Raně Středověký Areál V Roztokách Z Pohledu Ekofaktů 59–147
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Kuna et al., Raně středověký areál v Roztokách z pohledu ekofaktů 59–147 Raně středověký areál v Roztokách z pohledu ekofaktů The Early Medieval site at Roztoky. The evidence of ecofacts Martin Kuna — Mária Hajnalová — Lenka Kovačiková — Lenka Lisá — Jan Novák — Michal Bureš — Václav Cílek — Jiří Hošek — Petr Kočár — Antonín Majer — Daniel Makowiecki — Linda Scott Cummings — Zdenka Sůvová — Ivo Světlík — Dimitri Vandenberghe — Jasper Van Nieuland — Chad L. Yost — Mirosława Zabilska-Kunek Předloženo redakci v dubnu 2013, upravená verze v červnu 2013 Raně středověké sídliště v Roztokách (okr. Praha-západ, střední Čechy) představuje výjimečnou lokalitu a zároveň obtížný interpre- tační problém. Mimořádný a záhadný je zde především počet sídlištních objektů kultury pražského typu (6.–7. století n. l.). Celkem bylo na lokalitě (s plochou min. 22 ha) zatím zachyceno přes 300 zahloubených domů této kultury a jejich celkový počet lze odhadnout na nejméně dvojnásobek. Sídliště charakterizuje řada nezvyklých rysů, např. umístění na dně kaňonovitého údolí a sídelní diskon- tinuita, na druhé straně ale také absence dalších, funkčně lépe interpretovatelných nálezů (výrobních zařízení, luxusních výrobků apod.). Nálezy daného období byly v Roztokách poprvé zkoumány v 80. letech minulého století (Kuna — Profantová a kol. 2005); v letech 2006–2010 zde v souvislosti s přeložkou silnice proběhl další rozsáhlý odkryv. Jeho součástí byl i systematický sběr ekofaktů, pro- váděný s cílem lépe poznat původní přírodní prostředí a základní rysy ekonomiky sídelní aglomerace. Získán a zpracován byl např. rozsáhlý soubor uhlíků, rostlinných makrozbytků, zvířecích kosti, rybích kostí a malakofauny; provedena byla též fosfátová analýza podlah domů, mikromorfologický rozbor vrstev výplní a radiouhlíkové datování série vzorků. Výsledky těchto postupů jsou přehlednou formou představeny v této práci. K zajímavým zjištěním patří např. poměrně malý vliv osídlení na přírodní prostředí (v kontrastu s množstvím sídlištních pozůstatků), důraz na chov prasat (nejspíše související s větším počtem lidí v komunitě), pěstování prosa (početně nejvýznamnější kulturní plodina, byť ekonomicky zřejmě nikoliv hlavní) a malé uplatnění rybolovu. V závěru práce je formulována hypotéza, že lokalita byla původně členěna do dvou částí, z nichž jedna (jižní, s největší koncentrací raně středověkých domů) byla specializovaným areálem, jehož oby- vatelé se do značné míry věnovali nezemědělským činnostem. raný středověk – kultura pražského typu – sídelní aglomerace – ekofakty – ekonomika – specializace The Early Medieval settlement at Roztoky (Prague-west district, Central Bohemia) represents an extraordinary case and, at the same time, a difficult challenge in terms of interpretation among sites of the Prague-type Culture (6th–7th century AD). Primarily, the high overall number of settlement features of the given culture is what makes this site unique and puzzling. To date, more than 300 sunken houses of this culture have been captured at the site (with an area size of min. 22 ha) and their overall number can be estimated as being at least double this amount. On the one hand, the site is specific also by its landscape setting (at the base of a canyon-like valley) and by its discontinuity in relation to the preceding and the following periods. On the other hand, the site lacks finds that would allow for a clear interpretation in terms of its function (e.g. production features, tools or waste materials, luxury goods, etc.). Finds of the Prague-type Culture were first discovered at Roztoky in the 1980s (Kuna — Profantová a kol. 2005). A further extensive excavation took place at the site in 2006–2010 due to road relocation. An integral part of the new excavation was the systematic col- lection of ecofacts, conducted with the aim of gaining as much information as possible on the nature environment and the basic eco- nomic character of the Early Medieval settlement agglomeration. This led to the obtaining and processing of an extensive assemblage of, for example, charcoal fragments, plant macroremains, animal and fish bones, and malacofauna; also conducted was a phosphate analysis of the house floors, a micromorphological analysis of their fill strata and the radiocarbon dating of a series of samples. The results of this work are presented in this article. Interesting findings concern, for example, the relatively minor impact of the Early Medieval settlement on the environment (in con- trast to the large amount of settlement features), the focus on pig husbandry (most probably linked to a high population in the com- munity), the growing of millet (the most significant cultural plant in terms of find numbers, but apparently not primary in economic terms), and the minor use for fishing. A range of indicators confirms that the site was settled by a large community of people. At the end of this paper, the hypothesis is presented that the site was originally divided into two parts, one of which (the southern, with the largest concentration of Early Medieval houses), must have been a specialized settlement (activity) area that was mostly used for non-agrarian activities. On the basis of the current results it is impossible to identify the type of activities more precisely, mostly be- cause they must have belonged to activities leaving no clear archaeological traces. Nonetheless, the results of this paper offer a new starting point and a reliable ecological and economic framework to be integrated into further research. Early Middle Ages – Prague-type Culture – settlement agglomeration – ecofacts – economics – specialisation PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CIV, 2013 59 Kuna et al., Raně středověký areál v Roztokách z pohledu ekofaktů 59–147 1. Úvod 1.1. Podstata problému Raně středověké sídliště v Roztokách představuje v rámci kultury pražského typu (dále KPT) bezesporu výjimečný případ. Od všech dosud známých lokalit na našem území a ve střední Evropě se odlišuje svou roz- lohou a mimořádně vysokým počtem sídlištních objektů (především domů). Celkem bylo dosud v rámci lokality zachyceno přes 300 domů KPT, přičemž prozkoumáno bylo kolem 20 % její plochy (části na jih od Únětického potoka, která zaujímá cca 22 ha). Pro tuto část byl cel- kový počet zahloubených domů původně odhadnut na 500–600 (Kuna 2001; Kuna — Profantová a kol. 2005), přičemž na základě nového terénního výzkumu byl tento odhad ještě mírně zvýšen (Kuna — Profantová 2011). Jelikož se však ukázalo, že obytný areál KPT pravděpodobně existoval i na severním břehu potoka (J. Klementová, ústní sděl.; srov. níže – kap. 1.4), mohl by odhad celkového počtu objektů KPT vzrůst i podstat- Obr. 1. Mapa Čech s vyznačením polohy Roztok. 1 – Praha; 2 – Roztoky; 3 – něji a celková rozloha lokality přesáhnout 30 ha. historická hranice Čech; 4 – stupnice nadmořské výšky. Všechny obrázky a fo- Nálezový soubor z Roztok (obr. 1–2) dnes představuje tografie M. Kuna (pokud není uvedeno jinak). — Fig. 1. Map of Bohemia with nejen významný referenční soubor KPT, ale především the location of Roztoky. 1 – Prague; 2 – Roztoky, Prague-West dist.; 3 – histor- interpretační problém, neboť k tak velké koncentraci ical border of Bohemia; 4 – altitude. All figures and photographs by M. Kuna (unless otherwise stated). sídlištních nálezů zatím neznáme v rámci daného kul- turního okruhu analogie. Lokality (shluky lokalit) s po- měrně velkým počtem obytných objektů sice známy rem terénních zásahů – např. v trase staré silnice a že- jsou, a to např. z Německa (Dessau-Mosigkau: Krüger leznice musely ležet desítky obytných objektů KPT, 1967; 1968), Polska (Żukowice: Parczewski 1989), Ma- pravděpodobně ale byly tělesy těchto komunikací pouze ďarska (Kölked: Hajnal 2009), Rumunska (Dulceanca: překryty, takže jejich přítomnost nebyla dříve nikdy re- Dolinescu-Ferche 1992) nebo západní Ukrajiny (Raškov: gistrována. Po uvedených výzkumech následovala série Baran 1988), avšak i na nich jsou počty objektů takřka menších záchranných a badatelských výzkumů ARÚP o řád menší, a to při zpravidla delším časovém trvání (M. Gojda, 1984–1989) a v delším časovém odstupu zá- areálu. Situaci neulehčuje ani skutečnost, že neobvy- chranný výzkum N. Profantové v r. 2001 (Profantová klému počtu sídlištních objektů v Roztokách neodpo- 2005a). vídá mimořádný počet či zvláštní charakter movitých nálezů. Poměříme-li totiž počet movitých artefaktů (ze- Druhou rozsáhlou archeologickou kampaň před - jména luxusních a dekorativních předmětů, jako např. stavoval záchranný výzkum, který pracoviště ARÚP provedlo na stavbě přeložky silnice (II/242, investor parohových hřebenů a skleněných korálků) počtem pro- Středočeský kraj) v l. 2006–2010. Z hlediska tohoto vý- zkoumaných objektů, nezdá se být jejich množství ve zkumu bylo příznivé, že krátce před jeho zahájením bylo srovnání s jinými lokalitami nijak výjimečné. Na lokalitě zakončeno komplexní zpracování předchozích výzkumů také zatím nebyly zachyceny ani objekty, které by bylo (Kuna — Profantová a kol. 2005), jejichž výsledky bylo možné jednoznačně spojovat se specializovanou výro- možné zohlednit při formulaci nového projektu. bou, životem elitní společenské vrstvy nebo s veřejným kultem; rozeznáno nebylo ani plánovité uspořádání Kromě vedoucího výzkumu (M. Kuna) se na terénních obytných objektů v areálu. pracích v různé míře podíleli i další archeologové z ARÚP (N. Profantová, P. Foster, M. Tomášek, L. Šma- helová a Z. Vlčková). Po jedné sondě samostatně pro- 1.2. Záchranný výzkum 2006–2010 zkoumala Katedra archeologie FF ZČU v Plzni a společ- a grantový