Západočeské Entomologické Listy

ročník 9 | 2018 internetový časopis

vydává Západočeská pobočka České společnosti entomologické v Plzni

ISSN 1804-3062 pouze on-line verze Západočeské entomologické listy (2018), 9: 1–3 ISSN 1804-3062

Příspěvek k seznamu nosatců (Coleoptera: Curculionoidea) Moravy (Česká republika)

Jiří Stanovský1 & Petr Boža2

1 Na výspě 18, CZ-700 30 Ostrava-Výškovice; e-mail: [email protected] 2 Jeremiášova 432/10, CZ-779 00 Olomouc-Povel; e-mail: [email protected]

Stanovský J. & Boža P. 2018: Příspěvek k seznamu nosatců (Coleoptera: Curculionoidea) Moravy (Česká republika) (Contribution to the weevil list (Coleoptera: Curculionoidea) of Moravia (Czech Republic)). – Západočeské entomolo- gické listy, 9: 1–3. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 17-3-2018.

Abstract. Otiorhynchus proximus proximus Stierlin, 1861 is reported from the Moravskoslezské Beskydy Mts as a new species for Moravia (Czech Republic). The first reliable record of Magdalis punctulata (Mulsant & Rey, 1859) is given for the same region.

Key words: Coleoptera, Curculionoidea, Curculionidae, new records, faunistics, Czech Republic, Moravia

ÚVOD V návaznosti na předchozí příspěvky o nových a potvrzených druzích nosatců (Curculionoidea) pro Českou republiku a Slovensko (např. Benedikt et al. 2016, 2017, Trnka et al. 2017) přinášíme další doplňky do nedávno publikovaného komentovaného seznamu druhů uvedené nadčeledi (Benedikt et al. 2010).

METODIKA Prezentované nové údaje byly získány při determinaci sbírkového materiálu M. Mantiče (Hlučín-Bobrov- níky) a studiu sbírky R. Formánka, která je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně. Systematika a nomenklatura nadčeledi Curculionoi- dea jsou převzaty z práce Löbl & Smetana (2013). Použité zkratky: MZMB – Moravské zemské muzeum Brno, ex. – exemplář, pers. comm. – osobní sdělení.

PŘEHLED NÁLEZŮ Curculionidae: Entiminae Otiorhynchus proximus proximus Stierlin, 1861 (Obr. 1) Moravia bor. or., Moravskoslezské Beskydy, Čelad- ná env., vrch Čertův Mlýn (6575), 5.X.2014, 1 ex., prosev mechu v suťovité strži, M. Mantič lgt. et coll., P. Boža det. Obr. 1. Otiorhynchus proximus. Moravia: Beskydy, Čertův Montánní druh, v nominotypickém poddruhu zná- mlýn. Foto: P. Boža. mý z Rakouska, České republiky, Slovenska, Pol- Fig. 1. Otiorhynchus proximus. Moravia: Beskydy, Čertův ska, Maďarska, Rumunska a Ukrajiny (Magnano & mlýn. Photo: P. Boža.

1 Alonso-Zarazaga 2013). Roubal (1937–1941) jej dikt et al. 2017). Historický výskyt na Moravě uved- charakterizuje jako terikolní druh s výskytem v hor- li Benedikt et al. (2010) na základě údaje Horiona ských smrčinách pod mechem, kameny a hnijícím (1935) z lokality „Bad Landeck in Glatzer Gebirge“. dřevem. V České republice byl druh dosud doložen Tato lokalita ale leží na polské straně Králického pouze ze Šumavy (např. Strejček 1976), ale výskyt Sněžníku (městečko Lądek- Zdrój), proto je prvním v karpatských pohořích Moravy byl očekáván vzhle- dokladem z Moravy teprve výše uvedený exemplář dem k jeho rozšíření v horách Polska a Slovenska. z Moravské Ostravy (S. Benedikt, pers. comm.). Nový druh pro Moravu. Potvrzení historického výskytu druhu na Moravě.

Curculionidae: Mesoptiliinae PODĚKOVÁNÍ Magdalis punctulata (Mulsant & Rey, 1859) (Obr. 2) Za poskytnutí materiálu ke studiu a doplňující po- Moravia bor., „Mährische Ostrau“ [=Moravská Ost- známky k nálezovým okolnostem děkujeme M. Man- rava] (6175), 1 ♀, bez data, coll. MZMB (in coll. tičovi (Hlučín-Bobrovníky) a za umožnění studia R. Formánek), P. Boža det. sbírky R. Formánka vedoucímu Entomologického Evropský druh, obývající podhorské a horské jehlič- oddělení MZMB J. Kolibáčovi. naté lesy. Jeho rozšíření sahá od Francie po Řecko a známý je také z Kavkazu, z řady evropských zemí LITERATURA ale dosud doložen není – chybí např. v celé Skan- Barrios H. E. & Korotyaev B. 2013: Mesoptiliinae. dinávii, na Pyrenejském poloostrově nebo v Pobaltí Pp. 472–475. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalo- (Barrios & Korotyaev 2013). Vývoj je udáván ve gue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 8. Curculionoidea smrku ztepilém (Picea abies) a jedli bělokoré (Abies II. – Leiden, Brill, 700 pp. alba) (Burakowski et al. 1995), ojediněle jsou uvá- Benedikt S., Borovec R., Fremuth J., Krátký J., Schön děny též nálezy z borovice lesní (Pinus sylvestris) K., Skuhrovec J. & Trýzna M. 2010: Komentovaný (Roubal 1937–1941). Na území České republiky byl seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculio- noidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republi- výskyt druhu recentně potvrzen v Čechách (Bene- ky a Slovenska. 1. díl. Systematika, faunistika, historie výzkumu nosatcovitých brouků v České republice a na Slovensku, nástin skladby, seznam. Komentáře k Anthri- bidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachy- ceridae, Dryophthoridae, Erirhinidae a Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae. Annotated checklist of weevils (Coleoptera: Curculionoidea excepting Scolytinae and Platypodinae) of the Czech Republic and Slovakia. Part 1. Systematics, faunistics, history of research on weevils in the Czech Republic and Slovakia, structure outline, checklist. Comments on Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryophtho- ridae, Erirhinidae and Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae. – Klapalekiana, 46 (Suppl.): 1–363. Benedikt S., Krátký J. & Schön K. 2016: Nové a po- tvrzené druhy nosatců (Coleoptera: Curculionoidea) pro Českou republiku a Slovensko. – Západočeské entomologické listy, 7: 25–31. Online: http://www. zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 3-6-2016 (navštíveno 28.2.2018). Benedikt S., Krátký J. & Stanovský J. 2017: Doplňky k seznamu nosatců (Coleoptera: Curculionoidea) České republiky a Slovenska. – Západočeské entomologické listy, 8: 15–21. Online: http://www.zpcse. cz/entolisty/ entolisty.html, 6-4-2017 (navštíveno 28.2.2018). Burakowski B., Mrockowski M. & Stefańska J. 1995: Ryjkowce–Curculionidae, część 2. Katalog Fauny Pol- Obr. 2. Magdalis punctulata. Moravia: Moravská Ostrava. ski, Chrząszcze (Coleoptera). – Wydawnictwo Muzeum Foto: P. Boža. i Institutu Zoologii PAN, Warszawa, 307 pp. Fig. 2. Magdalis punctulata. Moravia: Moravská Ostrava. Horion A. 1935: Nachtrag zu Fauna Germanica: Die Kä- Photo: P. Boža. fer des Deutschen Reiches von Edmund Reitter. – Hans

2 Goecke Verlag, Krefeld, 358 pp. Praha, 363 pp. Löbl I. & Smetana A. (eds) 2013: Catalogue of Palae- Strejček J. 1976: Příspěvek k poznání fauny brouků arctic Coleoptera, Vol. 8: Curculionoidea II. – Leiden, čeledi Anthribidae a Curculionidae v ČSSR (Beitrag Brill, 700 pp. zur Kenntnis der Käferfauna der Familien Anhribidae Magnano L. & Alonso-Zarazaga M. A. 2013: Otio- und Curculionidae in der ČSSR). – Zprávy Českoslo- rhynchini. Pp. 302–347. In: Löbl I. & Smetana A. venské Společnosti Entomologické ČSAV, 12: 119–138. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 8. Cur- Trnka F., Krátký J. & Stejskal R. 2017: Poznámky culionoidea II. – Leiden, Brill, 700 pp. k výskytu několika druhů nosatců (Coleoptera: Curcu- Roubal J. 1937–1941: Katalog Coleopter (Brouků) Slo- lionoidea) v České republice (Notes on the occurrence venska a Východních Karpat na základě bionomickém of several weevil species (Coleoptera: Curculionoidea) a zoogeografickém a spolu systematický doplněk Gan- of the Czech Republic). – Západočeské entomologické glbauerových Die Käfer von Mitteleuropa a Reitterovy listy, 8: 71–75. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/ Fauna Germanica. Díl III (Katalog der Coleopteren der entolisty.html, 10-12-2017 (navštíveno 28.2.2018). Slowakei und der Ost-Karpathen auf bionomischer und zoogeographischer Grundlage und zugleich Ergänzun- Obdrženo do redakce: 26.2.2018 gen Ganglbauer’s „Die Käfer von Mitteleuropa“ und Přijato po recenzích: 2.3.2018 zu Reitter’s „Fauna Germanica“. III. Teil). – Orbis,

3 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 4–6 ISSN 1804-3062

aunistick zprávy ze západníc Čec Coleoptera: Staphylinidae, Tenebrionidae

Kejval Z. & Sladký P. 2018: Faunistické zprávy ze západních Čech – 11. Coleoptera: Staphylinidae, Tenebrionidae (Faunistic records from western Bohemia – 11. Coleoptera: Staphylinidae, Tenebrionidae). – Západočeské entomolo- gické listy, 9: 4–6. . Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 9-8-2018.

STAPHYLINIDAE Vzácnější evropský druh zachovalých lesů a starých parků v nižších a středních polohách, kde žije ve dře- Euthiconus conicicollis (Fairmaire & Laboulbène, vě a pod kůrou ve společnosti mravence Lasius brun- 1855) (Obr. 1, 3, 4) neus (Latreille, 1798). V Čechách je známý např. Bohemia occ., Podražnice, JV obce (6443), Pod- z Křivoklátska, Českého Švýcarska, Prahy a okolí ražnická obora, 49°33'4.199"N, 12°58'9.026"E, asi Hluboké nad Vltavou (A. Šíma, pers. comm.). V obo- 414 m, quercetum, VI.2014, 1 ex., Z. Kejval leg. et ře u Podražnic byl nalezen ve staré, silně prosvětlené det., coll. Muzeum Chodska, Domažlice.

Obr. 1. Euthiconus conicicollis z lokality Podražnice. Obr. 2. Tribolium madens z lokality Pec. Foto: Z. Kejval. Foto: Z. Kejval. Fig. 2. Tribolium madens from the locality Pec. Photo: Fig. 1. Euthiconus conicicollis from the locality Podražni- Z. Kejval. ce. Photo: Z. Kejval.

4 Obr. 3. Obora u obce Podražnice. Fig. 3. Game preserve near Podražnice village. doubravě (Obr. 3) prosevem hrabanky a dřevitého detritu u pařezů, převážně osídlených mravenci. První nález v západních Čechách.

TENEBRIONIDAE Tribolium madens (Charpentier, 1825) (Obr. 2, 4) Bohemia occ., Mariánské Lázně (6042), půda domu u Chebské křižovatky (stržen v létě 2010), 49°57'49.089"N, 12°41'51.430"E, 595 m, uvnitř vosího hnízda, 13.IV.2010, 1 ex., L. Dvořák leg. et det., coll. Městské muzeum Mariánské Lázně; Pec (6643), včelín na zahradě v obci, 49°24'2.979"N, 12°50'2.849"E, asi 490 m, IV. 2018, 8 ex., P. Sladký leg. (více ex. observ.), Z. Kejval det., coll. P. Sladký (5 ex.) a Muzeum Chodska, Domažlice (3 ex.). Holarktický druh, v České republice poměrně vzác- ný, nalézaný pouze v přírodě, pod kůrou a v trouchu stromů (Novák 2014), na rozdíl od našich ostatních, téměř výlučně synantropních druhů rodu Tribolium W. S. MacLeay, 1825. Jeho larvy žijí na plísních v odumřelém dřevě (Novák 2014). Na výše uvede- Obr. 4. Známé rozšíření Tribolium madens (tečky) a Euthi- né lokalitě Pec byl nalezen uvnitř dřevěného včelího conus conicicollis (kroužek) v západních Čechách. úlu, pod papírovou podložkou na jeho dně (části dna Fig. 4. Known distribution of Tribolium madens (dots) and a stěn byly porostlé plísněmi). Hnízdo z půdy domu Euthiconus conicicollis (circle) in western Bohemia.

5 u druhého nálezu patřilo druhu Dolichovespula sa- 2010: The occurrence of Tenebrionidae (Coleoptera) in xonica (Fabricius, 1793) (L. Dvořák, pers. comm.). Poland based on the largest national museum collections. Vzhledem k těmto okolnostem a častým nálezům – Fragmenta Faunistica, 53: 1–95. ― Novák V. 2014: v kulturních podmínkách v zahraničí (např. Ferrer Brouci čeledi potemníkovití (Tenebrionidae) střední Evro- 1995, Iwan et al. 2010) se jeví jeho zařazení mezi py. Beetles of the family Tenebrionidae of Central Europe. Academia, Praha, 418 pp. ― Novák V. 2017: Tenebrio- ohrožené druhy v kategorii EN (Novák 2017) jako nidae (potemníkovití). Pp. 443–446. In: Hejda R., Far- poměrně diskutabilní. kač J. & Chobot K. (eds): Červený seznam ohrožených První nálezy v západních Čechách. druhů České republiky. Bezobratlí (Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates). – Příroda, PODĚKOVÁNÍ Praha, 36, 611 pp. Děkujeme Adamovi Šímovi (Praha) za informace k bionomii a celkovému rozšíření druhu Euthiconus Zbyněk Kejval conicicollis a Liborovi Dvořákovi (Městské muzeum Muzeum Chodska, Chodské náměstí 96, CZ-344 01 Mariánské Lázně) za poskytnutí nálezových údajů ke Domažlice; e-mail: [email protected] druhu Tribolium madens z muzejní sbírky. Petr Sladký LITERATURA Pec 40, CZ-344 01 Domažlice; e-mail: [email protected] Ferrer J. 1995: A key to the Flour beetles of the genus Tribolium Macleay in Sweden (Coleoptera, Tenebrioni- dae), with distributional notes. – Entomologisk Tidskrift, Obdrženo do redakce: 8.6.2018 116: 123–136. ― Iwan D., Kubisz D. & Mazur M. A. Přijato po recenzích: 14.6.2018

6 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 7–33 ISSN 1804-3062

auna brouků (Coleoptera) vrcu ie s přírodní rezervací ělov

Stanislav Benedikt1 & Arnošt Sieber2

1 ástkova 10, CZ-32600 Plze; e-mail: [email protected] 2 Sídlitě Poty 61, CZ-33901 Klatovy; e-mail: [email protected]

Benedikt S. Sieber A. 2018: Fauna brouků (Coleoptera) vrchu ičej s přírodní rezervací Bělýšov (Beetle fauna of the ičej hill with the Bělýšov Nature Reserve). – Západočeské entomologické listy, 9: 7–33. Online: http://www. entolisty.cz, 25-10-2018.

Abstract. The knowledge on beetles (Coleoptera) of the ičej hill is summarised in the paper. The locality belongs to the geographical unit called Branžovský hvozd (deep forest) situated in western Bohemia. Most of this area is cove- red with relatively well preserved deciduous forests. A part of the locality ičej – the Bělýšov Nature Reserve – was established in 1955 for the protection of forest habitats with a grove vegetation. In 2012–2014, a research focused on beetle communities was carried out in the nature reserve and its wide surroundings. Together with the records published from the locality in the past and with the vouchers found in some older collections, the total number of beetle species is 726, of which the xylophagous, saproxylic and mycetophilous species are the most valuable. Altogether 83 protected, threatened or faunistically interesting species are shortly commented concerning their bionomy, ecology and the occurrence in the Czech Republic and western Bohemia. The most interesting records are those of Chonostropheus tristis (Fabricius, 1794), Crepidophorus mutilatus (Rosenhauer, 1847), aricobius erichsoni Rosenhauer, 1846, allomenus aillaris (Illiger, 1807), ypoanus inunctus (Lacordaire, 1835), Kyklioacalles roboris (Curtis, 1834), eioderes kollari L. Redtenbacher, 1848, Ochina latreillii (Bonelli, 1812), Pedostranalia revestita (Linnaeus, 1767), Saperda octopunctata (Scopoli, 1772) and Synchita varieata Hellwig, 1792. The finding of Coelus pictus (Sturm, 1807) represents its confirmed occurrence in Bohemia.

Key words: Coleoptera, faunistics, Bělýšov Nature reserve, western Bohemia, Czech Republic

ÚVOD – PR Bělč, PR Bělýšov, PP Hora a PR Jezvinec) nebo s výskytem tisu červeného (1933 – PR Netřeb). Západní Čechy jsou z pohledu přírodovědce atraktiv- Především vrch ičej s přírodní rezervací Bělýšov ní především díky pohraničním hřebenům Šumavy, lákal odedávna regionální přírodovědce včetně ento- Českého lesa a Krušných hor. Vnitrozemí, přísluše- mologů k návštěvám, které vedly k získání množství jící s výjimkou nejvyšších poloh Slavkovského lesa údajů. Naprostá většina z nich však nikdy nebyla a Doupovských hor vesměs k mezofytiku, je územím publikačně zhodnocena. Také tato skutečnost vedla na výjimečné přírodní hodnoty chudším a jen lokál- k rozhodnutí vedení Západočeské pobočky České ně vybočujícím z běžných přírodních poměrů obdob- společnosti entomologické iniciovat tříletý inven- ných poloh České republiky. Dobře to dokládají i pří- tarizační průzkum přírodní rezervace i jejího okolí rodovědecké aktivity, které jsou pro toto vnitrozemí a následně všechny historické i recentní poznatky takřka výlučně dílem regionálních přírodovědců, za- o fauně brouků (Coleoptera) této zajímavé lokality tímco přespolní se tu vyskytují jen zřídka. Jednou shromáždit a zveřejnit. ze zajímavých oblastí západočeského mezofytika je Inventarizační průzkum v rezervaci a jejím oko- lesnatá vrchovina západně od města Klatovy, nazý- lí proběhl v letech 2012–2014 na základě výjimky vaná Branžovský hvozd. Výjimečnost této oblasti č. j. P/2947/12, vydané K Plzeského kraje. v rámci západních Čech spočívá v plošně rozsáhlém výskytu listnatých lesů dubového a bukového stupně, POP Í PÍODNÍ POĚ které mají na řadě lokalit zcela přírodní charakter, včetně přechodů k pralesovitým partiím. Od třicátých Celý vrch je společně se sousedními kopci Tuhoš, let 20. století tu postupně vzniklo několik chráněných Běleč a Doubrava součástí EVL Švihovské hvozdy. území na ochranu zachovalých lesů, většinou i s bo- V jeho jižní části se nachází přírodní rezervace Bě- hatou hájovou květenou (1933 – PR Herštýn, 1955 lýšov, jejíž rozloha je 11,37 ha. Rezervace je tvořena

7 třemi samostatnými částmi v polohách 475–675 m geologicke-mapy.cz/, navštíveno 31.3.2018). Všech- n. m. Rezervace byla v roce 1955 zřízena na ochranu ny druhy hornin často vystupují na povrch v podo- mozaiky doubrav, dubohabřin a suových lesů s tep- bě sutí a skalek, nejvíce na hřebenu a na prudších lomilnou květenou (Zahradniký Makovčin úbočích. 2004). Podle klasifikace z Atlasu podnebí Česka (Tolasz 2007) spadá lokalita do okrsku s mírně teplým c pr a mírně suchým klimatem, s průměrnou roční tep- lotou 7–8 °C a průměrnými ročními srážkami okolo Vrch ičej leží na severovýchodním okraji Bran- 600 mm. žovského hvozdu. Ten zaujímá nejvyšší jižní část Švihovské pahoraktiny, zvanou Korábská vrchovi- Biota na, a východní část Všerubské vrchoviny (Obr. 1). Rozloha území je necelých 300 km2. Nadmořská zemí spadá do fytogeografického okresu Branžov- výška nejvyšších vrchů Branžovského hvozdu pře- ský hvozd. Vrch je téměř souvisle zalesněný, větší sahuje na více ktách 700 m, nejvyšším vrcholem je luční plochy se nacházejí jen po obvodu při úpatí. Koráb (773 m n. m.). Masiv ičeje, který je situo- Lesy jsou v naprosté převaze listnaté, lokálně s pří- ván do pole 6545 faunistického siového mapování měsí jedle (bies alba) a borovice (Pinus sylvestris), (Pruner & Mka 1996), je tvořen výrazným, téměř pouze výjimečně (jihozápadní úbočí) se vyskytují 3 km dlouhým hřbetem, který po většině délky pře- plošně nevelké monokultury smrku (Picea abies). sahuje 600 m n. m. a je orientovaný od jihozápadu Z dřevin dominují dub zimní (uercus petraea), k severovýchodu (Obr. 2). Má několik nevýrazných habr (Carpinus betulus), jasan ztepilý (rainus vrcholů, z nichž nejvyšší ičej dosahuje 697 m n. m., ecelsior), javor klen (cer pseudoplatanus), javor na jihu situovaný Bělýšov pak 652 m n. m. Geologic- mléč (. platanoides) a lípa srdčitá (ilia cordata), ky je vystavěn z proterozoických metabazaltů (spili- vzácný není ani jilm horský (lmus labra). Lesy ty), pouze hřebenová část je tvořena pararulami s lo- na východních a severních svazích jsou tvořeny kálně prostupujícími amfibolity (zdroj: http://www. hlavně bukem lesním (aus sylvatica). Fytoceno-

Obr. 1. Branžovský hvozd. Vrchovina situovaná mezi městy Kdyně, Švihov a Klatovy. Poloha vrchu ičej se nachází v červené elipse. (Mapový podklad: https://mapy.cz/zemepisna/, navštíveno 31.3.2018). Fig. 1. Branžovský hvozd. Highlands located among the towns of Kdyně, Švihov and Klatovy. The location of the ičej hill is depicted in the red ellipse. (Map base: https://mapy.cz/zemepisna/, visited 31.3.2018).

8 logicky patří lesní porosty na jižně orientovaných hofer. Osud jeho sbírky je neznámý, řada údajů se svazích do černýšových dubohabřin (Melampyro ale zachovala díky přírodovědecké studii o přírod- nemorosi-Carpinetum) a břekových doubrav (Sorbo ní rezervaci Bělýšov, kterou v sedmdesátých letech terminali-uercetum), vrcholové partie k habrovým 20. století připravila tehdejší Státní ochrana přírody, javořinám (ceri-Carpinetum) a porosty na drolinách a kde entomologická část studie je založena právě a balvanitých východních svazích do bažankových na údajích poskytnutých A. Seltenhoferem (Rejnek jasenin (Mercuriali-rainetum). V podrostu lesů se 1977). uplatuje celá řada cenných hájových a teplomilných V posledním půlstoletí byl pak vrch ičej cílem ná- druhů rostlin, např. nemone ranunculoides, nthe- vštěv především silné generace klatovských entomo- ricum liliao, Clinopodium vulare, Corydalis cava, logů 70.–90. let (R. Fencl, Z. Hosnedl, F. Kantner, Daphne mezereum, Diitalis randilora, epatica S. Knig, A. Sieber). Množství jejich nálezů i recent- nobilis, nula conyza, Platanthera biolia, Polyala ních nálezů dalších entomologů však zůstalo v na- chamaebuus, riolium alpestre, icia pisiormis, prosté většině nezhodnoceno, s výjimkou několika incetoicum hirundinaria (Zahradniký Ma- jednotlivých údajů, roztroušených v převážně fauni- kovčin 2004; vlastní poznatky autorů). stické entomologické literatuře (např. Fenl 1984, Výjimečnou zachovalost lesních porostů dokumentu- Sláa 1998, Benedikt et al. 2010, Ša Kejval je zařazení lokality Bělýšov do databáze přírodních 2013, Kejval 2014, Krátký 2015, Týr 2016). Jejich lesů České republiky, kde v kategorii es přírodní je sbírky jsou dnes obtížně dostupné. Pro účely této pu- evidováno 13,36 ha porostů (převážně zahrnutých blikace byla ale zpracována soukromá sbírka druhého do PR) a dalších 117,95 ha je pak vedeno v kategorii z autorů a částečně také sbírka F. Kantnera (České es přírodě blízký (VKOZ 2005–2018). Budějovice).

O NOOOK METODIKA KV N Č Zdroje dat Počátky entomologických průzkumů na vrchu ičeji Základem pro koleopterologické vyhodnocení před- spadají do přelomu 19. a 20. století, kdy se tu faunou mětného území jsou výsledky průzkumu, který zde brouků zabýval ve svých studentských letech chu- proběhl v letech 2012–2014. Kromě autorů byli průz- denický rodák J. Roubal. Ze svých poznatků z prů- kumem pověřeni Z. Kejval (Domažlice), P. Kresl zkumů v okolí rodné obce, které zahrnovalo i vrch (Spůle) a J. Lahoda (Chrastavice). Příležitostně ičej, plánoval publikovat rozsáhlejší monografii, se jej zúčastnili také další členové ČSE, přizvaní kterou ale vzhledem k jeho dalším životním etapám k terénním pracím v rámci společensko-odborných nedokončil. Publikovat stačil jen úvodní práci, kte- akcí, pořádaných v uvedených letech Západočeskou rá seznamuje s přírodními podmínkami Chudenicka pobočkou ČSE v nedalekých Chudenicích. Výsled- a čtyři krátká pokračování, kde zaznamenal druhy če- ky průzkumu byly shrnuty v závěrečné zprávě při- ledí Carabidae, Dytiscidae a Staphylinidae (Roubal pravené pro Krajský úřad Plzeského kraje (Bene- 1915, 1916, 1917, 1918, 1924). Na ostatní skupiny dikt 2015). Další údaje byly získány ze soukromých brouků už bohužel později nedošlo. sbírek entomologů, kteří v území působili v období V období po 2. světové válce působil po několik 1976–2017, přičemž hlavním zdrojem dat byla desetiletí na lokalitě klatovský entomolog A. Selten- v tomto případě sbírka druhého z autorů. Přehled sbírek, využitých pro tuto práci, je uvedený na konci kapitoly. Seznam druhů je doplněn také o dostupné pu- blikované údaje, kde hlavním a mimořádně cenným příspěvkem z hlediska porovnání historické a re- centně zjištěné skladby jsou už zmíněné publikace Roubala (1915, 1916, 1917, 1918, 1924). daje z těchto prací byly ale do této publikace převzaty jen v případech, kde je v údaji ke druhu přímo zmíněna lokalita ičej nebo Bělýšov. Pro účely vyhodnocení fauny řádu Coleoptera lokality byly rovněž využity i jednotlivé údaje roztroušené v dalších publikacích Obr. 2. Vrch ičej. Fotografováno od zámku Láze. Foto: (Fenl 1984, Sláa 1998, Zahradniký Ma- S. Benedikt. kovčin 2004, Benedikt et al. 2010, Ša Kejval Fig. 2. The ičej hill. Photo taken from the Láze castle. Photo: S. Benedikt. 2013, Kejval 2014, Krátký 2015, Mertlik 2016, 9 Týr 2016) a údaje z výše zmíněné přírodovědecké – Chrysomelidae: Alticinae; L. Ernest (Nymburk) – studie Státní ochrany přírody (Rejnek 1977). Cryptophagidae; J. Jelínek (Praha) – Kateretidae, Ni- Systém a nomenklatura řádu Coleoptera byly zpra- tidulidae; P. Průdek (Brno) – Cucujoidea; J. Růžička covány podle katalogu palearktických brouků (Lbl (Praha) – Leiodidae; M. Schlke (Berlin) – Staphyli- Setana 2003, 2004, 2006, 2007, 2008, 2010, nidae: Tachyporinae; P. Zahradník (Praha) – Ptinidae. 2011, 2013). Průzkum byl prováděn jak v samotné PR, tak i v je- Hodnocení ohroženosti druhů bylo převzato z aktuál- jím okolí, celkem na třech rozlišených lokalitách ně vydaného Červeného seznamu ohrožených druhů (Obr. 3): ČR – Bezobratlí (Hejda et al. 2017). 1. Slatina: Bělýšov, PR – představuje vlastní rezervaci dělenou do třech izolovaných ploch; dále lokalita Metodika terénních prací a zpracování materiálu B1 (Obr. 4). v rác prz v leech 2. Slatina: Bělýšov, lesní okolí PR – zahrnuje ostatní lesní plochy v jihozápadní části vrchu ičej, tvořené Průzkum se zaměřil na území přírodní rezervace listnatými a smíšenými porosty s převahou uer- a její blízké okolí v jižní části masivu, včetně luč- cus spp. a vtroušenými cer pseudoplatanus, aus ních stanoviš při úpatí kopce. Byl prováděn indivi- sylvatica, rainus ecelsior, ilia spp. a lokálně duálním vyhledáváním a všemi základními sběrací- i bies alba; dále lokalita B2 (Obr. 5). mi metodami kvantitativního charakteru – smykem 3. Slatina: Bělýšov, nelesní okolí PR (okraje lesa, trav a bylin, oklepem keřů, stromů a vyšších bylin, meze, louky) – zahrnuje nelesní plochy na jihozá- prosevem detritu. Zemní ani jiné typy pastí nebyly padním až jižním úpatí vrchu Bělýšov v okolí obcí v rámci průzkumu využity. Terénní práce proběhly Slatina a Balkovy. Tato lokalita nezahrnuje vodní během 22 krátkodobých návštěv lokality, ve všech toky ani jejich nivy; dále lokalita B3. třech letech v období od března/dubna do srpna. Část materiálu byla determinována již na lokalitě, ezna rael deernár a íre zapsána do terénního deníku a vrácena zpět do pří- rody. Na determinacích dokladového materiálu se (Příjmení, jméno, bydliště, zkratka v textu) kromě autorů a ostatních pověřených zpracovatelů Benedikt Stanislav, Plze (BS) (viz výše) i přizvaných účastníků průzkumu podíleli Benedikt Václav, Plze (BV) také specialisté na některé čeledi: P. Boža (Olomouc) Čížek Petr, amberk (CP)

Obr. 3. Rozlišené lokality v jihozápadní části vrchu ičej. (Mapový podklad: https://mapy.cz/turisticka/, navštíveno 31.3.2018). Fig. 3. Localities differentiated in the southwestern part of the ičej hill. (Map base: https://mapy.cz/turisticka/, visited 31.3.2018).

10 Kejval Zbyněk, Domažlice (KZ) VDK DK Krátký Jiří, Hradec Králové (KJ) zemí vrchu ičej je podobně jako několik dalších Kresl Petr, Spůle (KP) lokalit v Branžovském hvozdu ostrovem vysoké bio- Lahoda Jiří, Chrastavice (LJ) diverzity v historické zemědělské krajině. V rámci Ouda Michal, Plasy (OM) tříletého inventarizačního průzkumu PR Bělýšov Prokop Jiří, Chodov (PR) a jejího okolí, při kterém byl zpracován materiál Průdek Pavel, Brno (PP) v počtu asi 3 200 exemplářů brouků, bylo na lokalitě Schn Karel, Litvínov (SK) identifikováno 524 druhů. Další dokladovaný ma- Schlke Michael, Berlin (SM) teriál z výše uvedených sbírek přinesl do seznamu Sieber Arnošt, Klatovy (SA) dalších 124 druhů, a konečně excerpce literatury jej Stejskal Robert, Znojmo (SR) rozšířila o dalších 78 druhů. Celkový počet historic- Týr Václav, ihle (TV) ky i recentně zjištěných taxonů na území vrchu i- rban Stanislav (S) čej tak představuje číslo 726. Jejich úplný přehled je uveden ve speciální kapitole níže. Ve výčtu druhů je Zkratky ostatní zastoupeno 61 čeledí. Nejvyšší počty druhů patří če- coll. – sbírka, det. – determinoval, env. – okolí, ex. ledím Carabidae, Curculionidae a Staphylinidae, což – exemplář(-e), lgt. – sbíral, observ. – pozoroval, koresponduje s druhovým bohatstvím těchto čeledí EVL – evropsky významná lokalita, NPP – národní v České republice (Tab. 1). přírodní památka, NPR – národní přírodní rezervace, Celkový ráz společenstev řádu Coleoptera na území PP – přírodní památka, PR – přírodní rezervace, ČR vrchu ičej je pahorkatinový až podhorský, středo- – Česká republika evropský, zajímavý přítomností některých alpských a západoevropských druhů na východním, resp. se- verním okraji jejich areálu (viz dále). Ve skladbě společenstva řádu Coleoptera je cenný vysoký podíl druhů vázaných na zachovalé zbytky přirozených listnatých lesů nižších až středních poloh. Sem patří především xylofágní nebo obecně arborikolní druhy, známé v západních Čechách jen lokálně a vzácně: tesaříci Chlorophorus herbsti (Brahm, 1790), rammoptera abdominalis (Stephens, 1831), eioderes kollari L. Redtenbacher, 1848, Mesosa nebulosa (Fabricius, 1781), Oplosia cinerea (Mulsant, 1839), Pedostranalia revestita (Linnaeus, 1767), Saperda octopunctata (Scopoli, 1772), Stictoleptura s. scutellata (Fabricius, 1781), krasci rilus . raminis Obr. 4. PR Bělýšov. Pralesovité porosty v okolí jižního Kiesenwetter, 1857, amprodila r. rutilans (Fab- vrcholu. Foto: J. Raisová. ricius, 1777), nosatci radybatus alla Gerstc- Fig. 4. Bělýšov NR. Primeval forest around the southern ker, 1860, Chonostropheus tristis (Fabricius, 1794) top. Photo: J. Raisová. a Kyklioacalles roboris (Curtis, 1834), kovaříci Calambus bipustulatus (Linnaeus, 1767), Crepido- phorus mutilatus (Rosenhauer, 1847) a ypoanus inunctus (Lacordaire, 1835), dřevomil ucnemis capucina Ahrens, 1812, stehenáči schnomera c. cinerascens (Pandellé, 1867) a . sanunicollis (Fabrici- us, 1787), červotoč Ochina latreillii (Bonelli, 1812), lenec Conopalpus testaceus (Olivier, 1790) a další druhy. Zajímavá je přítomnost tesaříka Poonocherus ovatus (Goeze, 1777) s vazbou na zřejmě přirozený výskyt jedle bělokoré (bies alba). Poměrně boha- tá je na západočeské poměry také fauna mycetofil- ních a saprofilních druhů, které jsou vázány na různé Obr. 5. Lipová doubrava na jihovýchodním svahu mimo druhy hub či mycéliem napadené mrtvé a odumíra- chráněné území. Foto: J. Raisová. jící dřevo, kterého je především na území přírodní Fig. 5. Lime-oak forest on the southeastern slope outside rezervace dostatek i přes svévolný odvoz popada- the protected area. Photo: J. Raisová. 11 Tabulka 1. Přehled na lokalitě zjištěných čeledí. Table 1. Overview of the families registered at the locality.

Pe drh Pe drh Pe drh Čele al Čele al Čele al Ner pece Ner pece Ner pece

Aderidae 2 Endomychidae 3 Omalisidae 1 Anthribidae 4 Erotylidae 5 Orsodacnidae 2 Biphyllidae 1 Eucnemidae 2 Phalacridae 1 Bostrichidae 1 Geotrupidae 3 Ptinidae 14 Brentidae 39 Histeridae 10 Pyrochroidae 1 Buprestidae 12 Hydrophilidae 1 Rhynchitidae 9 Byturidae 1 Chrysomelidae 42 Salpingidae 6 Cantharidae 16 Kateretidae 4 Scarabaeidae 14 Carabidae 64 Laemophloeidae 1 Scraptiidae 4 Cerambycidae 46 Lampyridae 1 Silphidae 9 Cerylonidae 2 Latridiidae 14 Silvanidae 2 Ciidae 9 Leiodidae 9 Sphaeritidae 1 Cleridae 2 Lucanidae 2 Sphindidae 1 Coccinellidae 13 Lymexylidae 1 Staphylinidae 113 Cryptophagidae 12 Malachiidae 4 Tenebrionidae 16 Curculionidae 103 Melandryidae 7 Tetratomidae 3 Dascilidae 1 Monotomidae 4 Trogidae 2 Dasytidae 7 Mordellidae 2 Trogossitidae 1 Dermestidae 7 Mycetophagidae 8 Zopheridae 4 Derodontidae 1 Nitidulidae 20 ele al 726 Elateridae 33 Oedemeridae 3

ných kmenů, který byl v rámci průzkumu na lokalitě tomnost některých v západních Čechách všeobecně PR zaznamenán. V tomto výčtu jsou nejzajímavější- vzácnějších druhů, např. nosatců Cionus anlbaue- mi pýchavkovníci ndomychus coccineus (Linnaeus, ri Wingelmller, 1914 s vazbou na erbascum spp., 1758) a ycoperdina bovistae (Fabricius, 1792), zá- Suamapion cineraceum (Wencker, 1864) s vazbou stupci čeledi Mycetophagidae – Mycetophaus d. de- na Prunella vularis, Moulones euphorbiae (C. Bri- cempunctatus Fabricius, 1801 a M. ulvicollis Fab- sout de Barneville, 1866) s vývojem na Myosotis spp. ricius, 1792, drabčíci uryusa castanoptera Kraatz, a krasce phanisticus e. elonatus A. Villa et G. B. 1856 a Mycetoporus ambiuus Luze, 1901, potem- Villa, 1835, vývojově vázaného na Care muricata. níci – zde především druhy Mycetochara humeralis Z hlediska zoogeografického je v druhové skladbě (Fabricius, 1787) a Platydema violaceum (Fabricius, pozoruhodná přítomnost několika druhů alpského 1790), a také vzácný zástupce čeledi Tetratomidae – či subatlantského charakteru. Jejich výskyt na lokali- allomenus aillaris (Illiger, 1807). Některé z dru- tě souvisí s její geografickou polohou v území, které hů zachovalých listnatých lesů mají v lesích ičeje bylo díky nízko položeným průsmykům na západní jediné autorům známé západočeské lokality – Cis hranici České republiky otevřeno pronikání druhů punctulatus Gyllenhal, 1827 (Ciidae), Coelus pictus z alpské oblasti a západní Evropy. Mezi ně patří no- (Sturm, 1807) a Synchita varieata Hellwig, 1792 satec ndrion reensteinense (Herbst, 1797), který (Zopheridae), a také některé již výše zmíněné druhy se v posledních desetiletích šíří se svojí živnou rost- (Mycetochara humeralis, Ochina latreillii). linou (Cytisus scoparius) dále do vnitrozemí a byl Výslunné louky a meze na jižním úpatí v okolí obcí už zaznamenán i na lokalitách v širším okolí Plzně. Slatina a Balkovy hostí faunu obvyklou pro tento Podobně i nosatec Kyklioacalles roboris (Curtis, typ mezofilních až subxerofilních lučních porostů 1834) je v České republice výskytem omezený jen západočeského mezofytika. Zajímavá je zde ale pří- na západní Čechy, s nejbohatšími populacemi právě

12 Tabulka 2. Přehled zjištěných druhů brouků, uvedených v Červeném seznamu bezobratlých České republiky (Hejda et al. 2017). Table 2. Overview of recorded beetle species listed in the Red list of Invertebrates of the Czech Republic (Hejda et al. 2017).

Červen ezna Drh pece Čele al ed l Krc hren marochara bonnairei (Fauvel, 1865) Staphylinidae Crepidophorus mutilatus (Rosenhauer, 1847) Elateridae ebia cyanocephala cyanocephala (Linnaeus, 1758) Carabidae uedius brevicornis (C. G. Thomson, 1860) Staphylinidae Ohren phanisticus elonatus elonatus A. Villa et G. B. Villa, 1835 Buprestidae N ucnemis capucina Ahrens, 1812 Eucnemidae uryusa castanoptera Kraatz, 1856 Staphylinidae allomenus aillaris (Illiger, 1807) Tetratomidae Chrysolina purpurascens purpurascens (Germar, 1822) Chrysomelidae schnomera cinerascens cinerascens (Pandellé, 1867) Oedemeridae Mycetophaus decempunctatus decempunctatus Fabricius, 1801 Mycetophagidae Mycetoporus ambiuus Luze, 1901 Staphylinidae Mycetoporus ruescens (Stephens, 1832) Staphylinidae Ochina latreillii (Bonelli, 1812) Ptinidae Pedostranalia revestita (Linnaeus, 1767) Cerambycidae Synchita varieata Hellwig, 1792 Zopheridae raneln Calosoma sycophanta (Linnaeus, 1758) Carabidae V Cis punctulatus Gyllenhal, 1827 Ciidae Cypha pulicaria (Erichson, 1839) Staphylinidae Cyphea curtula (Erichson, 1837) Staphylinidae ndomychus coccineus (Linnaeus, 1758) Endomychidae rnobius abietinus (Gyllenhal, 1808) Ptinidae usphalerum stramineum (Kraatz, 1857) Staphylinidae schnomera sanuinicollis (Fabricius, 1787) Oedemeridae aricobius erichsoni Rosenhauer, 1846 Derodontidae ycoperdina bovistae (Fabricius, 1792) Endomychidae Mycetophaus ulvicollis Fabricius, 1792 Mycetophagidae ecydalis major major Linnaeus, 1758 Cerambycidae Odonteus armier (Scopoli, 1772) Geotrupidae Olophrum piceum (Gyllenhal, 1810) Staphylinidae Pseudocistela ceramboides ceramboides (Linnaeus, 1758) Tenebrionidae Saperda octopunctata (Scopoli, 1772) Cerambycidae hren bdera leuosa (Paykull, 1799) Melandryidae N llecula morio (Fabricius, 1787) Tenebrionidae nisoya uscula (Illiger, 1798) Melandryidae phodius arenarius (Olivier, 1789) Scarabaeidae Cionus anlbaueri Wingelmller, 1914 Curculionidae Conopalpus testaceus (Olivier, 1790) Melandryidae Dorytomus occallescens (Gyllenhal, 1835) Curculionidae ypoanus inunctus (Lacordaire, 1835) Elateridae Chonostropheus tristis (Fabricius, 1794) Rhynchitidae schnopterapion modestum (Germar, 1817) Brentidae

13 Tabulka 2. Pokračování. Table 2. Continued.

Červen ezna Drh pece Čele al ed l hren Kyklioacalles roboris (Curtis, 1834) Curculionidae N amprodila rutilans rutilans (Fabricius, 1777) Buprestidae eioderus kollari L. Redtenbacher, 1849 Cerambycidae eptusa ruicollis (Erichson, 1839) Staphylinidae Moulones euphorbiae (C. Brisout de Barneville, 1866) Curculionidae Mycetochara aillaris aillaris (Paykull, 1799) Tenebrionidae Mycetochara humeralis (Fabricius, 1787) Tenebrionidae Mycetochara maura (Fabricius, 1792) Tenebrionidae Mycetophaus multipunctatus Fabricius, 1792 Mycetophagidae Mycetophaus piceus (Fabricius, 1777) Mycetophagidae Ocypus macrocephalus (Gravenhorst, 1802) Staphylinidae Platydema violaceum (Fabricius, 1790) Tenebrionidae Poonocherus ovatus (Goeze, 1777) Cerambycidae Prionychus ater (Fabricius, 1775) Tenebrionidae Pseudeuparius sepicola (Fabricius, 1792) Anthribidae uedius brevis Erichson, 1840 Staphylinidae uedius maurus (C. R. Sahlberg, 1830) Staphylinidae Stenus montivaus Heer, 1841 Staphylinidae Stictoleptura scutellata scutellata (Fabricius, 1781) Cerambycidae hiasophila anulata (Erichson, 1837) Staphylinidae richius asciatus (Linnaeus, 1758) Scarabaeidae elleius dilatatus (Fabricius, 1787) Staphylinidae v zachovalých listnatých lesích Branžovského hvoz- ním druhům i druhům humzní lesní hrabanky. du. Tento nosatec je zárove cenným indikátorem trvalého historického zalesnění lokalit s přirozenou KONÁ K VNN D skladbou dřevin. Dalšími západoevropskými prvky, Komentáře se týkají druhů zahrnutých v červeném které v této oblasti dosahují severovýchodní hranice seznamu bezobratlých (Hejda et al. 2017) a dalších svého areálu, jsou také florikolní drabčík usphale- druhů významných z hlediska faunistického či zoo- rum stramineum (Kraatz, 1857) a humikolní drabčík geografického. Čeledi a druhy v rámci čeledí jsou Stenus montivaus Heer, 1841. seřazeny abecedně. Za jménem druhu je případně Poměrně velký počet evidovaných druhů (celkem 64) doplněna zkratka kategorie ohrožení (CR – kriticky je obsažen v červeném seznamu (Hejda et al. 2017) ohrožený druh, EN – ohrožený druh, V – zranitel- (Tab. 2). Všechny tyto druhy jsou společně s několi- ný druh, NT – téměř ohrožený druh) a příslušnost ka dalšími zajímavými taxony podrobněji komento- druhu k zákonné ochraně podle vyhlášky č. 395/1992 vány v následující kapitole. Sb. (symbol ). Označení lokalit v textu viz Metodi- Pro ochranu zjištěné coleopterocenzy je především ka (literární údaje bez upřesněné lokality jsou uvo- na území přírodní rezevace nejdůležitější udržet jej zeny jen písmenem B, přičemž se mohou vztahovat v bezzásahovém režimu. Během průzkumu zde byla i na jiné části masivu ičeje než ty, které jsou za- pozorována jak prořezávka starých kmenů, tak odvoz hrnuty pod lokality B1–B3). Informace k rozšíření starého popadaného dřeva, které je důležitým prostře- a výskytu druhů v ČR a poznámky k bionomii jsou dím pro nejcennější zjištěné druhy brouků. rčitým formulovány podle poznatků autorů, pokud není uve- nepříznivým, avšak prakticky neřešitelným jevem je deno jinak. daje o celkovém rozšíření druhů jsou v rezervaci početný výskyt černé a vysoké zvěře, kte- převzaty z katalogu palearktických brouků (Lbl rý se projevuje eutrofizací ekosystému a následným Setana 2003, 2004, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, bujením nitrofilních druhů rostlin, především rtica 2013). Výskyt druhů v západních Čechách (míněny dioica, která v některých místech vytlačuje původní současné kraje Karlovarský a Plzeský) je v komen- hájovou květenu, zajišující živné prostředí fytofág-

14 tářích doplněn o autorům dostupné literární údaje známy např. z blízkého okolí Plzně. Publikován byl a osobní poznatky. odtud zřejmě jen jednou z lokality Plze – polesí Bo- rek (dnes PP Doubí) (Kletečka 1980). Aderidae Aphanisticus elongatus elongatus A. Villa et G. B. Euglenes oculatus (Paykull, 1798) Villa, 1835 N B2: 3.VII.2010, 1 ex., 6.VII.2013, 2 ex., SA lgt. et B3: 19.V.1984, 1 ex., 28.V.2008, 1 ex., oba SA lgt., coll., BS det. det. et coll.; 5.V.2012, 1 ex., KP lgt. et coll., SA det. V ČR lokálně rozšířen. Ze západních Čech je druh V ČR vzácný a lokální druh krasce. Obývá převážně znám jen z ojedinělých lokalit listnatých lesů přiro- suché výslunné lokality, kde je v podmínkách střední zeného charakteru, nálezy ale dosud publikovány ne- Evropy jeho živnou rostlinou ostřice měkkoostenná byly. Druh je vázaný na mrtvé dřevo stromů, podle (Care muricata) (Škork et al. 2011), sbírán byl poznatků autorů především lip (ilia spp.). ale také v mokřadech, kde jeho potravní vazba nebyla rozpoznána (poznatky autorů). V západních Anthribidae Čechách je tento druh potvrzen z několika lokalit, nálezy ale publikovány nebyly. Pseudeuparius sepicola (Fabricius, 1792) N B1: 19.VIII.2006, 1 ex., KJ lgt., det. et coll.; 1.V.2012, Lamprodila rutilans rutilans (Fabricius, 1777) N 1 ex., KZ lgt., det. et coll.; 5.V.2012, 1 ex., 8.VI.2013, B: Rejnek (1977); B1: 6.IV.2009 (larvy), 2 ex. (líhnu- 1 ex., oba ex. BS lgt., det. et coll.; 26.IV.2014, 1 ex., tí imag v domácích podmínkách 2.V.2009), SA lgt., SA lgt. et coll., BS det.; B2: 8.VI.2013, 1 ex., SA lgt. det. et coll.; B3: 30.V.1985, 2 ex., SA lgt., et. et coll. et coll., BS det.; 30.VIII.2014, 2 ex., PJ lgt. et coll., V ČR i na území západních Čech se druh vyskytuje BV det. lokálně v lipových alejích i ve světlých listnatých le- V ČR nehojný druh, v západních Čechách je znám sích přirozeného charakteru. Některé historické i re- z více lokalit zachovalých doubrav (např. Kejval et centní lokality v západních Čechách byly publiková- al. 2006). Druh s vazbou na mrtvé a odumírající vět- ny (Kletečka 1980, Fiala 2016). ve dubů, který je významným indikátorem přiroze- ných listnatých lesů. aradae Bembidion minimum (Fabricius, 1792) Brentidae B: Rejnek (1977) Teplomilný druh vlhkých bahnitých a písčitých sta- Ischnopterapion modestum (Germar, 1817) N noviš, který se v ČR vyskytuje téměř výhradně jen B3: 30.VIII.2014, 1 ex., SK lgt., det. et coll. v nížinách. Ze západních Čech byly nálezy druhu V ČR je tento nosatčík znám především ze západ- publikovány z NPR Soos (např. Hejkal 1990), další ní poloviny Čech. Nálezy druhu ze západních Čech údaj Chodsko (Kraus 1949) považují Kejval publikovali Kejval et al. (2008) a Benedikt (2011). Lahoda (2007) za problematický. Také u zmíněného Mokřadní druh s vazbou na štírovník bažinný (otus údaje z PR Bělýšov nelze vyloučit chybnou determi- uliinosus). naci nejen kvůli absenci odpovídajícího biotopu, ale také proto, že je tento druh poměrně obtížně odliši- Squamapion cineraceum (Wencker, 1864) telný od některých podobných druhů rodu. Ojedinělé B3: 30.VIII.2014, 1 ex., SK lgt., det. et coll. nepublikované nálezy . minimum jsou známy z oko- V ČR disjunktivně rozšířený druh s vazbou na černo- lí Plzně a lutic (I. Těál, pers. comm.). hlávky (Prunella spp.). V západních Čechách vzácný druh, známý odtud pouze z Poohří a širšího Domaž- Callistus lunatus lunatus (Fabricius, 1775) licka. B: Rejnek (1977) V ČR v současnosti vzácný druh výslunných suchých Buprestidae stanoviš, který v mnoha oblastech zcela vymizel, a tak je jeho absence v červeném seznamu bezobrat- Agrilus graminis graminis Kiesenwetter, 1857 lých (Hejda et al. 2017) diskutabilní. Historické ná- B2: 1.II.1980 (larva), 1 ex. (líhnutí imaga v domá- lezy druhu na Domažlicku shrnuli Kejval Lahoda cích podmínkách, datum neuvedeno), SA lgt. et coll., (2007). daj z PR Bělýšov je cenným příspěvkem S. Bílý det. ke znalostem o dřívějším rozšíření tohoto střevlíčka, V ČR nehojný druh teplých doubrav přirozeného který byl v západních Čechách zřejmě naposledy za- charakteru. V západních Čechách má tento krasec znamenán na jižním Plzesku v roce 1970 (I. Těál, vzácný výskyt v nejteplejších částech, nálezy jsou pers. comm.). 15 Calosoma sycophanta (Linnaeus, 1758) V ska (Manětín a Chyše; L. Dvořák I. Těál, pers. B: Rejnek (1977), Zahradniký Makovčin comm.) právě jen z oblasti Branžovského hvozdu (2004) (Kejval Lahoda 2007). V ČR velmi vzácný druh, který je stejně jako před- chozí nezvěstný na většině území Čech a v součas- eracdae nosti známý spíše už jen z jižní Moravy. Historické údaje z širšího Domažlicka shrnuli Kejval Laho- Anaesthetis testacea testacea (Fabricius, 1781) da (2007), v blízkém okolí Plzně byl druh zazname- B2: 16.VI.2014, 1 ex., 15.VII.2014, 1 ex., oba nán naposledy v roce 1980 (I. Těál, pers. comm.). SA lgt., det. et coll. Imaga jsou predátory arborikolních housenek někte- V ČR nehojný, v západních Čechách jen velmi lo- rých motýlů. kální druh přirozených doubrav. Známé nálezy odtud pocházejí z několika lokalit v širším okolí Plzně, pu- Lebia cyanocephala cyanocephala (Linnaeus, 1758) blikován byl jen výjimečně (např. Sláa 1998, Týr 2011a). B: Rejnek (1977) V ČR velmi vzácný druh, recentně jen zcela ojedině- Chlorophorus herbsti (Brahm, 1790) (Obr. 6) le zjištěný v nejteplejších polohách (po roce 2000 ná- B2: 28.I.1990 (larvy), 2 ex. (líhnutí imag v domácích lezy např. na Litoměřicku; P. Moravec, pers. comm.). podmínkách, data neuvedena), B3: 24.VI.1976, 1 ex., Zmíněný údaj (Rejnek 1977), pokud nebyl založen vše SA lgt., det. et coll. na chybné determinaci podobného druhu . chloro- V ČR lokální, v západních Čechách vzácný druh te- cephala (J. J. Hoffmann, 1803), je významným pří- saříka s minimem publikovaných údajů (např. Sláa spěvkem ke znalostem o rozšíření druhu v ČR. Jinak 1998, Týr 2011a). Druh s vazbou na odumírající dře- je druh ze západních Čech spolehlivě doložen histo- vo lip (ilia spp.). rickými nálezy také v širším Domažlicku (Kejval Lahoda 2007). Glaphyra umbellatarum (Schreber, 1759) B2: 3.VII.2010, 1 ex., SA lgt., det. et coll. P. melas melas (Creutzer in Panzer, 1799) V ČR v teplejších oblastech nevzácný druh tesaříka, B: Fenl (1984) který byl ale v západních Čechách zjištěn jen vzácně V ČR nehojný, především však nesouvisle rozšířený a publikoval jej odtud z několika lokalit zřejmě jen druh střevlíka, který v celých územích chybí. V zá- Sláa (1998). padních Čechách je vzácný, doklady jsou autorům známy kromě oblasti Karlovarska a severního Plze- Leioderes kollari L. Redtenbacher, 1848 N (Obr. 7) B2: 10.VI.2014, SA lgt., det. et coll. V ČR všeobecně vzácný druh zachovalých listnatých lesů, v Čechách známý převážně jen z Křivoklátska (Sláa 1998, Janu 2016). Ze západních Čech byl publikován dosud jen z ojedinělých nálezů na ihel- sku (Týr 2011a).

Leiopus linnei Wallin, Nylander Kvamme, 2009 B1: 8.VI.2013, 1 ex., BV lgt., det. et coll. Zřejmě první údaj o výskytu tohoto tesaříka ze zá- padních Čech. Druh byl od příbuzného . nebulosus (Linnaeus, 1758) odlišen a následně popsán teprve nedávno. Bionomicky je vázán na odumírající dřevo listnatých stromů.

Mesosa nebulosa nebulosa (Fabricius, 1781) B2: 22.IV.1995, 1 ex., SA lgt., det. et coll. V ČR nehojný, v západních Čechách vzácný kozlí- ček zachovalých listnatých lesů nižších a středních poloh (Kejval 1996, Sláa 1998). Obr. 6. Chlorophorus herbsti. Slatina: vrch ičej. Foto: S. Benedikt. Necydalis major major Linnaeus, 1758 V Fig. 6. Chlorophorus herbsti. Slatina: ičej hill. Photo: S. Benedikt. B2: 21.VII.1984 (kukly), 2 ex. (líhnutí imag v do- 16 mácích podmínkách, VIII.1984), SA lgt., det. et coll. cích podmínkách, data neuvedena); 2.V.1982, 2 ex.; V ČR vzácnější druh tesaříka s vývojem v odumře- 4.III.1995, 2 ex. (larvy) a 26.III.2012 (larvy), 1 ex. lém dřevě osluněných listnatých stromů. V západních (v obou případech líhnutí imag v domácích pod- Čechách je jen vzácně nalézán, publikoval jej odtud mínkách, data neuvedena); 10.VI.2014, 2 ex.; vše z několika lokalit pouze Sláa (1998). SA lgt., det. et coll. V ČR vzácnější druh kozlíčka s vývojem larev v o - Oplosia cinerea (Mulsant, 1839) dumřelých starších větvích či kmíncích lip (ilia B1: 7.IV.1982 (larvy), 2 ex. (líhnutí imag v domá- spp.). Ze západních Čech je znám a byl publikován pouze z Nového Herštejna u Kdyně (Kejval 1996), okolí Šáhlav (Kejval et al. 2006) a ze ihelska (Týr 2011a).

Pedostrangalia revestita (Linnaeus, 1767) N (Obr. 8) B2: 21.V.2009, 1 ex., SA lgt., det. et coll. V ČR vzácný druh teplých doubrav. Ze západních Čech byl publikován jen z širšího okolí Plzně (Slá- a 1998) a ze ihelska (Týr 2011a). Phymatodes rufipes rufipes (Fabricius, 1776) B2: 21.V.2009, 1 ex., B3: 26.V.2008, 2 ex., vše SA lgt., det. et coll. V ČR vzácný druh s častějšími nálezy jen na jižní Moravě. Sláa (1998) tohoto tesaříka vůbec neuvádí ze západních Čech, odkud je autorům znám z více lokalit doubrav přirozeného charakteru, především v širším okolí Plzně. Zřejmě jediná publikace druhu ze západních Čech se ale týká Pošumaví – NPP Past- viště u Fínů (Kejval et al. 2006). Obr. 7. eioderes kollari. Slatina: vrch ičej. Foto: S. Be- nedikt. Pogonocherus ovatus (Goeze, 1777) N Fig. 7. eioderes kollari. Slatina: ičej hill. Photo: S. Be- B1: 5.V.2012, 1 ex., BV lgt., det. et coll.; 25.VIII.2012, nedikt. 2 ex., TV lgt., det. et coll.; 8.VI.2013, 1 ex., BS lgt., BV det. et coll.; 31.VIII.2013, 1 ex., CP lgt., det. et coll.; B2: 21.V.2005, 1 ex., SA lgt., det. et coll.; 30.VIII.2014, 1 ex., PJ lgt. et coll., BV det. Tesařík vývojově vázaný na jedli bělokorou (bies alba), v ČR roztroušeně ve zbytcích jedlových po- rostů. Ze západních Čech jej publikoval z více lokalit Sláa (1998) a Týr (2011a) ze ihelska.

Saperda octopunctata (Scopoli, 1772) V B1: 19.V.1984, 2 ex.; B2: 18.IV.2003, 2 ex., 28.III.2013 (larvy), 2 ex. (líhnutí imag v domácích podmínkách, data neuvedena); vše SA lgt., det. et coll.; Sláa (1998). V ČR druh s řídkým výskytem ve zbytcích přiroze- ných listnatých lesů, kde je vývojově vázán na lípy (ilia spp.). Ze západních Čech byl výskyt druhu pu- blikován také ze ihelska (Týr 2011a).

Stictoleptura scutellata scutellata (Fabricius, 1781) N Obr. 8. Pedostranalia revestita. Slatina: vrch ičej. Foto: B2: 3.VII.2010, 2 ex., SA lgt., det. et coll. S. Benedikt. Tesařík vázaný na zbytky přirozených bučin. V zá- Fig. 8. Pedostranalia revestita. Slatina: ičej hill. Photo: S. Benedikt. padních Čechách jen na ojedinělých lokalitách, pu- 17 blikovali jej odtud z Domažlicka a Branžovského coll., BS det.; 30.VIII.2014, 2 ex., BS lgt., det. et hvozdu Kraus (1967) a Kejval (1996), a z dalších coll.; B2: 28.VIII.2011, 9 ex., SR lgt., det. et coll. lokalit i Sláa (1998). Saproxylofágní nosatec s vazbou na přirozené list- naté a smíšené lesy. Jeho rozšíření zahrnuje větši- Xylotrechus antilope antilope (Schnherr, 1817) nu zemí západní Evropy a alpské země. Východní B2: 21.V.2009, 1 ex., 26.III.2012, 1 ex., oba SA lgt., hranice areálu probíhá jihozápadními Čechami, det. et coll. kde je doložen z Českého lesa, Slavkovského lesa V ČR roztroušeně v teplejších polohách s vazbou a Branžovského hvozdu (Krátký 2015). Pro území na přirozené listnaté lesy, kde jeho vývoj probíhá Branžovského hvozdu typický druh a zárove jeden přednostně v dubech (uercus spp.). Ze západních z nejzajímavějších prvků zdejší bioty. Je významným Čech jej z několika faunistických čtverců v širším indikátorem trvalého historického zalesnění lokalit okolí Plzně uvedl pouze Sláa (1998). s přirozenou skladbou dřevin.

dae Mogulones euphorbiae (C. Brisout de Barneville, 1866) N Cis punctulatus Gyllenhal, 1827 V B3: 27.VIII.2005, 1 ex., KJ lgt., det. et coll. B1: 8.VI.2013, 2 ex., SA lgt. et coll., KZ det. Teplomilný nosatec s vývojem na různých druzích Zástupce čeledi, která bývá entomology v terénu ob- pomněnek (Myosotis spp.), v ČR s nehojným, lokál- vykle přehlížena, proto je údajů o nálezech poměrně ním výskytem. Ze západních Čech je druh znám jen málo. Platí to také pro západní Čechy, odkud nejsou z ojedinělých nálezů, které ale nebyly publikovány. autorům známy žádné publikované údaje o tomto druhu. Mycetofág na choroších z rodu richaptum Derodontidae (Rose 2012). Laricobius erichsoni Rosenhauer, 1846 V rpphadae B1: 26.IV.2012, 1 ex., BV lgt., det. et coll. V ČR vzácný druh s výskytem v přírodně bohatých Atomaria ihsseni Johnson, 1978 oblastech. V západních Čechách byl kromě uvedené B1: 25.VIII.2012, 2 ex., BS lgt., PP det., coll. BV lokality nově objeven také v údolí terského poto- Drobný saprofilní druh rostlinného detritu, který byl ka u Šipína na severním Plzesku (V. Dongres, pers. jako nový pro Českou republiku uveden teprve ne- comm.). Druh je predátorem mšic, imaga bývají na- dávno z jednotlivých nálezů v Krkonoších a na Šu- lézána především oklepem zasychajících větví jehlič- mavě (Ernest 2017). natých stromů.

rclndae

Cionus ganglbaueri Wingelmller, 1914 N B3: 26.V.1992, 1 ex., KP lgt. et coll., BS det. V ČR vzácný druh, jehož známý výskyt je zde omezen na jihozápadní a jižní část Čech a na jihozápadní Moravu (Benedikt et al. 2010). Vývojově je vázán na divizny, s preferencí divizny černé (erbascum nirum).

Dorytomus occallescens (Gyllenhal, 1835) N B3: 26.IV.2014, 1 ex., BV lgt., BS det. et coll. V ČR vzácný druh, známý jen z jednotlivých nálezů. Ze západních Čech jeho výskyt dosud publikován nebyl. Vývojově je vázán na některé druhy vrb (Sali spp.).

Kyklioacalles roboris (Curtis, 1834) N (Obr. 9) B1: 27.VIII.2005, 5 ex., KJ lgt., det. et coll.; Obr. 9. Kyklioacalles roboris. Slatina: vrch ičej. Foto: 25.VIII.2012, 1 ex., PJ lgt. et coll., BS det.; Z. Kejval. 11.I.2012, 2 ex., LJ lgt. et coll., BS det.; 8.VI.2013, Fig. 9. Kyklioacalles roboris. Slatina: ičej hill. Photo: BS lgt., det. et coll.; 11.VI.2013, 1 ex., SA lgt. et Z. Kejval.

18 Elateridae ce – vrch Čerchov.

Calambus bipustulatus (Linnaeus, 1767) Procraeus tibialis (Lacordaire, 1835) B2: 8.I.2004, 1 ex., 10.VI.2014; oba ex. SA lgt., B1: 14.VI.2006, 1 ex., SA lgt., det. et coll. det. et coll.; Mertlik (2016). V ČR poměrně vzácný kovařík s roztroušeným vý- V ČR nehojný kovařík v oblastech zachovalých skytem v zachovalých listnatých lesích, kde je vázán listnatých lesů, především doubrav. V západních na odumírající dřevo. Ze západních Čech jej publiko- Čechách velmi lokální druh, publikovali jej pouze val Lahoda (2013) ze zámeckého parku v Horšov- Kejval et al. (2006) z PR Lopata, Lahoda (2013) ském Týnu. ze zámeckého parku v Horšovském Týnu a z několi- ka lokalit také Mertlik (2016). Endomychidae

Crepidophorus mutilatus (Rosenhauer, 1847) Endomychus coccineus (Linnaeus, 1758) V (Obr. 10) B1: 5.V.2012, 2 ex., SA lgt., det. et coll.; 31.VIII.2013, B1: 11.VI.2012, 1 ex., SA lgt., det. et coll. 1 ex., BS lgt., BV det. et coll.; B2: 21.VI.1980, 1 ex.; V ČR vzácný druh s vazbou na dutiny listnatých 2.IV.2010, 1 ex.; 26.III.2012, 1 ex.; vše SA lgt., det. stromů. Dosud jediné konkrétní nálezy ze západních et coll. Čech publikovali ze zámeckého parku v Horšovském V ČR nehojný mycetofágní druh s roztroušeným vý- Týnu Lahoda (2013) a z Karlových Varů Mertlik skytem po většině území. Také ze západních Čech je (2014). znám z více lokalit, publikace se ale týkají jen EVL Kaon Ohře (Benedikt 2010) a ihelska (Týr 2015). Hypoganus inunctus (Lacordaire, 1835) N Potravně je vázán na houby, především čeledí choro- (Obr. 11) šovitých (Polyporaceae) a hlívovitých (Pleurotaceae). B1: 28.V.2008, 1 ex.; 2.IV.2010, 2 ex.; 6.VI.2010, 1 ex.; vše SA lgt., det. et coll.; 8.VI.2013, 2 ex., Lycoperdina bovistae (Fabricius, 1792) V BV lgt., det. et coll.; B2: 31.III.1990, 2 ex.; 5.II.1991, B1: 24.I.2006, 1 ex., SA lgt., det. et coll. 1 ex.; 10.VI.2014, 1 ex.; vše SA lgt., det. et coll.; Podobně jako předchozí druh je i tento mycetofág Mertlik (2016). rozšířen po většině území ČR. Potravně je vázán V ČR vzácný druh zachovalých listnatých lesů. na některé druhy stopkovýtrusných hub, především Ze západních Čech jej uvedli pouze Benedikt (2010) pýchavky (ycoperdon spp.) a hvězdovky (eastrum z EVL Kaon Ohře a Mertlik (2016) z lokalit Kalec spp.). Ze západních Čech je znám jediný publikova- u ihle, Dolní Lukavice – vrch Zlín a z České Kubi- ný údaj z NPR Chejlava (Kejval et al. 2008).

Obr. 10. Crepidophorus mutilatus. Slatina: vrch ičej. Obr. 11. ypoanus inunctus. Slatina: vrch ičej. Foto: Foto: S. Benedikt. S. Benedikt. Fig. 10. Crepidophorus mutilatus. Slatina: ičej hill. Pho- Fig. 11. ypoanus inunctus. Slatina: ičej hill. Photo: to: S. Benedikt. S. Benedikt.

19 Eucnemidae Melandryidae

Eucnemis capucina Ahrens, 1812 N Abdera flexuosa (Paykull, 1799) N B1: 21.V.2009, 2 ex., SA lgt., det. et coll. B2: 4.III.1995 (larvy), 1 ex. (líhnutí imaga v domá- V ČR vzácnější druh vázaný na mrtvé dřevo list- cích podmínkách, datum neuvedeno), SA lgt. et coll., natých stromů i mimo lesní porosty (aleje, břehové KZ det. porosty apod.). Ze západních Čech jej publikovali Mycetofágní druh, v ČR roztroušeně po většině úze- Kejval et al. (2006) z PR Lopata a Mertlik (2008) mí. Ze západních Čech jej z různých lokalit publiko- z Chebu a ze Švihova. vali Kejval et al. (2008), Kejval Benedikt (2009) a Benedikt (2011). erpdae Anisoxya fuscula (Illiger, 1798) N Odonteus armiger (Scopoli, 1772) V B1: 6.VI.2010, 1 ex., SA lgt. et coll., KO det. B: Rejnek (1977) V ČR nehojný saproxylofágní druh zachovalých list- V ČR nehojný druh chrobáka s roztroušeným výsky- natých lesů. Ze západních Čech jej dosud publikovali tem na výslunných lokalitách až do horských poloh. jen Kejval et al. (2008) a Benedikt (2010). Známé nálezy ze západních Čech shrnul ve svých příspěvcích Týr (2010a, 2012b, 2017). Conopalpus testaceus (Olivier, 1790) N B2: 18.III.2008 (larvy), 2 ex. (líhnutí imag v domá- hreldae cích podmínkách, datumy neuvedeny); 6.VII.2013, 1 ex.; 10.VI.2014, 2 ex.; B3: 16.VI.2014, 1 ex; vše Chrysolina purpurascens purpurascens (Germar, SA lgt., det. et coll. 1822) N (Obr. 12) Stejně jako předchozí je tento saproxylofágní druh B1: 5.V.2012, 1 ex., BS lgt., OM det., coll. BV; rozšířen roztroušeně po většině území ČR mimo 30.VIII.2014, 1 ex., BS lgt., BV det. et coll. vyšší pohoří a je i stejně vázán na zachovalé listnaté V ČR vzácnější druh mandelinky bylinných podrostů lesy. V západních Čechách je tento druh znám z více zachovalých listnatých a smíšených lesů. Ze západ- lokalit na širším Plzesku, publikovali jej odtud Be- ních Čech druh dosud publikovali zřejmě jen Kejval nedikt (1990), Kejval et al. (2006, 2008), Kejval et al. (2008) z PR Podhorní vrch. Benedikt (2009) a Týr (2012a).

cephadae

Mycetophagus decempunctatus decempunctatus Fabricius, 1801 N B2: 10.VI.2014, 1 ex., SA lgt., det. et coll. V ČR vzácný mycetofágní druh, který ze západních Čech publikoval dosud jen Benedikt (2010) z EVL Kaon Ohře.

Mycetophagus fulvicollis Fabricius, 1792 V B1: 5.V.2012, 1 ex., BS lgt., BV det. et coll.; B2: 26.III.2012, 1 ex., SA lgt., det. et coll.; 5.V.2012, 1 ex., PR lgt., det. et coll.; 8.VI.2013, 1 ex., SA lgt., det. et coll. V ČR je tento mycetofágní druh rozšířen roztroušeně po většině území, v západních Čechách je ale vzácný a žádné publikované údaje nejsou známy.

Mycetophagus multipunctatus Fabricius, 1792 N B1: 5.V.2012, 1 ex., BS lgt., BV det. et coll.; B2: 8.VI.2013, 2 ex., SA lgt. et coll., BV det. Obr. 12. Chrysolina p. purpurascens. Slatina: vrch ičej. V ČR nehojný mycetofágní druh známý z roztrouše- Foto: S. Benedikt. ných lokalit z většiny území. Ze západních Čech je Fig. 12. Chrysolina p. purpurascens. Slatina: ičej hill. znám z nálezů z EVL Kaon Ohře (Benedikt 2010) Photo: S. Benedikt. a ze ihelska (Týr 2012a).

20 Mycetophagus piceus (Fabricius, 1777) N Ptinidae B1: 5.V.2012, 2 ex., BS lgt., BV det. et coll.; 25.VIII.2012, 1 ex., BS lgt., BV det. et coll.; dtto, Ernobius abietinus (Gyllenhal, 1808) V 2 ex., TV lgt., det. et coll.; 31.VIII.2013, 2 ex., B2: 6.V.2017, 1 ex., SA lgt. et coll., J. Vávra det. BS lgt., BV det. et coll. V ČR řídký druh s vývojem v borovici lesní (Pinus Stejně jako předchozí druh je i tento mycetofág znám sylvestris), ale i jiných jehličnanech (Zahradnk z mnoha lokalit po většině území ČR, v západních 2013). Z území západních Čech nejsou známy žádné Čechách je ale vzácný a publikoval jej odtud pouze publikované údaje. Týr (2012a) ze ihelska. Ochina latreillii (Bonelli, 1812) N (Obr. 14) Oedemeridae B1: 21.V.2009, 2 ex., SA lgt., det. et coll.; 6.VI.2010, 1 ex., SA lgt., det. et coll.; 5.V.2012, 3 ex., BS lgt., Ischnomera cinerascens cinerascens (Pandellé, BV det. et coll.; dtto, 1 ex., PR lgt., det. et coll.; dtto, 1867) N 2 ex., SA lgt., det. et coll.; B2: 14.VI.2006, 1 ex., B1: 8.VI.2013, 1 ex., KZ lgt., det. et coll. SA lgt., det. et coll.; 28.V.2008, 1 ex., SA lgt., det. V ČR jen vzácně zjištěný druh zachovalých listna- et coll.; 5.V.2012, 1 ex., PJ lgt. et coll., PR det.; tých lesů středních a horských poloh. Ze západních 16.VI.2014, SA lgt., det. et coll. Čech jej publikovali pouze Kejval et al. (2006) V ČR velmi vzácný červotoč, uvedený Zahradnke ze dvou lokalit v Českém lese a Kejval Benedikt (2013) ze tří faunistických čtverců na jižní Moravě (2009) z PR Herštýn. a jednoho na Křivoklátsku, odkud několik jednotli- vých nálezů shrnul později Janu (2016). Ze západ- Ischnomera sanguinicollis (Fabricius, 1787) V ních Čech aktuálně publikovali nález z okolí ihle (Obr. 13) Týr Zahradnk (2017). Početné nálezy z ičeje B2: 8.VI.2013, 1 ex., SA lgt., det. et coll. představují pravděpodobně nejbohatší doklady vý- V ČR vzácnější druh stehenáče s vazbou na zacho- skytu tohoto druhu z území ČR. Červotoč byl zjištěn valé listnaté lesy středních poloh. Ze západních Čech také na sousedním vrchu Doubrava: 25.V.2012, 2 ex., jsou známy pouze publikace z PR Starý Hirštejn SA lgt., det. et coll. Vývoj druhu probíhá v suchých a PR Diana v Českém lese (Kejval et al. 2006, Kej- větvích některých listnatých stromů, především dubů val Benedikt 2009) a NPR Chejlava (Kejval et (uercus spp.) a jilmů (lmus spp.) (Zahradnk al. 2008). 2013). Na ičeji byl brouk nalezen nejčastěji oklepem větví lípy srdčité (ilia cordata). Jeden z nejcen- nějších druhů brouků na lokalitě.

Obr. 13. schnomera sanuinicollis. Slatina: vrch ičej. Obr. 14. Ochina latreillii. Slatina: vrch ičej. Foto: Z. Kej- Foto: S. Benedikt. val. Fig. 13. schnomera sanuinicollis. Slatina: ičej hill. Fig. 14. Ochina latreillii. Slatina: ičej hill. Photo: Z. Kej- Photo: S. Benedikt. val.

21 hnchdae rům znám žádný, ani historický nález tohoto druhu. zmíněného literárního údaje navíc není jasné, zda Chonostropheus tristis (Fabricius, 1794) N se nejednalo o podobný druh O. medius (Kugellan, (Obr. 15) 1792), který byl dříve synonymem ke druhu O. vacca B1: 5.V.2012, 2 ex., SA lgt. et coll., KP det. (viz také a nedávno byl povýšen na samostatný druh (Rssner Kresl 2018) et al. 2010). V ČR je tato zobonoska vzácná, kromě nálezů na Moravě je známa z několika izolovaných arel Protaetia marmorata marmorata (Fabricius, 1792) v Čechách. V jednotlivých nálezech je doložena B: R!"#!$ (1977) z Křivoklátska, z okolí Prahy a z Brné v severozá- V ČR vzácnější zlatohlávek s vazbou na staré listna- padních Čechách (Shn 1995, Morave Rbl té stromy s dutinami. Ze západních Čech publikoval 2012, Kresl 2018). V Branžovském hvozdu byla druh Týr (2010b) ze ihelska a další recentní nálezy zobonoska kromě ičeje zjištěna také v PR Bělč pocházejí ze zámeckého parku v Horšovském Týnu a PR Herštýn (Kresl 2018). Druh je vývojově vázán (J. Lahoda, pers. comm.). na listy javorů, především javoru klenu (cer pseudoplatanus). Trichius fasciatus (Linnaeus, 1758) N B3: 1.I.1993, 1 ex.; 12.VII.2003, 1 ex.; oba ex. Scarabaeidae SA lgt., det. et coll. V ČR nehojný druh zdobence, který se vyskytuje Aphodius arenarius (Olivier, 1789) N v přírodně bohatších lokalitách od nížin do hor. V zá- B1: 9.IV.2009, 1 ex., SA lgt. et coll., TV det. padních Čechách je jen lokálně rozšířen, známé ob- V ČR vzácnější teplomilný hnojník s rozšířením pře- lasti výskytu jsou zde např. okolí horního toku řeky vážně jen v termofytiku Čech a jižní Moravy, který Střely (Týr 2010b) a EVL Kaon Ohře (Benedikt byl na území západních Čech zjištěn staršími nálezy 2010). v okolí Plzně a Sušice (Týr 2011b). vedený nález z PR Bělýšov již publikoval Týr (2012b). Sphaeritidae

Onthophagus vacca (Linnaeus, 1767) Sphaerites glabratus (Fabricius, 1792) B: Rejnek (1977) B: Rejnek (1977) V ČR v současnosti velmi vzácný koprofágní druh, V ČR vzácnější saprofilní druh s vazbou na zahníva- vázaný na větší pastviny především hovězího dobyt- jící organické látky v přírodně bohatých lokalitách. ka v teplých polohách. Ze západních Čech není auto- Také v západních Čechách je druh znám jen z oje- dinělých nálezů. Několik lokalit z území současného Plzeského kraje uvedl Suhý (1986–1987) a recent- ně jej publikovali z PR Podhorní vrch Kejval et al. (2008).

Staphylinidae

Amarochara bonnairei (Fauvel, 1865) B: Roubal (1924) V ČR velmi vzácný drabčík, který je odtud znám jen z historických nálezů ze středních Čech: Zvolská Ho- mole (Peina 1980) a Vrané nad Vltavou a Závist (Assin 2002). Také z masivu ičeje existuje jen výše uvedený historický nález J. Roubala, u něhož je, vzhledem k odborné erudici nálezce, předpoklad správné determinace.

Cypha pulicaria (Erichson, 1839) V B1: 8.VI.2013, 1 ex., BS lgt., det. et coll. V ČR vzácný druh drabčíka, doložený jen ojedině- Obr. 15. Chonostropheus tristis. Slatina: vrch ičej. Foto: S. Benedikt. lými nálezy. Nedostatek údajů jde jistě na vrub také Fig. 15. Chonostropheus tristis. Slatina: ičej hill. Photo: velmi malé velikosti brouka ( 2 mm), kvůli které S. Benedikt. bývá v terénu přehlížen, a také všeobecně méně fau-

22 nisticky prozkoumané čeledi Staphylinidae, která Leptusa ruficollis (Erichson, 1839) N se netěší dostatečné pozornosti odborné veřejnosti. B: Roubal (1924); B1: 31.VIII.2013, 1 ex.; BS lgt., Z území západních Čech nejsou jiné údaje známy. det. et coll; 30.VIII.2014, 1 ex., SA lgt., BS det. et coll. Cyphea curtula (Erichson, 1837) V Humikolní drabčík, který se v ČR vyskytuje roztrou- B1: 8.VI.2013, 1 ex., BS lgt., det. et coll. šeně v přírodně zachovalejších lokalitách především V ČR vzácnější druh drabčíka, který preferuje lo- listnatých lesů. Ze západních Čech nejsou známy jiné kality zachovalých listnatých lesů, kde imaga žijí nálezy, bude ale jistě více rozšířen. Rovněž pro tento pod kůrou stromů. V západních Čechách jiná loka- druh platí komentář uvedený pro Cypha pulicaria. lita druhu není známa, přesto je zde předpoklad jeho většího rozšíření – platí zde stejný komentář jako Mycetoporus ambiguus Luze, 1901 N u předchozího. B1: 5.V.2012, 1 ex., BS lgt. et coll., SM det.; 8.VI.2013, 1 ex., BS lgt., det. et coll. Euryusa castanoptera Kraatz, 1856 N V ČR vzácný saprofilní predátor na lesních a leso- B1: 5.V.2012, 1 ex., BS lgt., det. et coll. stepních lokalitách. Publikovaných údajů k tomuto V ČR nehojný drabčík zachovalých listnatých lesů, druhu je celkově velmi málo (např. Haet et al. kde jsou imaga nacházena nejčastěji pod kůrou leží- 2005: Moravský kras), ze západních Čech není znám cích kmenů. Z území západních Čech byl dosud pu- jiný údaj. blikován jen jednou – EVL Kaon Ohře (Benedikt 2010), bude ale jistě více rozšířen. Mycetoporus rufescens (Stephens, 1832) N B: Roubal (1924) Eusphalerum stramineum (Kraatz, 1857) V Charakteristika je stejná jako u předchozího druhu. (Obr. 16) Z ČR jen velmi vzácně hlášený druh (např. Vávra B1: 8.VI.2013, 1 ex., BS lgt., det. et coll. et al. 2011: Bzenec). Vzhledem ke složité taxonomii Alpský florikolní druh, který dosahuje v jižních rodu a všeobecně obtížné determinaci zástupců rodu a západních Čechách severní hranice rozšíření. Je Mycetoporus Mannerheim, 1830 nelze u tohoto sta- odtud znám z Doupovských hor, NPR Soos, Šumavy rého údaje vyloučit i chybnou determinaci. a Novohradských hor (Boháč Matjček 2002). V Branžovském hvozdu byl zjištěn také v PR Bělč Ocypus macrocephalus (Gravenhorst, 1802) N (9.VI.2013, 1 ex., BS lgt., det. et coll.). B: Roubal (1924) V ČR roztroušeně se vyskytující velký drabčík na stanovištích zachovalejších listnatých a smíše- ných lesů chladnějších poloh. V západních Čechách je druh znám velmi lokálně (např. Slavkovský les: PR Podhorní vrch, PR ižkův vrch).

Olophrum piceum (Gyllenhal, 1810) V B: Roubal (1924) V ČR vzácný hygrofilní drabčík s výskytem přede- vším v podhorských a horských polohách. Ze zá- padních Čech byl publikován dosud jen dvakrát: NPR Soos (Setana 1964) a EVL Bystřina-Lužní potok (Benedikt 2011).

Quedius brevicornis (C. G. Thomson, 1860) B: Roubal (1924) V ČR vzácný druh stromových dutin v nejzachova- lejších lokalitách listnatých lesů. Ze západních Čech byl dosud uveden jen jednou: NPR Chejlava (Kejval et al. 2008).

Quedius brevis Erichson, 1840 N Obr. 16. usphalerum stramineum. Slatina: vrch ičej. B1: 8.VI.2013, 1 ex., BS lgt. det. et coll. Foto: Z. Kejval. Fig. 16. usphalerum stramineum. Slatina: ičej hill. Pho- Myrmekofilní druh s vazbou na mravence z rodu to: Z. Kejval. ormica Linnaeus, 1758. V ČR nehojný výskyt 23 podobně jako v západních Čechách, odkud je druh V ČR donedávna vzácný druh, který byl v posledních znám z více lokalit. letech zaznamenán častěji, a to i na území západních Čech (poznatky autorů). Druh, který je predátorem Quedius maurus (C. R. Sahlberg, 1830) N sršně obecné (espa crabro Linnaeus, 1758), aktivu- B: Roubal (1924) je v blízkosti jejích hnízd jak ve volné přírodě, tak Hygrofilní drabčík lesních lokalit, v ČR roztrouše- i v antropicky ovlivněném prostředí. ně převážně v podhorských oblastech. Ze západních Čech je druh znám jen velmi vzácně a publikován Tenebrionidae dosud nebyl. Allecula morio (Fabricius, 1787) N Stenus montivagus Heer, 1841 N (Obr. 17) B2: 26.VII.2010, 1 ex.; 6.VII.2013, 2 ex.; 10.VI.2014, B1: 11.I.2012, 2 ex., LJ lgt. et coll., BS det. 2 ex.; SA lgt., det. et coll. Druh je rozšířen v pohořích západní Evropy a alp- V ČR nehojný xylofág s vazbou na mrtvé dřevo list- ských zemích. V ČR byl uváděný jen ze Šumavy natých stromů. Z území západních Čech byl výskyt a Novohradských hor (Boháč Matjček 2002), druhu publikován vícekrát (např. Benedikt 2010, nalezen byl ale také v Českém lese a Slavkovském Týr 2012a). lese (Kejval et al. 2006, 2008). V Branžovském hvozdu je jeho výskyt na samé severovýchodní hra- Mycetochara axillaris axillaris (Paykull, 1799) N nici svého areálu. B2: 6.VII.2013, 1 ex.; 10.VI.2014, 1 ex.; oba ex. SA lgt., det. et coll. Thiasophila angulata (Erichson, 1837) N V ČR poměrně vzácný a lokální druh se stejnou bio- B1: 5.V.2012, 1 ex., BS lgt. det. et coll. nomií jako předchozí. Ze západních Čech jsou známy Myrmekofilní drabčík s preferencí vazby na ormi- dva publikované nálezy: EVL Kaon Ohře (Bene- ca rua Linnaeus, 1761 a . pratensis Retzius, 1783. dikt 2010), ihelsko (Týr 2012a). V ČR se vyskytuje roztroušeně na lesních lokalitách do podhorského stupně. Ze západních Čech je znám Mycetochara humeralis (Fabricius, 1787) N z jediné publikace: NPR Soos (Setana 1964). Druh B2: 29.I.2002, 1 ex., SA lgt., det. et coll. zde ale bude na vhodných místech nepochybně více V ČR rovněž vzácný druh se stejnou bionomií jako rozšířen. předchozí. V západních Čechách je druh znám jen z ojedinělých nálezů a publikován dosud nebyl. Velleius dilatatus (Fabricius, 1787) N B: Rejnek (1977) Mycetochara maura (Fabricius, 1792) N B2: 14.VI.2006, 2 ex.; 21.V.2009, 1 ex.; oba ex. SA lgt., det. et coll. Bionomie stejná jako u předchozích druhů rodu. Přestože je ve srovnání s nimi podstatně hojnější, ze západních Čech byl uveden dosud pouze dvakrát: Plze – areál ZOO (Benedikt 1990) a ihelsko (Týr 2012a).

Platydema violaceum (Fabricius, 1790) N B2: 10.V.2012, 1 ex.; 8.VI.2013, 1 ex.; oba ex. SA lgt., det. et coll. Mycetofágní potemník, který je z území ČR v posled- ních letech hlášen častěji než v minulosti. Také v zá- padních Čechách, odkud je naprostá absence starších dat, byl recentně zjištěn několikrát, např. PP Doubí (Kejval et al. 2008) a ihelsko (Týr 2012a).

Prionychus ater (Fabricius, 1775) N B2: 19.V.2004, 1 ex., SA lgt., det. et coll. Obr. 17. Stenus montivaus. Slatina: vrch ičej. Foto: V ČR vzácnější druh, xylofág s vývojem larev Z. Kejval. v trouchu listnatých stromů. Ze západních Čech je Fig. 17. Stenus montivaus. Slatina: ičej hill. Photo: druh znám z více lokalit, publikovány byly ale pouze Z. Kejval.

24 nálezy z blízkého okolí Plzně (Benedikt 1990) a ze na území vrchu ičej. Druhy známé pouze ze starých ihelska (Týr 2012a). literárních zdrojů před rokem 1980 (Roubal 1915, 1916, 1917, 1918, 1924, Rejnek 1977) jsou uvedeny Pseudocistela ceramboides ceramboides (Linnaeus, v hranatých závorkách. Naprostá většina z nich však 1758) V patří mezi běžně rozšířené druhy, jejichž recentní B2: 10.VI.2014, 2 ex., SA lgt., det. et coll. výskyt je na lokalitě velmi pravděpodobný. Jejich Druh je podobně jako předchozí vázán na starší list- absence ve výčtu druhů z průzkumu je tak způsobena naté porosty. Některé nálezy ze západních Čech byly spíše jen nepozorností či nedůsledností dodržování publikovány: NPR Chejlava, PP Doubí, PR Pavlovic- metodických pokynů během průzkumu. Všechny ká strá (Kejval et al. 2008), PR Diana (Kejval významnější výjimky z tohoto předpokladu jsou ko- Benedikt 2009), ihelsko (Týr 2012a). mentovány v předchozí kapitole. Čeledi a druhy v rámci čeledí jsou seřazeny abeced- Tetratomidae ně. Aderidae: derus populneus (Creutzer in Panzer, 1796), Hallomenus axillaris (Illiger, 1807) N ulenes oculatus (Paykull, 1798) B1: 25.VIII.2012, 2 ex.; 6.VII.2013, 1 ex.; oba ex. Anthribidae: nthribus nebulosus (Forster, 1770), Disso- SA lgt. et coll., KO det. leucas niveirostris (Fabricius, 1798), Platystomos albinus V ČR vzácný mycetofágní druh s velmi lokálním vý- (Linnaeus, 1758), Pseudeuparius sepicola (Fabricius, 1792) skytem a vazbou na zachovalé listnaté a smíšené lesy Biphyllidae: Diplocoelus ai (Chevrolat, 1837) nižších až horských poloh. Kromě nálezů na ičeji je Bostrichidae: ylopertha retusa (Olivier, 1790) druh znám v západních Čechách už jen z jediné loka- Brentidae: pion cruentatum Walton, 1844, . rumenta- lity: NPR Čerchovské hvozdy (Kejval et al. 2006). rium (Linnaeus, 1758), . rubiinosum Grill, 1893, Cata- pion meieri (Desbrochers des Loges, 1901), C. pubescens Tetratoma fungorum Fabricius, 1790 (Kirby, 1811), C. seniculus (Kirby, 1808), Ceratapion ib- B1: 6.IV.2009, 1 ex., SA lgt., det. et coll. birostre (Gyllenhal, 1813), C. onopordi onopordi (Kirby, V ČR nehojný mycetofágní druh s roztroušeným 1808), Cyanapion yllenhalii (Kirby, 1808), C. spencii výskytem především ve středních polohách. Z úze- (Kirby, 1808), Diplapion conluens (Kirby, 1808), D. sto- mí západních Čech byl publikován z NPR Chejlava lidum (Germar, 1817), utrichapion ervi (Kirby, 1808), (Benedikt 1990), z EVL Kaon Ohře (Benedikt . viciae (Paykull, 1800), apion diicile (Herbst, 1797), . uscirostre uscirostre (Fabricius, 1775), emitricha- 2010) a ze ihelska (Týr 2012a). pion pavidum (Germar, 1817), olotrichapion aethiops (Herbst, 1797), . ononis (Kirby, 1808), schnopterapi- Zopheridae on loti (Kirby, 1808), . modestum (Germar, 1817), . vi- rens (Herbst, 1797), Kalcapion pallipes (Kirby, 1808), Coxelus pictus (Sturm, 1807) Melanapion minimum (Herbst, 1797), anophyes mar- B1: 25.VIII.2012, 1 ex., TV lgt., det. et coll. moratus marmoratus (Goeze, 1777), Oystoma craccae Mycetofilní saproxylofág, který se v ČR vyskytuje (Linnaeus, 1767), O. subulatum (Kirby, 1808), Perapion převážně jen na jižní, východní a severní Moravě. curtirostre (Germar, 1817), P. marchicum (Herbst, 1797), Z Čech byl tento druh uveden jen jednou v historic- P. violaceum violaceum (Kirby, 1808), Protapion apricans ké publikaci Kirhnera (1858) (Kaplice v jižních (Herbst, 1797), P. assimile assimile (Kirby, 1808), P. ul- Čechách), která však vyžaduje kritický přístup kvůli vipes ulvipes (Geoffroy in Fourcroy, 1785), P. niritarse velkému množství zcela nevěrohodných údajů. Ná- (Kirby, 1808), P. triolii (Linnaeus, 1768), Pseudoperapion brevirostre (Herbst, 1797), Pseudostenapion simum (Ger- lez v PR Bělýšov je tedy potvrzením výskytu dru- mar, 1817), Suamapion atomarium (Kirby, 1808), S. ci- hu v Čechách. Podle sdělení nálezce (V. Týr, pers. neraceum (Wencker, 1864) comm.) byl exemplář oklepnut z ležící větve někte- Buprestidae: rilus anustulus anustulus (Illiger, rého listnáče. Pvrzení v drh v Čechách. 1803), . biuttatus (Fabricius, 1777), . raminis raminis Kiesenwetter, 1857, . sulcicollis Lacordaire, 1835, Synchita variegata Hellwig, 1792 N nthaia helvetica helvetica Stierlin, 1868, . morio (Fab- B1: 31.VIII.2013, 2 ex., S lgt. et coll., PP det. ricius, 1792), . nitidula (Linnaeus, 1758), . uadripun- V ČR vzácný mycetofilní xylofág s výskytem na lo- ctata uadripunctata (Linnaeus, 1758), phanisticus elon- kalitách zachovalých listnatých a smíšených lesů. atus elonatus A. Villa et G. B. Villa, 1835, uprestis Jiné nálezy ze západních Čech nejsou známy. rustica rustica Linnaeus, 1758, amprodila rutilans rutilans (Fabricius, 1777), rachys minuta minuta (Linnaeus, PN PD VDOVN 1758) Byturidae: yturus tomentosus (DeGeer, 1774) D anhardae: Cantharis livida Linnaeus, 1758, C. ni- Následující seznam je přehledem druhů, evidovaných ricans O. F. Mller, 1776, C. obscura Linnaeus, 1758,

25 C. paana Rosenhauer, 1847, C. pellucida Fabricius, 1792, laphyra umbellatarum (Schreber, 1759), rammoptera C. rua Linnaeus, 1758, C. rustica Fallén, 1807, Malthinus abdominalis (Stephens, 1831), G. ruicornis ruicornis laveolus (Herbst, 1786), M. rontalis (Marsham, 1802), (Fabricius, 1781), Chlorophorus herbsti (Brahm, 1790), Malthodes marinatus (Latreille, 1806), M. minimus eioderes kollari L. Redtenbacher, 1848, eiopus linnei (Linnaeus, 1758), Metacantharis clypeata (Illiger, 1798), Wallin, Nylander Kvamme, 2009, . nebulosus nebu- haonycha linosa (O. F. Mller, 1764), . lutea (O. F. losus (Linnaeus, 1758), Mesosa nebulosa nebulosa (Fab- Mller, 1764), . niriventris Motschulsky, 1860, . trans- ricius, 1781), Molorchus minor minor (Linnaeus, 1758), lucida (Krynicki, 1832) ecydalis major major Linnaeus, 1758, Oberea oculata aradae: ba ovalis (Duftschmid, 1812), . pa- (Linnaeus, 1758), Obrium brunneum (Fabricius, 1792), rallelepipedus parallelepipedus Piller et Mitterpacher, Oplosia cinerea (Mulsant, 1839), Opsilia coerulescens 1783, . parallelus parallelus (Duftschmid, 1812), (Scopoli, 1763), Oymirus cursor (Linnaeus, 1758), Pa- mara conveior Stephens, 1828, . curta Dejean, 1828, chytodes cerambyciormis (Schrank, 1781), Pedostrana- . lunicollis Schidte, 1837, . montivaa Sturm, 1825, lia revestita (Linnaeus, 1767), Phymatodes ruipes ruipes . ovata (Fabricius, 1792), . plebeja (Gyllenhal, (Fabricius, 1776), P. tes ta ceu s (Linnaeus, 1758), Plaiono- 1810), . similata (Gyllenhal, 1810), nchomenus dor- tus arcuatus (Linnaeus, 1758), Poonocherus asciculatus salis (Pontoppidan, 1763), adister bullatus (Schrank, asciculatus (DeGeer, 1775), P. hispidus (Linnaeus, 1758), 1798), . lacertosus Sturm, 1815, embidion articula- P. ovatus (Goeze, 1777), Prionus coriarius (Linnaeus, tum (Panzer, 1796), . deletum deletum Audinet-Serville, 1758), Pyrrhydium sanuineum (Linnaeus, 1758), ha- 1821, . minimum (Fabricius, 1792), radycellus har- ium morda (DeGeer, 1775), utpela maculata macu- palinus (Audinet-Serville, 1821), . ruicollis (Stephens, lata (Poda, 1761), Saperda octopunctata (Scopoli, 1772), 1828), rachinus eplodens Duftschmid, 1812, Ca- Spondylis buprestoides (Linnaeus, 1758), Stenocorus me- lathus uscipes uscipes (Goeze, 1777), Callistus lunatus ridianus (Linnaeus, 1758), Stenostola dubia (Laicharting, lunatus (Fabricius, 1775), Calodromius spilotus (Illiger, 1784), Stictoleptura maculicornis maculicornis (DeGeer, 1798), Calosoma sycophanta (Linnaeus, 1758), Carabus 1775), S. rubra rubra (Linnaeus, 1758), S. scutellata scu- conveus conveus Fabricius, 1775, C. hortensis hortensis tellata (Fabricius, 1781), etropium abrieli Weise, 1905, Linnaeus, 1758, C. intricatus intricatus Linnaeus, 1761, etrops praeusta praeusta (Linnaeus, 1758), ylotrechus C. nemoralis nemoralis O. F. Mller, 1764, C. violaceus antilope antilope (Schnherr, 1817) violaceus Linnaeus, 1758, Cychrus caraboides (Linnae- erlndae: Cerylon erruineum Stephens, 1830, us, 1758), Demetrias monostima Samouelle, 1819, Dro- C. histeroides (Fabricius, 1792) mius ailis (Fabricius, 1787), D. enestratus (Fabricius, dae: Cis boleti (Scopoli, 1763), C. comptus Gyllenhal, 1794), D. uadrimaculatus (Linnaeus, 1758), D. schnei- 1827, C. estivus (Panzer, 1793), C. micans (Fabricius, deri Crotch, 1871, arpalus atratus Latreille, 1804, 1792), C. punctulatus Gyllenhal, 1827, nnearthron cor- . honestus honestus (Duftschmid, 1812), . laevipes nutum (Gyllenhal, 1827), Octotemnus labriculus (Gyllen- Zetterstedt, 1828, . latus (Linnaeus, 1758), . rubripes hal, 1827), Orthocis alni (Gyllenhal, 1827), Sulcacis niti- (Duftschmid, 1812), . tardus (Panzer, 1796), ebia dus (Fabricius, 1792) cyanocephala cyanocephala (Linnaeus, 1758), eistus lerdae: hanasimus ormicarius ormicarius (Linnaeus, erruineus (Linnaeus, 1758), Molops elatus elatus (Fab- 1758), illus elonatus (Linnaeus, 1758) ricius, 1801), M. piceus piceus (Panzer, 1793), ebria ccnelldae: dalia bipunctata (Linnaeus, 1758), brevicollis (Fabricius, 1792), otiophilus auaticus . decempunctata (Linnaeus, 1758), Calvia decemutta- (Linnaeus, 1758), . biuttatus (Fabricius, 1779), . pa- ta (Linnaeus, 1767), C. uatuordecimuttata (Linnaeus, lustris (Duftschmid, 1812), Ophonus ruibarbis (Fabricius, 1758), Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758, Cocci- 1792), Panaaeus crumajor (Linnaeus, 1758), Philorhi- nula uatuordecimpustulata (Linnaeus, 1758), alyzia se- zus crucier crucier (P. H. Lucas, 1846), Poecilus cupreus decimuttata (Linnaeus, 1758), armonia ayridis (Pallas, cupreus (Linnaeus, 1758), P. versicolor (Sturm, 1824), 1773), Propylea uatuordecimpunctata (Linnaues, 1758), Pterostichus aethiops (Panzer, 1796), P. burmeisteri Scymnus abietis (Paykull, 1798), S. ater Kugelann, 1794, burmeisteri Heer, 1838, P. melanarius melanarius (Illiger, S. impeus Mulsant, 1850, ytthaspis sedecimpunctata 1798), P. melas melas (Creutzer in Panzer, 1799), P. nier (Linnaeus, 1761) nier (Schaller, 1783), P. oblonopunctatus oblonopun- rpphadae: tomaria analis Erichson, 1846, ctatus (Fabricius, 1787), Syntomus truncatellus (Linnae- . elonatula Erichson, 1846, . ihsseni Johnson, 1978, us, 1761), achyta nana nana (Gyllenhal, 1810), rechus . turida Erichson, 1846, Cryptophaus dentatus (Herbst, pilisensis sudeticus Pawowski, 1975, . uadristriatus 1793), C. labilis Erichson, 1846, C. pallidus Sturm, 1845, (Schrank, 1781), richotichnus laevicollis laevicollis C. pilosus Gyllenhal, 1827, C. punctipennis C. Brisout (Duftschmid, 1812) de Barneville, 1863, C. releus Rey, 1889, C. sainatus eracdae: apanthia villosoviridescens (DeGeer, Sturm, 1845, Spavius laber (Gyllenhal, 1808) 1775), losterna tabacicolor tabacicolor (DeGeer, 1775), rclndae: calles echinatus (Germar, 1824), naesthetis testacea testacea (Fabricius, 1781), na- . alla Boheman, 1844, ndrion reensteinensis lyptus mysticus (Linnaeus, 1758), Callidium violaceum (Herbst, 1797), nthonomus conspersus Desbrochers (Linnaeus, 1758), Clytus arietis arietis (Linnaeus, 1758), des Loges, 1868, . phyllocola (Herbst, 1795), . rubi Cortodera emorata (Fabricius, 1787), Dinoptera collaris (Herbst, 1795), rcharius crux (Fabricius, 1777), . pyrr- (Linnaeus, 1758), ocentrus lusitanus (Linnaeus, 1767), hoceras (Marsham, 1802), radybatus alla Gerstcker,

26 1860, . kellneri Bach, 1854, rachony pineti (Paykull, Dascilidae: Dascillus cervinus (Linnaeus, 1758) 1792), Ceutorhynchus alliariae H. Brisout de Barneville, Dasytidae: Dasytes aeratus Stephens, 1830, D. caeruleus 1860, C. erysimi (Fabricius, 1787), C. chalybaeus Germar, (DeGeer, 1774), D. nier (Linnaeus, 1761), D. obscurus 1824, C. obstrictus (Marsham, 1802), C. pallidactylus Gyllenhal, 1813, D. plumbeus (O. F. Mller, 1776), D. vi- (Marsham, 1802), C. typhae (Herbst, 1795), Cionus an- rens (Marsham, 1802), richoceble loralis (Olivier, 1790) lbaueri Wingelmller, 1914, C. hortulanus (Geoffroy in Dermestidae: nthrenus museorum (Linnaeus, 1761), Fourcroy, 1785), C. niritarsis Reitter, 1904, C. tubercu- . pimpinellae pimpinellae (Fabricius, 1775), . scro- losus (Scopoli, 1763), Coeliastes lamii (Fabricius, 1792), phulariae scrophulariae (Linnaeus, 1758), ttaenus Coeliodes rana (Fabricius, 1787), C. ruber (Marsham, pellio (Linnaeus, 1758), Dermestes rischi Kugelann, 1802), C. siculus Schultze, 1901, C. transversealboasci- 1792, D. murinus murinus Linnaeus, 1758, Meatoma atus (Goeze, 1777), C. triasciatus Bach, 1854, Curculio undata undata (Linnaeus, 1758) landium Marsham, 1802, C. venosus venosus (Graven- Derodontidae: aricobius erichsoni Rosenhauer, 1846 horst, 1807), C. villosus Fabricius, 1781, Dorytomus oc- Elateridae: ctenicerus sjaelandicus (O. F. Mller, 1764), callescens (Gyllenhal, 1835), D. ruatus ruatus (Bedel, drastus aillaris Erichson, 1841, riotes acuminatus 1888), chinodera hypocrita (Boheman, 1837), rnopori- (Stephens, 1830), . obscurus (Linnaeus, 1758), . pi- cus ai (Fabricius, 1798), usomus ovulum Germar, 1824, losellus (Schnherr, 1817), . ustulatus (Schaller, 1783), omias pellucidus pellucidus (Boheman, 1834), ym- rypnus murinus (Linnaeus, 1758), mpedus balteatus netron melanarium (Germar, 1821), adroplontus litura (Linnaeus, 1758), . pomorum (Herbst, 1784), . san- (Fabricius, 1775), ylastes cunicularius Erichson, 1836, uineus (Linnaeus, 1758), nostirus purpureus (Poda, ylesinus toranio (DAnthoine, 1788), . varius (Fab- 1761), thous haemorrhoidalis (Fabricius, 1801), . sub- ricius, 1755), ypera arator (Linnaeus, 1758), . meles uscus (O. F. Mller, 1764), . vittatus (Fabricius, 1792), (Fabricius, 1792), Kyklioacalles roboris (Curtis, 1834), . zebei Bach, 1852, Calambus bipustulatus (Linnaeus, arinus carlinae (Olivier, 1807), . turbinatus Gyllenhal, 1767), Cardiophorus nierrimus Erichson, 1840, C. rui- 1835, Madalis armiera (Geoffroy in Fourcroy, 1785), collis (Linnaeus, 1758), Cidnopus pilosus (Leske, 1785), M. cerasi (Linnaeus, 1758), M. duplicata Germar, 1819, Crepidophorus mutilatus (Rosenhauer, 1847), Ctenice- M. lavicornis (Gyllenhal, 1836), M. rontalis (Gyllen- ra pectinicornis (Linnaeus, 1758), Dalopius marinatus hal, 1827), M. ruicornis (Linnaeus, 1758), M. violacea (Linnaeus, 1758), Denticollis linearis (Linnaeus, 1758), (Linnaeus, 1758), Mecinus labilis (Herbst, 1795), M. py- ypoanus inunctus (Lacordaire, 1835), dolus picipennis raster (Herbst, 1795), Miarus ajuae (Herbst, 1795), Mo- (Bach, 1852), imonius minutus (Linnaeus, 1758), Mela- ulones asperioliarum (Gyllenhal, 1813), M. euphorbiae notus castanipes (Paykull, 1800), M. villosus (Geoffroy in (C. Brisout de Barneville, 1866), edyus uadrimaculatus Fourcroy, 1785), othodes parvulus (Panzer, 1799), Phe- (Linnaeus, 1758), Orchestes ai ai (Linnaeus, 1758), letes aeneonier (DeGeer, 1774), Procraeus tibialis (La- O. pilosus (Fabricius, 1781), O. uercus (Linnaeus, 1758), cordaire, 1835), Prosternon tessellatum (Linnaeus, 1758), O. testaceus (O. F. Mller, 1776), Otiorhynchus raucus Selatosomus aeneus (Linnaeus, 1758), Sericus brunneus (Fabricius, 1777), O. sinularis (Linnaeus, 1767), Phloeo- brunneus (Linnaeus, 1758) phaus linarius (Marsham, 1802), Phyllobius arentatus Endomychidae: ndomychus coccineus (Linnaeus, 1758), arentatus (Linnaeus, 1758), P. laucus (Scopoli, 1763), ycoperdina bovistae (Fabricius, 1792), Mycetina cruciata P. pyri (Linnaeus, 1758), P. viridicollis (Fabricius, 1792), (Schaller, 1783) Pissodes harcyniae (Herbst, 1795), P. piceae (Illiger, Erotylidae: Dacne bipustulata (Thunberg, 1781), ri- 1807), P. piniphilus (Herbst, 1797), Pityoenes bidentatus pla aenea (Schaller, 1783), . ruipes (Fabricius, 1787), (Herbst, 1784), Polydrusus aeratus aeratus (Gravenhorst, . russica (Linnaeus, 1758), ritoma bipustulata Fabricius, 1807), P. cervinus (Linnaeus, 1758), P. ormosus (Mayer, 1775 1779), P. marinatus Stephens, 1831, P. mollis (Strm, Eucnemidae: ucnemis capucina Ahrens, 1812, Melasis 1768), P. tereticollis (DeGeer, 1775), hinomias orticor- buprestoides (Linnaeus, 1761) nis (Boheman, 1842), hinoncus pericarpius (Linnaeus, erpdae: noplotrupes stercorosus (Scriba, 1791), 1758), . perpendicularis (Reich, 1797), hinusa linariae Odonteus armier (Scopoli, 1772), rypocopris vernalis (Panzer, 1795), hyncolus ater ater (Linnaeus, 1758), o- vernalis (Linnaeus, 1758) mualdius anustisetulus (Hansen, 1915), Sciaphilus aspe- Histeridae: Dendrophilus punctatus punctatus (Herbst, ratus (Bonsdorff, 1785), Scolytus intricatus (Ratzeburg, 1792), D. pymaeus (Linnaeus, 1758), aeterius erru- 1837), Simo hirticornis (Herbst, 1795), Sitona lanuidus ineus (Olivier, 1789), ister bissestriatus Fabrici- Gyllenhal, 1834, S. obsoletus obsoletus (Gmelin, 1790), us, 1801, Mararinotus brunneus (Fabricius, 1775), S. striatellus Gyllenhal, 1834, S. sulcirons arutulus M. carbonarius carbonarius (J. J. Hoffmann, 1803), Gyllenhal, 1834, S. suturalis Stephens, 1831, Stenoca- M. purpurascens (Herbst, 1792), Paromalus lavicornis rus ruicornis (Stephens, 1831), Stereocorynes truncorum (Herbst, 1792), Platysoma compressum (Herbst, 1783), (Germar, 1824), Strophosoma capitatum (DeGeer, 1775), Saprinus semistriatus (L. G. Scriba, 1790) S. melanorammum (Forster, 1771), aphrorychus bico- Hydrophilidae: Cercyon ranarius Erichson, 1837, Me- lor (Herbst, 1794), rachodes hispidus (Linnaeus, 1758), asternum concinnum (Marsham, 1802) richosirocalus trolodytes (Fabricius, 1787), ychius pi- hreldae: phthona euphorbiae (Schrank, 1781), cirostris (Fabricius, 1787), yleborus monoraphus (Fab- . pymaea Kutschera, 1861, . venustula Kutschera, ricius, 1792) 1861, atophila rubi (Paykull, 1799), ruchidius mar-

27 inalis (Fabricius, 1776), . villosus (Fabricius, 1792), Monotomidae: Monotoma anusticollis (Gyllenhal, Cassida denticollis Suffrian, 1844, C. nebulosa Linnaeus, 1827), M. conicicollis Chevrolat, 1837, hizophaus bi- 1758, C. rubiinosa rubiinosa O. F. Mller, 1776, C. san- pustulatus (Fabricius, 1792), . dispar (Paykull, 1800) uinolenta O. F. Mller, 1776, C. vibe Linnaeus, 1767, Mordellidae: Mordellochroa abdominalis (Fabricius, C. viridis Linnaeus, 1758, C. vittata Villers, 1789, Clytra 1775), omoia bucephala bucephala Costa, 1854 uadripunctata uadripunctata (Linnaeus, 1758), Crepi- cephadae: itarus conneus (Geoffroy, 1785), dodera aurata (Marsham, 1802), Cryptocephalus lavipes Mycetophaus atomarius (Fabricius, 1787), M. decempun- Fabricius, 1781, C. moraei (Linnaeus, 1758), C. sepunctatus decempunctatus Fabricius, 1801, M. ulvicollis Fab- ctatus sepunctatus (Linnaeus, 1758), C. violaceus vio- ricius, 1792, M. multipunctatus Fabricius, 1792, M. piceus laceus Laicharting, 1781, alerucella tenella (Linnaeus, (Fabricius, 1777), M. uadriuttatus P. W. J. Mller, 1821, 1760), ermeophaa mercurialis (Fabricius, 1792), ispa M. uadripustulatus (Linnaeus, 1760) atra Linnaeus, 1767, ypocassida suberruinea (Schrank, Ndldae: Cryptarcha striata (Fabricius, 1787), 1776), Chaetocnema concinna (Marsham, 1802), C. hor- Cychramus luteus (Fabricius, 1787), puraea aestiva tensis (Geoffroy in Fourcroy, 1785), C. picipes Stephens, (Linnaeus, 1758), . lonula Erichson, 1845, . mela- 1831, Chrysolina astuosa astuosa (Scopoli, 1763), nocephala (Marsham, 1802), . nelecta (Heer, 1841), C. purpurascens purpurascens (Germar, 1822), C. varians . pallescens (Stephens, 1835), . varieata (Herbst, (Schaller, 1783), ilioceris merdiera (Linnaeus, 1758), 1793), Meliethes aeneus (Fabricius, 1775), M. bidens onitarsus monticola Kutschera, 1864, uperus luperus C. Brisout de Barneville, 1863, M. denticulatus Heer, (Sulzer, 1776), Mniophila muscorum muscorum (C. L. 1841, M. diicilis Heer, 1841, M. distinctus Sturm, 1845, Koch, 1803), eocrepidodera erruinea (Scopoli, 1763), M. lavimanus Stephens, 1830, M. morosus Erichson, Oulema allaeciana L. Heyden, 1870, Phyllotreta niripes 1845, M. pedicularius (Gyllenhal, 1808), Pocadius adus- niripes (Fabricius, 1775), P. undulata Kutschera, 1860, tus Reitter, 1888, P. erruineus (Fabricius, 1775), Soronia P. vittula (L. Redtenbacher, 1849), Prasocuris phellandrii risea (Linnaeus, 1758), S. punctatissima (Illiger, 1794) (Linnaeus, 1758), Psylliodes napi (Fabricius, 1792), Ser- Oedemeridae: schnomera cinerascens cinerascens (Pan- mylassa halensis (Linnaeus, 1767), Smaradina salicina dellé, 1867), . sanuinicollis (Fabricius, 1787), Oedemera (Scopoli, 1763) podarariae podarariae (Linnaeus, 1767) Kateretidae: rachypterolus linariae (Stephens, 1830), Omalisidae: Omalisus ontisbellauei (Geoffroy in Fou- rachypterus ulvipes Erichson, 1843, B. urticae (Fabrici- rcroy, 1785) us, 1792), eterhelus scutellaris (Heer, 1841) Orsodacnidae: Orsodacne cerasi (Linnaeus, 1758), aephledae: aemophloeus monilis (Fabricius, O. humeralis humeralis Latreille, 1804 1787) Phalacridae: Stilbus atomarius (Linnaeus, 1767) aprdae: ampyris noctiluca (Linnaeus, 1767) Ptinidae: Dorcatoma robusta A. Strand, 1938, rnobius arddae: Cartodere nodier (Westwood, 1839), Corti- abietinus (Gyllenhal, 1808), rnobius abietis (Fabricius, caria lonicollis (Zetterstedt, 1838), C. umbilicata (Beck, 1792), adrobremus pertina (Linnaeus, 1758), emi- 1817), Corticarina minuta (Fabricius, 1792), C. similata coelus costatus (Aragona, 1830), . ulvicornis (Sturm, (Gyllenhal, 1827), Cortinicara ibbosa (Herbst, 1793), 1837), yperisus plumbeum (Illiger, 1801), Microbrema Dienerella vincenti Johnson, 2007, nicmus brevicor- emarinatum (Duftschmid, 1825), Ochina latreillii (Bo- nis (Mannerheim, 1844), . histrio Joy et Tomlin, 1910, nelli, 1812), Ptilinus pectinicornis (Linnaeus, 1758), Pti- . transversa (A. G. Olivier, 1790), atridius minutus nomorphus imperialis (Linnaeus, 1767), Ptinus pilosus P. (Linnaeus, 1767), Stephostethus alternans (Mannerheim, W. J. Mller, 1821, P. ruipes Olivier, 1790, estobium 1844), S. anusticollis (Gyllenhal, 1827), S. lardarius (De- ruovillosum (DeGeer, 1774) Geer, 1775) Pyrochroidae: Pyrochroa coccinea (Linnaeus, 1760) eddae: mphicyllis lobiormis (C. R. Sahlberg, hnchdae: Deporaus betulae (Linnaeus, 1758), Cho- 1833), . lobus (Fabricius, 1792), nisotoma orbicularis nostropheus tristis (Fabricius, 1794), asiorhynchites oli- (Herbst, 1792), Catops picipes (Fabricius, 1787), Choleva vaceus (Gyllenhal, 1833), eocoenorrhinus ermanicus cisteloides cisteloides (Frlich, 1799), eptinus testaceus (Herbst, 1797), . minutus (Herbst, 1797), hynchites P. W. J. Mller, 1817, arus anisotomoides anisotomo- auratus (Scopoli, 1763), . bacchus (Linnaeus, 1758), a- ides (Spence, 1815), . ilkini (Spence, 1815), Sciodre- tianaerhynchites aeuatus (Linnaeus, 1767), emnocerus poides atsoni atsoni (Spence, 1815) loniceps (C. G. Thomson, 1888) candae: Platycerus caraboides caraboides (Linnaeus, alpndae: issodema cursor (Gyllenhal, 1813), . den- 1758), Sinodendron cylindricum (Linnaeus, 1758) ticolle (Gyllenhal, 1813), Salpinus planirostris (Fabri- eldae: lateroides dermestoides (Linnaeus, 1761) cius, 1787), S. ruicollis (Linnaeus, 1760), Sphaeriestes Malachiidae: ttalus analis (Panzer, 1798), inotarsus castaneus (Panzer, 1796), incenzellus ruicollis (Panzer, marinalis (Laporte, 1840), Charopus lavipes (Paykull, 1794) 1798), Malachius bipustulatus (Linnaeus, 1758) Scarabaeidae: phodius arenarius (Olivier, 1789), . de- Melandryidae: bdera leuosa (Paykull, 1799), ni- pressus (Kugelann, 1792), . imetarius (Linnaeus, 1758), soya uscula (Illiger, 1798), Conopalpus testaceus (Oli- . ranarius (Linnaeus, 1767), . prodromus (Brahm, vier, 1790), Orchesia asciata (Illiger, 1798), O. micans 1790), . pusillus pusillus (Herbst, 1789), . sticticus (Panzer, 1793), O. minor Walker, 1837, O. undulata Kra- (Panzer, 1798), Cetonia aurata aurata (Linnaeus, 1761), atz, 1853 Onthophaus racticornis (Preyssler, 1790), O. ovatus

28 (Linnaeus, 1758), O. vacca (Linnaeus, 1767), Protae- Olophrum piceum (Gyllenhal, 1810), Omalium ruatum tia marmorata marmorata (Fabricius, 1792), P. metalli- Mulsant et Rey, 1880, Ontholestes murinus (Linnaeus, ca metallica (Herbst, 1782), richius asciatus (Linnaeus, 1758), Othius punctulatus (Goeze, 1777), Oypoda al- 1758) ternans (Gravenhorst, 1802), O. annularis (Mannerheim, Scraptiidae: naspis lava (Linnaeus, 1758), naspis 1830), O. opaca (Gravenhorst, 1802), Oyporus ruus rontalis (Linnaeus, 1758), . ruilabris (Gyllenhal, 1827), ruus (Linnaeus, 1758), Philonthus atratus (Gravenhorst, . thoracica (Linnaeus, 1758) 1802), P. co n a tus Stephens, 1832, P. d eco r us (Graven- Silphidae: Dendroena uadrimaculata (Scopoli, 1771), horst, 1802), P. laevicollis (Lacordaire, 1835), P. politus ecrodes littoralis (Linnaeus, 1758), icrophorus hu- (Linnaeus, 1758), Phloeocharis subtilissima Mannerheim, mator (Gleditsch, 1767), . investiator Zetterstedt, 1830, Phloeonomus punctipennis C. G. Thomson, 1867, 1824, . vespilloides Herbst, 1783, Oiceoptoma thoraci- Phloeopora corticalis corticalis (Gravenhorst, 1802), ca (Linnaeus, 1758), Phosphua atrata atrata (Linnaeus, Phyllodrepa ioptera (Stephens, 1834), Proteinus atomarius 1758), hanatophilus ruosus (Linnaeus, 1758), . si- Erichson, 1840, uedius boops (Gravenhorst, 1802), . nuatus (Fabricius, 1775), brevicornis (C. G. Thomson, 1860), . brevis Erichson, Silvanidae: Silvanus unidentatus (Olivier, 1790), leiota 1840, . cinctus (Paykull, 1790), . umatus (Stephens, planatus (Linnaeus, 1761) 1833), . limbatus (Heer, 1839), . maurus (C. R. Sa- Sphaeritidae: Sphaerites labratus (Fabricius, 1792) hlberg, 1830), . mesomelinus mesomelinus (Marsham, Sphindidae: spidiphorus orbiculatus (Gyllenhal, 1808) 1802), . puncticollis (C. G. Thomson, 1867), uilus Staphylinidae: cidota crenata crenata (Fabricius, erichsonii (Fauvel, 1867), . ruipes Germar, 1836, Sca- 1793), crulia inlata (Gyllenhal, 1813), leochara bi- phidium uadrimaculatum Olivier, 1790, Scaphisoma aa- pustulata (Linnaeus, 1760), . curtula (Goeze, 1777), ricinum (Linnaeus, 1758), S. assimile assimile Erichson, marochara bonnairei (Fauvel, 1865), mphichroum 1845, Scydmaenus ruus P. W. J. Mller et Kunze, 1822, canaliculatum (Erichson, 1840), notylus mutator Lohse, S. tarsatus (P. W. J. Mller et Kunze, 1822), Sepedophilus 1963, notylus sculpturatus (Gravenhorst, 1806), ntho- testaceus (Fabricius, 1793), Staphylinus caesareus caesa- bium atrocephalum atrocephalum (Gyllenhal, 1827), reus Cederhjelm, 1798, Stenichnus collaris collaris (P. W. stenus pulchellus (Heer, 1839), theta castanoptera J. Mller et Kunze, 1822), S. scutellaris (P. W. J. Mller (Mannerheim, 1830), . indubia (Sharp, 1869), tre- et Kunze, 1822), Stenus ater Mannerheim, 1830, S. cla- cus ainis (Paykull, 1789), atrisodes delaporti (Aubé, vicornis (Scopoli, 1763), S. humilis Erichson, 1839, S. 1833), atrisus ormicarius Aubé, 1833, ibloporus bi- montivaus Heer, 1841, S. ochropus Kiesenwetter, 1858, color bicolor (Denny, 1825), isnius imetarius (Graven- S. similis (Herbst, 1784), achinus corticinus Graven- horst, 1802), olitochara bella Maerkel, 1845, . obliua horst, 1802, . laticollis Gravenhorst, 1802, achyporus Erichson, 1837, ryais ullrichii (Motschulsky, 1851), hypnorum (Fabricius, 1775), . chrysomelinus (Linnaeus, Cordalia obscura (Gravenhorst, 1802), Cypha pulica- 1758), . nitidulus (Fabricius, 1781), . obtusus (Linna- ria (Erichson, 1839), Cyphea curtula (Erichson, 1837), eus, 1767), . pusillus Gravenhorst, 1806, . ruicollis Dadobia immersa (Erichson, 1837), Dinaraea aeuata Gravenhorst, 1802, achyusa constricta Erichson, 1837, (Erichson, 1837), D. linearis (Gravenhorst, 1802), ucon- hiasophila anulata (Erichson, 1837), inotus morion nus pubicollis (P. W. J. Mller et Kunze, 1822), uryusa (Gravenhorst, 1802), rimium brevicorne (Reichenbach, castanoptera Kraatz, 1856, usphalerum limbatum limba- 1816), yrus mucronatus mucronatus (Panzer, 1805), el- tum (Erichson, 1840), . semicoleoptratum (Panzer, 1795), leius dilatatus (Fabricius, 1787), antholinus laeviatus . sinatum sinatum (Maerkel, 1857), . sorbi (Gyllen- Jacobson, 1849, . linearis (Olivier, 1795), . loniven- hal, 1810), . stramineum (Kraatz, 1857), alarioma tris Heer, 1839, ylodromus concinnus (Marsham, 1802), thoracica (Stephens, 1832), abrius osseticus (Kolena- . testaceus (Erichson, 1840), Zyras luens (Gravenhorst, ti, 1846), . splendidulus (Gravenhorst, 1802), eostiba 1802) circellaris (Gravenhorst, 1806), yrophaena ainis Ma- Tenebrionidae: llecula morio (Fabricius, 1787), olito- nnerheim, 1830, . boleti (Linnaeus, 1758), . joyi joyi phaus reticulatus (Linnaeus, 1767), Corticeus unicolor Wendeler, 1924, . joyioides Wsthoff, 1937, abroce- Piller et Mitterpacher, 1783, Diaperis boleti boleti (Linna- rus capillaricornis (Gravenhorst, 1806), eterothops dis- eus, 1758), ledona aricola (Herbst, 1783), onodera similis (Gravenhorst, 1802), . stilundberi Israelson, luperus luperus (Herbst, 1783), somira murina murina 1979, athrobium eminum Kraatz, 1857, eptacinus (Linnaeus, 1758), aria hirta (Linnaeus, 1758), Myce- pusillus (Stephens, 1833), eptusa ruicollis (Erichson, tochara aillaris aillaris (Paykull, 1799), M. humeralis 1839), ithocharis niriceps (Kraatz, 1859), omechusa (Fabricius, 1787), M. maura (Fabricius, 1792), Platydema emarinata (Paykull, 1789), ordithon eoletus (Erich- violaceum (Fabricius, 1790), Prionychus ater (Fabricius, son, 1839), . lunulatus (Linnaeus, 1760), . trinotatus 1775), Pseudocistela ceramboides ceramboides (Linnae- (Erichson, 1839), Medon brunneus (Erichson, 1839), Me- us, 1758), Scaphidema metalicum metalicum (Fabricius, arthrus denticollis (Beck, 1817), Mycetoporus ambiuus 1792), Stenoma aeneus (Scopoli, 1763) Luze, 1901, M. ruescens (Stephens, 1832), Myllaena Tetratomidae: allomenus aillaris (Illiger, 1807), . bi- intermedia Erichson, 1837, otothecta lavipes (Graven- notatus (uensel, 1790), etratoma unorum Fabricius, horst, 1806), udobius lentus (Gravenhorst, 1806), Ocalea 1790 badia Erichson, 1837, Ocypus macrocephalus (Graven- rdae: ro hispidus (Pontoppidan, 1763), . scaber horst, 1802), Ochthephilum racticorne (Paykull, 1800), (Linnaeus, 1767)

29 rdae: emozoma elonatum (Linnaeus, 1761) cenné komentáře ke druhům čeledi Carabidae patří Zopheridae: itoma crenata (Fabricius, 1775), Coe- náš dík Ivo Těálovi (Plze) a za další informace lus pictus (Sturm, 1807), Synchita humeralis (Fabricius, k výskytům některých druhů v České republice jsme 1792), S. varieata Hellwig, 1792 vděčni kolegům Pavlu Moravcovi (Litoměřice) a Ji- římu Vávrovi (Ostrava). S kompletací předmětné li- ÁVĚ teratury J. Roubala nám významně pomohl Zbyněk Práce shrnuje dosavadní poznatky o výskytu brou- Kejval (Domažlice), který je také autorem fotografií ků (Coleoptera) na území vrchu ičej s PR Bělýšov některých druhů brouků. v Branžovském hvozdu. Základem publikace jsou vý- sledky tříletého průzkumu, který zde proběhl v letech 2012–2014. Během něj zde bylo zjištěno 524 druhů Assin V. 2002: A taxonomic and phylogenetic revision of brouků. Ostatní dokladovaný materiál přinesl do se- Amarochara Thomson. I. The species of the Holarctic znamu dalších 124 druhů a konečně excerpce litera- region (Coleptera: Staphylinidae, Aleocharinae, Oxy- tury jej rozšířila o dalších 78 druhů. Celkem je tak podini). – Beitrge zur Entomologie, 52: 111–204. z lokality dokumentováno 726 druhů z 61 čeledí řádu Benedikt S. 1990: Příspěvek k rozšíření brouků skupi- Coleoptera, některé z nich však jen z historických ny Heteromera (Coleoptera) na Plzesku (Beitrag zur nálezů. Tak vysoký počet druhů na území jediného Verbreitung der Kfer aus der Gruppe Heteromera (Co- vrchu je dokladem výjimečně vysoké biodiverzity. leoptera) von der Pilsner mgebung). – Zpravodaj Zá- padočeské pobočky ČSE v Plzni, 8: 41–50. Celkem 64 druhů, tedy přibližně 9 , je klasifiková- Benedikt S. 2010: Fauna brouků (Coleoptera) lokality no v červeném seznamu bezobratlých (Hejda et al. Kaon Ohře (Evropsky významná lokalita soustavy 2017). Nejcennější složkou jsou na lokalitě druhy, Natura 2000) (Beetle (Coleoptera) fauna in the locali- vázané na listnaté lesy přirozeného charakteru, a ty Kaon Ohře (Site of Community Importance Natura už se jedná o druhy xylofágní, saproxylické, myce- 2000)). – Západočeské entomologické listy, 1: 1–15. tofilní nebo predátory, živící se drobnými organiz- Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, my v tomto prostředí. Významní jsou zde především 22-3-2010 (navštíveno 31.3.2018). červotoč Ochina latreillii, kovaříci Crepidophorus Benedikt S. 2011: Fauna brouků (Coleoptera) lokality mutilatus a ypoanus inunctus, tesaříci eioderes Bystřina – Lužní potok (Evropsky významná lokalita kollari, Pedostranalia revestita a Saperda octo- soustavy Natura 2000). Beetle (Coleoptera) fauna in the locality Bystřina – Lužní Potok (Site of Community Im- punctata, nosatec Kyklioacalles roboris, zobonoska portance Natura 2000). – Západočeské entomologické Chonostropheus tristis, některé mycetofilní druhy listy, 2: 13–36. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/ z dalších čeledí – Synchita varieata, allomenus entolisty.html, 12-7-2011 (navštíveno 31.3.2018). aillaris a predátor mšic aricobius erichsoni. Nález Benedikt S. 2015: Entomologický průzkum (Coleopte- drobného brouka Coelus pictus z čeledi Zopheridae ra) PR Bělýšov 2012–2014. – Mscr., 12 pp. Depon. in představuje potvrzení jeho výskytu v Čechách, kde Krajský úřad Plzeského kraje, Odbor životního pro- byl dosud známý z jediného údaje v historické pu- středí, Plze. blikaci. Následující druhy - phanisticus elonatus Benedikt S., Borove R., Freuth J., Krátký J., Shn elonatus, Cis punctulatus, Cypha pulicaria, Cyphea K., Skuhrove J. & Trýzna M. 2010: Komentovaný curtula, Dorytomus occallescens, rnobius abietinus, seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculio- noidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republi- ulenes oculatus, aricobius erichsoni, eiopus lin- ky a Slovenska. 1. díl. Systematika, faunistika, histo- nei, eptusa ruicollis, Moulones euphorbiae, My- rie výzkumu nosatcovitých brouků v České republice cetochara humeralis, Mycetophaus ulvicollis a My- a na Slovensku, nástin skladby, seznam. Komentáře cetoporus ambiuus, jsou zde pravděpodobně poprvé k Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, publikovány ze západních Čech. Na lokalitě je zají- Brachyceridae, Dryophthoridae, Erirhinidae a Curculi- mavé také nepočetné, ale v rámci České republiky onidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutor- významné zastoupení alpských a západoevropských hynchinae, Conoderinae, Hyperinae. – Klapalekiana, (subatlantských) druhů, jejichž areál má v západních 46 (Suppl.): 1–363. Čechách svoji severovýchodní resp. severní hranici. Boháč J. & Matjček J. 2012: Historické a aktuální roz- Patří k nim drabčíci usphalerum stramineum a Ste- šíření některých drabčíkovitých brouků (Coleoptera, Staphylinidae) na Šumavě (Historical and recent distri- nus montivaus, a nosatci ndrion reensteinense bution of some staphylinid beetles (Coleoptera, Staphy- a už zmíněný Kyklioacalles roboris. linidae) in the Bohemian Forest). – Silva Gabreta, 8: 229–246. PODĚKOVÁNÍ Ernest L. 2017: Faunistic records from the Czech Repub- Poděkování patří kolegům, kteří nám poskytli úda- lic – 415. Coleoptera: Cryptophagidae. – Klapalekiana, je ze svých sběrů, především pak aktivním účastní- 53: 151–152. Fenl R. 1984: Příspěvek k faunistíce střevlíkovitých kům organizovaného průzkumu z let 2012–2014. Za 30 brouků (Col., Carabidae) okresu Klatovy. 2. příspěvek 73–96. k poznání Carabidů (Beitrag zur Faunistik die Laufk- Kejval Z. Lahoda J. 2007: Střevlíkovití brouci (Cole- fer (Col., Carabidae) Kreis Klatovy. 2. Beitrag zur Er- optera: Carabidae) okresu Domažlice. – Sborník Zápa- kenntnis der Carabiden). – Zpravodaj Západočeské po- dočeského muzea v Plzni, Příroda, 109: 1–60. bočky ČSE, 1: 5–13. Kirhner A. 1858: Die Coleopteren der mgegend von Fiala T. 2016: Nové lokality amprodila rutilans Fabri- Kaplitz. – Lotos, Zeitschrift fr naturwissenschaften, 8: cius, 1777 (Coleoptera: Buprestidae) v západních Če- 38–40, 56–64, 87–89, 126–133, 180–182, 201–203. chách (New locations of amprodila rutilans Fabricius, Kletečka Z. 1980: Rozšíření čeledi Buprestidae na Plze- 1777 (Coleoptera: Bupreidae) in Weern Bohemia). sku. – Zpravodaj muzea Západočeského kraje, Příroda, – Elateridarium, 10: 145–148. Online: http://www. 23: 31–36. elateridae.com/elateridarium, 10-11-2016 (navštíveno Krátký J. 2015: On the occurrence of Kyklioacalles (Pa- 31.3.2018). laeoacalles) navieresi (Boheman, 1837) and Kyklioa- Haet A., Vanl Z., Boukal M., Trávnček D. Vač- calles (Palaeoacalles) roboris (Curtis, 1834) (Coleo- ková K. 2009: Brouci CHKO Moravský kras (Beetles ptera: Curculionidae: Cryptorhynchinae) in the Czech of the Moravský kras PLA). – Acta musealia, 9: 11–46. Republic. – Snudebiller 16, No. 239: 3 pp. Hejda R., Farkač J. Chobot K. (eds) 2017: Červený Kraus B. 1949: Příspěvek k poznání brouků na Chodsku. seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí – Entomologické listy, 12: 125–130. (List of threatened species in the Czech Republic. In- Kraus B. 1967: Tesaříkovití (Cerambycidae) Chodska. vertebrates). – Příroda, Praha, 36: 1–612. – Sborník Západočeského Muzea v Plzni, Příroda, 1: Hejkal J. 1990: Carabids (Coleoptera, Carabidae) of the 39–42. peat bog Soos in W-Bohemia: A faunistical and ecolog- Kresl P. 2018: První nálezy zobonosky Chonostropheus ical study. – Folia Musei rerum naturalium Bohemiae tristis (Fabricius, 1794) (Coleoptera: Rhynchitidae) Occidentalis, Zoologica, 32: 3–54. v jihozápadních Čechách a poznámky k jejímu rozší- Janu J. 2016: Brouci (Coleoptera) chráněné krajinné ob- ření v Čechách (First findings of the leaf-rolling weevil lasti a biosférické rezervace Křivoklátsko (Beetles (Co- Chonostropheus tristis (Fabricius, 1794) (Coleoptera: leoptera) of Křivoklátsko Protected Landscape Area and Rhynchitidae) in southwestern Bohemia and notes to its the Biosphere Reserve). – Západočeské entomologické distribution in Bohemia and bionomy). – Západočeské listy, Supplementum 1: 1–449. Online: http://www. entomologické listy, 9 (in press). zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 8-5-2016 (navštíveno Lahoda J. 2013: Významné druhy brouků (Coleoptera) 31.3.2018). zámeckého parku v Horšovském Týně. 1. Kovaříkovití Kejval Z. 1996: Příspěvek k faunistice tesaříkovitých (Co- (Elateridae) (Important beetle species (Coleoptera) of leoptera, Cerambycidae) okresu Domažlice (Contributi- the castle park in Horšovský Týn. Part 1. Click beetles on to the knowledge about distribution of Cerambycidae (Elateridae)). – Západočeské entomologické listy, 4: in Domažlice district). – Erica, 5: 123–132. 69–73. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty. Kejval Z. 2014: Brouci čeledi Scraptiidae ve sbírce muzea html, 11-10-2013 (navštíveno 31.3.2018). Chodska (Beetles of the family Scraptiidae in the co- Lbl I. & Setana A. (eds) 2003: Catalogue of Palaear- llection of Museum of Chodsko region). – Západočes- ctic Coleoptera, Volume 1. Archostemata, Myxophaga, ké entomologické listy, 5: 27–31. Online: http://www. Adephaga. – Apollo Books, Stenstrup, 819 pp. zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 28-7-2014 (navštíveno Lbl I. & Setana A. (eds) 2004: Catalogue of Palaearc- 31.3.2018). tic Coleoptera, Volume 2. Hydrophiloidea, Histeroidea, Kejval Z.. Benedikt S., Donres V. Doleal Z. 2006: Staphylinoidea. – Apollo Books, Stenstrup, 942 pp. Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleo- Lbl I. & Setana A. (eds) 2006: Catalogue of Palae- ptera) v chráněných územích západních Čech (NPR arctic Coleoptera, Volume 3. Scarabaeoidea, Scirtoi- Čerchovské hvozdy, NPP Pastviště u Fínů, NPR Soos, dea, Dascilloidea, Buprestoidea, Byrrhoidea. – Apollo NPP elezná hůrka, PR Kamenný rybník, PR Lopata, Books, Stenstrup, 690 pp. PR Starý Hirštejn, PP Příšovská homolka a PP Hvož- Lbl I. & Setana A. (eds) 2007: Catalogue of Palaear- anská louka) (Results of faunistic surveys of beetles ctic Coleoptera, Volume 4. Elateroidea, Derodontidea, (Coleoptera) of protected areas in western Bohemia Bostrichoidea, Lymexyloidea, Cleroidea, Cucujoidea. – (Čerchovské hvozdy, Pastviště u Fínů and Soos national Apollo Books, Stenstrup, 935 pp. nature reserves, elezná hůrka national nature monu- Lbl I. & Setana A. (eds) 2008: Catalogue of Palae- ment, Kamenný rybník, Lopata and Starý Hirštejn natu- arctic Coleoptera, Volume 5. Tenebrionoidea. – Apollo re reserves, Příšovská homolka and Hvožanská louka Books, Stenstrup, 670 pp. nature monuments). – Erica, 13: 49–65. Lbl I. & Setana A. (eds) 2010: Catalogue of Palaearc- Kejval Z., Benedikt S. Doleal Z. 2008: Výsledky tic Coleoptera, Volume 6. Chrysomeloidea. – Apollo inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) v chrá- Books, Stenstrup, 924 pp. něných územích západních Čech v letech 2005–2006. Lbl I. & Setana A. (eds) 2011: Catalogue of Palaearc- – Erica, 15: 57–85. tic Coleoptera, Volume 7. Curculionoidea I. – Apollo Kejval Z. Benedikt S. 2009: Výsledky inventarizač- Books, Stenstrup, 373 pp. ních průzkumů brouků (Coleoptera) v chráněných úze- Lbl I. & Setana A. (eds) 2013: Catalogue of Palaearc- mích západních Čech v letech 2004–2008. – Erica, 16: tic Coleoptera, Volume 8. Curculionoidea II. – Leiden,

31 Brill, 700 pp. censis). (Pokračování). – Časopis České Společnosti Mertlik J. 2008: Druhy čeledi Melasidae (Coleoptera: Entomologické, 13: 11–18. Elateroidea) České a Slovenské republiky (The spe- Roubal J. 1917: Monografie broučí zvířeny na Chude- cies of the family Melasidae (Coleoptera: Elateroidea) nicku (Monographia Coleopterorum faunae Chudeni- Czech and Slovak Republics). – Elateridarium, 2: 69– censis). (II. Pokračování). – Časopis České Společnosti 137. Online: http://www.elateridae.com/elateridarium/ Entomologické, 14: 19–21. page.phpidcl88 (navštíveno 31.3.2018). Roubal J. 1918: Monografie broučí zvířeny na Chudenic- Mertlik J. 2014: Faunistické mapování Crepidophorus ku (Monographia Coleopterorum faunae Chudenicen- mutilatus (Coleoptera: Elateridae) na území České re- sis). (III. Pokračování). – Časopis České Společnosti publiky a Slovenska (Faunistics of Crepidophorus mu- Entomologické, 15: 3–5. tilatus (Coleoptera: Elateridae) in the Czech Republic Roubal J. 1924: Monografie broučí zvířeny na Chudenic- and Slovakia. – Elateridarium, 10: 43–84. Online: http:// ku (Monographia Coleopterorum Faunae Chudenicen- elateridae.com/elateridarium/page.phpidcl224 (na- sis). IV. (Pokrač. z Časop. Č. Spol. Ent. 1918 str. 7.). vštíveno 31.3.2018). – Časopis České Společnosti Entomologické, 21: 30. Mertlik J. 2016: Faunistické mapování kovaříků Calam- Shn K. 1995: Cimberis attelaboides (Fabr.), emony bus bipustulatus a Hypoganus inunctus (Coleoptera: lepturoides (Fabr.), asiorhynchites caeruleocephalus Elateridae) na území České republiky a Slovenska (Schall.) a Chonostropheus tristis (Fabr.) (Coleoptera: (Faunistics of Calambus bipustulatus and Hypoganus Rhinomaceridae, Attelabidae) ve sbírkách entomolo- inunctus (Coleoptera: Elateridae) in the Czech Repub- gického oddělení Okresního muzea v Mostě (Cimbe- lic and Slovakia). – Elateridarium, 10: 43–84. Online: ris attelaboides (Fabr.), emony lepturoides (Fabr.), http://elateridae.com/elateridarium/page.phpidcl265 asiorhynchites caeruleocephalus (Schall.) und Cho- (navštíveno 31.3.2018). nostropheus tristis (Fabr.) (Coleoptera: Rhinomaceridae, Morave P. Rbl K. 2012: Výsledky faunistického prů- Attelabidae) in den Sammlungen der entomologischen zkumu brouků (Coleoptera) na území Chráněné krajinné Abteilung des Bezirksmuseums in Most). – Sborník oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko (Česká re- Okresního muzea v Mostě, ada přírodovědná, 17: 69. publika). Dodatek I (Results of the faunistic survey of Sláa M. F. E. 1998: Tesaříkovití (Cerambycidae) České beetles (Coleoptera) in the Křivoklátsko Protected Land- republiky a Slovenské republiky (Longhorn beetles (Ce- scape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). rambycidae) of the Czech and Slovak Republics). – M. Appendix I). – Elateridarium, 6: 29–53. Online: http:// F. E. Sláma, Krhanice, 383 pp. www.elateridae.com/clanky/moravec-rebl2722012. Setana A. 1964: Die Staphylinidenfauna des Moores pdf, 27-02-2012 (navštíveno 31.3.2018). Hájek (Soos) in Westbhmen (Col., Staphylinidae) Peina P. 1980: Příspěvek k poznání zvířeny navrhované (60. Beitrag zur Kenntnis der Staphyliniden). – Acta Státní přírodní rezervace Zvolská Homole (Beitrag zur faunistica entomologica Musei Nationalis Pragae, 10: Kenntnis der fr das Naturschutzgebiet des Zvole ner 41–123. Berghgels vorgeschlagenen Fauna). – Bohemia cen- Suhý J. 1986–1987: Sphaerites labratus F. (Coleoptera, tralis, 10: 215–237. Sphaeritidae) v západních Čechách (Sphaerites labra- Pruner M. & Mka P. 1996: Seznam obcí a jejich částí tus F. (Coleoptera, Sphaeritidae) in Westbhmen). – v České republice s čísly mapových polí pro síové ma- Zpravodaj Západočeské pobočky ČSE v Plzni, 6: 13–14. pování fauny. (List of settlements in the Czech Repub- Ša A. Kejval Z. 2013: Drabčíci (Coleoptera: Staphy- lic with associated map fields codes for faunistic grid linidae) západních Čech – 1. Pselaphinae, Scydmaeni- mapping system). – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–115. nae (Rove beetles (Coleoptera: Staphylinidae) of the Rejnek P. 1977: Inventarizační průzkum PR Bělýšov (In- western Bohemia – 1. Pselaphinae, Scydmaeninae). – secta). – Mscr., 67 pp. přílohy Depon. in Muzeum Západočeské entomologické listy, 4: 89–105. Online: Chodska, Domažlice. http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 20-12- Rose O. 2012: Les Ciidae de la faune de France continen- 2013 (navštíveno 31.3.2018). tale et de Corse: mise jour de la clé des genres et du Škork M., Kivan V. Kraus Z. 2011: Faunistika catalogue des espces (Coleoptera, Tenebrionoidea). – krascovitých (Coleoptera: Buprestidae) Znojemska, Bulletin de la Société entomologique de France, 117(3): poznámky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. – 339–362. Thayensia, 8: 109291. Rssner E., Shneld J. Ahrens D. 2010: Ontho- Tolasz R. (ed.) 2007: Atlas podnebí Česka. – Český hyd- phagus (Palaeonthophagus) medius (Kugelann, 1792) – rometeorologický ústav a niverzita Palackého v Olo- a good western palaearctic species in the Onthophagus mouci, Praha, 256 ppCD-ROM. vacca complex (Coleoptera: Scarabaeidae: Scarabaei- Týr V. 2010a: Brouci (Coleoptera) ihle a okolí. 1. část. nae: Onthophagini). – Zootaxa, 2629: 1–28. Lucanidae, Trogidae, Geotrupidae (Beetles (Coleoptera) Roubal J. 1915: Monografie broučí zvířeny na Chude- in the surroudings of ihle. Part 1. Lucanidae, Trogidae, nicku (Monographia Coleopterorum faunae Chudeni- Geotrupidae). – Západočeské entomologické listy, 1: censis). Všeobecný úvod. – Časopis České Společnosti 16–18. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty. Entomologické, 12: 10–22. html, 26-3-2010 (navštíveno 31.3.2018). Roubal J. 1916: Monografie broučí zvířeny na Chude- Týr V. 2010b: Brouci (Coleoptera) ihle a okolí. 2. část. nicku (Monographia Coleopterorum faunae Chudeni- Scarabaeidae (Beetles (Coleoptera) in the surroudings of

32 ihle. Part 2. Scarabaeidae). – Západočeské entomolo- – Západočeské entomologické listy, 6: 28–43. Online: gické listy, 1: 35–41. Online: http://www.zpcse.cz/ento- http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 27-6-2015 listy/entolisty. html, 20-7-2010 (navštíveno 31.3.2018). (navštíveno 31.3.2018). Týr V. 2011a: Brouci (Coleoptera) ihle a okolí. 4. část. Týr V. 2016: Soupis nálezů brouků čeledi Lucanidae Cerambycidae (Beetles (Coleoptera) in the surroudings (Coleoptera) ze západních Čech (Findings inventory of of ihle. Part 4. Cerambycidae). – Západočeské ento- stag beetles (Coleoptera: Lucanidae) from western Bo- mologické listy, 2: 70–80. Online: http://www.zpcse.cz/ hemia). – Západočeské entomologické listy, 7: 15–24. entolisty/entolisty, 28-12-2011 (navštíveno 31.3.2018). Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, Týr V. 2011b: Faunistické zprávy ze západních Čech – 3-4-2016 (navštíveno 31.3.2018). 4 (Faunistic records from western Bohemia – 4). – Zá- Týr V. 2017: Zajímavé nálezy listorohých brouků (Cole- padočeské entomologické listy, 2: 5–6. Online: http:// optera: Scarabaeoidea) v západních Čechách – II (Inte- www.zpcse.cz/entolisty/entolisty, 28-12-2011 (navštíve- resting faunistic records of Scarabaeoidea (Coleoptera) no 31.3.2018). from western Bohemia – II). – Západočeské entomo- Týr V. 2012a: Brouci (Coleoptera) ihle a okolí. 5. část. logické listy, 8: 1–14. Online: http://www.zpcse.cz/en- Tenebrionoidea (Mycetophagidae, Ciidae, Tetratomidae, tolisty/entolisty.html, 3-3-2017 (navštíveno 31.3.2018). Melandryidae, Ripiphoridae, Zopheridae, Mordellidae, Týr V. Zahradnk P. 2017: Brouci (Coleoptera) ihle Tenebrionidae, Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae, a okolí. 12. část. Dermestidae, Bostrichidae, Ptinidae Mycteridae, Pythidae, Pyrochroidae, Salpingidae, (Beetles (Coleoptera) in the surroudings of ihle. Part Anthicidae, Aderidae, Scraptiidae) (Beetles (Coleopte- 12. Dermestidae, Bostrichidae, Ptinidae). – Západo- ra) in the surroudings of ihle. Part 5. Tenebrionoidea české entomologické listy, 8: 76–85. Online: http:// (Mycetophagidae, Ciidae, Tetratomidae, Melandryidae, www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 22-12-2017 (na- Ripiphoridae, Zopheridae, Mordellidae, Tenebrionidae, vštíveno 31.3.2018). Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae, Mycteridae, Vávra J. Ch., Štourač P. Mantič M. 2011: Faunis- Pythidae, Pyrochroidae, Salpingidae, Anthicidae, Ade- tic records from the Czech Republic – 313. Coleoptera: ridae, Scraptiidae)). – Západočeské entomologické listy, Staphylinidae: Micropeplinae, Proteininae, Oxytelinae, 3: 22–29. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolis- Steninae, Staphylininae, Tachyporinae, Aleocharinae. – ty.html, 12-5-2012 (navštíveno 31.3.2018). Klapalekiana, 47: 105–114. Týr V. 2012b: Zajímavé nálezy listorohých brouků (Co- VKOZ 2005–2018: Pralesy CZ. Přirozené lesy ČR. – leoptera: Scarabaeoidea) v západních Čechách (Inte- Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné resting faunistic records of Scarabaeoidea (Coleoptera) zahradnictví, v. v. i. Online: http://pralesy.cz (navštíveno from western Bohemia). – Západočeské entomologické 31.3.3018). listy, 3: 1–5. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/ento- Zahradniký J. Makovčin P. (eds) 2004: Plze- listy.html, 22-1-2012 (navštíveno 31.3.2018). sko a Karlovarsko. – In: Makovčin P. Sedláček Týr V. 2015: Brouci (Coleoptera) ihle a okolí. 10. část. M. (eds): Chráněná území ČR, svazek I. – Agentura Cucujoidea (Sphindidae, Kateretidae, Nitidulidae, Mo- ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Pra- notomidae, Silvanidae, Cucujidae, Laemophloeidae, ha, 588 pp. Phalacridae, Cryptophagidae, Erotylidae, Byturidae, Zahradnk P. 2013: Brouci čeledi červotočovití (Ptinidae) Cerylonidae, Endomychidae, Coccinellidae, Latridiidae) střední Evropy (Beetles of the family Ptinidae of Cent- (Beetles (Coleoptera) in the surroudings of ihle. Part ral Europe). – Academia, Praha, 351 pp. 60 pls. 10. Cucujoidea, Sphindidae, Kateretidae, Nitidulidae, Monotomidae, Silvanidae, Cucujidae, Laemophloeidae, Obdrženo do redakce: 22.6.2018 Phalacridae, Cryptophagidae, Erotylidae, Byturidae, Ce- Přijato po recenzích: 3.9.2018 rylonidae, Endomychidae, Coccinellidae, Latridiidae)).

33 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 34–36 ISSN 1804-3062

Poznámky k rozíření tílonoky Micropeza lateralis (iptera: Micropezidae)

r Dvá

ři Sekery 21, CZ-33 01 Mariánské ázně; e-mail: [email protected]

Dvoák L. 2018: Poznámky k rozšíření štíhlonožky Micropeza lateralis (Diptera: Micropezidae) Notes on the distribution of the stilt-legged fly Micropeza lateralis (Diptera: Micropezidae). – Západočeské entomologické listy, 9: 34–36. Online: http://www.entolisty.cz, 28-10-2018.

Abstract. The second record of Micropeza lateralis Meigen, 1826 from the Czech Republic is presented. The distribution of the species in Europe is summarised. In addition to Denmark, France, Germany and the Great Britain (the countries quoted in the Fauna Europaea portal), M. lateralis occurs also in Andorra, Belgium, the Czech Republic, Italy, the Netherlands, Poland, Portugal, and Spain.

Key words: Diptera, Micropezidae, new record, faunistics, Czech Republic, Europe

ÚVOD Štíhlonožka Micropeza lateralis je v rámci středo- evropské fauny rodu Micropeza Meigen, 1803 ná- V Evropě je známo 22 druhů dvoukřídlých z čeledi padným druhem s výraznou žlutou páskou na bocích štíhlonožkovitých (Micropezidae) (Ozerov 2015), hrudi (Obr. 1). Jediný publikovaný nález z České re- v České republice je to 12 druhů, z toho 11 z území publiky je znám z jižních Čech, konkrétně ze Stádle- Čech (Roháček 2009). ce u Bechyně, kvadrát 6652 (Máa 2006). Fauna České a Slovenské republiky byla detailně V tomto příspěvku je uveden druhý nález z České zpracována Roháčke & Bartáke (1990), jedi ný republiky a komentováno rozšíření v Evropě. známý nález štíhlonožky Micropeza lateralis Mei- gen, 1826 z našeho území publikoval Máa (2006). VÝSLEDKY A DISKUZE Micropeza lateralis Meigen, 1826 Bohemia occ., Dolní andov (5941), bývalé vojenské cvičiště, 14.IX.2016, 1 , smyk janovce, L. Dvořák leg., det. et coll. Druhý nález v České republice, prv- ní nález v západních Čechách (Obr. 2). Dá se předpokládat, že druh M. lateralis bude nalezen na dalších lokalitách v západních a jihozápadních

Obr. 1. Sameček Micropeza lateralis. Foto: Jorge Mota Obr. 2. Známý výskyt Micropeza lateralis v České repub- Almeida (www.flickr.com/photos/superegnum). lice. Fig. 1. Micropeza lateralis, male. Photo: Jorge Mota Al- Fig. 2. Known occurrence of Micropeza lateralis in the meida (www.flickr.com/photos/superegnum). Czech Republic.

34 Čechách. Je ale třeba si uvědomit, že jde o gracilní, viny Evropy zahrnuje v současnosti také SA. snadno přehlédnutelný druh a ve zmíněné části Čech Rozšíření druhu M. lateralis v západní Evropě není se mnoho dipterologů nepohybuje. Navíc je studova- dostatečně známo. S ohledem na současné poznat- ný druh neobvyklý tím, že žije jen na janovci met- ky lze předpokládat, že bude nalezen nejen v dalších latém (Cytisus scoparius) a vyskytuje se na podzim, zemích, např. v Rakousku a ve Švýcarsku, ale také kdy je již takřka po výskytu většiny druhů dvoukříd- na dalších lokalitách v České republice. lého hmyzu (viz např. Máca 2006, Roháček et al. 2016 a zde předkládaný nález). PODĚKOVÁNÍ Rozšíření tohoto druhu v Evropě je nedostatečně zná- Autor by rád vyjádřil své poděkování Jorge Mota mo. Sos (1984) jej uvádí z Dánska, Francie, Ně- Almeidovi (Viseu, Portugalsko) za povolení použít mecka, Portugalska a Velké Británie, což potvrzují jeho fotografii, Paulu Th. Beukovi (Natuurhistorisch například i údaje Roháčka & Bartáka (1990). Pod- Museum, Maastricht, Nizozemsko) a Anně Klasa le portálu Fauna Europaea (Ozerov 2015) je znám (Ojcowski park narodowy, Ojcow, Polsko) za pomoc jen z těchto zemí, ale již zde není uváděn z Portugal- se související literaturou. ska. Druh M. lateralis je v protikladu s prací Oze- rova (2015) znám také z Belgie (Gossries 1991), Polska (Nowakowski 1991), ze severní a jižní části Itálie (Nartshuk et al. 1995), Nizozemska (Beuk Beuk P. L. Th. & van der Goot V. S. 2001: Family Micropezidae. In: Beuk P. L. Th. (ed.): Checklist of the & van der Goot 2001), Andorry, Portugalska, Špa- Diptera of the Netherlands. Online: http://www.dipte- nělska (Carles-Tolrá Hjorth-Andersen 2002) ra-info.nl/news.phpfamMicropezidae (navštíveno: a České republiky (Máa 2006). Výskyt ve většině 19.5.2018). těchto zemí zmiují Roháček et al. (2016). Shrnutí Carles-Tolrá Hjorth-Andersen M. 2002: Catálogo de známého evropského areálu je zachyceno na Obr. 3. los Diptera de Espaa, Portugal y Andorra (Insecta). – Recentně byl druh také zjištěn v USA (Hoebeke & Monografías SEA, 8: 1–323. Wheeler 2016). Gosseries J. 1991: Micropezidae. P. 119. In: Grootaert P., De Brun L. & De Meer M. (eds): Catalogue of ÁVĚ the Diptera of Belgium. – Studiedocumenten van het Koninklijk Belgisch Instituut voor Natuurwetenschap- Západočeský nález štíhlonožky Micropeza lateralis pen, 70: 1–338. dopluje poznatky o výskytu tohoto druhu na úze- Hoebeke E. R. & Wheeler A. G., Jr. 2016: First .S. re- mí České republiky. V práci je shrnuto její celkové cords of the Palearctic Micropeza lateralis Meigen in známé rozšíření, které kromě přibližně západní polo- North America (Diptera: Micropezidae). – Proceedings of the Entomological Society of Washington, 118(2): 254–260. Máa J. 2006: Faunistic records. Micropezidae. In: Kin- korová J. (ed.): Dipterologica bohemoslovaca. Vol. 13. – Acta niversitatis Carolinae, Biologica, 50: 149. Nartshuk E. P., Pa L., Rasi A. & Rivosehi L. 1995: Diptera Nerioidea, Diopsoidea, Lauxanioidea. In: Mine- lli A., Ruo S. & La Posta S. (eds): Checklist delle specie della fauna italiana. Fascicolo 73. – Calderini, Bologna, 8 pp. Nowakowski J. T. 1991: Micropezidae. Pp. 170–171. In: Razowski J. (ed.): Checklist of Animals of Poland, Vo- lume 2: Insecta: Trichoptera – Siphonaptera. – Institute of Systematics and Evolution of Animals, Polish Acade- my of Sciences, Warszawa, 342 pp. Ozerov A. L. 2015: Fauna Europaea: Micropezidae. In: Beuk P. L. Th. & Pae T. (eds): Fauna Europaea: Di- ptera, Brachycera. Fauna Europaea version 2.6.2. On- line: http://www.faunaeur.org (navštíveno 19.8.2018). Obr. 3. Rozšíření Micropeza lateralis v Evropě. Zeleně: Roháček J. 2009: Micropezidae Desmarest, 1860. In: rozšíření podle portálu Fauna Europaea (Ozerov 2015), Jedlička L., Stloukalová V. & Kdela M. (eds): červeně: další země, odkud je tento druh známý. Checklist of Diptera of the Czech Republic and Slova- Fig. 3. Distribution of Micropeza lateralis in Europe. kia. – Electronic version 2. Online: http://www.edvis.sk/ Green: distribution according to the Fauna Europaea por- diptera2009/ (navštíveno 19.08.2018). tal (Ozerov 2015), red: other countries, from where the Roháček J. & Barták M. 1990: Micropezidae (Diptera) species is known. of Czechoslovakia. – Časopis Slezského muzea Opava 35 (A), 39: 97–111. Sos . 1984: Family Micropezidae (Tylidae). Pp. 19–24. Roháček J., Andrade R., Gonalves A. R. Aleida In: Sos & Pa L. (eds): Catalogue of Palaearctic J. M. 2016: New records of Micropezidae, Clusiidae Diptera. Vol. 9. – Akadémiai Kiad, Budapest, 460 pp. and Periscelididae (Diptera: Acalyptrata) from Portu- gal. – Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales, 65(2): Obdrženo do redakce: 30.8.2018 153–166. Přijato po recenzích: .10.2018

36 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 37–39 ISSN 1804-3062

Krasci rodu Buprestis (Coleoptera: Buprestidae) v CHKO Slavkovský les

Tomáš Fiala

OPK , P Správa CKO Slavkovský les, lavní 04, CZ-33 01 Mariánské ázně; e-mail: tomas.[email protected]

Fiala T. 2018: Krasci rodu uprestis (Coleoptera: Buprestidae) v CHKO Slavkovský les (The jewel beetles of the genus uprestis (Coleoptera: Buprestidae) in the Slavkovský les PLA). – Západočeské entomologické listy, 9: 37–39. Online: http://www.entolisty.cz, 15-11-2018.

Abstract. Three species of the genus uprestis Linnaeus, 1758 are reported from the Slavkovský les Protected Landsca- pe Area. The most widespread is uprestis r. rustica Linnaeus, 1758, while uprestis h. haemorrhoidalis Herbst, 1780 and uprestis o. octouttata Linnaeus, 1758 are rarer. The main swarming period for uprestis r. rustica and uprestis h. haemorrhoidalis is in the middle of June. A higher occurrence of the jewel beetles at the locality of Sítiny is caused by a dead wood on the serpentine ridge in the Raušenbašská lada Special Area of Conservation.

Key words: faunistics, forest management, uprestis, Buprestidae, Coleoptera, Slavkovský les Protected Landscape Area, western Bohemia, Czech Republic

ÚVOD stupného na webu BioLib (https://www.biolib.cz/cz/ Rod uprestis Linnaeus, 1758 je v České republice toolKFME/). Veškerý materiál deponovaný v Muzeu zastoupen pěti druhy, z toho uprestis s. splendens Karlovy Vary revidoval autor. Fabricius, 1775 je na našem území považován za vy- Přehled zkratek: EVL – evropsky významná lokalita, hynulý (Kubá 2016, Škork 2017). Z ostatních CHKO – chráněná krajinná oblast, NPR – národní druhů je v Čechách v současné době velmi vzácný přírodní rezervace, PR – přírodní rezervace, coll. – uprestis n. novemmaculata Linnaeus, 1767. Naopak sbírka, det. – určil, ex. – exemplář/-e, lgt. – sbíral, na Moravě jsou jeho nové nálezy četnější (Škor- observ. – pozo roval, pers. comm. – ústní sdělení. k 2017). Další tři druhy jsou pomístně rozšířeny Zkratky sbírek: MKV – Muzeum Karlovy Vary, p.o. po celé republice. Jejich výskyt je podmíněn dostat- Karlovarského kraje, SCHKO – Správa CHKO Slav- kem vhodného odumírajícího nebo odumřelého dřeva kovský les, Mariánské Lázně. jehličnatých dřevin, které je nezbytné pro vývoj larev (Škork et al. 2011). PD NÁ Nálezy krasců rodu uprestis v západních Čechách Buprestis (Ancylocheira) haemorrhoidalis hae- udávají např. Bozdhová (1971), Kletečka morrhoidalis Herbst, 1780 (1980), Benedikt (2010, 2011), Týr (2013) a Cho- Karlovy Vary (5743c), Svatý Linhart, 15.VII.1939, hel (2015). Tato práce se zabývá jejich výskytem 1 ex., sběratel neuveden, coll. MKV; Lázně Kyn- na doposud málo prozkoumaném území CHKO Slav- žvart (5941d), 26.VI.1973, 1 ex., I. Brdička lgt., coll. kovský les. MKV; Sítiny (5942c), 20.VI.2018, 2 ex., T. Fiala lgt. et det., coll. SCHKO. METODIKA A MATERIÁL Nepublikované lokality v širším okolí CHKO: Da- Vlastní průzkum probíhal v letech 2015–2018 a byl kov (6144a), Gutštejn, 15.VII.2014, 1 ex., F. Hol- prováděn odchytem při rojení dospělců na živných ly lgt., det. et coll.; Vřesová – Nová Role (5742), dřevinách. Bylo využito i nálezové databáze Agentu- 3.I.1980, 1 ex., J. Pávek lgt., coll. MKV. ry ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR 2018). Další Druh původně vázaný na jedlové porosty (Obenber- úda je byly získány z muzejních a soukromých sbírek. er 1941), který druhotně obsazuje bory s dostatkem Systematika a nomenklatura je uvedena dle práce odumírajícího dřeva (Kletečka 2009, Škork et Kubá (2016). Lokality nálezů jednotlivých druhů al. 2011). V lokalitě Sítiny bylo zaznamenáno rojení jsou řazeny abecedně, čísla faunistických čtverců v druhé polovině června v době mezi 10. až 14. ho- a kvadrantů byla vypočtena s pomocí nástroje do- dinou, kdy za teplého slunečného počasí krasci hoj-

37 ně nalétávali na skládku smrkového a borového dříví det. et coll.; Jáchymov (5643b), Klínovec, 1996, (Obr. 1). Většina stromů, soustředěných na skládce, 3 ex., P. Jiskra lgt. et coll., T. Fiala det.; Vysoká Pec odumřela před několika lety na stojato. Ohrožený (5642c), 15.VIII.1979, 1 ex., J. Biovec lgt., coll. druh (Škork 2017). MKV; lutice (5944), VI.1965, 1 ex., J. Mašek lgt., coll. MKV. Buprestis (Ancylocheira) rustica rustica Linnaeus, Na území CHKO patří mezi nejhojnější druhy rodu 1758 uprestis. Vyskytuje se i v kulturních smrčinách. Andělská Hora (5743d), VII.1990, 1 ex., F. Hol- Larva se vyvíjí v pařezech či ležících kmenech je- ly lgt., det. et coll.; dtto, 2005, 1 ex., P. Jiskra lgt., hličnanů s dostatečnou vlhkostí (Kletečka 2009). F. Holly det. et coll.; Bečov nad Teplou (5943), V lokalitě Sítiny bylo zaznamenáno rojení ve stej- 25.VI.1987, 1 ex., O. Bušek lgt., coll. MKV; Dou- né době a na stejném místě jako u druhu uprestis bí (5742d), 4.I.2015, výletové otvory a kadaver, h. haemorrhoidalis. Zranitelný druh (Škork 2017). J. Vávra observ. (AOPK ČR 2018); Karlovy Vary (5743c), 5.VII.1926, 1 ex., sběratel neuveden, coll. Buprestis (Buprestis) octoguttata octoguttata Linna- MKV; dtto, Svatý Linhart, 15. a 28.VII.1939, 2 ex., eus, 1758 sběratel neuveden, coll. MKV; Kladská (5942c), Krásný Jez (5843c), 14.VII.2015, 4 ex., P. Jiskra ob- NPR Tajga, 21.VII.2015, 1 ex., T. Fiala observ.; Sí- serv. (AOPK ČR 2018). tiny (5942c), 24.VI.2015, 1 ex., T. Fiala lgt. et det., Larvy tohoto druhu se vyvíjejí v silnějších odlo- coll. SCHKO; dtto, 16.VII.2015, 1 ex., T. Fiala ob- mených větvích, které absorbují půdní vlhkost, ale serv.; dtto, 20.VI.2018, 1 ex., T. Fiala lgt. et det., coll. i v kořenech, kořenových nábězích, pařezech nebo SCHKO; dtto, 9.VII.2018, PR Vlček, 1 ex., P. Tájek v kmíncích mladých borovic (Curletti 1980, Blý lgt., T. Fiala det., coll. SCHKO; Šemnice (5743d), 2002, Škork et al. 2011). Pozorované kusy v Krás- feromonový lapač, VI.1999, 2 ex., J. Matějů lgt., det. ném Jezu se pravděpodobně vylíhly z palivového et coll. borového dřeva dovezeného z neznámé lokality Nepublikované lokality v širším okolí CHKO: Čer- na Tepelsku (P. Jiskra, pers. comm.). Ohrožený druh nošín (6143c), 5.VII.2009, 13 ex., F. Holly lgt., (Škork 2017).

Obr. 1. Lokalita Sítiny s pravidelným výskytem krasců rodu uprestis. Foto: Tomáš Fiala Fig. 1. The locality of Sítiny, with a regular occurrence of the jewel beetles of the genus uprestis. Photo: Tomáš Fiala

38 ÁVĚ Zprávy muzea Západočeského kraje, Plze, Příroda, 12: 13–20. V současné době mají na území CHKO Slavkovský Curletti G. 1980: Coleotteri Buprestidi del Piemonte les potvrzený výskyt dva druhy rodu uprestis. Běž- e Valle DAosta. Catalogo ragionato delle specie di ný uprestis r. rustica a vzácnější uprestis h. hae- Buprestidi (Coleoptera, Buprestidae) che popolano le morrhoidalis se pravidelně vyskytují na lokalitě Sí- due regioni. – Rivista Piemontese di Storia Naturale, tiny. Tento výskyt je zapříčiněn větším množstvím 1: 69–104. mrtvé dřevní hmoty na hadcovém hřebeni. Lokalita Foit J. 2007: The fauna of cambioxylophagous insects on je součástí EVL Raušenbašská lada. Zdejší lesnic- Scots pine trees declined after spells of drought in 2003. ké hospodaření v borových porostech není inten- – Journal of Forest Science, 53(7): 334–339. zivní a borovice usychají na stojato a zůstávají stát Chohel M. 2015: ylobiontní hmyz a motýli. Závěrečná práce po dokončení projektu. Online: http://pastva.info/ dostatečně dlouhou dobu nebo leží padlé na zemi wp-content/uploads/2016/03/OPZP1201-motC3BD- a absorbují půdní vlhkost potřebnou pro vývoj larev liaxylobiontnC3ADhmyz-2015ZZ.pdf (navští- (Kletečka 2009, Škork et al. 2011). Třetí druh, veno 29.6.2018). uprestis o. octouttata, byl nejspíše do CHKO do- Kletečka Z. 1980: Rozšíření čeledi Buprestidae na Pl- vezen z lokality mimo CHKO. zesku. – Zprávy muzea Západočeského kraje, Plze, Chřadnutí borovic, které pozorujeme v současnosti Příroda, 23: 31–36. v ČR, může na špatně přístupných lokalitách pod- Kletečka Z. 2009: Krascovití (Buprestidae) v jižních Če- pořit populace krasců rodu uprestis (Foit 2007). chách. – Jihočeské muzeum, České Budějovice, 143 pp. Přesto změny klimatu, hlavně vyšší teploty, mohou Kubá V. 2016: Subfamily Buprestinae. Pp. 494–523. In: negativně ovlivnit larvální vývoj krasců (Rouault et Lbl I. & Lbl D. (eds): Catalogue of Palearctic Co- leoptera, Vol. 3 Scarabaeoidea, Scirtoidea, Dascilloidea, al. 2006, Rnire et al. 2012). Buprestoidea, Byrrhoidea. – Leiden, Brill, 983 pp. Obenberer J. 1941: Revision der palaearktischen PODĚKOVÁNÍ Buprestis-Arten (Col. Buprest.). – Mitteilungen der Poděkování patří Pavlu Jaškovi (Správa CHKO Slav- Mnchner Entomologischen Gesselschaft, 31: 460–554. kovský les) za konzultace k rukopisu, Ferdinandu Rnire J., Powell J., Bentz B. & Nealis V. 2012: Hollymu (Kyselka) za poskytnutí nálezových údajů, Effects of temperature on development, survival and reproduction of insects: Experimental design, data ana- Janu Matějů (Muzeum Karlovy Vary) za umožnění lysis and modeling. – Journal of Insect Physiology, 58: revize muzejních sbírek a poskytnutí údajů z jeho 634–647. soukromé sbírky, Petru Jiskrovi (Správa CHKO Slav- Rouault G., Candau J.-N., Lieutier F., Naeleisen L.- kovský les) a Jiřímu Vávrovi (Ostravské muzeum) M., Martin J.-C. Warze N. 2006: Effects of drou- za detailní informace k jejich pozorováním. ght and heat on forest insect populations in relation to the 2003 drought in Western Europe. – Annals of Forest LITERATURA Science, 63(6): 613–624. Škork M., Kivan V. & Kraus Z. 2011: Faunistika AOPK ČR 2018: Nálezová databáze ochrany přírody. On- krascovitých (Coleoptera: Buprestidae) Znojemska, po- line: http://portal.nature.cz/ (navštíveno 29.6.2018). známky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. – Thayen- Benedikt S. 2010: Fauna brouků (Coleoptera) lokality sia, 8: 109–291. Kaon Ohře (Evropsky významná lokalita soustavy Na- Škork M. 2017: Buprestidae (krascovití). Pp. 289–294. tura 2000). – Západočeské entomologické listy, 1: 1–15. In: Hejda R., Farkač J. & Chobot K. (eds): Červený Online: http://www.entolisty.cz. seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Benedikt S. 2011: Fauna brouků (Coleoptera) lokality – Příroda, Praha, 36, 612 pp. Bystřina – Lužní potok (Evropsky významná lokalita Týr V. 2013: Brouci (Coleoptera) ihle a okolí. 6. část. soustavy Natura 2000). – Západočeské entomologické Buprestidae. – Západočeské entomologické listy, 4: listy, 2: 13–36. Online: http://www.entolisty.cz. 48–56. Online: http://www.entolisty.cz. Blý S. 2002: Summary of the bionomy of the Buprestid beetles of Central Europe (Coleoptera: Buprestidae). – Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Suppl. 10: Obdrženo do redakce: 20.8.2018 1–104. Přijato po recenzích: 4.10.2018 Bozdhová J. 1971: Krasci (Col., Buprestidae) ve sbír- kách zoologického oddělení Západočeského muzea. –

39 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 40–41 ISSN 1804-3062

aunistick zprávy ze západníc Čec Coleoptera: Ochodaeidae

Týr V. 2018: Faunistické zprávy ze západních Čech – 12. Coleoptera: Ochodaeidae (Faunistic records from western Bohemia – 12. Coleoptera: Ochodaeidae). – Západočeské entomologické listy, 9: 40–41. Online: http://www.entolisty. cz, 22-11-2018.

OCHODAEIDAE du nad Lesy, z bývalého vojenského výcvikového Ochodaeus chrysomeloides (Schrank, 1781) prostoru Milovice-Mladá a z Hluboké nad Vltavou Bohemia occ., Bujesily, 0,3 km západně od obce (Fleisher 1927–1930, Horion 1958, Vitner (6047), 20.VII.2017, 1 ex., 1.VIII.2017, 1 ex., V. Tý- Král 1993, Rejsek 1998, Kletečka & Kivan 1999, rová lgt., oba exempláře odchyceny ve večerních Vitner et al. 2001, Vitner & Farkač 2002, Zber hodinách na zdi domu č. p. 40, poblíž vchodové- 2002, 2011, Juena et al. 2008). Recentní nálezy ho osvětlení; 14.VII.2018, 1 ex., V. Týr lgt., mrtvý (nálezy po roku 2000) jsou známy jen z výše uvede- exemplář v pavučině na zdi rozestavěného sousední- né nové lokality a z bývalého vojenského výcvikové- ho domu v blízkosti osvětlení; vše det. et coll. V. Týr. ho prostoru Milovice-Mladá, poslední citovaný sběr Nadmořská výška lokality je přibližně 355 m. z této lokality je z roku 2005 (Juena et al. 2008). V České republice vzácný druh zachovalých stepních Z Moravy byly publikovány nálezy z lokalit: Mi- a lesostepních biotopů v teplejších oblastech; přilétá kulov, Ječmeniště, Čejč, Pouzdřany, Mutěnice-vino- v podvečerních a večerních hodinách ke zdroji svět- hrady a Hodonín (Fleisher 1927–1930, Král la. Z území Čech byly publikovány nálezy z Pra- Vitner 1996, Týr 1997, Juena et al. 2000, 2008). hy, Brandýsa nad Labem, Mladé Boleslavi, jez- Všechna dosud známá nálezová data výše uvedeného

12° 13° 38 40 Ochodaeus chrysomeloides 42 44 14° 51° 46 48 15° 50 50 52 54 56 16° 58 60 17° 52 N 62 64 18° 66 68 70 72 54 49 51° 56 51

58 53 50° 60 55

62 57 19° 64 76 78 50° 66 61 68 63 49° 70 65 72 67 74 69 39 41 49° 43 45 12° 47 49 71 51 53 55 57 59 61 73 0 25 50 100 km 63 65 15° 67 69 71 ≥2000 16° 73 75 77 17° 79 200 400 600 80010001200 m ≤1999 18° 19° Obr. 1. Známý výskyt Ochodaeus chrysomeloides v České republice. Fig. 1. Known occurrence of Ochodaeus chrysomeloides in the Czech Republic.

40 druhu pocházející z území České republiky jsou zná- Čech, Moravy a Slovenska (Contribution to the faunistics zorněna na mapce (Obr. 1). of Scarabaeoidea (Coleoptera) of Bohemia, Moravia and První nález v západních Čechách. Slovakia). – Klapalekiana, 33: 239–247. –– Vitner J. & Farkač J. 2002: Aktivita České společnosti entomologic- PODĚKOVÁNÍ ké v kauze Zkušební plochy technického vývoje Škoda Auto a.s.: záměr umístění zkušebního polygonu do býva- Rád bych poděkoval Milanu Boukalovi (Pardubice) lého Vojenského výcvikového prostoru Mladá (střední Če- za zhotovení mapy výskytu ve vektorovém formátu. chy, Česká republika) (Activities of the Czech Entomolo- gical Society in the case Testing areas of the Škoda Auto LITERATURA company: proposed construction of a car-testing polygone in the former Military Training Area of Mladá (central Bo- Fleisher A. 1927–1930: Přehled brouků fauny Česko- hemia, Czech Republic)). – Klapalekiana, 38: 123–162. slovenské republiky. – Moravské museum zemské, Brno, –– Vitner J. & Král D. 1993: Faunistické síové ma- 485 pp. –– Horion A. 1958: Faunistik der Mitteleuropis- pování listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) chen Kfer. Band VI: Lamellicornia (Scarabaeidae, Lu- Čech, Moravy a Slovenska – výběr výsledků získaných canidae). – A. Feyel, berlingen-Bodensee, 343 pp. –– v létech 1991–1993 (Faunistic grid mapping of Scaraba- Juena D., Bezdk A. & Týr V. 2000: Zajímavé nálezy eoidea (Coleoptera) of Bohemia, Moravia and Slovakia – listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) na území selected results obtained in 1991–1993). – Klapalekiana, Čech, Moravy a Slovenska (Interesting faunistic records 29:153–162. –– Vitner J., Vrabe V. & Matou J. 2001: of Scarabaeoidea (Coleoptera) from Bohemia, Moravia Předběžný soupis druhů členovců (Arthropoda: Crustacea, and Slovakia). – Klapalekiana, 36: 233–257. –– Juena Araneida, Insecta) významných z hlediska územní ochra- D., Týr V. & Bezdk A. 2008: Příspěvek k faunistickému ny bývalého VVP Mladá. Příroda, 8: 6574. –– Zber výzkumu listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) M. 2002: Nález roháčka Aesalus scarabaeoides (Panzer, na území České republiky a Slovenska (Contribution to 1794) (Coleoptera: Scarabaeoidea: Lucanidae) v bývalém the faunistic research on Scarabaeoidea (Coleoptera) in the vojenském výcvikovém prostoru Milovice-Mladá (The territory of the Czech Republic and Slovakia). – Klapa- hornbeetle Aesalus scarabaeoides (Panzer, 1794) (Coleo- lekiana, 44 (Supplementum): 17–176. –– Kletečka Z. & ptera: Scarabaeoidea: Lucanidae) from the former military Kivan V. 1999: Rozšíření čeledí Bolboceratidae, Geotru- ranges at Milovice-Mladá). – Vlastivědný Zpravodaj Pola- pidae a Ochodaeidae (Coleoptera, Scarabaeoidea) v jižních bí, Poděbrady, 36: 244–245. –– Zber M. 2011: Listorozí Čechách (Distributions of families Bolboceratidae, Geo- brouci (Coleoptera: Scarabaeoidea) dolního Pojizeří (Sca- trupidae and Ochodaeidae (Coleoptera, Scarabaeoidea) in rabaeoidea (Coleoptera) of the lower Jizera river region). southern Bohemia). – Sborník Jihočeského Muzea, České – Elateridarium, 5: 4354. Dostupné online: http://www. Budějovice, Přírodní Vědy, 39: 81–90. –– Král D. & Vit- elateridae.com/elateridarium/. ner J. 1996: Coleoptera: Scarabaeoidea. Pp. 419–431. In: Rozkoný R. & Vahara R. (eds): Terrestrial Invertebra- Václav Týr tes of the Pálava Biosphere Reserve of NESCO, III. ihle 119, CZ65 331- ihle; – Folia Facultatis Scientiarum Naturalium niversitatis e-mail: [email protected] Masarykianae Brunensis, Biologia, 94: 409–631. –– Rej- sek J. 1998: Listorozí brouci (Coleoptera, Scarabaeoidea) bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mla- Obdrženo do redakce: 6.10.2018 dá (Scarabaeoidea (Coleoptera) from the former military Přijato po recenzích: 8.11.2018 ranges at Milovice-Mladá). – Vlastivědný Zpravodaj Po- labí, Poděbrady, 32: 203–220. –– Týr V. 1997: Příspěvek k faunistice brouků nadčeledi Scarabaeoidea (Coleoptera)

41 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 42–43 ISSN 1804-3062

aunistick zprávy ze západníc Čec Coleoptera: Elateridae

Hean P. Zbuzek B. 2018: Faunistické zprávy ze západních Čech – 13. Coleoptera: Elateridae (Faunistic records from western Bohemia – 13. Coleoptera: Elateridae). – Západočeské entomologické listy, 9: 42–43. Online: http://www. entolisty.cz, 23-11-2018.

ELATERIDAE hu nad řekou Berounkou, 49°55'55"N, 13°36'18"E, Stenagostus rhombeus (Olivier, 1790) (Obr. 1) 360 m n. m., přenosný světelný lapač (Obr. 2), 29.– Bohemia occ., Skryje env. (6048d), 3,9 km jižně, vrch 30.VII.2018, 1 ex., P. Heřman lgt. et det., B. Zbuzek Strážov, VII.1984, 1 ex. (ex pupa), J. Pavlíček lgt., coll. det. et coll.; Kladruby env., Třímany (6047d), vrch Nápadný kovařík s převažující noční aktivitou do- Velká Hůrka, fragment řídkého boru na jižním sva- spělců a hlavním obdobím výskytu od druhé poloviny června do srpna, z území České republiky zná- mý v Čechách i na Moravě (Mertlik 2007, Zbuzek 2017). Jeho larvy se vyvíjejí většinou ve starším dřevě listnáčů (buk, dub, habr aj.), napadeném bí- lou hnilobou, někdy je lze nalézt i ve dřevě borovic. Dříve byl považován za druh spíše řídce se vysky- tující (Laibner 2000), aktuálně je v některých oblastech nalézán častěji, zejména při sběru s využitím světelných lapačů. Pravidelněji zaznamenáván bývá např. v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (Ja- nu 2016), odkud byl poprvé uveden pro území Čech (Blý Jelnek 1983), a v jejíž západočeské části leží i výše uvedená lokalita Strážov. S ohledem na vazbu druhu na zachovalé a věkově diverzifikované porosty dřevin je tento kovařík v červeném seznamu bezobratlých klasifikován jako zranitelný (Zbuzek 2017). První nález v západních Čechách (Obr. 3).

Obr. 1. Kovařík Stenagostus rhombeus z lokality Velká Obr. 2. Světelný lapač na lokalitě Velká Hůrka. Foto: Hůrka. Foto: P. Heřman P. Heřman Fig. 1. The click beetle Stenagostus rhombeus from the Fig. 2. Light trap at the locality Velká Hůrka. Photo: locality Velká Hůrka. Photo: P. Heřman P. Heřman

42 LITERATURA Blý S. Jelnek J. 1983: Faunistic records from Cze- choslovakia. – Acta entomologica Bohemoslovaca, 80: 149–150. ― Janu J. 2016: Brouci (Coleoptera) chráně- né krajinné oblasti a biosférické rezervace Křivoklátsko (Beetles (Coleoptera) of Křivoklátsko Protected Landsca- pe Area and the Biosphere Reserve). – Západočeské ento- mologické listy, Supplementum 1: 1–449. Online: http:// www.entolisty.cz. ― Laibner S. 2000: Elateridae České a Slovenské republiky (Elateridae of the Czech and Slo- vak Republics). – Kabourek, Zlín, 292 pp. ― Mertlik J. 2007: Faunistické mapování druhů čeledí Cerophyti- dae, Elateridae, Eucnemidae, Lissomidae a Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) České republiky a Slovenska. – Online: http://www.elateridae.com/paguni.phpidp46 (navštíveno 12.11.2018). ― Zbuzek B. 2017: Elateridae (kovaříkovití). Pp. 343–347. In: Hejda R., Farkač J. Chobot K. (eds): Červený seznam ohrožených druhů Čes- ké republiky. Bezobratlí (Red List of threatened species of the Czech Republic. Invertebrates). – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Petr eřman Křivoklát 190, CZ-20 23; e-mail: petr.2[email protected]

ořivoj Zbuzek Obr. 3. Aktuálně známé rozšíření kovaříka Stenagostus ýzkumný stav rostlinné výroby, v. v. i., Drnovská rhombeus v západních Čechách. 03, CZ-161 06 Praha 6; Fig. 3. Currently known distribution of the click beetle e-mail: [email protected] Stenagostus rhombeus in western Bohemia. Obdrženo do redakce: 1.10.2018 Přijato po recenzích: 12.11.2018

43 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 44–47 ISSN 1804-3062

První nálezy zobonosky Chonostropheus tristis (Coleoptera: yncitidae) v iozápadníc Čecác a poznámky k eímu rozíření v Čecác a bionomii

Petr Kresl

Sple , 340 21 anovice nad hlavou; e-mail: [email protected]

Kresl P. 2018: První nálezy zobonosky Chonostropheus tristis (Coleoptera: Rhynchitidae) v jihozápadních Čechách a poznámky k jejímu rozšíření v Čechách a bionomii (First findings of the leaf-rolling weevil Chonostropheus tristis (Coleoptera: Rhynchitidae) in southwestern Bohemia and notes on its distribution in Bohemia and on its bionomy). – Západočeské entomologické listy, 9: 44–47. Online: http://www.entolisty.cz, 14-12-2018.

Abstract. The distribution of the leaf-rolling weevil Chonostropheus tristis in Bohemia (Czech Republic) is discussed in the paper. npublished records and some notes on its bionomy are presented. The species is recorded from western Bohemia for the first time.

Key words: new records, faunistics, Chonostropheus tristis, Rhynchitidae, Coleoptera, Czech Republic, Bohemia

ÚVOD nier nebyl dosud na území České republiky nalezen, přestože jeho výskyt je udáván i ze sousedních zemí Palearktický rod Chonostropheus Prell, 1924 zahrnu- (Rakousko a Německo) – například Voss (1939) uvá- je čtyři druhy, z čehož dva – C. chinensis Voss, 1939 dí lokalitu Bayern: Mnchen (uveden pod synony- a C. chujoi Voss, 1956 – se vyskytují ve východním mem C. bavariensis Voss, 1939). Chonostropheus Palearktu (Čína a Japonsko), druhé dva – C. semi- tristis je tedy dosud jediným zástupcem tohoto rodu nier (Reitter, 1881) a C. tristis (Fabricius, 1794) zjištěným v České republice. Jeho rozšíření zahrnuje (Obr. 1) – se vyskytují v Evropě, zasahují na Kavkaz téměř celou Evropu, od ecka až po Velkou Británii, a Zakavkazí (Lbl Setana 2011). Druh C. semi- není však uveden z Pyrenejského poloostrova, Skan- dinávie a Pobaltí (Lbl Setana 2011). Na Mo- ravě je tento druh více rozšířen, v Čechách byl done- dávna znám pouze z několika lokalit. Dle literatury byla zobonoska pro Čechy zatím pub- likována pouze z následujících míst: Závist (6052) (Loka 1869), Prag Praha, Johannisbad Jánské Lázně (5360), Pribram Příbram (6349–6350), Wran Vrané nad Vltavou (6052), Rožmitál Rožmitál pod Třemšínem (6349), Riesengebirge Krkonoše (vše Diekann 1970), Brná (5350) (Shn 1995), Růžová (5151) (Strejček 2004 a Trýzna 2013), Varnsdorf (5153) a Dolní Podluží (5153) (Blaej Shn 2013 a Blaej et al. 2016) a Velká Buko- vina (5252) (Blaej et al. 2015). Jak z uvedeného přehledu vyplývá, její výskyt byl dosud publikován jen ze střední, severní a severozápadní části Čech. Ze západní části ČR dosud druh publikován nebyl.

MATERIÁL A METODIKA V práci jsou zahrnuty pouze nálezy z území Čech, Obr. 1. Chonostropheus tristis. Foto: J. Skuhrovec. nálezy z Moravy a Slezska zde nejsou uvedeny. Fig. 1. Chonostropheus tristis. Photo: J. Skuhrovec. daje vychází z vlastních nálezů, z materiálu deter- 44 Obr. 2. Mapka rozšíření zobonosky C. tristis v Čechách: červený trojúhelník – nálezy do roku 1999 a bez uvedení data; modrý trojúhelník – nálezy od roku 2000 (včetně). Fig. 2: Distribution map of the leaf-rolling weevil C. tristis in Bohemia: red triangle – records before 1999 and records without date; blue triangle – records after (and including) 2000.

Obr. 3. Biotop zobonosky C. tristis – Nový Herštejn u Kdyně. Foto: P. Kresl. Fig. 3. Habitat of the leaf-rolling weevil C. tristis – Nový Herštejn near Kdyně. Photo: P. Kresl.

45 minovaného, případně revidovaného autorem. Další Velká Lečice (6151), 8.V.2013, 1 ex., O. Kouklík lgt. údaje byly získány ze sbírky Západočeského muzea et coll., F. Trnka det. v Plzni a z několika soukromých sbírek. Shrnutí dosud známého rozšíření na území Čech je Všechny dále uvedené lokality jsou pro lepší iden- znázorněno na Obr. 2. tifikaci doplněny číslem faunistického mapového pole dle Prunera Mk (1996). V úvodu zmíně- Pzná nálezv lne né lokality z práce Diekanna (1970) jsou rovněž Všechny nálezy C. tristis byly učiněny bu pří- zahrnuty do mapy známého rozšíření druhu v Če- mo na javoru klenu (cer pseudoplatanus) nebo chách (Obr. 2), ale údaje Krkonoše a Praha, kte- v podrostu pod ním na převážně zastíněných sta- ré zasahují do několika faunistických čtverců, nejsou novištích. Exemplář z lokality Kdyně byl smýknut v mapě vyznačeny. Jinak v případě lokalit z úvodu, v travním podrostu pod mladými javory kleny (cer které zasahují do dvou faunistických čtverců, jsou pseudoplatanus) při cestě z parkoviště u křižovatky na mapě vyznačeny oba. silnic z obcí Kdyně, Němčice a Mezholezy směrem Systematika a nomenklatura jsou převzaty podle k PR Herštýn. Stromy byly v zapojeném porostu, Lbl Setana (2011). Dle novějšího pojetí je rod po celý den zastíněné. Exempláře sebrané na lokali- Chonostropheus řazen do čeledi Attelabidae, podče- tách Slatina – Bělýšov a Švihov – Běleč byly oklep- ledi Rhynchitinae (Riedel 2014). nuty přímo z cer pseudoplatanus v zapojeném po- V seznamu nálezů a dalším textu jsou použity násle- rostu pod vrcholy kopců (A. Sieber, pers. comm.). dující zkratky: occ. – západní; c. – centrální; bor. – Exempláře na lokalitě Roztoky u Křivoklátu byly severní; env. – okolí; leg. – sbíral; det. – determino- nalezeny na listech cer pseudoplatanus ve výšce val; revid. – revidoval; coll. – doklad uložen ve sbír- ca. 2–4 m v chladném údolí potoka Klučná. Javo- ce; ex. – exemplář; pers. comm. – osobní sdělení; PP ry, na kterých byly exempláře zjištěny, jsou téměř – přírodní památka; PR – přírodní rezervace; ZMP po celý den zastíněny (V. Hanzlík M. Putz, pers. – Západočeské muzeum v Plzni. comm.). Exempláře z lokality Jiřetín pod Jedlovou byly nalezeny pouze na nízkých cer pseudoplatanus VÝSLEDKY (okolo 50–70 cm výšky) s různě poškozenými kmín- Pehled nvch nález z zeí západních Čech ky od zvěře či křovinořezů, kde byly nalezeny rov- Bohemia occ., Kdyně env. (6544), vrch Nový něž jejich smotky (L. Blažej, pers. comm.). Exem- Herštejn (Obr. 3), 13.IV.2009, 1 ex., P. Kresl leg., det. plář z lokality Hradsko byl nalezen na listu mladého et coll.; Bohemia occ., Slatina (6545), vrch Bělýšov, stromku cer pseudoplatanus u cesty nad Farským 5.V.2012, 2 ex., A. Sieber leg. et coll., P. Kresl det.; potokem (J.Vávra, pers. comm.). Bohemia occ., Švihov (6545), vrch Běleč, 6.V.2012, 1 ex., A. Sieber leg., P. Kresl det. et coll. Pdvání Děkuji L. Blažejovi (Česká Lípa), Všechny lokality spadají do území Branžovského V. Hanzlíkovi (Neratovice), M. Putzovi (evni- hvozdu, který je významný velkoplošným zastoupe- ce), A. Sieberovi (Klatovy) a J. Vávrovi (Ostrava) ním přirozených listnatých lesů. za poskytnutí údajů o nálezech a okolnostech nálezů. První dlen nález z zeí západních Čech. Zárove děkuji S. Benediktovi (Plze) a F. Trnkovi (Olomouc) za poskytnutí údajů o jimi determinova- Pehled dalích dd neplvanch nález ných exemplářích a cenné připomínky k rukopisu. z zeí Čech Poděkování směřuje rovněž J. Skuhrovcovi (Praha) za poskytnutí fotografie C. tristis. Bohemia bor., Jiřetín pod Jedlovou (5153), vrch Tol- štejn, 27.V.2018, 2 ex., L. Blažej leg., det. et coll.; LITERATURA Hradsko env. (5358), PP Nístějka, 11.VII.2015, Blaej L. Shn K. 2013: Nová lokalita zobonosky 1 ex., J. Vávra leg., det. et coll.; Bohemia c., Tucho- Chonostropheus tristis (Fabricius, 1794) New locality měřice (5851), 5 ex., Táborský leg., S. Benedikt of the leaf-rolling weevil Chonostropheus tristis (Fa- det., coll. ZMP (in coll. J. Štaif); Roztoky u Prahy bricius, 1794). – Listy Entomologického klubu při (5852), V.1946, 2 ex., J. Štaif leg., S. Benedikt det., Labských pískovcích, 13: 21–22. coll. ZMP (in coll. J. Štaif); Roztoky u Křivoklátu Blaej L., Kadle J., Shn K. Černý J. 2015: En- (5949), údolí potoka Klučná, 8.V.2010, 5 ex., V. Han- todny EK 2015 – Českolipsko Entomological days EK zlík et M. Putz leg., M. Putz det. et coll.; Roztoky 2015 – Česká Lípa region. – Listy Entomologického u Křivoklátu (5949), údolí potoka Klučná, 9.V.2010, klubu při Labských pískovcích, 15: 2–3. 11 ex., V. Hanzlík leg. et det., coll. V. Hanzlík, P. Ja- Blaej L., Čaek L., Černý J. Kadle J. 2016: Brouci (Coleoptera) a motýli (Lepidoptera) vrchu Hraniční buk kubec et R. Fiala; Praha-Zbraslav (6052), 8.V.2010, a jeho okolí (Varnsdorf a Dolní Podluží) Beetles (Co- 1 ex., J. Smažík leg., det. et coll., P. Kresl revid.; 46 leoptera) and butterflies (Lepidoptera) of the Hraniční roides (FABR.), asiorhynchites caeruleocephalus buk (hill) and its environment (Varnsdorf and the Dol- (SCHALL.) and Chonostropheus tristis (FABR.) (Co- ní Podluží region). – Mandava, Ročenka Kruhu přátel leoptera: Rhinomaceridae, Attelabidae) in collections of muzea Varnsdorf, 2015–2016: 119–154. the Entomological department of the District museum Diekann L. 1970: Die Arten der ntergattung Cho- in Most. – Sborník Okresního muzea v Mostě, ada nostropheus Prell aus der Gattung Deporaus Leach. – přírodovědná, 17: 69. Beitrge zur Entomologie, 20(5–6): 579–588. Strejček J. 2004: Zpráva o výsledku průzkumu fytofág- Lbl I. Setana A. (eds) 2011: Catalogue of Palae- ních brouků z čeledí Chrysomelidae s. l., Bruchidae, arctic Coleoptera, Vol. 7: Curculionoidea I. – Apollo Anthribidae a Curculionidae s. l. v NP České Švýcarsko Books, Stenstrup, 373 pp. a navazujících významných areálech v CHKO Labské Loka E. 1869: Verzeichniss der Kfer Bhmens. – Ar- pískovce v r. 2004 Report about the research result of chiv fr die Naturwissenschaftliche Landesdurchfor- phytophagous beetles from families Chrysomelidae s. l., schung von Bhmen, 1, Sect. 4: 7–77. Bruchidae, Anthribidae and Curculionidae s. l. in České Pruner L. Mka P. 1996: Seznam obcí a jejich Švýcarsko NP and adjacent important areas in Labské částí v České republice s čísly mapových polí pro sío- pískovce PLA in 2004. – Mscr., 25 pp. Depon. in vé mapování fauny (List of settlements in the Czech Knihovna Správy NP České Švýcarsko, Krásná Lípa. Republic with associated map field codes for faunistic Trýzna M. 2013: Zobonoska klenová (Chonostropheus grid mapping system). – Klapalekiana, Supplementum tristis) The leaf-rolling weevil Chonostropheus tristis. 32: 1–175. – České Švýcarsko – zpravodaj Správy Národního par- Riedel A. 2014: 3.4 Attelabidae Billberg, 1820. Pp. 328– ku České Švýcarsko, 12: 4. 355. In: Leshen R. A. B. Beutel R. G. (eds): Hand- Voss E. 1939: ber einige ostasiatische Rhynchitinen, book of Zoology, Coleoptera, Beetles, Volume 3. – De Attelabinen und Apoderinen (Col. Curc.) (81. Beitrag Gruyter, Gttingen, 675 pp. zur Kenntniss der Curculioniden). – Mitteilungen der Shn K. 1995: Cimberis attelaboides (FABR.), emo- Mnchener Entomologischen Gesellschaft, 29(4): 608– ny lepturoides (FABR.), asiorhynchites caeruleoce- 616. phalus (SCHALL.) a Chonostropheus tristis (FABR.) (Coleo ptera: Rhinomaceridae, Attelabidae) ve sbírkách Obdrženo do redakce: .11.2018 entomologického oddělení Okresního muzea v Mos- tě Cimberis attelaboides (FABR.), emony leptu- Přijato po recenzích: 16.11.2018

47 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 48–51 ISSN 1804-3062

va doplky do seznamu nosatců (Coleoptera: Curculionidae) Česk republiky

Stanislav Benedikt1 í Krá2 Per ana3

1ástkova 10, 326 00 Plze, Czech epublic; e-mail: [email protected] 2řebechovická 821, 00 03 radec Králové, Czech epublic; e-mail: [email protected] 3inohrady 9, 2 42 Obříství, Czech epublic; e-mail: dendrolo[email protected]

Benedikt S., Krátký J. & Jansa P. 2018: Dva doplky do seznamu nosatců (Coleoptera: Curculionidae) České republiky (Two complements to the weevil list (Coleoptera: Curculionidae) of the Czech Republic). – Západočeské entomo- logické listy, 9: 48–51. Online: http://www. entolisty.cz, 19-12-2018.

rac. Two species from the family Curculionidae (Coleoptera) are recorded in the paper: Pachyrrhinus lethierryi lethierryi (Desbrochers des Loges, 1875) is announced from the Czech Republic for the first time, Ceutorhynchus varius Rey, 1895 is documented as new for Bohemia (Czech Republic). Some notes on their distributions and bionomical preferences are given, and collecting circumstances are also discussed.

Ke rd: Coleoptera, Curculionidae, new records, faunistics, Czech Republic, Bohemia

ÚVOD det. – určil, lgt. – sbíral, ex. – exemplář, pers. comm. Probíhající faunistické průzkumy hmyzu na území – osobní sdělení, PP – přírodní památka. České republiky přinášejí především v některých čas- těji studovaných skupinách početné nové poznatky, PD NÁ které významně rozšiřují dosavadní znalosti o výsky- rclndae ndernae erhnchae tu jednotlivých druhů. Nadčele nosatcovitých brou- ků (Curculionoidea) je toho typickým příkladem. Ceutorhynchus varius Rey, 1895 (Obr. 1) Přestože uplynulo jen několik let od vydání komen- Bohemia occ., Stráž nad Ohří (5644), Dubový vrch, tovaného seznamu nosatců (Benedikt et al. 2010), 450 m n. m., 27.V.2017, 2 , smykem ve skal- který shrnul do té doby známé informace o druzích naté lesostepi, V. Dongres lgt. et coll., S. Benedikt této nadčeledi na území České republiky a Slovenské det.; Moravia mer., Vevčice (7062), Vevčické kopce, republiky, stihly následující průzkumy a revize sbír- 4.V.2014, 1 ; Dobelice (7063), PP Na Kocourkách, kových materiálů v této krátké době přinést do uve- 5.V.2018, 1 ; Znojmo (7162), PP Cínová hora, deného seznamu několik desítek změn (např. Krát- 29.V.2016, 1 ; všechny ex. R. Stejskal lgt., det. et ký & Trnka 2012, Jansa et al. 2013, Benedikt et coll. al. 2016, 2017, Trnka et al. 2017a, b, Stanovský Celkové rozšíření tohoto nosatce zahrnuje převážně & Boa 2018). Tento příspěvek přináší informace jen země střední Evropy (Česká republika, Sloven- ke dvěma druhům nosatců – Pachyrrhinus lethierryi sko, Polsko, Rakousko a Maarsko), mimo tento re- lethierryi (Desbrochers des Loges, 1875) byl nově gion byl prozatím ohlášen pouze z Francie, Bulhar- zjištěn pro Českou republiku a Ceutorhynchus varius ska a ecka (Alonso-Zarazaa et al. 2017). Zna- Rey, 1895 je v práci poprvé ohlášen z území Čech. losti o skutečném rozšíření tohoto druhu ovlivuje skutečnost, že byl nedlouho po popisu stažen jako ODK varieta podobného druhu C. hirtulus Germar, 1824 Nálezy byly učiněny v rámci příležitostných fauni- (Hustahe 1925). Tento všeobecně akceptovaný ta- stických průzkumů na území středních a západních xonomický akt znamenal, že následujících osmdesát Čech. V příspěvku uvedené nomenklatura a sys- let nebyly tyto dva druhy rozlišovány. Teprve Wanat tém jsou převzaty z práce Alonso-Zarazaa et al. & Colonnelli (2004) druh C. varius rehabilitovali (2017). na základě studia početného dokladového materiálu Použité zkratky: coll. – sbírka s uložením dokladů, především ze zemí střední Evropy. Je tedy pravděpo-

48 dobné, že část publikovaných údajů pro C. hirtulus ší tři naleziště. Nová lokalita druhu v západních Če- se mohla vztahovat právě k C. varius. V České re- chách je zajímavá svojí značnou odlehlostí od tohoto publice byl nosatec až dosud prokázán pouze na jižní jihomoravského areálu (> 250 km). Je však pravdě - Moravě, a to výhradně na xerotermních lokalitách. podobné, že je nosatec rozšířen na dalších lokalitách Nálezy odtud shrnuli Krátký & Benedikt (2010): Moravy i Čech a absence dat jde na vrub jeho nená- Pohansko, Pánov u Hodonína, Miroslav a Načeratice. padnému habitu a nedostatečné prozkoumanosti úze- V úvodu této kapitoly uvádíme z této širší oblasti dal- mí. Potravní vazba tohoto nosatce není zcela objas- něna, ačkoliv Wanat & Colonnelli (2004) uvádějí jako pravděpodobnou živnou rostlinu huseníček rolní (rabidopsis thaliana). Podle poznatků autorů toho- to příspěvku se ale zdá, že okruh živných rostlin by mohl zahrnovat i další druhy z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Dosud známé rozšíření druhu v Čes- ké republice je zachyceno na Obr. 2. Nv drh pr Čech.

rclndae nnae

Pachyrrhinus lethierryi lethierryi (Desbrochers des Loges, 1875) (Obr. 3) Bohemia centr., Obříství (5752), intravilán, 25.V.2018, 1 , P. Jansa lgt. et coll., J. Krátký det. Nominotypický poddruh je původním obyvatelem jižní Francie a Itálie, odkud se patrně se sazenice- mi okrasných živných rostlin rozšířil v posledních desetiletích do některých dalších zemí Evropy. Jeho Obr. 1. Ceutorhynchus varius. Habitus a aedeagus ventrál- současný areál zahrnuje kromě již uvedených zemí ně (bez měřítka). Bohemia: Stráž nad Ohří. Foto: Z. Kej- také Španělsko, Velkou Británii, země Beneluxu, val. Německo, Švýcarsko, Turecko (Alonso-Zarazaa Fig. 1. Ceutorhynchus varius. Habitus and aedeagus et al. 2017) a nově byl zjištěn také v ecku (Ger- ventrally (without scale). Bohemia: Stráž nad Ohří. Photo: ann & Braunert 2018) a na Krymu (Kovalenko Z. Kejval. et al. 2018). Ve střední Evropě byl poprvé ohlášen

Obr. 2. Známé rozšíření Ceutorhynchus varius v České republice. Fig. 2. Known distribution of Ceutorhynchus varius in the Czech Republic.

49 jeho nález z roku 2001 z jihozápadního Německa Bouhard P., Caldara R., Colonnelli E., Gltekin (Rheinheier 2003) a následně také ze Švýcarska L., Hlaváč P., Korotaev B., Lal C. H. C., Maha- (Gerann 2005). Zcela nové je zjištění jeho výskytu do A., Merealli M., Pierotti H., Ren L., Sánhez- v Rakousku (A. Link, pers. comm.). Potravně je ten- -Ruiz M., Sorzi A., Silerrber H., Skuhrove J., to druh vázán na různé druhy zeravů (huja spp.) Trýzna M., Velásuez de Castro A. J. & unakov N. N. 2017: Cooperative catalogue of Palaearctic Co- a zřejmě také cypřišů (Cupressus spp.), cypřišků leoptera Curculionoidea. – Monografías electrnicas de (Chamaecyparis spp.) a jalovců (uniperus spp.). la Sociedad Entomolgica Aragonesa, 8: 1–729. Online: Imaga jsou mimo oblast původního výskytu nachá- http://sea-entomologia.org/monoelec.html (navštíveno zena nejčastěji na živých plotech, v parcích a obecně 30.9.2018). v městské zeleni s přítomností zmíněných živných Benedikt S., Borove R., Freuth J., Krátký J., Shn dřevin. Z České republiky ani ze Slovenska nebyl K., Skuhrove J. & Trýzna M. 2010: Komentovaný tento druh nikdy hlášen a jeho výskyt zde ani nebyl seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculio- předpokládán (Benedikt et al. 2010). vedený český noidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republi- prvonález byl učiněn individuálním odchytem exem- ky a Slovenska. 1. díl. Annotated checklist of weevils pláře sedícího náhodně na zdi domu. Cílený pokus (Coleoptera: Curculionoidea excepting Scolytinae and Platypodinae) of the Czech Republic and Slovakia. Part o nalezení dalších kusů na okolo stojících potenci- 1. – Klapalekiana, 46 (Supplementum): 1–363. álních živných dřevinách nebyl úspěšný. Lze před- Benedikt S., Krátký J. & Shn K. 2016: Nové a po- pokládat, že se tento nosatec s okrasnými dřevinami tvrzené druhy nosatců (Coleoptera: Curculionoidea) postupně rozšíří i do dalších míst České republiky. pro Českou republiku a Slovensko (New and confirmed Nv drh pr Če repl. records of weevils (Coleoptera: Curculionoidea) for the Czech Republic and Slovakia). – Západočeské entomo- PODĚKOVÁNÍ logické listy, 7: 25–31. Online: http://www.entolisty.cz. Benedikt S., Krátký J. & Stanovský J. 2017: Doplky Za poskytnutí materiálu ke studiu a doplující po- k seznamu nosatců (Coleoptera: Curculionoidea) Čes- známky k nálezovým okolnostem děkujeme V. Don- ké republiky a Slovenska (Addendum to the weevil list gresovi (Plze). Poděkování patří také R. Stejskalovi (Coleoptera: Curculionoidea) of the Czech Republic (Znojmo) za nálezová data k Ceutorhynchus varius a and Slovakia). – Západočeské entomologické listy, 8: Z. Kejvalovi (Muzeum Chodska, Domažlice) za zho- 15–21. Online: http://www.entolisty.cz. tovení fotografie stejného druhu. Gerann C. 2005: Pachyrhinus lethierryi (Desbrochers, 1875) signalé pour la premire fois en Suisse (Coleo- ptera, Curculionidae: Polydrusini). – Bulletin Romand dEntomologie, 23: 57–59. Alonso-Zarazaa M. A., Barrios H., Borove R., Gerann C. & Braunert C. 2018: Contribution to the weevils (Coleoptera, Curculionoidea) of Kefalonia Is- land (Greece). – Parnassiana Archives, 6: 25–40. Hustahe A. 1925: Curculionidae de la fune franco-rhé- nane. I. Ceutorrhynchini. – Miscellanea Entomologica, hors serie, 18: 271–286. Jansa P., Brestovanský J. Putz M. 2013: První nález nosatce Moulones dimidiatus (Frivaldszky, 1865) (Co- leoptera: Curculionidae) v Čechách (First record of the weevil Moulones dimidiatus (Frivaldszky, 1865) (Co- leoptera: Curculionidae) in Bohemia) in the Czech Re- public). – Západočeské entomologické listy, 4: 66–68. Online: http://www.entolisty.cz. Kovalenko . N., Akulov E. N. & unakov N. 2018: The easternmost discovery of the Mediterranean weevil Pachyrhinus lethierryi (Coleoptera, Curculionidae, Entiminae): Is a further invasion possible – ZooKeys, 799: 89–93. Krátký J. Benedikt S. 2010: Čele / Family Curcu- lionidae, podčele / subfamily Ceutorhynchinae. Pp. 254–315. In: Benedikt S., Borove R., Freuth J., Krátký J., Shn K., Skuhrove J. & Trýzna M. Obr. 3. Pachyrrhinus lethierryi lethierryi. Bohemia: Obří- 2010: Komentovaný seznam nosatcovitých brouků (Co- ství. Foto: J. Krátký. leoptera: Curculionoidea bez Scolytinae a Platypodinae) Fig. 3. Pachyrrhinus lethierryi lethierryi. Bohemia: Obří- České republiky a Slovenska. 1. díl. Annotated checklist ství. Photo: J. Krátký. of weevils (Coleoptera: Curculionoidea excepting Sco-

50 lytinae and Platypodinae) of the Czech Republic and records from the Czech Republic – 420. – Klapalekiana, Slovakia. Part 1. – Klapalekiana, 46 (Suppl.): 1–363. 53: 163–165. Krátký J. Trnka F. 2012: Records of two interesting Trnka F., Krátký J. Stejskal R. 2017b: Poznámky weevil species in the Czech Republic (Coleoptera: Cur- k výskytu několika druhů nosatců (Coleoptera: Curcu- culionidae). – Weevil News, 82: 1–2. lionoidea) v České republice (Notes on the occurrence Rheinheier J. 2003: Pachyrhinus lethierryi Desbrochers of several weevil species (Coleoptera: Curculionoidea) in Sdwestdeutschland (Coleoptera: Curculionidae). – of the Czech Republic). – Západočeské entomologické Mitteilungen des Entomologischen Vereins Stuttgart, listy, 8: 71–75. Online: http://www.entolisty.cz. 38: 17–18. Wanat M. Colonnelli E. 2004: Ceutorhynchus varius Stanovský J. Boa P. 2018: Příspěvek k seznamu no- Rey, 1895, status revised (Coleoptera: Curculionidae), satců (Coleoptera: Curculionoidea) Moravy (Česká re- its diagnostic characters and distribution in Europe. – publika) (Contribution to the weevil list (Coleoptera: Annales Zoologici, 54: 453–459. Curculionoidea) of Moravia (Czech Republic)). – Zá- padočeské entomologické listy, 9: 1–3. Online: http:// Obdrženo do redakce: 2.10.2018 www.entolisty.cz. Trnka F., Čudan D., Boa P. Jansa P. 2017a: Faunistic Přijato po recenzích: 11.12.2018

51 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 52–65 ISSN 1804-3062

aunistick průzkum aadlovc blanokřídlc (ymenoptera: culeata) vrcu iná v západníc Čecác

Jan Erhart1 den Kara2, Martin Šlachta3 & Daniel Benda4

1ioloické centrum kademie věd eské republiky, v.v.i., Parazitoloický stav, raniovská 31, 30 0 eské udějovice; e-mail: [email protected] 2áchymovská 34, 33 44 Zliv; e-mail: zd.karas@mail.com 3stav výzkumu lobální změny kademie věd eské republiky, v.v.i., Oddělení ukládání uhlíku v krajině, ipová 1899, 30 0 eské udějovice; e -mail: slachta.m@czechlobe.cz 4Přírodovědecká akulta niverzity Karlovy, Katedra zooloie, ininá , 128 44 Praha 2; e-mail: [email protected]

Erhart J., Karas Z., Šlahta M. & Benda D. 2018: Faunistický průzkum žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) vrchu Lišná v západních Čechách (Faunistics survey of Aculeate Hymenoptera (Hymenoptera: Aculeata) of the Lišná hill in western Bohemia). – Západočeské entomologické listy, 9: 52–65. Online: http://www.entolisty.cz, 21- 12-2018.

rac. The results of faunistic survey of aculeate Hymenoptera at the upper edge of former limestone quarry (525 m a. s. l.) on the hill Lišná in western Bohemia are presented. Most of the material was collected into three yellow Moeric- ke traps from 21 April to 17 September 2016, a part of the material was collected by netting. In total, 1439 specimens of 154 species of Chrysidoidea, Vespoidea and Apoidea were recorded. Eleven species are listed in the Red List of threatened species of the Czech Republic (Invertebrates). Seven species are listed as near threatened – ncistrocerus parietinus (Linnaeus, 1761), Polistes bilumis bimaculatus (Geoffroy, 1785), rachnospila hedickei (Haupt, 1929), Passaloecus brevilabris Wolf, 1958, ndrena labialis (Kirby, 1802), Sphecodes hyalinatus Hagens, 1882, oplitis mitis (Nylander, 1852). Three species are listed as vulnerable – enioideus nubecula (Costa, 1874), rachnospila rua (Haupt, 1927), Andrena vaga Panzer, 1799. One species is listed as endangered – Chrysura radians (Harris, 1776). The first record of asiolossum marinatum (Brullé, 1832) from Bohemia is presented.

Ke rd Hymenoptera, Aculeata, faunistics, Czech Republic, western Bohemia, new records, asiolossum marginatum

ÚVOD POP OK Tento příspěvek přináší nové údaje k výskytu ža- Průzkum probíhal na jihozápadním okraji vrchu Liš- hadlových blanokřídlých v západních Čechách, kon- ná (577 m n. m.), západně od obce Rabí a východně krétně z vrchu Lišná v oblasti Sušicko-horažovic- od vrchu Čepičná v Budětické vrchovině. Lokalita kých vápenců (Obr. 1). V minulosti se faunistikou se nachází ve faunistickém čtverci 6747. Jde o hor- blanokřídlých v západních Čechách zabývalo jen ní okraj bývalého vápencového lomu v jeho severní několik autorů. Z historických údajů vyplývá, že části nad betonárkou. Oblast patří do krystalického k nejstarším a zárove nejpočetnějším patří sběry komplexu moldanubika Horažovické pahorkatiny Augustina Kubeše (1863–1924), které publikoval (Zahradniký Makovčin 2004). Krystalické v Seznamu českého hmyzu blanokřídlého (Kube vápence poskytují bazický podklad, který je mimo- 1914). Ve 2. polovině 20. století zde sbíral Zdeněk řádně příznivý pro rozvoj bohatých společenstev Pádr (1923–1997). Současné sběry jsou zaměřeny a pestré fauny bezobratlých. Původní teplomilné především na průzkum konkrétních lokalit (Dvoák bazofilní doubravy byly přeměněny na vápnomilné et al. 2006, Dvoák Boush 2008). Jednou z po- bučiny (vrchy Čepičná a Chanovec) a bory s porosty sledních významnějších prací, zabývající se skupinou válečky prapořité (rachypodium pinnatum). Přiro- žahadlových blanokřídlých v západních Čechách, je zené bylinné patro se vyznačuje pestrým spektrem přehled zlatěnek (Trner et al. 2010). vápnomilných druhů. Nejnápadnějšími jsou okrotice

52 červená (Cephalantera rubra), kruštík tmavočerve- PD ĚN D ný (pipactis atrorubens) nebo další ohrožený druh, Nomenklatura a řazení nadčeledí, čeledí a podčeledí ožanka hroznatá (eucrium bothrys). V keřovém pat- je podle prací Boush et al. (2007) a Maek et al. ře jsou dominantní svída krvavá (Cornus sanuinea) (2010). V rámci podčeledí jsou rody řazeny abeced- a líska obecná (Corylus avellana) (Zahradniký ně. druhů uvádíme celkový počet jedinců s rozli- Makovčin 2004). Sledované území spadá do mírně šením pohlaví, faunistické a bionomické poznámky. teplé klimatické oblasti Klatovské kotliny s vlhkým druhů zařazených do Červeného seznamu ohrože- podnebím, souvisejícím s vyšším úhrnem srážek ných druhů ČR (Bezobratlí) (NT – téměř ohrožený, (uitt 1971). V – zranitelný, EN – ohrožený, CR – kriticky ohro- žený) (Hejda et al. 2017) uvádíme navíc také období Á ODK odchytu, jméno sběratele a metodu odchytu. Převážná část jedinců žahadlových blanokřídlých většiny materiálu platí: Jan Erhart lgt., Zdeněk Ka- byla získána odchytem do Moerickeho pastí. Tři ras Daniel Benda det., coll. Martin Šlachta. misky žluté barvy o rozměrech 231812 cm byly Na determinaci materiálu se podíleli také Jakub Stra- naplněny solným roztokem s detergentem, umístěny ka a Marek Halada (Chrysidae). na stojanu 25 cm nad zemí a vzdáleny od sebe asi 40 metrů. Všechny misky byly umístěny v blízkosti hor- DOD ní hrany lomu s jihozápadní expozicí (525 m n. m.), DD kde byl minimální vegetační kryt a nejvýraznější slu- hrdnae neční expozice. Pasti byly na lokalitě nainstalovány od 21.dubna Chrysis analis Spinola, 1808 do 17.září 2016. Vybírány byly přibližně v třítýden- 5 . V ČR na teplých místech (skalní stepi a písky) ních intervalech. Malá část materiálu byla sbírána hojnější druh, v posledních letech se šíří (Trner et individuálně pomocí entomologické síky na kame- al. 2010). nech, kmenech stromů a květech rostlin. Zárove byla na lokalitě pořizována fotodokumentace. Chrysis angustula Schenck, 1856 V následujícím přehledu jsou první nálezy pro západ- 7 . Druh převážně lesních biotopů, kde se vysky- ní Čechy uvedeny pouze u čeledi Chrysididae, kte- tují hostitelské druhy vos a kutilek hnízdící ve dřevě. rá byla zatím jako jediná souborně zpracována, viz V ČR ve středních polohách hojný. Druh byl prav- Trner et al. (2010). děpodobně přehlížen. Jeho vzácnost je však relativní

Obr. 1. Pohled na lokalitu od východu (Foto: J. Erhart). Fig. 1. View of the locality from the east (Photo: J. Erhart).

53 a odpovídá spíše úrovni průzkumu vhodných lokalit Chrysis solida Haupt, 1956 (Trner et al. 2010). 1 , 1 . Palearktický druh, hojný na výslunných lesních okrajích. V Čechách byl tento druh nalezen Chrysis bicolor Lepeletier, 1806 teprve nedávno v oblasti Mostecka (Trner Krá- 3 . Palearktický druh, který je v ČR na teplých senský 2014). První nález pr západní Čech. místech hojný. Běžný je především na písčitých mís- tech v nižších polohách. V západních Čechách pa- Chrysura radians (Harris, 1776) N tří k vzácnějším a lokálním druhům (Trner et al. 11.V.–7.VI. 2016, 1 ; 24.VI.–8.VII.2016, 1 . 2010). Palearktický druh, v ČR vzácný. Nemá vysoké tep- lotní nároky a vystupuje i do vyšších poloh. V západ- Chrysis fulgida Linnaeus, 1761 ních Čechách známý pouze z okolí Sušice (Trner 2 . Palearktický druh, v ČR nehojný na lesních et al. 2010). okrajích, spíše ve středních polohách (Maek et al. 2010). Euryekní druh, který usedá hlavně na dřevo, Hedychridium ardens (Coquebert, 1801) ve kterém také hnízdí hostitelé (Trner et al. 2010). 1 . Západopalearktický druh, v ČR hojný až velmi hojný na teplých a výslunných stanovištích. Nejhoj- Chrysis germari Wesmael, 1839 nější zástupce rodu (Maek et al. 2010). V západních 1 , 3 . Teplomilný druh, vyskytuje se v jižní Čechách patří podle dosavadních poznatků k vzác- a střední Evropě. V ČR dříve pouze na jižní Moravě, nějším druhům (Trner et al. 2010). dnes je nalézán na stepních a písečných lokalitách také v Čechách (Maek et al. 2010). V západních Hedychridium valesiense Linsenmaier, 1959 Čechách patří k vzácnějším, lokálním druhům (Tr- 1 . Mediteránní druh, v ČR se vyskytuje na teplých ner et al. 2010). lokalitách, stepích a stráních. Místy může být hojný (Maek et al. 2010). Chrysis gracillima Frster, 1853 6 , 16 . Mediteránní druh, v ČR místy hojný Hedychrum gerstaeckeri Chevrier, 1869 na teplých lokalitách (Maek et al. 2010). 2 . Palearktický druh, v ČR velmi běžný na teplých lokalitách. Nemá velké nároky na charakter stanoviš- Chrysis ignita (Linnaeus, 1761) tě, ale preferuje spíše písčité lokality (Paukkunen et 1 , 2 . Palearktický druh. V ČR velmi hojný, al. 2015, Trner et al. 2010). euryekní, se širokým spektrem hostitelů a velkým ča- sovým rozpětím aktivity (Maek et al. 2010, Trner Hedychrum rutilans Dahlbom, 1854 et al. 2010). 1 . Západopalearktický druh, v ČR velmi hojný. Vyskytuje se na xerotermních biotopech hlavně na Chrysis illigeri Wesmael, 1839 písčitém a sprašovém podkladu (Maek et al. 2010). 1 . Palearktický druh, v ČR poměrně vzácný, běž- nější jen v nejteplejších oblastech, na skalních stepích Omalus aeneus (Fabricius, 1787) a sprašových stěnách (Kise Bohart 1990, Tr- 1 . Palearktický druh, v ČR na teplých místech vel- ner et al. 2010). mi hojný (Maek et al. 2010).

Chrysis inaequalis Dahlbom, 1845 Omalus biaccinctus (Buysson, 1891) 1 . Palearktický druh, velmi teplomilný. V ČR se 1 . Palearktický druh, vyskytuje se na lesních až vyskytuje vzácně jen na nejvýhřevnějších skalních lesostepních biotopech s dostatkem mrtvého dřeva stepích (Maek et al. 2010). První nález pr zá- (Kise Bohart 1990, Trner et al. 2010). padní Čech. Pseudomalus auratus Linnaeus, 1761 Chrysis ruddii Shuckard, 1837 2 , 1 . Palearktický druh, v ČR na výslunných 2 . Západopalearktický druh, který se v ČR vy- lokalitách velmi hojný. Vyskytuje se na lesostepích skytuje vzácně a jeho výskyt je spíše lokální. V Če- a okrajích lesů se širokým spektrem hostitelů (Ma- chách zejména na vápencích a skalních stepích (Ma- ek et al. 2010, Trner et al. 2010). ek et al. 2010, Trner et al. 2010). V západních Čechách byl dříve nalezen pouze v okolí Sušice Trichrysis cyanea (Linnaeus, 1761) (Trner et al. 2010). 1 , 1 . Palearktický druh, v ČR nejhojnější druh zlatěnky se širokým spektrem hostitelů. Vystupuje i do vyšších poloh (Maek et al. 2010, Trner et

54 al. 2010). Polistes nimpha (Christ, 1791) 4 . Palearktický druh, v ČR dříve velmi hojný. VESPOIDEA V současnosti téměř všude, ale mnohem vzácněji. VESPIDAE Preferuje otevřená stanoviště nížin a podhůří (Maek Eumeninae et al. 2010, Straka et al. 2009).

Ancistrocerus nigricornis (Curtis, 1826) Vepnae 1 , 1 . Eurosibiřský druh, v ČR velmi hojný od ní- žin do hor. Převážně lesní druh (Maek et al. 2010). Vespula germanica (Fabricius, 1793) 11 . Palearktický druh, v ČR všude velmi hojný Ancistrocerus ovivetris (Wesmael, 1836) (Maek et al. 2010). 4 , 1 . Palearktický druh, v ČR od nížin do hor hojný. Vyskytuje se především v lesích a na lesních Vespula vulgaris (Linnaeus, 1758) okrajích (Maek et al. 2010). 1 . Palearktický druh, v ČR všude velmi hojný. Je velmi přizpůsobivý, často synantropní (Maek et al. Ancistrocerus parietinus (Linnaeus, 1761) N 2010). 7.–24.VI.2016, 1 , 1 . Palearktický druh, v ČR v nižších a středních polohách hojný, vystupuje POMPILIDAE i do hor (Maek et al. 2010). Pepnae

Eumenes coronatus (Panzer, 1799) Auplopus albifrons (Dalman, 1823) 1 , 1 . Palearktický druh, v ČR velmi běžný, roz- 59 , 30 . Palearktický druh, v ČR především šířený od nížin do podhůří (Boush et al. 2007, v teplých oblastech. Na skalních a písčitých bioto- Shid-Eer 2004). pech místy hojnější (Maek et al. 2010).

Euodynerus quadrifasciatus (Fabricius, 1793) Auplopus carbonarius (Scopoli, 1763) 2 , 2 . Palearktický druh, v ČR nehojný. Vy- 2 , 4 . Palearktický druh, v ČR velmi hojný skytuje se především v lesnatých oblastech (Maek od nížin do hor (Maek et al. 2010). et al. 2010). Cryptocheilus notatus (Rossi, 1792) Symmorphus debilitatus (Saussure, 1855) 2 , 8 . Mediteránní druh, v ČR na teplých 1 . Eurosibiřský druh, v ČR od nížin až do hor mís- místech hojný (Maek et al. 2010). ty hojný (Maek et al. 2010). Dipogon bifasciatus (Geoffroy, 1785) Plnae 1 , 8 . Palearktický druh, v ČR rozšířený a hoj- ný. Nalézán jednotlivě v teplejších lesích. Obývá les- Polistes albellus Giordani Soika, 1976 ní okraje, mýtiny, častější v nižších polohách (Ma- 2 . Palearktický druh, u nás vzácnější. Je znám ek et al. 2010). z jižních Čech (Neueer et al. 2015), ale jeho vý- skyt byl potvrzen i v dalších oblastech ČR (L. Dvo- Dipogon subintermedius (Magretti, 1886) řák, pers. comm.). 2 . Palearktický druh, v ČR v lesnatých oblastech od nížin do podhůří, někdy hojný (Maek et Polistes biglumis bimaculatus (Geoffroy, 1785) N al. 2010). 29.VII.–17.VIII.2016, 1 . Eurosibiřský druh, v ČR dříve velmi hojný, v současností vzácnější. Vyskytuje Priocnemis exaltata (Fabricius, 1775) se na extrémnějších biotopech jako jsou stepi a hor- 1 . Eurosibiřský druh, v ČR hojný i v horách. Obý- ské oblasti, někdy i na mezofilních loukách (Maek vá hlavně vlhčí a lesnaté oblasti (Maek et al. 2010). et al. 2010). Priocnemis pertubator (Harris, 1780) Polistes dominula (Christ, 1791) 1 , 2 . Eurosibiřský druh, v ČR nejhojnější druh 2 . Palearktický druh, v současnosti nejhojnější hrabalky. Obývá světlé lesy a lesní okraje na písči- vosík v ČR. Velmi teplomilný, biotopově málo vy- tých i hlinitých půdách od nížin do podhůří (Maek hraněný druh, který se šíří na sever na úkor původ- et al. 2010). ních druhů vosíků (Maek et al. 2010).

55 Pplnae Arachnospila anceps (Wesmael, 1851) 2 , 8 . Palearktický druh, v ČR na teplých Agenioideus cinctellus (Spinola, 1808) místech v nižších i středních polohách. Náš nejhoj- 2 . Západopalearktický druh, v ČR na výslunných nější zástupce rodu rachnospila Kinaid, 1900 místech v nižších a středních polohách hojný. Obývá (Maek et al. 2010). xerotermní biotopy, kamenité stepi a sprašové stěny. Často i v zahradách na rozpadajících se zdech (Ma- Arachnospila ausa (Tournier, 1890) ek et al. 2010). 1 , 1 . Palearktický druh, v ČR jen na nejteplej- ších stanovištích. Obývá výslunná stanoviště na ho- Agenioideus nubecula (Costa, 1874) V lém skalnatém nebo písčitém podkladu (Maek et al. 24.VI.–8.VII.2016, 1 ; 8.–29.VII.2016, 1 ; 2010). 29.VII.–17.VIII.2016, 1 ; 17.–27.VIII.2016, 1 . Mediteránní druh, který je v ČR velmi vzácný. Vy- Arachnospila hedickei (Haupt, 1929) N skytuje se jen v nejteplejších oblastech na xeroterm- 11.V.–7.VI.2016, 1 ; 24.VI.–8.VII.2016, 1 ; 17.– ních stanovištích. Obývá skalní stepi a často i opuš- 27.VIII.2016, 2 . Palearktický druh, v ČR jen jed- těné cihelny (Maek et al. 2010). notlivě v nejteplejších oblastech. Vzácný druh obý- vající hlavně teplá stanoviště, písčiny a stepi (P. Bo- Agenioideus sericeus (Vander Linden, 1827) gusch, pers. comm.). 1 . Palearktický druh, v ČR na teplých místech v nížinách i středních polohách hojný. Obývá xero- Arachnospila minutula (Dahlbom, 1842) termní biotopy, hlinité stěny, staré zdi nebo drolící se 2 , 1 . Palearktický druh, v ČR na vhodných vý- skály (Maek et al. 2010). slunných místech hojně. Obývá různé stepní biotopy, stráně i světlé lesy (Maek et al. 2010). Agenioideus usurarius (Tournier, 1889) (Obr. 2) 1 . Mediteránní druh, v ČR vzácný, jen místy hoj- Arachnospila rufa (Haupt, 1927) V nější. erotermofilní, obývá rozmanité podklady, 29.VII.–17.VIII.2016, 1 . Eurosibiřský druh, v ČR hlavně však na písčitých a sprašových půdách. Vy- celkově vzácný na různých otevřených biotopech, skytuje se na stepích, lesostepích a výslunných okra- především na stepích, v jižní Evropě žije jen v ho- jích lesů (Maek et al. 2010). rách. Vyskytuje se na písčitém, hlinitém nebo sprašo- vém podkladu. Jedná se o stenotopní druh, preferující Anoplius viaticus (Linnaeus, 1758) spíše sušší stanoviště. Je považován za glaciální re- 1 . Palearktický druh, v ČR hojný. Preferuje písčitý likt (Maek et al. 2010). podklad. Vyskytuje se na lesních okrajích a osluně- ných cestách v nižších i středních polohách (Maek Arachnospila spissa (Schidte, 1837) et al. 2010). 2 . Palearktický druh, v ČR hojný. Obývá různé lesní biotopy od nížinných lesostepí po klečový stu- pe na hřebenech hor (Maek et al. 2010).

Tiphia femorata Fabricius, 1775 1 . Palearktický druh, v ČR velmi hojný. Obývá hlavně otevřené biotopy a okraje lesů (Maek et al. 2010).

Sapygina decemguttata (Jurine, 1807) 1 . Mediteránní druh, v ČR hojný. Obývá různé biotopy s dostatkem mrtvého dřeva s hnízdy hosti- Obr. 2. enioideus usurarius, jeden ze čtyř druhů hraba- telských včel rodu eriades Sinola, 1808 (Maek lek rodu enioideus Ashmead, 1902 zaznamenaných et al. 2010). na sledovaném území (Foto: J Erhart). Fig. 2. enioideus usurarius, one of four species of the genus enioideus Ashmead, 1902, recorded at the locali- APOIDEA ty (Photo: J. Erhart). PD

56 Dolichurus corniculus (Spinola, 1808) Pemphredon lugubris (Fabricius, 1793) 1 , 1 . Západopalearktický druh, v ČR místy hoj- 5 . Palearktický druh, v ČR hojný. Vyskytuje se ný. erotermofilní, obývá lesostepi a lesní okraje v lesích a na jejich okrajích v nižších i vyšších po- na písčitém podkladu (Maek et al. 2010). Výskyt lohách. Místy je hojný a zejména ve středních nebo tohoto druhu na blízké lokalitě Rabí uvádí Kejval vyšších polohách je nejhojnějším zástupcem rodu (2009). (Straka et al. 2009).

PD Pemphredon rugifer (Dahlbom, 1844) 2 . Holarktický druh, v ČR málo sbíraný. Vysky- Ammophila pubescens Curtis, 1829 tuje se zejména na teplých lokalitách (Straka et al. 1 . Eurosibiřský druh, v ČR hojný jen na vhodných 2009, Veek 2006). písčitých lokalitách. Vyhledává především jemnozrn- né substráty (Maek et al. 2010). Psenulus fuscipennis (Dahlbom, 1843) 2 . Palearktický druh, v ČR všude hojný, bez vý- Ammophila sabulosa (Linnaeus, 1758) raznějších nároků na stanoviště (Maek et al. 2010). 13 , 6 . Palearktický druh, v ČR místy velmi hojný. Obývá rozmanité písčité biotopy, často je sy- Psenulus pallipes (Panzer, 1798) nantropní (Maek et al. 2010). 1 . Palearktický druh, v ČR všude hojný (Maek et al. 2010). OND Pephrednnae anae

Mimumesa dahlbomi (Wesmael, 1852) Astata boops (Schrank, 1781) 2 . Západopalearktický druh, v ČR všude hoj- 1 . Palearktický druh, v ČR všude v nižších polo- ný. Hnízdí v trouchnivém dřevě, často v opuštěných hách hojný. Obývá rozmanitá xerotermní stanoviště chod bách dřevních brouků (Maek et al. 2010). (Maek et al. 2010).

Passaloecus brevilabris Wolf, 1958 N Philanthinae 11.V.–7.VI.2016, 1 ; 7.–24.VI.2016, 1 ; 8.–29. VII.2016, 1 ; 17.–27.VIII.2016, 1 ; 27.VIII.–17. Cerceris quadrifasciata (Panzer, 1799) I.2016, 4 . Palearktický druh, vzácnější. Na roz- 1 , 9 . Palearktický druh, v ČR se vyskytuje spí- díl od většiny ostatních druhů rodu Passaloecus še ve středních polohách a poměrně vzácně (Maek Shuckard, 1837 využívá k hnízdění písčitý substrát et al. 2010). (P. Bogusch, pers. comm.). rarnnae Passaloecus corniger Shuckard, 1837 2 . Palearktický druh, v ČR všude hojný. Jde Crossocerus barbipes (Dahlbom, 1845) převážně o lesní druh vystupující i do vyšších poloh 2 . Holarktický druh. Obývá spíše vyšší polo- (Maek et al. 2010). hy, kde se vyskytuje na okrajích lesů a pasekách. Na vhodných místech je hojný (Straka et al. 2009). Passaloecus insignis (Vander Linden, 1829) 1 . Palearktický druh, v ČR všude velmi hojný. Crossocerus cetratus (Shuckard, 1837) Převážně lesní druh hlavně středních a vyšších poloh 2 . Eurosibiřský druh. V ČR všude na výslunných (Maek et al. 2010). okrajích lesů hojný, i v horách (Maek et al. 2010).

Pemphredon inornata Say, 1824 Crossocerus elongatulus (Vander Linden, 1829) 1 . Holarktický druh, v ČR jeden z nejhojnějších 3 , 10 . Holarktický druh, v ČR široce rozší- lesních druhů kutilek (Maek et al. 2010). řený a hojný. Hojnější v teplých nižších polohách, ale obývá rozmanité biotopy i ve středních polohách Pemphredon lethifer (Shuckard, 1837) (Maek et al. 2010). 2 . Palearktický druh, v ČR zřejmě nejhojnější druh rodu, běžný zejména v teplých oblastech (Stra- Crossocerus exiguus (Vander Linden, 1829) ka et al. 2009). 1 , 4 . Palearktický druh, v ČR velmi lokální a jen v nížinách. Obývá především xerotermní stano- viště jako jsou písky a spraše (Maek et al. 2010).

57 Ectemnius continuus punctatus (Lepeletier Bru- Nysson niger Chevrier, 1868 llé, 1835) 1 , 1 . Palearktický druh, v ČR je sbírán vzácněji. 1 , 1 . Holarktický druh, v ČR všude velmi hojný. Jedná se o teplomilný prvek (Dvoák et al. 2008). Eurytopní druh vyskytující se na suchých i vlhčích stanovištích s dostatkem mrtvého dřeva k hnízdění Nysson spinosus (J. Frster, 1771) (Maek et al. 2010). 1 . Palearktický druh, v ČR všude rozšířený a velmi hojný, biotopově nevyhraněný, ale vyskytuje se spíše Lestica clypeata (Schreber, 1759) v lesích (Straka et al. 2009). 4 , 1 . Západopalearktický druh, v ČR na vý- slunných místech velmi hojný. Vyskytuje se hlavně Nysson trimaculatus (Rossi, 1790) na lesních okrajích, často i v zahradách (Maek et 1 . Palearktický druh. V ČR místy hojný především al. 2010). na biotopech se sypkým substrátem (Maek et al. 2010). Tachysphex obscuripennis (Schenck, 1857) 11 , 5 . Palearktický druh. V ČR hlavně na xe- OD rotermních stanovištích s písčitým podkladem. Často laenae na okrajích lesů (Maek et al. 2010). Hylaeus brevicornis Nylander, 1852 Tachysphex pompiliformis Panzer, 1805 3 , 5 . Evropský druh, v ČR hojný od nížin 1 , 2 . Palearktický druh, v ČR nejhojnější zá- až do hor. Druh zplanělých zahrad, křovinatých stepí stupce rodu. Preferuje stanoviště se sypkým podkla- a světlých lesů, hnízdí v prutech ostružiníku (Maek dem. V nižších a teplých středních polohách velmi et al. 2010). hojný (Maek et al. 2010). Hylaeus communis Nylander, 1852 Trypoxylon medium Beaumont, 1945 6 , 10 . Evropský druh, v ČR velmi hojný 1 . Palearktický druh, v ČR běžný. Jedná se o tep- od nížin do hor. Obývá rozmanité biotopy od stepí lomilný prvek, ale vystupuje i do hor (Straka et al. a lesů po horská rašeliniště. Hnízdí v různých přiro- 2009). zených dutinách a puklinách v mrtvém dřevě (Ma- ek et al. 2010). Trypoxylon minus Beaumont, 1945 6 . Palearktický druh, v ČR nejhojnější zástupce Hylaeus confusus Nylander, 1852 rodu žijící od nížin do hor (Straka et al. 2009). 1 , 1 . Eurosibiřský druh, v ČR od nížin až do hor hojný. Jde o převážně lesní druh, obývá křoviny, le- Mellininae sostepi, okraje lesů a světlé lesy. Hnízdí v trouchni- vém dřevě, v chodbách dřevního hmyzu a v dutých Mellinus arvensis (Linnaeus, 1758) stéblech (Maek et al. 2010). 2 . Západopalearktický druh. Biotopově nespeci- alizovaný, v ČR velmi hojný na různých stanovištích Hylaeus difformis (Eversmann, 1852) se sypkým podkladem (Maek et al. 2010). 4 . Evropský druh, v ČR místy hojný. Obývá lesní okraje, mýtiny a lesostepi. Vystupuje i do hor Bembicinae (Maek et al. 2010).

Gorytes laticinctus (Lepeletier, 1832) Hylaeus dilatatus (Kirby, 1802) 1 . Západopalearktický druh, v ČR hojný. Obývá 1 . Západopalearktický druh, v ČR v teplých ob- rozmanité biotopy na písčitém i hlinitém podkladu, lastech hojný. erotermofilní, vyskytuje se na leso- často se vyskytuje i v zahradách a parcích. Vystupuje stepích, na okrajích lesů či ve světlých lesích. Hnízdí i do hor (Maek et al. 2010). v dutinách dřevního hmyzu a dutých stoncích (Ma- ek et al. 2010). Nysson maculosus (Gmelin, 1790) 1 . Západopalearktický druh, v ČR nehojný. Je Hylaeus gredleri Frster, 1871 vázaný na biotopy s písčitým substrátem. Všechny 4 . Palearktický druh, v ČR od nížin do podhůří druhy rodu ysson Latreille, 1796 jsou kleptoparazi- místy velmi hojný. Jedná se o xerotermofilní prvek, tické. Parazitují u několika příbuzných rodů kutilek který obývá křovinaté stepi, stráně a lesostepi (Ma- (Maek et al. 2010). ek et al. 2010).

58 Hylaeus hyalinatus Smith, 1842 2010). 52 , 21 . Evropský druh, v ČR v nižších po- lohách hojný. ije v otevřené krajině mimo les, pre- Andrena gravida Imhoff, 1832 feruje teplé stráně, ruderály a lomy. Hnízdí v duti- 1 . Evropský druh, v ČR na výslunných biotopech nách a štěrbinách písčitých a hlinitých půd, nejčas- velmi hojný. bikvistní druh, vyskytuje se téměř těji na svislém nebo příkrém podkladu (Maek et al. všude na otevřených stanovištích a vystupuje i do hor 2010). (Maek et al. 2010).

Hylaeus incongruus Frster, 1871 Andrena haemorrhoa (Fabricius, 1781) 1 , 5 . Západopalearktický, široce rozšířený 4 . Eurosibiřský druh, v ČR hojný od nížin až druh, který obývá rozmanitou škálu biotopů jako pís- do hor. bikvistní druh, obývá všechny možné typy činy, xerotermy nebo mokřady (Straka Boush stanoviš (Maek et al. 2010). 2011, Sheuhl Willner 2016). Andrena labialis (Kirby, 1802) N Hylaeus kahri Frster, 1871 11.V.2016, 1 , coll. Z. Karas. Eurosibiřský druh, 7 , 7 . Mediteránní druh. Preferuje xeroterm- v ČR v nižších polohách a na teplých místech hojný, ní lokality od nížin i do vyšších nadmořských výšek ale v současnosti s klesající početností. ije na roz- (Sheuhl Willner 2016). Tento druh se v po- manitých otevřených suchých i vlhkých biotopech slední době šíří na sever. V České republice byl do- (Maek et al. 2010). Hnízdním parazitem je ruděnka nedávna známý pouze podle jednoho exempláře sbí- Sphecodes rubicundus (Aiet et al. 2014). raného na Kokořínsku a před několika lety byl také zaznamenán na jižní Moravě (Straka et al. 2015). Andrena minutula (Kirby, 1802) 5 . Palearktický druh, v ČR od nížin do hor velmi Hylaeus punctatus (Brullé, 1832) hojný. Obývá rozmanité biotopy v otevřené kultur- 2 , 1 . Mediteránní druh, v ČR lokální, nehojný. ní krajině, nenáročný druh, bivoltinní (Maek et al. Obývá stepní lokality, lomy a úhory. K hnízdění vy- 2010). užívá dutinky ve skalních štěrbinách, zídkách a spra- šových stěnách. Pravděpodobně využívá i hnízda Andrena minutuloides Perkins, 1914 po jiném hmyzu (Maek et al. 2010). 1 . Evropský druh, v ČR rozšířený od nížin až do hor, ale hojnější v teplých oblastech. Jde o ubi- Hylaeus sinuatus (Schenck, 1853) kvistický druh bez výrazných biotopových nároků, 1 . Evropský druh, rozšířený od nížin od hor. Obý- bivoltinní (Straka et al. 2009, Sheuhl & Wil- vá lesní okraje, mýtiny, louky, lesostepi a ruderá- lner 2016). ly. Hnízdí v dutých stoncích rozmanitých rostlin (Sheuhl Willner 2016). Andrena nigroaenea (Kirby, 1802) 12 , 15 . Západopalearktický druh, v ČR Hylaeus styriacus Frster, 1871 v nižších a středních polohách hojný, ale vyskytuje 2 . Evropský druh, v ČR v teplejších oblastech se i v horách. Nenáročný druh obývající rozmanité místy velmi hojný. Obývá lesní okraje, louky, leso- biotopy (Straka et al. 2009, Maek et al. 2010). stepi a křoviny. Hnízdí v dutých stoncích rozmani- tých rostlin (Maek et al. 2010). Andrena strohmella Stoeckhert, 1928 4 . Středoevropský druh rozšířený od nížin do hor. NDND V ČR hojný hlavně v teplých oblastech na výslun- Andreninae ných stanovištích (Straka et al. 2009, Sheuhl Willner 2016), často na okrajích lesa (Aiet et al. Andrena bicolor Fabricius, 1775 2010). 11 , 3 . Západopalearktický druh, v ČR od ní- žin do hor velmi hojný. Obývá rozmanité biotopy, Andrena vaga Panzer, 1799 V hnízdí na málo zarostlých místech na libovolném 11.V.2016, 2 , Z. Karas observ. Evropský druh, podkladu, bivoltinní (Maek et al. 2010). v ČR na písčitých biotopech lokálně hojný od nížin až do podhůří. Obývá rozmanitá otevřená stanoviště, Andrena cineraria (Linnaeus, 1758) obvykle na okrajích lesa nebo na hranách strání či 1 . Palearktický druh, v ČR hojný. Biotopově ne- lomových stěn. Hnízdí výhradně v písku nebo v pís- specializovaný, časně jarní druh, obývá lesní okraje, čitých půdách. Oligolektický na vrbách (Maek et xerofilní louky, pískovny a zahrady (Maek et al. al. 2010).

59 D vá světlé lesy, okraje lesů, křovinaté stráně a stepi. alcnae K hnízdění preferuje písčitý podklad (Maek et al. 2010). Halictus sexcinctus (Fabricius, 1775) 1 . Západopalearktický druh, v ČR jen na velmi Lasioglossum marginatum (Brullé, 1832) teplých biotopech, lokálně, ale místy hojně. eroter- 1 . Palearktický druh. Z České republiky znám do- mofilní, žije na otevřených písčitých lokalitách (Ma- nedávna pouze ze stepních lokalit na jižní Moravě. ek et al. 2010). Jediná naše ploskočelka s víceletým generačním cyk- lem (Maek et al. 2010). Jedná se o nv drh pr Halictus simplex Blthgen, 1923 Čech, který byl ale nedávno nalezen také v Českém 1 , 5 . Eurosibiřský druh, v nížinách velmi středohoří (Z. Karas, nepubl. data). Pravděpodobně hojný. ije na různorodých otevřených stanovištích se v současnosti šíří na sever. na holém podkladu, jako jsou stepi, stráně, okraje lesů a ruderální plochy (Maek et al. 2010). Lasioglossum morio (Fabricius, 1793) 51 , 18 . Západopalearktický druh, v ČR Halictus subauratus (Rossi, 1792) na výslunných místech velmi hojný. Téměř všudy- 3 . Palearktický druh, v ČR v nižších a teplých přítomný, bez výrazné biotopové preference (Maek středních polohách velmi hojný. Téměř všudypřítom- et al. 2010). ný druh, obývá rozmanité otevřené a výslunné biotopy (Maek et al. 2010). Lasioglossum nitidulum (Fabricius, 1804) 196 , 224 . Mediteránní druh, lokálně hojný Halictus tumulorum (Linnaeus, 1758) na teplých biotopech nižších poloh. erotermofilní, 6 . Eurosibiřský druh, v ČR na teplých místech preferuje stepní biotopy. Hnízdí nejčastěji ve svislých nižších a středních poloh velmi hojný. Všudypří- stěnách, příkrých svazích nebo puklinách skal (Ma- tomný, obývá rozmanité biotopy a není náročný ek et al. 2010). na hnízdní substrát (Maek et al. 2010). Lasioglossum parvulum (Schenck, 1853) Lasioglossum albipes (Fabricius, 1781) 15 . Západopalearktický druh, v ČR na výslun- 1 . Eurosibiřský druh, ve středních a vyšších po- ných stanovištích v nížinách i středních polohách lohách hojný, v nížinách vzácněji. Chladnomilný, hojný (Maek et al. 2010). obývá horské louky a stráně, v nižších polohách pak světlé lesy a lesní okraje (Maek et al. 2010). Lasioglossum pauxillum (Schenck, 1853) 6 , 1 . Západopalearktický druh. V ČR v tep- Lasioglossum calceatum (Scopoli, 1763) lých oblastech jeden z nejhojnějších druhů rodu. 3 , 17 . Eurosibiřský druh, v ČR na výslun- Do hor nevystupuje, ale vyskytuje se i na velmi tep- ných místech velmi hojný, vystupuje i do hor. Eu- lých výslunných místech středních poloh (Maek et rytopní druh obývající rozmanité otevřené biotopy al. 2010). a hnízdící na různých typech půd (Maek et al. 2010). Lasioglossum quadrinotatum (Kirby, 1802) 1 , 1 . Západopalearktický druh, v ČR nehoj- Lasioglossum fulvicorne (Kirby, 1802) ně ve všech polohách. Vyskytuje se na křovinatých 29 , 32 . Palearktický druh, rozšířený od ní- stepích, xerofilních loukách, úhorech, lesních okra- žin do hor. V ČR se vyskytuje lokálně, především jích a v řídkých lesích (Maek et al. 2010). ve středních polohách (Straka et al. 2009, Sheu- hl Willner 2016). Hnízdním parazitem je Lasioglossum villosulum (Kirby, 1802) ruděnka Sphecodes hyalinatus (Aiet et al. 2014). 1 . Palearktický druh. V ČR velmi hojný, vystupuje i do hor. Téměř všudypřítomný druh vyskytující se Lasioglossum laticeps (Schenck, 1868) na celé řadě biotopů. Hojný je především na výslun- 32 , 83 . Západopalearktický druh, v ČR hoj- ných stanovištích (Maek et al. 2010). ný v nižších a středních polohách. Obývá rozmanité biotopy od luk a stepí až po zahrady a ruderální plo- Sphecodes crassus Thomson, 1870 chy (Maek et al. 2010). 4 , 1 . Palearktický druh, biotopově nenároč- ný a hojný na celé řadě stanoviš i synantropně. Lasioglossum leucopus (Kirby, 1802) Vyskytuje se od nížin do hor. Všechny druhy rodu 1 , 1 . Eurosibiřský druh, v ČR místy hojný. Obý- Sphecodes Latreille, 1805 jsou kleptoparazitické. Pa-

60 razitují u jiných druhů včel, především z čeledi Ha- Hoplitis mitis (Nylander, 1752) N lictidae (Maek et al. 2010, Sheuhl Willner 8.VII.2016, 1 , individuální odchyt; lgt. et coll. 2016). Z. Karas. Palearktický druh, v ČR vzácný. Preferuje lesostepi a okraje lesů. Hnízdí v zemních dutinách Sphecodes geoffrellus (Kirby, 1802) a puklinách, příležitostně i v opuštěných chodbách 1 . Palearktický druh, biotopově nenáročný a hojný hmyzu ve dřevě. Oligolektický na zvoncích (Maek na celé řadě stanoviš. Vyskytuje se od nížin do hor et al. 2010). (Sheuhl Willner 2016). Megachile centuncularis (Linnaeus, 1758) Sphecodes ephippius (Linnaeus, 1767) 1 . Holarktický druh, v ČR místy hojný, především 1 , 2 . Palearktický druh. V ČR ve všech po- v teplých oblastech. Hnízdí v původních dutinách lohách poměrně hojný. Euryekní druh obývající ce- po larvách xylofágního hmyzu v mrtvém dřevě, su- lou řadu stanoviš (Maek et al. 2010, Sheuhl chých lodyhách rostlin nebo zdech na rozmanitých Willner 2016). biotopech (Maek et al. 2010).

Sphecodes ferruginatus Hagens, 1882 Osmia aurulenta (Panzer, 1799) 17 . Evropský druh, v ČR většinou nehojný. 1 . Evropský druh, v ČR lokálně jen v nižších polo- Vyskytuje se především na okrajích lesů a stráních hách, ale na vhodných lokalitách velmi hojný. Obývá ve středních polohách (Maek et al. 2010). výslunné stráně, stepi, lesostepi či železniční náspy. Hnízdí v prázdných ulitách plžů (Maek et al. 2010). Sphecodes hyalinatus Hagens, 1882 N 5 , 5 . Palearktický druh, v ČR vzácnější. Vy- Osmia bicornis (Linnaeus, 1758) stupuje i do hor (Dvoák Boush 2008, Sheu- 1 , 1 . Eurosibiřský druh, v ČR nejhojnější zá- hl Willner 2016). Hostitelem je ploskočelka stupce rodu, hojný i ve vyšších polohách. Obývá asiolossum ulvicorne (Kirby, 1802) (Aiet et al. rozmanité spektrum biotopů, běžně je i synantropní. 2014). Hnízdí v různých přirozených dutinách (Maek et al. 2010). Sphecodes niger Hagens, 1874 1 . Západopalearktický druh, v ČR téměř všude Osmia uncinata Gerstaecker,1869 v nižších i středních polohách, ale hojnější jen v tep- 1 . Eurosibiřský druh, v ČR vzácný. Vyskytuje se lejších oblastech. Obývá rozmanité biotopy od stepí v teplých listnatých lesích, na lesních okrajích a leso- a lesostepí až po zahrady a staré sady (Straka et al. tepích. Hnízdí v mrtvém dřevě (Maek et al. 2010). 2009, Maek et al. 2010). Stelis punctulatissima (Kirby, 1802) D 1 . Západopalearktický druh, v ČR se vyskytuje Megachilinae na většině území, ale nehojně a především na tep- lých lokalitách. Obývá stepi, úhory, okraje lesů a za- Anthidium punctatum Latreille, 1809 hrady. Jedná se o kleptoparazitický druh (Maek et 1 . Eurosibiřský druh, v ČR hojný především v niž- al. 2010). ších a středních polohách. erotermofilní, obývá stepi, úhory, ruderály a náspy. Hnízdí ve skalních Trachusa byssina (Panzer, 1798) a zemních dutinách (Maek et al. 2010). 1 . Eurosibiřský druh, v ČR hojný, vyskytuje se i ve vyšších polohách, na okrajích lesů a lesostepích, Chelostoma campanularum (Kirby, 1802) hnízdí v zemi (Maek et al. 2010). 1 . Holarktický druh, v ČR hojný. Obývá lesní okraje, světliny, paseky a zahrady. Hnízdí v dutých APIDAE stoncích a opuštěných chodbách hmyzu v mrtvém Apinae dřevě (Maek et al. 2010). Apis mellifera Linnaeus, 1758 Heriades truncorum (Linnaeus, 1758) 25 . Celosvětově rozšířený druh, v ČR všude hoj- 1 , 3 . Západopalearktický druh, v ČR hojný až ný až do hor. Vyskytuje se ve všech typech biotopů, velmi hojný. Vyskytuje se od nížin do hor na lesních domestikovaný (Maek et al. 2010). okrajích, pasekách a v zahradách. Hnízdí v dutých stoncích a opuštěných chodbách hmyzu v mrtvém Bombus bohemicus Seidl, 1837 dřevě (Maek et al. 2010). 2 . Eurosibiřský druh, v ČR velmi hojný. Vysky-

61 tuje se především na okrajích lesů a ve světlých le- šich nejhojnějších čmeláků. Vyskytuje se od nížin sích. Jedná se o sociálně parazitický druh (Dvoák do hor, obývá otevřená stanoviště, okraje světlejších Boush 2008, Maek et al. 2010). lesů a kulturní krajinu (Maek et al. 2010).

Bombus hortorum (Linnaeus, 1761) Bombus vestalis (Geoffroy, 1785) 1 , 1 . Palearktický druh, v ČR hojný od nížin 2 . Palearktický druh, v ČR jeden z nejhojnějších po nižší polohy hor. Obývá světlé lesy a lesní okraje druhů rodu. Vyskytuje se na otevřených výslunných s přilehlými loukami, zahrady a parky (Maek et al. biotopech. Jedná se o sociálně parazitický druh. Hos- 2010). titelem je . terrestris (Maek et al. 2010).

Bombus humilis Illiger, 1806 Nadnae 1 . Palearktický druh, v ČR se vyskytuje především v nižších, ale i středních polohách, nehojný. Obývá Nomada flava Panzer, 1798 otevřené, travnaté a stepní výslunné biotopy (Maek 1 . Evropský druh, v ČR od nížin až do hor hojný. et al. 2010). Vyskytuje se na lesostepích, v křovinách a ve svět- lých lesích (Maek et al. 2010). Bombus lapidarius (Linnaeus, 1758) 3 . Západopalearktický druh. V ČR se vyskytuje Nomada flavoguttata (Kirby, 1802) od nížin až do hor na otevřených výslunných stano- 1 . Palearktický druh, v ČR velmi rozšířený od ní- vištích velmi hojně. Často je i synantropní (Maek žin do hor. Nejhojnější zástupce rodu, obývající širo- et al. 2010). kou škálu biotopů (Maek et al. 2010).

Bombus lucorum (Linnaeus, 1761) Nomada goodeniana (Kirby, 1802) 4 , 4 . Palearktický druh, v ČR všude hojný. 2 . Evropský druh, v ČR od nížin až do hor velmi Vyskytuje se všude v lesích včetně horských, odkud hojný na rozmanitých typech biotopů (Maek et al. proniká i do mozaikovitě zalesněné kulturní krajiny 2010, Sheuhl Willner 2016). (Maek et al. 2010). Nomada sheppardana (Kirby, 1802) Bombus pascuorum (Scopoli, 1763) 1 . Palearktický druh, v ČR místy hojný, zvláště 4 . Palearktický druh, v ČR jeden z nejhojnějších na lesních okrajích a křovinatých lesostepích nižších čmeláků. Poměrně euryekní druh s širokou škálou poloh (Maek et al. 2010). biotopů od různorodých antropocenz, mezofilních luk až po rašeliniště a smrkové horské lesy (Maek Nomada succincta Panzer, 1798 et al. 2010). 1 . Mediteránní druh, v ČR od nížin až do podhůří. Nemá výrazné biotopové nároky, vyskytuje se hlavně Bombus pratorum (Linnaeus, 1761) na výslunných a teplých místech (Maek et al. 2010, 1 , 4 . Západopalearktický druh, v ČR hojný Sheuhl Willner 2016). ve středních a vyšších polohách. Spíše chladnomilný druh, převážně lesní, ale proniká i do zahrad a na DK NÍ vlhčí otevřená stanoviště (Maek et al. 2010). Na sledované lokalitě bylo odchyceno 1439 exem- plářů 154 druhů žahadlových blanokřídlých skupin Bombus rupestris (Fabricius, 1793) Chrysidoidea, Vespoidea a Apoidea (Tab. 1). 2 . Palearktický druh, všude velmi hojný. Jedná Celkem bylo na lokalitě zaznamenáno 11 druhů uve- se o sociálně parazitický druh, stejně nenáročný jako dených v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR jeho hostitel B. lapidarius (Maek et al. 2010). (Bezobratlí) (Hejda et al. 2017). K nejvýznamnějším nálezům patří nález stepní včely ploskočelky pospol- Bombus sylvestris (Lepeletier, 1832) né (asiolossum marinatum), která byla donedáv- 1 . Eurosibiřský druh, v ČR poměrně hojný v lesna- na známa pouze z oblasti jižní Moravy (Maek et tých oblastech středních a vyšších poloh. Vyhledává al. 2010). Faunisticky významné jsou také nálezy okraje lesů, paseky, louky a vlhká údolí (Maek et zlatěnek Chrysis illieri, C. inaeualis a C. ruddii, al. 2010). hrabalek rachnospila ausa, . rua, . hedickei

a enioideus nubecula, kutilek mmophila pubes- Bombus terrestris (Linnaeus, 1758) cens, Crossocerus capitosus, C. cetratus a achy- 5 , 20 . Palearktický druh zavlečený i do dal- sphe obscuripennis a včely oplitis mitis. ších částí světa (Amerika, Austrálie), jeden z na-

62 Tab. 1. Počty druhů, celkové počty jedinců a počty druhů v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (Bezobratlí) (Hejda et al. 2017). Tab.1. Number of species, total abundance and number of species in the Red List of threatened species of the Czech Republic (Invertebrates) (Hejda et al. 2017) according to the families.

Pe drh Pe ednc Červen ezna Čeleal Ner pece al andance ed hrddae 20 66 1 Vepdae 12 37 2 Ppldae 18 151 3 phdae 1 1 - apddae 1 1 - Ampulicidae 1 2 - Sphecidae 2 20 - rarndae 28 100 1 Andrenidae 10 60 2 lledae 12 134 - alcdae 29 767 1 Megachilidae 10 14 1 Apidae 17 86 -

Některé druhy se vyskytovaly na lokalitě v hoj- ní – Cicadetta montana (Scopoli, 1772), saranče ném počtu (Chrysis bicolor, uplopus albirons, modrokřídlá – Oedipoda coerulescens (Linnaeus, asiolossum ulvicorne a . laticeps) nebo dokon- 1758) a okáč strdivkový – Coenonympha arcania ce masově (asiolossum nitidulum). Naopak, téměř (Linnaeus, 1761). V blízkém okolí pak byl nalezen polovina zjištěných druhů byla odchycena pouze například chrobák vrubounovitý – Sisyphus schaee- v jediném exempláři. ri (Linnaeus, 1758). Z pavouků stojí za zmínku ská- Na sledovaném území dochází k prolínání fauny les- kavka rudopásá – Philaeus chrysops (Poda, 1761). ních podhorských až horských druhů (Chrysis anu- stula, Omalus biaccinctus, ncistrocerus niricornis, PODĚKOVÁNÍ Pemphredon lethier, Passaloecus insinis) s běžný- Autoři by rádi vyjádřili své díky Jakubovi Strako- mi i vzácnějšími zástupci fauny teplých až výrazně vi (niverzita Karlova, Praha) a Markovi Haladovi xerotermních poloh (Chrysis ermari, Polistes nim- (České Budějovice) za pomoc při determinaci ma- pha, Cryptocheilus notatus, Crossocerus eiuus, teriálu. ndrena polita, ylaeus hyalinatus, asiolossum nitidulum, nthidium punctatum, omada succincta). Zajímavý byl také výskyt mnoha psamofilních dru- hů, a to především kutilek (mmophila pubescens, Aiet F., Herrann M., Mller A. Neueer R. 2010: Apidae 6 – Andrena, Melitturga, Panurginus, Pa- Crossocerus eiuus, ysson maculosus, . nier, nurgus. Fauna Helvetica 26 – CSCF SEG, Neuchtel, Passaloecus brevilabris a achyspe obscuripennis). 317 pp. Jejich výskyt na vápencovém podloží lze vysvětlit Aiet F., Mller A. Neueer R. 2014: Apidae 2 – přítomností velmi jemného substrátu vznikajícího Colletes, Dufourea, Hylaeus, Nomia, Nomioides, Rho- erozí vápence a navátého substrátu ve vápencových phitoides, Rophites, Sphecodes, Systropha. Fauna Hel- skulinách (J. Straka, pers. comm.). vetica 4 – CSCF SEG, Neuchtel, 210 pp. Zajímavým fenoménem je výrazná dominan- Boush P., Straka J. Kent P. (eds) 2007: Annotated ce hrabalky uplopus albirons v období od 11.5. check-list of the Aculeata (Hymenoptera) of the Czech do 8.7.2016, v porovnání s ostatními druhy hrabalek Republic and Slovakia (Komentovaný seznam žahadlo- (Obr. 3). Překvapivým zjištěním byla absence jinak vých blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) České republiky a Slovenska). – Acta Entomologica Musei všude běžných hrabalek rodu noplius Dufour, 1834. Nationalis Pragae, Supplementum 11: 1–300. Kromě jedné samice noplius viaticus, odchycené Dvoák L. Boush P. 2008: ahadloví blanokřídlí na konci sezony (2. generace), nebyli další zástupci (Hymenoptera: Aculeata) bývalé pískovny u Pamfero- na lokalitě zaznamenáni. vy Huti (západní Šumava) (Hymenoptera Aculeata of Na sledovaném území byly kromě cílové skupiny a former sand pit at Pamferova Hu (western Bohemian žahadlových blanokřídlých pozorovány také další Forest)). – Silva Gabreta, 14: 149–162. zajímavé druhy hmyzu. Za zmínku stojí například Dvoák L., Boush P., Malenovský I., Bezdčka P., výskyt výrazně xerotermních druhů: cikáda chlum- Bezdčková K., Holý K., Lika P., Maek J., Ro- ller L., ha M., Setana V., Straka J. & Šia P. 63 2008: Hymenoptera of Hády Hill, near the city of Brno gica Aragonesa, 57: 205–216. (Czech Republic), collected during the Third Czech- Paukkunen J., Ber A., Soon V., deaard F. Rosa -Slovak Hymenoptera meeting. – Acta Musei Moraviae, P. 2015: An illustrated key to the cuckoo wasps (Hyme- Scientiae biologicae (Brno), 93: 53–92. noptera, Chrysididae) of the Nordic and Baltic count- Dvoák L., Boush P. Setana V., 2006: ahadlo- ries, with description of a new species. – Zookeys, 548: ví blanokřídlí rašelinných stanoviš Luzenského údo- 1–116. lí (centrální Šumava) (Aculeate Hymenoptera of peat Pesenko . A., Banaszak J., Radhenko V. G. Cierz- stands of the Luzenské dolí valley (central Bohemian niak T. 2000: Bees of the family Halictidae (excluding Forest)). – Silva Gabreta, 12: 101–108. Sphecodes) of Poland: taxonomy, ecology, bionomics. Maek J., Straka J., Boush P., Dvoák L., Bezdč- – Wydawnictwo czelniane Wyszej Skoy Pedago- ka P. Trner P. 2010: Blanokřídlí České republiky. gicznej, Bydgoszczy, Poland, 348 pp. I., ahadloví. – Academia, Praha, 524 pp. uitt E. 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stu- Hejda R., Farkač J. Chobot K. (eds) 2017: Červený dia Geographica, 16: 1–74. seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí Sheuhl E. Willner W. 2016: Taschenlexikon der (Red List of threatened species of the Czech Republic. Wildbienen Mitteleuropas. Alle Arten im Portrait. – Invertebrates). – Příroda, Praha, 36: 1–612. uel le Meyer, Wiebelsheim, 917 pp. Kejval Z. 2009: Zpráva o výskytu mpule asciata a Do- Shid-Eer C. 2004: Bestimmungsschlssel fr die lichurus corniculus (Hymenopte ra: Ampulicidae) v zá- deutschen Arten der solitren Faltenwespen (Hymeno- padních Čechách (Report on occurrence of mpule ptera, Eumenidae). Pp. 54–90. – Deutscher Jugendbund asciata a Do lichurus corniculus (Hymenoptera: Am- fr Naturbeobachtung, Hamburg, 108 pp. pulicidae) in western Bohemia). – Silva Gabreta, 15: Straka J. Boush P. 2011: Contribution to the ta- 211–215. xonomy of the ylaeus ibbus species group in Euro- Kise L. S. Bohart R. M. 1990: The Chrysidid wasps pe (Hymenoptera, Apoidea and Colletidae). – Zoota- of the world. – Oxford Press, New ork, 652 pp. xa 2932: 51–67. Kube A. 1914: Seznam českého hmyzu blanokřídlého. Straka J., Dvoák L. Boush P. 2009: ahadloví Fauna Bohemica. – Acta Societatis Zoologicae Bohe- blanokřídlí (Hymenoptera: Aculeata) Jizerských hor micae, 1: 26–31. a Frýdlantska (Aculeate Hymenoptera (Hymenoptera: Neueer R., Geres B. Castro L. 2015: New data Aculeata) of Jizerské hory Mts and Frýdlant region on the distribution of Polistes bischoi Weyrauch, 1937 (northern Bohemia, Czech Republic)). – Sborník Se- and Polistes helveticus Neumeyer, 2014, a synonym of veročeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 27: 239– Polistes albellus Giordani Soika, 1976 n. stat. (Hyme- 276. noptera: Vespidae). – Boletín de la Sociedad Entomol- Straka J., Boush P., Trner P., Benda D., Ček O.,

Obr. 3. Dominance hrabalky uplopus albirons v pastech v poměru k ostatním druhům hrabalek (Pompilidae). Fig. 3. Dominance of uplopus albirons in traps in relation to other species of Pompilidae (red columns).

64 Halada M., Maháčková L. Marhoul P. 2015: ciformes CHKO Kokořínsko (Hymenoptera: Chrysi- Faunistic records from the Czech Republic – 380. Hy- doidea-Chrysididae, Vespoidea, Apoidea-Spheciformes menoptera: Aculeata. – Klapalekiana, 51: 77–91. of Kokořínsko Protected Landscape Area). – Bohemia Trner P., Kejval Z. Erhart J. 2010: ahadloví bla- centralis, Praha, 27: 501–514. nokřídlí západních Čech – 1. Zlatěnky (Hymenoptera: Zahradniký J. Makovčin P. (eds) 2004: Chráně- Chrysididae) (Aculeate Hymenoptera of western Bohe- ná území ČR. I., Plzesko a Karlovarsko. – Agentura mia – 1. Golden wasps (Hymenoptera: Chrysididae)). ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 588 pp. – Západočeské entomologické listy, 1: 42–58. Online: http://www.entolisty.cz. Obdrženo do redakce: 21.4.201 Veek D. 2006: Blanokřídlí (Hymenoptera) skupin Chrysidoidea-Chrysididae, Vespoidea, Apoidea-Sphe- Přijato po recenzích: 19.9.2018

65 Západočeské entomologické listy (2018), 9: 66 ISSN 1804-3062

O OČNÍK

& P Pípve ezna nac lepera rclndea rav Čeá repla. (Contribution to the weevil list (Coleoptera: Curculionoidea) of Moravia (Czech Republic)) ...... 1–3

K & P anc zpráv ze západních Čech . lepera aphlndae enerndae. (Faunistic records from western Bohemia – 11. Coleoptera: Staphylinidae, Tenebrionidae) ...... 4–6

& ana r lepera vrch e pírdní rezervací lv. (Beetle fauna of the ičej hill with the Bělýšov Nature Reserve) ...... 7–33

D Pzná rzíení íhln Micropeza lateralis Dpera crpezdae. (Notes on the distribution of the stilt-legged fly Micropeza lateralis (Diptera: Micropezidae)) ...... 34–36

Krac rd Buprestis lepera predae v KO lavv le. (The jewel beetles of the genus Buprestis (Coleoptera: Buprestidae) in the Slavkovský les PLA) ...... 37–39

V anc zpráv ze západních Čech . lepera Ochdaedae. (Faunistic records from western Bohemia – 12. Coleoptera: Ochodaeidae) ...... 40–41

P & anc zpráv ze západních Čech . lepera laerdae. (Faunistic records from western Bo- hemia – 13. Coleoptera: Elateridae) ...... 42–43

P K První nález zn Chonostropheus tristis lepera hnchdae v hzápadních Čechách a pzná eí rzíení v Čechách a n. (First findings of the leaf-rolling weevil Chonostro- pheus tristis (Coleoptera: Rhynchitidae) in southwestern Bohemia and notes on its distribution in Bohemia and on its bionomy) ...... 44–47

K & P Dva dpl d ezna nac lepera rclndae Če repl. (Two complements to the weevil list (Coleoptera: Curculionidae) of the Czech Republic) ...... 48–51

K D anc prz ahadlvch lanídlch enpera cleaa vrch ná v západních Čechách. (Faunistics survey of Aculeate Hymenoptera (Hymenoptera: Aculeata) of the Lišná hill in western Bohemia) ...... 52–65