MASARYKOVA UNIVERZITA
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Ústav hudební vědy
Teorie interaktivních médií
Hnutí Šifropunk: problematika kryptoměn a anonymity v kyberprostoru
Magisterská práce
Autor práce: Bc. Vojtěch Drbola
Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar Ph.D.
Brno 2019 Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně, dne 10. 5. 2019
......
Bc. Vojtěch Drbola
2
Poděkování
Chtěl bych poděkovat především PhDr. Martinu Flašarovi Ph.D. za trpělivost při vedení této práce a za cenné rady. Dále pak ještě Davidu Stancelovi, za vstřícné poskytnutí rozhovoru, jež je pro práci velikým přínosem.
3
Obsah 1 Úvod ...... 6
2 Hnutí Šifropunk...... 8
2.1 A Cypherpunk's Manifesto ...... 10
3 Obrození hnutí Šifropunk po vzniku Bitcoinu ...... 14
3.1 Ross Ulbrich ...... 15
3.1.1 Silkroad...... 16
3.1.2 Darknet ...... 18
3.2 Edward Snowden ...... 19
4 Kryptoměny ...... 22
4.1 Co jsou to kryptoměny?...... 22
4.1.1 ICO ...... 24
4.1.2 BlockChain ...... 24
4.1.3 Scaling ...... 26
4.1.4 Fork ...... 26
4.1.5 Lighting network ...... 27
4.2 Předchůdci dnešních kryptoměn ...... 28
4.3 Jak lze získat kryptoměny...... 30
4.3.1 Proces vytvoření kryptoměny ...... 30
4.3.2 Těžba ...... 31
4.4 Peněženky, směnárny a burzy ...... 34
4.5 Zneužití kryptoměn ...... 38
4.5.1 Phishing, scaming, hacking ...... 39
5 Bezpečnost a anonymita u kryptoměn...... 46
6 Konkrétně zvolené kryptoměny ...... 49
6.1 Bitcoin ...... 50 4
6.1.1 Bitmain ...... 53
6.2 Ethereum ...... 53
6.3 XRP ...... 55
6.4 Monero ...... 57
6.5 Bitcoin Cash ...... 59
7 Srovnání anonymity a bezpečnosti...... 61
7.1 Bitcoin ...... 61
7.2 Ethereum ...... 62
7.3 XRP ...... 63
7.4 Monero ...... 63
7.5 Bitcoin Cash ...... 64
8 Shrnutí ...... 65
9 Tor ...... 67
10 Tails ...... 69
11 VPN ...... 70
12 Rozhovor ...... 71
12.1 Shrnutí rozhovoru...... 75
13 Závěr ...... 77
14 Resumé ...... 79
15 Summary ...... 80
16 Резюме ...... 81
17 Seznam použitých zdrojů a literatury ...... 82
18 Seznam obrazových příloh ...... 91
5
1 Úvod
Kryptoměny, a především Bitcoin se za posledních 10 let od svého vzniku dostaly do podvědomý mnoha uživatelů kyberprostoru. Nabízejí mnohá řešení a zjednodušení v oblasti globálních transakcí, ale ne všechny kryptoměny jsou vytvořeny za tímto účelem. Mohou se také stát nástrojem pro obchodování na darknetu, skrytém kybernetickém prostoru, nebo výnosnou investicí. Vznikem prvních kryptoměn a díky jejich specifickým vlastnostem se znovu otevřelo téma soukromí, anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru, které v 80. letech silně propagovalo hnutí Šifropunk. Kyberprostor je jednou z nejvíce se rozvíjejících oblastí, stále kompletně neprozkoumaný a nabízející nepředstavitelný potenciál pro další rozvoj. Kryptoměny jsou jeho každým dnem rozvíjející nedílnou součástí a po prvních deseti letech svého fungování nabízejí nové a širší možnosti než pouze první kryptoměna, Bitcoin.
Cílem práce je představit hnutí Šifropunk, jeho filozofii a aktivity týkající se anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru. Přiřadit souvislost mezi hnutím a vznikem prvních kryptoměn, jež spolu úzce souvisejí. Dále pak představit nejvíce revoluční kauzy a jejich představitele v oblasti anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru po vzniku kryptoměn, které jsem označil jako obrození hnutí Šifropunk.
Stěžejní částí práce je komplexní shrnutí a představení kryptoměn. Práce představuje způsoby, jakými kryptoměny vznikají, těžení, předchůdce dnešních kryptoměn, způsoby uchovávání a směny kryptoměn, způsoby jejich zneužití a jejich bezpečnost a anonymitu v kyberprostoru. Následovat poté bude výběr několika kryptoměn dle daných kritérií, jejich představení, vytyčení faktorů ovlivňující jejích anonymitu a bezpečnost v kyberprostoru a výsledné komparativní srovnání. Práce je doplněna o rozhovor s Davidem Stancelem, slovenským odborníkem na kryptoměny s mnoholetou praxí v této oblasti.
Na téma kryptoměn již bylo napsáno mnoho prací z více univerzit jako například Paralelní ekonomika: kryptoměny, soukromí a decentralizace obchodu v éře nových médií1 od Jana Netoličky z filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Žádná z doposud napsaných prací však neobsahovala komplexní shrnutí kryptoměn, ale vždy se zaobírala
1 NETOLIČKA, Jan. Paralelní ekonomika: kryptoměny, soukromí a decentralizace obchodu v éře nových médií. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Teorie interaktivních médií, 2018. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Tomáš Staudek, Ph.D.
6 jen jejich konkrétními okruhy a nezabývala se především stěžejní vlastností kryptoměn, jejich bezpečností a anonymitou. Práce Hnutí Šifropunk: problematika kryptoměn a anonymity v kyberprostoru obsahuje jak tohle komplexní shrnutí, tak jsou pro ni bezpečnost a anonymita klíčovým faktorem pro komparativní studii.
Psaní diplomové práce předcházely mnoholeté zkušenosti s praktickým užíváním kryptoměn, které započaly roku 2014 burzovním obchodováním a analýzou darknetu, na jeho téma jsem poté roku 2016 napsal bakalářskou práci Darknet: mýtus a realita kybernetického prostoru2. Dále se pak jedná o zkušenosti z oblasti těžby kryptoměn od roku 2016, spoluúčast na tvorbě vlastních Masternodes3, serverů zaznamenávající blockchain v reálném čase a další.
2 DRBOLA, Vojtěch. Darknet: mýtus a realita kybernetického prostoru. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Teorie interaktivních médií, 2016. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Martin Flašar Ph.D. 3 KHATWANI, Sudhir. What Is A Masternode And How Is It Useful For Cryptocoin Investors. In: Coinsutra.com [online]. 2018 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
7
2 Hnutí Šifropunk
Cypherpunk4 neboli Šifropunk je aktivistické hnutí, zabývající se bezpečností a anonymitou v kyberprostoru. Počátky aktivit hnutí datujeme od roku 1985 po zveřejnění textu „Security Without Identification: Transaction Systems to Make Big Brother Obsolete5” od Davida Chauma6, týkající se myšlenky vytvoření digitální a anonymní měny. Hnutí vzniklo oficiálně roku 1992, kdy se setkal Eric Hughes7, který o rok později zveřejnil Manifest Cypherpunku (A Cypherpunk's Manifesto8), Timothy C. May9 a John Gilmore10. Téhož roku také vznikl projekt hnutí Cypherpunks mailing list11, přes který členové komunikovali.
Počet členů hnutí sahá až do desítek a rychlým rozvojem kyberprostoru přibývá nových možností pro bezpečnost a anonymitu a také aktivity hnutí. Vznikem Bitcoinu a následně dalších kryptoměn roku 2009 se opět více široké veřejnosti otevřela otázka anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru. Dnes již vznikly kryptoměny, které odpovídají principům hnutí, na které poukazoval David Chaum, měny anonymní a decentralizované. Ten také stojí za jedním z předchůdců dnešních kryptoměn, anonymním elektronickém systému Ecash. Roku 1997 vynalezl Adam Back12 hashcash, systém proof of work13, velmi podobný tomu, který dnes využívá Bitcoin pro potvrzování transakcí těžbou a vyšší
4 ASSANGE, Julian. Cypherpunks: Freedom and the future of the internet. London: OR Books, 2016. ISBN 978-1-94486-908-3. 5 CHAUM, David. Security Without Identification: Transaction Systems to Make Big Brother Obsolete. In: cs.ru.nl [online]. 1985 [cit. 19. 4. 2019]. Dostupné z:
Do nejvýznamnějších aktivit hnutí, netýkající se přímo transakčních systémů určitě patří například napsání šifrovacího programu PGP (preety good privacy) Philem Zimmermannem15 a také žurnalistické aktivity Jacoba Appelbauma16, který byl také jedním ze zakladatelů projektu Tor, prohlížeče poskytující anonymitu online a zastánce mediální společnosti WikiLeaks17, která zveřejnila například některé utajované vládní dokumenty. Právě mediální společnost WikiLeaks patří do jedné z nejznámějších aktivit hnutí Šifropunk po roku 2000. Jejím spoluzakladatelem a současně mluvčím je Julian Assange18, australský aktivista a autor knihy Cypherpunks: Freedom and the Future of the Internet19. Kniha byla vydána roku 2012 a pojednává o vztahu veřejnosti s informační bezpečností. Na knize se společně s Julianem Assangem podílel také výše zmíněný Jacob Appelbaum, Jérémie Zimmermann20, francouzský počítačový inženýr a Andy Müller- Maguhn21, člen německého hackerského sdružení Chaos Computer Club. Společnost WikiLeaks využívá na svých serverech specifických funkcí, které zachovávají anonymitu svých zdrojů v kyberprostorů, jako například PGP či Tor. Společnost a její představitel Julian Assange byly mnohokrát nařčeni z terorismu a protivládních aktivit ze stran různých vlád, dokonce Pentagonem byli označeni za hrozbu americké národní bezpečnosti. Stalo se tak poté, co se na stránkách společnosti objevila utajovaná videa a tajné vojenské dokumenty z války z Iráku. Mezi další známé kauzy, na jejichž zveřejnění se WikiLeaks podílela patří zveřejnění členů Britské národní strany, zveřejnění amerických základen a klíčových zařízení týkající se americké bezpečnosti a zveřejnění především několikaset tisíc diplomatických dokumentů, týkajících se i odposlechů a
14 Wei Dai. In: Wikipedia.org [online]. [cit. 19. 4. 2019]. Dostupné z:
špionáží. Sama společnost se na svých oficiálních stránkách prezentuje jako knihovna cenzurovaných dokumentů z celého světa a pyšní se svými vztahy na významné mediální organizace, stejně jako oceněními, jež WikiLeaks jako vydavatel získal. Společnost byla také v letech 2010-1015 každým rokem nominována na Nobelovu cenu míru22.
Obrázek 1 Hnutí Šifropunk na titulní straně časopisu Wired (1993)
2.1 A Cypherpunk's Manifesto
Představení manifestu Šifropunku v rámci komunity předcházelo zveřejnění ještě jednoho manifestu, The Crypto Anarchist Manifesto23, tedy manifest kryptografické anarchie/kryptografického anarchisty. Ten byl poprvé představen roku 1988 na konferenci Hacker Conference a poté roku 1992 publikován Timothy C. Mayem. Pojednává o možnostech pseudo-anonymity24 a užití kryptografie v kyberprostoru. Předpovídá rychlý technologický vývoj a rozšíření vysokorychlostního internetu, který bude dostupný pro širokou veřejnost.
22 What is WikiLeaks. In: Wikileaks.org [online]. 2015 [cit. 2. 5. 2019]. Dostupné z:
„Technologie pro tuto revoluci -- a to jistě bude sociální i ekonomická revoluce - - existovala v teorii poslední desetiletí. Metody jsou založeny na šifrování veřejného klíče, interaktivních důkazních systémech s nulovými znalostmi a různých softwarových protokolech pro interakci, autentizaci a ověřování. Důraz byl dosud kladen na akademické konference v Evropě a v USA, konference pečlivě monitorované Národní bezpečnostní agenturou. Ale teprve nedávno dosáhly počítačové sítě a osobní počítače dostatečné rychlosti, aby byly myšlenky prakticky realizovatelné. A příštích deset let přinese dostatek dodatečné rychlosti, aby byly myšlenky ekonomicky proveditelné a v podstatě nezastavitelné. Vysokorychlostní sítě, ISDN, chránící skříně proti neoprávněným manipulacím, čipové karty, satelity, vysílače Ku-band, osobní počítače s více MIPS a čipy pro šifrování, které jsou nyní ve vývoji, budou některé z dostupných technologií.”25
9. března roku 1993 vydal Eric Hughes manifest Šifropunku, z něhož primárně vychází ideologie a etika hnutí. V první části textu autor píše o důležitém soukromí ve společnosti. Soukromí v kyberprostoru je velmi citlivé a pro mnoho lidí stále neznámým okruhem. Manifest klade důraz, aby byla veřejnost ke své anonymitě a bezpečnosti opravdu obezřetná.
„Privacy is necessary for an open society in the electronic age. Privacy is not secrecy. A private matter is something one doesn't want the whole world to know, but a secret matter is something one doesn't want anybody to know. Privacy is the power to selectively reveal oneself to the world. ”26
V druhé části píše o potřebě a důležitosti vzniku nového anonymního transakčního systému a o absenci anonymity a nutnosti kryptografie při kybernetickém projevu. Předpovídá brzký vznik digitálních měn.
25 Přeloženo z originálu: „The technology for this revolution--and it surely will be both a social and economic revolution--has existed in theory for the past decade. The methods are based upon public-key encryption, zero-knowledge interactive proof systems, and various software protocols for interaction, authentication, and verification. The focus has until now been on academic conferences in Europe and the U.S., conferences monitored closely by the National Security Agency. But only recently have computer networks and personal computers attained sufficient speed to make the ideas practically realizable. And the next ten years will bring enough additional speed to make the ideas economically feasible and essentially unstoppable. High-speed networks, ISDN, tamper-proof boxes, smart cards, satellites, Ku- band transmitters, multi-MIPS personal computers, and encryption chips now under development will be some of the enabling technologies.” MAY, C. Timothy. The Crypto Anarchist Manifesto.In: Activism.nez [online]. 1992 [cit. 14. 4. 2019]. Dostupné z:
„Proto soukromí v otevřené společnosti vyžaduje anonymní transakční systémy. Doposud byl primárním systémem hotovost. Systém anonymních transakcí není tajným transakčním systémem. Anonymní systém umožňuje jednotlivcům odhalit svou identitu, když je to žádoucí a pouze v případě potřeby; to je podstata soukromí.
Soukromí v otevřené společnosti také vyžaduje kryptografii. Pokud něco řeknu, chci, aby to slyšeli pouze ti, pro které to mám v úmyslu. Pokud je obsah mého projevu k dispozici světu, nemám soukromí. Šifrovat je ukázat touhu po soukromí a šifrovat slabou kryptografií je ukázat ne přílišnou touhu po soukromí. Abychom odhalili svou identitu pouze s jistotou, je výchozím nastavením anonymita a je zapotřebí kryptografického podpisu.”27
Ve třetí a poslední části textu je představeno hnutí Šifropunk a jeho již probíhající aktivity za svobodu v kyberprostoru. Prezentuje Šifropunk jako hnutí, které nefunguje za účelem zisku, ale svůj kód nabízí zdarma a s jehož názory nemusí všichni souhlasit a které nebudou vnucovány.
„My Šifropunk se věnujeme budování anonymních systémů. Bráníme naše soukromí kryptografií, anonymními mailovými systémy, s digitálními podpisy a elektronickými penězi.
Šifropunk píše kód. Víme, že někdo musí psát software, aby hájil soukromí, a dokud nezískáme soukromí my všichni, budeme to psát. Publikovali jsme náš kód tak, aby s ním mohli spolupracovat naši kolegové Šifropunk. Náš kód je zdarma pro všechny, po celém světě. Nezajímá nás, jestli neschvalujete software, který píšeme. Víme, že software nemůže být zničen a že široce rozptýlený systém nelze vypnout.
Šifropunk lituje regulací v kryptografii, pro šifrování je v zásadě soukromý akt. Akt šifrování ve skutečnosti odstraňuje informace z veřejného prostoru. Dokonce i zákony proti kryptografii zasahují pouze tam, kam hranice státu a ruka jeho násilí. Kryptografie
27 Přeloženo z originálu: „Therefore, privacy in an open society requires anonymous transaction systems. Until now, cash has been the primary such system. An anonymous transaction system is not a secret transaction system. An anonymous system empowers individuals to reveal their identity when desired and only when desired; this is the essence of privacy. Privacy in an open society also requires cryptography. If I say something, I want it heard only by those for whom I intend it. If the content of my speech is available to the world, I have no privacy. To encrypt is to indicate the desire for privacy, and to encrypt with weak cryptography is to indicate not too much desire for privacy. Furthermore, to reveal one's identity with assurance when the default is anonymity requires the cryptographic signature.” HUGHES, Eric. A Cypherpunk's Manifesto. In: Activism.net [online] 1993 [cit. 29. 3. 2019]. Dostupné z:
12 se nevyhnutelně rozšíří po celém světě, a s anonymními transakčními systémy, je to možné.”28
Oba manifesty položily základ otázkám týkající se soukromí a anonymity v kyberprostoru. Kyberprostor se pro nás stal naprosto nedílnou součástí jak soukromého, tak pracovního života a trávíme v něm čím dál tím více času. Nabízí obrovské množství inovativních možností pro jedince i společnosti a usnadňuje nám život. Svým přístupem do kyberprostoru, nejenže ne vždy dostatečně pečlivě čteme veškerá práva, se kterými souhlasíme svými vstupy na dané stránky, ale také po sobě zanecháváme neměnné, dohledatelné stopy. Málokdo přesně ví, jaká práva má například poskytovatel internetového připojení vůči odběrateli a jaké veškeré informace o jeho aktivitách v kyberprostoru zaznamenává a může dále zneužít, anebo předat informační službě. Vstupem do kyberprostoru získávají uživatelé nejen možnost využít toho, co nabízí, ale také možnost být monitorován při nedostatečné obezřetnosti. Může jít jak o monitoring soukromých informací, pohybu v kyberprostoru, zneužití přihlašovacích údajů, tak odposlech hovorů. Oba manifesty se před zpřístupněním vysokorychlostního internetu široké veřejnosti snaží na zmiňované hrozby poukázat.
28 Přeloženo z originálu: „We the Cypherpunks are dedicated to building anonymous systems. We are defending our privacy with cryptography, with anonymous mail forwarding systems, with digital signatures, and with electronic money. Cypherpunks write code. We know that someone has to write software to defend privacy, and since we can't get privacy unless we all do, we're going to write it. We publish our code so that our fellow Cypherpunks may practice and play with it. Our code is free for all to use, worldwide. We don't much care if you don't approve of the software we write. We know that software can't be destroyed and that a widely dispersed system can't be shut down. Cypherpunks deplore regulations on cryptography, for encryption is fundamentally a private act. The act of encryption, in fact, removes information from the public realm. Even laws against cryptography reach only so far as a nation's border and the arm of its violence. Cryptography will ineluctably spread over the whole globe, and with it the anonymous transactions systems that it makes possible.” HUGHES, Eric. A Cypherpunk's Manifesto. In: Activism.net [online] 1993 [cit. 29. 3. 2019]. Dostupné z:
3 Obrození hnutí Šifropunk po vzniku Bitcoinu
Vznik kryptoměny Bitcoin29 považuje diplomová práce za jeden ze stěžejních momentů hnutí, který lze také nazvat jako jeho obrození. Naplnily se myšlenky obou manifestů a roku 2009 vznikla digitální a decentralizovaná měna. Díky rychlému rozšíření Bitcoinu a jeho částečnou adaptací širokou veřejností se dostal do podvědomí mnoha uživatelů kyberprostoru, stejně jako byla opět znovu otevřená otázka anonymity a bezpečnosti. Díky veřejnému kódu kryptoměny Bitcoin dostává také veřejnost možnost pro vytvoření vlastních kryptoměn. Nejen svými dalšími aktivitami, ale i jen běžným užíváním se nestávají uživatelé pouhými konzumenty kryptoměn, ale kryptografy, podílející se na tvorbě svobodného, bezpečného a anonymního kyberprostoru bez vyšší znalosti kryptografie. Přestože kryptoměny, a především Bitcoin byl většinou mainstreamovými médií prezentován, jako nový nástroj zla30 v kyberprostoru a málokdy se dočteme o jejich skutečné myšlence a ideologii. O tom, že za jejich vznikem vlastně stojí neziskové hnutí složené z dobrovolníků, které se snaží lidem nabídnout možnost lépe se vzdělat o kryptografii a kyberprostoru a mít právo na svobodu, bezpečnost a anonymitu. A především provádět převody financí bez toho, aby neznala informace o transakci a připojení třetí strana. Pokud si jdu do trafiky koupit jízdenku na MHD, není důvod, aby prodejce o mě znal jakékoliv další informace, krom toho, že zaplatím za jeho nabízené zboží. Za podobný nástroj zla by se tedy dal považovat i samotný internet, nebo třeba kladivo.
Pokud jsou kryptoměny nástroji zla v kyberprostoru, tak kyberprostor, a tedy vznik internetu kryptoměnám předcházel a byl nezbytný pro jejich šíření a je částečně otcem kryptoměn. Pokud jsou tedy kryptoměny nástrojem zla, protože je někdo využije k ilegální činnosti, přestože mají mnohem širší spektrum využití a není to jejich primární účel, je tedy každé kladivo nástrojem zla, pokud je jeden subjekt nebo více subjektů využití například pro ublížení na zdraví? Zbraně jsou také pouhými samostatně nepřemýšlejícími nástroji, které vznikly rukou člověka a které bez něj nemohou fungovat. Kryptoměny jsou široké veřejnosti prezentovány jako podvod. Kryptoměny nejsou
29 FILLNER, Karel. Jak na Bitcoin In: Btctip.cz [online]. 2017 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
14 podvod, jsou pouhým nástrojem, jehož může být u několika typů podvodů zneužito, a jsou také nejvydařenějším projektem hnutí Šifropunk.
Po vzniku kryptoměny Bitcoin se začal zájem o hnutí razantně rozšiřovat. Vydáním Bitcoinu boj za svobodu teprve začal a někteří členové hnutí stále pracují na vývoji a zdokonalení kryptoměn, tak aby plně odpovídaly svými vlastnostmi jednoduchému užívání a nabízely přitom plnou anonymitu a bezpečnost. Dvě zřejmě nejvýznamnější kauzy týkající se anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru a úzce související jak s hnutím Šifropunk, tak kryptoměnami diplomová práce považuje za obrození hnutí Šifropunk. Obrození, které způsobily jak svým rozšířením a informovaností veřejnosti, tak i novými možnostmi, které samy kryptoměny umožnily. První kauza se týká jednoho z prvních a zřejmě nejznámějšího darknetového31 tržiště Silkroad32 a Rosse Ulbrichta33, jež je považován za jeho zakladatele. Kauza druhá se týká Edwarda Snowdena34, bývalého pracovníka CIA a spolupracovníka Národní bezpečnostní agentury (NSA), jež zveřejnil průkazné důkazy a informace o probíhajícím globálním monitoringu uživatelů kyberprostoru.
3.1 Ross Ulbrich
Ross Ulbricht je bývalým americkým podnikatelem a hlavním podezřelým za vytvoření nejrozšířenějšího darknetového tržiště, Silkroad35. Podle rodiny a přátel prožil normální a klidné dětství a byl spíše studijní typ s nadáním na matematiku. Obdržel stipendium na studium fyziky v Texasu v Dallasu, kde odpromoval v roce 2006 a poté vyhrál plné stipendium na Státní univerzitě Pensylvánie v oboru materiálových věd a inženýrství, kde získal roku 2009 magisterský titul. Rozhodl se nepokračovat ve vědecké kariéře, ale otevřel si vlastní antikvariát, který nakonec zkrachoval a byl nucen jej zavřít. Od roku 2010 pracoval na volné noze v oblasti financí. Od téhož roku se předpokládá, že začal pracovat na projektu Silkroad. V říjnu roku 2013 byl R. Ulbricht zatčen FBI ve veřejné knihovně v San Franciscu v době, kdy byl přihlášen na svém administrátorském
31 DRBOLA, Vojtěch. Darknet: mýtus a realita kybernetického prostoru. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Teorie interaktivních médií, 2016. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Martin Flašar Ph.D. 32 Tamtéž. 33 Tamtéž. 34 Citizenfour: Občan Snowden [Citizenfour] [film]. Režie Laura POITRAS. Německo/USA, 2014 35 Silkroad (Marketplace). In: Wikipedia.org [online]. [cit. 20. 1. 2019]. Dostupné z:
účtu (účet Strašlivého piráta Robertse36) stránek Silkroad. 21. srpna 2014 byl R. Ulbricht obviněn z hackingu, praní špinavých peněz a distribuci drog a 29. května 2015 byl za všechny nenásilné činy odsouzen k dvojitému doživotí a 40 let k tomu.
Existují sice v případu důkazy, které tajné služby získaly z notebooku R. Ulbrichta a mohou jej jasně spojit s užíváním účtu Strašlivého piráta Robertse, ovšem nikdy se nepodařilo prokázat, že přímo on byl jeho zakladatelem. K administrátorskému účtu mělo zřejmě přístup více lidí a nedá se tedy přímo spojit, za kterými akty R. Ulbricht stál. 5.2.2012 se na serveru Silkroad poprvé objevil účet pojmenovaný Strašlivý pirát Roberts (Dread pirate Roberts), jež představuje mystickou postavu z filmu The Princess Bride, zastávající boj za spravedlnost. Funkce Strašlivého piráta Robertse se ve filmu předávala z osoby na osobu, a tak tomu mělo být i u Silkroad. Účet tedy mohlo, jak spravovat více lidí, tak mohl být předáván. V případu R Ulbrichta však stále zůstává nezodpovězená základní otázka. Jak mohla FBI vysledovat servery Silkroad na Islandu, zkopírovat a nabourat databázi, a vysledovat R. Ulbrichta ve veřejné knihovně a zda při těchto úkonech nedošlo k porušení čtvrtého dodatku Ústavy Spojených států amerických. Můžou bezpečnostní složky obvinit jedince nebo skupinu z hackingu a použít k tomu sami hacking? R. Ulbricht je díky kauze ikonou prosazení bezpečnosti a anonymity v kyberprostoru a otevřel otázky ohledně pravomocí státních služeb. I ve vězení je nadále podporován členy hnutí Šifropunk, veřejností zastávající práva kyberprostoru, jeho rodinou, přáteli a mnoha dalšími. Rodiče R. Ulbrichta i nadále tvrdě pracují na odvolání a chtějí za každou cenu případ znovu otevřít a předložit nové důkazy. Podpořit R. Ulbrichta lze i finančním příspěvkem na serveru freeross.org, jež je následně použit na propagaci a znovuotevření kauzy.37
3.1.1 Silkroad
Tržiště Silkroad nebylo první drogové tržiště ve skrytém kybernetickém prostoru, darknetu, ale rozhodně se stalo nejslavnější. Bylo při vzniku velmi propagováno a získalo si důvěru tisíců uživatelů. Pro přístup je potřeba, aby uživatel měl speciální onion odkaz38,
36 Dread Pirate Roberts. In: Deepdotweb.com [online]. [cit. 22. 1. 2019]. Dostupné z:
Obrázek 2 Stránky Silkroad v době jejich provozu
„To, co děláme, není o získávání drog, nebo o šíření mezi lidi. Je to o postavení se za svá práva jako lidské bytosti a odmítáme se podrobit, když jsme neudělali nic špatného. Hedvábná stezka je prostředníkem pro tohle poselství. Všechno ostatní je vedlejší.”41
39 How Tor works. In: Torsecurityportal.cz [online]. [cit. 19. 2. 2019]. Dostupné z: < https://tor.security- portal.cz/>. 40 Silkroad 2.0. In: Silkroaddrugs.org [online]. [cit. 22. 1. 2019]. Dostupné z:
Obrázek 3 Oznámení o uzavření stránek
3.1.2 Darknet
Jedná se o skryté místo v kyberprostoru a o překrývanou síť. Internet lze rozdělit na tři základní vrstvy. První vrstva, surface web42, je naprosto viditelná každému bez jakýchkoliv zvýhodnění. Jedná se například o veřejné wikipedie a blogy, které tvoří zhruba 4 % celkového obsahu internetu. Druhou vrstvou je deep web43, který tvoří zbylých 96 % a jehož obsahem jsou vládní dokumenty, bankovní systémy, torrenty, emaily, privátní databáze, sociální sítě a mnoho dalšího. Jedná se tedy o servery, kde je třeba k přístupu vlastních vytvořených nebo obdržených přihlašovacích údajů. Třetí vrstvou je darknet44, který je podmnožinou deep webu. Pro přístup na něj na rozdíl od deep webu je třeba internetového prohlížeče, který zvládne otevřít onion odkazy. Takovým prohlížečem je například Tor. Odkaz na stránky je třeba složitěji vyhledat, nebo získat. Pohyb v darknetu zaručuje mnohem vyšší bezpečnost a anonymitu pro uživatele. Právě proto zde mohly vzniknout stránky jako darknetová tržiště, stránky obsahující dětskou pornografii, služby nájemných vrahů a spousty dalších, jež jsou médii prezentovány jako obsah darknetu. Nejsou však jediným obsahem a darknet také nabízí
42 Co je deep web? A jak se liší od dark webu? In: Alza.cz [online]. 2019 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
3.2 Edward Snowden
„Lauro, v tuto chvíli Vám musí stačit moje slovo. Jsem pracovník zpravodajské služby. Jistě chápete, jak moc riskuji a budete souhlasit s následujícími kroky, než Vám povím víc. Nebudete litovat. Může to znít složitě, ale technicky zdatné osobě to zabere pár minut. Potřebuju mít jistotu, že šifrovací klíče, které jsme si vyměnili nebyly zachyceny a nahrazeny. Potvrďte mi prosím, že nikdo nemá kopii Vašeho klíče a že používáte silné heslo. Váš protivník dokáže vyzkoušet bilión kombinací za sekundu. Jestli se Vám nabourali do počítače, dešifrovat naši komunikaci pro ně bude hračka. Vím, že tento postup není dokonalý, ale poskytne nám trochu času. Až ten materiál zveřejníte, nejspíš mě ihned odhalí. Nenechte se zastrašit a zveřejněte informace, které Vám dodám. Děkuji a buďte opatrná. Občan čtyři.“45
Těmito slovy začíná dokument pojednávající o kauze E. Snowdena s názvem Citizen four z roku 2014 od americké režisérky Laury Poitras a je to také znění šifrovaného emailu, kterým E. Snowden režisérku oslovil. Film nese název Citizen four (občan čtyři), za kterého se E. Snowden sám označil. Považuje se totiž za čtvrtého sdělovatele snažící se odhalit informace o zpravodajských službách.46
E. Snowden je bývalý pracovník CIA a spolupracovník Národní bezpečnostní služby (NSA), který se rozhodl zveřejnit informace o globálním monitoringu, který probíhá společně s rozšířením kyberprostoru. Po útocích 11. září roku 2001 vznikl program Stellar wind pod vedením prezidenta George W. Bushe, který se týkal bezválečného monitoringu komunikací. Obamova nastupující vláda přislíbila omezení tohoto programu. V rukou NSA byl ovšem program využívaný dále, protiústavně a rozrostl se globálně. E. Snowden se tedy rozhodl kontaktovat americkou reportérku, které důvěřoval, aby se osobně roku 2013 setkali v Hongkongu a mohl skrze média uveřejnit informace o probíhajícím globálním monitoringu. Nikdy nebylo jeho cílem se proslavit. Chtěl udělat věc, kterou viděl za morálně správnou, i když věděl, že mu to naprosto změní budoucí vztahy v rodině. Cítil za povinnost širokou veřejnost informovat, a tak udělal.47
45 Citizenfour: Občan Snowden [Citizenfour] [film]. Režie Laura POITRAS. Německo/USA, 2014. 46 Tamtéž. 47 Tamtéž. 19
„Zakódovaný archív budete mít do sedmi dnů. Klíč Vám zašlu, jakmile bude všechno připravené. Zpracovat všechen poskytnutý materiál jeden člověk nezvládne, doporučuji abyste k tomu přizvala alespoň Glena Greenwalda, myslím že ho znáte. Nešifrovaný text bude obsahovat mé skutečné jméno a osobní údaje. Bude jen na Vás, nakolik moje zapojení přiznáte. Osobně bych si přál, abyste ze mě udělala jasný terč. O mých záměrech nemají tušení ani mí nejbližší. Nebylo by fér, aby kvůli mně upadli v podezření. Budete zřejmě jediná, kdo tomu může zabránit. Nesnažte se chránit svůj zdroj a raději mě ihned obětujte. Pokud jde o načasování schůzky v Hongkongu, první pokus proběhne v pondělí dopoledne v 10 hodin místního času. Sejdeme se na chodbě před restaurací hotelu Mira. Poznáte mě snadno, budu skládat Rubikovu kostku. Přistoupíte ke mně a zeptáte se mě, jestli vím, kdy otvírají restauraci. Odpovím, že si nejsem jistý, ať raději zkusíte hotelovou halu. Nabídnu se, že Vás tam zavedu, a to už bude v pořádku. Prostě půjdete za mnou.“48
Setkání v Hongkongu, natáčení dokumentu a zpracování některých Snowdenem dodaných materiálů trvalo osm dní. Během této doby se probírali jednotlivé dokumenty a jejich zpracování do novinových článků Glenem Greenwaldem, americkým investigativním žurnalistou, který publikoval články v britském deníku The Guardian. E. Snowden kladl na reportéra důraz, aby byly články publikovány nestranně a zodpovědně. Mělo jít přece jen o informaci týkající se globálního monitoringu, o kterém má právo veřejnost vědět, a ne tajné seznamy zaměstnanců bezpečnostních služeb. Další články vyšly například také zásluhou L. Poitras ve Washington Post a staly se v době vydání každodenním tématem televizních zpráv po celém světě. Poslední dny se rozhodli zveřejnit identitu E. Snowdena dříve, než by jej vypátrala NSA a E. Snowden požádal skrze OSD o status uprchlíka v Hongkongu. USA na E. Snowdena vydala celkem tři zatykače za trestný čin a požádala o jeho vydání. Díky podpoře od společnosti WikiLeaks a člena hnutí Šifropunk, Juliana Assange se podařilo E. Snowdendenovy odletět do Moskvy. Americká vláda však zrušila platnost jeho pasu, a tak musel strávit 40 dní na letišti v Moskvě, kde poté dostal azyl na rok. Roku 2014 se za ním do Ruska přestěhovala jeho manželka a azyl mu byl prodloužen a v Rusku zřejmě žije i nyní.49
Americká vláda snad nikdy nebyla tak vážně nařčena z hromadného porušování Ústavy Spojených států amerických a Listiny základních práv a svobod. Nejedná se
48 Tamtéž. 49 Tamtéž. 20 ovšem pouze o problém Ameriky. Monitoring, jehož důkazy E. Snowden zveřejnil celému světu se také celého světa týkají. Dokument o E. Snowdenovi do jisté míry také odpovídá myšlenkám a předpovědím o bezpečnosti v kyberprostoru, prezentovanými v manifestu Šifropunku a manifestu kryptografické anarchie. E. Snowdenovi by se jen stěží podařilo zveřejnit zmíněné dokumenty bez dostatečné znalosti kryptografie. Jen velmi stěží by se dostal z Hongkongu do Moskvy, bez pomoci představitele hnutí Šifropunk, Juliana Assange a jen stěží by mu mohla být v azylu poskytnuta finanční pomoc, financování dokumentu a celého projektu bez účasti kryptoměn. E. Snowden v každém případě patří mezi nejvýznamnější revolucionáře a propagátory anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru a osobnosti obrození hnutí Šifropunk.
21
4 Kryptoměny
4.1 Co jsou to kryptoměny?
Co jsou to vlastně kryptoměny50? Jsou to digitální, anebo alternativní měny, které nemají fyzickou podobu. Jedná se o limitované položky v databázi, které jsou neměnné bez specifických podmínek a povolení a které využívají kryptografii k zabezpečení transakcí. V těchto transakcích jsou veškeré detaily a informace převedeny na neprolomitelný kód, podle kterého je transakce sledována. Složité šifrování je silnou a téměř neprolomitelnou stránkou zabezpečení kryptoměn. Existují i případy zneužití a krádeží, ale k těm dochází ve většině případů nedostatečným vlastním zabezpečením uživatele v kyberprostoru.
Kryptoměny jsou dále ve většině případech decentralizované a nelze je tedy upravovat či kontrolovat žádnou vládou ani jinou institucí. I přesto je většina kryptoměn transparentní a fungují na principu peer to peer, tedy na přímém spojení účastníků transakce bez jakéhokoliv prostředníka. Lze je sledovat ve veřejné databázi, blockchain, která ukazuje veškeré proběhlé transakce v síti a nemůže tedy dojít k podvrhu. Veškeré odeslané transakce jsou nevratné. Jakmile je transakce potvrzena, nelze ji nijak stornovat, zrušit, zablokovat a ani nemůže dojít k chargebacku. Výhodou oproti bankovním transakcím však může být rychlost a globálnost. Záleží na konkrétní měně a poplatcích za transakci, ta ovšem bývá odeslána okamžitě a potvrzena během několika minut, a i s nižšími poplatky, než nabízejí bankovní instituce. A jakmile je transakce potvrzena, obdrží ji příjemce bez omezení své polohy počítače. Dalším specifikem kryptoměn je také pseudo-anonymita, tedy žádné spojení osobních údajů s účty a transakcemi. Jak již bylo zmíněno, transakce je možné dohledat v síti blockchain, ovšem téměř nemožné ji spojit s konkrétním uživatelem.
K užívání kryptoměn a provádění transakcí není potřeba žádné povolení. Stačí si pouze založit peněženku dané měny a tu nakoupit. Ke své peněžence obdržíte unikátní soukromý klíč, bez kterého nelze provést žádnou transakci. Právě díky tomuto klíči jsou transakce bezpečné stejně jako v klasickém Internet bankingu, dokonce i bezpečnější. Každá kryptoměna má ovšem jiný algoritmus a vlastnosti, díky kterým se od sebe odlišují a které určují její individuální anonymitu, zabezpečení a také poptávku na trhu a využití.
50 FILLNER, Karel. Jak na Bitcoin In: Btctip.cz [online]. 2017 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
Kryptoměny nejsou samy o sobě kryty zlatem či jinou komoditou na rozdíl od státních měn. Jejich množství není neomezené, ale je dané počtem bloků, který vývojář předem určil a jejich hodnotu určuje nabídka a poptávka na trhu. Ne každá kryptoměna byla primárně založena k transakčnímu účelu. Například kryptoměny Ethereum51 a XRP52, které drží ke dni 12. 4. 2019 druhou a třetí příčku v celkové hodnotě tržní kapitalizace měly jiný účel. Bitcoin ne, ten byl vytvořen především pro transakční využití. Ethereum je vlastně globální, decentralizovaný anonymní počítač, v jehož síti platí uživatelé tokeny. XRP je zase označení pro tokeny, kterých bylo vydáno 100 000 000, jejich počet se bude užíváním už jen snižovat a kterými se platí v rámci sítě XRP Ledger53, určené pro urychlení a zabezpečení plateb bank a finančních institucí.
„I think of Bitcoin as a remarkable social phenomenon, ”„It’s an epidemic of enthusiasm … it is a speculative bubble. That doesn’t mean that it will go to zero. Speculative bubbles recur. We had a bubble in Bitcoin in 2013, and it looked like it was done — it fell from 1,000 to 200 — but now look, it comes back.”54 – Robert Shiller
„I love seeing new services constantly starting to accept Bitcoin. Bitcoin is really becoming “the currency of the Internet.” I’m most concerned by possible government reactions to Bitcoin. They can’t destroy Bitcoin, but they could really slow things down by making exchange much more difficult.”55 – Michael Marquardt
„Bitcoin creates opportunities to launder funds acquired through criminal activities, tax evasion, even terrorism financing, as well as the spread of fraud schemes.“56 – Vladimir Putin
51 Ethereum (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT). In: Alza.cz [online]. 2018 [cit. 22. 3. 2019]. Dostupné z:
4.1.1 ICO
Initial Coin Offerings57 (ICO) je prvotní nabídka digitální měny. Kryptoměny se takto ještě před tím, než se dostanou na veřejnou burzu snaží získat kapitál pro další rozvoj a fungování. Tokeny jsou většinou nabízeny za atraktivní cenu a vše záleží jen na důvěře v danou kryptoměnu. Předpokládá se, že když bude kryptoměna úspěšná, její hodnota poroste. Tímto způsobem se na trh dostala jak řada úspěšných projektů, tak podvodů. Za nejúspěšnější ICO můžeme považovat Ethereum, kryptoměnu s druhou největší kapitalizací po Bitcoinu. Stejným způsobem bylo ovšem také zrealizováno mnoho podvodů, které pouze od investorů vybraly finanční projekty a prázdný projekt zastínily krachem. Právě proto dnes s rozšiřujícím se trhem kryptoměn vzniká mnoho zákonů a omezení pro ICO projekty, aby chránily investory od podvodných projektů.
4.1.2 BlockChain
„Blockchain je speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě. Nejčastější aplikací technologie blockchainu je použití jako účetní kniha kryptoměn (nejen Bitcoinu), jež uchovává transakce provedené uživateli. Kombinace s kryptografií umožňuje zajistit atomicitu operací a zamezit neoprávněným transakcím.”58
BlockChain je řetězec spousty jednotlivých bloků, ve kterých jsou zapsány údaje o transakcích. Každý blok obsahuje minimálně jednu transakci a má svůj individuálně určený maximální limit a čas, po kterém se vytvářejí bloky nové. Každý blok nese čtyři základní údaje: Prev_Hash, Timestamp, Tx_Root, Nonce. Prev_Hash nese odkaz na hash, tedy výstup hashovací funkce pro převod vstupních dat do malého čísla, předchozího bloku. Timestamp označuje čas, kdy byl blok vytvořen. Tx_Root je seznam všech transakcí, které blok obsahuje. Nonce je náhodně zvolené číslo, sloužící pro označení bloku. Pomocí blockchainu, který je transparentní se dá dopátrat až k naprosto první transakci. Blok také nese další informace, jako Target, tedy číselný údaj, jak vysoká byla obtížnost daného bloku. Čím vyšší je hodnota dané kryptoměny, tím více je pro těžaře atraktivní, a čím více přibývá těžařů, tím vyšší je hast/obtížnost. Ze všech uvedených
57 Kryptoměny: Co je ICO (Initial Coin Offering). In: A1finance.cz [online]. 2017 [cit. 1. 4. 2019]. Dostupné z:
Jak již bylo zmíněno na začátku kapitoly, blockchain je druh distribuované decentralizované databáze. To znamená, že všechna data nejsou uložena na centrálním serveru, ale naopak jsou kolektivně sdílena všemi, kteří databázi využívají. Díky tom není možné databázi jednoduše napadnout provedením útoku na centrální server, nebo jeho vyřazení. K zapsání transakcí do blockchainu je využita kryptografie, kvůli bezpečnosti a eliminaci falšování údajů. Jakmile jsou data do bloku zapsána a vznikne blok nový, jsou veškerá ověřená data ve starém bloku naprosto neměnná. Data lze tedy pouze přidávat, ale nikoli mazat či upravovat uživateli ani žádnou autoritou.
Za snad největší ohrožení sítě blockchain je „51% útok na síť”60. Jedná se o typ útoku, kdy se více jak 50 % těžařů shodne nad úpravami sítě, které společně provedou oni, nebo autorita. Mohou si díky tomu měnit síť podle sebe, ta se tím ovšem stává naprosto nehodnotnou. Pravděpodobnost, že by mohlo někdy dojít k takovému útoku u rozšířenější sítě blochchain je jen velmi malá.
Obrázek 4 Schéma fungování sítě blockchain
59 WOLF, Karel. Co je to vlastně ten blockchain? In: Alza.cz [online]. 2018 [cit. 17. 3. 2019]. Dostupné z:
4.1.3 Scaling
Jedním ze základních problémů kryptoměn je problém scalingu61 neboli škálovatelnosti. V praxi tento pojem znamená, zda je kryptoměna schopna zvládnout svoji funkčnost i s narůstajícím počtem uživatelů. Konkrétním příkladem je u problému se scalingem Bitcoin. Ten byl vytvořen pro ne tak širokou komunitu a překonal očekávání vývojářů. Nové bloky se v síti blockchain, kryptoměny Bitcoin, vytvoří každých 10 minut a jejich maximální velikost je 1 Mb. Velikost průměrné transakce tvoří okolo 500 b. Lze tedy pomocí jednoduché rovnice. vypočítat, že Bitcoin zvládne průměrně 3,5 transakce/vteřinu. Dojde-li k situaci, kdy je zadáváno do systému více transakcí, než je možné zpracovat, transakce se poskládají na čekací listinu a přednostně jsou zpracovávány ty, kde odesílat zvolil vyšší poplatek.
Pro srovnání platební síť Visa spravující většinu kreditních a debetních karet dokáže zpracovat až 56 000 transakcí/vteřinu i přesto, že denní maxima dosahují hranice okolo 4 00062. Jedním z řešení u kryptoměny Bitcoin byl hard fork, který proběhl 1.8.2017 a z Bitcoinu se odloučila větev Bitcoin Cash, téměř identická kryptoměna, která ovšem díky maximálnímu objemu bloku 8 Mb zvládne 8krát více transakcí za vteřinu než Bitcoin.
4.1.4 Fork
Technologie blockchain je založená na šňůře jednotlivých bloků, díky kterým je stálá a neměnná. Forkem63 může být dočasná situace, kdy jsou vytěženy dva, nebo více bloků ve stejný čas. Tím se blockchain rozdělí na dva konkurenční. Tuhle situaci vyřeší způsob ověřování uživateli proof of work, kde horníci vybírají, který blockchain vytvoří následné bloky. Za pravý řetězec je považován ten nejdelší. Další důvod forku může být zcela úmyslný a to, když se vývojáři shodnou na změně v základních pravidlech protokolu.
Důvodem může být například přidání nové funkce za účelem zlepšení, nebo změna velikosti bloku. Forky se dají rozdělit na dvě skupiny: měkké a pevné (neboli hard
61 Vančura, Tadeáš. Co je škálovatelnost u kryptoměn a bitcoinu. In: Tradearena.cz [online]. 2008 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
Obrázek 5 Schéma popisující fork u kryptoměn
4.1.5 Lighting network
Jedná se o další řešení při problematice scalingu. O řešení, které není přímo forkem, ale vylepšením sítě blockchain tak, že nebudou naprosto všechny transakce ukládány do bloků, jak tomu bylo doposud, ale bude možnost je přenést mimo blockchain. Princip lighting network67 je takový, že se na libovolnou dobu otevře platební kanál, který je v podstatě chytrým kontraktem. Tento platební kanál je smlouvou mezi dvěma stranami a pouze obě strany jej mohou otevřít a zavřít. Poprvé se kanál do blockchainu
64 Hardfork. In: Bitcoin.org [online]. [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
“Velmi jednoduše řečeno se vlastně dvě strany mezi sebou dohodnou, jaký je mezi nimi stav účtů, a na konci se platba vyrovná zápisem do blockchainu. Některé kanály mohou vznikat pouze na pár plateb, jiné mohou vydržet aktivní roky, bez nutnosti kanál uzavřít. Uzavření kanálu totiž znamená nutnost zápisu do blockchainu, a nemá proto smysl otevírat nové kanály jen kvůli jedné či dvěma platbám.”68
Každý uživatel může mít neomezený počet otevřených kanálů a v tom je největší potenciál lighting network při zapojení co nejvíce uživatelů. Mají možnost mezi sebou zasílat transakce s okamžitou splatností a nulovými transakčními poplatky.
4.2 Předchůdci dnešních kryptoměn
Bitcoin je považován za první kryptoměnu svým uvedením na trh roku 2009. Je rozhodně první moderní kryptoměnou a také kryptoměnou nejvýraznější a nejvíce revoluční, ovšem jeho vzniku již dlouhá léta předcházely pokusy o vytvoření mimobankovního kryptografického platidla. Jeden z takových pokusů je datován ke konci 80. let v Nizozemsku. Po pravidelném loupežném přepadávání čerpacích stanic se majitelé rozhodli vytvořit digitální měnu na čipové karty, které si zákazník zakoupil a používal při platbách na zúčastněných stanicích. Tímto způsobem se snažili eliminovat množství hotovosti, které u sebe čerpací stanice přechovávaly. Ve stejnou dobu začínal americký kryptograf a počítačový odborník David Chaum s experimenty s elektronickou měnou. Roku 1983 prezentoval svoje pojetí anonymního elektronického systému, Ecash69, který zrealizoval jako systém mikro platby u jedné americké banky mezi lety 1995-1998. Chaumův systém byl vyvinut na konceptu slepých podpisů, které zakrývají obsah zprávy a pomoci veřejného a soukromého klíče dojde k ověření identity uživatele. Tento koncept je dnes stále používán řadou kryptoměn.
„Základní myšlenka Koncept slepých podpisu může být ilustrován příkladem převzatého ze známého světa papírových dokumentů. Papírový analog slepého podpisu může být implementován s obálkami z uhlíkového papíru. Písemný podpis na vnější straně takové obálky zanechává kopii podpisu na list papíru v obálce. Uvažujme o problému, kterému čelí správce, který chce volit tajným hlasováním, ale voliči nejsou schopni se
68 Tamtéž. 69 Ecash. In: Wikipedia.org [online]. [cit. 9. 4. 2019]. Dostupné z: < https://en.wikipedia.org/wiki/Ecash> 28 setkat, aby své hlasovací lístky vložili do jediného klobouku. Každý volič je velmi znepokojen, ponecháním svých hlasů u správce a každý volič také požaduje, aby si ověřil, že se jeho hlas počítá.“70
Roku 1998 vývojář Wei Dain vytvořil anonymní distribuovaný elektronický platební systém, B-money71. Vývojář původně navrhnul dva protokoly, kde jeden vyžadoval nesynchronní a neměnný vysílací kanál. Přestože se v B-money inspiroval také zakladatel Bitcoinu, Satoshi Nakamoto72, který na B-Money odkazoval, technické aspekty byly daleko od technologie blockchain a nezískal nikdy dostatečnou hybnou sílu k ovlivnění trhu.
Bit Gold byl další elektronický měnový systém, navržený Nickem Szabo, americkým počítačovým vědcem a kryptografem roku 1998. Ta přišla s vlastním proof of work systémem, který je do jisté míry podobný tomu dnešnímu. Jeho stěžejní vlastností byla naprostá eliminace prostředníka k potvrzení transakce a pomohl upevnit koncepci decentralizované sítě. Autor Bitcoinu, Satoshi Nakamoto, si pro jeho vytvoření z Bit gold73 vypůjčil mnoho konceptů74, a právě proto je Nick Szabo75 často považován za anonymního strůjce Bitcoinu, i přesto, že to sám veřejně popřel.
Mnoho nadšenců považuje za přímého předchůdce kryptoměny Bitcoin, HashCash76. Ten byl představen roku 1997 britským obchodníkem a kryptografem, Adamem Backem. Byl navržen jako proof of work eliminátor nevyžádané pošty a a DoS77
70 Přeloženo z originálu: „Basic Idea The concept of a blind signature can be illustrated by an example taken from the familiar world of paper documents. The paper analog of a blind signature can be implemented with carbon paper lined envelopes. Writing a signature on the outside of such an envelope leaves a carbon copy of the signature on a slip of paper within the envelope. Consider the problem faced by a trustee who wishes to hold an election by secret ballot, but the electors are unable to meet to drop their ballots into a single hat. Each elector is very concerned about keeping his or her vote secret from the trustee, and each elector also demands the ability to verify that their vote is counted” CHAUM, David, RIVEST, L. Ronald. Advances in Cryptology: Proceedings of Crypto 82. 1. vyd.: Springer, 1983 71 Wei Dai. In: Wikipedia.org [online]. [cit. 19. 4. 2019]. Dostupné z:
útoků, které znemožňují ostatním uživatelům přístup na služby nebo stránky. Odesílatel emailu přiložil před odesláním zprávy k hlavičce razítko, jehož výpočet zabral nezanedbatelné množství času a tím eliminoval spamy. HashCash narazil na problémy, na které naráží často i dnešní kryptoměny se zvýšenou spotřebou zpracování a stal se málo efektivním. Mnohé prvky systému HashCash se ovšem vyvíjely a vyvíjejí dále.
4.3 Jak lze získat kryptoměny
Kryptoměna nikdy nevznikne sama o sobě. Pokud se jedinec rozhodne založit vlastní kryptoměnu, není to nic složitého. Zvolí nebo přebere si open source algoritmus a rozhodne se jakými specifiky a vlastnostmi bude měna disponovat a stejně tak jaké bude její maximální množství. S týmem vývojářů zrealizují fázi programování a přichází na řadu propagace. Další jedinec, který by se o kryptoměně dozvěděl, by si tak kryptoměnu mohl koupit jako ICO78 projekt nebo na burze. To je první ze způsobů, jak kryptoměny získat.
Druhým způsobem je podílet se přímo na jejím rozvoji potvrzováním transakcí a dostávat odměnu. Kryptoměny se podle algoritmu, který využívají dají rozdělit do dvou základních skupin. První skupinou je proof of work, tedy výdělek za důkaz práce. Jedinec, nebo skupina jedinců (těžařů) využívá svůj hardware pro vyřešení složitých matematických rovnic, které potvrzují zadané transakce uživatelů po celém světě a čímž se těží bloky dané měny a za vytěžený blok je rozdávána těžařům odměna. Druhou skupinou je proof of stake, tedy výdělek za důkaz sázky a jedná se o alternativní způsob, kterým lze ověřovat transakce. Zde již není potřeba výkonný hardware, jako v případě těžby, stačí mít pouze na svém zařízení otevřenou proof of stake peněženku s kompletním blockchainem, permanentním připojením k internetu a dostávat kryptoměnu ve formě odměny za její pouhé držení. Tento způsob je sice ekonomičtější skrze nákup zařízení i jeho provoz, ovšem liší se také výdělkem. Jaký způsob, v jaké době a jakou kryptoměnu si zvolit pro profit je vždy spekulací a matematickou rovnicí s mnoha faktory.
4.3.1 Proces vytvoření kryptoměny
Proces vytvoření si vlastní kryptoměny není nijak složitý. V dnešní době lze na internetu nalézt obrovské množství kvalitně zpracovaných návodů a pro ty, kteří by se chtěli programování naprosto vyhnout jsou zde platformy jako CryptoLife, které uživateli za
78 Kryptoměny: Co je ICO (Initial Coin Offering). In: A1finance.cz [online]. 2017 [cit. 1. 4. 2019]. Dostupné z:
Poté, co si subjekt zvolí, co vlastně bude vytvářet, přichází na řadu blockchain. Ten si buď může nechat vytvořit, například na zmíněné platformě CryptoLife, vytvořit vlastní, což vyžaduje odbornější technické znalosti a znalosti programování anebo vytvořit měnu s použitím open source kódu kryptoměny jiné. Open source neboli otevřený software, je počítačový software s otevřeným a veřejným zdrojovým kódem, tedy přístupný ke stažení a úpravám každému. I samotný Bitcoin má open source a podle jeho zdrojového kódu již vzniklo nespočetné množství dalších kryptoměn.
Většinu open source zdrojových kódů kryptoměn lze celkem snadno vyhledat na serveru GitHub, webhostingové službě zaměřené na počítačové kódy a jejich správu, funkce a úpravy. Pokud má subjekt již zvládnuté veškeré technické a programovací požadavky, přichází část nejtěžší, a to dát kryptoměně skutečnou hodnotu. Přichází budování infrastruktury, propagace, hledání investorů, a především nespočetné množství práce na zabezpečení, aby byla kryptoměna chráněna proti útokům hackerů, kdyby se pro ně stala atraktivním a hodnotným cílem. Ke dni 11. 4. 2019 je na serveru Coinmartetcap 2165 kryptoměn, se kterými je možno obchodovat na některé z burz. Celkové množství vytvořených kryptoměn není možné zjistit, ale počet těch, které byly vytvořeny, ale nikdy nezískaly reálnou hodnotu a nedostaly se na veřejné burzy může sahat až do milionů.79
4.3.2 Těžba
Těžba je způsob ověřování transakcí u kryptoměn s proof of work algoritmy. Je to hledání řetězce znaků, kde první, kdo jej nalezne ve správném pořadí, získává odměnu za vytěžený blok. Šance najít tento řetězec sám je velmi malá, a proto se těžaři shlukují
79 LONG, Emily. How to Create Your Own Cryptocurrency. In: Lifehacker.com [online]. 2018 [cit. 1. 4. 2019]. Dostupné z:
Aby zařízení vydělalo co nejvíce, musí být v provozu neustále a bere si značné množství elektřiny pro svůj chod. Kryptoměny lze těžit dvěma základními způsoby, podle konkrétní měny a algoritmu. Zaprvé je to pomocí GPU, neboli grafických karet. Zadruhé pak pomocí speciálním ASIC minérů, strojů vyrobených přímo pro těžbu daného algoritmu. Tyto stroje jsou značně nákladnější a nemají na rozdíl od počítače jiné využití než těžbu. Výhodou je ovšem vyšší profit, méně zabraného prostoru a menší technická zručnost. Těžba pomoci grafických karet probíhá na klasické počítači s menšími úpravami. Volí se základní desky, které mají více slotů na grafické karty, tedy do jednoho zařízení připojíte více karet a zařízení se místo klasické uzavřené skříně, dává do otevřených kovových konstrukcí. Do klasické skříně by se stroj o šesti až dvanácti kartách nevešel a díky otevřené kovové, tedy nehořlavé konstrukci má zařízení značně lepší větrání. Grafické karty při svém maximálním výkonu, který potřebují pro co nejvíce odvedené práce, dosahují až okolo stabilních 80 stupňů celsia. Na zkonstruované zařízení už jen stačí nainstalovat operační systém, program pro těžbu (miner), peněženku, připojit k internetu a začít. Operačním systémem může být klasický Windows, Linux, nebo přímo těžební, ovšem placený systém jako například EthOs.
„Zjednodušeně řečeno, těžba kryptografií je proces, ve kterém jsou transakce pro různé formy kryptoměn ověřovány a přidávány do digitální knihy blockchain. Vzhledem k tomu, že technologie blockchain a kryptoměny se začínají zahřívat v popularitě a diskuzi, tak vznikají rozhovory okolo těžebního procesu.
Přemýšlejte o těžbě v souvislosti s mincemi, které používají technologii blockchain pro usnadnění všech svých transakcí. Kdykoli transakce prochází, těžař kryptoměn je
80 Proof of Work vs Proof of Stake: Basic Mining Guide. In: Blockgeeks.com [online]. 2017 [cit. 25. 4. 2019]. Dostupné z: < https://blockgeeks.com/guides/proof-of-work-vs-proof-of-stake/> 32 zodpovědný za zajištění pravosti informací a aktualizaci blockchainu transakcí. Pravděpodobně můžete odhadnout, proč se těžba v poslední době stala tak populární, vzhledem k exponenciálnímu nárůstu popularity pro krypto měnu v posledních několika letech. Podněty k těžbě přitahují do průmyslu ve skutečnosti mnoho lidí.
Samotný těžební proces zahrnuje soutěžení s jinými krypto-těžaři, aby vyřešil složité matematické problémy s kryptografickými hashovacími funkcemi, které jsou spojeny s blokem obsahujícím data transakce. Co je v tom tedy pro těžaře? Dobrá, za každý blok, který je úspěšně vytěžen, dostávají těžaři blokové odměny obvykle ve formě nových mincí ze sítě. Tento systém motivovaných akcí umožňuje těžařům získat odměnu pokaždé, když pomáhají těžbě bloku, spolu s tvorbou nových mincí.“81
Obrázek 6 Domácí těžební zařízení z grafických karet (rig)
Roky 2017 a 2018 byly nejstěžejnější co se těžby týče. Počátkem roku 2017 byl kurz dominantní kryptoměny Bitcoin okolo 1 000 USD a na scéně nebylo takové
81 Přeloženo z originálu: „Put simply, crypto mining is a process in which transactions for various forms of cryptocurrency are verified and added to the blockchain digital ledger. As blockchain technology and cryptocurrency begin to heat up in terms of popularity and discussion, so have the conversations surrounding the mining process. Think about mining in the context of coins which use blockchain technology to facilitate all of its transactions. Whenever a transaction goes through, a cryptocurrency miner is responsible for ensuring the authenticity of information and updating the blockchain with the transaction. You can probably guess why mining has become so popular lately, given the exponential rise in popularity for cryptocurrency over the last few years. The incentives for mining attract many people to the industry, as a matter of fact. The mining process itself involves competing with other cryptominers to solve complicated mathematical problems with cryptographic hash functions that are associated with a block containing the transaction data. So what’s in it for the miner then? Well, for each block that is successfully mined, miners receive block rewards usually in the form of a new coin from the network. This system of incentivized action allows for miners to gain a reward each time they help mine a block, along with the creation of new coins.” Mining. In: Medium.com [online].2018 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
33 množství těžařů. V polovině téhož roku se jeho cena ovšem ztrojnásobila, a tedy se těžení začalo při nízkém počtu těžařů opravdu finančně vyplácet a do těžby se začalo zapojovat více a více lidí. Růst Bitcoinu ovšem nijak nezpomalil a v listopadu se dostal na hranici 10 000 USD a 16. 12. 2017 se téměř dotkl hranice 20 000 USD.
S kurzem Bitcoinu jako dominantou šly ovšem nahoru ceny všech kryptoměn. Ne všechny až takovým rozdílem, ale stejně o desítky až stovky procent vzhůru. U několika menších kryptoměn ovšem nastaly i případy, kdy došlo k nárůstu i o desetitisíce procent. Pro lepší představu, pokud jste se rozhodli před listopadem začít těžit a nakoupili například zařízení o šesti grafických kartách v hodnotě 50 000 Kč, po novém roce jste měli investici zpět a zařízení v těžbě mohlo i nadále pokračovat. Tento nárůst hodnoty přilákal tak obrovské množství nových těžařů, že se obtížnost několikanásobně zvedla a tím se snížil profit. Obchody s výpočetní technikou byly zahlceny objednávkami grafických karet a sehnat i jednu výkonnou grafickou kartu za účelem hraní bylo velmi obtížné. Také se razantně zvedla jejich cena, ovšem Bitcoin si svoji hodnotu neudržel dlouhodobě. Během dvou týdnů jeho cena spadla na 13 000 USD a v únoru téhož roku na 10 000 USD. Bitcoin už dále rostl vzhůru jen krátkodobě, dlouhodobě stále klesal až do listopadu 2018, kdy byla jeho hodnota okolo 6 500 USD a po větším pádu se stabilizoval v prosinci 2018 na ceně okolo 4 000 USD, kterou si drží ke dni 30. 3. 2019.82
Ostatní měny se chovaly velmi podobně a již nedošlo k žádnému globálnímu růstu, pouze u individuálních výjimek. V praxi to znamenalo, že mnoho lidí podlehlo těžební horečce a nakoupilo drahý hardware s vidinou snadného výdělku. Ovšem po několikanásobném pádu kryptoměn a zvýšené obtížnosti již začala hrát významnou roli cena elektřiny a mnoho těžařů se ztrátou skončilo s těžbou. Bazarový trh byl zahlcený půl roku až rok použitými kartami a jejich hodnota klesla i o polovinu. Někteří jedinci pokračovali přemístěním svých těžebních stanic do prostorů s levnější elektřinou, ovšem doba ziskového domácího těžení je již za zenitem.
4.4 Peněženky, směnárny a burzy
Pokud subjekt, snažící se získat kryptoměny není přímo těžařem, musí si je někde zakoupit. Předtím si však musí vybrat, kam mu je má prodejce zaslat a kam si je uloží.
82 DRBOLA, Vojtěch. Darknet: mýtus a realita kybernetického prostoru. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Teorie interaktivních médií, 2016. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Martin Flašar Ph.D. 34
Bitcoin je ideálním exemplářem a jako nejrozšířenější kryptoměnu je lze získat všemi možnými způsoby, jakými i ostatní kryptoměny. Pro bezpečné uchování kryptoměny je potřeba, aby si subjekt vytvořil svoji vlastní peněženku s privátním klíčem. Klíč je velmi často ve formě 12-24 náhodných anglických slov, které je potřeba si zapsat, pečlivě uchovat, a především nikomu dalšímu nezveřejňovat.
Peněženky existují hardwarové, softwarové, papírové, anebo online.83 Poslední zmíněné online peněženky jsou sice nejjednodušší, ale také nejméně bezpečné. Nemáte u nich totiž nad svými prostředky kontrolu pouze vy, ale může s nimi i teoreticky zacházet provozovatel peněženky. Registrace i užívání se dá zvládnou odkudkoliv s pouhým připojením internetu. Jedná se v podstatě o internetové bankovnictví soukromé společnosti, kam si pošlete své finanční prostředky pomocí kreditní či debetní karty nebo bankovního účtu a s velmi nízkým poplatkem zde nakoupíte pár vybraných kryptoměn. Kryptoměny si zde můžete uchovat libovolně dlouho, nebo okamžitě přeposlat podle potřeby. Nejrozšířenější online peněženkou je Coinbase.com, která je ale i zároveň směnárnou a ke směně nabízí 12 kryptoměn.
Druhou variantou pro uchování kryptoměn je peněženka papírová. Vygenerujete si ji online nebo v Bitcoinmatu a vytisknete. Peněženka může mít více různých provedení a příkladem jednoho z nejrozšířenějších je QR Kód. Je to velmi bezpečný způsob uchování kryptoměn například proti hackerům.
Třetí variantou je peněženka softwarová, tedy stáhnutí konkrétního softwaru do osobního počítače nebo mobilu. Téměř každá kryptoměna má vlastní softwarovou peněženku, která by vždy pro danou měnu měla být nejbezpečnější a nejvhodnější. Při této variantě jsem se nejčastěji setkal s privátním klíčem ve formě souboru. Pokud by měl subjekt peněženku nainstalovanou na osobním počítači a došlo by například k selháni hardwaru, kdyby neměl soubor klíče uložený jinde, přišel by o své finanční prostředky. Soubor s klíčem má velikost pouze v řádu desítek bajtů. Jako nejlepší a mnou ověřený způsob bych doporučil nákup a naformátování flash disku, kam se uloží pouze soubor s privátním klíčem a disk bude bezpečně uchován a nevyužíván jinak.
Čtvrtou, a tedy poslední variantou pro uchování kryptoměn je peněženka hardwarová. Jedná se o nejbezpečnější ze zmíněných variant. V podstatě je to flash disk
83 NETOLIČKA, Jan. Paralelní ekonomika: kryptoměny, soukromí a decentralizace obchodu v éře nových médií. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Teorie interaktivních médií, 2018. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Tomáš Staudek, Ph.D. 35 s displayem, který má sám o sobě spousty dalších šifrovacích a zabezpečovacích funkcí. Samotná peněženka neobsahuje vlastněné kryptoměny, ale pouze privátní klíč, sloužící k autentizaci. Display slouží k zobrazení adresy účtu a dalších pouze důležitých informací. Modernější, ale také výrazně dražší peněženky mohou mít i klávesnici pro zadání hesla nebo dotykový display. V případě ztráty zařízení se dá k finančním prostředkům znovu dostat, pokud máte na peněžence nastavený a uložený master seed (hlavní klíč).
Pokud má tedy subjekt peněženku, kam kryptoměny uloží, může přejít k nákupu. Prvním způsobem, jak kryptoměny nakoupit je osobní setkání s prodejcem, kde prodejce převede měnu subjektu a subjekt zaplatí v hotovosti. Tento způsob není zcela oblíbený, protože kryptoměny ztrácí smysl globalizace a subjekt s prodejcem se musí osobně setkat, aby dohlídli na provedení transakce a předání peněz.
Druhým způsobem je nakoupení kryptoměny v Bitcoinmatu. Jedná se o automat velmi podobný bankomatu, kde si buď vygenerujete a vytisknete svoji novou peněženku nebo pomocí QR kódu se přihlásíte do svoji, vložíte hotovost a ta Vám na danou peněženku připíše kryptoměnu v aktuálním kurzu. U Bitcoinmatu je problém v tom, že je jich pouze velmi omezené množství a především, že se u nich dá nakoupit pouze Bitcoin. Jednou se možná dočkáme i takového směnného bankomatu, který nám za hotovost nebo platbu kartou zprostředkuje nákup jakékoliv burzou akceptovatelné kryptoměny.
Třetím a nejpoužívanějším způsobem nákupu je online směnárna. Jedná se o certifikované a ověřené společností, které se zhruba 3 % rozdílem provádí, jak nákupy, tak prodeje základních kryptoměn. Při nákupu na stránkách směnárny subjekt zadá, kolik kryptoměny chce nakoupit, svoji emailovou adresu a adresu peněženky, kam chce kryptoměnu zaslat. Poté na daný email obdrží instrukce, kam má zaslat bankovním převodem finance, nebo odkaz na platební bránu pro platbu kartou. Jakmile směnárna obdrží platbu, zašle kryptoměnu na subjektem zadanou adresu. Celý tento proces, podle směnárny a způsobu platby trvá zhruba 1-3 dny. Tento způsob je velmi jednoduchý, rychlý a proveditelný z domova, ovšem nese také několik nevýhod. První nevýhodou je omezené množství v nabídce směnáren. Ve většině případů směnárna nabízí pouze nákup Bitcoinu, ten lze ovšem velmi lehce přeposlat na nějakou z burz se širokou nabídkou, nebo si jej nechat přímo zaslat na adresu burzovního účtu. Druhou, a to velikou nevýhodou je, že směnárna bude mít spojené údaje bankovního účtu nebo kreditní karty, emailu a v pár případech i dalších údajů s kryptoměnovou adresou. Uvidí tedy všechny
36 transakce subjektu a jeho zůstatek, pokud bude daná kryptoměna používat transparentní blockchain. Subjekt by si měl tedy velmi rozmyslet, kde bude kryptoměnu nakupovat a také jakou. Snad celosvětově nejrozšířenější směnárnou je již zmíněná Coinbase.com s možností rychlého nákupu kartou a výběru z více měn. Na českém prostředí je velmi oblíbená směnárna virtualproperty.cz, která nabízí nákup pouze přes bankovní účet a k nákupu pouze Bitcoin.
Obrázek 7 Objednávková tabulka české směnárny Virtual property
Kryptoměn existují k nákupu a obchodování tisíce, ale směnárny nabízejí pouze velmi malé množství. Je tedy potřeba, aby subjekt převedl například již koupený Bitcoin ze své peněženky na svůj účet na nějaké burze, kde může obchodovat. Založení účtu je velmi jednoduché z osobního počítače. Pro bezpečnost bych určitě doporučil si pro ověření burzovního účtu a transakcí založit speciálně nový email a určitě si zřídit F2A autorizaci, ke které se většinou používá mobilního telefonu. Sám jsem právě díky útoku hackerů a prolomení hesla u emailu přišel o své finanční prostředky, které se již nedaly dohledat a ani nijak vrátit, díky absenci lepšího zabezpečení, jež jsem neměl aktivní. F2A autorizace funguje přes aplikaci, kterou si spáruje uživatel se svým účtem, jako generátor krátkodobého klíče, který je nutný pro přihlášení, nebo odeslání transakcí (dle nastavení)
37 z burzovního účtu. Jakmile má subjekt na burze své prostředky, může velmi jednoduchými příkazy podle nabídky zadávat, jakou kryptoměnu, jaké množství a za kolik by chtěl koupit, nebo prodat. Burza je založena na nabídce a poptávce a za zprostředkování transakce, které trvají pouze pár vteřin si účtuje poplatek do 0.3 %, podle burzy. Na burze lze také kryptoměny celkem bezpečně a dlouhodobě držet, nebo s nimi jednoduše manipulovat či přelévat své finanční prostředky z jedné do druhé, dle libosti. Burz dnes existuje celá řada, ale mezi nejznámější a dlouhodobě stabilní patří například Binance, která nabízí k obchodování 461 různých typů směn se stovkami kryptoměn a její tržní kapitalizace činí 1 341 577 991 USD (ke dni 24. 4. 2019). Za zmínku určitě stojí i burza Bitfinex založená již roku 2012 anebo Poloniex založený roku 2014.84
Všechny tyto tři směnárny se stále stabilně drží na trhu, jsou velmi oblíbené a pamatuji si je jako hlavní tři možnosti, které v polovině roku 2017 doporučovali zkušenější obchodníci. O své finance jsem přišel z burzy Binance. Po této ztrátě a uvědomění si, že chyba byla opravdu jen v mém laxním zabezpečení účtu mohu burzu Binance jak začátečníkům, tak pokročilejším obchodníkům jen doporučit. Burza je přehledná, jednoduchá, nabízí k výběru množství zabezpečení a má velmi rychle a vstřícně reagující podporu zákazníkům. Nabízí obchodování s většinou známých a dostupných kryptoměn a věřím, že se na trhu burz ještě dlouho udrží. Na této burze mám již založený nový a kvalitně zabezpečený učet a budu zde i nadále obchodovat.
4.5 Zneužití kryptoměn
„It is well the people of the nation do not understand our banking and monetary system, for if they did, I believe there would be a revolution before tomorrow morning.”85 – Henry Ford
I přes tvrzení mnoha skeptiků, že kryptoměny jsou podvod, bublina a všichni kdo do nich jakýmkoliv způsobem investují, prodělají, není pravdou. Kryptoměny nejsou podvodem. Podvodem může být konkrétní kryptoměna, která od investorů získá obnos financí a s nimi třeba zmizí. To je ovšem podvodem skupiny lidí a nikoli kryptoměn. Ty se staly pouze nástroji, kterými lze některé podvody provést. Naprosto stejným způsobem by mohl někdo udělat investiční podvod se StarUp firmou a stejně mohla dopadnout i
84 Active Markets. In: coinmarketcap.com [online]. [cit. 1. 5. 2019]. Dostupné z:
K podvodům u kryptoměn samozřejmě dochází a takovými způsoby je například phishing, scaming, hacking. Všechny tři zmíněné způsoby ovšem nejsou přímo podvody v rámci kryptoměn, ale způsoby podvodů celého kyberprostoru. Ty se pouze u kryptoměn jako jinde začali využívat a je možné se s nimi setkat i při běžném při užívání internetu.
4.5.1 Phishing, scaming, hacking
Prvním zmíněným způsobem je phishing, tedy neoprávněné získávání citlivých informací od daného subjektu. V praxi to znamená, že se neznámý subjekt pomocí podvodných emailů, chatu, či jiné komunikace, která vypadá důvěryhodně, snaží získat kontaktní email, iniciály, čísla kreditní karty, a hesla. Může se například vydávat za pracovníka banky nebo správce burzy s kryptoměnami. Proti tomuto způsobu podvodů se nedá specificky bránit. Je důležité mít své citlivé údaje bezpečně uložené a v žádném případě je nikdy nikomu nesdělovat a případný pokus o podvod nahlásit. Při registraci na největší servery, jakými jsou Google a Facebook Vám stránky při registraci prezentují varování o phishingu a upozorňují, že žádný oprávněný zástupce nebude nikdy pro vaši autorizaci potřebovat vaše heslo, ani při ztrátě údajů. Stejně tak je tomu i u většiny peněženek kryptoměn a na burzách. Chce to být v kyberprostoru obezřetný, skeptický a zamýšlet se nad svými kroky o to víc, pokud v něm hraje roli správa finance. Ukradené peníze z vašeho bankovního účtu lze nahlásit a je šance je získat zpět. Dokonce se proti takové krádeži dá i pojistit a za případné ztráty financí, které nebyly chybou klienta banky
39 ručí. U kryptoměn si musíte sami zvolit to nejvhodnější a nejlepší zabezpečení. Jakmile by z vaší peněženky byly prostředky odeslány pryč, je téměř nemožné je dohledat a nereálné dostat zpět i za pomoci Policie. S tímto rizikem by měl každý předem počítat a nebrat zabezpečení laxně.86
Druhým příkladem je scaming87, tedy pokus o podvod po získání důvěry v základním slova smyslu. Ve většině případů scamingu, je již kryptoměna s podvodným úmyslem založen. Po jejím založení sám autor vytěží její značné množství s účelem ji prodat. Během fáze těžení se snaží všemi možnými způsoby nacenit co nejvýše její hodnotu, ať už se jedná o lživou propagandu, nebo dokonce snahu se dostat na burzu. A poté se ziskem prodat, než se na podvod a falešnou propagandu přijde. Scam lze rozpoznat jen velmi těžko. Investiční experti radí, aby byl subjekt obezřetný ke každé kryptoměně, která se sama neprokáže jako opak scamu. Radí také si měnu zkontrolovat na serveru coinmarketcap.com, kde jsou o každé měně obchodovatelné na burze shromážděny informace.
„Dobří jsou ti, kteří blockchain nějakým způsobem využívají a jeho využití dává smysl. Bitcoin řeší reálný problém, přichází s technologickou inovací a dává tedy smysl, že jeho ‚tokeny‛, tedy bitcoiny, mají nějakou hodnotu. Ti zlí ani žádný blockchain nemají a pouze lidem prodávají vzdělávací balíčky, ke kterým dostanou nějaké ‚mince‛. Ty se však nikde neobchodují a jejich cenu neurčuje trh, ale autoři si ji doslova vycucávají z prstu. Ti oškliví jsou pak poctivé projekty, které se snaží něco na blockchainu vybudovat, jejich projekty však stojí na této technologii zbytečně. Využití blockchainu je z jejich strany jen marketingovým tahem.“88
Do scamingu spadá také specifický typ podvodu, pump and dump89. Jedná se o umělé nafouknutí ceny určité kryptoměny s pomocí zavádějících nebo lživých informací za účelem nízkého nákupu ale vysokého zisku. Jakmile cena produktu po její propagaci vzroste, organizátoři podvodu ji prodají a ovlivnění jednotlivci tratí, jelikož byl produkt
86 Co je phishing? In: Avast.com [online]. [cit. 1. 4. 2019]. Dostupné z:
Pump and dump je zřejmě první z podvodů v rámci kryptoměn, se kterým jsem se osobně setkal. Nesetkal jsem se s ním ovšem ztrátově, ale svezl se k rozšíření svých financí s větší organizovanou skupinou. Bylo to velmi jednoduché. V roce 2016, kdy jsem byl nováček na burze s kryptoměnami a kdy ze dne na den vyskočila náhodná neznámá měna o stovky procent vzhůru jsem prováděl krátkodobé investice do jednotlivých kryptoměn a byla to spíše každý den investice, podobná sázce na číslo v ruletě. Snažil jsem se nebýt nenasytný a každý den jsem za pár desítek amerických dolarů nakupoval takové měny, které podle výnosových křivek měly potenciál růstu a byly mi jednoduše něčím sympatické, ať už názvem, anebo svojí prezentací. Nejednalo se tedy o nic, v čem bych byl zkušený, spíše jsem si veškeré informace vyhledával sám pomocí internetu. V době sociálních sítí s především skupin na platformě Facebook, která shromažďuje lidi podobných zájmů, bylo opravdu lehké si najít skupinu českých investorů s kryptoměnami na stejných burzách. Občas se ve skupině řešila nová měna ještě, než vyšla, občas se zde řešil potenciál měny, která měla jít podle někoho v bližší době hodnotově vzhůru. Jindy se zase ve skupině objevil návrh na akci pump and dump a za tímto účelem vznikla přímo nová skupina. Pokud si dobře pamatuju, byla to skupina asi 200-300 účastníků, které spojovala pouze myšlenka snadného zisku pomocí kryptoměn. Skupine nesla přímo název Pump and Dump Cz/SK a jednou týdně se v ní měla provádět pumpovací akce s prodejem na vyšší cenu. Organizátoři měli skupinu i akci velmi dobře promyšlenou a konala se vždy v páteční nebo sobotní večer, kdy se očekávala největší účast na burzách. Žádný účastník neměl předem informaci, která kryptoměna se bude ten den nakupovat a propagovat, tedy pumpovat. V jeden moment se poté v chatu skupiny objevil název měny a začal hromadný nákup a propagace prováděná především v chatu jednotlivých burz. Samotné propagace jsem se nikdy nezúčastnil, přenechal jsem to jedincům, kteří v tomto aktu byli zkušenější a pouze jsem danou kryptoměnu se skupinou za menší obnos nakoupil. Samotný Pump trval asi 10-30 minut a v krátkodobých křivkách se jeho cena opravdu zvyšovala. Vždy během týdne před touto akcí organizátoři skupiny dělali průzkum, jaký kapitál je schopna skupina daný týden využít k nákupu zvolené měny.
41
Obrázek 8 Příklad pump and dump podvodu
Netuším, jaký vliv na růst měla samotná propagace, ale pokud na burze dojde k nákupu za větší kapitál neznámé kryptoměny, má to klasický efekt, že měna je nakupována i dalšími, kteří neví, co se děje, ale doufají, že se s růstem ještě stihnou také svézt. Bylo už jedno, zda účastní nakoupí za 100 nebo 10 000 USD, důležitá byla částka skupiny, jako celku. V reálných případech, které jsem zažil se stalo, že kurz se krátkodobě zvedl o 20-100 %. Jakmile došlo k takovému nárůstu, který se nedal přesně odhadnout, organizátoři vydali příkaz k hromadnému prodeji a dělili se mezi sebou o informace svých zisků. V ten moment, jakmile se z dané investice opět velké množství kapitálu odlilo, cena šla opět dolů, a kdo nastoupil do pumpu pozdě, prodělal, pokud měnu nedržel z hlediska dlouhodobého. Samotná akce je reálně ovšem vytvořena pro zisk především organizátorů. Oni vědí o chvíli dříve, co se bude nakupovat, a tak nakoupí ještě dříve než zbytek skupiny za nižší cenu a stejně tak vědí, kdy se vyhlásí prodej a prodají dříve než skupina za něco vyšší cenu.
Celkem jsem se účastnil skupinou u tří takových akcí, kde reálný profit byl u prvních dvou okolo 50 %, u třetí až okolo 80 % a u poslední 10 % přímo mého zisku. Poté jsem přišel o své prostředky útokem ruských hackerů, ke kterému se ještě dostanu níže a o podobné akce se přestal více zajímat. Zmíněná československá skupina, se svými 200-300 členy byla oproti ostatním organizovaných skupinám ještě poměrně malá. Největší celosvětové organizované skupiny měli v době svého fungování podle svých stránek až 50 000 aktivních členů a byly organizováni skrze šifrovaný telekomunikační software, Telegram. Využít akcí pump and dump se dalo především v době, kdy
42 kryptoměny a burzy byly pro veřejnost opravdu nové, stejně jako podobně organizované akce. V dnešní době jich aktivních nalezneme jen zlomek, ovšem některé stále ještě fungují.
„Jiahua Xu a Benjamin Livshits z Imperial College v Londýně ve své studii zjistili, že v průměru se na trhu kryptografie denně objevují alespoň dvě schémata pump and dump, které denně produkují 7 milionů dolarů.
Vědci uvedli, že stovky pump and dump schémat se odehrávají každé čtvrtletí a jedinou cestou, jak jimi nebýt ovlivněn, je zcela se vyhnout aktivům, která vykazují známky umělého růstu cen.
Například jeden z 236 schémat pump and dump, studovaným Xu a Livshitsem mezi 21. červencem a 18. listopadem je málo známou mincí zvanou BVB. Vědci uvedli, že jakmile skupina na Telegramu oznámila zahájení pump and dump, cena BVB téměř okamžitě vyletěla na vrchol.
Cesta z nízkého cenového rozpětí na historicky nejvyšší trvala BVB 18 sekund.“90
Třetím způsobem využívaným k podvodům v rámci kryptoměn je hacking91. U kryptoměn může dojít k hackingu dvěma základními způsoby. Prvním je bezpečnostní hacking, tedy narušení bezpečnosti sítě, systému nebo počítače. Hacker zrealizuje útok, obdrží informace, které potřeboval, jako údaje k burzovním účtům nebo kryptoměnové peněžence, převede si prostředky a ve většině případů je nevystopovatelný, právě díky bezpečnosti kryptoměn. Druhým způsobem je útok na zabezpečení například systému, kde hacker pozmění kód tak, aby si přímo určitou hodnotu kryptoměny na svém účtu připsal, bez jejího vložení a opět prostředky vybral. Druhý způsob se už netýká přímo
90 Přeloženo z originálu: „In their study, Jiahua Xu and Benjamin Livshits at Imperial College London revealed that on average, at least two pump-and-dump schemes are materialized in the crypto market on a daily basis, producing $7 million in daily trading volume. The researchers said that hundreds of pump-and-dump schemes happen every quarter and the only way to not be affected by them is to completely avoid assets that show any sign of an artificial price build-up. For instance, one of the 236 pump-and-dump schemes Xu and Livshits studied between July 21 and November 18 is a little-known coin called BVB. The researchers said that once a Telegram group announced the initiation of a pump on the asset, the price of BVB almost immediately skyrocketed to its peak.” To go from a low price range to an all-time high, it took BVB 18 seconds. ” YOUNG, Joseph. MIT: Crypto Pump-and-Dumps See $7 Million in Volume Every Day.In: Ccn.com [online].2018 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
Bezpečnostní útok je velmi oblíbený především díky své jednoduchosti. Hacker ani nemusí být odborník na hacking, stačí mu, když si na darknetové tržišti za celkem příznivé ceny (5-20 USD) koupí software, který sám zkouší a analyzuje hesla uživatelů na burzovní účty. Jakmile je takové heslo prolomeno, finanční prostředky z něj mohou být staženy téměř okamžitě. To je pouze jeden z příkladů, jak hackování může být opravdu snadné a o to nejdůležitější je osobní zabezpečení každého účtu. Předejitím podobným zjednodušeným útokům se dá přitom velmi snadno, pokud nemáte účty pouze na heslo, ale také na autorizaci druhým zařízení, krom počítače neboli 2FA92 autorizace. Pouhá autorizace emailu je sice lepší než samotné heslo a může hackerovi akci znepříjemnit, ovšem pokud jednou získal přístup do počítače samotného, odkud se přihlašuje uživatel jak na email, tak na burzu s kryptoměnami, není většinou i prolomení emailu problémem. Navíc spousta uživatelů může pro svůj email i burzovní účet využívat stejné heslo. Autorizace mobilním telefonem je mnohem bezpečnější a téměř každý uživatel internet bankingu ji již dobře zná. Uživatel se běžně přihlásí na svůj účet pomocí hesla, ovšem poté po něm bude ještě vyžadovaný unikátní kód, většinou měnící se po 30- 60 vteřinách, který je uživateli sdělen přes autorizovanou aplikaci v mobilu, ke která má přístup pouze ze svého zařízení a která je přímo spárována s burzovním účtem. Při ztrátě mobilního zařízení si sice musí daný subjekt vyřídit nové přihlašovací údaje složitější cestou, jelikož burzy na rozdíl od bank nemají v České republice pobočky, kde by ověřili uživatelovu identitu, ovšem může tak mnohonásobně zabezpečit svoje finanční prostředky. S neustále rychle se rozvíjejícími technologiemi v kyberprostoru a k přihlédnutí k lidské skeptičnosti a nedůvěře v rámci kryptoměn předpokládám, že hacking bude oproti phishingu a scamingu nejvíce využívaným způsobem v rámci kryptoměn do budoucna.
S útokem hackerů jsem se setkal osobně ke konci léta roku 2016 na burze Binance. S útoky na mé účty jsem nikdy neměl žádnou zkušenost a pro přihlášení jsem si tedy zvolil pouze heslo, alespoň odlišné od těch, které jsem využíval pro email, sociální sítě či školní stránky. Investoval jsem v rámci velmi krátkých časových intervalů, a proto pohyby na účtu velmi často kontroloval, i z mobilního zařízení. Všechno probíhalo dle
92 POHNÁN, Radek. Hesla nejsou bezpečná, dvoufaktorová autentizace. In: Cleverity.cz [online]. 2018 [cit. 11. 3. 2019]. Dostupné z:
Případů pokusů o zneužití a krádeže kryptoměn bude zřejmě přibývat. Jejich celosvětová kapitalizace roste a jejich vysledování po odcizení je často nemožné. Stejně jako se každým dnem vyvíjí zabezpečovací systémy a dnešní kryptoměny jsou lépe chráněny než ty první, tak se vyvíjejí i systémy hackovací a nové způsoby zneužití kryptoměn. Stejně tak je tomu i v oblasti darknetu. I když se vyšetřovací služby rády pochlubí zavřením jednoho z drogových online tržit, na jeho místo někdo založí dvě další s lepším zabezpečením. A práce vyšetřovacích služeb se stává opakovatelným cyklem a soubojem v rychlosti vývoje nových technologií, programování a kryptografii. Zvolit si při využívání kryptoměn dostatečné zabezpečení je možné, ale dost často více časově náročnou cestou a pouze vlastní iniciativou.
45
5 Bezpečnost a anonymita u kryptoměn
„I see privacy as a way to prevent signaling concerns from encompassing all of our activity, and creating spheres where we are free to optimize for our own happiness and just our own happiness, and not what other people think about us.” – Vitalik Buterin
Kyberprostor je neustále se rozvíjejícím médiem, bez kterého by kryptoměny nemohli existovat. Bezpečnost a anonymita jsou předními vlastnostmi, kterými se kryptoměny velmi často prezentují a stěžejním tématem této práce. Právě bezpečností a anonymitou se často zabývalo hnutí Šifropunk, propagující svobodu uživatelů v kyberprostoru a užívání kryptoměn. Mnoho členů hnutí se také přímo na vývoji některých kryptoměn sami podílelo. Bezpečnost i anonymita u kryptoměn jsou dvě rozdílné vlastnosti, které jsou podloženy jednotlivými rozdílnými funkcemi a faktory, kde některé jsou součástí obou těchto vlastností.
Konkrétní bezpečnost se dá u kryptoměn jen stěží definovat. Bezpečná kryptoměna dnes nemusí být bezpečnou kryptoměnou zítřka, ovšem podle jednotlivých funkcí a faktorů lze zabezpečení jednotlivých kryptoměn srovnat a určit, která je více zabezpečená a díky čemu. Za bezpečnou kryptoměnu tato práce považuje tu, která pravidelně nepodléhá hackerským útokům a nabízí uživatelům bezpečné platby a spravování financí. Těmto předpokladům ke dni 3.4.2019 odpovídá většina kryptoměn akceptovaných na burzách dle serveru coinmarketcap.com, až na pár výjimek. Jsou tedy podstatné jednotlivé funkce a faktory, které bezpečnost u kryptoměn ovlivňují a které můžeme konkrétně porovnat. Za bezpečnější kryptoměnu oproti druhé považovat tu, která má bezpečnější kryptografický protokol a blockchain. Bezpečnější je také kryptoměna s více kryptografickými protokoly, pokud jejich navýšení neovlivní kryptoměnu k méně snadnému užívání. To však v praxi nemusí znamenat, že kryptoměna s bezpečnějším protokolem a blockchainem nebude hackery dříve úspěšně napadena či prolomena. Bezpečnostní protokol je postup mezi dvěma stranami, zajišťující bezpečnost. Pro bezpečnostní protokoly je typické využívání jednoho či více kryptografických protokolů či schémat, jako například: dohoda klíči, generování klíče, metody tajného sdílení atd. Kombinace vícero takových protokolů a schémat vytváří jednotlivé a rozdílné bezpečnostní protokoly. Příkladem celkového bezpečnostního protokolu může být Transport Layer Security93 (TLS), poskytující zabezpečení pro služby například pro
93 Transport Layer Security. In: Wikipedia.org [online]. [cit. 9. 4. 2019]. Dostupné z:
Anonymita lze určit o něco konkrétněji. Za anonymní kryptoměnu tato práce považuje tu, která zvládne běžnému uživateli provést převod kapitálu anonymně pro ten moment a aby transakce zanechala v kyberprostoru co nejméně informací o transakci a také o obou zúčastněných stranách. Náhled k informacím o transakci by měl pouze odesílatel a příjemce. U anonymity je klíčovým aspektem jejich transparentnost. V rámci kryptoměn se často používá označení jako pseudo-anonymní, tedy anonymní do té doby, než je účet spojen s jedincem. Velké množství kryptoměn má transparentní blockchain, tedy účetní knihu, podle které lze k účtu dohledat zůstatek a veškeré provedené transakce. Pokud by takový blockchain nebyl nijak dále podpořen anonymními funkcemi, aby nemohl být běžný uživatel s účtem spojen, stal by se pro něj nevyužitelným a jeho finance transparentními a tedy neanonymními. Rozšířením anonymních funkcí se nemusí týkat jen sítě blockchain, ale také dalších složek, jako například algoritmus. Plně transparentní kryptoměny nelze tedy pro běžného uživatele považovat za anonymní, protože uživatel by byl anonymní pouze při pravidelném obměňování účtů, což je velmi nepraktické. Základním faktorem u většiny kryptoměn je decentralizace. Centrální kryptoměnou jsou v podstatě dnešní době soukromé a netransparentní elektronické bankovnictví. Uživatel si zakládá účet pod svými skutečnými údaji, které banka zkontroluje a není tak pseudo- anonymní. Při zakládání účtu souhlasí se zpracováním osobních dat a údajů a centrála teoreticky může manipulovat s uživatelovým účtem. Centralizované kryptoměny nelze tedy již v dnešní době považovat za kryptoměny anonymní.
47
Za běžného uživatele práce považuje jedince, který využívá kryptoměny a svůj účet také pro transakce soukromé. Subjekt bez vyšších znalostí kryptografie a programování, který by k provedení transakce využil osobního počítače nebo mobilního telefonu, bez nutnosti obměňovat účet.
Na problém transparentnosti u majoritní kryptoměny Bitcoin se také vyjádřil Edward Snowden. Ten se vyjádřil, že jeho největší chybou není scaling, ale právě transparentnost, která je při dlouhodobém užívání při nákupech a transparentním ukládání dat až nebezpečná. Přesto že byl Bitcoin kdysi nejvyužívanější kryptoměnou na darknetu, je dnes snad nejvíce transparentní kryptoměnou. Pokud si uživatel objednává například zboží z internetového obchodu, zaplatí Bitcoinem a nechá si produkt zaslat domů, konkrétní obchod, u kterého nakupoval má díky dodacím údajům informace o subjektu vlastnící nebo využívající konkrétní peněženku. Obchod se po spojení konkrétní osoby s Bitcoin peněženkou jednoduše podívá, kolik a kde uživatel utrácel (ne za co) a jaký je jeho aktuální zůstatek.
„Ve skutečnosti to bylo teprve minulý týden, kdy úniky dokumentů odhalily, že NSA může shromažďovat informace o uživatelích Bitcoinu.“94
94 MCINTOSH, Rachel. Edward Snowden’s Big Problem With Bitcoin Is Privacy, Not Scalability. In: Financemagnates.com [online].2018 [cit. 14. 4. 2019]. Dostupné z:
6 Konkrétně zvolené kryptoměny
Pro individuální srovnání bezpečnosti a anonymity byly zvoleny kryptoměny Bitcoin, Ethereum, XRP, Bitcoin Cash a Monero. Bitcoin, Ethereum a XRP jsou tři kryptoměny, které mají největší tržní kapitalizaci, dle serveru Coinmarketcap, ke dni 11. 4. 2019. Další dvě kryptoměny byly vybrány pro jejich potencionálně zajímavé složky anonymity a bezpečnosti. Dle serveru deepdotweb.com95, jsou ke dni 8. 4. 2019 třemi nejlépe hodnocenými darknetovými tržišti Dream Market, Wall Street Market a Point / T•chka Free Market. Každé tržiště k vykonání transakcí akceptuje různé kryptoměny, i když se v mnoha případech shodují. Na prvním serveru Dream Market je využíván Bitcoin, Bitcoin Cash a Monero. Na druhém serveru Wall Street market jsou akceptovány kryptoměny Bitcoin a Monero. A na serveru třetím, Point / T•chka Free Market jsou jimi Bitcoin a Ethereum. K třem kryptoměnám zvoleným pro svoji tržní kapitalizaci přibydou tedy ještě Monero a Bitcoin Cash, které se využívají na alespoň jednom ze tří zmíněných darknetovém tržišti. Kompletní seznam kryptoměn, které práce níže představí a následně u nich srovná individuálně bezpečnost a anonymitu v kyberprostoru jsou Bitcoin, Ethereum, XRP, Monero a Bitcoin Cash.
Obrázek 9 Kryptoměny s nejvyšší tržní kapitalizací ( 1. 4. 2019, 12:00 SELČ)
95 Deep Dot Web [online]. [cit. 9. 11. 2018]. Dostupné z: < https://www.deepdotweb.com/>. Do hloubky webu [Deep web] [film]. Režie Alex WINTER. USA, 2015. 49
Obrázek 10 Dream Market, Wall Street Market, Point Free Market
Obrázek 11 Výběrem zvolené kryptoměny
6.1 Bitcoin
Se jménem Satoshi Nakamoto se uživatelé kryptoměn, a především Bitcoinu (BTC) setkají velmi často. Pojmem Satoshi je označována menší mince kryptoměny Bitcoin, a to 0,00000001 BTC a také se pod tímto jménem stále ukrývá identita jednotlivce či skupiny, stojící za vytvořením Bitcoinu. I přesto, že se jedná o japonské jméno, časy, kdy jsou zveřejňovány jeho nebo jejich příspěvky a jejich britská angličtina otevírají o japonském původu autora opět diskuzi. Během deseti let fungování měny Bitcoin se pokusilo za autora Bitcoinu vydávat nespočetné množství jedinců nebo za něj byla spousta kryptografů a programátorů považována. Zda se tedy jedná o jedince, skupinu, nebo třeba název projektu hnutí Šifropunk, kteří se zabývali vytvořením anonymní bezpečné digitální měny posledních deset let před uvedením Bitcoinu se může jen spekulovat.
Ke konci roku 2008 byl autorem Satoshi Nakamoto publikována práce s názvem: "Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash Systém96 a kryptoměna Bitcoin byla uveřejněna roku 2009. Autorovi kryptoměny byla udělena cena časopisu The Economist roku 2015 a byl nominován jak na Nobelovu cenu za ekonomii, tak za Informační technologii.
96 NAKAMOTO, Satoshi. Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. In: Bitcoin.org [online]. 2008 [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
Nominace byly prozatím neúspěšné, jelikož Nobelovu cenu nemůže obdržet neznámá osoba.
„Obchodování na internetu se stalo výhradně závislé na finančních institucích, které poskytujících důvěryhodnou třetí stranu pro zpracování elektronických plateb. I přesto, že [současný] systém funguje dostatečně dobře pro většinu transakcí, stále trpí vlastními slabostmi modelu založeného na důvěře. Kompletně nevratné transakce nejsou opravdu možné vzhledem k tomu, že finanční instituce nemohou vyloučit zprostředkování sporů.
Náklady zprostředkování zvyšují transakční náklady, limitují minimální praktickou velikost transakce, ořezávají možnost malých nenucených transakcí a existuje tak zjevný náklad ve ztrátě schopnosti dělat nevratné platby pro nevratnou službu. Při možností vrácení, potřeba důvěry se rozšiřuje. Obchodník se musí obávat zákazníků, otravovat je s více informacemi než by v takovém případě potřebovali. Určité procento podvodů je akceptováno jako nevyhnutelné. Tyto náklady a platby nejistot mohou být vyloučeny osobním použitím fyzických peněz, ale neexistuje žádný mechanismus, který by provedl platbu přes komunikační kanál bez důvěryhodné osoby.
Co potřebujeme je elektronický platební systém založený na kryptografickém důkazu místo důvěry, který dovolí jakýmkoliv dvěma stranám provést vzájemnou transakci přímo bez potřeby důvěryhodné třetí osoby. Transakce, které jsou výpočetně neproveditelné změnit, by měly ochránit prodávající proti podvodu a běžný majetkový mechanismus by mohl být jednoduše implementován, aby ochránil kupující.
V tomto dokumentu nabízíme řešení problému dvojitého použití [peněz], použitím klient – klient (peer-to-peer) distribuovaného serveru s časovými razítky sítě, abychom generovali výpočetní důkaz chronologického pořadí transakcí. Systém je bezpečný tak dlouho, jak poctivé uzly dohromady ovládají více výpočetního výkonu procesorů, než jakákoliv kooperující skupina utočících uzlů.“97
Bitcoin byl vytvořen, jako digitální platidlo roku 2009, pro využití širokou veřejností. Adaptace této technologie však není zdaleka jednoduchá. Volatilita kryptoměny je velmi vysoká, a to vůbec nepřidává jeho důvěře širokou veřejností. Právě díky vysoké ceně Bitcoinu, volatilitě a neznalosti technologických aspektů je veřejnost
97 ORIGINÁLNÍ TEXT ZAKLADATELE BITCOINU. In: Krize15.cz [online]. [cit. 1. 4. 2019]. Dostupné z:
O kryptoměnách jako o prostředcích k provádění transakcí na černém trhu je k nalezení ohromné množství komerčních článků. S černým trhem je i právě velmi často spojován přímo Bitcoin, protože byl první a jeden z mála v době, kdy se objevila první darknetová tržiště v kyberprostoru a tedy nejužívanější. Svoji přízeň ale i odpor si získal také svojí nekontrolovatelností státem. I přesto, že je Bitcoin globální kryptoměnou, existují státy, kde je zakázaný, jelikož vlády ani banky nemohly znát u občanů stavy jejich účtů v BTC a vidět, kolik a komu zasílají. Dnes je již mnohem snadnější díky novým aplikacím a technologiím spojit konkrétní transakci v Bitcoinu ze sítě blockchain s konkrétní osobou než u některých novějších kryptoměn. Přesto že je Bitcoin první moderní kryptoměnou a již desátým rokem na světě, a technologicky se objevilo obrovské množství konkurence, drží se stabilně na první příčce v tržní kapitalizaci a i přesto, že ztratil důvěru mnoha uživatelů svoji nižší anonymitou a centralizovaností, najde se stále velké množství jeho zastánců a důvěrníků.
Co se týká osobního užívání kryptoměny Bitcoin, odrazuje mě od něj také obrovský zájem širokou veřejností. Díky své ceně, tržní kapitalizaci a největšímu množství uživatelů ze všech kryptoměn podléhá také nejvíce útokům a nejvíce lidí se snaží propojit Bitcoin peněženky s reálnými osobnostmi. Kryptoměnu jsem užíval převážně v letech 2014 a 2015, kdy nebyla na trhu taková konkurence a důvěra v ostatní kryptoměny. Ke konci roku 2017 jsem zažil i odeslání transakce, která dorazila na cílený
98 BITCOIN. In: Geco.cz [online]. 2018 [cit. 2. 4. 2019]. Dostupné z:
účet až po třech dnech. Osobně bych se již k užívání kryptoměny Bitcoin, převážně z výše zmíněných důvodů nevracel. Rozdílným pohledem však může být investice, kde hrají roli jiné faktory, než pouze bezpečnost a anonymita, jako u užívání běžnými uživateli. Mincí Bitcoinu už nebude vytěženo mnoho a vždy bude z novodobých kryptoměnou první vzniklou. Přesto, že je Bitcoin dle analýzy pro běžného uživatele nevyužitelný a na trhu již existují i desítky kvalitnější konkurence, může jeho hodnota stále ještě vzrůstat.
6.1.1 Bitmain
Jedná se o soukromou čínskou společnost založenou roku 2013 Jihan Wu a Micree Zhan jež se do roku 2018 stala největším světovým designérem ASIC (An application- specific integrated circuit) čipů. Ty jsou založeny na integrovaném obvodu přizpůsobenému pro konkrétní využití (například těžbu konkrétního algoritmu). ASIC čipy jsou součástí ASIC minérů, speciálního hardwaru určenému k těžení konkrétní kryptoměny. Tyto minery jsou potom jako finální produkt nabízeny i ke koupi veřejností, ovšem v regulovaném množství. Je taky těžké odhadnout, zda se nákup mineru vůbec vyplatí s narůstající obtížností těžby. Ta je především ovlivněna tím, kolik minérů Bitmain nabídne k prodeji, ale také kolik jich sami drží a nechává vydělávat.101
6.2 Ethereum
„Ethereum je decentralizovaná platforma, která spouští chytré kontrakty: aplikace, které fungují přesně tak, jak jsou naprogramovány, bez možnosti prostojů, cenzury, podvodů nebo zásahů třetích stran.
Tyto aplikace fungují na zakázkovém blockchainu, enormně výkonné sdílené globální infrastruktuře, která se může pohybovat kolem a reprezentovat vlastnictví majetku.
To umožňuje vývojářům vytvářet trhy, ukládat registry dluhů nebo slibů, přesouvat finanční prostředky v souladu s pokyny vydanými dlouho v minulosti (jako je vůle nebo budoucí kontrakty) a mnoho dalších věcí, které ještě nebyly vynalezeny, vše bez prostředníka nebo. rizikové protistrany.
101 Bitmain. In: Wikipedia.org [online]. [cit. 11. 3. 2019]. Dostupné z: < https://en.wikipedia.org/wiki/Bitmain> 53
Projekt byl v srpnu 2014 zaveden prostřednictvím předprodeje etheru fanoušky po celém světě. Je vyvíjena nadací Ethereum Foundation, švýcarskou neziskovou organizací, s příspěvky od velkých myslitelů po celém světě.“102
Ethereum103 (ETH) je stejně jako Bitcoin založeno na transparentní a decentralizované síti, blockchain. Na rozdíl od Bitcoinu, který byl vytvořen jako transakční jednotka a jeho blockchain funguje ke sledování transakcí, blockchain u Etherea je zaměřen na spouštění zdrojových kódů chytrých kontraktů (smart contracts), pro něž je Ethereum vlastně virtuálním strojem. Chytrý kontrakt je software či protokol, který ověřuje, zajišťuje anebo vynucuje dodržení smlouvy (kontraktu). Smlouvy, kterou si uživatel vytvoří a nastaví podle sebe a jejich podmínky jsou vynucovány kryptografickým kódem, na rozdíl od smlouvy klasické, kde jsou vynucovány daným právem. Tyto smluvní podmínky jsou vynucovány zcela automaticky, podle nastavení kontraktu a mohou být využity pro jakýkoliv transakční proces. Každá takto nastavená transakce spotřebuje určité množství pohonné hmoty (Etheru) k jejímu provedení v závislosti na velikosti a času, tedy jako transakčního poplatku. Nové bloky v síti blockchain jsou tvořeny každých průměrně 12 vteřin a Ether dostávají těžaři za úpravu, mazání, vytváření nových chytrých kontraktů způsobem proof of work. I přesto, že si mnoho lidí myslí, že Ethereum Clasic (ETC) je forkem Etherea, je tomu přesně naopak. Fork nastal a byl schválen komunitou po hackerské útoku a odcizení Etherea za cca 60 miliónů USD z roku 2016. Původní kryptoměna tedy dostala název Ethereum Clasic a nová měna z forku si ponechala název původní. U Bitcoinu nastal problém s decentralizací po tom, co čínská firma Bitmain vydala velké množství ASIC minérů pro těžbu, které jsou mnohem efektivnější, něž počítač nebo rig. Nově forkem vzniklé Ethereum je vůči ASIC minerům rezistentní a zůstává decentralizované a zůstává tak
102 Přeloženo z originálu: „Ethereum is a decentralized platform that runs smart contracts : applications that run exactly as programmed without any possibility of downtime, censorship, fraud or third-party interference. These apps run on a custom built blockchain, an enormously powerful shared global infrastructure that can move value around and represent the ownership of property. This enables developers to create markets, store registries of debts or promises, move funds in accordance with instructions given long in the past (like a will or a futures contract) and many other things that have not been invented yet, all without a middleman or counterparty risk. The project was bootstrapped via an ether presale in August 2014 by fans all around the world. It is developed by the Ethereum Foundation, a Swiss non-profit, with contributions from great minds across the globe.”Announcements. In: Bluetrade.com [online].2019 [cit. 22. 4. 2019]. Dostupné z:
Vitalik Buterin105 narozený 31. 1. 1994 je rusko-kanadský programátor, vývojář a spoluzakladatel platformy Ethereum, který ji roku 2013 představil společně s Gavinem Woodem a síť byla poprvé spuštěna do provozu 30. 7. 2015. Kryptoměna Ethereum je specifická svým účelem, tedy vytvořením virtuálního stroje. Pro vytvoření opravdu skvělého počítače by však byla nutná absolutní globalizace sítě a užívání všemi. Síť Ethereum za jejím primárním účelem momentálně užívá jen mizivé množství uživatelů, a tak jak sám Vitalik Buterin řekl, jedná se momentálně o celkem hloupý stroj. Kryptoměnu a přístup do sítě jsem osobně nezkoušel, byl mi ovšem předveden princip chytrých kontraktů, který mě velmi mě zaujal. Myslím si, že chytré kontrakty určitě najdou v kyberprostoru své využití a Ethereum inspiruje různé instituce pro vytvoření vlastních privátních virtuálních strojů. V momentální době je Ethereum díky transparentnosti a malému množství uživatelů pro běžného uživatele jen velmi špatně využitelné.
6.3 XRP
XRP106 není klasickou kryptoměnou. Jedná se o označení tokenu vzniklého roku 1012, který je využívaná v rámci blockchain sítě XRP Ledger, za kterou stojí vývojáři z privátní společnosti Ripple (dříve Ripple Labs). XRP rozhodně není kryptoměna decentralizovaná, protože podléhá jedné konkrétní společnosti. Na rozdíl od většiny klasických kryptoměn není XRP těžen ani proof of work, ani proof of stake způsobem, ale dá se u společnosti nebo na burzách zakoupit a stát se součástí sítě. Jelikož pro vytvoření nového bloku nejsou potřeba těžaři, kteří by potvrzovali transakce, jsou transakce potvrzovány na základě konsensu. Společnost se pyšní především téměř okamžitými transakcemi s minimálními poplatky v síti. Nový blok se v síti XRP Ledge vytvoří každé 4 vteřiny, čímž se XRP stává v rychlosti špičkou mezi kryptoměnami. Poplatek za transakci je v síti XRP v porovnání velmi nízký, okolo 0,01 Kč. Jelikož se jedná o token privátní společnosti, a ne klasickou proof of work nebo proof of stake
104 Ethereum. In: Coinmarketcap.com [online]. [cit. 20. 4. 2019]. Dostupné z:
„Ripple se v současné době těší pozornosti médií, a objevují se dokonce i tvrzení, že je to „Bitcoin killer“. Podobné výroky se ale vyskytují ohledně mnohých kryptoměn, u nichž byl právě zaznamenán prudký nárůst ceny. Pro nezkušené spekulanty je lákavá i nízká cena za jednu jednotku, např. oproti Bitcoinu. Neuvědomují si však, že jednotek Ripple je mnohem více. Vyzdvihuje se rychlost a nízké náklady transakcí, nikde ale nepadne ani slovo o decentralizaci a odolnosti vůči cenzuře ze strany autorit – tedy o vlastnostech, díky nimž je primárně cenný právě Bitcoin.
Ripple dokonce ani není kryptoměna. Je to platební protokol (podobně jako např. Swift), který má sloužit finančním institucím ke snížení transakčních nákladů, obzvláště při mezinárodních převodech. Na Ripple protokolu běží token XRP – je pravda, že ten má díky své centralizaci a technologii rychlé a levné transakce. Avšak díky Ripple protokolu mohou instituce provádět transakce i se státními penězi či komoditami. XRP token tedy k využití této technologie nepotřebují a silně pochybuji, že by takto proměnlivé aktivum mohli vůbec vlastnit, i kdyby chtěli.
Ke konsenzu dochází prostřednictvím validátorů, kteří slouží jako autority. Rozhodování o změnách protokolu má na starosti konsorcium složené ze členů představenstva Ripple Labs a spřátelených bank. Tato filozofie Ripple Labs se odráží i v centralizaci vlastnictví tokenů (60 % jich vlastní tato společnost, ačkoli je postupně prodává). Jedním ze členů představenstva Ripple Labs je i bývalý regulátor Ben Lawsky, autor BitLicense – nechvalně známé regulace digitálních měn na území New Yorku. Lawsky následně z pozice odstoupil, aby v soukromém sektoru pomáhal firmám orientovat se v zákonech, které předtím navrhl. Osobně ho považuji za ztělesnění zneužití moci autorit, vůči nimž se kryptoměny v čele s Bitcoinem vymezují.
107 RippleNet. In: Ripple.com [online]. [cit. 19. 4. 2019]. Dostupné z:
Ripple protokol je zajímavý, nicméně jedná se spíše o evoluci v rámci bankovních plateb než o revoluci, jak je tomu např. u Bitcoinu. Kdybych měl tu možnost, rád bych investoval do společnosti Ripple Labs, tokenům XRP se ale z výše uvedených důvodů vyhýbám. Jejich cena je totiž aktuálně nadhodnocená.“109
Jak již bylo zmíněno, XRP je tokenem sítě, který je modelový pro bankovní systém. Osobně mi přijde že měna XRP slouží jako ukázkový příklad pro banky, jak bezpečně by jejich síť mohla fungovat a jak rychle a s jakými možnostmi by probíhaly platby. Pro každou banku, pro každého klienta zvládne Ripple vytvořit síť obdobnou a klient si díky veřejně prodejné měně XRP může osobně a nezávisle veškeré aspekty sítě vyzkoušet. Jedná se o měnu absolutně centralizovanou. Společnost má kontrolu nad vším a sama o všem rozhoduje, na rozdíl u částečně centralizovaných měn, kde vlastnící společnost rozhoduje například pouze nad závažnými technickými otázkami, ale sami do sítě blockchain nevidí a transakce stále potvrzují těžaři. Měna, díky tomu, že není těžena, ale byla jednorázově vydána je oproti ostatním velice ekologická. Těžba kryptoměn zahrnuje po celém světě ohromné množství nonstop fungujících zařízení a spotřebu energie. Tomuto ekologickému problému se měny bez možnosti těžby vyhnou.
6.4 Monero
Open Source kryptoměna, stejně jako Bitcoin, vytvořená v dubnu roku 2014 a využívající plně anonymní CryptoNote110 protokol nese název Monero111 (XMR) a reaguje na nedostatečnou anonymitu u kryptoměny Bitcoin. Stejně jako u Bitcoinu jsou i u Monera jsou transakce potvrzovány těžaři principem proof of work, akorát s využitím algoritmu Cryptonight (náročnější na operační paměť), který se snaží bojovat proti těžbě ASIC minery a má plynule klesající emise. Nabízí především svým uživatelům plně anonymní blockchain, aby nikdo krom vlastníka účtu nemohl vidět jeho transakce a zůstatek. Technologie CryptoNote zajišťuje plně anonymní transakce díky I2P112 (Invisible Internet Project) funkci, která také skrývá IP adresy a také díky čtyřem bezpečnostním klíčům. Krom základního veřejného a soukromého spend klíče má Monero ještě veřejný a soukromý view key, skrývající identitu příjemce. Dále pak ring
109 GALVÁNEK, Matej. Ripple (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT). In: Alza.cz [online].2018 [cit. 10. 4. 2019]. Dostupné z:
„Privacy is not when you want to hide when you plan to overthrow the government, but privacy is the natural state of things,” he says. “As an example, when you go to the bathroom, especially a public bathroom, you typically close the door. And the reason you do that is because you’re not going into the bathroom and planning to overthrow the government. You could be but chances are you aren’t. You’re going to use the bathroom.“117
Monero jsem osobně užíval zhruba 6 měsíců a z praxe mu nemohu nic vytknout. Transakce fungují velmi rychle a nezanechávají po sobě žádné stopy. Zvýšené funkce
113 CryptoNote Technology. In: Cryptonote.org [online]. [cit. 17. 4. 2019]. Dostupné z:
6.5 Bitcoin Cash
Bitcoin Cash118 je kryptoměnou, která vznikla 1.9.2017 z forku přímo kryptoměny Bitcoin. Byl reakcí na narůstající počet transakcí a s ním se zvyšující transakční poplatek. Po forku každý majitel Bitcoinu obdržel stejné množství Bitcoin Cash. Hlavní technickým rozdílem bylo zvětšení velikosti bloku oproti Bitcoinu z 1 Mb na 8 Mb, tedy zvládnutí osminásobného množství transakcí za vteřinu. Tím se také zvýšila jejich rychlost a snížil transakční poplatek, protože bylo méně čekajících transakcí v síti blockchain. Kryptoměna využívá stejný algoritmus jako Bitcoin (SHA-256) a je tedy primárně těžena s použitím speciálních ASIC minérů od firmy Bitmain. Nové bloky se v síti vytvářejí opět stejně jako u Bitcoinu, tedy každých 10 minut. Odměna za vytěžený blok činí 12,5 BCH a maximální limit činí 21 000 000 jednotek. Kryptoměna se drží svoji tržní kapitalizací, na čtvrtém místě mezi XRP a EOS a ke dni 22. 4. 2019 její cena činila 289 USD119.
„Jaký je skutečný Bitcoin?‘ Víš, je tu BCH a BTC a teď BSV, pár dalších ... Myslím, že to vidím jako zmrzlinu: Jsou to všechno zmrzliny, a pak máš různé příchutě zmrzliny. Je čokoládová zmrzlina ‚zmrzlinou‘? Samozřejmě. Je vanilková zmrzlina ‚zmrzlinou‘? Samozřejmě. Takže myslím, že byste mohli učinit tvrzení, že BTC je ‚Bitcoin‘, BCH je ‚Bitcoin‘ a dokonce BSV je ‚Bitcoin‘ a jsou to jen různé příchutě Bitcoinu. Na konci dne však Vitalik učinil tento argument – víte, Vitalik je génius, který v tom měl naprostou pravdu, a myslím, že jsem byl příliš koncentrovaný a nevěnoval pozornost velkému obrazu – na konci dne, co dělá Bitcoin cenným, není to, že je to ‚Bitcoin‘. Je to vnitřní charakteristika, díky níž je Bitcoin užitečný jako měna a je užitečný v komerčních obchodech, to jej dělá cenným. A ať už má jakákoliv krypto měna tyto vlastnosti v podstatě – a já ani nevím, jestli je ‚vnitřní‘ správný způsob, jak to popsat – ale musíte mít určité vlastnosti: rychlý, levný, spolehlivý, snadno uskladnitelný, snadno rozpoznatelný, nepadělatelný, zastupitelný. Musí mít tyto vlastnosti, které ho přirozeně
118 BitcoinCash. In: Bitcoincash.org [online]. [cit. 9. 3. 2019]. Dostupné z:
činí užitečným jako peníze. A pokud něco má tyto vlastnosti, začne se to používat jako peníze, [...].”120
Kryptoměnu jsem si měl možnost také vyzkoušet počátkem roku 2019 a při běžném užití nebylo problémem stejně jako u kryptoměny Bitcoin v transparentní síti dohledat veškeré informace o zůstatku a všech příchozích a odchozích transakcích. Jeho hlavní prioritou oproti Bitcoinu je tedy především rychlost a nízké poplatky, ale nic týkající se bezpečnosti a anonymity v kyberprostoru. Odradily mě stejné vlastnosti a funkce, jako u kryptoměny BTC a že Bitcoin Cash je přímo forkem Bitcoinu.
120 Přeloženo z originálu: „What’s the true Bitcoin?” You know, there’s BCH, and BTC, and now BSV, a couple of other ones… I guess I kind of see it like ice cream: They’re all ice cream, and then you have different flavors of ice cream. Is chocolate ice cream “ice cream”? Of course. Is vanilla ice cream “ice cream”? Of course. So I guess you could make a claim that BTC is “Bitcoin,” BCH is “Bitcoin,” and even BSV is “Bitcoin,” and they’re all just different flavors of Bitcoin. But at the end of the day, Vitalik made this argument — you know, Vitalik is a genius who was absolutely right on this, and I think I’ve been a little too focused and not paying attention to the big picture — at the end of the day, what makes Bitcoin valuable isn’t that it’s “Bitcoin.” It’s the inherent characteristics that make Bitcoin useful as money and useful in commerce that make it valuable. And so whatever cryptocurrency has those characteristics intrinsically — and I don’t even know if “intrinsically” is the right way to describe it — but you have to have certain characteristics: fast, cheap, reliable, easy to store, easy to recognize, not counterfeitable, fungible. It has to have these characteristics that naturally make it useful as money. And if something has those characteristics, it will start to be used as money.(...).” VER, Roger. Bitcoin Cash in 2019: An Interview with Roger Ver. Blog.sfox [online].2019 [cit. 19. 4. 2019]. Dostupné z:
60
7 Srovnání anonymity a bezpečnosti
V následujících podkapitolách práce srovnává anonymitu a bezpečnost u výše představených, konkrétně zvolených kryptoměn. Těmi jsou Bitcoin, Ethereum, XRP, Monero, a Bitcoin Cash.
7.1 Bitcoin
První uvedená kryptoměna Bitcoin z bezpečnostních protokolů využívá veřejného kryptografického klíče a kryptografické hash funkce. Jedná se o výchozí a základní zabezpečení, kterého využívá většina kryptoměn. Tento způsob je v dnešní době dostatečně bezpečný, ale jelikož se sama kryptoměna již měnit nebude na rozdíl od hackerských technologií a způsobů, nedá se odhadnou, zda bude dostatečně bezpečná i v budoucnu. Pokud by nebyla, proběhl by zřejmě fork, kterým by vznikla měna nová (jak tomu bylo u BCH), ale samotný Bitcoin by to nezměnilo. Kryptoměna sice má nejrozšířenější síť těžařů potvrzujících transakce, a nejen díky své hodnotě je také nejvíce sledovanou kryptoměnou, ale nenabízí svým uživatelům vlastně žádné zabezpečení navíc, které by nenabízely kryptoměny ostatní. Bezpečnosti také ubírá na hodnotě to, že Bitcoin přestává být díky čínské firmě Bitmain zcela decentralizovanou. Bloky v síti blockchain se vytvářejí každých 10 minut. U kryptoměn jde o celkem dlouhý časový interval, který dává hackerům snazší šanci provést úspěšný útok na blockchain. Nemyslím si tedy, že by kryptoměna z hlediska zabezpečení měla co nabídnout a nedávám jí veliké šance na budoucí uplatnění. Může se stát sice ještě dobrou a výnosnou investicí, ale pokud se nějaká kryptoměna stane globálně užívanou, bude to podle mne kryptoměna naprosto nová, revoluční, lépe zabezpečená. Revoluční, jako byl Bitcoin v roce 2009, ale ne o 10 let později.
Co se týká anonymity, jedná snad o nejméně anonymní kryptoměnu. Problémem je její nadmíru transparentní blockchain. Její anti-anonymita sahá až do ohrožení soukromí uživatelů. U kryptoměny si lze sice založit anonymně peněženku, ale jakmile ji někdy subjekt propojí se svými údaji, například při nákupu kryptoměny, nebo její útratě, bude společnost znát jeho zůstatek a vidět všechny proběhlé a budoucí transakce. Subjekt by si tedy musel založit více peněženek a své finance rozkládat a opět poskládat na peněženkách nových, aby smazal stopy, ale tím by se kryptoměna stala pro většinu téměř nepoužitelnou. Jejím účelem má být jednoduchost plateb, a ne strávit čas zakládáním desítek peněženek, kvůli anonymitě. Pokud by si subjekt pomocí aplikace, na které má
61
Bitcoin šel dobít kredit do trafiky, zadal telefonní číslo a zaplatil, prodavačka by měla spojenou jeho transakci s telefonním číslem. Tedy i jeho adresu peněženky a pokud by to bylo třeba číslo firemní, dá se pouze přes Google dohledat velké množství údajů. Jak by už s těmito údaji propojenými s BTC peněženkou mohla prodavačka zacházet, je pouze spekulací.
7.2 Ethereum
Ethereum je kryptoměnou, která nebyla primárně založena jako transakční, ale jako globální virtuální anonymní počítač. Ethereum se využívá jako palivo při vytvoření chytrého kontraktu mezi dvěma stranami a stejně jako Bitcoin, je založena na síti blockchain a k zabezpečení využívá stejných protokolů jako Bitcoin, ovšem s rozdílem smart kontraktů, jež jsou mnohem lépe a moderněji zabezpečeny. Můžeme také předpokládat, že měna může obsahovat novější a kvalitnější nezveřejněné bezpečnostní protokoly, jelikož jde o měnu v podstatě novou. Ethereum je forkem z roku 2015 z působní kryptoměny Ethereum, která se poté přejmenovala na Ethereum Classic. Kryptoměna je stále těžena převážně širokou veřejností grafickými kartami, díky rezistenci na ASIC minery a zůstává tak decentralizovanou. Bloky se v síti vytvářejí každých průměrně 12 vteřin. Čas na provedení útoku hackery na blockchain je tedy velmi malý a téměř nereálný. Nejstěžejnějším bodem zabezpečení jsou tedy chytré kontrakty, tedy protokoly vynucující nastavené podmínky smlouvy. O chytrých kontraktech slyším vždy jako o něčem, co má veliký potenciál, jelikož podmínky smlouvy, si nastaví opravdu každý individuálně podle dané situace a stávají se tak naprosto flexibilní ve všech směrech. Může být tedy jen otázkou času, kdy bude při vytváření chytrého kontraktu subjektu nabídnuto vybrat si vždy individuálně a zkombinováním ze všech existujících bezpečnostních protokolů podle uvážení. Kryptoměna je tedy pro definovaného běžného uživatele určitě lépe zabezpečena než Bitcoin.
V anonymitě je na tom ovšem stejně jako Bitcoin. Má transparentní blockchain a tím se stává anonymně nepoužitelnou. Je důležité však podotknout, že kryptoměna ani neměla sama být pro běžné transakce využívána, ale byla původně vytvořena jako zmíněný virtuální stroj. Je také možné, že budou zavedeny nové chytré kontrakty, které budou v sítí blockchain anonymní, ale to už by se jednalo o naprosto jinou měnu, ale je to pouze spekulací. Z anonymního hlediska pro běžného uživatele tedy kryptoměna Ethereum využitelná není.
62
7.3 XRP
Třetí kryptoměnou je XPR, tedy opět kryptoměna, která nebyla primárně vytvořena pro využití u běžných transakcí. Jedná se také o kryptoměnu centralizovanou a bez potvrzování transakcí uživateli, tedy bez možnosti těžby. Bezpečnost transakcí musí tedy spoléhat na centrální zabezpečení sítě, jak je tomu například u bank. Kryptoměna funguje na síti blockchain (XRL Ledger), ve které se bloky vytvářejí každé 4 vteřiny. Rychle se vytvářející bloky dávají hackerům menší šanci na napadnutí sítě. Krom klasického kryptografického zabezpečujícího protokolu soukromým a veřejným klíčem využívá ještě XRP pravidelných párových klíčů a může udržovat soukromý a veřejný v offline režimu. Využívá také oproti Bitcoinu klíče na novějším a výkonnějším algoritmu. Užívání pravidelných párových klíčů nijak kryptoměnu neomezuje v užívání a stává se tak oproti Bitcoinu lépe zabezpečená. V rámci bezpečnosti je možno měnu přesně srovnat jen s dalšími měnami centralizovanými.
Jelikož XRP nevznikla jako klasická transparentní decentralizovaná kryptoměna, ale jako nová revoluční technologie pro bankovní systémy, má celkově oproti jiným kryptoměnám rozdílné vlastnosti. XRP nemá transparentní blockchain. Adresu lze sice po platbě přiřadit ke konkrétní osobně, ale v síti nejsou vidět údaje o ostatních platbách a zůstatek. Oproti kryptoměnám s transparentními údaji je tedy mnohem více anonymní a využitelnější pro běžného uživatele. Je však důležité zdůraznit její centralizovanost, a tedy nulová anonymita uživatelů před privátní společností vlastnící XRP. Ta u uživatelů, stejně jako banka u klientů vidí všechny nezveřejněné informace o účtu a transakcích. Uživatel musí naprosto důvěřovat společnosti, která si o něm uchovává veškeré údaje. Nelze XRP tedy považovat za kryptoměnu anonymní. Pokud například v České republice provede subjekt nějaký trestný čin přes svůj bankovní účet a je odhalen, banka nejenže velmi rychle poskytne veškeré údaje o subjektu Policii, ale má také právo finance zadržet zmrazením účtu. V takové situaci by společnost Ripple, vlastník sítě zřejmě postupovala stejně. Není tedy měnou anonymní a popírá hlavní myšlenku kryptoměn, decentralizace.
7.4 Monero
Souhrnem zabezpečení a anonymity u kryptoměny Monero je technologie CryptoNote, která reaguje na nedostatečné zabezpečení u Bitcoinu. Jeho součástí jsou protokoly čtyř bezpečnostních klíčů místo dvou, které hrají významnou roli v anonymitě. K transakcím využívá skrytých adres, které jsou viditelné pro všechny, ale pouze uživatelé transakce ví, komu patří. Technologie dále zahrnuje ring signatures skrývající 63 identitu odesílatele a užívání náhodných dat odesílatelem. Výsledkem je pro každou transakci jiný jednorázový klíč, i když příjemce bude stále stejný. Je třeba nezapomenout také na I2P funkci, skrývající IP adresu účastníků transakcí. Roku 2017 byl přidán protokol kruhových transakcí (ring CT), skrývající krom identity odesílatele i částku, díky čemuž jsou mince snadno zaměnitelné a nemožné identifikace původu. K potvrzování transakcí je využito způsobu proof of work a těžařů. Kryptoměna je více decentralizovaná oproti Bitcoinu, protože k těžbě využívá algoritmu CryptoNight, rezistentní vůči ISIC minerům. Nové bloky v síti se vytvářejí každé dvě minut. Monero se díky užití všech zmíněných technologií stává jak kryptoměnou jak bezpečnou, tak anonymní, jelikož má naprosto netransparentní blockchain.
7.5 Bitcoin Cash
Kryptoměna Bitcoin Cash je naprosto stejně bezpečná a anonymní až na pár teoretických výjimek jako kryptoměna Bitcoin. Díky rozdílné hodnotě Bitcoinu a Bitcoin Cash bude zřejmě Bitcoin pod větším náporem hackerských útoků, ovšem jedná se pouze o spekulaci. Bitcoin Cash má větší objem bloku, levnější a nečekající transakce a není tolik užívaný. Díky tomu se prozatím vyhne problematice scalingu a bude pro běžného uživatele využitelnější, ovšem ze stránky bezpečnosti a anonymity je tam tom stejně jako Bitcoin. Díky naprosto transparentnímu blockchainu je neanonymní a užívání jedné adresy pro běžného uživatele až nebezpečné v rámci svého finančního soukromí.
Na oficiálních stránkách se Bitcoin Cash hájí v rámci anonymity, že není možné spojit uživatele s adresou. To však není pravdou v transparentním blockchainu, pokud je kryptoměna běžně užívána běžným uživatelem. Nabízí uživatelům také různé užívání soukromí a doporučuje se v anonymním užívání Bitcoin Cash vzdělávat. Pokud by kryptoměna měla být ovšem užívána globálně, běžnými uživateli, nesmělo by být její užívání nijak náročnější. Této variantě momentálně kryptoměna Bitcoin Cash neodpovídá.
64
8 Shrnutí
Po analýze klíčových faktorů bezpečnosti a anonymity v kyberprostoru u zkoumaných kryptoměn, můžeme vyvodit následující závěry:
- Všechny analyzované kryptoměny můžeme v době psaní práce považovat za bezpečné.
- Ze zanalyzovaných decentralizovaných kryptoměn mají Bitcoin a Bitcoin Cash stejnou míru bezpečnosti. Ethereum je měnou o stupeň bezpečnější, díky chytrým kontraktům a velmi krátkým časovým intervalům mezi vytvářením nových bloků. Nejbezpečnější analyzovanou měnou je Monero, která obsahuje nejvíce bezpečnostních protokolů (4 kryptografické klíče, ring CT, ring signatures). V kategorii centralizovaných je samostatnou kryptoměnou XRP a nelze ji tedy s jinou měnou srovnat. Viz obrázek 12.
- Bitcoin, Ethereum i Bitcoin Cash dle zmíněné definice anonymity nelze považovat za kryptoměny anonymní pro využití definovaným běžným uživatelem. Všechny tři zmíněné kryptoměny mají transparentní blockchain a nabízejí pouze částečnou pseudo-anonymitu. XRP je kryptoměnou centralizovanou, a nelze ji tedy také považovat za anonymní. Monero je tedy jedinou zcela anonymní kryptoměnou z všech srovnávaných. Viz obrázek 13.
- Z analyzovaných kryptoměn jediné Monero odpovídá dle definice jak bezpečné, tak anonymní kryptoměně pro běžného uživatele. Viz obrázek 15.
65
Obrázek 12 Srovnání míry bezpečnosti
Obrázek 13 Srovnání stěžejních faktorů ovlivňujících bezpečnost a anonymitu u kryptoměn
66
Obrázek 14 Shrnutí bezpečnosti a anonymity u konkrétně zvolených kryptoměn 9 Tor
Jedná se o software a síť, která zajišťuje uživatelům kyberprostoru anonymitu online. Projekt byl původně vytvořen pro americké námořnictvo. Od roku 2006 vznikla nezisková organizace The Tor Project121, která software zpřístupnila široké veřejnosti. Software funguje na principu onion routingu122, ve kterém jsou veškeré informace a komunikace přeposílány přes onion routery uživatelů Toru. Veškerá data jsou v rámci sítě neustále přeposílána dále a dohledat se dá pouze adresa posledního routeru. Prohlížeč tedy svým uživatelům nabízí téměř absolutní anonymitu a možnost nebýt sledován správci serverů, které navštěvuje. Přístup do sítě je velmi snadný a uživateli postačí si jen stáhnout několika megabajtový program. Krom anonymity nabízí však Tor ještě jednu
121 History. In: Tor Project.org [online]. [cit. 19. 4. 2019]. Dostupné z
Tor je velmi aktivně svými vývojáři aktualizován a dále rozvíjen díky dotacím od široké veřejnosti. Uživatelů sítě stále přibývá vždy, kdykoliv se veřejnosti médii opět otevře téma bezpečnosti a anonymity v kyberprostoru. Síť byla mezi lety 2012 a 2013 nejvíce využívána v Maďarsku, Francii a Izraeli, kde se na ni denně přihlašovalo více než 200 uživatelů ze 100 000 uživatelů internetu. Obrození hnutí Šifropunk rozhodně přispělo k rozšíření sítě, a to jak u první kauzy, kde darknetové tržiště Silkroad nemohlo vzniknout bez prohlížeče Tor, tak i u kauzy druhé, kde pomocí prohlížeče docházelo k šifrované komunikaci mezi Edwardem Snowdenem, Laurou, Poitras, Glenem Greewaldem a dalšími. I volba vhodného a bezpečného internetového prohlížeče je dnes velice důležitá, jelikož přes něj provádíme většinu naši činnosti online.
123 How Tor works. In: Torsecurityportal.cz [online]. [cit. 19. 2. 2019]. Dostupné z: < https://tor.security- portal.cz/>. 68
10 Tails
Linux Tails124, nebo jen Tails je operační systém, zaměřující se na bezpečnost a anonymitu uživatelů. Systém byl vydaný roku 2009. V kauze E. Snowdena hrál klíčovou roli, jelikož byl také užíván pro bezpečnou komunikaci mezi E. Snowdenem a osobnostmi, se kterými dělal rozhovor, a kterým přeposílal informace a dokumenty. Systém realizuje veškerá svá připojení skrze síť Tor a je navržen jako live boot, tedy po odpojení média, ze kterého je spuštěn nezanechává žádné stopy.
Nabootovaní operačního systému Linux Tails probíhá stejně, jako u systému jiného. Hlavní rozdíl je v tom, že u klasického operačního systému se vytvoří na DVD nebo flash disku instalační médium, u Linuxu Tails se vytvoří přímo operační systém, který se z média spustí pomocí Biosu, funkce při zapínání počítače, jež propojuje hardware počítače a spouští operační systém. Uživatel tedy nemusí ani měnit operační systém a ani přeinstalovat své zařízení. Pouze před spuštěním svého počítače do něj vloží médium obsahující Tails a vybere si, že jej chce spustit místo svého operačního systému. Odpojením média od počítače se automaticky vymažou veškeré informace a kroky, které byly při zapnutí Tails provedeny. Systém je velmi jednoduchý a v podstatě na rozdíl například od Windows, jež obsahuje tisíce funkcí a programů, Tails obsahuje především prohlížeč Tor a pár dalších kryptografických funkcí. Stejně jako Tor, i Tails je volně přístupný a finančně ziskový pouze z dotací podpůrců a uživatelů a neustále se rozvíjející technologií.
124 Privacy for anyone anywhere In: Tails.boum.org [online]. [cit. 24. 4. 2019]. Dostupné z:
11 VPN
Zkratka VPN125 označuje virtuální privátní síť (virtuál private network), která slouží k bezpečné komunikaci při přístupu do kyberprostoru. Technologie vytváří síť privátní v síti veřejné, tedy v rámci internetu, a umožňuje komunikaci a přeposílání dat mezi dvěma počítači skrze síť sdílenou.
VPN v podstatě vytvoří privátní tulen v rámci internetu, přes který bude probíhat komunikace a přeposílání mezi dvěma či více počítači, jako by byly všechny připojeny k vlastní síti LAN (Local area network). Pro přístup do sítě je vyžadována autentizace a veškerá komunikace probíhá šifrovaně. V roce 2019 je k dostání i rozsáhlé množství placených VPN, které nabízejí přístupy do svých privátních VPN sítí za poplatek. Tyto VPN jsou většinou velmi kvalitně zabezpečeny, a to i díky většímu množství uživatelů v síti. Jsou dostupné široké veřejnosti. Dalším způsobem využití VPN kromě zabezpečení přístupu na internet je využití vzdáleného přístupu k privátní, například firemní nebo školní síti. Tyto VPN nejsou veřejné a k jejich připojení je potřeba být součástí firmy, nebo třeba školy a získat přístupové údaje, které se nedají koupit. VPN lze považovat za bezpečnou alternativu přístupu do kyberprostoru, kde ideální a absolutní anonymity je docíleno v kombinaci s výše zmíněným prohlížečem TOR a s Linux Tails. Tato kombinace zařídí v současnosti téměř neprolomitelnou anonymity a bezpečnost při návštěvách kyberprostoru a je běžně využívanou pro zajištění bezpečnosti při návštěvách darknetu.
125 Virtual Private Networking: An Overview. In: Microsoft.com [online]. 2009 [cit. 29. 3. 2019]. Dostupné z:
70
12 Rozhovor
Závěrem je práce doplněna o rozhovor126 s Daviden Stancele, slovenským podnikatelem, lektorem a odborníkem na kryptoměny. Rozhovor probíhal formou emailové komunikace a po první zpětně vazbě nebylo potřeba doplňovat žádné informace. Rozhovor je tedy naprosto v originálním znění.:
„Dobrý den Davide, ještě jednou vám chci velmi poděkovat za ochotu pro účast v rozhovoru.
Před začátkem bych jen rád zmínil několik věcí. Rozhovor bude probíhat formou Emailu, spisovnou češtinou z mé a spisovnou slovenštinou z Vaší strany a jeho výsledek bude zveřejněn v mé (Bc. Vojtěch Drbola) magisterské práci s názvem: Hnutí Šifropunk: problematika kryptoměn a anonymity v kybeprostoru. Veškerý text tedy nebude už dále upravován (pouze, pokud bych Vás o tom ještě dodatečně informoval) a zveřejněn v autentické podobě. Po případné další konzultaci a souhlasu by byla ještě nějaká otázka rozvíjející Vaši odpověď doplněna, zodpovězena a přidána do rozhovoru. Respektuji, když nebudete moci na veškeré dotazy zodpovědět (například chystajícího se projektu). Budu velmi rád, když se k otázkám co nejvíce rozepíšete. Pusťme se tedy do toho:
1) Na začátek, přibližte nám, jak jste se ke kryptoměnám dostal, čím Vás zaujaly a jakých projektů jste se v tomto odvětví účastnil. Blockchain Slovakia atd…
Ku kryptomenám som sa dostal v roku 2012, hlavne kvôli tomu, že som sa pohyboval v libertariánskych kruhoch, kde bol Bitcoin populárny. V roku 2013 som organizoval prvý meetup s přednáškou o Bitcoine na pôde Masarykovej Univerzity v Brne, kde som sa zoznámil s Palom Luptákom a Jurajom Bednárom. V tom roku som sa rozhodol napísať svoju bakalársku prácu na blockchain, kryptomeny a ekonomické implikácie decentralizovaných systémov, takže som taktiež začal zbierať rôzne (akademické) zdroje na tieto témy. Kryptomeny ma zaujali jako extrémne zaujímavý ekonomický a technologický fenomén, kterého decentralizovaná povaha môže mať obrovský dopad na spoločnosť.
Po skončení bakalára, som pár mesiacov pracoval v pražskej Paralelnej Polis, kde som organizoval Hackers Congress. Hneď na to som začal pracovať v PwC jako IT
126 Téma: Kryptoměny: bezpečnost a anonymita v kyberprostoru. Interview s Davidem Stancelem, nar. 1992, [e-mail], 7. 4. 2019, Brno 71 auditor a konzultant, a venoval som a prevažne finančnímu sektoru, bankám a poistovniam. Po vyše roku som odišiel a začal konzultovať na voľnej nohe. Zároveň sme s partnerom rozbehli Blockchain Slovakia jako neziskovú organizáciu zameranú na vzdelávanie a osvetu v oblasti kryptomien a blockchain technológií.
Za posledné dva roky som sa zúčastnil jako poradca a konzultant niekoľkých krypto/blockchain startupov (niektoré najdete na mojom webe: https://stanceldavid.sk/), taktiež som školil prostredníctvom seminárov a workshopov široké spektrum ľudí od začiatočníkov s kryptomenami, cez študentov stredných a vysokých škôl po zamestnancov korporátov, bánk, či inštitúcií ako Národná Banka Slovenska či Úrad Vlády ČR. Taktiež pravidelne prednášam na konferenciách nielen na Slovensku, Česku ale aj v zahraničí.
Okrem konzultácií pracujem v oblasti kryptomien aj na dvoch vlastných projektoch – investičný fond a digital collectibles nad blockchainom etherea.
2) Jaký vidíte potenciál a v čem především o kryptoměnách, jako náhražce debetních/kreditních karet? Ty nyní zvládnou 4000 transakcí/vteřinu oproti BTW 3,5 transakce/vteřinu.
Je otázne či kryptomeny prinášajú v oblasti bežných retailových platieb veľkú pridanú hodnotu pre bežného užívateľa. Prinášajú síce vyššiu mieru anonymity, real time settlement, no z hľadiska používania a user experience môžu predstavovať väčšie bariéry. Kryptomeny majú oveľa väčší potenciál v oblasti medzinárodných platieb a remitencií. Je pravda, že v súčasnosti väčšina kryptomien, vrátane Bitcoinu zaostáva v porovnaní s klasickými platobnými systémami v priepustnosti sete tj. v počte tranzakcií, ktoré zvládnu za sekundu, avšak mnoho tímov pracuje na technologických riešeniach, ktoré riešia tento problém. V prípade Bitcoinu to je Lightning Network, v prípade Etherea sú to state channels či Plasma.
3) Síť blockchain lze využít i mimo kryptoměny, jakým způsobem? Co nám může přinést za výhody?
V prípade implementácii blockchainu sa hovorí o mnoho využitiach, je však veľmi otázne kde všade bude využitie blockchainu skutočne opodstatnené. Osobne si myslím, že tá množina use-caseov bude o dosť menšia, než často čítáme v médiách. Napriek tomu, je pravdou, že v niektorých prípadoch, nám blockchain umožňuje nahradiť rolu centrálnej autority, resp. ju rozdistribuovať do celej siete tisícok uzlov. A vďaka
72 tomu slúži jako „trust-minimizing“ nástroj. V súčastnosti vzniká napríklad celý ekosystém decentralizovaných finančných aplikácií nad Ethereom, čo pokladám za veľmi zaujiímavý fenomén. Ďalšie využitia blockchainu budú pravdepodobne v oblastiach ako hlasovanie a voľby, digitálna identita, overovanie autenticity dokumentov, či v logistike.
4) Kryptoměny nejsou pouze platidlem, ale existují i alternativní měny, jako Ethereum, která má být vlastně globálním zabezpečeným kyber-počítačem. Pro jaké další podobné možnosti mohou kryptoměny být využity krom transakcí?
Blockchain vo všeobecnosti, ak je aj vnímaný jako databáza, tak je vhodný na zapisovanie dát tranzakčného charakteru. Tieto dáta samozrejme nemusia byť finančního charakteru, ale môžu reprezentovať hlasy vo voľbách, udalosti spojené s výrobným cyklom produktov či prístupové práva k zdravotným záznamom.
5) Myslíte si, že jsou kryptoměny dostatečně zabezpečené a anonymní?
V IT je bezpečnost vždy relatívna. Kryptomeny, a ich decentralizovaná architektúra, odstránili niektore vektory útoku, na ktoré sme zvyknutí pri tradičných systémoch, no priniesli niektoré nové riziká.
Čo sa týka anonymity, záleží od jednotlivých kryptomien, a kryptografických protokolov, ktoré využívajú. Bitcoin je síce transparentný, ale za určitých okolností dokáže poskytnúť pomerne vysoký stupeň anonymity. Plánované zmeny protokolu v Bitcoine (Taproot, Schnorrove podpisy, MAST..) však zvýšia možnosti privátnych tranzakcií a teda ochranu súkromia aj v samotnom Bitcoine. V súčasnosti je však Monero v tomto lepšie. Rovnako ako napríklad Zcash či PIVX, ktoré využívajú one kryptografické protokoly na rozdiel od Bitcoinu.
6) A co přímo Bitcoin? Je sice kryptoměnou nejstarší a nejvyužívanější, ale nemají kryptoměny nově vzniklé, i když ne s takovou hodnotou reálně lepší využití a zabezpečení? (bezpečnější například: Monero)
Bezpečnejšie rozhodne nie sú. Sú mladšie, menej otestované, ich zdrojový kód videlo menej párov očí, a pracuje na nich menej vyvojárov, ako aj ich celkový ekosystém je menší v porovnaní s Bitcoinom. Alternatívnych kryptomien je mnoho, máloktorá však prináša nejakú reálnu technologickú inováciu.
7) Myslíte si, že stát bude vždy kryptoměnám házet klacky pod nohy, protože díky nim nemůže mít veškeré toky peněz pod kontrolou? 73
Je to dosť pravdepodobné bohužiaľ.
8) Cena BTC má nyní (ke dni 5.4.2018) hodnotu 5 000 USD. Jaký je Váš osobní názor na tuhle částku, Je nadhodnocený, podhodnocený? Chystá se nějaký upgrade nebo korekce?
Bitcoinu stále verím v dlhodobom horizonte. Na jeho protokole sa chystajú zaujímave zmeny a upgradey. Zároveň tu máme o rok ďalší halving. Očakávam, že to poženie cenu o niečo vyššie.
9) Teď trochu z jiného soudku anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru. Myslíte si, že vy osobně pro své finanční prostředky v kryptu využíváte dostatečné zabezpečení, Máte nějaké speciální?
Používam niekoľko hardvérových peňaženiek, cryptosteel, viaceré mobilné peňaženky, dokonca aj papierové. Avšak, samozrejme, stále by bolo čo zlepšovať.
10) Využíváte pro krypto transakce i mobilní telefon? Máte krom počítače nějak zabezpečený i mobilní telefon?
Na menšie tranzakcie napr. za kávu je vhodná mobilná peňaženka. Takže používam štandardné peňaženky, chránené heslom či kódom.
11) Slyšel jste o případu Edwarda Snowdena? (Roku 2015 zveřejnil informace o globálním sledování NSA) a Jaký na něj máte názor?
Áno, osobne považujem jeho konanie za veľmi odvážny čin. Jeho odhalenia sú veľmi závažné a som rád, že niekto nabral odvahu a zverejnil tie informácie, aby upozornil na to čo sa deje.
12) Myslíte si, že může docházet anebo již dochází ke globálnímu sledování?
Áno myslím. Nasvedčujú tomu mnohé indície.
13) Jaký máte názor na aktivity hnutí Šifropunk, jejichž zástupci stáli u zrodu kryptoměn a propagovali jak jejich užívání, tak zabezpečení jedinců v kyberprostoru.
Ich hnutie pokladám za veľmi dôležité ba až kľúčové pre osvetu v oblasti ochrany súkromia, digitálnej bezpečnosti, a vývoja open-source kryptografických protokolov. Myslím, že sú vitálnou a esenciálnou súčasťou kyber priestoru.
74
14) Jaký je Váš názor na stinnou stránku kryptoměn, kterou může být využívání na darknetových tržištích k nákupu drog, zbraní atd…
Kryptomeny prinášajú slobodu a možnosť voľby, so slobodu prichádza zároveň aj zodpovednosť. Kryptomeny sú nástroj, ktorý sa dá využiť mnohými spôsobmi. Dobrými aj zlými. Rovnako ako nôž, internet, či iné nástroje. Verím, že benefity a pozitíva spojené s kryptomenami sú ďaleko väčšie než negatíva.
15) Jaký je Váš názor na Juliana Assange a jeho projekt Wikileaks, který s kyber-anonymitou úzce souvisí.
Assange je súčasťou Cypherpunks, takže moja odpoveď je asi podobná tej z otázky 13. Považujem ho za jedno z kľúčových postáv hnutia,
16) A závěrem bych se rád zeptal, můžete nám říct, pokud to není tajné, zda se v České či Slovenské republice chystá nějaký revoluční projekt v této oblasti?
Mnoho projektov si myslí, že je revolučných takže ťažko sami to hodnotí. Nenapadá ma žiadny revolučný. Ale zato je ich tu pár solídnych, ktorí majú dobrí tím a aj produkt. Viacero z nich sú už establišnuté firmy.
Mnohokrát Vám děkuji za vaše odpovědi. ”127
12.1 Shrnutí rozhovoru
Respondent rozhovoru David Stancel vidí v technologii kryptoměn a sítě blockchain potenciál. Kryptoměny dle něj přinášejí největší pokrok v oblasti mezinárodních plateb a v oblasti anonymity, a přestože Bitcoin zaostává v počtu zvládnutelných plateb za vteřinu oproti kryptoměnám ostatním, snaží se tento problém vyřešit. Podle D. Stancela bude mít síť blockchain reálně využití v méně oblastech, než jak je prezentováno médii. Technologie může ovšem dobře sloužit a být využita například v oblasti hlasování a voleb, digitální identita, ověřování autenticity dokumentů, logistice, ve finančních oblastech, nebo v udělení práv k přístupu ke zdravotním záznamům pacientů. Respondent dále potvrzuje, že bezpečnost je v rámci kryptoměn relativní a u anonymity záleží na konkrétní měně a využitých kryptografických protokolech. Souhlasí, že kryptoměna Monero je na tom z hlediska anonymity lépe než Bitcoin, i přesto, že si myslí, že Bitcoin je bezpečnější díky delšímu dohledu a zájmu širší komunity a vývojářů a menšímu testování. Tato odpověď přesně neodpovídá výsledkům komparativní studie,
127 Tamtéž. 75 ovšem respondent se na kryptoměnu Bitcoin nedíval přímo dle definice bezpečnosti a běžného uživatele, jež byly pro komparativní studii diplomové práce klíčové. Také Bitcoinu díky plánovaným změnám věří z dlouhodobého hlediska a myslí si, že tyto změny povedou k jeho cenovému růstu.
D. Stancel v rozhovoru dále zodpověděl, že pro zabezpečení svých financí v kryptoměnách využívá několik hardwarových peněženek, cryptosteel, více mobilních peněženek, jež chráněné heslem a kódem a vhodné na menší transakce, a i peněženky papírové.
K otázkám globálního monitoringu respondent odpověděl, že si myslí, že díky některým indiciím k němu zřejmě dochází a že státy budou bohužel užívání kryptoměn „házet klacky pod nohy“.
Hnutí Šifropunk pokládá za klíčové pro osvětu v oblasti ochrany soukromí, digitální bezpečnosti a vývoje open-source kryptografických protokolů. Případ Edwarda Snowdena považuje za odvážný čin a jeho odhalení za velmi závažné. Juliana Assange považuje za klíčovou postavu hnutí Šifropunk. Ohledně užití kryptoměn k ilegální činnosti se vyjádřil, že kryptoměny přinášejí svobodu a možnost volby, ale se svobodou přichází zodpovědnost. Kryptoměny jsou pouhým nástrojem, který lze využít jak pro dobro, tak pro zlo, stejně jako nástroje jiné. Věří, že pozitiva spojené s kryptoměnami a jejich přínos je větší než negativa.
76
13 Závěr
Cílem práce bylo představit aktivity a filozofii hnutí Šifropunk, týkající se anonymity a bezpečnosti jedinců v kyberprostoru a zařadit hnutí do kontextu kryptoměn. Představit obrození hnutí Šifropunk na nejvíce revolučních kauzách a jejich představitelích v oblasti anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru po vzniku první kryptoměny, Bitcoin. V komparativní studii dále pak srovnat a určit faktory anonymity a bezpečnosti u kryptoměn a aplikovat výsledky v komparativní studii.
V první kapitole práce bylo představeno hnutí Šifropunk se svým programem na propagaci anonymity a bezpečnosti u jedinců v kyberprostoru v návaznosti na kapitolu druhou, obrození hnutí Šifropunk po vzniku Bitcoinu. V kapitole druhé jsou představeny dvě kauzy navazující na původní myšlenky hnutí Šifropunk po roce 2009, kdy byl veřejnosti představen Bitcoin, a jejich představitelé. Jsou jimi Ross Ulbrich, pokládaný za zakladatele darknetového tržiště Silkroad a Edward Snowden, který odhalil informace o skrytém globálním monitoringu kyberprostoru vyšetřovacími službami.
Třetí, stěžejní kapitola obsahuje komplexní představení kryptoměn od představení předchůdců dnešních kryptoměn, vzniku, těžby, způsobů uchování a transakcí až po způsoby jejich zneužití. V následující čtvrté kapitole jsou analýzou zjištěny představeny faktory, které ovlivňují anonymitu a bezpečnost u kryptoměn. Navazující pátá kapitola představila výběr konkrétních kryptoměn a jednotlivé kryptoměny, kterými jsou Bitcoin, Ethereum, XRP, Monero a Bitcoin Cash. Výsledky ze čtvrté kapitoly byly aplikovány v kapitole šesté, obsahující komparativní studii bezpečnosti a anonymity u kryptoměn a následující kapitola sedmá poté představila shrnutí komparativní studie.
V závěrečných kapitolách 8,9 a 10 diplomová práce představila nejvyužívanější způsoby pro podporu anonymity a bezpečnosti v kyberprostoru, kterými je open source prohlížeč Tor, bezpečný operační systém Linux Tails a VPN (virtuální privátní síť).
Práce je doplněna o rozhovor s Davidem Stancelem, slovenským odborníkem na kryptoměny s mnoholetou praxí a přináší jak zajímavé poznatky, tak z větší části potvrzuje výsledky analýzy a komparativní studie a vizi v potenciálu kryptoměn.
Kryptoměny jsou nedílnou součástí kyberprostoru a velmi rychle se rozvíjející oblastí. Během posledních deseti let od vzniku Bitcoinu prodělaly značný technologický růst a zvládnou již uživatelům bez nutnosti dalších znalostí zajistit dostatečnou anonymitu 77 a bezpečnost v kyberprostoru. Staly se nedílnou součástí našich životů a nástrojem s dosud neprobádaným a naplno nevyužitým potenciálem. Je pouze na lidech, jak s tímto nástrojem budou zacházet. V každém případě kryptoměny přinášejí do kyberprostoru revoluční technologii, o které určitě ještě uslyší.
78
14 Resumé
Tato práce představuje subkulturu Šifropunk, definovanou v Cypherpunk manifesto, týkající se bezpečnosti a anonymity v kyberprostoru. Předkládá souvislosti mezi hnutím a vznikem kryptoměn a považuje vznik kryptoměny Bitcoin za počátek obrození hnutí Šifropunk. V rámci kapitoly Obrození hnutí Šifopunk po vzniku Bitcoinu jsou v práci představeny nejvýznamnější kauzy a jejich představitelé. Práce dále uvádí komplexní shrnutí kryptoměn a analýzu faktorů, které u nich ovlivňují bezpečnost a anonymitu. Je uveden přesný výběr konkrétních kryptoměn, jež jsou představeny a u nichž jsou zjištěné faktory anonymity a bezpečnosti srovnány v komparativní studii. Závěrem jsou v práci představeny volně dostupné způsoby, jak lze kyberprostor navštěvovat bezpečně a anonymně. Práce je doplněna o rozhovor s Daviden Stancelem, slovenským odborníkem na kryptoměny s mnoholetou praxí.
79
15 Summary
This thesis presents the Cypherpunk subculture, defined in the Cypherpunk Manifesto, regarding security and anonymity in cyberspace. Presents the connection between the movement and the creation of cryptocurrency and considers the emergence of the cryptocurrency Bitcoin as a beginning of the revival of the Cypherpunk movement. In the chapter Revival of the Cypherpunk Movement after the Creation of Bitcoin are presented the most important cases and their representatives . The thesis also presents a complex summary of cryptocurrencies and an analysis of the factors that affect security and anonymity. Is presented an exact selection of the specific cryptocurrencies that are presented, and for whom are identified the factors of anonymity and secure which are compared in a comparative study. In conclusion are presented in thesis freely available ways to visit cyberspace safely and anonymously. The work is supplemented by an interview with David Stancel, a Slovak cryptocurrency expert with many years of experience.
80
16 Резюме
Данная работа знакомит с культурой Шифропанк, которая была дефинирована в Манифесте Шифропанка о безопасности и анонимности в киберпространстве. Показывает связь между движением шифропанков и возникновением криптовалют, рассматривает появление криптовалюты Биткоин как начало возрождения движения Шифропанк. В главе “Возрождение движения Шифропанк после создания Биткоина” речь идет о наиболее важных событиях в истории криптовалют и их участниках. Далее в магистерской работе представлен исчерпывающий обзор криптовалют и анализ факторов, влияющих на их безопасность и анонимность, сделан сравнительный анализ некоторых криптовалют. В заключение представлены доступные способы безопасного и анонимного посещения киберпространства. Работа дополнена интервью с Дэвидем Станселем, словацким экспертом по криптовалюте с многолетним опытом работ.
81
17 Seznam použitých zdrojů a literatury
51% Attack, Majority Hash Rate Attack. In: Bitcoin.org [online] [cit. 21. 4. 2019]. Dostupné z:
82
BITCOIN. In: Geco.cz [online]. 2018 [cit. 2. 4. 2019]. Dostupné z:
83
Deep Dot Web [online]. [cit. 9. 11. 2018]. Dostupné z:
84
GALVÁNEK, Matej. Lightning Network (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT) – Očekávané vylepšení Bitcoin sítě. In: Alza.cz [online]. 2018 [cit. 12. 4. 2019]. Dostupné z:
HENDERSON, Lance. Tor and the Dark Art of Anonymity. CreateSpace Independent Publishing Platform, 2015. ISBN-10: 1512049581. History. In: Tor Project.org [online]. [cit. 19. 4. 2019]. Dostupné z
I2P'S THREAT MODEL. In: I2p2.de [online]. [cit. 2. 4. 2019]. Dostupné z:
86
MAY, C. Timothy. The Crypto Anarchist Manifesto. In: Activism.net [online]. 1992 [cit. 14. 4. 2019]. Dostupné z:
MAYER, Scott. Operation Anonymization: Regain Your Privacy and Anonymity. CreateSpace Independent Publishing Platform, 2017. ISBN-10: 1548474029. MCINTOSH, Rachel. Edward Snowden’s Big Problem With Bitcoin Is Privacy, Not Scalability. In: Financemagnates.com [online].2018 [cit. 14. 4. 2019]. Dostupné z:
PENG, Kun. Anonymous Communication Networks: Protecting Privacy on the Web. Auerbach Publications, 2014. ISBN-10: 143988157X.
87
Philip Zimmermann. In: Philzimmermann.com [online]. [cit. 11. 4. 2019]. Dostupné z:
88
89
Virtual Private Networking: An Overview. In: Microsoft.com [online]. 2009 [cit. 29. 3. 2019]. Dostupné z:
90
18 Seznam obrazových příloh
Obrázek 1 Hnutí Šifropunk na titulní straně časopisu Wired (1993) ...... 10
Obrázek 2 Stránky Silkroad v době jejich provozu ...... 17
Obrázek 3 Oznámení o uzavření stránek ...... 18
Obrázek 4 Schéma fungování sítě blockchain ...... 25
Obrázek 5 Schéma popisující fork u kryptoměn ...... 27
Obrázek 6 Domácí těžební zařízení z grafických karet (rig) ...... 33
Obrázek 7 Objednávková tabulka české směnárny Virtual property ...... 37
Obrázek 8 Příklad pump and dump podvodu ...... 42
Obrázek 9 Kryptoměny s nejvyšší tržní kapitalizací ( 1. 4. 2019, 12:00 SELČ) ...... 49
Obrázek 10 Dream Market, Wall Street Market, Point Free Market ...... 50
Obrázek 11 Výběrem zvolené kryptoměny ...... 50
Obrázek 12 Srovnání míry bezpečnosti ...... 66
Obrázek 13 Srovnání stěžejních faktorů ovlivňujících bezpečnost a anonymitu u kryptoměn ...... 66
Obrázek 14 Shrnutí bezpečnosti a anonymity u konkrétně zvolených kryptoměn ...... 67
91