Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to Services in Selected Region
Diplomová práce
Vedoucí práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc. Ivo Žák
Brno, 2012
Jméno a příjmení autora: Ivo Žák Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Travel to services in selected roregion Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2013
Anotace: Předmětem této diplomové práce je analýza obslužných procesů na území okresu Třebíč. Zkoumáno bylo celkem 167 obcí spadajících do 3 obvodů obcí s rozšířenou působností: Třebíč, Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou. Prostřednictvím náhradního anketárního šetření byla v těchto obcích zjišťována dojížďka za vybranými obslužnými procesy. Z takto získaných dat byl u každé obce vypočítán převažující spád a následně byly vytvořeny parciální obslužné regiony v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a službách, ze kterých byl odvozen komplexní obslužný region. Všechny zmiňované regiony byly zároveň rozděleny na nadlokální a mikroregionální úroveň.
Annotation: The aim of this diploma thesis is analysis of service processes in Třebíč region. Investigation area covers 167 municipalities which are divided into 3 administrative districts: Třebíč, Moravské Budějovice and Náměšť nad Oslavou. Commuting to selected service processes was inquired by the results of questionnaire survey which was made in these municipalities. Predominant gradient was calculated by using the data of this survey and after that, there were created partially servicing regions of education, medical care and retail and services. According to these regions, there was detected a complex servicing region. All of these mentioned regions were divided on above local a micro regions in the same time.
Klíčová slova: region, spádovost, dotazník, školství, zdravotnictví, maloobchod, služby, Třebíč
Keywords: region, catchment area, questionnaire, education system, health care, retail, services, Třebíč
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami ve vybraném regionu vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 14. 12. 2012
______vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat rodičům za dlouhodobou podporu během celého studia. Obsah 1 Úvod...... 8 2 Vymezení základních pojmů ...... 10 2.1 Urbanizace ...... 10 2.2 Suburbanizace ...... 10 2.3 Regionalizace ...... 11 2.3.1 Geografická regionalizace ...... 11 2.3.2 Sociogeografická regionalizace ...... 11 2.4 Region ...... 11 2.5 Sídlo ...... 12 2.5.1 Venkovská sídla ...... 13 2.5.2 Městská sídla ...... 14 2.6 Základní kategorizace regionů ...... 15 2.6.1 Formální regiony ...... 15 2.6.2 Nodální regiony ...... 16 2.7 Další kategorizace regionů...... 17 2.8 Vymezení sociálněgeografických regionů ...... 18 2.8.1 Subregiony ...... 19 2.8.2 Mikroregiony ...... 19 2.8.3 Mezoregiony ...... 21 2.8.4 Makroregiony ...... 21 2.9 Způsob výběru středisek ...... 22 2.9.1 Výběr středisek na základě statistických charakteristik ...... 22 2.9.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik ...... 24 2.9.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti ...... 24 2.10 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek ...... 26 2.10.1 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek pomocí prostorových interakčních modelů 26 2.10.2 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek pomocí anketárního šetření ...... 27 3 Sociologický empirický výzkum ...... 31 3.1 Dotazník ...... 31 3.1.1 Pravidla návrhu dotazníku ...... 31 3.1.2 Sběr dat ...... 33 3.1.3 Výběr vzorku populace ...... 34 3.2 Tvorba vlastního dotazníku ...... 35 3.2.1 Školství ...... 35
3.2.2 Zdravotnictví ...... 36 3.2.3 Maloobchod a ostatní služby ...... 37 3.3 Vymezení zkoumané oblasti ...... 37 3.4 Sběr dat ...... 40 4 Určení parciálních obslužných regionů ...... 42 4.1 Region školství ...... 43 4.1.1 Vymezení sféry vlivu nadlokálních středisek ...... 44 4.1.2 Vymezení sféry vlivu mikroregionálních středisek...... 47 4.2 Region zdravotnictví ...... 48 4.2.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek ...... 49 4.2.2 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek...... 51 4.3 Region maloobchodu a služeb ...... 52 4.3.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek ...... 55 4.3.2 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek...... 57 4.4 Komplexní obslužný region...... 58 4.4.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek ...... 59 4.4.2 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek...... 60 5 Případová studie – porovnání odpovědí zastupitelů s odpověďmi obyvatel obcí ...... 62 6 Závěr ...... 68 Seznam použité literatury a internetové zdroje ...... 71 Seznam tabulek ...... 73 Seznam obrázků ...... 73 Seznam příloh ...... 73 Tvorba kartogramů ...... 74
1 Úvod
Kvalita poskytovaných statků a služeb hraje v dnešní době klíčovou roli v boji o zákazníka a stejně tak by se mělo nahlížet i na služby poskytované veřejnými institucemi. Pojem inovace se stal nedílnou součástí jak v soukromém tak i ve veřejném sektoru a do značné míry rozhoduje o úspěšnosti nabízené služby na trhu. A není to jenom inovace, která se ve veřejné správě „zabydluje“. Z čistě tržního prostředí, se pod tlakem občanů požadujících stále vyšší kvalitu, přesouvají do sektoru dotovaného z veřejných zdrojů také moderní metody a modely řízení a organizace. O tom, že na kvalitu poskytovaných služeb je dnes brán zřetel více, než kdy jindy svědčí také fakt, že podíl služeb na celkovém HDP nebo podíl zaměstnanosti ve službách je brán jako jeden z ukazatelů sloužící pro porovnávání vyspělosti jednotlivých zemí. Nejsou to ale pouze výrobci nebo poskytovatelé služeb, kdo rozhoduje o úspěšnosti daného produktu. O úspěšnosti rozhodují také samotní spotřebitelé. A právě na ně je tato práce zaměřena. Každý subjekt potřebuje ke své existenci spotřebovávat určité statky, které jsou ale v prostoru rozmístěny nerovnoměrně. Jedná se především o jejich kvalitu, množství a cenu. Chování spotřebitelů je vedle již zmíněného uspokojování základních potřeb, které vychází z Maslowovy pyramidy potřeb, do značné míry ovlivněno také zákonem nabídky a poptávky a dále racionálním chováním. V ekonomii platí, že spotřebitel má nejvyšší možný užitek v okamžiku, kdy se mezní náklady na získání daného statku rovnají meznímu užitku, který spotřebitel jeho spotřebou získá. Totéž pravidlo hraje důležitou roli také v problematice spádovosti a dojížďce za službami.
Tuto diplomovou práci jsem si zvolil proto, že jsem chtěl v praxi zužitkovat teoretické znalosti, které jsem za dobu studia oboru Regionální rozvoj a správa získal a téma „Spádovost služeb ve vybraném regionu“ mi pro tento účel přišlo více než vhodné. Dále mi tento výběr umožnil zabývat se v empirické části konkrétní oblastí České Republiky, a to okresem Třebíč, kde jsem se narodil a místní poměry jsou mi tudíž velmi dobře známé.
Práce si klade za cíl seznámit čtenáře se samotným procesem regionalizace, přiblížit mu základní pojmy z oblasti prostorové ekonomiky a geografie, představit základní typy regionů popř. další prvky sídelní struktury. Dále by měla podrobně představit způsob sběru dat metodou dotazníkového šetření od zásad tvorby samotného dotazníku, přes možné způsoby jeho distribuce k respondentům, až po zpracování získaných dat a jejich interpretaci.
8
V empirické části potom budou prezentovány samotné výsledky výzkumu, bude objasněno několik klíčových faktorů, které výsledný stav ovlivňují a na základně dat nashromážděných prostřednictvím dotazníkové šetření, budou vytvořeny kartogramy zobrazující v grafické podobě konkrétní spádové oblasti a jádra regionů dle kriteriálních požadavků. Na základě analýzy takto vzniklých kartogramů budou učiněny konkrétní závěry.
Teoretická část bude vycházet z poznatků zpracovaných v dílech autorů, kteří se touto problematikou již dříve zabývali, nebo jsou uznávanými autory v oblasti regionalizace, regionálního rozvoje nebo geografie. Bude se jednat především o díla českých autorů, jako jsou Hampl M., Maryáš J., nebo Viturka M. A právě výzkumná práce RNDr. Maryáše, který se problematice spádovosti několik let věnuje, bude také hlavní metodickou oporou a samotný výzkum z ní bude vycházet.
9
2 Vymezení základních pojmů
Tato kapitola popisuje základní prostorotvorné procesy, které v minulosti měly a i dnes mají značný vliv na geografické organizaci společnosti v České republice. Jsou to především pojmy jako urbanizace a suburbanizace, které měli na způsobu osídlení, tak jak jej dnes známe, největší podíl. Dále by měla tato kapitola čtenáře seznámit se základními teoretickými pojmy, které jsou v oboru regionalizace stěžejní a které se budou objevovat jak v teoretické, tak empirické části práce a bez jejichž znalostí se tato práce neobejde.
2.1 Urbanizace Urbanizace se projevuje jako prostorová koncentrace obyvatelstva, výrobních a nevýrobních aktivit do měst. V této souvislosti je ale nutné, dát si pozor při vymezování, kdy se obec stává městem. Zpravidla se vychází z předpokladu počtu obyvatel (nad 5000) a potom také z určité úrovně technické a občanské vybavenosti.1
2.2 Suburbanizace Suburbanizace se projevuje v urbanizacích, a to dvojím způsobem. Za prvé dochází ke stagnaci nebo úbytku obyvatel v jádrových městech aglomerací a za druhé dochází současně ke stagnaci rozvoje malých měst, která jsou položena mimo aglomeraci. Suburbanizace má ale vliv také na venkovské obce, kde se zmenšuje počet stálých obyvatel a v některých začíná převažovat rekreační funkce nad obytnou. Jedná se především o ty venkovské obce, které nemají trvalou funkci v osídlení. V aglomerovaných územích hraje velkou úlohu doprava, která je předpokladem pro realizaci veškerých vazeb mezi jádrovým městem a ostatními sídelními jednotkami. Komunikace musí umožňovat rychlé a bezpečné spojení. Ve stále větší míře se uplatňuje hromadná doprava, a to především v důsledku neustále rostoucích cen pohonných hmot na našem území.2
1 MATOUŠKOVÁ, Z. aj. Úvod do prostorové ekonomiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 112 s. ISBN 80-7079-506-9. Strana 33. 2 Tamtéž. Str. 34. 10
2.3 Regionalizace Regionalizace je rozčleňování území států na menší územní celky, pro něž se používá obecného označení region. Nejběžnějšími důvody pro vymezování těchto oblastí jsou:3 realizace jednotné státní správy na celém území státu uskutečňování územní samosprávy řešení ekonomických nebo ekologických problémů „Regionalizace je proces směřující k formování regionů a zároveň i produkt – obraz regionu (jeho struktura).“4
2.3.1 Geografická regionalizace Regionalizace a region jsou dva základní pojmy vědní disciplíny, která systematizuje poznatky geografických a dalších vědních disciplín. Tuto vědu nazýváme geografická regionalizace. Je zdůrazňováno především její praktické využití a její poznatky jsou součástí všeobecného vzdělávání. V porovnání s ostatním vědními disciplínami se jedná o vědu relativně nejkomplexnější, neboť v centru její pozornosti se prolínají dvě sféry – fyzickogeografická a sociogeografická.5
2.3.2 Sociogeografická regionalizace Sociogeografická regionalizace souvisí se sociální geografií a zabývá se společností a prvky vytvořenými člověkem, tedy sociální sférou krajiny. Předmětem zkoumání je organizace společnosti v prostoru. Složkami sociogeografické sféry jsou: obyvatelstvo, sídla, zemědělství, průmysl, služby, doprava a rekreace.6
2.4 Region Termín region pochází z latinského regio („říše, království“). Geografové jej definují různě. Je jím chápána krajina, území vymezené na základě společných znaků.7 Podle
3 MATOUŠKOVÁ, Z. aj. Úvod do prostorové ekonomiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 112 s. ISBN 80-7079-506-9. Strana 51. 4 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP v Ústí n. L., 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7. Strana 8. 5Tamtéž. 6 Tamtéž. 7 Tamtéž. Str. 5. 11 specifikace Českého statického úřadu je to území s více či méně přesně vyznačenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň národního státu. Regiony mají svou identitu, tvořenou specifickými rysi, jako je jejich krajina, podnebí, jazyk, etnický původ či společně sdílená historie.8 Hranice jsou dle této specifikace obvykle určovány na základě: a) přírodních hranic b) historických hranic c) správních hranic
Podle Jiřího Anděla je obecně přijímána definice, která chápe region jako složitý dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, které jej odlišují od okolí. Pro region je důležitá jeho lokalizace, která může být buďto absolutní (podle souřadnic GPS) nebo relativní (např. střední Evropa). Z této definice je patrné, že velice důležitou roli hrají kritéria, na základě kterých jsou regiony vymezovány (typ krajiny atd.). V našem případě ale budeme na regiony pohlížet z jiného úhlu. Mohou být totiž chápány také jako systémy. Některé regiony nejsou totiž založeny nikoliv na vnitřní podobnosti jevů, které jej tvoří, ale na intenzitě vazeb, které je propojují s různými jeho částmi. Mohou to být například velká města, která jsou obklopena zázemím, pro které nabízejí zboží, služby a pracovní příležitosti. Jedná se o vztah město versus zázemí.9 A právě tento způsob pojetí regionu je pro touto práci klíčový a dále s ním budeme pracovat.
2.5 Sídlo Wokoun R. považuje za sídlo každé obydlené místo včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně využívány. Podle Kadeřábkové a Trhlíkové jsou sídla základní jednotku osídlení a také místy reprodukce života společnosti. Koncentruje se v nich obyvatelstvo, jsou v nich vykonávány ekonomické činnosti i další aktivity, které ovlivňují vzájemné vztahy mezi jednotlivcem a prostorem. Jejich struktura je definována jako soubor různých typů sídel, mezi kterými existují více či méně intenzivní vazby technického, ekonomického, prostorového a ekonomického charakteru. Vyznačují se velkou druhovou, velikostní i funkční rozmanitostí. Velká sídla kombinují různé funkce, menší a malá sídla
8 Český statický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z WWW:
2.5.1 Venkovská sídla Terminologicky nejsou jednoznačně v žádné literatuře vymezena. Chápání pojmu záleží na účelu, pro který je venkov vymezován. Z ekonomického pohledu jej můžeme vymezit jako řídce osídlený prostor, kde převážná část ekonomiky je vázána na zemědělství. Z demografického hlediska jako sídla s malým počtem a hustotou obyvatel na kilometr čtvereční a třeba z urbanistického hlediska jako sídla se specifickým typem zástavby. Další vymezení je možné z pohledu různých sociálních disciplín. Například ve velkém sociologickém slovníku je venkov definován jako obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem. V této práci budou venkovská sídla chápána komplexně, tedy s využitím všech výše zmíněných poznatků.11
Deník veřejné správy uvádí jako nejvhodnější způsob pro vymezení venkovských obcí v ČR použití kritéria počtu obyvatel a stanovit limitní hranici pro venkovské obce na úrovni 3000 obyvatel. Jednak tím dojde ke sjednocení statistických ukazatelů s dikcí zákona o obcích a dále do takto pojímané kategorie jsou zařazeny i venkovské obce jižní a jihovýchodní Moravy, které často překračují starší limitní hranici 2000 obyvatel. Pro vymezení venkovského prostoru (území) je vhodné použít modifikovaný ukazatel hustoty zalidnění a stanovit v souladu s metodikou OECD a Eurostatu tři základní kategorie:12
10 KADEŘÁBKOVÁ, J. – TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008. 78 s. ISBN 978-80-7408-009-8. Strany 25, 26. 11 Tamtéž. Strany 26, 27. 12 Deník veřejné správy: Vymezení venkovských obcí v Česku. [online]. 2012 [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW:
Za převážně venkovské regiony lze považovat území správní obvody obcí s rozšířenou působností, ve kterých žije více než 50 % obyvatel v obcích s průměrnou hustota zalidnění nižší než 150 obyv./km2. Za významně venkovské regiony lze považovat území správní obvody obcí s rozšířenou působností, ve kterých žije více než 15 % a méně než 50 % obyvatel v obcích s průměrnou hustota zalidnění nižší než 150 obyv./km2. Ostatní správní obvody obcí s rozšířenou působností lze považovat za městské.
2.5.2 Městská sídla Stejně jako u vesnice, ani u města neexistuje jednoznačná a všeobecně platná definice. Na rozdíl od vesnice je vývojově mladší, ale z hlediska vývoje jednotlivých funkcí je dynamičtější. Základním kritériem, které bývá pro vymezení města využíváno, je staticko- velikostní kritérium. Patří sem např. velikost populace, hustota zalidnění atd. Pro potřebu mezinárodního srovnávání byla Ekonomickou komisí OSN pro Evropu v roce 1959 doporučena následující kritéria, kterými se definuje město jako sídlo, které splňuje nejen velikostní kritéria, ale i další ukazatele ekonomického charakteru. Jako města jsou pak definovány takové lokality, kde: trvale bydlí min. 10 000 obyvatel; max. 20% zaměstnanců pracuje v zemědělství; min. 50% zaměstnanců pracuje v průmyslu; min. 30% zaměstnanců pracuje ve službách.13
V České republice se jedná o město vždy, pokud daná obec dosáhne počtu 10 000 obyvatel. Ona pomyslná hranice, která ale rozhoduje o tom, zde obec statut města získá či nikoliv, je vzhledem k rozloze a počtu obyvatel ČR mnohem menší. Tato hranice ovšem také není jednoznačně určená a záleží na konkrétním účelu, pro který město vymezujeme. Z hlediska rozvojového potenciálu jsou v ČR města definována jako obce nad 2000 obyvatel ale třeba Český statistický úřad dokonce pro jednotlivé analýzy považuje za města taková sídla, kde žije více než 5000 obyvatel.14 Odlišné vymezení, které je optimální i pro účely této práce, používá také legislativa ČR a to konkrétně v zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích, §3 (1).
13 KADEŘÁBKOVÁ, J. – TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008. 78 s. ISBN 978-80-7408-009-8. Strana 31,32. 14 Tamtéž. Strana 32. 14
„Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.“15
2.6 Základní kategorizace regionů Stejně jako u samotné definice regionu, jsou i v případě kategorizace regionů zvolená kritéria klíčovým faktorem. V našem případě, kdy budeme region zkoumat jako systém, pro nás bude rozhodující rozdělení dle struktury vztahů, které uvnitř tohoto systému probíhají.
Podle vzájemné propojenosti jednotek a funkčních vazeb lze rozlišit dva základní typy regionů:16 a) Homogenní (formální) regiony – vyznačujících se stejnorodostí či podobností sledovaných znaků (uplatňováno např. při rozlišování vyspělých, zaostávajících, zemědělských či průmyslových regionů) b) Heterogenní (nodální, funkční) regiony – vycházejí z hierarchického uspořádání a územních vztahů v prostoru
2.6.1 Formální regiony Mají stejný charakter v celém území a jsou vymezeny na základě prioritní koncentrace jednoho čí více odvětví.17 Jsou vnitřně stejnorodé a jejich znakem je tedy homogenita. Patří sem relativně nekomplexní regiony, s kterými se setkáváme ve fyzické geografii. Příkladem těchto regionů mohou být např. regiony vymezené povodím určité řeky nebo stejnými klimatickými podmínkami. Setkáváme se s nimi však také v sociogeografické sféře např. u odvětvových regionů (zemědělské, rekreační, atd.). Také demografické regiony mohou mít obdobnou povahu. Je patrné, že pro tento typ regionu je charakteristická maximální vnitřní stejnorodost a zároveň maximální odlišnost od ostatních regionů v okolí. Někdy se tento typ označuje jako fyzickogeografické regiony, toto označení je ale dosti nepřesné.18
15 Zákon 128/2000 Sb. o obcích. 16 Metodická podpora regionálního rozvoje. [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z WWW:
2.6.2 Nodální regiony Říká se jim také regiony spádové či funkční. Jsou založeny jako prostorový systém na interakci mezi centrem, jádrem (core, node) a jeho zázemím. Na rozdíl od formálních regionů jsou zpravidla dynamické a mohou se měnit. Nodální regiony se nazývají podle role nodálního centra (střediska). Kritériem pro vymezování těchto regionů je intenzita vazeb mezi centrem a prvky v zázemí. Jsou založeny na protikladu koncentrace určitých jevů, např. sociální nebo ekonomické povahy, v regionálním jádru a rozptylu těchto jevů v okolí střediska. Je pro ně charakteristické nerovnoměrné uspořádání těchto jevů. Jako příklad tohoto typu regionu slouží např. právě regiony dojížďky do škol či za službami nebo migrační regiony. Tento typ bývá často označován jako sociogeografický region.19
V souvislosti s nodálními regiony je vhodné zmínit také pojem periferie. Periferie je často vymezována jako území nedostatečně integrované do dominujících ekonomických struktur, procesů a sídelního systému. Je to specifické území, které se potýká s poruchami funkčně-prostorových a sociálně-prostorových vztahů. Tyto nerovnoměrnosti jsou způsobeny vzájemně se podmiňujícími sociálními, ekonomickými, politickými a kulturními podmínkami. Obecně panuje shoda, že periferní oblasti jsou území s nevýhodnou polohou a dostupností, většinou vzdálená od center osídlení. Mnohdy jsou mezi periferní oblasti zahrnovány i strukturálně postižené urbanizované a průmyslové regiony. Periferie jsou také často vymezovány jako sídla nebo regiony ležící v té části území, která mají, co se rozvojového potenciálu týče, velice omezené možnosti. Z hlediska teorie jádro – periferie stupeň perifernosti určuje míra autonomie periferního území na jádru. Podle Kadeřábkové a Trhlínové je často zaměňována příčina vzniku periferie s jeho následky, projevem perifernosti. V posledních letech dochází v důsledku globalizace ke stále větší koncentraci řídících funkcí do jádra a k oslabení vlivu periferních oblastí. Evropská unie proto naopak musí prostřednictvím regionální politiky řešit specifické problémy, které tímto v periferních oblastech vznikají - proces dekoncentrace a decentralizace. V důsledku toho pak periferní oblasti získávají možnost podílet se na řídících mechanizmech území a rozvojových aktivitách. Přesto všechno je ale rozvoj území i nadále podmíněn převážně centrem. Centrum
19 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem.: Pedagogická fakulta UJEP v Ústí n. L., 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7. Strana 21. 16 je bráno jako pól růstu a vzniku inovací. Periferie je pak implicitně prostorem bez růstu a inovace se do ní šíří se zpožděním z centra.20
2.7 Další kategorizace regionů Anděl se také zamýšlí nad tím, kde hledat příčiny proč územní uspořádání některých prvků a vztahů vede k formování nodálních a jiných k formálním regionům. Důležité je podle něj to, zda jsou jevy relativně statické či dynamické. Přírodní jevy jsou relativně statické a relativně determinované vnějším prostředím. Sociální jevy jsou naproti tomu velice aktivní a mají povahu určité agresivity vůči vnějšímu prostředí. Uplatňují se zde vnitřní podněty – účelná dělba práce. 21
Vedle základního členění na regiony formální a nodální, lze regiony třídit i podle dalších hledisek. P. Haggett ve své práci z roku 1966 dělí regiony podle počtu faktorů na tyto:22 a) jednofaktorové – jedná se v podstatě o územní klasifikaci b) mnohofaktorové – použití více než jednoho faktoru c) tzv. totální – regiony pro které je důležitá hierarchie
Podle obsahu lze regiony rozdělit také na tři druhy:23 a) odvětvové – jsou založeny na výběru kritéria z jednoho komponentu (např. regiony sídel nebo klimatogeografické regiony) b) částečně komplexní – kritéria jsou buď povahy fyzickogeografické, nebo sociogeografické c) komplexní – znaky jsou vybírány jak z fyzické, tak ze sociogeografické sféry (rozhodující jsou díky své dynamice znaky sociogeografické)
20 KADEŘÁBKOVÁ, J. – TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008. 78 s. ISBN 978-80-7408-009-8. Strana 23. 21 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP v Ústí n. L., 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7. Strana 22. 22 Tamtéž. 23 Tamtéž. 17
Podle hierarchické úrovně rozeznáváme dva druhy regionů:24 a) jednostupňové – území je rozděleno v rámci jedné hierarchické úrovně (průmyslové regiony světa) b) mnohostupňové – existují regiony 1. řádu, které jsou dále členěny na regiony 2. řádu atd. – toto členění je typické právě pro sociogeografické regiony (kulturní regionalizace světa)
2.8 Vymezení sociálněgeografických regionů Z obecného pojetí sociálněgeografických regionů vyplývá, že rozhodujícím hlediskem při jejich určování je hledisko funkční (vztahové). Představují tedy komplex sociálněgeografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy a zároveň je u nich možné pozorovat množství různých regionálních procesů, vyznačujících se nesouhlasností a významovou nerovnocenností. Z výše zmíněného vyplývá, že určování a vymezování sociálněgeografických regionů je nutné zakládat na vyhodnocení těch vztahů, které jsou významově přednější. Je celkem logické, že v závislosti na zvětšování regionů dochází k postupnému relativnímu uzavírání stále většího počtu vztahů a k zvyšování soběstačnosti regionů. Tato fakta vyjadřují všeobecnou souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionů, a tedy mezi jejich kvantitativní a kvalitativní určeností zároveň dominantní význam řádovostní diferenciace pro stanovení hlavních region integrujících vztahů. V tomto smyslu je východiskem celé regionalizace určení řádosvostních úrovní sociálněgeografické regionální organizace České republiky. Zde je možné navazovat na výsledky dříve zpracované sociálněgeografické regionalizace ČSR (M. Hampl, J. Ježek, K. Kühnl 1987), ověřené a dále doplněné některými dalšími poznatky z analýzy různých regionálních procesů v současnosti. Na základě těchto výsledků lze v ČR specifikovat čtyři základní řádovostní úrovně, určené nejen rozdílným kvantitativním rozsahem příslušných celků, ale také kvalitativním typem integračních procesů:25 1) Subregiony 2) Mikroregiony 3) Mezoregiony 4) Makroregiony
24 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP v Ústí n. L, 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7. Strana 22. 25 HAMPL, M. – GARDAVSKÝ, J. – KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 255 s. ISBN 60-047-87. Strany 130, 131. 18
2.8.1 Subregiony Jsou to relativně nekomplexní územní celky, tedy jednotky, v jejichž rámci nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. Největší intenzitu v těchto regionech mají vztahy mezi bydlištěm, základními službami a pracovištěm obyvatelstva. V rámci subregionů jsou relativně uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami. Jiné elementární obslužné vztahy jsou pak v rámci subregionů uzavřeny jen částečně (např. nákup průmyslového zboží). Podstatně výraznější neuzavřenost však zjišťujeme u vztahů pracovních, které jsou v rámci subregionů relativně uzavřeny jen výjimečně. Orientačně lze subregiony přirovnávat, nebo dokonce ztotožňovat s tzv. generelovými jednotkami26 nebo se spádovými územími středisek osídlení místního významu. Tyto územní celky představují vlastně budoucí a v některých případech již současné elementární administrativní jednotky.27
2.8.2 Mikroregiony Jedná se o územní celky, v jejichž rámci jsou nejintenzivnější regionální procesy relativně uzavřeny, tj. především dojížďka za prací a za základními druhy služeb. Je zde oprávněné zdůrazňovat relativně nejvyšší integritu těchto celků (vedle integrity celorepublikové) v rámci regionální diferenciace ČR. Míra uzavřenosti hlavních procesů i rozsahy mikroregionů jsou ovšem značně odlišné. Proto je nezbytné určovat objektivně existující rozdíly v mikroregionální autonomii.28 V podmínkách ČR je v zásadě vyvinuta dvoustupňová mikroregionální organizace: a) mikroregiony 1. stupně b) mikroregiony 2. Stupně
Orientačně je možné přizpůsobit mikroregiony 1. stupně spádovým územním středisek osídlení obvodního významu a mikroregiony 2. stupně potom okresům. V průběhu posledních desetiletí přitom dochází k určitému přesunu základní integrity z mikroregionů 1. stupně na mikroregiony 2. stupně, což je v souladu jak s obecnými tendencemi v demografickém vývoji osídlení, tak se specifickými faktory působícími v územním vývoji ČSR resp. ČR, tj. s výraznou úlohou územně administrativní organizace. Vtahy mezi bydlištěm, pracovištěm a
26 Jednotky vymezené Terplanem z hlediska potřeb řízení procesu administrativní integrace obcí. 27 HAMPL, M. – GARDAVSKÝ, J. – KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 255 s. ISBN 60-047-87. Strana 131. 28 Tamtéž. 19 komplexem základních služeb jsou na mikroregionální úrovni zcela dominantní pro formování příslušných územních celků. Zároveň také platí, že současná prostorová organizace těchto vztahů má až na ojedinělé výjimky nodální formu – vztahy typu jádro – periferie.29
2.8.2.1 Mikroregiony 1. stupně Pro vymezení těchto regionů bude použita metodika M. Hampla, kterou použil v několika svých sociogeografických regionalizacích a pro kterou byla při finálním výběru použita velikostní kritéria. Podle Hampla je požadovaná minimální velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Tyto hodnoty odpovídají přibližně modální30 velikosti pracovních obvodů a lze je proto označit za kritické pro formování elementárně vyvinutého funkčního mikroregionu s odpovídající polaritou střediska a zázemí. Přestože četnosti pracovních obvodů v závislosti na snižování jejich populační velikosti od zmíněné kritické úrovně klesají, je nutné i v tomto případě zdůrazňovat relativní kontinuitu jejich velikostní diferenciace. Hlavní důvodem je zejména existence jednotek přechodného typu, které je vhodné blíže specifikovat. Hampl rozlišuje dvě skupiny středisek s částečnou mikroregionální funkcí: subregionální typu A jejichž pracovní obvod má oněch 15 tisíc obyvatel, avšak v zázemí žije méně než 5 tisíc obyvatel a potom subregionální typu B, jejichž pracovní obvod měl méně než 15 tisíc obyvatel, ale v zázemí jich žilo přes 5 tisíc. Jedná se tedy o dva polohové typy – větší města v relativně exponované poloze nebo malá města v relativně periferní poloze.31
2.8.2.2 Mikroregiony 2. stupně Výběr mikroregionů 2. stupně Hampl zakládal také především na kritériu populační velikosti. Orientačně zde stanovil počet obyvatelstva maximálního regionu (nejširší působnosti střediska) na minimální hodnotu 40 tisíc. Jednoznačně potom vybral ta střediska, která si podřizovala jiný mikroregion 1. stupně. Např. Kutná Hora s mikroregionem 1. stupně (35,3 tisíc obyvatel) si podřizuje jiný mikroregion 1. stupně Čáslav (32,6 tisíc obyvatel), takže její maximální region, který je zároveň mikroregionem 2. stupně dosahuje velikosti 67,9 tisíc obyvatel. S ohledem na významný diferencující vliv polohy na úroveň regionální autonomie
29 HAMPL, M. – GARDAVSKÝ, J. – KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 255 s. ISBN 60-047-87. Strany 131, 132. 30 modální = účelový 31 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt, 2005. 147 stran. ISBN 80-86746-02-X. Strana 81. 20 středisek učinil Hampel při konečném výběru středisek 2. stupně několik výjimek. Byla vyloučena střediska s dostatečně velkými regiony, ale se silnými dojížďkovými vztahy k významnějším centrům a dále také velká města v metropolitních areálech. Naproti tomu bylo jako mikroregionální středisko 2. stupně hodnoceno i město s menším počtem obyvatel než je 40 tisíc, a to vzhledem k izolované poloze a slabým vnějším vztahům.32
2.8.3 Mezoregiony Mezoregiony odpovídají územně rozsáhlým jednotkám, jejichž integrita je jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. Z těchto vztahů má význam např. nedenní dojížďka za prací (kterou lze chápat jako přechodnou migraci), migraci obyvatelstva, dojížďka do vyšších školských zařízení a dále dojížďka do vybraných – hierarchicky vyšších – druhů občanské vybavenosti. Na této úrovni diferenciace mají důležitý význam také vztahy mezi podniky a institucemi, tj. vztahy k výrobním službám, k převážné části tzv. kvartérních činností, výrobní kooperace apod. Přestože datová základna neposkytuje informace o většině těchto procesů, můžeme předpokládat dostatečnou reprezentativnost těch vztahů, jejichž územní orientace je relativně určitelná jako např. migrace obyvatelstva nebo dojížďka do škol. Je tomu tak proto, že základní stanovení mezoregionů a jejich široce pojatých jádrových prostorů je v podmínkách ČR zřetelné a tedy velice jednoduše a jednoznačně určitelné: tzv. sídelně regionální aglomerace, resp. hlavní integrované systémy středisek. Podle toho lze v ČR určit 11 mezoregionů, resp. odpovídajících 12 mezoregionálních středisek (ve východočeské aglomeraci to jsou Hradec Králové a Pardubice). Ze všech těchto 12 center je potom dále možné sekundárně zdůraznit zvýšený význam tří center nejsilnějších, kterými jsou Praha, Brno a Ostrava. Důležitým znakem diferenciace mezoregionů je však to, že její prostorová forma je jen částečně nodálního typu a integritu řady regionů tedy zajišťuje spíše celý systém silných a vzájemně propojených středisek než jediné centrum chápané v úzkém vymezení.33
2.8.4 Makroregiony Konečně makroregion potom ztotožňujeme s územím celého státu – v našem případě tedy s územím ČR. Ve střediskové soustavě lze potom jednoznačně určit a specifikovat Prahu
32 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt, 2005. 147 stran. ISBN 80-86746-02-X. Strany 81, 82. 33 HAMPL, M. – GARDAVSKÝ, J. – KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 255 s. ISBN 60-047-87. Strana 132. 21 jako makroregionální centrum, a to i z hlediska nodální formy organizace. Tato skutečnost je dána její výjimečnou kvantitativní i kvalitativní pozicí ve střediskové soustavě.34
2.9 Způsob výběru středisek Vzhledem k malému počtu zdrojů, zabývajících se metodologickými postupy výběru středisek, vychází tato část převážně z metodických postupů, které uvádí J. Maryáš ve své zprávě vydané Geografickým ústavem Československé Akademie věd.
Při výběru středisek obslužné sféry a hodnocení jejich hierarchické úrovně můžeme použít tyto metodické přístupy35: výběr středisek na základě statistických charakteristik, kdy jsou střediska vybírána na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení služeb v sídlech výběr středisek na základě dynamických charakteristik, kdy je rozhodujícím faktorem pro výběr střediska velikost obsluhovaného území (střediska se vybírají na základě obslužných procesů mezi sídly)
2.9.1 Výběr středisek na základě statistických charakteristik Podle této metody jsou střediska sídla, která obsluhují určité území tzv. centrálními službami a zbožím, které jsou definovány jako služby a zboží vytvářené a poskytované ve střediskových sídlech a využívané jak obyvateli střediska, tak obyvateli v zázemí středisek. Střediska mají různý význam a lze je rozdělit do několika hierarchických úrovní tak, že střediska vyšší úrovně mají větší výběr centrálního zboží a služeb než střediska na úrovni nižší. Za zakladatele této metody, nazývané teorie centrálních míst nebo také teorie střediskových sídel je považován W. Christaller, který vymezuje střediskovost sídla dvěma různými způsoby36: 1) podle druhů funkcí sídla 2) podle přebytku významnosti sídla
34 HAMPL, M. – GARDAVSKÝ, J. – KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 255 s. ISBN 60-047-87. Strana 132. 35 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122. Strana 61. 36 Tamtéž. 22
Výběr středisek a určení hierarchie na základě statických charakteristik jsou závislé spíše na administrativním členění než na reálných spádových územích.
2.9.1.1 Určení střediskovosti sídla podle druhů funkcí sídla Nejčastěji je střediskovost sídel určována podle koncentrace druhu zařízení služeb v sídlech, nebo podle výskytu specializovaných druhů zařízení. Empiricky je prokázáno, že existuje závislost počtu druhů zařízení obslužné sféry v sídle na počtu obyvatel. Ve větších střediscích je počet druhů zařízení značně vyšší než v malých střediscích. Zařízení však nepřibývají úměrně s rostoucím počtem obyvatel ale na každou jednotku přírůstku počtu obyvatel je přírůstek počtu druhů zařízení proporcionálně nižší. Tato metoda určování střediskovosti sídla má spíše orientační charakter, protože je velice nepřesná. Je to dáno tím, že vybavenost sídla odpovídá především jeho populační velikosti a až sekundárně velikosti obsluhovaného území.37
2.9.1.2 Určení střediskovosti sídla podle tzv. přebytku významu Prostřednictvím této metody zjišťujeme, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na jednoho obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat. Metoda je založena na kvantifikaci tzv. přebytku významu sídla, který je definován jako rozdíl mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatel sídla. Vychází při tom ze tří hlavních ukazatelů38: počtu obslužných zařízení kapacity obslužných zařízení využití obslužných zařízení
2.9.1.3 Určení střediskovosti sídla podle komplexnějších ukazatelů Tato metoda hodnotí střediska maloobchodu a služeb buď na základě kombinace výše uvedených metodických postupů, nebo pomocí komplexnějších matematických vzorců. Například Maryáš klasifikoval střediska maloobchodu v ČSR na základě tzv. přebytku
37 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122. Strana 62. 38 Tamtéž. Strana 64. 23 významu sídla (kladného nákupního salda za průmyslové zboží) a počtu maloobchodních funkcí sídla.39
2.9.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik Jedná se o metodické postupy založené především na údajích o spádovosti obyvatel za občanským vybavením. Používají se nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu středisko – zázemí. Údaje o pohybu obyvatelstva nejsou v tomto případě běžně statisticky zjišťovány.40
2.9.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti Dalším způsobem, který zle použít pro výběr středisek je metodika založená na základech regionální působnosti. Tato metoda využívá pro sběr dat anketární šetření a lez ji tedy z podstaty definice zařadit také mezi postupy zakládající se na principu dynamických charakteristik. Jelikož ale budou střediska v této práci vybírána převážně na základě regionální působnosti, je tomuto způsobu vymezení středisek věnována samostatná kapitola. Maryáš ve své výzkumné práci z roku 1988 uvádí, že při rozboru anketárního šetření je primárním úkolem určení úrovně, od které se uplatňuje regionální působnost obcí jakožto středisek základní obslužné úrovně. Za základní obslužnou úroveň přitom považuje úroveň, na které jsou uzavřeny nejdůležitější a nejfrekventovanější obslužné procesy projevující se na vyšší než na lokální úrovni. Mezi takové procesy můžeme zařadit například dojížďku za nákupy různého průmyslového zboží nebo dojížďku za komunálními službami což potvrzuje i rozbor anketárního šetření, prováděný na území celé ČSSR.41 Při měření vzdáleností cest do hlavních cílů (obcemi označovány jako převážné cíle) vzdušnou čarou, je u nákupů běžného textilu a obuvi v 90 % případů vzdálenost do 11 km a u nákupů speciálního výběrového zboží do 20 km. U běžných denních nákupů potravin je tato vzdálenost 0 km, což je zapříčiněno nákupy těchto statků převážně v místě bydliště. V případě hodnocení všech uváděných cílů (převážně, částečně i výjimečně) jsou cesty za nákupy
39 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122. Strana 66. 40 Tamtéž. Strana 68. 41 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. Brno, 1988, Geografický ústav ČSAV. Strana 17. 24 speciálního výběrového zboží uzavřeny na podstatně větší vzdálenost než ostatní cesty. Vzdálenost zjištěná u 90 % cest je do 38 km, zatímco u ostatních obslužných procesů nadmístní úrovně se pohybuje od 16 km do 24 km. V následující tabulce jsou zobrazeny vzdálenosti, do kterých se uskutečňuje 90 % všech cest za nákupy výrobků a služeb.42
Tabulka 1: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% cest za nákupy a službami ČSSR ČSR SSR
hlavní veškeré hlavní veškeré hlavní veškeré Obslužný proces cíle cíle cíle cíle cíle cíle Nákupy potravin 0 12 0 11 0 14 Nákupy běžného textilu a obuvi 11 20 10 18 13 23 Běžné služby 12 16 10 14 14 19 Nákupy léků 12 18 11 16 13 20 Nákupy běžného průmysl. zboží 13 21 11 20 15 24 Speciální služby 16 22 15 20 18 26 Nákupy knih 16 23 15 21 18 27 Nákupy nábytku 16 24 15 23 17 26 Nákupy speciálního výběr. zboží 20 38 20 34 21 45 Návštěvy divadel 37 50 34 48 44 56 Zdroj: MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Strana 18
Tabulka dokumentuje rozdíly v členitosti hierarchizovaných soustav obslužných středisek v ČSR a SSR. Maryáš potom podle rozdílů ve vzdálenosti cest do hlavních cílů v ČSR vydělil u obslužných procesů nelokální úrovně tři subúrovně43: 1) nákupy běžného textilu a obuvi, léků, běžného průmyslového zboží a běžné služby 2) nákupy knih, nábytku a speciální služby 3) nákupy speciálního výběrového zboží
Z analýzy tabulky také vyplynulo, že v obou republikách jsou cesty za nákupy speciálního výběrového zboží uzavřeny na vyšší hierarchické úrovni než je nadlokální obslužná úroveň a že v ČSR jsou cesty za běžnými službami určitým mezistupněm mezi lokálně a nadlokálně uzavřeným procesem. Za základní nadlokálně obslužné procesy, které Maryáš hodnotil, považoval dojížďku za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků a dojížďku za běžnými a speciálními službami.44
42 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. Brno, 1988, Geografický ústav ČSAV. Strana 17. 43 Tamtéž. Strana 18, 19. 44 Tamtéž. Strana 19. 25
2.10 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek Vymezení sfér vlivu obslužných středisek je podstatným problémem geografie maloobchodu a služeb. Dojížďka za občanským vybavením je totiž jedním z nejdůležitějších regionotvorných procesů. K vymezení sfér vlivu je možné použít dvě základní techniky45: anketární šetření interakční modely
2.10.1 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek pomocí prostorových interakčních modelů „Pro vymezení sfér vlivu středisek maloobchodu, resp. obslužné sféry, jsou za nejpoužívanější považovány gravitační modely a modely intervenujících příležitostí.“46
2.10.1.1 Gravitační modely Patří mezi první používané druhy interakčních modelů, které vycházejí z Newtonova gravitačního zákona. Použití těchto modelů bylo zprvu omezeno pouze na geografický vývoj a teprve od 30. let 20. stol. začaly být používány i pro vymezení spádových území obslužných středisek. Původní znění gravitačního zákona bylo následující: interakce mezi dvěma středisky se mění přímo úměrně s velikostí populace těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. Pozdější vývoj modelu vedl k většímu či menšímu zevšeobecnění proměnných přičemž samotná podstat zákona zůstala vždy zachována. Například místo počtu obyvatel byla zavedena tzv. produkční proměnná představující úroveň poptávky v sídle a tzv. proměnná atraktivity představující úroveň nabídky v jiném sídle a vzdálenost byla nahrazena tzv. generalizovanou dopravní funkcí.47
2.10.1.2 Modely intervenujících příležitostí Za určitých podmínek je tento model modifikovaným gravitačním modelem, od gravitačních modelů se ale liší tím, že neměří rozdělení prostoru pomocí času nebo vzdálenosti ale měří jej za pomocí intervenujících (možných) příležitostí. Podle tohoto
45MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122. Strana 68. 46 Tamtéž. 47 Tamtéž. Strana 69. 26 modelu je počet cest do cílového sídla přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu intervenujících příležitostí. Předpokládá se, že vyjíždějící vezme v úvahu postupně každou příležitost, které dosáhne, pokud má určitou pravděpodobnost, že jeho potřeby budou uspokojeny. Parametry modelu poskytují možnost nejen pro variace v prostorovém rozložení příležitostí, ale také v chování spotřebitelů. Použití těchto modelů pro vymezení spádových území má určitá omezení a proto se interakční modely používají převážně pro vymezení nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích. Omezení těchto modelů jsou následující48: požadují rovnovážný stav zkoumaného jevu považují prostorový systém za uzavřený jsou založeny na místě bydliště obyvatelstva (nevyužívají spádovost za nákupy založenou na místě pracoviště) jsou omezeny výběrem ukazatelů, kterými určujeme střediskovost sídla i dopravní funkci předpokládají pokles výdajů se vzdáleností
2.10.2 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek pomocí anketárního šetření Většina výzkumů založených na anketárních šetřeních uvádí, že v téměř každé hierarchické úrovni existuje zóna intenzivní dojížďky, zóna slabší dojížďky a přechodná zóna. Při zjišťování spádovosti za nákupy anketární šetřením se zpravidla používají tyto dva základní způsoby49: 1) anketa ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska 2) anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti
Anketa ve vybraných zařízeních obslužné sféry se používá především pro zjištění struktury spotřebitelů (motivace spádu). Pro vymezení sfér vlivu středisek je použitelná jen v omezené míře, protože je problematické stanovit kritéria, kterými určujeme jak rozsah spádového území, tak intenzitu vztahu středisko – zázemí.50
48 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122. Strana 75. 49 Tamtéž. Strana 76. 50 TOUŠEK, V. – KUNC, J. – VYSTOUPIL, J. a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 411 str. ISBN 978-80-7380-114-4. Strana 287. 27
Za nejvhodnější metodu stanovení středisek a sfér jejich vlivu, která nejlépe odráží realitu je nutno považovat anketární šetření prováděné v domácnostech ve všech sídlech zkoumané oblasti. Ve většině případů však není z technických důvodů možné zajistit šetření ani u minimálního reprezentativního vzorku obyvatelstva (2%) zkoumané oblasti. Při zkoumání rozsáhlejších území je proto vhodné použít náhradní anketární šetření, např. v podobě dotazníkového šetření realizovaného přes soustavu obecních úřadů.51
Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek na území ČSSR použil Maryáš52 následující hodnocení odpovědí z anketárního šetření. Vykazované směry spádu byly kategorizovány podle intenzity spádu do tří typů. Převážný spád 10 bodů, částečný 5 bodů a výjimečný 1 bod. Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota , která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obce v tomto obslužném procesu:
kde
– bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j
– počet cílů v tomto typu
– součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.
V každé obci byl součet hodnot roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl potom podle frekvence užívání (významu) přidělen koeficient . Celkový relativní význam cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven:
51 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122. Strana 76. 52 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. Brno, 1988, Geografický ústav ČSAV. Strana 33. 28
∑
∑ ∑
Kdy opět platí, že součet hodnot = 100 %.
Hlavním problémem při vymezování sfér vlivu obslužných středisek bylo ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Výzkumný tým vycházel především z počtu uvedených cílů v ČSSR, při předpokladu, že nejvíce cílových oblastí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších a zároveň nejfrekventovanějších obslužných procesů. Na základě analýzy hlavních cílů lze pro ČSSR rozlišit čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení byl těmto skupinám přiřazen rozdílný koeficient. Ten byl stanoven podle poměrů počtu hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde je nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Poměry jsou následující: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2 : 3,3 : 4 : 4. Koeficienty byly stanoveny takto: koeficient 1 – nákup knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží53 koeficient 2 – nákupy léků koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi a běžné služby
Při hodnocení obcí, které byly z regionálního pohledu uváděny jako hlavní cíle, byly mezi ČSR a SSR zjištěny určité rozdíly. Na Slovensku byl podíl uváděných hlavních cílů z úhrnu obcí nižší než v Česku ve všech hodnocených obslužných procesech kromě nákupů léků. Významný rozdíl byl zaznamenán především u běžných služeb. Zatímco v ČSR bylo u tohoto obslužného procesu nejvíce uváděných hlavních cílů ze všech obslužných procesů
53 Dojížďka za nákupy speciálního výběrového zboží není procesem uzavřeným na nadmístní úrovni. Do hodnocení ale byla zařazena (s nejnižším koeficientem) především pro další analýzy podřízenosti některých slabších obslužných středisek. 29 nadlokální úrovně, v SSR byl počet hlavních cílů u běžných služeb zhruba na úrovni počtu hlavních cílů u nákupů běžného průmyslového zboží a nejvíce cílů bylo u nákupů běžného textilu a obuvi. To bylo zapříčiněno především nižší vybaveností obcí slovenského venkova zařízením služeb, což potvrzovaly i dříve provedené rozbory zaměstnanosti ve službách.
K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu, přičemž celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti sfér vlivu obslužných středisek byl počet jednotlivých obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska. Místo termínu sféry vlivu je v tomto případě vhodnější používat termín základní obslužný region a to z toho důvodu, že vymezené regiony představují sféry vlivu středisek jen v jedné hierarchické úrovni (nadmístní) a abstrahují od působnosti na vyšších hierarchických úrovních.
30
3 Sociologický empirický výzkum
Pro sběr dat prostřednictvím sociologického empirického výzkumu byl vzhledem k charakteru práce zvolen kvantitativní přístup, který používá standardizovaných dotazovacích technik, studuje oficiální dokumenty a masmédia a takto získané informace obsahově analyzuje, přičemž je kladen důraz na kvantitativní přínos.54
3.1 Dotazník Konkrétně byl zvolen sběr dat prostřednictvím dotazníkového šetření, který je, co se týče kvantitativních způsobů sběru dat, nejrozšířenější. Aby data v dotazníkovém šetření měla určitý stupeň vypovídací hodnoty, je však nutné dodržovat několik konkrétních zásad a postupů, kterými se tvorba dotazníku řídí, a to jak z oblasti sociologie a marketingu, tak z oblasti psychologie.
3.1.1 Pravidla návrhu dotazníku K tomu aby měl dotazník patřičný úspěch a splnil očekávání, která do něj vkládáme, je nutné jej co nejlépe promyslet. Navrhování dotazníku není krátkodobou záležitostí a málo kdy, a nebylo by to ani správné, se jej podaří vytvořit napoprvé. Návrh dotazníku je v podstatě očisťovací proces, ve kterém se hrubé náčrty mění v precizní a upravený dokument. Postupné úpravy a změny, nám umožňují vytvořit takový dotazník, který bude splňovat naše náročné požadavky na maximální vypovídací schopnost následně zaznamenaných dat a zároveň nám pomohou zformulovat a vytvořit takový dotazník, který bude pro respondenta přehledný a jasně čitelný. Několik užitečných rad zmiňuje ve své knize Průzkum trhu Paul Hauge:55 Přemýšlejte o cílech výzkumu – ze všeho nejdřív by si měl výzkumník sednout nad plán výzkumu a napsat si seznam cílů, kterými se daná studie zabývá. To zajistí pokrytí všech nezbytných bodů a vytvoří se hrubý seznam témat, z nichž nakonec budou sestaveny přesnější otázky.
54 HUDEČKOVÁ, H. – KUČEROVÁ, E. – KŘÍŽ, L. Metodologie sociologického výzkumu pro nesociology, 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. 124 stran. ISBN 978-80-213- 0791-4. Strana 18. 55 HAUGE, P. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 stran. ISBN 80-7226-917-8. Strany 115 – 117. 31
Přemýšlejte o informacích a úvodu - žádný dotazník se neobejde bez standardních informací, jako jsou například jméno a adresa respondenta nebo jméno tazatele. Na samý začátek dotazníku napište úvod, který dá dotazníku smysl, jelikož lidé rádi spolupracují na opodstatněných projektech. Přemýšlejte nad vzhledem – dotazník by měl efektivně využívat bílého prostoru, aby bylo jednoduché jej číst. Otázky by měli být provedeny ve standardním formátu a stránka by měla být dobře čitelná. Tam, kde je potřeba zaznamenat odpovědi na otevřené otázky, by měl být dostatek místa. Myslete na respondenta – otázky by měly lehce plynout jedna za druhou a měly by být seřazeny podle témat v logickém pořadí. Myslete na typ otázek – struktury dotazníku může být dosaženo pomocí zakomponování různých typů otázek. Výzkumník má na výběr otevřené otázky, uzavřené otázky nebo stupnice. Přemýšlejte o možných odpovědích – smyslem otázky je získat odpověď a tak by bylo vhodné, aby se o ní přemýšlelo, jelikož může ovlivnit formulaci otázky. Myslete na způsob zpracování dat – měl by být zvolen takový kódovací systém, jaký se bude používat ve fázi analyzování (tabulkový procesor nebo konkrétní marketingový software). Pří výzkumu více než 30 respondentů by mohlo být velice namáhavé zpracovávat výsledky otevřených otázek, proto by se mělo spíše uvažovat o užití předem zvolených odpovědí. Myslete na instrukce – respondent potřebuje jasný návod ke každé fázi vyplňování. Tyto instrukce by měly být od ostatního textu odlišeny, například velkými, tučnými nebo podtrženými písmeny. Ujistěte se, že otázky nejsou zaujaté – vyvarujte se výrazů, které respondenta mohou navádět k určité odpovědi. Vymýšlejte co nejlehčí otázky – měly by být krátké a jednoduché. Dvojsmyslné otázky a dvě otázky v jedné mohou působit zmatečně a nemusí jim být porozuměno. Formulujte otázky co nejpřesněji – navzdory důležitosti stručnosti a jednoduchosti existují situace, ve kterých je vhodné otázku prodloužit a zahrnout do ní paměťové podněty. Je například dobré specifikovat časová období. Nepoužívejte slang, zkratky a sofistikovaná a neznámá slova – dá se předpokládat, že respondent nebude rozumět slovům používaným mezi marketingovými výzkumníky. Nepoužívejte negativní otázky – otázkám psaným v negativním smyslu je mnohem těžší porozumět 32
Nepoužívejte hypotetické otázky – je těžké zodpovědět imaginární otázku a případné odpovědi nejsou vždy zcela věrohodné. Snižte citlivost otázky zadáním limitů – k otázkám, jež se ptají na věk nebo společností na obrat, je lepší poskytnout ohraničený rozsah, který otázku zjemní. Tento způsob kladení otázek je vhodný i z toho důvodu, že ve většině případů jsou získaná data následně rozřazována do skupin. Ujistěte se, že se předem dané odpovědi nepřekrývají – kategorie předem daných odpovědí by měli být dobře segmentované a nepřekrývat se. U předem daných odpovědí povolte možnost „jiné“ – vždy by měla existovat alespoň jedna jiná možná odpověď, než ty v seznamu předem zadaných. Jaká je „jiná“ odpověď by mělo být vždy zaznamenáno.
3.1.2 Sběr dat Výběr metody sběru dat závisí na několika faktorech:56 účelu a cíli výzkumu, které rozhodují o množství, kvalitě a míře zobecnění požadovaných dat; charakteru zkoumané problematiky, který určuje míru dostupnosti dat; vlastnictví zdrojů, které představuje naše časové, finanční a lidské možnosti.
Během sběru dat se může stát, že se nevrátí všechny dotazníky nebo se vrátí, ale odpovědi budou neúplné. V tomto případě je nutné data tzv. očistit. Chybějící data nikdy nedoplňujeme na základě vlastní úvahy. Pro úpravu dat použijeme některou z těchto variant:57 chybějící data doplníme podle ostatních správných dat v dotazníku; místo chybějících hodnot přiřadíme neutrální možnost odpovědi; místo chybějících hodnot přiřadíme průměrnou hodnotu proměnné; průvodce chyby znovu kontaktujeme a požádáme o novou odpověď; konkrétní otázku vyřadíme z dalšího zpracování; konkrétní dotazníky vyřadíme z dalšího zpracování.
56 KOZEL, R. – MYNÁŘOVÁ, L. – SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 304 stran. ISBN 978-80-247-3527-6. Strana 98. 57 Tamtéž. Strana 102. 33
3.1.3 Výběr vzorku populace Distribuce dotazníku všem obyvatelům vybraného regionu je z praktického hlediska neproveditelná. Z toho důvodu, se pro sběr dat volí vždy jen určitá část populace, která je dle potřeby více či méně početná. Sledovaný jev je tudíž šetřen na vzorku z populace. Struktura tohoto vzorku musí co nejpřesněji kopírovat strukturu populace. Kvalitu a spolehlivost zastupování populace vzorkem můžeme vyjádřit tzv. reprezentativou, které ovšem není vždy jednoduché dosáhnout. Závisí především na těchto faktorech: 58 a) přesnosti vymezení populace; b) adekvátnosti výběru; c) skladbě populace.
Abychom požadavku reprezentativy dostáli, máme k dispozici podle použití opory tři typy výběru: 1. náhodný výběr 2. záměrný výběr 3. systematický výběr
3.1.3.1 Náhodný výběr Oporou je v tomto případě existující seznam jednotek populace. Pokud však takový seznam neexistuje, máme po ruce jiný, záměrný výběr. Náhodný výběr je založen na teorii pravděpodobnosti, kdy má v zásadě platit, že každý jednotlivec dané populace má stejnou pravděpodobnost být do vzorku vybrán.59
3.1.3.2 Záměrný výběr V případě záměrného výběru slouží jako opora pro výběr výběrový předpis, který je založen na logickém úsudku. Je tedy nutné pečlivě zvážit, jaké skladební prvky jsou pro námi sledovanou populaci typické a důležité z hlediska námi pozorovaného jevu. S ohledem na tyto prvky potom sestavujeme podobu vzorku tak, aby byl v souladu s výskytem těch samých prvků v celé populaci. Čím více si takovýchto kritérií pro konstrukci struktury vzorku stanovíme, tím pracnější výběr vzorku bude. Z tohoto důvodu se doporučuje volit maximálně
58 HUDEČKOVÁ, H. – KUČEROVÁ, E. – KŘÍŽ, L. Metodologie sociologického výzkumu pro nesociology, 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. 124 stran. ISBN 978-80-213- 0791-4. Strana 45. 59 Tamtéž. 34 pět kritérií. Dochází tak k dvounásobné redukci populace, kterou třídíme nejen podle velikosti ale také podle struktury, což v případě náhodného výběru není možné.60
3.1.3.3 Systematický výběr Tento výběr je kombinací dvou předchozích výběrů, tedy z existujícího seznamu vybíráme podle pevně stanovených kritérií.
3.2 Tvorba vlastního dotazníku Jak již bylo zmíněno v úvodu této práce, hlavní oporou a jakýmsi pomyslným vodítkem při realizaci výzkumu, byla práce RNDr. Maryáše z roku 1988. Dotazník, který byl tehdy použitý pro sběr dat, byl po konzultaci s panem Maryášem použitý v lehce modifikované podobě i v této práci. Anketární šetření bylo dále rozšířeno o další dvě oblasti, a to tak aby zachycovalo současné trendy a vypovídací schopnost získaných dat tak byla co nejvyšší. Oproti původní předloze lze tedy dotazník rozdělit podle zkoumané oblasti na 3 části, které spádovost do daných středisek reprezentují nejlépe. Jedná se o tyto oblasti: školství, zdravotnictví a maloobchod a služby.
3.2.1 Školství První oblastí, o kterou byl dotazník rozšířen, je školství. Je to dáno samotnou intenzitou dojížďky do školských zařízení, která značnou měrou přispívá k určení spádovosti daného střediska. Bylo zkoumáno 5 úrovní školství v České republice, přičemž základní vzdělání bylo, z důvodu vysokého počtu základních škol v malých obcích, rozděleno na I. a II. stupeň. Spádovost za školskými zařízeními byla tedy zkoumána na následujících úrovních: . Mateřská škola . Základní škola – I. stupeň . Základní škola – II. stupeň . Gymnázium, střední škola, odborné učiliště . Vyšší odborná škola . Vysoká škola
60 HUDEČKOVÁ, H. – KUČEROVÁ, E. – KŘÍŽ, L. Metodologie sociologického výzkumu pro nesociology, 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. 124 stran. ISBN 978-80-213- 0791-4. Strana 46. 35
Zřizovateli vzdělávacích institucí jsou z drtivé většiny především územně samosprávné celky. V případě mateřských a základních škol, které jsou zřizovány jako příspěvkové organizace obcí, je tomu tak bez výjimky. U institucí poskytujících středoškolské vzdělání je zřizovatelem kraj Vysočina. Výjimku zde tvoří dvě školy a to Katolické gymnázium Třebíč, jehož zřizovatelem je církev a dále jedna střední škola, jejímž zřizovatelem je soukromá osoba. Dále je v okrese Třebíč jedna Vyšší odborná škola, kterou zřizuje také kraj a potom jedna soukromá vysoká škola. Přesný počet jednotlivých zařízení, kterými okres Třebíč v oblasti vzdělávání disponuje je zaznamenán v následující tabulce.
Tabulka 2: Počty vzdělávacích institucí v okrese Třebíč
Název vzdělávací instituce Počet 61 Mateřská škola 37 Základní škola 59 Gymnázia, střední školy a odborná učiliště 10 Vyšší odborné školy 1 Vysoké školy 1 62 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z www.kr-vysocina.cz
3.2.2 Zdravotnictví Druhou oblastí, o kterou byla původní verze dotazníku rozšířena, je zdravotnictví. Zde byla zkoumána nejčastěji využívaná zdravotnická zařízení, přičemž specializovaní lékaři tvořili společnou skupinu. Dotazy za dojížďkami v oblasti zdravotnictví byly prováděny na tato zdravotnická zařízení: . Dětský lékař . Praktický lékař . Stomatolog . Gynekolog . Speciální lékař . Pohotovost . Nemocnice
61 Mateřské školy v menších obcích jsou často sloučeny s místní ZŠ a jejich reálný počet je proto ve skutečnosti o něco vyšší. 62 KRAJ VYSOČINA. Školský portál. [online]. 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z WWW:
Lékařských zařízení v okrese je mnoho a jejich přesný počet je velice obtížné určit. Je to způsobeno především stále se zvyšujícím počtem soukromých zařízení, jejichž počet v posledních letech stále stoupá. Výjimku tvoří nemocnice, které jsou zpravidla příspěvkovou organizací kraje a na území okresu Třebíč se nachází pouze jedna, konkrétně je to Nemocnice Třebíč.
3.2.3 Maloobchod a ostatní služby Poslední a zároveň nejrozsáhlejší část dotazníku tvořil maloobchod a ostatní služby. Tato část je v podstatě upravenou podobou již zmíněné předlohy a to tak, aby odpovídala současnému stavu společnosti a struktuře občanské vybavenosti. Maloobchod a ostatní služby byly zkoumány v následujících patnácti oblastech: . Běžné denní nákupy potravin a drogerie . Nákupy běžného textilu a obuvi . Nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, automobily,…) . Běžné služby (kadeřnictví, čistírny,…) . Speciální služby (fotograf, šití šatů, oprava hodinek,…) . Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny, finanční poradci,…) . Návštěva lékárny . Nákupy elektrospotřebičů . Nákupy nábytku . Nákupy knih a přenosných datových nosičů (CD, DVD,…) . Návštěva kina . Návštěva divadla . Návštěva dalších kulturních zařízení (muzea, galerie, výstavy,…) . Návštěva sportovních a relaxačních zařízení (fitness, bazén, sauna,…) . Návštěva zábavních zařízení (diskotéky, kluby, bowling,…) . Návštěva restauračních zařízení (restaurace, hospody, bary,…)
3.3 Vymezení zkoumané oblasti Jako zkoumané území, na kterém anketární šetření probíhalo, jsem zvolil okres Třebíč, který leží v jihovýchodní části Kraje Vysočina. V rámci kraje sousedí ze severu s okresy Jihlava a Žďár nad Sázavou. Krajově sousedí s Jihočeským krajem okresem Jindřichův Hradec, s Jihomoravským krajem okresy Znojmo a Brno-venkov. Území okresu je tvořeno 37 pahorkatinami jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny a protékají jím řeky Jihlava, Oslava a Rokytná. V okrese Třebíč se nacházejí dvě přehrady, a to u Dalešic a Mohelna (zdroje vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany), jež v 70. letech zatopily velkou část údolí řeky Jihlavy.63 Po okrese Žďár nad Sázavou je s rozlohou 1 463 km2 druhým největším okresem kraje Vysočina.
K významné změně hranic okresu došlo v roce 2007 a to na základě vyhlášky 51364, ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů, která měla za důsledek oddělení pěti obcí a tím snížení celkového počtu obcí na území okresu Třebíč. Obce, které se z pohledu územního členění k 1. 1. 2007 od třebíčského okresu oddělili, jsou: Brtnička, Hrutov, Kněžice, které přešly pod správu okresu Jihlava a dále obce Oslavička a Tasov, které nově spadají pod okres Žďár nad Sázavou. Na území okresu Třebíč se tedy nyní nachází 167 obcí, ve kterých k 31. 12. 2011 žilo celkem 113 330 obyvatel.65
Jmenovitě se jedná o tyto obce: Babice, Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice- Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice, Bransouze, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice,
63 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Třebíč – charakteristika. Školský portál. [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW:
Mladoňovice, Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Slavětice, Slavičky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Trnava, Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice a Želetava.
Celé území okresu Třebíč je možné rozdělit také na menší územně správní celky, a to konkrétně na územní obvody obcí s rozšířenou působností a obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Dle vyhlášky číslo 388/2002 Sb., se území okresu Třebíč dělí na 3 obce s rozšířenou působností a to na ORP Třebíč, Náměšť nad Oslavou a Moravské Budějovice. Zajdeme-li ještě hlouběji do rozdělení správního členění, dostáváme se k obcím s pověřeným obecním úřadem, kterých je na okrese Třebíč celkem 6. Jmenovitě se jedná o tyto obce s pověřeným obecním úřadem: Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou a Hrotovice. Samotné obce se od sebe liší také statutem. V současné době májí statut města všechny výše jmenované obce. Od 1. července roku 2006 umožňuje Novela zákona o obcích udělovat také statut městyse, který přestal být v období komunismu používán. Statut městyse uděluje předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České Republiky na návrh obce po vyjádření Vlády. „Na navrácení statutu městys nebo města mají nárok pouze ty obce, které toto označení užívaly před 17. květnem 1954, což je den účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech. Od tohoto dne totiž obstarávaly veškeré záležitosti veřejného života národní výbory jakožto orgány moci pracujícího lidu a byla tak fakticky zlikvidována samospráva. Historická města a městyse mají tak zákonnou možnost nabýt na svou žádost označení, které jim nebylo žádným právním předpisem výslovně odňato, jen toto označování reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce.“66 O navrácení tohoto statutu zažádalo na okrese Třebíč 8 obcí a dnes se tedy na jeho území nacházejí tyto městyse: Budišov,
66 SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Titul městys můžete po 50 letech získat zpět [online]. 2012 [cit. 2012-09-19]. Dostupné z WWW:
Dalešice, Heraltice, Mohelno, Okříšky, Opatov, Stařeč a Vladislav. Grafické rozdělení okresu Třebíč znázorňuje následující kartogram.
Obrázek 1: Územní obvody okresu Třebíč
Zdroj: Městský úřad Třebíč
3.4 Sběr dat Data potřebná pro výpočet spádových oblastí, která jsou základním stavebním kamenem celé praktické části, byla sbírána od začátku roku 2012 až do konce března téhož roku. Vlastní sběr dat pomocí náhradního anketárního šetření tedy trval necelé 3 měsíce. Jako respondenty jsem zvolil zastupitele obcí zkoumaného území, kteří by poměry a situaci v otázce spádovosti za službami dané obce měli znát nejlépe. Pro sběr dat, jsem použil dotazník, který je ve formě přílohy součástí této práce. Sběr dat probíhal na celém území okresu Třebíč a je možné jej rozdělit do tří fází. V první fázi jsem dotazník, s úvodním dopisem vysvětlující samotný důvod sběru dat a postup vyplnění dotazníku, rozeslal prostřednictvím e-mailu do schránek obecních úřadů67, tedy převážně samotným starostům zkoumaných obcí. Jelikož se dotazníky vraceli velice pozvolna, což připisuji zejména faktu, že v případě menších obcí starostové emailové schránky příliš často nenavštěvují, rozhodl
67 Emailové adresy poskytl městský úřad v Třebíči. 40 jsem se měsíc počkat. Zhruba v polovině této doby jsem však email rozeslal znovu s informací, že není v mých silách všechny obce navštívit osobně, a že by mi tedy vyplnění dotazníku velice pomohlo. Za tento první měsíc mi vyplněné dotazníky chodili zpět a v první fázi jsem tak získal více než polovinu všech rozeslaných dotazníků, což považují za veliký úspěch. Ve druhé fázi jsem rozeslal email na adresu místostarostů obcí, od kterých jsem dotazník doposud neobdržel. V případě že jsem tuto e-mailovou adresu neměl, zkontroloval jsem stránky dané obce a v případě že obsahovala e-mailové adresy zastupitelů, použil jsem tyto. Takto se mi ve druhé fázi vrátila opět více než polovina odeslaných dotazníků. Mezitím však stále chodily i vyplněné dotazníky od osob oslovených v první fázi a na přelomu února a března 2012 mi ze všech 167 potřebných dotazníků chybělo pouze 24. Těchto zbývajících 24 dotazníků jsem získal ve třetí fázi osobní návštěvou konkrétních obecních úřadů, kdy jsem si nejprve zjistil úřední hodiny a následně se telefonicky domluvil na schůzce, buďto se starostou obce nebo s místostarostou. Ke konci března jsem tak měl k dispozici všechny vyplněné dotazníky, které mi poskytly dostatečnou datovou základnu pro podrobnou analýzu a výpočet spádovosti jednotlivých obcí.
41
4 Určení parciálních obslužných regionů
Vymezení parciálních obslužných regionů je stěžejním tématem této práce. Teoretická část, kterou jsem se doposud zabýval, je jakýmsi úvodem do problematiky a měla by tedy čtenáři umožnit, lépe se orientovat v následujících řádcích. Postup, kterým jsem k vymezení jednotlivých regionů dospěl, vychází z metodiky RNDr. Maryáše, a je podrobně popsán v kapitolách 1.9 a 1.10. Na základě této metodiky byly určeny jak konkrétní regiony, tak také střediska, která byla pro výpočet spádovosti jednotlivých obcí základní podmínkou. Anketární šetření, které bylo zdrojem dat pro tuto část práce, metodicky vychází také z postupů použitých v 80. letech RNDr. Maryášem a je podrobněji popsáno v předchozí kapitole. Tato kapitola se tedy zabývá aplikací dosud získaných poznatků a informací na konkrétní zkoumané území v současné době. Výstupem teoretické části bude mimo samotného určení jednotlivých spádových oblastí také jejich grafické znázornění, podobné tomu z roku 1987, které bylo vytvořeno Geografickým ústavem ČSAV.
Parciální regiony, které byly v této práci zkoumány, byly definovány na základě dvou kritérií, a to jak podle druhu služby za kterou se dojížďky uskutečňují, tak potom také podle významu dojížďky v regionálním kontextu. Na základě těchto kritérií byly určeny následující parciální regiony: a) podle druhu služby, za kterou se dojížďka uskutečňuje: - region školství - region zdravotnictví - region maloobchodu a služeb b) podle hierarchické úrovně regionů: - region nadlokální - region mikroregionální
Kombinací těchto regionů nám vznikne 6 hlavních regionů, které byly předmětem zkoumání a na jejichž základě bylo později možné odvodit komplexní obslužné regiony, který poskytuje ucelený pohled na danou problematiku.
42
4.1 Region školství Region školství jsem zvolil jako výchozí z jednoho prostého důvodu. Dojížďka do vzdělávacích zařízení je totiž uskutečňována pouze dětmi a mladými lidmi, což region školství od zbývajících dvou odlišuje. Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, každý region bude na základě hierarchického uspořádání rozdělen ještě na region nadlokální a mikroregionální. Velice důležité je zvolit vhodný výběr obslužných procesů, které se v každé oblasti uskutečňují. V případě nadlokálního regionu jsem hodnotil dojížďku do základní školy. Tu jsem rozdělil, stejně jako v dotazníku na I. a II. stupeň aby si respondenti lépe uvědomili význam a především rozdílnost odpovědí. Při výpočtech jsem však bral v potaz pouze dojížďku do II. stupně základní školy. Za střediska na nadlokální úrovni jsou totiž ve školství považovány pouze ty obce, které mají úplnou základní školu, což bez výjimky splňují obce, ve kterých se nachází II. stupeň základní školy. V případě mikroregionálního školského regionu jsem hodnotil dojížďku za středoškolským vzděláním – zahrnuty tedy byly gymnázia, střední školy a střední odborná učiliště. Za středisko na mikroregionální úrovni jsem zvolil obec, ve které se nachází alespoň dvě ze jmenovaných středoškolských institucí.
Situaci při určování středisek v případě školství značně usnadňuje předem daná hierarchická struktura vzdělávacího systému. K výběru středisek jsem tedy využil Rejstřík škol68, který spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V okrese Třebíč se dle rejstříku vyskytuje 59 mateřských škol a 52 základních škol. Jelikož se ale ve všech těchto obcích nenachází II. stupeň základní školy, nelze se všemi počítat jako se středisky. Středisek, se kterými jsem při výpočtu na nadlokální úrovni počítal, a která mají úplnou základní školu, je na území okresu Třebíč celkem 24. Z těchto 24 obcí splňují kritéria mikroregionálního střediska pouze 2 obce a to Třebíč, která disponuje také vysokou školou, a Moravské Budějovice.
Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem použil hodnocení odpovědí z anketárního šetření, které je popsáno v kapitole 1.10.2. Z celého postupu však byl použit pouze první vzorec operující s celkovou relativní hodnotou spádu, protože hodnotíme pouze vždy jen jeden obslužný proces na každé zkoumané úrovni. Na základě tohoto vzorce tedy
68 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, Rejstřík škol a školských zařízení [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW:
4.1.1 Vymezení sféry vlivu nadlokálních středisek Hlavním parametrem, který byl na nadlokální úrovni hodnocen byla dojížďka žáků do základních škol. Střediskem na nadlokální úrovni se mohla stát pouze obec, která má na svém území alespoň jednu úplnou základní školu, tedy školu mající I. i II. stupeň. Jelikož je struktura školství pevně daná, mohly se v tomto případě stát střediskem i obce, do kterých se dojížďka za tímto druhem služby z okolních obcí neuskutečňuje. Postačující podmínkou je, že se v ní úplná základní škola nachází. Toto kritérium splňují následující obce: Březník, Budišov, Budkov, Čáslavice, Domamil, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Mohelno, Myslibořice, Náměšť nad Oslavou, Nové Syrovice, Okříšky, Předín, Přibyslavice, Pyšel, Rapotice, Rouchovany, Rudíkov, Stařeč, Třebíč, Valeč, Vladislav, Výčapy, Želetava. Nebyly to ale pouze obce nacházející se na zkoumaném území, které byly v dotazníkovém šetření respondenty uváděny. Především obce nacházející se na hranici zkoumaného území často uváděli jako cíl dojížďky v oblasti úplného školství i obce nacházející se za hranicemi okresu Třebíč. Takovýchto středisek bylo celkem 10 a byly jimi obce Ivančice, Jevišovice, Jihlava, Kamenice u Jihlavy, Moravský Krumlov, Tasov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Zastávka u Brna a Zbraslav u Brna.
Samotné vymezení sfér vlivu obslužných středisek probíhalo následovně. Nejprve byly podle Rejstříku škol překontrolovány všechny cíle, které byly v dotaznících uváděny. Následně byl pro každý cíl vypočítán relativní spád, jehož velikost závisela na počtu uvedených cílů v hodnoceném procesu. Na základě takto vypočítaného relativního spádu, bylo možné danou obec přiřadit k příslušnému středisku. Pokud obec uvedla v hodnoceném procesu pouze jediný cíl, byla k tomuto cíli automaticky přiřazena. V případě, že cílů bylo uvedeno více, rozhodující roli hrál převažující spád. Ten byl určován následovně. Jestliže hodnota celkového významu druhého nejsilnějšího střediska nepřekročila hodnotu dvou třetin celkového významu prvního nejsilnějšího střediska, byla hodnocená obec přiřazena k nejsilnějšímu středisku. V případě že ona kritická hodnota dvou třetin celkového významu překročena nebyla, obec byla určena jako oscilační mezi dvěma nejsilnějšími středisky. V několika případech ovšem nastaly i situace, kdy na základě provedených výpočtů nebylo z důvodu vyrovnanosti hodnot zcela jednoznačné, mezi kterými dvěma středisky je obec
44 oscilační. V těchto situacích jsem použil vlastní metodu přiřazení obcí k jednotlivým střediskům. Pokud byly u hodnoceného procesu uvedeny dva cíle, obec byla automaticky určena jako oscilační mezi těmito dvěma cíli. Jestliže byla ale hodnota celkového spádu u tří cílů vyrovnaná a ostatní cíle měli nižší celkovou hodnotu spádu, byla obec oscilační mezi třemi nejsilnějšími středisky.
Z odpovědí získaných v anketárním šetření lze vyčíst, že nejsilnějším střediskem v oblasti školství na nadlokální úrovni je Třebíč. Následují Moravské Budějovice a dále Náměšť nad Oslavou, Jemnice a Jaroměřice nad Rokytnou. Třebíč je nadlokální střediskem pro obce: Babice, Benetice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Horní Vilémovice, Chlístov, Klučov, Koněšín, Kožichovice, Krahulov, Lipník, Markvartice, Mikulovice, Okřešice, Pyšel, Rokytnice nad Rokytnou, Slavičky, Stařeč, Střítež, Studenec, Svatoslav a pro sousedící Výčapy. Druhou nejsilnější spádovou oblastí jsou Moravské Budějovice, ke kterým můžeme přiřadit obce: Blatnice, Bohušice, Častohostice, Dešov, Dolní Lažany, Domamil, Jakubov u Mor. Budějovic, Kojatice, Láz, Lesonice, Litohoř, Lukov, Příštpo, Vícenice a Zvěrkovice. Další spádovou oblastí je Náměšť nad Oslavou, do které patří: Jinošov, Naloučany, Ocmanice, Pucov, Sedlec, Vícenice u Náměště a Zahrádka. Velice zajímavé je středisko Jaroměřice nad Rokytnou, které se počtem obyvatel, kteří pod něj spadají, řadí mezi ty významnější a to i přes fakt, že tvoří spádovou oblast pouze pro sebe samotné. Posledním významnějším střediskem, které pojímá větší počet obyvatel je Jemnice a to s následujícími spádujícími obcemi: Bačkovice, Hornice, Chotěbudice, Jiratice, Kdousov, Kostníky, Lhotice, Lomy, Lovčovice, Menhartice, Mladoňovice, Petrovice, Police, Radotice a Slavíkovice. Následují spádové oblasti, které počtem obyvatel vzhledem k celkovému počtu obyvatel ve zkoumaném území dosahují hodnoty maximálně 2%. Patří mezi ně Hrotovice, pod které spadají Dalešice, Krhov a Slavětice. Dále Velkou Bíteš, pod kterou spadá Krokočín. Vladislav, pod kterou spadá Číměř, Kozlany, Okarec a Smrk. Pod Okříšky spadají Číchov, Hvězdoňovice, Pokojovice, Radonín a Zašovice. Pod Mohelno Kladeruby nad Oslavou, Kramolín, Lhánice a Popůvky. Pod Želetavu Lesná. Pod Rouchovany Přešovice. Pod Březník spadají Kralice nad Oslavou a Kuroslepy. Pod Budišov spadají Nárameč, Hodov, Kojatín, Pozďatín, Rohy a Studnice. Budkov a Nové syrovice jsou střediskem sami pro sebe. Cidlina a Loukovice spadají pod Čáslavice. Pod Myslibořice spadají Bačice, Litovany, Ostašov, Petrůvky, Radkovice u Hrotovic a Zárubice. Pod Předín Opatov a Štěměchy. Pod Rudíkov Bochovice, Horní Heřmanice, Hroznatín, Nový Telečkov, Přeckov a Vlčatín. Pod Stařeč spadá Mastník. Pod Valeč Odunec, Račice, Stropešín a Třebenice. Pod Výčapy Horní Újezd.
45
Pod Jevišovice Biskupice-Pulkov. Pod Tasov Čikov, Jasenice a Kamenná. Pod Zbraslav u Brna spadá Hluboké. Pod Kamenici u Jihlavy Bransouze, Horní Smrčné, Chlum, Kouty a Radošov. Kuriózní je situace kdy pod Rapotice spadají obce Lesní Jakubov a Sudice a zároveň samotné Rapotice spadají dle odpovědí v anketárním šetření pod Zastávku u Brna. Mezi oscilační obce patří Meziříčko, Radkovice u Budče a Štěpkov, které oscilují mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi. Mezi Třebíčí a Okříškami oscilují Heraltice, Nová Ves, Pálovice a Přibyslavice. Mezi Moravskými Budějovicemi a Novými Syrovicemi oscilují Dědice. Mezi Třebíčí a Valčí Dolní Vilémovice. Mezi Mohelnem a Moravským Krumlovem Dukovany. Dále jsou oscilujícími obcemi Hartvíkovice a Třesov mezi Vladislaví a Mohelnem. Kojetice mezi Čáslavicemi a Výčapy. Lesůňky mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Martínkov a Šebkovice mezi Moravskými Budějovicemi a Čáslavicemi. Oponešice mezi Jemnicí a Budkovem. Římov mezi Třebíčí a Čáslavicemi. Trnava mezi Třebíčí a Rudíkovem a Valdíkov mezi Vladislaví a Budišovem. Specifickým případem jsou obce Komárovice, Nimpšov, Rácovice a Třebelovice, které oscilují mezi třemi středisky a to mezi Moravskými Budějovicemi, Jemnící a Budkovem.
Následující tabulka obsahuje nejvýznamnější69 nadlokální střediska, podíl dojíždějících obyvatel do tohoto střediska z celkového počtu obyvatel žijících ve zkoumaném území a počet obyvatel kteří do střediska dojíždějí.
Tabulka 3: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti školství
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 42% 47042 Moravské Budějovice 11% 12508 Jemnice 6% 6979 Náměšť nad Oslavou 6% 6633 Jaroměřice nad Rokytnou 4% 4213 Březník 3% 3003 Ostatní 28% 32952 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
Kartogram s vymezením jednotlivých spádových regionů je v příloze číslo 3.
69 Střediska s hodnotou vlivu vyšší než 2% (údaje o ostatních střediscích jsou sečteny dohromady a uvedeny v řádku Ostatní) 46
4.1.2 Vymezení sféry vlivu mikroregionálních středisek Na mikroregionální úrovni byla v oblasti školství hodnocena dojížďka za středoškolským vzděláním. Předmětem šetření tedy byly gymnázia, střední školy a střední odborná učiliště. Stejně jako tomu bylo u nadlokální úrovně, i zde je struktura pevně daná. Podmínkou, kterou musela obec splňovat, aby se mohla stát mikroregionálním střediskem, byl výskyt alespoň dvou středoškolských institucí. Tuto podmínku ve zkoumaném území splňovaly pouze dvě obce a to Třebíč a Moravské Budějovice. Mimo zkoumanou oblast splňovalo tuto podmínku hned několik obcí. Konkrétně to byly obce: Brno, Dačice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké Meziříčí, Znojmo a Žďár nad Sázavou.
Vymezení sfér vlivu obslužných středisek na mikroregionální úrovni probíhalo na stejném principu jako na úrovni mikroregionální. Nejprve byly podle Rejstříku škol překontrolovány všechny cíle, které byly v dotaznících uváděny, a následovně byl vypočítán převažující spád.
Stejně jako na nadlokální úrovni, i zde je největší spádovou oblastí Třebíč, pod kterou spáduje víc než polovina celkového počtu obyvatel zkoumaného území. Jedná se o obce: Babice, Benetice, Bransouze, Budišov, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číměř, Dalešice, Dolní Vilémovice, Hartvíkovice, Heraltice, Hodov, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kojatín, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kramolín, Lhánice, Lipník, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nová Ves, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Ostašov, Pálovice, Petrůvky, Pokojovice, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Pucov, Račice, Radonín, Rokytnice nad Rokytnou, Rudíkov, Římov, Sedlec, Slavětice, Slavičky, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Sudice, Svatoslav, Štěměchy, Trnava, Třebenice, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice u Náměště, Vladislav, Výčapy, Zahrádka, Zárubice a Zašovice. Pod druhé největší středisko, kterým jsou Moravské Budějovice, spádují obce: Bačkovice, Biskupice – Pulkov, Blatnice, Bohušice, Budkov, Častohostice, Dědice, Dolní Lažany, Hornice, Chotěbudice, Jemnice, Jiratice, Kdousov, Komárovice, Kostníky, Láz, Lesonice, Lhotice, Lomy, Lukov, Nimpšov, Nové Syrovice, Police, Příštpo, Rácovice, Radotice, Třebelovice a Vícenice. Pod Velké Meziříčí spadají obce Bochovice, Nový Telečkov a Vlčatín. Pod Jihlavu Horní Smrčné a Radošov. Pod Moravský Krumlov spadají Dukovany. Oscilační obce Hluboké a Rapotice oscilující mezi Třebíčí a Brnem. Číchov a 47
Litovany oscilující mezi Třebíčí a Jihlavou. Velké množství obcí osciluje mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi. Jsou jimi: Bačice, Cidlina, Čáslavice, Domamil, Jakubov u Mor. Budějovic, Jaroměřice n. Rokytnou, Kojatice, Krhov, Lesná, Lesůňky, Litohoř, Martínkov, Menhartice, Meziříčko, Mladoňovice, Moravské Budějovice, Oponešice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Rouchovany, Slavíkovice, Šebkovice, Štěpkov, Zvěrkovice a Želetava. Obce Čikov, Horní Heřmanice, Jasenice, Kamenná, Nárameč, Rohy a Studnice oscilující mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Pyšel osciluje mezi Třebíčí a Náměští nad Oslavou, Petrovice mezi Moravskými Budějovicemi a Dačicemi. Březník, Kralice nad Oslavou, Kuroslepy a Lesní Jakubov oscilují mezi Třebíčí a Zastávkou u Brna. Jinošov osciluje mezi Velkou Bíteší a Zastávkou u Brna, Krokočín mezi Velkou Bíteší a Brnem a Mohelno mezi Třebíčí a Ivančicemi. Dešov osciluje mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Znojmem a Lovčovice mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Dačicemi. Tabulka číslo 4 obsahuje údaje o nejvýznamnějších spádových oblastech. Kartogram zachycující jednotlivé spádové oblasti je v příloze č 4.
Tabulka 4: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti školství
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 65% 73427 Moravské Budějovice 9% 10718 Třebíč - Moravské Budějovice 18% 20167 Ostatní 8% 9018 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
4.2 Region zdravotnictví V regionu zdravotnictví byla zkoumána dojížďka do zdravotnických zařízení. Hodnocena byla jak úroveň nadlokální, tak úroveň mikroregionální. Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka k dětskému lékaři, praktickému lékaři, stomatologovi a ke gynekologovi. Za středisko bylo možné určit obec, která na svém území poskytuje službu alespoň tří ze čtyř výše zmiňovaných lékařů. Na mikroregionální úrovni potom byla hodnocena dojížďka za speciálním lékařem a dojížďka na pohotovost. Střediskem se mohla stát obec, která má na svém území alespoň 4 speciální lékaře. Díky tomu, že hierarchická struktura je i ve zdravotnictví pevně daná, bylo možné výsledky dotazníkového šetření ověřit na stránkách Ministerstva zdravotnictví, které provozuje Registr zdravotnických
48 zařízení – ÚZIS70, který jsem použil také pro určení jednotlivých středisek. Vzhledem k tomu, že struktura zdravotnických zařízení je i zde pevně daná, mohla se střediskem stát i obec, která není ostatními obcemi v cílech dojížďky uváděna. Součástí dotazníkového šetření byla také část, zjišťující dojížďku do nemocnic, ale jelikož význam těchto zdravotnických zařízení přesahuje svým významem naše zkoumané území, tyto odpovědi do výpočtu spádovosti jednotlivých obcí zahrnuty nebyly. Ve zkoumaném území se nachází celkem 22 obcí, kde působí dětský lékař, dále 28 obcí kde působí praktický lékař a 16 obcí, kde je možné navštívit zubního lékaře. Gynekologie se nachází pouze v 6 obcích. V případě potřeby lékaře specialisty mají občané Třebíčského okresu možnosti ještě omezenější, jelikož mají na výběr pouze ze 4 obcí a to z Třebíče, Moravských Budějovic, Náměště nad Oslavou nebo Jemnicí. Nemocnice s pohotovostí se nachází pouze v Třebíči.
Samotný výpočet hodnot převažujícího spádu jednotlivých obcí probíhal obdobně jako u regionu školství. Z metodiky, ze které celá práce vychází, byl použit opět jen první vzorec, protože jak již bylo zmíněno, hierarchická struktura sítě zdravotnických zařízení je regulovaná státní správou, resp. samosprávou na úrovni krajů a není tedy nutné přiřazovat jednotlivým zkoumaným oblastem rozdílné koeficienty.
4.2.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek Předmětem zkoumání na nadlokální úrovni byla dojížďka k těmto čtyřem lékařům: dětský lékař, praktický lékař, stomatolog a gynekolog. Střediskem na nadlokální úrovni se mohla stát obec, ve které působí minimálně 3 tito lékaři. V námi zkoumaném území tuto podmínku splňuje 13 obcí: Dukovany, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Mohelno, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Třebíč, Vladislav a Želetava. Mimo zkoumané území to je 11 obcí: Brno, Brtnice, Dačice, Ivančice, Jihlava, Kamenice u Jihlavy, Moravský Krumlov, Olbramovice, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Zastávka u Brna.
Stejně jako v oblasti školství, i zde je Třebíč nejsilnějším střediskem. Ze všech obyvatel zkoumaného území jich do něj za zdravotnictvím na nadlokální úrovni dojíždí téměř celá polovina. Spádovou oblast tak tvoří obce: Benetice, Bransouze, Budišov, Cidlina,
70 REGISTR ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW:
Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Dolní Vilémovice, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hroznatín, Chlístov, Chlum, Klučov, Kojetice, Kouty, Kožichovice, Krahulov, Lipník, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Okřešice, Opatov, Ostašov, Pálovice, Petrůvky, Pozďatín, Přeckov, Pyšel, Rudíkov, Slavičky, Stařeč, Střítež, Studenec, Svatoslav, Štěměchy, Trnava, Valdíkov, Vladislav a Výčapy. Spádovou oblast Moravské Budějovice tvoří: Blatnice, Bohušice, Častohostice, Dolní Lažany, Domamil, Jakubov u Mor. Budějovic, Kojatice, Láz, Lesonice, Litohoř, Lukov, Martínkov, Meziříčko, Nové Syrovice, Příštpo, Radkovice u Budče, Štěpkov, Vícenice a Zvěrkovice. Pod Náměšť nad Oslavou spadají: Březník, Čikov, Hartvíkovice, Hluboké, Jasenice, Jinošov, Kamenná, Kralice nad Oslavou, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Naloučany, Ocmanice, Okarec, Rapotice, Sedlec, Sudice, Třesov, Vícenice u Náměště a Zahrádka. Jaroměřice nad Rokytnou jsou i v tomto případě střediskem pouze pro obyvatele Jaroměřic. Pod Jemnici spadají obce: Bačkovice, Hornice, Chotěbudice, Jiratice, Kdousov, Kostníky, Lhotice, Lomy, Lovčovice, Menhartice, Mladoňovice, Petrovice, Police, Radotice a Slavíkovice. Pod Hrotovice spadají: Krhov, Odunec, Račice, Slavětice, Stropešín a Valeč. Krokočín spadá pod Velkou Bíteš. Pod Velké Meziříčí spadá Nový Telečkov, Vlčatín a Rohy. Pod Okříšky Radonín a Zašovice. Spádovou oblast Mohelno tvoří Kladeruby nad Oslavou, Kramolín, Lhánice a Popůvky. Oblast Rouchovany tvoří Biskupice-Pulkov, Litovany a Přešovice. Do Budišova spáduje Hodov a Kojatín a do Kamenice u Jihlavy Radošov. Následující obce jsou oscilační. Budkov, Dědice, Dešov, Komárovice, Nimpšov, Oponešice, Rácovice a Třebelovice oscilují mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi. Babice, Lesůňky a Šebkovice spádují mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi. Horní Heřmanice, Nárameč a Studnice mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Mezi Náměští nad Oslavou a Velkou Bíteší spáduje ze zkoumaného území pouze Pucov. Mezi Třebíčí a Hrotovicemi oscilují Bačice, Myslibořice, Radkovice u Hrotovic, Třebenice a Zárubice. Mezi Třebíčí a Okříškami osciluje Číchov, Heraltice, Hvězdoňovice, Nová Ves, Pokojovice, Předín a Přibyslavice. Bochovice oscilují mezi Třebíčí a Rudíkovem. Mezi Třebíčí a Vladislaví oscilují Číměř, Koněšín, Kozlany a Smrk. Dalešice oscilují mezi Hrotovicemi a Rouchovany. Dukovany oscilují mezi Dukovany a Rouchovany. Horní Smrčné osciluje mezi Okříškami a Kamenicí u Jihlavy. Mohelno mezi Třebíčí a Mohelnem. Rokytnice nad Rokytnou společně s Římovem mezi Třebíčí a Rokytnicí nad Rokytnou. Rouchovany mezi Třebíčí a Rouchovany. Obce Lesná a Želetava jsou oscilační mezi třemi obcemi, a to mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Želetavou. Následuje tabulka a kartogram v příloze č. 5.
50
Tabulka 5: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti zdravotnictví
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 48% 53950 Moravské Budějovice 12% 13714 Náměšť nad Oslavou 10% 10874 Jemnice 6% 6979 Jaroměřice nad Rokytnou 4% 4213 Ostatní 20% 23600 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
4.2.2 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek Na mikroregionální úrovni byly zjišťovány dojížďky za speciálními lékaři a na pohotovost. Střediskem na mikroregionální úrovni byla určována pomocí Registru zdravotnických zařízení. Střediskem se mohla stát obec, která má na svém území alespoň 4 speciální lékaře. V okrese Třebíč to jsou: Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč. Mimo zkoumané území to jsou obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Jindřichův Hradec, Moravský Krumlov, Nové město na Moravě, Praha, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Znojmo.
Sféra vlivu mikroregionálního střediska Třebíč je v tomto případě zcela dominantní. Spádová oblast čítá celkem 90 279 obyvatel což je rovných 80% všech obyvatel zkoumaného území a je tvořena 120 obcemi. Mezi tyto obce patří: Bačice, Benetice, Biskupice – Pulkov, Bransouze, Březník, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dolní Vilémovice, Domamil, Hartvíkovice, Heraltice, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice n. Rokytnou, Jasenice, Kamenná, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Krhov, Kuroslepy, Láz, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Markvartice, Martínkov, Mastník, Meziříčko, Mikulovice, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Nárameč, Nová Ves, Nové Syrovice, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Pyšel, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou,
51
Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Slavětice, Slavičky, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Trnava, Třebenice, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice u Náměště, Vladislav, Zahrádka, Zárubice, Zašovice a Zvěrkovice. Moravské Budějovice tvoří oproti Třebíči poměrně menší spádovou oblast, tvořenou pouze 13 obcemi. Patří sem: Bačkovice, Dědice, Dešov, Hornice, Jiratice, Kdousov, Komárovice, Kostníky, Nimpšov, Police, Rácovice, Radotice a Třebelovice. Do Náměště nad Oslavou spádují pouze 3 obce a to Hluboké, Jinošov a Pucov. Do Velkého Meziříčí spádují Nový Telečkov a Vlčatín. Radošov spáduje do Jihlavy, Lhánice do Ivančic a Rapotice do Brna. Budišov, Mohelno a Výčapy jsou oscilačními mezi Třebíčí a Brnem. Mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi oscilují obce: Babice, Blatnice, Bohušice, Budkov, Dolní Lažany, Lesná, Lukov, Oponešice, Příštpo, Vícenice a Želetava. Mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím oscilují Bochovice a Studnice, mezi Třebíčí a Náměští nad Oslavou Kramolín a Popůvky. Krokočín osciluje mezi Velkou Bíteší a Brnem, Dukovany mezi Třebíčí a Dukovanami, Jemnice mezi Třebíčí a Dačicemi a Mladoňovice se Slavíkovicemi mezi Jemnicí a Dačicemi. Menhartice jsou oscilační mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Dačicemi a Lovčovice mezi Třebíčí, Dačicemi a Jindřichovým Hradcem. Kartogram s barevným rozlišením jednotlivých sfér vlivu je v příloze č. 6. Následující tabulka zachycuje nejvýznamnější spádové oblasti.
Tabulka 6: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 80% 90279 Náměšť nad Oslavou 5% 5597 Třebíč - Dačice 4% 4293 Třebíč - Moravské Budějovice 3% 3941 Třebíč - Brno 3% 3446 Ostatní 5% 5774 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
4.3 Region maloobchodu a služeb V oblasti maloobchodu a služeb bylo hodnoceno hned několik oblastí a to opět jak na nadlokální úrovni, tak na mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni byla zjišťována dojížďka za těmito třemi druhy služeb: - nákupy běžného textilu a obuvi - běžné služby jako je kadeřnictví nebo čistírna oděvů
52
- návštěva lékárny. Na mikroregionální úrovni bylo hodnoceno 5 oblastí: - nákupy speciální výběrového zboží, např. automobily nebo klenoty - speciální služby jako třeba návštěva fotografa nebo hodinářství - nákupy elektrospotřebičů - nákupy nábytku - nákupy knih a přenosných datových nosičů (CD, DVD,…)
Určování středisek bylo v oblasti maloobchodu a služeb oproti školství a zdravotnictví značně složitější. Podstatným rozdílem je fakt, že struktura míst, poskytující zboží nebo služby, které byly předmětem výzkumu, není přesně daná. Z tohoto důvodu jsem pro určení, které procesy patří do nadlokální a které do mikroregionální úrovně, použil postup, založený na regionální působnosti, který je podrobně popsán v kapitole 1.9.3. Maryáš ve své výzkumné práci uvádí, že při rozboru anketárního šetření je primárním úkolem určení úrovně, od které se uplatňuje regionální působnost obcí jakožto středisek základní obslužné úrovně. Za základní obslužnou úroveň přitom považuje úroveň, na které jsou uzavřeny nejdůležitější a nejfrekventovanější obslužné procesy projevující se na vyšší než na lokální úrovni.71 Použil jsem tedy stejnou metodu, jaká byla použita v Maryášově práci a provedl jsem měření vzdáleností72, které byly občany zkoumané oblasti nejčastěji uskutečňovány. Při měření vzdáleností cest do hlavních cílů (obcemi označovány jako převážné cíle) vzdušnou čarou, byla u běžných denních nákupů potravin a drogerie, v 90% případů naměřena vzdálenost 3,4 km. Tato vzdálenost je v porovnání se vzdálenostmi ostatních obslužných procesů výrazně nižší. Většina obcí totiž disponuje vlastním obchodem potravin a tak nákup potravin a drogerie spadá spíše na lokální úroveň, která ale není předmětem zkoumání této práce. Z tohoto důvodu byla tedy dojížďka za nákupem potravin a drogerie z výpočtů zcela vyloučena. Následující tabulka ukazuje, do které vzdálenosti73 se uskutečňuje 90% všech cest a to jak u hlavních cílů (obcemi uváděných jako převážné), tak u všech uváděných cílů dohromady (obcemi uváděných jako převážně, částečně i výjimečně).
71 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. Brno, 1988, Geografický ústav ČSAV. Strana 17. 72 MAPY.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW:
Tabulka 7: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% dojížďky v oblasti maloobchodu a služeb
Obslužný proces Hlavní cíle Všechny cíle Běžné denní nákupy potravin a drogerie 3,4 15 Nákupy běžného textilu a obuvi 15 18,6 Nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, automobily,…) 17,7 25,6 Běžné služby (kadeřnictví, čistírny,…) 13,3 17,1 Speciální služby (fotograf, šití šatů, oprava hodinek,…) 17,1 19,3 Návštěva lékárny 12,5 16,3 Nákupy elektrospotřebičů 15,6 20,4 Nákupy nábytku 16 21,9 Nákupy knih a přenosných datových nosičů (CD, DVD,…) 15,6 19,7 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
Dále je také nutné určit koeficienty významnosti jednotlivých obslužných procesů. Tyto koeficienty jsem určoval podle středisek, uváděných obcemi. Čím vyšší počet cílů byl obcemi u daného obslužného procesu uveden, tím vyšší koeficient mu byl přiřazen. Vycházel jsem z myšlenky RNDr. Maryáše, podle které se nejvíce cílových oblastí vyskytuje u nejvýznamnějších obslužných procesů. Následující tabulka uvádí počty hlavních cílů a koeficienty významnosti v daných obslužných procesech.
Tabulka 8: Počty hlavních cílů a koeficienty jednotlivých obslužných procesů
Obslužný proces Hlavní cíle Koeficient Nákupy běžného textilu a obuvi 9 1,6 Nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, automobily,…) 7 1,2 Běžné služby (kadeřnictví, čistírny,…) 19 3,6 Speciální služby (fotograf, šití šatů, oprava hodinek,…) 6 1 Návštěva lékárny 13 2,4 Nákupy elektrospotřebičů 8 1,4 Nákupy nábytku 7 1,2 Nákupy knih a přenosných datových nosičů (CD, DVD,…) 7 1,2 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
Z tabulky je patrné, že nejmenší počet hlavních cílů byl uváděn u speciálních služeb a naopak největší počet hlavních cílů u služeb běžných. Z toho vycházel i samotný výpočet koeficientů, který počítal s obslužným procesem speciálních služeb jako s výchozím. Výpočet zbylých koeficientů záležel na poměru počtu hlavních cílů u daného procesu a počtu hlavních cílů právě u speciálních služeb. Výsledný poměr je následující: speciální služby : nákupy speciálního výběrového zboží : nákupy nábytku : nákupy knih a přenosných datových nosičů :
54 nákupy elektrospotřebičů : nákupy běžného textilu a obuvi : návštěva lékárny : běžné služby = 1 : 1,2 : 1,2 : 1,2 : 1,4 : 1,6 : 2,4 : 3,6.
Po zvolení vhodných obslužných procesů a vypočítání příslušných koeficientů významnosti jsem mohl přistoupit k samotnému výpočtu spádovosti jednotlivých obcí. To probíhalo stejně jako v předchozích případech na základě analýzy dat získaných z anketárního šetření. Podstatným rozdílem však bylo použití obou vzorců z původní metodiky, tak jak je podrobně popsáno v kapitole 1.10.2. Druhý vzorec totiž umožňuje zohlednit významnosti jednotlivých obslužných procesů na základě již zmiňovaných koeficientů a to je v případě maloobchodu a služeb, kde není jasně definovaná hierarchická struktura, velice podstatné.
4.3.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek Na nadlokální úrovní byly hodnoceny nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby a návštěva lékárny. K tomu aby se obec mohla stát střediskem, musela poskytovat alespoň 2 z těchto zmíněných obslužných procesů. Vzhledem k tomu, že hierarchická struktura není u maloobchodu pevně daná, musela obec splňovat ještě jednu podmínku, a to že musela být uvedena jako cíl i jinou obcí. Tyto podmínky nakonec v okrese Třebíč splňovalo následujících 10 obcí: Budišov, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Mohelno, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Třebíč a Vladislav. Mimo katastrální území okresu to potom byly obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Znojmo.
Analýzou cílů uvedených u obslužných procesů na nadlokální úrovni a následným výpočtem za použití obou vzorců, byly vymezeny následující spádové oblasti maloobchodu a služeb. Pod středisko Třebíč v tomto případě spadá 52% obyvatelstva zkoumaného území. Jsou to obyvatelé těchto 64 obcí: Bačice, Benetice, Bransouze, Budišov, Cidlina, Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Číměř, Dolní Vilémovice, Heraltice, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hroznatín, Chlístov, Chlum, Klučov, Kojatín, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Krhov, Lipník, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Nová Ves, Odunec, Okřešice, Pálovice, Pozďatín, Přeckov, Přibyslavice, Pyšel, Račice, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Rokytnice nad Rokytnou, Rudíkov, Římov, Slavětice, Slavičky, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Svatoslav, Štěměchy, Trnava, Třebenice, Valeč, Vladislav, Zárubice a Zašovice. Spádovou
55 oblast Moravských Budějovic tvoří obce: Častohostice, Dešov, Domamil, Jakubov u Mor. Budějovic, Kojatice, Láz, Lesonice, Lesůňky, Litohoř, Martínkov, Meziříčko, Mladoňovice, Nové Syrovice, Radkovice u Budče, Radotice, Šebkovice, Štěpkov a Zvěrkovice. Náměšť nad Oslavou je nadlokálním střediskem pro obce: Březník, Hluboké, Jinošov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Naloučany, Ocmanice, Okarec, Popůvky, Rapotice, Sudice, Vícenice u Náměště a Zahrádka. Do Jaroměřic nad Rokytnou spádují: Blatnice, Bohušice, Dolní Lažany, Lukov, Příštpo a Vícenice. Do Jemnice: Chotěbudice, Lhotice, Lomy, Lovčovice, Menhartice, Petrovice a Slavíkovice. Do Hrotovic spádují Biskupice - Pulkov a Dalešice a do Velké Bíteše Krokočín. Nový Telečkov, Rohy a Vlčatín spádují do Velkého Meziříčí. Horní Smrčné do Jihlavy, Dukovany do Moravského Krumlova a Hodov do Budišova. Obce: Bačkovice, Budkov, Dědice, Hornice, Jiratice, Kdousov, Komárovice, Kostníky, Nimpšov, Oponešice, Police, Rácovice a Třebelovice jsou oscilační mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi. Mezi Třebíčí a Brnem osciluje Mohelno, Opatov, Předín a Rouchovany. Mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi oscilují Babice, Lesná a Želetava. Horní Heřmanice a Nárameč oscilují mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Hartvíkovice, Sedlec a Tasov mezi Třebíčí a Náměští nad Oslavou. Pucov mezi Náměští nad Oslavou a Velkou Bíteší. Ostašov, Petrůvky a Výčapy mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Mezi Jihlavou a Velkým Meziříčím oscilují Bochovice, mezi Náměští nad Oslavou a Velkým Meziříčím Čikov, Jasenice, Kamenná a Studnice. Hrotovice oscilují mezi Třebíčí a Hrotovicemi. Hvězdoňovice, Okříšky a Pokojovice mezi Třebíčí a Okříškami. Kladeruby nad Oslavou a Lhánice mezi Náměští nad Oslavou a Mohelnem a Valdíkov mezi Třebíčí a Budišovem. Obce Litovany, Myslibořice a Přešovice jsou oscilační mezi Třebíčí, Jaroměřicemi nad Rokytnou a Hrotovicemi. Nejsilnější nadlokální střediska jsou obsaženy v tabulce č. 9. Situaci podrobně zachycuje kartogram č. 7.
Tabulka 9: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti maloobchodu a služeb
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 80% 90279 Náměšť nad Oslavou 5% 5597 Třebíč - Dačice 4% 4293 Třebíč - Moravské Budějovice 3% 3941 Třebíč - Brno 3% 3446 Ostatní 5% 5774 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
56
4.3.2 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek Předmětem zkoumání na mikroregionální úrovni byly tyto obslužné procesy: nákupy speciálního výběrového zboží, speciální služby, nákupy elektrospotřebičů, nákupy nábytku a nákupy knih a přenosných datových nosičů. Aby se obec mohla stát střediskem, musela být stejně jako na nadlokální úrovni uvedena jako cíl dojížďky i jinou obcí a musela nabízet alespoň 4 z 5 zkoumaných obslužných procesů. Pro výpočet spádovosti jednotlivých obcí a vymezení jednotlivých sfér vlivu mikroregionálních středisek byly opět použity oba vzorce z kapitoly 1.10.2.
Mikroregionální sféra vlivu Třebíče je v tomto případě tvořena katastry 78 obcí. Jsou jimi: Babice, Bačice, Benetice, Biskupice – Pulkov, Bransouze, Budišov, Cidlina, Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Číchov, Číměř, Dalešice, Dolní Vilémovice, Hartvíkovice, Heraltice, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hrotovice, Hroznatín, Chlístov, Chlum, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kojatín, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Kramolín, Krhov, Lipník, Litovany, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Myslibořice, Nová Ves, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okříšky, Opatov, Ostašov, Petrovice, Petrůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Račice, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Rokytnice nad Rokytnou, Rudíkov, Římov, Sedlec, Slavětice, Slavičky, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Svatoslav, Štěměchy, Trnava, Třebenice, Valdíkov, Valeč, Vícenice u Náměště, Vladislav a Zárubice. Mikroregionáln středisko Moravské Budějovice pojímá 13 obcí: Blatnice, Bohušice, Častohostice, Dolní Lažany, Jakubov u Moravských Budějovic, Kojatice, Láz, Litohoř, Lukov, Nové Syrovice, Příštpo, Vícenice a Zvěrkovice. Jaroměřice nad Rokytnou jsou v tomto případě mikroregionálním střediskem pouze sami pro sebe. Obce Chotěbudice, Lhotice a Lovčovice spádují do Jemnice a Horní smrčné do Jihlavy. Brno je střediskem pro Hluboké, Jinošov, Kralice nad Oslavou, Krokočín a Rapotice. Mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi oscilují: Bačkovice, Dědice, Hornice, Jiratice, Kdousov, Komárovice, Kostníky, Lomy, Nimpšov, Police, Rácovice, Radotice a Třebelovice. Mezi Třebíčí a Brnem oscilují: Bochovice, Březník, Budkov, Dukovany, Mohelno, Rouchovany, Sudice a Třesov. Mezi Třebíčí a Jihlavou obce: Červená Lhota, Číhalín, Hvězdoňovice, Krahulov, Okřešice, Pokojovice a Zašovice. Čikov, Jasenice a Kamenná oscilují mezi Brnem a Jihlavou. Domamil, Lesonice, Lesůňky, Martínkov, Meziříčko, Moravské Budějovice, Oponešice, Radkovice u Budče a Šebkovice jsou oscilující mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi. Hodov, Horní Heřmanice, Nárameč, Nový Telečkov, Rohy, Studnice, Štěpkov a Vlčatín mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Jemnice osciluje mezi Třebíčí a Jemnicí, Lhánice 57 mezi Náměští nad Oslavou a Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Popůvky, Pyšel a Zahrádka mezi Třebíčí a Náměští nad Oslavou. Menhartice a Pálovice jsou oscilační mezi Moravskými Budějovicemi a Dačicemi, Pucov mezi Náměští a Velkou Bíteší, Výčapy mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Dešov je oscilační mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Znojmem, Kuroslepy a Lesní Jakubov mezi Třebíčí, Náměští nad Oslavou a Brnem, Lesná a Želetava mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Jihlavou. Mladoňovice společně se Slavíkovicemi oscilují mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Jemnicí. Sféry vlivu jsou graficky znázorněny v příloze č. 8.
Tabulka 10: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti maloobchodu a služeb
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 60% 67484 Moravské Budějovice 4% 4693 Jaroměřice nad Rokytnou 4% 4213 Třebíč - Moravské Budějovice 9% 9676 Třebíč - Náměšť nad Oslavou 5% 5859 Třebíč - Brno 4% 5017 Třebíč - Jemnice 4% 4293 Ostatní 10% 12095 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
4.4 Komplexní obslužný region Komplexní obslužný region je shrnutím třech výše vymezených regionů a to regionu školství, zdravotnictví a maloobchodu. Stejně jako v předchozích případech byl i komplexní obslužný region rozdělen na úroveň nadlokální a mikroregionální. Střediskem na dané hierarchické úrovni se v komplexním obslužném procesu mohla stát obec, která byla zvolena střediskem alespoň ve dvou ze třech víše zkoumaných regionů. Na nadlokální úrovni se tedy střediskem staly obce: Budišov, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Mohelno, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Rouchovany, Třebíč, Vladislav a Želetava. Mimo zkoumané území obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Kamenice u Jihlavy, Moravský Krumlov, Velká Bíteš a Velké Meziříčí. Na úrovni mikroregionální se ve zkoumaném území staly středisky obce: Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč. Mimo zkoumané území obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Znojmo.
58
Výpočet spádovosti obcí byl u komplexního obslužného regionu určován následovně: jestliže byla obec přiřazena respondentem k jednomu středisku jak v oblasti školství, tak v oblasti zdravotnictví a maloobchodu, byla k tomuto středisku přiřazena i v komplexním obslužném středisku. Jestliže ale daná obec spádovala v každém dílčím obslužném regionu k jinému středisku, byla jeho spádovost v komplexním obslužném procesu určena výpočtem převažujícího spádu. Vzhledem k tomu, že jednotlivé dílčí regiony nelze stavět z hlediska významnosti na jednu úroveň, přiřadil jsem každému z nich koeficient významnosti, který jsem při výpočtu zohlednil. Pro region školství jsem zvolil koeficient 1, protože mapuje pouze pohyb žáků základních škol a studentů středních škol. Pro region zdravotnictví a region maloobchodu a služeb jsem zvolil koeficient 2, protože tyto dvě oblasti zachycují pohyb celého obyvatelstva zkoumaného regionu, počínaje novorozenci a konče důchodci. Na základě převažujícího spádu jsem potom danou obec přiřadil ke konkrétnímu středisku. V případě že obec nevykazovala žádný převažující spád, určil jsem ji jako oscilační.
4.4.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek Třebíč je z pohledu komplexního obslužného regionu střediskem pro 52% obyvatel. V přepočtu na obce celkem pro 58 obcí: Bačice, Benetice, Bochovice, Bransouze, Budišov, Cidlina, Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Číměř, Dolní Vilémovice, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hroznatín, Chlístov, Chlum, Klučov, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Lipník, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Okřešice, Opatov, Ostašov, Pálovice, Petrůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Pyšel, Radkovice u Hrotovic, Rokytnice nad Rokytnou, Rudíkov, Římov, Slavičky, Smrk, Stařeč, Střítež, Studenec, Svatoslav, Štěměchy, Trnava, Třebenice, Valdíkov, Vladislav, Výčapy a Zárubice. Do Moravských Budějovic spádují: Blatnice, Bohušice, Častohostice, Dešov, Dolní Lažany, Domamil, Jakubov u Moravských Budějovic, Kojatice, Láz, Lesonice, Lesůňky, Litohoř, Lukov, Martínkov, Meziříčko, Nové Syrovice, Příštpo, Radkovice u Budče, Šebkovice, Štěpkov, Vícenice a Zvěrkovice. Náměšť nad Oslavou je střediskem pro těchto 19 obcí: Březník, Čikov, Hluboké, Jasenice, Jinošov, Kamenná, Kralice nad Oslavou, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Naloučany, Ocmanice, Okarec, Rapotice, Sedlec, Sudice, Třesov, Vícenice u Náměště a Zahrádka. Jaroměřice nad Rokytnou jsou nadlokálním střediskem pouze pro svých 4213 obyvatel. Jemnice je střediskem pro: Bačkovice, Hornice, Chotěbudice, Jiratice, Kdousov, Kostníky, Lhotice, Lomy, Lovčovice, Menhartice, Mladoňovice, Petrovice, Police, Radotice a Slavíkovice. Hrotovice střediskem pro: Dalešice, Hartvíkovice, Krhov a Slavětice.
59
Krokočín spáduje do Velké Bíteše, Nový Telečkov, Rohy a Vlčatín do Velkého Meziříčí. Radotín a Zašovice spádují do Okříšek. Kladeruby nad Oslavou, Kramolín, Lhánice a Popůvky do Mohelna. Dukovany spádují do Moravského Krumlova, Litovice a Přešovice do Rouchovan, Hodov a Kojatín do Budišova a Radošov do Kamenice u Jihlavy. Mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi oscilují obce: Budkov, Dědice, Komárovice, Nimpšov, Oponešice, Rácovice a Třebelovice. Mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi obce Babice, Lesná a Želetava. Mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím oscilují Horní Heřmanice, Nárameč a Studnice. Pucov osciluje mezi Náměští nad Oslavou a Velkou Bíteší. Mezi Třebíčí a Hrotovicemi oscilují: Odunec, Račice, Stropešín a Valeč. Mezi Třebíčí a Okříškami: Heraltice, Hvězdoňovice, Nová Ves, Pokojovice a Přibyslavice. Biskupice – Pulkov jsou oscilační mezi Hrotovicemi a Rouchovany, Mohelno mezi Třebíčí a Mohelnem a Rouchovany mezi Třebíčí a Rouchovany. Mezi Jihlavou a Kamenicí u Jihlavy osciluje obec Horní Smrčné. Sféry vlivu nadlokálních středisek zachycuje příloha č. 9. Následující tabulka udává informace o nejvýznamnějších nadlokálních střediscích komplexního obslužného regionu.
Tabulka 11: Nejvýznamnější nadlokální střediska v komplexním obslužném regionu
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 52% 58546 Moravské Budějovice 13% 14701 Jaroměřice nad Rokytnou 10% 10968 Náměšť nad Oslavou 9% 10740 Jemnice 3% 3013 Ostatní 13% 15362 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
4.4.2 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek Z výpočtů převažujícího spádu obcí vyšly následující sféry vlivu mikroregionálních středisek. Třebíč zde potvrzuje zcela jasnou dominanci ve zkoumaném území a v komplexním obslužném regionu je střediskem pro 84 107 obyvatel, tedy pro 74% všech obyvatel zkoumaného území. Sféru vlivu Třebíče tvoří těchto 104 obci: Babice, Bačice, Benetice, Biskupice – Pulkov, Bransouze, Březník, Budišov, Cidlina, Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dolní Vilémovice, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hodov, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Jaroměřice n. Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Kamenná, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kojatín, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice,
60
Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Lesonice, Lipník, Litovany, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Myslibořice, Naloučany, Nová Ves, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Račice, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Slavětice, Slavičky, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Sudice, Svatoslav, Štěměchy, Štěpkov, Trnava, Třebenice, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice u Náměště, Vladislav, Výčapy, Zahrádka, Zárubice a Zašovice. Moravské Budějovice jsou střediskem pro 22 obcí: Bačkovice, Blatnice, Bohušice, Častohostice, Dědice, Dolní Lažany, Hornice, Jiratice, Kdousov, Komárovice, Kostníky, Láz, Lukov, Menhartice, Nimpšov, Nové Syrovice, Police, Příštpo, Rácovice, Radotice, Třebelovice a Vícenice. Náměšť nad Oslavou je střediskem pro Pucov. Velké Meziříčí pro Nový Telečkov a Vlčatín. Horní Smrčné a Radošov spádují do Jihlavy, Lhánice do Ivančic a Hluboké a Rapotice do Brna. Mohelno je oscilační mezi Třebíčí a Brnem. Mezi dvěma nejsilnějšími středisky, tedy Třebíčí a Moravskými Budějovicemi, dále oscilují tyto obce: Budkov, Domamil, Jakubov u Moravských Budějovic, Kojatice, Lesná, Lesůňky, Litohoř, Lomy, Martínkov, Meziříčko, Moravské Budějovice, Oponešice, Radkovice u Budče, Šebkovice, Zvěrkovice a Želetava. Mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím oscilují Bochovice, Horní Heřmanice, Nárameč, Rohy a Studnice. Mezi Třebíčí a Jemnicí Chotěbudice, Lhotice a Lovčovice. Popůvky a Pyšel jsou oscilační mezi Třebíčí a Náměští nad Oslavou, Dešov mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou, Krokočín mezi Velkou Bíteší a Brnem a Jinošov mezi Náměští nad Oslavou a Brnem. Mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Jemnicí oscilují Mladoňovice a Slavíkovice. Následuje tabulka shrnující nejsilnější mikroregionální střediska. Grafická podoba vymezení sfér vlivu na mikroregionální úrovni je v příloze č. 10.
Tabulka 12: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v komplexním obslužném regionu
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Třebíč 74% 84107 Náměšť nad Oslavou 5% 5146 Moravské Budějovice 4% 5039 Třebíč - Moravské Budějovice 12% 13053 Ostatní 5% 5985 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
61
5 Případová studie – porovnání odpovědí zastupitelů s odpověďmi obyvatel obcí Náhradní anketární šetření, které probíhalo prostřednictvím starostů obcí, popřípadě jiných zastupitelů obce, je vždy subjektivním vyjádřením jedné jediné osoby. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl provést také vlastní anketární šetření, které by tyto výpovědi ověřilo a doložilo tak věrohodnost všech získaných dat, která byla použita pro výpočet spádovosti obcí. K tomu abych správnost odpovědí představitelů obcí mohl legitimním důkazem potvrdit nebo vyvrátit, potřeboval jsem získat tzv. reprezentativní vzorek, který činí 2% obyvatelstva. Vzhledem k velké rozloze a především vysokému počtu obyvatelstva však není v mých silách a především finančních možnostech oslovit 2% vzorek z celkového počtu populace zkoumaného území. K 1. 1. 2012 totiž v okrese Třebíč žilo 113 300 obyvatel a dosažení dvouprocentní hranice by tak představovalo získání alespoň 2 267 vyplněných dotazníků. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl pro následující způsob. Ze zkoumaného území jsem nejprve náhodně vybral 10 obcí. Poté jsem si zjistil počet obyvatel vybraných obcí a z něj vypočítal počet respondentů, který je dán 2% z celkového počtu obyvatel obce. Následně jsem v obcích provedl vlastní anketární šetření a získal jsem tak v každé obci reprezentativní vzorek pro ověření odpovědí zastupitele obce. Konkrétní obce včetně počtu obyvatel a počtu dotazníků představujících v dané obci 2% reprezentativní vzorek je zobrazen v následující tabulce. V kartogramu jsou potom jednotlivé obce barevně označeny.
Tabulka 13: Počty dotazníků pro vlastní anketární šetření
Název obce Počet obyvatel 2% z počtu obyvatel Počet dotazníků Číměř 212 4,24 5 Hartvíkovice 562 11,24 12 Koněšín 501 10,02 10 Loukovice 111 2,22 3 Mladoňovice 386 7,72 8 Ocmanice 338 6,76 7 Okarec 126 2,52 3 Studenec 560 11,20 12 Valeč 697 13,94 14 Zárubice 120 2,40 3 Celkem 3 613 77 Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z www.czso.cz74
74 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Databáze demografických údajů za obce ČR. [online]. 2012 [cit. 2012-06- 09]. Dostupné z WWW:
Obrázek 2: Obce zapojené do vlastního anketárního šetření
Zdroj: Vytvořeno autorem v programu ArcGIS 9.3
K ověření výpovědi zastupitelů obcí bylo tedy nutné získat 77 dotazníků z těchto 10 obcí: Číměř, Hartvíkovice, Koněšín, Loukovice, Mladoňovice, Ocmanice, Okarec, Studenec, Valeč a Zárubice. K získání relevantních informací bylo nutné použít naprosto identický dotazník, který byl prostřednictvím emailu rozesílán starostům obcí. Na rozdíl od náhradního anketárního šetření jsem pro vlastní výzkum použil metodu osobního dotazování. Vyplňování dotazníku bylo tím pádem o dost rychlejší a přesnější protože jsem jej vyplňoval sám na základě poskytnutých odpovědí. Další výhodou bylo také možné dovysvětlení v případě určitých nejasností. Anketární šetření probíhalo v průběhu měsíce září a až na pár případů, kdy oslovení respondenti75 neměli čas, jsem se setkal s ochotou a pozitivním přijetím.
Zpracování dat probíhalo naprosto identickým způsobem jako zpracování dat získaných v náhradním anketárním šetření. Byla tedy analyzována data z oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb, která byla stejně jako v předchozích případech rozdělena dle hierarchických úrovní na nadlokální a mikroregionální region. Samotná
75 Osoby starší 18 let 63 spádovost byla obdobně jako v náhradním anketárním šetření určována na základě převažujícího spádu. V případě, že respondenti uvedli k danému obslužnému procesu pouze jeden cíl, byla obec přiřazena k tomuto cíli. Jestliže však bylo uvedeno více cílů, byl vypočítán převažující spád, podle kterého byla obec přiřazena k jednomu cíli, popřípadě byla zvolena jako oscilační.
V tabulce číslo 14 jsou zaznamenány odpovědi zastupitelů a občanů a jejich porovnání na nadlokální a mikroregionální úrovni v oblasti školství. Vzhledem k vysokému počtu středisek na nadlokální úrovni se dalo očekávat nejvíce rozdílů právě ve školství. Rodiny totiž mají na výběr, kam své děti pošlou a záleží především na jejich preferencích a pozitivních či negativních zkušenostech. Z tohoto důvodu se může názor zastupitele obce lišit od názoru samotných obyvatel více než v ostatních zkoumaných oblastech. Jak je možné vidět v tabulce, na nadlokální úrovni se výpověď od občanů lišila od výpovědi zastupitelů ve třech případech. Byly to obec Hartvíkovice, Koněšín a Studenec. V případě Hartvíkovic představitel obce zvolil svou obce jako spádovou mezi Vladislaví a Mohelnem, ale z odpovědí občanů vzešla tato obec jako spádová pouze do Mohelna. Koněšín byl na základě podkladů z náhradního anketárního šetření zvolen jako spádová obec do Třebíče, z vlastního anketárního šetření ovšem vzešla jako spádová do Vladislavy. Třetí obec Studenec byla též zastupiteli zvolena jako spádová do Třebíče ale občany do Vladislavy. Na mikroregionální úrovni je patrný rozdíl pouze u Loukovic, které jsou dle zastupitele obce spádové pouze do Třebíče, ale podle občanů jsou oscilační mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi.
Tabulka 14: Srovnání výsledků anketárních šetření v oblasti školství Nadlokální Mikroregionální Název obce Zastupitelé Občané Zastupitelé Občané Číměř Vladislav Vladislav Třebíč Třebíč Vladislav - Hartvíkovice Mohelno Třebíč Třebíč Mohelno Koněšín Třebíč Vladislav Třebíč Třebíč Třebíč - Moravské Loukovice Čáslavice Čáslavice Třebíč Budějovice Třebíč - Moravské Třebíč - Moravské Mladoňovice Jemnice Jemnice Budějovice Budějovice Náměšť nad Náměšť nad Ocmanice Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Okarec Vladislav Vladislav Třebíč Třebíč
64
Studenec Třebíč Vladislav Třebíč Třebíč
Valeč Valeč Valeč Třebíč Třebíč
Zárubice Myslibořice Myslibořice Třebíč Třebíč
Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
V tabulce číslo 15 je srovnání spádovosti obcí ve zdravotnictví. Stejně jako ve školství je rozdělené na nadlokální a mikroregionální úroveň. Na mikroregionální úrovni je vidět, že rozdílnou spádovost vykazují obce Studenec a Zárubice. Studenec je dle prvního šetření spádový do Třebíče, ale podle druhého občané oscilují mezi Třebíčí a Náměští nad Oslavou. Zárubice jsou dle zastupitele obce oscilační mezi Třebíčí a Hrotovicemi ale podle občanů spádují do Třebíče. Na mikroregionální úrovni je rozdíl pouze u Mladoňovic, které jsou podle zastupitele obce oscilační mezi Jemnící a Dačicemi ale podle občanů mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi.
Tabulka 15: : Srovnání výsledků anketárních šetření v oblasti zdravotnictví Nadlokální Mikroregionální Název obce Zastupitelé Občané Zastupitelé Občané Číměř Třebíč - Vladislav Třebíč - Vladislav Třebíč Třebíč Náměšť nad Náměšť nad Hartvíkovice Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Koněšín Třebíč - Vladislav Třebíč - Vladislav Třebíč Třebíč
Loukovice Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Jemnice - Moravské Mladoňovice Jemnice Jemnice Jemnice - Dačice Budějovice Náměšť nad Náměšť nad Ocmanice Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Náměšť nad Náměšť nad Okarec Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Třebíč - Náměšť Studenec Třebíč Třebíč Třebíč nad Oslavou Valeč Hrotovice Hrotovice Třebíč Třebíč Třebíč - Zárubice Třebíč Třebíč Třebíč Hrotovice Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
V tabulce číslo 16 je srovnání spádovosti v oblasti maloobchodu a služeb. Na nadlokální úrovni je rozdíl pouze u Okarce, který starostka určila jako spádový pouze do 65
Náměště ale dle odpovědí občanů je oscilační mezi Třebíčí a Náměští nad Oslavou. Na mikroregionální úrovni jsou rozdílná pouze střediska, mezi kterými oscilují Mladoňovice. Podle náhradního anketárního šetření oscilují mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Jemnicí, podle vlastního šetření pouze mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi.
Tabulka 16: : Srovnání výsledků anketárních šetření v oblasti maloobchodu a služeb Nadlokální Mikroregionální Název obce Zastupitelé Občané Zastupitelé Občané Číměř Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč - Náměšť Třebíč - Náměšť Hartvíkovice Třebíč Třebíč nad Oslavou nad Oslavou Koněšín Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč
Loukovice Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Moravské Moravské Třebíč – Moravské Třebíč - Moravské Mladoňovice Budějovice Budějovice Budě. - Jemnice Budějovice Náměšť nad Náměšť nad Ocmanice Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Náměšť nad Třebíč - Náměšť Okarec Třebíč Třebíč Oslavou nad Oslavou Studenec Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč
Valeč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč
Zárubice Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
V tabulce číslo 17 jsem provedl srovnání těchto výsledků v komplexním obslužném regionu. Postup pro určení komplexního obslužného střediska jsem použil naprosto identický s tím, který je uvedený v kapitole 3.4. Tedy v případě, že u dané obce bylo ve všech třech případech uvedeno totožné středisko, obec spádovala do tohoto střediska. V případě že bylo uvedeno v každé zkoumané oblasti jiné středisko, vypočítal jsem převážný spád obce s použitím výše zmiňovaných koeficientů. Na nadlokální úrovni se spádové oblasti komplexního obslužného regionu zcela shodují. Na mikroregionální úrovni je rozdíl pouze u obce Mladoňovice, které podle zastupitele obce oscilují mezi Třebíčí, Moravskými Budějovicemi a Jemnicí ale podle odpovědí místních je obec oscilační pouze mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi.
66
Tabulka 17: : Srovnání výsledků anketárních šetření v komplexním obslužném regionu Nadlokální Mikroregionální Název obce Zastupitelé Občané Zastupitelé Občané Číměř Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Náměšť nad Náměšť nad Hartvíkovice Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Koněšín Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč
Loukovice Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč – Moravské Třebíč - Moravské Mladoňovice Jemnice Jemnice Budějo. - Jemnice Budějovice Náměšť nad Náměšť nad Ocmanice Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Náměšť nad Náměšť nad Okarec Třebíč Třebíč Oslavou Oslavou Studenec Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč
Valeč Třebíč - Hrotovice Třebíč - Hrotovice Třebíč Třebíč
Zárubice Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Zdroj: Vytvořeno autorem na základě dat získaných z dotazníkového šetření
Zhodnotíme-li tedy výsledek vlastního anketárního šetření a srovnáme-li ho s výsledky náhradního anketárního šetření, zjistíme, že z 80 námi provedených srovnání jich identických nebylo pouze 10. Ve většině z těchto 10 srovnání byl však rozdíl způsoben tím, že v jednom případě obec oscilační nebyla a v druhém ano ale zároveň i druhý případ zahrnoval prvně zmiňované středisko, mezi kterým osciloval. V dalších případech se lišilo jedno ze středisek, mezi kterými obec oscilovala. Pouze ve 2 případech byla obec přiřazena k jinému středisku, než které bylo uvedeno zastupiteli těchto dvou obcí a na základě tohoto zjištění můžeme konstatovat, že výsledek náhradního anketárního šetření je zcela věrohodný a že se odpovědi zastupitelů v drtivé většině případů shodují s odpověďmi místních občanů.
67
6 Závěr
Tato diplomová práce se věnuje spádovosti služeb v okrese Třebíč, který je možné rozdělit na tří správní obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o ORP Třebíč, ORP Moravské Budějovice a ORP Náměšť nad Oslavou. Zkoumané území čítá celkem 167 obcí, z toho 6 měst a 8 městysů. Hlavním cílem práce je vymezení parciálních obslužných regionů v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a to jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovni.
Samotnému vymezení jednotlivých parciálních regionů předcházel rozsáhlý sběr dat. Ten byl prováděn pomocí anketárního šetření, kdy respondenti byly vybráni z řad zastupitelů jednotlivých obcí. Toto šetření probíhalo po dobu necelých tří měsíců a umožnilo mi tak získat potřebné množství dat k vlastní analýze obslužných procesů. Na základě této analýzy potom byla určena střediska každého regionu, byly vypočítány spádovosti jednotlivých obcí a následně byly vytvořeny parciální obslužné regiony. Podíváme-li se na členitost jednotlivých regionů, která odráží počty středisek ve zkoumaných oblastech, je na první pohled patrný rozdíl mezi nadlokální a mikroregionální úrovní. Zároveň počet středisek v jednotlivých regionech odráží jejich vybavenost v daných obslužných procesech a dává nám informaci o hustotě středisek poskytujících vybrané služby.
V oblasti školství, bylo na nadlokální úrovni určeno 25 středisek, což je nejvíce ze všech zkoumaných parciálních regionů. Tento fakt odráží skutečnost, že školní docházka je v České Republice povinná a z tohoto důvodu jsou vzdělávací instituce poskytující základní vzdělání rovnoměrně rozmístěné po celém území. Dalším důvodem je pravděpodobně i věk žáků základních škol, který jim neumožňuje samostatně cestovat na delší vzdálenosti. Na mikroregionální úrovni se ve zkoumaném území naopak nachází pouze 2 střediska a to Třebíč a Moravské Budějovice, což je dáno umístěním středoškolských zařízení do větších měst, která mohou v případě potřeby zajistit i související služby jako je například velkokapacitní stravování nebo ubytování studentů z jiných regionů. Střední školy jsou zároveň více specializované než školy základní a také věk studentů je o poznání vyšší. Ze zprávy76, kterou vydal Český statistický úřad v roce 2001 je patrné, že okres Třebíč patří k regionům, kde
76 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Dojížďka do zaměstnání a škol. [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z WWW:
V oblasti dojížďky do zdravotnických zařízení se v okrese Třebíč nachází na nadlokální úrovni 13 středisek: Dukovany, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Mohelno, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Třebíč, Vladislav a Želetava. Mimo zkoumané území potom 11 středisek: Brno, Brtnice, Dačice, Ivančice, Jihlava, Kamenice u Jihlavy, Moravský Krumlov, Olbramovice, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Zastávka u Brna. Na mikroregionální úrovni jsou středisky obce: Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč. Mimo zkoumané území obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Jindřichův Hradec, Moravský Krumlov, Nové město na Moravě, Praha, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Znojmo.
V oblasti maloobchodu a služeb je středisek o něco méně, což je způsobeno především nedefinovanou hierarchickou strukturou a tržním prostředím, které nutím podnikatele umisťovat své provozovny do větších měst, která jsou zároveň středisky i v jiných obslužných procesech a tím pádem jsou schopny poskytnout více potenciálních zákazníků. Tím pádem jsou středisky v oblasti maloobchodu a služeb výhradně obce, které jsou středisky ve školství nebo ve zdravotnictví. Na nadlokální úrovni to jsou obce: Budišov, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Mohelno, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Třebíč a Vladislav. Mimo zkoumané území obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Znojmo.
Celá praktická část vyúsťuje ve vznik komplexních obslužných regionů, které poskytují ucelený pohled na danou problematiku. K tomuto účelu byla určena také komplexní obslužná střediska, kterých je na nadlokální úrovni celkem 20. V okrese Třebíč to byly obce: Budišov, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Mohelno, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Rouchovany, Třebíč, Vladislav a Želetava, mimo něj obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Kamenice u Jihlavy, Moravský Krumlov, Velká Bíteš a Velké Meziříčí. Mikroregionálními středisky jsou v komplexním obslužném regionu obce: Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč. Mimo zkoumané území to jsou obce: Brno, Dačice, Ivančice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Znojmo.
69
Jak ukazují jednotlivé parciální regiony, a následně i komplexní obslužné regiony, město Třebíč zaujímá co do počtu spádujících obyvatel, zcela dominantní postavení. Druhým nejsilnějším střediskem je město Moravské Budějovice, do kterého dojíždí za službami druhá nejpočetnější skupina obyvatel zkoumaného území. Zbytek obyvatelstva osciluje mezi těmito dvěma nejsilnějšími středisky nebo využívá služby poskytované ostatními středisky v námi zkoumaném území, nebo v případě obcí ležících na hranici okresu Třebíč, využívá služeb středisek ležících v jiných okrech. Tento fakt potvrzuje i diplomová práce77 Mgr. Petra Mašíčka, která se v roce 2006 spádovosti také věnovala.
Spádovost za službami je do značné míry ovlivněna budováním nových dopravních sítí ale především stále se zvyšující mobilitou samotného obyvatelstva. Ve srovnání s předchozími generacemi, je dnes mnohem jednodušší uskutečnit cestu do většího střediska, které je sice dál, ale které ve většině případů poskytuje kvalitnější služby. S tímto trendem lze určitě počítat i do budoucna a lze tedy předpokládat, že největší střediska budou pojímat stále více dojíždějících a tím se bude zvyšovat jejich význam jak na nadlokální tak na mikroregionální úrovni. Časem tak bude nutné přehodnotit samotnou klasifikaci obslužných procesů, protože s postupným zrychlováním dopravy a vývojem nových a efektivnějších způsobů přesunu obyvatelstva, bude hierarchické uspořádání, tak jak je známe dnes, postupně ztrácet význam.
77 MAŠÍČEK, P. Střediska regionu Jihovýchod a jejich vybavenost v obchodu a službách. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 63 s. 70
Seznam použité literatury a internetové zdroje 1) ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP v Ústí n. L., 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7.
2) HAMPL, M. – GARDAVSKÝ, J. – KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989. 255 s. ISBN 60-047-87.
3) HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt, 2005. 147 stran. ISBN 80-86746- 02-X.
4) HAUGE, P. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 stran. ISBN 80- 7226-917-8.
5) HUDEČKOVÁ, H. – KUČEROVÁ, E. – KŘÍŽ, L. Metodologie sociologického výzkumu pro nesociology, 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. 124 stran. ISBN 978-80-213-0791-4.
6) KADEŘÁBKOVÁ, J. – TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008. 78 s. ISBN 978-80-7408-009-8.
7) KOZEL, R. – MYNÁŘOVÁ, L. – SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 304 stran. ISBN 978-80-247-3527-6.
8) MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987.
9) MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122.
10) MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. Brno, 1988, Geografický ústav ČSAV.
11) MAŠÍČEK, P. Střediska regionu Jihovýchod a jejich vybavenost v obchodu a službách. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
12) MATOUŠKOVÁ, Z. aj. Úvod do prostorové ekonomiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 112 s. ISBN 80-7079-506-9.
13) TOUŠEK, V. – KUNC, J. – VYSTOUPIL, J. a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 411 str. ISBN 978-80-7380-114-4.
14) ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2004. 170 s. ISBN 80-210-3478-5.
15) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích: (obecní zřízení). Dostupné z WWW:
16) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z WWW:
17) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Databáze demografických údajů za obce ČR. [online]. 2012 [cit. 2012-06-09]. Dostupné z WWW:
18) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Dojížďka do zaměstnání a škol. [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z WWW:
19) DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY: Vymezení venkovských obcí v Česku. [online]. 2012 [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW:
20) EPRAVO.CZ, Sbírka zákonů. [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW:
21) KRAJ VYSOČINA. Školský portál. [online]. 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z WWW:
22) MAPY.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW:
23) METODICKÁ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE. Regiony a regionalizace. [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z WWW:
24) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, Rejstřík škol a školských zařízení [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW:
25) REGISTR ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW:
26) SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Titul městys můžete po 50 letech získat zpět [online]. 2012 [cit. 2012-09-19]. Dostupné z WWW:
72
Seznam tabulek
Tabulka 1: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% cest za nákupy a službami ...... 25 Tabulka 2: Počty vzdělávacích institucí v okrese Třebíč...... 36 Tabulka 3: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti školství ...... 46 Tabulka 4: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti školství ...... 48 Tabulka 5: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti zdravotnictví ...... 51 Tabulka 6: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví...... 52 Tabulka 7: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% dojížďky v oblasti maloobchodu a služeb ...... 54 Tabulka 8: Počty hlavních cílů a koeficienty jednotlivých obslužných procesů ...... 54 Tabulka 9: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti maloobchodu a služeb ...... 56 Tabulka 10: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti maloobchodu a služeb ...... 58 Tabulka 11: Nejvýznamnější nadlokální střediska v komplexním obslužném regionu ...... 60 Tabulka 12: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v komplexním obslužném regionu .. 61 Tabulka 13: Počty dotazníků pro vlastní anketární šetření ...... 62 Tabulka 14: Srovnání výsledků anketárních šetření v oblasti školství ...... 64 Tabulka 15: : Srovnání výsledků anketárních šetření v oblasti zdravotnictví ...... 65 Tabulka 16: : Srovnání výsledků anketárních šetření v oblasti maloobchodu a služeb...... 66 Tabulka 17: : Srovnání výsledků anketárních šetření v komplexním obslužném regionu ...... 67
Seznam obrázků
Obrázek 1: Územní obvody okresu Třebíč ...... 40 Obrázek 2: Obce zapojené do vlastního anketárního šetření ...... 63
Seznam příloh
Příloha č. 1: Průvodní dopis ...... 75 Příloha č. 2: Dotazník ...... 76 Příloha č. 3: Sféry vlivu nadlokálních středisek ve školství ...... 78 Příloha č. 4: Sféry vlivu mikroregionálních středisek ve školství ...... 80 Příloha č. 5: Sféry vlivu nadlokálních středisek ve zdravotnictví ...... 82 Příloha č. 6: Sféry vlivu mikroregionálních středisek ve zdravotnictví...... 84 73
Příloha č. 7: Sféry vlivu nadlokálních středisek v maloobchodu a službách ...... 86 Příloha č. 8: Sféry vlivu mikroregionálních středisek v maloobchodu a službách ...... 88 Příloha č. 9: Sféry vlivu nadlokálních středisek komplexního obslužného regionu ...... 90 Příloha č. 10: Sféry vlivu mikroregionálních středisek komplexního obslužného regionu ...... 92
Tvorba kartogramů Kartogramy byly vytvořeny v programu ArcGIS 9.3
74
Příloha č. 1: Průvodní dopis
Vážená paní starostko, vážený pane starosto,
jmenuji se Ivo Žák a jsem studentem Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, oboru Regionální rozvoj a správa. V letošním akademickém roce zpracovávám diplomovou práci na téma Spádovost služeb ve vybraném regionu. Součástí práce je sběr dat prostřednictvím dotazníkového šetření, který poslouží k tvorbě mapových podkladů a vymezení jednotlivých spádových oblastí. Výzkum probíhá na celém území okresu Třebíč a zahrnuje tedy i vaši obec. Žádám Vás tímto o vyplnění krátkého dotazníku a jeho zaslání zpět na e-mail [email protected]. V případě jakéhokoliv dotazu mě prosím kontaktujte na tel. čísle 603 453 522.
Děkuji za Vaši spolupráci.
S pozdravem Bc. Ivo Žák
Příloha č. 2: Dotazník DOTAZNÍK
Spádovost služeb ve vybraném regionu
Postup při vyplňování dotazníku 1. Do sloupce převážně vyplňte název/názvy obcí, ve kterých je daná služba občany vaší obce využívána nejčasněji. 2. Do sloupce částečně uveďte název/názvy obcí, kde je služba využívána méně často. 3. Pokud občané využívají při nákupech a službách výjimečně i další cíle, uveďte je do sloupce výjimečně. 4. Jestliže občané vaší obce nejezdí za danou službou nebo do daného zařízení pravidelně do jedné obce, sloupec převážně nevyplňujte a pokračujte až od sloupce částečně.
Vzor: Maloobchod a ostatní služby Název navštěvované obce Druh služby/zařízení převážně částečně výjimečně 13. Běžné denní nákupy potravin a Třebíč, Náměšť nad Koněšín drogerie Oslavou 14. Nákupy běžného textilu a obuvi Třebíč, Brno Praha
Název obce: Vyplnil:
Školství Název navštěvované obce Druh zařízení převážně částečně výjimečně
1. Mateřská škola
2. Základní škola - I. stupeň
3. Základní škola – II. stupeň 4. Gymnázium, střední škola, odborné učiliště
5. Vyšší odborná škola
6. Vysoká škola
Zdravotnictví Název navštěvované obce Druh zařízení převážně částečně výjimečně
7. Dětský lékař
8. Praktický lékař
9. Stomatologie
10. Gynekologie
11. Speciální lékař
12. Pohotovost
13. Nemocnice
Maloobchod a ostatní služby Název navštěvované obce Druh služby/zařízení převážně částečně výjimečně 14. Běžné denní nákupy potravin a drogerie
15. Nákupy běžného textilu a obuvi
16. Nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, automobily,…) 17. Běžné služby (kadeřnictví, čistírny,…) 18. Speciální služby (fotograf, šití šatů, oprava hodinek,…) 19. Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny, finanční poradci,…)
20. Návštěva lékárny
21. Nákupy elektrospotřebičů
22. Nákupy nábytku 23. Nákupy knih a přenosných datových nosičů (CD, DVD,…)
24. Návštěva kina
25. Návštěva divadla 26. Návštěva dalších kulturních zařízení (muzea, galerie, výstavy,…) 27. Návštěva sportovních a relaxačních zařízení (fitness, bazén, sauna,…) 28. Návštěva zábavních zařízení (diskotéky, kluby, bowling,…) 29. Návštěva restauračních zařízení (restaurace, hospody, bary,…)
Příloha č. 3: Sféry vlivu nadlokálních středisek ve školství
Příloha č. 4: Sféry vlivu mikroregionálních středisek ve školství
Příloha č. 5: Sféry vlivu nadlokálních středisek ve zdravotnictví
Příloha č. 6: Sféry vlivu mikroregionálních středisek ve zdravotnictví
Příloha č. 7: Sféry vlivu nadlokálních středisek v maloobchodu a službách
Příloha č. 8: Sféry vlivu mikroregionálních středisek v maloobchodu a službách
Příloha č. 9: Sféry vlivu nadlokálních středisek komplexního obslužného regionu
Příloha č. 10: Sféry vlivu mikroregionálních středisek komplexního obslužného regionu