Biomonitoring Vzácných Druhů Živočichů a Ověření Účinnosti Provedených Managementových Zásahů V Parku Rochus (Aktivita 1.4)

Biomonitoring vzácných druhů živočichů a ověření účinnosti provedených managementových zásahů v Parku Rochus (aktivita 1.4)

Management lokality – zvyšování biodiverzity v důsledku šetrného využívání krajiny a hospodaření v Parku Rochus (aktivita 1.5)

Název projektu: Společně k udržitelnému rozvoji II

Projekt „Společně k udržitelnému rozvoji II“ je podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce. Project „Together to sustainable development II“ is supported by a grantfrom Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.

Obsah:

Úvod……………………………………………………………………………………………2

ZAPLETAL MICHAL: Monitoring bourovce trnkového (Eriogaster catax) na lokalitě Rochus u Uherského Hradiště v roce 2015 (aktivita 1.4.1)……………………………….… 4

ZAPLETAL MICHAL: Výsledky inventarizačního průzkumu vybraných čeledí nočních motýlů s přihlédnutím na uplatňovaný management na území EVL Rochus v roce 2015 (aktivita 1.4.2)…………………………………………….………………………………..…20

GOTTWALD ALBERT: Doplňující průzkum výskytu denních motýlů v závislosti na uplatňovaném managementu území Evropsky významné lokality Rochus v roce 2015 (aktivita 1.4.2)……………………………………………………………………………..….40

SVIEČKA JIŘÍ: Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Rochus v roce 2015 (aktivita 1.4.3)……………………………………………………………………………...…52

ZÁBRANSKÁ DAGMAR: Management lokality – zvyšování biodiverzity v důsledku šetrného využívání krajiny a hospodaření (aktivita 1.5.1, 1.5.3)……………………………..60

ZÁBRANSKÁ DAGMAR: Porovnání výsledků monitoringu v letech 2006,2012,2015 v závislosti na uplatňovaném managementu v EVL Rochus, shrnutí a doporučení………….73

Úvod:

„Je třeba vést dobrý život, a i když můžeme být dost chudí na to, abychom zlepšili své postavení, jsme dost bohatí na to, abychom zlepšili své prostředí.“ (Václav Cílek : Posvátná krajina)

Evropsky významná lokalita Rochus se nachází na svazích pod kaplí sv. Rocha a téměř navazuje na městskou zástavbu Uherského Hradiště. Původní úzké pozemky byly užívány jako pastviny, louky, sady a zahrady, místy byly rozorávány. Od 50. let do roku 2000 sloužilo toto území armádě jako vojenské cvičiště. V tomto období byla přirozená sukcese narušována vojenskou technikou, která měnila terén a umožňovala vznik nových biotopů a podmínek pro další organismy. Po odchodu armády bylo území ponecháno samovolnému vývoji, který směřoval k porostu vysokých mezofilních a xerofilních křovin. Během mapování NATURA 2000 zde byl zjištěn výskyt vzácného bourovce trnkového (Eriogaster catax) a území o výměře cca 58 ha bylo v roce 2005 zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit, vyhlášeno jako EVL Rochus s označením CZ 0723024 a následně byla v roce 2013 na části území vyhlášena PP Rochus. Předmětem ochrany je bourovec trnkový a tomuto druhu jsou podřízeny veškeré zásahy.

O lokalitu projevilo zájem i město Uherské Hradiště, které ji v roce 2002 zařadilo do územního plánu města s využitím jako příměstskou rekreační oblast se záměrem realizace muzea slovácké dědiny. To byl vlastně prvotní podnět k hlubšímu zkoumání v území a zjištění jeho přírodovědných hodnot. Původně kusé poznámky, roztroušené mezi jednotlivými odborníky, byly cílenými inventarizačními průzkumy v roce 2006, 2012 - 2013 a 2015 doplněny stovkami údajů z oblasti zoologie i botaniky a přinesly řadu překvapivých objevů. Vyhlášení EVL Rochus je spojeno s počátky managementu území, který vychází z Plánu péče o EVL a PP Rochus a z výsledků provedených průzkumů.

V roce 2006 bylo provedeno biologické hodnocení EVL Rochus, které mělo za cíl základní přírodovědnou inventarizaci bioty, zjistit stav předmětu ochrany a stanovit limity a omezení pro potenciální záměry využívání tohoto území. Následovalo každoroční sledování výskytu bourovce trnkového.

Inventarizační průzkumy v roce 2012 byly zaměřeny na podrobný botanický a ornitologický průzkum, doplňující průzkum motýlů a inventarizaci vybraných skupin Coleopter, vše opět v závislosti na managementu území. V roce 2015 byl opět sledován stav bourovce trnkového, výskyt vybraných skupin denních a nočních motýlů, ornitologický průzkum a byly provedeny zásahy do keřových porostů pro zlepšení podmínek pro bourovce trnkového, realizovány managementové zásahy na záchranu ohrožených druhů rostlin a potlačení invazních druhů.

S přibývajícím množstvím informací o území, o výskytu dalších druhů vzácných a ohrožených živočichů i rostlin jsou koordinovány managementové zásahy. Cílem je zlepšovat podmínky pro bourovce trnkového, posilovat populace vzácných a chráněných druhů a vytvořit předpoklady pro zvýšení biodiverzity území. V neposlední řadě je potom snaha využít obrovský ekologický potenciál území pro všeobecnou osvětu a environmentální výchovu návštěvníků EVL, což jednoznačně vyplývá z realizovaných etap sub-projektu „Společně k udržitelnému rozvoji“.

Monitoring bourovce trnkového (Eriogaster catax) na lokalitě Rochus u Uherského Hradiště v roce 2015

Zpracoval: Mgr. Michal Zapletal

Rozšíření bourovce trnkového

Celkové rozšíření

Bourovec trnkový patří mezi noční motýly se západopalearktickým rozšířením. Západní hranice výskytu motýla prochází severním Španělskem a západní Francií, severní hranice areálu prochází severním Polskem, na jihu areálu zasahuje až do jižní Itálie a východní hranici areálu tvoří pohoří Ural. Na jihovýchodě motýl zasahuje až do Malé Asie (de Freina & Witt 1987, Leraut 2006). Za posledních sto let byl zaznamenán velký ústup v severozápadní části areálu, především v severní polovině Polska a Německa, dále ve Švýcarsku západní polovině Rakouska a v Čechách.

Rozšíření v ČR

Výskyt druhu na našem území byl vždy soustředěn do teplých oblastí Čech a Moravy. Na území Čech postupně vymizel a zůstaly pouze historické údaje o výskytu z okolí Prahy, Křivoklátska, okolí České Skalice a Karlovarska (Sterneck 1929). Již několik desetiletí není zde tento druh uváděn, a proto je v současnosti považován za vyhynulého. Historicky se druh na Moravě vyskytoval na mnoha místech od jižní a jihovýchodní Moravy, až po severní Moravu a Slezsko. Během první poloviny 20. století motýl vymizel z celé severní poloviny území. V současnosti se druh vyskytuje ve dvou menších oblastech jihovýchodní a jižní Moravy. První oblast zahrnuje jižní část CHKO Bílé Karpaty, Uherskobrodsko, Uherskohradišťsko a okolí Ostrožské Lhoty. Druhá oblast zahrnuje východní bezlesé partie NP Podyjí, západní okraj Pavlovských vrchů, Dunajovické kopce, okolí Mikulova, Sedlece a nově také jednu lokalitu na Hrušovansku.

Biologie a ekologie

Životní cyklus

Letová perioda dospělců spadá do měsíců září a října. Doba výskytu imág je každoročně ovlivněna vývojem počasí, především se jedná o teplotní výkyvy, kdy denní teplota klesne pod 8°C a dospělci tak dostanou impuls k líhnutí (Bolz 1998). Na jižní a jihovýchodní Moravě se motýli líhnou přibližně od poloviny září. Dospělí motýli nepřijímají potravu. Samci aktivně vyhledávají málo mobilní samičky, které sedí na větvičkách a lákají samce pomocí feromonů. Obě pohlaví zřídka přilétají na světelné zdroje, převážně se jedná o samce. Samičky kladou prstencovitě uspořádané snůšky vajíček na větvičky živné rostliny, které obalují šedými chloupky ze zadečku. Chrání je tím před nepříznivými vlivy okolního prostředí a proti predátorům. Mladé housenky se líhnou z vajíček přibližně v polovině dubna a spřádají si společný zámotek, který je často velmi nápadný. Housenky jej využívají hlavně pro společné nocování a jako ochranu před predátory. Ve čtvrtém instaru housenky toto hnízdo opouštějí a žijí solitérně. Stávají se velmi mobilními a žravými. Hlavními živnými rostlinami je hloh a trnka. Rozlezlé housenky v posledním instaru můžeme nalézt i na jiných dřevinách např. na jabloni, hrušni, jeřábu, dubu (Bolz 1998, srov. de Freina & Witt 1987). Na konci května a v červnu se housenky kuklí ve vegetaci, nebo nehluboko v půdě. Větší část motýlů se vykuklí ještě ve stejném roce, avšak část kukel může v nepříznivých letech přeležet, dokonce i vícekrát. (Macek et al. 2007).

Obr.1: Larvální hnízdo bourovce trnkového (Eriogaster catax). Radějov, 2007. (Foto: M. Zapletal)

Životní prostředí

Bourovec trnkový je typickým druhem teplých řídkých listnatých lesů nížin a pahorkatin, křovinatých strání s porosty hlohu a trnek a nízkých až středních lesů, které jsou tzv. výmladkově obhospodařovány (např. Bolz 1998). Hlavními biotopy na jižní Moravě jsou xerotermní zarůstající stráně s nízkými hlohovými a trnkovými keříky. Na Uherskobrodsku a v Bílých Karpatech motýli preferují nejen zarůstající křovinaté stráně, ale i opuštěné staré pastviny a sady nebo vegetaci s liniovým charakterem. Liniový typ biotopu se nejčastěji vyskytuje na okrajích polních kultur, nebo přímo mezi jednotlivými agrárními plochami. Jedná se tedy spíše o přechodná stanoviště, neboť úniky postřiků přímo likvidují tyto dočasné populace (Kopeček 2013). Nejdůležitějším faktorem pro osídlení/neosídlení biotopu je jeho dynamická heterogenita. Pokud není tato priorita pro motýla vyhovující, dochází k jeho úbytku nebo přímo k vymření druhu. Samičky kladou vajíčka na keře nebo stromy s vhodným mikroklimatem. Pokud na stanovišti dochází k zapojování rozvolněných keříků, snaží se motýl osidlovat ještě vhodné mikrolokality i na větších keřích nebo stromech. Již několikrát byla larvální hnízda zjištěna ve vysokých partiích, pro tento druh, zapojených křovin a nižších stromů (Kopeček 2013). Jako příklad můžeme např. uvést hnízda ve výšce cca 4 m na hlohu na lokalitě v Nedachlebicích nebo ve výšce cca 4,5 m opět na hlohu na lokalitě u Ostrožské Lhoty (Kopeček 2013). Pokud na lokalitě dojde k vhodným opatřením vedoucích ke vzniku vhodného sukcesního stádia pro tento druh, samička začne ihned preferovat takto vzniklá stanoviště (Kopeček 2013).

Obr.2: Nenápadné larvální hnízdo na trnce ve výšce cca 4 - 4,5 m vysoko (přiblíženo fotoaparátem). V době květu trnkových keřů je velmi snadno přehlídnutelné. Korytná, 2007. (Foto: M. Zapletal)

Obr.3: Housenka v poslední fázi vývoje, již solitérně žijící. Rochus, 2015. (Foto: M. Zapletal)

Závěrečná zpráva za rok 2015

Zjišťování přítomnosti druhu na lokalitě

Bourovec trnkový se na lokalitě Rochus nachází již od konce 90. let 20. století, kdy jej na různých místech pozorovali entomologové působící ve zdejší oblasti (Albert Gottwald, František Kopeček a později i další). Upozornili tak na výskyt velmi zajímavého druhu, který patří mezi chráněné druhy nejen ČR, ale i v celé Evropě. Druh je zařazen i do systému NATURA 2000. Motýl se těší velké oblibě nejen sběratelů, ale i fotografů a je tudíž pravidelně monitorována oblast jihovýchodní a jižní Moravy. K dispozici je velké množství informací, které by mohly přispět k záchraně tohoto zajímavého druhu na území ČR. Do roku 2010 byly populace na JV Moravě prosperující. V tomto roce došlo k jejich citelnému poklesu, který se odzrcadlil i na lokalitě Rochus, kde v tomto roce nebylo nalezeno ani jediné hnízdo. V roce 2011 bylo nalezeno jedno hnízdo a v roce 2013 to byly hnízda tři (Kopeček 2013). V roce 2014 byl druh na lokalitě potvrzen panem Gottwaldem a v letošním roce se podařilo najít pouze jedno larvální hnízdo.

Zjištěné hnízdo bylo nalezeno v centrální části EVL Rochus dne 27. dubna 2015 (viz Obr.4). Nacházelo se na hlohu (Crataegus sp.) ve výšce 50-60 cm od země. Solitérně rostoucí keř měřil přibližně 200 cm a nacházel se přibližně 2 metry od ostatních dřevin. Hnízdo bylo orientováno na jih s velikostí cca 10 x 15 cm (Obr.5). Nalezené housenky byly ve druhém instaru, celkový počet byl ovšem velmi malý, konkrétně se jednalo o 7 jedinců! 5 kusů bylo nalezeno na trávě pod keřem a další dvě byly nalezeny cca 150 cm od kmene v bylinném porostu. Jako nepříznivý faktor bylo zjištěno mraveniště přímo u keře. Několik desítek mravenců prohledávalo celý keř i samotné pavučinové hnízdo housenek. Při další návštěvě dne 8. května 2015 byly nalezeny pouze dvě housenky ve 4. instaru, přičemž jedna byla nalezena vyhřívající se na listu svídy krvavé (Cornus sanguinea), která rostla společně s hlohem (Obr.3). Druhá housenka byla nalezena na suché trávě cca 150 cm daleko od hlohového keře.

Obr.4: Místo nálezu hnízda (GPS: 49.0764428N, 17.4941117E). Zdroj: http://www.mapy.cz

Obr.5: Detail opuštěného hnízda na hlohové větvičce. Rochus, 2015. (Foto: M. Zapletal)

Obr.6: Jediné hnízdo bourovce trnkového na lokalitě Rochus v roce 2015. (Foto: M. Zapletal) Zjišťování přítomnosti přirozených nepřátel housenek v blízkosti míst jejich výskytu

Hmyzožraví ptáci Mezi hmyzožravé ptáky, kteří se na sledovaném území vyskytují můžeme zařadit např. ťuhýky, koňadry, kukačky a další. Během období, ve kterém bylo hnízdo sledováno, nebyly zaznamenány žádné pokusy o napadání hnízda nebo housenek.

Parazitický hmyz z řádů Hymenoptera a Diptera V období zjišťování stavu a početnosti larválních hnízd, bylo vizuálně nalezeno na mnoha keřích několik druhů parazitického hmyzu, pátrajících po různých larvách hmyzu. Konkrétně u sledovaného druhu, především u nalezených housenek bourovce, tento parazitický hmyz nebyl vizuálně zjištěn. Je téměř jisté, že k parazitaci dochází, ale k důvěryhodnému zjištění, by se musely z lokality sebrat přítomné housenky, případně kukly a nechat je v domácích/laboratorních podmínkách dokončit svůj vývoj, nebo líhnutí dospělců. Do řádu Hymenoptera patří ovšem i mravenci (Formicidae), kteří byli zjištěni i v bezprostřední blízkosti hnízda housenek (Obr.7). Přímé napadnutí housenek nebylo během návštěv pozorováno, ale je zde velký předpoklad, že k tomuto atakování mohlo docházet. Mravenci mohli mít velký podíl na nízkou zjištěnou početnost larev (7 ks) v nejbližším okolí hnízda.

Houbové choroby, plísně, baktérie, viry Nalezené hnízdo bylo prozkoumáno i ohledně možných nemocí způsobené houbami, plísněmi, baktériemi nebo viry. Nebyly nalezeny žádné známky možných nemocí nebo houbovo-plísňového napadení. Není vyloučené, že takto nemohly být napadené snůšky vajíček, nebo velmi mladá hnízda (nemají ještě vyvinutou pavučinovou ochranu). Jejich hledání je v takto raném stádiu velmi těžké, protože jsou velmi nenápadné.

Obr.7: Mravenec z rodu Formica, jeden z mnoha predátorů housenek. (Foto: M. Zapletal)

Zjišťování stavu vegetace po provedených zásazích a následném způsobu údržby ve vztahu k nárokům druhu Eriogaster catax.

Zarůstání a stárnutí keřového patra Celé území EVL Rochus je ohrožené zarůstáním invazních druhů rostlin, mezi kterými se zde vyskytují: celík kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), turan roční (Erigeron annuus), turanka kanadská (Conyza canadensis), trnovník akát (Robinia pseudacacia), pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a další. Všechny výše uvedené invazní druhy by měly být z celého území EVL bez výjimky odstraněny. Stejným způsobem tj. nepřiměřeným rozrůstáním ohrožují zdejší druhovou diverzitu i druhy s přirozeným výskytem v našich zeměpisných šířkách. Mezi tyto druhy zjištěné na sledovaném území patří bezesporu ostružiníky (Rubus sp.), svída krvavá (Cornus sanguinea), růže (Rosa sp.), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a další. Všechny tyto druhy by pro zvýšení druhové diverzity území měly být radikálně potlačeny. Přesnější vymezení vybraných míst, kde dochází k zarůstání invazními i původními druhy pojednává ve svých závěrečných pracích kolega František Kopeček (2013). Samotnou

11 kapitolou jsou živné rostliny bourovce trnkového. Jedná se o hlohy (Crataegus sp.) a trnky (Prunus sp.). Sledované území je bohatě porosteno těmito dřevinami. Většina sukcesních stádií těchto keřových formací je už za optimem pro kladení vajíček bourovce trnkového. Samičky bourovce preferují u hlohů, ke kladení snůšek, keře staré přibližně 5 až 12 let. U trnkových keřů je tato hranice podstatně nižší, přibližně 1-5 let. Keře, které již nesplňují optimum pro kladení, je důležité odstranit, aby vznikla nová vhodnější místa pro rozšiřování sledovaného druhu. Keřové patro na území EVL není jednotně staré, ale v různých růstových fázích, a proto při zachování zmíněných opatření, budou mít samičky bourovce vždy vhodná místa pro kladení vajíček. Jinými slovy, musí být zachována dynamika různověkých keřů hlohů a trnek. Heterogenita keřového patra a přiléhajících biotopů není vhodná jen pro bourovce, ale i pro širokou škálu dalších živočichů a rostlin.

Negativní vlivy zásahů pro populace bourovce trnkového

Plocha "A" Keřové partie na této ploše byly před několika lety, dle plánu navrhované péče, odstraněny a vznikly tak "žebra", která se střídala opakovaně za sebou. Jedná se především o východní partii této plochy (Obr.9). Motýl mohl mít dostatek prostoru a různověkých keřů trnek a hlohů, ovšem na odstraněných plochách došlo k nesmyslnému zásahu, a to v podobě každoročního kosení zmlazovaného porostu živných rostlin bourovce, v rámci údržby o takto ošetřené plochy. Na žebrech, která neměla odstraněný keřový kryt, mohla poskytovat útočiště pro sledovaný druh, avšak míst s vhodně starými keři bylo velmi málo. Vesměs se jedná o velmi staré keře hlohů, které nejsou vhodné pro kladení vajíček bourovce. Tato plocha se ještě může stát vhodným místem pro výskyt motýla, pokud by při obdobném odstranění starých keřů nebylo v následujících letech odstraňováno zmlazování, které je pro hlohy a trnky přirozené. Západní část plochy "A" tvoří z 1/3 louka se solitérními hlohy, které nejsou pro druh vhodné (Obr.10). Další třetina této plochy byla oplocena a docházelo ke spásání ovcemi. Kromě menšího množství nedopasků, které by měly být ponechány, se na této části plochy nacházejí opět nevhodně staré solitérní hlohy. Zbylá třetina také není vhodná jako biotop bourovce.

Plocha "B" Přibližně na jedné pětině území přiléhající k ploše "A" byla provedena pastva ovcí. Vyskytují se zde z velké části solitérní hlohy, které jsou již za optimem pro kladení vajíček bourovce. V příštím roce je nutné prohlédnout vlivy pastvy na vegetaci a zjistit zda-li jsou přítomné i vhodné keře pro kladení. Přibližně jednu čtvrtinu plochy tvoří travnatá louka s několika skupinami starých hlohových keřů a starými solitérními hlohy, které již nejsou vhodné pro výskyt druhu (Obr.11). Na zbytku plochy nebyla zaznamenána žádná opatření, která by mohla prospět šíření druhu. Bez zavedení vhodných opatření může v blízké době dojít k zapojení keřového patra natolik, že se zde bourovec již nebude moci vyskytovat.

Plocha "C" Pro bourovce v nedaleké minulosti velmi významná plocha. Ve východní části, která je v současnosti přestárlá, došlo v letošním roce k zásahu do porostu a byla vytvořena plocha s nepravidelným tvarem. Pro toto opatření zatím jediné negativum je, že u ponechaných vhodných keříků hlohů nebylo provedeno obsekání vegetace, která prorůstá těmito keříky (Obr.12). Samičky bourovce zatím z neznámých důvodů nerady kladou na takto zarostené keře. Důvodem může být snadná přístupnost pro predátory, především pro mravence, případně se může jednat o přílišné zastínění keříků. Tento problém se dá vyřešit nenáročným zásahem, obsekáním strunovou sekačkou, aby nebyl poškozen hlohový nebo trnkový keř. V

12 severozápadní části plochy byla provedena pastva ovcemi. Byly zaploceny větší části porostů i s ostrůvky keřů a není zcela jasné k čemu tam přesně došlo. Opět je nutné v příštím roce tuto situaci zjistit a přizpůsobit tomu další opatření, která by mohla vyhovovat šíření bourovce. V části jižní poloviny plochy byl zřízen sad starých ovocných dřevin. Ten je pro výskyt bourovce naprosto nevyhovující. Zbytek plochy přiléhající k zástavbě byl v minulosti bourovcem osídlen. Bylo by vhodné vysadit v této části hlohové keře, které by mohly opět hostit tento druh a zároveň by jej mohli opět vidět i návštěvníci zdejších architektonických památek.

Plocha "D" Na této ploše byly provedeny zásahy do keřových porostů na podzim roku 2015 a budou zhodnoceny v závěrečné zprávě o nočních motýlech (Zapletal 2015).

Pozitivní vlivy zásahů pro populace bourovce trnkového

Plocha "A" Způsob obhospodařování na místech s provedenými zásahy pro udržení bourovce na této ploše nepřináší žádné pozitivní výsledky. Za velmi malou útěchu můžeme považovat fakt, že původní zapojené křoviny nebudou postupně zapojeny v ještě hustěji zapojené křoviny a postupně de facto v les. Během pochůzek při zjišťování larválních hnízd bourovce v letošním roce, nebylo na plochách s odstraněným keřovým patrem a se současně uplatňovaným obhospodařováním nalezeno druhově bohaté spektrum jiných živočichů, což může být i jedním z důvodů nízké diverzity zjištěných denních motýlů.

Plocha "B" Jediná plocha, na které se v letošním roce podařilo najít hlavní předmět ochrany EVL. V blízkém okolí byl stav keřových formací ještě v přijatelném stavu (Obr.13). Při správném udržování dynamiky porostů v této lokalitě, bude mít bourovec i nadále prostor pro svoje přežívání. Velmi nutné bude i rozšiřování navazujících ploch v nejbližším okolí.

Plocha "C" Letošní rok byl proveden zásah do přestárlých keřových formací, díky čemuž došlo k uvolnění části zapojených keřů. Takto vytvořený biotop pro bourovce může být přínosný i pro další řadu živočichů a rostlin. Pokud bude tato odlesněná plocha vhodným způsobem udržována a nadále i rozšiřována, je pravděpodobné, že se bourovec trnkový opět vrátí na svoji dříve hojně využívanou plochu. Bezpodmínečně zde musí být udržována dynamika keřových porostů, která je nutností pro výskyt druhu.

Plocha "D" Na této ploše byly provedeny zásahy do keřových porostů na podzim roku 2015 a budou zhodnoceny v závěrečné zprávě o nočních motýlech (Zapletal 2015).

Obr.8: Subjektivní rozčlenění území EVL Rochus na jednotlivé plochy. Zdroj: http://www.mapy.cz

Obr.9: Biotop znehodnocený každoročním kosením výmladků. (Foto: L. Zapletalová)

Obr.10: Louka se solitérními hlohy v přestárlém věku, nevhodné pro bourovce. (Foto: L. Zapletalová)

Obr.11: Nevhodný biotop pro bourovce trnkového. (Foto: L. Zapletalová)

Obr.12: Hlohové keře, které je nutno ošetřit šetrným obsečením. (Foto: L. Zapletalová)

Obr.13: Vhodný biotop pro bourovce trnkového (Eriogaster catax). (Foto: M. Zapletal)

Posouzení a celkové zhodnocení životaschopnosti populace ve vztahu ke zjištěným faktům a stavu populací na přiléhajících resp. obdobných místech výskytu

Bourovec trnkový vymizel v první polovině 20. století z celé severní poloviny Moravy. Jedno z posledních míst výskytu tohoto motýla se nachází právě na lokalitě Rochus. Jedná se o okrajovou část jedné ze dvou oblastí, kde se v současnosti druh vyskytuje. Motýl zřejmě není schopen osidlování vzdálenějších lokalit, a proto se již nedostal přes řeku Moravu a na východní úbočí Chřibů, kde by mohl najít ještě vyhovující podmínky pro šíření. Velmi kritická je situace i na východ od EVL Rochus, protože se v letošním roce nepodařilo najít na lokalitě u Javorovce ani jediné hnízdo. Tato lokalita je nesmírně důležitá pro zachování populace na EVL Rochus. U každého druhu motýla musí docházet k jeho genetickému obohacování, aby nedošlo později k degeneraci izolované populace. Druh zřejmě potřebuje mozaiku vhodných biotopů v krajině, aby byl schopen se postupně šířit z místa na místo. Historicky byla krajina plná mozaikovitě uspořádaných políček, mezí, úhorů, záhumenků a v neposlední řadě i remízků a lučních společenstev. V této krajině neměl motýl zřejmě problém se šířit po celém území Moravy. V současnosti tato heterogenita krajiny z velké části chybí a motýl nenachází vhodná stanoviště. K tomuto problému ještě přibývá další problém a tím je zarůstání a hlavně zapojování rozvolněných keřových formací a tím i k ochuzování přirozených stanovišť tohoto chráněného motýla. Vyhlídky pro bourovce nejsou vůbec dobré. Situace na okolních místech výskytu je více než kritická. Nejbližší místo, stráně pod Javorovcem, zřejmě již několik let tento druh již neobývá. Lokalita EVL Rochus nemá v blízkém okolí žádné další potencionální místo, odkud by se mohl motýl na Rochus dostat. Je tedy velmi nutné v příštím roce věnovat nejvyšší možnou pozornost k hledání larválních hnízd bourovce v blízkém i širším okolí. Zjištěnou situaci bude nutné okamžitě vyhodnotit a pokusit se zajistit vhodná řešení vzniklého problému. Jediné místo, ze kterého se může motýl v budoucnu opět začít šířit je EVL Stráně u Popovic. Tato lokalita se nachází ve značné vzdálenosti od doletových schopností motýla a je proto nutné vytvořit mu "na cestě" několik vhodných biotopů, bez kterých nemá šanci na další šíření. Situace na lokalitě EVL Rochus, stejně tak i na nejbližších lokalitách, kromě EVL Stráně u Popovic je alarmující. V případě, že zůstane stav v dalších letech stejný, druh na těchto místech zcela jistě vyhyne.

Obr.14: Housenka bourovce trnkového (Eriogaster catax), chov 2007. (Foto: M. Zapletal

Závěr

V roce 2015 bylo při obchůzkách jednotlivými částmi sledovaného území nalezeno pouze jedno larvální hnízdo bourovce trnkového (Eriogaster catax). I přes důkladné prochození celého území EVL ve dvou lidech je velmi pravděpodobné, že bylo několik hnízd přehlédnutých. Nicméně z osobního hlediska pokládám za hlavní důvod nálezu jediného hnízda nedostatek vhodných míst pro šíření druhu na lokalitě. V letošním roce proběhlo několik managementových zásahů do keřových porostů. Příští roky ukáží zda-li tato opatření pomůžou v udržení zdejší populace bourovce. Pokud by k této situaci došlo, ještě není úplně vyhráno, neboť samotná populace nemůže dlouhodobě přežívat bez genetického oživování z okolních lokalit. Bez této možnosti dojde dříve nebo později k degeneraci stávající populace a k samotnému zániku. Existuje několik možných řešení. Jednou možností je velmi důkladné prozkoumání nejbližších vhodných lokalit a vytvoření vhodných podmínek pro osídlení nebo udržení populací bourovce. Lokality by měly být v doletové vzdálenosti dospělců, aby mohlo dojít k "oživení" genetického materiálu stávajících populací. Další možností je přemístění několika housenek z jiné lokality. Tato operace ovšem vyžaduje prvně souhlas příslušných státních orgánů ochrany přírody, za druhé přesné zdokumentování a analýzu vhodnosti této akce, případně odebrání vzorků DNA pro různé analýzy a dodržování dalších zásad pro reintrodukci druhů.

Žádný druh motýla nelze jednoduše přemístit z jedné lokality na druhou, aniž by byl pro daný druh vytvořen vhodný biotop. Výše uvedený přesun larev, je proto nesmírně závislý na tom, jak bude sledovaná lokalita vypadat. Pokud bude neustálý dostatek vhodných stanovišť pro tento druh, bude se mu dobře dařit. Prvotní záležitost je tedy připravit mu dokonalé podmínky pro jeho životní potřeby. V případě bourovce trnkového se jedná o keřové porosty hlohu a trnky s přesně vymezenou dynamikou. Samičky bourovce vyhledávají ke kladení vajíček vhodně staré keře, u trnek se jedná přibližně o 1 - 5 let staré porosty, nebo solitéry a u hlohu se jedná o 5 - 12 roční porosty nebo solitéry. Důležité je zabezpečení i vhodné orientace, ideálně mezi jihozápadem, jihem a jihovýchodem. Neméně důležitá je osluněnost keřů a umístění na závětrných místech. Dalším opatřením je udržování keřů bez zapojeného bylinného patra, protože takové keře samičky nerady vyhledávají. Po uplynutí doby optima pro kladení vajíček, je nutné odstranit trnkové keře po přibližně 5-ti letech a u hlohů po přibližně 12-ti letech. Trnky mají výhodu v tom, že ihned po zmlazení jsou další rok vhodné pro kladení snůšek motýla. Jako vhodný způsob údržby míst s připraveným stanovištěm pro bourovce se jeví pastva ovcí. Ovce dokáží redukovat bylinný porost okusem a nedochází tak k přerůstání malých keřů trnek a hlohů, které se tak stávají vhodným místem pro kladení vajíček. Udržování různověkých stanovišť neprospívá jen bourovci, ale i ostatním druhům živočichů a rostlin. Všechna doporučená opatření nesmí nikdy probíhat ve stejném čase na stejné ploše, ale musí být zachována určitá časová prodleva, aby nedošlo k homogenizaci zájmového území. Důležité je i ponechání starých solitérních keřů (v omezené míře) neboť ty zase slouží jako místa pro hnízdění vzácných druhů ptáků, stejně tak i jako místa pro shánění potravy.

Literatura

Bolz R., 1998: Zur Biologie und Ökologie des Heckenwollafters Eriogaster catax (Linnaeus, 1758) in Bayern (Lepidoptera: Lasiocampidae). Nachrichten des Entomologischen Vereins Apollo, N.F. 18(4): 331-340 de Freina J. & Witt T., 1987: Die Bombyces und Sphinges der Westpalaearktis. Band 1: Nolidae, Arctiidae, Syntomidae, Dilobidae, Lymantriidae, Notodontidae, Thaumetopoeidae, Thyretidae, Axiidae, Drepanidae, Thyatiridae, Bombycidae, Brahmaeidae, Endromidae, Lasiocampidae, Lemoniidae, Saturniidae, Sphingidae. München, 708 s.

Kopeček F., 2013: Monitoring druhu Eriogaster catax na lokalitě Rochus v letech 2012 - 2013. Závěrečná zpráva za období 2012-2013. - Ms. [Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště].

Leraut P., 2006: Moths of Europe. Volume 1. Saturnids, Lasiocampids, Hawkmoths, Tiger Moths... N.A.P. Editions, Verrières le Buisson. 387 pp.

Macek et al., 2007: Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I. Academia, Praha. 376 pp.

Sterneck J., 1929: Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Selbsverlag, Karlsbad. 297 pp.

Zapletal M., 2015: Výsledky inventarizačního průzkumu vybraných čeledí nočních motýlů s přihlédnutím na uplatňovaný management na území EVL Rochus v roce 2015. Závěrečná zpráva. - Ms. [Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště].

Výsledky inventarizačního průzkumu vybraných čeledí nočních motýlů s přihlédnutím na uplatňovaný management na území EVL Rochus v roce 2015

Zpracoval: Mgr. Michal Zapletal

Úvod

V roce 2015 proběhl na území Evropsky významné lokality (dále jen EVL) Rochus inventarizační průzkum nočních motýlů vybraných čeledí. Cílem bylo seznámení s faunou nočních motýlů (z čeledí Hepialidae, Cossidae, Limacodidae, Thyrididae, Drepanidae, Lasiocampidae, Brahmaeidae, Endromidae, Saturniidae, Sphingidae, Geometridae, Notodontidae, Erebidae, Nolidae a Noctuidae) ve vztahu na uplatňovaný management území. Zhodnoceny byly i přírodní poměry, které panují v současnosti na sledovaném území. Kromě těchto výsledků zjištěných při průzkumu jsou k dispozici pouze ojedinělé záznamy k nočním motýlům z tohoto území. Výskyt denních motýlů na území EVL Rochus byl shrnut a okomentován ve dvou závěrečných zprávách (Gottwald 2012, Gottwald 2015).

Charakteristika zkoumaného území

Území EVL Rochus se nachází v jihozápadní části Zlínského kraje v okrese Uherské Hradiště. Leží na severovýchodním okraji města Uherské Hradiště na rozhraní katastrálního území místních části Jarošova a Mařatic. Sledovaná lokalita z geomorfologického hlediska spadá do okrsku Prakšická pahorkatina, která je součástí podcelku Hlucká pahorkatina, celku Vizovická pahorkatina, podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty a soustavy Vnější Západní Karpaty (Bína & Demek 2012). Jedná se o bývalé vojenské cvičiště, které Armáda ČR opustila v 90. letech 20. století. Následně Nařízením vlády ČR číslo 132 z roku 2005 byl tento areál zařazen do soustavy území NATURA 2000 (Gottwald 2012). Celé území se nachází ve faunistickém čtverci 6970 (dle Pruner & Míka 1996). Dle Quitta (1971) leží území EVL v teplé klimatické oblasti na rozhraní T4 a T2 podoblastí.

Pro území byl navržen jako prioritní druh ochrany bourovec trnkový (Eriogaster catax). Území představuje soubor vesměs starších křovitých ploch, které jsou prostoupeny lučními společenstvy, na některých místech dochází k intenzivnímu rozšiřování invazních i původních rostlinných druhů, kterým vyhovuje pozdější sukcesní vývojové stádium na sledovaném území. Bez jakýchkoli zásahů do porostů, by došlo k jeho celkovému zapojení a zarostení. Na lokalitě bylo provedeno několik opatření, které budou popsány v předposlední kapitole "Opatření pro zachování biodiverzity". Kromě dominantních druhů keřů, mezi které na lokalitě patří hlohy (Crataegus sp.), trnky (Prunus sp.) a svída krvavá (Cornus sanguinea), byly nalezeny i velmi významné druhy rostlin. Mezi tyto druhy můžeme uvést např. hořec křížatý (Gentiana cruciata), třešeň křovitou (Prunus fruticosa), modřenec chocholatý (Muscari comosum), piplu osmahlou (Nonea pulla) (Sedláček 2012) a nově taky i tořič včelonosný (Ophrys apifera) (Zábranská 2014).

Metodika a sběr dat

Fauna vybraných druhů nočních motýlů na území EVL Rochus byla zkoumána především pomocí metody lákání na světelný zdroj. Jako hlavní světelný zdroj byla použita vysokotlaká rtuťová výbojka 125 W / 230 V a klasické svislé plátno - rozměry 1,8 x 1,4 m (Obr.1). Jako další zdroje světelného lákání byly použity přenosné světelné lapače. Médiem využívané pro lákání nočních motýlů byla 8 W UV aktinická trubice, nebo UV LED diody (Obr.2) a jako zdroj byly použity olověné akumulátory (7.2 Ah/12 V). Každou chytací noc byly instalovány 4 přenosné lapače a vždy bylo chytáno na 125 W výbojku. Další metodou využitou při sběru nočních motýlů, bylo lákání na vnadidlo. Jednalo se o kvasící ovocnou směs aplikovanou na vhodných místech (rozsochy větví, šikmo rostoucí kmeny, ploché kameny, silnější ležící větve, apod.). Všechny tyto metody zjišťování přítomných druhů na sledovaném území byly

21 doplněny o základní metody sběru nočních motýlů (sběr pomocí "motýlkářské" síťky, sklepávání vegetace a určování, případně dochovávání larválních stádií, smýkání porostů a lov pomocí čelové svítilny - procházení lokality během chytacích nocí). Lehce identifikovatelné druhy byly určeny a zanechány na lokalitě. Těžko identifikovatelné druhy byly sebrány a určeny v laboratorních podmínkách pomocí široké škály dostupné literatury, v některých případech bylo nutné prohlédnout kopulační orgány. Několik druhů bylo odebráno pro sbírkové účely, jako významné doklady o jejich výskytu na sledovaném území.

Obr.1: 125 W výbojka se svislým plátnem. Obr.2: Přenosný světelný lapač UV LED diody (Foto: L. Zapletalová) (Foto: M .Zapletal)

Přehled zjištěných druhů

Nomenklatura je převzata z aktuálního seznamu motýlů České republiky (Laštůvka & Liška 2011). Významné druhy zjištěné během monitoringu jsou krátce okomentovány.

Hepialidae Triodia sylvina (Linnaeus, 1761) 24. 8. 2015 - 7 ex., 1. 9. 2015 - 7 ex.

Cossidae Zeuzera pyrina (Linnaeus, 1761) 18. 7. 2015 - 2 ex. Cossus cossus (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 1 ex.

Drepanidae Watsonalla binaria (Hufnagel, 1767) 5. 5. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 4 ex. Watsonalla cultraria (Fabricius, 1775) 18. 7. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Cilix glaucata (Scopoli, 1763) 5. 5. 2015 - 4 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex. Thyatira batis (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 2 ex., 7. 6. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex. Habrosyne pyritoides (Hufnagel, 1766) 7. 6. 2015 - 2 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 2 ex. Tethea or (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex.

Lasiocampidae Eriogaster catax (Linnaeus, 1758) 27. 4. 2015 - 7 ex. (larva) Prioritní druh, který se stal předmětem ochrany EVL Rochus a který je zařazen do Červeného seznamu (Farkač et al. 2005) jako kriticky ohrožený. Západopalearktický druh, který se v ČR vyskytuje na jižní a jihovýchodní Moravě. V posledních desetiletích došlo k výraznému ústupu v severozápadní části areálu rozšíření. Motýl preferuje slunné křovinaté, případně liniové typy biotopů s výskytem živných rostlin. Hostitelskými rostlinami housenek jsou hlohy (Crataegus sp.) a trnky (Prunus sp.). Letová perioda dospělců spadá do podzimního období (IX.-X.). (Macek et al. 2007) Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 2 ex. Poecilocampa populi (Linnaeus, 1758) 12. 11. 2015 - 1 ex.

Saturniidae Aglia tau (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 1 ex.

Sphingidae Sphinx ligustri Linnaeus, 1758 6. 7. 2015 - 1 ex. Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 1 ex. Deilephila porcellus (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 3 ex., 6. 7. - 1 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex., 2. 8. 2015 - 3 ex.

Geometridae Ligdia adustata (Denis & Schiffermüller, 1775) 5. 5. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. - 1 ex., 1. 9. 2015 - 2 ex. Angerona prunaria (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 5 ex. Lomographa temerata (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 3 ex. Lycia hirtaria (Clerck, 1759) 26. 3. 2015 - 1 ex., 15. 4. 2015 - 4 ex. Biston strataria (Hufnagel, 1767) 26. 3. 2015 - 2 ex. Biston betularia (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 1 ex. Erannis defoliaria (Clerck, 1759) 23. 10. 2015 - 1 ex., 12. 11. 2015 - 6 ex. Peribatodes rhomboidaria (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 4 ex., 19. 9. 2015 - 2 ex. Cleora cinctaria (Denis & Schiffermüller, 1775) 5. 5. 2015 - 1 ex. Alcis repandata (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 1 ex. Hypomecis roboraria (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 3 ex. Ascotis selenaria (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex. Ectropis crepuscularia (Denis & Schiffermüller, 1775) 26. 3. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex. Ematurga atomaria (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 4 ex., 7. 6. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 11 ex., 2. 8. 2015 - 4 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Cabera exanthemata (Scopoli, 1763) 7. 6. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Campaea margaritaria (Linnaeus, 1761) 7. 6. 2015 - 8 ex. Colotois pennaria (Linnaeus, 1761) 23. 10. 2015 - 1 ex., 12. 11. 2015 - 2 ex. Ennommos autumnaria (Werneburg, 1859) 1. 9. 2015 - 1 ex. Selenia dentaria (Fabricius, 1775) 6. 7. 2015 - 12 ex., 18. 7. 2015 - 4 ex. Selenia tetralunaria (Hufnagel, 1767) 15. 4. 2015 - 2 ex. Opisthograptis luteolata (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 1 ex. Plagodis dolabraria (Linnaeus, 1767) 5. 5. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Macaria alternata (Denis & Schiffermüller, 1775) 5. 5. 2015 - 2 ex., 7. 6. 2015 - 5 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex., 2. 8. 2015 - 5 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Macaria liturata (Clerck, 1759) 7. 6. 2015 - 1 ex. Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 9 ex., 7. 6. 2015 - 2 ex., 6. 7. 2015 - 9 ex., 18. 7. 2015 - 8 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 3 ex. Isturgia arenacearia (Denis & Schiffermüller, 1775) 18. 7. 2015 - 1 ex.

Comibaena bajularia (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 1 ex. Hemithea aestivaria (Hübner, 1789) 7. 6. 2015 - 6 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex. Chlorissa cloraria (Hübner, 1813) 7. 6. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex. Thalera fimbrialis (Scopoli, 1763) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex. Euchoeca nebulata (Scopoli, 1763) 7.6. 2015 - 1 ex. Cosmorhoe ocellata (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 2 ex., 7. 6. 2015 - 5 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Eulithis prunata (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 1 ex. Gandaritis pyraliata (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex. Ecliptopera silaceata (Denis & Schiffermüller, 1775) 5. 5. 2015 - 1ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Cidaria fulvata (Forster, 1771) 6. 7. 2015 - 30 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Plemyria rubiginata (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex. Colostygia pectinataria (Knoch, 1781) 7. 6. 2015 - 10 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Euphyia unangulata (Haworth, 1809) 5. 5. 2015 - 1 ex., 7. 6. 2015 - 3 ex. Eupithecia inturbata (Hübner, 1817) 19 .9. 2015 - 1 ex. Eupithecia abbreviata Stephens, 1831 5. 5. 2015 - 8 ex. Eupithecia virgaureata Doubleday, 1861 2. 8. 2015 - 2 ex. Eupithecia tantillaria Boisduval, 1840 5. 5. 2015 - 1 ex. Eupithecia centaureata (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 6 ex., 2. 8. 2015 - 2ex., 1. 9. 2015 - 3 ex. Eupithecia assimilata Doubleday, 1856 7. 6. 2015 - 1 ex. Eupithecia subfuscata (Haworth, 1809) 7. 6. 2015 - 1 ex. Eupithecia icterata (Villers, 1789) 2. 8. 2015 - 1 ex. Pasiphila rectangulata (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 5 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex. Earophila badiata (Denis & Schiffermüller, 1775) 26. 3. 2015 - 1 ex., 15. 4. 2015 - 2 ex. Lythria purpuraria (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 1 ex. Epirrita dilutata (Denis & Schiffermüller, 1775) 23. 10. 2015 - 2 ex. Operophtera brumata (Linnaeus, 1758) 12. 11. 2015 - 200 ex. Perizoma lugdunaria (Herrich-Schäffer, 1855) 18. 7. 2015 - 2 ex.

Evropský druh rozšířený od Francie až ke střední Volze. Na území ČR se vyskytuje velmi lokálně, především na vlhčích stanovištích teplých nížinatých oblastí. Housenky se vyvíjejí pouze na nadmutici bobulnaté (Cucubalus baccifer). Letová perioda dospělců je od poloviny června do začátku srpna (Macek et al. 2012). Philereme transversata (Hufnagel, 1767) 6. 7. 2015 - 2 ex. Acasis viretata (Hübner, 1799) 1. 9. 2015 - 1 ex. Eurosibiřský druh s výskytem od Britských ostrovů až po Japonsko. Na území ČR se motýl vyskytuje jednotlivě v nižších polohách. Hostitelskými rostlinami housenek jsou různé listnaté keře, např. ptačí zoby (Ligustrum sp.), svída krvavá (Cornus sanguinea), hlohy (Crataegus sp.). (Macek et al. 2012). I přes velmi bohatý výskyt uvedených živných rostlin, byl nalezen pouze 1 exemplář motýla na sledované lokalitě, což vypovídá o jeho vzácnosti. Scotopteryx chenopodiata (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 12 ex., 2. 8. 2015 - 26 ex. Xanthorhoe spadicearia (Denis & Schiffermüller, 1775) 15. 4. 2015 - 1 ex., 5. 5. 2015 - 3 ex., 7. 6. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 10 ex., 2. 8. 2015 - 12 ex. Xanthorhoe quadrifasiata (Clerck, 1759) 2. 8. 2015 - 1 ex. Xanthorhoe fluctuata (Linnaeus, 1758) 15. 4. 2015 - 1 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex. Catarhoe cuculata (Hufnagel, 1767) 18. 7. 2015 - 2 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Epirrhoe tristata (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 6 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 9 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex. Epirrhoe alternata (Müller, 1764) 5. 5. 2015 - 18 ex., 7. 6. 2015 - 58 ex., 6. 7. 2015 - 44 ex., 18. 7. 2015 - 30 ex., 2. 8. 2015 - 17 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 15 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex. Camptogramma bilineatum (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 2 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 9 ex., 19. 9. 2015 - 3 ex. Cyclophora linearia (Hübner, 1799) 1. 9. 2015 - 1 ex. Idaea muricata (Hufnagel, 1767) 18. 7. 2015 - 11 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Idaea dimidiata (Hufnagel, 1767) 18. 7. 2015 - 3 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex. Idaea ochrata (Scopoli, 1763) 18. 7. 2015 - 5 ex. Idaea humiliata (Hufnagel, 1767) 6. 7. 2015 - 9 ex., 18. 7. 2015 - 18 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Idaea biselata (Hufnagel, 1767) 18. 7. 2015 - 4 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 3 ex. Idaea rusticata (Denis & Schiffermüller, 1775) 18. 7. 2015 - 3 ex. Mediteránní druh zasahující z jižní Evropy až do středního Německa a Polska a na východ do Střední Asie. V ČR se vyskytuje především na xerotermních stanovištích od nížin až po pahorkatiny. Oblibuje si stepnaté stráně, osluněné svahy, křovinaté stepi a lesostepi. Dospělci se vyskytují od poloviny června do poloviny srpna. Housenky požírají suché nebo tlející listí různých stromů, keřů a bylin. (Macek et al. 2012). Idaea degeneraria (Hübner, 1799) 1. 9. 2015 - 2 ex. Mediteránní druh, který zasahuje až do Panonské nížiny a východním směrem proniká až do Střední Asie. V ČR se jedná o lokální druh jihomoravských xerotermních stanovišť. V Čechách existuje ojedinělý recentní nález. Motýli oblibují výslunné biotopy jako křovinaté stepi a lesostepi, křovinaté

26 lemy, světliny. Dospělci létají od konce dubna do konce srpna ve dvou generacích. Housenky požírají zasychající až zahnívající listy různých bylin a keřů (Macek et al. 2012). Idaea aversata (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 4 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 1. 9. 2015 - 5 ex., 19 .9. 2015 - 2 ex. Rhodometra sacraria (Linnaeus, 1767) 12. 11. 2015 - 1 ex. Paleotropický druh, který patří na území ČR k velmi vzácným migrantům. Ve Středomoří se jedná o polyvoltinní druh, jehož migrující jedinci zakládají od června v severněji položených oblastech dočasné generace, které mají poté letovou periodu od září do listopadu. Na Moravě častější než v Čechách. Jako biotop v ČR můžeme uvést nezarostlé ruderální biotopy často i v blízkosti lidských sídel. Housenky se živí různými bylinami, především se jedná o různé rdesnovité např. rdesno ptačí (Polygonum aviculare) a šťovíky (Rumex sp.) (Macek et al. 2012). Scopula immorata (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 2. 8. 2015 - 3 ex. Scopula nigropunctata (Hufnagel, 1767) 6. 7. 2015 - 3 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex. Scopula immutata (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 4 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Timandra comae Schmidt, 1931 19. 9. 2015 - 1 ex.

Notodontidae Clostera curtula (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 1 ex Notodonta dromedarius (Linnaeus, 1767) 5. 5. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Notodonta ziczac (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 1 ex. Drymonia querna (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex. Pterostoma palpina (Clerck, 1759) 1. 9. 2015 - 1 ex. Furcula furcula (Clerck, 1759) 6. 7. 2015 - 1 ex.

Erebidae Lymantria dispar (Linnaeus, 1758) 2. 8. 2015 - 2 ex. Orgyia antiqua (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Pelosia muscerda (Hufnagel, 1766) 18. 7. 2015 - 1 ex. Palearktický druh, který je rozšířený až do Japonska. Na území ČR se jedná o rozšířený druh lužních lesů, podmáčených olšin, slatin a mokřadních luk. Housenky přijímají jako potravu řasy Protococcus viridis, později přecházejí na lišejníky, které rostou na kmenech olší a topolů, případně požírají suché olšové listí. Dospělci létají od konce června do konce září. Eilema complana (Linnaeus, 1758) 18. 7. 2015 - 9 ex., 2. 8. 2015 - 20 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Phragmatobia fuliginosa (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 2 ex., 6. 7. 2015 - 3 ex., 18. 7. 2015 - 14 ex., 2. 8. 2015 - 5 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex. Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 5 ex. Spilosoma luteum (Hufnagel, 1766) 18. 7. 2015 - 1 ex.

Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758) 2. 8. 2015 - 1 ex. Herminia tarsicrinalis (Knoch, 1782) 6. 7. 2015 - 1 ex. Herminia grisealis (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex. Herminia tarsipennalis Treitschke, 1835 2. 8. 2015 - 1 ex. Polypogon tentacularia (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 5 ex., 2. 8. 2015 - 4 ex. Hypena rostralis (Linnaeus, 1758) 15. 4. 2015 - 2 ex. Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 5 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Rivula sericealis (Scopoli, 1763) 7. 6. 2015 - 3 ex. Scoliopteryx libatrix (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Laspeyria flexula (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 13 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1ex., 19. 9. 2015 - 1 ex. Phytometra viridaria (Clerck, 1759) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 4 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Lygephila pastinum (Treitschke, 1826) 7. 6. 2015 - 7 ex., 2. 8. 2015 - 4 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 3 ex. Catocala promissa (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex. Catocala nupta (Linnaeus, 1767) 19. 9. 2015 - 1 ex.

Nolidae Meganola albula (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 5 ex. Pseudoips prasinana (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex., 2. 8. 2015 - 3ex. Nycteola revayana (Scopoli, 1772) 1. 9. 2015 - 1 ex. Earias clorana (Linnaeus, 1761) 18. 7. 2015 - 1 ex.

Noctuidae Macdunnoughia confusa (Stephens, 1850) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex. Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758) 2. 8. 2015 - 1 ex. Diachrysia stenochrysis (Warren, 1913) 7. 6. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex. Autographa gamma (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 3 ex., 18. 7. 2015 - 5 ex., 2. 8. 2015 - 11 ex., 24. 8. 2015 - 3 ex., 1. 9. 2015 - 1ex., 23. 10. 2015 - 1 ex. Deltote bankiana (Fabricius, 1775) 7. 6. 2015 - 3 ex., 6. 7. 2015 - 10 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Deltote deceptoria (Scopoli, 1763) 7. 6. 2015 - 2 ex. Deltote pygarga (Hufnagel, 1766) 7. 6. 2015 - 3 ex., 6. 7. 2015 - 7 ex.

Emmelia trabealis (Scopoli, 1763) 7. 6. 2015 - 2 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Aedia funesta (Esper, 1786) 6. 7. 2015 - 1 ex. Aedia leucomelas (Linnaeus, 1758) 1. 9. 2015 - 1 ex. Euro-asijský druh. Hlavní oblastí v Evropě je celé Středomoří, odkud zasahuje do jižních údolí Alp. Z území ČR je znám ze dvou publikovaných nálezů, oba z roku 2003 (Sitek & Janovský 2006) a (Šumpich 2007). V roce 2015 byl poprvé nalezen také v Polsku (Bury 2015). Colocasia coryli (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 1 ex. Acronicta psi (Linnaeus, 1758) 2. 8. 2015 - 1 ex. Acronicta auricoma (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 1ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Acronicta rumicis (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex. Subacronicta megacephala (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 1 ex. Craniophora ligustri (Denis & Schiffermüller, 1775) 5. 5. 2015 - 2 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 16 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Tyta luctuosa (Denis & Schiffermüller, 1775) 18. 7. 2015 - 2 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Cucullia umbratica (Linnaeus, 1758) 2. 8. 2015 - 1 ex. Amphipyra pyramidea (Linnaeus, 1758) 19 .9. 2015 - 1 ex. Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759) 6. 7. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Allophyes oxyacanthae (Linnaeus, 1758) 9. 10. 2015 - 8 ex., 12. 11. 2015 - 2 ex. Eucarta virgo (Treitschke, 1835) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Helicoverpa armigera (Hübner, 1808) 24. 8. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 3 ex., 19. 9. 2015 - 9 ex. Pyrrhia umbra (Hufnagel, 1766) 7. 6. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Cryphia algae (Fabricius, 1775) 6. 7. 2015 - 5 ex., 18. 7. 2015 - 29 ex., 2. 8. 2015 - 3 ex., 1. 9. 2015 - 2 ex. Pseudeustrotia candidula (Denis & Schiffermüller, 1775) 18. 7. 2015 - 1 ex. Elaphria venustula (Hübner, 1790) 7. 6. 2015 - 3 ex. Spodoptera exigua (Hübner, 1808) 1. 9. 2015 - 6 ex. Kosmopolitní druh, který se v ČR vyskytuje jako příležitostný migrant, schopný založit dočasné populace. Doba výskytu spadá do období od června do září. Housenky jsou široce polyfágní (Macek et al. 2008). Teplejší roky přispívají k šíření podobných druhů a tím dochází i k častějším nálezům. Caradrina morpheus (Hufnagel, 1766) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Caradrina kadenii Freyer, 1836 1. 9. 2015 - 2 ex. Mediterání druh, který se vyskytuje především na Moravě. V Čechách byl tento druh nalezen v roce 2007 a 2010 znova po 100 letech (Šumpich 2011). Motýl oblibuje skalnaté výslunné svahy, skalnaté

29 stepi, úhory. Dospělci létají od května do září. Housenky se živí zasychajícím listím různých nízkých bylin (Macek et al. 2008). Caradrina clavipalpis (Scopoli, 1763) 1. 9. 2015 - 1 ex. Hoplodrina octogenaria (Goeze, 1781) 6. 7. 2015 - 9 ex., 18. 7. 2015 - 1ex. Hoplodrina blanda (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 2. 8. 2015 - 7 ex. Hoplodrina ambigua (Denis & Schiffermüller, 1775) 24. 8. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 6 ex. Charanyca trigrammica (Hufnagel, 1766) 7. 6. 2015 - 3 ex. Athetis lepigone (Möschler, 1860) 18. 7. 2015 - 1 ex. Kontinentální druh, který se v ČR vyskytuje hojněji na Moravě než v Čechách. Obývá otevřené sušší i vlhčí biotopy. Dospělci létají ve dvou generacích od května do září. Housenky se živí zavadajícími částmi různých bylin (Macek et al. 2008). Thalpophila matura (Hufnagel, 1766) 2. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 2 ex. Actinotia polyodon (Clerck, 1759) 2. 8. 2015 - 1 ex. Phlogophora meticulosa (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex., 9. 10. 2015 - 1 ex. Euplexia lucipara (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 1 ex. Luperina testacea (Denis & Schiffermüller, 1775) 1. 9. 2015 - 2 ex. Archanara neurica (Hübner, 1808) 6. 7. 2015 - 1 ex. Evropský druh, který se v ČR vyskytuje v nížinných oblastech. Obývá pobřežní biotopy, rákosiny slatiny, pásma kolem vodotečí a přehradních nádrží. Dospělci létají od začátku července do konce srpna. Minující housenky se vyvíjejí uvnitř stébel rákosu obecného (Phragmites australis.) a chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). (Macek et al. 2008). Na lokalitu EVL Rochus zřejmě doletěl od cca 650 m vzdálené řeky Moravy. Photedes fluxa (Hübner, 1809) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Apamea anceps (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 1 ex. Apamea scolopacina (Esper, 1788) 6. 7. 2015 - 2 ex. Apamea monoglypha (Hufnagel, 1766) 6. 7. 2015 - 1 ex. Mesapamea secalis (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 5 ex. Mesoligia furuncula (Denis & Schiffermüller, 1775) 18. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 14 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Oligia strigilis (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 30 ex. Oligia latruncula (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 10 ex., 6. 7. 2015 - 5 ex. Xanthia icteritia (Hufnagel, 1766) 1. 9. 2015 - 1 ex. Agrochola nitida (Denis & Schiffermüller, 1775) 19. 9. 2015 - 1 ex. Agrochola litura (Linnaeus, 1761)

19. 9. 2015 - 3 ex., 9. 10. 2015 - 1 ex. Agrochola helvola (Linnaeus, 1758) 19. 9. 2015 - 1 ex., 9. 10. 2015 - 6 ex. Agrochola macilenta (Hübner, 1809) 12. 11. 2015 - 1 ex. Agrochola circellaris (Hufnagel, 1766) 19. 9. 2015 - 2 ex. Conistra vaccinii (Linnaeus, 1761) 15. 4. 2015 - 2 ex., 23. 10. 2015 - 1 ex. Conistra rubiginosa (Scopoli, 1763) 12. 11. 2015 - 1 ex. Conistra erythrocephala (Denis & Schiffermüller, 1775) 15. 4. 2015 - 1 ex. Lithophane ornitopus (Hufnagel, 1766) 26. 3. 2015 - 1 ex., 5. 5. 2015 - 1 ex. Eupsilia transversa (Hufnagel, 1766) 26. 3. 2015 - 1 ex., 15. 4. 2015 - 1 ex. Ipimorpha subtusa (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Cosmia trapezina (Linnaeus, 1758) 6. 7. 2015 - 8 ex., 18. 7. 2015 - 5 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex. Cosmia pyralina (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex. Atethmia centrago (Haworth, 1809) 24. 8. 2015 - 5 ex. Aporophyla lutulenta (Denis & Schiffermüller, 1775) 19. 9. 2015 - 1 ex. Pontomediteránní druh, který se v ČR vyskytuje spíše jednotlivě na stepních biotopech, skalních svazích, výslunných stráních nížin a pahorkatin. Dospělci létají od konce srpna do začátku listopadu. Housenky jsou polyfágní na různých druzích trav, bylin, keřů a stromů. (Macek et al. 2008) Panolis flammea (Denis & Schiffermüller, 1775) 5. 5. 2015 - 1 ex. Orthosia incerta (Hufnagel, 1766) 26. 3. 2015 - 26 ex., 15. 4. 2015 - 13 ex. Orthosia cerasi (Fabricius, 1775) 26. 3. 2015 - 1 ex., 15. 4. 2015 - 9 ex. Orthosia cruda (Denis & Schiffermüller, 1775) 26. 3. 2015 - 8 ex., 15. 4. 2015 - 17 ex. Orthosia populeti (Fabricius, 1781) 26. 3. 2015 - 1 ex. Orthosia opima (Hübner, 1809) 26. 3. 2015 - 1 ex. Orthosia gothica (Linnaeus, 1758) 26. 3. 2015 - 11 ex., 15. 4. 2015 - 15 ex. Anorthoa munda (Denis & Schiffermüller, 1775) 15. 4. 2015 - 1 ex. Egira conspicillaris (Linnaeus, 1758) 15. 4. 2015 - 1 ex., 5. 5. 2015 - 4 ex. Tholera decimalis (Poda, 1761) 1. 9. 2015 - 1ex. Calocestra trifolii (Hufnagel, 1766) 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 7 ex., 19. 9. 2015 - 4 ex. Lacanobia contigua (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Lacanobia suasa (Denis & Schiffermüller, 1775)

18. 7. 2015 - 1 ex. Lacanobia oleracea (Linnaeus, 1758) 5. 5. 2015 - 1 ex., 7. 6. 2015 - 3 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex. Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758) 18- 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 4 ex. Sideridis rivularis (Fabricius, 1775) 5. 5. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Hadena capsincola (Denis & Schiffermüller, 1775) 1. 9. 2015 - 1 ex. Mythimna pudorina (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 2 ex. Mythimna conigera (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 3 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex. Mythimna pallens (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 1 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Mythimna impura (Hübner, 1808) 7. 6. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 3 ex. Mythimna albipuncta (Denis & Schiffermüller, 1775) 2. 8. 2015 - 2 ex., 24. 8. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 2 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex., 9. 10. 2015 - 1 ex. Mythimna ferrago (Fabricius, 1787) 6. 7 2015 - 3 ex., 18. 7. 2015 - 15 ex., 2. 8. 2015 - 2 ex. Mythimna l-album (Linnaeus, 1767) 1. 9. 2015 - 2 ex. Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller, 1775) 7. 6. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 4 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex., 9. 10. 2015 - 3 ex., 23. 10. 2015 - 1 ex., 12. 11. 2015 - 1 ex. Agrotis exclamationis (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 8 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex., 9. 10. 2015 - 1 ex. Agrotis ipsilon (Hufnagel, 1766) 24. 8. 2015 - 1 ex., 19. 9. 2015 - 1 ex., 12. 11. 2015 - 1 ex. Axylia putris (Linnaeus, 1761) 7. 6. 2015 - 19 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 16 ex., 24. 8. 2015 - 2 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Ochropleura plecta (Linnaeus, 1761) 5. 5. 2015 - 1 ex., 7. 6. 2015 - 11 ex., 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 7 ex., 2. 8. 2015 - 4 ex., 1. 9. 2015 - 1 ex. Cerastis rubricosa (Denis & Schiffermüller, 1775) 15. 4. 2015 - 4 ex., 5. 5. 2015 - 2 ex. Noctua pronuba (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 3 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 7 ex., 19. 9. 2015 - 18 ex., 9. 10. 2015 - 1 ex. Noctua interposita (Hübner, 1790) 19. 9. 2015 - 1 ex. Noctua comes Hübner, 1813 7. 6. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 3 ex., 18. 7. 2015 - 3 ex., 1. 9. 2015 - 6 ex., 19. 9. 2015 - 3 ex. Noctua fimbriata (Schreber, 1759) 6. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 2 ex., 19. 9. 2015 - 3 ex. Noctua janthina Denis & Schiffermüller, 1775 6. 7. 2015 - 2 ex., 18. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 1 ex., 24. 8. 2015 - 1 ex., 1. 9. 2015 - 8 ex., 19. 9. 2015 - 4 ex. Noctua interjecta Hübner, 1803 18. 7. 2015 - 1 ex. Atlantomediteránní druh, který se v Evropě vyskytuje ve dvou poddruzích. Problematiku rozšíření popisuje ve své práci Šumpich (2006). V současné době se druh vyskytuje již na celém území ČR. Od roku 2008 více záznamů i na Moravě (Šumpich 2009). Biotopem motýla jsou mezofilní louky, výslunné svahy, světliny, paseky, okraje lesů, nivní louky, zahrady. Dospělci létají od konce června do

32 začátku září. Hostitelskými rostlinami housenek jsou různé druhy trav, bylin a keřů. (Macek et al. 2008) Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758) 7. 6. 2015 - 12 ex., 6. 7. 2015 - 1 ex., 2. 8. 2015 - 10 ex., 24. 8. 2015 - 9 ex., 1. 9. 2015 - 42 ex., 19. 9. 2015 - 12 ex. Xestia ditrapezium (Denis & Schiffermüller, 1775) 6. 7. 2015 - 1 ex. Xestia triangulum (Hufnagel, 1766) 7. 6. 2015 - 1 ex., 6. 7. 2015 - 13 ex., 18. 7. 2015 - 2 ex. Xestia sexstrigata (Haworth, 1809) 24. 8. 2015 - 1 ex. Xestia xanthographa (Denis & Schiffermüller, 1775) 1. 9. 2015 - 12 ex., 19. 9. 2015 - 8 ex.

Výsledky

V letošním roce 2015 bylo provedeno celkem 13 nočních lovů. Odchyty probíhaly v období od 26. března do 12. listopadu. Zjištěno bylo celkem 231 druhů nočních motýlů z 11 čeledí. Počet druhů motýlů vybraných čeledí na území ČR je 1068. Na území EVL Rochus bylo z tohoto počtu zjištěno 21,63 %. Pouze jeden druh je zařazen mezi chráněné druhy - bourovec trnkový (Eriogaster catax). Není to konečný výsledek, protože monitoring motýlů probíhal pouze během jediné chytací sezóny. Mezi nejpozoruhodnější nálezy patří nález můry Aedia leucomelas, která je běžná ve Středomoří (Obr.3). V letošním roce byl zaznamenán první výskyt tohoto druhu na území Polska (Bury 2015). Z našeho území pocházejí dva nálezy z roku 2003 (Sitek & Janovský 2006, Šumpich 2007). Za další významné zjištěné druhy můžeme uvést tyto: Perizoma lugdunaria, Rhodometra sacraria, Spodoptera exigua a Athetis lepigone. Nesmíme opomenout hojný výskyt invazního východoasijského druhu zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) (Obr.4), který byl poprvé na našem území zjištěn na jižní Moravě (Šumpich 2011b). Motýl byl během nočních odchytů zaznamenán v počtu 66 ks! Druh zřejmě přilétnul ze zahradní kolonie, která navazuje na spodní okraj sledovaného území a je oddělena pouze několika pásy křovin. Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), živná rostlina housenek zavíječe, je oblíbenou okrasnou dřevinou a právě na mnoha místech se zde pěstuje.

Obr.3: Aedia leucomelas (Linnaeus, 1758) Obr.4: Cydalima perspectalis (Walker, 1859) (Foto: M. Zapletal) (Foto: M. Zapletal)

Opatření pro zachování biodiverzity

Prioritním druhem, který je hlavním předmětem ochrany EVL Rochus, je bourovec trnkový. Tento druh vyžaduje výslunné křovinaté stráně s výskytem hlohů a trnek. Pro kladení vaječných snůšek samičky preferují keře v určitém sukcesním stádiu. U trnkových keřů je optimální stádium 1-5 let a u hlohových keřů je optimální stádium ve věku 5-12 let. Pokud keře přesáhnou toto optimum je nutné tyto keře znova omladit, aby docházelo k dynamice keřových porostů v území. Tato opatření vyhovují i dalším druhům nočních motýlů, kteří upřednostňují nezapojené staré křoviny. Všeobecně platí, že čím je různorodější území, tím více stanovišť poskytuje všem živočichům i rostlinám! V zapojeném lese najdeme pouze lesní druhy a na vysokostébelné louce najdeme pouze běžné luční druhy. Nelesní biotopy, které navíc obsahují různá další stanoviště, hostí nejvíce rozmanitých druhů živočichů, a proto je velmi důležité udržet na území EVL Rochus právě taková místa. Motýli nejsou až tak velmi závislí na množství živných rostlin jako na jejich různorodosti. Málokdo si uvědomuje, že housenky požírají spíše méně vitální rostliny, než statné jedince. Heterogenita biotopu se dosáhne tím, že vytvoříme podmínky (různá stanoviště) pro všechna vývojová stádia a pro různé druhy. Každý druh preferuje něco jiného a není v silách člověka poznat do hloubky u každého druhu motýla jeho přesnou bionomii. U denních motýlů se podařilo zjistit tyto informace přibližně u 50 %, ale denních motýlů je v ČR pouze 161 druhů. U nočních motýlů je to zatím nemyslitelné, protože se na našem území nachází přibližně 1 068 druhů (bez Microlepidopter). Proto je nutné udržovat biotopy a jejich různorodost, aby si co nejvíce druhů našlo svoje stanoviště. Na každém biotopu, by se kromě hostitelských rostlin měly nacházet místa s nektaronosnými rostlinami, místa pro odpočinek a spánek (závětrná místa), místa pro vyhřívání (plošky bez vegetace), místa pro kuklení (volná půda, případně listový opad) a podobně. Bez těchto nezbytně nutných stanovišť se může na lokalitě vyskytovat sebevětší množství živných rostlin, ale motýli nebudou dobře prosperovat a lokalitu brzo opustí. Nejvhodnější opatření pro rozvoj druhové diverzity a jejího udržení je do detailu popsán v ochranářsky zásadní knize (Konvička 2005), pro území EVL Rochus konkrétně na stranách 67-74. Při dodržení kombinací uváděných opatření, může sledované území znova patřit mezi místa s vysokou druhovou diverzitou ve Zlínském kraji.

Na sledovaném území byly zjištěny druhy s různými stanovištními nároky. Jak bylo uvedeno výše prioritním druhem je bourovec trnkový. Pro tento druh a nejen pro něj je důležité zachování heterogenity keřových porostů. Mezi dalšími zjištěnými motýly, byly druhy preferující nejen suchá stanoviště, ale také vlhká. Mezi ně můžeme zařadit např. Pelosia muscerda, Archanara neurica, Perizoma lugdunaria a další. Tyto druhy vyžadují, aby na území EVL Rochus byly přítomna i místa, kde se zadržuje voda. Taková stanoviště osidlují různé vlhkomilné druhy rostlin, které právě vyhovují těmto specificky vyhraněným druhům motýlů. Jedno z takových míst se nachází v severovýchodní části území. V letošním roce nebylo úplně ideálně probádáno, protože důraz byl kladen především na keřové formace na zbytku území EVL (viz Obr.5). Jedná se sice o okrajovou část, ale je zde předpoklad nalezení dalších druhů, které chybí v seznamu zjištěných druhů za rok 2015.

Pro zvýšení druhové pestrosti na lučních plochách se solitérními keři hlohů anebo šípků, by bylo vhodné vysadit malé stromky dubů. Duby jsou jednou z nejdůležitějších dřevin pro vývoj velké části nočních motýlů. Malé stromky se ideálně vysazují přímo do šípkových keřů, které jim poskytují ochranu před okusem a zároveň poskytují i dostatek světla pro zdárný vývoj. Časem dubové stromky prorostou šípkovým keřem a stanou se tak ideálním místempro vývoj motýlů, brouků a jiných živočichů. Jedním z míst, kde by tato výsadba pomohla ke zvýšení diverzity je velká louka pod kaplí Sv.Rocha (Obr.6).

Obr.5: Rozmístění jednotlivých typů světel během monitoringu v roce 2015. Zdroj: http://www.mapy.cz

Obr.6: Šípkové keře poskytují ideální místo pro výsadbu dubových stromků.

V závěrečné zprávě k bourovci trnkovému (Zapletal 2015), nebylo dokončeno zhodnocení o provedených zásazích na ploše "D" dle mého subjektivního rozdělení viz (Obr.7). Ostatní plochy "A" - "C" nebudou komentovány, protože již byly zhodnoceny v předchozí závěrečné zprávě. Opatření vhodná pro zvýšení diverzity nočních motýlů jsou uvedena v této kapitole (viz výše).

Obr.7: Subjektivní rozčlenění území EVL Rochus na jednotlivé plochy. Zdroj: http://www.seznam.cz

Negativní vlivy zásahů na ploše "D"

Provedené zásahy jsou myšleny velmi dobře. Navazují na plochu s výskytem tořiče včelonsoného (Ophrys apifera). Pro tuto vzácnou rostlinu bude asi tento management vyhovovat, ale pro živočichy, zejména hmyz není toto řešení zcela ideální. Z ohromného množství porostu svídy krvavé (Cornus sanguinea) zůstalo na přilehlých místech neustále velké množství těchto keřů (Obr.8). Na stejném snímku je vidět "chudák" dub, který je pohlcen hustým porostem svídy. Velmi vhodným řešením by bylo veškerý porost svídy vykácet a ponechat solitérní stromy, zejména zmiňované duby. Na lokalitě se jednotlivě nacházejí i keře ptačího zobu, který je další zajímavou rostlinou nejen pro noční motýly. Opět zde platí, že po provedených zásazích je v následujících letech nutná vhodná údržba, zejména k hlavnímu předmětu zájmu, bourovci trnkovému.

Pozitvní vlivy zásahů na ploše "D"

Dopad provedených zásahů na zvýšení druhové pestrosti přinesou příští roky, pokud bude na těchto místech proveden monitoring zájmových skupin. Přínosem, na tak zarostlé lokalitě jakou je EVL Rochus, má každý kousek odstraněného zapojeného keřového patra. Je zapotřebí udělat ještě razantnější kroky při těchto opatřeních a zcela vymýtit všechny invazní rostliny (Zapletal 2015).

Obr.8: Svídou zarostlý mladý dub nad tořičovou lokalitou. (Foto: L. Zapletalová)

Závěr

Během letošního průzkumu bylo na území EVL Rochus zjištěno 231 druhů nočních motýlů vybraných čeledí což představuje 21,63 % z celkového počtu druhů motýlů vybraných čeledí území ČR. Uvedený počet druhů není určitě konečný, protože za jeden rok se nedá zjistit celé spektrum nočních motýlů na tak rozsáhlé lokalitě jako je toto zkoumané území. Při dalším monitoringu nočních motýlů, by měl být kladen důraz na místa s pravděpodobným výskytem nezjištěných druhů na základě rozšíření jejich živných rostlin na území. Nejméně prozkoumanou částí území EVL Rochus je severovýchodní část s vlhčí loukou a místo s výskytem hořců křížatých.

Druhová pestrost nejen u nočních motýlů je závislá na heterogenitě biotopů. Jedním z cílů při managementových opatřeních na území EVL Rochus, je zajištění co nejvíce různých stanovišť pro co nejvíce možných druhů. Důležité je zejména vytvořit místa s pestrou květenou, která poskytuje motýlům nektar a zároveň místo pro shánění partnera a dále je nezbytné vytvořit závětrná místa, která slouží k odpočinku, přenocování či jako úkryt před nepříznivým počasím. Pokud budou tato místa vznikat a budou nadále i vhodně udržována, zcela jistě se zvýší diverzita nejen nočních motýlů, ale i jiných živočichů obývajících toto velmi zajímavé území.

Literatura

Bína J. & Demek J., 2012: Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Academia, Praha. 343 s.

Bury J., 2015: Pierwsze stwierdzenie Aedia leucomelas (Linnaeus, 1758) (Noctuidae: Acontiinae) w Polsce. Acta entomologica silesiana, 23: 1 - 3.

Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.) 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 760 s.

Gottwald A., 2012: Doplňující průzkum motýlů v Parku Rochus v závislosti na managementu území. Závěrečná zpráva. - Ms. [Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště].

Gottwald A., 2015: Doplňující průzkum výskytu denních motýlů v závislosti na uplatňovaném managementu území Evropsky významné lokality Rochus v roce 2015. Závěrečná zpráva. - Ms. [Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště].

Konvička M., Beneš J. & Čížek L., 2005: Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. 127 s.

Laštůvka Z. & Liška J., 2011: Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Biocont Laboratory, Brno. 148 s.

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V., 2007: Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I. Academia, Praha. 376 s.

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V., 2008: Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli II. Academia, Praha. 490 s.

Macek J., Procházka J. & Traxler L., 2012: Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli III. Academia, Praha. 417 s.

Pruner L. & Míka P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. (List of settlements in the Czech Republic with associated map field codes for faunistic grid mapping system). Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1-115 (in Czech, English summary).

Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica, 16, Geografický ústav ČSAV, Brno.

Sitek J. & Janovský M., 2006: Faunistic records from the Czech Republic - 221. Lepidoptera: Tineidae, Momphidae, Noctuidae. Klapalekiana, 42: 351 - 352.

Šumpich J., 2006: První nález můry Noctua interjecta Hübner, 1803 na Šumavě s poznámkami k šíření druhu v České republice (Lepidoptera: Noctuidae). The first record of noctuid moth Noctua interjecta Hübner, 1803 on the Bohemian Forest Region with the notes

38 to diffusion of the species in the Czech Republic (Lepidoptera: Noctuidae). Silva Gabreta, 12: 95 - 99.

Šumpich J., Mikát M., Maršík L., Dufek T., Marek J. & Elsner V., 2007: Faunistic records from the Czech Republic - 239. Lepidoptera: Adelidae, Yponomeutidae, Autostichidae, Cosmopterigidae, Depressaridae, Elachistidae, Gelechiidae, Tortricidae, Pyralidae, Crambidae, Geometridae, Noctuidae. Klapalekiana, 45: 215 - 220.

Šumpich J., Liška J., Jakeš O., Sitek J., Skyva J., Feik V., Marek J., Vávra J., Laštůvka Z., Vítek P., Bartas R., Čelechovský A., Dobrovský T., Dvořák I., Maršík L., Mikát M., Šafář J., Vodrlind B., Žemlička M., Dvořák M. & Hula V., 2009: Faunistic records from the Czech Republic - 287. Lepioptera: Nepticulidae, Tineidae, Gracillariidae, Yponomeutidae, Oecophoridae, Elachistidae, Coleophoridae, Blastobasidae, Gelechiidae, Cossidae, Tortricidae, Epermeniidae, Pyralidae, Crambidae, Geometridae, Noctuidae, Nolidae, Lymantriidae.Klapalekiana, 45: 267 - 279.

Šumpich J., Liška J., Sitek J., Marek J., Skyva J., Uřičář J., Fiala F., Jakeš J., Dvořák I., Maršík L., Potocký P., Laštůvka A., Elsner V., Laštůvka Z., Mikát M. & Kačírek A., 2011a: Faunistic recors from the Czech Republic - 326. Lepidoptera: Eriocraniidae, Psychidae, Tineidae, Gracillariidae, Cossidae, Yponomeutidae, Acrolepiidae, Ypsolophidae, Oecophoridae, Elachistidae, Coleophoridae, Momphidae, Scythrididae, Gelechiidae, Alucitidae, Pterophoridae, Tortricidae, Zygaenidae, Pyralidae, Geometridae, Nolidae, Noctuidae. Klapalekiana, 47: 281 - 298.

Šumpich J., 2011b: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Die Schmetterlinge der Nationalparke Podyjí und Thayatal. Správa Národního parku Podyjí, Znojmo. 428 s.

Zábranská D., 2014: Tořič včelonosný, vzácná orchidej v Parku Rochus In: ParkRochus.cz [online]. 6.2014 [cit. 11.12.2015]. Dostupné z: http://www.parkrochus.cz/doc/304/

Zapletal M., 2015: Monitoring bourovce trnkového (Eriogaster catax) na lokalitě Rochus u Uherského Hradiště v roce 2015. Závěrečná zpráva - Ms. [Depon. in: ParkRochus, o.p.s Uherské Hradiště].

Doplňující průzkum výskytu denních motýlů v závislosti na uplatňovaném managementu území Evropsky významné lokality Rochus v roce 2015

Zpracoval: Albert Gottwald

Abstract The paper reports the results of the 2015 supplementary survey of diurnal butterflies seen in the Nature Park Rochus near Uherské Hradiště. The area for survey by transect monitoring method was separated to six parts, which was visited fifteen times from March to September.

Úvod Po zrušení vojenského výcvikového prostoru na kopci Rochus u Uherského Hradiště byl areál zařazen Nařízením vlády ČR číslo 132 z roku 2005 do soustavy území NATURA 2000. V roce 2006 zde proběhl základní botanický a zoologický průzkum, který vycházel ze záměru ve-dení města Uherské Hradiště přeměnit území na přírodní park. Součástí zoologického průzkumu byli v jeho entomologické části motýli s denní aktivitou a bourovec trnkový, který je prioritním druhem území. Během průzkumu byl zjištěn výskyt 50 druhů ve dne aktivních motýlů. V roce 2012 proběhly v parku Rochus doplňující průzkumy s cílem posouzení stavu v závislosti na managementu území. Do průzkumů byli znovu zařazeni motýli s denní aktivitou a během jarních a letních měsíců jich zde bylo zjištěno 52 druhů. Pro jednotlivá stanoviště lokality byly vybrány následující bioindikační druhy: - modrásek bělopásný Aricia eumedon a okáč strdivkový Coenonympha arcania – luční stanoviště, - modrásek tmavohnědý Aricia agestis a modrásek jetelový Polyommatus bellargus – suché louky a pastviny, - ohniváček černočárný Lycaena dispar – bezzásahové plochy, - otakárek ovocný Iphiclides podalirius a bourovec trnkový Eriogaster catax – keřové porosty.

Metodika a materiál Doplňující průzkum výskytu ve dne aktivních motýlů se v roce 2015 uskutečnil, stejně jako prů-zkumy předchozí na ploše, která leží v poli 6970b síťového mapování fauny ČR. Na rozdíl od předchozích průzkumů, při nichž se vyhledávala nejvhodnější místa a početnost se stanovila stupnicí 1 až 4, byla zvolena metoda transektového monitoringu, podle návrhu J. Beneše a spolupracovníků z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Obecným cílem transektového monitoringu je podle metodiky „dlouhodobé sledová-ní relativní početnosti druhů a druhového spektra ve dne aktivních motýlů na zájmových lokali-tách“. Prochází se vždy stejnou trasou, což umožní v konkrétních případech srovnat zjištěné počty druhů i jedinců v úsecích, které jsou blízké přírodní krajině, s úseky intenzivněji využivanými a tak vyhodnotit management území. Terénní zápisy jednotlivých druhů s počty pozorovaných jedinců se přepisují v elektronické formě do formulářů pro transektové sčítání motýlů ČR, spolu s údaji o počasí (oblačnost, síla větru), s odhadem četnosti nektaronosných rostlin a dále do soupisu zjištěných druhů. Materiál není při transektovém monitoringu sbírán a pozorované druhy jsou po určení spolu s jejich počty zapisovány na lokalitě. Od roku 2012 došlo k následující taxonomické změně: Leptidea reali nyní Leptidea juvernica bělásek luční, je zapisován společně s příbuzným druhem Leptidea sinapis bělásek hrachorový.

Rozdělení úseků s popisem a snímky Celý transekt je s ohledem na zvolenou metodiku rozdělen podle převládajícího biotopu do šesti úseků, při čemž druhý, třetí a čtvrtý úsek jsou relativně blízké přírodní krajině, první, pátý a šestý úsek představují krajinu intenzivně využívanou.

První úsek (pole) začíná na jižním okraji městské čtvrti Jarošov a vede po polní cestě na okraji obilného lánu lemovaného souvislým porostem trnkových keřů se stromořadím slivoní a leží mimo plochu přírodního parku Rochus.

Druhý úsek (rozptýlená zeleň) tvoří zarůstající louky a křoviny s převahou hlohu a trnky na severovýchodním okraji přírodního parku.

Třetí úsek (květnaté extenzivně obhospodařované louky) vede středem lokality po úbočí kopce. Probíhá zde sečení travních porostů s odvozem sena.

Čtvrtý úsek (intenzivně obhospodařované louky) tvoří okruh po opakovaně strojově sečené louce v okolí kaple svatého Rocha a přilehlé úvozové cestě

Pátý úsek (post-industriální stanoviště) sleduje okraje silnic a budované muzeum v přírodě v západní části parku.

Šestý úsek (intravilán) se zaměřuje na okolí alejí a plochu sadu ovocných stromů.

Výsledky monitoringu Od 21. března do 23. září 2015 se na lokalitě uskutečnilo 15 exkurzí. Pozorované druhy ve dne aktivních motýlů a jejich počty byly přepsány v elektronické verzi do příslušných formulářů (viz příloha č. 1), dále do soupisu druhových dat (viz příloha č. 2), který obsahuje 381 položek. Oba záznamy byly odeslány současně do databáze Biologického centra Entomologického ústavu Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Soupis druhů pro o.p.s. Rochus je doplněn českými jmény (viz příloha č. 2) a všechny zjištěné údaje jsou shrnuty do přehledné tabulky na stranách (viz příloha č. 3). Náhodná pozorování drobných a nočních obsahuje přehled viz příloha č. 4.

Během letošního roku byly pozorovány dva druhy nezjištěné při předchozích výzkumech: soumračník jahodníkový Pyrgus malvae a soumračník jitrocelový Carterocephalus palaemon.

soumračník jahodníkový a otakárek ovocný foto Martin Hrouzek

soumračník jitrocelový

Během letošního roku bylo na území Přírodního parku Rochus pozorováno 39 druhů ve dne aktiv-ních motýlů. U siblingové dvojice: bělásek luční a bělásek hrachorový je uvažováno, podobně jako u předchozích průzkumů s výskytem obou druhů. U další dvojice: žluťásek čičorečkový a žluťásek jižní byli pozorováni jen 3 jedinci, a proto je uváděn jen hojnější žluťásek čičorečkový.

V roce 2006 bylo na stejném území pozorováno 50 druhů a v roce 2012 to bylo 52 druhů

Letos nebyli mj. pozorováni: ohniváček černočárný Lycaena dispar, modrásek bělopásný Aricia eumedon, perleťovec menší Issoria lathonia, perleťovec nejmenší Boloria dia, vřetenuška obecná Zygaena filipendulae, zelenáček šťovíkový Adscita statices, kteří se dříve vždy vyskytovali. Negativní vliv na motýlí faunu mělo letošní extrémní počasí s 46 tropickými dny a dlouhodobým vláhovým deficitem, což autor pozoroval při obdobném monitoringu v Uh.Hradišti - Míkovicích i při mapování motýlů v Bílých Karpatech (Korytná, Suchá Loz). Jistou nevýhodou se ukázala zvolená metoda transektového monitoringu, kdy se exkurze opakovaly na méně vhodných částech lokality, které byly zasaženy suchem, nebo na nich v letošním roce probíhaly stavební práce.

Výsledky monitoringu v jednotlivých úsecích V prvním úseku (pole) bylo pozorováno 8 druhů a 43 jedinců nejběžnějších motýlů z čeledí bě-láskovitých a babočkovitích. Úseku, ležícího mimo území Parku Rochus se management netýká.

Druhý úsek (rozptýlená zeleň a zarůstající louky) je nejdelší i druhově nejpestřejší. Bylo tam po-zorováno 28 druhů a 518 jedinců. Tento úsek je nejhodnotnější také z hlediska botanického, vzhledem k výskytu hořce křížatého a tořiče včelonosného. Management spočívající v mozajkovi-tém způsobu kosení travních porostů kolem těchto rostlin je přijatelný i pro motýlí faunu. Během letošního roku zarostla keři pěšina v severní části úseku, a proto od června směřovala pozorování přes přilehlý ovocný sad.

Ve třetím úseku (květnaté louky) bylo pozorováno 22 druhů a 305 jedinců. Z louky, která byla posečena začátkem července zůstalo suché strniště, bez nektaronosných rostlin. Motýli, zvl. mod- rásci se vyskytovali na nízkých trvale sešlapávaných porostech na pěšinách, posečených v dubnu.

Ve čtvrtém úseku (obhospodařované louky) byly sledovány vícekrát posečené travní porosty v okolí kaple, kde probíhaly navíc stavební práce a terénní úpravy. Přesto zde byli pozorováni: otakárek ovocný (21. dubna) a otakárek fenyklový (3. května), což souvisí s jejich zásnubními lety nad vrcholy kopců (hilltoping). Pestřejší květena i druhové zastoupení motýlů je v okolí úvozové cesty a na přilehlých loučkách, kde byla pozorována většina z 21 druhů a 253 jedinců.

V pátém úseku (silnice a muzeum) probíhala stavba silnice a selských stavení s terénními úprava-mi v okolí. Od poloviny července do začátku srpna na neupravených plochách vykvetly bodláky, které přilákaly řadu hlavně babočkovitých motýlů, ale při konečných terénních úpravách a po zalo-žení trávníků byla již další pozorování jen ojedinělá. Pozorováno 16 druhů a 267 jedínců. V šestém úseku (stromové aleje) a sadu starých odrůd ovocných stromů bylo pozorováno 25

47 dru-hů a 365 jedinců. Nejvíc modráskovitých motýlů poletuje na sešlápávaných cestách s porosty níz-kých jetelů a dalších bobovitých rostlin v jejich okolí. Druhově pestrá je také oplocená plocha sadu. Mozaikovité sečení mělo být rozšířeno i na vodorovnou plochu v dolní části úseku.

Program aktivní péče o ohrožené druhy motýlů Zlínského kraje Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vyhlásil v rámci snahy o zastavení poklesu biodiverzity mj. „Program aktivní péče o ohrožené druhy motýlů: pestrokřídlec podražcový Zerynthia polyxena a modrásek hořcový Rebelův Phengaris alcon rebeli“.

Podražec křovištní, který je živnou rostlinou housenek pestrokřídlece podražcového byl přesazen na kopec Rochus v říjnu roku 2008, se záměrem pozdější introdukce. Pokus nebyl příliš úspěšný, rostliny se v porostech trav a keřů, zvláště ostružiníku neudržely, postupně zanikaly a ze 140 pře-sazených trsů byly 20. července 2014 nalezeny jen na dvou místech. Na loučce, poblíž vrcholu kop-ce rostlo asi deset podražců, na další ploše v západní části lokality jich bylo pozorováno asi padesát. Tato plocha byla však v letošním roce zcela odtěžena při terénních úpravách v rámci výstavby muzea v přírodě. Autor inicioval od roku 2004 vysazení podražců i na dalších místech v okolí Uh. Hradiště a podle dlouhodobých pozorování jsou lepší výsledky s rostlinami vysazenými u paty vzrostlejších listna-tých stromů, kde se provádí pravidelné kosení. Pro další přesazení 31 trsů podražců, které se usku-tečnilo 9. října 2015 byla vybrána místa v nové aleji listnatých stromů, ve východní části přírodního parku. Rostliny byly vyryty na obhospodařované ploše u hypermarketu v Kunovicích.

Čerstvě vylíhnutý pestrokřídlec podražcový na rašících podražcích Staré Město, duben 2014

Dále bylo v rámci péče o ohrožené druhy motýlů navrženo Odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje pokusné přenesení modrásků hořcových na hořce křížaté, které rostou a za trvalé péče se šíří ve východní části parku.

Na území parku rostou souvislejší porosty ostružiníku polního, který je živnou rostlinou šířícího se perleťovce ostružinového Boloria daphne. Vzhledem k pravidelnému výskytu v nedalekých Mí-kovicích je možné uvažovat o jeho introdukci.

Bioindikační druhy, vyhodnocení dat terénního sběru a managementu Při doplňujícím průzkumu, který se v parku Rochus uskutečnil v roce 2012 byly pro jednotlivá stanoviště vybrány bioindikační druhy. Luční stanoviště: modrásek bělopásný Aricia eumedon, okáč strdivkový Coenonympha arcania nebyli během letošního průzkumu pozorováni. Modrásek bělopásný při tom nebyl autorem zjištěn letos ani na dalších lokalitách (Uh. Hradiště - Míkovice, Korytná), ojedinělé pozorování okáče strdivkového v roce 2012 nebylo znovu potvrzeno. Suché louky a pastviny: modrásek tmavohnědý Aricia agestis pozorováno celkem 12 ex. 4. a 18. července, 14. a 26. srpna, 12. září; modrásek jetelový Polyommatus bellargus pozorováno po 1 ex. 12. června v úseku 6 a 14. srpna v úseku 3. Bezzásahové plochy: ohniváček černočárný Lycaena dispar 1 sameček pozorován 1. srpna 2014 v úseku 5, během letošního roku nebyl zjištěn. Keřové porosty: otakárek ovocný Iphiclides podalirius pozorován jediný ex. 21. dubna v úseku 4, druhá generace nezjištěna; bourovec trnkový Eriogaster catax 12. dubna 2014 pozorováno hnízdo housenek v úseku 5, v letošním roce nebyl autorem pozorován.

Vyhodnocení vlivu extrémního počasí na letošní terénní pozorování je zmíněno ve srovnání poč-tu zjištěných druhů porovnáním s předchozími průzkumy. Při monitoringu nebyla sledována plocha staveniště muzea v přírodě, na níž proběhly rozsáhlé terénní úpravy a zmenšení rozsahu bezzásaho-vých částí. Dále nebyly sledovány pozemky, na nichž probíhá pastva ovcí a koz.

Managementové zásahy ve východní části druhého úseku, které souvisí s ochranou chráněných druhů rostlin proti jejich zarůstání nežádoucími keři jsou důležité i pro zachování motýlí fauny. Jednorázové posečení louky ve třetím úseku, po kterém vinou sucha nevzešla tráva bylo méně vhodné. Bioindikačním druhem květnatých luk je modrásek bělopásný, který klade vajíčka do kvě-tů kakostu lučního. Kakosty v úseku však ve vhodnou dobu nevykvetly. Zásahy ve čtvrtém úseku, při nichž došlo v měsíci září k prosvětlení keřových porostů přispějí k žádoucímu rozšíření květnatých luk. Monitoring v pátém úseku nepřinesl s ohledem na probíhající stavební práce nové poznatky. Vhodný management se v šestém úseku projevuje zvlášť pestrou skladbou nektaronosných rostlin na ploše sadu starých ovocných odrůd. V okolí pěšin však zůstaly některé plochy celý rok nepose-čeny, stejně jako dolní část, poblíž silnice.

Závěr Při opakovaném průzkumu, který proběhl metodou transektového monitoringu, bylo v šesti úse-cích od 23. března do 23. září 2015 pozorováno 39 druhů ve dne aktivních motýlů. Pokles počtu druhů byl zaviněn hlavně extrémně horkým a suchých počasím. Nově byly pozorovány dva druhy: soumračník jahodníkový Pyrgus malvae a soumračník jitrocelový Carterocephalus palaemon. Z bioindikačních druhů se letos potvrdil výskyt tří druhů: modrásek tmavohnědý, Aricia agestis, modrásek jetelový Polyommatus bellargus a otakárek ovocný Iphiclides podalirius. Ohniváček černočárný Lycaena dispar a bourovec trnkový Eriogaster catax byli pozorováni v roce 2014, modrásek bělopásný Aricia eumedon a okáč strdivkový Coenonympha arcania pozorování nebyli. Dále je navrhována introdukce tří druhů motýlů: pestrokřídlec podražcový Zerynthia polyxena modrásek hořcový Phengaris alcon a perleťovec ostružinový Boloria daphne.

Summary During revision of exploration which had been in progress by transect monitoring method 39 species daily active butterflies were observed in the six sectores from 23 March to 23 September in 2015. But extremly hot and dry weather caused that quantity species has fallen. Newly we could observed two species: Pyrgus malvae and Carterocephalus palaemon. From bioindicative species we can confirm occurance three species: Aricia agestis, Polyommatus bellargus and Iphiclides podalirius. Lycaena dispar and Eriogaster catax were observed in 2014. Aricia eumedon and Coenonympha arcania were not observed. Next introduction of three species butterflies: Zerynthia polyxena, Phengaris alcon and Boloria daphne is proposed.

Autoři fotografií Martin Hrouzek: 1 (soumračník jahodníkový a otakárek ovocný), ostatní autor.

Přílohy Mapa šesti úseků transektového monitoringu zakreslená do mapy areálu Parku Rochus je zařazena v textu jako strana 2 a formuláře pro transektové sčítání motýlů ČR jako nečíslované strany 9 a 10.

Literatura BENEŠ J., KONVIČKA M., DVOŘÁK J., FRIC Z., HAVELDA Z., PAVLÍČKO A., VRABEC V., WEIDENHOFFER Z., (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM Praha. 857 pp. BĚLÍN V. (1999): Motýli České a Slovenské republiky aktivní ve dne. Nakladatelství Kabourek Zlín. 95 pp. BĚLÍN V. (2003): Noční motýli České a Slovenské republiky. Nakladatelství Kabourek Zlín. 60 pp. BEZDĚČKA P., RAŠTICOVÁ B. & all. (2009): Mařatice - Rochus, významná přírodní lokalita Evropy. Uherské Hradiště. 71 pp. GOTTWALD A. (2009): Rozšíření a ochrana pestrokřídlece podražcového ve Zlínském kraji. Acta musealia Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně IX/1 - 2. 47 - 53pp. LAŠTŮVKA Z. & LIŠKA J. (2011): Komentovaný seznam motýlů České republiky Insecta:

Lepidoptera. Biocont Laboratory spol. s.r.o. Brno. 146 pp. SLAMKA F. (1995): Die Zünslerfalter (Pyraloidea) Mitteleuropas. Bratislava. 112pp. ŠEFROVÁ H. (2001): Předivky - priadzovce rod Yponomeuta (Lepidoptera - Yponomeutidae). Hmyz entomologický magazín. Bratislava. 46 - 47pp.

Adresa a datum dokončení Albert Gottwald, Jana Žižky 677, 686 06 Uherské Hradiště; [email protected] 28. září 2015

Podpora projektu Projekt je podpořen z programu švýcarsko-české spolupráce a Ministerstva životního prostředí ČR.

Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Rochus v r. 2015 Zpracoval: Jiří Sviečka

kvadrát 6970 k.ú. Mařatice, Jarošov u Uherského Hradiště okres Uherské Hradiště GPS středu EVL: 49°4'38.667"N, 17°29'31.177"E

Stručný popis území

Území je evropsky významnou lokalitou (EVL) o rozloze asi 58 ha, nachází se SV od Uherského Hradiště, mezi obcemi Jarošov a Mařatice, které k lokalitě přiléhají ze S a Z. Zájmové území je na S, SZ, a Z svazích vrcholu Rovnina (336 m n. m.). Nadmořská výška se pohybuje v rozsahu 200 – 300 m n. m. Prakticky celou plochu EVL pokrývají rozsáhlé porosty vysokých mezofilních a xerofilních křovin, pionýrských dřevin a ruderální travino- bylinné vegetace. Převážnou většinu křovin tvoří hloh (Crataegus sp.), trnka (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a svída krvavá (Cornus sanguinea). Reliéf je tvořen poměrně prudkým členitým svahem se severní až západní orientací (v malé míře i JZ). Významný vliv na lokalitu v minulém století mělo využívání armádou, jako cvičiště, což podmínilo současnou vysokou diverzitu prostředí i druhů zde žijících organismů. Okolní volná krajina je tvořena agrocenózami s fragmenty lesní a křovinné vegetace.

Metodika Mapování hnízdního výskytu bylo realizováno metodou upraveného bodového transektu. Trasy byly voleny tak, aby byla pokryta celá plocha území, která byla rozdělena na 10 menších dílů a každý několikrát kontrolovaný. Pro zjištění některých druhů bylo nutné realizovat noční šetření. Hnízda nebyla kvůli rušení záměrně dohledávána, za prokázané hnízdění bylo považováno i pozorování nevzletných mláďat. Monitoring byl prováděn terénní pochůzkou, k identifikaci ptáků bylo využito dalekohledu 12 x50, znalostí bionomie a hlasů ptáků, provokování hlasovou nahrávkou, kontrolních odchytů s označením ornitologickými kroužky, ve dnech: 10.5., 16.5., 27.5., 31.5-1.6., 8.6., 15.6., 16.6., 23.6., 7.7, 30.8-31.8., 5.10., 26.10., 22.11., 3.12.

Zkratky: Druhy, které jsou chráněny dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, jsou zaznamenány pod vlastním jménem druhu tučným písmem. Klasifikují se v ČR dle stupně ohrožení na kriticky ohrožené (§1), silně ohrožené (§2) a ohrožené (§3).

Druhy značené (**), jsou nejen v ČR chráněny dle Směrnice Rady č. 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Symbol tedy znamená druh ptáka uvedeného v příloze I. směrnice o ptácích, pro jehož ochranu se v zájmu Společenství na základě stanovených kritérií vyhlašují ptačí oblasti (SPA).

Seznam druhů je uveden v tabulce, kde je uveden název druhu, skupina R,A,E a druhy označené M, jsou druhy vázané na mokřadní společenstva nebo na více vlhká stanoviště. Byly vymezeny tři základní skupiny druhů. Kritériem pro zařazení do skupin je především šíře ekologické valence taxonů a jejich vázanost k habitatu. Zařazení druhů do skupin je závislé na geograficko-klimatických podmínkách, a to jak ve směru sever - jih, tak i západ – východ a naopak. Členění platí jen pro tuto inventarizaci:

Skupina – R Do skupiny patří druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti namnoze charakter reliktů. Jedná se vesměs o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš

poškozených ekosystémů, jako jsou druhy sutí, skalních stepí a stepí, druhy vřesovišť, klimaxových lesů všech typů, pramenišť, bažin a močálů, přirozených břehů vod a druhy niv, dále druhy s arktoalpinním a boreomontánním rozšířením.

Skupina – A K této skupině patří adaptabilnější druhy, osídlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti původních ploch. Tato nejpočetnější skupina zahrnuje především typické druhy lesních porostů i umělých, pobřežní druhy stojatých i tekoucích vod, druhy lučin, pastvin a jiných travních porostů typu paraklimaxů.

Skupina – E Tuto skupinu tvoří eurytopní druhy, které nemají často žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy nestabilních, měnících se habitatů, stejně jako druhy, které obývají silně antropogenně ovlivněnou, tedy poškozenou krajinu. Zahrnuje i expansivní druhy, šířící se v současné době na těchto nestabilních habitatech a rozšiřující svůj areál, stejně jako expansivní druhy, které v současné době ustupují, i nestálé migranty.

Seznam druhů Uvedené zkratky platí pro tuto inventarizaci:

Hoj – hojný (výskyt na celém území ČR, vysoká početnost populací) O - obecný (výskyt na větší části území ČR, ne ve všech typech biotopů) Lok – lokální (výskyt v určitém typu prostředí – les, louka, pole,) Oj - ojedinělý (výskyt v určitém typu biotopu – pastvina, mokřad, vodní plocha s rákosinou, zaznamenávány pouze menší populace) Vz - vzácný (výskyt jen v určitých oblastech, speciální nároky na biotop, nízká početnost populací) Vvz- velmi vzácný (výjimečně pozorovaný druh, speciální nároky na biotop)

Kategorizace hnízdění:

+ - hnízdění prokázáno +pr - pravděpodobné nebo možné hnízdění, výskyt v hnízdním období ve vhodném prostředí -pr - hnízdění neprokázáno, pozorování pravděpodobně nesouvisí s hnízděním ve zkoumané oblasti z důvodu absence vhodného hnízdního biotopu - - nehnízdí v dané oblasti, pouze v období migrace

Pozorování :

+5 - více než 5 exemplářů +10 - více než 10 exemplářů + 100 - více než 100 exemplářů

PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ PTÁKŮ – ROCHUS 2015

hnízdění páry Počet Sk. výskyt DRUH pozorov. ex. 1 Volavka bílá - 1 A Lok 2 Volavka popelavá - A O 3 Čáp černý **§2 - 1 A Lok 4 Čáp bílý **§3 - 2 A O 5 Včelojed lesní **§2 - 3 A Lok 6 Krahujec obecný §2 +pr +5 A O 7 Jestřáb lesní §3 - 1 A Lok 8 Káně lesní +pr +5 E Hoj 9 Káně rousná - 1 E Vz 10 Moták pochop **§3 + 1 A Lok 11 Moták lužní **§2 - 1 A Vz 12 Moták pilich **§2 - 1 A Vz 13 Ostříž lesní §2 ¨ - 2 A Lok 14 Poštolka obecná +pr +5 E O 15 Dřemlík tundrový **§2 - 2 A Vz 16 Křepelka polní §2 + +5 A Lok 17 Koroptev polní §3 + +5 A Lok 18 Bažant obecný + +25 A O 19 Chřástal polní **§2 - 1 A Vz 20 Čejka chocholatá - +5 A Lok 21 Sluka lesní §2 - 2 A Lok 22 Racek chechtavý - +25 A O 23 Holub hřivnáč + 2 - 3 +5 A O 24 Hrdlička divoká + 4-6 +5 A Lok 25 Hrdlička zahradní + 2 +10 E O 26 Holub doupňák §2 - 2 A Lok 27 Kukačka obecná + +5 A Lok 28 Puštík obecný +pr 1 E O 29 Kalous ušatý + 2 +5 E O 30 Kalous pustovka §2 - 1 E Vz 31 Sova pálená §2 - 1 E Vz 32 Rorýs obecný §3 - +25 A Lok 33 Lelek lesní §2 - 1 A Vz 34 Vlha pestrá §2 - 2 A Vz 35 Dudek chocholatý §2 - 1 A Vz 36 Krutihlav obecný §2 + 1-2 +10 A Lok 37 Žluna šedá **§3 +pr 2 A Lok 38 Žluna zelená +pr +5 A Lok 39 Datel černý **§3 - 2 A Vz 40 Strakapoud velký + +5 A O 41 Strakapoud jižní **§2 + pr 4 A Lok 42 Strakap. prostřední **§3 + pr 3 A Lok 43 Strakapoud malý + 1 +5 A Lok 44 Skřivan polní + +10 A O 45 Skřivan lesní **§2 - 2 A Vz 46 Chocholouš obecný - 1 A Lok 47 Břehule říční §3 - +5 A Lok 48 Vlaštovka obecná §3 - +25 A O 49 Jiřička obecná - +10 A O 50 Konipas bílý + 2 +25 A O 51 Linduška lesní + 2 +10 A Lok 52 Linduška luční - +5 A Lok 53 Konipas luční §2 - 2 A Vz 54 Konipas horský §2 ¨- +5 A O 55 Konipas bílý + 2 A Vz

56 Brkoslav severní §3 ¨ - +10 A O 57 Střízlík obecný + 1-2 +100 A Hoj 58 Pěvuška modrá + 3-5 +100 A Hoj 59 Červenka obecná + 8-10 +10 E Hoj 60 Rehek domácí + 1-2 +5 A O 61 Rehek zahradní + 1 - A Lok 62 Slavík obecný §3 + 1 - A Vz 63 Slavík tmavý §2 - A Oj 64 Bramborníček hnědý §3 - - A Lok 65 Bramb. černohlavý §3 + 1 1 A O1 66 Bělořit šedý §2 ¨ - - E Hoj 67 Kos černý + 12 +100 A O 68 Drozd kvíčala - E Hoj 69 Drozd zpěvný + 15 +50 A Vz 70 Drozd cvrčala §2 - +10 A O 71 Drozd brávník - A O 72 Cvrčilka zelená + 8 A O 73 Cvrčilka říční + 8 2 A O 74 Rákosník proužkovaný - - A O 75 Rákosník zpěvný + 6 1 A O 76 Rákosník obecný - - A O 77 Sedmihlásek hajní + 2-3 A Lok 78 Pěnice vlašská **§2 + 9 A O 79 Pěnice pokřovní + 12 A O 80 Pěnice hnědokřídlá + 15 A O 81 Pěnice slavíková + 3 E Hoj. 82 Pěnice černohlavá + 20 A O 83 Budníček lesní - 2 A Hoj 84 Budníček menší + 15 A O 85 Budníček větší + 11 86 Budníček pruhohlavý - ¨- 1 A Vvz. 87 Králíček obecný - +10 A Hoj 88 Králíček ohnivý - +10 A O 89 Lejsek šedý §3 + 1-2 E O 90 Lejsek černohlavý - 2 A Lok 91 Lejsek bělokrký - 1 A Lok 92 Mlynařík dlouhoocasý + 2 +20 A O 93 Sýkora babka +pr A O 94 Sýkora lužní +pr A O 95 Sýkora uhelníček - +25 A Hoj 96 Sýkora modřinka + 2 A Hoj 97 Sýkora koňadra + 2 A Hoj 98 Sýkora parukářka - +5 A O 99 Brhlík lesní + 1-2 A Hoj 100 Šoupálek dlouhoprstý + 1 A Lok 101 Moudivláček lužní §3 - +5 A Lok 102 Žluva hajní §2 + 3 A Lok 103 Ťuhýk obecný ** §3 + 20 A Lok 104 Ťuhýk šedý §3 +pr 2 A Lok 105 Sojka obecná - +10 A O 106 Straka obecná + 1 E O 107 Kavka obecná §2 - +5 E Lok 108 Vrána obecná - 2 A O 109 Krkavec velký §3 - +5 A Lok 110 Havran polní - + A 111 Špaček obecný + 2 +100 A Hoj 112 Vrabec polní + 3 E Hoj 113 Vrabec domácí + 2 E Hoj 114 Pěnkava obecná + 4-5 E Hoj 115 Pěnkava jíkavec - +50 A O

116 Zvonek zelený + 15 A Hoj. 117 Stehlík obecný + 6 A Hoj. 118 Zvonohlík zahradní + 3-4 E O 119 Čížek lesní +10 A O 120 Konopka obecná + 4-5 A O 121 Čečetka zimní - 2 A Vz 122 Křivka obecná - 2 A Lok 123 Hýl obecný - +5 A O 124 Dlask tlustozobý + 2-3 +10 A O 125 Strnad obecný + 20 E Hoj. 126 Strnad rákosní - 3 A Lok. 127 Strnad luční §1 - 1 A Vz KO

Vyhodnocení a závěr

V roce 2015 byl proveden ornitologický inventarizační průzkum Parku Rochus, který je současně evropsky významnou lokalitou (EVL) Rochus – kód území CZ733024, předmětem ochrany EVL je bourovec trnkový (Eriogaster catax). Charakter území poskytuje optimální prostředí pro druhy ptáků vázané na luční porosty s křovinatými mezemi, solitérními jedinci a většími nebo menšími skupinami keřů. Hlavní zastoupení dřevin tvoří hloh a planá trnka, je možné narazit na roztroušeně se vyskytující ovocné stromy, duby, akáty, vrby a topoly. Termín průzkumu byl od května do prosince 2015 a území bylo navštíveno 16x. Na území bylo při průzkumu zjištěno celkem 127druhů ptáků (viz příloha č. 4 a 5), z toho bylo 54 druhů hnízdících v Parku ……………. Natura 3 O6 SO4 21 druhů hnízdících v okolí Parku …….. Natura 5 O5 SO4 52 druhů protahujících Parkem ……….. Natura 7 O7 SO1 KO

Vhodné hnízdní biotopy zde nacházejí všechny druhy pěnic, strnadi obecní, budníčci, drozdi, kos, bažant, křepelka, koroptev, lindušky, bramborníčci... Nejvýznamnějšími hnízdícími druhy je moták pochop (§3), pěnice vlašská (§2) a ťuhýk obecný (§3), přičemž hustota dvou posledních druhů je v území relativně vysoká. Pro zdárné vyhnízdění pochopa, který si staví hnízdo na zemi, je třeba zajistit klid a neporušení hnízdiště a jeho nejbližšího okolí pastvou nebo sečením. Hnízdním prostředím ťuhýků jsou křovinaté meze i solitérní trnité keře, pěnice vlašská obývá pouze luční biotopy s většími skupinami keřů, luční porosty jsou ale pro tyto druhy významným zdrojem potravy. Období hnízdění a vyvádění mláďat můžeme vymezit od 1. 5. do 31. 7., pro jistotu by bylo vhodné údržbu lokality za využití mechanizace realizovat vždy až po 15.8. Kromě druhů chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. a druhů chráněných EU (Natura 2000), jejichž populacím je třeba věnovat stálou pozornost, by mohly díky alternativnímu využívání lučních porostů vzniknout příhodné biotopy pro velmi ohroženou skupinu ptáků zemědělské krajiny (bioindikátory prostředí) jako je bramborníček černohlavý a hnědý, strnad luční, bělořit šedý, linduška lesní a luční, konipas luční, dudek chocholatý, chocholouš obecný, čejka chocholatá, koroptev polní a křepelka polní, které díky vzrůstající homogenitě krajiny a intenzitě obhospodařování zemědělsky využívaných ploch zaznamenaly v posledních 30 letech významný úbytek početnosti. Velmi pozitivním zjištěním je, že řada z výše uvedených druhů byla v r. 2015 na lokalitě pozorována i prokázáno hnízdění. Na velké části plochy Parku je nedostatek vzrostlých stromů, obzvláště věkově starších jedinců, vzrostlé stromy se nachází hlavně v okrajových částech a navazujících lokalitách. Druhy sekundárních dutinových hnízdičů jako jsou sýkory, brhlík a krutihlav zřejmě na Rochusu nenachází dostatek vhodných hnízdních příležitostí. Úplný přehled o počtech přirozených hnízdních dutin je možné získat až podrobným šetřením v mimohnízdním období – po opadu listí. V hnízdní sezoně je prováděno částečné sečení a hlavně pastva skotu (ovce, kozy) na různých místech, což má příznivý vliv na potravní nabídku pro některé druhy ptáků, kteří zaletují mezi zvířata a následně na vypasené prostory pomalu porůstající trávou. Pastva způsobuje menší výšku travních porostů a umožňuje lepší přístup ptáků k hmyzu a travním semenům. Kaprofágní hmyz (rozkládá zvířecí exkrementy) rozšiřuje významně potravní nabídku ptáků. Přepásáním luk dobytkem na lokalitě Rochus došlo v nedávné minulosti k pozitivním zásahům do místy už souvislých keřových porostů a jejich rozčlenění, vznikly tak i nové luční

58 plochy. Lokalita se nachází zatím ve fázi rekonstrukce po asi 30 letech absence údržby. V nastoleném šetrném způsobu údržby je třeba pokračovat a případně operativně reagovat úpravou managementu na aktuální poznatky o výskytu vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin. Celá lokalita je v podstatě sprašová kupa, na několika místech se nabízí úprava sprašových stěn pro hnízdění ptáků jako je vlha pestrá (§2) nebo břehule říční (§3), a také jako biotop blanokřídlého hmyzu. Tato místa jsou vyznačena i v plánu péče pro připravovanou přírodní památku Rochus. Vhodným a potřebným opatřením by bylo na území Parku vyvěšení a údržba různých druhů hnízdních budek pro ptáky, které v konečném důsledku nejsou obývány jen ptáky, ale i třeba netopýry, plchy a stávají se také vítaným stanovištěm pro vývojová stadia a přezimování xylofágního a saprofágního hmyzu (ve vystýlce v budkách byly zjištěny např. larvy zlatohlávka skvostného - §3 a různých tesaříků). Výsledky mapování ptáků z roků 2006 a 2012 nelze úplně srovnávat, není k dispozici metodika monitoringu z r. 2006, zejména mapovací období a počet návštěv. Ale jen při porovnání výsledků zjištěných hnízdících druhů ptáků v roce 2006 (36 druhů), v roce 2012 (48 druhů + 32 v okolí parku) a v letošním roce 54 druhů hnízdících + 23 v okolí + dalších 50 druhů protahujících jasně dokazuje, že pásové vyřezání (2009) a v dalších letech následná údržba v parku přinesla skvělé výsledky a lokalita je kvalitnější. Ptáci jsou dobrými indikátory životního prostředí, platí, čím výší druhová pestrost, tím vyšší odolnost životního prostředí. Na základě výsledků ornitologického průzkumu v roce 2015 lze konstatovat, že Park Rochus je územím významným a cenným. I z hlediska ornitologického představuje v kontextu s navazující volnou krajinou perspektivní plochu s dobrými potravními a hnízdními možnostmi pro řadu druhů ptáků a zasluhuje i v příštích letech náležité odborné pozornosti.

Dne: 10. 12. 2015 Vypracoval: Jiří Sviečka

Management lokality – zvyšování biodiverzity v důsledku šetrného využívání krajiny a hospodaření (aktivita 1.5.)

Zpracovala: RNDr. Dagmar Zábranská

OBSAH

1. Úvod

2. Příprava území bourovce trnkového (aktivita 1.5.1)

3. Obnova a správa květnatých luk se zaměřením na chráněné druhy včetně odstranění a redukce lokalit s výskytem invazních druhů (aktivita 1.5.3) 3.1. Záchranné programy vybraných chráněných a ohrožených druhů rostlin

3.1.1. Hořec křížatý (Gentiana cruciata) – chráněný druh ze zákona (C2) 3.1.2. Čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens) – ohrožený druh z Červeného seznamu (C3) 3.1.3. Třešeň křovitá (Prunus fruticosa) – ohrožený druh z Červeného seznamu (C2) 3.2. Redukce invazních a expandujících rostlin (aktivita 1.5.3)

3.2.1. Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) 3.2.2. Trnovník akát (Robinia pseudacacia) 3.2.3. Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)

4. Založení ukázkové bylinkové zahrádky (aktivita 1.5.3)

5. Závěry a doporučení

6. Zdroje a literatura

1. Úvod

Po dlouhá desetiletí byla lokalita ve svahu pod kaplí sv. Rocha využívána jako vojenské cvičiště. V roce 2000 ji armáda opustila a plochu začala ovládat sukcesní stádia křovinatých porostů především hlohu, trnky, svídy, růže šípkové, ptačího zobu a řady dalších o různé pokryvnosti, hustotě a stáří. Volné plochy pokrývaly travnaté porosty, ovšem nekosené a pod silným tlakem šířící se třtiny křovištní. Během mapování projektu NATURA 2000 zde byl zjištěn výskyt bourovce trnkového a lokalita byla zařazena v roce 2005 do seznamu evropsky významných lokalit s označením CZ 0723024 Rochus o celkové výměře 58 ha. Následně v roce 2013 byla část území vyhlášena jako Přírodní památka Rochus. V návaznosti na to byl zpracován Plán péče o EVL Rochus a Plán péče o PP Rochus, oba zaměřeny na předmět ochrany, tedy plně respektují nároky a požadavky bourovce trnkového. Veškeré zásahy a údržba lokality mají zlepšit životní podmínky tohoto druhu. Souběžně s monitorováním bourovce trnkového probíhaly na lokalitě inventarizační průzkumy zaměřené na rostlinný pokryv, denní a noční motýly, brouky a ptáky. Do roku 2015 bylo o lokalitě získáno mnoho zajímavých a cenných údajů z různých oblastí a oborů, a proto je snahou vedení Parku přistupovat k managementu komplexně, se vzájemnou tolerancí k nárokům jednotlivých skupin organismů, neboť jen takový přístup povede ke zvýšení druhové diverzity na lokalitě a posílí populace vzácných a ohrožených druhů.

Obr. 1 Pohled na lokalitu

2. Příprava území bourovce trnkového (aktivita 1.5.1)

Jako první managementové zásahy v EVL Rochus bylo zavedení pastvy na části pozemků v katastru Mařatice a Jarošov, kosení na malé výměře plochy a na svazích nad Jarošovem byly v širokých pásech odstraněny křoviny pro umožnění pastvy. Převážná část území EVL je zatím ponechána samovolným sukcesním procesům, které však nevedou ke zlepšení podmínek pro bourovce trnkového, ani ke zvýšení druhové bohatosti cenného území. Dle dosavadních zkušeností a po mnoha konzultacích s odborníky byly rámcově stanoveny optimální podmínky pro bourovce trnkového. Živnou rostlinou tohoto druhu v EVL Rochus je hloh a trnka. Druh vyžaduje nízké rozvolněné porosty, teplé a před větrem chráněné polohy. Doporučuje se částečná obměna porostů u trnek cca po pěti letech, u hlohů cca po dvanácti letech, druh neobsazuje staré hustě zapojené porosty. Pro zásahy v roce 2015 byly odsouhlaseny dílčí plochy D a E (dle platného Plánu péče o PP Rochus), které pokrývají části pozemků p.č. 3303 a 3264 v k. úz. Mařatice. Plocha se nachází jihozápadním směrem od kaple sv. Rocha, nedaleko stezky pokladnic, od které je oddělena pásem křovin o šířce 10 – 20 m. Z nepravidelné, osluněné a před větrem chráněné plochy cca jednoho hektaru byly odstraněny porosty především hlohů, v menší míře trnky a růže šípkové v celkové výměře zásahu 1500 m2. V horní části plochy byl ponechán porost mladých trnek v pásu širokém cca 5 m, který přechází do hradby z hlohů. Skupiny mladých hlohů a trnek byly ponechány i ve volné ploše. Naštěpkovaný materiál byl využit dle požadavků Parku Rochus. Práce byly časově omezeny s ohledem na vývojová stádia bourovce trnkového a byly provedeny v 1. polovině září 2015. Asi měsíc po provedení zásahu se na vyčištěné ploše objevily skupiny ocúnu podzimního, což dává předpoklad pro další vegetační sezóny, kdy lze očekávat bohatý bylinný porost ze semenné banky, která byla léta potlačována křovinným porostem.

Obr. 2 Mapa údržby lokality pro bourovce trnkového

Obr. 3 Křovinatý porost před zásahem Obr. 4 Způsob čištění plochy

Obr. 5 Plocha po odstranění křovin Obr. 6 Ponechaný pás porostu mladých trnek

Obr. 7 Skupiny ocúnu jesenního (Colchicum autumnale) asi měsíc po údržbě lokality

3. Obnova a správa květnatých luk se zaměřením na chráněné druhy včetně odstranění a redukce lokalit s výskytem invazních druhů (aktivita 1.5.3)

3.1. Záchranné programy vybraných chráněných a ohrožených druhů rostlin

Botanický průzkum v EVL Rochus, který provedl RNDr. V. Sedláček v roce 2012, přinesl podrobnou informaci o druhovém složení a společenstvech v daném území. Na lokalitě bylo zjištěno 352 druhů cévnatých rostlin, jeden zvláště chráněný druh hořec křížatý (Gentiana cruciata subsp. cruciata), který je dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazen do skupiny ohrožených druhů. Dále bylo zaznamenáno 16 druhů různého stupně ohrožení dle Červeného seznamu ČR (Grulich 2012). Většina těchto druhů se vyskytuje ojediněle, jsou rozptýleny v různých částech lokality. Záchrana těchto druhů bude záviset na způsobu údržby té určité plochy. Soustředěný výskyt na větší ploše zaujímá čilimník zelenavý a menší plochu osídlila třešeň křovištní. Tyto dva druhy z Červeného seznamu spolu s hořcem křížatým byly zahrnuty do managementových zásahů v roce 2015. Celkově byla provedena opatření na záchranu těchto druhů na výměře 8 500 m2.

čilimník zelenavý hořec křížatý třešeň křovitá Obr. 8 Mapa výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin

Obr. 9 Hořec křížatý Obr. 10 Čilimník zelenavý Obr. 11 Třešeň křovitá

3.1.1. Hořec křížatý (Gentiana cruciata)

Hořec křížatý (Gentiana cruciata subsp. cruciata), chráněný druh ze zákona (C2), byl při botanickém průzkumu v roce 2012 zaznamenán v počtu 6 trsů na mikrolokalitě, která nebyla kosena, ani spásána, ale silně atakována třtinou křovištní a okolními křovinatými porosty. Stav na lokalitě a slabá populace nedávala velkou šanci na přežití tohoto druhu bez záchranných zásahů. Je odzkoušeno a doporučováno v nejbližším okolí polykormonů hořce odstranit traviny a ostatní byliny, narušit a zkypřit drn kolem rostlin. Tak se vytvoří lepší podmínky pro klíčení semen a sníží se konkurenční tlak okolí. Podobné podmínky je možné vytvořit i dál od matečných rostlin, kam se potom přenesou lodyhy se zralými tobolkami. Tato metoda byla v omezeném měřítku uplatňována již od roku 2012 a celkem úspěšně se podařilo za 3 roky posílit populaci hořce na 41 polykormonů o různé síle. Na konci léta 2015 byly jednotlivé trsy hořců označeny, obsečeny tak, aby při kosení lokality mechanizací nebyly poškozeny. Začátkem října, kdy dozrávala semena v tobolkách, byly provedeny úpravy kolem jednotlivých rostlin a bylo založeno 15 nových mikroplošek. Následně byla plocha o velikosti 500 m2 pokosena a travní hmota odstraněna. Pokud se podaří udržet a posílit populaci hořce v EVL Rochus, bude lokalita zahrnuta do programu Zlínského kraje na záchranu modráska hořcového, jehož vývojová stádia jsou na hořce vázána.

Obr. 12 Lokalita před zásahem Obr. 13 Vyznačené a obsečené trsy hořců

Obr. 14 Nově založená mikrolokalita Obr. 15 Trsy hořců po údržbě

3.1.2. Čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens)

Čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), ohrožený druh z Červeného seznamu (C3), se v EVL Rochus vyskytuje na několika mikrolokalitách. Plošně rozsáhlejší plochu porůstá západně od kaple sv. Rocha a zde byla provedena údržba nekosených porostů s ohledem na vybraný druh. Původní záměr byl opět označit jednotlivé rostliny čilimníku, pokosit nejbližší okolí rostlin a pomocí mechanizace pokosit zbývající plochu. Obsékání jednotlivých rostlin bylo dosti obtížné vzhledem k hustému travnímu porostu, silné vrstvě stařiny a skupinám mladých hlohů, růže šípkové, svídy a trnek. Proto jsme zvolili metodu mozaikovitého sečení, která se praktikuje v chráněných územích. Na lokalitě jsme vyznačili a ponechali bez zásahu dvě pokusné plochy 5x5 m. Zbývající plocha o velikosti 8000m2 byla pokosena, travní hmota odstraněna a na ploše byly ponechány skupinky křovin vhodných pro bourovce. V příští sezóně bude možné posoudit vhodnost zásahu na populaci čilimníku v porovnání s nekosenými plochami.

Obr. 16 Lokalita před zásahem Obr. 17 Označené rostliny

Obr. 18 Mozaikovité kosení Obr. 19 Plocha po údržbě

3.1.3. Třešeň křovitá (Prunus fruticosa)

Třešeň křovitá (Prunus fruticosa), ohrožený druh z Červeného seznamu (C2), obsadila poměrně malou plochu ve svahu nad „Stezkou pokladnic“ poblíž upravované plochy pro bourovce trnkového. Několik desítek jedinců této ohrožené křoviny léta odolávalo náporu třtiny křovištní, ostružiníku a sílícímu sevření mohutných hlohů. Plocha byla zbavena

67 nežádoucího podrostu, razantní redukcí sousedních hlohů se uvolnil osluněný prostor a výrazně se zlepšily podmínky pro tento druh.

Obr. 20 Třešeň křovitá Obr. 21 Plocha před údržbou

Obr. 22 Probíhající údržba Obr. 23 Vyčištěná plocha

3.2. Redukce invazních a expandujících rostlin

Obr. 24 Mapa výskytu invazních a expandujících druhů rostlin 68

Obr. 25 Slunečnice topinambur Obr. 26 Trnovník akát Obr. 27 Třtina křovištní

3.2.1. Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus)

Druhem, který má tu vlastnost, že zcela ovládne obsazené území, je právě slunečnice topinambur. Souvislejší porost se vyskytuje ve dvou úsecích na okraji EVL podél cesty u zahrádkářských kolonií a jedna plocha je ve vnitřní části území (300 m2). Zásah byl zaměřen na tuto plochu, kdy bylo plánováno opakované kosení odrostlých rostlin, aby se tímto způsobem vyčerpaly zásoby v podzemních hlízách. První kosení proběhlo v první polovině září a druhé kosení proběhlo na konci října. I na této lokalitě budou zásahy v dalších sezónách pokračovat.

Obr. 28 Slunečnice topinambur Obr. 29 Porost v okrajové části EVL Rochus

Obr. 30 Lokalita před zásahem Obr. 31 Pokosená lokalita

3.2.2. Trnovník akát (Robinia pseudacacia)

Z invazních druhů se na území EVL vyskytuje také trnovník akát, a to v několika skupinách vzrostlých stromů a v částečně odstraněném lesíku pod kaplí sv. Rocha. V okolí těchto skupin zatím nedochází k pronikavé invazi výmladků, a proto stromy zůstaly ponechány i s ohledem na plánovaný chov včel v Parku a nektarodárný užitek akátů pro včely. Likvidace mladých akátových výmladků byla provedena podél cesty od muzea ke kapli, na obnažené ploše pro výsadbu aleje (cca 580 m2). Toto narušené území okamžitě obsadily akátové výmladky, podobně jako deponie zeminy na staveništi muzea. Případné šíření akátu je nutno každoročně potlačovat. Posečení výmladků proběhlo v první polovině září, začátkem října proběhl postřik nových výmladků herbicidem.

Obr. 32 Trnovník akát na deponii zeminy Obr. 33 Likvidace porostu trnovníku akátu

3.2.3. Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)

Managementové zásahy v EVL Rochus v roce 2015 byly zaměřeny na potlačení a redukci invazních a expandujících rostlin. Největším nebezpečím pro lokalitu je v současné době třtina křovištní, která je víceméně mozaikovitě rozšířena po celém území. Místy zcela ovládla určitou plochu, jinde postupně proniká do porostů. Jedná se o agresivní druh, který rychle regeneruje. Častým kosením se snižuje její plodnost, hustota sterilních prýtů i výška porostu. Nevýhodou je, že se porostům třtiny vyhýbá pasený dobytek, ovce i kozy, a pastva tedy není účinným prostředkem v tomto zápasu. Kosení třtiny probíhalo ve dvou termínech, v průběhu první poloviny září a v průběhu druhé poloviny října a následně byla odstraněna travní hmota z celkové plochy 36720 m2. Dotčené plochy jsou vyznačeny na přiloženém snímku. Lze předpokládat, že tento zásah nebude 100% účinný a bude nutno jej v dalších sezónách opakovat.

Obr. 34 Třtina křovištní Obr. 35 Pokosená plocha

Obr. 36 Konečná údržba Obr. 37 Plocha po kosení

Celkem byly zásahy na potlačení uvedených nežádoucích rostlin provedeny na ploše 37900 m2.

4. Založení ukázkové bylinkové zahrádky

Bývalo zvykem, že každá hospodyňka měla na své zahrádce vyčleněný koutek s bylinkami. Tato tradice se vytratila s moderními trendy uspořádání zahrady, a tudíž mnozí známe koření nebo léčivky jen z obalů nabízeného výsledného produktu. Bylinkový záhon umožní pozorovateli vnímat jednotlivé druhy všemi smysly. Pozná jejich vůni, chuť, hmatem může rozlišit strukturu listů, uvidí jejich vzrůst i květ. Založení ukázkové bylinkové zahrádky bylo součástí aktivit k udržitelnému rozvoji v Parku Rochus. Byly zakoupeny vzrostlé, dobře zakořeněné sazenice v plastových nádobách o velikosti 9 x 9 cm. Vzhledem k probíhajícím terénním úpravám a výstavbě objektů v areálu muzea byly kontejnery s bylinkami přechodně umístěny v sadu krajových odrůd. Po stabilizaci území muzea budou přesazeny do plánované bylinkové zahrádky na ploše cca 10m2 . V seznamu bylin je zastoupena máta peprná, šalvěj lékařská, rozmarýn lékařský, pažitka, fenykl obecný, libeček lékařský, meduňka lékařská, šanta kočičí, majoránka zahradní, yzop lékařský, divizna velkokvětá, dobromysl obecná, pelyněk pravý, rukola, kozlík lékařský, rebarbora, šťovík kyselý, mateřídouška, tomkovice vonná, ošlejch zimní cibule.

5. Závěr a doporučení Evropsky významná lokalita Rochus představuje rozsáhlé území nejen svojí výměrou, ale také svým významem, výskytem vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin, má vysokou hodnotu krajinářskou. Území bylo vždy vázáno na určitý způsob obhospodařování a údržby, což předpokládá, že bude prováděno i v budoucnosti. Průzkumy z různých oblastí dokládají, že dosud provedené zásahy a uplatňovaný způsob managementu zlepšují stav na lokalitě a zvyšují biodiverzitu území, která je ohrožována zvláště v tak intenzivně využívané krajině v okolí.

6. Zdroje a literatura AOPK ČR Praha, 2007: Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Banaš M., 2010: Posouzení vlivu záměru „Park Rochus – komponovaná krajina“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Bezděčka P & Rašticová B. (eds.) (2009): Mařatice – Rochus významná přírodní lokalita Evropy. – Město Uherské Hradiště. Gottwald A., Kandrnál L., Kopeček F., Sedláček V., Sviečka J. 2013: Biomonitoring významných druhů organismů a plán dalšího výzkumu v Parku Rochus (aktivita 1.3) – Ms. (Depon in Park Rochus, o.p.s.). Kolektiv autorů, 2006: Biologické hodnocení Evropsky významné lokality Rochus (Uherské Hradiště). Kubát K. (ed.) (2002): Klíč ke květeně České republiky – Academia, Praha. Pavelčíková L., Pavelčík P. 2011: Plán péče o Evropsky významnou lokalitu Rochus na období 2011 – 2021. – Ms. (Depon in: Park Rochus, o.p.s.).

Porovnání výsledků monitoringu v letech 2006, 2012, 2015 v závislosti na uplatňovaném managementu v EVL Rochus, shrnutí, doporučení

Vypracovala:RNDr. Dagmar Zábranská

Biologického hodnocení EVL v roce 2006 : Biologické hodnocení EVL Rochus (Uherské Hradiště) zpracované kolektivem autorů v roce 2006 přineslo prvotní ucelené informace o přírodním bohatství lokality. Po botanické stránce byla lokalita rozdělena na biosegmenty s různým stupněm původnosti a mírou narušení. Převládajícím typem vegetace v EVL byly zjištěny vysoké mezofilní a xerofilní křoviny s dominujícím hlohem (Crataegus sp.), trnkou obecnou (Prunus spinosa), růží šípkovou (Rosa canina), ptačím zobem (Ligustrum vulgare) a svídou krvavou (Cornus sanguinea). Celkem bylo zaznamenáno 380 druhů cévnatých rostlin, z nichž 29 druhů náleželo do redukované verze Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka F. ed. 2001). Sledované území však daleko přesahovalo hranice EVL, např. zahrnovalo zahrádkářské kolonie a pozemky drobné držby, což zvýšilo mozaiku biotopů a ovlivnilo náhled na vlastní území EVL. Zoologický průzkum vybraných skupin živočichů v EVL prokázal poměrně bohatá společenstva. Bylo zjištěno 81 druhů střevlíkovitých brouků, 26 druhů mravenců, 10 druhů čmeláků a pačmeláků, 7 druhů sociálních vos, 52 druhů motýlů s denní aktivitou, 1 druh švábů, kudlanka nábožná, 5 druhů kobylek, 3 druhy cvrčků, 2 druhy marší, 7 druhů sarančí, 3 druhy škvorů, 20 druhů pavouků, 7 druhů sekáčů, 4 druhy obojživelníků, 2 druhy plazů, 68 druhů ptáků (z toho 21 druhů zde hnízdících) a 11 druhů savců. Největší pozornost byla zaměřena na posouzení stavu populace bourovce trnkového, byla zjištěna 4 hnízda. Průzkum prokázal přítomnost celkem 48 druhů různého stupně ochrany a ohrožení.

Závěrem bylo konstatováno, že z hlediska biodiverzity se jedná o mimořádně cenné území významné z pohledu entomologického, ornitologického i z hlediska dalších skupin bezobratlých živočichů. Na lokalitě se však zřetelně projevuje absence jakýchkoliv zásahů, které by zastavily sukcesní procesy na lokalitě směřující k souvislému porostu křovin a invazi nepůvodních a expandujících druhů rostlin. Tento stav není perspektivní pro předmět ochrany EVL bourovce trnkového, ani pro většinu cenných druhů rostlin a živočichů.

Z řady doporučení vystupuje jako naléhavé co nejdříve zahájit údržbu lokality a prohloubit informace o lokalitě následnými podrobnými průzkumy.

Záměry města byly v roce 2010 podrobeny posouzení vlivu záměru „Park Rochus - komponovaná krajina“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. V posouzení byl uveden výskyt bourovce trnkového v letech 2007 (4 hnízda) a 2008 (14 hnízd). Závěr byl takový, že území nelze ponechat jako bezzásahové, což by vedlo k zániku vhodných podmínek pro vývoj a zachování sledovaného druhu. Cílovým stavem by mělo být dosažení pokryvnosti cca 20 – 40% rozlohy EVL dřevinami (s dominancí trnky) a 60 – 80% plochy bezlesím. Sanační zásahy by měly směřovat k prosvětlení zapojených porostů křovin, k vytvoření mozaiky různě velkých skupin křovin s proměnlivým tvarem okrajů.

V roce 2010 byla založena o.p.s. Rochus, převzala správu nad územím a postupně realizuje managementové zásahy. Společnost smluvně zajistila dva zemědělské subjekty, které od roku 2011 vypásají a kosí 15 – 20 ha vytypovaných ploch. Dále byl v území založen ovocný sad regionálních odrůd, sad oskeruší a mišpulí, vysazeny stromové aleje podél Stezky pokladnic a podél cesty od Jarošova, jsou vysékány cesty a chodníky po celém území. Z podnětu a za podpory KÚ Zlínského kraje byly odstraněny porosty křovin v širokých pásech v jarošovské části EVL, které umožnily vypásání části tohoto území.

Biomonitoring v Parku Rochus, 2012: V roce 2012 byl zadán biomonitoring vybraných druhů organismů, především zaměřený na sledování bourovce trnkového, denní motýly, ptáky, brouky řádu Coleoptera a kompletní botanický průzkum lokality s cílem prohloubit znalosti o lokalitě a prověřit vhodnost již provedených zásahů.

Ve zprávě o výskytu bourovce trnkového se uvádí, že v roce 2010 můžeme mluvit na JV Moravě o kolapsu značné části populací bourovce trnkového. V EVL nebylo nalezeno ani jedno hnízdo, v roce 2011 pouze jedno, v roce 2012 dvě hnízda v centrální části a jedno v těsné blízkosti hranice EVL, v roce 2013 pět hnízd, z nichž většina byla opuštěná. Zpracovatel průzkumu celkem negativně posuzuje způsob vypásání jednotlivých pásů v severně položené jarošovské části, kde sice v ponechaných pásech křovin jsou živné rostliny pro bourovce, ale jsou přerůstány vysokostébelnými travinami a tyto zahuštěné porosty bourovec neobsazuje. Za vhodnější považuje způsob pastvy na zbývajících plochách, které jsou zaploceny i se skupinami křovin, ty jsou spásány kolem a na okrajích zmlazují. Staré keře hlohů a trnek by měly být odstraňovány, trnky 1x za 5 let, hlohy ve 12-ti letých cyklech. Travnaté plochy velkého rozsahu bez živných křovin neposkytují vhodné podmínky pro bourovce trnkového.

V rámci biomonitoringu byl proveden doplňující průzkum denních motýlů použitím metody zápisu do podrobného škrtacího listu. Bylo pozorováno 52 druhů ve dne aktivních motýlů. Nově byli pozorováni žluťásek čilimníkový (Colias crocea), ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas), modrásek tolicový (Plebeius decoloratus), babočka jilmová (Nymphalis polychloros), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), ostruháček březový (Thecla betulae). Jako indikační druhy byli vybráni modrásek bělopásný (Aricia eumedon), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), modrásek tmavohnědý (Aricia agestis), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Tyto druhy by měly být cílem dalšího sledování. Zpracovatel průzkumu doporučuje jako vhodné mozaikovité sečení a pastvu s tím, že odstraňování nedopasků se musí provádět mimo vegetační období a případný žír housenek. Podporuje ponechání omezeného rozsahu bezzásahových ploch s porosty kopřivy, pcháče osetu, bezu chebdí, které by měly mít stanoven speciální management. Nedoporučuje opakované mulčování. Závěrem bylo konstatováno, že uplatňované druhy managementu na území EVL neměly nežádoucí vliv na druhové zastoupení a početnost ve dne aktivních motýlů.

Ornitologická pozorování byla prováděna metodou bodového transektu 1 hodinu před východem slunce a po východu slunce. Trasy pokrývaly celé území EVL. Průzkumem bylo zjištěno 112 druhů ptáků, z toho bylo 46 druhů hnízdících v Parku (3 druhy NATURA 2000, 4 druhy ohrožené a 4 druhy silně ohrožené), 34 druhů hnízdících v okolí Parku (10 druhů NATURA 2000, 8 druhů ohrožených, 8 druhů silně ohrožených a 1 druh kriticky ohrožený), 32 druhů protahujících Parkem (2 druhy NATURA 2000, 6 druhů ohrožených, 5 druhů silně ohrožených). Za nejvýznamnější hnízdící druhy byl považován moták pochop, pěnice vlašská a ťuhýk obecný. Průzkum potvrdil, že EVL Rochus je významným a vhodným biotopem pro indikační druhy ptáků v intenzivně zemědělsky využívané okolní krajině. Doporučuje mozaikovitou seč (při použití mechanizace až po 15.8.) v kombinaci s pastvou, postupné zásahy do souvislých

75 keřových porostů tak, aby došlo k prosvětlení porostů a vznikly drobné luční plochy, které poskytují hojnou potravní nabídku.

Průzkum byl dále zaměřen na vybrané skupiny Coleopter, bylo nalezeno 91 druhů střevlíků (Carabidae) z toho 6 druhů ohrožených, 22 druhů tesaříků (Cerambycide), 4 druhy krasců (Buprestidae), 25 druhů vrubounovitých (Scarabaeidae) z toho 1 druh silně ohrožený a 4 druhy ohrožené, 4 druhy pestrokrovečníků (Cleridae), 3 druhy majek (Meloidae) z toho 3 druhy ohrožené. I pro tuto skupinu organismů je vhodným managementem kosení, pastva pro rozšíření koprofágních druhů a je doporučeno ponechání pokosené travní hmoty na hromadách k samovolnému rozkladu.

Podrobný a asi nejrozsáhlejší průzkum byl zaměřen na vegetaci území. Botanická inventarizace nepřesáhla hranice EVL na rozdíl od průzkumů provedených v rámci biologického hodnocení v roce 2006, a proto nelze výsledky adekvátně posoudit. Lokalita EVL byla rozdělena na 45 dílčích ploch, na každé ploše byl proveden podrobný soupis druhů a výskyt porovnán s údaji z roku 2006. Na plochách s lučními společenstvy byly pořízeny fytocenologické snímky (1 – 19), které byly fixovány v mapách i v terénu. Celkem bylo zaznamenáno 352 druhů cévnatých rostlin, z toho jeden zvláště chráněný druh hořec křížatý (Gentiana cruciata subsp. cruciata) je hodnocen jako kriticky ohrožený a bylo zjištěno 6 kusů polykormonů. Dalších 16 druhů je různého stupně ohrožení dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. Bohatší populace z nich vykazoval čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), třešeň křovitá (Prunus fruticosa) a růže galská (Rosa gallica). Ostatní druhy se vyskytovaly jednotlivě nebo v několika kusech byly rozptýleny na území EVL. Průzkumem byly zaznamenány a zaneseny do mapových podkladů invazní druhy jako slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a silně expandující třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která na několika plochách zcela ovládla porost, a to v důsledku neobhospodařování. Zpracovatel tím, že sestavil fytocenologické snímky na lučních porostech, z nichž některé byly koseny, některé spásány a 4 snímky umístil na silně degradovaných plochách, zaznamenal skutečný stav, který bude vhodné po 3 až 5 letech opakovat. Tak lze získat informaci o vývoji rostlinného společenstva na daném místě a posoudit vhodnost prováděných zásahů. Dále zdůraznil potřebu odpovídajícího managementu lokality s hořcem křížatým, razantní přístup k šíření invazních druhů a redukci ploch s expandující třtinou křovištní.

V následujících letech pokračovala pastva i kosení vybraných ploch, území EVL bylo průběžně sledováno a zásahy kontrolovány. Brzy se potvrdilo, že dosavadní průzkumy lokality nejsou konečné a dají se očekávat nové nálezy. V červnu 2014 objevila D. Zábranská na území EVL tořič včelonosný (Ophrys apifera Huds.), kriticky ohroženou orchidej v poměrně silné populaci (55 kvetoucích rostlin), což představuje asi jeden z největších pokladů v daném území. Jedná se o prvonález ve fytogeografickém okresu 18b. Dolnomoravský úval, mapový čtverec 6970b. Nález byl publikován (2015) In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad floram Republicae Bohemicae. XIII., Zprávy České botanické společnosti 50: 81. Ještě na podzim roku 2014 byly na lokalitě s tořiči redukovány křovité porosty růže šípkové, svídy krvavé, ostružiníků a porost byl pokosen. V listopadu 2015 byl v horní části lokality proveden podobný zásah za účelem prosvětlení porostu a bude sledován další vývoj.

Během stavebních a terénních úprav v části budoucího muzea byl zaznamenán výskyt několika rostlin merlíku hroznového (Chenopodium botrys), který je řazen mezi silně ohrožené druhy Červeného seznamu ČR (Zábranská D., 2015).

Biomonitoring a managementové zásahy v Parku Rochus, 2015: Biomonitoring, management a záchranné zásahy prováděné v EVL Rochus v roce 2015 probíhaly v rámci projektu Společně k udržitelnému rozvoji II. Opět byl sledován výskyt bourovce trnkového ve vztahu k prováděnému managementu na lokalitě. Od zlomového roku 2010, kdy nebylo nalezeno jediné hnízdo bourovce, se výsledky průzkumů nijak nezlepšily. V roce 2011 bylo nalezeno jedno hnízdo, v roce 2013 to byla tři hnízda, v roce 2014 bylo potvrzeno jedno hnízdo a v roce 2015 se podařilo najít opět pouze jedno larvální hnízdo. Za hlavní důvod nálezu pouze jediného hnízda považuje zpracovatel nedostatek vhodných míst pro šíření druhu na lokalitě.

Za účelem rozšíření informací o území EVL byl zadán inventarizační průzkum nočních motýlů vybraných čeledí (Hepialidae, Cossidae, Limacodidae, Thyrididae, Drepanidae, Lasiocampidae, Brahmaeidae, Endromidae, Saturniidae, Sphingidae, Geometridae, Notodontidae, Erebidae, Nolidae a Noctuidae) s ohledem na uplatňovaný management území. Bylo zjištěno 231 druhů nočních motýlů, což je asi 21,63% ze všech druhů vyskytujících se na území ČR. Z území dosud nebyly žádné záznamy, pouze bourovec trnkový je zařazen mezi chráněné druhy.

Opakovaně byl proveden průzkum ve dne aktivních motýlů. Byla zvolena metoda transektového minotoringu, trasa byla rozdělena na 6 dílčích úseků. Pozorováním bylo zjištěno 39 druhů, 2 nové druhy soumračník jahodníkový (Pyrus malvae) a soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon), nebyly zaznamenány 3 indikační druhy stanovené v roce 2012. Nižší počet zjištěných druhů oproti minulým průzkumům je přičítán extrémním podmínkám v létě (46 tropických dnů) a srážkovému deficitu, což mělo vliv na vegetaci. V závěru je navrhována introdukce 3 druhů denních motýlů - pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), modrásek hořcový (Phengaris alcon) a perleťovec ostružinový (Boloria daphne) do sledovaného území.

Opět probíhal ornitologický průzkum. Na území bylo při průzkumu zjištěno celkem 127druhů ptáků, z toho bylo 54 druhů hnízdících v Parku (3 druhy NATURA 2000, 6 druhů ohrožených, 4 druhy silně ohrožené), 21 druhů hnízdících v okolí Parku (5 druhů NATURA 2000, 5 druhů ohrožených a 4 druhy silně ohrožené) a 52 druhů protahujících Parkem (7 druhů NATURA 2000, 1 druh silně ohrožený a 1 druh kriticky ohrožený). Za nejvýznamnější hnízdící druh byl považován moták pochop (§3), pěnice vlašská (§2) a ťuhýk obecný(§3). Alternativním využíváním lučních porostů je lokalita dle zpracovatele průzkumu perspektivním biotopem pro velmi ohroženou skupinu ptáků zemědělské krajiny (bioindikátory prostředí) jako je bramborníček černohlavý a hnědý, strnad luční, bělořit šedý, linduška lesní a luční, konipas luční, dudek chocholatý, chocholouš obecný, čejka chocholatá, koroptev polní a křepelka polní, u kterých jsou v posledních letech zaznamenány silné úbytky. Při porovnání výsledků zjištěných hnízdících druhů ptáků v roce 2006 (36 druhů), v roce 2012 (48 druhů + 32 v okolí parku) a v roce 2015 (54 druhů hnízdících + 23 v okolí + dalších 50 druhů protahujících), i když není k dispozici použitá metodika, se ukazuje, že dosavadní zásahy lokalitě prospívají. Ptáci jsou dobrými indikátory prostředí a je třeba jim věnovat odbornou pozornost i nadále.

Součástí projektu Společně k udržitelnému rozvoji v roce 2015 byly managementové zásahy do zahuštěných porostů křovin na jedné lokalitě dle konzultovaných nároků pro bourovce trnkového. Dále byly provedeny záchranné zásahy na lokalitách chráněných a ohrožených druhů rostlin hořce křížatého (Gentiana cruciata subsp. cruciata), třešně křovité (Prunus fruticosa) a čilimníku zelenavého (Chamaecytisus virescens). Výrazným způsobem byla na několika lokalitách oslabena invaze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a potlačeny invazní rostliny trnovník akát (Robinia pseudacacia) a slunečnice topinambur (Helianthemum tuberosum). Následný vývoj po těchto zásazích bude třeba sledovat a dále v nich pokračovat.

Shrnutí a doporučení:

V EVL Rochus je pravidelně sledován výskyt bourovce trnkového. Jak již bylo uvedeno od roku 2010 je zaznamenáván ojediněle nebo velmi sporadicky, a to nejen na Rochusu, ale podobný vývoj je pozorován na nejbližších lokalitách (Javorovec, Podolí). Prokazatelné důvody zatím nebyly zjištěny. Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi sousedními lokalitami, které jsou odděleny industriální krajinou, nelze očekávat genetickou výměnu nebo posílení populace z venku. Jako reálné pro záchranu sledovaného druhu na lokalitě Rochus se nabízí vytvoření co nejlepších podmínek, které mu vyhovují. Staré a hustě zapojené porosty hlohů a trnek mohou být jednou z možných příčin úbytku tohoto druhu. Management území by měl směřovat k vytvoření mozaiky drobných enkláv květnatých lučních porostů, s nepravidelným okrajem křovin po obvodu, v osluněných a závětrných polohách, které budou koseny nebo spásány. Křoviny budou postupně zmlazovány v doporučených cyklech, a tím se bude vytvářet vhodný biotop pro bourovce trnkového. Květnaté loučky zároveň poskytnou potravní nabídku a živné rostliny pro vývojová stádia hmyzu a jiné organismy. Takto vytvořený typ krajiny bude třeba nadále udržovat. Zvláštní pozornost vyžadují plochy s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin (tořič včelonosný, hořec křížatý a další), které musí být pod odborným dohledem a citlivým přístupem udržovány. Prováděné zásahy mohou vést k objevům dalších druhů, pro které nebyly za stávajícího stavu vhodné podmínky. Je třeba v širokém monitoringu území pokračovat, neboť soupis veškerých druhů není ukončen a skrývá řadu překvapení. EVL Rochus představuje biologicky a krajinářsky hodnotné a cenné území a díky své poloze je významným prvkem v příměstské kulturně-rekreační zóně.

Použité materiály: Banaš M., 2010: Posouzení vlivu záměru „Park Rochus – komponovaná krajina“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Biomonitoring významných druhů organismů a plán dalšího výzkumu v Parku Rochus (aktivita 1.3), 2012. - Ms. [Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště]. Kolektiv autorů, 2006: Biologické hodnocení Evropsky významné lokality Rochus (Uherské Hradiště)