Přenositelnost a Vymahatelnost Poplatků Za Svoz Komunálního Odpadu

Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Obchodněprávní studia Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Přenositelnost a vymahatelnost poplatků za svoz komunálního odpadu

Bakalářská práce

Ing. Soňa ŠTĚTKOVÁ

Brno 2019

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Přenositelnost a vymahatelnost po- platků za svoz komunálního odpadu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně 31. října 2019 ...... Ing. Soňa ŠTĚTKOVÁ

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce, panu Mgr. Vojtěchu Vomáčkovi, Ph.D., LL.M. za pomoc a odborné vedení při zpracování práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou přenositelnosti a vymahatelnosti tří druhů možností stanovení poplatků za svoz komunálního odpadu, které současná česká legislativa nabízí. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Úvodem se snaží předsta- vit tuto problematiku v obecné rovině, tedy vymezení právních pramenů poplatků a zúčastněných subjektů a objektů. Dále řeší specifikaci existujících variant stanovení těchto poplatků. V samostatné kapitole je hodnocena aplikace poplatků v praxi na mnou vybrané svozové oblasti, jejíž společnými rysy jsou náležitost pod stejnou obec s rozšířenou působností a svoz stejnou svozovou společností. Závěrem se sna- žím zhodnotit současnou situaci doplněnou o vlastní doporučení optimálního řešení pro všechny zůčastněné subjekty.

Klíčová slova Komunální odpad, poplatek, zákon o odpadech, zákon o místních poplatcích, přeno- sitelnost, vymahatelnost.

Abstract The bachelor thesis deals with the issue of transferability and enforceability of three types of the possibilitíes of determining the fees for the collection of municipal waste offered by current Czech legislation. The thesis is divided into five chapters. At the beginning it tries to present this issue in general, i.e. definition of legal sources of fees and subjects and objects. It also deals with the specification of existing variants of setting these fees. In a separate chapter is evaluated the application of fees in practice on my collection area, whose common features are belonging to the same municipality with extended powers and collection by the same collection company. Finally, I try to evaluate the current situation supplemented by my own recommen- dations for an optimal solution for all participating entities.

Key words Municipal waste, fee, waste act, local fees act, transferability, enforceability.

Obsah 9

Obsah

Seznam pojmů a zkratek 11

1 Úvod 13

2 Historie a prameny právní úpravy v oblasti nakládání s komunálními odpady 15 2.1 Historie dávno minulá ...... 15 2.2 Prameny české právní úpravy ...... 15 2.3 Vymezení subjektů poplatků za svoz komunálního odpadu ...... 16 2.4 Objekty ...... 18

3 Varianty poplatků za svoz KO 20 3.1 Poplatky vycházející ze zákona o odpadech ...... 20 3.2 Poplatky vycházející ze zákona o místních poplatcích ...... 21

4 Aplikace poplatků v praxi 24 4.1 Popis a zdůvodnění výběru sledované oblasti ...... 25 4.2 Srovnání použití jednotlivých typů poplatků ...... 30 4.3 Efektivita použití jednotlivých typů poplatků ...... 33

5 Závěr 35

Použité zdroje 39 Monografie ...... 39 Judikatura ...... 39 Internetové zdroje...... 39 Právní předpisy ...... 40

Seznam pojmů a zkratek 11

Seznam pojmů a zkratek

EU – Evropská unie ORP – obec s rozšířenou působností MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZV – obecně závazná vyhláška POH – plán odpadového hospodářství SNO – systém nakládání s odpady ZMP – Zákon o místních poplatcích ZODP – Zákon o odpadech ŽP – životní prostředí

Úvod 13

1 Úvod

Poplatek za svoz komunálního odpadu je druhem poplatku, který se svou podstatou dotýká každého, neboť každý z nás svým naplňováním základních potřeb a podmí- nek pro život produkuje odpad nejrůznějších druhů. V současné době je environment nejen velmi módní záležitostí, ale především velmi akutním a závažným tématem. Byť jsou stále i zastánci teorie, že globální otep- lování neexistuje. Česká republika je součástí Evropské unie, kde péče o životní pro- středí patří mezi základní politiky. Bohužel dle dat sledovaných evropským statis- tickým úřadem množství všech druhů odpadů v souhrnu u sledovaných členských zemí za poslední desetiletí výrazněji nepokleslo, a to ani při konkretizaci na odpady z domácností1. Této definici odpovídá v české legislativě označení komunální odpad. Díky výše uvedeným skutečnostem Evropská unie postupně přistupuje ke krokům, které mají za účel podnícení a podporu snižování produkce odpadů u všech zdrojů. Součástí tohoto systému je již uváděný komunální odpad, který je společný všem členským zemím. Jendou ze motivačních složek, která je funkční napříč obory jsou finance. A v oblasti nakládání s komunálními odpady to jsou zcela jistě i poplatky za systém nakládání s odpady. Pro účely této práce jsem volila téma přenositelnosti a vymahatelnosti poplatků za svoz komunálního odpadu především z důvodu profesních znalostí a zkušeností v oboru, které mne navedly a ukázaly, že jen málo obcí si je plně vědomo plného rozsahu dopadu volby daného druhu poplatku. Je zasmozřejmě třeba brát v úvahu, že Česká republika je nejen v rámci EU velice unikátní v množství obecních celků na svém území. Kromě měst, které pro dodržování legislativních požadavků disponují aparátem úředních pracovníků s postupně přibývající odbornou znalostí, díky po- stupně navyšovaných nároků na požadované vzdělání ve státní správě, máme stále velké množství obcí malých. Avšak i tyto jsou povinny dodržovat všechny legisla- tivní povinnosti ve stejném obsahovém rozsahu, jako města. Byť s podstatně měn- ším personálním zajištěním. Tato práce si klade za úkol nejprve vysvětlit, jaké jsou obecné možnosti volby obcí pro ustanovení poplatku za svoz komunálního odpadu. A to jak skrze definici všech subjektů a objetů účastnících se předmětných právních vzahů, tak vydefono- vání všech tří druhů poplatků za svoz komunálního odpadu, které zná platná legislativa. Pro lepší pochopení konsekvencí na základě volby druhu poplatku jsem vybrala konkrétní svozovou oblast, která je v samostatné části rozebírána. Součástí tohoto rozboru je i drobná finanční rozvaha mající za účel naznačení vlivu ekonomiky obce na tuto volbu, stejně jako vliv skladby obyvatel jednosltivých obcí.

1 EUROSTAT. Generation of waste by waste category, hazardousness and NACE Rev. 2 activity. ec.europa.eu [online].[cit. 25. 9. 2019]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/web/waste/waste-generation-and-management/generation

14 Úvod

U obou výše uvedených částí je zohledněna i judikatura, která svými důsledky průběžně ovlivňuje úpravy české legislativy v této oblasti. V závěru této práce se snažím zamyslet nad všemi aspekty uváděnými napříč práce zkombinovanými s osobními zkušenostmi a dojít k vlastnímu návrhu nej- vhodnější alternativy právní úpravy. Na úplný konec uvádím své komentáře k jed- notlivým úpravám, které jsou předmětem v současnosti předkládaného návrhu no- vého zákona o odpadech Ministerstvem životního prostředí.

Historie a prameny právní úpravy v oblasti nakládání s komunálními odpady 15

2 Historie a prameny právní úpravy v oblasti nakládání s komunálními odpady

Právo životního prostředí v pojetí českého legislativního rámce je velice specifické, neboť není samostatně kodifikováno, nýbrž je souhrnem mnoha zákonů, jenž sou- hrnně označujeme jako právo životního prostředí. Tyto právní předpisy jsou podmnožinou práva správního, tedy veřejného. Po- kud není specifikováno samostatně v dílčí legislativě jinak, řídí se všechny lhůty a posloupnosti správním řádem. U problematiky přenositelnosti a vymahatelnosti poplatků za svoz komunál- ního odpadu je třeba brát na zřetel, že se jedná o úzké prolínání zákona o odpadech a zákona o místních poplatcích, jež jsou v současnosti dvěma hlavními pilíři. Ne vždy tomu tak v historii bylo. V určitých obdobích byl kladen větší důraz na složku zabý- vající se praktickým zajištěním nakládání s odpady a tyto pak byly střídány obdo- bími věnujícím se finančnímu zajištění této složky práva ŽP.

2.1 Historie dávno minulá První zmínky o legislativní úpravě nakládání s komunálními odpady jsou za- znamenány z dob starověkého Řecka zhruba 2500 let př.n.l., kdy athénští vládní představitelé zřídili městskou skládkovací plochu, kam byla dle vydaného dekretu povinnost odvážet městský odpad2. Pro větší podobnost dnešním zvyklostem je nutné se posunout v čase do roku 1875, kdy byl v Anglii vydán Public Helth Act. Tímto zákonem byla vytýčena povinnost městkých částí starat se o čistotu veřejného prostranství, stejně tak jako je opravňoval k vymáhání úklidu odpadů do nádob k tomu určených, které pro tyto účely byly občanům městem poskytovány. A rovněž umožňoval v případě nedodr- žování těchto pravidel sankcionovat3.

2.2 Prameny české právní úpravy

2.2.1 Období před rokem 1989

V případě hledání prvních zmínek o poplatkové povinnosti za „svoz odpadu“ na území naší současné České republiky, dostaneme se k § 28, odst. 1 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s

2 DAMOHORSKÝ, Milan. Current Issues of EU Environmental Law Implementation of the Waste Fra- mework Directive and Environmental Liability Directive. Praha: Charles University in Prague, Faculty of Law, 2011, s.16. 3 Public Helth Act 1875 [online]. LONDON: Printed by Eyre and Spottiswoode, 1897 [cit. 20.6.2019].

16 Historie a prameny právní úpravy v oblasti nakládání s komunálními odpady právem municipálním, který tento tento druh poplatku definuje jako „poplatky za odvoz smetí a popola“4. Naopak první samostatnou právní normou pojednávající o problematice naklá- dání s odpady je vládní nařízení č. 29/1949 Sb., o hospodaření s odpadky z období Protektorátu Čechy a Morava. Nařízení řeší spíše rámec oprávnění nakládání s odpady nežli konkretizaci způsobů nakládání s odpady. V následujících letech bylo toto nařízení doplňováno dalšími právními normami jako vládní nařízení č. 88/1949 Sb., o sběru a odbytu sběrných surovin, vyhláška č. 113/1950 Sb., o povinném záloho- vání a soupisu lahví či zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, který řešil mož- nost zřizování obecních organizací zajišťujících například nakládání s odpady (vě většině případů se jednalo o tzv. technické služby). Do dnešního pojetí legislativního rámce odpadového hospodářství měly ovšem všechny uváděné normy daleko. Jak je uvedeno výše, nakládání s odpady nebylo oblastí příliš zajištěnou. Souhrnně lze říci, že se jednalo o „neřizené období“, stejně tak, jako označujeme skládky, které byly založeny před první ucelenou právní normou pro odpadové hospodářství. Důsledky tothoto období se snažíme již po tři dekády dohnat. Je potřeba ale poznamenat, že se nejedná jen o problém vztažený k ČR, ale o problém celosvětového charakteru.

2.2.2 Období samostatné České republiky Stejně jako ostatní právní odvětví i sféra nakládání s odpady si od revoluce v roce 1989 prošla ještě několika vývojovými stupni, nežli se dostala do současně platné podoby obsažené v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech. Konkrétně se jednalo o tyto právní normy: • zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, který se jako první zabýval nakládání s odpady jako celkem, • zákon č. 125/ 1997 Sb., o odpadech, tento byl reakcí na dynamický vývoj od- větví od doby uvedení v plotnost předchozího zákona a rovněž jako reakce na přijetí ČR do OECD a přípravu vstupu do EU5. Oproti tomu zákon o místních poplatcích v platném znění pochází již z roku 1990. I v tomto zákoně samozřejmě došlo k mnoha úpravám s ohledem na právní praxi, však nikoliv k takovým, aby byla nutnost vydání zcela nového zákona.

2.3 Vymezení subjektů poplatků za svoz komunálního odpadu

2.3.1 Subjekty Subjekty figurujícími v právním vztahu výběru poplatků za svoz komunálního odpadu jsou na jedné straně obce a na straně druhé poplatníci. Jejich úlohy a členění blíže popsány níže.

4 Zákon č. 329/1921 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 5. 2019]. 5 VLÁDA: Důvodová zpráva k zákonu č. 125/1997 Sb. o odpadech, č. 125/1997 Dz. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 5. 2019]. Historie a prameny právní úpravy v oblasti nakládání s komunálními odpady 17

Obec V této problematice obce vystupují hned v několika rovinách. Zaprvé, „obec ve své samostané působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území“6, kterou jí ukládá § 17 odst. 2 zákona o odpadech v plat- ném znění, ale až po své novelizaci. Tímto krokem rovněž plní další povinnost péče o potřeby svých občanů, danou zákonem o obcích7. Druhou rovinou je pozice výběrčího těchto poplatků v přenesené půdobnosti moci výkonné. Bližší popis všech variant, které mohou nastat, je předmětem kapitoly 3. Třetí, rovněž velmi významnou rolí je pak postavení obce jako samotného pů- vodce odpadů. Tím se stává v momentě, kdy nepodnikající fyzická osoba odloží odpad na místě k tomu určeném, které se nachází na území této obce. V danou chvíli se rovněž stává vlastníkem takového odpadu8. A v poslední řadě je její neopomíjitelnou úlohou funkce vycházející z definice obce jako veřejnoprávní korporace, která disponuje vlastním majetkem a která vy- stupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vy- plývající9. V rámci odpadového hospodářství jsou tím myšleny především povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech, jako například zajistit místo pro soustřeďo- vání všech odpadů produkovancýh fyzickými nepodnikajícími osobami na území dané obce, stejně jako zajistit místo pro oddělený sběr vytříděných složek komunál- ního odpadu. Rychlý vývoj oblasti nakládání s odpady ať již po stránce společenské, či technologické si vyžádal upřesnění těchto povinností pomocí vyhlášky ministerstva č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování slo- žek komunálních odpadů.

Původce odpadu Na rozdíl od obce, kde je definice a právní subjektivita jasně determinována, je pozice původce odpadu roztříštěna do více rovin. Původce je specifikován v písm. x), § 4 zákona o odpadech v několika následu- jících skupinách: 1. právnické či fyzické osoby oprávněné k podnikání, při jejíchž činnosti vznikají odpady,

6 § 17 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.14. 6. 2019]. 7 § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.14. 6. 2019]. 8 § 4, písm. x) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In: Beck- online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.14. 6. 2019]. 9 § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.14. 6. 2019].

18 Historie a prameny právní úpravy v oblasti nakládání s komunálními odpady

2. právnické či fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provádějí úpravu od- padů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení od- padů 3. obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu“10. Takovéto členění původců odpadu je jedním z důvodů, proč existuje možnost tak diferentních přítupů ke stanovení poplatků. Původcovství odpadu je zavazující v mnoha aspektech vyjmenovaných v § 16 zákona o odpadech. Mezi ně patří například shromažováí odapadů podle jejich ka- tegorií a druhů, vedení jejich evidence, předávání pouze osobám k tomu oprávně- ným aj.

2.4 Objekty Objektem poplatků je samotná úhrada za systém nakládání s odpady na území obce, tedy alespoň částečná. Neboť náklady obce jsou reálně několikanásobně vyšší, než- li částka, která je formou poplatků vybrána, ať již jakoukoliv následně uváděných forem.

2.4.1 Odpad vs komunální odpad Zákon o odpadech říká, že odpadem je každá movitá věc, kterou má osoba úmysl nebo povinnost se zbavit11. V běžné praxi je možno si představit, že se jedná o jakoukoli věc, která je odložena na místo k tomu určenému. Tedy nádobě, či prostoru k tomu vyhraze- nému. Ale rovněž to znamená, že se jedná i o jakoukoliv věc, která je zjevně odložena na místě, které se zdá jako nepatřičné, a o takovou věc nikdo nejeví zájem. Původcov- ství takovéhoto odpadu připadá vlastníkovi pozemku, pokud neprokáže opak. U obec- ních pozemků je tedy vlastníkem obec. Tento princip je označován jako zákonná fikce původce odpadu12. Komunálním odpadem, jak bylo výše naznačeno, rozumíme odpad, který je pro- dukován fyzickými nepodnikajícími osobami na území obce. Neplatí to však pro odpad vznikající u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, pokud nejsou začleněni do systému nakládání s odpadem obce. Takovýto se ozna- čuje jako odpad podobný komunálnímu. Obě tyto kategorie jsou pak řazeny do sku- piny 20 dle katalogu odpadů, nazvané komunální odpady (odpady z domásností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z od- děleného sběru.

10 § 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019]. 11 § 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019]. 12 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2006, sp. zn. 9 Ca 296/2004-49. Městský soud In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019]. Historie a prameny právní úpravy v oblasti nakládání s komunálními odpady 19

Jedním z nástrojů, který je pilířem pro zařazení odpadu jako komunálního je co nejlépe a nejpodrobněji vyhláškou stanovený systém pro nakládání s odpady a pod- mínky jeho provozu stanovený vyhláškami obcí.

20 Varianty poplatků za svoz KO

3 Varianty poplatků za svoz KO

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, poplatek za svoz komunálního odpadu vy- chází ze samotného zákona o odpadech. Primárně mají obce povinnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou způsob nakládání s odpady na jejím území. Tato povinnost je relativní novinkou, neboť součástí zákona o odpadech je až od jeho novelizace zákonem č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Do této doby se nejednalo o povinnost, ale pouze o uvedení toho, že obce mají možnost takovouto vyhlášku stanovit. Bohužel i v současnosti se lze ještě stále setkat s obcemi, které tuto zákonnou povinnost nesplňují, byť zajištění svozu odpadu jako takového na svém území zajišťují. Většinou jde o prohřešek menších obcí, které mají co do obsa- hové agendy stejné množství, jako obce velké, ale bohužel již postrádají stejné per- sonální zajištění. Myšleno co do počtu a odbornosti jednotlivých odvětví, jež musí spravovat. Prioritou v takovýchto případech je faktické zajištění provozu obce a na- plňování obsahu legislativního rámce je až na místě druhém. Všechny tyto skutečnosti ovlivňují obce při volbě použití jednoho ze tří způsobů výběru finančních prostředků za systém svozu odpadů, které umožňuje současná legislativa v ČR a které jsou popsány dále.

3.1 Poplatky vycházející ze zákona o odpadech První dva druhy poplatků vycházejí ze zákona o odpadech v platném znění. Vlastně se nedá hovořit o dvou typech poplatků, neboť označení poplatek je ve skutečnosti uveden jen u jednoho z nich. Jedná se o: Úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňo- vání komunálních odpadů Tento druh je vybírán od fyzických osob na základě smlouvy, kterou obec uza- vírá s fyzickými osobami písemně a s uvedením smluvní ceny. Uplatňením tohto typu se zcela vylučuje použití ostatních typů poplatků. Tento způsob je v praxi ze všech tří nejméně využívaný, ve své podstatě se s ním v současnosti nepotáváme. Poplatek za komunální odpad dle § 17a V tomto případě se jedná poplatek, při jehož správě se obce, které jej na svém území zavedly, řídí daňovým řádem. Tento poplatek nelze stanovit současně s poplatkem za systém svozu komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích. Mezi základní rysy tohto poplatku patří následující specifikace: ▪ „poplatníkem, je „každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o bu- dovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. ▪ maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na Varianty poplatků za svoz KO 21

jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce“13.

3.1.1 Přenositelnost a vymahatelnost Z výše uvedených způsobů je úhrada tím starším, respektive dříve uzákoněným. Po- platek za komunální odpad byl zaveden až novelizací zkonem č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.. Zpočátku bylo zavedení tohto poplatku tématem polarizujícím i veřejnost z řad odborníků, kteří spatřovali jeho kontroverzi především u způsobu stanovení výše poplatku. Proti zavedení tohto polatku byl vznesen i návrh na zrušení členy parlamentu, jenž byl zamítnut nálezem č. 43/2001 Sb., Ústavního soudu14. Členové parlametu rozporovali nejen výše uváděný způsob stanovení poplatku, ale rovněž to, že dle jejich mínění šlo o plošné stanovení pla- tební povinnosti i na ty, kteří obecní systém nevyužívali, nezohledňuje skutečné množství odvezeného odpadu, ale užívají nepřesné podmínky zapřičiňující vznik platební povinnosti (počet nebo velikost svozových nádob, či počet uživatelů bytu), a tím se dle jejich názoru stal do značné míry demotivující pro samotné plátce a poplatníky. Hlavní argu- mentací zrušení návrhu Ústavním soudem bylo, že dle jeho výkladu se jednalo o novelu v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Oproti tomu polatek za komunální odpad je věcí relativně běžnou, nikoliv však převažující.

3.2 Poplatky vycházející ze zákona o místních poplatcích Třetím, repsekvie druhým v praxi nejběžněji používaným typem poplatku je poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstra- ňování komunálních odpadů dle § 1, písm. g) a § 10b zákona o místních poplatcích v platném znění. Díky tomu, že tento polatek pramení z výše uvedeného zákona, jsou pravidla pro jeho užití velmi obsáhle vyjmenována v zákoně včetně výjimek aj. Osobou povinnou z tohto poplatku je: ▪ každá fyzická osoba, která má na území obce buď trvalý pobyt, nebo cizinec s po- voleným přechodným pobytem delším jak 90 dní, cizinec pobývající s přechodně na území ČR déle jak 3 měsíce, nebo cizinec užívající azylu podle platných práv- ních norem.

13 § 17 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.10. 6. 2019]. 14 Nález č. 43/2001 Sb., Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2001 ve věci návrhu na zrušení § 9 a 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb. Ústavní soud České republiky [online]. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019].

22 Varianty poplatků za svoz KO

▪ dále fyzická osoba, která vlastní nemovitost k individuální rekreaci, ve kterých není k pobytu hlášena žádná fyzická osoba, výše uhrady je v tomto případě rovna výši poplatku za jednu fyzickou osobu, přičemž úhrada tohto poplatku se dělí nerozdílně mezi všchny vlastníky takovéto nemovitosti. Poplatek je hrazen obci, na jejímž území má fyzická osoba hlášený trvalý pobyt, či se nachází nemovitost dle výše uvedených podmínek. Zákonem je stanovena i výše poplatku, který je rozdělen na dvě části. Jednou z nich je fixně stanovená částka 250 Kč za osobu či nemovitost a rok a druhou z nich je pohyblivá částka do výše až 750 Kč za osobu či nemovitost, která se stanovuje na základě skutečné vynaložených nákladů na sběr a svoz netříděné složky komunál- ního odpadu. Výše poplatku je stanovena obecně závaznou vyhláškou.

3.2.1 Přenositelnost a vymahatelnost Již v samotném zákoně jsou vyjmenovány výjimky, při kterých lze poplatek prominout. Těmi jsou fyzické osoby: a) umístěné do dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro vý- kon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy, b) umístěné do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhod- nutí soudu, na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého, nebo c) umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení15. Způsob, jakým obce zjišťují relevanci poplatku je dán ustanovením § 16 ZMP, který říká, že obec využívá záznamy ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a údaje z informačního systému cizinců. Stejně tak taxa- tivně vyjmenovává údaje, které pro tyto účely smí být ověřovány. Poplatek dle ZMP umožňuje udělení výjimek, které je zákonem jemnovitě uvedeno. Avšak tyto výjimky byly zavedeny až na základě novely zákona č. 266/2015 Sb., kterým se mění ZMP. V důvodové zprávě novelizace se uvádí, že nastala doba, kdy se začaly projevovat nedostatky specifikace poplatníků a možných výjimek z nich na základě věkového rozlišení. Dorostla první generace od zavedení poplatku v roce 2002, která se ocitla v platební neschopnosti díky tomu, že byla povinna z platby za obecní systém nakládání s odpady. Typickým příkladem byly děti vyrůs- tající v dětských domovech, či v pěstounké péči. Podkladem pro tuto novelizaci byl nález ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 9/15, který vyjádříl své jasné stanovisko k tomu, že takovéto jednání je v rozporu se základními čl. 32 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4, čl. 3 odst. 1, a s čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, neboť polatek byl vyměřován automaticky novorozenci nezohledňujíce jeho

15 § 10b) zákona č. 565/1990 Sb., České národní rady o místních poplatcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.10. 6. 2019].

Varianty poplatků za svoz KO 23 svobodnou vůli16. Ovšem je třeba vést v patrnosti, že prominutí poplatku podléhá ohlašovací povinnosti poplatníka. Obce si mohou znění vyhlášky upravit v mezích neporušujících zákon dle svých potřeb. Ne vždy je ale takováto iniciativa provedena korektně tak, aby nebyla ve svém důsledku k tíži samotné obci. Jednou z dalších nevýhod tohto typu poplatků je, že umožňuje několikanásobné působení tohto poplatku na jednu stejnou fyzickou osobu. Tato situace vzniká na základě kumulace povinnosti z fyzického pobytu na území obce s povinností vzniklou vlastnictvím nemovistosti podléhající § 10b, odst. 1, písm. a) ZMP17. Jak bylo uvedeno výše v kapitole 3.2, poplatek dle ZMP se vztahuje pouze na fyzické osoby. Jeho úhrada může být provedena v případě vícečlenné domácnosti hrazena jednou osobou, stejně tak jako u bytového domu může platbu provést majitel či správce nemovistosti spolu s nahlášením identifikačních údajů všech poplat- níků zahrnutých v této úhradě. V tomto případě tedy v domě, kde je společenství vlastníků jednotek, které je samo o sobě právnickým subjektem, není prováděna úhrada tímto společenstvím, ale může být provedena například předsedou, který uvede jména všech, kteří jeho prostřednitvím poplatek uhradili. Funkce této vztyčné osoby je uplatitelná na základě dobrovolnosti, není vynutitelná zákonem.

16 Nález Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. Pl.ÚS 9/15. Ústavní soud České republiky [online]. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019]. 17 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků 3, Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí – místní poplatky, poplatek za komu- nální odpad. mvcr.cz [online]. Praha, 2015 [cit.18. 8. 2019].

24 Aplikace poplatků v praxi

4 Aplikace poplatků v praxi

Jak bylo uvedeno, obce jsou povinny stanovit systém nakládání s odpady na jejich území. Minimální požadavky toho, co je obec povinna zajistit svým občanům v této oblasti je obsahem vyhlášky č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Tyto požadavky jsou aktu- alizovány s ohledem na vývoj společnosti a jejího přístupu ke standardům k život- nímu prostředí, nicméně na druhou stranu jsou tato pravidla nastavena zatím stále dostatečně obcené, aby měly obce prostor pro přizpůsobení vyhlášky jejich kokrét- ním podmínkám. Dle stávající platné legislativy mají obce definovány přostředky pro oddělěné soustřeďování jako jsou sběrné dvory, pytlový sběr, sběrné nádoby či velkoobjemové kontejnery, a tyto jsou dále povinny oddělené soustřeďovat mini- málně na tříděné složeky komunálního odpadu papír, plast, sklo, kovy a biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen BRKO)18. Důkazem vývoje právních norem v důsledku rozvoje povědomí o dopadech na životní prostředí a samotných potřeb obyvatel jsou například novelizace z poslední doby, jako povinnost obce zajistit oddělené soustřeďování BRKO celoročně vyhláš- kou č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů s účinností od 1.4.2019, neboť předchozím zněním byla tato povinnosd dána jen sezóně. A s účin- ností od 1.1.2020 i povinnost zajišťování odděleného sběru jedlých olejů a tuků na základě tytéž novelizace19. Nicméně v žádné z uvedených norem není uvedeno, jaká četnost svozu, má být nastavena, či jak velké nádoby by měly být k dispozici. Tato volba je zcela na obci, která vyhlášku vydáva. Jako směrodatné lze v takovýchto situacích podpůrně využít vnitřní předpisy v podobě metodických poknů a stanovisek příslušných úřadů. Při volbě typu poplatku si obec musí zvážit všechny faktory, které její volbu ovlivňují, od skladby jejích obyvatel, míru zatížení obecního rozpočtu i jakou má volba poplatku vliv na procesní zatížení zaměstnanců úřadu. Zcela jednoznačně by měl býz zohledněn i plán odpadového hospodářství (POH) obce, jejichž vyhotovení vyplývá z § 41, odst.1 zákona o odpadech v platném znění, který musí být v souladu s POH ČR. Poplatky dle ZMP Z hlediska procesní jednoduchosti jsou pro obce jasnou volbou místní poplatky dle ZMP. Jak bylo uvedeno v bodě 3.2, při aplikaci tohoto typu jsou již samotným

18 § 1 vyhlášky č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek ko- munálních odpadů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.15. 6. 2019]. 19 Vyhláška č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.10. 6. 2019]. Aplikace poplatků v praxi 25 zákonem velmi jasně specifikovány určitosti jako, kdo je poplatníkem, komu lze poplatek prominut, stejně tak jako procesní úkony s tím spjaté. Zásadními nevýhodami tohto druhu popkatku jsou de facto: 1. aplikace poplatku pouze na fyzické osoby, 2. limitní hranice výše poplatku, jejíž pohyblivá složka reflektuje pouze náklady vy- naložené na směsný komunální odpad, nikoliv na složky vytříděné, které v sou- časné době tvoří nemalou část celkového objemu komunálních odpadů produko- vaných obcemi. Poplatky dle ZODP Při volbě tohto druhu poplatku lze výhody a nevýhody definovat jako přesný opak u poplatků ze ZMP. Největším problémem při zvolení této varianty bývá právě nedostatečné defi- novaní všech podmínek samotným zákonem, které může být příčinou pozdějších hmotněprávních komplikací. Avšak právě to lze obrátit jako jeho silnou stánku, ne- boť tím pádem mají obce relativní volnost při jejich individuální tvorbě, které samo- zřejmě musí korespondovat s právy a povinnostmi vyplývajícími z ostatních plat- ných právních norem. Použití této varianty je rovněž vhodné pro nastavení systému nakládání s odpady, který zohledňuje a začleňuje podnikatelské subjety v na území obce. Celkově lze říci, že uchopení problematiky osob oprávněných k podnikání v ob- cích je do značné míry stále věcí plošně nezpracovanou. Většina obcí totiž ve svých vyhláškách podnikatele vůbec nezmiňuje. Dalo by se tedy předpokládat, že jejich ab- sencí v obecně závazných vyhláškách, je vyjádřen obecní názor, že podnikatelé se nacházejí vně tohto systému a nemají být jeho součástí. Z praxe však vyplývá spíše pravý opak a to, že si obce nejsou plně vědomy následků neuvedení jakékoliv specifikace k této části producentů odpadů nacházejících se na jejich katastrálním území.

4.1 Popis a zdůvodnění výběru sledované oblasti Za účelem popisu konkrétních příkladů byla pro tuto práci vybrána oblast obcí svá- žených společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (dále jen AVE), provozovna Beroun v průběhu roku 2018. Všechny obce se nacházejí v oblasti působení obece s rozšířenou působností (dále jen ORP) Města Beroun, který býval i městem okres- ním. Tato oblast byla vybrána z důvodu osobních znalostí a zkušeností autorky práce, které takto může zohlednit při komentování skutečnosti. Pod ORP Beroun spadá celkem 57 obcí různých velikostí a charkteru ať z hlediska geografického, či sociologického. Ve výběru je obsaženo 32 z nich, které jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka zohledňuje demografické údaje v podobě celkového počtu obyvatel pro představu, o jak velkou obec se jedná, spolu s průměrným věkem obyvatel, který není genderově rozlišen. V tomto vzorku jsou zastoupeny obce různých velikostí. Dále je u jednotlivých obcí uveden typ poplatku, který je uplatňován. V tomto pří- padě z 32 obcí používá 18 obcí systém poplatku ze ZMP, 9 poplatek dle ZODP

26 Aplikace poplatků v praxi a u zbylých 5 obcí není tato informace na webových stránkách jednotlivých obcí k dispozici. A v posledním sloupci je pak uveden rok vydání obecní vyhlášky. Aplikace poplatků v praxi 27

Poř. Název obce Počet Způsob Výše poplatku Zohlednení Věkový Rok č. obyv.20 stanovení podnikatelů průměr vydání poplatku21 v systému obyvatel vyhlášky nakládání s 22 odpady 1. Bavoryně 348 ZODP ANO 36,5 66,60 Kč/120 l nádoba 2015 2. Beroun 19 510 ZMP 700,00 Kč/os. ANO 41,5 2015 3. Bubovice 519 ZMP 750,00 Kč/os. NE 36,4 2013 4. Drozdov 785 ZMP 600,00 Kč/os. NE 40,5 2016 5. Hudlice 1 218 ZMP 700,00 Kč/os. NE 43,2 2016 6. Hýskov 1 869 ZODP NE 39,7 55,00 Kč/120 l nádoba 2007 7. Chyňava 1 827 ZMP ANO, ale není 43,1 800,00 Kč/os. 2018 specifikováno 8. Koněprusy 248 ZODP NE 39,2 1 000,00 Kč/110 l nádoba 2015

9. Korno 118 ZMP 250 Kč/os. NE 40,4 2012 10. Králův Dvůr 9 357 ZMP 700,00 Kč/os. NE 36,9 2017 11. Loděnice 2 002 ZMP 500,00 Kč/os. NE 40,3 2015 12. Lužce 124 N/A N/A N/A 40,3 N/A 13. Málkov 112 ZMP 430,00 Kč/os. NE 39,5 2017 14. Mezouň 571 ZODP NE 42,4 59,00 Kč/nádoba 2015 15. Nenačovice 274 ZMP 500,00 Kč/os. NE 41,8 2018 16. Nesvačily 164 N/A N/A NE 40,0 N/A

28 Aplikace poplatků v praxi

20 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2019. czso.cz [online]. [cit. 10. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.czso.cz/docu- ments/10180/91917344/1300721901.xlsx/a0e0c274-c1d0-4e78-bf77-99a177538d3a?version=1.0 21 Způsob stanovení poplatků a rok vydání čerpá údaje z obecně závazných vyhlášek uváděných obcí jejich souhrn je uveden v seznamu uvedené literatury na konci této práce. 22 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, op. cit. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2019 Aplikace poplatků v praxi 29

17. Nižbor 2 056 ZODP-U NE 41,2 67,00 Kč/120 l nádoba 2018 18. Nový Jáchymov 696 N/A N/A NE 42,9 N/A 19. Otročiněves 529 ZMP 700,00 Kč/os. N/A 42,0 2019 20. Skuhrov 533 ZODP NE 39,3 75,00 Kč/120 l nádoba 2015 21. Srbsko 557 ZODP NE 40,9 57,90 Kč/110 l nádoba a 2015 60,00 Kč/40 l pytel

22. Suchomasty 478 ZMP 600,00 Kč/os. N/A 43,6 2019 23. Svatá 515 N/A N/A N/A 43,6 N/A 24. Svatý Jan pod 176 ZMP NE 39,8 620,00 Kč/os. 2018 Skalou 25. Tetín 872 ZMP 550,00 Kč/os. ANO 41,8 2013 26. Trubín 478 ZMP NE 37,6 64,00 Kč/120 l nádoba 2002 27. Trubská 186 ZMP 400,00 Kč/os. NE 40,5 2013 28. Vinařice 103 N/A N/A N/A 43,9 N/A 29. Vráž 1 182 ZODP NE 41,9 64,00 Kč/120 l nádoba 2017 30. Zdice 4 179 ZMP 480,00 Kč/os. ANO 43,2 2006 31. Žebrák 2 181 ZMP 500,00 Kč/os. NE 42,7 2009 32. Železná 278 N/A N/A N/A 37,5 N/A Tabulka 1: Aplikace OZV na úpravu popladků ve sledované oblasti doplněná demografickými údaji

30 Aplikace poplatků v praxi

4.2 Srovnání použití jednotlivých typů poplatků Z údajů uvedených v tabulce č. 1 výše lze vyčíst několik údajů. Primárně lze říci že postoj a postup jednotlivých obcí, byť na správním území stejného ORP, není shodný, a to ani v důsledku toho, že pozorovaný vzorek obcí je svážen jednou svozovou společností, která by mohla být předpokladem pro nastavení podobných pod- mínek. Volbu obcí ovlivńují především dvě kategorie vlivů, které jsou popsány dále.

4.2.1 Vliv ekonomiky jednotlivých obcí Finance jsou důležitým hybatelem v mnoha ohledech a v tomto případě tomu samo- zřejmě není jinak. V současné době je systém v obcích nastaven tak, že náklady za systém nakládání s odpady v obci jsou vzhledem k cenám za odstranění či využití odpadu pro obec podstatně vyšší nežli výše poplatků, které vyberou na základě pl- nění obsahu vyhlášek, které samy za tímto účelem vydají. Bez ohledu na možnou výše jmenovanou variantu, kterou pro daný účel využijí. Příjem obce se skládá i z ostatních částí, jako jsou například příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z výsledků vlastní činnosti, dotace z rozpočtu kraje aj., tak jak je uvedeno v § 7, zákona č. 250/200 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kterými ji hrazen zbytek části nepokrytý úhradami věcně příslušných poplatků či smluvních úhrad23. Za účelem konktetizace velikosti poměrového rozdílu mezi příjmy a výdaji obce za nakládání s komunálním odpady jsou níže uvedeny příklady ze sledované oblasti. Pro komplexnost je uvedena na straně jedné obec s největším počtem obyvatel a s aplikací poplatku dle ZMP, město Beroun, a na straně druhé obec s malým počtem obyvatel, která zvolila poplatek dle ZODP, v tomto případě obec Srbsko. Výběr zá- stupců je ovlivněn i dostupností informací jednotlivých obcí. Údaje vycházejí z dat uvedených v obecních rozpočtech či schválených závěrečných účtů obce. Srovnáva- ným rokem je v obou případech rok 2018, aby byla zajištěna správná komparace podmínek. Je zapotřebí mít stále na paměti, co vše v dnešní době spadá pod nakládání s odpady v obci, tedy za co všechno je dnes obec povinná vynakládat své zdroje. Již v úvodu této kapitoly je zmíněno, že rozsah je s každou novelizací zákonů, které mají vliv na tyto povinnosti, markatnější, a to jak s ohledem na vývoj technologií, tak s ohledem na znalost a odpovědné chování primárních původců odpadů. V tomto pří- padě především občanů. Jendím z ukazatelů těchto změn je rozšíření sítě míst pro oddělené soustřeďování tříděných složek komunálních odpadů, které má za výsle- dek snížení průměrné vzdálenosti občanů k nejbližšímu shromaždišti. Tento údaj je pravidelně zveřejňován společností EKO-KOM, která je neziskovou akciovou autori- zovanou obalovou společností. Tato společnost od svého založení v roce 1997 zajiš- ťuje propojení vybraných poplatků od subjektů uvádějících na trh obalové materiály

23 § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.15. 6. 2019]. Aplikace poplatků v praxi 31

a vyplácením motivačních úhrad pro obce zapojené do tohto systému, které získá- vají na základě množství vytříděného odpadu24. Město Beroun je zástupcem obcí, které pro částečnou úhradu nákladů vynalo- žených za provoz systému nakládání s KO zvolilo poplatek dle ZMP. V součastnosti, ale i v roce 2018 byla výše tohoto poplatku 700 Kč. Město Beroun patří mezi obce, které rozsahem služeb poskytovaných svým občanům naplňují dikci platné legislativy. Kromě klasického nádobového svozu směsného komunálního odpadu od domu, sváží stejným způsobem i BRKO a z 86 soustřeďovacích míst tříděný komu- nální odpad. Dvakrát do roka organizuje svoz objemného a nebezpečného odpadu velkoobjemovými kontejnery. Dále pak financuje provoz sběrného EKO-dvora, který provozuje rovněž svozová společnost AVE, kam mohou občané bezúplatně přinést odpady ostatní i nebezpečné, které jsou běžné u produkce z domácností a jsou vy- jmenovány ve vyhlášce, kterou se stanovuje systém nakládání s odpady na k.ú. města Berouna. U problematických odpadů, jakými jsou především odpady sta- vební, je pak stanovena množstevní kvóta, kterou mohou občané bezúplatně ode- vzdat. Množství přesahující tuto kvótu je zpoplatněno dle aktuálního ceníku sběr- ného dvora. Za všechny shora uvedené služby platí dle posledního dodatku č. 7 ke Smlouvě na poskytování služeb a správy majetku města Beroun ev. č. 0418/2014/OST/OMI platného a účinného v roce 2018 ročně 21 688 817,68 Kč včetně DPH a oproti tomu disponuje příjmem z výběru poplatků dle 14 000 000, 00 vč. DPH a platbami od spo- lečnosti EKO-KOM ve výši 2 500 000,00 Kč vč. DPH25. To tedy znamená, že úhrady od poplatníků za systém SNO pokrývá 65 % z celkových nákladů na systém SNO. V případě úvahy nad cenou jednoho svozu při četnosti svozu SKO každý týden a výši ročního poplatku, dojdeme k částce 13,46 Kč za jeden svoz, avšak není do toho po- čítán žádný z nákladů na ostatní poskytované služby uvedené výše. Obec Srbsko je oproti tomu zástupcem obce s menším počtem obyvatel a formou stanovení poplatku dle ZODP. Nádoby na svoz SKO jsou označeny čárovým kó- dem specifickým pro každou nádobu. Kód je svozovou společností načítán při vý- sypu jednotlivých nádob a následně je dle skutečného počtu svozů vystavena faktura obci. Místní obecně závazná vyhláška kloubí stanovení systému SNO spolu s usatno- veními o stanovení poplatku za tento systém. Výše poplatku je stanovena přílohou č.1 této vyhlášky a je každoročně aktualizována. Ve vyhlášce jsou stanoveny mini- mální počty svozu SKO jednou měsíčně a rovněž, že „splatnost poplatku vybíraného za více než stanovený minimální počet vyprázdněných sběrných nádob je nejpozději

24 EKO-KOM. Krátce o třídění. ekokom.cz [online]. [cit. 1. 10.2019]. Dostupné z: https://www.ekokom.cz/cz/ostatni/pro-verejnost/kratce-o-trideni-odpadu 25 MĚSTO BEROUN. Rozpočet města Berouna na rok 2018. město-beroun.cz [online]. [cit. 25. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.mesto-beroun.cz/e_download.php?file=data/editor/200cs_3.pdf&original=Rozpo%C4%8Det%20m%C4%9Bsta%20na%20rok%202018%20_%20tabul- kov%C3%A1%20%C4%8D%C3%A1st.pdf

32 Aplikace poplatků v praxi

do 28.2. kalendářního roku za rok předchozí“26. Příloha č.1 vyhlášky stanovuje vý- počet ročního poplatku založený na minimálním počtu svozů a znovu zdůrazňuje doplácení svozů nad limit minimálního počtu. Nikde však není uveden možný opak, tedy vracení částek adekvatní k množstvím výsypů pod roční minimum. Dle výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2018 pro Ministerstva financí ČR byly roční výdaje za systém nakládání s odpady 485 923,00 Kč vč. DPH a příjmy pro obec z poplatků pouze 241 025,00 Kč vč. DPH. Příjmy od společnosti EKO-KOM jsou ve výkazu označené jsou dle výkazu příjmovou položkou v hodnotě 88 070,00 Kč vč. DPH27. V tomto případě jsou poplatníky hrazeny náklady obce ve výši 50 %. Příklady uvedené výše jasně poukazují na velké diference mezi přístupy jednot- livých obcí ve sledovaném regionu. jako takové jsou důležité pro světemJedním z vlivů, který by mohl ovlivnit volbu po- užitého způsobu nastavení poplatků za svoz komunálního odpadu je i způsob úhrady, který je smluvně nastven mezi obcemi a svozovou společností. Ve zvolené oblasti svozová společnost nabízí ve své podstatě skoro všechny běžné způsoby fak- turace svozů jako takových, kterými jsou: a) cena za výsyp nádoby na základě načtených čárových kódů na nádobách, tedy za počet skutečně savezených nádob b) paušální cena za svoz dle počtu svážených nádob/osob

4.2.2 Vliv skladby obyvatel Demografie sledované oblasti jako taková nemá prokazatelný vliv na volbu varianty poplatků za KO. Dle údajů Českého statistického úřadu bylo genderové rozložení v ORP Beroun velice vyrovnané, a to 49,14 % mužů a 51,86 % žen28. Z tabulky č. 1 lze vyčíst, že z celkem 32 sledovaných obcí prokazatelně 8 obcí využívá variantu dle ZODP, kde je průměrný věk obyvatel všech obcí 40,14 let. Na straně druhé je 18 obcí, které použily systém poplatků dle ZMP a kde je věkový průměr obyvatel 40,82 let. U 8 obcí, které nemají vyhlášky doheldatelné je věkový průměr 41,37 let. Celkově lze tedy říci, že průměr všech sledovaných obcí je ve vysoce produktivním věku. Ani dle rozvržení použití variand na základě této demografické hodnoty nelze usuzovat

26 OZV obce Srbsko č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využí- vání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Srbsko a o poplatku za komunální odpad. Dostupné z: https://www.obecsrbsko.cz/assets/File.ashx?id_org=15298&id_dokumenty=1024 27 OBEC SRBSKO. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionál- ních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31.12.2018. obecsrbsko.cz [online]. [cit. 5. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.obecsrbsko.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=15298&ud=2 28 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působ- ností - 2009 až 2018, SOP ORP Středočeský kraj, Beroun 2102. czso.cz [online]. [cit. 25. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.czso.cz/docu- ments/10180/91892698/13005419002.XLSX/ccada735-f899-46b4-b298- 11de87ae0d64?version=1.1 Aplikace poplatků v praxi 33

prokazatelné konsekvence. Rovněž pokud se podíváme na velikost obce dle počtu obyvatel nacházíme uplatnění obou variant poplatků u větších i menších obcí a nelze říci, že tato hodnota ovlivňovala volbu varianty. Na základě osobních rozhovorů se představiteli zkoumaných obcí lze zkonstatovat, že i v tomto ohledu nemají obce jednotný přístup a volba druhu poplatků je vysoce individuální záležitostí. Tam kde se jeví použití poplatku dle ZODP v kombi- naci výběru poplatků od poplatníků na základě skutečně provedého výsypu nádoby (kódy označené a načtené nádoby) jako vysoce motivační pro třídění odpadů, neboť úhradu poplatků za svoz nádob na tříděný odpad provádí obec z vlastních pro- středků a poplatníci si tím snižují náklady za svoz SKO, jsou zkušenosti v obci o ně- kolik kilometrů dále absolutně opačného rázu a až se změnou poplatku dle ZODP na poplatek dle ZMP se na katastrálním území dané obce výrazně snížil výskyt černých skládek. Nicméně ze zkoumaných obcí došlo ke změně výběru typu poplatku dle ZMP nebo ZODP pouze u jedné za posledních 10 let.

4.3 Efektivita použití jednotlivých typů poplatků Z celkového hlediska zkoumané oblasti lze zkonstatovat, že s výraznou převahou obce volí především aplikaci poplatků dle ZMP, a to především z důvodu podmínek, které jsou současnou legislativou i praxí nastaveny. V kapitole 3.2 této práce je již popsáno, že jedním z hlavních důvodů, proč si obce volí tento typ poplatku je do- mněnka usnadnění následné procesněprávní stránky věci, neboť ZMP definuje hmotněprávní podmínky daleko zevrubněji, nežli je tomu u poplatku dle ZODP. Po- platník je dohledatelný základním registrem obyvatel a výše celkového poplatku je, pokud obec nestanoví jmenovitými výjimkami jinak, stejný. Paradoxně anebo právě proto, že tento druh poplatků je převládající, lze v české judikatuře nalézt případy zabývající se především touto variantou stanovení poplatků. Oproti tomu u poplatků dle ZODP jsou pravidla pro znění vyhlášky daleko vol- nější, což má za důsledek poměrně časté nedostatky v jednotlivých návaznostech mezi zákonem o odpadech a zákonem o spárvě daní a poplatků. Velice často se u uplatňování tohoto druhu poplatku setkáváme se znením vyhlášky, které je buď velmi zjednodušenné nebo velmi zvláštní kombinací, kdy dle názvu vyhlášky a úvod- ního ustanovení se má jednat o vyhlášku dle ZODP, ale další obsah vyhlášky obsa- huje prvky vyhlášky dle ZMP. Oba tyto neduhy tímto dávají prostor pro neporozu- mění či v krajních případech až zneužití poplantníky. Z hlediska finanční efektivity by měl být výhodnější pro správce poplatků, tedy obec, poplatek dle ZMP. Samozřejmě za předpokladu, že všichni poplatníci respek- tují vyhlášku. V takovémto případě je poplatek odváděn nejen od vlastníků nemovi- tostí, kde není nikdo hlášen k trvalému pobytu, ale rovněž fyzické osoby s trvalým pobytem na katastrálním území dané obce. A velmi často bývá psaným i nepsaným pravidlem, že pro čtyřčlennou domácnost nebo jednogenerační rodinný dům je po- stačující jedna nádoba na směsný komunální odpad. V takovémto případě se na úhradě poplatku za vývoz jedné nádoby podílejí až 4 poplatníci. O stupeň dále je pak přidělování velkokapacitních nádob u bytových domů, kde může být nepoměr ně- kolikanásobně větší. „Černými pasažéry“ tohoto systému bývají naopak majitelé ne- movitostí, kteří nenahlásí trvalý pobyt nájemníků a platí tedy jen jeden poplatek

34 Aplikace poplatků v praxi

z vlastnictví. Z praktické zkušenosti na území města Beoruna tomu bývají národ- nostní menšiny, kteří jsou i pracovními „černými pasažéry“ v ČR. Poplatky na základě ZODP jsou většinou aplikovány tam, kde se poplatek stanovuje na základě skutečně vyvezených nádob či pytlů. Důležité je zde rovněž rozli- šení rolí poplatníka a plátce, kdy „poplatníkem je každý fyzická osoba, při jejíž čin- nosti vzniká komunální odpad“29, ale plátcem je majitel nemovitosti, přičemž výše poplatku bývá stanovena na svozovou nádobu a ta je pak rozpočtena mezi poplat- níky. V tomto ohledu by měl být tento druh poplatku nejvíce transparentní. Teorie o finanční výhodnosti směrem ke správci poplatku je uplatnitelná i na uváděných vzorcích města Berouna a obce Srbska, kdy jsou náklady na systém SNO pokryty větším podílem ziskem z poplatků dle ZMP v Berouně, oproti Srbsku, které aplikuje poplatek dle ZODP.

29 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, op. cit. Závěr 35

5 Závěr

Na základě všech výše uvedených údajů a z mé několikaleté praxe v oboru odpado- vého hospodářství bych závěrem této práce ráda provedla úvahu nad tím, která ze zde porovnávaných a zkoumaných variant poplatků za svoz SKO má pravděpodobně nejvíce výhod. Případně jaké změny by měly za následek lepší efektivitu. Souhrnně lze zkonstatovat, že za současných legislativních a technologických podmínek neexisutje žádný způsob, který by byl ke všem stranám stejně spra- vedlivý. Již možnost samotné volby mezi použítím poplatků dle ZMP a ZODP může být pro mnohé, především menší obce, zavádějící. Důraz na velikost obcí je předev- ším z důvodu toho, že u měst se ve valné většině v současnosti s poplatkem dle ZODP nesetkáme. Menší obce volí tuto variantu v případě, že jim to zaprvé umožňuje tech- nické zajištění systému svozu, který je jim jejich svozovou společností poskytován. A druhým podpůrným ukazatelem je na první pohled větší transparentnost. Prvním krokem by tedy mělo být sjednocení ponechání pouze jedné varianty, která svým jasným vymezením eliminuje nedostatky zjištěné na základě zkušeností po dobu účinnosti současných legislativních možností. Dále je třeba si uvědomit, že varianta dle ZMP v současnosti zohledňuje pro sta- novení výše poplatků pouze netříděný odpad, tedy směsný komunální odpad. Kdy je uvedeno, že pohyblivá část poplatku do maximální hodnoty 700 Kč je stanovena dle nákladů obce z předchozího roku na netříděný odpad30. Byť nepohyblivá složka poplatku ve výši 250 Kč může být považována za částku, která má uhradit náklady spojené se sběrem a svozem tříděných složek odpadu, nelze s ohledem na dnešní potřebu snižování podílu neSKO brát jako postačující. Oproti tomu poplatky dle ZODP hovoří o stanovení maximální výše poplatku na základě oprávněné předpo- kládáné výše nákladů na režim nakládání s KO. Zde tedy není vyloučeno započtění nákladů vynaložených na tříděné složky. Avšak v tomto ohledu bohužel většuna zkoumaných obcí zůstává u započtění nákladů spjatých se svozem nádob přímo de- terminovaných pro jednotlivé plátce a nebývá tak plně využit potenciál této varianty. Přijetím tzv. balíčku oběhového hospodářství Komisí v roce 2015 se zintenzivněla potřeba vytvoření podmínek, které daleko více umožňují alternativní nakládání s odpady a více motivují původce odpadů k předcházení jejich vzniku. A v případě, kdy již tomu zabránit nelze, je co nejlépe znovu využít či recyklovat. „Principem oběhového hospodářstvím je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Mi- nimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu a znovu se používají k vytváření nové hodnoty.“ 31 V zahraničí bývá nazýváno rovněž cirkulární ekonomikou. Bohužel, v so- učasné době Česká republika disponuje zařízeními na SKO pouze typu skládek, které převládají a které mají svou životnost ve stávající podobě ukončit v roce 2030, a čtyř

30 Zákon č. 565/1990 Sb., České národní rady o místních poplatcích, op.cit. 31 EVROPSKÁ KOMISE. Otázky a odpovědi k balíčku o oběhovém hospodářství. evropa.eu [online]. [cit. 15. 10.2019]. Dostupné z: https://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-6204_cs.htm

36 Závěr

zařízení na využívání odpadů nazývaných spalovny KO. U tříděných složek KO je různorodost zařízení větší, ale s ohledem na množství produkce takovéhoto odpadu, kapacitně stále nepostačující. Dalším faktorem, který situaci neusnadňuje je stáva- jící definice odpadu jako takového a to, že zahájení provozu nového zařízení na vy- užítí odpadu předchází byrokratická zátěž od řízení typu EIA, SEA, IPPC až po IPPC. O finanční náročnosti podobných projetků netřeba vést dlouhé diskuse. Druhým efektivním krokem, pokud bychom se měli dívat na tuto problematiku především ze stran naplňování oběhového hospodářství a výhodnosti pro obce a poplatníky potažmo původce odpadů, je podpoření zavádění systémů zohledňující bezpodmínečně všechny druhy běžně produkovaných KO včetně jejich tříděných složek na základě skutečně svážených hmotností zapisovaných již na výsypnících nádob. Vhodně zvolený ceník odpadů, který by zohlednil cenovou náročnost na zpracování jednotlivých druhů odpadů by byl jistě správným motivačním prostřed- kem jak pro samotné předcházení vzniku odpadů, tak pro daší důsledné třídění. Tímto krokem by došlo i k omezení zpochybňování původcovství jednotlivých tun odpadů, které jsou sváženy na stejných svozových trasách, kdy jsou znevý- hodňovány především menší obce, které mají většinou lépe optomalizovány svozy nádob tak, aby byly nádoby sváženy co nejvíce naplněné. Při zohlednění prvního a druhého kroku je se jako nejlepší zdá zavedení sys- tému dle ZODP, s podmínkami definovanými v minimálním rozsahu, jako je tomu nyní u poplatků dle ZMP. Rozšíření podmínek by mělo brát zřetel i na specifikaci věku poplatníka či upřesnění podmínek začlenění ostatních původců odpadů do sys- tému SNO v dané obci. U těchto především na práva a povinnosti všech subjektů těchto právních stavů. Velmi často bývá opomíjeno, že pokud již dojde k smluvnímu zapojením do systému SNO v obcích osobami oprávněnými k podnikání, jsou množ- ství odpadů jimi produkovaných rozmělněna do odpadů obce, a tím jsou umělě po- nižována. V současnosti, tedy v říjnu 2019, je na legislativní radě vlády k projednání již jednou radou zpřipomínkovaný a upravený nový návrh zákona o odpadech s po- slední akutalizací ke dni 9.10. 2019 předložený MŽP . Tato verze si klade za cíl im- plementaci všech doposud nově nabitých povinností vyplývajících z předpisů EU. Nejen vztažených k balíčku o oběhovém hospodářství včetně začlenění nového po- jmu výrobek s ukončenou životností, ale změny v takového rázu, jako je samotná definice odpadu. Struktura nového návrhu má do značné míry kopírovat legislativu EU. Nicméně bohužel zde dochází k mnohým zbytečným opakováním jednotlivých usta- novení na úkor zavedení nepřesností v jiných částech zákona včetně nesouladu s některými stávajícími vyhláškami. Pro námi hodnocenou oblast poplatků za pro- vozování systému SNO je nově zaveden pojem obecní systém, který ve své podstatě zjednodušuje označení pro systém nakládní s odpady na území obce. Dále nechybí zevrubnější specifikace začlenění ostatních původců odpadů do obecního systému z kterého je patrná snaha o narovnání podmínek pro osoby oprávněné i neopráv- něné k podnikání, ale na druhou stranu při začlení do zmiňovaného systému všem osobám jej využívajícím zrušuje povinnost o zápisu speciálních údajů do evidence Závěr 37

odpadů u kovových předmětů. Rovněž předkladateli unikla specifikace území obce, zdali se má jednat o správní či katastrální atd. 32 Věřím, že se těchto nesrovnalostí legislativní rada všimne a v dalším připomín- kovém řízení budou navrhovatelem chyby napraveny tak, aby se nejednalo pouze o shrnutí implementací jednotlivých částí legislativy EU, ale o propracovaný zákon se všemi návaznostmi na ostatní legislativu ČR mající za cíl opravdový posun k na- plňování hierarchie nakládání s odpady.

32 MŽP. Návrh zákona o odpadech. [online]. [cit. 25. 10. 2019]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=ALBSBGSDRJOP

Použité zdroje 39

Použité zdroje

Monografie 1. DAMOHORSKÝ, Milan. Current Issues of EU Environmental Law Implementation of the Waste Framework Directive and Environmental Liability Directive. Praha: Charles University in Prague, Faculty of Law, 2011. ISBN 978-80-87146- 53-8. 90 s.

Judikatura 2. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2006, sp. zn. 9 Ca 296/2004- 49. Městský soud In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatel- ství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=njp- tembqg5ptcmbtgzpxgys7nzzxg 3. Nález Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2001 č. 43/2001 Sb., ve věci návrhu na zrušení § 9 a 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb. Ústavní soud České republiky [online]. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documen- tId=onrf6mrqgayv6nbtfuya&groupIndex=0&rowIndex=0 4. Nález Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. Pl.ÚS 9/15. Ústavní soud České republiky [online]. In: Beck-online [online právní informační systém]. Naklada- telství C. H. Beck [cit.20. 6. 2019]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=njptembrg5ptcmzyl52xg3q

Internetové zdroje 5. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2019. czso.cz [online]. [cit. 10. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.czso.cz/docu- ments/10180/91917344/1300721901.xlsx/a0e0c274-c1d0-4e78-bf77- 99a177538d3a?version=1.0 6. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností - 2009 až 2018, SOP ORP Středočeský kraj, Beroun 2102. czso.cz [online]. [cit. 25. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.czso.cz/do- cuments/10180/91892698/13005419002.XLSX/ccada735-f899-46b4-b298- 11de87ae0d64?version=1.1 7. EKO-KOM. Krátce o třídění. ekokom.cz [online]. [cit. 1. 10.2019]. Dostupné z: https://www.ekokom.cz/cz/ostatni/pro-verejnost/kratce-o-trideni-odpadu 8. EUROSTAT. Generation of waste by waste category, hazardousness and NACE Rev. 2 activity. ec.europa.eu [online].[cit. 25. 9. 2019]. Dostupné z:

40 Závěr

https://ec.europa.eu/eurostat/web/waste/waste-generation-and-management/generation 9. EVROPSKÁ KOMISE. Otázky a odpovědi k balíčku o oběhovém hospodářství. evropa.eu [online]. [cit. 15. 10.2019]. Dostupné z: https://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-6204_cs.htm 10. MĚSTO BEROUN. Rozpočet města Berouna na rok 2018. město-beroun.cz [online]. [cit. 25. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.mesto-beroun.cz/e_down- load.php?file=data/editor/200cs_3.pdf&original=Rozpo%C4%8Det%20m%C4%9Bsta%20na%20rok%202018%20_%20ta- bulkov%C3%A1%20%C4%8D%C3%A1st.pdf 11. MINISTERSTVO VNITRA ČR. Metodické doporučení k činnosti územních samo- správných celků 3, Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí – místní poplatky, poplatek za komunální odpad. mvcr.cz [online]. Praha, 2015 [cit.18. 8. 2019]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/odk2/soubor/dokumenty-odk- 2015-metodicke-doporuceni-c-3-tvorba-obecne-zavaznych-vyhlasek-mistni-poplatky- poplatek-za-komunalni-odpad.aspx 12. OBEC SRBSKO. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31.12.2018. obecsrbsko.cz [online]. [cit. 5. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.obecsrbsko.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=15298&ud=2 13. Public Helth Act 1875 [online]. LONDON: Printed by Eyre and Spottiswoode, 1897 [cit. 20.6.2019]. Dostupné z: https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1875/55/pdfs/ukpga_18750055_en.pdf

Právní předpisy 14. Zákon č. 329/1921 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 5. 2019]. 15. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.14. 6. 2019]. 16. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.14. 6. 2019]. 17. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.14. 6. 2019]. 18. Zákon č. 565/1990 Sb., České národní rady o místních poplatcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.10. 6. 2019]. 19. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Beck- online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.15. 6. 2019]. Použité zdroje 41

20. Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďo- vání složek komunálních odpadů. In: Beck-online [online právní informační sys- tém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.15. 6. 2019]. 21. Vyhláška č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.10. 6. 2019]. 22. VLÁDA: Důvodová zpráva k zákonu č. 125/1997 Sb. o odpadech, č. 125/1997 Dz. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 5. 2019]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mjzhe3v6mjsgvpwi6romnqte&groupIn- dex=0&rowIndex=0# 23. OZV obce Srbsko č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, pře- pravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Srbsko a o poplatku za komunální odpad. Dostupné z: https://www.obecsrbsko.cz/assets/File.ashx?id_org=15298&id_doku- menty=1024 24. OZV města Beroun č. 4/2015, o místním poplatku za provoz systému shromaž- ďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních od- padů. Dostupné z: https://www.mesto-beroun.cz/e_down- load.php?file=data/uredni_deska/obsah11278_34.pdf&original=OZV4_1517122015.pdf 25. OZV obce Drozdov č. 1/2016, o místním poplatku za provoz systému shromaž- ďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních od- padů. Dostupné z: https://www.obecdrozdov.eu/urad/uredni-deska/vy- hlasky1/obecne-zavazna-vyhlaska-c-1-2016.html 26. OZV obce Hudlice č. 1/2016, o místním poplatku za provoz systému shromaž- ďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních od- padů. Dostupné z: http://www.obec-hudlice.cz/uplo- ads/deska/OZV_1_2016%20poplatky_odpad.pdf 27. OZV obce Hýskov, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se staveb- ním odpadem na území obce Hýskov a o poplatku za komunální odpad. Do- stupné z: https://www.obechyskov.cz/vyhlasky-zakony?id=7&action=detail 28. OZV obce Chyňava č. 1/2013, o místním poplatku za provoz systému shromaž- ďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních od- padů, Dostupné z: https://www.chynava.cz/e_down- load.php?file=data/uredni_deska/obsah369_1.pdf&original=OZV+1- 2013+MP+za+KO_obec+Chy%C5%88ava_schv%C3%A1leno.pdf 29. OZV obce Koněprusy č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání

42 Závěr

se stavebním odpadem na území obce Koněprusy a Bítov. Dostupné z: https://urednideska.alis.cz/obec-koneprusy/vyveseni/91/soubor/253 30. OZV obce Korno č. 2/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďo- vání, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Dostupné z: http://www.korno.cz/ou/vyhlaska22012.pdf 31. OZV obce Nižbor č. 1/2018, o cenách za úhradu nákladů za svoz, třídění a zne- škosďnování komunálního odpadu na území obce Nižbor. Dosupné z: http://www.obecnizbor.cz/a_dokument/1545217869OZV%201%202018.pdf 32. OZV obce Trubská č. 1/2018, o stanovení systému shromažďování, sběru, pře- pravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Trubská. Dostupné z: http://www.trub- ska.cz/e_download.php?file=data/editor/86cs_1.pdf&original=Obecn%C4%9B%20z%C3%A1vazn%C3%A1%20vyhl%C3%A1%C5%A1k a%20obce%20Trubsk%C3%A1%20%C4%8D.1-2018.pdf 33. OZV města Žebrák č. 1/2012, o místním poplatku za provoz systému shromaž- ďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních od- padů Dostupné z: http://www.zebrak.cz/assets/File.ashx?id_org=19571&id_dokumenty=4281 34. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Návrh zákona o odpadech. [online]. apps.odok.cz [cit. 25. 10. 2019]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=ALBSBGSDRJOP