Rozdíly Ve Vzdělávání Trenérů Krasobruslení V České Republice a Ve Švédsku V Současné Době

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Rozdíly ve vzdělávání trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku v současné době

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval: PaedDr. Petr Starec, Ph.D. Ondřej Spiegl 3. ročník TVS-T

Brno, 2015

Děkuji panu PaedDr. Petru Starcovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vypracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 23. dubna 2015 ------Ondřej Spiegl

Obsah

ÚVOD ...... 6 1. Cíle a úkoly bakalářské práce ...... 8 1.1. Cíl bakalářské práce ...... 8 1.2. Úkoly práce ...... 8 2. Charakteristika krasobruslení ...... 9 3. Historie krasobruslení ...... 10 3.1. Historie českého krasobruslení ...... 11 3.2. Historie švédského krasobruslení ...... 12 4. Specifika oboru „trenérství“...... 15 4.1. Požadavky na znalosti trenéra ...... 17 4.2. Vzdělávání trenérů ...... 18 5. Vzdělávání trenérů krasobruslení v České republice ...... 19 5.1. Jednotlivé licence ...... 19 5.1.1. Lektor bruslení ...... 19 5.1.2. Asistent trenéra ...... 20 5.1.3. Trenér krasobruslení III. třídy, (licence C) ...... 21 5.1.4. Trenér krasobruslení licence II. třídy, (licence B) ...... 22 5.1.5. Trenér krasobruslení licence I. třídy, (licence A) ...... 23 5.1.6. Diplomovaný trenér ...... 24 5.2. Semináře pro trenéry a platnost licencí ...... 24 5.3. Obsah školení jednotlivých trenérských tříd ...... 25 5.3.1. Obecná část školení ...... 25 5.3.2. Specializovaná část školení ...... 26 6. Vzdělávání trenérů krasobruslení ve Švédsku ...... 27 6.1. Jednotlivé licence ...... 28 6.1.1. Základní kurz ...... 28 6.1.2. Úroveň 1A + 1B ...... 29 6.1.3. Úroveň 2A+2B ...... 29 6.1.4. Úroveň 3A+ 3B ...... 30 6.1.5. Úroveň 4 A+4 B ...... 31 6.2. Semináře pro trenéry a platnost licencí ...... 32 6.3. Systém doškolení pro zahraniční trenéry ...... 32

6.4. Instruktoři školení ...... 33 6.5. Obsah školení jednotlivých trenérských tříd ...... 34 7. Srovnání vzdělávacích systémů trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku ...... 35 7.1. Vysoké školy a trenérské licence krasobruslení v České republice ...... 35 7.1.1. Srovnání licence II. třídy (licence B) získané svazovým školením a vysokoškolským studiem ...... 35 7.2. Vysoké školy a trenérské licence krasobruslení ve Švédsku ...... 39 7.2.1. Srovnání svazového školení a vysokoškolského studia ...... 39 7.3. Srovnání českého a švédského vzdělávacího systému ...... 40 7.3.1. Nejvyšší trenérská licence trenéra krasobruslení v České republice a ve Švédsku...... 40 7.3.2. Výstupní testy pro získání licence trenéra krasobruslení ...... 40 7.3.3. Školení pro zahraniční trenéry krasobruslení ...... 42 7.3.4. Trenéři synchronizované bruslení ...... 42 7.3.5. Vzdělávací materiály ...... 43 7.3.6. Informace o školeních a přihlášky ...... 43 7.3.7. Časové dotace školení v České republice a ve Švédsku ...... 44 8. Zpracované dotazníky trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku ...... 45 9. Návrhy ke vzdělávání trenérů krasobruslení ...... 55 9.1. Návrhy ke vzdělávání trenérů Českému krasobruslařskému svazu ...... 55 9.2. Návrhy ke vzdělávání trenérů Švédskému krasobruslařskému svazu ...... 59 Závěr ...... 63 Použitá literatura ...... 64 Elektronické zdroje ...... 65 Ostatní použité zdroje ...... 68 Seznam použitých zkratek ...... 69 Seznam obrázků ...... 70 Seznam tabulek ...... 70 Přílohy ...... 71 I. Dotazník pro české trenéry ...... 71 II. Dotazník pro švédské trenéry ...... 76 Resumé ...... 81

ÚVOD

Touto bakalářskou prací bych rád přispěl krasobruslařskému svazu v České republice a ve Švédsku novými informacemi a návrhy v oblasti vzdělávání budoucích trenérů krasobruslení. Tyto návrhy budou vypracovány na základě srovnání prostudovaných zdrojů, které se týkají vzdělávání trenérů krasobruslení v obou zemích a také na základě zodpovězených dotazníků českými a švédskými trenéry.

Nejen z mého pohledu aktivního krasobruslaře, ale i z pohledu ostatních krasobruslařů (amatérských, profesionálních či hobby bruslařů) je velice důležité mít trenéra, který bude disponovat odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi.

Během své sportovní kariéry jsem byl pod vedením mnoha trenérů a každý z nich se něčím odlišoval. Nejviditelnější rozdíly byly především v samotném přístupu ke svěřencům, k trénování a také znalosti a zkušenosti jednotlivých trenérů se velmi lišily.

V současné době, kdy jsou na sportovce kladeny stále větší nároky a kdy se neustále zvyšují sportovní výkony, se také od trenérů očekávají širší znalosti týkající se nejenom daného sportovního odvětví, ale i dalších specifických oblastí, které se více či méně mohou daného sportu týkat. Trenér pak může tyto specifické znalosti využít buď v prevenci úrazu či zdravotních komplikací nebo je využít pro zvýšení výkonnosti svých svěřenců. Pokud těmito znalostmi sám nedisponuje, měl by znát osoby, které jsou v těchto oblastech odborníky a s nimi spolupracovat.

Není neobvyklé, že vrcholový krasobruslař má k dispozici celý tým trenérů a odborníků, kde se každý specializuje na určitou tréninkovou část. V praxi to funguje tak, že bruslař využívá různé trenéry na techniku skoků, techniku kroků, piruet, choreografii či na suchou přípravu. V týmu ale může být i trenér na mentální trénink, nutriční poradce, psycholog, fyzioterapeut, doktor, masér a další. Takový tým odborníků však bývá značně finančně nákladný a ne každý si toto může dovolit. Většina krasobruslařů má proto jednoho trenéra, který se snaží o svého svěřence starat po všech stránkách sportovního tréninku.

Je však nemožné, aby jeden člověk, jeden trenér, disponoval znalostmi všech potřebných specialistů. Nicméně je v zájmu všech sportovců, aby jejich trenér měl co nejširší spektrum znalostí a zkušeností, které může při své trenérské činnosti využít.

Školící a vzdělávací centra trenérů by se proto měla neustále aktualizovat s ohledem na potřeby sportovců a být na takové úrovni, aby trenér po jejich absolvování disponoval potřebnými znalostmi. Právě z toho důvodu jsem se v mé práci zaměřil na systém vzdělávání trenérů.

1. Cíle a úkoly bakalářské práce

1.1. Cíl bakalářské práce

Cílem této bakalářské práce je vypracovat stručný přehled současného vzdělávání trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku a navrhnout krasobruslařským svazům v obou zemích možný vývoj ve vzdělávání trenérů. Tyto návrhy budou vycházet ze vzájemného porovnání systémů vzdělávání v obou zemích a z odpovědí z dotazníků.

1.2. Úkoly práce

1. Nashromáždit a prostudovat příslušnou literaturu. 2. Získat informace o vzdělávání trenérů v obou zemích na základě komunikace s oběma krasobruslařskými svazy, popřípadě s vysokými školami. 3. Vypracovat dotazník v českém a švédském jazyce, jehož obsahem budou otázky týkající se školení trenérů přes krasobruslařský svaz. Dotazník následně rozeslat trenérům krasobruslení v obou státech. 4. Uspořádat veškeré získané informace do přehledného celku. 5. Na základě porovnání získaných informací vypracovat návrhy oběma svazům a ta jim následně předat.

2. Charakteristika krasobruslení

Krasobruslení je zimní sport provozovaný na ledové ploše zimních stadionů, kde jednotlivci, páry nebo synchronizované týmy na bruslích soutěží v předvedení svých programů na hudební doprovod. Bruslení může být provozováno jako sport rekreační, soutěžní (amatérský) a profesionální (show a exhibice).

Krasobruslařské disciplíny rozlišujeme následovně:

 Bruslení jednotlivců  Sportovní dvojice  Tance na ledě  Synchronizované bruslení

Krasobruslení je často považováno za jeden z nejkrásnějších sportů. Krása krasobruslení spočívá v jeho rozmanitosti. Skládá se ze dvou velmi odlišných částí a tím jsou sportovní výkon a umělecký projev. Skloubení těchto částí není vůbec jednoduché a vyžaduje od jedinců specifické vlastnosti, schopnosti, povahové rysy a dovednosti a také roky sportovní přípravy. Mezi nepostradatelné schopnosti patří zejména senzomotorická koordinace v prostoru a čase, dynamická rovnováha a pohybová tvořivost, které jsou důležité pro dokonale esteticky předvedenou sestavu pohybů při krasobruslařské jízdě. Další vlastnosti nutné pro bruslaře jsou vyrovnanost, schopnost maximálního soustředění, prostorová orientace, výbušnost, vytrvalost, obratnost, smysl pro rytmus a vnímání hudby a také rychlostní a odrazové schopnosti (Starec, 2007, p. 36). Tím se krasobruslení stává jedinečné a odlišné od ostatních sportů. Pokud bychom se pokusili vyčíst vlastnosti z jiných sportů a profesí a ty aplikovat na krasobruslaře, měl by takový krasobruslař disponovat grácií baleríny, rychlostí sprintera, kreativitou umělce a talentem baviče.

V průběhu staletí se krasobruslení formovalo až do současné podoby a i nadále se neustále vyvíjí. Mění se krasobruslařská výbava, tzn. brusle a kostýmy, ale i prvky, pravidla, zimní stadiony a mnoho ostatních věcí. Téměř každým rokem dochází ke změnám, nejčastěji v oblasti pravidel a složitosti prvků.

3. Historie krasobruslení

Časové ani místní určení prvního náznaku bruslení nebylo prozatím přesně definováno. První zmínky o bruslení se objevují v souvislosti s cestováním a lovem, kdy lidé začali tzv. klouzat po ledě. Pokud bychom bruslení datovali podle nejstarších dochovaných bruslí, pak by stáří této formy pohybu dosahovalo 4000 let. Takové brusle našli archeologové poblíž Říma, ale předpokládá se, že bruslení pochází ze severských zemí, kde se také našly podobné exempláře. Brusle z dávné doby se od těch dnešních podstatně lišily. První brusle člověk vyráběl z kostí zvířat. Nejvhodnějšími kostmi se staly kosti z končetin větších zvířat. Staří Vikingové právě pomocí tzv. lårbensskridskor (stehenní brusle, nebo také femorální brusle) cestovali přes zamrzlá severská jezera (Englund-Crispin, 1969, p. 11). Pohyb na takto zhotovených bruslích byl ve srovnání se železnými bruslemi ze 14. století velice obtížný. Je to zejména dáno tím, že kostěné brusle neměly ostré hrany a k rozjetí tedy bylo nezbytné použít hole, se kterými se od ledu odstrkovali. Kostěné brusle se také našli na dalších místech světa, například na území dnešního Ruska, ve Švýcarsku, Německu, Belgii, Velké Británii, Skandinávii i u nás.

Nová epocha bruslení přišla s nástupem železných bruslí. Nejstarší dochované železné brusle mají stáří 2000 let a našly se v kovolitecké dílně keltského mistra. Železné brusle se začaly stále častěji objevovat asi 200 let př.n.l. v severských zemích. Jízda na nich připomínala něco mezi jízdou na lyžích a na bruslích. I na těchto bruslích se lidé museli odrážet holemi kvůli tomu, že brusle stále neměla hrany. Bruslilo se totiž na té širší části železné brusle. Až náhodou truhlářský učeň z holandského cechu pro lodní a bruslařské nástroje změnil vodorovnou polohu brusle za svislou a brusle v dnešní podobě byly na světě (Šťastná-Königová, 1985, pp. 5-6). Poté, co měly kovové brusle hrany, mohli bruslaři odložit své hole a začít se pohybovat obratněji a rychleji. Bruslení postupně získávalo na popularitě a stalo se součástí společenské zábavy. Tento fakt dokazují mnohá díla starých mistrů, na kterých je bruslení např. v Nizozemí provozováno ať už obchodníky, kteří na bruslích uhání s pletenými košíky a jiným rozličným zbožím, tak dětmi, ale i váženými občany, kteří se prohání na holandských zamrzlých kanálech. Mezi historicky známé osobnosti, které čas od času obuli brusle, můžeme zmínit Napoleona I, Napoleona III, Stuartovce, Casanovu, německého básníka J. W. Goethe a F. Schillera. V aristokratických kruzích však bruslení nebylo sportem, nýbrž prestižní záležitostí.

Od 18. století se začaly pořádat první závody a to rychlostního typu na zamrzlých holandských průplavech a bruslení tak získalo sportovnější charakter. Bruslení se postupně zformovalo na rychlobruslení a krasobruslení, začaly vznikat první bruslařské kluby a vycházely první bruslařské příručky a návody (Šťastná-Königová, 1985, pp. 5-6).

Podstatně modernější charakter vdechl krasobruslení americký baletní mistr a krasobruslař Jackson Haines (1840-1875). Jackson po roce 1860 cestoval po Evropě a ukazoval lidem svoje bruslařské umění. Jeho vystoupení ve Vídni vyvolalo obrovský zájem o tento sport. Bruslení obohatil o nové taneční prvky a byl také první bruslař, který měl brusle napevno připevněné k botě (Englund-Crispin, 1969, p. 11). Jackson se také podílel na vzniku prvních pravidel bruslení. Tato pravidla později převzala Mezinárodní bruslařská unie (dále jen ISU) založená v roce 1892. Se vznikem ISU se začala vytvářet a upravovat pravidla krasobruslení a rychlobruslení a také se začaly systematicky pořádat různé soutěže.

Počátkem 20. století přišel na scénu švédský krasobruslař Ulrich Salchow. Výkonnostní laťku posunul svým stylem bruslení výrazně výše. Do historie bruslení se také zapsal jeho vynález bruslí se zoubky. Tento nový typ bruslí podpořil nejen odrazy v bruslařské jízdě, ale především odrazy do skoků (Starec, 2007, p. 42).

K dalšímu posunu v bruslení obecně přispělo budování zastřešených kluzišť. Prvním zastřešeným kluzištěm s umělým ledem a mechanickým chlazením na světě se stal roku 1876 stadion v Chelsea v Londýně a byl pojmenován Glaciarium. Kluziště však bylo jen experimentální a mělo rozměry 12x7m, bylo drahé a neefektivní. S postupem času docházelo k pokrokům v chladících technikách a zastřešená kluziště větších rozměrů se stala dostupnými široké veřejnosti (Carpenter, 2007, p. 2). Úpravu ledové plochy provádělo obvykle ručně pět mužů. Úprava byla náročná jak fyzicky tak i časově. To se změnilo až s Frankem Zamboni, který roku 1949 v místě Paramount Island, zdokonalil svůj stroj na zbroušení ledu (Hines, 2011, p. 24).

3.1. Historie českého krasobruslení

Na území České republiky byly nalezeny kostěné brusle s odhadovaným stářím 30 000 let. Bruslení se v českých zemích popularizovalo v 16. století a to díky příchodu šlechty z rodu Habsburků. Císař Rudolf II. uspořádal roku 1610 na svém dvoře karneval na ledě, který byl jedním z rozhodujících momentů pro další rozvoj bruslení

(Dědič, 1981, pp. 6-7). V roce 1868 vznikl první veslařsko-bruslařský klub v Praze s názvem Lední klub, který se zaměřoval na celoroční trénink sportovců, v zimě na bruslení a v létě na veslování.

K dalšímu rozvoji bruslení v České republice přispěl Jackson Haines, který roku 1871 navštívil Prahu. Jako první v Čechách předvedl pražskému publiku volnou jízdu na hudební doprovod. Rozvoj bruslení poté nabral rychlý spád. Ing. Fiedler k nám přivezl první přimontované brusle na boty a také se v roce 1887 objevila první krasobruslařská učebnice ‚Nauka o bruslení‘, jejímž autorem je Augustin Krejčí.

Díky velké oblibě tohoto sportu byl v roce 1922 založen Bruslařský svaz Republiky Československé, který byl společný pro krasobruslení i rychlobruslení. V roce 1923 byl svaz uznán a přijat za člena Mezinárodní bruslařské unie. Jediné, co Československé republice chybělo pro celoroční přípravu krasobruslařů, byl zastřešený zimní stadion. Ten se otevřel v Praze na Štvanici v roce 1932 (Šťastná- Königová, 1985, pp. 17- 23; Dědič, 1981, p. 8).

3.2. Historie švédského krasobruslení

O bruslení ve Skandinávii se můžeme dočíst v islandských ságách, které jsou datovány někdy mezi 12. a 14. století. Nejstarší kostěné brusle ve Švédsku se našly v místě Birka v Mälaren.

Vznik prvního bruslařského klubu se datuje kolem roku 1850 (Förbundets historia, 2014). Jackson Haines, který v Evropě působil v rozmezí let 1860-1870 za účelem zkusit své štěstí a předvést své bruslařské umění, odstartoval sérii úspěšných vystoupení právě ve Stockholmu. V Nybroviken ve Stockholmu bylo pro něj speciálně připraveno kluziště.

Carl XV:s založil ve Stockholmu roku 1866 bruslařský klub Royal Skating Club. V tomto klubu však mohli bruslit pouze lidé z vysokých společenských kruhů. Pro veřejnost bylo vytvořeno kluziště v Nybroviken, které splňovalo svůj účel pouze během denního osvětlení.

Dne 5. 4. 1883 byla ve Švédsku uspořádána první krasobruslařská soutěž. Organizátorem se stal Stockholm Rowing Association, tedy veslařský klub. Soutěž se v mnohém lišila od soutěží, které známe dnes. Soutěžilo se v následujících kategoriích:

 Závod na 2000 - 3000 m  Závod v bruslení pozadu, vzdálenost byla o něco kratší, než při závodě v jízdě dopředu  Volná jízda, která trvala několik málo minut a bruslaři v ní měli předvést své schopnosti (bruslit v hranách, skoky a piruety)

(Englund-Crispin, 1969, p. 12).

Velkou iniciativu v pořádání soutěží také vynaložil historicky nejznámější švédský bruslařský klub SASK (Stockholms Allmänna Skridskoklubb), který byl založen 12. dubna 1883. V roce 1900 dosáhl klub SASK úctyhodného členství. Po intenzivní náborové kampani se do klubu přihlásilo 415 členů.

První mistrovství Švédska se konalo dne 10. 4. 1895 v Nybroviken ve Stockholmu. Závod byl rozdělen do tří disciplín:

 Povinné figury  Figury vlastního designu  Volná jízda

Vítězem v povinných figurách se stal Ulrich Salchow a gentleman jménem Th. Borgh zvítězil ve volné jízdě. Protože však byli dva vítězové, celkový výsledek závodů byl nerozhodný. O dva roky později roku 1897 Ulrich Salchow porazil Th. Borgha a stal se mistrem Švédska. Byl to jeho první, ale také poslední titul mistra Švédska, protože na další mistrovství Salchow nikdy nenastoupil.

Založení švédského krasobruslařského svazu se událo v roce 1904. Je považovaný za jeden z nejstarších sportovních svazů v zemi. Od svého počátku byl společný jak pro krasobruslení, tak pro rychlobruslení, až v roce 1945 se bruslařský svaz rozdělil na dvě samostatné větve. První zimní stadion se ve Švédsku otevřel v roce 1957 v Jönköpingu díky iniciativě Svena Sternera, který byl velkým příznivcem krasobruslení.

Švédi měli své zastoupení i v řadách nejvyšších a to na postu prezidenta Mezinárodní bruslařské unie (ISU). V roce 1895 byl prezidentem ISU zvolen švédský generál Viktor Gustaf Balck, který byl nazýván "otec švédského sportu." Jeho nástupcem se v roce 1925 stal Ulrich Salchow. Ulrich Salchow celým jménem Karl Emil Julius Ulrich Salchow se navždy zapsal do krasobruslařských dějin. Byl prvním mužem, který vyhrál první olympijské hry v krasobruslení, vynalezl brusle se zoubky a dodnes

13 je po něm pojmenován krasobruslařský skok. Mimo jiné byl i předsedou svazu krasobruslení, velocipedistů, boxu a vedoucí představitel švédské sportovní federace (Olsson, 2004, p. 3).

4. Specifika oboru „trenérství“

Trenér je člověk, který vychovává a vede své svěřence sportovním životem. Trenérskou činnost lze mimo jiné v určitém ohledu považovat také za činnost vychovatele. Své svěřence učí nejen sportovním dovednostem, ale také je vychovávají a připravují na morální a etické nároky. Trenéři tak musí být dostatečně vzdělaní a vědět, jak své znalosti a zkušenosti předat a převést do praxe. Vzhledem k neustálému vývoji ve sportu i společnosti, by se měl trenér neustále vzdělávat a přizpůsobovat tak svoji trenérskou činnost aktuálním potřebám. (Martens, 2006, pp. 8-9).

Efektivní trénování je vždy výsledkem spolupráce mezi trenérem a jeho svěřencem. Dobrý trenér by měl být trpělivý, měl by umět vysvětlit odborně technické termíny a to i zjednodušeně pro malé začínající děti a v neposlední řadě by měl mít k dětem pozitivní přístup. Podle Fassiho a Smithe (1981, p. 176) je trénování pomalý proces. Často se setkáváme s trenéry, kteří po svých svěřencích chtějí příliš rychle nějaké výsledky. Tímto přístupem mohou vyvolat hlavně u začínajících sportovců nezájem a lhostejnost nebo dokonce odpor ke sportu. V této fázi není vhodné spěchat, přechod na složitější prvky by měl následovat teprve až po úspěšném zvládnutí jednodušších prvků.

Důležitou roli hraje rozdíl mezi rekreačním sportem a soutěžním sportem. Důraz na trénink a cíle sportovců se v obou těchto případech budou značně odlišovat. Rekreačním sportem jedinec sleduje krátkodobé cíle, jako jsou radost a zábava, přičemž vítězství pro něj není rozhodující faktor. V soutěžním sportu si jedinec dává za hlavní cíl vítězství a vysokou výkonnost a zábava a radost jsou až vedlejší (Martens, 2006, p. 28). S tímto ohledem by měl trenér k tréninku přistupovat tak, aby dosáhl tří hlavních cílů, tj. mít svěřence, kteří vyhrávají, mají ze sportu radost a dělají ho pro zábavu a tím zároveň rozvíjet jejich psychickou, fyzickou a společenskou stránku života (Martens, 2006, p. 36).

Postoj trenéra ke sportu a svěřencům je nesmírně důležitý. Jeho postoj by měl být pozitivní a povzbuzující. Teprve pak může očekávat, že jeho přístup budou jeho studenti opětovat a ve sportu najdou zálibu (Fassi & Smith, 1981, p. 10). S tímto ohledem by měl trenér k tréninku přistupovat tak, aby dosáhl tří hlavních cílů, tj. mít svěřence, kteří vyhrávají, mají ze sportu radost a dělají ho pro zábavu a tím zároveň rozvíjet jejich psychickou, fyzickou a společenskou stránku života (Martens, 2006, p. 36). Trenér by měl být modelem, vzorem pro své svěřence.

Shrnutí řídících činností trenéra:

 Být přísný, ale chápající, schopný sebepoznání a seberegulace  Vyžadovat plné odevzdání se a prožívání sportu, ale dávat též najevo, že v životě mohou být i důležitější věci  Usilovat o spravedlivost, pokud jde o pozornost a sympatie  Budovat u sportovců sebedůvěru, ale i sebekontrolu  Učit umění koncentrace a relaxace  Komunikovat s rozhodností, ale i přátelsky, s dobrou náladou  Korigovat krátce, nejprve pochválit to dobré a pak opravovat to nesprávné  Hněv má být pozitivní. Negativní odsouzení působí destruktivně  Pochválit co je dobré, ale nechválit neustále  Sledovat, s jakými příčinami sportovci spojují své výsledky v soutěži  Vytvářet atmosféru, v níž má sportovec právo se vyjádřit  Nepřehánět v ničem, ani v povzbuzení ani v kritice  Po neúspěchu najít způsob, jak sportovce z této situace dostat  Klást odpovědnost na jedince i ostatní členy týmu  Rozlišovat nechuť od únavy fyzické či psychické

(Dovalil, Choutka, Svoboda, Hošek, Perič, Potměšil… Bunc, 2012, p. 231).

Je na trenérovi, aby pomohl svým svěřencům objevit a rozvíjet jejich vlastní jedinečné schopnosti a proto by měl být flexibilní ve svých tréninkových metodách a měl by být schopný je upravit a uzpůsobit na míru svému svěřenci (Fassi & Smith, 1981, p. 175). Toto platí zejména u vrcholových sportovců, kde každá maličkost hraje velkou roli při dosahování vrcholové formy. Každý člověk je individuální, od druhých se odlišuje ve své fyzické a psychické stránce, v temperamentu, charakteru, v rozdílném pohybovém stylu a v mnoha dalších. Proto některá tréninková metoda nebo technika může jednomu jedinci vyhovovat, ale pro druhého může být nevhodná.

Výběr správného a vyhovujícího trenéra je jedním ze zásadních rozhodnutí bruslaře. Při výběru hrají roli odpovědi na následující otázky:  Kde během své kariéry trénoval a na jaké úrovni  Kdo byl trenérův trenér, instruktor, učitel

 Jakou má trenér akreditaci a jaké získal tituly  Kteří sportovci prošli a jsou pod jeho trenérským vedením  Jaká je jeho trenérská filosofie

Je důležité najít trenéra, který bude podporovat a dále rozvíjet zájmy svých svěřenců a pomůže jim v dobývání jejich cílů. Při dlouholeté spolupráci trenéra se svěřenci se trenér stane součástí jejich života a často také jejich rodin. Získá tak značný vliv na jejich životy a přispívá k utváření disciplíny, respektu, sportovního chování a pozitivního postoje k životu (Shulman, 2002, p. 4).

4.1. Požadavky na znalosti trenéra

Sportovní trenér je profese s více jak stoletou tradicí, jejíž funkce spočívá ve vedení tréninku sportovce. Na trenéra a jeho znalosti jsou kladeny stále vyšší nároky a to zejména na jeho odborné znalosti, taktické, strategické a vůdcovské schopnosti a v neposlední řadě také na jeho pedagogickou odpovědnost (Jůva, 2008, pp. 1-2). Trenérská práce vyžaduje jednak okruhy znalostí v oblastech daného sportu, ale také další znalosti jako jsou například znalosti v oblasti fyziologie, biomechaniky, psychologie a pedagogiky. Při vedení samotného tréninku a při soutěžích se pak uplatňují praktické a interakční aktivity (Jůva, V. 2008, pp. 2-3).

Kvalitní trenérské vzdělání je proto podstatným prvkem na cestě k dobré sportovní výchově jedinců, k odhalování sportovních talentů a jejich vedení k získání nejvyšších příček na světových šampionátech, k dobrému socializačnímu vývoji zejména mladých lidí, ale může také vést k ustanovení plnohodnotné trenérské profese.

Trenérského vzdělávání lze dosáhnout dvojí cestou:

 Vysokoškolským studiem sportovních fakult  Účastí trenérských kurzů (nejčastěji organizovaných sportovním svazem daného sportu)

Po úspěšném zakončení vzdělání, tj. kurzu či vysoké školy, získá absolvent trenérské osvědčení o odborné způsobilosti k vykonávání trenérské činnosti (trenérská licence). Pro získání trenérské licence mohou někdy být požadovány kromě výše uvedeného trenérského vzdělání i další podmínky. Těmito podmínkami jsou např. zkušenosti z aktivního sportu nebo délka trenérské praxe (Jůva, 2008, p. 8).

V České republice (dále jen ČR) se můžeme setkat s třístupňovou trenérskou licencí, tzn. 3., 2. a nejvyšší 1. třída (licence C, B a A). Počet dosažitelných licencí v zahraničí bývá různý dle sportovních odvětví, nejčastěji se setkáme se čtyřmi i více úrovněmi trenérských licencí. Další licencí může být licence diplomovaný trenér, které lze dosáhnout absolvováním sportovní univerzity (Jůva, 2008, p. 8).

4.2. Vzdělávání trenérů

Vzdělávání je proces nabytí znalostí a vědomostí během výuky či získávání zkušeností při provádění nějaké činnosti. Je to souhrn získaných vědomostí prostřednictvím vzdělávacího procesu. Každý vzdělávací proces je založený na získávání zkušeností. Naše vzdělání nás ovlivňuje, ovlivňuje naše chování a to má vliv na lidi okolo nás (Kramná 2010, p. 13). Pro úspěšnou trenérskou dráhu je jistě dobrým, možná i důležitým a nezbytným základem, předchozí aktivní kariéra sportovce. Vedení úspěšného tréninkového procesu je však závislé mimo jiné i na individuálním přístupu ke sportovci, motivačních a intelektuálních schopnostech, na komunikaci a na trenérově vzdělání (Kramná 2010, p. 26).

5. Vzdělávání trenérů krasobruslení v České republice

Vzděláváním trenérů různých sportovních specializací se v České republice zabývá Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FTVS UK) a Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně (dále jen FSpS MU) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a jednotlivými sportovními svazy (Kramná, 2010, p. 35; Zásady pro trenéry, 2014, p. 2).

Po úspěšném absolvování trenérského vzdělání (kurzu, trenérské školy), určitého stupně odbornosti, získá trenér certifikát odborné způsobilosti k výkonu trenérské činnosti (trenérskou licenci), kterou v ČR udělují sportovní svazy (Jůva, 2008, p. 8).

Dostupné licence trenéra krasobruslení

 Lektor bruslení  Asistent trenéra krasobruslení  Trenér krasobruslení III. třídy, licence C  Trenér krasobruslení II. třídy, licence B  Trenér krasobruslení I. třídy, licence A  Diplomovaný trenér

Základní dosažitelnou trenérskou licencí bruslení je licence ‚Lektor bruslení‘, další třídy se již specializují přímo na krasobruslení. Nejnižší třídou je kvalifikace asistenta trenéra a nejvyšší možná dosažená trenérská licence je licence ‘Trenér krasobruslení I. třídy, licence A‘ a ‚ Diplomovaný trenér‘.

5.1. Jednotlivé licence

5.1.1. Lektor bruslení

Osvědčení ‚Lektor bruslení‘ je základní možnou dosaženou licencí trenéra bruslení. Tato lektorská kvalifikace je bez specializace na krasobruslení. Držitel tohoto osvědčení tak může vykonávat dozor na základních kurzech bruslení a to v rámci klubu nebo tělovýchovné jednoty ať už krasobruslařů, hokejistů či rychlobruslařů.

Kvalifikaci lze získat absolvováním jedné z následujících možností:

 školením pro lektory bruslení organizovaným Českým krasobruslařským svazem (dále jen ČKS)

 školením pro lektory bruslení organizovaným krajskou komisí krasobruslení, resp. pověřeným oddílem/klubem.

Rozsah školení: 16-18 hodin výuky, která se skládá jak z teorie, tak i z praxe. Teorie se skládá z alespoň čtyř hodin první pomoci, praxe také z alespoň čtyř hodin a obsahem jsou základy metodické řady bruslení.

Kritéria: Ukončení základního vzdělání a dosažení věku 16 let v kalendářním roce konání školení. (Zásady pro trenéry, 2014, p. 2).

5.1.2. Asistent trenéra

Osvědčení ‚Asistent trenéra‘ je kvalifikace, která umožňuje působit jako asistent trenéra krasobruslení v rámci klubu nebo tělovýchovné jednoty. Trenér s touto licencí je oprávněn pomáhat při zabezpečení organizace a výuky v kurzech základního bruslení.

Kvalifikaci lze získat:  absolvováním školení pro trenéry III. třídy organizovaným ČKS

Rozsah školení: Školení je vypsáno pouze při minimálním počtu 20-ti účastníků a probíhá formou třídenního bloku (pátek – neděle).

 18 hodin teorie  6 hodin praxe

Výstupní testy pro získání licence Asistent trenéra: 1. Test z pravidel krasobruslení na 20- 25 otázek s výběrem možností (a, b, c), (minimální úspěšnost je 70%).

2. Praktická zkouška na ledě, která spočívá v názorné ukázce přiděleného kroku, či obratu, skoku a piruety, dále musí na demonstrátorovi (dítě ve věku 8- 10 let) ukázat, že ví, jak daný prvek naučit a co musí předcházet, než jedinec s nácvikem daného prvku začne. 3. Ústní zkouška interpretace protokolu. Tato zkouška spočívá ve vysvětlení reálného, anonymního protokolu z odpovídajících kategorií krasobruslařskému laikovi.

Kritéria: Ukončení základního vzdělání a dosažení věku 16 let v kalendářním roce konání školení. (Zásady pro trenéry, 2014, p. 2).

5.1.3. Trenér krasobruslení III. třídy, (licence C)

Osvědčení ‚Trenér krasobruslení III. třídy‘ umožňuje samostatně vést kurzy krasobruslení a tréninkovou přípravu mládeže.

Kvalifikaci lze získat absolvováním jedné z následujících možností:  absolvováním školení pro trenéry III. třídy akreditovaným MŠMT a organizovaným ČKS  absolvováním vysokoškolského studia na FTVS UK v Praze nebo FSpS MU v Brně (trenérský směr se specializací krasobruslení nebo učitelský směr se specializací krasobruslení)  vysokoškolským studiem bakalářského programu se specializací krasobruslení na FSpS MU v Brně

Seniorští reprezentanti, účastníci ME, MS, MSJ, ZOH nebo univerziády mohou licenci získat úspěšným absolvováním vypsané závěrečné zkoušky. O tuto závěrečnou zkoušku musí uchazeč oficiálně požádat (Zásady pro trenéry, 2014, p. 3).

Rozsah školení, výstupní testy pro získání licence III. třídy (licence C) a kritéria:

- viz Asistent trenéra

5.1.4. Trenér krasobruslení licence II. třídy, (licence B)

Osvědčení ‚Trenér krasobruslení II. třídy‘ umožňuje samostatně vést tréninkovou přípravu krasobruslařů všech úrovní a je podkladem k žádosti pro získání živnostenského listu.

Kvalifikaci lze získat absolvováním jedné z následujících možností:  absolvováním školení akreditovaným MŠMT a organizovaným ČKS ve spolupráci se školícím a kooperačním centrem FTVS UK v Praze nebo FSpS MU v Brně  absolvováním vysokoškolského studia na FTVS UK v Praze nebo FSpS MU v Brně (trenérský směr se specializací krasobruslení nebo učitelský směr se specializací krasobruslení)  vysokoškolským studiem bakalářského programu se specializací krasobruslení na FSpS MU v Brně

Rozsah školení: Školení je vypsáno pouze při minimálním počtu 20-ti účastníků a probíhá formou čtyř prodloužených víkendových bloků v průběhu 15-ti měsíců.

 45 hodin všeobecná část  105 speciální část (60 hodin teorie, 45 hodin praxe)

Výstupní testy pro získání licence II. třídy (licence B): 1. Test z pravidel na 20- 25 otázek s vyšší obtížností a bez výběru možností, (minimální úspěšnost je 70%) 2. Praktická zkouška na ledě vyšší obtížnosti, která spočívá v názorné ukázce přidělené kombinace tří obratů, dvojitého, či trojitého skoku a piruety. Na demonstrátorovi (dítě ve věku 8- 10 let) musí ukázat, že ví, jak daný prvek naučit a co musí předcházet, než jedinec s nácvikem daného prvku začne. 3. Ústní zkouška 4. Seminární práce na zadané téma o rozsahu 10 až 15 stran, ve které uchazeč o trenérskou licenci prokáže, že dokáže spojit teorii s praxí a její obhajoba.

Závěrečná zkouška má jeden řádný zpoplatněný termín a jeden opravný zpoplatněný termín.

Kritéria: Úplné středoškolské vzdělání ukončené maturitou a dosažení věku 19 let v kalendářním roce konání školení. Uchazeč musí být držitelem kvalifikace Trenér III. třídy, licence C a mít minimálně 2 roky praxe potvrzené příslušným klubem. Tato praxe se započítává od data složení zkoušky Trenér III. třídy, licence C. (Zásady pro trenéry, 2014, pp. 3-4).

5.1.5. Trenér krasobruslení licence I. třídy, (licence A)

Osvědčení ‚Trenér krasobruslení I. třídy‘ umožňuje samostatně vést tréninkovou přípravu krasobruslařů všech úrovní, vést trenéry nižších kvalifikací a vést školení a doškolování trenérů v rámci ČKS. Toto osvědčení je také podkladem k žádosti pro získání živnostenského listu (Zásady pro trenéry, 2014, p. 4).

Kvalifikaci lze získat absolvováním jedné z následujících možností:  absolvováním vysokoškolského studia magisterského programu na FTVS UK v Praze nebo FSpS MU v Brně (trenérský směr se specializací krasobruslení nebo učitelský směr se specializací krasobruslení)  vysokoškolským studiem bakalářského programu se specializací krasobruslení na FSpS MU v Brně a minimálně 2 roky praxe po ukončení studia  kombinovaným studiem trenérů I. třídy se specializací krasobruslení (Projekt kombinovaného studia trenérů I. třídy, n.d.; Zásady pro trenéry, 2014, p. 4).

Rozsah školení: Školení je vypsáno pouze při minimálním počtu 15-ti účastníků. Kombinované studium trenérů I. třídy probíhá formou šestnácti víkendových soustředění a dvou týdenních kurzů po dobu dvou let, (4 semestrální) studium.

 122 hodin obecné části  292 speciální části (64 hodin teorie, 128 hodin praxe, 100 hodin kurz) (Projekt kombinovaného studia trenérů I. třídy, n.d.).

Výstupní testy pro získání licence I. třídy (licence A): U kombinovaného studia trenérů I. třídy se specializací krasobruslení:  Obhajoba závěrečné práce  Zkouška z teorie a didaktiky sportu  Zkouška ze specializace (Projekt kombinovaného studia trenérů I. třídy, n.d.).

Pro získání licence trenéra krasobruslení studiem vysoké školy je nutné zakončit studium úspěšným složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je i zkouška ze specializace.

Kritéria: Přijímací řízení na příslušných vysokých školách, odpovídající výkonnostní stupeň v krasobruslení, doporučení sportovním svazem, ukončení středoškolského vzdělání s maturitou a dále uchazeč musí být držitelem kvalifikace Trenér II. třídy, licence B. (Zásady pro trenéry, 2014, p. 4).

5.1.6. Diplomovaný trenér

Rozsah studia, výstupní testy a kritéria pro získání licence Diplomovaného trenéra viz. Trenér licence I. třídy, licence A.

Kvalifikaci lze získat absolvováním jedné z následujících možností:  absolvováním vysokoškolského studia magisterského programu se specializací krasobruslení na FTVS UK v Praze, nebo FSpS MU v Brně a minimálně 2 roky praxe po ukončení studia (Zásady pro trenéry, 2014, pp. 4-5).

5.2. Semináře pro trenéry a platnost licencí

Každý rok pořádá svaz pro trenéry semináře. Trenéři licencí C, B a A, tj. trenérských tříd III., II. a I. + diplomovaní trenéři se musí těchto seminářů zúčastnit alespoň jednou za dva roky z důvodu platnosti licence. Na těchto seminářích se většinou probírají nově chystané změny na sezónu, dále jsou informováni o systémech pořádání soutěží a jsou jim vysvětleny směrnice o dopingu, jejich dodržování a kontrola. Náklady

24 na semináře si hradí všichni účastníci většinou sami (Kramná 2010, p. 36; Zásady pro trenéry, 2014, p. 5).

5.3. Obsah školení jednotlivých trenérských tříd

5.3.1. Obecná část školení

V tabulce číslo 1 uvádím srovnání probíraných látek obecné části trenérských tří A, B, C a Asistent trenéra (uvedené předměty licence A jsou předměty probírané při vysokoškolském studiu, předměty ostatních licencí jsou probírány při svazovém školení).

Tab. 1: Probírané látky obecné části jednotlivých trenérských tříd

Licence C + Licence B Licence A Asistent trenéra Základy pedagogiky Pedagogika Pedagogika Základy psychologie Psychologie Psychologie Teorie sportovního Teorie didaktiky Teorie a didaktika sportu tréninku sportu Antropomotorika Zdravověda Anatomie Biomechanika Prevence úrazů Fyziologie Anatomie První pomoc a Kineziologie Fyziologie rehabilitace Biomechanika Sportovní traumatologie Traumatologie- Výživa ve sportu zásady první Regenerace a pomoci kompenzační cvičení Úrazová zábrana Hygiena, masáž, Právní problematika regenerace Kondiční příprava Diagnostika trénovanosti

+ výběrový předmět

(Projekt kombinovaného studia trenérů I. třídy, n.d.; Podrobný studijní plán školení trenérů II. třídy (licence B), n.d.; Program školení trenérů III. třídy (licence C) a Asistent trenéra, 2013).

5.3.2. Specializovaná část školení

V tabulce číslo 2 uvádím srovnání probíraných látek specializované části trenérských tří A, B, C a Asistent trenér (uvedené předměty licence A jsou probírané při vysokoškolském studiu, předměty ostatních licencí při svazovém školení).

Tab. 2: Probírané látky specializované části jednotlivých trenérských tříd

Licence C + Asistent trenéra Licence B Licence A

Pravidla Historie krasobruslení Historie krasobruslení krasobruslení Pravidla krasobruslení obecně Technika a metodika bruslení ISU systém ISU systém hodnocení Technika a metodika povinné jízdy (oblouky, kruhy, obraty, hodnocení OBO systém hodnocení kličky), krokové sekvence Základní metodická Pravidla krasobruslení Testy výkonosti řada bruslení jednotlivých disciplín Technika a metodika jednotlivých Teorie a didaktika Roční tréninkový cyklus prvků všechny základů bruslení, Pohybová průprava, krasobruslařské disciplíny skoků a piruet kompenzační cvičení Rozbor techniky předních Suchá příprava Komplexní informace o světových krasobruslařů Pravidla krasobruslení pro sólo, Periodizace problematice a funkci sportovní dvojice, taneční páry a tréninkové přípravy s povinných cviků a jejich synchronizované bruslení ohledem na věk modifikace do současného Všeobecná tělesná příprava Roční tréninkový trendu krasobruslení krasobruslaře cyklus Základní metodika bruslení Aktuální taneční formy, Pohybová příprava včetně prvků testů výkonnosti všeobecná gymnastika, atletika, Kompenzační Technika kroků a choreo posilování, strečink Speciální příprava krasobruslaře cvičení sekvencí Výběr talentů, specifika v Technika piruet přípravě jednotlivých věkových Praxe: Technika skoků, kombinací a skupin Součástí školení je i praxe sekvencí Roční tréninkový plán na ledě, při které se Předepsané tance + krátké tance krasobruslaře pracuje s dětmi ve věku 8 Technika párového bruslení a Odborná trenérská praxe (lékařsko-pedagogické sledování, až 10 let. technika zvedaných figur rozbor tréninkové jednotky, atd.) Technika bruslení a prvků Výběr hudby a choreografie synchronizovaného bruslení Novinky v krasobruslení Zásady choreografií programů Konzultace závěrečné práce pro všechny kategorie, výběr hudebních doprovodů Praxe: Technicko- taktická a Technika a metodika bruslení psychologická příprava Technika a metodika obratů Testy výkonnosti Seminář k zadání témat Technika a metodika závěrečných prací jednotlivých prvků všech Praxe: krasobruslařských disciplín Součástí školení je i praxe na Odborná trenérská praxe ledě, při které se pracuje s dětmi (lékařsko-pedagogické sledování, ve věku 8 až 10 let. rozbor tréninkové jednotky) (Program školení trenérů III. třídy (licence C) a Asistent trenéra, 2013; Podrobný studijní plán školení trenérů II. třídy (licence B), n.d.; Podrobný studijní plán specializace trenérů I. třídy (licence A), n.d.; Kamberská, Re: Bakalářská práce, 2014).

6. Vzdělávání trenérů krasobruslení ve Švédsku

Švédský systém školení trenérů krasobruslení je založený na absolvování jednotlivých kurzů, tzv. ‚úrovní‘ 1 až 4 (‚Steg‘ 1až 4), kdy každá ‚úroveň‘ se skládá ze školící části A a B. Část A je absolvovaná bez zkoušek, zkoušky jsou obsahem pouze školící části B. Mezi částmi A a B musí uplynout minimální doba 4 měsíce a musí být pod vedením stejného instruktora. Nejnižší trenérská licence je 1A, naopak nejvyšší možná je 4B. Po úspěšně absolvovaném kurzu určité ‚úrovně‘ získá absolvent diplom s osvědčením k výkonu trenérské činnosti. Trenérskou licenci lze získat pouze absolvováním úrovně 4B (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014a, p. 2).

Jak píše Regina Jensen ve svém e-mailu z 21. 8. 2014, při neúspěšně složené zkoušce může vedoucí instruktor školení po uchazeči vyžadovat:

 vypracování písemné práce na zadané téma  trenérskou stáž pod vedením zkušeného trenéra  opakování školení- pouze školící část B

Školení pro trenéry synchronizovaného bruslení je organizováno stejným systémem, jen je rozšířená o teorii spojenou se synchronizovaným bruslením a praxí s tréninkem synchronizovaného týmu (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014b, p. 2).

Vzděláváním trenérů různých specializací se zaobírá Švédská organizace sportovní edukace (dále jen SISU) ve spolupráci s Národní sportovní asociací (dále jen RF). Ve Švédsku je kromě hlavní krasobruslařské organizace - Švédského krasobruslařského svazu (dále jen SKF)- také 11 regionálních krasobruslařských svazů (dále jen SDF). Tyto krajové svazy ve spolupráci se SISU a RF organizují pro trenéry vzdělávací kurzy: Základní kurz (grundkurs), úroveň 1 (A+B), úroveň 2 (A+B). Na organizování a vzdělávání trenérů pro vyšší licenci (úroveň 3 A+B, úroveň 4 A+B) se kromě SISU a RF podílí také SKF (Organisation, 2012).

Dostupné licence trenéra krasobruslení

 Základní kurz (Grundkurs)  Úroveň 1A, úroveň 1B (Steg 1)  Úroveň 2A, úroveň 2B (Steg 2)  Úroveň 3A, úroveň 3B (Steg 3)  Úroveň 4A, úroveň 4B (Steg 4)

(Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014a, p. 1).

6.1. Jednotlivé licence

6.1.1. Základní kurz

Kvalifikaci lze získat úspěšným absolvováním školení pro trenéry základního kurzu, který je organizovaný SDF.

Rozsah školení:

Školení se koná v průběhu dvou až tří dnů.

 12-13 hodin teorie/ praxe

Výstupní testy pro získání diplomu:

Školení neobsahuje žádnou zkoušku, diplom je udělen všem přítomným na školení.

Kritéria: Dosažení věku 14 let v kalendářním roce konání školení.

(Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014a, p. 1; Jensen, SV: utbildningsfrågor, 2014).

6.1.2. Úroveň 1A + 1B

Kvalifikaci lze získat úspěšným absolvováním školení pro trenéry úrovně 1 (A+B), které je organizované SDF.

Rozsah školení:

Školení je vypsáno zvlášť pro úroveň1A a 1B a každé se koná v průběhu dvou dní.

 15 hodin teorie/praxe pro každou úroveň 1A i 1B

Výstupní testy pro získání diplomu:

Teoretická část  písemná zkouška z probíraných okruhů na školení úrovně 1 (A+B)  pro trenéry synchronizovaného bruslení je písemná zkouška doplněná o specifické otázky oboru Praktická část  trenér musí znát krokové variace, které jsou obsaženy v základních testech výkonnosti, ty musí názorně předvést a také na demonstrátorovi ukázat, že ví, jak dané prvky naučit  pod vedením zkušeného trenéra nebo rozhodčího musí trenér samostatně vést jednu tréninkovou jednotku na ledě  musí prokázat, že se jako trenér aktivně zapojuje do tréninkového procesu svých svěřenců

Kritéria: Dosažení věku 15 let v kalendářním roce konání školení. Úspěšné dokončení základního kurzu a poté absolvování jedné sezóny jako trenér.

(Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014ab, p. 1; Jensen, SV: utbildningsfrågor, 2014).

6.1.3. Úroveň 2A+2B

Kvalifikaci lze získat úspěšným absolvováním školení pro trenéry úrovně 2 (A+B) organizovaného SDF.

Rozsah školení: Školení je vypsáno zvlášť pro úroveň 2A a 2B a každé se koná v průběhu dvou dní.

 15 hodin teorie/praxe pro každou úroveň 2A i 2B  30 hodin praxe u trenéra, který je držitelem licence ‚úrovně 3‘  + 10 hodin praxe pro trenéry synchronizovaného bruslení

Výstupní testy pro získání diplomu:

Teoretická část  písemná zkouška z probíraných okruhů na školení úrovně 1 až 2 (A+B)  pro trenéry synchronizovaného bruslení je písemná zkouška doplněná o specifické otázky oboru Praktická část  Viz praktická část úrovně 1 (A+B)

Kritéria: Úspěšné dokončení školení úrovně 1A+1B a poté absolvování jedné sezóny jako trenér.

(Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014ab, p. 1; Jensen, SV: utbildningsfrågor, 2014).

6.1.4. Úroveň 3A+ 3B

Kvalifikaci lze získat úspěšným absolvováním školení pro trenéry úrovně 3 (A+B) organizovaného SKF.

Rozsah školení: Školení je vypsáno zvlášť pro každou úroveň 3A a 3B a každé se koná v průběhu čtyř dní.

 28 hodin teorie/praxe pro úroveň 3A i 3B  45 hodin praxe u trenéra, který je držitelem licence ‚úrovně 4‘  + 15 hodin praxe pro trenéry synchronizovaného bruslení

Výstupní testy pro získání diplomu:

Teoretická část  písemná zkouška z probíraných okruhů na školení úrovně 1 až 3 (A+B)  pro trenéry synchronizovaného bruslení je písemná zkouška doplněná o specifické otázky oboru  vypracování písemné práce a krátkého filmu (zdokumentování nějakého prvku: skok, pirueta atd.) které je zadané v školící části A a v školící části B je autorem prezentované

Praktická část  trenér musí znát všechny obraty, které musí názorně předvést a také na demonstrátorovi ukázat, že ví, jak dané prvky naučit  musí znát využití povinných cviků v současném krasobruslení (krokové variace a spojovací prvky), složení krokové variace dle pravidel  musí prokázat, že se jako trenér aktivně zapojuje do tréninkového procesu svých svěřenců

Kritéria: Úspěšné dokončení školení úrovně 2 A+2 B a poté absolvování jedné sezóny jako trenér. (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014ab, p. 1; Jensen, SV: utbildningsfrågor, 2014).

6.1.5. Úroveň 4 A+4 B

Kvalifikaci lze získat úspěšným absolvováním školení pro trenéry úrovně 4 (A+B) organizovaného SKF.

Rozsah školení: Školení je vypsáno zvlášť pro každou úroveň 4A a 4B a každé se koná v průběhu čtyř dní.

 28 hodin teorie/praxe pro úroveň 4A i 4B  60 hodin praxe u trenéra, který je držitelem licence ‚úroveň 4‘  + 20 hodin praxe pro trenéry synchronizovaného bruslení

Výstupní testy pro získání licence:

Teoretická část  písemná zkouška z probíraných okruhů na školení úrovně 1 až 4 (A+B)  pro trenéry synchronizovaného bruslení je písemná zkouška doplněná o specifické otázky oboru  vypracování písemné práce a krátkého filmu (zdokumentování nějakého prvku: skok, pirueta atd.) které je zadané v školící části A a v školící části B je autorem prezentované

Praktická část  Viz praktická část úrovně 3 (A+B)

Kritéria: Úspěšné dokončení školení úrovně 3A + 3B a poté absolvování jedné sezóny jako trenér.

(Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014ab, p. 1; Jensen, SV: utbildningsfrågor, 2014).

6.2. Semináře pro trenéry a platnost licencí

Každý rok pořádá SKF pro trenéry semináře. Držitelé nejvyšší licence (úroveň 4) se musí alespoň jednou za 3 roky zúčastnit seminářů pořádaných SKF nebo SISU seminářů z důvodu udržení platnosti licence, jinak bude ponížena na licenci úrovně 3 (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014a, p. 2).

6.3. Systém doškolení pro zahraniční trenéry

SKF a často i jednotlivé krasobruslařské kluby ve Švédsku vyžadují po svých trenérech, kteří jsou držiteli zahraniční trenérské licence, aby se zúčastnili školení a získali tak platnou švédskou licenci. Pro tento účel má SKF vypracovaný systém doškolení pro zahraniční trenéry. Pokud trenér doloží překlad dokumentu, ve kterém stojí, že je držitelem nejvyšší licence trenéra krasobruslení ve své zemi, pak ve Švédsku navazuje na školení úrovně 4A + 4B. Pokud není držitelem nejvyššího stupně nebo nedoloží potvrzení, pak navazuje na školení úrovně 3A + 3B (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014d, p. 1).

6.4. Instruktoři školení

Instruktorem školení se může stát kdokoliv, kdo absolvuje kurz pro budoucí instruktory. Náročnost a obsah kurzu jsou závislé na tom, jaké úrovně školení se bude instruktor věnovat. Konkrétní podmínky pro získání licence instruktora:

1. Absolvování kurzu pro budoucí instruktory školení 2. Splnění podmínek, které jsou pro držení jednotlivých stupňů školení odlišné:

 Základní kurz: Instruktor musí být držitelem licence úrovně 3 a musí podstoupit stáž pod vedením instruktora při průběhu školení.  Úroveň 1: Instruktor musí být držitelem licence úrovně 3 a musí podstoupit stáž pod vedením instruktora při průběhu školení části A nebo B a musí být zároveň instruktorem základního kurzu.  Úroveň 2: Instruktor musí být držitelem licence úrovně 4 a musí podstoupit stáž pod vedením instruktora při průběhu školení části A nebo B a musí být zároveň instruktorem pro školení úrovně 1.  Úroveň 3 a 4: Instruktory jmenuje SKF a to na základě jejich trenérských zkušeností s krasobruslením na vrcholové úrovni.

Každé dva roky pořádá SKF pro instruktory školení, aby je nasměrovala a sjednotila v tom, jakým tématům se mají na školení věnovat a čemu přikládat větší důraz. Pokud se školení nezúčastní, licence instruktora je jim odebrána (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014c, p. 1).

6.5. Obsah školení jednotlivých trenérských tříd

Na školeních jsou od úrovně 1 až po úroveň 4 probírána témata a předměty uvedené v tabulce číslo 3. Jejich hloubka probírání a obtížnost se zvyšuje s vyšší úrovní licence.

Tab. 3: Předměty obecné a specializované části na školení úrovní 1 až 4 (A+B)

Obecná část školení Specializovaná část školení

Biomechanika Organizace švédského krasobruslení Lidské tělo a trénink (anatomie, Pravidla krasobruslení fyziologie, obecné vědy o lidském Bruslařské dovednosti- teorie + pohybu) praxe Věda sportovního tréninku- kondice, Technika a metodika síla, pohyb, sportovní specifika krasobruslařských skoků, piruet- Komunikace a mentální trénink teorie + praxe Nauka o hudbě Tréninkové požadavky krasobruslení Vedení týmu – sólo Periodizace tréninku Choreografie Testový systém (testy výkonnosti)

(Kursinnehåll steg 1-4, 2012).

7. Srovnání vzdělávacích systémů trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku

7.1. Vysoké školy a trenérské licence krasobruslení v České republice

Vysokoškolským studiem níže zmíněných programů lze dosáhnout licence Trenéra krasobruslení II. třídy (licence B).

 FTVS UK v Praze (trenérský směr se specializací krasobruslení nebo učitelský směr se specializací krasobruslení)  FSpS MU v Brně (trenérský směr se specializací krasobruslení nebo učitelský směr se specializací krasobruslení)  FSpS MU v Brně (bakalářský program se specializací krasobruslení)

(Zásady pro trenéry 2014, p. 4).

7.1.1. Srovnání licence II. třídy (licence B) získané svazovým školením a vysokoškolským studiem

Hlavním důvodem pro srovnání licence Trenér krasobruslení II. třídy (licence B) byl fakt, že právě této výše zmíněné licence lze dosáhnout jak vysokoškolským studiem, tak i svazovým školením.

Délka studia a školení:

 Vysokoškolské studium Délka studia bakalářského programu je tři roky.  Svazové školení Délka svazového školení pro získání licence Trenéra krasobruslení II. třídy (licence B) je 15 měsíců. Uchazeč o licenci B však musí být držitelem licence C a mít dva roky praxe. Celková doba nutná pro dosažení licence B je tedy delší než tři roky (Zásady pro trenéry 2014, pp. 3-4).

Předměty obecné části

Pro srovnání probíraných předmětů obecné části při vysokoškolském studiu FSpS MU v Brně (bakalářského programu se specializací krasobruslení) a při svazovém školení jsem vytvořil tabulku číslo 4.

Tab. 4: Srovnání předmětů obecné části na školení a na vysoké škole v ČR

Odborné školení trenérů II. třídy FSpS MU v Brně, obor trenérství (licence B) (bakalářský program) + školení III. třídy, (licence C)

Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Základy psychologie a sociologie Psychologie Psychologie sportu Anatomie Psychologie koučování Fyziologie Anatomie Kineziologie Fyziologie + Fyziologie zátěže Biomechanika Úvod do kineziologie sportu Právní problematika Biomechanika Teorie a didaktika sportu Právní a sociální aspekty ve sportu Teorie sportovního tréninku Teorie sportovního tréninku I., II. Periodizace tréninkové přípravy s Sportovní traumatologie ohledem na věk První pomoc Roční tréninkový cyklus Sportovní medicína Kompenzační cvičení Morfologie pohybového systému Traumatologie- zásady první pomoci Biochemie Zdravověda Antropomotorika Prevence úrazů Ekonomické činnosti ve sportu I + První pomoc a rehabilitace Ekonomie a marketing Zkouška z anglického jazyka Kultura projevu a komunikace Filozofie sportu

Sociologie sportu Dějiny sportu Odborná terminologie Informatika Aplikovaná výživa ve sportu Regenerace a sportovní masáž Metodologie bakalářské práce Bakalářská práce I., II. Trenérsko-metodická praxe I., II. Kompenzační cvičení Psychomotorika Kondiční cvičení

Jednotlivé sporty (teoreticky i prakticky)

(Registrační šablony bakalářského kombinovaného studia, směr trenérství, Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně 2012- 2015; Podrobný studijní plán školení trenérů II. třídy (licence B), n.d.; Program školení trenérů III. třídy (licence C) a Asistent trenéra, 2013).

Mezi školením přes ČKS a vysokoškolským studiem trenérů jsou patrné rozdíly zejména v obsahové stránce obou forem vzdělávání pro získání licence. Při vysokoškolském studiu je v obecné části probíráno větší množství předmětů, než jak je tomu u svazového školení. Je tedy pravděpodobné, že při vysokoškolském studiu získá budoucí trenér daleko více všeobecných znalostí. Při studiu na vysoké škole se z každého předmětu uvedeného v tabulce č. 4 skládá zkouška či zápočet. U svazového školení se závěrečná zkouška skládá z jedné ústní zkoušky, testu z pravidel a praktické zkoušky (pro každou z licencí C a B). Na vysoké škole je také zadáno větší množství seminárních prací a studium je zakončeno odbornou bakalářskou prací. Na svazovém školení je zadána pouze jedna seminární práce.

Za velkou výhodu vysokoškolského studia na FSpS MU považuji fakt, že se student blíže seznámí také s jinými sporty.

Míčové sporty, vodní sporty, zimní sporty, úpolové sporty, gymnastika, atletika, aj.

Zkušenosti získané seznámením se jak teoreticky tak i prakticky s jednotlivými sporty lze vhodně a účelně využít při následné trenérské činnosti.

Předměty specializované části

Pro srovnání probíraných předmětů specializované části při vysokoškolském studiu FSpS MU v Brně (bakalářského programu se specializací krasobruslení) a při svazovém školení jsem vytvořil tabulku číslo 5.

Tab. 5: Srovnání předmětů specializované části na školení a na vysoké škole v ČR

Odborné školení trenérů II. třídy FSpS MU v Brně, obor trenérství (licence B) (bakalářský program) + školení III. třídy, (licence C)

Historie krasobruslení Pravidla krasobruslení Technika a metodika základního bruslení ISU systém hodnocení Technika a metodika povinné jízdy (oblouky, Základní metodická řada bruslení kruhy, obraty, kličky) Teorie a didaktika základů bruslení, Technika a metodika skoků a piruet skoků a piruet Všeobecná tělesná příprava krasobruslaře Suchá příprava Speciální příprava krasobruslaře Periodizace tréninkové přípravy s Výběr talentů ohledem na věk Specifika v přípravě jednotlivých věkových Historie krasobruslení skupin OBO systém hodnocení Pravidla krasobruslení Pravidla krasobruslení Všeobecná tělesná příprava krasobruslaře jednotlivých disciplín Regenerace v krasobruslení Roční tréninkový cyklus Speciální příprava krasobruslaře Pohybová průprava, kompenzační cvičení Organizace závodů Komplexní informace o problematice a Novinky v krasobruslení funkci povinných cviků a jejich Testy výkonnost modifikace do současného trendu Výběr hudby a choreografie krasobruslení Základní metodika bruslení včetně prvků Praxe: testů výkonnosti Technika kroků a choreo sekvencí Technika a metodika jednotlivých prvků Technika piruet bruslení (oblouky, kruhy, obraty, kličky) Technika skoků, kombinací a sekvencí Technika a metodika jednotlivých prvků pro Předepsané tance + krátké tance sólové disciplíny (skoky) Technika párového bruslení a technika Technika a metodika jednotlivých prvků pro zvedaných figur sólové disciplíny (piruety) Technika bruslení a prvků Technika a metodika kombinací a sekvencí synchronizovaného bruslení skoků Zásady choreografií programů pro Technika a metodika piruet, skoků do piruet a všechny kategorie, výběr hudebních kombinovaných piruet doprovodů Nové poznatky z oblasti krasobruslení Technicko- taktická a psychologická Trenérsko - metodická praxe příprava Skladba a choreografie volné jízdy Seminář k zadání témat závěrečných Skladba a choreografie krátkého programu prací Dle specializace, sólové bruslení, sportovní dvojice, taneční páry, synchronizované Praxe: bruslení Součástí školení je i praxe na ledě, při které se Testy výkonnosti pracuje s dětmi ve věku 8 až 10 let.

(Osnova předmětu specializace krasobruslení I. II., 2013, III., 2015; Podrobný studijní plán školení trenérů II. třídy (licence B), n.d.; Program školení trenérů III. třídy (licence C) a Asistent trenéra, 2013).

7.2. Vysoké školy a trenérské licence krasobruslení ve Švédsku

Vysokoškolským studiem ve Švédsku nelze získat licenci pro vykonávání trenérské činnosti v krasobruslení. Trenérskou licence lze získat pouze školením pro trenéry krasobruslení. Jednou z nejvýznamnějších sportovních vysokých škol ve Švédsku je Gymnastik och idrottshögskolan ve Stockholmu (Vysoká škola sportu a zdravovědy, dále jen GIH). Studiem na této vysoké škole však trenérskou licenci získat nelze. Přesto zde uvádím výčet předmětů na této škole z toho důvodu, že v závěru mé práce studium na GIH navrhuji jako nejvhodnější formu vzdělání pro získání trenérské licence.

7.2.1. Srovnání svazového školení a vysokoškolského studia

Délka studia/ školení  GIH Délka vysokoškolského studia bakalářského programu GIH je 3 roky.  Svazové školení Délka svazového školení pro získání trenérské licence úrovně 4B je minimálně 5 let (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014a, p. 1).

Pro srovnání probíraných předmětů obecné části při vysokoškolském studiu GIH (bakalářský program) a při svazovém školení úrovně 1 až 4 (A+B) jsem vytvořil tabulku číslo 6 (Kenttä & Kjellman, 2014; Kursinnehåll steg 1-4, 2012).

Tab. 6: Srovnání předmětů obecné části na školení a na vysoké škole v SV

GIH (bakalářský program) Školení úrovně 1-4 (A+B)

Anatomie Lidské tělo a trénink Biomechanika (anatomie, fyziologie, obecné vědy o Fyziologie lidském pohybu) Psychologie sportu Biomechanika Věda sportovního tréninku I., II. Věda sportovního tréninku- kondice Organizace a vedení Věda sportovního tréninku- síla Správné vedení tréninkové skupiny Věda sportovního tréninku- sportovní Vytváření sportovní formy specifika Teorie sportovního tréninku Vedení týmu Sportovní medicína Komunikace a mentální trénink Aplikovaná sportovní věda a fyziologie Periodizace tréninku Historie sportu a sport v dnešní době Nauka o hudbě Koučování vrcholových atletů Výzkumné metody a statistika Sportovní pedagogika Optimální výkon z nutričního hlediska

Mezi školením a vysokoškolským studiem GIH jsou patrné rozdíly zejména v obsahové stránce obou forem vzdělávání. Při vysokoškolském studiu je v obecné části probíráno větší množství různých předmětů, než je tomu u svazového školení. Je tedy pravděpodobné, že při vysokoškolském studiu získá budoucí trenér daleko více všeobecných znalostí. Při studiu na vysoké škole se z každého předmětu uvedeného v tabulce č. 5 skládá zkouška, přičemž výstupním testem svazového školení trenérů krasobruslení je pouze jeden písemný test a praktická zkouška z každé školící části B (úrovně 1-4).

Na vysoké škole je také zadáno větší množství seminárních prací včetně závěrečné práce, na svazovém školení je zadána jedna seminární práce na školení úrovně 3 a 4.

7.3. Srovnání českého a švédského vzdělávacího systému

7.3.1. Nejvyšší trenérská licence trenéra krasobruslení v České republice a ve Švédsku

 Česká republika Nejvyšší trenérskou licenci Trenéra krasobruslení I. třídy (licence A) lze získat kromě svazového školení také studiem konkrétního studijního programu na dané vysoké škole.  Švédsko Nejvyšší trenérskou licenci (trenér krasobruslení úrovně 4B) je možné získat pouze školením, konkrétně absolvováním celkem devíti lekcí školení (Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014a, p. 1).

7.3.2. Výstupní testy pro získání licence trenéra krasobruslení

 ČR Jednotlivé zkoušky a jejich obtížnost, jak teoretické tak praktické zkoušky se mění v závislosti na úrovni trenérské licence.

Součástí výstupních testů je:

 Test z pravidel krasobruslení (licence Asistent trenéra, licence C a licence B)  Praktická zkouška na ledě (licence Asistent trenéra, licence C a licence B)  Interpretace protokolu (licence Asistent trenéra a licence C)  Ústní zkouška (Asistent trenéra, licence C, licence B)  Seminární práce a její obhajoba (licence B)

Výstupní testy pro získání licence I. třídy (licence A): U kombinovaného studia trenérů I. třídy se specializací krasobruslení:

 Obhajoba závěrečné práce  Zkouška z teorie a didaktiky sportu  Zkouška ze specializace

(Projekt kombinovaného studia trenérů I. třídy, n.d.).

Závěrečná zkouška licence Asistenta trenéra a licence C má jeden řádný termín. Závěrečná zkouška licence B má jeden řádný a jeden opravný termín. Stejně je tomu při skládání státní závěrečné zkoušky (Zásady pro trenéry, 2014, pp. 3-4).

 SV Jednotlivé zkoušky a jejich obtížnost, jak teoretické tak praktické se mění v závislosti na úrovni trenérské licence. Součástí výstupních testů je:  písemná zkouška (licence úrovně 1 až 4)  praktická zkouška na ledě (licence úrovně 1 až 4)  vypracování písemné práce a krátkého filmu (licence úrovně 3 a 4)

Zvláštní zkoušku skládají uchazeči o trenérskou licenci synchronizovaného bruslení, kteří mají písemnou zkoušku doplněnou o specifické otázky oboru.

Školení základního kurzu neobsahuje žádnou zkoušku, diplom je udělen všem přítomným na školení.

při neúspěšně složené zkoušce může vedoucí instruktor školení po uchazeči vyžadovat:

 vypracování písemné práce na zadané téma  trenérskou stáž pod vedením zkušeného trenéra  opakování školení- pouze školící část B (Jensen, SV: utbildningsfrågor, 2014).

7.3.3. Školení pro zahraniční trenéry krasobruslení

 ČR V České republice není vypracovaný žádný systém pro doškolování zahraničních trenérů krasobruslení, kteří již jsou držiteli nějaké úrovně trenérské licence ve své zemi.  SV Ve Švédsku je pro zahraniční trenéry krasobruslení, kteří jsou již držiteli nějaké úrovně trenérské licence, kterou získali ve své původní zemi, vypracovaný systém doškolování. (Podrobnější popis školení zahraničních trenérů v podkapitole 6.3. Systém doškolení pro zahraniční trenéry). Domnívám se, že tento fakt vychází z celkové politické situace země. Ve Švédsku je již od 2. sv. války velmi liberální imigrační politika, tudíž je zde velmi velká část obyvatelstva z jiných zemí a stát se je snaží různými způsoby integrovat do společnosti.

7.3.4. Trenéři synchronizované bruslení

 ČR V České republice je stejné školení pro trenéry všech disciplín krasobruslení.  SV Ve Švédsku jsou vypracované dva druhy školení. Školení pro trenéry synchronizovaného bruslení a školení pro trenéry ostatních disciplín. (Bližší

informace o školení trenérů synchronizovaného bruslení v kapitole 6. Vzdělávání trenérů krasobruslení ve Švédsku).

7.3.5. Vzdělávací materiály

 ČR V České republice získávají účastnící školení studijní materiály z doporučené literatury a z vlastních zápisků na školení. Problémem je, že většina odborné literatury o krasobruslení je zastaralá a moderní verze jsou pouze v cizím jazyce.  SV Uchazeči o licenci trenéra krasobruslení ve Švédsku si před zahájením prvního školení musí koupit USB flash disk, na kterém jsou nahrané základní vzdělávací materiály pro školení trenérské úrovně 1A až 4B. Každý instruktor školení má dále také vypracované vlastní

materiály, z kterých na školení vyučuje, Obr. 1: USB flash disk se a které poskytne k dispozici všem studijními materiály zúčastněným na školení. Tyto doplňující materiály, si mohou nahrát na vlastní USB flash disk a materiály tak mají kdykoliv k dispozici. Po podání přihlášky na školení trenérské úrovně 3 a 4 (A+B) je uchazečům obratem odeslán email s aktualizací a doplněním vzdělávacích materiálů pro tyto úrovně. Poté, co absolventi získají trenérskou licenci úrovně 3 až 4 (A+B), dostávají pravidelně email s aktualizací studijních materiálů (Jensen, Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014, pp. 1-2).

7.3.6. Informace o školeních a přihlášky

Níže uvedené informace jsem čerpal z webových stránek ČKS a SKF http://www.czechskating.org/ http://www.svenskkonstakning.se/

 ČR Na webových stránkách ČKS jsem nenalezl žádné informace o připravovaném školení. Pro přihlášení se na školení je nutné stáhnout přihlašovací formulář a vyplněný jej odeslat na danou emailovou adresu.

 SV Na webových stránkách SKF jsou k dispozici obecné informace o různých druzích školeních plánovaných až do roku 2017. Pro přihlášení se na školení je vytvořený online přihlašovací systém.

(Jorvid, Wallin, Raabe, Ahlgren, Craas, & Tjernström, 2014e, pp. 1-2).

7.3.7. Časové dotace školení v České republice a ve Švédsku

 ČR Vzhledem k tomu, že nejvyšší možná trenérská licence krasobruslení získaná přes svazové školení, je licence Trenéra krasobruslení II. třídy (licence B, nikoliv licence A), celková časová dotace školení činí 174 hodin v průběhu déle jak 3 let (licence C- 3 dny, 2 roky praxe, licence B- 15 měsíců), (Zásady pro trenéry, 2014, pp. 2-4).  SV Pro získání nejvyšší trenérské licence (úroveň 4B) je zapotřebí absolvovat celkem 319 hodin školení (započítána je i praxe na ledě, která z celkové časové dotace činí 135 hodin) během minimálně 5ti let (Jensen, SV: utbildningsfrågor, 2014).

8. Zpracované dotazníky trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku

Pro odhalení nedostatků na školení jsem vytvořil dotazník s polootevřenými a uzavřenými otázkami. Dotazníky jsem vypracoval jak v českém, tak i ve švédském jazyce. Obsahuje celkem 15 otázek, z nichž 12 otázek se týká přímo školení a zbylé 3 jsou doplňující otázky. Otázky jsem formuloval tak, aby bylo možné z odpovědí vyvodit závěry týkající se kvality komunikace, kvality poskytnutých studijních materiálů, poukázat na případné nedostatky školení a také navrhnout možná zlepšení. Doplňující otázky jsem kladl s cílem využít je jako argumentaci v jednom z návrhů oběma krasobruslařským svazům. Dotazník obdrželi čeští a švédští trenéři, kteří se zúčastnili školení. Kontakty na tyto trenéry jsem obdržel od jednotlivých svazů.

Zde jsou vyhodnocené dotazníky a jejich vzájemné srovnání. Počet vypracovaných dotazníků:

Čeští trenéři: 11

Švédští trenéři: 50

Dotazník zodpověděli trenéři následujících licencí:

(vlevo vždy odpovědi českých trenérů, vpravo odpovědi švédských trenérů)

Obr. 2: Úvodní graf

1. Jak hodnotíte informovanost o konaném školení (datum, místo, průběh a délka školení)?

Obr. 3: graf č. 1

2. Měli jste k dispozici studijní materiál určený přímo pro vaši licenci?

Obr. 4: graf č. 2

3. Kde jste čerpali studijní materiály?

Obr. 5: graf č. 3

Podrobnější popis čerpání studijních materiálů je uveden v tabulce číslo 7.

Tab. 7: Čerpání studijních materiálů

Trenéři udávali, že mimo materiálů ze školení dále čerpali

ČR SV

v knihovně v knihovně na internetu na internetu z klubových od starších trenérů materiálů z vlastních zkušeností od starších trenérů z vlastních zkušeností

4. Jaký byl přístup k těmto studijním materiálům?

Obr. 6: graf č. 4

5. Našli jste v doporučených studijních materiálech všechny potřebné informace?

Obr. 7: graf č. 5

6. Komunikace se svazem

Obr. 8: graf č. 6

7. Zastoupení probíraných disciplín na školení

Obr. 9: graf č. 7

Nutno podotknout, že pro trenéry synchronizovaného bruslení ve Švédsku jsou pořádána speciální školení zvlášť.

8. Byl(a) jste spokojen(a) s průběhem školení v teoretické části?

Obr. 10: graf č. 8

9. Byl(a) jste spokojen(a) s průběhem školení v praktické části?

Obr. 11: graf č. 9

10. Jsou témata, která by vás zajímala a na školení nezazněla? Témata jsou uvedena v tabulce číslo 8.

Tab. 8: Témata k doplnění na školení

‚Ano jsou‘, odpovědělo * trenérů. Zde jsou témata, která trenérům chyběla

ČR *8 z 11-ti SV *17 z 50-ti

Obecné předměty Obecné předměty

koučing koučing psychika závodníka (předstartovní, sportovní psychologie (od dětské až po startovní a postartovní stavy) psychologii starších) mentální trénink Specializace etika sportu sportovní výživa metodika všech konkrétních prvků plánování sportovního tréninku (skoků a obratů) a odstraňování chyb (období a cykly sportovního tréninku) při jejich špatném provedení prevence zranění základní nácvik prvků se začátečníky podrobná prezentace funkcí Specializace jednotlivých komisí a předsednictva ČKS suchá příprava krasobruslaře informace o rozhodčích a technických technika piruet specialistech- jak se jimi člověk může metodika synchronizovaného bruslení, stát sportovních dvojic a tanečních párů choreografie motivace a zvýšení zájmu bruslařů a možnosti popularizace krasobruslení

11. Vyskytl se v průběhu školení nějaký zásadní nedostatek?

Obr. 12: graf č. 10

Podrobněji jsou zmiňované nedostatky uvedeny v tabulce číslo 9.

Tab. 9: Nedostatky školení

Za nedostatek trenéři uvedli

ČR SV

špatná informovanost o povrchové probírání termínech školení a o jednotlivých témat požadavcích školení málo praktických zastaralé a nedostatečné výukových hodin na ledě studijní materiály ke málo probírané jednotlivé specializaci krasobruslařské disciplíny nedostatečné informace o průběhu zkoušky, absence okruhů otázek špatná atmosféra, jednání a komunikace při zkoušce

12. Lze dle vašeho názoru školení vylepšit?

Obr. 13: graf č. 11

Zmiňované návrhy jsou uvedeny v tabulce číslo 10.

Tab. 10: Návrhy ke zlepšení školení

Ke zlepšení školení by mělo dle trenérů přispět

ČR SV

aplikace probíraných předmětů více praktických výukových hodin na přímo na krasobruslení ledě lepší informovanost o školení těžší závěrečné zkoušky lepší organizace školení doplnění nebo rozšíření o témata zmíněná lepší informovanost o závěrečných v připomínkách k otázce č. 10 zkouškách spolupráce s jinými zeměmi a seznámení vstřícnější a pozitivnější přístup, se s jejich vzdělávacím systémem komunikace a ochota instruktorů více různých školících instruktorů a školení specialistů pro jednotlivé předměty více názornosti na mladých (výživa ve sportu, suchá příprava, atd.) bruslařích zejména pro školení úrovně 3 a 4 větší zapojení účastníků školení do využití různých moderních technických jednotlivých probíraných látek pomůcek při trénování na ledě i na suchu (interakce se školiteli) vzdělávání, které by spočívalo v rozšíření nové studijní materiály školení o další specializované kurzy nebo speciální školení pro trenéry získané studiem vysoké školy synchronizovaného bruslení speciální školení pro každou krasobruslařskou disciplínu zvlášť (stejně jako u školení pro trenéry synchronizované bruslení) více času pro analýzu techniky skoků a piruet diskuze a podělení se o zkušenosti s lidmi, kteří byli, či jsou v národním krasobruslařském týmu

Doplňující otázky

13. Máte aktivní zkušenost s jinými sporty než s krasobruslením?

Obr. 14: graf č. 12

14. Myslíte si, že zkušenosti z jiných sportů jsou pro trenéra krasobruslení výhodou?

Obr. 15: graf č. 13

15. Pokládáte práci trenéra krasobruslení za vedlejší činnost nebo za činnost na plný úvazek?

Obr. 16: graf č. 14

9. Návrhy ke vzdělávání trenérů krasobruslení

Kvalitní vzdělání trenérů je podstatným prvkem v cestě k dobré sportovní výchově jedinců a jejich pozitivnímu socializačnímu vývoji, k odhalování sportovních talentů a k jejich následnému vedení k získání nejvyšších příček na světových šampionátech.

Obecně platí, že čím jsou sportovci v daném sportu úspěšnější, tím se tento sport stává populárnějším. Popularita sportu má následně značný vliv na jeho provozování širokou veřejností a rovněž na finanční podporu od státu a různých sponzorů. Aby stoupla kvalita sportovců, je důležité, aby stoupla i úroveň vzdělání a kvalifikace trenérů. Sportovní svaz tak musí nabídnout vhodnou formu vzdělávacího systému pro dané sportovní odvětví. Takto vzdělaní trenéři pak budou nabyté vědomosti a zkušenosti aplikovat při jejich trenérské činnosti (Kramná, 2010, p. 7).

V mých návrzích jednotlivým krasobruslařským svazům jsem se zaměřil na možné inovace, které by vedly ke zvýšení vzdělanosti trenérů krasobruslení. Doporučení vychází z porovnání vzdělávacího systému trenérů krasobruslení v obou státech, dále z vyhodnocení dotazníků a z vyhodnocení nastudované příslušné literatury.

9.1. Návrhy ke vzdělávání trenérů Českému krasobruslařskému svazu

V dotaznících trenéři uváděli jak nedostatky na školení, tak i možná zlepšení, která by kladně ovlivnila růst vzdělání trenérů krasobruslení.

Trenéři uvedli v dotaznících následující nedostatky školení:  informovanost o termínech a požadavcích školení  zastaralé a nedostatečné studijní materiály ke specializaci  nedostatečné informace o průběhu zkoušky, absence okruhů otázek  atmosféra, jednání a komunikace na školení

Ke zvýšení úrovně vzdělání by mělo dle trenérů přispět:  aplikace probíraných předmětů přímo na krasobruslení  více názornosti na mladých bruslařích

 větší zapojení účastníků školení do jednotlivých probíraných látek (interakce se školiteli)  aktuální studijní materiály  speciální školení pro trenéry synchronizovaného bruslení  rozbor záznamu jízdy s technickým specialistou

Trenéry navrhovaná témata, která by byla vhodná k doplnění na školení:

Obecné předměty koučing psychika závodníka (předstartovní, startovní a postartovní stavy)

Specializace metodika všech konkrétních prvků (skoků a obratů) a odstraňování chyb při jejich špatném provedení základní nácvik prvků se začátečníky podrobná prezentace funkcí jednotlivých komisí a předsednictva ČKS informace o rozhodčích a technických specialistech, jak se jimi člověk může stát

Další možné inovace v systému vzdělávání trenérů by se mohly týkat následujících oblastí: A. Informace o školeních a možnostech vzdělávání B. Studijní materiály ke vzdělávání C. Vzdělávání trenérů krasobruslení I. třídy, licence A

A. Informace o školeních a možnostech vzdělávání

Informovanost o nadcházejících školeních je nejen podle mého názoru, ale i podle názorů trenérů z dotazníků, nedostatečná. Na webových stránkách ČKS se v této oblasti nenacházejí žádné informace a trenéři, či zájemci o trenérskou licenci tedy nejsou informováni, zda se bude konat nějaké školení, popřípadě kolik je v současnosti o školení zájemců a kolik jich je ještě třeba k otevření školení.

Pro zlepšení informovanosti o pořádání školení bych doporučil podobný systém jako ve Švédsku, kde jsou k dispozici obecné informace (typ školení a měsíc kdy by se mělo pořádat) o plánovaných školeních dva roky dopředu. Mezi nabízená

56 vzdělávání nepatří pouze školení trenérů, ale i školení rozhodčích, technických kontrolorů a další. Na webových stránkách je také vytvořený online přihlašovací systém na veškerá školení. Ten má výhodu hlavně v přehlednosti. Uchazeči zde najdou veškeré nutné informace o školení a také si zde mohou vybrat, zda chtějí objednat ubytování, stravu atd.

Na webových stránkách ČKS by bylo vhodné rozšířit sekci ‚sport‘ o nový odkaz, který by obsahoval veškeré informace týkající se školení a vzdělávání nejen trenérů, ale i rozhodčích, technických kontrolorů, popřípadě informace o dalších druzích školení.

B. Studijní materiály ke vzdělávání

Za nedostatek považuji omezené množství odborné a naučné literatury s tématikou krasobruslení. Dalším problémem je, že stávající literatura je zastaralá a aktuální verze jsou pouze v cizím jazyce. Stejného názoru je i více jak polovina trenérů, kteří v dotaznících uvedli, že přístup ke studijním materiálům je spíše špatný, až velmi špatný, a že v materiálech nenašli všechny potřebné informace.

Pro zlepšení této situace navrhuji zavedení obdoby švédského systému poskytování studijních materiálů. Každý uchazeč o trenérskou licenci si před zahájením školení musí za poplatek pořídit USB flash disk, na kterém jsou nahrané vzdělávací materiály pro všechna školení. Na jednotlivých školeních pak všichni přítomní uchazeči/trenéři získají od školitelů jejich další vypracované materiály (powerpointové prezentace atd.), z kterých vedou výuku na školení. Tyto doplňující materiály si mohou nahrát na vlastní USB flash disk a studijní materiály tak mají kdykoliv k dispozici. Po úspěšném dokončení školení a získání trenérské licence bude trenérům pravidelně elektronicky zasílána aktualizace studijních materiálů.

Cena USB flash disku se studijními materiály ve Švédsku činí v přepočtu 1770,- Kč. V ceně jsou zahrnuté i každoroční aktualizace materiálů.

Pro aplikaci švédského systému poskytování studijních materiálů pro vzdělávání trenérů v ČR by to znamenalo, že studijní materiály pro USB flash disk, by byly získané z vybraných prací studentů v ČR či z vybraných překladů zahraniční odborné literatury s krasobruslařskou tématikou a systematicky rozdělené dle okruhů předmětů na školení.

Myslím si, že tento systém poskytování stále aktuálních studijních materiálů přispěje podstatnou měrou ke vzdělanosti trenérů.

C. Vzdělávání trenérů krasobruslení I. třídy, licence A

V systému vzdělávání trenérů krasobruslení I. třídy (licence A) se podle mého názoru nachází následující nedostatky.

Pro získání této trenérské licence je třeba absolvovat vysokoškolské studium příslušného oboru se specializací. Avšak dané studium je možné otevřít pouze při určitém minimálním počtu uchazečů. Svazové školení lze zase uskutečnit při minimálním počtu 15-ti účastníků. V obou případech poté, co splní následující kritéria:

 ukončené středoškolské vzdělání s maturitou  držitel trenérské licence ‚Trenér krasobruslení II. třídy, licence B‘  odpovídající výkonnostní stupeň  doporučení sportovním svazem

(Projekt kombinovaného studia trenérů I. třídy, n.d.).

Podle mého názoru jsou některé podmínky k otevření studijního programu obtížně splnitelné. Myslím, že je málo pravděpodobné, aby se na stejné vysoké škole a ve stejný akademický rok sešlo určité nutné minimu uchazečů o trenérskou licenci A krasobruslení, kteří by také splnili výše uvedená kritéria.

Důvody k mému tvrzení:  Úspěšní krasobruslaři, či bruslaři na vyšší výkonnostní úrovni (reprezentanti) mohou dostávat, již v době kdy končí s vlastní sportovní kariérou, zajímavé nabídky na místo trenéra, většinou do zahraničí, kde bývá tato práce také lépe finančně ohodnocena.  Bruslaři nižších výkonnostních tříd se většinou stávají trenéry dříve než bruslaři na vyšší úrovni, někdy působí již jako pomocní trenéři i během své aktivní bruslařské kariéry. Aby se však mladí trenéři, kteří se této činnosti chtějí věnovat i v budoucnu, trénováním uživili, působí většinou ve více klubech. Takto pracovně vytíženi většinou už nenajdou čas na studium vysoké školy. Překážkou mohou být i kritéria ‚odpovídající výkonnostní stupeň‘ a ‚doporučení sportovním svazem‘. Bruslaři nižších výkonnostních tříd, kteří nemohou splnit tato kritéria, jsou tak znevýhodňováni v procesu vzdělávání a v získání Trenéra krasobruslení I. třídy (licence A).

Na základě výše uvedeného bych navrhl změnu v systému vzdělávání trenérů krasobruslení následovně. Navrhuji získání licence Trenéra krasobruslení I. třídy (licence

A) úspěšným vysokoškolským studiem bakalářského programu se specializací krasobruslení na FSpS MU v Brně nebo bakalářského programu se specializací krasobruslení na FTVS UK v Praze a to bez výše uvedených kritérií a splnění minimálního počtu uchazečů. Kritérii by byla pouze přijímací řízení na příslušných vysokých školách.

V České republice je v současné době znatelný nepoměr mezi trenéry krasobruslení s nejvyšší dosaženou licencí a množstvím klubů.

Dle seznamu akreditovaných trenérů ČKS (2012) je v ČR 19 trenérů s licencí Trenéra krasobruslení I. třídy (licence A) a 14 Diplomovaných trenérů, kteří splnili povinný seminář pořádaný ČKS pro udržení platnosti licence. Nutno podotknout, že seznam akreditovaných trenérů byl naposledy aktualizován 13. 9. 2012 a také, že někteří z těchto trenérů působí v zahraničí.

Dle adresářů klubů (17. 1. 2015, dostupném na http://www.czechskating.org/index.php?menu=adresar) se v České republice nachází 80 krasobruslařských klubů. Z uvedených informací vyplívá, že v Českém krasobruslení je značný nepoměr mezi trenéry nejvyšší licence a množstvím klubů. Aby se nepoměr mezi trenéry s nejvyšší dosaženou licencí a množstvím klubů v České republice do budoucna neprohluboval, je třeba českým trenérům nabídnout především dostupnou formu tohoto vzdělávání.

Klady, které by přinesly změny stávajícího systému vzdělávání:  Motivace trenérů ke studiu vysoké školy se sportovním zaměřením  Nabytí nových a širších znalostí  Seznámení se s různými sporty  Získání licence Trenéra krasobruslení I. třídy (licence A)

9.2. Návrhy ke vzdělávání trenérů Švédskému krasobruslařskému svazu

V dotaznících trenéři uváděli jak nedostatky na školení, tak i možná zlepšení, která by kladně ovlivnila růst vzdělání trenérů krasobruslení.

Trenéři uvedli v dotaznících následující nedostatky školení:  povrchové probírání jednotlivých témat  málo praktických výukových hodin na ledě  málo probírané jednotlivé krasobruslařské disciplíny

Ke zvýšení úrovně vzdělání by mělo dle trenérů přispět:  více praktických výukových hodin na ledě  těžší závěrečné zkoušky  doplnění školení o nová aktuální témata  spolupráce s jinými zeměmi a seznámení se s jejich vzdělávacím systémem  více různých školících instruktorů a specialistů pro jednotlivé předměty (např. výživa ve sportu, suchá příprava, atd.) zejména pro školení úrovně 3 a 4  využití různých moderních technických pomůcek při trénování na ledě i na suchu  vzdělávání, které by spočívalo v rozšíření školení o jiné specializované kurzy nebo studium vysoké školy  speciální školení pro každou krasobruslařskou disciplínu zvlášť (stejně jako u školení pro trenéry synchronizované bruslení)  více času pro analýzu techniky skoků a piruet  diskuze a podělení se o zkušenosti s lidmi, kteří byli, či jsou v národním krasobruslařském týmu

Témata, která trenéři navrhují jako vhodná k doplnění na školeních:

Obecné předměty koučing sportovní psychologie (od dětské až po psychologii starších) mentální trénink etika sportu sportovní výživa plánování sportovního tréninku (období a cykly sportovního tréninku) prevence zranění

Specializace suchá příprava krasobruslaře technika piruet metodika synchronizovaného bruslení, sportovních dvojic a tanečních párů

choreografie motivace a zvýšení zájmu bruslařů a možnosti popularizace krasobruslení

Inovace v systému vzdělávání zahrnující studium vysoké školy spolu se svazovým školením

Vzdělávací systém trenérů krasobruslení bych navrhl tak, aby zahrnoval studium vysoké školy se sportovním zaměřením při současném absolvování školení organizovaným SKF. Dle názorů trenérů, které vyplývají z odpovědí z dotazníků a také dle mého názoru, by studium vysoké školy se sportovním zaměřením znamenalo velmi kvalitní vzdělání pro budoucího trenéra. Zajímavé bylo zjištění, že více než polovina trenérů ve Švédsku, která zodpověděla dotazník, považují práci trenéra pouze za vedlejší činnost. Shulman (2002, p. 5) ve své knize rozděluje trenéry na tzv. rekreační a profesionální. Práce profesionálního trenéra je náročnější než práce tzv. rekreačního trenéra. Profesionální trenér tráví spoustu svého pracovního času nejen na ledě, ale i mimo něj. Na rozdíl od tzv. rekreačního trenéra se profesionální trenér musí věnovat také takovým činnostem, jako je plánováním rozvrhů, periodizace tréninků a závodů během sezóny, dbá na dobrou přípravu programů a hudebních doprovodů, musí komunikovat nejen se svěřenci ale i jejich rodiči, své svěřence vychovává a poskytuje jim oporu a v neposlední řadě své svěřence doprovází na závody, testy a soustředění.

Pro takové trenéry, kteří se chtějí své činnosti věnovat na plný úvazek, tedy jako profesionální trenéři, bych doporučil rozšířit své vzdělání studiem vysoké školy se sportovním zaměřením.

Za tímto účelem bych navrhl novou, nejvyšší úroveň trenérské licence, úroveň 5. Tato úroveň by zároveň sloužila jako motivace ke studiu vysoké školy. Ideální formou vzdělávání trenérů krasobruslení by byla vysoká škola GIH ve Stockholmu v kombinaci se školením organizovaným SKF. Souběžně se studiem vysoké školy by se trenéři zúčastnili školení pořádaných SKF. Systém školení by odpovídal stávajícímu systému. Výhodou by bylo, že na těchto školeních by se trenéři mohli více věnovat krasobruslařské tématice, neboť obecné předměty by byly probírány na vysoké sportovní škole.

Cílem takové formy vzdělání je nabytí širších a nových znalostí jednotlivých předmětů, které se vyučují na příslušné vysoké škole. Další výhodou studia na vysoké škole je seznámení se jak teoreticky tak i prakticky s jinými sporty. Takové zkušenosti lze vhodně a účelně využít při následné trenérské činnosti (stejného názoru je i 88% dotazovaných trenérů). Výše navrhovaný systém vzdělávání trenérů by splňoval i další požadavky, které trenéři uváděli v dotaznících. Trenéři zmiňovali, že se na školeních SKF jednotlivá témata probírají jen povrchově a dokonce, že by chtěli určitá témata doplnit (viz. Tab. 8: Témata k doplnění na školení).  Na vysoké škole GIH se taková témata nejen probírají, ale probírají se i v dostatečné hloubce, neboť se jedná o denní studium a na jednotlivé předměty je dostatek času (probírané předměty na GIH viz. Tab. 6: Srovnání probíraných předmětů obecné části na školení a na vysoké škole v SV).  Vzhledem k tomu, že by se předměty obecné části probíraly na GIH, na školeních SKF by zbylo více času na probírání a doplnění krasobruslařských témat a také na zavedení více praktických výukových hodin. (viz. Tab. 10: Návrhy ke zlepšení školení).  Vhodné by bylo doplnění témat spojených s trénováním různých bruslařských disciplín, zejména sportovních dvojic a tanečních párů. Informace spojené s trénováním těchto disciplín (znalosti technik a pravidel jednotlivých prvků typických pro párové a taneční disciplíny) jsou nezbytným základem pro rozvoj sportovních dvojic a tanečních párů ve Švédsku. Tento systém vzdělávání jsem navrhl také z toho důvodu, že by mohl zvýšit kvalitu a úroveň trenérů ve Švédsku. Zároveň splňuje i požadavky trenérů udávané v dotaznících.

Klady tohoto systému vzdělávání:  Motivace trenérů ke studiu vysoké školy se sportovním zaměřením  Nabytí nových a širších znalostí  Seznámení se s různými sporty  Více specializované části na školeních SKF  Nejvyšší Trenérská licence úroveň 5

Závěr

Bakalářská práce je zaměřená na proces vzdělávání trenérů krasobruslení. V úvodu práce jsem se věnoval stručné charakteristice a historii krasobruslení, samostatně historii českého a švédského krasobruslení a také specifikaci oboru trenérství se zaměřením na jejich vzdělávání. Hlavním tématem práce je popsat vzdělávání trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku a jejich vzájemné porovnání s cílem napsat jednotlivým krasobruslařským svazům návrhy, jak proces vzdělávání zdokonalit.

Charakteristiku vzdělávacích systémů jsem zpracoval na základě e-mailové komunikace s oběma krasobruslařskými svazy, z příslušné literatury a také z dotazníků, které obdrželi jak švédští tak čeští trenéři, kteří se zúčastnili školení. Odpovědi z dotazníků poukázaly na některé nedostatky školení, na základě kterých jsem navrhl možné inovace v procesu vzdělávání trenérů krasobruslení. Tyto inovace jsem sepsal v kapitole ‚Návrhy ke vzdělávání trenérů krasobruslení‘ a spolu s vyhodnocenými dotazníky byly odeslány Českému a Švédskému krasobruslařskému svazu.

Inovace v systému vzdělávání by měly přispět ke zvýšení úrovně a kvalifikace trenérů, kteří budou své nabyté vědomosti a zkušenosti využívat při jejich trenérské činnosti.

Kvalifikace a vzdělání trenérů má vliv na kvalitu a úspěchy sportovců, které vedou k popularizaci sportu. Sportovní svaz by měl proto nabídnout trenérům kvalitní a především dostupnou formu vzdělávání.

Věřím, že tato práce přispěje oběma svazům ke zkvalitnění vzdělávacího systému trenérů krasobruslení a že pro ně bude přínosem.

Použitá literatura

1. Dědič, J. (1979). Krasobruslení: povinná a volná jízda jednotlivců. (2nd ed., 237 p.) Praha, Czechia: Olympia. 2. Dědič, J. (1981). Světové piruety. (2nd ed., 221 p., 64 p. fot. příl.) Praha, Czechia: Olympia. 3. Dovalil, J., Choutka, M., Svoboda, B., Hošek, V., Perič, T., Potměšil, J., Vránová, J., & Bunc, V. (2012). Výkon a trénink ve sportu. (4th. ed., 331 p.) Praha, Czechia: Olympia. 4. Englund-Crispin, M. (1969). Konståkning. (169 p.) Stockholm: Wahlström. 5. Fassi, C., Smith, G. (1981). Figure skating with Carlo Fasi. (180 p.) London, United Kingdom: Hale. 6. Hines, J. (2011). Historical dictionary of figure skating. (375 p.) Lanham, Maryland.: Scarecrow Press. 7. Hrázská, G. (2006). Krasobruslení: škola bruslení, choreografie, pravidla, vybavení, trénink. (105 p.) Praha, Czechia: Grada. 8. Kramná, M. (2010). Vzdělávání trenérů sportovního klubu (Diplomová práce). Vysoká škola báňská - technická univerzita, Ostrava, Czechia. 9. Martens, R. (2006). Úspěšný trenér. (3rd. ed. 501 p.) Praha, Czechia: Grada. 10. Shulman, C. (2002). The complete book of figure skating. (225 p.) Champaign, IL, United Kingdom: Human Kinetics.

11. Starec, P. (2007). Vývojové tendence sportovního výkonu v krasobruslení v kategorii mužů (Disertační práce). Masarykova univerzita, Brno, Czechia. 12. Šťastná-Königová, J. (1985). Nekonečné stopy bruslí. (125 p., 32 p. fot. příl.) Praha, Czechia: Olympia.

Elektronické zdroje

13. Adresář klubů. (n.d.). Retrieved from: http://www.czechskating.org/index.php?menu=adresar (accessed January 17, 2015) 14. Carpenter, R. (2007). History of ice skating rinks Ice & refrigeration systems. Retrieved from: http://iceskatingresources.org/Ice&RefrigerationSystems.pdf (accessed October 19, 2014) 15. Förbundets historia. (2014). Retrieved from: http://iof2.idrottonline.se/SvenskaKonstakningsforbundet/Omoss/Forbundetshisto ria/ (accessed October 26, 2014) 16. http://www.czechskating.org/ (accessed January 5, 2015) 17. http://www.svenskkonstakning.se/ (accessed January 5, 2015) 18. Jensen, R., Jorvid, M., Wallin, A., Raabe, C., Ahlgren, K., Craas, A., & Tjernström, A. (2014). Utbildningsmaterial instruktörer. Retrieved from: http://www.svenskkonstakning.se/ImageVaultFiles/id_7984/cf_78/Information% 20om%20reviderat%20utbmaterial%20tr%C3%A4nare.pdf (accessed January 24, 2015) 19. Jorvid, M., Wallin, A., Raabe, C., Ahlgren, K., Craas, A., & Tjernström, A. (2014a). Utbildningsplan för instruktörer, singel. Retrieved from: http://www.svenskkonstakning.se/ImageVaultFiles/id_43237/cf_78/Utbildningsp lan_tr-nare_2014-01-01_SINGEL.PDF (accessed January 20, 2015) 20. Jorvid, M., Wallin, A., Raabe, C., Ahlgren, K., Craas, A., & Tjernström, A. (2014b). Utbildningsplan för instruktörer, synkro. Retrieved from: http://www.svenskkonstakning.se/ImageVaultFiles/id_43238/cf_78/Utbildningsp lan_tr-nare_2014-01-01_SYNKRO.PDF (accessed January 20, 2015) 21. Jorvid, M., Wallin, A., Raabe, C., Ahlgren, K., Craas, A., & Tjernström, A. (2014c). Utbildningsplan kursföreläsare. Retrieved from: http://www.svenskkonstakning.se/ImageVaultFiles/id_43236/cf_78/Utbildningsp lan_kursf-rel-sare_2014-01-01.PDF (accessed January 20, 2015)

22. Jorvid, M., Wallin, A., Raabe, C., Ahlgren, K., Craas, A., & Tjernström, A. (2014d). Utbildningsplan tränare med utländsk utbildning. Retrieved from: http://www.svenskkonstakning.se/ImageVaultFiles/id_43239/cf_78/Utbildningsp lan_utl-ndska_tr-nare_2014-01-01.PDF (accessed January 20, 2015) 23. Jorvid, M., Wallin, A., Raabe, C., Ahlgren, K., Craas, A., & Tjernström, A. (2014e). Utbildningsplan–översiktlig planering 2014-2017. Retrieved from: http://www.svenskkonstakning.se/ImageVaultFiles/id_52337/cf_78/Utbildning_- _-versiktlig_planering_2014-2017_12apr.PDF (accessed January 24, 2015) 24. Jůva, V. (2008). Organizační a obsahové trendy trenérského vzdělávání. Studia sportiva. Brno, FSpS MU: Retrieved from: http://www.fsps.muni.cz/~juva/PgSp/VzdTren.pdf (accessed November 16, 2014) 25. Kenttä, G., & Kjellman, A. (2014). Tränarprogrammet - innehåll och upplägg. Retrieved from: http://www.gih.se/Utbildning/Vara- utbildningar/Program/Tranarprogrammet/Innehall-och-upplagg/ (accessed December 21, 2014) 26. Olsson, G. (2004). Svensk konståkning under etthundra år. Retrieved from: http://www.nofall.se/kronika.pdf (accessed October 26, 2014) 27. Osnova předmětu specializace krasobruslení I. (2013). Retrieved from: https://is.muni.cz/auth/predmet/fsps/jaro2013/sbk2216 (accessed March 28, 2015) 28. Osnova předmětu specializace krasobruslení II. (2013). Retrieved from: https://is.muni.cz/auth/predmet/fsps/podzim2013/sbk2217 (accessed March 28, 2015) 29. Osnova předmětu specializace krasobruslení III. (2015). Retrieved from: https://is.muni.cz/auth/predmet/fsps/jaro2015/sbk2218 (accessed March 28, 2015) 30. Registrační šablony bakalářského kombinovaného studia, směr trenérství, Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. (2012- 2015). Retrieved from:

https://is.muni.cz/auth/predmety/katalog?exppar=a&fakulta=1451&studium=612 153&hledv=naz&hledv=kod&obor=3150&fak=1451&uprob=3151&uhledat=Up %C5%99esnit (accessed February 27, 2015) 31. Seznam akreditovaných trenérů ČKS. (2012). Retrieved from: http://www.czechskating.org/dokumenty/312.xls (accessed January 17, 2014) 32. Zásady pro trenéry. (2014). Český krasobruslařský svaz. Retrieved from: http://www.czechskating.org/dokumenty/466.pdf (accessed October 27, 2014)

Ostatní použité zdroje

33. Kamberská K. Re: Bakalářská práce [internet]. Message to: Ondřej Spiegl. 2014 July 30 34. Kursinnehåll steg 1-4, Svenska Konståkningsförbundets utbildningsmaterial för instruktörer steg 1-4. (2012). Svenska Konståkningsförbundet [USB Flash Disk] 35. Organisation, Svenska Konståkningsförbundets utbildningsmaterial för instruktörer steg 1-4. (2012). Svenska Konståkningsförbundet [USB Flash Disk] 36. Podrobný studijní plán specializace trenérů I. třídy (licence A), Speciální část pro akreditace. (n.d.). Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita 37. Podrobný studijní plán školení trenérů II. třídy (licence B). (n.d.). Český krasobruslařský svaz 38. Program školení trenérů III. třídy (licence C) a Asistent trenéra. (2013). Český krasobruslařský svaz 39. Projekt kombinovaného studia trenérů I. třídy. (n.d.). Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita 40. Jensen R. SV: utbildningsfrågor [internet]. Message to: Ondřej Spiegl. 2014 August 21

Seznam použitých zkratek

ČKS- Český krasobruslařský svaz

ČR- Česká republika

FSpS MU- Fakulta sportovních studií Masarykovy Univerzity

FTVS UK- Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy

GIH- Gymnastik och idrottshögskolan (The Swedish school of sport and health sciences), (Vysoká škola sportu a zdravovědy)

GOE- Grade of execution (Stupeň výkonu)

ISU- International skating union (Mezinárodní bruslařská unie)

ME- Mistrovství Evropy

MS- Mistrovství světa

MSJ- Mistrovství světa juniorů

MŠMT- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

OBO- One-by-One (6.0 systém hodnocení)

RF- Riksidrotts förbundet (Národní sportovní asociace)

SDF- Special distrikts förbund (Speciální regionální svaz)

SISU- Idrottsutbildarna (Švédská organizace sportovní edukace)

SKF- Svenska Konståkningsförbundet (Švédský krasobruslařský svaz)

SV- Švédsko

USB- Universal Serial Bus (univerzální sériová sběrnice)

ZOH- Zimní olympijské hry

Seznam obrázků

Obr. 1: USB flash disk se studijními materiály ...... 43 Obr. 2: Úvodní graf ...... 45 Obr. 3: graf č. 1 ...... 46 Obr. 4: graf č. 2 ...... 46 Obr. 5: graf č. 3 ...... 46 Obr. 6: graf č. 4 ...... 47 Obr. 7: graf č. 5 ...... 48 Obr. 8: graf č. 6 ...... 48 Obr. 9: graf č. 7 ...... 49 Obr. 10: graf č. 8 ...... 49 Obr. 11: graf č. 9 ...... 50 Obr. 12: graf č. 10 ...... 51 Obr. 13: graf č. 11 ...... 52 Obr. 14: graf č. 12 ...... 53 Obr. 15: graf č. 13 ...... 53 Obr. 16: graf č. 14 ...... 54

Seznam tabulek

Tab. 1: Probírané látky obecné části jednotlivých trenérských tříd ...... 25 Tab. 2: Probírané látky specializované části jednotlivých trenérských tříd ...... 26 Tab. 3: Předměty obecné a specializované části na školení úrovní 1 až 4 (A+B) ...... 34 Tab. 4: Srovnání předmětů obecné části na školení a na vysoké škole v ČR ...... 36 Tab. 5: Srovnání předmětů specializované části na školení a na vysoké škole v ČR ...... 38 Tab. 6: Srovnání předmětů obecné části na školení a na vysoké škole v SV...... 39 Tab. 7: Čerpání studijních materiálů ...... 47 Tab. 8: Témata k doplnění na školení ...... 50 Tab. 9: Nedostatky školení ...... 51 Tab. 10: Návrhy ke zlepšení školení ...... 52

Přílohy

I. Dotazník pro české trenéry

Dobrý den

Žádám vás o chvíli spolupráce, věnované vyplněním jednoduchého dotazníku, který nezabere více než pár minut.

Náplní tohoto dotazníku jsou otázky, které se týkají průběhu školení trenérů u ČKS.

Studuji 3. rokem Masarykovu Univerzitu a tématem, kterým se zabývám v mé bakalářské práci, je školení trenérů v České republice a ve Švédsku. Cílem práce bude srovnání obou školení a pak doporučení oběma svazům.

Proto se tento dotazník dostane jak k trenérům v České republice, tak i ve Švédsku.

Dotazník je anonymní.

Předem děkuji za váš čas.

Ondřej Spiegl [email protected]

Postup:

 Vybrané odpovědi zakroužkujte. Popřípadě vaši odpověď doplňte.

Školení které trenérské licence hodnotíte?

a) Licence A b) Licence B c) Licence C d) Nižší licence Uveďte jaká…………………………………………………………………………

1. Jak hodnotíte informovanost o konaném školení (datum, místo, průběh a délka školení)? a) Velmi dobrá b) Spíše dobrá c) Spíše špatná d) Velmi špatná e) Nechci odpovídat

2. Měli jste k dispozici studijní materiál určený přímo pro vaši licenci?

a) Ano b) Ne. Měli jste k dispozici jiný studijní materiál? Jaký?.……..…………………………………………………………………… c) Nechci odpovídat

3. Kde jste čerpali studijní materiály?

a) Na školení b) V knihovně c) Na internetu d) Jinde Kde?...... e) Nechci odpovídat

4. Jaký byl přístup k těmto studijním materiálům?

a) Velmi dobrý b) Spíše dobrý c) Spíše špatný d) Velmi špatný e) Nechci odpovídat

5. Našli jste v doporučených studijních materiálech všechny potřebné informace?

a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nechci odpovídat

6. Potřeboval(a) jste během školení komunikovat se svazem? (Pokud NE, pokračujte otázkou č. 8.)

a) Ano b) Ne

7. Jak hodnotíte tuto komunikaci?

a) Velmi dobrá b) Spíše dobrá c) Spíše špatná d) Velmi špatná e) Nechci odpovídat

8. Přiřaďte číslo 1 až 5 k jednotlivým disciplínám dle pozornosti, která jim byla na školení věnována. (1 nejméně, 5 nejvíce, 0- žádná pozornost)

a) Krasobruslení jednotlivců …… b) Sportovní páry …… c) Tance na ledě …… d) Synchronizované bruslení ……

Celkové hodnocení školení

9. Byl(a) jste spokojen(a) s průběhem školení v teoretické části?

a) Ano b) Ne c) Nechci odpovídat

10. Byl(a) jste spokojen(a) s průběhem školení v praktické části?

a) Ano b) Ne c) Nechci odpovídat

11. Jsou témata, která by vás zajímala a na školení nezazněla?

a) Ano b) Ne

Jaká?……………………………………………………………………… c) Nechci odpovídat

12. Vyskytl se v průběhu školení nějaký zásadní nedostatek?

a) Ano b) Ne Jaký …………………………………………………………………………… c) Nechci odpovídat

13. Lze dle vašeho názoru školení vylepšit?

a) Ne b) Ano Jak?……………………………………………………………………… c) Nechci odpovídat

Doplňující otázky

14. Máte aktivní zkušenost s jinými sporty než s krasobruslením? (Pokud ano tak s jakými)

a) Ano b) Ne Jaké?……………………………………………………………………………… c) Nechci odpovídat

15. Myslíte si, že zkušenosti z jiných sportů jsou pro trenéra krasobruslení výhodou?

a) Ano b) Ne c) Nechci odpovídat

16. Pokládáte práci trenéra krasobruslení za vedlejší činnost nebo za činnost na plný úvazek?

a) Práce na plný úvazek b) Vedlejší práce c) Nechci odpovídat

Děkuji za vyplnění dotazníku.

II. Dotazník pro švédské trenéry

Hej

Jag skulle vilja be dig om ditt samarbete för att fylla i denna enkla enkät, som inte kommer ta mer än några minuter.

Innehållet i den här enkäten är frågor som rör tränarutbildningarna från SKF.

Jag studerar sista året på Masaryk University och ämnet, vilket mitt arbete ska handla om, är utbildning av konståkningstränare i Sverige och Tjeckien.

Målet för skolarbetet kommer att vara en jämförelse av båda ländernas tränarutbildningar och sedan rekommendationer till de båda förbunden (SKF och CKS).

Därför kommer denna enkät att skickas ut både till tränare i Tjeckien och i Sverige.

Frågeformuläret är anonymt.

Tack på förhand för din tid.

Ondrej Spiegl

[email protected]

Förfarande:

 Markera dina valda svar, alternativt fyll i ditt svar.

Vilken utbildning vill du utvärdera? (Välj ett alternativ, om du t.ex. väljer steg 2 ska de innebära att du gjort både a+b)

a) Grundutbildning b) Steg 1 c) Steg 2 d) Steg 3 e) Steg 4

1. Hur bedömer du informationen du fick inför tränarutbildningen (datum, plats, längd på kursen)?

a) Mycket bra b) Ganska bra c) Ganska dålig d) Mycket dålig e) Ingen kommentar

2. Hade du studiematerial som anpassades speciellt för din utbildnings nivå (ditt steg)? a) Ja b) Nej (Om nej, hade du något annat material, i så fall vadå?) c) Ingen kommentar

3. Var ifrån fick du studiematerialet? a) På utbildningen b) I bibliteket c) På internet d) Någon annanstans Var?...... e) Ingen kommentar

4. Hur var tillgången till studiematerialet? a) Mycket bra b) Ganska bra c) Ganska dålig d) Mycket dålig e) Ingen kommentar

5. Hittade du all nödvändig information i det rekommenderade studiematerialet? a) Ja

b) Ja nästan c) Nej nästan inte d) Nej e) Ingen kommentar

6. Behövde du kommunicera med svenska konståknings förbundet under din utbildning? (Om nej, fortsätt till fråga nr.8.) a) Ja b) Nej c) Ingen kommentar

7. Hur bedömer du den kommunikationen? a) Mycket bra b) Ganska bra c) Ganska dålig d) Mycket dålig e) Ingen kommentar

8. Tilldela ett nummer från 1-5 om hur mycket uppmärksamhet varje diciplin fick under tränarutbildningen. ( 1 minst, 5 max, 0= ingen uppmärksamhet alls). a) Singelåkning …….. b) Paråkning ……. c) Isdans ……. d) Synkroniserad konståkning ……

Övergripande utvärderingav tränarutbildningen

9. Var du nöjd med den teoretiska delen under utbildningen? a) Ja b) Nej c) Ingen kommentar

10. Var du nöjd med den praktiska delen under utbildningen? a) Ja b) Nej c) Ingen kommentar

11. Finns det något ämne som intresserar dig och som inte var med på kursen? a) Ja b) Nej Vilket?...... c) Ingen kommentar

12. Var det några brister under din tränarutbildning? a) Ja b) Nej Vilket?...... c) Ingen kommentar

13. Enligt dina åsikter, finns det någon möjlighet att förbättra tränarutbildningen? a) Ja b) Nej Vilket?...... c) Ingen kommentar

Ytterligare frågor

14. Har du någon erfarenhet inom andra idrotter utanför konståkningen? (Om ja, vilken/vilka idrotter?) a) Ja b) Nej Vilket?...... c) Ingen kommentar

15. Tror du att det finns några fördelar för dig som konståkningstränare att ha erfarenheter inom andra idrotter? a) Ja b) Nej c) Ingen kommentar

16. Ser du tränaryrket som ett extra jobb eller ett heltidsjobb? a) Heltidsjobb b) Extrajobb c) Ingen kommentar

Resumé

Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat stručný přehled vzdělávání trenérů krasobruslení v České republice a ve Švédsku a navrhnout krasobruslařským svazům v obou zemích možný vývoj ve vzdělávání trenérů. Tyto návrhy vychází ze vzájemného porovnání systémů vzdělávání v obou zemích a z odpovědí z dotazníků.

Summary

The aim of this bachelor´s essay was to elaborate a brief summary of figure skating coaches education in the Czech Republic and Sweden, and propose to figure skating associations in both countries the possible development of education for coaches. The proposals were based on mutual comparison of education systems in both countries and on the responses from the questionnaires.