Severovýchod – Královéhradecký kraj

KRÁLOVÉ- HRADECKÝ KRAJ

Severovýchodní oblast Čech za- ujímá Královéhradecký kraj. Sou- částí jeho území jsou jak pohra- Hradec Králové (202 m n. m.). nad celorepublikovým průměrem. niční pohoří Krkonoše a Orlické Velkému výškovému rozdílu od- Počet obyvatel obcí s populací hory, tak i Krkonošské podhůří povídá i široká variabilita typů re- vyšší než 10 000 obyvatel je ¼ a Polabská nížina. Kraj sousedí liéfů krajiny. pod průměrem ČR a dále velmi na severu a východě s polským mírně klesá. Největším městem Královéhradecký kraj je vymeze- Dolním Slezskem, na jihu se stý- kraje je jeho centrum Hradec Krá- ný územím 5 okresů – Hradec ká s krajem Pardubickým, se kte- lové s 99 839 obyvateli, což je Králové, Jičín, Náchod, Rychnov rým byl společně téměř 40 let 18,1 % obyvatel kraje, nejmenší nad Kněžnou a Trutnov. Jeho 448 součástí dřívějšího kraje Výcho- obcí jsou Petrovičky v Jičínském obcí má průměrnou rozlohu dočeského. Západní hranice kraje 2 okrese s 28 obyvateli. je společná s krajem Libereckým 10,62 km a průměrný stav oby- a krajem Středočeským. vatel je 1 234. Rozloha i počet Královéhradecký kraj má 15 obyvatel v obcích jsou podprů- správních obvodů obcí s rozšíře- Rozloha Královéhradeckého kraje měrné (11. respektive 9. pořadí nou pravomocí. Jejich rozloha se 2 4 758,1 km je 6,03 % rozlohy ČR mezi kraji). V obcích do 500 oby- pohybuje v rozmezí 100 až 680 a kraj podle své plochy je 9. mezi vatel žije osmina všech obyvatel km2 a počet obyvatel potom od 13 14 kraji ČR. Lesní pozemky po- kraje, a to o polovinu přesahuje tisíc až po 144 tisíc. krývají 30,8 % rozlohy kraje, což průměrnou hodnotu v ČR, počet V tomto kraji je diverzifikovaná je méně než činí průměr ČR obyvatel v obcích od 501 do průmyslová základna, malý počet (8. místo). 29,5 % zemědělské pů- 2 000 obyvatel je v posledních velkých podniků, dostatečný po- dy je mírně nadprůměrná hodnota čtyřech letech ustálený na hodno- čet kvalitních rozvojových ploch (5. místo), z toho činí plocha orné tě 17,2 %, která je v souladu s ce- v rámci ČR, nadprůměrně vysoký půdy 41,0 % rozlohy kraje (6. mís- lorepublikovým průměrem. Počet počet turistů, vysoký potenciál pro to). Nejvyšší bod kraje je vrchol obyvatel v obcích od 2 001 do rozvoj cestovního ruchu.. Nevelký Sněžky (1 602 m n. m.) v okresu 10 000 obyvatel s časem velmi podíl migrace stěhováním svědčí Trutnov, nejnižším je hladina Labe mírně stoupá, je na úrovni o vysoce stabilním obyvatelstvu. v místě, kde opouští území okresu 27,5 %, a to je víc než o třetinu Výběr aktuálních údajů Počet obyvatel (31.12.2004) 547 296 Průměrná hrubá měsíční mzda (2004)4 15 724 cizinci s přechodným pobytem1 5 513 Míra nezaměstnanosti dle VŠPS (2004) 6,6 z toho cizinci s trvalým pobytem 4 336 primárním 6,1 Podíl (%) zaměstnaných Počet obcí / z toho měst (31.12.2004) 448 / 43 sekundárním 39,5 v sektoru (2004) Podíl obyvatel bydlících v největším městě (%) 17,3 terciárním 54,4 Podíl narozených mimo manželství (v %, 2004) 29,5 Dokončené byty celkem (2004) 1 322 Obyvatelstvo s vysokoškolským muži 10,2 z toho v rodinných domech (%) 41,5 2 vzděláním (2004) ženy 6,4 Hosté v ubytovacích zařízeních celkem (2004) 951 492 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2004) 268 667 z toho cizinci (%) 31,3 z toho prac. na vlastní účet a zaměstnavatelé (%) 16,7 HDP v paritě kupní síly na 1 obyvatele (2003) 14 067 muži 66,4 Hrubá tvorba fixního kapitálu na 1 obyv. v Kč (2003) 57 985 Míra ekonomické aktivity (2004)3 ženy 50,1 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyv. v Kč (2003) 125 805 1 s vízy nad 90 dní 2 z obyvatelstva ve věku 15 a více let 3 ekonomicky aktivní ze 100 obyvatel ve věku 15 a více let 4 v Kč na jednoho zaměstnance civilního sektoru NH, podniková metoda

122 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Postavení kraje v demografické a sociální oblasti

Počítač připoj. na internet (%) 13,8

Počítač (%) 20,2 Vybavení

domácností Pevná telefonní linka (%) 61,0

Místa v zař soc péče / 1000obyv. 7,5

Nemoc.lůžka / 1000 obyv. 7,2 Sociální

vybavenost Počet obyvatel na 1 lékaře 257,8

Míra nezaměst.osob<25 let (%) 14,3

Obecná míra nezaměstn. (%) 5,8

Zjištěné trestné činy /1000 obyv. 23,2 Sociální patologie Kojenecká úmrtnost (v promilích) 3,8

Potraty na 100 živě narozených 47,2

Podíl neúplných rodin (%)** 12,6

nosti Průměrná velikost domácnosti** 2,40 Domác-

- Intenzita vzdělávání mladých* 31,7 ě lání

Vzd Obyv. se SŠ s mat. či VŠ (%)*** 39,4

65 a více let (%) Index 14,6 (ČR=100) Do 25 let (%) 29,2

Podíl městského obyvatel. (%) 68,2 obyvatel Struktura Hustota zalidnění (ob/km2) 115,1

60 70 80 90 100 110 120

Pozn. Čísla u sloupců uvádí skutečnou hodnotu ukazatele v kraji, osa x pak jeho relaci k ČR (ČR=100) * Podíl (%) osob ve vzdělávání ve věku 20-24 let na celkové populaci ve věku 20-24 (podle místa bydliště) ** Za cenzové domácnosti celkem, podle SLDB 2001 ostatní ukazatele v grafu se vztahují k roku 2003 (potraty a kojenecká úmrtnost k období 2001-2003) *** Z obyvatelstva ve věku 15 a více let

123 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Stav a pohyb obyvatelstva, 1993 - 2003 hl hodnotu 60. Věkové složení Stav obyvatelstva, 31.12.1993 554 500 obyvatelstva kraje je charakteri- zováno nepatrně vyšším podílem Živě narození (průměr za roky 1994-1998) 5 201 dětí v populaci než je celostátní Zemřelí (průměr za roky 1994-1998) 6 056 průměr, nižším podílem obyvatel- Přírůstek stěhováním (průměr za roky 1994-1998) 451 stva v produktivním věku než je Stav obyvatelstva, 31.12.1998 552 481 celostátní průměr, ale především Živě narození (průměr za roky 1999-2003) 4 986 vyšším podílem obyvatelstva v po- Zemřelí (průměr za roky 1999-2003) 5 858 produktivním věku oproti údaji za Přírůstek stěhováním (průměr za roky 1999-2003) -134 celou ČR. Stav obyvatelstva, 31.12.2003 547 563 Vyvážená ekonomická struktu- V ěková struktura obyvatelstva, 31.12.2003 ra (výkonné zemědělství, ros- toucí cestovní ruch) Celkem Celkem Muži Ženy V ěk Královéhradecký kraj je možné v tis. % % % charakterizovat jako zemědělsko- 0 - 14 84,5 15,4 16,4 14,5 průmyslovou oblast s urychleně 15 - 24 73,8 13,5 14,2 12,8 se rozvíjející dříve opomíjenou 25 - 39 124,5 22,7 23,8 21,8 terciérní sférou a cestovním ru- 40 - 54 114,6 20,9 21,4 20,5 chem zvláště. Více se začíná pro 55 - 64 70,0 12,8 12,4 13,1 turistiku a rekreaci využívat před- 65 + 80,2 14,7 11,8 17,3 ností, které nabízí s více Celkem 547,6 100,0 100,0 100,0 chráněnými krajinnými oblastmi, Krkonošským národním parkem a řadou existujících i potencionál- Školství, zejména vyšších stupňů, obyvatel středního stavu. Z dlou- ních center cestovního ruchu. je vysoce rozvinuté, zdravotní pé- hodobého pohledu je v kraji velmi Hospodářsky významná jsou na- če je na nadprůměrné úrovni nízká porodnost. Zdá se však, že leziště stavebních minerálií, utlu- a produkce emisí škodlivin je propad porodnosti se již zastavil, muje se méně významná hlubinná podprůměrná a má klesající ten- neboť v posledních 3 letech se těžba černého uhlí v Trutnovském denci. porodnost zvyšuje a dochází tak revíru na severovýchodě kraje. k realizaci tzv. odložených poro- dů. Téměř třetina všech živě na- Souhrnné hodnocení regionální Počet obyvatel klesá rozených dětí se již rodí mimo ekonomiky podle nejdůležitějších Již řadu let se snižuje počet oby- manželství. pěti makroekonomických ukaza- vatel v kraji. Hlavní příčinou je tr- telů přisuzuje Královéhradeckému Počty zemřelých se v průběhu let valý přirozený úbytek obyvatel- kraji 5. místo v pořadí 14 krajů ČR. v kraji příliš nemění. Dlouhodobě stva. Úbytkem počtu obyvatel Podíl kraje na celorepublikovém příznivý je vývoj úrovně potratů. jsou postižena hlavně větší města HDP nedosahuje 5 %, největší Dlouhodobý trend vykazuje i po- a malé odlehlé obce. I v Králové- část se vytváří ve zpracovatel- kles sňatečnosti. Uzavírání sňat- hradeckém kraji zaznamenáváme ském průmyslu (36 %, tj. o čtvrti- ků se odsouvá do stále vyššího trend přesunu obyvatel z velkých nu víc než je celorepublikový prů- věku. Přibývá soužití mladých pá- měst do jejich zázemí, kde lze měr), obchodě (11 %) a dopravě rů, které spolu žijí bez uzavření najít vhodnější podmínky pro byd- a telekomunikacích (9 %). Pro sňatku. Stále velmi početné jsou lení. V krajském městě jsou kaž- kraj významné zemědělství vytvá- rozvody, což vede k tomu, že doročně zaznamenávány migrač- ří téměř 6 % z regionálního HDP, v kraji dosahuje vysokých hodnot ní úbytky – např. v roce 2003 zde což je o polovinu víc než je prů- index rozvodovosti (tj. počet roz- bylo 5,9 vystěhovalých na 1000 měr ČR. vodů na 100 sňatků) – ten přesá- Největší zaměstnavatelé (podle sídla podniku), 2003 Název Sídlo Odvětví Počet prac. Fakultní nemocnice Hradec Králové Hradec Králové Zdravotnictví > 3 000 Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové Lesnictví, těžba dřeva > 3 000 RUBENA, a.s. Hradec Králové Výroba pryžových výrobků > 2 000 Finanční ředitelství v Hradci Králové Hradec Králové Veřejná správa > 1 500 JUTA, a.s. Dvůr Králové n.L. Textilní průmysl > 1 500 TIBA, a.s. Dvůr Králové n.L. Textilní průmysl > 1 500 Východočeská energetika, a.s. Hradec Králové Výroba a rozvod elektřiny > 1 500 Continental Teves , s.r.o. Jičín Výroba dílů a příslušenství pro mot. voz. > 1 000 Petrof, s.r.o. Hradec Králové Výroba hudebních nástrojů > 1 000 VEBA, textilní závody, a.s. Broumov Textilní průmysl > 1 000

124 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

˝ Vývoj celkového počtu obyvatel v kraji a ČR (stav k 31.12.) 1,5 Obyvatelstvo /Královéhradecký/ 556 Přírůstek /ČR/ Přírůstek /Královéhradecký/ 1,0 554 0,5

0,0 552 ) .

-0,5 tis 550 l (v te ek na 1 000 obyv.

-1,0 a st v y ů b ír

ř 548 o -1,5 t e č ový p k Po -2,0 546 Cel

-2,5 544 -3,0

-3,5 542 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Od roku 2001 údaje aktualizované podle SLDB, do počtu obyvatel jsou zahrnuti i cizinci s pobytem > 90 dnů Abs. úbytek obyvatel v roce 2001 je způsoben také nedopočtem při populačním cenzu (1.3.2001), rel. přírů- stek v roce 2001 je počítán z vybilancovaných stavů podle SLDB (propad ze SLDB se v něm neprojevuje)

Vývoj přirozené měny obyvatel Vývoj bilance vnitřní a zahraniční migrace

15 Živě narození saldo vnitřního stěhování saldo zahr. stěhování přistěhovalí do kraje z ČR vystěhovalí z kraje do ČR Zemřelí 1 000 4 000 14 800 3 800 13

l 600 ) e t h a c v 3 600 ý 400 al

12 ) . hov ě bs

a 200 3 400 vyst ( na 1000 oby do ( ) l

í 11 a ých el l ř

s 0 a v ní o em č 3 200 h ě (z 10 t -2gra 00 is ř ení Mi p roz et a -400 č N 3 000

9 Po

-600 8 2 800 -800

7 -1 000 2 600 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Pozn. od roku 2001 jsou do migrace započteni i cizinci s dlouhodobým pobytem (>90 dnů)

125 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Zemědělství, 1993 - 2003 Pouze 2 správní obvody byly nad celorepublikovým průměrem, a to Ukazatel 1993 2003 Hradec Králové (53,5) a Nové Měs- to nad Metují (47,4). Nejnižší hod- Plocha zemědělské půdy (ha) 280 833 280 061 noty indexu vzdělání měly správní Plocha orné půdy (ha) 198 132 193 906 obvody Broumov (31,9), Nový Počet zam. v zemědělství, myslivosti a souvis. činn. (v tis., VŠPS) 17,8 13,0 Bydžov (32,7) a Dvůr Králové nad Výnos obilovin (t/ha) 4,69 4,18 Labem (38,3). Stav skotu celkem (k 1. 3.) 184 009 111 365 Zdravotnictví, 2003 Významná úloha zdravotnictví v Hradci Králové Ukazatel Kraj ČR Podíl lékařů v nestátních zdravot- Počet lékařů na 1000 obyvatel 3,9 3,9 nických zařízeních se postupně Počet lůžek v nemocnicích na 1000 obyvatel 7,2 6,5 zvyšuje. Dnes dosahuje úrovně Kojenecká úmrtnost (průměr za roky 1999-2003, ‰) 3,5 4,2 cca 76 %. Ukazatel počet lékařů na 1000 obyvatel je velmi příznivý také z toho důvodu, že v Hradci Podíl zemědělství na národním ských škol, zde úbytky škol dosa- Králové sídlí fakultní nemocnice. HDP se od vzniku České republi- hují řádově i desítek. Úbytek zá- Rovněž existence farmaceutické ky (1993) snížil víc než o třetinu. kladních a středních škol není pří- fakulty má vliv na větší počet V průmyslu za tu dobu došlo liš výrazný. V kraji je několik tra- lékáren v kraji. V Královéhradec- k mírnému nárůstu (asi o dvaceti- dičních center vzdělanosti, jejichž kém kraji působí v současnosti 14 nu). síť školních zařízení byla utváře- nemocnic, ve kterých je bezmála na dlouhodobým vývojem. Vzdě- Regionální HDP na 1 obyvatele je 4 tisíce lůžek, a tento počet se lanostním centrem kraje je Hra- 5. nejvyšší mezi kraji a činí 86 % v posledních letech prakticky ne- dec Králové, kde je soustředěno republikového průměru resp. 54 % mění. Systém zdravotní péče vysoké školství (Vojenská lékař- průměru EU 15. dále tvoří 13 odborných léčeb- ská akademie J. E. Purkyně ných ústavů, 129 lékáren a výde- Na celkové tvorbě fixního kapitálu a Univerzita Hradec Králové). Co jen léků, 239 ordinací lékařů pro se týká podílu nově přijatých žáků v České republice se kraj podílí dospělé, 122 ordinací lékařů pro na maturitní a nematuritní obory necelými 4 %, a to je 3. nejnižší děti a dorost, 301 ordinací stoma- středních škol na odpovídající po- hodnota mezi kraji. Výše tvorby tologů, 54 ordinací gynekologů pulaci, patří Královéhradecký kraj přepočtená na 1 obyvatele regio- a 362 ordinací specialistů (vše k republikovému průměru, to zna- nu je 68 % republikového průmě- údaje za rok 2003). Nárůst prů- mená, že podíl nově přijatých ru (na konci pořadí krajů). 35 % měrného procenta pracovní ne- studentů na maturitní obory vý- investic směřuje do zpracovatel- schopnosti se v roce 2003 zasta- razně převyšuje počet přijatých ského průmyslu, 21 % do dopravy vil a došlo i k poklesu průměrné studentů na nematuritní obory. a telekomunikací a po 7 % do ne- doby trvání 1 případu pracovní movitostí a služeb pro podniky Při posledním sčítání měl Králo- neschopnosti na hodnotu 29,5 a do energetického průmyslu. véhradecký kraj poměrně přízni- kalendářního dne. vou vzdělanostní strukturu obyva- Síť ústavů a zařízení sociální pé- telstva. Základní (i neukončené) Hradec Králové – tradiční cent- če je stabilizovaná. Dětských vzdělání mělo jen 22,6 % dospě- rum vzdělanosti domovů je 8, ústavů sociální péče lého obyvatelstva (v ČR to bylo pro dospělé je 5, ústavů sociální 23,5 %). Podíl obyvatel se střed- S tím jak každoročně klesá počet péče pro mládež je 8, domovů ním vzděláním bez maturity byl dětí, klesá i počet téměř všech důchodců je 29, penzionů pro 39,9 %, čímž mírně převyšoval typů škol v kraji. Nejvíce je to pa- důchodce je 10 a domů s pečova- celostátních 38,0 %. Vyšší byl ta- trné u nejnižšího stupně – mateř- telskou službou je 70 (vše údaje ké podíl obyvatel se středním za roky 2002 či 2003). Kraj má vzděláním s maturitou (28,9 % vysoké využití míst v domovech Žáci a studenti, šk. rok 2003/2004 proti 28,4 % v ČR). U vysoko- důchodců – v roce 2003 to bylo Typ školy v tis. školského vzdělání byl celostátní 97,5 %. Mateřské školy 15,5 ukazatel vyšší (8,9 %) než krajský Základní školy 52,3 (7,5 %). Index vzdělání (tj. podíl obyvatel s úplným středním a vy- Gymnázia 7,5 sokoškolským vzděláním v pře- Střední odborné školy 10,9 počtu na 100 obyvatel starších 25 Střední odborná učiliště 10,1 let) byl pro obyvatelstvo Králové- Vyšší odborné školy 1,2 hradeckého kraje mírně nižší Vysoké školy 6,3 (44,0) než celostátní index (45,3).

126 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Vývoj zastoupení osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním ve vztahu k ČR, muži, ženy

4 Střední s maturitou 4 Střední s maturitou MUŽI ŽENY Vysokoškolské 28,8 Vysokoškolské

3 ) 3 ) b. b. 26,3 p. p. v v

2 R 2 R 26,1 28,2 Č Č 26,3 33,3 e a e a 28,5 30,,4 31,2 aj

aj 1 1 r 33,8 r 34,5 34,5 k l k 34,9 í l 27,4 31,2 25,4 d dí 27,3 27,6 29,3 34,3 0 0 úroveň ČR (roz (roz 26,8 6,2 m m úroveň ČR 11,7 6,3 6,7

ání 6,5 l ání 7,1

l 7,9

11,4 ě -1 ě -1 25,4 8,0 27,8 6,0

11,7 vzd vzd 11,5 12,1 11,5 11,6 11,2

se 5,6 l

se -2

l -2 10,9 6,1 te

te 10,9 12,3 7,6 25,0 yva yva b b 11,4 -3 4,9 -3 o l o l í í d d o o P P -4 -4 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Pozn. Čísla v grafu odpovídají podílu osob se středoškolským vzděláním s maturitou na obyvatelstvu ve věku 15 a více let v kraji, resp. podílu osob s vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu ve věku 25 a více let v kraji

Domácnosti s přístupem k informačním technologiím Využití internetu jednotlivci ve věku 15+ (4.q.2003)

80 Královehradecký 40 Královehradecký 38 Celkem ČR 36 Celkem ČR 66 63 35 61

) 59

% 60 v 30 28 27 26

) 25

% 22 v ácností/osob (

40 ob ( 20 os 31 30 16 Podíl 15 13 24 12 vybavených dom 22 12 12 20 19

odíl 11

P 20 10 1415

7 5 5

0 0 l. .

č u í t ím em em e v ) ) ou u č t nou č č n ych rnet l íta vky/ í fonní ého ili ili C C r s s ak e č netu netu nk net) n e 2003 2003 fonem ady upu i ením k ením k íta íta obním obním íta ili s rnet nic l o ř e (P (P e ov ko rnet č č s s l č PC Pev n q. q. e PC PC tel ont t int e ov poj poj Mobi O O tel i i použ použ po po nák y p Inter Inter s ú k po Inter int 4. 4. ř ř / as es rnet int ško e e e p p ř vyso č e kd k ( objedná v v p ú ě bank int Jedno- Domácnosti s Domácnosti s n tlivci s Jednotlivci celkem, kteří Ze 100 uživatelů internetu (4.q.2003) využilo službu 4. Čtvrtletí 2003 4. Čtvrtletí 2004

127 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Míra ekon. aktivity podle věkových skupin (%), 1993-2003 díl zaměstnaných v průmyslu. Ovlivnily to zejména strukturální Věková Celkem Muži Ženy změny týkající se zvláště tradič- skupina 1993 2003 1993 2003 1993 2003 ního textilního průmyslu a také Celkem 60,8 59,0 70,8 69,0 51,7 49,8 těžby nerostných surovin. Odrazi- 15 - 19 36,5 8,8 41,8 9,7 30,9 7,9 lo se to podle očekávání v růstu 20 - 24 71,7 63,8 83,4 73,7 59,2 53,4 zaměstnanosti v terciárním sekto- 25 - 29 76,7 78,3 95,7 96,7 56,7 59,1 ru – zejména v oblasti netržních 30 - 34 87,4 86,7 96,6 94,1 78,0 79,0 služeb, kde podíl zaměstnaných 35 - 39 94,6 92,5 99,0 96,7 90,1 88,1 je vysoce nadprůměrný. Oblasti s nejvyšší úrovní nezaměstna- 40 - 44 93,9 94,7 95,4 97,8 92,4 91,7 nosti, která ostatně jen o málo 45 - 49 93,5 91,8 92,4 94,3 94,6 89,4 přesahuje střední hodnotu za 50 - 54 83,1 86,3 86,0 90,6 80,3 82,2 celou Českou republiku, jsou 55 - 59 43,9 60,6 66,9 79,5 23,4 43,1 roztroušeny více jen v jihozápad- 60 - 64 23,8 25,6 35,7 37,9 13,6 15,0 ní části kraje a potom jen v ně- 65 + 6,2 4,2 10,7 7,1 3,4 2,3 kolika místech přiléhajících k pol- ské hranici na sever a k hranici Míra ekonomické aktivity dle vzdělání (%, obyvatelstvo 15-ti leté a starší) s krajem Pardubickým na výcho- Celkem Muži Ženy dě. Stupeň vzdělání 1993 2003 1993 2003 1993 2003 Míra registrované nezaměstna- Základní a bez vzdělání 30,2 19,1 36,8 21,4 27,1 18,0 nosti je o čtvrtinu nižší oproti Střední bez maturity 69,9 66,0 78,3 75,5 59,7 53,4 průměru a kraj se podle výše Střední s maturitou 72,7 69,1 75,2 76,0 70,4 64,0 nezaměstnanosti řadí na desáté Vysokoškolské 83,2 82,4 88,7 85,3 74,7 78,3 místo v pořadí krajů. Od roku 2000 se o třetinu zvýšil absolutní Třetina zaměstnaná stále ještě přes strukturální změ- počet neumístěných zájemců v průmyslu, třetina ny v posledních letech dobré pos- o práci a mírně se zvýšil i abso- v tržních službách tavení průmysl textilní, který má lutní počet nezaměstnaných mla- víc než dvojnásobný podíl na za- dých a osob se změněnou pra- Podíl ekonomicky aktivních z cel- městnanosti ve srovnání s jinými covní schopností. Počet uchaze- kového počtu obyvatelstva v ak- kraji. V sektoru služeb je podíl za- čů o jedno pracovní místo je tivním věku (15 až 59 let) i inten- městnaných jeden z nejvyšších, o třetinu nižší než je průměr, zita ekonomické aktivity mladých nadprůměrná je zaměstnanost ve u nezaměstnaných mladých je to je vesměs mírně pod průměrnými službách převážně veřejného cha- druhá nejnižší hodnota – na hodnotami. Nad průměrem se po- rakteru. Zaměstnanost v sektoru úrovni pod polovinou průměru. hybuje teprve ekonomická aktivita progresivních služeb sice v minu- U osob se změněnou pracovní osob v předdůchodovém věku a lých letech pozvolna rostla, ale schopností ale došlo k téměř čtyř- seniorů, jejichž podíl z ekonomic- její podíl je stále ještě silně pod- násobnému růstu, a tak se tento ky aktivních je třetí nejvyšší. Dife- průměrný. ukazatel přiblížil ke dvojnásobku rence podílu ekonomicky aktiv- průměru. Podíl neumístěných ne- ních z obyvatelstva v aktivním vě- Podnikavost v Královéhradeckém zaměstnaných starších než 50 let ku oproti průměru ČR z nejvyš- kraji je jednoznačně nadprůměr- je mírně nadprůměrný. ších kladných hodnot před čtyři- ná, v horní třetině pořadí krajů je ceti lety klesala nejvyšším tem- podíl jak podnikatelů samostatně pem mezi kraji až doposud, kdy činných, tak i zaměstnavatelů. Slušné honorování práce žen tento podíl již odpovídá průměru. Vzdělanostní úroveň podnikatelů Stejně rychle klesala dřívější vy- ale nedosahuje republikového prů- Disponibilní důchod na 1 obyvate- soce kladná odchylka podílu žen měru. le Královéhradeckého kraje ve vý- z ekonomicky aktivních od prů- ši přes 97 % národní úrovně staví měrných hodnot. tento na 4. místo v pořadí Přijatelný stav trhu práce krajů. Podle výše průměrné mě- Zaměstnanost v primárním sekto- síční mzdy 15 245 Kč (485 €) se ru za uplynulých deset let klesala Vývoj a stav trhu práce v Králové- řadí do skupiny průměrných krajů jen nepatrně a nyní je druhá nej- radeckém kraji stejně jako neza- a patří mu 9. místo. vyšší mezi kraji, při tom podíl městnanost je možné hodnotit po- zaměstnaných v lesnictví je vů- zitivně, pokud se jako měřítko U prohlubování diference mezi bec nevyšší v krajském srovnání. vezmou celostátní průměry. touto průměrnou mzdou a prů- Podíl zaměstnaných v průmyslu V uplynulých deseti letech došlo měrnou mzdou za celou republiku začal klesat koncem devadesá- k výraznému snížení podílu za- v průběhu několika posledních let tých let, nyní se blíží třetině. Ze městnaných v dříve předimenzo- je pozorovatelný zlom. zpracovatelského průmyslu má vaném zemědělství, snížil se i po-

128 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Vývoj obecné (VŠPS) a registrované (MSPV) míry nezaměstnanosti a volných pracovních míst

12 Volná pracovní místa (KRAJ) 9 000 Obecná míra nezaměstnanosti (KRAJ) Registrovaná míra nezaměstnanosti (KRAJ) Registrovaná míra nezaměstnanosti (ČR) 8 000 10 7 000 ) 8 6 000 % v a ( t i t s í

5 000 m ní nanos t ov s 6 ě ac

am 4 000 ná pr nez a Vol r í

M 4 3 000

2 000 2 1 000

0 0 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1q. 2q. 3q. 4q. 1995199619971998199920002001200220032004

Pozn. Registrovaná míra nezaměstnanosti je uváděna ke konci příslušných čtvrtletí

Registrovaná míra nezaměstnanosti k 31.12.2004

Vývoj zastoupení vybraných skupin mezi nezaměstnanými

50 Délka evidence nad 1 rok (KRAJ) Délka evidence nad 1 rok (ČR) 45 Věk do 25 let (KRAJ) Věk nad 50 let (KRAJ)

(v %) 40 Základní a neukonč. vzděl. (KRAJ) ých n a 35 stn ě am 30 nez u t č 25 po ém

ov 20 lk e

na c 15 upiny k 10 l s odí P 5

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

* k 31.12. příslušného roku 129 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

V roce 2000, od kterého dochází Struktura tvorby disponibilních příjmů domácností k poněkud rychlejšímu zvětšování 1995 2002 diference. Tato změna tempa, kte- na 1 obyv. na 1 obyv. v mil. Kč v mil. Kč rá však není příliš patrná, se (ČR=100) (ČR=100) u ostatních krajů nevyskytuje. Účet rozdělení prvotních důchodů čistý provozní přebytek

je a čistý smíšený důchod 12 275 103,0 19 285 106,3 V Královéhradeckém kraji není o r

d náhrady zaměstnancům 31 654 92,9 51 916 91,1 v průměrných hodinových mzdách Z preferována žádná z hlavních tříd důchody z vlastnictví 3 769 96,1 4 340 97,3 zaměstnání, poněkud nižší úro- důchody z vlastnictví 1 527 115,0 1 511 116,3

Užití čistý národní důchod 46 171 95,0 74 030 94,6 veň relativních mezd se vyskytuje Účet druhotného rozdělení důchodů u vědeckých a technických pra- e sociální dávky jiné než j covníků. Podobně i žádná ze ro naturální sociál.transfery 8 739 102,2 17 031 101,2 vzdělanostních skupin zaměst- Zd ostatní běžné transfery 2 756 97,4 4 310 98,1 nanců není na tom s relativními běžné daně z důchodů, hodinovými mzdami výrazně lépe jmění a jiné 3 599 93,9 5 778 93,7 sociální příspěvky 10 919 93,1 18 864 92,2 než skupiny ostatní. Vzniká však Užití ostatní běžné transfery 1 995 100,3 4 479 100,5 nepatrný trend snižování relativ- čistý disponibilní důchod 41 154 97,0 66 250 96,8 ních hodinových mezd u výše vzdělaných pracovníků – jsou zaměstnaných lze pokládat za vý- ní dopravní osa kraje – silnice odměňováni slaběji než by odpo- znamná odvětví textilní průmysl, Evropského silničního systému vídalo celostátnímu průměru, v té výrobu plastů, opravy a výrobu Praha – Hradec Králové – Ná- které vzdělanostní skupině. Mírně strojů a zařízení. Exportní výkon- chod – Vratislav, která začíná výhodnější podmínky, nikoliv ale nost kraje je průměrná, přes po- dálnicí D11. Ze severozápadu na nadprůměrné, než starší pracov- lovinu exportu tvoří stroje a do- jihovýchod směřuje vedlejší osa, níci má věková skupina nejmlad- pravní prostředky, pětinu objemu také součást evropského silniční- ších zaměstnanců. V tomto kraji vývozu tvořila vozidla pro dopravu ho systému Liberec – Turnov – je vůbec nejvyšší relace mezi osob. Tři čtvrtiny vyváženého Hradec Králové – Svitavy – Olo- mzdami žen a mužů ze všech zboží směřuje do EU, z toho po- mouc. Na východ směřuje trasa krajů České republiky. V průměru lovina do Německa. Třetina vyvá- na Šumperk a Ostravu. Jižním zde ženy dostávají až 80 % mezd žených bavlněných tkanin pochá- směrem vede tah na Pardubice mužů. Lepší než ve většině jiných zí z Královéhradeckého kraje a dále na jih. Je tedy zřejmé, že krajů jsou zde průměrné mzdy a také čtvrtina kaučukových vý- napojení krajské silniční sítě na v zemědělství (druhé pořadí hned robků, papíru, výrobků z nerostů okolí je dobré a mnohočetné. za Prahou s jejími centrálními a lékařských a veterinárních pří- Tato silniční síť má téměř 3 800 orgány). strojů. km a tvoří necelých 7 % celostát- ní sítě silnic a dálnic. Hustota Pro ekonomii kraje je ze sektoru silniční sítě má třetí nejvyšší hod- Prosperující zemědělství, služeb velmi důležitý cestovní notu mezi kraji. Úroveň motoriza- vhodná průmyslová odvětví, ruch. K dispozici je zde nejvyšší ce je průměrná prakticky u všech podmínky pro cestovní ruch ubytovací kapacita z mimopraž- druhů motorových silničních vozi- ských krajů (přes 50 tisíc lůžek), Královéhradecký kraj je možné del. U osobních automobilů se ročně se zde ubytuje přes 900 pokládat za zemědělsko-průmy- blíží 370 vozidlům na 1 tisíc oby- tisíc hostů, z toho víc než třetina slový region. Podíl orné půdy je vatel a je 3 % nad průměrem. ze zahraničí. Ovlivňuje to výhod- mírně nadprůměrný, leží většinou O třetinu nad průměrnou hodno- ná koncentrace více podmiňují- v rovinách terénu na počátku tou leží počet 102 motocyklů na cích faktorů pro letní i zimní turis- nejúrodnější oblasti Čech. Podíl 1 tisíc obyvatel a je třetí nejvyšší tiku. rozlohy lesních pozemků nedosa- mezi kraji. Hustota nehod (počet huje průměru. Zemědělství a les- nehod na 1 km silnic) je třetí nej- nictví vytváří mírně nadprůměrný nižší, relativní počet nehod i další Klidný provoz na silnicích i cca 6% podíl z celkové hrubé ukazatele nehodovosti se neliší železnici přidané hodnoty vytvořené v kraji příliš od průměru. Výjimku tvoří a zaměstnává přes 8 % ekono- Víc než polovinu z celkové délky nehody pod vlivem alkoholu, kdy micky aktivních obyvatel. hranice Královéhradeckého kraje kraj podle relativního počtu těchto tvoří státní hranice s Polskem. nehod je v poslední třetině pořadí Lehce nadprůměrný podíl hrubé Leží na ní šest hlavních silničních krajů. přidané hodnoty se vytváří v prů- hraničních přechodů a dva pře- myslu a má patrný rostoucí trend Železniční síť s délkou 583 km chody železniční. Nejzatíženější v posledních 10 letech. Relativní tvoří 6 % délky celorepublikové z přechodů je Náchod – Kudowa tržby z průmyslové činnosti (vzta- železniční sítě, její hustota leží – Slone do sousedícího Kladska. žené na 1 obyvatele) jsou na mírně nad průměrem. Přes tento přechod prochází i hlav- úrovni 4/5 průměru. Podle podílu

130 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Rozdělení domácností podle výše čistého měsíčního peněžního příjmu na osobu v Kč v roce 2002 (podle Mikrocenzu) Vývoj HDP a disponibilního důchodu ve vztahu k ČR HDP na obyvatele, ČR=100 16001 a více Královéhradecký kraj 105 Čistý disponibilní důchod domácnosti na obyv, (ČR=100)

14001 - 16000 ČR celkem

12001 - 14000 100 ) č

K 10001 - 12000 v

9001 - 10000 obu (

100 95 8001 - 9000 na os R= Č

em íj ň ř

7001 - 8000 e ov ní p č

Úr 90 sí 6001 - 7000 ě m tý

s 5001 - 6000 i Č 4001 - 5000 85

3001 - 4000

do 3000 Podíl domácností v % 80 02468101214161820 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Pozn. údaje o disponibilních důchodech jsou k dispozici až od roku 1995

Vývoj měrných emisí hlavních znečišťujících látek Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích (2003)

8 Tuhé látky Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje SO2 100% NOx 7 CO CxHy 90%

6 80%

70% ) 2

m 5

t/k 60% e ( s i 4 50% né em r

ě 40%

M 3 30%

2 20%

10% 1

0% tuhé látky SO2 NOx CO NH3 tuhé látky SO2 NOx CO NH3 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Královéhradecký kraj ČR

Vývoj výměry vybraných druhů pozemků mezi roky 1990 a 2004 20 Královéhradecký Struktura využití pozemků (31.12.2004) 17,3 ČR celkem

15

11,5 vodní plochy neplodná půda zastavěné 10 2% plochy silnice lesy louky, 2% 31% (2004/1990) pastviny ostatní % komunikace v 15% ) 5 4,0 Ostatní 2%

tek 2,6 2,9 2,8 2,0 7% ost doprav.pl. (úby 0,7 0,3

ek 0,6

t manipulač.pl. s

ů 0 orná půda

ír zahrady, ř sport, rekr., zeleň P sady, vinice, 40% -1,3 chmelnice jiné plochy 3% 1% -5 -4,4 -5,5

-7,4 -10 orná půda zahrady ovocné louky a lesy vodní zastavěné sady pastviny plochy plochy

131 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Cestovní ruch, 1996 - 2003 Více než pětina domů je trvale Ukazatel 1996 2003 neobydlena

Hosté v ubytovacích zařízeních 929 394 964 243 Domovní fond představuje v Krá- v tom: z ČR 621 544 677 243 lovéhradeckém kraji podle vý- z ciziny 307 850 287 000 sledků posledního cenzu téměř 130 tisíc domů. Z úhrnu trvale Počet přenocování 4 455 213 3 891 214 obydlených domů bylo 87,1 % ro- v tom: občané ČR 3 058 487 2 785 195 dinných domů, což bylo jen cizinci 1 396 726 1 106 019 o málo více než celostátní podíl Průměrná doba pobytu (dny) 5,8 5,0 86,3 %. V roce 2001 bylo v kraji 21,1 % neobydlených domů, a to Přes kraj nevedou hlavní meziná- Cestovní ruch v Královéhradec- byla vyšší hodnota než celostát- rodní tahy ani tratě zvlášť důležité kém kraji byl rovněž postižen ních 13,3 %. Vyšší podíl neobyd- z vnitrostátního hlediska. poklesem v důsledku teroristic- lených domů byl způsoben tím, kých útoků v roce 2001. Rok že řada území v kraji má vysoký 2003 však již přinesl oživení rekreační potenciál. Počet trvale Krkonoše – centrum turistiky a zahraniční turisté se opět vrací obydlených bytů se mezi roky Národní park Krkonoše, který na na svá oblíbená místa. V tomto 1991 a 2001 zvýšil o 3,1 %, za- území kraje zasahuje dvěma roce cizinci tvořili už bezmála tímco v ČR to bylo o 3,3 %. třetinami své výměry a kde se 40 % všech hostů v ubytovacích Bytová výstavba byla v letech nacházejí i nejcennější lokality zařízeních. Tradičně nejvíce při- 2000 – 2002 v silném útlumu. parku včetně nejvyšší hory České jíždí hostů z Německa. Druhou K mírnému oživení došlo až v ro- republiky – Sněžky, se vyznačuje nejpočetnější skupinou jsou hosté ce 2003, kdy byl zastaven pokles druhou největší koncentrací ces- z Polska, významné je zastoupe- počtu zahájených bytů. Polovina tovního ruchu v České republice. ní Nizozemců. Ti všichni míří ze zahájených bytů byla v rodin- Zvýšeným turistickým ruchem hlavně do hor a to jak v zimě, tak ných domech, výrazný útlum na- vynikají i centra v Orlických ho- v létě. Průměrná doba pobytu jak stal u bytů v bytových domech rách, Adršpašsko – teplických tuzemských, tak zahraničních hos- a v nástavbách, vestavbách nebo skalách a v Prachovských ska- tů se pohybuje kolem 5 dnů. Po- přístavbách. Velký nárůst výstav- lách. V kraji je řada zámků a hra- čtem ubytovacích zařízení kraj by byl zaznamenán u bytů v do- dů, které jsou také častým cílem patří na 1. místo mezi kraji. Struk- mech s pečovatelskou službou. návštěvníků (např. Ratibořice, Ná- tura hromadných ubytovacích chod, Pecka, Hrádek u Nechanic zařízení, ve které je převaha ho- aj.). Rovněž centrum kraje – Hra- telů nižší kategorie a penzionů dec Králové je pro turisty přitažli- s vícelůžkovými pokoji, odpovídá vé, především díky své zajímavé charakteru cestovního ruchu kra- architektuře. je, který je soustředěn hlavně do horských oblastí.

132 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Vývoj dokončených bytů celkem a bytů v rodinných domech

2 800 Dokončené byty celkem (kraj) 5 z toho v rodinných domech (kraj) 2 400 Dok. byty na 1000 obyv. (ČR) Dok. byty na 1000 obyv. (kraj) 4

2 000 tel a v

ty 3 1 600 ené by č na 1000 oby n ty o 1 200 Dok 2 ené by č n o 800 Dok 1 400

0 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Pozn. údaje za byty v rodinných domech jsou dostupné v časové řadě až od roku 1995

Přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Vývoj zaměstnanosti v hlavních sektorech NH (podle OKEČ) podle kategorií, v roce 2004

2004 25,3 Veřejné 22,9 1998 Ostatní hromad. služby (L-Q) 23,1 1993 ubyt. zař.

29,2 Tržní 28,2 Chatové osady, služby (G-K) 24,3 turist. ubytovny Občané ČR Cizinci 8,9 Stavebnictví (F) 9,0 Kempy 7,8

30,5 Ostatní hotely a Průmysl (C-E) 34,3 pensiony 36,9

6,1 Zemědělství Hotely, ***** 5,6 a lesnictví (A-B) Hotely **** 7,9

0 5 10 15 20 25 30 35 40 0 200 400 600 800 1 000 1 200 Podíl na celkové zaměstnanosti (v %) Počet přenocování celkem (v tis.)

133 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Postavení kraje v oblasti ekonomiky a životního prostředí Poř. investice na ochranu ŽP / obyv. 8) 4 740 Čištěné odpadní vody (%) 7) 96,3

Obyv. napoj. na vodovod (%) 88,4

Obyv. napoj. na veřejnou kanalizaci (%) 72,2

Počet přenocování hostů / obyv. 7,1

Kapacita ubyt. zařízení na km2 9,7 Délka železnic na 100 km2 12,3 Registrované osobní automobily 1) 373

Pořízené investice / obyv. (v tis.Kč) 6) 278 4,4 Dokončené byty stavěné obcí 1,10)

Dokončené byty celkem 1,10) 13,3

Tržby z prům. čin. / zaměstn.(v tis.Kč) 128

Farmy s výměrou zem.půdy < 5 ha (%) 53,7

Podíl orné půdy na výměře (%) 40,8

Ohrožené rodiny s dětmi 5) 9,6

Disponibilní důchod / obyv. (v tis.Kč) 121 Průměr. hrubá mzda zaměstnance 4) 13 183

Zaměstnaní v ostatních službách 3) 31,3

Zaměstnaní ve veř. službách (%) 2) 24,7

Zaměstnaní v průmyslu+stavebn. (%) 38,1

Soukromí podnikatelé 1) 83,3 0,63 Výdaje na vědu a výzkum z HDP (%) 9)

HPH na 1 zaměstnance (v tis.Kč) 393 Index HDP v PPS / obyv. 12 909 (ČR=100)

50 60 70 80 90 100 110 120 130 140

Pozn. Čísla u sloupců uvádí skutečnou hodnotu ukazatele v kraji, osa x pak jeho relaci k ČR (ČR=100) 1) Vztaženo na 1000 obyvatel 2) OKEČ L-O (veřejná správa a obrana, soc..zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a soc.péče, ostatní veř. a soc.služby) 3) OKEČ G-K, resp.P-Q (obchod, ubytování a stravování, doprava, finanční zprostředk., nemovitosti, domácnosti zaměst. personál) 4) V Kč, za rok 2001, podle skutečného místa pracoviště 5) Podíl rodin s nezaopatřenými dětmi v registru sociálně potřebných na celkovém počtu rodin s dětmi v roce 2001 6) Podle kraje sídla investora, součet za období 1995-2001 7) Z celkového množství vypouštěných odpadních vod 8) Podle místa realizace, v Kč, součet za období 2000-2003 9) Průměr za období 2001-2003 10) Součet za období 1999-2003

Zaměstnavatelé a osoby pracující na vlastní účet, muži, ženy Zaměstnaní na zkrácený úvazek, muži, ženy 14 14 Královéhradecký kraj - Ženy 24 ČR celkem - Ženy Královéhradecký kraj - Muži 22 ČR celkem - Muži 12 12 20 ) ) 18 i ž eny u ž 10 10 ( m h ( c 16 ých n naný a t 14 s 8 n 8 ČR (muži) ě st ě m Královéhradecký kraj (muži) a 12 m a ČR (ženy) 6 10 6 Královéhradecký kraj (ženy) na 100 z ů na 100 z ů

tel 8 a v % tel

4 a 6 4 et podnik č

4 et podnik 2 č Po

Po 2 2

0 0 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

134 Oblast Severovýchod – Královéhradecký kraj

Postavení kraje mezi evropskými regiony NUTS-3 (pořadí je vždy uvedeno sestupně) Postavení v rámci územního celku (počet jednotek NUTS-3) Kraj regiony EU -10 EU-15 EU-25 Ukazatel (Králové- ČR NUTS-3 nové bývalé celkem hradecký) sousedící s ČR země země

(1) (14) (27+14)1 (123)2 (1 091+14)2 (1 214)2 hodnota 115,3 129,4 126,2 100,8 120,3 116,6 1 Hustota zalidnění (2002) pořadí x 8 / 14 24 / 41 36 / 117 687 / 1105 715 / 1208 Celkový přírůstek hodnota -1,4 -1,8 -4,0 -1,4 2,7 2,0 2 3 obyvatel (1995-2002) pořadí x 7 / 14 19 / 40 58 / 117 774 / 1078 825 / 1181 hodnota -1,7 -2,0 -0,9 -0,7 0,9 0,6 3 Přirozený přírůstek (1995-2001)3 pořadí x 9 / 14 23 / 40 70 / 111 730 / 1078 791 / 1175 hodnota 0,3 0,1 -1,6 -0,7 1,9 1,4 4 Migrační přírůstek (1995-2001)3,4 pořadí x 6 / 14 16 / 40 43 / 111 713 / 1078 750 / 1175 hodnota 12 393 14 315 10 912 10 966 23 164 21 172 5 HDP v PPS na obyvatele (2002) pořadí x 5 / 14 19 / 40 27 / 121 1038 / 1101 1060 / 1208 hodnota 9 224 10 660 7 882 7 118 16 869 15 233 6 HDP v PPS na obyvatele (1995) pořadí x 10 / 14 26 / 40 21 / 115 1015 / 1076 1026 / 1177 Podíl ekonomicky aktivních hodnota 49,7 50,0 45,3 45,5 46,8 46,6 7 osob celkem (v %, 2002) pořadí x 8 / 14 18 / 41 23 / 123 257 / 986 272 / 1095 Podíl ekonomicky hodnota 43,6 43,4 39,8 40,5 39,2 39,4 8 aktivních žen (v %, 2001) pořadí x 6 / 14 11 / 28 30 / 114 147 / 585 171 / 685 Zaměstnanost v zemědělství, hodnota 5,5 4,8 12,1 17,0 4,0 6,0 9 lesnictví a rybolovu (%, 2001) pořadí x 7 / 14 21 / 40 86 / 113 409 / 1063 488 / 1162 Zaměstnanost v průmyslu hodnota 43,5 40,1 36,2 30,5 25,9 26,6 10 a stavebnictví (%, 2001) pořadí x 7 / 14 11 / 40 16 / 113 54 / 1063 63 / 1162 Zaměstnanost ve hodnota 50,9 55,2 51,8 52,5 70,1 67,3 11 službách (%, 2001) pořadí x 9 / 14 28 / 40 57 / 113 976 / 1063 1024 / 1162 Míra nezaměstnanosti celkem, hodnota 5,9 7,8 18,0 14,5 8,1 9,1 12 dle VŠPS (v %, 2003) pořadí x 9 / 14 27 / 40 101 / 123 523 / 991 603 / 1100 Míra nezaměstnanosti žen, hodnota 8,1 9,9 16,7 15,3 8,9 10,0 13 dle VŠPS (v %, 2003) pořadí x 8 / 14 16 / 28 88 / 123 227 / 591 305 / 700 Míra nezaměstnanosti osob hodnota 15,2 18,6 26,7 32,3 15,8 18,4 14 <25 let, dle VŠPS (v %, 2003) pořadí x 8 / 14 15 / 28 93 / 123 198 / 494 282 / 603 Ubytovací lůžka v hotelech hodnota 48,2 24,1 15,2 10,5 26,1 23,6 15 na tis. obyvatel (2002) pořadí x 3 / 14 6 / 41 8 / 118 150 / 1105 155 / 1209 1 regiony s chybějícími údaji: 2 regiony NUTS-3 ve Slezsku (ve všech ukazatelích vyjma č. 1,7,15) nahrazeny hodnotou za vyšší územní celek NUTS-2 Slezsko 17 regionů NUTS-3 v Německu (u ukazatelů 8,13,14) nahrazeno 5 příslušnými vyššími jednotkami NUTS-2 regiony s odlišným časovým vymezením: všechny regiony u ukazatelů 2 a 3 (období 1997-99), všechny regiony u ukazatelů 12-14 (rok 2001) a regiony Německa u ukazatele 7 (rok 2001) 2 významné regiony NUTS-3 s chybějícími údaji: 439 regionů Německa (ukazatele 8,13 a 14), 100 regionů Francie (ukazatel 14), 51 regionů Řecka (ukazatele 7-8 a 12-14), 40 regionů Nizozemska (ukaz. 9-11), 30 regionů Portugalska (ukaz. 2-4, 6-8 a 12-14), 4 regiony Estonska (ukaz.15) a 4 regiony Lotyšska (ukaz.1) regiony s odlišným časovým vymezením: reg. Německa u ukazatelů 2 a 3 (1995-99) a u ukaz. 12 (rok 2001), V. Británie u ukaz. 7 a 12-14 (rok 2001), Portugal., Kypr a Lucemb. u ukaz. 9-11 (rok 2000), Slovensko-ukaz.15 (rok 2003), Lotyšsko -ukaz. 8 (rok 2002) a regiony Skotska u ukaz. 15 (rok 2000) 3 průměry z jednotlivých let vztažených na 1000 obyvatel středního stavu (celkový přírůstek je vyjádřen jako rozdíl středních stavů) 4 migrační přírůstek je počítán jako rozdíl celkového a přirozeného přírůstku Zdroj dat: DB Regio, Eurostat Pozn. některé údaje za kraje a ČR se nemusí úplně shodovat (zejména z důvodu revizí) s údaji uvedenými v předchozí části kapitoly. Účelem tabulky je podat základní obraz o postavení kraje v širším nadnárodním kontextu, ukazatele a časové období byly proto voleny především s ohledem na jejich dostupnost (za co ne jvíce regionů v EU). HDP v PPS na obyv. kraje, regionů sousedních zemí a příhraničních regionů (Preg)1 v roce 2002

min (stát) min (PReg.) průměr (PReg) max (PReg.) max (stát) hlavní město státu

Slovensko 31,4 119,7 Královéhradecký kraj

Polsko 26,7 130,8

Rakousko 67,2 173,7

Německo (Z) 48,0 342,3 stát celkem

Německo (V) 47,8 121,1

0 25 50 75 100 125 150 175 200 HDP na obyvatele v (PPS), EU 25 = 100 1 příhraniční regiony zahrnují všechny regiony NUTS-3 sousedící s ČR 135