Ková řov 63, 398 55 Ková řov IČO: 26998807 tel: 724 180 830, 725 552 287 [email protected] , www.masstrednipovltavi.cz

STRATEGIE KOMUNITN Ě VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE MAS ST ŘEDNÍ POVLTAVÍ 2014 – 2020

„Trvalý rozvoj St ředního Povltaví“

Schváleno Členskou sch ůzí MAS St řední Povltaví z.s. dne 15. b řezna 2016

Obsah

1 Popis území a zd ůvodn ění výb ěru...... 3 1.1 Popis území ...... 3 1.2 Zd ůvodn ění výb ěru ...... 4

2 Analytická část...... 5 2.1 Socio-ekonomická analýza...... 5 2.1.1 Region Milevsko ...... 5 2.1.2 Územní a další vybrané charakteristiky obcí regionu ...... 10 2.1.3 Obyvatelstvo...... 18 2.1.4 Nezam ěstnanost a uchaze či o zam ěstnání...... 26 2.1.5 Registrované ekonomické subjekty a jejich ekonomické aktivity ...... 29 2.1.6 Technická a dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost ...... 32 2.1.7 Školství, zdravotnictví, sociální služby...... 38 2.1.8 Rekreace a cestovní ruch...... 43 2.2 SWOT analýzy ...... 48 2.3 Analýza problém ů a pot řeb ...... 54

3 Strategická část...... 65 3.1 Vize a mise...... 65 3.2 P řehled prioritních oblastí, cíl ů a opat ření ...... 66 3.3 Popis opat ření k napln ění cíl ů ...... 70 3.4 Integrovanost a inovativnost strategie, hierarchie cíl ů...... 84 3.5 Vazba na strategické dokumenty...... 87 3.6 Ak ční plán ...... 96 3.6.1 Programový rámec IROP ...... 97 3.6.2 Programový rámec PRV...... 103 3.6.3 Programový rámec OPZ...... 112 3.7 Vazba na horizontální témata...... 117

4 Implementa ční část ...... 120 4.1 Popis řízení v četn ě řídicí a realiza ční struktury MAS...... 120 4.1.1 Partnerská spolupráce...... 120 4.1.2 Organiza ční struktura partnerství...... 121 4.1.3 Povinnosti a úkoly MAS ...... 127 4.2 Popis postup ů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výb ěr projekt ů...... 129 4.2.1 Postup pro vyhlašování výzev MAS ...... 129 4.2.2 Hodnocení a výb ěr projekt ů ...... 129 4.3 Popis anima čních aktivit ...... 131 4.4 Popis spolupráce mezi MAS na národní a mezinárodní úrovni...... 132 4.5 Popis zvláštních opat ření pro hodnocení (pro monitoring a evaluaci)...... 133

Seznam tabulek, graf ů a kartogram ů...... 135

2 1 Popis území a zd ůvodn ění výb ěru

1.1 Popis území

MAS St řední Povltaví z.s. p ůsobí na území správního obvodu obce s rozší řenou působností Milevsko (dále region Milevsko). Region Milevsko leží na severovýchodním okraji Jiho českého kraje, je vzdálen vzdušnou čarou cca 80 km od Prahy, 60 km od Českých Bud ějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Z hlediska nad řazené sídelní struktury se tento region nachází v jistém „vakuu“, a to vzhledem k relativn ě velké vzdálenosti vyšších center osídlení od svého území. Proto se o nadregionální vliv na dané území do jisté míry d ělí Písek s Táborem a sou časn ě se zna čně zvýraz ňuje centrální úloha m ěsta Milevska. Krajina je kopcovitá, výše položená, podnebí je mírn ě teplé a mírn ě vlhké s drsn ější zimou. Více než polovina území byla v pr ůběhu vývoje p řem ěněna na zem ědělskou p ůdu. Region Milevsko je geograficky, ekonomicky a sociáln ě homogenní území a jeho 25 obcí z celkových 26 je sdruženo ve Svazku obcí Milevsko. Region se rozkládá na ploše 38515 ha, v roce 2015 žilo v regionu Milevsko 18 466 obyvatel.

V regionu je 26 obcí: Bernartice, Borovany, Božetice, Branice, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jet ětice, Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Ková řov, Křižanov, Ku čeř, Kv ětov, Milevsko, Okrouhlá, Osek, Přeborov, Přešt ěnice, Sepekov, Stehlovice, Veselí čko, Vlksice, Zbelítov, Zb ěši čky, Zho ř.

Nejv ětší obcí je Milevsko, ve kterém v roce 2014 žilo 8 649 obyvatel. Město Milevsko je hlavním centrem regionu. Všechny ostatní obce mají mén ě než 2 000 obyvatel. P řirozenými centry (st ředisky) regionu jsou také Ková řov , Sepekov, Bernartice a Chyšky.

Město Milevsko je obcí s rozší řenou p ůsobností a obcí s pov ěř eným obecním ú řadem.

3 1.2 Zd ůvodn ění výb ěru

Důvodem výb ěru území je jeho homogenita a p ůsobnost MAS na území.

Historie MAS V roce 2004 vznikla v regionu Milevsko neformální místní ak ční skupina, kterou tvo řilo několik aktér ů. Cílem bylo vytvo řit v regionu partnerství, které by sdružovalo zástupce ve řejné správy, podnikatele, neziskové organizace a všechny aktivní obyvatele, a které by pomohlo zlepšit a udržet kvalitní životní podmínky ve venkovských oblastech. 5. zá ří 2005 se v hosp ůdce Na Radnici v Ková řov ě konala zakládající sch ůze MAS St řední Povltaví.

Název, sídlo a p ůsobnost MAS Název: Místní ak ční skupina St řední Povltaví, zapsaný spolek Zkratka: MAS SP z. s. Sídlo: Ková řov 63, 398 55 Ková řov Působnost: správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Milevsko Místní ak ční skupina St řední Povltaví je právnickou osobou spolkem dle Zákona č. 89/2012 Sb., dle § 214 a násl. a je zapsána ve ve řejném rejst říku – rejst říku spolk ů, vznikla na základ ě založení jako ob čanského sdružení na ustavující sch ůzi v Chyškách dne 4. 4. 2008.

Hlavní činnost MAS Hlavní činností spolku je realizace strategie komunitně vedeného místního rozvoje ( SCLLD) pro všestranný rozvoj a obnovu kulturního a p řírodního d ědictví regionu.

MAS St řední Povltaví od svého založení trvale udržuje činnost, podporuje místní partnerství a realizuje projekty a r ůzné aktivity zam ěřené na rozvoj regionu. V období 2014 – 2016 aktivn ě připravovala a částe čně realizovala strategii komunitn ě vedeného místního rozvoje. Tato poslední verze strategie byla schválena členskou sch ůzí 15. b řezna 2016 v Bernarticích.

4 2 Analytická část

2.1 Socio-ekonomická analýza

Regionem Milevsko se rozumí území, na kterém p ůsobí MAS St řední Povltaví z. s. Toto území je shodné s územím Svazku obcí Milevska a s územím správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Milevsko (dále SO ORP Milevsko). V regionu je 26 obcí.

2.1.1 Region Milevsko

Základní údaje o regionu Milevsko

Region Milevsko leží na severovýchodním okraji Jihočeského kraje, je vzdálen vzdušnou čarou cca 80 km od Prahy, 60 km od Českých Bud ějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Z hlediska nad řazené sídelní struktury se tento region nachází v jistém „vakuu“, a to vzhledem k relativn ě velké vzdálenosti vyšších center osídlení od svého území. Proto se o nadregionální vliv na dané území do jisté míry d ělí Písek s Táborem a sou časn ě se zna čně zvýraz ňuje centrální úloha m ěsta Milevska. Krajina je kopcovitá, výše položená, podnebí je mírn ě teplé a mírn ě vlhké s drsn ější zimou. Více než polovina území byla v pr ůběhu vývoje přem ěněna na zem ědělskou p ůdu. Mikroregion Milevsko je geograficky, ekonomicky a sociáln ě homogenní území a jeho obce jsou sdruženy v Místní ak ční skupin ě St řední Povltaví z. s. Region se rozkládá na ploše 38 525 ha. V roce 2014 zde žilo 18 466 obyvatel, z nichž 13% bylo ve v ěku do 15 let, 66 % ve v ěku 15-64 let a 21 % jich bylo ve v ěku 65 a více let. Všechny obce s výjimkou Milevska mají mén ě než 2000 obyvatel. Povrch je tvo řen mírn ě až st ředn ě zvln ěnou vrchovinou, nadmo řská výška se zde pohybuje mezi 400 až 700 metry. Klimaticky region pat ří do oblasti mírn ě teplé a mírn ě vlhké s drsn ější zimou. Pr ůměrná ro ční teplota se pohybuje nad +7°C a pr ůměrný ro ční úhrn srážek dosahuje 600 mm. Mikroregion spadá do povodí Vltavy, do níž je odvod ňován sítí menších říček (Hrejkovický potok, Jet ětický potok,…) a prost řednictvím řeky Lužnice a jejích p řítok ů (Bílinský potok, říčka Smutná). Území je typické zalesn ěnými vrcholy kopc ů a bohatými smíšenými lesními porosty na svazích hlubokých údolí. Lesní plochy jsou na Milevsku nerovnom ěrn ě rozloženy, souvislé lesní komplexy nalezneme p řevážn ě na západní stran ě mikroregionu. Lesy zaujímají zhruba 30 % celkové plochy oblasti. Tém ěř 60 % území bylo v pr ůběhu vývoje p řem ěněno na zem ědělskou p ůdu. Vzhledem k dlouhodobému využívání krajiny zde nejsou velkoplošné p řírodov ědecky hodnotné lokality, pom ěrn ě četné jsou ale maloplošné p řírodní památky. Jednou z nejhodnotn ějších částí mikroregionu je ka ňonovité údolí Vltavy, kde je krajina nejintenzivn ěji využívána pro cestovní ruch. Podstatným rysem regionu je zachovaná typická krajina St ředního Povltaví, pom ěrn ě málo narušená negativními vlivy. Mikroregion Milevsko je ideální oblastí pro odpo činek a rekreaci, a to díky velkému množství kulturních a historických památek, p ůvabné krajin ě, příjemným klimatickým podmínkám, snadné dostupnosti a klidnému venkovskému charakteru.

5

Region Milevsko a rozmíst ění obcí v regionu znázor ňuje kartogram 1. Nejd ůležit ější zem ěpisné a sídelní charakteristiky a základní dopravní infrastruktura v regionu jsou znázorn ěny na kartogramu 2.

Kartogram 1 – Region Milevsko (územní a administrativní člen ění správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Milevsko)

Zdroj: ČSÚ.

6 Kartogram 2 - Obecn ě-geografická mapa regionu Milevsko

Zdroj: ČSÚ.

Historie regionu Milevsko

Nejstarší doklady o p řítomnosti lidí pocházejí z pozdní doby kamenné (p řelom 4. a 3. tisíciletí př. Kr.). K pozvolné st ředov ěké kolonizaci území docházelo až od 11. století. Zásadní význam pro vývoj kraje m ělo založení premonstrátského kláštera v Milevsku (1187). Ve 14. a 15. století prošla oblast zvláš ť dynamickým rozvojem osídlení, p řesto však z ůstala obydlena pom ěrn ě řídce. V 15. století se kraj stal významným d ějišt ěm husitského hnutí;

7 během n ěho byl poni čen prosperující klášter. Po skon čení husitských válek a v 16. století se půda soust řeďovala v rukou šlechty a sou časn ě vzr ůstal význam poddanského m ěsta Milevska a m ěste čka Bernartic. Zlom p řinesla t řicetiletá válka, kdy došlo k úbytku obyvatelstva a ke stagnaci hospodá řské struktury. V ní za čal hrát rozhodující roli panský velkostatek stojící na nevolnické práci. V 19. století bylo Milevsko jedním z nejchudších kraj ů Čech. Zem ědělství na málo úrodných p ůdách bylo neproduktivní, řemeslná tradice slabá a dopravní dostupnost území špatná. Situaci ješt ě zhoršovalo masové vyst ěhovalectví, zvlášt ě do USA. P řes pr ůmyslovou malovýrobu (soukenictví, tkalcovství, hrn čířství, špi čká řství) z ůstal kraj až do 50. let 20. století p řevážn ě zem ědělskou oblastí. Po vzniku Československé republiky zvýšilo zem ědělství v souvislosti s pozemkovou reformou svoji produktivitu a došlo k rozvoji živnostenského podnikání. Během nacistické okupace byla prakticky vyhlazena zdejší židovská menšina. Bernartice se staly jednou z obcí s nejv ětšími ztrátami na životech v celých Čechách. V roce 1950 zahájily provoz Závody na výrobu vzduchotechnických za řízení (od 60. let nejv ětší výrobce t ěžké vzduchotechniky v republice) a rozší řila se textilní a potraviná řská pr ůmyslová výroba. Zm ěnil se tak hospodá řský charakter kraje a sídelní struktura - rychlý r ůst města Milevska doprovázelo vylid ňování venkova. Ústup zem ědělství se zastavil až v 70. letech. Oblast Orlické p řehradní nádrže se stala od 60. let jedním z center tuzemského cestovního ruchu.

(Zdroj: Tesa řová, Klára, Ing.: Socio-demografická analýza správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Milevsko 2012)

Historie m ěsta Milevska

Nejbližší okolí m ěsta bylo osídleno již ve starší dob ě kamenné. Archeologické nálezy máme i z mladší doby bronzové, doby halštatské a laténské. Slovanské osídlení je doloženo od 8. století. Na konci 12. století bylo Milevsko významnou k řižovatkou obchodních cest. První písemná zmínka z r. 1184 mluví o sídle bohatého velmože Ji řího z Milevska, který zde v r. 1187 zakládá premonstrátský klášter. Řeholníci do Milevska p řišli ze Želiva pod vedením opata Jarlocha, pokra čovatele Kosmovy Kroniky české z let 1167-98. Klášter po následující období pat řil k nejbohatším v Čechách a byl kulturním i hospodá řským centrem velké oblasti. Vliv kláštera nacházíme i na území dnešního Rakouska (klášter v Drkolné). Historicky je doložena i milevská stavební hu ť, která se podílela na stavb ě celé řady památek dodnes zachovaných. Roku 1420 byl klášter vypálen husity a v ětšiny majetku se zmocnila šlechta. Nejprve byl ve vlastnictví rodu Rožmberk ů, od r. 1543 rodu Švamberk ů a od r. 1581 rodu Hod ějovských z Hod ějova, za nichž byl prom ěněn v panské sídlo. Při konfiskacích majetku nekatolík ů po bitv ě na Bílé Ho ře byl r. 1622 vrácen zp ět řádu premonstrát ů, a to Strahovskému klášteru. Nikdy již nebyl samostatným opatstvím. Z rozhodnutí císa ře Josefa II. se r. 1785 milevský klášter ruší a nadále pat ří Strahovu jako hospodá řské st ředisko. Vývoj m ěste čka byl dlouho spojen s životem kláštera. Jako obchodní a řemeslné centrum získává první m ěstská práva v 15. století. Války a následné morové epidemie v 17. a 18. století m ěste čko i jeho okolí tém ěř zni čily. Tak se stala tato oblast jednou z nejchudších v zemi, což platilo ješt ě na po čátku 20. století. Rozvíjela se zde tradi ční řemesla, p ředevším hrn čířství. Známé byly milevské trhy, dnes znovu obnovené. Do dnešních dob se zachovala tradice milevských maškar.

Zdroj: http://www.milevsko-mesto.cz/z-historie-mesta/d-77175/p1=51130

8

Shrnutí Region Milevsko je geograficky, ekonomicky a sociáln ě homogenní území. To je dáno do zna čné míry geografickými a sídelními charakteristikami regionu, ale nejenom jimi. Region se rozkládá na ploše 38 525 ha. V roce 2014 žilo v regionu 18 466 obyvatel. Z hlediska p řevažujících výrobních / podnikatelských charakteristik v regionu je důležité to, že region se po velmi dlouhou dobu orientoval na zem ědělskou výrobu. K výrazn ější orientaci na pr ůmyslovou výrobou došlo až v polovin ě 20. století, kdy byl založen podnik Závody pro výrobu vzduchotechnických za řízení. Ten je i v sou časné dob ě nejvýznamn ějším zam ěstnavatelem v regionu a z podstatné části p řispívá k tomu, že pro region je významnou oblastí výrobních / podnikatelských aktivit pr ůmyslová výroba. Rozvoj, a posléze útlum a stabilizace, aktivit v této oblasti pr ůmyslové výroby představovaly velmi d ůležité faktory ovliv ňující mimo jiné vývoj po čtu obyvatel v regionu (p ředevším v obci Milevsko). Pro region ale i v sou časnosti z ůstává velmi d ůležitou oblastí i zem ědělská výroba. Nemén ě významné jsou také aktivity v oblasti cestovního ruchu, turistiky apod., a to p ředevším s ohledem na p řírodní a geografické charakteristiky regionu, existenci v ětšího množství p řírodních památek, řad ě významných kulturních památek, stávajícím podmínkám pro rekreaci a turistiku (p ředevším blízkost Orlické p řehrady ale nejenom), činnosti řady organizací p ůsobících v oblasti kultury (významné kulturní a spole čenské akce, festivaly apod.) atd. Území je pro turistický ruch atraktivní bezesporu i proto, že životní prost ředí a ráz krajiny nebyly výrazn ěji zatíženy a p řetvo řeny t ěžbou, pr ůmyslovou výrobou, intenzitou m ěstské zástavby, nebo rozsáhlejší zát ěží p ůsobenou dopravou apod.

9 2.1.2 Územní a další vybrané charakteristiky obcí regionu

Přehled a charakteristika obcí, kulturní a p řírodní zajímavosti

Bernartice Poloha: 10 km jižn ě od Milevska Místní části: Bilinka, Bojenice, Jest řebice, Kolišov, Rakov, Srlín, Svatkovice, Zb ěšice Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První písemná zmínka o Bernarticích je z roku 1251. Krutý osud postihl m ěste čko za nacistické okupace - z Bernartic zahynulo na popravištích v koncentra čních táborech a v boji o m ěste čko 62 ob čan ů, 6 % z tehdejšího po čtu obyvatel. Kostel sv. Martina byl vybudován na základech starší stavby ve 14. století, pozd ěji byl barokn ě p řestav ěn. Kamenná kašna byla na nám ěstí p řenesena z nedalekého hradu Dobronic v roce 1776. V Srlín ě a Svatkovicích se nacházejí lidová roubená i zd ěná stavení.

Borovany Poloha: 12 km jižn ě od Milevska Místní části: Hvíž ďalky Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Nejstarší zmínka o vsi je ze 13. století. Vesnice byla zna čně postižena t řicetiletou válkou a tém ěř se vylidnila. Památný dub uprost řed vsi je datovaný do 80. let 19. století, kaple se zvonicí je ze století 18. Severn ě od vsi stojí barokní poutní kaple sv. Rozálie, postavená jezuity po moru r. 1628. V okolních lesích jsou poz ůstatky mohyl z doby bronzové. Rozsáhlé lesní komplexy východn ě od obce poskytují mnoho p říležitostí pro dlouhé vycházky.

Božetice Poloha: 6 km východn ě od Milevska Místní části: Radihoš ť Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínky o vsi jsou z 2. poloviny 13. století. Kapli čka ve vsi z roku 1852 je zasv ěcená Nejsv ětější Trojici. Kamenný železni ční most u nedalekého Kv ěchovského mlýna je z 80. let 19. století. Jihovýchodn ě od obce jsou nevelká nalezišt ě kaolínu a grafitu. Božetice jsou proslulé místními sportovními sout ěžemi.

Branice Poloha: 5 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Historie vsi sahá do 14. století, kdy pat řila milevskému klášteru. Kaple ve vsi (z roku 1881) byla v roce1931 upravena jako pomník padlým v 1. sv ětové válce a v okolí jako park. Na ostrov ě v Ostrovském rybníce ležela tvrz. Část jejích základ ů je dodnes patrná. Zdejší sportovní areál t ělovýchovné jednoty je hojn ě využíván místními i p řespolními sportovci.

Hrazany Poloha : 9 km severn ě od Milevska Místní části: Dobrošov, Hrazánky, Klisinec Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První písemné zmínky o vsi jsou ze 13. století. V obci se nachází n ěkolik lidových roubených staveb. Kostelík sv. Ducha je z roku 1926. V obci je n ěkolik památných strom ů: tyto lípy byly vysázeny na po čest jubilejní zemské výstavy roku 1891. Severn ě od vsi v lokalit ě Kn ěz je chrán ěná p řírodní památka – kamenné mo ře. P ůvabná p říroda na Hrazánecku je vhodným místem pro p ěší turistiku.

10 Hrejkovice Poloha: 6 km severozápadn ě od Milevska Místní části: Chlumek, Níkovice, Pechova Lhota Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Ves se poprvé p řipomíná na po čátku 13. století, o mnohem starším osídlení oblasti však sv ědčí nález pozdn ě halštatského nebo snad ran ě laténského sídlišt ě (asi 500 let p ř. Kr.) Kaple sv. Jana K řtitele na návsi je z roku 1866. Hrejkovický rybník v těsném sousedství obce má plochu p řes 20 hektar ů a je s oblibou využíván pro koupání. Protéká jím Hrejkovický potok, jeden z nejv ětších vodních tok ů oblasti s délkou zhruba 20 km.

Chyšky Poloha: 10 km severovýchodn ě od Milevska Místní části : Branišov, Branišovice, Hn ěvanice, Hrachov, Kvaš ťov, Kv ětuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchýšská Lhota, Radikovy, Ratibo ř, Ratibo řec, Rohozov, R ůžená, Vilín, Vod ěrady, Zaluží Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: O p ůvodu vsi se nedochovaly zprávy. Podle pov ěsti se zde m ělo rýžovat zlato. Kostel sv. Prokopa byl již r. 1365 farní. P ůvodn ě románský chrám byl zni čen husity a v 18. století dvakrát vyho řel. Ve vsi i v okolních osadách je řada roubených lidových staveb. V lokalit ě Hodkov asi 3 km severn ě od obce je chrán ěn bukový les s hojným výskytem jalovce. P ůvabná a členitá krajina Chyšecka poskytuje velké možnosti vyznava čů m mírn ě náro čnější p ěší turistiky i vyjížd ěk na kole.

Jet ětice Poloha : 12 km jihozápadn ě od Milevska Místní části: Červená nad Vltavou, Jet ětické samoty Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Okolí obce bylo osídleno již v prav ěku, jak dokládají archeologické nálezy. V parku uprost řed vsi stojí kaple Panny Marie. Ocelový železni ční most p řes Vltavu nedaleko Červené byl dostav ěn roku 1889. Jako první železni ční most u nás byl stav ěn bez lešení metodou tzv. letmé montáže a je 253 m dlouhý. Jet ětice jsou výchozím místem pro výlety okolo pravého břehu Orlické p řehradní nádrže.

Jickovice Poloha: 12 km západn ě od Milevska Místní části: Na Číhadlech, Varta Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Na míst ě dnešní obce se v r. 1241 p řipomínána myslivna. Jižn ě od dnešní osady Varta se nacházela strážní hláska hradu Zvíkova. Od Varty vedou z řetelné poz ůstatky silnice z doby 1. republiky; tehdy vedla k přívozu, dnes kon čí v jeze ře. Od Varty je krásný výhled na Zvíkov a soutok Vltavy s Otavou.

Kostelec nad Vltavou Poloha: 12 km severozápadn ě od Milevska Místní části: P řílepov, Sob ědraž, Zahrádka Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínky o vsi jsou z poloviny 14. století. Od roku 1762 zde byl špitál sloužící jako útulek pro práce neschopné a chudé. P ůvodn ě ran ě gotický kostel byl postaven v letech 1290 – 1270. Nedaleko Sob ědraže je v chrán ěném území Sob ědražský prales dochován p řestárlý porost buk ů a dub ů. Kuriozitou je chrán ěné území Bachma č (rašeliništ ě vrchovištního typu). Podle osady Ž ďákov (1 km západn ě od Kostelce), zatopené po napušt ění Orlické p řehrady, dostal jméno most z let 1957 – 1965.

11 Ková řov Poloha: 10 km severozápadn ě od Milevska Místní části : B řezí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotý řina, Lašovice, P ředbo řice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vlady čín, Zaho řany, Záluží, Zlu čín, Žebrákov Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Ves se poprvé p řipomíná po čátkem 13. století. Většina památek je z 18. století. V Lašovicích je raně gotický kostel, vystav ěný v létech 1260 – 1270. Ran ě gotický kostel je i v Předbo řicích. V Předbo řicích, Řenkov ě a Vlady čín ě se zachovala řada lidových roubených staveb. Zajímavé lokality Ková řovska spojuje nau čná stezka. Množství stavebních památek a hustá sí ť silnic a cest činí Ková řovsko ideálním místem pro cykloturistiku.

Křižanov Poloha: 7 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Ves, p ůvodn ě v majetku milevského kláštera, vyst řídala v pr ůběhu let n ěkolik majitel ů. Nedaleko obce je na b řehu Velkého prachovského rybníka oblíbený autokempink.

Ku čeř Poloha: 10 km západn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Zdejší krajina byla osídlena již v dávných dobách. Ves pat řila milevskému klášteru, pak ke zvíkovskému panství a nakonec Schwarzenberg ům. Novorománská kaple sv. Václava na návsi je vyzdobena malbami a slouží zárove ň jako pomník padlým v 1. sv ětové válce. Pro mohutné lesy, blízkost Orlické p řehrady a klid je Ku čeř hojn ě vyhledávaná turisty a houba ři.

Kv ětov Poloha: 7 km jihozápadn ě od Milevska Místní části: V ůsí Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Nejstarší zmínka o vsi je z roku 1460. Na návsi jsou tři domy se štíty ve stylu jiho českého selského baroka. Na návrší severn ě od obce stojí kostel sv. Jana K řtitele. Východn ě od obce se rozkládá na ploše 830 ha Kv ětovská (též Rukáve čská) obora pro chov černé zv ěř e. Uvnit ř obory je chrán ěný p ůvodní bukový porost. Jihozápadn ě od Vůsí se nacházela osada Červená. Dnes je zatopena vodou Orlické p řehradní nádrže. Románský kostel byl v roce 1960 p řenesen ze zátopové oblasti a tak zachráněn.

Milevsko Poloha: 29 km severovýchodn ě od Písku a 25 km západn ě od Tábora Místní části: Dmýštice, Klisín, N ěžovice, Rukáve č, Velká, Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První písemná zmínka o Milevsku je z r. 1184. Vývoj m ěste čka byl po dlouhou dobu t ěsn ě spojen s životem kláštera. Nejstaršími památkami jsou p ůvodn ě románská klášterní bazilika Navštívení Panny Marie a kostel sv. Jiljí. Dalšími památkami jsou nap říklad barokní stará radnice, stará fara z po čátku 18. století, kostel sv. Bartolom ěje, budova nové radnice (1901).

Okrouhlá Poloha: 3 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Okrouhlá pat ří k nejmenším obcím regionu. Vesnice byla p ůvodn ě v majetku milevského kláštera. Kapli čka na návsi je z roku 1887.

12 Osek Poloha : 4 km západn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice p ůvodn ě pat řila milevskému klášteru. Kapli čka na návsi je z 2. poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i boží muka.

Přeborov Poloha: 3 km severn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Vesnice p ůvodn ě pat řila milevským premonstrát ům, v 16. století se dostala do majetku Švamberk ů a pozd ěji p řipadla ke zvíkovskému panství. Návesní kaple je z 19. století.

Přešt ěnice Poloha: 5 km severovýchodn ě od Milevska Místní části: Držkrajov, Ml čkov, Týnice, Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice pat řila p ůvodn ě k panství hradu P říb ěnice (leží na Lužnici), pak se její majitelé m ěnili. Návesní kaple je z roku 1882.

Sepekov Poloha: 3 km jihovýchodn ě od Milevska Místní části: Líšnice, Zálší Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Od 16. století pat řil Sepekov k milevskému panství. Barokní kostel Panny Marie je z let 1730 – 1733 a je známým poutním místem. Vedle n ěj stojí barokní fara z 18. století. Na potoce Smutná východn ě od obce leží chrán ěná p řírodní oblast Smutný, kde žijí chrán ěné druhy živo čich ů a rostlin.

Stehlovice Poloha: 7 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Stehlovice pat ří k nejmenším obcím regionu. První zmínka o nich je z roku 1306. Čtvercová kapli čka ve vsi je z 1. poloviny 19. století.

Veselí čko Poloha: 6 km jižn ě od Milevska Místní části: Bilina Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice pat řila p ůvodn ě k panství milevského kláštera. Od 15. století se v jejím držení vyst řídalo n ěkolik majitel ů; jeden z nich zde vystav ěl v 17. století barokní zámek. U toho byl pozd ěji založen anglický park. Zámek prošel ve 20. století zna čnými p řestavbami, v ětšinou velmi necitlivými, takže zcela ztratil svoji p ůvodní podobu. Kostel sv. Anny byl dokon čen v roce 1854.

Vlksice Poloha: 8 km severovýchodn ě od Milevska Místní části: Dob řemilice, Kloko čov, St řítež, Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice se poprvé p řipomíná v roce 1291. Zdejší tvrz byla vystavěna v 16. století.

Zbelítov Poloha: 2 km západn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Nález prav ěkého sídlišt ě z mladší doby římské nedaleko dnešní obce dosv ědčuje velmi staré osídlení. Kaple na návsi je z 1. poloviny 18. století.

13 Zb ěši čky Poloha: 10 km jihovýchodn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínka o vesnici je z roku 1215. Zb ěši čky bývaly p řevážn ě židovskou obcí. Ke zdejšímu velkostatku pat řil záme ček, který dnes slouží jako ústav sociální pé če.

Zho ř Poloha: 6 km severn ě od Milevska Místní části: Blehov, B řezí, Osletín, Zbislav Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínka o Zho ři je z roku 1392. Ve vsi jsou památkov ě chrán ěné lidové roubené stavby. Návesní kaple sv. Víta pochází z roku 1907. Východn ě od obce leží na ploše 6 hektar ů chrán ěné území – p řírodní památka Rohozovská. Žijí zde r ůzné druhy chrán ěných živo čich ů. Okolí Zho ře je vhodné pro p ěší turistiku.

Podklady: Svazek obcí Milevska

Struktura a charakter osídlení, hustota zalidn ění

Obcemi s nev ětší katastrální vým ěrou jsou dle údaj ů z roku 2014 Ková řov (13 % z celkové rozlohy regionu), Milevsko (11 %), Bernartice (9 %), Kostelec nad Vltavou (9 %), Chyšky (8 %) a Sepekov (7 %). Katastrální vým ěra ostatních obcí je mezi 300 a 1600 ha a celkov ě reprezentuje 42 % z celkové rozlohy SO ORP Milevsko. Hustota zalidn ění (v roce 2014 47,9 osob na km 2) se od roku 2005 mírn ě snižovala. Celkový rozdíl v hustot ě zalidn ění za toto období činil 1,3 osoby na km 2.

Struktura pozemk ů

Z celkové vým ěry území (38 525 hektar ů) zabírala v roce 2014 zem ědělská p ůda 22 719 hektar ů (59 %) a nezem ědělská p ůda 15 805 hektar ů (41 %). Zem ědělská p ůda byla z necelých t ří čtvrtin tvo řena ornou p ůdou (16 370 ha, 72 %) a z jedné čtvrtiny trvalými travními porosty (5774 ha, 25 %). Zahrady nebo ovocné sady se rozkládaly na 583 hektarech (3 % zem ědělské p ůdy). Nezem ědělskou p ůdu tvo řily p řevážn ě lesní pozemky (11 762 ha, 74 % nezem ědělské p ůdy). Vodní plochy zabíraly 1365 hektar ů (9 % nezem ědělské p ůdy), zastav ěné plochy 489 hektar ů (3 %) a ostatní typy pozemk ů 2190 hektar ů (14 %). Oproti roku 2005 se rozloha zem ědělské p ůdy do roku 2014 zmenšila o 70 ha. Zaznamenaný úbytek zem ědělské p ůdy je ale v podstat ě zanedbatelný: oproti roku 2005 ubylo pouze 0,3 % zem ědělské p ůdy a podíl zem ědělské a nezem ědělské p ůdy byl v regionu v letech 2005 a 2013 nem ěnný - zem ědělská p ůda zabírala ve všech sledovaných letech 59 % rozlohy regionu. V letech 2005 - 2014 se prakticky nem ěnila ani struktura zem ědělské a nezem ědělské půdy z hlediska jednotlivých sledovaných typ ů pozemk ů. (Tj. ve všech sledovaných letech byly zjišt ěny totožné nebo tém ěř totožné – zaznamenány byly rozdíly v řádu desetin procent - procentuální podíly u orné p ůdy a dalších typ ů pozemk ů zem ědělské p ůdy z celkové rozlohy zem ědělské p ůdy a shodné procentuální podíly lesních pozemk ů a dalších typ ů nezem ědělské půdy z celkové rozlohy nezem ědělské p ůdy). Půdní fond tvo řila p řevážn ě (59 %) zem ědělská p ůda, na více než dvou t řetinách území obce se p řitom zem ědělská p ůda rozkládala v polovin ě obcí regionu. Nejvyšší podíl zem ědělské p ůdy (71-79 %) byl v menších obcích s katastrální vým ěrou do 2000 ha. V dalších p ěti menších obcích se podíl zem ědělské p ůdy blížil pr ůměrné

14 hodnot ě za celý správní obvod (51-65 % celkové rozlohy). Nižší než polovi ční podíl byl zjišt ěn pouze u t ří menších obcí a jedné obce s celkovou katastrální vým ěrou p řesahující 2000 ha (Kostelec nad Vltavou). Ve zbývajících p ěti obcích s katastrální vým ěrou nad 2000 ha (Ková řov, Bernartice, Milevsko, Chyšky a Sepekov) se podíl zem ědělské p ůdy p říliš nelišil od podílu zjišt ěného pro celý správní obvod (podíl zem ědělské p ůdy se v těchto obcích pohyboval v rozmezí 56-70 %). Vzhledem k těmto souvislostem byla celková rozloha zem ědělské p ůdy nejvyšší (i přes nižší relativní podíl) v obcích s nejv ětší vým ěrou z celého území (Ková řov 3240 ha, Bernartice 2460 ha, Milevsko 2378 ha, Chyšky 2116 ha a Sepekov 1600 ha). Rozloha zem ědělské p ůdy v těchto p ěti obcích tak dohromady reprezentovala 52 % celkové rozlohy zem ědělské půdy v regionu.

Graf 1 - Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry obce

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014.

Pozn.: Barevn ě jsou ozna čeny obce s vým ěrou p řevyšující 2000 ha, které reprezentují celkem 58 % z celkové rozlohy regionu.

15 V šestnácti obcích činil podíl orné p ůdy z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy více než tři čtvrtiny, v dalších šesti obcích se pohyboval mezi dv ěma t řetinami a t řemi čtvrtinami a ve čty řech obcích tvo řila orná p ůda polovinu až dv ě t řetiny z celkové vým ěry zem ědělsky p ůdy. Obcemi s nejv ětší celkovou vým ěrou orné p ůdy byly Ková řov (2507 ha), Bernartice (1981 ha), Milevsko (1443 ha), Sepekov (1272 ha) a Chyšky (1056 ha). Celková vým ěra orné p ůdy v těchto p ěti obcích tvo řila p řibližn ě polovinu z celkové vým ěry orné p ůdy na území regionu. Přibližn ě čtvrtinu vým ěry orné p ůdy ve správním obvodu m ělo dohromady šest obcí, ve kterých se vým ěra orné p ůdy pohybovala mezi 500 a 800 hektary. Taktéž p řibližn ě čtvrtinu celkové vým ěry orné p ůdy v regionu m ělo dohromady 15 obcí, ve kterých se celková vým ěra orné p ůdy pohybovala od necelých 150 hektar ů (Okrouhlá, 143 ha) do p řibližn ě 400 hektar ů (Hrazany, 405 ha). V polovin ě obcí činil podíl lesních pozemk ů z celkové vým ěry nezem ědělské p ůdy více než t ři čtvrtiny, v dalších čty řech obcích se pohyboval mezi dv ěma t řetinami a t řemi čtvrtinami. V sedmi obcích tvo řily lesní pozemky polovinu až dv ě t řetiny z celkové vým ěry nezem ědělské p ůdy a ve dvou byl tento podíl mén ě než polovi ční. Obcemi s nejv ětší celkovou vým ěrou lesních pozemk ů byly Kostelec nad Vltavou (1734 ha), Milevsko (1351 ha), Ková řov (1107 ha), Kv ětov (1028 ha) a Sepekov (1002 ha). Celková vým ěra lesních pozemk ů v těchto p ěti obcích tvo řila p řibližn ě polovinu z celkové vým ěry les ů v regionu. P řibližn ě třetinu vým ěry lesních pozemk ů ve správním obvodu m ělo dohromady šest obcí, ve kterých se vým ěra lesních pozemk ů pohybovala mezi 400 a 900 hektary. Šestinu celkové vým ěry lesních pozemk ů na území m ělo dohromady 15 obcí, ve kterých se celková vým ěra lesních pozemk ů pohybovala od mén ě než 50 hektarů (K řižanov, 33 ha) do p řibližn ě 250 hektar ů (Zb ěši čky 252 ha). Vým ěra vodních ploch byla nejvyšší v obcích Ková řov (316 hektar ů) a Kostelec nad Vltavou (288 ha). P řibližn ě t řetina celkové rozlohy vodních ploch pak dohromady připadala na šest obcí s vým ěrou vodních ploch mezi 50 a 120 hektary. Podíl zastav ěných ploch z celkové vým ěry nezem ědělské p ůdy se v obcích ve správním obvodu pohyboval mezi 1 a 9 procenty. Nejvyšší byl tento podíl v obcích Veselí čko (9 %), Zbelítov (8 %) a Hrejkovice (7 %). Ve 12 obcích byl podíl zastav ěné plochy z celkové nezem ědělské p ůdy mezi 4 a 6 % a v 11 obcích mezi 1 a 3 %. Nejv ětší vým ěru zastav ěných ploch m ěly obce Milevsko (112hektar ů), Ková řov (58 ha) a Bernartice (49 ha).

16

Shrnutí Území je tvo řeno z velké části malými obcemi, p řičemž podrobn ější údaje o sídelní struktu ře (po čet katastrálních území a částí obcí) vypovídají o zna čné územní rozdrobenosti a vysokém zastoupení sídel s velmi malou rozlohou a po čty obyvatel. P řevážná část území (25 z celkových 26 obcí) má charakter, pro který jej lze vnímat jako vesnický prostor. Na území t ěchto 25 obcí p řitom žije 53 % obyvatel a region tak lze považovat za vesnickou oblast s mén ě než 50 % podílem m ěstského obyvatelstva. Z uvedených souvislostí sou časn ě plyne i st ěžejní význam obce Milevsko jako spádového centra celého regionu, která je nejen jediné m ěstem, ale také jedinou obcí s převahou m ěstského osídlení. Rozbor údaj ů v dalších kapitolách navíc zárove ň ukazuje také zna čný význam všech čty ř obcí ve velikostní kategorii mezi tisícem a dv ěma tisíci obyvatel (Bernartice, Chyšky, Ková řov, Sepekov), bez ohledu na to, že osídlení t ří z nich je výrazn ě rozdrobené (mají vysoký po čet částí obcí). Obce na území regionu se z hlediska p ůdní bilance p říliš výrazn ě neliší a mají v tomto ohledu velmi podobný charakter vyzna čující se vyšším podílem zem ědělské p ůdy. V tomto sm ěru je situace srovnatelná i v sídle správního obvodu, v dalších obcích s rozlohou nad 2000 ha i v menších obcích regionu. Charakter celého území správního obvodu tak je z hlediska p ůdní bilance pom ěrn ě jednolitý a n ěkteré výrazn ější odlišnosti lze zaznamenat pouze v několika menších obcích a jedné obci s rozlohou nad 2000 ha. B ěhem uplynulých deseti let byly zaznamenány jen zcela zanedbatelné zm ěny ve skladb ě p ůdního fondu. Pom ěrn ě jednotný charakter regionu z hlediska územních charakteristik bezpochyby přispívá k velmi podobnému obecnému zam ěř ení strategií dalšího rozvoje pro r ůzné oblasti regionu. Na druhou stranu, územní charakteristiky mohou ovlivnit spíše základní nasm ěrování t ěchto strategií (zam ěř ení na zem ědělské oblasti nebo m ěstské aglomerace, turistický ruch, pr ůmyslová odv ětví apod.), pro konkrétní nastavení cíl ů a priorit jsou bezpochyby d ůležit ější n ěkteré jiné charakteristiky regionu. Z provedeného srovnání také bylo patrné, že region není z hlediska p ůdní bilance zcela homogenní a p ůdní fond n ěkolika obcí se od ostatních obcí v regionu výrazné liší. Sou časn ě ani jednotlivé obce zdaleka nejsou homogenní a ve strategii dalšího rozvoje m ůže být v rámci ur čité obce užite čné dále rozlišit menší území vyzna čující se ur čitými specifickými charakteristikami. Je tedy z řejmé, že ur čité oblasti regionu se mohou lišit i co do obecného zam ěř ení rozvojové strategie. Také platí, že p ůdní bilance není nem ěnná a pro zvýšení možností rozvoje ur čitého území m ůže být ú čelné typ pozemku na ur čitém území p řeklasifikovat. Zm ěny typu pozemk ů regionu i samotných obcí se ale týkají jen menších území a p ůdní bilanci regionu i obce nemohou - p řinejmenším v krátkodobém horizontu - výrazn ě prom ěnit.

17 2.1.3 Obyvatelstvo

Vývoj po čtu obyvatel

K 31. 12. 2014 žilo v regionu 18 466 obyvatel. Od roku 2005 bylo možné pozorovat přetrvávající trend, kdy po čet obyvatel mírn ě klesal. Oproti stavu v roce 2005 byl celkový po čet obyvatel správního obvodu nižší o 521 osob, tj. o 2,7 %. Zjišt ěný pokles po čtu obyvatel regionu sice není vzhledem k celkovému po čtu obyvatel p říliš dramatický, ale vzhledem ke stabilit ě trendu klesajícího po čtu obyvatel v posledních letech p ředstavuje postupný úbytek obyvatel v regionu velmi významné riziko pro možnosti dalšího rozvoje regionu.

Graf 2 – Vývoj celkového po čtu obyvatel v letech 2005-2014

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12.2014

Přibližn ě ze dvou t řetin se na tomto poklesu podílel p řirozený úbytek obyvatel a z jedné t řetiny migrace. Vliv obou t ěchto faktor ů i míra úbytku obyvatel se v jednotlivých letech lišily, i tak je ale ze získaných údaj ů patrný setrvalý trend poklesu obyvatel, na kterém se podílí jak p řirozený úbytek obyvatel (ro čně po čet obyvatel ve sledovaném období klesal v jeho d ůsledku v pr ůměru o 33 osob), tak migrace (po čet obyvatel v důsledku migrace v pr ůměru klesal o 17 osob ro čně). S výjimkou roku 2009 byl v celém sledovaném období (2005-2014) zaznamenán přirozený úbytek obyvatel. V jednotlivých letech se přitom rozdíl mezi po čtem živ ě narozených a po čtem zem řelých lišil velmi výrazn ě. To bylo zp ůsobeno tím, že pouze v letech 2005, 2010, 2011 a 2014 se údaj o po čtu živ ě narozených lišil od pr ůměrné hodnoty obdobným zp ůsobem, jako tomu bylo u údaje po čtu zem řelých (nebo se hodnoty obou údaj ů v daném roce od pr ůměrné hodnoty nelišily). Pouze v těchto čty řech letech se tak hodnota přirozeného úbytku blížila výše uvedené pr ůměrné hodnot ě (hodnota ukazatele se v těchto letech pohybovala v rozmezí od -28 do -40). Naopak v letech 2008, 2009 a 2013 byla bilance živ ě narozených a zem řelých p řibližn ě vyrovnaná (ukazatel m ěl hodnotu od -9 do + 4) a v letech 2006, 2007 a 2012 poklesl po čet obyvatel regionu v důsledku p řirozeného úbytku o více než 50 osob.

18 Graf 3 – Vývoj po čtu živ ě narozených, zem řelých a p řirozený p řír ůstek / úbytek obyvatel v letech 2005-2014

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014

Podobn ě jako v případ ě p řirozeného p řír ůstku / úbytku obyvatel se i v případ ě přír ůstku / úbytku obyvatel st ěhováním situace výrazn ě lišila v jednotlivých sledovaných letech. Mírný p řír ůstek byl zaznamenán v letech 2009 a 2014 a vyrovnaná bilance v roce 2007. V letech 2006, 2010 a 2012 byl po čet vyst ěhovalých vyšší než po čet p řist ěhovalých o mén ě než 20 osob, v letech 2005 a 2008 byl vyšší o 20-30 osob a v letech 2011 a 2013 se vyst ěhovalo o více než 50 osob více, než se jich ve stejném roce p řist ěhovalo.

Graf 4 – Vývoj salda migrace v letech 2005-2014

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12.

19 I p řes řadu výkyv ů zaznamenaných b ěhem sledovaného období u obou porovnávaných údaj ů byla z provedeného vyhodnocení jasn ě patrná p řevaha po čtu zem řelých nad po čtem živ ě narozených (pr ůměrn ě o 33 osob za rok) a sou časn ě p řevaha vyst ěhovalých nad přist ěhovalými (pr ůměrn ě o 17 osob ro čně). Jednotlivé roky sledovaného období se sice lišily v tom sm ěru, zda k poklesu obyvatel došlo p ředevším p řirozeným úbytkem (v letech 2005- 2007, 2010, 2012 a 2014), nebo úbytkem st ěhováním (v letech 2008, 2011 a 2013) – srov. graf 5, i tak ale byl zcela z řejmý celkový trend postupného úbytku obyvatel žijících v regionu (viz graf 6). Výjimkou z tohoto trendu byl pouze rok 2009, kdy byl sou časn ě zaznamenán mírný p řirozený p řír ůstek a mírný p řír ůstek obyvatel st ěhováním.

Graf 5 – Celkový p řír ůstek / úbytek obyvatel v letech 2005-2014

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2013.

Graf 6 - Zm ěna po čtu obyvatel oproti stavu v roce 2004

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014

20 Celkem 12 074 obyvatel regionu (65 % z jejich celkového po čtu) bylo v produktivním věku (15-64 let), ve v ěku do 15 let bylo celkem 2425 osob (13 %) a ve v ěku 65 a více let 3877 osob (21 %). Výraznou klesající tendenci vykazoval od roku 2005 po čet osob v produktivním v ěku. Oproti roku 2005 se po čet t ěchto osob snížil o 1171 osob, tj. o 8,8 %. Po čet d ětí do 15 let se nejvýrazn ěji (o 5,3 %) snížil mezi roky 2005 a 2007 a poté se již výrazn ěji nem ěnil. Celkov ě se do roku 2014 oproti stavu v roce 2005 po čet d ětí do 15 let snížil o 145 osob, tj. o 5,6 %. Po čet osob ve v ěku 65 a více let se od roku 2005 do roku 2014 zvýšil o 795 osob, tj. o 25,3 %. U osob ve v ěku 65 a více let byla patrná setrvalá stoupající tendence. Srovnání procentuálního zastoupení t ěchto t ří v ěkových skupin ve sledovaném období ukázalo, že zatímco podíl d ětí do 15 let se ve sledovaném období výrazn ěji nem ěnil, procentuální podíl osob v produktivním v ěku se b ěhem sledovaného období neustále snižoval (ze 70 % v roce 2005 na 65 % v roce 2013) a neustále naopak rostl podíl osob ve v ěku 65 a více let (až na 21 % v roce 2013 oproti 17 % v roce 2005).

Graf 7 – Vývoj po čtu obyvatel dle v ěkové kategorie v letech 2005-2014

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014

21 Stav a vývoj po čtu obyvatel ve vybraných obcích

K 31. 12. 2014 žila tém ěř polovina obyvatel správního obvodu (47 %) v obci Milevsko. Dohromady p řibližn ě čtvrtina obyvatel žila v obcích Ková řov (1448, 8 %), Sepekov (1340, 7 %), Bernartice (1313, 7 %) a Chyšky (1052, 6 %). Více než 2% podíl na celkovém po čtu obyvatel správního obvodu byl zjišt ěn pouze u dalších dvou obcí (Hrejkovice 2,6 % a Kostelec nad Vltavou 2,2 %), v deseti obcích se tento podíl pohyboval mezi 1 a 2 % a v devíti dosáhl mén ě než jednoho procenta.

Graf 8 – Po čet obyvatel v obcích

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014.

V centrální části regionu (obce Milevsko, Hrejkovice, Zbelítov, Osek a P řeborov) žila polovina (53 %) jeho obyvatel. Dalšími oblastmi s větším po čtem obyvatel byl jihovýchodní okraj správního obvodu (obce Bernartice, Sepekov, Borovany a Zb ěši čky s 16 % obyvateli regionu) a jeho severní část (ve t řech obcích p ři severním okraji regionu - Ková řov, Chyšky a Hrazany - žilo 15 % z celkového po čtu obyvatel regionu). P ři západní hranici regionu ohrani čené řekou Vltavou (vodní nádrží Orlík), tj. v obcích Kostelec nad Vltavou, Jet ětice, Ku čeř, Kv ětov a Jickovice a v obcích situovaných mezi obcemi Milevsko, Chyšky a Sepekov (Božetice, Zho ř, P řešt ěnice, Vlksice) žilo p řibližn ě 6 % z celkového po čtu obyvatel regionu. V pěti obcích situovaných jižn ě od obce Milevsko (Branice, Veselí čko, K řižanov, Stehlovice, Okrouhlá) žila 4 % obyvatel správního obvodu. Vývoj po čtu obyvatel a další vybrané ukazatele byly sledovány již pouze v pěti obcích s nejv ětším po čtem obyvatel, ve kterých žily k 31. 12. 2014 dohromady celkem t ři čtvrtiny obyvatel regionu (tj. obce Milevsko, Ková řov, Sepekov, Bernartice a Chyšky). D ůvodem pro zam ěř ení dalších vyhodnocení již pouze na tyto obce nebyl jen jejich dominantní podíl na celkovém po čtu obyvatel správního obvodu nebo to, že se jednalo o obce s více než 1000 obyvateli. Tyto obce sou časn ě pat řily ve správním obvodu mezi obce s nejv ětší územní

22 rozlohou a zárove ň svým rozmíst ěním reprezentovaly v ětší sídla v různých oblastech regionu. Detailn ější p řiblížení situace v těchto p ěti obcích tak umož ňuje p řiblížit charakter nejvýznamn ějších sídel nacházejících se v různých částech regionu Srovnání trendu vývoje po čtu obyvatel v pěti nejv ětších obcích ukazuje, že úbytek po čtu obyvatel mezi roky 2000 a 2014 byl nejvýrazn ější v obci Milevsko (po čet obyvatel během tohoto období poklesl o 8,8 %). Zárove ň bylo ze srovnání vývoje v uvedeném období patrné, že trend úbytku obyvatel je po celé sledované období ustálený a v žádném roce sledovaného období nebyl zaznamenán nár ůst po čtu obyvatel (m ěnila se pouze intenzita poklesu obyvatel). Postupný pokles obyvatel bylo možné pozorovat také v obci Chyšky. V této obci byl ale trend poklesu obyvatel mén ě výrazný (celkové procento poklesu po čtu obyvatel obce Chyšky z jejich po čtu v roce 2000 bylo p řibližn ě polovi ční ve srovnání s obcí Milevsko – 4,6 %) a mén ě jednozna čný (v některých letech po čet obyvatel obce narostl). V obci Bernartice naopak po čet obyvatel mezi roky 2000 a 2014 vzrostl celkov ě o 8,2 % a i p řes výkyvy v některých letech byl v této obci patrný trend postupného nár ůstu jejích obyvatel. V obcích Ková řov a Sepekov se po čet obyvatel m ěnil jen minimáln ě. V obci Ková řov byl po čet obyvatel v roce 2014 o 0,8 % nižší než v roce 2005. V obci Sepekov po čet obyvatel nejprve poklesl p řibližn ě o 2 % mezi roky 2001 a 2002, v dalších letech se ale již od hodnoty z roku 2002 výrazn ěji neodchýlil. Celkový pokles po čtu obyvatel obce Sepekov od roku 2000 do roku 2014 činil 1,8 %. Trendy vývoje po čtu obyvatel se tedy ve všech p ěti nejv ětších obcích regionu lišily velmi výrazn ě. Výrazn ě odlišný byl i vývoj celkového po čtu obyvatel v ostatních 21 obcích regionu: ten narostl tém ěř o 4 % mezi roky 2000 a 2001 a v dalších letech se po čet obyvatel těchto obcí pohyboval kolem hodnoty z roku 2001. Vzhledem k tomu, že v obci Milevsko žila tém ěř polovina obyvatel regionu, se ale práv ě zm ěny v po čtu obyvatel Milevska z řeteln ě promítaly do vývoje po čtu obyvatel celého regionu. Na území celého regionu tak bylo možné v „umírn ěné podob ě“ pozorovat trend vývoje po čtu obyvatel zachycený v obci Milevsko (celkový úbytek obyvatel regionu od roku 2000 do roku 2014 dosahoval „pouze“ hodnoty 3,3 %, ale zm ěny v po čtu obyvatel celého regionu mezi jednotlivými roky zcela jasn ě odrážely zm ěny v po čtu obyvatel v Milevsku ve stejném období).

Graf 9 - Zm ěna po čtu obyvatel – srovnání se situací v roce 2000 (údaje v %)

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014

23

Struktura obyvatel podle pohlaví a v ěku ve vybraných obcích

Ženy velmi mírn ě p řevažovaly v obcích Ková řov a Milevsko, muži naopak v obci Chyšky a pr ůměrn ě za ostatní obce. Rozdíly mezi obcemi co do podílu obyvatel podle pohlaví ale byly jen minimální (48-52 %).

Graf 10 - Podíl muž ů a žen ve vybraných obcích

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014.

S výjimkou obce Chyšky odpovídala v ěková struktura obyvatel ve sledovaných obcích hodnotám zjišt ěným za celý region tj. podíl d ětí do 15 let se v těchto obcích pohyboval kolem hodnoty 13 %, podíl osob v produktivním v ěku se p říliš nelišil od regionálního pr ůměru 65 % a podíl osob ve v ěku 65 a více let byl p řibližn ě 21 %. Podíl d ětí do 15 let v obci Chyšky se od ostatních obcí regionu výrazn ěji nelišil (14 %), výrazn ější rozdíly ale byly zaznamenány v případ ě osob v produktivním v ěku (70 %) a osob ve v ěku 65 a více let (16 %). Podíl osob ve v ěku 65 a více let na celkovém po čtu obyvatel tak v obci Chyšky odpovídal pr ůměru pro Jiho český kraj a celorepublikovému pr ůměru (v obou p řípadech 17 %). Naopak podíl osob v produktivním v ěku v obci Chyšky byl vyšší nejen oproti obcím regionu, ale p řevyšoval i krajský (67 %) a celorepublikový pr ůměr (68 %).

Graf 11 - Podíl po čtu osob dle základních v ěkových kategorií ve vybraných obcích

Zdroj: ČSÚ; data k 31.12. 2014

24

Shrnutí Během uplynulých deseti let poklesl po čet obyvatel regionu o 521 osob (z 18 987 v roce 2005 na 18 466 v roce 2014, tj. pokles o 2,7 %). P řibližn ě ze dvou t řetin se na tomto poklesu podílel p řirozený úbytek obyvatel a z jedné t řetiny migrace. Vliv obou t ěchto faktor ů i míra úbytku obyvatel se v jednotlivých letech lišily, i tak je ale ze získaných údaj ů patrný setrvalý trend poklesu obyvatel, na kterém se podílí jak p řirozený úbytek obyvatel (ro čně po čet obyvatel ve sledovaném období klesal v jeho d ůsledku v pr ůměru o 33 osob), tak migrace (po čet obyvatel v důsledku migrace v pr ůměru klesal o 17 osob ro čně). Rostoucí celkový po čet i procentuální podíl osob ve v ěku 65 a více let v populaci (stárnutí populace) a s tímto trendem spojené společenské a ekonomické zm ěny mají širší krajskou a celorepublikovou platnost, v regionu Milevsko jsou ale tyto trendy obzvláš ť výrazné a podíl osob ve vyšším v ěku z celkového po čtu obyvatel je v regionu výrazn ě vyšší než na území kraje a celé ČR. Z těchto d ůvod ů je pot řebné t ěmto trend ům v ěnovat zvláštní pozornost a i na regionální úrovni se p řipravovat na d ůsledky stárnutí populace nejen v intencích národních strategických či krajských materiál ů, ale i v rámci regionálních strategií zam ěř ených na tuto oblast. Tém ěř polovina obyvatel regionu žije v obci Milevsko, p řibližn ě čtvrtina obyvatel žije v dalších čty řech nejv ětších obcích regionu (Ková řov, Sepekov, Bernartice a Chyšky). Vývoj po čtu obyvatel se v pěti nejv ětších obcích regionu výrazn ě lišil. Celkový trend vývoje po čtu obyvatel nejvýrazn ěji ovliv ňoval vývoj po čtu obyvatel v obci Milevsko. Ve v ětšin ě obcí regionu je ve srovnání se situací v Jiho českém kraji a v celé ČR výrazn ěji zastoupena v ěková skupina osob ve v ěku 65 a více let, naproti tomu v obci Chyšky jsou výrazn ěji zastoupeny osoby v produktivním v ěku. Zatímco ve v ětšin ě obcí správního obvodu tak je nezbytné v ěnovat zvýšenou pozornost p ředevším strategiím zam ěř eným na osoby ve v ěku 65 a více let, pro obec Chyšky má oproti jiným obcím regionu v ětší d ůležitost zam ěř ení strategie dalšího rozvoje na osoby v produktivním v ěku. Nicmén ě osobám ve v ěku 65 a více let je p řirozen ě i v této obci pot řebné v ěnovat odpovídající pozornost, protože podíl osob v této věkové skupin ě zhruba odpovídá krajskému a celorepublikovému pr ůměru a jedná se tak i v této obci o po četnou skupinu obyvatel. Zárove ň lze i v případ ě této obce p ředpokládat v budoucnu trend zvyšujícího se věku obyvatel (stárnutí populace) a další nár ůst počtu obyvatel v této v ěkové skupin ě.

25 2.1.4 Nezam ěstnanost a uchaze či o zam ěstnání

Po čet a podíl nezam ěstnaných osob

V roce 2014 bylo na ú řadu práce evidováno celkem 613 uchaze čů o zam ěstnání, z nichž dosažitelných bylo 595 (97,1 %). Celkový podíl nezam ěstnaných osob 1 (dosažitelných uchaze čů ) činil 4,93 %. Vzhledem k přechodu na nový informa ční systém, používaný ú řady práce v roce 2012, nebylo možné údaje za tento rok získat pro úrove ň správních obvod ů ORP. Následující meziro ční srovnání vývoje po čtu registrovaných nezam ěstnaných osob tak bylo nep řerušen ě sledováno mezi roky 2005 a 2011 a následn ě až v letech 2013 a 2014. I tak ale bylo z provedeného srovnání patrné, že po čet registrovaných nezam ěstnaných klesal na po čátku sledovaného období (v letech 2005-2007), následn ě v důsledku ekonomické recese stoupl (2008-2009) a mezi roky 2010 a 2014 se po čet nezam ěstnaných osob op ět snížil (nár ůst jejich po čtu bylo v tomto období možné pozorovat pouze v roce 2013 ve srovnání s rokem 2011). Podíl dosažitelných nezam ěstnaných se v letech 2005-2007 pohyboval mezi 92 a 95 procenty z celkového po čtu nezam ěstnaných, v letech 2008-2014 to bylo 96 - 98 procent.

Graf 12 - Po čet registrovaných nezam ěstnaných od roku 2005

Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12. (2005-2011, 2014)

Graf 13 – Podíl dosažitelných nezam ěstnaných z celkového po čtu registrovaných nezam ěstnaných od roku 2005

Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12. (2005-2011, 2014)

1 V roce 2014 byl tento údaj sledován místo d říve sledovaného údaje o mí ře nezam ěstnanosti (pro region. zárove ň byly údaje o mí ře nezam ěstnanosti dostupné pouze do roku 2011).

26 Specifické skupiny nezam ěstnaných osob

K 31. 12. 2014 bylo mezi uchaze či o zam ěstnání registrováno 57 osob se zdravotním postižením (9,3 %), 46 absolvent ů (7,5 %), 152 osob evidovaných déle než 12 m ěsíc ů (24,8 %) 2 Také v tomto p řípad ě bylo meziro ční srovnání sledováno nep řerušen ě pouze v letech 2005-2011 a následn ě až v letech 2013 a 2014. Podíl ob čan ů se zdravotním postižením mezi uchaze či o zam ěstnání se s výjimkou let 2007 a 2011 pohyboval mezi 12 a 15 procenty, v roce 2007 p řesáhl 18 % a v letech 2011 - 2014 byl nižší než 10 %. Podíl absolvent ů se v ětší část sledovaného období pohyboval p řibližn ě v rozmezí 7-8 procent, k jeho výrazn ějšímu poklesu došlo v letech 2007, 2008 a 2013, kdy se pohyboval kolem p ěti procent. Osoby vedené v evidenci ÚP déle než 12 m ěsíc ů tvo řily v letech 2005-2007 p řibližn ě třetinu z celkového po čtu evidovaných nezam ěstnaných, od roku 2008 se jejich podíl výrazn ě snížil, p řibližn ě na jednu p ětinu z celkového po čtu evidovaných nezam ěstnaných a p řibližn ě na této hodnot ě setrval i v dalších t řech letech (nejnižší byl v roce 2010 – 17,1 %, nejvyšší v roce 2011 – 22,1 %). V letech 2013 a 2014 ale již tato skupina nezam ěstnaných představovala p řibližn ě čtvrtinu nezam ěstnaných.

Graf 14 – Vývoj podílu specifických skupin nezam ěstnaných z celkového po čtu registrovaných nezam ěstnaných (v %) od roku 2005

Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12. (2005-2011)

2 Podrobnější vyhodnocení t ěchto údaj ů obsahuje samostatná část této kapitoly.

27

Shrnutí V roce 2014 bylo na ú řadu práce evidováno celkem 613 uchaze čů o zam ěstnání (podíl nezam ěstnaných osob činil 4,93 %). Vývoj po čtu nezam ěstnaných v regionu b ěhem posledních deseti let (možnost zhodnocení vývoje v tomto období ale zna čně omezuje nedostupnost údaj ů z let 2012 a 2013) odrážel celorepublikové trendy, ve srovnání se situací v Jiho českém kraji i v celé ČR byla ale situace v regionu p řízniv ější. Bylo tak možné pozorovat pokles po čtu nezam ěstnaných, jejich nár ůst p řibližn ě v polovině sledovaného období a následn ě jejich op ětovný pokles. V druhé p ůli sledovaného období bylo možné pozorovat ur čité zlepšení (i když rozdíl je již velmi malý), pokud jde o dosažitelnost uchaze čů . V období ekonomické recese (2008-2009) bylo zaznamenáno nejnižší procentuální zastoupení dlouhodob ě evidovaných uchaze čů o zam ěstnání (patrn ě v souvislosti s tím, že se jako uchaze či o zam ěstnání registrují také další osoby). Po odezn ění ekonomické recese ale byl pozorován daleko mén ě výrazný nár ůstu pom ěrného podílu t ěchto osob. Vliv obecn ějších trend ů vývoje ekonomiky na procentuální zastoupení uchaze čů o zam ěstnání se zdravotním postižením a absolvent ů mezi uchaze či o zam ěstnání byl minimální.

28 2.1.5 Registrované ekonomické subjekty a jejich ekonomické aktivity

Po čet registrovaných a aktivních ekonomických subjekt ů

K 31. 12. 2014 bylo v regionu registrováno celkem 4419 ekonomických subjekt ů3, 703 právnických a 3716 fyzických osob. Po čet registrovaných ekonomických subjekt ů, které byly fyzickou osobou, byl b ěhem let 2005-2014 stabilní, po čet právnických osob v letech 2010- 2014 postupn ě nar ůstal (pouze s výjimkou v roce 2013, kdy jejich po čet oproti roku 2012 poklesl) a v roce 2014 byl jejich po čet oproti roku 2005 vyšší o 21 %. Podíl právnických osob z celkového po čtu registrovaných ekonomických subjekt ů se b ěhem let 2005-2013 výrazn ěji nem ěnil (14-16 % z jejich celkového po čtu).

Graf 15 – Vývoj po čtu registrovaných ekonomicky aktivních subjekt ů od roku 2005 podle typu právnické osoby

Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12. 2014

V roce 2014 bylo ekonomicky aktivních 2324 registrovaných subjekt ů, tj. 53 % z jejich celkového po čtu (tj. stejn ě jako v roce 2013 a o 2 % mén ě než v p ředchozích t řech letech). Struktura ekonomických subjekt ů

3 Tato kapitola se v ěnuje pouze ekonomickým subjekt ům, které jsou registrovány v obcích na území správního obvodu. Nepostihuje tak ekonomické aktivity subjekt ů registrovaných v jiných obcích, které na území regionu p ůsobí. Dále hodnocená data se tak soust ředí pouze na menší část ekonomických aktivit v regionu a lze je vnímat spíše jako ur čitý p řísp ěvek k tomuto tématu (nap ř. tak patrn ě budou v menší mí ře zohledn ěny velkoobchod, maloobchod nebo doprava). Na druhou stranu je ale d ůležité, že motivace k dále sledovaným ekonomickým aktivitám primárn ě reaguje na zdroje a p říležitosti sledovaného regionu a m ůže lépe odrážet situaci na trhu práce ve správním obvodu a jeho obcích.

29 Více než dv ě t řetiny (69 %) aktivních ekonomických subjekt ů v regionu reprezentovali živnostníci, osmi procenty byla zastoupena svobodná povolání, sedmi procenty obchodní spole čnosti a čty řmi zem ědělští podnikatelé. Podíl státních organizací a družstevních organizací byl minimální (1%), stejn ě jako podíl dalších právních forem, které ale dohromady reprezentovaly desetinu z celkového po čtu ekonomicky aktivních subjekt ů. Z celkového po čtu aktivních ekonomických subjekt ů se jich nejvíce zam ěř ovalo na pr ůmyslovou výrobu (389 aktivních ekonomických subjektů, tj. 17 %4). Dalšími d ůležitými oblastmi p ůsobení ekonomických subjekt ů v regionu byly stavebnictví (358, 15 %), velkoobchod, maloobchod a opravy či údržba motorových vozidel (303, 13 %), zem ědělství, lesnictví a rybá řství (243, 10 %) a profesní, v ědecké a technické činnosti (202, 9 %).

Graf 16 – Registrované ekonomické subjekty podle odv ětví národního hospodá řství

Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12.2014

Údaj o po čtu zam ěstnanc ů byl zjišt ěn pouze u 1904 ekonomických subjekt ů (43 % z jejich celkového po čtu). Z tohoto po čtu nem ělo 1551 ekonomických subjekt ů (81 %) žádné zam ěstnance. Mén ě než deset zam ěstnanc ů (mikropodniky) m ělo 272 ekonomických subjekt ů (14 %), malé podniky reprezentovalo 64 ekonomických subjekt ů (3 %) a st řední podniky 15 subjekt ů (1 %). Ve správním obvodu byly pouze dva velké podniky s více než 250 zam ěstnanci.

4 Všechny subjekty v této skupin ě se v ěnovaly pr ůmyslové výrob ě, t ěžb ě surovin se jako hlavní činnosti žádný z nich nev ěnoval.

30

Shrnutí Z analýzy existujících trend ů je patrná zna čná stabilita v tom smyslu, že po čty ekonomických subjekt ů s registrovaným sídlem na území regionu se výrazn ěji nem ění. Je také patrná zna čná p řevaha fyzických osob. Hlavními oblastmi jejich p ůsobení byly pr ůmyslová výroba, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod (v četn ě oprav či údržby motorových vozidel) a zem ědělství (v četn ě lesnictví a rybá řství). V rámci strategie rozvoje regionu není možné p římo podporovat ur čité odv ětví nebo segment ekonomických subjekt ů. Údaje o činnostech vykonávaných ekonomickými subjekty spíše charakterizují to, jakou má správní obvod „institucionální základnu“ v jednotlivých odv ětvích. Souhrnn ě lze konstatovat, že ekonomické aktivity v regionu vyvíjejí p řevážn ě osoby samostatn ě výd ěle čně činné (OSV Č) bez zam ěstnanc ů a dopl ňkov ě k nim mikropodniky s mén ě než 10 zam ěstnanci. V regionu je registrovaný jen naprosto zanedbatelný po čet aktivních ekonomických subjekt ů, které by reprezentovaly nejen velké a st řední podniky, ale dokonce i t ěch, které pat ří mezi malé podniky: všechny tyto t ři skupiny podnik ů reprezentuje dohromady pouze 79 ekonomických subjekt ů (p řevážn ě – v 64 případech - přitom jde o malé podniky s mén ě než 50 zam ěstnanci). Pouze minimum ekonomických subjekt ů tak rozši řuje své podnikání a p řijímá do pracovního pom ěru zam ěstnance. I ve spíše řídkých p řípadech, kdy k tomu dochází, se jedná zpravidla jen o malé po čty zam ěstnanc ů. S ohledem na velmi výraznou p řevahu fyzických osob, které nezam ěstnávají žádné další osoby, je tento trend opravdu masivní. Tento trend m ůže posilovat nap říklad díky zam ěstnávání osob na živnostenský list (Schwarz-systému). Hlavními p říčinami patrn ě budou (na stran ě jedné) otázky, jako je možná spokojenost se stávajícím stavem, respektive zájem využívat výhod, které m ůže přinášet podnikání bez zam ěstnanc ů nebo jen s malým po čtem zam ěstnanc ů. Na stran ě druhé mohou být d ůvodem také nemožnost dále rozši řovat vlastní podnikání nebo r ůzné překážky, které tomu brání (špatná ekonomická situace, nedostatek investi čních prost ředk ů nebo p říležitostí, vysoká konkurence nebo nízká konkurenceschopnost, administrativní překážky, r ůzné subjektivní p říčiny apod.). Z velmi silné p řevahy ekonomických subjekt ů bez zam ěstnanc ů a z minimálního podílu ekonomických subjekt ů s více než deseti zam ěstnanci lze dále usuzovat, že své podnikání nerozši řují ani ekonomické subjekty, které svoje výd ěle čné činnosti provozují dlouhodob ě. To ukazuje, že nezájem nebo nemožnost rozší řit své podnikání patrn ě budou opravdu velmi významnými faktory, díky kterým je podíl podnik ů s více zam ěstnanci jen minimální. Je ale pot řebné reflektovat, že aktivní ekonomické subjekty registrované v obcích regionu reprezentují pouze ur čitou část podnikatelských aktivit v regionu a v úhrnném objemu všech ekonomických aktivit je role nejen malých, ale i st ředních a velkých podnik ů výrazn ě vyšší.

31 2.1.6 Technická a dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost 5

Technická infrastruktura

Podle údaj ů ze S čítání lidu, dom ů a byt ů 2011 6 bylo z celkem 4054 obydlených dom ů v regionu 51 % napojeno na kanaliza ční sí ť, 92 % bylo p řipojeno k vodovodní síti a 29 % k plynové p řípojce. Úst ředním topením bylo vybaveno 76 % dom ů. Z celkem 7400 byt ů byl plyn zaveden do 29 %, vodovod do 93 % (92 % byt ů s mělo zavedený vodovod s teplou vodou). P řípoj ke kanaliza ční síti m ělo 66 % byt ů, jímka byla evidována u 30 % byt ů. Vlastní koupelnou nebo sprchovým koutem bylo vybaveno 94 % byt ů, vlastní splachovací záchod byl v 91 % byt ů. Uvedené údaje ukazují pom ěrn ě vysoké podíly dom ů, respektive byt ů, které nejsou připojeny ke kanalizaci. Také míru plynofikace dom ů a byt ů v regionu lze vnímat jako pom ěrn ě malou.

Vzdálenosti mezi sídly, dopravní infrastruktura a služby v oblasti dopravy

Funkci spádového centra z hlediska nabídky služeb, ob čanské vybavenosti a zam ěstnání plní v rámci regionu obec Milevsko, která je nejv ětší obcí (reprezentuje p řibližn ě polovinu z celkového po čtu obyvatel regionu) a z hlediska administrativního člen ění je obcí s rozší řenou p ůsobností. Tato obec je umíst ěna v centrální části regionu. Dojezdová vzdálenost do obce Milevsko z ostatních obcí regionu je tak velmi malá (15 obcí je od tohoto centra vzdáleno do 10 km a 10 obcí do 15 km). Krom ě centrální polohy obce Milevsko je pro region d ůležité, že další čty ři obce s nejv ětšími po čty obyvatel v regionu (Bernartice, Chyšky, Ková řov a Sepekov) jsou uspo řádány prstencovit ě kolem obce Milevsko. N ěkteré mén ě specifické služby tak mohou obyvatelé obcí v okrajových částech regionu využívat v těchto obcích, což dojezdovou vzdálenost za n ěkterými typy služeb dále snižuje a zárove ň se i snižuje zatížení spádové obce a snižují se rizika či negativní dopady, které jsou spojené s nevyváženým charakterem osídlení, intenzivní dojíž ďkou za službami či prací apod. (nap ř. přetížení komunikací) Krátké dojezdové vzdálenosti do spádového centra jsou prvotním p ředpokladem dobré dostupnosti služeb, které se soust řeďují ve v ětších obcí. Dalším d ůležitým p ředpokladem dobré dopravní dostupnosti je vzdálenost nadregionálních center, spojení s nimi, p řípadn ě blízkost komunikací, které je spojují (k této otázce viz další část této kapitoly). Dojezdová vzdálenost nejbližších okresních m ěst Tábor a Písek je p řibližn ě srovnatelná. V jednotlivých obcích regionu ale mohou možnosti dopravního spojení s těmito okresními m ěsty lišit a dojezdová vzdálenost tak není jedinou okolností, která ur čuje, které z těchto krajských m ěst je pro obec p řirozeným nadregionálním spádovým centrem. Vzdálenost obcí od krajského m ěsta je 50-75 km, vzdálenost od hlavního m ěsta Prahy je 90-120 km. Dalším d ůležitým p ředpokladem dobré dopravní dostupnosti je nekomplikovaný geografický profil. Kopcovitý terén charakteristický pro region v tomto sm ěru nep ředstavuje výrazn ější p řekážku pro silni ční dopravu, bezpochyby ale limituje možnosti železni ční

5 Do kapitoly byly zapracovány a dopln ěny (s využitím podklad ů vytvo řených Svazkem obcí Milevska) údaje a text obsažené v materiálu MĚÚ MILEVSKO, ú řad územního plánování. Územn ě analytické podklady ORP Milevsko [online]. České Bud ějovice: STUDIO Ing. Lenka Samcová, 2012, 2. aktualizace [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.milevsko-mesto.cz/html/soubory/orr/up/2012/RURU_MILEVSKO_23112012.pdf . 6 ČSÚ v sou časnosti tyto údaje v rámci b ěžných evidencí nesleduje. Údaje z posledního Sčítání lidu, dom ů a byt ů byly shromážd ěny k 26.3.2011.

32 přepravy. Významnou okolností je také existence vodní nádrže Orlík. Ta vytvá ří podmínky pro lodní p řepravu. Na druhé stran ě vytvá ří p řirozenou p řekážku dopravního spojení obcí v západní části regionu a obcemi v sousedícím správním obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Písek. Krom ě zde uvedených primárních faktor ů dopravní dostupnost ur čuje vybudovaná dopravní infrastruktura a možnosti dopravního spojení (ve řejné dopravy). T ěmto otázkám se věnuje následující část této kapitoly.

Kartogram 3 – Dojezdová vzdálenost do obce Milevsko

Zdroj: M ĚÚ MILEVSKO, ú řad územního plánování. Územn ě analytické podklady ORP Milevsko [online]. České Bud ějovice: STUDIO Ing. Lenka Samcová, 2012, 2. aktualizace [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.milevsko-mesto.cz/html/soubory/orr/up/2012/RURU_MILEVSKO_23112012.pdf

33

Regionem procházejí dv ě základní komunika ční osy tvo řené silnicemi I. t řídy, I/29 Písek – Tábor a I/19 Plze ň – Tábor. Další významnou komunika ční osu p ředstavuje silnice II. třídy, II/105 České Bud ějovice – Milevsko – Jílové u Prahy. Dálnice a rychlostní komunikace se na území nevyskytují, ani se neuvažuje o jejich vybudování. Z celkových 657 km silnic v regionu m ěly silnice první t řídy úhrnnou délku 31 km (5 % z celkové délky silnic v regionu), silnice druhé t řídy celkovou délku 65 km (10 %), silnice třetí t řídy celkovou délku 178 km a místní a ú čelové komunikace délku celkem 384 km (58 %). Nejv ětší délka silnic první t řídy byla na území obcí Bernartice (8 km), Kostelec nad Vltavou (7 km) a Milevsko (5 km). Délka silnic první t řídy p řesahovala 3 km v obcích Božetice, Hrejkovice a Sepekov a procházela také územím obce Zbelítov (0,6 km). Nejv ětší délka silnic druhé t řídy byla v obcích Milevsko (18 km), Chyšky (10 km), Ková řov (9 km), Zho ř (7 km) a Bernartice (5 km). V dalších p ěti obcích regionu m ěly silnice druhé t řídy délku 2-4 km a ve čty řech obcích mén ě než 2 km. Obcemi s nejv ětší délkou silnic t řetí t řídy byly obce Ková řov (24 km), Bernartice (18 km), Milevsko (17 km), Sepekov (15 km) a Kostelec nad Vltavou (12 km). V osmi obcích měly silnice t řetí t řídy délku 5-10 km, v dalších osmi byla jejich délka 2-4 km a ve čty řech mén ě než 2 km. Z hlediska dopravních závad jsou nejkriti čtějšími místy pr ůchody t ěchto hlavních komunika čních tras zastav ěným územím obcí, a to: silnice I/19 – Hrejkovice, Milevsko, Sepekov, silnice I/29 – Bernartice, silnice II/105 – Bernartice, Veselí čko, Milevsko. Z hlediska intenzity dopravy je nejvíce frekventovaný úsek centra m ěsta Milevsko, a to od vjezdu do m ěsta na silnici II/105 po k řížení se silnicí II/121 (intenzita dosahuje 6 537 vozidel v roce 2010). Samotné centrum m ěsta na silnici II/105, od k řížení se silnicí II/121 ke k řížení se silnicí I/19 dosahuje intenzit 4 444 vozidel za 24 hodin. Dalšími nejvíce frekventovanými komunikacemi v regionu je silnice I/29, kde p řesahují intenzity dopravy 5 000 vozidel za 24 hodin a dále silnice I/19, kde se intenzity pohybují v rozmezí 3 000 až 4 000 vozidel za 24 hodin. Hromadnou p řepravu osob zajiš ťuje zejména autobusová doprava. V ětšina vyjížd ějících pracovník ů a student ů z okolních obcí sm ěř uje do milevské aglomerace. Koordinaci ve řejné dopravy a sestavování jízdních řád ů zajiš ťuje Krajský ú řad Jiho českého kraje a jím z řízené organizace. V zájmu zachování sou časné úrovn ě dopravní obslužnosti na území okresu Písek je t řeba, aby Krajský ú řad Jiho českého kraje p řispíval na vyrovnání ztráty přepravc ů (zejména ČSAD Autobusy České Bud ějovice, a.s.). P římo ve m ěst ě Milevsko zajiš ťuje m ěstskou hromadnou dopravu (MHD) autobusová linka 360050 (Milevsko - Milevsko, žel. stanice Sepekov), která však nemá statut oficiální MHD, ale p řím ěstské linky. Je provozována celodenn ě a jeden ze spoj ů jezdí také o víkendech. Ú čelem této linky je především spojení centra s vlakovým nádražím ležícím na východním okraji m ěsta. Linka má dv ě základní varianty trasy - jede bu ď p římo na nádraží anebo projíždí sídlišt ěm. Od roku 2011 je v mikroregionu Milevsko zaveden systém „Spoj na zavolání“. Spojem na zavolání neboli radiobusem se nazývá linková autobusová nebo minibusová doprava, p ři níž jsou sice v jízdním řádu uvedeny konkrétní spoje s ur čenou trasou a časem jízdy, avšak spoj vyjede pouze za podmínky, že alespo ň jeden cestující potvrdí telefonicky na dispe činku či osobn ě u řidi če, že hodlá využít dané spojení. Jedná se o druh poptávkové dopravy, která má tradici již desítky let v mnoha zemích. Tento zp ůsob dopravy využívají zejména osoby v důchodovém v ěku, které nemají možnost využívat automobilovou dopravu. 7

7 Podklady vytvo řené Svazkem obcí Milevska.

34

Kartogram 4 – Dopravní infrastruktura v regionu

Zdroj: ČSÚ, upraveno.

Regionem prochází celostátní železni ční tra ť č. 201 Písek – Tábor, která vede p řes obce Jet ětice, Stehlovice, Branice, Okrouhlá, Milevsko, Sepekov a Božetice. Krom ě obce Božetice jsou ve všech výše uvedených obcích železni ční stanice. Pro rekrea ční vodní dopravu je využívána Orlická p řehradní nádrž. Pravidelná i nepravidelná lodní doprava je na vodní nádrži Orlík zajiš ťována dv ěma spole čnostmi – Quarter s. r. o. a Orlická lodní doprava. V rámci dopravního systému Cyklotrans, který umož ňuje i p řepravu cyklistických kol, funguje lodní doprava na n ěkolika trasách: Orlík (zámek) – Popelíky, Popelíky – Orlík (zámek) a Orlík (zámek) – Zvíkov (zámek) a zp ět. Koncepce dopravy Jiho českého kraje po čítá se splavn ěním řeky Vltavy až do Českých

35 Bud ějovic nejen pro turistickou, ale i nákladní p řepravu do 300 tun. Zvažováno je i za řazení tohoto úseku do kategorie Va (evropská vodní cesta mezinárodního významu). 8 Regionem prochází 109,5 km cyklotras IV. t řídy a 20,5 km II. t řídy, celkem tedy 130 km cyklotras. Cyklotrasa II. t řídy je zárove ň vedena jako dálková trasa Klubu českých turist ů č. 31 (M ěděnec - Plze ň – Tábor). Dále regionem prochází celkem 7 zna čených cyklotras, které jsou za řazeny do sít ě K ČT pod čísly 1059, 1152, 1153, 1154, 1155, 1156 a 1175. Cyklotrasy číslo 1059, 1152 a 1156 procházejí p římo m ěstem Milevskem. Popis jednotlivých zna čených cyklotras lze nalézt v tabulce níže. Celým regionem Milevsko také vedou čty ři cyklotrasy, které jsou známé pod názvem Milevský čty řlístek. Tento projekt byl vytvo řen z iniciativy Svazku obcí Milevska ve spolupráci s městem Milevskem. Cyklotrasy jsou v sou časné dob ě z části vedeny po komunikacích spole čně s automobilovou dopravou a existují zde nebezpe čná místa. Z iniciativy m ěsta Milevska proto v tomto roce došlo k vybudování cyklostezky, která prochází lokalitou Hajda.

Tabulka 1 - Cyklotrasy v regionu

délka číslo název trasy/popis (v km) MĚDĚNEC – PLZE Ň – TÁBOR 31 Varvažov – Zvíkovské Podhradí – Ku čeř – Kv ětov – Branice – Veselí čko – 38 Bernartice – Stádlec – Stádlecký most MILEVSKO – BOROTÍN 1059 Milevsko – P řešt ěnice – Nad ějkov – Starcova Lhota – Nové Libenice – 32 Kamenná Lhota – Borotín MILEVSKO – TYROLSKÝ D ŮM 1152 7 spojuje Milevsko s trasou č. 31 na k řižovatce u Tyrolského domu CHYŠKY – STARÉ SEDLO propojuje trasu č. 1154 a 1175 v Chyškách s trasou č. 31 ve Starém Sedle. 1153 Chyšky – Dob řemilice – Dolejší mlýn (k řižuje trasu č. 1059) – Božetice – 27 Sepekov - (zde navazuje trasa č. 1156 do Milevska a do Ková řova) – Podbo ří – Hanov – Zb ěši čky – Srlín – Staré Sedlo KOSTELEC NAD VLTAVOU – CHYŠKY – SEDLEC-PR ČICE 1154 Kostelec nad Vltavou (p řipojuje se na trasu č. 1155) – Ková řov – Hrazany – 30 Chyšky – Nosetín –Sušetice – Sedlec-Pr čice ORLÍK NAD VLTAVOU – KU ČEŘ spojuje trasu č. 31 s trasou č. 1154 (Zvíkovský a Ž ďákovský most), prochází 1155 14 kolem dvou p řírodních památek a keltského hradišt ě. Staré Sedlo u Orlíka nad Vltavou – Ž ďákovský most – Kostelec nad Vltavou – Jickovice – Ku čeř SEPEKOV – KOVÁ ŘOV 1156 17 Sepekov – Milevsko – Ková řov CHYŠKY – PADA ŘOV 1175 23 Chyšky – Nad ějkov – Jistebnice – Pada řov

Zdroj: http://www.kctmilevsko.pisecko.info/cl26.htm , vlastní úprava.

8 MĚÚ MILEVSKO, ú řad územního plánování. Územn ě analytické podklady ORP Milevsko [online]. České Bud ějovice: STUDIO Ing. Lenka Samcová, 2012, 2. aktualizace [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.milevsko-mesto.cz/html/soubory/orr/up/2012/RURU_MILEVSKO_23112012.pdf

36

Stávající dopravní infrastrukturu lze vnímat jako odpovídající daným pot řebám. Je patrný okrajový význam železni ční dopravy, což p řirozen ě odráží geografický profil regionu (nutnost p řekonání kopcovitého terénu, p řípadn ě p řemost ění řeky Vltavy), ale p ředevším skute čnost, že územím prochází pouze železni ční tra ť spojující okresní m ěsta Písek a Tábor a její význam spo čívá p ředevším v umožn ění dojíž ďky do zam ěstnání či za službami z menších obcí v okolí této železni ční cesty ve správních obvodech obcí s rozší řenou p ůsobností Milevsko, Písek a Tábor. Zárove ň tato železni ční tra ť spojuje pouze n ěkteré obce regionu s těmito spádovými centry. Na další nadregionální centra (p ředevším s krajským m ěstem a hlavním m ěstem Prahou) nejsou obce na území MAS napojeny p římo. To vše p řirozen ě zvyšuje atraktivitu automobilové dopravy (individuální i hromadné) a pro region je proto charakteristická rozvinutá dopravní infrastruktura u silni čních komunikací a také pom ěrn ě velký po čet dopravních spoj ů u autobusové dopravy, p ředevším zakon čených v obci Milevsko (spojující tuto obec a další obce v regionu i mimo n ěj). V tomto sm ěru jsou klí čové silni ční p ředevším ob ě silnice první t řídy I/19 a I/29, které jsou d ůležité pro spojení s okresními m ěsty Tábor a Písek a silnice druhé t řídy II/105 spojující obce Milevsko a Bernartice.

Dopravní dostupnost vybraných ve řejných služeb

Dopravní spojení mezi obcemi v regionu i jejich napojení mimo území tak lze vnímat jako odpovídající pot řebám regionu. Dobrá dopravní infrastruktura a možnosti spojení (odpovídající frekvence spoj ů u ve řejné dopravy) jsou ale pouze jedním p ředpokladem dobré dostupnosti služeb. Dostupnost služeb závisí sou časn ě i na tom, jak jsou obce na území regionu službami vybaveny a jaké je v regionu rozmíst ění obcí, ve kterých jsou p říslušné služby provozovány a nabízeny. V analýze je samostatn ě v tomto sm ěru n ěkterým specifickým druh ům služeb (školství a sociální služby) v ěnována samostatná pozornost. Následující text se proto již zam ěř uje pouze na dopravní dostupnost ve řejných služeb, které lze vnímat jako základní ob čanskou infrastrukturu území – poštu a ú řady, reprezentované matri čním ú řadem. Pošta byla v provozu v deseti obcích regionu. Krom ě p ěti nejv ětších obcí (Milevsko, Bernartice, Chyšky, Ková řov, Sepekov) pošta fungovala také v obcích Hrejkovice, Jet ětice, Kostelec nad Vltavou, Ku čeř a Veselí čko. S ohledem na rozmístění uvedených obcí regionu i na dopravní (respektive silni ční) spojení t ěchto obcí s dalšími obcemi lze územní dostupnost pošt v regionu vnímat jako optimální. Matrika byla v provozu v pěti nejv ětších obcích. I toto rozmíst ění lze vnímat jako optimální s ohledem na po čet obyvatel t ěchto obcí, p řibližn ě tříčtvrtinový podíl t ěchto obcí na celkovém po čtu obyvatel regionu, rozmíst ění t ěchto obcí v regionu a jejich dopravní (silni ční) spojení s dalšími obcemi v regionu.

Shrnutí Ke kanalizaci není p řipojen pom ěrn ě vysoký podíl dom ů, respektive byt ů. Také míru plynofikace dom ů a byt ů v regionu lze vnímat jako pom ěrn ě malou. Dopravní spojení a celkovou dopravní obslužnost (v četn ě ve řejné dopravy) lze v regionu hodnotit p řízniv ě, stejn ě jako dostupnost vybraných veřejných služeb v regionu.

37 2.1.7 Školství, zdravotnictví, sociální služby

Mate řské školy

Ve školním roce 2013/2014 bylo v mate řských školách na území regionu v provozu celkem 27 t říd. P řibližn ě polovina z nich (13) byla v provozu v obci Milevsko, t ři t řídy v obci Bernartice, t ři v obci Ková řov (z toho 1 v části obce P ředbo řice 9) po dvou t řídách v obcích Chyšky, a Sepekov a po jedné v obcích Božetice, Branice, Kostelec nad Vltavou a Zbelítov. Regionální rozmíst ění mate řských škol v regionu (respektive po čty jejich t říd v jednotlivých obcích regionu) lze hodnotit jako pom ěrn ě rovnom ěrné a v zásad ě odpovídající velikosti sídel, a to v četn ě skute čnosti, že polovina t říd mate řských škol je provozována v obci Milevsko. Z hlediska po čtu t říd i dojezdové vzdálenosti je dostupnost t říd mate řských škol pon ěkud v ětší v jižní části regionu. Naopak nejnižší po čty t říd mate řských škol v obcích s mate řskou školou a nejdelší dojezdové vzdálenosti do nejbližších obcí s mate řskou školou jsou charakteristické pro nej řid čeji osídlenou západní oblast území. I v případ ě obcí v této oblasti ale dojezdová vzdálenost činila p řibližn ě 5-10 km a celkovou dostupnost mate řských škol tak bylo možné z hlediska dojezdové vzdáleností vnímat jako vyhovující. Mate řské školy v regionu m ěly kapacitu 739 míst (údaj pouze za mate řské školy evidované ČSÚ, respektive Ústavem pro informace ve vzd ělání, nezahrnuje tedy kapacitu za řízení provozovaného Rodinou P ředbo řice, z. s.).

Tabulka 2 – Celková kapacita mate řských škol kapac obec ita Bernartice 60 Božetice 35 Branice 25 Chyšky 60 Kostelec nad Vltavou 24 Ková řov 60 Milevsko 400 Sepekov 50 Zbelítov 25 region celkem 739

Zdroj: Svazek obcí Milevska, upraveno.

Jesle nejsou v regionu žádné. Pé či d ětem od 1 roku do 3 let a další služby pro mladé rodiny poskytuje v obci Milevsko soukromé za řízení Milísek - centrum mladé rodiny. Toto za řízení má kapacitu 20 míst Některé mate řské školy mohou navšt ěvovat i d ěti do 3 let, pokud v ěku t ří let dosáhnou během školního roku. P řednost ale mají d ěti od t ří let v ěku. V mate řských školách tak pro d ěti mladších t ří let nejsou vy člen ěna místa a nelze stanovit kapacitu t ěchto za řízení specificky pro tuto skupinu d ětí. Nicmén ě v případ ě, kdy mate řská škola umož ňuje nástup d ětem mladším t ří let a jsou v ní současn ě volná místa, lze p ředpokládat možnost využití t ěchto volných míst i dětmi mladšími t ří let.

9 Jedná se o za řízení podporované církví a rodi či; pracuje obdobn ě jako MŠ, a to p ři Rodina P ředbo řice, z.s..

38 Základní školy

Podobn ě jako v případ ě mate řských škol byla ve školním roce 2013/2014 p řibližn ě polovina (celkem 38) t říd základních škol provozována v Milevsku. Další t řídy základních škol byly v provozu v obcích Chyšky, Ková řov, Sepekov a Bernartice (ve všech obcích 9 t říd základní školy). I základní školy tak byly provozovány v pěti nejv ětších obcích regionu a jejich rozmíst ění zajiš ťovalo relativn ě dobrou dostupnost základních škol na území. Dojezdová vzdálenost do obcí se základní školou byla nejdelší v obcích v západní části regionu (10-15 km). Také dostupnost základních škol lze z hlediska dojezdové vzdálenosti vnímat jako vyhovující. D ůležité je také to, že ve všech p ěti nejv ětších obcích je provozováno všech dev ět ro čník ů základní školy.

Tabulka 3 – Celková kapacita základních škol obec název ZŠ kapacita Bernartice Bernartice ZŠ 250 Chyšky Chyšky ZŠ 200 Ková řov Ková řov ZŠ 300 Milevsko Milevsko 1. ZŠ 650 Milevsko 2. ZŠ 700 Sepekov Sepekov ZŠ 200 území MAS SP z. s. celkem 2300 Zdroj: Svazek obcí Milevska, upraveno.

Všechny školy v regionu mají více než dostate čný po čet volných míst. Zárove ň je ale zřejmé, zrušení by ť jen jedné základní školy i výrazné snížení její kapacity by po čet volných míst v ostatních základních školách výrazn ě snížilo a dosavadní velmi dobrá dostupnost základních škol v regionu z hlediska jejich kapacity by se tím zhoršila. Zrušení n ěkteré základní školy nebo výrazné omezení její kapacity by krom ě dostupnosti základních škol z hlediska kapacity p řirozen ě narušilo také sou časné ideální rozmíst ění škol v pěti nejv ětších obcích regionu a zhoršila by se tak dostupnost základních škol i z hlediska jejich regionálního rozmíst ění. Riziku, že bude narušeno stávající rozmíst ění a kapacitních možnosti základních škol v regionu, je p řitom t řeba se vyhnout nejenom na úrovni celých škol, ale také na úrovni tříd, respektive ro čník ů ve druhém stupni základní školy. V opa čném p řípad ě by totiž došlo k tomu, že se stávající dobrou dostupnost základních škol poda ří udržet již pouze na prvním stupni, ale dostupnost druhého stupn ě základních škol bude kvalitativn ě horší. To by mohlo zap říčinit i následný odliv žák ů ze základních škol s pouze prvním stupn ěm a p říliš rychlý nár ůst obsazenosti n ěkterých škol s ob ěma stupni a postupné zhoršování dostupnosti základních škol v regionu jako celku.

39 St řední školy

Všechny t ři st řední školy byly soust řed ěny v obci Milevsko. Jednalo se o jedno gymnázium (se čty řletým, šestiletým a osmiletým studijním oborem), jednu st řední odbornou školu a jedno st řední odborné u čilišt ě (ob ě posledn ě jmenované druhy škol provozuje jedna instituce) 10 . Ke studiu gymnaziálních obor ů bylo ve školním roce 2013/2014 p řijato celkem 161 student ů (z celkového po čtu 286 uchaze čů ), z toho 91 do čty řletého studijního cyklu, 21 do šestiletého studijního cyklu se všeobecným zam ěř ením a 19 do šestiletého studijního cyklu se zam ěř ením na výuku jazyk ů a 30 do osmiletého studijního cyklu. Ke studiu na st řední odborné škole bylo ve školním roce 2013/2014 přijato 11 student ů (z celkem 20 uchaze čů ), z toho 3 do oboru mechanik stroj ů a za řízení a 8 do oboru sociální činnosti. Do obor ů ukon čených výu čním listem bylo v témže roce p řijato celkem 30 u čňů (z celkem 45 uchaze čů ), z toho 6 do oboru strojní mechanik, 3 do oboru truhlá ř, 10 do oboru opravá ř zem ědělských stroj ů a 11 do oboru stravovací a ubytovací služby. Škola spolupracuje (p ředevším v případ ě praxí pro studenty a u čně) se zam ěstnavateli působícími v regionu, d ůležitá je spolupráce s nejv ětším zam ěstnavatelem ZVVZ a.s.

Tabulka 4 – Charakteristika obor ů st ředních škol název školy název oboru délka studia ukon čení po čet student ů / učňů (po čet let) studia*** v roce 2013/2014 přijato přihlášeno Gymnázium, gymnázium 6* M 21 21 Milevsko gymnázium 4 M 31 57 gymnázium 8** M 30 59 gymnázium - vybrané předm ěty v cizím jazyce 6* M 19 19 gymnázium 4 M 60 130 St řední mechanik stroj ů a za řízení 4 M 3 8 odborná škola sociální činnost 4 M 8 12 a St řední odborné strojní mechanik 3 VL 6 6 učilišt ě, obráb ěč kov ů 3 VL 0 0 Milevsko truhlá ř 3 VL 3 5 opravá ř zem ědělských stroj ů 3 VL 10 18 truhlá řská a čalounická výroba 3 VL 0 0 opravá řské práce 3 VL 0 3 stravovací a ubytovací služby 3 VL 11 13

Zdroj: Ú řad práce ČR, regionální pobo čka v Českých Bud ějovicích. Pozn.: * P řijetí po 7. ro čníku základní školy. ** P řijetí po 5. Ro čníku základní školy. *** M=maturita, VL=výu ční list.

10 Studijní obory (pro SOŠ i SOU): mechanik stroj ů a za řízení ( čty řletý maturitní obor), sociální činnost (čty řletý maturitní obor), strojní mechanik (t říletý obor vzd ělání s výu čním listem), obráb ěč kov ů (t říletý obor vzd ělání s výu čním listem), truhlá ř (t říletý obor vzd ělání s výu čním listem), opravá ř zem ědělských stroj ů (t říletý obor vzd ělání s výu čním listem), truhlá řská a čalounická výroba (t říletý obor vzd ělání s výu čním listem), opravá řské práce (t říletý obor vzd ělání s výu čním listem) a stravovací a ubytovací služby (t říletý obor vzd ělání s výu čním listem).

40 Zdravotnictví

Zabezpe čení zdravotní pé če je člen ěno na ambulantní pé či, nemocnice a odborné lé čebné ústavy. Z hlediska z řizovatele se zdravotnická za řízení d ělí na státní zdravotnická za řízení, kdy je z řizovatelem Ministerstvo zdravotnictví ČR či jiné centrální orgány, a na nestátní zdravotnická za řízení, kdy je z řizovatelem kraj, m ěsto (obec), církev, či jiná právnická nebo fyzická osoba. Ambulantní pé če - na území m ěsta Milevska se nachází poliklinika, která má 5 dalších pobo ček, z toho jsou dv ě pobo čky mimo Milevsko, a to v 11 km vzdálených Bernarticích a 17 km vzdáleném Nad ějkov ě, který pat ří již do ORP Tábor. V Milevsku je n ěkolik ordinací praktických léka řů pro dosp ělé, praktických léka řů pro d ěti a dorost, ordinace stomatologie, gynekologicko-porodnická, chirurga, internisty a kardiologa, neurologa, o čního specialisty, specialisty psychiatra, ortodontie, ordinace ortopedie a traumatologie, rehabilita čního léka ře, ORL. V ětšina specializovaných léka řů do Milevska dojíždí ordinovat 2x týdn ě. Ve m ěst ě je provozována Léka řská služba první pomoci a má zde stanovišt ě Zdravotní záchranná služba z řizovaná Jiho českým krajem. Ústavní zdravotnická za řízení - Prost řednictvím nemocnic v Písku a Tábo ře je zajišt ěna pro obyvatele Milevska dostupnost všech specializovaných léka řů a také zubní a d ětské pohotovosti.

Sociální služby

Sociální služby pomáhají lidem žít b ěžným životem - umož ňují jim pracovat, navšt ěvovat školy, navšt ěvovat místa víry, ú častnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost apod. Zam ěř ují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpo četn ější skupiny p říjemc ů sociálních služeb pat ří zejména senio ři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kte ří z různých d ůvod ů žijí „na okraji“ spole čnosti. Sociální službou se dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, rozumí činnost nebo soubor činností zajiš ťujících pomoc a podporu osobám za ú čelem sociálního za člen ění nebo prevence sociálního vylou čení. Prost řednictvím sociálních služeb je zajiš ťována pomoc p ři pé či o vlastní osobu, zajišt ění stravování, ubytování, pomoc p ři zajišt ění chodu domácnosti, ošet řování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprost ředkování kontaktu se spole čenským prost ředím, psycho- a socioterapie, pomoc p ři prosazování práv a zájm ů atd. V regionu Milevsko je udržení, rozvoj a zkvalit ňování sociálních služeb podpo řeno dlouhodobým procesem komunitního plánování. Proces byl zahájen již v roce 2000 v rámci britsko-českého pilotního projektu „Podpora Ministerstva práce a sociálních v ěcí ČR p ři reform ě sociálních služeb“ (projekt MOLSA ), který probíhal v celém píseckém okrese. Prvním uceleným výstupem z plánování na území správního obvodu obce s rozší řenou působností Milevsko (celkem 26 obcí) pak byl Komunitní plán sociálních služeb regionu Milevsko, který vznikl v roce 2004. Na n ěj navazoval Plán rozvoje sociálních služeb Milevsko z roku 2008, který byl platný do roku 2013. Jeho strategická část byla v roce 2011 aktualizována. Následn ě se realizoval projekt zam ěř ený na kompletní aktualizaci komunitního plánu. Výstupem byl dokument, který obsahoval zám ěry na udržení a rozvoj sociálních a doprovodných služeb do roku 2015. Aktuálním dokumentem je Ak ční plán rozvoje sociálních služeb ORP Milevsko na rok 2016

41 Přehled poskytovatel ů a druh ů sociálních služeb (se sídlem poskytovatele, za řízením nebo pracovišt ěm v regionu Milevsko) poskytovatel Arkáda – sociáln ě psychologické centrum, o.s. krizová pomoc služba terénní programy poskytovatel Domov pro osoby se zdravotním postižením Zb ěši čky služba domov pro osoby se zdravotním postižením poskytovatel Farní charita Milevsko služba pe čovatelská služba nízkoprahové za řízení pro d ěti a mládež sociáln ě aktiviza ční služby pro rodiny s d ětmi poskytovatel Farní charita Veselí čko služba azylové domy poskytovatel Zdravotnické za řízení Humanika služba pe čovatelská služba poskytovatel Sociální služby M ěsta Milevska služba domovy pro seniory odleh čovací služby pe čovatelská služba

Shrnutí V regionu je v provozu celkem 27 t říd v celkem 12 mate řských školách a 74 t říd v celkem šesti základních školách. Dále byly na území v provozu t ři st řední školy, jedna základní um ělecká škola, d ům d ětí a mládeže a praktická škola. Rozmíst ění školských za řízení na území regionu lze považovat za optimální. Převážná v ětšina student ů st ředních škol studuje gymnaziální obory. Nabídka studijních obor ů je v regionu velice rozmanitá. Výuka u čebních obor ů je úzce navázána na zam ěstnavatele a obory st ředních škol jsou tak i pom ěrn ě z řeteln ě navázány na situaci na trhu práce v regionu. Po čet p řijatých uchaze čů o studium ukazuje, že v regionu není nikterak výrazný „p řetlak“ uchaze čů o studium. Pro optimální fungování sít ě školských za řízení na území regionu je velmi d ůležité udržení stávající nabídky mate řských, základních a st ředních škol. V případ ě, že by došlo k omezení v kterékoli z těchto t ří oblastí, dojde patrn ě k výraznému zhoršení dostupnosti těchto za řízení a následn ě také k dalším významným dopad ům na celkové životní podmínky v regionu. Je dostate čně zajišt ěna dostupnost zdravotní pé če. Problémem do budoucna m ůže být ztížená možnost registrace u praktických a zubních léka řů , omezená doba ordinace odborných léka řů , nedostupnost n ěkterých odborností. V regionu funguje sí ť sociálních služeb, která odpovídá pot řebám obyvatel. Na ní navazují tzv. služby doprovodné. Služby je pot řeba udržovat, zkvalit ňovat a rozvíjet v souladu s aktuálními pot řebami.

42 2.1.8 Rekreace a cestovní ruch

Přírodní a kulturní atraktivity

Chrán ěná území v regionu Milevsko zaujímají rozlohu 93 km2, tj. 24 % z celkové plochy území. Pat ří mezi n ě t ři evropsky významné lokality (Boukal a Lom Skalka, pta čí oblast Údolí Otavy a Vltavy), pta čí oblasti, p řírodní park (Jistebnická vrchovina) a sedm přírodních památek (Kn ěz u Hrazan, Bachma č, Boukal, Sob ědražský prales, Dehetník, Rukáve čská obora a Smutný; více viz kapitola 3.10). V regionu se nachází celkem 135 nemovitých kulturních památek. Milevský klášter představuje národní kulturní památku a je jednou ze tří nejcenn ějších románských staveb v České republice. Na území regionu se také rozkládají t ři vesnické památkové zóny (Kv ětov, Zahrádka a Žebrákov) a nachází se zde velké množství staveb reprezentujících lidovou architekturu, n ěkolik dochovaných tvrzí (nap ř. Vlksice a Holešice) a zna čné množství církevních pam ětihodností (kostely, kaple, k řížky, boží muka, synagoga, židovský h řbitov). V regionu nechybí ani technické památky (Ž ďákovský most, Podolský most a železni ční viadukt ve m ěst ě Milevsko). Sí ť turistických tras je v mikroregionu Milevsko velmi hustá (191 km), v regionu jsou vyzna čeny také vyhlídkový okruh (Milevsko) a n ěkolik nau čných stezek (Nau čná stezka na Onen Sv ět, Nau čná stezka Ková řovskem, Nau čná stezka Nad ějkovsko a Nau čná stezka Vejrovské zemanství) a byly zde vybudovány t ři rozhledny (Langova rozhledna, Kupa, Kuní ček). Sí ť cyklotras je také pom ěrn ě rozvinutá (130 km, více k tomu viz kapitola 3.6.2). Pro turistiku mají velký význam vhodné podmínky pro rekreaci v blízkosti vodních ploch, pro vodní sporty atd. D ůležitá je p ředevším existence kemp ů a chatových osad v blízkosti vodní nádrže Orlík (Chrást u Ková řova, Jet ětice, Kostelec nad Vltavou), opomenout ale nelze ani rekrea ční st řediska nebo kempy v dalších oblastech regionu (Chyšky, Milevsko). Mikroregion Milevsko je geograficky, ekonomicky a sociáln ě homogenní území a jeho obce jsou sdruženy v Místní ak ční skupin ě St řední Povltaví z. s. regionu p ůsobí tato kulturní za řízení: dv ě kina (Milevsko, Ková řov), dv ě muzea (Milevské muzeum, muzeum Prohledárium Vejrovského zemanství s pobo čkami v Branicích, Stehlovicích a Veselí čku), jedna galerie (Milevsko), ve řejné knihovny v četn ě pobo ček a dalších 27 jiných typ ů kulturních za řízení, nap ř. D ům kultury (Milevsko) nebo Česko-rakouské centrum rozvoje lidových tradic (Ková řov). V mikroregionu Milevsko se v pr ůběhu celého roku koná řada hudebních, divadelních a sportovních akcí. (Milevské maškary, Jiho český folklórní festival v Ková řov ě, Open Air Musicfest P řešt ěnice a další).

Po čet vybraných typ ů ubytovacích za řízení

V roce 2014 na území fungovaly celkem t ři hotely, p řípadn ě motely (Milevsko, Sepekov, Jet ětice), sedm penzion ů (dva v Ková řov ě a P řešt ěnicích, jeden v Milevsku, Bernarticích a Božeticích), p ět kemp ů nebo chatových oblastí (dva v Ková řov ě a po jednom v Milevsku, Chyškách a K řižanov ě) a šest jiných typ ů hromadných ubytovacích za řízení (t ři v Ková řov ě a po jednom v Kostelci nad Vltavou, Jet ěticích a Branicích). V těchto celkem 21 ubytovacích za řízeních bylo k dispozici celkem 1438 l ůžek. V období mezi roky 2005 a 2011 bylo na území regionu v provozu 14-15 ubytovacích za řízení (15 v letech 2005 a 2008, v ostatních letech 14). V roce 2012 došlo k nár ůstu po čtu za řízení na 21-22 (21 v letech 2012 a 2014 a 22 v roce 2013).

43 V letech 2005 a 2006, po čet l ůžek p řesahoval 1200 (1246 v roce 2005 a 1220 v roce 2006). V následujícím roce došlo k poklesu po čtu l ůžek k hodnot ě na mén ě než 900 (892) a kolem této hodnoty po čet l ůžek setrval až do roku 2010. V roce 2011 vzrostl na 967 a v roce 2012 na 1305. Po čet l ůžek vzrostl i v dalších dvou následujících letech (1395 v roce 2013 a 1438 v roce 2014). Popsané údaje tak vypovídají o tom, že po čet za řízení v první části sledovaného desetiletého období stagnoval a jeho r ůstu došlo až v posledních t řech letech. Po čet l ůžek se v roce 2007 oproti p ředchozímu roku propadl o 26,9 % a následn ě až do roku 2010 výrazn ěji nem ěnil. V roce 2012 došlo ke skokovému nár ůstu po čtu l ůžek o 35 % a mezi roky 2012- 2014 byl po čet l ůžek vyšší než na po čátku sledovaného období. V hromadných ubytovacích za řízeních v regionu bylo v roce 2014 ubytováno celkem 21 543 osob (v roce 2013 bylo ubytováno 16 208 osob a v roce 2012 15 295 osob). Celkový po čet p řenocování v roce 2014 dosahoval hodnoty 56 074 (v roce 2013 byl celkový po čet přenocování 40 176 a v roce 2012 39 604). Na jednoho návšt ěvníka regionu tak v roce 2014 připadalo v pr ůměru 2,6 p řenocování (v roce 2013 2,5 a v roce 2012 2,6).

Shrnutí

Podmínky pro turistiku a rekreaci jsou v regionu velmi p říznivé. Z popisu výchozích podmínek pro turistiku a rekreaci je ale sou časn ě patrné i to, že řada stávajících charakteristik regionu vytvá ří z řady jeho oblastí turisticky zajímavé destinace, zárove ň ale region rozhodn ě není primárn ě orientován na turistický ruch a u velké v ětšiny turisticky atraktivních destinací nelze p ředpokládat masový zájem a rozvoj masové turistiky (v některých p řípadech by naopak p říklon k masové turistice mohl generovat další obtíže nebo negativní dopady). Je ale z řejmé, že region má zna čný potenciál v oblasti turistického ruchu a turistiky a stávající kapacity a potenciál patrn ě nejsou v některých oblastech doposud pln ě využity. V posledních t řech letech ale lze po období propadu a následné stagnace pozorovat op ětovný nár ůst po čtu ubytovacích za řízení i jejich kapacity.

44 2.1.9 Životní prost ředí 11

Ložiska nerostných surovin a jejich t ěžba

Provozování dobývacích prostor ů či jiných t ěžených prostor ů na území obce představuje významný zásah do krajiny a svým provozem negativn ě ovliv ňuje své okolí. Povrchové dobývání nerostných surovin je vždy spojeno se znatelným zásahem do p řírody a krajiny. Z toho d ůvodu je p řítomnost, v sou časné dob ě využívaného t ěženého nebo dobývacího prostoru, indikátorem využitelným p ři hodnocení stavu p řírody a krajiny. Region není na nerostná ložiska bohaté, celková výměra ložisek nerostných surovin je 704 hektar ů, tj. 1,82 % z celkové vým ěry území. Vým ěra chrán ěných ložiskových surovin je 175 hektar ů, tj. 0,45 % z celkové vým ěry. Vyskytují se zde ložiska kamene, stavebního kamene, granitu, wolframu, wolframové rudy, zlatonosné rudy a zlatých rud. Dobývací prostory zaujímají 17 ha, tj. 0,04 % z celkové rozlohy území. V regionu se dále nachází 15 poddolovaných území a 8 starých d ůlních d ěl o celkové rozloze 228 hektar ů (0,58 % území). Na tyto poddolované území a stará důlní díla se váže i výskyt odval ů a hald (38 ha, 0,09 % území). Sesuvná území se v regionu Milevsko nevyskytují.

Charakteristika vodních ploch, vodní hospodá řství a kvalita vod

Z hlediska vodohospodá řského člen ění území náleží region do oblasti povodí řeky Vltavy. Nejvýznamn ější tok p ředstavuje řeka Vltava, resp. Orlická nádrž. Dalšími významnými toky jsou říčka Smutná, Milevský potok, Hrejkovický potok a Jickovický potok. Celková délka vodních tok ů na území činí p řibližn ě 614 km. Vodní nádrž Orlík p ředstavuje významný prvek z hlediska cestovního ruchu a vodní dopravy. Na území se dále nachází v ětší po čet rybník ů p řevážn ě menší rozlohy (Hrejkovický rybník, Velký prachovský rybník, rybník Chobot). Rozloha rybník ů a vodních nádrží činí celkem p řibližn ě 446 ha, což p ředstavuje 1,2 % celkové rozlohy regionu. Záplavová území jsou stanovena v záplavové oblasti Milevského potoka (zasažené obce: Chyšky, Zho ř, P řeborov, Milevsko, Sepekov) a v záplavové oblasti toku Smutná (zasažené obce: Vlksice, Božetice, Sepekov, Zb ěši čky). Doposud nestanovená záplavová území se nacházejí v záplavové oblasti řeky Vltavy (zasažené obce: Jet ětice, Kv ětov, Ku čeř, Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Ková řov a v záplavové oblasti řeky Brziny (zasažené obce: Hrazany). V regionu se nachází také území zvláštní povodn ě pod vodním dílem. Jedná se o území v t ěsné blízkosti vodní nádrže Orlík. (zasažené obce: Jet ětice, Kv ětov, Ku čeř, Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Ková řov). Mezi zranitelné oblasti dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon je zahrnuto 82 % území regionu. Jedná se o oblasti p řiléhající k vodní nádrži Orlík. Pouze severovýchodní část území není zahrnuta mezi zranitelné oblasti. Území nedisponuje vodním zdrojem s větší kapacitou. Vyskytují se zde p řevážn ě nerovnom ěrn ě rozptýlené menší vodní zdroje podzemních vod. V ětší koncentrace t ěchto zdroj ů se nachází v obcích Ková řov, Hrejkovice, Chyšky, Sepekov a Bernartice. Kvalita podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu byla na území

11 Do kapitoly byly zapracovány a dopln ěny (s využitím podklad ů vytvo řených Svazkem obcí Milevska) údaje a text obsažené v materiálu MĚÚ MILEVSKO, ú řad územního plánování. Územn ě analytické podklady ORP Milevsko [online]. České Bud ějovice: STUDIO Ing. Lenka Samcová, 2012, 2. aktualizace [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.milevsko-mesto.cz/html/soubory/orr/up/2012/RURU_MILEVSKO_23112012.pdf .

45 hodnocena jako neriziková. Naproti tomu n ěkteré vodní toky na území byly hodnoceny z hlediska ekologického a chemického stavu jako rizikové. Další problematickou skute čností je, že záplavové území prochází zastav ěným územím a jako zastavitelné jsou navrhovány plochy v záplavových oblastech.

Čistota ovzduší, hluk, ekologické zát ěže

Z dostupných dat vyplývá, že imisní limit pro ochranu lidského zdraví (LV), je u škodlivin p řítomných v ovzduší p řekra čován nejmén ě u jedné ze sledovaných škodlivin pouze na území obce Milevsko, p ři jeho jihovýchodní hranici, což souvisí se zde umíst ěnou pr ůmyslovou zónou m ěsta Milevsko. Nicmén ě hodnoty sou čtu LV+MT (MT=mez tolerance) nejsou p řekra čovány u žádné z těchto škodlivin. Nejv ětší liniové zdroje zne čišt ění ovzduší p ředstavují silnice I. a II. t řídy procházející zastav ěným územím obcí. Nejvíce takto zasaženými m ěsty jsou Milevsko a Bernartice, kde dochází ke k řížení silnic I. a II. t řídy. Na území se nevyskytují žádné velké bodové zdroje hluku. Prakticky jediným zdrojem hluku je automobilová doprava. Zatížení životního prost ředí hlukem se tedy soust řeďuje v okolí nejzatížen ějších komunikací a v centrech nejv ětších obcí. Významn ě jsou hlukem zatíženy následující lokality: · centrum m ěsta Milevska a k řížení silnic II/105 s I/19, · pr ůtah silnice I/19 Hrejkovicemi, · část Sepekova v okolí nádraží a silnice I/19, · pr ůtah silnice I/29 Bernarticemi, · pr ůtah silnice I/29 Srlínem, · pr ůtah silnice II/105 Veselí čkem a · pr ůtah silnice II/121 Chyškami. V regionu se nachází 26 objekt ů definovaných jako staré ekologické zát ěže, tj. objekt ů, které představují výrazný zásah do životního prost ředí zp ůsobený d řív ějším působením člov ěka v podob ě kontaminovaných míst (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce apod.). Jejich nejv ětší koncentrace je ve správním území obce Milevsko (6 objekt ů), Bernartice (5 objekt ů) a Hrejkovice (4 objekty). Polovina starých ekologických zát ěží je situována na území t ří obcí.

Nakládání s odpady

V regionu je v provozu p ět sb ěrných dvor ů (t ři v Milevsku a po jedné v obcích Bernartice a Ková řov), jedno sb ěrné místo (Sepekov), t ři výkupny odpad ů (dv ě v obci Milevsko, jedna v obci Sepekov) a jedna t řídící linka (Milevsko), jedno koncové za řízení (tj. skládka a za řízení pro energetické využití odpad ů; v obci Milevsko) a jedna skládka odpadu (Milevsko). Spalovna odpadu se na území nenachází. Byly zaznamenány p řípady výskytu tzv. „ černých skládek“. Tento problém byl v dřív ějších letech pom ěrn ě výrazný, situace se ale postupn ě zlepšila. Ke zlepšení situace přisp ělo p ředevším to, že došlo ke zvýšení po čtu kontejner ů pro t říd ění odpad ů. Odpad, který je možné dále využít, slouží p ředevším k materiálovému využití. K energetickému ú čelu nejsou odpady na území regionu využívány. K odstra ňování odpadu dochází pouze skládkováním. Spalování ani jiný zp ůsob odstran ění odpad ů se v regionu nevyužívá.

46

Shrnutí Podíl území zasažených stávající i d řív ější t ěžbou nerostných surovin je v regionu relativn ě nízký. V regionu se vyskytují lokality s poddolovaným územím, nevyskytují se v něm ale žádná sesuvná území a žádná obec není ohrožena výskytem sesuvného území či jiných geologických rizik. Vzhledem k doposud nep říliš závažným negativním dopad ům dosavadní t ěžby v regionu a v oblastech t ěžby na ekologickou stabilitu regionu není zatím pot řebné realizovat žádná rozsáhlejší opat ření (a to ani okamžitá ani prosazovaná v delším horizontu) sm ěř ující k sanaci narušených oblastí nebo prevenci negativních dopad ů t ěžby. Výskyt ložisek nerostných surovin a chrán ěných ložiskových území lze vnímat jako příležitost podporující ekonomický rozvoj regionu. Další pokra čování nebo rozši řování těžby se ale m ůže dostat do kolize se zájmem ochrany životního prost ředí a aktivitami na tomto poli. V rozvojové strategii je proto pot řebné toto hledisko dostate čně zohlednit a zajistit, aby se p ři pokra čující t ěžb ě v těžených prostorech nenarušila ekologická stabilita regionu a z ůstal zachován dosavadní krajinný ráz území charakterizovaný minimálními zásahy t ěžby. Na druhou stranu, výrazný útlum nebo dokonce ukon čení t ěžby ve stávajících těžených prostorech p ředstavuje zna čné riziko mj. pro zam ěstnanost v regionu a m ůže mít negativní dopady také na n ěkterá odv ětví národního hospodářství (stavebnictví) a m ůže tak ohrozit další rozvoj regionu. Pro možnosti dalšího rozvoje regionu je klí čovou okolností p řítomnost vodní nádrže Orlík, zejména vzhledem k možnostem jejího využívání k rekrea čním ú čel ům. Tyto možnosti ale limituje nedostatečná kvalita vody ve vodní nádrži. Ze stejných d ůvod ů, by ť v pon ěkud menší mí ře, je významná také čistota jiných vodních tok ů a stojatých vodních ploch. P ři podpo ře rozvoje v oblasti turistického ruchu je ale pot řebné odpovídajícím zp ůsobem (tj. vždy s pat řičným ohledem na charakter konkrétních lokalit, kterých se příslušná opat ření a rozvoj mají a budou týkat) zohlednit snahu o zachování ekologické stability území a ochrany p řírody. V regionu je zajišt ěno zpracování podstatné části odpad ů. Menší část vyprodukovaného odpadu (respektive odpad vyprodukovaný v některých obcích regionu, pop řípad ě n ěkteré formy zpracování odpadu) zpracovávají za řízení na zpracování odpadu v sousedních regionech. Kapacity pro nakládání s odpady na území v regionu tak stávající pot řebu pokrývají z velké části a v menší mí ře jsou využívány kapacity pro nakládání s odpady v sousedních regionech. To sice znamená určitou závislost na zpracovatelích odpad ů z jiných region ů (a také menší možnost vzniku pracovních míst v této oblasti p římo v regionu), na druhou stranu to snižuje ekologickou zát ěž, která je se n ěkterými formami zpracování odpadu (p ředevším spalování a skládkování) spojena.

47

2.2 SWOT analýzy

SWOT analýzy postupn ě vznikly v pracovních skupinách. Podkladem pro zpracování SWOT byla kompletní sociodemografická analýza regionu (v dokumentu je vložena zkrácená verze), díl čí analýzy z území, výstupy z pr ůzkum ů v obcích, výstupy z jednání zájmových skupin atd. Vstupem pro tvorbu SWOT byly také informace a zkušenosti kompetentních člen ů pracovních skupin. V pr ůběhu přípravy SWOT byly vybrány prioritní oblasti, na které se strategie zam ěř ila. S ohledem na tyto oblasti pak byla SWOT rozd ělena na p ět částí.

SWOT ANALÝZA – Ekonomika a trh práce

SILNÉ SLABÉ

- region je ekonomicky a sociáln ě - nedostate čná zainvestovanost rozvojových homogenní ploch - tradice zem ědělské výroby, která z ůstává - malá pestrost struktury podnikatelské důležitou oblastí místní ekonomiky, základny ě ě rozvíjející se ekologické zem d lství v - nep říznivá struktura nezam ěstnanosti regionu - nižší podíl ekonomicky aktivních osob - existence stabilních podnik ů s pr ůmyslovým (podíl osob ve vyšším v ěku z celkového ěř zam ením po čtu obyvatel je v regionu výrazn ě vyšší než - rozvíjející se malé a st řední podnikání na území kraje a celé ČR) - hospodá řský r ůst s d ůrazem na tradi ční - zvyšující se závislost konkurenceschopnosti odv ětví regionu (zem ědělství, lesnictví, zem ědělství na dota ční politice ů strojírenský pr mysl, stavebnictví) - odchod kvalifikovaných pracovních sil do - dlouhodob ě nižší pr ůměrná míra jiných zemí či region ů ě nezam stnanosti - zvyšující se po čet ekonomicky neaktivních - dostatek zázemí pro pr ůmyslovou výrobu, (d ůchodc ů) - postupné snižování míry definované rozvojové plochy vhodné pro zam ěstnanosti podnikatelské aktivity - relativn ě dobré podmínky pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu

48 PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

- rozvoj technologicky náro čnějších výrob a - nedostate čně atraktivní podnikatelské diverzifikace ekonomických činností prost ředí ovlivn ěné komplikovanou a ř - zvýšení podílu ekologického zem ědělství, nep ehlednou legislativou rozvoj mimoproduk čních funkcí zem ědělství - utlumení místního zpracovatelského a tvorby krajiny pr ůmyslu a pokra čování výroby s nízkou ř - zlepšování vazeb mezi školami s cílem p idanou hodnotou zlepšení uplatnitelnosti absolvent ů - výrazný útlum nebo dokonce ukon čení ě - udržení vysoce kvalifikovaných pracovník ů t žby nerostných surovin ve stávajících ě v regionu t žebních prostorech ě - podpora investic do zakládání podnik ů - zhoršení zam stnanosti nekvalifikovaných nebo málo kvalifikovaných pracovník ů i díky - zavád ění nových technologií a služeb s nízké motivaci nezam ěstnaných k návratu do vyšší p řidanou hodnotou zam ěstnání - vytvá ření podmínek pro zakládání nových - vysoké da ňové zatížení práce podnik ů - nekoncep ční podpora malého a st ředního - podpora tvorby pracovních p říležitostí pro podnikání ženy s dětmi

- zavád ění flexibilních forem práce

- vytvo ření systému podpory mladých rodin formou prorodinných opat ření

SWOT ANALÝZA – Služby, prost ředí a spolupráce

SILNÉ SLABÉ

- výhodná geografická poloha regionu v četn ě - nedostate čná infrastruktura pro tradi čních vazeb na sousední regiony volno časové aktivity (kultura, sport, zájmová č ě - vyvážené rozmíst ění p řirozených center – innost atd.) na venkov město Milevsko jako st řed regionu, v ětší obce - nízká míra propagace celoživotního u čení ř (Bernartice, Ková ov, Chyšky, Sepekov) na - malý zájem ve řejnosti o u čební obory jeho r ůzných stranách - ohrožení existence st ředních škol - aktivita Svazku obcí Milevsko a Místní ak ční skupiny St řední Povltaví, podpora - nár ůst výskytu rizikového chování od regionálního rozvoje nízkého v ěku d ětí v souvislosti se zvyšujícím se po čtem nefunk čních rodin - dostate čná kapacita a nabídka p ředškolního, základního a st ředního vzd ělávání - r ůst zadluženosti mezi obyvateli regionu a s tím souvisejících problém ů (zejména v ční spolupráce škol a - dlouhodobá a tradi sociální oblasti) výrobních podnik ů, sociálních i ostatních subjekt ů

49 - nabídka rekvalifika čních kurz ů - r ůst náklad ů na bydlení - fungující proces komunitního plánování - chybí systém prostupného bydlení pro sociálních služeb, dostupnost pot řebných nízkop říjmové skupiny obyvatel (sociální sociálních a doprovodných služeb byty atd.) - dostupná základní zdravotní pé če (praktický - sociáln ě vylou čená lokalita v Milevsku ř ě ř léka , d tský léka , stomatolog) a zastoupení - nedostatek terénních a ambulantních specializovaných léka řů preventivních program ů ř - dostupnost specializovaných vyšet ení, - nedostatek za řízení pé če o d ěti do 3 let pop ř. hospitalizace prost řednictvím nemocnic v Písku a v Tábo ře - nedostate čně rozvinutá metoda komunitní práce - p řítomnost zdravotnické záchranné služby a léka řské pohotovostní služby v Milevsku - chybí komunitní centra jako st řediska sociálního za čle ňování - p řítomnost profesionální požární stanice Milevsko - malá informovanost ve řejnosti o sociálních službách (zejména na venkov ě) - existence velkého sportovního areálu v Milevsku - n ěkte ří lidé jsou ohroženi chudobou - dlouhodob ě nezam ěstnaní - kulturní potenciál regionu - lidé s nízkými p říjmy - řada fungujících organizací (významné - finan čně negramotní kulturní a spole čenské akce, festivaly apod.) - p ředlužené osoby a rodiny - pokra čující rozvoj bytové výstavby

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

- využívání škol jako vzd ělávacích center v - dopady nezdravého životního stylu č systému celoživotního u ení - nep říznivý vývoj populace (trend stárnutí - další rozvoj volno časových aktivit jako výrazn ější než je pr ůměr J Č kraje a ČR) prevence rizikového chování - zánik st ředních škol v Milevsku a - trvalá optimalizace sít ě sociálních a základních škol na venkov ě doprovodných služeb - nedostate čná kapacita odborných i - zvyšování efektivity poskytování kvalitní praktických léka řů zdravotní pé č ř e, modernizace vnit ního - pokles zájmu obyvatelstva regionu / vybavení zdravotnických za řízení návšt ěvník ů o kulturu i další volno časové - posilování infrastruktury a služeb v oblasti aktivity v souvislosti s r ůstem životních kultury, sportu a volno časových aktivit náklad ů - rozvoj tradi čních kulturních, sportovních a - nep říznivý vývoj zam ěř ení dota čních spole čenských aktivit prost ředk ů do oblasti zem ědělství a rozvoje - další rozvoj spolupráce a partnerství mezi venkova, který nebude odpovídat v optimální ře pot řebám regionu ve řejnou správou a neziskovým a mí podnikatelským sektorem

50 SWOT ANALÝZA – Doprava a infrastruktura

SILNÉ SLABÉ

- zajišt ěná základní dopravní obslužnost - poloha m ěsta Milevska mimo hlavní dopravní regionu sm ěry - základní sí ť pozemních komunikací tvo řící - chyb ějící obchvat Milevska (přetížená silnice základní p ředpoklad pro dobrou obslužnost a II/105 na pr ůtahu m ěstem) dostupnost - nevyhovující technický stav části místních - systém zásobování pitnou vodou s vysokou komunikací a chodník ů kvalitou - špatný technický stav n ěkterých silnic - dobrá technická úrove ň bytového fondu - havarijní stav částí kanaliza čního systému - vysoký podíl obyvatel (domácností) v Milevsku napojených na vodovod a plynovod - nízké a dále se snižující využití železni ční - elektrifikace a ve řejné osv ětlení ve všech dopravy obcích regionu - prosazování jiných forem dopravy (zejména - postupné zkvalit ňování a optimalizace sít ě individuální automobilové) na úkor ve řejné místních komunikací dopravy - rozvoj obnovitelných zdroj ů energie - nedostate čná sí ť stezek (cyklo, in-line, hipo) - efektivní nakládání s druhotnými surovinami - minimální dopravní obslužnost územi MAS ř ě ů ů St ední Povltaví b hem víkend a svátk - zastaralý a technicky nevyhovující stav ve řejného osv ětleni v n ěkterých obcích - nedokon čená vodohospodá řská infrastruktura v menších obcích, nezajišt ění dodávky vody a čišt ění odpadních vod

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

- produkce a zpracování obnovitelných zdroj ů - nár ůst podílu domácností up řednost ňujících energie vytáp ění pevnými palivy na úkor ekologických ů ů ě - zkvalit ňování a optimalizace sít ě místních zp sob vytáp ní komunikací, zajišt ění lepší prostupnosti území - r ůst dopravního zatížení silnic a zvýšení ů - podpora nemotorových forem dopravy nehodovosti, r st negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a životní prost ředí

51 SWOT ANALÝZA – Ochrana p řírody a pé če o krajinu

SILNÉ SLABÉ

- vysoký podíl území se zachovalou a - stará ekologická zát ěž – obalovna Strabag rozmanitou krajinou - pomalu postupující, místy nekoncep ční a - relativn ě nízký podíl území zasažených ekonomicky nedostate čně motivující podpora ř ě ě stávající i d ív jší t žbou nerostných surovin zvyšování využití n ěkterých druh ů - kvalitní systém nakládání s odpady, obnovitelných zdroj ů energie (biomasa, biolíh, zpracování podstatné části odpad ů p římo v kolektory, tepelná čerpadla atp.) regionu - pom ěrn ě vysoký podíl dom ů, respektive byt ů - dostate čná kapacita čistírny odpadních vod na venkov ě není p řipojen ke kanalizaci Milevsko - celkovou míru plynofikace dom ů a byt ů - vysoký stupe ň plynofikace a centrálního v regionu lze vnímat jako pom ěrn ě malou zásobování teplem v Milevsku - částe čná závislost na zpracovatelích odpad ů - lesnictví poskytuje zam ěstnání i rekrea ční z jiných region ů funkci - nedostate čná a neudržovaná sí ť cest (polních - tradice myslivosti, rybá řství a v čela řství i lesních) - zájem o zdravé potraviny z místních zdroj ů

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

- opat ření podporující zadržení vody v krajin ě - urbanizace volné krajiny - realizace pozemkových úprav - zábor p ůdy nevhodnými podnikatelskými ě - vyjasn ění vlastnických vztah ů k zem ědělské aktivitami (fotovoltaika, vrakovišt ) půdě - tlak na produkci biomasy pro velké - zkvalit ňování t říd ění a využívání bioplynové stanice biologického odpadu - doprava št ěpky na velké vzdálenosti do ů - podpora zájmu o zdravé životní prost ředí velkých zdroj - tlak na ekologickou odpov ědnost firem

52

SWOT ANALÝZA – Rozvoj cestovního ruchu

SILNÉ SLABÉ

- vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu - sezónn ě nevyvážená nabídka cestovního (zachovalá, ekologicky hodnotná a turisticky ruchu (sezónnost cestovního ruchu – stále atraktivní p říroda, milevský klášter) převažuje dominantní postavení letní sezóny) - atraktivita regionu a vhodné sekundární - p řetrvávající nedostatek v nabídce podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (nap ř. infrastruktury cestovního ruchu (nap ř. tradice lidových řemesel, zvyk ů, kultury a sportovn ě-rekrea ční infrastruktura, venkovské architektury, relativní bezpe čí v infrastruktura turistických cest, zázemí pro regionu – nižší míra kriminality v regionu) zážitkovou turistiku) - dobré podmínky pro rozvoj aktivního a - technický stav a vybavenost n ěkterých za řízení vícedenního trávení volného času (nap ř. cestovního ruchu s pot řebou rekonstrukcí či cykloturistika, p ěší turistika, rekrea ční plavba, pot řebou zajišt ění dopl ňkových služeb hippoturistika, zážitková turistika ad.) - dosud nižší míra využívání informa čních a - blízkost vodní nádrže Orlík podp ůrných technologií v cestovním ruchu č č - bohatý kulturní a spole čenský život (informa ní systémy, rezerva ní a objednávkové systémy, slevové karty atd.) - dobrá propagace m ěsta - chyb ějící prost ředky na rekonstrukci a obnovu - region je sou částí nové turistické oblasti vybraných technických a kulturn ě-historických Toulava památek - mén ě rozvinuté služby pro cestovní ruch (p ůjčovny a opravny kol atd.) - menší nabídka produkt ů cestovního ruchu pro dlouhodob ější pobyt návšt ěvník ů města

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

- zlepšování kvality lidských zdroj ů v oblasti - chátrání kulturních movitých a nemovitých služeb cestovního ruchu památek z d ůvod ů nedostatku finan čních zdroj ů - tvorba nových a inovace stávajících produkt ů na jejich obnovu cestovního ruchu - p řirozená eutrofizace vodních nádrží - další zlepšování a posilování úrovn ě využívaných k rekreaci a cestovnímu ruchu ř ř koordinace a řízení cestovního ruchu v regionu (nap . Orlická p ehrada, rybníky) - rozvoj infrastruktury a služeb v oblasti cestovního ruchu sm ěř ující k vyšší celoro ční ě ě ř výt žnosti stávajících i nov z izovaných kapacit

- rozvoj sít ě cyklostezek a cyklotras v regionu (v četně jejich využití pro in-line), rozvoj turistických tras pro p ěší

53 2.3 Analýza problém ů a pot řeb

Analýza vychází ze zpracovaných údaj ů o regionu a z názor ů aktér ů a ve řejnosti. Názory byly získány prost řednictvím dotazníkových šet ření a strukturovaných rozhovor ů. Rozhovory byly opakovan ě vedeny s představiteli obcí, se zástupci podnikatelských subjekt ů, organizací atd. Významným zdrojem informací byly také diskuse člen ů pracovních skupin a člen ů MAS. Problémy území jsou popsány ve SWOT analýzách (stávající problémy jsou uvedeny jako slabé stránky, potenciální velké problémy jsou popsány jako hrozby). Tato analýza se zam ěř uje hlavn ě na formulování rozvojových pot řeb. Na jejich základ ě byly vyty čeny strategické a specifické cíle strategie. V tabulce Obce – jednotlivé rozvojové pot řeby nejsou uvedeny pot řeby a zám ěry m ěsta Milevska. M ěsto má zpracovanou vlastní rozvojovou strategii, ta je jedním z podklad ů pro zpracování strategie rozvoje regionu a promítá se do jejích cíl ů a opat ření.

Obce – spole čné rozvojové pot řeby

Obce území MAS St řední Povltaví • Udržení zam ěstnanosti v regionu (podpora zem ědělc ů a dalších podnikatel ů, prorodinná opat ření), • Rozvoj podnikání, podpora zpracování místní produkce • Zachování kvalitního životního prost ředí • Udržení dostupnosti škol a služeb • Rozvoj komunitní sociální práce, prevence sociálního vylou čení • Zajišt ění prostupného bydlení • Dostupnost sportu, kultury a dalších volno časových aktivit • Udržení a zkvalitn ění technické infrastruktury • Rozvoj šetrné a bezpe čné dopravy, podpora cyklistiky • Rozvoj cestovního ruchu

Obce – jednotlivé rozvojové pot řeby

Bernartice • Oprava komunikace – Rakov, Srlín, Svatkovice, Bernartice, Jest řebice, Slab čice, Zb ěšice • Rekonstrukce sokolovny – st řecha a vnit řní prostory • Zast řešení parketu Jest řebice • Rekonstrukce školy (sociální za řízení v tělocvi čně, fasáda, nádvo ří) • Výstavba a rekonstrukce chodník ů (nap ř. Bernartice – Za Humny, V Zahrádce, Písecká, Týnská, Bechy ňská) • ZTV – Posvátný, Milevská, Pod Stadionem • Víceú čelové h řišt ě Bernartice • Multifunk ční kulturní centrum – p řestavba Husovy kaple • Hrací prvky do místních částí Svatkovice, Bilina, Jest řebice, Srlín

54 • Opravy bytového fondu – vým ěna st řešní krytiny bytových dom ů č.p. 293 a č.p. 349 v Bernarticích • Obnova zelen ě: park Svatkovice, Bernartice • Odbahn ění rybníka – Jest řebice, Zb ěšice • Rozší ření ZTV v podnikatelské zón ě Bernartice • Obnova vybavení ZŠ a MŠ • Dopravní řešení a úprava autobusového nádraží v Bernarticích • Zřízení informa čního centra • Zřízení komunitního centra

Borovany • Oprava kulturního domu • Rekonstrukce komunikace • Rekonstrukce staré školy na kulturní vyžití pro ob čany

Branice • Oprava místní komunikace • Nákup techniky na údržbu ve řejné zelen ě • Oprava kaple sv. Václava • Oprava fasády č. p. 88 • Rozší ření vodovodu • Kanalizace a ČOV, plynofikace • Zajišt ění dopolední dopravní obslužnosti • Chlórovací za řízení na úpravu vody • Rekonstrukce nebytových prostor na byty, výstavba bytového domu • Sb ěrný dv ůr • Snížení energetické náro čnosti víceú čelové budovy TJ Sokol • Dětské h řišt ě • Podpora ochotnického spolku „Bráni ček 2013“ • Přísp ěvky na vytvoření pracovních míst • Přísp ěvky na drobné podnikatele v obci • Vnit řní vybavení školky (nábytek, lehátka) • Po číta čové a jazykové kurzy • Zřízení infocentra • Multifunk ční komunitní za řízení • Zpomalovací retardér, radar na m ěř ení rychlosti • Nové zna čení nau čné stezky

Božetice • Oprava místních komunikací • Oprava kanalizace • Úprava místa pro shromaž ďování a t říd ění odpad ů • Rekonstrukce st řechy pohostinství • Podpora individuální bytové výstavby • Obnova Mlýnské stoky, opravy vodních nádrží a údržba drobných vodních tok ů • Podpora drobných podnikatel ů • Rekonstrukce st řechy Mate řské školy

55 • Novelizace a aktualizace webových stránek obce • Obnova dopravního zna čení • Vydávání regionálních brožur, prospekt ů a informa čních leták ů • Meziobecní spolupráce v oblasti cestovního ruchu

Hrazany • Oprava sálu kulturního domu • Rekonstrukce místních a ú čelových komunikací • Ob čanská vybavenost • Údržba a oprava obecních zdroj ů pitné vody a kanalizací • Úprava a údržba ve řejných prostranství • Zachování dopravní obslužnosti • Zachování poštovních služeb • Podpora místních podnikatel ů v oblasti služeb pro ve řejnost • Oprava, údržba a rozší ření bytového fondu • ČOV Hrazánky • Tříd ění odpadu, osv ěta a informovanost • Podpora ekologického vytáp ění domácností • Aktivní podpora místních spolk ů a sdružení • Prezentace obce v regionálním tisku a turistických pr ůvodcích • Zřizování d ětských sportoviš ť

Hrejkovice • Bezdrátový rozhlas ve všech částech obce • Zateplení budov • Kanalizace a čisti čka odpadních vod • Oprava místních komunikací • Nákup a instalace kamerového systému • Cyklostezka Hrejkovice – Velká • Oprava st řechy DK Pechova Lhota • Sv ětelné ukazatele rychlosti • Instalace stabilního radaru s měř ením rychlosti • Zkvalitn ění a rozší ření služeb pro obyvatele – sauna, kade řnictví, masér, pedikúra a manikúra v budov ě penzionu v Hrejkovicích • Budova penzionu v Hrejkovicích – vým ěna oken a dve ří, zateplení budovy, výkup pozemku • Nákup techniky na údržbu ve řejné zelen ě • Rozší ření vzd ělávacího systému pro neza řazené ženy na MD, po MD, v ěk 50+ - IT kurzy, podnikatelské minimum, základy ú četnictví – ve spolupráci s JHK

Chyšky • Rekonstrukce školní jídelny

Jet ětice • Čisti čka odpadních vod • Komunikace • Zateplení objekt ů

56

Ková řov • Rozvoj technické infrastruktury (výstavba ZTV stavebních pozemk ů, rozší ření a modernizace vodovodních a kanaliza čních sítí, výstavba ČOV, podpora zám ěrů pro využití obnovitelných zdroj ů energie, optimalizace odpadového hospodá řství) • Zajišt ění optimální dopravní obslužnosti obce (spolupráce p ři harmonizaci ve řejné dopravy, rozvoj a zlepšování stavu místních a ú čelových komunikací) • Dopln ění a zkvalitn ění ob čanské vybavenosti (obnova a údržba objekt ů, bytová výstavba a revitalizace bytového fondu, rozvoj sociálního zázemí) • Ochrana životního prost ředí (ochrana zdroj ů pitné vody, zlepšování kvality povrchových vod, ekologické hospoda ření s odpady) • Ochrana krajiny a ekologická výchova (zvyšování ekologické stability krajiny, ochrana biodiverzity a p řírodn ě cenných lokalit, revitalizace venkovské krajiny a ve řejných prostranství, zvyšování ekologického v ědomí obyvatelstva) • Oživení spole čenských, kulturních a spolkových aktivit (podpora kulturní a spolkové činnosti, pé če o aktivní využití volného času d ětí a mládeže, podpora sportovní a tělovýchovné činnosti) • Rozvoj podnikatelských aktivit (zajišt ění vhodných pozemk ů pro rozvoj drobné výroby a řemesel, zvyšování úrovn ě a dostupnosti služeb, aktivní podpora narovnání majetkových pom ěrů, da ňové a jiné úlevy za čínajícím podnikatel ům a zvýhodn ěné ceny pronájmu nemovitostí, organizace setkání místních zam ěstnavatel ů se zástupci obce, aktivní pomoc s hledáním vhodných pozemk ů nebo budov k podnikání (nap ř. karty ke každému potencionálnímu objektu – zve řejn ění na internetových stránkách obce) • Rozvoj školství, vzd ělanosti a podpora zam ěstnanosti obyvatelstva (v četn ě celoživotního vzd ělávání, zvyšování kvalifikace pracovní síly, využívání informa čních technologií) • Rozvoj komunitní sociální práce, z řízení komunitního centra • Efektivní využití potenciálu cestovního ruchu (podpora nových forem cestovního ruchu a rekreace, využití p řírodních a kulturních zajímavostí, publika ční a propaga ční činnost, zapojení obce do organiza čních struktur, které koordinují aktivity vedoucí k rozvoji CR, zřízení informa čního centra a zavedení informa čního systému zam ěř eného na pot řeby území a kompatibilního s nad řazenými informa čními systémy) • Rozvoj turistické infrastruktury (podpora údržby, obnovy a využití budov za řazených do památkového fondu, zkvalitn ění turisticky významných komunikací a ve řejných prostranství, modernizace a rozvoj obecního informačního systému) • Získávání investic (p říprava projektových dokumentací pro získávání finančních prost ředk ů z dota čních program ů ČR a EU, p říprava lokalit pro podnikatelské aktivity, podpora investic do moderních informa čních technologií) • Zvyšování efektivnosti zem ědělské činnosti (podpora p ři zvyšování kvality a finalizace zem ědělských produkt ů, podpora rozvoje nových a extenzivních zem ědělských činností, podpora multifunk čního zem ědělství, rozvoje nezem ědělských činností)

Ku čeř • Revitalizace návsi • Získání a oprava budovy kovárny • Získání a oprava budovy pošty • Oprava komunikací, ve řejných prostranství a hasi čských nádrží • Udržení služeb ob čan ům – obchod, pošta, pohostinství • Rozší ření možnosti bydlení pro mladé rodiny • ČOV

57 • Zlepšení t říd ění odpad ů • Vybudování zázemí na fotbalovém h řišti • Podpora kulturních akcí a dobrovolných spolk ů • Podpora místních podnikatel ů a tvorba nových pracovních míst • Propagace regionu na republikové úrovni

Osek • Nová st řecha kulturního domu • Zateplení fasády kulturního domu • Čisti čka odpadních vod a nová kanalizace v celé obci • Bezdrátový rozhlas • Vybudování a oprava obecní cesty • Oprava tarasu u bývalé školy • Oprava koryta potoka • Oprava požární nádrže na návsi v četn ě stavidel • Ve řejné koupališt ě se sociálním zázemím • Vybudování víceú čelového sportovního kurtu vedle koupaliště • Vybudování tréninkové p řekážkové dráhy pro SDH Osek

Přeborov • Ve řejné osv ětlení • Čisti čka odpadních vod • Vy čišt ění obecních rybní čků • Oprava kanalizace • Vybudování nové místní komunikace a oprava sou časných • Oprava interiéru pohostinství (v četn ě kanalizace) • Mobilní stavba kulturního sálu • Za řízení klubovny pro SDH • Vybudování d ětského h řišt ě • Vybudování obecního bytu • Výsadba lesa • Výsadba zelen ě • Nová technika – traktor na údržbu zelen ě • Vybudování cyklostezky

Přešt ěnice • Kanalizace P řešt ěnice • Vodovod Ml čkov • Rozší ření osv ětlení • Rekonstrukce autobusových zastávek • Měř ič rychlosti • Nové kontejnery na t říd ěný odpad • Výstavba nájemních byt ů • Výsadba aleje • Výstavba rozhledny

58 Sepekov • Budování chodník ů na h řbitov ě • Obnova dopravního zna čení na místních komunikacích • Sídlišt ě „U Nádraží“ – rekonstrukce komunikací, vodovodu, ve řejného osv ětlení a chodník ů • Projekt pro zam ěstnávání zdravotn ě postižených ob čan ů (chrán ěná dílna) • Úprava dopravního režimu v obci • Instalace m ěř ičů rychlosti • Nová komunikace v části obce „U Borku“ • Podpora vzniku drobných obchod ů a provozoven • Údržba stávajícího bytového fondu • Výstavba nových byt ů (pouze v případ ě dotací) • Zamezení pr ůzkumu a p řípadné t ěžby wolframu a zlata • Údržba a revitalizace ve řejné zelen ě, nákup techniky • Prohlubování systému sb ěru a t říd ění komunálního odpadu • Zajistit prodej t říd ěného odpadu jako komodity • Dostavba víceú čelového za řízení (kulturního domu) • Finan ční a materiální podpora aktivních spolk ů a organizací • Po řádání spole čenských akcí m ěstysem – plesy, akce pro d ěti a seniory, ...) • Účast v projektech zvyšujících zam ěstnanost ob čan ů • Vytvá ření pracovních míst ve spolupráci s církví (restituce) • Využívání místních firem p ři zadávání zakázek • Zachování školy a školky v obci • Pokra čování rekonstrukce školního areálu – zateplení ZŠ, t ělocvi čny a školní jídelny, zm ěna vytáp ění z úst ředního na lokální, rekonstrukce technického za řízení jídelny) • Vydávání obecního zpravodaje • Instalace informa čních tabulí • Vydání pohlednic a informa čních leták ů • Údržba sakrálních památek • Zřizování odpo čívadel s informa čními tabulemi u historických a p řírodních zajímavostí

Stehlovice • Odbahn ění rybníka • Rekonstrukce komunikací • Výstavba rozhledny

Veselí čko • Výstavba skladu pro obec • Oprava st řechy školy • Odkup a zbourání t ří dom ů v havarijním stavu • Vybudování inženýrských sítí pro výstavbu rodinných dom ů • Oprava a vy čišt ění stávající kanalizace • Zvýšení výroby a odbytu stávajících podnikatelských subjekt ů v obci ke zvýšení zam ěstnanosti p ředevším místních ob čan ů • Oprava místního zámku a zvýšení po čtu návšt ěvník ů obce

59 Zbelítov • Inženýrské sít ě a komunikace pro nové parcely • Revitalizace ve řejné zelen ě • Revitalizace vodní nádrže

Zho ř • Oprava KD Zho ř • Výstavba vodovodu Blehov • Oprava komunikací B řezí, Blehov

Ostatní subjekty – rozvojové pot řeby

Bernartice • Peka řství Malý – rozší ření provozu • TJ Sokol – nákup seka čky • Ji ří Št ěpánek – likvidace biohmoty a kontejnerová kotelna • Charypar – stavba kancelá ří a sociálního za řízení, stavba haly na stavební materiál, nová fasáda stávající haly, nákup pozemku a výstavba kanceláří, sociálního za řízení a prodejny

Borovany • Karel Černý – zajišt ění techniky na se čení trávy (fotbalové h řišt ě) • Ond řej Stejskal – obnovení obchodu • Zden ěk Hošna – vy čišt ění a revitalizace rybní čka

Branice • Magdalena Čunátová – vybudování d ětského h řiště • Dana Hovorková – vybavení do MŠ Branice • Pavel Zeman – úprava ve řejné zelen ě • ZOD Branice – oprava komunikace • TEKLEMPO CZ, s.r.o. – zajišt ění techniky na údržbu ve řejné zelen ě • DOMITA – OBCHOD Tábor – podpora podnikání

Božetice • TJ Božetice – zajišt ění techniky na se čení h řišt ě

Hrazany • Václav Mošanský – obnova a údržbzelené plochy, lesnictví • Zdenka Souhradová – oprava bytového fondu

Hrejkovice • Ladislav Štván, Pechova Lhota – výstavba nové truhlárny • LKW Servis JT s.r.o. – výstavba ekologické opravny a pneuservisu zem ědělské a nákladní techniky, výstavba ekologické my čky, rekonstrukce bývalé budovy mlýna, rekonstrukce autoservisu • TOLLMI INVEST a.s. – rekonstrukce bývalého statku Zd ěnovc ů – vytvo ření ubytovacích a konferen čních prostor, vytvo ření nových pracovních míst • Marek Matuška – výstavba nového rybníka

60

Chyšky • SDH Kv ětuš – rekonstrukce nevyhovujícího objektu na zázemí pro sportovišt ě, víceú čelové h řišt ě, d ětské h řišt ě, požární zásahové vozidlo, mobiliá ř – zázemí pro mladé hasi če • FC Chyšky – vybudování tribuny ve fotbalovém areálu v Chyškách • Pekárna Chyšky – zajišt ění nové pece + osazovací za řízení

Ková řov • Pánek, Hrazánky – výroba škrobu z brambor, zajišt ění techniky (nákup traktoru, saze čky brambor, ple čky na brambory, kombajnu, neseného postřikova če, nákup kultivátoru na přípravu p ůdy, jednoosého vleku) chov ovcí (nákup nesené rota čky a obrace če sena) • „Rodina P ředbo řice“ – zřízení komunitního centra: rekonstrukce prostor a nákup vybavení, venkovní d ětské a sportovní h řišt ě, provoz a program (kurzy pro d ěti a rodi če, dlouhodobé i jednorázové akce), p ředškolní výchovné za řízení typu školka: renovace vybavení, provoz • Martin Schmeller - obnova pivovarnické tradice ve Slavo ňov ě – nákup a oprava budov a jejich vybavení, po řízení pivovarnické technologie, zvýšení zam ěstnanosti v obci /regionu (vytvo ření nových prac. míst), • Včela ři ZO Ková řov – obnova úl ů, nákup ochranných pom ůcek • Sylvie Šindelá řová, Lašovice – Fair Trade um ělecká kavárna, Fair trade farma ření, služby pro turisty, vybudování toalet, skate park a parkour pro mládež • JUDr. Marešovský, Vlady čín – podpora malých a st ředních podnik ů prost řednictvím zákaznického v ěrnostního programu • TJ ZD Ková řov, oddíl kopané – trakt ůrek na se čení fotbalového stadionu

Ku čeř • Simona Šimáková – rekonstrukce sportoviš ť • Monika Krej čová – vybudování zázemí fotbalového h řišt ě • Ji ří Řežábek – vybavení návsi a sportovišt ě • Ji ří N ěmec – výstavba komunikace k pr ůmyslové zón ě • Václav Šmíd – výkup pozemk ů a zasí ťování parcel pro rodinné domy • Bohuslav Bart ůněk – provedení výstavby domácích čistíren odpadních vod

Milevsko • Sdružení vlastník ů jednotek (SVJ) domu č. p. 173 – oprava bytového domu, zateplení domu, oprava st řešní krytiny, zvelebení okolí domu • SDH Milevsko – vybavení pro požární sport, vybavení klubovny, nákup vycházkových od ěvů, vybavení pro údržbu, propaga ční materiály – oslavy 150 let • Bc. Lenka Be čková - nové prostory za řízení rané pé če Milísek; rozší ření sociáln ě – aktiviza čních služeb pro rodiny s dětmi, prorodinná opat ření • Nízkoprahový klub Fanouš – podpora vzd ělávání d ětí ze sociáln ě znevýhodn ěných rodin, dou čování, zakoupení u čebních pom ůcek; podpora d ětí v nep říznivé životní situaci – organizování výlet ů, volno časové aktivity v rámci preventivních program ů; integrace; prevence sociáln ě-patologických jev ů, prorodinná opat ření • Mgr. Ludmila Barešová – z řízení a provozování za řízení sociálních služeb • Václav Hejný, Potraviny Prima – vybudování parkovišt ě ve dvo ře prodejny (45 parkovacích míst), adaptace bytové jednotky, otopný systém – vým ěna rozvod ů a kotle,

61 přechod z uhlí na plyn; zateplení části objektu, vým ěna chladící techniky v prodejn ě s využitím odpadového tepla, klimatizace prodejny, p řestavba prodejny (prodejní prostory, sklad, rampa), vým ěna staré st řešní krytiny • St řední odborná škola a st řední odborné u čilišt ě - další vzd ělávání: kurzy pro ve řejnost, dopl ňování vzd ělání; posilování rovných p říležitostí ve vzd ělání: za čle ňování d ětí a žák ů se specifickými vzd ělávacími pot řebami do vzd ělávacího procesu a pomoc žák ům, kterým hrozí sociální vylou čení; celkové posílení úrovn ě školy: vzd ělávání u čitel ů, individualizace ve vztahu k žák ům, podpora odborného vzd ělávání • PhDr. Libuše Kolá řová – RMC – Jiho české centrum informací a reklamy: rekonstrukce objektu firmy LK Tisk, vybudování mediální a reklamní agentury, muzeum polygrafie, informa ční centrum • I. ZŠ Milevsko – realizace spolupráce mezi ZŠ v regionu (sout ěže, on-line výuka – využití ICT techniky, vým ěna zkušeností); reagovat na zm ěny ve školské legislativ ě a sm ěrech vývoje školství (pokusit se v regionu realizovat školské poradenské za řízení, pomoci školám p ři získávání prost ředk ů na asistenty pedagoga, speciální pedagogy – inkluzivní vzd ělávání), pomoci školám p ři obnov ě, p řípadn ě rozvoji ICT technologií (interaktivní tabule, tablety, programové vybavení, vybavení elektronickými m ěř ícími systémy ) • Český svaz chovatel ů – nová st řecha budovy (plechová krytina, hromosvody), podlaha (dlažba) do klubovny a kancelá ře, nákup klecí na zví řata, vybavení klubovny (židle, stoly, kuch. linka), rozvod vody, boiler, toalety, plastová okna a dve ře, zateplení stropu, pr ůmyslový vysava č, technika na úklid po výstav ě, zahradní technika, motorová pila, seka čka, izola ční nát ěr, odkup pozemku • Kamenictví Novotný – zajišt ění nové technologie – z řízení nové pískovací linky pro sklo a kámen, po řízení nového vysokozdvižného vozíku, stavba nové obřadní sín ě v Milevsku • II. ZŠ Milevsko – rekonstrukce u čebny chemie, rekonstrukce a zateplení sklen ěného pr ůč elí školy, zateplení chodeb školy – vyzdívky a okna, zabezpe čení p řístupu do školy – vrata na školní pozemek • Mgr. Josef Kortan, OK.NO z.s. – webový portál ke zvýšení informovanosti pro ob čany, spolky a instituce • Mgr. Haluzová – zajišt ění služeb pro t ěhotné ženy a ženy na mate řské dovolené, zajišt ění prorodinných opat ření

Osek • Miroslava Vlnová – zpevn ění b řeh ů horního koryta potoka • Zden ěk Komárek – oprava „Koupališt ě“ a zpevn ění jeho b řeh ů • Ing. Miroslav Čunát – zakoupení p řepravníku na zví řata a chladírenského p řív ěsu (zárove ň odv ěšovna masa)

Přeborov • SDH – podpora jejich kulturních akcí, d ětské tábory, zajišt ění nových uniforem pro d ěti i dosp ělé, nákup st říka čky, hadic, proudnic, savic, nový v ůz • Václav Skoupý – rekonstrukce a zateplení prostor pro chovné teraristické za řízení • Martin Kubí ček – vybudování penzionu s ubytováním a agroturistika, na místo stávajícího nevyužitého rodinného domu, s možností nahlédnout do zem ědělské farmy a seznámení s běžnými domácími a hospodá řskými zví řaty. Možnost využití procházející cyklostezky s info tabulí a posezením, p řilehlým h řišt ěm a d ětským h řišt ěm, hospodou. Ubytovací za řízení zde dosud chybí.

62

Sepekov • Pavel Bo čan – p říst řešek autobusové čekárny u nádraží • Miroslav B řichá ček – osv ětlení scény p ři akcích po řádaných v parku • Jan Zeman – sv ětelný ukazatel rychlosti u Baloun ů

Veselí čko • Marie Hynoušová – oprava MK v Bilin ě • Karel Procházka - vy čišt ění a oprava kanalizace ve Veselí čku • Jaroslav Lískovec - zpevn ění hráze Veselského rybníka • Zem ědělská farma VETO, s.r.o. – vy čišt ění a revitalizace rybníka „Remízek“ • STAKO s.r.o. – oprava ú čelové komunikace k firm ě • Ob čanské sdružení K - 47 – vy čišt ění a revitalizace Veselského rybníka

Zbelítov • Radka P řibylová – oprava cest • Pavel Chvojan – nákup trakt ůrku na se čení • Zdena Dubová – rekonstrukce zelen ě v mate řské škole

Obce a ostatní subjekty – rozvojové pot řeby řešitelné prost řednictvím ak čního plánu

Cíl Pot řeba navazující na specifický cíl Zvýšení podílu Rekonstrukce autobusových zastávek (Přešt ěnice, Bernartice, udržitelných forem Sepekov) dopravy Světelné ukazatele rychlosti Hrejkovice Výstavba, modernizace chodník ů (Bernartice, Sepekov, Ková řov, Milevsko) Vybudování cyklostezky – spojení s centrem regionu (Hrejkovice, Přeborov, Sepekov) Zvýšení kvality a Zřízení komunitního centra (Milevsko, Ková řov, Bernartice) dostupnosti služeb Výstavba sociálních byt ů (Milevsko, Ku čeř, Ková řov) Zvýšení kvality a Bernartice – vybavení MŠ dostupnosti Sepekov - Celková rekonstrukce prostor mate řské a základní školy, infrastruktury pro půdní vestavba nových výukových prostor v základní škole, vytvo ření vzd ělávání a odpovídajícího zázemí pro výuku d ětí se speciálními pot řebami výuky celoživotní u čení a omezenou pohyblivostí a orientací Milevsko – rozší ření kapacity MŠ Kyti čka Milevsko – rozší ření kapacity MŠ Sluní čko Milevsko – II. ZŠ - rekonstrukce u čebny chemie, zabezpe čení p řístupu do školy, vrata na školní pozemek, zateplení Branice – rekonstrukce MŠ (st řecha) Božetice – oprava st řechy MŠ Zbelítov – oprava st řechy MŠ Bernartice –rekonstrukce ZŠ – 2.4.1.nevyhovující u čebny v četn ě vybavenosti pro žáky se spec. požadavky, vybavení MŠ Předbo řice – z řízení (rekonstrukce) MŠ Boscocentrum Investice do Zem. podnikatel (Milevsko) – zajišt ění obrace čky, nahrabova čky

63 zem ědělských Zem. podnikatel (Osek) – zajišt ění p řepravník na zví řata podnik ů Zem. podnikatel (K řižanov) – stavba skladu pro obilí a slámu Zem. podnikatel (Bernartice) – výstavba skladovacích prostor Zem. podnikatel (Stehlovice) – modernizace zem ědělské techniky Zem. podnikatel (Ku čeř) - výstavba komunikací a manipul. ploch Zpracování a uvád ění Zem. podnikatel (Osek) – odv ěšovna masa na trh zem ědělských Pekárna (Bernartice) – rozší ření provozu produkt ů Pekárna (Chyšky) – modernizace provozu Lesnická Osek – rekonstrukce lesní cesty infrastruktura Hrazany – rekonstrukce lesní cesty Ková řov – rekonstrukce lesní cesty Podpora investic na Podnikatel (Zbelítov) – komunální technika/multicar-sypa č založení a rozvoj Podnikatel (Křižanov) – truhlárna vybavení dílny strojem, nezem ědělských automechanik vybavení dílny strojem činností Podnikatel (Chyšky) – truhlárna modernizace dílny Branice – vybudování ubytovány do 40 l ůžek Podnikatel (P řeborov) – penzion do 40 l ůžek Podnikatel (Chyšky) – vytvo ření ubytovacích a konferen čních prostor Podnikatel (Hrejkovice) – zajišt ění techniky Podnikatel (Milevsko) – po řízení vysokozdvižného vozíku Podnikatel (Bernartice) – po řízení technologie pro minipivovar Investice do Jet ětice – po řízení traktoru do lesa lesnických Osek- investice do lesnických technologií – drti č technologií a Ková řov - investice do lesnických technologií – drti č zpracování produkt ů Bernartice - stavba oplocenek 10 000m Řešení problém ů Podpora sociálních služeb (celý region) nezam ěstnanosti a Preventivní programy (celý region) sociálního Pé če o d ěti do 3 let (celý region) za čle ňování Přím ěstské tábory (Sepekov, Milevsko) Provoz komunitních center (Milevsko, Ková řov, Bernartice)

64 3 Strategická část

3.1 Vize a mise

Základním p ředpokladem úsp ěšného rozvoje území St řední Povltaví je jasná formulace dlouhodobých cíl ů. Na základ ě výstup ů z analytické části dokumentu (SWOT analýza, analýza problém ů a pot řeb) proto byly vybrány prioritní oblasti rozvoje území a byly stanoveny strategické a specifické cíle. Vize heslovit ě shrnuje to, čím chce region St řední Povltaví v budoucnu být a k čemu sm ěř uje napl ňováním stanovených cíl ů. Mise říká, pro č MAS Střední Povltaví vznikla a co d ělá. Nasti ňuje zásadní a jedine čný ú čel jejího p ůsobení.

VIZE

St řední Povltaví – místo, kde každý rád žije a kam se každý rád vrací.

MISE

Vědomi si odpov ědnosti za oživení p řírodního a kulturního d ědictví regionu a za jeho rozvoj, rozhodli se p ředstavitelé obcí, podnikatel ů, ob čanských iniciativ a odborník ů pro vytvo ření MAS St řední Povltaví.

Chceme postupovat metodami osv ědčenými ve sjednocené Evrop ě p ři respektování a posilování své regionální specifiky, spo čívající v obohacujícím soužití člov ěka s přírodou ve venkovském prostoru.

MAS St řední Povltaví z.s. podporuje komunitn ě vedený místní rozvoj. Výstupem spolupráce místních aktér ů je tento dokument, který je základním nástrojem pro podporu rozvoje území MAS St řední Povltaví v probíhajícím programovém období 2014–2020. Strategie pomáhá sladit p ředstavy o budoucím rozvoji území.

65 3.2 P řehled prioritních oblastí, cíl ů a opat ření

1 Prioritní oblast Ekonomika a trh práce

Zlepšování hospodá řského prost ředí a trhu práce na území MAS St řední Strategický cíl Povltaví, rozvoj p řirozeného potenciálu daného historickým vývojem, reakce na nové výzvy a trendy.

Růst konkurenceschopnosti místního hospodá řství založeného na podpo ře Specifický cíl 1.1 rozvoje tradi čních i nových perspektivních odv ětví.

Opat ření 1.1.1 Rozvoj podnikání Opat ření 1.1.2 Spolupráce v oblasti podnikání

Udržení zam ěstnanosti a zvýšení efektivity, flexibility a díl čích vazeb na Specifický cíl 1.2 trhu práce.

Opat ření 1.2.1 Připravenost ke vstupu na trh práce Opat ření 1.2.2 Podpora zam ěstnanosti

Rozvoj místního zem ědělství, lesnictví a rybá řství prost řednictvím Specifický cíl 1.3 diverzifikace činností a podporou zpracování a odbytu místní produkce.

Opat ření 1.3.1 Rozvoj a modernizace zem ědělských podnik ů Opat ření 1.3.2 Podpora šetrného zem ědělství Opat ření 1.3.3 Využití a prodej místní produkce Opat ření 1.3.4 Spolupráce v oblasti zem ědělství Opat ření 1.3.5 Lesnictví Opat ření 1.3.6 Rybá řství, rybníká řství

66

2 Prioritní oblast Služby, prost ředí a spolupráce

Udržení, a rozši řování sít ě služeb na území MAS St řední Povltaví, Strategický cíl posilování rozvojové spolupráce, efektivní výkon veřejné správy.

Udržení a rozvoj mate řských, základních a st ředních škol, podpora Specifický cíl 2.1 dalšího vzd ělávání a celoživotního u čení.

Opat ření 2.1.1 Dostupnost a spolupráce škol Opat ření 2.1.2 Další vzd ělávání a u čení

Zajišt ění kvalitních a dostupných služeb v sociální a zdravotní oblasti ve Specifický cíl 2.2 vazb ě na pot řeby občan ů a možnosti jednotlivých obcí.

Opat ření 2.2.1 Sociální oblast, bydlení Opat ření 2.2.2 Zdravotnictví Opat ření 2.2.3 Prevence nežádoucích jev ů

Zlepšování podmínek pro kvalitní život obyvatel podpo řený odpovídající Specifický cíl 2.3 nabídkou v oblasti kultury, sportu a zájmového vzd ělávání.

Opat ření 2.3.1 Kultura Opat ření 2.3.2 Sport a zájmové aktivity Opat ření 2.3.3 Neziskový sektor

Zvyšování pružnosti a efektivity výkonu ve řejné správy, zlepšování Specifický cíl 2.4 kvality lidských zdroj ů a využívání moderních technologií.

Opat ření 2.4.1 Ve řejná správa

Vyvážený rozvoj regionu, spolupráce a využití partnerství p ři plánování Specifický cíl 2.5 a realizaci rozvoje.

Opat ření 2.5.1 Život na venkov ě Opat ření 2.5.2 Spolupráce a rozvoj partnerství

67

3 Prioritní oblast Doprava a infrastruktura

Udržení a zlepšení dopravních vazeb, zajišt ění udržitelného a místním Strategický cíl pot řebám odpovídajícího napojení na sít ě technické infrastruktury.

Udržení vn ějšího dopravního spojení, zvyšování kvality vnit řní dopravní Specifický cíl 3.1 sít ě a podpora rozvoje nemotorových forem dopravy.

Opat ření 3.1.1 Silni ční doprava Opat ření 3.1.2 Dopravní obslužnost Opat ření 3.1.3 Nemotorová doprava

Rozvoj technické infrastruktury s ohledem na zajištění bezpe čnosti a Specifický cíl 3.2 šetrného a udržitelného využití zdroj ů.

Opat ření 3.2.1 Vodohospodá řská infrastruktura Opat ření 3.2.2 Energetika

4 Prioritní oblast Ochrana p řírody a pé če o krajinu

Posilování environmentální soudržnosti a udržitelnosti rozvoje území Strategický cíl MAS St řední Povltaví, ochrana p řírodních hodnot p ři jejich šetrném využívání.

Zajišt ění ochrany p řírody a pé če o krajinu, která bude atraktivní pro život Specifický cíl 4.1 člov ěka p ři respektování zájm ů hospodá řského rozvoje a zásad trvale udržitelného užívání p řírodních zdroj ů.

Opat ření 4.1.1 Příroda a krajina Opat ření 4.1.2 Odpadové hospodá řství Opat ření 4.1.3 Prevence rizik

68

5 Prioritní oblast Rozvoj cestovního ruchu

Zajištění vyváženého rozvoje cestovního ruchu na území MAS St řední Strategický cíl Povltaví, který bude postaven na šetrném využití p řírodního, historického a kulturního d ědictví a na zvyšování kvality služeb.

Rozvoj infrastrukturní nabídky cestovního ruchu, využití p řirozeného Specifický cíl 5.1 potenciálu území, reagování na pot řeby a preference turistické klientely.

Opat ření 5.1.1 Turistické cesty Opat ření 5.1.2 Zázemí pro turisty Opat ření 5.1.3 Turistické zajímavosti

69 3.3 Popis opat ření k napln ění cíl ů

1 PRIORITNÍ OBLAST: Ekonomika a trh práce

Strategický cíl: Zlepšování hospodá řského prost ředí a trhu práce na území MAS St řední Povltaví, rozvoj přirozeného potenciálu daného historickým vývojem, reakce na nové výzvy a trendy.

Specifický cíl Růst konkurenceschopnosti místního hospodá řství založeného na podpo ře rozvoje tradi čních i nových perspektivních odv ětví. 1.1

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru 12 vlastní Po čet projekt ů na podporu MSP projekt ↑ vlastní Po čet podpo řených projekt ů spolupráce projekt ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podnik ↑ 92702 Po čet podpo řených akcí/operací (O.3) akce/operace ↑

Opat ření 1.1.1 Rozvoj podnikání Aktivity podporující udržení a rozvoj činnosti malých a st ředních podnik ů. Rozvoj tradi čních a nových perspektivních odv ětví podnikání. Zakládání nových podnik ů (podpora za čínajících podnikatel ů) a umožn ění jejich Popis aktivit dalšího rozvoje. Podpora vzd ělávání podnikatel ů a zam ěstnanc ů malých a st ředních podnik ů. Propagace nabídky pr ůmyslové zóny v Milevsku, podnikatelských ploch a objekt ů na území MAS St řední Povltaví.

Opat ření 1.1.2 Spolupráce v oblasti podnikání Podpora aktivní spolupráce podnikatelských subjekt ů. Spolupráce stávající infrastruktury na podporu podnikání a vzájemného sdílení informací mezi subjekty (Jiho česká hospodá řská komora, ve řejná správa, podp ůrné Popis aktivit organizace, ú řad práce apod.). Rozvoj spolupráce na úrovni mezi podniky, informa ční a jiné propojování malých a st ředních podnik ů. Spolupráce mezi ú častníky krátkých dodavatelských řet ězc ů a místních trh ů.

12 ↑………………………………...vzr ůstající tendence ↓………………………………...klesající tendence ↔……………………………….udržet stávající hodnotu Monitorovat…………………….indikátor bude pouze monitorován

70

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření : MAS St řední Povltaví z.s., podnikatelské subjekty, instituce podporující podnikání atd. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

Udržení zam ěstnanosti a zvýšení efektivity, flexibility a díl čích vazeb na Specifický cíl trhu práce 1.2

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Míra zam ěstnanosti v regionu % ↔ vlastní Instituce s flexibilní formou organizace práce po čet institucí ↑ vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekt ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podnik ↑ 10401 Po čet nov ě vytvo řených pracovních míst FTE ↑ 93102 Po čet podpo řených koopera čních činností činnosti spolupráce ↑ 60000 Celkový počet ú častník ů osoby ↑

Opat ření 1.2.1 Připravenost ke vstupu na trh práce Rozvoj spolupráce škol, obcí, ú řadu práce a zam ěstnavatel ů – podpora obor ů, jejichž absolventi jsou uplatnitelní na trhu práce a jsou schopni Popis aktivit rychlejšího p řizp ůsobení se zm ěnám na trhu práce. Spolupráce škol a zam ěstnavatel ů vedoucí k lepšímu uspokojování požadavk ů trhu práce.

Opat ření 1.2.2 Podpora zam ěstnanosti Podpora tvorby pracovních míst. Prevence dlouhodobé nezam ěstnanosti. Rekvalifikace a další nástroje a programy vhodné pro řešení nesoulad ů na trhu práce. Podpora návratu pracovní síly (po ukon čení studia, stáží, praxí, pracovní činnosti v zahrani čí, rodi čovské dovolené) do regionu. Podpora Popis aktivit mobility na trhu práce a zkvalitn ění dopravní obslužnosti (cesta do práce). Napl ňování princip ů rovných p říležitostí na trhu práce Zavád ění flexibilních forem organizace práce. Podpora a rozvoj služeb pé če o d ěti za účelem slu čitelnosti pracovního a rodinného života jejich rodičů .

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření : MAS St řední Povltaví z.s., podnikatelské subjekty, školy, ú řad práce, instituce podporující podnikání, nestátní neziskové organizace atd. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

71

Specifický cíl Rozvoj místního zem ědělství, lesnictví a rybá řství prost řednictvím diverzifikace činností a podporou zpracování a odbytu místní produkce. 1.3

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekty ↑ vlastní Po čet realizovaných opat ření opat ření ↑ vlastní Aktivity k rozvoji regionální zna čky aktivita ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podniky ↑ 92301 Po čet ú častník ů vzd ělávání osoby ↑ 93102 Po čet podpo řených koopera čních činností činnosti spolupráce ↑

Opat ření 1.3.1 Rozvoj a modernizace zem ědělských podnik ů Realizace aktivit vedoucích ke zvýšenému využití výrobního potenciálu a zvyšování konkurenceschopnosti primárního sektoru na území MAS St řední Povltaví (modernizace techniky, vybavení a zázemí pro Popis aktivit zem ědělskou produkci i jeho mimoproduk ční funkce, rozvoj nových výrobních metod a technologií v souladu s principy udržitelného rozvoje). Podpora modernizace zem ědělských podnik ů (na úrovni stavebních i technologických investic, ekologicky šetrných technologií apod.)

Opat ření 1.3.2 Podpora šetrného zem ědělství Podpora zodpov ědného nakládání se zdroji využitelnými v primárním sektoru hospodá řství na území MAS St řední Povltaví s cílem jejich zhodnocení s co nejvyšší p řidanou hodnotou. Aktivity zam ěř ené na fungování zem ědělství jako významného krajinotvorného prvku. Podpora Popis aktivit efektivního využití odpad ů ze zem ědělské produkce pro pot řeby výroby obnovitelných zdroj ů energie s prokazateln ě p říznivým dopadem na životní prost ředí p ři zachování potravinové sob ěsta čnosti. Rozvoj ekologického zem ědělství s d ůrazem na finalizaci jeho produkce. Aktivity zamezující znehodnocování zem ědělské p ůdy.

Opat ření 1.3.3 Využití a prodej místní produkce Podpora zpracování zem ědělských produkt ů a jejich uvád ění na trh – podpora produkce zdravých, bezpe čných a kvalitních výrobk ů s d ůrazem na ekologický aspekt (pojízdné prodejny, farmá řské trhy, prodej ze dvora, Popis mlé čné automaty apod.). Podpora dalšího rozvoje regionální zna čky. Aktivity k využívání místní produkce v ú čelovém ve řejném stravování (nap ř. školní jídelny, úřady apod.). Zvyšování a monitorovaní kvality produkt ů.

72

Opat ření 1.3.4 Spolupráce v oblasti zem ědělství Rozvoj spolupráce obcí a zem ědělc ů – využití místních zdroj ů pro rozvoj a obhospoda řování pozemk ů, ve řejných ploch, prostranství nebo obecní infrastruktury. Aktivity p řeshrani ční spolupráce v oblasti zem ědělství a Popis aktivit rozvoje venkova. Podpora dalšího zapojování zem ědělských podnikatel ů do místní ak ční skupiny. Spolupráce podporující omezování odlivu pracovník ů z oblasti zem ědělské výroby, zamezování vysidlování venkova a podpora p řílivu nových mladých lidí do odv ětví (genera ční obm ěna).

Opat ření 1.3.5 Lesnictví Zvyšování hospodá řské hodnoty les ů p ři sou časném respektování a aplikaci p řírod ě blízkých zp ůsob ů hospoda ření. Aktivity zam ěř ené na podporu trvale udržitelného, ekologicky p říznivého obhospoda řování les ů. Realizace investic do oblasti rozvoje moderních technologií v oblasti lesního hospodá řství v četn ě jeho mimoproduk čních funkcí a v četn ě rozvoje cestovního ruchu (stroje a za řízení pro budování a údržbu lesních cest, Popis aktivit turistické stezky a chodníky, meliorace, reten ční nádrže, specializovaná za řízení pro turistiku, stroje a za řízení sloužící pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování d říví a vedlejších produkt ů ekologickými technologiemi). Stabilizace a další rozvoj d řevozpracujícího pr ůmyslu jako optimálního odv ětví s potenciálem využití místní produkce lesního hospodá řství.

Opat ření 1.3.6 Rybá řství, rybníká řství Obnova a rekonstrukce rybník ů v četn ě jejich technického vybavení, realizace protipovod ňových opat ření, odbah ňování rybník ů, vodních tok ů a nádrží. Zachování a rozvoj mimoproduk čních funkcí rybník ů a jejich soustav (protipovod ňové funkce, zvyšování p řirozených zásob podzemních Popis aktivit vod, krajinotvorné funkce, p řírodoochraná řské a ekologické funkce). Podpora rozvoje rekrea čního a volno časového využití rybník ů (koupání, rekreace, sportovní rybolov, vodní sporty). Podpora opat ření pro zajišt ění kvalitních, cenov ě p řijatelných a zdravých rybích produkt ů produkovaných na základ ě ekologicky šetrných postup ů.

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření : MAS St řední Povltaví z.s., podnikatelské subjekty, obce, vlastníci a správci zem ědělských, lesních a vodních pozemk ů, instituce podporující podnikání, nestátní neziskové organizace, MMR, MZE, Jiho český kraj. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

73

2 PRIORITNÍ OBLAST: Služby, prost ředí a spolupráce

Strategický cíl: Udržení, a rozši řování sít ě služeb na území MAS St řední Povltaví, posilování rozvojové spolupráce, efektivní výkon ve řejné správy.

Specifický cíl Udržení a rozvoj mate řských, základních a st ředních škol, podpora dalšího vzd ělávání a celoživotního u čení. 2.1

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet základních škol v regionu školy ↔ vlastní Po čet mate řských škol v regionu školy ↔ vlastní Po čet st ředních škol v regionu školy ↔ vlastní Po čet podpo řených projekt ů celkem projekty ↑ 92301 Po čet ú častník ů vzd ělávání osoby ↑

Opat ření 2.1.1 Dostupnost a spolupráce škol Zlepšení dostupnosti a kvality p ředškolního vzd ělávání. Udržení a podpora stávající sít ě základních škol, udržení po čtu a zam ěř ení st ředních škol, zvýšení zájmu ve řejnosti o u čební obory. Zlepšení kvality formálního, zájmového a neformálního vzd ělávání d ětí a mládeže podporu kvalitní Popis aktivit infrastruktury pro výuku klí čových kompetencí. Rozvoj spolupráce škol nap říč spektrem subjekt ů vzd ělávací soustavy a rozvoj nadregionálních forem spolupráce. Podpora kvalitní infrastruktury pro vzd ělávání. Podpora celoživotního vzd ělávání.

Opat ření 2.1.2 Další vzd ělávání a u čení Podpora dalšího vzd ělávání a spolupráce - další vzd ělávání d ětí a mládeže, spolupráce škol a dalších subjekt ů. Podpora celoživotního u čení - zvyšování kvalifikace, prohlubování v ědomostí. Vzd ělávání samospráv a Popis aktivit úředník ů ve řejné správy, vzd ělávání pracovník ů nestátních neziskových organizací, vzd ělávání v podnicích. Podpora vzd ělávacích program ů zam ěř ených nap ř. na ve řejnou správu, informa ční technologie, cestovní ruch, zdravotnictví, sociální oblast atd.

74 Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření : MAS St řední Povltaví z.s., školy a další vzd ělávací instituce, ú řad práce, obce, nestátní neziskové organizace atd. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

Specifický cíl Zajišt ění kvalitních a dostupných služeb v sociální a zdravotní oblasti ve 2.2 vazb ě na pot řeby ob čan ů a možnosti jednotlivých obcí.

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Druhy a kapacity sociálních služeb služby ↑ vlastní Podpo řené programy prevence programy ↑ vlastní Dostupnost zdravotní pé če za řízení ↔ vlastní Dostupnost bydlení byty ↔ 5 53 01 Po čet podpo řených byt ů pro sociální bydlení bytové jednotky ↑ 5 51 02 Po čet podpo řených komunitních center za řízení ↑

Opat ření 2.2.1 Sociální oblast, bydlení Udržení, zkvalit ňování a rozvoj sociálních a doprovodných služeb. Realizace cíl ů a aktivit Komunitního plánu sociálních služeb ORP Milevsko, jeho pr ůběžná evaluace a aktualizace v návaznosti na m ěnící se Popis aktivit pot řeby obyvatel území. Podpora rozvoje bytové výstavby a modernizace stávající zástavby s cílem stabilizace sídelní struktury. Výstavba sociálních byt ů. Zajišt ění prostupného bydlení pro nízkop říjmové skupiny obyvatel).

Opat ření 2.2.2 Zdravotnictví Aktivity spolupráce mezi organizacemi p ůsobícími ve zdravotní a sociální oblasti. Další zlepšování a posilování úrovn ě vybavení (technické, přístrojové, provozní) zdravotnických za řízení a služeb. Posilování a Popis aktivit zkvalit ňování personálního obsazení zdravotnických za řízení a služeb. Vzd ělávání a osv ěta populace v oblasti poskytování první pomoci. Udržení trvalé dostupnosti služeb Zdravotnické záchranné služby.

Opat ření 2.2.3 Prevence nežádoucích jev ů a za čle ňování Aktivity podporující sociální za čle ňování a prevenci sociálního vylou čení Zajišt ění komunitní sociální práce. Rozvoj terénních a ambulantních sociálních i doprovodných služeb. Realizace a rozvoj program ů prevence. Popis aktivit Podpora osv ěty a rozši řování nabídky vhodných volno časových aktivit. Aktivity vedoucí ke snižování rizik spojených se zadlužováním domácností a jednotlivc ů. Podpora rozvoje sociálního podnikání.

75 Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření : MAS St řední Povltaví z.s., obce, poskytovatelé sociálních a doprovodných služeb, zdravotnická za řízení, nestátní neziskové organizace atd. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

Specifický cíl Zlepšování podmínek pro kvalitní život obyvatel podpo řený odpovídající nabídkou v oblasti kultury, sportu a zájmového vzd ělávání. 2.3

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekty ↑ vlastní Po čet zmodernizovaných kulturních za řízení za řízení ↑ vlastní Po čet zrekonstruovaných sportovních za řízení za řízení ↑ vlastní Po čet nových za řízení pro zájmové aktivity za řízení ↑ vlastní Po čet podpo řených kulturních akcí akce ↑ vlastní Po čet podpo řených sportovních akcí akce ↑ vlastní Po čet podpo řených akcí - ostatní akce ↑ vlastní Po čet podpo řených NNO NNO ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podniky ↑ 92301 Po čet ú častník ů vzd ělávání osoby ↑ 93102 Po čet podpo řených koopera čních činností činnosti spolupráce ↑

Opat ření 2.3.1 Kultura Rozvoj živé kultury, podpora propojování kulturní nabídky s historickými či aktuálními tématy spole čenského d ění. Zlepšování podmínek pro rozvoj kulturních činností. Aktivity v oblasti rozvoje tv ůrčích činností, inovací a tradi čních řemesel v oblasti kultury. Rozvoj knihovnictví, muzejní, Popis aktivit galerijní a výstavní činnosti. Ú čelné propojování kulturní oblasti s cestovním ruchem. Aktivity k udržení a rozvíjení místních a regionálních kulturních tradic, v četn ě vytvá ření nových tradic. Podpora lidových a folklórních aktivit v regionu. Pořádání p řehlídek a sout ěží v oblasti kultury.

Opat ření 2.3.2 Sport a zájmové aktivity Vytvá ření p říznivého prost ředí pro rozvoj t ělovýchovy a sportu – zejména u cílové skupiny d ětí a mládeže. Podpora činnosti subjekt ů organizujících sportovní a další zájmovou činnost mládeže a dosp ělých, v četn ě aktivit Popis aktivit handicapovaných ob čan ů. Podpora ú čelné investi ční činnosti v oblasti sportu, údržby, provozu a obnovy vybavení sportovních za řízení. Podpora aktivit, vybavenosti a akcí subjekt ů rozvíjejících zájmové vzd ělávání a volno časové aktivity na území MAS St řední Povltaví. Rozvoj spolupráce.

76

Opat ření 2.3.3 Neziskový sektor Podpora činnosti, materiálového a objektového zázemí a vybavení neziskových organizací. Rozvoj spolupráce a komunikace mezi NNO navzájem. Aktivity k vyhledávání možnosti řešení kofinancování projekt ů Popis aktivit a aktivit neziskového sektoru v rámci místního partnerství. Podpora konkrétních aktivit a projekt ů neziskového sektoru – osv ětová činnost, kulturní a sportovní, sociáln ě orientované, výchovné a další akce.

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření MAS St řední Povltaví z.s., obce, nestátní neziskové organizace, vlastníci a správci kulturní a sportovní infrastruktury, ve řejnost. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

Specifický cíl Zvyšování pružnosti a efektivity výkonu ve řejné správy, zlepšování kvality lidských zdroj ů a využívání moderních technologií. 2.4

Opat ření 2.4.1 Veřejná správa Zvyšování kvality lidských zdroj ů ve ve řejné správ ě (celoživotní u čení, vzd ělávání, příprava a revize etických kodex ů ve ve řejné správ ě a politické činnosti). Podpora služeb zam ěř ených na zefektivn ění činnosti systému Popis aktivit ve řejné správy. Podpora zapojování ob čan ů do ve řejné správy (v četn ě zapojování mladých lidí do v ěcí ve řejných) prost řednictvím rozvoje komunitní spole čnosti.

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekty ↑ vlastní Počet podpo řených organizací organizace ↑ 92301 Po čet ú častník ů vzd ělávání osoby ↑ 93102 Po čet podpo řených koopera čních činností činnosti spolupráce ↑

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření : MAS St řední Povltaví z.s., organizace ve řejné správy Územní dopad daného opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

77

Vyvážený rozvoj regionu, spolupráce a využití partnerství p ři plánování a Specifický cíl realizaci rozvoje 2.5

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Dostupnost ve řejných služeb neuvedeno ↔ vlastní Dostupnost bydlení byty ↔ vlastní Míra zam ěstnanosti v regionu % ↔ vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekty ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podniky ↑ 92702 Po čet podpo řených akcí/operací (O.3) akce/operace ↑

Opat ření 2.5.1 Život na venkov ě Zachování dostupnosti ve řejných služeb na venkov ě (zdravotní a sociální pé če, pošty, školy, obchody, pen ěžní služby). Aktivity zam ěř ené na podporu integrace sociáln ě ohrožených skupin obyvatel, zejména prost řednictvím komunitní sociální práce. Aktivity p řispívající ke zlepšování dostupnosti pracovních p říležitostí na venkov ě. Dostupnost Popis aktivit volno časových aktivit a akcí v oblasti kulturních a jiných tradi čních venkovských hodnot (koncerty, spole čenské akce, festivaly, místní slavnosti apod.). Podpora rozvoje podmínek pro bydlení na venkov ě (v četn ě podpory startovacích, sociálních byt ů, malometrážních byt ů či prostupného bydlení). Aktivity zam ěř ené na mikroregionální rozvoj a integrovaný rozvoj území v rámci tzv. integrovaných p řístup ů.

Opat ření 2.5.2 Spolupráce a rozvoj partnerství Posilování spolupráce na místní úrovni ( činnost Svazku obcí Milevsko a MAS St řední Povltaví z.s.). Podpora tvorby a realizace integrovaných rozvojových strategií na místní úrovni. Podpora propojování činností obcí, spolupráce s partnerskými mikroregiony, svazky obcí a místními ak čními Popis aktivit skupinami – podpora p řípravy a realizace inovativních rozvojových projekt ů a p řístup ů, vytvá ření spole čných komunika čních platforem, vým ěny informací. Podpora vytvá ření místních partnerství a sítí, podpora zapojování ve řejnosti do t ěchto sítí a zvyšování informovanosti ve řejnosti o činnosti na místní úrovni. Aplikace princip ů udržitelného rozvoje.

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření : MAS St řední Povltaví z.s., obce, podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, instituce, ve řejnost atd. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

78

3 PRIORITNÍ OBLAST: Doprava a infrastruktura

Strategický cíl: Udržení a zlepšení dopravních vazeb, zajišt ění udržitelného a místním pot řebám odpovídajícího napojení na sít ě technické infrastruktury.

Specifický cíl Udržení vn ějšího dopravního spojení, zvyšování kvality vnit řní dopravní sít ě a podpora rozvoje nemotorových forem dopravy. 3.1

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekt ↑ vlastní Délka rekonstruovaných silnic III. t řídy km ↑ vlastní Délka rekonstruovaných místních komunikací km ↑ 76100 Délka nov ě vybudovaných cyklostezek, cyklotras km ↑ 75001 Po čet realizací ke zvýšení bezpe čnosti v doprav ě realizace ↑

Opat ření 3.1.1 Silni ční doprava Podpora rekonstrukce a dalších úprav silni ční sít ě (technická opat ření investi čního i neinvesti čního charakteru vyvolaná špatným technickým Popis aktivit stavem silnic). Podpora výstavby komunikací zajiš ťujících prostupnost území. Podpora dalšího zkvalit ňování a optimalizace sít ě místních komunikací na území MAS St řední Povltaví.

Opat ření 3.1.2 Dopravní obslužnost Přizp ůsobování nabídky ve řejné linkové dopravy skute čné poptávce. Zlepšování dopravní obslužnosti prost řednictvím zvyšování kvality Popis aktivit vozového parku zejména s ohledem na ob čany s omezenou schopností pohybu a orientace. Modernizace základní infrastruktury ve řejné dopravy.

Opat ření 3.1.3 Nemotorová doprava Rekonstrukce, modernizace a výstavba chodník ů a bezbariérových komunikací. Výstavba a údržba cyklistických stezek, cyklistických pruh ů Popis aktivit na komunikacích včetn ě jejich zna čení a dopl ňkové infrastruktury (propojení d ůležitých cíl ů cest, nejen rekrea čních, ale p ředevším z bydlišt ě na pracovišt ě či do škol). Realizace projekt ů ke zvýšení bezpe čnosti a realizace projekt ů pro zklid ňování dopravy. Aktivity prov ěř ování a

79 podpory dalších možností p řípravy a realizace opat ření ve prosp ěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací v obcích.

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření MAS St řední Povltaví z.s, obce, podnikatelské subjekty, vlastníci a správci dopravní infrastruktury na území MAS St řední Povltaví, dopravci na území. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

Specifický cíl Rozvoj technické infrastruktury s ohledem na zajištění bezpe čnosti a 3. 2 šetrného a udržitelného využití zdroj ů.

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekt ↑ vlastní Počet realizovaných opat ření opat ření ↑ vlastní Délka rekonstruovaných vodovodních sítí km ↑ vlastní Délka rekonstruovaných kanaliza čních řad ů km ↑ vlastní Po čet obyvatel nov ě p řipojených na vodovod obyvatel ↑ vlastní Po čet obyvatel nov ě p řipojených na kanalizaci obyvatel ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podniky ↑

Opat ření 3.2.1 Vodohospodá řská infrastruktura Dopl ňování, modernizace a rekonstrukce sou časných vodovod ů. Výstavba vodovod ů v obcích, které v sou časné dob ě nemají ve řejný vodovod (zejména v obcích, kde není možné využít místní zdroje). Aktivity zam ěř ené na zlepšení kvality povrchových i podzemních vod. Zlepšení Popis aktivit zásobování vodou v obdobích sucha či jiných náhlých situací u problémových lokalit v regionu. Výstavba nových kanaliza čních sítí a postupná rekonstrukce stávajících kanaliza čních sítí. Zajišt ění ochrany zdroj ů pitné vody a další vodohospodá řské infrastruktury p řed povodn ěmi.

Opat ření 3.2.2 Energetika Aktivity vedoucí k úsporám energie a k p řechodu na mén ě zne čiš ťující paliva. Rozvoj obnovitelných zdroj ů energie s p řednostním využitím nikoliv na volných plochách (fotovoltaika). Využití kogenera čních zdroj ů jako lokálních zdroj ů pro výrobu tepla a elekt řiny (nap ř. na plyn a na Popis aktivit dřev ěné št ěpky). Plynofikace v místech, kde je tato energetická forma využitelná a ekonomicky výhodná. Podpora zajišt ění stabilních a cenov ě udržitelných forem využívání energie pro domácnosti a podniky. Efektivní nakládání s druhotnými surovinami - jejich využití, recyklace, zlepšení systému jejich sb ěru, t říd ění a úpravy.

80

Územní dopad daných opat ření MAS St řední Povltaví z.s., obce, vlastníci a správci vodohospodá řské, energetické a telekomunika ční infrastruktury, podnikatelské subjekty. Územní dopad daného opat ření: celé území MAS St řední Povltaví Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 - 2020

4 PRIORITNÍ OBLAST: Ochrana p řírody a pé če o krajinu

Strategický cíl: Posilování environmentální soudržnosti a udržitelnosti rozvoje území MAS St řední Povltaví, ochrana p řírodních hodnot p ři jejich šetrném využívání.

Specifický cíl Zajišt ění ochrany p řírody a pé če o krajinu, která bude atraktivní pro život člov ěka p ři respektování zájm ů hospodá řského rozvoje a zásad trvale 4.1 udržitelného užívání p řírodních zdroj ů.

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekt ↑ vlastní Počet realizovaných opat ření opat ření ↑ vlastní Plocha revitalizovaných území km² ↑ vlastní Podíl recyklovaných odpad ů % ↑ vlastní Plocha odstran ěných starých ekologických zát ěží m² ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podniky ↑ 94302 Celková délka lesních cest km ↑

Opat ření 4.1.1 Příroda a krajina Zachování vysokého podílu ploch s rozmanitou, esteticky vyváženou a ekologicky stabilní krajinou. Podpora krajinotvorných zem ědělských činností. Zajišt ění odpovídající ochrany a pé če o památné stromy a významné krajinné prvky. Zlepšování čistoty povrchových vod, vytvá ření podmínek pro život vodní fauny, vyvážené využívání rybník ů, podpora Popis aktivit trvale udržitelného využívání zdroj ů podzemních vod. Opravy polních cest. Rekonstrukce a budování lesnické infrastruktury vedoucí ke zlepšení kvality či zvýšení hustoty lesních cest. Ochrana biotopu významného pro pta čí druhy ( říčka Smutná). Realizace aktivit v oblasti environmentální osv ěty - výchova a vzd ělávání, rozvoj nau čných stezek, geopark ů apod. Revitalizace obecních rybník ů a návsí.

81

Opat ření 4.1.2 Odpadové hospodá řství Aktivity podporující hierarchii nakládání s odpady (1. p ředcházení, 2. příprava k op ětovnému využití, 3. recyklace / kompostování, 4. jiné / energetické využití, 5. skládkování). Budování technické infrastruktury pro Popis aktivit efektivní a ú čelné hospoda ření s odpady. Snižování množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. Osv ěta vedoucí k dalšímu zvyšování podílu t říd ěného odpadu.

Opat ření 4.1.3 Prevence rizik Protipovod ňová opat ření v krajin ě formou komplexních pozemkových úprav a dalších opat ření. Podpora aktivit posilujících ekologické funkce krajiny a snižujících fragmentaci krajiny. Rozvoj mimoproduk čních funkcí krajiny a šetrného a p řírod ě blízkého hospoda ření v krajin ě, podpora Popis aktivit zvyšování p řirozené reten ční schopnosti krajiny. Prevence a řešení nebezpe čí vznikajících v období sucha a s tím související pot řeby zajišt ění dostate čných zásob vody. Ochrana a využívání vodních zdroj ů za ú čelem zlepšení zásobování jakostní pitnou vodou.

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření MAS St řední Povltaví z.s., obce, vlastníci a správci vodních, lesních a zem ědělských ploch, vlastníci a správci infrastruktury v oblasti odpadového hospodá řství, IZS, podnikatelské subjekty, neziskové organizace. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

5 PRIORITNÍ OBLAST: Cestovní ruch

Strategický cíl: Zajištění vyváženého rozvoje cestovního ruchu na území MAS St řední Povltaví, který bude postaven na šetrném využití p řírodního, historického a kulturního d ědictví a na zvyšování kvality služeb.

Specifický cíl Rozvoj infrastrukturní nabídky cestovního ruchu, využití p řirozeného potenciálu území, reagování na pot řeby a preference turistické klientely. 5.1

Kód Tendence Název indikátoru výstupu Měrná jednotka hodnoty indikátoru indikátoru vlastní Po čet podpo řených projekt ů projekt ↑

82 vlastní Po čet objekt ů návšt ěvnické infrastruktury objekt ↑ vlastní Po čet certifikovaných ubytovacích za řízení za řízení ↑ vlastní Po čet návšt ěvník ů památek a kulturních za řízení osoby ↑ 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů podniky ↑

Opat ření 5.1.1 Turistické cesty Budování turistických stezek a tras (p ěší nau čné stezky, tematické, historicko-poznávací, hipostezky, vodní cesty atd.), budování a rekonstrukce cyklistických tras a stezek, v četn ě doprovodné infrastruktury (mobiliá ř) a zna čení. Aktivity podporující rozvoj environmentáln ě citlivých Popis aktivit forem turistiky (p ěší turistika, trekking, cykloturistika, lyža řská turistika – zejména b ěh na lyžích, pop ř. dále i pobytová turistika v menších ubytovacích za řízeních, šetrné „outdoorové“ aktivity atd.). Podpora rozvoje tras využitelných rovn ěž pro in-line brusle apod.

Opat ření 5.1.2 Zázemí pro turisty Rozši řování a zkvalit ňování ubytovacích kapacit v lokalitách vhodných pro rozvoj cestovního ruchu. Aktivity k rozvoji sportovn ě-rekrea ční a kulturní vybavenosti. Využití areál ů a objekt ů pro pot řeby rozvoje cestovního Popis aktivit ruchu (nap ř. opušt ěné areály a objekty po ukon čení zem ědělské činnosti pro pot řeby rozvoje r ůzných forem venkovské turistiky). Rozši řování infrastruktury pro podporu dalšího rozvoje zimní turistiky (lyža řské a běžecké trasy a areály – oblast Chyšecka).

Opat ření 5.1.3 Turistické zajímavosti Zachování a rozvoj muzeí v četn ě muzeí lidové architektury na venkov ě. Ochrana a obnova nemovitých kulturních památek v četn ě památek ve volné krajin ě a zvyšování jejich atraktivnosti pro pot řeby dalšího rozvoje Popis aktivit cestovního ruchu. Ochrana vesnických památkových zón a krajinných památkových zón. Jejich šetrné využití pro pot řeby rozvoje rekreace obyvatel a cestovního ruchu.

Předpokládaní partne ři zapojení do realizace daných opat ření MAS St řední Povltaví z.s., obce, vlastníci a provozovatelé infrastruktury cestovního ruchu, vlastníci a provozovatelé památek, po řadatelé kongresových, výstavních a incentivních akcí, neziskové organizace, podnikatelské subjekty. Územní dopad daných opat ření: celé území MAS St řední Povltaví. Předpokládaný časový horizont pro napl ňování opat ření: 2014 – 2020.

83 3.4 Integrovanost a inovativnost strategie, hierarchie cíl ů

Integra ční prvky

Pr ůř ezové zapojení všech relevantních aktér ů do p řípravy strategie Při p říprav ě strategie byly využity metody komunitního plánování a nástroje LEADR+. MAS St řední Povltaví z.s. při tvorb ě strategie místného rozvoje zohlednila lokální pot řeby a potenciál, pomohla vytvo řit sí ť aktér ů a koordinovala jejich spolupráci. Příprava strategie byla projednávána na setkáních v obcích a také v pracovních skupinách, jejichž členy byly zástupci místních cílových skupin. Pracovní skupiny se zabývaly díl čími oblastmi: Zem ědělství, Ob čanská vybavenost, kultura a památky, Cestovní ruch, Podnikání, Vzd ělávání, D ěti a mládež, Ženy. Po spole čném projednání výstup ů z analýz, šet ření a r ůzných jednání byly v každé skupin ě nastaveny priority a cíle s ohledem na projednávanou díl čí oblast. Po následném hodnocení pr ůnik ů priorit a cíl ů byl rozvoj území nasm ěrován do p ěti prioritních rozvojových oblastí, které pln ění spole čných cíl ů řeší : 1 Ekonomika a trh práce 2 Služby, prost ředí a spolupráce 3 Doprava a infrastruktura 4 Ochrana p řírody a pé če o krajinu 5 Rozvoj cestovního ruchu K vybraným oblastem byly spole čně formulovány strategické a specifické cíle. Zvolené prioritní oblasti a cíle tedy shrnují společné zájmy všech cílových skupin z území.

Propojenost a vzájemná provázanost jednotlivých rozvojových cíl ů Strategie komunitn ě vedeneho místního rozvoje MAS St řední Povltaví 2014 – 2020 představuje plánování a realizaci obsahov ě propojených a vzájemn ě provázaných rozvojových cíl ů a opat ření. Je to komplexní dokument, který na základ ě podrobné analýzy území, dotazníkových šet ření a jednání v rámci komunitní spolupráce vymezuje hlavni pot řeby a možnosti rozvoje celého území. Opat ření sm ěř ují do oblastí s p řidanou hodnotou pro celé území MAS St řední Povltaví a všechny jeho obyvatele, p řípadn ě pro vymezené cílové skupiny obyvatel a návšt ěvník ů.

84 Zainteresování zájmových skupin členské základny MAS St řední Povltaví v jednotlivých specifických cílech SCLLD:

lství

ě d lávání ě anská ě č ti a mládež a mládež ti ě Pracovní skupinaPracovní Zem skupinaPracovní Ob vybavenost skupinaPracovní Cestovní ruch skupinaPracovní Podnikání skupinaPracovní Vzd D Ženy

Specifický cíl 1.1 Specifický cíl 1.2 Specifický cíl 1.3 Specifický cíl 2.1 Specifický cíl 2.2 Specifický cíl 2.3 Specifický cíl 2.4 Specifický cíl 2.5 Specifický cíl 3.1 Specifický cíl 3.2 Specifický cíl 4.1 Specifický cíl 5.1 Specifický cíl 5.2

Inovativní prvky a metody

Inova čním prvkem pro území St řední Povltaví je fungování samotné MAS, jako originální formy organizace, která: • Uvádí v život spole čné strategie rozvoje území MAS St řední Povltaví. • Pe čuje o kulturní, spole čenský a hospodá řsko-ekonomický rozvoj mikroregionu. • Vytvá ří podmínky pro nejširší spolupráci p ři obnov ě a rozvoji mikroregionu. • Propaguje obnovu venkova a pomáhá jí získávat vážnost ve spole čnosti. • Účastní se evropské spolupráce p ři obnov ě venkova. • Navazuje regionální a zahrani ční partnerství.

85

Inova ční povaha strategie spo čívá p ředevším v tom, že: • Rozd ělení dota čních prost ředk ů ur čených na rozvoj území je rozhodováno se znalostí podmínek p římo v míst ě ur čení. • Jsou využívány metody vzájemn ě kombinující lidské a finan ční zdroje doposud málo spolupracujících podnikatelských, ve řejných a neziskových subjekt ů vedoucí k efektivnímu využití lidského a i ekonomického potenciálu daného území. • Je vytvá řena organizací, která plánovan ě a cílen ě sdružila všechny nezávislé subjekty ze všech rozhodujících oblastí. • Při její tvorb ě se zvýšil podíl ob čan ů na řízení a rozhodování v otázkách rozvoje regionu.

Hierarchie cíl ů

VIZE MISE

1 Prioritní 2 Prioritní 3 Prioritní 4 Prioritní 5 Prioritní oblast oblast oblast oblast oblast Strategický cíl Strategický cíl Strategický cíl Strategický cíl Strategický cíl

Specifický cíl Specifický cíl Specifický cíl Specifický cíl Specifický cíl 1.1 2.1 3.1 4.1 5.1

Specifický cíl Specifický cíl Specifický cíl Specifický cíl 1.2 2.2 3.2 5.2

Specifický cíl Specifický cíl 1.3 2.3

Specifický cíl 2.4

Specifický cíl 2.5

86 3.5 Vazba na strategické dokumenty

Strategie je v souladu se strategickými dokumenty, které mají vztah k řešenému území a tématu. Vychází z koncep čních rozvojových dokument ů obcí, které jsou na území MAS St řední Povltaví. Reaguje na dokumenty z vyšší úrovn ě, má úzkou návaznost na Program rozvoje jiho českého kraje 2014 – 2020.

Rozvojové dokumenty obcí

Obec Dokument Zdroj Bernartice POV 13 , schválená ÚPD 14 Borovany POV, schválená ÚPD Božetice POV, schválená ÚPD Branice POV, schválená ÚPD Hrazany POV, schválená ÚPD obecní ú řady Hrejkovice POV, schválená ÚPD Chyšky POV, schválená ÚPD http://www.milevsko-mesto.cz/dokument- Jet ětice POV, schválená ÚPD strategie-rozvoje-mesta-2015/d- Jickovice POV, schválená ÚPD 168682/p1=64064 Kostelec n. Vlt. POV, schválená ÚPD Ková řov POV, schválená ÚPD Křižanov POV, schválená ÚPD Ku čeř POV, schválená ÚPD Kv ětov POV schválená ÚPD http://www.milevsko-mesto.cz/dokument- Milevsko Strategický plán rozvoje strategie-rozvoje-mesta-2015/d- města Milevska - 2015 168682/p1=64064 Okrouhlá POV, schválená ÚPD Osek POV, schválená ÚPD Přeborov POV, schválená ÚPD Přešt ěnice POV, schválená ÚPD obecní ú řady

Sepekov POV, schválená ÚPD http://www.milevsko-mesto.cz/dokument- Stehlovice POV, schválená ÚPD strategie-rozvoje-mesta-2015/d- Veselí čko POV 168682/p1=64064 Vlksice POV, schválená ÚPD Zbelítov POV, schválená ÚPD Zb ěši čky POV, schválená ÚPD Zho ř POV, schválená ÚPD

13 Program obnovy venkova 14 Územn ě plánovací dokumentace

87 Rozvojové dokumenty na úrovni ORP

Území Dokument Zdroj Ak ční plán rozvoje sociálních http://www.milevsko- služeb ORP Milevsko mesto.cz/VismoOnline_ActionScripts/ na rok 2016 File.ashx?id_org=9467&id_dokument y=169815 Území správního Koncepce rozvoje cestovního ruchu http://www.milevsko- obvodu ORP Milevsko mesto.cz/dokument-strategie-rozvoje- Milevsko mesta-2015/d-168682/p1=64064 Ak ční plán rozvoje území www.smocr.cz/obcesobe- správního obvodu obce s docs/Milevsko/AP_Milevsko.pdf rozší řenou p ůsobností Milevsko

Rozvojové dokumenty na úrovni kraje

Území Dokument Zdroj http://www.kraj- Program rozvoje Jiho českého kraje jihocesky.cz/1598/program_rozvoje_ji 2014 – 2020 hoceskeho_kraje_2014_8211_2020.ht ml St ředn ědobý plán rozvoje http://www.kraj- sociálních jihocesky.cz/1225/strednedoby_plan_r služeb J čK 2014-2016 ozvoje_socialnich_sluzeb_jihoceskeho kraje.html Strategie rozvoje školství http://www.krajjihocesky. Jiho českého cz/343/koncepce_z_oblasti_vychovy_ kraje v horizontu do roku 2020 vzdelavani_a_sportu.htm Dlouhodobý zám ěr vzd ělávání a http://www.krajjihocesky. cz/343/koncepce_z_oblasti_vychovy_ Jiho český kraj rozvoje výchovn ě vzd ělávací soustavy Jiho českého kraje 2012- vzdelavani_a_sportu.html 2016 Plán odpadového hospodá řství http://www.krajjihocesky. Jiho českého kraje cz/index.php?par[id_v]=301&par[lang ]=CS Koncepce zdravotnictví http://www.kraj- Jiho českého kraje na období 2015 – jihocesky.cz/2093/koncepce_zdravotni 2020 ctvi_jihoceskeho_kraje_na_obdobi_20 15_8211_2020.html Koncepce rozvoje cestovního ruchu http://www.kraj- Jiho českého kraje 2015-2020 jihocesky.cz/2154/koncepce_rozvoje_ cestovniho_ruchu_jihoceskeho_kraje_ 20152020.html

88 Rozvojové dokumenty na úrovni ČR

Území Dokument Zdroj Strategie regionálního rozvoje České http://databaze- republiky na roky 2014 - 2020 strategie.cz/cz/mmr/strategie Strategie vzd ělávací politiky http://databaze- České republiky do roku 2020 strategie.cz/cz/msmt/strategie Státní politika životního prost ředí http://databaze- ČR 2012-2020 strategie.cz/cz/mzp/strategie Státní program ochrany p řírody http://databaze- a krajiny ČR 2009-2020 strategie.cz/cz/mzp/strategie Koncepce podpory místní http://databaze- Agendy 21 v ČR do roku 2020 strategie.cz/cz/mzp/strategie Národní strategie rozvoje cyklistické http://www.cyklostrategie.cz/ dopravy pro léta 2013- 2020 Národní strategie bezpe čnosti http://www.ibesip.cz/cz/besip/strategicke silni čního provozu 2011-2020 -dokumenty/narodni- strategiebezpecnosti- silnicniho-provozu/nsbsp-2011-2020 Národní ak ční plán podporující http://databaze- pozitivní stárnutí 2013-2017 strategie.cz/cz/mpsv/strategie Koncepce bydlení České http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a- republiky do roku 2020 bytova-politika/Bytovapolitika/ Koncepce-Strategie/Koncepce-bydleni- CR-do-roku-2020 Koncepce státní politiky http://databaze- Česká cestovního ruchu v ČR 2014–2020 strategie.cz/cz/mmr/strategie/koncepce- republika statni-politikycestovniho- ruchu-v-cr-na-obdobi-2014-2020 Marketingová koncepce http://www.czechtourism.cz/o- cestovního ruchu 2012 - 2020 czechtourism/zakladniinformace/ strategie-a-koncepce/ Koncepce podpory malých a http://databaze- st ředních podnikatel ů 2014-2020 strategie.cz/cz/mpo/strategie/koncepce- podporymalych- a-strednich-podnikatelu-2014-2020 Národní ak ční plán ČR pro energii z http://www.mpo.cz/dokument108147.ht obnovitelných zdroj ů 2010-2020 ml Strategie mezinárodní http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/str konkurenceschopnosti ČR 2012-2020 ategie-mezkonkurenceschopnost- cr-7325.html Koncepce ochrany obyvatelstva http://databaze- do roku 2020 s výhledem do strategie.cz/cz/mv/strategie/koncepce- roku 2030 ochranyobyvatelstva- do-roku-2020-s-vyhledem-do-roku-2030 Koncepce podpory místní http://zdravamesta.cz/index.shtml?apc=r Agendy 21 v ČR do roku 2020 2081922t Státní politika životního prost ředí http://www.mzp.cz/cz/news_130108_Sta ČR 2012-2020 tni_politika_zivotniho_prostredi Státní program ochrany p řírody http://www.mzp.cz/cz/statni_program_o a krajiny ČR 2009-2020 chrany_prirody_a_krajiny

89 Návaznost strategie na Program rozvoje Jiho českého kraje 2014 – 2020

Prioritní oblasti rozvojové strategie MAS St řední Povltaví Prioritní osy Služby, Doprava a Ochrana Rozvoj Programu rozvoje Jiho českého kraje 2014-2020 Ekonomika a prost ředí a infrastruktura přírody a pé če cestovního trh práce spolupráce o krajinu ruchu Konkurenceschopnost regionální ekonomiky a trhu práce Doprava a mobilita, technická infrastruktura

Infrastruktura, služby, prost ředí a spolupráce pro posilování územní soudržnosti Environmentální udržitelnost a soudržnost regionu

Využití potenciálu p řírodního, kulturního a historického d ědictví pro rozvoj cestovního ruchu

Strategie má návaznost na Program rozvoje jiho českého kraje 2014 – 2020, ten navazuje na Strategii regionálního rozvoje České republiky na roky 2014 - 2020 (SRR). Ta je základním koncep čním dokumentem ČR pro oblast regionálního rozvoje. Obsah SRR na období 2014 - 2020 vychází z dlouhodobých funkcí regionální politiky (r ůstová – podpora využití potenciálu území, disparitní – řešení dlouhodobé regionální nerovnováhy, preventivní – p ředcházení rizik ům budoucího vývoje). SRR je také úzce provázána s dokumentací vážící se ke kohezní politice EU v období 2014 - 2020, zejména pak se strategií Evropa 2020. SRR konstatuje, že pro vyvážený rozvoj region ů je d ůležité, aby byla zachována rovnováha mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilí řem (udržitelný rozvoj) . V t ěchto souvislostech byl připravován rovn ěž Program rozvoje jiho českého kraje 2014 – 2020.

Provázanost strategie s ak čním plánem

Programový Opat ření (fiche) Ě STRATEGIE KOMUNITN VEDENÉHO MÍSTNÍHO rámec v ak čním plánu Ř ROZVOJE MAS ST EDNÍ POVLTAVÍ 2014 - 2020 v ak čním plánu 1 Prioritní Ekonomika a trh práce oblast Zlepšování hospodá řského prost ředí a trhu práce na území MAS Strategický cíl St řední Povltaví, rozvoj p řirozeného potenciálu daného historickým vývojem, reakce na nové výzvy a trendy. Specifický cíl Růst konkurenceschopnosti místního hospodá řství založeného na 1.1 podpo ře rozvoje tradi čních i nových perspektivních odv ětví. 1 Podpora zem ědělc ů Opat ření 1.1.1 Rozvoj podnikání PRV 4 Podpora nezem ědělských podnikatel ů 5 Lesnické technologie Opat ření 1.1.2 Spolupráce v oblasti podnikání x x Specifický cíl Udržení zaměstnanosti a zvýšení efektivity, flexibility a díl čích 1.2 vazeb na trhu práce. Opat ření 1.2.1 Připravenost ke vstupu na trh práce IROP 3 Zlepšení kvality vzd ělávání OPZ 2 Prorodinná opat ření PRV 1 Podpora zem ědělc ů Opat ření 1.2.2 Podpora zam ěstnanosti 2 Podpora zpracování produkce 4 Podpora nezem ědělských podnikatel ů 5 Lesnické technologie

91 Rozvoj místního zem ědělství, lesnictví a rybá řství prost řednictvím Specifický cíl diverzifikace činností a podporou zpracování a odbytu místní 1.3 produkce. Opat ření 1.3.1 Rozvoj a modernizace zem ědělských podnik ů PRV 1 Podpora zem ědělc ů Opat ření 1.3.2 Podpora šetrného zem ědělství PRV 1 Podpora zem ědělc ů PRV 2 Podpora zpracování produkce Opat ření 1.3.3 Využití a prodej místní produkce 4 Podpora nezemědělských podnikatel ů Opat ření 1.3.4 Spolupráce v oblasti zem ědělství x x PRV 3 Budování lesnické infrastruktury Opat ření 1.3.5 Lesnictví 5 Lesnické technologie Opat ření 1.3.6 Rybá řství, rybníká řství x x 2 Prioritní Služby, prost ředí a spolupráce oblast Udržení, a rozši řování sít ě služeb na území MAS St řední Povltaví, Strategický cíl posilování rozvojové spolupráce, efektivní výkon veřejné správy. Specifický cíl Udržení a rozvoj mate řských, základních a st ředních škol, podpora 2.1 dalšího vzd ělávání a celoživotního u čení. IROP 3 Zlepšení kvality vzd ělávání Opat ření 2.1.1 Dostupnost a spolupráce škol

Opat ření 2.1.2 Další vzd ělávání a u čení IROP 3 Zlepšení kvality vzd ělávání Specifický cíl Zajišt ění kvalitních a dostupných služeb v sociální a zdravotní 2.2 oblasti ve vazb ě na pot řeby ob čan ů a možnosti jednotlivých obcí. IROP 2 Sociální za čle ňování Opat ření 2.2.1 Sociální oblast, bydlení OPZ 1 Komunitní práce a prevence

Opat ření 2.2.2 Zdravotnictví x x OPZ 1 Komunitní práce a prevence Opat ření 2.2.3 Prevence nežádoucích jev ů

92

Zlepšování podmínek pro kvalitní život obyvatel podpo řený Specifický cíl odpovídající nabídkou v oblasti kultury, sportu a zájmového 2.3 vzd ělávání. Opat ření 2.3.1 Kultura x x Opat ření 2.3.2 Sport a zájmové aktivity x x Opat ření 2.3.3 Neziskový sektor x x Specifický cíl Zvyšování pružnosti a efektivity výkonu ve řejné správy, zlepšování 2.4 kvality lidských zdroj ů a využívání moderních technologií. Opat ření 2.4.1 Ve řejná správa IROP 3 Zlepšení kvality vzd ělávání Specifický cíl Vyvážený rozvoj regionu, spolupráce a využití partnerství p ři 2.5 plánování a realizaci rozvoje. OPZ 1 Komunitní práce a prevence

Opat ření 2.5.1 Život na venkov ě PRV 1 Podpora zem ědělc ů 2 Podpora zpracování produkce 4 Podpora nezem ědělských podnikatel ů Opat ření 2.5.2 Spolupráce a rozvoj partnerství PRV 6 Spolupráce 3 Prioritní Doprava a infrastruktura oblast Udržení a zlepšení dopravních vazeb, zajišt ění udržitelného a Strategický cíl místním pot řebám odpovídajícího napojení na sít ě technické infrastruktury. Specifický cíl Udržení vn ějšího dopravního spojení, zvyšování kvality vnit řní 3.1 dopravní sít ě a podpora rozvoje nemotorových forem dopravy. Opat ření 3.1.1 Silni ční doprava x x Opat ření 3.1.2 Dopravní obslužnost x x Opat ření 3.1.3 Nemotorová doprava IROP 1 Bezpe čně a šetrn ě

93 Specifický cíl Rozvoj technické infrastruktury s ohledem na zajištění bezpe čnosti 3.2 a šetrného a udržitelného využití zdroj ů. Opat ření 3.2.1 Vodohospodá řská infrastruktura x x Opat ření 3.2.2 Energetika x x 4 Prioritní Ochrana p řírody a pé če o krajinu oblast Posilování environmentální soudržnosti a udržitelnosti rozvoje Strategický cíl území MAS St řední Povltaví, ochrana p řírodních hodnot při jejich šetrném využívání. Zajišt ění ochrany p řírody a pé če o krajinu, která bude atraktivní pro Specifický cíl život člov ěka p ři respektování zájm ů hospodá řského rozvoje a 4.1 zásad trvale udržitelného užívání p řírodních zdroj ů. Opat ření 4.1.1 Příroda a krajina PRV 3 Budování lesnické infrastruktury Opat ření 4.1.2 Odpadové hospodá řství x x Opat ření 4.1.3 Prevence rizik x x 5 Prioritní Rozvoj cestovního ruchu oblast Zajišt ění vyváženého rozvoje cestovního ruchu na území MAS St řední Povltaví, který bude postaven na šetrném využití Strategický cíl přírodního, historického a kulturního d ědictví a na zvyšování kvality služeb. Rozvoj infrastrukturní nabídky cestovního ruchu, využití Specifický cíl přirozeného potenciálu území, reagování na pot řeby a preference 5.1 turistické klientely. Opat ření 5.1.1 Turistické cesty x x Opat ření 5.1.2 Zázemí pro turisty PRV 4 Podpora nezem ědělských podnikatel ů Opat ření 5.1.3 Turistické zajímavosti x x

94 Vazba fichí na opat ření strategie

Program Fiche Opat ření SCLLD hlavní vazba Opat ření SCLLD další vazba

IROP 1 Bezpe čná a šetrná Opat ření 3.1.3 - Nemotorová doprava doprava 2 Sociální za čle ňování Opat ření 2.2.1 - Sociální oblast, bydlení 3 Zlepšení kvality Opat ření 2.1.1 - Dostupnost a spolupráce škol Opat ření 1.2.1 - P řipravenost ke vstupu na trh práce vzd ělávání Opat ření 2.1.2 - Další vzd ělávání a u čení Opat ření 2.4.1 - Ve řejná správa PRV 1 Podpora zem ědělc ů Opat ření 1.3.1 - Rozvoj a modernizace Opat ření 1.1.1 - Rozvoj podnikání zem ědělských podnik ů Opat ření 1.2.2 - Podpora zam ěstnanosti Opat ření 1.3.2 - Podpora šetrného zem ědělství 2 Podpora zpracování Opat ření 1.3.3 - Využití a prodej místní Opat ření 1.2.2 - Podpora zam ěstnanosti produkce produkce 3 Budování lesnické Opat ření 4.1.1 - P říroda a krajina Opat ření 1.3.5 - Lesnictví infrastruktury 4 Podpora nezem ědělských Opat ření 1.1.1 - Rozvoj podnikání Opat ření 1.2.2 - Podpora zam ěstnanosti podnikatel ů Opat ření 1.3.3 - Využití a prodej místní produkce Opat ření 5.1.2 - Zázemí pro turisty 5 Lesnické technologie Opat ření 1.3.5 - Lesnictví Opat ření 1.1.1 - Rozvoj podnikání 6 Spolupráce Opat ření 2.5.2 - Spolupráce a rozvoj partnerství

OPZ 1 Komunitní práce a Opat ření 2.2.3 - Prevence nežádoucích jev ů a Opat ření 2.2.1 - Sociální oblast, bydlení prevence za čle ňování Opat ření 2.5.1 - Život na venkov ě 2 Prorodinná opat ření Opatření 1.2.2 - Podpora zam ěstnanosti 3.6 Ak ční plán

Ak ční plán obsahuje programové rámce pro relevantní programy podporované z Evropských strukturálních a investi čních fond ů. Programové rámce Integrovaného regionálního opera čního programu, Opera čního programu Zam ěstnanost a Programu rozvoje venkova jsou zpracovány na základ ě výstup ů komunitn ě vedeného místního rozvoje . Obsah programových rámc ů je provázaný s prioritními oblastmi rozvoje území a na nich navazujícími strategickými cíli, specifickými cíli a opat řeními. Jednotlivé programové rámce se skládají z opat ření (fichí), které vymezují oblast podpory pro kone čné žadatele.

Přehled programových rámc ů a jejich opat ření (fischí):

Programový rámec opat ření (fiche)

1 Bezpe čná a šetrná doprava

Integrovaný regionální opera ční 2 Sociální za čle ňování program 3 Zlepšení kvality vzd ělávání

1 Podpora zem ědělc ů

2 Podpora zpracování produkce

3 Budování lesnické infrastruktury

Program rozvoje venkova 4 Podpora nezem ědělských podnikatel ů

5 Lesnické technologie

6 Spolupráce

1 Komunitní práce a prevence

Opera ční program zam ěstnanost 2 Prorodinná opat ření

3.6.1 Programový rámec IROP

Komunitn ě vedený místní rozvoj v rámci Integrovaného regionálního opera čního programu (IROP) m ůže být realizován v Prioritní ose 4. Tato prioritní osa obsahuje specifický cíl 4.1 Posílení komunitn ě vedeného místního rozvoje za ú čelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu , který podporuje aktivity z prioritních os 1, 2 a 3. Dále obsahuje specifický cíl 4.2 Posílení kapacit komunitn ě vedeného místního rozvoje za ú čelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS.

Tabulka znázor ňuje, v rámci kterých specifických cíl ů bude MAS přerozd ělovat finan ční prost ředky ve svém území.

specifický cíl IROP Fiche SCLLD/ zd ůvodn ění neza řazení specifických cíl ů IROP do Programového rámce IROP

1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy 1 Bezpe čně a šetrn ě

1.3 Zvýšení p řipravenosti k Na území MAS st řední Povltaví (ORP Milevsko) nelze řešení a řízení rizik a katastrof projekty realizovat (nejsou spln ěny podmínky). 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k 2 Sociální za čle ňování sociální inkluzi 2.2 Vznik nových a rozvoj Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, existujících podnikatelských stanovení pot řeb a výši alokace pro programový rámec aktivit v oblasti sociálního IROP. podnikání 2.3 Rozvoj infrastruktury pro Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, poskytování zdravotních stanovení pot řeb a výši alokace pro programový rámec služeb a pé če o zdraví IROP. 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro 3 Zlepšení kvality vzd ělávání vzd ělávání a celoživotní u čení 3.1 Zefektivn ění prezentace, Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, posílení ochrany a rozvoje stanovení pot řeb a výši alokace pro programový rámec kulturního d ědictví IROP. 3.3 Podpora po řizování a Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, uplat ňování dokument ů stanovení pot řeb a výši alokace pro programový rámec územního rozvoje IROP.

97

Název opat ření 1 Bezpe čně a šetrn ě (fiche) Prioritní oblast 3 - Doprava a infrastruktura Specifický cíl 3.1 - Udržení vn ějšího dopravního spojení, zvyšování Specifický cíl kvality vnit řní dopravní sít ě a podpora rozvoje nemotorových forem strategie: dopravy Opat ření 3.1.3 - Nemotorová doprava Vazba na specifický cíl IROP 1.2. Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Podpora výstavby bezpe čných bezbariérových chodník ů u silnic v obcích, Popis opat ření zajišt ění možností cyklodopravy z místa bydlišt ě do zam ěstnání, školy nebo za službami. • Rekonstrukce, modernizace a výstavba chodník ů podél silnic a místních komunikací, p řizp ůsobených osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. • Rekonstrukce, modernizace a výstavba bezbariérových komunikací pro p ěší k zastávkám ve řejné hromadné dopravy. Typy projekt ů • Výstavba samostatných stezek pro cyklisty nebo stezek pro cyklisty a chodce se spole čným nebo odd ěleným provozem. • Výstavba jízdních pruh ů pro cyklisty nebo spole čných pás ů pro cyklisty a chodce v p řidruženém prostoru silnic a místních komunikací. • Realizace liniových opat ření pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru silnic a místních komunikací. Typy p říjemc ů Kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace z řizované nebo podpory zakládané kraji, obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí. Minimální MAS p ředpokládá stanovení limit ů a bude o nich informovat ve své a maximální výše výzv ě. Preferen ční kritéria v četn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až Principy pro ur čení v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: • preferen čních kritérií Vliv projektu na životní prost ředí, trvale udržitelný rozvoj • Míra zvýšení bezpe čnosti • Míra snížení bezbariérovosti

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací neutrální Rovnost žen a muž ů neutrální Udržitelný rozvoj pozitivní

98 Indikátor výstupů Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování Po čet realizací vedoucích ke zvýšení 7 50 01 realizace 0 6 pr ůběžn ě bezpe čnosti v doprav ě Délka nov ě vybudovaných cyklostezek a 7 61 00 km 0 3 pr ůběžn ě cyklotras (km)

Stanovení hodnot Cílovou hodnotu výstupu č. 7 50 01 stanovila MAS ve výši 6 na základ ě pot řeb území a alokace programového rámce. Cílovou hodnotu výstupu č. 7 61 00 stanovila MAS ve výši 3 na základ ě pot řeb území a alokace programového rámce.

Indikátor výsledků Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování Podíl ve řejné osobní dopravy na celkových 7 51 20 % 30 35 pr ůběžn ě výkonech v osobní doprav ě 7 63 10 Podíl cyklistiky na p řepravních výkonech % 7 10 pr ůběžn ě

Stanovení hodnot: Výchozí a cílové hodnoty indikátor ů č. 7 51 20 a č.7 63 10 byly p řebrány od IROP s tím, že výchozí hodnoty byly stanoveny k 31. 12. 2011 a cílové hodnoty byly stanoveny k 31. 12. 2023.

Název opat ření 2 Sociální za čle ňování (fiche) Prioritní oblast 2 - Služby, prost ředí a spolupráce Specifický cíl Specifický cíl 2.2 - Zajišt ění kvalitních a dostupných služeb v sociální a strategie: zdravotní oblasti ve vazb ě na pot řeby ob čan ů a možnosti jednotlivých obcí Opat ření 2.2.1 - Sociální oblast, bydlení Vazba na specifický cíl IROP 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi Podpora za člen ění osob ohrožených sociálním vylou čením formou: Popis opat ření - dostupnosti služeb a aktivit zajišt ěných prost řednictvím komunitního centra zam ěř eného na více cílových skupin osob, - dostupností vhodného bydlení pro cílové skupiny. • Budování polyfunk čních komunitních center Typy projekt ů • Po řízení byt ů, bytových dom ů, nebytových prostor a jejich adaptace pro pot řeby sociálního bydlení a po řízení nezbytného základního vybavení. Typy p říjemc ů podpory Obce, nestátní neziskové organizace, církve, církevní organizace. Minimální MAS p ředpokládá stanovení limit ů a bude o nich informovat ve své a maximální výše výzv ě.

99 Preferen ční kritéria v četn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: Principy pro ur čení • Soulad projektu s cíli SCLLD preferen čních kritérií • Soulad projektu s relevantními plány rozvoje sociálních služeb • Vliv na sociální za čle ňování • Vliv na rovné p říležitosti

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací pozitivní Rovnost žen a muž ů pozitivní Udržitelný rozvoj neutrální

Indikátor výstupů Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování Po čet podpo řených polyfunk čních 5 51 01 za řízení 0 2 pr ůběžn ě komunitních center bytové 4 0 5 53 01 Po čet podpo řených byt ů pro sociální bydlení jednotky (milník pr ůběžn ě 2018 je 1)

Stanovení hodnot: Cílovou hodnotu výstupu č. 5 51 01 stanovila MAS ve výši 2 na základ ě pot řeb území a alokace programového rámce. Cílovou hodnotu výstupu č. 5 53 01 stanovila MAS ve výši 4 na základ ě pot řeb území a alokace programového rámce.

Indikátor výsledků Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování 6 75 10 Kapacita služeb a sociální práce klienti 0 10 pr ůběžn ě 5 53 10 Nár ůst kapacity sociálních byt ů lůžka 0 8 pr ůběžn ě Pr ůměrný po čet osob využívajících sociální osoby/ 5 53 20 0 5,6 pr ůběžn ě bydlení rok

Stanovení hodnot: Výchozí hodnota indikátoru č. 6 75 10 je stanovena k 31.12. 2015 a m ěř í po čet klient ů, kterým je na území MAS St řední Povltaví poskytována služba v polyfunk čním komunitní centru. Na území MAS zatím není žádné komunitní centrum. Cílová hodnota indikátoru č. 6 75 10 je stanovena k 31. 12. 2023 a m ěř í po čet klient ů, kterým je na území MAS St řední Povltaví poskytována služba v polyfunk čním komunitním centru v jeden okamžik (jedná o maximální okamžitou kapacitu za řízení).

Výchozí hodnota indikátoru č. 5 53 10 m ěř í po čet l ůžek sociálního bydlení žadatele p řed realizací strategie. Na území MAS nejsou sociální byty. Cílová hodnota hodnota indikátoru č. 5 53 10 odpovídá po čtu l ůžek sociálních byt ů po realizaci opat ření strategie. Na jeden sociální byt se plánují 2 lůžka. Výchozí hodnota indikátoru č. 5 53 20 je stanovena k 31.12. 2015 a m ěř í po čet osob využívajících sociální bydlení v návaznosti na po čet l ůžek a jejich využití. Na území MAS nejsou sociální byty. Cílová hodnota indikátoru č. 5 53 20 je stanovena k 31. 12. 2023 a m ěř í po čet osob využívajících sociální bydlení v návaznosti na po čet l ůžek a jejich využití. Pro stanovení hodnot byl využit modelový výpo čet indikátoru vycházející z údaj ů MPSV ČR, které uvádí, že pr ůměrná obsazenost l ůžek v sociálních bytech vychází na 70%.

100

Název opat ření 3 Zlepšení kvality vzd ělávání (fiche) Prioritní oblast 2 - Služby, prost ředí a spolupráce Specifický cíl Specifický cíl 2.1 - Udržení a rozvoj mate řských, základních a st ředních strategie: škol, podpora dalšího vzd ělávání a celoživotního u čení. Opat ření 2.1.1 - Dostupnost a spolupráce škol Vazba na specifický 2. 4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzd ělávání a cíl IROP celoživotní u čení Zlepšení dostupnosti a kvality p ředškolního vzd ělávání podporou za řízení pé če o d ěti do 3 let, d ětských skupin a mate řských škol. Zlepšení kvality formálního, zájmového a neformálního vzd ělávání d ětí a Popis opat ření mládeže podporu kvalitní infrastruktury pro výuku klí čových kompetencí, které žáci škol využijí v praxi (klí čovými kompetencemi se rozumí přírodov ědné obory, technické obory, cizí jazyky a digitální technologie). Rozvoj klí čových kompetencí ú častník ů celoživotního vzd ělávání pro jejich lepší uplatnitelnost na trhu práce. Podpora infrastruktury: • pro p ředškolní vzd ělávání – podpora za řízení pé če o d ěti do 3 let, dětských skupin a mate řských škol (stavební úpravy budov, u čeben a venkovních prostor, po řízení vybavení, kompenza čních pom ůcek a kompenza čního vybavení), • pro základní vzd ělávání v základních školách (stavebních úpravy budov a u čeben, po řízení vybavení pro zajišt ění rozvoje žák ů v klí čových kompetencích, po řízení vybavení atd.), • škol a školských za řízení pro st řední a vyšší odborné vzd ělávání (stavební úpravy, vybavení, modernizace odborných u čeben atd.), • pro celoživotní vzd ělávání v daných klí čových kompetencích (komunikace v cizích jazycích, v oblasti technických a řemeslných obor ů, p řírodních v ěd, ve schopnosti práce s digitálními technologiemi), • pro zájmové a neformální vzd ělávání mládeže (stavební úpravy, po řízení vybavení pro zajišt ění rozvoje klí čových kompetencí formou zájmového a neformálního vzd ělávání v daných oblastech. Dopl ňkové aktivity: Typy projekt ů • zahrnutí zelen ě v okolí budov a na budovách, nap ř. zelené zdi a st řechy a zahrady.

101 Za řízení pé če o d ěti do 3 let; školy a školská za řízení v oblasti předškolního, základního a st ředního vzd ělávání a vyšší odborné školy; Typy p říjemc ů další subjekty podílející se na realizaci vzd ělávacích aktivit; kraje; podpory organizace z řizované nebo zakládané kraji; obce; organizace z řizované nebo zakládané obcemi; nestátní neziskové organizace; církve; církevní organizace; organiza ční složky státu; p řísp ěvkové organizace organiza čních složek státu. Minimální MAS p ředpokládá stanovení limit ů a bude o nich informovat ve své a maximální výše výzv ě. Preferen ční kritéria v četn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: Principy pro ur čení • Soulad projektu s cíli SCLLD preferen čních kritérií • Soulad projektu s MAP • Podpora dostupnosti a bezbariérovosti vzd ělávacích za řízení • Vliv na sociální za čle ňování a rovné p říležitosti

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací pozitivní Rovnost žen a muž ů pozitivní Udržitelný rozvoj pozitivní

Indikátor výstupů Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování 6 5 00 00 Po čet podpo řených vzd ělávacích za řízení zařízení 0 (milník pr ůběžn ě 2018 je 2)

Stanovení hodnot: Cílovou hodnotu výstupu č. 5 00 00 stanovila MAS ve výši 6 na základ ě pot řeb území a alokace pro programový rámec.

Indikátor výsledků Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování Podíl t říletých d ětí umíst ěných v p ředškolním 5 00 20 % 77,3 90,5 pr ůběžn ě za řízení Podíl osob p řed časn ě opoušt ějících vzd ělávací 5 00 30 % 5,4 5 pr ůběžn ě systém

Stanovení hodnot: Výchozí a cílové hodnoty indikátor ů č. 5 00 20 a č. 5 00 30 byly p řebrány od IROP s tím, že výchozí hodnoty byly stanoveny k 31. 12. 2013 a cílové hodnoty bylo stanoveny k 31. 12. 2023.

102 3.6.2 Programový rámec PRV

Komunitn ě vedený místní rozvoj v rámci PRV bude podporován z operací 19.2.1 Podpora provád ění operací v rámci komunitn ě vedeného místního rozvoje a 19.3.1 P říprava a provád ění činností spolupráce místní ak ční skupiny.

aktivity článk ů Na řízení PRV Fiche SCLLD/ zd ůvodn ění neza řazení aktivit článk ů Na řízení PRV do Programového rámce PRV

Článek 14 P ředávání znalosti a Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, stanovení informa ční akce pot řeb a výši alokace pro programový rámec PRV. Článek 17, odstavec 1, písmeno a) Investice do zem ědělských 1 Podpora zem ědělc ů podnik ů Článek 17, odstavec 1, písmeno b) Zpracování a uvádění na trh 2 Podpora zpracování produkce zem ědělských produkt ů Článek 17, odstavec 1, písmeno c) Lesnická infrastruktura 3 Budování lesnické infrastruktury Článek 17, odstavec 1, písmeno Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, stanovení c) Zem ědělská infrastruktura pot řeb a výši alokace pro programový rámec PRV. Článek 17, odstavec 1, písmeno Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, stanovení c) Pozemkové úpravy pot řeb a výši alokace pro programový rámec PRV. Článek 19, odstavec 1, písmeno b) Podpora investic na založeni 4 Podpora nezem ědělských podnikatel ů nebo rozvoj nezem ědělských činnosti Článek 24, odstavec 1, písmeno Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, stanovení a) Zavad ěni preventivních protipovod ňových opat řeni v lesích pot řeb a výši alokace pro programový rámec PRV. Článek 25 Investice do ochrany Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, stanovení meliora čních a zpev ňujících dřevin pot řeb a výši alokace pro programový rámec PRV. Článek 25 Neproduktivní investice v Neza řazeno s ohledem na absorp ční kapacitu území, stanovení lesích pot řeb a výši alokace pro programový rámec PRV. Článek 26 Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produkt ů, jejich mobilizace a uvádění 5 Lesnické technologie na trh Článek 35, odstavec 2, písmeno Neza řazeno s ohledem na výstupy z pr ůzkum ů mezi c) Sdílení za řízení a zdroj ů potenciálními žadateli, stanovení pot řeb a výši alokace pro programový rámec PRV. Článek 35, odstavec 2, písmeno d) Horizontální a vertikální Nezařazeno s ohledem na výstupy z průzkumů mezi spolupráce mezi účastníky krátkých potenciálními žadateli, stanovení potřeb a výši alokace pro dodavatelských řet ězc ů a místních programový rámec PRV . trhů Článek 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER 6 Spolupráce

103 Definice fichí v programovém rámci PRV:

Název fiche 1 Podpora zem ědělc ů

Vazba na článek Na řízení PRV Článek 17, odstavec 1., písmeno a) Investice do zem ědělských podnik ů

Stru čný popis Fiche Podpora je zam ěř ena na zvýšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zem ědělského podniku. Specifický cíl 1.3 - Rozvoj místního zem ědělství, lesnictví a rybá řství prost řednictvím diverzifikace činností a podporou zpracování a odbytu Vazba na cíle SCLLD místní produkce. Opat ření 1.3.1 - Rozvoj a modernizace zem ědělských podnik ů Opat ření 1.3.2 - Podpora šetrného zem ědělství Podpora zahrnuje hmotné a nehmotné investice v živočišné a rostlinné výrob ě, je ur čena na investice do zem ědělských staveb a technologií pro Oblasti podpory živo čišnou a rostlinnou výrobu a školka řskou produkci. Podporovány budou též investice na po řízení mobilních stroj ů pro zem ědělskou výrobu a investice do po řízení peletovacích za řízení pro vlastní spot řebu v zem ědělském podniku. Definice p říjemce dotace Zem ědělský podnikatel. Výše zp ůsobilých min. 50 000 K č výdaj ů max. 5 000 000 K č Preferen ční kritéria v četn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: • Vliv projektu na životní prost ředí, trvale udržitelný rozvoj. • Vytvo ření každého nového trvalého pracovního místa. Preferen ční kritéria • Uplat ňování inova čních p řístup ů. • Důraz žadatele na odbornost a kvalitu jím provozované činnosti/za řízení, poskytovaných služeb, vyráb ěných produkt ů v souvislosti s p ředkládaným projektem. • Využití/obnova/rozvoj místního tradi čního řemeslného nebo zem ědělského potenciálu, diverzifikace zem ědělských aktivit .

Indikátor výstupů Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování 0 1 2 střednědobé 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů hodnocení

Indikátor výsledků Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování Pracovní místa vytvo řená v rámci podpo řených 94800 0 0 1 střednědobé projekt ů (Leader) hodnocení

104 Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací neutrální Rovnost žen a muž ů neutrální Udržitelný rozvoj pozitivní

Název fiche 2 Podpora zpracování produkce

Vazba na článek Článek 17, odstavec 1., písmeno b) Zpracování a uvádění na trh Na řízení PRV zem ědělských produkt ů

Stru čný popis Fiche Podpora je zam ěř ena na investice, které se týkají zpracování, uvád ění na trh nebo vývoje zem ědělských produkt ů. Prioritní oblast 1 - Ekonomika a trh práce Specifický cíl 1.3 - Rozvoj místního zem ědělství, lesnictví a rybá řství Vazba na cíle SCLLD prost řednictvím diverzifikace činností a podporou zpracování a odbytu místní produkce. Opat ření 1.3.3 - Využití a prodej místní produkce Podpora zahrnuje hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování zem ědělských produkt ů a jejich uvád ění na trh. Zp ůsobilé výdaje jsou investice do výstavby a rekonstrukce budov v četn ě nezbytných manipula čních ploch, po řízení stroj ů, nástroj ů a za řízení pro zpracování zem ědělských produkt ů, finální úpravu, balení, zna čení Oblasti podpory výrobk ů (v četn ě technologií souvisejících s dohledatelností produkt ů) a investic souvisejících se skladováním zpracovávané suroviny, výrobk ů a druhotných surovin vznikajících p ři zpracování. Zp ůsobilé jsou rovn ěž investice vedoucí ke zvyšování a monitorovaní kvality produkt ů, investice související s uvád ěním zem ědělských a potraviná řských produkt ů na trh (v četn ě investic do marketingu) a investice do za řízení na čišt ění odpadních vod ve zpracovatelském provozu.

Definice p říjemce Zem ědělský podnikatel, výrobce potravin, výrobce krmiv nebo jiné dotace subjekty aktivní ve zpracování, uvád ění na trh a vývoji zem ědělských produkt ů. Výše zp ůsobilých min. 50 000 K č výdaj ů max. 5 000 000 K č Preferen ční kritéria včetn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: • Vliv projektu na životní prost ředí, trvale udržitelný rozvoj. • Vytvo ření nového pracovního místa. Preferen ční kritéria • Uplat ňování inova čních p řístup ů. • Důraz žadatele na odbornost a kvalitu jím provozované činnosti/za řízení, poskytovaných služeb, vyráb ěných produkt ů v souvislosti s p ředkládaným projektem. • Využití/obnova/rozvoj místního tradi čního řemeslného nebo zem ědělského potenciálu.

105

Indikátor výstupů Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování 0 1 4 střednědobé 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů hodnocení

Indikátor výsledků Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování Pracovní místa vytvo řená v rámci podpo řených 94800 0 0 2 střednědobé projekt ů (Leader) hodnocení

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací neutrální Rovnost žen a muž ů neutrální Udržitelný rozvoj pozitivní

Název fiche 3 Budování lesnické infrastruktury

Vazba na článek Na řízení PRV Článek 17, odstavec 1., písmeno c) Lesnická infrastruktura

Stru čný popis Fiche Investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizp ůsobením se lesnictví, v četn ě p řístupu k lesní p ůdě. Prioritní oblast 4 - Ochrana p řírody a pé če o krajinu Specifický cíl 4.1 - Zajišt ění ochrany p řírody a pé če o krajinu, která Vazba na cíle SCLLD bude atraktivní pro život člov ěka p ři respektování zájm ů hospodá řského rozvoje a zásad trvale udržitelného užívání p řírodních zdroj ů. Opat ření 4.1.1 - Příroda a krajina Podpora zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které souvisejí s rekonstrukcí a budováním lesnické infrastruktury vedoucí ke zlepšení Oblasti podpory kvality či zvýšení hustoty lesních cest. Krom ě rekonstrukce a výstavby lesních cest bude podporována i obnova či nová výstavba souvisejících objekt ů a technického vybavení.

Definice p říjemce Fyzické nebo právnické osoby hospodařící v lesích, které jsou ve dotace vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení nebo spolk ů s právní osobností, vysokých škol, obcí nebo jejich svazk ů. Výše zp ůsobilých min. 50 000 K č výdaj ů max. 5 000 000 K č

106 Preferen ční kritéria v četn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: Preferen ční kritéria • Vliv projektu na životní prost ředí, trvale udržitelný rozvoj. • Uplat ňování inova čních p řístup ů. • Důraz žadatele na odbornost a kvalitu jím provozované činnosti.

Indikátor výstupů Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování 0 0 3 střednědobé 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů hodnocení

Indikátor výsledků Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování 0 0 2 střednědobé 94302 Celková délka lesních cest (km) hodnocení

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací neutrální Rovnost žen a muž ů neutrální Udržitelný rozvoj pozitivní

Název fiche 4 Podpora nezem ědělských podnikatel ů

Vazba na článek Článek 19, odstavec 1., písmeno b) Podpora investic na založení nebo Na řízení PRV rozvoj nezem ědělských činností Stru čný popis Fiche Podpora na založení a rozvoj nezem ědělských činností. Prioritní oblast 1 - Ekonomika a trh práce Specifický cíl 1.1 - Růst konkurenceschopnosti místního hospodá řství Vazba na cíle SCLLD založeného na podpo ře rozvoje tradi čních i nových perspektivních odv ětví. Opat ření 1.1.1 - Rozvoj podnikání Podporovány budou investice do vybraných nezem ědělských činností dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)4: • C (Zpracovatelský pr ůmysl s výjimkou činností v odv ětví oceli, v uhelném pr ůmyslu, v odv ětví stavby lodí, v odv ětví výroby Oblasti podpory syntetických vláken dle čl. 13 písm. a) NK (EU) č. 651/2014, a dále s výjimkou t říd 12.00 Výroba tabákových výrobk ů a 25.40 Výroba zbraní a st řeliva), • F (Stavebnictví s výjimkou skupiny 41.1 Developerská činnost),

107

• G (Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel s výjimkou oddílu 46 a skupiny 47.3 Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách), • I (Ubytování, stravování a pohostinství), • J (Informa ční a komunika ční činnosti s výjimkou oddíl ů 60 a 61), • M (Profesní, v ědecké a technické činnosti s výjimkou oddílu 70), • N 79 ( Činnosti cestovních kancelá ří a agentur a ostatní rezerva ční služby), Oblasti podpory • N 81 ( Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny s výjimkou skupiny 81.1), • N 82.1 (Administrativní a kancelá řské činnosti), • N 82.3 (Po řádání konferencí a hospodá řských výstav), • N 82.92 (Balicí činnosti), • P 85.59 (Ostatní vzd ělávání j. n.), • R 93 (Sportovní, zábavní a rekrea ční činnosti), • S 95 (Opravy po číta čů a výrobk ů pro osobní pot řebu a p řevážn ě pro domácnost) • S 96 (Poskytování ostatních osobních služeb). Definice p říjemce Podnikatelské subjekty (FO a PO) - mikropodniky a malé podniky ve dotace venkovských oblastech, jakož i zem ědělci. Výše zp ůsobilých min. 50 000 K č výdaj ů max. 5 000 000 K č Preferen ční kritéria v četn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: • Důraz žadatele na odbornost a kvalitu jím provozované činnosti/za řízení, poskytovaných služeb, vyráb ěných produkt ů v souvislosti s p ředkládaným projektem. Preferen ční kritéria • Vliv projektu na životní prost ředí, trvale udržitelný rozvoj. • Vytvo ření nového pracovního místa. • Uplat ňování inova čních p řístup ů. • Využití/obnova/rozvoj místního tradi čního řemeslného nebo zem ědělského potenciálu . • Zvýšení atraktivity území (nap ř. posílení venkovského turismu).

Indikátor výstupů Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování 0 2 4 střednědobé 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů hodnocení

Indikátor výsledků Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování Pracovní místa vytvo řená v rámci podpo řených 94800 0 1 2 střednědobé projekt ů (Leader) hodnocení

108 Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací neutrální Rovnost žen a muž ů neutrální Udržitelný rozvoj pozitivní

Název fiche 5 Lesnické technologie

Vazba na článek Článek 26 Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických Na řízení PRV produkt ů, jejich mobilizace a uvád ění na trh

Stru čný popis Fiche Investice do lesnických technologií a do stroj ů a technologií vedoucích k efektivnímu zpracování d řeva. Prioritní oblast 1 - Ekonomika a trh práce Specifický cíl 1.3 - Rozvoj místního zem ědělství, lesnictví a rybá řství Vazba na cíle SCLLD prost řednictvím diverzifikace činností a podporou zpracování a odbytu místní produkce. Opat ření 1.3.5 - Lesnictví Podpora je poskytována na po řízení stroj ů a technologií ur čených pro hospoda ření na lesních pozemcích jako nap ř. stroje a technologie pro obnovu, výchovu a t ěžbu lesních porost ů v četn ě p řibližování, stroje ke zpracování pot ěžebních zbytk ů, stroje pro p řípravu p ůdy p řed zalesn ěním, stroje, technologie a za řízení pro lesní školka řskou činnost. Podpora se m ůže týkat též výstavby či modernizace d řevozpracujících provozoven v četn ě technologického vybavení. Investice související s používáním d řeva jako suroviny nebo zdroje Oblasti podpory energie jsou omezeny na všechny pracovní operace p řed pr ůmyslovým zpracováním; za pr ůmyslové zpracování se nepovažuje mechanické zpracování d řeva na r ůzné polotovary (nap ř. výroba řeziva a jeho základní opracování). Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty les ů musejí být od ůvodn ěné ve vztahu k o čekávanému zlepšení les ů v jednom nebo více podnicích a mohou zahrnovat investice do stroj ů pro lesní t ěžební práce a postup ů t ěžby, které jsou šetrné k p ůdě a zdroj ům. Žadatel na lesních pozemcích hospoda ří podle platného lesního hospodá řského plánu, nebo podle p řevzaté platné lesní hospodá řské osnovy - nevztahuje se na d řevozpracující provozovny.

Definice p říjemce Soukromí držitelé les ů, obce, svazky obcí a malé a st řední podniky dotace zam ěř ené na investice, které zvyšují lesnický potenciál nebo souvisejí se zpracováním, mobilizací lesnických produkt ů a jejich uvád ěním na trh. Výše zp ůsobilých min. 50 000 K č výdaj ů max. 5 000 000 K č

109 Preferen ční kritéria v četn ě zp ůsobu a míry zvýhodn ění budou uvedena až v konkrétní výzv ě MAS. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: • Preferen ční kritéria Vliv projektu na životní prost ředí, trvale udržitelný rozvoj. • Vytvo ření nového pracovního místa. • Uplat ňování inova čních p řístup ů. • Důraz žadatele na odbornost a kvalitu jím provozované činnosti.

Indikátor výstupů Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování 0 0 2 střednědobé 93701 Po čet podpo řených podnik ů/p říjemc ů hodnocení

Indikátor výsledků Kód Výchozí Hodnota Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ hodnota r. 2018 hodnota sledování Pracovní místa vytvo řená v rámci podpo řených 94800 0 0 0 střednědobé projekt ů (Leader) hodnocení

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací neutrální Rovnost žen a muž ů neutrální Udržitelný rozvoj pozitivní

Název fiche 6 Spolupráce

Vazba na článek Na řízení PRV Článek 44 Činnost spolupráce v rámci iniciativy LEADER. Rozvoj území MAS v souladu s cíli SCLLD prost řednictvím spolupráce Stru čný popis Fiche mezi místními ak čními skupinami, p řípadn ě skupinou místních ve řejných a soukromých partner ů na venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci EU či mimo ní. Prioritní oblast 2 - Služby, prost ředí a spolupráce Vazba na cíle SCLLD Specifický cíl 2.5 - Vyvážený rozvoj regionu, spolupráce a využití partnerství p ři plánování a realizaci rozvoje. Opat ření 2.5.2 - Spolupráce a rozvoj partnerství

110 Spolupráce bude zam ěř ena na nastavená opat ření ve strategii. V rámci řešení spole čných témat SCLLD bude pokra čovat již d řív ější úsp ěšná spolupráce s MAS Vltava, MAS Lužnice a MAS Blatensko. V rámci spolupráce budou realizovány zejména aktivity zam ěř ené na po řádání vzd ělávacích a propaga čních akcí, které budou informovat o p řínosech Oblasti podpory spolupráce komunit v území a zvyšovat pov ědomí o zp ůsobech komunitn ě vedeného místního rozvoje. Dalšími aktivitami budou nap říklad exkurze, workshopy, festivaly, výstavy konference pro širokou ve řejnost. Budou p ředávány p říklady dobré praxe podpory rozvoje regionu. S uvedenými aktivitami bude souviset i tvorba produkt ů (publikace, brožury, letáky apod.) Definice p říjemce Místní ak ční skupina, jejíž SCLLD byla schválena z PRV. dotace Výše zp ůsobilých min. 50 000 K č výdaj ů max. 5 000 000 K č Preferen ční kritéria nerelevantní

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací pozitivní Rovnost žen a muž ů pozitivní Udržitelný rozvoj pozitivní

111 3.6.3 Programový rámec OPZ

Komunitn ě vedený místní rozvoj v rámci Opera čního programu Zam ěstnanost je realizován v rámci Investi ční priority 2.3 Strategie komunitn ě vedeného místního rozvoje , Specifický cíl 1 Zvýšit zapojení lokálních aktér ů do řešení problém ů nezam ěstnanosti a sociálního za čle ňování ve venkovských oblastech . Opat ření pro financování z Programového rámce OPZ byla vybrána s ohledem na pot řebnost v regionu a alokaci finan čních prost ředk ů z OPZ na tento programový rámec.

Název opat ření 1 Komunitní práce a prevence (fiche)

Prioritní oblast 2 - Služby, prost ředí a spolupráce Specifický cíl 2.2 - Zajišt ění kvalitních a dostupných služeb v sociální a Vazba na cíle SCLLD zdravotní oblasti ve vazb ě na pot řeby ob čan ů a možnosti jednotlivých obcí. Opat ření 2.2.3 - Prevence nežádoucích jev ů a za čle ňování IP 2.3 Komunitn ě vedené strategie místního rozvoje Vazba na OPZ SC1 Zvýšit zapojení lokálních aktér ů do řešení problém ů nezam ěstnanosti a sociálního za čle ňování ve venkovských oblastech Podpora sociálního za čle ňování sociáln ě vylou čených osob a osob Cíl opat ření ohrožených sociálním vylou čením cestou zajišt ění sociální práce jako aktivity zam ěř ené na pomoc komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování v jejich p řirozeném prost ředí.

Popis provázanosti Opat ření je provázáno s podporou z Programového rámce IROP, opat ření (fiche) 2 Sociální za čle ňování. Opat ření financované z alokované částky. Priorizace MAS pe čliv ě zvolila nejp řínosn ější témata pro region. V nich je navrhovaných opat ření významný p řevis absorp ční kapacity. V případ ě navýšení alokace bude podpo řeno více projekt ů tohoto opat ření. MAS nechce rozm ělňovat podporu dalšími opat řeními. Časový harmonogram Opat ření bude realizováno od 2017 do 2023 s ohledem na pln ění realizace opat ření: stanovených cíl ů.

112 • Podpora poskytování vybraných sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., s cílem sociálního za člen ění a prevence sociálního vylou čení osob sociáln ě vylou čených či sociálním vylou čením ohrožených: Popis možných • Podpora komunitní sociální práce a komunitních center jako zam ěř ení projekt ů prost ředk ů sociálního za čle ňování nebo prevence sociálního vylou čení • Další programy a činnosti v rámci sociálního za čle ňování nad rámec/mimo režim zákona č. 108/2006 Sb. • Osoby sociáln ě vylou čené a osoby sociálním vylou čením ohrožené • Osoby se zdravotním postižením (v četn ě osob s duševním onemocn ěním) • Osoby s kombinovanými diagnózami • Osoby žijící v sociáln ě vylou čených lokalitách • Národnostní menšiny • Imigranti a azylanti • Bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování • Ob ěti trestné činnosti • Osoby pe čující o malé d ěti • Osoby pe čující o jiné závislé osoby • Rodi če samoživitelé • Podporované cílové Osoby dlouhodob ě či opakovan ě nezam ěstnané skupiny • Osoby ohrožené p ředlužeností • Osoby ohrožené domácím násilím a závislostmi • Osoby v nebo po výkonu trestu • Osoby opoušt ějící institucionální za řízení • Ohrožené osoby do 18 let v ěku • Osoby ohrožené vícenásobnými riziky • Osoby ohrožené specifickými zdravotními riziky • Poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního za čle ňování • Místní samospráva • Sociální pracovníci • Pracovníci v sociálních a zdravotních službách • Neformální pe čovatelé Relevantní podporované cílové skupiny budou ur čeny v jednotlivých výzvách. Poskytovatelé sociálních služeb registrovaní dle zákona č. 108/2006 Sb., nestátní neziskové organizace, obce, organizace z řizované obcemi Typy p říjemc ů dotace působící v sociální oblasti, dobrovolné svazky obcí, zam ěstnavatelé, školy a školská za řízení, výzkumné a vzd ělávací instituce, profesní organizace, OSV Č. Typy p říjemc ů budou up řesn ěni ve výzv ě. Hranice celkových Hranice celkových zp ůsobilých výdaj ů budou up řesn ěny v konkrétní zp ůsobilých výdaj ů výzv ě MAS v souladu s platnými podmínkami ŘO.

113 Z proces ů plánování sociálních služeb na území MAS St řední Povltaví Absorp ční kapacita opakovan ě vyplývá pot řeba udržení a rozši řování komunitní práce. Je MAS pot řeba z řídit a provozovat 3 polyfunk čních komunitní centra, prost řednictvím programového rámce se po čítá s podporou provozu 2 polyfunk čních center. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: • soulad se SCLLD • Principy pro ur čení podpora sociálního za čle ňování preferen čních kritérií • napl ňování princip ů rovných p říležitostí • individuální p řístup k osobám z cílové skupiny • zajišt ění kumulované nabídky aktivit Preferen ční kritéria budou stanovena v konkrétní výzv ě MAS.

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací pozitivní Rovnost žen a muž ů pozitivní Udržitelný rozvoj neutrální

Indikátor výstupů Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování 6 00 00 Celkový po čet ú častník ů osoby 0 20 rok 5 51 02 Po čet podpo řených komunitních center za řízení 0 2 pr ůběžn ě

Stanovení hodnot Cílová hodnota výstupu č. 6 00 00 je stanovena ve výši 20 a znamená po čet ú častník ů, kte ří mají v projektu vyšší podporu, než je bagatelní podpora. Jedná se o identifikovatelné ú častníky. Cílová hodnota výstupu č. 5 51 02 je stanovena ve výši 2 a znamená po čet podpo řených ve řejn ě přístupných za řízení, které vznikly za ú čelem uskute čň ování aktivit komunitní sociální práce.

Indikátor výsledků Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování 6 70 10 Využívání podpo řených služeb osoby 0 50 pr ůběžn ě

Stanovení hodnot: Cílová hodnota výsledku č. 6 70 10 je stanovena ve výši 50 a znamená po čet osob, které využijí podpo řenou službu či program b ěhem trvání projektu a které jsou vedeny jako anonymní klienti.

114

Název opat ření 3 Prorodinná opat ření (fiche)

Prioritní oblast 1 - Ekonomika a trh práce Vazba na cíle SCLLD Specifický cíl 1.2 - Udržení zam ěstnanosti a zvýšení efektivity, flexibility a díl čích vazeb na trhu práce. Opat ření 1.2.2 - Podpora zam ěstnanosti IP 2.3 Komunitn ě vedené strategie místního rozvoje Vazba na OPZ SC1 Zvýšit zapojení lokálních aktér ů do řešení problém ů nezam ěstnanosti a sociálního za čle ňování ve venkovských oblastech Podpora sociálního za čle ňování sociáln ě vylou čených osob a osob Cíl opat ření ohrožených sociálním vylou čením cestou zajišt ění sociální práce jako aktivity zam ěř ené na pomoc komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování v jejich p řirozeném prost ředí. Opat ření je provázáno s podporou z Programového rámce IROP, Popis provázanosti opat ření (fiche) 3 Zlepšení kvality vzd ělávání. Dále je provázáno se všemi fichemi z PRV (s výjimkou 3 Budování lesnic ké infrastruktury), protože fiche PRV se mimo jiné zam ěř ují na podporu zam ěstnanosti. Opat ření financované z alokované částky. Priorizace MAS pe čliv ě zvolila nejp řínosn ější témata pro region. V nich je navrhovaných opat ření významný p řevis absorp ční kapacity. V případ ě navýšení alokace bude podpo řeno více projekt ů tohoto opat ření. MAS nechce rozm ělňovat podporu dalšími opat řeními. Časový harmonogram Opat ření bude realizováno od 2017 do 2023 s ohledem na pln ění realizace opat ření: stanovených cíl ů. • Podpora za řízení, která doplní chyb ějící kapacitu stávajících institucionálních forem za řízení (typu školní družiny, kluby), s Popis možných možností podpory p řím ěstských tábor ů v dob ě školních prázdnin zam ěř ení projekt ů • Podpora d ětských skupin pro podniky i ve řejnost (vznik, transformace a provoz d ětských skupin dle zákona č. 247/2014 Sb.) • Individuální pé če o d ěti (vzd ělávání ch ův, podpora pracovního uplatn ění)

Podporované cílové Rodiny s d ětmi skupiny

Poskytovatelé sociálních služeb registrovaní dle zákona č. 108/2006 Sb., nestátní neziskové organizace, obce, organizace z řizované obcemi Typy p říjemc ů dotace působící v sociální oblasti, dobrovolné svazky obcí, vzd ělávací a poradenské instituce, školy a školská za řízení. Typy p říjemc ů budou up řesn ěni ve výzv ě. Hranice celkových Budou up řesn ěny v konkrétní výzv ě MAS v souladu s platnými zp ůsobilých výdaj ů podmínkami ŘO.

115 Absorp ční kapacita Z analýzy pot řeb vyplývá, že je pot řeba a udržet nízkou nezam ěstnanost MAS a hledat r ůzné formy podpory zam ěstnanosti žen. Principy pro ur čení preferen čních kritérií: • soulad se SCLLD • Principy pro ur čení prevence nežádoucích jev ů preferen čních kritérií • podpora sociálního za čle ňování • napl ňování princip ů rovných p říležitostí • individuální p řístup k osobám z cílové skupiny Preferen ční kritéria budou stanovena v konkrétní výzv ě MAS.

Vazba na horizontální témata Rovné p říležitosti a ochrana p řed diskriminací pozitivní Rovnost žen a muž ů pozitivní Udržitelný rozvoj neutrální

Indikátor výstupů Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování 6 00 00 Celkový po čet ú častník ů osoby 0 25 rok

Stanovení hodnot Cílová hodnota výstupu č. 6 00 00 je stanovena ve výši 25 a znamená po čet ú častník ů, kte ří mají v projektu vyšší podporu, než je bagatelní podpora. Jedná se o identifikovatelné ú častníky.

Indikátor výsledků Kód Měrná Výchozí Cílová Frekvence Název indikátoru NČI2014+ jednotka hodnota hodnota sledování 6 70 10 Využívání podpo řených služeb osoby 0 25 pr ůběžn ě

Stanovení hodnot: Cílová hodnota výsledku č. 6 70 10 je stanovena ve výši 25 a znamená po čet osob, které využijí podpo řenou službu či program b ěhem trvání projektu a které jsou vedeny jako anonymní klienti.

116 3.7 Vazba na horizontální témata

Horizontální témata zasahují do všech oblastí socioekonomického rozvoje a jsou jedním z cíl ů integrované strategie MAS St řední Povltaví. P ři jejím zpracování byla horizontální témata zohledn ěna a respektována. Jedná se o problematiku podpory rovnosti mezi muži a ženami, nediskriminaci a udržitelný rozvoj.

Rovné p říležitosti Princip rovných p říležitostí znamená potírání diskriminace na základ ě pohlaví (genderové hledisko), rasy, etnického p ůvodu, náboženského vyznání, sv ětového názoru, zdravotního postižení, v ěku či sexuální orientace. Téma rovných p říležitostí se vztahuje i na další znevýhodn ěné skupiny jako jsou imigranti a azylanti, dlouhodob ě nezam ěstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby z obtížn ě dopravn ě dostupných oblastí, drogov ě závislí, propušt ění v ězni, absolventi škol; souhrnn ě skupiny ohrožené sociálním vylou čením. D ůležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti muž ů a žen . Generové hledisko lze totiž identifikovat i v rámci jednotlivých sociáln ě ohrožených skupin, jedná se pak o kombinaci n ěkolika znevýhod ňujících faktor ů. Problematika rovných p říležitostí se odráží v obtížném p řístupu vybraných skupin obyvatel na trh práce, v jejich p řístupu ke vzd ělání, v oblasti podnikání, informa ční spole čnosti, ale i v oblasti dopravy nebo rozvoje obcí. Ve strategii je proto v ěnována pozornost dostupnosti vzd ělávání, podpo ře vytvá ření nových pracovních míst s r ůznými formami zam ěstnání, sla ďování rodinného a pracovního života. Celkov ě je strategie koncipována tak, aby napl ňování jejích cíl ů m ělo pozitivní dopady na rovné p říležitosti a nediskriminaci. Žádné z opat ření a aktivit nemá negativní dopady na rovné p říležitosti a nediskriminaci.

Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový zp ůsob rozvoje lidské spole čnosti, který uvádí v soulad hospodá řský a spole čenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prost ředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje pat ří zachování životního prost ředí budoucím generacím v co nejmén ě pozm ěněné podob ě. Udržitelný rozvoj lze tedy obecn ě chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí (pilí řem). Strategie je zam ěř ena zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, p ředpokladem ale je,

117 že její implementace p řisp ěje také ke zlepšení životního prost ředí. Cílem je, aby p řísp ěvek ke zlepšení stavu životního prost ředí byl maximální.

V rámci tématu „udržitelný rozvoj“ strategie napl ňuje i pr ůř ezové cíle Programu rozvoje venkova: • klima • inovace • životní prost ředí.

Vazba opat ření SCLLD na horizontální témata

1 Prioritní oblast - Ekonomika a trh práce

Rovné Rovnost žen Udržitelný Opat ření příležitosti a muž ů rozvoj Rozvoj podnikání neutrální neutrální pozitivní Spolupráce v oblasti podnikání neutrální neutrální pozitivní Připravenost ke vstupu na trh práce pozitivní pozitivní pozitivní Podpora zam ěstnanosti pozitivní pozitivní pozitivní Rozvoj a modernizace zem ědělských podnik ů neutrální neutrální pozitivní Podpora šetrného zem ědělství neutrální neutrální pozitivní Využití a prodej místní produkce neutrální neutrální pozitivní Spolupráce v oblasti zem ědělství neutrální neutrální pozitivní Lesnictví neutrální neutrální pozitivní Rybá řství, rybníká řství neutrální neutrální pozitivní

2 Prioritní oblast - Služby, prost ředí a spolupráce

Rovné Rovnost žen Udržitelný Opat ření příležitosti a muž ů rozvoj Dostupnost a spolupráce škol pozitivní pozitivní neutrální Další vzd ělávání a u čení pozitivní pozitivní neutrální Sociální oblast, bydlení pozitivní pozitivní neutrální Zdravotnictví pozitivní pozitivní neutrální Prevence nežádoucích jev ů pozitivní pozitivní neutrální Kultura pozitivní pozitivní neutrální Sport a zájmové aktivity pozitivní pozitivní neutrální Neziskový sektor pozitivní pozitivní pozitivní Ve řejná správa pozitivní pozitivní pozitivní Život na venkov ě pozitivní pozitivní pozitivní Spolupráce a rozvoj partnerství pozitivní pozitivní pozitivní

118 3 Prioritní oblast - Doprava a infrastruktura

Rovné Rovnost žen Udržitelný Opat ření příležitosti a muž ů rozvoj Silni ční doprava neutrální neutrální pozitivní Dopravní obslužnost pozitivní pozitivní neutrální Nemotorová doprava neutrální neutrální pozitivní Vodohospodá řská infrastruktura neutrální neutrální pozitivní Energetika neutrální neutrální pozitivní

4 Prioritní oblast - Ochrana p řírody a pé če o krajinu

Rovné Rovnost žen Udržitelný Opat ření příležitosti a muž ů rozvoj Příroda a krajina neutrální neutrální pozitivní Odpadové hospodá řství neutrální neutrální pozitivní Prevence rizik neutrální neutrální pozitivní

5 Prioritní oblast - Rozvoj cestovního ruchu

Rovné Rovnost žen Udržitelný Opat ření příležitosti a muž ů rozvoj Turistické cesty neutrální neutrální pozitivní Zázemí pro turisty neutrální neutrální pozitivní Turistické zajímavosti neutrální neutrální pozitivní

Při implementaci strategie bude posouzení vazeb na horizontální témata jedním z kritérií přijatelnosti hodnocených projekt ů. V p řípad ě, že by u hodnocené Žádosti o dotaci byl identifikován negativní dopad na rovné p říležitosti a rovnost žen a muž ů, nem ůže takový projekt získat finan ční podporu.

119

4 Implementační část

Implementa ční část specifikuje vnit řní mechanismy realizace strategie SCLLD. Je rozd ělena do p ěti částí. První kapitola vymezuje organiza ční strukturu MAS a specifikuje kompetence všech orgán ů MAS a kancelá ře MAS. Druhá kapitola v ěcn ě popisuje administrativní proces od p řípravy výzvy, jejího vyhlášení, p řes hodnocení a výb ěr projekt ů po jejich realizaci. Tato kapitola dále vymezuje pot řebné personální zajišt ění a nápl ň činnosti pracovník ů Kancelá ře MAS p ři realizaci SCLLD. T řetí kapitola specifikuje činnosti, které bude MAS vykonávat v rámci tzv. animace a propagace SCLLD a animace školských za řízení v území. Princip ům spolupráce, partnerství a vytvá ření p řirozených sítí se v ěnuje čtvrtá kapitola, která mimo jiné specifikuje plánovaný rozvoj koopera čních aktivit na národní i mezinárodní úrovni. Poslední kapitola popisuje procesy vyhodnocování realizace SCLLD (monitoring a evaluace).

4.1 Popis řízení v četn ě řídicí a realiza ční struktury MAS

Kompetence orgán ů MAS a zp ůsob jednání je dána Stanovami Místní ak ční skupiny St řední Povltaví z.s. P říprava, svolávání, pr ůběh zasedání a usnášení jednotlivých orgán ů MAS upravuje Jednací řád Místní ak ční skupina St řední Povltaví z. s. Orgány spolku jsou Členská sch ůze, Výbor, Kontrolní komise, Výb ěrová komise. Výkonnou a administrativní složkou MAS je Kancelá ř MAS.Tvo ří jí vedoucí zam ěstnanec pro SCLLD, který musí být v pracovn ěprávním vztahu s MAS SP z.s.

4.1.1 Partnerská spolupráce

Hlavní činností spolku je realizace strategie komunitn ě vedeného místního rozvoje (SCLLD) pro všestranný rozvoj a obnovu kulturního a p řírodního d ědictví Místní ak ční skupiny St řední Povltaví. Území MAS St řední Povltaví z. s. tvo ří územní obvody obcí spadajících pod správní obvod obcí s rozší řenou p ůsobností Milevsko, které schválily za řazení území obce do území působnosti MAS SP z.s. Svou činností usiluje MAS SP z. s. zejména o dosažení t ěchto spole čných cíl ů: 1) Uvád ět v život spole čné strategie rozvoje MAS St řední Povltaví z.s.

120 2) Pe čovat o kulturní, spole čenský a hospodá řsko-ekonomický rozvoj mikroregionu. 3) Vytvá řet podmínky pro nejširší spolupráci p ři obnov ě a rozvoji mikroregionu. 4) Propagovat obnovu venkova a získávat jí vážnost ve spole čnosti. 5) Účastnit se evropské spolupráce p ři obnov ě venkova. 6) Navazovat regionální a zahrani ční partnerství. Účelem spolku je rozvíjet místní partnerství soukromého a ve řejného sektoru na p říslušném území a p řispívat tak k realizaci komunitn ě vedeného místního rozvoje.

Partne ři MAS St řední Povltaví z. s. tvo ří zájmové skupiny, které jsou cílen ě zam ěř eny na ur čitou problematiku SCLLD. MAS St řední Povltaví z. s. vymezuje zájmové skupiny v souladu s SCLLD. P říslušnost k dané zájmové skupin ě definuje partner MAS St řední Povltaví z. s. v přihlášce k členství podle své p řevažující činnosti. Partner MAS St řední Povltaví z. s. může být p říslušný pouze k jedné zájmové skupin ě.

4.1.2 Organiza ční struktura partnerství

ORGANIZA ČNÍ STRUKTURA MAS ST ŘEDNÍ POVLTAVÍ Z.S. JE ZNÁZORN ĚNA SCHÉMATEM:

Členská sch ůze

Výbor MAS

Kontrolní komise Statutární orgán = Výb ěrová komise předseda

Kancelá ř MAS

121

Členská sch ůze 1. Nejvyšším orgánem MAS SP z. s. je členská sch ůze. Delegátem členské sch ůze je každý člen MAS SP z. s. 2. Řádná členská sch ůze se koná 1x za rok. 3. Mimo řádná členská sch ůze se koná na návrh výboru nebo z podn ětu alespo ň třetiny člen ů MAS SP z. s. nebo z podn ětu kontrolní komise dle § 10 odst. 7 t ěchto stanov. Výbor svolá mimo řádnou členskou sch ůzi do 30 dn ů od doru čeného podn ětu. 4. Mimo řádná členská sch ůze projednává pouze body, které v podání návrhu byly ozna čeny jako podn ět k jejímu svolání. 5. Do výlu čné pravomoci členské sch ůze pat ří: • Schvalování stanov a jednacího řádu členské sch ůze MAS SP z. s., jejich zm ěn a dopl ňků • Volba a odvolání člen ů výboru MAS SP z. s., kontrolní komise MAS SP z. s. a výb ěrové komise MAS SP z. s. • Schválení programu a orgán ů členské sch ůze. • Schválení zprávy o činnosti výboru a hospoda ření MAS SP z. s. • Schválení zprávy kontrolní komise MAS SP z. s. • Rozhodování o základních majetkoprávních otázkách MAS SP z. s. • Schválení ro čního rozpo čtu MAS SP z. s. • Schválení návrhu činnosti a projekt ů sdružení. • Rozhodování o výši členských p řísp ěvk ů a p řísp ěvk ů na spolufinancování spole čných projekt ů a o termínu jejich splatností. • Rozhodování o odvolání proti rozhodnutí výboru. • Rozhodování o zániku a o fúzi MAS SP z. s. • Rozhodování o vylou čení člen ů. • Rozhodování o schválení a zm ěnách strategie komunitn ě vedeného místního rozvoje (SCLLD) pro všestranný rozvoj a obnovu kulturního a p řírodního dědictví regionu St řední Povltaví, schvalování zp ůsobu hodnocení a výb ěru projekt ů, pokud je MAS SP z.s. sv ěř ena administrace rozd ělování prost ředk ů z grantových fond ů EU či národních fond ů. • Schvaluje vnit řní p ředpisy MAS

122 • Nese odpov ědnost za distribuci ve řejných prost ředk ů a provád ění CLLD v území p ůsobnosti MAS SP z.s. 6. Členská sch ůze je usnášeníschopná, je-li p řítomna nadpolovi ční v ětšina člen ů MAS SP z. s. Členská sch ůze rozhoduje nadpolovi ční v ětšinou p řítomných člen ů MAS SP z. s., pro p řijetí usnesení či rozhodnutí ohledn ě záležitostí SCLLD musí pro jejich platné p řijetí být p řítomna většina člen ů z každé ze zájmových skupin a pro p řijetí hlasovat nadpolovi ční v ětšina přítomných člen ů z každé ze zájmových skupin sdružených v MAS SP z.s. Bližší podrobnosti pro hlasování o záležitostech SCLLD stanoví jednací řád členské sch ůze. 7. Výbor zajistí vyhotovení zápisu z každé členské sch ůze nejpozd ěji do 30 dn ů od jejího konání a rozešle jej všem člen ům spolku. 8. Zasedání členské sch ůze svolává výbor vhodným zp ůsobem ve lh ůtě do 30 dn ů p řed jeho konáním. Z pozvánky musí být zjevné místo, čas a po řad jednání.

Výbor 1. Výbor je rozhodovacím orgánem MAS SP z. s. 2. Má 7 člen ů volených z partner ů MAS SP z. s. 3. Členem výboru m ůže být pouze osoba, která je bezúhonná a pln ě svéprávná. 4. Členové výboru musí být voleni z partner ů MAS SP z.s., p řičemž ve řejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nep ředstavuje více než 49 % hlasovacích práv. P ři rozhodování je hlasovací právo člen ů rozhodovacího orgánu rovné. 5. Výbor je volen na funk ční období 4 let. 6. Na p řípadn ě uvoln ěná místa jsou voleni noví členové výboru jen pro zbývající část funk čního období. 7. Je tvo řen p ředsedou, místop ředsedou a dalšími členy. Schází se dle pot řeby, nejmén ě však 1x za dva m ěsíce. Jednání svolává p ředseda výboru. Jednání výboru m ůže svolat na základ ě svého usnesení i kontrolní komise za podmínek dle § 10 odst. 7 t ěchto stanov. 8. Výbor je usnášeníschopný, je-li p řítomna nadpolovi ční v ětšina člen ů. Pro p řijetí rozhodnutí je t řeba souhlasu v ětšiny ze všech člen ů výboru, tj. minimáln ě 4 člen ů. 9. Do p ůsobnosti výboru pat ří jednat a rozhodovat ve všech v ěcech MAS SP z. s., které nepat ří do p ůsobnosti členské sch ůze, zejména: • výbor volí svého p ředsedu a místop ředsedu, a rozhoduje o jejich odvolání • výbor m ůže vytvo řit odborné komise, které jsou jeho poradním, v případ ě pov ěř ení i výkonným orgánem

123 • výbor rozhoduje o uzav ření a ukon čení pracovn ěprávního vztahu zam ěstnanc ů MAS SP z. s. a zam ěstnanc ů pro napl ňování SCLLD • výbor schvaluje výzvy k podávání žádostí o granty a p řísp ěvky a navrhuje kritéria výb ěru • výbor vybírá projekty k uskute čnění a stanovuje výši podpory jednotlivých projekt ů • výbor rozhoduje o p řijímání nových člen ů MAS SP z. s. • výbor schvaluje pln ění rozpo čtu MAS SP z. s. • výbor rozhoduje o místní p ůsobnosti partner ů MAS SP z. s. 10. V čele výboru spolku stojí p ředseda, který zastupuje spolek navenek a jedná jeho jménem jako statutární zástupce. Řídí práci výboru a svolává jeho jednání. Za svou činnost je p ředseda odpov ědný výboru. 11. Předseda je v nep řítomnosti zastupován místop ředsedou. 12. P ředseda m ůže delegovat pravomoc ke konkrétním jednáním na kteréhokoli člena výboru. 13. Předseda podepisuje b ěžné písemnosti. Ostatní písemnosti. Jsou-li pro právní úkon požadovány dva podpisy, podepisuje p ředseda a místop ředseda. 14. P ředseda p řekládá členské sch ůzi zprávu o činnosti a hospoda ření MAS SP z. s. za předcházející období.

Kontrolní komise 1. Kontrolní komise je p ěti členná a je volená členskou sch ůzí spolku z partner ů MAS SP z.s. na dobu 4 let. Opakované zvolení téže osoby členem kontrolní komise je možné. Na p řípadn ě uvoln ěná místa jsou členové voleni jen pro zbývající část funk čního období. 2. Kontrolní komise si ze svého st ředu volí svého p ředsedu, který svolává a řídí její zasedání. 3. Kontrolní komise je usnášeníschopná, je–li p řítomna nadpolovi ční v ětšina člen ů. Kontrolní komise rozhoduje nadpolovi ční v ětšinou. P ři rozhodování je hlasovací právo člen ů kontrolní komise rovné. 4. Komise provádí b ěžnou kontrolu hospoda ření a p ředkládá členské sch ůzi zprávu o své kontrolní činnosti na každém řádném zasedání členské sch ůze ro čně. 5. Komise projednává stížnosti člen ů. 6. Sleduje a kontroluje veškerou činnost a hospoda ření MAS SP z. s., dohlíží na to, že MAS SP z.s. vyvíjí činnost v souladu se zákony, platnými pravidly a standardy MAS a SCLLD, za

124 tím ú čelem je oprávn ěna nahlížet do ú četních knih a jiných doklad ů MAS SP z.s. a kontrolovat tam obsažené údaje 7. Kontrolní komise m ůže svolat mimo řádné jednání členské sch ůze či výboru v případ ě zjišt ění závažného porušování zákona či pravidel pro činnost MAS nebo standard ů SCLLD. 8. Komise projednává řádnou a mimo řádnou ú četní záv ěrku a výro ční zprávu o činnosti a hospoda ření MAS SP z s. 9. Komise kontroluje metodiku zp ůsobu výb ěru projekt ů MAS a její dodržování, v četn ě vy řizování odvolání žadatel ů proti rozhodnutí o výb ěru u čin ěných orgány MAS SP z.s.. Kontrolní komise odpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD, zpracovává a p ředkládá ke schválení rozhodovacímu orgánu indikátorový a evalua ční plán SCLLD. 10. Kontroluje dodržování stanov a dalších vnit řních p ředpis ů sdružení a rozhodnutí a usnesení výboru a valné hromady.

Výb ěrová komise 1. Výb ěrová komise je výb ěrovým orgánem a je sedmi členná. 2. Zástupci ve řejné sféry i každé ze zájmových skupin mohou tvo řit nanejvýš 49% z po čtu hlasovacích práv ve výb ěrové komisi. Hlasovací právo člen ů výb ěrové komise je rovné. 3. Je volena členskou sch ůzí spolku na období 1 roku a to ze subjekt ů prokazateln ě p ůsobících na území MAS SP z. s. Opakované zvolení téže osoby členem je možné. Na p řípadn ě uvoln ěná místa jsou voleni členové výb ěrové komise jen pro zbývající část funk čního období. 4. Výb ěrová komise si ze svého st ředu volí svého p ředsedu a schází se podle pot řeby . Předseda výb ěrového orgánu svolává a řídí zasedání výb ěrového orgánu. 5. Hlavním posláním výb ěrové komise je p ředvýb ěr projekt ů na základ ě objektivních kritérií. Výb ěrová komise navrhuje jejich po řadí v dané výzv ě podle p řínosu t ěchto projekt ů, plán ů a operací v nich obsažených k pln ění zám ěrů a cíl ů SCLLD. Komise hodnotí p ředložené projekty podle p ředem stanovených kritérií.

Kancelá ř MAS Kancelá ř MAS tvo ří vedoucí zam ěstnanec pro SCLLD, který musí být v pracovn ěprávním vztahu s MAS SP z.s. Sekretariát MAS SP z. s. tvo ří manažer MAS SP z. s., sekretá řka a ú četní, která zastává též funkci pokladníka. Sekretariát plní p ředevším tyto úkoly:

125 • Pomáhá zpracovat zám ěr a žádost, zajiš ťuje jejich dokladování a p ředání na MZe ČR. • Vybírá a registruje žádosti od žadatel ů, provádí jejich administrativní kontrolu a poskytuje pot řebnou pomoc a informace žadatel ům. Spolupracuje se zástupci řídících orgán ů. • Zaregistrované projekty p ředá výb ěrové komisi. • Po výb ěru a hodnocení projekt ů p ředá seznam vybraných a náhradních projekt ů, dv ě kopie protokolu o bodování a dv ě paré složek projektu řídícímu orgánu. • Shromaž ďuje monitorovací tabulky a čtvrtletní hlášení žadatel ů. • Souhrn monitorovacích tabulek a hlášení žadatel ů za všechny projekty p ředá řídícímu orgánu. • Spolupracuje p ři kontrolách s pracovníky řídícího orgánu a sleduje pr ůběh věcného a finan čního pln ění projekt ů • Vede evidenci o projektech a provádí veškerou p ředepsanou archivaci (1 paré všech p řijatých zám ěrů a projekt ů, i zamítnutých projekt ů, pouze jedno paré vrací neúsp ěšnému žadateli).

Plánovaná personální kapacita

Vedoucí pracovník SCLLD

Animátor Animátor Manažer Manažer Manažer OP VVV SCLLD IROP PRV OPV

126 4.1.3 Povinnosti a úkoly MAS

Povinnosti MAS, úkoly, postupy p ři vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výb ěru projekt ů MAS jsou dány Metodickým pokynem pro využití integrovaných nástroj ů v programovém období 2014-2020. Postup je zajišt ěn sou činností orgán ů MAS a pracovník ů kancelá ře MAS. MAS je nositelem strategie CLLD (čl. 34 na řízení č. 1303/2013). MAS dodržuje a plní povinnosti vyplývající z Metodiky pro standardizaci MAS v programovém období 2014– 2020, schválené usnesením vlády ČR ze dne 21. 5. 2014 č. 368, v četn ě jejích následných schválených zm ěn (dále také „Metodika standardizace MAS“): 1. MAS je povinna plnit podmínky vyplývající z kapitoly 3.3 Standardy pro p řijatelnost MAS (s výjimkou podmínky 3.3.5.3.) Metodiky standardizace MAS a to od vydání „Osv ědčení o spln ění standard ů MAS“ po celé programové období 2014 – 2020. 2. MAS v četn ě organizace zajiš ťující pro MAS správní a finan ční záležitosti nesmí p řijímat odm ěny, dary či jinak definované p říjmy za poradenství, zpracování či administraci projekt ů, které jsou následn ě administrovány p říslušnou MAS. 3. MAS v četn ě organizace zajiš ťující pro MAS správní a finan ční záležitosti musí evidovat finan ční a v ěcné dary v hodnot ě nad 1 000 K č. Veškeré dary mohou být p řijímány pouze za konkrétním ú čelem, který musí být v darovací smlouvě specifikován. Seznam dárc ů a přijatých dar ů týkajících se SCLLD zve řej ňuje MAS ve výro ční zpráv ě o činnosti a hospoda ření MAS. 4. MAS zve řej ňuje zápisy z jednání povinných orgán ů. 5. MAS zve řej ňuje aktuální p řehled pracovních skupin, seznamu jejich člen ů, zápis ů z jednání nebo zpráv o jejich činnosti a kontaktních osobách. 6. MAS minimáln ě 1x za rok informuje ve řejnost o pln ění SCLLD. 7. Konzultace v souvislosti s implementací SCLLD jsou kancelá ří MAS poskytovány zdarma. 8. P ři rozhodování o výb ěru projekt ů náleží nejmén ě 50 % hlas ů partner ům, kte ří nezastupují ve řejný sektor. 9. Zm ěna územní p ůsobnosti MAS je možná pouze v rámci st ředn ědobého hodnocení SCLLD (mid-term evaluace). 10. Povinná ú čast nositele CLLD na kontrolách na míst ě projekt ů, pokud si to ŘO vyžádá. 11. Povinné informování ŘO o termínech jednání výb ěrových komisí MAS a zvaní na jednání. 12. Povinná podpora p říjemc ů p ři zpracovávání zpráv o realizaci projekt ů.

127

Úkoly MAS: • prezentování SCLLD Regionální stálé konferenci, v četn ě jejích aktualizací, • zvyšování zp ůsobilosti místních aktér ů pro vypracovávání a provád ění projekt ů, včetn ě jejich schopností v oblasti projektového řízení, • vypracování nediskrimina čního a transparentního výb ěrového řízení a objektivních preferen čních kritérií pro výb ěr projekt ů, jež brání st řetu zájm ů a jejich p ředložení ke schválení ŘO (v p řípad ě PRV schvaluje tato kritéria pouze SZIF), a dále zajišt ění, aby nejmén ě 50 % hlas ů p ři rozhodování o výb ěru projekt ů m ěli partne ři, kte ří nezastupují ve řejný sektor; výb ěr projekt ů musí probíhat na základ ě písemného postupu, • při výb ěru projekt ů zajiš ťování jejich souladu se strategií komunitn ě vedeného místního rozvoje tím, že stanoví jejich po řadí podle p řínosu t ěchto projekt ů k pln ění zám ěrů a cíl ů strategií, • příprava a zve řej ňování výzev na úrovni MAS (tzv. “výzev MAS“) k podávání žádostí o podporu v četn ě vymezení kritérií výb ěru, • přijímání a hodnocení (formálních náležitostí, p řijatelnosti a v ěcné hodnocení) žádostí o podporu, • výb ěr projekt ů k realizaci a stanovení výše podpory, • zajišt ění administrace SCLLD a projekt ů vybraných k realizaci v rámci jednotlivých program ů, • sledování pln ění strategie komunitn ě vedeného místního rozvoje, • sledování podporovaných projekt ů (evaluace), • vykonávání zvláštních hodnotících činností souvisejících s touto strategií (monitoring, evaluace). Pro zajišt ění tohoto úkolu bude mít nositel CLLD p řístup do MS2014+ včetn ě možnosti tvorby sestavy projekt ů realizovaných v rámci své SCLLD, • realizace anima čních aktivit sm ěř ujících k napl ňování SCLLD, s cílem usnadnit vým ěnu informací mezi zú častn ěnými stranami, • propagace SCLLD, informování o SCLLD, • usnad ňování vým ěny informací mezi místními aktéry a koordinace aktivit místních aktér ů sm ěř ujících k napl ňování SCLLD, • podporování potenciálních p říjemc ů v rozvíjení projektových zám ěrů a p říprav ě žádostí sm ěř ujících k napl ňování SCLLD.

128 4.2 Popis postup ů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výb ěr projekt ů

4.2.1 Postup pro vyhlašování výzev MAS

1. ŘO vyhlásí pr ůběžnou výzvu na p ředkládání žádostí o podporu v rámci CLLD. 2. MAS připraví výzvu MAS k p ředkládání žádostí o podporu projekt ů realizovaných v rámci své SCLLD a p ředloží ji ke kontrole ŘO (respektive platební agentu ře Státní zem ědělský interven ční fond (dále také „SZIF“) v p řípad ě PRV)54 prost řednictvím portálu CSSF14+ monitorovacího systému MS2014+ (resp. Informa čního systému SZIF (dále také „IS SZIF“) v případ ě PRV) a to pro každý program zvláš ť. ŘO, resp. platební agentura SZIF, stanoví rozsah údaj ů výzvy MAS, které podléhají kontrole s ohledem na zajišt ění řádné a transparentní administrace integrovaných projekt ů SCLLD. ŘO, resp. platební agentura SZIF, ov ěř uje metodickou správnost výzvy. V rámci výzvy MAS bude uveden p řesný popis zp ůsobu výb ěru projekt ů a v p řípad ě PRV bude také vymezena alokace na jednotlivé Fiche SCLLD vyhlášené výzvy MAS. Výzva bude rovn ěž obsahovat kritéria pro hodnocení a výb ěr integrovaných projekt ů MAS stanovená s d ůrazem na soulad projektu s SCLLD a p říslušným programem (soulad s podmínkami stanovenými ve výzv ě ŘO) a v souladu s principy pro ur čení hodnoticích (preferen čních) kritérií MAS uvedenými ve schválené SCLLD. MAS hodnotí komplexn ě projektovou žádost dle stanovených kritérií pro hodnocení a výb ěr projekt ů. 3. MAS vyhlásí výzvu MAS na p ředkládání žádostí o podporu v rámci specifické výzvy ŘO. MAS je text výzvy MAS zve řejní minimáln ě na internetových stránkách MAS. Okamžikem vyhlášení výzvy MAS se rozumí její zve řejn ění na internetových stránkách MAS.

4.2.2 Hodnocení a výb ěr projekt ů

4. MAS bude hodnotit p ředložené projektové žádosti podle hodnoticích (preferen čních) kritérií navržených MAS ve výzv ě MAS. MAS nejprve provede základní administrativní kontrolu obsahu povinných částí žádosti o podporu projektu (hodnocení formálních náležitostí a p řijatelnosti). Následn ě MAS provede v ěcné hodnocení p ředložených žádostí o podporu podle hodnoticích (preferen čních) kritérií. Na základ ě bodového hodnocení stanoví MAS po řadí projekt ů podle jejich p řínosu k pln ění zám ěrů a cíl ů SCLLD a souladu s p říslušným opera čním programem a provede výb ěr projekt ů. ŘO má právo ve výzv ě ŘO stanovit n ěkterá kritéria jakožto povinná. Tato kritéria MAS za člení do svého návrhu kritérií, dále m ůže stanovit kritéria doporu čující, jejichž

129 prost řednictvím lze naplnit principy stanovené ve výzv ě ŘO (viz bod 1). Ke každé výzvě MAS bude navázána jedna sada hodnotících (preferen čních) kritérií. 5. ŘO (respektive platební agentura SZIF v p řípad ě PRV) provede záv ěre čné ov ěř ení zp ůsobilosti vybraných projekt ů a kontrolu administrativních postup ů MAS. 6. ŘO (respektive platební agentura SZIF v p řípad ě PRV) schválí zp ůsobilé projekty v po řadí a ve výši podpory schválené MAS k realizaci ( ŘO/platební agentura SZIF m ůže schválenou výši podpory snížit, pokud o to požádá žadatel, nebo nebudou požadované výdaje zp ůsobilé v plné výši). ŘO nezasahuje do po řadí vybraných zp ůsobilých projekt ů, pouze v p řípad ě zjišt ění nesrovnalostí či porušení administrativních postup ů MAS. 7. Právní akt o poskytnutí/p řevodu podpory je vydán ze strany ŘO programu, platební agentury SZIF v p řípad ě PRV, nebo oprávn ěného zprost ředkujícího subjektu. 8. V p řípad ě hodnocení klí čových projekt ů MAS (projekt ů realizovaných MAS) musí MAS zajistit dodržení transparentních a nediskrimina čních postup ů hodnocení a výb ěru projekt ů 55. MAS rovn ěž zajistí soulad s pravidly pro administraci klí čových projekt ů MAS, pokud jsou v řídicí dokumentaci p říslušného programu stanovena

Postupy pro zamezení st řetu zájm ů Procesy řízení a administrace SCLLD jsou nastaveny v souladu s pravidly standardizace MAS. Je zajišt ěna transparentní a nediskrimina ční realizace SCLLD. Manažer MAS (vedoucí pracovník SCLLD) ani jiní zam ěstnanci MAS nejsou členy žádného orgánu MAS. V p řípad ě, že jsou členové Výb ěrové komise žadateli v dané výzv ě, nemohou se ú častnit hodnocení a schvalování projektových žádostí p říslušné výzvy. Každý člen Výb ěrové komise zapojený do hodnocení p říslušné výzvy stvrzuje podpisem čestného prohlášení svoji nestrannost a ml čenlivost k hodnoceným projektovým žádostem. V p řípad ě, že jsou členové Výboru žadateli v dané výzv ě, nemohou se ú častnit schvalování po řadí vybraných projekt ů k realizaci a stanovení výše alokace. Každý člen Výboru zapojený do stanovení po řadí projekt ů k realizaci a výše alokace výzvy stvrzuje podpisem čestného prohlášení svoji nestrannost a ml čenlivost k projektovým žádostem.

130 4.3 Popis anima čních aktivit Anima ční aktivity zahrnují všechny činnosti MAS v rámci CLLD mimo administraci projekt ů kone čných žadatel ů/p říjemc ů. Anima ční aktivity sm ěř ují k napl ňování SCLLD s cílem usnadnit vým ěnu informací mezi zú častn ěnými stranami. Jde p ředevším o propagaci SCLLD, informování o SCLLD a koordinaci aktivit místních aktér ů sm ěř ujících k napl ňování SCLLD. Komunikace s potenciálními žadateli a aktéry v území bude probíhat zejména prost řednictvím Kancelá ře MAS St řední Povltaví z.s. Budou využity dlouhodob ě osv ědčené komunika ční metody, založené na znalosti území a na partnerském p řístupu. Pro aktivní komunikaci budou využívány zejména: • webové stránky MAS St řední Povltaní z.s. – jsou pravideln ě aktualizovány, obsahují povinné údaje, pot řebné pro žadatele řadu dalších dokument ů a odkaz ů užite čných pro partnery a ve řejnost, • tišt ěná periodika (místní zpravodaje obcí), • setkání a spole čné akce – pravidelná setkání starost ů, setkání se spolky a neziskovými organizacemi, setkání s ve řejností. • vydávání díl čích propaga čních materiál ů (letáky k jednotlivým výzvám atd.), • informa ční seminá ře, individuální konzultace a bezplatné poradenství v Kancelá ři MAS pro potenciálnížadatele, • prezenta ční akce na území MAS. Pracovníci Kancelá ře MAS ve spolupráci s orgány MAS budou v pr ůběhu realizace SCLLD vyhodnocovat a aktualizovat formy propagace SCLLD.

Animace školských za řízení v OP VVV Zvyšování zp ůsobilosti místních aktér ů pro zpracovávání a provád ění projekt ů, p ředevším: • metodická pomoc ZŠ/MŠ s výb ěrem vhodných šablon pro ZŠ/MŠ; • zaškolení realizátor ů projekt ů ZŠ/MŠ (nap ř. monitorovací systém MS2014+, Pravidla pro žadatele a p říjemce OP VVV) • pr ůběžná konzulta ční činnost p ři realizaci projektu, nap říklad nad problematikou zadávání ve řejných zakázek, indikátor ů, sledování a dodržování povinné publicity projektu; • metodická pomoc ZŠ/MŠ p ři zpracování monitorovacích zpráv, zadávání údaj ů do monitorovacího systému MS2014+, zajišt ění správnosti p ředávaných výstup ů.

131 4.4 Popis spolupráce mezi MAS na národní a mezinárodní úrovni

MAS St řední Povltaní z.s. bude realizovat spolupráci na národní a mezinárodní úrovni a bude rozvíjet p řeshrani ční spolupráci. Na národní úrovni je cílem zejména udržení a rozvoj spolupráce s ostatními MAS v Jiho českém kraji. MAS v Jiho českém kraji vytvo řily postupn ě aktivní sí ť se silným zázemím, p řirozenou spoluprací, p ředávání know – how atd. MAS p ředpokládá spolupráci v rámci realizace projekt ů spolupráce zejména se sousedními MAS a dále s MAS v rámci ČR, které mají podobnou strukturu území a další spole čné oblasti, nap ř. podnikatelský sektor, velkoplošná chrán ěná území apod.

MAS St řední Povltaní z.s. je v sou časnosti členem Národní sít ě MAS ČR.

Další p ředpokládané sm ěry spolupráce MAS: • rozvoj destina čního managementu • podpora založení regionálního zna čení • přeshrani ční spolupráce (Rakousko, Bavorsko) • spolupráce s Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích • spolupráce s Hospodá řskou komorou • spolupráce s Agrární komorou

Rozvoj spolupráce je často otázkou aktuálních možností, nap ř. v rámci dota čních program ů i z hlediska finan ční situace MAS (p řípadná povinná spoluú čast). Z toho d ůvodu lze v pr ůběhu programovacího období o čekávat rozvoj spolupráce v dalších, výše neuvedených oblastech.

132 4.5 Popis zvláštních opat ření pro hodnocení (pro monitoring a evaluaci)

Vyhodnocování SCLLD bude probíhat b ěhem celého trvání realizace. Cílem vyhodnocování SCLLD je získání zp ětné vazby o realizaci SCLLD MAS St řední Povltaví z.s. Zp ětná vazba je d ůležitá zejména k identifikaci možných rizik a jejich eliminaci. Vyhodnocování zahrnuje dv ě navazující fáze. V první fázi bude probíhat komplexní monitoring napl ňování SCLLD. Ve druhé fázi dojde k ov ěř ování monitoringem získaných dat – k evaluaci SCLLD. Obecné nastavení proces ů a pravidel monitoringu a evaluace stanovuje Metodický pokyn pro evaluace v programovém období 2014 – 2020.

Pro zajišt ění monitoringu bude mít MAS p řístup do MS2014+ s možností tvorby sestavy projekt ů realizovaných v rámci své strategie. MAS tak sestaví jasný a p řehledný systém napl ňování indikátor ů, který bude pr ůběžn ě dopl ňovat a upravovat dle faktického stavu (monitoring) a následn ě pravideln ě vyhodnocovat, minimáln ě jedenkrát za rok (evaluace) a z tohoto vyhodnocování bude p řípadn ě vyvozovat díl čí úpravy realizace SCLLD.

MAS bude provád ět také monitoring na základ ě vlastního sb ěru dat z projekt ů (v návaznosti na užívanou praxi v minulém programovacím období).

• výsledky monitoringu a evaluace budou poskytovány Výboru SCLLD a Shromážd ění regionálních partner ů SCLLD • výsledky monitoringu a evaluace budou uvád ěny ve Výro ční zpráv ě • výsledky monitoringu a evaluace budou podle pokyn ů p ředávány ŘO

Monitoring projekt ů: • ex-ante kontroly • interim kontroly • ex-post kontroly • MS2014+

Monitoring SCLLD: • MS2014+ • shromážd ěná data Organiza ční složky pro SCLLD min. v rozsahu dle MPIN • informace od partner ů MAS

133 • šet ření v území • spolupráce se svazky obcí • připomínky Výboru SCLLD • připomínky Kontrolní komise SCLLD

Evaluace SCLLD: • posuzování zacílení dopad ů • posuzování efektivity výdaj ů • posuzování ú činnosti SCLLD na rozvoj území • posuzování vhodnosti (zda se cíle, umožn ěné ŘO vztahují k pot řebám území) • pravidelná evaluace dle pokyn ů ŘO • mid-term evaluace (v souvislosti s „milníkem“ programového období)

Odpov ědnost za provád ění monitoringu a evaluace mají pracovníci kancelá ře MAS, díl čí výstupy p ředkládají Výboru a Kontrolní komisi. Pravidelným výstupem monitoringu a evaluace bude Zpráva o pln ění integrované strategie, kterou MAS p ředkládá prost řednictvím MS2014+ dvakrát ro čně ŘO.

.

134 Seznam tabulek, graf ů a kartogram ů

Seznam tabulek

· Tabulka 1 - Cyklotrasy · Tabulka 2 – Celková kapacita mate řských škol · Tabulka 3 – Celková kapacita základních škol · Tabulka 4 – Charakteristika obor ů st ředních škol

Seznam graf ů

· Graf 1 - Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry obce · Graf 2 – Vývoj celkového po čtu obyvatel v letech 2005-2014 · Graf 3 – Vývoj po čtu živ ě narozených, zem řelých a p řirozený p řír ůstek / úbytek obyvatel v letech 2005-2014 · Graf 4 – Vývoj salda migrace v letech 2005-2014 · Graf 5 – Celkový p řír ůstek / úbytek obyvatel v letech 2005-2014 · Graf 6 - Zm ěna po čtu obyvatel oproti stavu v roce 2004 · Graf 7 – Vývoj po čtu obyvatel v letech 2005-2014 · Graf 8 – Po čet obyvatel v obcích · Graf 9 - Zm ěna po čtu obyvatel v letech 2001-2014 ve vybraných obcích – srovnání se situací v roce 2000 (údaje v %) · Graf 10 - Podíl muž ů a žen ve vybraných obcích · Graf 11 - Podíl po čtu osob dle základních v ěkových kategorií ve vybraných obcích · Graf 12 – Po čet registrovaných nezam ěstnaných od roku 2005 · Graf 13 – Podíl dosažitelných nezam ěstnaných z celkového po čtu registrovaných nezam ěstnaných od roku 2005 · Graf 14 – Vývoj podílu specifických skupin nezam ěstnaných z celkového po čtu registrovaných nezam ěstnaných (v %) na území od roku 2005 · Graf 15 – Vývoj po čtu registrovaných ekonomicky aktivních subjekt ů na území od roku 2005 podle typu právnické osoby · Graf 16 – Registrované ekonomické subjekty podle odv ětví národního hospodá řství

Seznam kartogram ů

· Kartogram 1 - Území obcí (územní a administrativní člen ění správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Milevsko) · Kartogram 2 - Obecn ě-geografická mapa · Kartogram 3 – Dojezdová vzdálenost do obce Milevsko · Kartogram 4 – Dopravní infrastruktura · Kartogram 5 - Dopravní dostupnost vybraných ve řejných služeb

135