Populární Hudba Jako Zdroj Hudebního Materiálu Pro Jazz 21. Století

JANÁ ČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UM ĚNÍ V BRN Ě Hudební fakulta

Katedra Jazzové interpretace

Studijní obor Jazzová kytara

Populární hudba jako zdroj hudebního materiálu pro jazz 21. století

Bakalá řská práce

Autor práce: Ing. Radim P řidal Vedoucí práce: MgA. Vilém Spilka Oponent práce: MgA. Jan P řibil

Brno 2015 Bibliografický záznam PŘIDAL, Radim. Populární hudba jako zdroj hudebního materiálu pro jazz 21. století. [Popular Music as a Source of Music Material for Jazz in the 21st Century]. Brno: Janá čkova akademie múzických um ění v Brn ě, Fakulta hudební, Katedra jazzové interpretace, rok 2015. 36 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Vilém Spilka. Anotace

Bakalá řská práce „ Populární hudba jako zdroj hudebního materiálu pro jazz 21. století “ mapuje fenomén p řebírání hudebního materiálu populární hudby jazzovými interprety-aranžéry s důrazem na 21. století. Zárove ň nasti ňuje kontext historického vývoje vztahu jazzu a populární hudby. V záv ěru nabízí také úvahu, pro č se jazzoví muzikanti k populární hudb ě obracejí a jakého charakteru je populární hudba, kterou si vybírají.

Annotation

Bachelor thesis „Popular Music as a Source of Music Material for Jazz in the 21st Century “ maps a phenomenon of adopting material of popular music by jazz interpreters-arrangers with an emphasis on the 21th century. At the same time it outlines a context of historic development of a relation between jazz and popular music. In a conclusion part it offers deliberation upon why jazz musicians turn to popular music as for a source of music material and what a character of the chosen music is like. Klí čová slova sou časný jazz, populární hudba, cover, aranžmá

Keywords

Contemporary Jazz, Popular Music, Cover, Arrangement

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem p ředkládanou práci zpracoval samostatn ě a použil jen uvedené prameny a literaturu.

V Brn ě, dne 4. 5. 2014 Ing. Radim P řidal

Pod ěkování

Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval Vilému Spilkovi a Janu P řibilovi, za pomoc při vypracovávání této bakalá řské práce, Vilému Spilkovi navíc za jeho nekone čnou moudrost životní i hudební, kterou mi předával nakolik posledních let, a také Davidu Dor ůžkovi, Ji římu Slavíkovi, Janu Daleckému a dalším pedagog ům Katedry jazzové interpretace za jejich znalosti a p řístup k výuce. Obsah

PŘEDMLUVA ...... 6 ÚVOD ...... 7

1 POPULÁRNÍ HUDBA A JAZZ V HISTORII ...... 9

1.1 DEFINICE POJM Ů ...... 9

1.2 VÝVOJ VZTAHU POPULÁRNÍ HUDBY A JAZZU ...... 9

1.2.1 20. léta ...... 10

1.2.2 30. léta ...... 10

1.2.3 40. léta ...... 11

1.2.4 50. léta ...... 11

1.2.5 60. léta ...... 12

1.2.6 70. léta ...... 12

1.2.7 80. léta ...... 13

1.2.8 90. léta ...... 14

1.2.9 Od roku 2000 do sou časnosti ...... 15

1.2.10 Shrnutí ...... 16

2 PŘEJÍMÁNÍ HUDEBNÍHO MATERIÁLU POPULÁRNÍ HUDBY JAZZEM ...... 17

3 VÝB ĚR HUDEBNÍHO MATERIÁLU V ROZMEZÍ LET 2000 - 2015 (21. STOLETÍ) ... 19

3.1.1 Kapely, interpreti ...... 19

3.1.2 Newyorská scéna ...... 27

3.1.3 Polsko a tuzemské po činy ...... 28

POUŽITÉ INFORMA ČNÍ ZDROJE ...... 33

Předmluva

Populární hudba a jazz bývalo synonymum. P řestože sou časná populární hudba je svým hudebním obsahem jazzu více či mén ě vzdálená, jazzoví interpreti, skladatelé a aranžé ři si jí jsou i nadále dob ře v ědomi. N ěkte ří jí opovrhují jako p říliš plytké hudby s ryze konzumními, komer čními zám ěry, n ěkte ří v ní vidí p říležitost p řiživit se na jejím obchodním úsp ěchu a n ěkte ří se z ní pokoušejí čerpat s um ěleckými zám ěry - pracují s jejím hudebním materiálem a p řetvá řejí jej jazykem jazzové hudby do nové podoby. A práv ě na tuto posledn ě jmenovanou skupinu um ělc ů stojí za to se blíže podívat.

Až pokud je mi známo, doposud není na toto téma napsána systematická práce, která by mapovala vývoj čerpání materiálu populární hudby jazzem a nabídla výb ěr konkrétních um ělc ů a jejich prací. Zárove ň je jednozna čné, což se pokusím ukázat na příkladech v textu práce, že tento vztah jazzu a populární hudby existuje a vždy existoval, funguje a je živý, a ve své podstat ě jazzu vlastní. Proto vnímám téma práce jako smysluplné a zajímavé a její výstupy jako p řínosné. Neexistence p ředchozího výzkumu a literatury je také d ůvodem, pro č jsem zvolil takto obecné téma práce.

6 Úvod

Ve své bakalá řské práci se vynasnažím předložit odpov ědi na následující otázky: jak se vedle sebe vyvíjeli jazz a populární hudba? Je užití populární hudby jako zdroje hudebního materiálu pro jazz výjime čné? Jaké jsou nejvýrazn ější um ělecké po činy v této souvislosti ve 21. století? Pro č si jazzmani vybírají populární písn ě a jakého charakteru jsou písn ě, které si vybírají a p řepracovávají? Pro č práv ě je, mají n ěco spole čného?

Všechny tyto otázky považuji za nanejvýš relevantní vzhledem k tématu. Jejich zpracování zárove ň naplní úkoly, které považuji za primární, má-li jít o první zpracování tématu tohoto charakteru, a o kterých se zmi ňuji již v předmluv ě. Jde mi o pohled na vývoj jazzu a populární hudby a jejich vztahu, na čerpání materiálu populární hudby jazzem, nabídnutí podrobného výb ěru konkrétních um ělc ů a jejich prací ve 21. století a zamyšlení nad tímto fenoménem.

Je pot řeba říci, že vzhledem k předepsanému rozsahu bakalá řské práce a rozsahu tématu jsem byl nucen první dv ě teze zpracovat pouze stru čně a výb ěrov ě, p řesto jsem je do práce za řadil, protože je považuji za důležité pro kontext interpret ů, kapel, písní a styl ů, které jsou zmín ěny ve t řetí kapitole. Rozhodl jsem se při podrobném zkoumání přebírání hudebního materiálu populární hudby zam ěř it na relativn ě krátkou dobu 21. století, i tak ale rozsah hudebního materiálu hodného zpracování převyšuje kapacitu bakalá řské práce. Na druhou stranu, vzhledem k neexistenci dostate čných pramen ů a literatury, ke kterým by se bylo možné odkázat pro za řazení informací do kontextu, jsem považoval další zúžení tématu za nevhodné. Ze stejného důvodu považuji za nutné alespo ň stru čné zodpov ězení otázek obecn ě-historických, jako jakou pozici má jazz v populární hudb ě a zda je užití populární hudby jako zdroje hudebního materiálu pro jazz výjime čné nebo ne.

Práci jsem rozd ělil na t ři části. Část první se týká otázky vývoje vztahu jazzu a populární hudby. Část druhá odpovídá na otázku, jakou roli hraje p řebírání hudebního materiálu z populární hudby v jazzu. T řetí část, kterou považuji za t ěžišt ě své práce, nabízí výb ěr výrazných po čin ů v této oblasti. V záv ěru nabízím zamyšlení a možné odpov ědi nad zbylými tezemi - pro č si jazzoví um ělci vybírají materiál z populární hudby a jaké vlastnosti daný materiál má.

7 Primárními zdroji pro zpracování první kapitoly jsou mi hudební encyklopedie s hesly týkajícími se vývoje jazzu a populární hudby. Ve zbytku práce pak p ředevším pracuji s playlisty a recenzemi alb a samotným hudebním materiálem. Obojí je dostupné online. Vedlejšími zdroji jsou mi pak články z renomovaných internetových server ů zabývajících se hudbou.

8 1 Populární hudba a jazz v historii

Abych se mohl zabývat vztahem populární hudby a jazzu a jeho vývojem, musím nejprve alespo ň stru čně definovat pojem populární hudby a ur čit, o jaké její části je relevantní uvažovat.

1.1 Definice pojm ů

Populární hudba je poddruh hudby nonartificiální. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby definuje populární hudbu takto: „Jde v ětšinou o profesionáln ě nebo poloprofesionáln ě vytvá řené skladby kratšího rozsahu, jednodušší struktury a stabilizovaných, p řehledných forem, které jsou svou bezprost řední sd ělností přístupny nejširším poslucha čským vrstvám a jsou funk čně spjaty s jejich životem“ 1 Dále zd ůraz ňuje její standardizovanou strukturu, materiál a tématiku, která je dána stylov ě-žánrovým druhem, který odráží aktuální trendy a dobový spole čenský a kulturní vývoj. Slouží p ředevším k rekrea čním ú čel ům a celkov ě má spíše zbožový charakter, podléhající tržním mechanism ům nabídky a poptávky. 2

Vzhledem k tomu, že o jazzu jako svébytném žánru uvažujeme od p řelomu 10. a 20. let 20. století 3, budu se také zabývat pouze moderní populární hudbou od zmín ěné doby. Americká populární hudba v pr ůběhu 20. století postupn ě stylov ě ovládla prakticky celý sv ět, který vícemén ě p řejímá její stylov ě-žánrové trendy, a protože také jazz vzniká a vyvíjí se na severoamerickém kontinent ě, budu brát v potaz p ředevším historii moderní populární hudby ve Spojených státech amerických.

1.2 Vývoj vztahu populární hudby a jazzu

Lubomír Dor ůžka o d ějinách americké populární hudby píše: „Americkou moderní populární hudbu tvo ří bohat ě rozr ůzn ěný komplex vyhran ěných i p řechodových až nevýrazných stylov ě-žánrových druh ů; (…) Proto jsou d ějiny moderní populární

1 Matzner, Poled ňák, Wasserberger a kol. (1983), s. 311 - 312 2 Tamtéž. 3 Tamtéž. s. 241

9 hudby jako celku t ěžko postižitelné.“ 4 Je z řejmé, že vedle sebe simultánn ě existuje mnoho žánr ů, plnících funkci populární hudby. Tyto pak v závislosti na módních vlnách st řídav ě vystupují do pop ředí, aby zase pozici nejmasov ější popularity uvolnily žánru jinému. Nicmén ě a č nejsou práv ě na výsluní, až na výjimky tyto tvary populární hudby existují nadále, užívají pozornosti ur čité části poslucha čské obce, vyvíjí se a vytvá ří více či mén ě specifický hudební materiál.

Popularita hudebních žánr ů se m ůže lišit i geograficky v rámci území Spojených stát ů jako odraz odlišných socioekonomických podmínek – jiné trendy budou v rámci m ěstského, pr ůmyslového, liberálního Severu, a jiné zase na zem ědělsky orientovaném, konzervativn ějším Jihu s obecn ě více venkovským charakterem. Přesto p ři pohledu na d ějiny moderní populární hudby vyplývá logické člen ění na desetiletí, kdy každé vyzdvihlo jiný stylov ě-žánrový druh.5

1.2.1 20. léta

Za za čátek d ějin moderní populární hudby v rozvinuté podob ě lze považovat 1. sv ětovou válku. 6 Velmi stru čně shrnuto – 20. léta jsou „jazzovým v ěkem“ 7. Vzniká ozna čení „jazz“ pro jeho podobu, kterou dnes ozna čujeme jako „tradi ční“. Jedná se o hudbu, která je prakticky neodd ěliteln ě spjata s tancem a ší ří ji p ředevším tane ční orchestry. K široké popularizaci p řispívá nástup významu gramofonové desky a také hudební divadlo. Pro broadwayská revuí vzniká mnoho populárních písní, které dodnes z ůstávají sou částí standardního jazzového repertoáru. Nejvýznamn ější auto ři jsou soust řed ěni ve vydavatelstvích na Tin Pan Alley v New Yorku, jsou to nap ř. Irving Berlin, George Gershwin nebo Cole Porter. 8

1.2.2 30. léta

30. léta jsou ozna čována jako éra swingu. Jazzová hudba se vyvinula do nové podoby, která se t ěšila skute čně masové popularity a díky filmu se rozší řila i mimo americký kontinent. Je stále spjatá s tancem a interpretují ji velké profesionální

4 Tamtéž, s. 235 5 DOR ŮŽKA, L. in Matzner, Poled ňák, Wasserberger a kol. (1983), s. 236 6 Tamtéž. 7 Termín spisovatele F. S. Fitzgeralda. 8 FORDHAM (1993), s. 59 10 orchestry. Dále rozši řuje harmonickou paletu, inovuje pís ňové formy, rytmiku i frázování, a hudba tak získává vysoká interpreta ční i kompozi ční um ělecká m ěř ítka. 9

1.2.3 40. léta

Druhá sv ětová válka p řináší řadu socioekonomických zm ěn, které mají za následek rozpad velkých orchestr ů do poloviny 40. let. Popularita p řechází od velkých kapelních celk ů na sólové zp ěváky. V první polovin ě desetiletí ješt ě doznívá swingové období, postupn ě se však jazz za číná prom ěň ovat do své nové podoby – přichází bebop, neklidná hudba s vysokými technickými požadavky na interprety, a také na poslucha če. Od tohoto momentu jazz v podstat ě ustupuje z pop ředí zájmu většinového publika, stává se více um ělecky orientovaným žánrem a čím dál tím mén ě jeho podoby napl ňují charakteristiky populární hudby. Soub ěžn ě ale udržují swingovou tradici populární zp ěváci a zp ěva čky jako Frank Sinatra, Tony Bennet nebo Doris Day. I do jejich repertoáru a projevu však za čínají čím dál více zasahovat nové, do té doby menšinové žánry, jako je country&western, R&B nebo gospel. 10

1.2.4 50. léta

V následujícím desetiletí pokra čuje trend vzestupu obliby country&western a R&B. Od poloviny 50. let však nastupuje žánr, který se ukázal být radikáln ě p řelomovým pro celou moderní populární hudbu – rock’n’roll, p ředch ůdce hudby rockové. Prosazují se zp ěváci jako Elvis Presley, Paul Anka, Bill Haley, Chuck Berry, Little Richard, James Brown nebo Ray Charles. 11 V jazzu první poloviny 50. let probíhá reakce na divoký bebopový styl v podob ě pr ůzra čnějšího, klidn ějšího cool jazzu, jehož v ůdčími osobnostmi jsou mj. Miles Davis, Gerry Mulligan nebo Chet Baker. Na druhou polovinu desetiletí p řichází op ět reakce, energi čtější hard bop, který zárove ň p ředstavuje absorbování prvk ů R&B a gospelu jazzem. Pr ůkopnickými postavami jsou Horace Silver a Art Blakey s kapelou The Jazz Messengers, saxofonisté John Coltrane a Cannonball Adderley a op ět Miles Davis. Na p řelomu

9 FORDHAM (1993), s. 61 10 DOR ŮŽKA, L. in Matzner, Poled ňák, Wasserberger a kol. (1983), s. 239 11 Tamtéž, s. 240 11 60. let módní zájem o hudbu Latinské Ameriky dává vzniknout jazzové variant ě bossa novy, která se stává svébytným podžánrem jazzu. 12

1.2.5 60. léta

Sociální reakce na vále čné události a hnutí „hippies“ se významným zp ůsobem odrazilo také v hudb ě 60. let. P řichází nový, svobodomyslný, syrový žánr – rock. Hudba je živelná, energická, n ěkdy až psychedelická, texty sd ělují názory a často protestují. Krom ě jednotlivých p ěveckých hv ězd se pozornost nov ě zam ěř uje také na malé kapely. Vychází hv ězdy kapel The Rolling Stones, The Beatles, krátce, ale hluboko se do d ějin populární hudby zapíše Jimi Hendrix nebo Janis Joplin. Vzniká nový d ůležitý útvar „politické“ písn ě, tedy písní s politickými a sociálními tématy, hudebn ě vycházející z amerického folku a country. St ěžejními postavami tohoto písni čká řství jsou Bob Dylan a Joan Baez. 13

Myšlenky t ěchto spole čenských hnutí zasáhly také jazzovou hudbu. Krom ě pokra čujícího rozvoje hard popu p řicházejí na scénu také hudebníci s avantgardními um ěleckými zám ěry. Ustanovuje se nový sm ěr, „free jazz“ nebo také jednoduše „new thing“. D ůležitými osobnostmi tohoto vývoje jsou nap říklad saxofonisté Ornette Coleman a John Coltrane, nebo klavírista Lennie Tristano. Ze západního pob řeží Severní Ameriky přichází trend používání lichých meter. 14

1.2.6 70. léta

70. léta p řinesla velkou diverzitu populární hudby. Objevuje se disco, které je zvlášt ě v druhé polovin ě desetiletí ve výrazné oblib ě. Velké popularit ě se nadále t ěší soul, k němu je na vzestupu funková hudba. Své nejv ětší hity nahrává Stevie Wonder. Vytvá ří se nové varianty rockové hudby – hard rock, glam rock, progressive a art rock, heavy metal nebo punk rock. Objevuje se nový módní žánr reggae. Za číná se rozsáhleji pracovat s elektronikou a zaznamenáváme po čátky elektronické hudby. 15

12 DOR ŮŽKA, L. in Matzner, Poled ňák, Wasserberger a kol. (1983), s. 174 13 Tamtéž, s. 241 14 Tamtéž, s. 176 15 HAMM, Charles, a kol. Popular music. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press, 31. 1. 2014 12 Hlavní událostí v jazzové hudb ě jsou fúze s populární hudbou. Zdaleka nejvýrazn ější je nástup jazz-rockové fúze. Miles Davis nahrává album Bitches Brew (1970), vzniká kapela Weather Report. Své místo si nachází jazz funk, pro který má st ěžejní význam vydání desky Head Hunters Herbie Hancocka v roce 1973. Je také definován pop jazz nebo též smooth jazz, který p řebírá prvky popu a R&B. Nahrávky, kterým dominuje kytara a saxofon, jsou zpravidla ve st ředním tempu, s obligátním ( často um ělým) rytmickým podkladem, se do zna čné míry vzdávají jakékoli rytmické, melodické i harmonické komplexity jak v kompozici, tak v improvizaci. Nicmén ě tento styl zaznamenal komer ční úsp ěch a dodnes se t ěší stabilní popularit ě. V jeho po čátku jsou kytaristé Wes Montgomery a George Benson, pianista Bob James nebo zp ěvák Al Jarreau. Jazz také pokra čuje v rozsáhlém p řijímání prvk ů lidové hudby. U řady interpret ů jsou to vlivy indické hudby, jako v případ ě Johna McLaughlina a Mahavishnu Orchestra, nebo vlivy špan ělské hudby, jako u Chicka Corei nebo Al Di Meoly. Nejvýrazn ější je však pokra čující vliv r ůzné lidové hudby z latinskoamerického kontinentu, p řípadn ě hudby africké. 16

1.2.7 80. léta

V dekád ě následující sledujeme pokra čující diverzitu podžánr ů. Obecn ě vzato, nejv ětší popularit ě se t ěší hudba spadající pod zast řešující pojmy pop, tane ční hudba a new wave. Pop je termín bez jasn ě definovaných hranic, který eklekticky sbírá vlivy mnoha dalších populárních styl ů, které kombinuje do jednoho balí čku jednoduché písn ě ve st ředním tempu modelu refrén-sloka, s přímo čarou harmonií a zapamatovatelnou melodií a textem. V 80. letech svá zásadní alba nahrává Michael Jackson nebo Madonna. V oblasti tane ční hudby dochází k rapidnímu rozvoji a užití elektroniky a vznikají styly jako electro, house nebo techno. Rock se nadále t ěší oblib ě, vzniká ozna čení podžánru new wave, který nemá zcela z řetelné hranice, nicmén ě navazuje na punk rock, do kterého p řináší prvky řady r ůzných žánr ů v četn ě popu a d ělá jej tak p řístupný širokému publiku a tím i komer čně úsp ěšný. Do tohoto stylu spadají interpreti jako Blondie, Talking Heads nebo Elvis Costello, v druhé polovin ě dekády také U2, kte ří se do čkali mimo řádné popularity trvající

16 TUCKER, Mark, TRAVIS, A. Jackson. Jazz. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press 13 až do sou časnosti. Zvláš ť ve velkých m ěstech vzniká rap a hip hop, jejichž vliv postupn ě sílí i v dekádách následujících. 17

V jazzu pokra čuje vývoj a obliba fúzí – ať už jazz rocku (nap ř. album Herbie Hancocka Future Shock ) nebo jazz funku (Miles Davis a jeho alba, jako You Are Under Arrest z roku 1985). Tito um ělci široce využívají elektroniku a zvukové efekty, které díky technologickému pokroku p řinášejí nové možnosti práce se zvukem, elektronika však dala vzniku i novým odnožím jazzu, jako je acid jazz nebo nu jazz (nap ř. kapela Jazzanova). Zárove ň dochází k revivalu obliby hard bopu a vůbec akustického jazzu s ko řeny v jazzové tradici, za n ějž bojuje t řeba trumpetista Wynton Marsalis. 18

1.2.8 90. léta

Do zna čné míry pokra čují trendy nastoupené v minulém desetiletí. P ěvecké hv ězdy popové hudby jsou stále v kurzu, Michael Jackson nahrává další, dnes už legendární hity, ale své slávy dosahují zp ěva čky jako Britney Spears nebo kapela Backstreet Boys. jako pop se soulovými a funkovými prvky by se dalo ozna čit contemporary R&B (nap ř. Whitney Houston). Sílí popularita hip hopu. Rocková hudba je stále v kurzu a rozši řuje řady svých odnoží. Na p řelomu 80. a 90. let zažívá svou nejv ětší slávu grunge, jako odnož punk rocku a alternativního rocku, p ředstavovaný především kapelami Nirvana a Pearl Jam. Alternativní rock tvo ří velkou a velmi populární skupinu kapel, mezi jinými R.E.M., Alice in Chains, Soundgarden, Red Hot Chilli Peppers nebo britští Radiohead. Na pomezí popu a rocku tvo ří písni čká ři, kte ří v nové form ě vrací tomuto řemeslu popularitu, nap ř. Norah Jones nebo Alanis Morissette. Širokou fanouškovskou základnu mají také tvrdší styly, jako punk rock (kapely jako Green Day nebo The Offspring), nu metal (Limp Bizkit, Slipknot, Faith No More) nebo pokra čující hard rock (Ozzy Osbourne, Aerosmith). Pokra čuje rozvoj

17 HAMM, Charles, a kol. Popular music. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press, 31. 1. 2014 18 TUCKER, Mark, TRAVIS, A. Jackson. Jazz. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press 14 tane čních žánr ů postavených na elektronice, vzniká trance, drum and bass nebo trip hop. 19

Jazz se už nadále neprom ěň uje tak dramaticky, jako populární hudba. Pokra čují trendy a podžánry s ko řeny v předchozích dekádách, dále tvo ří zavedení um ělci jako Wayne Shorter, pianisté Keith Jarrett, Herbie Hancock nebo Chick Corea. Oblib ě se těší jazz funk, a ť už ve tvorb ě nov ě vzniklého tria Medeski, Martin & Wood, nebo ve hře Johna Scofielda. Avantgardní scéna má své zástupce nap říklad ve tvorb ě Johna Zorna. Objevuje se nová generace výrazných hudebních osobností, jako Brad Mehldau, Jason Moran, Christian McBride, Chris Potter, Seamus Blake nebo Mark Turner, která je skv ěle technicky vybavena, a vytvá ří virtuózní, rytmicky, melodicky i harmonicky sofistikovanou hudbu, která se s úctou k jazzové tradici nebojí prozkoumávat a hledat nové možnosti expanze. Ze severní Evropy p řicházejí nahrávky se specifickou zvukovostí, moderním p řístupem k harmonii, s melancholickou náladou, často experimentující s elektronikou a zvukovými efekty až na hranici avantgardy. Fenomén severského jazzu je celosv ětov ě ší řen švédským triem Esbjörna Svenssona. 20

1.2.9 Od roku 2000 do sou časnosti

V populární hudb ě i v jazzu se dá říci, že pokra čují trendy nastoupené v dekád ě předešlé. Populární hudba je široce diverzifikovaná, stále nové varianty vytvá ří rock, významnou roli mají pop rockoví písni čká ři, popová hudba se nadále t ěší široké oblib ě a hip hop se postupn ě šplhá v žeb říčku popularity až na p říčky nejvyšší. Stále nové tvary vytvá ří elektronická tane ční hudba.

Hlavní sv ětové jazzové d ění je více mén ě koncentrováno do New Yorku, i když celá řada skv ělých um ělc ů a špi čkové hudby p řichází také z Evropy. Stále výrazn ěji se hlásí nová generace jazzových hudebník ů, jako Kurt Rosenwinkel, kte ří posouvají hranice zvukovosti jazzu nap říklad sm ěrem i k rockové hudb ě, zárove ň ale bez kompromis ů k rytmické, melodické i harmonické komplexnosti.

19 HAMM, Charles, a kol. Popular music. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press, 31. 1. 2014 20 TUCKER, Mark, TRAVIS, A. Jackson. Jazz. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press 15 1.2.10 Shrnutí

Jazz se v novém tisíciletí dostal, co se tý če popularity na okraj zájmu publika. Přestože je to m ěř ítko částe čně zavád ějící, zvláš ť pro jazz, který je hudbou momentu a jeho hlavní síla tkví v živém vystoupení, minimáln ě jako ukazatel trendu m ůže posloužit statistika prodej ů hudby dle žánrů, ve které se jazz po celých 15 let spole čně s vážnou hudbou drží na chvostu s podílem mezi 1 – 4 % na celkových prodejích. 21 Je to vyúst ění trendu, který nastoupil zhruba od poloviny čty řicátých let. Zatímco populární hudba sm ěř ovala de facto čím dál k jednodušším formám, jazz naopak v ětšinou usiluje o čím dál v ětší komplexnost.

Rapidní diverzifikace populární hudby se odrazila také v jazzu, který na v ětšinu jejích podn ětů n ějakým zp ůsobem reagoval a vst řebal je do nového hudebního tvaru. Jaký vliv m ěl a má jazz na populární hudbu, by bylo zajímavým nám ětem na samostatnou výzkumnou práci.

21 2008 Consumer Profile . [online], RIAA; 2014; Nielsen Music U. S. Music Report [online] Nielsen. 16 2 Přejímání hudebního materiálu populární hudby jazzem

Jak je vid ět z předchozí kapitoly, jazz s moderní populární hudbou kontakt nikdy neztratil. Jazzoví hudebníci vždy vyhledávali nové podn ěty, hudební materiál, který lze tvarovat, či který lze využít k improvizaci, a ť už pochází z jakékoli hudby lidové či z jakékoli oblasti hudby um ělé. Píse ň s dob ře napsanou melodií a silným, zajímavým p říb ěhem je pro další tv ůrčí práci jazzových hudebník ů-aranžér ů ideální.

V samých základech jazzové hudby stojí repertoár, kterému dnes říkáme standardní, a který z velké části pochází z broadwayských muzikál ů z 20. a 30. let nebo od skladatel ů populárních písní z Tin Pan Alley. Ale muzikály nep řestaly být zdrojem hudebního materiálu i v dekádách následujících. „Standardní“ repertoár se rozši řoval dvojím zp ůsobem – bu ď jazzový hudebník-skladatel napsal originální hudbu, která byla natolik kvalitní, že se osv ědčila u poslucha čů , dob ře se s ní pracovalo jako s výchozím materiálem pro improvizaci a aranžmá, a za čali ji pravideln ě přebírat do svých repertoár ů další muzikanti; nebo jazzový hudebník- aranžér sáhl po hitu z některé z oblastí populární hudby a p řetvo řil jej. A op ět, pokud se písni čka osv ědčila, zaujala i další interprety a za čala být za řazována pravideln ěji do repertoár ů hudebník ů, za čala být postupn ě považována za sou část standardního repertoáru jazzové hudby jako takové.

Tak nap říklad muzikál West Side Story Leonarda Bernsteina, který byl na Broadway poprvé uveden v roce 1957, je jedním z jazzmany nejvyhledávan ějších v ůbec – alba úprav jeho písní nahráli mimo řady jiných Cal Tjader (1960), André Previn (1960), Marian McPartland (1960), Stan Kenton (1961), Dave Brubeck Quartet (1962), Oscar Peterson Trio (1962), Dave Liebman a Gil Goldstein (1991) nebo Dave Grusin (1997); nespo četn ě dalších p řevzali jednotlivé písn ě. 22

Zp ěváci a zp ěva čky, které dnes považujeme za stylotvorné legendy jazzového zp ěvu, nap říč svou kariérou za řazovali do svých repertoárů aktuální populární písn ě a u některých se postupem času interpretace postupem času p řesouvala od jazzového projevu k popovému, jako v případ ě Franka Sinatry nebo Tony Benneta. Nap říklad

22 LEIMBACHER, Ed. The Dozens: West Side Story [online] jazz.com 17 v roce 1969 vydala Ella Fitzgerald album Sunshine of Your Love, celé sestavené z úprav populárních písní druhé poloviny šedesátých let.

V roce 2004 vydal label Blue Note album, které je kompilací cover ů písni ček autorské dvojice John Lennon – Paul McCartney, nahraných a vydaných mezi lety 1964 – 1996 pod jejich zna čkou. Na albu Blue Note Plays the Beatles se tak scházejí jména jako Grant Green, Dianne Reeves, Lee Morgan, Chet Baker, Buddy Rich nebo Tony Williams. 23

Paul Desmond v roce 1970 nahrál album Bridge Over Troubled Water 24 , celé věnované písni čkám Paula Simona. Album Red Clay (1970) Freddie Hubbarda obsahuje mj. skladbu Cold Turkey , která je vyp ůjčená z repertoáru The Beatles. 25 George Benson celou svou kariéru spolupracoval s popovými um ělci a sám ve své tvorb ě balancoval mezi populární hudbou a jazzem. Jen rok po vydání slavného alba The Beatles Abbey Road (1969) nahrál album The Other Side of Abbey Road se svými aranžemi šesti písní z daného alba. 26 V jeho diskografii bychom ale nalezli příklad ů daleko více. Kytarista Pat Martino za řadil na desku Consciousness (1974) svou sólovou interpretaci tehdy teprve p ět let staré písn ě Both Sides Now písni čká řky Joni Mitchell. Hned o dva roky pozd ěji na album We'll Be Together Again nahrál svou verzi písn ě Send It to the Clowns z muzikálu A Little Night Music , který m ěl premiéru v roce 1973. 27 To je p říklad populární písni čky, která už je dnes považována za jazzový standard 28 , t ři roky po její populární premié ře tak však pravd ěpodobn ě ješt ě vnímána nebyla.

Miles Davis za řadil v roce 1985 na desku You Are Under Arrest coververzi Human Nature Michaela Jacksona a hitu Cindy Lauper Time After Time .29 Sun Ra s kapelou Intergalactic Orkestra vydal roku 1989 celé album věnované hudb ě z film ů

23 Blue Note Plays The Beatles [online] allmusic.com 24 Bridge Over Troubled Water [online] allmusic.com 25 Freddie Hubbard Red Clay [online] allmusic.com 26 The Other Side of Abbey Road [online] allmusic.com 27 Pat Martino [online] allmusic.com 28 Send in the Clowns (1973) [online] jazzstandards.com 29 YANOW, Scott. Miles Davis: You Are Under Arrest [online] allmusic.com 18 produkovaných studii Walta Disneyho Second Star to the Right: Salute to Walt Disney .30

Herbie Hancock v roce 1996 nahrál album The New Standard , složené pouze ze skladeb z populárního repertoáru. Názvem alba a jeho konceptem jakoby říkal „toto by mohly být nové jazzové standardy“. 31

Z těchto n ěkolika výše uvedených p říklad ů lze vid ět, že p řepracovávání populárního materiálu probíhá jak nap říč desetiletími, tak nap říč jazzovým sv ětem a spektrem jeho podžánr ů, p říklady lze nalézt u interpret ů více i mén ě mainstreamových, inklinujících k jazz-rockové fusion, ale i experimentálních a avantgardních. Detailní zmapování jednotlivých období či oblastí však ponechávám jiným výzkum ům a podrobn ě v následující kapitole prozkoumám až období aktuální, které jsem vymezil jako nové tisíciletí (tedy od roku 2000 do sou časnosti).

3 Výb ěr hudebního materiálu v rozmezí let 2000 - 2015 (21. století)

Následující text obsahuje výb ěr výrazných hudebních po čin ů v rámci tématu ve 21. století. Kompletní p řehled vzhledem k rozsahu pochopiteln ě ud ělat nelze. Výb ěr jsem tvo řil nejprve na základ ě vlastních znalostí, poté rozši řoval rešerší alb interpret ů především na internetových serverech allmusic.com a discogs.com, případn ě na oficiálních webech jednotlivých interpret ů a label ů, a konzultací s řadou aktivních jazzových hudebník ů, či znalých poslucha čů . Jako zdroj hudebního materiálu mi p řevážn ě sloužila služba Spotify a server YouTube.com.

3.1.1 Kapely, interpreti

Nejen abecedn ě první, ale také co do d ůležitosti v této oblasti mezi p ředními, je americká kapela Bad Plus . Klavírní trio, jehož úst řední postavou je pianista Ethan Iverson, od svého po čátku hledá pro svou interpretaci hudební materiál na velmi rozdílných, a často velmi neobvyklých místech. Na jejich prvních šesti albech nalézáme vždy, alespo ň jeden popové či rockové písn ě. Hned na jejich prvním eponymním albu z roku 2001 nalézáme skladby švédské popové legendy Abba

30 Second Star to the Right: Salute to Walt Disney [online] allmusic.com 31 YANOW, Scott. Herbie Hancock: The New Standard [online] allmusic.com 19 Knowing Me, Knowing You , a grungeové kapely Nirvana - Smells Like Teen Spirit . Tento cover také p řinesl kapele The Bad Plus zna čnou popularitu a nahráli jej dokonce vícekrát. Na následujících albu nalézáme vedle originál ů nap říklad písn ě zp ěva čky Blondie ( Heart of Glass , album There Are Vistas , 2003), hardrockové legendy Black Sabbath ( Iron Man , album Give , 2004), zp ěváka Stinga ( Every Breath You Take, bonus track tamtéž), Vangelise ( Chariots of Fire , album Suspicious Activities? , 2006), Davida Bowieho ( Life on Mars? , album Prog 2007), kanadské rockové kapely Rush ( Tom Sawyer , tamtéž) nebo Burta Bucharacha ( This Guy's in Love with You , tamtéž). Vrcholem v tomto sm ěru je pak album z roku 2008 For All I Care , které je celé složeno z cover ů – 8 z 12 skladeb, pocházejí z populární oblasti, zbylé čty ři jsou skladby soudobé vážné hudby. Nalézáme na n ěm p řetvo řené písn ě kapel Nirvana ( Lithium ), Pink Floyd ( Comfortably Numb ), Yes ( Long Distance Runaround ), Bee Gees ( How Deep Is Your Love ), alternativní rockové kapely Wilco (Radio Cure ) nebo Flaming Lips ( Feeling Yourself Disintegrate ). Ve své následující tvorb ě se již pouští sm ěrem k vlastní hudb ě, p řípadn ě hudb ě klasické. 32

Důležitou postavou mezi muzikanty, kte ří zpracovávají materiál populární hudby, je kytarista Bill Frisell . Jeho celoživotní tvorbou se proplétá fascinace písní jakožto jednoduchou zapamatovatelnou melodií, která m ůže sloužit jako odrazový m ůstek k improvizaci a která m ůže dovést improvizátora prakticky kamkoli, ale zárove ň sama o sob ě je naprosto dostate čná a naprosto zásadní. Frisell je zárove ň známý svou zálibou v country hudb ě, jejíž vliv je rovn ěž v různých podobách slyšet prakticky ve všech jeho nahrávkách.

Vý čet pozoruhodných hudebních po čin ů, ve kterých čerpá z populární hudby, je skute čně široký, i když se omezím pouze na 21. století. Jednak se jedná o jednotlivé skladby, které se objevují v rámci jeho alb – jako nap ř. I Believe Stevie Wondera na desce Petra Haden and Bill Frisell z roku 2005, Yellow od kapely Coldplay tamtéž; I Heard It Through the Grapevine soulového zp ěváka Marvina Gaye na desce East, West (také 2005); Master of War od Boba Dylana na desce Further East, Further West (také 2005) – tuto skladbu nahrál také o tři roky pozd ěji v duu s Jimem Hallem na desce Hemispheres (2008); A Change Is Gonna Come

32 The Bad Plus [online] allmusic.com 20 z roku 1963 dalšího soulového zp ěváka Sama Cookea na desce History, Mystery (2008); I Can't Help It (If I'm Still In Love With You) country zp ěváka 1. pol. 20. stol. Hanka Williamse staršího na albu Disfarmer (2009); jeho poslední album Guitar in a Space Age! z lo ňského roku obsahuje řadu skladeb z 50. a 60. let, jako nap ř. Surfer Girl , jeden z nejslavn ějších hit ů kapely Beach Boys.

Frisell má na svém kont ě také hned několik ucelených projekt ů, které se p římo věnují materiálu populární hudby. V roce 2011 nahrál album All We Are Saying , která je pojatá jako pocta Johnu Lennonovi a obsahuje výlu čně jeho skladby, případn ě skladby které napsal spole čně s Paulem McCartneym. Mezi jinými obsahuje skv ěle p řetvo řené hity Come Together nebo Julia .33 V letošním roce odehrál n ěkolik koncert ů s programem When You Wish Upon a Star , složeným výhradn ě z filmových melodií, které intepretuje v kvintetu s bicími, basou, violou a vokálem. 34 Mezi jinými tam fantasticky interpretuje n ěkolik skladeb Ennio Moricconeho z Once Upon the Time in the West (Tenkrát na Západ ě).

Jedna z nejv ětších žijících postav jazzu v ůbec je rovn ěž dob ře známá svou prací s populární hudbou nap říč svou kariérou – je jím pianista Herbie Hancock . S populární hudbou pracuje i v novém tisíciletí, ve kterém u n ěj zaznamenáváme hned n ěkolik významných po čin ů. V roce 2005 vydává label Vector Recordings Hancockovo album Possibilities . Nejen, že v tracklistu nalézáme skladby p ůvodem populární, jako nap ř. I Just Called To Say I Love You Stevie Wondera, ale tyto písn ě také zpívají hv ězdy populární hudby, jako Christina Aguilera, John Mayer, Sting, Paul Simon nebo Damien Rice. 35

Na tuto koncepci Hancock o dva roky pozd ěji navázal albem River: The Joni Letters , na které nahrál své verze skladeb legendární folkové písni čká řky Joni Mitchell. Album získalo hned dv ě ceny Grammy v kategorii Album of the Year a Best Contemporary Jazz Album. 36 Dalším velkolepým projektem je album Imagine Project z roku 2010. Celý koncept tohoto projektu je bezprecedentn ě eklektický.

33 Bill Frisell [online] allmusic.com 34 Záznam koncertu je v dob ě psaní této práce k dispozici ke zhlédnutí online na https://youtu.be/ifr8IowlQIM 35 Herbie Hancock [online] allmusic.com 36 Herbie Hancock [online] grammy.com 21 Na desce ú činkují um ělci ze všech kout ů sv ěta, a to jak geograficky, tak hudebn ě. Najdeme v n ěm muzikanty ze všech kontinent ů krom Antarktidy, megahv ězdy pop music či rocku, špi čkové sv ětové jazzové interprety, ale také muzikanty zam ěř ené na etnickou hudbu hranou na tradi ční nástroje. Mezi autory hudebního materiálu nacházíme hned dvakrát Johna Lennona, a vedle n ěj Petera Gabriela, Boba Dylana, Boba Marleyho nebo latinskoamerického písni čká ře a kytaristu Baden Powella. K dovršení celkového konceptu bylo album natá čeno na mnoha místech rozesetých doslova po celém sv ětě.37 Nutno říci, že výsledná hudba v Hancockov ě p řípad ě vždy balancuje na hranici žánr ů, nicmén ě vždy v ní hraje významnou roli improvizace a celkový p řístup k ní a jejímu aranžmá má ko řeny v jazzu.

Pozoruhodnou postavou v dané oblasti je Robert Glasper . Tento pianista pr ůkopnickým zp ůsobem mísí jazz s prvky R&B a hip hopu, a to jak na platform ě vlastních originál ů, tak jazzových standard a práv ě skladeb z oblasti moderní populární hudby. Do této oblasti poprvé zavítal na svém t řetím studiovém albu In My Element z roku 2007, když do medley spojil skladby Maiden Voyage Herbie Hancocka a Everything in Its Right Plac e kapely Radiohead. Dv ě mimo řádn ě zajímavé nahrávky pak obsahuje jeho p ředposlední album z roku 2012, Black Radio – jsou to Glasperovy verze Smells Like Teen Spirit kapely Nirvana a Letter to Hermione Davida Bowieho. O rok pozd ěji vydal album Black Radio 2 , na kterém najdeme skladbu Stevie Wondera Jesus Children .38

Pro letošní rok Glasper p řipravuje k vydání album Covered .39 Ohlášený koncept alba je zam ěř ený práv ě na covery Glasperových oblíbených popových interpret ů, nap ř. Joni Mitchell (píse ň Barangrill ), hv ězda R&B John Legend, mladá americká písni čka Jhené Aiko nebo rapper Kendrick Lamar. V dob ě psaní tohoto textu je k dispozici jako ukázka z alba jediný track, cover písn ě Reckoner kapely Radiohead,

37 Herbie Hancock – The Imagine Project [online] discogs.com 38 Robert Glasper [online] allmusic.com 39 Oficiální datum vydání je 16. 6. 2015 u Blue Note Records. GALLO, Phil. Exclusive: Robert Glasper's Next Experiment Is a Return to Jazz [online] billboard.com, 24. 2. 2015 22 který slibuje pozoruhodné pokra čování Glasperovy snahy „aktualizovat jazz“ fúzí se sou časným hip hopem a R&B.40

Ukázku vynikající práce s hudebním materiálem populární hudby nalézáme také u fenomenálního pianisty Vijay Iyera . Popularitu u jazzového obecenstva si nalezla především jeho verze písn ě Human Nature Michaela Jacksona, kterou na album za řadil hned dvakrát – sám s ní otvírá svou desku Solo z roku 2010 a v triu ji skv ěle hraje na albu Accelerando o dva roky pozd ěji. Není to ale jediná popová písni čka, kterou si vybral k přetvá ření. Už v roce 2005 za řadil na desku Reimagining píse ň Johna Lennona Imagine . V roce 2008 nahrál album Historicity , na kterém mimo jiné nalezneme covery písn ě Somewhere z muzikálu West Side Story Leonarda Bernsteina, Galang britské zp ěva čky M. I. A., která je p ůvodn ě elektronickou tane ční hudbou s prvky dancehallu a jungle, nebo píse ň Big Brother Stevie Wondera. Na albu Accelerando dále nacházíme skladbu MmmHmm dua Steve Ellison (známý jako Flying Lotus) a Stephen Bruner (s um ěleckým jménem Thundercat), což je původn ě skladba, která se řadí do oblasti sou časné experimentální elektronické hudby, a skladbu Star of the Story , která pat řila do repertoáru discofunkové legendy 80. let Heatwave. 41

Jednou z postav úpln ě nejvýrazn ějších, která k tématu rozsáhle hudebn ě p řisp ěla, je Brad Mehldau . Mezi jeho oblíbené zdroje pat ří The Beatles a Radiohead, jejichž covery mimo jiné proslul, ale na svém kont ě má také Nirvanu, Paula Simona, Joni Mitchell a další. První po čin nalézáme na desce Art of the Trio Volume One z roku 1997, kam za řadil skladbu Paula McCartneyho Blackbird , a tato verze také sklidila zna čný ohlas. V za řazování populárních písní do repertoáru pokra čoval o rok pozd ěji na desce Songs: Art of the Trio Volume Three , kam za řadil Exit Music (for a Film) kapely Radiohead a River Man písni čká ře Nicka Drakea. Tyto skladby se objevují také na následujících live albech. Album Largo (2002) obsahuje další dob ře známou nahrávku, Paranoid Android op ět kapely Radiohead. Tamtéž najdeme Dear Prudence a Mother’s Nature Son od Beatles. Další Radiohead, tentokrát Everything on Its Right Place , se objevuje na albu Anything Goes (2004), spole čně se Still Crazy

40 FARBER, Jim. To stop jazz's slide into irrelevancy, Robert Glasper is adding different genres to the mix [online] nydailynews.com, 25. 10. 2013 41 Vijay Iyer Albums [online] vijay-iyer.com 23 After All These Years Paula Simona. V témže roce vychází Live in Tokyo , kde mimo jiné zazní Things Behind the Sun Nicka Drakea a 50 Ways to Leave Your Lover op ět Paula Simona. O rok pozd ěji za řazuje na desku všechny své oblíbence – Radiohead písní Knives Out , Beatles hned dv ěma písni čkami – Martha My Dear a She’s Leaving Home , Paul Simon op ět 50 Ways to Leave Your Lover a podle písn ě Nicka Drakea Day Is Done je celé album pojmenováno. Deska Live in Marciac sice vyšla až v roce 2011, ale zachycuje živé sólové festivalové vystoupení Mehldaua, a krom ě jiných již zmín ěných, obsahuje také píse ň kapely Nirvana Lithium . V roce 2008 p řichází deska Brad Mehldau Trio Live , na které op ět nalézáme popová témata – hit Wonderwall kapely Oasis a Black Hole Sun americké rockové kapely Soundgarden. Triová deska z roku 2012 Where Do You Start přináší další zdroje – krom ě oblíbeného Nicka Drakea (píse ň Time Has Told Me ) je to nap říklad píse ň z repertoáru americké rockové kapely Alice in Chains Got Me Wrong , neofolkový písni čká ř Sufjan Stevens s písní Holland nebo písni čká ř Elvis Costello s Baby Plays Around z roku 1989. 42

U Mehldaua není pravidlem, že by každé album muselo obsahovat popové téma, nicmén ě je pro n ěj již p řízna čné, že se k populární hudb ě obrací velmi často. Jeho fascinace písni čkou je více než z řejmá. Zajímavé je zjišt ění, že v Mehldauov ě podání covery aktuálních popových písni ček na albech bez problém ů stojí a fungují vedle o dekády starších jazzových standard.

V diskografii Johna Scofielda dlouho vidíme pouze originální hudbu, a ť už svou nebo svých spoluhrá čů , p řípadn ě jazzové standardy. V roce 2005 se však tento osobitý kytarista rozhodl nahrát album složené pouze z hudby soulového pianisty a zp ěváka Raye Charlese. Vzniklo album That’s What I Say , které sice zdaleka není ryze jazzovou nahrávkou, nicmén ě je zcela ve „scofieldovském“ duchu, napln ěné jeho charakteristickým zvukem a improvizací. Od tohoto alba Scofield pravideln ě za řazuje do svého repertoáru skladby z oblasti moderní populární hudby. Na This Meets That (2007) najdeme cover (I Can’t Get No) Satisfaction rockových Rolling Stones. Album Piety Street (2009) je zase tém ěř zcela založeno na gospelovém repertoáru. Krom ě jedné autorské skladby z téhle koncepce Scofield vybo čuje už jen

42 Brad Mehldau Discography [online] allmusic.com

24 v jedné skladb ě – Angel of Death country zp ěváka Hanka Williamse staršího. Na albu z roku 2011 A Moment’s Peace zase najdeme skladbu I Will autorského dua John Lennon/PaulMcCartney. 43 Také u Scofielda je d ůraz na písni čku více než zřejmý.

V roce 2011 vyšlo na labelu Origin Records album kapely Deep Blue Organ Trio Wonderful! , které je celé v ěnováno pouze písni čkám Stevie Wondera. Kytaristou a zárove ň producentem desky je známý kytarista Bobby Broom , na Hammond B3 hraje Chris Foreman a na bicí Greg Rockingham.44 V diskografii Bobbyho Brooma pak nalezneme celou řadu popových cover ů, jako na desce Modern Man (2001), kde krom ě další Wonderovy písni čky Superstition figuruje slavná balada Layla kytaristy Erica Claptona. 45

Zp ěva čkou, která je známá svou oblibou v jazzové interpretaci popových a soulových písní, je Cassandra Wilson . Na v ětšin ě alb v její bohaté diskografii lze najít n ějakou. Po roce 2000 to jsou nap říklad Shelter from the Storm (album Belly of the Sun , 2002) a LayLady Lay Boba Dylana (Glamoured, 2003), Stingovo Fragile (tamtéž), If It’s Magic Stevie Wondera (Silver Pony, 2010) nebo Blackbird Paula McCartneyho (tamtéž). Nejjednozna čnějším po činem v tomto sm ěru je album z roku 2009, kdy pod zna čkou Blue Note Records vyšlo album Closer to You: Pop Side, které je kompilací cover ů populárních písní, které pod touto zna čkou v minulosti nazpívala. Obsahuje písn ě irské popové kapely U2, Stinga, hit Time After Time Cyndi Lauper, ale t řeba i písni čku Last Train to Clarksville americké populární kapely z druhé poloviny 60. let The Monkees. 46

Kytarista Pat Metheny přisp ěl k tomuto tématu albem What’s All About z roku 2011, na kterém si za repertoár vybral písn ě ze 60. a za čátku 70. let. Najdeme na n ěm Methenyho sólové interpretace Paula Simona The Sound of Silence , And I Love Here Johna Lennona a Paula McCartneyho, hit ze 60. let americké folk rockové kapely The Association Cherish , soulový hit kapely The Stylistics z roku 1972 Betcha By Golly, Wow , surf rockovou písni čku kapely The Chantays z roku 1962 Pipeline ,

43 John Scofield Discography [online] allmusic.com 44 Wonderful! [online] allmusic.com 45 Bobby Broom [online] allmusic.com 46 Cassandra Wilson [online] allmusic.com 25 a další. 47 Už koncept samotný je pozoruhodný, a co je navíc paradoxní, album bylo ocen ěno cenou Grammy v kategorii Best New Age Album. P řestože Methenyho kytara a aranžmá zní v ětšinou zamyšlen ě až meditativn ě, je otázkou zda se skute čně dá mluvit o New Age 48 , zvláš ť v případ ě interpreta jako je Metheny – ten je sice hudebn ě eklekticky rozkro čen, je známý svým studiem brazilské hudby, ale hudbou která je blízká fusion, deskami, na kterých se vydává avantgardním sm ěrem, nebo naopak nahrávkami s pop-jazzovou polohou, nicmén ě t ěžišt ě jeho tvorby je jednozna čně v hudb ě jazzové. A ť za řadíme toto album žánrov ě kamkoli, je rozhodn ě hodné pozornosti.

V roce 2010 vydal varhaník Joey DeFrancesco album v ěnované hudb ě o rok d říve zesnulého Michaela Jacksona, které nese název Never Can Say Goodbye: The Music of Michael Jackson . Jeho groovující a swingující covery Jacksonových písni ček hrané primárn ě v klasickém varhanním triu s kytarou (Paul Bollenback) a bicími (Byron Landham) desce vynesly nominaci na Grammy v kategorii Best Contemporary Jazz Album. Najdeme na n ěm st ěžejní Jacksonovy hity jako Human Nature , Thriller , Beat It nebo Billie Jean .49

K populární hudb ě se rád obrací p ůvodem izraelský pianista Yaron Herman . Tento mimo řádn ě talentovaný, dnes teprve p ětat řicetiletý pianista žijící za řazuje populární písn ě na svá alba pravideln ě. Na jeho druhém albu z roku 2006 nalézáme coververzi už n ěkolikrát zmi ňované Stingovy písn ě Fragile . O rok pozd ěji vydává triovou desku A Time For Everything , na které jsou krásné úpravy písní Army of Me islandské zp ěva čky Björk, op ět Stinga, tentokrát písn ě Message in a Bottle , a hitu Leonarda Cohena Hallelujah . Album Muse z roku 2009 obsahuje úpravu op ět Björk, písn ě Isobel . Rockové kapely Radiohead a Nirvana si zase vybral na album Follow White Rabbit (2010) – písn ě Heart Shaped Box (Nirvana) a No Surprises (Radiohead). 50 Herman bývá pro svou spontaneitu, expresi a virtuozitu titulován jako „Keith Jarrett mladé generace“ 51 a jeho úpravy populárních skladeb mají hlubokou atmosféru,

47 What’s It All About [online] allmusic.com 48 Definice a bližší informace o stylu „new age“ k dispozici nap ř. na http://en.wikipedia.org/wiki/New_Age 49 Never Can Say Goodbye: The Music of Michael Jackson [online] allmusic.com 50 Yaron Herman [online] allmusic.com 51 Follow the White Rabbit [online] allmusic.com 26 kterou bylo možné zažít také v říjnu roku 2013 v Brn ě na jeho koncert ě v Besedním dom ě.

3.1.2 Newyorská scéna

Také mezi v diskografii um ělc ů sou časné newyorské scény lze nalézt řadu cover ů. Pianista Aaron Goldberg nahrál dv ě písn ě Stevie Wondera - You Are The Sunshine of My Life na albu Unfolding 2001 a Isn't She Lovely , které za řadil na své poslední album Home z roku 2010. 52 Saxofonista Seamus Blake na svém albu Echonomics (2001) hraje píse ň z repertoáru surf rockových Beach Boys God Only Knows nebo Rain Your Love Down Stevie Wondera. 53 Album The Lost and Found (2011) zp ěva čky Gretschen Parlato otevírá píse ň z poloviny 80. let Holding Back the Years soulové kapely Simply Red. 54 Saxofonista Mark Turner na albu Fly (2004) p řevzal píse ň Jimi Hendrixe Spanish Castle Magic .55 Album Music is Emotion trombonisty Ryana Kemberle a jeho mimo řádn ě zajímavého kvinteta bez harmonického nástroje Catharsis zahrnuje mimo jiné slavný hit The Beatles Julia nebo Djohariah indie- rockového hudebníka Sufjana Stevense. 56 Saxofonista Chris Potter se svou kapelou Underground za řadil na eponymní album z roku 2006 písn ě Morning Bell od Radiohead a slavný hit The Beatles Yesterday .57 Na albu trumpetisty Davea Douglase The Infinite (2002) najdeme také písn ě Poses popového zp ěváka Rufuse Wainwrighta a Unison zp ěva čky Björk. Další píse ň Björk, Jóga , si pro své album Facing Left (2000) vybral pianista Jason Moran .58 Björk si ke zpracování vybral také bubeník Jeff „Tain“Watts na albu Detained at the Blue Note (2005, píse ň 107 Steps ) nebo v témže roce Larry Goldings na albu Larry Goldings Quartet (píse ň Cocoon ). 59

52 Music [online] aarongoldberg.com 53 Discography [online] seamusblake.com 54 Gretschen Parlato – The Lost and Found [online] gretchenparlato.com 55 WIDRAN, Jonathan. Fly/Fly/Mark Turner [online] allmusic.com 56 Music Is Emotion [online] allmusic.com 57 Underground [online] allmusic.com 58 Jason Moran: Facing Left [online] discogs.com 59 FARBERMAN, Brad. The Dozens: Jazz & Björk [online] jazz.com 27 Z New Yorku pochází také velmi zajímavý a aktuální p řísp ěvek k tématu, kterým album kapely NEXT Collective z roku 2013 s přízna čným názvem Cover Art . Sedm „mladých lv ů“ sou časného jazzu 60 spojilo síly a pro sv ůj debut si vybralo skladby svých sou časník ů z oblasti, rocku, rapu, R&B, hip hopu a popu. Varieta žánrových zdroj ů je skute čně široká: Twice kapely Little Dragon, která se rozsáhle zabývá prací s elektronikou; No Church in the Wild amerického rappera Jay Z; Africa amerického R&B zp ěváka D'Angelo; Fly or Die hiphop-funkové formace N.E.R.D.; Oceans rockové legendy Pearl Jam; Refractions in the Plastic Pulse experimentální rockové kapely Stereolab; Marvin's Room kanadského rappera Drakea; Come Smoke My Herb basistky a zp ěva čky Meshell Ndegeocello, jejíž hudba je protkaná funkem, soulem a hip hopem; Perth americké indie folkové kapely Bon Iver; a kone čně populární píse ň Thank You britské pop rockové písni čká řsky Dido. 61 Skladby vyznívají v duchu sou časného moderního jazzu, s moderními harmonickými prost ředky, odvážnými improvizacemi, výraznou prací se zvukovými barvami nástroj ů a efekty, pestrostí groov ů a metrorytmickými zm ěnami, p řičemž ale nechybí ani straight-ahead jazzové pasáže.

3.1.3 Polsko a tuzemské po činy

Zpracovat toto téma v rámci jednotlivých evropských scén by vydalo na n ěkolik samostatných prací, nicmén ě alespo ň pro ukázku se podívejme k našim soused ům do Polska. T ěm se zdá být populární materiál blízký. N ěkolik p říklad ů najdeme v repertoáru pianisty Leszka Mo źdźera . Na své album z roku 2005 The Time , které nahrál v triu s Larsem Danielsonem a Zoharem Frescem, vybral také Smells Like Teens Spirit kapely Nirvana. V tomtéž triu na albu Polska (2013) hraje Are You Experienced? Jimi Hendrixe. 62 V dob ě psaní této práce je na YouTube.com dostupných n ěkolik záznam ů z festivalu mezi lety 2010 a 2012, kde Mo źdźer hraje Imagine Johna Lennona. 63 Marcin Wasilewski Trio na albu January , které vyšlo

60 Logan Richardson (flétna, altsaxofon), Walter Smith III (basklarinet, tenorsaxofon), Matthew Stevens (kytara), Gerald Clayton (piano, Fender Rhodes), Kris Bowers (Fender Rhodes), Ben Williams (kontrabas) a Jamire Williams (bicí). 61 SLAWECKI, Chris M. NEXT Collective: Cover Art (2013) [online] allaboutjazz.com 62 Mo żdżer Danielsson Fresco, Leszek Mo żdżer, Lars Danielsson (3), Zohar Fresco – The Time [online] discogs.com 63 Nap ř. záznam z Londýna z roku 2012 dostupný na https://youtu.be/_wGUPER3MJw 28 v roce 2008 u ECM, hrají skladbu legendárního pop-funkového zp ěváka Prince Diamonds and Pearls a slavné Cinema Paradiso Ennio Morriconeho. 64 Zp ěva čka Anna Maria Jopek se pohybuje na hranici n ěkolika žánr ů, nicmén ě deska Secret (2005) je vyzn ěním výrazn ě jazzová a obsahuje skladby Don’t Speak zp ěva čky kapely No Doubt Gwen Stefani, Stingovu I Burn for You a Moondance písni čká ře Van Morrisona. 65

U nás nacházíme takový příklad v albu Jaromíra Honzáka Blood Sings: The Music of Suzanne Vega z roku 2012, které je s jedinou výjimkou celé složené z písní Suzanne Vega. 66 Kytarista Vilém Spilka se svým kvartetem má v repertoáru aranžmá n ěkolika písní českého folkového písni čká ře Jana Nedv ěda. 67

64 MAY, Chris. Marcin Wasilewski: January [online] allaboutjazz.com 65 Secret [online] annamariajopek.pl 66 BLOOD SINGS Jaromír Honzák [online] animalmusic.cz 67 Vilém Spilka Quartet [online] vilemspilka.cz 29 Záv ěr

Jak jsem ve své práci ukázal, užití populární hudby jako zdroje hudebního materiálu není v jazzu nic výjime čného, naopak - děje se po celou jeho historii a je jazzu vlastní.

Zjednodušen ě řečeno, do 40. let byl jazz populární hudbou přijímanou širokým publikem, následn ě se s ním ale postupn ě více a více rozcházel, resp. byl „vytla čen“ z pozornosti masového publika nové vzniklými styly. Z nich však dále čerpá – bu ď za člen ěním jejich zvukovosti, rytmiky a dalších stylotvorných prvk ů do svého slovníku, což vede k různým fúzím a vzniku nových podžánr ů, nebo aplikací svého jazyka na jejich hudební materiál, což je hlavním předm ětem mé práce. Tyto procesy se d ějí od padesátých let až do sou časnosti pr ůběžn ě neustále.

V kapitole Výb ěr hudebního materiálu v rozmezí let 2000 - 2015 (21. století) jsem představil výrazné po činy v této oblasti za posledních 15 let, což také považuji za těžišt ě své práce.

Zajímavé je také zamyšlení nad tím, jakého charakteru jsou populární skladby, které si jazzoví hudebníci vybírají a p řepracovávají. Do o čí bijící je, že se mezi jmény autor ů písní velmi často opakuje pouze n ěkolik jmen. Asi nej čast ěji p řed ělávané jsou písn ě z repertoáru kapely The Beatles, tedy z pera dvojice John Lennon/Paul McCartney. Velmi často se setkáváme se jménem Stevie Wondera. Výrazná je také skupina folkových písni čká řů , zejména Joni Mitchell, ale nap ř. také Paul Simon. Také rockové kapely mají své výrazné zastoupení –především kapely Nirvana nebo britští Radiohead. Ve výb ěru vidíme spoustu dalších jmen rockových, soulových či popových legend, tito jsou však pravd ěpodobn ě nej čast ěji vyhledávanými autory. Co mají spole čného? Pro č práv ě jejich repertoár si jazzoví hudebníci vybírají?

Kapela The Beatles fungovala tém ěř p řesn ě po celá 60. léta, jejich popularita je však nad časová, stejn ě jako jejich písni čky. Stevie Wonder své nejvyhledávan ější hity napsal v 70. letech. Joni Mitchell a Paul Simon své nejpopulárn ější písn ě napsali od poloviny 60. let do poloviny 70. let. Jeden z možných d ůvod ů jejich obliby jazzovými interprety m ůže být jednoduše to, že to byly písn ě, které byly aktuální hity v dob ě jejich mládí, se kterými vyr ůstali a které jsou jim díky tomu velmi blízké

30 a mají k nim vztah. U řady interpret ů je z řejmé, že je daná hudba i um ělecky ovlivnila, výrazným p říkladem tohoto m ůže být kytarista Bill Frisell a jeho obliba country.

Dalším možným d ůvodem m ůže být, že masová popularita, resp. známost t ěchto písni ček, dává poslucha čů m jasnou referenci, „všichni“ znají danou melodii, znají slova či p říb ěh vypráv ěný písní, znají zpravidla ale i originální aranžmá, instrumentaci či další prvky dané skladby. To p ři vytvá ření umož ňuje dvojí – jednak oslovit daleko širší okruh poslucha čů , tedy i ty neobeznámené se standardním jazzovým repertoárem a tedy i bez reference, pro které je tím pádem jazz h ůř e p řístupným žánrem. Díky referencím k původní písni dokáže poslucha č alespo ň rámcov ě (i když často nev ědom ě) chápat strukturu aranžmá v četn ě improvizace, což platí stejn ě tak pro covery populárních písní jako pro interpretaci jazzových standard. Vzhledem k tomu, že jazzové standardy jako písn ě již dávno nejsou sou částí populární, masové kultury a člov ěk jimi není p řirozen ě od raného věku obklopen nap ř. prost řednictvím masových médií, musí cílen ě vynaložit nemalé úsilí k tomu, aby se se standardním jazzovým repertoárem seznámil. Sou časná interpretace jazzových standard však často p ředpokládá a tím nutn ě vyžaduje znalost originálního materiálu. Tato kombinace pak vytvá ří pomyslnou bariéru pro vstup poslucha če do sv ěta jazzu. Populární hudba má tu výhodu, že tím, že je jí člov ěk obklopen prost řednictvím médií a obecn ě kultury, je s ní obeznámen prakticky bez úsilí (výborným p říkladem, ale zárove ň jedním z nep říjemných paradoxních důsledk ů tohoto pak m ůže být, že každý z nás zná d ůvěrn ě řadu písní, které jednozna čně nemá rád a rad ěji by je neznal, ale p řesto dokáže bez problém ů zazpívat jejich melodii i s textem). Pokud pak všeobecn ě známý hudební materiál p řijme a přetvo ří jazzový hudebník-aranžér, výsledný produkt postrádá onu zmi ňovanou poslucha čskou bariéru. Navíc, detailní znalost p ůvodního materiálu umož ňuje poslucha či přijmout i komplikovan ější aranžmá.

Prostým a p římo čarým d ůvodem m ůže být, že daná hudba je tak nad časová proto, že jsou to jednoduše dob ře napsané písni čky a jazzmani jsou si toho dob ře v ědomi. Mají silný p říb ěh a náladu a poskytuje jim dostate čně jasný, zajímavý a tvárný výchozí materiál pro jejich vlastní hudební kreativitu.

31 Řada ze zmi ňovaných autor ů je také do zna čné míry jazzem ovlivn ěná a jejich tvorba je tak jazzu v ur čitých ohledech blízká. Krom ě Björk či Stinga vydala alba siln ě ovlivn ěná jazzem také Joni Mitchell. Písn ě Stevie Wondera nebo Stinga jsou jazzu velmi blízké svými barevnými harmoniemi. Björk nebo Radiohead mají zase mimo řádn ě silnou zvukovost a atmosféru, která viditeln ě imponuje mladší generaci hudebník ů.

Už d říve jsem uvedl, že píse ň je ideální útvar pro aranžérskou práci jazzových interpret ů, stejn ě jako ideální platformou pro improvizaci. Jako jednozna čně jazzovými muzikanty nejžádan ějším zdrojem písní se zdá být repertoár kapely The Beatles. Podíváme-li se nap říklad na seznam cover verzí jejich Norwegian Wood (This Bird Has Flown) z roku 1965, tak zjistíme, že ji p řevzali namátkou: hned rok po jejím vydání Charlie Byrd, v témže roce Hugh Masekela, o rok pozd ěji Buddy Rich Big Band, ve stejném roce Gene Russell Trio, 1988 Acker Bilk, v roce 1996 Allan Holdsworth a Herbie Hancock, dále Vincent Herring (2006) nebo Kurt Elling (2011). 68 Nelze ji tedy již považovat za sou část standardního jazzového repertoáru? A co další písn ě The Beatles, Stevie Wondera, Joni Mitchell, Boba Dylana a dalších?

Tímto považuji za napln ěný cíl své práce, kterým bylo předložit odpov ědi na otázky jak se vedle sebe vyvíjeli jazz a populární hudba, zda je užití populární hudby jako zdroje hudebního materiálu pro jazz výjime čné, jaké jsou nejvýrazn ější um ělecké po činy v této souvislosti ve 21. století, pro č si jazzmani vybírají populární písn ě a jakého charakteru jsou písn ě, které si vybírají a p řepracovávají a co mají spole čného, Má práce také nabízí nám ět na řadu témat k dalšímu zpracování – nap ř. podrobné zmapování jazzových coververzí populárních písní mezi lety 1950 a 2000, prozkoumání obráceného sm ěru vlivu, a tedy jak jazz ovliv ňuje interprety populární hudby, p řípadn ě prozkoumání a popsání, jak jazzoví aranžé ři populární písn ě zpracovávají.

68 Norwegian Wood (This Bird Has Flown) [online] secondhandsongs.com 32 Použité informa ční zdroje

Literatura

DOR ŮŽKA, Lubomír. Panoráma jazzových prom ěn. Praha: Torst, 2010, 1. vyd. 223 s. ISBN 9788072153893.

DOR ŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978 . Praha, 1981, Mladá fronta, 1. vyd. 288 s.

FORDHAM, John. Jazz . New York: D. Kindersley, 1993, 1. vyd. 216 s. ISBN 1564582981.

MATZNER, A., POLED ŇÁK, I., WASSERBERGER, I., a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část v ěcná. Praha 1983, Editio Supraphon, 2. vyd. 416 s.

Internetové zdroje

2008 Consumer Profile . [online] RIAA [cit. 2015-4-21]. Dostupné na: http://riaa.com/media/CA052A55-9910-2DAC-925F-27663DCFFFF3.pdf

2014 Nielsen Music U. S. Music Report [online] Nielsen, 7. 1. 2015 [cit. 2015-04- 21]. Dostupné na: http://www.nielsen.com/content/dam/corporate/us/en/public%20factsheets/Soundsca n/nielsen-2014-year-end-music-report-us.pdf

Bill Frisell [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/bill-frisell-mn0000074397

BLOOD SINGS Jaromír Honzák [online] animalmusic.cz, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.animalmusic.cz/katalog/jaromir-honzak-blood-sings

Blue Note Plays The Beatles [online] allmusic.com, 7. 1. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/blue-note-plays-the-beatles- mw0000330932

Bobby Broom [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/bobby-broom-mn0000059096

Brad Mehldau Discography [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/brad-mehldau-mn0000934305/discography

33 Bridge Over Troubled Water [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/bridge-over-troubled-water-mw0000467371

Cassandra Wilson [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/cassandra-wilson-mn0000197460

Discography [online] seamusblake.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.seamusblake.com/discoleader.cfm

FARBER, Jim. To stop jazz's slide into irrelevancy, Robert Glasper is adding different genres to the mix [online] nydailynews.com, 25. 10. 2013 [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.nydailynews.com/entertainment/music-arts/robert-glasper- giving-jazz-update-article-1.1494198

FARBERMAN, Brad. The Dozens: Jazz & Björk [online] jazz.com, [cit. 2015-04- 22]. Dostupné na: http://www.jazz.com/dozens/the-dozens-jazz-bjrk

Follow the White Rabbit [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/follow-the-white-rabbit-mw0002086409

Freddie Hubbard Red Clay [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/red-clay-mw0000188315

GALLO, Phil. Exclusive: Robert Glasper's Next Experiment Is a Return to Jazz [online] billboard.com, 24. 2. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.billboard.com/articles/news/6480350/robert-glasper-covered-album-jazz

Gretschen Parlato – The Lost and Found [online] gretchenparlato.com, [cit. 2015- 04-22]. Dostupné na: http://gretchenparlato.com/music/thelostandfound.php

HAMM, Charles, a kol. Popular music. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press, 31. 1. 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné na: http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/grove/music/A2259148

Herbie Hancock – The Imagine Project [online] discogs.com [cit. 2015-4-22] Dostupné na: http://www.discogs.com/Herbie-Hancock-The-Imagine- Project/release/2366685

34 Herbie Hancock [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/herbie-hancock-mn0000957296

Herbie Hancock [online] grammy.com [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.grammy.com/artist/herbie-hancock

Jason Moran: Facing Left [online] discogs.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.discogs.com/Jason-Moran-Facing-Left/release/2385046

John Scofield Discography [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/john-scofield-mn0000677991/discography

LEIMBACHER, Ed. The Dozens: West Side Story [online] jazz.com, [cit. 2015-04- 21]. Dostupné na: http://www.jazz.com/dozens/the-dozens-west-side-story

MAY, Chris. Marcin Wasilewski: January [online] allaboutjazz.com, [cit. 2015-04- 22]. Dostupné na: http://www.allaboutjazz.com/january-marcin-wasilewski-ecm- records-review-by-chris-may.php

Mo żdżer Danielsson Fresco, Leszek Mo żdżer, Lars Danielsson (3), Zohar Fresco – The Time [online] discogs.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.discogs.com/Mo%C5%BCd%C5%BCer-Danielsson-Fresco-Leszek- Mo%C5%BCd%C5%BCer-Lars-Danielsson-3-Zohar-Fresco-The- Time/release/879229

Music [online] aarongoldberg.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.aarongoldberg.com/music.html

Music Is Emotion [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/music-is-emotion-mw0002528620

Never Can Say Goodbye: The Music of Michael Jackson [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/never-can-say-goodbye- the-music-of-michael-jackson-mw0002024710

Norwegian Wood (This Bird Has Flown) [online] secondhandsongs.com, [cit. 2015- 04-22]. Dostupné na: http://secondhandsongs.com/performance/998

35 Pat Martino [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/pat-martino-mn0000792583

Robert Glasper [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/robert-glasper-mn0000288985

Second Star to the Right: Salute to Walt Disney [online] allmusic.com, [cit. 2015-04- 22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/second-star-to-the-right-salute-to- walt-disney-mw0000672706

Secret [online] annamariajopek.pl, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.annamariajopek.pl/pl/secret.html

Send in the Clowns (1973) [online] jazzstandards.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.jazzstandards.com/compositions-7/sendintheclowns.htm

SLAWECKI, Chris M. NEXT Collective: Cover Art (2013) [online] allaboutjazz.com, 1. 4. 2013 [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allaboutjazz.com/cover-art-next-collective-concord-records-review-by- chris-m-slawecki.php

The Bad Plus [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/the-bad-plus-mn0000756501

The Other Side of Abbey Road [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/the-other-side-of-abbey-road-mw0000187718

TUCKER, Mark, TRAVIS, A. Jackson. Jazz. [online] Grove Music Online . Oxford Music Online . Oxford University Press, [cit. 2015-04-21]. Dostupné na: http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/grove/music/45011

Underground [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/underground-mw0000346571

Vijay Iyer Albums [online] vijay-iyer.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://vijay-iyer.com/albums-2/

36 Vilém Spilka Quartet [online] vilemspilka.cz, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.vilemspilka.cz/?page_id=11

What’s It All About [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/whats-it-all-about-mw0002154267

WIDRAN, Jonathan. Fly/Fly/Mark Turner [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/fly-mw0000325960

Wonderful! [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/wonderful!-mw0002177623

YANOW, Scott. Herbie Hancock: The New Standard [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/the-new-standard- mw0000645371

YANOW, Scott. Miles Davis: You Are Under Arrest [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/album/youre-under-arrest- mw0000191714

Yaron Herman [online] allmusic.com, [cit. 2015-04-22]. Dostupné na: http://www.allmusic.com/artist/yaron-herman-mn0000961805