MASARYKOVA UNIVERZITA

Přírodovědecká fakulta

Geografický ústav

Bc. Zuzana NERADILOVÁ

KATALOG EXTRÉMNÍCH HYDROMETEOROLOGICKÝCH JEVŮ NA MORAVĚ V 19. STOLETÍ S DOPADY NA ZEMĚDĚLSKOU PRODUKCI

Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.

Brno 2011 Jméno a příjmení autora: Bc. Zuzana NERADILOVÁ

Název diplomové práce: Katalog extrémních hydrometeorologických jevů na Moravě v 19. století s dopady na zemědělskou produkci

Název v angličtině: Catalogue of hydrometeorological extremes in Moravia in the 19th century with impacts on agriculture

Studijní obor (směr): Fyzická geografie

Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.

Rok obhajoby: 2011

Anotace Diplomová práce hodnotí vlivy extrémních hydrometeorologických jevů, jako je krupobití, povodně, bouřky, sucho a mráz, na zemědělskou produkci během 19. století. Zdrojové informace byly čerpány z kronik jednotlivých obcí, knih vztahujících se k 19. století a novin. Na základě prostorové a časové analýzy se práce zabývá rozloţením výskytu jednotlivých hydrometeorologických jevů v rámci okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo. Při zpracování a hodnocení dat byl kladen důraz na dopady v rámci zemědělské produkce a lidské společnosti, na velikost postiţeného území a na škody, které vznikly vlivem daného extrémního hydrometeorologického jevu. Výsledkem této práce je také databáze, která obsahuje dostupné informace o výskytu extrémních hydrometeorologických jevů během období 1801-1900. Diplomová práce se podrobněji zabývá rozborem těch nejvýznamnějších hydrometeorologických událostí 19. století, které postihly námi řešené území.

Annotation This thesis evaluates the effects of extreme hydro-meteorological phenomena such as hail, floods, storms, drought and frost on agricultural production during the 19th century. The main information was drawn from the chronicles of individual municipalities, books relating to the 19th century and newspapers. On the based of spatial and temporal analysis the work deals with the distribution of various hydrological and meteorological phenomena in the district of Břeclav, Hodonín and Znojmo. The main emphasis of this work was placed, during the processing and evaluation of data, on the impacts of agricultural production and human society, the size of the affected areas and the damage incurred due to the extreme hydrometeorological phenomena. The result of this work is the database that contains the available information on the occurrence of extreme hydro- meteorological phenomena during the period 1801-1900. This thesis deals in detail with analysis of major hydro-meteorological events of the 19th century, which affected our studied area.

Klíčová slova: hydrometeorologické extrémy, jiţní Morava, zemědělství, časová analýza, prostorová analýza Keywords: hydrometeorological extremes, southern Moravia, agriculture, tempoval analysis, spatial analysis

Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne 13. května 2011

______

vlastnoruční podpis autora

Děkuji vedoucímu diplomové práce prof. RNDr. Rudolfu Brázdilovi, DrSc. za profesionální přístup, za rady a připomínky, které mi poskytl k této diplomové práci. Další poděkování patří Mgr. Ladislavě Řezníčkové, Ph.D. za poskytnutí teplotních a sráţkových řad 19. století a pomoc při následném zpracování. Dík patří všem zaměstnancům Státního okresního archivu ve Znojmě, Státního okresního archivu v Hodoníně a Státního okresního archivu v Břeclavi se sídlem v Mikulově za profesionální přístup a poskytnutí dostupných zdrojů a informací o 19. století. Poděkování patří i starostům a kronikářům všech obcí, za jejich vstřícný přístup. OBSAH

1. ÚVOD ...... 10

2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ ...... 11

2.1. Vymezení území ...... 11

2.2. Společenská a politická situace na jižní Moravě během 19. Století ...... 12

2.3. Fyzicko-geografická charakteristika ...... 13

2.3.1. Klimatické poměry ...... 13

2.3.2. Hydrologické poměry ...... 15

2.3.3. Geologie a geomorfologie ...... 16

2.3.4. Biota ...... 17

2.3.5. Pedosféra ...... 18

3. VÝVOJ ROSTLINNÉ VÝROBY NA MORAVÉ V 19. STOLETÍ ...... 19

4. CHARAKTERISTIKA VZTAHŮ MEZI ROSTLINNOU PRODUKCÍ A METEOROLOGICKÝMI PODMÍNKAMI ...... 25

5. ZDROJE METEOROLOGICKÝCH INFORMACÍ Z 19. STOLETÍ ...... 28

5.1. Dokumentární údaje ...... 28

5.2. Přístrojová měření ...... 32

6. DATABÁZE EXTRÉMNÍCH HYDROMETEOROLOGICKÝCH JEVŮ VE VZTAHU K ROSTLINNÉ PRODUKCI PRO 19. STOLETÍ ...... 35

6.1. Charakteristika zdrojů ...... 35

6.2. Typy hydrometeorologických událostí ...... 38

6.3. Databáze ...... 39

7. ANALÝZA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK 19. STOLETÍ VE VZTAHU K VÝVOJI ROSTLINNÉ PRODUKCE NA MORAVĚ ...... 41

7.1. Časová a prostorová analýza ...... 41

7.1.1. Prostorová analýza ...... 41

8

7.1.2. Časová analýza ...... 42

7.2. Extrémní hydrometeorologické jevy ...... 45

7.2.1. Povodně a záplavy ...... 45

7.2.2. Krupobití ...... 46

7.2.3. Bouřka a blesk ...... 47

7.2.4. Mráz ...... 48

7.2.5. Sucho ...... 49

8. ROZBOR VYBRANÝCH EXTRÉMNÍCH LET SE ZŘETELEM NA JEJICH DOPADY NA ROSTLINNOU PRODUKCI ...... 51

8.1. Období let 1801 – 1850 ...... 52

8.1.1. Povodně roku 1804 ...... 52

8.1.2. Povodně a krupobití roku 1845 ...... 53

8.1.3. Sucho v období let 1834 a 1835 ...... 54

8.2. Období let 1851 – 1900 ...... 55

8.2.1. Povodně ...... 55

8.2.2. Krupobití ...... 60

8.2.3. Bouřky a blesky ...... 63

8.2.4. Mráz 21. - 25. května 1866 ...... 66

8.2.5. Sucho roku 1863 ...... 67

8.2.6. Vichřice 14. srpen 1890 ...... 68

9. ZÁVĚR ...... 70

POUŽITA LITERATURA ...... 71

9

1. ÚVOD

Náplní mé diplomové práce bylo zhodnotit vlivy extrémních hydrometeorologických jevů na zemědělskou produkci v 19. století. Zájmovým územím byly zvoleny okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo, jelikoţ se jedná o jedny z nejvíce zemědělsky vyuţívaných regionů v rámci moravské oblasti. Hydrometeorologické jevy se na Zemi vyskytují odjakţiva. Lidská společnost si však snaţí podmanit fyzicko-geografickou sféru planety Země a přetváří ji do podoby kulturní krajiny. Dopady v krajině, kterou si člověk přetvořil, bývají mnohdy katastrofální. Škody vzniklé na majetku, lidských obydlích i zemědělských plodinách a následných výnosech, dosahují mnohdy nevyčíslitelné hodnoty. Při nejničivějších hydrometeorologických událostech se mnohdy vyskytly oběti na ţivotech nebo docházelo k úhynu dobytka. Lidská společnost 19. století takovéto projevy počasí rozpoznávala a snaţila se je dokumentovat v podobě záznamů v kronikách jednotlivých obcí. Od druhé poloviny 19. století se navíc na Moravě rozšiřoval tisk novin. Tento fakt přispěl k vyšší četnosti záznamů o jednotlivých hydrometeorologických jevech. Zprávy ve většině případů popisují průběh katastrofy a také dopady, které nastaly po ničivých událostech. Mnohdy jsou vyčísleny (ve zlatých) škody, které vznikly. Cílem diplomové práce bylo ze shromáţděných informací, z jednotlivých pramenů (kroniky uloţené v jednotlivých archivech a na obecních úřadech, literatura věnující se 19. století, e-mailová korespondence s kronikáři, noviny), sestavit databázi a následně analyzovat jednotlivé události 19. století z časového a prostorového hlediska. Poté byly podle dopadů na lidskou společnost a velikosti zasaţeného území blíţe charakterizovány ty nejvýznamnější události.

Téma řešené v rámci diplomové práce bylo zadáno v rámci grantového projektu Grantové agentury České republiky č. 521/08/1682, na němţ se Geografický ústav PřF MU podílel v letech 2008-2010 spoluřešitelsky.

10

2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ

2.1. Vymezení území

Pro potřeby této diplomové práce bylo vymezeno území okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo. (obr. 1) Studované území se rozkládá na ploše 3727,9 km2 a v současné době je charakterizováno 289 rozličnými obcemi. Hustota zalidnění dosahuje hodnoty 324 obyvatel/km2. Oblast je charakteristická vysokým podílem zemědělské pudy (aţ 67% z celkové rozlohy území), z čehoţ 83% tvoří půda orná. Okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo byly zvoleny z důvodu jejich dlouholeté zemědělské tradice a příznivého tamního klimatu. Z těchto důvodů je zde moţné dobře pozorovat dopady hydrometeorologických extrémů na výnosy zemědělských plodin a porovnávat změny, které nastaly během 19. století.

Obr. 1. Vymezení studovaného území – okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo

11

2.2. Společenská a politická situace na jiţní Moravě během 19. Století

Moravské území náleţelo během 19. století pod nadvládu Rakouské monarchie. Během tohoto století se opět rozhořely válečné nepokoje. Válečné armády za napoleonských (série válečných konfliktů mezi lety 1803 aţ 1815) a prusko-rakouských válek (1866) drancovaly jednotlivé moravské obce. Jak uvádí farní kronika Moravské Nové Vsi (PLEVOVÁ, 2007, s. 9.): „Co jim však farář odpustit nemohl, bylo hříšné plýtvání jeho drahocenným vínem, které vojáci v opilosti rozlévali po zemi jako vodu. Při jednom z pobytů rakouské armády musel nešťastný farář přihlíţet tomu, jak se vojáci v jeho sklepě brodí vínem aţ po kotníky vysoko.“ Válečné konflikty však nebyly jedinými událostmi, které suţovaly tehdejší obyvatelstvo. Epidemie, cholera nebo neúroda způsobovaly útrapy obyvatelstvu. Mezním rokem v rámci 19. století, byl revoluční rok 1848. Tato doba otevřela cestu k modernizaci státního systému, veřejné správy a rozvoji kapitalismu. Zemek (1991, s. 2) k tomu uvádí: „Rolníka učinila svým panem, pánem svého statku a vinic. Vinohrady, které rodily po vysazení aţ po několika letech, se začaly přetvářet na pole nebo na výnosnější ovocné sady a vše se začalo posuzovat z hlediska kapitalistického zisku. Pole jako zdroj obilovin, pícnin a okopanin poskytla mnohem více a větší mnoţství k obţivě lidí. Moravský rolník neměl v této době mnoho času na vinice. Vysoké mzdy zdraţily viniční hospodářství na velkostatcích tak, ţe dochází k omezení a téţ likvidaci výsadeb vinohradů a nakonec i sklepního hospodářství.“ V průběhu druhé poloviny 19. století postihla nejenom moravské vinice, ale také na všechny evropské vinice nová katastrofa. (VÍŠKOVÁ, 2010). Podle Pštrosse (1920), mělo na tehdejší situaci značný vliv také zhoršení klimatických podmínek: „Co u nás nezničily kruté mrazy v roce 1866, to asi o 25 let později dokončily zhoubné nemoci“ (KONŮPKA, 1942, s. 138). Panování císaře Františka Josefa I. (1830–1916) lze charakterizovat politickými a válečnými událostmi, hospodářskými proměnami a bohatým sociálním a kulturním ţivotem. Vedle bouřlivého rozvoje průmyslu (hlavně textilního, cukrovarnického a pivovarnického) a modernizace dopravy se rozvíjela i duševní kultura, vzrostl počet vysokých škol a zvýšila se celková vzdělanost obyvatelstva. Vznikaly také nové státní úřady a instituce. Jednou z nich byl i roku 1851 zřízený Ústřední ústav pro meteorologii a

12 zemský magnetismus ve Vídni (Zentral Anstalt für Meteorologie und Erdmagnetismus), který provozoval pozorovací sítě meteorologických stanic v celé monarchii a publikoval výsledky meteorologických pozorování v ročenkách (KRŠKA, ŠAMAJ, 2001).

2.3. Fyzicko-geografická charakteristika

2.3.1. Klimatické poměry

Prioritním faktorem, ovlivňující zemědělskou produkci je bezpochyby klima. Společně s topografií podmiňují charakter dalších geografických a fyzicko-geografických sloţek dané oblasti. Vznikají tak jednotlivé půdní druhy a vytváří rozmanitou biotu společně s danou vegetační stupňovitostí. Klima je jedním z hlavních fyzicko-geografických faktorů, které ovlivňuje celosvětové rozmístění zemědělských oblastí. Obecně jsou sušší a teplejší oblasti prioritně vyuţívány pro zemědělskou činnost. V závislosti na tématu této diplomové práce, lze dle klimatických poměrů vyčlenit tři základní zemědělské výrobní oblasti. – kukuřičnou, řepařskou a v okrajových oblastech se vyskytující bramborářskou oblast. Na základě klimatického členění České republiky (QUITT, 1971) se zájmové území (okres Znojmo, Břeclav a Hodonín) nachází převáţně v teplých klimatických oblastech (T4 a T2). Okrajové části zájmového území přechází v oblasti mírně teplé (MT11, MT9, MT7, MT5 a MT2). Dělení na jednotlivé klimatické oblasti závisí na nadmořské výšce, expozici svahů, tvaru povrchu a mnoha dalších faktorech. Klima je charakterizováno jako mírně teplé, v niţších polohách a na jiţních svazích teplé, suché, s mírně teplou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí od 8.5 °C, v západní části území aţ do 9˗9,5 °C na jihovýchodě a východě území. Průměrné teploty vzduchu se v lednu podle klimatických charakteristik pro oblast T2, T4 a MT 11 (QUITT, 1971), pohybují v rozmezí ˗2 aţ ˗3. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy se dlouhodobé průměrné teploty pohybují okolo 19 °C. V létě dosahuje denní amplituda v průměru 10 °C (maximálně aţ 25 °C).

13

Obr. 2. Mapa klimatických oblastí; upraveno podle Quitta (1971)

Pro jednotlivé okresy studované oblasti bylo nutné specifikovat vybrané klimatické charakteristiky (tab. 1).

Tab. 1. Vybrané klimatické charakteristiky pro jednotlivé okresy studované oblasti v období 1961–2000: 1 – průměrný roční úhrn globálního záření [MJ.m-2], 2 – průměrný roční úhrn délky trvání slunečního svitu [počet hodin], 3 – průměrná roční teplota vzduchu [°C], 4 – průměrná roční suma průměrných denních teplot vzduchu 10 °C a více [°C], 5 – průměrná doba trvání průměrné denní teploty vzduchu 5 °C a více [počet dní], 6 – průměrný roční počet mrazových dní [počet dní], 7 – průměrný roční úhrn sráţek [mm], 8 – průměrný úhrn sráţek v letním půlroce [mm], 9 – průměrná vláhová bilance v letním půlroce [mm]; sestaveno podle Tolasze et al. (2007).

Okres 1 2 3 4 5 6 7 8 9

4000- 1750- 2500- Břeclav 8-10 225-245 80-110 450-530 300-320 < -200 4150 1820 3200

3900- 1630- 2200- Hodonín 6-10 220-240 90-130 480-830 320-520 < -200 4050 1780 3100

4000- 1750- 2500- Znojmo 7-110 220-245 80-120 450-570 300-370 < -200 4150 1840 3100

14

2.3.2. Hydrologické poměry

Obr. 3. Říční síť ve studovaném území okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo

Významnou řekou studovaného území je řeka Dyje, která se společně se svými přítoky spolupodílela na mnohých povodňových událostech během 19. století. Protéká dvěma studovanými okresy Břeclav a Znojmo. Celková délka jejího toku dosahuje hodnoty přibliţně 235km. Pramenné část je situována mimo studované území v oblasti Českomoravské vrchoviny. Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter. Řeka je tvořena mnohými meandry a v okolí Znojma byl vyhlášen Národní park Podyjí. Mezi největší levostranné přítoky patří řeka Svratka. Pod Lanţhotem se Dyje vlévá do Moravy a následně odtékají do Černého moře. Morava je druhým významným tokem, protékající územím posledního z našich tří okresů, okresem Hodonín. Řeka protéká sníţeninami, na dolním toku meandruje a od obce Rohatec tvoří společnou česko-slovenskou státní hranici. Nejvyšší průtok má řeka na jaře a následně během podzimu díky dešťovým sráţkám. Nejvýznamnějším pravostranným přítokem je Dyje.

15

Tab. 2. Hodnoty stoleté vody na řece Dyji (průměrný průtok u ústí do Moravy 43,9 m3/s) a Moravě (průměrný průtok u ústí do Dunaje 120,0 m³/s); sestaveno podle webových stránek Povodí Moravy (http://www.pmo.cz, dne 12. 4. 2011) a Wikipedie (http://www.wikipedia.cz, dne 12. 4. 2011) Říční Plocha povodí Průměrný průtok Stoletá voda Místo - řeka Dyje km (km2) (m3/s) (m3/s) Podhradí nad Dyjí 202,7 1755,95 8,5 390 Vranov nad Dyjí 173,5 2227,99 9,7 260 Znojmo 132,7 2499,15 10,3 244 Hevlín 95,4 3113,50 11,6 265 Travní Dvůr 88,7 3531,36 12,3 280 Nové Mlýny 52,3 11878,00 41,1 820 Ladná 32,3 12279,97 41,7 770 Místo - řeka Říční Plocha povodí Průměrný průtok Stoletá voda Morava km (km2) (m3/s) (m3/s) Stráţnice 133,5 9145,84 59,6 790 Lanţhot 79,0 9721,81 65,0 791

2.3.3. Geologie a geomorfologie

Studované území bylo formováno procesy alpínského vrásnění. Podle Demka (1965) dochází v období kvartéru k modelaci reliéfu díky pokračujícím tektonickým pohybům, silné klimatické oscilaci a také v rámci střídání glaciálů a interglaciálů docházelo k akumulacím a erozím a vytváření říčních teras. Flyšové Karpaty, nacházející se ve východní části našeho území, tvoří mezozoické a terciérní horniny. V oblasti úvalů, na bývalých mořských sedimentech, jsou uloţeny kvartérní hlíny, spraše, písky i štěrky. Podle geomorfologického členěné České republiky náleţí studované území do karpatské oblasti i do oblasti Českého masivu. Jednou z nejdůleţitějších oblastí pro zemědělskou činnost je Dolnomoravský úval. Jedná se o sníţeninu s plochým reliéfem měkkého tvaru na neogenních a kvartérních horninách. Ve studovaném území je odvodňován řekou Moravou, jejíţ nivy zaujímají nejniţší části terénu. Mocnost sedimentů v údolní nivě Moravy kolísá kolem 9–12 m. Převáţně po východní straně lemují Moravu říční terasy ve výšce 10–15 m. Střední terasa je zachována pouze na menší ploše a její povrch leţí ve výšce 25–30 m (DEMEK, 1965).

16

Při západní i východní části studovaného území, se nachází vyvýšeniny Českomoravské vrchoviny, Vizovické vrchoviny a v pohraničí Bílých Karpat. Nejvyšším vrcholem je Velká Javořina, na moravsko-slovenském pomezí, dosahující nadmořské výšky 970 m n. m. V rámci této části studovaného území, není zemědělství prioritním faktorem. Ve vrcholové části severního svahu Velké Javořiny se nachází porosty javoru, buku a jasanu společně s horskými loukami, které jsou situovány na vápnitém flyši. Nejníţe leţící území se nachází na soutoku Moravy a Dyje, v nadmořské výšce přibliţně 145m., na státní hranici se Slovenskem a Rakouskem.

2.3.4. Biota

Díky své různorodosti, pestrosti a proměnlivosti klimatu je oblast jiţní Moravy biogeograficky zajímavé území. Řeka Dyje zde podmiňuje jedinečný říční fenomén. V závislosti na řece Dyji je zde i vysoká pestrost rostlinných a ţivočišných společenstev, kterou je moţné pozorovat v jednom z našich Národních parků (NP) Podyjí (na rakouské straně NP Thayatal). Flóra je zde zastoupena převáţně teplomilnými druhy. Na rozloze tří analyzovaných okresů je moţné zmapovat celkem 11 bioregionů (viz obr. 4). Bioregiony 1.11-1.65 jsou součástí provincie středoevropských listnatých lesů a hercynské podprovincie, bioregiony 3.1-3.11 se řadí do podprovincie západo-karpatské a bioregiony 4.1-4.5 spadají do severo-panonské podprovincie (CULEK, 1995).

Obr. 4. Bioregiony zájmového území (sestaveno podle mapové přílohy Biogeografické regiony ČR in CULEK, ed., 1995)

17

V rámci vegetačních stupňů reprezentuje převáţnou většinu zájmového území dubový vegetační stupeň. V okrajových částech přechází ve vegetační stupeň bukodubový a dubobukový. Vyšší nadmořské výšky, v oblasti Bílých Karpat, reprezentuje čtvrtý vegetační stupeň bukový. Podle Culka (1995) jak bioregiony, tak vegetační stupně vyjadřují potenciální biotu dané oblasti. Neodráţí tedy aktuální stav současné krajiny. V rámci své charakteristiky jsou vnitřně heterogenní, sloţené z niţších dílčích jednotek – biochor.

2.3.5. Pedosféra

Půdní substrát je nedílnou součástí kaţdého území. Jak uvádí Tomášek (2007), na výskyt jednotlivých půdních typů má vliv geologický substrát. Samozřejmě to není jediný činitel utvářející daný půdní typ. Na procesu vzniku se podílí faktory klimatické, hydrologické, geomorfologické a i antropogenní. Půdy ve studovaném území byly vymezeny na základě morfogenetické klasifikace systému půd (http://klasifikace.pedologie.czu.cz/). Převaţující půdní typy jsou úrodné černozemě a černice, hnědozemě, kambizemě, pelosoly a podél vodních toků se vyskytují nivní půdy. Samozřejmě i zde se na výskytu půd podílí zonalita i azonalita. Zonalita je spojována s růstem nadmořské výšky. Půdy obsahují niţší podíl humusu, ze zemědělského hlediska jsou méně úrodné a výnosné, a navíc obsahují vyšší podíl skeletu. I azonální půdy lze v rámci našeho území vyčlenit. Tyto oblasti jsou specifické svým fyzikálním nebo chemickým charakterem. Jako příklad lze uvést oblast vátých písků Moravské Sahary na Hodonínsku.

18

3. VÝVOJ ROSTLINNÉ VÝROBY NA MORAVÉ V 19. STOLETÍ

Hlavní historické události, vztahující se k zemědělské produkci na území jiţní Moravy, se vztahují jiţ k poslední čtvrtině 18. století. V této době se začal pomalým tempem realizovat přechod od extenzivního k intenzivnímu hospodaření. Podstata této změny spočívala v účelnějším vyuţívání půdy, zvýšení hektarových výnosů a s tím spojené bylo i zavádění inovačních metod, jako bylo například vyuţití nových zemědělských nástrojů. V prvopočátcích byl však tento typ zemědělství uplatňován spíše na velkostatcích. Jedním z hlavních sociálních problémů, se v první polovině 19. století stala rolnická otázka, spočívající v zrušení roboty. Nalézt její řešení, bylo hlavním úkolem burţoazní revoluce. Konečné řešení nastává aţ v revolučním roce 1848, poté co byl restaurován absolutistický systém. Podle Kubačáka (1992, s. 46) na schůzi ve Svatováclavských lázních dne 11. března 1848 zazněl mimo jiné i poţadavek na „všeobecné vykoupení z roboty a jiných urbárních povinností, jakoţ i vyzdviţení z poddanství“. Říšský sněm se usnesl na zrušení roboty za odškodnění, kdyţ zákonem ze dne 7. září 1848 byla v českých zemích zrušena robota. Závislost poddaného lidu na vrchnosti tak definitivně skončila, ale jeho ekonomické spojení s vrchností ještě dlouho přetrvávalo (KUBAČÁK, 1992). Koncem 18. století vznikaly nové instituce, nejprve převáţně soukromé, které měly velký vliv na vzdělávání hospodářů a na povznesení celého zemědělství. Od konce 18. století, působilo příznivě na rozvoj zemědělství také zavádění nových plodin – jetele, vojtěšky, směsky, brambor a cukrové řepy (KUBAČÁK, 1992). Při srovnání zemědělských výnosů ţita a pšenice na konci 18. století se stavem během století 19., byl jistý přebytek těchto dvou zemědělských plodin (KUBAČÁK, 1993/12, s. 27). Avšak v důsledku války došlo k určitým změnám v osevním postupu. Dočasně se sníţily osevní plochy a pro nedostatek potahů nebyly dostatečně obdělávány pozemky pro ozimy, a tak se sily hlavně jařiny (KUBAČÁK, 1993/9-10, s. 43). Jak uvádí Jeleček (1985), vzhledem k vyšším výrobním nákladům se rostlinná výroba (pěstování obilovin, pícnin, brambor a cukrovky) rychleji rozvíjela na kapitálově silném šlechtickém velkostatku. Naopak drobní a střední rolníci se prioritně podíleli na rozvoji ţivočišné výroby (chov prasat a drůbeţe). K obratu dochází aţ během 60. a 70. let 19. století kdy díky řepařské konjunktuře jsou zapojeny do trţní výroby. Rostlinná výroba měla v českých zemích svůj specifický ráz. Jednotlivé

19 výrobní oblasti, jako byla obilnářská, bramborářská, řepařská a pícninářská, byly navzájem propojeny a vzájemně se doplňovaly. Během půlstoletí bylo dosaţeno značného pokroku. V průběhu 19. století vzniká vynález, který nachází své uplatnění na území celé Evropy. V roce 1827 byl sestaven bratry Veverkovými z Rybitví u Pardubic nový pluh s válcovou radlicí, později nazván jako ruchadlo. Ruchadlo Veverkových půdu odkrajovalo, rozrušovalo, drolilo i obracelo. Díky těmto vlastnostem ulehčovalo práci na polích tehdejšímu obyvatelstvu.

Obr. 5. Ruchadlo (wikimedia.org 16. 08. 2009)

Důsledná přeměna trojpolního hospodářství na hospodářství střídavé s ustájeným dobytkem znamenala dvakrát aţ třikrát větší výnosy. Díky zrušení roboty musely velkostatky urychleně modernizovat technické vybavení. Srp byl během ţní nahrazen kosou, objevují se řezačky, mlátičky atd. Začínají se pěstovat také technické plodiny a uţívá se umělých hnojiv. Prakticky všechny zemědělské stroje v 50. a 60. letech 19. století se dováţely z Anglie. Aţ v pozdějším období se i u nás začala rozvíjet výroba zemědělské techniky a hnojiv. Rozvoj zemědělství pokračuje aţ do 1. světové války. O masové mechanizaci však ještě mluvit nemůţeme. Ta přichází aţ během první poloviny 20. století (rozvoj spalovacích motorů a elektrické energie). Obilí se však po celé 19. století selo ručně. První jednoduché secí stroje se začínají objevovat aţ na přelomu 19. a 20. století. Pokud se týká způsobu sklizně, byla k těmto účelům vyuţívána kosa – hrabice1. ______1Ruční kosa s odkládacími pruty k zachycení a ukládání posečených rostlin. Pouţívala se k sečení obilních porostů. Hrabice ţacího stroje je zařízení k ukládání obilí na ţací vál a jeho shrnování na hrstě).

20

Po napoleonských válkách, kdyţ se začal do Evropy znovu dováţet třtinový cukr, došlo k radikálním změnám v cukrovarnictví. První, technicky nedostatečně vybavené řepné cukrovary zanikaly a s nimi se sníţila i výměra cukrové řepy. Během 30. let 19. století však nastává nová éra v zakládání cukrovarů, které začaly vyuţívat poznatků rozvíjející se chemie i jiných přírodních věd (KUBAČÁK, 1992). Pěstováním cukrovky jsou nahrazovány bývalé obilnářské oblasti a místy jsou vytlačovány obiloviny jako prosperující produkt dané oblasti. Zhruba od 80. let 19. století došlo k určité stabilizaci odrůdové struktury půdního fondu. V poslední třetině 19. století uţ nedocházelo k podstatnějšímu rozšiřování půdního fondu, ani k významnějším změnám v poměru pěstování základních plodin.

Obr. 6. Vývoj rozlohy orné půdy 1845–1948 (v %); zdroj http://lucc.ic.cz/lucc_data/ mapy/ ze dne 10. 04. 2011

Jak je patrné z obr. 6, od druhé poloviny 19. století do poloviny následujícího století, se rozloha orné půdy v námi studovaných okresech zvětšila aţ 125krát. Tento fakt je spojován prioritně s kvalitní zemědělskou půdou - černozemě, nacházející se v této oblasti a bezpochyby i s příznivými klimatickými podmínkami.

21

Hodnoty výnosů během 19. století je velmi obtíţné sledovat. Statistiky výnosů se jeví jako málo spolehlivé, v důsledku nesystematické dokumentace jednotlivých ročních výnosů. Navíc po celé uvedené století podléhaly výnosy značným výkyvům v závislosti na povětrnostních podmínkách během jednotlivých let. V tabulce 3 jsou alespoň uvedeny výnosy hlavních zemědělských plodin, prioritně pěstované v českých zemích.

Tab. 3. Průměrné výnosy hlavních zemědělských plodin v Čechách; sepsáno podle Jelečka (1985, s. 77) 1801-1850 1870-1879 1894-1903 Plodina q/ha index q/ha index q/ha index pšenice 11,0 100 12,1 110 14,1 128 ţito 9,5 100 10,8 114 11,1 120 ječmen 9,0 100 11,0 122 14,1 157 oves 7,0 100 9,2 131 10,9 157 průměr obilovin 8,0 100 10,1 115 12,3 140 cukrovka 150,0 100 175,0 117 252 168 brambory 50-100 - 72 100 84,3 117 jeteloviny 20-30 - 25-35 - 28-40 -

Patrný je trvalý vzestup všech výnosů uvedených zemědělských plodin. Více neţ o polovinu se zvýšily výnosy ovsa a ječmene. Niţší výnosy pšenice i ţita úzce souvisejí se sníţením osevních ploch těmito plodinami (viz tab. 3.). Jak uvádí Kubačák (1992), v Českých zemích nastává nové éra cukrovarů. S tímto jsou spojené i výnosy cukrovky, které se kaţdoročně zvyšovaly. Navíc pěstování cukrovky zvyšovalo úrodnost půdy jak přímo (hnojení a lepší obdělávání), tak i nepřímo (odpad jako hnojivo). Jak uvádí Jeleček (1985), k rozhodujícím změnám ve struktuře osevních ploch dochází v průběhu 70. let 19. století díky dovršení zemědělské revoluce. Zvětšování osevních ploch bylo spojováno i s přírůstkem nové orné půdy z luk a pastvin a zmenšováním ploch úhoru. Pro 80. a 90. léta jiţ nejsou tak charakteristické dynamické změny ve vývoji osevních ploch díky agrární krizi. Během tohoto období je patrné zvětšování ploch ječmene, pomalejší nárůst plochy okopanin a pícnin, naopak stagnující a aţ do pomalého útlumu jdoucí, pěstování pšenice a ţita. Prohlubuje se však regionální diferenciace v pěstování jak intenzivních, tak extenzivních plodin. V posledním dvacetiletí 19. století měl celkový vývoj v zemědělství několik hlavních rysů: růst vlivu

22 mezinárodního trhu, prohlubování třídní diferenciace na venkově, zmenšování počtu činných v zemědělství a hlavně stabilizace vyuţívání půdního fondu.

Tab. 4. Vývoj skladby osevů v Čechách; sepsáno podle Jelečka (1985, s. 64) Podíl orné půdy v % Plodina 1845 - 1855 1870 - 1879 1894 - 1903 pšenice 7,1 9,7 8,6 ţito 26,3 23,2 18,8 ječmen 9,3 11,0 15,6 oves 20,3 17,1 18,5 obiloviny celkem 63,0 61,0 61,5 luskoviny + obil směsky 1,7 2,0 2,0 zrniny celkem 64,7 63,0 63,5 brambory 8,2 12,7 13,3 cukrovka 0,2 4,7 5,6 základní okopaniny celkem 8,4 17,4 18,9 jeteloviny 9,1 9,3 10,0 krmné okopaniny 0,6 0,9 směsky 1,4 2,8 2,9 krmné plodiny celkem 10,5 12,7 13,8 ostatní plodiny 2,0 2,4 2,2 úhor 14,2 5,5 1,6 orná půda celkem 100,0 100,0 100,0

I v rámci našeho území lze určit index změny, který vyjadřuje podíl ploch zkoumaného území, na nichţ mezi dvěma časovými horizonty došlo ke změně vyuţití. Největší změny je moţné zaznamenat v okrese Hodonín v letech 1845 - 2000. Změny v některých částech zde dosahují aţ 60%. Naopak v okrese Znojmo je moţné zachytit místa bez významných změn, které dosáhly maximálně 10 %.

23

Obr. 7. Index změny v letech 1845–2000; zdroj http://lucc.ic.cz/lucc_data/ mapy/ ze dne 10. 04. 2011

24

4. CHARAKTERISTIKA VZTAHŮ MEZI ROSTLINNOU PRODUKCÍ A METEOROLOGICKÝMI PODMÍNKAMI

Prioritní vliv na pěstování, kvalitu a následné výnosy jednotlivých plodin má vliv počasí dané oblasti. Podle Havlíčka (1985) je kolísání rostlinné výroby ovlivněno dvěma základními faktory. V našem případě je kladen důraz na povětrnostní podmínky, které jsou charakterizovány hlavně teplotou vzduchu a sráţkami a jejich rozloţením v jednotlivých částech roku. Právě tyto změny v rámci daného klimatu se rozhodujícím způsobem podílejí na rozdílech objemu a kvality rostlinné výroby mezi jednotlivými ročníky (oblastmi). Jednotlivé klimatické faktory působí komplexně, avšak jejich celkové působení lze jen odhadnout. K tomuto vyjadřování vlivů počasí na výnosy je nejčastěji vyuţito regresní analýzy (výpočet vlivu počasí jako odchylky hektarového výnosu). I kdyţ působení meteorologických faktorů je značně sloţité a víceúrovňové, je moţné charakterizovat etapy vývoje rostlin pomocí růstových fází či etap organogeneze vzrostného vrcholu. Je moţné tedy identifikovat zásadní a rozhodující faktory, podílející se na celkové výnosové úrovni dané plodiny (KOLÁŘ, 2010).

Tab. 5. Růstové fáze jednotlivé etapy organogeneze vzrostného vrcholu ječmene jarního a pšenice ozimé; sepsáno podle Zimolky (2006) Etapa organogeneze vzrostného vrcholu Růstová fáze Ječmen jarní Pšenice ozimá Klíčení - - Vzcházení I I První listy I–II I Odnoţování II-IV I-IV Sloupkování IV-VII IV-VII Naduření listové pochvy VII VII Metání VIII-IX VIII Kvetení IX IX Mléčná zralost X-XI X-XI Vosková zralost XI XI Ţlutá zralost XI XI Plná zralost XII XII

25

Obilniny, jakoţto nejrozšířenější druh rostlinné zemědělské produkce, se vyskytují v oblastech aţ po 70° s. š.. V kaţdé oblasti, se však setkáváme s meteorologickými riziky při pěstování obilnin (PETR et al., 1987, s. 139). V rámci našich zeměpisných šířek, přibliţně mezi 48,5°˗51° s. š., se pěstují rozličné druhy obilnin. Důsledkem rozdílného vegetačního období u jednotlivých druhů je moţné konstatovat, ţe čím delší je vývoj ozimých plodin, tím je větší odolnost vůči nepříznivým meteorologickým faktorům objevujícím se během jarního období. Dají se tedy u ozimů předpokládat v důsledku tohoto faktu vyšší výnosy. Nesmíme však zapomínat na nepříznivé vlivy během zimního období. Ve výsledném stádiu je ztráta mezi nasetím a sklizní u jarních obilovin mezi 25-30 %, zatímco u zimních dosahuje hodnot aţ kolem 50 %. Na celkovou úroveň výnosu mají po celou fenologickou fázi vývoje rostliny vliv jednotlivé meteorologické faktory. Ty lze povaţovat za tzv. meteorotropní rizika, tedy jde o veškeré odchylky od ideálního průběhu počasí, který zajišťuje optimální vývoj. Změny počasí se neprojevují pouze v nadzemních částech rostliny, ale i v jejím kořenovém systému. „Ten je ovlivněn především teplotou a vlhkostí půdy, které jsou závislé na teplotě vzduchu a sráţkách. V době od zasetí do metání se pro vývoj kořenového systému povaţuje za nejvhodnější teplotní rozmezí 9–16 °C“ (KOLÁŘ, 2010, s. 28). Na příkladu obilnin je patrný vliv kolísání vlhkosti a teploty v povrchových vrstvách půdy. To má za následek proměnlivý růst kořenů.

26

Obr. 8. Vliv počasí na počet rostlin na jednotce plochy (PETR et al., 1987, s. 149)

Je velmi důleţité snaţit se rostliny chránit před suchem, povodněmi, krupobitím i mrazem. Jak uvádí Šamaj et al. (1994) sucho a povodně jsou dvě extrémní hydrometeorologické podmínky, které zapříčiní vznik váţných škod rostlinám, ţivočichům i lidem. Lidská společnost se pokoušela vytvářet mnohé metody, jak ochránit zemědělské plodiny, před nepříznivými meteorologickými vlivy. Mezi jeden z nejzávaţnějších hydrometeorologických extrémů se řadí sucho. Sucho se na zemědělských plodinách nejvíce projevuje právě během vegetačního období. Uvádí se, ţe pod označením zemědělské sucho, si je moţné představit období 15 aţ 20 dní bez sráţek během vegetačního období rostlin. Mnoţství sráţek však není jediný faktor, ovlivňující zemědělské sucho. Bezpochyby se na něm podílejí i další faktory, jako je relativní vlhkost vzduchu niţší neţ 60% nebo jasné počasí s vysokými průměrnými denními teplotami (BRÁZDIL, KIRCHNER et al., 2007). Povodně jsou druhým extrémním hydrometeorologickým jevem, který během posledních let nejednou postihl území naší republiky. Hlavní příčinou letního typu povodní jsou sráţky převyšující odtok a infiltraci. Zimní typ povodní je převáţně způsoben táním sněhové pokrývky společně spojený s ledovcovými jevy v tocích. Účinná ochrana, která by zabránila veškerým škodám na zemědělských plodinách, neexistuje. Díky povodním dochází ke značné degradaci

27 zemědělské půdy. Úrodná svrchní humusová vrstva bývá odplavena a sniţuje se bonita půdy. Další ničivá rizika pro zemědělské plodiny mohou představovat silné větry v podobě vichřic, krupobití a bouřky. Podle Šamaje et al. (1994), velikost způsobených škod na rostlinstvu při krupobití závisí na velikosti krup, jejich tvaru, prostorové hustotě, intenzitě, délce trvání, rychlosti pádu jednotlivých krup a bezpochyby i věku rostliny. Největší škody na rostlinách vznikají během vydatného deště doprovázeného krupobitím. Nikdy však nesmíme zapomínat na směr a rychlost větru, na druh fronty a také na synoptické podmínky. „ Ak je hustota krúp menšia jako 100 krúp na švorcový meter, výrazné škody sa zvyčajně nevyskytujú. Vo väčšině oblastí, kde sú poškodené rostliny presahuje dľţka krupobitia 15 min.“ (ŠAMAJ et al., 1994, s. 264) Hlavními dopady krupobití na zemědělskou úrodu jsou zničené části listových vláken. V důsledku tohoto faktoru dochází k redukci zemědělských výnosů. Jako předchozí hydrometeorologické jevy, tak i mráz je jedním z negativních vlivů působící na zemědělskou produkci. Kritická teplota, která je u většiny rostlin vymezena teplotním rozmezím mezi 10 °C aţ 40 °C, se projeví zastavením proudění cytoplazmy. V důsledku těchto teplotních šoků dochází k nevratnému poškození rostlin (podle http://www.sci. muni.cz/~fyzrost/part_04.pdf ze dne 5. 5. 2011). Jak uvádí Šamaj et al. (1994) vţdy však závisí na citlivosti rostlinné tkáně a také na výšce nejcitlivější časti rostliny vzdálené od půdy. Při vlivu radiačního mrazu se mohou rostliny účinně chránit. K těmto účelům se vyuţívají nejrůznější typy izolací například v podobě jutoviny. Během zimního období je nejlepším izolantem, a tedy i ochranou, sněhová pokrývka. Pokud je mráz advekční, vyvolaný přílivem studeného vzduchu, je moţné rostliny chránit alespoň částečně. Těchto účelům se vyuţívají větrolamy, postavených v jejich okolí. Nejúčinnějším typem prevence je se snaţit zvýšit okolní teplot nad teplotu kritickou.

28

5. ZDROJE METEOROLOGICKÝCH INFORMACÍ Z 19. STOLETÍ

5.1. Dokumentární údaje

Historická klimatologie je relativně mladý vědní obor, vznikající na konci 19. století. Tato vědní disciplína nám poskytla údaje o klimatu, díky nimţ jsme schopni sledovat vývoj klimatu naší Země. V minulosti byla lidská společnost a její aktivity do značné míry ovlivňovány hydrometeorologickými extrémy. Ty měly často za následek oběti na ţivotech, škody na úrodě či na majetku, atd., coţ vedlo ke zvýšenému zájmu člověka o extrémní události, které v něm vzbuzovaly respekt a vyvolávaly snahu o jejich porozumění. Z tohoto důvodu jsou dokumentární údaje významným zdrojem informací o výskytu hydrometeorologických extrémů v minulosti. Historická klimatologie pracuje jednak s přímými údaji o počasí (tj. údaj obsahuje přímo informaci o počasí), jednak s nepřímými neboli tzv. proxy daty (tj. jde o údaje, které jsou v nějaké míře závislé na počasí). Podle původu vzniku mohou tyto údaje souviset s činností člověka („documentary evidence“ – dokumentární zdroje) nebo jsou vázány na přírodní zdroje (sepsáno podle Brázdila, Kotyzy, 2002). Jiţ během minulosti, měli hydrometeorologické jevy vliv na lidskou společnost. Způsobovaly škody jak na majetku, tak na úrodě. Zvýšená pozornost lidské společnosti směřovala právě k zaznamenání těchto extrémních hydrometeorologických jevů, které způsobovaly škody nejenom na majetku. Současné dokumentární prameny je moţně dělit, dle svého charakteru, na písemné a grafické materiály, data získána pomocí přístrojových měření a archeologické údaje. V rámci dokumentárních zdrojů historicko-klimatologických údajů v českých zemích lze rozlišit (sepsáno podle Brázdila, Kotyzy, 2002 a podle Brázdila, 2000): a) Písemné a grafické dokumenty - jde o velmi bohatý a různorodý zdroj informací, ovlivněný v různé míře subjektivismem jejich autora. V českých zemích jde především o následující typy pramenů:

- narativní dějepisné prameny – podle Brázdila, Kirchnera et al. (2007) jde o tradiční vyprávěcí písemné prameny v podobě análů, kronik a pamětí. Pro tento typ pramenů je charakteristický popis extrémních jevů. Zahrnují zprávy o počasí a jevech a událostech na něm závislých, obsaţené v ojedinělých záznamech, análech,

29

pamětech, kronikách, denících, historických kalendářích či v úředních pamětních knihách apod. Zpravidla se týkají popisu extrémního průběhu počasí, hydrometeorologických extrémů a jejich dopadů na člověka.

Obr. 9. Ukázka záznamu z kroniky (zdroj: Pamětní kniha obce Uhřické, Státní okresní archiv Hodonín, značka fondu OÚ – U, nestr.)

- denní záznamy počasí - jde o víceméně pravidelná denní vizuální pozorování počasí a příbuzných jevů, zaznamenávaná svými autory do efemerid, kalendářů či osobních deníků. V českých zemích pocházejí nejstarší denní záznamy počasí z oblasti jihovýchodní Moravy od moravského šlechtice Jana z Kunovic jiţ z let 1533–1545.

- korespondence – v osobní korespondenci doplňují zprávy o počasí, hydrometeorologických jevech a jejich dopadech nezřídka sdělení osobního charakteru. Zvláštním případem jsou zprávy správců panství o událostech na nich, zasílané jejich majitelům.

30

- časná ţurnalistika - popis extrémních hydrometeorologických jevů a jejich dopadů byl předmětem občas publikovaných letákových novin a později pravidelně vydávaných novin.

- záznamy ekonomického charakteru - jde o údaje ekonomického rázu související s počasím. Patří sem informace o začátku vinobraní, kvalitě vína, velikosti úrody, cenách zemědělských plodin, výdajích na opravu objektů poškozených hydrometeorologickými extrémy aj. Velmi bohatým pramenem je také úřední dokumentace spojená se ţádostmi o sníţení či prominutí daní po škodách způsobených jednotlivým hospodářům různými hydrometeorologickými extrémy (např. krupobití, přívalové deště, povodně, vichřice). Tyto údaje byly dosud klimatologicky zhodnoceny pro několik panství a velkostatků na Moravě.

- epigrafické záznamy - jedná se o značky či celé zprávy vytesané nebo nakreslené na skály, kameny či různé stavby nebo i ryté do dřeva, ukazující zpravidla úroveň extrémně vysoké či nízké vody nebo připomínající určitou událost (např. zabití bleskem nebo přívalovou povodeň).

- ikonografie - jde o vyobrazení či fotografickou dokumentaci ve vztahu k počasí nebo hydrometeorologickým extrémům (např. znázornění povodní). Z hlediska interpretace dopadů extrémních hydrometeorologických jevů jsou významná i realistická vyobrazení krajiny, z nichţ lze získat představu o tehdejším okolí měst, vodních tocích atd. b) Archeologické prameny - jako nejvýznamnější se jeví údaje o hustotě osídlení v údolních nivách a v horských terénech, opouštění a zánik obcí, stavební opatření k ochraně objektů aj. Výpověď archeologických pramenů však není jednoznačná a má mnoho úskalí. Archeologie pracuje převáţně s chronologií delších intervalů a i při přesnějších vročeních, získaných např. pomocí dendrochronologie či nálezů mincí a jiných chronologicky citlivých artefaktů v archeologických kontextech, jsou pevná data vţdy jen terminus post quem deponování.

31

Data pouţita z těchto písemných pramenů přináší mnoho důleţitých poznatků tehdejší doby a pomáhají nám zjistit dostupné informace o extrémních hydrometeorologických jevech. Přesto některé zdroje informací, jako jsou například kroniky, podléhají značné subjektivitě autora. Z metodologického hlediska se tedy mezi hlavní nedostatky dokumentárních pramenů řadí jejich věrohodnost, prostorové a časové řazení záznamů nebo hustota záznamů během daného období. Výhodou, které mohou tyto zdroje přinášet, je kvantita a kvalita údajů a přehled o tehdejší době, vše ale závisí na svědomitosti a pečlivosti autorů.

5.2. Přístrojová měření

Časná přístrojová měření charakterizují období před začátkem meteorologických měření. Zpravidla se týkají měření teploty a tlaku vzduchu, směru větru, oblačnosti a pozorování meteorologických jevů. Ačkoliv jsou zatíţena řadou problémů, neboť postihují často jen krátká období a mají sporadický charakter, představují časná přístrojová měření velmi objektivní zdroj informací (sepsáno podle Brázdila, Kotvy, 2002; podle Brázdila, 2000 a podle www.kar.zcu.cz/.../Brazdil_Kotyza_Historicka_klimatologie_a_ historie.doc. ze dne 20. 12. 2010). Nejstarší dochovaná měření z českých zemí jsou z období konce 18. století. Od 1. ledna 1775 aţ do současnosti probíhají souvislá přístrojová měření teploty vzduchu v praţském Klementinu. V oblasti Moravy začínají souvislá meteorologická pozorování aţ v polovině 19. století, v době zřízení vídeňského ústavu – Zentralanstalt fűr Meteorologie und Erdmagnetismus. Prioritní vliv na rozvoj bádání na bázi přírodovědného charakteru mělo zaloţení Přírodozpytného spolku (Naturfirschender Verein) v Brně, roku 1861. Během prvních dvaceti let své existence, zprovoznil spolek 37 meteorologických a sráţkoměrných stanic (KRŠKA, ŠAMAJ, 2001).

32

Pro účely této diplomové práce bylo nutné vyuţít teplotních a sráţkových řad Brna, které poskytují data v rámci 19. století i normálovou řadu let 1960-2000. Teplotní a sráţkové řady Brna od roku 1848 byly vytvořeny pravidelným měřením, kterých se ujal Pavel Olexik v nemocnici u sv. Anny. Díky těmto dochovaným záznamům je moţné vytvořit souvislé teplotní a sráţkové řady Brna jiţ od 19. století. Při zpracování bylo vyuţito programu AnClim. Od teplotních a sráţkových řad 19. století byla odečtena průměrná hodnota teplot a sráţkových úhrnů, vytvořená z normálových řad let 1960-2000. Vzniklé řady byly následně shlazeny desetiletým Gaussovým filtrem.

Obr. 10. Odchylky průměrných ročních teplot vzduchu [°C] od normálu 1960-2000, shlazené desetiletým Gaussovým filtem

Z obrázku 10 je patrné znázornění odchylek průměrných ročních teplot [°C] od normálu 1960-2000, které má během 19. století víceméně periodický charakter. V období let 1836-1860 a 1874-1881 je znatelný pokled teplot vůči normálu let 1960-2000. Naopak v období let 1806-1811 a 1816-1826 bylo dosahováno nadprůměrných hodnot. Nejniţší odchylka od průměru (-2,4 °C) byla zaznamenána v letech 1805 a 1829, naopak nejvyšší hodnota nad průměrem (1,1 °C) byla dosaţena v letech 1807 a 1834.

33

Obr. 11. Odchylky průměrných ročních úhrnů sráţek [mm] od normálu 1960-2000, shlazené desetiletým Gaussovým filtem

Období let 1801-1900 lze na základě odchylek průměrných ročních hodnot sráţkových úhrnů od normálu hodnotit jako sráţkově nadprůměrné (viz obr. 11). Pouze 28 let během 19. století bylo charakterizováno jako sráţkově podprůměrné. Nejvyšší nadprůměrná odchylka sráţkových úhrnů (297,6 mm) byla dosaţena v roce 1813, nejniţší (-211,4 mm) pak v roce 1863.

34

6. DATABÁZE EXTRÉMNÍCH HYDROMETEOROLOGICKÝCH JEVŮ VE VZTAHU K ROSTLINNÉ PRODUKCI PRO 19. STOLETÍ

6.1. Charakteristika zdrojů

Získání informací o hydrometeorologických extrémech během 19. století na jiţní Moravě, tedy v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo, bylo prioritním hlediskem pro následné vytvoření databáze. Hlavní zdroje informací pro vytvoření databáze lze rozdělit do několika skupin. Jednalo se převáţně o dokumentární prameny, v podobě narativních dějepisných pramenů - kroniky jednotlivých obcí2. Samozřejmě není moţné opomenout informace získané z dostupné literatury, věnující se 19. století, internetovým zdrojům, které byly doplněny o emailovou korespondenci s kronikáři a starosty jednotlivých obcí.

Kroniky jednotlivých obcí – převáţná část kronik je uloţena ve Státních archivech, v našem případě se jedná o Státní okresní archiv Hodonín, Státní okresní archiv Mikulov a Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově. Vyskytly se však obce, které mají kroniky uloţeny přímo na svých úřadech. Jako příklad lze uvést obec Brumovice. Jak uvádí starosta této obce p. Antonín Košulič v emailu: „Nevím, jestli v naši kronice jsou informace pro Vaši práci. Mohl bych Vám kroniku půjčit k nahlédnutí u nás na úřadě.“ Vyskytly se však obce, které kronikou 19. století vůbec nedisponují. Jedním z důvodů byl fakt, vzniku nových obcí po válce. Navíc většina kronik moravských obcí se začíná aţ počátkem 20. stoletím. Jak uvádí starostka obce Kostelec v emailové korespondenci: „Váţená studentko, nejsem si jista, zda by v naší kronice byly údaje tohoto typu, navíc kroniku v 19. století naše obec ještě neměla.“

2Kronika jako taková je historiky povaţována za vyprávěcí pramen vzniklý z vůle zadavatele (instituce) nebo autora, který obsahuje záznamy spojované do chronologických řad. Vzniká za účelem zachycení a hodnocení historických událostí a interakcí odehrávajících se na určitém území (regionu, obci, farnosti, škole, rodině) nebo ve společenství lidí sdruţujících se na základě společného zájmu (hasiči, ochotníci) v určitém čase. Kronika je zachycením událostí ze současnosti. Nelze proto pouţívat označení „kronika“ pro současné zpracování dávné historie. Zde se jiţ jedná o „historii“, „pojednání“ apod.“ (http://new.nipos-mk.cz/wp- content/uploads/2009/03/ kroniky_2vydani.pdf ze dne 3. 2. 2011)

35

Celkem bylo v rámci Státních okresních archívů bádáno přibliţně v 87 kronikách jednotlivých obcí. Práce se zaměřovala na kroniky obecní, kroniky farní a případně i na kroniky školní vztaţené k 19. století. Celkem bylo vyuţito k následnému zpracování 41 kronik, které obsahovaly záznamy o extrémních hydrometeorologických jevech. Kroniky, ve kterých bylo zaznamenáno nejvíce událostí, byly následující: Pamětní kniha obce Uhřické (Státní okresní archiv Hodonín), Archlebov - kronika do 1945 (Státní okresní archiv Hodonín) nebo Archiv fary Kobylí, Kronika obce 1857-1907 (Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově).

1. Literatura věnující se 19. století – nedílnou součástí této diplomové práce byla také rozsáhlá excerpce odborné literatury a literatury potřebné k analýze našeho tématu. Celkem bylo zpracováno přes 330 knih a článků. Ne ze všech bylo v této práci citováno. Napomohli však k celkovému přehledu tehdejší doby. Z tohoto důvodu povaţují za nutné citovat veškeré zdroje v příloze 1, nazvané Načtená literatura. Knihy, jako Znojemský okres (PEŘINKA, 1904), Moravsko - Krumlovský okres (HAŇÁK, 1913) nebo Vranovský okres (PEŘINKA, 1906) obsahovaly data, která jsou dále pouţita v mé DATABAZI_1801-1900 (příloha na CD u vedoucího práce). Významné mnoţství záznamů, přes 200, bylo čerpáno s publikace Brázdila, Kirchnera et al. (2007) - Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku.

2. Internetové zdroje – z celkového počtu 294 obcí má k dispozici své webové stánky 234 obcí námi sledovaného území. Převáţná většina webových portálů však neuvádí informaci, týkající se historie obce. Přímé informace o historii obcí byly uvedeny pouze na 22 webových stránkách. Jako příklad je moţné uvést webové stránky obce Hovovary (http://www.obec-hovorany.cz/), obce Stavěšic (http://www.stavesice.eu) nebo městyse Mikulovice (http://www.mikulovice.eu/). Seznam zbývajících obcí s dostupnými webovými portály je uveden v příloze 1.

36

Z celkového počtu 256 obcí, s kterými byla navázána emailová korespondence, coţ je 87 % obcí, které jsou dostupné občanům také internetovou formou, odpovědělo 109 obcí. Zbývající obce ani po opětovném poţadavku o poskytnutí informací nereagovalo. Doplňují informace, které byly touto cestou získány, byly v podobě emailových nebo telefonních kontaktů na kronikáře jednotlivých obcí. Celkem bylo těchto zdrojů 42. Avšak vyskytly se i odpovědi, jako například pana R. Svobody (starosta obce Ţarošice): „ Dobrý den! Bohuţel poţadované informace v kronice nesledujeme. Zdravím Rudolf Svoboda, starosta obce.“

3. Korespondence – úřední korespondence byla zaznamenána i v 19. století. Archivované dopisy se týkají hlavně roku 1900. Obsahem těchto dopisů je převáţně popis škod, vzniklých po extrémním hydrometeorologickém jevu.

Samozřejmě nelze opomenout novinové články, které informovaly o aktuálním dění tehdejší doby. Údaje zpracované z novinových článků, byly z převáţné části převzaty z databáze diplomové práce Halíčkové (2006). Záznamy z této diplomové práce jsou řádně citovány v DATABAZI_1801-1900, která je k dispozici u vedoucího diplomové práce prof. RNDr. R. Brázdila, DrSc.. Druhá polovina 19. století je spojena s vyšším počtem záznamů o jednotlivých hydrometeorologických jevech. Tento fakt je spojen s řadou nově vznikajících novin. Z hlediska studovaného území a časového období bylo pro tyto účely pracováno s těmito tiskovinami: 1. Brűnner Zeitung – německy psané listy, vycházející od roku 1848. Podle Kubíčka (2001) se jednalo o denník a pouze v roce 1864 vycházely dvakrát denně (Morgenblatt, Abendblatt). Součástí Brünner Zeitung byla i příloha Brünner Morgenpost (Beilage zur Brünner Zeitung), která vycházela od roku 1865 do roku 1918

2. Moravské noviny – první české politické noviny na Moravě, které vycházely v Brně, nechává Moravský zemský sněm poprvé vydat 13. září roku 1848 s preambulí

37

„... aby slovanské obyvatelstvo Moravy, tak jako německé, o všem poučeno bylo, co kaţdému státnímu občanu věděti prospívá, a aby přitom lid k samocitu a k sebeváţnosti zbuzován byl, by své vlastnosti poznal a ve smyslu vlídném hájil" (cs.wikipedia.orgze dne 2. 2. 2011).

Moravské noviny vycházely do roku 1851, kdy byly na dobu šesti let nahrazeny Moravskými národními listy.

Během druhé poloviny 19. století vycházely na Moravě i další noviny, jakými byly Brněnské noviny, Morava nebo Moravan. Časová datace, během které Moravan vychází, byla v období let 1872 – 1879.

Získaná data z výše uvedených zdrojů bylo nutné chronologicky seřadit. Mnohé události však zastřešovaly oblast, bez konkrétnější lokalizace, jiné zase byly spojovány s určitou obcí, bez konkrétního časového vymezení. Díky těmto nedostatkům je u některých záznamů uveden pouze rok nebo roční období pro výskyt daného hydrometeorologického jevu.

6.2. Typy hydrometeorologických událostí

Záznamy a zprávy o hydrometeorologických jevech se během 19. století staly nedílnou součástí kaţdodenního ţivota obyvatelstva. Z jednotlivých kronik i novinových článků lze získat záznamy o extrémních hydrometeorologických jevech. Jelikoţ se jedná o období, kdy studované území patřilo k rakouské monarchii, jsou mnohé události, jak v kronikách, tak novinách, popisovány v německém jazyce. Z tohoto důvodu uvádím vţdy i německý výraz, pod jakým bylo moţné daný jev zaznamenat. Následující hydrometeorologické jevy jsou seřazeny podle četnosti jejich výskytu zaznamenaného během daného období:  Povodně a záplavy (Hochwasser, Überschwemmung)  Krupobití (Hagelschlag, Graupeln)  Bouřka (Gewitter)  Mráz (grosse Kalt)  Sucho (Trocken, Trockenheit)

38

Další, méně časté, hydrometeorologické jevy byly:  Blesk (Blitz) – jednalo se o události spojené s poţárem objetu, usmrcením člověka nebo zvířete  Lijáky (Wolkenbruch, starker Regen)  Vítr a vichřice (Windsturm)

6.3. Databáze

Vytvořená databáze obsahuje veškeré informace o extrémních hydrometeorologických jevech, získané z jednotlivých, výše uvedených pramenů. Tyto informace byly převedeny do digitální podoby a poté transformovány do tabulkového formátu Microsoft Excelu. Databáze obsahuje celkem šest sloupců, které popisují daný hydrometeorologický jev. První sloupec „DATUM“ obsahuje datum nebo období, výskytu daného hydrometeorologického jevu. Ve druhém sloupci „MISTO“ je uvedena oblast výskytu daného jevu. „UDALOST“, která je ve třetím sloupci, označuje druh hydrometeorologického extrému. Nejdůleţitější informace o daném extrému jsou uvedeny v pátém sloupci - „POPIS_UDALOSTI“. Tento sloupec nám charakterizuje celou tehdejší situaci. Veškeré informace o zdrojích, z kterých bylo čerpáno, jsou zaznamenány v šestém sloupci – „PRAMEN“. Vzniklá tabulka obsahuje celkem 2 336 hydrometeorologických extrémních jevů, které jsou seřazeny podle časového sledu výskytu. Ukázka záznamu je v tab. 6. Pro lepší orientaci v databázi, byly jednotlivé hydrometeorologické události členěny podle barev. Modrá byla přiřazena povodním a záplavám, zelená krupobití, oranţová vystihovala výskyt bouřek, ţlutá označuje sucho a červená barva bylo pouţita k vyjádření výskytu mrazů. Celá databáze hydrometeorologických extrémů je současně i přílohou na CD – ROM, pod názvem DATABAZE_1801-1900, která je k dispozici u vedoucího práce. Díky získaným údajům v rámci databáze, bylo moţné provést prostorovou a časovou analýzu výskytu jednotlivých hydrometeorologických jevů v oblasti okresu Hodonín, Břeclav a Znojmo během 19. století. Podrobněji bylo studováno celkem devět významných hydrometeorologických událostí.

39

Tab. 6. Ukázka databáze

DATUM MISTO UDALOST POPIS_UDALOSTI PRAMEN 1800, Bohumělice. In.Peřinka V.: prosinec Bohumělice Povodeň Znojemský okres, 1904, Brno, s. 146 pozdní rozvodnění Dyje 1800, 31. poškodilo pole a louky blíţe Tasovice. In.Peřinka V.: prosinec Tasovice Povodeň Dyje poloţené Znojemský okres, 1904, Brno, s. 491 r. 1802 byla hrozná parna, ţe lidé o polednách ani z domu Ţivelné pohromy a drahota. Klobucký vycházeti nemohli. V chládku In. Dvorský F.: Klobucký okres, 1802, rok okres Sucho ukazoval teploměr 40°R 1909, Brno, s. 38 Velké povodně zaznamenány jsou v 19. století. Tak r. 1804, 1830, 1845, která v Břeclavě způsobila na domech 3159zl. A na koních 2119 zl. Škody. Mnoho domů bylo úplně zničeno. Z novější doby dluţno zaznamenati větší mnoţství vody v l. 1888, 1900, kdy voda Ţivelné pohromy a drahota. přetékala silnici spojující strou In. Noháč J: Břeclavský okres, 1804, rok Břeclav Povodeň Břeclavu s Břeclavou. 1911, Brno, s. 107

Velké povodně, zničena úroda na Vyhledal a zapsal Svatopluk Rutar , 1804, rok Mikulčice Povodeň polích kronikář obce Mikulčice Veliká nouze byla r. 1804. Byla téměř celý rok povodeň, nebylo ani sena, ani obilí, mimo to veliký poţár v Nové ulici. Je poznamenáno, ţe míra pšenice stála 10 zl. I více, míra ţita 8 zl., ječmene 6 zl., ovsa 4 zl. Bečka Podivín In. Noháč J: Břeclavský okres, 1804, rok Podivín Povodeň vína stála 150 zl., později 300-4 1911, Brno, s. 175

Velké povodně, zničena úroda na Vyhledal a zapsal Svatopluk Rutar, 1804, rok Těšíce Povodeň polích kronikář obce Mikulčice drahota r. 1802 (míra ţita za 15 Číţov. In. Peřinka V.: Vranovský okres, 1805, rok Číţov Drahota zl., pšenice za 20 zl.) 1906, Brno, s. 114 Loděnice. In. Kratochvíl A.: 1805, rok Loděnice Neúroda Pohořelský okres, 1913, Brno, s. 133 Jan Horňák z čís. 88 zaznamenal si, ţe toho roku mnoho vína se urodilo, ale poněvadţ před Ţdánice. In. Vrbas J.: Ţdánsko, uzráním zmrzlo, bylo kyselé a Zeměpisný a dějepisný popis, 1930, 1805, rok Ţdánice Mráz nehodilo se hrubě ani píť. Ţdánice na Moravě, s. 308 Ţivelné pohromy a drahota. Klobucký pro veliké sucho byla skrovná In. Dvorský F.: Klobucký okres, 1807, rok okres Sucho úroda 1909, Brno, s. 38 Jezeřany. In.Haňák V.: 1808- Moravsko - Krumlovský okres, 1809 Jezeřany Drahota 1913, Brno, s. 205

40

7. ANALÝZA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK 19. STOLETÍ VE VZTAHU K VÝVOJI ROSTLINNÉ PRODUKCE NA MORAVĚ

Jak uvádí Kubačák (1993/12) nejlepší hospodářské podmínky během 19. století pro polní hospodářství byly právě v oblasti Moravy. Odhadované výnosy koncem tohoto století plně pokrývaly konzumní spotřebu obyvatelstva země a zemskou spotřebu osiva. Ve všech okresech, kromě Boleslavského a Loketského, vznikly navíc značné přebytky zrnin.

7.1. Časová a prostorová analýza

Na základě databáze extrémních hydrometeorologických extrémních na jiţní Moravě během 19. století byla provedena jejich prostorová a časová analýza.

7.1.1. Prostorová analýza

Pro lepší názornost vyjádření prostorového rozloţení jednotlivých hydrometeorologických událostí v rámci námi řešeného území, byla v ArcGISu vytvořena mapka četnosti výskytu v rámci jednotlivých lokalit (obcí). Jelikoţ některé údaje o daných jevech jsou vztaţeny k celému okresu nebo určité oblasti, bylo nutné i tyto data do mapky zahrnout. Z tohoto důvodu byl pro tyto údaje zvolen jiný typ kartografického vyjádření (plošná lokalizace). Tyto hydrometeorologické záznamy byly vţdy vztaţeny k daným okresům, Znojmo, Hodonín nebo Břeclav. Uvedené obce, znázorňující četnost výskytu hydrometeorologického jevu, vychází z administrativního členění z roku 1960. Z tohoto důvodu není moţné na mapce najít lokality, jako je například obec Mušov, která je však na CD-ROMU uvedena.

41

Obr. 12. Prostorové rozloţení počtu zjištěných extrémních hydrometeorologických jevů během 19. století

Nejvyšší četnost zpráv připadá na oblast velkých měst Znojmo, Hodonín a Břeclav. U mnohých menších obcí se narazilo na fakt, ţe kroniky byly souvisle zpracovávány aţ od 20. století a mnohé záznamy se dochovaly pouze díky lidové slovesnosti. U některých obcí, jako jsou Ţeraviny nebo Prokopov, nebyly za celé 19. století zaznamenány ţádné informace, vztahující se k hydrometeorologickým událostem. Během 19. století byla většina obcí postiţena poţáry, díky kterým se značné mnoţství záznamů nedochovalo. I kdyţ studované území zasahuje do pohraničí, dá se tvrdit, ţe je co do četnosti a hustoty zpráv dobře pokryto. Pokud jde o jednotlivé obce a jejich okolí, připadla největší četnost záznamů na Znojmo a Hustopeče (nejtmavší plochy na mapě).

7.1.2. Časová analýza

Obrázky 14 a 15 znázorňují četnosti jednotlivých extrémních hydrometeorologických jevů na jiţní Moravě během 19. století. Celkem bylo pro časovou analýzu vyuţito 1 358 záznamů z databáze (DATABAZE_1801-1900). Během první

42 poloviny 19. století je hustota záznamů o hydrometeorologických jevech nízká. Počet záznamů během tohoto období nepřesáhl 50 záznamů za desetiletí. Druhá polovina 19. století je jiţ charakterizována větším počtem záznamů, a to díky rozšiřující se publikační činnosti novin a časopisů, zvýšenému zájmu o extrémní hydrometeorologické jevy a bezpochyby také díky charakteru tehdejší doby a společenské situace. Nejvíce informací lze získat pro období let 1881 – 1890, kdy bylo celkem zaznamenáno 556 událostí.

Obr. 13. Četnost výskytu extrémních hydrometeorologických jevů během 19. století v rámci okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo

43

Obr. 14. Četnost výskytu jednotlivých extrémních hydrometeorologických jevů (mráz, povodně a záplavy, bouřka, sucho a krupobití) během 19. století v rámci okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo

Tab. 7. Četnost výskytu jednotlivých extrémních hydrometeorologických jevů (mráz, povodně a záplavy, bouřka, sucho a krupobití) během 19. století v rámci okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo

1801- 1811- 1821- 1831- 1841- 1851- 1861- 1871- 1881- 1891- 1810 1820 1830 1840 1850 1860 1870 1880 1890 1900 Celkem

Mráz 1 1 2 2 1 2 41 10 8 11 79 Povodně +Záplava 6 32 55 22 32 35 70 97 110 100 559

Bouřka 0 4 2 2 11 21 52 52 115 144 403

Blesk 0 0 1 0 0 11 13 19 27 45 116

Sucho 3 1 5 10 4 2 17 1 15 12 70 Krupobití 0 5 0 6 12 40 54 105 166 94 482 Ostatní 5 15 10 11 8 11 32 50 115 117 374

Celkem 15 58 75 53 68 122 279 334 556 523 2083

44

7.2. Extrémní hydrometeorologické jevy

7.2.1. Povodně a záplavy

Povodně jsou jedním z extrémních hydrometeorologických jevů, který nejvíce zasahuje do ţivota lidské společnosti. V podmínkách Moravy jsou z hlediska ztrát na lidských ţivotech a materiálních škod nejničivějším přírodním extrémem (BRÁZDIL et al., 2007). Povodně lze podle Brázdila (2005, s. 11) charakterizovat jako „přechodné zvětšení a následující pokles průtoků a vodních stavů, vyvolaný deštěm, táním sněhu nebo umělým zásahem“. Pokud bychom povodně dělili podle období jejich výskytu, je moţné charakterizovat povodně letního a povodně zimního typu. Podle http://web3.kr- kralovehradecky.cz ze dne 5. 3. 2011 lze za zimní typ povodně povaţovat ty, které jsou způsobeny táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými sráţkami nebo ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. Naopak povodně letního typu jsou způsobeny dlouhotrvajícími regionálními dešti nebo krátkodobými sráţkami velké intenzity. Proti těmto přívalovým dešťům je případná ochrana majetku a zemědělských plodin mizivá. V rámci našeho výzkumu bylo během 19. století v oblasti okresů Hodonín, Znojmo a Břeclav zaznamenáno celkem 559 případů extrémních hydrometeorologických jevů v podobě povodní a záplav. Nejvyšší počet záznamů povodní a záplav byl zaznamenán v období let 1881 – 1890, celkem 110 případů. Z těchto 110 případů se 68 událostí vyskytlo v toce 1888. Naopak první dekáda 19. století je charakteristická nízkým počtem výskytu povodní. Celkově byly povodně a záplavy nejpočetnějším extrémním hydrometeorologickým jevem, který byl v 19. století zaznamenán. Pouze v šesti letech, 19. století, nebyla na území okresů Hodonín, Znojmo a Břeclav zaznamenána ţádná významná povodňová situace.

45

Obr. 15. Četnost výskytu povodní během 19. století v rámci studovaného území

7.2.2. Krupobití

Krupobití, jeden z extrémních hydrometeorologických jevů, můţe způsobit značné materiální škody v rámci lokálního, tak i regionálního měřítka. Jak uvádí Chromá (2006) i přes tento fakt patří krupobití k těm meteorologickým parametrům, kterým se jen velmi zřídka věnují odborné publikace a literatura. Škody vzniklé krupobitím nejsou pouze materiální (například škody stavbách v podobě rozbité střešní krytiny nebo poničené kapoty automobilů), ale jak uvádí Brázdil et al. (2007) krupobití působí největší škody právě na zemědělských plodinách a ovocných stromech, kdy jejich rozsah vţdy závisí na fenofázích jednotlivých plodin. Při meteorologických pozorování, tohoto hydrometeorologického jevu, dochází mnohokrát k chybám ze strany pozorovatele. Jak uvádí Brázdil et al. (2007) při kvalitativním charakteru pozorování můţe pozorovatel zaměnit některých podobné jevy, díky čemuţ se můţe projevit nadhodnocení nebo podhodnocení četností výskytu daného jevu. Kroupy bývají mnohdy zaměňovány za zmrzlý déšť nebo námrazové krupky. První polovina 19. století je charakterizována malým počtem krupobití. K nárůstu dochází aţ v druhé polovině tohoto století, coţ je způsobeno nárůstem počtu záznamů v jednotlivých historických pramenech. Jako extrémní období lze označit roky 1881 –

46

1890. Během tohoto desetiletí bylo zaznamenáno 166 událostí z celkového počtu 482, během 19. století. Ráz četnosti tohoto hydrometeorologického jevu během námi bádané období, 1801 – 1900, má nelineární průběh.

Obr. 16. Četnost výskytu krupobití během 19. století v rámci studovaného území

7.2.3. Bouřka a blesk

Během analýzy extrémních hydrometeorologických jevů, v období let 1801 – 1900, se podařilo zaznamenat celkem 403 výskytů bouřek. Bouřky jsou mnohdy spojeny s doprovodnými jevy v podobě blesků, kterým byla v rámci našeho bádání věnována také pozornost. Celkový počet zaznamenaných blesků, které způsobily materiální škody nebo školy na ţivotech a dobytku, bylo celkem 116. Mezi nejčetnější roky výskytu bouřek se řadí období let 1888 – 1891. Během těchto čtyř let bylo celkem zaznamenáno 101 událostí bouřek, coţ je 25 % z celkové počtu zaznamenaných záznamů, a 14 doprovodných jevů v podobě blesků. Během první poloviny 19. století se v bádaném území vyskytly pouze 10 významných bouřkových událostí.

47

Obr. 17. Četnost výskytu bouřek a blesků během 19. století v rámci studovaného území. Výsledný graf znázorňuje oranţovou barvou výskyt bouřek. Při výskytu blesku je doplněn o daný počet a tento jev znázorněn barvou ţlutou.

7.2.4. Mráz

V rámci našich klimatických podmínek dochází nejčastěji k mrazovým obdobím na počátku a konci vegetačního období, kdy dochází k poklesu teploty pod 0°C anebo pod úroveň kritických minimálních teplot některých rostlinných druhů. Mráz se stává hlavním limitujícím faktorem zemědělské produkce hlavně v jarní části vegetačního období. V dnešní době je jiţ tomuto období v rámci předpovědí věnována značná pozornost, aby následky byly co nejvíce minimalizovány (Šamaj et al., 1994, s. 206-207). Záznamy mrazů nejsou bohuţel během 19. století příliš časté a za celé studované období 19. století bylo k dispozici pouze 79 informací. Nejvýznamnějším rokem, během kterého bylo zaznamenáno nejvíce informací, celkem 33, byl rok 1866. Celkem v tomto roce v tomto roce bylo během pěti dnů postiţeno 17 obcí a jejich okolí.

48

Obr. 18. Četnost výskytu mrazů během 19. století v rámci studovaného území

7.2.5. Sucho

Jednou z nedílných klimatických podmínek, ovlivňující lidskou společnost, je sucho. Suchá období působí v České republice problémy hlavně v zemědělství, ale i ve vodním hospodářství a lesnictví (Červený et al., 1984). Jak uvádí Němec et al. (2006) mezi nejsušší část roku v České republice se řadí období v rozmezí měsíců dubna aţ září. Dopady, které vzniknou na výnosech zemědělských plodin, poklesu průtoku ve vodních tocích nebo v rámci sociálních a ekonomických poměrů, během jednotlivých epizod meteorologického sucha jsou kromě délky a intenzity tohoto období ovlivněny například přijetím opatření ke sníţení následků sucha nebo obdobím výskytu během vývojové fáze rostlin (BRÁZDIL, KIRCHNER et al., 2007). Informace o suchých obdobích během 19. století mají velmi obecný ráz. Nejsušším rokem byl rok 1863, kdy bylo zaznamenáno 14 událostí z celkového počtu 70 záznamů za celé 19. století. Zbylé roky mají velmi podobný ráz, kdy se vyskytlo maximálně 5 záznamů o suchu v rámci námi sledovaného území.

49

Obr. 19. Četnost výskytu sucha během 19. století v rámci studovaného území

50

8. ROZBOR VYBRANÝCH EXTRÉMNÍCH LET SE ZŘETELEM NA JEJICH DOPADY NA ROSTLINNOU PRODUKCI

Během 19. století bylo v oblasti jiţní Moravy, ve studovaných okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo zaznamenáno mnoho extrémních hydrometeorologických jevů, které měli ve většině případů katastrofální následky. Způsobovaly škody materiální, na obytných i hospodářských staveních, škody na zemědělské úrodě, mnohdy vznikly oběti na ţivotech i hospodářském dobytku, poškodily a mnohdy i degradovaly zemědělské plochy, pastviny, louky i lesy. V rámci této kapitoly diplomové práce bylo hlavním cílem charakterizovat největší hydrometeorologické události na hodnoceném území. Při jejich rozboru, bylo hlavním kritériem zhodnocení počtu zasaţených obcí (oblastí) v daném časovém intervalu. Prostorové rozloţení extrémních hydrometeorologických jevů bylo nutné při hodnocení událostí také zhodnotit. Přihlíţelo se i k následné velikosti škod, která v dané lokalitě vznikla. Jelikoţ první a druhá polovina 19. století vykazuje rozdílný ráz v počtu záznamů o hydrometeorologických jevech, byla analýza jednotlivých významných událostí vytvořena zvlášť pro první a zvlášť pro druhou polovinu tohoto století. Mezi hlavní extrémní hydrometeorologické jevy, které byly zkoumány, patří povodně, krupobití, bouřky a blesky a v neposlední řadě i mráz a sucho. Hodnocení významných hydrometeorologických jevů bylo spjato s určitou událostí a jejími přímými následky, které po katastrofě vznikly. Jednotlivé události, byly doplněny mapkami, znázorňujícími prostorové rozloţení daného jevu. V následujícím rozboru byly zpracovány u povodní, krupobití a bouřek vţdy dvě události, které byly nejvýznamnější v rámci 19. století. Do analýzy byly zařazeny i tři případy výskytu mrazu, sucha a vichřice, i kdyţ tyto extrémy nebyly během 19. století příliš sledované a zprávy o nich jsou frekventované. V několika případech došlo ke kombinaci několika jevů, které následně „devastovaly“ okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo. Celou situaci dokreslují úryvky zpráv, které popisují tehdejší události. Pro lepší názornost byla ke kaţdému významnému hydrometeorologickému jevy vytvořena mapka, zachycující postiţené obce, případně oblasti. Veškeré informace pro zpracování daných informací byly získány z pramenných materiálů.

51

8.1. Období let 1801 – 1850

8.1.1. Povodně roku 1804

Mezi první významné záznamy povodní se řadí ty z roku 1804. I kdyţ počet dochovaných zpráv není nikterak četný, záznamy charakterizují tuto událost jako jednu z těch, která ovlivnila tehdejší společnost. Jak uvádí o Podivíně Noháč (1911, s. 171): „Veliká nouze byla r. 1804. Byla téměř celý rok povodeň, nebylo ani sena, ani obilí, mimo to veliký poţár v Nové ulici. Je poznamenáno, ţe míra pšenice stála 10 zlatých i více, míra ţita 8 zlatých, ječmene 6 zlatých, ovsa 4 zlaté. Bečka vína stála 150 zlatých, později 300 - 400 zlatých.“ Podivín byl z jara kaţdoročně Dyjí zaplavován ze tří stran. Jarní povodně neškodily, naopak zavlaţováním luk spíše prospívaly. Nejhorší situace nastaly, rozvodnila-li se během léta Dyje a Trkmanka současně. Veškerá úroda na lukách i polích byla vţdy zničena (NOHÁČ, 1911). Podivín však nebyl jedinou postiţenou obcí, o které se dochovaly záznamy. Velké povodně z roku 1804 jsou popisovány i ve zprávách o Břeclavi. Jak uvádí Noháč (1911) povodeň způsobila v Břeclavě škody na domech ve výši 3159 zlatých, mnoho z nich bylo úplně zničeno. Z ústního sdělení kronikáře obce Mikulčic, pana S. Rutara, byla i tato obec zasaţena povodní během roku 1804. Přesnější datace v podobě dne a měsíce však není známa. Výše uvedené informace jsou doloţeny i na základě průměrných ročních sráţkových odchylek od normálu v letech 1960-2000 (obr. 11).

52

Obr. 20. Rozsah povodní a postiţené oblasti v období roku 1804

8.1.2. Povodně a krupobití roku 1845

Během roku 1845, se v rámci námi studovaného území, vyskytly dva extrémní hydrometeorologické jevy, které ničily zemědělskou produkci i lidská stavení. Celkem se dochovalo 6 záznamů o postiţených obcích povodněmi a 5 záznamů o postiţených obcích krupobitím. Zpráva o povodni z Bohumělic [Bohumilic] hovoří o rozvodněné Dyji, která se valila do obce. Voda zde dosahovala aţ do výše 2 stop (tj. 0,61m) (PEŘINKA, 1904). Jak uvádí Kratochvíl (1924) další postiţenou obcí byly Šakvice. V rámci historie této obce se zaznamenávaly pouze ty události, které byly zvláště pro obec škodlivé. Povodeň z roku 1845 se nesmazatelně do kroniky obce bezpochyby zapsaly. Další postiţené obce povodněmi byla Břeclav, Mikulčice, Těšice [část Mikulčic] a Vítonice. Krupobití bylo druhým hydrometeorologickým jevem, který zasáhl obci Lanţhot, Tvrdonice, Valtrubice, Horní Břečkov a Kostice. Jak popisuje zpráva z obce Kostice: „Roku 1845 bylo strašné krupobití, které zničilo vše obilí, vytlučené zrno bylo zároveň semenem ozimní setby. Kroupy zde, jakoţ i v v sousední obci Lanţhotě zničily veškerou úrodu“ (NOHÁČ, 1911).

53

I zde je moţné doloţit povodňovou situaci z roku 1845 na základě nadprůměrnou roční sráţkovou odchylku od normálu v letech 1960-2000, která dosahovala hodnoty 94,6 mm (obr. 11).

Obr. 21. Rozsah povodní a krupobití a jednotlivé postiţené obce v období roku 1804

8.1.3. Sucho v období let 1834 a 1835

Roky 1834 a 1835 jsou charakteristické velmi suchými léty. Zprávy z těchto let v rámci obce Kobylí uvádí, ţe suché období bylo tak dlouhé, aţ ovlivnilo i vysychání Kobylského jezera (FRANC, 2000). I obr. 11 nám potvrzuje danou skutečnost. Rok 1834 byl kromě sucha spojován i výbornou úrodou vína. Jak uvádí webový portál http://www.kvh.estranky.cz (ze dne 23. 12. 2010) o obci Mušov: „Hodně dobrého vína se urodilo. Byl to nejlepší vinařský rok 19. století.“ Záznamy o vynikají úrodě vína, se dále dochovaly z obcí Velké Pavlovice, Mušov [zaniklá obec], Perná a Hustopeče. Bohuţel ostatní zemědělské plodiny, jako byly například ozimy, kvůli velkému suchu vůbec nevzklíčily. Zrnka leţela v suché zemi a aţ následujícího roku, v dubnu 1935, vzklíčily. Díky mírné zimě 1834/1835 a nadprůměrně teplému lednu, byl únor roku 1835 charakteristický jiţ kvetoucími stromy. Rok 1835 byl také, jako rok předchozí, popisován jako velmi suchý. Sucho v obci Mušov trvalo po celý rok. Teprve koncem září padl první déšť (http://www.kvh.estranky.cz ze dne 23. 12. 2010).

54

Obr. 22. Rozsah sucha a obce spojené s vynikající úrodou vína v období roku 1834 a 1835

8.2. Období let 1851 – 1900

8.2.1. Povodně  18. – 23. únor 1876

Jednou z nejvýznamnějších povodňových událostí během 19. století byla povodeň v roce 1876. Zasáhla nejen námi studované území, ale záznamy o této události jsou dochovány z celé Moravy. Tato povodeň by se dala charakterizovat jako povodeň zimního typu. Primárně byla způsobena náhlým táním sněhové pokrývky společně spojeným s odchodem ledu. Souviselo to s dramatickým oteplením, které následně zvedlo hladiny vodních toků – Dyje, Moravy a jejich přítoků. Během tohoto období bylo postiţeno celkem 29 obcí, kde vznikly velké škody, jak uvádí následující zpráva o této události: „Wasserschäden in Mähren. Am nämlichen Tage, wo der Austritt der Thaya bei Znaim stattfand, hat dieselbe auch in Frain durch Ueberschwemmung Schaden angerichtet, die längs des Flusses gelegenen Häuser waren bis zu einem Meter unter Wasser gesetzt. In Folge der schleunigen Hilfeleitung, bei der sich insbesondere die k.k. Gendarmerieposten, dann der Glasermeister Böhm und der Zimmermeister Hummel

55 hervorthaten, gelang es, den größten Theil der Einrichtung aus den bedrohten Häusern, so wie einige dort befindliche Stücke Vieh zu retten. Die Brücke über die Thaya ist stark beschädigt und unpassirbar. Größere Verwüstungen hat dieser Fluss am 20. d. Mts. in Höflein verursacht, wo an 50 Häuser eingestürzt sein sollen und die eiserne Staatsbahnbrücke weggerissen wurde. Auch die Thayabrücke auf der Nikolsburger Reichstraße bei Muschau soll Schaden erlitten haben. Auf der Nordwestbahn-Strecke Znaim-Wolframitzkirchen fand am 21. d. Mts. eine Dammrutschung statt, in Folge deren der Verkehr nur mittelst Umsteigen der Passagiere bei der beschädigten Stelle aufrecht erhalten werden konnte; dieses Verkehrshinderniss dürfte bis heute jedoch schon beseitigt sein.“3 (Brünner Zeitung, 1876, Nr. 44, s. 175.). [Ve volném překladu: Škody způsobené vodou na Moravě. Ve stejný den, kdy Dyje ve Znojmě vystoupila z břehů, vznikly povodňové škody i ve Frainu. V blízkosti lidských domovů dosahovala výška vody aţ jednoho metru. Díky rychlému jednání příslušníků policejní stanice, sklenáře Boehma a tesaře Hummela se podařilo zachránit většinu obyvatel ohroţených domů a zvířat. Most přes Dyji byl váţně poškozen a byl neprůchodný. Největší škody řeka napáchala byl Höflein, kde bylo pobořeno 50 domů a část ţelezničního mostu byla odplavena. Dalším mostem, který byl na Dyji poškozen byl Nikolsburger Reichsstrasse v Muschau. Díky poničené ţelezniční síti nastal problém s přepravou cestujících na severo-západ od Znojma. Dnes jiţ je vše odstraněno a v provozu.]

Prvotně, během 18. a 19. února, se rozvodnila řeka Dyje. Zasaţena byla oblast Znojemska, kde vznikly velké škody. Jak uvádí zpráva o tehdejším dění: „Ve Znojmě spůsobil led strašných spoust. Řeka Dyje provalila si nové řečiště. Pobřeţní stavení jsou z větší části zničena. V obci Oblazi [Oblekovice] rozmetal divoký proud 13, v Novém Schaldorfu 4, v Edelspici [Sedlešovice] 6 domů. Na státní dráze u stanice Hevlínu byl strţen ţelezniční most v délce 72 stop (tj. 21,96m). Veškerým ţelezničním stavbám mezi Hevlínem a řekou Dyjí hrozí veliká zkáza“ (Moravan, 1876, č. 43). Zničeno bylo nespočetné mnoţství lidských obydlí a hospodářských stavení, zaplaveny byla pole, louky i pastviny. Jednou z nejvíce postiţených obcí byl Hevlín. Jak uvádí Brünner Zeitung (1876, Nr. 46 a Nr. 48) anebo Moravan (1876, č. 43) povodeň způsobila jak materiální škody, tak oběti na ţivotech. Odnesla 39domů, škody byly způsobeny na mnohých hospodářských staveních (65 staveb), byl strţen ţelezniční most v délce 72 stop (tj. 21,96m). Jak uvádí Brázdil, Kirchner et al. (2007) byla tato povodeň tehdejším obyvatelstvem postiţených obcí označena jako „, ţivelná pohroma století v této oblasti“.

56

Hevlín však nebyl jedinou obcí, kterou povodeň postihla. Oblekovice byly touto povodně úplně zpustošeny, domy ve Vranově nad Dyjí byly aţ 1m pod vodou a ve Znojmě byl strţen ţelezniční most a provaleno nové řečiště (BRÁZDIL, KIRCHNER et al., 2007). Ze Znojemska se ţivelná pohroma přesouvala do dalších oblastí. Zprávy, které se dochovaly, jsou následně z Břeclavska. I kdyţ jak uvádí tehdejší tisk, obyvatelé byli předem varování, tak velkou vodu však nikdo z nich nečekal (Moravan, 1876, č. 49, nestr): „…letošního roku nahnala voda mnohým obyvatelům zdejším dosti strachu, neboť vedrala se tentokráte skoro do všech ulic, ano i na náměstí kolem kostela se rozšířila. Jiţ v neděli dne 20. února oznamovalo se po telegrafu ze Znojma, ţe vody v noci přibude; zatím však dostavile se teprv v pondělí [21. února] v noci a přibývalo jí v úterý [22. února] v mnoţství takovém, ţe zaujala veškerá prostranství v ulicích, zahradách a na lukách a polích kolem dráhy z obou stran. Jiţ v úterý [22. února] ráno nemohli sluţebníci ţelezniční a cestují pro vodu do města, neboť voda proudila v takovém mnoţství přes silnici, ţe nebylo lze ani s povozem na druhou stranu se dostati. Mezi nádraţím a městem povstalo tudíţ jezero, na němţ ku převáţení patero lodiček sem a tam pojíţdělo, ano aţ dosud pojíţdí. … Nebezpečí bylo dosti velké a proto také mnozí lidé museli z příbytků svých se vzdáliti. … Několik niţších stavení se sesulo; největší však škody utrpěl most, neboť kry ledové utrhly a odnesly sebou prostřední a tudíţ nejhlavnější kozu, čímţ most velice se prohnul, tak ţe přecházení a pojíţdění na něm bylo přerušeno. „ Následující mapka znázorňuje rozsah události a obce, ze kterých se dochovaly záznamy.

57

Obr. 23. Postiţené obce a rozsah povodní v období 18. – 23. února 1876

 7. – 16. březen 1888

Zima 1887/88 byla neobyčejně dlouhá a tuhá, vyznačovala se značnými mrazy a velkým mnoţstvím sněhu. Impulzem tehdejší povodně byl rychlý nástup jara, který byl spojen s několika teplými dny. Počasí těchto dnů bylo ovlivněno rozsáhlou tlakovou níţí s centrem nad Britskými ostrovy. Vlivem tohoto tlakového rozloţení, vzniklo proudění teplejšího Atlantského vzduchu do oblasti střední Evropy.

Obr. 24. Rozloţení tlakových útvarů, březen 1888 (převzato: HALÍČKOVÁ, 2006, s. 48)

58

Dne 7. března 1888 navíc první dešťové sráţky přichází jiţ do obcí Mikulčice a Těšice. Podle ústního sdělení kronikáře obce Mikulčic pana S. Rutara, začalo hodně pršet, Morava i Struha vystoupily z břehů. Podrobnější popis celé události, která následovala od 10. do 16. března 1888, byla popsána v Moravských novinách (1888, č. 62, nestr): „ … Sníh rázem se tratil stékaje z polí a lesů v potůčkách a naplňoval rychle potoky a řeky, jichţ vody spojily se nyní v jediný veliký proud. Celá krajina od Pavlovských hor směrem řečiště Dyje, přes Lednici, Podivín, Břeclavu, podobá se tyto dny ohromnému jezeru, jehoţ vlny, nasycené kyprou ornicí, černají a lesknou se v záři sluneční za děsného hučení. A proudy vodní vzmáhají se stále a stále; co chvíli rostou víc a více, ohroţuje majetek hospodáře, který s trapným očekáváním hledí vstříc budoucí chvílce, která připraví ho snad o valnou část nadějí, skládaných v sklizeň letoší. V Podivíně dosáhla voda výšky, kterou pamatují toliko nejstarší pamětníci, ačkoliv zátopy tyto kaţdoročně se zde opakují. Dolní část města jest zatopena. V nedalekých Rakvicích pracuje velké mnoţství lidí na ochranných pracích; voda přetéká tu na několika místech zvýšenou silnici. Vzdálený dvůr na potoku Trkmance ční ostrovem ze šedivých vln její. … Mnoho zvěře v lese a na polích zahynulo nenadálým a rychlým vystoupením řeky z břehů.“ Tato událost byla zaznamenána i v mnohých kronikách. Jako příklad lze uvést záznam z kroniky obce Lanţhot: „Opět našim milým potomkům na památku, by jim pán Bůh poţehnal a je od kaţdého neštěstí milostně zachrániti ráčil, tímto připomínáme ţe rok tento počal s dosti velkou zimou a sněhem, který dosti dlouho trval a pak nato hned dne 12.ho března 1888 došla velká voda Morava a Dije, která aţ přes měsíc květen trvala.voda Dije byla tak velká, ţe tekla přes silniců od fabryky aţ po hranice“ (Archiv fary Lanţhot, Farní kronika 1801-1890, s. 57). Povodeň zasáhla celkem 30 obcí v rámci naší oblasti. Škody vznikly na mostech, domech, loukách a polích. Došlo k mnoha protrţení hrází. Finanční škody vzniklé po povodních se pohybovaly v průměru kolem 3000 zlatých na obec. I námi vyhodnocené informace z obr. 11 prokazatelně ukazují výskyt nadprůměrných odchylek sráţkových úhrnů oproti normálu, které dosahovaly hodnoty 220,6 mm.

59

Obr. 25. Postiţené obce, oblasti a rozsah povodní v období 7. - 16. března 1888

8.2.2. Krupobití  12. – 16. červen 1855

Krupobití, 12. – 16. června 1855, zasáhlo převáţně území tehdejšího Znojemského kraje. Celkem bylo postiţeno 21 obcí. I kdyţ tehdejší období krupobití, co do počtu obcí a velikosti zasaţeného území nebylo příliš rozsáhlé, způsobilo rozsáhlé škody na majetku a pro samotné obyvatelstvo měla nedozírné následky. Nemalé škody byly způsobeny na úrodě, zničena byla obydlí obyvatel a došlo i k poranění od krup. Škody celkově přesáhly 780 000 zlatých. Tato přírodní katastrofa měla vliv na velikost úrody. V kraji nastala bída, nedostatek potravin a krmiva pro dobytek suţoval kaţdého obyvatele. V důsledku této katastrofy vznikly sbírky na podporu tamního obyvatelstva. Událost byla zachycena nejen ve zprávě v Moravských novinách (1855, č. 50), ale také v Brünner Zeitung (1855, Nr. 139). Ukázka ze zprávy o události (Moravské noviny, 1855, č. 50): „14. června bylo naše okolí hrozným neštěstím navštíveno. Nad vesnicemi: Kasárnou [část Znojma], Mašovicemi, Citonicemi, Vranersdorfem [Vranovská Ves], Obramovým kostelem [Olbramkostel], Gunárovem atd. strhla se strašná bouřka, kteráţ tak strašně burácela, jako by byl zde uţ

60 soudný den. Kroupy padaly tak velikánské, ţe nemají pamětníka; byly veliké jako slepičí vejce, ba i přes půl funta těţké a sypaly se s takovou prudkostí dolů, ţe lidé ranily, zajíce na poli, kachny, husy a jinou drůbeţ dotloukli, furmanům venku koně aţ do krvácení ranily, střechy protloukly a všecko osení kol kolem zničily. – Při nynější drahotě Bůh ví, jak takové neštěstí ještě snesem, a odkud se nám dostane pomoci.“

Obr. 26. Rozsah krupobití a postiţené oblasti v období 12. – 16. června 1855

 10. červenec 1865

Červenec roku 1865 byl jedním z nejničivějších měsíců tohoto roku. Území jiţní Moravy postihlo hned několik ţivelných katastrof najednou. Bouřka, povodně a krupobití byly hlavní ţivly, suţující dané území. Bouřka společně s krupobitím napáchaly na mnoha místech značné škody, ničily majetek, jak uvádí zpráva Dvorského (1909, s. 38): „R. 1865 [10. červenec] snesla se veliká bouřka s krupobitím. Co kroupy nepotloukly, to voda zaplavila a zničila. V Divácích, Borkovanech, Hostěhrádkách, Bošovicích a Těšanech všechna úroda byla docela zničena. Sta stromů zničeno a mnoho zvěře kroupami ubilo.“ Daná událost byla zaznamenána i v mnohých kronikách jednotlivých obcí, jako například v kronice obce Diváky: “Dne 10. července 1865 snesla se hrozná bouře a vichřice, která polámala a vyvrátila v Divákách mnoho set stromů a mnoho střech poškodila. Hned na to následovalo hrozné krupobití, které úrodu docela zničilo a stromy potlouklo, takţe museli lidé nově stromy vysázet“ nebo v kronice obce Rakvice (obr. 27).

61

Obr. 27. Ukázka z kroniky obce Rakvice, popisující krupobití roku 1865 (Archiv fary Rakvice, Farní kronika 1792-1881, fond: NAD 571, nestr.)

Během této události vznikly škody i na domácím dobytku. Jak popisu následující zpráva Vrbase (1898, s. 345): „Dne 10. července r. 1865. odpoledne přihnaly se od západu přes kopec Dubovy nad městečko Ţdánice hrozivě černé mraky a z nich vysypalo se potom spousta kroup náramné velikosti, jimiţ většina úrody Dubových [Dubňany], v Nových a Starých Horách [část obce Jihlava]a dále v Loučicích [Lovčice] nadobro zničena, střechy domů poškozeny a vytlučena všechna okna z té strany, odkud bouře šla. S tou dobou pastýř byl s dobytkem u Bezednice [Besednice], kde padajícími kroupami jedna kráva ze stáda byla zabita. Za štěstí je moţno pokládati, ţe největší část zhoubného mraku vychrlila ledový obsah svůj nad okolními lesy, táhnouc se dále k Lovčicím [Kosova Hora] aţ po Jestřabice [Koryčany], kde nejhůře řádila.“ Celkem bylo postiţeno 21 obcí v rámci krupobití a 11 obcí zasáhla silná bouře (obr. 28).

Obr. 28. Postiţené obce, oblasti a rozsah povodní a krupobití v období 10. červenec 1865

62

Po této ničivé události, bylo nutné jednotlivým obcím pomoci k jejich obnově. Jak uvádí Moravské noviny (1865, č. 97): „J.V. císařovna Karolina Augusta darovala 9 krupobitím postiţeným obcím moravským a sice Hrádku, Grafendorfu [Hrabětice], Malým Křidlovicím [Křídlůvky], Hrušovanům [Hrušovany nad Jevišovkou], Hevlínec, Jaroslavicím, Olekšovičkám [Slup], Šanovu a Velkým Dyjákovicím [Dyjákovice], vcelku 600 zl. Vojtěch sv. pán z Vidmanů daroval pro krupobitím dne 10. července postiţené obyvatelé několik okresů mor. 25 zlatých.“

8.2.3. Bouřky a blesky

Blesky jsou nedílným doprovodným jevem bouřek. Následující výsledky hodnotí počet výskytu bouřek v rámci daného období, a pokud byly pozorovány i blesky způsobující škody, byly v následující statistice zaznamenány.

 1. – 3. srpen 1888

Srpnová událost nebyla jedinou v tomto roce, která byla zaznamenána. Dosahovala však největších rozměrů a vzniklé škody byly mnohem závaţnější. Bouřka postihla celkem 19 obcí v rámci studovaného území. Devět obcí bylo společně s bouřkou postiţeno i krupobitím, které však nemělo tak škodlivé následky. Hlavní škody byly na úrodě. Moravské noviny (1888, č. 182) k tomu uvádějí: „Minulou středu odpoledne se nad Petrovicemi, Lisnicemi a Rakšicemi [Moravský Krumlov] strhla bouře s krupobitím, jeţ nadělala škody na polích, ovocných zahradách a na vinicích.“ Tato událost byla popsána i v novinách Brünner Zeitung (1888, Nr. 180): „Sehr großen Schaden hat das von einem Wolkenbruch begleitete Gewitter in Possitz angerichtet. Die Felder haben durchwegs sehr gelitten. Am 1. August entlud sich ein Gewitter mit Hagel über die Ortschaften Durchlaß und Ţerotitz, einen bedeutenden Schaden an den Sommerfrüchten und Weingärten verursachend. Am 2. August begann um 4 Uhr Nachmittags ein fürchterliches Gewitter, welches bis 7 Uhr Abends angehalten hatte und während welcher Zeit unter furchtbaren Blitzschlägen ein strömewnder Regen niederfiel. In der Nacht am 3. d. Mts. Kam nochmals ein noch stärkeres Gewitter mit einem wolkenbruchartigen Regen, begleitet von einem

63 heftigen Sturme, welcher die Bäume brach und entwurzelte. Die Fluthen des Jaispitzerbaches haben an vielen Stellen das unregulirte Bett verlassen, die Dämme an mehreren Stellen durchbrochen und in der Zeit von 6 bis 11 Uhr Vormittags des 3. August glich das ganze Jaispitzbachthal einem See. - Die Znaimer Garnisons-Truppen, welche am 3. August, Früh um 8 Uhr, in Proßmeritz einlangten, konnten ihren Weitermarsch nach Weinitz nicht fortsetzen, weil die Fluthen des Jaispitzbaches die Bezirkstraße bedeckten.4“ [4Ve volném překladu: Velké škody vznikly během lijáku, který doprovázel v Possitzích. Pole byla zničena. Dne 1. srpna vypukla bouřka s krupobitím ve vesnicích (Ţerotitz), způsobila značné škody na letním ovoci i víně, poničeny byly zahrady. Dne 2. srpna začala ve dvě hodiny odpoledne hrozná bouře, která skončila aţ v 7 hodin večer. Během této doby bylo na obloze nespočetné mnoţství blesků. V noci na 3. srpna se strhla ještě silnější bouře a průtrţ mračen, která vyvracela stromy. Voda Jaispitzerbaches se rozlila do okolí, na několika místech byla protrţena hráz během 6. – 11. hodiny ranní [3. srpen]. Znojmo – posádka vojáků, která 3. srpna v 8 hodin ráno vyšla z Prossmeritze nemohla pokračovat v pochodu do Bojnic, jelikoţ silnice byla pod vodou.]

V obci Čejkovice zapálil blesk obydlí č. 43. Škody dosahovaly aţ 800 zlatých (Brünner Zeitung, 1888, Nr. 184).

Obr. 29. Postiţené obce, oblasti a rozsah bouřek a blesků v období 1. – 3. srpna 1888

64

 30. červen – 1. červenec 1898

Hrozné krupobití. Těmito slovy byla událost popisována v Moravských novinách (1898, č. 149):„Ve čtvrtek [30. červen] v noci rozpoutala se nad Podivínem, Bilovicemi [Velké Bílovice], Prušánkami, Lanštorfem [Ladná] a Ţiţkovem [Moravský Ţiţkov] hrozná bouře s krupobitím, která veškeré polní plodiny na polích a v zahradách zničila.“ Tato bouřka 30. Června [čtvrtek] zasáhla pět obcí. Avšak následující den se nad danou oblastí strhla velká průtrţ mračen, doprovázená blesky a hromobitím. Celkem bylo postiţeno 12 obcí. Hlavním důvodem, proč je tato událost vybrána mezi zajímavé jevy 19. století je fakt, ţe finanční újma byla vyčíslena na 19 000 zlatých. Ve většině obcí byla navíc událost doprovázena blesky, které zapalovaly lidská obydlí a hospodářská stavení, blíţe viz Brünner Zeitung, 1898, Nr. 137. Tento extrémní hydrometeorologický jen byl zaznamenán i v kronikách obcí. Jako příklad lze uvést zprávu z kroniky obce Kobylí (Kronika obce 1857-1907, fond: NAD 90): „Červen a červenec vyznamenávají se hojnými lijáky, dešti a chladnem. Sena i jetele stěţí dostali domem. Na posečení obilí prší stále. Letos se osvědčuje, ţe z Medardova kápě, čtyrycet dnú kape. Ţně ukončeny bez větší škody, ač předpokládalo takřka přes celé ţne, obilí neporostlo.“

Obr. 30. Postiţené obce, oblasti a rozsah bouřek a blesků v období 30. června – 1. července 1898

65

8.2.4. Mráz 21. - 25. května 1866

Rok 1866 byl extrémní z hlediska výskytu, které během pěti dnů postihly celkem sedmnáct jihomoravských obcí.

Obr. 31. Rozsah mrazů postiţené oblasti v období 21. – 25. května 1866

Veškeré zprávy, vztaţené k tomuto roku, hovoří o velkých mrazech. Podle Vrbase (1930, s. 431): „V noci z 21. na 22. května 1866 byl velký mráz, pomrzlo ţito a na níţinách turkyně, brambory a fazole.“ Další zpráva Kordiovského et al. (1997, s. 299): „Dne 23. května, kdyţ nejlépe rýţ kvetla, přišel takový mráz, ţe rýţ v květě zmrzla. Dne 24. 5. přišel hned druhý mráz, takţe i všecko ovoce pomrzlo a neostálo ničeho jedině od půl kopca v Lanštorfském [Ladná] poli rýţ nezmrzla aţ k Prechovu. Za několik dní jsme ty rţa sekli a seli jsme do nich prosa nebo pohanku, a která se nechala stát narůstala sláma tuze dlouhá, ale zrna neměla tak, ţe ji lidé vozili zrovna domů a ne do stodol. Erteple a turkyně téţ zmrzly aţ do zemi, ale zase vyrostly, které ale lidé zaorali, byly mnohém větší, neţ které ostaly stát, pšenice byly toho roku tuze špatné, poněvadţ téţ přemrzly a vyrůstaly ze zemi druhé, takţe kdyţ první dozrála, druhá kvetla, ječmena a ovsa bylo mnoho a byly dobré. Fazole vymrzly docela a sázeli lidé po druhé a bylo jich mnoho a byl ten rok úrodný na všecko mimo rţi, pšenice a ovoce.“ O tomto mrazovém období se dochoval záznam

66 v kronice obce Archlebov (Archlebov - kronika do 1945, fond: OÚ - A), která popisuje tuto událost jako období, během kterého vše pomrzlo, nebo také v kronice obce Vracov (1922, s. 53): „Neblahý rok 1866 byl ještě v ţivé paměti občanů. Dne 4. Června toho roku postiţen byl Vracov a celý kraj silným mrazem. Obilí, nalézající se právě v květu, vinohrady a okopaniny byly mrazem zničeny. Štěstím bylo, ţe pozdější příznivá pohoda škody mrazem způsobené poněkud zacelila.“ Během ostatních let 19. století nebyly jiţ záznamy o mrazu tak četné. Pokud se přece jen vyskytly, měly spíše obecný charakter bez konkrétní časové datace.

8.2.5. Sucho roku 1863

I kdyţ tato událost má obecný charakter a není přesně spojena s určitým datem, záznamy o suchu se vyskytly celkem v 11 obcích. Zprávy, které popisují daný rok sucha, byly například z Albrechtova, Šanova a Těšan. Tyto události jsou zaznamenány primárně v kronikách jednotlivých obcí (Kronika Albrechtova do roku 1945, s. 47): „Tohoto roku [1863] bylo veliké sucho. Vyschly potoky i studně. V obci byla voda jen v Harachůvce. Tam mohli chodit pro vodu jen ti, kteří neměli potahů. Potahy jezdili pro vodu do "Podhajůvky" a do "Dřímové". Lidé šrotovali obilí doma na mlýnkách. Kráva stála 15-20 zlatých.“ V souvislosti s tímto nedostatkem vody se sníţily ceny dobytka a sběr vína byl v oblasti okresu Znojmo započat dříve, neţ obvykle (http://www.kvh.estranky.cz/clanky /nezarazene /stara-radnice ze dne 23. 12. 2010): „Sběr hroznů se tento rok konal uţ 18. září. Bylo velké sucho. Od počátku roku do 17. srpna ţádný déšť. Naprostá neúroda, ţádná píce. Dobytek je prodáván za pakatel.“

67

Obr. 32. Rozsah sucha a postiţené oblasti v období roku 1863

I hodnocení odchylek ročních sráţkových úhrnů od normálu (1960-2000) vykazuje hodnoty odpovídající roku 1863 jako nejsuššímu roku 19. století. Hodnota odchylky průměrného sráţkového úhrnu od normálu dosáhla -211,4 mm.

8.2.6. Vichřice 14. srpen 1890 Během léta roku 1890 se v rámci studovaného území vyskytlo několik ničivých událostí. Okresy Břeclav, Hodonín i Znojmo byly postiţeny bouřkami, krupobitím, lijáky i vichřicí. Během jednoho dne, 14. srpna, způsobila vichřice škody celkem ve 24 obcích (obr. 31). Tento den je popisován v mnohých záznamech jako „nešťastný den“. Veškeré zprávy jsou o ničivé události, které odnášela střechy, lámala větve, ničila úrodu. I kronika obce Starovičky (1848-1952) zaznamenala tuto událost: „Roku 1890 byl velice bouřlivý v podobě bouřky s deštěm, s kroupami a vichřicemi a hromobitím spojené škodily náramně u nás, ale ještě hůře v okolí. Vinohrady měli mnoho hroznů, ale špatně kvetly, v září znovu následkem houby (peronospory), takţe hrozny neuzrály i vína tak bylo málo a kyselé.“ Zpráva z knihy Dějiny města Ţdánic k tomu uvádí (Vrbas, 1898, s. 369): „První taková nehoda vodní vznikla bouří, která se přihnala od jihozápadu dne 14. srpna 1890 po páté hodině odpolední. Napřed zdvihla se náramná vichřice beroucí sebou prach země v takové míře, ţe nebylo před sebe viděti ani pět kroků; v malé chvíli stupňovala se

68 vichřice tak, ţe na sta a sta i nejsilnějších stromů v lese a na polích zpřelámala nebo i z kořenů vyvrátila; mandele obilné, které se nacházely dosud na polích, byly rozmetány a snopy z nich odneseny na sta ano na tisíce kroků; vichřice smetala křidlice a došky se střech a roznášela je jako nejlehčí pérka. Velikou škodu spůsobil onen vichor také tím, ţe zvyvracel a znahýbal ve vinohradech kolí i s révovím k němu přivázaným. Lidé a dobytek na polích se nacházející byli u velikém nebezpečí, ale , díky bohu, ţádnému se nic nestalo. Hrozný tento hon povětrný trval dobré půl hodiny; potom teprv chvílemi jal se ustávati. Tu bylo viděti, kterak od Archlebova směrem k Lovčicím hnaly se děsně černé mraky aţ po zemi se valící, z nichţ kroupy jen se sypaly. Hukot z toho byl jako v ţelezničním vlaku. Na Hamrlíkách, na Hédách [Hrušky], v Romlţlách, na Padělkách [Rapotice], v Hambéskách [Ţdánice] a v Nedbalkách [Mouchnice] co úrody kromě sklizeného jiţ obilí zůstalo, bylo tehdy ze tří čtvrtin kroupami potlučeno. Nad Městečkem a dále k severu teprv potom nastal veliký liják a padaly kroupy, které sice mnoho škody nenadělaly, ale vody se navalilo ze všech stran tolik, ţe všechna nízko poloţená místa v městečku a na polích byla zaplavena. Voda ze Starých Hor přelila se přes horní zeď hřbitovní, kterou na 20 – 30 kroků poškodila a po hřbitově šířem se rozlila.“

Obr. 33. Rozsah vichřice a postiţené oblasti v období 14. srpna 1890

69

9. ZÁVĚR

V diplomové práci byly shromáţděny, hodnoceny a analyzovány informace o extrémních hydrometeorologických jevech během 19. století v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo. Nejdůleţitějším krokem celé diplomové práce, bylo vytvoření databáze, která obsahuje dostupné zprávy, týkající se našeho časového období a území. Pro získání těchto informací byla navázána e-mailová (osobní) komunikace se starosty všech 289 obcí v našem území. Bylo nutné probádat dostupné kroniky, ať se jiţ jednalo o kroniky obecní, farní nebo školní, ve Státním okresním archivu v Hodoníně, ve Státním okresním archivu ve Znojmě a ve Státním okresním archivu v Břeclavi se sídlem v Mikulově. Samozřejmě není moţné opomenout publikace, vztahující se k naší problematice. Jednalo se například o hasičské kroniky, ve kterých se dochovaly zprávy o škodách způsobených bleskem, jednalo se i o literaturu vztahující se k jednotlivým okresům, jako například publikace Znojemský okres (PEŘINKA, 2008). Není moţné opomenout publikaci Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček (FUČÍK, 1979), která charakterizuje tehdejší společnost. Data, vztahující se k druhé polovině 19. století, byla získána převáţně z novin, vycházejících v tehdejší době, a kniţní publikace Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku (BRÁZDIL, KIRCHNER et al., 2007). Na základě zpracovaných dat byly pomocí časové a prostorové analýzy následně charakterizovány významné události 19. století. Námi řešené časové období bylo rozděleno do dvou intervalů (1801-1850 a 1851-1900). Důvodem bylo mnoţství dostupných zdrojů, které zachycovaly extrémní hydrometeorologické jevy. Druhou polovinu 19. století je díky rozšiřující se distribuci novin, moţné charakterizovat podstatně vyšším počtem záznamů o hydrometeorologických událostech. Události, které postihly nejvíce obcí, zasáhly rozsáhlé území, ničily majetek a případně způsobili oběti na lidských ţivotech nebo úhyn dobytka, byly následně doplněny o historické záznamy, popisující danou událost. Ke kaţdé, takto podrobněji specifikované události, byla vytvořena mapka postiţených obcí a území. Nejvyšší počet dochovaných záznamů o extrémních hydrometeorologických jevech bylo období let 1881-1890. Naopak nejniţší mnoţství údajů se dochovalo z první poloviny 19. století, z let 1801-1810. Je však otázkou, do jaké míry se na tomto faktu podílí například rozšiřující se informační zdroje v podobě novin, nebo zda opravdu byla druhá polovina 19. století celkově spojena se vzrůstajícím počtem extrémních hydrometeorologických jevů.

70

POUŢITA LITERATURA

ALBERT, E. (1970): Ekonomika moravského zemědělství ve 2. polovině 19. století. Praha, 1970

BRÁZDIL, R., KIRCHNER, K., BŘEZINA, L., DOBROVOLNÝ, P., DUBROVSKÝ, M., HALÁSOVÁ, O., HOSTÝNEK, J., CHROMÁ, K., JANDERKOVÁ, J., KALÁB, Z., KEPRTOVÁ, K., KOTYZA, O., KREJČÍ, O., KUNC, J., LACINA, J., LEPKA, Z., LÉTAL, A., MACKOVÁ, J., MÁČKA, Z., MULÍČEK, O., ROŠTÍNSKÝ, P., ŘEHÁNEK, T., SEIDENGLANZ, D., SEMERÁDOVÁ, D., SOKOL, Z., SOUKALOVÁ, E., ŠTEKL, J., TRNKA, M., VALÁŠEK, H., VĚŢNÍK, A., VOŢENÍLEK, V., ŢALUD, Z. (2007): Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. Brno, Praha, Ostrava: Masarykova univerzita, Český hydrometeorologický ústav, Ústav geoniky Akademie věd ČR, v.v.i., 2007. 432 s.

BRÁZDIL, R., TRNKA, M., DOBROVOLNÝ, P., CHROMÁ, K., HLAVINKA, P., ŢALUD, Z. (2009): Variability of droughts in the Czech Republic, 1881–2006. Theoretical and Applied Climatology. 2009, vol. 97, no. 3–4, p. 297–315.

BRÁZDIL, R., KOTYZA, O. (2002): Současná historická klimatologie a moţnosti jejího vyuţití v historickém výzkumu. Časopis Matice moravské 120/2001, Supplementum, 2002, s. 17–59.

BRÁZDIL, R. et al. (2005): Historické a současné povodně v České republice. ČHMÚ, Praha, 2005, 369 s.

BRÁZDIL, R. (2000): Historical climatology: definition, data, methods, results. Geografický časopis, 2000, roč. 52, č. 2, s. 99–121.

CULEK, M. [ed.] (1995): Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, s.r.o., 1995, 347 s. ČERVENÝ, J. (1984): Podnebí a vodní reţim ČSSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, 414 s.

71

DEMEK, J. a kol. (1965): Geomorfologie Českých zemí, 1. Vydání. Nakladatelství ČSAV, Praha, 336 s.

DVORSKÝ, F. (1909): Klobucký okres. 1909, Brno, s. 38

FRANC, O. (2000): Dějiny Kobylí v datech. 2000, Praha, s. 62

HALÍČKOVÁ, M. (2006): Hydrometeorologické extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku v období 1851-1900 ve světle dokumentárních pramenů (Diplomová práce). Brno, 2006, 75 s.

HAŇÁK, V. (2007): Mor. - Krumlovský okres. Brno, 2007, 366 s.

HAVLÍČEK, J. (1985): Vliv počasí na výsledky rostlinné výroby. Praha: ÚVTIZ, 1985, 64 s.

CHROMÁ, K. (2006): Časová a prostorová analýza krupobití letního půlroku na území Moravy a Slezska v 19. - 20. století (Disertační práce). Brno, 2006, 135 s.

JELEČEK, L. (1985): Zemědělství a půdní fond v Čechách ve 2. polovině 19. století. Academia, Praha, 1985, 283 s.

KOLÁŘ, P. (2010): Dopady klimatu a meteorologických extrémů na produkci vyybraných zemědělských plodin na jiţní Moravě v letech 1961-2007 (Diplomová práce). Brno, 2010, 88 s.

KONŮPKA, F.: Poznámky k vinařství na Moravě. In: Vinařský obzor 36, 1942, s. 137– 138.

KORDIOVSKÝ, E. et al. (1997): Podivín: vlastivědný sborník jihomoravského města. Břeclav, 1997, 553 s.

KRATOCHVÍL, A. (1924) : Hustopecký okres. 1924, Brno, s. 186

72

KRŠKA, K., ŠAMAJ, F. (2001): Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Karolinum ve spolupráci s ČHMÚ, Praha, 2001, 568 s.

KUBAČÁK, A. (1992): Dějiny zemědělství v českých zemích. CREDIT, Praha, 1992, 115 s.

KUBAČÁK, A.: Vývoj zemědělské výroby v českých zemích. Zemědělské aktuality. 1993, č. 12, s. 27-29.

KUBAČÁK, A.: Vývoj zemědělské výroby v českých zemích. Období od Bílé hory do roku 1781. Zemědělské aktuality. 1993, č. 9 – 10, s. 43-44.

NĚMEC, J. et al. (2006): Voda v České republice. Praha, Consult, 2006, 253 s.

NOHÁČ, J. (1911): Břeclavský okres. Brno, 1911, s. 172

PEŘINKA, F. V. (2008): Znojemský okres. Brno, 2008

PEŘINKA, F. V. (1906): Vranovský okres. Brno, 1906

PETR, J. (ed.) (1987): Počasí a výnosy. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1987, 368 s.

PETR, J. et al. (1980): Tvorba výnosu hlavních polních plodin. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1980

PLEVOVÁ, M. (2007): Vzpomínky na dějiny farnosti Moravská Nová Ves. 2007.

PŠTROSS, B. (1920): O poměrech vinařství na Moravě. In: Vinařský obzor 8, 1920, s. 113–116

73

STOCKÝ, J. (1935): Zemědělství v Československu. Nákladem spolku Švehlova malozemědělského ústavu, Praha, 105 s.

ŠAMAJ, F., PROŠEK, P., ČABAJOVÁ, Z. (1994): Agrometeorológia a bioklimatológia. Bratislava, 1994, 254 s.

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1. vyd.. Studia Geographica 16, ČSAV, Brno. 73 s.

TOLASZ, R., BRÁZDIL, R., BULÍŘ, O., DOBROVOLNÝ, P., DUBROVSKÝ, M., HÁJKOVÁ, L., HALÁSOVÁ, O., HOSTÝNEK, J., JANOUCH, M., KOHUT, M., KRŠKA, K., KŘIVANCOVÁ, S., KVĚTOŇ, V., LEPKA, Z., LIPINA, P., MACKOVÁ, J., METELKA, L., MÍKOVÁ, T., MRKVICA, Z., MOŢNÝ, M., NEKOVÁŘ, J., NĚMEC, L., POKORNÝ, J., REITSCHLÄGER, J. D., RICHTEROVÁ, D., ROŢNOVSKÝ, J., ŘEPKA, M., SEMERÁDOVÁ, D., SOSNA, V., STŘÍŢ, M., ŠERCL, P., ŠKÁCHOVÁ, H., ŠTĚPÁNEK, P., ŠTĚPÁNKOVÁ, P., TRNKA, M., VALERIÁNOVÁ, A., VALTER, J., VANÍČEK, K., VAVRUŠKA, F., VOŢENÍLEK, V., VRÁBLÍK, T., VYSOUDIL, M., ZAHRADNÍČEK, J., ZUSKOVÁ, I., ŢÁK, M., ŢALUD, Z. (2007): Atlas podnebí Česka. Praha, Olomouc: Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého, 2007. 256 s.

TOMÁŠEK, M. (2007): Půdy České republiky. Praha: Česká geologická sluţba, 2007. 68 s.

VÍŠKOVÁ, E. (2010): Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi (Diplomová práce). Brno, 2010, 133 s.

VRBAS, J. (1930): Ţdánsko, Zeměpisný a dějepisný popis. 1930, Ţdánice na Moravě, s. 319, s. 431

VRBAS, J. (1898): Dějiny města Ţdánic. Ve Ţdánicích, 1898, 416 s.

ZEMEK, M. (1991): Moravské vinařství v 19. století. In: Vinařský obzor, 1991, s. 2.

74

ZIMOLKA, J., CERKAL, R., DVOŘÁK, J., EDLER, S., EHRENBERGEROVÁ, J., HŘIVNA, L., KAMLER, J., KLEM, K., MILOTOVÁ, J., MÍŠA, P., PROCHÁZKOVÁ, B., PSOTA, V., RICHTER, R., RYANT, P., TICHÝ, F., VACULOVÁ, K., VÁŇOVÁ, M., VEJRAŢKA, K. (2006): Ječmen – formy a uţitkové směry v ČR. Praha: Profi Press, s. r. o., 2006, 200 s.

NOVINY: Brünner Zeitung (1855, Nr. 139) Brünner Zeitung (1876, Nr. 44) Brünner Zeitung (1876, Nr. 46 ) Brünner Zeitung (1876, Nr. 48) Brünner Zeitung (1888, Nr. 180) Brünner Zeitung (1888, Nr. 184) Brünner Zeitung (1898, Nr. 137) Moravan (1876, č. 43) Moravan (1876, č. 49) Moravské noviny (1855, č. 50) Moravské noviny (1865, č. 97) Moravské noviny (1888, č. 62) Moravské noviny (1888, č. 182) Moravské novináy (1898, č. 149)

KRONIKY:

Pamětní kniha obce Uhřické, Státní okresní archiv Hodonín, fond: OÚ – U, nestr.

Archiv fary Lanţhot, Farní kronika 1801-1890, Státní okresní archiv v Břeclavi se sídlem v Mikulově, fond: NAD 96

Archiv fary Rakvice, Farní kronika 1792-1881, Státní okresní archiv v Břeclavi se sídlem v Mikulově, fond: NAD 571, nestr.

75

Archiv fary Kobylí, Kronika obce 1857-1907, Státní okresní archiv v Břeclavi se sídlem v Mikulově, fond: NAD 90, nestr.

Kronice obce Archlebov (do 1945), Státní okresní archiv Hodonín, fond: OÚ – A, nestr.

Paměti městyse Vracova, Státní okresní archiv Hodonín, fond: OÚ, s. 53

Archiv fary Starovičky, Farní kronika 1848-1952, fond: NAD 569, nestr.

INTERNETOVÉ ZDROJE

Archivní mapy. [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW:

BRÁZDIL, R., KOTYZA, O.. Současná historická klimatologie a moţnosti jejího vyuţití v historickém výzkumu [online]. [cit. 2010-12-20]. Dostupné z WWW:

Encyklopedie Wikipedia. [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW:

Genea. [cit. 2011-05-12]. Dostupné z WWW:

Fyziologie rostliny. [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW:

Databáze dlouhodobých změn vyuţití ploch Česka (1845-2000). [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW:

Klub vojenské historie Litobratřice. [cit. 2010-12-23].

76

Dostupné z WWW:

Mikulovice. [cit. 2009-09-13]. Dostupné z WWW: < http://www.mikulovice.eu >

Půdní klasifikace. [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW:

Povodí Moravy. [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: < http://www.pmo.cz>

Povodně. [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW:

Stavěšice. [cit. 2009-09-13]. Dostupné z WWW:

Zákon o kronikách. [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: < http://new.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/ kroniky_2vydani.pdf >

77

PŘÍLOHY

Literatura vztahující se k 19. Století

KRONIKY:

Archlebov - kronika do 1945. fond: OÚ - A, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

Archiv fary Poštorná, Farní kronika 1827-1916, fond: NAD567, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Přibice, Farní kronika 1783-1846, fond: NAD569, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Rakvice, Farní kronika 1792-1881, fond: NAD569, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Starovice, Farní kronika 1865-1917, fond: NAD569, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Starovičky, Farní kronika 1848-1952, fond: NAD569, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Rakvice, Farní kronika 1790-1909, fond: NAD569, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Mušov, Farní kronika 1866-1942, fond: NAD569, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Poštorná, xerokopie kroniky fary - II. díl, fond: NAD567, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Němčičky, Farní kronika 1787-1919, fond: NAD556, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Nový Přerov, Farní kronika 1838-1933, fond: NAD560, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Březi, Farní kronika 1740-1916, fond: NAD532, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Klobouky, Farní kronika 1653-1842, fond: NAD546, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.NAD 588 Archiv fary Kurdějov, Farní kronika 1813-1839, fond: Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Vlasatice, Farní kronika 1807-1832, fond: NAD569, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Kurdějov, Farní kronika 11839-1885, fond: NAD588, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Křepice, Farní kronika 1785-1806, fond: NAD549, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Diváky, Farní kronika 1785-1937, fond: NAD535, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Dobré Pole, Farní kronika 1785-1933, fond: NAD 536 Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem

78 v Mikulově, nestr.

Archiv fary Hustopeče, Farní kronika 1781-1865, fond: NAD 542, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Lanţhot, Farní kronika 1801-1890, fond: NAD 96, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Morkůvky, Kronika obce 1857-1931, fond: NAD 102, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Vranovice, Kronika obce 1898-1937, fond: NAD 139, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Archiv fary Kobylí, Kronika obce 1857-1907, fond: NAD 90, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Čejkovice 1881 – 1952. fond: OÚ - Če, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

Chronik der Kon. stadt Gaya 1887. fond: neuveden, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

Kronika města HUSTOPEČÍ, fond: NAD567, Státní okresní archív v Břeclavi se sídlem v Mikulově, nestr.

Památní kniha pro obec Lideřovice 1898. fond: neuveden, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

Pamětní kniha obce Terezín, fond: neuveden, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

Pamětní kniha obce Uhřické. fond: OÚ - U, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

Paměti městyse Vracova. fond: neuveden, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

Velká nad Veličkou. fond: AM – VV, Státní okresní archiv Hodonín, nestr.

LITERATURA:

ANDĚL, M. (1958): Z dějin Mikulovska. 1958

AUDY, L.: Z historie Jevišovic

ADAMEC, F. (1902): Moravský Dzierzom. Příspěvek k dějinám našeho včelařství, Včela moravská, 1902, č. 36, s. 18-20

CAKL, F. (1982): Dějiny poţárního sboru v Mikulovicich. MNV, 1982

BERVID, A. (1901): Předběţné výsledky sčítání lidu k 31. 12. 1900. 1901, s. 276-292

BÍLEK, L. (1939): Draţůvky In. Na našem Slovácku, Kyjovsko, Ţdánicko, sv. 4. Kyjov, 1939, s. 208-211

BÍLEK, L. (1979): Dubňany In. Znaky a pověsti jihomoravských měst a městeček. Brno, 1979, s. 193

BÍNA, Z. (1988): Ladislav Koukal, kronikář obce Blíţkovice. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě. 1988, s. 132-133

BÍNA, Z. (1987): Jan Houzar, kronikář obce Hodonice. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě, 1987, s. 88- 89

BÍNA, Z. (1913 ): In. Haňák, V.: Mor. - Krumlovsky okres, Brno, 1913, s. 132-141, 150-161

BÍZA, J., SKÁCEL, J. (1973): Slovácká obec Rohatec. Rohatec, 1973, 179 s.

BLAHA, J. (1940): K vývoji vinařství na Slovácku. MS 3, 1940, s. 16

79

BLAHA, J. (1942): Réva vinná a podnebí v moravských poměrech, 1942, VO, 36, s. 162-167

BOUDA, S. OHNOUTKA, F. (1939): Keňany In. Na našem Slovácku, Kyjovsko, Ţdánicko, sv. 4. Kyjov, 1939, s. 58-60

BRADÍKOVÁ, J. (1981): 850let Hrušovan nad Jevišovkou. Hrušovany n. J., 1981, 35s.

BRYCHTA, Z. (1979): 750let Hodonic.

BRYCHTA, Z. (1904): Hodonice In: Peřinka F. V.: Znojemský okres, Brno, 1904, s. 209-214

BRODESSER, S. (1989): Nad historickým obrazem Jevišovic. K 700 výročí první písemné zprávy, VVM, 41, 1989, s. 180-186

BRODESSER, S. (1989): Příspěvek k hospodářskému a socialistickému vývoji Jevišovic v 17-19. století, ČMMZ, 1982, s. 157-168

BUCHMANN, A. (1925): Hradisko In: Moravsko, Krumlovsko a Hrotovsko. Moravský Krumlov, 1925, 118- 120

BUKOVANSKÝ, K. J. (1909): In. Kloboucký okres. Brno, 1909, s. 88-98, 119-133

BUKOVANSKÝ, K. J. (1969): In. Břeclavsko. Brno, 1969, s. 384-386, 390-405

BUREŠ, A. (1963): Břeţany kukátkem dějin. Břeţanské noviny, 1963, č. 1, s. 5

BUREŠ, A. (1904): In: Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 162-176, 202

BUREŠ, A. (1913): In: Haňák, V.: Mor. - Krumlovsky okres. Brno, 1913, s. 145-171

CYPRIS, J. (1911): Hrušky In. Noháč, J: Břeclavský okres. Brno, 1911, s. 201-205

ČECH, L. (1905): Vinařství, Bzenec. 1905, 65 s.

ČERNÝ, HRUBIĆKA, KARÁSEK (1925): Podnebné poměry našeho okresu In. Moravsko, Krumlovsko a Hrotovsko. Moravský Krumlov, 1925, 15-22

DOBROŠ, J. (1935): Vinařství na Stráţnicku In. Hodonín město a okresy. Praha, 1935, 125 s.

DOHNAL, B. (1945): Jevišovice, historické vzpomínky. Praha, 1945, 13 s.

DOHNAL. J. (1935): Vinařství v Mutěnicích a na Hodonínsku In Hodonín město a okres. Praha, 1935, s. 94- 95

DOLEČEK, V. (1935): Čejč In Hodonín město a okres. Praha, 1935, s. 93

FIC, V., KLOBÁSKA, Z. (1980): 75 let výzkumné stanice vinohradnické v Mutěnicích. Moravín, 1980, s. 55- 60

FINTAJSL, J. (1930): Valtice a okolí. Jejich minulost a přítomnost. 1930, 62 s.

FRIDRICH, A. (1939): Vinařství ve Vracově. VO 33, 1939, 93-96

FUČÍK, B., ŠTARHA, I. (1979): In: Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno 1979, s. 348-360

FUČÍK, B., ŠTARHA, I. (1904): In: Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 61, 179-188, 203-209, 350-351, 370-383, 436-441

FUČÍK, B., ŠTARHA, I. (1913): In. Haňák V: Mor.-Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 177-185, 206-209

FUČÍK, B., ŠTARHA, I. (1905): In: Peřinka F. V.: Jaroslavsky okres. Brno, 1905, s. 78-91

FUČÍK, B., (1906): In: Peřinka F. V.: Vranovský okres. Brno, 1906, s. 135-148

FUČÍK, B., (1898): Sbor hasičský v Mikulovicích In. Krška T. Hasičská kronika. Holešov, 1898, s. 512-513

HANÁK, J. (1922): Dějiny vinařství v Bzenci. 1922, s. 71, 93

80

HAVRDA, Z. (1988): K zaloţení hasičského sboru v Kuchařovicíh, 1988, č. 10, s. 11-12

HERFERT, K. (1950): Dějiny městečka Mutěnice. MK, 5, 1950, č. 1-2, s, 10-11

HERFERT, K. (1979): Mutěnice In. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno, 1979, s. 199

HAVRDA, Z. (1904): Kuchařovice In: Peřinka F. V.: Znojemský okres, Brno, 1904, s. 282-285

HLOHOVEC (1935): Pamětihodná kniha obce Hlohovec. 1935, s. 1-2, 13-14

HOJNÝ, F. (1957): Kronika města Břeclavě. Jasný cíl. 1957

HOLEŠINSKÝ, P. (1971): Městečko Čejč. 1971, 109 s.

HOLCMAN, V. (1962): 100 let cukrovaru v Kelčanech. Kelčany, 1962, 42 s.

HOLCMAN, V. (1941): Dějiny Skoronic. Skoronice, 1941, 35 s.

HOLCMAN, V. (1939): Milotice In. Na našem Slovácku, Kyjovsko, Ţdánicko, sv. 4. Kyjov, 1939, s. 82-84

HORÁK, J. (1994): Hustopeče před sto lety. Listy Hustopečska, 1994, č. 1-2, s. 5

HORÁK, J. (199): Z historie. Listy Hustopečské, 1993, č. 12, s. 11

HORŇANSKÝ, A. V. (1997): Vinařství na Moravě. 1997, s. 30-32

HOSÁK, L. (1940): Fara v Běhařovicích. Naše obec, 1940, 211 s.

HOSÁK, L. (1926): Dějiny panství a města Břeclavě. 1926, 113 s.

HOSÁK, L. (1948): Dějiny hustopečská od poloviny 14 stol. Příspěvek k starším dějinám Moravy. 1948, 106 s.

HOSÁK, L.: Dějiny městečka velkých Pavlovic

HOSÁK, L. (1930): Z dějin břeclavského pivovaru. 1930, č. 19, V.

HOSÁK, L. (1924): In Hosák L: Hustopecky okres. Brno, 1924, s. 66-74

HOSÁK, L. (1923): Příspěvky z dějin vinařství na panství Hodonínsko – pavlovském. 1923, VO, 17, s. 22-24

HOUDEK, V. (1890): Z paměti knihy Novolhotské. ČVSMO, 7, 1890, s. 41-42, 91

HRDLIČKA, B. (1929/1930): Teplota vzduchu v západní a jihozápadní Moravě. 1929/1930, s. 89-94

HURT, R. (1968/69): Z dějin města Albrechtova. OHC, 1968/69, s. 50-51

HURT, R. (1949): Z historie městečka velká nad Veličkou. VVM, 4, 1949, 114-116

HYNEK, M. (1976): Kyjov. 850. Výročí prvního písemného dokladu. Kyjov, Mest NV, 1976

INIČIČ, P. (1949): Vinařství v Prušánkách, VO, 42, 1949, s. 90-92

IŠTVAN, M. (1905): Pole In. Moravsko, Krumlovsko a Hrotovsko. 1905, s. 277-278

IŠTVAN, M. (1925): Zemědělství. Statistické tabulky In. Moravsko, Krumlovsko a Hrotovsko. 1925, s. 266- 276

JANOUŠEK, J., KOKORSKÝ, J. (1939): Karlín In. Na našem Slovácku, Kyjovsko, Ţdánicko, sv. 4. Kyjov, 1939, s. 211-213

JAŠA, V. (1961): Dyjákovice. 26. 4. 1961, s. 3

JAŠA, V. (1904): In. Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 3, 60-67, 144-146, 189-202, 246, 278- 279, 363-370, 383-384, 388, 396-415, 416-419, 458-461,

JAŠA, V. (1913): In: Haňák V: Mor.-Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 127-129, 189-191, 238-239, 271-280, 288-293, 357-358

81

JAŠA, V. (1906): In: Peřinka F. V.: Vranovský okres. Brno, 1906, s. 149-151, 177-178

JAŠA, V. (1905): In: Peřinka F. V.: Jaroslavský okres. Brno, 1905, s. 3, 24-37

JAŠA, V. (1913): In. Kratochvil A: Pohořelický okres. Brno, 1913, s. 118-133

JAŠA, V. (1913): In: Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček

JAŠA, V. (1898): In:Krška T. Hasičská kronika. Holešov, 1898, s. 506, 513

JAŠA, V. (1988): Na toulkách za historií a pověstmi Hlubokých Maršůvek. Hluboké Maršůvky, 1988, s. 32.

JAŠA, V. (1981): Kravsko. Historický nástin od pravěku po socialistický dnešek. Kravsko, MNV, 1981, 32s

JAŠA, V. (1988): Olbramkostel 1538-1988 let povýšeni na městečko. Citonice, MNV, 1988

JAŠA, V. (1971): Poznej svůj okres. Od pěstního klínu k vzduchové vrtačce a drtičkám . 18. 8. 1971, s. 3

JELÍNEK, R. (1972): 700 let obce Miroslavické Klínice. Moravské Klínice, 1972, 91 s.

JELÍNEK, R. (1913): Morašice In. Haňák, V.: Mor. - Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 261-265

KADEŘÁVEK, R. (1876): Réva vinná. 1876, s. 795-797

KALINA, J. (1969): Poštorná In. Břeclavsko. Brno, 1969, 571-575

KONEČNÝ, L. (1969): In. Břeclavsko. Brno, 1969, s. 406-411

KRATOCHVÍL, G. (1908): Němčice velké u Ţidlochovic. Odůmrť 1562. 1908, s. 161-163

KRECHLER, E. (1905): In: Peřinka F. V.: Jaroslavský okres. Brno, 1905, s. 37-40, 91-100

KRECHLER, E. (1913): In: Kratochvíl A.: Pohořelský okres. Brno, 1913, s. 86-98

KRYČDEK, R. (1958): Mikulovské panství po válce třicetileté. 1958, s. 114-117

KRYČDEK, R. (1955): Ohlasy roku 1848 na Mikulovsku. 1955, s. 25-26

KŘEPINSKÝ, J. (1931): Povětrnostní poměry znojemského kraje. Krása našeho domova, 23, 1931, s. 92-94.

KOTZMAN, A. (1936): Z dávných dob In. Na našem Slovácku, Kyjovsko, Ţdánicko, sv. 3. Kyjov, 1936, s. 167-1668

LAKOSIL, J. (1951-53): Stará kronika bzenecká, sborník SLUKO, oddíl B, I. 1951-53, s. 149-153

LANTZBERG, F.: Z historie obce. Jaroslavický zpravodaj, č. 3, s. 6

LANTZBERG, F. (1904): Jevišovice In: Peřinka F. V.: Znojemský okres, Brno, 1904, s. 246-277

LANTZBERG, F. (1989): Jevišovice 1289-1989. Jevišovice, 1989, 62 s.

LOJKA, F. (1936): Zemědělství (Kyjovsko) In. Na našem Slovácku – Kyjovsko – Ţdánicko. Kyjov, 1936, s. 96-100

LOJKA, F. (1939): Násedlovice In. Na našem Slovácku – Kyjovsko a Ţdánicko, sv. 4. Kyjov, 1939, s. 218- 219

LOJKA, F. (1930): Násedlovice In. Vrbas, J. Ţdánicko. Ţdánice, 1930, s. 438-455

LUPPICH, E. (1928): Památný rok v dějinách městyse Hodonín, regulace Dyje v r. 1831. Znojmo, 1928, č. 10

LUPPICH, E. (1970): Hluboké Maršůvky 1220-1970. Historický nástin od pravěku po dnešek. Hluboké Maršůvky, 1970, 45 s.

MAČÁL, P. (1927): Popis a dějiny Blatnice. 1927, 32 s.

82

MAYER, N., PELIKAN, J., ČECHOVA, M. (1987): Hostim 1887-1987. 100 let poţárního sboru. Hostim , 1987, 21 s.

MAYER, N. (1898): Sbor hasičský v Hostimě In. Krška T. Hasičská kronika. Holešov, 1898, 508 s.

MAYER, N. (1898): Hrabětice In: Peřinka F. V.: Jaroslavský okres. Brno, 1905, s. 67-71

MALÍK, R. (1935): Památky z vinařských obcí na Ţdánicku In. Naše víno. Brno, 1935

MATĚJKA, V. (1913): In. Haňák, V.: Mor. - Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 281-287

MATĚJKA, V. (1904): In. Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 418-429, 433-436, 441-443

MATĚJKA, V. (1985): Plaveč In. Mikulovice. Mikulovice, 1985, s. 33-39

MATĚJKA, V. (1906): In: Peřinka F. V.: Vranovský okres. Brno, 1906, s. 116-119, 156-157

MRŇOUS, A. (1947): Mikulovsko, vlastivědná příručka. Mikulov, 1947, 46 s.

NESHODOVÁ, S. (1998): Horní Bojanovice. Putování staletími. Podivín, 1998, 304 s.

NEVŘIVA, O. (1960): Pěstování vinné révy na Moravě v minulosti. 1960, s. 183-189

NOSEK, F. (1917): Příspěvky z dějin vinarství na Moravě. 1917, s. 44-45

NOSEK, F. (1917): Příspěvky z dějin vinařství moravského. O úrodě a cenách vína. VO 4, 1910, s. 9-11, 132- 133, 138-143

NOSEK, F. (1905): Z horních Němčiček a Šakvic. 1905, s. 85-87

NOSEK, F. : Dějiny města Pohořelic

NOSEK, F. (1936): Něco z dějin Rakvic. 1936, č. X

NOSEK, F. (1928): Něco z dějin Rakvic. 1928, č. 36: 4. IX., s. 27-29

NOSEK, F. (1907): Z dějin Šakvic u Hustopeče. 1907, s. 193-195

NOSEK, F. (1905): Z horních Němčiček a Šakvic. 1905, s. 85-87

NOSEK, F. (1908): Ţivelné nehody v Šakvicích. 1908, s. 126-128

NOSEK, F. (1908): Horní Bojanovice u Hustopeč. Vinohrady 1520. 1908, s. 302-303

NOSEK, F. (1910): Příspěvky k dějinám vinařství moravského. O úrodě a cenách vína. VO 4, 1910, s. 9-11, 132-133, 138-143

NOVOSAD, A. (1979): Hroznová Lhota In. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno 1979, s. 195-196

NOVOTNÝ, J., PÍŠTĚK, J. (1939): Moravany In. Na našem Slovácku – Kyjovsko a Ţdánicko, sv. 4. Kyjov, 1939, s. 93-96

OBRŠLÍK, J. (1963): První pozemková reforma na jiţní Moravě. Pohledy do dávné a nedávné minulosti. 1963, s. 20-31

PAVLÍČEK, R. (1925): Z našich archívů (14. stol. aţ 1. pol. 19. stol.) In: Moravsko, Krumlovsko a Hrotovsko. Moravský Krumlov, 1925, 181-185

PELCL, J. (1935): Zemědělská záloţna v Mutěnicích In. Hodonín město a okres. Praha, 1935, s. 96

PELECH, J. (1981): 850let Hrušovan nad Jevišovkou. Hrušovanske noviny, 13. 5. 1981, s. 1

PELECH, J. (1966): Z minulosti Hrušovanska. Hrušovanske noviny, 1966, č. 4

PELECH, J. (1906): Chvaletice In: Peřinka F. V.: Vranovský okres. Brno, 1906, s. 119-121

83

PEŠKAŘ, J. (1928): Z dějin kraje In. Hustopečsko. Hustopeče, 1928, s. 84-89

PRYČ, V. (1930): Z dějin břeclavského pivovaru. 1930

RED, J. DAVID (1695): 950 let města Bzence. Bzenec, Městská osvětová beseda, 1695, 64 s.

POKLUDA, A. (1935): Čejč In. Hodonín město a okres. 1935, s. 92-93

RAJSIGLOVA, A. (1939): Jeţov In. Na našem Slovácku, Kyjovsko, Ţdánicko, sv. 4. Kyjov, 1939, s. 54-58

REŢNÝ, K. (1973): Dějiny poţárního sboru v Dubňanech. Dubňany, 1973, 13 s.

PROCHÁZKA, F. (1960): Nástin historie Moravského Krumlova In. Moravský Krumlov. Brno, 1960, 13-25

RUŢIČKA, F. (1985): Přítomností i minulostí obcí Branišovice, Kubšice a Olbramovice. Olbramovice, MNV, 1985, 85 s.

SEDLÁK, S. (1966): Mlynáři na Jevišovicku (17-19stol). 1965, č. 13, s. 8

SKÁCEL, J. (1950): O stráţnickém vinařství. ČL 5, 1950, 101-103

SKÁCEL, J. (1980): Z historie Stráţnice. Stráţničan, 1979 (1980), č. 1-12

SKUTIL, J. (1966): Z minulosti Hrušovanska. Hrušovanske noviny, 1966, č. 1

SKUTIL, J. (1904): Chvalovice In: Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 242-245

SKUTIL, J. (1913): Jamolice In. Haňák V: Mor.-Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 191-200

SKUTIL, J. (1986): Zochmannova kronika Hradiště u Znojma (Z doby po r. 1837). Ročenka okresního archivu ve Znojmě, 1986, s. 57-58

SLABÝ, F. (1930): Dambošovice In. Vrbas, J.: Ţdánicko. Ţdánice, 1930, s. 258-391

SLABÝ, F. (1970): 750 let trvání obce Domanín 1220-1970. Domanín, MNV, 1970, 55s.

SLOSCHEK, E. (1937): Dějiny města. 1937, 202 s.

STEHLÍK, M. (1967). Moravský Krumlov. Brno, 1967

STRNAD, V. (1946): Pohledy na Hodonínsko před 100 lety. 1946, s. 22-23

SUCHOMEL, J. (1955): Milotice. Praha, 1955

SVOBODA, J. (1945): Z dějin vinařství v Sobůlkách. VO, 39, 1945, 17-20

ŠEBESTOVÁ, A. (1903): Lid si rozpráví o vinohradech (Kobylí). 1903, 247-248

ŠÍPEK, Z. (1983): 730 let Morašic. Znojmo, 1983, 43 s.

ŠÍPEK, Z. (1913): Moravský Krumlov In. Haňák V: Mor.-Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 76-127

ŠÍPEK, Z. (1960): Moravský Krumlov. 700 let města nad Rokytnou. Brno, 1960, 105 s.

ŠKVRNA, J. (1913): Dějiny a popis Těšic a Mikulčic. Hodonín, 1913, 92 s.

ŠPALEK, C. (1966): Jevišovice v r. 1827. 1966

ŠPALEK, C. (1898): Sbor hasičský v Jevišovicích In. Krška T. Hasičská kronika. Holešov, 1898, s. 12

ŠPALEK, C. (1966): 90 let trváni poţárního sboru v Jevišovicích. 1966, č. 5

ŠPALEK, C. (1913): In. Haňák V: Mor.-Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 200-205, 240-243

ŠTARHA, I. (1985): 750 let Lukova. 1985, 216 s.

ŠTARHA, I. (1906): Nová Ves In: Peřinka F. V.: Vranovský okres Brno 1906 148-149

84

ŠTARHA, I. (1905): In. Peřinka F. V.: Jaroslavský okres. Brno, 1905, s. 102-108

ŠTARHA, I. (1904): Mašovice In: Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 357-362

ŠTARHA, I. (1913): Medlice In. Haňák V: Mor.-Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 243-246

TARGOŠOVÁ, R. (1989): 700 let Jevišovic. Z historie i současnosti. 21. 6. 1989, s. 6

TESAŘÍK, A. (1981): 100 let dobrovolné poţární ochrany ve Vracově 1881-1981. 1981, 33 s.

TRACHTULEC, J. (1982): Bouřky na Znojemsku. 1982, 13. 10. 1982, s. 2; 20. 10. 1985, s. 2

TRACHTULEC, J. (1906): In: Peřinka F. V.: Vranovský okres. Brno, 1906, s. 127-135

TRACHTULEC, J. (1913): Lesonice In. Haňák V: Mor.-Krumlovský okres. Brno, 1913, s. 236-237

TRACHTULEC, J. (1904): Lechovice In: Peřinka F. V.: Znojemský okres . Brno, 1904, s. 290-299

TRACHTULEC, J. (1969): Litobratřice In. Zemna M, Zimákova A: Místopis Mikulovska 1848-1960, Olomouc, 1969, s. 87-89

TRMAČ, M. (1913): In: Haňák, V.: Mor. - Krumlovsky okres. Brno, 1913, s. 151-171, 232-236, 265-271

TRMAČ, M. (1904): In: Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 46-59, 277-278, 389-390, 429-433

TRMAČ, M. (1982): Hospodaření s vodou dříve a dnes. MNV, 1982, č. 1, s. 4

TRMAČ, M. (1898): Sbor hasičský v Plenkovicich In. Krška T. Hasičská kronika. Holešov, 1898, s s. 513- 514

TRMAČ, M. (1985): Z dějin Plenkovic, Ţerůtek a Citonic. 1985, leden, s. 20-22

TRMAČ, M. (1975): Z historie Mramotic. Mramoticky zpravodaj, 1975, č.1,s. 3-4

TRMAČ, M. (1975): Nesachleby před rokem 1848. 1988, č. 10, s. 10

TRMAČ, M. (1977): Olbramkostel v pramenech okresního archivu ve Znojmě. Jiţní Morava, 1977, s. 189- 191

TRMAČ, M. (1979): Olbramkostelská palírna. 22. 8. 1979, s. 4

TUNKA, Z. (1986): Našiměřice 750 let od první písemné zmínky. Ročenka okresního archivu ve Znojmě, 1986, 75-81

TUNKA, Z. (1904): In. Peřinka F. V.: Znojemský okres. Brno, 1904, s. 390-392, 476

TUNKA, Z. (1985): Němčičky In: Mikulovice 1985. Mikulovice, 1985, s. 19-25

UHRECKÝ, I., SMOLÍK, Z., VÍTOSLVSKÝ, J. (1982): Výskyt bezsráţkových dnů na Znojemsku ve vztahu k typům povětrnostních situací In: Vplyv prostredia na fytoprodukciu, Bratislava, 1982, s. 185-192

URBAN, M. (1940): Z minulosti Kyjova In. Kyjov město a okres. Brno, 1940, s. 4-6

VAHLÍDAL, K. (1926): Hlohovecká pamětní kniha z roku 1846. Břeclav, 1926, 33 s.

VLACH, J. (1983): Z historie vinohradnictví v Ţarošicích. Vinohrad, 1983, 190 s.

VLACH, J. (1969): Borkovany In. Břeclavsko. Brno, 1969, s. 358-360

VOLDÁN, V., ZEMEK, M. (1960): Velkostatek Bítov. Inventář 1640-1931. Brno, Státní archiv, 1960, 56 s.

VRBAS, J. (1940): Z dějin Ţarošic. Ţarošice, 1940, 221 s.

VRBAS, J. (1898): Dějiny městečka Ţdánic. Ţdánice, 1898, 416 s.

VRBECKÝ, F. (1936): Podnebí In. Na našem Slovácku – Kyjovsko a Ţdánicko, sv. 3. Kyjov, 1936, s. 52-60

VRBECKÝ, F. (1930): Karlín: Ţdánicko. Ţdánice, 1930, s. 402-411

85

VYHLÍDAL, K. (1910): Z letopisů městyse Tvrdonic. Stráţ Slovácká, 1910

ZEMEK, M. (1963): Březí. Pohledy do dávné i nedávné minulosti. 1963, 37 s.

ZEMEK, M. (1934): Dějiny Mušova. 1934

ZEMEK, M. (1909): In. Břeclavsko. Brno, 1909, s. 361-364, 376-383

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

Referáty online[online]. c2009 Dostupné z: [cit. 15. srpna 2009].

Encyklopedie – CO TO JE? [online]. c2009 Dostupné z: [cit. 16. srpna 2009].

Encyklopedie – Wikipedia [online]. c2009 Dostupné z: [cit. 16. srpna 2009].

Encyklopedie – Český Krumlov [online]. c2009 Dostupné z: [cit. 16. srpna 2009].

Archlebov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecarchlebov.cz> [cit. 13. září 2009].

Blatnice pod Svatým Antonínkem [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecblatnice.cz> [cit. 13. září 2009].

Blatnička [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecblatnicka.cz> [cit. 13. září 2009].

Bukovany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bukovany.cz> [cit. 13. září 2009].

Archlebov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecarchlebov.cz> [cit. 13. září 2009].

Čejč [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.cejc.cz> [cit. 13. září 2009].

Čejkovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.cejkovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Čeloţnice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.celoznice.cz> [cit. 13. září 2009].

Dolní Bojanovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.dolnibojanovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Domanin [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.domanin.eu> [cit. 13. září 2009].

Draţůvky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.drazuvky.cz> [cit. 13. září 2009].

Hodonín [online]. c2009 Dostupné z: [cit. 13. září 2009].

Hovorany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-hovorany.cz> [cit. 13. září 2009].

Hroznová Lhota [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hroznovalhota.cz> [cit. 13. září 2009].

86

Hrubá vrbka [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hrubavrbka.cz> [cit. 13. září 2009].

Hýsly [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hysly.cz> [cit. 13. září 2009].

Jeţov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.jezov.cz> [cit. 13. září 2009].

Josefov [online]. c2009 Dostupné z: < http://josefov.eu> [cit. 13. září 2009].

Kelčany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kelcany.cz> [cit. 13. září 2009].

Kněţdub [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.knezdub.cz> [cit. 13. září 2009].

Kostelec [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-kostelec.cz> [cit. 13. září 2009].

Kozojídky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kozojidky.cz> [cit. 13. září 2009].

Kuţelov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kuzelov.com> [cit. 13. září 2009].

Kyjov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mestokyjov.cz> [cit. 13. září 2009].

Labuty [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.labuty.cz> [cit. 13. září 2009].

Lipov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obeclipov.cz> [cit. 13. září 2009].

Louka [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obeclouka.cz> [cit. 13. září 2009].

Mikulčice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mikulcice.cz> [cit. 13. září 2009].

Moravany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-moravany.cz> [cit. 13. září 2009].

Moravský Písek [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.moravskypisek.cz> [cit. 13. září 2009].

Mouchnice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mouchnice.cz> [cit. 13. září 2009].

Mutěnice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mutenice.cz> [cit. 13. září 2009].

Násedlovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecnasedlovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Nechvalín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.nechvalin.cz> [cit. 13. září 2009].

Nenkovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.nenkovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Nová Lhota [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.novalhota.cz> [cit. 13. září 2009].

Nový Poddvorov [online]. c2009

87

Dostupné z: < http://www.novypoddvorov.cz> [cit. 13. září 2009].

Ostrovánky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.ostrovanky.cz> [cit. 13. září 2009].

Petrov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-petrov.cz> [cit. 13. září 2009].

Prušánky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecprusanky.cz> [cit. 13. září 2009].

Ratíškovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.ratiskovice.com> [cit. 13. září 2009].

Rohatec [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.rohatec.cz> [cit. 13. září 2009].

Skalka [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.skalkaobec.cz> [cit. 13. září 2009].

Skoronice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.skoronice.cz> [cit. 13. září 2009].

Sobůlky [online]. c2009 Dostupné z:. < http://www.sobulky.cz> [cit. 13. září 2009].

Starý Poddvorov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.poddvorov.cz> [cit. 13. září 2009].

Stavěšice [online]. c2009 Dostupné z: < http://web.telecom.cz/stavesice> [cit. 13. září 2009].

Stráţovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.strazovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Sudoměřice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecsudomerice.cz> [cit. 13. září 2009].

Svatobořice-Mistřín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.svatoborice-mistrin.cz> [cit. 13. září 2009].

Syrovín [online]. c2009 Dostupné z: < http://syrovin.cz> [cit. 13. září 2009].

Šardice [online]. c2009 Dostupné z: < http://sardice.cz> [cit. 13. září 2009].

Tasov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.tasov-tr.cz> [cit. 13. září 2009].

Těmice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.temice.cz> [cit. 13. září 2009].

Terezín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecterezin.cz> [cit. 13. září 2009].

Tvaroţná Lhota [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.tvarozna-lhota.cz> [cit. 13. září 2009].

Uhřice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.uhrice.cz> [cit. 13. září 2009].

Vacenovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vacenovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Věteřov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.veterov.cz> [cit. 13. září 2009].

88

Vlkoš [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vlkos.cz> [cit. 13. září 2009].

Vnorovy [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vnorovy.cz> [cit. 13. září 2009].

Vřesovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecvresovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Ţádovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obeczadovice.cz> [cit. 13. září 2009].

Ţarošice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.zarosice.cz> [cit. 13. září 2009].

Ţdánice [online]. c2009 Dostupné z: < http:// www.muzdanice.cz> [cit. 13. září 2009].

Ţeletice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.zeletice.cz> [cit. 13. září 2009].

Ţeravice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obeczeravice.cz> [cit. 13. září 2009].

Ţeraviny [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.zeraviny.cz > [cit. 13. září 2009].

Bantice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bantice.cz > [cit. 21. září 2009].

Běhařovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-beharovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Bezkov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bezkov.cz> [cit. 21. září 2009].

Bítov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bitov.czweb.org> [cit. 21. září 2009].

Blanné [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.blanne.cz> [cit. 21. září 2009].

Blíţkovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://mesta.obce.cz/blizkovice> [cit. 21. září 2009].

Bohutice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bohutice.cz> [cit. 21. září 2009].

Borotice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.borotice.cz> [cit. 21. září 2009].

Boskovštejn [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.boskovstejn.cz> [cit. 21. září 2009].

Boţice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bozice.cz> [cit. 21. září 2009].

Břeţany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-brezany.cz> [cit. 21. září 2009].

Ctidruţice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.ctidruzice.cz> [cit. 21. září 2009].

Černín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.cernin-zn.cz> [cit. 21. září 2009].

Damnice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net> [cit. 21. září 2009].

89

Dobřínsko [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.dobrinsko.obec.cz> [cit. 21. září 2009].

Dolní Dubňany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.dolnidubnany.cz> [cit. 21. září 2009].

Dyjákovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.dyjakovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Dyje [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-dyje.cz> [cit. 21. září 2009].

Grašlové Mýto [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.greslovemyto.cz> [cit. 21. září 2009].

Havraníky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.havraniky.cz> [cit. 21. září 2009].

Hevlín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hevlin.cz> [cit. 21. září 2009].

Hluboké Mašůvky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hlubokemasuvky.cz> [cit. 21. září 2009].

Hnanice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obechnanice.cz> [cit. 21. září 2009].

Hodonice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hodonice.cz> [cit. 21. září 2009].

Horní Břečkov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hornibreckov.cz> [cit. 21. září 2009].

Horní Dubňany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hornidubnany.cz> [cit. 21. září 2009].

Horní Kounice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net> [cit. 21. září 2009].

Hostěradice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hosteradice.cz> [cit. 21. září 2009].

Hostim [online]. c2009 Dostupné z: < http://mesta.obce.cz> [cit. 21. září 2009].

Hrabětice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hrabetice.eu> [cit. 21. září 2009].

Hrádek [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-hradek.cz> [cit. 21. září 2009].

Hrušovany nad Jevišovkou [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hrusovany.cz> [cit. 21. září 2009].

Chvalatice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecchvalatice.cz> [cit. 21. září 2009].

Chvalovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.chvalovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Jamolice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-jamolice.cz> [cit. 21. září 2009].

Jevišovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.jevisovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Jezeřany-Maršovice [online]. c2009

90

Dostupné z: < http://www.jezerany-marsovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Jiřice u Miroslavi [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.jirice.cz> [cit. 21. září 2009].

Kadov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kadov.net> [cit. 21. září 2009].

Kravsko [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-kravsko.cz> [cit. 21. září 2009].

Krhovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.krhovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Křepice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.krepice.cz> [cit. 21. září 2009].

Křídlůvky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kridluvky.cz> [cit. 21. září 2009].

Kubšice [online]. c2009 Dostupné z: < http://kubsice.eu> [cit. 21. září 2009].

Kuchařovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kucharovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Kyjovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kyjovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Lančov [online]. c2009 Dostupné z: < http://obeclancov.cz> [cit. 21. září 2009].

Lechovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-lechovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Lesná [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.lesna.cz> [cit. 21. září 2009].

Litobratřice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net> [cit. 21. září 2009].

Lubnice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obeclubnice.wz.cz> [cit. 21. září 2009].

Mackovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mackovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Mašovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.masovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Medlice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.medlice.cz> [cit. 21. září 2009].

Mikulovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mikulovice.eu> [cit. 21. září 2009].

Milíčovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.milicovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Miroslav [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mesto-miroslav.cz> [cit. 21. září 2009].

Miroslavské Knínice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.miroslavske-kninice.cz> [cit. 21. září 2009].

Morašice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.morasice.wz.cz> [cit. 21. září 2009].

91

Moravský Krumlov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mkrumlov.cz/index1.php> [cit. 21. září 2009].

Našiměřice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.nasimerice.cz> [cit. 21. září 2009].

Nový Šaldorf-Sedlešovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.saldorf-sedlesovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Olbramkostel [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.olbramkostel.cz> [cit. 21. září 2009].

Olbramovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-olbramovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Oleksovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.daniz.cz/obce> [cit. 21. září 2009].

Onšov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vranov-region.cz> [cit. 21. září 2009].

Pavlice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.pavlice-historie.wz.cz> [cit. 21. září 2009].

Petrovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.petrovice.com> [cit. 21. září 2009].

Plaveč [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecplavec.cz> [cit. 21. září 2009].

Plenkovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.plenkovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Podhradí nad Dyjí [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.podhradinaddyji.cz> [cit. 21. září 2009].

Podmolí [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.podmoli.cz> [cit. 21. září 2009].

Práče [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-prace.cz> [cit. 21. září 2009].

Prosiměřice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.prosimerice.cz> [cit. 21. září 2009].

Přeskače [online]. c2009 Dostupné z: [cit. 21. září 2009].

Řešice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.resice.cz> [cit. 21. září 2009].

Rozkoš[online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecrozkos.cz> [cit. 21. září 2009].

Rudlice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecrudlice.cz> [cit. 21. září 2009].

Rybníky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mesta.obce.cz/rybniky> [cit. 21. září 2009].

Skalice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.skaliceuznojma.cz> [cit. 21. září 2009].

Slatina [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecslatina.net> [cit. 21. září 2009].

Slup [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.slup.cz> [cit. 21. září 2009].

92

Stálky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecstalky.cz> [cit. 21. září 2009].

Starý Petřín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net/stary-petrin> [cit. 21. září 2009].

Strachotice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.strachotice.cz> [cit. 21. září 2009].

Střelice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-strelice.pbshop.cz> [cit. 21. září 2009].

Suchohrdly [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-suchohrdly.cz> [cit. 21. září 2009].

Suchohrdly u Miroslavi [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.suchohrdlyumiroslavi.cz> [cit. 21. září 2009].

Šafov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.safov.cz> [cit. 21. září 2009] . Šanov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.sanov.cz> [cit. 21. září 2009]

Šatov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecsatov.cz> [cit. 21. září 2009].

Šumná [online]. c2009 Dostupné z: < http://obecsumna.blog.cz> [cit. 21. září 2009].

Tasovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.tasovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Tavíkovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.tavikovice.w1.cz> [cit. 21. září 2009].

Těšetice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.tesetice.cz> [cit. 21. září 2009].

Trstěnice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.trsteniceumorkrumlova.cz> [cit. 21. září 2009].

Tvořihráz [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.tvorihraz.cz> [cit. 21. září 2009].

Uherčice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.uhercice.cz> [cit. 21. září 2009].

Únanov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecunanov.cz> [cit. 21. září 2009].

Valtrovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.valtrovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Vedrovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vedrovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Velký Karlov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.velkykarlov.cz> [cit. 21. září 2009].

Vémyslice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vemyslice.cz/obec.htm> [cit. 21. září 2009].

Višňové [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.visnove.com> [cit. 21. září 2009].

Vítonice [online]. c2009

93

Dostupné z: < http://www.vitonice.info> [cit. 21. září 2009].

Vranovská Ves [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net> [cit. 21. září 2009].

Vratěnín [online]. c2009 Dostupné z: < http://vratenin.cz> [cit. 21. září 2009].

Vrbovec [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vrbovec.wz.cz> [cit. 21. září 2009].

Vysočany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.vranov-region.cz> [cit. 21. září 2009].

Zblovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obeczblovice.wcw.cz> [cit. 21. září 2009].

Ţeletice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.zeletice.cz> [cit. 21. září 2009].

Ţerůtky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net > [cit. 21. září 2009].

Bavory [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bavory.cz> [cit. 21. září 2009].

Boleradice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.boleradice.cz> [cit. 21. září 2009].

Borkovany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.borkovany.cz> [cit. 21. září 2009].

Bořetice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.boretice.cz> [cit. 21. září 2009].

Brod nad Dyjí [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.brodnaddyji.cz> [cit. 21. září 2009].

Brumovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.brumovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Březí [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.brezi.cz> [cit. 21. září 2009].

Bulhary [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.bulhary.cz> [cit. 21. září 2009].

Diváky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.divaky.cz> [cit. 21. září 2009].

Dobré Pole [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.dobrepole.cz> [cit. 21. září 2009].

Dolní Dunajovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.dolni-dunajovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Dolní Věstonice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecdolnivestonice.cz> [cit. 21. září 2009].

Drnholec [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecdrnholec.cz> [cit. 21. září 2009].

Hlohovec [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hlohovec.cz> [cit. 21. září 2009].

Horní Bojanovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hornibojanovice.cz> [cit. 21. září 2009].

94

Horní Věstonice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.horni-vestonice.cz> [cit. 21. září 2009].

Hrušky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.hrusky.cz> [cit. 21. září 2009].

Jevišovka [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-jevisovka.cz> [cit. 21. září 2009].

Klentnice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.klentnice.cz> [cit. 21. září 2009].

Klobouky u Brna [online]. c2009 Dostupné z: < http://kloboukyubrna.xone.cz> [cit. 21. září 2009].

Kobylí [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kobyli.cz> [cit. 21. září 2009].

Kostice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.kostice.cz> [cit. 21. září 2009].

Krumvíř [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.krumvir.cz> [cit. 21. září 2009].

Křepice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.krepice.cz> [cit. 21. září 2009].

Kurdějov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-kurdejov.cz> [cit. 21. září 2009].

Ladná [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.ladna.cz> [cit. 21. září 2009].

Lanţhot [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.lanzhot.cz> [cit. 21. září 2009].

Lednice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.lednice.cz/cs> [cit. 21. září 2009].

Mikulov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mikulov.cz> [cit. 21. září 2009].

Milovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net/milovice> [cit. 21. září 2009].

Moravská Nová Ves Dostupné z: < http://www.mnves.cz> [cit. 21. září 2009].

Morkůvky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.morkuvky.cz> [cit. 21. září 2009].

Nikolčice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.nikolcice.cz> [cit. 21. září 2009].

Novosedly [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.novosedlynamorave.cz> [cit. 21. září 2009].

Nový Přerov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mikulovskoregion.cz/novyprerov> [cit. 21. září 2009].

Pavlov [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obec-pavlov.cz> [cit. 21. září 2009].

Perná [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.obecni-urad.net> [cit. 21. září 2009].

Podivín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.podivin.cz> [cit. 21. září 2009].

95

Pouzdřany [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.pouzdrany.cz> [cit. 21. září 2009].

Přítluky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.pritluky.cz> [cit. 21. září 2009].

Sedlec [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.sedlec.info> [cit. 21. září 2009].

Starovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.starovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Starovičky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.starovicky.cz> [cit. 21. září 2009].

Strachotín [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.strachotin.cz> [cit. 21. září 2009].

Šakvice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.sakvice.cz> [cit. 21. září 2009].

Šitbořice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.sitborice.cz> [cit. 21. září 2009].

Tvrdonice [online]. c2009 Dostupné z: < http://obec.tvrdonice.cz> [cit. 21. září 2009].

Týnec [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.tynec.cz> [cit. 21. září 2009].

Uherčice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.uhercice.cz> [cit. 21. září 2009].

Valtice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.valtice.cz> [cit. 21. září 2009].

Velké Bílovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.velkebilovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Velké Hoštěrádky [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.mesta.obce.cz> [cit. 21. září 2009].

Velké Němčice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.velkenemcice.cz> [cit. 21. září 2009].

Velké Pavlovice [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.velke-pavlovice.cz> [cit. 21. září 2009].

Zaječí [online]. c2009 Dostupné z: < http://www.zajeci.cz> [cit. 21. září 2009].

96

VYUŢITÍ POZNATKŮ O EXTRÉMNÍCH HYDROMETEOROLOGICKÝCH JEVECH V DIDAKTICE

Bc. Zuzana NERADILOVÁ

Učitelství geografie a kartografie pro střední školy

Brno 2011

97

ÚVOD

Přírodní katastrofy byly na Zemi zaznamenávány jiţ od dávných dob. Extrémní hydrometeorologické jevy v podobě bouřek, povodní, krupobití, sucha, mrazů a vichřic ohroţují naši Zemi kaţdodenně. Největší dopady vznikají na kulturní krajině, která obklopuje kaţdého z nás. V současné době je percentuálně malé území Země povaţováno za krajinu zcela přírodní. Ale i tyto oblasti se stávají, díky zvětšující se populaci, urbanizovanými oblastmi. V nynějším světě se lidská společnost snaţí čelit přírodním katastrofám pomocí nejrůznějších moderních technik. Jako příklad je moţné uvést povodňové opatření na řece Temţi, které vzniklo jako ochrana před zpětnou přílivovou vlnou. Bez těchto technických opatření by bezpochyby docházelo k velkým škodám. Tyto dopady by nejvíce zasáhly urbanizovaný prostor, tedy kulturní krajinu. Bohuţel všechny oblasti naší Země nelze povaţovat za technicky vyspělé. Oblast Sahelu se v dnešní době stala jednou z nejproblematičtějších oblastí světa. Sucho, nedostatek vody, písečné bouře a všudypřítomné zdravotní problémy a nemoci, tak lze charakterizovat tuto oblast. Jen díky mezinárodním a světovým organizacím se daří podporovat dané oblasti v rámci budoucího vývoje. Podpora na rozvoj a uvědomění však není soustředěna pouze do rozvojových oblastí světa. Mezinárodní světové organizace poukazují na potřebu společenského uvědomění v oblasti prevence před extrémními hydrometeorologickými jevy v rámci celé lidské společnosti. Česká republika samozřejmě není výjimkou a je nutností začlenit výuku prevence před extrémními hydrometeorologickými jevy do základního učiva zeměpisu jak na základních, tak na středních školách. Od roku 2003 se stalo téma ochrany člověka za mimořádných situací součástí vzdělávacích programů a bylo zařazeno do výukových osnov. Dané téma by se bezpochyby mělo stát nedílnou součástí hodin zeměpisu. Hlavní pozornost by se měla zaměřit na jednotlivé druhy extrémních hydrometeorologických jevů, druhy jejich dopadů na lidskou společnost a hlavně na ochranu před těmito jevy. Zůstává však otázkou do jaké míry a jak dopodrobna se jednotlivé školy, jak základní, tak střední, problematikou hydrometeorologických jevů zabývají. Je opravdu uvedeno na všech školách v učebních plánech téma hydrometeorologické jevy a jejich dopady? Je bezpochyby nutné uvědomit a seznámit studenty s jednotlivými typy ţivelných pohrom a s tím souvisejícím výskytem a vlivem extrémním hydrometeorologických jevů.

98

V rámci učebního plánu by bylo vhodné zařadit tuto látku v rámci fyzicko- geografické sloţky Země – meteorologie a hydrologie. Samozřejmě je moţné jednotlivé ţivelné pohromy zmínit jako vlivy na kulturní krajinu společně s jejich následky a dopady. Je však na kaţdém vyučujícím, jak si učební plán rozvrhne. Zajímavou moţností, jak studenty více s problematikou ţivelných pohrom seznámit, je zařadit téma do hodin oborového semináře. Předpokládá se, ţe hodiny oborového semináře jsou převáţně navštěvovány studenty, se zvýšeným zájmem o daný obor. Struktura hodiny oborového semináře by měla vycházet za základních znalostí, které studenti získají během povinné výuky zeměpisu. Studenti by se pomocí výpočetní techniky snaţili zjistit aktuality, které se v současném světě odehrávají. Není moţné opomenout téma hydrometeorologických jevů v rámci dotovaných výukových hodin zeměpisu. Je moţné vyuţít několika moţností, jak zajistit aktivní přístup studentů v hodinách zeměpisu. Jako moţnost se nabízí vyuţití prezentací, které by byly připraveny samotnými studenty, nebo druhou z moţností jsou pracovní listy, které by současně ověřili znalosti studentů.

VÝUKA V HODINÁCH ZEMĚPISU

Cílem výuky je seznámení studentů s extrémními hydrometeorologickými jevy, které ovlivňují lidskou společnost. Výuka by měla být rozčleněna do několika hlavních bodů, které budou přesně specifikovat probíranou látku. Nutností je v úvodu výuky studenty seznámit se základními pojmy, které jsou spojeny s naším výukovým tématem. Hydrometeorologické jevy, vyskytující se na území České republiky, a tedy i nejvíce ovlivňující naši společnost jsou: povodně, krupobití, bouřky doprovázené blesky, mráz, sucho a vichřice. Měla by jím být věnována maximální pozornost během výkladu. Nikdy nesmíme zapomínat na aktivní zapojení studentů do vzdělávacího procesu. Aktuality k tématu v podobě novinových článků nebo referáty bezpochyby obohatí kaţdou vyučovací hodinu. Celkový počet vyučovacích hodin zaměřených na téma extrémních hydrometeorologických jevů, by neměl přesáhnout maximálně tří vyučovacích hodin. Podrobnější informace je následně moţné začlenit do hodiny oborového semináře zeměpisu.

99

Publikace, doporučené Ministerstvem školství k výuce jsou:

- BIČÍK, I., JANSKÝ, B. (2007): Příroda a lidé Země: učebnice zeměpisu pro střední školy. 2., upr. Vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 135 s. ISBN 9788086034737

- DEMEK, J., VOŢENÍLEK, V., VYSLOUŢIL, M. (2001): Geografie: pro střední školy. Dotisk 1. Vyd. Praha: SPN, 2001. 94 s. ISBN 8085937735

- Školní atlas světa. 1. Vyd. Praha: Kartografie, 2004. 175 s. ISBN 8070117303

- ČERVINKA, P. (2003): Zeměpis České republiky: učebnice pro střední školy. 1. Vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2003. 95 s. ISBN 8086034534

- BIČÍK, I. (2006): Příroda a lidé Země: učebnice zeměpisu pro střední školy. 1. vyd., dotisk. Praha: České geografické společnosti, 2006. 135 s. ISBN 80860344653

Doplňková literatura

- KAŠPAROVSKÝ, K. (2008): Zeměpis I. v kostce: pro střední školy: [kartografie, fyzická geografie, socioekonomická geografie]. 1. Vyd. Praha. Fragment, 2008. 152 s. ISBN 978802530586712008

- KAŠPAROVSKÝ, K. (2008): Zeměpis II. v kostce: pro střední školy: [regionální geografie]. 1. Vyd. Praha. Fragment, 2008. 184 s. ISBN 9788025305850

Doporučuje se samozřejmě vyuţití i dalších odborných publikací, jako je například Atlas podnebí Česka (TOLASZ et al., 2007), charakterizující pomocí map počasí naši republiky, nebo Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku (BRÁZDIL, KIRCHNER et al., 2007), popisují významné hydrometeorologické jevy na Moravě a ve Slezsku. Pokud studentům je k dispozici výpočetní technika je moţné vyuţít webového portálu Českého hydrometeorologického ústavu [www.chmi.cz] nebo webový portál povodí Moravy [www.pmo.cz].

100

CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH HYDROMETEOROLOGICKÝCH JEVŮ A PODKLADY K VÝUCE

. Povodně V posledních letech se staly povodně v rámci České republiky diskutovaným tématem. Jsou nedílnou součástí našich ţivotů. Povodňová území bývají charakterizována vysokým stupněm urbanizace. Následky povodní bývají mnohdy po finanční stránce nevyčíslitelné. Hlavní důraz při výuce by měl být kladen na pochopení základního principu vzniku povodní a charakterizování základních pojmů, spojených s tímto tématem. Povodně jiţ ve starověké civilizaci hráli nezastupitelnou roli v ţivotech tehdejších obyvatel. V podobě pravidelně se opakujících ţivotadárných záplav, umoţňovaly rozvoj zemědělství v oblastech Mezopotámie a Egypta. Nebyl to pouze Egypt a Mezopotámie, kde civilizace byla závislá na vodních zdrojích, ale i v současném světě je většina velkých měst situována v zázemí vodních toků. Je nutné si uvědomit, ţe povodně nejsou a nemají na celém světě stejný charakter, jako v České republice.

Dělení povodní v České republice:  Povodně letního typu - Bleskové povodně – povodeň vznikající po krátkém přívalovém dešti. Díky velkému mnoţství povrchové vody vzniká náhlý odtok. Charakteristickým znakem jsou škody lokálního charakteru. Za intenzivní sráţky způsobující bleskové povodně se povaţuje cca 30 mm/h, 45 mm/2h, 55 mm/3h a 60 mm/5h a více sráţek.

- Povodně z déletrvajících (několikadenních) sráţek – povodně regionálního měřítka trvající více dnů. Škody vznikají i v odvodňovacích oblastech. Časté jsou oběti na lidských ţivotech.

101

 Povodně zimního typu - Povodně z chodu ledu – „ledová zácpa“ – přehrazení říčního koryta ledovými krami po náhlém tání. Lidé vyuţívají techniky k odstranění ledových ker a zabránění tomuto typu povodní.

- Povodně z tání sněhové pokrývky – jsou spojeny s náhlým oteplením a následným táním sněhové pokrývky v horských oblastech. Mnohdy bývají doprovázeny sráţkami. Největší dopady se vyskytují v oblasti středních a dolních toků řek.

ZAPOJENÍ STUDENTŮ: - V kterých letech se na území ČR vyskytly významné povodně? Popiš jejich průběh a charakterizuj dopady. - Jak funguje varovný systém obyvatel před povodněmi? - Co jsou to povodňové stupně?

Ve světě je moţné dělit povodně dle příčin jejich vzniku:  Monzunové deště – charakteristické pro rovníkové oblasti. Kaţdoročně se opakující povodně, jako důsledek monzunových dešťů. Typické např. pro Bangladéš.

 Hurikány – sekundárním jevem při vzniku hurikánu jsou vlny vysoké aţ 8 metrů, vznikající při chodu cyklónu z moře na pevninu. Charakteristické pro karibskou oblast.

 Následky přírodních katastrof (tsunami) – v důsledku podmořského zemětřesení mohou vzniknout ničivé vlny tsunami. Jejich relativně krátké trvání má katastrofální následky. Jako příklad je moţné uvést událost z oblasti Japonska v únoru 2011.

102

Důleţité je, vysvětlit si hlavní rozdíly mezi povodní a záplavou:

- Povodeň – výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku, ať jiţ v důsledku náhlého zvětšení průtoku (např. v důsledku dešťových sráţek a/nebo tání sněhu), nebo zmenšením průtočnosti koryta (ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů apod.).

- Záplava – vylití vody z koryta v důsledku povodně.

. Krupobití

Obr. 1. Kroupy a jejich následky (www.agrapojistovna.cz; www.lidovky.cz; www.opojisteni.cz)

Výuku je moţné zaměřit na událost, které se odehrála během posledních let na našem území. Studenti se naučit sami, pomoci internetu, najít dostupné zdroje k danému tématu. Jako příklad je moţné uvést krupobití z roku 2010 - Krupobití v Praze 2010 Zpráva z tisku: „Příčinou krupobití byla zvlněná studená fronta, která nad území České republiky postoupila 12. srpna 2010 v odpoledních hodinách a která se vlnila nad územím České republiky aţ do večerních hodin 15. srpna 2010 a poté postoupila dále k východu. S ní bylo spojené oblačné aţ zataţené počasí, na většině území České republiky déšť nebo přeháňky, místy bouřky lokálního charakteru s lijáky, kroupami a silným nárazovým větrem o rychlosti kolem 25 m/s. Bouřky se objevovaly aţ do rána 16. srpna, ale postupně slábly. …“ (www.wikimedia.cz ze dne 10. 05. 2011)

Vysvětlení základních pojmů z článku: Krupobití: Zpravidla trvá jen pár desítek minut. Co se rozsahu postiţeného území týká, dosahuje lokálního aţ regionálního měřítka. Mívá aţ katastrofální následky. Krupobití

103 způsobuje škody na majetku nebo zemědělské úrodě. Dochovaly se však i zprávy (záznamy z období 19. století popisující extrémní hydrometeorologické jevy) o poranění nebo dokonce usmrcení člověka.

Kroupy: Zmrzlé dešťová voda o velikosti milimetrů aţ několika centimetrů vznikající v bouřkových mracích a následně padající na zemský povrch.

Kuriozita: Ještě větší kroupa, váţící 1,02 kg, údajně spadla v Bangladéši 14. dubna 1986 během krupobití, které zabilo 96 lidí.

Studená fronta:

Obr. 2. Studená fronta (www.dalmacia.org/ucebnitext/meteorologie.htm ze dne 10. 05. 2011)

Studená fronta je úzké rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem, které se pohybuje směrem k teplému vzduchu. Projevuje se většinou kupovitou oblačností s přeháňkami v létě i bouřkami.

ZAPOJENÍ STUDENTŮ:

- Jaké další fronty znáš? Nakresli obrázek a charakterizuj je.

- Zjisti, jaké následky a jaké škody byly vyčísleny v rámci krupobití – Praha 2010 (viz úryvek z článku)

- Jaké škody mohou vzniknout v důsledku krupobití?

104

. Bouřky (doprovázené blesky)

Bouřka je přírodní jev, charakteristický souborem elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Z pravidla jsou vázány na kumulonimby.

Ţivotní cyklus bouřky (NASA, 1949) - Stádium cumulu - Stádium zralosti - Stádium rozpadu

ZAPOJENÍ STUDENTŮ: - Charakterizuj jednotlivé fáze během ţivotního cyklu bouřky: - Pokus se popsat následující obrázek. - Jaký je rozdíl mezi bleskem a hromem? - Jaké další typy oblaků znáš?

Obr. 3. Bouřkový oblak – kumulonimbus a jednotlivé druhy blesků (popis: druhy blesků - CC (cloud to cloud); CG- (cloud to ground); CG+ (cloud to ground)) (www.mngallery.estranky.cz ze dne 10. 05. 2011)

. Vichřice Na počátku 19. století byla F. Beaufortem charakterizována Beaufortova stupnice, slouţí pozorovatelům k odhadu rychlosti větru (obr. 4.)

105

ZAPOJENÍ STUDENTŮ: - Co je to tajfun, hurikán, cyklón? Ukaţ na mapě oblasti výskytů. - Jaký je rozdíl mezi tornádem a cyklónem? Vyskytl se některý z těchto jevů na území ČR? Pokud ano, zjisti kdy, kde a jaké vznikly škody.

Obr. 4. Beaufortova stupnice slouţící k odhadu rychlosti větru (www.wikimeria.com, ze dne 10. 5. 2011)

106

Obr. 5: Obrázkové znázornění Beaufortovy stupnice (http://zemepis.jergym.cz ze dne

10. 5. 2011)

SHRNUTÍ

Extrémní hydrometeorologické jevy vytváří bezpochyby významnou látku v rámci výuky a proto by se těmto jevům, měla během hodin zeměpisu, věnovat dostatečná pozornost. S principem vzniku a následkem jejich dopadů, jednotlivých hydrometeorologických jevů, by měl být seznámen kaţdý student. Záleţí jen na kantorovi, s jakým „nasazením“ přiblíţí téma studentům.

CITOVANÉ ZDROJE

BIČÍK, I., JANSKÝ, B. (2007): Příroda a lidé Země: učebnice zeměpisu pro střední školy. 2., upr. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 135 s. ISBN 9788086034737

KAŠPAROVSKÝ, K. (2008): Zeměpis I. v kostce: pro střední školy: [kartografie, fyzická geografie, socioekonomická geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 152 s. ISBN 978802530586712008

107

KAŠPAROVSKÝ, K. (2008): Zeměpis II. v kostce: pro střední školy: [regionální geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 184 s. ISBN 9788025305850

Elektronické zdroje: Český hydrometeorologický ústav. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Elektronické učebnice meteorologie. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Encyklopedie Wikipedia. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Lidové Noviny. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Novák Jiří – Weather and nature gallery. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Pojištění. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Povodí Moravy. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Povodí Moravy. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

Sucho – encyklopedie NAVAJO. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:

108