Filmy Soukromých Výroben V Zestátněné Kinematografii Roztočené a Nedokončené Protektorátní Projekty a Jejich Osudy Po Roce 1945
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Jaroslav Lopour (FAV, magisterské prezenční studium) Filmy soukromých výroben v zestátněné kinematografii Roztočené a nedokončené protektorátní projekty a jejich osudy po roce 1945 Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. Brno 2015 2 Prohlašuji, ţe jsem na této magisterské práci pracoval samostatně a pouţil jen uvedených zdrojů. V České Třebové dne Jaroslav Lopour 3 Děkuji především doc. Mgr. Petru Szczepanikovi, Ph.D., za vedení mé magisterské práce a za odborné a podmětné připomínky. Dále děkuji Mgr. et Mgr. Marii Barešové, Mgr. et MgA. Tereze Dvořákové, Jaroslavě Fikejzové, Mgr. Petru Hasanovi, Mgr. Lucii Hurtové, PhDr. Marcele Kalašové a Mgr. Tomáši Lachmanovi z Národního filmového archivu, Mgr. Matěji Kadlecovi a Janě Zajíčkové z archivu Barrandov Studio a. s., pracovníkům Národního archivu a Městské knihovny Praha, redakci Filmového přehledu, Bc. Marii Horákové, Mgr. Petru Šraierovi a Mgr. Veronice Zýkové za pomoc. 4 Obsah 1. Úvod 9 2. Historický kontext 13 2. 1. Přerod protektorátní výroby na zestátněnou 13 2. 2. Nedokončené projekty v dějinách české kinematografie 17 3. Co s roztočenými filmy? 31 4. Nedokončené filmy 37 4. 1. Bludná pouť 38 4. 2. Předtucha 43 4. 3. Černí myslivci 48 4. 4. Jenom krok 52 4. 5. Z růţe kvítek 57 4. 6. Babička tančí s dalšími projekty 63 4. 7. Zbylé fragmenty 67 5. Dokončené filmy 69 5. 1. Rozina sebranec 70 5. 2. Řeka čaruje 79 5. 3. Pancho se ţení 85 5. 4. 13. revír 90 5. 5. Lavina 98 5. 6. Průlom 102 5. 7. Nezbedný bakalář 105 6. Personální změny 111 7. Ideové rozdíly mezi scénáři a výslednou filmovou podobou 115 8. Reflexe v dobovém tisku 137 9. Filmy po premiéře 155 10. Závěr 159 11. Zdroje 161 11. 1. Literatura 161 11. 2. Dobové články 167 11. 3. Periodika 176 11. 4. Archivy a archivní sbírky 177 11. 5. Internetové zdroje 185 11. 6. Citované filmy 186 5 12. Přílohy 191 12. 1. Soupis českých nedokončených filmů (1911 – 2007) 191 12. 2. Soupis po osvobození dokončených protektorátních filmů (1944 – 1946) 212 12. 3. Tvůrci filmu Babička tančí (1945) 221 12. 4. Tabulky 222 12. 5. Obrazová a dokumentační příloha 226 13. Seznam zkratek 247 14. Summary 249 6 FILMY, KTERÉ JIŢ NEBYLY DOKONČENY. Práce v praţských ateliérech se nezastavila ani s neodvratně se blíţícím koncem války. I kdyţ bylo jiţ kaţdému zřejmé, ţe většina rozpracovaných filmů nebude patrně dokončena, nedělal si nikdo starosti s jejich dalším osudem, protoţe hospodářská stránka byla v té době opravdu vedlejší. Hlavní bylo, ţe filmy daly na čas zaměstnání hercům i natáčecímu štábu a chránily je před zasahem úřadu práce. U některých filmů šlo přitom o záměrné protahování výroby tak, aby dílo mohlo dostat konečnou podobu aţ po osvobození. Ovšem ne všechny rozpracované filmy byly dovedeny tak daleko, aby mohly být později bez větších obtíţí dotočeny. Broţ, Jaroslav – Frída, Myrtil (1965): Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945. Praha: Orbis, s. 230. 7 8 1. Úvod V české i světové kinematografii se od dob raného filmu běţně objevují tzv. nerealizované projekty. Často byly pouze ohlašovány v tisku, řada z nich byla i v různém stádiu literárního rozpracování (námět, synopse či scénář), ale do výroby se nikdy nedostaly.1 Především v tisku 20. a 30. let jsou často reklamy filmových výroben, které oznamují, ţe v nejbliţší době se začne s jejich realizací (například projekty jako Rudé koleje, Noc na Karlštejně, nová Tonka Šibenice, Barbar Vok, Hubička v zatáčce, Hrdinové vzduchu, Horalův domov, Malostranské povídky, Manon Lescaut, Pimprlový král, Léto a řada dalších). Obvykle nevznikly kvůli chybějícímu finančnímu kapitálu. Během nacistické okupace a po roce 1948 byla řada jiţ hotových scénářů zamítnuta především z ideologických důvodů (i zde mohla hrát roli materiální náročnost). Po roce 1989 za nevzniknuvší projekty opět stojí nedostatek finančního kapitálu. Ve své magisterské práci se hodlám v duchu tzv. nové filmové historie2 věnovat snímkům, které dnes stojí mezi nerealizovanými a realizovanými filmy – roztočeným a nikdy nedokončeným. Jedná se o filmy, u nichţ byl sestaven štáb a obsazení a začalo fyzické natáčení v ateliérech či 1 K tématu nerealizovaných filmů v různých časových obdobích např. Hanuš, Josef (1990): O pohřbech a hrobařích. Záběr, XXIII, č. 10 (17. 5. 1990), s. 3. Hulík, Štěpán (2011): Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov (1968 – 1973). Praha: Academia. Klimeš, Ivan – Rak, Jiří (1992): „Husitský“ film – nesplněný sen české meziválečné kinematografie. In: Klimeš, Ivan (ed.): Filmový sborník historický 3. Praha: Český filmový ústav, s. 69 – 136. Knapík, Jiří (2000): Filmová aféra LP 1949. Iluminace, XII, č. 4 (40), s. 97 – 119. Lopour, Jaroslav (2013): Truda Grosslichtová. Herečka a její filmová tvorba 30. let. Brno: Masarykova univerzita, s. 57 – 58 a 86. Lukeš, Jan (1996): Slovo nevezmu zpět (Nerealizované scénáře šedesátých let). Iluminace, VIII, č. 1, s. 9 – 44. Sedláček, Jaroslav (2001): České filmy, které nikdy neuvidíte! Cinema, XI, č. 1 (117), s. 16 – 17. Strusková, Eva – Lehovec, Jiří (1995): Neuskutečněné projekty Jiřího Lehovce. Film a doba, XLI, č. 3 (1995), s. 137 – 147. A další. 2 Např. Klingerová, Barbara (2004): Konečná a nekonečná historie filmu. Rekonstruování minulosti v recepčních studiích. In: Szczepanik, Petr (ed.): Nová filmová historie. Praha: Herrmann & synové, s. 87 – 112. 9 exteriérech, ale jejich dokončení bylo kvůli vnějším okolnostem nadobro zastaveno nebo pouze přerušeno. Zaměřuji se na ty, s jejichţ výrobou se započalo na samém konci protektorátu, v průběhu let 1944 – 1945, a během osvobození Československa byly ve stádiu rozpracování. Některé z nich poválečná zestátněná výroba dokončila a uvedla (Rozina sebranec, Řeka čaruje, Pancho se ţení, 13. revír, Lavina, Průlom a Nezbedný bakalář), některé zůstaly nedokončené (Bludná pouť, Předtucha, Černí myslivci, Jenom krok a Z růţe kvítek).3 Mým cílem je nejen popsat produkční historii těchto snímků, ale také vysvětlit, proč pět roztočených filmů česká státní filmová výroba převzala, dokončila a uvedla a proč zbylých pět filmů naopak zůstalo nedokončených. Zároveň se na těchto snímcích dají popsat kontinuity a diskontinuity v české kinematografii při přechodu ze soukromé na zestátněnou filmovou výrobu. Ač bylo v tehdejších i pozdějších textech zdůrazňováno, ţe zestátněním přišel velký zlom a naprostá revoluční přeměna ve všech oblastech výroby, jak v organizační, personální, tak dramaturgické, v konečných důsledcích tomu tak nebylo. Ovšem jak následně uvidíme, i během krátkého a relativně svobodného období let 1945 – 1948 do scénářů pomalu pronikala určitá ideologie, která se plně rozvinula aţ po roce 1948. V nadcházejících kapitolách práce se postupně věnuji důvodům, které mohly vést k dokončení nebo nedokončení sledovaných roztočených filmů, a jak poválečná výroba vnímala tyto projekty, dále popisuji produkční 3 Po okupaci Karel Plicka upravil svůj krátký dokumentární snímek vyrobený pro Pragfilm Praţský barok s názvem Barokní Praha. V dramaturgických odděleních Lucernafilmu a Nationalfilmu se za okupace nahromadila řada rozličných námětů i scénářů, které nestihly být natočeny a státní výroba tyto nedokončené filmové projekty, jeţ nepřekročily hranici literární a scenáristické podoby, nepřijala. Jak jiţ bylo zmíněno, zaměřuji se výhradně na snímky, u kterých došlo k „fyzické“ realizaci. To znamená, ţe byl ustanoven štáb, obsazeni herci a započalo samotné natáčení, ať jiţ ve filmových ateliérech nebo exteriérech. Filmy Průlom a Nezbedný bakalář se sice začaly natáčet aţ po osvobození, ale jejich literární příprava, jak ostatně zdůrazňoval i dobový tisk, proběhla ještě v soukromých výrobnách a byla v takovém stádiu rozpracování, ţe se mohlo začít okamţitě s jejich realizací. Ještě před filmem Nezbedný bakalář se začalo s natáčením filmu V horách duní (Jakub Skýva, člověk spravedlivý), kterému se v této práci nevěnuji. Děj snímku V horách duní vypráví o odboji Čechů proti Němcům. Ač jeho scénář měl být tajně připravován ještě před květnem 1945, pochopitelně se jeho literární příprava nemohla oficiálně uskutečnit v protektorátní výrobní společnosti Lucernafilm. 10 historii před květnem a po květnu 1945, moţné personální změny, analýzu různých verzí a ideologických transformací scénářů, proměňující se diskurs protektorátního i poválečného tisku a nakonec osudy těchto dvanácti snímků po premiéře. V textu jsem se podrobněji nemohl nevěnovat například tiskem opomíjené krátkometráţní a nonfikční tvorbě, ke které chybí potřebný archivní materiál, nebo srovnání se zahraničím, protoţe česká protektorátní a těsně poválečná zestátněná kinematografie je se všemi svými dílčími aspekty značně specifická. Samotné práci předcházela rozsáhlá badatelská činnost. Kromě odborné a memoárové literatury se stal důleţitým pramenem protektorátní i poválečný dobový odborný a popularizační filmový tisk. Zde se nacházejí články, zprávy a kritiky týkající se mnou sledovaných snímků a tehdejší situace ve filmovém oboru. Dalším neodmyslitelným pramenem byly všechny dochované scénáře, filmové povídky, synopse a náměty k těmto filmovým projektům (k filmu Bludná pouť se bohuţel nedochovala ţádná část literární přípravy). Všechny zmíněné materiály byly čerpány ze Sbírky filmových scénářů a Sbírky separátů výstřiţků Knihovny Národního filmového archivu a z její digitální podoby v systému Kramerius. Nepostradatelným archivním pramenem se staly sbírky Národního filmového archivu. K popsání produkční historie filmů