Zájmové Kroužky Založené Na Pohybových Aktivitách Na 1. Stupni ZŠ – Případová Studie Vybraných Typů Škol

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví

Zájmové kroužky založené na pohybových aktivitách na 1. stupni ZŠ – případová studie vybraných typů škol

Diplomová práce

Brno 2018

Vedoucí práce: Autor práce: Mgr. Jaroslav Vrbas, Ph.D. Lucie Ševčíková

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM ŠEVČÍKOVÁ, Lucie. Zájmové kroužky založené na pohybových aktivitách na 1. stupni ZŠ – případová studie vybraných typů škol. Brno, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vrbas, Ph. D.

ANOTACE Diplomová práce reaguje na současnou situaci v oblasti pohybové aktivity dětí. Ve své teoretické části práce popisuje literaturu a ostatní zdroje, které se věnují pohybovým aktivitám ve volném čase dětí mladšího školního věku. Rozebírá pojmy s tématem související. Prvním z nich je zdraví a vliv pohybu na něj. Následuje pojem dítě mladšího školního věku, a to z psychologického i fyziologického hlediska. Dále pojem volný čas a s ním spojené volnočasové aktivity, podrobněji pak takové volnočasové aktivity, které se věnují pohybu. Věnujeme se popisu možných typů organizace kroužků. Stanovujeme názvosloví, jenž využijeme ve výzkumné části práce – dělení škol dle velikosti a organizace, výzkumné metody a nástroje.

Následuje výzkumná část, která předkládá metodiku výzkumu a detailně popisuje celkem pět škol typů, které jsme si zvolili – škola úplně organizovaná okresu Brno-město a Brno-venkov, škola neúplně organizovaná z okresu Brno-město a Brno-venkov a škola malotřídní. Jedná se o případovou studii těchto vybraných typů škol. Přiblížili jsme problematiku zájmových kroužků založených na pohybových aktivitách a porovnali jsme vybrané školy mezi sebou dle zadaných kritérií. Na základě získaných poznatků jsme podali náměty, které mohou školám pomoci při organizaci či zavádění daných kroužků. KLÍČOVÁ SLOVA pohybová aktivita, pohyb, volný čas, zájmová činnost, kroužky, mladší školní věk, zdraví, případová studie ANNOTATION The thesis reflects to current situation in physical activities of children. In its theoretic part thesis describes literature and other resources about physical activities of younger school age children in their free time. There are describing concepts associated with this topic. First of the concepts is health and the impact of exercises to health. Follows concept younger school age child in psychological and physiological aspects. Next is free time and free time activities connected with him and then physical free time activities. We are dedicated to description types of interest clubs´s organization. We set terminology that we use in research part of this thesis – types of school according to size and organization, methods and tools of research.

After this part is part of research. There is submitted metodology of research and there are descibed five types of school in detail – fully organized school from Brno- město and Brno-venkov district, non – fully organized school from Brno-město and Brno-venkov district and low – class school.

This is a case study of these selected types of schools. We described issues of interest clubs based on physical aktivities and we compared schools between each other according to selected criterias. Based on acquired knowledge we did some themes which can help to schools with organisation and implementation interested clubs based on physical activities. KEY WORDS physical activity, exercise, free time, interest activity, interest clubs, younger school age, health, case study

„Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci Stav zájmových kroužků založených na pohybových aktivitách na 1. stupni ZŠ – případová studie vybraných typů škol vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jaroslava Vrbase, Ph.D., s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. “

V Brně dne ……………………. ………………….

Ševčíková Lucie

Ráda bych na tomto místě poděkovala Mgr. Jaroslavu Vrbasovi, Ph.D. za jeho pomoc, rady a připomínky při tvorbě této diplomové práce. Poděkování patří také mé rodině za jejich podporu během celého mého studia.

OBSAH

ÚVOD ...... 1

1 TEORETICKÁ ČÁST ...... 3

1.1 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ...... 3 1.1.1 Zdraví, vliv pohybu na zdraví ...... 3 1.1.2 Dítě mladšího školního věku ...... 4 1.1.3 Pohyb, pohybová aktivita, sport ...... 6 1.1.4 Volný čas ...... 8 1.1.5 Volnočasová aktivita ...... 9 1.1.6 Zájmový kroužek ...... 10 1.2 REŠERŠE LITERATURY ...... 13 1.2.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – RVP ZV ..... 13 1.2.2 Legislativa ...... 14 1.2.3 Bakalářské práce, diplomové práce, výzkumy ...... 15 1.2.4 Publikace ...... 16 1.3 ORGANIZAČNÍ FORMY ...... 17 1.3.1 Materiální vybavenost ...... 18 1.3.2 Kvalifikovanost, osobnost vedoucího kroužku ...... 18 1.4 DOKUMENTY ...... 20 1.5 ORGANIZACE, FIRMY ...... 20 1.6 VÝZNAM KROUŽKŮ, JEJICHŽ NÁPLNÍ JE POHYB, VÝZNAM PRO CELOŽIVOTNÍ POHYBOVÉ NÁVYKY ...... 21 1.7 TYPY ZÁKLADNÍCH ŠKOL DLE VELIKOSTI ...... 21 1.8 VÝZKUM ...... 22 1.8.1 Kvantitativní výzkum ...... 22 1.8.2 Kvalitativní výzkum ...... 24 1.8.3 Smíšený výzkum ...... 26

2 VÝZKUMNÁ ČÁST ...... 27

2.1 CÍL VÝZKUMU ...... 27 2.2 METODIKA VÝZKUMU ...... 27 2.3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH ŠKOL...... 31 2.3.1 ZŠ a MŠ Brno, Pastviny 70, p. o...... 31 2.3.2 Základní škola a Mateřská škola Pohořelice, příspěvková organizace . 38

2.3.3 Základní škola a Mateřská škola Kobylnice, příspěvková organizace . 43 2.3.4 Základní a mateřská škola Brno, Zeiberlichova 49 ...... 47 2.3.5 ZŠ Tvarožná, příspěvková organizace ...... 51 2.4 VÝSLEDKY ...... 56

ZÁVĚR ...... 79

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ...... 82

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 83

INTERNETOVÉ ZDROJE ...... 86

SEZNAM PŘÍLOH ...... 88

ÚVOD Současná doba přináší mnoho nových technologií, které můžeme pozitivně využít k učení a usnadnění života, ale také může docházet, a to zejména u dětí, k jejich přehnanému využívání, což může vést ke snižování objemu i intenzity pohybu u dětí. Pravidelnost a dostatečnost pohybu musíme brát od nejútlejšího věku jako nezbytnou součást aktuálního zdraví, ale i budování zdravého životního stylu. Podmínky a možnosti přístupu společnosti k pohybu se s každou generací mění, nejsou stejné pro nás, jako pro naše rodiče a u našich dětí tomu bude s velkou pravděpodobností opět zcela jinak. Tak je to ostatně se vším, ale pohyb není výjimkou. Dá se říci, že pro tuto oblast je doba přímo nepříznivá. A to ať už situaci hodnotíme ze všech možných úhlů pohledu. Jednak jsou to nedostatečné časové dotace tělesné výchovy na školách a také nahrazování těchto hodin jinými předměty. Dále zde hraje velkou a důležitou roli přístup a možnosti rodiny. A to ať už jde o čas, společné aktivity nebo o zájem rodičů o to, aby se dítě v této oblasti rozvíjelo. Působí zde mnoho faktorů – zvyklosti, stereotypy, finanční situace, prostředí, pohled na život komplexně. Rodiče se děti z různých důvodů často bojí pustit ven samotné. Je to způsobeno intenzitou dopravy a bohužel i kriminalitou. A také, úraz je jednou z častých příčin úmrtí u dětí – v ČR přibližně 250 případů za rok (Úrazy dětí – Dětství bez úrazů, 2016). Důležitým faktorem je určitě místo, kde daná rodina žije. Rozdíl je v tom, zda žije na vesnici nebo ve městě, a když ve městě, tak v jaké části. Ve velkém množství případů rodiče také vybírají zájmové kroužky, tedy činnosti, kterým se jejich děti budou věnovat ve svém volném čase. Shrnuli bychom to tedy tak, že rodiče jsou důležitými organizátory volného času svých dětí. A nejen organizátory, jsou také jejich velkými vzory. Děti si z domu odnášejí spoustu návyků a pohybová aktivita k nim patří také, rodiče by jim tedy měli být inspirací a vést je ke zdravému způsobu života, kam pohybová aktivita samozřejmě patří. Bohužel jejich pracovní zatížení nebo také nevůle jim často neumožňuje věnovat se naplno zájmům svých dětí. Dalším faktorem ovlivňující pohyb u dětí jsou vynálezy moderní techniky. Televize, počítače a v poslední době především tablety a chytré telefony, představují velký problém, pokud nejsou jasně stanovena pravidla pro jejich používání. Problém je v tom, že děti často vyplňují svůj volný čas právě činnostmi s výše jmenovanými zařízeními. Nejenže tím své volno naplní a už jim nezbývá čas pro pohybové aktivity, ale tyto, v současné době oblíbené hry dětí, s sebou přináší i jiná úskalí. A to zdravotní, špatné návyky – nesprávné sezení, hrbení se u těchto zařízení bez přestávky, to dětem v jejich

1 zdravém vývinu rozhodně nepomáhá. Nicméně je to trend, kterému se nelze zcela vyhnout. Záleží jen na rodičích, jaké nastaví s dětmi hranice a jak proloží jejich volný čas pohybem.

Dalším důležitým činitelem, který v této problematice nastupuje, je škola. Školní vyučování, přestávky, výchova, lidé ve škole, nabídky školy po vyučování, to vše děti ovlivňuje. Nás v této práci zajímá právě toto období, prvních pět let, kdy dítě zahajuje školní docházku, tedy období 1. stupně. V této době samozřejmě nepřebírá škola veškeré úlohy spojené s pohybovou aktivitou. Důležitá je stále rodina, nebo také skupina vrstevníků dítěte.

Pávková (1999) popisuje volný čas jako takový čas, kdy odpočíváme, rekreujeme se, bavíme se, věnujeme se svým zájmovým činnostem, dobrovolně se vzděláváme nebo dobrovolně pomáháme. U dětí je důležité jejich volný čas pedagogicky ovlivňovat, a to z výchovných důvodů. Rodiče by své děti měli směřovat ke smysluplnému naplňování jejich volného času. Jednou z možností jsou právě zájmové kroužky na území školy. Ty jsou pro rodiče a žáky často atraktivní, protože většinou probíhají v návaznosti na vyučování. Problematikou řešenou v této diplomové práci je právě pohybová aktivita ve volném čase při základních školách v rámci zájmových kroužků.

Zájmovým kroužkům při školách se v práci věnujeme v především v rámci případové studie vybraných pěti škol daných typů. Popisujeme je, zkoumáme, vyvozujeme výsledky a nabízíme nápady a inspirace, které mohou pomoci základním školám v organizování daných kroužků.

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ V následujících podkapitolách se věnujeme základním pojmům pro naši práci a pojmům, se kterými se také v naší problematice zájmových kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, můžeme setkat. Definujeme je, popíšeme a porovnáme interpretace různých autorů. To nám umožní dobrý vhled do tématu a pochopení souvislostí. Pojmy jsou z různých oblastí, začneme oblastí zdraví a vlivem pohybu na něj, rozborem dítěte mladšího školního věku, poté se dostaneme k pohybové aktivitě a pohybu, budeme pokračovat přes volný čas a pojmy s ním související, na ten navazuje volnočasová aktivita a pro nás ještě konkrétnější volnočasová pohybová aktivita. Nakonec se budeme věnovat zájmovému kroužku a pojmům podobným a souvisejícím.

1.1.1 Zdraví, vliv pohybu na zdraví Definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace zní takto: „Zdraví je stav tělesné, duševní a sociální pohody, rovnováhy, spokojenosti a blaha.“

Zdraví, jako nepřítomnost nemoci, je nedostačující definice tohoto pojmu, i když pravdivá.

Lze jej rozčlenit na zdraví duševní a tělesné. Ty se navzájem ovlivňují. Pokud je narušeno zdraví tělesné, může se narušit i zdraví duševní a obráceně.

Protože tématem práce jsou kroužky založené na pohybové aktivitě, uvádíme následující bod.

Při volnočasové aktivitě může pedagog, vychovatel, vedoucí kroužku, přispívat duševnímu zdraví takto (Hájek, 2008):

- ovlivňuje režim dne;

- pečuje o prostředí (prostory, materiální vybavení);

- podporuje mezilidské vztahy;

- předává dovednosti a techniky ke zvládání náročných životních situací.

Pravidelná pohybová aktivita nám přináší také vyšší sebevědomí, silnější a zdravější kosti, lepší spánek, snazší kontrolu hmotnosti, zvýšenou energii (Marcusová, 2010).

Již od narození se tvoří základy pro zdravý život. Mužík (1997) považuje za podmínky zdravého vývoje dítěte harmonické rodinné prostředí a vztahy, úctu, toleranci, nekonfliktní a kamarádské vztahy, zužitkování volného času ve vhodném prostředí, pravidelnou pohybovou činnost, pobyt v přírodě a také správnou výživu.

Když si dítě od útlého věku tvoří správné návyky, je to krok ke zdraví. K tomu napomáhá nejen rodina, kde vše začíná, ale později má významnou roli také škola. Dítě zde tráví mnoho času, velkou část dne, a proto je úkolem školy kromě vzdělávání žáků, jak jej známe, také vyjít vstříc jeho potřebám. Jednou z jeho základních potřeb, která je důležitým činitelem právě v oblasti zdraví, je pohybová činnost.

Marcusová (2010) tvrdí, že provozováním pravidelné pohybové aktivity je přispíváno ke zlepšení celkového zdravotního a psychického stavu a také dochází k prevenci onemocnění jako např.:

- rakovina tlustého střeva;

- srdeční onemocnění, vysoký krevní tlak;

- cukrovka;

- rakovina prsu;

- chřipka a nachlazení;

- úzkostnost a deprese.

1.1.2 Dítě mladšího školního věku Toto období lze definovat jako období mezi 6-11 rokem dítěte.

V této době dítě roste do výšky (6-8 cm ročně), jeho dolní končetiny se prodlužují, probíhá osifikace, proto je třeba dbát na správné držení těla. Ustaluje se zakřivení páteře. Vyvíjí se trvalý chrup, zvyšuje se výkonnost orgánů. Dozrává nervová soustava, která tak snadno podléhá únavě. Vývoj mozku byl ukončen již před začátkem tohoto období. Po šestém roce je nervový systém dostatečně zralý, a tak děti zvládají i koordinačně náročné pohyby (Perič, 2008).

Z hlediska pohybového vývoje je to období, kdy dítě potřebuje mnoho pohybu ke zlepšení svalové koordinace. Ale také kvůli radosti, kterou pohyb přináší. V této fázi převažuje spíše potřeba spontánního pohybu. Pohyby se stávají rychlejší, přesnější, vytrvalejší a rozmanitější. 4

Perič (2008) také píše o pohybovém vývoji dětí mladšího školního věku. Toto období je dle něj charakteristické vysokou a spontánní pohybovou aktivitou. Děti se učí zpočátku nápodobou, uplatňují přirozenou motoriku. Výrazným rysem je živost a neposednost, kdy dítě neprovádí činnosti úsporně, naopak přidává další pohyby. Období mezi desátým a dvanáctým rokem se také často nazývá „zlatý věk motoriky“, kdy se děti rychle učí novým pohybům, jsou schopny nový pohyb udělat na první pokus. Od začátku do konce tohoto období vzniká značný rozdíl v koordinačních schopnostech.

Rozumový vývoj je ovlivňován prostředím. Velký vliv má také vyučování, příprava na vyučování a volnočasové činnosti.

Vyzrávají smyslové orgány, s čímž se zlepšuje vnímání. Lépe vnímá dítě názorné a živé, to, co v něm vzbuzuje emocionální reakce. Horší je to s vnímáním prostoru a času, to se zlepšuje až ke konci tohoto období (Pávková, 1999).

Pozornost se zlepšuje, vyvíjí se i pozornost záměrná. Bezděčná pozornost dítě tolik nevyčerpává, proto je vhodné, aby ji pedagogové vyvolávali motivací, pestrými a zajímavými činnostmi (Vágnerová, 2008).

Fantazie je více kontrolována myšlením, než jak tomu bylo v předškolním věku. Myšlení je konkrétní.

Jednání v tomto věku je hodně impulzivní, ale již se tvoří schopnost uvědoměle regulovat své chování. Nejčastější motivy jednání dětí tohoto věku jsou zájmy a potřeby. Důležité je utváření kladných citových vztahů, které ovlivňují utváření postoje k objektivní skutečnosti a také charakterové vlastnosti (Vágnerová, 2008).

Hra, jež měla velký význam v předchozím, předškolním období, hraje stále velkou roli, avšak již má realističtější, promyšlenější, plánovitější a složitější charakter (Pávková, 1999), (Hájek, 2008).

Děti v tomto období vyhledávají soutěžní aktivity, chtějí být součástí skupiny a účastnit se aktivit v ní. Vytvářejí se také malé skupiny a první kamarádství. Ke konci tohoto období děti začínají negativně hodnotit skutečnost a autorita dospělých u nich klesá. Také získávají větší zodpovědnost za své činnosti (Perič, 2008).

1.1.3 Pohyb, pohybová aktivita, sport Zde jsou definovány pojmy pohyb, pohybová aktivita a s ní spojené či navazující pojmy. Definován je také pojem sport a je porovnán s ostatními pojmy z této kapitoly.

Pohyb, jak jej definuje Encyklopedie tělesné kultury (1988), je schopnost lokomoce neboli přemísťování živočichů z místa na místo.

Pohybovou aktivitu můžeme definovat takto: „Je to veškerý motorický projev člověka, zahrnuje pohybové úkoly každodenního života, lokomoční, pracovní a další účelové pohyby, tělesnou výchovu, sport a pohybovou rekreaci.“ (Encyklopedie tělesné kultury, 1988, s. 37)

Pohybová aktivita je pohyb, kdy tělo vyžaduje výdej energie a má pozitivní zdravotní účinky (Sekot, 2015).

Jinak ji můžeme popsat jako formu pohybu v prostoru a čase, při které dochází ke svalové činnosti se zvýšeným výdejem energie, má zejména formu bazální, běžně každodenní, zdraví podporující nebo sportovní, dovednostní, kondičně pohybovou. Aktivity, které do ní spadají, jsou pro příklad tyto: chůze, jízda na kole, práce na zahradě, běh, aerobik (Hendl, 2011).

Při pohybové aktivitě je zpravidla zapotřebí pouze nízké nebo středně intenzivní úsilí, jako například aktivní formy dopravy, zdolávání schodů, práce na zahradě a práce v domácnosti nebo také tanec.

Pohybová aktivita pro zlepšení či udržení fyzické zdatnosti či jejích komponent, vyžaduje plánovaný, strukturovaný a opakující se pohyb. Pohybová aktivita je jednou ze základních fyziologických potřeb člověka (Sekot, 2015).

Sport je součástí tělesné kultury, obsah této oblasti je tvořen pravidly pro přesně vymezené činnosti, které jsou osvojovány v tréninkovém procesu a jsou předváděné na soutěžích (Encyklopedie tělesné kultury, 1988).

Pojem sport se vyznačuje již jistými specifiky, kdežto pohybová aktivita je pojem obecnější a pro tuto práci s jejím vymezením vhodnější a správnější.

Opakem pohybové aktivity je pohybová pasivita. Ta zdraví a fyzickou kondici nepodporuje (Sekot, 2015).

Shodným pojmem je pohybová nedostatečnost, při které má jedinec nízký objem pohybové aktivity a nemá žádné strukturované pohybové aktivity dovednostního charakteru (Mužík, 2010).

V jejím následku mohou vznikat svalové dysbalance, což s sebou přináší řadu zdravotních obtíží, jako vadné držení těla, později i srdeční a dýchací potíže.

V metodickém doporučení pro vedení pohybových aktivit žáků 1. – 3. ročníku základních škol (2015) jsou popsány základní principy pro učitele nebo trenéry vedoucí pohybovou aktivitu dětí. Jsou to tyto:

- každý žák je jiný, učitel by měl tedy vycházet z možností jednotlivých žáků, uplatňovat individuální přístup ke každému z nich;

- pro rozvoj vztahu k pohybu je důležitá atmosféra v hodině, to znamená organizaci činností, spolupodílení se, spolupráce a vzájemné „fandění si“;

- úspěch a uspokojení při pohybových aktivitách zažívá každý žák, motivace má důležitou funkci, měl by být hodnocen individuální pokrok, děti neporovnáváme;

- důležitou roli hraje také spolupráce s rodiči (rodinnými zástupci, ti totiž ovlivňují volnočasovou činnost svých dětí).

„Cílem je získání zájmu o pohyb a daný sport s využitím dovedností, byť technicky nedokonalých“ (Metodické doporučení pro vedení pohybových aktivit žáků 1. – 3. ročníku základních škol, 2015, s. 9). Toto je uvedeno v daném dokumentu v kapitole věnující se základním přístupům k vedení pohybových aktivit.

Pohybová gramotnost znamená, že člověk dokáže efektivně využívat svých pohybových dovedností, k naplňování pohybového režimu. Pohybově gramotný člověk tedy využívá své gramotnosti k pohybově aktivnímu životu. Vzdělávání k pohybové gramotnosti je důležitou součástí pohybového vzdělávání. To je uskutečňováno pomocí hodin tělesné výchovy, jejichž obsah určuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Hodiny tělesné výchovy by ale neměly být jediným prostředníkem mezi dětmi a pohybovou gramotností (Pohyb a výživa, 2014)

Program Pohyb a výživa (2014) uvádí šest priorit v oblasti pohybu:

- pravidelnost, která je základem pro zdravý životní styl;

- pestrost, čím pestřejší je nabídka pohybových aktivit, tím je pro děti přitažlivější;

- přiměřenost znamená, že volíme přiměřené úkoly pro daného jedince;

- příprava neboli volba správného vybavení (oblečení obuv, pomůcky, hygiena, rozcvičení);

- pravdivost jako název pro pravidla her, fair play a přínos daného pohybu pro zdraví;

- pitný režim jako nepostradatelná součást pohybových aktivit.

1.1.4 Volný čas Definice volného času můžeme nalézt ve spoustě publikací nejrůznějšího typu. Ve skutečnosti je tento pojem mnohem složitější, než se na první pohled může zdát. Řada autorů jej rozebírá do nejmenších podrobností z různých úhlů pohledu – ekonomického, sociologického, psychologického, politického, zdravotního, pedagogického. Pro naše účely zabrousíme do literatury věnující se pedagogice volného času.

Pávková (1999) píše, že volný čas je opakem té práce, kterou musíme udělat, našich povinností, tedy ty činnosti, které chceme dělat (vybíráme si je svobodně, máme je rádi, uspokojují nás a těší nás). Patří do něj odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti a jiné dobrovolné činnosti. Naopak do něj nepatří (bavíme-li se o dětech) vyučování, povinnosti spojené se školou, s rodinou, domácností, s péčí o sebe samého a také činnosti pro zabezpečení biologických potřeb. Volný čas dětí a mládeže je specifický tím, že je pedagogicky ovlivňován, a to z výchovných důvodů.

Dle Hájka (2008) je volný čas část života mimo čas pracovní a čas vázaný (biofyziologické potřeby, chod rodiny a domácnosti a jiné povinnosti). Ve volném čase člověk odpočívá, baví se, rozvíjí své zájmy, zlepšuje svou kvalifikaci nebo se účastní veřejného života.

Hofbauer (2004) jej popisuje jako činnosti, kterých se člověk zúčastňuje ze svého svobodného rozhodnutí a má z nich příjemné zážitky a uspokojení. Jeho hlavními funkcemi jsou odpočinek, zábava a rozvoj osobnosti.

Řada autorů včetně Vážanského (1995) hovoří o vymezení pojmu volného času negativního – volný čas je tou dobou ze dne, která zbývá mimo čas pracovní a studijní, čas pro práci v domácnosti a čase, kdy se věnujeme svým fyziologickým potřebám, a pozitivního – volný čas je časový prostor, kdy se člověk může svobodně věnovat tomu, k čemu ho nikdo a nic nenutí.

Volný čas a jeho náplň plní řadu funkcí jako například:

- sociální (skupiny vrstevníků, příslušnost ke skupině);

- terapeutickou (zdravý životní styl, prevence chorob);

- ekonomickou.

Hofbauer (2004) píše, že za funkce volného času je pokládána relaxace, regenerace, kompenzace, sociální prevence a výchova.

Volným časem se zabývá pedagogika volného času, konkrétně jeho pojetím, cíli, obsahem, zhodnocováním, ale také organizacemi a institucemi, jež zajišťují jeho náplň. Je jedním z oborů pedagogiky, jedná se o společenskovědní obor, který se věnuje výchově ve volném čase a její teorii (Hájek, 2008).

1.1.5 Volnočasová aktivita Volnočasovou aktivitu chápeme jako každou činnost, kterou člověk vykonává ve svém volném čase. Jinak řečeno jsou to činnosti, které si jedinec sám zvolí a provozuje, a to v čase, kterým sám disponuje (Kolář, 2012).

Volnočasové aktivity lze dělit například dle toho, jakým činnostem se během nich jedinec věnuje (Kolář, 2012):

- realizace zájmů – sportovní, kulturní;

- činnosti doplňující vzdělání;

- zábavné činnosti – hry, televize.

Volnočasová pohybová aktivita představuje takovou volnočasovou aktivitu, jejíž náplní je pohybová aktivita. Může se jednat jak o aktivity sportovní, tak i jiné, u kterých se člověk aktivně pohybuje (turistika, tanec).

1.1.6 Zájmový kroužek Zájem je získaný motiv projevující se pozitivním vztahem jedince k určité činnosti nebo skutečnosti. Rozlišujeme zájmy podle jejich obsahu, dále podle toho, jak jsou rozvinuty a dle jejich délky. Zájmy mohou dělat život radostnější, bohatší, smysluplnější a přínosnější (Kaplánek, 2012).

Zájmy lze dělit dle Pávkové (1999) následovně:

Podle úrovně činnosti:

- aktivní – při těchto zájmech člověk sám vyvíjí činnost, produkuje hodnoty, předmětem svého zájmu se zabývá

- receptivní – při těchto zájmech se aktivita omezuje pouze na vnímání předmětu zájmu, hrozí zde pasivita, obě tyto úrovně se ale prolínají

Podle intenzity zájmu:

- hluboké – člověk je jimi silně ovlivněn, rozvíjí jeho poznání, obohacují citový život a zdokonalují dovednosti

- povrchní

Podle časového trvání:

- krátkodobé, dočasné, přechodné

- trvalé

Podle stupně koncentrace (na předmět zájmu):

- jednostranné

- mnohostranné

Podle společenských norem:

- žádoucí (hodnotné)

- nežádoucí – neslučují se se společenskými nebo právními normami

Podle obsahu:

- společenskovědní

- přírodovědně-ekologické

- estetickovýchovné 10

- tělovýchovné

- sportovní a turistické

Zájmy se vyvíjejí s věkem dítěte a také podle náročnosti. V předškolním věku převažoval zájem o činnost samu, v mladším školním věku je ještě potřeba dětem činnosti předkládat, jejich zájmy nejsou rozlišeny. V tomto období děti touží po novinkách, dokáží se nadchnout. Děti tedy zkouší a objevují zájmové oblasti, většinou se jedná o krátkodobé zájmy. Proto by měly být zájmové útvary pro děti tohoto věku naplněny rozmanitými činnostmi, zájmy se budou prohlubovat a specializovat až postupem času (Pávková, 1999).

Zájmová činnost zahrnuje cílevědomé aktivity, kterými člověk uspokojuje a rozvíjí individuální potřeby, zájmy a schopnosti. Zájmové činnosti mají silný vliv na osobnostní rozvoj a na správnou společenskou orientaci (Pávková, 1999).

Kaplánek (2012) popisuje zájmovou činnost jako cílevědomou aktivitu, která se zaměřuje na rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností.

„Zájmová činnost pravidelná se uskutečňuje celoročně v pravidelných intervalech (jednou nebo několikrát za týden) pod vedením kvalifikovaného vedoucího“ (Hofbauer, 2004, s. 21).

Do zájmové činnosti pravidelné patří útvary jako kroužky, umělecké soubory, sportovní družstva, kluby s volnější organizační strukturou nebo dlouhodobější kurzy. Velmi častým zvykem je organizace vystoupení, přehlídek nebo sportovních akcí na závěr školního roku (Hofbauer, 2004).

Zájmové činnosti tělovýchovné, sportovní a turistické pomáhají rozvíjet fyzickou zdatnost, sebepoznávání, toleranci, fair play a odolnost vůči stresu. Jsou důležité při řešení problému s klesající tělesnou zdatností dětí a to tak, že jejich prostřednictvím poznávají různé druhy sportu a na základě toho jej poté aktivně provozují. U dětí je důležitá všestrannost, ta je významná pro všeobecný rozvoj pohybových schopností. Měly by být tedy zařazovány prvky z gymnastiky, atletiky, turistiky, sportovních her, dále také plavání, bruslení, lyžování, což už ale záleží na místních podmínkách. Významné jsou činnosti, které můžeme provozovat v přírodě, pro což je ideální turistika. Turistické zájmové činnosti obsahují kromě tělovýchovných prvků také prvky přírodovědné a společenskovědní (Pávková, 1999).

Pávková (1999) udává ve své publikaci tyto okruhy tělovýchovných, sportovních a turistických zájmových činností:

- kondiční cvičení (s náčiním i bez něj);

- průpravná a zdravotní cvičení;

- rytmická gymnastika, tanec;

- akrobacie;

- atletika;

- sportovní hry;

- drobné pohybové hry;

- sezonní sporty a zábavy;

- pěší, vodní turistika, cykloturistika;

- seznamování se sportovci, s jejich životem a úspěchy;

- sportovní soutěže – jejich návštěvy a sledování;

- branné sporty.

Zájmový útvar je organizační článek realizující a uspokojující zájmové činnosti.

„Zájmový kroužek je organizační forma mimotřídní nebo mimoškolní činnosti, jejímž obsahem je rozvíjení určité zájmové činnosti“ (Průcha, 2009, s. 378).

Hájek (2008, s. 169) definuje zájmový kroužek takto: „Kroužek je menší zájmový útvar, jehož činnost směřuje zpravidla na vnitřní obohacení členů, zaměřuje se na vnitřní život útvaru.“

Kroužek, jehož náplní je pohyb, neznamená nutně sportovní kroužek. Může se jednat o kroužek turistický, dramatický nebo také přírodovědný, pokud jsou jeho součástí vycházky.

Výjimečně je užíván pojem oddíl, a to pro tělovýchovné a turistické útvary, které jsou součástí většího celku, mají charakter kroužku (Hájek, 2008).

Zájmové útvary o své činnosti vedou dokumentaci ve formě tiskopisů, ve kterých je obsažen seznam všech členů útvaru, docházka a záznam o tom, co se které setkání dělo.

1.2 REŠERŠE LITERATURY Tato kapitola se bude věnovat literatuře, a to konkrétně té, která se nějakým způsobem dotýká našeho tématu a je pro nás užitečná.

Nelze vynechat Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Dále se podíváme, jak je naše problematika uchycena v legislativě. Tématem a jeho dílčími částmi se zabývá řada odborné literatury, zde ji dělíme na knihy a také závěrečné (bakalářské, magisterské, …) práce.

1.2.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – RVP ZV V rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání nenajdeme zmínku přímo o zájmových činnostech. Ovšem zajímá nás pohyb, pohybové návyky a vliv na zdraví, což už zde nalezneme. Konkrétně tedy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, vzdělávacího oboru Člověk a jeho zdraví. V očekávaných výstupech obsahuje zmínky o naší problematice pro 1. i 2. období. Pro 1. je to tento: „ČJS-3-5-01 uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví“. Pro 2. období jsou to tyto: „ČJS-5-5-01 využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života“, „ČJS-5-5-03 účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob“ a „ČJS- 5-5-06 uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou“.

Další oblastí, která se dotýká našeho tématu, je Člověk a zdraví, jež se dělí do dvou oborů, a to výchova ke zdraví a tělesná výchova. Pro výchovu ke zdraví nenabízí RVP ZV vzdělávací obsah pro 1. stupeň ZŠ. V oboru tělesná výchova jsou výstupy koncipovány tak, aby dítě chápalo význam tělesné zdatnosti, to, jak je důležitá pro jeho zdraví, a proč má tedy začleňovat pohyb do svého denního režimu. To vede dítě k vykonávání pohybových aktivit i mimo školní vyučování. Výstupů je mnohem více, týkají se tělesné výchovy obecně, pro nás je rozhodující tento přesah do denního režimu dítěte. Žák poznává vlastní pohybové možnosti a zájmy, jejich účinky na tělesnou zdatnost, na duševní a sociální pohodu, což jej nabádá k zařazování těchto činností do svého denního režimu.

Oblastí RVP ZV, kde je také uplatňována pohybová aktivita a je rozvíjen vztah k ní a ke zdraví, je Taneční a pohybová výchova.

RVP ZV ve své 10. kapitole popisuje materiální, personální, hygienické, organizační a jiné podmínky pro své uskutečňování. Ty podporují optimální stav, ke kterému by se školy měly blížit. Pro naši věc vybereme body, které z podmínek by měla škola splňovat pro uskutečňování kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita.

Z prostorových a materiálních podmínek je to ta, že škola by měla mít prostory, kde bude probíhat zájmová činnost po vyučování, zde popsáno jako družina nebo klub, které budou vybaveny vhodným nábytkem a pomůckami. Dále tělovýchovné prostory, takové, aby odpovídaly vzdělávacímu obsahu školy. Mohou být pronajaté i venkovní, bezpečně vybavené vhodným nářadím a náčiním, s vhodným povrchem.

Z organizačních podmínek vybíráme tu, která udává, že režim školy by měl odpovídat věkovým potřebám žáků a jejich bezpečnosti, tedy optimální režim odpočinku, pohybu, stravy a pití, dodržování hygieny, zájmové činnosti, mimořádných situací.

Rámcový vzdělávací program pro základní školy je závazný pro všechny základní školy v České republice. Školy z něj vycházejí při tvorbě Školních vzdělávacích programů, ten si každá škola vypracuje samostatně, na základě svého směřování, svých vizí.

1.2.2 Legislativa Zájmové vzdělávání je uchyceno ve školském zákoně, konkrétně §111, který jej definuje takto: „Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a ve školních klubech.“

Dalším § školského zákona je číslo 118, kde jsou popsána školská zařízení pro zájmové vzdělávání následovně: „Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). V tomto dokumentu jsou popsány formy a účastníci

14 zájmového vzdělávání ve společných ustanoveních. Dále je zde rozčlenění jednotlivých zařízení pro zájmové vzdělávání. Věnuje se také úplatě za zájmové vzdělávání, a to ve své třetí části. Posledním bodem jsou závěrečná společná ustanovení, jejichž obsahem je informace, že ředitel stanoví ve vnitřním řádu pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání podle § 2 způsob evidence účastníků.

V metodickém pokynu k postavení, organizaci a činnosti školních družin, článek 3, nalezneme zmínky o zájmových kroužcích poskytovaných školní družinou v jeho bodě 5 a 6. Bod 5 zmiňuje, že školní družina může zřizovat zájmové kroužky, kterých se mohou účastnit i žáci, kteří školní družinu nenavštěvují. Ty mohou být zdarma nebo za úplatu. V bodě 6 se pojednává o tom, že tyto kroužky mohou probíhat i mimo dobu provozu školní družiny.

1.2.3 Bakalářské práce, diplomové práce, výzkumy O volném čase dětí pojednává nejedna publikace, většinou má toto heslo přímo ve svém názvu. Toto téma je řešeno také v množství bakalářských a diplomových prací.

O volnočasových pohybových aktivitách žáků ZŠ Nový Hrozenkov píše Úlehlová (2014).

Jejím cílem výzkumné části práce bylo zhodnocení obsahu, objemu a intenzity zatížení při volnočasových pohybových aktivitách žáků 1. stupně ZŠ Nový Hrozenkov, dále také posouzení možností a využití nabídky těchto aktivit v této lokalitě. Výzkumná část navazuje na část teoretickou, kde Úlehlová pracuje s podobnými pojmy jako tato práce.

Scheinarová (2013) také pracuje s podobnými pojmy, ovšem s obecnějším zaměřením. Ve výzkumné části použila časový snímek dne, díky němuž získala poznatky o pohybové aktivitě dětí mladšího školního věku. Časového snímku dne, zachycující volnočasovou pohybovou aktivitu dětí mladšího školního roku, využila ve své diplomové práci také Pitrová (2014).

Vančurová (2015) píše o tom, jaký je rozdíl mezi volnočasovými aktivitami ve městě a na venkově očima dětí.

Další, kdo tuto problematiku osvětlil ve své práci, je Zemanová (2011). Její zpracování je zaměřeno na konkrétní nabídku volnočasových aktivit v městě Brně, ovšem ne při školách, jako tomu je v této práci.

Zmíněné práce nám pomohli v orientaci v problematice a v ujasnění názvosloví. Práci, která se věnuje zájmovým kroužkům založených na pohybových aktivitách přímo na základní škole, jsme nenalezli.

1.2.4 Publikace K důležitému vhledu do dané problematiky, k pochopení a definování základních pojmů, nám zásadně pomohl Pedagogický slovník autorů Průcha, Walterová a Mareš (2009).

Stejně nám poslouží také Encyklopedie tělesné kultury od skupiny autorů (1988), kde nalezneme pojmy týkající se člověka a pohybu.

Velkou roli mají pro nás knihy pojednávající o pedagogice volného času. Předmětem našeho zkoumání jsou totiž zájmové kroužky, ty mají v čele své vedoucí, kteří určují jejich průběh a náplň. Jsou to tedy knihy přínosné. Patří sem Základy pedagogiky volného času od autorů Vážanský, Smékal (1995) a novější publikace Pedagogika volného času od Pávkové a kol. (1999). Obě tyto knihy řeší, co je to vlastně volný čas, jak jej naplňovat, jak jej u dětí ovlivňovat. Dále také řeší výchovu mimo vyučování a její funkce. Popisují činnosti pro tento typ výchovy a také školská zařízení k tomuto určená, dovíme se zde spoustu informací o zájmových činnostech a jejich uskutečňování. Zařazujeme sem také Čas volnosti – čas výchovy od Kaplánka (2012), který pohlíží na toto téma velice podobně.

Ve velmi podobném duchu informace podává publikace Hájka, Hofbauera a Pávkové Pedagogické ovlivňování volného času (2008). Kapitoly z pedagogiky volného času od Hofbauera (2010) popisují stejnou problematiku, ovšem z trochu jiného pohledu a jednolitějším textem.

Hofbauer (2004) ve své knize Děti, mládež a volný čas pracuje opět s pojmem volný čas, zaměřuje se na rozbor toho, jak jej děti užívaly dříve a jak je tomu dnes, a především na to, kde všude se volný čas výchovně zhodnocuje.

Pohybové aktivity pohledem sociologie od Sekota (2015) rozebírají dnešní společnost a její přístup k pohybu. Dále socializační aspekty sportovně pohybových aktivit a význam těchto aktivit ve vztahu ke zdraví. Věnuje se i konkrétním pohybovým aktivitám a knihu uzavírá tím, že popisuje to, co společnost očekává od těchto aktivit.

Další publikací od téhož autora je Sport a společnost (2003). Jedná se opět o pohled sociologie, tentokrát už konkrétněji zaměřený, tedy na sport. Zabývá se vztahem sportu

16 a mládeže a v neposlední řadě také sportu a volného času, právě tyto části jsou pro nás použitelné.

V programu Pohyb a výživa Mužík a Mužíková (2014) popisují šest priorit v pohybovém a výživovém režimu žáků na 1. stupni. Což je přesně věková skupina, na niž se zaměřujeme. První část se věnuje pohybovému a výživovému režimu žáků, popisuje program Pohyb a výživa, zavádí šest priorit školy i žáka v pohybovém a výživovém režimu. Následuje část pohybová, která je pro nás nejzajímavější. Začíná vysvětlením pojmů, nastíněním problematiky a následují konkrétní příklady vyučovacích hodin. V závěru se dozvídáme, jak pohybovou gramotnost a režim žáků hodnotit. Následuje výživová část. Poté ještě následuje pro nás přínosná strana nepovinné předměty a zájmové kroužky. Tento program byl ověřován na základních školách v České republice. Jeho cílem je tvorba podmětného školského prostředí pro pohybový a výživový režim žáků a zjištění toho, zda je realizovatelný na všech typech škol (malotřídní, plně organizované, …).

Nepostradatelným titulem je pro nás Úvod do pedagogického výzkumu od Gavory (2000). To proto, že v empirické části používáme jako nástroj dotazník. Tato kniha nám poskytuje informace o výzkumu a výzkumných nástrojích.

Stejně tak důležitá pro nás je kniha Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace od Hendla (2005), ze které čerpáme informace o typech výzkumu a výzkumných metodách.

1.3 ORGANIZAČNÍ FORMY V této kapitole popíšeme, jakou formou kroužky probíhají, jak jsou organizovány. Máme tím na mysli zájmové kroužky probíhající na základních školách. Zmíníme zde tedy školní družinu, organizaci učiteli školy či jinou organizací. Jiné organizace, které mohou na základních školách působit a spolupracovat s nimi, budou poté blíže popsány v kapitole 1.5.

Pávková (1999) rozděluje zájmové činnosti následovně:

- pravidelná (zájmové útvary) a příležitostná;

- skupinová činnost (kroužky, soubory, kluby, oddíly) a individuální;

- organizovaná (s pedagogickým vedením) a spontánní (herna, čítárna, hřiště).

Kroužky mají rozmanitou strukturu, záleží na jejich zaměření. Můžeme ovšem popsat základní strukturu, která je obecně platná. Začíná se zahájením schůzky, kdy dochází ke zjištění prezence. Následuje fáze vytváření atmosféry ve formě rozhovoru, hry, improvizace, které volí vedoucí. Tato fáze pomáhá navození spontánní pracovní atmosféry. Její součástí může být motivace, ale může stát i samostatně. Dítě musí znát důvod k provádění daných činností. Dále nadchází vlastní činnost, která ze setkání kroužku zabírá největší díl. Kroužek je ukončen závěrem schůzky, kdy vedoucí spolu s účastníky průběh zhodnotí, uklidí se prostory, kde kroužek probíhal. Do této části může vedoucí zařadit hru. Dále zde seznámí členy s plány na příští setkání (Pávková, 1999).

Školní družina je zařízení určené žákům prvního stupně ZŠ. Kromě spontánních činností, odpočinkových činností, přípravy žáků na vyučování, může školní družina organizovat také zájmové útvary, tedy i zájmové kroužky. Těch se mohou účastnit i žáci, kteří školní družinu nenavštěvují. Jsou poskytovány za úplatu, kterou stanovuje ředitel.

1.3.1 Materiální vybavenost Materiální vybavenost je důležitým činitelem při plánování, organizování a vedení kroužků. Škola se tím spíše uchýlí k zavedení kroužku, pro který má vyhovující a bezpečné vybavení.

Jedná se o prostory, kde zájmové kroužky probíhají. Prostory by měly být dobře přístupné, bezpečné a velikostně úměrné k danému počtu dětí. V našem případě, kdy mluvíme o kroužcích založených na pohybové aktivitě, se jedná o tělocvičny, cvičebny, taneční sály, plavecké bazény, venkovní hřiště či jiné venkovní prostředí odpovídající podmínkám.

Pokud se škola rozhodne zavést kroužek nově, neměla by toto kritérium podcenit.

Prostory a jejich materiální vybavenost, v nichž výchovná činnost probíhá, musí splňovat požadavky pedagogicko-psychologické, hygienické i estetické. Měly by být odpovídající výchovným zájmům a funkcím zařízení (Hájek, 2008).

1.3.2 Kvalifikovanost, osobnost vedoucího kroužku Mimo vybavení a samotné zájmové činnosti je dalším důležitým aspektem vedoucí dané zájmové činnosti, jeho osobnost a to, jaké klima dokáže navodit.

Hájek (2008) uvádí jako dobrého vedoucího takového člověka, který má kladný vztah k dětem, má nadšení pro danou činnost a ovládá metodiku vedení této činnosti. Dále by 18 mu neměla scházet schopnost organizační, umění připravit činnosti pro danou skupinu účastníků. Měl by v této zájmové činnosti sám dosahovat dobrých výsledků, měl by být kreativní a komunikativní. Nepostradatelné je jeho poučení o bezpečnosti práce s dětmi. Jeho vlastnosti můžeme shrnout takto – tolerance, citlivost a empatie, pohotovost, přirozená autorita, tvořivost.

Vedoucí se dostává během své činnosti do různých rolí. Za prvé je to role instruktora, který provádí účastníky činností, zadává ji, provádí ukázky, podněcuje je k myšlení. Za druhé je to role rádce, což znamená, že účastníky motivuje a vysvětluje smysl činnosti. A třetí rolí, v které se vedoucí vyskytuje, je role diagnostika a terapeuta. Vedoucí tedy napomáhá s uspokojováním potřeb, s řešením problémů a překážek (Hájek, 2004).

K vedení zájmových činností je přistupováno různě. Hájek (2008) uvádí 3 typy:

- autoritativní – vedoucí rozhoduje sám, nepřipouští námitky, kolektivy pod jeho vedením jsou výkonné, ale spokojenost členů bývá průměrná, kolektiv není soudržný, toto vedení může vyvolat apatii až agresivitu;

- demokratické – zde vedoucí podněcuje iniciativu a zájem o činnost, kolektiv je funkční a samostatný, výkonnost nemusí být tak vysoká jako u předchozího – autoritativního typu vedení, je zde ovšem vyšší spokojenost a kreativita členů;

- liberální – malá výkonost skupiny, spokojenost členů a také soudržnost kolektivu.

Jak již bylo zmíněno, při práci s dětmi vždy dbáme na bezpečnost. Předcházíme všem možným rizikům, provedeme vhodná opatření, abychom je minimalizovali.

Opatření (Hájek, 2008):

- technická – vybavení daných prostor (nábytek, osvětlení, značení, …);

- organizační – dohled nad žáky, zpracování řádů prostor, kde zájmová činnost probíhá;

- výchovná – poučení žáků o chování, platných předpisech, o první pomoci.

Vede se dokumentace, ve které jsou obsažena přijatá opatření, která jsou prokazatelná – listinná doložitelnost. Základem je vnitřní řád zařízení – s ním jsou seznámeni všichni účastníci (Hájek, 2008).

1.4 DOKUMENTY Vedoucí kroužku by měl vést určitou dokumentaci ve formě tiskopisů, tak jako učitel. Nařízení o její podobě vydává vedení školy nebo dané organizace. Jedná se o vedení docházky žáků do kroužku a také o zápis činností, které byly v dané datum vykonány, cíle dané hodiny.

Pokud by došlo k úrazu, musí vedoucí kroužku provést zápis do knihy úrazů a do denního záznamu (Hájek, 2008).

1.5 ORGANIZACE, FIRMY V oblasti zájmových kroužků, kterým se tato práce věnuje (kroužky při základních školách, jejichž náplní je pohybová aktivita) mohou vystupovat kromě učitelů školy, trenérů a vychovatelů také organizace nebo firmy, které se specializují na zřizování těchto kroužků. Mohou působit na více školách. Níže rozebereme některé z nich. Vybrány jsou ty, které jsou nejčastěji zmiňovány na internetových stránkách škol v oblasti, na kterou jsme se zaměřili, tedy zájmové kroužky při školách založené na pohybové aktivitě.

Středisko volného času

Středisko volného času je školské zařízení, kde probíhá zájmové vzdělávání ve volném čase. Jejich činností je také pořádání táborů, přehlídek a soutěží (Průcha, 2009).

Střediska volného času mají většinou vlastní prostory, kde kroužky probíhají, mohou ovšem provádět některé ze svých činností právě v prostorách základních škol.

Sportovní oddíly

Je to název pro tělovýchovné a turistické útvary, jež patří pod větší celek a mají charakter kroužku (Hájek, 2008).

I sportovní oddíly mohou působit při školách. Také můžeme říci, že je to název pro organizovanou skupinu sportovců (Encyklopedie tělesné kultury, 1988).

Rytmik kroužky Brno

Společnost zajišťující kroužky na základních školách a mateřských školách. Má vlastní tým autorů metodik, které udržují kvalitu kroužků. Nabízejí spoustu kroužků, z nichž mnoho je právě takových, které mají pohybovou náplň. Výběr je opravdu bohatý. Internetové stránky http://www.rytmik-krouzky.cz/ jsou hezké a přehledné (Rytmik).

Kroužky

KROUŽKY jsou školské zařízení zapsané Ministerstvem školství ČR a nezisková organizace. Organizují zájmové vzdělávání na mnoha místech v ČR a také na Slovensku. Navazují spolupráci se školami. Kroužky probíhají na základních školách, kam přijíždějí kvalifikovaní lektoři. KROUŽKY vydávají také vlastní metodiky a pomůcky, spolupracují s vysokými školami. Pořádají turnaje, soutěže a nejrůznější vystoupení a výstavy. Nabízí velkou škálu kroužků z různých oblastí zájmů, všechny informace mají obsaženy velmi přehledně na svých internetových stránkách http://www.krouzky.cz/ (Domů/Kroužky, C2017).

1.6 VÝZNAM KROUŽKŮ, JEJICHŽ NÁPLNÍ JE POHYB, VÝZNAM PRO CELOŽIVOTNÍ POHYBOVÉ NÁVYKY Tyto kroužky mají v dětech budit kladný vztah k pohybu, jak k pravidelnému, tak i příležitostnému. Učí se je zařazovat do svého denního režimu, to znamená, že si tvoří pohybový režim. Také by tyto kroužky měly děti učit tomu, proč je pohyb důležitý, proč sportujeme, co nám přináší a proč bychom jej měli zasazovat pravidelně do svých životů, tedy vidět v něm smysl.

Sekot (2015) uvádí jako cíle pohybové aktivity upevnění a zachování zdraví, zachování a formování tělesných proporcí, redukci hmotnosti, prodloužení délky života a zvýšení či zachování pohybové výkonnosti.

„Pohybový režim označuje souhrn všech pravidelných pohybových činností, které jsou součástí denního režimu člověka.“ Spadají sem všechny činnosti pohybového charakteru – sportovní, nesportovní, pracovní, nepracovní, školní a volnočasové. Důležitá je zde pravidelnost, díky ní můžeme mluvit o režimu. U dětí se vytváří převážně na základě denního režimu školy a rodiny (Mužík, 2014).

Pohybový režim je souhrnem pravidelných činností, které jsou obsaženy v životním cyklu nebo denním režimu člověka (Teplý, 1995).

1.7 TYPY ZÁKLADNÍCH ŠKOL DLE VELIKOSTI V České republice rozlišujeme 3 typy základních škol dle jejich velikosti. Toto dělení, jen s malou změnou, bylo použito v programu Pohyb a výživa (2014). Zde byl použit termín „škola jen s 1. stupněm“ namísto námi uvedeného termínu „škola neúplně organizovaná“. My si je zde definujeme a přiblížíme, protože právě z tohoto dělení 21

čerpáme ve druhé části naší práce, kde jednotlivé školy popisujeme a porovnáváme. Typy základních škol jsou následující:

- Škola plně organizovaná – O škole plně organizované mluvíme tehdy, když má první i druhý stupeň (1. – 9. ročník). Můžeme také říci, že je to škola velká. Tento typ školy nalezneme jak ve městě, tak i na vesnici.

- Škola neúplně organizovaná – Takováto škola se skládá pouze z prvního stupně (1. – 5. ročník). Můžeme říci, že se jedná o školu malou. Stejně jako se školou plně organizovanou se s ní můžeme setkat jak ve městě, tak i na vesnici.

- Škola malotřídní – Typ školy neúplně organizované, dochází zde ke spojení ročníků (např. 1. + 2., 3. + 4., 5), většinou z důvodu malého počtu žáků. Tento typ školy se vyskytuje pouze na vesnici.

1.8 VÝZKUM V empirické části použijeme metody jak kvantitativního, tak i kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkumné metody jsou převažující. Zde popíšeme, co kvantitativní a kvalitativní výzkum představuje a dále metody a jednotlivé nástroje, které jsme v naší práci použili.

1.8.1 Kvantitativní výzkum Gavora (2000, s. 31) definuje kvantitativní výzkum takto: „Kvantitativní výzkum pracuje s číselnými údaji. Zjišťuje množství, rozsah nebo frekvenci výskytu jevů, resp. jejich míru (stupeň).“

Číselné údaje se dále matematicky a statisticky zpracovávají. Při kvantitativním výzkumu si výzkumník drží odstup od zkoumaných jevů, čímž zabezpečuje nestrannost pohledu. V tomto typu výzkumu je výzkumníkovým hlavním cílem třídit údaje a vysvětlit příčinu existence nebo změn jevů (Gavora, 2000).

Jako přednosti kvantitativního výzkumu udává Hendl (2005) následující: Testování a validizace teorií, možnost zobecnění, možnost konstrukce situací eliminací rušivých proměnných a prokázání vztahu příčina – účinek, relativně rychlý a přímočarý sběr dat, přesná, numerická data, relativně rychlá analýza dat, relativní nezávislost výsledků na výzkumníkovi, užitečnost při zkoumání velkých skupin.

Jako nevýhody uvádí následující: Kategorie a teorie použité výzkumníkem nemusejí být odpovídající lokálním zvláštnostem, možnost opomenutí fenoménů, možnost, že získaná znalost bude příliš abstraktní a obecná, výzkumník je omezen reduktivním způsobem získávání dat.

Kvalitativní výzkum využívá těchto metod a postupů: náhodný výběr, experiment, silně strukturovaný sběr dat pomocí testů, dotazníků, pozorování (Hendl, 2005)

Gavora (2000) uvádí tyto výzkumné metody kvantitativního výzkumu: pozorování, škálování, dotazník, interview, obsahová analýza textu a experiment

Škálování

Škálování jsme využili v empirické části této práce pro analýzu posbíraných dat. Níže škálování definujeme a popíšeme.

Používáme při něm posuzovací škály. Existují různé typy posuzovacích škál.

Posuzovací škála je nástroj kvantitativního výzkumu, díky němuž můžeme zjistit míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu. Své hodnocení posuzovatel vyjadřuje určením polohy na škále. Většinou jsou posuzovací škály tří, pěti, sedmi nebo devíti stupňové, počet stupňů je lichý. Na rozdíl od pozorovacích systému, posuzovací škály přiřazují kvalitativní hodnotu posuzované činnosti (Gavora, 2000).

Typy škál dle Gavory (2000):

- pořadová (uspořádání jevů do pořadí, určení pořadí jevů);

- intervalová (např. stále-velmi často-často-občas-nikdy), je sebeposuzovací, vyskytuje se v dotaznících.

Bipolární škála je taková škála, jejíž krajní body – póly, tvoří protikladné vlastnosti (Gavora,2000).

Likertova škála je škála, která se používá k měření postojů a názorů lidí. Tvoří ji výrok a stupnice (Gavora,2000).

Dotazník

Dotazník je jednou z metod, kterou jsme použili pro sběr dat, proto jej zde zmiňujeme.

„Je to způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí.“ (Gavora, 2000, s. 99)

Dotazník slouží převážně jako metoda pro získávání údajů od velkého počtu respondentů.

Respondent je osoba, která dotazník vyplňuje. Otázky jsou jednotlivé prvky dotazníku, někdy se jim také říká položky. Proces zadávání dotazníku je administrace (Gavora, 2000).

Dotazník se skládá ze vstupní části, z vlastních otázek a na závěr z poděkování respondentovi.

Typy otázek v dotazníku: uzavřené, otevřené, polouzavřené, škálované (Gavora, 2000).

1.8.2 Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum udává zjištění ve slovní podobě. Popisuje výstižně, plasticky a podrobně. Výzkumník se snaží o sblížení s předmětem zkoumání (osoby, situace). Hlavním cílem je porozumění člověku – jeho pohledu na věc (Gavora, 2000).

Hlavními rysy kvalitativního výzkumu jsou dle Gavory (2000) dlouhodobost, intenzivnost a podrobný zápis.

„Kvalitativní výzkum je jakýkoli výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace.“ (Hendl, 2005, s. 50)

„Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ (Hendl, 2005, s. 50)

Základními metodami kvalitativního výzkumu jsou pozorování, práce s texty a dokumenty, interview a práce s audio a videozáznamy (Hendl, 2005).

Postup při kvalitativním výzkumu dle Hendla (2005) je v typickém případě následující:

- výběr tématu, určení výzkumných otázek (mohou se měnit a doplňovat během výzkumu);

- vyhledávání a analýza jakýchkoli informací přispívajících k vysvětlení výzkumných otázek;

- analýza dat a jejich sběr – probíhají současně, výzkumník je může přehodnocovat;

- vydání zprávy o kvalitativním výzkumu;

- možnost navrhnout teorii o pozorovaném fenoménu.

Jako přednosti kvalitativního výzkumu udává Hendl (2005) tyto: Získání podrobného popisu zkoumaného jevu, zkoumání v přirozeném prostředí, možnost studovat procesy, navrhovat teorie, dobře reaguje na místní situace a podmínky, hledání lokální příčinné souvislosti, pomáhá při počátečním zkoumání jevu.

Jako nevýhody uvádí tyto: Výsledky výzkumu nemusí být zobecnitelné, testování hypotéz a teorií je složitější, časová náročnost sběru a analýzy dat, subjektivnost výsledků dle preferencí výzkumníka.

Základní přístupy kvalitativního výzkumu jsou případová studie, etnografický přístup, zakotvená teorie, fenomenologický výzkum, narativní výzkum, kritický a akční výzkum, analýza dokumentů a historický výzkum. Poslední 4 ze zmíněných se mohou v kvalitativním výzkumu uplatnit jako jediný přístup nebo jako součást jiných přístupů v rámci jedné výzkumné akce (Hendl, 2005).

Pro naše účely je klíčová případová studie, protože právě tento přístup jsme zvolili pro naše bádání. Z tohoto důvodu se jí níže věnujeme blíže.

Případová studie

Je to jeden z přístupů kvalitativního výzkumu. Jedná se o detailní studium jednoho nebo několika málo případů. V případové studii sbíráme velké množství dat od jednoho nebo několika málo jedinců. Když důkladně zkoumáme jeden případ, předpokládá se lepší porozumění jiným podobným případům. Závěrem studie je zkoumaný případ vřazen do širších souvislostí. Provádí se srovnání s jinými případy, posouzení validity výsledků (Hendl, 2005).

Hendl (2005) uvádí 5 typů případových studií:

- osobní případová studie;

- studie komunity;

- studium sociálních skupin;

- studium organizací a institucí;

- zkoumání událostí, rolí a vztahů.

Kroky případové studie (Hendl, 2005):

- určení výzkumné otázky;

- výběr případu, určení metod sběru a analýzy dat;

- příprava sběru dat;

- sběr dat;

- analýza a interpretace dat;

- příprava zprávy.

1.8.3 Smíšený výzkum „Je to obecný přístup, v němž se míchají kvantitativní a kvalitativní metody, techniky nebo paradigmata v rámci jedné studie.“ (Hendl, 2005, s. 60)

2 VÝZKUMNÁ ČÁST

2.1 CÍL VÝZKUMU Cílem výzkumu je zjištění a popsání stavu zájmových kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita. Konkrétně kroužků při 1. stupni základních škol v okrese Brno-město a Brno-venkov.

Vybrané školy dle typu podrobíme podrobnému zkoumání, které povede k jejich srovnání, hledání podobností a rozdílů, pozitiv a negativ. K tomu využijeme případové studie jednotlivých vybraných škol. Na základě zpracování informaci budou nabídnuty náměty, tipy, inspirace, které mohou školám pomoci v organizaci a vytváření nabídky kroužků založených na pohybové aktivitě.

2.2 METODIKA VÝZKUMU Prvotní data byla posbírána z internetových stránek škol. Zde jsme pátrali po informacích o kroužcích či zájmových útvarech. Ke každé škole jsme si takto zaznamenali, zda má nebo nemá dané informace na svých internetových stránkách. Další údaj byl ten, zda škola má kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita. Pokud škola takovéto kroužky vede, pak nás zajímal jejich počet a to, o jaké kroužky se jedná. Více informací jsme tímto způsobem nehledali kvůli rozmanitosti záznamů na internetových stránkách.

Pro sběr konkrétnějších informací byl použit dotazník, což je výzkumná metoda, při které jsou písemně kladeny otázky a jsou získávány písemné odpovědi. Používá se především pro hromadné získávání údajů, lze jí získat množství informací za krátkou dobu. Vyplňující osoba se nazývá respondent. Dotazník se skládá z otázek (položek), což jsou jednotlivé prvky. Administrací myslíme zadávání dotazníku.

Dotazník byl před jeho uvedením mnohokrát přepracován. A to na základě odezvy učitelů a osob, kterým byl předložen pro kontrolu a podání podmětů pro zlepšení, vyřešení srozumitelnosti a logičnosti.

Rozeslán byl e-mailem, pomocí adresy na Google, která byla zřízena přímo pro tyto účely. E-mail obsahoval průvodní dopis a odkaz na elektronický dotazník vytvořený pomocí Google formulářů. Byl rozeslán na e-mailové adresy zástupců ředitele škol, pokud nebyly k dispozici tyto, pak na adresy ředitelů, popřípadě na e-mail školy. Tyto adresy jsou k nalezení na internetových stránkách jednotlivých škol.

V jednání pro tvorbu dotazníku byly internetové stránky vyplnto.cz, survio.cz a docs.google.com (formuláře Google). Vybrán byl poslední ze zmíněných. Nabízí všechny typy otázek, které byly potřeba. Dále byla pro nás rozhodující možnost větvení dotazníku, která nám umožnila rozdělit dotazník na více částí na základě odpovědí respondenta. Je uživatelsky přívětivý, na odpovědi se jednoduše kliká a navede respondenta přesně tam, kam má, nelze se splést. Po vyplnění respondent formulář jedním kliknutím odešle a nám se celý vyplněný dotazník ihned zobrazí. Všechny tyto služby jsou zdarma a nejsme omezeni časem.

Dotazník je rozdělen na 2 části. První, obecná část, zjišťuje základní informace o škole, a zda zde jsou či nejsou kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita. Pokud ne, tak z jakého důvodu. Pokud ano, následují obecné otázky. Poté otázky vztahující se ke konkrétnímu kroužku. Tyto konkrétní otázky vyplní respondent ke každému kroužku. Všechny otázky, kromě jména respondenta, jsou povinné. Níže rozebereme dotazník blíže.

Nejdříve popíšeme první, úvodní, sekci dotazníku. Zde respondent vyplní základní údaje a zvolí, zda na jeho škole jsou kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita, nebo ne. Pokud zvolí možnost NE, dostane se do 2. sekce dotazníku. Tam poté vyplní důvody, proč tomu tak je a případné doporučení pro změny. Pokud respondent ale klikne naopak na možnost ANO, dostane se do třetí sekce dotazníku.

Třetí sekce dotazníku podává obecné otázky ohledně daných kroužků na škole respondenta.

Ve 4. sekci dotazníku jsou otázky, které zjišťují informace o konkrétním kroužku. Konkrétně jsou to tyto položky:

- název kroužku;

- náplň kroužku;

- doba a dny v týdnu, kdy kroužek probíhá;

- doba trvání kroužku;

- pro koho je tento kroužek určen (třída, pohlaví);

- kapacita a návštěvnost kroužku;

- organizace kroužku;

- vybavenost;

- vedení (kvalifikace a přiměřenost);

- cena kroužku za pololetí;

- zda je kroužek na této škole tradicí nebo novinkou;

- poskytování informací o kroužku;

- zájem rodičů a dětí o tento kroužek.

Na konci této sekce dochází k větvení. Respondent buď zvolí možnost, že na jeho škole nejsou další takové kroužky a dostane se na konec dotazníku, anebo že na jeho škole jsou další takové kroužky a dostane se opět na stejnou část formuláře, kde vyplní konkrétní informace k dalšímu kroužku. Toto se opakuje tolikrát, kolik je na dané škole kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita.

Z důvodu malé návratnosti dotazníku byl rozeslán ještě jednou, a to těm školám, které neodpověděly. Opět tak bylo učiněno z téže adresy, ale již s novým průvodním textem. Návratnost se ale o mnoho nezvýšila, po druhém rozeslání jsme měli stále velmi nízké množství odpovědí. Totéž jsme provedli ještě jednou, ovšem s novým textem. Ani toto učinění nám ale nepřineslo příliš mnoho nových výsledků. Celková návratnost dotazníku byla 19 z 199, tedy 9,54%).

Z důvodu malé návratnosti dotazníku jsme zvolili kvalitativní typ výzkumu. Rozhodli jsme se pro použití případové studie, která nám problematiku zájmových kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, přiblíží, získáme detailnější pohled. V případové studii využíváme odpovědí, kterých se nám dostalo z dotazníků. Ze škol, které odpověděly, byly vybrány ty, které reprezentují typ školy, který jsme si zvolili. Odpovědi byly rozděleny dle typů škol. Jednotlivé typy škol jsou rozebrány v teoretické části této práce. Z takto rozdělených škol byla vybrána jedna škola z každého typu.

S pěti vybranými školami jsme navázali užší komunikaci, čímž jsme zjistili více informací, které nám pomohly přesněji popsat situaci na daném typu školy. Myslíme tím podmínky pro pořádání kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita. Tuto situaci jsme detailně popsali. Stavěli jsme na datech z dotazníků a na volně přístupných údajích získaných z webových stránek daných škol. Dalším významným dokumentem byly pro nás školní vzdělávací programy jednotlivých škol. Využili jsme tedy metody zkoumání dokumentů a rozhovoru (v tomto případě řízený rozhovor v psané formě – e-mail). 29

Dotazník jsme již popsali výše. Pro případovou studii jsme se rozhodli zpracovat data z dotazníku ne kvantitativně, pomocí statistických metod, ale kvalitativně. To znamená využít těchto informací k popisu škol. Tyto informace jsou obsaženy v následující kapitole.

2.3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH ŠKOL Náplní této kapitoly je podrobný popis námi zvolených pěti škol. Jsou to školy ZŠ a MŠ Pastviny, ZŠ a MŠ Pohořelice – školy plně organizované, ZŠ a MŠ Kobylnice, ZŠ a MŠ Zeiberlichova – školy neúplně organizované a ZŠ Tvarožná – škola malotřídní. U každé z uvedených škol jsou uvedeny informace dle následující struktury – lokalita školy, charakteristika školy, Školní vzdělávací program – motivace pro navštěvování kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, v jednotlivých vyučovacích předmětech, materiální vybavenost školy a kroužky založené na pohybové aktivitě (informace z webových stránek škol, z dotazníku). Nejdříve jsou popsány školy plně organizované, následují školy neúplně organizované a jako poslední škola malotřídní.

2.3.1 ZŠ a MŠ Brno, Pastviny 70, p. o. Lokalita:

Okres: Brno-město

Škola leží v městské části Brno-Komín, nacházející se v severozápadní části města. Tato městská část je rozlehlá 7,6 km2. Žije zde přibližně 7 500 obyvatel. Okrajem této městské čtvrti protéká řeka Svratka, k níž se soustředí zástavba. Původně byla tato městská část vesnicí. Výrazným prvkem jsou zde lesy.

Z centra města sem lze docestovat tramvají číslo 11, 3, 1, dále pak autobusem číslo 30 a 36, v časovém rozmezí do dvaceti minut. Můžeme tedy říci, že i pro případné zájemce o tuto školu bydlící mimo městskou část Brno-Komín, je škola dostupná.

Škola se nachází v klidné části, která není v bezprostřední blízkosti rušné silnice.

ZŠ a MŠ Pastviny je jedinou základní školou zde, v této městské části, kdežto mateřské školy jsou zde další dvě – MŠ Řezáčova a MŠ Absolonova.

Charakteristika školy:

Základní a mateřská škola Brno, Pastviny, je škola plně organizovaná, má tedy stupeň první i druhý (1. – 9. ročník). Kapacita školy byla ke školnímu roku 2017/2018 navýšena na počet až 1000 žáků, do té doby se jednalo o počet 700 žáků. Počet žáků prvního stupně pro školní rok 2016/2017 činil 472 žáků.

Součástí školy je i škola mateřská, jak je již obsaženo v názvu.

Paralelní třídy bývaly 2–3, v současnosti jsou ale už i ročníky, kde jsou paralelní třídy 4. Součástí školy jsou také třídy s Montessorri pedagogikou.

Škola pořádá projekty, z nichž níže vybereme ty, jež mohou děti motivovat k pohybu, zdravému životnímu stylu a podporovat v nich zájem o pohybovou aktivitu. Jsou to tyto:

- sportovně turistický a branný den (rozvíjejí pohybové a praktické dovednosti dětí);

- Den zdraví spojený s Dnem dětí (zaměřený na zdravý životní styl);

- sportovní den žáků l. stupně zaměřený na lehkoatletické sportovní disciplíny;

- projekt „Plaváček" (pravidelné plavání od mateřské školy až po devátou třídu);

- „Centrum pro sport a volný čas Komín“ – viz níže.

Školní vzdělávací program – motivace pro navštěvování kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, v jednotlivých vyučovacích předmětech:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví, název předmětu: Tělesná výchova

Klíčové kompetence:

Zásadní je pro nás bod v kompetencích občanských. Zde je uvedeno podílení se žáků na realizaci pravidelného pohybového režimu, projevování samostatnosti a vůle pro zlepšení své zdatnost a také spojení své pohybové činnosti se zdravím.

Výstupy:

1. ročník

- Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti

- Uvědomuje si význam sportování pro zdraví, sportuje rád

2. ročník

- Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti

- projevuje přiměřenou radost z pohybové činnosti, samostatnost, odvahu a vůli pro zlepšení pohybové dovednosti

- uvědomuje si význam sportování pro zdraví

3. ročník

- spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím

- uplatňuje zásady pohybové hygieny

- projevuje samostatnost, odvahu a vůli pro zlepšení pohybové dovednosti

- uvědomuje si význam sportování pro zdraví

4. ročník

- podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu

- uvědomuje si význam sportování pro zdraví, sportuje rád

- získává informace o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště

5. ročník

- podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu

- zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením

- uvědomuje si význam sportování pro zdraví, sportuje rád

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět (Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví), název předmětu: prvouka (1. – 3. ročník), přírodověda (4. – 5. ročník)

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení: využívání znalostí a zkušeností i mimo školu

Kompetence občanské: Žáci jsou vedeni k pochopení významu zdravé výživy, sportu, práce a odpočinku. Žáci jsou vedeni k různým pohybovým aktivitám.

Kompetence pracovní: Žák poznává podstatu zdraví a příčiny nemocí.

Výstupy:

1. ročník

- Dodržuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky.

- Zná základy správné životosprávy a výživy.

2. ročník

- Zná základy správné životosprávy a osobní hygieny

5. ročník

- uvědomuje si vliv správné životosprávy na zdraví

Materiální vybavenost školy:

Škola disponuje těmito prostory, které jsou využitelné pro organizaci zájmových kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita:

- 2 tělocvičny;

- plavecký bazén;

- sportovní areál.

Plavecký bazén byl postaven v roce 1987, v nejbližších letech jej čeká rekonstrukce.

Sportovní areál je rozsáhlý. Celkovou rekonstrukcí prošel v rámci projektu Evropské unie (regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod) s názvem „Centrum pro sport a volný čas Komín“, který byl dokončen v roce 2012. Areál obsahuje víceúčelové hřiště s umělým povrchem (trávou) na malou kopanou, futsal, volejbal, nohejbal, házenou, tenis. Rozměry hřiště jsou 23 m x 43 m a je osvětleno. Nechybí zde ani atletický ovál. Dále jsou součástí areálu sociální zařízení, prolézačky, houpačky a pískoviště pro děti. Sportoviště je primárně určeno pro žáky školy. Ale je přístupno také pro veřejnost. Pro ni je stanovena provozní doba od 16:00 do 19:00 ve všední dny a od 14:00 do 18:00 o víkendech. Jsou stanoveny také ceny za pronájmy prostor, s výjimkou sektoru pro maminky s dětmi a sektoru pro lehkou atletiku (jednotlivci), ty jsou zdarma. Venkovní areál je otevřen v období duben-červen, září-říjen.

Můžeme tedy konstatovat, že škola má podmínky pro pohybové a sportovní vyžití velmi příznivé.

Možnosti pronájmu využívají také různé organizace, věnující se pořádání zájmových kroužků. Tyto typy kroužků zde velmi převažují nad těmi, které vedou učitelé školy.

Kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita:

Informace z webových stránek školy: http://www.zspastviny.cz/

Nejdříve rozebereme informace o daných kroužcích, které jsou přístupny z webových stránek školy. Následující odstavec tedy nepracuje s daty z dotazníku, ale s daty z webových stránek.

Kroužků, které na škole probíhaly ve školním roce 2016/2017, bylo celkem 17. Byly to tyto: plavání, tenis, florbal, softball, baseball, korfbal, judo, atletika, taneční kroužky, orientační běh, badminton, volejbal, turistický kroužek, házená, gymnastika, pohybové hry a jóga. Ke kroužkům nebylo uvedeno více informací, ani to, pro jak staré děti je kroužek určen. Většina těchto kroužků byla vedena externími organizacemi, minimum učiteli školy a některé také školní družinou. Pro aktuální školní rok 2017/2018 je vypsáno celkem 15 kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita. Jsou to tyto: plavání, tenis, florbal, baseball, softbal, korfbal, judo, atletika, taneční kroužky, kroužek orientačního běhu, volejbal, ze školní družiny gymnastika, pohybové hry, plavání a jóga. Skladba kroužků tedy zůstala téměř stejná, jako minulý školní rok. Změna oproti loňsku je v absenci házené a badmintonu.

Výběr kroužků:

Škola podává na začátku školního roku širokou nabídku kroužků. Děti dostávají k některým kroužkům letáčky, informace jsou také na internetových stránkách školy. Zástupci některých kroužků navštěvují třídy a dělají prezentaci o kroužku, kde dětem popisují, jak setkání probíhají a vyprávějí také své vlastní zkušenosti. Z této nabídky děti a rodiče vybírají a přihlašují se.

Informace získané prostřednictvím dotazníku (pro školní rok 2016/2017):

Sekce 3 – obecné informace o kroužcích:

Počet kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, je 17. Vedení školy je se stavem těchto kroužků spokojeno. Zájem učitelů o vedení těchto kroužků není příliš velký. To ale v tomto případě není rozhodující pro existenci daných kroužků při této škole. Vedení školy naprosto souhlasí s tvrzením, že nabídka těchto kroužků je dostačující a rozmanitá. Také potvrdilo tvrzení, že tyto kroužky významně ovlivňují pohybový režim dětí. Největší pozitivum vidí právě v posledních třech uvedených bodech – dostatečná

35 a rozmanitá nabídka a také přínos v oblasti pohybového režimu. Návrhy pro změny nejsou uvedeny.

Sekce 4 – informace ke konkrétním kroužkům:

Škola informuje o kroužcích na svých webových stránkách. Jsou zde vypsány kroužky a kontakty, na kterých zájemce získá více informací. Některé kroužky mají také své informační letáky. Respondent nemá informace o zájmu rodičů a dětí o kroužky, jež jsou pořádány externími organizacemi. U těchto kroužků nezná také cenu. U ostatních kroužků předpokládá velký zájem kvůli plné obsazenosti (zpravidla 25 dětí). Kroužky pořádané školní družinou jsou zdarma. Všechny kroužky jsou jak pro dívky, tak pro chlapce, z celého prvního stupně.

- Plavání – Je organizováno v několika skupinách, v čase od 16:00 do 18:30. Probíhá několikrát týdně, jedna skupina vždy jednou za týden. Kroužek trvá hodinu až hodinu a půl. Je určen pro všechny žáky prvního stupně, pro všechny třídy, pro chlapce i dívky. Některé skupiny (ty, které nejsou organizovány učiteli školy), jsou přístupny také žákům mimo tuto školu. Organizace kroužku je trojí – učiteli školy, externí organizací (Kometa) a školní družinou. Kroužek pořádaný družinou je zdarma, u ostatních respondent cenu nezná. Školní družina užívá školních pomůcek, ostatní organizace si zajišťují vlastní. Kvalifikace vedoucích těchto kroužků je dle vedení dostačující. Kroužek má na škole tradici, díky plaveckému bazénu, jež je její součástí již tři desítky let.

- Tenis – Probíhá jedenkrát týdně, v pátek mezi 15:00 a 17:00. Trvá tedy více než 90 minut. Kroužek může být navštěvován i žáky z jiných škol. Zřizuje jej organizace Tallent. Vybavení zajišťuje právě daná organizace, prostory škola. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Florbal – Probíhá jedenkrát týdně, v úterý mezi 14:00 a 17:00. Je zřizován organizací TJ Sokol Brno – Komín, ta také zajišťuje vybavení. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Softball – Probíhá jedenkrát týdně, v pátek mezi 16:30 a 18:00. Je zřizován organizací MBL, ta také zajišťuje vybavení. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Baseball – Probíhá v rámci pěti skupin. Dvě skupiny jsou ve čtvrtek 13:30 - 15:00 a 15:00 – 16:30, tři skupiny v pondělí 13:30 – 15:00, 15:00 – 16:30 a 16:30 – 18:00. Jedná se o Baseball Pipas Brno, je organizován učiteli školy. Vybavení je zajištěno školou. Kroužek mohou navštěvovat žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Korfbal – Probíhá dvakrát týdně mezi 14:00 a 17:00, trvá 90–120 minut. Organizuje jej Korfbal klub Brno, který také zajišťuje vybavení. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Judo – Probíhá dvakrát týdně, v úterý a v pátek mezi 14:00 a 15:00, tedy trvá 60 minut. Organizuje jej SK TORI JUDO BRNO, který zajišťuje vybavení. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Atletika – Kroužek probíhá jedenkrát týdně, ve středu, mezi 14:00 a 15:00, trvá tedy 60 minut. Je organizován učiteli školy, vybavení je tedy zajištěno školou. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Taneční kroužky – Přesný rozpis, kdy a jak dlouho kroužek trvá, není uveden. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Orientační běh – Probíhá jedenkrát týdně, v pátek, mezi 17:00 a 19:00. Organizován je klubem orientačních sportů MENISKOS. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Badminton – Probíhá jedenkrát týdně, ve středu mezi 14:00 a 15:00, trvá tedy 60 minut. Organizován je společností KROUŽKY BRNO. Ta zajišťuje potřebné vybavení. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Volejbal – Přesný rozpis, kdy a jak dlouho kroužek trvá není uveden. Organizuje jej Volejbalový klub Královo Pole. Ten také zajišťuje potřebné vybavení. Mohou

jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Turistický kroužek – Kroužek probíhá jedenkrát týdně, od 14:00 do 16:00. Organizován je společností Lata. Ta také zajišťuje potřebné vybavení. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Házená – Kroužek probíhá jedenkrát týdně, ve středu od 15:30 do 17:00 hodin. Kroužek je organizován panem Marečkem. Mohou jej navštěvovat i žáci z jiných škol. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle vedení školy odpovídající.

- Gymnastika – Probíhá jedenkrát týdně, v pondělí mezi 15:30 a 16:30, trvá tedy 60 minut. Je to kroužek v rámci školní družiny. Kroužek není určen pro žáky mimo tuto školu. Kapacita kroužku je 25 žáků a je naplněna.

- Pohybové hry – Probíhá jedenkrát týdně, v úterý mezi 15:30 a 16:30, trvá tedy 60 minut. Je to kroužek v rámci školní družiny. Kroužek není určen pro žáky mimo tuto školu. Kapacita kroužku je 25 žáků a je naplněna.

- Jóga – Probíhá jedenkrát týdně, ve čtvrtek, mezi 15:30 a 16:30, trvá tedy 60 minut. Je to kroužek v rámci školní družiny. Kroužek není určen pro žáky mimo tuto školu. Kapacita kroužku je 25 žáků a je naplněna.

2.3.2 Základní škola a Mateřská škola Pohořelice, příspěvková organizace Lokalita:

Okres: Brno-venkov

Pohořelice jsou město ležící 25 km jihovýchodně od města Brna. K roku 2017 zde žilo 4890 obyvatel. Město se rozprostírá na ploše 43 km2. Pohořelice jsou součástí Mikulovské vinařské oblasti, leží v Dyjsko-svrateckém úvalu a protéká jím řeka Jihlava.

Základní škola je jedinou školou ve městě. Nachází se ve východní části města, v husté zástavbě. Ze strany od hlavní silnice se nachází parkoviště. V blízkosti základní školy se nachází také škola mateřská, ta má svou vlastní budovu.

Charakteristika školy:

Jedná se o školu plně organizovanou. Základní škola se stává ze dvou budov – v jedné budově se nachází 1. – 3. ročník a v druhé budově 4. – 9. ročník. Pod školu spadá také 38 malotřídní škola v Pasohlávkách. V letech 2009, 2010 byly obě dvě budovy modernizovány a tím se zlepšily podmínky pro všechny pracovníky i žáky školy. Kapacita školy je až 700 žáků. Pro školní rok 2016/2017 navštěvovalo 1. stupeň školy 375 dětí. Průměrný počet dětí ve třídách je 25. Paralelní třídy jsou v každém ročníku 2-3. Do školy přijíždějí i děti z okolních vesnic – z Branišovic, Cvrčovic, Malešovic, Medlova, Kupařovic, Pasohlávek, Přibic, Odrovic, Troskotovic, Vlasatic a Žabčic.

Pedagogický sbor čítá 30 až 35 pracovníků.

Škola pořádá projekty a akce, z nichž níže vybereme ty, jež mohou děti motivovat k pohybu, zdravému životnímu stylu a podporovat v nich zájem o pohybovou aktivitu. Jsou to tyto:

- příprava a realizace sportovních soutěží, škola podněcuje žáky k účasti na sportovních soutěžích;

- plavecký a lyžařský výcvik;

- škola v přírodě;

- sportovní akce pro rodiče a veřejnost;

- sportovní den.

Školní vzdělávací program – motivace pro navštěvování kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, v jednotlivých vyučovacích předmětech:

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět (Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví), název předmětu: prvouka (1. – 3. ročník), přírodověda (4. – 5. ročník)

Výstupy a učivo v jednotlivých ročnících:

1. ročník:

- péče o zdraví

- denní režim

- vhodné trávení volného času

2. ročník

- uplatňování základních režimových a jiných zdravotně preventivních návyků s využitím znalostí o lidském těle

3. ročník

- péče o zdraví

4. ročník

- žák umí preventivně chránit své zdraví

- žák účelně plánuje svůj volný čas, práci a odpočinek

- žák využívá poznatků o lidském těle ke zdravému způsobu života

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví, název předmětu: tělesná výchova

Výstupy a učivo v jednotlivých ročnících:

1. ročník

- význam pohybu pro zdraví

2. ročník

- význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků

- Žák spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti.

3. ročník

- Žák spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti.

- význam pohybu pro zdraví – délka a intenzita pohybu

4. ročník

- Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

- význam pohybu pro zdraví – délka a intenzita pohybu

5. ročník

- význam pohybu pro zdraví – délka a intenzita pohybu

Materiální vybavenost školy:

Škola disponuje těmito prostory, které mohou být využívány pro kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita:

- tělocvična;

- prostory přímo určené pro zájmovou činnost.

Mimo to se v blízkosti školy nachází sportovní hala a mnohoúčelový sportovní areál. Funguje zde školní klub, který nabízí žákům mnoho, i pohybových, aktivit (kroužky taneční, fotbal, florbal, mažoretky). Součástí školy je také školní družina, která má pět oddělení.

Kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita:

Informace z webových stránek školy: http://zspohorelice.cz/

Pro školní rok 2016/2017 měla škola uvedeny na svých webových stránkách čtyři kroužky. Konkrétně to byly mažoretky, florbal, pohybový kroužek a halová kopaná. Ve školním roce 2017/2018 jsou to mažoretky pro dívky všech ročníků, florbal pro 4. a 5. ročník, pohybové hry pro 0. – 3. ročník.

Výběr kroužků:

Děti i rodiče mají k dispozici nabídku kroužků na webových stránkách školy, mimo to učitelé nabízejí kroužky osobně. Některé děti jsou přihlašovány i do několika kroužků, aby jim byl zajištěn program na odpoledne.

Informace získané prostřednictvím dotazníku:

Sekce 3 – obecné informace o kroužcích:

Respondent je se stavem kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, spokojen. Respondent také naprosto souhlasí s tvrzením, že nabídka těchto kroužků na jeho škole je dostačující a rozmanitá. Dále téměř úplně souhlasí s tvrzeními: „Zájem učitelů o vedení těchto kroužků je velký.“ a „Myslím, že tyto kroužky významně ovlivňují pohybový režim dětí.“ Největší pozitivum v oblasti kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, vidí respondent v možnosti rozšíření nabídky trávení volného času něčím zajímavým.

Sekce 4 – informace ke konkrétním kroužkům:

Mažoretky – Kroužek je rozdělen na tři oddělení dle věku dětí. Náplní kroužku je cvičení s hůlkou a pompony, propojené s tancem a pochodováním. Kroužek probíhá jedenkrát 41 týdně v době mezi 12:00 a 15:00. Jedno setkání kroužku trvá 45 minut. Kroužek je určen pro dívky všech ročníků prvního stupně. Kapacita kroužku je dána zájmem dětí, pro školní rok 2016/2017 jej navštěvovalo asi 50 dětí. Kroužek mohou navštěvovat i děti, které nejsou žáky této školy. Organizují jej učitelé školy. Škola má pro vedení tohoto kroužku potřebné vybavení. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle respondenta dostačující, jedná se o pedagožky, z nichž jedna sama bývala mažoretkou. Kroužek je zdarma a na škole je již tradicí. Informace o kroužku jsou předávány mnoha cestami – internetové stránky školy, nástěnky, informace pro rodiče i pro žáky a také školní časopis. Zájem rodičů o tento kroužek by respondent hodnotil na škále od 1 do 5 číslem 3, zájem dětí je o bod větší.

Pohybový kroužek – Náplní kroužku jsou především pohybové hry. Kroužek probíhá jedenkrát týdně v době mezi 12:00 a 15:00. Setkání kroužku trvá 45 minut. Kroužek je určen pro chlapce i dívky ze všech ročníků. Kapacita kroužku je 20 dětí a tato kapacita byla naplněna. Kroužek mohou navštěvovat i děti, které nejsou žáky této školy. Organizují jej učitelé školy. Škola má pro vedení tohoto kroužku potřebné vybavení. Kroužek je zdarma a na škole je novinkou. Informace o kroužku poskytla škola rodičům i dětem a také je vyvěsila na svých internetových stránkách. Zájem rodičů o tento kroužek by respondent hodnotil na škále od 1 do 5 číslem 3, zájem dětí byl velký.

Sportovní hry – Kroužek probíhá dvakrát týdně před vyučováním. Trvá 45 minut. Je určen pro chlapce i dívky pátého ročníku. Kapacita kroužku je 20 dětí a tato kapacita byla naplněna. Kroužek mohou navštěvovat i děti, které nejsou žáky této školy. Organizují jej učitelé školy. Škola má pro vedení tohoto kroužku potřebné vybavení. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle respondenta dostačující. Kroužek je zdarma a na škole je již tradicí. Informace o kroužku jsou předávány mnoha cestami – internetové stránky školy, nástěnky, informace pro rodiče i pro žáky. Zájem rodičů o tento kroužek by respondent hodnotil na škále od 1 do 5 číslem 3, zájem dětí byl velký.

Florbal – Kroužek probíhá jedenkrát týdně v době mezi 12:00 a 15:00. Setkání kroužku trvá 45 minut. Je určen pro chlapce i dívky 4. a 5. ročníku. Kapacita kroužku je 20 dětí a tato kapacita byla naplněna. Kroužek mohou navštěvovat i děti, které nejsou žáky této školy. Organizují jej učitelé školy. Škola má pro vedení tohoto kroužku potřebné vybavení. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle respondenta dostačující. Kroužek je zdarma a na škole je tradicí. Informace o kroužku poskytla škola rodičům i dětem a také je vyvěsila na svých internetových stránkách. Zájem dětí i rodičů o tento kroužek je velký. 42

Fotbal – Kroužek probíhá jedenkrát týdně v době mezi 12:00 a 15:00. Setkání kroužku trvá 45 minut. Je určen pro chlapce i dívky 5. ročníku. Kapacita kroužku je 20 dětí a tato kapacita byla naplněna. Kroužek mohou navštěvovat i děti, které nejsou žáky této školy. Organizují jej učitelé školy. Škola má pro vedení tohoto kroužku potřebné vybavení. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle respondenta dostačující. Kroužek je zdarma a na škole je tradicí. Informace o kroužku poskytla škola rodičům i dětem a také je vyvěsila na svých internetových stránkách. Zájem dětí i rodičů o tento kroužek je velký.

2.3.3 Základní škola a Mateřská škola Kobylnice, příspěvková organizace Lokalita:

Okres: Brno-venkov

Škola se nachází v obci Kobylnice, která leží v okrese Brno-venkov. Velikost obce je 5,09 km2. Počet obyvatel obce k roku 2017 je 1096. Vzdálenost od jihomoravské metropole, města Brna, činí zhruba 14 km jihovýchodním směrem.

Jedná se o jedinou školu v této vesnici, dojíždí sem také děti z blízké vesnice Práce a výjimečně také z jiných vesnic.

Umístění školy v rámci obce je přibližně v jejím středu. Nachází se přímo vedle obecního úřadu. Stojí u hlavní silnice, za ní se rozprostírají pole, kterými je obklopena celá obec.

Charakteristika školy:

Škola má pět ročníků, je dle našeho dělení tedy školou neúplně organizovanou. Pět ročníků myslíme tak, že jsou třídy odděleny, každá má vlastního třídního učitele. Z každého ročníku se jedná o jednu třídu, není zde více paralelních tříd. Školu navštěvuje 79 dětí převážně z Kobylnic, z Práce a výjimečně také z jiných vesnic.

Součástí školy je mateřská škola, školní družina a jídelna.

Pedagogický sbor se skládá z pěti třídních aprobovaných učitelek, jedné asistentky pedagoga a dále také vychovatelky ŠD.

Škola spolupracuje se Sokolem Kobylnice.

Škola pořádá akce a projekty, z nichž níže vybereme ty, jež mohou děti motivovat k pohybu, zdravému životnímu stylu a podporovat v nich zájem o pohybovou aktivitu. Jsou to tyto:

- výlety pro rodiče s dětmi;

- sportovní soutěže.

Školní vzdělávací program – motivace pro navštěvování kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, v jednotlivých vyučovacích předmětech:

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět, název předmětu: prvouka (1. – 3. ročník), přírodověda (4. – 5. ročník)

Výchovně vzdělávací strategie:

Předání žákům základního poučení o lidském těle a o ochraně zdraví. Uvědomování si sebe jako člověka – živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a potřeby, poznávat, co je pro člověka užitečné a co naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy aj.

Charakteristika výuky: V prvouce se věnuje pohybové výchově a také zdravotní výchově, znalostem lidského těla, režimu dne. učivo:

1. ročník

- člověk a péče o zdraví, základní hygienické návyky

- zdravá výživa, režim dne

2. ročník

- člověk, poučení o lidském těle, nemoc a úraz, první pomoc

- práce a volný čas

- péče o zdraví (zdraví a výživa, sport a hry, první pomoc)

3. ročník

Očekávané výstupy – 1. období:

Žák uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle, projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví.

Výchovně vzdělávací cíle a strategie:

Žák by si měl uvědomovat sebe jako člověka – živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a potřeby, poznávat, co je pro něj užitečné a co naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy.

4. ročník

5. ročník

- péče o zdraví, zdravá strava, denní režim

- ochrana zdraví člověka, hygienické návyky

Očekávané výstupy – 1. období:

Žák užívá poznatky o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života. Dále žák uplatňuje základní dovednosti a návyky, které souvisejí s podporou a preventivní ochranou zdraví.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví, název předmětu: tělesná výchova

Výchovně vzdělávací strategie:

- vést děti k získání pocit nutnosti pravidelného cvičení jako součásti správného životního stylu

- vštípení radostného pocitu z pohybu

Tělesná výchova by v žácích měla budovat pozitivní vztah ke sportování a pohybu, sport by se měl stát součástí jejich zdravého životního stylu.

Je zde uvedeno také to, že za účelem zvyšování odolnosti organismu je doporučeno, aby se výuka tělesné výchovy konala venku. Aby bylo prospíváno zdraví dětí, jsou organizovány mimoškolní tělovýchovné aktivity – kroužky.

Učivo:

1. – 3. ročník

- seznamovaní žáků s vhodnou životosprávou

- upozornění žáků na vliv dostatečného množství pohybu pro jejich zdravý vývoj (mimoškolní TV)

- vedení žáků k tomu, aby si uvědomovali, že při mimoškolních pohybových aktivitách musí dbát na svou bezpečnost, uvažovat o svém chování a dodržovat pokyny dospělých, aby vyrostli v zdravé lidi

4. a 5. ročník

- význam pohybu pro zdraví

- důležitost správné a vyvážené životosprávy

- Žák se podílí na realizaci vlastního pohybového režimu, aktivně se podílí na činnosti ovlivňující jeho zdraví.

Materiální vybavenost školy:

Základní a mateřskou školu tvoří jedna budova, ale každá z nich má vlastní vchod. Budova prošla rekonstrukcí v letech 2003, 2004 a 2005.

Ke škole přísluší školní dvůr a školní zahrada. Tyto prostory škola využívá pro organizaci pohybových aktivit o přestávkách, pro školní družinu a mateřskou školu.

Škola nedisponuje tělocvičnou, pro výuku tělesné výchovy využívá převážně venkovního prostředí (hřiště) anebo tělocvičnu Sokola Kobylnice. Přesun do budovy Sokola není organizačně náročný, trvá přibližně 5-10 minut.

Kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita:

Informace z webových stránek školy: http://www.zskobylnice.euweb.cz/index.php

Na webových stránkách školy nejsou informace o zájmových kroužcích.

Výběr kroužků:

Děti vybírají z nabídky kroužků dle svého zájmu, přihlásí se, pokud je přihlášených alespoň sedm dětí, pak se kroužek otevře.

Informace získané prostřednictvím dotazníku:

Sekce 3 – obecné informace o kroužcích:

Počet kroužků na této škole byl pro školní rok 2016/2017 dva. Pro školní rok 2017/2018 zůstává skladba kroužků stejná. Respondent je se stavem těchto kroužků spokojen. Respondent také souhlasí s tvrzeními, že nabídka těchto kroužků je na jeho škole dostačující a rozmanitá a také, že tyto kroužky významně ovlivňují pohybový režim dětí. Jen napůl souhlasí s tvrzením, že zájem učitelů o vedení těchto kroužků je velký. Jako 46 největší pozitivum v této oblasti (kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita) vidí respondent zvýšení pohybové aktivity u dětí. Návrhy pro zlepšení respondent nemá.

Sekce 4 – informace ke konkrétním kroužkům:

Zumba – Kroužek probíhá jedenkrát týdně v době mezi 12:00 a 15:00. Setkání kroužku trvá 45 minut. Kroužek je určen pro chlapce i dívky ze všech ročníků. Kapacita kroužku je 14 dětí a navštěvovalo jej 10 dětí. Kroužek mohou navštěvovat i děti, které nejsou žáky této školy. Organizují jej učitelé školy. Škola má pro vedení tohoto kroužku potřebné vybavení. Cena kroužku není uvedena, odvíjí se ovšem od počtu dětí, které kroužek navštěvují. Na škole je novinkou. Informace o kroužku jsou poskytnuty na internetových stránkách školy a také na nástěnkách. Zájem rodičů i dětí o tento kroužek je dle respondenta velký.

Florbal – Kroužek probíhá jedenkrát týdně v době mezi 12:00 a 15:00. Setkání kroužku trvá 45 minut. Kroužek je určen pro chlapce i dívky ze všech ročníků. Kapacita kroužku je 14 dětí a navštěvovalo jej 12 dětí. Kroužek mohou navštěvovat pouze žáci této školy. Organizován je společností Fantazie. Škola má pro vedení tohoto kroužku potřebné vybavení. Cena kroužku není uvedena, odvíjí se ovšem od počtu dětí, které kroužek navštěvují. Na škole je tradicí. Informace o kroužku jsou poskytnuty na internetových stránkách školy a také formou informačních letáků. Zájem rodičů i dětí o tento kroužek je dle respondenta velký.

2.3.4 Základní a mateřská škola Brno, Zeiberlichova 49 Lokalita:

Okres: Brno-město

Škola se nachází v městské čtvrti Soběšice. Je to městská čtvrť v severní části Brna. Počet obyvatel se pohybuje okolo 2300. Rozloha této čtvrti je 6,06 km2. V jejím okolí se nacházejí lesy a sady.

Spojení s centrem zajišťuje hromadná městská doprava, zastávky MHD se nachází v blízkosti školy.

Charakteristika školy:

ZŠ Zeiberlichova je škola neúplně organizovaná. Tvoří ji pouze první stupeň, to znamená pět tříd s přibližně sto žáky.

Součástí školy je mateřská škola, která ale není v budově základní školy, ale na odloučeném pracovišti. Dále ve škole funguje školní družina, a to ve dvou odděleních.

Školní vzdělávací program – motivace pro navštěvování kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, v jednotlivých vyučovacích předmětech:

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět (Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví), název předmětu: prvouka (1. – 3. ročník), přírodověda (4. – 5. ročník)

Výchovně vzdělávací cíle pro 1. vzdělávací období:

- Předání žákům základního poučení o lidském těle a ochraně zdraví.

- Věnování se zdravotní výchově a znalosti lidského těla, režimu dne.

Výchovně vzdělávací cíle pro 2. vzdělávací období:

- Žák by si měl uvědomovat sebe jako člověka – živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a potřeby, poznávat, co je pro člověka užitečné, a co naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy.

Výstupy a učivo v jednotlivých ročnících:

1. ročník

- režim dne

- člověk a péče o zdraví

2. ročník

- práce a volný čas

3. ročník

- práce a volný čas

- péče o zdraví (sport a hry)

Očekávané výstupy na konci prvního období:

- Žák uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví.

4. ročník

- ochrana svého zdraví 48

5. ročník

- péče o zdraví, denní režim

- ochrana zdraví člověka

Očekávané výstupy na konci prvního období:

- Žák hodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka prospívat nebo škodit.

- Žák využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života.

- Žák účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb a s ohledem na oprávněné nároky okolí.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví, název předmětu: tělesná výchova výchovně vzdělávací cíle pro 1. vzdělávací období:

- Žáci získávají pocit nutnosti pravidelného cvičení jako součásti správného životního stylu.

- Seznamování žáků s vhodnou životosprávou.

- Upozorňování žáků na vliv dostatečného množství pohybu pro jejich zdravý vývoj i v mimoškolní tělesné aktivitě.

Očekávané výstupy na konci 1. období:

- Žák spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti. výchovně vzdělávací cíle pro 2. vzdělávací období:

- Žáci se orientují v základních otázkách vlivu pohybové aktivity na zdraví.

- Žáci začleňují pohyb do každodenního režimu, berou ho jako součást správného životního stylu.

- Vytváření zájmu o pohybovou aktivitu v každodenním životě.

- Seznamování žáků se zdravým životním stylem.

Očekávané výstupy na konci 2. období:

- Žák spojuje pravidelnou pohybovou aktivitu se zdravím a využívá nabízené příležitosti i v mimoškolním čase.

Materiální vybavenost školy:

Do roku 2012 se museli žáci školy stěhovat na hodiny tělesné výchovy do okolních škol, protože škola nedisponovala tělocvičnou. Ale v roce 2012 byla dokončena a otevřena moderně vybavená tělocvična, která slouží v dopoledních hodinách k výuce tělesné výchovy a v odpoledních a večerních hodinách pak také všem občanům nejen ze Soběšic ke sportovním aktivitám.

Dalším prostorem, který lze využít pro pohybové aktivity, je lesní hřiště, které je využíváno při dobrém počasí.

Kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita:

Informace z webových stránek školy:

Pro školní rok 2016/2017 byly vypsány na webových stránkách školy kroužky 2 a to florbal a sportovci do škol. Pro školní rok 2017/2018 neproběhly ve složení kroužků žádné změny.

Výběr kroužku:

Kroužku nabízí škola, konkrétně školní družina, kroužky se odvíjí většinou dle zaměření vychovatelek ŠD.

Informace získané prostřednictvím dotazníku (pro školní rok 2016/2017):

Sekce 3 – obecné informace o kroužcích:

Jako největší pozitivum v této oblasti (kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita) uvádí respondent aktivitu dětí a rozmanitost volby. Návrhy pro zlepšení v této oblasti respondent nemá.

Sekce 4 – informace ke konkrétním kroužkům:

Na škole jsou kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita, dva – florbal a Sportovci do škol. Respondent zodpověděl otázky souhrnně pro oba kroužky. Oba kroužky probíhají jedenkrát týdně v době mezi 15:00 a 17:00. Trvají 45-90 minut. Jsou určeny pro chlapce i dívky 4. – 5. ročníku. Kapacita jednoho kroužku je 25 dětí, celkem je ovšem navštěvovalo až 78 dětí. Je určen pouze žákům této školy. Organizovány jsou školní 50 družinou a sportovními oddíly. Škola má veškeré potřebné vybavení. Kroužky jsou zdarma a na škole jsou tradicí. Informace o kroužcích jsou předány dle respondenta prostřednictvím internetových stránek školy. My jsme ovšem pro školní rok 2017/2018 informace na internetových stránkách nenašli. Zájem dětí a rodičů je dle respondenta velký.

Florbal – viz výše (Sekce 4 – informace ke konkrétním kroužkům)

Sportovci do škol – Náplní kroužku jsou různé sporty, např. basketbal, karate, vybíjená atd. Tento kroužek vedou sportovní trenéři. Vždy po dvou měsících se sport mění. Dále viz výše (Sekce 4 – informace ke konkrétním kroužkům).

2.3.5 ZŠ Tvarožná, příspěvková organizace Lokalita:

Okres: Brno-venkov

Obec Tvarožná se nachází východně od města Brna, ve vzdálenosti přibližně 12 km. Rozprostírá se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Obcí protéká Tvaroženský potok. Nachází se ve vinařské oblasti. Obec je obklopena lesy, luky a poli.

K roku 2017 zde žije téměř 1300 obyvatel. Velikost obce, co se týče rozlohy, je 8, 82 km2.

Historie obce je velice úzce spjata s Bitvou u Slavkova. Obec i její okolí patří k chráněné oblasti slavkovského bojiště.

Základní škola Tvarožná, která je jedinou základní školou v této obci, se nachází v jižním výběžku obce.

Charakteristika školy:

Jedná se o školu malotřídní. Ročníky jsou spojovány dle aktuálního počtu žáků, povětšinou do tří nebo čtyř tříd. Při tomto úkonu je přihlíženo k výhodnosti spojení ročníků. Kapacita školy je až 100 žáků. Ve školním roce 2016/2017 navštěvovalo školu 64 žáků.

Při škole funguje také školní družina, jenž má dvě oddělení a je v provozu ranním i odpoledním. Její kapacita je 50 žáků.

Škola vzdělává děti do 5. ročníků, poté žáci odcházejí na Základní školu Pozořice, Základní školu Jihomoravské náměstí v Brně, další brněnské školy nebo víceletá gymnázia. 51

Za své výhody škola považuje nízký počet žáků ve třídách, rodinné prostředí, kvalitu prostor, didaktických pomůcek a také pedagogického sboru.

Pedagogický sbor je uzpůsobován aktuálnímu stavu žáků na škole. Škola se snaží, aby byl sbor plně kvalifikovaný a aby se jeho členové pravidelně dále vzdělávali. Ke školnímu roku 2017/2018 se stává pedagogický sbor z šesti vyučujících a z tří asistentek pedagoga.

Škola pořádá projekty a akce, z nichž níže vybereme ty, jež mohou děti motivovat k pohybu, zdravému životnímu stylu a podporovat v nich zájem o pohybovou aktivitu. Jsou to tyto:

- škola v přírodě – každoroční týdenní pobyt;

- sportovní soutěže;

- aktivní zapojení pedagogů i dětí do akcí pořádaných obcí.

Škola spolupracuje s rodiči, s obcí, s PPP Brno, s místním SDH a s dalšími školami. Ohledně sportovních aktivit škola spolupracuje se ZŠ Sivice, ZŠ Blažovice, ZŠ Viničné Šumice, ZŠ Podolí, ZŠ Jiříkovice a ZŠ Jihomoravské náměstí Brno.

Školní vzdělávací program – motivace pro navštěvování kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, v jednotlivých vyučovacích předmětech:

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět (Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví), název předmětu: prvouka (1. – 3. ročník), přírodověda (4. – 5. ročník)

Výstupy a učivo v jednotlivých ročnících:

1. ročník

2. ročník

- Žák vyjmenuje sportovní i jiné volnočasové aktivity.

3. ročník

- kulturní a sportovní život v obci

4. ročník

- Žák využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života.

- Žák účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob.

5. ročník

- Žák popisuje a hodnotí svůj denní režim.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví, název předmětu: tělesná výchova

Výstupy a učivo v jednotlivých ročnících:

1. ročník

- Žák spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti.

2. ročník

- Žák spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti.

3. ročník

- Žák spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti.

4. ročník

- Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

- Žák se orientuje v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace.

5. ročník

- Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

- Žák se orientuje v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště, samostatně získá potřebné informace.

Materiální vybavenost školy:

V ohledu na to, jaké prostory a vybavení jsou potřeba pro vedení kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, disponuje škola následujícími. Tělocvičnu škola nemá. Má ale cvičebnu, což je třída s obložením, s žebřinami, gymnastickým kobercem, můstkem a bednou. Zde probíhají právě zmíněné kroužky. Prostory jsou i přes svou malou velikost pro tyto účely vyhovující, protože dětí, jež kroužky navštěvují, je pouze 10-15. Na hodiny tělesné výchovy škola využívá tělocvičnu TJ Sokol Tvarožná, jehož budova je od školy vzdálena přibližně 1 km a má obvyklou sportovní vybavenost.

Kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita:

Informace z webových stránek školy: http://www.skolatvarozna.cz/

Jak pro školní rok 2016/2017, tak pro školní rok 2017/2018, byly na škole dle webových stránek školy kroužky dva. Konkrétně se jednalo o kroužek kopaná a pohybově taneční.

Informace o kroužcích naleznou návštěvníci webových stránek školy velmi snadno, v menu na levé straně je vytvořena přímo záložka pojmenovaná kroužky.

Výběr kroužků:

Škola nabízí větší počet kroužků, otevřou se ty, do kterých se přihlásí dostatečný počet žáků.

Informace získané prostřednictvím dotazníku (pro školní rok 2016/2017):

Sekce 3 – obecné informace o kroužcích:

Na škole jsou vedeny kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita, dva. Respondent je s tímto stavem spokojen. Zájem učitelů o vedení těchto kroužků je dle respondenta velký, jsou zde ovšem ještě rezervy. Dále respondent téměř úplně souhlasí s tím, že je nabídka těchto kroužků dostačující a úplně souhlasí s tím, že nabídka je rozmanitá. Jen na 50 % respondent souhlasí s tím, že tyto kroužky významně ovlivňují pohybový režim dětí.

Za pozitivum považuje respondent to, že kroužky jsou vybírány dle zájmu dětí. Návrhy pro případné změny respondent nemá.

Sekce 4 – informace ke konkrétním kroužkům:

Kopaná – Kroužek probíhá jedenkrát týdně v době mezi 15:00 a 17:00. Trvá 45-90 minut. Je určen pro chlapce ze všech ročníků. Kapacita kroužku je 25 dětí, navštěvovalo ho 15 dětí. Je určen pouze žákům školy. Organizují jej učitelé školy. Kvalifikace vedoucího kroužku je dle respondenta dostačující. Škola má veškeré potřebné vybavení. Kroužek je bezplatný. Na škole je kroužek novinkou. Informace o něm jsou předány prostřednictvím nástěnek a informací pro rodiče. Zájem dětí a rodičů je středně velký, čemuž odpovídá i naplněnost tohoto kroužku.

Pohybově taneční – Kroužek probíhá jedenkrát týdně mezi 12:00 a 15:00. Trvá 45 minut. Je určen pro dívky ze všech ročníků. Kapacita kroužku je 25 dětí, navštěvovalo ho 10 dětí. Je určen pouze žákům školy. Organizován je společností Rytmik. Veden je studentkou VŠ, což je dle respondenta dostačující. Škola má veškeré potřebné vybavení. Cena kroužku za pololetí činí 900 Kč. Na škole je kroužek tradicí. Informace o něm jsou poskytnuty prostřednictvím internetových stránek školy a informačních letáků. Zájem rodičů o tento kroužek není příliš velký a ze strany dětí je středně velký.

2.4 VÝSLEDKY V této části diplomové práce vyhodnotíme data nasbíraná z různých zdrojů. Primární a pro nás stěžejní výsledky jsou ty, které pracují s daty charakteristiky vybraných škol a jsou hlavní částí naší případové studie. Pro lepší uchycení celé problematiky kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita, vkládáme na úvod také vybrané výsledky zpracovaných dat z webových stránek škol a také z dotazníku.

Tabulka 1 Počet kroužků v okrese Brno-město a Brno-venkov dle informací z webových stránek škol počet škol mající průměrný počet okres počet škol kroužky kroužků Brno – město 91 63 4,1 Brno – venkov 107 52 2,7

mají kroužky počet škol

Brno - venkov

Brno - město

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120

Obrázek 1 Počet kroužků v okrese Brno-město a Brno-venkov dle informací z webových stránek škol

V tabulce 1 a na obrázku 1 jsou znázorněny počty základních škol, kroužků a průměrný počet kroužků v daném okrese. V procentech můžeme vyjádřit údaje následovně. Z okresu Brno-město má kroužky založené na pohybové aktivitě 69,2 % z celkového počtu škol. V okrese Brno-venkov je to 48,6 % z celkového počtu škol. Tato data jsme získali z webových stránek škol. Školy, které kroužky mají, jsou v tomto případě ty, které je měly uvedené na svých webových stránkách. Pokud je uvedeny neměly, nelze určit, zda škola kroužky vůbec nemá, nebo zda pouze neposkytuje informace o nich touto formou.

průměrný počet kroužků 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Brno – město Brno – venkov

Obrázek 2 Průměrný počet kroužků při školách v okrese Brno-město a Brno-venkov, které jsou určeny pro žáky 1. stupně Obrázek 2 znázorňuje průměrný počet kroužků založených na pohybové aktivitě určených pro 1. stupeň základní školy. Opět se jedná o zpracování údajů z internetových stránek škol.

Dále zde analyzujeme nasbíraná data (viz charakteristika vybraných škol) dle námi zadaných kritérií. Dle těchto kritérií porovnáme jednotlivé prvky zkoumaného souboru mezi sebou. To jsme učinili pomocí námi vytvořených bipolárních škál. Porovnávány jsou dvojice škol stejného typu, tedy ZŠ a MŠ Pastviny a ZŠ a MŠ Pohořelice, jako zástupci škol plně organizovaných, ZŠ a MŠ Zeiberlichova a ZŠ a MŠ Kobylnice jako zástupci škol neúplně organizovaných, dále pak školy okresu Brno-město a okresu Brno- venkov. ZŠ Tvarožná je jediným zástupcem škol malotřídních. Pro lepší přehlednost následuje tabulka.

Tabulka 2 Rozdělení vybraných škol dle velikosti škola okres velikost ZŠ a MŠ Pastviny plně organizovaná Brno-město ZŠ a MŠ Zeiberlichova neúplně organizovaná ZŠ a MŠ Pohořelice plně organizovaná ZŠ Tvarožná Brno-venkov neúplně organizovaná ZŠ a MŠ Kobylnice Malotřídní

Následuje výčet a popis kritérií, která jsme si zvolili pro vyhodnocení nasbíraných dat.

Kritéria:

a) poměr počtu žáků a počtu kroužků na dané škole;

b) kroužky a pohlaví (poměr kroužků, které jsou určeny jen pro dívky, jen pro chlapce nebo pro obě pohlaví);

c) věk žáků (pro jaké ročníky je kroužek určen);

d) organizace (kroužek je organizován učiteli školy či školní družinou nebo ve spolupráci s externí organizací);

e) ŠVP – motivace dětí k pohybovým aktivitám;

f) cena (kroužky jsou zdarma nebo za úplatu);

g) výběr kroužků (jak jsou kroužky na dané škole vybírány, jaký podíl na výběru má škola a jaký rodiče a děti);

h) podávání informací o kroužcích (informace o kroužcích se k žákovi dostávají různými prostředky – webové stránky, letáčky, prezentace, nástěnky, …);

i) materiální vybavenost (prostory školy vhodné pro organizaci kroužků).

Na základě těchto kritérií jsme vytvořili bipolární škálu. Ke každému kritériu náleží dva protilehlé póly, mezi nimiž jsou čísla 1–5. Číslo 1 je jeden pól, číslo 5 je protilehlý pól. Čísla přiřazujeme dle informací popsaných v kapitole 2.3. Jsou přiřazována na základě posouzení těchto informací, srovnání mezi sebou. V některých případech tedy dojde k seřazení škol, v jiném k poměrnému určení. Daná hodnota může být subjektivní, protože se nejedná o kvantitativní metodu výzkumu, ovšem vycházíme z nasbíraných dat a snažíme se o co nejpřesnější určení.

Tabulka 3 Kritéria vyjádřená bipolární škálou a) Nízký poměr žák/kroužek 1 2 3 4 5 Vysoký poměr žák/kroužek b) Kroužky jsou určeny pro Kroužky jsou určeny pro obě 1 2 3 4 5 jedno pohlaví. pohlaví. c) Kroužky jsou určeny pro Kroužky nejsou určeny pro žáky všech ročníků prvního žáky všech ročníků prvního 1 2 3 4 5 stupně. stupně. d) Kroužky jsou Kroužky jsou organizovány

organizovány učiteli školy 1 2 3 4 5 externími organizacemi.

nebo školní družinou. e) Vysoká motivace Nízká motivace k pohybovým k pohybovým aktivitám 1 2 3 4 5 aktivitám uchycena v ŠVP. uchycena v ŠVP. f) Kroužky jsou zdarma. 1 2 3 4 5 Kroužky jsou za úplatu. g) Kroužek je zaveden na Kroužek je zaveden na základě 1 2 3 4 5 základě výběru žáka. výběru vedení školy. h) Informace jsou podávány Informace jsou podávány jedním způsobem. 1 2 3 4 5 mnoha způsoby. i) Škola má vhodné vybavení Škola nemá vhodné vybavení pro vedení kroužků. 1 2 3 4 5 pro vedení kroužků.

Tabulka 4 Počty kroužků a žáků 1. Stupně na vybraných školách, poměr žák/kroužek škola celkem kroužků počet žáků 1. stupně poměr žák/kroužek ZŠ a MŠ Pastviny 17 472 27,7 ZŠ a MŠ Kobylnice 2 79 39,5 ZŠ a MŠ Pohořelice 5 375 75 ZŠ Tvarožná 2 64 32 ZŠ a MŠ Zeiberlichova 2 124 62

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 3 Poměr počtu žáků a kroužků Číslo jedna škály znamená nízký poměr počtu žáků a kroužků, číslo 5 naopak poměr vysoký. Žádoucí je poměr nízký, kdy mají žáci velkou šanci kroužek navštěvovat. Mnohdy nízký poměr znamená rozmanitou nabídku kroužků. Nejlepšího výsledku zde dosáhla ZŠ a MŠ Pastviny, nejvyššího poměru dosáhly ZŠ a MŠ Zeiberlichova a ZŠ a MŠ Pohořelice. Školy jsou seřazeny postupně dle poměrů. b)

Tabulka 5 Kroužky a pohlaví na jednotlivých školách škola celkem kroužků chlapci dívky obě pohlaví ZŠ a MŠ Pastviny 17 17 ZŠ a MŠ Kobylnice 2 2 ZŠ a MŠ Pohořelice 5 1 4 ZŠ Tvarožná 2 1 1 ZŠ a MŠ Zeiberlichova 2 2

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 4 Kroužky a pohlaví na jednotlivých školách Obrázek 4 znázorňuje, jaká je nabídka kroužků, co se týče pohlaví. Číslo 1 škály nám říká, že kroužky jsou určeny pouze pro děti jednoho pohlaví. Číslo 5 naopak říká, že dané kroužky jsou určeny pro děti obou pohlaví.

Školy plně organizované: Zde je mezi školami mírný rozdíl. ZŠ a MŠ Pastviny nabízí kroužky všem dětem. ZŠ a MŠ Pohořelice nabízí kroužků 5, z toho 4 (80%) chlapcům i dívkám a 1 pouze dívkám – mažoretky.

Školy neúplně organizované: ZŠ a MŠ Kobylnice nabízí oba kroužky dětem obou pohlaví. To stejné platí pro ZŠ a MŠ Zeiberlichova.

Škola malotřídní: V ZŠ a MŠ Tvarožná je stav takový, že je zde veden jeden kroužek pro holky a jeden pro kluky. Výběr tedy není příliš rozmanitý.

61 c)

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 5 Kroužky dle věku, pro který je určen Zde je číslo 1 pro kroužky určené pro žáky všech ročníků prvního stupně. Číslo 5 pak pro kroužky, které nejsou určeny pro žáky všech ročníků prvního stupně. Čísla škály jsou přiděleny školám dle poměru kroužků, které jsou určeny pro žáky všech ročníků a těch, které jsou určeny žákům jen některých ročníků. ZŠ a MŠ Pastviny, ZŠ a MŠ Kobylnice a ZŠ Tvarožná nabízí každý kroužek dětem ze všech ročníků. ZŠ a MŠ Pohořelice má dva kroužky pro žáky všech ročníků (mažoretky, pohybový kroužek). Tři další jsou poté určeny pro žáky pátého ročníku (sportovní hry, fotbal) a pro žáky čtvrtého a pátého ročníku (florbal). ZŠ a MŠ Zeiberlichova nabízí kroužky žákům 4. a 5. ročníku.

Školy plně organizované: Zde nedochází úplné shodě, ZŠ a MŠ Pohořelice nenabízí všechny kroužky žákům všech ročníků.

Školy neúplně organizované a škola malotřídní: Zde se odlišuje brněnská škola. Školy okresu Brno-venkov nabízejí všechny kroužky žákům všech ročníků.

62 d)

Tabulka 6 Organizace kroužků

organizace kroužků organizace kroužků škola celkem kroužků školou, družinou jinou organizací ZŠ a MŠ Pastviny 17 6 11 ZŠ a MŠ Kobylnice 2 1 1 ZŠ a MŠ Pohořelice 5 5 0 ZŠ Tvarožná 2 1 1 ZŠ a MŠ 2 1 1 Zeiberlichova V tabulce jsou shrnuty poznatky ze všech škol, co se týče organizace kroužků. Na základě těchto informací jsme ve škále zvolili odpovídající body. Ty jsme znázornili v následujícím grafu.

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 6 Organizace kroužků Číslo 1 na škále – kroužky jsou organizovány učiteli školy nebo školní družinou. Číslo 5 na škále – kroužky jsou organizovány externími organizacemi. Žádná z našich vybraných škol nenechává vedení kroužků jen na externích organizacích. Každá z škol má tedy alespoň jeden kroužek vedený učiteli školy nebo školní družinou. Až na jedinou školu každá z nich alespoň částečně s nějakou organizací spolupracuje.

Školy plně organizované: Zde nedochází ke shodě. ZŠ a MŠ Pohořelice zajišťují všechny své kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita, pracovníky školy nebo školní družiny. Naopak ZŠ a MŠ Pastviny spolupracuje s více organizacemi a pořadateli kroužků,

63 konkrétně v 11 případech, což je více než polovina. Na základě tohoto nemůžeme obecně říci, že čím větší škola je, o to více vyhledává spolupráci s externími organizacemi.

Školy neúplně organizované a škola malotřídní: Zde nastala naopak naprostá shoda. Všechny tyto tři školy nechaly polovinu kroužků na pracovnících školy a polovinu na externí organizaci. e)

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 7 Motivace k navštěvování kroužků zachycená v ŠVP Zde byla přidělena hodnota 1 naší škály všem vybraným školám. To proto, že všechny vyhověly tomuto kritériu. Při tvorbě ŠVP se vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, proto se některé formulace cílů, učiva, kompetencí či přístupů u daných škol opakují. Všechny školy mají také ve svém ŠVP uvedeny určité akce a projekty, které směřují k motivaci dětí pro pohybové aktivity.

64 f)

ZŠ a MŠ Pastviny 5 4 3 2 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 1 0

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 8 Cena kroužků Na obrázku 8 můžeme vidět, že škála začíná číslem 0. Je to proto, že respondent neznal cenu kroužků, proto nemůžeme posoudit situaci na dané škole přiřazením hodnoty 1–5 naší škály. Jedná se o ZŠ a MŠ Pastviny. V případě ZŠ a MŠ Pastviny je situace taková, že kroužky, které jsou organizovány školní družinou, jsou zdarma, u ostatních cenu respondent nezná. V ZŠ a MŠ Kobylnice respondent odpověděl, že cena kroužků se odvíjí dle počtu přihlášených dětí. Z tohoto usuzujeme, že kroužky jsou za úplatu.

Kroužky zcela zdarma nabízí ZŠ a MŠ Zeiberlichova a ZŠ a MŠ Pohořelice. ZŠ Tvarožná nabízí dva kroužky, z toho jeden zdarma a druhý za úplatu.

65 g)

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 9 Výběr kroužků ZŠ a MŠ Pastviny, ZŠ a MŠ Kobylnice, ZŠ Tvarožná a ZŠ a MŠ Pohořelice dosahují hodnoty 4 naší škály. Kroužky jsou nabídnuty školou nebo organizacemi s ní spolupracujícími. Nabídnuto je i větší množství kroužků a z nich děti a rodiče vybírají. Podle počtu přihlášených dětí se kroužek buď otevře, nebo neotevře. ZŠ a MŠ Zeberlichova dosahuje hodnoty 5, protože zde jsou nabídnuty zájmové kroužky převážně dle zaměření vychovatelek školní družiny. Nelze tedy říci, že by žáci měli velkou možnost volby.

Školy plně organizované: Zde jsou podmínky při výběru kroužků nastaveny stejně.

Školy neúplně organizované a škola malotřídní: Zde se mírně odchyluje škola ZŠ a MŠ Zeiberlichova, jinak jsou na tom školy stejně, tak jako školy plně organizované.

66 h)

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 10 Podávání informací o kroužcích Číslo 1 naší škály říká, že informace o kroužcích jsou podávány jedním způsobem, číslo 5 to, že informace o kroužcích jsou podávány mnoha způsoby. V této oblasti jsou na tom školy vyrovnaně. Většinou podávají informace o kroužcích na webových stránkách školy. Další možností je předání informací o kroužcích rodičům či žákům (třídní schůzky, vyučování) nebo prostřednictvím letáčků jednotlivých kroužků. ZŠ a MŠ Pohořelice zkombinovala i všechny zmíněné. ZŠ a MŠ Zeiberlichova zůstala u informování pomocí webových stránek. Naopak ZŠ a MŠ Kobylnice na svých internetových stránkách informace o kroužcích pro školní rok 2017/2018 neuvádí.

67 i)

ZŠ a MŠ Pastviny 5

3 ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ a MŠ Kobylnice 2

ZŠ Tvarožná ZŠ a MŠ Pohořelice

Obrázek 8 Materiální podmínky pro kroužky (prostory) Číslo 1 škály – škola má vhodné vybavení pro kroužky, číslo 5 – škola nemá vhodné vybavení pro kroužky. ZŠ a MŠ Pastviny, ZŠ a MŠ Zeiberlichova a ZŠ a MŠ Pohořelice mají vybavení pro kroužky ideální, proto jim bylo přiděleno číslo jedna naší škály. ZŠ a MŠ Kobylnice tělocvičnou nedisponuje. Pro organizaci kroužků využívá tělocvičny Sokola Kobylnice, který je od školy vzdálen asi 5 až 10 minut. ZŠ Tvarožná dosáhla poloviny naší škály. To proto, že škola nemá tělocvičnu. Má ale cvičebnu, která je pro počet dětí, navštěvující kroužky, dostačující.

Školy plně organizované: Školy plně organizované, tedy školy velké, disponují tělocvičnami. U ZŠ a MŠ Pastviny se jedná dokonce o tělocvičny dvě, plavecký bazén a venkovní sportovní areál. V případě ZŠ a MŠ Pohořelice se jedná o tělocvičnu, ale v blízkosti školy se nachází také sportovní hala a mnohoúčelový sportovní areál. Můžeme říci, že obě školy mají výborné podmínky. Ovšem množství prostor a plavecký bazén nabízejí více možností, což se projevuje na počtu nabízených kroužků.

Školy neúplně organizované a škola malotřídní: U tohoto typu škol je shodný počet nabízených kroužků a to dva. Pro ZŠ a MŠ Kobylnice je nutný přesun do budovy Sokola. ZŠ a MŠ Zeiberlichova byla dlouhá léta ve stejné situaci, v současné době již disponuje moderně vybavenou tělocvičnou.

Z hlediska okresu, ve kterém se škola nachází, můžeme situaci posoudit na našem souboru následovně. Menší školy v okrese Brno-venkov mají horší podmínky, co se týče prostoru pro vykonávání pohybových aktivit.

Porovnání škol plně organizovaných dle daných kritérií:

ZŠ a MŠ Pastviny ZŠ a MŠ Pohořelice

a) Poměr počtu žáků a počtu kroužků na dané škole 5 b) Kroužky a pohlaví (Poměr kroužků, které i) Materiální vybavenost 4 jsou určeny jen pro dívky, jen pro chlapce 3 nebo pro obě pohlaví.) 2 c) Věk žáků (Pro jaké h) Podávání informací o 1 ročníky je kroužek kroužcích určen.) 0

g) Výběr kroužků (Jak d) Organizace (Kroužek jsou kroužky na dané je organizován učiteli škole vybírány, jaký podíl školy či školní družinou na výběru má škola a nebo ve spolupráci s jaký rodiče a děti.) externí organizací.) f) Cena (Kroužky jsou e) ŠVP – motivace dětí zdarma nebo za úplatu.) k pohybovým aktivitám

Obrázek 11 Porovnání škol plně organizovaných dle daných kritérií Kritéria, ve kterých školy plně organizované, tedy ZŠ a MŠ Pastviny a ZŠ a MŠ Pohořelice, dosahují totožných hodnot, jsou e, g, i. Tedy vyrovnanost kroužků, co se týče ŠVP, výběru kroužků a materiální vybavenosti školy. Právě vybavenost mají obě školy ideální. Naopak naprosto odlišných hodnot dosahují kritéria a, d. První z kritérií vymezuje poměr žáků a kroužků, kde si lépe stojí ZŠ a MŠ Pastviny, která nabízí velký počet kroužků. ZŠ a MŠ Pastviny při pořádání kroužků založených na pohybové aktivitě spolupracuje s mnoha organizacemi a dalšími subjekty, kdežto ZŠ a MŠ Pohořelice nikoliv, kroužky jsou zcela pod vedením tamních učitelů. V ostatních kritériích (b, c, h) nejsou mezi školami velké rozdíly.

Porovnání škol neúplně organizovaných (i školy malotřídní) dle daných kritérií:

ZŠ a MŠ Kobylnice ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ Tvarožná

Obrázek 12 Porovnání škol neúplně organizovaných (i školy malotřídní) dle daných kritérií Školy neúplně organizované dosahují stejných nebo podobných výsledků v těchto kritériích – b (kroužky a pohlaví) – kromě školy malotřídní, d (organizace kroužků), e (ŠVP), g (výběr kroužků), h (podávání informací o kroužcích). Výrazně odlišných výsledků v kritériích c, f, i. Pro kritérium c, tedy věk žáků, kterým je kroužek určen, nastává shoda pro dvě naše dvě školy neúplně organizované, škola malotřídní dosahuje opačné hodnoty. Každá z daných tří škol dosahuje odlišné hodnoty v kritériu c, tedy cena kroužku, a kritériu i, což znamená materiální vybavenost pro kroužky.

Porovnání škol z okresu Brno-město dle daných kritérií:

ZŠ a MŠ Pastviny ZŠ a MŠ Zeiberlichova

a) Poměr počtu žáků a počtu kroužků na dané škole 5 b) Kroužky a pohlaví (Poměr kroužků, které i) Materiální vybavenost 4 jsou určeny jen pro dívky, jen pro chlapce nebo pro 3 obě pohlaví.) 2 c) Věk žáků (Pro jaké h) Podávání informací o 1 ročníky je kroužek kroužcích určen.) 0

g) Výběr kroužků (Jak d) Organizace (Kroužek jsou kroužky na dané je organizován učiteli škole vybírány, jaký podíl školy či školní družinou na výběru má škola a jaký nebo ve spolupráci s rodiče a děti.) externí organizací.) f) Cena (Kroužky jsou e) ŠVP – motivace dětí zdarma nebo za úplatu.) k pohybovým aktivitám

Obrázek 13 Porovnání škol z okresu Brno-město dle daných kritérií Při porovnání škol z okresu Brno-město nastaly shody v těchto kritériích: b, e, i. Všechny kroužky jsou určeny dětem obou pohlaví. Materiální vybavenost je v obou případech dobrá, školy disponují vybavenými tělocvičnami, přičemž ZŠ a MŠ Pastviny ve svém vybavení vyniká díky plaveckému bazénu a venkovnímu areálu. Podobných výsledků dosahují školy v kritériích d, g, h. Naopak naprosto odlišných výsledků dosahují v kritériích a, c. ZŠ a MŠ Pastviny má ideální poměr počtu žáků k počtu kroužků. Nabídka je velmi rozmanitá. ZŠ a MŠ Zeiberlichova má naopak výběr dosti limitovaný. Také v kritériu c, tedy věk žáků, kterým je kroužek určen, dosahuje ZŠ a MŠ Pastviny nejvyššího hodnocení, protože kroužky jsou určeny všem žákům prvního stupně, kdežto u školy ZŠ a MŠ Zeiberlichova je tímto možnost výběru opět omezena.

Porovnání škol z okresu Brno-venkov dle daných kritérií:

ZŠ a MŠ Pohořelice ZŠ a MŠ Kobylnice ZŠ Tvarožná

Obrázek 14 Porovnání škol z okresu Brno-venkov dle daných kritérií Zde shoda nastává v kritériích e, g. Podobných výsledků školy dosahují v kritériu h, v kritériích c, d nastává shoda u dvou ze tří škol (ZŠ a MŠ Pohořelice se odlišuje). Rozdílné jsou výsledky u kritérií a, b, f, i. Materiální vybavenost (i) je nejlepší na škole plně organizované, tedy ZŠ a MŠ Pohořelice, škola malotřídní ZŠ Tvarožná má podmínky zhoršené a škola neúplně organizovaná ZŠ a MŠ Kobylnice vhodnými prostory pro pohybové aktivity nedisponuje vůbec. Z tohoto grafu můžeme posoudit, že pohořelická plně organizovaná základní škola dosahuje přívětivějších výsledků pro organizaci kroužků založených na pohybové aktivitě než další dvě školy.

Porovnání všech vybraných škol dle daných kritérií:

ZŠ a MŠ Pastviny ZŠ a MŠ Pohořelice ZŠ a MŠ Kobylnice ZŠ a MŠ Zeiberlichova ZŠ Tvarožná

a) Poměr počtu žáků a počtu kroužků na dané škole 5 b) Kroužky a pohlaví i) Materiální vybavenost 4 (Poměr kroužků, které jsou určeny jen pro… 3 2 c) Věk žáků (Pro jaké h) Podávání informací o 1 ročníky je kroužek kroužcích 0 určen.)

g) Výběr kroužků (Jak d) Organizace (Kroužek jsou kroužky na dané je organizován učiteli škole vybírány, jaký… školy či školní…

f) Cena (Kroužky jsou e) ŠVP – motivace dětí zdarma nebo za úplatu.) k pohybovým aktivitám

Obrázek 15Porovnání všech vybraných škol dle daných kritérií

Obrázek číslo 15 nabízí komplexní pohled na zkoumané školy dle zadaných kritérií.

Na základě studia informací o školách a jejich vyhodnocování uvádíme shrnutí a také pozitiva a negativa daných škol v oblasti kroužků, jejichž náplní je pohybová aktivita:

ZŠ a MŠ Brno, Pastviny 70, p. o.

Škola plně organizovaná (velká). Jedná se o skutečně velkou, výborně vybavenou městskou školu v hezkém prostředí městské části Komín. Součástí školy je Centrum pro sport a volný čas Komín. Proto má škola skvělé podmínky pro pořádání kroužků založených na pohybové aktivitě. Nabídka kroužků je zde rozmanitá, škola nabízí 17 kroužků z různých oblastí pohybových aktivit. Kroužky probíhají převážně v čase mezi 14. a 17. hodinou a jsou většinou plně obsazeny (25 dětí). Škola spolupracuje s organizacemi a externími organizátory kroužků, má ale také kroužky organizované učiteli školy a školní družinou. Kroužky v rámci školní družiny jsou zdarma.

+ výborná vybavenost školy pro pohybové aktivity (venkovní areál, 2 tělocvičny, plavecký bazén)

+ rozmanitá nabídka kroužků

Základní škola a Mateřská škola Pohořelice, příspěvková organizace

Škola plně organizovaná v okrese Brno-venkov, konkrétně v Pohořelicích. Nabízí velké množství zájmových kroužků, na pohybové aktivitě jich je založených pro první stupeň pět. V poměru k počtu žáků není tato nabídka příliš velká. Kroužky probíhají převážně v čase mezi 14. a 16. hodinou. Většina kroužků je určena pro děti obou pohlaví. Škola má vybavení a prostory pro organizaci kroužků založených na pohybové aktivitě.

+ všechny kroužky jsou zdarma

+ nabídka kroužků je rozmanitá

- malý počet kroužků v poměru k počtu žáků

Základní škola a Mateřská škola Kobylnice, příspěvková organizace

Škola neúplně organizovaná v okrese Brno-venkov. Škola nedisponuje tělocvičnou, hodiny tělesné výchovy a zájmové kroužky probíhají v blízké budově Sokola. Kroužky založené na pohybové aktivitě jsou dva. Probíhají mezi 12. a 15. hodinou.

+ i přes to, že škola nedisponuje tělocvičnou, poměr počtu žáků a počtu kroužků je docela dobrý

- vybavenost školy pro pohybové aktivity – škola nemá tělocvičnu 74

- malý výběr kroužků

- absence informací o kroužcích na internetových stránkách školy

Základní a mateřská škola Brno, Zeiberlichova 49

Brněnská neúplně organizovaná škola, ležící v městské části Soběšice. Kroužky založené na pohybové aktivitě nabízí dva, což není v poměru k počtu žáků školy příliš vysoké číslo. Škola má tělocvičnu. Kroužky probíhají mezi 15. a 17. hodinou.

+ kroužky jsou zdarma

+ osobní přístup

- malá možnost výběru

ZŠ Tvarožná, příspěvková organizace

Škola malotřídní (neúplně organizovaná se spojenými ročníky), ležící ve vesnici Tvarožná. Kroužky jsou zde také 2, ovšem v poměru k menšímu počtu žáků, než tomu bylo u školy předchozí. To ovšem nemění velmi omezenou možnost výběru. Škola má ztížené prostorové podmínky, k počtu žáků jsou ale vyhovující.

+ pořádání kroužků i přes ztížené podmínky

+ osobní přístup

- velmi malá možnost výběru

Náměty pro školy (organizace kroužků založených na pohybové aktivitě)

Zde popíšeme náměty, nápady, tipy, které mohou být možností, jak ke kroužkům založeným na pohybové aktivitě přistupovat. Vycházíme z informací, které jsme získali při sběru dat z webových stránek, vzdělávacích programů či dotazníků. Shrnujeme zde body z různých oblastí této problematiky.

První odstavec věnujeme výběru kroužku. Ve většině případů je kroužek vybrán a předložen školou. Může se tak dít z vlastní iniciativy či ve spolupráci s jinou organizací, sportovním klubem nebo střediskem volného času. Škola nabídne buďto větší počet kroužků, ze kterých se později vybere jen počet menší, nebo škola nabídne počet menší, kdy se otevřou s největší pravděpodobností kroužky všechny. Kroužky jsou nabízeny na webových stránkách škol, osobní prezentací, ale i prostřednictvím letáků a e-mailů. Do předložených kroužků rodiče děti přihlásí na základě jejich zájmu. Předložit větší počet kroužků a následně otevřít ty kroužky, do nichž se přihlásí nejvíce žáků, je dobrý způsob, jak s kroužky pracovat. Děti tak mají široké spektrum výběru. Ovšem setkali jsme se i s přístupem, kdy škola přenechala rodičům a dětem již prvotní úlohu – tedy navrhnout kroužky, nejen výběr z již zúženého výběru předložených kroužků. Mohli tak učinit hlasováním v informačním systému školy. Dále lze vytvořit například elektronický či papírový dotazník. Možností je také uspořádat „jarmark kroužků“, například v prvním týdnu školy, kde se budou kroužky prezentovat pomocí různých materiálů, ukázek z praxe a podobně. Zde si rodiče s dětmi udělají lepší náhled na zájmové kroužky a akce jim může usnadnit rozhodování a případně předejít nevhodné volbě. Dítě zde může být motivováno pro zájmovou činnost, která by ho dříve ani nenapadla. V motivaci dětí jsou výborné prezentace kroužků jejich vedoucími či návštěvníky ve třídě nebo v jiných prostorách školy. Pokud děti vidí a slyší konkrétní zážitky a zkušenosti z praxe kroužku, může se pro ně stát mnohem atraktivnější. V našem výčtu tipů pro výběr a zavedení kroužků je posledním tento – pro dítě je motivující a nenásilné, když se může přijít podívat na setkání kroužku a to nezávazně. Podívá se, jak setkání probíhá, popřípadě si nějakou činnost vyzkouší. Můžeme říci, že je to takový „otevřený kroužek“. Toto lze provádět i na konci školního roku, kdy jsou kroužky již zaběhlé. Mohou si takto zajistit zájemce pro příští školní rok.

V tomto, druhém odstavci, rozebereme organizaci kroužků. Mnohdy jsou učitelé a vychovatelé školní družiny vytíženi a pro vedení kroužku jim již nezbývá čas nebo energie. Je škoda, aby z tohoto důvodu byla nabídka kroužků pro žáky menší. Existují 76 společnosti, které se věnují přímo organizaci kroužků z různých oblastí zájmu. Je tedy možnost navázat tuto spolupráci a obohatit tak nabídku kroužků. Většinou společnost nabízí na svých webových stránkách širokou nabídku kroužků, mají propracované metodiky a vyškolené lektory. V různých okresech působí různé subjekty. Některé z těchto organizací či společností pro Brno a okolí jsme zmínili v teoretické části této práce.

V podobném duchu pokračujeme i v odstavci třetím. Může se stát, zejména ve vesnicích či menších městech, že škola nedisponuje vhodnými prostory pro pořádání kroužků založených na pohybové aktivitě – tělocvična atd. Proto je dobré navázat spolupráci s blízkým a dostupným sportovištěm či jinou školou, budovou, která těmito prostory a vybaveností disponuje. Například právě i jedna z námi vybraných škol, již jsme zde rozebírali, představuje tuto situaci. Pro účely hodin tělesné výchovy a dalších pohybových aktivit škola využívá tělocvičny Sokola. Tento přesun není náročný a lze jej zvládnout do pěti minut. Není tedy opravdu nutno zůstávat u spolupráce jen co se týče tělesné výchovy, ale právě také v případě zájmových kroužků. I když se nejedná o kroužky v budově školy, touto cestou škola stále může pozitivně ovlivňovat pohybový režim dětí, motivovat je pro pohybové aktivity a zdravý životní styl. Navíc je to dětem známé prostředí, mohou se zde setkávat se známou skupinou lidí, což je přívětivé a motivující pro navštěvování zájmových kroužků.

Klíčem k vytváření kladného vztahu k pohybu obecně ve školním prostředí je pozitivní motivace. V každodenním životě školy dětem vštěpujeme zásady zdravého životního stylu, správného pohybového režimu a režimu dne, a právě také vliv pohybu na zdraví. Činíme tak v různých vyučovacích předmětech i o přestávkách. Využíváme mezipředmětových vztahů. Ideálním předmětem jsou hodiny prvouky a přírodovědy, kde se nabízí spousta možností. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jsou popsány body, které slouží právě k motivaci a vedení dětí k pohybové aktivitě, k jejímu zařazování do svého pohybového režimu dne, organizaci svého volného času. Najdeme je ve výčtu kompetencí, vzdělávacích cílů, učiva a ve výstupech v jednotlivých předmětech. Z RVP ZV poté vychází školní vzdělávací programy, které si tvoří každá škola sama. Pro děti lákavé a motivující jsou školní akce a projekty, kde se mohou seznámit se zajímavými pohybovými aktivitami. Myšleny jsou i akce, výstupy, či soutěže, jež jsou pořádány kroužky a mohou se na ně přijít podívat ostatní žáci školy. Žák v nich tak vidí smysl, jeho účastníci se pro něj stávají vzory. Velkým činitelem se může 77 stát také učitel tělesné výchovy, který v žácích vyvíjí zájem, udržuje příjemnou a motivující atmosféru během vyučovacích hodin. Naopak stresující prostředí a průběh těchto vyučovacích hodin může mít naprosto opačný efekt či dokonce způsobit blok.

Jak již bylo zmíněno i v úvodu práce, významným činitelem v pohybovém režimu dětí a v organizaci jejich volného času, je rodina. Proto je vhodný způsob, jak děti vést k pohybové aktivitě, tedy i k navštěvování kroužků založených na pohybové aktivitě, komunikovat v tomto ohledu s rodiči, působit na ně. Můžeme tak učinit právě nabídkou spolupodílení se na výběru kroužků, zasílání nabídek jednotlivých kroužků vedených na škole, pozvánkami na ukázky kroužků či na akce školy spojené s pohybovou aktivitou či zdravým životním stylem.

ZÁVĚR V diplomové práci jsme se zabývali kroužky založenými na pohybové aktivitě. V teoretické části jsme popsali pojmy, které s tímto tématem souvisí. Postupovali jsme od obecnějších pojmů k těm konkrétnějším. Věnovali jsme se také literatuře, legislativním a kurikulárním dokumentům, to vše v kapitole rešerše literatury. Popsali jsme také možnosti organizace kroužků založených na pohybových aktivitách, materiální podmínky a vedoucího kroužků. Následovalo zmínění významu kroužků pro zdraví, pro pohybový režim dětí. Dále jsme určili dělení škol, kterým jsme se řídili ve výzkumné části práce – tedy školy plně organizované, neúplně organizované a malotřídní. Poslední částí teoretické části byl popis výzkumných přístupů, výčet a popis metod a nástrojů výzkumu, kterých jsme využili ve výzkumné části práce. Následovala část výzkumná.

Prvotním nástrojem, který byl zvolen pro tuto diplomovou práci, byl dotazník. Prostřednictvím dotazníku měly být získány informace o kroužcích v okresech Brno- město a Brno-venkov. Takto nabytých informací by bylo velké množství, byly by utříděny a poskytly by nám obecné poznatky o kroužcích. Návratnost dotazníku byla příliš nízká, jak již bylo popsáno v metodice výzkumu. Na základě konzultace s vedoucím práce a vedoucím KTVVZ byl zvolen postup směřující k případovým studiím vybraných pěti typů škol, které jsou zastoupeny v okresu Brno-město a Brno-venkov. Zkoumány byly webové stránky škol, dokumenty škol, již zmíněný dotazník a doplňující informace byly následně získány v e-mailové komunikaci s danými školami. Školy byly podrobně popsány a následně posouzeny a porovnány pomocí škál pro daná kritéria.

Zde v závěru práce dochází k pojednání o tom, co jsme zjistili v průběhu našeho bádání a o tom, jak jsme naplnili cíle práce. Při procházení materiálů (dokumentů), webových stránek, dotazníků, ale také při osobní či e-mailové komunikaci jsme získali spoustu informací, které se týkají našeho tématu. Nezaměříme se zde pouze na konkrétní školy, ale komplexně na kroužky, jejichž náplní je pohybová aktivita. Na základě zjištění zde popisujeme, jaké jsou možnosti v jednotlivých pohledech na danou problematiku.

Naše oblast zkoumání je velmi široká a působí zde mnoho faktorů. Proto nelze obecně zhodnotit, jaký přístup je nejsprávnější. Každá škola má totiž odlišné podmínky, podmínky v různých ohledech. Ty se prolínají, znemožňují generalizaci. Ovšem to neznamená, že nemůžeme popsat přístupy, které mohou být za určitých podmínek dobré a efektivní.

Za cíl diplomové práce bylo stanoveno zjištění a popsání stavu zájmových kroužků založených na pohybových aktivitách při vybraných typech základních škol v okrese Brno-město a Brno-venkov. To jsme učinili. Konkrétně v kapitole 2.3 a ve výsledkové části. Právě zde byly školy komplexně popsány se zaměřením na kroužky založené na pohybových aktivitách. Dále navazuje pokračování vymezeného cíle práce, tedy podrobné zkoumání vybraných škol, jež má vést k jejich srovnání, hledání podobností, pozitiv a negativ. Naší hlavní metodou je případová studie vybraných škol. Poznatky k jednotlivým školám jsou shrnuty ve výsledkové části práce. Na těchto údajích stavíme také při výčtu pozitiv a negativ pro dané školy, co se týče kroužků založených na pohybových aktivitách a jejich srovnání, jak již bylo zmíněno. Ve výsledkové části podáváme poznatky ke konkrétním školám, ale také obecně ke kroužkům založeným na pohybových aktivitách z okresu Brno-město a Brno-venkov.

Shrnujeme hlavní shody a rozdíly, které vycházejí z výsledků, pro naše vybrané typy škol. U většiny kroužků platí, že probíhají v návaznosti na vyučování, nejdéle trvají do 17:00 hodin. Školy alespoň u jednoho kroužku spolupracují s externí organizací či oddílem. Plně organizovaná škola v okrese Brno-město i Brno-venkov je lépe materiálně vybavena, než jak je tomu v neúplně organizovaných školách v okrese Brno-venkov. V okrese Brno-město má výborné materiální vybavení i škola neúplně organizovaná. Vznikají tak lepší podmínky pro organizaci kroužků. Školy plně organizované mají nabídky rozmanitější i přes to, že poměr žáků a kroužků nemusí být ideální. Je to dáno velikostí školy, větším počtem žáků a tím pádem i učitelů, vznikají tak lepší podmínky. Školy neúplně organizované mají podmínky v rámci svých možností dobré, co se týče poměru žáků a kroužků, ovšem nabídka není rozmanitá, děti si nemohou vybírat, jsou i případy, že dítě nemá žádnou možnost volby, kromě té, zda kroužek navštěvovat nebo nenavštěvovat. Co se týče ŠVP vybraných škol, všechny v něm mají uchyceno vedení žáků k pohybové aktivitě, k tomu, aby si uvědomovali význam pohybu pro zdraví a sami jej zařazovali do svého režimu dne.

Úplný závěr výsledkové části práce je určen přímo pro školy, pro které může být pomocníkem pro uchycení kroužků. Nabízíme tipy a inspirace, jak dané kroužky uchopit. Vycházeli jsme z informací, které jsme nasbírali v průběhu našeho bádání. Zde popíšeme jen některé z nich.

Dle případových studií daných typů škol je podle mého názoru potřeba vytvořit rozmanitou nabídku kroužků, samozřejmě je potřeba zohlednit velikosti školy, ale bylo 80 by dobré mít možnost výběru alespoň ze dvou různých kroužků pro chlapce i dívky. Je vhodné udržovat vhodný poměr kroužků a žáků, pro které je určen, aby měli všichni možnost zapojit se. Dále se přikláním k propagaci kroužků na internetových stránkách školy, kde jsou všem snadno dostupné. Je potřeba se vyvarovat pořádání kroužků pro děti neatraktivních. Dobrým způsobem je zjištění zájmu o kroužky, nechat vybírat děti a rodiče z většího počtu a poté vybrat ten, o který je největší zájem. Existují organizace, které se věnují přímo vedení zájmových kroužků s kvalifikovanými vedoucími. Pokud škola sama nemá možnosti či osoby vhodné pro vedení kroužků, jsou externí organizace výbornou volbou. Navíc nabízejí širokou škálu možností. Ostatní doporučení pro školy jsou uvedena ve výsledkové části práce.

Myslím, že všechny z pěti vybraných škol mají podmínky, co se týče kroužků založených na pohybových aktivitách, vyhovující. Ani o jedné nelze říci, že by tuto oblast zanedbala. Fungují na základě svých možností. Prostor pro změny a vývoj zde ale určitě je, ostatně jako ve spoustě aspektech lidských činností.

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam obrázků:

Obrázek 1 Počet kroužků v okrese Brno-město a Brno-venkov dle informací z webových stránek škol ______56 Obrázek 2 Průměrný počet kroužků při školách v okrese Brno-město a Brno-venkov, které jsou určeny pro žáky 1. stupně ______57 Obrázek 3 Poměr počtu žáků a kroužků ______60 Obrázek 4 Kroužky a pohlaví na jednotlivých školách ______61 Obrázek 5 Kroužky dle věku, pro který je určen ______62 Obrázek 6 Organizace kroužků ______63 Obrázek 7 Motivace k navštěvování kroužků zachycená v ŠVP ______64 Obrázek 8 Cena kroužků ______65 Obrázek 9 Výběr kroužků ______66 Obrázek 10 Podávání informací o kroužcích ______67 Obrázek 11 Porovnání škol plně organizovaných dle daných kritérií ______69 Obrázek 12 Porovnání škol neúplně organizovaných (i školy malotřídní) dle daných kritérií ______70 Obrázek 13 Porovnání škol z okresu Brno-město dle daných kritérií ______71 Obrázek 14 Porovnání škol z okresu Brno-venkov dle daných kritérií ______72 Obrázek 15Porovnání všech vybraných škol dle daných kritérií ______73 Seznam tabulek:

Tabulka 1 Počet kroužků v okrese Brno-město a Brno-venkov dle informací z webových stránek škol ______56 Tabulka 2 Rozdělení vybraných škol dle velikosti ______57 Tabulka 3 Kritéria vyjádřená bipolární škálou ______59 Tabulka 4 Počty kroužků a žáků 1. Stupně na vybraných školách, poměr žák/kroužek 59 Tabulka 5 Kroužky a pohlaví na jednotlivých školách ______60 Tabulka 6 Organizace kroužků ______63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. 2014. Pohyb a výživa: šest priorit v pohybovém a výživovém režimu žáků na 1. stupni. Praha: Národní ústav pro vzdělávání. ISBN 978-80-7481-069-5.

2. BÁRTOVÁ, J. Podpora pohybové aktivity žáků na 1. stupni základní školy, Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy, 2010.

3. DANĚK, Karel, 1983. Pohybem ke zdraví. Praha: Olympia. ISBN 27-002-83.

4. Encyklopedie tělesné kultury, 1988. Praha: Olympia.

5. FIKAROVÁ, J. Mimoškolní pohybové aktivity dětí mladšího školního věku. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy, 2012. 74 s.

6. GAVORA, Peter, 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. ISBN 80-85931-79-6.

7. HÁJEK, Bedřich, 2004. Děti, vedoucí, volný čas:. Praha: IDM MŠMT. ISBN 80-867-8406-1.

8. HÁJEK, Bedřich, Břetislav HOFBAUER a Jiřina PÁVKOVÁ, 2008. Pedagogické ovlivňování volného času: Současné trendy. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-473-1.

9. HENDL, Jan, 2005. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál. ISBN 80-7367-040-2.

10. HENDL, Jan a Lubomír DOBRÝ, 2011. Zdravotní benefity pohybových aktivit: monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2000- 8.

11. HNÍZDILOVÁ, Michaela, 2006. Tělovýchovné chvilky: aneb pohyb nejen v tělesné výchově. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-4010-6.

12. HOFBAUER, Břetislav, 2004. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál. ISBN 80- 7178-927-5.

13. HOFBAUER, Břetislav, 2010. Kapitoly z pedagogiky volného času: Soubor pojednání o volném čase a jeho výchovném zhodnocování. České Budějovice:

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. ISBN 978-80- 7394-240-3.

14. KAPLÁNEK, Michal, ed., 2012. Čas volnosti - čas výchovy: Pedagogické úvahy o volném čase. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0450-3.

15. KOLÁŘ, Zdeněk, 2012. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3710-2.

16. KUČERA, Miroslav, Pavel KOLÁŘ a Ivan et al. DYLEVSKÝ, Dítě, sport a zdraví. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-712-7.

17. KUCHAŘOVÁ, A. Mimoškolní pohybová aktivita dětí mladšího školního věku. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy, 2010.

18. MARCUS, Bess H. a LeighAnn H. FORSYTH, 2010. Psychologie aktivního způsobu života: motivace lidí k pohybovým aktivitám. Praha: Portál. ISBN 978- 80-7367-654-4.

19. Metodické doporučení pro vedení pohybových aktivit žáků 1. - 3. ročníků základních škol, 2015. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

20. MUŽÍK, Vladislav a Milada KREJČÍ, 1997. Tělesná výchova a zdraví: Zdravotně orientované pojetí tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ. Olomouc: Hanex. ISBN 80-85783-17-7.

21. PITROVÁ, Lada, 2014. Volnočasová pohybová aktivita dětí mladšího školního věku [online]. Brno [cit. 2017-11-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/350432/pedf_m/Volnocasova_pohybova_aktivita_deti _mladsiho_skolniho_veku_Lada_Pitrova.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.

22. PÁVKOVÁ, Jiřina a kol., 1999. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál. ISBN 80-7178-295-5.

23. PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. Nové, aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. Děti a sport. ISBN 978-80-247-4218-2.

24. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2016. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

25. SEKOT, Aleš, 2003. Sport a společnost. Brno: Paido. ISBN 80-7315-047-6.

26. SEKOT, Aleš, 2015. Pohybové aktivity pohledem sociologie. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-7918-2.

27. SCHEINAROVÁ, Petra. Mimoškolní pohybové aktivity dětí na 1. stupni základní školy: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy, 2013. 75 s. Vedoucí

28. ÚLEHLOVÁ, Olga, 2014. Volnočasové pohybové aktivity žáků ZŠ Nový Hrozenkov [online]. Brno [cit. 2017-11-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/322757/pedf_m/DP_Ulehlova_Olga.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.

29. VÁGNEROVÁ, Marie, 2008. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-0956-0.

30. VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL, 1995. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido. ISBN 80-901737-9-9.

31. ZEMANOVÁ, Iveta. Analýza nabídky volnočasově-pohybových aktivit pro děti základních škol v Brně [online]. Brno, 2011 [cit. 2016-02-07]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Lenka Přikrylová Dostupné z: http://is.muni.cz/th/324108/prif_b/

INTERNETOVÉ ZDROJE 1. Domů | Kroužky [online], C2017. [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: http://www.krouzky.cz/

2. Dopravní podnik města Brna [online]. [cit. 2017-09-16]. Dostupné z: http://www.dpmb.cz/

3. Mapy Google [online], C2017. [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/

4. Městská část Brno – Komín [online]. 2013 [cit. 2017-09-16]. Dostupné z: http://www.brno-komin.cz/

5. Rytmik: Zájmové kroužky ve vaší MŠ a ZŠ [online], [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: http://www.rytmik-krouzky.cz/

6. SEZNAMSKOL.CZ: Základní školy – Brno- venkov. SEZNAMSKOL.CZ [online]. 2017 [cit. 2017-08-07]. Dostupné z: https://www.seznamskol.cz/zakladni-skoly/jihomoravsky-kraj/brno-venkov/

7. SEZNAMSKOL.CZ: Základní školy – Brno-město. SEZNAMSKOL.CZ [online]. 2017 [cit. 2017-08-07]. Dostupné z: https://www.seznamskol.cz/zakladni- skoly/jihomoravsky-kraj/brno-mesto/

8. Úrazy dětí - Dětství bez úrazů, 2016. Úrazy a otravy u dětí a jejich prevence [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://detstvibezurazu.cz/urazy-deti/

9. Základní škola a Mateřská škola Pohořelice [online], c2015. [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: http://zspohorelice.cz/

10. Zspohorelice.cz [online]. Pohořelice, c2015 [cit. 2017-07-20]. Dostupné z: http://zspohorelice.cz/

12. ZS Kobylnice [online], [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: http://www.zskobylnice.euweb.cz/index.php

13. ZŠ Pastviny [online], [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: http://www.zspastviny.cz/

14. ZŠ Tvarožná [online], c2012. [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: http://www.skolatvarozna.cz/

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: průvodní dopis

Příloha č. 2: seznam dotazovaných základních škol

PRŮVODNÍ DOPIS (E-MAIL) Vážená paní / vážený pane, tímto e-mailem Vás prosím o vyplnění dotazníku, který je součástí diplomové práce s názvem Nabídka kroužků, jejichž náplní je pohyb, pro děti mladšího školního věku při vybraných základních školách na území Brna-města a Brna-venkov. Tvorba této práce probíhá na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, na Katedře tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Cílem této práce je popsat stav kroužků, jejichž náplní je pohyb, na 1. stupních základních škol na území Brna-města a Brna-venkov a na základě toho také podat návrhy a tipy, jak k této problematice přistupovat.

Níže naleznete odkaz. Po kliknutí na něj se Vám otevře elektronický formulář (dotazník). Odpovězte, prosím, na všechny otázky. Ty se týkají právě kroužků, jejichž náplní je pohyb, na Vaší škole. Vybírejte ty kroužky, jež probíhaly na Vaší škole v tomto školním roce (2016/2017).

Odkaz https://docs.google.com/forms/d/1gyOHLxsTM1YrKyVDN60t58ueCvVxfuzTy_wTDF 4q1u4/edit

Předem děkuji za Váš čas a ochotu, kterou jste věnoval/a vyplnění dotazníku. Vyhodnocení Vám zašlu po zhotovení diplomové práce na tento e-mail. Může obsahovat zajímavé informace, nápady a inspirace, které by bylo možno realizovat na Vaší škole.

S přáním hezkého dne

Lucie Ševčíková

SEZNAM DOTAZOVANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Brno – město Vzdělávací institut INTEGRA BRNO – gymnázium, základní škola a mateřská škola, s.r.o.

Základní škola Letokruh

Základní škola a mateřská škola Didaktis s.r.o.

Soukromá základní škola Lesná s.r.o.

Cyrilometodějská církevní základní škola, Lerchova 65, Brno

Základní škola při fakultní nemocnici, Brno, Černopolní 9

Základní škola, Brno, Palackého 68

Základní škola, Brno, Štolcova 16

Základní škola, Brno, Sekaninova 1

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna, Brno, Hlinky 140

Základní škola Brno, nám. Míru 3, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Jana Babáka 1

Základní škola, Brno, Masarova 11, příspěvková organizace

Základní škola, Brno, Gajdošova 3

Základní škola Brno, Svážná 9

Základní škola Brno, Bakalovo nábřeží 8, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Úvoz 55, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Vejrostova 1

Základní škola Brno, Heyrovského 32

Základní škola, Brno, Labská 27, příspěvková organizace

Základní škola, Brno, Řehořova 3

Základní škola Brno, Arménská 21, příspěvková organizace

Základní škola, Brno, Krásného 24

Základní škola, Brno, Mutěnická 23, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Přemyslovo nám. 1

Základní škola Brno, Horní 16, příspěvková organizace

Základní škola, Brno, Košinova 22

Základní škola, Brno, Herčíkova 19

Základní škola Brno, Novoměstská 21

Základní škola Brno, Pavlovská 16, příspěvková organizace

Základní škola, Brno, Holzova 1, příspěvková organizace

Základní škola, Brno, Slovanské nám. 2 90

Základní škola Brno, Hroznová 1, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Horácké náměstí 13

Základní škola Brno, Laštůvkova 77

Základní škola, Brno, Novolíšeňská 10, příspěvková organizace

Základní škola Brno, nám. Svornosti 7

Základní škola, Brno, Botanická 70

Základní škola, Brno, Jasanová 2, příspěvková organizace

Tyršova základní škola, Brno, Kuldova 38 Základní škola, Brno, Kamínky 5

Základní škola Brno, Antonínská 3, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Hamry 12

Základní škola Brno, Otevřená 20 a

Základní škola, Brno, Kneslova 28

Základní škola Brno, Sirotkova 36

Základní škola Brno, Bednářova 28, příspěvková organizace

Základní škola, Brno, Bosonožská 9, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Tuháčkova 25, příspěvková organizace

Masarykova základní škola, Brno, Kamenačky 3591/4

Základní škola Brno, Janouškova 2

Základní škola Brno, Hudcova 35, příspěvková organizace

Základní škola Brno, Měšťanská 21, příspěvková organizace

Základní škola, Praktická škola a Dětský domov, Brno, Vídeňská 26/28

Základní škola Brno, Čejkovická 10, příspěvková organizace

Mateřská škola a základní škola Sluníčko – Montessori, s.r.o.

Soukromá mateřská škola a základní škola s.r.o.

Základní škola a Mateřská škola Pramínek, o. p. s.

I. Německé zemské gymnasium, základní škola a mateřská škola, o.p.s.

Mateřská škola a Základní škola, Brno, Lidická 6 a Mateřská škola a Základní škola pro tělesně postižené, Brno, Kociánka 6

Mateřská škola a Základní škola pro sluchově postižené, Brno, Novoměstská 21

Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola ELPIS, Brno, Koperníkova 2/4

Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Základní škola a mateřská škola logopedická, Brno, Veslařská 234

Základní škola a mateřská škola Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola, Brno, Horníkova 1, příspěvková organizace 91

Základní škola a Mateřská škola Brno, Merhautova 37

Základní škola a mateřská škola Brno, nám. 28. října 22, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Brno, Chalabalova 2, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Brno, Milénova 14

Základní škola a Mateřská škola Brno, Blažkova 9

Základní škola a Mateřská škola, Brno, Jana Broskvy 3

Základní škola a mateřská škola Brno, Jihomoravské nám. 2

Základní škola a mateřská škola Brno, Husova 17, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Brno, Elišky Přemyslovny 10, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Brno, Křídlovická 30 b, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Brno, Vedlejší 10, příspěvková organizace

Základní škola J. A. Komenského a Mateřská škola Brno, nám. Republiky 10

Základní škola a mateřská škola Brno, Křenová 21, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Brno, Pastviny 70, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14

Základní škola a Mateřská škola Brno, Zeiberlichova 49

Základní škola a mateřská škola Brno, Blanenská 1

Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace

Masarykova základní škola a Mateřská škola Brno, Zemědělská 29

Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola, Brno, Ibsenova 1

Mateřská škola a Základní škola, Brno, Barvičova 54

Křesťanská Základní škola a Mateřská škola Jana Husa

Mezinárodní Montessori Mateřská škola Perlička a Mezinárodní Montessori Základní škola, s.r.o.

Základní škola a mateřská škola Basic, o.p.s. Waldorfská základní škola a mateřská škola Brno, Plovdivská 8, příspěvková organizace

Brno – venkov Střední škola a Základní škola Tišnov

Základní škola Brumov

Základní škola Kuřim, Tyršova 1255, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Tišnov, Smíškova 840

Základní škola, Tišnov, náměstí 28. října 1708

Základní škola Újezd u Brna, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Zbraslav, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Jiříkovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace 92

Základní škola Popůvky, příspěvková organizace, Brno-venkov

Základní škola Čebín, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Lelekovice, okres Brno-venkov

Základní škola T. G. Masaryka Ivančice, Na Brněnce 1, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Opatovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Pravlov, okres Brno-venkov

Základní škola Rajhradice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola T. G. Masaryka Hrušovany u Brna, okr. Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Moravany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Říčany

Základní škola Bílovice nad Svitavou, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Základní škola Vladimíra Menšíka Ivančice, okres Brno-venkov

Základní škola, Kuřim, Jungmannova 813, okres Brno – venkov, příspěvková organizace

Základní škola Měnín, okres Brno-venkov

Základní škola Modřice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Mokrá, okres Brno-venkov

Základní škola Oslavany, okres Brno-venkov

Základní škola T.G. Masaryka Rajhrad, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Rosice, okres Brno-venkov

Základní škola Sokolnice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Veverská Bítýška, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Zbýšov, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Tvarožná, příspěvková organizace

Základní škola, Blučina, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Židlochovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola Katov, příspěvková organizace

Základní škola Ježek bez klece

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola a Základní škola, Želešice, Sadová 530

Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Lomnice

Základní škola a mateřská škola Březina, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Chudčice, okres Brno – venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Ketkovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Dolní Kounice

Základní škola a Mateřská škola Střelice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace 93

Základní škola a Mateřská škola Blažovice, okres Brno-venkov

Základní škola a Mateřská škola Holasice, okres Brno-venkov

Základní škola a Mateřská škola Moravské Knínice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Moutnice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Podolí, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Prace, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Radostice, okres Brno – venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Tetčice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Rozdrojovice, okr. Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Telnice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Žatčany, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Domašov, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola, Ivančice – Němčice, okres Brno - venkov

Základní škola a Mateřská škola Silůvky, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Sentice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Předklášteří, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Přísnotice, příspěvková organizace, okres Brno-venkov

Základní škola a mateřská škola Babice nad Svitavou

Základní škola a mateřská škola, Ivančice – Řeznovice, okres Brno-venkov

Základní škola a Mateřská škola Kobylnice, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Lažánky, okres Brno – venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Medlov, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Moravské Bránice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Nová Ves, okres Brno-venkov příspěvková organizace

Jubilejní základní škola Masarykova a mateřská škola, Nové Bránice

Základní škola a Mateřská škola Prštice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Syrovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Troubsko, okres Brno-venkov

Základní škola a Mateřská škola, Veverské Knínice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Zakřany

Základní škola a Mateřská škola Žabčice, okres Brno-venkov

Základní škola a Mateřská škola Viničné Šumice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Kanice, okr. Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Ostrovačice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Deblín, okres Brno-venkov, příspěvková organizace 94

Základní škola a Mateřská škola Ořechov, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Pozořice, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Těšany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Zastávka, okres Brno-venkov

Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Bratčice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Vojkovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Vranov, okres Brno-venkov

Základní škola a mateřská škola Sivice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Mateřská škola a Základní škola Ostopovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Základní škola a mateřská škola Nosislav, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Ochoz u Brna, okres Brno-venkov

Základní škola a mateřská škola, Příbram na Moravě, okres Brno- venkov, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Neslovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Drásov, okres Brno-venkov

Základní škola a Mateřská škola Pohořelice, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Vlasatice, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Vranovice, příspěvková organizace

Základní škola a mateřská škola Ivaň

Základní škola a Mateřská škola Přibice, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Troskotovice, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola, Loděnice

Základní škola a Mateřská škola Dolní Loučky, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Nedvědice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Doubravník, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Olší, okres Brno – venkov

Základní škola a Mateřská škola Václava Havla Žďárec, okres Brno-venkov

Základní škola a mateřská škola Unkovice, příspěvková organizace, okres Brno-venkov