4 Úvod 6 1. DUNAJ
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
OBSAH Úvod 6 1. DUNAJ – brněnská hudební alternativa 7 1.1 Magické slovo alternativa 7 1.2 Brněnská alternativní hudební scéna 7 1.3 Prapůvod Dunaje, paralely a proměny 9 1.4 Poetické texty písní 12 1.5 Dunaj jako časoprostorové prolnutí a východisko 13 2. IVA BITTOVÁ 14 2.1 Nejen Divná slečinka 14 2.2 Lidová hudba a folklorní inspirace 15 2.3 Akustická společnost Čikori 16 2.4 Pohrávání si se slovem, zvukem a hlasem 17 2.5 Rozprostraněnost hudby 18 3. PAVEL FAJT 20 3.1 Rozrůzněné spolupráce 20 3.2 DrumTrek a Ladakh 22 3.3 Slet bubeníků a Autopilote 23 3.4 Putování s Václavem Cílkem 23 3.5 Hudba a experimentální divadlo 25 4. VLADIMÍR VÁCLAVEK 26 4.1 E a Domácí lékař 26 4.2 Muzikantská duše 27 4.3 Multikulturní šelest Rale a Klar 28 4.4 Spolupráce s Milošem Dvořáčkem 29 Závěr 31 Resumé 32 Seznam pramenů a literatury 33 Přílohy 36 4 Dlouhá je řeč, dlouhá je řeka a má láska uplývá den za dnem. Bílá je ulita, bílý je měsíc, i hvězdy zblednou v ranním slunci. Jednou zemřeš a jen vítr bude hrát na píšťalu z kosti píseň mé touhy. (Píseň, Klar – Motten, 1995). 5 ÚVOD Tato práce se pokouší o uchopení rozsáhlé a pestré šíře umělecké činnosti trojice hudebníků, kteří jsou spjati s brněnskou alternativní hudební scénou 80. (a počátku 90.) let 20. století, kdy společně působili ve skupině Dunaj. Jsou jimi zpěvačka a houslistka Iva Bittová, perkusista Pavel Fajt a kytarista Vladimír Václavek. Jako východisko jsem zvolila jejich společné působení ve skupině Dunaj, které se věnuje první část práce, k čemuž se ovšem neodmyslitelně pojí rovněž duo Bittová a Fajt a paralelní projekty členů skupiny v době existence Dunaje (jako E, Domácí lékař, Rale, Pluto atd., které zmiňuji až u jednotlivých hudebníků). Ve snaze poukázat na tehdejší Brno jako na místo provázanosti alternativního kulturního dění mi přínosně posloužila magisterská práce organizátorky akcí a manažerky některých skupin brněnské alternativní scény Lenky Zogatové Divadlo Ochotnický kroužek v kontextu nezávislé kultury 80. let v Brně, sbírka kolektivu autorů Excentrici v přízemí z roku 1989, zmiňující se o duu Bittová a Fajt a o skupině E, důležitý byl seriál České televize Bigbít (zejména 35. díl), zpracovaný Petrem Hrabalikem do podoby internetové encyklopedie rocku. Následující kapitoly se snaží vymezit tvůrčí profily jednotlivých hudebníků s jejich specifiky, věnují se jejich tvorbě v čase od působení ve skupině Dunaj směrem k současnosti – sólová tvorba, projekty, spolupráce, stěžejní motivy atd. s tím, že lze v jejich tvorbě přirozeně nalézat určité paralely (např. co se týče některých zhudebněných textů Bohuslava Reynka nebo Karla Davida, inspirace lidovou hudbou, ale především otevřenosti ve vnímání hudby bez potřeby ji jakkoli žánrově vymezovat) či přímo propojenost tvorby, jelikož spolu čas od času hudebně spolupracují až do současnosti. Za zásadní zdroje, z nichž lze v tomto směru vycházet, považuji publikaci Svět jiné hudby Petra Slabého a Zdeňka Karla Slabého z roku 2002, ve které lze nalézt ucelenější medailonky jednotlivých hudebníků a jejich projektů, dále knihu Lenky Jaklové Iva Bittová, kde prostřednictvím rozhovorů s Ivou Bittovou a jí nejen hudebně blízkými lidmi je dáno do souvislostí mnohé. Z internetových zdrojů pak Český hudební slovník osob a institucí a v něm hesla zpracovaná Ludmilou Kunčarovou. Důležitý zdroj vedle jednotlivých alb a oficiálních stránek hudebníků a vydavatelů tvoří články reflektující jejich uměleckou činnost, které čerpám převážně v periodicích jako Rock & Pop, kulturní magazín UNI, HIS Voice atd. 6 1. DUNAJ – brněnská hudební alternativa 1.1 Magické slovo alternativa1 Pojmy alternativní kultura či alternativní životní styl se ve světě objevily v 60. a 70. letech 20. století s rozvojem kontrakultury. Umělecké a společenské programy alternativních hnutí byly založeny na vědomí možnosti pozměnit svět skrze proměnu sebe samého, byly spojeny s rozvojem kreativity, která se měla uplatňovat na poli umělecké činnosti i v bytostné každodennosti. Alternativní kultura byla spjatá s americkým nezávislým hnutím beatníků, s kulturou hippies, s vědomím sounáležitosti a svobodomyslnosti. Slovy Lenky Zogatové o alternativě: „Na rozdíl od radikálních revolučních hnutí, která se dožadují především makrostrukturálních změn, dochází k důrazu na realizování vlastních myšlenek, vlastního stylu života současně vedle existujícího systému nebo uvnitř něho.“2 V alternativní hudbě je typické používání netradičních postupů či propojování jednotlivých druhů umění v duchu tvořivé improvizace, experimentu a tvůrčí svobody. Jde o hledání jiných cest a způsobů. „Alternativní scéna jako první zkoušela minimalismus, přednatočené pásky, nehudební zdroje zvuku (popelnice, dětské hračky, kuchyňské nádobí). Přišla s myšlenkou koncertu jako události (...)“3. Prolíná se v ní folklor, jazz, bigbeat, rock, vážná, ambientní či etnická hudba. V českém prostředí byla v širším pojímání alternativních kulturních souvislostí významná činnost Jazzové sekce, která přešla od podpory jazzu k podpoře alternativního rocku. V návaznosti na její Pražské jazzové dny 70. let, zaměřující se na alternativní a experimentální hudební směry, počalo sdružení Unijazz od roku 1993 pravidelně pořádat mezinárodní festival Alternativa. 1.2 Brněnská alternativní hudební scéna Brněnská alternativní scéna je pojmenováním tvorby brněnských hudebních skupin českými hudebními kritiky, kteří se zabývali fenoménem vzniku množství hudebních uskupení od první poloviny 80. let v Brně, kde z povětšinou folkové a artrockové tradice vznikala 1 Název převzat z názvu článku Petra Bakly v HIS Voice 5/2001. BAKLA, Petr. Magické slovo alternativa. HIS Voice, 2001, roč. 1, č. 5, s. 11-13. 2 ZOGATOVÁ, Lenka. Divadlo Ochotnický kroužek v kontextu nezávislé kultury 80. let v Brně. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, 2007. Vedoucí práce doc. PhDr. Margita Havlíčková, s. 3. 3 OPEKAR, Aleš – VLČEK, Josef (ed.) a kol. Excentrici v přízemí: (nová vlna v Čechách – příběh dušičkový). Vyd. 1. Praha: Panton, 1989, s. 30. 7 svébytná alternativní rocková scéna. A tím, že bylo Brno vlastně malé, byla velká šance, že se potkají tací lidé, kteří inklinují k podobným věcem. V Brně základ alternativní kultury spočíval v propojenosti hudebníků jak s výtvarníky či básníky, tak s experimentálními divadelníky z divadel jako HaDivadlo, Divadlo na provázku, později, na konci 80. let, též amatérské divadelní sdružení Ochotnický kroužek, které bylo alternativou k alternativnímu Divadlu na provázku4 atd. „Základním přínosem generace, která v osmdesátých letech v Brně nastoupila jak v hudbě, tak v divadle, bylo nalezení svébytného způsobu vyjadřování, který v zásadě neměl žádné vzory působící v tehdejší oficiální československé kultuře.“5 K brněnské alternativní hudební scéně v 80. letech byly řazeny skupiny jako Ještě jsme se nedohodli (Petr Liška, Jiří Macur, Karel David, Stanislav Filip, Petr Hromádka, Pavel Fajt, r. 1985 nahrazen Petrem Randulou), Nukleus (Pavel Fajt, Josef Ostřanský, Václav Koubek, Petr Werner), Pro pocit jistoty (z Odvážných bobříků; Ivo Horák, Martin Dohnal, Pavel Barša, Luboš Malinovský), Podchodem vchod (Petr Osolsobě, Tomáš Rusín, Stanislav Zajíček, Luboš Malinovský), projekty Petra Váši Z kopce a Ošklid, duo Bittová a Fajt, E, Dunaj atd. Spojovacím článkem mezi umělci byli organizátoři Petr Werner a později Lenka Zogatová, organizátorka koncertů nejen českých alternativních a undergroundových skupin a nezávislých akcí (též nelegální koncert zpěvačky Nico z Velvet Underground v Brně, newyorská skupina Swans, Rova Saxophone Quartet, Hector Zazou)6 a manažerka hudebních skupin v druhé polovině 80. let (Dunaj7, Z kopce, E, Pro pocit jistoty atd.). Pod jejich záštitou se pořádaly koncerty zejména v kulturním domě v Musilově ulici v Brně-Husovicích, dále v klubech Leitnerova nebo Šelepova, i neoficiální festivaly alternativní hudby, tzv. Valné hromady, realizované od r. 19828 v klubu na Křenové. Některé koncerty, které nebylo možno skrýt pod oficiální pořadatele, se realizovaly ve vesnických sálech a hospodách nedaleko Brna (Bratčice, Líšeň, Žebětín, Kníničky)9. Právě v Žebětíně došlo například ke koncertu americké skupiny Skeleton Crew, kterou tvořili muzikanti Fred Frith a Tom Cora. O setkání s jejich hudbou hovořil Pavel Fajt, že také díky tomu se utvrdili v tom, že v hudbě neexistují hranice a že ji lze dělat pestře a vrstevnatě10. Pavel Fajt a Iva Bittová s nimi i s dalšími zahraničními hudebníky (Chris Cutler, Ferdinand Richard aj.) později spolupracovali či vystupovali. 4 ZOGATOVÁ, Lenka. Divadlo Ochotnický kroužek v kontextu nezávislé kultury 80. let v Brně. Op. cit., s. 8. 5 Ibid., s. 11. 6 Ibid., s. 89. 7 Manažerem a vydavatelem skupin Dunaj a YLO-Africký slon byl později Borek Holeček, zakladatel vydavatelství Rachot. BEZR, Ondřej. Bye, Bye, blackbird... Rock & pop, 1998, roč. 9, č. 10, s. 11. 8 HRABALIK, Petr. Brněnská alternativní scéna. [online]. [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/vyhledavani/dunaj/clanky/207-brnenska-alternativni-scena/>. 9 ZOGATOVÁ, Lenka. Divadlo Ochotnický kroužek v kontextu nezávislé kultury 80. let v Brně. Op. cit., s. 12. 10 JAKLOVÁ, Lenka. Iva Bittová. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000. 218 s., s. 118. 8 1.3 Prapůvod Dunaje, paralely a proměny Prvopočátky a předzvěst Dunaje sahají do počátku 80. let. V Brně v Bulharské ulici v bytě, kde bydlel Josef Ostřanský s harmonikářem Václavem Koubkem11, se kromě hudebníků scházeli umělci jako Jiří Kolšovský, výtvarník