Charakteristika Lokalit a Respondentů 67 III
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Jana Nová BĚŢNÁ MLUVA NEJMLADŠÍ GENERACE V ZÁPADOČESKÉM POHRANIČÍ Disertační práce Školitelka: PhDr. Stanislava Kloferová, CSc. 2016 Prohlašuji, ţe jsem disertační práci zpracovala samostatně s přihlédnutím k doporučením školitelky a s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. V Brně 31. 8. 2016, Jana Nová 2 Poděkování Ráda bych poděkovala své školitelce PhDr. Stanislavě Kloferové, CSc., za ukázání cesty do pohraničí a za mnoho dobrých rad, nápadů a vlídných slov během celého doktorského studia. Především její neutuchající důvěře, ţe se tuto práci podaří dokončit, vděčím za to, ţe se to skutečně podařilo. Práce o mluvě mládeţe by nemohla vzniknout bez 353 mladých obyvatel západočeského pohraničí, kteří v jazykovém výzkumu poskytli vzorky svého projevu a patří jim za to velký dík. Za vstřícné umoţnění výzkumu ve školách jsem zavázána panu řediteli Petru Machovi a paní učitelce Eretové (Aš), paní ředitelce Mileně Halčinské a paní zástupkyni Daně Humlové (Březová), panu řediteli Pavlu Tomášovi (Cheb), paní ředitelce Ivě Šípkové (Chodov), panu řediteli Josefu Vlčkovi (Kraslice), paní ředitelce Haně Pelikánové a paní učitelce Sedlákové (Lázně Kynţvart), paní ředitelce Janě Vrbové (Luby), panu řediteli Igoru Guličovi a panu učiteli Janu Tóthovi (Nejdek), panu řediteli Martinu Fousovi (Ostrov), paní ředitelce Blance Říhové (Planá), paní ředitelce Aleně Vaňousové a paní učitelce Pavle Novákové (Stráţ), panu řediteli Karlu Muţíkovi, paní učitelce Marcele Kordíkové a panu řediteli Václavu Peteříkovi (Stříbro), paní ředitelce Jaroslavě Metličkové (Tachov), panu řediteli Oldřichu Tesařovi a paní učitelce Marcele Ţiţkové (Teplá), paní učitelce Petře Janouškovcové (Ţlutice) a dalším. Za autorizaci licence k programu Canoco děkuji jeho spoluautorovi doc. RNDr. Petru Šmilauerovi, PhD. V závěrečné fázi mi s textovými úpravami pomohly kolegyně z oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., mgr. Jindra Světlá, PhD., mgr. Zuzana Děngeová a mgr. Helena Pernicová. Všem spolupracovníkům děkuji za podporu, shovívavost a trpělivost během psaní této práce. A konečně mé rodině: děkuji, ţe jste se mnou. 3 Anotace Práce se zabývá hláskoslovnými, tvaroslovnými a lexikálními jevy v běţné mluvě mládeţe v západočeském pohraničí. Popis je zaloţen na jazykovém materiálu získaném vlastním výzkumem v 16 pohraničních městech s vyuţitím písemných dotazníků a nahrávek mluvených projevů. Jednotlivé jazykové prvky jsou charakterizovány s ohledem na jejich příslušnost k spisovné češtině, dialektům češtiny, popř. nestrukturním útvarům (slangy, argoty). Výskyt vybraných hláskoslovných a tvaroslovných prvků je srovnáván s dřívějšími popisy mluvy mládeţe v různých českých regionech. Popis lexika je doplněn slovníkem vybraných lexikálních prvků. Pro poznání struktury dat a vlivu vybraných mimojazykových faktorů na mluvu mládeţe je pouţita gradientová analýza. Klíčová slova běţná mluva, dialektologie, gradientová analýza, hláskosloví, jihozápadočeská nářeční podskupina, lexikon, mluva mládeţe, nářečí, obecná čeština, tvarosloví, západočeské pohraničí Annotation The aim of this paper is to describe phonological, morphological and lexical features in the common speech of young people in the border zone of western Bohemia. The description is based on a language survey carried out in 16 towns in the border zone; a written questionnaire and recording of speech was used in the survey. Language features are characterised as belonging to Standard Czech, dialects of Czech or other language varieties (e. g. slang). Results of our survey are compared to results of previous studies from Czech regions. A dictionary of selected lexical items used by young people is included. Gradient analysis has been used to reveal the data structure and the impact of some extralingual factors on the speech of young people. Key words border zone of western Bohemia, Common Czech, common speech, dialect, dialectology, gradient analysis, lexicon, morphology, phonology, southwest-Bohemian dialects, speech of young generation 4 Obsah I. Úvod 9 I.1 Výzkum v pohraničí: dosavadní výsledky 10 I.2 Cíle naší práce 13 II. Východiska 15 1. Útvary češtiny a běţná mluva: vymezení pojmů 15 1.1 Strukturní útvary českého národního jazyka 15 1.1.1 Spisovná čeština a její hovorová vrstva 15 1.1.2 Obecná čeština 20 1.1.3 Tradiční teritoriální dialekty 27 1.2 Nestrukturní útvary 30 1.2.1 Slang a profesní mluva 30 1.2.2 Argot a periferní mluva 32 1.3 Běţná mluva, městská mluva 33 1.4 Mluva mládeţe 37 2. Historický a jazykový vývoj západočeského pohraničí 43 2.1 Vývoj do roku 1945 43 2.2 Obyvatelstvo po roce 1945 45 2.3 Jazykový vývoj po roce 1945 50 3. Materiál a metodika 63 3.1 Metodika výzkumu 63 3.2 Charakteristika lokalit a respondentů 67 III. Charakteristika mluvy mládeţe v západočeském pohraničí 80 4. Hláskosloví 82 4.1 Vokály 82 4.1.1 Střídání á s jinými vokály 83 4.1.2 Střídání é s jinými vokály 84 4.1.3 Střídání i s í 86 4.1.4 Střídání í s jinými vokály 87 4.1.5 Vokál ó 91 4.1.6 Střídání ú a u 91 5 4.2 Konsonanty 92 4.2.1 Protetické v 92 4.2.2 Elize náslovného j 94 4.2.3 Konsonantické alternace ve slově „čtyři“ a jeho derivátech 94 4.2.4 Zjednodušování výslovnosti konsonantických skupin 95 4.2.5 Zjednodušování výslovnosti vokalicko-konsonantických skupin 97 4.2.6 Další jednotlivé konsonantické alternace 99 5. Tvarosloví 100 5.1 Substantiva 100 5.2 Adjektiva 107 5.2.1 Adjektiva měkké deklinace 107 5.2.2 Adjektiva tvrdé deklinace 108 5.2.3 Posesivní adjektiva a posesivní genitiv 112 5.2.4 Rodinná jména 115 5.3 Zájmena 117 5.3.1 Zájmena skloňovaná podle tvrdé adjektivní deklinace 117 5.3.2 Osobní zájmena 119 5.3.3 Zájmeno „ten“ 120 5.3.4 Posesivní zájmena 121 5.3.5 Zájmena „co“ a „všechen“ 123 5.4 Číslovky 124 5.4.1 Základní číslovky 124 5.4.2 Řadové číslovky 125 5.4.3 Násobné číslovky 126 5.5 Slovesa 126 5.5.1 Indikativ prézentu 127 5.5.1.1 1. os. sg. 127 5.5.1.2 1. os. pl. 128 5.5.1.3 3. os. sg. 129 5.5.1.4 3. os. pl. 129 5.5.2 Imperativ 131 5.5.2.1 2. os. sg. 131 5.5.2.2 2. os. pl. 133 5.5.3 Infinitiv 133 6 5.5.4 Příčestí minulé 135 5.5.5 Sloveso „být“ 138 5.5.5.1 Indikativ prézentu 138 5.5.5.2 Kondicionál přítomný 138 5.5.5.3 Indikativ minulý 139 5.6 Adverbia 140 6. Hláskosloví a tvarosloví v souhrnu a srovnání s dalšími výzkumy 141 7. Slovní zásoba 153 7.1 Vybrané aspekty slovní zásoby mládeţe v západočeském pohraničí 153 7.1.1 Jazyková ekonomie 153 7.1.2 Vybrané denotáty a jejich lexikální realizace 155 7.1.2.1 Rodina 155 7.1.2.2 Ţivot ve městě 159 7.1.2.3 Škola 163 7.1.2.4 Volný čas a interakce mezi mladými lidmi 167 7.1.2.5 Další lexémy 173 7.1.3 Vybrané komunikační cíle a jejich lexikální realizace 176 7.1.3.1 Navázání a udrţení kontaktu 176 7.1.3.2 Souhlas 177 7.1.3.3 Nesouhlas 178 7.1.3.4 Pozitivní hodnocení 179 7.1.3.5 Negativní hodnocení 179 7.1.3.6 Zdůraznění 181 7.1.3.7 Údiv 182 7.1.3.8 Nejistota, přibliţnost, vyjádření názoru 182 7.1.3.9 Reprodukce cizí výpovědi 183 7.1.3.10 Ukončení výpovědi 183 7.1.4 Lexikální pestrost a výplňková slova 184 7.1.5 Aktualizace výpovědi, jazyková hra 188 7.1.6 Přejímky 188 7.2 Slovník vybraných lexikálních prostředků 191 7.2.1 Jednoslovná apelativa 193 7.2.2 Toponyma a obyvatelská jména 204 7.2.3 Sousloví 204 7 7.2.4 Frazémy 205 7.3 Shrnutí a zhodnocení lexikálních prostředků v běţné mluvě mládeţe 208 8. Gradientová analýza 211 8.1 Metodika 212 8.1.1 Úprava dat pro analýzu 212 8.1.2 Analýza dat 215 8.2 Výsledky 216 8.2.1 Výsledky metody PCA – struktura v datech 216 8.2.2 Význam socio-demografických proměnných pro strukturu v datech 223 8.3 Zhodnocení výsledků 234 8.3.1 Rozdíly v projevu respondentů mezi lokalitami 234 8.3.2 Socio-demografické údaje 236 8.3.3 Hlavní zdroje variability v datech 237 IV. Závěr 239 IV.1 Charakteristika běţné mluvy mládeţe v západočeském pohraničí 239 IV.2 Diference v projevu mluvčích 241 IV.3 Srovnání stavu s předchozími výzkumy 242 Summary 244 Seznam literatury 249 Seznam zkratek 269 Seznam příloh 270 Příloha A – Frekvence vybraných hláskoslovných a tvaroslovných prvků v písemných dotaznících podle lokalit 271 Příloha B – Písemné dotazníky pouţité při výzkumu 292 Příloha C – Ukázky mluvených projevů respondentů 297 Příloha D – Mapa studovaného území 303 Příloha E – Tabulky vstupních dat pro gradientovou analýzu (v elektronické verzi práce) Příloha F – Vyplněné dotazníky (v elektronické verzi práce) 8 I. Úvod Mluvu velkých průmyslových měst bychom mohli označit za laboratoř vývoje jazyka. Jsou to místa, kde se setkávají lidé různého regionálního i sociálního původu, kaţdý z nich přináší ve svém jazykovém projevu určitý soubor prvků různých jazykových rovin a ve vzájemném setkávání, míšení a konkurenci se ukazuje, které jazykové rysy se prosadí do všeobecného úzu a které naopak vymizí. Hledání trendů jazykového vývoje, progresivních a naopak ustupujících prvků ve všech sloţkách jazyka od hláskosloví po syntax – ať uţ se o ně zajímáme z touhy po poznání nebo z praktičtějších důvodů budoucí jazykové kodifikace a jazykové výuky ve školách – by proto mělo začít důkladným poznáním situace právě v takových ohniscích vývoje. Tragické historické události 30. a 40. let 20. století vytvořily v naší zemi ještě další a větší jazykový tavicí kotlík. Rozsáhlé území podél západní a severní hranice nynější České republiky bylo v důsledku druhé světové války a organizovaných migračních vln téměř úplně zbaveno původního obyvatelstva, ustálený jazykový úzus zmizel a začal se utvářet zcela nově z mluv nových osídlenců, kteří přicházeli nejen z českého a moravského vnitrozemí, ale ve velkém počtu i ze Slovenska a dalších zemí.