Pedagogika Jógových Poloh Vzhledem Ke Zdraví Populace Se Zaměřením Na Záklonové Polohy a Jejich Přínos Pro Fyzioterapii

UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu

Katedra fyzioterapie

Pedagogika jógových poloh vzhledem ke zdraví populace se zaměřením na záklonové polohy a jejich přínos pro fyzioterapii

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracovala:

PhDr. Jitka Malá, Ph.D. Bc. Kristýna Kozáková

Praha, 2018

Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne 3. 4. 2018 …………………………… podpis diplomanta

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

______

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala mé vedoucí, PhDr. Jitce Malé, Ph.D., za odborné konzultace, rady, připomínky a větší rozhled v oblasti jógy obecně. Poděkování patří i Mgr. Katarině Mikulandové za její ochotu, rady a názorné ukázky v lekcích jógy. Další díky patří mé rodině, která mne ve studiu velmi podporovala. V neposlední řadě bych ráda poděkovala všem lektorům jógy za jejich ochotu se mnou spolupracovat.

Abstrakt

Název: Pedagogika jógových poloh vzhledem ke zdraví populace se zaměřením na záklonové polohy a jejich přínos pro fyzioterapii

Cíle: Cílem práce je v teoretické části ozřejmit a shromáždit dostatečného množství informací k anatomické, kineziologické a biomechanické stránce záklonových poloh. V další části teoretických východisek zpracovat podklady k tématu jógy, její historii, filozofii a detailní popis vybraných záklonových pozic (Usthrasana, Bhudjangasana, Urdhva mukha shvanasana), vycházejících z jógy.

Na základě výzkumných otázek v praktické části zhodnotím, zda existují diskrepance mezi teoretickým podkladem pozic a tím, jak jsou dnes vyučovány v lekcích. Zhodnotím, jak se v současnosti na otevřených lekcích jógy vyučují dané pozice, zda je lektoři zahrnují do lekcí či nikoliv. Dále poukážu na využívání kompenzačních pomůcek a do jaké míry hraje roli vzdělání v daném oboru. Nedílnou součástí praktické části bude souhrn, zda je v lekcích jógy brán zřetel na zdravotní stav klientů.

Metody: Jedná se o teoreticko-empirický charakter práce. Výzkumnou metodou je pozorování a forma rozhovoru s lektory na veřejně dostupných lekcí jógy.

Výsledky: Potvrdilo se, že existují značné diskrepance mezi teoretickými podklady a nynější výukou jógy ve veřejně dostupných lekcích jógy. Zda zdravotnické vzdělání v kombinaci s certifikovaným vzděláním v józe hraje roli v ohledu na zdravotní stav klientů a jejich úroveň jógové praxe, se potvrdilo pouze částečně. Potvrdilo se, že záklonové pozice jsou zařazovány do lekcí, nicméně pouze částečně, jelikož lektoři zařazují spíše jednodušší záklony (Bhudjangasana, Urdhva mukha svanasana), nežli ty náročnější (Usthrasana). Zřetel na zdravotní stav a úroveň jógy svých klientů v lekci byl potvrzen pouze částečně.

Klíčová slova: jóga, extenční polohy, záklonové pozice, fyzioterapie, Usthrasana, Bhudjangasana, Urdhva mukha shvanasana, zdraví

Abstract

Title: Pedagogy of yoga due to population heath and targeted to extension positions and their effectivness to physiotherapy

Objectives: The aim of the thesis is to clarify and collect sufficient information in the theoretical part about the anatomical, kinesiological and biomechanical aspects of the bending positions. After that, I will try to elaborate the theoretical background of yoga, its history, philosophy and a detailed description of selected bending positions (Usthrasana, Bhudjangasana, Urdhva mukha shvanasana), which are based on yoga. Grounded on the research questions in the practical part, I will assess whether there are discrepancies between the theoretical basis of the positions and the way they are taught in the classes today. I will evaluate how are the lessons currently taught in open yoga classes, whether they include those positions or not. I will also point out the use of compensatory aids and the degree education plays in this field. An integral piece of the practical part will be a summary of whether yoga classes take into an account the health of the clients.

Methods: This is the theoretical-empirical character of the work. The research method is the observation and form of interview with yoga instructors on publicly accessible yoga lessons.

Results: It has been confirmed that there is a considerable discrepancy between theoretical background and current yoga teaching in publicly available lessons. Whether health education combined with a certified yoga education plays a role in terms of the health status of clients and their yoga level has been partially confirmed. It has been established that bend positions are included in lessons, however, only partly because instructors tend to include simpler positions rather than those more advanced. The consideration of the health and yoga status of their clients in the lessons was also only partially confirmed.

Keywords: yoga, extention positions, bend poses, physiotherapy, Bhudjangasana, Usthrasana, Urdhva mukha shvanasana, health

Obsah

1 ÚVOD ...... 3 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ...... 4 2.1 Kineziologie páteře ...... 4 2.2 Kineziologie záklonu ...... 6 2.3 Hluboký stabilizační systém (HSS) ...... 12 2.4 Jóga – co je to jóga a historie jógy ...... 15 2.5 Styly jógy ...... 21 2.6 Jóga a zdraví ...... 22 2.7 Jóga a vzdělání v ČR ...... 23 2.8 Záklonové pozice ...... 26 3 CÍL, ÚKOLY PRÁCE A HYPOTÉZY ...... 40 3.1 Cíl práce ...... 40 3.2 Úkoly práce ...... 40 3.3 Výzkumné otázky ...... 40 3.4 Hypotézy ...... 41 4 METODIKA PRÁCE ...... 42 4.1 Charakter práce ...... 42 4.2 Výzkumný soubor ...... 42 4.3 Použité metody ...... 42 4.4 Sledované parametry ...... 43 4.5 Analýza a zpracování dat ...... 44 5 VÝSLEDKY ...... 45 6 DISKUZE ...... 54 7 ZÁVĚR ...... 58

Seznam použitých zkratek

Art. – articulatio Lig. – ligamentum Ligg. – ligamenta M. – musculus Mm. – musculi HSS – hluboký stabilizační systém EMG – elektromagnetické ČAJ – Česká asociace jógy TTC – teacher training certificate MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy FISAF – Český svaz aerobiku a fitness HKK – horní končetiny DKK – dolní končetiny Cp – krční páteř UMS – Urdhva mukha shvanasana RYT – Registered yoga teacher

1 ÚVOD

Vlivem dnešní uspěchané doby, tlaku společnosti na jedince, který se účastní honu za kariérou, majetkem, úspěchem a co nejvyšším postavením v této společnosti, můžeme v ulicích místo usměvavých a spokojených tváří vidět spíše ty utrápené, unavené pohledy a strhané tváře bez energie. Takový stav lidské mysli a neustálého pocitu, že někde něco meškáme, se s velkou pravděpodobností podepisuje i na fyzické stránce a postuře těla. Místo sebejistých vzpřímených pozic vidíme spíše vadné držení zad, svěšená ramena a zavěšení do vazů s bolestmi tady nebo tam. Není divu, že mezi nejčastější chronická onemocnění patří právě bolesti zad a tvoří více jak polovinu pacientů fyzioterapeutické ambulance.

Spolu s vývojem stále lepších technologií, ale také zdravotnictví, se jógová praxe dostává více a více do povědomí veřejnosti. Právě jóga bývá mnohdy první v kontaktu s pomyslným pacientem s bolavými zády, který si v této náročné době udělá čas na sebe a, s domněním si od bolesti pomoc, navštíví lekci jógy. Dokáže si ale jógou pomoci sám? Obecně je známo, že cvičení jógy je zdraví velmi prospěšné. Mým záměrem v této diplomové práci je objasnit přínos jógy pro zdraví veřejnosti, a to se zaměřením na záklonové pozice a jejich konkrétní účinky na lidské tělo. Chtěla bych upozornit na důležitost kompenzace dnešních spíše kyfotických pohybových stereotypů, kdy veškerá činnost, které je člověk během života vystaven, je převážně flexe. Touto nerovnováhou vznikají svalové dysbalance, které dále přeneseně ovlivňují další svaly, šlachy, klouby a vazy, a často se přenášejí do viscerálních vztahů.

Právě jóga řeší člověka velmi komplexně. Harmonizuje tělo, duši i mysl. Ale může i ublížit. Pokud se dané pozice necvičí dle jistých pravidel, může jóga zahnat člověka do extrému a způsobit zranění. Ráda bych v praktické části ozřejmila, jak na tom je „jógová veřejnost“. Cílem práce tedy není kritika lektorů, nýbrž zhodnocení pedagogiky záklonových pozic z hlediska fyzioterapie. Cvičí se záklonové pozice často? Existují diskrepance mezi teoretickým podkladem a reálnou praxí na otevřených lekcích? Je brán zřetel na případné zdravotní obtíže cvičenců?

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1 Kineziologie páteře Kostra je pasivním pohybovým aparátem a je pevnou a pohyblivou oporou těla. Kostru můžeme rozdělit na kostru osovou (axiální skelet) a kostru končetin. Páteř člověka obsahuje 7 krčních obratlů, 12 hrudních, 5 bederních a 5 obratlů křížových, které srůstají v kost křížovou. V neposlední řadě obsahuje 4 až 5 obratlů kostrčních, které splynuly v kost kostrční. Každý obratel se skládá z těla, oblouku a výběžků. Tělo je uložené vpředu a má nosnou funkci. Oblouk je zezadu připojen k tělu obratle a má ochrannou funkci pro míchu. Nakonec výběžky, které jsou připojeny k oblouku, slouží k pohyblivosti obratle. (3, 8, 10, 14, 43)

I přes to, že páteř představuje především pevnou oporu pro celý trup, je značně pohyblivá. Na páteři rozeznáváme pohyby v rovině saginální – flexe a extenze, v rovině frontální – lateroflexe, a v ose vertikální – rotace. Nejpohyblivějším úsekem páteře je krční páteř. Naopak nejméně pohyblivým se stává hrudní páteř, zvláště mezi třetím až sedmým obratlem hrudním, díky spojení se žebry. (4, 38)

Kromě výše zmíněných se axiální systém skládá z další řady stavebních komponent, které jí dávají nosnou, projektivní a hybnou funkci. Z pohledu funkční anatomie je axiální systém složen ze spousty komponent rozdílné povahy, které jsou analyzovány samostatně. Patří sem osový skelet, spoje mezi jednotlivými obratli, svaly, upínající se a pohybující s osovým skeletem a hrudní koš s dýchacími svaly. Pokud bychom hloubali ještě více zeširoka, patřil by sem i nervový systém. Pokud bychom chtěli analyzovat stavbu páteře, je vhodné vycházet z pohybového segmentu, který umožňuje dynamické pojetí páteře. (6, 7)

Obrázek 1 Páteř – zobrazení pohybových segmentů axiálního systému (2)

Základní funkční prvek axiálního systému je tzv. pohybový segment. Tento segment se skládá ze sousedních polovin obratlových těl, páru meziobratlových kloubů, meziobratlové destičky, fixačního vaziva a ze svalů. Z hlediska funkce má segment tedy tři základní vlastnosti: nosnou, hydrodynamickou a kinetickou. (6)

Tyto jednotlivé segmenty pak ve skupinách tvoří pohybové sektory, tzv. páteřní sektory. Toto rozdělení páteře neodpovídá anatomickému rozdělení. Jednotlivé sektory se mohou překrývat a dělení je následovné:

 Horní krční sektor – tzv. kraniocervikální. Jedná se o spojení atlantookcipitální a zahrnuje první krční obratel a sahá až po čtvrtý krční obratel.

 Dolní krční sektor – tzv. cervikobrachiální. Tento sektor tvoří segmenty C3–C4 až po Th4–5.

 Horní hrudní sektor – „horní hrudník“ je tvořen přechodem krční a hrudní páteře (C7– Th1). Mimo to obsahuje horní hrudní aperturu a hrudní obratle k Th6-7.

 Dolní hrudní sektor – „dolní hrudník“ zahrnuje obratle od Th6–7 po L1–2. Dále zahrnuje i dolní hrudní aperturu.

 Horní bederní sektor – tzv. thorakolumbální. Sektor je tvořen přechodem hrudní a bederní páteře (Th12–L3). Podílí se na realizaci břišního dýchání.

 Dolní bederní sektor – zaujímá přechod mezi L4–S1 a podílí se na přenosu sil z axiálního systému do pánve. (7)

Nosné komponenty páteře, jimiž jsou obratle, jsou zabezpečeny a stabilizovány pomocí svalů a vazů. Právě vazy nazýváme pasivní částí této komponenty. Anatomicky rozdělujeme vazy na dlouhé a krátké. Mezi dlouhé patří lig. longitudinale anterius (přední podélný vaz), který se nachází na přední ploše obratlů. Tento vaz zpevňuje celou páteř a při záklonu dochází k jeho protažení a zabraňuje případnému vytlačení meziobratlové destičky. Na zadní ploše obratlů se nachází lig. londitudinale posterius (zadní podélný vaz), který také zpevňuje páteř, napíná se při anteflexi a zabraňuje vytlačení meziobratlové destičky směrem do páteřního kanálu. Mezi krátké vazy zahrnujeme ligg. flava a ligg. Interspinalia. (49, 66)

Pohybový segment obsahuje dále hydrodynamickou složkou, jíž jsou meziobratlové destičky a cévní zásobení páteře. Jedná se o chrupavčité disky obklopené tuhým kolagenním vazivem, která jsou uspořádána lamelárně do prstenců a tvoří tzv. anulus fibrosus. Tímto uspořádáním vzniká složitá trojrozměrná struktura odolávající zatížení v základních rovinách. V meziobratlovém disku je uloženo jádro kulovitého tvaru, tzv. nucleus pulposus. Toto jádro je uloženo spíše vzadu samotného disku. Funkcí disku je tlumit nárazy, absorbovat statické, ale i dynamické zatížení, které je vyvíjené na páteř. V rámci biomechaniky se při statickém zatížení disk rovnoměrně oplošťuje a prstence se napínají. Při dynamickém zatížení dochází k nerovnoměrnému stlačení díky pohybu obratlů a jádro se pohybuje směrem od stlačované strany. (66)

2.2 Kineziologie záklonu Záklon je v jednotlivých úsecích páteře různý. V součtu jednotlivých dílčích rozsahů dosahuje páteř v sagitální rovině 135° do anteflexe a 105° do retroflexe. (44) K největšímu záklonu dochází v oblasti krční páteře. Zde záklon dosahuje až 90°. Účast na záklonu má i atlantookcipitální skloubení, kdy kloubní plošky se sobě při záklonu nejprve posunují a v maximální poloze na sebe nalehnou a tím pohyb ukončí. V bederní oblasti páteře je záklon téměř stejný, jako je tomu u krční páteře. Hrudní páteř je nejméně pohyblivým sektorem pro záklon. V dolním úseku hrudní páteře, kde jsou obratle již bez spojení s hrudní kostí, dochází

k nejznačnějšímu pohybu v oblasti hrudní páteře. Nejvíce náchylné ke zranění jsou oblasti přechodů, tedy oblast C6–Th3 a oblast Th11–L2 a oblast L4 a S1. (7)

Významnou roli v pohybu krční páteře hraje kraniocervikální oblast, která je přechodovou oblastí, kde se funkce prudce mění. (25) Jedná se o přechod mezi hmotnou hlavou a mezi méně hmotnou a flexibilní krční páteří. Tento přechod je značně namáhán mechanicky a je místem se sníženou odolností (locus minoris resistentiae). Horní krční páteř je také místem pro řízení pohybů osového orgánu. Kvůli tomuto faktu je kraniocervikální oblast zdrojem obtíží a hraje také důležitou roli v diferenciální diagnostice. (51)

Pohyb v této části provádějí krátké subokcipitální svaly ve spolupráci se svaly šíjovými. V přední části je to m. rectus capitis lateralis a m. rectus capitis anterior, které spojují bazi lebky s prvním krčním obratlem. V zadní části se jedna o svaly m. rectus capitis posterior minor (spojuje bazi s atlasem), m. rectus capitis posterior major (spojuje bazi s axisem), m. obliquus capitis superior (spojuje bazi s atlasem šikmo) a m. obliquus capitis inferior (spojuje atlas šikmo s axisem). Tyto svaly iniciují nastavení polohy hlavy vůči horní krční páteři. (51)

Extenze hlavy proti šíji vzniká symetrickou aktivací zadních krátkých šíjových svalů za spolupráce ostatních delších povrchních šíjových svalů. Ve spojení atlas – okcipitální kondyly participují: m. rectus capitis posterior minor a m. obliquus capitis superior. Ve skloubení atlas – axis se zapojuje m. rectus capitis posteriori major a m. obliquus capitis inferior. Jedná se o kyv hlavy dozadu. (51)

Pohyb v dolní části krční páteře je zajištěn svaly na zadní straně šíje. Tyto svaly jsou daleko mohutnější a jsou tvořeny třemi vrstvami – hlubokou, střední a povrchovou. Hluboká vrstva je tvořena pomocí složitých systémů svalů, které spojují sousední segmenty. Bývají nazývány „dynamická ligamenta“ díky vysokému zastoupení vazivové složky. Patří sem mm. interspinales (spojují sousední obratle mezi processi spinosi), mm. intertransversarii (spojují sousední obratle mezi processi transversi), mm. transversospinales (spojují processus transversus a processus spinosus sousedního obratle) a mm. multifidi (spojují sousední obratle více směry). Mezi střední vrstvu patří skupiny delších svalů, propojující jednak krční obratle mezi sebou, jednak krční obratle s hrudními obratli a dále spojují krční obratle s lopatkou. Střední vrstvy se účastní: m. semispinalis cervicis, m. splenius capitis, m. splenius cervicis, m. longissimus capitis, m. longissimus cervicis a m. iliocostalis.

Do povrchové vrstvy řadíme m. sternocleidomastoideus, který spojuje hlavu se sternem a s klavikulou. Je synergistou pro m. trapezius, který do této vrstvy patří také. M. sternocleidomastoideus při oboustranné akci klopí hlavu nazad a obrací obličej směrem vzhůru. M. trapezius je široký sval spojující hlavu s krční páteří, lopatkou a s hrudní páteří až po Th12. Extenze v trupové části je zajištěna pomocí svalů zádových, kdy svaly působí různě podle vrstev. I zde rozdělujeme svaly na hlubokou, střední a povrchovou vrstvu. V hluboké oblasti se účastní m. transversospinalis, m. interspinalis a m. spinalis. Hluboké svaly jsou uloženy paravertebrálně. Čím hlouběji leží, tím jsou jejich snopce kratší a spojují jen dva nejblíže uložené segmenty. M. serratus posterior je uložen ve střední vrstvě a spojuje obratle Th11–L4 s žebry. Povrchová vrstva je složena z m. latissimus dorsi, který spojuje humerus s thorakodorzální fascií. Z krční oblasti sem zasahuje i m. trapezius. (51)

2.2.1 Bederní páteř

Obrázek 2 Extenze v oblasti bederního segmentu páteře (16)

Ačkoliv je oproti hrudní i krční páteři nejkratší a sestává se pouze z 5 obratlů, její pohyblivost ve směru vpřed a vzad do záklonu zajišťuje pohyblivost trupu významně. Krom této funkce je bederní páteř i nosnou oporou pro velkou část trupu. Meziobratlové destičky jsou nejširší v celé páteři a rozšiřují se od L1 až po L4, což ukazuje na maximum pohyblivosti v segmentu L4–5. (25) Pohyblivost bederní páteře je 50° do flexe a 15° do extenze. Tento rozsah pohybu je značný a zvyšuje se od L1 až po L5, přičemž zvyšuje přirozenou bederní lordózu. Pokud dojde ke kombinaci extenze bederní páteře a extenze kyčelních kloubů, dojde k usnadnění naklopení pánve anteriorním směrem díky protažení flexorů kyčelních. (39)

Během provádění extenze dochází k pohybu horního obratle posteriorně. Mezitím meziobratlový disk je v posteriorní části oploštěn, naopak v anteriorní části dochází k jeho expanzi. Nucleus je tlačen vpřed, přední vlákna anulu jsou protahována spolu s ligamentum longitudinale anterior. Na druhé straně probíhá relaxace ligamnetum longitudinale posterior. Během extenze dochází k přibližování spinózních výběžků horního a spodního obratle, až se úplně dotýkají. Pohyb do extenze je omezen kostěnými strukturami a tahem příslušných ligament. (16) Pohyb je umožněn pomocí hlubokých svalů zad (viz výše). Stabilizačními svaly jsou svaly provádějící extenzi v kyčelním kloubu. (66)

Značný význam pro funkci bederní páteře přináší m. iliopsoas. Tento sval je hlavním svalem kyčelního kloubu, jenž provádí flexi. Bederní páteř flektuje při fixaci femuru a podílí se na hyperextenzi páteře, tzv. psoasový paradox. Výše uvedenými funkcemi se podílí na udržení lordózy bederní páteře. Existuje zde určitá rovnováha mezi břišními svaly a m. iliopsoas. Pokud je tato rovnováha narušena, dochází ke změněnému postavení pánve a tím i nastavení bederní lordózy. (49)

2.2.2 Hrudní páteř

Hrudní páteř představuje nejdelší a zároveň nejméně pohyblivý úsek z celé páteře. V sagitální rovině rozsah pohybu dosahuje 30–40° do flexe a 20–25°do extenze. (39) Hlavním důvodem je pevné spojení s žebry a hrudníkem a dále také s nevelkou šířkou meziobratlových destiček, tudíž se pohyblivost snižuje. Záklon je omezen především šindelovitým uspořádáním kloubních výběžků a obratlových trnů, které na sebe při záklonu narážejí. Z hlediska funkce a funkčních poruch je významnou částí thorakolumbální přechod. Může to být proto, že zde se uskutečňuje změna od jednoho typu pohybu k druhému v rozmezí jediného obratle, Th12, jehož horní plocha a uspořádání kloubních výběžků odpovídá hrudní páteři a dolní plocha s kloubními výběžky odpovídá bederním obratlům. Dalším významným přechodem je cervikothorakální přechod, kde se stýká nejvíce pohyblivý úsek s nejméně pohyblivým úsekem. (50) Při extenzi hrudní páteře dochází k přiblížení horního a spodního obratle v posteriorní části a tím i ke stlačení meziobratlového disku. Tímto je disk vytlačován směrem do anteriorní části. Ligamentum longitudinale anterior je protahováno a v zadní části ligamentum longitudinale posteriori, ligamenta flava a interspinální ligamenta jsou relaxována. (16, 49)

Funkční význam hrudní páteře úzce souvisí s respirační funkcí. Je prokázáno, že modifikace dechových pohybů má vliv na tvarování nejen hrudního koše, ale i hrudních obratlů. Na hrudní páteř jsou dále kladeny vysoké nároky na udržení tělesné osy. Poruchy v této funkci se následně projeví různými deformitami (hyperkyfóza, skolióza) nebo nesprávným držením těla. (49)

Obrázek 3 Extenze v oblasti hrudního segmentu páteře (16)

2.2.3 Krční páteř

Obrázek 4 Zobrazení kinematiky páteře krční páteře (72)

Nejzajímavější, co se týče kinematiky, je u krční páteře oblast kraniocervikální. Asi 20–25 % celkového pohybu se děje právě v kloubech art. atlantooccipitalis a art. atlantoaxialis. Zbytek připadá na ostatní segmenty krční páteře. V atlantookcipitálním

segmentu je pohyb vymezen především anteflexí a retroflexí. V neutrální poloze se tento segment nachází v 30–35° extenze. Dále se celá krční páteř může pohybovat do rozsahů 85° do extenze a 45–50°do flexe. Při pohybu krční páteře v sagitální rovině dochází k posunu atlasu směrem dopředu při extenzi a směrem dozadu při flexi. Toto nazýváme tzv. anteflekční paradox. (39) Dle Rychlíkové (44) může být rozsah do anteflexe a retroflexe u těchto kloubů 7–22° atlas–okciput a 5–30° atlas–axis. Kapandji (16) udává rozsah extenze ve spojení atlas– okciput 15°. Hlavním pohybem v segmentu atlas–axis je, kromě anteflexe a retroflexe, rotace. Rotace krční páteře začíná právě v těchto kloubech, dokud se jejich rozsah nevyčerpá, což činí přibližně 25°. Posléze se rotace začne přenášet směrem kaudálním na ostatní segmenty. Celkový rozsah je podřízen stavu ligament segmentů páteře. Při extenzi krční páteře dochází k napínání ligamentum longitudinale anterius, přední okraje obratlů se od sebe vzdalují a zadní části obratlů naopak přibližují. Foramen intervertebrale se zmenšuje a trny jednotlivých obratlů se k sobě přibližují. Při záklonu hlavy se hlava opírá o zadní oblast kloubních ploch, díky tomu se atlas klopí nazad. (44)

Kraniocervikální oblast páteře má významnou roli v posturální funkci. Je to dáno proprioceptivní aferencí z horních segmentů krční páteře a svalů šíje. Dojde-li k neshodě mezi senzorickou aferencí z oblasti hlavy a proprioceptivní aferencí z kraniocervikální oblasti krční páteře, vzniká tak posturální nejistota v prostoru a může docházet až k závrati. Při vyšetřování posturální funkce je tedy vhodné zařadit vyšetření krční páteře. (49)

Obrázek 5 Zobrazení extenze mezi segmentem C1–C2 (16)

Obrázek 6 Zobrazení extenze v art. atlantooccpitalis (16)

2.3 Hluboký stabilizační systém (HSS) Stabilizační systém páteře je systém, který zabezpečuje ochranu bederní páteře během všech pohybů. Svaly HSS jsou zapojovány kdykoliv během statické, ale i dynamické zátěže a dále aktivace těchto svalů provází pohyb horních a dolních končetin. Zatímco pohyb končetinou je pohybem pod naší volní kontrolou, dle Koláře (65) u zapojení svalů HSS tomu tak není. Dochází tedy k zapojení HSS bez naší vědomé kontroly. (65) V ideálním případě dochází k aktivaci všech svalů hlubokého stabilizačního systému, nikoliv pouze jednoho či druhého, a na to nasedající svalový řetězec. Tímto zapojením svalů dochází k eliminaci vnějších sil, které by v případě deficitu těchto svalů, způsobily případně zranění páteřních segmentů. (19) Způsob zapojení svalů do funkce může být je hlavní rolí pro vznik vertebrogenních poruch. (65)

Z hlediska funkce propriocepční, anticipační a centrace segmentů bychom měli zařadit pod HSS ještě i určité svaly na periferii (např. drobné svaly nohy, pelvitrochanterické svaly atd.) a kořenové klouby. (46)

Struktury účastnící se HSS bederní páteře:

 Bránice – Svalové snopce mají začátek v dolní části hrudníku na žebrech, hrudní kosti a prvních dvou bederních obratlích. Tyto snopce směřují do šlašitého středu. Bránice tak má tvar kupole. (53)

 Musculus transversus abdominis – tvoří nejhlubší vrstvu postranních břišních svalů a probíhá horizontálně od dolních žeber a kyčelního hřebene až k páteři. Jeho úpon se nachází u linea alba. (43)

 Pánevní dno – Skládá se z fascií a svalů (zejména m. levator ani a m. coccageus), které tvoří protipól pro bránici a udržují polohu útrob v oblasti pánevní. (49) Je tvořen ze tří vrstev – povrchové, střední a hluboké. Povrchovou vrstvu tvoří zejména svěrače. Střední vrstva pánevního dna je tvořena m. levator ani a hluboká vrstva je tvořena m. coccygeus a m. pubococcygeus. Poruchy především v hluboké vrstvě pánevního dna se podílejí na dalším řetězení poruch dále do těla. Hypertonus pánevního dna může být příčinou pro funkční sterilitu, kostrčový syndrom či dysmenoreu. Na druhé straně hypotonus může způsobit gynekologické dysfunkce či močovou inkontinenci. Pánevní dno tvoří významnou funkční jednotku, která se podílí na funkci svěračové, dechové a stabilizační. (33)

 Musculi multifidi – Krátké svaly, které jsou uloženy v hloubce zádových svalů. Jsou výplní prostoru od spinózních výbežků obratlů kaudolaterálně. Nejčetněji jsou vytvořeny v oblasti bederní. (10)

Výše uvedené svaly obklopují břišní dutinu kolem dokola. Tvoří „vak“, který je shora krytý bránicí, zdola podepřen pánevním dnem a dále svaly m. transversus abdominis a mm. multifidi jako opasek, jež tvoří podporu pro páteř. (52) Bránice a pánevní dno fungují jako dva písty, pracující proti sobě. Při nádechu se bránice oplošťuje a vytváří tak tlak shora na vnitřní orgány. Aby nedošlo k prolapsu vnitřních orgánů pánve, dochází k aktivaci pánevního dna. Tímto dochází ke stlačení výše zmíněného „vaku“ do stran a vzad, a právě zde se nachází místo pro aktivaci zbylých svalů (m. transversus abdominis, mm. multifidi), které tvoří podporu pro obsah břišní dutiny. (53, 49)

Dokonalá součinnost těchto svalů, jež vytváří stabilitu páteře relativně konstantním nitrobřišním tlakem, umožňuje kontrolu tzv. neutrální zóny. Tato oblast je definována nastavením pohybového segmentu páteře, kdy vektorový součet sil, jež působí na daný segment, je roven nule. Takto nastavená oblast segmentu ho chrání před možným přetížením. (48)

Obrázek 7 Princip koaktivace svalů v rámci udržení nitrobřišního tlaku (45)

Význam poruch hlubokého stabilizačního systému hraje roli při diferenciální diagnostice vertebrogenních obtíží. U většiny pacientů s těmito obtížemi nalezneme insuficienci správné funkce trupového svalstva. Studie postupně ukázaly, že u takovýchto pacientů se objevil zpožděný nábor motorických jednotek m. multifidus a posléze m. transversus abdominis na EMG vyšetření. Tímto je tedy zřejmé, že rovnováha v zapojení hlubokých svalů je významnou součástí k udržení postury. (42)

V experimentu, který byl prováděn pomocí EMG vyšetření, se zjistilo, že dochází k zapojení bránice ještě před pohybem samotné končetiny. Její aktivita posléze trvala po celou dobu pohybu až do ukončení. Posturální aktivita bránice byla dokonce zaznamenána při pouhé představě daného pohybu. (60) Bránice je tedy hlavní respirační sval se stabilizační funkcí. Hluboký stabilizační systém se stává významným faktorem pro odlehčení trupu proti gravitaci. (42)

Dysfunkce daných svalů může mít původ již při vývoji novorozence. Stabilizační svaly páteře se utvářejí během 4–6 týdnů života. Pokud nedojde k optimálnímu zapojení těchto svalů během prvních měsíců života jedince, vytváří se fixace dané dysfunkce. Nesprávná funkce těchto svalů je pak těžko ovlivnitelná, někdy až trvalá. (53) Dlouhodobá zátěž monotónního charakteru (např. sed) nevykazuje žádné podněty pro tyto svaly a tím

dochází ke snížení jejich aktivity. Dalším faktorem pro dysfunkcí hlubokého stabilizačního systému je i psychická zátěž jedince – stres, deprese, nesoustředěnost. (42, 53)

2.4 Jóga – co je to jóga a historie jógy Slovo jóga je odvozeno ze sanskrtského kořene „judž“, což znamená spojit, sjednotit nebo též soustředit pozornost na něco, použít a upotřebit. Dále to také znamená společenství nebo spojenectví. Dle Iyengara jde o spojení naší vůle s vůlí boží. (12)

Pokusíme-li se dostat odpověď na otázku co je jóga, můžeme vždy dostat mnoho odpovědí. Příčinou je i to, že se setkáváme s existencí řady stylů jógy, jejichž metody a postupy se v některých případech mírně liší, i když cíle mají stejné. Cílem je poznání sama sebe a navázání hlubšího kontaktu s vlastním tělem. Jóga vede k probuzení vnímavosti a schopnosti prociťování dějů ve vlastním těle. Dnes je naše pozornost soustředěna spíše navenek, kdy jedinou výjimkou je většinou pouze vnímání tělesné bolesti nebo zdravotních obtíží. Cestou jógy se seznamujeme s řečí těla, které vysílá různé signály (i ty varovné), které člověk s pozorností soustředěnou navenek snadno přehlédne. (36)

Jóga je jedním ze šesti ortodoxních systému indické filozofie. Její uspořádání sestavil Patandžali ve svém klasickém díle Jóga sutry, které se skládají ze 185 aforismů. V indické filozofii je vše prostoupeno „Nejvyšším všeobjímajícím duchem“ (Paramátman neboli Bůh), jehož je individuální duše člověka součástí. Systém jógy se takto nazývá díky tomu, že se snaží právě duši spojit či sjednotit s Paramátmou (Bohem), a tak získat osvobození. Dle Kathópanišada lze jógu popsat jako pevné ovládnutí smyslů a mysli, kdy smysly jsou v klidu, mysl odpočívá a rozum nebloudí – pak teprve může nastat nejvyšší stupeň vědomí. (11)

Jak již bylo zmíněno, prvopočátky o ásanách byly zaznamenány v Patandžaliho Jógasútrách. Historie jógy však sahá až k bohu Šivovi. Tehdy Šiva vyučoval 84 hlavních ásan z 84 tisíc existujících. Ve středověku bylo z těchto ásan vybráno 32, které přinášejí štěstí. Vyučování jógových ásan tehdy probíhalo mezi učitelem (guru) a žákem (šišja), kteří byli v úzkém kontaktu. Kromě Jógasuter se ve středověku objevil spis Hathajógapradípika, tzv. Světlo jógy. (17, 18) William Broad (1) ve své knize „Jóga a mýty“ uvádí podrobný chronologický vývoj jógy, který sahá až do 2500 let př.n.l., kdy se nalezly pečeti ukazující postavy v pozicích připomínající ásany.

Vývoj pokračuje uvedením Jógasuter od Patandžaliho a navazuje Svátmarámou, který píše Hathajógapradípika 1400 n.l. První vědecká studie o filozofii jógy se objevila roku 1851. Tato studie se zabývala hledáním odpovědi ke zpomalení metabolismu při jógovém dýchání. V 19. a 20. století došlo k expanzi jógy za hranice Indie. Významní učitelé jógy se přesouvají do Evropy a Ameriky. Na přelomu těchto století Gune publikuje „Ásany“, kde se zaměřuje na zdraví a kondici jedince. Dále Gune hlásí, že stoj na hlavě podporuje prokrvení, ale nepůsobí na zvyšování krevního tlaku. V roce 1946 významný učitel Jógananda píše „Životopis jogína“. Posléze v roce 1965 přichází zatím nejznámější guru jógy B.K.S. Iyengar, který vydává knihu „Jóga v novém světle“, kde medicínským jazykem popisuje jógu jako vědecky opodstatněnou. Tato kniha se stává okamžitým bestsellerem. Dalším významným představitelem je André van Lysebeth, který během svého života napsal nespočet knih věnujících se tématice jógy. (1, 18)

Významným rokem je také 1998, kdy Národní zdravotní organizace začíná poskytovat fondy na výzkum jógy. Přichází tedy řada studií, které se zabývají vlivem jógy na zdraví populace. Jsou jimi například studie dokazující efekt jógy jako antidepresivum, zvyšování produkce telomerázy v důsledku cvičení jógy, snižování krevního tlaku vlivem cvičení ásan, snižování stresu, zkvalitnění spánku či zlepšení rovnováhy. (1, 17, 18)

2.4.1 Systém jógy

Patandžali vypočítává správné prostředky pro dosažení cíle jako osm údů neboli stupňů jógy pro hledání duše. Jsou jimi: 1. Jama, 2. Nijama, 3. Ásana, 4. Pránájáma, 5. Pratjáhára, 6. Dháraná, 7. Djánna a 8. Samadhi. (41)

První a druhý stupeň – Jama a Nijama – představují morální zásady. Ovládájí jogínovy vášně a city a udržují jej v harmonii s jeho bližními. Třetí stupeň – Ásana – je zaměřen na oblast tělesných cvičení, které udržují tělo zdravé a silné v harmonii s přírodou. Tyto první tři stupně jsou označovány jako vnější cesta. (12, 36)

Čtvrtý stupeň, Pranayama, označuje rytmické ovládání dechu. Učí, jak řídit dech a ovládat mysl. Pátý stupeň, Pratjáhára, neboli stažení pozornosti od smyslových vjemů. Tyto dva stupně jsou označovány jako vnitřní cesta. Šestý a sedmý stupeň se zaměřují na koncentraci a meditaci jogína. Osmý stupeň, Samadhi, je popisován jako stav nejvyššího

vědomí způsobený hlubokou meditací, tedy spojení s Bohem. Poslední tři stupně jsou označovány jako cesta duše. (12, 36)

Jsou různé způsoby, kterými může k tomuto spojení dojít. Může to být skrze Karmajógu, která označuje jógu činnosti. Spojení dosáhneme zde skrze práci a činnost, která není motivována osobním ziskem. Člověk citové povahy nalezne spojení skrze Bhakti Márgu. Zde dochází k uvědomění prostřednictvím oddanosti a lásky k osobnímu Bohu. Člověk rozumu spojení dosáhne skrze Džňánajógu, kde uvědomění jde ruku v ruce s poznáním. Dále existuje cesta skrze integrální jógu, která zahrnuje tři předchozí cesty a zároveň tři lidské aspekty – cit, rozum, a vůli. Tato kombinace se jeví v dnešní době jako nejvhodnější. (36)

2.4.2 Filozofie Jógy

Filozofie jógy vychází z principů reinkarnace a karmy, existence tzv. jemných těl a jednoty nejvyšších principů Átman a Brahma. Podle filozofie jógy je Átman, nejvyšší princip lidské bytosti, překryt tzv. obaly neboli těly. Z nich nejznámější je tělo fyzické, nazvané také hrubohmotné, které se skládá z miliónů buněk, které následně tvoří dokonale pospojovaný organismus. Za soudržností a funkčností této soustavy se skrývá dle jógy tzv. jemněhmotné tělo, které si můžeme představit jako energetickou strukturu, která o několik centimetrů přesahuje tělo fyzické. Toto hraje také klíčovou roli při dostatku a nedostatku životní energie. Dojde-li k oddělení fyzického těla od toho jemněhmotného, tedy energie, fyzické tělo není schopno fungovat a pomalu se rozpadá. Jinak řečeno, podle jógy se smrt týká pouze fyzického těla, jemnější složky jsou zachovány. Dále se uvádí ještě hlubší oblast, a to astrální energie, kde se promítá každý psychický projev daného jedince. Další oblastí je to, co dnes chápeme jako své já, kde se odráží mentální charakter. Následuje mánas, pojmenován jako vyšší intelekt, buddhi, projevující se ve formě intuice, a nakonec Átman – sama podstata lidského života, nejčistší a nejdokonalejší forma vědomí. Cesta jógy je chápána jako poznávání a ovládání nižších složek lidské bytosti. (36)

Patandžali popisuje jógu jako „čitta vritti niródha“. V překladu to znamená zastavení proměn mysli nebo potlačení kolísání vědomí. Slovo „čitta“ označuje mysl obecně, která se skládá ze tří kategorií – mysl individuální, inteligence nebo rozum a ego. (41) Jóga je způsob, jakým se mysl v nepokoji zklidní a energie se obrátí k tvorbě. Je-li mysl ovládnuta, dostává se

adeptovi dostatek energie a klidu pro pozvednutí člověka. Důvody k proměně mysli – čitta vritti – jsou podle Patandžaliho Jógasúter potěšení a bolest. Příčiny potěšení vyjmenovává jako Pramána (vzor nebo ideál), Viparjaja (mylný názor), Vikalpa (přelud, vytvořený na podkladě slovního vyjádření bez faktu), Nidrá (spánek) a Smrti (paměť, kdy člověk lpí na dojmech z minulosti). Příčiny působící bolest pojmenovává jako Avidjá (nevědomost a neznalost), Asmitá (pocit osobitosti), Rága (lpění nebo touha), Dveša (odpor nebo odmítání) a Abhiniveša (žízeň po životě). (12)

Manželé Knaislovi (17) se ve své knize „S jógou na cestě životem“ zmiňují o dvou cestách, které má člověk od narození před sebou. Jedná se o cestu rozvíjení (pravrtti márga) a cestu návratu (nivrtti márga). Tyto dvě cesty jsou od sebe odlišné, a přitom na sobě závislé. První z cest má za úkol vést člověka k otevření se, k extroverzi. Hledá v ní uplatnění ve vnějším světě, touží v ní po bohatství, slávě a úspěchu. Druhou cestou je označován návrat k introverzi. Tato cesta uvědomuje člověka k svému rozvoji, především ke své mysli a vědomí. Člověka se zde učí pozorovat, hledá klid a mír.

2.4.3 Přínos ásan pro fyzioterapii

Jak již bylo zmíněno, jóga není jen o cvičení pozic, ale zejména o vnitřním spojení a koncentraci na naše tělo jak z fyzického hlediska, tak i psychického. Jelikož se v této práci zaměřuji na pedagogiku poloh a přínos pozic pro fyzioterapii, chtěla bych tuto kapitolu věnovat ásánám detailněji.

Jedná se o třetí úd z Patandžaliho Jógasutry. Ásany ovlivňují cvičící osobu i v oblasti psychiky, což je důležité vzhledem k nárůstu psychosomatických onemocnění. (27) Nelze tedy hovořit pouze o fyzických cvičeních, nýbrž o pozici těla v prostoru. Ke cvičení není nutné mnoho. Stačí čisté a vyvětrané místo, deku či podložku a odhodlání vydržet. Pozice může cvičící vykonávat sám, nepotřebuje žádné činky, jelikož naše tělo schovává všechna potřebná závaží a protiváhy. Jógové pozice rozvíjí stabilitu, výdrž, podporují posílení hlubokého stabilizačního systému páteře a vzpřímené držení těla. Působí proto přívětivě na zdraví člověka. Jednotlivé pozice se vyvíjely po celá staletí tak, aby ovlivnily každý sval, nerv a žlázu v těle. Jejich praktikováním získáme pevnou tělesnou konstituci, aniž by byla založena na hypertonu svalů. (27)

Všechny jógové ásany jsou zaměřeny na protažení jedné nebo i více svalových skupin. Některé podmínky pro provádění ásan tak vyplynou z vlastností svalu. Dle Lysebetha (27) sval dokáže překročit svou hranici pružnosti, nicméně existují pro to určité podmínky. Je nutné v pozici zklidnit mysl a pomocí každého výdechu cíleně relaxovat sval. Nikdy bychom neměli jít do pozice silou. U provádění ásan je třeba vyloučit jakýkoliv shon. Tato doba zahrnuje jemný a plynulý tah, zahrnující úsek alespoň několika desítek vteřin. Stačí tedy vyčkat, dokud nepocítíme, jak se svaly postupně prodlužují a podmaňují se tahu. Důležité je se v průběhu pohybu vyvarovat prudkým pohybům, protože sval protažený nad hranici své běžné pružnosti je více zranitelný. Náhlým působením ze zevního prostředí (např. hmit) ohrožujeme sval rizikem možného zranění. (27) Díky existenci mnoha kompenzačních pomůcek (např. bločky, destičky, popruhy, deky, polštáře) je jóga vhodná i pro osoby s pohybovým omezením. Výhodou užití těchto pomůcek je možnost setrvání v ásaně tak, aby byly dodrženy principy zdravého pohybu bez neekonomického zatížení jiných oblastí a případné bolesti. (24) Významným pojmem v oblasti jógy je tzv. bandha. V jógovém pojetí se jedná o energetický uzávěr, nicméně z pohledu kineziologického můžeme říci, že se jedná o složky stabilizačního systému páteře. (40) Existují 3 hlavní bandhy:

 Mulá bandha – je charakterizována svalovou aktivitou pánevního dna vtažením těchto svalů kraniálně.

 Uddíjána bandha – popisuje svalovou aktivitu v oblasti trupu, zejména pak břišní stěny, která je vtahována směrem k pátěři a kraniálně.

 Džálandhara bandha – zde se jedná o svalovou aktivitu v oblasti krku zahrnující aktivaci hlubokých svalů a přitažení brady vzad s retrakcí krční páteře. (40)

V praxi by se tyto „uzávěry“ měly přirozeně aktivovat samy, jak při praktikování ásan, tak při držení těla. Pokud to tak není, nefungují tyto oblasti správně. Pak je nutné zaměřit se na tento stabilizační systém usilovnou volní aktivitou jak jednotlivě, tak dohromady. Správná funkce těchto „uzávěrů“ hraje roli při posturální stabilizaci a šetrnější lokomoci. Jejich nesprávná funkce by mohla mít za následek řetězení poruch, a tak ovlivnění vzdálených částí pohybového systému, ale i vnitřních orgánů a nervového systému. (40)

Existuje určitý počet ásan, které obsahují dynamickou fázi (např. kobra, pluh). Dynamická fáze ásany je přípravou na fázi statickou (nehybnou). Probíhá pouze v mezích běžné pružnosti svalů, na něž je ásana zaměřena. Protažení svalů nastává až v průběhu

statické fáze. Díky kombinaci dynamických a statických poloh dochází k posílení svalů s tendencí k hypotonii a zároveň k protažení svalových drah, jež mají předpoklad ke zkrácení. (27)

Stejně jako důležitost provádění ásan, je stěžejní se mezi jednotlivými ásanami „uvolnit“. Jógovou pozici je třeba zaujmout tak, abychom zapojili co nejmenší počet svalů potřebných k provedení tohoto pohybu a s co nejslabším možným tahem. V každé klasické sestavě jógových pozic je každá ásana protipozicí předchozí ásany, zesiluje účinky předchozí nebo je průpravnou ásanou k pozici následující. Není tedy vhodná velká časová prodleva mezi jednotlivými ásanami. Na povrch vyvstává otázka: Kdy a na jak dlouho se máme uvolnit? Existuje jednoduché pravidlo. Další ásanu bychom měli začít tehdy, kdy se dech vrátí k normálu a také se ustálí srdeční aktivita. Nicméně nehrozí žádné riziko, pokud začneme praktikovat další ásanu a tep se ještě nevrátil do klidového režimu. Jen se tak připravíme o některé z účinků dané pozice. (27) Ásana je taková pozice těla, kterou provádíme dlouho, bez námahy, s regulací dechu a mysli. (27, 28, 29)

K praktikování jógy je nutná vytrvalost a pravidelná praxe tak, aby bylo dosaženo maximálního účinku ásan a pokroku. Nejvhodnější dobou pro praxi ásan z hlediska jógy je brzy ráno nebo pozdě večer. Jogíni popisují, že ranní praxe pomůže nastartovat výkon k celodenní práci a večerní cvičení pomáhá zbavit se únavy ze shonu celého dne. Z hlediska fyzioterapie je toto načasování nepřípustné. Ranní praxe ano, nicméně až po určitě době od probuzení, kdy je organismus již „rozhýbaný“ a připravený na zátěž. (12)

Během cvičení bychom se měli vyvarovat jakéhokoliv nežádoucího napětí, a to i v oblasti obličeje, uší a očí. Oči by se měly při praxi zavírat, až když dokážeme ásanu vnímat a upravit chyby i bez zrakové kontroly. Díky plnému jógovému dechu dochází k optimální svalové synergii, která má posléze pozitivní vliv na konfiguraci hrudního koše a držení těla, ale i na poddajnost plicní tkáně a průchodnost dýchacích cest. V józe se nadechuje i vydechuje nosem. Během dýchání nezadržujeme dech. Po dokončení praxe ásan je vhodné zaujmout pozici Shavasany (pozice mrtvoly, relaxační pozice vleže na zádech) na 10 až 15 minut. Cílem praktikování jógových poloh je optimální držení těla v jakékoliv pozici díky kombinaci fyzické aktivity, regulace dechu, aktivace tzv. bandh a vnímání a soustředěnosti na těla v prostoru. Nesprávné provádění ásan může způsobit nepohodlí a nepříjemné pocity. (12) Není na místě, aby byla ásana vynucena silou a nesmí být nepříjemná, nicméně jistý stupeň

nepohodlí je nevyhnutelný. Ásany se stávají pohodlnými a příjemnými až po často dlouholeté praxi, avšak účinky dané pozice můžeme pocítit přímo v začátcích. (28, 29)

2.5 Styly jógy V současnosti existuje mnoho stylů jógy. Cvičení jógy je jedním z nejrychleji rostoucích trendů zdravého životního stylu. Díky významnému rozvoji cvičení jógy se nyní můžeme setkat i s různými kombinacemi jógy a jiných typů cvičení, např. yogapilates, paddleboard yoga. Dále se nyní stává populární aero jóga nebo jóga v sítích, kde se cvičí v závěsech. Níže uvádím stručný přehled nejpopulárnějších druhů jógy:

 Hatha jóga – tento typ jógy je obecně považován za základní formu jógy. Jedná se o klidný a nenáročný druh jógy. Často vhodný pro začátečníky. (75)  Ashtanga vinyása jóga – důraznější typ jógy. Cvičící mění pozice v rámci dechu, a tudíž tempo cvičení je poněkud vyšší. (75)  Bikram jóga – tento druh jógy je praktikován v místnosti kde teplota je nastavena na 42 °C a vlhkost se pohybuje okolo 40 %. Díky vysoké teplotě pomáhá zvýšit flexibilitu a díky zvýšené potivosti má pozitivní efekt při snižování hmotnosti. (75)  Iyengar jóga – jedná se o druh hatha jógy, která zdůrazňuje detail, přesnost a zarovnání při provádění ásany a klade důraz na prodlužování dechu. Často využívá mnoha pomůcek při cvičení, čímž docílí snížení rizika při cvičení u cvičenců, kteří nejsou v józe zběhlí nebo nejsou tolik flexibilní. (62)  Vinyása flow jóga – zaměřuje se na cvičení ásan v plynutí s dechem. Základní charakteristikou tohoto stylu je spojení jedné fáze dechu s jednou pozicí. (75)  Power jóga – tento styl jógy je poněkud novější a také v současnosti velmi populární styl cvičení. Řadí se do dynamických směrů jógy. (75)  Gravid jóga – cvičení je zaměřeno pouze na těhotné ženy a případně matky, které se chystají cvičit hned po porodu. Pomáhá těhotným zůstat v kondici i po dobu těhotenství a díky práci s pánevním dnem se snaží v některých případech o to, aby byl porod jednodušší. (75)  Restorativní jóga – tato jóga je vhodná pro ty, kteří se zotavují ze zranění. Má totiž pomalejší tempo a zahrnuje jen několik pozic. (75)

 Kundalini jóga – vychází z tantry. Součástí cvičení jsou ásany, dechová cvičení, zpívání manter a meditace. (75)  Terapeutická jóga – cílem je maximální odstranění napětí, stabilizace psychofyziologických mechanismů a snížení neustálé tendence k nerovnováze při působení vnějších vlivů. Terapeutická jóga pomůže vycítit problémy a předcházet jim, pomůže vytvořit v těle optimální podmínky potřebné k prevenci psychosomatických chorob a umožní sebeléčení. (75)  Mysore jóga – podnět k přechodu do další pozice pochází z vlastního dechu cvičence, místo instrukce učitele. Studenti tak mohou cvičit vlastním tempem, pokud je pro ně některá z ásan náročnější. (75)  Jin jóga – jin jóga je klidnější a jejím cílem je posílení jinových částí těla, kterými jsou klouby, fascie a pojivová tkáň. (73)

2.6 Jóga a zdraví Jóga představuje jeden z nejdokonalejších systémů pro udržení pevného zdraví. Zdravotní účinky jógy jsou dosahovány různým způsobem. Jógou můžeme pozitivně ovlivnit činnost trávicí soustavy, zlepšení činnosti střev, urychlení trávicího procesu. Díky posílení břišního svalstva podporujeme jógou také udržení vnitřních orgánů v jejich správné poloze. To je dáno také „masáží“ břišní oblasti v některých ásanách, a tím také podporujeme jejich krevní oběh. Cvičení jógy obecně ovlivňuje činnost srdce, prokrvení celého organismu a optimalizuje krevní tlak. Stimuluje žlázy s vnitřní sekrecí a normalizuje jejich aktivitu. Dále upravuje činnost ženských pohlavních orgánů, přispívá ke snazšímu porodu a pomáhá při nepravidelném menstruačním cyklu. Zlepšuje stav svalstva bez hypertrofie a přispívá ke správnému držení těla. Má pozitivní vliv na imunitu organismu a má blahodárné účinky na duševní oblast. (36)

Problém současné populace je nesprávný způsob dýchání, kdy jde často o povrchové dýchání horního typu, nebo dýchání soustředěné pouze do jedné oblasti a tím způsobující přetížení dané oblasti. (36) Cvičení jógy může řadě pacientů ulehčit v léčbě chronických dechových onemocnění, kde ve velkém množství hraje roli právě psychika. Jógová cvičení mohou zabraňovat či zmírňovat revmatické změny v kloubech a zabránit tak omezení rozsahu páteře. Jógové ásany protahují celou páteř nebo její část. (32)

Jóga prošla již řadou studií, z nichž některé uvádím níže. Většina studií zkoumala jógu a její efekt na zdraví jedince, její benefity vzhledem k častým civilizačním onemocněním. Jsou jimi zejména hypertenze, obezita, chronické koronární onemocnění srdce, diabetes mellitus, stres a chronická obstrukční choroba plic. (76) Studie například prokázaly pozitivní efekt jógových ásan a pranayamy na léčbu diabetes mellitus 2. typu. Celkem 40 dní praktikování jógových ásan a pranayamy stačilo k tomu, aby se celkové hladiny glukózy v krvi a acetylovaného hemoglobinu snížily. Již během 10 dnů navodily pocit pohody a došlo ke snížení potřeby atidiabetických léků. (67)

Další studie se věnovala kardiovaskulárnímu systému, zejména pak hypertenzi, která se řadí mezi jedno z nejvíce rozšířených civilizačních onemocnění. Studií bylo prokázáno, že praktikování jógy má významný efekt na snížení krevního tlaku a tepové frekvence u pacientů s mírnou hypertenzí. Již po třech měsících praxe jógy (6 dní v týdnu) došlo ke zlepšení všech sledovaných parametrů, kterými byly například krevní tlak a tepová frekvence v klidu, při stoji, krevní tlak po handgrip testu a tepová frekvence po Valsavově manévru. (57)

Další studie prokazují pozitivní efekt jógy na lipidový metabolismus, ovlivnění krevní glukózy, snížení subjektivního pocitu bolesti, únavy a stresu. Dále bylo prokázáno, že ovlivňuje kognitivní funkce organismu, podílí se na zlepšení kvality spánku a snižuje pocity úzkosti. V neposlední řadě bylo zjištěno, že praxe jógy zvyšuje objem šedé kůry mozkové a tím bývá spojována s podporou změn neuroplasticity mozku. (68)

2.7 Jóga a vzdělání v ČR V současné době, kdy cvičení jógy je velmi populární, existuje nespočet škol, kurzů rekvalifikačních, kurzů akreditovaných, workshopů, seminářů a školení, které se věnují tématům jógy. Který z nich si ale vybrat? Ne vždy jde totiž o akci podloženou jistou akreditací nebo lektorem zkušeným v této disciplíně. Pro profesi instruktora jógy je nutné absolvovat akreditovaný kurz Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Nicméně v dnešní době spousta škol nabízí i mezinárodní akreditaci, tzv. „Registered yoga teacher“ (RYT) pod záštitou Yoga Alliance. (74) V této kapitole bych se ráda věnovala alespoň některým z těch, které jsou známé a vyhledávané širokou veřejností:

 Trenérská škola České akademie jógy (ČAJ)

Sídlo akademie se nachází v Praze. Studium probíhá ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, konkrétně s Fakultou tělesné výchovy a sportu (UK FTVS). Jedná se o 2 trenérské kurzy – II. a I. třída s postupnou návazností. (54) Česká akademie jógy je školou tradiční jógy. V osnovách najdete kromě anatomie a fyziologie jógy také studium etických a morálních principů, ásan, pránájámy, pratjáháry, dhárany a dhjány. Vyučují se také mantry, techniky vyšších stupňů jógy atd. (74)

 Iyengar Institut

Tento učitelský kurz je věnován pouze stylu jógy dle Iyengara. Jedná se o tříleté studium, které se skládá z výuky samotných ásan, anatomie, filosofie a z výuky praktického umění učit. (74) V základním kurzu „Introductory“ se dbá na osobní praxi, konkrétní pokyny pro lektory tak, aby klienti daným cvikům porozuměli, a využití pomůcek pro drobné korekce v ásanách. Po třech letech praxe může absolvent složit zkoušku TTC (Teacher training certificate). Po uplynutí pauzy minimálně 18 měsíců může absolvent s TTC absolvovat kurzy následující ve vyšších kvalifikacích – Intermediate Junior, Intermediate Senior, Advanced Junior a Advanced Senior. Tato pauza je určena k tomu, aby si absolvent kurzu dostatečně „zažil“ nabyté informace a dokázal je sám aplikovat. Sídlo institutu nalezneme v centru hlavního města Prahy. (61)

 PowerYoga Akademie

Toto vzdělávací centrum, se sídlem v centru Prahy, je akreditované Ministerstvem školství a mládeže ČR s platností v rámci Evropské Unie. Pořádá základní vzdělávací programy pro všechny, kteří se chtějí stát kvalifikovaným instruktorem a vést lidi ke zdravému životnímu stylu. Současně nabízí možnost mezinárodně akreditovaného kurzu u Yoga Alliance. (74) Kurzy se specializují na učitelství v powerjóze a hatha józe o rozsahu 150–200 vyučovacích hodin. Další specializace, které akademie nabízí, jsou: jóga pro zdravá záda a jógová terapie, akrojóga. Kurz je rozložen zpravidla do prodloužených víkendů během celého jednoho roku. (69)

 Yoga Centrum

Jedná se o centrum, které má jak akreditovaný kurz Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), tak kurz akreditovaný mezinárodně u Yoga Alliance, což umožňuje

absolventům učit praxím jógy na území ČR i v zahraničí. Specializací kurzu je výuka hatha jógy. Kurz je členěn do pěti základních okruhů – technika ásan (240 hodin), odborné vedení lekcí (55 hodin), anatomie a fyziologie (20 hodin), praxe (35 hodin) a filozofie a historie jógy (30 hodin). Centrum se nachází na okraji Prahy, v Holešovicích. (77)

 Karma jóga škola

Tato škola jógy poskytuje kurz o rozsahu 200 hodin hatha jógy, který zahrnuje akreditaci MŠMT a dále si může absolvent rozšířit mezinárodní akreditaci Yoga Alliance, poté co se přihlásí na rozšířený kurz, o jeden výukový týden. Absolvent kurzu bude mít i znalost toho, jak do vědomého a zdravého pohybu správně navést ostatní. Anatomie, fyziologie a správné vedení sebe i druhých je nedílnou součástí výše uvedeného kurzu. Škola dále nabízí nespočet workshopů, seminářů a víkendových kurzů, které navazují na základní kurz. Nyní se jedná například o víkendový kurz Jin Jógy. I tato škola se nachází v Praze, nedaleko Náměstí Míru. (64)

 Jóga a jógová terapie

Tento kurz pro veřejnost probíhá na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Jedná se o tříleté studium jógy a jógové terapie, kdy účastníci mají možnost si rozšířit vědomosti v oblasti zdraví, zdatnosti a zdravého životního stylu. Kurz probíhá v rozsahu 250 hodin v jednom školním roce a první absolvovaný rok odpovídá cvičitelské licenci C. Druhý rok odpovídá licenci B a poslední dokončený rok odpovídá cvičitelské licenci A. Kurz umožňuje získat dovednosti o vedení lekcí jógy a využití principů jógové terapie. Kurz je veden pod záštitou PhDr. Jiřího Čumpelíka, Ph.D. a dalších odborníků. (59)

 Česká federace jógy

Federace jógy se nachází ve městě Benešov a zaměřuje se na výukový program pro instruktory jógy o rozsahu 200 hodin po dobu 7 měsíců. Kurz je akreditován MŠMT. Výuka se opírá o původní spisy jako například Patandžali, Upanišady, Hatha jóga Pradípiká a dalších, kteří pohlížejí na jógu jako na rozvoj sama sebe. Principy, teorie a praxe se probírají velmi podrobně již od začátku, tudíž nejsou třeba předchozí znalosti. (55)

 Dům jógy v Hlavici

Dům jógy v Hlavici nabízí kurz pro instruktory jógy nesoucí název „Jóga v širších souvislostech s ohledem na zdravotní aspekty jógy“. Tento kurz je určen pro veřejnost

k získání kvalifikace „Instruktor jógy se zaměřením na zdravotní aspekty jógy“ a je akreditován MŠMT. Jedná se o kurz trvající déle než rok a je zaměřen na získání nových a prohloubení stávajících znalostí jógy. Praxe ásan je vedena v systému spirální jógy, která kombinuje tradiční principy Iyengara a koncept Spiraldynamik a učení myofasciálních linií. Díky tomu je jóga rozšířená o znalosti správného postavení a práce jednotlivých celků lidského těla. Podmínkou pro absolvování kurzu je alespoň roční praktikování jógy. (58)

 Český svaz aerobiku a fitness (FISAF)

FISAF ve spolupráci s Om yoga studiem nabízí kurz pro zájemce o lektorování jógy v Praze. Zde se jedná o studium rozvržené do 2 kurzů. Prvním je Jóga Basic, který ale ještě neopravňuje absolventy pro provozování lekcí. Tento kurz je zaměřen na teoretický základ v oblasti jógy a praxi ásan. Druhým kurzem je Instruktor jógy, kde se již zaměřují na vedení lekcí, praxi ásan a prevenci úrazů. Zájemci o vedení lekcí musí absolvovat oba dva kurzy. Dále je zde nabízena řada workshopů a seminářů v oblasti jógy, například dětská jóga, základy ajurvédy, těhotenská jóga a další. (56)

Toto je jen krátký výčet těch nejznámějších škol jógy převážně v okolí Prahy. Vedle toho existuje nespočet dalších kvalitních škol menšího charakteru, spousta seminářů a školení, které se věnují tématice jógy.

2.8 Záklonové pozice Z fyzioterapeutického hlediska tvoří páteř funkční celek se svaly horních končetin kraniálně od páteře a kaudálně se svaly dolních končetin. Nelze se v tomto případě omezit pouze na axiální systém a oddělit jeho funkci od funkce končetin. Porucha páteře ovlivní funkci končetin a naopak. Záklonové pozice se tak netýkají pouze páteře, ale pracují se svaly pletence pažního, pánevního pletence, s aktivitou hlubokého stabilizačního systému a nedílnou součástí je práce s dechovým stereotypem. (50)

Další fyzioterapeutický pohled na záklon přinesl koncept McKenzie, který vytvořil Robin McKenzie. Přikládá záklonům velký význam, a to především z hlediska dvou význačných životních faktorů. Jedním z nich je častá flexe během každodenních aktivit člověka. Druhou je nesprávný kyfotický sed, který se dnes vyskytuje u většiny lidí se sedavým zaměstnáním. (34) Lidé s takto navyklým způsobem pohybu pak trpí sníženým

rozsahem pohybu do extenze, nadměrnou zátěží na meziobratlové disky a zvýšenou zátěží na přilehlé vazivové struktury, čímž vzniká bolest. Bolest, snížený rozsah do extenze a vadné pohybové stereotypy vedou dále k vadné postuře ve stoji, vsedě i při chůzi. Tak dochází k řetězení svalových dysbalancí a ovlivnění kořenových kloubů a přilehlých svalů. (9)

Fyzioterapie využívá dále záklonů v principech vývojové kineziologie. Tyto principy využívají základních pohybových vzorců při vývoji dítěte. Čím více je jakýkoliv pohyb složen z těchto základních vzorců, tím je šetrnější a pro organismus bezpečnější. Tyto základní vzorce pohybu využívají svalové souhry potřebné ke správné stabilizaci axiálního systému, správné centrace v kořenových kloubech a správného stereotypu dechu. Záklonové pozice jsou v józe velmi často vnímány jako pozice finální. Tyto pozice vyvažují polohy převažující polohy během dne, kdy je tělo častokrát tažené gravitací směrem do flexe. Pro udržení zdravotního aspektu jógy je vhodné kombinovat pozice se základními pohybovými vzorci, kterých využívá vývojová kineziologie. (40)

Kubrychtová, Bártová a Stuchlík (23) ve své knize „Jóga: Jak si vybrat tu pravou“ uvádí, že všechny záklonové pozice aktivují centrální nervový systém a napomáhají k překonávání stresových situací. Odstraňují bolesti hlavy, vysoký krevní tlak a nervové vyčerpání. Jsou účinnou prevencí pro dané obtíže. Tyto pozice dávají energii tělu a stimulují jej. Jsou velmi blahodárné pro osoby se sklony k depresím.

Jedná se o pozice namáhavé a patří spíše k pokročilejším ásanám. Aby bylo dosaženo úplného účinku ásan, Iyengar doporučuje cvičit jednotlivé pozice 2x až 3x po sobě, tím se záda uvolní a umožní to jejich excentrickou práci a následné zdokonalování v poloze. Po záklonových pozicích je třeba záda důkladně uvolnit pomocí torzních pozic. (35)

Pro tuto diplomovou práci jsem zvolila úzký výběr záklonových pozic:

2.8.1 USTHRASANA = POZICE VELBLOUDA

Usthtra v sanskrtu znamená velbloud. Coulter (2) se domnívá, že tato pozice patří mezi náročnější jógové polohy a tvrdí, že její plnou verzi by měli zkoušet především pokročilí cvičící. Vzhledem široké škále pomůcek a variant dané polohy, je pozice vhodná i pro začátečníky či osoby s pohybovým omezením. (33)

Obrázek 8 Usthrasana – pozice velblouda (71)

Technické provedení: Dle Iyengara (12) se provádí z výchozí pozice ve vysokém kleku, kdy stehna a chodidla jsou u sebe a prsty nohou směřují dozadu a leží volně na podložce. Pokračuje se umístění rukou na boky. Spolu s aktivací svalů stehen dochází k zaklonění páteře dozadu. S výdechem pokládáme nejprve pravou ruku na pravou patu, posléze umístíme druhostrannou končetinu stejným způsobem na levou patu. Provedeme tlak dlaní do nohou a záklon hlavy a posléze i krční, hrudní a bederní páteře. Páteř tlačíme směrem ke stehnům. Stehna by měla být kolmo k podložce.

Lysebeth (28) ve své knize „Učím se jógu“ vychází ze stejné výchozí pozice jako Iyengar. Zdůrazňuje zde přenesení těžiště nad kolenní čéšky a vysunutí pánve vpřed tak, aby se uvolnily svaly stehen, lýtek, hýždí a zad. Uvádí také, že kolena mohou být od sebe oddálena, avšak palce nohou se musí dotýkat. Rozděluje pozici do tří dob. První dobou je umístění dlaní do oblasti beder. Druhá doba je samotný záklon, který začíná od hlavy a krční páteře a postupně ovlivní celou páteř. Až dosáhneme maximálního záklonu, nastává doba třetí, kdy uvolníme paže a opřeme je o paty. Nicméně zde zdůrazňuje, že paže nejsou „pilíře“ pro podporu těla a neklademe na ně váhu celého těla.

I přes výše uvedený popis Lysebeth (27) ve své další knize „Lekce jógy“ uvádí pozici Uštrásany v pozici vleže na břiše. Toto provedení je pozicí přípravnou pro pozici luku. V poloze na břiše necháme kolena oddálena od sebe, uvolněné hýždě a rukama uchopíme

kotníky s minimální silou, přičemž paže zůstávají uvolněny. Aktivita stehenních svalů táhne chodidla vzad, ale kolena se nezvedají od podložky. Pokud by se odlepily od podložky, jednalo by se již o pozici luku.

Larsen naopak uvádí ve své publikaci Medical Yoga provádění záklonu od bederní páteře postupně až k páteři krční. (24)

Tato pozice nabízí dále variantu nižší, tzv. „malého velblouda“, která je zároveň šetrnější pro bederní páteř díky využití opory rukou. Výchozí pozicí je sed na patách. V této pozici opřeme dlaně za chodidly o podložku. S nádechem se od dlaní odtlačujeme a vytahujeme se koleny šikmo dolů a temenem hlavy šikmo vzhůru. Za pomoci těchto tahů zvedáme pánev. S výdechem uvolníme dané odtlačení a vracíme se zpět do pozice sedu na patách. Pro úplné dokončení pozice je nutná schopnost podsazení pánve do neutrální pozice ve výchozí pozici vysokého kleku. Při tomto stydká kost se zvedá vzhůru a kostrč klesá dolů k podložce. Podsazení je bez aktivity hýždí. Následně opíráme postupně jednu paži o stejnostrannou patu. Opakujeme na druhostranné končetině. Hlava je v mírném záklonu. (40)

Obrázek 9 Modifikace pozice Usthrasana, tzv. „malý velbloud“ (40)

Vysoký klek, jako výchozí pozici, upřednostňuje i Mikulandová. (37) Dolní končetiny by měly být na šíři pánve s nárty a lýtky umístěnými volně na podložce. I zde nejprve dlaně umístíme do beder a posléze opíráme o paty nohou. Variantou může být i nácvik pozice v poloze vleže na zádech s pokrčenými dolními končetinami, které jsou opřené o chodidla. V této poloze poté zvedáme pánev směrem ke stropu a paže propleteme pod pánví s prsty směřujícími k patám. Ve všech variantách je třeba dodržet podsazení pánve do neutrální pozice a spodní část žeber aktivně přitahovat kaudálně směrem k pánvi. Naopak stydkou kost

přitahujeme směrem vzhůru k pupku a tím aktivujeme hluboký stabilizační systém a dáváme pozici zdravotní charakter, který chrání tělo před možným zraněním. Ze zdravotního hlediska a principů zdravého pohybu je vhodnější nezaklánět v pozici hlavu, nýbrž směřovat pohled očí vzhůru a bradu jemně vtáhnout a tím prohloubit napřímení páteře za temenem hlavy. (37)

Obrázek 10 Pozice Usthrasana v plném provedení (40)

Další možnou modifikací pozice velblouda je pozice s využitím opory o stěnu (Obrázek 11). V této pozici se přesouváme blízko zdi a použijeme k pomoci ještě kompenzačních pěnových bločků. Tyto bločky jsou umístěny ke každé straně pat. Následovný postup je již stejný. Ruce necháme klesnout k pěnovým bločkům a temeno hlavy opíráme o zeď, nicméně netlačíme do ní. Tím poskytneme oporu krční páteři a jejím svalům. (13) Coulter (2) dále popisuje možnost opory o prsty nohou, čímž dojde k vyvýšení pat od podlahy (Obrázek 12). Toto umožní snížení rozsahu pohybu do extenze pro klienty, kteří mají omezení hybnosti.

Obrázek 11 Modifikovaná poloha Usthrasany (archiv autora)

Obrázek 12 Pozice nohou při modifikované poloze Usthrasany (archiv autora)

Možné chyby při provádění ásany:  Opření se o paže celou vahou. (29) Návrat z pozice:  Do výchozího postavení se dostáváme postupným napřimováním páteře od kosti křížové až po první krční obratle. Těžiště těla stále nad kolenními čéškami s lýtkovými svaly stále uvolněnými. (12, 29) Celkové účinky ásany:  Zvětšení rozsahu páteře do záklonu.  Vydatné působení na parasympatický systém – ovlivňuje močové ústrojí a pohlavní orgány. (47)  Stimuluje střevní peristaltiku a upravuje menstruační cyklus ženy. (29)  Stimulační efekt na nadledvinky – pozice je dynamizující, jelikož stimuluje tvorbu adrenalinu. Při únavě pomáhá k navrácení energie a bdělosti. (29)  Zlepšuje rozsah pohybu v ramenou a protahuje přední stranu hrudníku. (35)  Posiluje především stehenní svaly, pánevní a zádové svalstvo a protahuje břišní svaly a svaly kyčlí. (35) Kontraindikace ásany:  Osoby se zvýšenou funkcí štítné žlázy  Osoby s výraznou hyperlordózou (platí především pro třetí dobu)  Poranění páteře  Ischias  Hypertenze – vhodná je pouze první a druhá doba  V těhotenství – vhodná je pouze první a druhá doba

 Osoby s kýlou, po břišní operaci a patologií v oblasti bederní páteře (29, 32, 47, 63)

Zúčastněné svaly: Následující obrázek zobrazuje aktivitu svalů u pozice Usthrasana. Červená barva znamená, že tyto svaly se při pozici napínají. Modře zbarvené jsou ty, které se v pozici aktivují. (Obrázek 13)

Obrázek 13 Zúčastněné svaly v pozici Usthrasana (26)

2.8.2 BHUDJANGASANA = POZICE KOBRY

Tato pozice se volně překládá jako „kobra“. Je tomu tak proto, že se v pozici cvičící zvedá hlavou a trupem podobně jako podrážděný had. (2)

Obrázek 14 Bhudjangasana – pozice kobry (71)

Technické provedení: Výchozí pozicí pro provedení této ásany je leh na břiše. Nohy jsou při lehu natažené, chodila spojena a míří vzhůru ke stropu. Nárty jsou uvolněné. Paže jsou pokrčené v loketních kloubech s dlaněmi opřenými o podložku v úrovni ramenních kloubů, kdy špičky prstů se jich lehce dotýkají. Lokty máme umístěny u těla a čelem se opíráme o zem. (28) Iyengar (12) popisuje umístění dlaní po stranách pánve. Dolní končetiny popisuje jako natažené s chodidly spojenými k sobě. Kolenní klouby jsou napnuté a prsty nohou natažené. Následně zatlačíme dlaněmi do země a vytáhneme trup nahoru postupně od krční páteře až po bederní, přičemž stydká kost se neodlepí od podložky. Iyengar (12) zdůrazňuje aktivaci pánevního dna. Hlava se zaklání jako had připravený k útoku. Lysebeth (28) uvádí ve svých publikacích dvě stádia kobry. První stádium zahrnuje práci s krční páteří. Kdy ve výchozí poloze vleže na břiše máme opřené čelo o podložku. Následně extendujeme krční páteř a posouváme nos lehce dopředu. Dochází k napřímení krku. Ve druhém stádiu se dopředu dostává brada a zdvihá se hlava vlivem aktivovaných šíjových svalů. Zvedání trupu pokračuje zapojením zádových svalů bez aktivity paží, na což je kladen velký důraz. Ty mají zůstat relaxovány. Pokud bychom si chtěli být jisti, že paže jsou opravdu neaktivní, můžeme dlaně odlepit kousek nad podložku nebo dát ruce za záda a spojit je. Hýždě a lýtka zůstávají relaxovány a váha je na břišních svalech. Můžeme zaznamenat zčervenání zad, což je projevem prokrvení povrchového i hlubokého svalstva. Můžeme ale zaznamenat i mírně odlišné pohledy na pozici. Například Larsen (24) ve své publikaci uvádí výchozí pozici sice vleže na břiše s dolními končetinami nataženými, ale poloha paží je odlišná. Uvádí paže natažené dlouze vpřed. Popisuje také nejprve mírné stočení pánve stydkou kostí k pupku s udržovaným napětím v páteři. Také dbá na napřímené krční páteři a bederní páteři při dosažení polohy. Pohled by měl být přímý dopředu. (24) Stejně tak Krejčík (21) uvádí hlavu drženou v prodloužení páteře a varuje před „spadnutím“ hlavy do záklonu. Lysebeth (28) naopak uvádí dvě varianty konečné pozice. Jednou je držet hlavu zpříma a dívat se před sebe. Druhou je naopak zvednout oči ke stropu a zaklonit co nejvíce hlavu. Přiklání se více k verzi s polohou hlavy v záklonu. Před samotnou pozicí je nutné si uvědomit aktivaci hlubokého stabilizačního systému, který celou pozici udržuje a ochraňuje před možným zraněním. Pánev se tak musí dostat

do neutrální pozice a bederní lordóza se prodlužuje. Stydká spona se přibližuje k pupku a spodní žebra jsou tažena kaudálně k pánvi. (33, 40) Oravcová (40) udává, že zvýraznění odtlačení od dlaní a míra pokrčení v loketních kloubech koriguje výšku kobry.

Obrázek 15 Pozice Bhudjangasana, pozice kobry (40)

Možné chyby při provádění ásany:  Ruce jsou příliš vzadu / příliš vepředu nebo je posouváme během dynamické fáze  Hyperextenze v loktech  Lokty oddáleny od těla  Pokrčená kolena  Elevace ramen  Chybí počáteční aktivace hlubokého stabilizačního systému  Zvedání pánve od podložky (28, 33) Návrat z pozice: Paže postupně zvyšují flexi. Při sestupu k položce hraje roli zádové svalstvo, které kontroluje sestup k podložce až do chvíle, kdy se brada dotkne podložky. Krční páteř se napřimuje a posouvá mírně do retrakce. (12) Celkové účinky ásany:  Zvětšení rozsahu hrudní páteře do záklonu.  Posílení svalů páteře – m. erector spinae.  Upravuje činnost štítné žlázy, pokud jde jen o lehké odchylky od normy.  Posiluje činnost kůry nadledvinek.

 Působí příznivě na trávicí systém, funkci jater, žlučníku a sleziny střídavým stlačováním a natahováním břišní stěny.  Zvýšení nitrobřišního tlaku působí rovněž na ledviny – pročišťuje a usnadňuje močení.  Působí proti zácpě, poruchám menstruace a problémy s meteorismem. (27, 28)  Působí na psychiku – zmírňuje zlost a hněv, dodává pocit sebevědomí. (5)  Prevence proti bolestem zad – v případě prevence vyhřezlé ploténky a ischiasu. (5)  Vlivem nitrobřišního tlaku ovlivňuje pozitivně prokrvení pohlavních orgánů a značně zlepšuje endokrinní funkci varlat. (20)  Vhodná pro osoby s kyfotickým držením těla a při sedavém zaměstnání. (32) Kontraindikace ásany: Lysebeth se domnívá, že pokud je ásana provedena správně, tak kontraindikace neexistují. Dále zmiňuje, že v případě vzniku bolesti během praktikování ásany, je vhodné snížit intenzitu a rozsah cvičení. (29) Pozice je jistě kontraindikací například pro listézy páteře, kdy záklonová cvičení obecně nejsou vhodná. (33) Zúčastněné svaly: Kaminoff (15) uvádí, že hlavními svaly trupu, které se aktivují koncentricky, jsou extenzory páteře a m. serratus posterior superior. Excentricky se pak zapojují svaly břišní a m. psoas minor. Na dolních končetinách jsou to hamstringy, m. adduktor magnus a m. quadriceps femoris, zapojující se koncentricky. Naopak excentrickou práci odvádí m. plantaris. Co se týče horních končetin, zde se koncentricky aktivují m. serratus anterior a svaly rotátorové manžety ramene. M. triceps brachii, m. pronator teres a m. pronator quadratus pracují excentricky. M. gluteus maximus spolu s m. adduktor magnus extendují kyčelní klouby. (15)

Obrázek 16 Zúčastněné svaly při pozici Bhudjangasana (15)

2.8.3 ÚRDHVA MUKHA SHVANASANA = POZICE PSA HLAVOU VZHŮRU

Úrdhva Mukhva znamená v sanskrtu „ústy navrch“. Shvana znamená pes. Poloha připomíná psa protahujícího se hlavou vzhůru ke stropu.

Obrázek 17 Urdhva mukha shvanasana – pozice psa hlavou vzhůru (71)

Technické provedení: Dle Iyengara (12) poloha začíná v lehu na břiše s obličejem směřujícím k zemi. Nohy jsou natažené ve vzdálenosti na šíři pánve, zhruba na 30 cm od sebe. Prsty směřují vzad. Dlaně jsou umístěny na úrovni pasu s prsty směřujícími k hlavě. Cvičící se postupně zdvihá od hlavy až k trupu. Postupně dojde k natažení paží a odlepení kolen od podložky. Nohy jsou tedy natažené, propnuté v kolenou a váha celého těla spočívá na dlaních a prstech nohou. Páteř, stehna a lýtka by měly být napnuté a hýždě pevně sevřené. Hrudník by měl být vypnutý vpřed. Poloha hlavy je dle verze Iyengara (12) maximálně zakloněna.

Pánev ani kolena nejsou ve styku s podložkou. (23) Paže uvedeme do zevní rotace. Stejně tak dolní končetiny nestáčíme dovnitř, nýbrž je mírně rotujeme zevně. Hrudník udržujeme otevřený do obou stran. (35)

Maehle (31) se shoduje s výše uvedenými autory ve výchozí poloze. Uvádí oporu chodidel o nárty, kde špičky prstů jsou tlačeny k zemi. Poloha rukou je v oblasti pasu a paže v pozici zůstávají natažené s tlakem dlaní do země. Kombinací těchto dvou prvků umožníme trakci a prodloužení páteře. Popisuje lopatky držené od sebe a stlačené kaudálním směrem. Popisuje pozici hlavy v záklonu s branou směřující vzhůru ke stropu. Tento popis záklonu hlavy by neměly dle Maehleho (30) cvičit osoby s poraněním krční páteře – v takovém

případě drží hlavu zpříma. Dolní končetiny popisuje napnuté s koleny zvednutými od podložky. Toto zpevnění umožňuje podporu pro bederní páteř. Důraz klade na prodloužení celé páteře, nikoliv hyperextenzi pouze v bederní oblasti nebo krční.

Dle Mikulandové (36), která je jednou z novodobých předních lektorek jógy, je ještě před samotným zaujetím polohy nutné aktivovat hluboký stabilizační systém. Pánev se ve výchozí poloze vleže na břiše stáčí do neutrální pozice. Stydká spona se tak přibližuje k pupku a břišní stěna se oplošťuje. Spodní žebra udržujeme v kaudálním tahu směrem k pánvi. Oravcová (40) ve své publikaci „Principy zdravého pohybu“ uplatňuje prvky vývojové kineziologie s prvky jógy. Uvádí, že pro záklony obecně je nutné dodržet tzv. 1. fázi vleže na břiše základního vzorce pohybu (3. měsíc vývojového stádia dítěte). V této fázi můžeme pozorovat optimální nastavení geometrie páteře, centraci ramenních a kyčelních kloubů a můžeme sledovat souhyb pánve a hrudníku. Pozici Urdhva mukha shvanasana by pak měl předcházet nácvik této fáze. Výchozí pozicí je leh na břiše s čelem opřeným o podložku. Páteř se snažíme „vytáhnout“ do délky za temenem hlavy a poloha pánve se klopí do podsazení. Stydká kost se při tomto zvedá kraniálně a opírá se o podložku, přičemž kostrč je tažena k patám nohou. Toto naklopení pánve do neutrální pozice by mělo proběhnout bez většího úsilí aktivovat hýžďové svaly. Při této kombinaci pohybu můžeme sledovat zapojení svalů pánevního dna. Tento nácvik můžeme dle Oravcové (40) opakovat několikrát. Posléze pokračuje popisem umístění dlaní vedle ramen. Kořeny dlaní vyvineme tlak do podložky a zároveň zdůrazníme tlak stydké kosti do podložky. Pohled míří vzhůru a plynulým obloukem se zvedáme nahoru. Pohled stále může směřovat vzhůru nebo je krční páteř napřímena s pohledem vpřed. Brada se mírně zasouvá dozadu retrakcí krční páteře. Dolní končetiny jsou v pozici napnuté s koleny zvednutými od podložky a opora je o nárty. V konečné pozici je dobré udržet polohu pánve v mírném podsazení, aktivaci svalů pánevního dna a stahování kostrče k patám. (40)

Obrázek 18 Pozice Urdhva mukha shvanasana, pozice psa hlavou vzhůru (40)

Možné chyby při provádění ásany:  Chybí aktivace hlubokého stabilizačního systému  Ruce jsou příliš vepředu – nad úrovní ramenních kloubů  Kolena zůstávají na podložce  Ramena v elevaci (33) Návrat z pozice: S výdechem povolujeme napětí nohou a pokládáme kolena a pánev opět na podložku. Pokrčíme lokty a pomalu se pokládáme zpět na podložku. (12) Celkové účinky:  Dodává páteři celkovou pružnost a zvyšuje rozsah páteře do extenze.  Prospívá lidem s bederním ústřelem (houser, lumbago).  Prospívá lidem se zánětem sedacího nervu (ischias).  Prosívá lidem s výhřezy plotének.  Posiluje zádové svaly, ale i svaly pletence pažního.  Je prevencí bolestí zad.  Protažení přední strany trupu a hrudníku – plíce získávají pružnost.  Díky prokrvení pánevní oblasti pozitivně ovlivňuje pánevních orgánů.  Aktivuje hluboký stabilizační systém. (12, 22, 33) Kontraindikace:  Těhotenství (52)  Problémy se zápěstím (71)

 Listézy páteře, stenózy páteřního kanálu (33)  Není vhodná u osob s hyperlordózou bederní páteře (33) Zúčastněné svaly: Následující obrázky ukazují aktivitu svalů u pozici Urdhva mukha shvanasana. Červená barva znamená, že tyto svaly se při pozici napínají. Modře zbarvené jsou ty, které se v pozici aktivují. (Obrázek 19, 20)

Obrázek 19 Zúčastněné svaly při pozici Urdhva mukha shvanasana (pohled zepředu) (26)

Obrázek 20 Zúčastněné svaly při pozici Urdhva mukha shvanasana (pohled zezadu) (26)

3 CÍL, ÚKOLY PRÁCE A HYPOTÉZY

3.1 Cíl práce Jedná se o deskriptivní charakter diplomové práce. Cílem práce je v teoretické části ozřejmit a shromáždit dostatečné množství informací k anatomické, kineziologické a biomechanické stránce záklonových poloh. V další části teoretických východisek zpracovat podklady k tématu jógy, její historii, filozofii a detailní popis vybraných záklonových pozic (Usthrasana, Bhudjangasana, Urdhva mukha shvanasana) vycházejících z jógy vzhledem k fyziologii a fyzioterapii.

Cílem je zodpovědět hypotézy, které uvádím níže.Na základě výzkumných otázek v praktické části zhodnotím, zda existují diskrepance mezi teoretickým podkladem vybraných pozic a tím, jak jsou dnes vyučovány ve veřejně dostupných lekcích. Zhodnotím, jak se v současnosti na veřejně dostupných lekcích jógy vyučují dané pozice, zda je lektoři zahrnují do lekcí, či nikoliv. Dále poukážu na využívání kompenzačních pomůcek a do jaké míry hraje roli vzdělání v daném oboru. Nedílnou součástí praktické části bude souhrn, zda je v lekcích jógy brán zřetel na zdravotní stav klientů a úroveň jógové praxe klientů.

3.2 Úkoly práce  Shromáždění dostatečného množství literatury ve vztahu k józe, vybraným záklonovým ásanám, dále pak ke kineziologii a biomechanice záklonu.  Osobní praxe a pozorování na veřejně přístupných lekcích jógy.  Shromáždění dostatečného množství dat z navštívených lekcí jógy.  Zjistit, jakým způsobem je vedena výuka vybraných záklonových poloh vzhledem k teoretickým podkladům a jejich přínos pro terapii a zdraví veřejnosti.  Zpracování výsledků praktické části.  Vyhodnocení závěru a diskuze.

3.3 Výzkumné otázky  Jsou vybrané záklonové ásany instruovány na lekcích tak, jak je popisováno v teoretických podkladech od známých učitelů jógy?  Jakou roli hraje vzdělání lektora v rámci výuky záklonových pozic?  Do jaké míry jsou záklonové pozice zařazovány do lekcí?  Ověřuje si lektor zdravotní stav a úroveň jógové praxe klientů před začátkem lekce? 40

3.4 Hypotézy  H1: Předpokládám značné diskrepance mezi teorií vybraných pozic a klinickou praxí těchto ásan u sledovaných lektorů.  H2: Předpokládám, že se lektoři dotazují na zdravotní stav a úroveň jógové praxe klientů na lekci. Dále předpokládám, že lektor, který dosáhl certifikovaného vzdělání lektora jógy a současně vzdělání ve zdravotnickém oboru, bude brát větší zřetel na zdravotní stav, úroveň jógové praxe klientů a bude klienty více korigovat v pozicích.  H3: Předpokládám, že záklonové polohy jsou součástí každé běžné lekce jógy.

4 METODIKA PRÁCE

4.1 Charakter práce Diplomová práce má charakter deskriptivní teoreticko-empirické studie, zkoumající diskrepance mezi teoretickým podkladem jógových pozic a praxí na veřejně dostupných lekcích. Pro shromáždění teoretických východisek bylo použito tištěných a elektronických literárních zdrojů, monografie, učebnice, časopisy. Dále internetové články a odkazy na odborné studie, které byly vyhledávány na portálech PubMed, Medvik, Google Scholar a Medline. Časové vymezení bylo stanoveno na zdroje, které nejsou starší než r. 1988. Použité literární zdroje byly vymezeny jazykem českým a anglickým.

Praktická část diplomové práce byla charakterizována průzkumem, při kterém jsem navštěvovala veřejně přístupné lekce jógy a pozorovala, jak se vybrané pozice vyučují a zda existují určité diskrepance mezi teoretickým podkladem a nynější výukou pozic. Výběr center probíhal náhodně v Praze. Průzkum spočíval ve sledování předem vybraných parametrů, v rozhovoru s daným lektorem a následným vyhodnocením získaných dat. Diplomová práce byla vypracována na UK FTVS, katedře fyzioterapie pod vedením PhDr. Jitky Malé, Ph.D. Diplomové práci byl udělen souhlas etické komise UK FTVS. Pro realizování studie bylo poskytnuto účelové stipendium, které bylo použito na financování nákladů spojených s jejím vypracováním a získáním potřebných dat.

4.2 Výzkumný soubor Výzkumu se zúčastnili lektoři veřejných lekcí jógy nehledě na pohlaví, avšak ve věkovém rozmezí od 18 let do 65 let. Celkový počet lektorů byl stanoven číslem 20. Sběr dat proběhl v časovém rozmezí od června 2017 do ledna 2018. Každý lektor podepsal informovaný souhlas, který byl schválen etickou komisí. Informovaný souhlas se souhlasem použití informací do diplomové práce lektor obdržel vždy až po ukončení dané lekce.

4.3 Použité metody Praktická část byla zpracována formou návštěv na daných lekcích, přímým pozorováním a metodou rozhovoru s lektorem. Pozorování proběhlo v prostředí lektora a bylo

primárně slepé. Cílem bylo vypozorovat, jaká je výuka záklonových pozic vzhledem k teoretickým podkladům. Dále zda lektor ověřuje zdravotní stav klientů, jejich úroveň jógové praxe, zda využívá pomůcky či upravuje dané pozice pro klienty s pohybovým omezením. Rozhovor s lektorem probíhal na předem připravené otevřené otázky.

4.4 Sledované parametry V praktické části byly parametry rozděleny do dvou částí. První z nich byla obecná, kde jsem se zaměřila na vzdělání lektora, využívání pomůcek či ohled na zdraví klientů a další (viz níže). Tato část probíhala formou rozhovoru s lektorem po skončení lekce. V druhé části jsou jednotlivé body, které jsem sledovala k vybraným pozicím. Tato část probíhala formou mé přímé účasti na lekci a metodou pozorování. Sledované parametry:  Styl jógy  Počet klientů v lekci  Vzdělání v józe  Zdravotnické vzdělání lektora  Využití pomůcek  Ohled na zdravotní stav klientů  Ohled na úroveň jógy u klientů  Korekce v pozicích během lekce  Zařazování vybraných záklonových pozic v lekcích Sledované parametry k jednotlivým ásanám: Jednotlivé parametry jsem nastavila tak, aby mohly být využity u všech třech vybraných pozic (Usthrasana, Bhudjangasana, Urdhva mukha shvanasana). U těchto pozic se tedy zaměřuji na parametry:  Výchozí pozice  Poloha horních končetin (HKK)  Poloha dolních končetin (DKK)  Aktivace hlubokého stabilizačního systému (HSS)  Poloha pánve  Poloha hlavy

 Modifikace pozice

4.5 Analýza a zpracování dat Data, která byla shromážděna navštěvováním veřejně dostupných lekcí, jsem zpracovala do tabulek v programu Windows 7 Home Premium Microsoft Office. Tyto tabulky jsou k nalezení v kapitole Přílohy. Tabulky 1 až 4 zpracovávají obecné sledované parametry jednotlivých lektorů (styl jógy, vzdělání, využití pomůcek atd.) Další tabulky se věnují sledovaným parametrům u vybraných záklonových pozic (Usthrasana, Bhudjangasana, Urdhva mukha shvanasana). Tabulka 5 až 9 se věnuje pozici Usthrasana (pozice velblouda), tabulka 10 až 14 se zaměřuje na parametry pozice Bhudjangasany (pozice kobry) a tabulky 15 až 19 se věnují parametrům pozice Urdhva mukha shvanasany (UMS, pozice psa hlavou dolů). U všech tabulek vybraných pozic jsou uvedeni tři autoři, ze kterých vycházím v teoretických podkladech, a jejich pohled na sledované parametry. Dále tabulky obsahují provedení sledovaných parametrů lektory v lekcích. Pokud lektor pozici necvičil, v tabulkách je označen symbolem „ / “.

5 VÝSLEDKY

H1: Předpokládám značné diskrepance mezi teorií jednotlivých pozic a klinickou praxí jednotlivých ásan u vybraných lektorů. Tato hypotéza se potvrdila. Jednotlivé zhodnocení diskrepancí uvádím níže.

Zhodnocení pozice Usthrasana

Graf 1 Frekvence zahrnutí pozice Usthrasana do lekcí

Tato vybraná pozice byla cvičena na daných lekcích nejméně (Graf 1). Všichni zúčastnění lektoři, kteří ve své lekci cvičili vybranou pozici, se shodli na výchozí pozici vysokého kleku. Tato výchozí pozice odpovídá teoretickým podkladům vybraných autorů (12, 28, 40). Stejná shoda proběhla u parametru polohy HKK, kdy se autoři shodovali v umístění dlaní na boky nebo do oblasti beder. Posléze došlo k opoře HKK o paty. Tři z pěti lektorů uvedli tentýž popis, pouze dva uvedli rovnou oporu o paty. Nejčastější diskrepance vznikaly u parametrů aktivace HSS, poloha pánve a poloha hlavy během vybrané pozice. Co se týče aktivace hlubokého stabilizačního systému, diskrepance jsou i mezi teoretickými podklady vybraných autorů. Podklady Iyengara (12) a Lysebetha (28, 29), kteří jsou jedni z nejznámějších autorů publikací o józe, neuvádí žádné informace o aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Je to pravděpodobně tím, že v době, kdy psali své texty, nebyla oblast stabilizace trupu známa. Oravcová (40) již dbá na aktivaci HSS a kombinuje jógu s aspekty vývojové kineziologie, což je v nynější době více využitelné a z fyzioterapeutického hlediska bezpečné pro „západního“ cvičence jógy.

Graf 2 Zobrazení počtu lektorů, kteří popisují aktivaci HSS při pozici Usthrasana

Pouze 2 lektoři z 5, aplikujících vybranou pozici ve své lekci, zmínili aktivaci HSS (Graf 2). Většinou se jednalo o popis stažení spodních žeber kaudálně a zpevnění břišní stěny. Popis aktivace HSS úzce souvisí s polohou pánve. Zde se autoři opět rozcházeli. Oravcová (40) zmiňuje naklopení pánve do neutrální pozice s přitažením stydké kosti vzhůru a kostrčí, klesající dolů k podložce. Na druhé straně Iyengar (12) polohu pánve nijak nespecifikuje. Lysebeth (28) uvádí vysunutí pánve vpřed a tím přenesení těžiště nad kolenní čéšky. Popis polohy pánve byl popsán u stejných 2 lektorů, kteří popsali aktivaci HSS. Lektor 5 uvedl stejný popis jako Oravcová (40) a lektor 4 uvedl spíše jen podsazení a zdůraznil pasivitu hýžďových svalů. Často diskutovaným tématem u vybrané pozice je poloha hlavy v konečné fázi. Iyengar (12) a Lysebeth (28) uvádějí záklon hlavy. Naproti tomu Oravcová (40) zmiňuje mírný záklon s pohledem očí kraniálně. Dva lektoři popsali polohu hlavy v záklonu bez jakéhokoliv dalšího popisu. Další dva lektoři zmínili u popisu polohy hlavy napřímení krční páteře s mírnou retrakcí. Poslední lektor dal klientům na výběr z výše uvedených variant. (Graf 3)

Graf 3 Zobrazení diskrepancí v parametru „poloha hlavy“ při pozici Usthrasana

Jelikož se jedná o náročnější pozici, u tří lektorů byla využita modifikace pozice pro klienty s pohybovým omezením. Zbylí dva lektoři modifikaci nenabídli.

Zhodnocení pozice Bhudjangasana Jednalo se o nejvíce cvičenou záklonovou pozici z vybraných pozic, které jsem sledovala (18 z 20 lektorů). (Graf 4)

Graf 4 Zobrazení frekvence zahrnutí pozice Bhudjangasana do lekcí

Stoprocentní shoda byla v popisu výchozí pozice, a to jak mezi lektory, tak mezi vybranými autory. Dále se autoři i lektoři v popisu rozcházeli. Pravděpodobně nejvíce diskrepancí jsem zaznamenala v popisu polohy HKK. V teoretických podkladech se Iyengar (12) zmiňuje o poloze HKK v úrovni pasu. Lysebeth (28) uvádí dlaně v úrovni ramenních kloubů, naopak Larsen (24) zmiňuje paže natažené dlouze vpřed. Stejně jak se v názorech rozcházejí autoři, tak i lektoři mají rozdílný pohled na polohu HKK. Šest dotazovaných uvedlo umístění dlaní ve výšce prsou, osm dalších lektorů zmínilo polohu HKK ve výšce ramen a dva lektoři uvedli umístění HKK ve výšce pasu. Dva zbylí lektoři neuvedli žádný popis polohy HKK. (Graf 5)

Graf 5 Zobrazení diskrepance u parametru „poloha HKK“ u pozice Bhudjangasana

Dalším parametrem, který z fyzioterapeutického hlediska je velmi důležitý u vybrané pozice, je aktivace HSS. V teoretických podkladech vybraných autorů k této pozici jsem nezaznamenala žádnou zmínku u aktivaci HSS. Co se týče lektorů, 12 z 18 pozorovaných lektorů popis aktivace HSS u vybrané pozice vynechalo. Zbylých 6 lektorů se o stabilizaci trupu zmínilo tak, že dva lektoři se uchýlili k popisu zpevnění či oploštění břišní stěny a čtyři lektoři se shodovali v aktivaci HSS popisem přitažení stydké kosti vzhůru, stažením spodních žeber kaudálně a tím zpevnění břišní stěny. (Graf 6)

Graf 6 Zobrazení počtu lektorů, kteří popisovali HSS u pozice Bhudjangasana

Stejně jako u pozice Usthrasana, je i zde diskutovaná poloha hlavy v konečné fázi pozice. Iyengar (12) popisuje záklon hlavy, Lysebeth (28) se přiklání také k záklonu, nicméně uznává i hlavu drženou zpříma. Naopak Larsen (24) popisuje napřímení krční páteře a pohled směřující vpřed. Lektoři se v popisu polohy hlavy rozcházejí ve dvou variantách. K mírnému či úplnému záklonu hlavy se přiklonilo celkem 9 lektorů. Naopak k popisu držení hlavy zpříma, v prodloužení páteře a retrakcí krční páteře se přiklonilo 7 lektorů. Dva lektoři popis hlavy vynechali úplně. (Graf 7)

Graf 7 Zobrazení diskrepancí u parametru „poloha hlavy“ u pozice Bhudjangasana

Zhodnocení pozice Urdhva mukha shvanasana Tato pozice byla druhou z nejčastěji cvičených vybraných pozic, které jsem sledovala ve veřejně dostupných lekcí jógy. Celkem ji zahrnulo do lekcí 15 z 20 lektorů. (Graf 8) V popisu výchozí polohy se všichni lektoři shodli s teoretickými podklady vybraných autorů.

Graf 8 Zobrazení frekvence zahrnutí pozice Urdhva mukha shvanasana v lekcích

Stejně jako tomu bylo u pozice Bhudjangasany, tak i zde je nejvíce diskrepančním parametrem poloha HKK. Dle Iyengara (12) a Maehleho (30, 31) je umístění dlaní vhodné v úrovni pasu. Oravcová (40) oproti tomu udává polohu HKK v úrovni ramenních kloubů. Všichni autoři dále zdůrazňují oporu o dlaně a tlak dlaní do podložky s napnutím paží v konečné fázi. Co se týče lektorů, dva z nich popis HKK zcela vynechali. Dalších pět upřednostnilo pro umístění HKK úroveň výšky ramen, čtyři lektoři využili úrovně pasu a další čtyři zmínili úroveň výšky prsou. (Graf 9) Napnutí paží v konečné fázi zmiňuje celkem 13 z 15 lektorů, zbylí dva lektoři popis vynechali.

Graf 9 Zobrazení diskrepancí u parametru „poloha HKK“ při pozici Urdhva mukha shvanasana

Důležitým parametrem z hlediska fyzioterapie je aktivace HSS během dané pozice. V teoretických podkladech dochází k diskrepanci. Iyengar (12) neuvádí žádnou zmínku o aktivaci HSS. Maehle (30, 31) se zmiňuje o alespoň o prodloužení bederní páteře, nikoliv hyperextenzi bederní páteře. Na druhé straně Oravcová (40) uvádí přitažení stydké kosti

vzhůru s naklopením kostrče směrem k patám a stažení spodních žeber kaudálně. Celkem u 10 vybraných lektorů byl popis HSS vynechán zcela. U pěti zbylých lektorů došlo ke zmínce o aktivaci HSS. Dva z nich zmínili zpevnění břišní stěny a ostatní se shodovali s popisem Oravcové (40). (Graf 10)

Graf 10 Zobrazení počtu lektorů, kteří popisují aktivaci HSS při pozici Urdhva mukha shvanasana

Dalším sledovaným parametrem, kde se vyskytovaly diskrepance, byla poloha pánve, jež je z fyzioterapeutického hlediska spjatá i s aktivací HSS. Diskrepance se objevily již v teoretických základech vybraných autorů, kdy Iyengar (12) společně s Maehlem (30, 31) polohu pánve neuvádějí. Oravcová (40) popisuje naklopení pánve do neutrální pozice s přitažením stydké kosti vzhůru a kostrč směřující k patám před samotnou pozicí a posléze udržováním takto nastavené pánve i v konečné fázi pozice. Polohu pánve nezmínilo v popisu celkem sedm lektorů. Dále celkem osm lektorů zdůraznilo zvednutí pánve od podložky v konečné fázi pozice. Pět z těchto osmi lektorů zmínilo popis pánve v neutrální pozici dle Oravcové (40). Popis polohy hlavy při vybrané pozici byl posledním dikrepančním parametrem. Iyengar (12) a Maehle (30, 31) udávají polohu hlavy v maximálním záklonu. Oravcová (40) zdůrazňuje polohu hlavy v prodloužení páteře s mírnou retrakcí krční páteře a pohledem vpřed. U lektorů se k názoru Oravcové (40) přiklonili celkem čtyři lektoři, dalších sedm lektorů upřednostnilo záklon hlavy a dva lektoři zahrnuli obě varianty. Zbylí dva lektoři popis hlavy neuvedli. (Graf 11)

Graf 11 Zobrazení diskrepancí u parametru „poloha hlavy“ při pozici Urdhva mukha shvanasana

H2: Předpokládám, že se lektoři dotazují na zdravotní stav a úroveň jógové praxe klientů na lekci. Dále předpokládám, že lektor, který dosáhl certifikovaného vzdělání lektora jógy a současně vzdělání ve zdravotnickém oboru, bude brát větší zřetel na zdravotní stav, úroveň jógové praxe klientů a bude klienty více korigovat v pozicích. Tato hypotéza se potvrdila pouze částečně. Zdravotní stav a úroveň jógy klientů na veřejně dostupných lekcích byly stěžejními parametry. Na zdravotní stav před samotným začátkem lekce se zeptalo celkem 9 z 20 vybraných lektorů. (Graf 12)

Graf 122 Zobrazení dotazování se na zdravotní stav klientů v lekci jógy

Dotaz na to, zda je na lekci u daného lektora či obecně na lekci jógy někdo z klientů poprvé, kladla celkem polovina vybraných lektorů. Tedy 10 lektorů uvedlo dotaz na úroveň jógové praxe svých klientů, zbylých 10 lektorů dotaz nezmínilo. (Graf 13) Všichni vybraní lektoři dosáhli certifikovaného vzdělání pro instruktory jógy. Nicméně pouze u 3 z 20 dotazovaných lektorů bylo dosaženo zdravotnického vzdělání. Ve dvou případech se jednalo o zdravotní sestru. U třetího lektora to byla profese rehalibitačního lékaře. Všichni tito tři lektoři se zajímali o zdravotní stav svých klientů před začátkem lekce. Dále se tito lektoři dotazovali na úroveň jógové praxe, zda je na lekci někdo poprvé obecně či alespoň u daného

lektora. Během lekce pak dva z těchto tří lektorů obcházeli klienty a dopomáhali jim s korekcí jednotlivých pozic, nabízeli varianty pozic či pomůcky. Třetí lektor klienty neobcházel, lekci komentoval pouze verbálně. Z daných výsledků v tomto případě vyplývá, že zdravotnické vzdělání nehraje až tak významnou roli ve veřejně dostupných lekcích jógy. V tabulkách je možné vypozorovat, že i lektoři (celkem 4), kteří nemají zdravotnické vzdělání, se dotazují na zdravotní stav, úroveň praxe klientů a současně korigují klienty v pozicích.

Graf 13 Zobrazení ohledu lektora na úroveň jógové praxe u klientů v lekci jógy

Se zdravotním stavem klientů velmi úzce souvisí využití pomůcek v lekcích jógy. Ty totiž mohou spoustě klientů usnadnit a zpříjemnit prožití v různých pozicích. Nicméně pouze 7 lektorů z 20 využilo na svých lekcích kompenzační pomůcky (bločky, pásky, deky). Zbylých 13 pomůcky nevyužilo, kdy pomůcky buď nebyly ve studiu k dispozici nebo k dispozici byly, ale lektor neshledal za vhodné je využít. (Graf 14)

Graf 14 Zobrazení využití kompenzačních pomůcek v lekcích jógy

H3: Předpokládám, že záklonové polohy jsou součástí každé běžné lekce jógy. Hypotéza se potvrdila pouze částečně. Na dotaz, zda lektor zařazuje záklonové pozice do svých lekcí, odpovědělo 19 z 20 lektorů kladně. (Graf 15)

Graf 15 Zobrazení dotazu na zařazování záklonových pozic do lekcí

Lektoři uváděli, že záklonové pozice zařazují do lekcí, nicméně 8 z těchto lektorů uvedlo, že zařazuje záklony spíše jednodušší (např. Bhudjangasana, Ardhabhudjangasana, Urdhva mukha shvanasana), než ty více náročné (např. Usthrasana, Urdhva dhanurasana), či uvedlo, že zařazuje tyto náročnější záklony, až pokud jsou v lekci klienti, které dobře zná. Toto se potvrdilo i následně u vybraných pozic, kdy pozici Usthrasany, která patří mezi ty náročnější pozice, cvičilo pouze 5 z 20 vybraných lektorů. Kdežto pozice Bhudjangasana a Urdhva mukha shvanasana cvičil značně větší počet (Bhudjangasanu 18 z 20 lektorů, Urdhva mukha shvanasanu 15 z 20 lektorů). Z jednodušších záklonů lektoři kombinovali pozici Bhudjangasany, Urdhva mukha shvanasany a ve dvou případech Ardhabhudjangasany (pozice sfingy). Mezi náročnější pozice patřila právě pozice Usthrasana, pozice Dhanurasana a pozice Setu bandhasana (pozice mostu), jež využili pouze dva lektoři. Následující graf (Graf 16) popisuje kolik vybraných záklonových pozic z těch, které byly sledovány, bylo cvičeno jednotlivými lektory.

Graf 16 Zobrazení četnosti vybraných pozic v navštívených lekcích jógy

6 DISKUZE

Jóga je v dnešní době velmi populární jak mezi širokou veřejností, tak mezi lektory, kterých neustále přibývá. Zde by se dalo uplatnit známé staré rčení: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“ Jóga se pomalu dostává i mezi svět fyzioterapie, kde již dnes můžeme zaznamenat spoustu kurzů, které se zabývají vlivem jógy ve fyzioterapii a naopak. I přes spousty studií, které byly vytvořeny za účelem obhájit vliv jógy na konkrétní diagnózy a onemocnění, nenalezla jsem studie, které by se zabývaly pedagogikou jógy. V následujících řádcích se zabývám výše uvedenými výsledky a zásadními postřehy, které jsem měla možnost shlédnout na veřejně dostupných lekcích jógy. Hypotéza H1 se potvrdila. V teoretických podkladech jsem detailněji rozvedla diskrepance, které se týkají zejména nejvýznamnějších autorů publikací o józe. Zde se nacházely rozdíly dokonce i u jednoho stejného autora. Například Lysebeth (27) uvádí v publikaci „Lekce jógy“ pozici Usthrasany v poloze vleže na břiše s dolními končetinami oddálenými od sebe. Naopak v publikaci „Učím se jógu“ Lysebeth (28) popisuje tuto pozici z vysokého kleku s nutností palců nohou tak, aby se dotýkaly, a rozděluje pozici do tří dob (viz záklonové pozice). V praktické části práce pak u každé z vybraných záklonových pozic vznikaly diskrepance v lehce rozličných sledovaných parametrech. Nejčastěji se však objevovaly diskrepance v parametrech poloha HKK, aktivace HSS a poloha hlavy. Pozice Usthrasana patří mezi náročnější záklonové pozice. (2) Pravděpodobně také pro tento důvod byla tato pozice aplikována do lekcí nejméně ze všech vybraných. Pozici cvičilo pouze 5 z 20 lektorů. Dvacet lektorů není vysoký počet na to, abych mohla stoprocentně tvrdit, že pozice je do lekcí aplikována zřídka. Nicméně už tento fakt může být vypovídající v tom smyslu, že se lektoři, což nakonec sami zmínili, neradi pouští do cvičení náročnějších záklonů. Náročnost, nevhodnost pro začátečníky, nemožnost korekce klientů v počtech 10 a více v lekci patřily mezi nejčastější odůvodnění, které lektoři uváděli. Avšak zvýšená náročnost pozice by se dala vykompenzovat pomůckami, kterých využil pouze 1 z 5 lektorů. V tomto případě se jednalo o využití pěnových bločků umístěných vedle pat, které pomohly snížit rozsah záklonu kladený na páteř. Dalším možným využitím je využití židle za zády, kdy nahradíme oporu paží o paty za oporu paží o židli. (33) Pozice Usthrasany nabízí také možnosti nižších variant. (37, 40) Bohužel lektoři těchto variant nevyužili. Z mého pohledu hraje roli i neznalost ohledně kineziologie a anatomie páteře a hlubokého stabilizačního systému ze strany lektorů. Tento, z pohledu fyzioterapie, důležitý fakt

opominula více jak polovina lektorů. V pozici tak může dojít k hyperextenzi páteře v bederní oblasti, což vnímám jako nebezpečné pro klienty jak s poruchami páteře (např. listézy), tak i u klientů, kteří zatím žádné diagnostikované poruchy páteře nemají, ale tímto provedením pozice bez stabilizace trupu a napřímení páteře k nim mohou postupem času dospět. Podobně to vnímám u parametru polohy hlavy, kdy celkem polovina lektorů byla pro provedení záklonu hlavy. Z fyzioterapeutického pohledu bych se přikláněla poloze hlavy v pokračování napřímené krční páteře a s její mírnou retrakcí. Pozice Bhudjangasana a pozice Urdhva mukha shvanasana jsou pozice na první pohled podobné, však z detailnějšího pohledu se stávají značně rozdílnými. Možná i pro jejich podobnost dochází častokrát k jejich záměně. Měla jsem možnost vypozorovat, že díky nedostatečnému popisu Urdha mukha shvanasany často klienti zaměnili pozici s Bhudjangasanou. Obě pozice byly v lekcích zastoupeny s velkou četností. Bhudjangasanu cvičilo 18 z 20 lektorů a Urdhva mukha shvanasanu 15 z 20 lektorů. Diskrepance se nejvíce vyskytovaly v umístění horních končetin. Tato rozdílnost byla přítomna jak v teoretických podkladech vybraných autorů, tak u lektorů ve veřejně dostupných lekcích.

Umístění paží se vyskytovalo ve třech variantách – ve výšce ramen, výšce prsou a výšce pasu. U pozice Bhudjangasany je poloha paží velmi důležitá. Čím níže paže umístíme kaudálním směrem, tím nižší úsek páteře poté záklonem ovlivňujeme. Z mého pohledu se zdá nejvhodnější umístění dlaní v úrovni ramenních kloubů, kde následně působíme zejména na hrudní páteř, která je nejméně pohyblivá do extenze. Toto je v dnešní době „kyfotizace“ zad velmi přínosné. Další důležitý bod představuje udržení pánve na podložce. (33, 40) V lekcích z mého pohledu není dostatečně zdůrazňováno, že není nutné mít paže plně napnuté v loketních kloubech. Většinou se pak právě stává, že daný klient má sice napnuté lokty, nicméně jeho pánev je zvednutá od podložky. Semiflexe v loktech umožní udržet polohu pánve na podložce a aktivovat dolní fixátory lopatek. Avšak většinou docházelo k napnutí paží a uzamčení loketních kloubů, což pak vede k „zavěšování“ do vazů. Z mého pohledu je pozice kobry takto často chápána veřejností – tzv. se vyvěsit a uvolnit veškeré napětí. Nicméně to následně může vést k přetížení pohybového aparátu a do té doby zdravý člověk s dobrým úmyslem podpořit své zdraví cvičením jógy, si může snadno ublížit a vytvořit strukturální poruchy páteře. Naopak pozice Urdhva mukha shvanasana vyžaduje spíše umístění paží kaudálněji ve výšce pasu abychom se opět vyvarovali přetížení bederní oblasti. Značný význam zde hraje opora, která je v oblastech kořenu dlaní a v oblasti nártů. Ve většině

lekcí mi chybělo zdůraznění tohoto faktu, a když jsem se mohla rozhlédnout kolem sebe, většina klientů v důsledku chybějící opory dlaní měla ramena v elevaci, bez aktivace dolních fixátorů lopatek a většinou bez aktivity hlubokého stabilizačního systému s hyperextenzí v bederní páteři a hlavou zvrácenou ke stropu. Takto provedená pozice jistě zdravotní benefit nepřinese, ba naopak. Nicméně pokud můžeme srovnat diskrepance s teoretickými podklady, zmínky o HSS v textech Iyengara (12) či Lysebetha (27, 28, 29) nenajdeme. Tyto poznatky se využívají pravděpodobně až v posledních letech. Obě pozice jsou velmi vhodné pro využití ve fyzioterapii právě pro aktivaci hlubokého stabilizačního systému, pro aktivaci dolních fixátorů lopatek, protažení flexorů kyčlí, zejména m. iliopsoas, který má tendenci ke zkracování. Kromě výše uvedených mají pozice blahodárný efekt na řadu vnitřních orgánů, díky jemné mikromasáži těchto orgánů v průběhu excentrické aktivity břišní stěny. (5,27, 28, 32, 33)

Hypotéza H2 se potvrdila částečně. Celkem 9 z 20 lektorů se zajímalo o zdravotní stav svých klientů na lekci. Zbytek lektorů dotaz nezmínil. Podobně to vypadalo s ohledem na úroveň jógové praxe klientů v lekci, kdy 10 lektorů dotaz, zda je někdo poprvé na lekci jógy, zmínilo a 10 lektorů dotaz vynechalo. Měla jsem možnost navštívit lekci jógy, kdy lektor dotaz na zdravotní stav ani na úroveň jógové praxe nezmínil, během lekce „nutil“ jednu z klientek do pozice holuba. Tato pozice obnáší celkem značné požadavky na rozsah v kyčelním kloubu jak do flexe, ale zejména do zevní rotace. Tato klientka mu následně sdělila, že má operovaný kyčelní kloub a dál se bohužel dostat nemůže pro bolest. Častokrát se lektor sice zeptal na zdravotní stav, nicméně se slovy: „Tak radši si dejte pozor,“ jeho zájem končil. Dle mého názoru zde hraje roli neznalost například kontraindikovaných pozic pro daná onemocnění či neznalost, jak pozici kompenzovat buď pomůckami, nebo jinou pozicí. Na druhé straně jsem měla možnost navštívit lekce, kde lektoři zaujímali opačný postoj. Pokud některý z klientů zmínil obtíže, lektor se pak na daného klienta více zaměřil, dopomáhal mu do pozic, nebo jej před pozicí varoval, že pro něj vhodná není. Současně zdravotnického vzdělání a certifikovaného vzdělání v oblasti instruktor jógy dosáhli pouze 3 z 20 vybraných lektorů. Z mého pohledu je tento stav celkem žalostný. U těchto tří lektorů se potvrdilo to, že se všichni zajímali o zdravotní stav klientů před samotným začátkem lekce a posléze se těmto klientům v některých ásanách věnovali více. U těchto lektorů dále došlo k zjišťování úrovně jógové praxe před začátkem lekce. Je velmi nepravděpodobné, že by se lektor každého klienta doptával na „jógovou minulost“ a zda cvičí měsíce nebo roky, nicméně

pouhý dotaz na to, zda je klient u daného lektora poprvé či obecně na hodině jógy poprvé, je na místě. Nicméně ve shromážděných datech z lekcí můžeme vidět, že jsou tu i tací lektoři, kteří se dotazují na zdravotní stav a úroveň jógových zkušeností svých klientů, i když zdravotnické vzdělání nemají. Tento rozdíl tedy není výrazný, záleží pak na daném lektorovi, do jaké míry se zajímá o jógu a zdraví obecně. Dalším aspektem úzce souvisejícím se zdravotním stavem klientů je, zda lektoři obcházejí klienty, korigují je v pozicích, nabízejí varianty pozice, nebo naopak pouze předcvičují a spoléhají na to, že klienti si vědí rady. Velmi často jsem se setkala na lekcích s tím, že lektor pouze verbálně naváděl do pozic a sám je předcvičoval. Tento stav jsem měla možnost shlédnout téměř u poloviny lektorů, které jsem navštívila. Druhá polovina však tento stav vyrovnala. Za mne je toto velmi důležité pro následné doporučení dalších možností pohybu ve chvíli, kdy pacient opouští fyzioterapeutickou péči. Většina pozic z jógy je v klasickém pojetí velmi náročná pro dnešní populaci. Tudíž je třeba klienty v lekcích do pozice správně navést, využít kompenzačních pomůcek a zkorigovat tak, aby pozice měla správné účinky. Hypotéza H3 se potvrdila částečně. Obecně lze říci, že záklonové pozice do svých lekcí lektoři zařazují často, o čemž svědčí fakt, že 19 z 20 lektorů odpovědělo, že záklonové pozice aplikují. Na druhé straně lze konstatovat, že dochází k zařazování záklonových pozic spíše jednodušších oproti pozicím náročnějším, což potvrzuje fakt, že pozici Usthrasany, která se řadí mezi náročnější pozice, cvičilo pouze 5 z 20 lektorů. Lektoři uváděli, že cvičí záklony spíše jednodušší z výchozí polohy vleže na břiše – Bhudjangasana a Urdhva mukha shvanasana či jiné (např. Ardhabhudjangasana). Pozice jako je například Usthrasana nebo Dhanurasana zařazují pro jejich vyšší náročnost pouze, když skupinku klientů v lekci dobře znají. Jiné záklonové ásany, než mnou vybrané, se v lekcích příliš necvičily. Jeden lektor využil pozici Dhanurasany (pozice luku), dva lektoři pozici Ardhabhudjangasany (pozice sfingy), která je opět spíše tou jednodušší ásanou, a jeden lektor pozice Setu bandhasany (pozice mostu).

7 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo na základě shromážděných teoretických podkladů uvést problematiku axiálního systému z hlediska kineziologického a biomechanického, a to nejprve obecně a následně ozřejmit kineziologii osového orgánu v záklonu. Dále se teoretická část věnovala základům jógy, její historii, filozofii a systému, ze kterého se skládá. V neposlední řadě bylo cílem podrobně popsat tři konkrétní záklonové pozice – Usthrasanu, Bhudjangasanu a Urdhva mukha shvanasanu. Praktická část měla za cíl ozřejmit kvalitu veřejně dostupných lekcí jógy a přístup lektorů ke klientům z hlediska zdraví populace. V době, kdy popularita jógy stoupá a stylů jógy stále přibývá, může být pro člověka velmi matoucí, kterou z nich si má vybrat. Zvláště pokud se jedná o pomyslného pacienta s konkrétními obtížemi, který například opouští fyzioterapeutickou péči s doporučením cvičit jógu jako prevenci poruch pohybového aparátu. Úkolem praktické části bylo zejména posouzení lekcí v rámci fyzioterapeutického ohledu na zdravotní stav a přínos jógy a záklonových pozic pro využití v rehabilitaci. Cíle práce byly splněny. Hypotéza H1 se potvrdila. Hypotézy H2 a H3 se potvrdily částečně. Výsledky ukazují, že existují významné diskrepance mezi teoretickými podklady jógy a nynějším způsobem výuky vybraných záklonových pozic. Otázkou je, zda podklady, které vznikly před značnou dobou, jsou v dnešní době, kdy se populace stále mění, zejména posturou a životním stylem, stoprocentně využitelné. Je zřejmé, že s vývojem poznatků v oborech anatomie, kineziologie, biomechaniky a dalších se obnovují i pohledy na způsob korekce v daných pozicích. Naopak je nutné podotknout, že tyto pozice popsané známými učiteli, byť před jistým časem, se dají velmi dobře korigovat s využitím pomůcek tak, aby pro dnešního klienta jógy byly dostupné, a mohl tak čerpat z jejich účinků a neublížit si. Nutností je schopnost komplexního pohledu, jež čerpá ze znalostí výše uvedených oborů. V rámci dalšího průzkumu by bylo jistě vhodné zahrnout do práce větší vzorek lektorů. Vypracování diplomové práce bylo velký přínosem pro mne jako budoucího fyzioterapeuta a jógového nadšence. Doufám, že práce bude zajímavým přínosem zejména pro lektory jógy, ale i pro další terapeuty, kteří o zařazení jógy do fyzioterapie zatím pochybují.

Seznam použitých zdrojů

1. BROAD, William J. Jóga: fakta a mýty. Praha: Ikar, 2013. ISBN 978-80-249-2315-4. 2. COULTER, Herbert David. Anatomy of Hatha yoga: a manual for students, teachers, and practitioners. Honesdale, PA: Body and Breath, c2001. ISBN 0-9707006-0-1 3. ČIHÁK, R. Anatomie 1. 2. upravené a doplněné vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80- 7169-970-5. 4. DOUBKOVÁ, Alena, LINC, Rudolf. Anatomie pro bakalářský studijní obor Fyzioterapie. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2094-7. 5. DR SWAMI KARMANANDA under the guidance of SWAMI SATYANANDA SARASWATI. Yogic management of common diseases. Munger, Bihar, India: Yoga Publications Trust, 2006. ISBN 978-818-5787-244 6. DYLEVSKÝ, Ivan, KUBÁLKOVÁ, Libuše, NAVRÁTIL, Leoš. Kineziologie, kineziterapie a fyzioterapie. Praha: Manus, 2001. ISBN 80-902318-8-8. 7. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3240-4 8. FLOYD, R.T. Manual of structural kinesiology. Nineteenth edition. New York, 2015. ISBN 9780073369297. 9. HÁJKOVÁ, Ivana. Metoda McKenzie v léčbě bolesti bederní páteře: bakalářská práce. Praha, 2008. Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta 10. HUDÁK, Radovan, KACHLÍK, David. Memorix anatomie. 4. vydání. Praha: Triton, 2017. ISBN 978-80-7553-420-0. 11. IYENGAR, B. K. S. Light on yoga: yoga dipika: [the classic guide to yoga from the world's foremost authority with a new introduction from B.K.S. Iyengar]. London: Thorsons, 2001. ISBN 0-00-710700-5 12. IYENGAR, B. K. S. Výklad jógy: český překlad originálního titulu Light on yoga. Brno, 2013. ISBN 978-80-905665-0-7. 13. JENKINS, Nicky, BRANDON, Leigh. Anatomie jógy pro správné držení těla a zdraví. Praha: Svojtka & Co., 2010. ISBN 978-80-256-0468-7. 14. JOUKAL, Marek, HORÁČKOVÁ, Ladislava. Anatomie pohybového systému pro fyzioterapeuty. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6602-1. 15. KAMINOFF, Leslie, MATTHEWS, Amy. Jóga – anatomie: [váš ilustrovaný průvodce pozicemi, pohyby a dýchacími technikami]. 2., rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2013. ISBN 978-80-264-0178-0. 59

16. KAPANDJI, I.A. The physiology of the joints. 2. ed. Edinburgh: Churchill Livingstone, 2002. ISBN 0443012091 17. KNAISLOVÁ, Ivana, KNAISL, Jan. S jógou na cestě životem. Praha: Olympia, 2002. Malá encyklopedie jógy. ISBN 80-7033-745-1. 18. KNAISLOVÁ, Ivana, KNAISL, Jan. Unijóga. Praha: Beta, 2007. ISBN 978-80-7306- 324-5. 19. KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80- 7262-657-1. 20. KRÁTKÁ, Gabriela. Diskrepance záklonových poloh užívaných ve fyzioterapii: diplomová práce. Praha, 2017. Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu. 21. KREJČÍK, Václav. Jóga v rytmu života. Praha: Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1205-9. 22. KREJČÍK, Václav. Powerjóga: nová cesta. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247- 4757-6 23. KUBRYCHTOVÁ BÁRTOVÁ, Helena, STUCHLÍK, Robert. Jóga: jak si vybrat tu pravou. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2071-5. 24. LARSEN, Christian, WOLFF, Christiane, HAGER-FORSTENLECHNER, Eva. Medical yoga: anatomicky správné cvičení. Olomouc: Poznání, 2013. ISBN 978-80- 87419-33-5

25. LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1990. ISBN 80-7030-096-5 26. LONG, Raymond A. The key poses of yoga: your guide to functional anatomy in yoga. Baldwinsville, 2008. Scientific keys, Volume two. ISBN 978-1-60743-239-5. 27. LYSEBETH, André van. Jóga: lekce jógy. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-272-0. 28. LYSEBETH, André van. Učím se jógu. V nakladatelství Argo vydání druhé Praha: Argo, 2017a. ISBN 978-80-257-2104-9 29. LYSEBETH, André van. Zdokonaluji se v józe. V nakladatelství Argo vydání druhé. Praha: Argo, 2017b. ISBN 978-80-257-2185-8. 30. MAEHLE, Gregor. Ashtanga yoga: practice and philosophy: a comprehensive description of the primary series of Ashtanga yoga, following the traditional Vinyasa count, and an authentic explanation of the Yoga Sutra of Patanjali. 1st New World Library ed. Novato, Calif.: New World Library, 2007. ISBN 978-157-7316-060.

31. MAEHLE, Gregor. Aštánga vinjása jóga: Pataňdžaliho jóga v praxi: podrobný průvodce základní sestavou. Olomouc: Fontána, 2011. ISBN 978-80-7336-634-6+ 32. MAHESHWARANANDA. Systém „Jóga v denním životě“. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-1277-8. 33. MALÁ, Jitka. Ústní sdělení. UK FTVS (2018-03-01) 34. MCKENZIE, Robin. Treat your own back. 4th ed. Waikanae, N.Z: Spinal Publications, 1988. ISBN 9780959774665. 35. MEHTA, Silva, MEHTA, Shyam, MEHTA, Mira. Jóga podle Iyengara. Bratislava: Šport, 1992. ISBN 80-7096-218-6. 36. MIHULOVÁ, Marie, SVOBODA, Milan. Základy jógy. Vyd. 2. Liberec: Santal, 2013. ISBN 978-80-85965-97-1 37. MIKULANDOVÁ, Katarina. Ústní sdělení. UK FTVS (2017) 38. NAŇKA, Ondřej, ELIŠKOVÁ, Miloslava. Přehled anatomie. Třetí, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2015. ISBN 978-80-7492-206-0. 39. NEUMANN, D., A. Kinesiology of the Musculoskeletal System: Foundations for Rehabilitation. 2nd. Ed. Elsevier Health Sciences, 2013. ISBN 03-232-6632-0. 40. ORAVCOVÁ, Lenka. Principy zdravého pohybu: jóga a jógová terapie. Olomouc: Poznání, 2016. ISBN 978-80-87419-59-5. 41. PATAŇDŽALI. Pataňdžaliho Jógasútry. Střílky, 2006. ISBN 80-903200-1-5. 42. PIVEC, Martin. Hluboký stabilizační systém páteře stimulovaný Vojtovou reflexní lokomocí mění průběh klidového dýchání. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Prof. MUDr. Miroslav Kučera Dr.Sc. 43. POSPÍŠILOVÁ, Blanka, PROCHÁZKOVÁ, Olga. Anatomie pro bakaláře I: obecná anatomie, systémy pohybové a orgánové. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. ISBN 978-80-7372-675-1. 44. RYCHLÍKOVÁ, Eva. Manuální medicína: průvodce diagnostikou a léčbou vertebrogenních poruch. 4., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, c2008. Jessenius. ISBN 978- 80-7345-169-1 45. RYCHNOVSKÝ T., PIVEC, M.: Výška a funkce bránice závisí na pohybu hrudníku při dýchání. Medicina Sportiva Bohemica & Slovaca 2009 vol. 18, no. 1–4 46. SUCHOMEL, T., LISICKÝ, D.: Progresivní dynamická stabilizace bederní páteře. In Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2004, 11(3), 128-136. ISSN 1211-2658.

47. SWAMI SATYANANDA SARASWATI. Asana pranayama mudra bandha. Paperback, 3rd rev. ed. Bihar: Yoga Publications Trust, 2008. ISBN 978-818-6336- 144 48. VACEK, Jan. Stabilizační systém páteře a jeho význam v rehabilitaci – přednáška. 17. ročník Vojenských fyziatrických dnů. ÚVN Praha, 2. 6. 2000. 49. VÉLE, František. Kineziologie posturálního systému. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-100-5. 50. VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 1997. ISBN 80- 7169-256-5. 51. VÉLE, František. Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Vyd. 2., Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-837-9.

Elektronické zdroje: 52. BEIEROVÁ, Dana. Jóga studio Poděbrady: Kobra versus pes s hlavou dolů. http://www.jogapodebrady.cz [online]. c2017 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: 1url.cz/CtYA0 53. ČECH, Zdeněk. Svaly hlubokého stabilizačního systému bederní páteře, aneb „vypouklá břicha“ u kulturistů [online]. 24.10.2003 [cit. 2018-03-04]. Dostupné z: http://svajgl.sweb.cz/cech/svaly_hlubokeho_stabilizacniho_systemu_bederni_patere.h tm 54. Česká Akademie Jógy: Trenérská škola. www.ceskaakademiejogy.cz [online]. c2016 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.ceskaakademiejogy.cz/trenerska- skola/kurzy-a-jejich-navaznost 55. Česká federace jógy: Mezinárodní akademie pro studium instruktorů jógy. www.ceskafederacejogy.cz [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.ceskafederacejogy.cz/ucitel/mezinarodni-akademii-pro-studium- instruktoru-jogy/ 56. Český svaz aerobicku a fitness: Instruktor jógy. www.fisaf.cz [online]. [cit. 2018-01- 03]. Dostupné z: http://fisaf.cz/vzdelavaci-kurzy/2-stupen-skoleni-joga/instruktor- jogy/

57. DEVI, N., VICTORIA SARADA, N.: Effect of Yoga on Heart Rate and Blood Pressure in mild hypertensive patients (stage I). Journal of Evolution of Medical and Dental Sciences [online]. 2017, 6(22), 1754-1757 [cit. 2017-10-25]. DOI: 10.14260/Jemds/2017/386. ISSN 22784748. Dostupné z: https://www.jemds.com/data_pdf/sarada-.pdf 58. Dům jógy v Hlavici, kolektiv autorů: Jóga v širších souvislostech. www.joga- hlavice.cz [online]. c2010 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.joga- hlavice.cz/vzdelavani-joga-v-sirsich-souvislostech/podrobnejisi-informace-o-kurzu-a- lektorech 59. Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzita Karlova: Jóga a jógová terapie. www.ftvs.cuni.cz [online]. 2018 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://www.ftvs.cuni.cz/FTVS-273.html 60. HODGES, P.W., GANDEVIA, S.C.: Activation of the human diaphragm during a during a repetitive postural task. Journal of Physiology,2000, 522:165-175 61. Iyengar Yoga Institut Praha: Systém vzdělávání učitelů. www.iyengarjogapraha.cz [online]. c2018 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.iyengarjogapraha.cz/vzdelavani-v-iyengar-joze/system/ 62. Jóga dnes redakce: Iyengar jóga. www.jogadnes.cz [online]. 2016 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://www.jogadnes.cz/joga/iyengar-joga/ 63. Jóga dnes redakce: Uštrásana (pozice velblouda) [online]. 2016 [cit. 2018-03-06]. Dostupné z: https://www.jogadnes.cz/joga/ustrasana-pozice-velblouda-1015/ 64. Karma Škola Jógy. www.karmaskolajogy.cz [online]. c2017 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://www.karmaskolajogy.cz/ 65. KOLÁŘ, Pavel, LEWIT, Karel. Význam hlubokého stabilizačního systému v rámci vertebrogenních obtíží. Neurologie pro praxi [online]. 2005, 2005, 270-275 [cit. 2018-03-10]. Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2005/05/10.pdf 66. Kolektiv autorů. Kineziologie: Speciální kineziologie – Kineziologie páteře. Patobiomechanika a Patokinesiologie KOMPENDIUM [online]. [cit. 2018-03-10]. Dostupné z: http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/kineziologie/special_pater.php

67. MALHOTRA, V., SINGH, S., SINGH, K. P., MADHU, S. V., GUPTA, P., TANDON, O. P. Effects of yoga asanas and pranayama in non-insulin dependent diabetes mellitus. [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: 1url.cz/GtYAI 68. PAL, Rameswar, SINGH Som Nath, CHATTERJEE Abhirup, SAHA Mantu. Age- related changes in cardiovascular system, autonomic functions, and levels of BDNF of healthy active males: role of yogic practice. [online]. 2014, 36(4), - [cit. 2018-02- 08]. DOI: 10.1007/s11357-014-9683-7. ISSN 0161-9152. Dostupné z: 1url.cz/4tYAg 69. PowerYoga Akademie: Základní kurzy [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://www.poweryoga.cz/prehled-kurzu 70. PRANAVA JÓGA CENTRUM, kolektiv autorů: Pes dívající se vzhůru. http://www.pranavajoga.cz [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.pranavajoga.cz/pozice/pes-divajici-se-vzhuru-urdhva-mukha-svanasana/ 71. RAIF, Ondřej. Ásany. Yoga4yoggi [online]. c2018 [cit. 2018-03-10]. Dostupné z: 1url.cz/KtYAT 72. STOKES, Rosalyn. Ligamentous Anatomy Cervical Spine. [online]. 2016 [cit. 2018- 01-03] Dostupné z: http://slideplayer.com/slide/10499340/) 73. STRUHOVSKÁ, Zdeňka. Co je to jin jóga? [online]. 2013 [cit. 2018-03-06]. Dostupné z: https://zdenkastruhovska.webnode.cz/joga/jin-joga/co-je-to-jin-joga/ 74. ŠLECHTICKÁ, Petra. Yoga Point: Studium jógového učitele v Čechách. www.yogapoint.cz [online]. c2018 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.yogapoint.cz/clanky/inspirace/se-stat-jogovym-instruktorem 75. ŠLECHTICKÁ, Petra. Yoga Point: Velký průvodce mezi druhy a styly jógy. www.yogapoint.cz [online]. c2018 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.yogapoint.cz/joga/druhy-jogy/velky-pruvodce-druhy-styly-jogy/ 76. TANEJA, Davendra Kumar. Yoga and health. Indian Journal of Community Medicine [online]. 2014, 39(2), 68- [cit. 2018-02-08]. DOI: 10.4103/0970- 0218.132716. ISSN 0970-0218. Dostupné z: http://www.ijcm.org.in/text.asp?2014/39/2/68/132716 77. Yoga centrum, kolektiv autorů: Kurz učitele jógy. www.yogacentrum.cz [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.yogacentrum.cz/kurz-ucitele-jogy-4

Přílohy

Příloha 1 Vyjádření etické komise Příloha 2 Vzor informovaného souhlasu Příloha 3 Tabulky dle seznamu: Tabulka 1 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 1–5 ...... III Tabulka 2 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 6–10 ...... IV Tabulka 3 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 11–15 ...... V Tabulka 4 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 16–20 ...... VI Tabulka 5 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 1–4)...... VII Tabulka 6 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 5–8)...... VIII Tabulka 7 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 9–12)...... IX Tabulka 8 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 13–16)...... X Tabulka 9 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 17–20)...... XI Tabulka 10 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 1–4) ...... XII Tabulka 11 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 5–8) ...... XIII Tabulka 12 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 9–12) ...... XIV Tabulka 13 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 13–16) ...... XV Tabulka 14 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 17–20) ...... XVI Tabulka 15 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 1–4) ..... XVII Tabulka 16 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 5–8) ... XVIII Tabulka 17 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 9–12) .... XIX Tabulka 18 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 13–16) ... XX Tabulka 19 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 17–20) .. XXI Příloha 4 Seznam obrázků

UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU José Martího 31, 162 52 Praha 6-Veleslavín

INFORMOVANÝ SOUHLAS

Vážený pane, vážená paní, v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv, zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dalšími obecně závaznými právními předpisy (jakož jsou zejména Helsinská deklarace, přijatá 18. Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 1964 ve znění pozdějších změn (Fortaleza, Brazílie, 2013); Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zejména ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb.) a Úmluva o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, jsou-li aplikovatelné), Vás žádám o souhlas s Vaší účastí ve výzkumném projektu v rámci diplomové práce s názvem Pedagogika jógových poloh ve vztahu ke zdraví veřejnosti prováděné na katedře fyzioterapie FTVS UK. Cílem diplomové práce je zmapovat kvalitu prováděných a přesnost daných jógových pozic a jejich pedagogiky vzhledem ke zdraví populace. Práce bude zpracovávána pomocí metody pozorování a formou rozhovoru. Jedná se o neinvazivní metody. Výzkum bude probíhat formou aktivní účasti výzkumníka na lekcích jógy a pozorováním jednotlivých pozic. Rizika prováděného výzkumu nebudou vyšší, než jsou běžně očekávána u tohoto typu výzkumu. V maximální možné míře zajistím, aby získaná data nebyla zneužita. Vaše účast v projektu nebude finančně ohodnocená Pozorování bude probíhat od června 2017 do období ledna 2018. Každá lekce bude navštívena minimálně jednou a maximálně třikrát, dle potřeby. Zmapování kvality veřejných lekcí jógy vzhledem ke zdraví cvičenců. Získaná data budou zpracovávána a bezpečně uchovaná v anonymní podobě a publikovaná v diplomové práci, případně v odborných časopisech, monografiích a na konferencích, případně budou využitá při další výzkumné práci na UK FTVS. Po anonymizaci budou osobní data smazána. S výsledky výzkumu se můžete seznámit v diplomové práci, odborných článcích nebo na e-mail adrese: [email protected]

Jméno a příjemní hlavního řešitele a předkladatele: Bc. Kristýna Kozáková Podpis:...... ….

Jméno a příjmení osoby, která provedla poučení: ………………………… Podpis:...... ….

Prohlašuji a svým níže uvedeným vlastnoručním podpisem potvrzuji, že dobrovolně souhlasím s účastí ve výše uvedeném projektu a že jsem měl(a) možnost si řádně a v dostatečném čase zvážit všechny relevantní informace o výzkumu, zeptat se na vše podstatné týkající se účasti ve výzkumu a že jsem dostal(a) jasné a srozumitelné odpovědi na své dotazy. Byl(a) jsem poučen(a) o právu odmítnout účast ve výzkumném projektu nebo svůj souhlas kdykoli odvolat bez represí, a to písemně Etické komisi UK FTVS, která bude následně informovat předkladatele projektu.

Místo, datum: Jméno a příjmení účastníka ...... Podpis: ......

Tabulka 1 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 1–5 Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3 Lektor 4 Lektor 5 Styl jógy Vinyása jóga Jóga pro zdravá záda Hatha jóga Power jóga Ashtanga jóga Počet klientů 10 10 12 8 4 PowerYoga Akademie 2013, Česká asociace jógy - IQ Akademie - instruktor PowerYoga Akademie: TTC Improve Academy Gravid jóga dle Smejkalové 2.,3.třída Hatha jóga jógy Instruktor power jógy 2017 2016, Trenérská škola FISAF Jóga pro seniory osobní praxe v Indii Teacher training Jóga pro těhotné 2016 Vzdělání v józe Sachidananda ashtanga yoga Základní relaxační a shala v Mysore, Indie 2017 meditační techniky Umění jógového dotyku a asistence v ásanách Zdravotnické vzdělání Ne Ne Ne Ne Ne Využití pomůcek na lekci Ne Ne Ano (deky, bločky, pásky) Ano (deky na vypodložení) Ne Ohled na zdravotní stav Ne Ne Ne Ano Ne klientů Ne, lektor se nezeptal, zda je Ne, lektor se nezeptal, zda Ne, lektor se nezeptal, zda je Ano, lektor se ptal, zda je Ne, lektor se nezeptal, Ohled na úroveň jógy někdo je někdo někdo někdo poprvé a na zda je někdo u klientů poprvé poprvé poprvé tyto klienty se pak zaměřil poprvé více. Ano, lektor během lekce Ne, během lekce lektor Ano, lektor během lekce Ano, lektor během lekce Ne, během lekce lektor korigoval v pozicích nekorigoval. obcházel a korigoval obcházel klienty. neobcházel a Korekce v pozicích během eventuelně nebízel jiné Spoléhal na to, že klienti v pozicích. Kladl důraz na Korigoval v pozicích a nekorigoval lekce varianty pozic. vědí, o jaké pozice výdrž v pozici a eventuelně nabízel jiné klienty. se jedná. Pouze správné provedení. varianty. Spíše sám předcvičoval předcvičoval. jednotlivé ásany. Ano, zařazuje pokaždé. Ano, zařazuje vždy Ano, lektor zařazuje záklony Ano, zařazuje do každé Ano, zařazuje do každé Nejčastěji pozici Udhva muha všechny typy pozic, tak pokaždé. lekce. Nejčastěji lekce. švánásana aby účinky jednotlivých Cvičí především záklony v pozici kobry, ryby, Zařazování záklonových a pozice Matsjásana. pozic byly vyvážené. poloze na břiše a kobylky, velblouda. pozicí v lekci Zahrnuje zejména záklony přípravnou fázi na jednodušší tak, aby Usthrasanu. je zvládli všichni klienti. Lektor vede workshopy zaměřené pouze na záklonové pozice, kde Poznámky klade důraz na jejich provedení a správnou techniku.

III

Tabulka 2 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 6–10 Lektor 6 Lektor 7 Lektor 8 Lektor 9 Lektor 10 Styl jógy Hatha jóga Power jóga Dynamická vinyása Hatha jóga Power jóga Počet klientů 12 16 10 10 12 PowerYoga Akademie: PowerYoga Akademie Česká asociace jógy Osobní praxe v Thajsku Instruktor jógy- Instruktor power jógy Dance yoga - Hatha jóga instruktor 2016 yoggi4yoggi Instruktor hatha Jógy BMSA- Dětská jóga Prana Vashya yoga RYT 200 hodin TTC Gravid Jóga BMSA - technika pozic RYT 500 hodin TTC Vzdělání v józe praxe v Indii BMSA - trenér jógy IQ centrum - držení těla Spiral Dynamic koncept Karma jóga - učitel učitelů jógy Zdravotnické vzdělání Ano – zdravotní sestra Ne Ne Ne Ne Ano (deky, bločky, pásky) Ano (bločky, polštářky) Ano (bločky, pásky) Ne, lektor pomůcky ne, lektor pomůcky Využití pomůcek na lekci nevyužil. nevyužil Byly ale k dispozici. Ano, lektor se ptal na Ano, lektor se ptal na Ne, lektor se nezajímal Ne, lektor se nezajímal o Ano, lektor se ptal Ohled na zdravotní stav zdravotní omezení zdravotní omezení o zdravotní omezení zdravotní omezení na zdravotní omezení klientů klientů klientů klientů klientů klientů

Ohled na úroveň jógy Ano, lektor se zajímal, Ano, lektor se zajímal, Ne, lektor se nezeptal, Ne, lektor se nezajímal, Ano, lektor se zajímal, u klientů zda je někdo poprvé zda je někdo poprvé zda je někdo poprvé zda je někdo poprvé zda je někdo poprvé Ano, lektor Ano, lektor korigoval Ne, lektor korigoval Ne, lektor korigoval Ne, lektor neobcházel během lekce obcházel jak verbálně, jen verbálně. pouze verbálně klienty. Korekce v pozicích a korigoval v pozicích. tak i obcházel klienty, a Korekce pouze během Nabízel nejprve nižší dopomáhal verbálně. lekce varianty, jim do správných pozic. až posléze nabídl vyšší pozice Ano, zařazuje do každé Ano, zařazuje záklony Ano, zařazuje Ano, lektor zařazuje Ano, lektor klade důraz lekce. do každé lekce. pokaždé do lekce. záklony na zařazení záklonů Zařazování záklonových Zejména přípravné do lekcí. Spíš ale do každé lekce. pozicí v lekci varianty a pozice vleže jednodušší na břiše. varianty. Poznámky

Tabulka 3 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 11–15 Lektor 11 Lektor 12 Lektor 13 Lektor 14 Lektor 15 Styl jógy Power jóga Hatha jóga Power jóga Power jóga Dynamická jóga Počet klientů 5 12 10 14 4 PowerYoga Akademie- Instruktor tělesné výchovy a PowerYoga Akademie- Neuvedl Akreditovaný kurz - Instruktor power jógy jógy při Československém Instruktor power jógy Instruktor jógy 2.,3. třídy Vzdělání v józe svazu, - Dům Jógy Akademie tělesné výchovy a sportu Palestra Zdravotnické vzdělání Ne Nezmínil Ne Ne Ne Využití pomůcek na lekci Ne Ne Ne Ne Ne Ohled na zdravotní Ano, lektor se zajímal Ne, lektor se nezeptal na Ano, lektor se zajímal o Ne, lektor se nezajímal Ne, lektor se nezeptal stav klientů o zdravotní stav klientů. zdravotní stav klientů. zdravotní stav klientů o zdravotní stav klientů na zdravotní stav klientů Ano lektor se zajímal o Ne, lektor se nazajímal, Ano, lektor zjišťoval, zda Ano, lektor zjišťoval, Ne, lektor nezjišťoval, Ohled na úroveň jógy zkušesnosti klientů s zda je někdo poprvé je někdo porvé. zda je někdo poprvé. zda je někdo poprvé u klientů jógou. Ano, lektor během lekce Ano, lektor obcházel Ne, lektor pozice Ano, lektor korigoval v Ano, lektor korigoval a obcházel a korigoval klienty a korigoval je nekorigoval pozicích jak osobně, individuálně řešil s Korekce v pozicích během klienty tak verbálně. klienty lekce jednotlivé pozice. Nabízel varianty. Ano, lektor zařazuje Ne, lektor záklony Ano, zařazuje záklony, Ano, lektor zařazuje Ano, zařazuje záklony záklony do lekcí pokaždé. příliš nezařazuje pokud klienty dobře zná. záklony do lekcí často. často. Zařazování záklonových Většinou jednoduché, a pokud pro náročnost Zdůrazňuje jejich Spíše jednodušší vleže na pozicí v lekci klienty dobře zná, troufne si na nutnost pro dotvoření lekce. břiše. vyšší a náročnější pozice. Jednalo se spíše o Až na konci lekce lektor nespecifické zdravotní cvičení zjistil, že jedna z klientek Poznámky než o jógu. Záklon proveden má operovanou kyčel. pouze 1x – spíše jako dynamické protažení.

Tabulka 4 Zobrazení obecných parametrů u lektorů 16–20 Lektor 16 Lektor 17 Lektor 18 Lektor 19 Lektor 20 Styl jógy Power jóga Jemná jóga Power jóga Body Mind jóga Power jóga Počet klientů 16 8 12 16 16 Power Yoga Akademie: Neuvedl Kurz fitness instruktora Školící středisko Instruktor jógy II.třída Instruktor power jógy se Blanky Janíčkové Joga pro děti zaměřením na power - Jóga pro těhotné jógu - Běloruská státní Licence Instruktor Jógy Vzdělání v józe Jóga v rehabilitaci -I,II - Mgr. Martina univerzita fyzické Ježková kultury a sportu Lektor pro instruktory jógy

Ano- rehabilitační lékař Ne Ne Ano - zdravotní sestra Ne Kurz manuální a myoskeletální Zdravotnické vzdělání medicíny Kurz DNS pro lékaře - A,B,C

Využití pomůcek na lekci Ano (bločky) Ne Ne Ne Ano (bločky, destičky) Ano, lektor se zajímal o zdravotní Ne, lektor se nezeptal Ano, lektor se zeptal na Ano, lektor se zajímal Ne, lektor se nezeptal Ohled na zdravotní stav klientů na zdravotní stav zdravotní stav klientů o zdravotní stav klientů na zdravotní stav stav klientů klientů klientů

Ohled na úroveň jógy Ano, lektor se zajímal, Ne, lektor se nezajímal, Ano, lektor se zajímal, Ano, lektor se zajímal, Ne, lektor se nezajímal, u klientů zda je na lekci někdo poprvé zda je někdo poprvé zda je někdo poprvé kdo je poprvé zda je někdo poprvé Ano lektor obcházel a korigoval Ne, lektor korigoval Ano, lektor obcházel a Ne, lektor neobcháze Ne, lektor neobcháze Korekce v pozicích klienty do správných pozic. Nabízel pouze verbálně korigoval klienty do l klienty. Korekce pouze l klienty. Korekce během lekce varianty. pozic verbální. pouze verbální. Ano, lektor zařazuje záklony do každé Ano, snaží se záklony Ano, lektor zařazuje Ano, lektor zařazuje Ano, lektor zařazuje Zařazování záklonových lekce. Spíše přípravné cviky k do lekcí zařazovat záklony záklony pozicí v lekci záklonům. pokaždé do lekcí pokaždé velmi často do lekcí.

Poznámky

Tabulka 5 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 1–4) Iyengar (12) Lysebeth (27,28) Oravcová (40) Usthrásana Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3 Lektor 4 Vysoký klek Vysoký klek Vysoký klek Výchozí Vysoký klek / / / pozice Nejprve umístíme HKK na Nejprve umístění dlaní do Dlaně umístěné do boky. oblasti beder. Až páteř dosáhne Opora paží o paty nohou. oblasti beder. Při dokončení do Posléze P ruka se opírá o P maximálního Působením tlaku dlaněmi do pat úplné pozice opora dlaní o paty patu. L ruka o L patu. záklonu, paže opíráme o paty prohlubujeme záklon. Poloha HKK / / / nohou. Provedeme tlak dlaní do nohou. Paže nenesou váhu nohou. celého těla a jsou pouze oporou. Chodidla a kolena jsou Kolena od sebe mohou být Stehna jsou umístěna kolmo k Kolena oddáleny na šíři pánve. u sebe. Nárty leží volně oddálena, palce nohou se musí podložce. Nárty a lýtka leží volně Nárty a lýtka uvolněné. Stehna na podložce s prsty dotýkat. na podložce. Poloha DKK / / / kolmo k podložce. směřujícími dozadu. Stehna Stehna kolmo k podložce. míří kolmo k podložce. Neuvádí. Neuvádí. Polohou pánve (viz. níže) a Důraz na zpevnění břišní stěny. stažením Stažení žeber kaudálně. / / / dolních žeber kaudálně Aktivace HSS aktivujeme HSS. Neuvádí. Vysunutí pánve vpřed a Naklopení pánve do neutrální Důraz na podsazení pánve bez přenesení těžiště nad kolenní pozice a přitažení stydké kosti Poloha pánve / / / aktivity hýžďových svalů. čéšky. vzhůru. Kostrč směřuje k patám. Hlavu uvádíme do Hlavu uvádíme do Hlava v mírném záklonu. Pohled Hlavu držet zpříma v záklonu. záklonu. očí směřuje vzhůru. Poloha hlavy / / / prodloužení páteře. Brada mírně zasunuta vzad. Neuvádí. Výchozí poloha vleže na břiše. Tzv. „malý velbloud“ s výchozí Dokončení až do úplného Kolena oddálena od sebe, paže pozicí v sedu na patách. Opora velblouda uchopí kotníky dlaní za chodidly. Odtlačením od s oporou paží o paty DKK. a tahem stehenních svalů jsou dlaní a vytahováním kolen šikmo Modifikace / / / Hlava držena stále zpříma. chodidla tažena vzad a trup se dolů zvedáme pánev vzhůru. zvedá od podložky. Kolena se Hlava je v záklonu. nesmí zvednout od země.

Obrázek 21 Pozice Usthrasana (15) VII

Tabulka 6 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 5–8) Iyengar (12) Lysebeth (27, 28) Oravcová (40) Usthrásana Lektor 5 Lektor 6 Lektor 7 Lektor 8 Vysoký klek Vysoký klek Vysoký klek Výchozí Vysoký klek / / / pozice Nejprve umístíme HKK na Nejprve umístění dlaní do Umístění dlaní do oblasti beder. boky. oblasti beder. Až páteř Opora paží o paty nohou. Posléze opora paží o paty Posléze P ruka se opírá o P dosáhne maximálního Působením tlaku dlaněmi do nohou. / / / patu. L ruka o L patu. záklonu, paže opíráme o paty pat prohlubujeme záklon. Poloha HKK Provedeme tlak dlaní do nohou. Paže nenesou váhu nohou. celého těla, jsou pouze oporou. Chodidla a kolena jsou Kolena od sebe mohou být Stehna jsou umístěna kolmo Kolena oddálena na šíři pánve. u sebe. Nárty leží volně oddálena, palce nohou se musí k podložce. Nárty a lýtka Kolena kolmo k podložce. na podložce s prsty dotýkat. leží volně na podložce. Dále bez popisu. / / / směřujícími Stehna kolmo k podložce. Poloha DKK dozadu. Stehna míří kolmo k podložce. Neuvádí. Neuvádí. Polohou pánve (viz. níže) a Důraz na stažení spodních stažením žeber / / / dolních žeber kaudálně Aktivace HSS kaudálně. Zpevnění břišní aktivujeme HSS. stěny. Neuvádí. Vysunutí pánve vpřed a Naklopení pánve do Důraz na podsazení pánve s přenesení těžiště nad kolenní neutrální kostrčí čéšky. pozice a přitažení stydké Poloha pánve / směřující k zemi a stydkou / / kosti vzhůru. Kostrč kostí přitaženou vzhůru. směřuje k patám. Hlavu uvádíme do Hlavu uvádíme do Hlava v mírném záklonu. Hlavu nezakláníme. Hlava v záklonu. záklonu. Pohled očí směřuje vzhůru. Poloha hlavy / prodloužení páteře / / s bradou zasunutou vzad. Neuvádí. Výchozí poloha vleže na břiše. Tzv. „malý velbloud“ s Pozice s využitím pěnových Kolena oddálena od sebe, paže výchozí pozicí v sedu na bločků. uchopí kotníky patách. Opora dlaní za Ty byly umístěny vedle pat. a tahem stehenních svalů jsou chodidly. Odtlačením od Pohodlnější pozice pro klienty s dlaní a vytahováním kolen Modifikace / / / chodidla tažena vzad šikmo dolů zvedáme pánev omezenou pohyblivostí. a trup se zvedá od podložky. vzhůru. Hlava je v záklonu. Kolena se nesmí zvednout od země.

VIII

Tabulka 7 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 9–12) Iyengar (12) Lysebeth (27, 28) Oravcová (40) Usthrásana Lektor 9 Lektor 10 Lektor 11 Lektor 12 Vysoký klek Vysoký klek Vysoký klek Výchozí Vysoký klek / / / pozice Nejprve umístíme HKK na Nejprve umístění dlaní do Opora dlaní o bedra a boky. oblasti beder. Až páteř Opora paží o paty nohou. provedení záklonu. Posléze P ruka se opírá o P dosáhne maximálního Působením tlaku dlaněmi do pat Poté opora jedné a druhé patu. L ruka o L patu. záklonu, paže opíráme o paty prohlubujeme záklon. Poloha HKK / dlaně o kotníky. / / Provedeme tlak dlaní do nohou. Paže nenesou váhu nohou. celého těla, jsou pouze oporou. Chodidla a kolena jsou Kolena od sebe mohou být Stehna jsou umístěna kolmo k Kolena na šířku pánve. u sebe. Nárty leží volně oddálena, palce nohou se podložce. Nárty a lýtka leží Dále bez popisu. na podložce s prsty musí dotýkat. volně na podložce. / / ./ směřujícími Stehna kolmo k podložce. Poloha DKK dozadu. Stehna míří kolmo k podložce. Neuvádí. Neuvádí. Polohou pánve (viz. níže) a Bez popisu. stažením dolních žeber kaudálně Aktivace HSS / / / aktivujeme HSS. Neuvádí. Vysunutí pánve vpřed a Naklopení pánve do neutrální Bez popisu. přenesení těžiště nad kolenní pozice a přitažení stydké kosti / / / čéšky. vzhůru. Kostrč směřuje k patám. Poloha pánve

Hlavu uvádíme do Hlavu uvádíme do Hlava v mírném záklonu. Provádíme záklon hlavy. záklonu. záklonu. Pohled očí směřuje vzhůru. Komu je nepříjemný Poloha hlavy / záklon, hlavu držíme / zpříma. Neuvádí. Výchozí poloha vleže na Tzv. „malý velbloud“ s výchozí Bez modifikací. břiše. pozicí v sedu na patách. Opora Kolena oddálena od sebe, dlaní za chodidly. Odtlačením paže uchopí kotníky od dlaní a vytahováním kolen šikmo dolů zvedáme pánev a tahem stehenních svalů jsou vzhůru. Hlava je v záklonu. Modifikace / / / chodidla tažena vzad a trup se zvedá od podložky. Kolena se nesmí zvednout od země.

Tabulka 8 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 13–16) Iyengar (12) Lysebeth (27,28) Oravcová (40) Usthrásana Lektor 13 Lektor 14 Lektor 15 Lektor 16 Vysoký klek Vysoký klek Vysoký klek Výchozí Vysoký klek / / / pozice Nejprve umístíme HKK na Nejprve umístění dlaní do Umístění dlaní na paty a boky. oblasti beder. Až páteř Opora paží o paty nohou. provedení tlaku a vypnutí Posléze P ruka se opírá o P dosáhne maximálního Působením tlaku dlaněmi do hrudníku do záklonu. patu. L ruka o L patu. záklonu, paže opíráme o pat prohlubujeme záklon. Poloha HKK / / / Provedeme tlak dlaní do paty nohou. Paže nenesou nohou. váhu celého těla, jsou pouze oporou. Chodidla a kolena jsou Kolena od sebe mohou být Stehna jsou umístěna kolmo k Kolena na šířku pánve. u sebe. Nárty leží volně oddálena, palce nohou se podložce. Nárty a lýtka leží Dále bez popisu. na podložce s prsty musí dotýkat. volně na podložce. / / ./ směřujícími Stehna kolmo k podložce. Poloha DKK dozadu. Stehna míří kolmo k podložce. Neuvádí. Neuvádí. Polohou pánve (viz. níže) a Bez popisu. stažením dolních žeber kaudálně Aktivace HSS / / / aktivujeme HSS. Neuvádí. Vysunutí pánve vpřed a Naklopení pánve do neutrální Bez popisu. přenesení těžiště nad pozice a přitažení stydké kosti / / / kolenní čéšky. vzhůru. Kostrč směřuje k Poloha pánve patám. Hlavu uvádíme do Hlavu uvádíme do Hlava v mírném záklonu. Provádíme záklon hlavy. záklonu. záklonu. Pohled očí směřuje vzhůru. Poloha hlavy / /

Neuvádí. Výchozí poloha vleže na Tzv. „malý velbloud“ s Bez modifikací. břiše. výchozí pozicí v sedu na Kolena oddálena od sebe, patách. Opora dlaní za paže uchopí kotníky chodidly. Odtlačením od dlaní a vytahováním kolen šikmo a tahem stehenních svalů dolů zvedáme pánev vzhůru. Modifikace / / / jsou chodidla tažena vzad Hlava je v záklonu. a trup se zvedá od podložky. Kolena se nesmí zvednout od země.

Tabulka 9 Sledované parametry u pozice Usthrasana (Lektor 17–20) Iyengar (12) Lysebeth (27, 28) Oravcová (40) Usthrásana Lektor 17 Lektor 18 Lektor 19 Lektor 20 Vysoký klek Vysoký klek Vysoký klek Výchozí Vysoký / / / pozice klek Nejprve umístíme HKK na Nejprve umístění dlaní do Nejprve podél těla, boky. oblasti beder. Až páteř Opora paží o paty nohou. posléze vzpažením Posléze P ruka se opírá o P dosáhne maximálního Působením tlaku dlaněmi do obloukem patu. L ruka o L patu. záklonu, paže opíráme o paty pat prohlubujeme záklon. / / / Poloha HKK rovnou do záklonu a Provedeme tlak dlaní do nohou. Paže nenesou váhu opora o nohou. celého těla, jsou pouze stejnostrannou patu. oporou. Chodidla a kolena jsou Kolena od sebe mohou být Stehna jsou umístěna kolmo k Kolena oddálena na u sebe. Nárty leží volně oddálena, palce nohou se podložce. Nárty a lýtka leží volně na podložce. šíři pánve. na podložce s prsty musí dotýkat. Stehna kolno k směřujícími Stehna kolmo k podložce. Poloha DKK / / podložce. ./ dozadu. Stehna míří kolmo k Nárty volně podložce. položené na podložce. Neuvádí. Neuvádí. Polohou pánve (viz. níže) a stažením dolních žeber kaudálně Aktivace HSS / / Bez popisu. / aktivujeme HSS. Neuvádí. Vysunutí pánve vpřed a Naklopení pánve do neutrální přenesení těžiště nad kolenní pozice a přitažení stydké kosti / / Bez popisu. / čéšky. vzhůru. Kostrč směřuje k Poloha pánve patám. Hlavu uvádíme do Hlavu uvádíme do Hlava v mírném záklonu. záklonu. záklonu. Pohled očí směřuje vzhůru. Poloha hlavy / / Záklon hlavy. / Neuvádí. Výchozí poloha vleže na Tzv. „malý velbloud“ s břiše. výchozí pozicí v sedu na Kolena oddálena od sebe, patách. Opora dlaní za Varianta bez opory paže uchopí kotníky chodidly. Odtlačením od dlaní a vytahováním kolen šikmo paží, a tahem stehenních svalů / / / dolů zvedáme pánev vzhůru. Modifikace paže visí volně podél jsou chodidla tažena vzad Hlava je v záklonu. těla. a trup se zvedá od podložky. Kolena se nesmí zvednout od země.

Tabulka 10 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 1–4) Iyengar (12) Lysebeth(27,28,29) Larsen (24) Bhudjangasana Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3 Lektor 4 Poloha vleže Poloha vleže na břiše s Poloha vleže Výchozí Poloha Poloha Poloha na břiše čelem opřeným o podložku na břiše / vleže na břiše vleže na břiše vleže na břiše pozice Dlaně umístěny po Dlaně v úrovni ramenních Paže natažené Dlaně umístěny ve Paže umístěny ve výšce ramen. Dlaně umístěny ve výšce stranách pánve. kloubů s prsty směřujícími dlouze vpřed. výšce prsou. V konečné fázi důraz na ramen. Popisuje tlak dlaní do k hlavě. Loketní klouby semiflexi Prsty rozevřené směřující k země a odlepení trupu. pokrčené a u těla. v loktech. hlavě. Lokty u těla. Při zvedání trupu jsou paže Poloha HKK / neaktivní, až v konečné fázi plní funkci opory. Natažené se spojenými Nohy jsou natažené s Natažené DKK, Natažené DKK. DKK natažené, DKK natažené, bez aktivity chodidly k sobě. chodidly spojenými a chodila u sebe. Dále bez popisu. spojené k sobě. Uvolněné hýždí. Kolena napnutá, prsty mířícími vzhůru. Poloha DKK / hýždě a lýtka. Nárty volné na podložce. natažené. Nárty uvolněné. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Důraz na zpevnění břišní Bez popisu. stěny, Aktivace HSS / přitažení stydké kosti vzhůru. Spodní žebra tažena dolů k pánvi. Pánev zůstává na zemi. Bez popisu. Stočení pánve stydkou Bez popisu. Podsazení pánve do neutrální V konečné fázi se stydká Stydká kost se kostí vzhůru. pozice před započetím. kost neodlepuje od země. Udržované napětí v Poloha pánve / Kostrč směřuje k patám. V neodlepuje od země. páteři. konečné fázi se neodlepuje od podložky. Záklon hlavy. Přiklání se spíše k záklonu Udržované napřímení Pohled vzhůru. Napřímená krční páteř, bez Mírný záklon hlavy s hlavy. krční páteře s Záklon hlavy. záklonu hlavy. Pohled zpříma. pohledem očí vzhůru. / Uznává však i hlavu drženou pohledem Poloha hlavy zpříma. vpřed. Neuvádí. Neuvádí. Neuvádí. Ardhabhudjangasana- pozice sfingy na předloktí. Modifikace / / (Pro ty klienty, kterým / bhudjangasana není příjemná nebo nevyhovuje zdravotně)

Obrázek 22 Pozice Bhudjangasana (15)

XII

Tabulka 11 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 5–8) Iyengar (12) Lysebeth (27,28,29) Larsen (24) Bhudjangasana Lektor 5 Lektor 6 Lektor 7 Lektor 8 Poloha vleže Poloha vleže na břiše s Poloha vleže Výchozí Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže na břiše čelem opřeným o podložku na břiše / na břiše. na břiše. na břiše. pozice Dlaně umístěny po stranách Dlaně v úrovni ramenních Paže natažené Poloha paží ve výšce Dlaně ve výšce ramen. Dlaně ve výšce prsou. pánve. kloubů s prsty směřujícími dlouze vpřed. ramen. Prsty směřují Lokty pokrčené Dále bez popisu. Popisuje tlak dlaní do země k hlavě. Loketní klouby vpřed, směřují vzhůru. a odlepení trupu. pokrčené a u těla. lokty jsou u těla a V konečné fázi se Při zvedání trupu jsou paže pokrčené. V konečné vyvarovat / neaktivní, Poloha HKK fázi pozice dbá na hyperextenzi v až v konečné fázi plní funkci semiflexi v loktech. loktech. Ramena opory. Stažení lopatek tažena kaudálně od kaudálně a ramena od uší. uší. Natažené se spojenými Nohy jsou natažené s Natažené DKK, Natažené DKK v Natažené DKK Hýžďové svaly bez chodidly k sobě. chodidly spojenými a mířícími chodila u sebe. pokračování pánve. spojené k sobě. aktivity. Kolena napnutá, prsty vzhůru. Uvolněné svaly hýždí, Nárty volně na Dále bez popisu. / natažené. Nárty uvolněné. Poloha DKK stehen i lýtek podložce. Hýžďové svaly neaktivní. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Spodní žebra tažena Zpevnění a Bez popisu. kaudálně. oploštění břišní stěny. Aktivace HSS / Oploštění břišní stěny a přitažení stydké kosti vzhůru. Pánev zůstává na zemi. Bez popisu. Stočení pánve stydkou kostí Naklopení pánve do Podsazení pánve bez Bez popisu. Stydká kost se neodlepuje od vzhůru. neutrální pozice. aktivity hýždí. V země. Udržované napětí v páteři. Kostrč směřuje dolů k konečné fázi stydká nohám a stydká kost kost naléhá na se zvedá vzhůru. podložku. / Poloha pánve Spojeno s aktivací HSS. Bez aktivity hýždí. Stydká kost se neodlepuje od podložky v konečné pozici. Záklon hlavy. Přiklání se spíše k záklonu Udržované napřímení Hlava držena zpříma. Napřímení krční Záklon hlavy a hlavy. krční páteře s pohledem Pohled směřuje vpřed. páteře. pohled očí vzhůru. Uznává však i hlavu drženou vpřed. Poloha hlavy / Krční páteř napřímena, Pohled míří vpřed, bez zpříma. brada zasunuta do záklonu hlavy. retrakce. Neuvádí. Neuvádí. Neuvádí. Modifikace / / / /

XIII

Tabulka 12 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 9–12) Iyengar (12) Lysebeth(27,28,29) Larsen (24) Bhudjangasana Lektor 9 Lektor 10 Lektor 11 Lektor 12 Poloha vleže Poloha vleže na břiše s Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže na břiše čelem opřeným o podložku na břiše Výchozí na břiše na břiše na břiše na břiše pozice Dlaně umístěny po Dlaně v úrovni ramenních Paže natažené Bez popisu. Paže umístěny ve Paže umístěny ve Paže umístěny stranách pánve. kloubů s prsty směřujícími dlouze vpřed. výšce ramen. výšce prsou. ve výšce pasu. Popisuje tlak dlaní do k hlavě. Loketní klouby Důraz na oporu o paže Dále bez popisu. země a odlepení trupu. pokrčené a u těla. až v konečné fázi. Při zvedání trupu jsou paže Poloha HKK Vyvarovat se neaktivní, hyperextenzi loktů. až v konečné fázi plní funkci Ramena a lopatky opory. taženy kaudálně od uší.

Natažené se spojenými Nohy jsou natažené s Natažené DKK, Bez popisu. Natažené DKK s Natažené DKK volně Bez popisu. chodidly k sobě. chodidly spojenými a chodila u sebe. hýžďovým na podložce. Kolena napnutá, prsty mířícími vzhůru. Poloha DKK svalstvem uvolněným. Dále bez popisu. natažené. Nárty uvolněné.

Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Aktivace HSS Bez popisu. Bez popisu Bez popisu. Bez popisu. Pánev zůstává na zemi. Bez popisu. Stočení pánve stydkou Bez popisu. Před začátkem pozice, Bez popisu. Bez popisu. Stydká kost se neodlepuje kostí vzhůru. podsazení pánve a od země. Udržované napětí v Poloha pánve prodloužení páteři. bederní lordózy. Záklon hlavy. Přiklání se spíše k záklonu Udržované napřímení Záklon hlavy. Mírný záklon hlavy Hlava držena zpříma, Bez popisu. hlavy. krční páteře s pohle dem s pohledem vzhůru. krční páteř napřímena Uznává však i hlavu drženou vpřed. Poloha hlavy a zpříma. brada mírně zastrčena dozadu Neuvádí. Neuvádí. Neuvádí. Modifikace / / / /

XIV

Tabulka 13 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 13–16) Iyengar (12) Lysebeth(27,28,29) Larsen (24) Bhudjangasana Lektor 13 Lektor 14 Lektor 15 Lektor 16 Poloha vleže Poloha vleže na břiše s Poloha vleže Výchozí Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže na břiše čelem opřeným o podložku na břiše na břiše na břiše na břiše na břiše pozice Dlaně umístěny po stranách Dlaně v úrovni ramenních Paže natažené Paže umístěny ve Dlaně opřeny ve Dlaně opřeny ve Dlaně opřeny ve pánve. kloubů s prsty směřujícími dlouze vpřed. výšce prsou. výšce prsou podél výšce ramen. výšce ramen. Popisuje tlak dlaní do země k hlavě. Loketní klouby V konečné poloze těla. Důraz na aktivitu a Lokty u těla a a odlepení trupu. pokrčené a u těla. důraz na Lokty u těla, v oporu paží až v aktivita paží se Při zvedání trupu jsou paže stažení lopatek a konečné poloze konečné fázi. zapojila až v neaktivní, Poloha HKK ramen kaudálně. důraz na stažení V konečné poloze konečné fázi. až v konečné fázi plní funkci lopatek k sobě a stažení ramen a Důraz na mírnou opory. dolů. lopatek dozadu a semiflexi v loktech a dolů. stažení lopatek a ramen kaudálně. Natažené se spojenými Nohy jsou natažené s Natažené DKK, Bez popisu. Bez popisu. Volně natažené DKK volně chodidly k sobě. chodidly spojenými a chodila u sebe. na podložce. natažené, Kolena napnutá, prsty mířícími vzhůru. Poloha DKK spojené k sobě. natažené. Nárty uvolněné. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Spodní žebra Přitažení stydké stahujeme dolů k spony vzhůru. pánvi, zpevnění Spodní žebra Aktivace HSS břišní stěny a stahujeme kaudálně přitažení stydké kosti k pánvi a vzhůru. břišní stěnu jemně vtahujeme k páteři. Pánev zůstává na zemi. Bez popisu. Stočení pánve stydkou Důraz na polohu Pánev zůstává v Před započetím Naklopení pánve do Stydká kost se neodlepuje kostí vzhůru. pánve v konečné fázi konečné fázi na pozice naklopení neutrální pozice, od země. Udržované napětí v páteři. - podložce. pánve kostrč směřuje k nezvedáme od Dále bez popisu. do neutrální pozice, patám. Nestahujeme Poloha pánve podložky. prodloužení bederní hýždě. Pánev dále lordózy a aktivace nezvedáme od HSS. Bez aktivity podložky. hýždí. Záklon hlavy. Přiklání se spíše k záklonu Udržované napřímení Záklon hlavy a Mírný záklon hlavy. Hlava držena zpříma, Hlava v prodloužení hlavy. krční páteře s pohledem pohled očí vzhůru. Pohled očí vzhůru. napřímená krční páteře, Uznává však i hlavu drženou vpřed. Komu nebylo páteř, brada mírně krční páteř zpříma. Poloha hlavy příjemné, mohl držet zasunuta vzad. napřímena, brada hlavu zpříma. vtažena vzad, pohled vpřed. Neuvádí. Neuvádí. Neuvádí. Modifikace / / / /

Tabulka 14 Sledované parametry u pozice Bhudjangasana (Lektor 17–20) Iyengar (12) Lysebeth(27,28,29) Larsen (24) Bhudjangasana Lektor 17 Lektor 18 Lektor 19 Lektor 20 Poloha vleže Poloha vleže na břiše s Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže Poloha vleže na břiše čelem opřeným o podložku na břiše Výchozí na břiše na břiše na břiše na břiše pozice Dlaně umístěny po stranách Dlaně v úrovni ramenních Paže natažené Paže ve výšce pasu. Dlaně umístěny ve Dlaně umístěny ve Bez popisu pánve. kloubů s prsty směřujícími dlouze vpřed. Tlakem do dlaní se výšce prsou. výšce ramen. Popisuje tlak dlaní do země a k hlavě. Loketní klouby zvedá trup. Lopatky Aktivita paží až v Ramena a lopatky odlepení trupu. pokrčené a u těla. a ramena stahujeme konečné fázi. stahujeme dolů a Při zvedání trupu jsou paže Poloha HKK dolů od uší. Lopatky a ramena dozadu. neaktivní, stahujeme od uší až v konečné fázi plní funkci dolů a dozadu. opory. Natažené se spojenými Nohy jsou natažené s Natažené DKK, Bez popisu. Hýždě volné, Bez popisu. Bez popisu chodidly k sobě. chodidly spojenými a mířícími chodila u sebe. bez stažení. Kolena napnutá, prsty vzhůru. Poloha DKK natažené. Nárty uvolněné. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Výzva k zpevnění Bez popisu Aktivace HSS břišní stěny. Pánev zůstává na zemi. Bez popisu. Stočení pánve stydkou Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu. Bez popisu Stydká kost se neodlepuje od kostí vzhůru. země. Udržované napětí v Poloha pánve páteři. Záklon hlavy. Přiklání se spíše k záklonu Udržované napřímení Pohled očí vzhůru, Pohled zpříma, Záklon hlavy a Bez popisu hlavy. krční páteře s pohledem hlava v záklonu. může být pohled vzhůru. Uznává však i hlavu drženou vpřed. Poloha hlavy mírný pohled očí zpříma. vzhůru. Neuvádí. Neuvádí. Neuvádí. Modifikace / / / /

XVI

Tabulka 15 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 1–4) Iyengar (12) Maehle (30,31) Oravcová (40) UMS Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3 Lektor 4 Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše / / Poloha vleže na břiše s čelem opřeným s čelem opřeným s čelem opřeným o podložku. Výchozí s čelem opřeným o s čelem opřeným o o podložku. o podložku. Pozice podložku. podložku. Dlaně umístěny na úroveň pasu Dlaně umístěny ve výšce pasu. Dlaně umístěny ve výšce Paže opřeny na rozhraní / / Paže opřeny ve výšce s prsty směřujícími k hlavě. Paže v konečné poloze zůstávají ramen. prsou a pasu. pasu, tlakem Postupně se zvedáním trupu, se natažené. Prsty směřují vpřed. V V konečné fázi napnuté. do země postupně až do paže natahují. V konečné fázi Opora o dlaně a tlak do země. konečné pozici jsou paže Poloha HKK Důraz na stažení ramen a natažení paží. je opora o dlaně. (Spolu s Lopatky držené od sebe a nataženy, opora je o kořeny lopatek od uší. Ramena od uší, lopatky nárty). tlačeny kaudálním směrem. dlaní. tah k sobě. Natažené a vzdálené na šíři Napjaté DKK a kolena DKK jsou natažené se stehny Natažené DKK s koleny / / Opora o nárty a prsty pánve. zvednutá a lýtky napnutými. zvednutými od podložky. nohou. V konečné pozici jsou kolena od podložky. Opora o nárty. Opora v konečné fázi pozice Opora o nárty. Kolena zvednutá od odlepena od podložky, váha je je o nárty tlakem do země. Poloha DKK podložky. na nártech (prstech). Stehna a Kolena jsou zvednutá od lýtka napnutá a hýždě pevně podložky. sevřené. Bez popisu. Uvádí prodloužení páteře, Kaudální stažení spodních Bez popisu. / / Bez popisu. nikoliv zalomení. Dále bez žeber popisu. a přitažení stydké kosti Aktivace HSS vzhůru. Bez popisu. Bez popisu. Ve výchozí poloze naklopení V konečné fázi popis / / Pánev zvednutá od pánve do neutrální pozice. pánve podložky. Přitažení stydké kosti vzhůru volně klesající k podložce. Volně „visí“ dolů k zemi. a prodloužení bederní oblasti. Dále bez popisu. V konečné fázi toto stále Poloha pánve udržujeme a pánev necháváme zvednutou od podložky. Hlava zakloněn Hlava v záklonu. V prodloužení páteře. Hlava v záklonu, / / Pohled zpříma nebo mírný a co nejdále. Brada směřuje vzhůru. Brada jemně zasunuta vzad a Poloha hlavy pohled vzhůru. záklon s pohledem očí pohled vpřed. vzhůru. / Hlava zpříma při poranění Cp. / / / / / Modifikace

Obrázek 23 Pozice Urdhva mukha shvanasana (15)

XVII

Tabulka 16 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 5–8) Iyengar (12) Maehle (30,31) Oravcová (40) UMS Lektor 5 Lektor 6 Lektor 7 Lektor 8 Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Výchozí Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše s čelem opřeným s čelem opřeným s čelem opřeným o s čelem opřeným s čelem opřeným s čelem opřeným s čelem opřeným o podložku. o podložku. podložku. Pozice o podložku. o podložku. o podložku. o podložku. Dlaně umístěny na úroveň Dlaně umístěny ve výšce Dlaně umístěny ve výšce Paže ve výšce prsou. Dlaně ve výšce pasu. Paže ve výšce pasu. V Bez popisu. pasu s prsty směřujícími k pasu. ramen. V konečné fázi Opora o dlaně a tlak konečné fázi napnutí hlavě. Paže v konečné poloze Prsty směřují vpřed. V natažené. Dále bez paže natahuje. paží. Postupně se zvedáním zůstávají natažené. konečné pozici jsou paže popisu. V konečné fázi paže Ramena a lopatky trupu, se paže natahují. V Opora o dlaně a tlak do nataženy, opora je o Poloha HKK nataženy. Ramena a stahujeme dolů a konečné fázi je opora o země. Lopatky držené od kořeny dlaní. lopatky stahujeme dozadu. Hrudník se dlaně. (Spolu s nárty). sebe a tlačeny kaudálním kaudálně. otevírá. směrem. Natažené a vzdálené na šíři Napjaté DKK a kolena DKK jsou natažené se Opora o nárty, kolena DKK natažené, opora o Natažené s oporou o Natažené s oporou o pánve. zvednutá stehny a lýtky napnutými. zvednutá prsty nohou. nárty. nárty. V konečné pozici jsou od podložky. Opora o nárty. Opora v konečné fázi od podložky. Dále bez Kolena zvedáme od Kolena napnutá a Dále bez popisu. kolena odlepena od pozice je o nárty tlakem popisu. podložky, stehna a stehenní svaly podložky, váha je na do země. Kolena jsou Poloha DKK lýtka jsou napnutá. aktivní. nártech (prstech). Stehna a zvednutá od podložky. lýtka napnutá a hýždě pevně sevřené. Bez popisu. Uvádí prodloužení páteře, Kaudální stažení spodních Bez popisu. Stažení spodních žeber Důraz na zpevnění Bez popisu. nikoliv zalomení. Dále bez žeber kaudálně, břišní stěny a popisu. a přitažení stydké kosti Aktivace a přiblížení stydké udržení pozice pánve. vzhůru. HSS spony vzhůru. (Viz. Poloha pánve) Důraz na zpevnění břišní stěny. Bez popisu. Bez popisu. Ve výchozí poloze Pánev zvednutá od Pánev před započetím Podsazení pánve před Bez popisu. naklopení pánve do podložky. naklopíme do neutrální započetím pozice. neutrální pozice. Dále bez popisu. pozice. Pánev se v konečné Přitažení stydké kosti Poloha Kostrč směřuje k patám fázi zvedá od vzhůru a prodloužení a bedra se prodlužují. podložky. bederní oblasti. V konečné pánve V konečné fázi je fázi toto stále udržujeme a pánev zvednutá od pánev necháváme podložky a volně klesá zvednutou od podložky. k zemi. Hlava zakloněn Hlava v záklonu. V prodloužení páteře. Záklon hlavy a Hlava zpříma v Hlava zpříma v Bez popisu. Lektor a co nejdále. Brada směřuje vzhůru. Brada jemně zasunuta Poloha hlavy pohled očí vzhůru. prodloužení páteře. prodloužení páteře. prováděl záklon vzad a pohled vpřed. hlavy. / Hlava zpříma při poranění / / / / / Cp. Modifikace

XVIII

Tabulka 17 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 9–12) Iyengar (12) Maehle (30,31) Oravcová (40) UMS Lektor 9 Lektor 10 Lektor 11 Lektor 12 Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše / s čelem opřeným s čelem opřeným s čelem opřeným o podložku. Výchozí s čelem opřeným o s čelem opřeným o s čelem opřeným o o podložku. o podložku. Pozice podložku. podložku. podložku. Dlaně umístěny na úroveň pasu Dlaně umístěny ve výšce pasu. Dlaně umístěny ve výšce Bez popisu. Paže umístěny ve výšce Paže umístěny ve výšce / s prsty směřujícími k hlavě. Paže v konečné poloze zůstávají ramen. prsou. ramen. Postupně se zvedáním trupu, se natažené. Prsty směřují vpřed. V V konečné fázi natažené s V konečné fázi napnuté. paže natahují. V konečné fázi je Opora o dlaně a tlak do země. konečné pozici jsou paže Poloha HKK oporou o dlaně. Ramena stažena od uší opora o dlaně. (Spolu s nárty). Lopatky držené od sebe a nataženy, opora je o kořeny Ramena stahujeme od dolů tlačeny kaudálním směrem. dlaní. uší. a lopatky dolů a vzad.

Natažené a vzdálené na šíři Napjaté DKK a kolena zvednutá DKK jsou natažené se stehny a Kolena zvednutá od DKK natažené s koleny Natažené DKK s koleny / pánve. od podložky. Opora o nárty. lýtky napnutými. podložky. zvednutými od podložky. zvednutými V konečné pozici jsou kolena Opora v konečné fázi pozice je Opora o nárty. Stehna napnutá a opora o od podložky. DKK odlepena od podložky, váha je o nárty tlakem do země. Poloha DKK nárty. napnuté. Opora o nárty. na nártech (prstech). Stehna a Kolena jsou zvednutá od lýtka napnutá a hýždě pevně podložky. sevřené. Bez popisu. Uvádí prodloužení páteře, Kaudální stažení spodních Bez popisu. Důraz na zpevnění Bez popisu. / nikoliv zalomení. Dále bez žeber břišní stěny. popisu. a přitažení stydké kosti Aktivace HSS vzhůru. Bez popisu. Bez popisu. Ve výchozí poloze naklopení Bez popisu. Lehké podsazení pánve Bez popisu. / pánve do neutrální pozice. bez Přitažení stydké kosti vzhůru a aktivity hýžďových prodloužení bederní oblasti. V Poloha pánve svalů. konečné fázi toto stále V konečné fázi pánev udržujeme a pánev necháváme zvednutá od podložky. zvednutou od podložky. Hlava zakloněn Hlava v záklonu. V prodloužení páteře. Mírný záklon hlavy. Pohled vzhůru ke stropu Hlava zpříma v / a co nejdále. Brada směřuje vzhůru. Brada jemně zasunuta vzad a Poloha hlavy se záklonem hlavy. prodloužení páteře. pohled vpřed. Brada zasunuta vzad. / Hlava zpříma při poranění Cp. / Modifikace / / / /

XIX

Tabulka 18 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 13–16) Iyengar (12) Maehle (30,31) Oravcová (40) UMS Lektor 13 Lektor 14 Lektor 15 Lektor 16 Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Výchozí Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše s čelem opřeným s čelem opřeným s čelem opřeným o s čelem opřeným o s čelem opřeným o s čelem opřeným o s čelem opřeným o o podložku. o podložku. podložku. Pozice podložku. podložku. podložku. podložku. Dlaně umístěny na úroveň Dlaně umístěny ve výšce Dlaně umístěny ve výšce Popis ramen v konečné Paže umístěny pod Paže umístěny pod Paže umístěny v úrovni pasu s prsty směřujícími k pasu. ramen. fázi stažených dolů. rameny. rameny. prsou. hlavě. Paže v konečné poloze Prsty směřují vpřed. V Paže natažené. Odtlačení V konečné fázi napnuté. V konečné fázi napnuté s Dlaně opřeny a tvoří Postupně se zvedáním trupu, zůstávají natažené. konečné pozici jsou paže od dlaní. oporou o dlaně. oporu. se paže natahují. V konečné Opora o dlaně a tlak do země. nataženy, opora je o kořeny Poloha HKK Ramena s lopatkami V konečné fázi paže fázi je opora o dlaně. (Spolu Lopatky držené od sebe a dlaní. stažené dolů a dozadu. napnuté. Ramena a s nárty). tlačeny kaudálním směrem. lopatky stahujeme dozadu a dolů. Natažené a vzdálené na šíři Napjaté DKK a kolena DKK jsou natažené se Natažené DKK, Natažené DKK, Napnutá stehna a lýtka. Natažené DKK, aktivní pánve. zvednutá stehny a lýtky napnutými. opora o nárty. kolena zvednutá od Kolena zvednutá od stehna a lýtka. V konečné pozici jsou kolena od podložky. Opora o nárty. Opora v konečné fázi podložky. podložky a opora o nárty. Kolena zvednutá od odlepena od podložky, váha pozice je o nárty tlakem do Poloha DKK Nárty tlačíme do země. podložky. je na nártech (prstech). země. Kolena jsou zvednutá Opora o nárty. Stehna a lýtka napnutá a od podložky. hýždě pevně sevřené. Bez popisu. Uvádí prodloužení páteře, Kaudální stažení spodních Bez popisu. Bez popisu. Stažení spodních žeber Stažení spodních žeber nikoliv zalomení. Dále bez žeber kaudálně, zpevnění břišní k pánvi, zpevnění břišní popisu. a přitažení stydké kosti Aktivace HSS stěny a přitažení stydké stěny a přitažení stydké vzhůru. kosti vzhůru. Hýždě bez kosti vzhůru. aktivity. Bez popisu. Bez popisu. Ve výchozí poloze Bez popisu. Bez popisu. Pánev se v konečné fázi Naklopení pánve ve naklopení pánve do zvedá od podložky, výchozí pozici do neutrální pozice. stydkou kost přitahujeme neutrální pozice. Přitažení stydké kosti vzhůru. Kostrč míří k patám. V vzhůru a prodloužení Poloha pánve konečné fázi se pánev bederní oblasti. V konečné zvedá od podložky. fázi toto stále udržujeme a pánev necháváme zvednutou od podložky. Hlava zakloněn Hlava v záklonu. V prodloužení páteře. Bez popisu. Bez popisu. Hlava jde záklonu Hlava v prodloužení a co nejdále. Brada směřuje vzhůru. Brada jemně zasunuta vzad Poloha hlavy nebo je držena zpříma. páteře. Bradu a pohled vpřed. zasouváme vzad. / Hlava zpříma při poranění / / / / / Cp. Modifikace

Tabulka 19 Sledované parametry u pozice Urdhva mukha shvanasana (Lektor 17–20) Iyengar (12) Maehle (30,31) Oravcová (40) UMS Lektor 17 Lektor 18 Lektor 19 Lektor 20 Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše Výchozí / Poloha vleže na břiše Poloha vleže na břiše / s čelem opřeným s čelem opřeným s čelem opřeným o podložku. s čelem opřeným o s čelem opřeným o o podložku. o podložku. Pozice podložku. podložku. Dlaně umístěny na úroveň pasu Dlaně umístěny ve výšce pasu. Dlaně umístěny ve výšce / Dlaně ve výšce pasu. Dlaně umístěny ve výšce / s prsty směřujícími k hlavě. Paže v konečné poloze zůstávají ramen. V konečné fázi paže ramen, v konečné fázi pak Postupně se zvedáním trupu, se natažené. Prsty směřují vpřed. V natažené. Dále bez natažené. paže natahují. V konečné fázi je Opora o dlaně a tlak do země. konečné pozici jsou paže Poloha HKK popisu. Ramena stahujeme spolu s opora o dlaně. (Spolu s nárty). Lopatky držené od sebe a nataženy, opora je o kořeny lopatkami dolů a dozadu od tlačeny kaudálním směrem. dlaní. uší.

Natažené a vzdálené na šíři Napjaté DKK a kolena zvednutá DKK jsou natažené se stehny a / Natažené s oporou o nárty Natažené DKK se / pánve. od podložky. Opora o nárty. lýtky napnutými. a zvednutými koleny od zvednutými koleny od V konečné pozici jsou kolena Opora v konečné fázi pozice je podložky. podložky. odlepena od podložky, váha je o nárty tlakem do země. Poloha DKK Opora o nárty, aktivní na nártech (prstech). Stehna a Kolena jsou zvednutá od svaly stehen. lýtka napnutá a hýždě pevně podložky. sevřené. Bez popisu. Uvádí prodloužení páteře, Kaudální stažení spodních / Bez popisu. Bez popisu. / nikoliv zalomení. Dále bez žeber popisu. a přitažení stydké kosti Aktivace HSS vzhůru. Bez popisu. Bez popisu. Ve výchozí poloze naklopení / Bez popisu. Bez popisu. / pánve do neutrální pozice. Přitažení stydké kosti vzhůru a prodloužení bederní oblasti. V Poloha pánve konečné fázi toto stále udržujeme a pánev necháváme zvednutou od podložky. Hlava zakloněn Hlava v záklonu. V prodloužení páteře. / Hlava v mírném záklonu a Hlava v záklonu s / a co nejdále. Brada směřuje vzhůru. Brada jemně zasunuta vzad a Poloha hlavy pohled vzhůru. pohledem vzhůru. pohled vpřed. / Hlava zpříma při poranění Cp. / Modifikace / / / /

XXI

Seznam obrázků

Obrázek 1 Páteř – zobrazení pohybových segmentů axiálního systému (2) ...... 5 Obrázek 2 Extenze v oblasti bederního segmentu páteře (16) ...... 8 Obrázek 3 Extenze v oblasti hrudního segmentu páteře (16) ...... 10 Obrázek 4 Zobrazení kinematiky páteře krční páteře (72) ...... 10 Obrázek 5 Zobrazení extenze mezi segmentem C1–C2 (16) ...... 11 Obrázek 6 Zobrazené extenze v art. atlantooccpitalis (16) ...... 12 Obrázek 7 Princip koaktivace svalů v rámci udržení nitrobřišního tlaku (45) ...... 14 Obrázek 8 Usthrasana – pozice velblouda (71) ...... 28 Obrázek 9 Modifikace pozice Usthrasana, tzv. „malý velbloud“ (40) ...... 29 Obrázek 10 Pozice Usthrasana v plném provedení (40) ...... 30 Obrázek 11 Modifikovaná poloha Usthrasany (archiv autora) ...... 30 Obrázek 12 Pozice nohou při modifikované poloze Usthrasany (archiv autora) ...... 31 Obrázek 13 Zúčastněné svaly v pozici Usthrasana (26) ...... 32 Obrázek 14 Bhudjangasana – pozice kobry (71) ...... 32 Obrázek 15 Pozice Bhudjangasana, pozice kobry (40) ...... 34 Obrázek 16 Zúčastněné svaly při pozici Bhudjangasana (15) ...... 35 Obrázek 17 Urdhva mukha shvanasana – pozice psa hlavou vzhůru (71) ...... 36 Obrázek 18 Pozice Urdhva mukha shvanasana, pozice psa hlavou vzhůru (40) ...... 38 Obrázek 19 Zúčastněné svaly při pozici Urdhva mukha shvanasana (pohled zepředu) (26)... 39 Obrázek 20 Zúčastněné svaly při pozici Urdhva mukha shvanasana (pohled zezadu) (26) .... 39 Obrázek 21 Pozice Usthrasana (15) ...... VII Obrázek 22 Pozice Bhudjangasana (15) ...... XII Obrázek 23 Pozice Urdhva mukha shvanasana (15) ...... XVII

XXII