Meditace – Duchovní Aspekt Umělecké Tvorby Contemplation

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kontemplace – Meditace – duchovní aspekt umělecké tvorby Contemplation – Meditation – Spiritual Aspects of Artworks Antonie Chramostová Vedoucí práce: doc. ak. mal. Jiří Kornatovský Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Výtvarná výchova se zaměřením na vzdělávání 2020 Odevzdáním této bakalářské práce na téma Kontemplace – Meditace – duchovní aspekt umělecké tvorby potvrzuji, že jsem ji vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále potvrzuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Praha 2020 Ráda bych poděkovala panu doc. ak. mal. Jiřímu Kornatovskému za vedení mé bakalářské práce. Za neutuchající oporu a trpělivost děkuji mé rodině a přátelům. ABSTRAKT Teoretická část bakalářské práce se zabývá kontextualizací tématu Kontemplace – Meditace – duchovní aspekt umělecké tvorby v evropském uměleckém prostoru konce 19. století a začátku 20. století. Práce se specificky zaměřuje na vznik a ranou tvorbu abstraktního umění a jeho souvislostí s duchovními naukami teosofismu a antroposofismu R. Steinera. Práce se také zabývá základními principy umělecké tvorby v kontextu duchovna. Praktická část práce je věnována cyklu kreseb s tématem meditace a kontemplace. Interpretaci tématu umožňuje nalezení vlastního výtvarného jazyka, jehož podobu ovlivnilo studium odborné literatury zabývající se duchovními naukami západního esoterismu. V didaktické části jsou navrženy dva výtvarné úkoly reflektující zadané téma. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky z oblasti vzniku abstraktního umění a je zdůrazněna důležitost duchovního aspektu umělecké tvorby. KLÍČOVÁ SLOVA abstrakce, kontemplace, meditace, spiritualita, umění ABSTRACT The theoretical part of the bachelor thesis contextualizes the topic of Contemplation — Meditation — Spiritual Aspects of Artworks in the late 19th and early 20th century Europe. The thesis is focusing on the origin of early abstract art and its connotation with spiritual teaching of Theosophy and R. Steiner’s Anthroposophy. The practical part of the thesis is devoted to a series of meditative and contemplative drawings. Interpretation of the topic is enabled through unique visual language which was influenced by theoretical readings of western esoteric teachings. The didactic part proposes two art tasks. The conclusion summarizes findings and emphasizes the importance of spiritual aspects of artworks. KEYWORDS abstraction, contemplation, meditation, spirituality, art Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 Teoretická část ....................................................................................................................... 9 1 Duchovnost a mystická cesta k abstrakci ...................................................................... 9 1.1 Zrod abstraktního umění ...................................................................................... 10 1.1.1 Mystika v zákulisí umění ............................................................................. 11 1.2 Duchovní aspekt abstraktního umění .................................................................. 15 1.2.1 Piet Mondrian a novoplasticismus ............................................................... 16 1.2.2 Suprematismus Kazimíra Maleviče ............................................................. 19 1.2.3 Duchovnost v umění Vasilije Kandinského ................................................ 24 1.3 Lůno abstraktního umění ..................................................................................... 28 1.3.1 Znovuobjevená Hilma af Klint .................................................................... 31 1.4 Umělecký a duchovní odkaz Františka Kupky .................................................... 35 1.4.1 Výraz českého poválečného umění ............................................................. 36 1.4.2 Kontemplace Jiřího Valenty ........................................................................ 37 2 Duševní a duchovní principy vzniku umělecké tvorby ............................................... 41 2.1 Meditace .............................................................................................................. 42 2.1.1 Mediální tvorba............................................................................................ 43 2.2 Kontemplace ........................................................................................................ 44 Praktická část ....................................................................................................................... 46 3 Meditace a kresba ........................................................................................................ 46 3.1 Meditativní zápisník ............................................................................................ 47 3.2 Cesta do středu..................................................................................................... 51 Didaktická část .................................................................................................................... 53 4 Pojetí tématu v kontextu vizuální kultury a výtvarné výchovy ................................... 53 4.1 Přístupy k didaktické transformaci ...................................................................... 53 4.1.1 Kresba dechem ............................................................................................ 55 4.1.2 Obraz nitra ................................................................................................... 56 Závěr .................................................................................................................................... 57 Seznam literatury ................................................................................................................. 59 Seznam elektronických zdrojů............................................................................................. 63 Úvod Svět se žene kupředu. Od 90. let 20. století je lidská každodenní zkušenost ovlivňována moderními technologiemi a digitálními médii. Skrze komunikační masmédia je člověk obklopen záplavou obrazů – vizuálními zobrazeními, které jsou všudypřítomné, a tudíž jim nelze, vyjma naprosté izolace, uniknout. Vizuální kultura globálního konzumního kapitalismu je zahlcena senzačními, byť faktografickými sděleními a lákadly ke koupi žádoucích předmětů a služeb. Nejzazším podněcováním reklamy je nabádání ke změně životního stylu i sebe sama. O tom, jak vizuální zobrazení ovlivňují a ponoukají individuálního člověka i celé informační pole společnosti, se vede laický i odborný diskurz a v jeho středu stojí právě reklama, její působení a také její vnímání. Závažnou otázkou týkající se reklamních zobrazení je i jejich pochybný mravní a morální status, který pouze napomáhá jejich pro diváka nevědomému působení.1 Ani duchovnost se nevyhnula dopadu současné spotřební kultury. Pozice duchovna se začala měnit již s nástupem modernismu, který rozbil hranice stanovené náboženstvím a z posvátného se zaměřil na profánní. V náboženství však do té doby bylo ukotveno nesčetné množství významů, s jejichž pomocí se člověk vztahoval ke světu. Pozbytím těchto významů je člověk uvržen do neklidného chaosu a je nucen k jejich nahrazení.2 V moderní době tak vzniká dichotomie – na jedné straně duchovno ustupuje spotřební kultuře, která je primárně cílena na přivlastnění a spotřebu. Masová výroba a prodej materiálních statků všeho druhu neumožňuje prostor statkům duchovním a v kvapném spádu dnešního každodenního života není místa k tichému rozjímání. Na straně druhé by nevyužití „spirituality“3 stálo proti zásadám konzumerismu, a proto je prodávána a kupována v masovém měřítku. V duchu eklektismu je umocněno rozebírání a rozdělování jednotlivých aspektů praktikujících náboženství i esoterické spirituality a 1 KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7035-155-1. S. 118–119. 2 BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: SLON, 2000. ISBN 80-85850-84-2. S. 153. 3 Termín spiritualita je v tomto kontextu užit záměrně s účelem poukázat na zjevnou nejednoznačnost jeho významu. 7 dávných kultů. Z náboženských praktik zbavených původního smyslu se tak stávají pouhé módní doplňky slibující „10 jednoduchých kroků, jak změnit svůj život k lepšímu“4. Přehlcení vizuální kultury a chaos dnešní doby však pouze umocňuje ztracenou potřebu stability a kontinuity, kterou nabízí duchovní aspekt bytí. Opětovné vymezení a přijmutí duality posvátného a profánního umožní člověku porozumění transcendentnu a poskytne mu nástroj k nalezení vnitřní rovnováhy. Unikátní pozici v tomto procesu zaujímá výtvarné umění – analýza a interpretace uměleckého díla otevírá prostor ke komplexnějšímu vnímání až kontemplaci. Skrze reflexi nejen uměleckého díla, ale i reakce na dílo, lze objevovat nové způsoby uvažování jak o uměleckých dílech, tak i o všednodenních obrazech a objektech vizuální kultury. Významnost obrazotvornosti vyzdvihával ve svých manifestech již umělec Vladimír Boudník, který zdůrazňoval rozvoj vnímání a nazírání na své okolí umožní člověku nový pohled na svět a nabídne mu hlubší porozumění sebe sama. Aspektem rozvíjení obrazotvornosti byla podle Boudníka také schopnost abstrakce, skrze niž dokáže člověk odhlédnout od sebe a od své

Load more