E:\Projekty\2001\Bulletin\2001\No07\Buletin 2001 7.Vp
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Chemický průmysl ČR 2000 – Myslet globálně, jednat lokálně Chemický průmysl ČR během 11 let provozu svých výroben, navrhovatelé i zákonodárci v tlaku, který vyvíjí snaha o energetických a vodohospodářských provozů, logistických legislativní smršť, překročí rámec předlouhým jednáním pečlivě komplexů a navazující infrastruktury projevil v prostředí tržní vyvážených směrnic ES a v důsledku naivity, a snad ne záměrně, ekonomiky mimořádnou odolnost vůči nepříznivým vlivům – nastaví průmyslu laťku, kterou má Evropská komise v úmyslu ztrátě východních trhů a orientaci na daleko náročnější trh uzákonit až ve svém středně nebo dlouhodobém záměru. Tak převážně zemí EU, odloučení od partnerských slovenských vznikal chemický zákon č. 157/1999 Sb., nahrazující uvádění podniků a jejich technického zázemí, rozpadu velkých výrobních látek a přípravků na trh pojmem nakládání s nimi, s nadbytečným uskupení a ztrátě obchodní infrastruktury bývalých PZO. povolováním, ohlašováním, evidencí a autorizacemi, v zemích Zahraniční kapitál se zajímal o podniky chemického průmyslu EU neznámými instituty. Rovněž ustanovením o povinném spíše výjimečně (např. Linde Technoplyn, Pliva–Lachema, pojištění vůči škodám třetím osobám a o požadavcích na rozsáhlé Silon, CHZ Sokolov, MCHZ a DEZA částečně, Česká rafi- písemné dokumenty o protihavarijní připravenosti ze zákona č. nérská, Barum Continental). Podniky dostály svým závazkům 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií jsme asi o roky vůči státu i zaměstnancům na rozdíl od jiných podniků tradičních předstihli právní stav, který platí v regionu, kam směřujeme – průmyslových odvětví. Dokázaly se vyrovnat s důsledky I. debaty o tzv. environmental liability tam trvají více než 10 let a generace nových právních předpisů na ochranu životního nekončí. Na rozdíl od českých právních předpisů v zemích EU prostředí - bohužel především investicemi do koncových nelze klást překážky volnému pohybu zboží, např. zvýhodněním opatření, nikoli do žádoucí modernizace výrobních jednotek. některých obalových materiálů na úkor jiných, pokud nedojde k Časové lhůty schválené optimistickým Parlamentem v letech souhlasu všech zemí, který se ovšem vždy opírá o podrobné 1990–1992 i po dvouletém prodloužení do roku 1998 neposkytly technicko-ekonomické analýzy. Je proto zcela pochopitelné, že čas pro žádoucí rozvahy před nákladnými změnami výrobní chemický průmysl bedlivě sleduje přípravu nového zákona o základny. V době, kdy chemický průmysl bývalé NDR byl biocidních výrobcích (MZ - účinnost od ledna 2003), přípravu brutálně zastaven a během 10 let bylo převážně do nových nového chemického zákona (MŽP – účinnost od ledna 2003) a výroben redukovaného počtu podniků investováno těžko přípravu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění představitelných 25 mld. DEM, za poklesu zaměstnanců ze 140 životního prostředí, tzv. IPPC (účinnost od ledna 2003), jejichž tisíc na současných 28 tisíc, se společnosti českého chemického vzory, tj. směrnice ES, regulují prioritně činnosti chemického průmyslu zabývaly až na výjimky ekologickými investicemi, průmyslu. Jakékoli překročení rámce směrnice zákonem na úkor jejichž podíl na celkových investicích ve 2. polovině 90. let výrobních nákladů a rozvoje chemického průmyslu ČR nezřídka překračoval 40 % – pochopitelně, že za škodolibého zvýhodňuje zahraniční konkurenci. Na tom nic nemění argu- údivu konkurence. Není vhodné čísly ze Statistické ročenky menty, odvolávající se na doporučení orgánů OECD, na úmysl dokumentovat vysoké trendy odepsanosti hmotného investičního vyrovnat se vzorům ochrany životního prostředí např. ve skandi- majetku podniků spadajících do hlavní skupiny chemického a návských zemích, na diskuse o závěrečných návrzích nových farmaceutického průmyslu – OKEČ/NACE 24, popisovat směrnic ES nebo na specifika ČR. Neměli bychom se strašit rozdíly v produktivitě pracovní síly nebo energetické náročnosti novou Bílou knihou Evropské komise o chemické politice; měli mezi podniky českého a západoevropského chemického bychom ji mít k dispozici, studovat ji a posuzovat její možné průmyslu a jejich růst. Naopak je třeba si uvědomit, že hlavní důsledky a podněty pro odpovědné podnikání. Ztráta konku- etapa modernizace výroben podniky českého chemického renceschopnosti v kterémkoli výrobním odvětví snižuje tempo průmyslu čeká a že investice do výrobních jednotek v rozsahu 50 růstu HDP a oddaluje vyrovnání našeho hendikepu za zeměmi až 150 mld. Kč vyžadují čas, finanční zdroje a zajištěný trh EU, mj. v oblasti sociální, vzdělávací a ochrany životního výrobků. prostředí. Praktiky mnohých předkladatelů návrhů nových Český chemický průmysl však na počátku dalšího století zákonů připomínají kritickou stať v knize Ferdinanda Peroutky (bude dost životaschopný v éře globalizace?) stojí před úkolem „Malý národ a povaha“ a jeho citaci sociologa dr. E. Chalupného realizovat v souvislosti s důsledky blížícího se členství ČR v EU „…česká povaha jest anticipační, stejně jako česká řeč, která opatření, která v podobě směrnic a nařízení Evropského klade přízvuk na první slabiku; Češi jsou velmi čilí; často společenství respektují členské země EU. Stanoví je v současné důmyslně anticipovali budoucnost; dejte Čechovi popud a on době připravovaná 2. generace environmentální a chemické rozžehl sirku v plamen; aby však plamen brzo neuhasl, nýbrž nesl legislativy ČR. Ponechme stranou smutnou skutečnost, že užitek, o to musí pečovati zase jiní; Čech nevytrvá; uchvátí znalost právních předpisů Evropského společenství převážně primát, ale pozbude ho brzo…u nás nic nevytrvá v delším končí na úrovni odborů ministerstev, že podniky českého klidném růstu…“ průmyslu se s nimi seznamují prostřednictvím argumentace Předstih ukazatelů odvětví chemického průmyslu před celým ministerstev při návrzích nových zákonů, že návrhy zákonů do zpracovatelským průmyslem ČR nemůže být důvodem ke konce minulého roku nebylo nutné projednávat se zástupci spokojenosti – závislost na dovozu ropy a zemního plynu je regulovaných subjektů – průmyslových svazů a že při absenci vážnou námitkou. Závislost na dovozu roste obecně. Podíl dove- správního soudnictví končí v ČR spory mezi fyzickou nebo zených výrobků celého odvětví chemického průmyslu na úhrnné právnickou osobou a správním úřadem rozhodnutím ministra – spotřebě v ČR postupně rostl z 59 % na 68 % v údobí 1996/2000. zástupce exekutivy. Ještě méně uspokojivý je souběžný vývoj obchodního salda Bohužel, přípravu nových právních předpisů provázejí obavy tržby-spotřeba-dovoz-vývoz hlavní části chemického průmyslu podniků chemického průmyslu a jejich zájmového svazu, že (OKEČ/NACE 24): výroba 96 mld. Kč/ /110 mld. Kč; vývoz 54 mld. Kč/79 mld. Kč; dovoz 89 mld. Kč/139 mld. Kč; spotřeba Hledat překážky odpovědného rozvoje chemického průmyslu 130 mld. Kč/170 mld. Kč; proti roku 1996 vzrostl podíl doveze- jen mimo něj by bylo jednoduché a chybné. Další vývoj ných výrobků na celkové spotřebě v roce 2000 o 14 %, tj. ze 68 % chemického průmyslu, jeho významu, školství, postojů na 82 %. Dokumentuje nejen rostoucí specializaci účastníků na veřejnosti k chemii a k jejím výrobkům mají čeští chemici ve stále globálnějším trhu chemických výrobků, ale též zaostávání svých rukách. Proto… jádra chemického průmyslu ČR. Ve stylu antické Kasandry jím Do vlastních řad náleží vybídnutí k překonání časté vzájemné dokládám oprávněnost obav z nepřiměřeně vstřícné regulace, odtažitosti zájmů a postojů technických štábů a řídících především právní, čtvrtého nejdůležitějšího průmyslového manažerů chemického průmyslu ČR a pracovníků tzv. odvětví, které je všude považováno za charakteristické měřítko intelektuální oblasti např. pracovišť vysokých škol a ústavů vědecko-technické vyspělosti národní společnosti. Akademie věd. Nezájem o počty a výsledky studentů chemie a o Respektovat možnosti ekonomického potenciálu ČR a náplň práce a materiální zabezpečení výzkumných pracovišť, současně vyjednávat a krok za krokem uskutečňovat opatření na stejně jako opačný nezájem o prosperitu chemického průmyslu a ochranu zdraví lidí a životního prostředí není v protikladu. Jednat o jeho další odpovědný rozvoj mají společného jmenovatele, v souladu s globálními tendencemi a zanedbat reálný „lokální“ z kterého těží konkurence - nedostatečnou a málo vytrvalou výchozí stav a možnosti jeho změny je naivní a může být soudržnost skupin s doplňujícím se posláním, které zatím málo nebezpečné – odporuje známému „myslet globálně, jednat doceňují, jak jsou na sebe odkázané. Snad proto variantní scénáře lokálně“. To na adresu tvůrců 2. generace chemické a dalšího odpovědného rozvoje chemie v ČR zatím postrádáme. environmentální legislativy. Ivan Zíka Bibliografické citace dle ČSN ISO 690 1. Úvod dodržování citačních pravidel dle ČSN ISO vyplývá zcela Velmi důležitou zásadou při prezentaci výsledků vědecké, jednoznačně z celosvětových tendencí po zjednodušené, odborné či technické činnosti jakoukoliv formou je, že každá internacionalizované, zpřesněné a globalizované komunikaci prezentace by měla důsledně odkazovat na veškeré své části, (jednotky SI, nomenklaturní pravidla IUPAC, angličtina jako které jsou přebírány z prací jiných autorů. Je lhostejné, zda vědecké a odborné esperanto apod.). Dodržování normovaných přebírané části slouží jako východisko pro danou prezentaci, pro citačních pravidel povede i k snazšímu vyhledávání v podporu vlastních závěrů nebo pro vyvrácení závěrů jiných informačních zdrojích, zpřesnění v oblasti citací i bibliometrie a autorů. Smyslem citování je poskytnout uživateli tolik údajů, aby ke snížení rizika získávání irelevantních