ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU

INVESTIČNÍ ZÁMĚR Textová část

Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

BŘEZEN 2018

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost 150 56 Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02

tel: 257 110 287, 237 fax: 257 319 398 e-mail: [email protected], [email protected]

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Zpracoval: Ing. Jan Vrkoč Ing. Rostislav Kasal, Ph.D. Mgr. Petr Hauptmann - ACCON environment, s.r.o. Ing. Jindřich Šesták – Sweco Hydroprojekt a.s.

Schválil: Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02

V Praze, dne 30.3.2018

3675/002 březen 2018 2

Obsah : 1 Základní údaje ...... 5 1.1. Identifikační údaje ...... 5 1.2. Úvod a účel předkládané dokumentace ...... 5 1.3. Cíle předkládané dokumentace ...... 6 1.4. Vlastnictví vodohospodářské infrastruktury a provozování vodovodních systémů ...... 7 1.5. Seznam podkladů ...... 8 1.6. Přesnost a úplnost podkladů ...... 8 1.7. Seznam zkratek ...... 8 2 Popis systému zásobování vodou...... 10 2.1 Popis vodovodních systémů v lokalitě Dobříšska a Novoknínska ...... 10 2.1.1 Skupinový vodovod Dobříš – Stará Huť ...... 10 2.1.2 Vodovod města Nový Knín ...... 13 2.1.3 Vodovod obce Chotilsko a místní části Mokrsko a Prostřední Lhota ...... 15 2.1.4 Vodovod Mokrovraty ...... 17 2.1.5 Vodovod obcí Svaté pole a Rybníky a místních částí Budínek a Budín ....17 2.2 Rekapitulace zdrojů vody ...... 18 3 Posouzení lokalit vhodných pro napojení na navrhovaný skupinový vodovod 21 3.1 Posouzení lokalit z hlediska ohrožení suchem...... 21 3.1.1 Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje ...... 22 3.2 Posouzení lokalit z hlediska Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ...... 24 3.3 Posouzení z hlediska zájmových oblastí stávajících provozovatelů ...... 25 3.4 Posouzení z hlediska počtu obyvatel ...... 26 3.5 Posouzení z hlediska zájmu o připojení na navrhovaný SV ...... 26 3.6 Finální výběr lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod ...... 29 4 Bilance potřeby vody a návrh zatěžovacích stavů ...... 30 4.1 Možnosti zdrojů vody v řešené lokalitě ...... 30 4.2 Návrh zatěžovacích stavů ...... 36 4.2.1 Hospodaření s vodou ...... 37 4.2.2 Stanovení potřeby vody - obecně ...... 37 4.2.3 Formát výpočtu potřeby vody a popis jednotlivý prvků ...... 40 4.3 Vyhodnocení zatěžovacích stavů ...... 42 5 Návrh technických opatření – zásobování vodou ...... 45 5.1 Popis opatření dle priority řešení a návrh etapizace ...... 45 5.2 Návrh souboru opatření pro variantu I...... 46 5.2.1 Návrh opatření na zdrojích ...... 46 5.2.2 Posouzení a návrh akumulace – vodojemy ...... 53 5.2.3 Návrh opatření pro distribuci vody v systému ...... 56 5.2.4 Rekapitulace souboru navržených opatření pro variantu I...... 68 5.3 Návrh souboru opatření pro variantu II...... 69 5.3.1 Návrh opatření na zdrojích ...... 69 5.3.2 Posouzení a návrh akumulace – vodojemy ...... 70 5.3.3 Návrh opatření pro distribuci vody v systému ...... 71 5.3.4 Rekapitulace souboru navržených opatření pro variantu II...... 76 6 Investiční náklady navržených opatření ...... 77 6.1 Vstupy pro ekonomické vyhodnocení ...... 77 ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

6.2 Odhad investičních nákladů ...... 80 6.2.1 VARIANTA I. – odhad investičních nákladů ...... 81 6.2.2 VARIANTA II. – odhad investičních nákladů ...... 85 7 Možnosti financování ...... 86 7.1 Vhodné zdroje financování ...... 86 7.1.1 Ministerstvo zemědělství ...... 86 7.1.2 Operační program Životní prostředí 2014-2020 ...... 88 7.2 Časový harmonogram navrhovaných opatření ...... 91 8 Závěry a doporučení ...... 93 8.1 Závěry ...... 94 8.2 Doporučení ...... 98 9 PŘÍLOHY ...... 99 9.1 Příloha 9.1. Tabulková část – stanovení potřeby vody a zatěžovacích stavů - SV Dobříšsko a Novoknínsko ...... 99 9.2 Příloha 9.2. Přehledná situace – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA I...... 99 9.3 Příloha 9.3. Přehledná situace – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA II...... 99 9.4 Příloha 9.4. Průtokové schéma – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA I...... 99 9.5 Příloha 9.5. Průtokové schéma – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA II...... 99 9.6 Příloha 9.6. Dokladová část ...... 99

3675/002 březen 2018 4

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

1 Základní údaje

1.1. Identifikační údaje

Název: ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU – INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Kraj: Středočeský

Objednatel: Vodohospodářská společnost Dobříš spol. s.r.o.

Jiráskova 656, 263 01 Dobříš

Stupeň dokumentace: Investiční záměr

Odvětví stavby: Vodní hospodářství

Zpracovatel dokumentace: Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Nábřežní 4, 150 56 Divize 02 IČO: 47 11 69 01 DIČ: CZ 47 11 69 01

Odpovědný projektant: Ing. Rostislav Kasal, Ph.D. tel: 257 110 287 e-mail:[email protected] Číslo evidence ČKAIT: 0009819, Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství

Vedoucí projektu: Ing. Jan Vrkoč e-mail: [email protected]

Datum: Březen 2018

1.2. Úvod a účel předkládané dokumentace

Zpracování studie investičního záměru "Zásobení Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – investiční záměr“ bylo provedeno na základě smlouvy č. 02-O-3675-6948/17 uzavřené s objednatelem Vodohospodářská společnost Dobříš spol. s.r.o. dne 11.9.2017.

Předmětem smlouvy je vypracování investičního záměru, který řeší možnosti zásobovaní pitnou vodou obcí v lokalitě Dobříšska a Novoknínska z nového skupinového vodovodu. Skupinový vodovod bude propojovat stávající lokální vodovodní systémy jednotlivých obcí a zároveň umožní připojení obcí, kde je zásobování řešeno individuálně. V současné době se již řada obcí v tomto regionu potýká s malou vydatností vlastních zdrojů, či s její zhoršenou kvalitou. Výstavba skupinového vodovodu se stabilním zdrojem by problém těchto obcí vyřešila.

3675/002 březen 2018 5

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

1.3. Cíle předkládané dokumentace

Hlavním cílem studie je návrh distribučního systému pro potřeby zásobení obcí pitnou vodovou v regionu Dobříšska a Novoknínska.

Dalším cílem bude vyhledat a posoudit vhodný zdroj vody pro navržený skupinový vodovod. Předpokládá se posouzení variant připojení na nadřazený vodárenský systém, tj. skupinový vodovod Mníšek a skupinový vodovod Příbram, a dále jímání vody z území u obce Hubenov. Cílem bude volba vhodného zdroje. Vybraná varianta vhodného zdroje bude dále rozpracována do návrhu distribučního systému vodárenské skupiny. Následně bude zpracováno ekonomické hodnocení, dotační možnosti a investorské zajištění.

Studie je řešena bilančně dle potřeby území, součástí plnění není matematický model a podrobné hydraulické a hydrotechnické výpočty.

Vlastní materiál se skládá z následujících vzájemně propojených částí: A. Zajištění a analýza podkladů. B. Bilance potřeby vody v oblasti C. Prověření možnosti využití zdrojů D. Návrh distribučního systému vodárenské skupiny E. Ekonomické hodnocení F. Možnosti financování G. Inženýrská činnost – investorské zajištění H. Závěry a doporučení.

Rozsah předmětu plnění jednotlivých fází je specifikován následujícím výčtem činností:

1. Zajištění a analýza podkladů  Doposud zpracované dokumentace týkající se vodohospodářské infrastruktury.  Územní plány měst, rozvojové plány měst, kapacitní požadavky.  Případné jednání s provozovatelem VH infrastruktury.  Podklady o stávajícím vodohospodářském systému – materiál řadů, profil, stáří, atd.  Terénní průzkum.

2. Bilance potřeby vody v oblasti  Stanovení potřeby vody pro obyvatelstvo + občanská vybavenost.  Výpočet potřeby vody pro celou lokalitu, tj. stávající stav + výhled (s ohledem na možnosti rozvoje).  Posouzení připojení dalších obcí.

3. Prověření možnosti využití zdrojů  Posouzení možnosti připojení na SV Příbram.  Posouzení možnosti připojení SV Mníšek pod Brdy.  Posouzení možnosti připojení nového zdroje a úpravny vody Borotice – Hubenov.  Volba vhodného zdroje – další rozpracování.

3675/002 březen 2018 6

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

4. Návrh distribučního systému vodárenské skupiny  Rámcový návrh technických opatření řešení (ATS, ČS, VDJ atd.).  Základní trasování vodovodních přiváděcích řadů.  Základní parametry navrhovaného vodovodu, návrhový průtoky, tlakové poměry.

5. Ekonomické hodnocení  Ocenění navrhovaných variant řešení.  Propočet investičních nákladů.  Odhad nákladů přípravných prací, projektové dokumentace DUR, DSP,DPS.

6. Možnosti financování  Vypracování jednoduché rešerše vhodných zdrojů financování.  Návrh časového postupu realizace.  Návrh etapizace přípravných prací, projektové dokumentace DUR, DSP,DPS.

7. Inženýrská činnost – investorské zajištění  Možnost vytvoření svazku obcí.  Sdružený zadavatel.  Jednání s obcemi o připojení na skupinový vodovod – investorské zajištění.

8. Závěry a doporučení  Shrnutí dílčích závěrů.  Bilance odhadovaných investičních nákladů.  Doporučení projektanta a návrhy dalšího postupu.

Součástí investičního záměru nejsou podrobné hydraulické výpočty a podrobné trasování řadů

1.4. Vlastnictví vodohospodářské infrastruktury a provozování vodovodních systémů

Vlastník vodohospodářské infrastruktury:

Jednotlivé města a obce v regionu:

Město Dobříš a Nový Knín a dále obce Stará Huť, Rosovice, Obořiště, Svatá Pole, Višňová, Voznice, Chotilsko, Bojanovice, Rybníky

Provozovatel vodohospodářské infrastruktury:

Vodohospodářská společnost Dobříš spol. s.r.o.

Jiráskova 656

263 01 Dobříš

3675/002 březen 2018 7

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

1.5. Seznam podkladů

[1] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, Hydroprojekt CZ a.s., červen 2004 (včetně aktualizací) [2] Provozní řád veřejného skupinového vodovodu – Dobříš – Stará Huť, David Kunický, březen 2004 [3] Provozní řád veřejného vodovodu – Město Nový Knín, David Kunický, březen 2004 [4] Provozní řád veřejného vodovodu – Obec Chotilsko, David Kunický, červen 2005 [5] Provozní řád veřejného vodovodu – Prostřední Lhota - Mokrsko, David Kunický, červenec 2005 [6] Mapové podklady 1:50 000 a 1:10 000 [7] Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území středočeského kraje,VRV, a.s., 2016 [8] Vodohospodářská evidence vodárenské soustavy pro rok 2015 a 2016, Vodohospodářská společnost Dobříš, spol. s.r.o., říjen 2017

1.6. Přesnost a úplnost podkladů

 Topologie vodovodní sítě

Prostorové uspořádání vodovodních řadů, včetně dimenzí a materiálů bylo převzato z dat poskytnutých provozovatelem vodohospodářské infrastruktury.

 Výškové uspořádání vodovodní sítě včetně objektů

Výškové uspořádání bylo odečteno z vrstevnic a následně ověřeno dle dostupných dokumentací.

 Další doplňující informace

Bilanční údaje, povolení k odběrům, údaje z dispečinku, provozní zkušenosti s výkonem jednotlivých zdrojů vody, atd. byly poskytnuty provozovatelem vodárenského systému.

1.7. Seznam zkratek

PRVKÚK Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje VR voda vyrobená k realizaci, tj. roční objem vody upravené a předané do přiváděcích řadů nebo přímo do distribuční sítě (m3/rok) VF voda fakturovaná (m3/rok) VNF voda nefakturovaná (m3/rok) OVNF Ostatní voda nefakturovaná, např. komunální čištění nebo požární voda (m3/rok). VP Vlastní potřeba vody, např. odkalení, proplachy vodovodní sítě (m3/rok). Z Ztráty vody PO počet obyvatel

3675/002 březen 2018 8

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

DN vnitřní průměr potrubí De vnější průměr potrubí PN jmenovitý tlak VDJ vodojem AK armaturní komora RV redukční ventil ČS (PS) čerpací (posilovací) stanice O ocel LT litina VT vodní tok VD vodní dílo (nádrž) PZO počet zásobených obyvatel

Qp průměrná denní potřeba vody, tj. výpočtová hodnota množství vody za den stanovená ze specifické potřeby vody násobením počtem příslušných jednotek (m3/rok, l/s)

Qd maximální denní potřeba vody, tj. průměrná denní potřeba vody násobená součinitelem denní nerovnoměrnosti kd. Potřeba vody kolísá v průběhu roku i týdnů, hodnoty kd závisí na velikosti a charakteru spotřebiště (m3/rok, l/s)

Qh maximální hodinová potřeba vody, tj. maximální denní potřeba vody 3 násobená součinitelem hodinové nerovnoměrnosti kh (m /rok, l/s) 3 Qn uvažovaná návrhová maximální potřeba vody (m /rok, l/s) SPV Specifická potřeba vody (l.obyv-1.den-1) je množství vody za jednotku času připadající na jednoho obyvatele nebo na jednotku charakterizující určitý výrobní a nevýrobní proces Potřeba vody Základním pojmem je „potřeba vody“ tj. množství vody udané za časovou jednotku potřebné ve zdroji pro zajištění dodávky vody pro odběratele.

3675/002 březen 2018 9

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

2 Popis systému zásobování vodou

Vodovodní systém provozovaný společností VHS Dobříš spol. s.r.o. zahrnuje několik oddělených provozních celků. Nejvýznamnějším vodárenským systémem je skupinový vodovod zásobující pitnou vodou město Dobříš a obce Stará Huť a Rosovice. Dalším významným systémem je vodovod zásobující obce situované jižně od města Dobříš využívající jako zdroj vody skupinový vodovod SV Příbram. Z tohoto vodovodu jsou zásobeny obce Obořiště, Svaté Pole a Rybníky, a místní části Budínek, Budín a Libice. Další skupinou jsou lokality, kde je zásobování řešeno lokálními systémy s vlastními zdroji vody. Takto zásobované je město Nový Knín, obce Chotilsko a místní části Prostřední Lhota a Mokrsko. Stejný způsob zásobování je využíván i v obcích Mokrovraty, Korkyně a Buš, provoz vodovodu si však obce zajišťují sami z vlastních zdrojů. Poslední poměrně rozsáhlou skupinou jsou obce, kde do současné doby nedošlo k realizaci lokálních vodovodních systémů, zásobování je řešeno individuálně ze soukromých studní a vrtů. Jedná se o obce Borotice, Nové Dvory, Čím a místní části Libčice, Dražetice, Hubenov, Čelina, Záborná Lhota, Krámy, Drhovy a Homole.

SV Dobříš – Stará Huť Mokrovraty

Nový Knín

Chotilsko Obce napojené na SV Příbram

Prostř. Lhota, Mokrsko

SV Příbram

Obr. 1 - Situace s vyznačením rozdělení vodovodního systému provozované společností VHS Dobříš spol. s.r.o.

2.1 Popis vodovodních systémů v lokalitě Dobříšska a Novoknínska

2.1.1 Skupinový vodovod Dobříš – Stará Huť

Skupinový vodovod Dobříš – Stará Huť se skládá ze tří vzájemně propojených oblastí:  Oblast město Dobříš  Oblast obec Stará Huť  Oblast obec Rosovice

3675/002 březen 2018 10

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Skupinový vodovod v současné době disponuje vlastními zdroji vody v podobě několika pramenišť odebírající podzemní vody z území severozápadně od města Dobříš. Voda ze zdrojů je dopravována do hlavního vodojemu VDJ Svatá Anna o objemu 2 x 1500 m3 situovaného jihovýchodně od města Dobříš u silnice směřující do obce Rosovice. Vodojem má úroveň minimální hladiny na kótě 423,00 m n.m. a maximální hladiny na kótě 428,00 m n.m. Oblasti město Dobříš a obec Stará Huť jsou zásobeny z jednoho tlakového pásma. Voda z VDJ Sv. Anna je do oblasti Dobříš přiváděna gravitačně potrubím LT DN500. Oblast Stará Huť je zásobena přes spotřebiště město Dobříš, navazující propoj mezi oblastmi je proveden potrubím LT DN200. Pomocí ATS umístěné v objektu VDJ Sv. Anna je zásobena obec Rosovice.

Oblast město Dobříš

VDJ Svatá Anna

Oblast obec Stará Huť

Oblast obec Rosovice

Obr. 2 – Situace skupinového vodovodu SV Dobříš – Stará Huť s vyznačením vodohospodářských objektů.

V současné době skupinový vodovod využívá několik pramenišť situovaných v lesích severozápadně od města Dobříš. Tyto prameniště se dají rozdělit do tří oblastí. První oblast zahrnuje prameniště v lokalitách Trnová (T1 – T8), Baba (4 jímací zářezy) a nově zprovozňované prameniště Sychrov (HV1 – HV4). Surová voda z těchto lokalit splňuje kvalitativní požadavky pro pitnou vodou a nevyžaduje žádnou úpravu, voda je pouze hygienicky zabezpečována. Surová voda z těchto zdrojů je dopravována do VDJ Trnová o

3675/002 březen 2018 11

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

objemu 2 x 50 m3 (445,00/442,00 m n.m.), situovaného nedaleko prameniště Trnová. Voda z VDJ Trnová je následně pomocí ČS Trnová dopravována potrubím PE D225 do VDJ Svatá Anna. Druhá oblast zahrnuje prameniště v lokalitách Lipíže (L1 - L9) a Brodce (HV1, HV2). Surová voda z prameniště Lipíže také splňuje požadavky pro pitnou vodou a je pouze hygienicky zabezpečována. Naopak zvýšený obsah železa a manganu se vyskytuje na prameništi Brodce, kde je nutná úprava na nedaleké úpravně vody Brodce. Voda z těchto lokalit je čerpána z akumulace ČS Brodce o objemu cca 8 m3 potrubím PE D225 (160) a dopravována do VDJ Svatá Anna. V akumulaci ČS Brodce je akumulována i převzatá hygienicky zabezpečená přebytečná voda z akumulačních nádrží Masarykova Sanatoria (cca 20 000 m3/rok). Třetí oblast zahrnuje malé zdroje v okolí VDJ Svatá Anna. Jedná se o jímací území Říhovka (vrt D2) a Svatá Anna (vrt D3). Surová voda se vyznačuje zvýšeným obsahem Mn, proto je čerpána na ÚV Svatá Anna, kde je obsah Mn snižován. Upravená voda je následně čerpána do nedalekého VDJ Svatá Anna. Posledním vlastním zdrojem skupinového vodovodu je vodní nádrž Chotobuš situovaná na jižním okraji města Dobříš. Jedná se o průtočnou vodní nádrž, která byla vybudována v roce 1957 na potoce Chotobuš (současný název Kotenčický potok) pro zásobení města Dobříše pitnou vodou. Vodním zdrojem je povrchová voda proměnlivé kvality a vyžaduje pro splnění požadavků kladených na pitnou vodu nákladnou technologickou úpravu. V současné době je proto tento zdroj odstaven a slouží pouze jako „studená rezerva“. SV Dobříš – Stará Huť je také napojen na skupinový vodovod Příbram – Drásovská skupina, kde je východně od obce Obořiště realizováno předávací místo. Z předávacího místa je voda do VDJ Svatá Anna dopravována potrubím LT DN200, u obce Lhotka je realizována odbočka PE D90 pro obce Svaté Pole a místní části Budín a Budínek. Ze SV Příbram je plnohodnotně zásobena obec Svaté Pole a místní části Budín a Budínek, do VDJ Svatá Anna natéká pouze minimální hygienický průtok. Smluvně daný maximální odběr z tohoto předávací místa je Qmax = 5 l/s. Výší odběry jsou značně omezeny stávající vodárenskou infrastrukturou na straně SV Příbram. V případě zvýšení odběrů by bylo nutné realizovat potřebná technická opatření.

Zdroje podzemní vody:  Lokalita Trnová, vrty T1 až T8, celkový povolený odběr 12,15 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení

 Lokalita jímací zářezy „Baba“, 4 jímací zářezy, celkový povolený odběr 4,0 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení

 Lokalita Sychrov, vrty HV1 až HV4, celkový předpokládaný povolený odběr 6,0 l/s – zatím není v provozu, bude zprovozněno v roce 2018

 Lokalita Lipíže, vrty L1 až L9, celkový povolený odběr 9,6 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení

 Lokalita Brodce, vrty HV1 a HV2, povolený odběr 2,0 l/s, surová voda má zvýšený obsah minerálů Fe a Mn, voda je upravována na ÚV Brodce Qkap = 2,5 l/s.

 Jímací území Říhovka, vrt D2, povolený odběr 1,4 l/s, surová voda má zvýšený obsah minerálů Mn, voda je upravována na ÚV Svatá Anna Qkap = 2,5 l/s.

 Jímací území Svatá Anna, vrt D3, celkový povolený odběr 2,1 l/s, surová voda má zvýšený obsah minerálů Mn, voda je upravována na ÚV Svatá Anna Qkap = 2,5 l/s.

3675/002 březen 2018 12

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Zdroje povrchové vody:  Vodní nádrž Chotobuš, povolený odběr 16,0 l/s, surová voda je upravována na ÚV Chotobuš. V současné době je zdroj z důvodů špatné kvality vody v nádrži odstaven

Zdroj voda převzatá  Předávací místo u obce Obořiště – pitná voda převzatá z vodárenské soustavy Příbram, max. povolený odběr 5 l/s. Do VDJ Svatá Anna natéká pouze minimální hygienický průtok, zbytek kapacity je využit pro obce po trase přivaděče.

 Převzatá hygienicky zabezpečená přebytečná voda z akumulačních nádrží Masarykova Sanatoria (cca 20 000 m3/rok).

Obr. 3 – Provozní schéma skupinového vodovodu Dobříš – Stará Huť

2.1.2 Vodovod města Nový Knín

Vodovod Města Nový Knín v současné době disponuje vlastními zdroji vody v podobě 4 kopaných studen (NK3, NK4, NK6, NK7) situovaných na jihu od hranice města a jedním vrtem umístěným v obci (NK2). Voda ze zdrojů je dopravována do vodojemu VDJ Nový Knín o objemu 2 x 75 m3 (dno cca 368,0 m n.m.) v blízkosti prameniště.

3675/002 březen 2018 13

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Z vodojemu vede gravitační zásobní řad do Nového Knína LT DN200 a po 500 m se rozděluje do dvou větví – severní a západní. Tlak v západním řadu LT DN150 je redukován o 1,2 baru na křižovatce Vilova a Na Vyšehradě a zásobuje severozápad. Tlak v severním řadu se redukuje o 1,2 baru u křižovatky Vilova a Na Vyšehradě. Dále se větví do menších řadů zásobuje střed, sever a východ města. Do místní části Sudovice bude voda čerpána postupně dvěma automatickými tlakovými stanicemi. Dříve oddělený systém nemající charakter veřejného vodovodu zásobující 6 nemovitostí a MŠ z původního zdroje (kopané studny), dříve ve správě „Řádu křížovníků s červenou hvězdou“ byl také napojen na veřejný vodovod. Celé spotřebiště bude vzhledem k velké členitosti území rozděleno do čtyř tlakových pásem. V současné době probíhá dostavba veřejného vodovodu v dalších částech města a připojení dalších obyvatel, po dokončení všech etap bude celé spotřebiště rozděleno do čtyř tlakových pásem.

Město Nový Knín

Obec Chotilsko

Předpoklad realizace propoje rok 2018

Místní části Prostřední Lhota a Mokrsko

Obr. 4 – Situace zásobování města Nový Knín, obce Chotilsko a místních částí Prostřední Lhota a Mokrsko.

3675/002 březen 2018 14

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Kromě vlastních zdrojů město Nový Knín využívá nově vybudovaný propoj, který přivádí vodu z prameniště Chotilsko. Provozní schéma vodovodu města Nový Knín je znázorněno na Obr. 7.

Obr. 5 - Foto VDJ Nový Knín 2 x 75 m3

Zdroje podzemní vody:  Prameniště Nový Knín, 4 kopané studny (NK3, NK4, NK6, NK7), celkový povolený odběr 2,3 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení.

 Vrt ve spotřebišti (NK2), povolený odběr 0,56 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení.

Zdroj voda převzatá  Voda převzatá ze zdroje Prameniště Chotilsko, čerpání ATS Záborná Lhota Qč.max. = 2,0 l/s, přivaděč PE D110 délky cca 2,5 km v úseku ATS Zábor. Lhota – VDJ Nový Knín a přivaděč PE D63 délky 2,2 km v úseku ATS Chotilsko – ATS Zábor. Lhota.

2.1.3 Vodovod obce Chotilsko a místní části Mokrsko a Prostřední Lhota

V obci Chotilsko (místní části Chotilsko) je vybudován veřejný místní vodovod s vlastním zdrojem vody – vrty CH1 – CH4. Vodovod byl vybudován v letech 1998 – 2000. Zdrojem pitné vody pro vodovod Chotilsko jsou hloubkové vrty CH1 – CH4. Z vrtů je surová podzemní voda čerpána na ÚV Chotilsko a dále do VDJ Chotilsko o objemu 1 x 30 m3 (358,85/356,1 m n.m.). Technologie úpravny vody slouží ke snižování obsahu dusičnanů. Z veřejného vodovodu je zásobeno 80 obyvatel, zbývající část, cca 47 obyvatel, je zásobeno z vlastních studní.

Zdroje podzemní vody:  Prameniště Chotilsko, 4 vrty (CH1, CH2, CH3, CH4), celkový povolený odběr 5,5 l/s, surová voda má zvýšený obsah dusičnanů, je proto upravována na ÚV Chotilsko Qkap = 4,0 l/s.

3675/002 březen 2018 15

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 6 - Foto VDJ Chotilsko 130 m3

V místních částech Prostřední Lhota a Mokrsko je vybudován veřejný místní vodovod s vlastním zdrojem vody – vrtem PL1 a studnou S1. Z těchto zdrojů se voda čerpá ponorným čerpadlem do nedalekého vodojemu Prostřední Lhota 140 m3 (dno cca 441 m n.m.). Do potrubí za čerpací stanicí je dávkován chlór z důvodu hygienického zabezpečení vody. Z vodojemu se gravitačně zásobuje místní část Mokrsko. Z tohoto řadu vede odbočující větev, která zásobuje vodou místní část Prostřední Lhota.

Zdroje podzemní vody:  Prameniště Prostřední Lhota, vrt PL1 a studna S1, celkový povolený odběr 0,58 l/s, surová voda má zvýšený obsah Fe a Mn, není zatím upravována, je vydané dočasné povolení dodávat odběratelům pitnou vodu s mírně zvýšeným obsahem Fe a Mn.

Zdroj voda převzatá  Voda převzatá ze zdroje Prameniště Chotilsko, čerpání ATS Chotilsko, přivaděč PE D90 délky cca 1,8 km v úseku ATS Chotilsko – VDJ Prostřední Lhota. Přivaděč zatím není proveden, předpoklad realizace je rok 2018.

Provozní schéma vodovodu obce Chotilska a místních částí Prostřední Lhota a Mokrsko je znázorněno na Obr. 7.

3675/002 březen 2018 16

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 7 - Provozní schéma vodovodu Nový Knín, Chotilsko, Prostřední Lhota a Mokrsko.

2.1.4 Vodovod Mokrovraty

Obec Mokrovraty je v současné době z větší části zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu ve správě obce, jenž zásobuje i místní část Pouště. Zdrojem vody tohoto vodovodu jsou 2 vrty a 4 kopané studny. Vrty S1 a S2 jsou hluboké 28,5 m a 31,5 m. Kopané studny K1, K2, K3 a K4 mají průměr 1,5 m a hloubku 8-11 m. Celková vydatnost těchto zdrojů činí 3-4 l/s. Surová voda vykazuje zvýšený obsah minerálu železa a manganu. Z prameniště je proto voda čerpána na nedalekou úpravnu vody, který zvýšený obsah minerálu redukuje. Upravená voda je z úpravny čerpána do věžového vodojemu Mokrovraty o objemu 100 m3 (415,0/412,0 m n.m.) situovaného v západní části obce. Z VDJ Mokrovraty je obec zásobena gravitačně.

2.1.5 Vodovod obcí Svaté pole a Rybníky a místních částí Budínek a Budín

Vodovodní systémy obcí Svaté pole a Rybníky a místních částí Budínek a Budín využívají vodu z vodárenské soustavy Příbram. Na východním okraji obce Obořiště se nachází předávací místo s odečtem převzaté vody. Z předávacího místa vede řad DN200 severním směrem do VDJ Svatá Anna, po 1,4 km je z řadu provedena odbočka s řadem z potrubí D90 vedoucím do obce Svaté Pole. Z tohoto řadu a jejích dalších větví je zásobena celá obec Svaté Pole, dále je provedena odbočka DN100, která pokračuje severně od Svatopolského rybníka a vede až do místní části Budínek a dále na jih do místní části Budín. Obec Svaté Pole a místní části Budínek a Budín gravitačně zásobuje VDJ Chlum o objemu 100 m3 (489,80/485,80 m n.m.), který náleží do vodárenské soustavy Příbram a je situovaný nedaleko obce Drásov. Vodovod obce Rybníky je zásoben vodou z vodárenské soustavy Příbram. Za obcí Daleké Dušníky se nachází předávací místo, z něhož je voda pomocí řadu přiváděna do VDJ Libice o objemu 100 m3 (461,40/457,40 m n.m.) situovaného na kopci jihozápadně od zástavby místní

3675/002 březen 2018 17

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

části Libice. Z tohoto vodojemu je voda gravitačně distribuována do místní části Libice a obce Rybníky.

směr VDJ Obec Svaté Pole, místní Svatá Anna části Budínek a Budín

Obec Obořiště

Obec Rybníky a místní část Libice

VDJ Chlum

směr VDJ Nečín Obec Višňová

Obr. 8 - Situace zásobování obcí Svaté Pole, Rybníky, Obořiště a Višňová a místních částí Budín, Budínek a Libice

2.2 Rekapitulace zdrojů vody

Pro tvorbu bilance zdrojů vody je rozhodující jejich využitelná kapacita. Hledisko maximálních povolených odběrů nezohledňuje reálnou využitelnou kapacitu zdrojů vody a technický stav souvisejících vodárenských objektů. V rámci posouzení je navrženo jako využitelnou kapacitu zdrojů uvažovat kombinaci různých hledisek, a to:

 hledisko max. povolených odběrů,  hledisko technických možností vodárenských objektů,  hledisko zaručené vydatnosti, resp. skutečné provozně ověřené využitelné kapacity zdroje (např. i v období podprůměrných srážek).

3675/002 březen 2018 18

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Skupinový vodovod Dobříš - Stará Huť Kapacita dle Využitelná Povolený technických Využitelná kapacita kapacita odběr možností v suchém období Lokalita Vrty zdroje objektů [l/s] [l/s] [l/s] [l/s] T1 0.80 T2 2.10 T3 2.10 T4 0.40 Pouze hygienické Trnová T5 2.20 10.0 10.00 zabezpečení, T6 1.50 bez úpravy T7 1.30 T8 1.75 Celkem 12.15 Pouze Jímací zářezy 4 jímací hygienické 4.00 3.0 3.00 "Baba" zářezy zabezpečení, bez úpravy HV1 HV2 Ve výstavbě, předpokládaná Sychrov 6.00 HV3 kapacita 6.0 l/s HV4 Celkem 6.00 HV1 1.20 Nutná úprava, Brodce HV2 0.80 kapacita úpravny 1.0 1.00 Celkem 2.00 2.5 l/s L1 0.90 L2 1.00 L4 0.20 L5 1.70 Pouze hygienické Lipíže L6 0.70 9.0 9.00 zabezpečení, L7 0.70 bez úpravy L8 2.10 L9 2.30 Celkem 9.60 Jímací území Nejisté budoucí využití, dle 1.00 0.00 Sanatorium provozovatele neuvažovat

Vodárenský vrt D2 1.40 1.0 Říhovka Nutná úprava, kapacita úpravny 2.50 Jímací území Sv. 2.5 l/s D3 2.10 2.1 Anna

Jímací území Velmi špatná kvalita surové vody, v Vodní nádrž 16.0 0.00 Chotobuš současné době je zdroj odstaven

Celkem využitelná kapacita zdrojů [l/s] 31.50 Tab. 1 - Využitelná kapacita zdrojů SV Dobříš – Stará Huť

3675/002 březen 2018 19

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Vodovod Město Nový Knín Kapacita dle Povolený technických Využitelná kapacita Využitelná Lokalita Vrty odběr možností v suchém období kapacita objektů [l/s] [l/s] [l/s] [l/s] rezerva, NK1 - nevyužívá se NK1 0.56 Prameniště Nový studna NK3 0.70 Pouze 1.0 1.00 Knín studna NK4 0.70 hygienické studna NK6 0.40 zabezpečení, studna NK7 0.50 bez úpravy Celkem 2.86 Celkem využitelná kapacita zdrojů [l/s] 1.00 Tab. 2 - Využitelná kapacita zdrojů vodovod Město Nový Knín

Vodovod Obec Chotilsko Kapacita dle Povolený technických Využitelná kapacita Využitelná Lokalita Vrty odběr možností v suchém období kapacita objektů [l/s] [l/s] [l/s] [l/s] CH1 1.20 CH2 0.80 Nutná úprava, Prameniště CH3 1.50 kapacita úpravny 5.5 4.00 Chotilsko CH4 2.00 4.0 l/s Celkem 5.50 Celkem využitelná kapacita zdrojů [l/s] 4.00

Tab. 3 - Využitelná kapacita zdrojů vodovod Obec Chotilsko

3675/002 březen 2018 20

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

3 Posouzení lokalit vhodných pro napojení na navrhovaný skupinový vodovod

Při výběru lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod se vycházelo z posouzení různých hledisek:

- Posouzení lokalit z hlediska ohrožení suchem - Posouzení lokalit z hlediska plánu rozvoje vodovodů a kanalizací - Posouzení lokalit z hlediska zájmových oblastí stávajících provozovatelů - Posouzení lokalit z hlediska počtu obyvatel - Posouzení lokalit z hlediska zájmu jednotlivých obcí a měst

3.1 Posouzení lokalit z hlediska ohrožení suchem

V souvislosti s výskytem dlouhodobého sucha v roce 2015 bylo usnesením vlády České republiky ze dne 29.7.2015 zadána k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. V rámci usnesení byla uložena povinnost přípravy koncepce ochrany pro území ČR. Dle podkladů k usnesení lze předpokládat s budoucím přijetím konkrétních opatření majících rovněž vazbu na vodárenskou infrastrukturu.

Jednalo by se o: A) Legislativní opatření a. vypracování a aktualizace Plánu pro zvládání sucha (Plánů krizové připravenosti). B) Organizační a provozní opatření a. optimalizace a revitalizace stávajících propojení vodárenských soustav.

* Důležitým opatřením v oblasti posilování odolnosti systému proti suchu a územnímu nedostatku vody je propojování vodovodních systémů v rámci jedné vodárenské společnosti nebo systémů provozovaných různými společnostmi. Infrastrukturní propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi často existují, ale vzhledem ke změnám majetkoprávních poměru ve vodárenství po roce 1990, které vedly k rozdrobení vodárenských systémů, jsou jednotlivé vodovody často provozovány odděleně. Realizace (nebo udržování provozuschopnosti) dostatečně kapacitních propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi a zajištění potřebných tlakových podmínek umožňuje předávání vyrobené pitné vody do deficitních oblastí v případě výpadku některého z lokálních vodních zdrojů, ať už z důvodu nedostatečné kapacity v důsledku sucha nebo požadované jakosti. Pro operativní řízení převodu vody je vhodné vypracovat manipulační řád nebo jiný smluvní dokument (např. dohodu vlastníku provozně související vodárenské infrastruktury), který vymezí podmínky spolupráce (Mrkvičková a kol., 2012). C) Ekonomická opatření a. racionální nastavení ceny odběrů surové vody z podzemních zdrojů,

* Uvedená opatření by byla spojena s okamžitým (pořízení a instalace vodoměrů podlimitním spotřebitelům) a stálými náklady. Zatížení spotřebního koše domácností využívajících zdroje podzemní vody k podlimitním odběrům by při průměrné spotřebě 50 m3/rok stouplo přibližně o 0,5 %. Navýšení ceny vody pro VAK by při poměru ceny za odběr podzemní a povrchové vody 1,2:1 činilo cca 3 Kč/m3, což by se nejspíše promítlo do koncového zdražení vodného o cca 10 %. b. zpoplatnění rezervovaných limitů pro odběr vody. c. cenová politika motivující k šetření s vodou v období sucha D) Technická opatření

3675/002 březen 2018 21

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

a. zmenšení spotřeby vody b. minimalizace ztrát ve vodárenských soustavách

Pozn. * Převzato z přílohy č. 1 – Analytické podklady k vládnímu usnesení ČR

3.1.1 Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje

Podklady ze studie „Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje“. Studie je zpracovávána firmou VRV a.s. z prostředků středočeského kraje [6]. Studie zahrnuje elektronickou dotazníkovou kampaň jednotlivých obcí na aktuální stav vodovodních a kanalizačních sítí s jednotlivými objekty na těchto sítích. Kampaň je doplněna individuálním jednáním s jednotlivými provozovateli vodovodních sítí a jednáním se zastupiteli obcí. Dotazová kampaň byla směřovaná hlavně na jednotlivé obecní části. Hlavní dotazy kladené zastupitelům obecních částí v souvislosti se zásobováním obcí pitnou vodou naleznete v následující tabulce.

Dotaz Možné odpovědi.

Napojením na Obyvatelé se Jakým způsobem je zásobena obec Má vlastní zdroj skupinový zásobují pitou vodou? vody vodovod individuálně

Vyskytli se u Vás problémy s pitnou Není nám Nebyl problém Byl problém vodou? známo

Napojení na Uvažujete změnu v zásobení pitnou Výstavba nového Výstavba skupinový vodou? zdroje vodovodu vodovod Tab. 4 - Otázky kladené obecním částem v rámci kampaně

Tímto způsobem bylo v roce 2015 rozesláno 2802 dotazníků. Pouze 918 jich bylo obdrženo jako vyplněných. Součástí byla i analýza poklesu hladiny podzemní vody v celém území, z čehož poté bylo vyhodnocováno riziko ohroženosti vodního zdroje vlivem sucha. Zdroje vody byly rozděleny na podzemní a na povrchové a posuzovány zvlášť. Výsledky kampaně pro zájmové území jsou znázorněny na Obr. 9.

3675/002 březen 2018 22

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 9 – Dopady sucha na zásobování pitnou vodou

Dle ČHMŮ je stav podzemních vod hodnocen podle pravděpodobnosti překročení hladiny ve vrtu v příslušném kalendářním měsíci. Stav sucha je charakterizován třemi kategoriemi závažnosti odvozenými za referenční období 1981–2010. Jako mírné sucho jsou označeny stavy mírně podnormální s pravděpodobností překročení 75–85 %, jako silné sucho stavy silně podnormální s pravděpodobností překročení 85–95 % a jako mimořádné sucho jsou označeny mimořádně podnormální stavy, které odpovídají nejnižším 5 % pozorování. Analogicky znamená pravděpodobnost překročení 15–25 % mírně nadnormální stav hladiny, pravděpodobnost překročení 5–15 % silně nadnormální stav hladiny a jako mimořádně nadnormální jsou označeny stavy, které odpovídají nejvyšším 5 % pozorování. Hodnocení je prováděno jak pro jednotlivé objekty, tak souhrnně pro definované oblasti povodí. Vyhodnocení je prováděno pro každý týden v roce. Toto hodnocení je založeno na statistickém porovnání řady měřených hladin ve vrtech. Hodnocení nezohledňuje množství dostupné vody, ale pouze stav hladiny vůči dlouhodobému průměru. V roce 2015 byl podnormální stav zaznamenán už v březnu, nejhorší stav nastal v červenci a v srpnu v povodí středního Labe. Během letních měsíců byly v mělkých vrtech zaznamenány i historicky nejnižší hladiny. Nejhorší stav v mělkých zvodních nastal ve Středočeském kraji v týdnu od 10.-16. srpna. V povodí středního Labe v okrese Nymburk, Kolín, Kutná Hora a v povodí dolní Vltavy v okrese Příbram nastal mimořádně podnormální stav v mělkých vrtech. Na zbytku území byl stav mírně až středně podnormální. Podobný stav trval i v září. Od října se situace začala zlepšovat, nejrychleji se do normálu dostala hladina ve vrtech v povodí

3675/002 březen 2018 23

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 10 – Stav podzemních vod v týdnu 10.-16.2015, zdroj ČHMÚ

3.2 Posouzení lokalit z hlediska Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚK) je dokument, který obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Z prozkoumání karet jednotlivých obcí PRVKÚK Středočeského kraje konkrétně na oblasti Dobříšska a Novoknínska je vidět, že se zde nachází převážně samostatné systémy zásobování s vlastními zdroji vody. Výjimkou jsou obce situované jižně a jihovýchodně od města Dobříše, které jsou napojeny na skupinový vodovod Příbram. Jako skupinový vodovod lze také považovat systém města Dobříše a obce Stará Huť, který využívá rozsáhlé podzemní zdroje situované severozápadně od města Dobříš. Poměrně značná část obcí v řešené lokalitě, zejména ve východní části v blízkosti vodní nádrže Slapy, nemá vybudovaný žádný systém zásobování, a zásobování je v těchto lokalitách řešeno individuálně ze soukromých zdrojů.

Ve výhledovém stavu je v tomto území plánován právě skupinový vodovod, který by propojil stávající roztroušené lokální systémy zásobování pitnou vodou. Části schválené změny PRVKÚK z červena 2008 jsou uvedeny níže. Předkladatelem byl Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska.

Nová koncepce zásobování pitnou vodou obsahuje jímání vody v území pod obcí Borotice. Upravená voda bude přečerpávána do hlavního vodojemu nad obcí Borotice. Z vodojemu budou vedeny dva hlavní gravitační zásobní řady. První délky cca 7 100 m vede severovýchodním směrem a bude zásobovat obce Dražetice, Libice, Prostřední Lhotu, Chotilsko. Z obce Chotilsko bude vedený řad délky 2 120 m do obce čím a řad délky 5 390 m

3675/002 březen 2018 24

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

přes Zábornou Lhotu s ukončením ve vodojemu pro Nový Knín. Stávající kubatura vodojemu bude rozšířena. Druhý řad z vodojemu Borotice bude vedený západním směrem Trasa vodovodu délky cca 11 145 m vede přes obce Drhovy, Rybníky, a Obořiště. V obci Obořiště bude řad napojen na stávající vodovodní řad Příbram – Dobříš (lokalita Sv. Anna). Zároveň budou napojeny vodovody obcí Svaté Pole, Rosovice, Staré Huti. Součástí investice bude rozšíření vodojemu Svatá Anna nad městem Dobříš.

Tato studie tedy navazuje a částečně přebírá návrh uvedený v dokumentu PRVKÚK Středočeského kraje. Tento návrh dále rozvádí po technické stránce, posuzuje možnosti zásobení navrhovaného systému z více zdrojů, stanovuje předpokládané investiční náklady a posuzuje ekonomickou udržitelnost systému. Skupinový vodovod je rozšířen o možnost přímého propojení nejvýznamnějších urbanizovaných celků v lokalitě - Dobříš – Nový Knín přes obec Mokrovraty.

3.3 Posouzení z hlediska zájmových oblastí stávajících provozovatelů

V oblasti Dobříšska a Novoknínska v současné době působí regionální provozovatel Vodohospodářská společnost Dobříš, s.r.o., která zajišťuje provozování vodohospodářské infrastruktury města Dobříš a Nový Knín a několika dalších obcí, zejména v jižní části regionu. Na jihu podél dálnice D4 zajišťuje také provoz 1. SčV, a.s. – SV Příbram (Daleké Dušníky, Drevníky). Část obcí v regionu si pak zajišťuje provoz vodovodu vlastními silami (Mokrovraty, Korkyně, Dražetice). Mapa působnosti jednotlivých provozovatelů je zobrazena na obrázku níže.

Obr. 11 – Situace s vyznačením působnost jednotlivých provozovatelů

3675/002 březen 2018 25

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Trasa vodovodu je navržena tak, aby došlo k napojení lokalit, kde zajišťuje provoz VHS Dobříš spol. s.r.o., případně kde si obce zajištují provoz samy a obce, kde dosud není veřejný vodovod vybudován. Nezasahuje do působnosti velkých provozovatelů: v jižní části 1.SčV, a.s. a na severu VaK Beroun, a.s..

3.4 Posouzení z hlediska počtu obyvatel

Jedním z faktorů ovlivňují výběr lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod a také na jeho trasování jsou možnosti v počtu zásobených obyvatel. Trasa skupinového vodovodu je přednostně navržena tak, aby procházela územím, kde se nachází největší koncentrace obyvatelstva. Počet připojených obyvatel má pak dopad na celkovou ekonomiku skupinového vodovodu. Mapa s vyznačeným počty obyvatel v jednotlivých lokalitách je zobrazena níže na Obr. 12.

Obr. 12 - Situace s vyznačením velikosti obcí a jejich místních částí dle počtu obyvatel a rozdělení lokalit podle druhu zásobování.

3.5 Posouzení z hlediska zájmu o připojení na navrhovaný SV

V rámci zpracovávané studie bylo s objednatelem dohodnuto, že bude provedena dotazníková kampaň, která zajistí informace o jednotlivých spotřebištích pro potřeby studie a prověří zájem obcí a měst o případné připojení na skupinový vodovod. Zpracovatel studie dohodl na jednotlivých obcích termíny jednání, kde byl přizván zástupce objednatele studie. Součástí jednání bylo seznámení starostů obcí a měst s plánovaným záměr a společné vyplnění dotazníku. Dotazník obsahoval dotazy ohledně základních informací týkající se způsobu zásobování pitnou vodou, počtu zásobených obyvatel a výhledu vývoje obce, součástí byla

3675/002 březen 2018 26

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

také otázka, zda by měla v případě realizace skupinového vodovodu obec zájem o připojení. Podoba dotazníku je zobrazena níže:

V případě, že nebyly v dotazníku uvedeny informace ohledně vývoje počtu obyvatel, byly tyto informace čerpány z platných územních plánů obcí. U obcí, kde v současné době zajišťuje provoz VHS Dobříš, spol. s.r.o. byly uvedené informace o počtu zásobených obyvatel upraveny dle předané evidence provozovatele vodovodu.

Výsledky dotazníkové kampaně jsou uvedeny v tabulce Tab. 5 a v grafické podobě jsou znázorněny na Obr. 13.

Druh Zájem o Město, Obec Místní část Poznámka zásobování připojení

Dobříš Dobříš skupinový ANO součástí SV Dobříš - Stará Huť

Nový Knín lokální Sudovice lokální Nový Knín Libčice individuální ANO Kozí Hory lokální Chramiště lokální Stará Huť Stará Huť skupinový - součástí SV Dobříš - Stará Huť Mokrovraty lokální Mokrovraty ANO Pouště lokální Chotilsko lokální Prostřední Lhota lokální Záborná Lhota individuální Chotilsko ANO Mokrsko lokální Lipí individuální Sejecká Lhota individuální Borotice individuální Hubenov individuální Borotice ANO Dražetice individuální Čelina individuální Čím Čím individuální ANO

Korkyně lokální Korkyně ANO Křížov individuální Nové Dvory individuální Nové Dvory ANO Krámy individuální Drhovy individuální nepodařilo se získat vyplněný Drhovy - Homole individuální dotazník Rybníky skupinový zdroj vody SV Příbram - svazek Rybníky Libice skupinový ANO obcí Budín skupinový Svaté Pole Svaté Pole skupinový ANO

3675/002 březen 2018 27

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

zdroj vody SV Příbram - svazek Budínek skupinový obcí Obořiště skupinový zdroj vody SV Příbram - svazek Obořiště ANO Lhotka skupinový obcí Drevníky skupinový Drevníky NE součást SV Příbram - svazek obcí Slovanská Lhota skupinový mimo řešené území, zdroj vody Višňová Višňová skupinový - SV Příbram - svazek obcí mimo řešené území, zdroj vody Rosovice Rosovice skupinový ANO SV Dobříš - Stará Huť dle telefonické domluvy - nemají Voznice Voznice lokální NE zájem, obec má dostatečně vydatný zdroj Tab. 5 – Tabulární zpracování výsledků dotazníkové kampaně

Obr. 13 – Mapa znázorňující výsledky dotazníkové kampaně – zájem o připojení na navrhovaný skupinový vodovod.

3675/002 březen 2018 28

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

3.6 Finální výběr lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod

Na základě výše provedených posouzení byly stanoveny lokality pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod. Finální výběr lokalit vhodných pro připojení je znázorněn na Obr. 14.

Obr. 14 – Mapa znázorňující vybrané lokality pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod.

3675/002 březen 2018 29

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

4 Bilance potřeby vody a návrh zatěžovacích stavů

Cílem této kapitoly je určení základních parametrů pro posouzení systému zásobování pitnou vodou v důsledku plánovaného rozšíření vodohospodářské soustavy. Posouzení je provedeno pro stanovené zatěžovací stavy na základě dostupných informací. Podkladem pro návrh zatěžovacích stavů jsou předpokládané nově napojované lokality a populační nárůst obyvatel.

4.1 Možnosti zdrojů vody v řešené lokalitě

Pro potřeby navrhovaného skupinového vodovodu bylo uvažováno s využitím nových zdrojů pitné vody. Pro skupinový vodovod se hledal jeden centrální zdroj s dostatečnou kapacitou pro požadované potřeby nově připojovaných lokalit s kapacitní rezervou pro město Dobříš. V oblasti Dobříšska a Novoknínska připadají v úvahy celkem tři varianty zdrojů s předpokládanou požadovanou kapacitou:

 VARIANTA I. – realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov  VARIANTA II. – napojení na SV Příbram  VARIANTA III. – napojení na SV Mníšek

VARIANTA III. Napojení na SV Mníšek

VARIANTA I. Realizace odběr. VARIANTA II. objektu a ÚV Hubenov Napojení na SV Příbram

Obr. 15 – Mapa znázorňující varianty zdrojů pro navrhovaný skupinový vodovod

3675/002 březen 2018 30

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

V případě uvažované realizace nového odběrného objektu a úpravny byl zpracován zjednodušený návrh úpravny vody a odběrného místa pro potřeby studie a posouzení a odhadnuty investiční náklady.

VARIANTA I. – realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov

V uvažované variantě je zdrojem surové vody pro vodovod slapská nádrž s odběrným místem Hubenov. Varianta I. navazuje na návrh uvedený v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje – skupinový vodovod Hubenov – Dobříš. Pro tuto variantu byl zpracován zjednodušený návrh úpravny vody a odběrného místa, včetně souvisejících objektů. Vzhledem ke geologickým podmínkám v celé oblasti Slapské vodní nádrže studie počítá s přímým odběrem vody z vodní nádrže. Původně uvažovaná možnost odběru pomocí vrtů, do kterých bude voda infiltrována z vodní nádrže, je vzhledem k odhadované geologii velmi málo pravděpodobná. Situační řešení navržené varianty je znázorněno na Obr. 16.

Navržená varianta v sobě zahrnuje následující objekty:

1. Odběrný objekt s čerpací stanicí 2. Přerušovací nádrž 3. Čerpací stanice surové vody 4. Výtlak surové vody 5. Předfiltrace 6. Příprava suspenze 7. Membránová separace, vč. systému regenerace/praní 8. Výšková a prostorová rezerva pro granulované aktivní uhlí 9. Dezinfekce, hygienické zabezpečení 10. Akumulace upravené vody 11. Čerpací stanice upravené vody 12. Výtlak upravené vody 13. Chemické hospodářství 14. Kalové hospodářství

Podrobně je navržené opatření řešeno v kapitole „5.2.1 Návrh opatření na zdrojích“.

3675/002 březen 2018 31

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

VDJ Dražetice 2 x 400 m3 484,0/480,0

potrubí PE D225 PN16 dl. 2 215 m

ČS Upravené vody potrubí TLT DN200 Hč. = 175 m, Qč = 25 l/s PN25 dl. 1 078 m

ÚV Hubenov Qmax = 25 l/s

ČS Surové vody Hč. = 70 m, Qč = 25 l/s

Akumulace upravené vody 1 x 200 m3 Odběrný objekt 334,0/330,0 Vodní nádrž Slapy Hhl. = 265,0

Obr. 16 – Situace řešení varianty I. – realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov

VARIANTA II. – napojení na SV Příbram

V současné době se nachází jižně od města Dobříš skupinový vodovod Příbram. Vlastníkem vodohospodářské infrastruktury je Svazek Obcí Pro Vodovody a Kanalizace Příbram, provozovatelem je 1. SčV, a.s.. Využití tohoto zdroje se nabízí z titulu existence stávajícího předávacího místa u obce Obořiště. Z předávacího místa je veden řad do VDJ Sv. Anna (VHS Dobříš spol. s.r.o.) a odbočka do obcí Svaté Pole a místních částí Budínek a Budín. V případě využití tohoto zdroje pro navrhovaný skupinový vodovod by došlo k napojení navrhovaného skupinového vodovodu v místě stávajícího předávacího místa. V rámci prověření této varianty byl osloven provozovatel systému, společnost 1. SčV a.s.. Na sjednané schůzce zpracovatel studie seznámil provozovatele se zamýšleným záměrem a požadavky na potřebu vody. Provozovatel následně zaslal k řešené věci oficiální stanovisko. Část textu stanoviska je uveden níže:

Z hlediska kapacitních možností stávajícího systému je třeba zohlednit, posoudit a případně vyřešit následující kapacitní omezení jednotlivých součástí vodovodu potřebných pro zajištění požadovaných dodávek vody ze skupinového vodovodu Příbram:

3675/002 březen 2018 32

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

 Odběrný objekt – 45 l/s – surová voda - při potřebě trvalého čerpání i při nižších hladinách v nádrži Kamýk by musela být kompletně rekonstruována nyní již nefunkční násoska vody na ČS Solenice.

 ČS Solenice – 45 l/s – surová voda (při potřebě vyššího výkonu by bylo třeba je prověřit možnost řešení souběhem více čerpadel)

 ČS Jablonná – 77 l/s – surová voda

 Kapacita VDJ Háje surová - 2 x 1 000 m3 – akumulační vodojem surové vody pro ÚV Hatě a průmyslový vodovod.

 Výkon ÚV Hatě – kapacita 75 l/s – v rámci uvažovaného doplnění filtrace přes aktivní uhlí nemusí nová kapacita stačit - v jedné variantě uvažováno 40 l/s.

 Výkon ČS Hatě I – 26,9 l/s – čerpání pitné vody do VDJ Háje 400 a následně do Milínské a Drásovské distribuční skupiny, z níž by byla zásobována i větev pro Dobříšsko a Novoknínsko. Kapacita ČS by musela být odpovídajícím způsobem navýšena. Zároveň doporučujeme posoudit i dostatečnou kapacita stávající VDJ Háje 400 a Háje 300 s ohledem na případné překlenutí havaárií v čerpání vody, či havárii výtlačného potrubí z VDJ Hatě I.

 Výkon ČS Háje 300 a kapacita řadu z VDJ Háje do VDJ Chlum – 19,5 l/s – při potřebě vyššího výkonu by bylo třeba posoudit možnosti a realizovat navýšení kapacity čerpací stanice i propojovacího řadu. Doporučujeme hledat variantní řešení při využití gravitačního zásobení před čerpáním.

 Kapacita VDJ Chlum - 100 m3 – akumulační kapacita VDJ je nedostatečná již pro stávající rozsah napojených obyvatel. Při řešení zásobení obcí Dobříšska a Novoknínska by bylo třeba kapacitu vodojemu posoudit s ohledem na další uvažované akumulace a také s ohledem na zvolenou variantu zkapacitnění čerpání vody a výtlačného potrubí mezi vodojemy Háje 300 a Chlum.

Celý text vydaného stanoviska je uveden v příloze 9.6 Dokladová část

3675/002 březen 2018 33

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Předávací místo Příbram - Dobříš

ČS Hatě I. Q = 26,9 l/s

VDJ Chlum 1 x 100 m3 489,8,0/485,8

ČS Jablonné ÚV Hatě VDJ Háje 300 a 400 Q = 77 l/s Q = 75 (40) l/s 300 + 400 m3 594,3/590,3

Odběr objekt a ČS Solenice Q = 45 l/s

Obr. 17 – Páteřní systém zásobování SV Příbram Svazek obcí – Drásovská skupina + výtlak ze zdroje Solenice

Dle stanoviska provozovatele SV Příbram je nutné posoudit poměrné velkou část systému. Posouzení znamená provedení pasportu stávajícího systému zásobování, sestavení hydraulického modelu a simulaci zatížení sítě odběrem pro potřeby navrženého skupinového vodovodu. Vzhledem k rozsahu toto nelze provést v rámci zpracovávané studie. Pro potřeby studie proto byla alespoň posouzena část od VDJ Chlum směrem k předávacímu místu SV Příbram – SV Dobříš. Na základě posouzení vycházejí následující nutné úpravy na vodárenské soustavě Příbram:

 Rozšíření akumulačního objemu VDJ Chlum (489,8/485,8). Dle informací uvedených v zaslaném stanovisku, objem tohoto vodojemu pro současný stav nevyhovuje. V případě napojení dalších spotřebišť v rámci vybudování navrhovaného skupinového vodovodu je nutné rozšířit objem vodojemu o 400 m3. .  Na základě provedeného hydraulického modelu je nutné provést výměnu stávajícího vodovodního řadu LT DN200 v úseku odbočka Višňová – předávací místo Příbram – Dobříš v délce cca 3 993 m. Navrhujeme výměnu za nové potrubí TLT DN 250 PN16 v délce 3 993 m. Navržený materiál je zvolen z důvodu návaznosti na stávající potrubí na obou koncích zamýšlené rekonstrukce. Uvedený úsek potrubí je v současné době ve špatném technickém stavu, výměna proto také přispěje ke snížení úniků pitné vody.

3675/002 březen 2018 34

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

VARIANTA III. – napojení na Mníšecký přivaděč

Mníšecký region je v současné době zásoben z realizovaného skupinového vodovodu v úseku Zbraslav Baně – Mníšek pod Brdy. Zdroj vody pro skupinový vodovod je pitná voda ze Želivky.

ČS Zbraslav

Přerušovací VDJ Jíloviště Návrhová trasa vodovodu DN 350

PČS Černolice

Výtlačný řad do VDJ Štítek Kovohutě Rekonstrukce VDJ Kovohutě

PČS Mníšek Přiváděcí řad do Mníšku

Obr. 18 – Vyznačená trasa Mníšeckého vodovodního přivaděče, vč. objektů

Zdroj skupinového vodovodu je situován ve Zbraslavi u vodojemu Baně (3 x 400 m3), kde je navržena čerpací stanice. Z ČS Baně je voda dopravována výtlačným řadem DN 350 (délky 4 049 m) do nově navrženého přerušovacího vodojemu na vrchu Cukrák (402,15/406,07 m n.m.). Dále je trasa výtlačného řadu vedena do přerušovacího vodojemu Jílovište (2x200 m3) na Cukráku. Nový vodojem je situován v lese v návaznosti na původní vodojem 1x150 m3. Z navrhovaného vodojemu Jíloviště poteče voda gravitací směrem k posilovací čerpací stanici Černolice. Přiváděcí řad je veden v silnici až do obce Všenory. Před začátkem obce křižuje trasa vodovodu Všenorský potok. Ve Všenorech odbočuje vodovodní řad vlevo na silnici č. III/11510 a dále pokračuje do Černolic a Řitky. Na katastrálním území Černolic je navržena posilovací čerpací stanice, která zajistí dopravu vody do vodojemu Kovohutě. V obci Řitka trasa přiváděcího řadu odbočuje ze silnice na místní komunikace a vede zástavbou obce a lesní cestou až k vodojemu Kovohutě. Ve vodojemu je navržena čerpací stanice zajišťující dopravu vody dále do vodojemu Štítek. Z vodojemu Kovohutě jsou nově navrženy dva vodovodní řady. První - výtlačný řad propojuje vodojem Kovohutě a vodojem Štítek, druhý – přiváděcí řad propojuje vodojem Kovohutě a

3675/002 březen 2018 35

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

posilovací čerpací stanici v Mníšku pod Brdy. Trasa vodovodu dále paralelně pokračuje podél silnice R4 v silnici II/116 až do posilovací čerpací stanice v Mníšku pod Brdy.

Případné napojení na Mníšecký přivaděč je možné realizovat přes obec Malá Hraštice, která plánuje připojení na Mníšecký přivaděč v blízké době. Případné propojení by znamenalo realizaci přivaděče v délce cca 7 km.

V rámci prověření této varianty byl proto osloven majitel Mníšeckého přivaděče Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy. Byla sjednána schůzka za účasti předsedy rady svazku obcí Ing. Petra Digrína, Ph.D., se kterým byl konzultován investiční záměr a možnosti napojení na systém Mníšeckého přivaděče. Závěrem jednání je zápis z jednání, který je uveden níže v příloze 9.4 Dokladová část

Z proběhlého jednání vyplývá, že varianta využití zdroje vody z Mníšeckého přivaděče je omezena návrhovými kapacitami přivaděče. Při návrhu se uvažovalo s připojením obcí po trase přivaděče a rezervou pro další rozvoj tohoto území. Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy může vyčlenit pro potřeby plánovaného skupinového vodovodu maximální roční potřebu 30 000 m3. Zbytek rezervy Mníšeckého přivaděče je vázán pro města a obce, které se na stavbě přivaděče podílely.

Propojení by umožňovalo pokrýt potřebu jen malé části plánovaného skupinového vodovodu, např. potřebu pro město Nový Knín. Kapacita Mníšeckého přivaděče je pro potřeby navrhovaného skupinového vodovodu nedostatečná, tato varianta zdroje není proto dále uvažována.

4.2 Návrh zatěžovacích stavů

Z hlediska dalšího předpokládaného vývoje bude významnou roli hrát počet připojených lokalit na navrhovaný skupinový vodovod. V jednotlivých lokalitách pak počet připojených obyvatel z celkové počtu trvale bydlících obyvatel. Dalším faktorem ovlivňující potřeby systému bude vývoj počtu obyvatel ve stávajících zásobených lokalitách a lokalitách nově připojených.

Pro potřeby posouzení byly tedy stanoveny dva zatěžovací stavy:

I. Zatěžovací stav – v prvním zatěžovacím stavu je uvažováno s připojením všech vytipovaných lokalit na navrhovaný skupinový vodovod a mírné navýšení počtu obyvatel v jednotlivých lokalitách ve výhledu 5 let - to odpovídá odhadované době realizace řešeného systému zásobování. V případě průmyslu bylo uvažováno s navýšením potřeby vody oproti současnosti o 5 %.

Do potřeby je také započítána potřeba vody – rezerva pro město Dobříš. Po dohodě s provozovatelem (VHS Dobříš spol. s.r.o.) byla určena velikost rezervy na Qdmax. = 8,0 l/s.

II. Zatěžovací stav – v druhém zatěžovacím stavu je uvažováno s připojením vytipovaných lokalit na navrhovaný skupinový vodovod s navýšením počtu obyvatel v jednotlivých lokalitách ve výhledu 20 let. V případě průmyslu bylo uvažováno s navýšením potřeby vody oproti současnosti o 20 %.

Do potřeby je stejně jako v případě prvního zatěžovacího stavu započítána potřeba vody – rezerva pro město Dobříš. Po dohodě s provozovatelem (VHS Dobříš spol. s.r.o.) byla určena velikost rezervy na Qdmax. = 8,0 l/s.

3675/002 březen 2018 36

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

4.2.1 Hospodaření s vodou

Pro stanovení potřeby vody a počtů zásobovaných obyvatel jsou ve studii využity zejména data z majetkové a provozní evidence vodovodů dodané objednatelem. Počty obyvatel jsou dále ověřeny dle platného PRVKUK a na základě dat Českého statistického úřadu.

V rámci zpracování dostupných bilančních údajů je ve studii ověřena velikost obejmu vody nefakturované. Velikosti objemu vody nefakturované je vyjádřena prostřednictvím procenta vody nefakturované (%VNF) z celkového množství surové vody k realizaci za rok. Uvedené hodnocení umožňuje sledování vývoje technického stavu jednotlivých vodovodních systémů a posouzení efektivity využití surové vody.

푉푁퐹 %푉푁퐹 = ∙ 100; [%] 푉푅

Surová voda - Voda Voda Procento vody Název voda k realizaci - fakturovaná - nefakturovaná nefakturované - provozního Rok VR VF - VNF %VNF celku [m3] [m3] [m3] [%] SV Dobříš - 2015 601825 461156 140669 23.4 Stará Huť 2016 648231 468995 179236 27.7 2015 30022 25397 4625 15.4 Nový Knín 2016 30022 23747 6275 20.9 2015 11 020 10 806 214 1.9 Obořiště 2016 9052 9000 52 0.6 2015 13468 11977 1491 11.1 Svaté Pole 2016 13607 12859 748 5.5 2015 16 150 11 275 4875 30.2 Rybníky 2016 15 557 11 065 4492 28.9 Prostřední 2015 4 661 4 571 90 1.9 Lhota 2016 4 661 4 445 216 4.6 2015 3 672 2 626 1046 28.5 Chotilsko 2016 3 672 2 616 1056 28.8 Tab. 6 – Vyhodnocení hospodaření s vodou

4.2.2 Stanovení potřeby vody - obecně

Pro vyhodnocení zatěžovacích stavů je zpracován přehled potřeby vody pro jednotlivé lokality. Uvedená potřeba vody v systému je porovnána s využitelnou kapacitou dostupných zdrojů.

Potřeba vody je množství vody udávané za časovou jednotku (l.s-1, m3.d-1), potřebné pro zajištění dodávky vody pro jednotlivé odběratele. Pro objektivní vyhodnocení vztahu mezi potřebou a kapacitou zdrojů je použitá potřeba surové vody (vody k realizaci). Potřeba vody k realizaci zahrnuje vodu fakturovanou (VF) a vodu nefakturovanou (VNF) včetně všech jejích složek – vlastní potřebu pro výrobu pitné vody, ztráty atd.

3675/002 březen 2018 37

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

VYUŽITELNÁ KAPACITA ZDROJŮ

Obr. 19 - Schéma s vyznačením hlavních složek hospodaření s pitnou vodou

Vzhledem k tomu, že výše stanovené potřeby vody jsou základním parametrem při posouzení vodovodní sítě, byla tomuto tématu věnována patřičná pozornost.

Průměrná denní potřeba vody k realizaci Qp Průměrná denní potřeba vody k realizaci Qp (rozumí se v roce) je výpočtová hodnota stanovená ze specifické potřeby vody k realizaci násobením příslušných jednotek, zpravidla počtem obyvatel. Průměrná denní potřeba je výchozí výpočetní hodnotou

Qp = PO * SPV SPV (l.obyv-1.den-1) - Specifická potřeba vody k realizaci (SPV - l.obyv-1.den-1) je množství vody za jednotku času připadající na jednoho obyvatele nebo na jednotku charakterizující určitý výrobní a nevýrobní proces.  Výpočet specifické potřeby vody k realizaci pro stávající stav vychází ze skutečných hodnot roční spotřeby vody k realizaci dle majetkové a provozní evidence vodovodů. Hodnoty roční spotřeby vody k realizaci jsou v rámci výpočtu zprůměrovány (roky 2015 až 2016).

 Ve výhledu (zatěžovací stav I. a II.) byla specifická potřeba vody odhadnuta. V případě obcí, kde v současné době funguje vodovodní systém a jsou k dispozici potřebná data pro výpočet SPV pro stávajíc stav, bylo u SPV pro výhledový stav počítáno s mírným nárůstem oproti současnosti. V ostatních případech bylo u větších obcí, kde je rozvinutější občanská vybavenost, počítáno SPV = 120 l.obyv-1.den-1, v případě menší obcí a místních částí byla stanovena hodnota SPV = 100 l.obyv-1.den-1.

PO – počet obyvatel (vychází z dat z majetkové a provozní evidence vodovodů, popřípadě z vyplněných dotazníků). Ve výhledu bylo počítáno s nárůstem počtu obyvatel v jednotlivých

3675/002 březen 2018 38

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

městech, obcích a místní částech dle uvedených hodnot ve vyplněných dotaznících, popř. z informací uvedených v územních plánech obcí a měst.

SPV SPV Název provozního celku stávající stav zatěžovací stav I. a II. [l.obyv-1.den-1] [l.obyv-1.den-1] Dobříš 113 120 SV Dobříš - Stará Huť 107 120 Stará Huť Rosovice 136 140 Nový Knín 109 120 Obořiště 90 120 Svaté Pole 109 120 Rybníky 109 120

Prostřední Lhota 112 120

Chotilsko 90 100 Mokrovraty - 120 Nově připojované obce a místní části – většinou menší - 100 obce s malou občanskou vybaveností Tab. 7 - Přehled specifická potřeba vody k realizaci dle jednotlivých provozních celků

Maximální denní potřeba vody k realizaci Qd Maximální denní potřeba vody k realizaci Qd je průměrná denní potřeba vody k realizaci násobená součinitelem denní nerovnoměrnosti a je to maximální potřeba jednoho dne v roce. Maximální denní potřeba je návrhovým parametrem pro dimenzování kapacity zdroje - potřebné množství vody ve zdroji ke krytí této potřeby vody, kapacity úpravny, vodovodních řadů pro dopravu vody do vodojemu a čerpacích stanic.

Qd = Qp . kd

Součinitel denní nerovnoměrnosti se stanoví na základě velikosti spotřebiště dle následující tabulky:

Počet obyvatel kd do 1000 1,5 1 000 – 5 000 1,4 5 000 - 20 000 1,35 20 000 – 100 000 1,25 Nad 100 000 1,15

Tab. 8 - Součinitel denní potřeby vody - kd

Maximální hodinová potřeba Qhmax Maximální hodinová potřeba vody je maximální denní potřeba násobená součinitelem hodinové nerovnoměrnosti, zohledňuje denní nerovnoměrnost odběrů z vodovodní sítě během dne. Maximální hodinová potřeba vody je návrhovým parametrem pro dimenze potrubí zásobních řadů a rozvodné sítě ve spotřebišti.

3675/002 březen 2018 39

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Qhmax = Qp * kd * kh

Počet obyvatel kh 30 7,2 50 6,7 100 5,9 500 2,6 1 000 2,2 3 000 2,1 5 000 2,0 15 000 1,9 > 30 000 1,8 Tab. 9 - Součinitel hodinové nerovnoměrnosti - kh

4.2.3 Formát výpočtu potřeby vody a popis jednotlivý prvků

Výsledky stanovení současné potřeby vody vyrobené, výhledové potřeby a potřeby vyjadřující předpokládaný vliv připojení nových lokalit a nárůstu počtu obyvatel jsou uvedeny ve výpočetní tabulce v příloze 9.1 a 9.2. Podrobný popis struktury výpočetní tabulky s označením popisků je uveden níže:

Data provozovatel - voda Data provozovatel fakturovaná

(1) (3) (4) (5) (2) Ozn. Místní trv. obyv. trv. obyv. Obec vodovodu část napojené na napojené na (6) (7) skup. skup. 2015 2016 vodovod vodovod 2015 2016

1 Název provozního celku vodovodního systému 2 Název obce 3 Název místní části 4 - 5 trv. obyv. napojené na skup. vodovod 2015 a 2016 – převzatá data od provozovatele 6 - 7 Množství vody fakturované - v letech 2015 – 1016 – převzatá data od provozovatele

POTŘEBA - SOUČASNÝ STAV

(12) (14) (8) (9) (10) potřeba potřeba specifická specifická potřeba (11) (13) vody Qd vody Qd potřeba potřeba vody Qp kd kh max. denní max. hod m3/obyv./rok l/obyv./den (l/s) (l/s) (l/s)

8 Specifická potřeba vody vyjádřena v m3/obyv./rok 9 Specifická potřeba vody vyjádřena v l/obyv./den 10 Současná potřeba vody Qp pro zásobení obce (l/s) 11 Součinitel denní nerovnoměrnosti potřeby vody kd 12 Maximální denní potřeba vody Qd pro zásobení obce (l/s) 13 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti potřeby vody kh 14 Maximální hodinová potřeba vody Qh pro zásobení obce (l/s)

3675/002 březen 2018 40

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

ZATĚŽOVACÍ STAV I. - připojení nových obcí

(16) (20) (22) (15) (17) (18) obyv. potřeba potřeba počet specifická potřeba (19) (21) napojené vody Qd vody Qd obyvatel potřeba vody Qp kd kh na max. denní max. hod - nárůst l/obyv./den (l/s) vodovod (l/s) (l/s)

15 Nárůst počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod – Zatěžovací stav I. 16 Celkový počet obyvatel připojených na veřejný vodovod včetně nově připojených lokalit – Zatěžovací stav I. 17 Specifická potřeba vody vyjádřena v l/obyv./den 18 Potřeba vody Qp pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit – Zatěžovací stav I. 19 Součinitel denní nerovnoměrnosti potřeby vody kd 20 Maximální denní potřeba vody Qd pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit – Zatěžovací stav I. 21 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti potřeby vody kh 22 Maximální hodinová potřeba vody Qh pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit – Zatěžovací stav I.

ZATĚŽOVACÍ STAV II. - nárůst počtu obyvatel

(27) (23) (24) (25) (29) potřeba počet obyv. potřeba (26) (28) potřeba vody vody Qd obyvatel napojené na vody Qp kd kh Qd max. hod max. denní - nárůst vodovod (l/s) (l/s) (l/s)

23 Nárůst počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod – Zatěžovací stav II. 24 Celkový počet obyvatel připojených na veřejný vodovod včetně nově připojených lokalit a nárůstu počtu obyvatel – Zatěžovací stav II. 25 Potřeba vody Qp pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit a nárůstem obyvatel – Zatěžovací stav II. 26 Součinitel denní nerovnoměrnosti potřeby vody kd 27 Maximální denní potřeba vody Qd pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit a nárůstem obyvatel – Zatěžovací stav II. 28 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti potřeby vody kh 29 Maximální hodinová potřeba vody Qh pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit a nárůstem obyvatel – Zatěžovací stav II.

VODA SUROVÁ POŽADAVEK VÝKON ZDROJŮ (m3)

(31) (30) (32) (33) (34) prům. průměr procento 2015- SOUČASNÝ ZATĚŽOVACÍ ZATĚŽOVACÍ vody 2016 STAV (l/s) STAV I. (l/s) STAV II. (l/s) vyrobené

30 Množství surové vody – průměr za roky 2015 a 2016 (m3/rok) 31 Průměrné procento vody vyrobené (%) 32 Požadavek výkonu zdrojů – současný stav (l/s) 33 Požadavek výkonu zdrojů – Zatěžovací stav I. (l/s) 34 Požadavek výkonu zdrojů – Zatěžovací stav II. (l/s)

3675/002 březen 2018 41

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

4.3 Vyhodnocení zatěžovacích stavů

V rámci vyhodnocení zatěžovacích stavů byla spočítána potřeba vody pro jednotlivé připojované spotřebiště na navrhovaný skupinový vodovod. Potřeby vody v jednotlivých spotřebištích jsou uvedeny v Tab. 10.

Zatěžovací stav I. Zatěžovací stav II. Část Připojené obce PZO Qprům Qdmax Qhmax PZO Qprům Qdmax Qhmax [ob] [l/s] [l/s] [l/s] [ob] [l/s] [l/s] [l/s] Obořiště 353 0.41 0.61 1.59 640 0.74 1.11 2.89 Svaté Pole 315 0.36 0.55 1.42 425 0.49 0.74 1.92 Budínek (Svaté Pole) 107 0.12 0.19 0.48 147 0.17 0.26 0.66 průmysl - Nohel Garden, a.s. - 0.04 0.09 0.26 - 0.04 0.10 0.30 Rybníky 242 0.28 0.42 1.09 292 0.34 0.51 1.32 Budín (Rybníky) 62 0.07 0.11 0.28 97 0.11 0.17 0.44 Libice (Rybníky) 52 0.06 0.09 0.60 67 0.08 0.12 0.78 průmysl - Anbremetall, a.s. - 0.04 0.09 0.26 - 0.04 0.10 0.30

ŘAD1 Drhovy 193 0.22 0.34 0.87 535 0.62 0.93 2.04 Homole (Drhovy) 48 0.06 0.08 0.56 63 0.07 0.11 0.73 Borotice 126 0.15 0.22 0.57 176 0.20 0.31 0.79 Dražetice (Borotice) 78 0.09 0.14 0.80 98 0.11 0.17 1.00 Čelina (Borotice) 76 0.09 0.13 0.78 91 0.11 0.16 0.93 Hubenov (Borotice) 46 0.05 0.08 0.54 61 0.07 0.11 0.28 Libčice (Nový Knín) 214 0.25 0.37 0.97 214 0.25 0.37 0.97 Prostřední Lhota, Mokrsko 110 0.13 0.19 0.50 198 0.23 0.34 0.89 (Chotilsko) Chotilsko 108 0.13 0.19 0.49 204 0.24 0.35 0.92 Záborná Lhota (Chotilsko) 76 0.09 0.13 0.78 156 0.18 0.27 0.70

ŘAD2 Nový Knín + Sudovice 1 584 2.20 3.08 6.47 1 784 2.48 3.47 7.28 Mokrovraty 580 0.67 1.01 2.22 730 0.84 1.27 2.79 Pouště (Mokrovraty) 220 0.25 0.38 0.99 270 0.31 0.47 1.22 Stará Huť 1 170 1.63 2.28 4.78 1 270 1.76 2.47 5.19 Čím 390 0.45 0.68 1.76 500 0.58 0.87 2.26 průmysl - BOCA spol s.r.o. (Čím) - 0.58 0.58 1.54 - 0.81 0.81 2.16 Korkyně 73 0.08 0.13 0.75 103 0.12 0.18 1.06 Křížkov (Korkyně) 63 0.07 0.11 0.73 63 0.07 0.11 0.73 ŘAD2.1 Nové Dvory 160 0.19 0.28 0.72 260 0.30 0.45 1.17 Krámy (Nové Dvory) 80 0.09 0.14 0.82 120 0.14 0.21 1.23 Celkem 6 526 8.84 12.66 33.62 8 564 11.51 16.52 42.96

Tab. 10 – Potřeba vody v jednotlivých spotřebištích pro stanovené zatěžovací stavy

Z uvedené tabulky tedy vychází, že celý systém bude mít následující požadavky na potřebu vody

3675/002 březen 2018 42

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Zatěžovací stav I.

- Počet zásobených obyvatel - PZO = 6 526 ob

3 - Průměrný denní průtok - Qprům. = 8,84 l/s = 764 m /den

3 - Maximální denní průtok - Qmax.d. = 12,66 l/s = 1094 m /den

- Maximální hodinový průtok - Qmax.h. = 33,62 l/s

Zatěžovací stav II.

- Počet zásobených obyvatel - PZO = 8 564 ob

3 - Průměrný denní průtok - Qprům. = 11,51 l/s = 995 m /den

3 - Maximální denní průtok - Qmax.d. = 16,52 l/s = 1427 m /den

- Maximální hodinový průtok - Qmax.h. = 42,96 l/s

S provozovatelem bylo dohodnuto, že bude z navrhovaného systému vyčleněna rezerva pro 3 SV Dobříš – Stará Huť - Qmax.d. = 8,00 l/s = 691 m /den. Potřeba obce Stará Huť je započítána v předchozí tabulce a je uvažováno s jejím zásobením navrhovaným Řadem 2. V Tab. 11. jsou tedy uvedeny potřeby vody systému SV Dobříš – Stará Huť.

Zatěžovací stav I. Zatěžovací stav II. Část Připojené obce PZO Qprům Qdmax Qhmax PZO Qprům Qdmax Qhmax [ob] [l/s] [l/s] [l/s] [ob] [l/s] [l/s] [l/s] Dobříš - obyvatelstvo 8 270 11.49 15.51 29.46 10 000 13.89 18.75 35.63 průmysl - Doosan Bobcat s.r.o. - - 0.04 0.06 0.09 - 0.05 0.07 0.10 starý závod průmysl - Doosan Bobcat s.r.o. - SV - 0.81 0.85 1.27 - 0.93 0.97 1.46 nový závod Dobříš - MEDI HELP - Masarykovo Stará 250 1.30 1.95 5.08 250 0.29 0.43 1.13 Huť sanatorium Dobříš Stará Huť Zásobeno z navrhovaného řadu ŘAD 2 Rosovice 560 0.91 1.36 2.99 680 0.79 1.18 2.60 průmysl - Masna Rosovice, s.r.o. - 0.16 0.19 0.57 - 0.18 0.22 0.65 Celkem 9 080 14.71 19.92 39.46 10 930 16.13 21.62 41.55

Tab. 11 – Potřeba vody systému SV Dobříš - Stará Huť pro stanovené zatěžovací stavy

Stanovená rezerva pokryje v jednotlivých zatěžovacích stavech následující potřebu vody SV Dobříš – Stará Huť:

 Zatěžovací stav I. - 40,2 % potřeby vody  Zatěžovací stav II. - 37,0 % potřeby vody

Stanovená rezerva pokryje potřebu vody za předpokladu Kh = 1,35 a SPV = 120 l/ob/den pro 4 266 obyvatel.

3675/002 březen 2018 43

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Na základě předchozích bilancí potřeb vody byla stanovena celková kapacita nového zdroje vody pro navrhovaný systém zásobování.

Zatěžovací stav I. Zatěžovací stav II.

Qprům Qdmax Qprům Qdmax [l/s] [m3/den] [l/s] [m3/den] [l/s] [m3/den] [l/s] [m3/den]

Nově připojované obce 8.8 764 12.7 1094 11.5 995 16.5 1427 Rezerva pro SV Dobříš - 5.9 511 8.0 691 5.9 510 8.0 691 Stará huť Celkem 14.8 1276 20.7 1785 17.4 1505 24.5 2118

Zdroj vody se navrhuje na maximální denní průtok ve výhledu, to odpovídá stanovenému zatěžovacímu stavu II. K samotným potřebám vody je dále nutné započítat ztráty při distribuci a výrobě vody – rozdíl mezi vodou fakturovanou a surovou. Toto množství je dopočítáno v případě napojení stávajících systému dle evidence provozovatele, v případě nově navrhovaných systému bylo uvažováno s 95 % vody fakturované proti vodě surové. Výpočet je uveden v příloze „Příloha 9.1. Tabulková část – stanovení potřeby vody a zatěžovacích stavů - SV Dobříšsko a Novoknínsko“.

Níže jsou shrnuty požadavky na nový zdroj vody:

3 - Průměrný denní průtok - Qprům. = 17,4 l/s = 1 503 m /den

3 - Maximální denní průtok - Qmax.d. = 24,5 l/s = 2 117 m /den

3 - Požadavek výkonu zdroje Qmax.d se započítáním ztrát je 24,9 l/s = 2 151 m /den

Nový zdroj vody tedy navrhujeme s následující parametry:

3 - Průměrný denní průtok - Qprům. = 18,0 l/s = 1 555 m /den

3 - Maximální denní průtok - Qmax.d. = 25,0 l/s = 2 160 m /den

U nově připojovaných obcí se předpokládá odstavení stávajících zdrojů vody a výhradní využívaní pitné vody z navrhovaného systému zásobování. Stávající zdroje mohou sloužit jako rezerva.

3675/002 březen 2018 44

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

5 Návrh technických opatření – zásobování vodou

Cílem této kapitoly je návrh opatření pro zásobení vybraných lokalit, včetně vyhodnocení technických opatření a doporučení optimálního řešení.

5.1 Popis opatření dle priority řešení a návrh etapizace

Opatření nutná pro zabezpečení dodávek pitné vody se dají rozdělit do tří základních skupin:  Zajištění dostatečně kapacitních zdrojů a provedení technických opatření pro jejich spolehlivé zapojení do systému.  Návrh objektů akumulace pro zajištění potřebného zásobního objemu ve všech lokalitách  Návrh distribučního systému pro spolehlivou dodávku pitné vody ke koncovému odběrateli

Jedním ze zásadních opatření, které bude ovlivňovat celou koncepci zásobování je zvolený zdroj pitné vody. Celkový návrh opatření je tedy dále rozdělen podle variant možných zdrojů. Vzhledem k tomu, že varianta III. vypadla z důvodu nedostatečné kapacity, jsou dále uvažovány pouze dvě varianty:

 Návrh souboru opatření pro variantu I. – realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov  Návrh souboru opatření pro variantu II. – napojení na SV Příbram

3675/002 březen 2018 45

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

5.2 Návrh souboru opatření pro variantu I.

5.2.1 Návrh opatření na zdrojích

V uvažované variantě je zdrojem surové vody pro vodovod slapská nádrž s odběrným místem Hubenov. Maximální výkon úpravny vody je rovný maximální denní potřebě vodovodu – 25 l/s. Průměrný výkon je uvažován 18 l/s. Minimální výkon pro potřeby studie stanoven není.

VDJ Dražetice 2 x 400 m3 484,0/480,0

potrubí PE D225 PN16 dl. 2 215 m

ČS Upravené vody potrubí TLT DN200 Hč. = 175 m, Qč = 25 l/s PN25 dl. 1 078 m

ÚV Hubenov Qmax = 25 l/s

ČS Surové vody Hč. = 70 m, Qč = 25 l/s

Akumulace upravené vody 1 x 200 m3 Odběrný objekt 334,0/330,0 Vodní nádrž Slapy Hhl. = 265,0

Obr. 20 – Situace řešení varianty I. – realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov

Ve fázi studie jsou k dispozici pouze velmi omezené podklady o jakosti surové vody a vydatnosti zdroje. V zájmové oblasti byly provedeny vrty v rámci hydrogeologického průzkumu. Z jediného neúplného rozboru, který je k dispozici, vyplývá, že podzemní voda je vápenato- hořečnato-hydrogenuhličitano-síranového typu, středně mineralizovaná (celková mineralizace 459,6 mg/l), s vyšším obsahem železa. Tento údaj by mohl vést k úvahám o odželezení vody, pokud nešlo o sekundární kontaminaci železem z výpažnice a zejména pokud by bylo možné s podzemní vodou počítat jako se zdrojem s požadovanou vydatností. Dostupná data ovšem ukazují, že při čerpací zkoušce bylo čerpáno 0,3 l/s, přičemž během jednoho dne došlo ke snížení hladiny ve vrtu cca o 6 m při hloubce vrtu 60 m. Jako dílčí závěr ke zdroji podzemní

3675/002 březen 2018 46

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

vody lze uvést, že s ní není možno počítat pro nedostatečnou vydatnost. Ani využití vrtů pro infiltraci z nádrže Slapy se v daných geologických podmínkách nejeví jako schůdné.

Jako jediný dostatečně vydatný zdroj v oblasti Hubenova je tedy povrchová voda odebíraná přímo ze slapské nádrže. Z hlediska jakosti je třeba očekávat organicky silně zatíženou vodu s chemickým (odhad celkového organického uhlíku TOC > 7 mg/l, odhad chemické spotřeby kyslíku manganistenem CHSKMn v maximech > 10 mg/l, převaha huminové látky), mikrobiologickým (bakterie, viry) a biologickým (prvoci, sinice, řasy) zatížením., odpovídající kategorii A3 podle vyhlášky 428/2001 Sb. Do budoucna je možno očekávat i vyšší koncentrace pesticidů a jiných tzv. mikropolutantů (zbytky léčiv, kosmetických přípravků apod.).

Pro takovou vodu přichází v úvahu dvoustupňová separace, tedy proces, kde po přípravě suspenze dávkováním koagulačních a dalších činidel a mícháním následuje první separační stupeň, představovaný v klasickém případě sedimentací nebo různými typy čiřičů, od roku 2005 se i v podmínkách ČR s úspěchem na povrchových vodách používá flotace rozpuštěným vzduchem. Po prvním separačním stupni natéká voda na druhý separační stupeň, který je tvořen filtrací, dříve pískovou, v poslední době se místo samotného písku uplatňují buď kombinace písku s jiným materiálem (např. dvouvrstvé filtry s antracitem) nebo se písek zcela nahradí materiálem speciálním. Následuje dezinfekce, na povrchových vodách lze doporučit UV záření a chlor.

Taková úprava vody je investičně a provozně náročná a její návrh by pravděpodobně znamenal neproveditelnost (ekonomickou, provozní) varianty s vlastním zdrojem. Problémy, které mohou při provozu takto koncipované, ovšem neodborně provozované úpravny vody nastat, jsou i mediálně známé z příkladu úpravny vody Trnová. Tato úpravna vody odebírá surovou vodu z přehradní nádrže Vrané nad Vltavou a do července 2016 upravovala vodu klasickou dvoustupňovou technologií obecně popsanou výše. Kvůli kombinaci několika nepříznivých faktorů byla do spotřebiště v mnoha případech dodávána voda neodpovídající českým předpisům. Tomuto nepříznivému stavu učinil přítrž až zásah nového provozovatele, který se rozhodl situaci řešit radikálně a klasickou technologii nahradil moderní membránovou technologií. Je, zatím ve zkušebním provozu, ověřeno, že membránová technologie je schopna úspěšně upravovat surovou vodu odebíranou přímo z Vltavy, z vranské nádrže. Její provoz je pro obsluhu jednodušší než provoz klasické dvoustupňové úpravny vody a v některých parametrech (mikroskopický obraz) může být účinnost membránové mikrofiltrace i vyšší než účinnost pískové filtrace. Výše uvedená informace vede k myšlence využít zkušenosti z Trnové pro návrh úpravny vody Hubenov. Navrhuje se následující technologické uspořádání:

1. Odběrný objekt s čerpací stanicí 2. Přerušovací nádrž 3. Čerpací stanice surové vody 4. Výtlak surové vody 5. Předfiltrace 6. Příprava suspenze 7. Membránová separace, vč. systému regenerace/praní 8. Výšková a prostorová rezerva pro granulované aktivní uhlí 9. Dezinfekce, hygienické zabezpečení 10. Akumulace upravené vody 11. Čerpací stanice upravené vody 12. Výtlak upravené vody

3675/002 březen 2018 47

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

13. Chemické hospodářství 14. Kalové hospodářství

Obr. 21 – Blokové schéma navržené úpravny vody Hubenov

Ad 1, 2, 3, (4) – Odběrný objekt s čerpací stanicí, přerušovací nádrž, čerpací stanice surové vody, výtlak surové vody

V úvahu přichází břehový objekt nebo – vhodněji – objekt umístěný na pontonu, který by byl schopen lépe se přizpůsobit při kolísání hladiny v nádrži. Ve studii je možno počítat s osvědčeným uspořádáním, při kterém je v břehovém objektu nebo na pontonu umístěna čerpací stanice s ponornými čerpadly přečerpávající vodu do přerušovací jímky na břehu. Z té by byla surová voda přečerpávána přímo na membránovou technologii. Toto uspořádání mimo jiné chrání úpravnu vody před načerpáním vody nepřijatelné kvality, pokud se sledují základní jakostní parametry (např. zákal). Odběrný objekt by byl vybaven česlemi pro odstranění hrubých nečistot.

Výtlak surové vody se předpokládá potrubí PE D225 SDR11 (PN16) délky 1 315 m a převýšení cca 70 m. Vzhledem k výškovému uspořádání se předpokládá, že veškerá surová voda z odběrného objektu bude přečerpávána na úpravnu vody Hubenov. Odhadované parametry čerpání jsou Hč = 70 m, Qč = 25 l/s.

3675/002 březen 2018 48

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Ad 5 – Předfiltrace

Pro ochranu membrán se standardně používají diskové filtry.

Ad 6 – Příprava suspenze

Účelem tohoto technologického stupně je převedení znečisťujících látek, které jsou v surové vodě v koloidní formě, takže by membránou (nebo i klasickým pískovým filtrem) prošly, na vločky, které membránou neprojdou. Ze zkušeností z Trnové je možno odvodit, že vhodnou formou přípravy suspenze před membránovou technologií může být trubkový flokulátor. Jedná se o relativně jednoduché zařízení, v němž je potřebného míchání a doby kontaktu dosaženo v potrubí, které několikrát změní směr a obsahuje elementy, na nichž dojde k promíchání. Do vody je třeba dávkovat chemikálie – koagulanty, např. polymerované soli hliníku, a chemikálie pro úpravu reakce vody (pH), např. uhličitan sodný, hydroxid sodný, kyselinu sírovou. Alternativou je příprava suspenze v nádrži, potřebného promíchání lze dosáhnout míchadly.

Ad 7 – Membránová separace

V Trnové je instalováno zařízení pro mikrofiltraci, s nominální velikostí pórů 1 µm. To je přibližně velikost bakterií. S obdobným zařízením se uvažuje i v případě Hubenova. Membrány jsou uspořádány do kanálků s průměrem 2,5 mm, celkem 2 000 kanálků tvoří jeden element s povrchem membrány 25 m2. Element je válcového tvaru, průměru cca 0,25m, délky cca 2 m. Při plošném zatížení membrány (flux) 0,16 m/h je pro úpravu 20 l/s suspenze voda + vločky potřeba 18 elementů á 25 m2. Navrhuje se 20 membránových elementů á 25 m2, s celkovou plochou membrány 250 m2.

Membrány je třeba regenerovat, protože se během filtrace zanášejí a zvyšuje se rozdíl tlaků před a za membránou. V intervalu 2 až 6 hodin se provádí zpětný proplach po dobu asi 15 s upravenou vodou a poté vzduchem. V daných časových intervalech je aplikováno chemické praní. Při kyselém praní se používá kyselina sírová, při oxidačním praní chlornan sodný. Četnost kyselého praní je 1× za 24 hodin, oxidačního 2× za týden. Po chemickém praní následuje zpětný proplach. V Trnové je spotřeba vody na praní pouze 0,5 % vyrobené vody. Součástí zařízení je i nádrž na filtrát používaný při praní.

3675/002 březen 2018 49

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 22 - Příklad úpravny s membránovou technologií (mimo ČR)

Ad 8 – Výšková a prostorová rezerva pro granulované aktivní uhlí

Pro případ výskytu pesticidů a jiných mikropolutantů se navrhuje ponechat na pozemku (mimo budovu úpravny vody) prostorovou rezervu pro filtraci přes granulované aktivní uhlí. Potřebná plocha pro filtraci je cca 20 m2.

Ad 9 – Dezinfekce, hygienické zabezpečení

Jako další bariéra (po membránové separaci) průniku bakterií se navrhuje dezinfekce UV zářením, následovaná dávkováním chloru.

Ad 10 – Akumulace upravené vody

Navrhuje se akumulace pro cca 2 hodiny zdržení při maximálním výkonu, tj. 200 m3.

Ad 11 – Čerpací stanice upravené vody

Vzhledem k výškovému uspořádání se předpokládá, že veškerá voda z úpravy vody Hubenov bude přečerpávána do vodojemu VDJ Dražetice. Odhadované parametry čerpání jsou Hč = 175 m, Qč = 25 l/s.

Ad 12 – Výtlak upravené vody

Výtlak upravené vody se předpokládá potrubí PE D225 SDR11 (PN16) délky 2 215 m a potrubí TLT DN200 PN25 délky 1 078 m s celkový převýšením cca 150 m.

Ad 13 – Chemické hospodářství

Předpokládá se dávkování chemikálií pro úpravu reakce vody (pH) při přípravě suspenze – uhličitan sodný (alternativně hydroxid sodný) a kyselina sírová.

3675/002 březen 2018 50

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Dávkován bude koagulant, pravděpodobně předpolymerovaný koagulant na bázi solí hliníku (PAX).

Pro hygienické zabezpečení se bude dávkovat chlornan sodný.

Kyselina sírová a chlornan sodný se budou dávkovat také pro regeneraci membrány.

Ad 14 – Kalové hospodářství

Odpadní vody vznikají zejména z regenerace membrán; objem ostatních odpadních vod (např. z odkalení nádrží) je řádově menší. Pro potřebu studie je možno s rezervou odhadnout jejich množství 4 % vyrobené vody, tj. 1 l/s. Údaj známý z Trnové je podstatně menší. Tyto vody je třeba neutralizovat. Velkou výhodou by byla blízkost čistírny odpadních vod, která by byla připravena na příjem těchto vod.

Alternativou je výstavba kalových lagun. Odhad je 2 laguny, každá o velikosti 200 m2.

Předpokládá se přívod nízkého napětí NN.

Řízení se navrhuje plně automatické. Přesto lze doporučit přítomnost obsluhy alespoň po část pracovního dne pro pravidelnou údržbu, čištění a dozor nad zařízením.

Pro potřeby studie lze uvést, že pro výše popsanou technologii by byla nutná budova velikosti cca 12 m× 16 m. V jejím suterénu by bylo možno umístit nádrže a čerpací stanici, v 1NP potom flokulátor, membránovou technologii, chemické hospodářství a rozvodnu elektro. Součástí budovy by bylo i minimální zázemí pro obsluhu-dozor a minimální příruční sklad.

Ostatní stavební objekty (oplocení, komunikace, trubní propoje apod.) budou minimalizovány.

Je třeba zdůraznit, že návrh byl proveden jako velice předběžný, se zcela nedostatečnou znalostí jakosti surové vody a s velmi omezenou znalostí místa. Jakýkoliv další stupeň včetně prohloubení studie bude vyžadovat minimálně rozbory surové vody, optimálně v delší časové řadě. Neméně je třeba zdůraznit fakt, že zkušenosti s membránovými procesy v ČR jsou velmi omezené a návrh čerpá zejména z obecných pravidel a z publikovaných zkušeností z jedné úpravny vody, která je sice na Vltavě níže po proudu, ovšem podstatně menší než Hubenov (Trnová, 1,1 l/s). Součástí dalších prací, pokud bude varianta shledána proveditelnou, musejí být pilotní testy, které ověří hlavní návrhové parametry.

Výškové umístění navržených objektů posuzovaného zdroje a přehledný podélný profil výtlačného potrubí surové a upravené vody jsou znázorněny na Obr. 23.

3675/002 březen 2018 51

Obr. 23 - Přehledný podélný profil výtlaku na VDJ Dražetice

3675/002 březen 2018 52

5.2.2 Posouzení a návrh akumulace – vodojemy

Vodojemy a přerušovací vodojemy se navrhují v souladu s ČSN 73 6650 „Vodojemy“ a ČSN EN 1508 (75 5356) „Požadavky na systémy a součásti pro akumulaci vody“.

Návrhy využitelného objemu vody ve vodojemu:

 Využitelný objem zásobního vodojemu se obvykle volí jako součet objemů, potřebných pro vyrovnání rozdílu mezi přítokem vody do vodojemu a odběrem vody z vodojemu do spotřebiště v době maximální denní potřeby vody, zajištění zásoby vody pro hašení požáru ve smyslu ČSN 730873 a ČSN EN 805 a zajištění zásoby vody pro případ drobných poruch na vodovodní síti nebo na zařízení, zajišťující přívod vody do vodojemu.

 Využitelný objem zásobního vodojemu, stanovený podle zásad ČSN 730873 a ČSN EN 805 se obvykle navrhuje na 60 až 80 % maximální denní potřeby vody zásobovaného pásma, do kterého je voda vodojemu přiváděna.

 Využitelný objem přerušovacího vodojemu se stanovuje v závislosti na systému regulace přítoku vody do vodojemů tak, aby při zajištění trvalé funkce vodojemu nedocházelo ke ztrátám upravené pitné vody odtokem do přepadu a byl tak zajištěn bezporuchový provoz.

Typy vodojemů v systému:

 Hlavní vodojem - vodojem zajišťující zásobu pro plynulý přívod vody do dalších vodojemů. Vodojem hlavní se používá u velkých skupinových vodovodů a bývá navržen tak, aby tlakově i objemově ovládal všechny podřízené vodojemy na trase skupinového vodovodu.

 Zásobní vodojem - vodojem zásobující vodou určité tlakové zásobovací pásmo, plní funkci vyrovnání nerovnoměrného odběru vody.

Na základě provedeného výpočtu potřeby vody byl stanoven objem akumulace potřebný pro jednotlivá spotřebiště. Vypočítané objemy akumulací jsou uvedeny v Tab. 12. Červeně jsou označeny spotřebiště, kde bude stávající vodojem zařazen do navrhovaného systému zásobování.

3675/002 březen 2018 53

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Požadovaný zásobní objem vodojemu Zatěžovací stav I. Zatěžovací stav II. Část Připojené obce Qdmax 80 % Qdmax 100 % Qdmax Qdmax 80 % Qdmax 100 % Qdmax [l/s] [m3] [m3] [l/s] [m3] [m3] Obořiště 0.61 42.4 53.0 1.11 76.8 96.0 Svaté Pole 0.55 37.8 47.3 0.74 51.0 63.8 Budínek (Svaté Pole) 0.19 12.8 16.1 0.26 17.6 22.1 průmysl - Nohel Garden, a.s. 0.09 6.1 7.6 0.10 6.9 8.7 Rybníky 0.39 27.0 33.8 0.48 33.0 41.3 Budín (Rybníky) 0.21 14.4 18.0 0.27 18.6 23.3 Libice (Rybníky) 0.09 6.2 7.8 0.12 8.0 10.1 průmysl - Anbremetall, a.s. 0.09 6.1 7.6 0.10 6.9 8.7

ŘAD1 Drhovy 0.34 23.2 29.0 0.93 64.2 80.3 Homole (Drhovy) 0.08 5.8 7.2 0.11 7.6 9.5 Borotice 0.22 15.1 18.9 0.31 21.1 26.4 Dražetice (Borotice) 0.14 9.4 11.7 0.17 11.8 14.7 Čelina (Borotice) 0.13 9.1 11.4 0.16 10.9 13.7 Hubenov (Borotice) 0.08 5.5 6.9 0.11 7.3 9.2 Libčice (Nový Knín) 0.37 25.7 32.1 0.37 25.7 32.1 Prostřední Lhota, 0.19 13.2 16.5 0.34 23.8 29.7 Mokrsko (Chotilsko) Chotilsko 0.19 13.0 16.2 0.35 24.5 30.6 Záborná Lhota (Chotilsko) 0.13 9.1 11.4 0.27 18.7 23.4 Nový Knín + Sudovice 3.08 212.9 266.1 3.47 239.8 299.7

ŘAD2 Mokrovraty 1.01 69.6 87.0 1.27 87.6 109.5 Pouště (Mokrovraty) 0.38 26.4 33.0 0.47 32.4 40.5 Stará Huť 2.28 157.2 196.6 2.47 170.7 213.4 Čím 0.75 51.6 64.5 0.94 64.8 81.0 průmysl - BOCA spol s.r.o. 0.58 40.0 49.9 0.81 56.0 70.0 (Čím) Korkyně 0.11 7.6 9.5 0.16 11.2 14.0

Křížkov (Korkyně) 0.06 4.0 5.0 0.06 4.0 5.0

ŘAD2.1

Nové Dvory 0.28 19.2 24.0 0.45 31.2 39.0

Krámy (Nové Dvory) 0.10 7.1 8.9 0.17 11.9 14.9

Celkem 12.69 877.3 1096.6 16.55 1143.9 1429.9 Tab. 12 – Stanovené akumulace jednotlivých spotřebišť na 80 % a 100 % zásobu Qmax.d

Ze stanovených potřeb akumulací byla provedena souhrnná tabulka uvádějící posouzení objemů stávajících vodojemů a návrh nových opatření. Opatření na akumulaci jsou rozděleny dle stanovených variant podle využití zdrojů vody.

3675/002 březen 2018 54

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

VARIANTA I. - Posouzení akumulace ZS I. ZS II. Objem stávajících Navrhovaný objem vodojemu vodojemu Provozní celek/oblast 80 % Qdmax 80 % Qdmax [m3] [m3] [m3] [m3]

SV Dobříš - Stará Huť 1560.0 1650.2 2 x 1 500 vyhovuje

Prostřední Lhota, Mokrsko 13.2 23.8 1 x 40 vyhovuje (Chotilsko)

Chotilsko 13.0 24.5 1 x 30 vyhovuje

Rozšíření VDJ Nový Nový Knín + Sudovice 212.9 239.8 2 x 75 Knín o 1 x 100 m3 Věžový VDJ, objem Mokrovraty + Pouště 96.0 120.0 1 x 100 bude vyčleněn v rámci VDJ Dražetice Ostatní spotřebiště bez Nový VDJ Dražetice vlastního vodojemu - část 542.2 735.9 - 2 x 400 m3 ŘAD 1, ŘAD 2 a ŘAD 2.1

Tab. 13 - Posouzení akumulací na 80 % denní potřebu vody – VARIANTA I.

Závěry a doporučení:

 Zásobovaná oblast SV Dobříš – Stará Huť nevyžaduje pro zatěžovací stav I. i II. doplnění stávající akumulace. Stávající VDJ Sv. Anna o objemu 2 x 1500 m3 je dostačující.

 Zásobované místní části Prostřední Lhota a Mokrsko a obec Chotilsko nevyžadují doplnění stávající akumulace. Stávající objemy VDJ Prostřední Lhota (40 m3) a VDJ Chotilsko (30 m3) jsou dostačující.

 Zásobované město Nový Knín vyžaduje navýšení objemu stávající akumulace pro zatěžovací stav I. o 63 m3 a pro zatěžovací stav II. o 90 m3. Navrhujeme doplnění stávající akumulace VDJ Nový Knín (2 x 75 m3) o 100 m3 formou výstavby další komory.

 Zásobovaná obec Mokrovraty a místní část Pouště nevyžaduje pro zatěžovací stav I. doplnění akumulace. V případě zatěžovacího stavu II. by bylo vhodné provést doplnění akumulace o 20 m3. Vzhledem k tomu, že je stávající vodojem koncipován jako věžový (VDJ Morkovraty 1 x 100 m3) a případné rozšíření je realizovatelné pouze výstavbou druhého věžového vodojemu, doporučujeme doplnění deficitu realizovat z nového VDJ Dražetice.

 Pro zásobovanou oblast zahrnující všechny nově připojované obce bez vlastní akumulace je nutné zajistit v zatěžovacím stavu I. objem akumulace 542 m3 a v zatěžovacím stavu II. objem akumulace 736 m3. Doporučujeme realizaci nového zemního dvoukomorového vodojemu VDJ Dražetice o objemu 2 x 400 m3 (484,00/480,00 m n.m.).

3675/002 březen 2018 55

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

5.2.3 Návrh opatření pro distribuci vody v systému

Navržený rozvodný systém se skládá z hlavních distribučních řadů, rozvodných řadů ve spotřebištích a vodárenských objektů. Hlavní distribuční systém se skládá celkem ze tří hlavních řadů (ŘAD 1, ŘAD 2 a ŘAD 2.1), 15 redukčních šachet a 2 vodojemů. Centrálním objektem systému je navržený vodojem VDJ Dražetice o objemu 2 x 400 m3 umístěný severovýchodně od místní části Dražetice na kopci Hořice s provozními hladinami na úrovni 484,0/480,0 m.n.m. Z VDJ Dražetice jsou vedeny 2 hlavní řady pro zásobení vytipovaných lokalit. Řad 1 vede nejprve jihovýchodním směrem podél silnice III/10222, na křižovatce se silnicí II/102 se stáčí na západ a vede dál podél této komunikace, po 750 m přechází na silnici II/119 podél které vede až do obce Rybníky. Za obcí Rybníky odbočuje řad ze silnice směrem doleva a vede po místní komunikaci do místní části Budínek. Z jižní části místní části Budínek vede západně po polní cestě do obce Svaté Pole a dále podél silnice III/10228 do východní části obce Obořiště, kde se napojuje na stávající vodovod a předávací místo SV Dobříš – SV Příbram LT DN200. Řad 1 po trase prochází obcemi Borotice, Drhovy, Rybníky a Svaté Pole a místními částmi Dražetice, Budína a Budník. Z řadu jsou dále navrženy odbočky do místních částí Čelina, Hubenov a Homole. Řad 1 je navržen z potrubí HDPE 100 D225 SDR 11 v 13 901 m. Řad 2 je veden z VDJ Dražetice v souběhu s řadem 1 až ke křižovatce se silnicí II/102 kde se stáčí směr na východ a po 700 m pak odbočuje směrem na sever a vede podél silnice III/10221 do místní části Libčice. Z místní části Libčice řad vede severovýchodním směrem podél místní komunikace a silnicí III/10219 a II/102 až do obce Chotilsko. V obci Chotilsko se řad stáčí na západ a vede podél silnic III/10218, III/ 10219 a III/1022 do města Nový Knín. Z Nového Knína řad vede podél silnice II/114 přes obec Mokrovraty až do obce Stará Huť, kde je napojen na stávající vodovod LT DN150. Z řadu jsou provedeny odbočky do stávajících vodojemů, VDJ Záborná Lhota, VDJ Chotilsko, VDJ Nový Knín a VDJ Mokrovraty. Řad 2 je navržen z potrubí HDPE 100 D225 SDR 11 v délce 20 015 m. Řad 2.1 začíná napojením na navrhovaný řad 2 v obci Chotilsko a vede severně podél silnic II/102 a III/10216 a místních komunikací přes obec Korkyně a místní část Křížov až do obce Nové Dvory. V obci Korkyně je provedena odbočka do obce Čím. Řad 2.1 je navržen z potrubí HDPE 100 D160 SDR 11 v délce 1 149 m a potrubí HDPE 100 D110 SDR 11 v délce 2 904 m

Jednotlivé lokality budou napojeny na navržený distribuční systém následovně:

Obec Obořiště - Obec Obořiště je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 v místě dnešního předávacího místa SV Dobříš – SV Příbram - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Obořiště - Předpokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 420 m.

Obec Svaté Pole - Obec Svaté Pole je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 v jižní části obce - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Svaté Pole

3675/002 březen 2018 56

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Místní část Budín (Rybníky) - Místní část Budín je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 přes stávající přivaděč vedený z místní částí Budínek do místní části Budín - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Budín

Místní část Budínek (Svaté Pole) - Místní část Budínek je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 východní části obce - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Budínek

Obec Rybníky - Obec Rybníky je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Rybníky - Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 330 m. - V místě přepojení bude také přepojen stávající přivaděč do místní části Libice

Obec Drhovy - Obec Drhovy v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 922 m - Spotřebiště bude připojeno na řad 1 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Drhovy

Místní část Homole (Drhovy) - Místní část Homole v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 281 m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 198 m - Spotřebiště bude připojeno na řad 1 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Drhovy

Obec Borotice - Obec Borotice v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 206 m - Spotřebiště bude připojeno na řad 1 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Borotice

Místní část Hubenov (Borotice) - Místní část Hubenov v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou

3675/002 březen 2018 57

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

- Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 158 m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 656 m - V místě připojení na řad 1 bude spotřebiště připojeno přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Hubenov

Místní část Čelina (Borotice) - Místní část Čelina v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 277 m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 1 636 m - V místě připojení na rad 1 bude spotřebiště připojeno přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Čelina

Místní část Dražetice (Borotice) - Místní část Dražetice v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou. Několik nemovitostí v místní části je připojeno na vodovod místního zemědělského družstva, v případě realizace navrhovaného opatření se předpokládá s jejich přepojení na navrhovaný systém zásobování. - Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 360 m. - Nad obcí na kopci Hořice severovýchodním směrem se předpokládá vybudování hlavního vodojemu navrženého systému zásobování VDJ Dražetice o objemu 2 x 400 m3, v případě varianty II. 2 x 200 m3 s úrovní provozních hladin na kótách 484,0/480,0 m n.m..

Místní část Libčice (Nový Knín) - Místní část Libčice v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 580 m - Spotřebiště bude připojeno na řad 2 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Libčice

Místní část Prostřední Lhota (Chotilsko) - Místní část Prostřední Lhota má v současné době vybudován vlastní systém zásobování s rozvodnou sítí, zdrojem vody a akumulací - Stávající systém bude připojen na navrhovaný systém zásobování přes VDJ Prostřední Lhota o objemu 1 x 40 m3 situovaný východním směrem na Skleněném vrchu. Napojení se předpokládá přepojením přivaděče ze zdroje vody Chotilsko, vybudování přivaděče se dle informací provozovatele plánuje na rok 2018. - VDJ Prostřední Lhota bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště Prostřední Lhota. Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 390 m.

Místní část Mokrsko (Chotilsko) - Místní část Mokrsko využívá stejného systému zásobování jako místní část Prostřední Lhota. - Připojení této části na navrhovaný systém zásobování bude realizovanou společně s připojením místní částí Prostřední Lhota, tedy připojením stávajícího VDJ Prostřední Lhota.

3675/002 březen 2018 58

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

- VDJ Prostřední Lhota bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště Mokrsko

Obec Chotilsko - Obec Chotilsko má v současné době vybudován vlastní systém zásobování s rozvodnou sítí, zdrojem vody a akumulací - Tento systém bude propojen na navrhovaný systém zásobování přes VDJ Chotilsko o objemu 1 x 30 m3 situovaný jižním směrem cca 350 m od obce. - Pro propojení VDJ Chotilsko a hlavního řadu 2 bude vybudován vodovodní řad z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 207 m trasovaný po lesní cestě. VDJ Chotilsko bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště. - V obci na hlavním řadu 2 bude v místě odbočky řadu 2.1 vybudována armaturní šachta s dvěma osazenými redukčními ventily. Jeden redukční ventil bude redukovat tlak na řadu 2 směrem na Nový Knín a Starou Huť. Druhý ventil bude redukovat tlak na řadu 2.1 směrem do obce Korkyně. - Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 430 m.

Místní část Záborná Lhota (Chotilsko) - Místní část Záborná Lhota v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou. - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 310 m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 1 636 m - V místě připojení na rad 2 bude spotřebiště připojeno přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Záborná Lhota

Město Nový Knín a místní část Sudovice - Město Nový Knín má v současné době vybudovaný vlastní systém zásobování, který se v posledních letech dále rozšiřuje. Po dokončení by měl umožňovat připojení všech obyvatel ve městě Nový Knín a místní části Sudovice. - Systém zásobování města Nový Knín bude propojen na navrhovaný systém zásobování přes VDJ Nový Knín o objemu 2 x 75 m3 situovaný na jižním okraji města u ulice Žižkova. Pro propojení VDJ Nový Knín a hlavního řadu 2 bude vybudován vodovodní řad z potrubí HDPE 100 D110 SDR17 v délce 109 m trasovaný po příjezdové cestě k vodojemu. Stávající objem vodojemu po připojení obyvatel na nově budovanou vodovodní síť nebude dostačující a je nutné jeho doplnění. Předpokládá se tedy realizace třetí komory VDJ Nový Knín o objemu 100 m3 v těsné blízkosti stávajícího vodojemu a jejich vzájemné propojení.

Obec Mokrovraty a místní část Pouště - Obec Mokrovraty má v současné době vybudovaný vlastní systém zásobování zahrnující rozvodnou vodovodní síť, zdroj vody a věžový vodojem. - Systém zásobování obce bude propojen na navrhovaný systém zásobování přes stávající VDJ Mokrovraty o objemu 1 x 100 m3 situovaný v západní části obce nedaleko vlakové zastávky Mokrovraty. Pro propojení VDJ Mokrovraty a hlavního řadu 2 bude vybudován vodovodní řad z potrubí HDPE 100 D110 SDR17 v délce 226 m. VDJ Mokorvraty bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště.

Obec Korkyně - Obec Korkyně má v současné době vybudovaný systém zásobování s vlastním zdrojem vody, ale bez vodojemu.

3675/002 březen 2018 59

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

- Systém zásobování obce tedy bude propojen na navrhovaný systém zásobování z řadu 2.1. přes armaturní šachtu s osazenými redukčními ventily. Jedna odbočka bude přes redukční ventil zásobovat obec Korkyně a druhá odbočka bude přes redukční ventil a přivaděcí zásobní řad zásobovat obec Čím. Armaturní šachta bude umístěna v centru obce na řadu 2.1.

Obec Čím - Obec Čím v současné době nemá vybudovaný vlastní vodovodní síť, pro připojení obyvatel je proto nutné realizovat novou rozvodnou vodovodní síť. - V obci se předpokládá vybudování vodovodních řadů z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 délky 3 100 m a potrubí HDPE 100 D110 SDR17 délky 325 m. Navrhovaný obecní systém bude napojen na řad 2.1 pomocí přiváděcího zásobního řadu potrubím HDPE 100 D90 SDR17 délky 1 643 m přes redukční ventil umístěný v armaturní šachtě umístěné v obci Korkyně. - V obci se také nachází významný zpracovatelský subjekt společnost Boca spol. s.r.o. - předpokládá se jeho napojení na navrhovaný vodovod.

Místní část Křížov (Korkyně) - Místní část Křížov v současné době nemá vybudovaný vlastní vodovodní síť, pro připojení obyvatel je proto nutné realizovat novou rozvodnou vodovodní síť. - V obci se předpokládá vybudování vodovodních řadů z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 celkové délky 1 200 m a připojení na řad 2.1. - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Křížov

Obec Nové Dvory - Obec Nové Dvory v současné době nemá vybudovaný vlastní systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 2 764 m - Z obce bude dále provedena odbočka do místní části Krámy

Místní část Krámy (Nové Dvory) - Místní část Krámy v současné době nemá vybudovaný vlastní systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 1 635 m a přiváděcího zásobního řadu napojeného na řad 2.1 z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 délky 1 472 m.

3675/002 březen 2018 60

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

V rámci koncepce řešení je vytvořen matematický model řešených úseků v ustáleném proudění. Matematický model je ve studii koncipován jako návrhový model. Použití modelu řeší základní vyhodnocení kapacity hlavních přiváděcích řadů a orientační návrh dimenze vodovodních potrubí. Matematický model byl vybudován v prostředí matematického simulačního prostředku InfoWater.

Součástí návrhových opatření je připojení stávajících vodovodních řadů, ke kterým nejsou k dispozici informace o jejich hydraulických parametrech. Pro návrh opatření byl sestaven návrhový matematický model na základě odhadu jejích hydraulických parametrů. V rámci zpracování projektové dokumentace musí být předpokládané parametry ověřeny a hydraulické výpočty aktualizovány.

Výsledkem hydraulické analýzy jsou průběhy hydrodynamických čar energie při zatížení sítě maximálními hodinovými průtoky. Průběhy hydrodynamických a hydrostatických čar jsou znázorněny ve zpracovaných přehledných podélných profilech hlavních distribučních řadů.

Systém vodovodních řadů je rozdělen dle funkce do tří kategorií:

 Kategorie A – hlavní distribuční systém rozvádějící pitnou vodu v rámci celého regionu.  Kategorie B – zásobní přiváděcí řady propojující hlavní distribuční systém s rozvodnými systémy jednotlivých spotřebišť.  Kategorie C – rozvodné zásobní řady ve spotřebišti, na které budou napojeny vodovodní přípojky a připojeny jednotlivý odběratelé

Souhrn délek jednotlivých kategorií řadů v navrženém systému zásobování je detailně uveden v Tab. 14. Část distribučních řadů je shodná pro obě posuzované varianty.

3675/002 březen 2018 61

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Vodovodní řady

Část Připojené obce Kategorie A Kategorie B Kategorie C

[DN - mat.] [m] [DN - mat.] [m] [DN - mat.] [m]

Obořiště - - D90 - PE 420 Svaté Pole

Budínek (Svaté Pole) - - - -

Rybníky - - D90 - PE 330

Budín (Rybníky) D225 - PE 13 901 - - - -

ŘAD1 Drhovy - - D90 - PE 1 922 Homole (Drhovy) D90 - PE 198 D90 - PE 281 Borotice - - D90 - PE 1 206 Hubenov D90 - PE 656 D90 - PE 1 158 Čelina D90 - PE 1 636 D90 - PE 1 277 Dražetice (Borotice) - - D90 - PE 1 360 Libčice (Nový Knín) - - D90 - PE 1 580 Prostřední Lhota - - D90 - PE 390 (Chotilsko) Mokrsko (Chotilsko) - - - -

Chotilsko D225 - PE 20 015 D90 - PE 207 D90 - PE 430

ŘAD2 Záborná Lhota - - D90 - PE 1 310 (Chotilsko) Nový Knín, Sudovice D110 - PE 109 - - Mokorvraty D110 - PE 226 - - Stará Huť - - - - D90 - PE 3 100 Čím D110 - PE 1 643 D110 - PE 325

Korkyně D160 - PE 1 149 - - - - Křížov (Korkyně) D110 - PE 2 904 - - D90 - PE 1 200

ŘAD2.1 Nové Dvory, Porostliny D90 - PE 988 D90 - PE 1 774 Krámy (Nové Dvory) D90 - PE 1 472 D90 - PE 1 635 D110 - PE 2 904 D90 - PE 5 157 D90 - PE 19 373

Celkem D160 - PE 1 149 D110 - PE 1 978 D110 - PE 325

D225 - PE 33 916 - - - - Tab. 14 – Tabulka souhrnu požadavků na délky řadů dle stanovených kategorií

Dále jsou součástí navrhovaného systému vodárenské objekty, zahrnující redukční šachty, čerpací stanice a vodojemy. Informace o jednotlivých objektech, jejich označení, funkce a navržených parametrech jsou uvedeny v Tab. 15.

3675/002 březen 2018 62

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Vodáresnký Označení Funkce Parametry objekt

RŠ Obořiště Redukce tlaku pro obec Obořiště Red. tlak. H = 420 m n.m. Redukce tlaku pro obec Svaté RŠ Svaté Pole Red. tlak. H = 420 m n.m. Pole Redukce tlaku pro místní část RŠ Budín Red. tlak. H = 410 m n.m. Budín Redukce tlaku pro místní část RŠ Budínek Red. tlak. H = 410 m n.m. Budínek Red. tlak. H = 410 m n.m. Redukce tlaku pro obec Rybníky a (Rybníky) RŠ Rybníky místní část Libice Red. tlak. H = 450 m n.m. (Libice)

RŠ Drhovy Redukce tlaku pro obec Drhovy Red. tlak. H = 450 m n.m.

RŠ Borotice Redukce tlaku pro obec Borotice Red. tlak. H = 440 m n.m. Redukce tlaku pro místní část RŠ Hubenov Red. tlak. H = 400 m n.m. Hubenov Redukční Redukce tlaku pro místní část RŠ Čelina Red. tlak. H = 400 m n.m. šachta Čelina Redukce tlaku pro místní část RŠ Libčice Red. tlak. H = 430 m n.m. Libčice Redukce tlaku na ŘADU 2 Red. tlak. ŘAD 2 směrem do města Nový Knín a na H = 430 m n.m. RŠ Chotilsko odbočce ŘADU 2.1 směrem do Red. tlak. ŘAD 2.1 obce Korkyně H = 450 m n.m.

Redukce tlaku pro místní část RŠ Záborná Lhota Red. tlak. H = 410 m n.m. Záborná Lhota

Red. tlak. odbočka Čím Redukce tlaku do odbočky pro H = 370 m n.m. RŠ Korkyně obec Čím a pro obec Korkyně Red. tlak. obec Korkyně H = 390 m n.m. Redukce tlaku pro místní část RŠ Křížov Red. tlak. H = 420 m n.m. Křížov

RŠ Stará Huť Redukce tlaku pro obec Stará Huť Red. tlak. H = 415 m n.m.

Zásobní objem pro obce a místní části Obořiště, Svaté Pole, Budín, Budínek, Rybníky, Libice, Drhovy, Zemní dvoukomorový vodojem Homole, Borotice, Hubenov, VDJ Dražetice 2 x 400 m3 Čelina, Dražetice, Libčice, 484.0/480.0 m n.m. Záborná Lhota, Stará Huť, Akumulace Korkyně, Čím, Křížov, Nové Dvory a Krámy

Doplnění stávajícího objemu Zásobní objem pro město Nový VDJ Nový Knín 3 3 Knín vodojemu 2 x 75 m o 100 m formou výstavby nové komory.

Tab. 15 – Souhrn vodárenských objektů, včetně označení, funkce a parametrů – varianta I

3675/002 březen 2018 63

Obr. 24 – Situace navrženého řešení zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou - VARIANTA I.

3675/002 březen 2018 64

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 25 – Přehledný podélný profil navrženého řadu 1 – VARIANTA I.

3675/002 březen 2018 65

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 26 - Přehledný podélný profil navrženého řadu 2 – VARIANTA I

3675/002 březen 2018 66

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 27 - Přehledný podélný profil navrženého řadu 2.1 – VARIANTA I

3675/002 březen 2018 67

5.2.4 Rekapitulace souboru navržených opatření pro variantu I.

Přehledně je souhrn navržených opatření uveden v Tab. 16.

VARIANTA 1

Opatření na zdroji

Odběrný pontonový objekt s ponornými čerpadli, přerušovací nádrž

ČS Surové vody (Hč = 70 m, Qč = 25 l/s)

Membránová úpravna vody s dezinfekcí a hygienickým zabezpečením (Qmax.d = 25 l/s, Qp = 18 l/s)

Akumulace upravené vody 1 x 200 m3, 334.0/330.0 m n.m.

ČS Upravené vody (Hč = 175 m, Qč = 25 l/s)

D225 - PE SDR11 2 215 Výtlačný řad upravené vody DN200 - TLT PN25 1 078 Výtlačný řad surové vody D225 - PE SDR11 1 315 Celkem délka výtlačného potrubí 4 608 Akumulace - vodojemy

VDJ Dražetice – 2 x 400 m3 (484,0/480,0 m n.m.)

Doplnění VDJ Nový Knín – 1 x 100 m3 (dno cca 367 m n.m.)

Distribuční soustava – vodovodní řady a objekty D110 - PE SDR17 2 904 Vodovodní potrubí - Kategorie A D160 - PE SDR11 1 149 D225 - PE SDR11 33 916 D90 - PE SDR17 5 157 Vodovodní potrubí - Kategorie B D110 - PE SDR17 1 978 D90 - PE SDR17 19 373 Vodovodní potrubí - Kategorie C D110 - PE SDR17 325 Celkem délka potrubí 64 802

Redukční šachta 15 ks

Tab. 16 – Souhrn navržených technických opatření pro stanovenou variantu I.

3675/002 březen 2018 68

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

5.3 Návrh souboru opatření pro variantu II.

5.3.1 Návrh opatření na zdrojích

Stanovená varianta II. uvažuje využití kapacit stávající vodárenské soustavy situované jižně od řešené lokality. V současné době se nachází jižně od města Dobříš skupinový vodovod Příbram. Vlastníkem vodohospodářské infrastruktury je Svazek Obcí Pro Vodovody a Kanalizace Příbram, provozovatelem je 1. SčV, a.s.. V případě využití tohoto zdroje pro navrhovaný skupinový vodovod by došlo k napojení navrhovaného vodovodu v místě stávajícího předávacího místa SV Příbram – SV Dobříš u obce Obořiště. Skupinový vodovod Příbram nemá v současné době kapacitu pro dodání potřebného množství vody do navrhovaného vodovodu. V případě využití pitné vody v požadovaném množství je proto nutné realizovat úpravy na vodárenském systému SV Příbram. Výčet úprav je uveden v zaslaném stanovisku provozovatele.

Předávací místo Příbram - Dobříš

Výměna potrubí TLT DN250 PN16 – dl. 3 993 m

VDJ Chlum 1 x 100 m3 489,8,0/485,8

Doplnění VDJ Chlum 1 x 400 m3 489,8,0/485,8

Obr. 28 – Navržené změny na SV Příbram nutné pro připojení SV Dobříš

Dle stanoviska provozovatele SV Příbram je nutné posoudit poměrné velkou část systému. Posouzení znamená provedení pasportu stávajícího systému zásobování, sestavení hydraulického modelu a simulaci zatížení sítě odběrem pro potřeby navrženého skupinového vodovodu. Vzhledem k rozsahu toto nelze provést v rámci zpracovávané studie. Pro potřeby studie proto byla alespoň posouzena část od VDJ Chlum směrem k předávacímu místu SV Příbram – SV Dobříš. Na základě posouzení vycházejí následující nutné úpravy na vodárenské soustavě Příbram:

 Rozšíření akumulačního objemu VDJ Chlum (489,8/485,8). Dle informací uvedených v zaslaném stanovisku, objem tohoto vodojemu pro současný stav nevyhovuje.

3675/002 březen 2018 69

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

V případě napojení dalších spotřebišť v rámci vybudování navrhovaného skupinové vodovodu by tedy bylo nutné rozšíření objemu vodojemu o 400 m3. .  Na základě provedeného hydraulického modelu je nutné provést výměnu stávajícího vodovodního řadu LT DN200 v úseku odbočka Višňová – předávací místo Příbram – Dobříš v délce cca 3 993 m. Navrhujeme výměnu za nové potrubí TLT DN 250 PN16 v délce 3 993 m. Navržený materiál je zvolen z důvodu návaznosti na stávající potrubí na obou koncích zamýšlené rekonstrukce. Uvedený úsek potrubí je v současné době ve špatném technickém stavu, výměna proto také přispěje ke snížení úniků pitné vody.

5.3.2 Posouzení a návrh akumulace – vodojemy

Stanovený objem akumulací pro jednotlivá spotřebiště je stejný jako v případě posuzované varianty I. Ze stanovených potřeb akumulací byla provedena souhrnná tabulka uvádějící posouzení objemů stávajících vodojemů a návrh nových opatření pro variantu II.

VARIANTA II. - Posouzení akumulace

ZS I. ZS II. Objem stávajících Navrhovaný objem vodojemu vodojemu Provozní celek/oblast 80 % Qdmax 80 % Qdmax [m3] [m3] [m3] [m3]

SV Dobříš - Stará Huť 1560.0 1650.2 2 x 1 500 vyhovuje

Prostřední Lhota, Mokrsko 13.2 23.8 40.0 vyhovuje (Chotilsko)

Chotilsko 13.0 24.5 30.0 vyhovuje Rozšíření VDJ Nový Nový Knín + Sudovice 212.9 239.8 150.0 Knín o 1 x 100 m3 Věžový VDJ, objem Mokrovraty + Pouště 96.0 120.0 100.0 bude vyčleněn v rámci VDJ Dražetice Stávající VDJ Chlum Ostatní spotřebiště bez bude nutné rozšířit o vlastního vodojemu - část 220.8 341.8 100 400 m 3 pro část na ŘAD 1 navrhované SV Ostatní spotřebiště bez Nový VDJ Dražetice vlastního vodojemu - část 321.4 394.1 - 2 x 200 m3 na ŘAD 2 a ŘAD 2.1 Tab. 17 - Posouzení akumulací na 80 % denní potřebu vody – VARIANTA II.

Závěry a doporučení:

 Zásobovaná oblast SV Dobříš – Stará Huť nevyžaduje pro zatěžovací stav I. i II. doplnění stávající akumulace. Stávající VDJ Sv. Anna o objemu 2 x 1500 m3 je dostačující.

3675/002 březen 2018 70

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

 Zásobované místní části Prostřední Lhota a Mokrsko a obec Chotilsko nevyžadují doplnění stávající akumulace. Stávající objemy VDJ Prostřední Lhota (40 m3) a VDJ Chotilsko (30 m3) jsou dostačující.

 Zásobované město Nový Knín vyžaduje navýšení objemu stávající akumulace pro zatěžovací stav I. o 63 m3 a pro zatěžovací stav II. o 90 m3. Navrhujeme doplnění stávající akumulace VDJ Nový Knín (2 x 75 m3) o 100 m3 formou výstavby další komory.

 Zásobovaná obec Mokrovraty a místní část Pouště nevyžaduje pro zatěžovací stav I. doplnění akumulace. V případě zatěžovacího stavu II. by bylo vhodné provést doplnění akumulace o 20 m3. Vzhledem k tomu, že je stávající vodojem koncipován jako věžový (VDJ Morkovraty 1 x 100 m3) a případné rozšíření je realizovatelné pouze výstavbou druhého věžového vodojemu, doporučujeme doplnění deficitu realizovat z nového VDJ Dražetice.

 Zásobovanou oblast zahrnující všechny nově připojované obce bez vlastní akumulace je nutné rozdělit do dvou částí. Pro spotřebiště zásobované z ŘADU 1 je nutné zajistit potřebný akumulační objem ve VDJ Chum náležící do Drásovské skupiny SV Příbram. VDJ Chlum má stávající objem 100 m3 a již v současné době není dle informací provozovatele objem vodojemu dostačující. Pro potřeby navrhovaného systému části na ŘADU 1 je nutné zajistit pro ZS I. objem 221 m3 a pro ZS II. objem 342 m3. Doporučujeme navýšení objemu VDJ Chum pro potřeby navrhované skupinového vodovodu o 350 - 400 m3 formou výstavby nové komory. Dále je nutné doplnění objemu vodojemu pro potřeby spotřebišť v rámci SV Příbram – Drásovská skupina. Stanovení objemu na straně SV Příbram není součástí této studie, proto nebylo posuzováno.

 Pro spotřebiště zásobované z ŘADU 2 a ŘADU 2.1 je nutné zajistit v zatěžovacím stavu I. objem akumulace 321 m3 a v zatěžovacím stavu II. objem akumulace 394 m3. Doporučujeme realizaci nového zemního dvoukomorového vodojemu VDJ Dražetice o objemu 2 x 200 m3 (484,00/480,00 m n.m.).

5.3.3 Návrh opatření pro distribuci vody v systému

Navržený rozvodný systém se skládá z hlavních distribučních řadů, rozvodných řadů ve spotřebištích a vodárenských objektů. Návrh je pro distribuci vody v systému obdobný jako v případě varianty I. Podrobný popis jednotlivých částí je uveden v kapitole „5.2.3 Návrh opatření pro distribuci vody v systému“.

 Navržené vodovodní řady – stejné potrubí, materiál, dimenze a délky jako v případě varianty I.  Stejný způsob napojení jednotlivých spotřebišť na navržený systém jako v případě varianty I. – redukční šachty a délky řadů rozvodných zásobních řadů ve spotřebištích, přepojení stávajících vodojemů, apod.

Rozdíl mezi variantami je v navržených objektech:

 ČŠ Drhovy – pro dopravu vody z VDJ Chlum do navrhovaného VDJ Dražetice je nutné vybudování posilovací čerpací stanice v obci Drhovy s parametry Qč = 15 l/s

3675/002 březen 2018 71

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

a Hč = 80 m. Čerpaná výška se bude měnit v závislosti na množství odebírané vody v systému. Doporučujeme proto čerpadla osadit frekvenčními měniči.

 VDJ Dražetice - část zásobního objemu vodojemu Dražetice se přesune do VDJ Chlum. Jelikož voda bude natékat do VDJ Dražetice přes spotřebiště zásobované z řadu 1, zásobní objem pro tuto část je nutné realizovat ve VDJ Chlum. VDJ Dražetice tedy bude zajišťovat potřebný zásobní objem pouze pro spotřebiště připojené na ŘAD 2 a ŘAD 2.1. Navrhovaný objem VDJ Dražetice pro variantu II. je 2 x 200 m3.

Souhrn opatření v rámci vodárenských objektů, zahrnující redukční šachty, čerpací stanice a vodojemy pro variantu II. je uveden v Tab. 18.

3675/002 březen 2018 72

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Vodáresnký Označení Funkce Parametry objekt

RŠ Obořiště Redukce tlaku pro obec Obořiště Red. tlak. H = 420 m n.m.

Redukce tlaku pro obec Svaté RŠ Svaté Pole Red. tlak. H = 420 m n.m. Pole Redukce tlaku pro místní část RŠ Budín Red. tlak. H = 410 m n.m. Budín Redukce tlaku pro místní část RŠ Budínek Red. tlak. H = 410 m n.m. Budínek Red. tlak. H = 410 m n.m. Redukce tlaku pro obec Rybníky (Rybníky) RŠ Rybníky a místní část Libice Red. tlak. H = 450 m n.m. (Libice) RŠ Drhovy Redukce tlaku pro obec Drhovy Red. tlak. H = 450 m n.m.

RŠ Borotice Redukce tlaku pro obec Borotice Red. tlak. H = 440 m n.m.

Redukce tlaku pro místní část RŠ Hubenov Red. tlak. H = 400 m n.m. Redukční Hubenov Redukce tlaku pro místní část šachta RŠ Čelina Red. tlak. H = 400 m n.m. Čelina Redukce tlaku pro místní část RŠ Libčice Red. tlak. H = 430 m n.m. Libčice Redukce tlaku na ŘADU 2 Red. tlak. ŘAD 2 směrem do města Nový Knín a H = 430 m n.m. RŠ Chotilsko na odbočce ŘADU 2.1 směrem Red. tlak. ŘAD 2.1 do obce Korkyně H = 450 m n.m. Redukce tlaku pro místní část RŠ Záborná Lhota Red. tlak. H = 410 m n.m. Záborná Lhota Red. tlak. odbočka Čím Redukce tlaku do odbočky pro H = 370 m n.m. RŠ Korkyně obec Čím a pro obec Korkyně Red. tlak. obec Korkyně H = 390 m n.m. Redukce tlaku pro místní část RŠ Křížov Red. tlak. H = 420 m n.m. Křížov Redukce tlaku pro obec Stará RŠ Stará Huť Red. tlak. H = 415 m n.m. Huť Zásobní objem pro obce a Zemní dvoukomorový vodojem místní části Libčice, Záborná VDJ Dražetice 2 x 200 m3 Lhota, Stará Huť, Korkyně, Čím, 484.0/480.0 m n.m. Akumulace Křížov, Nové Dvory a Krámy Doplnění stávajícího objemu Zásobní objem pro město Nový VDJ Nový Knín vodojemu 2 x 75 m3 o 100 m3 Knín formou výstavby nové komory.

Čerpací Doprava vody do VDJ Dražetice z Čerpací stanice Drhovy - Qč = ČS Drhovy stanice VDJ Chlum 15 l/s a Hč = 80 m.

Tab. 18 - Souhrn vodárenských objektů, včetně označení, funkce a parametrů – varianta II.

3675/002 březen 2018 73

Obr. 29 – Situace navrženého řešení zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA II.

3675/002 březen 2018 74

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Obr. 30 - Přehledný podélný profil navrženého řadu 1 – VARIANTA II.

3675/002 březen 2018 75

5.3.4 Rekapitulace souboru navržených opatření pro variantu II.

Přehledně je souhrn navržených opatření uveden v Tab. 19.

VARIANTA II.

Opatření na zdroji

Doplnění VDJ Chlum – 1 x 400 m3 (489.8/485.8 m n.m.)

Výměna stvajícího potrubí za potrubí TLT DN250 PN16 dl. 3 993 m

Finální výčet potřebných úprav na SV Příbram vyplyne až z plánovaného generelu stávající distribuční soustavy

Akumulace - vodojemy

VDJ Dražetice – 2 x 200 m3 (484,0/480,0 m n.m.)

Doplnění VDJ Nový Knín – 1 x 100 m3 (dno cca 367 m n.m.)

Distribuční soustava – vodovodní řady a objekty D110 - PE SDR17 2 904 Vodovodní potrubí - Kategorie A D160 - PE SDR11 1 149 D225 - PE SDR11 33 916 D90 - PE SDR17 5 157 Vodovodní potrubí - Kategorie B D110 - PE SDR17 1 978 D90 - PE SDR17 19 373 Vodovodní potrubí - Kategorie C D110 - PE SDR17 325 Celkem délka potrubí 64 802 Redukční šachta 15 ks ČS Drhovy (Hč = 80 m, Qč = 17.4 l/s) 1 ks

Tab. 19 – Souhrn navržených technických opatření pro stanovenou variantu II.

3675/002 březen 2018 76

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

6 Investiční náklady navržených opatření

6.1 Vstupy pro ekonomické vyhodnocení

Ekonomické hodnocení vychází z:

 ceny dodavatelských firem,

 URS Praha 2017 rozpočtový program,

 orientační ceny Ministerstva pro místní rozvoj dle rozpočtových ukazatelů (www.uur.cz) - Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury - aktualizace 2017,

 UNIKA 2017 - sazebník pro navrhování orientačních nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností,

 Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací (čj.: 401/2010 - 15000),

 zkušeností projektanta.

Celkové náklady na rekonstrukci přivaděče se skládají:

Podklad pro ekonomické Složky nákladů na realizaci navrhovaných opatření vyhodnocení

Přípravné • UNIKA 2017 Projekční práce a inženýrská činnost práce • zkušeností projektanta

• URS 2017 rozpočtový Zemní, přípravné a program dokončovací práce • www.uur.cz • zkušeností projektanta Základní rozpočtové • ceny dodavatelských náklady (ZRN) firem Realizační • URS 2017 rozpočtový Trubní vedení náklady program • www.uur.cz • zkušeností projektanta • URS 2017 rozpočtový

Celkové náklady na rekonstrukci program Vedlejší a ostatní rozpočtové náklady (VRN) • www.uur.cz • zkušeností projektanta Tab. 20 - Složky nákladů na realizaci navrhovaných opatření

3675/002 březen 2018 77

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Cena za výstavbu vodovodního potrubí (ceny za materiál a provádění včetně zemních prací a uvedení povrchů do původního stavu, ceny neobsahují náklady na přípravné práce a vedlejší rozpočtové náklady):

Dimenze – De Jednotková cena - Materiál Povrch MJ bez DPH [mm] PE potrubí De90 zpevněný 5 720 HDPE 100 SDR17 PE potrubí De90 nezpevněný 2 530 (PN10) PE potrubí De110 zpevněný 5 870 PE potrubí De110 nezpevněný 2 690 PE potrubí De160 zpevněný 6 620 HDPE 100 SDR11 PE potrubí De160 nezpevněný 3 120 Kč/mb (PN16) PE potrubí De225 zpevněný 7 670 PE potrubí De225 nezpevněný 4 090 TLT potrubí DN250 zpevněný 10 720 TLT PN16 TLT potrubí DN250 nezpevněný 7 550 TLT potrubí DN200 zpevněný 9 900 TLT PN25 TLT potrubí DN200 nezpevněný 6 320 Tab. 21 - Orientační stanovení jednotkových cen výstavby vodovodních řadů

Investiční náklady zahrnují:

 Zemní práce: o výkop, o těžitelnost hornin: 40 % tř. 3, 50 % tř. 4 a 10 % tř. 5, o hloubka krytí nad potrubím 150 cm + 10 cm na nerovnosti terénu, o šířka rýhy je stanovena podle ČSN EN 1610, o zřízení a odstranění pažení příložného hl. do 2 m, o zpětný zásyp zeminou o lože pod potrubí z písku v tl. 10 cm, o obsyp potrubí pískem 30 cm nad potrubí, o odvoz přebytku výkopu do vzdálenosti 10 km, uložení na skládku a poplatek za uložení na skládku, o odstranění a obnovení povrchu nad paženou rýhou, o odvoz suti do vzdálenosti 10 km, uložení na skládku vč. poplatku za uložení na skládku.

 Potrubí: o dodávka a montáž potrubí s podílem tvarovek a armatur, vč. spojů a těsnění, o tlakové zkoušky vč. zabezpečení konců potrubí při tlakových zkouškách, dezinfekce potrubí, o identifikační vodič + PE páska s nápisem vodovod.

Investiční náklady nezahrnují:

 Investiční náklady nezahrnují úhrady za správní poplatky, poplatky za případné zřízení věcného břemene nebo náklady na výkup pozemků atp.

3675/002 březen 2018 78

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

 V investiční náročnosti nejsou uvedeny domovní přípojky a náklady na ně, které jsou dle současné legislativy záležitosti vlastníka připojované nemovitosti.

Vodohospodářská soustava je složena také z objektů, uvažované ceny za jejich výstavbu v rámci propočtu nákladů jsou uvedeny v následující tabulce.

Cena Druh objektu Specifikace [tis. Kč]

Membránová úpravna vody (Qmax.d = 25 l/s, Qp = 20 l/s), Úpravna vody Odběrný objekt, ČS Surové vody, 80 000 ČS Upravené vody, Akumulace upravené vody (200 m3) ČS/ZS do výkonu 18 l/s - stavební Čerpací stanice a technologická část, vč. přípojky 6 595 NN

Železobenovová armaturní šachta Redukční šachta 500 s osazeným redukčním ventilem

Vodojem zemní železobetonový monolitický dvoukomorový o 14 430 objemu 2 x 400 m3

Vodojem zemní železobetonový monolitický dvoukomorový o 8 545 objemu 2 x 200 m3 Vodojem Vodojem zemní železobetonový monolitický jednokomorový o 4 010 objemu 1 x 100 m3

Vodojem zemní železobetonový monolitický jednokomorový o 7 690 objemu 1 x 400 m3

Tab. 22 - Orientační ceny objektů na vodovodních řadech

3675/002 březen 2018 79

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

6.2 Odhad investičních nákladů

Odhad investičních nákladů byl rozdělen dle posuzovaných variant zdrojů:

 VARIANTA I. – realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov  VARIANTA II. – napojení na SV Příbram

Investiční náklady pro jednotlivé varianty byly dále rozděleny dle navržených opatření:

 Opatření na zdroji  Akumulace – vodojemy  Distribuční soustava – vodovodní řady a objekty o Vodovodní řady - Kategorie A - Kategorie B - Kategorie C o Vodárenské objekty - Čerpací/posilovací stanice - Redukční šachty

V rámci použitých podkladů ve stádiu studie, nelze přesně určit, zda navržený vodovod, např. v silničním pozemku, bude možné uložit mimo asfaltový povrch do přidruženého zeleného pásu. Přesný podíl uložení potrubí ukáže až podrobné geodetické zaměření a zpracovaný majetkoprávní elaborát. Pro potřeby studie byly uvažovány následující předpoklady:

 Uložení ve zpevněném terénu o potrubí ukládané v intravilánu – uvažováno 100 % délek potrubí ve zpevněném povrchu o potrubí ukládané v extravilánu – uvažováno 20 % délek potrubí ve zpevněném povrchu  Uložení v nezpevněném terénu o potrubí ukládané v extravilánu – uvažováno 80 % délek potrubí v nezpevněném povrchu  Uložení v souběhu s dalším ukládaným potrubím o potrubí plastové HDPE 100 – uvažováno 30 % nákladů na uložení 1 m´ potrubí o potrubí litinové TLT - uvažováno 50 % nákladů na uložení 1 m´ potrubí

3675/002 březen 2018 80

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

6.2.1 VARIANTA I. – odhad investičních nákladů

V posuzované variantě I. jsou stanoveny investiční náklady na realizaci navržených opatření v případě realizace vlastního zdroje vody – odběrný objekt a ÚV Hubenov. Odhad investičních nákladů je rozdělen dle navržených opatření.

Poměrně složitý vzhledem k rozsahu navrženého systému byl odhad investičních nákladů na realizaci distribuční soustavy – vodovodních řadů. Výpočet investičních nákladů je proto detailně uveden ve zvláštní tabulce - Tab. 23. Investiční náklady na distribuční systém – vodovodní řady je stejný pro obě posuzované varianty.

Jednotková Navržené potrubí Cena POPIS cena Specifikace Povrch Délka [m] [Kč/m] [tis. Kč] Kategorie A PE D225 SDR 11 zpevněný 5 164 7 670 39 610 ŘAD 1 PE D225 SDR 11 nezpevněný 8 737 4 090 35 732 PE D225 SDR 11 zpevněný 8 739 7 670 67 032 ŘAD 2 PE D225 SDR 11 nezpevněný 10 614 4 090 43 413 nezpevněný v PE D225 SDR 11 661 1 227 811 souběhu s ŘAD 1 PE D160 SDR 11 zpevněný 589 6 620 3 896 PE D160 SDR 11 nezpevněný 561 3 120 1 750 ŘAD 2.1 PE D110 SDR 11 zpevněný 1 116 5 870 6 550 PE D110 SDR 11 nezpevněný 1 788 2 690 4 811 Celkem - - 37 970 - 203 605 Kategorie B PE D90 SDR 17 zpevněný 40 5 720 226 Zásobní řad Homole PE D90 SDR 17 nezpevněný 158 2 530 401 PE D90 SDR 17 zpevněný 131 5 720 750 Zásobní řad Hubenov PE D90 SDR 17 nezpevněný 525 2 530 1 328 PE D90 SDR 17 zpevněný 327 5 720 1 872 Zásobní řad Čelina PE D90 SDR 17 nezpevněný 1 309 2 530 3 312 PE D90 SDR 17 zpevněný 41 5 720 237 Přivaděcí řad VDJ Chotilsko PE D90 SDR 17 nezpevněný 166 2 530 419 PE D110 SDR 17 zpevněný 531 5 870 3 117 Zásobní řad Čím PE D110 SDR 17 nezpevněný 1 112 2 690 2 991 PE D90 SDR 17 zpevněný 1 097 5 720 6 277 Zásobní řad Nové Dvory, Krámy PE D90 SDR 17 nezpevněný 1 362 2 530 3 446 PE D110 SDR 17 zpevněný 22 5 870 128 Přivaděcí řad VDJ Nový Knín PE D110 SDR 17 nezpevněný 87 2 690 235 PE D110 SDR 17 zpevněný 164 5 870 960 Přivaděcí řad VDJ Mokrovraty PE D110 SDR 17 nezpevněný 63 2 690 169 Celkem - - 7 135 - 25 867

3675/002 březen 2018 81

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Kategorie C Obořiště PE D90 SDR 17 zpevněný 420 5 720 2 402 Rybníky PE D90 SDR 17 zpevněný 330 5 720 1 888 Prostřední Lhota PE D90 SDR 17 zpevněný 390 5 720 2 231 Chotilsko PE D90 SDR 17 zpevněný 430 5 720 2 460 PE D90 SDR 17 zpevněný 1 571 5 720 8 984 Drhovy zpevněný v PE D90 SDR 17 351 1 716 603 souběhu s ŘAD 1 Homole (Drhovy) PE D90 SDR 17 zpevněný 281 5 720 1 607 PE D90 SDR 17 zpevněný 437 5 720 2 498 Borotice zpevněný v PE D90 SDR 17 769 1 716 1 320 souběhu s ŘAD 1 Hubenov PE D90 SDR 17 zpevněný 1 158 5 720 6 624 Čelina PE D90 SDR 17 zpevněný 1 277 5 720 7 304 PE D90 SDR 17 zpevněný 1 230 5 720 7 036 Dražetice (Borotice) nezpevněný v PE D90 SDR 17 130 759 99 souběhu s ŘAD 1 PE D90 SDR 17 zpevněný 1 219 5 720 6 971 Libčice (Nový Knín) zpevněný v PE D90 SDR 17 361 1 716 620 souběhu s ŘAD 2 PE D90 SDR 17 zpevněný 313 5 720 1 788 Záborná Lhota (Chotilsko) zpevněný v PE D90 SDR 17 997 1 716 1 712 souběhu s ŘAD 2 PE D90 SDR 17 zpevněný 3 100 5 720 17 732 Čím PE D110 SDR 17 zpevněný 325 5 870 1 908 PE D90 SDR 17 zpevněný 836 5 720 4 784 Křížov (Korkyně) zpevněný v PE D90 SDR 17 souběhu s ŘAD 364 1 716 624 2.1 Nové Dvory, Porostliny PE D90 SDR 17 zpevněný 1 774 5 720 10 147 Krámy (Nové Dvory) PE D90 SDR 17 zpevněný 1 635 5 720 9 352 Celkem - - 19 698 - 100 693 Celkem investiční náklady distribuční systém - vodovodní řady 64 803 - 330 166

Tab. 23 – Odhad investičních nákladů pro realizaci navrženého distribučního systému – vodovodní řady – VARIANTA I. a II.

3675/002 březen 2018 82

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Dále byly odhadnuty investiční náklady pro opatření na zdroji – vodovodní řady pro navrženou variantu I. - Tab. 24.

Jednotková Navržené potrubí Cena POPIS cena Specifikace Povrch Délka [m] [Kč/m] [tis. Kč] Výtlačné potrubí Hubenov zpevněný v PE D225 SDR 11 souběhu s ŘAD 443 2301 1 019 1 nezpevněný v PE D225 SDR 11 souběhu s ŘAD 1 772 1 227 2 174 1 zpevněný - ve PE D225 SDR 11 263 8 670 2 280 Výtlačné potrubí surové a skále upravené vody nezpevněný - ve PE D225 SDR 11 1 052 5 090 5 355 skále zpevněný v TLT DN200 PN25 souběhu s ZŘ 548 4 950 2 715 Hubenov nezpevněný v TLT DN200 PN25 souběhu s ZŘ 530 3 160 1 674 Hubenov Celkem investiční náklady opatření na zdroji - vodovodní řady 4 165 - 15 217

Tab. 24 - Odhad investičních nákladů pro realizaci navržených opatření na zdroji – výtlačné potrubí - VARIANTA I.

3675/002 březen 2018 83

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

V následující tabulce (Tab. 25) jsou uvedeny investiční náklady pro jednotlivá navržená opatření a celkové investiční náklady na realizaci varianty I.

VARIANTA I.

Investiční náklady Položky [tis. Kč]

Opatření na zdroji

ÚV Hubenov (Qmax.d = 25 l/s, Qp = 20 l/s), Odběrný objekt, ČS Surové vody, ČS Upravené vody, Akumulace 80 000 upravené vody (200 m3)

Výtlačné potrubí surové a upravené vody 15 200 Celkem 95 200 Akumulace - vodojemy

VDJ Dražetice – 2 x 400 m3 (484,0/480,0 m n.m.) 14 500

Doplnění VDJ Nový Knín – 1 x 100 m3 (dno cca 367 4 000 m n.m.)

Celkem 18 500 Distribuční soustava – vodovodní řady a objekty Vodovodní potrubí - Kategorie A 203 600 Vodovodní potrubí - Kategorie B 25 900 Vodovodní potrubí - Kategorie C 100 700 Redukční šachty 7 500 Redukční šachty - 15 ks Celkem 337 700 Odhadované investiční náklady na realizaci 451 400 opatření Projekční a inženýrská činnost DUR, DSP, DPS, 16 000 IČ, AD (odhad)

Investiční náklady celkem [tis. Kč] 467 400

Tab. 25 - Odhad investičních nákladů na realizaci navržených opatření - VARIANTA I.

3675/002 březen 2018 84

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

6.2.2 VARIANTA II. – odhad investičních nákladů

V posuzované variantě II. jsou stanoveny investiční náklady na realizaci navržených opatření v případě napojení na vodárenskou soustavu SV Příbram. Odhad investičních nákladů na realizaci distribuční soustavy – vodovodních řadů je detailně uveden v tabulce - Tab. 24. Investiční náklady na distribuční systém – vodovodní řady je stejný pro obě posuzované varianty. V následující tabulce (Tab. 26) jsou uvedeny investiční náklady pro jednotlivé navržené opatření a celkové investiční náklady na realizaci varianty I.

VARIANTA II. Investiční náklady Položky [tis. Kč] Opatření na zdroji Výměna stávajícího potrubí 30 200 Doplnění objemu VDJ Chlum 7 700 VDJ Chlum - 1 x 400 m3 Celkem 37 900 Akumulace - vodojemy

VDJ Dražetice – 2 x 200 m3 (484,0/480,0 m n.m.) 8 600

Doplnění VDJ Nový Knín – 1 x 100 m3 (dno cca 367 4 000 m n.m.) Celkem 12 600 Distribuční soustava – vodovodní řady a objekty Vodovodní potrubí - Kategorie A 203 600 Vodovodní potrubí - Kategorie B 25 900 Vodovodní potrubí - Kategorie C 100 700 Redukční šachty 7 500 Redukční šachty - 15 ks Čerpací stanice ČS Drhovy - Qč = 15 l/s, Hč = 80 m 6 600 stavební a technologická část Celkem 344 300 Odhadované investiční náklady na realizaci 394 800 opatření Projekční a inženýrská činnost DUR, DSP, DPS, 14 400 IČ, AD (odhad)

Investiční náklady celkem [tis. Kč] 409 200

Tab. 26 - Odhad investičních nákladů na realizaci navržených opatření - VARIANTA I.

3675/002 březen 2018 85

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

7 Možnosti financování

7.1 Vhodné zdroje financování

7.1.1 Ministerstvo zemědělství

Program 129 300 – Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II Kdo může žádat:

 obce  svazky obcí  vodohospodářské akciové společnosti s více než 90% většinou kapitálové účasti měst a obcí (pouze v rámci oblasti podpory uvedené pod písm. a)

Podporované aktivity: Vodovody a) Opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Jedná se o podporu propojování a rozšiřování vodárenských soustav a jejich zdrojové posilování, včetně posilování akumulace pitné vody pro zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou (podprogram 129 302) b) Výstavba vodovodů pro veřejnou potřebu vč. souvisejících vodárenských objektů v obcích minimálně pro 50 obyvatel (podprogram 129 302) c) Výstavba a modernizace zařízení ke zkvalitnění technologie úpravy vody, její akumulace a čerpání s cílem zlepšení jakosti nebo dostupnosti pitné vody v obcích (podprogram 129 302)

Výše dotace:  Obce do 300 obyvatel: dotace max. 70 % NSTČ  Obce 301-500 obyvatel: dotace max. 65 % NSTČ  Obce 501-1000 obyvatel: dotace max. 60 % NSTČ  Obce s více než 1000 obyvateli: dotace max. 55 % NSTČ  Max. výše dotace – 50 mil. Kč  Alokace – podle schválených prostředků v rámci státního rozpočtu (kapitoly MZe) na příslušný rok.

Výše dotace v případě Svazku obcí se určí podle velikostní kategorie převládajících obcí. Skutečně poskytnutá výše podpory bude stanovena individuálně na základě rozhodnutí výběrové Komise MZe.

3675/002 březen 2018 86

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Svazky obcí musí ručit za své závazky svým majetkem, případně dostatečně stabilními finančními zdroji nebo (neplatí-li předchozí podmínka) za závazky svazku ručí jednotlivé obce. Posuzují se příjmy jednotlivých obcí svazku.

Způsobilé výdaje:  Podpora je poskytována pouze na krytí nákladů stavební a technologické části staveb (NSTČ), tzn. náklady na přípravu akce, projektovou dokumentaci a technický dozor jsou nezpůsobilé.  Nezpůsobilé jsou také náklady na vodovodní přípojky a na řady vedoucí k rekreační zástavbě a objektům nesloužícím k trvalému bydlení, náklady na zainvestování pozemků. Omezení:  Max. uznatelné náklady (NSTČ) na 1 připojeného trvale hlášeného obyvatele nepřekročí 70 tis.Kč bez DPH.

 Do programu jsou zařazeny pouze ty projekty, které doloží stavební povolení.

Přílohy žádosti: Žádost - 2 fáze:  Přílohy žádosti o zařazení do Seznamu akcí: o Pravomocné stavební povolení, o Audit finančního hospodaření obce za poslední období, o Stanovisko vodoprávního úřadu kraje z hlediska souladu řešení a rozsahu akce se zpracovaným PRVKÚK  Přílohy žádosti o evidenci a registraci akce: o Kopie dokladů k výběrovému řízení, o kopie smluv o dílo, o finanční projekt zpracovaný dle Metodiky MZe

Kdy je možné žádat:

 Výzva je vypisována každoročně v závislosti na schválených prostředcích v rámci státního rozpočtu (kapitole MZe). Předpokládáme, mj. i vzhledem k vládou ČR schválené „Koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky“, že národní program bude v nějaké formě existovat i po roce 2020.

3675/002 březen 2018 87

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

7.1.2 Operační program Životní prostředí 2014-2020

1.2. Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství Kdo může žádat:

 Obce/města  Dobrovolné svazky obcí  Městské části hl.města Prahy  Příspěvkové organizace  Obchodní společnosti vlastněné z více než 50% majetku obcemi a městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty  Podporované aktivity:

 výstavba a modernizace úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody včetně výstavby a modernizace systémů (technická opatření) pro ochranu zdrojů pitné vody v jejich bezprostřední blízkosti, sloužících veřejné potřebě  výstavba, a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě

Výše a míra podpory:  85% z celkových způsobilých výdajů  U projektů vytvářejících příjmy max. 63,75 %  Min.způsobilé realizační výdaje – 3 mil.Kč bez DPH  Max. způsobilé výdaje projektu do 50 mil. EUR včetně DPH

Způsobilé výdaje:

 projektová příprava a činnost odborného technického nebo autorského dozoru (projektová dokumentace, zadávací dokumentace, finanční analýza) max. do výše 6- 10 % z celkových způsobilých přímých realizačních výdajů (odstupňováno dle výdajů projektu)  výdaje na zařízení staveniště  stavební práce a dodávky v přímé vazbě na daný projekt (výdaje na dosažení vyhovující kvality pitné vody, zdroje pitné vody v případě nedostatečné kvality nebo množství vody, výstavbu a dostavbu přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody vč.objektů na síti pouze k existující zástavbě)

Nezpůsobilé výdaje:  zasíťování dosud nezastavěných pozemků vodovodem,  rekonstrukce přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně objektů na síti,  obnova ostatních inženýrských sítí z důvodu jejich špatného technického stavu,  výkupy pozemků, nájemné, věcná břemena,

3675/002 březen 2018 88

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

 provozování vodohospodářské infrastruktury (včetně zkušebního provozu úpravny vody).

Přílohy žádosti:  Projektová dokumentace v úrovni pro stavební povolení PD včetně položkového rozpočtu  Pravomocné územní rozhodnutí nebo stavební povolení (pokud bylo vydáno)  Část plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje týkající se předmětné akce  Stanovisko krajské hygienické stanice  Podklady pro hodnocení (např. rozbory dodávané vody, udělení výjimky o povolení volnějších limitů nad mezní hodnoty limitních koncentrací uložených vyhláškou č. 252/2004 Sb., doklad o nedostatečném zásobování pitnou vodou, u projektů úpraven vody výsledky poloprovozních zkoušek (jsou-li k dispozici).  Podklady k provozování dle zvoleného provozního modelu

Kdy je možné žádat:  Výzvy jsou vyhlašovány Řídícím orgánem OPŽP (Ministerstvem životního prostředí) podle harmonogramu výzev.  Minulá výzva proběhla na přelomu let 2017 a 2018. MŽP bylo avizováno, že se jedná o poslední peníze, které bude moci Česká republika na vodní hospodářství v tomto programovém období z OPŽP čerpat.  O podobě nového OP Životní prostředí pro období 2020-2027 se v současnosti jedná.

3675/002 březen 2018 89

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Srovnání základních parametrů národní dotace z Ministerstva zemědělství a evropské dotace z OPŽP

Ministerstvo zemědělství OPŽP Míra podpory Obce do 300 obyv. - 70 % NSTČ 63,75 % Obce 301-500 obyv. - 65 % NSTČ Obce 501-1000 obyv. - 60 % NSTČ Obce nad 1000 obyv. – 55 % NSTČ Min.způsobilé výdaje Min. počet napojených obyv. - 50 3 mil.Kč Max.způsobilé výdaje 50 mil.Kč 50 mil. EUR Projektová Pravomocné SP Dokumentace ke SP, Min.ÚR, připravenost bonifikace SP a DPS

Limity na 1 70 tis.Kč / připojeného, trvale 75 000 Kč/připojený obyv. připojeného obyv. žijícího obyv. (min.bodové ohodnocení - vyřazovací limit) 35 000 Kč/připojený obyv. (max.bodové ohodnocení)

Hodnotící kritéria - Nákladovost - Stupeň projektové připravenosti - Soulad s PRVKÚK - Kvalita vody - výjimka k užívání pitné vody, překročení hodnot,.. - Nákladovost

Výhody - Nižší administrativní náročnost - Lze žádat i na projektovou - Není nutné řešit úpravy přípravu a TDI (do výše provozních smluv / výběr nového stanoveného limitu) provozovatele a nástroj - Lze žádat i na veřejné části udržitelnosti (min.požadované přípojek zdroje na obnovu) Doporučení - Vhodné pro menší obce - Vhodné pro větší obce (nad 1000 - Vhodné pro dostavbu obyv.) infrastruktury a tam, kde existuje - Vhodné pro rozsáhlejší stávající provozovatel infrastrukturu na zelené louce

3675/002 březen 2018 90

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

7.2 Časový harmonogram navrhovaných opatření

Doporučený postup při realizaci navrženého systému zásobování pitnou vodou:

1. Určit druh financování navrženého systému – ustanovení svazku obcí, apod., a rozhodnutí o finálním rozsahu navržených opatření 2. Určit jaký zdroj vody bude pro potřeby navrženého systému zásobování optimální – podniknout potřebné kroky pro jeho realizaci. 3. Realizace navrženého systému zásobování pitnou vodou

Z hlediska nároků na časovou realizaci je nutné navržená opatření rozdělit na dvě části. V první fázi probíhají přípravné projektové a inženýrské práce, ve fázi druhé se provádějí samotné stavební práce.

Přípravu na realizaci navrhovaných opatření lze rozdělit orientačně do kroků uvedených v následující tabulce.

trvání činnost (měsíc) 1. Přípravné práce: 6

zaměření trasy, inženýrsko-geologický průzkum, předběžný majetkoprávní

průzkum Projekční práce a inženýrská činnost 2. Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) 6 3. Inženýrská činnost za účelem vydání územního rozhodnutí (IČ UR): 9-12  zajištění souhlasných vyjádření dotčených organizací  projednání s vlastníky dotčených pozemků a jejich souhlas strpět

věcná břemena, ochranná pásma atd. 4. Dokumentace pro vydání stavebního povolení (DSP) 9 5. Inženýrská činnost za účelem vydání stavebního povolení (IČ SP) 9-15 6. Dokumentace pro výběr zhotovitele v rozsahu dokumentace pro skutečné 6 povolení:  obsahuje podrobný položkový výkaz výměr 7. Výběrové řízení na zhotovitele stavby 3-6 8. Výstavba díla 24-36 Tab. 27 - Časová náročnost postupu realizace

3675/002 březen 2018 91

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

88 - 90 - 88

85 - 87 - 85

82 - 84 - 82

79 - 81 - 79

76 - 78 - 76

73 - 75 - 73

70 - 72 - 70

67 -69 67

64 - 66 - 64

61 - 63 - 61

58 - 60 - 58

55 - 57 - 55

52 - 54 - 52

49 - 51 - 49

46 - 48 - 46

43 - 45 - 43

40 - 42 - 40

37 - 39 - 37

Časová řadaČasová (měsíce) 36 - 34

31 - 33 - 31

28 - 30 - 28

25 - 27 - 25

22 - 24 - 22

19 - 21 - 19

16 - 18 - 16

13 - 15 - 13

10-12

7-9

4-6

1-3

Činnost

Realizace Realizace stavby

Výber Výber zhotovitele

Dokumentace pro SP pro Dokumentace

Dokumentace pro ÚR pro Dokumentace

Inženýrská Inženýrská činnost SP pro

Inženýrská Inženýrská činnost ÚR pro

Dokumenatce pro výběr zhotovitele výběr pro Dokumenatce Přípravné práce a geologickýpráce průzkum Přípravné

Časový harmonogram realizace navrženýchČasovýrealizace harmonogram opatření

3675/002 březen 2018 92

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

8 Závěry a doporučení

Závěry a doporučení ze studie poslouží objednateli při rozhodování o způsobu zásobování pitnou vodou pro oblast Dobříšska a Novoknínska. Zvolená a následně přijatá koncepce má význam pro plánování účelného nakládání s investičními prostředky do zmíněné problematiky. Důvodem zpracování investičního záměru byl požadavek na zásobování obcí pitnou vodu v dostatečné kvalitě a kvantitě. V řešené oblasti je v současné době zásobování pitnou vodou řešeno převážně lokálními systémy zásobování, případně individuálně pomocí vlastních studní a vrtů. Stávající lokální zdroje vody se potýkají s nedostatečnou kapacitou, anebo se zhoršenou kvalitou vody. Z důvodu hydrologických změn, zejména sucha, které v posledních letech můžeme pozorovat na celém území České republiky, jsou lokální zdroje velmi ohrožené. Z tohoto důvodu doporučujeme zásobování této lokality řešit spíše centrálním systém s jedním dostatečně vydatným zdrojem vody a rozvod vody do jednotlivých obcí řešit regionálním distribučním systémem.

Ve vytipovaných obcích a městech, kde se uvažovalo s napojením na navrhovaný skupinový vodovod, byli kontaktováni starostové a následně svolána jednání, která proběhla během listopadu roku 2017. Na jednání zpracovatel studie společně se starosty vyplnil připravený dotazník, aby tak získal potřebná data o spotřebištích, jako např. stávající způsob zásobení pitnou vodou, počet obyvatel a výhledové stavy obyvatel. Součástí dotazníku byla také otázka, zda obce, či město má zájem o připojení na navrhovaný skupinový vodovod.

Pro lokality vybrané pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod byly spočítány potřeby vody pro stávající stav a dva stanovené zatěžovací stavy zohledňující nárůst obyvatel ve výhledu 5 a 20 let. Na základě stanovených potřeb vody byla navržena požadovaná kapacita zdroje vody.

V rámci studie byly posuzovány tři možné zdroje vody. V případě první varianty byla uvažována možnost výstavby odběrného objektu v lokalitě Hubenov s přímým odběrem vody z vodní nádrže Slapy a vlastní úpravnou vody. Druhá varianta posuzovala možnost napojení na vodárenskou soustavu Příbram „Svazek Obcí Pro Vodovody a Kanalizace Příbram“ nedaleko obce Obořiště. Třetí varianta pak posuzovala možnost napojení na nový Mníšecký přivaděč „Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy“. V případě posledních dvou jmenovaných variant zpracovatel studie kontaktoval provozovatele systémů, seznámil je se zamýšleným záměrem a požadavky na zdroj vody a následně od nich obdržel stanoviska ohledně možnosti jejich využití.

Pro vybrané lokality byl proveden návrh systému zásobování pitnou vodou. V rámci návrhu byly navrženy a posouzeny jednotlivé části systému zahrnující opatření na zdroji, návrh a posouzení akumulace a distribučního systému. Pro navržený systém byl stanoven potřebný objem akumulace a navrženo vhodné polohové a výškové umístění vodojemu, případně doplnění akumulačního prostoru stávajících vodojemů. Posouzení bylo provedeno pro dvě varianty dle zvoleného zdroje vody.

Na základě navržených technických opatření byly odhadnuty celkové investiční náklady a náklady na přípravné a projekční práce.

3675/002 březen 2018 93

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

8.1 Závěry

Z provedené dotazníkové kampaně vyplynulo, že v oblasti Dobříšska a Novoknínska je mezi obcemi zájem o řešený centrální systém zásobování s výhodou menšího vlivu sucha na zabezpečenost zásobování pitnou vodou. Případnou účast obcí na řešeném projektu zástupci obcí často podmiňovali objemem investici kladených na jejich obec a konečnou cenou pitné vody pro obyvatele.

Navrhovaný skupinový vodovod umožní zásobovat pitnou vodou celkem 26 spotřebišť. Město Dobříš a Nový Knín, obce Obořiště, Svaté Pole, Rybníky, Drhovy, Borotice, Chotilsko, Čím, Korkyně, Nové Dvory, Mokrovraty a Stará Huť a místních částí Budínek, Budín, Libice, Prostřední Lhota, Mokrsko, Záborná Lhota, Dražetice, Čelina, Hubenov, Homole, Libčice, Křížov a Krámy. V případě města Dobříš byla stanovena rezerva Qmax.d = 8 l/s , to odpovídá kapacitě pro zásobení přibližně 4 266 obyvatel. Souhrn zásobených obyvatel pro jednotlivé zatěžovací stavy je uveden níže:

 Stávající stav – PZO - 5 083 + (4 266 město Dobříš) = 9 349 obyvatel  Zatěžovací stav I. (výhled 5 let) – PZO – 6 526 + (4 266) = 10 792 obyvatel  Zatěžovací stav II. (výhled 20 let) – PZO – 8 564 + (4 266) = 12 830 obyvatel

Na základě počtu zásobených obyvatel byla stanovena celková potřeba vody pro navrhovaný systém zásobování:

Zatěžovací stav I. 3 - Průměrný denní průtok - Qprům. = 8,84 l/s = 764 m /den 3 - Průměrný denní průtok - rezerva Dobříš - Qprům. = 5,9 l/s = 511 m /den 3 - Průměrný denní průtok – celkem - Qprům. = 14,7 l/s = 1 275 m /den

3 - Maximální denní průtok - Qmax.d. = 12,66 l/s = 1 094 m /den 3 - Maximální denní průtok - rezerva Dobříš - Qprům. = 8,0 l/s = 691 m /den 3 - Maximální denní průtok – celkem - Qprům. = 20,7 l/s = 1 785 m /den

Zatěžovací stav II. 3 - Průměrný denní průtok - Qprům. = 11,51 l/s = 995 m /den 3 - Průměrný denní průtok - rezerva Dobříš - Qprům. = 5,9 l/s = 511 m /den 3 - Průměrný denní průtok – celkem - Qprům. = 17,4 l/s = 1 506 m /den

3 - Maximální denní průtok - Qmax.d. = 16,52 l/s = 1427 m /den 3 - Maximální denní průtok - rezerva Dobříš - Qprům. = 8,0 l/s = 691 m /den 3 - Maximální denní průtok – celkem - Qprům. = 24,5 l/s = 2 117 m /den

Opatření na zdroji vody

Pro navrhovaný zdroj vody byly uvažovány celkem tři možné zdroje vody:  Varianta I. – realizace odběrného objektu a úpravny vody v lokalitě Hubenov  Varianta II. – napojení na SV Příbram „Svazek Obcí Pro Vodovody a Kanalizace Příbram“  Varianta III. – napojení na Mníšecký přivaděč „Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy“

3675/002 březen 2018 94

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Varianta I. - realizace odběrného objektu a úpravny vody v lokalitě Hubenov

Navrhovaná varianta zahrnuje následující soubor opatření:  Odběrný pontonový objekt s ponornými čerpadly  ČŠ Surové vody – Hč = 25 l/s, Qč = 70 m  Membránová úpravna vody - Qp = 20 l/s, Qmax. = 25 l/s  Akumulace upravené vody, 200 m3 (334,0/330,0 m n.m.)  ČS Upravené vody – Hč = 25 l/s, Qč = 175 m  Výtlačné potrubí TLT PN25 DN dl. 1 078 m a PE D225 PN16 dl. 3 530 m – celkem 4,6 km

Výhody a nevýhody zdroje vody:  Nezávislost zdroje na jiných subjektech – vodárenských soustavách, možnost odběru vody dle aktuální potřeby vody ve spotřebištích  Nižší cena vody – dle kalkulace přibližně 17 Kč/m3 – může se výrazně lišit v závislosti na konečném množství odebírané vody  Vysoké investiční náklady  Návrh zdroje je proveden jako předběžný pro potřeby studie s nedostatečnou znalostí jakosti surové vody a s velmi omezenou znalostí místa (geologie apod). Jakýkoliv další stupeň včetně prohloubení studie bude vyžadovat minimálně rozbory surové vody, optimálně v delší časové řadě a podrobný geologický průzkum. Odhadnuté investiční náklady se mohou navýšit v závislosti na nových informacích získaných provedením dalších průzkumů.  Předpokládá se řízení úpravny plně automatické, bude nutná přítomnost obsluhy po část pracovního dne pro pravidelnou údržbu, čištění a dozor nad zařízením.

Varianta II. – napojení na SV Příbram „Svazek Obcí Pro Vodovody a Kanalizace Příbram“ Navrhovaná varianta uvažuje napojení na stávající Příbramskou vodárenskou soustavu v místě předávacího místa u obce Obořiště. V případě této varianty je nutné provést následující technická opatření:

• rozšíření stávajícího VDJ Chlum o 400 m3 pro potřeby navrhovaného SV • výměna stávajícího potrubí LT DN200 za nové TLT DN250 PN16 dl. 3 993 m • další úpravy vyplynou z generelu skupinového vodovodu Příbram

Výhody a nevýhody zdroje vody:  Výhodou této varianty je jednoduchost řešení – dojde pouze k napojení na stávající ověřený fungující systém zásobování – je však nutné dodat, že pro splnění nároků na množství předané vody bude nutné provést řadu technických opatření na stávajícím systému zásobování Příbram.  Stabilní zdroj pitné vody – připojení na nadřazenou vodárenskou soustavu – smluvně zajištěný odběr vody – o provoz zdroje a úpraven se stará jiný subjekt  V případě odběru požadovaného množství vody pro potřeby navrhovaného skupinového vodovodu bude nutné provést řadu technických opatření na stávajícím systému zásobování Příbram.  Dle stanoviska provozovatele SV Příbram je nutné posoudit poměrně velkou část systému. Posouzení znamená provedení pasportu stávajícího systému zásobování, sestavení hydraulického modelu a simulaci zatížení sítě odběrem pro potřeby navrženého skupinového vodovodu.  Vyšší cena vody – stávající cena vody předané přibližně 28 Kč/m3.

3675/002 březen 2018 95

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Varianta III. – napojení na Mníšecký přivaděč „Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy“

Navržená varianta uvažovala s připojením na skupinový vodovod Mníšek pod Brdy. Dle informací vlastníka vodovodu, nemá skupinový vodovod kapacitu pro dodávku požadovaného množství vody. Tato varianta proto nebyla dále rozpracována.

Akumulace – vodojemy

Pro nový systém zásobování byl stanoven potřebný objem akumulace, při výpočtu bylo uvažováno s předpokladem 80% zásoby maximální denní potřeby vody. Při návrhu akumulace bylo uvažováno s využitím stávajících vodojemů – nový systém bude zásobovat vodou vodojemy VDJ Svatá Anna, VDJ Nový Knín, VDJ Chotilsko a VDJ Prostřední Lhota, ze kterých budou dále zásobeny v současné době zásobované spotřebiště. Pro zajištění potřebné akumulace v ostatních spotřebištích byl navržen centrální VDJ Dražetice, umístěný severovýchodně od obce Dražetice s úrovní provozních hladin na kótách 484,0/480,0 m n.m.. Objem vodojemu se liší v závislosti na zvolené variantě zdroje vody.  Varianta I. – VDJ Dražetice – 2 x 400 m3 – zajišťuje objem pro spotřebiště napojené na řadech 1, 2 a 2.1  Varianta II. – VDJ Dražetice – 2 x 200 m3 – zajišťuje objem pro na řadech 2 a 2.1. Spotřebiště na řadu 1 budou zásobené ze stávajícího VDJ Chlum – 1 x 100 m3, který bude nutné rozšířit i 400 m3. Stávající VDJ Nový Knín - 2 x 75 m3 bude nutné rozšířit o akumulaci o objemu 100 m3. Rozšíření vodojemu se předpokládá formou výstavby nové komory.

Distribuční systém – vodovodní řady a objekty

Navržený distribuční systém se skládá z vodovodních řadů a vodárenských objektů. Vodovodní řady byly dále rozděleny dle funkce na 3 kategorie.  kategorie A – hlavní distribuční systém rozvádějící pitnou vodu v rámci celého regionu.  kategorie B – zásobní přiváděcí řady propojující hlavní distribuční systém s rozvodnými systémy jednotlivých spotřebišť.  kategorie C – rozvodné zásobní řady ve spotřebišti, na které budou napojeny vodovodní přípojky a připojeny jednotlivý odběratelé

Vodárenské objekty zahrnují navržené redukční šachty a čerpací stanice.

Distribuční soustava – vodovodní řady a objekty

Varianta I. Varianta II. D110 - PE SDR17 2,9 km Vodovodní potrubí - D160 - PE SDR11 1,2 km Kategorie A D225 - PE SDR11 33,9 km Vodovodní potrubí - D90 - PE SDR17 5,2 km Kategorie B D110 - PE SDR17 2,0 km Vodovodní potrubí - D90 - PE SDR17 19,4 km Kategorie C D110 - PE SDR17 0,3 km

3675/002 březen 2018 96

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

Celkem délka potrubí 64,8 km Redukční šachta 15 ks

ČS Drhovy (Hč = 80 m, Qč = 17,4 l/s) 1 ks -

 Navržený systém zásobování má celkovou délku řadů 64,8 km  Z toho délka řadů hlavního distribučního systému (kategorie A) je 38,0 km.  Součástí navrženého systému jsou zásobní rozvodné řady ve spotřebištích a přiváděcí řady propojující vodovodní systémy ve spotřebištích s hlavním distribučním systémem. Tyto řady byly navrženy ve spotřebištích, kde v současné době není vybudována vodovodní síť, případně jako doplnění stávající vodovodní sítě. Celkové délka zásobních řadů ve spotřebištích (kategorie B a C) je 26,8 km  Na navrženém systému zásobování byl navrženo celkem 15 redukční šachet. Primární funkcí šachet je dodržení normových tlaků v jednotlivých spotřebištích.  V případě varianty II. byla navržena posilovací čerpací stanice v obci Drhovy s parametry (Hč = 80 m, Qč = 17,4 l/s), která bude sloužit pro dopravu vody z VDJ Chlum do VDJ Dražetice.

Na základě souboru navržených technických opatření byly odhadnuty investiční náklady

VARIANTA I. VARIANTA II.a VARIANTA II.b

Investiční náklady [mil. Kč] Opatření na zdroji 95,2 37,9 - Akumulace - vodojemy 18,5 12,6 12,6 Distribuční soustava – 337,7 344,3 344,3 vodovodní řady a objekty Odhadované investiční 451,4 394,8 356,9 náklady na realizaci opatření Projekční a inženýrská činnost DUR, DSP, DPS, IČ, AD 16,0 14,4 13,4 (odhad) Investiční náklady celkem 467,4 409,2 370,3 [mil. Kč] Tab. 28 – Porovnání investiční nákladů pro stanovené varianty

 Investiční náklady na realizaci distribuční soustavy zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty se v obou posuzovaných variantách příliš neliší. Zásadním se s ohledem na investiční náklady jeví vybraný zdroj vody.

3675/002 březen 2018 97

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

8.2 Doporučení

 Vzhledem k rozsahu navržených opatření z hlediska majetkoprávního projednání a časových nároků na přípravu a samotnou výstavbu lze očekávat plné dokončení skupinového vodovodu v horizontu 6 – 8 let. S ohledem na dobu realizace záměru doporučujeme bezodkladné zahájení přípravných a projekčních prací.

 Ve studii je proveden rámcový návrh technických parametrů objektů, vodovodních řadů. V dalších stupních projektové přípravy musí být provedena aktualizace a podrobná hydraulická analýza navrženého vodovodního systému.

 Součástí zpracované studie je odhad investičních nákladů na realizaci navržených opatření. Uvedený odhad investičních nákladů bude v rámci navazující projektové přípravy zpřesněn.

 Rozhodnout jaký zdroj vody využít pro potřeby navrhovaného skupinového vodovodu. Na základě rozhodnutí následně podniknout další nezbytné kroky nutné pro jeho realizaci. Např. Jednání s provozovatelem o možnosti připojení na vodárenskou soustavu Příbram. Podrobný geologický průzkum v uvažovaném místě navrhované úpravny vody. Odběr vzorků povrchové vody v místě uvažovaného odběrného objektu ve vodní nádrži Slapy a stanovení kvalitativních parametrů.

 Doporučujeme následující postup:

1) Uskutečnit jednání se starosty obcí a představit výsledky studie (04/2018) 2) Odsouhlasit účast obcí na projektu v zastupitelstvech (06/2018) 3) Ustanovit investora – svazek obcí, mikroregion, atd. (09/2018) 4) Zadat vypracování dokumentace pro územní rozhodnutí (10/2018) Dokumentace pro uzemní rozhodnutí je nutný podklad pro žádost o dotaci.

Při všech nejasnostech či problémech týkajících se navržených postupů jsou zpracovatelé materiálu připraveni kdykoli hledat s objednatelem řešení, popř. poskytnout konzultace, které povedou k očekávaným výsledkům.

Hydraulické výpočty jsou zpracovány v rozsahu pro potřeby této studie. V dalších stupních projektové přípravy musí být provedena aktualizace a podrobná hydraulická analýza navrženého vodovodního systému.

3675/002 březen 2018 98

ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU INVESTIČNÍ ZÁMĚR

9 PŘÍLOHY

9.1 Příloha 9.1. Tabulková část – stanovení potřeby vody a zatěžovacích stavů - SV Dobříšsko a Novoknínsko

9.2 Příloha 9.2. Přehledná situace – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA I.

9.3 Příloha 9.3. Přehledná situace – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA II.

9.4 Příloha 9.4. Průtokové schéma – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA I.

9.5 Příloha 9.5. Průtokové schéma – návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou – VARIANTA II.

9.6 Příloha 9.6. Dokladová část - Stanovisko – Zásobování obcí Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou ze skupinového vodovodu Příbram Svazek obcí – informace pro posuzované varianty - Zápis z jednání Zásobení Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou, Mníšek pod Brdy - Vyjádření Povodí Vltavy - Dotazníky pro vyhodnocování nároků na nový posuzovaný skupinový vodovod (pouze v paré 1)

3675/002 březen 2018 99