Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Bakalářská práce

2021 Karin Galle Katedra informačních studií a knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Karin Galle

Přehledová studie ke kauze Cambridge Analytica a její etické reflexi Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Michal Černý

2021 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby elektronická verze této práce byla zpřístupněna přes informační systém Masarykovy univerzity.

------V Brně dne 9. 5. 2021 Paní Karin Galle 4 Ráda bych poděkovala vedoucímu práce za jeho vedení, čas a trpělivost.

5 Bibliografický záznam Galle, Karin. Přehledová studie ke kauze Cambridge Analytica a její etické reflexi. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Katedra informačních studií a knihovnictví, 2021, Počet s. 38 Vedoucí bakalářské práce Michal, Černý, RNDr. Nepovinně dostupné z:

6 Anotace

Bakalářská práce „Přehledová studie ke kauze Cambridge Analytica a její etické reflexi“ zpracovává etický pohled na světově nejvýznamnější kauzu datové společnosti Cambridge Analytica, která byla v mnohém průlomovým okamžikem v poznání míry, jakou lze ovlivňovat uživatele sociálních sítí. V roce 2016 poskytl Christopher Wylie rozhovor britskému deníku The Guardian, v němž vynesl na světlo nelegální a neetické praktiky datové společnosti Cambridge Analytica, kterou sám pomohl založit. Tato společnost sbírala data milionů uživatelů Facebooku bez jejich vědomí, tato data podrobila analýze a využila je k ovlivnění politických názorů těchto uživatelů, a to ve prospěch politického kandidáta, který si je zaplatil. Na motivy kauzy Cambridge Analytica vznikl v roce 2019 film The Great Hack, který v mnohých směrech „otevřel oči“ široké veřejnosti. Z rozhovorů s Brittany Kaiser, původní ředitelkou pro rozvoj podnikání ve společnosti Cambridge Analytica, se mimo jiné dozvídáme, že společností typu Cambridge Analytica existuje mnoho. Christopher Wylie a Brittany Kaiser poskytli první náhled do aktivit společnosti Cambridge Analytica. Zjištění, kterých se veřejnosti dostalo, byla šokující. Míra, jakou ohrožují tyto aktivity integritu demokratických voleb, je alarmující. Cílem práce je podat čtenáři ucelenou analýzu odezvy vědecké společnosti na etický aspekt této kauzy.

Klíčová slova

Cambridge Analytica, etika, sociální sítě, Facebook, Mark Zuckerberg, média, dezinformace, propaganda, reflexe

7 Annotation

Diploma thesis „Overview study of the Cambridge Analytica cause and its ethical reflexion“ deals with the ethical view on the globally most important cause of the data company Cambridge Analytica, which was a breaking point in finding out the degree to which it is possible to influence a social media user. In the year 2016 Christopher Wylie gave an interview to a British news magazine The Guardian. In this interview Christopher Wylie brought to light illegal and unethical practics of the data company Cambridge Analytica, which he himself helped to establish. This company collected the data of millions of Facebook users without their knowledge, this data was subjected to analysis and the results were used to influence political opinions of said Facebook users in a way that benefited the candidate who paid the company. Based on the Cambridge Analytica case, the film The Great Hack was made in 2019, which in many ways "opened the eyes" of the general public. Interviews with Brittany Kaiser, the former business development director of the Cambridge Analytica company, tell us, above other things, that there are many companies alike Cambridge Analytica. Christopher Wylie and Brittany Kaiser gave the world the first view into the acitivites of Cambridge Analytica. The findings were shocking to the public. The scale at which these activites are endangering the integrity of democratic election, is alarming. This diploma thesis aims to give the reader an overall analysis of the response of the scientific community on the ethical aspect of this cause.

Keywords Cambridge Analytica, ethic, social networks, Facebook, Mark Zuckerberg, media, disinformation, propaganda, reflexion

8 Obsah

1. Úvod 10 2. Vymezení hlavních pojmů a osobností 11 2. 1. Osobnosti 11 2. 1. 1. Nigel Oakes 11 2. 1. 2. Alexander Nix 12 2. 1. 3. Christopher Wylie 12 2. 1. 4. Aleksander Kogan 13 2. 1. 5. Joseph Chancellor 14 2. 1. 6. Brittany Kaiser 14 2. 1. 7. Shahmir Sanni 14 2. 1. 8. Julian Wheatland 15 2. 1. 9. Vincent Tchenguiz 15 2. 1. 10. Profesor David Caroll 16 2. 2. Společnosti 17 2. 2. 1. Cambridge Analytica 17 2. 2. 2. Black Cube 18 2. 2. 3. Emerdata Limited 18 2. 3. Kauzy 19 2. 3. 1. Cambridge Analytica a Brexit 19 2. 3. 2. Cambridge Analytica a prezidentské volby v USA 2016 21 2. 3. 3. The whistleblowers 21 2. 3. 4. Následky 22 2. 3. 5. Rok 2020 23 3. Metodologie 23 4. Přehledová studie 24 4. 1. Regulatory approaches to Facebook and other social media platforms: towards platforms design accountability 24 4. 1. 1. Analýza obsahu 24 4. 1. 2. Výsledky 25 4. 2. Where Have All the Data Gone? A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age 25 4. 2. 1. Analýza obsahu 26 4. 2. 2. Výsledky 27 4. 3. Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal 27 4. 3. 1. Analýza obsahu 27 4. 3. 2. Výsledky 28 4. 4. Cambridge Analytica’s black box 29 4. 4. 1. Analýza obsahu 29 4. 4. 2. Výsledky 30 5. Závěr 30 6. Zdroje 33

9 1. Úvod

Kauza společnosti Cambridge Analytica není něco, na co by společnost měla zapomenout: ovlivňování názorů milionů lidí bez jejich vědomí za pomocí hluboké profilace a komplexního mikrotargetingu, který cílí na emoce a strachy informacemi, které nemusejí být (a také často nejsou) pravdivé, a to vše ve prospěch nejlépe platícího klienta. Tento koncept, který pro neznalého čtenáře může znít jako námět temného futuristického dramatu, je bohužel současnou realitou. Když v roce 2018 přednesl Christopher Wylie svou verzi příběhu deníku The Guardian, velká část světa se, jak se říká, otřásla v základech. Obdobná kauza tu ještě nebyla, obdobný zločinec tu ještě nebyl. Jak toto silné prohřešení proti nejen důvěře uživatelů sociálních sítí, ale i (nedostačujícím, ale stále existujícím) nařízením pro ochranu dat uživatele, vyřešit? Co je vlastně tato sociální síť z legálního hlediska? Jak jen ji definovat, jak ji kategorizovat? Řadí se mezi tradiční média, je tedy zodpovědná za všechen obsah publikovaný skrze její platformu, nebo se řadí mezi poskytovatele internetových služeb a není tedy zodpovědná za žádný obsah publikovaný skrze její platformu? Je vůbec možné se proti tomuto silně invazivnímu, až „bondovskému“ zločinnému jednání efektivně ochránit? Cílem této bakalářské práce je, mimo jiné, aby z potenciálně neznalého čtenáře stal se znalý čtenář. Tato práce ovšem počítá s tím, že tento potenciálně neznalý čtenář je opravdu celou kauzou nedotčený, proto obsahuje kromě přehledové studie i část teoretickou, v níž se tento potenciálně neznalý čtenář seznámí s hlavními i vedlejšími aktéry kauzy společnosti Cambridge Analytica, s lidmi, kteří stáli na počátku, také s lidmi, kteří naskočili do vlaku za běhu, a také s lidmi, kteří se nalodili těsně před potopením lodi. Čtenář bude také seznámen se společnostmi ne nepodobnými společnosti Cambridge Analytica a v neposlední řadě budou čtenáři představeny samotné největší kauzy, do nichž se tato o řádek výše zmíněná společnost dostala. Tento úvod se nebude do hloubky zabývat žádným z nadnesených témat, k tomu máme určené specifické kapitoly níže v textu. Kromě obeznámení se s osobnostmi, společnostmi a událostmi, bude čtenář této práce občerstven také přehledovou studií, která si klade za cíl zodpovědět několik výzkumných otázek. (Přesný počet otázek a jejich znění je uvedeno níže, konkrétně v kapitole s názvem Přehledová studie.) Náš výzkum se týká, mimo jiné, potenciálních ničivých dopadů kauzy společnosti Cambridge Analytica na demokratické vládní systémy napříč zeměkoulí. Může-li v teorii jakýkoli platící klient tímto, poměrně, jednoduchým, spolehlivým a špatně odhalitelným způsobem obrátit výsledek voleb na svou stranu, není tím narušena samotná integrita nezávislých demokratických voleb? Jak se můžeme jako společnost postavit faktu, že vlivem extrémně komplexní, silně detailní a psychologicky hluboké profilace každého individuálního uživatele sociálních sítí již nesdílíme stejnou verzi reality? Fungují-li, dle některých zdrojů, v současné době na trhu stovky společností typu Cambridge Analytica, je vůbec v moci naší současné legislativy se proti těmto nebezpečným entitám bránit? Sociální sítě se staly integrální složkou nejen západní civilizace. Velké, opravdu velké množství událostí probíhá právě skrze tyto platformy: ať se jedná o komunikaci mezi členy rodiny a mezi přáteli, nebo o komunikaci firem se zákazníky či dokonce se zaměstnanci. Sociální sítě se staly prostorem k organizaci veřejných akcí probíhajících v „reálném“ světě, ať už se jedná o zahradní piknik nebo o demonstraci. Na sociálních sítích probíhá velké množství aktivismu, politické strany sdílejí své programy, politici sdílejí své názory, mnohé sociální sítě poskytují i možnost nákupů nespočtu produktů a služeb. Sociální sítě se staly prostorem pro získávání studijních materiálů, šíření detailů o ztraceném zvířeti nebo osobě v naději, že tím tak přispíváme k jeho nalezení. Ať se jedná o zábavu, kterou sociální sítě poskytují skrze své mnohé formy sdíleného obsahu, nebo o záchranu života, kdy lidé na sociálních sítích prosí ostatní uživatele například o finanční podporu za účelem zaplacení zdravotního zákroku, na který nedosahuje zdravotní pojištění žadatele, nebo o jakýkoli jiný důvod připojení se k sociální síti, nelze nepřiznat, že právě tyto jsou moderní verzí veřejných diskuzních fór. Jedná se o virtuální veřejný prostor, který by měl být, mimo jiné i díky této charakteristice, chráněn adekvátním množstvím globálně aplikovatelných a efektivně vymahatelných zákonů a nařízení. Tato práce neposkytuje odpověď na všechny otázky, které si může neznalý i znalý čtenář klást k tomuto tématu, ale doufá poskytnout ucelený, informativní a přece jen stále stručný pohled do zde nastíněné problematiky. 10 2. Vymezení hlavních pojmů a osobností

2. 1. Osobnosti

2. 1. 1. Nigel Oakes

Nigel Oakes, britský podnikatel narozený roku 1962, je zakladatelem a ředitelem společnosti Behavioural Dynamics Institue a společnosti SCL Group (dříve Strategic Communications Laboratories), mateřské společnosti pro společnost Cambridge Analytica a její sesterskou společnost AggregateIQ. V devadesátých letech minulého století byl po dobu jednoho roku Oakes ve vztahu s Lady Helen Windsor. Významější kariéra Nigela Oakese se začala odvíjet, když začal pracovat na reklamním (marketingovém) oddělní pro firmu Saatchi & Saatchi. Při rozhovoru o své práci Nigel uvedl: “Používáme stejné techniky jako Aristoteles a Hitler. (…) Působíme na lidi na emocionální úrovni, abychom je přiměli ke spolupráci na funkční úrovni.”1 Nigel Oakes se již v mládí zajímal o psychologii, specificky o její využití pro účely marketingu. Jeho společnost, Marketing Aromatics se zaměřovala na ovlivňování zákazníků pomocí působení na jejich čichové buňky. Nigelovou marketingovou strategií bylo využití různých pachů k přimění zákazníka ke koupi produktů. Tento koncept se neukázal býti velice lukrativním a firma se neudržela na poli byznysu dlouho. Brzy na to si Nigel Oakes uvědomil, že jeho cílovou klientelou budou vlády. V roce 1993 založil novou společnost s názvem SCL Group (dříve Strategic Communications Laboratories). Nigel zaměřil svůj obchodní zájem na méně rozvinuté země (země třetího světa). V roce 1994 pracoval v Jižní Africe, v letech 1995 – 1999 působil ve čtyřech Karibských státech, v roce 1999 pracoval také v Bangkoku a v roce 2000 v Indonésii. SCL za dobu své existence operovala ve více než sto zemích. Za zmínku stojí incident v Indonésii.2 SCL měla za úkol mezi obyvateli zpopularizovat novou demokratickou vládu, která nastoupila po 31 letech diktátorského režimu. Toto se však Nigelovi nepodařilo, demokratická vláda byla svržena po necelém roce u moci a Nigel byl donucen utéct ze země. Brzy po nástupu nového milénia začala mít společnost SCL finanční problémy. Výdajů bylo mnoho a klientů ubývalo. V roce 2005 Nigel Oakes spolu se svým bratrem Alexanderem Oaksem a s podnikatelem Alexanderem Nixem založil v Londýně společnost SCL Group. V roce 2013 vznikla dceřiná společnost Cambridge Analytica, která cílila na ovlivňování voleb v západním světě. V roce 2014 se údajně podílela na 44 politických kláních ve Spojených státech. V roce 2015 spolupracovala na prezidentské kampani Teda Cruze3, následně přešla ke spolupráci na prezidentské kampani Donalda Trumpa. Ředitelem této společnosti se stal Alexander Nix (zmíněn v odstavci níže). Následky níže podrobně rozebírané kauzy společnosti Cambridge Analytica se nevyhnuly ani Nigelu Oaksovi. Oakes, ač byl klíčovým hráčem, zůstal mimo hlavní pozornost médií. Některé zdroje se domnívají, že tomuto tak bylo díky jeho vztahu s Lady Helen Windsor v devadesátých letech minulého století. Podle informací na svém LinkedIn profilu je v současné době ředitelem společnosti Behavioral Dynamics Institute, téže společnosti, jejímž ředitelem byl již před založením společnosti Cambridge Analytica.

1MEYER, Josh. Cambridge Analytica boss went from ‘aromatics’ to psyops to Trump’s campaign. POLITICO: European politics, Policy, Government News [online]. 22. 3. 2018, 10:15, , 1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.politico.eu/article/cambridge-analytica-facebook-data-boss-nigel-oakes- alexander-nix-went-from-aromatics-to-psyops-to-donald-trumps-campaign/ 2PARRY, Richard Lloyd. Old Etonian smoothie fails to buff Indonesian leader's image. The Independent [online]. Saturday 18 April 2009 06:35 in Jakarta [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/news/world/asia/old-etonian-smoothie-fails-to-buff-indonesian-leader-s-image- 711373.html 3CHESHIRE, Tom. Behind the scenes at Donald Trump's UK digital war room: Cambridge Analytica uses data from social media and credit cards to deliver "extremely individualistic targeting" for Mr Trump. Sky News: The Latest News from the UK and Around the World [online]. Saturday 22 October 2016 06:29, UK [cit. 2021- 5-2]. Dostupné z: https://news.sky.com/story/behind-the-scenes-at-donald-trumps-uk-digital-war-room- 10626155 11 2. 1. 2. Alexander Nix

Alexander Nix, celým jménem Alexander James Ashburner Nix, narozen 1. 5. 1975, je britský podnikatel a bývalý ředitel společnosti Cambridge Analytica a též bývalý ředitel společnosti SCL Group (Strategic Communications Laboratories). Před nastoupením do SCL Group pracoval několik let jako finanční analytik ve Spojeném království a také v Mexiku. Svoji kariéru ve společnosti SCL začal v roce 2003 a v roce 2007 byl již ředitelem a významným akcionářem. V roce 2013 pomohl založit její dceřinou společnost Cambridge Analytica. Skrze společnost Cambridge Analytica měl Alexander Nix v plánu cílit na více než 40 politických kampaní napříč kontinenty. Cambridge Analytica, mimo jiné, vedla prezidentskou kampaň kandidáta Uhuru Kenyatta4 v Kenyi. Pro ovlivňování voleb ve státech západního světa bylo potřeba jiných taktik než pro ovlivňování voleb v zemích třetího světa. Alexander Nix najal proto Christophera Wylieho. Alexander Nix později přišel o vedoucí pozici ve společnosti Cambridge Analytica a krátce před jejím zrušením se stal ředitelem Julian Wheatland (o němž je pojednáno v odstavci níže). Alexander Nix byl uveden v dokumentu společnosti Netflix s názvem 'The Great Hack'. Také dostal na sedm let zákaz být ředitelem jakékoli společnosti na území Spojeného království. Webový portál The Guardian k tomu uvádí následující: ”Bývalému studentovi Etonské univerzity (v originále “The Old Etonian”) a bývalému finančnímu analytikovi bude znemožněno zastávání ředitelské funkce, dále propagování, formování a vedení firmy (…), uvedla The Insolvency Service.” 5 Krátce před kolapsem společnosti Cambridge Analytica Nix údajně stáhl osm milionů dolarů z této firmy, které byly pravděpodobně později vloženy do společnosti Emerdata Limited, neb tato společnost poskytla společnosti Cambridge Analytica půjčku ve výši více než osmi milionů dolarů ještě před svým ustanovením.6

2. 1. 3. Christopher Wylie

Christopher Wylie, narozen 19. 7. 1989, je datovým konzultantem a bývalým zaměstnancem společnosti Cambridge Analytica. Podle výpovědi kolegů, s nimiž byl mladý Christopher Wylie v liberální straně, měl již tehdy budoucí whistleblower kontroverzní nápady na sklízení dat7. V roce 2008 byl součástí prezidentské kampaně pro Baracka Obamu. V roce 2013 začal pracovat pro SCL Group, brzy na to přešel na práci pro společnost Cambridge Analytica. Do společnosti Cambridge Analytica přinesl mikro-targeting a byl hlavní osobností výzkumu a sběru dat8. Pro potřeby prezidentských voleb v USA Christopher shromáždil skupinu programátorů a datových analytiků a začali pracovat na programu, který by efektivně cílil na potenciální voliče. Alexander Nix a Nigel Oakes měli teď tým programátorů a datových analytiků a konceptuální verzi programu na ovlivnění voličů a hledali investora. Alexander zkontaktoval amerického politika

4AUCHARD, Eric. Cambridge Analytica stage-managed Kenyan president's campaigns: UK TV. REUTERS [online]. 20. 3. 2018, 1:10, , 1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/idUSL8N1R17JC 5DAVIES, Rob. Former Cambridge Analytica chief receives seven-year directorship ban: Alexander Nix handed penalty for ‘potentially unethical’ behaviour linked to scandal. The Guardian [online]. 2020, Thu 24 Sep 2020 19.03 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk- news/2020/sep/24/cambridge-analytica-directorship-ban-alexander-nix 6Cambridge Analytica chief accused of taking $8m before collapse: Investors who backed rebranding of Cambridge Analytica are in stand-off with former chief executive Alexander Nix. The Irish Times [online]. Tue, Jun 5, 2018, 22:10, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.irishtimes.com/business/technology/cambridge-analytica-chief-accused-of-taking-8m-before- collapse-1.3520609 7BLATCHFORD, Andy. Facebook whistleblower pushed data-mining boundaries in Canada: source. CBC [online]. 20. 3. 2018, 8:25 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.cbc.ca/news/politics/wylie- cambridge-analytica-liberals-1.4583810 8HU, Margaret. Cambridge Analytica’s black box. Big Data & Society. , Penn State Law and School of International Affairs, Institute for Computational and Data Sciences Pennsylvania State University, University Park, PA 16802, USA: SAGE, 2020, (July–December 2020: 1–6), 1-6. Dostupné z: doi:10.1177/2053951720938091 12 a podnikatele jménem Stephen Kevin „Steve“ Bannon. (Steve Bannon zastával post poradce prezidenta Donalda Trumpa, dále je jedním ze zakládajících členů ultrapravicové webové stránky Breitbart News a zakladatelem platformy The Movement.9) Steve byl nadšen koncepcí ovlivňování voličů pomocí jejich osobních dat, kontaktoval tedy svého přítele, vlivného miliardáře Roberta Mercera (amerického počítačového experta a představitele hedge fondu Renaissance Technologies). Robert Mercer se také stal příznivcem tohoto projektu a souhlasil s investicí patnácti milionů dolarů. Steve Bannon a Robert Mercer poté očekávali rychlé výsledky, které však konceptuální verze programu Christophera Wylieho zatím nedodávala. Christopher Wylie se v roce 2014 dostal do kontaktu s profesorem Cambridgské univerzity Aleksanderem Koganem, o němž je pojednáno v odstavci níže. Christopher Wylie vydal knihu 'Mindf*ck: Inside Cambridge Analytica's Plot to Break the World', která popisuje způsoby ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a kampaně Brexit.10 V současné době zastává funkci vedoucího výzkumu pro firmu H&M.

2. 1. 4. Aleksander Kogan

Aleksander Kogan, narozen roku 1985, byl lektorem na fakultě psychologie (the Department of Psychology) na University of Cambridge11 od roku 2012. Je také ředitelem a zakladatelem společnosti Philometrics, která se zabývá datovou analýzou. V roce 2015 vystupoval určitou dobu pod jménem “Aleksander Spectre” a “Dr Spectre”. Aleksander Kogan nabídnul Christopherovu týmu řešení, které bylo levnější, rychlejší a mělo daleko širší záběr. S Koganovou12 pomocí vytvořil Christopher a jeho tým program This Is Your Digital Life. Ve chvíli, kdy uživatelé použili tuto aplikaci, jim byl prezentován osobní dotazník.13 Na základě toho, že Aleksandr Kogan působil na univerzitě v Cambridge a díky poněkud sentimentálnímu vztahu Steva Bannona k dané univerzitě, vymyslel Steve jméno „Cambridge Analytica“, a tak je od roku 2013 tato společnost známa. Společnosti AggregateIQ a Cambridge Analytica měly ovšem nejen přístup k datům z dotazníku This Is Your Digital Life, ale také ke všem datům z uživatelova profilu a také k datům všech lidí v síti přátel daného uživatele14. Toto bylo zajištěno speciálním povolením od společnosti Facebook, na jejichž platformě byla aplikace This Is Your Digital Life lidem prezentována. Tito lidé neměli nejmenší tušení, že jejich data jsou tímto způsobem sklízena. Vše probíhalo bez vědomí uživatele.

9BEAUCHAMP, Zack. Steve Bannon’s bold plan to start a populist revolution in Europe: Bannon’s plan to start an organization called “the Movement” says more about him than about Europe. Vox: Understand the News [online]. 25. 8. 2018, 15:40, , 1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.vox.com/policy-and- politics/2018/7/25/17611982/steve-bannon-europe-eu-parliament-the-movement 10PAYTONCULAR, Celen Ebru. Cambridge Analytica Main Players: Where Are They Now? Women of Silicon Roundabout Conference [online]. 2019, December 19, 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.women-in-technology.com/wintec-blog/cambridge-analytica-main-players 11TROMBLE, Rebekah. Where Have All the Data Gone?: A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age. Social Media + Society. The George Washington University, USA: SAGE, 2021, (January-March 2021: 1–8), 1-8. Dostupné z: doi:DOI: 10.1177/2056305121988929 12OSBORNE, Hillary. What is Cambridge Analytica? The firm at the centre of Facebook's data breach: A closer look at the company that has hit the headlines after it was revealed that 50m Facebook profiles were harvested. The Guardian [online]. Sun 18 Mar 2018 15.00 GMT [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2018/mar/18/what-is-cambridge-analytica-firm-at-centre-of-facebook- data-breach 13WONG, Julia Carrie. Mark Zuckerberg apologises for Facebook's 'mistakes' over Cambridge Analytica: Following days of silence, CEO announces Facebook will change how it shares data with third-party apps and admits ‘we made mistakes’. The Guardian [online]. 21. 3. 2018 [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2018/mar/21/mark-zuckerberg-response-facebook-cambridge- analytica 14TROMBLE, Rebekah. Where Have All the Data Gone?: A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age. Social Media + Society. The George Washington University, USA: SAGE, 2021, (January-March 2021: 1–8), 1-8. Dostupné z: doi:DOI: 10.1177/2056305121988929 13 Aleksandr Kogan v pozdějších výpovědích tvrdil, že aplikace This Is Your Digital Life uživatelům jasně přednesla, mimo jiné, že data nasbírána touto cestou budou použita ke komerčním účelům, nikoli k akademickému výzkumu.15 Facebook toto tvrzení popřel a zveřejnil přesné znění popisu výše zmíněné aplikace, které bylo Facebooku Koganem předloženo v roce 2014: "Tato aplikace je součástí výzkumného programu na katedře psychologie na University of Cambridge. (…) Používáme tuto aplikaci k výzkumným účelům – učení se o tom, jak lze chování lidí na Facebooku použít k lepšímu pochopení jejich psychologických rysů, pohody, zdraví atd. a k překonání klasických problémů ve společenských vědách. Uživatelům aplikace se zobrazí popis typů údajů, které shromažďujeme, a vědecký účel těchto údajů. (…) Uživatelé budou informováni, že údaje budou pečlivě chráněny a nikdy nebudou použity pro komerční účely.”16 Aleksandr Kogan poskytoval společnosti Cambridge Analytica a AggregateIQ data skrze svou vlastní datovou firmu s názvem Global Science Research17, která byla založena v roce 2014 a zrušena v říjnu roku 2017. V této firmě působil jako ředitel a spoluzakladatel také Joseph Chancellor. Kogan později založil společnost s názvem Philometrics, která poskytovala datové služby, konkrétně vytváření anket a analyzování a predikce výsledků. Tato firma byla zrušena v březnu roku 2019.18

2. 1. 5. Joseph Chancellor

Joseph Chancellor je bývalým ředitelem, spoluzakladatelem a spoluvlastníkem firmy Global Science Research, bývalým výzkumníkem na Cambridge University a bývalým zaměstnancem sociální sítě Facebook. Webový portál CNN Business uvádí k zapojení firmy Global Science Research, Aleksandera Kogana a Josepha Chancellora do kauzy Cambridge Analytica následující: “(...) Společnost Cambridge Analytica v sobotu uvedla, že společnost (Global Science Research) uzavřela v roce 2014 smlouvu na 'provedení rozsáhlého výzkumného projektu ve Spojených státech'. Global Science Research byla založena v květnu roku 2014 a podle vládních záznamů Velké Británie byli Kogan a Chancellor uvedeni jako ředitelé.”19 Podle téhož zdroje Joseph Chancellor opustil společnost Global Science Research v roce 2015 a v témže roce, přibližně dva měsíce po opuštění Global Science Research, začal pracovat pro sociální síť Facebook jako kvantitativní sociální psycholog (v originále “quantitative social psychologist”).20 V roce 2018 Chancellor společnost Facebook opustil.21

15HU, Margaret. Cambridge Analytica’s black box. Big Data & Society. , Penn State Law and School of International Affairs, Institute for Computational and Data Sciences Pennsylvania State University, University Park, PA 16802, USA: SAGE, 2020, (July–December 2020: 1–6), 1-6. Dostupné z: doi:10.1177/2053951720938091 16O'SULLIVAN, Donie. Facebook investigating employee's links to Cambridge Analytica. CNN: Business [online]. March 18, 2018: 4:10 PM ET, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://money.cnn.com/2018/03/18/technology/business/facebook-cambridge-analytica/index.html 17TROMBLE, Rebekah. Where Have All the Data Gone?: A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age. Social Media + Society. The George Washington University, USA: SAGE, 2021, (January-March 2021: 1–8), 1-8. Dostupné z: doi:DOI: 10.1177/2056305121988929 18PAYTONCULAR, Celen Ebru. Cambridge Analytica Main Players: Where Are They Now? Women of Silicon Roundabout Conference [online]. 2019, December 19, 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.women-in-technology.com/wintec-blog/cambridge-analytica-main-players 19O'SULLIVAN, Donie. Facebook investigating employee's links to Cambridge Analytica. CNN: Business [online]. March 18, 2018: 4:10 PM ET, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://money.cnn.com/2018/03/18/technology/business/facebook-cambridge-analytica/index.html 20LEWIS, Paul a Julia Carrie WONG. Facebook employs psychologist whose firm sold data to Cambridge Analytica. The Guardian [online]. Sun 18 Mar 2018 21.06 GMT, San Francisco, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2018/mar/18/facebook-cambridge-analytica-joseph- chancellor-gsr 21PASTERNACK, Alex. A Facebook scientist tied to Cambridge Analytica has quietly left Facebook: The tech giant has not explained the departure of Joe Chancellor, who was hired after he helped harvest user profiles for the controversial data firm. Fast Company [online]. 09-06-18, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: 14 2. 1. 6. Brittany Kaiser

Brittany Kaiser, narozena 6. 11. 1987, byla ředitelkou pro rozvoj podnikání ve společnosti Cambridge Analytica22. Tomuto předcházely tři roky práce na plný úvazek pro SCL Group (dříve Strategic Communications Laboratories). V roce 2007 pracovala pro prezidentskou kampaň Baracka Obamy. Brittany také pracovala pro Amnesty International, spolupracovala na snaze ukončení zločinů proti lidskosti. Je jedním z whistleblowers kauzy společnosti Cambridge Analytica. Vydala memoár s názvem “Targeted: The Cambridge Analytica Whistleblower's Inside Story of How Big Data, Trump, and Facebook Broke Democracy and How It Can Happen Again”. Je aktivistkou za práva na osobní data a spoluzakladatelkou nadace Own Your Data. Brittany Kaiser také účinkovala v dokumentu společnosti Netflix s názvem The Great Hack. V současné době pracuje na prosazení nových a zlepšení stávajících zákonů o ochraně soukromí a osobních dat a také zákonů regulujících pravomoci velkých technologických společností.23 Ve svém svědectví pro parlament Spojeného království Brittany Kaiser uvedla, mimo jiné, následující: „Soukromí se stalo mýtem a sledování chování lidí se stalo podstatnou součástí používání sociálních médií a samotného internetu; nástrojů, které měly osvobodit naši mysl a učinit nás více propojenými s rychlejším přístupem k informacím než kdykoli předtím. (…) Tyto nástroje nás místo toho, aby nás spojily, rozdělily. Je čas odhalit jejich zneužívání, abychom mohli vést upřímný rozhovor o tom, jak budovat lepší cestu vpřed.“24

2. 1. 7. Shahmir Sanni

Shahmir Sanni je bývalý dobrovolník pro VoteLeave, spolupracovník ve skupině BeLeave a whistleblower účasti společnosti AggregateIQ a Cambridge Analytica na politické kampani pro Brexit. Spolu se svým kolegou Darrenem Grimesem pracovali na zpopularizování skupiny BeLeave, která cílila na mladé publikum, a propagování odchodu Británie z Evropské unie. Specializovali se na online propagaci, vyrábění reklamních materiálů, sloganů a podobných prostředků. Po nabídce finančního daru skupině BeLeave, tehdy stále studenti mladší dvaceti pěti let, registrovali Sanni a Grimes na radu právníka skupinu BeLeave jako samostatnou organizaci. Podle výpovědi Sanniho deset dní před referendem o vystoupení z Evropské unie dostala kampaň VoteLeave dar jednoho milionu liber. Necelých sedm set tisíc liber bylo darováno organizaci BeLeave. Kampaň VoteLeave takto obešla zákon o povolené nejvyšší částce (sedm milionů liber) utracené za politickou propagaci. Sahmir Sanni v rozhovoru pro The Guardian uvádí: “'Řekli nám, abychom založili bankovní účet, ale nikdy na něj nešly žádné peníze. Byl jsem pokladníkem a tajemníkem BeLeave a nikdy jsem peníze neviděl. Neměl jsem nad tím žádnou kontrolu. O všem rozhodovalo Vote Leave.' Peníze šly přímo kanadské firmě, jíž Vote Leave najalo pro analýzu dat - AggregateIQ (AIQ).”25 https://www.fastcompany.com/90231904/a-facebook-employee-tied-to-cambridge-analytica-quietly-left- facebook 22CADWALLADR, Carole. Mueller questions Cambridge Analytica director Brittany Kaiser: Second former employee of controversial data firm to be questioned by special counsel’s inquiry into Russia collusion. The Guardian [online]. Sun 17 Feb 2019 09.00 GMT [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk- news/2019/feb/17/brittany-kaiser-trump-russia-robert-mueller-cambridge-analytica 23OTTESEN, KK. Cambridge Analytica whistleblower: We should be scared about what we’re going to see in this year’s elections. The Washington Post: Democracy Dies in Darkness [online]. 2020, March 3, 2020 at 1:00 p.m. GMT+1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/lifestyle/magazine/cambridge-analytica-whistleblower-we-should- be-scared-about-what-were-going-to-see-this-years-elections/2020/03/02/fd452406-46d3-11ea-ab15- b5df3261b710_story.html 24MURDOCK, Jason. Who Is Brittany Kaiser?: Facebook Leak 'Much Greater' Than 87M Accounts, Warns Ex-Cambridge Analytica Director. Newsweek: News, Analysis, Politics, Business, Technology [online]. 4/17/18 AT 12:30 PM EDT, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.newsweek.com/who-brittany-kaiser-ex- cambridge-analytica-director-warns-facebook-leak-much-889609 15 2. 1. 8. Julian Wheatland

Julian Wheatland, narozen roku 1961, je britským podnikatelem, členem britské Konzervativní strany a nejvíce známým se stal svou rolí v kauze společnosti Cambridge Analytica, jejímž ředitelem se stal krátce před rozpadem zmíněné společnosti. Ředitelské křeslo přebral po Alexanderu Nixovi. Svého času byl Wheatland předsedou společnosti SCL Group (dříve Strategic Communications Laboratories), mateřské společnosti pro společnost Cambridge Analytica. Ke konci srpna roku 2017 pomohl Julian Wheatland založit společnost Emerdata Limited, pod kterou přešla velká část bývalých zaměstnanců společnosti Cambridge Analytica, která tou dobou zažádala o insolvenci. Julian Wheatland se v prvopočátku dostal ke společnosti SCL Group skrze jejího velkého finančního podporovatele, konzervativce jménem Vincent Tchenguiz (zmíněn v odstavci níže). Wheatland byl jmenován předsedou krátce poté, co Vincent Tchenguiz daroval společnosti SCL Group značný obnos peněz.26 Julian Wheatland se prokazatelně účastnil politické kampaně bývalého premiéra Spojeného království, Davida Camerona. Wheatland byl také představen v dokumentu společnosti Netflix s názvem The Great Hack. Z vedoucího postu ve společnosti Emerdata Limited Wheatland resignoval v roce 2019. V současnosti je (podle informací, které uvádí na svém LinkedIn profilu) výkonným ředitelem společnosti Cornerstone FS.27

2. 1. 9. Vincent Tchenguiz

Vincent Tchenguiz, narozen 9. října 1956, je íránsko-britský podnikatel, trvalý dárce pro Konzervativní stranu ve Spojeném království a vešel ve známost velkou měrou svojí finační podporou pro společnost SCL Group, jejímž konzistentním podporovatelem byl po více než desetiletí. Do roku 2015 byl nejvyšším akcionářem společnosti Cambridge Analytica. Vincent Tchenguiz také hrál významnou roli v založení izraelské business intelligence společnosti Black Cube (zmíněna v odstavci níže). Tchenguiz poskytnul společnosti významný finanční obnos do začátku a přislíbil možnost finančních darů v budoucnu, také souhlasil s financováním různých projektů výše zmíněné společnosti. Londýnské větvi této společnosti dovolil Vincent Tchenguiz operovat z jím vlastněných kanceláří za pouhou symbolickou částku jedné libry měsíčně. 28

2. 1. 10. Profesor David Caroll

David Caroll je profesorem mediálního designu na The New School's Parsons School of Design v New Yorku. V roce 2018 David Caroll zažaloval společnost Cambridge Analytica za porušení “the UK Data Protection Act of 1998” a vyžadoval, aby mu společnost vydala všechna data, která o něm byla nasbírána. Britská vláda dává občanům právo vyžádat si svá osobní data od společností, která je zpracovávají, jsou-li zpracovávána na území Spojeného království. Amerika se podobnými právy nepyšní, ovšem data nasbíraná společností Cambridge Analytica byla vskutku zpracovávána na území Spojeného království, proto David Caroll věřil, že na tato svá osobní data má

25CADWALLADR, Carole. The Brexit whistleblower: ‘Did Vote Leave use me? Was I naive?': The Cambridge Analytica Files. The Guardian [online]. Sat 24 Mar 2018 20.01 GMT, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk-news/2018/mar/24/brexit-whistleblower-shahmir-sanni- interview-vote-leave-cambridge-analytica 26O'HARE, Liam. Who is the man set to be Cambridge Analytica’s new boss? Bella Caledonia: Independence - self-determination - autonomy [online]. 14th April 2018 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://bellacaledonia.org.uk/2018/04/14/who-is-the-man-set-to-be-cambridge-analyticas-new-boss/ 27Převzato z LinkedIn profilu: https://www.linkedin.com/in/julian-wheatland-689450/ 28STAFF, Toi. Cambridge Analytica-linked businessman helped start Black Cube, lawsuit claims: Vincent Tchenguiz also helped controversial ‘private intel agency’ apply for Israeli government grant for developing dual-use technologies; Economy Ministry won’t say if it got one. The Times of Israel [online]. 23 August 2018, 11:06 am, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/cambridge-analytica-linked- businessman-helped-start-black-cube-lawsuit-claims/ 16 právo. Britská vláda neposkytla Davidu Carollovi přístup k jeho osobním datům ani v době, kdy společnost Cambridge Analytica vyhlásila bankrot a byla v procesu likvidace.29 David Caroll, mimo jiné, účinkoval v dokumentu The Great Hack společnosti Netflix. Po čtyřech letech legálních procesů, které nepřinesly Davidu Carrollovi kýžený výsledek, kontaktovali jej investigativní novináři z britské veřejnoprávní televizní stanice Channel 4, kterým se podařilo získat velký objem dat shromážděných o bezmála dvou stech milionů amerických voličů, mezi nimiž byl i profesor David Caroll.30 David Caroll se k celé kauze vyjádřil, mimo jiné, takto: “Funguje to jako potlačovací systém, funguje to k rozvrácení vůle lidí.”31 V současné době se profesor David Caroll stále aktivně zasazuje o efektivní aktualizování stávajících zákonů a vytvoření nových zákonů na ochranu uživatelských dat, také poskytuje přednášky na téma ochrany dat (a témata tomuto přidružená) ve snaze šířit vědění a podporovat veřejný zájem o věc. V rozhovoru pro Business Insider David Caroll poznamenal následující: “Ochrana dat představuje strukturální problém. Nemáme účinné způsoby, jak zajistit, aby společnosti byly za své činy odpovědné a vymáhat následky, když páchají trestné činy v oblasti dat, protože nemáme ani způsob, jak tyto trestné činy v oblasti dat definovat, natož stíhat.”32

2. 2. Společnosti

2. 2. 1. Cambridge Analytica

Cambridge Analytica byla britská společnost poskytující konzultantské služby na poli politiky, datovou analýzu, dolování z dat a další datové služby. Byla založena v lednu roku 2013, do povědomí široké veřejnosti se dostala v roce 2018 díky výpovědi Christophera Wylieho (o němž je šířeněji pojednáno v separátním odstavci níže) pro britský zpravodaj The Guardian.33 Společnost Cambridge Analytica následkem tohoto v témže roce (2018) ukončila svoji činnost. Cambridge Analytica měla fyzická sídla působení rozložena mezi Londýn, město New York a Washington DC. Tato společnost (prostřednictvím jejích zakladatelů a řídících členů) měla vazby na britskou Konzervativní stranu. Cambridge Analytica byla prokazatelně zapojena do ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 201634, dále kampaně Brexit ve Spojeném království35, také do voleb v Kenyi,

29PEGORARO, Rob. The Real Problem Wasn’t Cambridge Analytica, But The Data Brokers That Outlived It. Forbes [online]. Oct 8, 2020,04:12pm EDT, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/robpegoraro/2020/10/08/the-real-problem-wasnt-cambridge-analytica-but-the- data-brokers-that-outlived-it/?sh=44b78fac26a4 30GURU-MURTHY, Krishnan. 'The Great Hack' data finally revealed. Channel 4 News [online]. 29 Sep 2020, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.channel4.com/news/it-works-as-a-suppression-system-it- works-to-subvert-the-will-of-the-people-professor-david-carroll 31GURU-MURTHY, Krishnan. 'The Great Hack' data finally revealed. Channel 4 News [online]. 29 Sep 2020, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.channel4.com/news/it-works-as-a-suppression-system-it- works-to-subvert-the-will-of-the-people-professor-david-carroll 32David Carroll, Subject of the Netflix Documentary The Great Hack, to Speak on March 3. News@Fairfield: Official News Channel for Fairfield University [online]. 02-19-21 9:36 AM, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.fairfield.edu/news/archive/2021/february/david-carroll-to-lecture-on-data-privacy.html 33CADWALLADR, Carole. Revealed: 50 million Facebook profiles harvested for Cambridge Analytica in major data breach: Whistleblower describes how firm linked to former Trump adviser Steve Bannon compiled user data to target American voters. The Guardian [online]. 17. 3. 2018 [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2018/mar/17/cambridge-analytica-facebook-influence-us- election 34HU, Margaret. Cambridge Analytica’s black box. Big Data & Society. , Penn State Law and School of International Affairs, Institute for Computational and Data Sciences Pennsylvania State University, University Park, PA 16802, USA: SAGE, 2020, (July–December 2020: 1–6), 1-6. Dostupné z: doi:10.1177/2053951720938091 35HAEWOOD, Jonathan. Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal. Information Polity: The International Journal of Government & Democracy in the Information Age. IOS Press, 2018, (23), 429 - 434. Dostupné z: doi:10.3233/IP-180009 17 v republice Trinidad a Tobago36, v Indii, v Austrálii, ve Francii a v mnoha dalších zemích. Cambrige Analytica, která působila celkem v 6837 zemích, byla založena jako dceřiná společnost firmy SCL Group (dříve Strategic Communications Laboratories) a sesterská společnost firmy AggregateIQ. Na počátku těchto společností stál muž jménem Nigel Oakes (o němž je pojednáno o několik odstavců výše).

2. 2. 2. Black Cube

Společnost Black Cube byla založena v roce 2010. Má sídla ve městech Londýn, Tel Aviv a Madrid. Sama společnost svoji činnost na svých webových stránkách popisuje takto: “Vybraná skupina veteránů z izraelských elitních zpravodajských jednotek, která se specializuje na řešení šitá na míru komplexním obchodním a soudním sporům“.38 Na webových stránkách parlamentu Spojeného království je, mimo jiné, uvedeno podezření na možnou spojitost společnosti Black Cube a společností Cambridge Analytica a AggregateIQ. V rozhovoru pro stanici Channel 4 Alexander Nix řekl: “'Používáme některé britské společnosti, využíváme některé izraelské společnosti.' Jedna z izraelských společností, které uvedl, že společnost Cambridge Analytica použila, byla Black Cube.”39 Za Brittany Kaiser je pod stejným zdrojem uvedeno následující: “Když Brittany Kaiser podala svědectví, popřela, že by věděla o izraelských dodavatelích kybernetické bezpečnosti, ale řekla výboru, že dva lidé jednoho dne přišli do kanceláře možná na hodinu a připojili něco k počítači, aby ukázali nějaké informace, které získali z opoziční kampaně.'” A za Christophera Wylieho se zde dočteme toto: “Christopher Wylie nám řekl, že 'Black Cube' byla pověřena hacknutím nynějšího prezidenta Nigérie Buhariho, aby získala přístup k jeho lékařským záznamům a soukromým e-mailům. AIQ na tomto projektu pracovalo.'” Navzdory tomu Black Cube odmítá jakoukoli spojitost s oběma výše zmíněnými společnostmi, jak se můžeme dočíst na webové stránce deníku The Times of Israel: “Black Cube - která si říká 'soukromá zpravodajská agentura' a zaměstnává bývalé členy Mossadu a dalších izraelských zpravodajských jednotek - popřela jakékoli vazby na společnost Cambridge Analytica nebo na kteroukoli z jejích dceřiných společností.”40

2. 2. 3. Emerdata Limited

Emerdata Limited je společnost, která byla vytvořena krátce poté, co společnost Cambridge Analytica upadla v insolvenci. V létě roku 2018 se množství bývalých zaměstnanců společnosti Cambridge Analytica rozptýlilo do různých firem a společností následující příklad jejich bývalého zaměstnavatele. Následně byly tyto společnosti zahrnuty pod společnost Emerdata Limited. Webový portál Fast Company k tomuto uvádí: “'Emerdata získala většinu ze společností SCL před jejich bankroty', uvedl Wheatland. Účelem bylo uvést je do jednotné vlastnické struktury

36NYABOLA, Nanjala. Cambridge Analytica and the end of elections: The latest Cambridge Analytica leaks show just how compromised voting – one of the pillars of democracy – has become. ALJAZEERA [online]. 18 Jan 2020 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/opinions/2020/1/18/cambridge-analytica-and- the-end-of-elections 37CADWALLADR, Carole. Fresh Cambridge Analytica leak ‘shows global manipulation is out of control’: Company’s work in 68 countries laid bare with release of more than 100,000 documents. The Guardian [online]. Sat 4 Jan 2020 16.55 GMT [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk- news/2020/jan/04/cambridge-analytica-data-leak-global-election-manipulation 38Převzato z domovské stránky oficiálního webu společnosti Black Cube: https://www.blackcube.com/ 39Disinformation and ‘fake news’: Interim Report: SCL influence in foreign elections. UK Parliment [online]. 29 July 2018, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://publications.parliament.uk/pa/cm201719/cmselect/cmcumeds/363/36309.htm 40STAFF, Toi. Cambridge Analytica-linked businessman helped start Black Cube, lawsuit claims: Vincent Tchenguiz also helped controversial ‘private intel agency’ apply for Israeli government grant for developing dual-use technologies; Economy Ministry won’t say if it got one. The Times of Israel [online]. 23 August 2018, 11:06 am, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/cambridge-analytica-linked- businessman-helped-start-black-cube-lawsuit-claims/ 18 za účelem jejich refinancování.”41 Emerdata Limited zkoupila vše, co se dalo, ze zbytků společnosti SCL Group a Cambridge Analytica během procesu jejich likvidace. Webový portál Fast Company k tomuto uvádí: “Podle svých posledních korporátních záznamů, Emerdata zakoupila 100% podílu kapitálu SCL Group za £10,861,339 GBP, což je ekvivalent přibližně třinácti milionů dolarů. Emerdata rovněž uvedla své 89,5% vlastnictví společnosti Cambridge Analytica, stejně jako v předchozích záznamech.”42 Spolu s Julianem Wheatlandem pod Emerdata Limited přešel, mimo jiné, také Alexander Nix a Dr Alexander Taylor, svého času také výkonný ředitel společnosti Cambridge Analytica. Nová společnost Emerdata Limited také dostávala rozsáhlou finanční podporu od rodiny Mercerových, tak jako předtím společnost Cambridge Analytica. Rebekah a Jennifer Mercer jsou ředitelkami společnosti Emerdata Limited, současným výkonným ředitelem je Jacquelyn James- Varga.

2. 3. Kauzy

2. 3. 1. Cambridge Analytica a Brexit

V současné době již není otázkou, zda Cambridge Analytica hrála nějakou roli v referendu o Brexitu43. Máme množství důkazů jasně svědčících o jejich spolupráci s Leave.EU44. Mimo jiné víme, že 40 %45 celého rozpočtu kampaně pro-Brexit46 šlo společnosti Aggregate IQ. Cambridge Analytica fungovala zde jako databáze, z níž Aggregate IQ brala data, na základě kterých pak ovlivňovala voliče. Tyto dvě společnosti, Cambridge Analytica a její sesterská společnost Aggregate IQ, úzce spolupracovaly. Christopher Wylie ve výpovědi před britským parlamentem potvrdil, že je rozumné předpokládat, že bez vlivu Aggregate IQ & Cambridge Analytica mohlo referendum dopadnout jinak. K tomuto se přidala bývalá ředitelka společnosti Cambridge Analytica, Brittany Kaiser, která svým svědectvím mimo jiné potvrdila jejich roli v Brexitu. Základní taktikou k ovlivnění voličů byl útok na jejich emoce. Jak zmiňuje, mezi jinými, ve své práci Jonathan Haewood: “Společnost Cambridge Analytica použila profilovací nástroj s názvem OCEAN ke kategorizaci uživatelů Facebooku na základě jejich „otevřenosti“, „svědomitosti“, „extraverze“, „ochotě“ (v originále “agreeableness”) a „neurotismu“. Poté pomohli svým klientům

41PASTERNACK, Alex a Jesse WITT. The strange afterlife of Cambridge Analytica and the mysterious fate of its data: As the U.S. announces a lawsuit against Cambridge Analytica, the Mercer-controlled Emerdata discloses that it now owns the disgraced Trump data firm and its parent company. Fast Company: The future of business [online]. 07-26-19, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90381366/the- mysterious-afterlife-of-cambridge-analytica-and-its-trove-of-data 42PASTERNACK, Alex a Jesse WITT. The strange afterlife of Cambridge Analytica and the mysterious fate of its data: As the U.S. announces a lawsuit against Cambridge Analytica, the Mercer-controlled Emerdata discloses that it now owns the disgraced Trump data firm and its parent company. Fast Company: The future of business [online]. 07-26-19, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90381366/the- mysterious-afterlife-of-cambridge-analytica-and-its-trove-of-data 43CADWALLADR, Carole. Facebook's role in Brexit - and the threat to democracy. In: TED [online]. April 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/carole_cadwalladr_facebook_s_role_in_brexit_and_the_threat_to_democracy 44SCOTT, Mark. Cambridge Analytica did work for Brexit groups, says ex-staffer: The disgraced data analytics firm did work for the Leave side of the 2016 Brexit vote, according to emails. Politico [online]. 30. 7. 2019, 1:50 PM CET [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.politico.eu/article/cambridge-analytica-leave-eu-ukip- brexit-facebook/ 45CADWALLADR, Carole a Mark TOWNSEND. Revealed: the ties that bound Vote Leave's data firm to controversial Cambridge Analytica: Role of remote data affiliate raises questions over relationship between Brexit groups. The Guardian [online]. Sat 24 Mar 2018 18.18 GMT, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk-news/2018/mar/24/aggregateiq-data-firm-link-raises-leave-group-questions 46 MARTIN, David. What role did Cambridge Analytica play in the Brexit vote? DW [online]. 27.03.2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.dw.com/en/what-role-did-cambridge-analytica-play-in-the-brexit-vote/a- 43151460 19 zacílit na uživatele nejúčinnějšími zprávami.”47 Výše zmíněná aplikace This Is Your Digital Life umožnila společnosti Cambridge Analytica sklidit data 87 milionů48 uživatelů Facebooku49: jednalo se o zeměpisnou polohu, volební historii, politické preference, ale i osobní zájmy, statusy, soukromé zprávy, navštívená místa, oblíbené resetaurace a mnohá další data50. Cambridge Analytica poté vytvořila voličův profil a zaměřila se na něj nejen jako na voliče, ale jako na osobnost. Cambridge Analytica měla tým grafiků, web designerů, editorů a dalších specialistů, kteří poté vytvořili obsah pro každou danou skupinu voličů, aby (pro klienta žádoucím směrem) ovlivnili názor těchto voličů. Nejčastěji cílili na strach a vztek, negativní emoce. Typicky prezentovali skupině uživatelů, kteří byli označeni jako „přesvědčitelní“, děsivé reklamy o uprchlících, imigrantech a o Turecku. Přirovnávali imigranty k invazi, hlásali, že se Turecko chystá připojit k Evropské unii. Krmili „přesvědčitelné“ uživatele Facebooku zastrašujícími reklamami a články a pak jim prezentovali jednoduché řešení, snadnou cestu ven: odejít z EU. Od běžného politického marketingu se tyto taktiky liší ne toliko svým druhem, jako svojí škálou, hloubkou a komplexností. Toto téma je podrobněji rozebráno v pozdější kapitole (konkrétně v kapitole Přehledová studie: podkapitola Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal: podkapitola Závěry). Alexander Nix, tehdejší generální ředitel společnosti Cambridge Analytica, řekl v rozhovoru pro Sky News: "Jsme schopni identifikovat skupiny lidí, kterým záleží na konkrétním problému, pro-life nebo právech na zbraně, a poté vytvořit reklamu na tuto problematiku a můžeme vyladit poselství této reklamy podle toho, jak lidé vidí svět, podle jejich osobnosti.'" 51 Carole Cadwalladr (britská spisovatelka a investigativní novinářka) zmínila ve své přednášce pro TED i v dokumentu The Great Hack, že práce na kampani Brexit byla „petriho miska pro Trumpa“.52

47HAEWOOD, Jonathan. Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal. Information Polity: The International Journal of Government & Democracy in the Information Age. IOS Press, 2018, (23), 429 - 434. Dostupné z: doi:10.3233/IP-180009 48HU, Margaret. Cambridge Analytica’s black box. Big Data & Society. , Penn State Law and School of International Affairs, Institute for Computational and Data Sciences Pennsylvania State University, University Park, PA 16802, USA: SAGE, 2020, (July–December 2020: 1–6), 1-6. Dostupné z: doi:10.1177/2053951720938091 49Referendum o brexitu rozhodlo zneužití dat ze sítí, tvrdí bývalý pracovník Cambridge Analytica. ČT24: Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR [online]. 2018, 28. 3. 2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2432983-referendum-o-brexitu-rozhodlo-zneuziti-dat-ze-siti-tvrdi-byvaly- pracovnik-cambridge 50CHESHIRE, Tom. Behind the scenes at Donald Trump's UK digital war room: Cambridge Analytica uses data from social media and credit cards to deliver "extremely individualistic targeting" for Mr Trump. Sky News: The Latest News from the UK and Around the World [online]. Saturday 22 October 2016 06:29, UK [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://news.sky.com/story/behind-the-scenes-at-donald-trumps-uk-digital-war-room- 10626155 51CHESHIRE, Tom. Behind the scenes at Donald Trump's UK digital war room: Cambridge Analytica uses data from social media and credit cards to deliver "extremely individualistic targeting" for Mr Trump. Sky News: The Latest News from the UK and Around the World [online]. Saturday 22 October 2016 06:29, UK [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://news.sky.com/story/behind-the-scenes-at-donald-trumps-uk-digital-war-room- 10626155 52CADWALLADR, Carole. Facebook's role in Brexit - and the threat to democracy. In: TED [online]. April 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/carole_cadwalladr_facebook_s_role_in_brexit_and_the_threat_to_democracy 20 2. 3. 2. Cambridge Analytica a prezidentské volby v USA 2016

Steve Bannon i Robert Mercer jsou velkými podporovateli Donalda Trumpa. Robert Mercer ve prospěch kampaně Donalda Trumpa investoval do společnosti Cambridge Analytica patnáct milionů dolarů.53 Jak předchozí odstavec poslední větou naznačuje, Trumpova kampaň si vzala všechny důležité informace získané z kampaně pro-Brexit a použila je ke svému úspěchu. Uživatelé byli podle nasbíraných dat rozděleni do několik skupin, hlavními kritérii byla ochota jít či nejít volit a pak preference Hillary Clintonové nebo Donalda Trumpa. Skupina uživatelů, kteří byli odhodláni volit Hillary Clintonovou, byli identifikováni jako “nepřesvědčitelní”, to znamená, že zde nebyla šance změnit jejich názor ve prospěch Donalda Trumpa. Byla zde však šance je přesvědčit, aby nešli volit vůbec. Znovu se setkáváme s neskutečně komplexním profilováním populace54, znovu se setkáváme s fabrikovaným obsahem stránek, s negativními, zastrašujícími reklamami plnými dezinformací a nepravdivých informací a s prezentací jednoduchého řešení55. Webový portál Fast Company k tomuto uvádí: “Společnost slíbila, že s dostatkem vhodných dat může rozdělit voliče na malé segmenty, mikrotargetovat správné voliče ve správných státech s emočně přizpůsobenými online reklamami a - ve velmi těsných volbách - získat výhodu gerrymanderingováním myslí voličů.”56 Toto však nebyly jediné taktiky, které Cambridge Analytica používala ke sbírání dat. Alexander Nix byl uveden v dokumentu britské veřejnoprávní televizní stanice Channel 4 s názvem 'Data, Democracy and Dirty Tricks', kde se vyjadřoval, mimo jiné, takto: “Když mluvil s potenciálním klientem, navrhl, že by společnost mohla 'poslat nějaké dívky' do domu opozičního kandidáta, a dodal, že ukrajinské dívky jsou velmi krásné a podle něj fungují velmi dobře.“57 Tento dokument vznikl pomocí skryté kamery, kterou natáčeli dění dva zaměstnanci stanice Channel 4. Vydávali se za investory a zájemce o služby společnosti Cambridge Analytica. Při rozhovoru Alexander Nix řekl, mimo jiné, i toto: “Nabídneme kandidátovi velké množství peněz na financování jeho kampaně výměnou například za půdu, celé to nahrajeme, skryjeme obličej našeho chlapa a zveřejníme to na internetu.”58

2. 3. 3. The whistleblowers

Jako první vyšel na světlo se svým příběhem Christopher Wylie (zmíněn o několik odstavců výše), který promluvil k deníku The Guardian. Díky jeho svědectví se dalo do pohybu vyšetřování

53OSBORNE, Hillary. What is Cambridge Analytica? The firm at the centre of Facebook's data breach: A closer look at the company that has hit the headlines after it was revealed that 50m Facebook profiles were harvested. The Guardian [online]. Sun 18 Mar 2018 15.00 GMT [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2018/mar/18/what-is-cambridge-analytica-firm-at-centre-of-facebook- data-breach 54Zakladatel Facebooku Zuckerberg se v Bruselu znovu omluvil, zdvojnásobí počty lidí na bezpečnost. ČT24: Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR [online]. 2018, 22. 5. 2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2487319-zakladatel-facebooku-zuckerberg-se-v-bruselu-znovu-omluvil- zdvojnasobi-pocty-lidi-na 55CADWALLADR, Carole. Fresh Cambridge Analytica leak ‘shows global manipulation is out of control’: Company’s work in 68 countries laid bare with release of more than 100,000 documents. The Guardian [online]. Sat 4 Jan 2020 16.55 GMT [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk- news/2020/jan/04/cambridge-analytica-data-leak-global-election-manipulation 56PASTERNACK, Alex a Joel WINSTON. How Facebook Blew It: Cambridge Analytica may have also accessed academic research data from Facebook to craft psychometric profiles—and keep certain voters at home on Election Day. Fast Company: The future of business [online]. 04-01-18 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/40550423/how-facebook-blew-it 57PAYTONCULAR, Celen Ebru. Cambridge Analytica Main Players: Where Are They Now? Women of Silicon Roundabout Conference [online]. 2019, December 19, 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.women-in-technology.com/wintec-blog/cambridge-analytica-main-players 58Cambridge Analytica CEO ‘admits to dirty tricks’: UK Information Commissioner has sought a warrant to search the company’s servers. The Week [online]. 20 MAR 2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.theweek.co.uk/92390/cambridge-analytica-ceo-admits-to-dirty-tricks 21 praktik společnosti Cambridge Analytica a s ní spojených společností Aggregate IQ a SCL Group (dříve Strategic Communications Laboratories). Dalším, kdo sdílel svůj příběh z doby působení ve společnosti Cambridge Analytica, je její bývalá ředitelka pro rozvoj podnikání Brittany Kaiser (zmíněna o několik odstavců výše). Významným whistleblowerem pro účast společnosti Cambridge Analytica v politické kampani Brexit byl Shahmir Sanni (zmíněn o několik odstavců výše).

2. 3. 4. Následky

Řešení zneužití osobních dat pro manipulaci s voliči je stále v procesu59. Parlamenty devíti zemí vyzvaly Marka Zuckerberga, aby předstoupil a podal výpověď, Mark Zuckerberg všechny odmítal. Následně přece jen předstoupil před evropský parlament v Bruselu a pronesl veřejnou omluvu. Mimo jiné slíbil, že se podobná věc již nikdy nestane, že Facebook zamezí jakémukoli budoucímu ovlivňování voleb třetími stranami a zneužívání dat uživatelů. Mark Zuckerberg také parlament ujistil, že zvýší počet zaměstnanců pracujících na oddělení bezpečnosti. “'Je to jedna z našich hlavních priorit jako firmy. Zajistit, že zabráníme každému vměšovat se do voleb jako to mohli udělat Rusové v amerických prezidentských volbách v roce 2016,' slíbil Zuckerberg. “60 Italský sektor ochrany osobního soukromí pokutoval Facebook částkou jeden milion eur.61 Americká FTC (Federal Trade Comission) pokutovala Facebook částkou pět miliard dolarů62. Britská Information Comissoner's Office pokutovala Facebook (pro ně) nejvyšší možnou částkou a to částkou 500 000 liber.63 V říjnu 2019 byly prokázány další pokusy o ovlivnění voleb cizími vládami (zde konkrétně vládou ruskou a iránskou) skrze Facebook.64 Robert Mercer se nesetkal s žádnými následky za spoluzakladatelství a sponzorování činnosti společnosti Cambridge Analytica. Mercerova rodina stále podporuje silně pravicové, konzervativní politické strany a iniciativy, nyní z velké části anonymně.65 Společnost SCL Group (Strategic Communications Laboratories) i společnost Cambridge Analytica vyhlásily bankrot v roce 2018.66

59KNAUS, Christopher. Facebook suffers blow in Australia legal fight over Cambridge Analytica: Tech giant fails to convince court it doesn’t carry out business in Australia as privacy regulator accuses Facebook of breaches. The Guardian [online]. Mon 14 Sep 2020 07.17 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2020/sep/14/facebook-suffers-blow-in-australia-legal-fight-over- cambridge-analytica 60Zakladatel Facebooku Zuckerberg se v Bruselu znovu omluvil, zdvojnásobí počty lidí na bezpečnost. ČT24: Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR [online]. 2018, 22. 5. 2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2487319-zakladatel-facebooku-zuckerberg-se-v-bruselu-znovu-omluvil- zdvojnasobi-pocty-lidi-na 61SCOTT, Mark. Facebook fined €1M over Cambridge Analytica scandal: The levy represents the largest so far in connection to the misuse of people’s data connected to this case. POLITICO [online]. June 28, 2019 2:49 pm [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.politico.eu/article/facebook-fined-cambridge-analytica/ 62CADWALLADR, Carole. If you’re not terrified about Facebook, you haven’t been paying attention. The Guardian [online]. Sun 26 Jul 2020 10.00 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/jul/26/with-facebook-we-are-already-through-the-looking- glass 63DAVIES, Rob. Former Cambridge Analytica chief receives seven-year directorship ban: Alexander Nix handed penalty for ‘potentially unethical’ behaviour linked to scandal. The Guardian [online]. 2020, Thu 24 Sep 2020 19.03 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk- news/2020/sep/24/cambridge-analytica-directorship-ban-alexander-nix 64WONG, Julia Carrie. Facebook discloses operations by Russia and Iran to meddle in 2020 election. The Guardian [online]. 2019, Mon 21 Oct 2019 20.50 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2019/oct/21/facebook-us-2020-elections-foreign-interference-russia 65PAYTONCULAR, Celen Ebru. Cambridge Analytica Main Players: Where Are They Now? Women of Silicon Roundabout Conference [online]. 2019, December 19, 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.women-in-technology.com/wintec-blog/cambridge-analytica-main-players 66PASTERNACK, Alex a Jesse WITT. The strange afterlife of Cambridge Analytica and the mysterious fate of its data: As the U.S. announces a lawsuit against Cambridge Analytica, the Mercer-controlled Emerdata discloses that it now owns the disgraced Trump data firm and its parent company. Fast Company: The future of business [online]. 07-26-19, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90381366/the- 22 2. 3. 5. Rok 2020

Na Nový rok roku 2020 vypustil na veřejnost účet @HindsightFiles67 na sociální síti Twitter více než 100 000 dokumentů, díky nimž veřejnost zjistila, že manipulace s voliči probíhá “na průmyslové úrovni” (v originále “on an industrial scale”). Tyto dokumenty byly získány z emailových účtů a ostatních datových úložišť Brittany Kaiser. Dokumenty mimo jiné ukázaly, že taktiky užívané v amerických prezidentských volbách 2016 a v kampani Brexit jsou stále hojně užívány a to celkem v 68 zemích.68 Brittany Kaiser v rozhovoru pro The Washington Post řekla: “Jsme na tom teď hůř než v roce 2016. Společností, jakou byla Cambridge Analytica, teď existují stovky.”69

3. Metodologie

Následující část bakalářské práce se zaměří na analýzu čtyř odborných studií na téma kauzy společnosti Cambridge Analytica a její etické reflexe. Tato přehledová studie bude zkoumat, mimo jiné, dopad dosavadních výsledků této kauzy jak na akademickou obec, tak na širokou veřejnost. Dalším ze zkoumaných aspektů bude dopad dosavadních výsledků této kauzy na poskytovatele sociálních sítí a na legislativní systémy států napříč zeměkoulí. V rámci této studie pokládáme několik otázek, a to specificky tyto:

1. Měla tato kauza nějaký přínos pro akademickou obec (například IT obory)? 2. Máme nyní, tři roky od doby, kdy se svět o kauze společnosti Cambridge Analytica doslechl poprvé, způsoby, jak aktéry těchto a přidružených zločinů dovést k odpovědnosti? 3. Jakým způsobem ohrožuje kauza společnosti Cambridge Analytica demokratické vládní systémy?

Každá uvedená studie bude krátce představena, následně bude analyzován její obsah a poté budou vyvozeny z textu závěry, jejichž prostřednictvím se budeme snažit nalézt odpověď na výše zmíněné otázky. Studie a články jsou vyhledávány na následujících webových portálech: Scopus, Web of Science, elektronické zdroje Masarykovy univerzity. Zdroje byly vybírány podle klíčových slov, obsahu názvu, obsahu anotace, tématického zařazení a zohledňován byl i rok vydání. Pozn.: Není-li uvedeno jinak, jsou zdrojem pro níže zmiňovaná fakta, data a informace vždy dané analyzované studie uvedené na začátku každé jednotlivé analýzy.

mysterious-afterlife-of-cambridge-analytica-and-its-trove-of-data 67NYABOLA, Nanjala. Cambridge Analytica and the end of elections: The latest Cambridge Analytica leaks show just how compromised voting – one of the pillars of democracy – has become. ALJAZEERA [online]. 18 Jan 2020 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/opinions/2020/1/18/cambridge-analytica-and- the-end-of-elections 68PAYTONCULAR, Celen Ebru. Cambridge Analytica Main Players: Where Are They Now? Women of Silicon Roundabout Conference [online]. 2019, December 19, 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.women-in-technology.com/wintec-blog/cambridge-analytica-main-players 69OTTESEN, KK. Cambridge Analytica whistleblower: We should be scared about what we’re going to see in this year’s elections. The Washington Post: Democracy Dies in Darkness [online]. 2020, March 3, 2020 at 1:00 p.m. GMT+1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/lifestyle/magazine/cambridge-analytica-whistleblower-we-should- be-scared-about-what-were-going-to-see-this-years-elections/2020/03/02/fd452406-46d3-11ea-ab15- b5df3261b710_story.html 23 4. Přehledová studie

4. 1. Regulatory approaches to Facebook and other social media platforms: towards platforms design accountability

První analyzovanou studií je studie “Regulatory approaches to Facebook and other social media platforms: towards platforms design accountability” od dvojice autorů Mária T. Patakyová a Ján Mazúr70.

4. 1. 1. Analýza obsahu

Strany 219 až 221 obsahují, mimo jiné, úvod do tématu. Dvojice autorů podává úvod způsobem, díky němuž i čtenář neznalý tématu dokáže pochopit základní údaje potřebné pro porozumění následujícímu textu. Strana 221 v druhé polovině pokračuje s problémem legálního zařazení poskytovatelů sociálních sítí (v analyzovaném textu “social media platform – SMP”). Autoři uvádějí, mimo jiné, problém určení sociálních sítí v kontextu práva. Dlouho bylo na sociální média nahlíženo obdobně, jako na poskytovatele internetu (v analyzovaném textu “internet service providers – ISP”). Velký rozdíl v přístupu k poskytovatelům internetu oproti přístupu tradičním médiím je ten, že poskytovatelům internetu není kladeno za odpovědnost kontrolovat obsah, který uživatelé publikují skrze jejich služby. Naproti tomu tradiční média jsou odpovědna za veškerý obsah publikovaný skrze jejich služby, ať se jedná o obsah vytvořený samotným konkrétním médiem, nebo o obsah vytvořený třetí stranou, kterému dané médium poskytlo prostor ve svém vysílání/tisku. Dle dvojice autorů, mimo jiné, nelze kategorizovat sociální média jako tradiční média, neb odpovědnost za veškerý obsah publikovaný skrze jejich služby je v rámci sociálních médií nerealizovatelné kritérium. Avšak (stále ještě poměrně) nedávné okolnosti světu ukázaly, že zbavit sociální média veškeré odpovědnosti za publikovaný obsah (podobně jako poskytovatele internetu) je strategie taktéž nevhodná. Autoři k tomuto uvádějí, mimo jiné, že ačkoli sociální sítě nevytvářejí vlastní obsah, jejich algoritmy obsah kategorizují, upřednostňují či upozaďují a především také personalizují. Zde stojí za uvedení následující přímá citace z poznámky pod čarou na straně 222 původního textu: “Ačkoli platformy již dlouho moderovaly obsah a své uživatele, v mnoha případech tak činily na základě nejasných a měnících se soukromých pravidel, která uživatelé nemohou ovlivnit, a s omezeným využitím. SMPs vytvářejí jedinečný typ kyberprostorů s nepřetržitým sledováním ekonomicky, sociálně a politicky relevantního chování, což přináší dobře známé dilema identity; anonymita plodí zneužívání svobody projevu, kyberšikanu a trollování, ale odhalení přináší rizika profilování a ohrožení soukromí.” Dle dvojice autorů se sociální média blíží svým fungováním spíše definici veřejného (diskuzního) fóra, veřejného prostoru pro komunikaci. Tento prostor poté spadá pod zákony chránící svobodu projevu. Následující část textu (konkrétně strana 223, kapitola 2.1. Zvýšení úsilí o samoregulaci) se zabývá odpovědí sociálních sítí na požadavek veřejnosti o, mimo jiné, zvýšení zabezpečení osobních dat uživatelů. Poskytovatelé sociálních sítí se delší dobu bránili regulaci projevů svých uživatelů, dokud se v posledních letech neukázalo, že neregulovanost těchto veřejných virtuálních prostor je pro blaho široké veřejnosti značně škodlivá. Dvojice autorů zmiňuje, že ač je určitá podoba špatného obsahu na první pohled jasná a lze ji snadno zpozorovat, je třeba se ujistit, že sociální sítě (jmenovitě například Facebook) zaměstnají dostatek rodilých mluvčí pro všechny jazyky zastoupené v jejich geograficky velice široké skupině uživatelů, aby se zajistilo dostatečné pochopení lokálního kontextu, sarkasmu, ironie a jiných jazykových specifik za účelem důkladného eliminování

70MAZÚR, JÁN a MÁRIA T. PATAKYOVÁ. REGULATORY APPROACHES TO FACEBOOK AND OTHER SOCIAL MEDIA PLATFORMS: TOWARDS PLATFORMS DESIGN ACCOUNTABILITY. Masaryk University Journal of Law and Technology. Masaryk University, 2019, (Vol. 13:2), 219 - 241. Dostupné z: doi:10.5817/MUJLT2019-2-4 24 tzv. “hate speech”, podněcování násilí, fake news a ostatních nežádoucích projevů uživatelů těchto sociálních médií. Aby se poskytovatelé sociálních médií (jmenovitě například Facebook) vyhnuli situaci, kdy bude příliš mnoho důležitých rozhodnutí záviset pouze na jejich vlastních interních týmech, spojili se někteří tito poskytovatelé (jmenovitě například Facebook) s externisty, jako například s vládními bezpečnostími agenturami, s pracovníky výzkumu kybernetické bezpečnosti a s jinými společnostmi zaměřujícími se na technologie. Poskytovatelé sociálních sítí také v rámci omezení šíření fake news, spamu a podobných škodlivých projevů uživatelů přizpůsobili v mnohých případech design samotné aplikace/webové stránky. Dalším pomocným prvkem v zabraňování šíření dezinformací, lží a tzv. “hate speech” je verifikace zdrojů a vlivných přispěvatelů (například politiků). Dvojice autorů zde také zmiňuje: “(...) Facebook představil nástroj, který poskytoval v některých zemích vedle sporných zdrojů související zdroje ověřené podle faktů.” Následně dvojice autorů věnuje prostor otázce různých možností externí nezávislé regulace poskytovatelů sociálních sítí. První úhel, z něhož dvojice autorů na problematiku nahlíží, je úhel ochrany osobních dat, konkrétně možnost aplikace regulací pomocí GDPR. Druhým rozebíraným možným kontrolním mechanismem v původním textu je koncepce ochrany zákazníka a jeho práv, která je součástí zákonů uplatňovaných na území Evropské unie. Třetím možným systémem externí regulace poskytovatelů sociálních sítí je, dle dvojice autorů, zákon o ochraně hospodářské soutěže. Autoři původního textu na stranách 226 až 234 detailně rozebírají každou z výše zmíněných možností, zaměřují se i na konkrétní případ “German Facebook case” (str. 292 – 232). V posledních úsecích práce (str. 232 – 236) dvojice autorů, mimo jiné, vyjadřuje svůj názor k výše zmíněným možnostem externí (čili nezávislé) regulace poskytovatelů sociálních sítí. Autoři stojí za tím názorem, že sociální média nejsou hnána k odpovědnosti dostatečně. Zde stojí za citaci tento úryvek z původního textu: “Regulační režim musí brát v úvahu všechny prvky odpovědnosti, nejen ad hoc veřejné šetření legislativní oblasti.” A na něj blízce navazující: “Je pravděpodobné, že v případě SMPs nejsou režimy odpovědnosti správně nastaveny, protože neexistuje jasná právní příčina toho, že platformy jsou odpovědné za poskytování infrastruktury (neúmyslně) přizpůsobené zneužívajícímu chování (v originálním textu 'providing infrastructure (inadvertently) tailored to abusive behavior').”

4. 1. 2. Výsledky

Výše analyzovaná studie nám poskytuje jednu z možných odpovědí na výše uvedenou otázku číslo tři, jejíž znění je následující: Máme nyní, tři roky od doby, kdy se svět o kauze společnosti Cambridge Analytica doslechl poprvé, způsoby, jak aktéry těchto a přidružených zločinů dovést k odpovědnosti? Krátká odpověd je zde: ano, ale jen limitované. Zásahy výkonné moci jsou proti poskytovatelům sociálních sítí komplikované, a to z důvodu jejich výše zmiňované obtížné legální kategorizovatelnosti. Určitou regulaci poskytují zákony o ochraně osobních dat (například GDPR, ale také mnohá lokální nařízení, jmenovitě například the California Consumer Privacy Act, the United States Federal Trade Commission Act), tyto ovšem často nepokrývají plně problematiku poskytovatelů sociálních sítí jako obchodních entit. Zde určitou regulaci poskytují zákony o ochraně hospodářské soutěže, antimonopolní opatření a mnohá další nařízení, tato ovšem naopak nepokrývají problematiku poskytovatelů sociálních sítí jako mediálních entit. Velké množství zásahů výkonné moci proti těmto entitám v současné době funguje, jak zmiňuje i dvojice autorů, na bázi ad hoc řešení a dlouhodobé, komplexní a všestranné řešení zatím implemetnováno není.

4. 2. Where Have All the Data Gone? A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age

Druhou analyzovanou studií je studie “Where Have All the Data Gone? A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age” od autorky Rebekah Tromble.71

71TROMBLE, Rebekah. Where Have All the Data Gone?: A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age. Social Media + Society. The George Washington University, USA: SAGE, 2021, 25 4. 2. 1. Analýza obsahu

Autorka na první straně textu poskytuje čtenáři velmi stručný náhled do kontextu kauzy společnosti Cambridge Analytica a také do obecného problému sklízení velkých množství osobních dat uživatelů sociáních sítích. V zápětí navazuje vysvětlením, co jsou to rozhraní pro programování aplikací (v originálním textu Application Programming Interfaces – APIs), a proč jsou důležitá nejen pro třetí strany zajímající se o využití osobních dat uživatelů sociálních sítí pro získávání finančního výdělku, ale také pro datové specialisty, analytiky a výzkumníky. Poté, co kauza společnosti Cambridge Analytica vyšla na světlo v roce 2018, zakročilo množství sociálních sítí radikálně proti volnému přístupu k osobním datům svých uživatelů právě skrze tato rozhraní pro programování aplikací. Toto silně ovlivnilo mnohé datové vědce a mnohé tou dobou probíhající výzkumy byly odsouzeny k zániku. Tuto dobu popisuje autorka jako “post-API age”. Autorka zmiňuje dvojí přístup akademické obce k tomuto problému. Určitá skupina odborníků vnímá toto silné omezení datových toků jako jasný projev získání strategické výhody, neb díky tomuto kroku nemusejí poskytovatelé sociálních sítí nadále sdílet jimi nasbíraná data s datovými výzkumníky a specialisty, a to pod záminkou ochrany osobních dat uživatele. Naproti tomu množství odborníků nevidí tento krok jako toliko projev nepřátelství a snahy získat přímou výhodu, jako spíš projev krátkozrakosti. Zde je vhodné uvést citaci z původního textu: “Technologické společnosti ve svém spěchu neuvažovaly o větších důsledcích odstavení API, včetně jejich dopadu na důležitou akademickou práci (Hemsley, 2019)72.” Autorka se v následujících kapitolách své práce zaměřuje, mimo jiné, na to, jakou kvalitu měla data získávaná datovými analytiky a výzkumníky již před silným omezením těchto nejpohodlnějších a nejplodnějších kanálů toku osobních dat uživatelů sociálních sítí, čili v době, kterou autorka poposuje jako “the Data Golden Age”. Jedním z argumentů, které autorka uvádí, je, že daná data v době před nastavenými systémy regulace přístupu k těmto datům byla různé kvality, ne vždy byla odpovídající realitě a často byla neúplná. Aby umožnila čtenáři lépe pochopit pointu, kterou se snaží vyjádřit, prezentuje autorka, mimo jiné, konkrétní příklad na vlastním výzkumu na sociální síti Twitter. Dalším problémem, který autorka v textu rozebírá, je etická odpovědnost datových výzkumníků. Příliš často, dle slov autorky, je výzkum poháněn touhou po pouhé akvizici co největšího obnosu dat, místo aby byl poháněn naplňováním potřeby společnosti po zodpovězení důležitých otázek a vyřešení palčivých problémů. Autorka zde nezapomíná čtenáři připomenout, že doktor Aleksandr Kogan byl datovým výzkumníkem na Cambridgeské univerzitě a aplikaci sklízející data uživatelů Facebooku napsal za výzkumnými účely, načež ovšem tato nasbíraná data prodal třetí straně (společnosti Cambridge Analytica). Aleksandr Kogan nebyl ovšem jediným, dle slov autorky lze předpokládat, že vědců, kteří prodali pod záminkou výzkumu nasbíraná data třetím stranám za účelem přímého finančního zisku, je mnoho. Zde je opět na místě citace z původního textu: “Toto je zejména pravdou v mé vlastní subkomunitě výzkumníků výpočetní techniky, kde příliš často datová akvizice namísto teorie – nebo dokonce i výzkumné otázky – je hnacím motorem výzkumu. Tato tendence upřednostňování a, v některých případech, fetišizace dat jako takových (Mosco, 2016, pp. 205–206)73 dovedl výzkumníky k přijetí množství sporných postupů.” V závěru své práce navrhuje autorka dva postupy k řešení vzniklé situace. Jako první postup autorka uvádí doporučení komunikovat s platformami sdruženě, jako celek, nikoli jako jednotliví výzkumníci a výzkumné týmy. Druhou autorkou prezentovanou strategií je vylepšení směrnic a pravidel etického výzkumu a jejich důslednější implementace.

(January-March 2021: 1–8), 1-8. Dostupné z: doi:DOI: 10.1177/2056305121988929 72Hemsley, J. (2019). Social media giants are restricting research vital to journalism. Columbia Journalism Review. https:// www.cjr.org/tow_center/facebook-twitter-api-restrictions. php? fbclid=IwAR1uULkcGqcOrQYSagYkfSaKciKGK5t2x_ Q5hnoOd38CGs02ND_oVULdpns – citace v plnosti převzata z původního textu 73Mosco, V. (2016). To the cloud: Big data in a turbulent world. Routledge. - citace v plnosti převzata z původního textu 26 4. 2. 2. Výsledky

Výše analyzovaná studie přímo zodpovídá výše definovanou výzkumnou otázku číslo jedna, jejíž znění je následující: Měla tato kauza nějaký přínos pro akademickou obec (například IT obory)? Přístup k osobním datům uživatelů sociálních sítích skrze rozhraní pro programování aplikací není již tak snadný, jakým býval do doby před implementovanými regulacemi. Pracovníci datového výzkumu, chtějí-li přístup k těmto osobním datům, musejí projít více procesy, nežli dříve. Příkladem je opatření sociální sítě Twitter, jak vysvětluje autorka v původním textu: “V návaznosti na skandál CA Twitter nyní vyžaduje, aby učenci podstoupili kontrolu před získáním přístupu k API a společnost umožňuje každému výzkumnému pracovníkovi používat k dotazování API pouze jednu aplikaci.” Dle autorky může toto omezení vést, při správném přístupu ze strany výzkumínků, k možnému zkvalitnění získávaných dat. Dalším z přínosů kauzy společnosti Cambridge Analytica pro akademickou obec je, mimo jiné, otevření diskuze o etickém zpracovávání dat nejen poskytovateli sociálních sítí, ale i samotnými výzkumníky a datovými analytiky.

4. 3. Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal

Třetí analyzovanou studií je studie “Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal” od autora jménem Jonathan Haewood.74

4. 3. 1. Analýza obsahu

V úvodu své práce autor uvádí čtenáře do kontextu kauzy společnosti Cambridge Analytica, následně seznamuje čtenáře s pojmem “mikrotargeting” a představuje myšlenku demokratické krize, která hrozí rovnoměrně všem demokratickým vládním systémům planety. Autor pokračuje výčtem otázek, na něž bude ve své práci poskytovat odpovědi. Autorova práce pokračuje kapitolou o historii mikrotargetingu. Profilace zákazníků za účelem většího odbytu zboží díky přesnějšímu míření reklamy na správnou cílovou skupinu byla, dle autora, přítomna už téměř odjakživa. Cílit reklamu na všechny konzumenty plošně, stejně a bez rozdílu tvoří velké množství “plýtvání” reklamou. Na základě tohoto konceptu vytvářely různé formy médií (noviny, časopisy, televizní pořady, rádiové stanice a další) každá své vlastní publikum. Toto publikum mohlo následně býti nabídnuto inzerentům výměnou za finanční kompenzaci. Další profilace zákazníků probíhala také cílenými anketami a průzkumy trhu, za něž byli participanti zpravidla placeni. Nástup internetu učinil toto profilování konzumentů daleko snazším, neb velké množství dat, za která by v jiné situaci společnosti musely zaplatit účastníkům průzkumů trhu, dávají uživatelé sociálních sítí těmto společnostem k dispozici zadarmo a to skrze právě zmíněné sociální sítě. Toto navíc přichází s přidanou hodnotou, neb společnosti snažící se získat data zákazníků k jejich profilaci tímto způsobem nezískávají pouze data, která by získaly vlastním průzkumem trhu, ale i značné množství dat, která zmínění zákazníci považují za osobní, ne-li intimní, a která by s velkou pravděpodobností dané společnosti neposkytli, věděli-li by, že tato data budou využita za účelem mikrotargetingu. Následně autor rozebírá do podrobna tvrzení, že mikrotargeting je nebezpečným a destruktivním pro demokratické vládní systémy. Prvním problematickým prvkem mikrotargetingu je absence informovaného (pokud vůbec nějakého) souhlasu subjektu této praktiky (tj. uživatele dané sociální sítě). Zde je vhodné citovat originální text, neb autor toto vysvětluje na velice snadno pochopitelném příkladu: “V minulosti vám mohli političtí aktivisté zaklepat na dveře. Mohli jste se rozhodnout, zda dveře otevřít, nebo ne a mohli jste si vybrat, zda budete poslouchat, co říkají. Nyní jsou aktivisté již ve vašem domě. Vědí, co je ve vašich zásuvkách a na vašich poličkách a do určité míry i to, co je

74HAEWOOD, Jonathan. Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal. Information Polity: The International Journal of Government & Democracy in the Information Age. IOS Press, 2018, (23), 429 - 434. Dostupné z: doi:10.3233/IP-180009 27 ve vaší mysli.” Tyto praktiky může velké množství poznamenaných uživatelů pochopitelně vnímat jako velice invazivní. Druhým nebezpečným aspektem mikrotargetingu je, dle autora, jeho skrytost. Přesněji: na první pohled není uživateli jasné, že se jedná o reklamní či propagandistický obsah, uživatel tedy k tomuto obsahu nepřistupuje stejným způsobem, kterým přistupuje k obsahu, u nějž je jeho reklamní či propagandistický účel viditelný. Autor k tomuto, mimo jiné, uvádí následující: “Proto když se průměrný uživatel Facebooku dostane do styku s touto reklamou, není v obranném módu a přistupuje k takovéto zprávě se stejnou bezelstností, jako když dostane dopis nebo email od své tchýně nebo od nejlepšího přítele”. Třetím rizikovým faktorem mikrotargetingu, který autor uvádí, je nemožnost konfrontace potenciálně nepravdivých informací na “tržišti nápadů” (v původním textu “the marketplace of ideas”). Mikrotargeting probíhá, ve své esenci, privátně, což znamená, že jednotliví uživatelé jsou cíleni separátně, každý jednotlivec zvlášť. Potenciálně nepravdivou informaci, která je prezentována jednomu uživateli, nemusí vidět uživatel druhý. Profilace uživatelů dosahuje vysoké míry a zasahuje do hlubokých detailů. Díky tomuto se, mimo jiné, stírá kolektivní pohled na realitu. Na základě esenciálního významu toho, co mikrotargeting ve své podstatě je, nelze tedy konfrontovat potenciálně nepravdivé informace stejným či obdobným způsobem, jakým by mohly být konfrontovány v prostoru “the marketplace of ideas”. K tomuto rizikovému faktoru se přímo váže čtvrtá nebezpečná vlastnost mikrotargetingu, kterou autor zmiňuje, a to je velký potenciál pro přítomnost dezinformací. Na toto rovnou navazuje pátý problémový bod a tím je umožnění politickým stranám poskytovat různé, nezřídka i sobě si přímo odporující informace, různým skupinám svých voličů. Zde je vhodné uvést další citaci z původního textu: “Strana by například mohla jedné skupině voličů sdělit, že po volbách bude odstraněno každoroční zvyšování čisté imigrace. Možná by řekla další skupině voličů, že nedostatek kvalifikované pracovní síly bude uspokojen nárůstem zahraničních pracovníků. Tyto neslučitelné sliby zjevně nelze splnit a v důsledku toho by straně mohl chybět jasný mandát, pokud by byla zvolena do vlády.” Poslední ohrožující aspekt mikrotargetingu, který autor uvádí, je možnost zapojení aktérů z cizích zemí do ovlivňování lokálních politických záležitostí právě skrze mikrotargeting. V následujících odstavcích se autor věnuje aplikaci těchto rizikových faktorů na otázku nebezpečnosti mikrotargetingu pro demokratické vládní systémy. Na tuto kapitolu přímo navazuje kapitola, v níž autor rozebírá limitace veřejné sféry, srovnává “starou dobrou veřejnou sféru a novou špatnou digitální sféru” a uvádí, mimo jiné, tvrzení, že: “Rozdíl mezi analogickou veřejnou sférou a digitální soukromou sférou je v tomto ohledu rozdílem míry, nikoli rozdílem druhu.”

4. 3. 2. Výsledky

Výše analyzovaná studie odpovídá na výše uvedenou výzkumnou otázku číslo čtyři, jejíž znění je následující: Jakým způsobem ohrožuje kauza společnosti Cambridge Analytica demokratické vládní systémy? Podíváme-li se na výše rozebíraný výčet nebezpečných aspektů mikrotargetingu, zhodnotíme-li je kriticky a aplikujeme-li je uceleně na současnou situaci, je způsob, kterým mikrotargeting prováděný společnostmi ne nepodobnými společnosti Cambridge Analytica poškozuje demokratické vládní systémy, více než očividný. Defragmentace společnosti a roztříštění jednotného vidění reality jsou, spolu s dalšími, zásadními problémy, které mikrotargeting tohoto typu vytváří. Autor původního textu k tomuto uvádí: “Snad nejdůležitějším rozdílem mezi analogickou veřejnou sférou a digitální sférou je jednoduše to, že jsme zvyklí na starou veřejnou sféru. Myslíme si, že jsme tady v bezpečí, protože krajina je tak známá. Prostě nevidíme nebezpečí v této krajině. Nevidíme „krizi demokracie“, která by ve skutečnosti mohla být pro tuto krajinu endemická.”

28 4. 4. Cambridge Analytica's black box

Čtvrtou analyzovanou studií je studie s názvem “Cambridge Analytica's black box” od autorky Margaret Hu.75

4. 4. 1. Analýza obsahu

Ve své práci “Cambridge Analytica's black box” autorka v úvodu (strany 1-2) představuje čtenáři samotnou kauzu společnosti Cambridge Analytica, čili co se stalo, kdo byli aktéři a jaké byly následky. Hlavním problémem, na který se autorka v textu zaměruje, je finální vyjádření americké FTC (Federal Trade Comission) právě k této kauze. Autorka ve své práci pracuje s tezí, že rozsudek vynesený americkou FTC (Federal Trade Comission) nebyl v žádném směru dostačující. Konkrétně je k tomuto v původním textu, mimo jiné, uvedeno následující: “Způsob, jakým FTC vyřešila Cambridge Analytica – Facebook skandál, pomohl odhalit nepohodlné limitace výkonné moci FTC.” Autorka ve své práci zmiňuje, mimo jiné, nové regulace, kterými je dle nařízení americké FTC Facebook povinen se řídit. Prvním z autorkou uvedených nařízení je to, že chce-li Facebook sdílet osobní data uživatele s třetí stranou, musí o tomto daný uživatel být zevrubně informován, daný uživatel však musí především výslovně souhlasit s poskytnutím svých osobních informací této třetí straně, stejně tak jako musí být uživateli upřesněno, že jejich sdílení přesahuje nastavení ochrany osobních údajů, které uživatel pro sebe specifikoval (USA v. Facebook Inc., 2019)76. Dalším implementovaným nařízením je to, že Facebook musí zamezit třetím stranám přístupu k datům, které daný uživatel smazal, a to nejpozději do třiceti dnů. Totéž se vztahuje k situaci, kdy uživatel smaže celý svůj účet z této sociální sítě. Toto pravidlo má jednu výjimku, a to takovou, že Facebook není povinen zamezit přístup k výše zmíněným smazaným datům daného uživatele, pokud tato data skrze svůj profil sdílel jiný uživatel. Souvisejícím nařízením je to, že informace uživatelem smazané (toto zahrnuje i situaci, kdy uživatel smaže celý svůj profil), musejí být buď smazány, nebo znehodnoceny, i na serverech samotného Facebooku a to nejpozději do 120 dní (USA v. Facebook Inc., 2019). 77 Dalším novou regulací práce s daty ustanovenou již dříve zmíněným nařízením americké FTC je ta, která vyžaduje, aby Facebook zakázal třetím stranám a jejich aplikacím požadovat po uživatelích této sociální sítě zadávání hesla ke svému účtu za účelem poskytnutí přístupu k produktu dané třetí strany. K tomuto se váže další pravidlo, které udává Facebooku povinnost kryptograficky chránit hesla uživatelů při přenosu přes internet a dále také smazat, kryptograficky chránit nebo znehodnotit do stavu neidentifikovatelnosti všechna uživatelská hesla uložená v datovém skladu Facebooku (USA v. Facebook Inc., 2019).78 Následující regulace se týkají technologie rozpoznávání obličeje. Facebook je podle této regulace povinen získat výslovný souhlas daného uživatele s používáním technologie rozpoznávání obličeje – a to odděleně od jakéhokoli jiného souhlasu s ochranou osobních údajů získaného touto společností - a také musí uživatele upozornit, jak přesně bude rozpoznávání obličeje používáno a s kým bude toto sdíleno. Toto všechno musí proběhnout dříve, než bude Facebook moci sdílet data získaná díky technologii rozpoznávání obličeje s třetími stranami zapojenými do jakéhokoli obchodu.

75HU, Margaret. Cambridge Analytica’s black box. Big Data & Society. , Penn State Law and School of International Affairs, Institute for Computational and Data Sciences Pennsylvania State University, University Park, PA 16802, USA: SAGE, 2020, (July–December 2020: 1–6), 1-6. Dostupné z: doi:10.1177/2053951720938091 76United States v. Facebook, Inc. (D.C. 24 July 2019) Stipulated Order for Civil Penalty, Monetary Judgment, and Injunctive Relief No. 19-cv-2184. Available at: https://www.ftc.gov/system/files/documents/cases/182_ 3109_facebook_order_filed_7-24-19.pdf (accessed 5 August 2020). - citace plně převzata z původního textu 77United States v. Facebook, Inc. (D.C. 24 July 2019) Stipulated Order for Civil Penalty, Monetary Judgment, and Injunctive Relief No. 19-cv-2184. Available at: https://www.ftc.gov/system/files/documents/cases/182_ 3109_facebook_order_filed_7-24-19.pdf (accessed 5 August 2020). - citace plně převzata z původního textu 78United States v. Facebook, Inc. (D.C. 24 July 2019) Stipulated Order for Civil Penalty, Monetary Judgment, and Injunctive Relief No. 19-cv-2184. Available at: https://www.ftc.gov/system/files/documents/cases/182_ 3109_facebook_order_filed_7-24-19.pdf (accessed 5 August 2020). - citace plně převzata z původního textu 29 Nebudou-li tyto podmínky splněny, má Facebook nařízeno odstranit jakékoli šablony pro technologie rozpoznávání obličeje, které uložil v souvislosti s obchodem s třetími stranami (USA v. Facebook Inc., 2019).79 V navazující části práce autorka nezapomíná uvést I několik nesouhlasných projevů proti rozhodnutí americké FTC. Pro některé představitele oboru byla tato pokuta příliš vysoká, jiní viděli jako vhodnější řešení rozsáhlejší soudní líčení, než “jen” pokutu. V rámci projevů odborníků nespokojených s rozhodnutím FTC uvádí autorka v původním textu následující: “Ještě před oznámením pokuty ve výši 5 miliard dolarů David Vladeck, bývalý ředitel Úřadu pro ochranu spotřebitele FTC, předpovídal, že FTC 'nebude pravděpodobně vyšetřovat nejznepokojivější aspekty záležitosti Cambridge Analytica - jmenovitě sklizení osobních dat uživatelů, která byla poté použita k utváření politických názorů tohoto uživatele, a to vše za účelem ovlivnění voleb' (Vladeck, 2018).”80

4. 4. 2. Výsledky

Výše analyzovaná studie nepřímo odpovídá na výše definovanou výzkumnou otázku číslo tři, která zní takto: Máme nyní, tři roky od doby, kdy se svět o kauze společnosti Cambridge Analytica doslechl poprvé, způsoby, jak aktéry těchto a přidružených zločinů dovést k odpovědnosti? Z výše zmíněných nařízení je viditelné, že se americká FTC aktivně (podle určitých odborníků však ne dosti aktivně, plně a komplexně) zapojila do snahy získat větší kontrolu nad fungováním sociálních sítí (zde jmenovitě Facebooku), omezit cílenými regulacemi jejich moc a efektivně tak ochránit uživatelova osobní data. Zde to ovšem rozhodně nesmí skončit. Americká FTC musí být následována dalšími vládními agenturami napříč zeměkoulí, aby byl vytvořen vskutku všestranný, mezinárodní zákon upravující účinně moc technických gigantů a chránící spolehlivě (nejen) citlivá osobní data uživatelů sociálních sítí.

5. Závěr

Tato bakalářská práce měla na počátku určených několik cílů. V rámci teoretické části práce bylo cílem obeznámit čtenáře s podstatou celé věci. V rámci přehledové studie bylo cílem zodpovědět definované výzkumné otázky. Připomeňme si, jak tyto otázky zněly:

1. Měla tato kauza nějaký přínos pro akademickou obec (například IT obory)? 2. Máme nyní, tři roky od doby, kdy se svět o kauze společnosti Cambridge Analytica doslechl poprvé, způsoby, jak aktéry těchto a přidružených zločinů dovést k odpovědnosti? 3. Jakým způsobem ohrožuje kauza společnosti Cambridge Analytica demokratické vládní systémy? Studie s názvem “Where Have All the Data Gone? A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age” od autorky Rebekah Tromble nám pomohla zodpovědět první otázku. Akademické obci zde bylo ku prospěchu obojí: uzavření i otevření, přesněji uzavření přístupu k datům a otevření diskuze o etickém sběru dat. Uzavření dříve plodných toků dat (přesněji řečeno jejich omezení, nikoli plné uzavření) způsobilo nutnost vícero kontrolních procesů, než je danému vědeckému pracovníkovi přístup povolen. Dle autorky může toto omezení vést, při správném přístupu ze strany výzkumínků, k možnému zkvalitnění získávaných dat. Dozvídáme se, že data nebyla storpocentně spolehlivá ani před takzvaným zlatým věkem dat (v originále “the Data Golden Age”). Toto autorka dokládá množstvím argumentů, z nichž nejpřesvědčivějším je příklad jejího vlastního výzkumu sociální sítě Twitter (zmíněno výše v samostatné kapitole). Mimo potenciální možnost zkvalitnění (nyní obtížněji) získávaných dat je zde přínosem i výše zmíněné otevření 79United States v. Facebook, Inc. (D.C. 24 July 2019) Stipulated Order for Civil Penalty, Monetary Judgment, and Injunctive Relief No. 19-cv-2184. Available at: https://www.ftc.gov/system/files/documents/cases/182_ 3109_facebook_order_filed_7-24-19.pdf (accessed 5 August 2020). - citace plně převzata z původního textu 80Vladeck D (2018) Facebook, Cambridge Analytica, and the regulator’s dilemma: Clueless or Venal? Harvard Law Review Blog. Available at: https://blog.harvardlawreview. org/facebook-cambridge-analytica-and-the- regulatorsdilemma-clueless-or-venal/ (accessed 25 October 2019). - citace plně převzata z původního textu 30 diskuze o etickém sběru dat. Autorka se objektivně a kriticky dívá, mimo jiné, i na “vlastní druh” a upozorňuje nás, že Aleksander Kogan opravdu nebyl jediným, kdo používal (a/nebo používá) neetické praktiky nakládání s osobními daty získanými za účelem výzkumu. O velkém množství těchto aktérů nevíme a ani se nedozvíme. Je třeba se zaměřovat více na využívání potenciálu výzkumu osobních dat uživatelů sociálních sítí k zodpovězení důležitých výzkumných otázek a obecně ku prospěchu společnosti, v návaznosti na to je třeba věnovat méně úsilí pouhé akvizici dat, a také je třeba učinit přítrž prodávání osobních dat uživatelů sociálních sítí získaných pod záminkou akademického výzkumu třetím stranám. K tomuto všemu potenciálně otevírá cestu otevření diskuze o etickém sběru a využívání osobních dat, ke kterému kauza společnosti Cambridge Analytica výrazně přispěla. Na otázku týkající se možnosti hnát aktéry zneužívající osobní data uživatelů sociálních sítí k odpovědnosti nám odpovídá studie “Regulatory approaches to Facebook and other social media platforms: towards platforms design accountability” od dvojice autorů Mária T. Patakyová a Ján Mazúr, a také studie “Cambridge Analytica's black box” od autorky Margaret Hu. V současné době existuje množství regulačních mechanismů, které lze na pachatele zneužívání dat aplikovat, toto je však praxe nanejvýš komplikovaná. Jedním z vícera problémů, které činí tuto záležitost nepoměrně složitější, je problém samotného určení sociální sítě jako legální entity (toto je podrobně rozebráno výše v samostatné kapitole). Na poskytovatele sociálních sítí nelze plně aplikovat velké množství zákonú na ochranu osobních dat, stejně tak na ně nelze aplikovat množství zákonů na ochranu hospodářské soutěže a ochranu zákazníka. Jak trefně zmiňuje dvojice autorů Mária T. Patakyová a Ján Mazúr ve své práci: Kdo určí, že cena nastavená prodejcem je neúměrně vysoká, a zákazník je tím pádem v neférové situaci, když zákazník neplatí penězmi, ale daty? Z obsahu studie “Cambridge Analytica's black box” jsme se dozvěděli, mimo jiné, že Facebook nyní musí získat přímý souhlas uživatele před tím, než bude moci sdílet jeho data s třetí stranou. Dále jsme se dočetli zajímavé informace o povinnosti Facebooku odebrat data uživatele od třetích stran nejpozději do třiceti dnů od chvíle, kdy je daný uživatel smazal z této platformy, a nejpozději do sto dvaceti dnů musí Facebook smazat tato data i ze svých serverů. Pravdou je, že některá nařízení vydaná zde konkrétně americkou FTC působí více než slibně. Pravdou ovšem také je, že velké množství těchto situací je stále nešťastně řešeno formou málo efektivních ad hoc řešení, neb naše legislativní systémy neběží ve vývoji dopředu stejnou rychlostí jako technologie, a tak často metaforicky dobíhají na poslední chvíli. K otázce týkající se dopadu kauzy Cambridge Analytica na demokratické vládní systémy se vyjadřuje studie “Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal” od autora jménem Jonathan Haewood. Autor rozebírá ve své práci to, co jsme nastínili již v samotném úvodu studie, a to koncept ovlivňování názorů milionů lidí bez jejich vědomí za pomocí hluboké profilace a komplexního mikrotargetingu, který cílí na emoce a strachy informacemi, které nemusejí být (a také často nejsou) pravdivé, a to vše ve prospěch nejlépe platícího klienta. Mikrotargeting, který tříští společnost a rozbíjí kolektivní vidění reality, je velice nebezpečný pro demokratické vládní systémy mimo jiné tím, že otevírá cestu a vytváří úrodnou půdu pro uchycení extrémistických ideologií. Mikrotargeting a jím ovlivněné zprávy, reklamy a jiné propagační materiály podsouvané uživatelům na sociálních médiích jsou těžko napadnutelné veřejným diskurzem, neb tyto zprávy bývají zpravidla osobní, čili skryté. Vzhledem k hloubce a komplexnosti profilování je velice dobře možné, že nebudou na světě dvě stejné Facebookové stránky. Vzhledem k často špatné ověřitelnosti dat, která jsou nezřídka vytvářena přesně nám na míru (falešný obsah, amplifikované titulky, fabrikované zprávy apod.), je stále více těžší navigovat prostor sociálních sítí a nepodlehnout některé formě dezinformací či uzavření se v tzv. „bublině“ personalizovaného obsahu. Politické strany mají možnost vysílat ke svým voličům navzájem si odporující zprávy za účelem získání podpory co největšího množství voličů, a to bez toho, aby toto daní voliči zjistili. Vlády cizích zemí mají díky mikrotargetingu výborný a, dovolíme si říci, pohodlný způsob ovlivňování voleb, které leží naprosto mimo jejich povolené pole působení. Kauza společnosti Cambridge Analytica zde vynesla na světlo, jak křehký je systém demokracie a jak děsivě destruktivní pro demokracii tyto prakticky nejen mohou být, ale i jsou. V rámci teoretické práce jsme si vzali za cíl seznámit čtenáře s podstatou celé věci. Kauza společnosti Cambridge Analytica byla svého typu první, obáváme se ovšem oprávněně, 31 že nebude poslední. Dle slov odborníků, lidí zasvěcených a lidí, kteří byli sami aktéry této kauzy, existují podobných společností stovky a mnohé z nich mají navíc daleko dravější taktiky a strategie, nežli měla dnes již zaniklá společnost Cambridge Analytica. Nečinnost není možností: (nejen) tvůrci legislativ a akademická obec se musejí aktivně zasazovat o efektivnější, komplexnější a všestrannější zákony a nařízení regulující moc a činnnost technologických gigantů. Vypomoci v tomto mohou I veřejné instituce, jakými jsou například knihovny. Datově zaměřené přednášky, workshopy a výukové programy pro všechny věkové skupiny, se zvláštní pozorností pro silně ohrožené skupiny (jakou jsou například senioři a náctiletí), mohou schopnosti sebeobrany uživatelů na sociálních sítích značně napomoci. Také školy by měly reagovat na toto dění a přizpůsobit částečně své kurikulum a zahrnout do hodin informatiky a občanské výchovy (a potažmo psychologie) informace, které pomohou žákům a studentům bránit se efektivně manipulaci na internetu. Vzhledem k množství čistého času, který nemálo dětí, náctiletých a mladých dospělých tráví na sociálních sítích, je vhodné je zařadit mezi manipulací silně ohrožené skupiny. Ačkoli, pravda je taková, že tento problém se týká nás všech. Výše v této práci zmiňujeme postupy, které pro snížení šance opakování těchto datových katastrof může podniknout akademická obec, a dále zmiňujeme postupy, které mohou podniknout vlády, a také zmiňujeme postupy, které mohou podniknout veřejné instituce. Jaké kroky ovšem může podniknout jednotlivec, samotný potencálně ohrožený uživatel sociální sítě? Velká část zde námi navrhovaného řešení se bude týkat kritického myšlení, neb je třeba uvažovat kriticky. Narazíme-li ku příkladu na titulek, který se nám zdá být příliš emocionálně zabarvený (text například obsahuje objektivně přehnané množství vykřičníků, záměrně šokující titulky, hněv, lítost nebo odpor vzbuzující fotky apod.), nebo je publikovaný skrze web, který vzbuzuje podzeřelou atmosféru, posoudíme jím předesílané informace kriticky a ověříme si je. Je důležité ověřovat si informace, které nalezneme (nejen) na sociálních sítích. Ověřujeme však nejen informace, ale i zdroje informací, neb spolehlivé zdroje informací jsou klíčovým nástrojem v boji proti dezinformacím, které jsou jedním z klíčových nástrojů v ovlivňování názorů potenciálních voličů. Čteme-li například noviny (ať už webové, či papírové), je vhodné si zjistit, kdo tento tisk platí. Víme-li, že je tato (byť digitální) tiskovina placena určitým politikem, budeme k informacím prezentovaným v tomto periodiku přistupovat jinak, než jak bychom přistupovali k informacím například v nezávislém médiu. Ju Snažme se také hledat názor druhé strany. Jedním z neméně důležitých bodů tohoto navrhovaného řešení je snaha vymanit se z takzvané “názorové bubliny”, kdy v důsledku extrémně detailní personalizace vidíme pouze omezenou část informací relevantních k dané problematice, proto je důležité vyvíjet úsilí k získání objektivního pohledu na řešenou věc. Velkým pomocným faktorem je také samotná osvěta. Víme-li, že je námi manipulováno, snižuje se (byť i nepatrně) šance, že manipulaci podlehneme. Je tedy třeba zůstat neustále informováni o nejnovějším vývinu situace, ale nejen to: je třeba se ujistit, že i naše okolí je dostatečně informováno, a to už třeba jen tím, že si o kauze Cambridge Analytica, o potenciálních rizicích sociálních sítí a o možnostech ochrany svých osobních dat na těchto platformách, popovídáte u oběda s rodiči.

32 6. Zdroje

AUCHARD, Eric. Cambridge Analytica stage-managed Kenyan president's campaigns: UK TV. REUTERS [online]. 20. 3. 2018, 1:10, , 1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/idUSL8N1R17JC

BEAUCHAMP, Zack. Steve Bannon’s bold plan to start a populist revolution in Europe: Bannon’s plan to start an organization called “the Movement” says more about him than about Europe. Vox: Understand the News [online]. 25. 8. 2018, 15:40, , 1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.vox.com/policy-and-politics/2018/7/25/17611982/steve-bannon-europe-eu-parliament- the-movement

BLATCHFORD, Andy. Facebook whistleblower pushed data-mining boundaries in Canada: source. CBC [online]. 20. 3. 2018, 8:25 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.cbc.ca/news/politics/wylie-cambridge-analytica-liberals-1.4583810

CADWALLADR, Carole. Facebook's role in Brexit - and the threat to democracy. In: TED [online]. April 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/carole_cadwalladr_facebook_s_role_in_brexit_and_the_threat_to_democr acy

CADWALLADR, Carole. Mueller questions Cambridge Analytica director Brittany Kaiser: Second former employee of controversial data firm to be questioned by special counsel’s inquiry into Russia collusion. The Guardian [online]. Sun 17 Feb 2019 09.00 GMT [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk-news/2019/feb/17/brittany-kaiser-trump-russia-robert-mueller- cambridge-analytica

CADWALLADR, Carole. If you’re not terrified about Facebook, you haven’t been paying attention. The Guardian [online]. Sun 26 Jul 2020 10.00 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/jul/26/with-facebook-we-are-already-through- the-looking-glass

CADWALLADR, Carole. Fresh Cambridge Analytica leak ‘shows global manipulation is out of control’: Company’s work in 68 countries laid bare with release of more than 100,000 documents. The Guardian [online]. Sat 4 Jan 2020 16.55 GMT [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk-news/2020/jan/04/cambridge-analytica-data-leak-global-election- manipulation

CADWALLADR, Carole. Cambridge Analytica a year on: ‘a lesson in institutional failure’: The Cambridge Analytica Files. The Guardian [online]. 17. 3. 2019 [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk-news/2019/mar/17/cambridge-analytica-year-on-lesson-in- institutional-failure-christopher-wylie

CADWALLADR, Carole. Revealed: 50 million Facebook profiles harvested for Cambridge Analytica in major data breach: Whistleblower describes how firm linked to former Trump adviser Steve Bannon compiled user data to target American voters. The Guardian [online]. 17. 3. 2018 [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2018/mar/17/cambridge-analytica- facebook-influence-us-election

CADWALLADR, Carole. The Brexit whistleblower: ‘Did Vote Leave use me? Was I naive?': The Cambridge Analytica Files. The Guardian [online]. Sat 24 Mar 2018 20.01 GMT, , 1-1 [cit. 2021-5- 3]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk-news/2018/mar/24/brexit-whistleblower-shahmir- sanni-interview-vote-leave-cambridge-analytica

33 CADWALLADR, Carole a Mark TOWNSEND. Revealed: the ties that bound Vote Leave's data firm to controversial Cambridge Analytica: Role of remote data affiliate raises questions over relationship between Brexit groups. The Guardian [online]. Sat 24 Mar 2018 18.18 GMT, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk-news/2018/mar/24/aggregateiq-data-firm-link-raises- leave-group-questions

Cambridge Analytica CEO ‘admits to dirty tricks’: UK Information Commissioner has sought a warrant to search the company’s servers. The Week [online]. 20 MAR 2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.theweek.co.uk/92390/cambridge-analytica-ceo-admits-to-dirty-tricks

Cambridge Analytica chief accused of taking $8m before collapse: Investors who backed rebranding of Cambridge Analytica are in stand-off with former chief executive Alexander Nix. The Irish Times [online]. Tue, Jun 5, 2018, 22:10, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.irishtimes.com/business/technology/cambridge-analytica-chief-accused-of-taking-8m- before-collapse-1.3520609

Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24: Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR [online]. 2018, 2. 5. 2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se- zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o

CHESHIRE, Tom. Behind the scenes at Donald Trump's UK digital war room: Cambridge Analytica uses data from social media and credit cards to deliver "extremely individualistic targeting" for Mr Trump. Sky News: The Latest News from the UK and Around the World [online]. Saturday 22 October 2016 06:29, UK [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://news.sky.com/story/behind-the-scenes- at-donald-trumps-uk-digital-war-room-10626155

David Carroll, Subject of the Netflix Documentary The Great Hack, to Speak on March 3. News@Fairfield: Official News Channel for Fairfield University [online]. 02-19-21 9:36 AM, , 1- 1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.fairfield.edu/news/archive/2021/february/david-carroll- to-lecture-on-data-privacy.html

DAVIES, Rob. Former Cambridge Analytica chief receives seven-year directorship ban: Alexander Nix handed penalty for ‘potentially unethical’ behaviour linked to scandal. The Guardian [online]. 2020, Thu 24 Sep 2020 19.03 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/uk- news/2020/sep/24/cambridge-analytica-directorship-ban-alexander-nix

Disinformation and ‘fake news’: Interim Report: SCL influence in foreign elections. UK Parliment [online]. 29 July 2018, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://publications.parliament.uk/pa/cm201719/cmselect/cmcumeds/363/36309.htm

GURU-MURTHY, Krishnan. 'The Great Hack' data finally revealed. Channel 4 News [online]. 29 Sep 2020, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.channel4.com/news/it-works-as-a- suppression-system-it-works-to-subvert-the-will-of-the-people-professor-david-carroll

HAEWOOD, Jonathan. Pseudo-public political speech: Democratic implications of the Cambridge Analytica scandal. Information Polity: The International Journal of Government & Democracy in the Information Age. IOS Press, 2018, (23), 429 - 434. Dostupné z: doi:10.3233/IP-180009

HU, Margaret. Cambridge Analytica’s black box. Big Data & Society. , Penn State Law and School of International Affairs, Institute for Computational and Data Sciences Pennsylvania State University, University Park, PA 16802, USA: SAGE, 2020, (July–December 2020: 1–6), 1-6. Dostupné z: doi:10.1177/2053951720938091

34 KNAUS, Christopher. Facebook suffers blow in Australia legal fight over Cambridge Analytica: Tech giant fails to convince court it doesn’t carry out business in Australia as privacy regulator accuses Facebook of breaches. The Guardian [online]. Mon 14 Sep 2020 07.17 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2020/sep/14/facebook-suffers-blow-in- australia-legal-fight-over-cambridge-analytica

LEWIS, Paul a Julia Carrie WONG. Facebook employs psychologist whose firm sold data to Cambridge Analytica. The Guardian [online]. Sun 18 Mar 2018 21.06 GMT, San Francisco, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2018/mar/18/facebook-cambridge- analytica-joseph-chancellor-gsr

MARTIN, David. What role did Cambridge Analytica play in the Brexit vote? DW [online]. 27.03.2018 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.dw.com/en/what-role-did-cambridge-analytica- play-in-the-brexit-vote/a-43151460

MAZÚR, JÁN a MÁRIA T. PATAKYOVÁ. REGULATORY APPROACHES TO FACEBOOK AND OTHER SOCIAL MEDIA PLATFORMS: TOWARDS PLATFORMS DESIGN ACCOUNTABILITY. Masaryk University Journal of Law and Technology. Masaryk University, 2019, (Vol. 13:2), 219 - 241. Dostupné z: doi:10.5817/MUJLT2019-2-4

MIHELIČ, Anže, Damjan FUJS a Simon VRHOVEC. Social Network Self-Protection Model: What Motivates Users to Self-Protect? Journal of Cyber Security and Mobility. University of Maribor, Faculty of Criminal Justice and Security, Ljubljana, Slovenia & University of Ljubljana, Faculty of Law, Ljubljana, Slovenia, 2019, Publication 20 June 2019(Vol: 8 Issue: 4 Article 4), 467-492. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.13052/jcsm2245-1439.844

MURDOCK, Jason. Who Is Brittany Kaiser?: Facebook Leak 'Much Greater' Than 87M Accounts, Warns Ex-Cambridge Analytica Director. Newsweek: News, Analysis, Politics, Business, Technology [online]. 4/17/18 AT 12:30 PM EDT, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.newsweek.com/who-brittany-kaiser-ex-cambridge-analytica-director-warns-facebook- leak-much-889609

NYABOLA, Nanjala. Cambridge Analytica and the end of elections: The latest Cambridge Analytica leaks show just how compromised voting – one of the pillars of democracy – has become. ALJAZEERA [online]. 18 Jan 2020 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/opinions/2020/1/18/cambridge-analytica-and-the-end-of-elections

O'HARE, Liam. Who is the man set to be Cambridge Analytica’s new boss? Bella Caledonia: Independence - self-determination - autonomy [online]. 14th April 2018 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://bellacaledonia.org.uk/2018/04/14/who-is-the-man-set-to-be-cambridge-analyticas-new-boss/

O'SULLIVAN, Donie. Facebook investigating employee's links to Cambridge Analytica. CNN: Business [online]. March 18, 2018: 4:10 PM ET, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://money.cnn.com/2018/03/18/technology/business/facebook-cambridge-analytica/index.html

OSBORNE, Hillary. What is Cambridge Analytica? The firm at the centre of Facebook's data breach: A closer look at the company that has hit the headlines after it was revealed that 50m Facebook profiles were harvested. The Guardian [online]. Sun 18 Mar 2018 15.00 GMT [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2018/mar/18/what-is-cambridge-analytica-firm-at- centre-of-facebook-data-breach

OTTESEN, KK. Cambridge Analytica whistleblower: We should be scared about what we’re going to see in this year’s elections. The Washington Post: Democracy Dies in Darkness [online]. 2020, March 3, 2020 at 1:00 p.m. GMT+1 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: 35 https://www.washingtonpost.com/lifestyle/magazine/cambridge-analytica-whistleblower-we-should- be-scared-about-what-were-going-to-see-this-years-elections/2020/03/02/fd452406-46d3-11ea-ab15- b5df3261b710_story.html

PARRY, Richard Lloyd. Old Etonian smoothie fails to buff Indonesian leader's image. The Independent [online]. Saturday 18 April 2009 06:35 in Jakarta [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/news/world/asia/old-etonian-smoothie-fails-to-buff-indonesian- leader-s-image-711373.html

PASTERNACK, Alex. A Facebook scientist tied to Cambridge Analytica has quietly left Facebook: The tech giant has not explained the departure of Joe Chancellor, who was hired after he helped harvest user profiles for the controversial data firm. Fast Company [online]. 09-06-18, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90231904/a-facebook-employee-tied-to- cambridge-analytica-quietly-left-facebook

PASTERNACK, Alex a Jesse WITT. Before Trump, Cambridge Analytica quietly built “psyops” for militaries: New evidence shows how the parent company of Trump’s campaign firm built its influence arsenal in secretive work for the U.S., the U.K., and NATO. Fast Company: The future of business [online]. 09-25-19 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90235437/before-trump-cambridge-analytica-parent-built-weapons- for-war

PASTERNACK, Alex a Jesse WITT. The strange afterlife of Cambridge Analytica and the mysterious fate of its data: As the U.S. announces a lawsuit against Cambridge Analytica, the Mercer-controlled Emerdata discloses that it now owns the disgraced Trump data firm and its parent company. Fast Company: The future of business [online]. 07-26-19, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90381366/the-mysterious-afterlife-of-cambridge-analytica-and-its- trove-of-data

PASTERNACK, Alex a Joel WINSTON. How Facebook Blew It: Cambridge Analytica may have also accessed academic research data from Facebook to craft psychometric profiles—and keep certain voters at home on Election Day. Fast Company: The future of business [online]. 04-01-18 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/40550423/how-facebook-blew-it

PAYTONCULAR, Celen Ebru. Cambridge Analytica Main Players: Where Are They Now? Women of Silicon Roundabout Conference [online]. 2019, December 19, 2019 [cit. 2021-5-2]. Dostupné z: https://www.women-in-technology.com/wintec-blog/cambridge-analytica-main-players

PEGORARO, Rob. The Real Problem Wasn’t Cambridge Analytica, But The Data Brokers That Outlived It. Forbes [online]. Oct 8, 2020,04:12pm EDT, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/robpegoraro/2020/10/08/the-real-problem-wasnt-cambridge-analytica- but-the-data-brokers-that-outlived-it/?sh=44b78fac26a4

Referendum o brexitu rozhodlo zneužití dat ze sítí, tvrdí bývalý pracovník Cambridge Analytica. ČT24: Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR [online]. 2018, 28. 3. 2018 [cit. 2021-5- 2]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2432983-referendum-o-brexitu-rozhodlo-zneuziti- dat-ze-siti-tvrdi-byvaly-pracovnik-cambridge

SCOTT, Mark. Facebook fined €1M over Cambridge Analytica scandal: The levy represents the largest so far in connection to the misuse of people’s data connected to this case. POLITICO [online]. June 28, 2019 2:49 pm [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.politico.eu/article/facebook-fined-cambridge-analytica/

SCOTT, Mark. Cambridge Analytica did work for Brexit groups, says ex-staffer: The disgraced data 36 analytics firm did work for the Leave side of the 2016 Brexit vote, according to emails. Politico [online]. 30. 7. 2019, 1:50 PM CET [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: https://www.politico.eu/article/cambridge-analytica-leave-eu-ukip-brexit-facebook/

STAFF, Toi. Cambridge Analytica-linked businessman helped start Black Cube, lawsuit claims: Vincent Tchenguiz also helped controversial ‘private intel agency’ apply for Israeli government grant for developing dual-use technologies; Economy Ministry won’t say if it got one. The Times of Israel [online]. 23 August 2018, 11:06 am, , 1-1 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/cambridge-analytica-linked-businessman-helped-start-black-cube- lawsuit-claims/

TROMBLE, Rebekah. Where Have All the Data Gone?: A Critical Reflection on Academic Digital Research in the Post-API Age. Social Media + Society. The George Washington University, USA: SAGE, 2021, (January-March 2021: 1–8), 1-8. Dostupné z: doi:DOI: 10.1177/2056305121988929

United States v. Facebook, Inc. (D.C. 24 July 2019) Stipulated Order for Civil Penalty, Monetary Judgment, and Injunctive Relief No. 19-cv-2184. Available at: https://www.ftc.gov/system/files/documents/cases/182_ 3109_facebook_order_filed_7-24-19.pdf (accessed 5 August 2020). - citace plně převzata z původního textu

Vladeck D (2018) Facebook, Cambridge Analytica, and the regulator’s dilemma: Clueless or Venal? Harvard Law Review Blog. Available at: https://blog.harvardlawreview. org/facebook-cambridge- analytica-and-the-regulatorsdilemma-clueless-or-venal/ (accessed 25 October 2019). - citace plně převzata z původního textu

WONG, Julia Carrie. Facebook discloses operations by Russia and Iran to meddle in 2020 election. The Guardian [online]. 2019, Mon 21 Oct 2019 20.50 BST [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2019/oct/21/facebook-us-2020-elections-foreign- interference-russia

WONG, Julia Carrie. Mark Zuckerberg apologises for Facebook's 'mistakes' over Cambridge Analytica: Following days of silence, CEO announces Facebook will change how it shares data with third-party apps and admits ‘we made mistakes’. The Guardian [online]. 21. 3. 2018 [cit. 2021-5-1]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2018/mar/21/mark-zuckerberg-response- facebook-cambridge-analytica

Zakladatel Facebooku Zuckerberg se v Bruselu znovu omluvil, zdvojnásobí počty lidí na bezpečnost. ČT24: Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR [online]. 2018, 22. 5. 2018 [cit. 2021- 5-2]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2487319-zakladatel-facebooku-zuckerberg-se-v- bruselu-znovu-omluvil-zdvojnasobi-pocty-lidi-na

37