JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky
Z filmu do televize (Transformace klasických žánrových snímků v televizní seriály)
Diplomová práce
Autor práce: BcA. Jakub Votýpka Vedoucí práce: doc. Mga. Marek Hlavica, Ph.D. Oponent práce: prof. Mgr. Jan Gogola
Brno 2017
Bibliografický záznam
VOTÝPKA, Jakub. Z filmu do televize: Transformace klasických žánrových snímků v televizní seriály *From movies to the TV: Transformation of classical genre films into the TV series+. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, 2017. 80 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Marek Hlavica, PhD.
Anotace
Diplomová práce „Z filmu do televize“ pojednává o tom, jakým způsobem se z klasických žánrových snímků stávají televizní seriály. Spoléhání se na známou značku je v posledních trend při vymýšlení nových formátů. Na vybraných příkladech pak práce ukazuje, jakým způsobem tvůrci postupují při adaptování těchto filmů do formátu seriálu a jaké rozdíly z toho plynou.
Annotation
Diploma thesis „From movies to the TV“ explores how classic movies are becoming TV series. In the last couple of years, relying on a well-known franchise have bekam a trend when it comes to making a new TV series. On a few specific examples the thesis shows, what it takes to transform the movies into the TV series and the differences between these two mediums.
Klíčová slova
Film, TV seriál, Terminátor, Hannibal, Křižovatka smrti, akční, sci-fi, horor, proměna
Keywords
Film, TV series, Terminator, Hannibal, Rush Hour, action, sci-fi, horor, transformation
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům
V Brně, dne 31. srpna 2017 Jakub Votýpka
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu práce za cenné rady a usměrňování mého humoristického přístupu k pojetí diplomové práce, mamce za podporu při studiu a při životě a Evě za to, že je se mnou, i když já se sebou nejsem.
Obsah Úvod ...... 7
1.Terminátor: Příběh Sarah Connorové…………………………………………………………………. 9
1.2 Vývoj filmové série Terminátor………………………………………………………………………… 9
Terminátor (Terminator, 1984) ...... 9
Terminátor 2: Den zúčtování (Terminator 2: Judgement Day, 1991) ...... 11
Terminátor 3: Vzpoura strojů (Terminator 3: Rise of the Machines, 2003) ...... 12
Terminator Salvation (2009) ...... 14
Terminator Genisys (2015) ...... 14
1.3 Kontext vzniku seriálu……………………………………………………………………………………. 15
1.4 Dramaturgická/scenáristická koncepce seriálu...... 18
1.4. Napojení na děj filmu ...... 21
1.5Proměny v seriálu……………………………………………………………………………………….. 23
1.5.1 Postavy ...... 23
Sarah Connorová ...... 23
John Connor ...... 26
Vztah Johna a Cameron ...... 28
Cameron ...... 30
Allison z Palmdale ...... 31
1.6 Dějové linie, zápletky a témata………………………………………………………………………. 33
1.4.3 Režijní zpracování ...... 35
2. Hannibal ...... 38
2.1Červený drak – kniha ...... 38
2.2Filmová zpracování...... 41
Červený drak (Manhunter, 1986) ...... 41
Mlčení jehňátek (Silence of the Lambs, 1991) ...... 42
Hannibal (2001) ...... 44
Červený drak (Red Dragon, 2002) ...... 46
Hannibal – Zrození (Hannibal Rising, 2007) ...... 47
2.3 Kontext vzniku seriálu ...... 49
2.4 Dramaturgická/scenáristická koncepce seriálu...... 53
2.5Napojení na děj filmu ...... 58
2.6 Proměny postav………………………………………………………………………………………………59
Hannibal Lecter ...... 59
Will Graham ...... 62
Vztah Willa a Hannibala ...... 63
2.7 Proměny témat a zápletek ...... 66
2.8 Režijní zpracování ...... 67
3. Křižovatka smrti ...... 70
3.1 Křižovatka smrti (Rush Hour, 1999) ...... 70
3.2 Kontext vzniku seriálu, zpracování ...... 72
4. Závěr ...... 76
5. Použité informační zdroje ...... 77
5.1 Knižní zdroje ...... 77
5.2 Internetové zdroje ...... 77
6. Seznam ilustrací ...... 80
Úvod Tato magisterská práce se bude zabývat transformací populárních žánrových filmů v televizní seriály. Posledních několik let se velmi rozmohl trend adaptování filmů do televizního média a je důležité tento fenomén popsat.
Rozhodli jsme se vybírat filmy a seriály tak, aby každý z nich byl výrazně odlišný. Proto jsme vybrali tři různé žánry (akční sci-fi, horor/psychologický a komedi), na kterých ukážeme, jakým způsobem tvůrci pracují s původními předlohami a jakým způsobem je pro potřeby televizního média uzpůsobili. Předmětem mého výzkumu budou především dvě slavné filmové značky, které byly nedávno převedeny do televizní podoby. První je Terminátor, který se poprvé objevil na obrazovkách v roce 2007, druhou pak Hannibal, navazující na knihy Thomase Harrise a dle nich vytvořené filmy.
Na převádění filmů do seriálu není nic nového. Poprvé se toto objevilo dokonce už v 50. letech minulého století, kdy byla do podoby televizního seriálu adaptována legendární Casablanca. V letech sedmdesátých se pak tento nápad rozšíříl více. Mezi filmy z té doby, u kterých bychom zřejmě nečekali televizní zpracování patří například Alice už tu nebydlí, Serpico, nebo Shaft. Během osmdesátých a devadesátých let se tento způsob vytváření seriálů dále rozšířil.
Skutečný boom však zaznamenal až v novém tisíciletí, kdy téměř každá významnější filmová značka je podrobena seriálovému zpracování. Ať už se jedná o horory (Vymítač ďábla, Satan přichází), komedie (Křižovatka smrti), nebo krimi (Training Day), každý známější film je zpracován pro televizní diváky. Samozřejmě tento princip funguje i naopak, kdy jsou úspěšné seriály převáděné do filmové podoby (např. Sex ve městě). V posledních letech se pak staly populárními parodie slavných seriálů.
Filmy jako Jump Street 21 a 22 nebo v posledních měsících Pobřežní hlídka si berou jména postav z původních seriálů, ale postavy zasazují do nového kontextu, který je většinou velice meta. To se projevuje hlavně účastí hvězd původního seriálu (v Jump Street si cameo zahrál Johnny Depp, v Pobřežní hlídce pak David Hasselhoff
7 a Pamela Anderson), a neustálým odkazováním na klišé, které původní seriál obsahoval. Z dnešního pohledu totiž ani Jump Street 21, ani Pobřežní hlídku není možné brát vážně. Tímto způsobem se pak původní seriál dostává k dalším generacím, které možná ani netušily, že něco jako Jump Street 21 původně existovalo v seriálové podobě. Já osobně čekám na adaptace Školy zlomených srdcí, Dawsonova světa a Odpadlíka.
V naší práci se ovšem budeme zabývat pouze prvním uvedeným směrem, z filmu do televize.
8
1. Terminátor: Příběh Sarah Connorové
Terminátor: Příběh Sarah Connorové vychází – jak je z názvu patrné - z legendární série Terminátor. Jeho cílem bylo navázat na populární filmovou sérii a prostřednictvím postavy Sarah Connorové rozvinout svět Terminátora o nové postavy a příběhy, které by zároveň plynule navazovaly na události zobrazené ve filmu Terminátor 2: Den zúčtování. Na následujících stránkách se budu zabývat tím, jakým způsobem se tvůrci rozhodli na slavné snímky navázat a rozšířit terminátoří univerzum a zda se jim to povedlo.
1.1 Akční filmy 80. Let
Nejprve se ale zastavme u kontextu doby, ve které vznikl původní Terminátor. Tehdejší americkou kinematografii ovládali akční hrdinové jako Sylvester Stallone, Arnold Schwarzenegger, v menší míře i Chuck Norris. Později se přidal se svým revizionistickým přístupem i Bruce Willis ve Smrtonosné pasti a dalších filmech. V tomto ohledu neměl Terminátor jednoduchou výchozí pozici. Jeho hlavním hrdinou byla totiž žena. Žena v akčním filmu. Velice neobvyklý postup. Jediným precedentem ve své době byl Vetřelec, kde byla hlavní hrdinkou Sigourney Weaverová jako kapitánka Ripleyová. James Cameron tedy hodně riskoval, když prosazoval film s ženskou hlavní hrdinkou. Mnoho velkých studií původně odmítlo Terminátora financovat, a je možné, že hlavní postava byla jedním z důvodů. Cameron nicméně odmítl film natočit jakkoliv jinak (po zkušenostech se svým prvním filmem Piraňa II: Létající zabijáci), a nakonec se domluvil se společností Hemdale, která dala šest milionů dolarů. Cameron mohl začít psát historii.
1.2 Vývoj filmové série Terminátor
Terminátor (Terminator, 1984)
Režie: James Cameron Scénář: James Cameron a Gale Ann Hurdová Hrají: Arnold Schwarzenegger (Terminátor), Michael Biehn (Kyle Reese), Linda Hamiltonová (Sarah Connorová), Paul Winfield (plukovník Ed Traxler),
9
Lance Henriksen (detektiv Hal Vukovich), Earl Boen (dr. Peter Silberman) a další1
Rozpočet: 6 400 000 dolarů Celosvětové tržby: 78 371 200 dolarů2
V roce 1984 natočil režisér James Cameron akční sci-fi film Terminátor. Vyprávěl příběh Sarah Connorové, devatenáctileté dívky, která je ze své bezstarostné existence vytržena ve chvíli, kdy zjistí, že po ní jde zabijácký kyborg z budoucnosti – Terminátor. Naštěstí pro ni byl z budoucnosti poslán Kyle Reese, který ji má před Terminátorem ochránit. V budoucnosti totiž probíhá válka mezi stroji – potažmo počítačovým softwarem Skynet – a lidstvem, které se zorganizovalo do hnutí Odporu. Toto hnutí vede John Connor – ve fabuli filmu ještě nenarozený syn Sarah Connorové. A tak zatímco Terminátor se ji snaží zneškodnit ještě předtím, než se jí John vůbec narodí, Kyle dělá, co může, aby Sarah ochránil. Mezi ním a Sarah během jejich snahy zastavit robotického zabijáka vzniká hluboké citové pouto, přičemž po jedné společně prožité noci Sarah otěhotní, čímž se Kyle stává Johnovým otcem. (Ano, jsou tu obří časové, filozofické a jiné paradoxy, na které je složitá odpověď.) Terminátora se jim společnými silami podaří zneškodnit, přičemž Kyle hrdinně umírá a Sarah se vydává na nikdy nekončící útěk před vrahy z budoucnosti.
Terminátor zaznamenal v roce 1984 velký úspěch po komerční i kritické stránce. Dobové recenze jej převážně chválí: „Terminátor je ohnivý zfilmovaný komiks, plný virtuózní filmařiny, úžasné síly, solidního herectví a působivého příběhu“, napsal týdeník Variety3. Slavní filmoví kritici Roger Ebert a Gene Siskel měli ve svém pořadu At the Movies na film rozdílné názory. Zatímco Ebert dal palec nahoru („Je to jako kříženec Drsného Harryho, Bojovníka silnic a Halloweenu.“), Siskel dal palec dolů („Nebyl jsem ohromen…akční scény jsou rutinní, je tam spousta futuristických scén, odehrávajících se na té planetě…odkud ten chlápek pochází.“4), což působí, že ani nepochopil princip Terminátora, který se stále odehrává na zemi,
1 Tvůrci převzati z titulkové listiny filmu. 2 Všechny údaje o tržbách jsou převzaty z webové stránky boxofficemojo.com 3Review: ‘The Terminator’. In: Variety [online]. Los Angeles: Variety Media, 1983 [cit. 2017-08-01]. Dostupné z:http://variety.com/1983/film/reviews/the-terminator-1200425896/ Překlad JV. 4 Z pořadu At the movies, překlad JV. 10 pouze v budoucnosti. Jakkoliv může Terminátor z dnešního pohledu působit v některých pasážích úsměvně (trikové scény, ve kterých byly využívány loutky), málokdy je vidět takto sevřený příběh. V podstatě celý film se odehrává v noci, což mu přidává na ponuré atmosféře, která dodnes velice dobře funguje. V roce 2008 byl film uveden do Knihovny kongresu a vybrán pro zachování Národním filmovým registrem jako „kulturně, historicky nebo esteticky významné dílo.“5
Terminátor 2: Den zúčtování (Terminator 2: Judgement Day, 1991)
Režie: James Cameron Scénář: James Cameron a William Wisher Hrají: Arnold Schwarzenegger (Terminátor), Linda Hamiltonová (Sarah Connorová), Edward Furlong (John Connor), Robert Patrick (T-1000), Earl Boen (Dr. Silberman), JoeMorton (Miles Dyson) a další
Rozpočet: 102 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 519 843 345 dolarů
Terminátor 2: Den zúčtování se odehrává deset let po událostech prvního filmu. Sarah je v psychiatrické léčebně, protože ji nikdo nevěří, že by po zemi mohli pobíhat roboti z budoucnosti, naprogramovaní na to, aby zabili ji a jejího syna. Ještě ke všemu se pokusila vyhodit do povětří celou budovu Cyberdyne Systems, aby zabránila vzniku Skynetu. Neustále trénuje ve své cele, aby byla připravena na příchod dalšího terminátora, a zároveň se cvičí pro únik z cely. John žije v pěstounské rodině a roste z něho raubíř, který má za to, že jeho matka je blázen. Aby toho nebylo málo, z budoucnosti skutečně přichází Terminátor, aby ho jednou provždy terminoval. Tentokrát ale jde o mnohem větší nebezpečí, protože Skynet poslal na Sarah vylepšený typ zabijáckého stroje s tváří Roberta Patricka. Zatímco Arnold je model terminátora T-800, Patrick už je model T-1000, přičemž se může proměňovat v podstatě v cokoliv a kohokoliv, jelikož je z tekutého kovu. Nicméně John (z budoucnosti) přeprogramoval původního Arnoldova zabijáka tak, aby ho ochraňoval (v současnosti). Dochází tak ke střetu moderního a staršího typu
5Terminator joint movie archive. BBC [online]. London: BBC, 2008 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/7804404.stm
11 terminátora, což ústí v několik geniálních akčních sekvencí a legendárních proměn T-1000 (zhmotnění se z podlahy léčebny; vybíhání z ohně jako kov a přeměna zpět v policistu a mnoho dalších). Sarah se Johnovi během pobytu v blázinci naprosto odcizila a musí si k sobě během filmu znovu hledat vztah. Nevěří T-800, že je poslán, aby je chránil, nicméně postupem času změní názor. Mezi Johnem a Terminátorem totiž vzniká vztah otec-syn, protože paradoxně je tento endoskeletonový zabiják jediný otcovský vzor, který kdy John měl. Zároveň je ale John otcem pro T-800, který se od něj učí, jak působit lidštěji, a jejich vztah tím dostává nový rozměr. Na konci filmu je T-1000 zničen v ocelárně, doslova utopen v tavicím kotli. T-800 už si je vědom hodnoty lidského života, a jako ultimátní oběť se rozhodne sám zničit, protože čip, který má v hlavě, by mohli vědci použít k tomu, aby vytvořili nový stroj. (Takový závěr není nepodobný hongkongským akčním filmům Johna Woo, kde bylo takzvané „hrdinské sebeobětování“ součástí téměř každého jeho filmu.)
Terminátor 2: Den zúčtování se okamžitě po svém uvedení stal hitem u diváků i kritiků. Na Rotten Tomatoes má „jenom“ 93% kladných recenzí, ale jsou téměř všechny stejně nadšené. Janet Maslinová napsala v New York Times: „Cameron vytvořil rychlý, vzrušující, speciálními efekty nabitý film, který zcela ospravedlňuje své obrovské náklady a značně zdokonaluje silný, avšak primitivní vizuální styl prvního dílu.“6 Den zúčtování přináší více akce, epičtější příběh, více emocí a na svou dobu převratné triky, které dodnes nezestárly. Cameron také spolu s Williamem Wisherem nastolili několik velice zajímavých otázek, kterými se budeme zabývat později
Terminátor 3: Vzpoura strojů (Terminator 3: Rise of the Machines, 2003)
Režie: Jonathan Mostow Scénář: John Brancato a Michael Ferris Hrají: Arnold Schwarzenegger (Terminátor), Nick Stahl (John Connor), Claire Danesová (Kate Brewsterová), Kristanna Loken (T-X) a další
6Review/Film; In New 'Terminator,' TheForces of Good Seek Peace, Violently. The New York Times: BreakingNews, World News & Multimedia [online]. New York: The New York TimesCompany, 1991 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1991/07/03/movies/review-film-in-new- terminator-the-forces-of-good-seek-peace-violently.html 12
Rozpočet: 200 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 433 371 112 dolarů
Zdálo by se, že po událostech T27 je svět Terminátora uzavřen. Skynet byl zničen už ve svém zárodku a John a Sarah mohli žít v klidu, že změnili svůj osud, který už jim není předurčen. Nicméně druhý díl vydělal příliš velké peníze na to, aby producenti nechali značku jen tak ležet8. A protože Cameronovi nepatřila (a stále ještě nepatří) práva na značku Terminátor9, nemohl rozhodovat o tom, jestli vzniknou další filmy bez jeho účasti. Producenti Andrew Vajna a Mario Kassar se proto rozhodli značku oživit a natočit další pokračování této série. Arnold Schwarzenegger dlouho odmítal návrat do své nejslavnější role, pokud nebude režírovat James Cameron. Nakonec jej přesvědčil až obří honorář. 10
Terminátor 3: Vzpoura strojů byl do kin uveden v roce 2003. T-800 je nyní ještě zastaralejším typem stroje, než byl ve Dni zúčtování. Stojí proti extrémně vyspělému modelu T-X a opět chrání Johna Connora. Ten potká svoji budoucí manželku a jejich postupné sbližování tvoří podstatnou část filmu. Film bohužel neobsahuje žádné zapamatování hodné scény. Zaujme pouze depresivní závěr, kdy se přes veškerou snahu Johna Connora nepodařilo zabránit Soudnému dni a Skynet
7 Tato zkratka se běžně používá pro druhý díl Terminátora. 8 Podle stránky boxofficemojo.com je T2 nejvýdělečnějším filmem roku 1991, nejvýdělečnějším filmem společnosti Tri-Star a nejvýdělečnějším filmem Arnolda Schwarzeneggera v jeho kariéře. 9 Historie přehazování práv Terminátora by vydala na samostatnou kapitolu. James Cameron prodal práva na první díl za jeden dolar své manželce a spoluautorce filmu Gale Ann Hurdové. První film byl natočen v produkci společnosti Hemdale a distribuován společností Orion. Druhý díl po dlouhých soudních tahanicích vznikl v produkci Carolco, distribuce Tri-Star. Carolco, patřící Kassarovi s Vajnou, vlastnilo polovinu frančízy Terminátor. Zbylých 50% patřilo Hurdové. Po krachu Carolca v roce 1995 založili Kassar s Vajnou novou společnost C2 Pictures, která odkoupila práva na celou sérii za 14,5 milionu dolarů. Po natočení třetího dílu (C2 Pictures produkce/WarnerBros. a Columbia distribuce) a následném krachu C2 Pictures byla v aukci vydražena práva na celou sérii. Tuto aukci vyhrála společnost Halcyon Pictures, která stojí za druhou sérií Příběhu Sáry Connorové, stejně jako za čtvrtým dílem Terminator Salvation. Vzhledem k tomu, že oba tyto projekty byly propadáky, Halcyon zkrachoval a zanikl, přičemž po dalších peripetiích práva v roce 2012 vydražila producentka Meagan Ellisonová z Annapurna Pictures. Ta je postoupila svému bratru Davidu Ellisonovi, který poté ve své společnosti Skydance Pictures vyprodukoval zatím poslední díl Terminator Genisys. Na základě nového zákona o copyrightu se práva na celou značku v roce 2019 vrátí Jamesi Cameronovi, který už má plány na novou trilogii. 10Schwarzenegger si za účinkování ve třetím Terminátorovi vydělal 29,25 milionu dolarů. Jednalo se o tzv. „pay or play“ smlouvu, která mu zaručuje výplatu mzdy, ať se film natočí nebo ne. K tomu si vyjednal 20% výdělku z tržeb na všech trzích, kde byl Terminátor uveden. Těchto 20% se vztahovalo nejen na uvedení v kinech, ale i na prodej VHS a DVD, televizních práv a promítání v letadlech, i s filmem související počítačové hry a mnoho dalšího. Mimo jiné mu smlouva zajišťovala předschválení režiséra, obsazení, kadeřníka, řidiče, kaskadéra, publicistku a kuchaře, jak uvádí Edward Jay Epstein v knize Ekonomika Hollywoodu. 13 začal ovládat svět. Kritiky byly spíše pozitivní, nicméně panovala shoda, že se třetí díl nevyrovná ani jednomu z prvních dvou. Pravdou je, že třetí část Terminátora zestárla mnohem hůř, než první dva díly. Jednak má paradoxně horší triky, než T2, a především příběh poněkud zklame tím, že máme pocit už jednou viděného.
Terminator Salvation (2009)
Režie: McG Scénář: John Brancato a Michael Ferris Hrají: Christian Bale (John Connor), Sam Worthington (Marcus Wright), Moon Bloodgood (Blair Williamsová), Anton Yelchin (KyleReese), Common (Barnes)
Rozpočet: 200 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 371 353 001 dolarů
Terminator Salvation, tentokrát nejen bez Jamese Camerona, ale i bez Arnolda Schwarzeneggera, částečně navazuje na některé dějové prvky, rozehrané v seriálu (ponorka jako velitelství hnutí odporu a terminátor jako člověk s endoskeletonovým základem). Děj se odehrává v roce 2018 a John Connor se zde snaží zachránit svého otce Kylea Reese, který ovšem Connora nezná a neví, že bude jeho otcem. Dá se říct, že jde o prequel prvního dílu, odehrávající se v budoucnosti. Bohužel že spíše než na příběh se scenáristé John Brancato a Michael Ferris (stojí za scénářem ke Vzpouře strojů) a především režisér obou dílů Charlieho andílků McG zaměřili na exploze a střílení. Místo nové trilogie, která byla původně v plánu, film propadl a začalo se znovu od začátku.
Terminator Genisys (2015) Režie: Alan Taylor Scénář: Laeta Kalgoridisová a Patrick Lussier Hrají: Arnold Schwarzenegger (Ochránce), Jason Clarke (John Connor), Emilia Clarková (Sarah Connorová), Jai Courtney (KyleReese) Rozpočet: 155 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 440 603 357 dolarů
14
Zmatků v časové ose a paralelních vesmírech není nikdy dost, takže v roce 2015 přišel Terminator Genisys (opět s Arnoldem jako modelem T-800, tentokrát zestárlým, protože lidská tkáň Terminátora podléhá stárnutí). Genisys je unikátní tím, že naprosto ignoruje třetí i čtvrtý díl série, stejně jako seriál, a přepisuje události prvních dvou dílů do té míry, že film absolutně nedává smysl, pouze parazituje na slavné značce ve velmi rutinérském provedení, za což může především režisér Alan Taylor, který stojí např. za seriálem Hra o trůny. Příběh se odehrává v několika paralelních časových osách, které se vzájemně prolínají, ovlivňují a vyrušují. Film se tím ovšem stává vpravdě nepochopitelným, a to i při opakovaném zhlédnutí. Z Johna Connora se zde stává nový model terminátora T-3000, protože jej napadl terminátor T-5000. To mluví za vše. Kritici film strhali a nebýt prudce rostoucího čínského trhu, kde film vynesl 113 milionů dolarů (v Americe pouze 89 milionů), film by skončil jako absolutní propadák.
1.3 Kontext vzniku seriálu
Název: Terminátor: Příběh Sarah Connorové
Rok výroby: 2007-2009
Počet epizod: 31
Stanice: Fox
Produkční společnost: C2 Pictures/Halcyon
Žánr: akční sci-fi
Vysílací čas: pilotní díl v neděli, 13. ledna 2008 ve 21:00, od druhé epizody každé pondělí ve 21:00 na stanici Fox
Showrunner: Josh Friedman
Obsazení hlavních rolí: Lena Headeyová (Sarah Connorová), Thomas Dekker (John Connor), Summer Glau (Cameron Phillipsová), Richard T. Jones (agent Ellison), Garret Dillahunt (John Henry/Cromartie), Brian Austin Green (Derek)
„Andy Vajna a Mario Kassar z C2 Pictures, kteří produkovali nejnovější film o Terminátorovi, se spojili s Warner Bros. TV a scenáristou Joshem Friedmanem
15
(„Válka světů“) ohledně seriálu s pracovním názvem Příběh Sarah Connorové. (…) Friedman napíše pilot a bude působit jako výkonný producent – showrunner celého seriálu, který se bude odehrávat ve fiktivním časovém úseku mezi druhým a třetím filmem. (…) Protože série Terminátor obsahuje mnoho cestování časem a alternativních budoucností, Friedman věří, že je možné dovolit si v seriálu několik odchylek – s důrazem na ‚několik‘. (…) Friedman říká: „Show musí stát na vlastních nohou a zároveň musí respektovat celou sérii.“11 Takto byl seriál poprvé představen v magazínu Variety v listopadu roku 2005. Televize Fox si objednala pro první sezónu 13 epizod, ze kterých bylo ovšem realizovaných pouze devět, a to kvůli stávce scenáristů na přelomu let 2007-08. I proto bylo lednové uvedení seriálového Terminátora pro televizi Fox velkou událostí, vzhledem k tomu, že díky stávce nebyly natočeny žádné nové díly seriálu 24 hodin. Terminátor se tak pro Fox stal vlajkovou lodí sezóny, do jejíhož marketingu investoval spoustu času a peněz. 12 Tehdejší prezident marketingu Joe Early řekl: „Tohle je ta největší kampaň pro show nasazenou v půlce sezóny, jaká tu za poslední roky byla.“13 Seriál měl premiéru ve velmi prestižním čase, v neděli ve 21:00, ihned po skončení zápasu play-off NFL, což mu zajistilo velkou pozornost, která záhy opadla. Spoty se objevovaly několik měsíců před premiérou během utkání Světové série.
Za seriálem stojí jako tvůrce a showrunner Josh Friedman, který v době výroby seriálu měl za sebou scénáře k filmům Řetězová reakce, Válka světů a Černá Dahlia. Friedman ustanovil writer’s room, kde seriál vymýšlel spolu s dalšími scenáristy.Poté co byly vymyšleny beaty (základní body obratu) pro každý díl, každý scenárista dostal za úkol napsat jeden díl (Friedman si pro sebe vyhradil hned úvodní dva). Jakmile byl scénář odevzdán, Friedman jej jako showrunner upravil do
11ADALIAN, Josef. 'Terminator' retools: Fox TV series will breathe life back into Connor family. In: Variety.com[online]. U.S.: Penske, 2005 [cit. 2017-02-07]. Dostupné z: http://variety.com/2005/scene/news/terminator-retools-1117932724/ 12LITTLETON, Cynthia. Scripted shows get marketing priority: Fox concentrating on 'Terminator'. In: Variety [online]. U.S.: Penske, 2008 [cit. 2017-02-07]. Dostupné z: http://variety.com/2008/tv/features/scripted-shows-get-marketing-priority-1117978917/
13The Sarah Connor Chronicles Gets Big Push from Fox. Broadcasting & Cable: Tv Business News From Broadcast to Cable to Digital [online]. New York: NewBay Media, 2007 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: https://www.broadcastingcable.com/news/programming/sarah-connor-chronicles-gets-big-push- fox/30913 16 finální podoby. Je tomu tak proto, aby show měla jednotný styl a aby byla zachována kontinuita charakterů i dějových linek.14
Terminátor: Příběh Sarah Connorové odstartoval s velmi dobrou diváckou sledovaností (18.3 milionu diváků pilotního dílu), nicméně druhý díl, vysílaný den poté, už zaznamenal rapidní úbytek diváků (10.2 milionu). Během své jarní premiéry se celkově jednalo o třicátý nejsledovanější pořad v amerických televizích za měřené období. Tento výsledek, jakkoliv nijak zázračný, přiměl televizi Fox k objednání dalších třinácti dílů druhé série. Poté co se ukázalo, že takto nebude show žádným způsobem ukončená, dostal scenáristický tým v čele s Friedmanem zelenou k vytvoření dalších devíti epizod, celkem 22 ve druhé sérii. Sledovanost druhé série nadále upadala a průměrně ji každý týden sledovalo něco málo přes pět milionů diváků (o polovinu méně než první sérii), v důsledku čehož se stanice Fox rozhodla 18. května 2009 výrobu seriálu ukončit.15 Rapidní pokles sledovanosti ukazují statistiky měření, podle kterých byl Terminátor ve své druhé sezóně až 110. nejsledovanějším pořadem v amerických televizích (propad o rovných osmdesát míst oproti první sérii).
Kritické ohlasy první série byly velmi dobré. Průměrné hodnocení kritiků dosáhlo 74%, jak uvádí web metacritic.com. Chválený byl především přístup tvůrců k postavám Johna a Sarah Connorových a zaměření seriálu na rodinné hodnoty. Některé recenze byly vyloženě extatické. Například v deníku Los Angeles Times se v recenzi Mary McNamarové můžeme dočíst: „Postava Cameron, a koneckonců všechny postavy, obsahují nuance, které si celovečerní filmy nemohly dovolit. *…+ Minimálně v prvních několika epizodách je pak téměř shakespearovský rozpor mezi osudem a charakterem, *…+ ale je zde také mnoho opravdu skvělých bojových scén a výbuchů, stejně jako spousta úžasných přístrojů z budoucnosti.“16 V magazínu
14 Zajímavé je, že Friedman posléze odmítl svůj vlastní seriál propagovat, protože v době premiéry pilotního dílu byly scenáristické odbory ve stávce, tudíž nechtěl být považován za stávkokaze. 15 Co předcházelo rozhodnutí Warner Bros. zrušit Terminátora a jaký je to pocit z pohledu showrunnera seriálu, je brilantně popsáno na blogu Joshe Friedmana I find your lack of faith disturbing v článku On the Bubble.
16Her future is looking brighter. Los Angeles Times: California, national and world news [online]. Los Angeles: Los Angeles Times, 2008 [cit. 2017-08-01]. Dostupné z: http://articles.latimes.com/2008/jan/11/entertainment/et-sarah11 17
Variety pak Brian Lowe píše: „[Terminátor] je jeden z těch seriálů, kde je příliš mnoho přemýšlení na škodu. Místo toho je potřeba jeho epizodickou strukturu přijmout kvůli malým potěšením, jako je např. výkon Summer Glau v roli nezničitelné kočičky a výkon Headyové v roli Sarah – která je chytrá a drsná, a přitom stále zranitelná a melancholická.“17 Ne všechny ovšem byly takto pozitivní, což je případ recenze Tima Goodmana v San Francisco Chronicle: „Foxové se rozhodli jít tou nejpředvídatelnější cestou – vrazit spoustu peněz do explozí a opravujících se kyborgů (a make-upu, který jim v tom pomáhá), ale už tak moc nehleděli na zápletky, obsazení nebo scénáře. *…+ První hodina je samá akce, žádná zápletka, žádný vývoj postav, nikde žádné zajímavé charaktery. *…+ A i když se druhá epizoda snaží dát postavám nějakou hloubku, tak v tu chvíli už stejně víte, že před ani za kamerou se nesešlo dost talentu na to, aby mělo smysl se dál dívat.“18 Naopak Jamesi Cameronovi je celý seriál úplně jedno, jak se ukázalo při diskusi s fanoušky na portálu Reddit během jeho AMA (Ask Me Anything – Zeptejte se mě na cokoliv): „Z Příběhu Sarah Connorové jsem toho moc neviděl, vlastně jsem tomu ani nikdy nedal pořádně šanci, aby mě to chytlo, což je u seriálu potřeba.“19
1.4 Dramaturgická/scenáristická koncepce seriálu
Pokud bychom měli rozdělit vyprávění v seriálově tvorbě striktně na serializované a procedurální20, Příběh Sarah Connorové by patřil někam doprostřed.
17Review: ‘Terminator: The Sarah Connor Chronicles’. Variety[online]. New York: Penske Media Corporation, 2008 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: http://variety.com/2008/scene/markets- festivals/terminator-the-sarah-connor-chronicles-3-1200553742/
18Review: 'Terminator: The Sarah Connor Chronicles' is a running gag. SFGATE: San Francisco Bay Area - News, Bay Area News, Sports, Business, Entertainment, Classfields [online]. San Francisco: Hearst Communications, 2008 [cit. 2017-08-01]. Dostupné z: http://www.sfgate.com/tv/article/ Review-Terminator-The-Sarah-Connor-Chronicles-3231440.php
19I Am James Cameron. AMA. In: Reddit: the front page of the internet *online+. San Francisco: Condé Nast Publications, 2014 [cit. 2017-08-01]. Dostupné z: https://www.reddit.com/r/IAmA/comments /22uz4m/i_am_james_cameron_ama/ 20Serializované vyprávění – vyžadující sledování seriálu od začátku do konce. Obvykle se jedná o komplexní zápletky, které se epizodu od epizody více rozvíjí (např. Ztraceni, Temný případ, Živí mrtví atd.). Oproti tomu se procedurální seriály vyznačují tím, že každý díl stojí sám o sobě, aniž by bylo 18
Zejména v první řadě je viditelná snaha tvůrců o rozvíjení fikčního světa Terminátora, kdy je ustanovena jedna hlavní zápletka (zničení šachového programu Turk, ze kterého by se postupem času vyvinul Skynet). Druhá řada pak poněkud opouští tento model, kdy jsou stále přítomny prvky serializovaného vyprávění, především v dějové lince vývoje umělé inteligence Johna Henryho. Je zde nicméně mnoho epizod, které jsou schopny obstát samy o sobě, bez znalosti předchozího dění (Allison z Palmdale, Rodina Fieldsova, Self Made Man a další), a celá série vsází na strukturu „terminátor týdne.“
Každá zhruba dvaačtyřicetiminutová epizoda je poměrně neobvykle rozdělena do pětiaktového vyprávění21. V prvních dvou aktech se rozvíjí a prohlubuje zápletka každého dílu, přičemž na konci třetího aktu obvykle přichází nějaký zásadní zvrat. Čtvrtý akt je „krizový“, kdy se hrdinové snaží překonat zbytek překážek. Poslední je pak vyhrazen pro zlikvidování terminátora a v první sérii i pro cliffhanger, kterých je ve druhé sérii mnohem méně, vzhledem k procedurálnímu typu vyprávění. Většina epizod je orámována voiceoverem Sarah Connorové, stejně jako ve filmech.
Vzhledem k tomu, že se jedná o seriál navazující na slavnou frančízu, je téměř nevyhnutelné, aby se zde objevovaly více či méně zjevné odkazy na předchozí díly série. Bohužel se však většinou jedná o naprosto prvoplánové odkazování (např. terminátorka jménem Cameron, pojmenovaná podle režiséra původních filmů Jamese Camerona). Nejočividnější je to v případě epizod psaných Friedmanem. Ten se spíše než jako scenárista projevuje jako nadšený fanoušek celé ságy, který dostal do rukou seriál a rozhodl se do svých epizod vložit mnoho věcí, o nichž si myslel, že potěší každého fanouška Terminátorů. Takže se hned v první epizodě dočkáme slavné věty „Come with me if you wanna live!“ („Pojď se mnou, jestli chceš žít!“), o chvíli později „Get out!“ („Vypadni!“) a za dalších pár okamžiků i „I’ll be back“ („Já se vrátím.“). Ani jeden z těchto momentů ovšem nepůsobí cool, ani heroicky. Vrchol Friedmanovy nevycházející snahy o vytvoření scény, která by byla „cool“ a zároveň odkazovala na to nejslavnější z filmové série, pak přichází v prvním díle druhé série. nutné znát předchozí epizody k pochopení děje. Tento postup je využíván především u krimi seriálů typu CSI nebo sitcomů. 21 Obvykle se používá čtyřaktové vyprávění a teaser. 19
Objevuje se zde variace na slavnou scénu z druhého dílu - zhmotnění terminátora T- 1000 z podlahy nemocnice a následnou vraždu strážce. V seriálu se ovšem jedná o zhmotnění T-1001, tentokrát v ženské podobě, z pánské mušle na záchodcích.22 T-1001 pak manažerovi probodne hlavu prstem, stejně jako T-1000 probodl strážce ve Dni zúčtování.
Friedman má celkově problémy s tím, aby příliš neodkazoval jen na Terminátora, ale na popkulturu obecně. Některé epizody jsou pojmenovány podle slavných písniček nebo alb (Born to Run, Samson a Delilah a Adam Raised a Cain Bruce Springsteena, Automatic for the People od R.E.M.), aniž by nějak výrazně souvisely s tím, co se děje v seriálu.23 Friedman odkazuje dokonce i na Alenku v říši divů prostřednictvím postavy Cameron (košík s jablky a kostkované šaty, které měla Dorotka). Seriál také obsahuje mnoho biblických odkazů, ať už v obecných tématech (John Connor jako spasitel), obraze (klíčové scény seriálu se často odehrávají v kostelích nebo na jiných posvátných místech), v názvech epizod (Ábel nebo Kain, A uslyšel jsem hřmění z knihy Zjevení) nebo v dialozích agenta Ellisona. Ten je zobrazen jako silně věřící a vidí spojitosti mezi Soudným dnem tak, jak je popsaný v Bibli, a tím, jak jej popisuje Sarah. Ellison navíc později v seriálu začne učit umělou inteligenci Johna Henryho Desatero přikázání, aby z něj vyrostl slušný člověk, respektive slušná umělá inteligence.
Jakmile seriál začne méně operovat s odkazy na původní filmy, stane se z něj mnohem svébytnější a zajímavější dílo. Zásadní rozšíření celého univerza spočívá v tom, že původní filmy se odehrávají téměř výhradně v současnosti a chybí scény z budoucnosti, pouze se o ní mluví. Největším náhledem do neveselých zítřků jsou vždy začátky filmů, kdy vidíme armádu terminátorů, jak naprosto chladnokrevně zabíjí lidi ve velkém. V seriálu je naopak mnoho epizod, které se alespoň částečně
22 To je doprovázeno šíleným dialogem, balancujícím na hraně trapnosti, který je založený na slovní hříčce „Pissoff“ („Nasrat“): Manažer: „God, that bitch pisses me off.“ („Proboha, ta ženská mě sere.) T-1001 se zhmotní z pisoáru, manažer je šokovaný. T-1001: „Sorry I posed you off, Mr. Tuck. („Je mi líto, že jsem vás nasrala, pane Tucku.“) T-1001 zabije manažera. T-1001: „The feeling’s mutual.“ („Cítíme to stejně.“) 23Friedman v DVD komentáři k epizodě Ábel nebo Kain (Adam Raised a Cain) bezelstně přiznává, že v podstatě jediným důvodem pro pojmenování epizod tímto způsobem je jeho posedlost Brucem Springsteenem. 20 odehrávají v budoucnosti.24 Dozvíme se např., jak funguje hnutí Odporu (převážně operují v ponorce a využívají některé přeprogramované terminátory, přičemž mnozí členové si nejsou jisti jejich loajalitou), co přivedlo Johnova strýce Dereka Reese do roku 2007 (poslal ho John) a naplno vidíme, jak bude vypadat svět, když ho bude ovládat Skynet (jako po výbuchu).
Po první sérii se tvůrci rozhodli poněkud rozšířit záběr svého seriálu. Už od prvního dílu je zjevné, že se snažili více natáčet v reálných exteriérech Los Angeles, kde se odehrávají i Cameronovy filmy. Stejně tak postavili i nákladnější sety (celá ZeiraCorp.) a zároveň se rozhodli ubrat na velkých akčních sekvencích, což seriálu jenom prospělo. V první sérii bylo patrné, jak zoufale těmto sekvencím chybí peníze.
1.4. Napojení na děj filmu
Terminátor: Příběh Sarah Connorové začíná zhruba rok a půl po událostech Dne zúčtování, v roce 1999. Sarah a John jsou stále na útěku. Pilotní epizoda začíná jednou ze Sářiných představ o Soudném dni, kdy jsou ona a John pronásledováni terminátorem, načež vesmír vybouchne a vše se rozteče. V tu chvíli samozřejmě zjistíme, že šlo o sen. Sářiny sny o Soudném dni jsou prvkem převzatým z druhého Cameronova filmu, navíc by si tvůrci příliš nepomohli, kdyby zabili všechny hlavní postavy v prvních pěti minutách seriálu. Probudí se vedle svého přítele Charleyho Dixona a zjistíme, že stejně jako v prvním filmu pracuje jako servírka, a také že jsou s Charleym zasnoubení. Sarah ovšem zpanikaří a po půl roce vztahu s Charleym se rozhodne opustit ho v obavách o svůj a Johnův život, aniž by svému snoubenci cokoliv řekla. Charleymu nedokáže pochopit, co se stalo, načež jde její zmizení oznámit policii. Tam se dozví, že jeho snoubenka uprchla z psychiatrické léčebny a je zodpovědná za smrt Milese Dysona, génia stojícího za vynálezem Skynetu, což z ní dělá trestance na útěku.
Všechny tyto události, které si diváci pamatují z druhého Terminátora, se dobře napojují na vesmír prvních dvou filmů. John nastoupí do nové školy v jiném městě, kde se ihned seznámí s Cameron, sexy spolužačkou, která je zároveň sexy terminátorem. To zjistí John ve chvíli, kdy se ho hned druhý den ve škole pokusí
24 Obvykle se jedná o vzpomínky jednotlivých postav, jedná se tedy o subjektivní retrospektivy budoucnosti. 21 zabít suplující učitel Cromartie a Cameron ho ochrání25. Sarah, John a Cameron se poté dostanou k manželce Milese Dysona, což vyústí v další akční scénu, v níž se je snaží zastřelit Cromartie. Hlavní hrdinové jdou na radu Cameron do banky. Ta tvrdí, že zde má svoji schránku, kterou v roce 1943 založil jiný terminátor, jehož John poslal z budoucnosti. Všichni tři se zavřou v sejfu. Mezitím zalarmovaná policie zjistí, že se v sejfu nachází Sarah. Cameron vytáhne ze schránky stroj času, který zkonstruoval inženýr v budoucnosti, a přes Sářiny protesty je všechny přenese do roku 2007. Objeví nazí na stejném místě, odkud se přemístili…jenom místo banky je zde dálnice. V televizi se o tomto objeví reportáž, kterou v televizi zahlédne Charley, nyní už se svou novou přítelkyní, a pochopitelně je v šoku, vzhledem k tomu, že před osmi lety byla Sarah prohlášena za mrtvou. Zbytek seriálu se pak odehrává v tehdejší současnost, což nepochybně tvůrcům ušetřilo náklady. Zároveň tak mohli nastolit další časové paradoxy26.
Je důležité uvědomit si, že už v pilotním díle seriál porušil jedno ze zásadních pravidel celého fikčního světa Terminátora – cestování v čase funguje pouze do minulosti, není cesty zpět do budoucnosti. To je explicitně řečeno Kylem Reesem v prvním dílea posléze i Arnoldem jako T-800 v díle druhém. Vysvětlení, jak jsou nyní možné i cesty do budoucnosti, se dočkáme jen velmi chabého. Cameron, zatímco skládá dohromady stoj času, řekne: „Inženýr…si musel…postavit domov…dostal za úkol postavit sejf…abychom se vždy mohli…dostat zpátky.“ To je jediné vysvětlení, kterého se ohledně cestování do budoucnosti dočkáme, což není zrovna uspokojivé. Ve zbytku seriálu se o tom už nikdo nezmiňuje. Na konci druhé série pak John a Catherine Weaverová odcestují do roku 2027, znovu ovšem není vysvětleno, jak tohoto docílili.
Velice paradoxní je, že terminátoři jsou v tomto seriálu méně vyspělí než T- 1000 ve Dni zúčtování. Sice jim zůstala možnost napodobovat hlasy jiných lidí, ale tím jejich dovednosti v podstatě končí. Zatímco T-1000 byl z tekutého kovu, mohl se
25Cromartie pak bude Johna pronásledovat zbytek první série. Ve druhé se pak přemění na umělou inteligenci Johna Henryho. 26 Největším paradoxem seriálu je Sářino úmrtí. Podle Cameron měla zemřít na rakovinu v roce 2005, tudíž jí v roce 1999 zbývalo šest let života. Tím, že přeskočila v čase osm let a nezemřela, ošálila svou smrt. Otázkou samozřejmě zůstává, jestli by ji nemoc i tak za šest let nedostihla, ale to už se nikdy nedozvíme. 22 díky tomu okamžitě opravovat a splynout naprosto s čímkoliv, terminátoři v Příběhu Sarah Connorové tyto vymoženosti postrádají. Obvykle totiž po lidech pouze střílí a jejich maskovací možnosti jsou velmi omezené. Například pokud T-1000 ve Dni zúčtování byl díky své „tekutosti“ schopen projít mřížemi psychiatrické léčebny, seriálový terminátor pouze projde pletivem až poté, co ho roztrhne. Ve druhé sérii se objeví postava Catherine Weaverové, model T-1001, vedoucí společnost ZeiraCorp., která je v podstatě T-1000, jenom v ženské podobě. Bohužel, tvůrci se nesnaží přijít s novými nápady, jak by mohla využívat své úžasné schopnosti. Místo toho se pouze opakují staré triky, pouze v horším provedení.27 Samozřejmě se dá namítnout, že televizní seriál stojí mnohem méně než filmový Terminátor (Den zúčtování byl ve své době s rozpočtem 102 milionu dolarů nejdražším filmem všech dob).
Zajímavé je, že Sarah ani John se mimo konfrontace s manželkou Milese Dysona nijak nevyjadřují k událostem z původních dvou filmů. Téměř to vypadá, jako by neměli žádnou paměť ohledně toho, co se stalo vlastně nedávno. Takže Sarah opět nevěří terminátorovi, který prohlašuje, že ho poslal John Connor z budoucnosti, aby ho ochránil. V seriálu ovšem Sarah celou dobu Cameron nevěří a pořád s ní má nějaký problém. John se také nezmiňuje o tom, co se dělo dříve, a že by si z toho třeba mohli vzít nějaké ponaučení do budoucna.
1.5 Proměny v seriálu
1.5.1 Postavy
Postavy jsou základem každého dobrého příběhu. Původní filmy o terminátorovi stály na silných hlavních hrdinech a výborných záporných postavách, spíše než na akčních sekvencích a co největších explozích. Seriál se rozhodl jít vlastní cestou, i když přitom stále respektuje původní díla.
Sarah Connorová
Sarah je hlavní hrdinkou příběhu. V podání Lindy Hamiltonové byla Sarah v původních filmech nejprve vyděšenou teenagerkou, která se snaží utéct před vraždícím robotem (Terminátor). Během jedenácti let mezi prvním a druhým filmem
27 Viz scéna na toaletě. 23 se z ní stala neohrožená válečnice, rozhodnutá za každou cenu chránit svého syna Johna Connora, budoucího vůdce odboje. Byla silnější a tvrdší než většina mužů v jejím světě, žena, se kterou byste se nechtěli dostat do potyčky. Zpočátku nedůvěřivá a vystrašená z toho, co se kolem ní děje, později naprosto racionální a chladně uvažující stroj na zabíjení. Lidský terminátor, dalo by se říci. Hamiltonová dodala postavě neústupnost a odhodlání a do dnešního dne jde o jednu z nejemancipovanějších ženských hrdinek, jaké kdy byly spatřeny na filmovém plátně (spolu s kapitánkou Ripleyovou ze série Vetřelec28a Beatrix Kiddo z Kill Bill)29. Navíc k tomu je Linda Hamiltonová výborná herečka a z jednoho jejího pohledu nám bylo jasné, že je připravena kdykoliv zaútočit na toho, kdo by ji nějak ohrožoval. Je zajímavé srovnat Cameronovy popisy Sarah ve scénářích prvního a druhého dílu. Ve scénáři k Terminátorovi se dočteme následující:
SÁŘE CONNOROVÉ je 19, malá, s jemnými rysy. Ne nejpěknější, ale přístupná. Nevšimnete si jí, když přijde na párty, ale chtěli byste se s ní poznat. Její zranitelnost maskuje sílu, o které ani ona sama neví, že jí disponuje.30
Oproti tomu ve Dni zúčtování:
SARAH CONNOROVÁ není tou stejnou ženou, jakou si pamatujeme. Její oči pronikají skrze divoce rozcuchané vlasy, je jako zvíře zahnané do kouta. Vzdorovitá a napjatá, ale neustále v pohybu, snažící se najít způsob, jak utéct. Bojuj nebo uteč. Od oka se jí po tváři táhne jizva až k hornímu rtu.31
28 Druhý díl Vetřelce natočil James Cameron, který ve svých filmech má vždy silnou ženskou figuru – ať už jde o Terminátora, Vetřelce, Titanic, nebo Pravdivé lži. Dokonce i v takovém nehorázném braku, jako je Piraňa II: Létající zabijáci můžeme najít snahu vytvořit ženskou hrdinku, která se vyrovná mužům. 29 Do výčtu nebyly zahrnuty komiksové superhrdinky, jako Wonder Woman nebo Catwoman. 30 Převzato z původního scénáře Terminátor od Jamese Camerona a Gale Ann Hurdové, str. 8. 31 Převzato z původního scénáře Terminátor 2: Den zúčtování od Jamese Camerona a Williama Wishera, str. 9. 24
Bohužel, potíž s touhle postavou je v tom, že se po událostech T2 nemá vlastně kam posunout, kromě své smrti. Její mise zůstává po zbytek života stejná – snažit se ochránit Johna a zabránit tomu, aby Skynet ovládnul planetu, což se jí povedlo ve druhém díle, i když tvůrci seriálu a několika filmů byli opačného názoru. Lena Headyová v seriálu tudíž nemá moc co hrát, protože scénář její postavě nedopřává žádný vývoj, a v podstatě musí být celou dobu přísná máma, která zároveň zabíjí terminátory. Její první popis ve scénáři seriálu je následující:
SARAH CONNOROVÁ, 30, jede, jako by jí hořela koudel u zadku. Mohl bych vám ji popsat, ale přiznejme si to: když nejste její přítel nebo nepřítel, nepochopíte to. Ona to pořádně nechápe32.
Pokud je prvotní seznámení s postavou takové, divák nabude dojmu, že spíše tvůrci nevědí, co s její postavou dělat. Zatímco John se postupně učí, jak se stát vůdcem odboje,a Cameron se pokouší být lidštější a objevují se u ní lidské emoce, postava Sarah je stejná od začátku do konce. Navíc Headyová se v podstatě soustředí jen na jeden výraz pokaždé, když mluví s Johnem, a máme pocit, že jí úplně chybí mateřský cit. To je na jednu stranu samozřejmě v pořádku, protože stejná byla i Linda Hamiltonová ve Dni zúčtování. Během svého pobytu v léčebně se Johnovi naprosto odcizila a zpočátku se nechovala jako jeho máma, spíše jako vojenský instruktor. Ale v průběhu filmu si k Johnovi znovu našla vztah a začala se k němu chovat jako opravdová matka. Tvůrci seriálu tedy v podstatě skrečovali její vývoj, kterým prošla v T2. Nejsilnější momenty Headyové jako Sarah přichází ve chvílích, kdy ji scénář dává prostor, aby odhodila masku tvrdé holky a začala se chovat jako normální člověk, jako např. v epizodě Allison z Palmdale, kde veze svoji těhotnou sousedku do nemocnice a zbytek epizody s ní tráví u nemocničního lůžka a jen si povídají. V tu chvíli je velice přirozená a sympatická, bohužel takových polidšťujících okamžiků je v seriálu málo. Musí se jí ovšem přiznat, že má perfektní americký přízvuk (Headyová je Britka).
32 Převzato z původního scénáře Terminátor: Příběh Sáry Connorové od Joshe Friedmana, str. 1. 25
Tvůrci zřejmě pochopili, že navzdory názvu je jejich hlavní postava z celého seriálu nejméně zajímavá, a svoji pozornost zaměřili ve druhé sérii na Johna Connora, což se ukázalo jako dobrý nápad.
John Connor
John Connor ve Dni zúčtování a John Connor v Příběhu Sarah Connorové jsou dvě poměrně rozdílné postavy. Cameron měl ve scénáři velmi jasně popsanou představu o tom, jak má John vypadat a jak se má chovat:
DETAIL NA MLADÉHO JOHNA CONNORA, který má nyní deset let a je plně zaměstnán montováním karburátoru na svůj dirtbike Honda 125. Má rozpárané levisky a dlouhé rovné vlasy. Vzdorovitý výraz v obličeji. Oči prozrazují inteligenci a jsou ostré jako skalpel. Z kazeťáku v pozadí hraje „I wanna be sedated“ od Ramones. 33
John má jako budoucí vůdce odboje nejvíce prostoru pro vývoj, už kvůli tomu, žeho v T2 potkáváme, když je mu 10 let. V seriálu je pak o pět let starší, což páchá další neplechu v časové ose celého příběhu. Jeho první popis ve scénáři k seriálu je následující:
JOHN CONNOR, 15 let, rozcuchané vlasy, vzdorovitý, chytrý. Hraje si na svém Nortonu Anthology.34
Během chvíle se z jednoho záběru dozvídáme o Johnovi hned několik věcí. Kromě jeho věku a vzhledu poznáváme i jeho náturu, která vychází z jeho představení ve Dni zúčtování a která není nejpřátelštější. Víme také, že to umí s počítači a elektronikou, což mu také zůstalo z Cameronova filmu, kde ho vidíme hned na začátku vyloupit bankomat. V Příběhu Sarah Connorové z něj scenáristé
33 Převzato z původního scénáře Terminátora 2: Dne zúčtování od Jamese Camerona a Williama Wishera, str. 6. 34 Převzato z původního scénáře Terminátor: Příběh Sáry Connorové od Joshe Friedmana, str. 2, překlad JV. 26 udělali přímo hackera, který je schopen nabourat se téměř do kterékoliv webové stránky.
John – jako každý teenager – odmítá rady svých rodičů a myslí si svoje. Zdráhá se uvěřit tomu, že by z něj měl vyrůst vůdce povstání, i když už se ho několik let snaží zabít spousta robotů z budoucnosti. Zatímco Edward Furlong v Cameronově filmu byl spíše problémový pohodář, ten typ, kterým by chtěla být polovina kluků na zemi, v seriálu se Thomas Dekker jako John představuje coby uzavřený samotář, neschopný zapadnout do kolektivu. Důvody mohou být různé - ať už je to proto, že se neustále stěhuje se svou matkou a není schopný si dlouho udržet přátele, nebo proto, že je ostříhaný podle emo kastrolu. Když už se zdá, že má o něj zájem pěkná dívka (Cameron), ukáže se, že to bylo pouze proto, aby ho ochránila před ostatními terminátory. Není divu, že je John v jednom kuse naštvaný na svůj osud.
Znovu se ale objevuje odlišnost mezi Friedmanovým konceptem a Cameronovým filmem. Zatímco na konci T2 John pochopil, jaká je jeho úloha v záchraně lidstva, a zdálo se, že ji přijímá, v první řadě seriálu si John odmítá přiznat, že by se měl někdy stát spasitelem. Na začátku druhé sezóny však znovu pochopí, jaký je jeho osud, což je znázorněno tím, že si ostříhá svoje kastrolovité emo vlasy nakrátko.
Důležitým momentem ve vývoji této postavy je úvodní přestřelka v prvním dílu druhé série, kdy John zastřelí mafiánského poskoka, který přišel zabít Sáru. Nutno podotknout, že Sarah ani John do té doby nikoho nezabili.35Je logické, že to jednou muselo přijít. I když by pro něj jako pro válečníka a budoucího zachránce světa mělo být zabíjení přirozené, až moc si váží každého života. Proto nechce ani „uspat“ Cameron, když mu to Sarah nařídí. Mnohokrát mu zachránila život, nemůže ji zabít jen tak, jako by se nic nedělo.
Paradoxně tento moment jen posílil vztah mezi ním a Sárou, protože ukázal, kam až je schopen zajít, pokud jde o ni. Vztah s ní je pro Johna stále to nejdůležitější, co má. V těchto scénách zároveň tkví největší síla seriálu. Zatímco Sarah se ho snaží
35 Sára nezabila ani Milese Dysona, toho postřelila policie a následně spáchal sebevraždu výbuchem Cyberdyne Systems. 27 neustále chránit, John pomalu chápe, že se nebude moct neustále spoléhat na matčinu pomoc, a začne podnikat výpravy na zabíjení terminátorů, obvykle se svým strýcem Derekem. Je logické, že z toho Sarah nemá radost, protože tím ohrožuje nejen sebe, ale především celé lidstvo – pokud nebude John Connor, nebude žádné hnutí odporu a lidstvo zahyne pod nadvládou strojů, což si John ještě stále plně neuvědomuje. Zároveň se ho snaží chránit před tím, aby si – podobně jako ona sama – nevytvořil k někomu příliš silnou vazbu, především k terminátorce Cameron.
Vztah Johna a Cameron
John Connor není žádný nováček, co se týká vztahu s terminátory. Den zúčtování ukazoval jeho otcovsko-synovský vztah k T-800. Ten mu byl v podstatě náhradním otcem a zároveň se od Johna učil lidskému chování, způsobům a emocím. John se k němu naopak choval jako otec k dítěti, přitom sám byl ještě dítě.
Příběh Sarah Connorové pokládá jednu zajímavou otázku: je možné, aby existoval funkční vztah mezi terminátorem a člověkem? A do jaké míry disponuje terminátor lidskými pocity? Mezi Johnem a Cameron je od počátku patrné erotické napětí, které začíná hned v pilotním díle, kdy ve své první scéně Cameron s Johnem flirtuje. V průběhu celého seriálu je pak mnoho narážek na jejich potenciální vztah, kdy Cameron zcela vědomě manipuluje s Johnem svou ženskostí. Zdá se přitom, že John by se nebránil vztahu s Cameron, ovšem Sarah je docela zásadně proti („Nelíbí se mi, jak na tebe John reaguje“, říká v jedné chvíli). Když se John sblíží s dívkou Riley, Cameron se začne chovat žárlivě, i když tvrdí, že jen dává pozor na Johna, protože Riley nevěří36. Zároveň však Cameron působí, že si mnohá svá jednání neuvědomuje – například když jde po domě pouze ve spodním prádle, potká Johna a ten je samozřejmě v rozpacích, zatímco jí to nepřijde nijak zvláštní.
Klíčová scéna jejich vztahu a celé otázky ohledně toho, zda může mít robot lidské city, se odehrává v prvním díle druhé série. Cameron se poté, kdy na konci první série vybuchla v automobilu a zkratovala, vrátila ke svému původnímu
36 Její podezření se ukáže jako pravdivé, když se z Riley vyklube jen další člověk, který se snaží zničit Johna. Když Riley zemře, všichni krom Johna věří, že to udělala Cameron, i když ona s tím neměla nic společného. 28 nastavení – zničit Johna Connora37. Johnovi a Sáře se podaří chytit Cameron do „svěráku“, tvořeného ze dvou náklaďáků. Cameron si v tu chvíli uvědomí, co se děje, a začne prosit o pomoc, vzlykat a říkat, že Johna miluje. Není jisté, jestli v tu chvíli mluví Cameron pravdu, nebo jestli jde o další „glitch“, který se u ní objevil. John ji i přes velké váhání vytáhne čip a tím Cameron vypne. O chvíli později má dojít ke spálení Cameron, na kterém Sarah trvá. John se ale rozhodne vložit do ní čip zpět a zjistit, jestli se u ní stále vyskytuje chyba. Cameron nejprve její čip ukazuje, že má zabít Johna Connora, ale po chvíli se dostane do svého klasického módu. Tento akt důvěry ze strany Johna ukazuje, že mu není lhostejná. Navíc se zřejmě poprvé v životě rozhodl sám za sebe. Ke všemu tvůrci ukazují, že terminátor může disponovat vlastní vůlí, která může převážit nad robotickou podstatou, protože Cameron se sama rozhodne, že Johna nezabije, i když jí počítač stále ukazuje příkaz „zabít“.
Nejintimnější scéna pak nastává v závěrečném díle celého seriálu, kdy Cameron žádá Johna, aby zjistil, jestli se jí nepřehřívá jádro. Jádro se ovšem nachází pod jejími ňadry. Cameron si sundá podprsenku, lehne si na postel a instruuje Johna, kam má položit ruce a co dělat. Celá scéna je natočena velice jemně, pouze v detailu obličejů hlavních hrdinů, jakoby se jednalo o jejich první milování. Zatímco pro Johna jde o zřejmě to nejerotičtější, co v životě zažil, pro Cameron je to něco, co je nutné udělat, i když si je zcela určitě vědomá toho, co to pro Johna znamená. Zároveň se znovu jedná o akt důvěry, tentokrát ze strany Cameron, která potřebuje, aby jí John věřil, že je stále schopná fungovat.
Jejich zvláštní a komplikovaný vztah inspiroval fanoušky seriálu k vytvoření fanfikce s názvem „Jameron“ (John + Cameron), kde dále zkoumají, jaké by to bylo, kdyby člověk a terminátorka spolu měli intimní vztah. Můžeme si o tom myslet cokoliv, ale je to rozhodně lepší, než kdyby existovala třeba fanfikce „Jarnold“.
37 Takto jsou v základu naprogramováni všichni terminátoři. Pouze ti, které přeprogramoval John z budoucnosti (T-800 ve Dni zúčtování, Cameron), jsou naprogramováni k Johnově ochraně. 29
Cameron
Terminátorka Cameron je zřejmě nejzajímavější postavou celého příběhu, a když nad tím přemýšlím, bylo by mnohem zábavnější udělat seriál z pohledu terminátora snažícího se zapadnout do společnosti.
Cameron je lehce odlišný terminátor, než jaké známe z původních snímků.38Ačkoliv není nikde v seriálu specifikováno, o jaký model terminátora se jedná, její původ je nám odhalen v jednom z nejlepších dílů celého seriálu Allison z Palmdale. Tato epizoda nám prozrazuje, že Cameron byla původně člověkem, než byla uvězněna a zabita, aby terminátor mohl převzít její podobu a infiltrovat se do hnutí Odporu. Přeměna lidí v terminátory se poprvé objevuje v Příběhu Sarah Connorové a z této premisy později čerpali scenáristé Terminator Salvation a částečně i Genisys.
Stejně jako Arnold v T2, i Cameron se snaží působit co nejvíce lidským dojmem, což se jí ale většinu času příliš nedaří. Ať už je to proto, že říká naprosto nevhodné věci, které jsou necitlivé vůči jejímu okolí, nebo prostě proto, že je z endoskeletonu a nejde ji zastřelit. Nicméně je oproti T-800 daleko lidštější, což se projevuje především tím, že se u ní projevují emoce – vztek, pláč, žárlivost, někdy to vypadá, že dokonce i láska. Ačkoliv byl Schwarzeneggerův T-800 sebeuvědomělý a na konci Dne zúčtování pochopil, že se musí obětovat, aby zachránil lidstvo, stále se jednalo o racionální, nikoliv emoční rozhodnutí. Cameron se však mnohokrát rozhoduje emočně, spíše než racionálně. Navíc má i svůj vlastní rozum, což způsobuje, že někdy odmítá plnit příkazy, které jí John nebo Sarah dávají. Ještě ke všemu je schopná vědomě lhát, a to i Johnovi. Ani tuto vymoženost předchozí typy terminátora neměly.
Cameron se neustále snaží naučit nové věci a vzdělávat se. Například v epizodě Self Made Man vidíme, že po nocích chodí do knihovny (protože nikdy nespí) a snaží se učit nové věci od knihovníka na vozíčku, který ji pouští dovnitř po zavíracích hodinách.Navíc mu nosí polévku. Jaký jiný terminátor by toto dokázal? I když je to od ní vlastně velká nezodpovědnost nechat Johna samotného a jít se učit
38 Zároveň však není první ženským terminátorem. Tím byla Kristanna Loken jako model T-X v třetím dílu Vzpoura strojů. 30 do knihovny, protože tím nedodržuje svoje jediné poslání. Zajímavé navíc je, že se ve svých schopnostech blíží mnohem více Arnoldovu T-800 než tekutému zabijákovi T-1000 ze Dne zúčtování. Nemá v podstatě žádné zvláštní schopnosti, kromě těch, kterými disponoval T-800 – sílu, odolnost, změnu hlasu a schopnost opravit se, když je potřeba.Její štěstí je, že ostatní terminátoři jsou na tom podobně, kromě Catherine Weaverové v druhé sezóně, která je podstatně modernějším modelem T- 1001, ale s tou se Cameron neutká.
I když si mnoho diváků myslí, že zahrát robota je jednoduché, protože se stačí dívat trochu nepřítomně, mít natočenou hlavu na stranu a neklesat hlasem na konci věty, opak je pravdou. To se ukazuje v případě Summer Glau (představitelka Cameron). Aniž bych chtěl nějak shazovat její herecký výkon, působí spíš jako člověk s Aspergerovým syndromem než jako terminátor. Navíc jí podráží nohy nekonzistentní scénář, který jí předepisuje její chování. Obzvlášť velký kontrast je mezi prvním dílem a zbytkem seriálu – při prvním seznámení s Cameron ji poznáváme jako flirtující, uvolněnou a zábavnou, ve druhém díle se chová jako robot bez emocí. V dalších dílech je pak střídavě robotická, jindy zase více lidská a je velice obtížné rozklíčovat vzorec jejího chování. Tvůrci v komentáři k jednotlivým epizodám vysvětlují, že toto nekonzistentní chování jedné postavy bylo záměrem, ale to může, nebo nemusí být pravda.
Svým vzhledem Cameron pokračuje v trendu „obyčejně vypadajících“ terminátorů. Tento trend nastolil James Cameron v pokračování Terminátora, kdy proti kulturistovi Schwarzeneggerovi obsadil do role T-1000 atletického a správně nevýrazného Roberta Patricka. Původním posláním terminátorů je infiltrování se, snaha zapadnout. Moderní typy terminátorů, jako je právě třeba T-1000 nebo T-X ve Vzpouře strojů, se vyznačují tím, že snaží vzhledově co nejlépe zapadnout mezi normální lidi. Tohle se pochopitelně nemohlo Schwarzeneggerovi s jeho vzhledem povést. Cameron (postava) pak vypadá jako obyčejná „holka od vedle“, stejně tak Cromartie/John Henry, který vypadá jako účetní.
Allison z Palmdale
Ve čtvrté epizodě druhé série se dozvíme hned několik důležitých informací, které nám pomohou lépe pochopit charakter Cameron. Fabule dílu se rozvíjí kolem
31
Cameronina zkratu, kdy přestane být sama sebou (terminátorem), aby se na několik hodin stala opět sama sebou (člověkem).
1) Předtím, než se z ní stal terminátor, se Cameron jmenovala Allison Youngová. Byla jedním z členů hnutí Odporu, který vede John Connor. Jeden z terminátorů přejal její podobu, aby se mohl do hnutí infiltrovat, a poté ji zabil. Zároveň si také implantoval její paměť. Proto si teď Cameron vzpomíná, jaké to bylo, když byla člověkem. Stále je to následek zkratu, který se u ní objevil na začátku druhé sezóny po výbuchu auta, ve kterém seděla. 2) Vidíme, že i terminátoři – pokud zkratují – dokážou mít strach. Ve chvíli, kdy je Cameron/Allison napadena neznámým mužem, poprvé vidíme v jejím obličeji strach a raději násilníka uplatí, než by se mu bránila. Přitom kdyby chtěla, zabije ho jednou ranou. Později, když se v azylovém domě baví s psycholožkou a začne si vzpomínat na to, jaké to bylo, když byla člověkem, rozbrečí se. V jednom z nejparadoxnějších momentů celého seriálu se rozhodne zavolat své matce a představí se jí jako její dcera Allison. Jenže její matka zatím žádnou dceru nemá, protože fakticky se Allison ještě nenarodila. Je však už těhotná a řekne jí, že Allison je hezké jméno.
V jedné epizodě tak vidíme hned čtyři verze Cameron, které pro větší přehlednost napíšu pod sebe:
1) jako terminátora, který ochraňuje Johna Connora; 2) v retrospektivách jako Allison, kterou se snaží ulovit terminátoři; 3) jako Cameron, původně naprogramovanou na infiltrování do hnutí Odporu a na zabití Johna; 4) jako Cameron, která vzpomíná na to, jaké to bylo, když bylaAllison.
Tvůrcům se zde nicméně podařilo velmi dobře odlišit jednotlivé polohy, a tím pádem nám dát velmi plastickou představu o původu Cameron. Vznik terminátorů se obecně v Cameronových filmech příliš neřeší, kromě toho, že je vytvořil Skynet. Zároveň se zde ukazuje, že Summer Glau je velmi dobrá herečka, pokud dostane
32 dobrý scénář39. Musí se vypořádat s tak jemnými nuancemi, jako je například lehká změna chůze a hlasu, když hraje Allison a poté Cameron, stejně jako ve scénách pláče. Ač se to může zdát podivné, jinak pláče Allison a jinak Cameron. Epizoda obsahuje zdaleka nejlidštější momenty, jaké jsou v seriálu k vidění. Nejenom pro Cameron, ale i pro Sáru, která se stará o těhotnou sousedku a baví se s ní o tom, jak se jí narodil John. V jádru se jedná o dvojitou origin story: vznik Cameron a „vznik“ Sarah a Johna tak, jak je známe nyní.
1.6 Dějové linie, zápletky a témata
Celá sága Terminátor je postavena na jedné podstatné otázce – jsou naše životy už předurčeny, nebo jsme strůjci svého vlastního osudu? Kyle Reese říká v prvním Terminátorovi: „Budoucnost není daná, není žádný osud, jen ten, který si uděláme.“ Tím dává jasně najevo, že Soudný den není nevyhnutelný. Oproti tomu ale stojí Sarah, která v psychiatrické léčebně tvrdí Dr. Silbermanovi, že celé lidstvo vyhyne 29. srpna 1997. Pro ni je budoucnost daná a neměnná. Seriál ovšem začíná v roce 1999, tedy rok poté, kdy měl nastat Soudný den. V Příběhu Sarah Connorové připadá Soudný den na 21. dubna 2011, dva dny poté, kdy Skynet začne být online. Zdá se tedy, že tvůrci se v tomto případě kloní spíše na stranu Sarah – Soudný den je nevyhnutelný. Dá se možná odsouvat, ale jednoho dne k němu tak jako tak dojde. Náš osud je tedy předurčen, můžeme se před ním schovávat, jak chceme, ale stejně nás jednou dožene. John na konci druhé série skočí do roku 2027, do budoucnosti, které se celou dobu snažil zabránit. Díky zrušení seriálu se bohužel už nedozvíme, jak si tam vedl.
Terminátor nás také nabádá k nedůvěře vůči státním institucím. V Terminátorovi 2 je Sarah prohlášena za psychicky narušenou osobu, protože tvrdí, že zemi ovládne počítačový program a všichni díky tomu zemřou. Ačkoliv má pravdu, nikdo ji nevěří, zpočátku dokonce ani John. Doktoři se nesnaží ji vyslechnout ji nebo vyléčit, pouze se ji snaží udržet za zdmi léčebny všemi dostupnými prostředky. Nakonec se jí podaří s pomocí Johna a T-800 uprchnout, zatímco do té
39 Epizodu napsala Toni Graphiová a režíroval ji Charles Beeson. Tandem Graphiová/Beeson je zodpovědný za některé z nejlepších dílů celého seriálu (kromě tohoto např. i Ábel nebo Kain nebo Ruka z krajních mezí). 33 doby nevěřící Dr. Silberman zůstane vyděšený v chodbě vedle dvou mrtvých kolegů. Tento motiv nedůvěry k doktorům a jejich léčebným metodám se táhne už od prvního filmu, kde Dr. Silberman pro změnu nevěří Kyleovi, který požaduje, aby ho okamžitě pustili z policejní stanice, protože po něm a Sáře jde terminátor. Silberman ovšem Kylea vidí jenom jako blázna, který má do detailu propracovanou historku. Doslova říká: „Na tomhle si postavím kariéru.“ Nejde mu ani o Kylea, ani o Sáru, pouze o to, mít moc nad nimi jako nad pacienty. Motiv nedůvěry k doktorům se objevuje i v seriálu, kdy se v epizodě Někdo musí bdít, když jiní musí spát dostane Sarah na kliniku, kde léčí její spánkové poruchy. Opět ji dopují prášky na spaní, jenž jí způsobují noční můry. Nebýt zásahu Johna, který ji z kliniky opět odvedl, kdo ví, jak by to s ní dopadlo.
Stejně tak není možné ve světě Terminátora věřit policii. V prvním filmu je policie neschopná ochránit Sáru před útoky T-800, i když jí tvrdí opak. Sarah tomu ve své naivitě uvěří, ale jen do chvíle, než se na stanici objeví T-800 a pronese „I’ll be back“, načež zničí celou stanici. T-800 se navíc sám vydává za policistu a záběr na Arnolda Schwarzeneggera popojíždějícího v policejním autě se zapnutou sirénou patří k jedněm z nejhrozivějších a nejikoničtějších záběrů celé filmové série.
Obr. č. 1 – T-800 v policejním autě
Druhý díl tuto paranoiu posunuje ještě o notný kus dál – vražedný model T-1000 v policejní uniformě se nezastaví před ničím a policie je proti němu úplně bezmocná. Díky proměnlivosti T-1000 nemůžeme věřit v podstatě nikomu a ničemu, co ve světě Terminátora vidíme. Kdokoliv a cokoliv může být terminátorem. Jedinou
34 obranou proti tomu jsou němečtí ovčáci, kteří jsou schopni terminátora vycítit. Seriál tuto nedůvěru v policii dále posiluje v osobě agenta Ellisona. Ten nejprve pracuje jako policejní detektiv, ale posléze přejde na stranu Catherine Weaverové (terminátorky, ale to Ellison neví), která sestrojila umělou inteligenci Johna Henryho. Sarah začne během seriálu Ellisonovi věřit, protože se zdá, že má stejný pohled na věc, jako ona a snaží se jí pomoct. Jenže Ellison její důvěru zradí a nechá ji zatknout. Měla poslechnout Cameron, ta ho chtěla zabít už od začátku.
Terminátor se také dá chápat jako akční coming-of-age sága40. V prvním díle Terminátora je Sarah bezstarostná devatenáctiletá teenagerka – dokud se po ní nezačne shánět jeden robot z budoucnosti. Během filmu se díky prožitým událostem z vystrašené a důvěřivé dívky stane odvážná a bojovná žena, schopná se o sebe postarat sama a neschopná důvěřovat komukoliv, kromě sebe. Motiv dospívání se poté prohlubuje v druhém díle, tentokrát jde ovšem o Johna. Stejně jako Sarah, i John je zpočátku nedůvěřivý, nicméně oba pochopí, že pokud mají přežít, musí si důvěřovat navzájem. V Příběhu Sarah Connorové je pak vztah mezi Sárou a dospívajícím Johnem základním stavebním kamenem celého seriálu.
1.4.3 Režijní zpracování
Protože Příběh Sarah Connorové není prací jednoho režiséra, je nezbytné, aby se styly různých režisérů navzájem přizpůsobily. Tón celé sérii určil režisér pilotního dílu David Nutter, který měl neuvěřitelnou sérii pilotů, jež byly posléze realizovány jako seriály.41 Tím však jeho přednosti končí. Nutter je totiž naprosto rutinní režisér bez jakéhokoliv rukopisu, což pilotnímu dílu velmi škodí, jelikož není nijak odlišný od mnoha jiných seriálů. Emocionální momenty a dialogové scény nijak nevyznívají díky zběsilému střihu, který Nutter používá. Jím režírované akční sekvence jsou navíc velmi nepřehledné a mdlé, což je chyba jeho, stejně jako střihačova. Nutter ustanovil pro Terminátora moderní styl snímání, kdy je většina scén natáčena roztřesenou ruční kamerou. Má to seriálům i filmům dodat špinavost,
40Coming-of-age story – žánr v literatuře a filmu, který zobrazuje přechod hrdinů z mládí do dospělosti. Typickými coming-of-age filmy jsou např. Americké graffiti, Ten, kdo stojí v koutě nebo Superbad. 41 Mezi jím úspěšně vytvořené piloty patří např. Mentalista, Flash, Arrow nebo Smallville. 35 realističnost a určitou hektičnost, jenže tato metoda natáčení je velmi ošemetná. Akční scény se totiž mnohokrát stávají nepřehlednými a intimní momenty působí jako akční scény.
Naštěstí pro Terminátora ale není Nutter jediným režisérem celého projektu a můžeme zde najít i velmi zajímavé tvůrce, jako je např. Charles Beeson, který má velký cit pro filmové zpracování příběhu. Na rozdíl od Nuttera Beeson v podstatě nepoužívá roztřesenou kameru a soustředí na malé detaily, které nám více přibližují postavy. Zároveň neodstřihává hercům repliky „od pusy“, nechává je skutečně hrát a každý důležitý emocionální moment vyznívá přesně tak, jak bylo ve scénáři zamýšleno. Jím režírované epizody42 obsahují ty herecky nejvděčnější a nejemocionálnější momenty celého seriálu. Akční scény jsou v jeho podání navíc poměrně elegantní a přehledné, což je v dnešní době umění.
Režiséři seriálového Terminátora samozřejmě nemohli během akčních scén operovat s takovým rozpočtem jako Cameron v T2. Cameronovy akční scény jsou známé svou velkolepostí, které si tvůrci seriálu samozřejmě nemohou dovolit. Proto se spoléhají spíše na bitky jeden na jednoho a přestřelky. Vrcholem akce je pak převrácené auto. To samozřejmě nemusí být na škodu, pokud je akce dobře postříhaná a natočená. Bohužel tomu tak většinu času není – téměř každá akční sekvence obsahuje mnoho střihů, málokterý záběr trvá déle než několik okýnek.
Tvůrci si mohli vzít poučení z Cameronem natáčených akčních scén. Podle údajů Radomíra Kokeše má Terminátor průměrnou délku záběru 3,2 vteřiny a Den zúčtování ještě o jednu desetinu sekundy delší.43 Cameron totiž nestříhá film nijak zběsile, v jeho filmech navíc sotva kdy najdeme ruční kameru. Jím natočené akční sekvence jsou obvykle tvořeny na akční film poměrně dlouhými steadicamovými záběry. To způsobuje, že Cameronem inscenované a do posledního detailu choreograficky vypilované akční sekvence jsou mnohem přehlednější a ve výsledku i daleko zábavnější.
42 Během dvou sérií Beeson režíroval čtyři epizody: Ruka z krajních mezí, Allison z Palmdale, Rodina Fieldsova a Ábel a Kain. 43 Převzato ze stránky Počítadlo filmových záběrů. 36
Způsob inscenování a dávkování akce je u Camerona velmi promyšlený. Například T2 se dostane od obyčejné přestřelky, přes honičku kamionu a motorky v betonových korytech řeky, až k finální akci, výbuchu Cyberdyne Systems. Výbuch firmy je vrcholným akčním momentem celého filmu, a dostáváme se k němu postupně, skrze stále větší akční sekvence. Proto nám nakonec výbuch Cyberdyneu přinese takové uspokojení, protože obří exploze je v tu chvíli to jediné, co filmu chybělo. Toto ovšem nepochopili tvůrci všech ostatních filmů o Terminátorovi, kteří sází jednu akční sekvenci za druhou, a všechny jsou stejně obrovské. Obzvlášť tristní je to čtvrtého dílu Salvation, kde režisér McG vytvoří tři stejně velké výbuchy, jako je ten ve Dni zúčtování, ale divákovi je to po chvíli už jedno, protože jím vytvořené akční sekvence nikam negradují. Bohužel to samé platí pro tvůrce Příběhu Sarah Connorové, kdy např. díl začne přestřelkou, další akcí je útěk před terminátorem a epizoda končí bitkou a přestřelkou s terminátorem. Akce nikam negraduje a postupem času se stává monotónní. Pokud by se alespoň scenáristé soustředili na to, jak akci s terminátory nějakým způsobem ozvláštnit, mohl být výsledek mnohem lepší.
37
2. Hannibal
Druhým seriálem, který podrobíme rozboru, bude Hannibal. Ten vychází ze série knih Thomase Harrise, v nichž se objevuje postava Hannibala Lectera, a také z filmů podle nich natočených. Hannibal Lecter je ve všech filmech vedlejší postavou a mnoho se o něm nedozvíme. Tvůrci tedy zřejmě došli k názoru, že by bylo zajímavé se o něm dozvědět více, a vystavěli na jeho postavě celý seriál.
2.1 Červený drak – kniha
Než přejdeme k filmům, ze kterých film čerpá, je nutné se nejprve zmínit o knižní předloze. Hlavní inspirací pro seriál byla Harrisova kniha Červený drak, první, v níž se objevuje postava Hannibala Lectera. Kniha pojednává o Willu Grahamovi, soudním znalci, pracujícím pro FBI. Graham je na začátku knihy na odpočinku. Rozhodl se odejít do penze poté, co dopadl Lectera, ovšem za poměrně vysokou cenu:
„Košili mě rozepnutou a mohla vidět zahnutou jizvu přes břicho. Byla na prst široká, vystouplá a nikdy se neopálila. Táhla se od levé kyčle dolů, zatáčela nahoru a tam se pak na druhé straně zařezávala do hrudního koše. Udělal mu ji dr. Hannibal Lecter nožem na linoleum.“44
Graham ještě před Lecterem dopadl vraha jménem Garrett Jacob Hobbs, což je v knize zmíněno jednou větou. Když začne řádit vrah, přezdívaný „Králíček zubáček“ (zanechává na obětech otisky svých zubů), přijde za Grahamem jeho starý přítel a kolega, detektiv Jack Crawford. Ten Grahama požádá, aby se pouze podíval na místo činu a z něho vyvodil cokoliv, co by mohlo pomoci vraha dopadnout. Grahamova unikátní schopnost totiž spočívá v tom, že dokáže přemýšlet jako vrah. Dokáže se do něj vcítit a pochopit, co, jak a proč dělal. To mu ovšem způsobuje nemalé psychické potíže.
Ve chvíli, kdy neví, kudy kam, obrátí se Graham s žádostí o pomoc na Hannibala Lectera. Tento slavný psychiatr totiž Grahamovi pomáhal s psychologickým profilem Garretta Jacoba Hobbse, načež se ukázalo, že je sám
44 Převzato z knihy Thomase Harrise Červený drak, str. 12, nakladatelství Alpress, 2003. 38 vrahem, a ještě ke všemu kanibalem. Lecter nyní pobývá v psychiatrické léčebně s maximální ostrahou. Zatímco Grahamovo pátrání pokračuje dál, Lectera kontaktuje Králíček zubáček. Ukáže se, že je Lecterovým obdivovatelem, i když Králíček své oběti nejí.
Lecter pomocí lsti dostane Grahamou adresu domů, a přes šifrovanou zprávu v novinách vzkáže Králíčkovi, ať zabije Grahama. Brzy vyjde najevo, že Králíčkem je muž jménem Francis Dollarhyde, pracující ve filmových laboratořích, kde vyvolává filmy. Tak si také vybírá své oběti – lidé mu nosí své amatérské filmy, a on díky nim zná přesně všechny detaily jejich života. Dollarhyde má zároveň jakousi rozpolcenou osobnost – slyší hlas Červeného draka, který ho navádí k vraždám. Veliký Červený drak a žena oděná ve slunci je obraz Williama Blakea. Malba zobrazuje tento výjev:
„Drak v lidské podobě tyčícím nad přemoženou, prosící ženou chycenou ve smyčce jeho ocasu.“45
Dollarhyde se snaží Draka v sobě přemoci, protože se v něm probudily city k Rebě McClaneové, jeho slepé kolegyni z laboratoře. Kvůli ní chce Draka v sobě přemoci, a proto se rozhodne sníst Blakeovu malbu, což se mu podaří. Nepodaří se mu tím ovšem umlčet Draka, který ho nyní navádí k vraždě Reby.
V knize je poměrně obsáhle (a schematicky) popsáno Dollarhydovo dětství a tím vysvětleny důvody jeho vražd. Narodil se matce, která se ho ihned po porodu zřekla kvůli jeho rozštěpu patra. Žil u babičky, která ho neměla ráda a vyhrožovala mu dalším znetvořením, a děti ve škole si z něj dělaly kvůli jeho obličeji legraci. Nikdy neměl pořádně rodinu, proto teď celé rodiny zabíjí.
Do vyšetřování případu se zapojí i redaktor bulvárního deníku Národní expres Freddy Lounds. I když ho Graham nemá rád (vyfotil ho v nemocnici po Lecterově útoku), požádá ho o pomoc. Spolu napíšou článek do Tatteru, kde se Graham Dollarhydeovi vysmívá. Označuje ho za impotentního homosexuála a dalšími nehezkými nálepkami, které by urazily každého, kromě impotentních homosexuálů. Dollarhyde si toto přečte, bohužel pro Freddieho si na něj Dollarhyde
45 Převzato z knihy Červený drak od Thomase Harrise, str. 323, nakladatelství Alpress, 2003 39 počká na parkovišti a odtáhne ho do svého domu. Tam ho lepidlem přilepí k židli a poté, co mu dá přečíst jeden důležitý vzkaz od Draka, ho posadí na kolečkové křeslo, zapálí a vyhodí ven z auta.
Když Will Graham konečně přijde na to, že vrahem je Dollarhyde, už je téměř pozdě. Dollarhyde totiž vězní Rebu McClaneovou a bojuje se svým vnitřním démonem. Aby zachránil Rebu, musí zastřelit sebe, což také udělá. Reba sáhne na jeho mrtvé tělo, a tam, kde má být hlava, nic není. Reba vezme klíč a uteče z Dollarhydova hořícího domu, ke kterému už přijíždí Graham a Crawford. V tu chvíli se zdá, že příběh končí, ale není tomu tak. Graham se vrací ke své přítelkyni na Floridu, když v tu chvíli je napaden Dollarhydem, který překvapivě žije. Bodne Willa do hlavy, a nebýt zásahu jeho přítelkyně, která Dollarhydea zastřelila, byl by nejspíš mrtev. Jack Crawford pak v nemocnici vysvětlí Grahamovi, že mrtvé tělo, které leželo v Dollarhydově domě, byl jiný muž. Dollarhyde ho zabil a poté mu jen ustřelil hlavu, aby si Reba myslela, že je sám mrtvý. Díky tomu pak mohl pak nerušeně napadnout Grahama.
Kniha má mimořádně depresivní závěr, kdy Graham leží na lůžku v nemocnici, blouzní, není schopen mluvit a jeho přítelkyně ho opouští, protože se jim v průběhu knihy úplně rozpadl jejich vztah, a Dollarhydeův útok byla poslední kapka.
Ve své době46 byla kniha unikátní poměrně detailním popisem tehdy nejmodernějších vyšetřovacích postupů FBI. Najdeme zde určování krevní skupiny ze spermatu, prosvěcování počmáraného papíru skrz infračervené světlo, určování otisků prstů pomocí helium-kadmiového laseru a další vymoženosti. Dá se tedy říci, že Červený drak byl v těchto vyšetřovacích procedurách předchůdcem moderních detektivních seriálů, především CSI. Na Červeného draka posléze navázaly knihy Mlčení jehňátek, Hannibal a Hannibal – Zrození, z nichž všechny byly s větším či menším úspěchem zfilmovány.
46 Kniha byla poprvé vydána v roce 1981. 40
2.2 Filmová zpracování
Červený drak (Manhunter, 1986)
Režie: Michael Mann Scénář: Michael Mann Hrají: William Petersen (Will Graham), Brian Cox (Dr. Hannibal Lecktor), Dennis Farina (Jack Crawford), Joan Allenová (Reba McClaneová), Tom Noonan (Francis Dollarhyde), Stephen Lang (Freddy Lounds) a další
Rozpočet: 15 000 000 dolarů47 Americké tržby: 8 620 929 dolarů48
Mannova adaptace Červeného draka až na svůj konec poměrně věrně drží své knižní předlohy. Sledujeme tedy Willa Grahama, jak vyšetřuje vraždy Víly Zubejdy49 a s tím mu „pomáhá“ Dr. Hannibal Lecktor.50 Jednou z důležitých změn je úplné vypuštění Dollarhydeova dětství a příčiny jeho chování, což z něj ovšem ve výsledku činí mnohem děsivější postavu. Zásadní změnou prošel hlavně konec příběhu, který se úplně odklání od původní knihy. Mann se rozhodl zavrhnout celý závěr se zastřeleným cizím mužem a Rebiným útěkem. Místo toho Will Graham naběhne do Dollarhydova domu v extrémně cool sekvenci, kdy Graham proskočí oknem za zvuků písně In-A-Gadda-Da-Vida od Iron Butterfly a začne se prát s Dollarhydem. Následuje přestřelka mezi Dollarhydem a policisty, při které ho Graham zastřelí. Jedná se vlastně o kombinaci Harrisova Červeného draka a Mannova seriálu Miami Vice. V poslední scéně pak Graham a jeho manželka v objetí dívají na západ slunce, zatímco jejich syn hází do vody kamení.
I přes tyto změny Mannův film zachycuje atmosféru Harrisovy knihy asi nejlépe ze všech tří adaptací Červeného draka.51 Je to možná dáno hlavně tím, že film vznikl jen pět let po vydání knihy. Tvůrci tudíž nemuseli předlohu nijak
47 Rozpočet filmu byl převzatý ze stránky IMDb.com 48Celosvětové tržby filmu nejsou k dispozici, převzato ze stránky boxofficemojo.com 49 Překlady anglického Tooth Fairy se liší překlad od překladu. Stejně tak je Mannův film u nás někdy uváděn jako Lovec lidí, což je doslovnější překlad původního Manhunter 50 Z neznámého důvodu se Mann rozhodl takto pozměnit Lecterovo příjmení na Lecktor. Kromě psané verze v nich není žádný rozdíl, vyslovují se totiž stejně. 51 Kromě této a seriálové verze i film Červený drak z roku 2002. 41 uzpůsobovat, co se týká policejních postupů, oblečení, nebo mluvy, a vlastně i děje. Spolu s užitím hudby rockových a new wave kapel, jako byly Red 7 nebo Shriekback, vytvořil Mann naprostou esenci osmdesátkového neo-noiru (spolu s Žít a zemřít v L.A. a Miami Vice). Film celkově vykazuje typické znaky, příznačné pro Mannovy filmy. David Bordwell je v Dějinách filmu popsal následovně: „K Mannovu úspornému cool stylu přispěl abstraktním barevným laděním záběrů i vynikající kameraman Dante Spinotti. Mann (…) se stal jedním z nejnezaujatějších režisérů od dob Otto Premingera. Ale všechny sklony k neosobnosti vyrovnávala odvážná hudba k jeho filmům (možná to byl pozůstatek hudebeních montáží z televizního seriálu Miami Vice, který Mann režíroval). (…) Mann dokázal, že i v novém Hollywoodu je možné střízlivě a citlivě modernizovat tradice.“52
Ačkoliv má v současnosti Mannova verze na Rotten Tomatoes 94% pozitivních recenzí a disponuje „certifikátem čerstvosti“, dobová kritika filmu příliš nefandila. Většina kritik se zaměřovala na přílišnou stylovost Červeného draka. V recenzi Davea Kehra v Chicago Tribune se dočteme: „Mann věří ve styl ve všech jeho projevech: vizuální styl, herecký styl, a nade vše to, co módní magazíny označují jako ‚osobní styl‘, čímž myslí ‚stylové oblečení‘. Mann věří ve styl natolik, že už mu nezbývá dost víry v postavy nebo situace v tomto filmu, a podle toho snímek trpí.“53 Přílišný důraz na styl je dodnes vytýkán většině Mannových filmů. Otázkou samozřejmě zůstává, co znamená „moc stylu“.
Mlčení jehňátek (Silence of the Lambs, 1991)
Režie: Jonathan Demme Scénář: Ted Tally Hrají: Jodie Fosterová (Clarence Sterlingová), Anthony Hopkins (Dr. Hannibal Lecter)Scott Glenn (Jack Crawford), Anthony Heald (Dr. Frederick Chilton), Ted Levine (Jame Gumb) a další
52 Bordwell, str. 719 53`Manhunter` Menaced By Overstyled Quarry. Chicago Tribune..[online]. Chicago: Tribune Publishing, 1986 [cit. 2017-08-29+. Dostupné z: http://articles.chicagotribune.com/1986-08- 15/entertainment/8603010141_1_manhunter-killer-graham
42
Rozpočet: 19 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 272 742 922 dolarů
Zdaleka nejznámější ze všech adaptací Harrisových románů je Mlčení jehňátek. To představuje agentku Clarence Sterlingovou, která se pod vedením Jacka Crawforda snaží dopadnout sériového vraha, známého jako Buffalo Bill. Ten stahuje své oběti z kůže a z těchto kůží si šije kostým. Jde totiž o transsexuála, kterému byla zamítnuta žádost o změnu pohlaví. Clarice spolupracuje s Lecterem, který je zavřený v psychiatrické léčebně. Tu vede Dr. Chilton, kterým Hannibal pohrdá, údajně kvůli Chiltonovým primitivním pokusům analyzovat ho. Clarice se v průběhu filmu snaží předejít tomu, aby Buffalo Bill rozpáral svou další obět, kterou má být dcera americké senátorky. Hannibal je za slib vytvoření psychologického profilu vraha převezen do jiného typu vězení, odkud se mu podaří uprchnout. Clarice nakonec samozřejmě Buffalo Billa zastřelí ve strašidelném domě, ve kterém Bill žije. Podaří se jí při tom zachránit i dceru senátorky. Poslední scéna zachycuje Hannibala, jak volá Clarice z Bahamských ostrovů. „Čekám zde starého přítele na večeři“, říká, zatímco vidíme vystupujícího Dr. Chiltona. Hannibal se poté v klidu zvedne, a jde za Chiltonem.
Mlčení jehňátek má legendární status, který mu zajistilo pět cen Americké filmové akademie v hlavních kategoriích (film, režie, scénář, herecké výkony v hlavních rolích). Je jedním ze tří filmů v historii, kterým se toto povedlo.54 Mnoho scén z filmu se dočkalo zparodování, což jen umocnilo jeho statut filmové klasiky, a zároveň znemožnilo, aby byla následující pokračování brána vážně. Hopkinsovo ztvárnění Lectera v podstatě definovalo jeho kariéru, když vymazalo všechny jeho předchozí i pozdější role. Ve všech možných žebříčcích nejlepších filmů všech dob se Mlčení jehňátek pravidelně umisťuje na předních místech. Jako kuriozita pak v tomto náhledu působí tehdejší recenze Genea Siskela pro Chicago Tribune: „Mlčení jehňátek je předchází pověst jednoho z nejděsivějších, nejzvrácenějších filmů všech dob. Kéž by to aspoň tak bylo. Místo toho je to mnoho povyku pro nic. Jonathan Demme, jeden z našich nejvíce tvůrčích filmařů, tentokrát shrábnul peníze, a natočil příběh agentky FBI, jak chytá sériového vraha. (…) Sérioví vrazi jsou
54 Zbylými dvěma filmy jsou Stalo se jedné noci (1933) a Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). 43 sotva kdy tak okouzlující, jako Dr. Lecter, kterého se budeme bát, tvrdí boss Sterlingové, protože se vám dokáže během několika sekund zavrtat do hlavy. Kterékoliv 10 sekundové video Charlese Mansona je děsivější než cokoliv, co se děje tady.“ V tomto názoru ale zůstal víceméně osamocený, protože Mlčení jehňátek je většinou diváků považováno za nedotknutelnou filmovou klasiku. Můžeme se domnívat, že úspěch Jehňátek umožnil vznik dalších takto temných thrillerů, jako jsou například Sedm, nebo 8 mm.
Hannibal (2001)
Režie: Ridley Scott Scénář: David Mamet a Steve Zaillian Hrají: Anthony Hopkins (Dr. Hannibal Lecter), Julianne Mooreová (Clarence Sterlingová), Gary Oldman (Mason Verger), Ray Liotta (Paul Krendler) a další
Rozpočet: 87 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 351 692 268 dolarů
Deset let po vzniku Mlčení jehňátek přišlo jeho přímé pokračování. Za takto dlouhou pauzu je zodpovědný především Thomas Harris, který vydal předlohu pro Hannibala až v roce 1999. Ačkoliv má kniha i název v titulu jméno Dr. Lectera, ani zde není tento slavný psychiatr hlavní postavou. Odehrávající se deset let po událostech Mlčení jehňátek, film opět sleduje Clarence Sterlingovou jako hlavní hrdinku (jen Jodie Fosterovou nahradila do role naprosto nevhodně obsazená Julianne Mooreová). Hannibal žije poklidně ve Florencii, kde pod jménem Dr. Fell přednáší o umění a hraje na piano. Clarice je zdiskreditovaná kvůli nepovedenému drogovému zásahu. Když se Hannibal dozví o jejím kariérním pádu, napíše jí dopis. Podle voňavky, kterou je dopis navoněný, je Clarice shopna poznat, kde se Lecter nachází, a zahájí po něm pátrání.
Není ovšem jediná, kdo se snaží Lectera polapit. Jednak je tu bohatý, kvadruplegický, pseudoincestní pedofil Mason Verger, kterého Lecter během terapie přinutil se znetvořit do opravdu ohavné podoby, a také i italský detektiv Rinaldo Pazzi, který v Dr. Fellovi pozná jednoho z nejhledanějších zločinců světa. Sterlingovou kontaktuje jak Verger, tak Pazzi. Pazzi najde Vergerovu třímilionovou
44 odměnu pro toho, kdo mu přivede Lectera. I přes varování Sterlingové se ho Pazzi rozhodne zatknout sám, protože tři miliony dolarů, za to už je hodně špaget alla dente. Naneštěstí pro něho je Hannibal chytrý, a tak Pazzi skončí oběšený a s vyhřezlými vnitřnostmi, visící z okna radnice Palazzo Vecchio. Lecter pro jistotu uteče zpět do Spojených států.
Protože Sterlingová odmítá Vergerovi pomáhat, Verger podplatí agenta Krendlera, aby obvinil Sterlingovou ze zadržování důkazů (Lecterova dopisu). Lecter se chce potkat se Sterlingovou na vlakovém nádraží Union State. Tam ji sledují Vergerovi muži, kteří ho unesou a přinesou svému zaměstnavateli. Vergerův plán je dát Hannibala sníst zaživa prasatům, vychovaným speciálně pro tyto účely. Sterlingová se rozhodne Lectera zachránit, což se jí podaří, ale je postřelena. Verger je hozen prasatům jedním z jeho nohsledů.
Sterlingová se poté probudí v cizím domě, aby našla Hannibala a detektiva Krendlera, kterak se chystají k večeři. V nechvalně proslulé scéně Hannibal profesionálně skalpuje agenta Krendlera, který je při vědomí a komunikuje, zatímco Hannibal mu odřezává kousky mozku a dává je smažit na pánev. Poté je Krendlerovi podá, který si na vlastním mozku velmi pochutnává. Závěr filmu opět ukazuje, jak Hannibal utíká. Odlétá v letadle, má zabalenou vlastní stravu (Krendler na mozečku) a dá ochutnat vedle sedícímu dítěti.
Očekávání, které předcházelo Hannibala, bylo nemalé. Bohužel se nepovedlo naplnit ani z části. Navzdory tomu, že se na filmu podílelo neuvěřitelné množství vynikajících tvůrců před i za kamerou, výsledkem je prázdný a nechutný film, který je navíc místy nechtěně směšný. Zatímco Mlčení jehňátek pracovalo s náznaky a i to, co nám bylo ukázáno, bylo z poloviny schováno ve stínech, Hannibal se rozhodl jít cestou, kdy nám bude ukázáno všechno a v detailech. Na konci už je nechutností tolik, že to začne být směšné. Pokud Gene Siskel u Mlčení jehňátek tvrdil, že Jonathan Demme jen přišel shrábnout výplatu, může být rád, že neviděl Hannibala. Na filmu je totiž velmi poznat, že ho všichni zúčastnění dělali pouze kvůli jistému obřímu výdělku.55 Šokující je to zejména u Hopkinse, který je schopen vzít svou
55 Nutno poznamenat, že se nepletli. Film byl obří komerční hit, když jen za první víkend vydělal 58 milionu dolarů. Ve své době se jednalo o třetí největší otevírací víkend všech dob. 45 nejslavnější postavu, a naprosto ji zesměšnit svým podáním v Hannibalovi. Navíc stále platí, že čím méně Hannibala vidíme, tím děsivější je. V tomto filmu je na plátně poměrně často. Působí ovšem jako směšný a unavený stařík o Halloweenu, který si myslí, že vypadá démonicky. Hopkinsovi to však bylo zjevně jedno, a proto je třeba mu pogratulovat k výdělku. Na Rotten Tomatoes si film drží hodnocení 39% pozitivních recenzí při průměrném bodovém ohodnocení 5.1/10.
Červený drak (Red Dragon, 2002)
Režie: Brett Ratner Scénář: Ted Tally Hrají: Anthony Hopkins (Dr. Hannibal Lecter), Edward Norton (Will Graham), Phillip Seymour Hoffman (Freddy Lounds), Ralph Fiennes (Francis Dollarhyde), Harvey Keitel (Jack Crawford), Emily Watsonová (Reba McClaneová) a další
Rozpočet: 78 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 209 196 298 dolarů
Druhá adaptace Červeného draka byla uvedena do kin pouhý rok po Hannibalovi, a byla prezentována jako prequel k Mlčení jehňátek. Fakticky jde ovšem o první vydaný příběh s Hannibalem Lecterem, tudíž se o žádný prequel nejedná. Stejně jako první ztvárnění i toto se poměrně věrně drží Harrisovy knihy.56 Zásadními změnami prošel pouze vztah Willa a jeho manželky, který tady ani neprochází žádnou krizí, prostě jen je. Na rozdíl od starší verze se v této vyskytuje důvod Dollarhydeova chování, kdy vidíme jednu scénu z jeho dětství. Navíc nám jako jediný ze všech filmů ukáže Hannibala ještě v civilním životě předtím, než byl zatčen, ačkoliv jen na pár minut ze začátku. Obměny znovu došel závěr, který tentokrát působí ještě podivuhodněji než v knize. Dollarhyde přežije a jde k Willovi domů, aby ho zabil. Vezme si ovšem jeho syna jako rukojmího. Místo, aby ho zachránil, Will se rozhodne začít svého syna urážet, podobně, jako Dollarhydea urážela jeho babička. To Dollaryhdea naštve a pobodá Willa. Dollarhydea nakonec zastřelí Willova manželka. Opět zůstanou spolu, stejně jako v Mannově filmu.
56 Pod scénářem je podepsán Ted Tally, který napsal také Mlčení jehňátek. 46
V poslední scéně přichází Dr. Chilton k Hannibalovi, aby mu oznámil, že má návštěvu – jistou agentku FBI. Tohle decentní mrknutí na diváky pak vytváří uzavřený kruh s Mlčením jehňátek.
Červený drak je u kritiků i diváků hodnocený o něco lépe, než Hannibal. Na Rotten Tomatoes má 69% pozitivních recenzí při průměrném bodování 6,4/10. Největší překvapení spojené s tímto filmem bylo nepochybně jméno režiséra. Brett Ratner není první jméno, které zřejmě většinu lidí napadne ve spojení s Hannibalem Lecterem. Zatímco Mann, Demme a Scott byli vždy považováni za vynikající režiséry, Rattner měl (a stále má) pověst slušného komerčního řemeslníka, specializujícího se především na komedie.57 Kritici nicméně ocenili, jak lehce zvládnul temný thriller, jakým Červený drak je. Roger Ebert napsal: „K mému překvapení odvádí naprosto jistou, stylovou práci. Chápe podivně humornou prekérní situaci, ve které se Lecter nachází, vytváří nového, zvráceného záporáka Zubatce a využívá Nortonovy tiché, intenzivní schopnosti k vytvoření postavy, jejíž staré obavy živí ty nové.“58 Stejný názor zastává i Mirka Spáčilová: „Herecky je Červený drak vůbec na výši, ani režijně neurazí.“59 Ve výsledku je Červený drak neškodný thriller, který si může užít celá rodina, aniž by kdokoliv byl pobouřen.
Hannibal – Zrození (Hannibal Rising, 2007)
Režie: Peter Webber Scénář: Thomas Harris Hrají: Gaspard Ulliel (Hannibal Lecter), Gong Li (Lady Murasaki), Rhys Ifans (Vladis Grutas), Dominic West (Inspektor Popil) a další
Rozpočet: 50 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 82 169 884 dolarů
57 V době natáčení Červeného draka měl za sebou komedii Řeč peněz, dva díly akčně-komediální Křižovatky smrti a rodinnou komedii Otec rodiny. 58 Red Dragon. In: Roger Ebert [online]. Chicago: EbertDigital, 2002 [cit. 2017-08-29+. Dostupné z: http://www.rogerebert.com/reviews/red-dragon-2002 59 SPÁČILOVÁ, Mirka. Červený drak: Jak Hannibal snědl muzikanty.Mladá Fronta DNES. MAFRA, 2002, 12, 1. ISSN 1210-1168.
47
Skutečný prequel přišel až o pět let později. Na filmu Hannibal – Zrození je zajímavých hned několik věcí: 1) film byl téměř kompletně natáčen v České republice (dokonce přímo v Brně), 2) Thomas Harris si tentokrát napsal scénář podle vlastní knihy, 3) Thomas Harris se rozhodl zničit to, co téměř třicet let budoval.
Hannibal – Zrození začíná ve chvíli, kdy malému Litevci Hannibalu Lecterovi během druhé světové války zabijí nacisté jeho rodinu. Samozřejmě, všichni Litevci a Němci mluví plynně anglicky a mezi sebou se také dorozumívají pouze anglicky. O několik let později nacházíme Hannibala v sovětském sirotčinci. Poté, co brutálně zmlátí jednoho místního tyrana, uteče do Francie za svou japonskou tetou, Lady Murasaki. Krátce po příjezdu zavraždí prvního člověka, který urazil jeho tetu – zabije ho samurajským mečem. Je přijat na lékařskou školu ve Francii a stane se jejím nejmladším žákem. Poté, co si vpíchne dávku thiopenthalu, oživí se mu paměť a vzpomene si, kdo zabil jeho sestru. Poté jde od jednoho nacisty k druhému a postupně je vraždí. Jeho napůl samurajská teta se mu to snaží rozmluvit, ale on tvrdí, že jen mstí svou sestru. Postupně se dostane až k hlavnímu nacistovi Vladisi Grutasovi, který může za celou Hannibalovu situaci. Ukáže se, že nacisté Mischu snědli, a že i Hannibal si dal pár soust, protože ji dali do polévky, kterou jedl. Toto ho natolik rozběsní, že do Grutase začne vyřezávat iniciály své mrtvé sestry a nakonec Grutasovi uhryzne kus obličeje. Lady Murasaki už chápe, že toto není jenom pomsta za sestru, a zavolá policii, i když jí Hannibal řekne, že jí miluje. Grutasův hausbót, na kterém se odehrávala celá scéna, poté vybuchne a policisté předpokládají, že Hannibal zemřel. Pozorný divák ovšem tuší, že nezemřel, protože s ním později natočili ještě další tři filmy. Lecter poté uprchne do Kanady, kde najde posledního nacistu, a poté zakotví ve Spojených státech.
Jedna slavná věta z Mlčení jehňátek, kterou říká Hannibal Lecter a která se nedostala do filmu, zní:
„Nic se mi nestalo, poručíku Sterlingová. Já jsem se stal. Nemůžete mě zredukovat na sled příčin.“
Tuto větu napsal Thomas Harris a pak ji o dvacet let později sám popřel tímto prequelem. Přesně tohle film dělá. Redukuje Hannibala Lectera na sled příčin. Je to kontraproduktivní především v tom, že Hannibal jako postava je vždy
48 nejúčinnější, pokud toho o něm příliš nevíme, a pokud ho na plátně příliš nevidíme. Tady se Harris rozhodl pro přesný opak. Celý film je jenom o Hannibalovi a o tom, jak se stal, čím se stal. Tím, že mu Harris takto sebral veškeré tajemství, postavu vlastně zničil. Ještě ke všemu přidal poměrně nesmyslnou dějovou linku s traumatem z nacistů a samurajskou tetou, kterou se tvůrci seriálu rozhodli víceméně ignorovat. Také se ukazuje, že Harris není příliš schopen vymyslet něco jiného, než trauma z dětství, kvůli kterému jeho postavy zabíjí (Dollarhyde, Lecter).
Film se ve výsledku nelíbil ani divákům, ani kritikům. Na Rotten Tomatoes má film pouze 15% pozitivních recenzí, (pod)průměrné hodnocení dosáhlo 3,9 bodu z 10. Například Roger Moore (ne ten Roger Moore) v Orlando Sentinelu napsal: „Zrození je film, jenž řeší záhadu, o které nikdo nechtěl, aby byla vyřešená; s dalšími děsivými vraždami, které nás neušetří detailů, a s hercem, který není žádný Anthony Hopkins.“60 Naštěstí pro Hannibala Lectera producenti upustili od dalších filmů a nechali ho na několik let být.
2.3 Kontext vzniku seriálu
Název: Hannibal
Rok výroby: 2013-2015
Počet epizod: 39
Stanice: NBC
Produkční společnost: Dino De Laurentiis Company, Living Dead Guy Productions, AXN Original Productions, Gaumont International Television
Žánr: krimi thriller, psychologický, neo-noir
Vysílací čas: první řada každý čtvrtek ve 22:00, druhá řada každý pátek ve 22:00, třetí řada v úterý od 22:00 (epizody 1-6), posléze každou sobotu ve 22:00
60MOORE, Roger. Hannibal Lecter completes his journey in 'Hannibal Rising'. In: PopMatters [online]. Chicago: PopMatters, 2007 [cit. 2017-08-29]. Dostupné z: http://www.popmatters.com/article/hannibal-lecter-completes-his-journey-in-hannibal-rising/ 49
Showrunner: Bryan Fuller
Hrají: Mads Mikkelsen (Dr. Hannibal Lecter), Hugh Dancy (Will Graham), Laurence Fishburne (Jack Crawford), Caroline Dhavernasová (Alana Bloomová), Gillian Andersonová (Bedelia Du Maurierová), Hettienne Parková (Beverly Katzová) a další
Seriál Hannibal vznikl jako nápad producentky Marthy De Laurentiisové. Jak píše v knize The Art and Making of Hannibal the Television Series:61 „Když se ukázalo, že Thomas *Harris+ skončil s Hannibalovou ságou, pocítila jsem lehký smutek, ještě více jako čtenář, než jako producent zainteresovaný ve filmech. Pojala jsem podezření, že nejsem jediná, kdo by chtěl strávit v tomto světě více času, a začala jsem přemýšlet o potenciálu pro televizi.“62 Tato slova můžeme samozřejmě vykládat mnoha různými způsoby. O jejím nápadu se doslechl Bryan Fuller, který v té době měl za sebou už mnohaleté zkušenosti v psaní a vytváření seriálů. Mezi jím vytvořené seriály patří Wonderfalls, Mrtví jako já a Řekni, kdo tě zabil63. Jako scenárista se pak podílel na seriálech Star Trek: Voyager a Hrdinové. Ačkoliv měl tedy Fuller mnoho zkušeností s vývojem seriálů, žánrově jsou ale všechny naprosto odlišné od Hannibala. Jak Wonderfalls, tak Mrtví jako já a Řekni, kdo tě zabil jsou totiž fantasy komedie.64 Fuller ale našel způsob, jakým adaptovat Červeného draka a ostatní Harrisovy knihy – vytvořit předěl mezi filmy Hannibal – Zrození a Červený drak. Poté, co napsal pilotní epizodu, NBC okamžitě objednala celou třináctidílnou sérii.65 Série z programové nabídky amerických televizí vyniká – kromě svého stylu – i mírou brutality v ní obsažené. Nicméně taková byla Fullerova vize – udělat nekompromisní, brutální seriál. NBC se tedy rozhodla seriál vysílat v nepříliš atraktivním čase ve 22:00, aby mohla uvádět seriál tak, jak ho Fuller zamýšlel. Seriál se natáčel v kanadském Torontu, které zastupovalo Minnesotu, ve které se Hannibal
61 Jedná se o oficiální příručku seriálu. Je tedy zřejmě nutné brát tvrzení v této knize s rezervou, neboť slouží k propagačním účelům. Tvůrci by určitě nevypustili ven něco, co by neznělo dobře, případně je jakkoliv poškozovalo. 62 McLean, str. 7 63 Letos měl premiéru jeho seriál Američtí bohové z produkce Netflixu, příští rok pak Star Trek: Discovery. 64 Ani jeden z Fullerových projektů navíc neměl dlouhého trvání. Žádný z jeho seriálů se nedostal přes druhou sezónu, Waterfalls dokonce skončil už po první sérii. Hannibal je jeho největší úspěch, seriál skončil po třetí sezóně. 65 McLean, str. 7 50 odehrává. Nepochybně tomu tak bylo z důvodu snížení nákladů, Kanada je oblíbeným místem lokačních skautů, kteří jsou schopni prezentovat Montréal jako New York, Vancouver jako Los Angeles a Toronto jako cokoliv.
Fuller jako showrunner celého seriálu měl za úkol dohlížet nad výslednou podobou scénářů. Jak jsme mohli vidět u Terminátora, to je naprosto běžnou praxí a je to jednou z povinností showrunnera. Zároveň je také obvyklé, že showrunner i přes svoje zásluhy na scénáři nedostává scenáristický kredit. U Hannibala tomu tak není, Fuller je jako spoluautor podepsán pod 30 z celkových 39 dílů. Je tedy možné se domnívat, že jeho zásahy do každého dílu byly poměrně signifikantní a změnily příběh natolik, že Fuller dostal scenáristický kredit.66 Pod některými epizodami jsou podepsáni až čtyři scenáristé, což je na televizní seriál neobvykle vysoké číslo.
Hannibal spadá do kategorie quality TV. 67 Od NBC šlo o poměrně odvážný krok, protože celoplošné stanice si obvykle s tímto pojmem nespojujeme. Odborníky na quality TV jsou kabelové stanice, jako jsou HBO, Showtime, nově i internetoví Netflix nebo Amazon. NBC se upsala pouze „quality“ třinácti epizodám, namísto obvyklé 22 dílné série. Navíc najali Fullera, autora s velmi výrazným rukopisem, aby vtiskl sérii svůj unikátní pohled, čímž se velice odlišili od většiny ostatních celoplošných stanic. Většina seriálů vysílaných na celoplošných stanicích totiž nemá výrazný styl – ať už scenáristický, nebo vizuální. Protože tyto stanice mají největší dosah, snaží nedělat seriály, které by příliš vyčnívaly z běžné produkce, aby měly co největší diváckou sledovanost.
NBC se rozhodla uvést seriál ve čtvrtek 4. dubna 2013 jako svou jarní seriálovou premiéru. Toto nasazení umožňovalo Hannibalovi vyhnout se některým z nejsledovanějších seriálů na jiných celostátních televizích. Jediný seriál vysílaný celostátně, se kterým musel Hannibal ze začátku soutěžit, byl Skandál na stanici
66 V amerických filmech a seriál jde velmi jednoduše rozeznat, kdy se jedná o přepis a kdy o práci v týmu. U přepisu, na kterém nespolupracoval původní autor scénáře, najdeme mezi jmény spojku „and“ (např. written by Jennifer Schuur and Bryan Fuller). Avšak u společné práce najdeme mezi jmény napsáno „&“, případně kombinaci obojího (written by Jesse Alexander & Bryan Fuller). U většiny Fullerových kreditů najdeme před jeho jménem „and“. Jedná se o praxi, kterou zavedl Writer’s Guild of America. 67 Termín, který nemá přesnou definici. Například výklad Roberta Thompsona definuje quality TV jako televizní programy, které mají kvalitní zázemí, ansámblové herecké obsazení, jsou serializované, vytváří nový žánr kombinací starých, je sebeuvědomělý a má sklon k realističnosti a kontroverzi. Všechny tyto podmínky Hannibal splňuje. 51
ABC.68 S tím však od začátku prohrával ve sledovanosti, zhruba o šest až osm milionu diváků na každý díl. Ve druhé sérii se rozhodla stanice seriál posunout na pátek, čímž mu téměř zlomila vaz, protože ho nasadila proti již zavedenému populárnímu seriálu Spravedlnost v krvi na CBS, který se pravidelně umisťuje mezi 10 nejsledovanějšími seriály. Třetí sezónu se pak programoví ředitelé snažili zachránit tím, že Hannibala posunuli zpět na čtvrteční čas. Tam šel proti kanadskému seriálu Rookie Blue na ABC a Pod kupolí na CBS, z nichž ani jeden neměl dobrou sledovanost.69 V půlce sezóny ale Hannibala přesunuli na sobotní večer. Vzhledem k tomu, že byl Hannibal takto nasazen v létě, můžeme se domnívat, že se stanice rozhodla zaplnit mezeru, vzniklou během letní přestávky Saturday Night Live, vysílanou už čtyřicet let ve stejném čase. Sobotní večer je obvykle v amerických celostátních televizích vyhrazen reprízám různých pořadů, případně vysílání publicistických dokumentů. Hannibal působil v tomto nasazení jako kuriozita. Jsou dvě možnosti, které přichází ohledně této programové změny v úvahu. Buď se mohlo jednat o poslední pokus NBC, jak vrátit pořadu sledovanost, když neměl žádnou seriálovou konkurenci, anebo už tehdy věděli, že seriál neobnoví pro další sezónu a proto ho přesunuli do neatraktivního vysílacího slotu, kdy se na televizi téměř nikdo nedívá. Vzhledem k praxi NBC, kdy do sobotního programu umisťuje pouze seriály, které se rozhodla zrušit (Aquarius, Do No Harm, Crossbones, The Firm), je oprávněné se domnívat, že šlo o druhou variantu.
Zatímco první sezónu Hannibala sledovalo průměrně 2,90 milionu diváků,70 poslední už zapnulo pouze 1.31 milionu diváků. Některé epizody třetí série nedosáhly dokonce ani na jeden milion sledujících. Konstantně upadající sledovanost seriálu pak rozhodla o tom, že se NBC rozhodla 22. června 2015 pořad zrušit.
Paradoxní je, že seriál po celou dobu jeho trvání provázely nadšené ohlasy jak od kritiků, tak od diváků. Zatímco během první sezóny bylo „jen“ 70% recenzí pozitivních, druhá série už dosáhla na procent 100. V angloamerických médiích na ni
68 Ostatní celostátní televize – Fox, The CW Network vysílaly v tomto čase lokální programy, kdy si každá pobočka určovala od 22:00 vlastní program. 69 Pod kupolí mělo dokonce ještě nižší sledovanost, než Hannibal – milion diváků na epizodu. 70 Všechny údaje o sledovanosti jsou převzaty ze stránky tvseriesfinale.com. 52 nevyšla jediná negativní recenze při průměrném hodnocení 9,2/10, což je poměrně unikátní. Třetí sezóna klesla na mrzkých 97%. Kritikové oceňovali vše – od nepředvídatelnosti příběhu, přes vizuální stránku, až po herecké výkony. Bylo by příliš jednoduché citovat recenzi plnou superlativů, protože ty zásadně převažují. Co tedy seriálu vytýkali jeho kritici? V recenzi Mary McNamarové v Los Angeles Times se například můžeme dočíst: „Problémem v Hannibalovi je Hannibal. Napsaný Bryanem Fullerm a zahraný Madsem Mikkelsenem, tento terapeut/kanibalský sériový vrah/konzultant na místech činu a zřejmě jedna z nejlepších postav populární literatury 20. století tady prostě hodně drhne. Zaprvé, vypadá naprostoúchylně, se svým pedofilním pohledem učitele angličtiny a vybíravými způsoby stolování, že kdokoli s trochou empatie musí okamžitě zařvat: „Sériový vrah!““71
2.4 Dramaturgická/scenáristická koncepce seriálu
Hannibal představuje ukázkový příklad kombinace procedurálního a serializovaného způsobu vyprávění. Procedurální je v tom, že v každém díle vyšetřují Will a Jack nové bizarní vraždy, a na konci epizody zloducha polapí. Celé dvě a půl sezóny ovšem zastřešuje jeden hlavní případ – snaha dopadnout Chespeakského rozparovače (kterým je Hannibal). Každá sezóna je ovšem specifická svým vlastním způsobem.
Zatímco první sezóna celkem rovnoměrně pracuje s oběma styly vyprávění, druhá sezóna se začíná více přiklánět k serializovanému modelu, především v prvních epizodách, kde je Will držen ve vazbě. Třetí sezóna pak téměř opouští procedurální vyprávění, a Hannibal se stává téměř čistě serializovaným seriálem.
Hannibal má velice pevnou a jasně danou vyprávěcí strukturu. Jednotlivé dvaačtyřicetiminutové epizody jsou vyprávěny striktně čtyřaktově. Každý akt má deset minut, plus krátký teaser na začátku každé epizody. V teaseru vždy vidíme
71Television review: 'Hannibal' drains the mirth out of Lecter. Los Angeles Times [online]. Los Angeles: Tronc, 2013 [cit. 2017-08-30]. Dostupné z: http://articles.latimes.com/2013/apr/04/entertainment/la-et-cm-review-hannibal-tv-20130404
53 vraždu, kterou budou Will a Jack v epizodě řešit. Po titulkové sekvenci začíná první akt, který má také svá vlastní pravidla. Vidíme ho z pohledu Willa, jak se vžívá do role vraha. Tyto pasáže jsou vždy jasně odděleny jakýmsi „kyvadlem“, které třikrát zhoupne tam a zpátky. Znázorňuje to, jak se Will dostane do mentálního stavu, kdy je schopen rekonstruovat události na místě činu. Toto převtělení se do duše vraha netrvá v prvním aktu dlouho, a zbytek prvních deseti minut vyplňuje vyšetřování. Oproti tomu ve druhém aktu obvykle absentuje jakékoliv vyšetřování, a soustřeďujeme se na vztah Hannibal-Will, případně Willovy noční můry a jeho čím dál vice se rozpadající život. Třetí akt je naopak zase vyhrazen vyšetřování, a na jeho konci Will zjistí, kdo stojí za právě vyšetřovanou vraždou. Ve čtvrtém aktu pak jdou Jack a Will buď vraha zatknout, nebo ho rovnou zastřelí (to se stává málokdy). Tato stavba vyprávění je téměř totožná s dalšími moderními vyšetřovacími seriály, a nejvíc se podobá Dr. Houseovi.
Druhá sezóna tento koncept poněkud nabourává. Začíná velice důmyslně tím, že vidíme krvavou bitku Jacka Crawford a Hannibala. Ten zabodne Jackovi do krku střep. Jackovi začne z tepny stříkat krev, načež se uklidí do komory. Následuje titulek „Před dvanácti týdny.“ Celá sezóna je tedy retrospektivou a setupem pro to, co se stalo v prvních pěti minutách druhé série. Tvůrci lehce pozměnili koncept vyšetřování případů. Will je totiž první polovinu série ve vězení, a tudíž nemůže pátrat po perverzních vrazích…aspoň to si Jack myslí. S FBI začne spolupracovat Hannibal místo Willa. Za Willem ovšem chodí Beverly Katzová, vyšetřovatelka a kolegyně, která od Willa žádá rady. Willovo „kyvadlo“ se tedy ve druhé sérii objevuje až ve druhém aktu, protože tehdy k němu vždy přichází bezradná Beverly.
Třetí sezóna oba tyto koncepty zavrhla a tvůrci začali vyprávět Hannibala jinak. Zaměřili se na adaptace knih Hannibal a Červený drak, tudíž vyprávění je silně serializované. Neobjevují se už procedurální způsob vyprávění, dá se dokonce velmi přesně rozdělit na to, kde končí adaptace jedné knihy a začíná druhá.72 Díky těmto změnám nepůsobí vyprávění repetitivně, což by se zřejmě dříve nebo později stalo, tak jako u mnoha dalších procedurálních show.
72 Prvních sedm epizod tvůrci adaptují Hannibala, zbylých pět pak Červeného draka. 54
První dvě sezóny jsou vyprávěny z Willova pohledu, přičemž je tzv. nespolehlivým vypravěčem. Vzhledem k jeho poruchám spánku a výpadkům paměti těžko rozlišuje, co je skutečnost a co se mu jenom zdálo. K tomu také napomáhá Hannibal, který z něho díky své odborné péči dělá ještě většího blázna, než jakým je. Dělá to ovšem proto, aby si Will myslel, že on sám je Chesapeakský rozparovačem. My jako diváci jsme tak neustále v nejistotě, zda Will opravdu je, či není vrah.
Třetí sezóna se kromě stylu vyprávění liší i v tom, kdo je vypravěč. Vlastně to jde ruku v ruce. První epizoda je například vyprávěna z pohledu doktorky Du Maurierové, druhá pak z pohledu Hannibala. Najdeme tu epizody vyprávěné z pohledu Jacka Crawforda, Willa, i Francise Dollarhydea. Tvůrci se tak znovu snaží vyhýbat tomu, aby opakovali již zavedená schémata, a hodlají diváka neustále překvapovat. Přestože jsme si během prvních dvou sérií jako diváci navykli, že vypravěčem je Will, nepůsobí tato změna paradigmatu rušivě.
Fuller se rozhodl pojmenovat jednotlivé díly každé série koncepčně. Díly první série jsou tedy pojmenované po jídlech francouzské kuchyně, druhá série pak po kuchyni japonské. V českých překladech se pak bohužel poněkud ztrácí poetičnost těchto názvů, která navíc sedí k Hannibalovi jako gurmánovi, jenž zná ty nejlepší recepty. Nebyla by to třetí série, aby nevybočovala ze zavedených schémat. Sice se děj odehrává z velké části ve Florencii, ale epizody nejsou pojmenovány podle druhů pasty, jak by se nabízelo.
Tvůrci se rozhodli poněkud feminizovat původně čistě mužský svět Červeného draka. Zatímco v knize i ve filmu se vyskytují pouze dvě výrazné ženské postavy (Willova manželka a Reba McClaneová), ve Fullerově seriálu jich najdeme hned několik. Nemusel přitom vymýšlet v podstatě žádné nové charaktery. Pouze vzal ty stávající, a udělal z nich ženy. Takže z Freddyho Loundse, novináře Národního expresu, se stala Freddie Loundsová, blogerka. Z Alana Blooma se pak stala psychiatrička Alana Bloomová. K tomu ještě vymyslel úplně novou postavu Hannibalovy terapeutky Du Maurierové. Zároveň, zřejmě aby se vyhnul nařčení z
55 whitewashingu,73 se Fuller rozhodl seriál rasově diverzifikovat. Harrisův román i filmy pracují pouze s bílými herci. Jediným výrazným černošským hercem byl Frankie Faison jako ošetřovatel Barney, a ten se objevil dohromady v pěti scénách během tří filmů. V seriálovém Hannibalovi je tedy Jack Crawford černoch, Beverly Katzová asijská Američanka a Reba McClaneová černoška.
Fuller při vymýšlení konceptu vycházel z několika letmých zmínek, které našel v Červeném drakovi, a které nebyly ve filmových adaptacích rozvedeny, případně ani zmíněny. Od začátku měl v plánu vytvořit sedm sezón Hannibala. Jeho původním plánem byly první tři série originálního materiálu, až ve čtvrté chtěl adaptovat Červeného draka, jak říká v dokumentu Hannibalovo znovuzrození. Poté mělo následovat Mlčení jehňátek. Nakonec na Červeného draka přišla řada už ve třetí sérii. Důvody jsou neznámé, můžeme jen spekulovat, že tvůrci možná chtěli zabránit dalšímu odlivu diváků a nabídnout jim něco povědomého.
Fuller zároveň zachovává černý humor, který je pro Lectera typický. Ten se zde vyskytuje především u jeho kulinářských schopností. Ať už servíruje nic netušícím hostům své delikatesy, nebo když za zvuků vážné hudby krájí svou oběť na části a ty vakuuje, aby zůstaly čerstvé, nelze se tomu neuchechtnout. Stejně tak v dialozích můžeme najit mnoho ironií a černého humoru, který vyplývá z toho, že víme o Hannibalovi, než Graham.
Dialogy si zaslouží krátkou zmínku. Fuller je dialogový mistr, který máloco říká přímo. Dobrým příkladem může být tento dialog mezi Jackem Crawfordem a Willem z osmého dílu druhé série Su-zakana. Chesapeakský rozparovač stále uniká a Jack a Will spolu v době zaslouženého volna rybaří na zamrzlém jezeře:
(…)
Jack: Myslel jsem, že pstruzi jsou lovci. Už dávno měli zabrat.
Will: V zimě se jim zpomaluje metabolismus. Nejsou tak hladoví.
Jack: To je ta otázka. Jak chytneš rybu, která není hladová?
73 Whitewashing – „praktika“, při které jsou do všech hlavních rolí obsazení bílí herci. Dokonce i do rolí, pro které jsou naprosto nevhodní. Týká se to nejen afroameričanů, ale i asiatů, hispánců a původních Američanů. 56
Will: Musíš změnit taktiku. Použij živou návnadu, která se hýbe a která ho popožene do akce. Musíš ho donutit se zakousnout, i když nemá hlad.
Jack: Musíš ho přinutit, aby se zachoval instinktivně. Pořád je to predátor.
Will: Musíš si vytvořit realitu, ve které existuješ jen ty a ryba, kdy se tvoje návnada stane tím, co chce nejvíc, i když to jde proti všemu, co zná.
Jack: Jeden špatný pohyb a uplave pryč.
Will se podívá na Jacka.
Will: Já jsem dobrý rybář, Jacku.
Jack: Ty ho zaháčkuješ, a já ho vylovím.
Toto je ukázkový příklad dialogu, kdy se postavy baví o zdánlivé banalitě, ale stejně jako oni, i my víme, že je za dialogem druhý plán, který není o rybaření. Seriál je podobných metaforických dialogových výměn plný. V dnešní době už toto není úplně obvyklé. Vyskytuje se to vlastně jen u quality TV seriálů, a těch není mnoho. Dokonce ani ty, které se za quality TV samy považují.
Jakkoliv jde o vynikající seriál, tak hned dva prvky v něm jsou poněkud absurdní. První – a to je ten menší – je Hannibalova neustálá příprava jídla. Mimořádně složité pokrmy, které neustále servíruje svým hostům, připravuje v obrovském množství. Vzhledem k tomu, že je zároveň praktikujícím lékařem a pomocníkem FBI, je otázkou, kde bere tolik času. Druhým, a mnohem podstatnějším problémem, jsou vraždy v Hannibalovi. Všechny jsou skvěle esteticky zvládnuté a hlavně muselo dát vrahům hodně práce a času tyto vraždy připravit. Ať už jde o mozaiku ze sešitých lidských těl, nahého muže vpleteného do stromu nebo „anděly“, jež mají vyrobená křídla z vlastní kůže na zádech, každý jeden z těchto vražedných setupů musel zabrat ohromné množství času. Vrcholem je pak lidský totem postavený osmdesátiletým staříkem na pláži, který vyráběl asi čtyřicet let. To si vážně nikdo nevšiml osmdesátiletého staříka, který táhne přes pláž pětimetrový totem z lidských těl?!
57
2.5 Napojení na děj filmu
V této části je poměrně složité vysvětlit, jak se Hannibal napojuje na ostatní části svého univerza. Kombinuje totiž dvě předlohy dohromady, které vzájemně prolíná a ke všemu přidává své vlastní motivy a situace. Velmi zjednodušeně řečeno se Hannibal odehrává v mezidobí filmů Hannibal – Zrození a Červený drak, přičemž přesahuje až do filmu Hannibal. Vynechává přitom události Mlčení jehňátek, které je fakticky druhé v pořadí, zatímco Hannibal je třetí. Vysvětlení pro toto rozhodnutí je přitom poměrně jednoduché. Mlčení jehňátek je jediná adaptace, kterou neprodukovala společnost manželů De Laurentiisových, tudíž nevlastní práva na knihu. Vlastní ovšem práva na postavu Hannibala, a proto mohli pokračovat v natáčení dalších filmů a seriálu.74
Časově začíná seriál těsně před událostmi Červeného draka.75 Will Graham se rozhodl, že bude radši učit na škole, než honit zlosyny, protože mu to způsobuje nemalé psychické obtíže. Tehdy za ním poprvé přijde Jack Crawford, který o něm slyšel věci. Chce po Willovi, aby se podílel na vyšetřování sériového vraha v Minnesotě, který ze svých obětí dělá trofeje – nabodne je na paroží. Jedná se o Garreta Jacoba Hobbse, o kterém je v románu jen letmá zmínka. Vzhledem k tomu, že ví, že se Graham po předchozím vyšetřování případu skončil v psychiatrické léčebně. Rozhodne, že bude pro jistotu chodit k psychiatru Hannibalu Lecterovi, který je shodou okolností i kanibal a Chesapeakský vrah (což o něm ještě nikdo neví).
Fuller zde chytře představuje dobu, která není popsaná ani v knihách, ani není zobrazená ve filmech. Má tedy poměrně volnou ruku v tom, co může zobrazit. Hlavním Fullerovým cílem bylo zobrazit to, co filmy ani knihy nikdy nedělaly – ukázat Hannibala ještě jako praktikujícího psychiatra a občana v běžném životě a jeho vztah s Willem. Zároveň Fuller zaměňuje jednotlivé motivy postav a známé situace dává do nových souvislostí. Jako příklad může posloužit vražda Freddyho Loundse/Freddie Loundsové. V knize i ve filmech je Lounds přilepen ke křeslu, poté
74 Dino De Laurentiis pouze zapůjčil práva na Hannibala Lectera producentům Mlčení jehňátek. Později to označil za největší chybu v životě. 75 Seriál se odehrává v současnosti a ignoruje Hannibalovo narození a události zobrazené v Hannibalovi – Zrození. 58 zapálen a poslán na kolečkovém křesle dolů po parkovišti. Fuller přišel se zajímavým zvratem: Freddie Loundsová je zajata a upálena, aby se po dvou epizodách objevila naživu a ukázalo se, že to celé byl Willův plán, jak oklamat Hannibala. Ve třetí sérii nicméně tento ošklivý osud potká Dr. Chiltona, kterého Francis Dollarhyde přilepí ke křeslu, zapálí a pošle po parkovišti v nemocnici.
Více než polovina třetí řady se odehrává ve Florencii, kde vznikne celá zápletka s inspektorem Pazzim. Přestože v knihách i filmech se odehrává zhruba 20 let po událostech Červeného draka, zde celá linka s Vergerem a Pazzim předchází událostem Červeného draka.
2.6 Proměny postav
Hannibal Lecter
Jen málokterá postava je v popkultuře známější, než „Kanibal Hannibal“. Anthony Hopkins svým provedením postavu zpopularizoval natolik, že je nemožné se vyhnout srovnání s ním. Brian Cox, Anthony Hopkinsa a Mads Mikkelsen předvedli tři velmi odlišné verze Hannibala Lectera.
Thomas Harris založil postavu Lectera na Alfredu Ballí Treviñovi, mexickém doktorovi, který si odpykal dvacet let ve vězení za vraždu. Harris pracoval v Mexiku jako krimi reportér, a doktora potkal ve věznici. Nejprve si myslel, že si povídá s doktorem, a netušil, že jde ve skutečnosti o vězně. Podle Harrise byl doktor „malý, mrštný muž“, který „stál velice klidně a měl v sobě určitou eleganci.“ Odborníci (a dr. Chilton)se přou o tom, jestli je Lecter psychopat, nebo sociopat. Richard McClelland ve své eseji Psychopaté, zločinci a my tvrdí, že Lecter není ani jedno z toho, místo toho ho označuje jako člověka mimo zákon (outlaw):
„Víme, že psychopatické osobnosti typicky vykazují normální nebo téměř normální kognitivní empatii: rozumí nám a našemu pohledu, často velice dobře. Nicméně mají poměrně malou schopnost emoční empatie: rozumí nám, ale nestarají se o nás. (…) Také bychom měli zmínit, že Lecter nemůže být sociopat (nebo sekundární psychopat). Není produktem nějaké ztotožnitelné subkultury, která své
59
členy učí psychopatickým vzorcům chování. (…) *Lecter+ je dokonalý plánovač a prognostik, svého vlastního chování i chování druhých. Je jako šachový mistr, plánuje mnoho kroků dopředu. Takové plánování, a chladný odstup od toho, co s tím souvisí, nejsou známky psychopata nebo sociopata.“76
Brian Cox, který Lectera ztvárnil v Mannově verzi Červeného draka, se zřejmě nejvíce přiblížil tomu, jak jej později Harris popsal v knize:
„Oči dr. Lectera byly kaštanově hnědé a světlo se v nich odráželo v malých načervenalých tečkách. (…) Byl to malý, drobný člověk. Velice upravený.“77
Lecter v podání Coxe je poměrně cynický a zdá se unavený z toho, že musí být pořád zavřený jako zvíře za prosklenou vitrínou. Na rozdíl od Hopkinse a Mikkelsena nevypadá jeho Lecter na první pohled jako manipulátor. Není ani tak agresivní a slizký jako Hopkins, ani tak chladný a odtažitý jako Mikkelsen. Cox má totiž poměrně zaměnitelnou tvář, což je zároveň i jednou z hlavních devíz Hannibala Lectera jako filmového charakteru. To stejné se totiž dá prohlásit i o Anthony Hopkinsovi. Mikkelsen je oproti tomu se svým výrazným obličejem a vysokou postavou naprostým opakem Coxe i Hopkinse.78 Joseph Westfall ho ve své eseji Dobrý den, doktore Lecter v knize Hannibal Lecter a Filozofie popisuje následovně:
„Cox hrál Lecktora, jak sám řekl, jako kombinaci nechvalně známého skotského sériového vraha Petera Manuela, a svého vlastního syna (tehdy teenagera, dnes herce) Alana Coxe. Výsledkem je pronikavá inteligence kombinovaná s pocitem oprávněnosti, jakási nemilosrdná arogance a neochota (nebo neschopnost) uvažovat o potřebách druhých nebo o jejich touze po vlastních rozhodnutích; klasický projev psychopata. Kvůli omezenému prostoru, který dostal Hannibal Lecktor v Červeném drakovi, z něj mnoho dalšího vyčíst nemůžeme.“
76 McClelland, Psychopaths, outlaws and us 77 Harris, str. 73 78 Záměrně zde vynechávám Gasparda Ulliela, který ztvárnil Lectera v Hannibalovi – Zrození. Ulliel totiž hraje obyčejného psychopata, který má s Hannibalem Lecter společné pouze jméno. Vše, co popisoval McClelland jako vzory psychopatického chování, totiž sedí na Lectera ve Zrození. Jedná impulsivně a zkratkovitě, nepřemýšlí nad důsledky svého chování a celkově se chová jak drzý spratek na útěku. Je možné to omluvit tím, že se teprve formoval jako osobnost, nicméně můj názor je ten, že se Harris pouze napsal špatný scénář. 60
Zcela určitě je nejslavnější Hopkinsovo ztvárnění Lectera. Jeho hlášky jako „Dal jsem si jeho játra s fava fazolkami a trochou chianti“ se staly legendárními. Nejen díky tomu, že na plátně strávil v Mlčení jehňátek asi o 5 minut víc, než Cox v Červeném drakovi, zanechala jeho verze silnější dojem.79 Zaměříme se pouze na jeho výkon v Jehňátkách, protože v dalších filmech už se stal parodií sebe sama. Hopkins dodává Lecterovi skutečnou nadřazenost a pohrdání ostatními, kteří se mu nemohou rovnat. A těch je většina. Navíc vidíme mnohem více jeho poloh: dokáže být úlisný a slizký, aby posléze ukázal nezměrnou brutalitu, když ubije strážné. Každý jeho pohled je intenzivní natolik, až máme pocit, že se dostává do hlavy nám, nikoliv Clarice. To je způsobeno tím, že Hopkins jako Lecter nemrká, když mluví. Toho si nejspíš na první zhlédnutí nevšimneme, ale díky tomu je nám jeho pohled ještě nepříjemnější. Je nutné ovšem zmínit, že velký podíl na tom, že Hannibal takto v Mlčení jehňátek působí, má režisér Jonathan Demme a jeho styl záběrování. Hannibal se v Jehňátkách objevuje - vyjma dvou scén - pouze během rozhovorů s Clarice ve svých celách. Demme sice používá klasickou metodu záběr/protizáběr, ovšem nečiní tak přes ramena postav, jak je obvyklé. Používá totiž téměř hlediskové pohledy, až to vypadá, že se postavy dívají přímo do kamery – tedy na nás. Ještě ke všemu jsou tyto dialogové výměny natáčeny ve velmi blízkých detailech. A vidět extrémní blízký záběr Hopkinsova obličeje, který neuhne pohledem a neustále se dívá do kamery bez jediného mrknutí, je skutečně zneklidňující.
Mikkelsen dotáhl Lecterovu eleganci na další stupeň. Vzhledem k tomu, že kromě závěru třetí řady vidíme na svobodě, má k tomu také více příležitostí. Jeho perfektně padnoucí obleky, luxusní pracovna a zjevně velmi nákladná jídla mu dávají příležitost pojmout postavu z úplně jiné perspektivy, než jakou měli Cox a Hopkins. Mikkelsen disponuje chladnou severskou odtažitostí a jistou aristokracií, která jde ruku v ruce s jeho vybraným slovníkem. Navíc je velmi úsporný ve svých gestech, a naprosto minimalistický, co se týká výrazu v obličeji. Už jen jeho přítomnost na obrazovce je zneklidňující. Mikkelsen tvrdí, že Hannibal sám sebe nevidí jako zlo:
79 American Film Institute dokonce vyhlásil Hannibala Lectera jako nejlepšího filmového zlosyna všech dob. 61
„Samozřejmě, že je inteligentní, ví, co dělá. Není to tak, že by se jednoho dne probudil a řekl ‚Proboha, co jsem to udělal?‘. (…) Hodně mluví o zlu. Mluví o Bohu, ale nevidí Boha jako zlo a navíc má tolik příkladů…že spadla střecha na modlící se v kostele. To je Boží ironie. Neříkáme o Něm přece, že je zlo, ne?“80
Ačkoliv obecně platí, že čím méně toho o Hannibalovi víme a čím méně ho vidíme, Fuller dokázal postavu vykreslit tak, že nepůsobí rušivě ani nadbytečně. To se „povedlo“ především filmům Hannibal a Hannibal – Zrození. V seriálovém Hannibalovi navíc můžeme vidět něco, co jsme nemohli vyčíst z knih ani vidět ve filmech. Hannibal zde totiž touží mít nějakého blízkého přítele. Vede velice osamělý život a zřejmě proto neustále pořádá večeře o několika chodech pro všechny své známé. Jako onoho přítele si vybere Willa Grahama.
Obr. č. 2: 3x Hannibal Lecter – Cox, Hopkins a Mikkelsen
Will Graham
Druhou klíčovou postavou v celém seriálu je Will Graham. Vytváří psychologické profily vrahů pro FBI, neboť má schopnost vcítit se do jejich myšlení. Zatímco v předchozích dvou inkarnacích Červeného draka si Will pouze diktoval poznámky na diktafon, když procházel místo činu, ve Fullerově verzi můžeme poprvé skutečně nahlédnout do jeho přemýšlení. Graham má v seriálu mnoho tiků a je díky své představivosti většinu času poměrně neklidný. To se snaží velice křečovitě maskovat, a ve výsledku připomíná autistu (kterým ovšem opravdu není, což potvrdili i tvůrci). Ze všeho nejvíc ovšem Will připomíná klasického „nerda“, kterým nejspíš nakonec opravdu je.
80 McLean, str. 20 62
Hugh Dancy jako Will je značně odlišným typem detektiva, než jaké se objevily ve dvou filmových adaptacích. William Petersen představoval typ tvrdého osmdesátkového poldy, který nevypadal, že by mu mohlo cokoliv ublížit. Edward Norton pro změnu detektiva zase ani nepřipomínal. Dancy pak působí ve svém tvídovém saku a brýlích dojmem vynervovaného intelektuála. Pokud by se Woody Allen někdy rozhodl vzít své neurózy a přenést je na vyšetřovatele FBI, takto nějak by to zřejmě vypadalo. Jeho Will Graham je s trochou nadsázky „uzlíček nervů“, na rozdíl od předchozích, stoicky klidných představitelů této role. Faktem je, že ani Norton, ani Petersen neodpovídali úplně přesně románové předloze, což se Dancymu daří. V Harrisově knize má totiž Graham mnoho různých tiků
Ačkoliv se tato postava vyskytuje pouze v Červeném drakovi (vyjma několika málo zmínek v Mlčení jehňátek), Fuller se nebál z Willa udělat hlavní postavu celého seriálu a zasadit ho i do adaptace Hannibala, čímž samozřejmě došlo ke změnám ve fabuli původního námětu. Will se například málem dočká své „mozečkové“ scény, kdy ho Pazziho pobočníci začnou skalpovat flexou. Naštěstí pro něj ho jen naříznou, a poté ho Vergerovi lidi odvedou. Když si vezmeme, kolik toho Will přežil, je to až k neuvěření. Kromě již zmíněného otevírání lebky zaživa byl ještě pobodán do břicha (Hannibalem), postřelen, a neprávem umístěn do psychiatrické léčebny. To vše v rozmezí tří sezón.
Vztah Willa a Hannibala
Zřejmě ta nejzásadnější změna, kterou Bryan Fuller vymyslel, bylo ukázat vztah Willa a Hannibala. V předloze ani ve filmech spolu žádný nemají. Graham je prostě ten, kdo chytil Lectera, tím to končí. Fuller se ovšem odvážil ukázat, že to klidně může být celé jinak a není třeba se křečovitě držet kánonu. Jejich vztah je navíc mimořádně komplikovaný, přesto ho pokusíme rekonstruovat pravdivě a srozumitelně.
Vztah mezi nimi začíná ve chvíli, kdy Lecter najatý jako Willův psychiatr. Co se zpočátku zdá jako čistě pracovní vztah, přeroste do mnohem intimnější roviny. Jak jsem psal výše, Hannibal potřebuje přítele. Will se mu zdá jako ideální partner,
63 protože je jednak velice inteligentní, a hlavně má pocit, že jsou si víc podobní, než si Will uvědomuje. Hugh Dancy k tomu říká:
„V jistém slova smyslu je to jakoby oba chodili po Zemi úplně izolovaní, protože mají oba tak specifickou a zvýšenou mentalitu. Ne identickou, ale je to, jako byste byl jediný hráč šachů na světě, jediný, který je vůbec umí hrát. A pak jednoho dne vejdete do místnosti a tam hraje chlápek šachy. Takhle se podle mě ti dva cítí.“81
Když se poprvé setkají, Hannibal řekne Willovi, že by se mohli stát přáteli. Will, jak se zdá, tomu příliš nakloněn není, nestojí o přítele, potřebuje psychiatra. Jejich vztah se posune na novou úroveň, když Will zastřelí Garreta Jacoba Hobbse přímo před Hannibalem. To je první bod, kdy si Hannibal uvědomí, že by si mohli být podobní. I když zastřelení Hobbse bylo z Willovy strany naprosto oprávněné, Will díky tomu trpí zbytek seriálu psychickými obtížemi.82 Znamená to, že Will si váží lidského života, dokonce i toho, který si zasluhuje zabít. Hannibal si též velmi váží lidského života, jakkoliv podivně to může znít, když je kanibal. Jenže je důležité uvědomit si, Hannibal zabíjí pouze ty, kteří si to podle něj zasluhují.
Že je vztah mezi Willem a Hannibalem na jiné úrovni než u ostatních pacientů zjistíme, když se Hannibal baví se svým jiným pacientem, Franklynem. Ten se zoufale snaží být jeho přítelem, jenže Hannibal o jeho přátelství nestojí, což mu dává jasně najevo. Podle Hannibala je terapie zdrojem stability, nikoliv přátelství. To alespoň tvrdí Franklinovi, s Willem se chová jinak.
Jejich vztah dostane závažnou trhlinu ve chvíli, kdy je Will přesvědčen, že Hannibal je Chesapeakským vrahem. Tomu však nikdo kromě něho nevěří. Will se tedy pokusí Hannibala zastřelit, ale než to stačí udělat, přijde Jack Crawford a Willa postřelí. Hannibal poté jde k Willovi na návštěvu do vazby. V tuto chvíli Fuller převrací naruby slavné scény ve vězení mezi Willem a Hannibalem. Vždy tomu bylo tak, že Will jde navštívit Hannibala, nikoliv opačně. Hannibal přesto stále věří, že by
81 McLean, str. 112 82 Zjevuje se mu přízračný jelen, který ho pronásleduje, kamkoliv se hne. Je to jednak neustále připomínaný symbol Hobbsovy smrti, který oběti nabodával na paroží, a také to značí jeho vztah s Hannibalem. Ve chvíli, kdy v posledním díle druhé série Hannibal Willa pobodá, spolu s Willem a jeho vztahem k Hannibalovi umírá i jelen vedle něj. 64 mohli být s Willem přáteli, nicméně Will už s ním nechce mít nic společného a soustředí se pouze na to, aby Hannibala usvědčil z jeho zločinů.
Třetí fází jejich komplikovaného vztahu je Willovo předstírání, že se chce s Hannibalem usmířit a být jeho přítelem. Tvůrci se nás snaží přesvědčit (a poměrně se jim to i daří), že Will se chce k Hannibalovi přidat ve vraždění. To by ovšem po Hannibalově vraždě Beverly Katzové bylo naprosto absurdní. Bryan Fuller v DVD komentáři k epizodě Mizumono říká, že celá show je o heterosexuálním přátelství dvou mužů a jeho zradě. Zde se nabízí otázka, zda je jejich vztah skutečně heterosexuální, anebo jestli jde z Hannibalovy strany o platonický homosexuální vztah. „Je do mě Hannibal zamilovaný?“, ptá se Will doktorky Du Maurierové. „Ano. Ale hoříte i vy pro něj?“, oplácí mu Du Maurierová tlumeným hlasem. Všechny postavy mluví tlumeným hlasem téměř za všech okolností, což je po nějaké době poněkud iritující, zejména u Willa. Zároveň je to jeden z mála momentů, kdy postavy mluví naprosto otevřeně a dostávají přímé odpovědi na přímé otázky.
Zpět k onomu kvazihomosexuálnímu vztahu mezi Willem a Hannibalem. Na konci třetí série společnými silami zabijí Francise Dollarhydea. Poté se obejmou a Will je oba shodí dolů z vodopádu. Předtím to ale značnou dobu vypadá, že se začnou líbat, což se nakonec nestane. Teoriím o homosexuální podstatě jejich vztahu navíc nahrává i sám Fuller, který je otevřeně homosexuální autor. V rozhovoru pro TVLine říká:
„Můžete mít nějaké intimní spojení s někým, díky komu začnete zkoumat hranice vlastní sexuality. A my jsme na sexualitu ani nenarazili. Rozhodně jsme to naznačili, ale láska tam určitě je. Mezi těmi dvěma muži je láska, ale také zmatení.“83
Samozřejmě, že jsou zmatení, protože chtějí spát s Alanou Bloomovou. Ta nakonec podlehne Hannibalovi a nevěří Willovi, že by Hannibal mohl být vrah.
83 Hannibal Finale Post Mortem: Bryan Fuller on Will/Lecter Love, Bedelia's Last Supper, That Siouxsie Sioux Jam. TVLine [online]. Los Angeles: TVLine Media, 2015 [cit. 2017-08-31+. Dostupné z: http://tvline.com/2015/08/29/hannibal-series-finale-will-lecter-cliff-bryan-fuller-interview-season-4/
65
V poměrně nečekaném vývoji událostí se nakonec ukáže, že Alana Bloomová je lesbička, která se rozhodla žít s Margot Vergerovou, sestrou Masona Vergera.
Jak by vztah Willa a Hannibala dopadl, se zřejmě jen tak nedozvíme, když byl seriál zrušen. Bryan Fuller nicméně oznámil letos v srpnu na svém Twitteru, že začala oficiální jednání o natáčení čtvrté řady. Neupřesnil, jestli znovu s NBC, nebo s jinou stanicí. Je tedy dost dobře možné, že se nakonec zjistíme, jak vztah mezi Willem a Hannibalem dopadne.
2.7 Proměny témat a zápletek
Zatímco Fullerův tým si poměrně volně bral z Harrisových novel dějové zvraty a skládal je tak, jak mu to vyhovovalo („We are DJing the story“), překvapivě věrně se drželi hlavních témat Harrisových knih.
Nejzásadnějším motivem všech knih a filmů je téma proměny člověka. Nejenom proměny duševní, ale především tělesné. V Červeném drakovi se Francis Dollarhyde postupně měnil v Draka. Mluvil s ním, Drak ho pobízel ke zločinům. Dollaryhde se jím nechtěl stát, ale Drak byl nakonec silnější. Tvůrci Hannibala se rozhodli ukázat Dollarhydeovu přeměnu z knížní předlohy ve vší doslovnosti. Zatímco Michael Mann ani neukázal Dollarhydeovo tetování na zádech, protože mu připadalo, že vypadá nevěrohodně. Brett Ratner si troufnul zajít dál a ukázat celé dračí tetování. Protože tyto dvě možnosti vyčerpali režiséři před nimi, rozhodli se tvůrci Hannibala jít jedinou cestou, která jim zbývala – ukázat vše. A tak vidíme Dollarhydea, jak se mění v draka, dokonce mu roste ocas. Proměnou prochází i Buffalo Bill v Mlčení jehňátek, kdy se snaží ušít si kostým ženy poté, co mu nevyšla operace. Vizuální proměna je tedy velmi podstatný prvkem celého Hannibalovského univerza. V seriálu pak dochází k proměnám fyzickým – vrahové jsou vždy natolik zvrácení, že se snaží své oběti přeměnit v něco jiného. V pátém díle první série například padouch přeměňuje své oběti na anděly. Tvůrci přitom velmi decentně vizuálně citují podobnou vraždu z Mlčení jehňátek.
Stejně tak důležitá je ale proměna duševní. Tou prochází Will, stejně jako Hannibal. Postupem času se navzájem začínají podobat jeden druhému, i když Will si to zprvu odmítá připustit. Navzájem se ovlivňují – především Hannibal Willa. Will začne chápat Hannibalovy důvody k vraždám. Sám totiž zavraždil Garreta Hobbse, a tato vražda mu přinesla jisté
66 uspokojení, i když si ji vyčítá. Will vlastně prochází přeměnou pokaždé, když začne přemýšlet jako vrah. Návraty do jeho normálního „já“ jsou pro něj čím dál těžší.
2.8 Režijní zpracování
Série filmů s Hannibalem Lecterem měla téměř vždy štěstí na výrazné režisérské osobnosti s jasným autorským rukopisem. Režisér Červeného draka Michael Mann se spoléhal na neopakovatelnou osmdesátkovou atmosféru, podpořenou neustálými neony a velmi výrazným svícením. Zatímco romantické pasáže mezi Willem a jeho manželkou byly haleny do jasně modré barvy, scény s Dollarhydem byly ostře červené. Ze všech filmů o Lecterovi byla Mannova verze jasně nejstylizovanější (a nejstylovější), což, jak jsme viděli, mu kritici zazlívali. Mann je známý jako režisér, který velmi dbá na nejmenší detaily. Proto například ve scénách, kdy Graham sedí naproti Lecterovi ve vězení (Lecter zde nesedí za sklem), se mříže ve střihu mezi záběrem a protizáběrem nepohnou. Geometricky byly záběry vypočítány a nastaveny tak, aby byly střihy mezi Hannibalem a Willem co nejméně výrazné. Zároveň tak Mann tak chtěl vyjádřit podobnost mezi oběma postavami. Podobných stylových maličkostí je film plný.
Mlčení jehňátek v režii letos zesnulého Jonathana Demmeho pak představuje naprosto odlišnou verzi zpracování příběhu. Stejně jako Mann, i Demme má velice výrazný styl. Spoléhá na dlouhé, zneklidňující steadicamové záběry uzavřených chodeb. Na rozdíl od barvitého podání Červeného draka jsou Jehňátka vizuálně mnohem temnější, hned od úvodních černých titulků. Demmeho největší přínos pak spočíval ve způsobu snímání dialogů mezi Hannibalem Lecterem a Clarence Sterlingovou. Jeho stříhání záběru a protizáběru přímo po ose pohledu, nikoliv přes rameno, dodal hereckým výkonům mnohem větší intenzitu, mnoho záběrů pak vidíme přímo nediskovým pohledem postav – ať už Hannibala, Clarence, nebo dokonce i Buffalo Billa. Ve své době se jednalo o unikátní přístup. Jeho způsob snímání rozhovoru pak zjevně ovlivnil tvůrce, jakými jsou např. M. Night Shyamalan, nebo Paul Thomas Anderson. Po premiéře Jehňátek se na Demmeho snesla kritika pro negativní zobrazování homosexuálů a transsexuálů díky postavě Buffalo Billa. Režisér se proti tomuto nařčení samozřejmě ohradil. Můžeme jen spekulovat, jestli
67 tato kritika byl důvodem, proč se Demme rozhodl jako svůj další film natočit agitační Philadelphii.
Ridley Scott bezpochyby patří mezi nejvšestrannější režiséry své generace. V jeho filmografii najdeme natolik rozmanité filmy, jakými jsou např. klasický sci-fi horor Vetřelec, feministickou road-movie Thelma a Louise, historické 1492: Dobytí ráje, válečný Černý jestřáb sestřelen a mnoho dalších. Ihned po úspěch Gladiátora začal natáčet Hannibala. Ridley Scott na rozdíl od Demmeho nebo Manna nemá až tak výrazný rukopis. Naopak jeho filmy působí, že s nimi neměl žádnou práci, v tom nejlepším slova smyslu. Každý záběr působí naprosto automaticky, kdy by diváka ani nenapadlo, že by se dala scéna natočit nějakým jiným způsobem. Málokterý režisér má řemeslo tak zvládnuté, jako Ridley Scott. Bohužel pro něj Hannibal představuje jeden z největších omylů jeho kariéry. Nezvládnutá atmosféra, přílišný důraz na gore efekty a co je nejpřekvapivější – film není ani vizuálně zajímavý. O tom, že není zajímavý ani po příběhové stránce, už jsme se zmiňovali. Scott pojal Hannibala jako antihrdinu, spíš než čistě zápornou postavu. Toto omlouvání Hannibala je samo o sobě velmi kontroverzní, protože film říká „Ano, Hannibal je možná zvrácený, ale jsou tu i horší.“
Oproti tomu Brett Ratner mohl v Červeném drakovi jen překvapit, což se mu vlastně podařilo. Pravdou však je, že si hodně bere z Demmeho filmu, aniž by přinesl něco vlastního. Ratner cituje záběry, celé scény, snaží se natáčet dialogové výměny podobným způsobem, jakým to dělal Demme. Dokonce si i najal kameramana Dante Spinottiho, který točil už Mannova Červeného draka. Ratner ve výsledku nic nezkazil, ale ani nenadchnul, což je typické pro všechny jeho filmy.
Thomasi Webberovi připadla čest natočit nejhorší film z celé ságy, Hannibal – Zrození. Webber měl za sebou tehdy poměrně oceňovaný snímek Dívka s perlou, pojednávající o holandském malíři Johannesi Vermeerovi. Těžko říct, co producenty vedlo k tomu, že zrovna on by byl dobrou volbou pro zpracování příběhu zrození Hannibala Lectera (stejně bychom se ostatně mohli ptát i u Ratnera). Přestože měl k dispozici špatný scénář, špatné herce a malý rozpočet, není možné omluvit naprostý nedostatek napínavé atmosféry a zjednodušení Lectera na vraždící, mstící
68 se monstrum. Webber po tomto uměleckém i komerčním fiasku natočil už jen jeden film a poté přešel k televizním seriálům.
Nyní se dostáváme k Hannibalovi jako seriálu. Bryan Fuller oslovil režiséry s výrazným vizuálním rukopisem, kteří navíc natočili několik neo-noirových filmů,84 pilotní díl pak režíroval David Slade. Ten měl za sebou v době příprav Hannibala snímky V pasti, 30 dní dlouhá noc a Twilight Sága: Zatmění. Ve všech těchto filmech (snad s výjimkou Twilight Ságy) ukázal, jak silný vizuální cit má. Navíc V pasti je psychologický horor, a 30 dní dlouhá noc téměř existenciální upírský horor, jeho volba tak vyznívá poměrně logicky. V obou filmech se ke všemu odřezávají kusy těla, což už dělalo ze Sladea naprosto ideálního kandidáta. Pro Hannibala ustanovil na televizní poměry unikátní styl, založený na výrazném uměleckém svícení (každá vražda vypadá opravdu nádherně). Hannibal je natočený skutečně klasicky, v dlouhých statických záběrech. Zároveň se tvůrci rozhodli ukázat každou vraždu v co nejexplictinějším možném provedení. Krev tedy stříká na všechny strany, obvykle ve zpomalených záběrech, čímž už tak velmi estetický seriál dostává další, naturalistický rozměr. Vzhledem k úzkostlivosti amerických diváků musela být krev trochu tmavší, než normálně bývá, protože potom mohli tvůrci ukázat vraždy v delších a detailnějších záběrech.85 Seriál se vizuálně zřejmě nejvíce blíží Demmeho opusu, i když se ho nesnaží nějak kopírovat, pouze někdy velmi decentně odkazují a skládají poklonu.
Obr. 3 – „Anděl“ v Mlčení jehňátek… Obr. 4 – …a „anděl“ v Hannibalovi.
84 Např. James Foley natočil Chladnokrevně, John Dahl výtečný neo-noir Red Rock West, David Slade natočil V pasti. Všechno malé, vizuálně velmi silné snímky a scenáristicky sevřené snímky. Mezi režiséry Hannibala se objevuje i vynikající kameraman Guillermo Navarro, který natočil mnoho filmů s Guillermem del Torem, což mu dává dobré předpoklady pro režii tohoto seriálu. Výběr režisérů pro Hannibala tedy zcela určitě nebyl náhodný. 85 McLean, str. 11 69
3. Křižovatka smrti
Po dvou náročných látkách budeme na závěr rozebírat poněkud odlehčenější žánr akční komedie (a také bude tato analýza o něco kratší). Křižovatka smrti v roce 1998 udělala v Americe z představitelů hlavních rolí Chrise Tuckera a Jackieho Chana hvězdy.86 O dva roky později přišlo pokračování, ještě úspěšnější než první díl. Logicky pak následoval třetí díl, ovšem až za dalších šest let. Ten stále vynesl dost peněz, ovšem díky obřímu rozpočtu (140 milionů dolarů) to bylo podstatně méně, než u prvních dvou dílů. Za všemi třemi filmy stojí jako režisér nám dobře známý Brett Ratner. Téměř deset let od posledního filmu měl na stanici CBS premiéru seriál, velmi volně založený na postavách a situacích z první části trilogie.
3.1 Křižovatka smrti (Rush Hour, 1999)
Režie: Brett Ratner Scénář: Jim Kouf a Ross LaManna Hrají: Chris Tucker (detektiv James Carter), Jackie Chan (Detektiv Inspektor Lee), Ken Leung (Sang), Tom Wilkinson (Griffin/Juntao), Tzi Ma (Konzul Han), Chris Penn (Clive) a další
Rozpočet: 33 000 000 dolarů Celosvětové tržby: 244 386 864 dolarů
Každý z dílů Křižovatky smrti má nějakou zápletku, ale ty ve výsledku téměř překáží. V první části je hongkongský Inspektor Lee po neúspěšném zátahu na překupníky drog vyslán do Ameriky, aby pomohl s vyšetřováním únosu dcery hongkongského velvyslance. Tam ho ale nikdo nechce, protože si o něm detektivové myslí, že je neschopný a jen by přidělával potíže. Proto ho přidělí detektivu Jamesi Carterovi, který rychleji mluví, než jedná. Carter se cítí tímto úkolem ponížen. Postupem času se ale s Leem zpřátelí a spolu vyřeší případ unesené dcery, ukradených drog a zachrání vzácnou sbírku čínského umění. Samozřejmě děj není u této buddy komedie podstatný. Důležité je, jaká je chemie mezi Carterem a Leem, to je základem každé buddy komedie, protože jakmile neexistuje chemie mezi
86 Alespoň to platí pro Jackieho Chana. Ve zbytku světa byl v té době už dávno legendou. 70 dvěma hlavními představiteli, má film/seriál velký problém. Další velice důležitým prvkem jsou krkolomné bitky Jackieho Chana a v neposlední řadě také hlášky Chrise Tuckera. Jeden příklad za všechny:
Carter: Zavři hubu. Tohle není demokracie. Lee: Ale ano, je. Carter: Ne, to není. Teď seš ve Spojenejch státech Jamese Cartera. Jsem císař a král. Jsem Michael Jackson a ty malej kluk. Děláš, co chci já.
Režisér je tu s trochou nadsázky jen od toho, aby postavil kameru a dal filmu rytmus ve střižně. To se Ratnerovi nepochybně velice dobře povedlo (tentokrát bez nadsázky). Křižovatka smrti přinesla ozvláštnění do jinak klasicky vystavěného příběhu tím, že její dva hlavní hrdinové jsou Asiat a Afroameričan. Do té doby bývalo obvyklejší spojení běloch/afroameričan (např. Smrtonosná zbraň). Touto neobvyklou vztahovou dynamiku dvou hlavních postav, kdy jedním z hrdinů je akrobatický Číňan a druhým prostořeký černoch, se film odlišoval od ostatních zástupců svého žánru.87 Navíc se zde objevovalo vděčné komediální téma „cizinec přijíždí do prostředí, které nezná“, jenž film vytěžil tak akorát.
Film byl natolik úspěšný, že logicky přišla na řadu dvě pokračování, kdy se zvedaly náklady a snižovaly výdělky. Křižovatka smrti 2 (90 milionů rozpočet/347 milionů tržby) sledovala ten stejný postup, jen v obráceném gardu. Carter a Lee se vydají do Hongkongu na dovolenou. Když ovšem vybuchne americká ambasáda a zabije dva americké agenty, Carter a Lee začnou bojovat proti hongkongským triádám. Ve třetím díle Křižovatka smrti 3 – Tentokráte v Paříži (140 milionů rozpočet/258 milionů tržby) se vydávají hlavní hrdinové do Paříže, kde to nezná pro jistotu ani jeden, z čehož by měl plynout humor. Série tu ovšem poněkud ztratila svůj drive, kdy je Jackie Chan očividně v některých scénách zastupován kaskadérem
87 Slogan na české videokazetě Křižovatky smrti dokonce zněl „Nejrychlejší ruce východu vs. neujkecanější huba západu“. 71 a příběh už je natolik řídký, že celý film má pouze 87 minut.88 Alespoň se zde objeví Roman Polanski v roli francouzského detektiva, který hrdinům provede přes jejich protesty rektální prohlídku. Navíc je zde úžasná dialogová výměna se slepým Číňanem jménem Yu, což vede k velkým zmatkům, těžko přeložitelným do češtiny, když se ho Carter zeptá „Who are you?“.
I když kvalita série s každým dalším dílem poněkud klesla, stále si udržovala svou úroveň. Chemie mezi Chanem a Tuckerem fungovala i ve třetím díle a režie byla stále stejně svižná. Zřejmě kvůli pokročilému věku Jackieho Chana a stále se zvyšujícím finančním nárokům Chrise Tuckera bylo upuštěno od plánovaného čtvrtého dílu. Tvůrci se rozhodli přesunout film na televizní obrazovku, protože série byla stále dostatečně populární.
3.2 Kontext vzniku seriálu, zpracování
Název: Křižovatka smrti Rok výroby: 2016 Počet epizod: 13 Stanice: CBS Produkční společnosti: Doozer, RatPac Television, New Line Cinema, Warner Bros. Television Žánr: akční komedie Vysílací čas: původně každý čtvrtek ve 22:00, od 23. června přesunuto na sobotu ve 21:00 Showrunner: Steve Franks, Bill Lawrence, Blake McCormick Hrají: Justin Hires (detektiv James Steven Carter), Jon Foo (detektiv Jonathan Lee), Aimee Garciová (seržantka Didi Diazová), Page Kennedy (Gerald Page), Wendie Malick (kapitán Lindsay Cole)
Křižovatka smrti byla ohlášena poprvé na serveru deadline.com. Už tehdy nezněly zprávy úplně příznivě: „Navzdory několika zádrhelům hned ze začátku, které zahrnovaly velice dlouhý castingový výběr dvou hlavních protagonistů a smíšené
88 Při 140 milionovém rozpočtu tak jedna minuta filmu vyšla na 1,6 milionu dolarů. Na komedii je to neskutečná suma. 72 první ohlasy, pilot Křižovatky smrti, jež napsali Bill Lawrence a Blake McCormick a režíroval ho Jon Turteltaub, nabral seriál trochu síly, kterými umocnil své šance.“89 Po peripetiích, kdy musel přijít třetí showrunner Steve Franks (a to i dva bylo neobvyklé číslo), seriál dopremiéroval 31. března na stanici CBS. Pilotní díl sledovalo 5,04 milionu diváků a odtamtud už počet diváků jen klesal. CBS tedy na nic nečekala a začala odstraňovat následky tak rychle, jak jen to šlo.
Už 16. května, tedy šest týdnů od premiéry, CBS oznámila, že nebude natáčet druhou sezónu. O dalších třináct dní později pak seriál úplně stáhla z vysílání. Vrátila ho zpět až o měsíc později, aby „spálila“90 zbylé epizody. Dala seriál do nejhoršího programového slotu (sobota večer) a potichu seriál nechala běžet. Seriál se nelíbil kritikům ani divákům (i když měl paradoxně lepší sledovanost jak Hannibal), na Rotten Tomatoes je pouze 24% recenzí pozitivních při průměrném hodnocení 4,5/10.
Seriál je koncipován jako čistě procedurální sitcom. V každém dílu Carter a Lee řeší jeden případ. Jediná lehce serializovaná linka zahrnuje Leeovu sestru, která nejprve vypadá, že se přidala ke zlosynům, aby se nakonec ukázalo, že je ve skutečnosti dvojitý agent.
Jak jsme říkali výše: nejdůležitější na tomto typu komedie je chemie mezi hlavními představiteli. Bohužel, v seriálu se žádná nevyskytuje. Mezi Justinem Hiresem a Jonathanem Choo není žádné popichování, ani kamarádství, čímž pádem nefungují ani hlášky. Kvůli tomu se divák sotva kdy zasměje, navíc akce se snaží tvářit na poměry sitkomu poměrně realisticky, což seriálu také neprospívá. Zápletky jsou v každém dílu neuvěřitelně generické, viz celá linka Leeovy sestry. O té od první chvíle je nám jasné, že se rozhodně nepřidala ke gangu, když ona sama na začátku je detektiv, a její bratr je detektiv. Nicméně tvůrci nám její odhalení představují jako velkou pointu.
89‚Limitless’, ‘Rush Hour’, ‘Criminal Minds’ Spinoff, ‘Code’, ‘Life’ Among CBS Orders. Deadline [online]. Los Angeles: Penske, 2015 [cit. 2017-08-31+. Dostupné z: http://deadline.com/2015/05/limitless-rush-hour-criminal-minds-spinoff-life-in-pieces-jane-lynch- cbs-series-orders-1201423198/ 90 Původní anglický termín „burning off“ se v televizích používá pro zavržené televizní seriály, o kterých stanice ví, že v nich nebude dále pokračovat. Obvykle jsou tyto pořady přesunuty do mnohem méně důležitých časových slotů, případně přesunuty na nevýznamné sesterské stanice, či pozastaveny na neurčito. 73
Seriál si z filmů bere pouze dvě hlavní postavy a výchozí zápletku, kdy detektiv Lee přijíždí do Los Angeles, aby vyšetřil případ zmizelých terakotových soch. Dostane ho na starosti detektiv James Carter. Ti dva téměř okamžitě začnou spolupracovat jako skuteční parťáci. Není dost dobře pochopitelné, proč se tvůrci takto rozhodli, když se seriál tímto jen dále ochuzuje o možnosti komediálních výstupů.
Režisérem pilotního dílu byl Jon Turteltaub, což je poměrně známé jméno. Má na kontě filmy jako Lovci pokladů, Lovci pokladů: Kniha tajemství, Čarodějův učeň nebo Frajeři ve Vegas. Turteltaub doopravdy filmařsky uspěl v kariéře jenom dvakrát, a to s filmy Kokosy na sněhu a Fenomén. Má velmi nevýrazný styl, ale je to je to decentní, neurážející tvůrce, což není v tomto případě na škodu. Jak jsme říkali, zde stačí v podstatě jen postavit kameru, nechat herce říkat jejich hlášky (případně jim dát prostor pro improvizaci), a především dát filmu/seriálu tempo ve střižně. Bohužel, Turteltaub nejen, že nezvládá akci, ale ani dialogové výměny mu nejdou. Je to vina nejen jeho, ale i herců, a především scenáristů, kteří nebyli schopni vymyslet vtipné dialogy. Navíc je tu opět problém s akcí, stejně jako u Terminátora. Je jasné, že Jon Foo není Jackie Chan, a nemůže provádět stejné kaskadérské kousky. Bohužel je v seriálu poměrně značně viditelné použití kaskadéra v každém druhém záběru. Akce je navíc špatně sestříhaná. Krása asijských bojových filmů spočívá v tom, že režiséři nechali kameru běžet a jen se snažili stíhat akci, kterou zabírali téměř výhradně v celku. Mělo to jednoduchý důvod: choreografie soubojů byla natolik komplikovaná a promyšlená, že střihy by ji jenom více zkomplikovaly a udělaly nepřehlednou. Brett Ratner tohle pochopil a nechal Jackieho Chana, aby dělal, co umí nejlépe. Turteltaub (a nejen on, všichni ostatní režiséři Křižovatky smrti) však akci rozstříhá, tudíž bojové scény jsou nepřehledné, a i to, co je vidět, je nezajímavé a mnohokrát viděné.
Nakonec nejzajímavější na celém seriálu jsou jména režisérů, kteří se na něm podíleli. Najdeme zde například Petera Wellera (hrál původního RoboCopa ve filmu z roku 1987), nebo téměř osmdesátiletého Johna Badhama, režiséra Horečky sobotní noci.
74
Tyto sympatické kuriozity ovšem nemohou zakrýt fakt, že Křižovatka smrti je naprosto neinspirativní, šablonovitá a ve výsledku hrozně nudná. Což je u komedie asi ten největší hřích.
75
4. Závěr
Cílem této práce bylo naleznout způsoby, jakým seriáloví tvůrci v dnešní době převádí dříve populární filmové značky do televizní podoby. Samozřejmě nejde najít nějaký jednotný klíč, každý producent a showrunner má jiný přístup a vizi. Celkově jde ovšem vysledovat trend, kdy se tvůrci drží spíše osvědčených linek a s nimi pak pracují dle vlastního uvážení.
Tento přístup má nepochybně svá pro i proti. Pozitivní je, že diváci jsou seznámení s postavami a původními filmy, tvůrci se například nemusí zdržovat se spoustou expozičních dialogů, které by jinak byly nezbytné. Na druhou stranu tím, že diváci mají zažitou určitou představu o postavách, jak by se měly chovat a jak vypadat a jak by se měl příběh dále odvíjet, mají tvůrci pozici znesnadněnou. To se ukázalo například na námi analyzovaném seriálu Terminátor: Příběh Sarah Connorové. Hollywood se minimálně poslední dekádu spoléhá na remaky, rebooty a sequely. Filmy i seriály mají větší výhodu, když mají za sebou ihned rozpoznatelnou značku. Na druhou stranu se začínají adaptovat i filmy, u kterých nejspíš ani diváci nechtějí jejich seriálové pokračování, jak se ukázalo v případě Křižovatky smrti.
Podrobnými analýzami seriálů Terminátor: Příběh Sarah Connorové a Hannibal jsme ukázali, jakým způsobem pracují s původními předlohami televizní scenáristé. Zatímco Terminátor se příliš spoléhal na odkazy a nenabídnul dostatečně zajímavý svět, Hannibal se oproti tomu vydal mnohem svébytnější cestou, i když respektoval své předchůdce. Křižovatka smrti pak byla pouze velmi špatná po všech stránkách. Na základě tohoto vzorku můžeme tedy tvrdit, že je potřeba mít výrazného showrunnera s jasnou vizí, který najme výrazné režisérské osobnosti, aby mohl vzniknout zajímavý seriál.
Zdá se, že trend seriálů založených na slavných filmových předlohách bude nadále pokračovat. Někdy to vyjde, a někdy ne. Pokud však budou některé alespoň stejně tak kvalitní, jako Hannibal, nikdo se nebude zlobit.
76
5. Použité informační zdroje 5.1 Knižní zdroje
Hello, Dr. Lecter. WESTFALL, Joseph, ed. Hannibal Lecter and philosophy: The Heart of the Matter [online]. Chicago: Open Court, 2016 [cit. 2017-08-31]. ISBN 978-0- 8126-9913-5.
Psychopaths, Outlaws and Us. WESTFALL, Joseph, ed. Hannibal Lecter and philosophy: The Heart of the Matter [online]. Chicago: Open Court, 2016 [cit. 2017- 08-31]. ISBN 978-0-8126-9913-5.
THOMPSON, Kristin a David BORDWELL. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 2., opr. vyd. Přeložila Helena BENDOVÁ. V Praze: Akademie múzických umění, 2011. ISBN 978-80-7331-207-7.
MCLEAN, Jesse. The Art and Making of Hannibal: The Television Series. 1. London: Titan Books, 2015. ISBN 9781783295753.
5.2 Internetové zdroje
LITTLETON, Cynthia. Scripted shows get marketing priority: Fox concentrating on 'Terminator'. In: Variety [online]. U.S.: Penske, 2008 [cit. 2017-02-07+. Dostupné z: http://variety.com/2008/tv/features/scripted-shows-get-marketing-priority- 1117978917/
Review: ‘The Terminator’. Variety [online]. , 1 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: http://variety.com/1983/film/reviews/the-terminator-1200425896/
Review: ‘The Terminator’. In: Variety [online]. Los Angeles: Variety Media, 1983 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: http://variety.com/1983/film/reviews/the-terminator- 1200425896/
Terminator joins movie archive. BBC [online]. London: BBC, 2008 [cit. 2017-08-01]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/7804404.stm
Review/Film; In New 'Terminator,' The Forces of Good Seek Peace, Violently. The New York Times: Breaking News, World News & Multimedia [online]. New York: The New York Times Company, 1991 [cit. 2017-08-01]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1991/07/03/movies/review-film-in-new-terminator-the- forces-of-good-seek-peace-violently.html
77
The Sarah Connor Chronicles Gets Big Push from Fox.Broadcasting & Cable: Tv Business News From Broadcast to Cable to Digital [online]. New York: NewBay Media, 2007 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: https://www.broadcastingcable.com/news/programming/sarah-connor-chronicles- gets-big-push-fox/30913
Her future is looking brighter. Los Angeles Times: California, national and world news [online]. Los Angeles: Los Angeles Times, 2008 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: http://articles.latimes.com/2008/jan/11/entertainment/et-sarah11
Review: ‘Terminator: The Sarah Connor Chronicles’. Variety[online]. New York: Penske Media Corporation, 2008 [cit. 2017-08-01+. Dostupné z: http://variety.com/2008/scene/markets-festivals/terminator-the-sarah-connor- chronicles-3-1200553742/
Review: 'Terminator: The Sarah Connor Chronicles' is a running gag. SFGATE: San Francisco Bay Area - News, Bay Area News, Sports, Business, Entertainment, Classfields [online]. San Francisco: Hearst Communications, 2008 [cit. 2017-08-01]. Dostupné z: http://www.sfgate.com/tv/article/Review-Terminator-The-Sarah- Connor-Chronicles-3231440.php
I Am James Cameron. AMA. In: Reddit: the front page of the internet [online]. San Francisco: Condé Nast Publications, 2014 *cit. 2017-08-01+. Dostupné z: https://www.reddit.com/r/IAmA/comments/22uz4m/i_am_james_cameron_ama/
POČÍTADLO FILMOVÝCH ZÁBĚRŮ [online]. [cit. 2017-08-02].
`Manhunter` Menaced By Overstyled Quarry. Chicago Tribune..[online]. Chicago: Tribune Publishing, 1986 [cit. 2017-08-29+. Dostupné z: http://articles.chicagotribune.com/1986-08- 15/entertainment/8603010141_1_manhunter-killer-graham
Red Dragon. In: Roger Ebert [online]. Chicago: EbertDigital, 2002 [cit. 2017-08-29]. Dostupné z: http://www.rogerebert.com/reviews/red-dragon-2002
MOORE, Roger. Hannibal Lecter completes his journey in 'Hannibal Rising'. In: PopMatters [online]. Chicago: PopMatters, 2007 [cit. 2017-08-29+. Dostupné z: http://www.popmatters.com/article/hannibal-lecter-completes-his-journey-in- hannibal-rising/
SPÁČILOVÁ, Mirka. Červený drak: Jak Hannibal snědl muzikanty.Mladá Fronta DNES. MAFRA, 2002, 12, 1. ISSN 1210-1168.
78
Television review: 'Hannibal' drains the mirth out of Lecter. Los Angeles Times [online]. Los Angeles: Tronc, 2013 [cit. 2017-08-30+. Dostupné z: http://articles.latimes.com/2013/apr/04/entertainment/la-et-cm-review-hannibal- tv-20130404
Hannibal Finale Post Mortem: Bryan Fuller on Will/Lecter Love, Bedelia's Last Supper, That Siouxsie Sioux Jam. TVLine [online]. Los Angeles: TVLine Media, 2015 [cit. 2017-08-31+. Dostupné z: http://tvline.com/2015/08/29/hannibal-series-finale- will-lecter-cliff-bryan-fuller-interview-season-4/
‘Limitless’, ‘Rush Hour’, ‘Criminal Minds’ Spinoff, ‘Code’, ‘Life’ Among CBS Orders. Deadline [online]. Los Angeles: Penske, 2015 [cit. 2017-08-31+. Dostupné z: http://deadline.com/2015/05/limitless-rush-hour-criminal-minds-spinoff-life-in- pieces-jane-lynch-cbs-series-orders-1201423198/
79
6. Seznam ilustrací
Obrázek č. 1: T-800 v policejním autě
Obrázek č. 2: 3x Hannibal Lecter – Cox, Hopkins, Mikkelsen
Obrázek č. 3: „Anděl“ v Mlčení jehňátek…
Obrázek č.4: …a „anděl“ v Hannibalovi
80