DOCSLIB.ORG

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář Estetiky

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář Estetiky MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář estetiky TEORIE FILMOVÉ ADAPTACE LITERÁRNÍCH DĚL Bakalářská diplomová práce Autor práce: Štěpánka Sychrová Vedoucí práce: Mgr. Rostislav Niederle, PhD. Brno 2011 Bibliografický záznam SYCHROVÁ, Štěpánka. Teorie filmové adaptace literárních děl. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, 2011. 53 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Rostislav Niederle, PhD. Anotace Bakalářská diplomová práce Teorie filmové adaptace literárních děl si klade za cíl přinést přehled důležitých adaptačních teorií, které budou využity při analýze vybraných filmových adaptací, kterým posloužilo jako předloha literární dílo. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a aplikující. První část se zaměřuje na samotný pojem adaptace a jeho definici, dále uvádí důležité modely adaptace. Ve stručnosti také naznačuje historii filmové adaptace a její význam. Ve druhé části práce přikračuje ke zkoumání dvou filmových adaptací, kterým se stala předlohou novela Farma zvířat spisovatele George Orwella. Tyto adaptace jsou porovnány navzájem i s literární předlohou, se záměrem zjistit, která adaptační situace charakterizuje jejich vztah podle modelu Dudley Andrewa. Annotation This diploma thesis is focused on selected theories of film adaptation, witch will be used in the analysis of concrete film adaptations. In the first part we focused on the term adaptation itself which we defined and introduced. Then we focused on the analysis of film adaptation. The second part deals with the comparison of two concrete film adaptations of George Orwell's novel Animal Farm. Compared adaptations were Joy Batchelor – John Halas' animated film of 1954 and John Stephenson's film of 1999. The aim of the second part was to analyze selected characters, scenes and to compare them not only within these two mentioned versions but also with the novel and to tell what way of adaptation was chosen according to the Dudley Andrew model. 2 Klíčová slova Film, literatura, adaptace, srovnání, Farma zvířat, George Orwell Keywords Film, literature, adaptation, comparison, Animal Farm, George Orwell 3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aBy tato diplomová práce Byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům. Brně dne 19.dubna 2011 Štěpánka Sychrová 4 Poděkování Na tomto místě Bych chtěla poděkovat za rady a připomínky při vedení práce panu Mgr. Rostislavu Niederlemu, Ph.D. Moje poděkování patří také všem vyučujícím, kterých posluchačkou jsem měla možnost v době studia být. Na závěr děkuji Liborovi Šubčikovi za podporu během psaní. 5 Obsah 1. Úvod................................................................................................................7 2. Filmová adaptace.............................................................................................9 2.1 Modely adaptace.....................................................................................13 2.1.1 Geoffrey Wagner.............................................................................13 2.1.2 Michael Klein a Gillian Parkerová.................................................15 2.1.3 Brian McFarlaine............................................................................17 2.1.4 Dudley Andrew...............................................................................18 2.1.5 Jiří Cieslar a Marie Mravcová.........................................................20 3. Aplikace adaptačních teorií na konkrétní filmové adaptace .........................22 3.1 Literární předloha – George Orwell: Farma zvířat.................................22 3.2 Charaktery postav...................................................................................24 3.3 Filmové adaptace....................................................................................28 3.3.1 Farma zvířat (1954).........................................................................28 3.3.2 Farma zvířat (1999).........................................................................30 3.4 Srovnání adaptací....................................................................................31 3.4.1 Segmentace syžetu..........................................................................31 3.4.2 Vybrané scény a postavy.................................................................36 3.5 Klasifikace dle Dudleyho Andrewa........................................................42 3.5.1 Farma Zvířat (1954)........................................................................42 3.5.2. Farma zvířat (1999)........................................................................42 3.6 Jiná díla inspirovaná Farmou zvířat........................................................43 4. Závěr..............................................................................................................44 Resumé..............................................................................................................46 Summary............................................................................................................47 Bibliografie........................................................................................................48 Elektronické zdroje............................................................................................51 Filmografie........................................................................................................51 Přílohy ..............................................................................................................53 6 1. ÚVOD Filmové adaptace literárních děl tvoří nedílnou součást dějin kinematografie již od jejich počátků. Vztahy mezi verbálním a audiovizuálním uměním poskytly literatuře i filmu obohacení v podobě tématických inspirací, výpůjček či transpozic. Vlna zájmu z 90. let minulého století přinesla, hlavně z angloamerického badatelského prostředí, nové podněty pro zkoumání filmové adaptace a vzniklo mnoho podnětných teorií zabývajících se právě touto problematikou. Tato bakalářská práce si klade za cíl přinést přehled důležitých adaptačních teorií, a jednu z nich posléze použít k analýze vyBraného literárního díla a jeho filmových adaptací. Práce je koncipována do dvou velkých kapitol, které jsou tvořeny podkapitolami. V první kapitole se práce zaměřuje na samotný pojem adaptace a jeho definici. K definici pojmu je využita kniha Adaptation and Appropriation (New Critical Idiom) autorky Julie Sandersové. Dále práce přibližuje několik vyBraných postojů a přístupů předních filmových teoretiků, kteří se věnují teorii adaptace a uvádí přehled důležitých adaptačních modelů. Modely jsou doplněny vyBranými příklady. Začneme s angloamerickým prostředím, které nám nabízí mnohé adaptační modely. Dále zmíníme prostředí české, kde teorie adaptace zatím nemá vyBudovanou svou tradici. Ve druhé, aplikujicí části, budou analyzována ta filmová díla, kterým se stala předlohou novela Farma zvířat George Orwella. Tato díla budou konfrontována s jednou ze současných teorií filmové adaptace. V první podkapitole zkoumání zahájíme stručným představením literární předlohy samotné a charakteristikou jednotlivých postav. Další podkapitoly se již věnují dvěma filmovým adaptacím: animované Farmě zvířat z roku 1954 a hrané verzi Farmě zvířat z roku 1999. Tyto adaptace jsou pro snazší orientaci v jejich ději rozsegmentovány, posléze porovnány navzájem a také s literární předlohou. Základním cílem práce je přinést přehled vybraných adaptačních teorií a analyzovat již nastolenou problematiku filmové adaptace literárních děl, jasně ji představit, a následně ukázat její hlavní znaky na konkrétních příkladech. Tato bakalářská práce není první, která se zabývá tématem filmové adaptace, je však první, která přináší ucelený přehled důležitých modelů adaptace doplněný filmovými příklady. Shodně s většinou předchozích prací považujeme za nejinspirativnější model amerického teoretika Dudleyho Andrewa. Tato práce se také jako první zabývá filmovými adaptacemi novely Farma zvířat George Orwella. 2. FILMOVÁ ADAPTACE Literatura provázela kinematografii od chvíle jejího zrodu, poskytovala jí témata, motivické linie, hrdiny, narativní vzorce, dodávala jí analogie v podobě vlastních prostředků, které se filmaři snažili s užitím metod, jež jim Byly dostupné, napodobovat.1 Takové napodobení nazýváme adaptace2. Adaptace je obecně činnost, při níž je nějaké dílo podrobeno úpravě nebo zcela předěláno z hlediska dosažení jiného uměleckého vyznění. Adaptací je rovněž nazýváno dílo, které je výsledkem této činnosti. Dílo může být upraveno s použitím nových tvůrčích technik. Tak je například adaptována divadelní hra pro rozhlasové vysílání i hudební skladba napsána pro orchestr může být upravena pouze pro klavír atd. Nebo je dílo upraveno vzhledem k jeho předvedení pro jiné publikum, než pro které Bylo určeno původně. Tak může být adaptován pro mládež román, jež Byl určen dospělým, apod.3 K inspirativním poznatkům při vymezení pojmu adaptace dospěla Julie Sandersová, která rozlišuje adaptaci a přisvojení. Adaptací autorka rozumí takovou kreativní aktivitu, která vždy dává najevo svoji vazbu ke zdrojovému textu. Při osvojování se autoři nových děl zásadně vzdalují od starších zdrojů, a vytvářejí tak „zcela nový kulturní produkt“.4 Podle Sandersové tedy adaptace vždy vysílají signály, jež nás dovedou k originálnímu textu, zatímco přisvojování takové signály zásadně otupuje a hledání zdrojů je přinejmenším náročnější.
Load more

Recommended publications
  • Marcelo Pelissioli from Allegory Into Symbol: Revisiting George Orwell's Animal Farm and Nineteen Eighty-Four in the Light Of
    MARCELO PELISSIOLI FROM ALLEGORY INTO SYMBOL: REVISITING GEORGE ORWELL’S ANIMAL FARM AND NINETEEN EIGHTY-FOUR IN THE LIGHT OF 21 ST CENTURY VIEWS OF TOTALITARIANISM PORTO ALEGRE 2008 2 UNIVERSIDADE FEDERAL DO RIO GRANDE DO SUL INSTITUTO DE LETRAS PROGRAMA DE PÓS-GRADUAÇÃO EM LETRAS ÊNFASE: LITERATURAS DE LÍNGUA INGLESA LINHA DE PESQUISA: LITERATURA, IMAGINÁRIO E HISTÓRIA FROM ALLEGORY INTO SYMBOL: REVISITING GEORGE ORWELL’S ANIMAL FARM AND NINETEEN EIGHTY-FOUR IN THE LIGHT OF 21 ST CENTURY VIEWS OF TOTALITARIANISM MESTRANDO: PROF. MARCELO PELISSIOLI ORIENTADORA: PROFª. DRª. SANDRA SIRANGELO MAGGIO PORTO ALEGRE 2008 3 4 PELISSIOLI, Marcelo FROM ALLEGORY INTO SYMBOL: REVISITING GEORGE ORWELL’S ANIMAL FARM AND NINETEEN EIGHTY-FOUR IN THE LIGHT OF 21 ST CENTURY VIEWS OF TOTALITARIANISM Marcelo Pelissioli Porto Alegre: UFRGS, Instituto de Letras, 2008. 112 p. Dissertação (Mestrado - Programa de Pós-graduação em Letras) Universidade Federal do Rio Grande do Sul. 1.Totalitarismo, 2.Animal Farm, 3. Nineteen Eighty-Four, 4. Alegoria, 5. Símbolo. 5 Acknowledgements To my dear professor and adviser Dr. Sandra Maggio, for the intellectual and motivational support; To professors Jane Brodbeck, Valéria Salomon, Vicente Saldanha, Paulo Ramos, Miriam Jardim, José Édil and Edgar Kirchof, professors who guided me to follow the way of Literature; To my bosses Antonio Daltro Costa, Gerson Costa and Mary Sieben, for their cooperation and understanding; To my friends Anderson Correa, Bruno Albo Amedei and Fernando Muniz, for their sense of companionship; To my family, especially my mother and grandmother, who always believed in my capacity; To my wife Ana Paula, who has always stayed by my side along these long years of study that culminate in the handing of this thesis; And, finally, to God, who has proved to me along the years that He really is the God of the brave.
    [Show full text]
  • After the Rain
    After the Rain Dir: Takashi Koizumi, Japan/France, 1999 A review by Shulamit Almog, University of Haifa, Israel After the Rain is Takashi Koizumi's feature film debut, made in 1999, Shoji Ueda and Takao Saito as cinematographers. Akira Kurosawa wrote the screenplay, and Takashi Koizumi, who pays the late Japanese master a tribute in this film, attempted to make a film from Kurosawa's script, as he would have wished. The tribute quality of the film manifests itself most eminently when one puts After the Rain alongside Rashomon, Kurosawa's 1950 masterpiece, that is still possibly the best known Japanese film outside Japan. On the face of it, there is not much in common between the sombre, infinitely intriguing Rashomon and the delightful, lighthearted and light flooded After the Rain. In actual fact, there is a delicate web of links and connections between those two articulations, that correspond with each other. In both films most characters participate in several forms of judging, formal and informal, external and internal. They all judge and are being judged, cast adjudication and are subjected to it. In Rashomon a formal trial is depicted, alongside the internal ones. In After the Rain there is no formal trial, but all characters involved perform continuous ethical judgments of themselves and others. Rashomon begins in rain and ends with rain. Three people, who find shelter from the rain under the Rashomon gate, engage in narration. Two crimes -- a murder of a Samurai and rape of his wife -- are presented four times, in four different ways. The people at the gate renarrate the story of the formal judgment, where the different versions were first narrated, and, while doing so, judge the narrators, the characters of the narrative, and themselves.
    [Show full text]
  • De Los Libros a La Gran Pantalla Hizkia Filmatua: Liburutik Pantaila Handira
    La letra filmada: del libro a la gran pantalla Hizkia filmatua: liburutik pantaila handira The word on film: from the paper to the silver screen La letra filmada: de los libros a la gran pantalla Desde el 23 de abril Hizkia filmatua: liburutik pantaila handira Apirilaren 23-tik aurrera ARTIUM- Arte Garaikideko Euskal Zentro-Museoa - Centro-Museo Vasco de Arte Contemporáneo 1 Liburutegi eta Dokumentazio Saila / Departamento de Biblioteca y Documentación Francia, 24 - 01002 Vitoria-Gasteiz. Tf.945-209000 http://www.artium.org/biblioteca.html La letra filmada: del libro a la gran pantalla Hizkia filmatua: liburutik pantaila handira The word on film: from the paper to the silver screen ARTIUM- Arte Garaikideko Euskal Zentro-Museoa - Centro-Museo Vasco de Arte Contemporáneo 2 Liburutegi eta Dokumentazio Saila / Departamento de Biblioteca y Documentación Francia, 24 - 01002 Vitoria-Gasteiz. Tf.945-209000 http://www.artium.org/biblioteca.html La letra filmada: del libro a la gran pantalla Hizkia filmatua: liburutik pantaila handira The word on film: from the paper to the silver screen INTRODUCCIÓN ARTIUM- Arte Garaikideko Euskal Zentro-Museoa - Centro-Museo Vasco de Arte Contemporáneo 3 Liburutegi eta Dokumentazio Saila / Departamento de Biblioteca y Documentación Francia, 24 - 01002 Vitoria-Gasteiz. Tf.945-209000 http://www.artium.org/biblioteca.html La letra filmada: del libro a la gran pantalla Hizkia filmatua: liburutik pantaila handira The word on film: from the paper to the silver screen LA LETRA FILMADA: DEL LIBRO A LA GRAN PANTALLA Una nueva exposición bibliográfica nos introduce en esta ocasión en el apasionante mundo del cine a través de una selección de más de 150 adaptaciones cinematográficas de la literatura universal.
    [Show full text]
  • Narrativas Distópicas Na Obra Do Pink Floyd (1973-1983)
    FRANCO SANTOS ALVES DA SILVA O LADO ESCURO: NARRATIVAS DISTÓPICAS NA OBRA DO PINK FLOYD (1973-1983) Tese submetida ao Programa de Pós- Graduação em História da Universidade Federal de Santa Catarina para a obtenção do Grau de doutor em História Cultural. Orientador: Prof. Dr. Márcio Roberto Voigt Florianópolis 2018 Ficha de identificação da obra elaborada pelo autor, através do Programa de Geração Automática da Biblioteca Universitária da UFSC. da Silva, Franco Santos Alves O Lado Escuro: narrativas distópicas na obra do Pink Floyd (1973-1983) / Franco Santos Alves da Silva ; orientador, Márcio Roberto Voigt, 2018. 473 p. Tese (doutorado) - Universidade Federal de Santa Catarina, Centro de Filosofia e Ciências Humanas, Programa de Pós-Graduação em História, Florianópolis, 2018. Inclui referências. 1. História. 2. História contemporânea. 3. Distópia. 4. Pink Floyd. I. Voigt, Márcio Roberto . II. Universidade Federal de Santa Catarina. Programa de Pós-Graduação em História. III. Título. Este trabalho é dedicado à minha família, em especial aos meus pais. AGRADECIMENTOS Nenhuma tese de doutorado se faz sozinha. A minha trajetória acadêmica contou com apoio de diversos colegas. Em primeiro à irretocável orientação do Dr. Márcio Roberto Voigt. Ao Programa de Pós-graduação em História da UFSC, em especial aos membros da linha de pesquisa Sociedade, Política e Cultura no Mundo contemporâneo Adriano Duarte, Alexandre Busco Valim e Waldir José Rampinelli. Agradeço aos membros da banca os professores doutores Guilherme Simões de Castro, Luciano Azambuja, Paulo Rogério Melo de Oliveira, Rafael Rosa Hagemeyer e Sidnei José Munhoz. Aos professores Jeremy Wayne Wallach por ter me aceito para estudar na Bowling Green State University, Ohio, mas que por cortes de bolsas não pude concretizar, e ao musicólogo Philip Rose pela disposição e ajuda.
    [Show full text]
  • The Broadway Musical of Today
    CAMERON MACKINTOSH AND THE ~ICDONALDIZATION OF MUSICAL THEATRE ~fARKETING CHARLES RICHARD STUART LEE DEPARTIMENTOFDRAMA GOLDSMITHS COLLEGE UNIVERSITY OF LONDON A thesis presented in fulfilment of the requirements for the degree of Doctor of Philosophy (PhD) 1 ABSTRACT The emergence of the megamusical format- stage presentations such as Cats, The Phantom of the Opera, The Lion King and Mamma Mia! that have rapidly developed into globalized products- has not only led to a dramatic escalation in production costs but has also, arguably, resulted in the rapid commodification of the genre. A defining feature of this development has been the increasing centrality of marketing within the overall production process. Marketing strategies and techniques displaying features that reflect the basic principles of George Ritzer's McDonaldization theory superficially seem to have become pre-requisites for producers wishing to achieve high levels of product awareness in an increasingly saturated marketplace. This thesis will consider the ways in which the marketing of the genre has developed since the early 1980s, and will assess the degree to which marketing has been infused with McDonaldized principles. This thesis will also consider the effects that this commodified approach has had on the genre itself, and will attempt to demonstrate that substantial increases in production costs, which are a direct result of the corporatisation of the musical theatre industry, have restricted market entry for independent producers and have, as a result, contributed
    [Show full text]