Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Historický Ústav Magisterská Diplomová Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2013 Bc. Hana Sedláčková MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV Bc. Hana Sedláčková SPRÁVA NASAVRCKÉHO VELKOSTATKU FRANTIŠKA JOSEFA KNÍŽETE AUERSPERGA (1856-1938). „Gottes Segen lag in meinen Leuten, die zu mir unerschütterlich gestanden sind in Treue in Sturm u. Drang, deren ich deshalb gedenke bis an mein Lebensende.“ Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc. 2013 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Bc. Hana Sedláčková Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli nápomocni při bádání v archivech a psaní mé diplomové práce. OBSAH: strana 1. ÚVOD 1 1. 1. Archivní fondy a literatura 3 1. 2. Velkostatek jako správní jednotka 9 2. ČÁST PRVNÍ: MLADŠÍ LINIE KNÍŽECÍ RODINY AUERSPERG 11 2. 1. Historie rodu Auersperg se zaměřením na mladší linii sídlící na zámku Žleby a Slatiňany 12 2. 2. Kníže František Josef Auersperg 18 3. ČÁST DRUHÁ: ZAMĚSTNANCI VE SPRÁVĚ NASAVRCKÉHO VELKOSTATKU 25 3. 1. Ředitelství velkostatku ve Slatiňanech 28 3. 2. Důchodní úřad Slatiňany 30 3. 3. Knížecí dvory 31 3. 3. 1. Slatiňany 33 3. 3. 2. Nasavrky 33 3. 3. 3. Zaječice 35 3. 3. 4. Střibřich (Třibřichy) 36 3. 3. 5. Nabočany 39 3. 3. 6. Žumberk 39 3. 4. Lesní správa 40 3. 4. 1. Personál lesní správy – řídící zaměstnanci 45 3. 4. 2. Revír Libáň 51 3. 4. 3. Revír Kuchánovice 52 3. 4. 4. Revír Petrkov 53 3. 4. 5. Revír Rohozná 55 3. 4. 6. Revír Proseč 57 3. 4. 7. Revír Slavice 58 3. 4. 8. Revír Vorel (Orel) 60 3. 4. 9. Revír Smrček 60 3. 4. 10. Revír Střítež 61 3. 4. 11. Revír Zubří 62 3. 4. 12. Revír Seč 62 3. 4. 13. Revír Střibřich (Třibřichy) 63 3. 4. 14. Pila v Libáni 63 3. 5. Cukrovar Slatiňany 64 3. 6. Doly a továrna v Lukavici, chemická továrna ve Slatiňanech 70 3. 7. Pivovar Nasavrky, pivovar Slatiňany 73 4. ZÁVĚR 75 5. PŘEHLED ARCHIVNÍCH PRAMENŮ A LITERATURY 81 5. 1. Archivní fondy 81 5. 2. Periodika 81 5. 3. Prameny tištěné 82 5. 4. Literatura 83 5. 5. Internetové zdroje 86 6. SEZNAM PŘÍLOH 87 1. ÚVOD. „Gottes Segen lag in meinen Leuten, die zu mir unerschütterlich gestanden sind in Treue in Sturm u. Drang, deren ich deshalb gedenke bis an mein Lebensende.“ Boží požehnání bylo v mých lidech, kteří při mně stáli neotřesitelně, věrně v bouři života, na které proto budu vzpomínat až do konce svých dnů. Větu, kterou jsem si vypůjčila jako motto své práce, napsal na sklonku svého života, 10. dubna roku 1938, kníže František Josef Auersperg. Nachází se na titulní straně Alba zaměstnanců, které kníže Auersperg dostal darem od svých podřízených v roce 1936 u příležitosti jeho osmdesátých narozenin. Album je, podle mého názoru, jedním z dokladů o vřelém vztahu mezi knížetem Auerspergem a jeho zaměstnanci, o vztahu, který byl založen na vzájemném respektu a úctě. Album lze považovat za jedinečný pramen, jenž pomáhá utvářet obraz struktury správy velkostatku tím, že poskytuje základní informace o pracovním zařazení knížecích zaměstnanců. Kdo byli oni lidé, kterým kníže Auersperg věnoval své srdečné díky? Rozklíčování fungování správy velkostatku přinese nové poznatky v oblasti badání, dosud nepříliš reflektované v současné odborné literatuře. Na základě památného Alba jsem se rozhodla sestavit obraz zmíněné správy knížecího velkostatku Nasavrky (Nassaberg) za knížete Františka Josefa Auersperga, tedy ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století. Zároveň bude mojí snahou správní systém „zalidnit“. Někteří zaměstnanci nastoupili do knížecí služby již v první polovině 19. století a jejich pánem byl Františkův otec kníže Vincenz Karl Auersperg, ti zažili knížete Františka Josefa Auersperga jako majorátního pána auersperských velkostatků jen po několik málo let. Jiní zaměstnanci naopak sloužili knížeti Františku Josefovi celý svůj život. Další zaměstnanci přicházeli v době, kdy už žil starý kníže František Josef Auersperg sám, po smrti své manželky, nejstaršího syna i jedné z jeho dcer. Někteří z nich přicházeli do knížecí služby jako poddaní na auersperském panství, někteří už byli zaměstnanci auersperského velkostatku. Mnoho zaměstnanců zažilo monarchii císaře Františka Josefa I. a zároveň i léta první republiky s prezidentem Tomášem G. Masarykem. Všechny zaměstnance spojuje zmíněné Album, do kterého se nechali zvěčnit na památku svému pánovi, svému zaměstnavateli. Tito zaměstnanci buď pocházeli z východních Čech, nebo na velkostatek přicházeli z nejrůznějších částí zemí Koruny české. Při zkoumání onomastického materiálu se ukázala shoda se současnými příjmeními, která se vyskytují ve - 1 - sledované oblasti. Proto se domnívám, že práce může přispět i k bádání o vlastních předcích tamějších obyvatel. Zaměstnanci vybraní do Alba jsou vhodným vzorkem pro rekonstrukci fungování velkostatku. Na srovnání jejich kariér můžeme pozorovat jak kariérní růst, tak finanční ohodnocení, praxi, služební dobu i odchod na penzi. Díky poměrně dlouhému majorátu knížete Františka Josefa Auersperga lze sledovat zvyšování nároků na vzdělání zaměstnanců. Výběr personálu, jenž Album utváří, zahrnuje zaměstnance, kteří ať svým postavením, zásluhami či dlouhodobému pracovnímu poměru formovali charakter velkostatku. Kníže František Josef Auersperg vlastnil v Čechách tři velkostatky, další pak v Dolním Rakousku. Jelikož Album zahrnuje zaměstnance ze všech Františkových statků, vybrala jsem do své práce pouze zaměstnance východočeského velkostatku Nasavrky. Jedním z důvodů je okolnost, že kníže Auersperg prožil většinu svého života právě ve východních Čechách. Hlavním auersperským sídlem na nasavrckém velkostatku byl zámek Slatiňany. Manželka knížete Františka Josefa Auersperga Vilemína z Kinských pocházela ze sousedního heřmanoměsteckého panství. Na zámku ve Slatiňanech se knížecím manželům narodily tři z jejich pěti dětí. Ze zámku řídil kníže František Josef Auersperg správu svého velkostatku a nakonec zde 19. listopadu 1938 zemřel. Díky úzké vazbě na nasavrcké panství lze dobře sledovat vlastní správu, tudíž ji můžeme považovat za vzorovou a postupy, které se zde uplatňovaly, lze aplikovat i na ostatní knížecí velkostatky. Dalším důvodem mé vlastní selekce zaměstnanců byl jejich značný počet a zpracování všech biogramů by vedlo spíše k zahlcení informacemi než k upřesnění. K užšímu výběru zaměstnanců jsem přistoupila také z důvodu práce s archivním fondem Velkostatek Nasavrky, který ale sám svým rozsahem zasluhuje podrobnější prozkoumání, než mi nabízí rozsah magisterské diplomové práce. Existuje i skupina zaměstnanců spojená s velkostatkem Nasavrky, kterou v předkládané práci nenajdeme. Jedná se o zámecký personál. Tito lidé nejenže náplní své práce více nepřiblíží strukturu správy, ale zároveň se domnívám, že zasluhují samostatné zpracování. Práci tvoří dvě stěžejní části. První je věnována mladší linii knížecí rodiny Auersperg a představení majitelů velkostatku. Podrobněji se zaměřuji na klíčovou osobu předkládané práce Františka Josefa knížete Auersperga za doby jeho majorátu na auersperských velkostatcích. Druhá část přináší biogramy mapující původ, vzdělání, kariérní postup a někdy i platové podmínky zaměstnanců. Dílčím, avšak ze systematického hlediska primárním cílem, - 2 - bylo představit oblasti činnosti administrace (centrální kancelář, lesní úřad, důchodní úřad atp.) a podniků. Cílem mé práce je rozkrýt řízení velkostatku skrze zpracování profilů jednotlivých zaměstnanců a zároveň přinést nová fakta o dosud nepříliš probádané historii mladší linie knížecí rodiny Auersperg reprezentované Františkem Josefem knížetem Auerspergem. 1. 1. ARCHIVNÍ FONDY A LITERATURA. Během mého bádání v archivech se ukázalo, že Státní oblastní archiv v Zámrsku (SOA Zámrsk) bude pro moji práci klíčový. Je zde uloženo několik fondů, do kterých jsem měla možnost nahlédnout, ale které mnoho informací ještě ukrývají a pravděpodobně se jejich dalším výzkumem mnohé věci osvětlí a mezery doplní, možná bude třeba i některé závěry mé práce přehodnotit. Moje práce je limitována skutečností, že existují dosud nezpracované a nezpřístupněné fondy, které s jistotou rozšíří výzkum správy velkostatku. Nicméně doufám, že se práce stane základem pro další výzkum fungování velkostatku a bude se nejen informačně prohlubovat, nýbrž i rozšiřovat na další velkostatky. Protože je povědomí o knížecí rodině Auersperg v soudobé literatuře nedostatečné, zasvětila jsem první část práce výkladu o genealogii rodu Auersperg se zaměřením na mladší linii usazenou na Žlebech a ve Slatiňanech. Stěžejním se jevil fond uložený v SOA Zámrsk Rodinný archiv Auersperg Žleby (RA Auersperg Žleby). V době mého bádání byl ovšem veřejnosti nepřístupný z důvodu pořádání fondu. Díky ochotě zaměstnanců archivu jsem mohla do pořádajícího se archivu nahlédnout. Bohužel jsem neobjevila archiválie, které by pomohly výrazně doplnit genealogickou část mé práce. Nicméně právě v Rodinném archivu Auerspergů je uloženo Album zaměstnanců1 z roku 1936. Druhá a stěžejní část předkládané práce se zabývá správou velkostatku Nasavrky. SOA Zámrsk nabízí bohatý fond Velkostatek Nasavrky (VS Nasavrky), ze kterého jsem pro svou práci čerpala především. Jsou zde uloženy dokumenty vzniklé z činnosti administrace 1 V Albu nejsou zahrnuti všichni zaměstnanci velkostatku, neboť je jejich množství nedovolilo zaznamenat. Vybráni byli zaměstnanci, kteří se v roce 1936 přímo podíleli na správě velkostatku, nebo se stali zasloužilými zaměstnanci. Jednotliví lidé jsou v Albu roztříděni do dvanácti skupin. První skupina „Zentrale“ zahrnuje zaměstnance