Dějiny Místa
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
SUCHOHRDLY – DĚJINY MÍSTA Nejstarší dějiny obce jsou spjaty s osidlováním krajiny kolem Miroslavi, která probíhala kontinuálně od konce 12. století. Podle příkladu Miroslavi, poprvé v pramenech zmiňované roku 1212 v kontextu majetků moravského markraběte Vladislava Jindřicha se dá předpokládat, že systematický kolonizační proces zde organizovaly zejména zeměpanské struktury. Majetková skladba zdejší krajiny nicméně brzy doznala značných změn, zejména kvůli pozemkovým darům nejrůznějším církevním institucím. Privatizace zeměpanského majetku se nejpozději od poloviny 13. století začala týkat také drobných světských pozemkových vlastníků. První písemná zmínka vsi Suchohrdlích, označovaných Suchohurdl, pochází z roku 1361, kdy jsou dávány do souvislosti s majetky jistého Budislava z Našiměřic.1 Drobný šlechtic je pak spolu se svým bratrem Peškem zmiňován v zemských deskách ještě v roce 1365. Na základě sporých údajů lze konstatovat, že Suchohrdly v této době patřily k nevelkému panství, k němuž náležely ještě Damnice, Našiměřice a Pokleky.2 Je pravděpodobné že ves s nevelkou tvrzí na místě pozdějšího hospodářského dvora tvořila centrum celé majetkové základny. Důležitost místu dodával zejména farní kostel, při kterém je v roce 1429 zmiňován kněz Peterl, což nepřímo dokazuje, že zdejší náboženská komunita neutrpěla během husitských válek vážnější krizi.3 Po delší odmlce jsou Suchohrdly v pramenech zmiňovány až po husitských válkách v roce 1460, kdy je vlastnila Anna z Dobruše a Knihnic.4 Posloupnou řadu majitelů však nelze pro tuto dobu spolehlivě vytvořit; ve výčtu majetku z roku 1495 jsou 1 Petr Chlumecky – Joseph Chytil – Carl Demuth – A. Wolfskron, Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren . Auf Kosten vieler Mitglieder des begüterten Erbadels dies Landes, Brünn 1856, s. 46; (Budczlau de Nasymiericz assumit sibi Sororium suum Stephanum de Branek ad veram vnionem videlicet in Suchohurdl Municionem duarum parcium et in villa duarum parcium ibidem, in Pokleryech duarum parcium vna aratura et in Suchohurdl duarum araturarum in Damyc duarum araturarum et decem marcarum Census in Nasymyerzicz tres marcas Census cum Jurepatronatus medio et in Zbanicz mediam partem Moncium seu vinearum et in villa ibidem tres laneos et vna curticula orto seu pomerio ipsum Stephanum ad veram omnium bonorum participationem.) [1361]. 2 Ibidem, s. 58; (Budslaus et Pesco frater eius de Dampnicz Dorothee vxori Budslay in villis Suchohrdl et Poklecyech XXV marcas veri reditus nomine veri dotalicij resignauit et quitquid in eisdem villis deficeret tunc in Dampnitz debet facere supplementum.) [1365]. 3 Gregor Wolny 4 Vincentius Brandl, Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové . Tomus IV. Pars prior . Qua continentur: Brněnské půhony od roku 1459-1466, Brunae 1881, s. 42; Matěj z Nachodu a z Březníka poh[ání] Annu z Dobruše a z Kninic a menovitě z Suchohrdel etc. z puol druhého tisíc zl. dob. Spravedlivých etc., že mne jest prosila, abych za ni o na Hynči, syna jejího za kvitanci slíbil, že má p. Stiborovi z Cimburga a z Tovačova podle přípisu od něho vydaného i od ní přijatého v témdni udělati a mne vyvaditi, toho učiniti nechce. Zná-li etc., chci na panském náleze dosti míti. Por. č. Víta z Kralic [1460]. Suchohrdly uvedeny jako majetek Znaty z Kukvic a z Rosic a jeho ženy Aseny.5 V předbělohorském období byly Suchohrdly proslulé zvláště díky proslulým vinařským tratím; lukrativní parcely přitahovaly nejen šlechtice, ale také královská města. Do roku 1557 vlastnilo Suchohrdly město Brno, které si od poloviny 16. století budovalo souvislou majetkovou základnu, tvořenou venkovskými statky po celé Moravě. Právě ve zmíněném roce vyměnilo Brno ves Suchohrdly a Našiměřice s Vilémem Valeckým z Mírova za statek Lelekovice.6 Z období kdy ves vlastnilo Brno se dochovala také zmínka o knězi; při kapli Panny Marie ve zdejším kostele jménem Namen Paul Feyrar.7 Za Valeckých z Mírova je možné poprvé vysledovat připojení Suchohrdlů k miroslavskému panství; když v roce 1569 prodával Jiřík Valecký z Mírova miroslavské panství Václavovi Hodickému z Hodic, jsou zde Suchohrdly zmiňovány vedle tradičně připojených vsí a městeček.8 Hodičtí z Hodic vlastnili ves statek Suchohrdly až do roku 1613, kdy je poručník nezletilých vlastníků Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek a na Višňovém prodal Václavu Vaneckému z Jemničky na Valči a 5 Tomáš Kalina, Moravské zemské desky 1480-1566 . Kraj brněnský, Praha 1950, s. 72; Znata z Kukvic a z Rosic Aseně, manželce vlastní VII ½ sta zlatých uherských dobrých věna jejího na svém vlastním zboží a na dědicství, na všech těchto, totiž Našeměřicích, Suchohrdlích, a což mám v Morasicích, se vším jich příslušenstvím, platu ročního LXXV zlatých na těch svrchupsaných VII ½ sta zlatých ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnu a sám se příjemčím činím se vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. [1495] 6 Ibidem, s. 378; Purgmistr a rada města Brna Vilímovi Valeckému z Mírova, erbóm a dědicóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž ves Našiměřice s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s kostelním podacím, ves Suchohrdly a v Želovicích čtyři člověky, kteříž nám tu náleželi, s platy, s oužitky, s robotami, s slepicemi, s vajci, s lukami, s pastvami, s pastviščemi a s rybníky, s rybniščemi, s svobodami, s lesy, s háji, s chrastinami, se vším plným právem a příslušenstvím, což k tomu zboží od starodávna přísluší, s mezemi a s hranicemi, se všemi a všelijakými oužitky a požitky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohou, tak jakž sme to sami drželi a požívali, nic tu sobě ani našim budoucím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom napozůstavuje, než to všechno ve dsky zemské vkládáme, vpisujeme a ku pravému dědicství a dědičnému držení a užívání. 7 Gregor Wolny 8 Miloslav Rohlík, Moravské zemské desky III. 1567-1641 . Kraj brněnský, Praha 1950, s. 28; Jiřík Valeckej z Mírova etc. své vlastní dědičné zboží, totiž zámek Miroslav, městečko Mitendorf, městečko Volbramovice, městečko Kupčice, ves Pehemdorf s podacím kostelním, ves Vencldorf, ves Kadov s podacím kostelním, ves Mašiměřice s kostelním podacím, ves Suchohrdla s podacím kostelním, ves Lidměřice, ve Šemnice, ves Damnice, dva člověky v městečku Vrbici, ves pustou Palekovice, ves pustou Hlavatice, ves pusou Oujezd, z dvory, pivovarem, z zahradami ščepnicemi, s rolí oranou i neoranou, s lidmi platnejmi i neplatnejmi, s platy, poplatky, s činžemi, s robotami, s kury, s vejci, s ospy, z desátky obilnejmi i vinnejmi, s mejtem v městečku Volbramicích, s vinohrady, s loukami, s pastvinami, s pastviščemi, z řekami, s potoky, s vodami tekutejmi i netekutejmi, s jezery, s rybníky, s rybništěmi, z břehy, stavy, s mlejny, s mlejništěmi stavenejmi i pustejmi, s horami, s luhy, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s pahrbky, dolinami, s hohy, s lovy, s lovištěmi, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchu psané všecko i každé obzvláštně v svejch mezech a hranicích od starodávna leží a vymezeno jest, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem toho sám v držení a užívání byl, což mi tu spravedlivě náleželo a náleží, nic tu sobě, erbóm ani budoucím potomkóm svejm práva, panství ani kderého vlastenství pozůstávajíce ani zachovávajíce, než to všecko Václavovi Hodickýmu z Hodic a jeho erbóm a budoucím potomkóm ve cky zemský a dědčnému požívání. A kdež by to jisté zboží mně neb erbóm mejm ve ckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. [1569] Vanči.9 Majetkové poměry však zdaleka nebyly bez komplikací; vedle právních převodů v zemských deskách se Suchohrdly v předbělohorském období objevují i v urbáři louckého kláštera. Ze vsi nazývané Sucheln pod Miroslaví platil klášteru roční úrok jeden zlatý a třicet tři krejcarů jistý Honz Jerků.10 Majetková přítomnost louckého kláštera se mohla odrazit nejen na sociální struktuře vsi, ale také v podílu na patronátním právu při zdejším kostele, případně na ovlivňování zdejší náboženské situace; zcela hypoteticky může jít také o pozdní projev tradičních historických vazeb kláštera k regionu. V letech 1565-1613 se v majetkoprávních zápisech zemských desk zmiňuje u Suchohrdel vrchnostenské patronátní právo na místní kostel; Gregor Wolny se s odvoláním na tradici domnívá, že v těchto letech byla suchohrdelská fara nekatolická.11 Na stranu druhou je prokazatelné, že poslední předbělohorský majitel Suchohrdel Joachim Španovský z Lisova byl katolík. Třicetiletá válka přinesla Suchohrdlům naprostou zkázu. Když byla ves v roce 1623 spolu s celým miroslavským panstvím darována pobělohorskému kořistníku a konvertitovi Jiřímu Březnickému z Náchoda, označil ji zápis v zemských deskách jako „do konce pustou a 9 Ibidem, s. 435; Léta Páně 1614 v pondělí po svatém Matěji [3. března] v městě Brně námi, Ladislavem Šlejnicem ze Šlejnic a na Hostimě, Jeho Mti císaře římského, uherského a českého krále radou, Vilímem Munkou z Ejvančic na Moravci a Radlasi, Jeho Mti císařské prokurátorem v markrabství moravském, stala se smlouva přátelská celá a dokonalá mezi urozenejm a statečnejm rytířem panem Jindřichem Zahrádeckým z Zahrádek na Višňovým, Krhově a Hobzí, Jeho Mti císařské radou etc., jakožto mocnejm otcovskejm poručníkem dítek a statku pozůstalého po neboštíku urozeném pánu panu Hynkovi Hodickým z Hodic a na Suchohrdlích jménem a na místě dotčenejch sirotků z jedné a urozenejm a statečnejm rytířem, panem Václavem Vaneckým z Jemničky na Valči a Vanči Jeho Mti císařské radou a mundšenkem, z strany druhé, a to taková, že jest týž pan Jindřich Zahrádecký z Zahrádek, jakožto mocnej otcovskej