Sociodemografické údaje Kraj Vysočina Moravské Budějovice správní obvod obce s rozšířenou působností

2019

Zpracovala: Mgr. Iveta Endlová koordinátorka sociálních služeb

Tel: 568 408 377 Mob: 730 598 198 E-mail: [email protected]

Obsah

1. Charakteristika správního obvodu Moravské Budějovice ...... 4 2. Správní obvod Moravské Budějovice ...... 5 3. Seznam městských a obecních úřadů v působnosti správního obvodu Moravské Budějovice ...... 6 4. Správní obvod III. stupně ...... 7 5. Správní obvod II. stupně ...... 8 6. Moravskobudějovický mikroregion ...... 9 7. Obecně-geografická mapa SO ORP Moravské Budějovice ...... 10 8. Moravské Budějovice ...... 11 8.1. Počet narození, manželství a úmrtí Moravské Budějovice ...... 11 8.2. Stav obyvatel Moravské Budějovice ...... 11 8.3. Pohyb obyvatel...... 12 8.4. Obecná charakteristika ...... 12 8.5. Druhy pozemků (v ha) ...... 13 8.6. Dokončené byty ...... 13 8.7. Sociální oblast ...... 13 8.8. Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti...... 14 8.9. Druhy pozemků (v ha) ...... 15 9. Kraj Vysočina ...... 16 9.1. Mapa Kraje Vysočina ...... 17 9.2. Počet obyvatel a průměrný věk v Kraji Vysočina k 1. 1. 2018 ...... 17 9.3. Podíl nezaměstnaných osob na počtu obyvatel v Krajích České republiky .... 18 9.4. Zařízení sociálních služeb v Kraji Vysočina ...... 19 10. Okres Třebíč ...... 20 10.1. Mapa okresu Třebíč ...... 21 10.2. Podíl nezaměstnaných osob na počtu obyvatel v okresech České republiky22

1. Charakteristika správního obvodu Moravské Budějovice

Správní obvod Moravské Budějovice leží v jižní části Vysočiny. Na jihu sousedí s Jihomoravským krajem a na západě s Jihočeským krajem. Na severozápadě se nachází správní obvod Telč a na severovýchodě správní obvod Třebíč. Správní území zahrnuje celkem 47 obcí, což je v rámci kraje průměr. Na celkovém počtu obyvatel se podílí necelými pěti procenty, na území kraje šesti procenty. Ve městech a Moravské Budějovice žije přibližně polovina obyvatel správního obvodu. Čtvrtinu území pokrývají lesy, zemědělská půda zabírá přes 68 procent, což je nejvíce v rámci kraje. Je zde i nejvyšší zastoupení orné půdy.

Mírně zvlněná krajina správního území se rozkládá mezi Jevišovickou pahorkatinou na východě a Javořickou vysočinou na západě. Nejvyšším bodem je vrch Hory (624 m) nacházející se mezi Martínkovem a Meziříčkem. Naopak nejnižší místo je pod hrází rybníka Polepšil poblíž Zvěrkovic. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou menší říčky Jevišovka, Rokytka a Želetavka. Celá řada vybudovaných rybníků slouží k chovu ryb i k rekreaci. K nejznámějším a největším patří Bohušický, Nový, Nový u Háje a Vidlák. Z přírodních památek stojí za zmínku přírodní rezervace Černá blata, Habrová seč (jedná se o zbytek staré bučiny s velmi hustým porostem a s vzácnými druhy jako je např. brambořík evropský), Suchá hora a U lusthauzu (s výskytem ohrožené bledule jarní), všechny se nachází v Syrovickém lese. Mezi významnější kulturní památky patří především zámky v Moravských Budějovicích (s historickou expozicí a souborem nálezů archeologa Jaroslava Palliardiho) a v Jemnici (původně gotický městský hrad). Historické jádro Jemnice, obehnané dvojitými hradbami je městskou památkovou zónou a vytváří dobovou kulisu, pro lidovou slavnost Barchan, která se zde každoročně koná a jejíž tradice přetrvává od 16. století. V Častohosticích je zdaleka viditelný kostel sv. Barbory, který vznikl z původní válcové rotundy, ta zůstala zachovaná uprostřed hlavní lodi. K významným rodákům patří světoznámý indolog Vincenc Lesný (Komárovice), v Jemnici působil spisovatel Jan Vrba.

Město Moravské Budějovice se rozprostírá v malebné mírně zvlněné krajině jihozápadní Moravy, na okraji Českomoravské vysočiny. Je důležitým hospodářskými kulturním střediskem jihozápadní Moravy. Městem protéká říčka Rokytka, nadmořská výška je 466 m n. m. Nejbližšími městy se zajímavými historickými památkami jsou Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou a Třebíč. Moravské Budějovice leží na státní silnici I/38 mezi Jihlavou a Znojmem, bývalé císařské silnici spojující Vídeň s Prahou. Město Moravské Budějovice jako obec s rozšířenou působností zahrnuje 47 obcí a 61 katastrů. Rozloha správního obvodu je 41 419 ha.

4

2. Správní obvod Moravské Budějovice (zkráceně ORP nebo PO3)

Interaktivní odkazy na jednotlivé obce

1. Babice 25. Litohoř 2. Bačkovice 26. Lomy 3. Blatnice 27. Lovčovice 4. Bohušice 28. Lukov 5. Budkov 29. Martínkov 6. Cidlina 30. 7. Častohostice 31. Meziříčko 8. Dědice 32. Mladoňovice 9. Dešov 33. Moravské Budějovice (orp, 10. Dolní Lažany pou) + Jackov, Lažínky, Vesce, Vranín 11. 34. Nimpšov 12. 35. Nové Syrovice + Krčice 13. Chotěbudice 36. Oponešice 14. Jakubov u Moravských Budějovic 37. Pálovice 15. Jemnice (pou) + Louka, 38. Police Panenská 39. Rácovice 16. 40. Radkovice u Budče 17. Kdousov 41. 18. Kojatice + Velký Újezd 42. Slavíkovice 19. Komárovice 43. Štěpkov 20. Kostníky 44. Třebelovice 21. Láz 45. Vícenice 22. Lesná 46. Zvěrkovice 23. Lesonice + Horní Lažany 47. Želetava + Bítovanky, Horky, 24. Lhotice Šašovice

Přehled starostů a místostarostů měst a obcí (III. stupeň – 47 obcí) www.mbudejovice.cz/assets/File.ashx?id_org=9890&id_dokumenty=451988

5

3. Seznam městských a obecních úřadů v působnosti správního obvodu Mor. Budějovice

6

4. Správní obvod III. stupně

Rozloha ORP Moravské Budějovice - 41.405 (ha)

Zdroj: Města a obce 2019

7

5. Správní obvod II. stupně

Rozloha ORP Moravské Budějovice - 41.405 (ha)

Zdroj: Města a obce 2019

8

6. Moravskobudějovický mikroregion

Zdroj: Moravskobudějovický mikroregion 2019

Web: http://mbudejovice.cz/moravskobudejovicky-mikroregion/ds-4293

9

7. Obecně-geografická mapa SO ORP Moravské Budějovice

Zdroj: ČSÚ 2019

10

8. Moravské Budějovice

Statistiky jsou získány ze zdrojů Českého statistického úřadu, nebo interních statistik Městského úřadu Moravské Budějovice

8.1. Počet narození, manželství a úmrtí Moravské Budějovice

Rok Sňatky Úmrtí 2002 50 213 2003 37 219 2004 48 219 2005 51 211 2006 54 166 2007 45 204 2008 31 203 2009 42 210 2010 38 195 2011 34 175 2012 36 195 2013 26 147 2014 45 139 2015 49 135 2016 52 132 2017 46 151 2018 58 185

Zdroj: Matrika MěÚ Moravské Budějovice k 1. 1. 2019

8.2. Stav obyvatel Moravské Budějovice

Celkem Muži Ženy Počet obyvatel 7 397 3 633 3 764 v tom ve věku (let) 0-14 1 031 538 493 15-64 4 816 2 437 2 379 65 a více 1 550 658 892 Průměrný věk (let) 43,7 41,9 45,4

11

8.3. Pohyb obyvatel

Celkem Muži Ženy Živě narození 78 36 42 Zemřelí 81 . . Přirozený přírůstek -3 . . Přistěhovalí 106 43 63 Vystěhovalí 147 66 81 Přírůstek stěhováním -41 -23 -18 Celkový přírůstek -44 . . Sňatky 26 . . Rozvody 22 . .

8.4. Obecná charakteristika

Typ obce Město Obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice Pověřený obecní úřad Moravské Budějovice Pracoviště finančního úřadu Moravské Budějovice Katastrální pracoviště Moravské Budějovice Matriční úřad Moravské Budějovice Katastrální plocha (ha) 3713,15 Počet katastrů 5 Počet částí obce 5 Nadmořská výška (m nad mořem) 465

První písemná zpráva (rok) 1231

12

8.5. Druhy pozemků (v ha)

31. 12. 2016 31. 12. 2017

Celková výměra 3 713,15 3 713,15 Zemědělská půda 2 823,15 2 822,42 Orná půda 2 552,07 2 551,34 Chmelnice - - Vinice - - Zahrada 104,18 104,24 Ovocný sad 2,09 2,09 Trvalý travní porost 164,80 164,76 Nezemědělská půda 890,00 890,73 Lesní pozemek 389,86 389,86 Vodní plocha 93,15 93,15 Zastavěná plocha a nádvoří 96,49 96,71 Ostatní plocha 310,51 311,01

8.6. Dokončené byty

v rodinných v bytových Byty domech domech 2013 6 5 - 2014 8 8 - 2015 6 5 - 2016 7 7 - 2017 3 2 -

8.7. Sociální oblast

Počet míst v Počet Počet zařízení zařízeních Domovy pro seniory 1 80 Domovy pro osoby se - - zdravotním postižením Azylové domy - -

Chráněná bydlení - -

Denní stacionáře - - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 - Sociální poradny 1

13

8.8. Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti

Registrované Podniky se

podniky zjištěnou aktivitou Celkem 1 593 896 A Zemědělství, lesnictví, rybářství 85 59 B-E Průmysl celkem 222 131 F Stavebnictví 218 136 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba 314 156 motorových vozidel

H Doprava a skladování 50 33 I Ubytování, stravování a pohostinství 64 33 J Informační a komunikační činnosti 20 15 K Peněžnictví a pojišťovnictví 33 8 L Činnosti v oblasti nemovitostí 81 17 M Profesní, vědecké a technické činnosti 150 98 N Administrativní a podpůrné činnosti 16 13 O Veřejná správa a obrana; 7 7 povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání 30 21 Q Zdravotní a sociální péče 30 27 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 37 21 S Ostatní činnosti 167 96 X nezařazeno .

14

8.9. Druhy pozemků (v ha)

31. 12. 2016 31. 12. 2017

Celková výměra 3 713,15 3 713,15 Zemědělská půda 2 823,15 2 822,42 Orná půda 2 552,07 2 551,34 Chmelnice - - Vinice - - Zahrada 104,18 104,24 Ovocný sad 2,09 2,09 Trvalý travní porost 164,8 164,76 Nezemědělská půda 890 890,73 Lesní pozemek 389,86 389,86 Vodní plocha 93,15 93,15 Zastavěná plocha a 96,49 96,71 nádvoří Ostatní plocha 310,51 311,01

Zdroj: ČSÚ 2018

15

9. Kraj Vysočina

V rámci České republiky zaujímá Kraj Vysočina centrální polohu, sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Vysočina je jedním ze tří krajů (po Praze a Středočeském kraji), který je čistě vnitrozemský. Kraj se rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Hlavní evropské rozvodí táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části.

Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2, zabírá zhruba 9 % celkové rozlohy ČR a je to pátý největší kraj. Lesy pokrývají téměř třetinu území kraje. Výměra zemědělské půdy představuje 60,1 % rozlohy kraje a jedná se o druhý největší podíl v rámci krajů.

Díky přírodním podmínkám je sídelní struktura Kraje Vysočina velmi rozdrobená, tvoří ji velký počet malých sídel, která jsou integrována do 704 obcí, což je druhý nejvyšší počet obcí mezi kraji v rámci ČR. Pouze ve čtyřech městech kraje žije více než dvacet tisíc obyvatel. Metropolí kraje je , nejstarší horní město českých zemí, které patřilo ve středověku k nejbohatším městům českého království, a to především díky těžbě stříbra. Rozkládá se po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Město Jihlava je dle počtu obyvatel druhým nejmenším krajským městem, má pouze něco málo přes 50 tisíc obyvatel.

Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, dále národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a četné přírodní rezervace

16

9.1. Mapa Kraje Vysočina

Zdroj: Topograf 2019

9.2. Počet obyvatel a průměrný věk v Kraji Vysočina k 1. 1. 2019

Region soudržnosti, Počet obyvatel Population Průměrný věk Average age

kraj, okres celkem muži ženy celkem muži ženy NUTS 2, NUTS 3, LAU 1 Total Males Females Total Males Females Havlíčkův Brod 94486 46892 47594 42,9 41,6 44,1 Jihlava 112930 55981 56949 42,0 40,6 43,4 Pelhřimov 72143 35926 36217 43,4 42,1 44,8 Třebíč 111426 55208 56218 42,7 41,4 44,0 Žďár nad Sázavou 117931 58704 59227 42,1 40,7 43,5

Zdroj: ČSÚ – data k 1. 1. 2019

17

9.3. Podíl nezaměstnaných osob na počtu obyvatel v krajích České republiky

Zdroj: MPSV, Úřad práce 2019

18

9.4. Zařízení sociálních služeb v Kraji Vysočina

Zařízení sociálních služeb

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Centra denních služeb 1 3 3 3 3 3 3 5 5 6 7 Denní stacionáře 7 13 15 17 15 16 17 17 19 21 21 Týdenní stacionáře 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Domovy pro osoby se zdravotním 8 9 9 9 8 9 9 9 10 10 9 postižením Domovy pro seniory 23 23 23 24 24 25 25 25 24 24 24 Domovy se zvláštním režimem 2 12 13 14 14 15 15 15 17 19 20 Chráněné bydlení - 2 5 7 7 8 8 11 12 12 12 Azylové domy 6 8 8 8 7 8 8 7 7 7 7 Domy na půl cesty - 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Zařízení pro krizovou pomoc ------1 1 Nízkoprahová denní centra 1 ------Nízkoprahová zařízení pro děti a 2 11 11 12 13 14 14 14 14 15 15 mládež Noclehárny ------Terapeutické komunity - 2 2 2 1 2 1 1 1 - 1 Sociální poradny - 33 32 32 29 27 28 28 28 22 20 Sociálně terapeutické dílny - 4 6 6 7 7 8 9 10 10 7 Centra sociálně rehabilitačních 1 8 16 18 17 18 17 18 12 17 16 služeb Pracoviště rané péče 1 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Intervenční centra - 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Služby následné péče - - - 1 1 1 2 2 2 2 3

Značky použité v tabulkách

 - ležatá čárka (pomlčka) na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval  . tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý  x ležatý křížek (malé písmeno x) na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů  0 nula se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky  i. d. individuální (důvěrný) údaj

19

10. Okres Třebíč

Okres Třebíč se nachází v jihovýchodní části kraje v sousedství okresů Jihlava a Žďár nad Sázavou, dále sousedí s jihočeským okresem Jindřichův Hradec a jihomoravskými okresy Znojmo a Brno-venkov. Svou rozlohou patří k velkým okresům (v kraji druhý největší), na druhé místo se řadí i počtem obyvatel a hustotou osídlení. Území okresu tvoří pahorkatiny jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, do nichž se hluboko zařezávají údolí řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné. To jsou hlavní, ale nepříliš vodnaté toky okresu i jinak chudého na vodu, kterou však zachycuje také kolem 250 rybníků a též přehrady u Dalešic a Mohelna (zdroje vody pro Jadernou elektrárnu ), jež v polovině sedmdesátých let zatopily velkou část malebného údolí řeky Jihlavy.

Ze všech okresů kraje je třebíčský nejvíce odlesněn, lesy zaujímají jen něco přes čtvrtinu jeho rozlohy. Rozsáhlejší lesní komplexy nalezneme na západě a severozápadě okresu, ale i na východě a jihovýchodě podél toků Jihlavy, Oslavy, Chvojnice a Rokytné a na jihu pod Dešovem a Novými Syrovicemi.

Dopravní síť okresu tvoří pouze dvě jednokolejné železniční trati Okříšky-Znojmo a Jihlava-Brno se dvěma lokálními spoji (Studenec-Křižanov a Moravské Budějovice- Jemnice) a síť silnic – většinou III. třídy. Významnější silniční tahy představují pouze silnice Brno-České Budějovice a Znojmo-Jihlava. Největším dopravním problémem (nepočítáme-li neutěšený stav řady komunikací) je napojení okresního města na dálnici a jeho spojení s novým krajským městem. První problém alespoň částečně ulehčila rekonstrukce silnice Třebíč-Velké Meziříčí.

Na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese těžce dolehly důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Důsledkem likvidace nebo alespoň dramatického omezení výroby v největších podnicích okresu – na prvním místě je třeba jmenovat BOPO Třebíč – se stala vysoká nezaměstnanost, k níž přispělo i propouštění v ostatních podnicích a úřadech. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých firmách mohl důsledky těchto procesů jen do jisté míry utlumit. Vysoká nezaměstnanost (zvláště dlouhodobá) a nízké platy jsou trvale hlavními problémy třebíčského okresu. Zvlášť tíživá je situace na vesnicích, kde se k obecným problémům přidružuje ještě útlum zemědělství a špatná dopravní obslužnost.

Vzhledem ke své malebné, do značné míry zachované a ekologicky poměrně málo zatížené krajině, řadě přírodních i historických památek (včetně památky UNESCO, komplexu třebíčského Židovského města, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa) – v širší veřejnosti ovšem většinou málo známých – má třebíčský okres předpoklady k rozvoji turistického ruchu, zejména agroturistiky a cykloturistiky, které však dosud zůstávají prakticky nevyužity.

Zdroj: ČSÚ 2019

20

10.1. Mapa okresu Třebíč

Zdroj: Kraj Vysočina

21

10.2. Podíl nezaměstnaných osob na počtu obyvatel v okresech České republiky

Zdroj: MPSV, Úřad práce 2019

22