zázemí (v %) 32,0 38,2 46,1 44,5 51,9 49,7 Plzeň Olomouc vystěhovalí do zázemí (abs.) 1015 1133 1371 592 757 909 saldo jádra se zázemím (abs.) 92 476 645 30 311 374 podíl vystěhovalých do zázemí (v %) 50,4 58,0 64,4 43,9 50,8 54,1 Liberec Hradec Králové vystěhovalí do zázemí (abs.) 430 457 582 341 462 560 saldo jádra se zázemím (abs.) 149 224 346 26 230 319 Podíl vystěhovalých do zázemí (v %) 32,7 38,2 42,8 35,3 34,4 37,5 České Budějovice Pardubice vystěhovalí do zázemí (abs.) 734 851 1197 423 513 645 saldo jádra se zázemím (abs.) 141 404 837 31 61 44 podíl vystěhovalých do zázemí (v %) 52,4 57,3 62,0 31,1 38,2 45,1
Pramen : Zdeněk Čermák, Migrace a suburbanizační procesy v ČR, časopis Demografie č.3/2005, s. 17 19
30
4 ZMĚNY V PROSTOROVÉM ROZLOŽENÍ OBYVATELSTVA V ZÁZEMÍ OBOU MĚST PO ROCE 1989
Pro 3. kapitolu, která se zabývá zkoumaným územím nejpodrobněji jsem vybral nejprve tabulky s počty obyvatel jednotlivých částí města, které jsou v příloze 1. a rozdělil jsem je na dvě kategorie.
4.1 Metodika vymezení skupin „město“ a „venkov“
První, jsem nazval „město“ a více, či méně se tyto části nachází v centru, nebo jeho blízkém okolí a jsou označeny v příloze 1. kurzívou. V této skupině jsou zároveň obsaženy části obce s větší panelovou výstavbou a těm se bude rovněž samostatně věnovat. Druhou skupinu tvoří části obce, spíše okrajové, kde se projevuje venkovský charakter a nazývám ji „venkov“.
4.1.1 Hradce Králové „město“
Hradci Králové se věnují příloha 1. , ve které je obsažen počet obyvatel ve všech 21 částech od roku 1869 do roku 2001. Dále jsem pro lepší sledování trendů vypočetl Tab. 8. ve které jsou v daných letech sledovány počty obyvatel Hradce Králové a také obou skupin, a to „město“ a „venkov“. Pro většinu částí Hradce ve skupině „město“ byl charakteristický vzestup počtu obyvatel od začátku sledovaného období, zejména díky urbanizaci. Následoval poválečný pokles obyvatel hlavně u částí s menším počtem obyvatel, zato větší části, které jsou většinou přilehlé k centru zaznamenaly vzrůst, i když ne tak velký jako v předchozích a následujících obdobích. Tyto části pak zaznamenaly pokles počtu obyvatel převážně v 70. a 80. letech, na což měla vliv hlavně suburbanizace. Výjimkou byl Nový Hradec Králové, kde byla realizována velmi často rozsáhlá bytová výstavba a do skupiny „venkov“ patří pouze svou polohou, jinak ji lze považovat spíše za část podobající se více obcím v druhé skupině. Části Hradce, kde je rozšířena panelová výstavba jako Třebeš, či Pražské a Slezské Předměstí zaznamenaly vzestup počtu obyvatel
31 do 80. až 90. let a pokles nebyl tak výrazný jako v jiných částech, díky stále atraktivnosti centra města a stabilní bytové nabídce i poptávce.
4.1.2 Hradec Králové „venkov“
V částech Hradce Králové pod názvem „venkov“ došlo bez výjimky ke zmiňovanému poválečnému poklesu a občasným výkyvům. V rámci suburbanizace však nedocházelo k očekávanému vzestupu počtu obyvatel ve všech částech, ale pouze v 5 z 12 stoupal počet obyvatel a šlo většinou o menší části. Vliv na to má určitě vzestup počtu obyvatel v některých velkých částech a celkový pokles v městě jako celku. Imigrace se tedy v Hradci Králové projevuje spíše stěhováním mimo hranice města, než na jeho okraj. Z Tab.8. je také patrné, že ať klesal nebo stoupal počet obyvatel v Hradci Králové jako celku, tak zatímco v kategorii „venkov“ si počet obyvatel držel stabilní hodnoty, v kategorii „město“ se počet obyvatel neustále zvyšoval a posledním období se naopak o velkou část snížil. Kategorie „venkov“ je tedy více stabilnější, protože obyvatelé nepodléhali v tak velkém velikém měřítku urbanizaci, ani suburbanizaci a byli méně migračně aktivními.
4.1.3 Migračně nejaktivnější části Hradce Králové
Dále jsem srovnal změnu velikosti populace ve všech částech mezi lety 1991 a 2001. Nejvyšší vzestup zaznamenaly okrajové části města, především Roudnička (index 2001/1991 = 1,47), dále to byly Březhrad a Svinary se shodnou hodnotou (1,18), Piletice (1,16) a Svinary (1,11). Populačně ztrátové byly naopak centrální části jako jsou Moravské Předměstí (0,89), Slezské Předměstí (0,91), dále Pražské Předměstí (0,92) a vnitřní část Hradec Králové (0,91).
32 Tab. 8. Počet obyvatel v Hradci Králové a skupinách „město“ a „ venkov“
Rok Hradec Králové město venkov 1869 18884 12097 6787 1900 29310 20903 8407 1930 50137 38253 11884 1950 57118 46059 1105 9 1961 66608 56133 10475 1970 80463 70157 10306 1980 96145 84360 11785 1991 99917 88675 11242 2001 97155 85568 11587
Pramen : Český statistický úřad (vlastní zpracování)
4.1.4 Porovnání vývoje Hradce Králové a Pardubic
Při porovnání počtu obyvatel Pardubic a okresu vyplývá soustřeďování obyvatel přímo do okresního města až do roku 1991, podobně jako v Hradci Králové. Od tohoto roku se podíl obyvatel žijících ve městě a v celém okrese mírně snižuje zejména v důsledku možnosti dostupnějšího bydlení v okolních obcích. Od 50. let 20. století v Pardubicích neustále stoupal počet obcí, které se k nim připojovaly. Podobný průběh připojování obcí byl také charakteristický pro Hradec Králové.
4.1.5 Pardubice „město“
Pardubice, které hodnotí Tab. 9. se od Hradce Králové liší nejen menším počtem obyvatel, ale také větším počtem částí, celkem jich měly na konci sledovaného období 26 a také je zde odlišná zástavba. Hradec Králové má totiž zástavbu rozvinutou příhodně kolem kruhovitého starého města, zatímco pardubická je spíše obdélníkovitého tvaru a proto je zde těžké vymezit zóny „město“ a „venkov“. V prvně jmenované kategorii je problém zejména s tím, že tyto části Pardubic jsou poměrně nověji vytvořené a to mohlo ovlivnit zejména vývoj ostatních městských částí. Názorným příkladem je rozpad Bílého Předměstí na Zelené Předměstí, Polabiny a zbytek původního Bílého Předměstí v 80. letech 20. století. Části zařazané do kategorie „město“ se vyvíjely jiným směrem, než hradecké ze stejné skupiny. V této kategorii nebyl zaznamenán poválečný pokles obyvatel. Počet obyvatel v těchto částech pravidelně narůstal až do 70. let, kdy díky vlivu suburbnizace
33 nabral vývoj opačnou tendenci, pouze v Pardubičkách a Cihelně obyvatel přibývalo, díky jejich výhodné pozici.
Situace v částech Pardubic, kde je rozsáhlá panelová výstavba jako jsou části bývalého Bílého Předměstí charakterizována větším poklesem obyvatel než v podobných částech Hradce Králové, může to být způsobeno tím menším počtem rodinných domů, které si své obyvatele udrží.
4.1.6 Pardubice „venkov“
Druhá skupina částí Pardubic nazvaná „venkov“ lze charakterizovat opět poválečným útlumem růstu populace. Jinak lze zaznamenat spíše stagnaci, nebo úbytek počtu obyvatel v těchto menších okrajových částech, proto bude velmi důležité spojit tyto závěry s migracemi v okolních obcích, k čemuž poslouží další tabulky v této kapitole.
4.1.7 Migračně nejaktivnější části Pardubic
Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých částech Pardubic byl nejpříznivější pro Cihelnu (index 2001/1991 = 1,65) a pak lze už zmínit pouze Drozdice s hodnotou 1,12, ostatní části měli hodnoty blízké 1, a proto se jim zde nevěnuji. Ztráty utrpěly především Pardubice Staré město (0,79), Trnová (0,88), či Černá za Bory a Zelené Předměstí s hodnotou (0,90). Tab. 9. Počet obyvatel v Hradci Králové a skupinách „město“ a „ venkov“.
Rok Pardubice město venkov 1869 12746 9522 3224 1900 24578 20581 3997 1930 41526 34639 6887 1950 49562 44198 5364 1961 64968 58158 6810 1970 78947 72314 6633 1980 92262 84952 7310 1991 94407 86358 8049 2001 90668 83021 7647
Pramen : Český statistický úřad (vlastní zpracování)
34 4.2 Vývoj obcí v okolí Hradce Králové a Pardubic
V druhé části této kapitoly bych rád navázal na předchozí text a zmínil některé souvislosti, které jsou důležité u obou měst a především jejich společného zázemí.
4.2.1 Vymezení zázemí Hradce Králové a Pardubic
Pro lepší vymezení obcí v zázemí, jež jsou pro obě města důležitá jsem vybral hranici 50% dojíždějících do měst z celkového počtu ekonomicky aktivních zaměstnaných v roce 2001. Tato hranice je vysoká, protože obcí s hranicí pod 40% by bylo již velmi mnoho a špatně by se zpracovávaly výsledky. Pro Hradec Králové jsem pomocí této metody stanovil 24 obcí u kterých jsem dále zjišťoval v období 1991 až 2006 jejich počet obyvatel, počet narozených, počet zemřelých, počet přistěhovalých a vystěhovalých. V Pardubicích je situace mnohem odlišnější, zde je obcí z kterých dojíždí do tohoto krajského města více jak 50% ekonomicky aktivních obyvatel pouze 14, ale na druhou stranu jsem se zaměřil také na dalších 7 obcí , které jsou charakteristické dojížďkou do Hradce i do Pardubic, ale vždy menší intenzity.
4.2.2 Obce v okolí Hradce Králové
Obce v zázemí Hradce Králové, pro která jsem data sledoval a poté rozdělil do skupin jsem se snažil dále analyzovat. První skupinou jsou obce jež neleží přímo mezi sledovanými městy ale jsou spádové do Hradce Králové. Patří sem Černilov, Divec, Dohalice, Dolní Přím, Librantice, Lochenice, Mokrovousy, Neděliště, Předměřice nad Labem, Pšánky, Sadová, Skalice, Střezetice a Všestary ajsou označeny kurzívou. Druhou skupinu tvoří obce okresu Hradec Králové ležící mezi Hradcem a Pardubicemi nebo alespoň přibližně v těchto místech. Do této skupiny přiřazuji Běleč nad Orlicí, Blešno, Boharyně, Hvozdnice, Lhota pod Libčany, Osičky, Praskačka, Stěžery, Syrovátka a Těchlovice.
4.2.3 Obce v okolí Pardubic
V pardubickém okrese jsou pod první skupinu zahrnuty opět obce, které neleží mezi zmiňovanými východočeskými metropolemi a všechny se nacházejí na druhou stranu, než je situován Hradec Králové. Jsou to Barchov, Bezděkov, Bukovina u Přelouče, Dubany, Chrtníky, Mikulovice, Ostřešany, Staré Jesenčany a Starý Mateřov a jsou vyznačeny
35 kurzívou. Druhou skupinu tvoří pouze 5 obcí a všechny leží ve své blízkosti v okrese Pardubice mezi oběma sledovanými městy. Náleží sem obce Rybitví, Spojil, Srch , Srnojedy a Staré Hradiště a mají ponechán normální styl písma. Obce v okrese Pardubice, které však jsou dojížďkově nakloněny jak Pardubicím, tak Pardubicím vyhraňují třetí kategorii obcí. Do této skupiny jsem vymezil Bukovinu nad Labem, Býšť, Čeperku, Chvojenec, Libišany a Opatovice nad Labem s Vysokým Chvojnem.
4.2.4 „Hradec Králové skupina 1“
Nejdříve jsem se zaměřil na situaci v skupině „Hradec Králové skupina 1“. Zde byl po celé sledované období kladný jak přírůstek přirozený, tak i přírůstek stěhováním. Celkový přírůstek tedy po každém intervalu stabilně narostl. V posledním období byl významný především nárůst počtu přistěhovalých, jehož vliv na celkový přírůstek zbrzdil také velký vzrůst počtu vystěhovalých. Tab. 10. Demografické ukazatele ve skupině „Hradec Králové skupina 1“
Hradec Králové skupina 1. Ukazatele 1991 1995 1996 2000 2001 2006 Narození 528 406 579 Zemřelí 465 403 482 Přirozený přírůstek 63 3 97 Přistěhovalí 1018 1210 1849 Vystěhovalí 972 794 1295 Přírůstek stěhováním 46 416 554 Celkový přírůstek 109 419 651
Pramen : český statistický úřad (vlastní zpracování)
4.2.5 „Hradec Králové zázemí“
Skupina „Hradec Králové zázemí“ se od první skupiny odlišovala záporným přirozeným přírůstkem a v prvních dvou obdobích i záporným přírůstkem stěhováním, tudíž byl záporný i celkový přírůstek. Tento fakt se změnil až v posledním období díky velkému počtu přistěhovalých, který byl objemnější, než opět vysoký počet vystěhovalých.
36 Tab. 11. Demografické ukazatele ve skupině „Hradec Králové zázemí“
Hradec králové zázemí Ukazatele 1991 1995 1996 2000 2001 2006 Narození 261 249 310 Zemřelí 300 266 350 Přirozený přírůstek 39 17 40 Přistěhovalí 457 654 947 Vystěhovalí 563 661 696 Přírůstek stěhováním 106 7 251 Celkový přírůstek 145 24 211
Pramen : český statistický úřad (vlastní zpracování)
4.2.6 „Pardubice skupina 1“
V první ze skupin v pardubické okrese „Pardubice skupina 1“ byl opět charakteristický záporný přirozený přírůstek, ovšem byl vždy velmi nízký a proto na celkovém přírůstku má opět největší váhu přírůstek stěhováním. Ten byl kladný a postupně se zvyšoval, přičemž opět největší vzestup zaznamenal v posledním období. Tab. 12. Demografické ukazatele ve skupině „Pardubice skupina 1“
Pardubice skupina 1. Ukazatele 1991 1995 1996 2000 2001 2006 Narození 154 121 197 Zemřelí 173 151 208 Přirozený přírůstek 19 30 11 Přistěhovalí 363 316 691 Vystěhovalí 360 268 379 Přírůstek stěhováním 3 48 312 Celkový přírůstek 16 18 301
Pramen : český statistický úřad (vlastní zpracování)
4.2.7 „Pardubice zázemí“
Skupina „Pardubice zázemí“ je velmi zvláštní. Hlavně v prvních dvou obdobích zde totiž byl velmi nízký přirozený přírůstek. Je to způsobeno obcí Rybitví, kde se dříve nacházel
37 domov důchodců. Proto je důležitější přírůstek stěhováním, který stejně jako v ostatních skupinách je velmi vysoký v posledních dvou obdobích. Tab. 13. Demografické ukazatele ve skupině „Pardubice zázemí“
Pardubice zázemí Ukazatele 1991 1995 1996 2000 2001 2006 Narození 155 147 306 Zemřelí 482 235 253 Přirozený přírůstek 327 88 53 Přistěhovalí 512 628 1570 Vystěhovalí 461 447 744 Přírůstek stěhováním 51 181 826 Celkový přírůstek 276 93 879
Pramen : český statistický úřad (vlastní zpracování)
4.2.8 „Zázemí Pardubic i Hradce Králové“
Poslední skupinou je společné zázemí obou měst. Zde je odlišný vývoj přirozeného přírůstku na rozdíl od předchozích skupin. Ten totiž má v průběhu všech období klesající tendenci. Celkový přírůstek však zůstal stále kladný a na vysokých hodnotách. Tab. 14. Demografické ukazatele ve skupině „Zázemí Hradce Králové i Pardubic “
Zázemí Hradce Králové i Pardubic Ukazatele 1991 1995 1996 2000 2001 2006 Narození 292 232 273 Zemřelí 227 248 331 Přirozený přírůstek 65 16 58 Přistěhovalí 516 875 1171 Vystěhovalí 483 509 679 Přírůstek stěhováním 33 366 492 Celkový přírůstek 98 350 434
Pramen : český statistický úřad (vlastní zpracování)
38 4.3 Migrační saldo a přirozený přírůstek
Pro lepší představu o vývoji pohybu obyvatel jsem vypracoval kartogramy přirozeného přírůstku a migračního salda, kde je vidět jejich vývoj u všech obcí ve třech intervalech.
4.3.1 Přirozený přírůstek u vybraných obcí
Vidět lze zejména vysoký přírůstek u většiny velkých obcí okolo a Hradce Králové a zlepšování tohoto ukazatele u malých obcí v okolí Pardubic. Na druhou stranu několik obcí v okolí Hradce Králové zaznamenalo snížení velikosti přirozeného přírůstku.
Obr. 6. Přirozený přírůstek vybraných obcí okresu Hradec Králové a Pardubice v několikaletých intervalech
39 4.3.2 Migrační saldo u vybraných obcí
Migrační saldo jako důležitější z faktorů působících na celkový přírůstek v dané populaci má na rozdíl od přirozeného přírůstku jasnější časový průběh u většiny obcí. Dochází zde v průběhu let ke zvyšování migračního salda na vyšší hodnoty a to v okolí obou měst. Zejména v posledním období má již většina obcí hodnoty v nejvyšším intervalu, především ty obce, které se nachází v nejbližším okolí obou měst. Z toho lze vyvodit, že lidé se stěhují do bližších vesnic raději, než do těch vzdálenějších a často může mít dobrý vliv na přitažlivost větší velikost obce.
Obr. 7. Migrační saldo vybraných obcí okresu Hradec Králové a Pardubice v několikaletých intervalech
40 4.4 Míra suburbanizace směřující do vybraných vesnic
Tab. 15. nám přibližuje počet obyvatel, kteří se pod vlivem nejrůznějších faktorů stěhují v rámci suburbanizace z Hradce králové a Pardubic do přilehlých obcí v zázemí obou měst. Vybral jsem pouze data za rok 2004, což byla nejnovější pro mne dostupná data. K podchycení hlavních proudů obyvatel však stačí.
4.4.1 Vystěhovalí z obou měst do vybraných vesnic
Z Tab. 15. je viditelné stěhování obyvatel z obou měst do hlavně větších vesnic. Takovými obcemi jsou Stěžery, Předměřice nad Labem, či Všestary a Černilov, kam směřují obyvatelé z Hradce Králové. Z Pardubic se nejvíce obyvatelé stěhovali do Mikulovic, Ostřešan, Rybitví a jiných obcí nacházejících se většinou mezi oběma východočeskými metropolemi. Opatovice nad Labem a hlavně Býšť jsou pak nejatraktivnějšími obcemi pro migranty z Hradce Králové ze všech obcí ležících v pardubickém okrese. Tab. 15. Vystěhovalí z Hradce Králové a Pardubic do vybraných obcí
Vystěhovalí z Hradce Vystěhovalí z Hradce Králové Vystěhovalí z Pardubic Králové Obec přistěhování 2004 Obec přistěhování 2004 2004 Běleč nad Orlicí 10 Barchov 1 0 Blešno 0 Bezděkov 4 0 Boharyně 9 Bukovina nad Labem 0 1 Černilov 24 Bukovina u Přelouče 0 0 Divec 6 Býšť 4 61 Dohalice 4 Čeperka 4 7 Dolní Přím 3 Dubany 2 0 Hvozdnice 1 Chrtníky 1 0 Lhota pod Libčany 8 Chvojenec 2 5 Librantice 6 Libišany 0 1 Lochenice 8 Mikulovice 10 0 Mokrovousy 0 Opatovice nad Labem 8 13 Neděliště 3 Ostřešany 17 0 Osičky 3 Rybitví 23 0 Praskačka 20 Spojil 8 0
41 Vystěhovalí z Hradce Vystěhovalí z Hradce Králové Vystěhovalí z Pardubic Králové Obec přistěhování 2004 Obec přistěhování 2004 2004 Předměřice nad Labem 40 Srch 28 0 Pšánky 0 Srnojedy 22 0 Sadová 4 Staré Hradiště 14 0 Skalice 10 Staré Jesenčany 0 0 Stěžery 15 Starý Mateřov 11 0 Střezetice 22 Vysoké Chvojno 2 3 Syrovátka 5 Těchlovice 7 Všestary 48 Pramen : Český statistický úřad (vlastní zpracování), Poznámka : Kurzívou jsou označeny obce kategorie „Hradec Králové skupina 1“ a „Pardubice skupina 1“. Tučně je vyznačena kategorie s obcemi, které jsou dojížďkově nakloněny do obou krajských měst. Klasický typ písma bez úprav byl ponechán kategoriím „Hradec Králové zázemí“ a „Pardubice zázemí“
4.4.2 Podíl suburbanizace na celkovém počtu přistěhovalých do vybraných vesnic
Samozřejmě, že samotný počet přistěhovalých do obcí z obou měst nevypovídá celou vahou o suburbanizačním proudu a proto je zde Tab. 16., která ukazuje podíly těchto proudů na celkovém počtu přistěhovalých do těchto vesnic. Rovněž jsem bral v potaz i data z předchozí tabulky, poté tak šlo snáze říci do kterých obcí je nejvíce nasměrována suburbanizace v hradecko pardubické aglomeraci. U větších obcí jako je Černilov, Předměřice nad Labem, či Stěžery sice proud vykazuje pouze kolem 30 až 50 %, přesto jsou tyto hodnoty dost velké. K nim dále patří Běleč nad Orlicí, Střezetice, nebo Všestary. Z Pardubic jdou největší suburbanizační proudy do vesnic v zázemí obou měst, jakými jsou Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, ale i Rybitví. Dalšími vesnicemi kam se obyvatelé z Pardubic nejčastěji stěhují jsou Mikulovice, Ostřešany, či Starý Mateřov. Z Hradce Králové se pak stěhují nejvíce obyvatelé do již zmiňovaných Opatovic nad Labem a Býště, což je jeden z nejsilnějších suburbanizačních proudů v celé aglomeraci.
42 Tab. 16. Podíl emigrantů z obou měst na celkové migraci do vybraných obcí
Podíl emigrantů z města Vystěhovalí z Hradce Králové Vystěhovalí z Pardubic Vystěhovalí z Hradce Králové Obec přistěhování 2004 Obec přistěhování 2004 2004 Běleč nad Orlicí 76,9 Barchov 100,0 0,0 Blešno 0,0 Bezděkov 50,0 0,0 Boharyně 56,2 Bukovina nad Labem 0,0 50,0 Černilov 33,3 Bukovina u Přelouče 0,0 0,0 Divec 50,0 Býšť 3,0 45,5 Dohalice 66,6 Čeperka 8,1 18,9 Dolní Přím 75,0 Dubany 33,0 0,0 Hvozdnice 33,3 Chrtníky 50,0 0,0 Librantice 46,2 Chvojenec 10,0 25,0 Lhota pod Libčany 53,3 Libišany 0,0 25,0 Lochenice 76,9 Mikulovice 47,6 0,0 Mokrovousy 0,0 Opatovice nad Labem 18,2 29,5 Neděliště 50,0 Ostřešany 45,9 0,0 Osičky 33,3 Rybitví 33,8 0,0 Praskačka 54,0 Spojil 53,3 0,0 Předměřice nad Labem 29,8 Srch 51,9 0,0 Pšánky 0,0 Srnojedy 71,0 0,0 Sadová 36,3 Staré Hradiště 70,0 0,0 Skalice 55,5 Staré Jesenčany 0,0 0,0 Stěžery 41,6 Starý Mateřov 47,8 0,0 Střezetice 58,5 Vysoké Chvojno 20,0 30,0 Syrovátka 45,4 Těchlovice 50,0 Všestary 52,0
Pramen : Český statistický úřad (vlastní zpracování), Poznámka : Kurzívou jsou označeny obce kategorie „Hradec Králové skupina 1“ a „Pardubice skupina 1“. Tučně je vyznačena kategorie s obcemi, které jsou dojížďkově nakloněny do obou krajských měst. Klasický typ písma bez úprav byl ponechán kategoriím „Hradec Králové zázemí“ a „Pardubice zázemí“
43 5 BUDOUCÍ VÝVOJ OBOU MĚST
V této závěrečné kapitole bych rád poukázal na výjimečnost Hradce Králové i Pardubic, díky níž byl a zřejmě bude jejich populační, či sídelní vývoj tak charakteristický. Zároveň nastíním očekávaný vývoj obou měst a zároveň shrnu výsledky, které jsem vypracoval.
5.1 Vývoj obou měst ve vztahu k okolním obcím a jejich strategie
Výše zmíněné i mnohé další faktory působí na vývoj samotných měst, ale i okolí a ovlivňují tak celkový vývoj počtu jejich obyvatel. Při porovnání počtu obyvatel Pardubic a okresu vyplývá soustřeďování obyvatel přímo do okresního města až do roku 1991, podobně jako do Hradce Králové. Od tohoto roku se počet obyvatel v obou městech i v okresech mírně snižuje, zejména v důsledku možnosti dostupnějšího bydlení v obcích, které se nachází v jejich zázemí. Vliv na vývoj samotných měst a hlavně jejich částí mělo připojování a někdy i následné odpojení okolních vesnic, který byl charakteristický pro všechna velká města kolem 100 000 obyvatel a více, ale i pro některá menší města. Většina těchto obcí si vytyčila obdobné cíle do budoucnosti. Mezi ty nejčastější patří výstavba nových rodinných domků ve vhodných lokalitách a podporu jejich staveb. Tím se tedy snaží nalákat do obce nové obyvatele a zajistit jim i obyvatelům stávajícím dobré podmínky pro život. Důležitost tyto obce přikládají hlavně dobře vyvinuté dopravní infrastruktuře, do které většinou investují velkou část ze svých rozpočtů, dále rovněž rozvoji vzdělání a volno časových aktivit.
5.1.1 Největší koncentrace rozvojových tendencí obcí
Oblastí s největším příslibem rozvoje do budoucnosti jsou podle mnou sledovaných faktorů větší obce okolo obou měst a především obce ve společném zázemí těchto měst. Všechny tyto suburbia jsou zahrnuty do Obr. 8. Tyto obce leží většinou v pardubickém okrese, jehož hranice jsou ovšem situovány velice blízko Hradce Králové a dále to jsou obce ležící mezi oběma městy, jenž jsou situovány u Pardubic. Zde dochází k největším přírůstkům obyvatel především díky suburbanizaci. S tím souvisí také futuristické řešení, které by avizovalo spojení obou metropolí v jedno velké město, tato představa je však zatím nereálná. Musel by se totiž změnit jak demografický trend, tak proudy stěhování.
44
Obr. 8. Nejdůležitější obce v hradecko pardubické aglomeraci z hlediska populačního vývoje Pramen : Český statistický úřad (vlastní zpracování)
5.1.2 Připojování a odpojování obcí od obou měst a budoucí snahy
Snaha obou mnou sledovaných krajských měst byla v průběhu let obdobná. Touto snahou mám na mysli již zmiňované připojování okolních obcí k městu. Například Hradec Králové usiloval hlavně o připojení Předměřic nad Labem, Stěžer a Vysoké nad Labem, tedy obcí které mají velký počet obyvatel a směřují do nich suburbanizační proudy. Pro tyto obce ležící v blízkosti Hradce Králové je však výhodnější alespoň prozatím, aby zůstaly samostatné. Pardubicím by na vzrůstu populace nejvíce pomohly například suburbia jakými jsou Ostřešany, Srch, Spojil, či Mikulovice. Jak Hradci Králové, tak Pardubicím by totiž počet obyvatel nad 100 000 zajistil zhruba kolem 100 milionů pro každé město a další s tím spojené výhody. Zatím však snahy obou zastupitelstev v posledních letech nemají a nejspíše ani nebudou mít velký úspěch.
45 5.2 Posilování „migračního trhu“ Hradce Králové a Pardubic
Hradec Králové i Pardubice se snaží posilovat svou pozici v rámci celorepublikového „migračního trhu“. Přispívá k tomu zlepšování dopravní infrastruktury, i díky výstavbě dálnice D11 na Prahu a na ní napojené výstavbě rychlostní silnice R35 na Olomouc, které mají propojku charakteristicky na území mezi oběma městy. Důležitým faktorem je pozitivní ekonomické hodnocení obou měst. Dále jsou to trendy, jako růst počtu pracovních míst, či stále se zvyšující inovační potenciál nových i stávajících firem. Obě města jsou také zároveň historickými a univerzitními městy, což jejich prestiž velmi zvyšuje. Zvláštností je také doslova přesycení této aglomerace různými hypermarkety a supermarkety, které má snad již svůj boom za sebou. U obou metropolí, lze také hovořit o velikém sportovním potenciálu. Obyvatelé tedy mají dostatek služeb a možností k různým aktivitám ve své blízkosti a jistě je to jeden z hlavních pozitivních faktorů, který do této aglomerace přivádí nové obyvatele.
5.2.1 Snahy do budoucnosti
Pokud se zaměřím na Hradec Králové, tak nyní město a investoři vkládají do výstaveb a projektů nejvíce peněz od roku 1989. Na většinu staveb bude město získávat peníze prodejem domů v centru města a z ostatních zdrojů městského rozpočtu. Mezi hlavní projekty patří výstavba nového autobusového nádraží, která měla být dokončena již v dubnu 2008, ovšem zpozdila se, dále je to nové supermoderní koupaliště u centra města, přestavba fotbalového stadionu, či nová obchodní centra. Významná je také snaha o odsun parkovacích míst z historického centra města, které by se tím mělo stát více atraktivnější, nejen pro návštěvníky. V Pardubicích lze uvést například průmyslová zóna Staré Čívice a podpora bytové výstavby stejně jako v Hradci Králové. Dále například vysoká exportní orientace, okolo 85%. Rovněž i v Pardubicích se očekává vysoká míra nových investic spojená se stávajícím velkým průmyslovým potenciálem, který přivádí nové investory i zaměstnance.
46 5.3 Prognóza vývoje počtu obyvatel obou měst
Jak Hradec Králové, tak i Pardubice uvedly na svých internetových stránkách velmi podobné prognózy vývoje počtu obyvatel. Pokud nenastanou výrazné změny v populačních a sídelních tendencích, tak bude pro Hradec Králové i Pardubice charakteristický trvalý úbytek obyvatel a jeho demografické stárnutí. Očekává se , že do roku 2030 by měl v těchto městech narůst počet obyvatel nad 60 let o 10%, což je dáno dobrými úmrtnostními poměry. Na druhou stranu by se měl snížit podíl obyvatel v produktivním věku zhruba o 8%. Bude se také snižovat porodnost a věk matek při narození dítěte. Co se migrací týče, tak suburbanizace by neměla mít tak velký vliv na tuto aglomeraci, díky již v této kapitole zmiňovaným pozitivním faktorům.
47
6 ZÁVĚR
Vývoj celé České republiky je ovlivňován stále více vnitřní a zahraniční migrací na úkor přirozeného přírůstku. Stejný vývoj je také ve městech, kterými se v této bakalářské práci zabývám. Po procesu urbanizace, který města nejvíce formoval spolu s průmyslovou revolucí přišla suburbanizace. Tento proces nyní utváří podobu měst, okolních obcí, ale i celých aglomerací nejvíce. Mnou sledovaná města, tak ztrácí obyvatele, především díky stěhování do obcí v jejich nejbližším zázemí a také stěhováním do pražského regionu, který je asi jediným atraktivnějším regionem v naší republice, jenž dokáže z mnou sledovaného území stále získávat nové přistěhovalce. Pro města bude zásadní udržet si obyvatele alespoň v obcích, které jsou v jejich zázemí. Tyto obce jim totiž poskytují velké množství pracovní síly, díky rezidenční suburbanizaci, která poskytuje v těchto obcích obytnou funkci, zatímco město nabízí hlavně pracovní uplatnění. To vše se děje také díky zlepšené dopravě, která k vzniku suburbanizace spolu s rozvojem informačních technologií přispěla. Proces migrací v ČR je ovlivňován mimo suburbanizace také vývojem migrací na globální úrovni a historickým vývojem, hlavně okolo 2. světové války, který se pak i nepřímo podílel na tomto vývoji a to samozřejmě i samotných měst a okresů (Z. Čermák 2005). I přes tento vlastně nepříznivý vývoj našich měst, lze konstatovat, že prozatím nedošlo k tak veliké dekoncentraci obyvatelstva jako v jiných vyspělých evropských státech, což je alespoň prozatím velmi pozitivní. Budoucí vývoj však přinese zřejmě prohloubení dekoncentrace, alespoň pokud bude náš sídelní a populační vývoj podobný, jako ve vyspělejších státech v minulosti, samozřejmě s různými obměnami.
48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ : 1. Tištěné dokumenty: ANDRLE, A. a kol.: Urbanizace a obyvatelstvo – vliv urbanizace na vývoj rozložení obyvatel na území ČSFR po roce 1980 , Terplan Praha, první vydání, 1990,s.36.
ČERMÁK, Z.: Migrace a suburbanizační procesy v ČR , časopis Demografie č.3/2005,
HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice , 1. vydání, DemoArt, Praha, 1996, s.395, ISBN 80 902154 2 4.
HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti v České republice : transformační procesy a jejich obecný kontext . Praha : Univerzita Karlova, 2005, s.147, ISBN 808674602X.
HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR . 1. vyd. Praha : Universita Karlova, 1987. s.255. HAMPLOVÁ, D. a kol., Životní cyklus , sociologické a demografické perspektivy, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2006, 1. vydání, s.307, ISBN 80 7330 082 6 HORSKÁ, P.a kol.: Zrod velkoměsta Urbanizace českých zemí a Evropa, nakladatelství Paseka, Litomyšl, první vydání, 2002, s.352, ISBN 80 7185 409 3. MACHÁČEK, M.: Hodnocení vlivů na prostředí ve městech, IFEC s.r.o., 2002, s.142, ISBN 80 84412 14 8. MAIER, K., ČTYROKÝ, J.: Ekonomika územního rozvoje , Grada publishing, spol. s r.o.,2000, s.144, ISBN 80 7169 644 7. MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost, Praha : Sociologické nakladatelství, 2006, s.311, ISBN 80 86429 58 X.
PAVLÍK, Z.,KUČERA, M.: Populační vývoj České republiky 1990 2002 . Praha : Demoart, 2002, 1. vydání, s. 98, ISBN 80 902686 8 4.
RABUŠIC, L., KOCOURKOVÁ, L.: Sňatek a rodina : zájem soukromý, nebo veřejný? , Univerzita Karlova v Praze, 2006, s.153, ISBN 80 86561 93 3. RAJČÁKOVÁ, E.: Regionální rozvoj a regionální politika , 1. vydání, Univerzita Komenského v Bratislavě ve vydavatelství UK, s.120, ISBN 80 223 2038 2 s. 7 8, 64 65.
49 REKTOŘÍK, J.,ŠELEŠOVSKÝ, J.: Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací . Brno, Masarykova univerzita, 1999, s.140. RYŠAVÝ, Z., KOTAČKA, L.: Poznámka k pojmovému vymezení suburbia , Územní plánování a urbanismus XXI, 1999, s. 188 189. SÝKORA, L.: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky .1. vydání, Ústav pro ekopolitiku, Praha, 2002, ISBN 80 901914 9 5. ŠILHÁNKOVÁ, V.: Suburbanizace hrozba fungování malých měst . 1. vydání, Civitas per populi HK, 2007, s.234, ISBN 978 80 90 3813 3 9. VAN DEN BERG, L.: A Study of Growth and Decline . Urban Europe. Vol. 1. Pergamon Press, Oxford., 1982, s.162. 2. Internetové zdroje :
50 Seznam použitých zkratek a symbolů CP celkový přírůstek CZSO Český statistický úřad ČR Česká republika HK – Hradec Králové Hmp – hrubá míra porodnosti Hmpo – hrubá míra potratovosti Hmr – hrubá míra rozvodovosti Hms – hrubá míra sňatečnosti m – hrubá míra úmrtnosti PA, PCE – Pardubice PP – přirozený přírůstek Seznam příloh Příloha 1 : Počet obyvatel v částech Hradce Králové 1869 – 2001 Příloha 2 : Počet obyvatel v částech Pardubic 1869 – 2001
51
Příloha 1
část města 1869 1900 1930 1950 1961 18884 29310 50137 57118 66608 Hradec Králové Březhrad 311 418 541 558 643 Hradec Králové 6193 10393 18243 21788 25046 Kukleny 1457 2912 4486 4093 4009 Malšova Lhota 261 302 507 501 509 Malšovice 640 981 1519 1631 2485 Moravské Předměstí Nový Hradec Králové 2071 2685 3971 4119 3601 Piletice 189 187 209 138 129 Plácky 314 452 1114 968 1108 Plačice 517 606 688 500 585 Plotiště nad Labem 1541 2035 2539 2780 2387 Pouchov 771 1050 1790 1605 1357 Pražs ké Předměstí 522 2389 6618 9479 14132 Roudnička 177 274 307 243 277 Rusek 385 359 418 374 364 Slatina 555 516 527 487 502 Slezské Předměstí 554 672 1978 2784 4565 Svinary 549 463 486 391 469 Svobodné Dvory 1217 1745 2758 2244 2145 Třebeš 311 467 704 645 1298 Věkoše 349 404 734 1520 997
52 Příloha 1 pokračování část obce 1970 1980 1991 2001 Hradec Králové 80463 96145 99917 97155 Březhrad 657 693 802 950 Hradec Králové 24178 20407 17955 16350 Kukleny 3371 2778 2505 2503 Malšova Lhota 582 566 518 526 Malšovice 2535 2694 2585 2670 Moravské Předměstí 5334 6785 6035 Nový Hradec Králové 7359 12873 22360 24331 Piletice 126 169 171 198 Plácky 1182 1235 1123 1072 Plačice 691 773 738 686 Plotiště nad Labem 2150 1964 1812 1822 Pouchov 1431 2183 1890 1831 Pražské Předměstí 14026 17640 15324 14091 Roudnička 258 302 357 525 Rusek 356 363 308 328 Slatina 478 551 652 721 Slezské Předměstí 16335 13914 11531 10449 Svinary 465 557 641 757 Svobodné Dvory 1930 2429 2230 2171 Třebeš 1172 5587 6882 6488 Věkoše 1181 3133 2748 2651
53 Příloha 2
část obce 1869 1900 1930 1950 1961 Pardubice 12746 24578 41526 49562 64968 Bílé Předměstí 8197 17031 28846 35463 48478 Cihelna 310 Černá za Bory 165 177 288 359 407 Doubravice 130 192 192 822 453 Dražkovice 379 472 380 343 342 Drozdice 137 117 135 98 84 Lány na Důlku 409 426 575 437 429 Mnětice 384 385 416 345 350 Nemošice 323 667 961 1171 1093 Nové Jesenčany 43 621 1017 831 716 Ohrazenice 107 162 267 232 1635 Opočínek 214 224 281 296 283 Pardubice Staré město Pardubičky 196 269 1371 1643 1663 Polabiny Popkovice 187 356 593 707 596 Rosice 340 1211 2093 2199 1869 Semtín 323 Staré Čívice 585 693 847 808 795 Staročernsko 68 89 92 77 74 Studánka 147 301 659 1143 1180 Svítkov 412 792 2044 2212 3346
Trnová 250 333 409 425 490 Zámek Zelené předměstí Žižín 73 60 60 41 52
54 Příloha 2 pokračování část obce 1970 1980 1991 2001 Pardubice 78947 92262 94407 90668 Bílé Předm ěstí 62323 13604 11678 11521 Cihelna 295 243 1474 2432 Černá za Bory 418 474 1070 968 Doubravice 321 296 264 265 Dražkovice 398 550 546 498 Drozdice 77 75 76 85 Lány na Důlku 410 407 333 330 Mnětice 347 304 332 323 Nemošice 1105 1017 917 929 Nové Jesenčany 730 591 518 527 Ohrazenice 1754 1753 1945 1881 Opočínek 270 224 188 194 Pardubice Staré město 735 665 525 Pardubičky 1431 1622 1679 1572 Polabiny 20495 18226 18132 Popkovice 561 506 421 420 Rosice 1669 1716 1831 1866 Semtín 87 19 2 Staré Čívice 823 801 830 806 Staročernsko 77 46 47 45 Studánka 2159 4756 13142 12764 Svítkov 3146 2981 2600 2720 Trnová 495 841 1463 1286 Zámek 8 4 4 Zelené předměstí 37703 34124 30542 Žižín 51 53 36 35
55