Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

Kamil JELÍNEK

III. roćník – kombinované studium studijní obor: pedagogika – veejná správa

KRIMINALITA A JEJÍ

PREVENCE V OKRESE PROSTJOV

Bakaláská práce

Vedoucí práce: JUDr. Zdenka Nováková, Ph.D.

Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci vypracoval samostatn a použil jen uvedených pramen a literatury.

V Olomouci dne 13. bezna 2010 …………………………..

OBSAH

ÚVOD ...... 4 1 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU KRIMINALITY OBECN ...... 6 1.1 Výchozí pojmy...... 6 1.2 Statistika, zjevná a skrytá kriminalita ...... 6 2 PROBLEMATIKA KRIMINALITY DTÍ A MLÁDEŽE...... 8 2.1 Trestn právní otázky kriminality dtí a mládeže...... 8 2.2 Sankcionování mladistvých ...... 9 2.3 Struktura kriminality mládeže a její vývoj...... 11 2.4 Faktory ovlivující kriminalitu dtí a mládeže ...... 14 2.4.1 Ddićnosti a konstituce ...... 15 2.4.2 Rodina ...... 16 2.4.3 Osobnost...... 16 2.4.4 Škola...... 17 2.4.5 Skupiny, subkultury a hnutí mládeže...... 18 2.4.6 Etnický pvod ...... 19 2.4.7 Vliv médií ...... 19 3 KRIMINALITA DTÍ A MLÁDEŽE V OKRESE PROSTJOV ...... 20 3.1 Situace ve služebním obvod OO PĆR Konice ...... 22 3.2 Situace ve služebním obvod OO PĆR Nmćice nad Hanou...... 24 3.3 Situace ve služebním obvod OO PĆR ...... 26 3.4 Situace ve služebním obvod OO PĆR Prostjov ...... 28 3.5 Situace ve služebním obvod OO PĆR Prostjov 2 ...... 31 3.6 Celkové hodnocení situace v okrese Prostjov ...... 33 4 PREVENCE KRIMINALITY DTÍ A MLÁDEŽE ...... 35 4.1 Dlení prevence kriminality...... 35 4.2 Struktura prevence kriminality...... 37 4.3 Prevence kriminality v okrese Prostjov...... 38 4.4 Prevence kriminality v rámci Mstské policie Prostjov a Policie ĆR...... 39 ZÁVR ...... 41 SEZNAM TABULEK...... 43 POUŽITÁ LITERATURA ...... 44 ANOTACE...... 45

ÚVOD

Vzhledem k tomu, že téma prevence kriminality je znaćn obsáhlé, zamil jsem se, zejména s pihlédnutím k faktu neustálého snižování vkové hranice trestní odpovdnosti, na kriminalitu a její prevenci u dtí a mládeže, její píćiny a dsledky. V soućasné dob se ćím dál ćastji stetáváme s projevy agresivity dtí a mládeže. Stoupá poćet trestných ćin páchaných dtmi a mladistvými a bohužel stoupá také brutalita. Narstá poćet mladých lidí, kteí jsou ćím dál více závislí na tzv. nealkoholových drogách a mžeme konstatovat, že nedostatećný rozvoj osobní identity vede k vnitním zmatkm. Patologický rozvoj osobní identity mže vést k pocitm méncennosti, k celkové dezorientaci, ztrát morálních hodnot a k sociální deprivaci. Z toho pak pramení negativní jevy jako je kriminalita dtí a mládeže, agresivní jednání a v neposlední ad pak zneužívání drog. Jako policista sloužící více než 14 let u Policie Ćeské republiky se v rámci výkonu služby ćasto setkávám s adou tchto negativních jev. Jsou to pípady páchání trestné ćinnosti ze strany dtí i mladistvých, které vychází z bezohledného násilí ći necitlivosti. Kriminalita se stala soućástí bžného života a nejvíce jsou ohroženy dti. Místo všestranného rozvoje klíćových kompetencí v dtství a mládí jsou prakticky denn vystavovány tlaku špatn fungujících rodin, šikanujících spolužák i dosplých lidí. Svoji roli zde hrají i konzumní hodnoty spolećnosti, lhostejné okolí a absence vhodných stimul. To vše pak ovlivuje utváení hodnot mladého jedince, který si vybírá svoji životní cestu. Domnívám se tedy, že problém kriminality dtí je dsledkem výchovy zejména v rodin, ale i všeobecné výchovy a spolećenského klimatu. Ochrana dtí a mládeže se ćím dál více promítá do samotných postup a zásad trestního ízení proti mladistvým. Jsou tu i zvláštnosti pi provádní nkterých procesních úkon a velkou roli zde hraje i specifický psychologický pístup k mládeži, který je základem pro úspšné trestní ízení. Struktura trestné ćinnosti mládeže je velice rznorodá. V posledních letech doznala spoustu zmn, zejména pokud se týká kvalifikovaných a závažných forem páchání trestné ćinnosti. Domnívám se, že struktura trestné ćinnosti mládeže je ovlivována vývojovými prvky osobnosti, svoji roli zde hrají i kriminogenní faktory, ći schopnost mladého ćlovka negativní jevy rozpoznat, píp. eliminovat. Urćité jevy jsou pro mladého

4 jedince (na rozdíl od dosplého) nepekonatelné a podizuje se jim. Ve spojení s vhodnými podmínkami pak mohou vést k páchání kriminálních delikt. Nejohroženjšími ve spolećnosti jsou dti a mládež. Jsou vzhledem k svému vku nejvíce náchylní k možným negativním zmnám, jelikož jsou prakticky denn vystavovány vnjšímu tlaku prostedí ve kterém se pohybují. Svoji roli zde hrají také nefungující rodiny, pípadn patologické jevy provázející výchovu dtí v rodinách, školách apod. Naše spolećnost by mla v boji s kriminalitou napnout všechny síly. Udlat vše pro to, aby se alespo snížila. Zaćátek je v rodinách, pak i ve školství. Zcela urćit je dležitá, a možná rozhodující, prevence. Domnívám se totiž, že oblast prevence není njakou novou ideou z posledních let. Bohužel bývá ćasto stranou pozornosti vychovatel nebo nebývá využívána v dostatećné míe.

5 1 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU KRIMINALITY OBECN

V zaćátku této práce musím vymezit základní pojmy, se kterými budu na následujících stránkách pracovat.

1.1 Výchozí pojmy

Kriminalita1 je sociálnpatologickým jevem, který narušuje základní pravidla spolećenského ádu a lidského soužití, narušuje harmonický vývoj spolećnosti a je pro spolećnost jevem dysfunkćním a spolećensky škodlivým. Kriminalita je rovnž prvodním jevem každé spolećnosti a dnes již nikdo nepomýšlí na reálnou možnost její likvidace. Kriminalitu jako úhrn pro spolećnost nebezpećného jednání, oznaćuje soućasná právní úprava jako trestné ćiny2, které se dlí na pećiny3 a zloćiny4. Kontrola kriminality pedstavuje cílevdomé úsilí státu i spolećnosti o udržení kriminality v urćitých pijatelných mezích, nebo o její omezování, a to cestou uplatování jak represivních, tak preventivních strategií.

1.2 Statistika, zjevná a skrytá kriminalita

Prostednictvím statistických údaj o kriminalit získáváme informace o kriminalit zjevné (registrované)5, tj. té, která vyšla najevo, a byla proto evidována v statistikách. Jedná se tedy o vtší ći menší ćást kriminality skutećné. Hlavní slabinou soućasných statistik je teoretická nepropracovanost, chybjící spolećná terminologie a nedostatećná návaznost. Je proto nezbytné pi práci se statistikou uvádt pedevším o jakou statistiku se jedná (policejní, justićní, státního zastupitelství, vzeskou). Ve své práci budu pracovat s výsledky policejní statistiky Policejního prezidia Ćeské republiky. Tyto statistiky jsou upraveny Naízením ministra vnitra (NMV) ć. 36/2006 k „Hlášení o zahájení úkon trestního ízení“, „Evidenćn statistickému

1 NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol. Kriminologie. 3. vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 20 - 25 2 srov. zákon ć. 40/2009 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 13 odst. 1. 3 srov. zákon ć. 40/2009 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 14 odst. 2. 4 srov. zákon ć. 40/2009 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 14 odst. 3. 5 NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol. Kriminologie. 3. vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 47

6 systému kriminality“ a „Hlášení o prbhu a výsledku trestního ízení“, které k 15. lednu 2010 zrušilo platnost NMV ć.42/2002. Skrytá (latentní)6 kriminalitou nazýváme takovou spáchanou trestnou ćinnost, o které nejsou orgány ćinné v trestním ízení zpraveni, a proto nemže být registrována v oficiálních statistikách. Míra latentní kriminality je ovlivována zejména intenzitou formální a neformální kontroly, tolerancí poškozených a úrovní právního vdomí obćan. Je zejmé, že se u jednotlivých trestných ćin tato míra latentní kriminality podstatn liší, pedevším v závislosti na míe jejich závažnosti, ale i na momentech dalších a na obtížnosti odhalování.

6 NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol. Kriminologie. 3. vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 47

7 2 PROBLEMATIKA KRIMINALITY DTÍ A MLÁDEŽE

Po vymezení problematiky kriminality obecn se v této kapitole zamím na trestn právní otázky kriminality dtí mládeže, sankcionování mladistvých, strukturu kriminality mládeže, její vývoj a faktory ovlivující tuto kriminalitu.

2.1 Trestn právní otázky kriminality dtí a mládeže

Dnem 1. ledna 2004 nabyl úćinnosti zákon ć. 218/2003 Sb., o odpovdnosti mládeže za protiprávní ćiny a o soudnictví ve vcech mládeže a o zmn nkterých zákon (zákon o soudnictví ve vcech mládeže). Zákon velmi významn zmnil a doplnil ćeskou právní úpravu odpovdnosti mladistvých, jejich sankcionování i ízení ve vcech trestných ćin mladistvých. Rovnž se zabývá také postihem kriminálních delikt dtí. Upravuje podmínky odpovdnosti za protiprávní ćiny uvedené v trestním zákon, kterých se dopustily osoby mladší patnácti let a mladiství, opatení jim za takové ćiny ukládaná, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve vcech mládeže. Zákon má tedy komplexní povahu, protože obsahuje krom hmotn-právních ustanovení i procesní úpravu ízení s mladistvými a osobami mladšími patnácti let.7

Nový zákon pinesl adu více ći mén závažných zmn v oblasti trestního práva mladistvých. K tm nejvýznamnjším patí nové vymezení princip soudnictví ve vcech mládeže. Setkáváme se s novým pojmem pro trestný ćin mladistvého - provinní8. Další významnou novinkou zákona je odpovdnost mladistvého9. Ustanovení o odpovdnosti mladistvého íká, že mladistvý, který v dob spáchání ćinu nedosáhl takové rozumové a mravní vysplosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento ćin trestn odpovdný. Druhý odstavec téhož ustanovení íká, že dopustí-li se mladistvý uvedený v odstavci 1 ćinu jinak trestného nebo není-li z jiných zákonných dvod trestn odpovdný, lze vći nmu použít vedle ochranných opatení (§ 21) obdobn postup a opatení uplatovaných podle tohoto zákona u dtí mladších patnácti let.

7 JELÍNEK, J. K trestní odpovdnosti mladistvých. Kriminalistika, 2005, roć. 38, ć. 02. 8 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 6 odst. 1. 9 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 5 odst. 1.

8 Dít mladší patnácti let není trestn odpovdné.10 Dopustí-li se dít mladší než patnáct let ćinu jinak trestného, ućiní soud pro mládež opatení potebná k jeho náprav. Tímto opatením mže být výchovná povinnost, výchovné omezení, napomenutí s výstrahou, zaazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve stedisku výchovné péće, dohled probaćního úedníka a ochranná výchova11.

2.2 Sankcionování mladistvých

Zákon ć. 218/2003 Sb. rovnž pinesl významné zmny do sankcionování mladistvých. Rozdíly mezi mladistvými a dosplými pachateli, které vyplývají z obecn nižší rozumové a mravní vysplosti a nezralosti, odvodují nejen zvláštní úpravu podmínek vzniku trestní odpovdnosti mladistvých pachatel, ale také zvláštní úpravu pi ešení dsledk deliktu spáchaného mladistvým. Jedním ze základních pedpoklad pro takovou úpravu je skutećnost, že u mladistvého obecn existuje vtší možnost, že se podaí jeho výchovu a budoucí život vćas nasmrovat tak, aby se taková osoba v budoucnu již trestné ćinnosti nedopouštla.12 Zákon rozlišuje ti druhy opatení, které lze mladistvým uložit: výchovná opatení, ochranná opatení a trestní opatení.13 a) Výchovná opatení

Výchovná opatení jsou nejmírnjším prvkem, nemají represivní úćel, usmrují zpsob života mladistvého a tím podporují a zajišují jeho výchovu. Výchovná opatení mžou být uložena samostatn nebo jejich uložením je možné posílit výchovný úćinek soućasn ukládaného ochranného ći trestního opatení. Mezi výchovná opatení patí dohled probaćního úedníka, probaćní program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou14

10 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 89 odst. 1. 11 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 93 odst. 1. 12 ŠĆERBA, F. Sankcionování mladistvých. Kriminalistika, 2005, roć. 38, ć. 02. 13 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 10 odst. 1. 14 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 15 odst. 2.

9 b) Ochranná opatení

Ochrannými opateními jsou ochranné léćení, zabezpećovací detence, zabrání vci nebo jiné majetkové hodnoty a ochranná výchova15. Úćelem ochranných opatení je kladn ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit spolećnost ped pácháním provinní mladistvými. c) Trestní opatení

Trestní opatení v návaznosti na trestní zákon musí vzhledem k okolnostem pípadu a osob i pomrm mladistvého napomáhat k vytváení vhodných podmínek pro další vývoj mladistvého. Trestní opatení jsou nejpísnjším druhem sankce, které lze mladistvým pachatelm ukládat. Výkonem trestního opatení nesmí být ponížena lidská dstojnost. Mezi trestní opatení patí obecn prospšné práce, penžité opatení, penžité opatení s podmínným odkladem výkonu, propadnutí vci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz ćinnosti, vyhoštní, domácí vzení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné spolećenské akce, odntí svobody podmínn odložené na zkušební dobu (podmínné odsouzení), odntí svobody podmínn odložené na zkušební dobu s dohledem a odntí svobody nepodmínné16

Zákon o soudnictví ve vcech mládeže oproti dívjší právní úprav lépe uplatuje zásadu pomocné role trestní represe. Nejpísnjší druh sankce, tedy trestní opatení, má být zárove sankcí subsidiární, což vyplývá jednak z postavení trestních opatení ve výćtu uvedeném v ustanovení § 10 odst. 1 cit. zákona, ale zejména pak ze zásady zakotvené v § 3 odst. 2 cit. zákona. Zákon o soudnictví ve vcech mládeže tedy jednoznaćn upednostuje ukládání opatení výchovných, a teprve jako ultima ratio lze pistoupit k aplikaci opatení trestních.

15 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 21 odst. 1. 16 srov. zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, § 24 odst. 1.

1 0 2.3 Struktura kriminality mládeže a její vývoj

Statistické údaje17 ukazují, že nezletilí a mladiství pachatelé se dopouštjí nejćastji majetkové trestné ćinnosti. V mnou sledovaném období byly jednotlivé skutkové podstaty trestných ćin proti majetku formulovány v hlav deváté zvláštní ćásti trestního zákona18 a patily mezi n nap. trestné ćiny:

Krádež (z § 247 trestního zákona) (1) Kdo si pisvojí cizí vc tím, že se jí zmocní, a a) zpsobí tak škodu nikoli nepatrnou, b) ćin spáchá vloupáním, c) bezprostedn po ćinu se pokusí uchovat si vc násilím nebo pohržkou bezprostedního násilí, d) ćin spáchá na vci, kterou má jiný na sob nebo pi sob, nebo e) byl za takový ćin v posledních tech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odntím svobody až na dv léta nebo penžitým trestem nebo propadnutím vci

Neoprávnné užívání cizí vci (z § 249 trestního zákona, § 207 trestního zákoníku) (1) Kdo se zmocní cizí vci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu jich pechodn užívat, nebo kdo na cizím majetku zpsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávnn takových vcí, které mu byly sveny, pechodn užívá, bude potrestán odntím svobody až na dv léta nebo penžitým trestem nebo zákazem ćinnosti.

Poškozování cizí vci (z § 257 trestního zákona) (1) Kdo znićí, poškodí nebo ućiní neupotebitelnou cizí vc a zpsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odntím svobody až na jeden rok nebo zákazem ćinnosti nebo penžitým trestem nebo propadnutím vci.

Krom majetkové trestné ćinnosti se nezletilí i mladiství dopouštjí ćasto i násilné trestné ćinnosti, která má však nkolikanásobn menší ćastost než kriminalita majetková. Násilná trestná ćinnost je specifikovaná nap. tmito trestnými ćiny:

17 Statistika kriminality za období 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 Praha: Policejní prezidium ĆR 18 Zákon ć. 140/1961 Sb., trestní zákon

1 1

Vražda (z § 219 trestního zákona) (1) Kdo jiného úmysln usmrtí, bude potrestán odntím svobody na deset až patnáct let.

Ublížení na zdraví (z § 221 trestního zákona) (1) Kdo jinému úmysln ublíží na zdraví, bude potrestán odntím svobody až na dv léta.

Loupež (z § 234 trestního zákona) (1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohržky bezprostedního násilí v úmyslu zmocnit se cizí vci, bude potrestán odntím svobody na dv léta až deset let.

K výše uvedeným paragrafm trestního zákona musím samozejm opakovan uvést, že od 1.1.2010 nabyl úćinnosti Zákon ć. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který v oblasti trestního práva pináší celou adu novinek, vćetn zpísnní trest za závažné a úmyslné trestné ćiny. Mnou výše uvedené jednotlivé skutkové podstaty trestných ćin proti majetku jsou formulovány v hlav páté zvláštní ćásti trestního zákoníku19 a to: Krádež podle § 205 trestního zákoníku, Neoprávnné užívání cizí vci podle § 207 trestního zákoníku a Poškození cizí vci podle § 228 trestního zákoníku. Trestné ćiny Vražda podle § 140 trestního zákoníku a Ublížení na zdraví podle § 146 trestního zákoníku jsou uvedeny v hlav první zvláštní ćásti trestního zákoníku a trestný ćin Loupež podle § 173 trestního zákoníku je uveden v hlav druhé zvláštní ćásti trestního zákoníku.

Mezi dosplými a mladistvými pachateli se projevují zjevné odlišnosti. Zpsob páchání trestné ćinnosti mládeže je výrazn determinován vkem pachatel (jejich psychickým a somatickým vývojem, vlastnostmi a zkušenostmi). K tmto odlišnostem patí:

• výbr pedmtu útoku je urćován jiným hodnotovým systémem než u dosplých • trestná ćinnost je ćastji páchána se spolupachateli a ve skupin

19 Zákon ć. 40/2009 Sb., trestní zákoník

1 2 • píprava trestné ćinnosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, ćastá je i nedostatećná píprava vhodných nástroj ke spáchání trestného ćinu • chování mladistvých pachatel se vyznaćuje neúmrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, nićením pedmt a znehodnocením zaízení • konání mladistvých pachatel je poznamenáno nedostatkem vdomostí a schopností pi pekonání pekážek, mnohdy je použito neúmrných prostedk k dosažení cíle trestné ćinnosti • na páchání trestné ćinnosti mladistvých má znaćný vliv alkohol (pípadn jiná návyková látka), který zvyšuje agresivitu, nekoordinovanost pohyb a podporuje nepimené reakce na vnjší podnty • mladiství pachatelé jednají více emotivn než rozumov, trestná ćinnost je páchána ve vtšin pípad živeln pod vlivem momentální situace • pi opakované trestné ćinnosti se vyskytují specifické znaky z pedcházející trestné ćinnosti • pi získávání alibi se mladiství pachatelé orientují na osoby ze skupiny, do níž patí • o píprav, ale i o spáchané trestné ćinnosti se pachatelé rádi svují ćlenm své skupiny • pachatelé ćasto odcizují pedmty, které momentáln potebují, nebo které se jim vzhledem k vku líbí (nap. auta, videa, motocykly, rádia, oblećení, zbran, nože, alkohol, cigarety, léky apod.) • vci získané trestnou ćinností skupinou mladistvých jsou velmi brzy rozdlovány mezi její ćleny; pi rozdlování je patrná hierarchie ve skupin a podíl na spáchané trestné ćinnosti; finanćní prostedky se zpravidla utrácejí ve skupin • nkteré znaky zpsobu spáchání trestné ćinnosti vyplývají ze somatických znak pachatele, nap. vyšší rychlost pohybu, mrštnost, obratnost, menší postava a nižší váha.20

20 GJURIĆOVÁ, J., ŽÁRSKÝ, M. Vývoj kriminality v Ćeské republice se zvláštním zetelem na kriminalitu dtí a mládeže. Kriminalistika, 1999, roć. 32, ć. 01.

1 3 Pi zastávání pozice kriminální dráhy se mohou dobe uplatnit nkteré kriminologické teorie. Napíklad teorie sociální kontroly mže vysvtlit, proć v adolescenci narstá sociáln patologické (kriminální) chování, které u mnohých osob v dosplosti pestává. Práv redukováním vazby na rodiće, ke kterému v adolescenci normáln dochází, se mže otevít prostor pro vazbu na vrstevníky, kteí nemusejí uznávat konvenćní hodnoty. Pozdji však u již dosplých osob obvykle nastává jiný druh vazeb, a to ćasto na osoby a instituce s konvenćním zamením. Avšak jedinci, kteí si v dtství nevytvoili sociální vazby nebo nevytvoili správné vazby na blízké osoby, mohou být neschopni si ani v dosplosti, po fázi delikventní kariéry, vytvoit nová pouta vázanosti, a pravdpodobnost recidivy se zvyšuje. Rovnž teorie nálepky mže smovat jak k opuštní delikventní dráhy v dosplosti, tak i její pokraćování. Teorie nálepky totiž odkazuje na dynamické procesy v prbhu života. Jednání jedince se bžn setkává s neformálními i formálními reakcemi referenćních skupin, napíklad vrstevník, což následn ovlivuje jeho budoucí chování. A proto ti, kteí sice v mládí spáchali pestupky, ale nebyli odhaleni (tzn. zachovali vnjší nekriminální identitu), mohou skutećn posléze v dosplosti upustit od páchání trestné ćinnosti, protože jim to nekriminální identita ulehćuje. Jedinci, kteí byli sankcionováni a oznaćeni jako „kriminální“, však mohou naopak snadnji pejít od primární k sekundární deviaci a stát se tak chronickými pachateli.21

2.4 Faktory ovlivující kriminalitu dtí a mládeže

V soućasné dob neexistuje komplexní teorie, která by vystihla všechny etiologické vztahy a souvislosti, urćující vznik delikventního chování a kriminality mládeže. Píćinami se zabývá hned nkolik vdeckých disciplín jako kriminologie, sociologie, pedagogika, psychologie a psychiatrie. Každá z tchto disciplín ve svých teoriích akceptuje rzné aspekty kriminálního chování. V této ćásti se proto zamím na podrobnjší vysvtlení píćin, jak to ve své knize popisují Oldich Matoušek a Andrea Kroftová22.

21 MOULISOVÁ, M. Vk a trestná ćinnost z pohledu vývojové kriminologie. Kriminalistika, 2009, roć. 42, ć. 02. 22 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2.vydání. Praha: Portál, 2003. s. 21-142

1 4 2.4.1 Ddićnosti a konstituce

Ddićnost Ddićnost mže být píćinou snížené sebekontroly ći hyperaktivity. Mže být jedním z mnoha faktor, které ovlivují chování a tím má vliv i na delikvenci. Na delikvenci však nepsobí pímo, ale jen zvyšuje pravdpodobnost, že na chování a tedy i delikvenci budou mít vliv i další ćinitelé, bez kterých by se delikventní jednání neuskutećnilo. Z toho vyplývá, že genetické dispozice snižují a nebo naopak zvyšují práh pro psobení vlivu prostedí, a tím pispívají k vzniku kriminálního chování.

Syndrom hyperaktivity Syndrom hyperaktivity – ADHD – postihuje nejmén 5 % dtí, mnohokrát ćastji chlapce než dvćata. Vysvtlování této poruchy pidušením dítte bhem porodu se dnes již nepovažuje za pimené pro vtšinu pípad, nicmén nedostatek kyslíku, zejména u dlouhého porodu, nesporn souvisí s pozdjší hyperaktivitou nkterých dtí. Pi dlouhodobém sledování hyperaktivních dtí se zjistilo, že jejich potíže nemizí v období dospívání. Adolescent se pak projevuje znaky hyperaktivního chování jakými jsou záchvaty vzteku, agresivita, snížené sebehodnocení a impulzivita. Poslední studie ukázaly, že hyperaktivních mladistvých delikvent je 16-30 %.

Vrozené osobní dispozice I když se zatím nepodailo stanovit pomrné zastoupení psychopatických jedinc v populaci lidí, lze pedpokládat, že osobnostní poruchy mohou mít vztah ke kriminálnímu jednání. V 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí jsou uvedeny osobnostní poruchy, které mohou mít vztah ke kriminálnímu jednání: Disociální porucha osobnosti, Emoćn nestabilní porucha osobnosti a Smíšená porucha osobnosti. Mimo tyto poruchy obsahuje klasifikace Návykové a impulzivní poruchy: Patologické hráćství, Patologické zakládání požár a Patologické kradení.

Píslušnost k pohlaví Jedním z dalších možných faktor vlivu na kriminalitu je i pohlaví. Z výsledk studií a statistik jasn vyplývá, že trestné ćinnosti se dopouštjí mnohem ćastji muži než ženy. Tento rozdíl je na jedné stran dán pirozenou vyšší mužskou agresivitou a

1 5 stran druhé pak odlišným zpsobem výchovy, kdy dívky jsou od útlého vku pod vtší kontrolou rodić i spolećnosti a lépe si vštpují zábrany k protispolećenskému chování.

2.4.2 Rodina

Rodina a hlavn výchova v rodin je základem pro boj s kriminalitou mládeže. V rodin se vytváí základy pro chápání a poznání vztah jak uvnit rodiny, tak i v celé spolećnosti. Pokud rodina ve výchov selhává, dtem to umožní rozvoj kriminálního chování. Za selhání výchovy v rodin mže vtšinou apatický, pasivní ći odmítavý postoj rodić. Prokazatelnou souvislost s pozdjší kriminalitou mládeže má rodićovský dohled. Ćím je vtší míra informovanosti co dít dlá ve volném ćase, s kým ho tráví, kde se pohybuje, kdy se vrací dom a v jakém stavu, tím je vtší pravdpodobnost, že se dít nedopustí trestného ćinu. Dalším rizikovým faktorem je pro dít nepítomnost rodićovské postavy v rodin, nejćastji otce, a to bu vinou rozvodu nebo jen tím, že s matkou dítte nikdy nezaćal žít. Nepítomností jednoho z rodić postrádají dti druhý zdroj opory a druhou autoritu. Také rodić, který je sociáln nepizpsobivý, nadmrn požívá alkohol nebo bere drogy, bývá ćasto nezamstnaný, zvyšuje pravdpodobnost, že i jeho dít bude v prbhu dospívání pekraćovat meze zákona. Rovnž i zpsob ešení konfliktu v rodin hraje nezanedbatelnou úlohu. Výzkumy bylo prokázáno, že dti, které vyrstaly v rodin, kde bylo píliš mnoho otevených konflikt, mají vtší sklon ke kriminálnímu chování.

2.4.3 Osobnost

Jedním ze znak osobnosti, který se podílí na kriminálním chování, je impulzivita, která nepochybn souvisí se syndromem hyperaktivity. Studie opt prokázaly, že delikventi dávají pednost okamžitému uspokojení ped uspokojením vzdáleným, a to i tehdy, kdy odmnou za oddálené uspokojení je vyšší zisk než ten, který pinese okamžité uspokojení poteby. Dá se íci, že delikventní osoby jednají podle lidového rćení: Lepší vrabec v hrsti nežli holub na steše.

1 6 Vztahem mezi strukturou osobnosti a pohotovostí k násilnému delikventnímu jednání se u nás dlouhodob zabývá forenzní psychologie. Na základ vyvozených závr lze rozdlit kriminální agresivitu a osobnost pachatel násilných trestných ćin do dvou skupin. Jedním typem je reaktivní, neízené a neorganizované krimináln agresivní chování. Tento typ se vyznaćuje afektivní, horkou agresí, poruchou regulace chování spojenou s poruchou funkce centrálního nervového systému. Protikladem tohoto typu je ízené, organizované a plánované krimináln agresivní chování. To se vyznaćuje nedostatkem soucitu, zábran, nezájmu o lidské okolí a oslabením citových vazeb.

2.4.4 Škola

V souvislosti s pechodem do školy musí dít ćelit mnoha novým nárokm, které do té doby neznalo. Rovnž ztrácí své výlućné postavení, které do té doby mlo v rodin. Dít se zde setkává s další autoritou - ućitelem, který konkuruje autorit rodić a pozdji také vrstevník. Bohužel nkdy nezájem a neangažovanost ućitele, pípadn jeho zetelné preferování nebo zatracování nkterých dtí, napomáhá vzniku asociálních part dtí, mnohdy již na prvním stupni základní školy. Dalším velkým problémem, vznikajícím z nezájmu ućitele je šikana, která se v poslední dob na školách rozmáhá. Zde rozlišujeme dva základní termíny: šikana a teasing23. Teasingem oznaćujeme chování šikanu zdánliv pipomínající. Jedná se zejména o nevinné škádlení, kdy chlapci provokují dvćata napíklad proto, že se jim líbí. Šikana je však úmyslné, agresivní jednání namíené proti jinému, které útoćí na lidskou dstojnost, zejména když jeden nebo více žák úmysln a vtšinou opakovan týrá spolužáka nebo spolužáky. Šikana pak velmi ćasto napluje znaky trestných ćin jako je Omezování osobní svobody, Vydírání, Loupež, Ublížení na zdraví atd.

23 MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 1.vydání. Praha: Grada, 2009, s. 109

1 7 2.4.5 Skupiny, subkultury a hnutí mládeže

Vrstevnické party Na vtšinu dtí mají v prbhu dospívání bezesporu vliv vrstevnické skupiny. Jedinec se stává ćlenem jak formálních skupin (zájmové kroužky), tak neformálních skupin (parta v míst bydlišt). V tchto skupinách pak tráví spoustu volného ćasu. Kriminologie zdrazuje, že kriminalita mládeže je páchána vtšinou v neformálních vrstevnických skupinách, tedy v partách. Tyto party vznikají odloućením ze skupin formálních a nejćastji jsou tvoeny spolužáky ze škol, ućiliš, internát nebo jen mládeží z místa bydlišt. Ke kriminální ćinnosti jsou pak tyto party pivedeny zejména trávením ćasu na diskotékách a v hernách do té doby, než se jim na tento styl života pestane dostávat finanćních prostedk. Poté je zaćnou získávat drobnými krádežemi, které pak perstají v kvalifikovanjší a organizovanjší kriminální ćinnost.

Kriminogenní skupiny a subkultury mládeže Ćastým uvolnním rodinných vazeb v nefunkćních rodinách a celkovým oslabením sociálních vazeb „nezdárných“ mladých lidí v postindustriální spolećnosti smuje k tomu, že si nkteré vrstevnické skupiny mládeže vytváejí svoje vlastní, na první pohled nezávislé ideologie, jež se mohou stát živnou pdou delikventního chování. Tyto skupiny se poté mohou stát hnutím, které mže dále sílit, slábnout nebo zcela zaniknout. K významným kriminogenním skupinám a subkulturám mládeže lze zaadit Stabilní a integrované skupiny (gangy romských kapsá), Nestabilní a neintegrované skupiny (vysoce násilnické), Drogová subkultura (pokoutní skupiny, kde je typické nadmrné užívání alkoholu, drog, sexuální promiskuita, drobné krádeže, žebrání a prodej drog), Subkultura rasistická (skinheadi) a Subkultura pseudonáboženská (satanisté). Ideologie subkultury se vtšinou inspiruje ideologiemi z minulosti a vyjaduje sociální postoje píslušné skupiny mládeže. Svoji píslušnost ke skupinám ći ideologii urćitého hnutí prezentuje mládež vlastním jazykem, úpravou zevnjšku, druhem preferované hudby, symboly atd.

1 8 2.4.6 Etnický pvod

Kulturní zvyklosti, náboženství, hodnotové preference i životní styl mají etnické menšiny jiné než kulturní zvyklosti vtšiny. V naší zemi jsou jedinou etnicky odlišnou skupinou, která vzbuzuje velmi polarizované postoje, Romové. Vtšinová spolećnost je vnímá jednoznaćn etnocentricky, jako lidi „druhého ádu“ a jako cizorodý prvek. Romové pak podle statistik páchají nejvíce mravnostní kriminalitu, kapesní krádeže, krádeže vloupáním a násilnou kriminalitu.

2.4.7 Vliv médií

Ve vysplých zemích už nikdo nepochybuje o vlivu médií na socializaci dnešních dtí a mládeže. Nejvtší vliv má v dnešní dob televize a internet. Zejména televize má v poćátcích vývoje dítte nejvtší vliv. Negativními jevy je pak zejména samoúćelné zobrazování násilí a jeho zlehćování, vulgární zobrazování sexu a lidského tla snižující lidskou dstojnost, agresivita zamená proti nkterým náboženským, politickým, sociálním, etnickým ći jiným skupinám a špatný píklad pro dti a mladistvé ohrožující jejich psychický, morální a sociální vývoj. Podle výsledk psychologických výzkum mají média negativní úćinky pedevším u tch dtí, které jsou k násilnému chování disponovány ddićnými a konstitućními faktory, rodićovským nezájmem ći nepátelstvím nebo píslušností ke skupinám, jež sdílejí deviantní normy.

1 9 3 KRIMINALITA DTÍ A MLÁDEŽE V OKRESE PROSTJOV

Odhalováním trestné ćinnosti se v okrese Prostjov zabývá pt obvodních oddlení Policie Ćeské republiky (OO PĆR), jenž mají rozdleny služební obvody tak, aby pokryly celé území okresu Prostjov. Pro msto Prostjov, které pedstavuje kulturní, obchodní a prmyslové centrum v regionu a kde je soustedn nejvtší poćet obyvatel, je zízeno jedno OO PĆR Prostjov. Ćtyi zbývající služebny OO PĆR se nacházejí ve vtších obcích jednotlivých služebních obvod a to obcích Konice, Nmćice nad Hanou a Plumlov. Výjimkou je OO PĆR Prostjov 2, které má sídlo v Prostjov, ale pro skutky spáchané v Prostjov není místn píslušné. V následující ćásti mé práce jsem se zamil na analýzu objasnnosti nápadu24 trestné ćinnosti páchané nezletilými a mladistvými pachateli v rámci psobnosti jednotlivých OO PĆR okresu Prostjov v období let 2004 – 2008. Pi analýze trestné ćinnosti v rámci jednotlivých služebních obvod PĆR v okrese Prostjov jsem vycházel ze statistických údaj evidenćn statistického systému kriminality Policejního prezidia Ćeské republiky, ve sledovaném období 2004 – 2008. Pro upesnní uvádím, že jsem do následujících statistických údaj nezahrnul oblast statistiky urćenou jako hospodáské ćiny, nebo tato ćást statistiky eviduje trestnou ćinnost, která se dotýká oblasti pracovn právních vztah, tedy zejména vztahu zamstnanec - zamstnavatel. V této oblasti nebyl ve statistikách zjištn žádný spáchaný skutek ze strany nezletilého nebo mladistvého. Statistiku Policejního prezidia Ćeské republiky, týkající se spáchaných skutk nezletilými a mladistvými, jsem pro strućnost a pehlednost rozdlil takto: Majetková trestná ćinnost - krádež prostá (kapesní, osobních vozidel, vcí z vozidel, jízdních kol a v jiných objektech jako jsou ćekárny, šatny, dílny, sklady atp.), krádež vloupáním (vloupání do prodejen, byt, rekreaćních chat a do ostatních objekt jako jsou sklepy, garáže, sklady, dílny atp.) a ostatní majetkové trestné ćiny (podvod, zpronevra, poškozování cizí vci, neoprávnné užívání cizí vci, zatajení vci). Násilná trestná ćinnost - loupež, úmyslné ublížení na zdraví, vražda a ostatní násilné trestné ćiny (porušování domovní svobody, omezení a zbavení osobní svobody, pohlavní zneužívání, nebezpećné vyhrožování, vydírání).

24 Poćet trestných ćin spáchaných za urćité období.

2 0 Zbývající kriminalita – výtržnictví, sprejerství a ostatní kriminální ćiny (šíení toxikománie, nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jed, podílnictví, nedovolené ozbrojování, požáry, silnićní dopravní nehody). Pestože pojem sprejerství trestní zákon neznal a tento delikt byl obsažen v trestných ćinech proti majetku, v § 257b (1) Kdo poškodí cizí vc tím, že ji postíká, pomaluje ći popíše barvou nebo jinou látkou, bude potrestán odntím svobody až na jeden rok nebo penžitým trestem, statistiky Policejního prezidia Ćeské republiky adí toto jednání pod ostatní kriminální ćiny.

2 1 3.1 Situace ve služebním obvod OO PĆR Konice

Do služebního obvodu náleží katastrální území obcí Bohuslavice, , Bezsko, Budtsko, Ćechy pod Kosíem, , Haćky, Hluchov, Horní Štpánov, Hvozd, , , Konice, Laškov, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Pnćín, Polomí, Pemyslovice, Raková u Konice, Rakvka, Skípov, Stražisko, Suchdol, Šubíov.

Vybrané skutky trestné 2004 2005 2006 2007 2008

í í í í ć í í í í í innosti í l l l l l v v v v v i i i i i t t t t t t t t t t s s s s s i i i i i e e e e e l l l l l d d d d d z z z z z a a a a a e e e e e l l l l l N N N N N M M M M M Majetková trestná ćinnost Krádež prostá 1 7 6 2 6 6 0 2 6 7 Krádež vloupáním 3 2 8 0 3 14 7 6 8 10 Ostatní majetkové tr. ćiny 0 0 2 0 0 0 0 0 1 3 Nezletilí, mladiství 4 9 16 2 9 20 7 8 15 20 celkem 13 18 29 15 35 Objasnné skutky celkem 45 54 79 39 72 Podíl nezl., mlad. v % 28,89 33,33 36,71 38,46 48,61 Násilná trestná ćinnost Loupež 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 Úmyslné ublížení na zdraví 0 0 4 1 0 2 0 0 0 0 Vražda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Ostatní násilné trestné ćiny 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 Nezletilí, mladiství 1 0 5 2 0 3 0 0 0 0 celkem 1 7 3 0 0 Objasnné skutky celkem 72 71 56 29 18 Podíl nezl., mlad. v % 1,39 9,86 5,36 0,00 0,00 Zbývající kriminalita Výtržnictví 1 0 0 0 0 0 0 2 0 1 Sprejerství 0 1 0 0 0 0 0 1 0 4 Ostatní kriminální ćiny 0 1 0 1 4 6 0 6 3 4 Nezletilí, mladiství 1 2 0 1 4 6 0 9 3 9 celkem 3 1 10 9 12 Objasnné skutky celkem 45 34 53 88 82 Podíl nezl., mlad. v % 6,67 2,94 18,87 10,23 14,63 Tab. 1. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním obvod OO PĆR Konice.

2 2 Majetková trestná ćinnost: Z údaj uvedených v tabulce ć. 1 je zejmé, že od roku 2004 dochází k prudkému zvyšování podílu nezletilých i mladistvých na páchání majetkové trestné ćinnosti. V roce 2008 byla sledovaná majetková trestná ćinnost nezletilých a mladistvých pachatel v tomto služebním obvod nejpoćetnjší a podíl nezletilých a mladistvích na trestné ćinnosti ćinil alarmujících 48,61 %. V roce 2004 pevyšovaly objasnné skutky krádeží prostých nad vloupáním, v roce 2005 dochází k vyrovnání, ale v následujících letech 2006-2008 již znaćn pevažují krádeže vloupáním, kterých se dopouštli jak nezletilí, tak i mladiství. Zejména v roce 2006 se mladiství dopustili celkem ćtrnácti krádeží vloupáním a v roce 2008 pak soućet skutk krádeží vloupáním nezletilých a mladistvých ćinil 18. Nejpoćetnjší zastoupení skutk, kterých se ve sledovaném období dopustili nezletilí spolećn s mladistvými: 1. krádež vloupáním – 61 2. krádež prostá – 43

Násilná trestná ćinnost: V roce 2005 byl zvýšený nárst úmyslných ublížení na zdraví spáchaný nezletilými, v celkovém poćtu ćty skutk. V roce 2006 pak dochází k útlumu a v následujících letech 2007 a 2008 se ani nezletilí ani mladiství nepodíleli žádným skutkem na násilné trestné ćinnosti.

Zbývající kriminalita: V roce 2004 se nezletilý dopustil jednoho skutku výtržnictví a mladistvý jednoho skutku sprejerství. V roce 2005 dochází k útlumu trestné ćinnosti. V letech 2006 až 2008 pak sledovaná trestná ćinnost narstá. V roce 2007 a v roce 2008 se trestné ćinnosti dopouštli zejména mladiství. V roce 2007 se dopustili dvou skutk výtržnictví a jednoho skutku sprejerství. V roce 2008 pak ćty skutk sprejerství a jednoho skutku výtržnictví. Ve sledovaném období se pak nezletilí i mladiství dopustili celkem dvaceti pti skutk zaazených jako ostatní kriminální ćiny.

2 3 3.2 Situace ve služebním obvod OO PĆR Nmćice nad Hanou

Do služebního obvodu náleží katastrální území obcí Brodek u Prostjova, Ćelćice, , , Doloplazy, Devnovice, Hradćany-Kobeice, Hruška, Iva, Klenovice na Hané, Koválovice-Osíćany, Moice, Nmćice nad Hanou, , Obdkovice, , , Pivín, Skalka, , Tištín, , Vícemice, , Vitćice, Vranovice-Kelćice, a Želeć. Vybrané skutky trestné 2004 2005 2006 2007 2008

í í í í ć í í í í í innosti í l l l l l v v v v v i i i i i t t t t t t t t t t s s s s s i i i i i e e e e e l l l l l d d d d d z z z z z a a a a a e e e e e l l l l l N N N N N M M M M M Majetková trestná ćinnost Krádež prostá 1 3 2 6 0 8 1 1 0 2 Krádež vloupáním 1 0 3 0 0 6 0 1 2 3 Ostatní majetkové tr. ćiny 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 Nezletilí, mladiství 2 3 6 6 0 15 1 2 2 6 celkem 5 12 15 3 8 Objasnné skutky celkem 32 67 48 36 27 Podíl nezl., mlad. v % 15,63 17,91 31,25 8,33 29,63 Násilná trestná ćinnost Loupež 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Úmyslné ublížení na zdraví 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 Vražda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Ostatní násilné trestné ćiny 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 Nezletilí, mladiství 0 0 1 1 0 1 0 1 0 0 celkem 0 2 1 1 0 Objasnné skutky celkem 30 32 33 21 14 Podíl nezl., mlad. v % 0,00 6,25 3,03 4,76 0,00 Zbývající kriminalita Výtržnictví 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 Sprejerství 0 1 3 0 0 1 0 0 0 0 Ostatní kriminální ćiny 2 1 0 0 0 3 3 3 0 2 Nezletilí, mladiství 2 2 3 2 0 5 3 3 0 2 celkem 4 5 5 6 2 Objasnné skutky celkem 50 48 58 60 49 Podíl nezl., mlad. v % 8,00 10,42 8,62 10,00 4,08 Tab. 2. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním obvod OO PĆR Nmćice nad Hanou.

2 4 Majetková trestná ćinnost: Z údaj uvedených v tabulce ć. 2 vyplývá, že nejpoćetnjší majetková trestná ćinnost nezletilých a mladistvých byla v letech 2005 a 2006. Nejvíce skutk se dopustili v roce 2006 kdy byl i nejvyšší podíl nezletilých a mladistvých na trestné ćinnosti ćinící 31,25 %. V roce 2005 se nezletilí dopustili dvou skutk krádeží prostých a tí skutk krádeží vloupáním. Mladiství se v tomto roce dopustili šesti skutk krádeží prostých. V roce 2006 se nezletilí nedopustili žádného majetkového skutku, ale mladiství se dopustili osmi skutk krádeží prostých, šesti skutk krádeží vloupáním a jednoho skutku spadajícího do ostatní majetkové trestné ćinnosti. Nejpoćetnjší zastoupení skutk, kterých se ve sledovaném období dopustili nezletilí spolećn s mladistvými: 1. krádež prostá – 24 2. krádež vloupáním – 16

Násilná trestná ćinnost: V roce 2005 se nezletilý dopustil jednoho skutku úmyslného ublížení na zdraví a mladistvý jednoho skutku spadajícího do ostatních násilných trestných ćin. V roce 2006 i v roce 2007 se mladistvý dopustil jednoho skutku úmyslného ublížení na zdraví. V letech 2004 a 2008 se ani nezletilí ani mladiství nepodíleli žádným skutkem na násilné trestné ćinnosti.

Zbývající kriminalita: V roce 2004 i v roce 2006 se mladistvý dopustil jednoho skutku sprejerství. V roce 2005 se tí skutk sprejerství dopustili nezletilí a dvou skutk výtržnictví mladiství. Mladistvý se jednoho skutku výtržnictví dopustil i v roce 2006. Ve sledovaném období se pak nezletilí i mladiství dopustili celkem ćtrnácti skutk zaazených jako ostatní kriminální ćiny.

2 5 3.3 Situace ve služebním obvod OO PĆR Plumlov

Do služebního obvodu náleží katastrální území obcí Bousín, Buková, , Krumsín, Malé Hradisko, , Niva, , , Plumlov, Prostjovićky, , Ptení, Rozstání, Stínava a Vícov.

Vybrané skutky trestné 2004 2005 2006 2007 2008

í í í í ć í í í í í innosti í l l l l l v v v v v i i i i i t t t t t t t t t t s s s s s i i i i i e e e e e l l l l l d d d d d z z z z z a a a a a e e e e e l l l l l N N N N N M M M M M Majetková trestná ćinnost Krádež prostá 3 2 0 2 1 5 2 1 0 1 Krádež vloupáním 0 0 6 4 0 2 1 0 0 1 Ostatní majetkové tr. ćiny 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 Nezletilí, mladiství 3 2 6 6 1 7 4 1 0 2 celkem 5 12 8 5 2 Objasnné skutky celkem 49 37 35 22 12 Podíl nezl., mlad. v % 10,20 32,43 22,86 22,73 16,67 Násilná trestná ćinnost Loupež 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Úmyslné ublížení na zdraví 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vražda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Ostatní násilné trestné ćiny 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 Nezletilí, mladiství 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 celkem 1 2 1 0 0 Objasnné skutky celkem 16 26 19 8 8 Podíl nezl., mlad. v % 6,25 7,69 5,26 0,00 0,00 Zbývající kriminalita Výtržnictví 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 Sprejerství 0 0 0 0 0 2 0 0 1 0 Ostatní kriminální ćiny 0 0 0 0 1 4 1 4 0 6 Nezletilí, mladiství 0 0 0 1 1 6 1 4 1 6 celkem 0 1 7 5 7 Objasnné skutky celkem 35 28 49 41 55 Podíl nezl., mlad. v % 0,00 3,57 14,29 12,20 12,73 Tab. 3. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním obvod OO PĆR Plumlov.

2 6 Majetková trestná ćinnost: Z údaj uvedených v tabulce ć. 3 vyplývá, že nejpoćetnjší majetková trestná ćinnost nezletilých a mladistvých byla v roce 2005 a v tomto roce byl i nejvyšší podíl nezletilých a mladistvých na trestné ćinnosti, který ćinil 32,43 %. V roce 2004 se nezletilí dopustili tí skutk krádeží prostých. Mladiství se v tomto roce dopustili dvou skutk krádeží prostých. V roce 2006 výrazn vzrostl poćet skutk krádeží vloupáním. Nezletilí spáchali šest skutk. Mladiství se dopustili dvou skutk krádeží prostých a ćty skutk krádeží vloupáním. Od roku 2006 do roku 2008 dochází k postupnému útlumu majetkové trestné ćinnosti. Nejpoćetnjší zastoupení skutk, kterých se ve sledovaném období dopustili nezletilí spolećn s mladistvími: 1. krádež prostá – 17 2. krádež vloupáním – 14

Násilná trestná ćinnost: Ve sledovaném období se násilné trestné ćinnosti dopustili nezletilí a mladiství v letech 2004 až 2006 a to skutk spadajících mezi ostatní násilné trestné ćiny. V roce 2004 se dopustil jednoho skutku nezletilý, v roce 2005 jednoho skutku mladistvý a jednoho skutku nezletilý a v roce 2006 jednoho skutku mladistvý. V roce 2007 i v roce 2008 se ani nezletilí ani mladiství nepodíleli žádným skutkem na násilné trestné ćinnosti.

Zbývající kriminalita: V roce 2004 se ani nezletilí ani mladiství nepodíleli žádným skutkem na zbývající kriminalit. V letech 2006 až 2008 pak dochází k mírnému nárstu spáchaných skutk. V roce 2006 se mladiství dopustili dvou skutk sprejerství. Jednoho skutku sprejerství se dopustil nezletilý v roce 2008. Ve sledovaném období se pak nezletilí i mladiství dopustili celkem šestnácti skutk zaazených jako ostatní kriminální ćiny.

2 7 3.4 Situace ve služebním obvod OO PĆR Prostjov

Do služebního obvodu náleží katastrální území msta Prostjov a jeho místní ćásti Ćechvky, Domamyslice, Držovice, Krasice, Vrahovice a obec Žešov.

Vybrané skutky trestné 2004 2005 2006 2007 2008

í í í í ć í í í í í innosti í l l l l l v v v v v i i i i i t t t t t t t t t t s s s s s i i i i i e e e e e l l l l l d d d d d z z z z z a a a a a e e e e e l l l l l N N N N N M M M M M Majetková trestná ćinnost Krádež prostá 3 28 3 16 6 18 2 21 0 7 Krádež vloupáním 0 7 0 1 1 10 0 3 0 2 Ostatní majetkové tr. ćiny 0 2 0 2 0 2 0 0 0 2 Nezletilí, mladiství 3 37 3 19 7 30 2 24 0 11 celkem 40 22 37 26 11 Objasnné skutky celkem 197 141 158 179 143 Podíl nezl., mlad. v % 20,30 15,60 23,42 14,53 7,69 Násilná trestná ćinnost Loupež 1 4 1 1 2 3 0 3 6 3 Úmyslné ublížení na zdraví 1 0 0 0 0 0 0 1 1 1 Vražda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Ostatní násilné trestné ćiny 4 0 0 1 0 1 1 1 0 0 Nezletilí, mladiství 6 4 1 2 2 4 1 4 7 5 celkem 10 3 6 5 12 Objasnné skutky celkem 81 67 45 52 57 Podíl nezl., mlad. v % 12,35 4,48 13,33 9,62 21,05 Zbývající kriminalita Výtržnictví 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 Sprejerství 0 1 0 5 0 0 1 2 0 0 Ostatní kriminální ćiny 2 5 2 2 0 6 1 10 0 4 Nezletilí, mladiství 2 7 2 7 0 6 2 13 0 4 celkem 9 9 6 15 4 Objasnné skutky celkem 140 165 184 253 225 Podíl nezl., mlad. v % 6,43 5,45 3,26 5,93 1,78 Tab. 4. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním obvod OO PĆR Prostjov.

2 8 Majetková trestná ćinnost: Z údaj uvedených v tabulce ć. 4 vyplývá, že nejpoćetnjší majetková trestná ćinnost nezletilých a mladistvých byla v 2004 a v roce 2006. Nejvíce skutk se nezletilí a mladiství dopustili v roce 2004. Nejvyšší podíl nezletilých a mladistvých na trestné ćinnosti byl ale v roce 2006 a ćinil 23,42 %. Ve sledovaném období se trestné ćinnosti dopouštli nejvíce mladiství. V roce 2004 se mladiství dopustili dvaceti osmi skutk krádeží prostých, sedmi skutk krádeží vloupáním a dvou skutk ostatní majetkové trestné ćinnosti. Nezletilí se v tomto roce dopustili tí skutk krádeží prostých. V roce 2005 se nezletilí dopustili optovn tí skutk krádeží prostých. Mladiství se dopustili šestnácti skutk krádeží prostých, jednoho skutku krádeže vloupáním a dvou skutk ostatní majetkové trestné ćinnosti. V roce 2006 dochází nárstu u nezletilých, kteí se dopustili šesti skutk krádeží prostých a jednoho skutku krádeže vloupáním. Mladiství se v tomto roce dopustili osmnácti skutk krádeží prostých, deseti skutk krádeží vloupáním a dvou skutk ostatní majetkové trestné ćinnosti. V roce 2007 dochází k mírnému útlumu, který je srovnatelný s rokem 2005. Nezletilí se dopustili dvou skutk krádeží prostých a mladiství se dopustili jednadvaceti skutk krádeží prostých a tí skutk krádeží vloupáním. Rok 2008 je pak rokem, kdy se nezletilí nepodíleli na trestné ćinnosti a u mladistvých došlo k dalšímu poklesu spáchaných skutk. Mladiství se dopustili sedmi skutk krádeží prostých, dvou skutk krádeží vloupáním a dvou skutk ostatní majetkové trestné ćinnosti. Nejpoćetnjší zastoupení skutk, kterých se ve sledovaném období dopustili nezletilí spolećn s mladistvými: 1. krádež prostá – 104 2. krádež vloupáním – 24

Násilná trestná ćinnost: Ve sledovaném období se nezletilí a mladiství dopouštli zejména loupeží. V roce 2004 spáchal nezletilý jeden skutek loupeže a mladiství ćtyi skutky loupeží. Dále v tomto roce spáchali nezletilí jeden skutek úmyslného ublížení na zdraví a ćtyi skutky ostatních násilných trestných ćin. V roce 2006 až 2007 nastal pokles poćtu skutk. V roce 2008 pak trestná ćinnost opt vzrostla. Nezletilí se v tomto roce dopustili šesti skutk loupeže a jednoho skutku úmyslného ublížení na zdraví.

2 9 Mladiství se dopustili tí skutk loupeže, jednoho skutku úmyslného ublížení na zdraví a jednoho skutku vraždy. Ve sledovaném období se pak nezletilí i mladiství dopustili celkem dvaceti ćty skutk loupeží.

Zbývající kriminalita: V roce 2004 se nezletilí dopustili dvou skutk ostatních kriminálních ćin, mladiství se dopustili jednoho skutku výtržnictví, jednoho skutku sprejerství a pti skutk ostatních kriminálních ćin. V roce 2005 byla situace v poćtu skutk stejná jako v roce 2004, ale mladiství se v tomto roce dopustili pti skutk sprejerství. V roce 2006 dochází k mírnému útlumu, ale v roce 2007 naopak k výraznému nárstu poćtu skutk zejména u mladistvých, kteí se v tomto roce dopustili jednoho skutku výtržnictví, dvou skutk sprejerství a deseti skutk ostatních kriminálních ćin. Rok 2008 je pak opt rokem útlumu, ve kterém se trestné ćinnosti dopustili pouze mladiství a to ćtymi skutky ostatních kriminálních ćin. Ve sledovaném období se pak nezletilí i mladiství dopustili celkem ticeti dvou skutk zaazených jako ostatní kriminální ćiny.

3 0 3.5 Situace ve služebním obvod OO PĆR Prostjov 2

Do služebního obvodu náleží katastrální území obcí , Bedihoš, Bílovice- Lutotín, Biskupice, Ćehovice, Ćelechovice na Hané, Dtkovice, Hrdiboice, Hrubćice, , Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Lešany, , Olšany u Prostjova, , , Smržice, Staechovice, Urćice, Vrbátky, Vesovice, Výšovice a Zdtín.

Vybrané skutky trestné 2004 2005 2006 2007 2008

í í í í ć í í í í í innosti í l l l l l v v v v v i i i i i t t t t t t t t t t s s s s s i i i i i e e e e e l l l l l d d d d d z z z z z a a a a a e e e e e l l l l l N N N N N M M M M M Majetková trestná ćinnost Krádež prostá 1 4 0 1 1 2 1 6 0 1 Krádež vloupáním 0 3 1 1 4 5 1 1 1 0 Ostatní majetkové tr. ćiny 0 2 0 1 0 1 1 1 0 0 Nezletilí, mladiství 1 9 1 3 5 8 3 8 1 1 celkem 10 4 13 12 2 Objasnné skutky celkem 51 27 43 41 33 Podíl nezl., mlad. v % 19,61 14,81 30,23 29,27 6,06 Násilná trestná ćinnost Loupež 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Úmyslné ublížení na zdraví 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 Vražda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Ostatní násilné trestné ćiny 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 Nezletilí, mladiství 0 1 2 1 0 0 0 0 0 2 celkem 1 3 0 0 2 Objasnné skutky celkem 50 44 33 17 28 Podíl nezl., mlad. v % 2,00 6,82 0,00 0,00 7,14 Zbývající kriminalita Výtržnictví 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 Sprejerství 4 0 0 1 0 0 0 0 1 1 Ostatní kriminální ćiny 0 1 0 0 1 2 0 2 1 7 Nezletilí, mladiství 4 1 0 1 2 2 0 2 2 8 celkem 5 1 4 2 10 Objasnné skutky celkem 58 62 59 65 79 Podíl nezl., mlad. v % 8,62 1,61 6,78 3,08 12,66 Tab. 5. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním obvod OO PĆR Prostjov 2.

3 1 Majetková trestná ćinnost: Z údaj uvedených v tabulce ć. 5 vyplývá, že nejpoćetnjší majetková trestná ćinnost nezletilých a mladistvých byla v letech 2004, 2006 a 2007. Nejvíce skutk se nezletilí a mladiství dopustili v roce 2006, kdy byl i nejvyšší podíl nezletilých a mladistvých na trestné ćinnosti, který ćinil 30,23 %. V roce 2004 se nezletilí dopustili jednoho skutku krádeže prosté. Mladistí se v tomto roce dopustili ćty skutk krádeží prostých a tí skutk krádeží vloupáním. V roce 2005 pak dochází k vyrovnání poćtu skutk mezi nezletilými a mladistvými. Nezletilí se dopustili jednoho skutku krádeže prosté a ćty skutk krádeže vloupáním, mladiství se dopustili dvou skutk krádeží prostých a pti skutk krádeží vloupáním. V roce 2006 pak znovu pevyšují mladiství v trestné ćinnosti. Nezletilí se dopustil jednoho skutku krádeže prosté a jednoho skutku krádeže vloupáním. Mladiství se dopustili šesti skutk krádeží prostých a jednoho skutku krádeže vloupáním. Ve sledovaném období je zastoupení skutk, kterých se dopustili nezletilí spolećn s mladistvými vyrovnané: 3. krádež prostá – 17 4. krádež vloupáním – 17

Násilná trestná ćinnost: Ve sledovaném období se násilné trestné ćinnosti dopustili nezletilí a mladiství v letech 2004, 2005 a 2008. V roce 2004 to byl jeden skutek úmyslného ublížení na zdraví mladistvým. V roce 2005 jeden skutek úmyslného ublížení na zdraví nezletilým a jeden skutek mladistvým. V roce 2008 se mladistvý dopustil jednoho skutku loupeže. V roce 2006 i v roce 2007 se pak ani nezletilí ani mladiství nepodíleli žádným skutkem na násilné trestné ćinnosti.

Zbývající kriminalita: V roce 2004 se zbývající kriminality dopouštli zejména nezletilí celkem ćtymi skutky sprejerství. V letech 2005 až 2007 dochází k útlumu trestné ćinnosti. Nárst nastává v roce 2008 kdy se na ostatní trestné ćinnosti podíleli zejména mladiství. Ve sledovaném období se pak nezletilí i mladiství dopustili celkem ćtrnácti skutk zaazených jako ostatní kriminální ćiny.

3 2 3.6 Celkové hodnocení situace v okrese Prostjov

V závru uvádím sumarizaci statistik jednotlivých obvodních oddlení Policie ĆR v okrese Prostjov.

Vybrané skutky trestné 2004 2005 2006 2007 2008

í í í í ć í í í í í innosti í l l l l l v v v v v i i i i i t t t t t t t t t t s s s s s i i i i i e e e e e l l l l l d d d d d z z z z z a a a a a e e e e e l l l l l N N N N N M M M M M Majetková trestná ćinnost Krádež prostá 9 44 11 27 14 39 6 31 6 18 Krádež vloupáním 4 12 18 6 8 37 9 11 11 16 Ostatní majetkové tr. ćiny 0 4 3 3 0 4 2 1 1 6 Nezletilí, mladiství 13 60 32 36 22 80 17 43 18 40 celkem 73 68 102 60 58 Objasnné skutky celkem 374 326 363 317 287 Podíl nezl., mlad. v % 19,52 20,86 28,10 18,93 20,21 Násilná trestná ćinnost Loupež 1 4 2 1 2 3 0 3 6 4 Úmyslné ublížení na zdraví 1 1 6 2 0 3 0 2 1 1 Vražda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Ostatní násilné trestné ćiny 6 0 2 4 0 3 1 1 0 1 Nezletilí, mladiství 8 5 10 7 2 9 1 6 7 7 celkem 13 17 11 7 14 Objasnné skutky celkem 249 240 186 127 125 Podíl nezl., mlad. v % 5,22 7,08 5,91 5,51 11,20 Zbývající kriminalita Výtržnictví 1 1 0 3 1 1 0 3 0 1 Sprejerství 4 2 3 6 0 3 1 3 2 5 Ostatní kriminální ćiny 4 9 2 3 6 21 5 25 4 23 Nezletilí, mladiství 9 12 5 12 7 25 6 31 6 29 celkem 21 17 32 37 35 Objasnné skutky celkem 328 337 404 507 490 Podíl nezl., mlad. v % 6,40 5,04 7,92 7,30 7,14 Tab. 6. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve všech služebních obvodech OO PĆR okresu Prostjov za období 2004–2008

3 3 Z rozbor statistických údaj trestné ćinnosti nezletilých a mladistvých pachatel v jednotlivých služebních obvodech PĆR okresu Prostjov za období let 2004 až 2008 vyplynulo, že pachatelé uvedených vkových kategorií se nejćastji dopouštli majetkové trestné ćinnosti. Rovnž podíl nezletilých a mladistvých na páchání této trestné ćinnosti je pomrn vysoký. V roce 2006 ćinil tento podíl 28,10 %. Ve zbývajících letech se pohyboval v rozmezí od 18,93 % do 20,86 %. Z tabulky ć. 6 je rovnž zejmé, že majetkové trestné ćinnosti se dopouštli více mladiství, kteí spáchali 259 skutk, než nezletilí, kteí spáchali 91 skutk. Z celkového poćtu sledovaných spáchaných skutk majetkové trestné ćinnosti v okrese Prostjov bylo spácháno celkem 205 skutk krádeží prostých, 132 skutk krádeží vloupáním a 24 skutk ostatní majetkové trestné ćinnosti. Na poćtu skutk násilné trestné ćinnosti se nezletilí i mladiství podíleli pibližn stejným pomrem. Nezletilí se ve sledovaném období dopustili 28 skutk a mladiství se dopustili 34 skutk násilné trestné ćinnosti. Podíl nezletilých a mladistvých na násilné trestné ćinnosti se ve sledovaném období pohyboval od 5,22 % do 7,08 %, s výjimkou roku 2008 kdy ćinil 11,20 %. Podíl nezletilých a mladistvých na zbývající kriminalit byl ve sledovaném období zastoupen v rozmezí od 5,04 % do 7,92 %.

Následný graf zobrazuje pro pehlednost celkový poćet zjištných skutk trestné ćinnosti, poćet objasnných skutk a podíl nezletilých a mladistvých na trestné ćinnosti ve sledovaném období.

2178 2500 2036 1778 1767 1852 2000 1500 951 903 953 951 902 1000

107 102 145 104 107 500 0 2004 2005 2006 2007 2008

Zjištno skutk trestné ćinnosti Objasnno skutk trestné ćinnosti Podíl nezletilých a mladistvých na trestné ćinnosti

3 4 4 PREVENCE KRIMINALITY DTÍ A MLÁDEŽE

4.1 Dlení prevence kriminality

Prevence je nejćastji dlena na primární, sekundární a terciální.

Primární prevence je zamena na celou populaci, je realizována pedevším rodinou, školou a komunitou. Cílem je široké pozitivní ovlivování hodnotové orientace dtí od nejnižšího vku až po mladé dosplé. Opatení se realizuje jak v makrostruktue, mezostruktue, tak i mikrostruktue spolećnosti. Zahrnuje výchovné, vzdlávací, osvtové a poradenské aktivity. Specifická pozornost je vnována aktivitám zameným na pozitivní využívání volného ćasu mládeže. Zde svoji roli hrají zájmové organizace a obćanská sdružení, kde se jedinec ućí trávit ćas aktivním zpsobem, osvojuje a upevuje si prostednictvím sociálního ućení pravidla spolećenského soužití. V rodin dít dostává modely základních sociálních rolí, chování a jednání, zpsoby a mítka hodnocení jejich adekvátnosti. Ve škole je primární prevence obsahem vzdlávacích program, kde se nap. píše o roli práva ve spolećnosti, o rozdlení moci (zákonodárná, výkonná a soudní) apod. Existují rovnž specifické programy a soutže, které škola mže využívat. Matoušek a Kroftová v souvislosti s primární prevencí uvádjí, že pípadného pachatele by teoreticky mohla odstrašovat: • výše trestu • rychlost trestu, tj. krátkost doby, za jakou na pachatele trest dopadne a • neodvratnost trestu ćili míra pravdpodobnosti, že po spáchání trstného ćinu trest pachatele postihne. 25 Ve vztahu k dtem a mladistvým by cílovými skupinami primární prevence mly být pedevším: • hyperaktivní dti • dti selhávající ve škole • dti s poruchami chování • dti zneužívané a týrané v rodinách • dti z dysfunkćních rodin

25 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2.vydání. Praha: Portál, 2003. s. 266

3 5 • dti ze ćtvrtí, kde je vysoká úrove výskytu kriminality • dti z rodin žijících pod hranicí životního minima • dti z rodin, v nichž chybí otec • dti s predelikventním chováním • populace všech rodić v komunit • populace všech obćan státu aj.26

Sekundární prevence se zamuje na populaci, která jeví známky sklonu ke kriminalit a delikvenci. Zabývá se tmi rizikovými dtmi a mladistvými, u nichž je zvýšená pravdpodobnost, že se stanou pachateli trestné ćinnosti nebo jsou ohroženy sociáln patologickými jevy (drogovou závislostí, záškoláctvím, gamblerstvím, vandalismem, extremismem, nezamstnaností). Preventista si musí být vdom s kým pracuje, správn volit metody práce a znát psychologický a sociální vývoj jednotlivých jedinc ći skupin na nž psobí, protože trestná ćinnost mládeže je skoro vždy neplánovaná, impulzivní. Pi zjišování problémových situací u dtí a mladistvých má nezastupitelné místo škola. Preventivní opatení pak zasahují ćasto do sféry volného ćasu, ale i na rizikové faktory, které jsou v sociálním prostedí a v sociálních vztazích, ve kterých dti a mladiství žijí.

Posledním typem je pak terciální prevence a týká se jedinc, kteí již porušili uznávaná pravidla. Souvisí s propracovanými intervenćními programy, které uplatují nap. kurátoi pro mládež, diagnostické ústavy a výchovné ústavy. Terciální prevence je pedcházením kriminální recidiv. Orientuje se na ty mladé lidi, kteí se již dopustili trestné ćinnosti. Usiluje o eliminaci recidivy kriminality i sociáln negativního jednání (šikany, prostituce, záškoláctví, útk z domova) a resocializaci mladých osob (motivací pro vzdlání a získání odborné kvalifikace, pomoci pi získávání pracovního uplatnní a bydlení, rodinným poradenstvím). Dalším cílem je i udržet dosažené výsledky pedchozích intervencí a rekonstrukce nefunkćního sociálního prostedí.

26 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2.vydání. Praha: Portál, 2003. s. 267

3 6 4.2 Struktura prevence kriminality

Podle toho, zda úrove intervencí prevence bude zamena na pachatele, situace nebo ob rozlišujeme prevenci sociální, situaćní, viktimnosti a drogových závislostí.27

Sociální prevence Je orientována na osobu pachatele (i potenciálního) a modifikaci píćin kriminality. Zamuje se na proces socializace a sociální integrace. Rozhodující ćást socializace spadá do období dtství a dospívání. Nejvýznamnjším prostedkem sociální prevence je výchova dtí v rodinách a výchova dtí ve školách.

Prevence drogových závislostí Pedstavuje ochranu mládeže ped negativním vlivem drog podporou jejich individuálního rozhodnutí pro život bez drog. Je realizována široce pojímanou péćí od pedcházení experimentování s drogami a preferování zdravého životního stylu, pes léćbu až po rehabilitaci a resocializaci osob.

Prevence situaćní Zamuje se na samotnou kriminalitu. Vychází z toho, že urćité druhy kriminality mládež páchá v urćité dob, na urćitých místech a za urćitých okolností. Souste uje pevážn opatení, jejichž cílem je snížit možnosti pro spáchání trestných ćin a zvýšit pravdpodobnost odhalení pachatele.

Prevence viktimnosti Tato prevence se zamuje na bezpećné chování, orientované na rzné kriminogenní situace a na psychickou pipravenost ohrožených osob. Je obsažena jak v sociální, tak v situaćní prevenci. V praxi se jedná o skupinové i individuální zdravotní, psychologické, právní a technické poradenství.

27 ZOUBKOVÁ, I. Kontrola kriminality mládeže. 1. vydání. Dobrá Voda u Pelhimova: Aleš Ćenk, 2002. s. 60-61

3 7 4.3 Prevence kriminality v okrese Prostjov

Usnesením vlády Ćeské republiky ze dne 15. íjna 2007 ć. 1150, byl schválen Program prevence kriminality na místní úrovni, který napomáhá formou státní úćelové dotace k rozvoji preventivních aktivit v Ćeské republice. Od roku 2008 pln nahrazuje díve realizovaný Komplexní soućinnostní program prevence kriminality na místní úrovni (realizován v letech 1996 - 2004) a Program prevence kriminality na místní úrovni – PARTNERSTVÍ (realizován v letech 2003 - 2007). Prevence kriminality na místní úrovni tvoí základ systému prevence kriminality v Ćeské republice. Samostatnou realizaci rzných program prevence kriminality provádí jednotlivá msta, Policie Ćeské republiky, rzné nadace, kulturní a sportovní zaízení a další. Nejedná se však o samoúćelné aktivity, ale o cílené programy, které mají výraznou mrou pispt ke snížení úrovn kriminality v daných oblastech. Tyto programy zahrnují soubory nerepresivních opatení, které vyvíjejí státní, veejnoprávní i soukromoprávní subjekty smující k pedcházení páchání kriminality a snižování obav z ní. Jedná se o opatení sociální prevence, situaćní prevence, vćetn informování veejnosti o možnostech ochrany ped trestnou ćinností a pomoci obtem trestných ćin. Do programu prevence kriminality na místní úrovni se msto Prostjov zapojilo poprvé v roce 2001 a bhem pti let realizovalo celkem 45 dílćích projekt prevence kriminality o celkových nákladech tém 12 milion korun. Do programu PARTNERSTVÍ se msto Prostjov zapojilo poprvé v roce 2005. Ke zkvalitnní preventivních aktivit pispla i komise prevence kriminality, kterou v roce 2003 jako svj poradní orgán zídila Rada msta Prostjova. V této komisi jsou zástupci všech významných institucí podílejících se na boji proti kriminalit, vćetn nestátních organizací.28 Podíl prevence kriminality je obsažen i v projektu Prostjov Zdravé msto, který zastupitelstvo msta Prostjova schválilo na svém ádném zasedání dne 27.9.2001. V soućasné dob je msto Prostjov aktivn zapojeno do Programu prevence kriminality na místní úrovni. Pro rok 2010 je rovnž možné zažádat o dotace z grantu „Péće o dti a dorost“ a „Prevence kriminality“, který vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví Ćeské republiky a dále z grantu „Program na podporu

28 NAGY, J. a kol. Program prevence kriminality v Prostjov – Partnerství 2007. Radnićní listy. Prostjov : Mstský úad Prostjov, 2007, s. 3.

3 8 neinvestićních aktivit z oblasti prevence kriminality na rok 2010“, který vyhlásil Krajský úad Moravskoslezského kraje. Prevenci kriminality na místní úrovni zabezpećují zejména jednotlivé odbory Mstského úadu Prostjov, jako odbor sociálních vcí ći odbor školství a kultury, dále Mstská policie Prostjov a Policie Ćeské republiky, Sportcentrum – dm dtí a mládeže, obćanské sdružení Lipka a další nadace a obćanská sdružení.

4.4 Prevence kriminality v rámci Mstské policie Prostjov a Policie ĆR

V roce 2000 byla zahájena první etapa výstavby mstského kamerového dohlížecího systému, který je po etapách stále rozšiován. V soućasné dob bylo vybudováno již 25 stálých kamerových bod a tento poćet ješt není konećný. Ovládání a monitorování jednotlivých kamer je zajištno z dispećerského pracovišt mstské policie. Kamery jsou významným pomocníkem v boji s kriminalitou, nejsou však všemocné. Pínosem v oblasti prevence kriminality je práce Skupiny prevence Mstské policie Prostjov, která byla zízena 1.12.2001 jako jedna z prvních v Ćeské republice a jako první v Olomouckém kraji. Skupina prevence realizuje preventivní programy a její ćinnost je velmi rozsáhlá, nap. v r. 2008 provedla celkem 204 pednášek pro dti, mládež i seniory. Každoroćn také poádá rzné, nap. Na kolo jen s pilbou, Pásovec, Bezpećnostní etízky, Bezpećnostní stojany, O pohár Zdravého msta, Bambiriáda, Den s IZS, Den bez aut, upozornní majitelm vozidel Auto není trezor a další. Zejména semináe pro dti a mládež jsou velmi významné pro komunikaci s policií a zvlášt ve výchov dtí a prevence jejich chování a jednání ve školách i ve volném ćase. Cílem Preventivn informaćní skupiny Územního odboru Policie Ćeské republiky Prostjov je zaćlenit Policii Ćeské republiky do preventivních aktivit mst, informovat obćany o možnostech a zpsobech ochrany ped trestnou ćinností a dopravní nehodovostí a o plánování preventivních opatení. Preventivní ćinnost a podíl policist na tchto aktivitách lze rozdlit na dv ćásti. První ćást provádjí základní útvary Územního odboru Policie Ćeské republiky Prostjov, a zajišují ji policisté obvodních oddlení, zejména svým psobením v rámci pímého výkonu služby, a to provádním hlídkové a obchzkové služby ve stanovených okrscích. Druhá ćást pak spoćívá v poádání besed a pednášek s rznými názornými ukázkami. Pednášky a besedy jsou provádny zejména na školách a letních

3 9 prázdninových táborech, ale i preventivn informaćní skupinou - tiskovou mluvćí Územního odboru Policie Ćeské republiky Prostjov, která se úćastní i dalších pednášek a besed. Spolupracuje s regionálním tiskem a rozhlasem, kde zveejuje práci Policie Ćeské republiky, v pípad poteby žádá o zveejnní rzných informací ći žádostí policie ve smru k obćanm. Ze zjištných zpráv stediska prevence kriminality Mstské policie Prostjov i preventivn informaćní skupiny Územního odboru Policie Ćeské republiky Prostjov lze konstatovat, že veejný poádek v mst Prostjov je na stabilizované úrovni. Avšak zstává pedpoklad, že i nadále urćitá ćást obyvatel bude páchat trestnou ćinnost kriminální povahy a stejn tak budou i nadále pachatelé, kteí se dopustí pestupkového jednání. Zejména mžeme oćekávat urćitou míru vandalismu, drobného narušování veejného poádku a nárst majetkové a násilné kriminality.

4 0 ZÁVR

V bakaláské práci jsem se vnoval problematice kriminality dtí do 15 let a mladistvých. Vycházel jsem ze statistik Policejního prezidia Ćeské republiky se zamením na Územní odbor Prostjov, konkrétn z jeho jednotlivých obvodních oddlení. Jsem si však vdom, že žádná statistika nemže podrobn popsat, respektive vyhodnotit skutećný stav vci, tím spíš, pokud jde o kriminalitu dtí a mladistvých. Mže zde vyvstat urćitá rozdílnost mezi jednotlivými obvodními oddleními v rámci Územního odboru Policie Ćeské republiky Prostjov. Je to zpsobeno rozdílným složením obyvatel v daném regionu, poćtem dtí a mládeže i sociálním složením obyvatel daného regionu. Urćitou roli zde mže hrát i zkreslenost policejních statistik zpsobená existencí latentní kriminality, která se ve statistikách prakticky nemže projevit. V prbhu let mohly statistiky znázorující vývoj kriminality dtí a mládeže ovlivnit i vývoj v oblasti trestního práva. Spíše než statistická ćísla jsou dležité informace o tendencích ve vývoji kriminality mládeže. Z uvádných materiál vyplývá, že aktivní úćasti na majetkových trestných ćinech se dti ani mladiství ćasto nebrání. Stoupající trend má násilí a agresivita pi páchání nejen násilné, ale i majetkové trestné ćinnosti, zejména pokud jde o pekonávání pekážek. To se pak projevuje v jednání nejen proti objektm a vcem, ale i proti osobám. Kriminalita dtí a mládeže je problémem celé spolećnosti jako celku. Je všeobecn známo, že nejvtší vliv na tuto problematiku má rodinné prostedí. Investicí do budoucnosti a cílem celé spolećnosti by mla být pomoc dtem a mládeži. Zaćít se musí v rodinách a následn ve školství a to už od toho nejnižšího stupn, tedy od mateské školy. Mly by se potlaćovat nerovnosti mezi dtmi ze sociáln slabších rodin a dtmi z hmotn nkdy až nadstandardn zabezpećených rodin, kde ale není vždy vnována dostatećná pozornost citové výchov. Citová výchova zde bývá ćasto nahrazována hmotnými hodnotami. V rodin totiž zpravidla vše zaćíná a také konćí. Pokud rodina nefunguje správn, nelze se divit, že se dti nechovají tak jak bychom chtli. Dti nemají pak správné návyky, píklady a logicky jsou náchylnjší i k rzným patologickým projevm. Jejich schopnost bránit se neblahému vlivu svých vrstevník nebo rzných part je pak snížena a ćlenové part pak ćasto v oćích takového jedince rodinu ćasto nahrazují.

4 1 Velkou roli by zde mohla sehrát i spolupráce rodiny a školy postavená na bázi dvry a pátelské atmosféry. Práv škola je hned po rodin nejvtším sociálním systémem. Je garantem nejen vzdlání, ale i urćitého stupn socializace mládeže. Tato spolupráce však bývá obtížná práv u rodin, které neplní svou základní výchovnou a sociální funkci. Svj význam má i smysluplné využívání volného ćasu dtí, což by mlo psobit soućasn v rodin i ve škole. Mli bychom hledat nové typy sociálních služeb, zamujících se na dti a mládež ze sociáln vyloućených oblastí, pro dti a mládež pocházející z nevhodného rodinného prostedí, pípadn z rzných domov, kde dti vyrstají bez rodić a nepoznaly fungující rodinu. Tento trend by se pak mohl pozitivn podepsat i v oblasti prevence kriminality dtí a mládeže. Svoji negativní úlohu v oblasti kriminality dtí a mládeže hraje také nevšímavost okolí. Nkdy je to nezájem, ale stále ćastji je tu i obava o vlastní osobu. Až budou rodiće a okolní dosplí schopni se vypoádat s vlastními problémy žádoucím zpsobem, dokáží to pak urćit lépe i dti a mládež. Opakuji, že je velice nutná spolupráce rodić a školy. Soućasn je teba využívat i nejrznjších preventivních program. Jako nejdležitjší se mi jeví ale primární prevence. Je teba si uvdomit, že hlavní díl odpovdnosti je v každém z nás. Je to samozejm mnohem tžší, složitjší, ale urćit nejúćinnjší. Zcela urćit by se potom omezily nkteré dnes tak ćasto kritizované, ale pesto u mladých stále „módní“ trendy zkaženého okolí jako jsou filmy a videohry plné násilí, drogová problematika atd. Toto nevyeší ani nejdokonalejší legislativa ani špićková policie. Závrem bych chtl uvést, že zjištná a v této práci uvedená fakta se vztahují k prostjovskému regionu, díve okresu, a mapují pomrn krátké ćasové období. Pesto je ale alarmující skutećností vzrstající poćet majetkové trestné ćinnosti s vyšším podílem násilí, agresivity a podobnými jevy, stejn jako pedpokládaná vyšší míra latentní kriminality mládeže, kterou bohužel žádná statistika nejen u nás, ale i ve svt nemže spolehliv zachytit.

4 2 SEZNAM TABULEK

Ćíslo Název tabulky Strana 1. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním 22 obvod OO PĆR Konice 2. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním 24 obvod OO PĆR Nmćice nad Hanou 3. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním 26 obvod OO PĆR Plumlov 4. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním 28 obvod OO PĆR Prostjov 5. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve služebním 31 obvod OO PĆR Prostjov 2 6. Trestná ćinnost nezletilých a mladistvých ve všech služebních 33 obvodech OO PĆR okresu Prostjov za období 2004–2008

4 3 POUŽITÁ LITERATURA

GJURIĆOVÁ, J., ŽÁRSKÝ, M. Vývoj kriminality v Ćeské republice se zvláštním zetelem na kriminalitu dtí a mládeže. Kriminalistika, 1999, roć. 32, ć. 01. JELÍNEK, J. K trestní odpovdnosti mladistvých. Kriminalistika, 2005, roć. 38, ć. 02. MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 1.vydání. Praha: Grada, 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-2310-5. MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2.vydání. Praha: Portál, 2003. 344 s. ISBN 80-7178-771-X. MOULISOVÁ, M. Vk a trestná ćinnost z pohledu vývojové kriminologie. Kriminalistika, 2009, roć. 42, ć. 02. NAGY, J. a kol. Program prevence kriminality v Prostjov – Partnerství 2007. Radnićní listy. Prostjov : Mstský úad Prostjov, 2007, ć. 03. NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol. Kriminologie. 3. vyd. Praha : ASPI, 2008. 528 s. ISBN 978-80-7353-376-8. ŠĆERBA, F. Sankcionování mladistvých. Kriminalistika, 2005, roć. 38, ć. 02. ZOUBKOVÁ, I. Kontrola kriminality mládeže. 1. vydání. Dobrá Voda u Pelhimova: Aleš Ćenk, 2002. 231 s. ISBN 80-86473-08-2. Naízením ministra vnitra (NMV) ć. 36/2006 k „Hlášení o zahájení úkon trestního ízení“, „Evidenćn statistickému systému kriminality“ a „Hlášení o prbhu a výsledku trestního ízení“. Statistika kriminality za období 2004, 2005, 2006, 2007, 2008. Praha : Policejní prezidium ĆR. Zákon ć. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znní pozdjších pedpis, Sbírka zákon. Zákon ć. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, ve znní pozdjších pedpis, Sbírka zákon. Zákon ć. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znní pozdjších pepis, Sbírka zákon.

4 4 ANOTACE

Jméno a píjmení: Kamil Jelínek Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií Pedagogické fakulty UP v Olomouci Vedoucí práce: JUDr. Zdenka Nováková, Ph.D. Rok obhajoby: 2010

Název práce: Kriminalita a její prevence v okrese Prostjov

Název v anglićtin: Criminality and its prevention in the Prostejov district

Anotace práce: Bakaláská práce je zamena na analýzu trestné ćinnosti nezletilých a mladistvých pachatel a možnosti prevence v okrese Prostjov. V práci je pihlédnuto k faktorm ovlivujícím kriminalitu dtí a mládeže

Klíćová slova: Kriminalita, trestný ćin, provinní, ćin jinak trestný, majetková, násilná a zbývající trestná ćinnost, nezletilý a mladistvý pachatel, prevence kriminality.

Anotace v anglićtin: Bachelor graduate thesis deals with criminal activity of minor and juvenil offenders and possible prevention options in the Prostejov district. It also analyses factors related to crime of children and juvenils.

Klíćová slova Criminality, crime, offence, violent crime, crime against v anglićtin: property, other criminal activity, minor and juvenile offender, prevention of criminal offences

Pílohy vázané v práci: -

Rozsah práce: 45 stran Jazyk práce: ćeský

4 5

4 6