JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH ZEM ĚDĚLSKÁ FAKULTA

Studijní program: N4106 Speciální zem ědělství Studijní obor: Biologie a ochrana zájmových organism ů Katedra: Biologických disciplín Vedoucí katedry: doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE Plži Přírodní rezervace Oheb

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Michal Berec, Ph.D. Konzultant diplomové práce: doc. RNDr. Oleg Ditrich CSc.

Autor: Bc. Jana Kadavá

České Bud ějovice, duben 2011

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě (v úprav ě vzniklé vypušt ěním vyzna čených částí archivovaných Zem ědělskou fakultou JU) elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách.

Datum: 16.4.2011 Podpis:

Mé pod ěkování pat ří p ředevším vedoucímu práce Mgr. Michalu Berecovi, Ph.D. za vedení mé práce a konzultantovi doc. RNDr. Olegu Ditrichovi CSc.. Díky pat ří též všem, kteří mi poskytli pot řebné informace, pomoc a radu p ři vzniku této práce. V neposlední řad ě chci pod ěkovat své rodin ě a p řátel ům za neocenitelnou podporu.

Abstrakt

Práce se zabývá malakofaunou P řírodní rezervace Oheb, která spadá pod Správu Chrán ěné krajinné oblasti Železné hory. V pr ůběhu práce bylo v P řírodní rezervaci Oheb a jejím ochranném pásmu nalezeno celkem 45 druh ů plž ů náležících do 21 čeledí. Nejvyšší po čet nalezených druh ů m ěla čele ď Clausiliidae, dále čele ď Zonitidae a Helicidae . Také byla zjiš ťována druhová bohatost jednotlivých lesních typ ů. Nejvíce nalezených jedinc ů náleželo k čeledi Clausiliidae, dále pak k čeledi Helicidae a Discidae . Z hlediska ekoelementu byly nejpo četn ější kategorií p řísn ě lesní druhy, potom to byla kategorie mezohygrofilní lesní druhy a druhy se st ředními nároky. Z pohledu zoogeografického rozší ření byly nejpo četn ějšími druhy skupiny eurosibi řské, dále pak eurychorní a st ředoevropské. Žádné kriticky či siln ě ohrožené druhy dle Vyhlášky 395/1992 Sb. zde nebyly nalezeny. Z hlediska Červeného seznamu ohrožených druh ů České republiky pat ří mezi zranitelné druhy nalezené na lokalit ě Vertigo alpestris a Ruthenica filograna , tém ěř ohrožené druhy Vertigo pusilla , Ena montana , Discus ruderatus , Daudebardia rufa , Macrogastra plicatula , Laciniaria plicata , Petasina unidentata a Causa holosericea . Ostatní zaznamenané druhy náleží k málo dot čeným. Nebyly zde nalezeny druhy pro území České republiky vymizelé, druhy kriticky ohrožené, ani ohrožené. Pravidelný monitoring pomáhá p ři hodnocení stavu a vývoje populací i celé rezervace.

Klí čová slova Přírodní rezervace Oheb, plži

Abstract

This work deal with malacofauna of the Nature Reserve of Oheb, which falls within the administration of the protected landscape in the area of the Iron Mountains. 45 species of gastropods belonging to 21 families were found during this work in the Nature Reserve of Oheb and its protective zone. The highest number of founded species had family Clausiliidae then family Zonitidae and Helicidae . The species richness of forest types was examined as well. The most founded specimens belonged to the family Clausiliidae then to the family Helicidae and Discidae . In terms of an ecological element, strictly forest species were the largest category, followed by semihydrophilic forest species and the species with medium demands. From the perspective of zoogeographical distribution were most numerous species from Euro-Siberian group, followed by the group of species which has a wide area and Central Europe group. Critically endangered species according to Regulation 395/1992 Coll. have not been found. In terms of the Red List of endangered species in the Czech Republic these vulnerable species: Vertigo alpestris and Ruthenica filograna , and these near threatened species: Vertigo pusilla , Ena montana , Discus ruderatus , Daudebardia rufa , Macrogastra plicatula , Laciniaria plicata , Petasina unidentata and Causa holosericea were found at the study site. Other identified species belong to tahe category of little concerned. Species belonging to the category of regionally extinct in Czech republic, critically endangered or endangered were not found. Regular monitoring helps to evaluate the status and trends of the stocks and the entire reservation.

Key words Nature Reserve Oheb, gastropods Obsah 1 Úvod...... 9 1.1 Stru čná historie malakozoologie v Čechách...... 9 1.2 Malakozoologický výzkum na Ohebu ...... 9 1.3 Oheb...... 9 1.4 Specifika hradu jako stanovišt ě...... 10 1.5 Původ plž ů P řírodní rezervace Oheb ...... 10 1.6 Přírodní rezervace Oheb ...... 10 1.6.1 Ochrana území ...... 10 1.6.2 Zm ěny rozlohy PR Oheb...... 11 1.6.3 Předm ět ochrany PR Oheb ...... 11 1.7 Cíl práce...... 11 2 Metodika ...... 12 2.1 Zkoumané území...... 12 2.1.1 Geologický popis a podklad...... 12 2.1.2 Klima ...... 12 2.1.3 Soubor lesních typ ů ...... 13 2.2 Materiál...... 16 2.2.1 Ur čení mikrolokalit...... 16 2.2.2 Odebírání a zpracování vzork ů ...... 16 2.2.3 Zna čení vzork ů...... 17 2.2.4 Ur čení jednotlivých druh ů...... 17 3 Výsledky ...... 18 3.1 Přehled nalezených druh ů plž ů a jejich za řazení ...... 18 4 Diskuse...... 26 5 Záv ěr ...... 37 6 Přehled použité literatury...... 38 7 Přílohy...... 40 Obr. 8: Typologická mapa P řírodní rezervace Oheb (1:6000)...... 40 Obr. 9: Odb ěrová místa...... 41 Obr. 10: Odb ěrová místa bez popis ů...... 42 Obr. 11-24: Nazí plži - mapy výskytu a vybrané dokladové fotografie ...... 42 Obr. 25-63: Ulitnatí plži – mapy výskytu ...... 46

1 Úvod

1.1 Stru čná historie malakozoologie v Čechách

První práce o českých m ěkkýších byly psány p řibližn ě v polovin ě devatenáctého století p řevážn ě n ěmeckými autory. Glückselig a Lehmann sbírali zejména kolem západo českých lázní. Schöbl (1860) se pokusil sestavit první p řehled českých m ěkkýš ů. Novotný se tou dobou zabýval českými mlži. Rozsáhlejším dílem je Slavíkova monografie z roku 1868 obsahující zoologické údaje, ekologické poznámky a vyobrazení. Clessina sepsal dílo o m ěkkýších Rakouska-Uherska (1887). Základním dílem o českých m ěkkýších je kniha M ěkkýši čeští od Uli čného (1892- 95). Po roce 1900 se malakologickým výzkumem zabýval Babor, Frankenberger a Petrbok, který vypracoval dva malakologické p řehledy roku 1940 a 1944 (Ložek 1956). Prodromus českých měkkýš ů (1948), Kritický p řehled československých měkkýš ů (1949) a Klí č československých m ěkkýš ů (1956), který je do dnešního dne nep řekonaný, zpracoval Ložek. V roce 1988 vydal Pfleger svou knihu M ěkkýši ur čenou spíše pro seznámení s touto skupinu živo čichů. Beran v roce 1998 sepsal metodiku Vodní m ěkkýši ČR s klí čem k ur čování jednotlivých druh ů. V sou časné dob ě se malakologii v ěnuje nap říklad Lucie Ju řičková, Luboš Beran a Vojen Ložek.

1.2 Malakozoologický výzkum na Ohebu

První zmínka o malakologickém průzkumu na Ohebu je z roku 1906. Uvádí, že zde žijí druhy Ena montana a Merdigera obscura (Vep řek a kol. 1906) . Merdigera obscura zde nebyla potvrzena žádným jiným zoologem. Culek (1943) zde nalezl zna čné množství druh ů ulitnatých plž ů. Dal podn ět k zachování této lokality a vzniku p řírodní rezervace. V roce 1971 uve řejnil výsledky svého pr ůzkumu této lokality Brabenec. Další kdo zde provád ěl pr ůzkum byla Ju řičková (2005).

1.3 Oheb

Hrad Oheb, vystav ěný v období vrcholné gotiky a poprvé p řipomínaný v zástavě sousedního hradu Vildštejna roku 1405, je již n ěkolik století opušt ěn a

9 zbyly z něj pouze rozvaliny (Vorel 1994). Jeho jméno pochází od názvu řeky Chrudimky (d říve také řečené Ohebky), která pod ním protéká (Sedlá ček 1993).

1.4 Specifika hradu jako stanovišt ě

Zřícenina hradu nabízí rozmanitá stanovišt ě orientovaná na r ůzné sv ětové strany. Roztroušené zbytky zdí vytvá ří slunná nebo naopak stinná místa s vegetací či holá se stromy nebo nechrán ěná. D ůležitý je také výskyt vápníku, který obsahuje malta použitá pro výstavbu hradu. Nejvýznamn ějšími stanovišti jsou zdi, plochy chrán ěné zdmi, chladná stinná místa, sut ě z rozpadlých zdí holé či zarostlé vegetací, listový opad, skály a místa s xerotermní vegetací (Ju řičková 2005).

1.5 Původ plž ů P řírodní rezervace Oheb

Na území Chrán ěné krajinné oblasti Železné hory (dále jen CHKO Železné hory) zatím nebyly zaznamenány žádné fosilní nálezy malakofauny (Ložek 1992). Osídlení hradu Oheb plži prob ěhlo až po jeho opušt ění lidmi. Druhy, které se zde v sou časné dob ě nacházejí, mohou pocházet z okolních les ů, které byly d říve propojeny lesními porosty s vyššími polohami Českomoravské vrchoviny (Brabenec 1971), nebo se sem dostaly pasivní cestou pomocí jiných živo čich ů a člov ěka (Culek 1943). Do jisté míry mohla mít vliv na ší ření druh ů i řeka Chrudimka.

1.6 P řírodní rezervace Oheb

1.6.1 Ochrana území

Přírodní rezervace Oheb (dále jen PR Oheb) pat ří pod Správu chrán ěné krajinné oblasti Železné hory. Jako maloplošné chrán ěné území byla vyhlášena 1. 3. 1995. Náleží do IV. kategorie IUCN, je to tedy řízená rezervace (Kopecký 2009). Chrán ěné nalezišt ě Oheb bylo z řízeno v roce 1954 na základ ě práce Culka (1943) (Brabenec 1971) a již od 3. 5. 1958 je vedena jako nemovitá kulturní památka. V rámci Natury 2000 se na části ochranného pásma rozkládá evropsky významné stanovišt ě Chrudimka. Lokální biocentrum Oheb je za řazeno v Územním systému ekologické stability. Pozemky jsou lesní o rozloze 26, 46 ha (Kopecký 2009).

10 1.6.2 Zm ěny rozlohy PR Oheb

Chrán ěné nalezišt ě Oheb zaujímalo plochu 1,5 ha (Brabenec 1971). V sou časné dob ě má P řírodní rezervace Oheb rozlohu 26,46 ha. Jádrová část p řírodní rezervace je dlouhodob ě ponechána vícemén ě samovolnému vývoji. Jižní a jihozápadní část území byla v minulosti um ěle osázena monokulturou smrku ztepilého. Místy tu roste geograficky nep ůvodní mod řín opadavý. Správa CHKO Železné hory má jako dlouhodobý cíl v Plánu pé če o PR Oheb postupnou likvidaci geograficky nep ůvodního mod řínu opadavého a p řetvo ření smrkových monokultur na lesy p řírod ě blízké.

1.6.3 Předm ět ochrany PR Oheb Na území PR Oheb jsou hlavním p ředm ětem ochrany spole čenstva acidofilních bu čin, su ťových les ů, reliktních bor ů a št ěrbinové vegetace silikátových skal a drolin. Žije zde stabilní populace zranitelného druhu holuba doup ňáka (Columba oenas ) a pravd ěpodobně tu hnízdí ohrožený druh výr velký ( Bubo bubo ). Také je to významné malakologické nalezišt ě (Kopecký 2009).

1.7 Cíl práce Práce se zabývá pr ůzkumem plž ů P řírodní rezervace Oheb. Rozši řuje dosud probádanou zónu z říceniny hradu Oheb a jejího blízkého okolí o území zbytku Přírodní rezervace Oheb. Srovnává výsledky pr ůzkumu s výsledky práce Culka (1943), Brabence (1971) a Ju řičkové (2005), kte ří zkoumali pouze u z říceniny hradu Oheb a v jejím blízkém okolí. Zkoumána je četnost výskytu druh ů na jednotlivých mikrolokalitách. Zjiš ťovány jsou biotopové preference jednotlivých druh ů a jejich ekologické nároky. Výstup práce by m ěl zp řehlednit, kde se na tomto území jednotlivé druhy či skupiny druh ů vyskytují. P řínosná by m ěla být pro Správu chrán ěné krajinné oblasti Železné hory i pro zájemce o tuto skupinu živo čich ů.

11 2 Metodika

2.1 Zkoumané území

2.1.1 Geologický popis a podklad

Ohebské krystalinikum je tvo řeno komplexem rulových hornin (ortoruly a migmatity) (Faltysová a kol. 2002). P řím ěs ortoklasu zp ůsobuje na červenalé zbarvení (Kopecký 2009). Rulové horniny jsou protkány systémem dislokací a prasklin umož ňujících hromad ění vlhkosti. Vznikají tu hluboké úzké trhliny (Culek 1943). Sut ě, balvanová mo ře a kamenitá eluvia vznikají zv ětráváním hornin. D ůležitý je skalnatý ostroh (Ohebská skála) (Kopecký 2009). Skalnatý ostroh se snižuje od VSV k ZSZ a no ří se pod hladinu Se čské p řehrady (Culek 1943). Nachází se zde zřícenina st ředov ěkého hradu Oheb (Kopecký 2009). Malta z rozpadlého zdiva a suti hradních zdí obsahuje vápno, které p řispívá k alkalizaci p ůdy tím, že neutralizuje humusové kyseliny z rostlinných zbytk ů. Dostupný vápník z malty využívají ulitnatí plži pro stavbu svých ulit (Culek 1943).

2.1.2 Klima

Železné hory p řevyšují své okolí zhruba o 300 m, proto je jejich klima zcela odlišné než klima sousedních nížin. Západní v ětry z nížin narážejí na strmý jihozápadní okraj poho ří a stoupají 250 – 300 m. P ři vzestupu se ochlazují a dochází ke srážení vlhkosti a následným mlhám či v ětším srážkám. Ve výšce 500 – 600 m n. m. se sražená vlhkost drží déle než v okrajových nížinách. Vyšší nadmo řská výška se zmín ěnými srážkami zp ůsobuje pr ůměrn ě nižší teploty, než jaké jsou v sousedních nížinách. Oheb se nachází poblíž jihozápadního okraje Železných hor. Údolí Chrudimky u Ohebu vytvá ří V – Z sm ěrem hluboký meandr, čímž je chrán ěna jižní strana p řed p římými chladnými v ětry od severu. P řilehlá p řehrada zvyšuje vzdušnou vlhkost (Culek 1943).

12 2.1.3 Soubor lesních typ ů

Lokalita Charakteristika Celkový Po čet odb ěrů / (Kopecký 2009) po čet odb ěrů den 0Z Reliktní bor zaujímá rozlohu 8 1 / 2.4.2010 2, 70 ha p řevažuje zde 1 / 29.4.2010 borovice lesní ( Pinus 3 / 19.6.2010 sylvestris ). Menší zastoupení 3 / 7.10.2010 tu má b říza b ělokorá ( Abies alba ), buk lesní ( Fagus sylvatica ) a dub zimní (Quercus petraea ). 5K Kyselá jedlová bu čina je na 9 1 / 2.4.2010 celkové ploše 6, 95 ha 1 / 29.4.2010 nejpo četn ějším druhem je 1 / 29.5.2010 zde buk lesní ( Fagus 1 / 19.6.2010 sylvatica ) dále v sestupném 5 / 5.9.2010 po řadí jedle b ělokorá ( Abies alba ), smrk ztepilý ( Picea abies ), borovice lesní ( Pinus sylvestris ) a b říza b ělokorá (Betula pendula ). 5S Sv ěží jedlové bu čin ě o 4 1 / 2.4.2010 rozloze 5, 45 ha dominuje 1 / 29.4.2010 jedle b ělokorá ( Abies alba ) a 1 / 29.5.2010 buk lesní ( Fagus sylvatica ) 1 / 19.6.2010 v menším množství se zde vyskytují javor klen ( Acer pseudoplatanus )a smrk ztepilý ( Picea abies ). 5N Kamenitá kyselá jedlová 4 1 / 2.4.2010 bu čina zaujímá plochu 3, 70 1 / 29.4.2010 ha nejpo četn ějšími druhy 2 / 29.5.2010 (řazeno sestupn ě) jsou zde

13 buk lesní ( Fagus sylvatica ), jedle b ělokorá ( Abies alba ), smrk ztepilý ( Picea abies ) a javor klen ( Acer pseudoplatanus ). 5A Klenové bu čin ě o rozloze 4, 20 2 / 2.4.2010 45 ha dominuje buk lesní 2 / 29.4.2010 (Fagus sylvatica ) dále pak 1 / 29.5.2010 v sestupném po řadí jedle 2 / 19.6.2010 bělokorá ( Abies alba ), javor 9 / 1.8.2010 klen ( Acer pseudoplatanus ), 2 / 5.9.2010 jilm horský ( Ulmus glabra ), 2 / 7.10.2010 lípa malolistá ( Tilia parvifolia ) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ). 5J Su ťová javo řina zaujímá 9 1 / 2.4.2010 plochu 2, 41 ha 1 / 29.4.2010 dominantními druhy jsou zde 3 / 29.5.2010 buk lesní ( Fagus sylvatica ) a 4 / 7.10.2010 javor klen ( Acer pseudoplatanus ), dále pak v sestupném po řadí jedle bělokorá ( Abies alba ), jilm horský ( Ulmus glabra ), jasan ztepilý ( Fraxinus excelsior ), smrk ztepilý ( Picea abies ) a lípa malolistá ( Tilia parvifolia ). 5Y Skeletové jedlové bu čin ě o 8 2 / 2.4.2010 rozloze 2, 20 ha dominuje 2 / 29.4.2010 buk lesní ( Fagus sylvatica ). 1 / 29.5.2010 Dále se zde vyskytuje jedle 2 / 19.6.2010 bělokorá ( Abies alba ), b říza 1 / 5.9.2010

14 bělokorá ( Betula pendula ), smrk ztepilý ( Picea abies ), borovice lesní ( Pinus sylvestris ) a javor klen ( Acer pseudoplatanus ).

Porovnání p řirozené a sou časné skladby lesa (Kopecký 2009)

Název d řeviny Sou časné Sou časné Přirozené Přirozené zastoupení zastoupení zastoupení zastoupení (ha) (%) (ha) (%) Jehli čnany smrk ztepilý 12,62 45,3 1,29 4,6 (Picea abies ) borovice lesní 2,29 8,2 2,43 8,7 (Pinus sylvestris ) jedle b ělokorá -- -- 8,55 30,7 (Abies alba ) mod řín opadavý 0,06 0,2 -- -- (Larix decidua ) Listná če bříza b ělokorá 3,49 12,5 0,49 1,7 (Betula pendula ) buk lesní 7,83 28,1 13,01 46,7 (Fagus sylvatica ) Dub zimní -- -- + + (Quercus petraea ) jilm horský -- -- 0,24 0,9 (Ulmus glabra )

15 jasan ztepilý 0,06 0,2 0,24 0,9 (Fraxinus excelsior ) javor klen (Acer 1,51 5,4 1,61 5,8 pseudoplatanus ) lípa malolistá -- -- + + (Tilia parvifolia ) Celkem 27,86 100 % 27,86 100 %

2.2 Materiál

2.2.1 Ur čení mikrolokalit Mikrolokality byly ur čeny jako soubory lesních typ ů na základ ě typologické mapy plánu pé če P řírodní rezervace Oheb na období 2009–2018. Byly vybírány tak, aby byly zastoupeny všechny zmapované typy porost ů a bylo p řihlíženo i ke sklonu a orientaci terénu.

2.2.2 Odebírání a zpracování vzork ů Prosevy (pozd ěji jen odb ěry) byly provád ěny na jednotlivých mikrolokalitách na místech s předpokládaným výskytem plž ů na ploše 0,5-1m 2. P řed narušením místa byla po řízena fotografie a popis místa. Narušený p ůdní povrch byl vždy upraven do „p ůvodního stavu“. Sb ěry byly provád ěny pr ůběžn ě p ři návšt ěvě lokality. Prosev byl po dokonalém vyschnutí proplaven vodou. Plovoucí p ředm ěty na hladin ě byly sebrány a znovu vysušeny. Poté byly vyt říd ěny ulity od ne čistot pomocí entomologické pinzety a binokulární lupy. Uvedený postup se mi neosv ědčil, proto jsem ho po odborné konzultaci s doc. RNDr. Olegem Ditrichem CSc. zm ěnila. Odebírala jsem povrchovou vrstvu p ůdy a hrabanku, po řádném vyschnutí jsem materiál p řebírala na bílém papí ře. Ulity jsem vybírala pomocí entomologické pinzety a entomologické lupy. Sb ěry a prosevy se uskute čnily celkem sedmkrát a to ve dnech 2.4.2010, 29.4.2010, 29.5.2010, 19.6.2010, 1.8.2010, 5.9.2010 a 7.10.2010.

16 Nazí plži byli usmrceni roztokem tabáku a poté naloženi do druhého dne do 30% a nakonec do 60% léka řského lihu. Živí plži čeledi Clausiliidae byli usmrceni prudkým zalitím horkou vodou. Přednostn ě byly sbírány prázdné schránky. U nahých plž ů byl dokladový materiál po řízen pomocí fotografií viz p říloha.

2.2.3 Zna čení vzork ů Při každém sb ěru či odb ěru, byl vzorek ozna čen datem, názvem lokality, typem mikrolokality a po řadím odb ěru na mikrolokalit ě. Dále byly u odb ěrů zjišt ěny sou řadnice pomocí GPS, popis místa, sklon a orientace svahu. U sb ěru byl zaznamenám popis místa.

2.2.4 Ur čení jednotlivých druh ů Ur čování bylo provád ěno pomocí odborné literatury (Ložek 1956) a (Horsák a kol. 2010). Za řazení do systému a název druhu byl proveden podle Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic (Ju řičková a kol. 2001). P ři ur čování nebyly vzorky pomíchány a jednotlivé druhy byly ozna čeny názvem, datem sb ěru či prosevu, názvem lokality a mikrolokality a číslem odb ěru vzorku. P řípadné pochybnosti byly konzultovány s doc. RNDr. Olegem Ditrichem CSc.. Stupe ň ochrany a ohrožení druh ů byl ur čen dle Vyhlášky 395/1992 Sb. a Červeného seznamu ohrožených druh ů České republiky (Farka č a kol. 2005).

17 3 Výsledky

3.1 Přehled nalezených druh ů plž ů a jejich za řazení

V pr ůběhu práce jsem v Přírodní rezervaci Oheb a jejím ochranném pásmu nalezla celkem 45 druh ů plž ů náležících do 21 čeledí (tab. 1). Nejvyšší po čet nalezených druh ů m ěla čele ď Clausiliidae (šest druh ů) dále čele ď Zonitidae (p ět druh ů) a Helicidae (p ět druh ů), ostatní čeledi m ěly jeden až t ři druhy (tab. 1). Druhov ě nejbohatšími lesními typy byly A5 (38 druh ů, 567 jedinc ů), 0Z (17 druh ů, 64 jedinc ů), 5J (dev ět druh ů, 51 jedinc ů), 5Y (dev ět druh ů, 45 jedinc ů) a 5K (sedm druh ů, 24 jedinc ů) (obr. 1 a obr. 2). Nevyšší po čet nalezených jedinc ů náležel k čeledi Clausiliidae (237) dále pak k čeledi Helicidae (141) a Discidae (129) a ostatní čeledi m ěly 1-77 nalezených jedinc ů (obr. 3). Z hlediska ekoelementu byla nejpo četn ější kategorie p řísn ě lesní druhy (16 druh ů), potom je to kategorie mezohygrofilní lesní druhy (mesikolní silvicoly - lesní druhy žijící také mimo les na mezofilních biotopech) (sedm druh ů) a druhy se st ředními nároky (často euryvalentní) (šest druh ů), ostatní kategorie m ěly jeden až t ři druhy (obr. 4). Z pohledu zoogeografického rozší ření byly nejpo četn ějšími druhy skupiny eurosibi řské (15) dále pak eurychorní (skupina druh ů se širokým areálem) (11) a st ředoevropské (dev ět), ostatní kategorie m ěly jeden až t ři druhy (obr. 5). Žádné kriticky či siln ě ohrožené druhy dle Vyhlášky 395/1992 Sb. zde nebyly nalezeny. Z hlediska Červené knihy ČR pat ří mezi zranitelné druhy nalezené na lokalit ě Vertigo alpestris a Ruthenica filograna , tém ěř ohrožené druhy Vertigo pusilla , Ena montana , Discus ruderatus , Daudebardia rufa , Macrogastra plicatula , Laciniaria plicata , Petasina unidentata a Causa holosericea . Ostatní zaznamenané druhy náleží k málo dot čeným. Nebyly zde nalezeny druhy pro území ČR vymizelé, kriticky ohrožené a ohrožené (Farka č a kol. 2005).

18 9 17

9 0Z 5K 5S 7 5N 2 5A 5J 4 5Y

38

Obr. 1: Po čet druh ů v jednotlivých lesních typech (0Z - reliktní bor, 5K - kyselá jedlová bu čina, 5S - sv ěží jedlová bu čina, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina, 5A - klenová bu čina, 5J - suťová javo řina a 5Y - skeletová jedlová bu čina).

24 45 64 51 2 8 0Z 5K 5S 5N 5A 5J 5Y

567

Obr. 2: Celkové po čty nalezených jedinc ů v jednotlivých lesních typech (0Z - reliktní bor, 5K - kyselá jedlová bu čina, 5S - sv ěží jedlová bu čina, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina, 5A - klenová bu čina, 5J - suťová javo řina a 5Y - skeletová jedlová bu čina).

19 Tab. 1: Souhrnná tabulka s celkovým přehledem druh ů za řazených do čeledí, po čtem nalezených kus ů jednotlivých druh ů, popisem nálezových míst a ozna čením lesních typ ů, kde byly druhy nalezeny.

Po místa Sklon místa Orientace výška Nadmo č et et jedinc Lesní typ ř ská ská 0 5 5 5 5 5 5 ů

Druh Čele ď Z K S N A J Y Pseudosuccin ea columella 1 Lymnaeidae / 0° SZ, Z 482 m Carychium 0 – 471 - tridentatum 17 Carychiidae / 10 ° SV 585 m Cochlicopa 496 - lubrica 2 Cochlicopidae / 0° J - JZ 536 m Cochlicopa 0 – 536 - lubricella 3 Cochlicopidae / 10 ° SV, J 585 m Pupilla muscorum 1 Pupillidae / 0° J 536 m Vallonia costata 1 Valloniidae / 0° JZ 496 m Vallonia pulchella 2 Valloniidae / 0° JZ 496 m Acanthinula 452 - aculeata 5 Valloniidae / 0° JZ 471 m Truncatellina 0 – 536 - cylindrica 10 Vertiginidae / 10 ° SV, J 585 m Vertigo alpestris 9 Vertiginidae / 15° S 493 m Vertigo 10 - SV, 525 - pusilla 2 Vertiginidae / 40° SZ 585 m S, SV, 0 - SZ, 452 - Ena montana 23 Buliminidae / 45° JZ 606 m S, SV, Cochlodina 0 – SZ, V, 200 - laminata 93 Clausiliidae / / / / 45° J, JZ 585 m Ruthenica 0 – 454 - filograna 50 Clausiliidae / / 45° S, SZ 606 m

20

30 Macrogastra – SV, 200 - plicatula 2 Clausiliidae / 40° SZ 525 m Clausilia pumila 1 Clausiliidae / 45° SZ 502 m 20 Laciniaria – 501 – plicata 3 Clausiliidae / 30° SV 545 m S, SV, Alinda 0 – SZ, V, 452 – biplicata 88 Clausiliidae / / 45° J, JZ, 606 m Succinea oblonga 10 Succineidae / 0° SZ, Z 482 m S, SV, SZ, V, Discus 0 – Z, J, 452 – rotundatus 127 Discidae / / / / / 90° JZ 606 m Discus ruderatus 2 Discidae / 0° JV 563 m Zonitoides SV, 482 - nitidus 7 Gastrodontidae / / 0° SZ, Z 488 m 10 Euconulus – SV, 506 - fulvus 4 Euconulidae / / / 45° SZ, J 585 m Vitrina 0 – J, SZ, 525 - pellucida 7 Vitrinidae / 30° SV 585 m Vitrea 0 – SV, 525 - diaphana 4 Zonitidae / 40° SZ, J 585 m Vitrea juv. cf. subrimata 2 Zonitidae / 10° SV 585 m 25 Aegopinella – S, V, 504 - cf. minor 3 Zonitidae / / 45° J 606 m 15 Aegopinella – 478 - cf. pura 3 Zonitidae / / 40° S 587 m Aegopinella 0 – SV, J, 496 – sp. 4 Zonitidae / / 45° JZ 545 m Perpolita hammonis 2 Zonitidae / 30° S 606 m

21 30 Daudebardia – 485 - rufa 2 Daudebardiidae / / 45° S, J 504 m S, SZ, Limax 0 – SV, Z, 374 - cinereoniger 18 Limacidae / / / / 45° J 556 m 30 Malacolimax – 374 - tenellus 2 Limacidae / / 32° S, V 525 m S, Lehmannia 0 – SV, Z, 200 – marginata 14 Limacidae / / / / / 45° J, JV 587 m Deroceras reticulatum 1 Agriolimacidae / 0° 471 m 35 S, Arion – SV, 439 – fasciatus 5 Arionidae / / / 45° SZ, J 525 m 15 Arion – S, 200 – silvaticus 8 Arionidae / / 45° SV, J 545 m 0 – S, SZ, 470 – Arion fuscus 5 Arionidae / / / / 25° Z, JV 563 m Euomphalia strigella 1 Hygromiidae / 0° SZ, Z 482 m S, Petasina 0 – SV, 454 – unidentata 10 Hygromiidae / 45° SZ 606 m S, SV, Monachoides 0 – SZ, V, 200 – incarnatus 66 Hygromiidae / / / 45° J, JZ 606 m S, SV, Arianta 0 – SZ, 374 – arbustorum 49 Helicidae / / / 45° JZ 606 m S, SV, J, Helicigona 0 – JV, 452 – lapicida 62 Helicidae / / / / 45° JZ 606 m Isognomosto S, ma SV, isognomosto 0 – SZ, 200 – mos 7 Helicidae / 45° JV 525 m

22 S, Causa 0 – SV, 448 – holosericea 18 Helicidae / / / 45° SZ,V 587 m Cepaea 0 – 496 – hortensis 5 Helicidae / / 45° J, JZ 553 m

1 17 5

1 Lymnaeidae 8 Carychiidae 21 Cochlicopidae 23 141 Pupillidae Valloniidae Vertiginidae Buliminidae Clausiliidae Succineidae 77 Discidae 237 Gastrodontidae Euconulidae 18 Vitrinidae 1 Zonitidae 34 Daudebardiidae 2 Limacidae 18 10 Agriolimacidae 7 129 Arionidae 4 Hygromiidae Helicidae 7

Obr. 3: Celkový po čet nalezených jedinc ů jednotlivých čeledí.

23 1 1 2

3

16

6

1 1 1 1 3

1 1 7

přísn ě lesní druhy petrofilní lesní druhy mezohygrofilní lesní druhy (mesikolní silvicoly), lesní druhy žijící také mimo les na mezofilních biotopech thamnofilní silvikoly, lesní druhy žijící také mimo les nebo na k řovinných biotopech siln ě hygrofilní lesní druhy, druhy vlhkých les ů silvifobní druhy, druhy otev řených stanoviš ť obecn ě samostatná kategorie pro Vallonia costata žijící i v řídkém lese samostatná kategorie pro Euomphalia strigella žijící v k řovinách xerotermních stanoviš ť i v řídkém lese termofilní a xerotolerantní druhy druhy se st ředními nároky, často euryvalentní druhy žijící na skalách i v lese vlhkomilné druhy, nevázané p římo na mok řady siln ě vlhkomilné druhy žijící v mok řadech vodní druhy

Obr. 4: Po čty nalezených druh ů (v četn ě druhu Euomphalia strigella ) za řazených do příslušných ekoelement ů (Ma ňas 2010).

24 eurychorní (skupina druh ů se širokým areálem)

1 ř 3 eurosibi ský 1 1 11 západoevropský

st ředoevropský 9

karpatský

alpský

3 15 meridionální (jihoevropský)

nep ůvodní (z jiných kontinent ů)

Obr. 5: Po čty nalezených druh ů (v četn ě druhu Euomphalia strigella ) dle zoogeografického rozší ření (skupiny) (Ma ňas 2010).

25 4 Diskuse

Nalezla jsem celkem 45 druh ů z toho 39 druh ů na z řícenin ě hradu Oheb a v jejím blízkém okolí, kde pravd ěpodobn ě hledal i Culek (1943), který zde nalezl celkem 43 druh ů ulitnatých plž ů (nahé plže nehledal). Semikvantitativní po četnosti jednotlivých druh ů a seznam druh ů nalezených Culkem jsem p řevzala z práce Brabence (1971). Z nahých plž ů jsem zde nalezla šest druh ů ( Arion fasciatus , Arion silvatisu , Limax cinereoniger , Lehmania marginata , Deroceras reticulatum a Malacolimax tenellus ). Oproti výsledk ům Culka jsem nenalezla 11 druh ů ( Platyla polita , Columella edentula , Vallonia excentrica , Punctum pygmaeum , Semilimax semilimax , Eucobresia diaphana , Oxychillus depressus , Cochlodina orthostoma , Clausilia cruciata , Balea perversa a Helix pomatia ). Naopak navíc jsem zde nalezla dva druhy ( Cochlicopa lubrica a Perpolita hammonis ). Brabenec (1971) zde (z řícenina hradu Oheb a její blízké okolí) zaznamenal 51 druh ů plž ů. P ři porovnání vlastních výsledk ů s výsledky Brabence (1971) jsem nenalezla 13 druh ů ( Platyla polita , Columella edentula , Vallonia excentrica , Punctum pygmaeum , Arion circumscriptus , Semilimax kotulae , Semilimax semilimax , Eucobresia diaphana , Oxychillus depressus , Cochlodina orthostoma , Clausilia cruciata , Balea perversa a Helix pomatia ). Navíc jsem zde nalezla t ři druhy ( Arion fasciatus , Arion silvaticus a Malacolimax tenellus ).Další kdo zde provád ěl pr ůzkum byla Ju řičková (2005). Nalezla zde celkem 38 druh ů plž ů. Na lokalit ě jsem nenalezla oproti výsledk ům Ju řičkové (2005) čty ři druhy ( Platyla polita , Punctum pygmaeum , Cochlodina orthostoma a Balea perversa ), tyto druhy mohly být p řehlédnuty. Naopak druhy neuvedené ve výsledcích Ju řičkové (2005), které jsem nalezla na Ohebu a v jeho blízkém okolí, jsou čty ři ( Cochlicopa lubricella , Discus rotundatus , Vitrea diaphana , Perpolita hammonis ; tab. 3) a ve zbytku P řírodní rezervace Oheb druhy dva ( Euomphalia strigella a Discus ruderatus ; tab. 4). Zde již pravd ěpodobně Ju řičková (2005) nezkoumala, stejn ě jako v ochranném pásmu, kde jsem nalezla t ři druhy ( Succinea oblonga , Pseudosuccinea columella a Zonitoides nitidus ; tab. 5). Nejasnou p říčinu absence v mých sb ěrech mají tyto druhy Platyla polita , Punctum pygmaeum , Cochlodina orthostoma (mohla být zam ěněna s druhem Cochlodina laminata ) a Balea perversa . V minulosti nalezených 10 druh ů, jejichž výskyt se nepoda řilo potvrdit v této práci a ani v práci Ju řičkové (2005) jsou jimi Columella edentula , Vallonia

26 excentrica , Oxychillus depressus , Clausilia cruciata , Helix pomatia , Semilimax kotulae , Semilimax semilimax , Eucobresia diaphana , Arion circumscriptus a druh Euomphalia strigella , od kterého jsem nalezla pouze prázdnou schránku, na jejímž základ ě nemohu sou časný výskyt populace tohoto druhu potvrdit. Z nalezených 45 druh ů je 16 druh ů p řísn ě lesních, t ři silvifobní (druhy otev řených stanoviš ť obecn ě), dva vlhkomilné (nevázané p římo na mok řady), jeden thamnofilní silvikol (lesní druh žijící také mimo les nebo na k řovinných biotopech) a nula hygrofilních lesní druh ů (obr. 4). Pro porovnání 10 druh ů d říve zde nalezených, ale nezaznamenaných mnou ani Ju čičkovou (2005): t ři druhy p řísn ě lesní, jeden silvifobní (druh otev řených stanoviš ť obecn ě), dva vlhkomilné (nevázané p římo na mok řady), jeden thamnofilní silvikol (lesní druh žijící také mimo les nebo na křovinných biotopech), jeden hygrofilní lesní druh a jeden mezohygrofilní lesní druh (mesikolní silvicol - lesní druh žijící také mimo les na mezofilních biotopech) viz obr. 6. Pro zajímavost z těchto nenalezených druh ů dle zoogeografického rozší ření pat ří sedm do skupiny st ředoevropské, dva do eurychorní a jeden do karpatské (obr. 7). Columella edentula mohla být p řehlédnuta, p řípadn ě na ni má negativní vliv větší zalesn ěnost a bezzásahovost v jádrové oblasti PR Oheb, protože má ráda vlhká otev řená místa bohatá na humus a vápenec zejména ve smíšených lesích. Helix pomatia se v sou časné dob ě vyskytuje v chatové oblasti u p řehrady pod hranicí lesa. Pat ří mezi lesní druhy žijící také mimo les nebo na k řovinných biotopech (Ma ňas 2010). P říčinou jeho vymizení v PR Oheb m ůže být v ětší zalesn ěnost a bezzásahovost. Ze stejného d ůvodu mohl vymizet druh Euomphalia strigella žijící v křovinách xerotermních stanoviš ť i v řídkém lese (Ma ňas 2010), od kterého jsem našla pouze prázdnou ulitu. Clausilia cruciata mohla být p řehlédnuta, žije pod k ůrou nej čast ěji jedle b ělokoré ( Abies alba ) (Ditrich in verb. 2011), d ůvodem p řehlédnutí mohou být také nízké po čty dosp ělých strom ů jedle b ělokoré ( Abies alba ). Druhy Vallonia excentrica , Semilimax kotulae , Semilimax semilimax , Eucobresia diaphana mohly být p řehlédnuty, často se vyskytují na mechových porostech (Ditrich in verb. 2011), na tyto porosty má negativní vliv nadm ěrný sešlap, p řípadn ě jejich strhávání lidmi pohybujícími se mimo cesti čky. Druhy Arion circumscriptus a Oxychillus depressus mohly být p řehlédnuty. Nov ě nalezenými druhy jsou Discus ruderatus (zbytek PR Oheb; tab. 4) a Succinea oblonga , Pseudosuccinea columella (invazní druh p ůvodem ze Severní Ameriky (Dillon 2006)) a Zonitoides nitidus (ochranné pásmo PR Oheb; tab. 5).

27 Tab. 2: Semikvantitativní odhady po četnosti jednotlivých druh ů byly odvozeny od po čtu nalezených kus ů (semikvantitativní odhad ( po čet kus ů)): / (1-10), // (11- 90) a /// (91- …).

Druh Kadavá Ju řičková Platyla polita 0 - 2 / Pseudosuccinea columella 1 / 0 - Carychium tridentatum 17 // 6 / Cochlicopa lubrica 2 / 21 // Cochlicopa lubricella 3 / 0 - Pupilla muscorum 1 / 37 // Vallonia costata 1 / 472 /// Vallonia excentrica 0 - 0 - Vallonia pulchella 2 / 52 // Acanthinula aculeata 5 / 17 // Columella edentula 0 - 0 - Truncatellina cylindrica 10 / 224 /// Vertigo pusilla 2 / 4 / Vertigo alpestris 9 / 4 / Ena montana 23 // 29 // Cochlodina laminata 93 /// 45 // Cochlodina orthostoma 0 - 2 / Ruthenica filograna 50 // 51 //

28 Macrogastra plicatula 2 / 5 / Clausilia cruciata 0 - 0 - Clausilia pumila 1 / 1 / Laciniaria plicata 3 / 46 // Alinda biplicata 88 // 249 /// Balea perversa 0 - 48 // Succinea oblonga 10 / 0 - Punctum pygmaeum 0 - 76 // Discus rotundatus 127 /// 0 - Discus ruderatus 2 / 0 - Zonitoides nitidus 7 / 0 - Euconulus fulvus 4 / 10 / Vitrina pellucida 7 / 117 /// Eucobresia diaphana 0 - 0 - Semilimax kotulae 0 - 0 - Semilimax semilimax 0 - 0 - Vitrea diaphana 4 / 0 - Vitrea juv. cf. subrimata 2 / 50 // Aegopinella cf. minor 3 / 24 // Aegopinella cf. pura 3 / 90 // Aegopinella sp. 4 / 0 - Perpolita hammonis 2 / 0 - Oxychillus depressus 0 - 0 - Daudebardia rufa 2 / 3 /

29 Limax cinereoniger 18 // + / Malacolimax tenellus 2 / 0 - Lehmannia marginata 14 // + / Deroceras reticulatum 1 / 0 - Arion circumscriptus 0 - 0 - Arion fasciatus 5 / + / Arion silvaticus 8 / + / Arion fuscus 5 / + / Euomphalia strigella 1 / 0 - Petasina unidentata 10 / 21 // Monachoides incarnatus 66 // 32 // Arianta arbustorum 49 // 26 // Helicigona lapicida 62 // 72 // Isognomostoma isognomostomos 7 / 10 / Causa holosericea 18 // 10 / Cepaea hortensis 5 / 54 // Helix pomatia 0 - 0 - Celkem druh ů 45 38

30 Tab. 3, 4 a 5: Semikvantitativní odhady po četnosti jednotlivých druh ů z výsledk ů Ju řičkové (2005) a Kadavé (tab. 2), odhady Brabence a Culka jsou p řevzaty z práce Brabence (1971).

Zřícenina hradu Oheb a blízké okolí

Druh Kadavá Ju řičková Brabenec Culek Platyla polita 0 - 2 / / // Carychium tridentatum 17 // 6 / // /// Cochlicopa lubrica 2 / 21 // / - Cochlicopa lubricella 3 / 0 - // // Pupilla muscorum 1 / 37 // // / Vallonia costata 1 / 472 /// /// /// Vallonia excentrica 0 - 0 - / // Vallonia pulchella 2 / 52 // /// /// Acanthinula aculeata 5 / 17 // // // Columella edentula 0 - 0 - // / Truncatellina cylindrica 10 / 224 /// /// /// Vertigo pusilla 2 / 4 / // / Vertigo alpestris 9 / 4 / / // Ena montana 23 // 29 // /// /// Cochlodonia laminata 93 /// 45 // /// // Cochlodonia orthostoma 0 - 2 / /// // Ruthenica filograna 50 // 51 // /// /// Macrogastra plicatula 2 / 5 / /// /

31 Clausilia cruciata 0 - 0 - // / Clausilia pumila 1 / 1 / /// / Laciniaria plicata 3 / 46 // /// /// Alinda biplicata 88 // 249 /// /// /// Balea perversa 0 - 48 // /// /// Punctum pygmaeum 0 - 76 // // /// Discus rotundatus 127 /// 0 - /// /// Euconulus fulvus 4 / 10 / // / Vitrina pellucida 7 / 117 /// /// /// Eucobresia diaphana 0 - 0 - // // Semilimax kotulae 0 - 0 - / - Semilimax semilimax 0 - 0 - // // Vitrea diaphana 4 / 0 - // / Vitrea juv. cf. subrimata 2 / 50 // /// /// Aegopinella cf. minor 3 / 24 // // /// Aegopinella cf. pura 3 / 90 // /// /// Aegopinella sp. 4 / 0 - - - Perpolita hammonis 2 / 0 - // - Oxychillus depressus 0 - 0 - / / Daudebardia rufa 2 / 3 / / ? Limax cinereoniger 18 // + / / - Malacolimax tenellus 2 / 0 - - - Lehmannia marginata 14 // + / / -

32

Deroceras reticulatum 1 / 0 - / - Arion circumscriptus 0 - 0 - / - Arion fasciatus 5 / + / - - Arion silvaticus 8 / + / - - Petasina unidentata 10 / 21 // // / Monachoides incarnatus 66 // 32 // /// /// Arianta arbustorum 49 // 26 // /// /// Helicigona lapicida 62 // 72 // /// /// Isognomostoma isognomostomos 7 / 10 / // / Causa holosericea 18 // 10 / / / Cepaea hortensis 5 / 54 // / / Helix pomatia 0 - 0 - / /

Zbytek PR Oheb

Druh Kadavá Ju řičková Brabenec Culek Discus ruderatus 2 / 0 - - - Limax cinereoniger 18 // + / / - Malacolimax tenellus 2 / 0 - - - Lehmannia marginata 14 // + / / - Deroceras reticulatum 1 / 0 - / - Arion circumscriptus 5 / + / / -

33

Arion fasciatus 8 / + / - - Arion silvaticus 5 / + / - - Arion fuscus 0 - 0 - / - Euomphalia strigella 1 / 0 - / /

Ochranné pásmo PR Oheb

Druh Kadavá Ju řičková Brabenec Culek Pseudosuccinea columella 1 / 0 - - - Succinea oblonga 10 / 0 - - - Zonitoides nitidus 7 / 0 - - -

34 přísn ě lesní druhy

thamnofilní silvikoly, lesní druhy žijící také mimo les nebo na křovinných biotopech

1 hygrofilní lesní druhy

3

2 silvifobní druhy, druhy otev řených stanoviš ť obecn ě

samostatná kategorie pro Euomphalia strigella 1 1 žijící v k řovinách xerotermních stanoviš ť i ř 1 1 v ídkém lese vlhkomilné druhy, nevázané p římo na mok řady

mezohygrofilní lesní druhy (mesikolní silvicoly), lesní druhy žijící také mimo les na mezofilních biotopech

Obr. 6: Druhy d říve nalezené, ale nezaznamenané mnou ani v práci Juřičkové (2005) a jejich za řazení do p říslušných ekoelement ů (Ma ňas 2010).

35 1 2 eurychorní (skupina druh ů se širokým areálem)

st ředoevropský

karpatský

7

Obr. 7: Druhy d říve nalezené, ale nezaznamenané mnou ani v práci Juřičkové (2005) a jejich za řazení dle zoogeografického rozší ření (skupiny) (Ma ňas 2010).

36 5 Záv ěr

- cílem práce byl pr ůzkum plž ů P řírodní rezervace Oheb a porovnání výsledk ů s výsledky pr ůzkum ů Culka (1943), Brabence (1971) a Ju řičkové (2005) - sb ěry, prosevy a odb ěry byly provád ěny na mikrolokalitách r ůzných lesních typ ů a to dne 2.4.2010, 29.4.2010, 29.5.2010, 19.6.2010, 1.8.2010, 5.9.2010 a 7.10.2010 - bylo nalezeno 761 jedinc ů plž ů pat řících k 45 druh ům a náležících do 21 čeledí - nep řítomnost 10 druh ů ve výsledcích mých a Ju řičkové oproti výsledk ům Culka a Brabence konkrétn ě jsou to druhy Columella edentula , Vallonia excentrica , Oxychillus depressus , Clausilia cruciata , Helix pomatia , Semilimax kotulae , Semilimax semilimax , Eucobresia diaphana , Arion circumscriptus a druh Euomphalia strigella , od kterého jsem nalezla pouze prázdnou schránku, na jejímž základ ě nemohu sou časný výskyt populace tohoto druhu potvrdit - nové druhy Discus ruderatus (zbytek PR Oheb) a Succinea oblonga , Pseudosuccinea columella (invazní druh) a Zonitoides nitidus (ochranné pásmo PR Oheb), byly nalezeny v místech PR Oheb, kde ostatní nehledali

37 6 Přehled použité literatury

Brabenec J., 1971: Výzkumy m ěkkýš ů v Železných horách. Práce a Studie, P říroda, 3: 65–75.

Culek J., 1943: Zajímavé spole čenstvo plž ů s ulitou na z říceninách hradu Oheb v Železných horách. Rozpravy České akademie v ěd a um ění (T řída II - matematicko- přírodnická), 53: 1-25.

Dillon R. T., Jr., Watson B.T., Stewart T. W., 2006: The freshwater gastropods of North America. Internet address: http://www.fwgna.org (staženo dne 12.3.2011)

Faltysová H., Bárta F. a kol., 2002: Pardubicko. Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha, 314 s.

Farka č J., Král D., Škorpík M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druh ů České republiky, Bezobratlí (List of threatened species in the Czech Republic, Invertebrates.). Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha, 760 s.

Horsák M., Ju řičková L., Beran L., Čejka T., Dvo řák L., 2010: Komentovaný seznam m ěkkýš ů zjišt ěných ve volné p řírod ě České a Slovenské republiky [Annotated list of mollusc species recorded outdoors in the Czech and Slovak Republics]. Malacologica Bohemoslovaca, Suppl. 1: 1–37. Online serial at 10-Nov-2010.

Ju řičková L., Horsák M., Beran L., 2001: Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, 65: 25-40.

Ju řičková L., 2005: M ěkkýši (Mollusca) hrad ů jako ekologického fenoménu. Malacologica Bohemoslovaca (Sborník k 80. narozeninám RNDr. Vojena Ložka DrSc.), 3: 100-149.

38 Kopecký A., 2009: Plán pé če o P řírodní rezervaci Oheb na období 2009–2018. Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Nasavrky, 24 s.

Ložek V., 1956: Klí č československých m ěkkýš ů. Vydavatelstvo SAV, Bratislava, 437 s.

Ložek V., 1992: Železné hory ve sv ětle rozboru m ěkkýší fauny. Sborník referát ů z konference k 1. výro čí vyhlášení CHKO Železné hory, He řman ův M ěstec, 16–21.

Ma ňas M., 2010: http://www.mollusca.cz (staženo dne 13.3.2011)

Sedlá ček A., 1993: Hrady, zámky a tvrze Království českého I, Chrudimsko. Argo, Praha, 259 s.

Vep řek P. a kol., 1906: Chrudimsko a Nasavrcko, Díl I. Obraz p řírodní. Kniha řství Toužimská v Praze , 324 s.

Vorel M., 1994: Hrad Oheb. Chrudimské vlastiv ědné listy, 3: 16-17.

39 7 Přílohy

Obr. 8: Typologická mapa P řírodní rezervace Oheb (1:6000) (Kopecký 2009): 0Z – žlut ě (m řížka), 5K – hn ědě jihovýchod, 5S – fialov ě, 5N – hn ědě severozápad, 5A – zelen ě, AJ – zelen ě (m řížka), 5Y – hn ědě (m řížka)

40

Obr. 9: Odb ěrová místa

41

Obr. 10: Odb ěrová místa bez popis ů

Obr. 11-24: Nazí plži - mapy výskytu a vybrané dokladové fotografie (autorem fotografií je Jana Kadavá)

Arion fasciatus

42 Arion silvaticus

Arion fuscus

43 Limax cinereoniger

Lehmannia marginata

44 Deroceras reticulatum

Malacolimax tenellus

45 Obr. 25-63: Ulitnatí plži – mapy výskytu Carychium tridentatum

Cochlicopa lubrica

46 Cochlicopa lubricella

Truncatellina cylindrica

47 Vertigo pusilla

Vertigo alpestris

48 Pupilla muscorum

Vallonia costata

49 Vallonia pulchella

Acanthinula aculeata

50 Ena montana

Discus ruderatus

51 Discus rotundatus

Vitrina pellucida

52 Vitrea diaphana

Vitrea juv. cf. subrimata

53 Aegopinella cf. pura

Aegopinella cf. minor

54 Aegopinella sp.

Perpolita hammonis

55 Daudebardia rufa

Zonitoides nitidus

56 Euconulus fulvus

Cochlodina laminata

57 Macrogastra plicatula

Clausilia pumila

58 Alinda biplicata

Laciniaria plicata

59 Ruthenica filograna

Succinea oblonga

60 Pseudosuccinea columella

Monachoides incarnatus

61 Petasina unidentata

Euomphalia strigella

62 Helicigona lapicida

Isognomostoma isognomostomos

63 Causa holosericea

Arianta arbustorum

64 Cepaea hortensis

65