Vývoj Krajiny Mikroregionu Bystřička
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PÍRODOVDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Jana VODIKOVÁ VÝVOJ KRAJINY MIKROREGIONU BYSTIKA Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Aleš Létal, Ph.D. Olomouc 2007 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci ešila sama a také že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Olomouc, 15. kvtna 2007 ………….…………………. Podpis Ráda bych podkovala vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Aleši Létalovi, Ph.D. za jeho ochotu a cenné rady. Dále pak všem, kteí mi poskytli informace týkající se mikroregionu Bystika. OBSAH 1. Úvod 6 2. Cíl práce 7 3. Metody práce 8 4. Vymezení území 10 4.1. Fyzickogeografická charakteristika 12 4.2. Chránná území 20 4.3. Historický vývoj jednotlivých obcí 21 5. Obyvatelstvo 25 6. Prmysl 27 7. Zemdlství 30 8. Vývoj zmn využití pdy 34 8.1. Mikroregion Bystika 35 8.2. Bukovany, Bystrovany 37 8.3. Daskabát, Páslavice 40 8.4. Doloplazy 43 8.5. Hluboky, Mrsklesy 46 8.6. Tršice 49 8.7. Velká Bystice, Svésedlice 52 8.8. Velký Újezd 55 9. Antropogenní ovlivnní 58 10. Závr 60 11. Summary 62 12. Seznam literatury 63 Pílohy 1. ÚVOD Diplomová práce analyzuje zmny ve vývoji krajiny zájmového území, kterým je mikroregion Bystika. Zmny ve vývoji krajiny a s tím související odlišné využití pdy jsou výsledkem vzájemných vztah mezi fyzickogeografickou a socioekonomickou složkou, k emuž je v práci pihlíženo. Vývoj využití pdy je pehledn znázornn prostednictvím tabulek, graf a slovních komentá. Jsou zde použita statistická data z databáze Land Use / Cover Changes Czechia 2000, která uvádí zmny ve využití pdy v letech 1845, 1948, 1990 a 2000 ve všech cca 13 000 katastrálních jednotkách eské republiky. Databáze pro toto téma sloužila jako velmi cenný zdroj informací. Dále práce obsahuje informace týkající se historie lenských obcí, obyvatelstva, prmyslu a zemdlství, jelikož zmny v tchto kategoriích výrazn psobí práv na vývoj krajinné sféry a zajisté s daným tématem velmi úzce souvisí. 6 2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je zanalyzovat a vyhodnotit zmny ve vývoji krajiny v mikroregionu Bystika, zamit se na významné mezníky ve vývoji a zajisté charakterizovat i souasný stav krajiny. Práce bude obsahovat charakterizaci zmn ve využití pdy v letech 1845, 1948, 1989 a 2000. Pihlížet se bude také na zmny ve využití krajiny v souvislosti se socioekonomickou složkou, to znamená vývojem potu obyvatel a s tím související zástavbou, dále pak s prmyslem a zemdlstvím. Bude provedena a zárove také vyhodnocena analýza dat, literatury a mapových podklad. Dále pak vypoítán a okomentován koeficient antropogenního ovlivnní. Mimo textové ásti bude práce obsahovat ást grafickou (tabulky, grafy, mapové pílohy a fotodokumentaci). 7 3. METODY PRÁCE 3.1. Studium literárních pramen Studium literárních pramen bylo využito pi zpracování jak historie zájmového území, tak i pro fyzickogeografickou a socioekonomickou charakteristiku. 3.2. Databáze LUCC Czechia 2000 Databáze LUCC Czechia 2000 byla vytvoena v rámci nkolika grantových projekt na Katede socioekonomické geografie pírodovdecké fakulty Karlovy univerzity v Praze. Je založena na archivních datech zahrnujících cca 13 000 katastrálních jednotek eské republiky, která jsou zpracována z let 1845, 1948, 1990 a 2000. Katastrální jednotky vycházejí z administrativního lenní obcí (katastrální území), ale byly pro poteby projektu LUCC upraveny. Úpravy spoívaly ve slouení vybraných katastrálních území obcí do tzv. katastrální jednotky. Uvedený postup byl realizován z dvodu chybjících dat v nkterém z období. Rok 1845 uvádí data z období 1825 - 43. Tehdy na našem území probíhalo vojenské mapování v mítku 1 : 2 880. Rok 1948 zachycuje situaci po odsunu Nmc a ped nástupem kolektivizace zemdlství. Rok 1990 pedstavuje ukonení komunismu a zahájení transformaních proces. Rok 2000 ukazuje, jaký vliv mla na využití krajiny restituce, transformace zemdlských družstev a státních statk a v neposlední ad samozejm i privatizace. Data pochází z katastrálního mapování eského území, které zaalo v roce 1826 jako „stabilní katastr“. Data z let 1845 - 1948 byla získána z archivních fond Ústedního archívu zemmiství a katastru v Praze, další pak z databází Odboru centrálních databází Zemmiského úadu v Praze. Bylo vytvoeno osm základních kategorií využití pdy (orná pda, trvalé kultury, louky, pastviny, lesní plochy, vodní plochy, zastavné plochy a ostatní plochy) a ti kategorie sumární (zemdlská pda, lesy a jiné plochy), které dávají dohromady 100 % rozlohy katastrální jednotky. Vše bylo zpracováno do tabulek a kartogram dle katastrálních jednotek pro všechny okresy eské republiky. 8 3.3. Využití map Jako dležitý zdroj informací sloužila mapová díla. Sloužila zejména k fyzickogeografické charakteristice území. Pro poteby práce bylo využito elektronického zdroje map (mapový server MŽP- CENIA). Krom tematických map (geologická, mapa ochrany pírody, vodohospodáská) byly využity letecké snímky v rozlišení 1m, které jsou dostupné na stejném serveru. Ped koncem roku 2006 se k mikroregionu pipojila obec Doloplazy. Z tohoto dvodu byla vytvoena nová mapka administrativního lenní mikroregionu. Pro tyto úely bylo využito mapového serveru www.mapy.cz. 3.4. Koeficient antropogenního ovlivnní Koeficient antropogenního ovlivnní ukazuje míru lidského vlivu na krajinu. Je poítán jako pomr rozlohy ploch intenzivnji a mén intenzivnji využívaných, tedy (Kupková, 2002): OP + ZaP + OsP KAO = Lo + Pa + LP + VP kde OP je podíl orné pdy, ZaP zastavných ploch, OsP ostatních, Lo luk, Pa pastvin, LP lesních ploch a VP vodních ploch, vše v % celkové rozlohy území v daném roce. Trvalé kultury nejsou pro svou rznorodost zahrnuty. Koeficient antropogenního ovlivnní nabývá hodnot od nuly do nekonena. ím je hodnota nižší, tím je vliv lidské innosti menší. 3.5. Terénní výzkum Souástí diplomové práce je terénní výzkum, který probíhal v období 2006 - 2007. Výsledkem je sbr materiál, informací a také fotodokumentace. V rámci terénního výzkumu byly navštíveny obecní úady obcí zájmového území, mstský úad ve Velké Bystici, spolenost Tršická zemdlská a.s. aj.. Dále byla provedena fotodokumentace území s drazem na významné prvky v mikroregionu. 9 4. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Mikroregion Bystika vznikl v roce 1999 spojením deseti obcí, konkrétn Bukovany, Bystrovany, Daskabát, Hluboky, Mrsklesy, Páslavice, Svésedlice, Tršice, Velká Bystice a Velký Újezd. Dne 29. prosince 2006 byla k mikroregionu piazena i obec Doloplazy. Rozloha iní 9 676,4 ha a poet obyvatel je 15 345 (2006). Mikroregion vznikl nejen díky geografické blízkosti jednotlivých obcí, ale samozejm i v souvislosti s tradicemi a také díky spoleným problémm. Hlavním impulsem k založení byla jist možnost schdnjšího ešení tchto problém a erpání finanních prostedk ze státního rozpotu a z fond Evropské unie. Obr. 1: Vymezení mikroregionu Bystika (Zdroj: http://www.mapy.cz) Hlavním pedmtem innosti mikroregionu je pedevším spolupráce len a snaha o jistý rozvoj samosprávy obcí, sociálního, hospodáského a kulturního života, technické infrastruktury, dopravní obslužnosti a cestovního ruchu. Dále pak vzájemná pomoc pi ešení problematiky životního prostedí, sociálních služeb, zdravotnictví, 10 základních škol a nezamstnanosti. V neposlední ad i píprava mikroregionálních projekt i vyhledávání a jednání s penžními ústavy o garancích pro financování. Tabulka 1: Pehled obcí mikroreginu Bystika k 31. 12. 2006 Nadmoská První Výmra Poet Poet Obec výška zmínka (ha) obyvatel katastr (m n.m.) (rok) Bukovany 263 316 515 1131 1 Bystrovany 231 348,8 834 1275 1 Daskabát 337 583,2 599 1232 1 Doloplazy 298 804 1313 1228 1 Hluboky 382 2 231,8 4423 1368 4 Mrsklesy 290 253,4 571 1364 1 Páslavice 326 727,8 1280 1131 2 Svésedlice 277 302,8 172 1370 1 Tršice 324 2 503,9 1572 1282 6 Velká 250 921,9 2977 1275 1 Bystice Velký 369 682,8 1089 1301 1 Újezd Bystika 9 676,4 15345 Jak vyplývá z tabulky, nejstaršími obcemi jsou Bukovany a Páslavice. Svésedlice jsou naopak obcí s nejmladším vývojem. Obcí s nejvyšší nadmoskou výškou jsou Hluboky. Naopak nejníže situovány jsou Bystrovany. Nejvtší obcí dle rozlohy jsou Tršice, následují Hluboky, Velká Bystice a nejmenší výmru mají Svésedlice. 11 4.1. Fyzickogeografická charakteristika Geomorfologická charakteristika Území mikroregionu leží z velké ásti v Krkonošsko – jesenické soustav, pouze jižní ást spadá do Vnkarpatských sníženin. Mikroregion se rozkládá na rozhraní dvou celk, Nízkého Jeseníku a Hornomoravského úvalu. Oblast Nízkého Jeseníku zaujímá jeho podhí a lení se na podcelky Domašovské vrchoviny, Oderských vrch a Tršické pahorkatiny. Domašovská vrchovina je zastoupena Radíkovskou vrchovinou a Jívovskou vrchovinou. Radíkovská vrchovina je podle J. Demka (1981) plochá vrchovina, jejíž povrch je rozlenn mladými, hluboce zaezanými údolími. Jívovská vrchovina je dle J. Demka (1981) vrchovina, jejíž povrch tvoí lenitý reliéf s široce zaoblenými rozvodními hbety a typickými mladými hluboce zaezanými údolími s píkrými svahy. Tršickou pahorkatinu pak tvoí Páslavická pahorkatina, což je podle J. Demka (1981) plochá pahorkatina, která se vyznauje plochým reliéfem s rozsáhlými plošinami, široce zaoblenými rozvodními hbety a rozevenými údolími. Oderské vrchy tvoí dílí orografická jednotka Kozlovská vrchovina, jejíž povrch se dle J. Demka (1981) vyznauje lenitým erozn denudaním reliéfem s plochými rozvodními ástmi terénu, hlubokými mladými údolími a výrazným jz. a jv. okrajovým zlomovým svahem. Oblast Hornomoravského úvalu je zastoupena podcelkem Uniovskou plošinou a ta pak ve své východní ásti Žerotínskou rovinou tvoenou podle J. Demka (1981) náplavovými kužely vodních tok stékajících z